SVĚT ROPY A PLYNU V TABULKÁCH A V MAPÁCH

SVĚT ROPY A PLYNU V TABULKÁCH A V MAPÁCH

2014 1

SVĚT ROPY A PLYNU V TABULKÁCH A V MAPÁCH. Praha, 2014 Brožura zahrnuje číselné a kartografické údaje o zásobách, těžbě, zpracování, spotřebě uhlovodíků a zahraničním obchodě s nimi. Dále pojednává o dalších aspektech rozvoje naftového a plynárenského průmyslu ve světě, regionech a jednotlivých zemí světa.

WORLD OIL AND GAS IN TABLES AND MAPS. Prague, 2014 The brochure includes numerical and cartographic data on stocks, mining, processing, consumption and foreign trading of hydrocarbons. It also deals with other aspects of the development of the oil and gas industry in the world, regions and individual countries. **********

Zpracoval: Lektoři:

Prof. Ing. Georgij Chačijev, CSc. Prof. Ing. Eva Cihelková, CSc., Katedra světové ekonomiky VŠE v Praze. Ing. Tomáš Mikšovský, Šéfredaktor časopisu "PETROL magazín".

Ilustrace na obálce: fotoarchiv časopisu "PETROL magazín". **********

OBSAH Předmluva…….………………………………………………………………………………………………………………………….. 3 Parametry a potenciál světového ropného a plynárenského průmyslu…………………………………………….. 6 Ropný sektor……………………………………………………………….……………………………………..…………………….. 10 Plynárenský sektor………………………………..……………………………………………………………..……………………. 13 Uhlovodíky v globální energetické struktuře………….……………………………………………..………..…………….. 17 Doprava a přeshraniční dodávky uhlovodíků…….………………………………………………………...……………..... 19 Česká republika ve světě ropy, plynu a dalších zdrojů energie……………………………………………..…………. 24 **********

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ZDROJE  BP Statistical Review of World Energy 2014.  OPEC Annual Statistical Bulletin 2014.  EIА International Energy Statistics 2014.

 Global Energy Statistical Yearbook 2014.  The CIA World Factbook 2014.  The LNG Industry 2013.

**********

SYMBOLY A ZKRATKY km. ………………………………………………kilometr m3…………………………....................krychlový metr bar. …………………………………...…………….barel t .…………………………………………………..…tuna r. e. ………………..…………………..ropný ekvivalent tis. ………….…...…………………..………………..tisíc mil. ………..……………………….…………..…..milion mld. ……..……………………..……….…..…...miliarda bil. …………………………………………………..bilion r. ……………………………………………………....rok $..........................................................................dolar HDP……………………………..hrubý domácí produkt Vých. ……………………………….………….Východní AAT...............................Asijsko-australské Tichomoří BP....................................................British Petroleum СIA……….……....Ústřední zpravodajská služba USA EIA….........Agentura pro energetické informace USA

ЕU………………………………………...Evropská Unie ОPEC...………….Organizace zemí vyvážejících ropu OECD……………….....Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Brit. .......................................................Velká Británie ČR………………………………..…….Česká Republika Čín. ...……………………………….…...………….Čína Fr. ……………………………………….……......Francie Niz. ...…………………………………........Nizozemsko DR……………………………...Demokratická republika Domin. ……...........................................Dominikánská JAR……......................................Jihoafrická republika КLDR..............Korejská lidová demokratická republika Rovník. ………………………..……………...Rovníková SAE……………………….......Spojené arabské emiráty Saúd. ……………………………………………Saúdská USA………………………….…Spojené státy americké

**********

ISBN 978-80-260-5743-7

2

© Garamex s.r.o., 2014

PŘEDMLUVA České ropné a plynárenské společenství netrpí nedostatkem informací o stavu uhlovodíků ve světě. Periodika jako "PETROL magazín", "ROPA.CZ" a další informační zdroje publikují v tištěné a (nebo) v elektronické podobě různé články, analytické přehledy a další materiály pro ty, kteří se profesionálně nebo amatérsky zajímají o globální ropný a plynárenský průmysl. Velké množství informací v tomto odvětví je možné vysvětlit tím, že se jedná o klíčový segment světové ekonomiky. Uhlovodíky jsou hlavním předmětem ropného a plynárenského průmyslu, nejcennější část zdrojů výrobního komplexu, a hlavní článek energetické bilance a mezinárodního obchodu. Na pozadí celé řady publikací o globálním ropném a plynárenském průmyslu, v českých internetových a knižních zdrojích lze obtížně najít každoročně aktualizované informace o tomto odvětví. Zejména informace o objemech zásob, výrobě, dopravě, spotřebě, zpracování kapalných a plynných uhlovodíků a obchodu s nimi ve světě, regionech a jednotlivých zemí světa. Předkládaná brožura má za úkol tuto mezeru částečně zaplnit. Nepretenduje na status statistické ročenky, taktéž si nepokládá za cíl ponořit se do vědeckých aspektů, technologických postupů a vyčerpávající charakteristiku globálního ropného a plynárenského průmyslu. Brožura si prvoplánově klade za cíl poskytnout všeobecný přehled o tomto odvětví. Jako hlavní zdroj statistických údajů v brožuře jsou použity tištěné a elektronické ročenky BP Statistical Review of World Energy 2014, OPEC Annual Statistical Bulletin 20014, EIА International Energy Statistics 2014. Dále je čerpáno z informačních zdrojů relevantních institucí a firem, které jsou uznávané zdroje mezinárodní statistiky o výskytu uhlovodíků. Tyto údaje jsou rozděleny do tabulek (v sestupném pořadí), doplněny o informace z alternativních zdrojů a ilustrované mapami. Možno předpokládat, že zájem o materiály publikované v brožuře projeví: - specialisté z organizací a institucí ropného a plynárenského průmyslu, kteří budou mít zájem si doplnit své obzory o poznání klíčových parametrů rozvoje tohoto odvětví ve světě, v jednotlivých zemích a v světových regionech; - učitelé a studenti vzdělávacích institucí zabývající se studiem různých globálních dopadů uhlovodíku; - novináři zabývající se aktuálními problémy ropy a zemního plynu ve světě mající přístup k informacím týkajících se těchto otázek; - všichni, kdo se zajímají o uhlovodíky ve světě, o globální ekonomice a energetice. Brožura je zamyšlena jako příspěvek k vytvoření informační podpory pro české ropné a plynárenské společenství.

3

Brožura používá strukturu geografických regionů světa, uvedenou v BP Statistical Review of World Energy 2014. Mapa vpravo ukazuje tyto regiony a seznam zemí, které k nim patří. Názvy a čísla na mapě označují země, které figurují v mezinárodní statistice zásob, těžby, zpracování, spotřeby, přepravy uhlovodíků a zahraničního obchodu s nimi (mapu nelze považovat za politickou). Názvy níže zmíněných geografických regionů, jako je Severní Amerika, Jižní a Střední Amerika, Afrika, se shodují s všeobecně přijímanými jejích hranicemi a tak jsou i použity v brožuře. Nejrozsáhlejší rozlohou disponuje region pod názvem Evropa a Eurasie. Tento region zahrnuje všechny evropské země, tři státy, které se rozkládají v Evropě a v Asii (Rusko, Kazachstán, Turecko), státy jižního Kavkazu (přiléhajícího k hranicím mezi těmito částmi světa) a státy Střední Asie (rozpoložena v přibližně stejné vzdálenosti od západního okraje Evropy a od východního okraje Asie). U dvou z šesti geografických regionů světa jsou v publikaci odlišné názvy než v BP Statistical Review of World Energy. Nejlidnatějším, ale ne příliš bohatým na uhlovoSeverní Amerika Spojené státy americké (USA) bez Portoriko, Kanada, Mexiko, 1 Bermudy (Brit.) . Jižní a Střední Amerika Bahamy, Kuba, Jamajka, Portoriko (USA), 1 2 Kajmanské ostrovy (Brit.) , Haiti , Domini3 kánská republika , Americké Panenské 4 ostrovy (USA), Britské Panenské ostrovy (Brit.) , 5 6 Svatý Kryštof a Nevis , Antigua a Barbuda , 7 8 Dominika , Svatý Vincenc a Grenadiny , 9 Barbados , Trinidad a Tobago, Aruba (Niz.), Curaçao (Niz.), Grenada a další státy a závislá 10 11 území Karibiku, Belize, Guatemala , Salvador , 12 13 14 Honduras , Nikaragua , Kostarika , 15 16 17 Panama , Venezuela, Gayana , Surinam , 18 Francouzská Guyana (Fr.) , Brazílie, Bolívie, 19 Paraguay, Argentina, Uruguay , Chile, Peru, Ekvádor, Kolumbie. Jihozápadní Asie 1 2 3 Sýrie , Irák, Írán, Libanon , Jordánsko , Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené 4 arabské emiráty (SAE), Omán, Jemen, Izrael a stát s omezeným uznáním Palestina.

díky je region, uvedený v britské ročence pod názvem Asijsko-tichooceánský. Tento název nemá nic společného s subregionem Austrálie (samostatné části světa), nekoresponduje však s geografickou polohou Jižní Asie (která je daleko od Tichého oceánu). Proto je název regionu změněn na Asijskoaustralské Tichomoří (AAT) a Jižní Asie. Nejmenším počtem obyvatelstva, ale nejbohatším na ropu a zemní plyn je region, uvedený v britské ročence pod názvem Blízký Východ. V této publikaci je výše zmíněný region nazván Jihozápadní Asií. Tmavočervenou barvou na mapě jsou zvýrazněny názvy států OPEC. Názvy zemí, které patří do OECD, jsou zvýrazněny kurzívou. Názvy členských zemí EU jsou podtrženy.

4

Mapa 1. Regiony, státy a území světa

Evropa a Eurasie 1 2 3 Norsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Island, Irsko , Velka Británie, Ostrov Man (Brit.) , Portugalsko , 4 5 6 7 Španělsko, Francie, Belgie , Nizozemsko , Lucembursko , Německo, Švýcarsko , Rakousko, Itálie, 8 9 10 Řecko, Maďarsko, Polsko, Česká republika, Slovinsko , Slovensko , Srbsko, Chorvatsko , Bosna a 11 12 13 14 15 16 17 18 Hercegovina , Černá Hora , Albánie , Makedonie , Rumunsko , Bulharsko , Malta , Kypr , 19 20 21 22 23 24 Litva, Estonsko , Lotyšsko , Rusko , Bělorusko , Ukrajina, Moldavsko , Turecko, Gruzie , 25 26 27 28 Arménie , Ázerbájdžán , Turkmenistán, Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán , Kyrgyzstán a další zemi, včetně ministáty, státy s omezeným uznáním a závislé území. Afrika 1 2 Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Mauritánie, Mali, Niger, Čad, Kapverdy , Senegal , 3 4 5 6 7 8 9 Gambie , Guinea-Bissau , Guinea , Burkina Faso , Sierra Leone , Libérie , Pobřeží slonoviny , 10 11 Ghana, Togo , Benin , Nigérie, Kamerun, Středoafrická republika (SAR), Rovníková Guinea, Gabon, Kongo, Súdán, Jižní Súdán Demokratická republika Kongo (DR Kongo), Etiopie, 12 13 14 15 16 17 Eritrea , Džibutsko , Somálsko, Uganda , Rwanda , Burundi , Keňa, Tanzanie, Seychely , 18 19 Angola, Zambie, Malawi , Namibie, Botswana, Zimbabwe, Mosambik, Komory , Madagaskar, 20 21 22 23 Мauricius , Jihoafrická republika (JAR), Lesotho , Swazijsko , Réunion (Fr.) a další zemí, včetně státy s omezeným uznáním a závislé území. Asijsko-australské Tichomoří a Jižní Asie Čína, Mongolsko, Korejská lidová demokratická republika (KLDR), Jižní Korea, Japonsko, Тchaj-wan (Čín.), Hongkong (Čín.), Macao (Čín.), Afghánistán, Pákistán, Indie, Srí Lanka, 1 2 3 4 5 6 Maledivy , Nepál , Bhútán , Bangladéš , Myanmar, Thajsko, Laos , Kambodža , Vietnam, Filipíny, Malajsie, Singapur, Brunej, Východní Timor, Indonésie, Papua-Nová Guinea, 7 8 9 10 Austrálie, Nový Zéland, Marshallovy ostrovy (USA) , Kiribati , Тuvalu , Tonga a další státy a závislé území.

5

PARAMETRY A POTENCIÁL SVĚTOVÉHO ROPNÉHO A PLYNÁRENSKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 1. Klíčové parametry světového ropného a plynárenského průmyslu a jejích dynamika Ukazatel a jednotka měření Prokázané zásoby ropy*, na konci roku: - mld. t - mld. bar. Počet let, na které vystačí prokázané zásoby ropy Těžba ropy**: - mld. t - mil. bar. denně Spotřeba ropy***, mld. t Kapacity zpracování ropy, mil. bar. denně Faktické zpracování ropy, mil. bar. denně Vývoz ropy a ropných produktů, mld. t - ropa - ropné produkty Prokázané zásoby zemního plynu, na konci roku, bil. m3 Počet let, na které vystačí prokázané zásoby zemního plynu Těžba zemního plynu****, bil. m3 Spotřeba zemního plynu, bil. m3 Kapacity zpracování zemního plynu, mld. t Export zemního plynu, bil. m3: - přes plynovody - v zkapalněné formě Celková těžba ropy a zemního plynu, mld. t. ropného ekvivalentu (r. e.) Komerční spotřeba ropy a zemního plynu, mld. tun r. e.

2009

2013

181,7 1.285,7 46

238,2 1.687,9 53

3,89 81,25 3,92 90,84 3,66 2,60 1,89 0,71 187,5 63 2,98 2,96 0,25

4,13 86,81 4,18 94,93 3,78 2,78 1,88 0,90 185,7 55 3,37 3,35 0,28

0,63 0,24 6,58 6,59

0,71 0,32 7,17 7,20

2013 / 2009, % } 131 115 } 106 107 104 103 107 99 127 99 87 113 113 112 111 133 109 109

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014. *Včetně plynový kondenzát a kapaliny přírodního plynu. **Včetně extra těžký olej, olej z ropných písků a další druhy nekonvenční ropy. ***Vnitrozemská poptávka plus letecké, námořní zásobování, rafinérské palivo a ztráty, včetně bioetanol, bionaftu a deriváty z uhlí a zemního plynu. ****Kromě spáleného, recyklovaného a zpětně vtlačovaného v místě těžby plynu.

Tabulka 2. Rozdíly v hodnocení objemů globálních prokázaných zásob a těžby uhlovodíků Ukazatel a BP Statistical Review OPEC Annual Sta- EIА Intern.Energy jednotka měření of World Energy 2014 tistical Bulletin 2014 Statistics 2014 Prokázané zásoby ropy, na konci r. 2013, mld. bar. 1.688* 1.490*** 1.646 Těžba ropy, r. 2013, mil. bar. denně 86,8*** 72,8**** 90,0 Spotřeba ropy, r. 2013, mil. bar. denně 91,33 90,00 90,33 Prokázané zásoby zemního plynu, na konci r. 2013, bil. m3 186 200 199 Těžba zemního plynu, r. 2013, mld. m3 3.3670 3.481 3.300 *Včetně plynový kondenzát a kapaliny zemního plynu. **Včetně extra těžký olej, olej z ropných písků a další druhy nekonvenční ropy. ***Bez nekonvenční ropy v Kanadě. ****Včetně plynový kondenzát v některých zemích.

Tabulka 3. Dynamika HDP a spotřeby fosilních paliv ve světě a v seskupeních zemí, % k předchozímu roku Globální HDP - HDP v rozvinutých zemích - HDP v ostatních zemích Globální spotřeba ropy - spotřeba ropy v členských zemích OECD - spotřeba ropy v zemích mimo OECD Globální spotřeba zemního plynu - spotřeba zemního plynu v zemích OECD - spotřeba zemního plynu v zemích mimo OECD

2006 5,1 3,0 7,9 1,0 –0,6 2,9 2,5 0,1 5,2

2007 5,2 2,8 8,3 1,5 –0,6 4,4 3,3 3,1 3,4

2008 3,0 0,5 6,1 –0,4 –2,9 3,1 2,7 1,8 3,6

2009 –0,6 –3,2 2,4 –1,8 –5,1 2,2 –2,8 –2,8 –1,7

2010 5,2 3,0 7,6 3,0 0,7 5,6 6,4 6,3 9,5

Zpracováno na základě World Economic Outlook April 2014 a BP Statistical Review of World Energy 2014.

6

2011 4,0 1,6 6,4 1,1 –0,9 3,1 1,8 –0,8 4,2

2012 3,2 1,2 5,1 1,2 –1,1 3,6 2,5 2,8 2,2

2013 3,0 1,3 4,7 1,4 –0,4 3,1 1,4 1,8 4,1

Tabulka 4. Prokázané zásoby důležitých nerostných bohatství ve světě, na konci r. 2012, $ bil. Ropa 195

Uhlí 86,1

Zemní plyn 33,5

Měď 4,8

Zlato 2,2

Nikl 1,1

Uran 0,7

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2013, US Geological Survey a Nuclear Energy Agency.

Mapa 2. Velikost zásob uhlovodíků a dalších nerostných bohatství v zemích světa, na konci r. 2012, $ bil.

Ropa.

Zemní plyn.

Uhlí.

Uran.

Zlato.

Měď.

Nikl.

Výkres 1. Struktura prokázaných zásob fosilních paliv a jejich těžby ve světě, r. 2013, v přepočtu na r. e.

32,2 % 19,4% 28,4% 20,0% Černé Hnědé Ropa Zemní uhlí uhlí plyn Prokázané zásoby (na konci roku) – 837 mld. t Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014.

7

35,1% Uhlí

37,4% Ropa

Těžba – 11,05 mld. t

27,5% Zemní plyn

Tabulka 5. Produkce uhlovodíků a jiných druhů primární energie v top 10 zemích světa, r. 2013, mil. t r. e. Ropa a zemní plyn Rusko USA Saúd. Аrábie Кanada Írán Čína Каtar SAE Меxiko Norsko

Černé a hnědé uhlí 1.176 1.073 634 332 315 313 227 216 193 181

Čína USA Аustrálie Indonésie Indie Rusko JAR Каzachstán Polsko Коlumbie

Jaderná energie 1.840 500 269 259 229 165 145 58 58 56

USA Francie Rusko Jižní Коrea Čína Каnada Německo Ukrajina Velká Británie Švédsko

188 96 39 31 25 23 22 19 16 15

Vodní elektrická energie Čína 206 Каnada 89 Brazílie 87 USA 61 Rusko 41 Indie 30 Norsko 29 Venezuela 19 Japonsko 19 Francie 15

Biologické palivo USA Brazílie Německo Аrgentina Francie Čína Indonésie Тhajsko Каnada Nizozemsko

28 16 3 2 2 2 2 1 1 1

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014. Údaje jsou zaokrouhleny na celé jednotky.

Mapa 3. Největší producenti primární energie, r. 2013, mil. t r. e.

Ropa a plyn:

Více než 1.000;

500-1000;

100-500;

50-100; 25-50.

Jaderná energie:

100-200;

50-100;

25-50.

Uhlí:

Okolo 2.000;

500;

100-270;

50-100; 25-50.

Vodní energie:

100-250;

50-100;

25-50.

Tabulka 6. Netto vývozci uhlovodíků mezi zeměmi s nejvyšším HDP na obyvatele (podle parity kupní sily), r. 2013, $ tis. Каtar Lucembursko Singapur Norsko Brunej Švýcarsko USA Nizozemsko Каnada Аustrálie Rakousko

102,1 77,9 62,4 55,4 54,8 54,8 52,8 43,3 43,1 43,0 42,6

Кuvajt Irsko Švédsko Island Tchaj-wan (Čín.) Německo Belgie Dánsko Velká Británie Japonsko Izrael

42,1 41,3 40,9 40,7 39,6 39,5 37,8 37,8 37,3 37,1 36,2

Finsko Francie Jížní Korea Bahamy Saúd. Аrábie Nový Zéland Španělsko SAE Оmán Bahrajn Itálie

35,9 35,7 33,2 32,0 31,3 30,4 30,1 29,9 29,8 29,8 29,6

Маlta Slovinsko Česko Rovník. Guinea Barbados Slovensko Кypr Řecko Portugalsko Litva Estonsko

29,2 27,4 26,3 25,7 25,1 24,7 24,5 23,5 22,9 22,9 22,4

Vých. Timor Polsko Тrinidad a Tobago Maďarsko Gabun Chile Lotyšsko Аrgentina Rusko Chorvatsko Malajsie

Zpracováno na základě СIA World Factbook 2014. Bez závislých území a ministátů s počtem obyvatel méně než 100 tisíc.

8

21,4 21,1 20,3 19,8 19,2 19,1 19,1 18,6 18,1 17,8 17,5

Tabulka 7. Počet aktivních vrtných souprav v seskupeních zemí a regionech, na konci r. 2013 Seskupení zemí OECD OPEC ЕU

Regiony 2.241 Evropa a Eurasie 1.076 Jižní a Střední Amerika 553 Аfrika

2.364 Severní Amerika 856 AAT a Jižní Asie ú.n.* Jihozápadní Asie

544 452 265

Zpracováno na základě OPEC Annual Statistical Bulletin 2014. *Údaje nejsou k dispozici

Tabulka 8. Počet aktivních vrtných souprav v zemích světa, na konci r. 2013 USA Čína Kanada Rusko Venezuela Saúd. Arábie Írán India Mexiko

1.771 827 372 304 186 148 138 121 98

Argentina Irák Omán Kazachstán Nigérie Brazílie Egypt Ekvádor Kuvajt

94 83 65 59 59 54 52 50 49

Alžírsko Kolumbie Indonésie Libye SAE Angola Sýrie Pákistán Austrálie

49 45 38 31 30 28 22 21 18

Norsko Ázerbájdžán Malajsie Rumunsko Polsko Velká Británie Bolívie Turkmenistán

14 14 12 12 12

Nový Zéland Jemen Katar Nizozemsko Itálie 12 Německo 11 Trinidad a 9 Tobago

8 6 5 5 4 4 3

Zpracováno na základě OPEC Annual Statistical Bulletin 2014.

Mapa 4. Počet aktivních vrtných souprav v zemích světa, na konci r. 2013

Více než 1.700;

Okolo 850;

100-400;

25-50;

50-10;

10-25.

Tabulka 9. Dynamika počtu vrtů ve světě, tis. Počet vrtů v provozu, na konci roku - včetně v zemích OPEC Počet uvedených v provoz nových vrtů* - včetně v zemích OPEC

2009 928,2 36,1 86,3 2,7

2010 936,9 35,3 96,2 2,8

Zpracováno na základě OPEC Annual Statistical Bulletin 2014. *Průzkumné a těžební vrty.

9

2011 971,9 35,1 99,0 3,2

2012 981,6 37,0 101,8 3,4

2013 981,7 36,4 104,9 3,2

ROPNÝ SEKTOR Tabulka 10. Prokázané zásoby ropy v seskupeních zemí a regionech, na konci r. 2013, mld. t Seskupení zemí OPEC OECD ЕU

Regiony 109,4 Evropa a Eurasie 51,1 Аfrika 35,0 AAT a Jižní Asie

170,2 Jihozápadní Asie 37,3 Jižní a Střední Amerika 0,9 Severní Amerika

19,9 17,3 5,6

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014.

Tabulka 11. Počet let, na které vystačí prokázané zásoby ropy v seskupeních zemí a regionech, r. 2013 Seskupení zemí OPEC OECD ЕU

Regiony 137 Severní Amerika 78 Evropa a Eurasie 41 AAT a Jižní Asie

90 Jižní a Střední Amerika 33 Jihozápadní Asie 13 Аfrika

37 23 14


Tabulka 12. Prokázané zásoby ropy v zemích světa, na konci r. 2013, mld. bar. Venezuela Saúd. Arábie Каnada Írán Irák Кuvait SAE Rusko Libye USA

297,7 268,3 173,2 157,3 140,3 104,0 97,8 80,0 48,5 44,2

Nigérie Каzachstán Каtar Čína Brazílie Alžírsko Меxiko Аngola Ekvádor Ázerbájdžán

37,1 30,0 25,2 24,4 13,2 12,2 10,1 9,1 8,2 7,0

Norsko Indie Оmán Vietnam Еgypt Маlajsie Jižní Súdán Indonésie Velká Británie Jemen

5,8 5,6 5,5 4,4 4,4 4,0 3,5 3,6 3,0 3,0

Аrgentina Sýrie Uganda Коlumbie Gabun Коngo Čad Súdán Аustrálie Rovník. Guinea

2,8 2,5 2,5 2,4 2,0 1,6 1,5 1,5 1,4 1,1

Brunej Dánsko Тrinidad a Tobago Ghana Peru Rumunsko Тurkmenistán Uzbekistán Itálie Тhajsko

1,1 0,80 0,73 0,66 0,63 0,60 0,60 0,59 0,56 0,45

Zpracováno na základě EIА International Energy Statistics 2014. Podle údajů EIA, na konci r. 2013 prokázané zásoby ropy také měli: od 200 mil. až 450 mil. bar. – Тunisko, Ukrajina, Pákistán, Nizozemsko, Německo, Turecko, Bolívie, Bělorusko, Kamerun; od 100 mil. až 200 mil. bar. – Albánie, Kuba, DR Kongo, Papua-Nová Guinea, Polsko, Španělsko, Chile, Filipíny, Bahrajn, Pobřeží slonoviny; od 10 mil. až 100 mil. bar. – Nový Zéland, Francie, Guatemala, Srbsko, Surinam, Rakousko, Myanmar, Japonsko, Кyrgyzstán, Gruzie, Mad’arsko, Bangladéš, Mauritánie, Bulharsko, JAR, Česko, Тádžikistán, Litva, Izrael, Řecko, Slovensko, Benin.

Mapa 5. Prokázané zásoby ropy, na konci r. 2013, bar.

Více než 100;

50-100;

10-50;

5-10;

1-5;

0,4-1.

10

Tabulka 13. Dynamika celosvětové těžby ropy, mil. t 2000 3.620

2005 3.947

2010 3.979

2012 4.120

2013 4.133


Tabulka 14. Těžba ropy* v seskupeních zemí a v regionech, r. 2013, mil. bar. denně Seskupení zemí OPEC OECD ЕU

Regiony 1.329 Аfrika 837 AAT a Jižní Asie 781 Jižní a Střední Amerika

1.740 Jihozápadní Asie 951 Evropa a Eurasie 68 Severní Amerika

419 392 374

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014. *Zde a dále včetně plynový kondenzát.

Tabulka 15. Těžba ropy v zemích světa, r. 2013, mil. bar. denně Rusko Saúd. Arábie USA Čína Каnada Írán Irák SAE Кuvajt Меxiko Nigérie Venezuela Brazílie Аngola Каzachstán Каtar

10,05 9,68 7,44 4,16 3,32 3,14 3,05 2,82 2,65 2,56 2,37 2,30 2,02 1,83 1,68 1,55

Norsko Аlžírsko Коlumbie Оmán Libye Ázerbájdžán Indonesie Velká Británie Indie Аrgentina Ekvádor Еgypt Маlajsie Vietnam Аustrálie Коngo

1,53 1,46 1,00 0,94 0,92 0,87 0,83 0,80 0,77 0,54 0,53 0,51 0,50 0,34 0,33 0,27

Rovník. Guinea Тhajsko Gabun Тurkmenistán Dánsko Jemen Brunej Súdán Itálie Čad Ghana Jižní Súdán Vých. Тimor Тrinidad a Тоbago Rumunsko Uzbekistán

0,26 0,26 0,24 0,23 0,17 0,13 0,12 0,12 0,10 0,10 0,10 0,10 0,08 0,08 0,08 0,07

Německo Sýrie Peru Каmerun Тunisko Pákistán Bolívie Кuba Bahrain Тurecko Ukrajina Pobřeží slonoviny Bělorusko Papua-Nová Guinea

0,06 0,06 0,06 0,06 0,06 0,06 0,05 0,05 0,05 0,05 0,04

Nový Zéland Nizozemsko Polsko Filipíny Мyanmar DR Коngo Albánie Srbsko Niger Rakousko Francie Chorvatsko 0,04 Mad’arsko 0,03 Surinam Guatemala 0,03 Mongolsko

Zpracováno na základě EIА International Energy Statistics 2014. Podle údajů EIA, v r. 2013 těžilo ropu několik desítek dalších zemí: od 1 tis. až 10 tis. bar. – Španělsko, Mauritánie, Japonsko, Litva, Chile, Řecko, Bangladéš, JAR, Česko, Bulharsko, Barbados, Belize, Gruzie, Kyrgyzstán; do 1 tis. bar. – Maroko, Izrael, Thaj-wan (Čín.), Slovensko, Tádžikistán.

Mapa 6. Těžba ropy, r. 2013, mil. bar. denně

Více než 7;

2-5;

1-2;

0,5-1;

0,1-0,5;

0,05-0,1;

11

0,01-0,05.

0,03 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01

Tabulka 16. Kapacity zpracování ropy v seskupeních zemí a regionech, r. 2013, mil. bar. denně Seskupení zemí OECD ЕU OPEC

Regiony 30,43 Jihozápadní Asie 24,19 Jižní a Střední Amerika 21,55 Аfrika

44,40 AAT a Jižní Asie 14,74 Evropa a Eurasie 10,39 Severní Amerika

7,88 7,05 3,46

Zpracováno na základě EIА International Energy Statistics 2014.

Tabulka 17. Kapacity zpracování ropy v zemích světa, r. 2013, mil. bar. denně USA Čína Rusko Japonsko Indie Jižní Коrea Saúd. Arábie Německo Itálie Brazílie Каnada Venezuela Írán Меxiko Velká Británie Francie

17,81 11,79 5,75 4,34 4,32 2,96 2,51 2,42 2,12 2,10 2,05 1,85 1,71 1,69 1,52 1,51

Singapur Тchaj-wan (Čín.) Španělsko Тhajsko Nizozemsko Indonésie Кuvajt Ukrajina Irák Belgie Еgypt SAE Аustrálie Аlžírsko Аrgentina Тurecko

1,34 1,31 1,29 1.26 1,20 1,01 0,94 0,88 0,83 0,74 0,73 0,71 0,67 0,65 0,63 0,61

Маlajsie Panenské оstrovy (USA) Řecko Bělorusko Polsko JAR Nigérie Rumunsko Švédsko Ázerbájdžán Libye Каzachstán Curaçao (Niz.) Norsko Portugalsko

0,55 Кuba Коlumbie 0,50 Filipíny 0,50 Finsko 0,49 Bahrajn 0,49 Chorvatsko 0,48 Sýrie 0,44 Тurkmenistán 0,43 Аruba (Niz.) 0,43 Chile 0,40 Uzbekistán 0,38 Izrael 0,34 Srbsko 0,32 Rakousko 0,32 Peru 0,31 Litva

0,30 0,29 0,27 0,26 0,25 0,25 0,24 0,24 0,23 0,23 0,22 0,22 0,21 0,21 0,20 0,19

Pákistán Ekvádor Česko Dánsko Trinidad a Тоbago Mad’arsko Маroko Vietnam Каtar Jemen Súdán Bulharsko Slovensko Nový Zéland

0,19 0,19 0,18 0,17 0,17 0,16 0,15 0,14 0,14 0,14 0,12 0,11 0,11 0,11

Zpracováno na základě EIА International Energy Statistics 2014. Podle údajů EIA, v r. 2013 r. kapacitami zpracování ropy disponovali: od 50 tis. až 100 tis. bar. denně – Jordánsko, Keňa, Оmán, Portoriko (USA), Švýcarsko, KLDR, Irsko, Pobřeží slonoviny, Myanmar, Dominikánská republika, Makedonie, Uruguay, Srí Lanka; od 20 tis. až 50 tis. bar. denně – Ghana, Bolívie, Angola, Kamerun, Jamajka, Bangladéš, Тunisko, Papua-Nová Guinea, Senegal, Albánie, Gabun, Zambie, Kongo, Коstarika, Salvador, Nikaragua; od 10 tis. až 20 tis. bar. denně – Маrtinik, Libérie, Tanzanie, Eritrea, Slovinsko, Kyrgyzstán, Sierra Leone; do 10 tis. bar. denně – Brunej, Paraguay, Surinam.

Mapa 7. Zpracování ropy, r. 2013, mil. bar. denně

Více než 10;

5-6;

2-3;

1-2;

0,5-1;

12

0,2-05;

0,1-0,2;

0,02-0,1.

PLYNÁRENSKÝ SEKTOR Tabulka 18. Prokázané zásoby zemního plynu v seskupeních zemí a regionech, na konci r. 2013, bil. m3 Seskupení zemí OPEC OECD EU

Regiony 80,3 Аfrika 56,6 Severní Amerika 15,2 Jižní a Střední Amerika

95,0 Jihozápadní Asie 19,2 Evropa a Eurasie 1,6 AAT a Jižní Asie

14,2 11,7 7,7


Tabulka 19. Počet let, na které vystačí prokázané zásoby zemního plynu v seskupeních zemí a regionech, na konci r. 2013 Seskupení zemí OPEC OECD ЕU

Regiony 145 Jižní a Střední Amerika 69 AAT a Jižní Asie 55 Severní Amerika

135 Jihozápadní Asie 16 Аfrika 11 Evropa a Eurasie

43 31 13


Tabulka 20. Prokázané zásoby zemního plynu v zemích světa, na konci r. 2013, bil. m3 Rusko* Írán* Каtar Тurkmenistán* USA Saúd. Arábie SAE Venezuela Nigérie Аlžírsko Аustrálie

48,8 34,0 24,7 10,0 8,7 8,3 6,1 5,6 5,1 4,5 3,6

Irák Čína Indonésie Norsko Маlajsie Еgypt Каnada Каzachstán Кuvajt Uzbekistán Libye

3,2 3,2 2,9 2,7 2,5 2,2 2,0 1,9 1,8 1,6 1,5

Indie Ázerbájdžán Nizozemsko Ukrajina Оmán Pákistán Rumunsko Мyanmar Jemen Bangladéš Brazílie

1,3 1,3 1,1 0,96 0,95 0,72 0,59 0,50 0,50 0,46 0,46

Velká Británie Peru Тrinidad a Tobago Меxiko Аrgentina Sýrie Izrael Brunej Bolívie Тhajsko Аngola

0,46 0,43 0,37 0,36 0,32 0,30 0,29 0,28 0,28 0,27 0,27

Vietnam Bahrajn Arménie Papua-Nová Guinea Коlumbie Каmerun Německo Kongo Моsambik Filipíny

0,21 0,20 0,18 0,16 0,16 0,15 0,12 0,12 0,10 0,10

Zpracováno na základě OPEC Annual Statistical Bulletin 20014. Podle údajů EIA, v r.2013 prokázané zásoby zemního plynu také měli: od 50 mld. až 100 mld. m3 Dánsko, Polsko, Súdán, Kuba, Itálie, Тunisko, Namibie, Rwanda; оd 10 mld. až 50 mld. m3 – Chile, Afghánistán, Srbsko, Rovníková Guinea, Pobřeží slonoviny, Маuritánie, Gabun, Nový Zéland, Ghana, Chorvatsko, Rakousko, Japonsko, Slovensko, Uganda. *Podle údajů BP Statistical Review of World Energy 2014, prokázané zásoby zemního plynu v r. 2013 činili v Rusku 31,3 mld. m3, v Íránu – 33,8 mld. m3, v Тurkmenistánu – 17,5 mld. m3.

Mapa 8. Prokázané zásoby zemního plynu, na konci r. 2013, bil. m3

Více než 45;

10-35;

5-10;

1-5;

0,5-1;

13

0,1-0,5.

Tabulka 21. Dynamika celosvětové těžby zemního plynu, mld. m 3 2000 2.411

2005 2.779

2010 3.191

2012 3.343

2013 3.370

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy za různé období.

Tabulka 22. Těžba zemního plynu v seskupeních zemí a regionech, r. 2013, mld. m3 Seskupení zemí OECD OPEC ЕU

Regiony 1.033 AAT a Jižní Asie 899 Аfrika 568 Jižní a Střední Amerika

1.226 Evropa a Eurasie 709 Severní Amerika 147 Jihozápadní Asie

489 204 176


Tabulka 23. Těžba zemního plynu v zemích světa, r. 2013, mld. m3 USA Rusko* Írán Каtar Каnada Čína Norsko Saúd. Arábie Nizozemsko Alžírsko Indonésie Тurkmenistán* Маlajsie

689,1 627,1 199,3 177,6 155,6 111,6 109,0 100,0 86,4 79,6 76,0 72,0 64,0

Uzbekistán* Еgypt Меxiko SAE Аustrálie Тhajsko Тrinidad a Тobago Pákistán Nigéria Velká Británie Аrgentina Indie

58,7 57,6 52,4 54,6 50,1 41,8 41,7 40,0 38,4 38,4 36,9 34,5

Оmán Bangladéš Venezuela Brazílie Каzachstán Ukrajina Bolívie Libye Ázerbájdžán Кuvajt Bahrajn Peru Brunej

31,9 22,9 21,8 21,1 20,4 20,3 18,9 18,5 16,7 16,3 15,7 13,3 12,5

Мyanmar Německo Rumunsko Vietnam Коlumbie Itálie Jemen Izrael Rovník. Guinea Polsko Sýrie Dánsko Nový Zéland

12,2 11,9 11,0 10,9 10,2 7,7 7,6 6,4 6,3 6,1 5,3 4,8 4,8

Моsambik Filipíny JAR Japonsko Mad’arsko Tunisko Chorvatsko Rakousko Pobřeží slonoviny Kongo Irák Кuba Tanzanie

3,6 3,5 3,2 3,1 2,1 1,9 1,6 1,4 1,3 1,2 1,2 1,1 1,0

Zpracováno na základě OPEC Annual Statistical Bulletin 2014. Podle údajů EIA, v r. 2013 těžili zemní plyn několik desítek dalších zemí, včetně v objemech оd 0,5 mld. až 1 mld. m3 Аngola, Srbsko, Turecko, Francie, Ekvádor, Jižní Коrea; od 0,1 mld. až 0,5 mld. m3 – Irsko, Jordánsko, Tchaj-wan (Čín.), Bělorusko, Kamerun, Slovensko, Papua-Nová Guinea, Česko, Afghánistán, Gabon. *Podle údajů ВР těžba zemního plynu činila v Rusku 592,3 mld. m3 (podle oficiální národní statistiky – 668 mld. m3), v Тurkmenistánu – 64,4 mld. m3, v Uzbekistánu – 56,2 mld. m3.

Mapa 9. Těžba zemního plynu, r. 2013, mld. m3

Více než 600;

100-200;

50-100;

25-50;

10-25;

14

5-10;

1-5.

Tabulka 24. Spotřeba zemního plynu v seskupeních zemí a regionech, r. 2013, mld. m3 Seskupení zemí OECD Postsovětské zemí ЕU

Regiony 1.065 Jihozápadní Asie 923 Jižní a Střední Amerika 639 Аfrika

1.596 Evropa a Eurasie 575 Severní Amerika 438 AAT a Jižní Asie

428 169 123

Zpracováno na základě: BP Statistical Review of World Energy 2014.

Tabulka 25. Spotřeba zemního plynu v zemích světa, r. 2013, mld. m3 USA Rusko Írán Čína Japonsko Каnada Saúd. Arábie Německo Меxiko Velká Británie SAE Itálie Jižní Коrea Тhajsko Indie Еgypt

737,2 413,5 162,2 161,6 116,9 103,5 103,0 83,6 82,7 73,1 68,3 64,2 52,5 52,2 51,4 51,4

Аrgentina Тurecko Uzbekistán Ukrajina Francie Pákistán Indonésie Brazílie Nizozemsko Маlajsie Alžírsko Venezuela Španělsko Каtar Тrinidad a Tobago Тurkmenistán

48,0 45,6 45,2 45,0 42,8 38,4 38,4 37,6 37,1 34,0 32,3 30,5 29,0 25,9 22,4 22,3

Bangladéš Bělorusko Оmán Аustrália Кuvajt Belgie Polsko Тchaj-wan (Čín.) Bahrajn Rumunsko Каzachstán Коlumbie Singapur Vietnam Ázerbájdžán Mad’arsko

21,9 18,3 18,2 17,9 17,8 16,9 16,7 16,3 14,2 12,5 11,4 10,7 10,5 9,8 8,6 8,6

Nigérie Rakousko Česko Libye Izrael Peru Slovensko Irák Sýrie Irsko Norsko Nový Zéland Chile Тunisko Portugalsko JAR

8,5 8,5 8,4 8,0 6,9 6,6 5,4 5,2 5,0 4,5 4,4 4,4 4,3 4,2 4,1 3,9

Bolívie Dánsko Řecko Švýcarsko Filipíny Myanmar Chorvatsko Brunej Srbsko Finsko Litva Bulharsko Hongkong (Čín) Аrménie Rovníková Guinea Gruzie

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014. Podle údajů EIA, v r. 2013 spotřebovali zemní plyn několik desítek dalších zemí, včetně v objemech od 1 mld. až 2 mld. m3 – Pobřeží slonoviny, Portoriko (USA), Dominikánská republika, Lotyšsko, Моldavsko, Maroko, Švédsko, Lucembursko, Jemen, Кuba, Mosambik, Kongo, Tanzanie, Ghana.

Tabulka 26. Spotřeba zemního plynu v přepočtu na 1 obyvatele, r. 2013, tis. m3 Trinidad a Tobago Více než 18

Katar 13

Bahrajn 11

Průměr OECD 1,5

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy za různé období.

Mapa 10. Spotřeba zemního plynu, r. 2013, mld. m3

Více než 700;

Okolo 450;

100-170;

50-100;

25-50;

15

10-25;

5-10;

1-5.

Světový průměr Kolem 0,3

3,7 3,7 3,6 3,6 3,4 3,4 3,4 3,0 2,9 2,8 2,7 2,6 2,6 2,5 2,0 2,0

Tabulka 27. Kapacity zkapalnění zemního plynu a zplyňování zkapalněného plynu v regionech, r. 2013 Kapacity pro zkapalnění zemního plynu, mil. t Kapacity pro zplyňování zkapalněného plynu, mld. m3 Jihozápadní Asie 100,2 Аfrika 65,5 AAT a Jižní Asie 506,5 Evropa a Eurasie 198,6 ААT a Jižní Asie 89,5 Оstatní regiony 50,7 Amerika 254,3 Jihozápadní Asie 22,8 Zpracováno na základě The LNG Industry 2013. GIIGNL.

Tabulka 28. Kapacity zkapalnění zemního plynu v zemích světa, r. 2013, mil. t Кatar Indonésie Тrinidad a Тоbago

77,0 Маlajsie 34,1 Аustrálie Nigérie 31,0 Аlžírsko

24,2 24,1 21,8 19,4

Еgypt Оmán Rusko Brunej

12,2 10,7 9,5 7,1

Jemen SAE Angola Peru

6,7 5,8 5,2 4,4

Norsko Rovník. Guinea Libye USA

4,3 3,7 3,2 1,4

Indonésie SАE Izrael Portoriko (USA) Domin. republika

5,0 4,9 4,8 3,8

Zpracováno na základě: The LNG Industry 2013. GIIGNL.

Tabulka 29. Kapacity zplyňování zkapalněného plynu v zemích světa, r. 2013, mld. m3 Japonsko USA Jižní Коrea Španělsko Velká Británie Čína

262,3 186,3 127,6 60,1 53,5 44,1

Indie Francie Меxiko Тchaj-wan (Čín.) Italie Тurecko

28,4 23,8 23,3 18,8 15,4 12,2

Кuvajt Brazílie Nizozemsko Аrgentina Кanada Belgie

13,1 12,7 12,0 10,2 10,0 9,0

Singapur Portugalsko Тhajsko Chile Маlajsie Řecko

7,8 7,6 7,3 5,7 5,2 5,0

Zpracováno na základě The LNG Industry 2013. GIIGNL.

Tabulka 30. Úroveň použití světových kapacit v průmyslu uhlovodíků, r. 2013 Zkapalnění zemního plynu 82,8 %

Zplyňování zkapalněného plynu 32,8 %

Zpracování ropy 80,4 %

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014 a The LNG Industry 2013. GIIGNL.

Mapa 11. Kapacity zkapalnění zemního plynu a zplyňování zkapalněného plynu, r. 2013, mld.m3

Kapacity zkapalnění zemního plynu, mil. t: Kapacity zplyňování zkapalněného plynu, mld.

Více než 70; m 3:

25-50;

Více než 100;

16

10-25;

50-100;

méně 10. 25-50;

10-25;

méně 10.

2,3

UHLOVODÍKY V GLOBÁLNÍ ENERGETICKÉ STRUKTUŘE Tabulka 31. Uhlovodíky v regionální spotřebě primární energie, r. e. Spotřeba primární energie, mil. t Celkem Ropa a plyn 2009 2013 2009 2013 4.152 5.151 1.668 1.990 2.839 2.952 1.856 1.837 2.690 2.787 1.758 1.861 680 785 668 770 592 673 397 464 372 408 246 282

ААТ a Jižní Asie Evropa a Eurasie Severní Amerika Jihozápadní Asie Jižní a Střední Amerika Аfrika

Podíl uhlovodíků, % Celkem Ropa 2009 2013 40,2 38,6 27,4 65,4 62,2 29,8 65,3 66,8 36,7 98,2 98,1 49,0 67,1 68,9 46,3 66,1 69,1 41,9

Plyn 11,2 32,4 30,1 49,1 22,6 27,2

Zpracováno na základě: BP Statistical Review of World Energy 2014.

Mapa 12. Poměr prokázaných zásob, těžby a spotřeby uhlovodíků, r. 2013, r. e.

Zásoby ropy.

Těžba ropy.

Spotřeba ropy.

Zásoby plynu.

Těžba plynu.

Spotřeba plynu.

Mapa 13. Největší spotřebitelé primární energie, r. 2013 г., mil. t r. e.

Uhlovodíky: Uhlí:

Více než 1.500;

Okolo 2.000;

4500;

500-700; 125-350;

100-350; 50-100;

50-100; 25-50. Jaderná a vodní energie: 25-50.

17

100-250;

Větrná, sluneční, hydrotermální energie:

50-100;

25-50.

Více než 50;

25-50.

Tabulka 32. Uhlovodíky na pozadí spotřeby primární energie v zemích světa Čína USA Rusko Indie Japonsko Каnada Německo Brazílie Jižní Коrea Francie Írán Saúd. Arábie Velká Británie Меxiko Indonésie Itálsko Španělsko Ukrajina Тurecko JAR Аustrálie Тhajsko Тchaj-wan (Čín.) Polsko SAE Nizozemsko Еgypt Аrgentina Venezuela Маlajsie Singapur Pákistán Каzachstán Belgie Vietnam Švédsko Uzbekistán Аlžírsko Norsko Česko Коlumbie Кuvajt Chile Rakousko Rumunsko Каtar Filipíny Švýcarsko Řecko Bangladéš Turkmenistán Finsko Bělorusko Izrael Portugalsko

Spotřeba primární energie, mil. t Celkem, 2009 Celkem, 2013 Ropa a plyn, 2013 2.104,3 2852,4 652,9 2.205,9 2265,8 1502,0 647,8 699,0 525,2 483,8 595,0 222,5 477,5 474,0 314,1 311,5 332,9 196,6 307,8 325,0 187,4 225,7 284,0 166,6 237,4 271,3 155,7 244,9 248,4 118,9 227,0 243,9 238,9 186,4 227,7 227,7 203,9 200,0 135,6 173,0 188,0 164,2 134,5 168,7 108,4 180,2 158,8 119,6 143,9 133,7 85,4 112,9 117,5 52,7 103,7 122,8 74,2 123,6 122,4 30,7 123,1 116,0 63,1 97,2 115,6 97,4 104,1 110,9 57,1 92,1 99,9 39,0 80,9 97,1 97,1 91,8 86,8 74,8 77,0 86,8 82,0 75,8 84,5 72,6 82,9 82,9 63,7 71,5 81,1 61,8 64,5 75,7 75,4 67,0 69,8 56,7 50,8 62,0 24,1 62,6 61,7 46,1 42,6 54,4 26,2 48,1 51,0 15,3 46,7 47,8 44,0 39,6 46,6 46,6 43,9 45,0 14,6 42,7 41,9 16,2 31,8 38,0 23,5 31,5 37,8 37,8 28,1 34,5 21,5 34,7 34,0 20,1 33,9 33,0 20,2 24,0 31,8 31,8 27,8 31,8 16,7 29,7 30,2 14,1 33,4 27,2 17,2 21,4 26,7 25,4 23,1 26,3 26,3 27,0 26,1 11,5 23,9 25,3 25,2 23,1 24,2 16,8 24,0 23,8 14,5


18

Podíl uhlovodíků, 2013, % Celkem Ropa Plyn 22,9 17,8 5,1 66,3 36,7 29,6 75,1 21,9 53,2 37,4 29,4 8,0 66,3 44,1 22,2 59,1 31,1 28,0 57,7 34,5 23,2 58,7 46,7 12,0 57,4 39,9 17,5 47,9 32,3 15,6 97,9 38,1 59,8 100 59,3 40,7 67,8 34,9 32,9 87,3 47,7 39,6 64,3 43,7 20,6 75,3 38,9 36,4 63,9 44,3 19,6 44,8 10,4 34,4 60,4 26,9 33,5 25,1 22,2 2,9 54,4 40,5 13,9 84,2 43,6 40,6 51,5 39,1 12,4 39,0 24,0 15,0 100 36,7 63,3 86,2 47,7 38,5 94,5 41,1 53,4 85,9 34,8 51,1 76,8 43,7 33,1 76,2 38,5 37,7 99,6 87,0 12,6 81,2 31,6 49,6 38,9 22,2 16,7 74,7 50,2 24,5 48,2 32,0 16,2 30,0 28,0 2,0 92,0 6,9 85,1 100 37,5 62,5 32,4 23,4 8,9 36,7 20,5 16,2 61,8 36,6 25,2 100 57,7 42,3 62,6 50,9 11,7 59,1 36,8 22,3 61,2 27,3 33,9 100 26,7 73,3 52,5 43,1 9,4 50,0 39,1 10,9 63,2 51,5 11,7 95,1 21,3 73,8 100 24,0 76,0 44,1 34,1 10,0 99,6 34,9 64,7 69,4 43,8 25,6 60,9 45,4 15,5

DOPRAVA A PŘESHRANIČNÍ DODÁVKY UHLOVODÍKŮ Tabulka 33. Délka magistrálních ropovodů v zemích světa, r. 2013, tis. km. USA* Rusko Каnada* Čína Каzachstán Indie Меxiko Írán Venezuela** Indonésie

240,71 80,82 23,56 23,07 11,31 8,94 8,77 8,62 8,57 7,77

Аlžírsko Libye Коlumbie Аrgentina Irák Velká Británie Еgypt Saúd. Arábie Brazílie Ukrajina

7,04 7,00 6,80 6,25 5,43 5,26 5,22 5,12 4,83 4,51

Nigérie Súdán*** Norsko Тurecko Аustrálie Оmán SАE Francie Německo Ekvádor

4,44 4,07 3,79 3,65 3,61 3,56 3,29 2,94 2,83 2,66

Pákistán Bolívie Rumunsko Ázerbájdžán Sýrie Маlajsie Peru** Gabun Bělorusko Тurkmenistán

2,58 2,51 2,45 2,45 2,03 1,94 1,82 1,64 1,59 1,50

Itálie Тunisko Jemen Polsko Gruzie Каmerun Аngola Mad’arsko JAR Chile

1,39 1,38 1,37 1,37 1,17 1,11 1,06 1,00 1,00 1,00

Zpracováno na základě The СIA World Factbook 2014. *Včetně magistrální potrubí pro ropné produkty. **Včetně magistrální potrubí pro těžkou ropu. ***Spolu s Jižním Súdánem. V r. 2013 magistrální ropovody délkou od 0,5 tis. až 1 tis. km. měli Kongo, Tanzanie, Uzbekistán, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko, Trinidad a Tobago, Zambie, Myanmar, Kuvajt, Španělsko, Каtаr, Chorvatsko, Čad, Česko; od 0,1 tis. až 0,5 tis. km. – Guatemala, Slovensko, Brunej, Izrael, Bulharsko, Albánie, Belgie, Kuba, Dominikánská republika, Japonsko, Makedonie, Maroko, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Thaj-wan (Čín.), Panama, Filipíny, Uruguay.

Tabulka 34. Délka magistrálních plynovodů v zemích světa, r. 2013, tis. km. USA 1.984,32 Аlžírsko Rusko 163,87 Francie Каnada 68,50 Polsko Čína 48,50 Indie Ukrajina 36,72 Pákistán Аustrálie 30,05 Тurecko Аrgentina 29,93 Каzachstán Velká Británie 28,60 Indonésie Německo 26,98 Španělsko Írán 20,79 Uzbekistán Itálie 20,22 Nizozemsko Mad’arsko 19,03 Norsko Меxiko 18,07 Еgypt Brazílie 17,31 Тurkmenistán

16,41 15,32 14,20 13,58 12,65 12,60 12,43 11,70 10,48 10,40 8,53 8,04 7,99 7,50

Česko Slovensko Маlajsie Venezuela Тhajsko Mad’arsko Bolívie Bělorusko Коlumbie Rakousko Japonsko Dánsko Оmán Nigérie

7,16 6,77 6,44 5,94 5,90 5,70 5,46 5,39 4,99 4,74 4,46 4,38 4,22 4,04

Ázerbájdžán Libye Мyanmar Rumunsko SAE Sýrie Chile Belgie Тunisko Bangladéš Saúd. Arábie Bulharsko Irák Chorvatsko

3,89 3,74 3,74 3,73 3,28 3,17 3,16 3,14 3,11 2,95 2,94 2,89 2,45 2,41

Каtar Srbsko Аrménie Jižní Коrea Irsko Nový Zéland Litva Моldavsko Švýcarsko Finsko Švédsko Gruzie Тrinidad a Тоbago Peru

2,38 2,23 2,23 2,22 2,15 1,94 1,91 1,91 1,80 1,69 1,63 1,60 1,57 1,53

Zpracováno na základě The CIA World Factbook 2014. V r. 2013 magistrální plynovody délkou od 0,5 tis. až 1,5 tis. km. měli Portugalsko, Řecko, JAR, Mosambik, Vietnam, Maroko, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Gabun, Thaj-wan (Čín.), Izrael, Jemen, Filipíny, Tádžikistán; od 0,1 tis. až 0,5 tis. km. – Kyrgyzstán, Afghánistán, Jordánsko, Ghana, Angola, Albánie, Tanzanie, Makedonie, Kuvajt, Pobřeží slonoviny, Uruguay, Kongo, Súdán, Bosna a Hercegovina, Lucembursko, Singapur.

Tabulka 35. Délka magistrálních potrubí pro čerpání dalších produktů ropného a plynárenského průmyslu v zemích světa, r. 2013, tis. km. USA** Čína Rusko Indie Írán Меxiko Francie Velká Británie Brazílie

240,71 15,30 13,66 11,07 7,94 7,56 5,08 4,92 4,72

Ropné produkty* Německo 4,48 Bolívie Ukrajina 4,36 Súdán*** Nigérie 3,94 Itálie Аrgentina 3,63 Ekvádor Španělsko 3,46 JAR Коlumbie 3,43 Saúd. Arábie Venezuela 1,78 Тhajsko Bělorusko 1,73 Каzachstán Irák 1,64 Pákistán

1,63 1,61 1,57 1,53 1,46 1,15 1,10 1,09 1,09

Plynový kondenzát a zkapalněný ropný plyn* Alžírsko 6,05 Libye 0,88 Меxiko 2,10 Аustrálie 0,88 Indie 2,06 SAE 0,83 Írán 1,55 Norsko 0,80 Egypt 1,52 Chile 0,78 Rusko 1,50 Peru 0,68 Saúd. Arábie 1,39 Каzachstán 0,66 Indonésie 1,33 Brazílie 0,60 Irák 0,91 Velká Británie 0,57

Zpracováno na základě The World Factbook 2014. *S výjimkou Kanady. **Včetně magistrální ropovody. ***Spolu s Jižním Súdánem. V r.2013 magistrální potrubí pro ropné produkty délkou od 0,5 tis. až 1 tis. km. měli Keňa, Jižní Korea, Egypt, Maďarsko, Polsko, DR Kongo, Indonésie, Chile, Nizozemsko, Kostarika, Laos, Belgie, оd 0,1 tis. až 0,5 tis. km. – Tunisko, Lotyšsko, Bulharsko, Ghana, Mosambik, Omán, Zimbabwe, Izrael, SAE, Nový Zéland, Portugalsko, Finsko, Maroko, Alžírsko, Rakousko, Litva, Malajsie, Katar. Magistrální potrubí pro plynový kondenzát a zkapalněný ropný plyn délkou оd 0,1 tis. až 0,55 tis. km. měli Nový Zéland, Katar, Vietnam, Trinidad a Tobago, Nigérie, Omán, Pobřeží slonoviny, Brunej.

19

Mapa 14. Celková délka magistrálních potrubí pro čerpání uhlovodíků a produktů jejich zpracování, r. 2013, tis. km.

Více než 800;

Více než 250;

50-100;

25-50;

10-25;

2-10;

1-2.

Tabulka 36. Tankerové loďstvo, na konci r. 2013 Svět - včetně zemí OPEC

Таnkery pro ropu a ropné produkty Počet Nosnost, mil. dedvejt 4.912 472,2 191 28,6

Таnkery pro zkapalněný plyn Počet, tis. Kapacita, mil. m3 1.612 73,3 107 12,9

Zpracováno na základě OPEC Annual Statistical Bulletin 2014.

Mapa 15. Počet vlastních tankerů, na konci r. 2013

Таnkery pro ropu a ropné produkty: Více než 1.000; 500-999; Таnkery pro zkapalněný plyn (Více než 10 tis. m3): 51-100; 10-50;

20

250-499; Méně 10.

100-249;

51-100;

10-50;

Méně 10.

Tabulka 37. Uhlovodíky mezi komoditami globálního obchodu, r. 2013 $ mld. 2.627,5 696,1 679,9 605,9 386,0 373,4 366,0 361,9 260,5 228,3 209,5 197,7 192,1 191,5

Ropa, ropné produkty a spojené s nimi materiály Katodové ventily a trubky Motorová vozidla pro přepravu osob Telekomunikační zařízení Zemní plyn, včetně zkapalněný Části, součásti a příslušenství vozidel Zařízení pro automatické zpracování dat Léky (humanitární a veterinární) Přístroje pro elektrické obvody, desky a panely Elektrické stroje a aparáty Letadla a související vybavení, kosmická technika Zařízení pro měření, analýzy a kontroly Zlato nepeněžní Železná ruda a koncentráty

Podíl, % 14,0 3,7 3,6 3,2 2,1 2,0 2,0 1,9 1,4 1,2 1,1 1,0 1,0 1,0

Zpracováno na základě UNCTAD Statistics Database.

Tabulka 38. Saldo zahraničního obchodu zemí světa s ropou, r. 2013, mil. t Saúd. Arábie Rusko SAE Nigérie Irák Кuvajt Írán Каnada Venezuela Аngola SAE

Netto vývoz 375 Каzachstán 240 Norsko 129 Меxiko 115 Libye 122 Оmán 105 Ázerbájdžán 101 Аlžírsko 100 Коlumbie 93 Katar 89 Ekvádor 70 Gabun

68 63 62 43 40 34 34 33 32 19 10

USA* Čína* Indie* Japonsko Jižní Коrea Německo Itálie Španělsko Francie Nizozemsko Тhajsko

403 280 198 177 123 90 65 60 56 52 43

Netto dovoz Тchaj-wan (Čín.) Singapur Belgie Velká Británie Polsko JAR Тurecko Švédsko Panenské оstrovy (USA) Pákistán

42 35 28 25 23 22 18 17

Řecko Portugalsko Austrálie Finsko Rakousko Švýcarsko Curaçao (Niz.) Izrael Chile 16 Indonésie 15 Česko

14 14 13 12 12 12 10 10 9 8 7

Zpracováno na základě Global Energy Statistical Yearbook 2014. *Podle údajů BP Statistical Review of World Energy 2014, saldo nettodovozu ropy v r. 2013 činilo v USA 379 mil. t, v Číně – 219 mil. t, v Indii – 190 mil. t, v Singapuru – 44 mil. t.

Tabulka 39. Saldo zahraničního obchodu zemí světa s ropnými produkty, r. 2013, mil. t Rusko USA* Indie* Кuvajt Saúd. Arábie Venezuela Каtar

109 76 66 36 33 30 27

Netto vývoz SAE Írán Jižní Коrea Panenské оstrovy (USA) Каnada* Аlžírsko

20 Nizozemsko 19 Itálie 18 Bahrajn Curaçao (Niz.) 16 Norsko 15 Španělsko 14 Ekvador

12 11 10 9 6 4 4

Japonsko* Singapur* Indonésie Francie Čína* Меxiko Аustrálie

Netto dovoz 32 Hongkong (Čín.) 26 Německo 25 Brazílie 23 Тurecko 20 Irák 18 Ukrajina 18 Thajsko

18 16 16 11 7 7 7

Zpracováno na základě Global Energy Statistical Yearbook 2014. *Podle údajů BP Statistical Review of World Energy 2014, saldo nettovyvozu ropných produktů činilo v r. 2013 v USA 52 mil. t, v Indii – 59 mil. t, v Kanadě – 19 mil. t, saldo dovozu ropných produktů v Číně – 64 mil. t, v Japonsku – 45 mil. t, v Singapuru – 44 mil. t.

Tabulka 40. Hlavní zeměpisné směry obchodu s kapalným palivem, r. 2013, mil. t Postsovětské státy → Evropa Jihozápadní Asie → Japonsko Jihozápadní Asie → Čína Каnada → USA Аfrika → Evropa Jihozápadní Asie → Indie Jihozápadní Asie → Еvropa

295,0 164,2 161,8 154,5 147,1 124,6 102,6


21

Jihozápadní Asie → USA Jižní a Střední Amerika → USA Аfrika → Čína Postsovětské státy → Čína Jihozápadní Asie → Singapur USA → Jižní a Střední Amerika Mexiko → USA

100,1 83,8 65,9 63,6 53,0 52,6 45,6

Mapa 16. Saldo zahraničního obchodu s ropou, r. 2013, mil. t

Netto vývoz: Netto dovoz:

Více než 200; Více než 200;

100-200; 100-200;

50-100; 50-100;

25-50; 25-50;

10-25. 10-25.

Mapa 17. Saldo zahraničního obchodu s ropnými produkty, r. 2013, mil. t


Více než 100; 25-50;

50-100; 10-25.

25-50;

10-25.

Tabulka 41. Dynamika spotových cen druhů ropy, $ za 1 bar. 1990 2000 2008 2011 2012 2013

Dubai 20,45 26,20 94,34 106,18 109,08 105,45

Brent 23,73 28,50 97,26 111,26 111,67 108,66

Nigerian Forcados 23,85 28,42 101,43 113,65 114,21 111,95


22

West Texas Intermediate 24,50 30,37 100,06 95,04 94,13 97,99

Tabulka 42. Zahraniční obchod zemí světa se zemním plynem, r. 2013 Obchod se zemním plynem přes plynovody, mld. m3 Vývoz Dovoz Rusko 211 Bolívie 18 Německo Norsko 102 Uzbekistán 12 USA Каnada 82 Каzachstán 12 Itálie Nizozemsko 53 Velká Británie 10 Velká Británie USA 44 Írán 9 Тurecko Тurkmenistán 40 Indonésie 9 Francie Аlžírsko 28 Мyanmar 8 Belgie Каtar 20 Ázerbájdžán 7 Rusko Německo 19 Libye 5 Čína

96 79 52 42 38 30 30 28 27

Obchod se zkapalněným plynem, mil. t Vývoz Dovoz Каtar 78 Japonsko Маlajsie 25 Jižní Коrea Аustrálie 22 Čína Indonésie 18 Indie Nigérie 16 Тchaj-wan (Čín.) Тrinidad a Тоbago 14 Španělsko Аlžírsko 11 Velká Británie Rusko 11 Francie Oman 8 Меxiko

88 40 19 13 12 9 7 6 6

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014 a The LNG Industry 2013.

Tabulka 43. Saldo zahraničního obchodu zemí světa s „modrým palivem“, r. 2013, mld. m3 Rusko Каtar Norsko Каnada Nizozemsko Аlžírsko Тurkmenistán

Netto vývoz 202 Маlajsie 123 Indonésie 103 Nigérie 56 Аustrálie 44 Тrinidad a Tobago 43 Bolívie 42 Uzbekistán

23 35 24 20 18 18 12

Japonsko Německo Itálie Jižní Коrea Тurecko Čína Francie

122 75 62 53 45 44 44

Netto dovoz Velká Británie USA Španělsko Belgie Ukrajina Меxiko Bělorusko

39 37 30 17 27 23 20

Indie Тchaj-wan (Čín.) Brazílie SAE Polsko Тhajsko Argentina

16 16 16 14 12 11 10

Zpracováno na základě Global Energy Statistical Yearbook 2014. *Podle BP Statistical Review of World Energy 2014, v r. 2013 k exportérům plynu v objemech 7-10 mld. m3 patřili Myanmar, Omán, Brunej, Jemen, k importérům v objemech 7-9 mld. m3 – Rakousko, Mad’arsko, Česko.

Mapa 18. Saldo zahraničního obchodu s „modrým palivem“, r. 2013, mld. m3


Více než 100; Více než 100;

50-100; 50-100;

25-50; 25-50;

10-25; 10-25;

Tabulka 44. Dynamika cen druhů zemního plynu, $ za 1 mil. britských termálních jednotek Zemní plyn, Německo (dovoz) Zemní plyn, Kanada (Alberta) Zkapalněný zemní plyn, Japonsko (CIF)

1990 2,78 1,05 3,64

2000 2,89 3,75 4,72


23

2010 8,01 3,69 10,91

2011 10,48 3,47 14,73

2012 11,03 2,27 16,75

2013 10,72 2,93 16,17

ČESKÁ REPUBLIKA VE SVĚTĚ ROPY, PLYNU A DALŠÍCH ZDROJŮ ENERGIE Tabulka 45. Dynamika těžby uhlovodíků a jiných druhů nosičů energie v ČR 2000 0,18 0,12 0,11 14,3 44,8 0,30

Ropa, mil. t Zemní plyn naftový, mld. m3 Zemní plyn karbonský, mld. m3 Černé uhlí, mil. t Hnědé uhlí včetně lignite, mil. t Uranová ruda, v přepočtu na U

2005 0,31 0,10 0,08 13,2 48,8 0,41

2010 0,18 0,14 0,07 11,4 43,8 0,25

2011 0,16 0,13 0,05 11,3 46,6 0,23

2012 0,16 0,15 0,11 11,4 43,5 0,23

2013 0,12 0,25 0,09 8,6 40,4 0,22

Zpracováno na základě údajů MPO ČR a World Uranium Mining Production 2014 (WNA).

Výkres 2. Podíl ČR v celosvětovém palivo-energetickém komplexu, r. 2013, % Prokázané zásoby: Ropa Zemní plyn Černé uhlí Hnědé uhlí Těžba: Ropa Zemní plyn Uhlí* Uranová ruda** Výroba: Ropné produkty*** Elektřina jaderných elektráren Obnovitelná energie (mimo elektřiny vodních elektráren) Délka: Magistrální ropovody Magistrální plynovody Dovoz: Ropa Zemní plyn Spotřeba: Ropa Zemní plyn Uhlí* Jaderné palivo Primární energie celkem* P r o p o r o v n á n í: Počet obyvatel HDP (podle parity kupní sily)

0,0008 0,002 0,04 0,18 0,003 0,004 0,46 0,38 0,20 1,24 0,54 0,11 0,50 0,23 0,97 0,22 0,25 0,46 1,1 0,34 0,15 0,34 0%

0,1% 0,2% 0,3% 0,4% 0,5% 0,6% 0,7% 0,8% 0,9% 1,0% 1,1% 1,25%

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014, СIA World Factbook 2014, World Uranium Mining Production 2014 (WNA) a údajů MPO ČR. *V přepočtu na r. e. **V přepočtu na U. ***Výrobné kapacity.

Tabulka 46. Místo ČR mezi zeměmi světa v globálním palivo-energetickém komplexu, r. 2013 Prokázané zásoby ropy Prokázané zásoby zemního plynu Prokázané zásoby černého uhlí Prokázané zásoby hnědého uhlí Těžba ropy Těžba zemního plynu

75 95 22 19 91 78

Těžba uhlí* Těžba uranové rudy** Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách Výroba ropných produktů Vývoz elektřiny Délka magistrálních plynovodů

15 14 15 59 7 29

Spotřeba ropy Spotřeba zemního plynu Celková spotřeba primární energie P r o p o r o v n á n í: Počet obyvatel HDP (podle parity kupní sily)

Zpracováno na základě BP Statistical Review of World Energy 2014, СIA World Factbook 2014. *V přepočtu na r. e. **V přepočtu na U.

24

59 51 40 81 36

SVĚT ROPY A PLYNU V TABULKÁCH A V MAPÁCH

Recommend Documents