Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Sylvie Riederová

Jakub Schindler

Brno 2011

Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Sylvii Riederové za její cenné rady, užitečné připomínky a také za čas, který mi byla ochotna věnovat. Dále bych chtěl také poděkovat společnosti Solsys-Morava s.r.o. za informace a ochotu se mnou spolupracovat.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny“ vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. května 2011

__________________

Abstract Schindler, J. Effect of government measures in energetics on return of investment in photovoltaic power plant. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The aim of this bachelor thesis is to compile a business plan for photovoltaic power plant realized in 2011 and consequently compare the efficiency and return on investment of the photovoltaic power plant before and after the implementation of government measures. The methods used for evaluation are net present value, internal rate of return, profitability index and payback period. Based on obtained results an evaluation of impact of government measures is made. The bachelor thesis has two parts. The theoretical part provides information about the business plans, investments and their evaluation, and photovoltaics in the Czech republic. The practical part contains detailed parts of the business plan and the evaluation of the impact of government measures. Keywords Business plan, photovoltaic power plant, sources of financing, investment, evaluation of investment efficiency

Abstrakt Schindler, J. Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Cílem této bakalářské práce je sestavit podnikatelský plán pro fotovoltaickou elektrárnu realizovanou v roce 2011 a následně provést komparaci návratnosti a efektivnosti investice do fotovoltaické elektrárny před a po zavedení státních opatření. K hodnocení jsou využity metody čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta, indexu rentability a doby návratnosti. Na základě výsledků je provedeno vyhodnocení vlivu těchto státních opatření. Bakalářská práce má dvě části. V teoretické části jsou uvedeny informace týkající se podnikatelského plánu, investic a jejich hodnocení a také fotovoltaiky v České Republice. Praktická část obsahuje podrobně rozpracované jednotlivé části podnikatelského plánu a dále hodnocení vlivu státních opatření. Klíčová slova Podnikatelský plán, fotovoltaické elektrárny, zdroje financování, investice, hodnocení efektivnosti investice

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Metodika a cíl práce

8

3

2.1

Cíl práce .................................................................................................... 8

2.2

Metodika práce ......................................................................................... 8

Literární rešerše 3.1

9

Podnikatelský plán.................................................................................... 9

3.1.1

Požadavky na podnikatelský záměr.................................................10

3.1.2

Struktura podnikatelského plánu ....................................................10

3.2

Zdroje financování ...................................................................................12

3.2.1

Vnitřní zdroje financování ...............................................................13

3.2.2

Vnější zdroje financování.................................................................13

3.3

Investice ...................................................................................................15

3.3.1

Pojetí investic z makroekonomického hlediska ..............................15

3.3.2

Pojetí investic z podnikového hlediska............................................16

3.4

Investiční projekt ..................................................................................... 17

3.4.1

Předinvestiční fáze ........................................................................... 17

3.4.2

Investiční fáze ..................................................................................19

3.4.3

Provozní fáze ....................................................................................19

3.4.4

Ukončení provozu a likvidace......................................................... 20

3.5

Postup hodnocení efektivnosti investic.................................................. 20

3.5.1

Určení kapitálových výdajů ............................................................ 20

3.5.2

Odhad budoucích peněžních příjmů ...............................................21

3.5.3

Určení podnikové diskontní míry................................................... 22

3.5.4

Výpočet současné hodnoty očekávaného cash flow ....................... 22

3.6

Vybrané metody hodnocení efektivnosti investic .................................. 22

3.6.1

Čistá současná hodnota (ČSH) ....................................................... 22

3.6.2

Vnitřní výnosové procento (VVP)................................................... 23

3.6.3

Index rentability (IR)...................................................................... 24

3.6.4

Doba návratnosti............................................................................. 24

Obsah

6

3.7

Obnovitelné zdroje energie..................................................................... 25

4

3.7.1

Sluneční energie.............................................................................. 25

3.7.2

Fotovoltaické elektrárny (FVE) ...................................................... 26

3.7.3

Legislativa související s fotovoltaikou ............................................ 27

Vlastní práce 4.1

31

Podnikatelský plán...................................................................................31

4.1.1

Titulní strana....................................................................................31

4.1.2

Exekutivní souhrn............................................................................31

4.1.3

SWOT analýza ................................................................................. 32

4.1.4

Popis společnosti............................................................................. 33

4.1.5

Výrobní plán.................................................................................... 35

4.1.6

Organizační plán ............................................................................. 36

4.1.7

Hodnocení rizik................................................................................37

4.1.8

Finanční plán .................................................................................. 38

4.1.9

Hodnocení efektivnosti................................................................... 42

4.2

Hodnocení vlivu státních opatření ......................................................... 44

4.2.1

Vstupní data pro ekonomické hodnocení....................................... 45

4.2.2

Hodnocení efektivnosti................................................................... 48

5

Shrnutí a diskuze

52

6

Závěr

55

7

Seznam použité literatury a zdrojů

56

Seznam literárních zdrojů................................................................................ 56 Seznam internetových zdrojů........................................................................... 56 Seznam právních předpisů................................................................................57 Seznam obrázků

58

Seznam tabulek

59

Přílohy

60

Úvod

7

1 Úvod Jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšného podnikání je objevit správnou podnikatelskou příležitost. V posledních pár letech se jako výhodný a moderní nápad na zahájení podnikatelské činnosti jeví výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů a investice do zařízení, která ji vyrábí. Tyto zdroje jsou charakterizovány tak, že budou vždy k dispozici. Energie je ve společnosti vyžadována neustále, protože je na ní téměř všechno závislé. Navíc s postupujícím rozvojem techniky bude potřeba čím dál více. Na nutnosti rostoucího využívání obnovitelných zdrojů se shoduje většina zemí světa. Tento názor zastává i Evropská unie a její členové, tedy i Česká Republika. V minulosti bylo jednodušší využívat energii získanou z fosilních paliv, které poskytovala příroda. Tyto zdroje jsou ale omezené, tedy vyčerpatelné, a jejich spotřeba není také příliš ekologická. Ekologie a ochrana životního prostředí je jedním z nejvíce diskutovaných témat současné doby. Kvůli důsledkům lidské činnosti jako je ubývání ozónu, toxické znečištění nebo vyčerpávání neobnovitelných zdrojů se přijala opatření, která by těmto věcem měla zabránit, popřípadě je zmírnit. Začal se tedy třídit odpad, vznikají nové technologie snižující množství vypouštěných plynů do ovzduší a hledají se alternativy, které by nahradily neobnovitelné zdroje. V oblasti energetiky to mohou být elektrárny využívající nevyčerpatelné přírodní síly, jako například sluneční energie. Solární elektrárny byly v uplynulém roce 2010 energetickým tématem číslo jedna. Bylo to z důvodu, který se týkal běžných občanů a firem. Na povrch se dostaly informace o tom, že kvůli fotovoltaice se zdraží elektřina. Původně bylo odhadováno, že cena proudu by mohla vzrůst až o 11,2 % pro domácnosti a o 14,5 % pro velkoodběratele. Vláda proto začala hledat řešení, jak tomuto skokovému zdražení elektřiny zabránit. A zdá se, že našla. Ke konci roku byla poslaneckou sněmovnou schválena novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Obě tyto novely mají zaručit, že cena elektřiny nevzroste o více než 4,6 % pro domácnosti a 5,2 % pro velkoodběratele. Z pohledu občanů je to dobrá zpráva, ovšem pro investory, kteří vložili své finanční prostředky do výstavby solárních elektráren, je to situace zcela opačná. Tato bakalářská práce se bude zabývat právě vlivem výše zmíněných opatření na návratnost a efektivnost investice vynaložené na výstavbu fotovoltaické elektrárny. Může pak být inspirací nebo posloužit jako užitečný podklad i ostatním lidem, kterých se tato situace týká.

Metodika a cíl práce

8

2 Metodika a cíl práce 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je sestavit podnikatelský plán pro fotovoltaickou elektrárnu realizovanou v roce 2011 a následně provést komparaci návratnosti a efektivnosti investice do fotovoltaické elektrárny před a po zavedení novely zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, které vešly v platnost od 1. ledna 2011. Poté pak bude provedeno vyhodnocení vlivu těchto státních opatření.

2.2 Metodika práce Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část tvoří literární rešerše, v rámci které jsou shrnuty informace běžně dostupné z odborné literatury. Tato část je zaměřena na popsání pojmů souvisejících s podnikatelským plánem, investicemi nebo oblastí solární energie a legislativou s ní související. Dále je v ní popsán postup hodnocení efektivnosti projektů a také jak je možno tyto projekty financovat. Ke zpracování literární rešerše je využito odborné literatury a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Druhou částí je vlastní práce, ve které je vycházeno ze zpracované literární rešerše. V rámci tohoto oddílu bakalářské práce je nejprve vypracován podnikatelský plán pro fotovoltaickou elektrárnu postavenou v roce 2011. Podnikatelský plán je sestaven ve struktuře, která obsahuje všechny důležité a klíčové faktory, které podstatnou mírou rozhodují o úspěšném podnikání. Důraz je kladen především na finanční plán, v němž je kalkulována efektivnost a návratnost tohoto projektu. Dále je pak počítána efektivnost investice pro další dvě varianty pomocí vybraných metod, které jsou popsané v literární rešerši. Těmi jsou doba návratnosti, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a index rentability. Po vyhodnocení těchto ukazatelů je určena míra vlivu uvedených státních opatření na efektivnost a návratnost této investice. V práci je postupováno podle těchto bodů: • prostudování odborné literatury • sběr informací potřebných pro vypracování podnikatelského plánu • zjištění dat potřebných pro výpočty • vypracování podnikatelského plánu • výpočet ekonomické efektivnosti jednotlivých variant • hodnocení výsledků a návrh doporučení Na základě zvoleného metodického postupu v práci je možné v závěru provést zhodnocení ekonomické efektivnosti investic do fotovoltaických elektráren a je možné uvést doporučení, která mohou být využita ostatními investory.

Literární rešerše

9

3 Literární rešerše 3.1 Podnikatelský plán „Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější i vnitřní faktory související se založením i chodem podniku.“ (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007, str. 11) Sestavení podnikatelského záměru v prvních fázích zakládání podniku pomůže odhalit silné i slabé stránky podnikání. Nezbytnou součástí plánu je vymezení okruhu výrobků nebo služeb, které má podnik v plánu nabízet. Dále je nutné vymezit si vhodný trh, potencionální zákazníky a také mít povědomí o konkurenci. Při vytváření podnikatelského plánu firmy je nutné zvažovat také kapitálovou náročnost podnikání a možné způsoby financování při nedostatku vlastních finančních prostředků. Mnozí zakladatelé firem se neprávem domnívají, že jejich nápad nemá konkurenci. To se ale stává jen výjimečně. Je sice možné, že neexistují konkurenční výrobky se stejným technickým řešením, ale zajisté existují konkurenční nabídky, které řeší stejné problémy nebo uspokojují stejné potřeby zákazníků, ale jiným způsobem. (Řehoř, Srpová, 2010) Podnikatelský plán umožňuje srovnat plány s realitou. Pokud se liší, pomůže nám identifikovat v čem, v jaké míře a proč. Pomáhá plánovat výdaje a tedy i v konečném důsledku získat lepší podmínky od dodavatelů. Pokud se podniku daří dobře, podnikatelský plán ukáže, kdy začne zvýšený prodej vyžadovat i vyšší provozní kapitál. Naopak pokud se podniku nedaří, podnikatelský plán upozorní, že je potřeba situaci řešit, aby podnik dostál svým obchodním závazkům. Plánování se pojí s podnikáním ve všech jeho stádiích. Je potřebné při rozjezdu podniku, v průběhu reálného života podniku i při jeho pádu. Je vhodné si odpovědět na tyto otázky: • Kde jsme teď? • Kam chceme jít? • Jak se tam dostaneme? (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Podnikatelský záměr slouží zpravidla dvěma účelům. Jednak je to určitý vnitřní dokument, který slouží jako základ vlastního řízení firmy. Za druhé má však značný význam i jeho externí uplatnění v případě, že firma hodlá financovat realizaci projektu s využitím cizího kapitálu. V tomto případě je potřeba přesvědčit poskytovatele kapitálu o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehož financování se tento kapitál použije (poskytovatel kapitálu, např. banka, pečlivě zvažuje a hodnotí projekt z hlediska výnosnosti a návratnosti vložených prostředků a také podnikatelského rizika). Kvalitně zpracovaný podnikatelský záměr může tedy významně podpořit získání potřebného kapitálu. (Fotr, Souček, 2005) „Bohužel, podnikatelský plán je často podnikateli sestavován pouze pro účely žádosti o úvěr. Pokud by podnikatelé sestavovali podnikatelský plán běžně, často by si dokázali včas uvědomit rizika svého podnikání a tato rizika eliminovat.“ (Veber, Srpová, 2008, str. 67)


3.1.1

10

Požadavky na podnikatelský záměr

Podnikatelský záměr by měl splňovat určité požadavky, a to: • být stručný a přehledný, • být jednoduchý, neměl by příliš zacházet do odborných detailů, aby byl srozumitelný i pro osoby, které nemají hlubší technické znalosti, • demonstrovat výhody produktu nebo služby pro uživatele, resp. zákazníka, • nebýt příliš optimistický nebo naopak pesimistický z hlediska tržního potenciálu, projekt by se mohl stát pro investora málo atraktivním, • nezakrývat slabá místa a rizika projektu, pokud by totiž investor odhalil určité negativní faktory neuvedené v podnikatelském záměru, mohlo by to u něj snížit důvěryhodnost projektu. Právě naopak identifikace rizik a existence plánu korekčních opatření poukazuje na připravenost a zvládnutí případných problémů, • prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě užití bankovního úvěru jako formy financování, • prokázat, jak může investor získat zpět vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením, • být zpracován kvalitně i po formální stránce. (Fotr, Souček, 2005) Zpracování podnikatelského záměru je potřeba věnovat zaslouženou pozornost, protože kvalita přípravy projektu má významný vliv na úspěch. Současně je však třeba upozornit na to, že zpracovaný podnikatelský záměr nebude vzhledem k proměnlivosti podnikatelského okolí platit beze změny delší dobu. „Podnikatelský záměr je třeba proto chápat jako stále živý a vyvíjející se dokument, který je třeba neustále adaptovat a upravovat vzhledem k měnícím se podmínkám.“ (Fotr, Souček, 2005, str. 310) 3.1.2

Struktura podnikatelského plánu

Obsah a struktura podnikatelského záměru se řídí především tím, jaké informace potřebují poskytovatelé kapitálu. (Wupperfled, 2003) 1.

Titulní strana Podává stručný výklad o obsahu podnikatelského záměru. Obvykle jsou zde uvedeny údaje jako název a sídlo společnosti, jména a kontakty podnikatelů, popis podniku a povaha podnikání nebo způsob financování a jeho struktura. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007)

2.

Exekutivní souhrn Hlavním úkolem této části je podnícení zájmu potencionálních investorů. Na základě prostudování exekutivního souhrnu se investoři rozhodují, jestli má smysl pročítat celý podnikatelský záměr. Je to tedy důležitá část, která se zpracovává až po sestavení celého podnikatelského plánu. (Koráb, Mihalisko, 2005)


3.

11

Analýza Základním cílem každého projektu je buď využití určitých disponibilních zdrojů, nebo uspokojení poptávky. V obou případech je však pro rozhodování o základních parametrech projektu i pro konečný úspěch tohoto projektu klíčovou aktivitou analýza trhu. (Fotr, Souček, 2005) • SWOT analýza – jedná se o nejčastěji používaný nástroj analýzy. Jde o obecný analytický rámec a postup, který identifikuje a posuzuje významnost faktorů z pohledů silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek zkoumaného objektu, a dále z pohledů příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), kterým je nebo bude zkoumaný objekt vystaven.

4.

Popis podniku V této části podnikatelského záměru je ve stručné, ale výstižné a konkrétní podobě popsáno, na čem celý projekt stojí. Je zde uvedena zákonná forma podniku a také klíčová živnost, která bude provozována. V tomto popisu by měla být obsažena definice strategie podniku, jeho hlavní cíle a cesty, které vedou k dosažení těchto cílů. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Výrobní plán V případě, že se jedná o výrobní podnik, který se zabývá výrobou nebo alespoň částečnou výrobou, je tento prostor v plánu zaměřen právě na ni. Je vhodné zmínit veškeré potencionální dodavatele a subdodavatele, kompletní výrobní proces a zařízení potřebná k výrobě. Pokud se jedná o podnik poskytující služby, pak lze hovořit o obchodním plánu, kde je představen typ a proces poskytovaných služeb. (Koráb, Mihalisko, 2005) Marketingový plán Tato část objasňuje, jakým způsobem budou výrobky nebo služby distribuovány, oceňovány a propagovány. Jsou zde také uvedeny odhady objemu produkce nebo služeb, ze kterých lze následovně odvodit odhad rentability podniku. Hlavním marketingovým nástrojem je marketingový mix, který zahrnuje 4 základní prvky:

5.

6.

• • • • 7.

produkt (product), cena (price), místo (place), propagace (promotion). (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Organizační plán V této části je popsána forma vlastnictví nového podniku. V případě obchodní společnosti je nutné detailněji rozvést informace o managementu podniku a popřípadě informace o obchodních podílech. Jsou zde uvedeni klíčoví vedoucí pracovníci podniku. Je určena nadřízenost a podřízenost vedoucích. Všechno znázorňuje organizační struktura podniku. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007)


12

8.

Hodnocení rizik Značnou míru pozornosti je potřeba věnovat rizikové stránce investičních projektů. Je třeba stanovit faktory, které ovlivňují riziko projektů a mezi nimi specifikovat ty faktory, které k tomuto riziku přispívají nejvíce. Na ně by se pak měla soustředit pozornost a měla by se zvažovat opatření, které by snížilo riziko projektu. Náplní řízení rizika projektu je zvýšit pravděpodobnost jejich úspěchu a minimalizovat nebezpečí jejich neúspěchu, který by mohl ohrozit finanční stabilitu. Práce s rizikem a nejistotou by měla prolínat celou přípravu projektu od jeho začátku až do závěrečného rozhodnutí o přijetí projektu a jeho realizaci nebo jeho zamítnutí. Posuzování rizika projektů ovlivňuje mnoho faktorů, z nichž k nejdůležitějším patří zvažování opatření na snížení rizika, jejich nákladů a dopadů. (Fotr, Souček, 2005)

9.

Finanční plán Sestavení finančního plánu, který promítá podnikatelský záměr do peněžních toků, je vrcholem tvorby podnikatelského plánu. Je spojovacím článkem mezi představami a realitou. Ověřuje reálnost záměru, případně přesvědčuje potenciálního investora o jeho výnosnosti. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Finanční plán je transformace předchozích částí do finanční realistické podoby. Výstupy plánu tvoří: • plánovaný výkaz zisků a ztrát, • plán peněžních toků, • plánovaná rozvaha. (Veber, Srpová, 2008)

10.

Přílohy Zde jsou obvykle uvedeny informativní materiály, které nelze začlenit do samotného textu podnikatelského záměru. Na jednotlivé přílohy by však v textu měly být odkazy. Příkladem takých materiálů může být výpisy z obchodního rejstříku, výsledky průzkumu trhu, korespondence s dodavateli aj. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007)

3.2 Zdroje financování Finanční zdroje se dají členit na vnitřní a vnější. Vnitřní (interní) zdroje společnost získává ze své vlastní aktivity. Jako vnější (externí) zdroje jsou označovány ty, které podnik nevytvořil vlastní činností, naopak přišly do podniku z vnějšího prostředí. Pro podnik je dobré mít vhodně vyvážené vlastní i cizí zdroje. Pokud podnik využívá pouze vlastní zdroje, nezbývají mu již prostředky na investování. Právě investice pomáhají podniku vlastní zdroje také rozšiřovat. Naopak pokud má podnik příliš mnoho cizích zdrojů, může se stát předluženým. Při předlužení podnik splácí jen úroky věřitelům. Další problémy spočívají v udržení likvidity podniku a jeho platební schopnosti. (Koráb, Mihalisko, 2005)


3.2.1

13

Vnitřní zdroje financování

1.

Zisk Jedná se o hlavní složku interních zdrojů. Se ziskem lze kalkulovat až po odvodech a výplatách společníků. Lze ho využívat k potřebám podniku nebo nechat do dalšího období jako nerozdělený zisk. (Koráb, Mihalisko, 2005)

2.

Vklady vlastníků Vlastní zdroje financování v podobě vkladů vlastníků jsou hlavním nositelem podnikatelského rizika. V případě likvidace podniku se nároky vlastníků vypořádávají až na konec. Zároveň jsou pozitivním signálem pro dodavatele cizího kapitálu. (Veber, Srpová, 2008) Odpisy Pro podnik nepředstavují nově vytvořené zdroje. Jsou peněžním vyjádřením opotřebování dlouhodobého majetku v průběhu příslušného období. Jsou plně daňově uznatelné, snižují zisk před zdaněním, čímž snižují celkovou výši odváděné daně. (Koráb, Mihalisko, 2005)

3.

3.2.2 1.

Vnější zdroje financování

Obchodní úvěry V tržní ekonomice je běžné, že za dodávky výrobků, prací a služeb se neplatí ihned, ale s určitým časovým zpožděním po jejich převzetí nebo dodání. Je tomu tak z ekonomických a praktických důvodů. „Obchodní úvěr je úvěrem, který čerpá odběratel od dodavatele tím, že mu za dodávky výrobků, prací a služeb platí až po uplynutí sjednané lhůty, např. 14, 30, 60 dní, ale i delší doby. Vyplývá tedy z dohodnutých platebních podmínek.“ (Valach, 2001, str. 161) Poskytování obchodního úvěru je spojeno s určitými riziky: • pro věřitele – existence rizika nesplacení úvěru. Z tohoto důvodu může požadovat různé formy zajištění jako např. dlužní úpis, směnečné jištění, záruka třetí osoby aj., • pro odběratele – je spojeno s nedostatkem likvidních prostředků na včasné splácení závazků, s výkyvy v objemu, lhůtách, cenách dodávek, s možností přerušení dodávek dodavatelem. (Valach, 2001)

2.

Bankovní úvěry Podnikatelům nejčastěji slouží jako poskytovatel kapitálu komerční banky. Takovýto kapitál je poskytován ve formě úvěru a je vyžadována hmotná garance nebo záruka. Jako záruka může sloužit obchodní majetek podniku nebo osobní majetek vlastníků. Podnik dále může použít také ručitele, který ručí za splacení úvěru svým majetkem. (Koráb, Mihalisko, 2005) Charakteristickými znaky bankovních úvěrů jsou: • návratnost – příjemce úvěru ho musí ve stanovené lhůtě splatit,


14

• úročení – představuje cenu za půjčení peněz. Úrok je stanovený formou fixní nebo variabilní úrokové sazby a vypočítává se jako určité procento z nesplacené části poskytnutého úvěru, placení úroků je v pravidelných intervalech (měsíc, čtvrtletí), • zajištění návratnosti – pro případ nepředvídatelných okolností, které by mohly ohrozit návratnost úvěru a zaplacení jeho ceny. Banky zpravidla požadují ručení ve výši poskytnutého úvěru a celkových úroků. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Poskytnutí úvěru znamená pro banku určité riziko a sice obchodní riziko a finanční riziko. Obchodní riziko zahrnuje kvalitu vedení, charakter vztahu mezi bankou a klientem, vnější prostředí a úvěrový návrh. Finanční riziko je vyhodnoceno na základě vnitřních mechanismů banky, které jsou určeny speciálně pro tento účel. Vyhodnocení je založeno na bázi základních finančních pravidel a poměrových ukazatelů. Po vyhodnocení finančního rizika zařadí banka klienta do příslušné kategorie, což jí pomůže při dalším rozhodování. (Koráb, Mihalisko, 2005) 3.

Leasing „Leasing můžeme definovat jako pronájem různých částí majetku (strojů, budov, výrobků dlouhodobé spotřeby) za sjednané nájemné buď na určité období nebo na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou.“ (Valach, 2001, str. 228) Leasing se může vyskytovat ve formě finančního a provozního leasingu: • provozní leasing – má krátkodobý charakter, zahrnuje v sobě jak finanční službu pronajímateli, tak i udržovací službu. Používá se u speciálních strojů. Smlouvu je možné i anulovat před uplynutím původní doby. Platby za nájemné nemusí plně pokrýt cenu zařízení. Nájemní smlouva je většinou dohodnuta na kratší období, než je očekávaná životnost zařízení, • finanční leasing – podobá se peněžní půjčce, pro nájemce znamená okamžitý peněžní příjem, protože nemusí platit za požadovaný majetek. Zároveň se nájemce zavazuje splácet pravidelné platby během trvání kontraktu. Je dlouhodobý, neposkytují se při něm servisní služby, není vypověditelný a platby za nájemné musí plně uhradit cenu pronajatého zařízení. Většina finančních leasingů předpokládá, že nájemce udržuje majetek, pojišťuje ho a platí majetkové daně. (Valach, 2001)

4.

Obligace (dluhopisy) Obligace je cenný papír vyjadřující závazek dlužníka (emitenta) vůči majiteli (věřiteli). Jedná se o dlouhodobý úvěrový cenný papír, který má splatnost za určitou dobu, předem stanovený úrok a věřitel se nemůže podílet na rozhodování podniku. Výhodou je, že úrok z obligací je plně odpočitatelnou položkou od základu daně ze zisku, nevýhodou naopak je riziko změn podmínek, za kterých byly obligace emitovány. (Valach, 2001)


5.

15

Získání investora do vlastního kapitálu K navýšení vlastního kapitálu může dojít buď činností podniku, při které se vytváří zisk, nebo získáním investora, který věří v podnikatelský záměr. Investor se pak stává spoluvlastníkem, nese podnikatelské riziko a požaduje odpovídající kompenzaci. Nepožaduje splacení vkladu, investované prostředky se vrátí formou prodeje vlastněného podílu podniku. Investor požaduje záruky za zhodnocení své investice formou: • stanovení podílu v podniku, • účastí v dozorčích případně správních orgánech firmy, to mu zabezpečí informovanost, • záruk za možnost odprodeje svého podílu pří výstupu z firmy, • loajality vedení firmy, která může být řešena požadavkem na uzavření odpovídajících smluv. 5.1. Obchodní andělé Fyzické osoby, které mají zájem pomoci v rozvoji malým a středním podnikům svými finančními prostředky a zkušenostmi s řízením společnosti a současně zhodnotit svůj kapitál. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 5.2. Rizikový kapitál 5.2.1. Jedná se o zvláštní formu financování, která je zaměřená zejména na malé a střední podniky. Je poskytována rizikovými investory obvykle na předem stanovené období ve formě navýšení základního kapitálu podniku. Investor získává dohodnutý podíl základního kapitálu podniku jako oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Výhodou této formy je to, že podnik neplatí žádné splátky ani úroky a není potřeba poskytovat žádné záruky. Nevýhodou mohou být obavy ze ztráty samostatnosti a obava z úniku informací. Existuje několik typů rizikového kapitálu, což dovoluje uspokojit různé potřeby spojené s růstem podniku. (Koráb, Mihalisko, 2005)

3.3 Investice Investicí se rozumí jednorázově či v relativně krátké době vynaložené zdroje, od kterých se očekává, že během delšího budoucího období budou přinášet užitek, tedy peněžní příjmy. (business.center.cz, dne 13.2.2011) 3.3.1

Pojetí investic z makroekonomického hlediska

Každý stát i každá ekonomická jednotka musí, v rámci svých výrobních možností, volit mezi výrobou spotřebních a investičních statků. Pokud ekonomika obětuje část výroby spotřebních statků ve prospěch investičních, umožní to její rychlejší růst na základě kterého může nakonec získat více jak spotřebních, tak


16

i investičních statků. Investici tedy ve svém nejširším pojetí lze charakterizovat jako „ekonomickou činnost, při níž se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby s cílem zvýšení produkce statků v budoucnosti.“ (Valach, 2006, str. 16) Z makroekonomického hlediska lze investice rozdělit na: 1. Hrubé investice Hrubými investicemi se rozumí celková částka uložená do investičních statků v celé ekonomice. (Scholleová, 2009) Jsou tvořeny celkovou částkou nových investičních statků, tzn. budov, hmotných zásob, strojů aj., která je přidaná k již existujícím investičním statkům v ekonomice za určité období. Lze je chápat také jako dnes obětovanou spotřebu ve prospěch investičních, která vytváří předpoklady pro rychlejší růst ekonomiky v budoucnosti a tím i pro vyšší výrobu a spotřebu samotných spotřebních statků. Ty jsou konečným cílem veškerého hospodářského snažení. (Synek, 2007). 2. Čisté investice „Čisté investice jsou tvořeny meziročním přírůstkem hodnoty investičních statků.“ (Scholleová, 2009, str. 13) Jsou to hrubé investice, které jsou snížené o znehodnocení kapitálu (kapitálovou spotřebou, zejména odpisy). Ve statistikách nejsou často uváděny, protože je obtížné určit znehodnocení kapitálu pomocí odpisů. Čisté investice obvykle tvoří o mnoho méně než jednu polovinu hrubých investic. (Valach, 2006) Investice snižují momentální spotřebu, ale současně zvyšují poptávku, nejprve po investičních statcích a následně po spotřebních statcích. Tím kladně ovlivňují také výrobu a zaměstnanost a jsou tak zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu celé společnosti. Důležitou úlohu v ovlivňování investiční aktivity má hospodářská politika vlády, především fiskální a monetární politika. (Synek, 2007) 3.3.2

Pojetí investic z podnikového hlediska

Podnikové pojetí investice chápe v užším smyslu jako majetek, který není určen ke spotřebě, ale je určen k tvorbě dalšího majetku, a ten pak podnik prodává na trhu. V širším pojetí se investicí rozumí v současnosti obětované prostředky na pořízení majetku, který bude dlouhodobě pomáhat podniku přinášet vyšší užitky a v důsledku umožní získat i vyšší finanční efekty. (Scholleová, 2009) Jsou to statky, které jsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků v budoucnu. Investice v době svého pořízení představuje peněžní výdaje, která do nákladů podniku vchází formou odpisů až při svém využívání. V té době by také měla začít přinášet výnosy, které by ji za období jejího užívání nejen plně uhradily, ale přinesly navíc i požadovaný přínos. Nesprávně zaměřená a neefektivní investice může podniku způsobit vážné finanční problémy a přivést podnik i k bankrotu, obzvlášť pokud je pořízena na dluh. Pokud chce ovšem


17

podnik obstát v konkurenci a rozvíjet se, jsou investice nezbytné. Investice by měla v každém případě být zajištěna vazbou na finanční zdroje, které bude mít podnik k dispozici a měly by být podrobeny důkladnému finančně ekonomickému vyhodnocení. (Synek, 2007) Pojetí investic ve financování a účetnictví ekonomických subjektů je od makroekonomického chápání investic odlišné. Obecně se za investice podniku považují rozsáhlejší peněžní výdaje, u kterých se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku. Časový úsek a velikost výdajů určují daňové a účetní předpisy. Peněžní výdaje použité tímto způsobem se nazývají kapitálové výdaje. Odlišují se od provozních výdajů, u kterých se předpokládá jejich přeměna na peněžní příjmy za období do 1 roku. V praxi ale jejich odlišení není jednoduché. Místo pojmu kapitálové výdaje se častěji používá termín investiční náklady. V České republice se rozlišují investice nehmotné (dlouhodobý nehmotný majetek), hmotné (dlouhodobý hmotný majetek) a finanční investice (dlouhodobý finanční majetek). (Valach, 2006)

3.4 Investiční projekt Podnikatelské investiční projekty představují soubor technických a ekonomických studií, které slouží k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice. V počátečních fázích sestavování investičního projektu je potřeba především reálně stanovit konkrétní cíle projektu. Od nich se pak odvíjí veškeré řízení projektu. Jde především o cíle technického charakteru (výrobní kapacita, spolehlivost, bezpečnost), cíle ekonomické (předpokládaný obrat, cash flow, rentabilita) a cíle časové (zahájení výstavby, zahájení užívání). (Valach, 2006) „Vlastní příprava k realizaci a následná realizace investičních projektů je jednou ze základních podmínek úspěchu v oblasti dlouhodobého strategického rozvoje podniku, a proto je třeba věnovat jí náležitou pozornost.“ (Scholleová, 2009, str. 16) Jednotlivé fáze života projektu budou popsány níže. 3.4.1

Předinvestiční fáze

Předinvestiční příprava investičních projektů je základním výchozím předpokladem úspěšné realizace projektů a jejich fungování. Je velice náročná na různorodou kvalifikaci pracovníků podílejících se na jejím sestavení (ekonomové, technici, právníci) a na jejich vzájemnou koordinaci. „Cílem předinvestiční přípravy je především: • podrobně identifikovat projekt a jeho různé varianty, • postupně vylučovat méně vhodné projekty a vybrat nejvhodnější variantu, • zdůvodnit potřebnost projektu z různých hledisek, • rozhodnout o lokalizaci projektu, • navrhnout technické řešení, • posoudit ekonomickou stránku projektu (včetně financování).“ (Valach, 2006, str. 45)


18

Předinvestiční fáze se obvykle člení do tří dílčích etap: 1.

Identifikace investičních příležitostí (opportunity study) Identifikace investičních příležitostí tvoří východisko předinvestiční fáze, protože projekty se zpravidla odvíjejí od vyjasnění určitých podnikatelských příležitostí. Tato fáze již může být určitým podnětem pro mobilizaci finančních zdrojů. Podněty pro podnikatelské příležitosti přináší neustálé sledování a vyhodnocování faktorů podnikatelského okolí zahrnujících poptávku po určitých produktech a službách, exportní možnosti, odhalení nových zdrojů surovin, objevení nových výrobků a technologií aj. Takto získané podněty je ovšem potřeba posoudit a vyhodnotit předtím, než se začnou podrobně propracovávat do podoby investičního projektu. Určitou formou vyjasnění jednotlivých příležitostí jsou studie těchto příležitostí (opportunity studies). Jejich cílem je zpracování dostupných informací o jednotlivých příležitostech do formy, která by umožnila posoudit nadějnost projektů, které jsou založeny na těchto příležitostech. Výsledkem vyhodnocení těchto studií první výběr investičních příležitostí, kterým bude věnována další pozornost a naopak vyloučení příležitostí, z jejichž studií vyplynula velká rizikovost, nadměrná finanční náročnost aj. (Fotr, Souček, 2005)

2.

Předběžné technicko-ekonomické studie (pre-feasibility study) Po předběžném výběru zůstávají investiční příležitosti, jejichž hodnocení již bude věnována mnohem větší pozornost. U rozsáhlých projektů bývá zpracování finální studie mnohdy velmi časově náročný a finančně nákladný úkol, proto bývá zařazena také předběžná technicko-ekonomická studie (pre-feasibility study). Jejími cíli jsou: • zhodnocení atraktivity základní myšlenky pro potenciální trh, • nalezení a posouzení všech možných variant dopadů (ekonomickofinančních) projektu, • vyhodnocení, zda je možné udělat plnou technicko-ekonomickou studii (feasibility study), • zjištění, které aspekty jsou tak závažné, že vyžadují zvláštní šetření a doplňkové studie, popřípadě i technické testy, • zjištění, jestli dopady a realizace projektů nejsou v rozporu s legislativou ani existujícími standardy oboru. Výsledkem této studie je rozhodnutí o: • zastavení dalších prací na přípravě realizace projektu, • zpracování detailní technicko-ekonomické studie, která pak rozpracovává podrobněji oblasti, které byly označeny jako závažné a nutné k dalšímu prošetření. (Scholleová, 2009)

3.

Technicko-ekonomická studie projektu (feasibility study) Tato studie by měla poskytnout veškeré podklady, které jsou potřebné pro investiční rozhodování. V rámci ní je potřeba formulovat a kriticky vyšetřit základní komerční, technické, finanční a ekonomické požadavky. Výsled-


19

kem je pak formulace projektu včetně jeho cílů a základních charakteristik, zahrnujících velikost výrobní jednotky, její umístění, vhodnou technologii a výrobní zařízení a v případě potřeby i zhodnocení vlivu na životní prostředí. Finančně-ekonomická část zahrnuje investiční náklady projektu, jeho výnosy a náklady v období provozu a propočty ukazatelů ekonomické efektivnosti. Součástí by měla být i identifikace základních rizikových faktorů a hodnocení jejich dopadů na projekt. Základním výsledkem této studie je výběr nejvhodnější varianty projektu, stanovení harmonogramu realizace a rámcového rozpočtu. V případě, že technicko-ekonomická studie (feasibility study) odhalila určité slabiny projektu a jeho ekonomická efektivnost není dostatečná, je třeba hledat další varianty projektu, které by byly ekonomicky výhodnější. (Fotr, Souček, 2005) 3.4.2

Investiční fáze

Investiční fáze následuje po definitivním rozhodnutí o tom, zda má být projekt zrealizován. V rámci této fáze dochází k vytvoření všech podmínek nutných pro zahájení provozu, který z hlediska finančních toků představuje výnosovou část investice. „Investiční fáze je uvedením projektu do života, což zahrnuje: • vytvoření potřebné finanční, právní a organizační základny, • získání základní technologie (nákupem či vývojem) a její technické dokumentace, • nabídkové řízení – výběr dodavatelů dlouhodobých i krátkodobých aktiv, • získání dalšího potřebného majetku, • zajištění a zaškolení zaměstnanců, • záběhový provoz.“ (Scholleová, 2009, str. 181) Tato fáze zahrnuje větší počet činností, které tvoří náplň vlastní realizace projektu. Základem je vytvoření právního, finančního a organizačního rámce pro realizace projektu (zajištění financování projektu, získání potřebných pozemků, uzavření potřebných smluv). Investiční fázi je možno rozdělit do několik etap: • zadání stavby, • úvodní projektová dokumentace, • realizační projektová dokumentace, • realizace výstavby, • příprava uvedení do provozu, uvedení do provozu a zkušební provoz. (Fotr, Souček, 2005) 3.4.3

Provozní fáze

Vlastní provoz realizovaného investičního projektu nastává až po uzavření všech činností investiční fáze. Kvalitně provedená předinvestiční a investiční fáze snižují pravděpodobnost vzniku problémů v provozní fázi, úplně vyloučit je ale nemůže. Problémy, které mohou se mohou v provozní fázi vyskytnout, mohou mít charakter dopadu:


20

• krátkodobého – problémy se většinou týkají přímo výrobní části a příčiny je potřeba hledat v podcenění v některé z částí investiční fáze, dopady se týkají oblasti nákladové, • dlouhodobého – problémy se týkají celkové strategie, na které byl projekt založen. Příčiny je třeba hledat především ve špatných předpokladech. Dopady se týkají zejména oblasti výnosové, z menší části i nákladové. Klíčem k řešení obou situací je nejenom řešení důsledků, ale i rozpoznání, odstranění nebo eliminace příčin. (Scholleová, 2009) 3.4.4

Ukončení provozu a likvidace

Představuje závěrečnou fázi života projektu. Tato fáze je spojena jak s příjmy z likvidovaného majetku, tak i s náklady spojenými s jeho likvidací. Při hodnocení ekonomické výhodnosti projektu je nezbytné myslet i na náklady spojené s ukončením jeho provozu. Jde především o potenciální likvidační náklady a někdy i nutnost vytváření rezerv, které pak mohou mít dopad i na peněžní toky projektu po dobu provozu a tím i na ukazatele ekonomické efektivnosti projektu. Likvidační fáze zahrnuje zejména činnosti jako jsou demontáž zařízení a jeho likvidace, prodej veškerých nepotřebných zásob aj. (Fotr, Souček, 2005)

3.5 Postup hodnocení efektivnosti investic Při posuzování investice a rozhodování o tom, zda bude akceptována či nikoli, bývá rozhodující její efektivnost při použití různých zdrojů. Rozhodujícími kritérii pro posuzování investice jsou: • likvidnost – je to doba transformace investice zpátky do peněžní formy, • rentabilita (výnosnost) – je to vztah mezi výnosy, které přinese investice za dobu své existence, a náklady, které se musí vynaložit na její realizaci a provoz, • rizikovost – jde o míru nebezpečí, při které nebude dosaženo očekávaných výnosů. Ideální investice je taková, která je bezriziková, má vysokou výnosnost a je co nejdříve splacena. Tato kritéria jsou ovšem protichůdná. Investice s vysokou výnosností je obvykle velice riziková, málo riziková a likvidní investice bývá zase málo výnosná. Podstatou je tedy srovnání vynaloženého kapitálu s výnosy, které investice přinese. (Synek, 2002) Postup hodnocení efektivnosti investic bude popsán níže. 3.5.1

Určení kapitálových výdajů

Obecně se dají investice podniku charakterizovat jako všechny peněžní výdaje většího rozsahu, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí příjmy během delšího časového období. Lze je nazvat kapitálovými výdaji. Pokud jsou kapitálové výdaje určeny na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, pak by měly obsahovat:


21

• výdaje na pořízení dlouhodobého majetku – sem patří položky, které zahrnují především výdaje na pozemek pro stavbu, výdaje na přípravu a celkové zabezpečení výstavby, výdaje na realizaci stavební části projektu aj., • výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku – pořízení nového dlouhodobého majetku často klade požadavky na trvalý přírůstek oběžného majetku. Zvýšení tohoto majetku je nutným předpokladem fungování dlouhodobého majetku. Protože růst oběžného majetku vyvolává automaticky i růst krátkodobých pasiv, je přesnější uvažovat jen s trvalým přírůstkem čistého pracovního kapitálu (rozdíl mezi přírůstkem oběžného majetku a přírůstkem krátkodobých pasiv). (Valach, 2006) Do kapitálových výdajů patří pouze releventní výdaje, tedy takové, které jsou bezprostředně spojené s investičním projektem (výstavba budov, nákup strojů a výrobního zařízení aj.). Mezi kapitálové výdaje patří: • pořizovací cena investice, • zvýšení čistého pracovního kapitálu, • daňové vlivy, • výdaje spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného investičního majetku. V praxi se často stává, že doba investiční výstavby trvá několik let. V tomto případě by se mělo přihlédnout k faktoru času a kapitálové náklady by se měly aktualizovat. Také by se mělo přihlédnout k inflaci, kdy se přepočty provádí pomocí diskontní míry. (Synek, 2007) Kapitálový výdaj lze vyjádřit tímto způsobem: K = I +O+ P± D

kde:

3.5.2

K … kapitálový výdaj, I … výdaj na pořízení dlouhodobého majetku, O … výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu, P … příjem z prodeje nahrazovaného dlouhodobého majetku, D … daňové efekty. (Valach, 2006) Odhad budoucích peněžních příjmů

Odhad očekávaných peněžních příjmů je obtížnější než stanovení kapitálových výdajů, protože zde působí mnoho vlivů, jejichž síla se dá odhadnout je velice těžko. Jde zejména o faktor času, inflace a vliv měnících se podmínek na trhu aj. Toto se projevuje jako zvýšené riziko, že očekávané příjmy nebudou dosaženy. V praxi bývá samotný odhad budoucích peněžních příjmů přeceňován. Podnik potřebuje dostatečné množství peněžních prostředků na to, aby mohl zaplatit své peněžní výdaje (mzdy, úroky, energie aj.). Aby je mohl uskutečnit, musí mít i peněžní příjmy. Ty tvoří především tržby, inkasované pohledávky, vklady majitelů atd. Peněžní výdaje a příjmy představují peněžní tok, tedy cash flow. Cash flow je využíváno zejména při rozpočtování peněžních příjmů a výdajů podniku, hodnocení investičních projektů a v řadě dalších výpočtů. (Synek, 2007)


22

Výkaz cash flow je možné sestavovat pomocí dvou metod: • přímá metoda – sleduje příjmy a výdaje za období. Přímou metodou se zpracovává přehled cash flow mimoúčetně, sledují se toky peněžních prostředků na účtech peněžních prostředků a vytváří se výkaz cash flow, • nepřímá metoda – využívá vazby mezi rozvahou a výsledovkou, kterou představuje zisk a vazby mezi přehledem cash flow a rozvahou, kterou představují pohotové finanční prostředky. (Martinovičová, 2006) 3.5.3

Určení podnikové diskontní míry

Kapitál, stejně jako ostatní výrobní faktory, něco stojí, má své náklady. S těmi se musí počítat při hodnocení investice. Pokud firma financuje celou investici vlastním kapitálem, pak náklady je požadovaný výnos z kapitálu (dividendy) nebo výnos dosahovaný jinými možnými projekty (oportunitní náklady). Pokud je investice financována pouze cizími zdroji, pak je náklady úrok z úvěru. Když by podnik nedosáhl zhodnocení investice alespoň ve výši úvěru, pak by výsledkem byla ztráta. Firmy často používají kombinovaný způsob financování, z části využívají cizí zdroje, z části vlastní zdroje. (Synek, 2007) 3.5.4

Výpočet současné hodnoty očekávaného cash flow

Zatímco jednorázové náklady na investici jsou využity v poměrně krátké době (předpokládá se období 1 rok), očekávané výnosy z investice plynou po mnoho let. Faktor času, který způsobuje, že hodnota peněžní jednotky v současnosti je větší než hodnota peněžní jednotky v budoucnosti. Výnosy vznikají v delším časovém období, proto je potřeba je přepočítat na stejnou časovou bázi. Budoucí hodnota se tedy přepočítá na současnou. Ta je podle M. Synka definována jako „peněžní suma, která musí být investována, pokud má být ve stanovené době získána zpět větší o očekávané výnosy.“ (Synek, 2002, str. 257) Současnou hodnotu cash flow lze počítat podle vzorce:

SHCF = kde:

CF1

(1 + k )

1

+

CF2

(1 + k )

2

+ ....... +

n

CFn

(1 + k )

n

=∑ t =1

CFt

(1 + k )t

SHCF (angl. PVCF) … současná hodnota cash flow v obdobích t, CFt … očekávaná hodnota cash flow v období t, k … podniková diskontní míra, t … období 1 až n (roky), n … očekávaná životnost investice v letech. (Synek, 2002)

3.6 Vybrané metody hodnocení efektivnosti investic 3.6.1

Čistá současná hodnota (ČSH)

Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) je základem všech dynamických metod a také je metodou nejpoužívanější. Ve většině případů je i nejvhod-


23

nější, protože dává srozumitelný výsledek, a proto jsou jasná i rozhodovací kritéria. (Scholleová, 2009) Lze ji definovat jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovým výdajem. Pokud se kapitálový výdaj uskutečňuje delší dobu, pak je čistá současná hodnota rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z projektu a diskontovanými kapitálovými výdaji v jednotlivých letech. (Valach, 2006) Matematicky lze tento ukazatel vyjádřit takto: n

ČSH = SHCF − IN = ∑ t =1

CFt

(1 + k )t

− IN

kde:

ČSH … čistá současná hodnota (NPV), SHCF … současná hodnota cash flow (PVCF), CFt … očekávaná hodnota cash flow v období t, IN … náklady na investici, k … podniková diskontní sazba, t … období 1 až n, n … doba životnosti investice. (Synek, 2007) Interpretace možných výsledků ČSH: • ČSH > 0 – diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj, investice je pro podnik přijatelná, zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu firmy, • ČSH < 0 – diskontované peněžní příjmy jsou menší než kapitálový výdaj, investiční projekt je nepřijatelný, neboť nezajišťuje požadovanou míru výnosu a jeho přijetí by snižovalo tržní hodnotu firmy, • ČSH = 0 – investice nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy. (Valach, 2006) Podnik by měl realizovat každý projekt s kladnou ČSH a zamítnout investici se zápornou ČSH. Čím je vyšší, tím je investice výhodnější. (Fotr, Souček, 2005) 3.6.2

Vnitřní výnosové procento (VVP)

Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return – IRR) je další dynamickou metodou hodnocení efektivnosti investice. Je považována za téměř stejně vhodnou jako metoda čisté současné hodnoty. Vnitřní výnosové procento lze definovat jako úrokovou míru, při které ČSH peněžních příjmů z projektu je rovna kapitálovým výdajům.

 ČSH n VVP = in +   ČSH n − ČSH v kde:

  * (iv − in ) 

ČSHn … ČSH při nižší úrokové sazbě, ČSHv … ČSH při vyšší úrokové sazbě, in … nižší úroková míra, iv … vyšší úroková míra. (Valach, 2006)


24

VVP se chápe jako rentabilita, kterou projekt poskytuje během svého života. Tato metoda spočívá v nalezení diskontní míry, při která je čistá současná hodnota rovna nule. Uplatnění vnitřního výnosového procenta jako kritéria pro rozhodnutí o přijetí nebo zamítnutí investice je jednoduché. Podnik by měl danou investice přijmout, pokud je její vnitřní výnosové procento vyšší než diskontní sazba, tedy požadovaná výnosnost projektu. Pokud by VVP bylo nižší než diskontní sazba, měl by se projekt zamítnout. Čím je vnitřní výnosové procento vyšší, tím je daný projekt ekonomicky výhodnější. (Fotr, Souček, 2005) Hodnocení investičních projektů pomocí aktualizovaných příjmů a výdajů je významné především proto, že respektuje faktor času. Respektuje jednak dobu, po kterou jsou peněžní výdaje na investici umrtveny během výstavby a dobu, kdy byly příjmy získány. Tímto významně zpřesňuje celkové úvahy o efektivnosti jednotlivých projektů. (Valach, 2001) 3.6.3

Index rentability (IR)

Index ziskovosti (Profitability Index – PI) je podobný čisté současné hodnotě, na rozdíl od ní je však relativní povahy. Vyjadřuje velikost současné hodnoty budoucích příjmů projektu, připadající na jednotku investičních nákladů přepočtených na současnou hodnotu. Číselně lze stanovit index rentability jako podíl současné hodnoty budoucích příjmů projektu a současné hodnoty investičních výdajů. Index rentability a čistá současná hodnota jsou v úzkém vztahu, pro který platí: • ČSH = 0, pak IR = 1, • ČSH > 0, pak IR > 1, • ČSH < 0, pak IR < 1. Matematicky lze index rentability vyjádřit takto: IR =

SHCF IN

kde:

SHCF … současná hodnota cash flow (PVCF), IN … náklady na investici. (Synek, 2007) „Projekt by měl být přijat k realizaci v případě, že jeho index rentability je větší než 1.“ (Fotr, Souček, 2005, str. 72) 3.6.4

Doba návratnosti

Doba návratnosti (The Payback Period – PP) je definována jako takové období, za které tok výnosů přinese hodnotu, která se rovná počátečním kapitálovým výdajům na investici. (Scholleová, 2009) Je to velmi tradiční a často využívané kritérium hodnocení investic. Obecně řečeno, je to doba, za kterou se projekt splatí z peněžních příjmů, které projekt zajistí. Čím kratší je doba návratnosti, tím více pozitivně je investice hodnocena. Matematicky ji lze vyjádřit tímto způsobem:


25 DN

I = ∑ Pn * n =1

1 (1 + i )n

kde:

I … kapitálový výdaj, Pn … peněžní příjem, n … jednotlivá léta životnosti, DN … doba návratnosti, i … úroková sazba. (Máče, 2006) Návratnost je dána rokem životnosti projektu, ve kterém platí požadovaná rovnost. Technicky se doba návratnosti stanoví tak, že se určí každoročně zisk po zdanění a odpisy dlouhodobého majetku, protože za efekt z projektu je považován nejen zisk po zdanění, ale i odpisy. Tyto příjmy z investice se kumulativně sčítají. Rok, ve kterém se kumulativní souhrn peněžních příjmů rovná kapitálovému výdaji, ukazuje hledanou dobu návratnosti. (Valach, 2006)

3.7 Obnovitelné zdroje energie Podle zákonu č. 180/2005 Sb. § 2 odst. 1 se obnovitelnými zdroji rozumí nefosilní přírodní zdroje energie, kterými jsou energie slunečního záření, energie větru, energie vody, energie biomasy a bioplynu aj. (Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, zákon č. 180/2005 Sb., k 1. 1. 2011) Oblast obnovitelných zdrojů energie se dnes dostává do popředí především kvůli důsledkům klimatických změn, rostoucí závislosti na fosilních palivech a rostoucím cenám energií. Jejich přínos spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, podporovat průmyslový rozvoj, posilovat hospodářský růst a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje představují klíčový prvek budoucí udržitelné energetiky. Česká republika, jakožto člen Evropské unie, se zavázala, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie bude v roce 2010 činit 8 % a na konečné spotřebě energie v roce 2020 pak 13 %. Je tedy potřeba využívat potenciál těchto zdrojů. (www.mzp.cz, dne 12.2.2011) 3.7.1

Sluneční energie

Sluneční záření je zdrojem většiny energie, kterou máme k dispozici. Zároveň se jedná o ekologicky nejčistší způsob výroby elektrické energie. Solárního záření dopadající na Zemi je k dispozici více než dost, uvádí se, že za hodinu dopadne na zeměkouli zhruba tolik sluneční energie, kolik činí veškerá spotřeba primárních zdrojů na celé planetě za rok. Roční spotřeba všech primárních zdrojů v České Republice odpovídá solární energii, která dopadne za rok na 0,7 % plochy naší země. Energie ze Slunce má téměř neomezený potenciál. Jejímu většímu využití brání zatím jen konkurence levné energie z konvenčních zdrojů. I když slunce svítí zadarmo, získaná energie zadarmo není. Solární systém nebo elektrárna mají omezenou životnost a náklady na jejich pořízení se promítají do cen energie, kterou za svůj život vyrobí. Zatím ale platí, že ceny konvenčních


26

paliv a energií rostou, zatímco cena solárních zařízení klesá. Předpokládá se, že v roce 2030 bude elektřina ze solárních elektráren stejně drahá jako z běžných zdrojů. (www.mzp.cz, dne 12.2.2011) Elektřina se ze sluneční energie získává nejjednodušeji prostřednictvím fotovoltaických (solárních) elektráren, o kterých bude více informací napsáno níže. 3.7.2

Fotovoltaické elektrárny (FVE)

Fotovoltaika je zcela výjimečným oborem, který získává elektrickou energii přímo ze slunečního záření a je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem elektrické výroby. (www.mzp.cz, dne 12.2.2011) Technologie fotovoltaiky je velmi vyspělá a umožňuje přeměnu dopadajících slunečních paprsků na elektrickou energii. Využívá principu fotoelektrického jevu, kdy částice světla (fotony) dopadají na fotovoltaický článek. Při dopadu se z fotonu uvolňují elektrony, které jsou pomocí polovodičové struktury článku přeměny na stejnoměrný proud. Fotovoltaické články jsou seskupeny do fotovoltaických panelů různých velikostí a výkonů. Panel je schopen vyrábět elektrickou energii i bez přímého osvícení na základě difúzního záření1, které v ČR převládá. Fotovoltaické panely vyrábí stejnosměrný proud, který je potřeba přeměnit pro dodávku do distribuční sítě na střídavý proud. Tento proces přeměny probíhá v měniči. Měnič je centrálním mozkem celého systému, který podává informace o vyrobené energii, aktuálním provozním stavu aj. Fotovoltaická elektrárna je zařízení sloužící k výrobě elektrické energie za účelem prodeje do distribuční sítě nebo k vlastní spotřebě. Základem jsou vhodně propojené fotovoltaické panely, které vyrábí elektřinu. Ta je vedena do měniče, z něj pak do distribuční sítě. (www.etb-solar.cz, dne 12.2.2011) Existuje několik typů nejběžněji používaných fotovoltaických panelů, které jsou vyrobeny z: • monokrystalického křemíku – vývojově nejstarší typ s nejvyšší účinností. Panely jsou složeny ze čtvercových článků s kulatými rohy, • polykrystalického křemíku – mají o něco horší účinnost, ale jsou levnější a to proto, že nevyžadují čistý křemík jako monokrystalické články. Panely jsou složeny z destiček čtvercového tvaru s jasně viditelnou kontaktní mřížkou, • amorfního tenkovrstvého křemíku – mají zhruba poloviční účinnost oproti monokrystalickým článkům. Spotřeba materiálu je u této technologie mnohonásobně nižší než u předchozích variant, což snižuje cenu. Panely jsou na pohled tvořeny jednolitou tmavou plochou s nevýraznou kontaktní mřížkou. (www.mzp.cz, dne 12.2.2011) Rozlišuje se také několik typů instalací fotovoltaických panelů:

Difúzní záření = nepřímé sluneční záření, dochází k němu rozptylem přímého slunečního záření v mracích a na částečkách v atmosféře (www.solar-liglass.cz, dne 12.2.2011) 1


27

• pevná – jedná se o nepohyblivé uchycení panelů na nosné konstrukci pod fixním úhlem. Roční produkce v našich podmínkách je 1000 pracovních hodin v plném výkonu při úhlu 35°, • jedno-osá polohovací jednotka – je to sestava panelů na nosné konstrukci instalované pod úhlem 35° se sledovačem polohy slunce v jedné ose (východ – západ). Roční produkce v našich podmínkách činí 1250 pracovních hodin, • dvou-osá polohovací jednotka – jde o natáčení panelů na nosné konstrukci tak, aby bylo dosaženo kolmého dopadu slunečních paprsků. Slunce je tedy sledováno v azimutu i výšce. Roční produkce v našich podmínkách je asi 1370 pracovních hodin v plném výkonu. (www.etb-solar.cz, dne 12.2.2011) 3.7.3

Legislativa související s fotovoltaikou

Obr. 1

Stav slunečních elektráren k 1.12.2010 (www.eru.cz, dne 13.2.2011)

Z grafu výše lze vidět velký nárůst počtu nových provozoven fotovoltaických elektráren, zejména v roce 2010. Motivací byly klesající ceny technologií, výhodné výkupní ceny a také fakt, že podle zákona č. 180/2005 Sb. § 4, odst. 4 jsou provozovatelé distribučních soustav povinni vykupovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. (Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, zákon č. 180/2005 Sb., k 1. 1. 2011) Každá domácnost nebo firma v platbě za odběr elektřiny přispívá na obnovitelné zdroje. Vzhledem k rapidnímu nárůstu solárních elektráren bylo zřejmé, že několikanásobně naroste také příspěvek na obnovitelné zdroje, aby se vybrala částka pokrývající výkupní ceny elektřiny. To by se pak promítlo do konečné ceny elektřiny. Aby se tomu tak nestalo a na tuto situaci nedoplatily obyvatelé ČR, musela následovat určitá státní opatření, která měla zabránit tomu, aby cena elektřiny skokově vzrostla. Poslaneckou sněmov-


28

nou byla ke konci roku 2010 schválena novela zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů č. 180/2005 Sb., ale i další opatření. Z nich vyplývají tyto zásadní změny: • zavedení 26% odvodu (solární daň) z elektřiny ze slunečního záření – podle § 7a je předmětem odvodu „elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010“ Dle § 7d jsou od této daně osvobozeny výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 30 kW umístěné na střeše nebo obvodové zdi. (Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, zákon č. 180/2005 Sb., k 1. 1. 2011), • konec podpory velkých elektráren – podpora se vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 30 kW, umístěnou na střeše nebo na obvodové zdi. (Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, zákon č. 180/2005 Sb., k 1. 1. 2011), • konec daňových prázdnin – ještě v roce 2010 podle zákona o daních z příjmu § 19 odst. 1 písmena d) platilo, že nově postavené sluneční elektrárny jsou osvobozeny od daně z příjmu v roce, kdy byla elektrárna poprvé uvedena do provozu, a v pěti bezprostředně následujících letech. Po novelizaci tohoto zákona ke konci roku 2010 ovšem daňové prázdniny končí. (Zákon o daních z příjmu, zákon č. 586/1992 Sb., k 1. 1. 2011), • snížení výkupních cen – platí pro elektrárny uvedené do provozu v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 o více než polovinu (Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010, k 1. 1. 2011) Přehled výkupních cen pro rok 2011 je uveden v tabulce níže. Tab. 1 Přehled výkupních cen pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření (Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010, k 1. 1. 2011) Datum uvedení do provozu

Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/KWh (bez DPH)

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 KW včetně a uvedeným do provozu od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011

7,50

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem 30 – 100 KW včetně a uvedeným do provozu od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011

5,90

Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 100 KW a uvedeným do provozu od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011

5,50


12,50


12,40


13,42


13,32

Pro srovnání jsou v tabulce 2 uvedeny výkupní ceny pro rok 2010.


29

Tab. 2 Přehled výkupních cen pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření (Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2009, k 1. 1. 2010) Datum uvedení do provozu

Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/KWh (bez DPH)


12,25


12,15


13,15


13,05

Podle novely zákona č. 180/2005 Sb., § 6 odst. 4 „výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investice kratší než 11 let.“ (Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, zákon č. 180/2005 Sb., k 1. 1. 2011) Do roku 2010 se návratnost investice do fotovoltaických elektráren pohybovala okolo 7 až 9 let, proto jsou výkupní ceny pro rok 2011 více než o polovinu nižší. Z § 6 odst. 1 písmena b) také vyplývá, že doba návratnosti investice musí být nejvýše 15 let. Pro přehlednost jsou v tabulce č. 4 uvedeny jednotlivé varianty, které budou v části Vlastní práce kalkulovány a také podmínky, s kterými bude u jednotlivých variant počítáno. • 1. varianta – u této varianty je počítáno s podmínkami platnými od začátku roku 2011 pro fotovoltaickou elektrárnu postavenou v roce 2011. • 2. varianta – v této variantě je počítáno s podmínkami platnými v roce 2010 pro fotovoltaickou elektrárnu postavenou v roce 2010, • 3. varianta – zde je kalkulováno s podmínkami, které jsou platné od začátku roku 2011, pro fotovoltaickou elektrárnu postavenou v roce 2010, Tab. 3

Přehled jednotlivých kalkulovaných variant 1. varianta

2. varianta

3. varianta

Výkupní cena v Kč/KWh

5,50

12,15

12,15

Daňové prázdniny

0 let

6 let

0 let

Sazba daně z příjmu

19 %

19 %

19 %

Sazba solární daně

0%

0%

26 %


30

Mezi další právní normy ovlivňující tuto oblast lze zařadit tyto dokumenty: • Zákon č. 91/2005 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), • Vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, • Vyhláška č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, která podle § 2, odst. 11 stanovuje meziroční zvýšení výkupních cen s ohledem na index cen průmyslových výrobců, a to o 2–4 %, • Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2009 a č. 4/2010, z kterých vyplývá pevná cena za decentrální výrobu ve výši 0,027 Kč/KWh. Tato cena ovšem není každoročně navyšována podle Vyhlášky č. 150/2007 Sb. a její cena je po celou dobu životnosti na stejné úrovni.

Vlastní práce

31

4 Vlastní práce 4.1 Podnikatelský plán 4.1.1

Titulní strana

Název společnosti: Sídlo: Předmět podnikání: Telefon: E-mail: IČ: DIČ: Založení společnosti: Zahájení činnosti: Společníci:

Jednatel společnosti: Základní kapitál: Struktura financování:

4.1.2

SOLAR-POWER, s.r.o. Radslavice 320, 751 11 Výroba a prodej elektrické energie z obnovitelných zdrojů +420 581 123 456 [email protected] 285024028 CZ285024028 1.9.2010 1.9.2011 Ing. Pavel Novák, obchodní podíl 1/3 Jaroslav Zapletal, obchodní podíl 1/3 Josef Šilhavý, obchodní podíl 1/3 Ing. Pavel Novák 210 000 Kč 70 000 Kč vložil Ing. Pavel Novák 70 000 Kč vložil Ing. Jaroslav Zapletal 70 000 Kč vložil Josef Šilhavý

Exekutivní souhrn

Podnikatelský plán se zabývá záměrem společnosti SOLAR-POWER, s.r.o., která by chtěla postavit fotovoltaickou elektrárnu. O její výstavbu měla zájem již v roce 2010, ovšem do konce roku se jim ji nepodařilo zrealizovat. Nyní po zavedení státních opatření zvažuje, zda se stále vyplatí elektrárnu vybudovat, k čemuž by měl posloužit i tento podnikatelský plán. Má být umístěna v obci Radslavice u Přerova na pozemku, který je ve vlastnictví jednoho ze společníků. Předmětem podnikání na základě zvláštního předpisu, kterým je Energetický zákon č. 91/2005 Sb., bude výroba a prodej elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Smluvní závazek na odběr a výkup elektrické energie bude sjednán u společnosti ČEZ Distribuce, a.s. Zakladateli společnosti SOLAR-POWER, s.r.o. jsou Ing. Pavel Novák, Ing. Jaroslav Zapletal a Josef Šilhavý. Všichni vložili do podnikání stejnou částku 70 000 Kč a mají tak stejný podíl na zisku 1/3. Ing. Pavel Novák je jednatelem společnosti. On a také Ing. Jaroslav Zapletal mají vysokoškolské vzdělání v oboru elektrotechniky. Oba společníci mají také bohaté zkušenosti v oblasti fotovoltaiky, protože již vlastní firmu SOLAR-SYSTEM, s.r.o., která se zabývá prodejem solárních panelů a technologií s tím souvisejících a také jejich montá-

Vlastní práce

32

ží. Tato firma bude pro tento projekt dodavatelem technologií. Josef Šilhavý je také úspěšným podnikatelem, do projektu nepřispěje příliš svými zkušenostmi a znalostmi v této oblasti, ale vnáší do něj své finančními prostředky a také vhodný pozemek. Projekt bude financován z vlastních zdrojů. SOLAR-POWER, s.r.o. nebude mít žádné stálé zaměstnance. Provoz fotovoltaické elektrárny bude plně automatizován a trvale střežen za pomocí technologie. V průběhu provozu budou pouze najímány externí společnosti na údržbu, revize, technický dohled a také na administrativu a účetnictví. Výhodou tohoto typu podnikání je, že odběratel, v tomto případě ČEZ Distribuce, a.s., je povinen vykoupit veškerou elektrickou energii vyrobenou prostřednictvím fotovoltaické elektrárny. Lze tedy dobře kalkulovat s budoucími tržbami. Dalšími výhodami jsou nízké provozní náklady, nenáročnost obsluhy nebo také dlouhá životnost hlavních komponentů. V tomto případě je další výhodou i to, že pozemek je ve vlastnictví jednoho ze společníků a také jejich zkušenost v tomto oboru. 4.1.3

SWOT analýza

Silné stránky (S) • 20 let státní garance vykupování elektrické energie • obnovitelný a nevyčerpatelný zdroj • ekologická výroba elektrické energie • odběratel je povinen vykoupit veškerou elektrickou energii • pozemek ve vlastnictví jednoho ze společníků • zkušenosti společníků z oboru • nízké provozní náklady • dlouhá životnost hlavních komponentů (až 25 let) • žádné výdaje na propagaci Slabé stránky (W) • dlouhé schvalovací řízení před výstavbou fotovoltaické elektrárny • závislost na klimatu a počasí • velká počáteční investice • nižší výkupní cena než v předcházejících letech (pouze 5,5 Kč za kWh) • zrušení daňových prázdnin od roku 2011 Příležitosti (O) • bankovní dlouhodobé úvěrové produkty na výstabu fotovoltaické elektrárny • dostatek pozemků po území ČR • závazek ČR, že do roku 2020 bude podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie 13 % • snižující se cena technologií • prodej technologie v případě neúspěchu Hrozby (T) • nákup a instalace nekvalitní technologie • nepříznivé přírodní podmínky

Vlastní práce

• • • •

33

nesprávná konfigurace měničů krádeže vandalismus výpadky distribuční sítě

Strategie W-O (mini-MAXI) V rámci této strategie bude zde bude snaha eliminovat slabou stránku velké počáteční investice za pomoci příležitosti, kterou je snižující se cena technologií. Cílem je nakoupit levné a kvalitní solární panely a měniče elektrického napětí, které jsou hlavní položky kapitálových výdajů. Strategie S-T (MAXI-mini) Tato strategie bude využívat zkušenosti společníků firmy v oblasti fotovoltaiky na eliminaci nákupu a instalace špatné technologie. Již několik provozují úspěšnou společnost SOLAR-SYSTEM, s.r.o., mají tedy přehled o aktuální technologií a jejích cenách. Zároveň budou i dodavatelem pro tuto stavbu, takže dohlédnou na to, aby všechno proběhlo v pořádku. 4.1.4

Popis společnosti

Společnost SOLAR-POWER, s.r.o. je firma, která byla založena na podzim roku 2010 za účelem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně prostřednictvím fotovoltaické elektrárny. Do konce roku se ji však postavit nepodařilo. Od roku 2011 se změnily podmínky v tom odvětví, proto je nyní na zvážení zda ji zrealizovat či nikoli. Měla by být postavena na pozemku v obci Radslavice u Přerova. Pro společnost byla zvolena nejrozšířenější právní forma v České republice a sice společnost s ručením omezeným. Mezi hlavní důvody této volby patří fakt, že fyzické osoby nemají tak dobré možnosti při poskytování bankovního úvěru. Dalším faktorem je také způsob ručení, kdy jednotliví společníci ručí pouze do výše nesplaceného vkladu. Jedná se o podnikání na základě zvláštního předpisu, kterým je Energetický zákon č. 91/2005 Sb. a předmětem podnikání bude výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Podnik musí během své činnost vést podvojné účetnictví. Na parametry sídla společnosti nejsou kladeny vysoké nároky a může být proto situováno v místě působnosti jednoho ze společníků, v tomto případě na adrese Radslavice 320, 751 11. Společnost nebude mít žádného stálého zaměstnance, protože provoz elektrárny bude plně automatizován a zabezpečen pomocí technologií. Údržba, revize a technický dohled budou vykonávány prostřednictvím nájmu těchto služeb. I na vedení účetnictví bude najímána externí firma. Ing. Pavel Novák a Ing. Jaroslav Zapletal mají oba vysokoškolské vzdělání v oboru elektrotechniky. V oblasti fotovoltaiky mají mnoho zkušeností. Spolu vlastní úspěšnou firmu SOLAR-SYSTEM, s.r.o., která se zabývá prodejem a službami souvisejícími se solárními panely a touto technologií. Tato firma bude dodavatelem projektu. Josef Šilhavý je také úspěšný podnikatel, do projektu přiná-

Vlastní práce

34

ší především své volné finanční prostředky a vhodný pozemek, který je v jeho vlastnictví. Cíle společnosti Cílem této společnosti bylo postavit a zprovoznit fotovoltaickou elektrárnu v Radslavicích. To ovšem nestihla provést do konce roku 2010 a od počátku roku 2011 se změnily podmínky pro podnikání v této oblasti. Po zavedení státních opatření, která jsou popsána výše, je nyní dalším z cílů společnosti zjistit, zda se stále vyplatí investovat finanční prostředky na realizaci tohoto projektu. K zodpovězení této otázky poslouží tento podnikatelský plán. Výhodou je, že dva z majitelů společnosti mají v podnikání v oblasti fotovoltaiky mnoho zkušeností (již vlastní jednu úspěšnou firmu SOLAR-SYSTEM, s.r.o. zabývající se prodejem a službami v oblasti solárních elektráren), kterých mohou využít jak k nákupu a instalaci kvalitní technologie, tak i k rozhodnutí zda projekt realizovat, či nikoli. Popis lokality Pozemek, na kterém má být fotovoltaická elektrárna situována, se nachází v katastrálním území obce Radslavice u Přerova. Je ve vlastnictví Josefa Šilhavého, jednoho ze společníků, a v katastru nemovitostí je evidován jako orná půda (je možná změna územního plánu na fotovoltaickou elektrárnu). Jedná se o parcelu č. 873/25 o rozloze 15 781 m2. Příjezd k pozemku je možný z nedaleké komunikace třetí třídy. Pozemek je rovinatý s mírnými nerovnostmi. Nedaleko od lokality vede stávající venkovní vedení vysokého napětí. Pozemek je mimo obec, není zastíněn a umožňuje dobré napojení do sítě ČEZ. Na pozemku bude umístěno kompletní technologické a elektrické jištění a propojení. Klimatické podmínky (především doba slunečního svitu) lze vyčíst z tabulky níže. Byla vybrána města, která jsou nejblíže dané lokalitě. Tab. 4

Průměrné měsíční doby slunečního svitu (www.tzb-info.cz, dne 15.4.2011) XI

XII

Celkem (h/rok)

112 150 209 208 200 203 142 105

37

31

1496

117

43

32

1542

I

II

III

Přerov

37

61

Olomouc

37

62

IV

V

VI

VII VIII

155 210 205 212

213

IX

X

138 118

Technologie Plánovaná fotovoltaická elektrárna bude mít celkový výkon 700 kWp. Pro dosažení tohoto výkonu se předpokládá instalace celkem 3334 kusů polykrystalických panelů s příkonem 210 Wp značky Suntech STP-210-18/Ud (více o panelech v příloze). Účinnost panelů uvedená v technických datech výrobce je 14,3 % a celková plocha panelů bude činit 4 901,46 m2. Solární panely tvoří hlavní část investičních nákladů. Další podstatnou technologií, která bude použita jsou mě-

Vlastní práce

35

niče napětí. Pro tento projekt jsou navrženy decentrální měniče Aurora PVI 12,5 OUTD v počtu 56 kusů (více o měničích v příloze). Podle dat výrobce je účinnost měničů 97,5 %. Měniče budou umístěny na pomocné ocelové nosné konstrukci. Fotovoltaické panely budou zapojeny kabely do rozvaděčů, do kterých budou zapojeny také jednofázové měniče napětí. Na instalaci bude zajištěno připojení k internetu na sledování stavu zařízení a vzdálenou správu. Konstrukce bude žározinková, která odolá síle větru o rychlosti 160 km/h a uchycená bude na závrtných nosných prvcích. V trafu může docházet ke ztrátám. O celkové ztráty bude ponížena teoreticky vypočtená výroba. V ekonomických výpočtech bude zohledněna také degradace článků, která činí 0,8 % z výroby ročně a to dle přílohy k vyhlášce 364/2007 Sb. Část vyrobené elektrické energie bude používána pro vlastní provoz fotovoltaické elektrárny a bude kalkulována jako provozní náklad. Vlastní spotřeba bude vycházet z příkonu měničů a ochran, modemu a ztrát trafa. Instalace bude provedena na pevné nepolohovací konstrukci s jižní orientací sklonem 30 °. Roční výroba bude odečtení ztráty v trafu činit 649 705 kWh. Veškeré zařízení bude v provedení pro venkovní použití s odpovídajícím krytím. Střídače a rozváděče budou umístěny na pomocné konstrukci konstrukcí panelů, kabely budou uloženy v trubce a žlabu na konstrukci. Elektrická instalace na povrchu bude provedena v mechanické ochraně. Střídavá část bude zajištěna hlídáním fází a požadavků na minimální a maximální hodnoty napětí předávaného do sítě. Na zařízení bude také provedeno řádné uzemnění. Na objektu bude také instalován zabezpečovací systém, který je tvořen čidly, rozvody a ovládacími panely. Toto zařízení zařídí, že v případě vniku neoprávněné osoby dojde k vyhlášení poplachu a přivolání policie. V rámci zabezpečení bude také kolem celého objektu oplocení o výšce 180 cm. Na sloupky bude nad pletivo umístěn ostnatý drát. Fotovoltaické panely budou umístěny v rovnoběžných řadách a to tak, aby bylo vyloučeno vzájemné stínění řád. V blízkosti pozemku se nenachází ani žádné stromy či domy, které by tvořit nežádaný stín. 4.1.5

Výrobní plán

Fotovoltaika je obor, který se zabývá výrobou elektrické energie prostřednictvím slunečního záření. V rámci tohoto projektu se bude jednat o síťovou verzi fotovoltaické elektrárny On-Grid. To znamená, že veškerá vyprodukovaná elektrická energie (s výjimkou části na vlastní spotřebu) bude dodávána společnosti ČEZ Distribuce, a.s. za účelem prodeje. Pozemek, na kterém by měla elektrárna stát je ve vlastnictví jednoho ze společníků. Dodavatelem bude firma SOLARSYSTEM, s.r.o., kterou již provozují zakladatelé této společnosti. Na parcele budou rozmístěny fotovoltaické panely Suntech STP-210-18/Ud v jednotlivých skupinách na speciálních konstrukcích k tomu určených. Celková plocha panelů bude činit 4 901,46 m2. Z daného počtu panelů bude vyrobená energie vedena solárními kabely do měničů Aurora PVI 12,5 OUTD. Střídavé napětí z měničů bude vedeno příslušnými kabely do rozvodny nízkého napětí

Vlastní práce

36

a odtud pak do trafa vysokého napětí. Přeměněná energie v transformátoru bude v napěťové hladině 22 kV vedena kabelem vysokého napětí do sloupového odpínače a připojena na venkovní vedení vysokého napětí. Do distribuční sítě bude předáno celé vyrobené množství energie. Veškerá vyrobená elektřina musí být odkupována odběratelem (v tomto případě ČEZ Distribuce, a.s.) a to na základě zákona č. 180/2005 Sb., zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Doba výkupu je zákonem stanovena na 20 let. Výkupní ceny pro obnovitelné zdroje určuje každý rok energetický regulační úřad. Pro rok 2011 platí výkupní ceny vyplývající z cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2010. Veškeré tržby tedy budou plynout z prodeje vyrobené elektrické energie. Z předběžných výpočtů vyplývá, že tato fotovoltaická elektrárna by měla ročně vyrobit 649 705 kWh. Tato částka je již po odečtení části předpokládaných ztrát a spotřeby energie pro vlastní provoz.

Obr. 2

Schéma zapojení FVE do distribuční sítě (www.mzp.cz, dne 15.4.2011)

4.1.6

Organizační plán

Společnost SOLAR-POWER, s.r.o. se bude zabývat výrobou elektrické energie prostřednictvím fotovoltaické elektrárny. Jedná se o podnikání na základě zvláštního právního předpisu, kterým je v tomto případě Energetický zákon č. 91/2005 Sb. Vlastníky podniku jsou Ing. Jaroslav Zapletal, Josef Šilhavý a Ing. Pavel Novák, který bude zároveň i jednatelem podniku. Výše základního kapitálu je 210 tisíc Kč, kdy všichni ze společníků vložili 70 tisíc Kč a mají tak podíl 1/3. Jelikož bude fotovoltaická elektrárna plně automatizována a střežena pomocí technologií, nebude mít podnik žádné zaměstnance. Objekt ovšem bude potřebovat občasnou obsluhu, kdy se bude jednat o nájem služby na údržbářské práce, revize elektrického zařízení. I na vedení účetnictví bude najímána externí firma. Zisk společnosti bude vyplácen jednotlivým společníkům podle výše jejich podílu.

Vlastní práce

4.1.7

37

Hodnocení rizik

Hodnocení rizik a návrh opatření, jak jim předejít, by mělo být povinnou součástí každého podnikatelského plánu. Zde se hodnotí rizika, která by mohla ohrozit společnost. Je nutné identifikovat faktory, které by mohly být pro projekt rizikovými a přijmout proti nim opatření na vyloučení nebo zmírnění těchto rizik. Přijmout je možné ta opatření, která nebudou natolik nákladná, aby se musel zamítnout celý projekt. V následující tabulce jsou uvedena rizika vztahující se k projektu. Tab. 5

Rizika spojená s projektem fotovoltaické elektrárny

Typ rizika

Riziko

Pravděpodobnost výskytu

Opatření proti riziku

Technické

Špatná funkce fotovoltaických panelů

Vysoká

Výběr spolehlivých a výkonných solárních panelů s dlouho zárukou

Výrobní

Malá produkce kvůli špatnému počasí

Nízká

Uzavření pojistné smlouvy pro případ snížení objemu produkce

Ekonomické

Zvýšení ceny surovin

Nízká

Surovinou je sluneční záření, je zadarmo, nemá to vliv

Tržní

Snížení poptávky po elektrické energii

Nízká

Podle zákona musí odběratel vykoupit veškerou vyrobenou elektrickou energii

Legislativní

Změna výkupní ceny

Nízká

Výkupní cena je garantována po dobu 20 let

Enviromentální

Poškození životního prostředí

Nízká

Žádný vliv, není potřeba řešit

Informační

Nedostatek aktuálních informací

Nízká

Vstup do České Fotovoltaické Asociace, o.s.

Způsobené jinou příčinou

Požár, vichřice, krádež, vandalismus, …

Střední

Uzavření pojistné smlouvy, zabezpečovací systém, dodržování protipožárních a bezpečnostních norem

Společnost by v rámci tohoto projektu měla uzavřít pojištění proti výše zmíněným typům rizika. Firma by mohla například uspořádat výběrové řízení na poskytovatele pojištění, které by ji dostatečně chránilo před nepříznivými a nežádoucími událostmi. Náklady na protiriziková opatření budou činit výši pojistného. Pojistné bude ve finančním plánu kalkulováno jako provozní náklad. Jeho výše byla stanovena odhadem na základě konzultace s pracovníkem z oboru. Částka se ve skutečnosti může lišit, bude záležet na pojistných podmínkách jednotlivých společností.

Vlastní práce

4.1.8

38

Finanční plán

Tržby V první řadě je potřeba vytvořit plán předpokládaných tržeb. Bude zde počítáno s výkupní cenou 5,5 Kč/kWh na základě cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2010 a jejím 2% meziročním růstem na základě vyhlášky č. 150/2007 Sb. K této ceně bude ještě přičtena částka 0,027 Kč/kWh, jak to vyplývá z cenového rozhodnutí ERÚ č. 4/2010. Ve výpočtech bude také zohledněna degradace solárních panelů a sice 0,8 % ročně. Uvažovaná životnost fotovoltaické elektrárny je 20 let. V první roce budou tržby počítány za období 4 měsíců (podle uvedení do provozu) a posledním roce období 8 měsíců, aby se dodržela uvažovaná životnost 20 let. Tab. 6

Tržby varianty 1 Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031

Množství (kWh) Cena (Kč/kWh) 216568,33 5,527 644507,36 5,637 639351,3 5,749 634236,49 5,864 629162,6 5,98 624129,3 6,099 619136,26 6,221 614183,17 6,345 609269,71 6,471 604395,55 6,6 599560,39 6,731 594763,9 6,866 590005,79 7,002 585285,75 7,142 580603,46 7,284 575958,63 7,429 571350,96 7,577 566780,16 7,728 562245,91 7,882 557747,95 8,039 368857,31 8,2

Tržby 1196973 3633088 3675759 3718937 3762629 3806842 3851581 3896852 3942661 3989016 4035922 4083386 4131415 4180015 4229193 4278956 4329310 4380263 4431822 4483993 3024523

Z tabulky lze dále spočítat, že celkové tržby za uvažované období 20 let jsou 81 063 136 Kč. Uvedené ceny jsou bez DPH. Kapitálové výdaje V následující tabulce budou popsány kapitálové výdaje potřebné pro výstavbu fotovoltaické elektrárny. Ceny jsou uvedeny bez DPH a byly stanoveny na zákla-

Vlastní práce

39

dě průzkumu na internetu2 a také konzultace se zástupcem firmy, která se zabývá výstavbou fotovoltaických elektráren. Předpokládané kapitálové výdaje budou hrazeny z vlastních zdrojů. Tab. 7

Kapitálové výdaje varianty 1 Druh položky Solární panely Měniče Nosná konstrukce Montáž FVE Technologická zařízení Elektromateriál Kabelové vedení Zabezpečovací systém Oplocení Ostraha FVE během výstavby Vypracování projektu a dokumentace Zemní a geodetické práce Rezerva CELKEM

Cena (tis. Kč) 31310 5100 4270 2100 2100 940 460 620 480 100 90 190 3200 50960

Provozní náklady Výše provozních nákladů se u jednotlivých fotovoltaických elektráren může výrazně lišit. O jejich výši rozhoduje to, jak je daná elektrárna postavena. Pokud je postavena na střešní konstrukci, jsou provozní náklady relativně nízké. V tomto případě se ale jedná o stavbu na zelené louce, kde jsou provozní náklady oproti střešní konstrukci vyšší. Ceny byly opět stanoveny na základě konzultace se zástupcem firmy, která se zabývá výstavbou fotovoltaických elektráren. Režijní náklady zahrnují pravidelné revize elektrického zařízení, údržbářské práce, technický dohled, administrativu, daně a také spotřebu vyrobené elektrické energie na vlastní provoz. Jedná se o 8 520 kWh ročně, které jsou oceněny částkou 3,9 Kč/kWh. Rezervy jsou tvořeny pro případ oprav nebo výměny některého zařízení. Dále z nich lze zaplatit náklady na výjezd bezpečnostní služby či policie a nebo náklady na likvidaci. Tab. 8

Roční provozní náklady varianty 1 Druh položky Pojištění Režie Tvorba rezerv CELKEM

Cena 50000 159228 120000 329228

Cena solárních panelů a měničů byla stanovena na základě cen firmy SolarPartner, s.r.o. (www.solarpartner.cz, dne 20.4.2011)

2

Vlastní práce

40

Odpisy Fotovoltaická elektrárna jako celek patří do odpisové skupiny č. 4 – Stavby elektráren (díla energetická výrobní) SKP 2302 s dobou odpisování 20 let. Sazba v prvním roce odpisování je 2,15 a v dalších letech 5,15. Odpisy je možno i „zefektivnit“ a to tím, že se elektrárna rozdělá na jednotlivé celky. Například solární panely spadají do odpisové skupiny č. 2 SKP 32.10.52 s dobou odpisu 5 let. U instalací na střechách budov je možné zvolit odpisovou skupinu č. 3 s dobou odpisu 10 let. V tomto případě je počítáno s rovnoměrnými odpisy z částky odpovídající kapitálovým výdajům, tedy 50 960 000 Kč. Odpisovat se začne od uvedení elektrárny do provozu. Tab. 9

Rovnoměrné odpisování varianty 1 Rok Výše odpisu 2011 365213 2012 2624440 2013 2624440 2014 2624440 2015 2624440 2016 2624440 2017 2624440 2018 2624440 2019 2624440 2020 2624440

Zůstatková cena 50594787 47970347 45345907 42721467 40097027 37472587 34848147 32223707 29599267 26974827

2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031

2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 730427

24350387 21725947 19101507 16477067 13852627 11228187 8603747 5979307 3354867 730427 0

Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát spočívá v měření výsledků hospodaření společnosti za dané období. Zjistí se rozdílem mezi výnosy a náklady za toto období. Vztahuje se k určitému časovému intervalu a je přehledem o výsledkových operacích za tento interval. V předpokládaném výkazu zisků a ztrát je počítáno s aktuální sazbou daně z příjmu 19 % a pro zjednodušení je zde také předpokládáno, že se nebude po celou dobu měnit. Základ daně je zaokrouhlován na tisíce dolů. U provozních nákladů je počítáno s 5% nárůstem spotřeby elektrické energie na vlastní provoz ročně. Do konce roku 2010 platily také daňové prázdniny, kdy byly příjmy z obnovitelných zdrojů osvobozeny v roce uvedení do provozu a v bezprostředně následujících 5 letech. Optimální tedy bylo začít s odpisováním až v 7 roce po uvedení do provozu. S novelou zákona o daních z příjmu, která vešla v platnost od 1.1.2011 se toto osvobození ale zrušilo a nelze s ním tedy kalkulovat.

Vlastní práce

Tab. 10

41

Předpokládaný výkaz zisků a ztrát varianty 1 Rok

Příjmy

Provozní náklady

Odpisy

VH1 před zdaněním

VH1 po zdanění

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031

1196973 3633088 3675759 3718937 3762629 3806842 3851581 3896852 3942661 3989016 4035922 4083386 4131415 4180015 4229193 4278956 4329310 4380263 4431822 4483993 3024523

107743 329228 330889 332634 334466 336389 338408 340529 342755 345093 347548 350125 352831 355673 358656 361789 365079 368533 372159 375967 253310

365213 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 730427

724017 679420 720430 761863 803723 846013 888733 931883 975466 1019483 1063934 1108821 1154144 1199902 1246097 1292727 1339791 1387290 1435223 1483586 2040786

586457 550410 583630 617273 651153 685273 720013 754993 790216 825873 861964 898301 934884 972092 1009357 1047247 1085381 1123760 1162573 1201816 1653186

Cash flow Cash flow představuje tok peněžních prostředků za určité období. Má velkou vypovídací schopnost. Používá se v souvislosti s rozhodováním, jestli daný projekt přijmout či nikoli. Pro jeho výpočet je využito výsledků kalkulací výše. Tab. 11

Předpokládané cash flow varianty 1

Rok VH1 po zdanění 2011 586457 2012 550410 2013 583630 2014 617273 2015 651153 2016 685273 2017 720013 2018 754993 2019 790216 2020 825873

Odpisy 365213 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440

CF1 951670 3174850 3208070 3241713 3275593 3309713 3344453 3379433 3414656 3450313

2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031

861964 898301 934884 972092 1009357 1047247 1085381 1123760 1162573 1201816 1653186

2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 2624440 730427

3486404 3522741 3559324 3596532 3633797 3671687 3709821 3748200 3787013 3826256 2383613

Vlastní práce

4.1.9

42

Hodnocení efektivnosti

Při hodnocení efektivnosti je potřeba brát v potaz faktor času, je nutné přepočítat budoucí hodnotu na současnou, protože hodnota peněžní jednotky v současnosti je vyšší než je tomu v budoucnu. Nyní bude předpokládané cash flow přepočtenou na současnou hodnotu cash flow (SHCF). Při výpočtech je použita diskontní sazba ve výši 5 %, která byla stanovena základě konzultace s odborníkem, který se věnuje zpracovávání energetických auditů solárních elektráren.

Tab. 12

Výpočet SHCF varianty 1

Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

CF1 951670 3174850 3208070 3241713 3275593 3309713 3344453 3379433 3414656 3450313

(1+i)t 1,05 1,1025 1,1576 1,2155 1,2763 1,3401 1,4071 1,4775 1,5513 1,6289

CF1/(1+i)t 906352 2879683 2771311 2666979 2566476 2469751 2376841 2287264 2201158 2118186

2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031

3486404 1,7103 3522741 1,7959 3559324 1,8856 3596532 1,9799 3633797 2,0789 3671687 2,1829 3709821 2,292 3748200 2,4066 3787013 2,527 3826256 2,6533 2383613 2,786

2038475 1961546 1887635 1816522 1747942 1682023 1618596 1557467 1498620 1442074 855568

Z tabulky vyplývá, že SHCF1 = 41 350 469 Kč. Toto číslo poslouží při výpočtu jednotlivých ukazatelů. Čistá současná hodnota Jedná se o nejvhodnější metodu pro rozhodování, zda projekt přijmout či nikoli. Tato metoda respektuje faktor času. Lze ji vypočítat rozdíl mezi současnou hodnotou cash flow a kapitálovými výdaji. SHCF1 = 41 350 469 Kč KV = 50 960 000 Kč ČSH1 = 41 350 469 - 50 960 000 = - 9 609 531 Kč Výsledná čistá současná hodnota je záporná ČSH<0, tento projekt je považován za nepřijatelný. Diskontované peněžní příjmy nepřevyšují kapitálový výdaj. Tato investice nezaručuje požadovanou míru výnosu. Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento je taková úroková míra, při které je čistá současná hodnota projektu rovna nule. Pro určení vnitřního výnosového procenta je tedy potřeba stanovit si pomocnou úrokovou míru. Po stanovení této úrokové míry je pak následně dopočítána současná hodnota CF, která je pak posléze dosazena do vzorce pro výpočet IRR. U dlouho trvajících projektů nelze stanovit přesný

Vlastní práce

43

a správný postup výpočtu. K hledané úrokové míře se tak lze pouze přiblížit. Přesnost přiblížení záleží na výši pomocné úrokové míry. Tato metoda vyjadřuje předpokládanou výnosnost projektu, kterou lze porovnat s požadovanou mírou výnosu. Z výpočtu v tabulce 13 vyplývá, že při hodnotě diskontní sazby 2,88 % se již rozdíl SHCF a kapitálových výdajů blíží nule. Lze tedy dosadit do vzorce. VVP1 = 0,0288+[(-19332)/(-19332+9609531)]*(0,05 – 0,0288) VVP1 = 2,876 % Z výsledku lze vidět, že 2,876 % je menší 5 %, což znamená, že investice neposkytuje výnosnost, která je požadována. I z tohoto hlediska by projekt neměl být přijat. Tab. 13 Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022

Výpočet nulové ČSH při diskontní sazbě 2,88 % varianty 1 CF1 při i=5 % 906352 2879683 2771311 2666979 2566476 2469751 2376841 2287264 2201158 2118186 2038475 1961546

CF1 při i=2,88 % 925029 2999586 2946124 2893682 2842073 2791288 2741627 2692751 2644651 2597460 2551157 2505586

2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 CELKEM KV ČSH

1887635 1816522 1747942 1682023 1618596 1557467 1498620 1442074 855568 41350469 50960000 -9609531

2460736 2416855 2373539 2331151 2289427 2248358 2208049 2168477 1313063 50940668 50960000 -19332

Index rentability Index rentabilit je doplňující metodou k metodě čisté současné hodnoty. Na rozdíl od ní se zde ale kapitálové výdaje na investici neodečítají od současné hodnoty cash flow, ale SHCF se jimi dělí. Tato metoda je také využívána jako kritérium při rozhodování o realizaci nebo zamítnutí projektu. Jsou přijímány ty projekty, které mají vyšší hodnotu než 1. SHCF1 = 41 350 469 Kč KV = 50 960 000 Kč IR1 = 41 197 195 / 51 380 000 = 0,811 I tento ukazatel naznačuje, že by projekt neměl být realizován, protože 0,811<1. Tento výsledek lze interpretovat také tak, že každá jedna koruna vložená do projektu přinese 0,811 Kč zisku.

Vlastní práce

44

Doba návratnosti Touto metodou lze určit za kolik let se peněžní příjmy z projektu vyrovnají počátečním kapitálovým výdajům. Čím je doba kratší, tím je projekt hodnocen lépe. Počáteční kapitálový výdaj je 50 960 000 Kč. Z tabulky 14 lze dále dopočítat, že doba návratnosti bude vycházet na zhruba 14 let a 338 dní. Zákonem stanovená doba návratnosti investice je 15 let. Není v něm ovšem blíže určeno, o jakou návratnost se jedná. Je zde tedy prostor pro spekulace. Z hlediska metody prosté návratnosti je tato podmínka splněna, ale pokud by se počítalo s diskontovanou dobou návratnosti, pak by se kapitálové výdaje vrátily ještě později. Tab. 14

Stanovení doby návratnosti varianty 1 Rok

CF1

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

951670 3174850 3208070 3241713 3275593 3309713 3344453 3379433

Kumulované CF1 951670 4126520 7334590 10576303 13851896 17161609 20506062 23885495

2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

3414656 3450313 3486404 3522741 3559324 3596532 3633797 3671687

27300151 30750464 34236868 37759609 41318933 44915465 48549262 52220949

4.2 Hodnocení vlivu státních opatření V této části bude popsáno, jak zavedení státních opatření v roce 2011 ovlivnilo ekonomickou efektivnost a návratnost investice do fotovoltaické elektrárny. Státními opatřeními jsou myšleny novela zákona č. 180/2005 Sb, zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a také novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Z těchto novel vyplývají změny, které ovlivní efektivnost a návratnost investice. Jedná se o tyto změny: • zavedení 26% odvodu (solární daň) z elektřiny ze slunečního záření – podle § 7a je předmětem odvodu elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010 • konec daňových prázdnin – ještě v roce 2010 podle zákona o daních z příjmu § 19 odst. 1 písmena d) platilo, že nově postavené sluneční elektrárny jsou osvobozeny od daně z příjmu v roce, kdy byla elektrárna poprvé uvedena do provozu, a v pěti bezprostředně následujících letech. Po novelizaci tohoto zákona ke konci roku 2010 ovšem daňové prázdniny končí

Vlastní práce

4.2.1

45

Vstupní data pro ekonomické hodnocení

V této části jsou popsány informace o solární elektrárně společnosti FVE Radslavice, s.r.o., u které bude hodnocena efektivnost investice před a po zavedení výše zmíněných státních opatření. FVE byla uvedena do provozu v září roku 2010. Pro přehlednost jsou základní informace uvedeny v následující tabulce. Uvedené údaje byly stanoveny na základě konzultace se zástupcem společnosti FVE Radslavice, s.r.o. V kapitálových výdajích jsou zahrnuty především solární panely a měniče, dále pak nosná konstrukce, zabezpečovací systém, oplocení, geodetické a zemní práce aj. V provozních nákladech je počítáno s odhadovanou cenou pojištění, režijními náklady a také tvorbou rezerv. Tab. 15

Informace o solární elektrárně společnosti FVE Radslavice, s.r.o. Název projektu Místo výstavby Pozemek Instalovaný výkon

FVE Radslavice, s.r.o. Radslavice u Přerova 15 781 m2 700 kWp

Předpokládaná výroba elektrické energie

649705 kWh

Solární panely

Měniče Doba kalkulace Kapitálové výdaje Odpisy

Suntech STP-210-18/Ud 210 Wp 3334 ks 4901,46 m2 Aurora PVI 12,5 OUTD 56 ks 20 let 52 019 000 Kč skupina č. 4 20 let

Tržby Výpočet tržeb je stejný pro variantu 2 i 3. Bude zde počítáno s výkupní cenou 12,15 Kč/kWh na základě cenového rozhodnutí ERÚ č. 5/2009 a jejím 2% meziročním růstem na základě vyhlášky č. 150/2007 Sb. K této ceně bude ještě přičtena částka 0,027 Kč/kWh, jak to vyplývá z cenového rozhodnutí ERÚ č. 7/2009. Ve výpočtech bude také zohledněna degradace solárních panelů a to ve výši 0,8 % ročně. Uvažovaná životnost fotovoltaické elektrárny je 20 let. Elektrárna byla zprovozněna v září 2010, proto budou v prvním roce tržby počítány za období 4 měsíců a posledním roce období 8 měsíců, aby se dodržela uvažovaná životnost 20 let.

Vlastní práce

Tab. 16

46

Tržby varianty 2 a 3

Tržby Rok Množství (kWh) Cena (Kč/kWh) 2010 216568,33 12,177 2637153 2011 644507,36 12,420 8004781 2012 639351,30 12,668 8099213 2013 634236,49 12,921 8194765 2014 629162,60 13,179 8291451 2015 624129,30 13,442 8389285 2016 619136,26 13,710 8488280 2017 614183,17 13,984 8588449 2018 609269,71 14,263 8689808 2019 604395,55 14,547 8792369

2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030

599560,39 594763,90 590005,79 585285,75 580603,46 575958,63 571350,96 566780,16 562245,91 557747,95 368857,31

14,838 15,134 15,436 15,744 16,059 16,379 16,706 17,040 17,380 17,727 18,081

8896146 9001156 9107411 9214926 9323718 9433799 9545187 9657896 9771942 9887340 6669405

Z tabulky lze dále vypočítat, že celkové tržby za uvažované období 20 let jsou 178 684 480 Kč. Uvedené ceny jsou bez DPH. Odpisy Odpisy jsou shodné pro variantu 2 i 3. Fotovoltaická elektrárna jako celek patří do odpisové skupiny č. 4 – Stavby elektráren (díla energetická výrobní) SKP 2302 s dobou odpisování 20 let. Sazba v prvním roce odpisování je 2,15 a v dalších letech 5,15. V tomto případě je počítáno s rovnoměrnými odpisy z částky odpovídající kapitálovým výdajům, tedy 52 019 000 Kč. Odpisovat se začne od uvedení do provozu. Tab. 17

Rovnoměrné odpisování varianty 2 a 3 Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Výše odpisu 372803 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979

Zůstatková cena 51646197 48967219 46288240 43609261 40930282 38251303 35572324 32893345 30214366 27535387

2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030

2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 745597

24856408 22177429 19498450 16819471 14140492 11461513 8782534 6103555 3424576 745597 0

Výkaz zisků a ztrát Ve výkazu zisků a ztrát varianty 2 je kalkulováno s daňovými prázdninami, které platí v roce uvedení do provozu a v bezprostředně následujících 5 letech. U varianty 3 daňové prázdniny nejsou a v letech 2011 až 2013 je potřeba zahrnout do výpočtu solární daň ve výši 26 % z vyrobené elektrické energie. Dále je počítáno se sazbou daně z příjmu 19 % a pro zjednodušení je zde také předpokládáno, že

Vlastní práce

47

se nebude po celou dobu měnit. Základ daně je zaokrouhlován na tisíce dolů. U provozních nákladů je počítáno s 5% nárůstem spotřeby elektrické energie na vlastní provoz ročně. Aby bylo možné srovnávat i s variantou 1, nejsou v něm započítány úroky z použitého úvěru jako náklad. Tab. 18

Výkaz zisků a ztrát varianty 2 a 3

Rok

Příjmy

Provozní náklady

Odpisy


VH2 po zdanění


VH3 po zdanění

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030

2637153 8004781 8099213 8194765 8291451 8389285 8488280 8588449 8689808 8792369 8896146 9001156 9107411 9214926 9323718 9433799 9545187 9657896 9771942 9887340 6669405

107743 329228 330889 332634 334466 336389 338408 340529 342755 345093 347548 350125 352831 355673 358656 361789 365079 368533 372159 375967 253310

372803 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 745597

2156607 4996574 5089345 5183152 5278006 5373917 5470893 5568941 5668074 5768297 5869619 5972052 6075601 6180274 6286083 6393031 6501129 6610384 6720804 6832394 5670498

2156607 4996574 5089345 5183152 5278006 5373917 4431593 4511021 4591154 4672377 4754509 4837372 4921351 5006074 5091743 5178361 5265939 5354484 5444004 5534314 4960468

2156607 2915331 2983550 3052513 5278006 5373917 5470893 5568941 5668074 5768297 5869619 5972052 6075601 6180274 6286083 6393031 6501129 6610384 6720804 6832394 5670498

2156607 2361481 2416780 2472633 4275186 4353047 4431593 4511021 4591154 4672377 4754509 4837372 4921351 5006074 5091743 5178361 5265939 5354484 5444004 5534314 4960468

Z tabulky lze dále dopočítat, že zisk po zdanění za celou dobu provozu fotovoltaické elektrárny je u varianty 2 je 102 632 365 Kč a u varianty 3 je to 92 590 498 Kč. Důsledkem státních opatření se tedy čistý zisk zmenšil o více než 10 milionů Kč. Pokud se tato částka rozloží do jednotlivých let provozu, pak se jedná o zhruba více než 500 tisíc Kč méně čistého zisku ročně. Cash flow Cash flow představuje tok peněžních prostředků za určité období. Má velkou vypovídací schopnost. Používá se v souvislosti s rozhodováním, jestli daný projekt přijmout či nikoli. Ze stejného důvodu jako u výkazu zisku a ztrát, i zde bude výpočet abstrahován od použití cizích zdrojů a bude vypočítáno provozní cash flow.

Vlastní práce Tab. 19

48

Provozní cash flow varianty 2 a 3 Rok

VH2 po zdanění

VH3 po zdanění

Odpisy

CF2

CF3

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030

2156607 4996574 5089345 5183152 5278006 5373917 4431593 4511021 4591154 4672377 4754509 4837372 4921351 5006074 5091743 5178361 5265939 5354484 5444004 5534314 4960468

2156607 2361481 2416780 2472633 4275186 4353047 4431593 4511021 4591154 4672377 4754509 4837372 4921351 5006074 5091743 5178361 5265939 5354484 5444004 5534314 4960468

372803 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 2678979 745597

2529410 7675553 7768324 7862131 7956985 8052896 7110572 7190000 7270133 7351356 7433488 7516351 7600330 7685053 7770722 7857340 7944918 8033463 8122983 8213293 5706065

2529410 5040460 5095759 5151612 6954165 7032026 7110572 7190000 7270133 7351356 7433488 7516351 7600330 7685053 7770722 7857340 7944918 8033463 8122983 8213293 5706065

Z tabulky lze vyčíst, že v letech 2011 až 2013, kdy je kalkulováno s platbou solární daně a také daní z příjmu, je CF3 oproti CF2 nižší. 4.2.2

Hodnocení efektivnosti

Zde budou vypočítány ekonomické ukazatele pro varianty 2 a 3. Při hodnocení efektivnosti je potřeba brát v potaz faktor času, je nutné přepočítat budoucí hodnotu na současnou, protože hodnota peněžní jednotky v současnosti je vyšší než je tomu v budoucnu. Nyní bude cash flow přepočteno na současnou hodnotu cash flow (SHCF). Při výpočtech je použita diskontní sazba ve výši 5 %, která byla stanovena základě konzultace s odborníkem, který se věnuje zpracovávání energetických auditů solárních elektráren.

Vlastní práce

Tab. 20

49

Výpočet SHCF varianty 2 a 3 Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030

CF2 2529410 7675553 7768324 7862131 7956985 8052896 7110572 7190000 7270133 7351356 7433488 7516351 7600330 7685053 7770722 7857340 7944918 8033463 8122983 8213293 5706065

CF3 2529410 5040460 5095759 5151612 6954165 7032026 7110572 7190000 7270133 7351356 7433488 7516351 7600330 7685053 7770722 7857340 7944918 8033463 8122983 8213293 5706065

(1+i)t 1,0500 1,1025 1,1576 1,2155 1,2763 1,3401 1,4071 1,4775 1,5513 1,6289 1,7103 1,7959 1,8856 1,9799 2,0789 2,1829 2,2920 2,4066 2,5270 2,6533 2,7860

CF2/(1+i)t 2408962 6961953 6710715 6468228 6234416 6009175 5053352 4866328 4686478 4513080 4346306 4185284 4030722 3881536 3737901 3599496 3466369 3338096 3214477 3095501 2048121

CF3/(1+i)t 2408962 4571846 4402003 4238266 5448692 5247389 5053352 4866328 4686478 4513080 4346306 4185284 4030722 3881536 3737901 3599496 3466369 3338096 3214477 3095501 2048121

Z tabulky lze dále dopočítat, že SHCF2 =92 856 497 Kč a SHCF3 =84 380 205 Kč. Tyto čísla nyní poslouží pro další výpočty ekonomických ukazatelů. Čistá současná hodnota Jedná se o nejvhodnější metodu pro rozhodování, zda projekt přijmout či nikoli. Tato metoda respektuje faktor času. Lze ji vypočítat rozdíl mezi současnou hodnotou cash flow a kapitálovými výdaji. SHCF2 = 92 856 497 Kč KV = 52 019 000 Kč ČSH2 = 92 856 497 - 52 019 000 = 40 837 497 Kč SHCF3 = 84 380 205 Kč KV = 52 019 000 Kč ČSH3 = 84 380 205 - 52 019 000 = 32 361 205 Kč Výsledná čistá současná hodnota varianty 2 i 3 je kladná ČSH>0, oba projekty jsou považovány za přijatelné. Diskontované peněžní příjmy výrazně převyšují kapitálový výdaj, u varianty 2 o více než 8 milionů Kč více než u varianty 3. Tyto investice zaručují požadovanou míru výnosu a měly by být realizovány.

Vlastní práce

50

Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento vyjadřuje předpokládanou výnosnost projektu, kterou lze porovnat s požadovanou mírou výnosu. Tab. 21

Výpočet nulové ČSH při diskontní sazbě 12,35 % v. 2 a 10,51 % v. 3

Rok CF2 při i=5 % 2010 2408962 2011 6961953 2012 6710715 2013 6468228 2014 6234416 2015 6009175 2016 5053352 2017 4866328 2018 4686478 2019 4513080 2020 4346306 2021 4185284 2022 4030722 2023 3881536 2024 3737901 2025 3599496 2026 3466369 2027 3338096 2028 3214477 2029 3095501 2030 2048121 CELKEM 92856496 KV 52019000 ČSH 40837496

CF2 při i=12,35 % 2251366 6080839 5477824 4934555 4445117 4004180 3146973 2832333 2549087 2294229 2064851 1858361 1672563 1505303 1354769 1219288 1097355 987614 888847 799937 494655 51960046 52019000 -58954

CF3 při i=5 % 2408962 4571846 4402003 4238266 5448692 5247389 5053352 4866328 4686478 4513080 4346306 4185284 4030722 3881536 3737901 3599496 3466369 3338096 3214477 3095501 2048121 84380205 52019000 32361205

CF3 při i=10,51 % 2288852 4127309 3775758 3454115 4219268 3860744 3532592 3232334 2957523 2706149 2476140 2265625 2073060 1896814 1735552 1587999 1452990 1329457 1216426 1112976 699687 52001370 52019000 -17630

Z výpočtu z tabulky 21 vyplývá, že v případě varianty 2 při hodnotě diskontní sazby 12,35 % a u varianty 3 při 10,51 % se rozdíl diskontovaného cash flow a kapitálových výdajů blíží nule. Lze tedy dosadit do vzorce. VVP2 = 0,05+[40837496/(40837496+58954)]*(0,1235-0,05) VVP2 = 12,339 % Z výsledku lze vidět, že 12,34 % je větší než 5 %, což znamená, že investice poskytuje větší výnosnost, než jaká je požadována. I z tohoto hlediska by projekt měl být přijat. VVP3 = 0,05+[32361205/(32361205+17630)]*(0,1051-0,05) VVP3 = 10,507 %

Vlastní práce

51

Z výsledku lze vidět, že 10,507 % je také větší než 5 %, což znamená, že i tato investice poskytuje větší výnosnost, než jaká je požadována. I z tohoto hlediska by projekt měl být přijat. Platí, že čím vyšší hodnota je, tím lépe. Pokud se srovná VVP2 a VVP3, pak i tento ukazatel vychází lépe pro variantu 2. Index rentability Tato metoda je také využívána jako kritérium při rozhodování o realizaci nebo zamítnutí projektu. Jsou přijímány ty projekty, které mají vyšší hodnotu než 1. SHCF2 = 92 856 497 Kč KV = 52 019 000 Kč IR2 = 92 856 497/52 019 000 = 1,785 SHCF3 = 84 380 205 Kč KV = 52 019 000 Kč IR3 = 84 380 205 /52 019 000 = 1,622 I tento ukazatel naznačuje, že projekty jsou přijatelné, neboť u obou variant je index rentability větší než 1. Čím vyšší hodnota je, tím lepší je projekt. Hodnota 1,785 znamená, že každá koruna vložená do tohoto projektu vytvoří příjem 1,785 Kč. Jako lepší se i nyní jeví varianta 2. Doba návratnosti Touto metodou lze určit za kolik let se peněžní příjmy z projektu vyrovnají počátečním kapitálovým výdajům. Čím je doba kratší, tím lépe je projekt hodnocen. Tab. 22

Stanovení doby návratnosti varianty 2 a 3 Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

CF2 2529410 7675553 7768324 7862131 7956985 8052896 7110572 7190000 -

Kumulované CF2 2529410 10204963 17973287 25835418 33792403 41845299 48955871 56145871 -

CF3 2529410 5040460 5095759 5151612 6954165 7032026 7110572 7190000 7270133

Kumulované CF3 2529410 7569870 12665629 17817241 24771406 31803432 38914004 46104004 53374137

Počáteční kapitálový výdaj je 52 019 000 Kč. Z tabulky lze tedy dále dopočítat, že doba návratnosti varianty 2 bude vycházet na zhruba 6 let a 277 dní, doba návratnosti varianty 3 bude 8 let a 54 dní. Zákonem stanovená doba návratnosti investice je 15 let. Obě varianty tuto podmínku splňují. Lépe v tomto hodnocení vychází opět varianta 2. Pokud by se počítalo s diskontovanou dobou návratnosti, pak by se kapitálové výdaje vrátily později.

Shrnutí a diskuze

52

5 Shrnutí a diskuze V této části budou zhodnoceny výsledky, ke kterým bylo dospěno při vypracovávání podnikatelského plánu. Dále také bude zhodnocen vliv státních opatření, které vešly v platnost na začátku roku 2011, na efektivnost a návratnost investice do fotovoltaické elektrárny. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je podnikáním na základě zvláštního právního předpisu, kterým je Energetický zákon č. 91/2005 Sb. Podnikatelský plán byl sestavován pro společnost, která byla založena na podzim roku 2010. Do konce roku již ale nestihla fotovoltaickou elektrárnu realizovat. Od začátku roku 2011 vešly v platnost nové podmínky v této oblasti. Společnost potřebuje učinit rozhodnutí, zda by stále měla realizovat tento projekt. Při sestavování podnikatelského plánu bylo postupováno podle literární rešerše. Nejprve byla provedena SWOT analýza, která odhalila silné a slabé projektu a také jeho příležitosti a hrozby. Dále pak byla popsána společnost, vybraná technologie a umístění projektu. Byl také vypracován plán výroby, stanovena cena produktu a v úvahy byly vzaty i potencionální rizika. Veškeré dílčí části podnikatelského plánu směřovaly k tomu, aby byly získány informace, na základě kterých mohla být sestavena nejdůležitější část, a sice finanční plán. Ten měl ukázat, jestli je projekt vhodné realizovat či nikoli. K vytvoření finančního plánu bylo potřeba nejprve stanovit předpokládané tržby a také odpisy, provozní náklady a kapitálové výdaje, které by byly financovány z vlastních zdrojů. Poté mohl být sestaven výkaz zisků a ztrát a předpokládané cash flow. Pro hodnocení ekonomické efektivnosti této investice byly vybrány čtyři nejběžněji užívané metody. Těmi jsou metoda čisté současné hodnoty, index rentability, vnitřní výnosové procento a doba návratnosti. Hodnoty budou pro přehlednost uvedeny v následující tabulce. Tab. 23

Výsledné hodnoty varianty 1 Metoda Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Index rentability Doba návratnosti

Hodnota -9 609 531 Kč 2,876 % 0,811 14 let a 338 dní

Na základě dosažených výsledků je hodnocení tohoto projektu velice negativní. Čistá současná hodnota má hodnotu -9 609 531 Kč. Jelikož diskontované příjmy nepřevyšují kapitálové výdaje, je projekt považován za nepřijatelný. Tato investice nezaručuje požadovanou míru výnosu. Vnitřní výnosové procento dosahuje hodnoty 2,876 %. Diskontní míra je ovšem 5 % a výsledná hodnota je tedy menší, než požadovaná výnosnost. I z tohoto hlediska by projekt neměl být realizován. Další použitou metodou je index rentability. V tomto případě je výsledkem hodnota 0,811. Tuto hodnotu lze interpretovat tak, že každá 1 Kč vložená do in-

Shrnutí a diskuze

53

vestice přinese 0,811 Kč zisku. Tato investice by tedy neměla být přijata. Poslední použitou metodou byla doba návratnosti. Peněžní příjmy z projektu se kapitálovým výdajům vyrovnají za 14 let a 338 dní. Doba návratnosti je tedy sice menší než je doba životnosti projektu a také než 15 let, což je zákonem stanovená doba návratnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že po zavedení státních opatření se již společnosti SOLAR-POWER, s.r.o. nevyplatí vložit volné finanční prostředky do realizace fotovoltaické elektrárny a měla by je raději investovat do něčeho jiného. Toho se ostatně stát snažil docílit, aby nedocházelo k dalšímu zvyšování cen elektrické energie pro domácnosti a firmy. Další částí bylo popsáno, jakým způsobem zavedení státních opatření v roce 2011 ovlivnilo ekonomickou efektivnost a návratnost investice do fotovoltaické elektrárny, která byla v září 2010 postavena společností FVE Radslavice, s.r.o. Před vlastním hodnocením ekonomické efektivnosti byly stanoveny předpokládané tržby, odpisování, kapitálové výdaje a provozní náklady. Následně byl vytvořen výkaz zisků a ztrát a také provozní cash flow. U varianty 2 bylo počítáno s podmínkami platnými v roce 2010, ve variantě 3 jsou pak aplikovány změny vyplývající ze státních opatření, tedy zrušení daňových prázdnin a také zavedení solární daně v letech 2011 až 2013. Varianta 1 již byla vypočítána v rámci podnikatelského plánu uvedeného výše. Aby bylo možné všechny varianty spolu srovnávat, bylo u zamýšlené fotovoltaické elektrárny popisované v podnikatelském plánu počítáno se stejnými technickými parametry jako u solární elektrárny společnosti FVE Radslavice, s.r.o. Výsledné hodnoty všech variant jsou pro přehlednost uvedeny v následující tabulce. Tab. 24

Výsledné hodnoty všech variant

Metoda Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Index rentability Doba návratnosti

Varianta 1 -9 609 531 Kč 2,876 % 0,811 14 let a 338 dní

Varianta 2 40 837 497 Kč 12,339 % 1,785 6 let a 277 dní

Varianta 3 32 361 205 Kč 10,507 % 1,622 8 let a 54 dní

Varianta 1 již byla vyhodnocena výše v rámci podnikatelského plánu. Nyní tedy budou vyhodnoceny ostatní dvě. Čistá současná hodnota u obou variant je kladná, projekt je tedy přijatelný, neboť diskontované příjmy převyšují kapitálové výdaje. U varianty 2 je tato hodnota ovšem vyšší a to 40 837 497 Kč. Hodnota vnitřního výnosového procenta je u druhé varianty 12,339 % a u třetí 10,507 %. Obě hodnoty jsou vyšší než požadovaná výnosnost a jsou tedy přijatelné. Jako výhodnější se opět jeví varianta 2. Index rentability dosahuje u druhé varianty hodnoty 1,785 a u třetí 1,622. Obě hodnoty jsou větší než 1, což znamená, že jsou opět obě varianty přijatelné a výhodnější je varianta 2. Poslední metodou použitou pro hodnocení byla doba návratnosti. U druhé varianty se kapitálové výdaje vrátí za 6 let a 277 dní, u třetí pak za 8 let a 54 dní. Návratnost investice je tedy u třetí varianty o více než rok delší. Ze všech ukazatelů tak jasně vyplývá, že nej-

Shrnutí a diskuze

54

lépe je na tom varianta 2. Je to pochopitelné, neboť v roce 2010 byly příjmy z výroby elektrické energie pomocí obnovitelných zdrojů energie osvobozeny v roce uvedení do provozu a v bezprostředně následujících 5 letech. To se ovšem se zavedením státních opatření zrušilo a navíc byla zavedena solární daň ve výši 26 % na roky 2011 až 2013. Z propočtů výkazu zisků a ztrát navíc vyplývá, že po zavedení státních opatření se zmenšil zisk po zdanění za dobu životnosti 20 let o více než 10 milionů Kč, přičemž o tuto částku investor přijde především v letech, ve kterých platí solární daň. V obdobné situaci jsou i ostatní majitelé solárních elektráren. Kvůli solární dani mohou mít například problémy při splácení úvěru, z čehož mohou banky vyvodit nepříjemné důsledky. Bude tedy zřejmě nutné přejít k individuálnímu jednání. Se solární daní tedy investoři, ať už domácí či zahraniční, pochopitelně nesouhlasí. Prostřednictvím arbitráží, ústavních stížností nebo žalob se budou snažit o náhradu škod od státu. Ve hře je několik miliard korun.

Závěr

55

6 Závěr Cílem bakalářské práce bylo vytvořit podnikatelský plán společnosti SOLARPOWER, s.r.o. pro fotovoltaickou elektrárnu realizovanou v roce 2011 po zavedení státních opatření v této oblasti. Plán měl sloužit jako podklad pro realizaci tohoto projektu a na základě něho se také mělo zjistit, zda se stále vyplatí investovat finanční prostředky do této oblasti. Aby mohl být tento cíl splněn, bylo potřeba podrobně rozpracovat jednotlivé části podnikatelského plánu. Na základě informací získaných z tohoto podnikatelského plánu je třeba konstatovat, že by projekt po zavedení státních opatření již neměl být realizován. Pro společnost by již nebyl žádným přínosem a nedosáhl by požadované výnosnosti. Dalším cílem bylo provést komparaci návratnosti a efektivnosti investice do fotovoltaické elektrárny společnosti FVE Radslavice, s.r.o. před a po zavedení státních opatření, které vešly v platnost od 1. ledna 2011. K hodnocení byly použity metody čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta, indexu rentability a doby návratnosti. Z výsledků všech ukazatelů vyplývá, že po zavedení státních opatření je investice méně efektivní, ale stále dost efektivní, aby byla pro společnost přínosem. Z výpočtů výkazu zisků a ztrát lze také odvodit, že za kalkulovanou dobu životnosti elektrárny 20 let přijde společnost o více než 10 milionů Kč čistého zisku. Z hlediska investorů lze tedy státní opatření hodnotit negativně.


56

7 Seznam použité literatury a zdrojů Seznam literárních zdrojů FOTR, J., SOUČEK, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. KORÁB, V., MIHALISKO, M. Založení a řízení společnosti : Praxe podnikatele. Brno: Computer Press, 2005. 252 s. ISBN 80-251-0592-X. KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa Publishing, 2006. 184 s. ISBN 80-86á51-50-8. MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů. Praha: Grada Publishing, 2006. 77 s. ISBN 80-247-1557-0. POŠTULKA, M. Energetický audit – Fotovoltaická elektrárna – Radslavice. Olomouc: ENCO group, 2010. 17 s. SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. SCHOLLEOVÁ, H., Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, 2009. 285 s. ISBN 978-80-247-2952-7. SRPOVÁ, J., VEBER, J. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2008. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6. SYNEK, M. a kol., Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. SYNEK, M. a kolektiv, Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. VALACH, J. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress, 2001. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Praha: Computer Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9.

Seznam internetových zdrojů Ministerstvo životního prostředí [online]. c2011 [cit. 2011-02-12]. Dostupné z WWW: . Solar Liglass - solární panely CEEG pro stavby fotovoltaických elektráren [online]. c2009 [cit. 2011-02-12]. Fotovoltaická poradna. Dostupné z


57

WWW: . Fotovoltaika, Panely, Měniče, Konstrukce | E.T.B. Solar s.r.o. [online]. c2010 [cit. 2011-02-12]. Dostupné z WWW: . Energetický regulační úřad [online]. c2009 [cit. 2011-02-13]. Dostupné z WWW: . Fotovoltaické elektrárny na klíč [online]. c2011 [cit. 2011-02-13]. Dostupné z WWW: . Business.center.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-13]. Investice. Dostupné z WWW: . Isofen Energy [online]. c2009 [cit. 2011-04-15]. Fotovoltaika - sluneční záření v České republice. Dostupné z WWW: . TZB-info - stavebnictví, úspory energie, technická zařízení budov [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Průměrné měsíční doby slunečního svitu ve vybraných lokalitách ČR - TZB-info. Dostupné z WWW: . SolarPartner shop [online]. c2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

Seznam právních předpisů Zákon č. 180/2005 Sb., zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmu Zákon č. 91/2005 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon) Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010 Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2009 Vyhláška č. 150/2007, o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen

Seznam obrázků

58

Seznam obrázků Obr. 1

Stav slunečních elektráren k 1.12.2010 (www.eru.cz, dne 13.2.2011)

27

Obr. 2

Schéma zapojení FVE do distribuční sítě (www.mzp.cz, dne 15.4.2011)

36

Seznam tabulek

59

Seznam tabulek Tab. 1

Přehled výkupních cen pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření (Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010, k 1. 1. 2011)

28

Přehled výkupních cen pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření (Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2009, k 1. 1. 2010)

29

Tab. 3

Přehled jednotlivých kalkulovaných variant

29

Tab. 4

Průměrné měsíční doby slunečního svitu (www.tzb-info.cz, dne 15.4.2011)

34

Tab. 5

Rizika spojená s projektem fotovoltaické elektrárny

37

Tab. 6

Tržby varianty 1

38

Tab. 7

Kapitálové výdaje varianty 1

39

Tab. 8

Roční provozní náklady varianty 1

39

Tab. 9

Rovnoměrné odpisování varianty 1

40

Tab. 10

Předpokládaný výkaz zisků a ztrát varianty 1

41

Tab. 11

Předpokládané cash flow varianty 1

41

Tab. 12

Výpočet SHCF varianty 1

42

Tab. 13

Výpočet nulové ČSH při diskontní sazbě 2,88 % varianty 1

43

Tab. 14

Stanovení doby návratnosti varianty 1

44

Tab. 15

Informace o solární elektrárně společnosti FVE Radslavice, s.r.o.

45

Tab. 16

Tržby varianty 2 a 3

46

Tab. 17

Rovnoměrné odpisování varianty 2 a 3

46

Tab. 18

Výkaz zisků a ztrát varianty 2 a 3

47

Tab. 19

Provozní cash flow varianty 2 a 3

48

Tab. 20

Výpočet SHCF varianty 2 a 3

49

Tab. 21

Výpočet nulové ČSH při diskontní sazbě 12,35 % v. 2 a 10,51 % v. 3

50

Tab. 22

Stanovení doby návratnosti varianty 2 a 3

51

Tab. 23

Výsledné hodnoty varianty 1

52

Tab. 24

Výsledné hodnoty všech variant

53

Tab. 2

Přílohy

60

Přílohy Příloha 1:

Energetický audit FVE Radslavice, s.r.o.

Příloha 2:

Technické parametry fotovoltaických panelů

Příloha 3:

Technické parametry měničů

Příloha 4:

Žádost o udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích pro právnické osoby

Vliv státních opatření v oblasti energetiky na návratnost investice v oblasti fotovoltaické elektrárny

Recommend Documents