Vývoj cen ropy a zemního plynu

Vývoj cen ropy a zemního plynu světové zásoby, vzájemný vztah, ceny v EU

Michal Mejstřík, EEIP, a.s. a IES FSV UK 2. přednáška cyklu Energetická bezpečnost České republiky Téma: Ropa a plyn. Praha, 19.11.2009

http://ies.fsv.cuni.cz www.eeip.cz

Obsah: 1. 2. 3. 4.

Vývoj světových zásob a spotřeby zemního plynu Vztah ceny zemního plynu Vývoj cen v Evropské unii Výhled cen a bezpečnost dodávek


ZEMNÍ PLYN – rychlé zvyšování zásob i spotřeby v čase Prokázané světové zásoby zemního plynu; 1980-2005; biliony kubických metrů (tcm) 200.0

Dlouhodobý růst světových zásob zemního plynu

180.0

Nová naleziště:

160.0

- Červen 2005; Indie; 560 bcm

140.0

- Říjen 2006; Čína; 150 bcm

120.0

- Listopad 2006; Turkmenistán; 7 tcm

100.0

Nárůst zásob během roku 2006:

80.0

- Irán, 870 bcm

60.0

- Norsko, 300 bcm Světové neobjevené zásoby zemního plynu se odhadují na 120 tcm (U.S. Geological Survey 2000)

40.0 20.0

20 04

20 02

20 00

19 98

19 96

19 94

19 92

19 90

19 88

19 86

19 84

19 82

19 80

0.0

- Nigérie, 250 bcm Vs. výrazný růst světové spotřeby zemního plynu Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 290%, růst geograficky rovnoměrnější.

Mezi lety 2003 a 2030 se očekává Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 nárůst o 90% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 2,4% ročně.


ZEMNÍ PLYN – prokázané zásoby soustředěny Prokázané zásoby zemního plynu ke konci roku 2005; biliony kubických metrů (tcm) Stř. Východ 72,13 Evropa a Eurasie 64,01

Rusko, Irán a Qatar = 56% rezerv zemního plynu

Afrika 14,39 J. a Stř. Amerika 7,02

Asie, Pacifik 14,84

Sev. Amerika 7,46

Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006


Zásoby/produkce zemního plynu – požadavky na přepravu 80.0

Podíl prokázaných zásob a produkce zemního plynu; 1990-2005; Svět a EU-25

70.0 60.0 50.0

Svět EU-25

40.0 30.0 20.0

Střední východ 450.0

10.0

400.0 350.0 20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

0.0

300.0 250.0 200.0

Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 250-násobku. Díky zvyšující se produkci klesl ze 400-násobku v roce 1990.

150.0 100.0 50.0 0.0 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

Zatímco celosvětový podíl zásob a produkce zemního plynu dlouhodobě fluktuuje okolo 65-násobku – v posledních letech však mírně klesá, přestože celosvětové zásoby rostou. V zemích EU25 dokonce klesl od roku 1990 z 22-násobku na 13-násobek.



Produkce a spotřeba zemního plynu v EU-25

1970-2005; miliardy kubických metrů (bcm) za rok 800.0 700.0

Podle předpovědí vzroste dovozní závislost EU-25 z nynějších téměř 50% na:

600.0

¾ 61 % v roce 2010

500.0

¾ 75 % v roce 2020 Spotřeba Produkce

400.0

¾ 80 % v roce 2030

300.0 200.0 100.0

04 20

02 20

00 20

98

96

94

92

19

19

19

19

90 19

88 19

86 19

84 19

82 19

80

78

76

74

19

19

19

19

72 19

19

70

0.0



Produkce a spotřeba zemního plynu v České republice (výhled)

2003-2010; miliardy kubických metrů (bcm) za rok

12 Do roku 2010 se očekává, že produkce zemního plynu vzroste o 15,4%, přesto jeho podíl na spotřebě bude zanedbatelný.

10 8 Spotřeba Produkce

6 4 2 0 2003

2004

2005

2006e

2007f

2008f

2009f

2010f

Zdroj: Business Monitor International, Czech Republic Oil and Gas Report 4Q 2006


Mizející převis nabídky na klíčových trzích – USA – růst cen

Stále vyhrocenější a křehčí rovnováha produkce a spotřeby vede k růstu cen a vyšší cenové volatilitě – tato situace bude pokračovat Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Výstavba nové infrastruktury ZP urychlena vyššími cenami Stále křehčí rovnováha na trhu zemního plynu – růst cen a jejich volatility Očekávaný nárůst poptávky: rychle rostoucí ekonomiky rozvíjejících se zemí (Čína, Indie), Evropa,... Očekávaný nárůst produkce: Střední Východ, Kaspická oblast. Řada plynovodů s vysokou kapacitou spojující Střední Východ a Kaspickou oblast s Evropou a rostoucími asijskými zeměmi je buď plánována nebo je ve výstavbě – jejich návratnost roste díky vyšším cenám. Rusko 9

Yamal – Evropa, druhá větev plynovodu ze Severního Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa (kapacita 33 mld. m3)

9

Severoevropský plynovod, výstavba plynovodu pod Baltským mořem, přes Německo do Velké Británie (kapacita 20 až 30 mld. m3, dokončení 2007)

9

Novopskov – Užhorod, výstavba plynovodu z východu na západ Ukrajiny až po hranice Slovenska (kapacita 28 mld. m3)

9

Prodloužení plynovodu Blue Stream, možnosti prodloužení plynovodu (vedoucího pod Černým mořem z Ruska do Turecka) do Řecka a Itálie, a Maďarska

Kaspická oblast – Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán 9

Projekt Nabucco, výstavba plynovodu z Turecka do Rakouska přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko (kapacita 25-30 mld. m3, z toho 8-10 mld. m3 pro domácí spotřebu tranzitních zemí, zahájení provozu plánováno na rok 2011)

9

Turecko-Řecko-Itálie, spojení Turecka a Řecka, příp. i Itálie (max. kap. 3 mld. m3, v případě rozšíření do Itálie 11-12 mld. m3, dokončení 2009)

9

Plynovod Jižní Kavkaz, spojující Ázerbajdžán a Turecko přes Gruzii (kapacita 7 mld. m3 s možným zdvojnásobením v budoucnu, dokončení 2006)

9

Trans-kaspický plynovod, vedoucí z Turkmenistánu pod Kaspickým mořem, přes Ázerbajdžán a Gruzii do Turecka

9

Turkmenistán – Irán, část plynovodu z Iránu do Turecka byla dokončena, výstavba plynovodu přes Irán nezačala, společnost Shell se v roku 2003 stáhla ze země (kapacita 15 mld. m3, možnost rozšíření na 28-30 mld. m3 nepravděpodobná z důvodu politické nestability v Iránu)

Vzhledem ke vzdálenostem nalezišť od spotřebitelů roste význam LNG: nejvýznamnějšími exportéry LNG jsou (a/či do LNG infrastruktury mohutně investují) Irán, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty


Výstavba nové infrastruktury: Klesá nebo roste závislost na Rusku? 1. Yamal – Evropa 2. Severoevropský plynovod 3. Novopskov – Užhorod 4. Projekt Nabucco 5. Turecko-Řecko-Itálie 6. Plynovod Jižní Kavkaz 7. Trans-kaspický plynovod 8. Turkmenistán-Irán-Turecko

2 1 3 4 6

7 5 8


Kam půjde plyn z kaspické oblasti? Napojení plynovodů z Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu


Obsah: 1. 2. 3. 4.



Vztah ceny ropy a zemního plynu Vztah mezi ropou a zemním plynem - Spotřeba:

substituty

- Produkce:

komplementy

Cena ropy → cenu plynu, nikoliv naopak - Důvod: relativní velikost trhů - Cena ropy určena na světovém trhu - Regionální segmentace trhů se zemním plynem Efekty - Efekt poptávky - Zdražení ropy → substituce → vyšší poptávka po plynu → růst ceny - Efekt nabídky - Zvýšení poptávky po ropě → růst ceny → vyšší produkce ropy → zvýšení nákladů na produkci (jak ropy tak zemního plynu) - Současně možný nárůst produkce zemního plynu → snížení ceny plynu (při nezměněné poptávce po něm) - Volatilita - Napjatá rovnováha mezi poptávkou a nabídkou → události silně ovlivňují cenu - Trh s LNG - Rozšiřující se trh s LNG → sbližování cen na regionálních trzích se zemním plynem


Indikátory – zůstanou ceny ropy a plynu svázané? Indikátor

Příklad události na trhu

Předpokládaný výsledek

Přesun kapacit od plynu směrem k ropě

Snižování kapacity v důsledku stáří

Růst cen plynu vzhledem k ceně ropy

Globalizace LNG

Politické události oddalují rozvoj zkapalňování

Nárůst cen plynu

Globalizace LNG

Agresivní rozvoj LNG zkapalňování

Pokles cen plynu vzhledem k ceně ropy

Environmentální politika upřednostňující plyn

Nižší zpracování uhlí

Nárůst cen plynu

Environmentální politika upřednostňující jiná paliva

Jádro - dotace

Pokles cen plynu

Počasí

Hurikán

Nárůst cen plynu

Počasí

Mírné teploty, vlhčí počasí než obvykle

Pokles cen plynu

Podzemní zásobníky plynu

Agresivní rozvoj zásobníků

Omezení vlivu počasí, vyšší korelace mezi cenami ropy a plynu

Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Dlouhodobý vývoj ceny ropy a plynu ¾

Ceny ropy ⇔ ceny plynu ¾

Alžírsko, Saudská Arábie – společná ložiska ropy a plynu – nutné odtěžit obojí za stejnou cenu

¾

Azerbajdžán – společná ložiska v moři – nejprve odtěžit ropu, pak zemní plyn

¾

Rusko – pouze ložiska plynu ¾ diskuze Rusko - EU – možné navázání ceny plynu na mix jiných paliv? Nový kartel? ¾ prospělo by ČR, SR, některým státům SVE, proti většina států EU 15 – plyn = konkurence ropy Cenové změny ropy a plynu (%) – příklad VB (rozvolněný vztah)

Zemní plyn NBP Brent

Zdroj: The European Gas Market. Eurogas Views On The Way Forward, www.eurogas.org Poznámka: NBP – National Balancing Point, UK – pomyslný vyrovnávací bod


Ceny ropy a zemního plynu – USA (těsný vztah) Erath - Louisiana West Texas Intermediate

Historicky stabilní vztah mezi cenami ropy a zemního plynu. Dynamická analýza: Dočasný šok v ceně ropy (20%, 1 měsíc) → 5% dopad na cenu plynu Trvalý šok (20%) → 16% dopad na cenu plynu

Zdroj: Villar, J.A. and F.L. Joutz. 2006 The Relationship between Crude Oil and Natural Gas Prices. EIA


Ceny ropy a zemního plynu – USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu

Širší pásmo pro ceny zemního plynu → relativně slabá korelace mezi regionálními trhy Vs. rozvíjející se trh s LNG → očekávaná konvergence cen

Světové ceny plynu - rozpětí Cena plynu – Henry Hub

Světové ceny ropy - rozpětí Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Ceny ropy a zemního plynu – USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu - předpověď

Napjatá rovnováha nabídky a poptávky → relativně vysoké a volatilní ceny Současný vztah ovlivněn konkurencí na straně poptávky (změna paliva) Budoucí vztah mezi cenami ropy a plynu ovlivněn nabídkovou stranou (LNG vs. vývoj zásob ropy)

Světové ceny plynu - rozpětí

Světové ceny ropy - rozpětí

Cena plynu – Henry Hub

Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Poptávka po plynu – výrazná cenová volatilita a vliv počasí Výrazná cenová volatilita → potřeba dodatečných zdrojů flexibility, zavedení peakload pricing

Rozdělení četností výskytu ceny plynu (Henry Hub): leden – prosinec 2007

Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Vztah ceny ropy a zemního plynu významně ovlivněn kurzem CZK/USD Ropa CZK, plyn CZK

Ropa USD, plyn CZK

1800.000

1.400

1600.000

80.000

1.400

1.200

70.000

1.200

1.000

60.000

1400.000 1200.000

0.800

1000.000 800.000

0.600

600.000

0.400

400.000

Ropa Brent CZK/barel

0.200

10.000

0.200

0.000

0.000

0.000

Ropa Brent USD/barel

Zemní plyn CZK/kW

Ropa USD, plyn USD

0.060

70.000

0.050

60.000 0.040

50.000

0.400

20.000

Zemní plyn CZK/kW

Směnný kurz CZK/USD 45.000 40.000 35.000 30.000 25.000

40.000

0.030

20.000 15.000

30.000

0.020

20.000 0.010

10.000

10.000 5.000 0.000

0.000

I.0 1 V. 01 IX .0 1 I.0 2 V. 02 IX .0 2 I.0 3 V. 03 IX .0 3 I.0 4 V. 04 IX .0 4 I.0 5 V. 05 IX .0 5 I.0 6 V. 06 IX .0 6

0.000

R opa B rent U S D /barel

I.0 1 IV .0 VI 1 I.0 1 X. 01 I.0 2 IV .0 VI 2 I.0 2 X. 02 I.0 3 IV .0 VI 3 I.0 3 X. 03 I.0 4 IV .0 VI 4 I.0 4 X. 04 I.0 5 IV .0 VI 5 I.0 5 X. 05 I.0 6 IV .0 VI 6 I.0 6 X. 06

80.000

0.600

30.000

I.0 1 V. 01 IX .0 1 I.0 2 V. 0 IX 2 .0 2 I.0 3 V. 03 IX .0 3 I.0 4 V. 04 IX .0 4 I.0 5 V. 0 IX 5 .0 5 I.0 6 V. 06 IX .0 6

0.000

0.800

40.000

I.0 1 V. 01 IX .0 1 I.0 2 V. 0 IX 2 .0 2 I.0 3 V. 0 IX 3 .0 3 I.0 4 V. 0 IX 4 .0 4 I.0 5 V. 0 IX 5 .0 5 I.0 6 V. 0 IX 6 .0 6

200.000

1.000

50.000

Směnný kurz CZK/USD

Zem ní plyn U S D /kW

Ropa – Brent Europe (Zdroj: EIA); Zemní plyn – ČR; JČP, domácnost 0-1890 kW (Zdroj: ERÚ); Směnný kurz CZK/USD (Zdroj: ČNB)


Vztah ceny ropy a zemního plynu, vliv směnného kurzu

Korelace: Ropa Brent (Europe; cena za barel) – zemní plyn (domácnosti v ČR; cena za kW)

Bez zpoždění 1Q zpoždění 2Q zpoždění 3Q zpoždění 4Q zpoždění Poznámka:

Ropa CZK Ropa USD Ropa USD Plyn CZK p-value Plyn CZK p-value Plyn USD p-value 0.620157311 0.0000001 0.726971758 0.0000000 0.088783131 0.4999436 0.693572109 0.0000000 0.796939136 0.0000000 0.204576285 0.1268869 0.305547985 0.0246527 0.724850024 0.0000000 0.8467861 0.0000000 0.527865555 0.0000687 0.846171578 0.0000000 0.43677692 0.0013530 0.25365016 0.0819306 0.796530074 0.0000000 0.49351147 0.0003648 p-value – hladina významnosti statisticky významná korelace pro p < 0,05


Obsah: 1. 2. 3. 4.



Výsledky liberalizace plynárenských trhů ¾ ¾ ⇒

Svázanost cen ropy a plynu Přesun marže k producentům (Gazprom) Liberalizace ¾ Nemalé náklady (unbundling – změna organizace společností, přeceňování aktiv,...) vs. relativně malý přínos oproti očekávání ¾ Vývoj cen pro zákazníky ovlivněn především vývojem cen ropy - vstup nových dodavatelů nezpůsobil výrazný pokles cen ¾ Pozitivní přínos – začala diskuze o smlouvách a kontraktačních podmínkách ¾ Výsledky ¾ stálá existence oddělených národních trhů ¾ změna dodavatele v omezené míře ¾ bývalé státní monopoly na většině trhů - udržení si monopolního postavení ¾ zájem nových subjektů o vstup na trh? (Vemex, Wingas) ¾ Porovnatelnost plynárenství s elektroenergetikou ? ¾ producenti elektřiny – možný výběr z celé řady primárních paliv, možnost ovlivnit své konkurenční prostředí ¾ plynárenské společnosti – odkázány na importní kontrakty pro jediný druh paliva, jehož producentem několik státních monopolů ¾ 86% objemu plynu v Evropě obchodováno za ceny odvozené od cen ropy ⇒ ceny určené trhem? (otázka tvorby nezávislého operátora trhu s plynem – náklady (vyšší cena) vs. výnosy (vyšší transparentnost))

¾ EK snaha, aby producenti soupeřili o zákazníka – je to na trhu s plynem možné? (plyn – Rusko, Norsko, Alžírsko, LNG vs. elektroenergetika – mnoho zdrojů)


Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (1) ¾

Efekt na ceny plynu

9

Obecně byly ceny v letech 2003 a 2004 nižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhů a v nových členských státech. Přetrvávají ? výrazné rozdíly v cenách mezi starými a novými státy EU 9 Mezinárodní diskriminace firem – odporuje argumentu jednotného trhu EU 9 „Křížová dotace“ mezi spotřebiteli starých a nových členských států EU 9 Očekávaná konvergence cen– hlavně u velkých odběratelů, rozličné marže v různých státech budou těžko obhajitelné Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů.

9

U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst

9 9

9 9 9 9 9 9 9 ¾

zdražování ropy růst nákladů na produkci z nově osvojovaných nalezišť růst nákladů na dopravu ze vzdálenějších nalezišť částečné zahrnutí nákladů na unbundling náklady na marketing (odlišit se od konkurence) nové služby pro zákazníky

Možnost snižování cen u největších odběratelů Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy.


Dopady lib.trhů na spotřebitele - ceny (2) – konvergence ¾

Ceny plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy, které jsou často zabudovány ve smlouvách mezi dovozci plynu a produkujícími zeměmi – viz první část.

¾

Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy.

¾

¾

Ačkoliv jsou si velkoobchodní ceny ve většině členských států velmi blízké, ceny pro konečné zákazníky vykazují podle informací Eurostatu významné rozdíly. Ceny pro velkoodběratele se pohybují v rozmezí od 10 EUR/MWh v Estonsku do 25 EUR/MWh ve Švédsku. Ceny pro domácnosti se pohybují v rozmezí od 15 EUR/MWh v Estonsku do více než 45 EUR/MWh v Portugalsku.

20.00

DK Domácnosti EUR/GJ

¾

Porovnání cen plynu pro konečné spotřebitele, 02/2006 (kategorie D3 vs. I4-1, ceny jsou uvedeny bez daní)

PT ES BE LU

10.00 BG

EE

LT LV

GE

FR IT SL CZ

PL

UK

SK RO

HU

0.00 2.00

7.00

12.00

Velkoodběratelé EUR/GJ

Zdroj: EUROSTAT Poznámka: D3 - Roční spotřeba: 83.70 GJ I4-1 - Roční spotřeba: 418 600 GJ; load factor: 250 dní, 4 000 hodin


Ceny plynu (3) Vysoké ceny

18,00

Domácnosti - D3 (Roční spotřeba: 83.70 GJ)

16,00 14,00 DK SE PT EU 12 EU 15 EU 25 GE ES

12,00 10,00 8,00

Průměrné ceny

6,00

12,00 FR NL

10,00

4,00 2,00

BE

UK

14,00

20 06

2 s0 20 06

s0

1

2 s0

1 20 05

20 05

s0

2 s0

1 s0

20 04

20 04

s0

2

1 20 03

20 03

s0

s0

1 s0

2 s0

LU

20 02

SL 6,00

20 01

AT

2

0,00

IT

20 02

IE 8,00

Nízké ceny

CZ 4,00

SK PL

12,00

BG 2,00

HR

10,00

LT RO LV EU 12 EU 15 EU 25 HU EE

EU 15 8,00

6s 02 20 0

6s 01 20 0

5s 02 20 0

5s 01 20 0

4s 02 20 0

4s 01 20 0

3s 02 20 0

3s 01 20 0

2s 01

2s 02 20 0

20 0

6,00

4,00

2,00

2 20 06 s0

1 20 06 s0

1

2

1

2

1

2

1

2 20 05 s0

20 05 s0

20 04 s0

20 04 s0

20 03 s0

20 03 s0

20 02 s0

20 02 s0

Zdroj: EUROSTAT

2

0,00 20 01 s0

20 0

1s 02

0,00



18,00

Průmysl - I1 (Roční spotřeba: 418.6 GJ; žádný požadavek na load faktor)

16,00 14,00 PT UK GE SE DK EU 25 EU 15 EU 12

12,00 10,00 8,00

Průměrné ceny

6,00

12,00

4,00

HR

10,00

2,00

HU 2

1

20 06 s0

20 06 s0

20 05 s0

2

1

2

20 05 s0

20 04 s0

20 04 s0

1

2

1

20 03 s0

2

1

2

Nízké ceny

AT LU

20 03 s0

IT 6,00

20 02 s0

CZ

0,00

20 02 s0

SK

20 01 s0

PL 8,00

12,00

FR 4,00

BE ES

10,00

IE 2,00

EU 15

0,00

EE BG LV LT RO EU 25 EU 15 EU 12

8,00

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

20 03 s0 1

20 02 s0 2

20 02 s0 1

20 01 s0 2

6,00

4,00

2,00

s0

2

1 20

06

s0 06 20

20

05

s0

s0

2

1

2 05

s0 20

04 20

04 20

03

s0

s0

1

2

1 s0 20

03 20

02

s0 20

20

02

s0 01

s0 2

1

2

0,00

20

Zdroj: EUROSTAT Poznámka: Load faktor – poměr průměrného vytížení ku špičkovému během určitého časového intervalu



16,00

I2 (Roční spotřeba: 4 186 GJ; load faktor: 200 dní)

14,00 12,00 DK SE GE UK PT EU 25 EU 15 EU 12

10,00 8,00

Průměrné ceny

6,00

12,00 4,00

SI SK HU

4,00

ES

10,00

20

06

s0

s0 06 20

20

2

1

2 s0

1 05

s0

s0

05 20

04 20

04

s0

2

1

2 s0 20

03 20

20

02

03

s0

s0 1

2

1 s0

2

CZ

6,00

20

AT

02

BE

0,00

20

IE

8,00

s0

FR

2,00

01

IT

20

LU

10,00

Nízké ceny

9,00 8,00

PL HR

2,00

EU 15

7,00

EE LV LT BG RO EU 25 EU 15 EU 12

6,00 5,00

s0 2

s0 1

20 06

s0 2

20 06

s0 1

20 05

s0 2

20 05

s0 1

20 04

s0 2

20 04

s0 1

20 03

s0 2

20 03

s0 1

20 02

20 02

4,00 3,00 2,00 1,00

20 06 s0 1 20 06 s0 2

20 04 s0 1 20 04 s0 2 20 05 s0 1 20 05 s0 2

Zdroj: EUROSTAT

20 02 s0 2 20 03 s0 1 20 03 s0 2

0,00

20 01 s0 2 20 02 s0 1

20 01

s0 2

0,00



14,00

I3-1 (Roční spotřeba: 41 860 GJ; load faktor: 200 dní, 1 600 hodin)

12,00

10,00

EU 25 EU 15 EU 12 IE NL SE GE UK

8,00

6,00

Průměrné ceny

4,00

PT FI

5,00

BE

4,00

SI

3,00

DK

SK ES

2,00

PL HR

1,00

EU 15

0,00

9,00

01

02 20 06 s

01

02

01

02

01

02

20 06 s

20 05 s

20 05 s

20 04 s

20 04 s

20 03 s

CZ

6,00

02

AT

20 03 s

7,00

0,00 01

HU

20 02 s

IT

8,00

2,00

02

FR

20 02 s

LU

9,00

20 01 s

10,00

Nízké ceny

8,00 7,00 EU 25 EU 15 EU 12 RO LT BG LV EE

6,00 5,00 4,00

20 01 s0 2 20 02 s0 1 20 02 s0 2 20 03 s0 1 20 03 s0 2 20 04 s0 1 20 04 s0 2 20 05 s0 1 20 05 s0 2 20 06 s0 1 20 06 s0 2

3,00 2,00 1,00

20 04 s0 1 20 04 s0 2 20 05 s0 1 20 05 s0 2 20 06 s0 1 20 06 s0 2

Zdroj: EUROSTAT

20 01 s0 2 20 02 s0 1 20 02 s0 2 20 03 s0 1 20 03 s0 2

0,00


Ceny plynu (7) 12,00

I3-2 (Roční spotřeba: 41 860 GJ; load faktor: 250 dní, 4 000 hodin)

Vysoké ceny

10,00

SE GE UK LU FR EU 25 EU 15 EU 12

8,00

6,00

Průměrné ceny 4,00

9,00 8,00

2,00

BE SI

4,00

9,00

20 06 s0 2

PT 5,00

20 05 s0 1 20 05 s0 2 20 06 s0 1

CZ

20 03 s0 2 20 04 s0 1 20 04 s0 2

6,00

0,00

20 02 s0 1 20 02 s0 2 20 03 s0 1

AT

20 01 s0 2

IT

7,00

Nízké ceny

ES HR

3,00

8,00

HU PL

2,00

EU 15

1,00

7,00 FI RO BG LT LV EU 25 EU 15 EU 12

6,00 5,00

0,00

20 01 s0 2 20 02 s0 1 20 02 s0 2 20 03 s0 1 20 03 s0 2 20 04 s0 1 20 04 s0 2 20 05 s0 1 20 05 s0 2 20 06 s0 1 20 06 s0 2

4,00 3,00 2,00 1,00

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

20 03 s0 1

20 02 s0 2

20 02 s0 1

20 01 s0 2

0,00

Zdroj: EUROSTAT



10,00

I4-1(Roční spotřeba: 418 600 GJ; load factor: 250 dní, 4 000 hodin)

9,00 8,00 7,00

GE UK IT CZ FR EU 25 EU 15 EU 12

6,00 5,00

Průměrné ceny

4,00

8,00

3,00 2,00

DK

4,00

FI PT

3,00

LU PL

2,00

AT EU 15

01

02 20 06 s

20 06 s

02

01

20 05 s

02

20 05 s

20 04 s

01

02

20 04 s

02

02

8,00

20 03 s

ES

20 01 s

HU

5,00

01

0,00

BE

20 03 s

SI

01

6,00

1,00

20 02 s

SK

20 02 s

7,00

Nízké ceny

7,00 6,00 EU 12 EU 15 EU 25 EE BG LT LV RO

5,00

1,00 4,00

0,00 2

1 06

s0

s0 20

06 20

20

05

s0

s0

2

1

2 05 20

04

s0

s0 1 20

04 20

03

s0 2

s0 1 20

03 20

02

s0 2

s0 1 20

02 20

2,00 1,00

2 6s 0

1 20 0

6s 0 20 0

5s 0

2

1 20 0

5s 0

2 20 0

4s 0

1 20 0

4s 0

2 20 0

3s 0 20 0

3s 0

2 20 0

2s 0

1 20 0

20 0

2s 0

2 1s 0

Zdroj: EUROSTAT

1

0,00

20 0

20

01

s0 2

3,00


Ceny plynu (9) I5 (Roční spotřeba : 4 186 000 GJ; load faktor: 330 dní, 8 000 hodin) 9,00 8,00 CZ GE EE ES IT LV LT HU AT PL SK FI UK BG RO

7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

20 03 s0 1

20 02 s0 2

20 02 s0 1

20 01 s0 2

0,00

Zdroj: EUROSTAT


CR ceny dle ENA?

Otázka vývoje cen a trhu po 1.4. 2007 – konec regulace, přechod na vzorec

Zdroj: ENA, konference „Plynárenství ČR a SR 2006, Brno, 14. - 15. 11. 2006


Obsah: 1. 2. 3. 4.

Vývoj světových zásob a spotřeby zemního plynu Vztah ceny zemního plynu Vývoj cen po liberalizaci Výhled cen a bezpečnost dodávek


EUROGAS – výhled trhu a bezpečnost dodávek ¾

The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward ¾ Dopady liberalizace ⇔ důsledky pro investiční rozhodnutí společností ¾ Nutná větší transparence a více koherentní přístup k regulaci s cílem dosažení většího stupně integrace evropského plynárenského trhu ¾ prioritou správná implementace existující legislativy ¾ Důraz na možnou diverzifikaci pro zajištění bezpečnosti dodávek a dialog mezi odběratelskými, tranzitními a produkčními zeměmi ¾ Ohodnocení významu dlouhodobých take or pay kontraktů – pro většinu společností tvoří základ bezpečnosti dodávek a komplementárních krátkodobých vztahů podporovaných likvidními trhy = rozšíření dodavatelských možností, lepší možnost optimalizace portfolia


EUROGAS – struktura a bezpečnost dodávek EU 25 – Struktura dodávek

Mezera v dodávkách

Projekty Ostatní dovoz mimo EU Alžírsko

Rusko Norsko Ostatní vnitroevropský trh Nizozemí Domácí produkce pro domácí účely

Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward, 2006


EUROGAS – pokles domácí produkce a bezpečnost dodávek EU 25 – Domácí produkce zemního plynu

VB Nizozemí Německo Itálie Polsko

Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward, 2006


Zdroje flexibility pro dodávky zemního plynu Technicky možné, ale většinou s vyššími náklady než alternativy

Obecné nástroje flexibility PZP

SEZÓNNÍ

MEZI DNY

V RÁMCI DNE

Typy potřebné flexibility

1

Vyrovnávání v soustavě (v rámci dne)

2

Toleranční služby (v rámci dne)

3

Služby flexibility (v rámci měsíce)

4

Dodávka v zimní špičce

5

Sezónní uskladnění

Doba vyrovnávání

Linepack

Zásobník Vytěžené LNG Kaverny ložisko

Flexibilní smlouvy o dodávce

Přerušitelné smlouvy s odběrateli

Využití globálního Smlouvy s portfolia plynáodběrateli s renských cenami pro špičku kontraktů a PZP

Zdroj:McKinsey/EEIP Report 2006


Bezpečnost dodávek - Zelená kniha EU ¾

Bezpečnost dodávek - vedle liberalizace více na program jednání – otevírání trhu v protikladu bezpečnosti a spolehlivosti dodávek

¾

Zelená kniha EU z března 2006 – Energetická strategie pro Evropu: rovnováha mezi udržitelným rozvojem, konkurenceschopností a zabezpečením dodávek ¾ nutné urychleně investovat – Evropa během příštích 20 let nutné investovat přibližně 1 bn EUR - infrastruktura ¾

růst závislosti na dovozech - v příštích 20 až 30 letech přibližně 70 % energetických požadavků EU, v porovnání s 50 % v současné době, uspokojováno dováženými produkty – částečně z regionů ohrožených nestabilitou

¾ zásoby koncentrovány v několika málo zemích - Rusko, Norsko a Alžírsko - podle současných tendencí by se závislost na dovozu zemního plynu během příštích 25 let zvýšila na 80 %. ¾ růst celosvětové poptávky po energii - do roku 2030 růst přibližně o 60 %, růst poptávky po ropě o 1,6 % za rok ¾ růst ceny ropy a zemního plynu ¾ oteplování klimatu ¾ dosud nerozvinuté plně konkurenční vnitřní trhy s energií - pouze v případě, že takovéto trhy budou existovat, budou občané a podniky v EU moci využívat všech výhod zabezpečených dodávek i nižších cen


Energetická politika EU: bezpečnost dodávek ¾

Návrh evropské energetické politiky z ledna 2007 – ucelený balíček opatření pro boj se změnou klimatu a posílení bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti ¾ Snížení emisí skleníkových plynů o 20% do roku 2020 ¾ Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém koši na 20% do roku 2020 ¾ Opravdu konkurenční trh s energiemi ¾ Vlastnický unbundling (?) ¾ Bezpečnost dodávek ¾ Rozvoj projektů pro přivedení dodávek z nových regionů ¾ Lepší využití možností strategického uskladnění


Energetická politika EU: očekávané ceny

Předpokládaný vývoj cen

Zdroj: Evropská Komise; Renewable Energy Road Map, Impact Assessment; 2007 PRIMES scenario


Vývoj cen ropy a zemního plynu

Recommend Documents