Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů
Praha – listopad 2016
ÚVOD ..........................................................................................................................1 1 AKTUÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ TRENDY V OBLASTI ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ VE SVĚTĚ ...........................................................................2 1.1
Světová produkce a spotřeba ropy, světové zásoby ropy ........................................ 2
1.1.1 Světová produkce ropy............................................................................................... 2 1.1.2 Světová spotřeba ropy ............................................................................................... 7 1.1.3 Světové zásoby ropy ................................................................................................. 11 1.2
Historický a očekávaný vývoj na mezinárodních trzích s ropou ............................. 15
1.3
Světové zpracovatelské kapacity a spotřeba rafinérských produktů ...................... 18
1.4
Důsledky světového vývoje v oblasti ropy na Českou republiku ............................ 21 LEGISLATIVA V OBLASTI ROPY V ČESKÉ REPUBLICE .............................. 22
2
3 HLAVNÍ TRENDY V OBLASTI VYUŽITÍ ROPY V ČR A JEJICH ZMĚNY V UPLYNULÉM OBDOBÍ.......................................................................................... 23 3.1
Těžba ropy na území ČR ....................................................................................... 28
3.2
Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů ........................................................ 31
3.2.1 Dovoz ropy a rafinérských produktů ........................................................................ 31 3.2.2 Vývoz ropy a rafinérských produktů ........................................................................ 40 3.2.3 Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty ....................... 43 3.3
Zpracování ropy na území ČR ............................................................................... 46
3.4
Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy – havárie v rafinériích .......... 48
3.5
Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR......................................................... 49
3.6
Nouzové zásoby ropy ........................................................................................... 51
3.7
Spotřebitelské ceny pohonných hmot .................................................................. 54
3.8
Struktura ropného sektoru................................................................................... 55
3.9
Infrastruktura v ropném sektoru .......................................................................... 57
3.9.1 Rafinérie ................................................................................................................... 57 3.9.2 Ropovody na území ČR ............................................................................................. 59 3.9.3 Skladování ropy a ropných produktů ....................................................................... 62 4 4.1
OČEKÁVANÝ VÝVOJ DO ROKU 2030 ............................................................. 63 Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR ....................................... 63
Úvod Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti ropy a ropných produktů (dále také „Zpráva“) je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále také „MPO“) na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 2015. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je plněním uvedeného úkolu v oblasti ropy a ropných produktů. Dle zadání Státní energetické koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně. Zpráva obsahuje popis a analýzu aktuální situace a očekávaných trendů v oblasti ropy a ropných produktů, a to jak v kontextu vývoje světové energetiky, tak především se zaměřením na Českou republiku. Zhodnocení mezinárodního vývoje se věnuje zejména vývoji v oblasti světové spotřeby, produkce a zpracovatelských kapacit. Stručné zhodnocení je také věnováno situaci na mezinárodním trhu s ropou. Mezi hlavní zdroje informací v této oblasti patří publikace a informační zdroje Mezinárodní energetické agentury. Další část Zprávy je pak věnována situaci v České republice. V této části jsou diskutovány hlavní trendy v oblasti využití ropy a ropných produktů v České republice, a to zejména v oblasti těžby ropy, dovozu a vývozu rafinérských produktů, zpracování ropy, nouzových zásob ropy a infrastruktury na území ČR. Tato část obsahuje shrnutí významných trendů a hlavní změn v oblasti využití ropy, a to s využitím aktuálně dostupných statistických údajů. Časový horizont přípravy Zprávy může znamenat, že některé údaje, nebo informace již nemusí být plně aktuální, zejména s ohledem na vývoj na mezinárodních trzích, což bude zohledněno v aktualizaci tohoto dokumentu respektive v nové verzi Zprávy. V neposlední řadě tato Zpráva obsahuje i analýzu očekávaného vývoje ropného sektoru do roku 2030, zejména tedy v podobě prognózy budoucí spotřeby ropy a spotřeby nejvýznamnějších ropných produktů. Pro účely této Zprávy byla vytvořena střednědobá prognóza spotřeby hlavních ropných produktů v sektoru energetické spotřeby respektive v sektoru dopravy. Tyto výhledy jsou samozřejmě zatíženy relativně významnou mírou nejistoty. V tomto ohledu jsou podrobně uvedeny přijaté předpoklady, ze kterých prognózy vycházejí. Z důvodu postihnutí nejistoty ohledně budoucího vývoje je také prognóza očekávaného vývoje zpracována variantě. Zároveň jsou uvedeny alternativní prognózy, tedy prognózy uvedené v jiných materiálech, které jsou založeny na do jisté míry odlišných východiscích a metodách, což umožňuje provést srovnání a ověřit případné společné předpoklady těchto výhledů. V rámci periodické přípravy Zprávy, respektive její aktualizace, bude prováděna aktualizace statistických a faktických informací a zároveň budou, na základě nově dostupných informací, korigovány výhledy očekávaného vývoje.
-1-
Aktuální situace a očekávané trendy v oblasti ropy a ropných produktů ve světě
1
1.1 1.1.1
Světová produkce a spotřeba ropy, světové zásoby ropy Světová produkce ropy
Na základě údajů Mezinárodní energetické agentury (dále také „IEA“) dosáhla produkce ropy v třetím čtvrtletí roku 2016 úrovně 97,2 mb/d1. V roce 2014 došlo ke zvýšení celkové světové produkce o 2,4 mb/d, které bylo následováno zvýšením o dalších 2,6 mb/d v roce 2015. V roce 2016 bude podle všech předpokladů světová produkce v porovnání s přechozím rokem relativně nižší (v červenci 2016 byla kupříkladu produkce o přibližně 215 kb/d nižší v porovnání s rokem 2015), a to zejména v důsledku poklesu produkce v zemích, které nejsou členy Organizace zemí vyvážejících ropu (dále také „OPEC“). V těchto zemích se v roce 2016 předpokládá pokles produkce na úrovni 0,9 mb/d s následným návratem k růstu na úrovni přibližně 0,5 mb/d. Zatímco však v zemích mimo OPEC dochází spíše k dílčímu poklesu produkce, produkce v zemích OPEC dosahuje rekordních hodnot (v říjnu 2016 kupříkladu dosáhla průměrná produkce úrovně 33,83 mb/d). Následující graf zobrazuje světový vývoj produkce ropy v jednotlivých čtvrtletích od roku 2013 včetně relativního podílu zemí OPEC. Graf č. 1: Světová produkce ropy v letech 2013-2016 100
mb/d
95
93,15 91,81 91,87 92,23 90,42 91,31
94,37
97,2 97,19 97,38 96,6 95,97 95,57 95,21 96,47
40% 38%
90
36%
85
34%
80
32%
75
30%
70
28%
65
26%
60
24%
Celková produkce ropy
Podíl států OPEC
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, listopad 2016)
1
Zkratka označuje milión barelů za den, v anglickém originále „million barrels per day“ (mb/d). Jedná se o užívanou zkratku v oblasti ropy, pro tisíc barelů ropy za den se pak užívá zkratka kb/d. Jeden barel ropy odpovídá 42 galonům a přibližně 159 litrům ropy.
-2-
Předpokládané snížení světové produkce v roce 2016 souvisí zejména s relativním převisem produkce v porovnání se spotřebou (rok 2016 je třetím rokem v řadě, kdy světová nabídka ropy podle očekávání převýší světovou poptávku), což je v tržním prostředí spojeno s poklesem respektive tlakem na pokles světové ceny ropy. V lednu a únoru roku 2016 dosáhla cena ropy (bereme-li v potaz cenu ropy vyjádřenou pomocí cenových indexů Brent a West Texas Intermediate) dlouholetého minima na úrovni 27, respektive 28, dolarů za barel. Takto nízké ceny jsou pak spojeny s relativně znatelným snížením investic, zejména v sektoru průzkumu a těžby ropy, a to především v zemích s relativně vyššími mezními náklady na produkci. Následující graf zobrazuje dlouhodobý vývoj cen ropy Brent, a to v nominálním vyjádření a v cenách roku 2015. Graf č. 2: Vývoj světové ceny ropy od roku 1990
Zdroj: FuelsEurope (zdrojová data: Energy Information Agency) Po téměř 24% poklesu světových kapitálových výdajů v ropném sektoru v roce 2015 se očekává další pokles na úrovni 17 % v roce 2016 v souladu s tím, jak těžební společnosti přehodnocují
výnosnost
svých
stávajících
a
plánovaných
investičních
rozhodnutí.
Nejvýraznější zpomalení investiční aktivity je možné očekávat u kapitálově náročných „offshore“ projektů. V regionálním měřítku pak nejvýrazněji pociťují pokles investiční aktivity Spojené státy americké2. V Evropském kontextu je snižování investiční aktivity také patrné. Ve Velké Británii a Norsku proběhlo v roce 2015 významné snižování výdajů s ohledem na těžbu a průzkum ropy, a to na úrovni 31 %, respektive 20 %. Podle očekávání dojde k poklesu,
2
Region Severní Ameriky (USA, Kanada a Mexiko) však i přes to zůstává regionem s největšími výdaji do sektoru průzkumu a těžby ropy s očekávaným podílem na úrovni 29 % na celkových výdajích v roce 2016.
-3-
případně stagnaci, investic do produkčních kapacit i v roce 2017, což by znamenalo třetí rok poklesu v řadě. V tomto ohledu je důležité poznamenat, že tříletý kontinuální pokles investic do průzkumu a těžby ropy je v historii vývoje ropného sektoru v podstatě bezprecedentním jevem. Mezinárodní energetická agentura v tomto ohledu varuje, že aktuální pokles investic může v budoucnu znamenat vytvoření relativně významné mezery mezi spotřebou a produkcí. V tomto směru je možné argumentovat, že se jedná o „klasický“ cyklický vývoj typický pro většinu komoditních trhů. Někteří experti však upozorňují, že nadcházející období bude ve znamení významně vyšší volatility cen ropy na světových trzích souvisejících s častějším a méně předvídatelným střídáním investičních cyklů. Dále je nutné uvést, že objevy nových ropných nalezišť byly v posledních dvou letech nejnižší za posledních přibližně 40 let. Tento fakt je nutné vnímat v kontextu tempa vytěžování stávajících ložisek, kdy přibližně každé dva roky „zmizí“ produkce ropy srovnatelná s aktuální produkcí Iráku (ročně se jedná o přibližně 2 mb/d), kterou je v prostředí rostoucí ale i stagnující poptávky nutné nahradit novými zdroji. Toto je další faktor, který přispívá k obavám, že stávající útlum aktivit na úrovni produkce ropy, může vést k relativně významnému nedostatku ropy v relativně blízké budoucnosti. Graf č. 3: Světové investice spojené s těžbou ropy a zemního plynu
Zdroj: World Energy Investment 2016 (IEA) Vrátíme-li se ke střednědobému výhledu produkce ropy, Mezinárodní energetická agentura očekává zpomalení jejího růstu v období let 2015-2021 v porovnání s předchozími pěti lety, a to na úrovni 3,3 mb/d za celé toto období, respektive na úrovni 550 kb/d ročně. Země mimo OPEC by měly být odpovědné za 60 % tohoto růstu, což odpovídá přibližně 2,0 mb/d (včetně
-4-
biopaliv). Zbývající růst produkčních kapacit se bude odehrávat v zemích OPEC, přibližně 475 kt/d odpovídá produkci NGLs3 a 800 kt/d produkci ropy. Země v rámci OPEC se na celkové produkci podílejí přibližně z 33 %. V červenci 2016 pak produkce zemí OPEC dosáhla osmiletého maxima na úrovni 33,11 mb/d4 (v říjnu 2016 byla produkce ještě vyšší, konkrétně 33,83 mb/d) a to včetně znovu připojeného Gabonu5. Největší producent zemí OPEC Saudská Arábie pak dosáhla (v červenci 2016) rekordní produkce na úrovni 10,67 mb/d, čímž překonala dosavadní rekord na úrovni 10,56 mb/d z června roku 20156. Po zrušení mezinárodních sankcí spojených s íránským jaderným programem je možné očekávat výraznější zvýšení produkce v této zemi (přibližně na úroveň 3,94 mb/d v roce 2021), mimo jiné ve snaze o opětovné dosažení významnějšího tržního podílu. Podle předpokladů se dá očekávat, že Írán bude hlavním zdrojem růstu produkce v zemích OPEC ve střednědobém výhledu (cca 5 let). Přesto však není možné očekávat, že by Írán ve střednědobém výhledu znovu zaujal místo druhého největšího producenta v rámci OPEC před Irákem. Důležitým předpokladem tohoto růstu produkce a celkově i obnovení dlouhodobého růstu je přilákání dostatečného množství zahraničních investorů. Společně s Íránem by expanzi měli ve střednědobém horizontu dominovat Irák a Spojené arabské emiráty. Naopak ostatní země OPEC v Africe, Latinské Americe a Indonésii se potýkají s různými problémy (u afrických zemí se jedná zejména o geopolitické problémy) a očekává se spíše dílčí snížení jejich produkční kapacity. S ohledem na produkci zemí OPEC je důležité uvést, že probíhají jednání členských zemí s cílem možného omezení produkce. Dne 30. listopadu proběhlo jednání zástupců zemí OPEC ve Vídni, kde bylo dohodnuto snížení produkce přibližně o 1,2 mb/d, přičemž k dohodě se přihlásili i některé země mimo OPEC, kupříkladu Rusko. Jedná se o první dohodu o snížení produkce od roku 2008. Tato dohoda by měla, pokud dojde k jejímu dodržování ze strany jednotlivých zemí, přispět k relativnímu růstu ceny. Dohoda by také měla vést k rychlejšímu odstranění převisu nabídky. V případě zemí, které nejsou členy OPEC, došlo v roce 2015, po dosažení historického ročního růstu produkce dosahujícího téměř 3 mb/d k zastavení tohoto růstu. V roce 2016 se dokonce očekává pokles produkce s následným oživením v roce 2017, respektive v roce 2018. Je však nutné uvést, že v aktuální situaci relativně vysoké tržní a investiční volatility jsou i krátkodobé výhledy zatíženy relativně vysokou nejistotou. V roce 2021 by tak měla produkce zemí mimo OPEC dosáhnout průměrné úrovně 59,7 mb/d, tedy o 2,0 mb/d více než v roce
3
Zkratka označuje uhlovodíky, které jsou při atmosférickém tlaku a pokojové teplotě v plynném stavu, a to s výjimkou metanu, jedná se tedy o etan, propan a butan. Zkratka vychází z anglického výrazu „natural gas liquids“. 4 Měsíční zpráva OPEC o trhu s ropou (červenec 2016). 5 Znovu připojení Gabonu do OPEC bylo schváleno na 169. schůzi zástupců OPEC s účinností od 1. července 2016. Tato změna se promítla i do statistik, některé statistiky pak tuto změnu promítají zpětně. Produkce Gabonu dosahovala v roce 2015 průměrně přibližně 0,2 mb/d. Spotřeba pak odpovídala 20 kb/d. 6 Měsíční zpráva OPEC o trhu s ropou (červenec 2016).
-5-
2015, což odpovídá průměrným ročním přírůstkům na úrovni 0,3 mb/d. Největší přírůstky lze podle předpokladů očekávat ze strany USA, Brazílie a Kanady. Poté, co těžba ropy z nekonvenčních nalezišť (nejčastěji označována jako light tight oil, zkráceně LTO) dosáhla za pouhé čtyři roky asi 60% podílu na zvýšení produkce USA, je možné očekávat zpomalení produkce z těchto zdrojů, a to přibližně na úroveň 600 kb/d v roce 2016 a dalších 200 kb/d v roce 2017. Následně by však mělo dojít k obnovení přírůstků produkce, a to přibližně na úroveň 1,5 mb/d v roce 2020. I přes to, že Rusko dosáhlo, do jisté míry nečekaně, rekordní produkce v roce 2015, očekává se, že ve střednědobém horizontu u něj dojde k největšímu poklesu produkce, z více než 11 mb/d přibližně na úroveň 10,8 mb/d v roce 2021. Pokles produkce lze také očekávat v zemích, kde investiční aktivita nebude dostatečná ke kompenzaci poklesů z rozvinutých nalezišť (jako příklad lze uvést Čínu, Mexiko, Columbii, Egypt a Omán). Poměrně stabilních hodnot potom dosahuje těžba v oblasti Severního moře, kde došlo následkem relativně vysoké investiční aktivity v roce 2015 k růstu již druhým rokem po sobě. V případě Norska je očekáváno, že i přes dílčí snížení produkce cca na úroveň 1,7 mb/d v roce 2019 se podaří dosáhnout v roce 2021 hodnoty srovnatelné s rokem 2015, tedy přibližně 1,9 mb/d. Velká Británie zaznamenala v roce 2015 první růst těžby od roku 1999 na úrovni 50 kb/d, kdy celková těžba dosáhla 950 kb/d. Podle předpokladů se očekává zvýšení těžby ve Velké Británii cca na úroveň 980 kb/d v roce 2018 s následným snížení na 900 kb/d v roce 2021. V dlouhodobějším horizontu, tedy horizontu delším než pět let, je pak možné identifikovat dvě různé fáze vývoje. Přibližně do roku 2020 budou stále hrát relativně podstatnou roli přírůstky produkce zemí mimo OPEC. Po roce 2020 však podle předpokladů dosáhne produkce zemí mimo OPEC svého vrcholu přibližně na úrovni 55 mb/d s následným postupným poklesem. Případné přírůstky poptávky po roce 2020 (a kompenzaci nižší těžby ze strany zemí mimo OPEC) tak budou muset pokrývat zejména země sdružené v OPEC. V tomto ohledu je možné očekávat, že podíl OPEC na světové produkci ropy se bude postupně zvyšovat. Také je možné očekávat, že Saudská Arábie „přeskočí“ mezi lety 2020 a 2030 Spojené státy americké a zaujme místo největšího světového producenta. Graf č. 4 zobrazuje očekávanou produkci v členění podle druhu ropy na základě dokumentu World Energy Outlook 2015 (dále také „WEO 2015“), a jeho scénáře nazvaného jako New Policies Scenario7. Z tohoto výhledu je mimo jiné patrné, že podle předpokladů se bude snižovat podíl těžby konvenčních zdrojů ropy, a to asi na 66 % v roce 2040 v porovnání s 87 % v roce 2000 a přibližně 76 % v roce 2014.
7 Dokument WEO 2015 vydaný IEA obsahuje základní tři scénáře označené v anglickém originále následovně: i) New Policies Scenario; ii) Current Policies Scenario a iii) 450 Scenario. New Policies Scenario reflektuje politiky přijaté před rokem 2015, ale také politiky, jejichž zavedení se dá označit za vysoce kredibilní. Scénář Current Policies Scenario reflektuje pouze politiky přijaté před rokem 2015. Scénář 450 Scenario je pak konzistentní s trajektorií dosažení globálního klimatického cíle na úrovni 2 stupňů Celsia.
-6-
Graf č. 4: Produkce ropy dle WEO 2015 (New Policies Scenario) 120 100
mb/d
80
91,7
101,7
95,9
99,9
103,5
97,9
2020
2025
2030
2035
2040
76,9
60 40 20 0 2000
2014
Konvenční ropa
Ropné plyny (NGLs)
Extra těžká ropa a dehet
Rafinérské přírůstky
Nekonvenční ropa (tight oil)
Zdroj: World Energy Outlook 2015 (IEA) 1.1.2
Světová spotřeba ropy
Světová spotřeba ropy dosáhla ve třetím čtvrtletí roku 2016 úrovně 96,91 mb/d. Ve střednědobém horizontu (horizont následujících pěti let) se očekává další nárůst světové spotřeby. Světová spotřeba by měla v období 2015-2021 vykazovat podle předpokladů meziroční růst ve výši 1,2 %, což odpovídá nárůstu přibližně o 7,2 mb/d. Při uvažování tohoto tempa růstu bude přibližně v roce 2020 dosažena hranice spotřeby na úrovni 100 mb/d a v roce 2021, tedy na konci střednědobého horizontu, dosáhne světová spotřeba 101,6 mb/d.
-7-
Graf č. 5: Světová spotřeba ropy v letech 2013-2016 99 96,91
97
96,05 95,01
mb/d
95
94,32 92,66
93
93,04
95,64 95,45 95,72
94,47
93,52 92,53 92,58
91,55 91
90,79
89 87 85
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, listopad 2016) Co se týče regionálních příspěvků k tempu růstu světové spotřeby, tak hlavním hnacím motorem růstu zůstává Asie, kde je ve střednědobém horizontu očekáván průměrný meziroční růst na úrovni 2,5 % v případě Číny, respektive 2,8 % pro ostatní asijské země. Druhým regionem s relativně dynamicky rostoucí spotřebou na úrovni 1,3 % ročně je Střední východ. Ostatní regiony nedosahují jednociferného procenta růstu. U zemí v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále také „OECD“) je předpokládána stagnace spotřeby ropy, případně dokonce mírný pokles. Nejznatelnější pokles je patrný u evropských zemí, respektive evropských zemí v rámci OECD, kde je možné očekávat pokles spotřeby na průměrné úrovni 0,5 % ročně, což ve sledovaném období 2015-2021 odpovídá absolutnímu poklesu o cca 0,9 mb/d za toto období. V roce 2015 byla světová spotřeba ropy rozdělena téměř rovným dílem. Téměř polovina (konkrétně 48,8 %) byla spotřebována vyspělými státy OECD a druhá polovina státy mimo toto společenství. Přibližně polovina spotřeby ropy ve státech mimo OECD pak připadala na asijské státy. Je patrné, že při relativní stagnaci, případně poklesu, spotřeby ze strany zemí OECD bude postupně docházet ke zmenšování jejich podílu na celkové spotřebě, a to zejména ve prospěch asijských zemí. I přes to samozřejmě i ve střednědobém horizontu zůstávají státy OECD největším spotřebitelem ropy na světě (očekávaný podíl v roce 2021 odpovídá 44,4 % celkové světové spotřeby).
-8-
Graf č. 6: Světová spotřeby ropy v jednotlivých regionech v letech 2015 a 2021 100% 90% 80% 70%
4,2 8,2 6,8
5,0 9,5
12,5
15,3
7,1
60%
11,2
50%
4,9
40%
13,7
30%
8,1
7,8
24,4
24,2
2015
2021
13,6 5,1 13,1
20% 10% 0%
OECD Amerika
OECD Asie a Oceánie
OECD Evropa
Bývalý Sovětský svaz
Zbytek Evropy
Čína
Ostatní Asie
Latinská Amerika
Střední východ
Afrika
Zdroj: Střednědobá zpráva o trhu s ropou 2016 (IEA) Očekávaný průměrný meziroční růst spotřeby na úrovni 1,2 % (1 199 kb/d) je znatelně nižší v porovnání s růstem v letech 2009-2015, který dosahoval úrovně 1,7 % ročně (1 478 kb/d) a blíží se spíše růstovému trendu v období 2003-2009, kdy došlo k průměrnému růstu spotřeby na úrovni 1,1 % ročně (882 kb/d). Vývoj spotřeby ropy samozřejmě závisí na velkém množství relativně různorodých faktorů, mezi které patří mimo jiné geopolitická situace v jednotlivých regionech, vývoj úrokových sazeb, ceny ropy na světových trzích a investice do produkčních kapacit. I přes velké množství faktorů lze obecně identifikovat dva důležité faktory ovlivňující střednědobý vývoj světové spotřeby. Jedná se zejména o předpoklad dalšího zlepšování účinnosti dopravních pohonů, a tedy snižování jednotkové spotřeby paliva, a to zejména ve vyspělých zemích, a o strukturální změny v čínské ekonomice, kde je část těžkého průmyslu s exportním zaměřením nahrazována nevýrobním sektorem orientovaným na rostoucí domácí potřeby. Avšak i přes to, že v roce 2015 byl čínský ekonomický růst na historických minimech, spotřeba ropy vzrostla meziročně o 5,4 %. Strukturální změny tedy budou přispívat k relativně nižšímu tempu růstu spotřeby, ale nezvrátí, alespoň ve střednědobém období, pozici Číny jako hlavního motoru růstu světové spotřeby ropy. V souvislosti se snižováním jednotkové spotřeby je přepokládáno, že úspory dosažené lepší účinností pohonů v dopravě mohou dosahovat až 2 % ročně (Graf č. 7 pro dokreslení uvádí předpokládaný vývoj spotřeby osobních vozidel v USA). V tomto ohledu je také možné zmínit zavádění emisních standardů v lodní dopravě zejména s cílem snížit emise oxidů síry, které mohou vést k relativně významnému snížení spotřeby těžších frakcí ropných produktů ve
-9-
prospěch alternativních paliv, zejména tedy zkapalněného zemního plynu (dále také „LNG“). Nižší spotřeba ropy z titulu nižší jednotkové spotřeby, zejména ve vyspělých státech, však nebude ani z daleka moci kompenzovat rapidní nárůst zejména automobilové dopravy v rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou kupříkladu Čína a Indie. I přes to, že hospodářský růst v Číně dosáhl v roce 2015 nejnižší úrovně za posledních 25 let, prodeje osobních automobilů vzrostly meziročně o 7,3 %. Prodeje automobilů na alternativní paliva, tedy vozidel na stlačený zemní plyn (dále také „CNG“), vozidel na LNG, elektromobilů, hybridních vozidel a vozidel s palivovými články, dosáhly nezanedbatelného růstu na úrovni 1,6 %. V porovnání s celkovým růstem počtu vozidel je však růst alternativních dopravních prostředků marginální. Graf č. 7: Spotřeba osobních vozidel na 100 km v USA 14 12
litry na 100 km
10
9,5
11,7
11,2
10,8 9,7
11,6
11 9,9
9,5 8,3
8
8,7 7,7 6,6
6
5,2
4 2 0 1995
2000
2005
Spotřeba nových vozidel
2010
2015
2020
2025
Průměrná spotřeba stávajících vozidel
Zdroj: World Energy Outlook 2015 (IEA) Co se týče dlouhodobějšího výhledu světové spotřeby ropy, tedy výhledu po roce 2020, je předpokládáno, že růst spotřeby ropy ve většině regionů postupně zpomalí, a to díky nižšímu tempu ekonomického růstu v kombinaci se substitucí směrem k vyššímu využití alternativních paliv a vyšší účinnosti přeměny. Jedinou významnější výjimkou z tohoto trendu bude pravděpodobně Brazílie, kde je možné očekávat akceleraci růstu spotřeby i po roce 2020. Mezi hlavní dva pilíře dlouhodobého růstu světové spotřeby ropy bude patřit Čína a Indie, které by měly být do roku 2040 zodpovědné za přibližně 45 % světového ekonomického růstu. Avšak zatímco u Číny se předpokládá, že přibližně dvě třetiny z celkového nárůstu na úrovni 5 mb/d do roku 2040 proběhne před rokem 2020, u Indie je možné očekávat opačnou dynamiku. V Indii proběhnou podle předpokladů dvě třetiny celkového nárůstu na úrovni 6 mb/d po roce
-10-
2020. V případě Indie se očekává, že do roku 2030 dosáhne její spotřeba ropy vyšší úrovně, než spotřeba v Evropské unii, a do roku 2040 zvýší Indie svojí spotřebu oproti aktuálním hodnotám přibližně dva a půl krát. Graf č. 8 zobrazuje očekávané změny ve spotřebě dle produktového členění. Je patrné, že dosud největší trh, kterým je americký trh s benzínem, bude do roku 2040 „sesazen“ a nahrazen čínským trhem s benzínem. Čínský trh s naftou bude pak v roce 2040 třetím největším světovým trhem. Aktuálně desátý největší trh, indický trh s naftou, významně poroste a podle předpokladů zaujme v roce 2040 čtvrté místo. Graf č. 8: Deset největších trhů s produkty podle New Policies Scenario
Zdroj: World Energy Outlook 2015 (IEA) 1.1.3
Světové zásoby ropy
Vyčíslení světových zásob ropy je obecně relativně problematické. To je také důvodem, proč existují poměrně významné rozdíly ve vyčíslení zásob mezi jednotlivými informačními zdroji a proč také relativně často dochází k významným přepočtům a zpřesněním stavu zásob. Množství zásob je také informací se strategickým významem, proto může v určitých případech docházet k jejich záměrnému zkreslování ze strany producentů.
-11-
Celkové technicky vytěžitelné zásoby ropy ke konci roku 2014 odpovídají podle zdrojů Mezinárodní energetické agentury 6 085 miliardám barelů. Z tohoto množství přibližně na úrovni 45 % připadá na zásoby konvenční ropy. Více než polovina světových zásob je tedy tvořena nekonvenční ropou. Jedná se o břidličnou ropu a obecně o ropu ve strukturách neumožňujících těžbu bez narušení horniny (tzv. tight oil), dále se jedná o takzvanou extra těžkou ropu a dehet označované zkratkou EHOB (zde se jedná kupříkladu o tzv. ropné písky aktuálně těžené zejména v Kanadě) a ropu získatelnou z takzvaných kerogenových hornin. Graf č. 9: Stav technicky vytěžitelných zásob ropy ke konci roku 2014 Nekonvenční ropa (tight oil); 347
Kerogen; 1 073
Konvenční ropa; 2 228
6 085 mld. barelů
Extra těžká ropa a dehet; 1 878 Ropné plyny (NGLs); 559
Zdroj: World Energy Outlook 2015 (IEA) Jen přibližně jedna čtvrtina (v roce 2014 konkrétně 28 %, respektive 1 706 mld. barelů) technicky vytěžitelných zásob odpovídá takzvaným ověřeným zásobám, což jsou prozkoumané zásoby, u kterých existuje alespoň 90% pravděpodobnost, že jejich těžba bude za stávajících podmínek ekonomická. Je také důležité uvést, že výše ověřených zásob se od roku 1995 zvýšila přibližně o 50 %. Důležitým aspektem je regionální rozdělení ropných zásob. Regionální rozdělení zásob je pak odlišné pro konvenční a nekonvenční zásoby ropy. Přibližně 40 % technicky vytěžitelných zásob konvenční ropy se nachází v oblasti Středního východu. Druhé největší zásoby konvenční ropy se nalézají na území Afriky. V oblasti nekonvenčních zásob se pak naprostá většina těchto zdrojů nachází na území Severní Ameriky, Eurasie a Latinské Ameriky, přičemž na území Severní Ameriky se nachází téměř 60 % těchto zdrojů. V zemích OECD se nachází
-12-
„pouhých“ 17 % technicky vytěžitelných zásob konvenční ropy, ale téměř 60 % zásob nekonvenční ropy, přičemž naprostá většina těchto zásob je na území Severní Ameriky. Co se týče ověřených zásob ropy a jejich regionálního rozložení, tak přibližně tři čtvrtiny celkových zásob se nachází na Středním východě, v Africe a na území Latinské Ameriky. Regionem s nejvyšším podílem ověřených zásob je však region Středního východu, kde se nachází přibližně polovina světových zásob. Přes 70 % ověřených světových zásob je tak na území států patřících do organizace OPEC. Ověřené zásoby se většinou nerozdělují na konvenční a nekonvenční zásoby. Graf č. 10: Regionální rozložení technicky vytěžitelných zásob ke konci roku 2014 100% 294
90%
557
407
80% 70%
650
60%
1106
50% 40% 30%
178
20%
330
10%
1889
357
0% Konvenční
Nekonvenční
OECD Amerika
OECD Evropa
Asie Oceánie
Východní Evropa/Eurasie
Asie
Střední východ
Afrika
Latinská Amerika
Zdroj: World Energy Outlook 2015 (IEA)
-13-
Graf č. 11: Regionální rozložení ověřených zásob ke konci roku 2014
OECD Amerika; 233
OECD Evropa; 12
Latinská Amerika; 325 OECD Asie a Oceánie; 4 Východní Evropa, Eurásie; 146 Afrika; 130
1 706 mld. barelů
Asie; 45
Střední Východ; 811
Zdroj: World Energy Outlook 2015 (IEA) V oblasti světových rezerv je účelné uvést více zdrojů dat. Níže je tedy uveden vývoj ověřených zásob od roku 1995 dle statistického přehledu světové energetiky, který připravuje společnost BP (uvedená čísla vycházejí z publikace vydané v červnu roku 2015). Je patrné, že ověřené zásoby v roce 2015 respektive 2014 odpovídají relativně velmi přesně hodnotám uváděným Mezinárodní energetickou agenturou. Za relativně srozumitelný (i když samozřejmě do jisté míry zjednodušený) ukazatel velikosti zásob je možné uvést poměr ověřených zásob k aktuální produkci. Ač je tento ukazatel „bezrozměrný“, je možné jej interpretovat, jako počet let, na který by při stávající těžbě vystačily zásoby ropy. Společnost BP pravidelně kvantifikuje velikost tohoto ukazatele dle jednotlivých regionů, respektive zemí. Zásoby při stávající úrovni těžby by nejdéle „vydržely“ ve střední a jižní Americe, a to konkrétně 117,0 roků (významný podíl na tom má Venezuela, kde hodnota tohoto ukazatele odpovídá hodnotě 313,9). Na Středním východě by byla těžba při stávajících objemech možná 73,1 roků (Saudská Arábie – 253,7). V případě Afriky odpovídá tento ukazatel výši 42,4 roků (Libye – 306,8). Společné zásoby Kanady, USA a Mexika by měly „vystačit“ na 33,1 roků. Evropa a Eurasie má v tomto směru druhé nejnižší zásoby, a to pouze na 24,4 roků (Norsko – 11,3; Dánsko – 9,6; UK – 8,0). Regionem s nejnižšími zásobami (vyjádřenými pomocí tohoto ukazatele) je Asie a oblast Pacifiku, zde by zásoby při stávajícím tempu těžby vystačily na „pouhých“ 14,0 roků. Celkové světové zásoby ropy by pak měly při aktuálním tempu produkce vystačit na 50,7 roků.
-14-
Graf č. 12: Vývoj ověřených zásob v letech 1995, 2005 a 2015 dle BP 1800
1 697,6
1600 1 374,4
miliard barelů
1400 1200
1 126,2
1000 800 600 400 200 0 1995 Severní Amerika
2005
Jižní a centrální Amerika
Evropa a Eurasie
2015 Střední východ
Afrika
Asie
Zdroj: BP Statistical Review of World Energy (červenec 2016) 1.2
Historický a očekávaný vývoj na mezinárodních trzích s ropou
Vývoj v oblasti produkce a zpracování ropy byl v mezinárodním kontextu na konci roku 2014, v roce 2015 a na začátku roku 2016 spojen s relativně významným poklesem ceny ropy na mezinárodních trzích. Následující grafy zobrazují vývoj cen ropy v letech 2001-2015. Jedná se o spotovou cenu FOB Rotterdam, do 10/2012 je na grafu zobrazena cena ropy Brent a dále North Sea Dated. Graf č. 13 pak uvádí vývoj cen ropy na úrovni měsíčních průměrů; Graf č. 14 uvádí roční průměrné ceny.
-15-
Graf č. 13: Vývoj měsíčních cen ropy v letech 2001-2015 140 120
USD/bbl
100 80 60 40 20
1/01 7/01 01/02 7/02 01/03 7/03 01/04 7/04 01/05 7/05 01/06 7/06 01/07 7/07 01/08 7/08 01/09 7/09 01/10 7/10 01/11 7/11 01/12 7/12 01/13 7/13 01/14 7/14 01/15 7/15
0
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Graf č. 14: Vývoj cen ropy na úrovni ročních průměrů v letech 2001-2015 120
111,27 111,58
79,47
80
USD/bbl
98,99
96,99
100
108,68
72,53 65,14
60
61,51
54,36
52,45
38,21
40 24,46 24,98
28,84
20
0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Zatímco ještě v polovině roku 2014 dosahovala cena ropy úrovně přes 100 dolarů za barel ($/bbl), na začátku roku 2016 se (na úrovni ceny ropy Brent a WTI) dostala pod hranici 30
-16-
$/bbl. Od února, respektive března, 2016 pak došlo k dílčímu oživení ceny přibližně na úroveň 50 $/bbl. Pokles cen odpovídal dynamice vývoje světové nabídky a poptávky, kdy se zvyšující produkce, zejména ze strany zemí Severní Ameriky, setkala s nižší než předpokládanou poptávkou po ropě. Důležitou roli také sehrálo rozhodnutí OPEC neintervenovat na trhu snížením produkce za účelem zamezení snížení ceny, (což však bylo do jisté míry revokováno dohodou z konce listopadu 2016, viz výše). Tímto rozhodnutím byla odpovědnost za nalezení „nové“ tržní rovnováhy přesunuta na producenty s vyššími náklady na těžbu. Rozhodnutí OPEC bylo velmi pravděpodobně motivováno zejména snahou o udržení tržního podílu 8 na úkor vyšší produkce z nekonvenčních zdrojů ropy zejména tedy v USA9. V tomto ohledu je však nutné uvést, že těžba nekonvenčních zásob ropy vykazuje vyšší odolnost (v porovnání s prvotními očekáváními) na pokles tržních cen zapříčiněnou relativně velkým poklesem nejenom těžebních nákladů (statistické údaje amerického Úřadu pro statistiky trhu práce uvádějí, že na konci roku 2015 náklady na provedení nového vrtu klesly o téměř 26 % v porovnání s vrcholem těžby, v podobě množství vrtů, v polovině roku 201410). Měnící se role Spojených států amerických na trhu s ropou je také poměrně dobře patrná z ukončení téměř 40 letého zákazu vývozu (surové) ropy. Rychlost odstranění převisu nabídky nad poptávkou a nastolení nové rovnováhy na trhu bude záležet v obecké rovině na těchto faktorech: i) na poklesu finančních prostředků na kapitálové investice (zejména tedy v zemích mimo OPEC); ii) na míře přizpůsobení se výpadku zisků z prodeje ropy v zemích OPEC (zejména souvisejících s výpadkem příjmů státního rozpočtu) a iii) na reakci spotřebitelů na nízké ceny ropy. Dokument WEO 2015 vydaný IEA předpokládá ve scénáři New Policies Scenario změny na úrovni světové nabídky a poptávky, které vyústí v cenu11 (v dolarech roku 2014) na úrovni přibližně 80 $/bbl v roce 2020, s pokračujícím postupným růstem až na úroveň 113 $/bbl v roce 2030 a na úroveň 128 $/bbl v roce 2040. Tento cenový vývoj je podle Mezinárodní energetické agentury konzistentní s růstem světové poptávky cca na úroveň 103 mb/d v období kolem roku 2030. Následně by mělo dojít ke stagnaci poptávky, zapříčiněné kombinací relativně vysokých cen, politik motivujících k nižší spotřebě ropy a vyššímu využití alternativních paliv a technologických změn vedoucích k záměně využití ropy a ropných produktů za alternativní paliva (CNG, LNG, elektromobilita, palivové články), a to zejména v sektoru dopravy.
taktiku lze označit za relativně úspěšnou. Podle údajů IEA se Blízký východ podílí na světové produkci ropy cca 34 %. To představuje nejvyšší úroveň od roku 1975, kdy tento podíl dosáhl 36 %. V roce 1985 se přitom podíl Blízkého východu v důsledku rozmachu těžby v Severním moři propadl až na 19 %. 9 Je však nutné uvést, že i přes to, že se dá hovořit o skutečně jednotném globálním trhu s ropou, je nutné rozlišovat různé druhy ropy. Právě v tomto ohledu je zmiňováno, že snížení produkce OPEC, kde zejména v Saudské Arábii je významný podíl „těžké“ ropy, by nevedl ke snížení přebytku lehké ropy pocházející z těžby v USA. 10 Medium Oil Term Market Report 2016 (strana 41) 11 Jedná se o průměrnou importní cenu surové ropy do členských zemí IEA, která je použita jako „proxy“ cena pro světovou cenu ropy. 8 Tuto
-17-
Dokument WEO 2015 však také velmi relevantně uvádí fakt, že vývoj cen v New Policies Scenario předpokládá, že nedávný pokles cen je fenoménem spojeným především s cyklickým vývojem odvětví. Existuje ale i reálná možnost, že pokles cen, který nastal od konce roku 2014, poukazuje na změny strukturálního charakteru, tedy ve struktuře produkce a spotřeby ropy. Proto tento materiál obsahuje i scénář označený jako Low Oil Scenario, který diskutuje okolnosti, které by mohly vést k relativně delšímu období nízkých cen na mezinárodním trhu s ropou. Podle tohoto scénáře zůstanou ceny ropy nízké po delší časové období. V roce 2020 se budou pohybovat na úrovni 50-60 $/bbl s následným postupným růstem na 85 $/bbl v roce 2040. Mezi předpoklady umožňující déle trvající horizont nízkých cen patří nižší ekonomický růst, ale také dlouhodobé změny ve strategii OPEC, doprovázené vyšší odolností odvětví těžby nekonvenčního plynu. Relativně nižší předpokládané ceny v tomto scénáři povedou k vyšší poptávce po ropě (ve srovnání s New Policies Scenario) přibližně na úrovni 107 mb/d v roce 2040. V kontrastu s tím další scénář nazvaný jako 450 Scenario předpokládá poptávku v roce 2040 na úrovni pod 85 mb/d. 1.3
Světové zpracovatelské kapacity a spotřeba rafinérských produktů
Celková světová kapacita rafinérií dosáhla v roce 2015 úrovně 97,2 mb/d. Zpracovatelská kapacita by měla podle výhledů Mezinárodní energetické agentury dále růst na úroveň přibližně 105 mb/d v roce 2021. Naprostá většina těchto nových kapacit však bude umístěna v Číně a na Středním východě, a to zejména v reakci na rostoucí poptávku v těchto regionech. V zemích OECD se očekává významnější růst kapacit pouze v Severní Americe, a to zejména za účelem zpracování domácí nekonvenční ropy.
-18-
Obrázek č. 1: Světová rafinérská kapacita v roce 2013
Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2014 Aktuální světová zpracovatelská kapacita by principiálně měla dostačovat k uspokojení poptávky po ropných produktech v následujících pěti a více letech bez potřeby nárůstu kapacity oproti aktuálnímu stavu. Předpokládané přírůstky kapacit jsou tak motivovány zejména rozdíly mezi geografickým rozložením rafinérií a místy rostoucí poptávky a motivací některých exportních zemí vyvážet nejen ropu, ale také rafinérské produkty. Očekávaný růst kapacity je pak vyšší než předpokládaný růst poptávky, což vede k nárůstu nevyužité kapacity přibližně na úroveň 5,3 mb/d v roce 2021. Přibližně dvě třetiny nevyužité kapacity se nacházejí v zemích mimo OECD, a to z různých důvodů, mezi které patří nedostatečné investice a celkově špatný stav rafinérií a ozbrojené konflikty. Pokles cen ropy, který způsobil pokles příjmů producentům ropy, naopak vede k vyšším ziskům v oblasti zpracování ropy. Provozovatelé rafinérií využili příležitosti klesajících cen pro zvýšení rafinérských marží, což znamená, že na zákazníky přenášeli jen část benefitů z cenového poklesu. Světové rafinérské marže byly v důsledku toho v roce 2015 až na výjimky pozitivní. Pokles ceny tak přispěl k relativně vyššímu využití rafinérských kapacit zejména v roce 2015.
-19-
Graf č. 15: Současný a očekávaný vývoj zpracovatelské kapacity 25
20
mb/d
15
10
5
0 Severní Amerika
Evropa
Země bývalého Sovětského svazu
Čína
2015
Ostatní Asie
Střední východ
Latinská Amerika
Afrika
2021
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Co se týče rafinérského sektoru v Evropě, je možné identifikovat několik významných trendů. Jedním z důležitých relativně dlouhodobých trendů je rostoucí disproporce mezi nabídkou ropných produktů ze strany evropských rafinérií a poptávkou po těchto produktech. Celková poptávka po ropných produktech v Evropě velmi pravděpodobně dosáhla svého vrcholu kolem roku 2005, zároveň však dochází k poměrně dynamickému růstu poptávky po středních destilátech, tedy zejména motorové naftě, která je většinou i daňově zvýhodňována, a snižování spotřeby motorového benzínu. Zatímco v roce 2000 byl poměr spotřeby nafty k benzínu přibližně stejný, v roce 2014 se tento poměr pohyboval přibližně na úrovni 2,5 ve prospěch motorové nafty. Rafinérský výstup však i přes postupné navýšení podílu motorové nafty neodpovídá růstu poptávky. Evropa tak čelí relativně významnému převisu kapacit umožňující produkci benzínu (v roce 2013 bylo vyvezeno 45 796 tis. tun), ale zároveň není schopna pokrýt spotřebu v oblasti motorové nafty (dovoz v roce 2013: 22 672 tis. tun) a leteckého benzínu (dovoz v roce 2013: 15 218 tis. tun), která musí být pokryta dovozem především z Ruska, Středního východu a USA. Hlavním importérem benzínu z evropských zemí pak byly především USA. Aktuální boom ropy z břidlic, nízké náklady na energii a stagnující spotřeba však umožnila americkým rafinériím konkurovat evropským produktům, a to i v USA i na exportních trzích.
-20-
Graf č. 16: Vývoj spotřeby benzínu a nafty v Evropě v letech 2000-2014
Zdroj: FuelsEurope (Statistical Report 2015) Mimo jiné i z důvodu disproporce mezi poptávkou a složením rafinérského výstupu dochází k potupnému poklesu míry využití (utilizace) evropských rafinérií, která se přibližně od roku 2012 pohybuje pod úrovní 80 %. Také dochází k růstu podílu nákladů na energie na provozních nákladech (v roce 2012 tyto náklady tvořily přibližně 60 %), což způsobuje spolu s dalšími faktory, jako jsou požadavky na emise znečišťujících látek a kvalitu finálních produktů (Evropa má kupříkladu jedny z nejpřísnějších požadavků na obsah síry v motorové naftě) a příčině vyvolanými investicemi relativně nízkou konkurenceschopnost. 1.4
Důsledky světového vývoje v oblasti ropy na Českou republiku
Kapitoly výše byly věnovány stručnému shrnutí aktuální světové situace a předpokládaného vývoje v oblasti ropného sektoru. V tomto směru je účelné krátce komentovat relevanci výše zmíněného v kontextu České republiky. Česká republika je čistým importérem ropy se zanedbatelnou domácí produkcí (vzhledem je spotřebě). Velikostí své spotřeby je však v kontextu mezinárodní spotřeby regionem s v podstatě nulovou možností ovlivnění světového obchodu s ropou. Jako čistý dovozce tak ČR benefituje z relativně nízkých cen ropy v porovnání s vyššími cenami (v kapitolách níže jsou uvedeny konkrétní údaje o výdajích na nákup ropy a jejich vývoji v návaznosti na změny tržní ceny). Světové ověřené zásoby ropy by pak měly vydržet při stávající těžbě přibližně dalších 50 let a je možné očekávat, že dojde k dalšímu navýšení těchto zásob, a to i vzhledem k výši prozkoumaných zásob. Z tohoto titulu se ČR pravděpodobně nemusí v blízké budoucnosti obávat nedostatku způsobeného
-21-
nedostatečnými zdroji. Světové zásoby jsou však rozloženy regionálně významně nerovnoměrně a postupně je možné očekávat relativní zvýšení podílu na produkci ze strany (aktuálně) relativně politicky a ekonomicky nestabilních regionů, což může mít potenciálně negativní vliv na světovou cenu ropy z pohledu importních zemí a bezpečnosti jejích dodávek. Jisté naděje je v tomto směru možné vkládat do významnějšího rozvoje produkce nekonvenční těžby ropy, která se do jisté míry nachází v jiných regionech než ropa konvenční, což by mohlo přispět k jejich větší diverzifikaci. Velikost nekonvenčních zásob však bohužel nemusí znamenat, že tyto zásoby budou ve větší míře ekonomicky dostupné. Z pohledu České republiky je také potřebné brát vážně vyjádření o možném nadcházejícím období vyšší cenové volatility na mezinárodním trhu s ropou a důsledcích aktuální rekordně nízké investiční aktivity na schopnost produkce držet krok s vývojem spotřeby.
2
Legislativa v oblasti ropy v České republice
Oblast průzkumu a těžby ropy je upravena zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (takzvaný horní zákon). V tomto ohledu je důležitým subjektem Český báňský úřad, který je ústředním orgánem státní báňské správy České republiky. Legislativní rámec obchodu s ropou a ropnými produkty je pak obecně ukotven v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (takzvaný energetický zákon). Další důležitou oblast tvoří legislativa, která vytváří právní základ pro reakce a řešení nouzových situací v zásobování ropou. Legislativa v této oblasti mimo jiné zohledňuje závazky vyplývající pro ČR z členství v Evropské unii (dále také „EU“) a IEA. Rozhodujícím právním předpisem pro oblast reakcí na nouzové situace v zásobování ropou je zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Zákon o nouzových zásobách ropy vymezuje základní pojmy z oblasti ropné bezpečnosti, stanovuje způsob vytváření, udržování a skladování nouzových zásob ropy a zabývá se problematikou ochraňovatelů. Dále řeší otázky ropné nouze, opatření k omezení spotřeby ropy a použití nouzových zásob. Součástí zákona jsou rovněž ustanovení o působnosti Správy státních hmotných rezerv České republiky (dále také „SSHR“), která je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. Prováděcím předpisem zákona č. 189/1999 Sb. je pak vyhláška č. 165/2013 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy. Tato vyhláška mimo jiné rozpracovává směrnici Evropské rady (dále také „Rady“) č. 119 z roku 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů a nařízení Evropského parlamentu a Rady č 1099 z roku 2008 o energetické statistice. Vyhláška stanovuje druhy ropy a skladbu ropných produktů pro skladování
-22-
v nouzových zásobách ropy, způsob výpočtu nouzových zásob ropy, vymezuje skladovací zařízení a určuje vykazování nouzových zásob ropy. Mezi další zákony patří zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje postavení SSHR v systému hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv a stanovuje strukturu státních hmotných rezerv.
3
Hlavní trendy v oblasti využití ropy v ČR a jejich změny v uplynulém období
Cílem této kapitoly je zhodnotit hlavní trendy v oblasti ropy a diskutovat nejvýznamnější změny, ke kterým v tomto ohledu došlo v uplynulém období. Využití ropy je v tomto ohledu možné rozdělit na energetické a neenergetické využití. Tato kapitola se pak věnuje „pouze“ zhodnocení trendů v oblasti energetického využití ropy. Ropa a ropné produkty hrají v energetickém mixu České republiky relativně významnou úlohu. Po tuhých fosilních palivech (v kontextu ČR se jedná zejména o hnědé a černé uhlí) je ropa druhým nejdůležitějším zdrojem primární energie. Kapalné uhlovodíky, a to ať už ve formě „surové“ ropy, nebo odvozených produktů, zaujímají na celkových primárních energetických zdrojích zhruba 20% podíl. Tento podíl je pak dlouhodobě relativně stabilní. Je tedy možné uvést, že ropa a ropné produkty se na primárních zdrojích aktuálně (respektive v roce 2013) podílí přibližně stejným dílem jako v letech před rokem 2000. Jako doplnění lze uvést, že na základě dlouhodobých časových řad Mezinárodní energetické agentury, odpovídal podíl ropy v energetickém mixu ČR v roce 1973 také přibližně 20 %, konkrétně 19,2 %. I přes to, že se zastoupení ropy v energetickém mixu pohybuje dlouhodobě na stejné úrovni, je možné zaznamenat dílčí nárůst podílu, kdy průměrný podíl v letech 1990-2000 odpovídal přibližně 19 % a v letech 2001-2013 se jednalo o zhruba 21 %. Tyto změny relativního zastoupení však není možné označit za významné.
-23-
Graf č. 17: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv 2 500 2 000
PJ
1 500 1 000 500 0 -500
Antracit
Hnědé uhlí (včetně briket)
Černé uhlí
Koksovatelné uhlí
Uhlený dehet
Koksárenský plyn
Ropa a ropné produkty
Zemní plyn
Jaderná energie
Teplo
Obnovitelné zdroje
Elektřina
Odpad
Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Graf č. 18: Vývoj relativního podílu paliv na primárních energetických zdrojích v ČR 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20%
Antracit
Hnědé uhlí (včetně briket)
Černé uhlí
Koksovatelné uhlí
Uhlený dehet
Koksárenský plyn
Ropa a ropné produkty
Zemní plyn
Jaderná energie
Teplo
Obnovitelné zdroje
Elektřina
Odpad
Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ
-24-
Ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi je patrné, že Česká republika má jeden z nejnižších podílů ropy a ropných produktů na domácích primárních energetických zdrojích. Přibližně srovnatelné zastoupení ropy jako je v České republice mělo v roce 2015 Slovensko a Švédsko. Nižší podíl ropy než ČR má pak pouze Estonsko a Island. Graf č. 19 uvádí relativní zastoupení ropy a ropných produktů v národních energetických mixech Evropských zemí OECD, a to v letech 1973, 1990 a 201512. Z těchto údajů je tedy možné získat představu nejenom o srovnání relativního zastoupení ropy mezi jednotlivými evropskými zeměmi, ale také o vývoji tohoto podílu v čase. Graf č. 19: Relativní zatupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Island Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko UK 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
% 1973
1990
2015
Zdroj: Oil Information 2016 (IEA)
V tomto ohledu je nutné upozornit, že pro rok 1973 mohou mít data nižší vypovídací schopnost, a to zejména s ohledem na ex post rozdělení spotřeby ČR a Slovenska. Nezahrnutím údajů mezi roky 1973 až 1990 je také přeskočena vývojová etapa, kdy bylo energetické využití ropy vyšší, než v uvedených letech. 12
-25-
Co se týče vývoje konečné energetické spotřeby ropy a ropných produktů dle jednotlivých odvětví, je patrné, že od roku 1990 došlo k významnému snížení využití ropy a ropných produktů zejména v odvětví průmyslu. Zatímco v roce 1990 se průmysl podílel na konečné spotřebě 43,4 %, v roce 2013 to již bylo pouze 3,8 %. Opačný trend je možné pozorovat v sektoru dopravy. Zatímco v roce 1990 byla konečná spotřeba v sektoru dopravy na úrovni 105,5 PJ, což odpovídalo 37,8% podílu na celkové konečné spotřebě (tedy menšímu podílu než v té době zaujímal sektor průmyslu), tak v roce 2013 již spotřeba v sektoru dopravy dosáhla 231,7 PJ, což odpovídalo 90,1 % celkové konečné spotřeby. Mezi další uživatele ropy a ropných produktů patří sektor zemědělství a lesnictví. Od roku 1990 došlo v tomto sektoru k dílčímu snížení spotřeby ropných produktů. V roce 2013 sektor zemědělství a lesnictví zaujímal na konečné spotřebě relativní podíl na úrovni 5,5 %. V České republice pak není rozšířena výroba tepla v domácnostech s využitím topných olejů a konečná spotřeba těchto paliv je tedy v tomto sektoru v podstatě zanedbatelná. Totéž pak platí o sektoru služeb, kde je spotřeba ropných produktů v porovnání s ostatními sektory v podstatě marginální. Graf č. 20: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví 350 000 300 000 250 000
TJ
200 000 150 000 100 000 50 000 0
Průmysl
Doprava
Domácnosti
Zemědělství a lesnictví
Služby
Ostatní
Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Následující graf dává možnost udělat si obrázek o roli ropných produktů, zejména tedy topných olejů, v procesu výroby elektřiny a tepla. V České republice se elektřina z topných olejů, ať již v podobě monovýroby, nebo kombinované výroby elektřiny a tepla, v podstatě nevyrábí. Topné oleje jsou ale v některých případech stále využívány jako sekundární, tedy doplňkové, palivo. V České republice pak stále existuje zastoupení výtopen, které k výrobě tepla využívají
-26-
topných olejů. Jak je však patrné, využití tohoto druhu paliva je zanedbatelné a je možné očekávat jeho další útlum i vzhledem k relativně vyšším nákladům na pořízení tohoto druhu paliva v porovnání s ostatními palivy rozšířenými v ČR. Graf č. 21: Vstup do transformace v ČR dle jednotlivých kategorií 25 000
20 000
TJ
15 000
10 000
5 000
0
Konvenční tepelné elektrárny a teplárny
Výtopny
Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Jak již bylo uvedeno výše, nejvýznamnějším sektorem s ohledem na energetickou spotřebu ropy, který tvoří přibližně 90 % konečné energetické spotřeby, je sektor dopravy. Celková spotřeba energie v sektoru dopravy také zaznamenává stálý a poměrně dynamický růst. V porovnání s rokem 1995 je spotřeba energie v dopravě v ČR více než 2,5 krát vyšší. Nejvýznamnější meziroční růst spotřeby energie v tomto sektoru však trval přibližně do roku 2007. Od tohoto roku dochází k relativní stagnaci spotřeby v tomto sektoru a dokonce k jistému dílčímu poklesu. Sektoru dopravy pak neoddiskutovatelně dominuje spotřeba ropných produktů, zejména tedy motorového benzínu a nafty. Spotřeba paliv na bázi ropy, tedy benzínu, nafty, zkapalněného ropného plynu (dále také „LPG“), leteckého petroleje atd., tvoří přibližně 97 % celkové spotřeby v tomto sektoru. Zatímco spotřeba motorového benzínu v čase významně nenarůstá, ale spíše relativně stagnuje, využití motorové nafty se postupně zvyšuje. Alternativní paliva k palivům na bázi ropy jako je kupříkladu zemní plyn, nebo elektřina zatím tvoří pouze zanedbatelnou část celkové spotřeby energie v dopravě (přibližně 3 %).
-27-
Graf č. 22: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR 300 250
PJ
200 150 100 50 0
Motorový benzín
Motorová nafta
LPG
Letecký benzín
Zemní plyn
Eletřina
Ostatní
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura na základě národních dat ČSÚ 3.1
Těžba ropy na území ČR
Na rozdíl od uhlí nemá Česká republika dostatečné zdroje ropy. Domácí produkce pokrývá jen zhruba 4 % tuzemské spotřeby. Průmyslově významná ložiska ropy se nacházejí na jižní Moravě a jsou vázána na geologické jednotky Západních Karpat a jihovýchodní svahy Českého masivu. V oblasti vídeňské pánve jsou ložiska roztroušena do mnoha dílčích struktur a produktivních obzorů, ležících převážně v hloubkách od 450 do 2 000 metrů. Nejproduktivnější jsou pískovce středního a svrchního badenu. Dosud nalezená ložiska v oblasti karpatské předhlubně a jihovýchodních svahů Českého masivu pak patří k největším ropným ložiskům na území ČR. Nejvýznamnější akumulace jsou vázány především na kolektory v miocénu, juře a na rozpukané a zvětralé partie krystalinika. Největším a nejdůležitějším ložiskem ropy v současnosti zůstávají Dambořice. Ložisko Dambořice a významná ložiska v jeho okolí (Žarošice, Uhřice-jih a Uhřice JV) se podílejí na zhruba 80 % celkové těžby ropy v ČR. Za účelem dosažení co nejvyšší výtěžnosti se při těžbě využívá i technologie horizontálních vrtů. Pro udržování ložiskového tlaku se v některých případech používá vtláčení plynu do vrcholových partií ložisek. Ložiska ropy jsou také velmi obvykle svázána s ložisky zemního plynu. V oblasti vídeňské pánve se ložiska ropy vyskytují v sedimentech badenu a spodního miocénu, zatímco v sarmatu se nachází pouze převáženě ložiska zemního plynu. Ropa v ČR je ve většině případů lehká, bezsirná, parafinická až parafinicko-naftenická.
-28-
Obrázek č. 2: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky
Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny (ČGS) Nejvyššího ročního objemu těžby, konkrétně 317 tis. tun (13 050 TJ), bylo v období od roku 1990 dosaženo v roce 2003. Od tohoto roku dochází k postupnému snižování vytěženého množství ropy. V roce 2014 dosáhla těžba úrovně 150 tis. tun (6 400 TJ), což odpovídá přibližně velikosti těžby v roce 1996. I přes to, že postupně klesá množství těžené ropy, počet těžených (respektive netěžených) ložisek stagnuje, a dokonce zaznamenává dílčí nárůst. Na území ČR se těžbě ropy aktuálně (respektive k 31. 12. 2014) na základě informací z České geologické služby (dále také „ČGS“) věnují dvě společnosti. Jedná se o společnost MND, a.s., a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., (původně Česká naftařská společnost, s. r. o.), která je součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP.
-29-
Graf č. 23: Těžba ropy na území ČR (1990-2014) 350 317
306 313
300 265
265 246 242
tis. tun
250
222
200 146 152
150
163
179 183 175 183
176
165
156 154 150
128 111
100 69
82
50 50
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
0
Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Graf č. 24: Počet ložisek ropy v České republice (k 31. 12. 2014) 45 39
40 35
34
33
34
27
27
27
2010
2011
2012
37
počet
30 25 20 15
30
29
2013
2014
10 5 0
Těžená ložiska
Netěžená ložiska
Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny 2015 (ČGS) Vytěžitelné zásoby na úrovni necelých 1 500 tis. tun by při stávající těžbě v rozsahu cca 150 tis. tun ročně vystačily na období přibližně 10 let. Podle očekávání tedy dojde k dalšímu postupnému poklesu ročního objemu těžby ropy a jejímu vytěžení přibližně kolem roku 2030 v závislosti na ročních těžených množstvích.
-30-
Graf č. 25: Zásoby ropy na území České republiky (k 31. 12. 2014) 35 000 30 000
tis. tun
25 000
1 664
1 628
6 582
6 581
1 415 9 116
1 534
1 449
5 817
5 816
3 983
4 092
1 758
1 747
20 326
20 108
21 236
21 100
2011
2012
2013
2014
20 000 4 475 15 000 10 000 15 424 5 000 0 2010 Bilanční prozkoumané
Bilanční vyhledané
Nebilanční
Vytěžitelné
Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny 2015 (ČGS) 3.2 3.2.1
Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy a rafinérských produktů
Dovoz ropy do České republiky dosáhl v roce 2015 úrovně 7 132,0 tisíc tun, což je o 3,2 % méně než v roce 2014. Největším zahraničním dovozcem ropy je historicky Ruská federace (dále také „Rusko“), ze které bylo v roce 2015 dovozeno celkem 4 025,25 tis. tun, což odpovídalo 56,44 % celkových dovozů. Druhé největší množství dovezené ropy v roce 2015 konkrétně 2 382,92 tis. tun - pocházelo z Ázerbájdžánu, což odpovídalo podílu 33,41 % celkových dovozů. V roce 2015 pak byla ropa dovezena ještě ze dvou dalších států, a to z Kazachstánu a Maďarska. Dovozy z Kazachstánu odpovídaly 702,26 tis. tunám (9,85 % celkových dovozů). Dovozy z Maďarska pak tvořily pouze 0,3 % celkových dovozů.
-31-
Graf č. 26: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 2015
Ázerbájdžán 33,41%
Rusko 56,44%
7 132 tis. tun
Kazachstán 9,85% Maďarsko 0,30%
Zdroj: Český statistický úřad Největší množství ropy za posledních deset let (respektive mezi roky 2005-2015) bylo dovezeno v roce 2008, konkrétně se jednalo o 8 108,5 tis. tun. Naopak nejméně ropy (6 551,9 tun) bylo ve sledovaném období dovezeno v roce 2013. Průměrný roční dovoz v letech 20052015 pak činil 7 342,3 tis. tun. V letech 2005-2015 pak docházelo k relativnímu poklesu podílu dovozu z Ruské federace. Zatímco v roce 2005 dosahoval podíl dovozů z Ruska 71,1 %, což byla nejvyšší hodnota podílu ve sledovaném období, v roce 2015 tvořil podíl ropy dovezené z Ruska na celkových dovozech “pouze“ 56,4 %. V tomto období se zároveň zvyšoval podíl dovozu ropy z oblasti Kaspického moře. Podíl dovozu ropy z Ázerbájdžánu se postupně zvyšoval, a to z úrovně 18,7 % v roce 2005 na úroveň 33,7 % v roce 2015. Podíl dovozu z Kazachstánu pak vzrostl z 3,7 % v roce 2005 na 11,1 % v roce 2014 (9,8 % v roce 2015). Tento trend souvisí s vyšším využitím kapacity ropovodu IKL, s jehož využitím je do České republiky skrze přístav v italském Terstu dopravována zejména ropa právě z oblasti Kaspického moře13. Mezi země, které jsou na grafech níže označeny souhrnně jako „ostatní“ patří Írán, Itálie, Maďarsko, Nigérie, Norsko, Polsko, Sýrie a Turkmenistán.
Ropovod IKL neústí přímo v Italském přístavu Terst, ale navazuje na ropovod TAL, přes který je ropa z tohoto přístavu dopravována dále do Evropy mimo jiné právě ropovodem IKL. 13
-32-
Graf č. 27: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech 2005-2015 9 000 8 000
8 108,5
7 735,5 7 765,1 7 186,3
7 727,9 7 186,9
6 925,5 7 074,6
7 000
7 370,4
7 132,0
6 551,9
tis. tun
6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2005
2006
2007
Alžírsko
2008
Ázerbájdžán
2009
2010
Kazachstán
2011 Lybie
2012 Rusko
2013
2014
2015
Ostatní
Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 28: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech 2005-2015 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005
2006
2007
Alžírsko
2008 Ázerbájdžán
2009
2010
2011
2012
2013
Kazachstán
Lybie
Rusko
Ostatní
2014
2015
Zdroj: Český statistický úřad
-33-
Následující tabulka uvádí celkové dovezené množství ropy v letech 2005 až 2015 dle země původu. Za toto období bylo do České republiky dovezeno 80 764,5 tis. tun. Z Ruské federace pocházelo celkově 64,2 % celkových dovozů v tomto období. Z Ázerbájdžánu pak pocházelo 25,9 % celkových dovozů a z Kazachstánu 7,2 %. Z ostatních zemí pocházelo ve sledovaném období „pouze“ 2,65 %. Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech 2005-2015 Země původu
Celkové dovezené množství (2005-2015) [v tis. tun]
Rusko
51 876,062
Ázerbájdžán
20 933,077
Kazachstán
5 815,540
Alžírsko
758,960
Libye
587,177
Írán
358,178
Norsko
209,666
Turkmenistán
71,035
Sýrie
59,822
Itálie
39,571
Nigérie
27,445
Maďarsko
26,960
Polsko
1,035
Zdroj: Český statistický úřad Co se týče rozdělení dováženého množství mezi jednotlivé ropovody, tak je možné uvést, že mezi roky 2000-2009 bylo ropovodem Družba dopravováno 60-70 % celkových ročních dovozů ropy ze zahraničí (výjimkou byl rok 2008, kdy se jednalo „pouze“ o 59,3 %) s průměrným využitím na úrovni 64,8 %. Po roce 2009 kleslo využití ropovodu Družba na 5060 % celkových dovozů ve prospěch ropovodu IKL (v roce 2012 bylo ropovodem Družba dopraveno dokonce „pouze“ 42,3 %). Průměrné využití ropovodu Družba tak v období 20092015 dosáhlo úrovně 53,8 %.
-34-
Graf č. 29: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2015 9 000 8 000 7 000
tis. tun
6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Družba
IKL
Zdroj: MERO, a.s. Graf č. 30: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2015 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Družba
IKL
Zdroj: MERO, a.s. Náklady na nákup ropy ze zahraničí se v posledních letech pohybují na úrovni mezi 80-120 mld. Kč. Nejvyšší náklady na dovoz ropy Česká republika vynaložila v roce 2014, konkrétně se jednalo o 114,86 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména relativně vysokou cenou ropy na světových trzích. V roce 2015 pak náklady klesly na 71,19 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména významným propadem cen na světových trzích.
-35-
Prostým podílem nákladů na dovoz ropy a dovezeným množstvím je možné získat průměrnou cenu dovozené ropy, která však samozřejmě nezohledňuje rozdíly v dovážené ropě. V letech 2012-2014 se průměrná cena pohybovala kolem 15 tis. Kč za tunu. V roce 2015 pak průměrná dovozní cena poklesla v důsledku vývoje na světových trzích přibližně na 10 tis. Kč za tunu. Graf č. 31: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech 2000-2015 140 000 114 480
120 000 98 295
mil. Kč
100 000
104 166
84 800
80 507 73 527 69 811
80 000
99 296
114 858
71 190 60 309
60 000 40 000
42 367 43 474 39 300 37 429 34 332
20 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Náklady na dovoz ropy
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ Graf č. 32: Průměrná cena dovážené ropy 18 000 16 183 15 899 15 595
16 000
14 340
14 000 12 123
Kč/tunu
12 000 10 000 8 000 6 000
10 974
10 366 10 231 9 024
8 391
7 629 6 581
5 584 5 836
10 012
6 564
4 000 2 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Průměrná cena dovážené ropy
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ
-36-
Graf č. 33 uvádí vývoj dovozu rafinérských výrobků, a to jak v naturálních jednotkách, tedy v tunách, tak v peněžním ocenění, tedy v korunách. Je patrné, že na dovoz rafinérských produktů se vydávají také relativně velké peněžní prostředky. Tyto výdaje se pak od roku 2000 téměř zdvojnásobily. Saldo je však relativně snižováno vývozem rafinérských produktů (viz následující podkapitoly). Tabulka č. 2 pak detailněji uvádí, ze kterých rafinérských produktů se dovoz skládal a o jaké se jednalo množství. Více než polovinu celkových dovozů pak tvoří motorová nafta. Graf č. 33: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 4 000
70 000
3 500
60 000
3 000
50 000 40 000
2 000 30 000
mil. Kč
tis. tun
2 500
1 500 20 000
1 000
10 000
500 0
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Dovezené množství rafinérských produktů
Náklady na dovoz rafinérských produktů
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ Tabulka č. 2: Dovozy rafinérských výrobků do ČR v tunách
Motorový benzin bezolovnatý
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
682 951
478 609
480 208
368 494
461 767
410 168
502 746
Letecký benzin
2 262
2 467
1 431
1 915
2 141
2 439
2 622
Motorová nafta
1 305 407
Plynové oleje Kerosen, palivo do tryskových motorů Ostatní petroleje Topné oleje vysokosirné (přes 1% S)
988 557 1 279 104 1 054 869 1 375 140 1 733 700 2 186 581
2 081
16 539
14 787
14 779
13 752
36 356
19 693
270 324
204 755
163 541
183 322
170 417
126 225
140 243
4 317
10 617
15 885
2 854
1 967
2 092
2 501 11 789
8 493
23 883
15 537
15 475
15 626
16 286
Topné oleje nízkosirné (do 1% S)
98 815
47 896
13 107
12 255
9 967
12 774
2 396
Aditiva a oxigenáty
27 806
36 686
24 775
27 755
22 266
19 731
26 757 9 168
Ropný (petrolejový) koks
4 607
6 800
8 478
8 050
10 001
9 349
Ostatní ropné produkty
17 504
26 498
7 906
20 787
6 941
10 285
4 829
Zkapalněné ropné plyny (LPG)
81 043
68 008
73 586
77 735
106 114
89 317
99 151
Lakové a ostat. speciální benziny
17 289
14 593
17 639
15 375
13 312
20 339
32 378
Primární benziny (Naphta)
62 431
69 763
108 191
127 533
155 430
208 023
86 331
-37-
Mazací oleje a maziva (lubrikanty) Parafiny a vosky Asfalty a asfaltové výrobky Dovozy rafinerských výrobků celkem
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
92 304
102 476
118 457
113 282
110 846
113 929
151 477
13 637
13 179
9 848
7 526
7 335
12 458
10 786
257 198
209 990
238 150
239 776
252 945
256 631
343 195
2 948 469 2 321 316 2 590 631 2 291 780 2 735 967 3 080 102 3 632 641
Zdroj: Český statistický úřad Většina dovážených rafinérských výrobků pochází ze sousedních zemí České republiky. Největší dovážené množství je původem ze Slovenska a Německa. V roce 2015 bylo ze Slovenska dovezeno 31,7 % celkových dovozů rafinérských výrobků z Evropské unie. Dovozy z Německa pak odpovídaly 38,1 %. Zbylé sousední země Polsko a Rakousko se v roce 2015 podílely na 19,1 % respektive 7,6 % celkových dovozů z EU. Z ostatních evropských zemí, které jsou členy EU, pocházelo v roce 2015 3,6 % celkových dovozů, z toho Maďarsko tvořilo 0,8 %. Graf č. 35 pak uvádí přehled o dováženém množství rafinérských výrobků ze zemí mimo Evropskou unii. V porovnání s dovozy ze zemí Evropské unie je však toto množství relativně zanedbatelné a odpovídá přibližně 3 % dovozů ze zemí EU. Graf č. 34: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle jednotlivých člen. zemí 4 000 3 526,9 3 500 3 000
2 997,1
2 887,2 2 681,7 2 508,2
tis. tun
2 500
2 267,1
2 178,2
2 000 1 500 1 000 500 0 2009
2010
Slovensko
Německo
2011 Polsko
2012
2013
2014
Rakousko
Maďarsko
Ostatní EU
2015
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO
-38-
Graf č. 35: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí 120
113,5 105,7
100 83,0
82,5
tis. tun
80 61,3 60
54,3
54,2
40
20
0 2009
2010
2011
Bělorusko
Kazachstán
2012 Rusko
2013 Srbsko
USA
2014
2015
Ostatní
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO Graf č. 36 zobrazuje vývoj dovozů ropy a rafinérských produktů v letech 2000-2015. Graf č. 37 pak zobrazuje náklady na dovoz v členění na ropu a rafinérské produkty ve sledovaném období. Graf č. 36: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 12 000
10 911
10 000
9 348 9 273 9 526
9 854
10 826 10 687 10 428 10 138
10 049
10 451
10 765
9 516 9 366 9 288
8 530
tis. tun
8 000
6 000
4 000
2 000
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Dovoz ropy
Dovoz rafinérských produktů
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ
-39-
Graf č. 37: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 200 000 173 788 161 100 157 827 146 300
180 000 160 000 143 206 122 541
140 000
mil. Kč
120 000
120 288
112 497
118 745
122 133
94 213
100 000 75 055 80 000 72 851 60 000
77 732 64 324 59 856
40 000 20 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Dovoz ropy
Dovoz rafinérských produktů
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ 3.2.2
Vývoz ropy a rafinérských produktů
Česká republika je také vývozcem ropy a rafinérských výrobků. Vzhledem k dováženému množství (zejména tedy ropy) se jedná o relativně malé objemy. V posledních deseti letech tvoří vývozy ropy pouze cca 0,3 % celkových dovozů. Finanční příjmy z vývozu ropy se pohybují v řádech stovek milionů korun a ke zlepšení celkové finanční bilance přispívají pouze marginálně. Graf č. 39 pak uvádí vývoj vývozu rafinérských produktů mezi roky 2000-2015. Z těchto údajů je patrné, že Česká republika je sice čistým dovozcem rafinérských výrobků, vývozy rafinérských produktů však cca od roku 2010 odpovídají přibližně dvěma třetinám dováženého množství. Tabulka č. 3 pak uvádí vývozy rafinerských výrobků v detailním členění dle jednotlivých produktů. Stejně jako v případě dovozů figurují v případě vývozu nejvíce motorová nafta a motorový benzín.
-40-
160
800
140
700
120
600
100
500
80
400
60
300
40
200
20
100
0
mil. Kč
tis. tun
Graf č. 38: Vývoz ropy z ČR v letech 2000-2015
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Vyvezené množství ropy
Příjmy z vývozu ropy
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ Graf č. 39: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech 2000-2015 3 000
40 000 35 000
2 500
30 000 25 000
1 500
20 000
mil. Kč
tis. tun
2 000
15 000
1 000
10 000 500
5 000
0
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Vyvezené množství rafinérských produktů
Příjmy z vývozu rafinérských produktů
Zdroj: databáze zahraničního ochodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ
-41-
Tabulka č. 3: Vývozy rafinerských výrobků z ČR v tunách 2009 Motorový benzin bezolovnatý
2010
2011
2012
2013
2014
2015
142 406
225 030
294 490
288 457
331 587
458 480
592 355
Letecký benzin
89
23
526
3
1
0
0
Motorová nafta
412 392
698 905
638 027
721 727
662 489
Plynové oleje Kerosen, palivo do tryskových motorů
835 708 1 042 680
1 925
25 070
12 558
20 021
25 272
42 039
48 031
124 339
128 953
132 765
121 109
113 511
108 510
163 260
Ostatní petroleje
443
483
460
420
596
746
669
Topné oleje vysokosirné (přes 1% S)
53 152
68 348
74 702
54 125
87 940
59 117
86 005
Topné oleje nízkosirné (do 1% S)
46 415
10 882
7 995
22 528
18 841
31 833
47 033
Aditiva a oxigenáty
2 639
11 583
1 526
739
2 077
1 271
959
Ropný (petrolejový) koks
1 303
2 309
3 367
2 672
2 281
2 708
2 428
Ostatní ropné produkty
1 008
1 172
1 129
2 870
6 346
10 114
10 103
117 477
127 235
108 022
111 696
90 079
81 971
140 862
725
2 991
1 511
446
342
398
403
Primární benziny (Naphta)
41 248
55 563
18 479
5 566
1 968
12
96 200
Mazací oleje a maziva (lubrikanty)
55 573
88 539
86 104
58 091
67 643
59 099
81 630
4 544
6 453
10 168
7 685
5 188
12 241
10 481
259 385
305 336
290 093
298 036
346 050
326 172
241 049
Zkapalněné ropné plyny (LPG) Lakové a ostat. speciální benziny
Parafiny a vosky Asfalty a asfaltové výrobky Vývozy rafinerských výrobků celkem
1 229 531 1 755 987 1 696 453 1 712 506 1 775 202 2 045 619 2 563 530
Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 40 zachycuje vývoz rafinérských výrobků do zemí Evropské unie. Je patrné, že se jedná o v podstatě stejné země, ze kterých jsou rafinérské výrobky také dováženy, tedy zejména o sousední země České republiky. Graf č. 41 pak uvádí vývoz rafinérských výrobků do zemí mimo EU dle jednotlivých členských zemí. Graf č. 40: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí 3 000 2 413,5
2 500 1 952,5
tis. tun
2 000 1 668,2
1 596,6
1 613,6
1 686,4
2011
2012
2013
2014
Rakousko
Maďarsko
Ostatní EU
1 500 1 153,0 1 000 500 0 2009
2010
Slovensko
Německo
Polsko
2015
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO
-42-
Graf č. 41: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí 160
150,0
140 120 99,9
tis. tun
100 80
98,9
87,8
88,8
93,1
2013
2014
76,6
60 40 20 0 2009 Srbsko
2010 Jižní Korea
2011
2012
Spojené Arabské Emiráty
USA
Rusko
2015
Ostatní
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO 3.2.3
Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty
Následující grafy uvádějí bilanci zahraničního obchodu České republiky s ropou a rafinérskými produkty. Graf č. 42 uvádí bilanci zahraničního obchodu v naturálním vyjádření. Graf č. 43 pak uvádí bilanci zahraničního obchodu s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření. Dovážené množství a náklady na jeho úhradu je vyjádřeno zápornými hodnotami a vyvážené množství a příjmy z něj kladnými hodnotami. Graf č. 44 a Graf č. 45 pak uvádějí výsledné saldo zahraničního obchodu (vývozy mínus dovozy) s ropou a ropnými produkty v naturálním a peněžním vyjádření a jeho vývoj v letech 2000-2015.
-43-
Graf č. 42: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření 4 000 2 000 0
tis. tun
-2 000 -4 000 -6 000 -8 000 -10 000 -12 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Dovoz ropy
Dovoz rafinérských produktů
Vývoz ropy
Vývoz rafinérských produktů
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ Graf č. 43: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření 50 000
0
mil. Kč
-50 000
-100 000
-150 000
-200 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Dovoz ropy
Dovoz rafinérských produktů
Vývoz ropy
Vývoz rafinérských produktů
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ
-44-
Graf č. 44: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření 0 -1 000 -2 000 -3 000
tis. tun
-4 000 -5 000 -6 000 -7 000 -8 000 -9 000 -10 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Saldo (Vývozy - Dovozy)
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ Graf č. 45: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření 0 -20 000 -40 000
mil. Kč
-60 000 -80 000 -100 000 -120 000 -140 000 -160 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Saldo (Vývozy - Dovozy)
Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ
-45-
3.3
Zpracování ropy na území ČR
Tuzemské rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově jsou schopné ročně vyprodukovat dostatek ropných produktů umožňující pokrýt významnou část domácí poptávky. Zpracováním ropy na území ČR je získáno více než 80 % spotřeby motorového benzínu a přibližně 75 % spotřeby motorové nafty. Zbylé množství ropných produktů je dováženo ze zahraničí (viz kapitoly výše). Roční zpracování se pohybuje na úrovni 7-8 mil. tun ropy, přičemž v roce 2015 bylo dle dostupných statistik zpracováno 7 222 tis. tun ropy, z toho 120 tun pocházelo z tuzemské těžby. Motorová nafta tvoří přibližně 40 % rafinérského výstupu (41,7 % v roce 2014), motorový benzín pak tvoří necelých 20 % celkového výstupu (18,9 % v roce 2014). V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou tuzemských rafinériích. Jednalo se o požár etylénové jednotky v rafinérii Litvínov v srpnu 2015, v jehož důsledku byla téměř na rok omezena provozní kapacita rafinérie, a o havárii krakovací jednotky v rafinérii Kralupy, která nastala v květnu 2016 a která v podstatě vyřadila rafinérii z provozu. Více informací je s ohledem na tyto havárie je uvedeno v kapitole 3.4. V tomto bodě je však nutné zmínit, že v důsledku těchto událostí bude množství zpracované ropy v roce 2016 v porovnání s předchozími roky značně nižší. Graf č. 46: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR 9 000 7 725 7 865
8 000 7 000 5 871
7 395
6 584 6 704
7 902 7 376
7 496
7 098 7 246
450 7 222
6 664
400 350 300
5 000
250 4 000
tun
tis. tun
6 000
6 069 6 238
500
8 248
200
3 000
150
2 000
100
1 000
50
0
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Množství zpracované ropy
z toho z ČR
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
-46-
Graf č. 47: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 2014
Motorový benzín 18,9%
Ostatní produkty 22,6%
Topné oleje 1,6% Letecký petrolej 2,0% LPG 2,6%
Primární benzín 10,6%
Motorová nafta 41,7%
Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 48: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů Ostatní ropné produkty Parafín a vosky Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín Primární benzín LPG Rafinérský plyn 0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
tis. tun 2014
2013
2012
Zdroj: Český statistický úřad
-47-
3.4
Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy – havárie v rafinériích
V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou tuzemských rafinériích. První závažnou událostí byl požár etylénové jednotky ve výrobním závodě Litvínov – Záluží, ke kterému došlo dne 14. srpna 2015. Tato havárie a následná neplánovaná odstávka zastavila výrobu petrochemických produktů, zároveň došlo k omezení výroby motorových paliv rafinérie v Litvínově – Záluží. Po dobu rekonstrukce jednotky musel být z technických důvodů, konkrétně z důvodu nemožnosti zpracování tzv. primárního benzínu, který vzniká během rafinačního procesu a který se používá především pro výrobu etylénu, omezen provoz Litvínovské na maximálně 80 % zpracovatelské kapacity. Rekonstrukce etylénové jednotky v areálu v Záluží u Litvínova trvala více než deset měsíců a byla ukončena v polovině srpna 2016. Náklady rekonstrukce dosáhly celkem čtyř miliard korun. Zatímco havárie etylénové jednotky ovlivnila zpracování ropy nepřímým způsobem, tedy omezením využití části rafinérského výstupu, 17. května 2016 došlo k havárii přímo v rámci technologického řetězce zpracování rafinérie v Kralupech. Konkrétně došlo k výbuchu kotle na odpadní teplo na jednotce fluidního katalytického kraku, což vedlo k úplnému zastavení provozu rafinérie. V kombinaci se omezením výrobní kapacity rafinérie v Litvínově se jednalo o zatím nejzávažnější výpadek výroby motorových paliv v České republice. Po dobu výpadku rafinérie (provoz byl obnoven 10. října 2016) musel být téměř veškerý benzín do ČR dovážen ze zahraničí, a to zejména s využitím železniční dopravy14. V důsledku těchto událostí byla také mimořádně svolána Národní organizace pro strategii řešení ropné nouze, která je složena ze zástupců klíčových ministerstev, Správy státních hmotných rezerv a která v případě hrozícího nebo reálného nedostatku ropy navrhuje opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů a čerpání nouzových zásob ropy a doporučuje předsedovi Státní správy hmotných rezerv předložit vládě návrh na vyhlášení stavu ropné nouze. Kvůli haváriím (zejména tedy v rafinérii Kralupy) hrozilo, že Česká republika bude muset čerpat ze státních palivových rezerv, což nakonec nebylo potřeba. Veškerý nákup potřebných pohonných hmot proběhl komerční bázi. Společnost Unipetrol, stoprocentní vlastník České rafinérské, si také musela pronajmout volný zásobník na osmdesát tisíc tun
Výsledkem společného obchodního jednání mezi zástupci UNIPETROLU, SSHR a spol. ČEPRO za podpory vlády ČR se během prvního týdne od havárie podařilo dojednat mechanismy pro obchodní řešení výpadku zásobování. ČEPRO, a.s. nabídlo využití všech svých kapacit pro příjem pohonných hmot pomocí železniční cesty a předložilo model bilance na dobu odstávky rafinérie Kralupy nad Vltavou. Společnost UNIPETROL souhlasila s navrženým řešením a došlo k využití logistických kapacit společnosti ČEPRO. V prvních dvou měsících došlo také k nákupu relativně velkého množství benzínu od společnosti ČEPRO. V období řešení výpadku výroby pohonných hmot (v intervalu od ledna – října) přijala společnost ČEPRO, a.s., přibližně 800 vlakových souprav s nákladem pohonných hmot a naplnila tím svoji strategickou úlohu. 14
-48-
ropy v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, z důvodu uskladnění ropy, jejíž dodávka již nemohla být zastavena a která zároveň nemohla být v důsledku havárie zpracována. 3.5
Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR
Podle údajů Mezinárodní energetické agentury je spotřeba ropy (respektive primární energetické zdroje odvozené ze spotřeby ropy) na obyvatele ČR jedna z nejnižších v Evropě. V roce 2015 dosáhla spotřeba 0,803 tuny ropného ekvivalentu (toe) na jednoho obyvatele v porovnání s průměrem Evropských zemí v OECD na úrovni 0,980 toe/obyv. V porovnání s rokem 1980 došlo k poklesu tohoto ukazatele z hodnoty 1,050 toe/obyv., od roku 1990 (0,842 toe/obyv.) však dochází v podstatě ke stagnaci. Graf č. 49: Spotřeba ropy na úrovni primárních energetických zdrojů na obyv. (2015)
tun ropného ekvivalentu na obyv.
4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5
Estonsko
Turecko
Polsko
Slovensko
Maďarsko
Česká republika
Itálie
Velká británie
Portugalsko
Evropa (OECD)
Řecko
Dánsko
Španělsko
Francie
Švédsko
Slovinsko
Švýcarsko
Německo
Irsko
Rakousko
Finsko
Nizozemí
Island
Belgie
Norsko
Lucembursko
0,0
Zdroj: Oil Information 2016 (IEA) Vývoj spotřeby ropy pro účely zpracování v refinériích je popsán v kapitole 3.3. Co se týče trendů ve spotřebě ropných produktů je možné uvést, že přibližně 65 % celkové spotřeby připadá na ropné produkty využívané v sektoru dopravy (případně ostatních sektorech jako je kupříkladu zemědělství), v tomto ohledu se jedná zejména o benzín, naftu, letecká paliva. Tato část spotřeby v podstatě odpovídá energetické spotřebě (při započtení topných plynů, které však tvoří jen velmi malou část celkové spotřeby). Zbylých přibližně 35 % celkové spotřeby připadá na ropné produkty využívané v chemickém průmyslu, zde se jedná kupříkladu o tzv. primární benzín, a ostatních odvětvých, v tomto ohledu se jedná kupříkladu o maziva a mazací oleje, paprafíny a vosky atd. Spotřeba těchto dvou segmentů se bude pravděpdoobně vyvíjet s odlišnou dynamikou, z důvodu jiných faktorů, které ovlivňují spotřebu daných produktů.
-49-
Graf č. 50: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR
Ostatní ropné produkty Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín LPG 0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
4 500
5 000
tis. tun 2015
2014
2013
Zdroj: Český statistický úřad Co se týče vývoje dodávek kapalných pohonných hmot na trh v České republice je jasně patrné, že poměrně výrazně roste spotřeba motorové nafty. Od roku 2000 došlo ke zdvojnásobení spotřeby z 2,3 mil. tun na 4,5 mil tun v roce 2015. Spotřeba benzínu pak staguje, repspektive postupně klesá. Graf č. 51: Vývoj dodávek kapalných pohonných hmot na trh v ČR 7 000 6 000
tis. tun
5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 motorový benzín
motorová nafta
letecký petrolej
Zdroj: Český statistický úřad
-50-
3.6
Nouzové zásoby ropy
Povinnost udržovat stálé zásoby ropy a ropných produktů byla na evropské úrovni poprvé legislativně zakotvena ve směrnici Rady 68/414/EHS, která stanovovala povinnost členských států vytvářet a udržovat strategické zásoby ropy na úrovni nejméně 65 dní průměrné denní domácí spotřeby přechozího kalendářního roku. Směrnice Rady 72/425/EHS následně zvýšila objem povinně udržovaných zásob na úroveň odpovídající nejméně 90 dnům průměrné denní spotřeby předchozího kalendářního roku. Tyto směrnice byly dále nahrazeny směrnicí Rady 2006/67/ES ze dne 24. července 2006, která požadovala od členských států přijetí vhodných právních a správních předpisů za účelem udržení stálých zásob ropy a ropných produktů odpovídající alespoň průměrné denní domácí spotřebě za 90 dnů předchozího kalendářního roku a odpovídala tak požadavkům směrnice 72/425/EHS. Směrnice 2006/67/ES byla dále nahrazena směrnicí Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009. Jednou z hlavních změn, které byly touto směrnicí zakotveny, byla změna postupu výpočtu minimálních zásob ropy a ropných produktů tak, aby bylo dosaženo vyšší míry souladu s metodami stanovování a výpočtu nouzových zásob ropy a ropných produktů používanými v rámci dohody na úrovni Mezinárodní energetické agentury. Povinnost držet zásoby podle Dohody o mezinárodním energetickém programu ze dne 18. listopadu 1974 je totiž odvozena od hodnot čistých dovozů ropy a ropných produktů v porovnání s průměrnou denní spotřebou předcházejícího kalendářního roku, od nichž byly odvozeny původní požadavky ve směrnicích Rady, tedy ve směrnicích předcházejících směrnici 2009/119/ES. Článek 3 této směrnice pak stanovuje povinnost zajištění nouzových zásob v následujícím znění: „Členské státy přijmou vhodné právní a správní předpisy, aby do 31. prosince 2012 zajistily, že celkové zásoby ropy udržované v jakoukoli dobu ve Společenství v jejich prospěch odpovídají přinejmenším 90 dnům průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší.“ V českém právním řádu je povinnost vytvářet a udržovat nouzové zásoby ropy a ropných produktů ukotvena v zákoně č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ze dne 29. července 1999, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 2, který je věnován vytváření a udržování nouzových zásob, v odst. 2 stanovuje následující: „Nouzové zásoby vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) z ropy a vybraných ropných produktů15 ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku.“ V tomto ohledu je pak důležitým prováděcím předpisem vyhláška č. 165/2013 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu úrovně nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099 ze dne 22. října 2008, o energetické statistice. 15
-51-
a o vykazování nouzových zásob ropy. Vývoj velikosti nouzových zásob držených Správou státních hmotných rezerv od roku 2006 je uveden v následujícím grafu. Graf č. 52: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR 2 025
2 000
Množství [kt]
1 800
1 741
1 699
1 764
1 738
1 817
1 976
1 955
2 020
120 115
1 742
1 600
110
1 400
105
1 200 100 1 000 95
800 600
Počet dní [-]
2 200
90
400 85
200 0
80 2006
2007
2008
2009
2010
Velikost zásob
2011
2012
2013
2014
2015
Počet dní
Zdroj: Správa státních hmotných rezerv Zatímco v roce 2015 (a ještě také v prvním čtvrtletí roku 2016) se stav nouzových rezerv pohyboval na úrovni 100 dní čistého dovozu, což o 10 dní překračovalo hodnotu požadovanou příslušnou Evropskou směrnicí a zákonem. V první polovině roku 2016 došlo k poklesu stavu nouzových zásob (vyjádřeného počtem dní čistého dovozu referenčního roku) na úroveň přibližně 91 dní, což bylo mimo jiné způsobeno vyšším než očekávaným růstem ekonomiky. Tento stav trvá i nadále a existuje jisté riziko, že stav zásob klesne pod hranici 90 dní, což by znamenalo porušení příslušné evropské směrnice a nutnost zdůvodnění této situace, a to i na úrovni Mezinárodní energetické agentury. V tomto ohledu je také zmínit, že do nouzových zásob jsou započítány také nouzové zásoby v Bavorsku, a to na úrovni přibližně 2 dní. Tyto zásoby jsou v souvislosti s kauzou společnosti Viktoriagruppe fyzicky nedostupné. Správa státních hmotných rezerv aktuálně zpracovává koncepční dokument věnující se otázce strategie v oblasti nouzových zásob ropy a ropných produktů v krátkodobém a střednědobém období. Následující graf uvádí pro srovnání stav nouzových zásob ropy a ropných produktů jednotlivých členských států EU v červenci 2016 (v červenci měla dle statistik ČR zásoby na 92 dní, v srpnu pak byla hodnota zásob opět na úrovni 91 dní).
-52-
Graf č. 53: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU (červenec 2016) Finsko
179
Řecko
131
Španělsko
124
Rakousko
112
Německo
107
Švédsko
106
Nizozemí
105
Kypr
105
Maďarsko
103
Portugalsko
100
Irsko
98
Lotyšsko
97
Slovensko
95
Slovinsko
95
Lucebursko
95
Francie
94
Polsko
93
Česká republika
92
Litva
91
Itálie
91
Malta
90
Chorvatsko
90
Belgie
85
Bulharsko
81
Dánsko
74
Estonsko
72
UK
61
Rumunsko
59 0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
200
počet dní
Zdroj: EUROSTAT S ohledem na nouzové zásoby ropy a ropných produktů je nutné se ve stručnosti věnovat také jejich skladbě. Přibližně polovina nouzových zásob je držena v podobě ropy, zbytek je skladován v podobě ropných produktů, konkrétně tedy benzínu a nafty. Co se týče zásob ropy, tyto zásoby jsou aktuálně tvořeny výhradně (středně) těžkou ropou z Ruska, která je vhodná pro zpracování v rafinérii v Litvínově (respektive, na jejíž zpracování je rafinérie technologicky zaměřena), v zásobách však není zastoupena lehká sladká (nízkosirná) ropa, kterou je možné zpracovávat v rafinérii v Kralupech. V případě výpadku rafinérie v Litvínově by tak nebylo možné nouzové zásoby ropy na území ČR zpracovat, což je možné označit za potenciálně „úzké místo“. O možném navýšení nouzových zásob o sladkou ropu se jednalo v roce 2015,
-53-
tento nákup však nebyl podpořen ze strany Bezpečnostní rady státu. Státní energetická koncepce ČR, schválená v březnu 2015, v tomto ohledu formuluje potřebu zahrnout do nouzových zásob ropy také sladkou ropu jako jedno z dílčích opatření.16 V tomto strategickém dokumentu je také uveden záměr podnikat kroky vedoucí ke zvýšení nouzových zásob ropy nad úroveň povinného stavu 90 dní vyplývajícího z evropských směrnic. 3.7
Spotřebitelské ceny pohonných hmot
Níže jsou uvedeny informace o vývoji maloobchodních cen nejvíce využívaných pohonných hmot v letech 2011-2015. Následující tabulka uvádí vývoj průměrných ročních cen. Na grafu níže je pak uveden vývoj maloobchodních cen ve stejných letech, jedná se však o průměrné měsíční ceny. Je patrné, že relativně razantní pokles ceny ropy na světových trzích se dílčím způsobem projevil také v poklesu maloobchodních cen pohonných hmot na českém trhu. Tabulka č. 4: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech 2011-2015 (Kč/litr)
Normal17
Bezolovnatý benzín 91 Bezolovnatý benzín Natural 95 Bezolovnatý benzín Super plus 98 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou18 Motorová nafta LPG
2011 33,93 34,58 36,41 33,75 34,25 17,14
2012 36,68 38,66 36,26 36,46 17,75
2013 36,17 38,32 35,55 36,11 17,42
2014 36,16 38,46 36,31 17,53
2015 31,37 34,13 31,21 14,68
Zdroj: Český statistický úřad
16
Je však možné uvést, že od vzniku samostatné české republiky nedošlo ke krizi, ve které by bylo potřeba využít nouzových zásob ropy, zároveň se však opakují a relativně prohlubují krizové situace, kdy je nutné disponovat zásobami ropných produktů, což platí i o krizi v roce 2016. 17 Bezolovnatý benzín 91 Normal se přestal sledovat od 1. května 2011 z důvodu poklesu jeho tržního podílu pod prahovou hodnotu. 18 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou se přestal sledovat od 1. listopadu 2013, z důvodu poklesu jejich tržního podílu pod prahovou hodnotu.
-54-
Graf č. 54: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech 2011-2015 (Kč/litr) 45 40 35
Kč/litr
30 25 20 15 10 5
1/11 3/11 5/11 7/11 9/11 11/11 1/12 3/12 5/12 7/12 9/12 11/12 1/13 3/13 5/13 7/13 9/13 11/13 1/14 3/14 5/14 7/14 9/14 11/14 1/15 3/15 5/15 7/15 9/15 11/15
0
Zdroj: Český statistický úřad 3.8
Struktura ropného sektoru
Český trh s ropou a ropnými produkty lze v podstatě rozdělit do pěti základních úrovní. Jedná se o: i) těžbu ropy; ii) přepravu ropy; iii) zpracování ropy; iv) distribuci ropných produktů; v) obchod s ropou a ropnými produkty. Jak již bylo uvedeno v kapitole věnované těžbě ropy, tak na území ČR aktuálně působí dvě těžební společnosti, a to společnost MND, a.s., a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., která je součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP. I přes to, že těžební společnosti jsou jednou ze součástí českého trhu s ropou, jejich podíl na celkových dodávkách ropy je natolik nízký, že jejich ovlivnění ostatních úrovní je pouze relativně marginální. Relativně významným distributorem ropných produktů v České republice je společnost ČEPRO, a.s., jejímž jediným akcionářem je od roku 2006 Ministerstvo financí České republiky. Společnost ČEPRO, a.s., se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů, poskytováním přepravních, skladovacích a dalších speciálních služeb v této oblasti externím subjektům, ochranou části nouzových zásob a provozem sítě čerpacích stanic EuroOil. Vlastníkem obou českých rafinérií je společnost Česká rafinérská, a.s. Tato společnost byla založena v roce 1995, což vycházelo ze skutečnosti, že o rafinérskou část tehdejšího českého chemického průmyslu projevili v letech 1992-1993 zájem významní investoři. Majoritním akcionářem České rafinérské se stal Unipetrol, který měl 51 % podíl, zbylá část akcií byla
-55-
rozdělena rovným dílem mezi společnosti Agip Petroli, Conoco a Shell. Akcionářská smlouva původně definovala Českou rafinérskou jako tzv. profit center, což znamenalo, že společnost bude optimalizovat svou autonomní politiku za účelem dosažení maximálního zisku. V roce 2003 však došlo k přechodu na processingové (přepracovací) uspořádání, se kterým měli zahraniční investoři dlouholeté zkušenosti. Cílem České rafinérské tak nadále nebyla maximalizace finančního zisku, ale včasné a efektivní naplnění požadavků procesora, což je ohodnoceno předem stanovenou finanční kompenzací. Důležitou událostí na trhu rafinérských a petrochemických výrobků, a to nejen na úrovni ČR, ale také ve středoevropském regionu, byl prodej státního podílu v společnosti Unitpetrol polské firmě PKN Orlen. V následujících letech pak došlo k akcionářským změnám. Nejprve byl na základě předkupního práv odkoupen společností ENI podíl společnosti ConocoPhilips, která původně zvažovala prodej ruskému Lukoilu, čímž se zvýšil akcionářský podíl ENI na 32,44 %. V dalších letech pak nabídla k prodeji svůj podíl společnost Shell, předkupního práva využila v tomto případě společnost Unipetrol. V roce 2014 pak nabídla k odkupu svůj podíl společnost ENI, což bylo spojeno také s prodejem čerpacích stanic této společnosti maďarské společnosti MOL. Unipetrol respektive PKN Orlen skrze Unipetrol se tak stal 100 % vlastníkem České rafinérské. K 1. lednu 2017 společnost Česká rafinérská, a.s., zanikla a v rámci Unipetrolu RPA vznikla nová organizační jednotka nazvaná Unipetrol RPA, s.r.o. – rafinérie, odštěpný závod. S ohledem na čerpací stanice bylo ke dni 30. června 2016 v České republice evidováno celkem 7 001 čerpacích stanic (dále také „ČS“), z nichž 3 891 bylo ČS veřejných, 651 čerpacích stanic s vymezeným přístupem a prodejem, u nichž jsou pohonné hmoty prodávány pouze malému počtu smluvních partnerů a 2 459 bylo ČS neveřejných, sloužících jako výdejní místa pohonných hmot pouze pro vlastní spotřebu provozovatelů. Z celkového počtu ČS bylo 5 983 stavbami, splňujícími požadavky zvláštních právních předpisů, českých technických norem, byly zkolaudovány nebo povoleny k užívání jako stavby, a 1 018 bylo kvalifikováno jako zařízení sloužící pro prodej nebo výdej pohonných hmot. V případě 141 čerpacích stanic bylo evidováno trvající přerušení provozu. Oproti konci roku 2015 se celkový počet evidovaných veřejných stanic snížil o 9, přičemž tento pokles byl způsoben zejména zrušením evidence značného počtu neveřejných čerpacích stanic, které se staly ve smyslu § 2 odst. d) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, tzv. provozní nádrží. Z evidence bylo bez rozlišení důvodu dále vyjmuto celkem 102 stanic a přihlášeno bylo 30 nových čerpacích stanic a 63 starších ČS, již dříve provozovaných. V sektoru veřejných ČS bylo k polovině roku 2016 evidováno 2 810 stanic standardních vícedruhových, dále 470 stanic s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, 496 stanic pouze na LPG, 93 stanic pouze na CNG a 22 ostatních. Oproti konci roku 2015 se počet veřejných ČS zvýšil o 47 a evidováno bylo 64 stanic mimo provoz. Celkový počet evidovaných míst s veřejným prodejem LPG je 899 a jejich počet stále roste, za první pololetí roku 2016
-56-
o 4 místa. Celkový počet evidovaných plnících míst s veřejným prodejem CNG je 111 a za první pololetí roku 2016 se zvýšil o 54 plnících míst. Celkem bylo evidováno 1 681 vlastníků a 1 474 provozovatelů veřejných ČS. V sektoru ČS s vymezeným přístupem a prodejem tvořily k polovině roku 2016 většinu stanice s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno celkem 584. Vícedruhových stanic bylo evidováno 46 a ostatních 21. Oproti konci roku 2015 se počet ČS s vymezeným přístupem a prodejem zvýšil o 14 a evidováno bylo 17 stanic mimo provoz. V tomto sektoru bylo celkem evidováno 509 vlastníků a 493 provozovatelů ČS. V sektoru neveřejných ČS tvořily k polovině roku 2016 také většinu stanice s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno 2 394. Vícedruhových stanic bylo evidováno 44, stanic pouze na LPG bylo evidováno 6, stanic pouze na CNG bylo evidováno 11 a jako ostatní byly evidovány 4 stanice. Oproti konci roku 2015 počet neveřejných ČS poklesl o 70 a bylo evidováno 60 stanic mimo provoz. Celkem bylo v tomto sektoru evidováno 1 872 vlastníků a 1 876 provozovatelů ČS. 3.9 3.9.1
Infrastruktura v ropném sektoru Rafinérie
V České republice aktuálně probíhá zpracování ropy ve dvou rafinériích, a to v rafinérii Litvínov a Kralupy. Tuzemské rafinérie pokrývají svou produkcí tzv. rafinérským výstupem přibližně 80 % tuzemské spotřeby motorového benzínu a nafty. Obě rafinérie jsou vlastněny a provozovány společností Česká rafinérská. V minulosti docházelo ke zpracování ropy také v rafinérii Paramo v Pardubicích. Rafinace surové ropy v tomto závodě však byla v roce 2012 ukončena a společnost se dále zabývá produkcí asfaltářských výrobků a mazacích a procesních olejů. Obě rafinérie ve vlastnictví České rafinérské jsou provozovány v takzvaném přepracovacím režimu. Rafinérie v přepracovacím režimu se zaměřuje pouze na výrobu ropných produktů tedy zpracování ropy a nezabývá nákupem suroviny a prodejem ropných produktů. Souhrnná zpracovatelská kapacita obou rafinérií odpovídá 8,7 milionům tun ropy ročně. Rafinérie v Litvínově – Záluží zpracovává zejména sirnou ropu z Ruské federace (Russian Export Blend), která je do České republiky dopravována ropovodem Družba (v relativně malém množství také ropovodem IKL). Jedná se o relativně moderní rafinérii s vysokou hydrorafinační kapacitou, provozující dvě jednotky destilace ropy, čtyři konverzní jednotky a řadu technologických zařízení na zvyšování kvality primárních destilačních produktů. Komplexnost zpracování ropy vyjadřuje kupříkladu takzvaný Nelsonův index. Nelsonův index rafinérie Litvínov odpovídá hodnotě 7,5, což je relativně vysoká hodnota v porovnání se zbytkem rafinačních kapacit v Evropě. Modernizované rafinérie kupříkladu ve vlastnictví společnosti
-57-
MOL na území Maďarska a Slovenska mají významně vyšší stupeň komplexnosti, což znamená vyšší konverzní faktor a menší produkci tzv. tmavých produktů, jejichž hodnota je nižší než hodnota samotné vstupní ropy. Hlavními produkty rafinérie v Litvínově – Záluží tvoří automobilové benzíny, motorová nafta a LPG. Rafinérie však také produkuje vstupní suroviny pro petrochemickou výrobu Unipetrolu RPA, který působí ve stejném výrobním areálu. Celková kapacita zpracování činí 5,4 milionů tun ropy ročně. Rafinérie v Kralupech zpracovává tzv. sladké ropy, tj. nízkosirné ropy dovážené do ČR ropovodem IKL, jedná se zejména o ropu z oblasti kaspického moře, tedy druhy ropy označované jako Azeri, CPC a Turkmeni blend, a dále o ropu pocházející ze severní Afriky. Rafinérie v Kralupech také zpracovává ropu z domácí produkce, která je dopravována z Moravy ropovodem Družba. Kralupská rafinérie je komplexní konverzní rafinérií s moderní jednotkou fluidního katalytického krakování, kterou byla rozvinuta původní hydroskimmingová rafinérie. Nelsonův index komplexity zpracování odpovídá hodnotě 8,6. Existence jednotky MTBE19 zajišťuje možnost vyrábět vysokooktanové bezolovnaté benziny. Kralupská rafinérie je také výrobcem leteckého petroleje s označením JET A1, který se používá v rámci tuzemské letecké dopravy. Celková kapacita zpracování činí 3,3 milionu tun ropy ročně. S ohledem na rafinaci ropy je důležité zmínit zahájení výstavby nové polyetylénové jednotky v areálu Záluží. Jedná se o zatím největší investici v historii českého petrochemického průmyslu. Investice do této jednotky odpovídají 8,5 miliardám korun. Jednotka bude po zprovoznění, které je naplánováno na polovinu roku 2018, patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě. Nová polyetylénová jednotka do budoucna pomůže zvýšit využití etylénové jednotky a přispěje k větší provázanosti petrochemické a rafinérské výroby.
Zkratka MTBE označuje methyl-terc. butyl éter, což je syntetická vysokooktanová složka automobilových benzínů. 19
-58-
Graf č. 55: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 2014
Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín LPG 0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
4 500
5 000
tis. tun Domácí spotřeba
Rafinérský výstup
Zdroj: Český statistický úřad 3.9.2
Ropovody na území ČR
Na území České republiky se nachází dva ropovody. Jedná se o ropovod Družba a ropovod IKL (Inglostat-Kralupy-Litvínov). Oba tyto ropovody, respektive jejich části nacházející se na území České republiky, jsou vlastněny, provozovány a spravovány společností MERO ČR, a.s. Následující obrázek uvádí mapu základní infrastruktury v ropném sektoru.
-59-
Obrázek č. 3: Infrastruktura na území ČR
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Ropovod Družba byl prvním ropovodem provozovaným na území ČR. Tento ropovod začal zásobovat tehdejší Československo ropou již v roce 1962, kdy byl přiveden do Bratislavy. V roce 1965 dosáhla pokračující stavba ropovodu také na území dnešní České republiky, a to až do Záluží u Mostu, dnešního Litvínova. Ropovodem Družba je do České republiky přepravována ropa ze zemí bývalého Sovětského svazu, zejména tedy z Ruské federace. Ropa dopravovaná z Ruské federace (tzv. Russian Export Blend) je svou charakteristikou tzv. středně těžká relativně sirnatá ropa. Celková kapacita ropovodu Družba odpovídá přibližně 85 mil. tun ročně. Ropovod začíná v Samaře, v jihovýchodní části evropského Ruska, kam se sbíhají další ropovody ze Sibiře, Uralu a Kazachstánu. Ropovod Družba má dvě hlavní větve (rozdvojení se nachází v Běloruském městě Mozyr). Severní větev vede do Polska a Německa a jižní větev spojuje Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Kapacita severní větve dosahuje přibližně 900 kt/d, kapacita jižní větve pak činí cca 400 kt/d. Jižní větev se v Ukrajinském městě Užhorodu dále dělí na dvě linie. Jedna z nich vede na Slovensko a do ČR a druhá pak slouží k dopravě ropy do Maďarska, kde je Družba napojena na ropovod Adria, který vede do přístavu Omisalj v Chorvatsku. Trasa jižní větve ropovodu Družba, kterou proudí dodávky do České republiky, prochází přes Almetevsk – Kujbyšev – Unecha – Mozyr – Brest – Brody – Užhorod – Šahy – Litvínov. Celková délka ropovodu Družba je 3 840 km. Jeho délka na českém území včetně zdvojení a odboček je 473 km. Přepravní kapacita využitelná pro ČR je 9 mil. tun ropy ročně. Rychlost proudění ropy v potrubí je přibližně 1,0 - 1,4 m/s. Využití přepravní kapacity ropovodu Družba pak v posledních letech odpovídá přibližně 40-50 %
-60-
celkové přepravní kapacity. V roce 2015 odpovídalo využití 43,5 % celkové přepravní kapacity. Správcem celého systému ropovodu Družba je ruská společnost Transněft. Graf č. 56: Množství ropy přepravené ropovodem Družba a využití jeho kapacity 6 000
100% 5 036
5 000
4 000
3 638
3 785
3 883
4 193
5 218 4 640
4 308
4 811
90%
5 008
80%
4 532 3 929
3 910
3 728
3 919
70%
tis. tun
60% 2 990
3 000
50% 40%
2 000
30% 20%
1 000
10% 0
0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Družba
Využití kapacity
Zdroj: MERO, a.s. Samotná výstavba ropovodu IKL byla realizována v letech 1994-1995, přičemž k rozhodnutí o výstavbě došlo mezi roky 1992-1994. Spuštění nového ropovodu bylo důležitým mezníkem, protože umožnilo České republice jak zdrojovou, tak dopravní divezifikaci a ukončení stoprocentní závislosti na jedné zdrojové zemi. Zkratka ropovodu označuje Ingolstat-KralupyLitvínov, což byla původní plánovaná trasa tohoto ropovodu. Trasa byla nakonec změněna na trasu z Vohburgu na Dunaji do Nelahozevsi (u Kralup nad Vltavou), původní označení však již ropovodu zůstalo. Ropovodem IKL je pak do Česka dopravována ropa zejména z Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Z těchto zemí pochází ropa takzvaně lehká a sladká, tedy ropa s vyšším zastoupením méně složitých uhlovodíků a relativně menší sirnatostí (v porovnání zejména s ropou pocházející z Ruské federace). Ve Vohburgu je ropovod IKL napojen na ropovod TAL (Transalpine Ölleitung), který dopravuje ropu z přístavu v Italském Terstu. Ropovod TAL je kapacitně relativně velmi vytížený a je do jisté míry možné ho označit za úzké místo i s ohledem na případné zvýšení přepravy ropovodem IKL. Od roku 2012 však společnost MERO, a.s., vlastní 5 % podíl na vlastnictví ropovodu IKL prostřednictví konsorcia vlastníků. Tento podíl již kupříkladu dává právo na přednostní transport ropy vzhledem k subjektům mimo konsorcium. Celková délka ropovodu IKL odpovídá 347,4 km, přičemž délka trasy na území ČR je 168,6 km. Přepravní kapacita odpovídá 10 mil. tun ropy ročně. Rychlost proudění ropy v potrubí je přibližně 0,5 – 1,2 m/s. Využití přepravní kapacity je
-61-
relativně nižší než u ropovodu Družba a odpovídá přibližně 30 % (31,9 % v roce 2015). V posledních přibližně pěti letech se využití pohybuje mezi 20-40 %. Graf č. 57: Množství ropy přepravené ropovodem IKL a využití jeho kapacity 4 500
100% 4 084
4 000 3 500
80%
3 195
3 297
3 191
3 014
3 000
tis. tun
90%
3 637
2 701
2 500 2 060
2 187
2 265
2 220
70% 2 623
2 549 2 546 2 179
2 146
60% 50%
2 000
40%
1 500
30%
1 000
20%
500
10%
0
0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Družba
Využití kapacity
Zdroj: MERO, a.s. Co se týče produktovodní sítě, tak ta je ve výhradním vlastnictví a zprávě společnosti ČEPRO, a.s. Produktovodní síť této společnosti pak spojuje potrubím sklady a střediska společnosti ČEPRO, a.s., s rafinériemi v Litvínově, Kralupech nad Vltavou, ale také s rafinérií v Bratislavě. Systém umožňuje přímé čerpání a zásobování mezi jeho jednotlivými úseky. Výstavba prvních úseků produktovodu začala v roce 1953. V současné době přesahuje jeho délka 1 100 km. Chod produktovodů, základní technické parametry provozu (např. stavy zásob na střediscích, čerpací režimy) a také údaje bezpečnostních systémů jsou řízeny respektive sledovány z centrálního dispečinku společnosti ČEPRO, a.s. 3.9.3
Skladování ropy a ropných produktů
Ropa a ropné produkty jsou skladovány státními společnostmi MERO, a.s., (surová ropa) a ČEPRO a.s., (ropné produkty). Společnost MERO, a.s., provozuje Centrální tankoviště ropy (CTR) v Nelahozevsi. Centrální tankoviště ropy slouží ke skladování strategických nouzových zásob ropy, dále jako krátkodobý mezisklad pro ropu přepravovanou ropovody Družba a IKL, k míchání různých druhů ropy podle požadavků zákazníků a distribuci ropy k zákazníkům – rafinériím.
-62-
Skladovací kapacity CTR tvoří čtyři nádrže o jednotlivém objemu 50.000 m3, šest nádrží o objemu po 100.000 m3 a šest nádrží o objemu 125.000 m3. ČEPRO, a.s., provozuje více než 1 100 km produktovodů a 17 skladů. Počet nádržových kapacit odpovídá více než 700 nádrží (z toho nádrží větších než 200 m3 je více než 350).
4 4.1
Očekávaný vývoj do roku 2030 Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR
Budoucí spotřeba ropy a rafinérských produktů v České republice závisí na množství relativně různorodých faktorů. Cílem této kapitoly je popsat a kvantifikovat možný vývoj očekávané spotřeby ropy a ropných produktů. Níže uvedená prognóza je založena na přijetí některých zjednodušujících předpokladů. Jednotlivé předpoklady jsou pečlivě popsány, aby bylo patrné, jakým způsobem ovlivňují výslednou prognózu, a bylo tedy možné zhodnotit případnou změnu ve výhledu v návaznosti na změně daného předpokladu. Periodické zpracování této zprávy by také mělo umožnit případné korekce ve výhledu na základě nově dostupných informací a orovnání výhledu se skutečností. Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů je pro účely této analýzy omezena pouze na energetickou spotřebu. Prognóza využití ropy zejména v petrochemickém průmyslu tedy není předmětem této kapitoly. V rámci zjednodušení je energetické využití zúženo pouze na využití v sektoru dopravy, který tvoří více než 90 % celkové energetické spotřeby. Zbývající část energetického využití pak tvoří spotřeba topných olejů, zde se však nedá očekávat růst spotřeby, naopak je možné předpokládat, že bude docházet k dalšímu poklesu využití tohoto druhu paliv. V České republice se postupně zvyšuje počet motorových vozidel. V roce 1990 bylo v ČR registrováno přes 2,4 mil. osobních automobilů. Během následujících deseti let se počet osobních automobilů zvýšil o 1 mil. na 3,4 mil. automobilů. Mezi roky 2000-2010 počet narostl o dalších 1,1 mil. Na konci roku 2015 pak počet osobních automobilů dosáhl úrovně 5,1 mil. Dle dostupných statistik také postupně narůstá počet automobilů s naftovými motory v porovnání s motory benzínovými. Zatímco v roce 2010 bylo téměř 90 % všech osobních automobilů benzínových, v roce 2013 se jednalo již o necelých 70 %. Počet nákladních vozidel kontinuálně rostl přibližně do roku 2008 a od té doby stagnuje, což bylo dáno zejména dopady celosvětové hospodářské recese a s ní spojeným poklesem přepravy zboží. Počet autobusů již přibližně 10 let stagnuje přibližně na úrovni 20 tis. ks.
-63-
Graf č. 58: Vývoj počtu osobních automobilů v ČR v letech 1993-2013 dle typu motoru 5,0 4,5 4,0
počet [v mil.]
3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013 Benzínové motory
Naftové motory
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura na základě národních dat ČSÚ Tabulka č. 5: Stav vozového parku ČR
Motocykly Osobní automobily Mikrobusy a autobusy Nákladní vozidla Silniční tahače
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
892 796
903 346
924 291
944 171
976 911
977 197
998 816
1 046 467
4 423 370
4 435 052
4 496 232
4 581 642
4 706 325
4 729 185
4 833 386
5 115 316
20 375
19 943
19 653
19 674
19 882
19 619
19 808
19 950
589 598
587 032
584 921
585 729
595 438
593 439
608 711
646 792
17 814
14 735
13 045
11 503
8 717
7 626
6 621
5 283
Návěsy
53 623
52 415
53 637
56 184
50 129
49 752
52 183
53 815
Přívěsy
238 712
258 891
278 137
299 546
336 914
345 742
374 050
405 908
43 609
39 300
36 660
34 797
33 641
32 447
32 034
32 258
Speciální automobily
Zdroj: Ročenka dopravy 2015; Centrální registr vozidel Níže je uvedena prognóza vývoje osobní a nákladní dopravy na základě materiálu Ministerstva dopravy pro oblast rozvoje dopravní infrastruktury „Dopravní sektorové strategie 2. fáze“. Prognózy osobokilometrů a tunokilometrů, které jsou uvedeny v tabulkách níže, odpovídají střednímu scénáři vývoje. Ve výše uvedeném materiálu je dále kvantifikován vysoký a nízký scénář vývoje dopravních výkonů, který je vyjádřením možné kladné i záporné odchylky vzhledem ke střednímu scénáři. V tomto ohledu je třeba zmínit, že níže uvedené dopravní výkony v absolutních hodnotách se liší od statistik sledovaných Ministerstvem dopravy (kupříkladu v Ročence dopravy), a to zejména z důvodu nižšího rozsahu sledované silniční sítě a leteckých linek dopravním modelem. U železniční a autobusové dopravy byly modelově
-64-
sledovány pouze pravidelné spoje na území ČR. U letecké dopravy byly sledovány pouze pravidelné spoje v rozsahu modelu. Tabulka č. 6: Prognóza přepravy v ČR (osobokilometry) Rok
data MD 2000
Výsledky DSS2 2010 model=100%
2020
2035
2050
Automobilová doprava
88%
51 511mil.oskm=100%
114%
123%
133%
Autobusová doprava
89%
3 972mil.oskm=100%
112%
153%
150%
Železniční doprava
107%
6 955mil.oskm=100%
112%
152%
155%
Letecká doprava
55%
3 791mil.oskm=100%
140%
164%
172%
Celkem
88%
66 228mil.oskm=100%
115%
130%
138%
Zdroj: Dopravní sektorové strategie 2. fáze Tabulka č. 7: Prognóza přepravy v ČR (tunokilometry) Rok Železniční doprava
2000
Statistika MD 2010=100%
2020
Výsledky DSS2 2035
2050
126%
13 770mil. tkm=100%
123%
133%
146%
75%
51 832 mil. tkm=100%
128%
166%
174%
Vnitrozemská vodní doprava
114%
679 mil. tkm=100%
170%
215%
234%
Letecká doprava
169%
22 mil. tkm=100%
105%
118%
132%
86%
66 304 mil. tkm=100%
127%
160%
169%
Silniční doprava
Celkem
Zdroj: Dopravní sektorové strategie 2. fáze Pro predikci spotřeby ropných produktů v dopravě byly využity statistiky dopravních výkonů v osobní a nákladní dopravě uvedené v Ročence dopravy, které jsou dostupné do roku 2015. Následně byly využity scénáře vývoje výkonů dle Dopravní sektorové strategie. Ty však byly přepočteny na rok 2015, tak aby rok 2015 odpovídal 100 %. Zároveň byl tento relativní vývoj vztažen na celkové výkony a ne pouze na výkony uvedené v modelu, což je určité zjednodušení. Byl přijat předpoklad, lineárního vývoje výkonů v ostatních pětiletých obdobích (2025, 2030, 2040 a 2045), které nejsou na základě modelu explicitně dostupné. Následně byly využity statistiky spotřeby jednotlivých paliv na bázi ropy v členění dle jednotlivých druhů osobní a nákladní dopravy, které musely být dle výkonů přepočteny do roku 2015. Tyto údaje jsou totiž dostupné pouze s určitým časovým zpožděním (poslední data jsou dostupná za rok 2013). Výhled byl následně vztažen ke skutečnosti roku 2015. Následující graf uvádí relativní vývoj výkonů v osobní a nákladní dopravě ve středním scénáři vztažený k roku 2015. Kupříkladu, 124% nárůst v osobní automobilové dopravě odpovídá zvýšení výkonů z úrovně 69 705,0 mil. osobokilometrů na úroveň 86 642,7 mil. osobokilometrů. Zvýšení výkonů o 153 % v silniční nákladní dopravě pak odpovídá růstu tunokilometrů na 89 616,1 mil. tunokilometrů v porovnání s 58 714,0 mil. tunokilometrů v roce 2015.
-65-
Graf č. 59: Střední scénář vývoje výkonů v osobní a nákladní dopravě v ČR
Index roku 2015 [2015=100%]
200% 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2015
2020
2025
2030
2035
2040
Automobilová osobní
Autobusová doprava
Železniční osobní
Letecká oosbní doprava
Železniční nákladní
Silniční nákladní doprava
Vnitrozemská vodní nákladní
Letecká nákladní
2045
2050
Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě Dopravní sektorové strategie Tabulka č. 8: Prognóza vývoje výkonů v osobní dopravě v ČR ve středním scénáři [tis. oskm] Automobilová
2015 69 705,0
2020 74 265,1
2025 76 219,5
2030 78 173,8
2035 80 128,2
2040 82 299,7
2045 84 471,2
2050 86 642,7
Autobusová
9 995,9
10 561,7
11 850,5
13 139,3
14 428,0
14 333,7
14 239,4
14 145,1
Železniční
8 298,1
8 767,8
9 811,6
10 855,4
11 899,2
11 977,4
12 055,7
12 134,0
Letecká
9 701,0
11 317,8
11 964,6
12 611,3
13 258,0
13 473,6
13 689,2
13 904,8
Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě Dopravní sektorové strategie Tabulka č. 9: Prognóza vývoje výkonů v nákladní dopravě v ČR ve středním scénáři [tis. tkm]
2015
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
Silniční
58 714,0
65 924,5
72 448,3
78 972,0
85 495,8
86 869,3
88 242,7
89 616,1
Železniční
15 261,0
16 835,0
17 291,2
17 747,5
18 203,7
18 796,8
19 389,9
19 983,0
Vodní
585,0
736,7
801,7
866,7
931,7
959,1
986,6
1 014,0
Letecká
31,0
31,8
33,1
34,4
35,7
37,1
38,5
39,9
Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě Dopravní sektorové strategie Následující graf uvádí modelové scénáře vývoje spotřeby benzínu a nafty (včetně biopaliv). Uvedené scénáře odpovídají scénářům vývoje výkonů dle prognóz Ministerstva dopravy (viz výše). Tento výhled je však relativně zjednodušen v těchto ohledech: i) předpokládá proporcionální (jednotkovou) závislost mezi spotřebou paliva a výkonem, a to na úrovni roku
-66-
2015; ii) nezohledňuje změnu účinnosti spalování v čase, což v podstatě odpovídá předpokladu i); iii) nezohledňuje očekávanou substituci benzínu a nafty za alternativní paliva. Výše zmíněná zjednodušení vedou s velkou pravděpodobností k relativnímu nadhodnocení budoucí spotřeby. Dále je nutné zmínit, že jistým zjednodušením je také skutečnost, že nízký scénář odpovídá nízkému scénáři vývoje osobní dopravy a zároveň nízkému scénáři nákladní dopravy, což nemusí být odůvodnitelné, protože vývoj v těchto oblastech dopravy nutně nepodléhá stejným faktorům. Principiálně je tady možné vygenerovat dodatečných šest scénářů. Tyto dodatečné scénáře se nacházejí mezi hodnotami vymezenými nízkým a vysokým scénářem. Oblast možné budoucí spotřeby vytyčenou nízkým a vysokým scénářem je tedy možné chápat jako koridor možného vývoje. Graf č. 60: Výhled spotřeby benzínu a nafty v ČR do roku 2050 10 000 9 000 8 000
tis. tun
7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2020
2025
2030
Spotřeba
Nízký scénář
Vysoký scénář
Spotřeba bez biosložek
2035
2040
2045
2050
Střední scénář
Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD Za relativně významné zjednodušení lze považovat předpoklad zachování aktuálního podílu motorového benzínu a nafty na trhu s pohonnými hmotami, protože je s vysokou pravděpodobností možné očekávat pokračující trend rozvoje alternativních paliv. V hozizontu do roku 2030 se jedná především o CNG; LNG a elektrickou energii. Ostatní alternativní paliva (zejména tedy vodík) pravděpodobně nebudou v horizontu následujících patnácti let zaujímat významnější podíl na tomto rozvoji. Zejména s využitím předpokladů uvedených v Národním akčním plánu čisté mobility (dále také „NAP CM“), který byl schválen vládou ČR na konci roku 2015, je možné provést odhad náhrady kapalných pohoných hmot za alternativní paliva a korigovat tak výhled uvedený výše.
-67-
Využití CNG v dopravě je již nyní relativně rozšířeno.V roce 2015 bylo v ČR přibližně 12 tis. CNG vozidel a prodej zemního plynu pro využití v tomto segmentu činil kolem 43,5 mil. m3. NAP CM pak uvažuje celkem čtyři varianty vývoje CNG v tuzemské dopravě. Optimistická varianta předpokládá, že by spotřeba zemního plynu (v podobě CNG) mohla přibližně v roce 2025 dosáhnout 10 % podílu na spotřebě pohoných hmot v dopravě (respektive v segmentu silniční dopravy), což odpovídá cca 250 vozidlům s roční spotřebou 600 tis. m3 zemního plynu. V roce 2030 by pak měl počet CNG vozidel podle předpokladů dosáhnout úrovně 300 tis. zejména osobních aut, autobusů a komunálních vozidel. Středně optimistická varianta předpokládá „pozvolnější“ rozvoj CNG v dopravě a uvažuje, že v roce 2030 bude v provozu přibližně 200 tis. CNG vozidel. Tento vývoj je samozřejmě podmíněn státní politikou v oblasti zemního plynu v dopravě a rozvojem infrastruktury. Tyto předpoklady jsou pro jednotlivé varianty detailně popsány v NAP CM. V provonání s CNG není LNG v ČR v sektoru dopravy prakticky využíváno. Případný rozvoj LNG je pak předpokládán zejména v oblasti nákladní (kamiónové) dopravy a případně v oblasti autobusů. V roce 2030 by podle předpokladů mohlo být v ČR v provozu kolem 1 300 vozidel na LNG, což však závisí zejména na rozvoji potřebné infrastruktury. K plnému rozvoji LNG může v kontextu ČR podle analýz dojít až po vybudování alespoň 10 plnících stanic. V případě elektromobility prognózy NAP CM vycházejí z předpokladu, že důležitá města a trasy (města s více jak 100 000 obyvateli, všechna krajská města a dálniční trasy) budou pokryty do roku 2020, což odpovídá umožnění přístupu k tomuto druhu dopravy pro přibližně 27 % obyvatel. To by podle předpokladů umožnilo rozvoj přibližně 5 tis. elektromobilů a 9 tis. hybridních elektromibilů (takzvaných PHEV). V roce 2025 by mohla být pokryta všechna města nad 10 tis. obyvatel, což by odpovídalo cca 52 % populace a umožnilo rozvoj 100 tis. elektromobilů a hybridních vozidel s přibližně 33 tis. „čistých“ elektromobilů. V případě vývoje elektromobility byly nad rámec výhledů uvedených v NAP CM také využity podklady od operátora trhu společnosti OTE, a.s., který každoročně zpracovává zprávy o očekávané rovnováze v oblasti elektroenergetiky a plynu. V rámci této analýzy je také připravováno několik scénářů budoucího vývoje elektromobility. Následující graf zobrazuje prognózu spotřeby benzínu a nafty se zohledněním výše popsaného rozvoje alternativních paliv. Je patrné, že v případně nízkého růstu respektive poklesu výkonů a rozvoje alternativních paliv by mohlo v souladu s přijatými předpoklady dojít k poklesu spotřeby nejrozšířenějších pohonných hmot v dopravě tedy benzínu a nafty. Střední scénář i přes dílčí rozvoj alternativních paliv předpokládá růst spotřeby těchto paliv do roku 2030 na přibližně úrovni 10 %. V případě vysokého scénáře se pak jedná téměř o 20 % růst do roku 2030 v porovnání s rokem 2015. U středního a vysokého scénáře tak platí, že růst alternativních paliv nedostačuje k pokrytí dodatečných dopravních výkonů, což je spojeno s růstem spotřeby „konvenčních“ pohonných hmot, a to i přes jejich snižující se podíl na
-68-
celkové spotřebě energie v sektoru dopravy. Opět je nutné zdůraznit, že modelové scénáře jsou postaveny na řadě zjednodušení, explicitně kupříkladu není řešena problematika biopaliv20, které jsou obsaženy ve výhledu bez explicitní diskuse vývoje jejich podílu v čase. Záměrně je také uváděn výhled benzínu a nafty v součtu, protože použitá metoda nebere v úvahu vývoj preferencí naftových, nebo benzínových motorů, ale v podstatě vychází ze jejich relativního podílu v roce 2015. V tomto ohledu je však možné přijmout předpoklad relativní stagnace benzínových motorů v porovnání s naftovými motory, což je v souladu s trendem posledních let. V neposlední řadě není zohledněna nižší spotřeba, respektive vyšší účinnost spalování, u nových vozidel a obecně všech dopravních prostředků. Graf č. 61: Výhled spotřeby benzínu a nafty v ČR (upravený o rozvoj alternativních paliv) 8 000 7 000 6 000
tis. tun
5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2010
2011
2012
Spotřeba
2013
2014
Nízký scénář
2015
2020
Střední scénář
2025
2030
Vysoký scénář
Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat ČSÚ, MPO, MD Tabulka č. 10: Výhled spotřeby benzínu a nafty do roku 2030 [tis. tun] Nízký scénář
2010 5 838
2011 5 894
2012 5 756
2013 5 708
2014 5 907
2015 6 119
2020 6 081
2025 5 921
2030 5 678
Střední scénář
5 838
5 894
5 756
5 708
5 907
6 119
6 378
6 594
6 728
Vysoký scénář
5 838
5 894
5 756
5 708
5 907
6 119
6 756
7 066
7 295
Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat ČSÚ, MPO, MD
20
Problematika biopaliv je poměrně detailně řešena v rámci Analýzy zajištění splnitelnosti 10% cíle obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020
-69-
Jak již bylo zmíněno výše, uvedený výhled je založen na zjednodušujícím předpokladu konstantní úrovně spotřeby energie na jednotku dopravního výkonu, a to na úrovni roku 2015. Podle očekávání by mělo docházet k dílčímu poklesu jednotkové spotřeby energie v souladu s vyšší účinností dopravní prostředků. Následující graf uvádí relativní vývoj spotřeby energie na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě na základě pan-evropského modelu PRIMES (další informace o výhledech na základě tohoto modelu jsou uvedeny v textu níže). Graf č. 63 pak uvádí předpoklad referenčního scénáře s ohledem na relativní úsporu energie dle jednotlivých druhů dopravy. Je patrné, že tyto výhledy počítají s relativně významným poklesem jednotkové spotřeby energie, a to zejména v delším horizontu. Je tedy možné argumentovat tím, že přijatý předpoklad konstantní úrovně měrné spotřeby na jednotku výkonu v čase vede k relativnímu nadhodnocení spotřeby. Graf č. 64 však zobrazuje historický vývoj jednotkové spotřeby energie v osobní a nákladní dopravě (vztažený relativně k roku 2013). Je patrné, že v posledních letech spotřeba energie na jednotku výkonu spíše rostla. Je tedy na zhodnocení, jak velká je míra nadhodnocení spotřeby zejména ve středním období, tedy v období do roku 2030. Graf č. 62: Výhled spotřeby energie v ČR na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě 120%
Index roku 2015 [2015=100%]
100%
80%
60%
40%
20%
0% 2015
2020
2025
2030
Osobní doprava
2035
2040
2045
2050
Nákladní doprava
Zdroj: Vlastní výpočty na základě EU Reference Scenario 2016
-70-
Graf č. 63: Relativní úspory dle druhu dopravy (v toe/oskm; toe/tkm) 0%
Index roku 2010 [2010=100%]
-5% -10% -15% -20% -25% -30% -35% -40% -45% Osobní silniční Osobní železniční Osobní letecká Nákladní silniční 2020
2030
Nákladní železniční
Nákladní lodní
2050
Zdroj: EU Reference Scenario 2016 Graf č. 64: Vývoj spotřeby energie v ČR na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě 140%
Index roku 2013 [2013=100%]
120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Osobní doprava
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Nákladní doprava
Zdroj: Mezinárodní energetická agentura na základě národních dat ČSÚ
-71-
Na základě možného vývoje výkonů byl také aproximován výhled spotřeby leteckého petroleje. Je patrné, že scénáře vymezují relativně široké pole možné vývoje. Střední scénář však indikuje budoucí růst spotřeby tohoto paliva. Graf č. 65: Výhled spotřeby leteckého petroleje v ČR 700 600
tis. tun
500 400 300 200 100 0 2013
2014 Spotřeba
2015
2020
2025
Nízký scénář
2030
2035
2040
Střední scénář
2045
2050
Vysoký scénář
Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat ČSÚ, MPO, MD V případě výhledu spotřebny pohonných hmot je účelné provést porovnání s jinými materiály, které jsou v tomto ohledu dostupné. Pro srovnání se nabízí využití dokumentu s názvem Analýza zajištění splnitelnosti 10% cíle obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 202021 a takzvaný EU Referenční scénář 2016 (EU Reference scenario 2016). Predikce spotřeby automobilových benzinů a motorové nafty obsažené v Analýze zajištění splnitelnosti 10% cíle obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020 vychází z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu a reflektuje především předpokládaný vývoj v sousedním Německu. Predikce je tedy založena na do jisté míry odlišných předpokladech a metodě. Dokument obsahuje také výhledy ostatních pohonných hmot (v tabulce níže jsou uvedeny také výhledy spotřeby leteckého petroleje a LPG obsažené v této zprávě). Tyto výhledy jsou i s ohledem na primární cíl zprávy kvantifikovány pouze do roku 2020.
Respektive celým názvem Analýza zajištění splnitelnosti 10% cíle obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020, zohledňující nové požadavky obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzínu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů“. 21
-72-
Tabulka č. 11: Predikce vývoje spotřeby vybraných pohonných hmot v ČR v dopravě Predikce spotřeby [tis. tun]
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Motorový benzín
1 577
1 585
1 580
1 560
1 540
1 520
Motorová nafta
4 542
4 720
4 720
4 705
4 690
4 675
Letecký petrolej
319
324
329
334
339
344
LPG
98
100
102
105
108
111
Zdroj: Analýza zajištění splnitelnosti 10% cíle […] EU Referenční scénář 2016 obsahuje kvantifikaci možného vývoje energetického sektoru Evropské unie na základě pan-evropského modelu založeného zejména na modelu PRIMES. Následující tabulka uvádí prognózu výkonů v osobní a nákladní dopravě dle referenčního scénáře EU. Je patrné, že podle předpokladů pan-evropského modelu bude docházet k relativně velkému růstu výkonů jak v osobní, tak nákladní dopravě, a to nad úrovní vysokého scénáře, který byl uvažován výše. Tabulka č. 12: Prognóza výkonů v ČR na základě EU Referenčního scénáře 2016 Prognóza výkonů [v oskm a tkm] Osobní doprava (mil. oskm) Veřejná silniční doprava Osobní automobilová doprava Železniční doprava Letecká doprava Vnitrozemská vodní doprava Nákladní doprava (mil. tkm) Silniční nákladní doprava Železniční doprava Vnitrozemské vodní doprava
2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 113,0 124,4 134,6 145,5 155,4 164,7 174,4 183,5 17,4 18,7 20,2 21,6 22,7 23,8 25,0 26,2 68,5 74,9 80,5 86,3 92,1 97,5 102,9 108,1 17,7 20,0 21,7 23,4 24,9 26,3 27,6 28,8 9,4 10,9 12,3 14,1 15,7 17,2 18,9 20,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50,2 54,8 59,2 63,8 68,1 72,3 76,2 80,0 35,0 37,9 40,7 43,6 46,5 49,3 52,2 55,0 15,1 16,9 18,5 20,1 21,5 22,9 24,0 24,9 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
Zdroj: EU Reference Scenario 2016
-73-
Graf č. 66: Prognóza spotřeby energie v ČR v dopravě na základě EU Ref. scénáře 350 300 250,48
256,27
258,65
264,50
262,95
2005
2010
2015
2020
2025
267,90
277,02
2030
2035
284,29
292,15
300,18
2045
2050
250 200
PJ
178,02
150 100 50 0 2000
2040
Veřejná silniční doprava
Osobní automobilová doprava
Silniční nákladní doprava
Želzniční doprava
Letecká doprava
Vnitrozemská vodní doprava
Zdroj: EU Reference Scenario 2016 Graf č. 67: Prognóza dovozu ropy a rop. produktů do ČR na základě Ref. scénáře EU 12 000
9 649
10 000
ktoe
8 000
8 974
8 742
8 600
8 672
8 836
2010
2015
2020
2025
2030
9 266
9 434
9 651
9 788
2035
2040
2045
2050
7 512
6 000
4 000
2 000
0 2000
2005
Ropa
Ropné produkty
Zdroj: EU Reference Scenario 2016
-74-
Seznam grafů: Graf č. 1: Světová produkce ropy v letech 2013-2016 ................................................................... 2 Graf č. 2: Vývoj světové ceny ropy od roku 1990 ........................................................................... 3 Graf č. 3: Světové investice spojené s těžbou ropy a zemního plynu ......................................... 4 Graf č. 4: Produkce ropy dle WEO 2015 (New Policies Scenario) .............................................. 7 Graf č. 5: Světová spotřeba ropy v letech 2013-2016.................................................................... 8 Graf č. 6: Světová spotřeby ropy v jednotlivých regionech v letech 2015 a 2021 ..................... 9 Graf č. 7: Spotřeba osobních vozidel na 100 km v USA ............................................................. 10 Graf č. 8: Deset největších trhů s produkty podle New Policies Scenario ................................ 11 Graf č. 9: Stav technicky vytěžitelných zásob ropy ke konci roku 2014 .................................... 12 Graf č. 10: Regionální rozložení technicky vytěžitelných zásob ke konci roku 2014 .............. 13 Graf č. 11: Regionální rozložení ověřených zásob ke konci roku 2014 .................................... 14 Graf č. 12: Vývoj ověřených zásob v letech 1995, 2005 a 2015 dle BP ................................... 15 Graf č. 13: Vývoj měsíčních cen ropy v letech 2001-2015 .......................................................... 16 Graf č. 14: Vývoj cen ropy na úrovni ročních průměrů v letech 2001-2015.............................. 16 Graf č. 15: Současný a očekávaný vývoj zpracovatelské kapacity ............................................ 20 Graf č. 16: Vývoj spotřeby benzínu a nafty v Evropě v letech 2000-2014 ................................ 21 Graf č. 17: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv ....... 24 Graf č. 18: Vývoj relativního podílu paliv na primárních energetických zdrojích v ČR............ 24 Graf č. 19: Relativní zatupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD ................ 25 Graf č. 20: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví .......... 26 Graf č. 21: Vstup do transformace v ČR dle jednotlivých kategorií ........................................... 27 Graf č. 22: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR ................................................................. 28 Graf č. 23: Těžba ropy na území ČR (1990-2014) ....................................................................... 30 Graf č. 24: Počet ložisek ropy v České republice (k 31. 12. 2014) ............................................ 30 Graf č. 25: Zásoby ropy na území České republiky (k 31. 12. 2014) ........................................ 31 Graf č. 26: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 2015 .................................................... 32 Graf č. 27: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech 2005-2015 ....................................... 33 Graf č. 28: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech 2005-2015 ........................... 33 Graf č. 29: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2015 ................ 35 Graf č. 30: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2015 ................ 35 Graf č. 31: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech 2000-2015 .................................................. 36 Graf č. 32: Průměrná cena dovážené ropy .................................................................................... 36 Graf č. 33: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 ........................................ 37 Graf č. 34: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle jednotlivých člen. zemí........ 38 Graf č. 35: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ...... 39 Graf č. 36: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 ............................ 39 Graf č. 37: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 ........ 40 Graf č. 38: Vývoz ropy z ČR v letech 2000-2015.......................................................................... 41 Graf č. 39: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech 2000-2015 ........................................... 41 Graf č. 40: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí . 42 Graf č. 41: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ......... 43 Graf č. 42: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření ..... 44 Graf č. 43: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření ...... 44 Graf č. 44: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření ........... 45 Graf č. 45: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření ............ 45 Graf č. 46: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR .................................................................. 46 Graf č. 47: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 2014 ....................................................... 47 Graf č. 48: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů .................................................... 47 Graf č. 49: Spotřeba ropy na úrovni primárních energetických zdrojů na obyv. (2015) ......... 49 Graf č. 50: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR ............................................................. 50
-75-
Graf č. 51: Vývoj dodávek kapalných pohonných hmot na trh v ČR ......................................... 50 Graf č. 52: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR ............................................................................ 52 Graf č. 53: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU (červenec 2016) ........................... 53 Graf č. 54: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech 2011-2015 (Kč/litr) ......................... 55 Graf č. 56: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 2014 ................. 59 Graf č. 57: Množství ropy přepravené ropovodem Družba a využití jeho kapacity ................. 61 Graf č. 58: Množství ropy přepravené ropovodem IKL a využití jeho kapacity ........................ 62 Graf č. 59: Vývoj počtu osobních automobilů v ČR v letech 1993-2013 dle typu motoru ...... 64 Graf č. 60: Střední scénář vývoje výkonů v osobní a nákladní dopravě v ČR ......................... 66 Graf č. 61: Výhled spotřeby benzínu a nafty v ČR do roku 2050 ............................................... 67 Graf č. 62: Výhled spotřeby benzínu a nafty v ČR (upravený o rozvoj alternativních paliv) .. 69 Graf č. 63: Výhled spotřeby energie v ČR na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě70 Graf č. 64: Relativní úspory dle druhu dopravy (v toe/oskm; toe/tkm) ...................................... 71 Graf č. 65: Vývoj spotřeby energie v ČR na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě .. 71 Graf č. 66: Výhled spotřeby leteckého petroleje v ČR ................................................................. 72 Graf č. 67: Prognóza spotřeby energie v ČR v dopravě na základě EU Ref. scénáře ........... 74 Graf č. 68: Prognóza dovozu ropy a rop. produktů do ČR na základě Ref. scénáře EU ....... 74 Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech 2005-2015............................ 34 Tabulka č. 2: Dovozy rafinérských výrobků do ČR v tunách ...................................................... 37 Tabulka č. 3: Vývozy rafinerských výrobků z ČR v tunách ......................................................... 42 Tabulka č. 4: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech 2011-2015 (Kč/litr) ....... 54 Tabulka č. 5: Stav vozového parku ČR.......................................................................................... 64 Tabulka č. 6: Prognóza přepravy v ČR (osobokilometry) ........................................................... 65 Tabulka č. 7: Prognóza přepravy v ČR (tunokilometry) ............................................................... 65 Tabulka č. 8: Prognóza vývoje výkonů v osobní dopravě v ČR ve středním scénáři ............. 66 Tabulka č. 9: Prognóza vývoje výkonů v nákladní dopravě v ČR ve středním scénáři .......... 66 Tabulka č. 10: Výhled spotřeby benzínu a nafty do roku 2030 .................................................. 69 Tabulka č. 11: Predikce vývoje spotřeby vybraných pohonných hmot v ČR v dopravě ......... 73 Tabulka č. 12: Prognóza výkonů v ČR na základě EU Referenčního scénáře 2016 ............. 73 Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Světová rafinérská kapacita v roce 2013 .............................................................. 19 Obrázek č. 2: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky ........................................... 29 Obrázek č. 3: Infrastruktura na území ČR ..................................................................................... 60
-76-
Seznam zkratek: CNG
stlačený zemní plyn (compressed natural gas)
CTR
Centrální tankoviště ropy
ČGS
Česká geologická služba
ČS
čerpací stanice
ČSÚ
Český statistický úřad
EHOB
Extra těžká ropa a dehet (extra heavy oil and bitumen)
EU
Evropská unie
FOB
free-on-board
IEA
Mezinárodní energetická agentura (Internationa Energy Agency)
LNG
zkapalněný zemní plyn (liquefied natural gas)
LPG
zkapalněný ropný plyn (liquified petroleum gas)
LTO
light tight oil
MD
Ministerstvo dopravy
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
NAP CM
Národní akční plán čisté mobility
NGLs
natural gas liquids
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (The Organisation for Economic Co-operation and Development)
OPEC
Organizace zemí vyvážejících ropu (Organization of the Petroleum Exporting Countries)
SSHR
Správa státních hmotných rezerv
WEO
World Energy Outlook
-77-
