Alternativní pohledy na ekonomickou výkonnost ekonomiky Václav Žďárek CES VŠEM Praha
[email protected] Hospodářská politika nových členských zemí EU VŠB-TU, Ostrava, 22. – 23. září 2005
Obsah: • • • •
Proč tradiční pohled nestačí Jaké ukazatele máme a jaké lze použít (diskuse jednotlivých alternativ) Ilustrace na reálném vývoji Shrnutí a doporučení
2
1. Proč tradiční pohled nestačí
3
Proč tradiční ukazatel(é) nestačí 1) Vliv zahraničního obchodu a přímých zahraničních investic (PZI), 2) V případě malé otevřené ekonomiky (např. ČR), 3) Pokračující interdependence národních ekonomik, 4) Důraz na aktuální a relevantní informace pro hospodářskou politiku, 5) ... 4
2. Jaké ukazatele máme a kdy je použít
5
Tradiční ukazatel Nejčastěji používaný ukazatel měření ekonomické výkonnosti – hrubý domácí produkt (HDP) ve stálých cenách. Konstrukce ukazatele jako „čistý“ (odečet spotřeby fixního kapitálu) je možná. Vztažení k populaci dané země (per capita). Výpočet podle metodologie ESA 1995 (§ 8.94): • výdajová metoda, • důchodová metoda, • výrobní metoda. 6
HDP + -
relativně rychle (a jednoduše) stanoven, důraz na produkční výkonnost ekonomiky, srovnatelnost (v prostoru a v čase?).
– -
„domácí“ (územní) pohled, chybí spotřební možnosti, volba stálých cen. 7
Hrubý národní důchod Jiný možný pohled – hrubý národní důchod (HND). Beroucí v úvahu toky důchodů ekonomiky se světem. Pro porovnání ekonomické úrovně zemí (SB).
8
Výpočet HND Podle metodologie ESA 1995 (§ 8.94): • HDP + NY, (saldo prvotních důchodů, resp. saldo bilance výnosů v platební bilanci). • Primární důchody jsou důchody výrobních činitelů – práce, kapitál (půda) a důchody z vlastnictví. 9
HND + -
-
určen za rezidenty („národní“ princip), alternativní pohled (pro mezinárodní srovnání ekonomické úrovně), disponibilní zdroje v ekonomice (odraz ve spotřebě a investicích), odstranění zkreslení (rezidenti x nerezidenti)?
– -
dostupnost potřebných údajů (z platební bilance), srovnatelnost v čase (deflátory) a prostoru.
-
10
Šv ýc ar sk V, Bel o B gi Ja ritá e po nie n No sko rs k US o Fr A an Ko cie Šv re éd a s Sl Ře ko ov ck en o F sk Ně ins o m ko e Dá cko Tu nsk re o c Is ko la Po nd lsk Po o I rtu tá Šp ga lie an lsk Ni ěls o z k Ra oze o ko m u í M sko e Ka xik o Au nad Če str a No sk álie vý áre Z p Lu Ma élan , ce ďa d m rsk bu o rs k Irs o ko -13,00 -16,21
-8,00
-11,48
-3,00
-4,60 -4,94 -5,10
2,00
-0,08 -0,38 -0,66 -0,75 -0,86 -0,98 -0,99 -1,08 -1,31 -1,34 -1,45 -1,51 -1,86 -1,91 -2,86
7,00
3,65 1,90 1,86 1,71 0,64 0,27 0,18 0,14 -0,02 -0,02
Rozdíly mezi HDP a HND pro státy OECD (v % HDP)
-18,00
11
... a pro NČZ-10 -0,40
-0,55 -2,24
-3,45
-3,00
-5,10
-4,60
-4,00 -5,00
-0,37 -1,73
-2,00
-0,99
-0,99
-1,00
-0,20
0,00
-6,31
-6,00 -7,00 -8,00 CZ
EE
CY
HU
CY
LT
LV
PL
SI
SK
EU-15 EU-25 12
Alternativní pohled a)
Pohled na ekonomickou výkonnost – reálný hrubý domácí důchod (RHDD).
b)
Pohled na spotřební možnosti subjektů – reálný hrubý disponibilní důchod (RHDiD), Obdoba též reálný hrubý národní důchod (RNDD).
c)
13
RHDD + -
– -
Klíčový ukazatel pro posouzení spotřebních a investičních možností v ekonomice, Bere v úvahu vliv směnných relací (TT – terms of trade).
Nový ukazatel – chybí časové a mezinárodní srovnání (zaveden v ESA 1995, SNA 1993). 14
Výpočet RHDD • •
RHDD = HDP ± TT, určení vlivu směnných relací (ESA 1995, § 10.59): TT = (X – M)·P´ – (X/PX – M/PM), kde: X – dovoz, M – vývoz, P´ – průměr cenových deflátorů (PX a PM) , PX – cenový deflátor dovozu, PM – cenový deflátor vývozu. 15
3. Ilustrace na reálném vývoji
16
Realita podle HDP ... Průměrný růst HDP
1996-2004
1996-2000
2001-2004
ČR
2,1
1,5
2,9
Estonsko
6,2
5,6
7,1
Kypr
3,4
3,8
3,0
Litva
5,6
4,2
7,4
Lotyšsko
6,4
5,4
7,6
Maďarsko
3,8
4,0
3,6
Malta *(1999-2004)
1,2*
..
-0,1
Polsko
4,1
5,1
2,9
Slovensko
4,1
3,7
4,6
Slovinsko
3,8
4,3
3,3
Země
17
... a podle RHDD 1996-2004
1996-2000
2001-2004
ČR
2,8
1,8
4,1
Estonsko
6,0
4,9
7,5
Kypr
3,4
3,7
3,1
Litva
7,1
5,9
8,7
Lotyšsko
5,3
4,3
6,6
Maďarsko
3,6
3,5
3,8
Malta *(1999-2004)
0,9*
..
0,1
Polsko
3,2
3,8
2,5
Slovensko
3,3
2,8
3,9
Slovinsko
4,0
4,1
3,8
Průměrný růst RHDD Země
18
Rozdíly temp HDP a RHDD (v p.b. HDP) 1996-2004
1996-2000
2001-2004
ČR
-0,7
-0,4
-1,1
Estonsko
0,2
0,7
-0,4
Kypr
-0,0
0,1
-0,1
Litva
-1,5
-1,7
-1,3
Lotyšsko
1,1
1,1
1,0
Maďarsko
0,2
0,6
-0,2
Malta *(1999-2004)
0,3*
..
-0,2
Polsko
0,9
1,4
0,4
Slovensko
0,8
0,9
0,7
Slovinsko
-0,1
0,2
-0,5
Země
19
Porovnání výkonnosti zemí v období 2001-2004 • 1. 2. 3. 4. 5.
Pořadí podle HDP: • Slovensko 1. Maďarsko 2. Slovinsko 3. ČR 4. Polsko 5.
Pořadí podle RHDD ČR Slovensko Slovinsko Maďarsko Polsko 20
1. Q .2 00 1 2. Q .2 00 1 3: Q .2 00 1 4. Q .2 00 1 1. Q .2 00 2 2. Q .2 00 2 3: Q .2 00 2 4. Q .2 00 2 1. Q .2 00 3 2. Q .2 00 3 3: Q .2 00 3 4. Q .2 00 3 1. Q .2 00 4 2. Q .2 00 4 3: Q .2 00 4 4. Q .2 00 4 1. Q .2 00 5 2. Q .2 00 5
[%]
K zamyšlení – aktuální vývoj v ČR
{Dynamika
obou ukazatelů v ČR meziroční tempa růstu (čtvrtletí 2001-2005, v %)
7,0
6,0
5,0
4,0
3,0
2,0
1,0 HDP RHDD
0,0
21
4. Shrnutí a doporučení
22
Shrnutí a závěry • • • • • •
Nespoléhat se jen na tradiční pohled v případě (malých) otevřených ekonomik. Alternativy pro mezinárodní srovnání. Volba ukazatele v závislosti na tom, co hodnotíme (produkce, spotřební možnosti). Ekonometrické modelování a volba proměnné. Větší nabídka ukazatelů je předností pro analýzu a hospodářskou politiku. ... 23
