MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
VLIV NOVÉ EKONOMIKY NA PRACOVNÍ PRODUKTIVITU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Ing. Pavel Breinek, Ph.D.
Vypracoval: Zdeněk Olexa
Brno 2009
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych velmi rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Pavlu Breinkovi, Ph.D., za jeho konzultace, trpělivost, rady a vstřícný přístup, který mi poskytl při zpracování bakalářské práce.
1
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vliv nové ekonomiky na pracovní produktivitu“ vyřešil samostatně a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 26. 5. 2009
........................................
2
ABSTRAKT Bakalářská práce je zpracována na téma „Vliv nové ekonomiky na pracovní produktivitu“. Hlavním smyslem práce je posouzení dopadu nové ekonomiky a jejich významných částí a nástrojů na produktivitu práce, produktivitu práce na odpracovanou hodinu a produktivitu práce na zaměstnanou osobu. Přínos mé bakalářské práce je především v komparaci získaných údajů o jednotlivých evropských zemích. Klíčová slova Nová ekonomika, Internet, produktivita práce, technologický pokrok, e-business.
ABSTRACT This bachelor thesis is concerning the topic „Influence of New Economy on Labour Productivity“. The main objective of the thesis is examination of impact New economy and their important parts and instruments on labour productivity, labour productivity on hour worked and labour productivity on person employee. The benefit of my bachelor thesis is first of all in compare gained results about individual European countries. Key words New economy, Internet, labour productivity, technological progress, e-business.
3
Obsah 1
ÚVOD PRÁCE ..................................................................................................................5
2
CÍL A METODIKA PRÁCE ...........................................................................................6
3
TEORETICKÁ ČÁST......................................................................................................7 3.1 Teorie nové ekonomiky ..............................................................................................7 3.2 Charakteristika nové ekonomiky ................................................................................8 3.3 Významné části nové ekonomiky ...............................................................................9 3.3.1 Internet ..............................................................................................................10 3.3.2 Elektronická ekonomika ...................................................................................11 3.4 Teorie pracovní produktivity ....................................................................................17 3.5 Vlivy determinující pracovní produktivitu ...............................................................17
4
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................21 4.1 Internetová síť a její užívání .....................................................................................21 4.2 Inovace v oblasti ICT................................................................................................24 4.3 Elektronická ekonomika ...........................................................................................27 4.4 Vývoj pracovní produktivity.....................................................................................31 4.4.1 Produktivita práce na odpracovanou hodinu ....................................................31 4.4.2 Produktivita práce na zaměstnanou osobu........................................................33 4.4.3 Souhrnná produktivita práce .............................................................................34 4.5 Vliv nové ekonomiky na hospodářství .....................................................................37 4.5.1 Měření vlivu nové ekonomiky na produktivitu práce.......................................37 4.5.2 Vliv nové ekonomiky na HDP..........................................................................38 4.5.3 Vliv nové ekonomiky na pracovní produktivitu ...............................................40
5
ZÁVĚR ............................................................................................................................44
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ ..............................46 6.1 Knihy a publikace .....................................................................................................46 6.2 Internetové zdroje .....................................................................................................47
7
PŘÍLOHY........................................................................................................................49
4
1
ÚVOD PRÁCE
V době, kdy jsou hospodářství jednotlivých států na celém světě díky globalizaci úzce provázány, rozhoduje o úspěchu či neúspěchu technologický náskok více, než kdykoliv předtím. Zmíněnou technologickou výhodu lze získat jedině implementací jednotlivých prvků moderních technologií do hospodářství krajin a do chodu jednotlivých ekonomických subjektů. Mluvíme-li o moderních technologiích, mluvíme také o nové ekonomice neboli také o ekonomice digitální, informační nebo znalostní. Rozvoj nové ekonomiky zásadně mění dosavadní zaběhnutá pravidla. Moderní technologie spolu s působením globalizace zajišťují, že byznys se stává všudypřítomným a vše se dynamicky rozvíjí. Proto zde na rozdíl od ekonomiky dřívějšího typu hraje jednu ze zásadních rolí informace. Kdo v dnešní době nějakým způsobem zaváhá, ztratí možnost v tvrdé konkurenci uspět. Nová ekonomika je fenoménem dnešní doby. Do hospodářství krajin se promítá skrze moderní technologie, jako jsou například ICT a Internet. V posledních letech se stále více rozvíjí a je tomu tak hlavně proto, že všechny technologie, ať již jsou to počítačové čipy, mobilní technologie, samotné počítače nebo možnost připojení k internetové síti, jsou výrazně levnější a dostupnější, než tomu tak bylo v minulosti. Z této skutečnosti dle mého názoru plyne, že nová ekonomika je stále na určitém počátku svého vývoje, který bude pokračovat a dále expandovat strmým tempem.
5
2
CÍL A METODIKA PRÁCE
Hlavním cílem bakalářské práce je pokusit se zachytit míru vlivu nové ekonomiky na produktivitu práce. Bakalářská práce obsahuje také cíle dílčí. Dílčím cílem práce je vysvětlení pojmu nová ekonomika a uvedení teoretických poznatků, které s tímto pojmem souvisí. Práce se zaměřuje na analýzu nové ekonomiky z několika hledisek, jako je využívání internetové sítě, inovace v oblasti ICT a také vývoj elektronické ekonomiky. V prvním dílčím cíli se pak práce zabývá srovnáním vývoje nové ekonomiky dle výše uvedených kritérií v jednotlivých zemích. Dalším dílčím cílem je sledování vývoje produktivity práce v jednotlivých zemích. Kritéria pro naplnění tohoto cíle jsou produktivita práce na odpracovanou hodinu, produktivita práce na zaměstnanou osobu a následně také produktivita práce souhrnná. Obsahem tohoto bodu je také komparace vývoje výše uvedených produktivit v jednotlivých zemích. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Tyto části na sebe logicky navazují. Teoretická část je složena ze dvou samostatných celků. Nejprve obsahuje objasnění pojmů nová ekonomika a také pojmů s novou ekonomikou úzce souvisejících, jako například ICT, e-business, e-learning nebo e-commerce. Teoretická část je dále tvořena celkem druhým, obsahujícím poznatky o produktivitě práce, způsobech jejího měření a vlivech, které determinují tuto ekonomickou veličinu. K vypracování této části jsem využil především zdrojů z odborné literatury a internetových portálů, které uvádím v kapitole seznamu literatury. Praktická část bakalářské práce obsahuje srovnání vývoje jak nové ekonomiky, tak i produktivity práce v jednotlivých zemích. K vypracování jsem používal data ze statistických portálů, především OECD, Eurostatu a Českého statistického úřadu. Dále pak následuje porovnání a posouzení vlivu nové ekonomiky na pracovní produktivitu. V průběhu celé práce jsem využíval statistických metod deskripce, analýzy, komparace a metodu syntézy.
6
3
TEORETICKÁ ČÁST
3.1
Teorie nové ekonomiky
Pojem nová ekonomika dnes zatím není zcela jednoznačně určen. To přiznává i ekonom Ignazio Visco, který říká, že pod tímto pojmem nejspíše rozumíme procesy změn, které nyní pozorujeme v oblasti komunikací, financí a obchodu. Ale také způsoby, kterými jsou dnes řízeny podniky a jak je organizován náš život. Nová ekonomika je úzce spjata s působením technologického pokroku na hospodářský růst. [5] Dle definice OECD je nová ekonomika termín, který popisuje aspekty či odvětví národního hospodářství, které vyrábějí nebo intenzivně využívají inovativní a nové technologie. Tento relativně nový pojem se vztahuje především na odvětví, kde jsou lidé stále více závislí na používání počítačů, ICT1 a Internetu při výrobě, prodávání a distribuování svých výrobků a služeb. [20] Dle názoru Lisého, v jeho publikaci Ekonomómia v novej ekonomike, je nová ekonomika společnost, ve které technologické změny a vliv znalostí determinují a modifikují ekonomický vývoj (hlavně ekonomický růst a kvalitu života), přičemž daná ekonomika se stává součástí globálního ekonomického prostředí, ve kterém se relativizuje oddělenost jednotlivých národních ekonomik. [2] Dle mého názoru je nová ekonomika označení pro novodobý ekonomický vývoj, ve kterém hrají významnou roli především technologický pokrok a vzrůstající důležitost informace v hospodářství. Právě technologický pokrok umožnil vzniku a vývoji důležitým nástrojům nové ekonomiky, jako například ICT a Internetu, které následně dosáhly takové úrovně, aby byly schopny výrazně ovlivňovat jak životy obyčejných lidí, tak i chod celého hospodářství, ekonomiku a produktivitu práce jednotlivých zemí.
1
Informační a komunikační technologie.
7
3.2
Charakteristika nové ekonomiky
Jeden z prvních ekonomů, uvědomujících si vliv a význam technologického pokroku pro jednotlivé ekonomiky byl J. A. Schumpeter, který své myšlenky zdůraznil ve své Teorii hospodářského vývoje. V této teorii poukazuje na důležitost technologických změn, jež měly podstatný vliv na hospodářství. [2] První kořeny změn, které předznamenaly přechod k ekonomice nového typu, bylo možno pozorovat již ve 40. letech 20. století, když vznikly první počítače. Trvalo však více než padesát let, než se počítače výrazně rozšířily a uživatelé si osvojili jejich využívání do takové míry, aby výrazněji ovlivnily vývoj ekonomiky. Dalším významným milníkem pro novou ekonomiky byl Internet. Do počátku 90. let 20. století prakticky všechny ekonomické transakce vyžadovaly přemístit fyzicky zboží a vše evidovat v papírové podobě. Obchodní jednání musela probíhat osobně nebo telefonickým kontaktem za pomocí pevných linek. V rozvíjející se nové ekonomice se tento postup změnil. Výrazně větší část transakcí probíhá v elektronické podobě a ICT fakticky pronikly do všech sektorů hospodářství. Dalo by se říct, že ICT technologie ovlivňují v nové ekonomice produktivitu práce stejným způsobem, jako například vynález parního stroje nebo používání elektřiny v prvních dvou třetinách minulého století. [22] Nová ekonomika se dle Fialy od ekonomiky „starého modelu“ liší v důležitých aspektech, které je nutno brát v úvahu. Seznam těchto aspektů je následující: Zákazník se stává diktátorem. Hromadná customizace2 nahrazuje hromadnou produkci. Byznys se stává všudypřítomným. Ceny se stávají dynamickými. Konkurence probíhá mezi hodnotovými řetězci.
2
Úprava produktu na míru zákazníka.
8
Nové technologie přinášejí tak podstatné změny v modelech podnikání, že jsou ve výrazném kontrastu s klasickou ekonomikou. Včasné nereagování na tyto nové trendy znamená snížení úspěšnosti v podnikání a možnost úplného vyřazení z byznysu. [8] Schéma (viz Příloha č. 1), převzaté z publikace Lisého [2], charakterizuje přechod staré ekonomiky na novou. Katalyzátorem přechodu od staré k nové ekonomice jsou technologické změny, které podněcují růst nároků na znalosti a procesy globalizace. Spotřebitel získává daleko větší množství informací o výrobcích, o jejich vlastnostech a také cenách. Rozšiřuje tím tak možnost volby mezi alternativními výrobky. Přechod k nové ekonomice dal také vzniknout novým statkům a službám a výrazně změnil ty dosavadní. Výrazně se změnilo také podnikatelské prostředí. Nové ICT pronikají i do výrobního procesu, mění jeho charakter a vytváří tak další substituci práce technologií kapitálem. Využitím počítačových systémů dochází také ke zlepšení logistiky distribučních sítí. Vznik virtuálních trhů přispívá ke zvýšení konkurence na většině trzích tak, že jejich fungování se blíže přibližuje konkurenčnímu modelu. [2]
3.3
Významné části nové ekonomiky
Následující kapitoly popisují některé podstatné části a nástroje nové ekonomiky, které se v současnosti dynamicky rozvíjí. Nejvýznamnější z nich je dle mého názoru internetová síť a myslím si, že Internet můžeme zařadit mezi nejdůležitější vynálezy minulého století. Tato síť výrazným způsobem změnila ekonomické prostředí a myšlení, které bylo dříve založeno především na zvyšování objemu hmotného a nehmotného kapitálu a přírodních zdrojů. V nynější době hrají významnou roli především technologie, znalosti a informace, které značným způsobem ovlivňují produktivitu práce. Existence nové ekonomiky bez Internetu si lze jen stěží představit. Spojitost nové ekonomiky a této sítě spatřuji především v roli informace a v jejím postavení v hospodářství. Všechny potřebné informace byly dříve šířeny pomocí různých přenosových médií, ať už to byla papírová podoba nebo například rádio. Vznik Internetu dal možnost šířit data nejen rychleji, ale také v jednotné a ucelené podobě. V dnešní uspěchané době, kdy čas v rozhodování hraje významnou roli, je právě rychlost přenosu
9
informace a její následné zpracování výraznou konkurenční výhodou. Nová ekonomika pomocí moderních informačních a komunikačních technologií tak výrazně promlouvá do statistik ekonomických veličin. 3.3.1 Internet Na počátku vzniku Internetu v roce 1960 stál projekt amerického ministerstva obrany, zaměřen na vznik určitého komunikačního systému, který měl být využíván zejména vojenskými a politickými institucemi v zemi. [4] Po uvědomění si výhod a možností, které tato síť poskytovala, probíhal následující vývoj, který podrobněji zachycuje Tabulka č. 1 [16], velmi dynamicky. Od roku 1994, kdy se Internet stává komerčním, zaznamenává tato síť významný nárůst v počtu uživatelů po celém světě. Tab. č. 1: Vývoj Internetu
Rok
Událost
1962 1969 1972 1981 1983 1984 1987 1990 1994 1996 2000 2003
Vznik projektu ARPANET Vznik sítě ARPANET Vznik e-mailu Zavedení protokolu TCP/IP Oddělení armádní sítě MILNET DNS Vznik projektu Internet Konec ARPANET, vznik www Komerční využití sítě Internet 55 milionů uživatelů Internetu 250 milionů uživatelů Internetu 600 milionů uživatelů Internetu
2005
Více než 1 miliarda uživatelů Internetu
10
Princip Internetu je i v dnešní době stejný jako v roce 1969. Tvoří ho velký počet sítí menšího rozsahu, které jsou mezi sebou propojeny a komunikace probíhá nejčastěji díky protokolu TCP/IP3 za pomocí DNS4 serveru. Vývoj Internetu proběhl díky technologickému pokroku v minulých letech a tato síť má pro novou ekonomiku velký význam5. Funkce sítě umožňují dosáhnout některých aspektů a charakteristik nové ekonomiky, jako například všudypřítomného byznysu nebo dynamicky se vyvíjejících cen. Ačkoliv komercionalizace této sítě proběhla až v roku 1994, za tu dobu nabyla tato síť na významu a v dnešní době prokazatelně ovlivňuje již téměř všechna ekonomická odvětví. Souvislost Internetu a produktivity práce je dle mého názoru především v propojení sítě s ostatními ICT technologiemi. Tím se zvyšuje funkcionalita, technická úroveň, využitelnost, ale hlavně také již zmiňovaná produktivita. S pomocí Internetu je dnes možné uskutečňovat aktivity a činnosti, které byly v minulosti pouhou utopií nebo fikcí a myslím si, že potenciál této sítě dnes ještě není zcela využit. Vysoké procento připojení firem k Internetu (viz Tabulka č. 3) není náhodné, jelikož tuto síť lze využít v mnoha aktivitách, se kterými lze zvýšit také poptávku. 3.3.2 Elektronická ekonomika Elektronická ekonomika funguje především díky propojení Internetu a ICT. Skládá se z elektronického obchodu a dalších prvků, které jsou dle mého názoru stále významnou ekonomickou příležitostí dnešní doby.
3
TCP/IP je hlavním protokolem celosvětové sítě Internet. Je to množina pravidel určujících význam jednotlivých zpráv. 4
DNS server zajišťuje zjednodušení komunikace převodem jmen na číselné adresy.
5
Jeho význam pro ekonomiku a národní hospodářství dle mého názoru dokládá také fakt, že současný americký prezident B. Obama zařadil rozvoj internetové sítě mezi tři nejdůležitější body svého ekonomického programu na záchranu americké ekonomiky v probíhající hospodářské krizi. [25]
11
E-business Elektronický obchod neboli e-business, je jeden z hlavních pojmů současné nové ekonomiky. E-business kromě obchodu zahrnuje také široké spektrum dalších činností. Vedle nákupu a prodeje zboží je to i celý komplex aktivit a vztahů daného subjektu s jeho partnery (e-channels, e-billing, e-settlment, e-learning, e-government, apod.). E-business tedy znamená takový způsob podnikání, který využívá ICT a internetovou síť ve všech aspektech podnikatelské činnosti. E-business zahrnuje především následující aktivity: Řízení obchodu elektronicky. Řízení vztahů se zákazníky. Řízení řetězce dodavatelů. Plánování zdrojů. [5] E-business bývá někdy chybně vykládán a redukován pouze jako e-commerce. Schéma e-businessu (viz Příloha č. 2) ale jasně zobrazuje, že e-business je mnohem více, než-li elektronický obchod a je tvořen jednotlivými částmi, ze kterých se e-business skládá. Také e-business je jedním z významných a dynamicky se rozvíjejících nástrojů nové ekonomiky a je s novou ekonomikou úzce spjat. Především technologický pokrok, který je hnacím motorem nové ekonomiky, umožňuje fungování e-businessu, které by nebylo možné bez použití moderních ICT, softwarového vybavení, hardwarových technologií a také telekomunikačních systémů. Důležitou roli v e-businessu hraje v neposlední řadě také již zmiňovaný Internet. Propojení sítě s výše jmenovanými technologiemi spolu vytváří platformu pro plné využívání všech jeho složek, mezi nějž patří také: E-channels – internetové kanály. E-billing – elektronické zpracování a rozesílání plateb. E-settlment – elektronické vypořádání. E-goverment – elektronizace výkonu veřejné zprávy.
12
O těchto prvcích e-businessu se tato práce zmiňuje jen velmi stručně. Dle mého názoru jsou stále na začátku svého vývoje a nepovažuji je pro ekonomiku za tak důležité, jako jsou e-commerce, e-banking a e-learning. E-commerce Dle definice OECD je e-commerce prodej nebo nákup zboží či služeb, který se uskutečňuje mezi obchodníky, domácnostmi, jednotlivci, vládami a jinými veřejnými nebo soukromými organizacemi, vedený skrze počítačové sítě. [18] Dělení E-commerce je následující: B2B (business to business) – obchodování mezi podniky. B2C (business to customers) – obchodování podniků s konečnými zákazníky. C2B (customers to business) – obchod, při kterém zákazník oslovuje podnikatele. C2C (customers to customers) – obchod mezi dvěma nepodnikateli. B2G (business to goverment) – obchod mezi firmami a státem. B2A (business to administration) – vztahy podniků ke státní správě. C2A (customers to administration) – vztahy zákazníků ke státní správě. Mezi nejvíce rozsáhlé druhy e-commerce v současnosti patří obchodování B2B a B2C. V obchodu typu B2B se jedná o transakci mezi dvěma firmami, které od sebe navzájem kupují zboží, převážně za účelem jejich dalšího zpracování nebo prodeje. Tento druh obchodu je využíván
především v prodejních řetězcích, ve kterých mezi sebou
komunikují výrobci, sklady, distributoři, dealeři a obchodní zástupci. B2C označuje komerční a marketingové aktivity nebo transakce mezi firmou a konečným spotřebitelem. B2C lze rozdělit na základní vývojové úrovně - broadcast6, interact7 a integrate8. [4]
6
Poskytování základních informací zákazníkům pomocí Internetu.
7
Komunikaci se zákazníky.
8
Zapojení do virtuální obchodní sítě.
13
Schéma č. 1 zobrazuje průběh elektronického obchodu formou B2B nebo B2C od prvního kontaktu s podnikem pomocí připojení do sítě, až po doručení zboží i s elektronickou formou dokumentace. Schéma č. 1: Průběh elektronického obchodu
Připojení – nákupní centrum
Výběr zboží z katalogu
Vytvoření objednávky
Toto schéma průběhu elektronického obchodu
Odeslání objednávky
Doručení zboží vč. el. dokumentů
je jen malá ukázka toho, jak
jednoduše lze v dnešní době provádět nejen nákup, ale také prodej za pomocí internetové sítě. I zde je vše možné hlavně díky technologickému pokroku, díky němuž za pomocí moderních ICT a Internetu může případný zákazník z pohodlí svého domova nebo kanceláře provádět činnosti za mnohem kratší čas a nižší náklady, než-li tomu bylo v dobách neexistence jakékoliv e-commerce. Dle mého názoru je elektronický obchod stále na začátku svého vývoje a skrývá v sobě pro ekonomiku obrovský potenciál. Jeho přínos je však již dnes značný, což dokazují i některé odborné studie ( viz studie Does Internet Increase Trading?9). [12] E-banking Elektronické bankovnictví neboli e-banking patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti bankovních služeb. Jde o efektivní a úsporný nástroj na obsluhu klientů finančních institucí. Velkou výhodou je dostupnost 24 hodin, 7 dní v týdnu.
9
Tato studie porovnává obchod před a po implementaci elektronického obchodu za pomocí Internetu. Výsledky dokazují, že přínos elektronického obchodu jsou velmi velké. Za vše mluví fakt, že počet obchodů v uvedených společnostech se zdvojnásobil a obraty stouply o celou polovinu.
14
Nejvíce využívané formy elektronického bankovnictví: Home banking - pohodlná a bezpečná práce s bankovním účtem, která je prováděna z uživatelova počítače, zabezpečena heslem a autorizačním certifikátem, který je instalován na klientově počítači. GSM banking - práce s bankovním účtem za pomocí používání krátkých textových zpráv. Pro přístup zákazníků k těmto službám je tedy třeba vlastnit mobilní telefon a SIM kartu10. Přístup ke službě je chráněn pomocí PINu11, a tak ani v případě ztráty mobilního telefonu nehrozí zneužití této služby. Phone banking - jedná se o komunikaci s bankou pomocí mobilního či běžného telefonu. Následně služba funguje tak, že uživatel volá linku, která bývá většinou bezplatná a veškerá další komunikace probíhá buďto s automatem, anebo s operátorem příslušné banky. Internet banking - k využití této služby stačí být pouze napojen na internetovou síť a na počítači uživatele musí být nainstalován vhodný internetový prohlížeč. I zde se pracuje s velmi citlivými informacemi klientů, které se však mohou dostat pod útok hackerů12. Proto je zabezpečení této služby většinou na velmi vysoké úrovni. [4] Bankovní subjekty, které využívají jednu z uvedených forem e-bankingu tímto krokem výrazně snižují počet osobních návštěv klientů na svých pobočkách. Tento fakt napomáhá ke zvyšování pracovní produktivity z důvodu, že zaměstnanci se mohou při úbytku osobního kontaktu s klientem více koncentrovat na ostatní bankovní služby a činnosti. E-banking také napomáhá snižovat počty kamenných poboček a tím i náklady bankovních společností.
10
Subscriber identity module - účastnická identifikační karta, která slouží pro identifikaci účastníka v mobilní síti. 11
Personal identification numer - osobní identifikační číslo.
12
Hackeři jsou počítačoví specialisté či programátoři, kteří využívají detailní znalosti fungování určitého systému, čehož následně dokáží využít ve svůj prospěch.
15
E-learning E-learning lze definovat jako dodávání informací, které napomáhají ke vzdělávání uživatele pomocí jakýchkoliv elektronických médií, jako například Internetu, intranetu, CD-ROMů, satelitního vysílání a jiných. Lze ho chápat také jako multimediální podporu vzdělávání, která je úzce spjata s informačními a komunikačními technologiemi. Cílem e-learningu je zkvalitnění a modernizace procesu vzdělávání a v současnosti je nejen v ekonomice, ale i ostatních odvětvích velmi často využíván. Historie e-learningu začala koncem 19. století, kdy se za první nástroj elektronického vzdělávání dá označit vynález rádia. O 30 let později to byl televizor, v 70. letech první počítače a v 90. letech internetová síť. E-learning se dělí na dvě formy, a to na on-line a off-line v závislosti na faktu, zda-li je k jeho využití zapotřebí připojení do internetové sítě, či nikoliv [3]. Princip jeho fungování je detailněji popsán v Příloze č. 3. Mezi e-learningem a produktivitou práce lze najít určité souvislosti. Za jednu z nich lze považovat jednoduchý fakt, že vzdělaný a znalý zaměstnanec je produktivnější. Za pomoci e-learningového vzdělávání je možno zaškolit zaměstnance určité společnosti ve velmi krátkém časovém období, a tedy i za pomocí nižších nákladů, než-li je tak tomu u klasické formy výukového procesu. To bezpochyby vede ke zlepšení produktivity práce firem, které e-learningovou formu vzdělávání využívají. Dle definice Lisého o nové ekonomice, která je uvedena výše, technologické změny a pokrok determinují ekonomický růst a také kvalitu života. Spojitost e-bankingu a e-learningu s novou ekonomikou dle mého názoru můžeme spatřovat ve velké míře, a to hlavně v oblasti zkvalitnění a usnadnění života lidí za pomocí moderních technologií. Využíváním těchto dvou důležitých forem e-businessu uspoří jeho uživatelům čas, náklady a také práci.
16
3.4
Teorie pracovní produktivity
Produktivita vyjadřuje míru využití zdrojů neboli vstupů při tvorbě konečného produktu neboli výstupů. Obecně je vyjádřena podílem výstup/vstup. Výstup může být vyjádřen jak v jednotkách naturálních, tak i v hodnotových (peněžních jednotkách). Vstup bývá tvořen různými kategoriemi - v praxi se jedná nejčastěji o pracovní sílu, suroviny, materiál, energie, know-how, kapitál, patenty apod. Obecně se jedná o výrobní faktory. Je-li produktivita vyjádřena jako poměr celkového měřitelného výstupu a celkového kumulovaného vstupu, bývá označována jako produktivita celková. Je-li výpočet proveden jako poměr celkového výstupu vztaženého k jediné konkrétní jednotce vstupu, označuje se jako parciální produktivita. Produktivita práce je pak chápána jako parciální produktivita, kdy celkový produkt je vztažen k množství spotřebované práce. [9] Schéma č. 2 [2] zobrazuje jednotlivé složky pracovní produktivity a důležitost technologického pokroku (inovace), které spolu v součtu tvoří určitou kvalitu výstupu práce. Mezi jednotlivé složky patří schopnosti zaměstnance, pracovní prostředí a ICT vybavení. Čím vyšší úrovně a kvality jednotlivé prvky dosáhnou, tím vyšší může být očekávána pracovní produktivita i následná kvalita vykonané práce. Schéma č. 2: Složky produktivity práce
Dovednosti Schopnosti Spokojenost zaměstnanců ICT vybavení
3.5
Inovace
Pracovní produktivita
Kvalita
Vlivy determinující pracovní produktivitu
Fyzický kapitál Fyzický kapitál se dá vyjádřit jako zařízení a budovy při tvorbě zboží a služeb. Zaměstnanci dosahují vyšší produktivity, když mohou využít stroje, zařízení a budovy, které jim umožní lépe a rychleji pracovat. Právě tato zásoba různých strojů, zařízení a budov se nazývá fyzický kapitál neboli jednoduše kapitál. Pracovník, který bude mít při
17
své práci k dispozici specializované nástroje, vyprodukuje mnohem více výrobků než pracovník, používající nástroje obyčejné, nijak nepřizpůsobené ke konkrétní činnosti. Lidský kapitál Lidský kapitál je soubor znalostí a schopností, které pracovníci získávají vzděláváním, školením a zkušenostmi. Přestože je lidský kapitál méně hmotný než kapitál fyzický, nabývá různých podob a stejně jako fyzický, tak právě i lidský kapitál zvyšuje možnosti výroby. Za vstupy lidského kapitálu můžeme označit například učitelé, školitelé, knihovny a podobné média. Přírodní zdroje Za přírodní zdroje můžeme označit vstupy, které poskytuje příroda. Jedná se o půdu, řeky a zásoby nerostných surovin. Přírodní zdroje lze dělit na dvě skupiny: Obnovitelné zdroje – typickým příkladem obnovitelného přírodního zdroje je například les, který po vykácení lze znovu vysadit a opět ho následně použít jako zdroj. Neobnovitelné zdroje – typickým neobnovitelným zdrojem je například ropa, jejíž celková nabídka je limitovaná. Rozdíly ve vlastnictví přírodních zdrojů odpovídají do jisté míry bohatství národů. Historický úspěch Spojených národů spočíval v obrovském množství neobdělané zemědělské půdy, státy Středního východu vděčí za svou pozici právě ropným nalezištím. Rozsáhlé přírodní zdroje však nejsou u všech zemí podmínkou vysoké produktivity. Příkladem je Japonsko, které i přes skromné množství přírodního bohatství patří k nejvýkonnějším zemím světa. [10] Z tohoto poznatku plyne fakt, že rozsáhlé přírodní bohatství je důležitým faktorem, který významně ovlivňuje hospodaření a výstupy ekonomik jednotlivých států. Na druhou stranu, ale není určující složkou zaručující vysokou produktivitu práce.
18
Technologické znalosti Technologické znalosti vyjadřují, jakým způsobem se vzácné zdroje využívají při výrobě statků. V nynější době, díky technologickému pokroku, jsou zdroje využívány efektivněji, než tomu tak bylo dříve. Mnohé technologické znalosti jsou chráněny patentem, který zaručuje využívání tohoto objevu právě tomu, kdo jej vynalezl a přispívají ve velké míře výrobě statků v ekonomice. Mají hodně společného s lidským kapitálem, ale měli bychom je vzájemně odlišovat. Technologické znalosti se vztahují k tomu, jak společnost rozumí světu. Lidský kapitál transformuje právě tyto všeobecné znalosti do kvalifikace pracovní síly. Technologické znalosti znamenají dobré učebnice, lidský kapitál a čas, který nad těmito učebnicemi lidé stráví. A produktivita závisí jak na čase, tak i na těchto učebnicích. [10] Podnikatelské a manažerské schopnosti Zdrojem zvyšování produktivity je ekonomická svoboda, projevující se v lidské tvořivosti, podnikavosti, iniciativě a aktivitě lidí. Všechny tyto prvky jsou základním předpokladem a současně hnacím motorem ekonomického růstu. Podnikavost musí být však doprovázena i morální a intelektuální ctí. Institucionální a právní prostředí Předpokladem zvyšování produktivity práce a tempa ekonomického růstu je také svobodné, rovnoprávné postavení politických a ekonomických institucí. Jen takový hospodářský systém a demokratické státní zřízení může vytvořit předpoklady pro dynamický vývoj ekonomiky, který zabezpečí hojnost statků pro všechny občany. [2] Dle mého názoru jsou v nové ekonomice technologické znalosti důležitějším faktorem ovlivňujícím produktivitu práce, než-li vlivy ostatní. Fyzický kapitál a přírodní zdroje samozřejmě neztrácí na důležitosti a dá se na nich stavět celá ekonomika země, což můžeme pozorovat na příkladu některých států na Blízkém východě, vlastnících obrovské zásoby ropy a nebo také Ruska, které se opírá o svá naleziště rud, ropy a zemního plynu. Ovšem na příkladu zemí, jako je například Japonsko, můžeme pozorovat, že přírodní zdroje nejsou podmínkou vysoké produktivity hospodářství a produktivity práce.
19
Japonská ekonomika, přírodní zdroje z velké části importující, je založena především na využívání moderních výpočetních technologií. Přírodní zdroje jsou vyčerpatelné a státy si tento fakt začínají pomalu uvědomovat. Ropa z jejich vrtů nepoteče donekonečna a až se tomu tak stane, tak dle mého názoru právě země jako Japonsko, uvědomující si důležitost technologického pokroku a věcí z něj plynoucího, budou na prvních příčkách produktivity hospodářství na světě. Fakt, že vztah mezi bohatými zásobami přírodních zdrojů a produktivitou práce není přímo úměrný, lze pozorovat také například u Kanady, která disponuje rozsáhlým územím, obrovskými nalezišti rud, lesními porosty a také velkými plochami zemědělské půdy. Tento stát ovšem nedosahuje tak významných hodnot v růstu produktivitu práce jak na odpracovanou hodinu, tak i na zaměstnanou osobu (viz Příloha č. 4).
20
4
PRAKTICKÁ ČÁST
4.1
Internetová síť a její užívání
Uživatelé internetové sítě Počet uživatelů internetové sítě se neustále zvyšuje13, což znázorňuje také Tabulka č. 2. Nejvyššího počtu dosahují evropské severské státy, nejnižšího počtu pak Rusko a také Čína. Zemí s nejvyšším růstem uživatelů internetové sítě na 100 obyvatel je Norsko, nejnižšího růstu v této oblasti dosahuje Čína. Tab. č. 2 Vývoj počtu uživatelů Internetu na 100 obyvatel
Rok
Země 2000 ČR Japonsko USA Německo Rusko Čína Francie Finsko Švédsko Rakousko Itálie Švýcarsko Kanada Norsko
9,7 29,9 44,1 30,2 2,0 1,8 14,4 37,2 45,6 33,7 23,0 29,1 42,1 26,7
2001 14,7 38,4 50,1 31,5 3,0 2,6 26,4 43,0 51,6 39,1 26,9 38,6 45,0 29,2
2002 25,5 46,5 55,2 33,9 4,1 4,6 30,3 48,6 57,3 41,2 35,1 41,0 48,3 30,7
2003 23,5 48,3 55,6 40 8,3 6,1 36,3 49,1 63,0 45,8 39,5 44,8 55,4 34,6
2004 26,8 62,2 63,0 43,3 12,9 7,2 39,3 51,4 75,5 47,5 46,8 47,2 62,3 39,0
2005 27,3 66,6 66,3 43,2 15,2 8,4 43,2 53,3 76,2 48,9 48,2 50,9 67,9 58,5
2006 34,7 68,3 69,8 46,7 18,0 10,4 49,6 55,6 77,0 51,3 52,9 58,1 76,8 81,7
2007 43,2 73,5 71,9 51,5 21,1 15,8 49,6 68,2 76,8 51,2 54,4 61,6 85,2 80,9
Zdroj: ČSÚ
13
Za jednu z významných světových ekonomických událostí roku 2008 je fakt, že Čína v celkovém počtu uživatelů Internetu překonala USA, které ještě do roku 2008 měla v této statistice světové prvenství. Čína (253 mil. uživatelů) se tak v tomto ohledu stala světovou jedničkou před USA (223 milionů uživatelů). [11]
21
Webové stránky Graf č. 1 zobrazuje vývoj počtu webových stránek na světě v období 1997-2006. Nárůst celkového počtu stránek za uvedené období je mnohonásobný. V roce 1997 se počet webů pohyboval kolem 1 mil., v roce 2000 to bylo již 10 mil. registrovaných internetových stránek. Zhruba 10 mil. nárůst ročně pokračoval i v dalších letech až do roku 2004. V roce 2006 dosáhl počet stránek 102 milionů, a tedy nárůst oproti roku 2005 o 30 mil. Graf č. 1: Růst počtu webových stránek
100
Mil.
80 60 40 20 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: OECD
Internetová síť ve firmách Mezinárodní srovnání zemí, ve kterých firmy využívají přístup na Internet a webovou prezentaci své společnosti na síti uvádí Tabulka č. 3. Nejvyšší nárůst u uvedených zemí je patrný v Německu, kde počet podniků využívající služby internetové sítě vzrost v období 2003-2007 více jak o 20 %. ČR se v tomto ohledu řadí mezi přední země v Evropě, podíl dosahuje 95 % všech podniků. Data uvedená v Tabulce č. 3 zobrazují také podniky v jednotlivých zemích využívající možnost své prezentace na Internetu. Je to forma určité reklamy, která je ve srovnání s jinými druhy prezentací výrobků a služeb výrazně levnější, ale velmi účinná. Náklady na internetovou stránku v podmínkách ČR (viz Příloha č. 5) se pohybují dokonce jen v řádu stovek Kč ročně, a to dle zvolené koncovky adresy.
22
Tab. č. 3: Připojení firem k Internetové síti, webová prezentace firmy na Internetu
Připojení k Internetu / Webová prezentace společnosti
Země 2003 EU ČR Německo Norsko Švédsko Itálie Finsko Kanada Rakousko
88,0 87,7 73,6 88,3 95,2 83,0 97,3 91,4 89,1
2004 53,1 55,8 70,6 62,6 79,6 46,9 70,0 60,8 66,4
90,5 90,1 90,2 85,5 95,9 87,5 97,1 93,9 93,7
2005 60,5 60,9 72,4 61,5 82,1 46,3 75,4 63,9 70,8
91,9 92,4 90,2 93,2 95,8 91,7 98,1 94,9 95,0
2006 63,2 66,9 71,7 66,8 85,3 54,0 75,6 64,8 69,6
93,7 95,1 93,5 94,3 96,2 92,9 99,0 94,9 97,5
2007 65,7 70,0 73,3 72,1 86,3 56,7 80,0 67,5 77,7
95,0 95,2 93,5 95,5 94,8 94,3 98,8 ... 97,0
67,0 70,8 77,7 72,3 84,6 56,9 80,7 ... 78,2
Zdroj: ČSÚ
Internetová síť dopomáhá firmám k rozšíření jejich působnosti na trhu. Podnik s implementovanou sítí pak získává informace snadněji a v kratší době. Tím tak výrazně zvyšuje svoji konkurenceschopnost. S nástupem Internetu se mění také komunikace mezi obchodními partnery, mezi podniky a jejich zákazníky. Dosavadní způsob papírové komunikace z velké části plně nahrazuje komunikace elektronická a digitální výměna dat. Výhodou je také možnost používání elektronických plateb. Nová ekonomika vlivem Internetu významně promlouvá do produktivity práce. Tento fakt si uvědomují také podnikatelské subjekty v jednotlivých zemích a je patrné, že ve výše uvedených státech je Internet ve firmách téměř samozřejmostí. Důvod je velmi prostý. Komunikace, nabídka zboží a služeb, reklama, nákup a prodej přes internet a jiné. Všechny uvedené činnosti bezesporu snižují náklady a také čas potřebný k jejich vykonání ve srovnáním tím, jak se tyto aktivity prováděly dříve. Zaměstnanci, kteří využívají internetovou síť ke své práci, mají tedy předpoklady k vyšší produktivitě. Za zmínku stojí také exponenciální růst počtu webových stránek, který dle mého názoru bude stále pokračovat a nyní neexistuje žádný důvod k tomu, aby tomu tak nebylo. Z předložených grafů a tabulek lze tedy vyčíst boom internetové sítě. Tabulky znázorňují vysoký přírůstek uživatelů internetové sítě ve všech uvedených zemích. Velký význam přikládám Grafu č. 1, který znázorňuje zvyšující se počet webů. Z něj je patrné
23
neuvěřitelně vysoká expanze vzniků nových webových stránek, stagnující pouze v roce 2000. Avšak tato stagnace není jev kontinuální, nýbrž je dle mého názoru způsobena DOT.COM krizí.
4.2
Inovace v oblasti ICT
Výdaje na ICT, výzkum a vývoj ICT Jak zobrazuje Graf č. 2, výdaje na ICT za uvedené období vzrostly v uvedených krajinách o několik procent. V některých státech jako například v Japonsku, Německu nebo Švédsku byl nárůst dvounásobný. Graf č. 2: Vývoj objemu výdajů na ICT14 35 30
%
25 1980
20
1990 15
2000
10
Kanada
Švédsko
Dánsko
Itálie
Rakousko
Finsko
Německo
USA
0
Japonsko
5
Zdroj: OECD
Patrný je nejen nárůst u výdajů na ICT, ale výrazně vzrostly také výdaje na softwarového vybavení ve vybraných zemích, což zobrazuje Graf č. 3. Nejvyšší nárůst za období 1980-1990 zaznamenaly USA, nejméně pak z uvedených zemí Rakousko, pouhé 3 % z tvorby fixního hrubého kapitálu. Ve 2. sledovaném období byl celkově růst vyšší než
14
Hodnoty v grafu jsou uvedeny jako % podíl z tvorby hrubého fixního kapitálu.
24
v 1. období. Nejvyšší nárůst zde zaznamenaly země Dánsko a Švédsko, jejich hodnoty vzrostly na 14 %, respektive 15 % z tvorby hrubého fixního kapitálu. Graf č. 3: Vývoj výdajů do softwaru15 16 14
%
12 10
1980
8
1990
6
2000
4
Kanada
Švédsko
Dánsko
Itálie
Rakousko
Finsko
Německo
USA
0
Japonsko
2
Zdroj: OECD
ICT hrají důležitou roli ve všech ekonomikách světa. Ve srovnaní s jinými odvětvími vnitřní výdaje na výzkum a vývoj podniků (viz Graf č. 4), podnikajících v ICT odvětví, značně převyšují výdaje podniků z jiných sektorů hospodářství. Ve srovnávaném období v letech 1997-2004 se u většiny zemí výdaje na výzkum a vývoj podniků v ICT odvětví neměnily. Výraznější nárůst v roku 2004 oproti roku 1997 zaznamenalo Dánsko, Jižní Korea a také Finsko, které dosáhlo hodnoty téměř 1,3 % HDP země. Důvodem výrazného růstu může být v nástupu Internetu v jeho komerční formě.
15
Hodnoty v tabulce uvedeny jako % podíl z tvorby hrubého fixního kapitálu
25
Graf č. 4: Vnitřní výdaje na VaV podniků v ICT odvětví
1,40 1,20 % HDP
1,00 0,80
2004
0,60
1997
0,40
Fisnko
Jižní Korea
Švédsko
Japonsko
USA
Německo
Francie
Kanada
Dánsko
Norsko
ČR
0,00
Itálie
0,20
Zdroj: OECD
Patenty Patenty16 představují výlučné právo, které zaručuje využívání originálního řešení neboli vynálezu. Graf č. 5 zobrazuje velikost podílu, který zaujímají právě ICT patenty k celkovému počtu všech podaných patentů u EPO17. Z níže uvedených zemí jsou v této statistice na prvních pozicích Finsko a Jižní Korea. Tento ukazatel značí vyspělost ve vynalézání nových ICT, které se v budoucnu mohou stát velkým přínosem pro ekonomiku a její produktivitu. Podíl ICT patentů v ČR za uvedené období je velmi nízký. Nevýrazný je také nárůst za uvedené období, který je pouhých 2,5 %.
16
Nejvýznamnějšími evropskými teritoriem v počtu patentů jsou průmyslové centra jako Noord-Brabant v Nizozemí, Iĺe de France ve Francii, Oberbayern a Stuttgart v Německu nebo také Etela-Suomi ve Finsku. [23]
17
European Patent Office - Evropský patentový úřad.
26
1990
Jižní Korea
Kanada
Finsko
Švédsko
Norsko
Švýcarsko
Itálie
Německo
Francie
1998
Rakousko
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
ČR
%
Graf č. 5: Podíl ICT patentů v % z celkového počtu patentů podaného u EPO
Zdroj: OECD
ICT technologie a produktivita práce spolu úzce souvisí. Tuto souvislost si můžeme představit třeba na příkladu výrobní linky v automobilovém průmyslu18. Výše uvedené tabulky a grafy v této kapitole naznačují zvyšující se procento výdajů do ICT i zvyšující se počet patentů. Dle mého názoru si ekonomické subjekty v uvedených zemích uvědomují důležitost informačních technologií a jmenovaných výhod, které z nich plynou a myslím si, že výdaje do ICT se budou i nadále zvyšovat.
4.3
Elektronická ekonomika
E-commerce Významnou častí e-businessu je e-commerce neboli obchodování na Internetu. V posledních letech zaznamenala také prudký nárůst. Je tomu tak i proto, že stoupá dostupnost Internetu a důvěra lidí v tuto síť. Dalším možným aspektem vysoké obliby internetových nákupů je většinou nižší cena, než v obchodech kamenných. Základem 18
Zavedení ICT se zvýší automatizace. To bude mít za následek snížení zmetkovosti, nákladů na výrobu a také úsporu času. S implementací ICT technologií se od základu změní podstata celého výrobního procesu a značně vzrůstá produktivita práce. Tyto technologie lze použít od přípravy a plánování výroby až k jejímu následnému on-line prodeji. Většina zaměstnanců je tak spíše v pozici kontrolorů jakosti výroby, než-li v pozici výrobních dělníků.
27
internetového obchodování jsou e-shopy19 na bázi B2B nebo B2C nebo také internetové aukce20 na bázi C2C. Graf č. 6 zobrazuje vývoj obchodování na Internetu. V zemích jako Dánsko, Finsko, Švédsko, Rakousko a Itálie se počet jednotlivců nakupujících nebo prodávajících zboží nebo služby přes Internet o několik procent snížil. Důvodem může být například fakt, že v těchto vyspělých zemích obchodování přes Internet již není tak aktuální, jako v roce jeho rozkvětu, ale stále si drží značně vysoký podíl. Dle mého názoru je však na vině poklesu DOT.COM21 krize, která proběhla v roce 2000 a naplno se projevila až v následujících letech. Graf č. 6: Vývoj obchodování jednotlivců na Internetu 60
Podíl v %
50 40 2002
30
2007
20
Švýcarsko
ČR
Itálie
Německo
Rakousko
Švédsko
Finsko
Dánsko
0
Francie
10
Zdroj: OECD
19
Webová aplikace, která slouží ke zprostředkování transakcí na Internetu.
20
Jednou z nejvýznamnějších internetových aukcí v ČR je internetový portál Aukro.cz. Počet registrovaných uživatelů tohoto portálu se v roce 2008 blíží 840 tis., hodnota obchodovaných transakcí v tomto roce se pohybovala okolo 2,5 mld. Kč. [24]
21
Nadšení z takzvané nové ekonomiky vedlo k překotnému zakládání internetových firem bez napojení na reálné hospodářství. Tyto firmy žily vlastně jen z bankovních úvěrů a emisí svých akcií, jejichž hodnotu vyhnali spekulanti do astronomických výšek. Bublina praskla v březnu roku 2000. Přímým dopadem byla hluboká nedůvěra v tento typ podnikání. Přímé škody se omezily na nesplácení úvěrů. Odhady říkají, že banky přišly o 200 miliard dolarů.[19]
28
Růst produktivity ekonomiky nezvyšuje pouze obchod mezi jednotlivci, ale hlavně také obchody typu B2B, které probíhají mezi B2B středisky (viz Příloha č. 6 ) . E-learning E-learning je samostatná kapitola elektronické ekonomiky, fungující díky Internetu a síťovému propojení ICT. Následující tabulka [3] ukazuje výhody a nevýhody e-learningu, přičemž tyto výhody jsou nesporné a převažují nad negativními aspekty. Potřebné informace jsou stále aktuální a přístupné odkudkoliv a kdykoliv. E-learning má však i své nevýhody. Jednou z nich je například nerovný přístup k ICT vybavenosti. Problémem může být také motivace, která je u klasického vzdělávání mnohem vyšší. Tab. č. 4: Výhody a nevýhody e-learningu
Výhody E-learningu
Nevýhody E-learningu
Aktuálnost informací Přístup k informacím odkudkoliv Přístup k informacím kdykoliv Vyšší míra interaktivity Nižší náklady na vzdělání Překonání případných zdravotních bariér
Nerovný přístup k ICT Závislost na funkčnosti ICT Možná nekompatibilita systémů Absence motivujícího živého prostředí
Graf č. 7 zobrazuje vývoj implementace e-learningu do podniků v různých zemích. Trend využívání tohoto systému se u uvedených zemí za období 2003-2008 evidentně zvyšoval. Státy jako Itálie a Norsko zaznamenaly prudký růst, a to více než o polovinu.
29
Graf č. 7: Využívání E-learningu ke vzdělávání zaměstnanců ve firmách 45
%
40
EU15
35
ČR
30
Rakousko
25
Německo
20
Norsko
15
Finsko
10
Švédsko Itálie
5 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: OECD
E-banking Následující graf zobrazuje vývoj užívání e-bankingu ve vybraných zemích. Je z něj patrná vzrůstající tendence u všech uvedených států, nejvýše však Dánska, a to přes 16 %. Graf č. 8: E-banking
14 12 10
2002 2003
8 6 4
2004
Německo
Dánsko
Rakousko
Finsko
Švédsko
2 0
Itálie
%
18 16
Zdroj: Eurostat
30
Za pomoci grafů jsou zde zachyceny některé z významných nástrojů nové ekonomiky a je zde také patrný postupný růst v jejich užívání. U e-businessu a jeho částí spatřuji jeden z konkrétních příkladů, souvisejícího s přechodem ekonomiky dřívějšího typu na ekonomiku novou. Je to především způsob obchodování, jehož mechanismus a postupy jsou díky moderním technologiím zcela odlišné od obchodování probíhajícího v minulosti, dle zcela jiných pravidel a zvyklostí. E-learning a e-banking až na e-commerci tedy zvyšovaly svůj podíl a vliv na celkové hospodářství.
4.4
Vývoj pracovní produktivity
4.4.1 Produktivita práce na odpracovanou hodinu Produktivita práce na odpracovanou hodinu22 je zachycena23 jako podíl celkového objemu HDP jednotlivé země a celkového počtu odpracovaných hodin. Od 1992–1998 se produktivita práce na odpracovanou hodinu u níže uvedených zemí každoročně zvyšovala. Nejvyšší nárůst ovšem zaznamenala Jižní Korea, nejnižší hodnoty pak Švýcarsko.
22
Dá se označit za přímější ukazatel, než je produktivita práce na zaměstnanou osobu, a to hlavně z důvodu, že odpracované hodiny na zaměstnance se v jednotlivých krajinách vzájemně liší. Lidé v různých zemích a kulturách mají ve zvyku dávat různou váhu a význam svému volnému času, neboť intenzivním využíváním času k práci sebou nese za následek úbytek času volného a tím také určité snížení míry blahobytu. [15] 23
Zachycení produktivity práce dle OECD v následujících tabulkách a grafech je prováděno pomocí indexu roku 2000 = hodnota 100.
31
Graf č. 9: Produktivita práce na odpracovanou hodinu mezi lety 1992 až 1999 100
Rakousko
95
Francie Německo
90
Itálie 85
Švýcarsko
80
Norsko Švédsko
75
Finsko Kanada
70
Jižní Korea
65 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Zdroj: OECD
Zvyšující se trend u produktivity práce na odpracovanou hodinu pokračoval i v měřeném období 1999-2005. Nejvyšší nárůst zaznamenaly severské země - Norsko, Finsko a Švédsko. Nejlépe si vedla Jižní Korea s téměř 27 body a nejhůře pak Itálie s pouhými 3 body. Graf č. 10: Produktivita práce na odpracovanou hodinu mezi lety 1999 až 2005 125
Rakousko Francie
120
Německo 115
Itálie Švýcarsko
110
Norsko Švédsko
105
Finsko 100
Kanada Jižní Korea
95 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: OECD
32
4.4.2 Produktivita práce na zaměstnanou osobu Produktivita práce na zaměstnanou osobu je v této práci zachycena24 jak podíl celkového objemu HDP země a počtu zaměstnaných osob v krajině. V 1. sledovaném období produktivita práce na zaměstnanou osobu ve všech níže uvedených zemích rostla. Nejvíc tomu tak bylo ve Švédsku s 18,7 body a v Jižní Koreji, jejíž nárůst produktivity činil 17,5 bodů. Nejvyšší meziroční nárůst je zaznamenán u Finska (1992-1993), kdy hodnota činila 4,6 bodů. Graf č. 11: Produktivita práce na zaměstnanou osobu mezi lety 1992 až 1999 100
Rakousko Francie
95
Německo 90
Itálie Švýcarsko
85
Norsko Švédsko
80
Finsko 75
Kanada Jižní Korea
70 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Zdroj: OECD
Ve 2. sledovaném období mezi lety 1999-2005 je nárůst produktivity práce na zaměstnanou osobu téměř stejný jako v 1. období až na Itálii, která zaznamenala výrazný pokles a mezi lety 1999-2005 dosahuje dokonce záporné hodnoty -0,1. Nejvyššího nárůstu dosáhly opět Jižní Korea a Švédsko.
24
Měření je zde rovněž prováděno za pomocí indexu roku 2000 = hodnota 100.
33
Graf č. 12: Produktivita práce na zaměstnanou osobu mezi lety 1992 až 2005 120
Rakousko Francie
115
Německo Itálie
110
Švýcarsko Norsko
105
Švédsko Finsko
100
Kanada Jižní Korea
95 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: OECD
4.4.3 Souhrnná produktivita práce Souhrnná produktivita práce je zde zachycena jako podíl celkového HDP a celkové zaměstnanosti jednotlivé země. V 1. sledovaném období 1992-1998 také souhrnná produktivita v uvedených zemích každoročně rostla. Nejvíce v Kanadě. Nejvyšší nárůst mezi lety 1992-1998 zaznamenalo v uvedeném období Finsko s hodnotou 10,2. Státem s nárůstem nejnižším byla Francie.
34
Graf č. 13: Souhrnná produktivita práce mezi lety 1992 až 1998
100
Rakousko
90
Francie
80
Německo
70
Itálie
60
Švýcarsko
50
Norsko Švédsko
40
Finsko
30
Kanada
20
Jižní Korea
10 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Zdroj: OECD
V období 1999-2005 zaznamenala nejvyšší nárůst souhrnné produktivity práce Itálie, a to o hodnotu 8,9. Vysokou míru souhrnné produktivity si drželo opět Švýcarsko, které značně převyšuje všechny zbylé země, některé dokonce až o polovinu. Nejnižší nárůst byl za uvedené období v Německo o 2,7. Graf č. 14: Souhrnné produktivita práce mezi lety 1999 až 2005 110
Rakousko
100
Francie
90
Německo
80
Itálie
70
Švýcarsko
60
Norsko
50
Švédsko
40
Finsko Kanada
30
Jižní Korea
20 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: OECD
35
Produktivita práce na odpracovanou hodinu, na zaměstnanou osobu i produktivita práce souhrnná se za uvedené období u všech států výrazně zvýšila. Výsledky měření dle OECD jsou v této práci zachyceny od roku 1992. Dá se tedy předpokládat, že na zvyšování produktivity se tak spolu s dalšími faktory podílely také komercionalizace Internetu (1994) a rozvoj ICT technologií, které nabývaly na důležitosti a zvyšovaly své využití v národních ekonomikách vyspělých států. Možnými důvody a souvislostmi růstu pracovní produktivity a nové ekonomiky se tato práce zabývá v následujících kapitolách.
36
4.5
Vliv nové ekonomiky na hospodářství
4.5.1 Měření vlivu nové ekonomiky na produktivitu práce Jedna z možností měření vlivu nové ekonomiky na produktivitu práce je provedení korelační analýzy za využití koeficientu korelace. Čím více se (absolutní hodnota) blíží k hodnotě 1, tím je závislost silnější. Výpočet koeficientu korelace vychází z kovariance, která určí, jestli mezi proměnnými je, či není závislost: cov xy =
1 n ( x −x )( y − y ) ∑ i =1 n −1
Požadujeme-li také informace o intenzitě této závislosti, pak kovarianci vydělíme směrodatnými odchylkami proměnných X a Y a dostaneme výběrový koeficient korelace, dle následujícího vztahu: [7] rxy =
cov xy sx ⋅ s y
Na porovnání vlivu nové ekonomiky na produktivitu práce za pomocí korelační analýzy jsou zapotřebí relevantní data. Pro posouzení určitého vývojového trendu by tyto data měly tvořit časové řady, obsahující alespoň deset až patnáct položek. Data z významných statistických portálů, jako jsou statistiky OECD nebo Eurostatu obsahují nedostatečně dlouhou časovou řadu s daty, týkajících se nové ekonomiky, respektive významných částí nové ekonomiky, na kterých by se dal vliv na produktivitu práce posoudit. Nelze také provést vhodnou komparaci v jednotlivých evropských zemích. Z těchto důvodu není možno provést korelační analýzu tak, aby výsledky této statistické metody byly relevantní. Z výše popsaného důvodu jsem se tedy v práci pokusil zaměřit také na makroekonomický pojem HDP, respektive jeho souvislost s novou ekonomikou a produktivitou práce. Nová ekonomika prokazatelně zažívala boom v polovině 90. let v USA. Ve zmiňovaném období se zde v tomto státu prokazatelně zvyšoval růst HDP, kdy tento růst byl přisuzován právě vlivům nové ekonomiky na produktivitu práce a na celé hospodářství.
37
Vztah a souvislosti mezi HDP a produktivitou práce ve své publikaci sledují také Bernanke a Frank. Dle těchto autorů je ekonomický růst země závislí na produktivitě práce a na podílu zaměstnaných osob a z jejich závěru plyne, že reálný HDP může růst jen do míry, do jaké roste produktivita práce a nebo podíl pracujících osob na celkovém obyvatelstvu. [1] Boom nové ekonomiky v Evropě proběhl o něco později než v USA. V práci jsem se tedy pokusil pomocí korelační analýzy zachytit vliv růstu pracovní produktivity na HDP u tří evropských zemí v období 1995-2005. Zvolil jsem Finsko, jehož hospodářství je silně ovlivněno moderními technologiemi. Dále Německo, které exportuje nejvíce zboží na světě a disponuje také velmi vyspělým hospodářstvím a pro srovnání nakonec i ČR. Hodnoty korelačních koeficientů, udávajících těsnost vztahu mezi veličinami jsou následující: Finsko - I0,32I; Německo - I0,32I; ČR – I0,54I. Z hodnot je tedy patrná relativně silná těsnost mezi produktivitou práce a HDP, a to zejména u ČR. (viz Příloha č. 8)
4.5.2 Vliv nové ekonomiky na HDP Souvislost mezi dlouhodobým technologickým vývojem a jeho vlivem na růst ekonomiky můžeme pozorovat na grafu uvedeném v Příloze č. 7. Tvar křivky růstu světového HDP je zde odvozen z hodnot příslušných období, ve kterých byly díky technologickému pokroku objeveny významné vynálezy té doby. Neobyčejně strmý růst křivky je patrný kolem roku 1960 a 1990, tedy v období, kdy byly vynalezeny první počítače25 a také komercializován Internet. HDP je celkový souhrn statků a služeb vyrobených v jedné zemi, bez ohledu na původ výrobního faktoru podílejícího se na výrobě. Graf č. 15 zobrazuje výsledky výzkumu, který uskutečnila organizace OECD a je z něj zřejmé, že v porovnání obou uvedených období je růst vlivu ICT na HDP větší ve 2. měřeném období. Nejvyšší zvýšení hodnoty zaznamenaly země s vysokým zastoupením ICT ve svém výrobním průmyslu, a to
25
Od jednoho z prvních typů osobních počítačů společnosti Komodor Business Machines se vývoj dostává až k dnešním počítačům, vybaveným dvou-jádrovým procesorem s velmi vysokým výkonem.
38
země jako Švédsko, USA i Dánsko. Podíl informačních a komunikačních technologií na růstu HDP ve všech uvedených zemí výrazně vzrostl, u zemí jako Finsko a Itálie dokonce o trojnásobek stávající hodnoty.
1990-1995
USA
Švédsko
Itálie
Německo
Francie
Finsko
1995-2002
Dánsko
1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0
Kanada
%HDP
Graf č. 15: Podíl ICT na růstu HDP
Zdroj: OECD
Mezi produktivitou práce a HDP existuje určitá souvislost. Obecně je známo, že státy s vyšší produktivitou dosahují vyššího HDP. Z grafu je zřejmé, že rychlý technologický pokrok a ICT mají na HDP přímo úměrný vliv. Důkazem významnosti ICT je také dokument Evropské unie s názvem Lisabonská strategie, přijat Radou Evropy v březnu 2000 v Lisabonu26. Výše uvedený graf dle mého názoru odráží také fakt, že ICT technologie nepochybně zvyšují výstupy ekonomiky. Vliv ICT na HDP se ovšem měří velmi obtížně a to hlavně díky různým výkyvům v ekonomikách států.
26
Tento dokument určuje strategii rozvoje členských zemí Evropské unie v období 2000 až 2010. Jedna z priorit této strategie je ekonomika a společnost založená na znalostech, opatření pro vytváření informační společnosti, výzkum a technologický rozvoj, strukturální reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovace a dokončení vnitřního trhu. [17]
39
4.5.3 Vliv nové ekonomiky na pracovní produktivitu Existence vlivu nové ekonomiky na produktivitu práce je podle některých diskutabilní. Uveďme nejprve názory a poznatky známých kritiků nové ekonomiky, mezi které patří například i současný český prezident Václav Klaus. Ten na jednu stranu souhlasí s faktem, že ekonomický růst a růst produktivity práce v období 1975-2000 byly vyšší než v roce 1950-1975, na druhou stranu má ovšem pochybnosti o tom, že právě tyto kladné hodnoty byly způsobeny právě technologickým pokrokem a novou ekonomikou. [21] O výraznějším vlivu nové ekonomiky nové ekonomiky na produktivitu práce pochyboval také Robert Solow, nositel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1987, který jednou pronesl na adresu počítačů, že: „Počítače jsou vidět úplně všude, jen ne ve statistikách
produktivity“.
Tato
skutečnost
dala
následně
vzniknout
paradoxu
produktivity27. Měření vlivu nové ekonomiku na produktivitu práce není snadné. Snažíme-li se o podrobné posouzení dopadu jedné veličiny na druhou, výsledek může být zkreslen vlivem několika různých faktorů. Je to například fakt, že výrazný rozvoj ICT a Internetu, jehož komercionalizace proběhla kolem roku 1994, probíhal v posledních 10-12ti letech. Časová
řada je tak relativně krátká na to, abychom mohli s jistotou mluvit o velikosti a těsnosti vlivu nové ekonomiky na pracovní produktivitu. Za další významný fakt považuji DOT.COM krizi v roce 2000, kdy po jejím průběhu následovala krize ICT. Ovšem ze zkoumání poznatků a dat uvedených v této práci, týkajících se pracovní produktivity a nové ekonomiky, dle mého názoru plyne fakt, že vliv nové ekonomiky na produktivitu práce je skutečný. Nejprve bych se pozastavil u Schéma č. 1, uvedeného výše. Toto schéma zobrazuje jednotlivé složky, které determinují pracovní produktivitu. Zdůrazňuje se zde důležitost nejen sociálního prostředí a celkové spokojenosti zaměstnanců, ale také důležitost ICT technologií a inovací. Význam těchto složek pro
27
Na první pohled to nemusí být zřejmé, ale pečlivá pozorování některých statistiků a analýzy ekonomů potvrzují setrvalý pokles produktivity od 60. let minulého století. V každém následujícím desetiletí produktivita dále poklesla a tento trend nezměnil ani dramatický nárůst investic do informačních technologií. Někteří lidé tato zjištění považují za důkaz, že informační technologie nemají vliv na vývoj produktivity.[26]
40
produktivitu práce by bylo vhodné porovnat s Grafem č. 2, který zobrazuje investice do ICT technologií ve třech po sobě jdoucích dekádách od roku 1980. Z těchto hodnot je zřejmé, že v každé dekádě investovaly uvedené země do ICT stále větší finanční prostředky. Z evropských zemí tomu tak bylo nejvíce u Švédska a Finska. Porovnáme-li hodnoty Švédska a Finska s jejich hodnotami v oblasti produktivity práce, a to zejména produktivity práce parciální tak zjistíme, že z uvedených zemí dosahovaly jedny z největších nárůstů pracovní produktivity. Není překvapením, že právě tyto státy se ve svém hospodářství na ICT průmysl zaměřují a dosahují v tomto oboru výrazných úspěchů (viz oblasti s největším množstvím přidělených ICT patentů). V práci se věnuji podrobněji internetové síti, dle mého názoru nejvýznamnějšího nástroje nové ekonomiky, a jejímu vlivu na produktivitu práce. Tabulka č. 2 naznačuje, že počet uživatelů internetové sítě na 100 obyvatel se i po roku 2000, kdy proběhla vážná DOT.COM krize neustále zvyšoval. Krize tedy na tento růst neměla významný vliv. Nejvyššího počtu uživatelů dosahují z uvedených zemí opět Švédsko a Finsko, což také koresponduje s hodnotami uvedenými v tabulkách produktivity práce - jak počet uživatelů, tak i hodnoty pracovní produktivity se zvyšují. Opět je zde dle mého názoru zřejmý vliv nové ekonomiky na produktivitu práce, respektive jejího nástroje Internetu na tyto severské země, kde je podíl zastoupení ICT technologií v hospodářských odvětvích na vysoké úrovni. Zaměříme-li komparaci na Tabulku č. 3, která zobrazuje využívání internetové sítě firmami v běžných podnikatelských činnostech nebo jako prostředek ke zviditelnění na trhu výrobků a služeb, implementace této sítě firmami do svých základních funkčních mechanismů se také každoročně zvyšovala. Lze tedy konstatovat, že DOT.COM krize v roce 2000 neměla vliv ani na implementaci Internetu ve firmách. Nadprůměrných hodnot zde opět dosahuje především Finsko a Švédsko. Zaměříme-li se však na rok 2007, můžeme zde u těchto dvou států pozorovat menší pokles. Důvodem může být krize informačních a komunikačních technologií. O této krizi mluví společnosti Gartner, IDC a také Forrester28.
28
Společnosti IDC, Gartner a Forrester jsou významné analytické firmy.
41
Dle mého názoru se tato krize projeví nejprve ve státech se silným postavením moderních technologií. Ve státech, v jejichž hospodářství hrají technologie hlavní roli. Dá se očekávat, že se projeví také u ostatních zemí, ovšem o něco později a je možné, že v menším rozsahu. Pro srovnání vlivu nové ekonomiky na produktivitu práce bych se zaměřil také na země, které nedosahovaly v údajích o produktivitě práce tak významných hodnot, jako již zmiňované Finsko a Švédsko. Pro názorné porovnání sem si tedy vybral Itálii a soustředil se na rozvoj významných nástrojů nové ekonomiky právě v této krajině. S porovnáním s Finskem a Švédskem lze pozorovat nižších hodnot již u Tabulky č. 1. Nejenom že v roce 2000 byl počet uživatelů na 100 obyvatel nižší než tomu tak bylo u severských zemí, ale také hodnota za uplynulé období v roce 2007 dosahovala spíše průměrných hodnot. Tyto údaje korespondují s daty v tabulkách produktivity práce, a to zejména produktivity parciální, kde v Tabulce č. 6 lze pozorovat dokonce mírný pokles růstu v letech 2002 a 2003. Tato stagnace je mimo jiné patrná také v Tabulce č. 9 (viz Příloha č. 4) Dalo by se říct, že výdaje na ICT jsou pro Itálii ve srovnání s dominantním Finskem a Švédskem tou největší slabinou. Z uvedených Grafů 2 a 3 Itálie držela krok se severskými zeměmi v prvních dvou dekádách 1980-1990 a 1990-2000. Ovšem výrazné zaostávání lze pozorovat od roku 2000, což se dle mého názoru opět nemalým způsobem projevilo na údajích o produktivitě práce. Výrazně podprůměrné hodnoty dosahuje Itálie jak v Grafu č. 4, který zobrazuje výdaje na výzkum a vývoj soukromých subjektů tak i v Grafu č. 5, který zobrazuje počet patentů. V oblasti e-businessu Itálie v porovnání se Švédskem a Finskem vykazuje také relativně podprůměrných hodnot. Úpadek e-commerce lze jako u ostatních krajin vysvětlit DOT.COM krizí, ovšem ani tak podíl jednotlivců obchodujících na Internetu není nijak významný. Stejné je tomu tak i u e-learningu. Zajímavostí je, že zrovna Itálie z uvedených evropských zemích dosahuje zdaleka nejnižších hodnot. U e-bankingu je sice patrný určitý rozvoj a také nárůst podílu, ovšem ne tak vysokého jako u ostatních uvedených zemí. Vliv nové ekonomiky, respektive informačních a komunikačních technologií na produktivitu práce zobrazuje také graf OECD (viz Graf č. 16).
42
Graf č. 16: Vliv moderních technologií na produktivitu práce 3,00 2,50
%
2,00 1,50 1,00
Thajsko
Irsko
Korea
Japonsko
Finsko
Švédsko
Německo
Rakousko
Francie
ČR
Dánsko
Norsko
0,00
Itálie
0,50
Zdroj: OECD
Z Grafu č. 16 je zřejmé, že v zemích Jihovýchodní Asie, Finsku a Švédsku je vliv ICT technologií na produktivitu práce největší. I zde bych se u komparace zaměřil na tabulky produktivity práce, a to zejména parciální (viz Příloha č. 4). U parciálních produktivit můžeme pozorovat fakt, že z uvedených zemí dosahuje Jižní Korea v tabulkách pracovní produktivity těch nejvyšších hodnot. Dle mého názoru není náhoda, že právě v tomto státu je vysoká jak produktivita práce, tak i velký vliv moderních technologií na pracovní produktivitu. Tyto hodnoty u statistik produktivity jsou způsobeny právě vlivem nové ekonomiky, respektive některých z jejich složek. Vliv nové ekonomiky, prostřednictvím ekonomiky elektronické, na produktivitu práce již není tak zřejmý, jako například u Internetu. Graf. č. 7 a Graf č. 8 sice naznačují, že využívání těchto složek elektronické ekonomiky a jejich vliv na ekonomiku narůstá. Naproti tomu, data uvedená v Grafu č. 6, zabývající se e-commercí, už tak jasný vývojový trend nezobrazují.
43
5
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo posouzení vlivu nové ekonomiky na pracovní produktivitu. Po vypracování celé práce dle jednotlivých zadaných kritérií jsem přišel k závěru, že vliv nové ekonomiky na pracovní produktivitu skutečně existuje. Nová ekonomika ovlivňuje pracovní produktivitu skrze její nástroje, mezi něž můžeme zařadit například internetovou síť, ICT technologie a další moderní technologie, které postupem času vznikaly díky technologickému pokroku v jednotlivých zemích. V polovině 90. let dvacátého století měly ICT významný vliv na tehdejší nabídkový šok, který se projevil zejména v USA. Nová ekonomika představuje soubor rozdílných jevů a činností a je tedy velmi složité uvést jednoduchou definici, která by tento pojem jednoznačně vystihovala. Nová ekonomika je však skutečná. Dalo by se zjednodušeně říct, že je to určitý vývoj, který sebou nesl významný hospodářský růst a růst využívání moderních technologií. Kromě již zmiňovaného Internetu a ICT je to také e-business a jeho jednotlivé podskupiny – e-commerce, e-learning, e-banking a další. Z dat získaných zejména z internetových portálů OECD a Eurostatu pak usuzuji, že vysoká parciální produktivita úzce souvisí s rozvinutými moderními technologiemi a jejich využíváním v hospodářství. Z praktického hlediska zkoumání dat, které mají objasnit dopad nové ekonomiky na pracovní produktivitu v jednotlivých krajinách, je práce zaměřena na tři evropské země - Finsko, Švédsko a Itálii. Výsledné hodnoty přímý vliv nové ekonomiky na pracovní produktivitu jasně dokazují. Zaměříme-li pozornost na Finsko a Švédsko jako na země, dominující téměř všem statistikám, které zobrazují využívání nástrojů nové ekonomiky tak zjistíme, že zejména hodnoty parciální produktivity práce jsou v těchto státech nad evropským průměrem, výrazně převyšující ostatní uvedené evropské země. Oproti tomu, zaměříme-li se na srovnání s Itálií, jejíž data u statistik nové ekonomiky zdaleka nedosahují hodnot zmiňovaných severských států tak zjistíme, že parciální produktivita práce Itálie za těmito dvěma zeměmi výrazně zaostává, a to hlavně po roku 2000. Z hlediska postupu času bude zajímavé pozorovat, jak se na současném rychlém rozvoji nové ekonomiky a také produktivity práce podepíše finanční krize, která propukla
44
v září roku 2008 v USA a díky vysoké úrovni globalizace se stala celosvětovým problémem. Tato práce tudíž vytvořila určitý prostor a možnost pro ostatní studenty, kteří by zkoumali jak novou ekonomiku, tak i produktivitu práce po roku 2008, jejich vývoj a vzájemný vztah.
45
6
SEZNAM POUŽITÉ PRAMENŮ
LITERATURY
A
DALŠÍCH
6.1
Knihy a publikace
[1]
BERNANKE S, Ben. FRANK H., Robert. Ekonomie. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 803 s. ISBN 80-247-0471-4
[2]
LISÍ, Jan a kol. Ekonómia v novej ekonomice. 2. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2007. 634 s. ISBN 978-80-8078-164-4
[3]
NOCAR, David. E-learning v distančním vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 77 s. ISBN 80-244-0802-3
[4]
STEINOVÁ, Martina a kol. E-marketing II. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2003. 107 s. ISBN 80-248-0351-8
[5]
KRAFT, Jiří. Firma v makroekonomickém prostředí. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2002. 181 s. ISBN 80-7044-443-6
[6]
WOODS, W. W. A. Internetová tržiště B2B pro 21. století. 1. vyd. Unhošť: Petr Wimmer, 2004. 277 s. ISBN 80-239-3899-1
[7]
ŠOLTÉS, Erik. Regresná a korelačná analýza. 1. vyd: Bratislava: Iura Edition, 2008. 287 s. ISBN 978-80-8078-163-7
[8]
FIALA, Petr. Síťová ekonomika. 1. vyd. Praha: Profesional publishing, 2008. 225 s. ISBN 978-80-86946-69-6
[9]
ŽÁK, Milan a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 1999. 806 s. ISBN 80-7201-172-3
[10]
MANKIW, N. Grwgory. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishung, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1
46
6.2
Internetové zdroje
[11]
Čína má těsně před olympiádou v kapse jedno vítěztví - nejvíce uživatelů internetu. c2008, [cit. 2009-04-16]. Dostupné z:
[12]
CHOI J., JAMES. Does the Internet Increase Trading? Evidence from Investor Behavior in 401(K) Plans [online]. c2000, [cit. 2009-05-02]. Dostupné z:
[13]
JENÍČEK, Vladimír. Ekonomický růst a nová ekonomika. [online]. [cit. 2009-05-10].Dostupné z: <www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&iId=137321&PHPSESSID=75630 c1f2ce39c537fe48a13c6e4b3e8>
[14]
PAVLÍK, Petr. E-learning v Kooperativě [online]. c2002 ,[cit. 2009-04-16]. Dostupné z:
[15]
EUR-Lex [online]. c2008, [cit. 2009-03-10]. Dostupné z:
[16]
Internet – Wikipedie, otevřena ecyklopedie [online]. c2009, [cit. 2009-03-19]. Dostupné z:
[17]
Lisabonská strategie [online]. c2008, [cit. 2009-04-10]. Dostupné z:
[18]
Measuring the information economy [online].[cit. 2009-03-14]. Dostupné z:
[19]
Největší světové krize [online]. c2008, [cit. 2009-04-07]. Dostupné z:
[20]
OECD Glosary Of Statistical Terms – New economy Definition [online]. c2004, [cit. 2009-03-14]. Dostupné z:
47
[21]
KLAUS, Václav. Přednáška prof. Václava Klause o nové ekonomice při slavnostním obědě u příležitosti vyhlášení TOP 100 [online]. c2000, [2009-05-10]. Dostupné z:
[22]
SOUKUP, Jiří. Rozvoj nové ekonomiky v České republice [online]. [cit.2009-04-30]. Dostupné z:
[23]
Science, technology and inovation in Europe [online]. c2006, [cit. 2009-02-20]. Dostupné z:
[24]
Virklis [online]. c2008, [cit. 2009-02-20]. Dostupné z:
[25]
Všemi osmi [online]. c2008, [cit. 2009-04-07]. Dostupné z:
[26]
NOVÁK, Radek. Záhadný paradox produktivity [online]. c2002, [cit. 2009-05-10]. Dostupné z:
48
7
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA Č. 1: Přechod ze staré ekonomiky na novou Schéma č. 3: Přechod staré ekonomiky na novou [2] S
N
T
O
A
V
R Á
E K
Á
Změna spotřebitelského prostředí Technologické změny Růst nároků na znalosti Globalizace ekonomik
O
Změna podnikatelského prostředí
E
Změna charakteru trhů
K
Změna makroekonomického rámce
O
Změna globálního ekonomického prostředí
N
N
O
O
M
M
I
I
K
K
A
A
PŘÍLOHA Č. 2: Schéma e-businessu Schéma č. 4: E-business
E-business E-learning
E-commerce
e-Goverment
e-Channels
e-Banking
e-Procurement
PŘÍLOHA Č. 3: Architektura e-learningu Následující schéma [14] zobrazuje fungování e-learningu, kde na jedné straně systému stojí studenti a lektor využívající e-learning ke svému vzdělávání a na straně druhé stojí autor, který vzdělávací program vytvořil a personál, starající se o funkčnost a náplň e-learningového programu. Schéma č. 5: Architektura E-learningu
Studenti Autor
Programátor
E-LEARNING Server
On-line konzultace a e-mail
Administrativa Lektor
PŘÍLOHA Č. 4: Vývoj produktivity práce ve vybraných zemích Tab. č. 5: Produktivita práce na odpracovanou hodinu ve vybraných zemích mezi lety 1992 až 1998
Období
Země 1992 Rakousko Francie Německo Itálie Švýcarsko Norsko Švédsko Finsko Kanada Jižní Korea
80,1 84,7 83,9 87,8 91,0 82,3 79,6 76,8 86,0 69,2
1993 82,0 85,7 85,0 89,7 91,8 84,0 83,0 81,3 86,9 71,9
1994 85,2 87,5 87,3 93,5 92,3 87,4 85,3 84,9 88,3 75,6
1995 91,6 90,0 89,8 96,2 93,8 90,0 87,7 86,6 89,4 79,6
1996 92,3 90,5 92,2 95,5 95,9 92,7 89,1 88,8 89,4 83,2
1997 93,8 92,6 94,6 97,4 98,1 95,2 92,5 91,4 92,7 87,5
1998 96,0 95,1 95,8 96,8 98,9 95,0 94,5 94,6 94,3 91,2
Zdroj: OECD
Tab. č. 6: Produktivita práce na odpracovanou hodinu ve vybraných zemích mezi lety 1999 až 2005
Období
Země 1999 Rakousko Francie Německo Itálie Švýcarsko Norsko Švédsko Finsko Kanada Jižní Korea Zdroj: OECD
97,9 96,6 97,0 97,7 97,5 96,1 96,4 95,9 96,9 97,1
2000 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2001 100,1 100,8 102,0 100,8 101,8 103,2 100,2 102,3 100,8 102,5
2002 102,0 103,9 103,8 100,4 103,0 105,2 104,0 102,9 102,0 108,2
2003 102,4 105,1 105,1 98,8 102,2 108,5 107,5 104,2 102,6 113,2
2004 104,3 105,7 106,2 100,1 102,6 109,9 111,4 107,3 103,1 118,2
2005 107,1 107,2 107,9 100,6 104,6 111,0 114,7 109,1 105,3 123,6
Tab. č. 7: Souhrnný přehled produktivity práce na odpracovanou hodinu za období 1992 až 2005
Země
1. období
2. období
Celkem
1992-1998
1999-2005
1992-2005
15,9 10,4 11,9 9,0 7,9 12,7 14,9 17,8 8,3 22,0
Rakousko Francie Německo Itálie Švýcarsko Norsko Švédsko Finsko Kanada Jižní Korea
9,2 10,6 10,9 2,9 7,1 14,9 18,3 13,2 8,4 26,5
25,1 21,0 22,8 11,9 15,0 27,6 33,2 31,0 16,7 48,5
Zdroj: OECD
Tab. č. 8: Produktivita práce na zaměstnanou osobu ve vybraných zemích mezi lety 1992 až 1999
Období
Země 1992 Rakousko Francie Německo Itálie Švýcarsko Norsko Švédsko Finsko Kanada Jižní Korea Zdroj: OECD
85,4 90,2 89,2 87,8 92,2 85,5 76,5 77,0 85,5 72,7
1993 86,1 90,5 89,5 89,7 92,8 87,0 80,7 81,6 86,7 76,0
1994 88,0 92,1 91,7 93,3 94,5 90,4 84,9 86,2 89,0 79,5
1995 90,9 93,4 93,5 96,1 94,7 92,0 87,6 87,9 89,8 83,9
1996 92,2 94,1 95,0 96,1 95,3 94,4 89,7 90,0 90,3 87,4
1997 94,0 95,9 96,9 97,5 96,8 96,7 93,4 92,4 92,7 90,0
1998 96,1 97,8 97,7 97,8 97,9 96,4 95,3 95,2 94,2 90,3
Tab. č. 9: Produktivita práce na zaměstnanou osobu ve vybraných zemích mezi lety 1999 až 2005
Období
Země 1999 Rakousko Francie Německo Itálie Švýcarsko Norsko Švédsko Finsko Kanada Jižní Korea
97,4 99,0 98,3 98,4 97,8 97,4 97,7 96,7 96,9 96,5
2000
2001
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
2002
100,1 100,0 101,0 99,8 99,5 101,4 98,8 101,4 100,5 101,9
2003
101,9 100,3 101,9 98,7 99,6 102,2 101,0 101,6 100,6 105,9
2004
102,9 101,2 102,7 96,9 99,5 104,3 103,6 102,4 100,6 109,3
2005
105,5 103,7 103,9 98,2 101,7 107,1 108,9 105,7 102,2 112,7
107,9 105,0 105,0 98,3 103,7 108,3 112,1 107,1 103,6 116,0
Zdroj: OECD Tab. č. 10: Souhrnný přehled produktivity práce na zaměstnanou osobu za období 1992 až 2005
Země Rakousko Francie Německo Itálie Švýcarsko Norsko Švédsko Finsko Kanada Jižní Korea Zdroj: OECD
1. období
2. období
Celkem
1992-1998
1999-2005
1992-2005
10,7 7,6 8,5 10,0 5,7 10,9 18,8 18,2 8,7 17,6
10,5 6,0 6,7 -0,1 5,9 10,9 14,4 10,4 6,7 19,5
21,2 13,6 15,2 9,9 11,6 21,8 33,2 28,6 15,4 37,1
Tab. č. 11: Souhrnná produktivita práce ve vybraných zemích mezi lety 1992 až 1998
Období
Země 1992 Rakousko Francie Německo Itálie Švýcarsko Norsko Švédsko Finsko Kanada Jižní Korea
43,5 53,3 47,3 45,5 93,7 54,0 41,7 45,1 60,9 19,6
1993 43,8 53,5 47,5 46,4 94,3 55,1 43,1 47,6 61,7 20,5
1994 45,0 54,6 48,9 48,2 96,1 57,1 45,2 50,0 63,5 21,6
1995 48,2 55,3 49,7 49,6 96,4 58,3 46,2 51,0 64,2 22,9
1996 48,9 55,7 50,3 49,9 97,0 60,1 47,3 52,2 64,7 24,0
1997 49,6 56,7 51,3 50,7 99,0 61,5 49,1 53,6 66,4 24,7
1998 50,8 57,8 51,7 50,9 100,2 61,5 50,1 55,3 67,6 24,5
Zdroj: OECD Tab. č. 12: Souhrnná produktivita práce ve vybraných zemích mezi lety 1999 až 2005
Období
Země 1999 Rakousko Francie Německo Itálie Švýcarsko Norsko Švédsko Finsko Kanada Jižní Korea Zdroj: OECD
51,6 58,5 52,0 51,1 100,8 62,2 51,3 56,1 69,5 26,3
2000 52,8 59,2 52,7 51,9 103,2 63,8 52,3 57,6 71,5 27,4
2001 52,7 59,3 53,1 51,8 102,7 64,9 51,8 58,3 72,1 27,9
2002 53,5 59,5 53,4 51,2 102,8 65,6 53,0 58,6 72,4 29,0
2003 53,2 60,1 53,8 50,4 102,7 70,0 54,3 59,6 72,2 30,0
2004 55,0 61,5 54,2 60,0 105,0 69,3 57,8 61,6 73,2 30,8
2005 55,9 62,3 54,7 60,0 107,2 70,3 58,7 62,5 74,1 31,7
PŘÍLOHA Č. 5: Ceny za webovou prezentaci Tab. č. 13: Ceny za webovou prezentaci dle koncovky české společnosti Forpsi
Země ČR Čína Indie Rusko Japonsko Velká Británie Švédsko Německo Švýcarsko Rakousko Zdroj: Doménové centrum Forpsi.cz
Cena v Kč 274,0 1 060,0 833,0 833,0 2 737,0 833,0 1 309,0 357,0 833,0 833,0
Doba registrace v letech 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1
Koncovka CZ CN IN RU JP UK SE DE CH AT
PŘÍLOHA Č. 6: Některá úspěšná B2B tržiště Následující tabulka [6] zobrazuje některá ze světových, velmi úspěšných B2B tržišť z různých sektorů hospodářství, které využívají společnosti z celého světa. Tab. č. 14: Některá úspěšná světová B2B tržiště
Název tržiště
Popis
Webová adresa
Založeno 14-ti leteckými společnostmi z celého www.aeroxchange.com Aeroxchange světa. Tržiště usiluje o vyšší efektivitu dodavatelského systému. Mezinárodní makléřské tržiště. www.brokertec.com BrokerTec Největší internetové tržiště s pojišťovacími a www.catex.com CATEX zajišťovacími službami. Největší světové internetové tržiště s chemikáliemi www.chemconect.com ChemConnect a plasty.
Converge
Vedoucím světovým B2B tržištěm v elektronice.
Letectví a kosmonautika Největší internetové tržiště pro surovou naftu a Houston street rafinované produkty. Těžba, minerály a odvětví kovů. Quadrem Vedoucím světovým B2B tržištěm v oblasti Transora baleného spotřebního zboží.
Exostar
www.converge.com www.exostar.com www.houstonstreet.com www.quadrem.com www.transora.com
PŘÍLOHA Č. 7: Dlouhodobý technologický pokrok a růst HDP Graf č. 17: Dlouhodobý technologický pokrok a růst HDP [13]
18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1000
1250
1450
1650
1850
1960
1980
PŘÍLOHA Č. 8: Data použitá k výpočtu korelačního koeficientu Tab. č. 15: Data k výpočtu korelačního koeficientu
1995 Česká republika 12 838,60 HDP (x) -3 009,00 x-x prům. 9 054 081 x2 2,0 Pr. práce (y) -1,14 y-y prům. 1,2996 y2 Finsko 18 809,80 HDP (x) -6 052,89 x-x prům. 36 637 488 x2 2,1 Pr. práce 0,090909 y-y 0,008264 y2 Německo 22 537,20 HDP (x) -3 723,26 x-x prům. 13 862 692 x2 2,9 Pr. práce (y) 0,954545 y-y prům. 0,911157 y2 Zdroj: OECD
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
13 668,50
13 836,70
13 965,60
14 312,50
14 975,00
16 177,60
16 872,30
17 999,80
19 311,20
20 365,80
-2 179,10
-2 010,90
-1 882,00
-1 535,10
-872,60
330,00
1 024,70
2 152,20
3 463,60
4 518,20
4 748 477
4 043 719
3 541 924
2 356 532
761 430
108 900
1 050 010
4 631 965
11 996 525
20 414 131
2,7
-2,0
0,5
3,4
4,1
6,8
3,1
4,2
3,7
4,9
-0,44
-5,14
-2,64
0,26
0,96
3,66
-0,04
1,06
0,56
1,76
0,1936
26,4196
6,9696
0,0676
0,9216
13,3956
0,0016
1,1236
0,3136
3,0976
19 316,70
20 998,00
22 656,20
23 685,80
25 638,30
26 637,40
27 560,30
27 676,20
29 867,20
30 643,70
-5 545,99
-3 864,69
-2 206,49
-1 176,89
775,61
1 774,71
2 697,61
2 813,51
5 004,51
5 781,01
30 758 015
14 935 836
4 868 602
1 385 072
601 569
3 149 592
7 277 095
7 915 833
2 5045 111
33 420 066
2,4
2,7
3,0
1,6
3,4
1,4
0,2
0,8
3,2
1,3
0,390909
0,690909
0,990909
-0,40909
1,390909
-0,60909
-1,80909
-1,20909
1,190909
-0,70909
0,15281
0,477355
0,981901
0,167355
1,934628
0,370992
3,27281
1,461901
1,418264
0,50281
23 098,30
23 592,90
24 256,30
25 141,70
25 919,00
26 861,70
27 587,20
28 579,30
29 911,90
31 379,60
23 098,30
23 592,90
24 256,30
25 141,70
25 919,00
26 861,70
27 587,20
28 579,30
29 911,90
31 379,60
533 531 463
556 624 930
588 368 090
632 105 079
671 794 561
721 550 927
761 053 604
816 776 388
894 721 762
984 679 296
2,7
2,6
1,2
1,3
3,1
2,0
1,7
1,3
1,0
1,6
0,75454545
0,65454545
-0,74545455
-0,6454545
1,15454545
0,05454545
-0,2454545
-0,64545455
-0,9454545
-0,3454545
0,56933884
0,42842975
0,55570248
0,41661157
1,33297521
0,00297521
0,06024793
0,41661157
0,8938843
0,1193388
