VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Finance a řízení FINANČNÍ GRAMOTNOST JAKO NÁSTROJ PROTI ZADLUŽOVÁNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Finance a řízení

FINANČNÍ GRAMOTNOST JAKO NÁSTROJ PROTI ZADLUŽOVÁNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Bakalářská práce

Autor: Lenka Antušková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava, 2016

Anotace Autor: ANTUŠKOVÁ Lenka Název BP: Finanční gramotnost jako nástroj proti zadlužení českých domácností Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá finanční gramotností jako nástrojem proti zadlužování českých domácností. Tato práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsána psychologie chudoby a bohatství člověka, vybrané finanční produkty, které se objevují v otázkách dotazníkového šetření, dále definice finanční gramotnosti a teoretická část je završena popisem finančního plánu a rodinného rozpočtu. Obsahem praktické části je průzkum znalostí finanční gramotnosti občanů dvou regionů. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty jednotlivé výsledky a doporučení.

Klíčová slova Finanční produkty, finanční gramotnost, finanční vzdělávání, finanční plán, rodinný rozpočet

Annotation Author: ANTUŠKOVÁ Lenka Bachelor thesis name: Financial literacy as a tool against the indebtedness of Czech households. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economic Studies. Leading teacher of the bachelors thesis: Ing. Věra Nečadová. Level of professional qualification: bachelor. This bachelor thesis deals with financial literacy as a tool against the indebtedness of Czech households. This thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part describes the psychology of human poverty and wealth, selected financial products that appear in the issues of the questionnaire, as well as the definition of financial literacy and theoretical part is completed by a description of the financial plan and the family budget. The practical part contains a survey of financial literacy knowledge of citizens from two regions. In the end of the thesis, there are summarized the individual results and recommendations.

Key words Financial products, financial literacy, financial education, financial plan, family budget

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 4. 2016

Antušková Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Věře Nečadové za její odbornou pomoc a ochotu, cenné připomínky a za její odborné vedení, které mi poskytla v průběhu zpracování bakalářské práce. Ráda bych touto cestou poděkovala své rodině za podporu při psaní bakalářské práce i za celkovou podporu během studia na Vysoké škole.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 I. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 11 Peníze a chudoba - jejich vliv v životě člověka ................................................... 12

1 1.1

Psychologie bohatství....................................................................................... 12

1.1.1

Touha po penězích .................................................................................... 12

1.2

Psychologie chudoby ....................................................................................... 15

1.2.1

Chudoba a sociální vyloučení ................................................................... 15 Vybrané finanční produkty .................................................................................. 17

2 2.1

Běžný platební účet .......................................................................................... 17

2.2

Spořicí účet a termínovaný vklad ..................................................................... 17

2.3

Krátkodobé revolvingové úvěry ....................................................................... 18

2.4

Spotřebitelské úvěry ......................................................................................... 18

2.5

Hypoteční úvěry ............................................................................................... 19

2.6

Produkty pojišťoven ......................................................................................... 20 Finanční gramotnost ............................................................................................ 20

3 3.1

Definice finanční gramotnosti .......................................................................... 20

3.2

Význam finanční gramotnosti .......................................................................... 21 Finanční vzdělávání občanů ČR .......................................................................... 23

4 4.1

Národní strategie finančního vzdělávání .......................................................... 24

4.2

Výzkum agentury IPSOS ................................................................................. 26 Finanční plán........................................................................................................ 27

5 5.1

Co je finanční plán a proč ho dělat? ................................................................. 27

5.1.1

Finanční plánování a životní cyklus rodiny .............................................. 27

5.1.2

Co nám hrozí bez finančního plánu? ........................................................ 28

5.1.3

Jak definovat cíle finančního plánu .......................................................... 28

5.2

Rodinný rozpočet ............................................................................................. 29

II. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 30 Výzkum ................................................................................................................ 31

6 6.1

Výzkumné šetření............................................................................................. 31

6.2

Cílová skupina - základní vzorek ..................................................................... 33

6.3

Metody sběru dat .............................................................................................. 34

6.4

Skladba dotazníkového šetření ......................................................................... 34

6.4.1

Osobní rozpočet (OR) ............................................................................... 34

6.4.2

Vědomostní otázky (VO) .......................................................................... 35

6.4.3

Otázky týkající se osobního profilu (OP) ................................................. 35 Otázky osobního rozpočtu respondentů ............................................................... 36

7

7.1. Předpoklady k otázkám z OR - shrnutí ................................................................ 41 Otázky vědomostní .............................................................................................. 42

8

8.1. Předpoklady k otázkám z VO- shrnutí ................................................................. 53 Otázky týkající se osobního profilu ..................................................................... 54

9 9.1

Předpoklady k otázkám z OR- shrnutí ............................................................. 56

Závěr ............................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury ............................................................................................... 61 Seznam obrázků .............................................................................................................. 63 Seznam tabulek ............................................................................................................... 63 Seznam příloh ................................................................................................................. 64

Úvod Finanční gramotnost je problematikou, která je předmětem diskuzí již mnoho let a na mnoha úrovních. Pro současného občana je nezbytností znát a rozumět ekonomickým základům dnešní společnosti. Lidé by měli především pro zabezpečení sebe a své rodiny umět činit správná rozhodnutí i na finančním trhu a dobře se orientovat v problematice toku peněz. Ekonomická situace se nás dotýká v každodenním životě a neustále se mění. Měli bychom si uvědomit, že je nezbytné řádně spravovat svůj osobní či rodinný rozpočet, jeho finanční aktiva a finanční závazky. Současný rychle se měnící globální svět klade vyšší nároky na připravenost, dovednost a schopnost jedince. Hlouběji mě tato problematika zaujala v době, kdy jsem vykonávala odbornou praxi na Úřadu práce v Pardubicích. V rámci této praxe jsem se mimo jiné mohla zúčastnit odborného semináře určeného pro žadatele o práci, který se týkal finanční gramotnosti. Porovnala jsem tak nejen své dovednosti a znalosti v této oblasti, ale především jsem se zamyslela nad finanční situací některých svých příbuzných a známých. Rozhodla jsem se, že se budu snažit jim pomoci vyřešit nelehkou životní situaci. Navštívila jsem proto Občanskou poradnu v Pardubicích, která je členem Asociace občanských poraden. Tyto poradny nabízejí zdarma pomoc a rady občanům v tíživých situacích, mimo jiné i v oblasti finanční a rozpočtové. Zde jsem si ověřila, že se nejedná o ojedinělý případ a v podobné situaci se ocitly i jiné domácnosti. Byla jsem svědkem toho, že se mnozí lidé v aktivním věku neorientují v oblasti finanční gramotnosti, neumí si sestavit rodinný rozpočet, nemají své finance pod kontrolou a zadlužují se pak nad rámec svých možností a jejich životní situace, ve které se ocitají, je velmi složitá a zasáhne veškeré členy rodiny i jejich nejbližší okolí nejen po stránce ekonomické, ale i psychické. Veškeré tyto podněty a zjištěné informace mě vedly k tomu, že se ve své bakalářské práci zaměřím na problematiku finanční gramotnosti a své výsledky průzkumu poskytnu právě Občanské poradně v Pardubicích Hlavním cílem této bakalářské práce je tedy vymezit základní pojmy související s finanční gramotností občana a popsat úroveň a možnosti finančního vzdělání, které je určeno pro laickou veřejnost v České republice. Cílem praktické části je zmapovat a porovnat úroveň znalostí respondentů ze dvou regionů v oblasti finanční gramotnosti a pokusit se přispět k objasnění vztahů mezi finanční gramotností a zadlužeností domácností ve sledovaných regionech. 9

Metody použité v této práci jsou popis, analýza, studium odborné literatury a dotazníkové šetření. Z důvodu podchycení různých cílových skupin a větší možnosti porovnávání různých parametrů jsem zvolila tištěnou verzi dotazníku.

10

I. TEORETICKÁ ČÁST

11

1

Peníze a chudoba - jejich vliv v životě člověka

1.1

Psychologie bohatství

1.1.1 Touha po penězích "Člověk, který navštíví psychoterapeuta, aby mu pomohl hledat řešení na problémy v manželství, při alkoholismu, sexuální dysfunkci, depresích a nemocech, si nechce připustit, že nepodstatou jeho problémů je vztah mezi penězi a osobním selháním. Raději hovoří o neštěstí, jaká ho postihla, nezdarech v mezilidských vztazích, které nemůže ovlivnit, či o svých nočních můrách, které ničí jeho zdraví a připravují o chuť do života" (Goldberg, Lewis, 1978) To, jak člověk vnímá svět a chová se, je určováno touhou docílit štěstí a být šťastným. V reálném světě to ovšem bez překážek a úsilí nejde a my nedostaneme vždy to, co si přejeme. Lidé si vytvářejí tzv. mechanismy - mezi přáním a jejich naplnění vstupují peníze jako zprostředkovatel (Simmel, 2006) a ty nám dají naději, že můžeme docílit všeho snadněji, než jak tomu bylo v dobách bez peněz. Z tohoto tvrzení poté vzniká iluze, že naše štěstí a životní uspokojení jde ruku v ruce s vlastněním určitého peněžního obnosu. Z peněz se tak stává božstvo moderní společnosti, protože přestávají být pouhým prostředkem směny, ale mění se v konečný účel našeho bytí (Simmel, 2006). V očích mnoha lidí nabývají peníze důležitosti, stávají se prostředkem pro dosažení štěstí a vzbuzují šanci, že čím blíž se k nim lidé dostanou, tím více zroste naděje, že je jejich touha po naplnění štěstí na dosah ruky. Peníze nás ovlivňují více, než jsme ochotni si připustit. Profesoři Lea a Webley (2006) tvrdí, že skutečné lidské chování ve vztahu k penězům nelze vysvětlit pouze tím, že jsou užitečné. Podle nich se totiž jedná o něco více. Mluví o tom, že bohatství vyprovokuje člověka k bizardnímu chování. Z názorných argumentů můžeme jen těžko říci, že funkce peněz spočívá ve zprostředkování výměny služeb a zboží, jakou lidé potřebují ke svému přežití a uspokojení svých potřeb. Celková přitažlivost peněz, podobně jako například drog, je především v tom, že určují to, jak se cítíme, i když tato změna nemá pro nás žádný evoluční či biologický význam (www.spring.org.uk). Lidé si myslí, že poté co budou vlastnit peníze, dosáhnou dobrého 12

pocitu. To je ovšem pouze malá část výhody peněz, která nevede k výhodě dlouhodobé. V podstatě se jedná o hon za majetkem s cílem tento majetek mít. Lea a Webley (2006) se domnívají, že naše touha po penězích vychází z:  nadšení z obchodování. Člověk jako sociální druh pomáhá jeden druhému a naše vzájemná kooperace prošla dlouhým evolučním vývojem. Lidé se naučili směnovat zboží a služby ku prospěchu obou stran. Kdo byl však v obchodování úspěšnější, měl větší šanci, že přežije. K tomu navíc samotný obchod přináší vzrušení a peníze jsou přitom jen zástupné potěšení.  způsob, jak si udržet náskok před ostatními „v tlupě“. Lidé si rádi hrají dlouho dospíváme a během růstu i v dospělosti máme silný instinkt hrát si. Možná, že tento výrazný sklon, láska ke hře, zčásti vysvětluje, proč máme takovou náklonnost k penězům. Bez nadsázky - peníze představují jednu z nejnávykovějších her, jakou jsme si kdy vymysleli. Peníze společnosti přinášejí svůj efekt, ale lidské jednání a chování kolem peněz však nevyjasníme pouze jejich užitečností. Sociologické analýzy vyzdvihují význam a podstatu peněz v sociální sféře, která překračuje jejich utilitární (jednotné) uplatnění (Argyle, 1994). Pokud myslíme na peníze jako na drogu, objasňuje to jejich podstatu. Peníze jsou podle Lea a Webley (2006), ať už jako bůh či ďábel, součástí lidské podstaty. Touha po penězích je vzdálenou avšak základní motivací. Touha samotná nám ovšem peníze nepřinese. Existuje nespočet způsobů, jak si můžeme peníze vydělat. Téměř všechny způsoby v sobě zahrnují určité investice. (Goldberg, Lewis, 1978). Pro mnohé z nás je však nejdůležitějším zdrojem příjmů - jak tedy zabezpečit svou rodinu a peníze si vydělat – práce/zaměstnání. Náš nynější živočišný druh homo sapiens se zdá být racionálním a také logicky uvažujícím a zvažujícím druhem, který by měl rozhodovat o svých penězích pečlivě a s rozvahou. Na nákupy by měl chodit s plánem a také zvažovat jaké akce a jaké efekty mu přinesou výdaje v přítomnosti a jaké v budoucnosti. Snaží se najít tu správnou rovnováhu mezi tím, zdali je pro něho více efektivní uložit si peníze a užít si je v budoucnosti nebo utratit peníze nyní. V nynější době vědci ze všech koutů světa věnují neustále vyšší pozornost tomu, jak na sebe působí naše emoce a celková sebekontrola v momentě, kdy se musíme rozhodnout

13

o penězích. Vědci také zpochybňují, že se rozhodujeme podle užitečnosti. Tvrdí, že jde o

tzv.

„boj“

mezi

procesy

plánů

do

budoucna

a

našimi

emocemi

(Camerer, Loewenstein, Prelec, 2005). Emoce ovlivňují naši sebekontrolu. Na pár příkladech si uvedeme, o co se může jednat:  Smutek u nás vyvolává potřebu změny (a to jakékoliv změny). Může tedy zvýšit naši potřebu utrácet. Když se člověk cítí špatně, tak mnohem více utrácí své peníze, aniž by si to uvědomoval. (Lerner, Small, Loewenstein, 2004)  Dále také hluboké zklamání nás činí náchylnějšími k tomu zbavit se nějaké věci. Když je člověk zklamaný, například pokud se rozejdeme se svým partnerem, se kterým jsme žili ve společné domácnosti, pak se chceme zbavit i veškerých věcí, které nám ho připomínají.  Kvůli strachu dáváme přednost málo rizikovým volbám. (Raghunanthan, Pham, 1999). Veškerá naše mylná přesvědčení z oblasti kognitivních funkcí mohou negativně ovlivnit situace svázané s naší volbou o penězích. K nejdůležitějším mylným přesvědčením můžeme zařadit optimistickou iluzi kontroly a také optimistická očekávání. Obecně lidé mají zažité, dle svých názorů myslet si, že jsou tzv. finančně nezranitelní a také očekávají, že se jiní stanou obětí neštěstí, že se jiní dostanou do dluhů, nebo že jiní budou mít hůře placenou práci než oni samotní. Veškeré tyto názory evokují optimistický pohled na svět, i když realita v běžném životě se liší a mnohé nadějné představy zůstanou nenaplněny. "Lidé se často mýlí, což nazýváme nerealistickým optimismem" (Kociánová, 2012). Veškerá tato mylná přesvědčení o celkovém finančním úspěchu jedinců mají jiný vliv na úroveň života a lidskou spotřebu u bohatých a chudých lidí. U bohatých lidí, kteří již mají určitý kapitál a jsou tak finančně zajištěni, může být finanční krach a neúspěch v podobách špatně zvolené investice nepříjemnou věcí, ale nemusí je to ohrozit. Naopak chudé lidi, kteří se upnou na svou tzv. „velkou šanci“, může vést neúspěch investice do zadlužení či předlužení a může nastartovat proces krizové situace jak v osobním, tak i pracovním životě. Studie potvrdily výskyty optimistického očekávání v rozdílných oblastech u různých sociálních skupin. Lidé, kteří se stali bohatými a začali podnikat s pouhým snem zbohatnout, jsou v nynější době spíše výjimečným úkazem. Dle výzkumů srovnání se

14

tito jedinci odlišovali od většiny chudých občanů a byli orientováni vždy na budoucnost a nežili přítomností. (Goldberg, Lewis, 1978). Veškerá tato špatná přesvědčení mají i vliv na riziko osobního bankrotu jedinců. Lidé často přeceňují svou sebekontrolu, například nad vývojem v zaměstnání, v rodinných vztazích atd. Pokud si myslí, že docílí vysněného výsledku, a poté se jim to nepodaří, často přecení míru vynaloženého úsilí, které by jim však pomohlo docílit určitého výsledku. Lidé mají také sklony domnívat se, že nepříjemné situace v jejich životě se nenastanou („vydělám hodně peněz a nebudu si v žádném případě nikdy půjčovat“) a také, že pozitivních situací bude spíše přibývat („ investuji do domu a budu jezdit na dovolené do atraktivních zemí“). Veškeré tyto naděje na svůj život a události, které jsou časté jak v osobním, tak i pracovním životě, mohou zapříčinit, že člověk který si půjčuje peníze, dokáže tyto negativní situace ve svém životě kontrolovat. Většinou se ovšem tyto mylné představy střetnou s realitou a také s bolestivými životními dopady. Aktuální výzkumy v behaviorální ekonomii by se měly prolnout do koncepce na ochranu spotřebitele a finanční gramotnosti. Psychologické dispozice ovlivní člověka do takové míry, že zvolí variantu, která není racionální ani optimální. Dynamika zadlužování domácností v posledních letech potvrdila, že lidé často přeceňují své finanční dovednosti a kvalifikace, včetně dovednosti pochopení hodnoty peněz v čase. Výzkum poukazuje na to, že je nutné provádět průzkumy finanční gramotnosti jedinců a také jejich zažitých zvyků. Východiskem z této problematiky je tvorba programů finančního vzdělávání a jisté koncepty opatření, které zdvihnou úroveň informovanosti a také sebevědomí lidí.

1.2

Psychologie chudoby

1.2.1 Chudoba a sociální vyloučení Chudoba je jedním z globálních problémů, se kterými se lidstvo potýká. Postihuje jak rozvojové země, tak i země vyspělé. Projevuje se na mezinárodní úrovni, tak i v rámci jednotlivých zemí. Chudobu můžeme vymezit jako relativní nebo absolutní.  Relativní chudoba je běžná i ve vyspělých zemích včetně Evropy. Úroveň chudoby se odvíjí od celkové ekonomické situace v jednotlivých zemích. Čím

15

vyšší je životní úroveň v dané zemi, tím vyšší je částka důchodu jednotlivců, která vyhraňuje chudobu. Relativní chudobu můžeme definovat jen vzhledem k referenčním skupinám1.  Absolutní chudoba popisuje životní situaci jedinců, která se váže na podvýživu a negramotnost. Je zcela neslučitelná s podmínkami lidského života. Tato chudoba se vyskytuje jak v rozvojových zemích (například subsaharská Afrika), tak i v zemích vyspělé ekonomiky (například bezdomovectví). Jednotlivé metodiky zjišťování chudoby zatím nejsou jednotné, například Evropská unie používá definici, která byla přijata radou v letech 1975. Tato definice popisuje "chudé občany" jako jednotlivce nebo domácnosti, které mají zdroje příjmů tak nízké, že je zcela vylučují z přijatelného stylu života v dané zemi, kde žijí. V souvislosti s problematikou sociálního vyloučení hovoříme také o sociálně vyloučené lokalitě, to znamená geograficky určená oblast, pro kterou je charakteristická koncentrace osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. O sociálním vyloučení nejčastěji hovoří jako o: 

Ekonomickém vyloučení - jedná se nejčastěji o vyloučení z trhu práce kvůli diskriminaci či nízkému vzdělání



Prostorovém vyloučení - jedná se například o živobytí v ghettech2, nebo v oblastech s malou občanskou vybaveností



Symbolickém vyloučení - jedná se o stereotypní pohled na sociálně vyloučené jedince.

Sociální vyloučení můžeme vymezit jako určitý proces, kdy domácnosti, nebo celé skupiny lidí jsou tzv. vytlačovány na okraj společnosti a mají omezený přístup k běžně dostupným zdrojům, které jsou důležité pro zapojení se do ekonomických, sociálních a politických aktivit.

1

Referenční skupina (z lat. referre = podávat zprávu) je sociologický pojem označující skupinu, ke které se jedinec nebo skupina jedinců vztahuje 2 Ghetta začala v rozvinutých zemích označovat předměstské čtvrti, kde převládli obyvatelé, kteří se přistěhovalí z rozvojových zemí

16

Příčiny sociálního vyloučení máme vnitřní a vnější. Vnější příčiny jsou dány celkovými ekonomickými, sociálními a také politickými podmínkami na národní úrovni. Samotní jedinci tyto příčiny nemohou ovlivnit. Jde především o vliv ekonomického vývoje na trh práce, sociální a hospodářskou a bytovou politiku, diskriminaci apod. Vnitřní příčiny jsou spojené s konkrétními jedinci a jejich chováním. Nejdůležitější vlastnost v tomto případě hrají povahové vlastnosti, vzdělání a rodinné vztahy jedinců. Vnitřní faktory lze částečně ovlivnit. Patří sem především faktory, jako jsou: dlouhodobá neschopnost hospodařit s penězi a dostát svým finančním závazkům nebo neschopnost plánovat do budoucna či závislost na sociálních dávkách. (Kociánová, 2012)

2

Vybrané finanční produkty

2.1

Běžný platební účet

Jedná se o účet určený pro běžný platební styk, který není vzhledem k parametrům produktu určený pro ukládání většího obnosu peněz. Účet /konto slouží majiteli nebo osobám, které si majitel určí (disponentům) k hotovostním transakcím (tj. vklady a výběry prostřednictvím obchodního místa) a k bezhotovostním operacím v tuzemsku i zahraničí. Účty lze v současné době snadno a bezpečně obsluhovat rovněž za pomoci moderních technologií (internetové a mobilní bankovnictví). Klienti bank často obsluhují své finančních prostředky na účtech také prostřednictvím platební debetní karty, vybírají si tak své peníze z bankomatů, nebo platí kartou za nákupy přímo u obchodníka.

2.2

Spořicí účet a termínovaný vklad

Spořicí účty jsou dalším běžně využívaným finančním produktem, který nabízejí banky velmi často jako doplněk k běžnému účtu. Účelem spořicího účtu je shromažďování a zhodnocování volných finančních prostředků. Tento produkt tedy není určen pro běžný platební styk, ale oproti běžným účtům jsou takto uložené peníze zhodnocovány vyšší úrokovou sazbou. Důležitým parametrem spořicích účtů je délka výpovědní lhůty. Jedná se o dobu, za kterou může mít klient v případě potřeby své peníze bez sankčních poplatků k dispozici. Některé banky nabízejí spořicí účty bez výpovědní lhůty jakou okamžitou finanční rezervu pro své klienty. (Smrčka, 2010)

17

Dalším tradičním produktem vhodným pro ukládání peněz jsou termínované vklady. Klient se bance zaváže, že nebude po určitou smluvně zajištěnou dobu (termín) vložené peníze nebo jejich část bez sankce vybírat. Odměnou mu zpravidla bývá vyšší úrok než na spořicích účtech.

2.3

Krátkodobé revolvingové úvěry

Revolvingové úvěry jsou úvěry, které jsou poskytovány na dobu neurčitou a v případě, že nejsou porušeny smluvně ujednané podmínky, je úvěrový limit bankou opakovaně obnovován. Mezi nejběžnější krátkodobý úvěr poskytovaný velmi často jakou součást běžného účtu patří povolené přečerpání (kontokorent). Banka poskytnutím tohoto produktu povoluje klientovi čerpat finanční prostředky na běžném účtu do tzv. mínusu. Hlavním parametrem tohoto produktu je úvěrový limit. Jedná se o maximální částku, kterou je banka ochotna po splacení opakovaně a automaticky v případě potřeby klientovi půjčovat. S tímto typem úvěru je samozřejmě spojena vyšší úroková sazba než u spotřebitelských úvěrů. Produkt je proto vhodné požívat pouze pro přechodný a krátkodobý nedostatek finančních prostředků a ne pro dlouhodobé řešení problémové finanční situace. Oblíbeným platebním nástrojem spojeným s dalším typem revolvingového úvěru je kreditní karta. Jedná se o krátkodobý úvěr, který může klient čerpat za použití platební karty. Důležitým parametrem tohoto produktu je délka tzv. bezúročného období, zpravidla bývá až 55 kalendářních dnů. Pokud klient v dohodnutém termínu splatí celou výši čerpaných finančních prostředků za předchozí zúčtovací období, nezaplatí bance za půjčené peníze žádné úroky. Pokud je klient schopen ze svých příjmů hradit plnou splátku úvěru, jedná se o produkt, který může zvýšit bez dalších vedlejších nákladů platební kapacitu klienta. Přesto i v těchto případech musí mít klient v paměti, že využívá úvěrový produkt a vypůjčené peníze.

2.4

Spotřebitelské úvěry

Ve většině bank si dnes lze vybrat mezi dvěma možnostmi spotřebitelských úvěrů. Jednou z variant je účelový úvěr. V těchto případech půjčuje banka klientovi peníze na

18

předem domluvený účel, např. na vybavení bytu či rekonstrukci domu. Způsob využití takto získaných peněz je povinen klient bance doložit. Druhou variantou je pak neúčelová půjčka na cokoliv, u které je však vyšší úroková sazba než u předchozího typu úvěru. Výše úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů bývá zpravidla pevná po celou dobu splácení půjčky. V současné době jsou v oblibě rychle dostupné půjčky od nebankovních společností. Ověření žadatelů o takový úvěr se vyznačuje menší náročností, než požadují banky. Často není povinnost dokládat příjmy, o úvěr může tak žádat třeba nezaměstnaný a není ověřována ani platební morálka případného dlužníka. Tyto půjčky pak mívají většinou vyšší úroky než bankovní půjčky. Riziko však představují také v tom, že nejsou dosud pod dohledem ČNB (České národní banky). Je pravdou, že existují nebankovní společnosti, které mají etické kodexy, které se zavázaly dodržovat, a jejich úvěry jsou poskytovány na základě závazných pravidel. Na trhu se však stále objevují společnosti, které při poskytování úvěrů nepoužívají vždy standardní postupy a zneužívají různé životní situace svých zákazníků. Žadatelé o půjčku musí být proto vždy obezřetní, s jakou společnosti jednají. Rychlá dostupnost peněz nemusí být vždy zárukou vyřešení problémů, ale naopak, může dlužníkovi vyvolat další finanční problémy, zejména tehdy, pokud se například zaváže zastavit nemovitost, jejíž hodnota je mnohonásobně vyšší než poskytnutá výše úvěru. V případě zájmu o úvěr je tedy nutné porovnávat věřitele a posuzovat nejen roční úrokovou sazbu (p. a.), ale především roční procentuální sazbu nákladů (RPSN). V této sazbě jsou totiž zahrnuty všechny náklady spojené s úvěrem. Místo sazby p. a. může být u úvěru uvedeno p. m., což znamená úroková sazba za jeden měsíc.

2.5

Hypoteční úvěry

Hypoteční úvěr (hypotéka) je účelový úvěr, který je bankou poskytován na základě ručení nemovitostí (zástavou)3. Díky této zástavě má banka větší jistotu návratnosti finančních prostředků, které klientovi poskytla a to je i hlavním důvodem, proč jsou úrokové sazby na hypotečním úvěru nižší, než u jiných úvěrů. Úroková sazba hypotečních úvěrů je po určité období pevná (tzv. doba fixace). Doba fixace úrokové 3

Zástava, zástavou se rozumí zástavní právo bank na nemovitost. Banka má tedy na takto zastavený majetek určité právo v případě, že by klient z nějakého důvodu přestal splácet svůj úvěr

19

sazby je zpravidla 1,2,3 nebo 5 let, ale existuje i fixace na delší období nebo na celou dobu splatnosti hypotečního úvěru.

2.6

Produkty pojišťoven

Mezi oblíbené produkty pojišťoven, kterými lze vytvářet finanční rezervy občanů, lze zařadit penzijní připojištění a životní pojištění. Dle názvu můžeme odvodit, že se v těchto případech jedná o zabezpečení pojistníků a jejich blízkých pro případ stáří, smrti, úrazu a nemoci. Tato pojištění jsou podporovány státem, který umožňuje poplatníkům uplatňovat daňové úlevy. Dlouhodobé spoření na stáří je samozřejmě výhodné nejen pro jeho účastníky, ale i pro celou ekonomiku, proto stát toto spoření podporuje státním příspěvkem. Rovněž příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření jsou osvobozeny od daně z příjmu, sociálního i zdravotního pojištění.

3

Finanční gramotnost

3.1

Definice finanční gramotnosti

„Občané nejsou finančními experty, ale měli by být schopni zvážit, co je jim nabízeno, konečné řešení je jejich odpovědností" (http://www.mfcr.cz) Finanční gramotnost je vymezena v Národní strategii finančního vzdělávání takto: „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“ (http://www.vzdelavani2020.cz) Finanční gramotnost je také nedílnou součástí ekonomické gramotnosti, která uvádí i schopnosti rozhodovat se o výdajích, orientaci na trhu a také zvažovat osobní rozhodnutí jedinců. Další důležitou částí finanční gramotnosti jsou makroekonomické aspekty, jako je úroková míra, inflace a růst či pokles HDP (hrubý domácí produkt). Neméně důležitou částí je také daňová oblast této problematiky, kdy se jedná například o chování jednotlivců k rodině a státu.

20

Finanční gramotnost je často definována koncepčním způsobem nebo také funkčním způsobem. Koncepční definice popisuje abstraktní koncepty s konkrétními pojmy. Funkční definice poté převede tyto jednotlivé pojmy na měřitelná kritéria. Koncepční definice uvádí, že finanční gramotnost znamená především osobní odpovědnost za hospodaření s penězi. Její srozumitelné vymezení popisuje Remund a to: „mít znalosti, dovednosti a schopnosti a také sebedůvěru činit odpovědná rozhodnutí“ (Lerner, Loewenstein, 20004) Funkční definice označuje především schopnost číst, analyzovat, řídit a komunikovat o osobních finančních podmínkách, které ovlivňují hmotnou životní úroveň. (Dvořáková, Smrčka, 2011) Zájem o pochopení finanční gramotnosti a osobní nebo finanční problémy občanů a jejich řešení se dostalo do popředí diskuze vlád, finančních institucí, medií a dalších orgánů. Je to především díky tomu, že existují určité až alarmující statistiky o zadlužení domácností, které ovšem nemají ani nejmenší tendenci ke stagnaci ani ke klesající úrovni v čase. Hlavním cílem a snahou různých agentur a národních strategií finančního vzdělávání je především snaha zlepšit sebeuvědomění spotřebitelů ve vztahu k osobnímu a rodinnému rozpočtu obyvatelů. Současná odpovědnost za své činy a sebekontrolu reaguje především na konzumní charakter společnosti, ve které se hospodaří s penězi a je především pro mladé lidi záludnou záležitostí. Tyto nevědomosti a problémy s financemi se nevyhýbají ani spotřebitelům s dostatkem životních zkušeností. (Dvořáková, Smrčka, 2011)

3.2

Význam finanční gramotnosti

Význam finanční gramotnosti souvisí s rozvojem technologií na konci 20. století a také se vznikem velkých ekonomických krizí na začátku 21. století. Veškeré nově vzniklé platové systémy a také nově vzniklé finanční produkty vyžadovaly velmi dobrou znalost užívání. Potřeba finančního vzdělávání se tedy zvyšovala, ovšem právě finanční gramotnost za ní pokulhávala. Díky těmto důsledkům došlo k nakupení špatných a málo informovaných rozhodnutí, které svým nesprávným postojem přispěly ke zhroucení ekonomické stability řady zemí. Veškeré tyto nepříliš pozitivní výsledky z minulých let apelují na současnou vládu a vyžadují větší důraz na zvyšování úrovně finanční gramotnosti. Mezi hlavní důvody patří:

21

•

přenos rizika

Díky demografickým změnám, kdy se prodlužuje doba dožití a obyvatelstvo pozvolna stárne a hranice důchodového věku se prodlužuje, přistupuje většina států k důchodovým

reformám.

Státy

přenechávají

volnou

působnost

příspěvkově

definovaným systémům ruku v ruce se spořícími produkty. •

růst odpovědnosti

Žijeme ve světě neustálých inovací a změn, zvláště v oblasti finanční trhů, kdy narůstá stále více rozhodnutí, které musí spotřebitel každý den dělat. Již v mladém věku je třeba se zamyslet nad svou budoucností a začít seskupovat prostředky, které budou potřeba v důchodovém věku. V období budování rodiny je nezbytné mít dostatek momentálních prostředků tak, aby odpovídaly výdajům a rodinný rozpočet se nedostal do záporných částek. Dále je potřebné, aby rodiče odpovědně zajistili hladký průběh vzdělávání svých dětí do té doby, než budou finančně soběstačné. •

vnější a rozmanitější nabídka produktů a služeb

Především díky nynějším trendům, například liberalizace a technický pokrok v oblasti finančního prostoru, došlo k novinkám a šíření finančních produktů, které poskytují nejrůznější subjekty. Přístup k životu a kupování různých „výhodných“ bonusů ovlivňuje především agresivní marketing, který je zacílený na spotřebitele a usnadňuje mu rychleji získat možnost úvěru. (Dvořáková, Smrčka, 2011) •

růst poptávky po finančních produktech a službách

Mimo tradiční formu fyzického styku ve světě financí mohou klienti z pohodlí svého domova kontaktovat své banky. Mohou tak vyřešit nejen své požadavky na realizaci různých forem platebního styku, ale lze tak nakoupit i řadu finančních produktů bez osobní návštěvy obchodního místa, například prostřednictvím internetu nebo telefonicky. Tyto inovace navýšily lukrativnost nabízených produktů a služeb ve světě financí. •

ztráta podvědomí o reálné hodnotě peněz

Díky změně forem peněz od hotovostních k bezhotovostním penězům, ztratili mnozí jedinci ve společnosti znalost skutečné hodnoty peněz. Mzdy a platy jsou v nynější době zaměstnancům vypláceny bezhotovostně na běžný účet. Klienti často využívají také

22

bezkontaktní platební karty a utrácejí tak různé finanční obnosy aniž by měli své peníze fyzicky v rukách. •

růst zadluženosti

Záporný stav rozpočtu se řeší získáním úvěru nabízených důvěryhodnými i nedůvěryhodnými institucemi s podporou reklamy a propagace v médiích. (Balabán 2015) Pokud je spotřebitel dostatečně finančně gramotný, může pozitivně ovlivňovat chod svého státu. Dalším neméně důležitým pozitivním prvkem je, že finančně gramotný spotřebitel si vytváří finanční rezervy do stáří, které dlouhodobě přispívají ke stabilnímu rozvoji ekonomiky. V neposlední řadě svým jednáním spotřebitel posiluje a utužuje svou slabší pozici ve vztahu k finančním trhům a tím vzniká prostor pro omezení regulace státu a nákladů, které jsou s nimi spojené. (Improving financial literky: analysis of issues and policies 2005)

4

Finanční vzdělávání občanů ČR

„Finanční vzdělávání je proces, jehož prostřednictvím si uživatelé finančních služeb a investoři zvyšují porozumění finančním produktům a pojmům a současně prostřednictvím informací, instrukcí a nestranných rad vytvářející schopnost uvědomovat si finanční rizika i finanční příležitosti, schopnost provádět informovaný výběr, učí se, kam se obrátit o radu či pomoc a provádět další kroky vedoucí ke zlepšování své finanční „well-being“ a ochrany“. (http://www.oecd.org) Potřebu finančního vzdělávání nutnou k aktivnímu životu jedinců začali lidé pociťovat až v 90. letech minulého století. Do té doby finanční trh v centrálně plánované ekonomice téměř neexistoval, respektive byl pouze omezen na několik málo finančních produktů. Finanční dopady vztahu nabídky a poptávky byly minimalizovány. Změny v tržním hospodářství v demokratické společnosti vyvolaly změny v osobních financích spotřebitelů. Díky kuponové privatizaci se začaly objevovat a rozvíjet kapitálové trhy a občan byl konfrontován s nabídkou finančních služeb a produktů. Od té doby začaly existovat

komerční

banky

a

soukromé

pojišťovny.

Finanční

trh

se

stal

komplikovanějším a pochopení různých finančních produktů a služeb vyžadovalo větší znalosti a zkušenosti klientů. Narůstala i určitá asymetrie mezi poskytovateli finančních služeb a produktů a klienty. Od této doby začali poskytovatelé finančních služeb

23

přicházet s nečestnými obchodními praktikami na finančním trhu. Do popředí se proto dostala snaha státu chránit tzv. drobného spotřebitele. V roce 2005 kulminovala snaha Ministerstva financí tuto problematiku zmírnit a přichází s několika základními vládními úkoly k zlepšení postavení klientů na finančních trzích včetně vytvoření systému finančního vzdělávání. Od této doby začal vznikat ucelený systematický přístup k finančnímu vzdělávání. Již ve dřívějších školních osnovách bylo možné najít prvky finanční gramotnosti a vzdělávání (Národní strategie finančního vzdělávání 2010), avšak jednalo se pouze o dílčí oblasti. Rozdílnost existovala mezi středními škola s ekonomickým zaměřením, kde se finanční gramotnost vyučovala v rámci předmětů (ekonomie, bankovnictví, účetnictví aj.), ale ve školách jiného typu finanční vzdělávání chybělo. V roce 2010 začaly vznikat projekty neziskových organizací, které chtěly slabiny ve finanční gramotnosti u žáků zacelit, avšak tato aktivita nebyla nijak koordinována a každý program chápal obsah finanční gramotnosti jinak. Komplikovanost finančního trhu a také narůstající snaha státu chránit spotřebitele vedly k vytvoření systému posílení finanční gramotnosti na školách. Jak jsem již avizovala, v roce 2005 se tohoto úkolu chopila vláda a zahájila potřebná opatření. Tato opatření byla dokončena v letech 2007 ve třech dokumentech – Strategie finančního vzdělávání, navazujícího Systému budování gramotnosti na základních a středních školách obsahujícího také Standardy finanční gramotnosti.

4.1

Národní strategie finančního vzdělávání

Národní strategie finančního vzdělávání (NSFV) je určitý ucelený systematický proces s přístupem k posílení finanční gramotnosti v České republice Mezi základní prvky tohoto konceptu patří:  Definice finanční gramotnosti  Vymezení základních oblastí  Stanovení principů finančního vzdělávání  Rozdělení finančního vzdělávání do vzdělávání školního a vzdělávání navazujícího

24

Hlavní cílem Národní strategie je především vznik nového uceleného systému finančního vzdělávání pro zvýšení úrovně finanční gramotnosti občanů České republiky. Tato strategie je zaměřena na hlavní problémy a prioritní úkoly z oblasti finanční problematiky vzdělávání občanů s důrazem na roli institucí ve veřejné správě. Národní strategie navazuje na koncepční kroky v oblasti ochrany spotřebitelů jak v České republice, tak i v zahraničí. Národní strategie je aktualizovaný dokument Strategie finančního vzdělávání z roku 2007. Strategie finančního vzdělávání byla prvním koncepčním dokumentem, který především řešil problematiku upevnění finančního vzdělávání obyvatelstva v České republice. Jeho určitou nevýhodou bylo, že se nejednalo o koncept, který schválila vláda. Proto nebyla závazná pro celou státní správu a nestala se strategií národní. Mezinárodní organizace OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) a Evropská komise však směřují k vytvoření národních strategií, které budou schváleny vládami daných zemí. Cílem těchto organizací je zvýšení povědomí o důležitosti finančního vzdělávání a nutnost vytvoření jeho uceleného koordinovaného systému. Z těchto důvodů Ministerstvo financí společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Českou národní bankou vytvořili již výše zmiňovanou aktualizovanou strategii. Tato strategie byla prodiskutována Pracovní skupinou pro finanční vzdělávání a následně schválena vládou dne 10. května 2010. Vláda také dne 2. prosince 2015 schválila návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru, který připravilo Ministerstvo financí. Tento Zákon poprvé uceleně pokrývá všechny typy spotřebitelských úvěrů a bezesporu tak přispěl nejen k větší informovanosti, ale zejména k větší ochraně spotřebitele. Finanční vzdělávání má dle Národní strategie dvoupilířovou strukturu. Jeden pilíř finančního vzdělávání zasahuje již žáky základních škol, druhý pilíř je zaměřen na dospělou populaci. Garantem úrovně počátečního vzdělávání dětí a mládeže je stát, zejména MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy). Vzdělávání v rámci druhého pilíře má být pak zajišťováno především soukromým sektorem, zejména prostřednictvím profesních sdružení, finančních institucí a sdružení spotřebitelů, ale také subjekty veřejné správy.

25

Důležitou roli v rámci finančního vzdělávání hrají také veřejnoprávní a soukromá média či knižní vydavatelství, a to jak z pohledu vzdělávacích článků, pořadů, tak z pohledu poskytování informací z finanční oblasti. (http://www.vzdelavani2020.cz)

4.2

Výzkum agentury IPSOS

Nezávislá agentura IPSOS4 v říjnu roku 2015 provedla pro společnost KRUK5 výzkum, ve kterém vyšlo, že téměř polovina Čechů se obává o svou finanční situaci. Dle výzkumu tyto obavy plynou zejména z neznalosti finanční gramotnosti - tedy situací, kdy měsíční výdaje respondentů přesáhly jejich měsíční příjmy. Z výsledků vyplývá, že 46 % dotazovaných se v posledních 2-3 měsících nacházelo v situaci, která je přivedla k obavám o jejich finanční situaci. Jako nejčastěji uváděný důvod těchto obav je situace, kdy výdaje domácnosti převýší příjmy a to v 54 %, jako další častý důvod byla uváděna obava ze ztráty zaměstnání (33 %), 14 % respondentů označilo obavu o finanční situaci kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu a 13 % respondentů uvádělo snížení mzdy. Problémy s vyššími výdaji oproti příjmům mají především mladí Češi ve věku 18 až 29 let (63 %), s rostoucím věkem se tyto problémy minimalizují. Češi jsou si vědomi, že riziku výpadku svých příjmů se vyhnou především díky pravidelnému spoření. Více než 81 % české populace je přesvědčeno, že spoření vyžaduje velké úsilí (s tímto tvrzením jich naprosto souhlasilo 40 % a spíše souhlasilo 41 %). Finanční zodpovědnost Čechů se zvětšuje, což i dokládá fakt, že téměř 90 % respondentů odpovědělo (zcela souhlasilo 62 % a 28 % respondentů spíše souhlasí), že splácení půjček vyžaduje neustálé plánování a pravidelnost splácení. Dluhy jsou podle 92 % českých občanů otázkou cti a musí se splatit. Tato čísla ukazují, že Češi jsou velmi zásadoví a chtějí dostát svým závazkům. Když je člověk zadlužený, je snadné zpanikařit a udělat unáhlená rozhodnutí ohledně půjček – o tom je přesvědčeno 80 % občanů (40 % rozhodně souhlasí a 40 % spíše souhlasí). Pouze 39 % respondentů

4

IPSO Ipsos Tambor je významnou společností v oblasti výzkumu trhu a poradenství v České republice a Slovenské republice 5 KRUK Společnost zabývající se správou a vymáháním pohledávek

26

odpovědělo, že nejjednodušší způsob, jak vyřešit zadluženost nebo nepříznivou finanční situaci, je vzít si půjčku. (http://cz.kruk.eu)

5

Finanční plán

5.1

Co je finanční plán a proč ho dělat?

Finanční plán znamená uvědomění si, jakých cílů chceme dosáhnout a kolik finančních prostředků k dosažení těchto cílů bude potřeba. Pokud máme před sebou jakýkoliv cíl, musíme pro něj nahromadit finanční prostředky. Pokud si uvědomíme cíl našeho plánu, máme většinu "práce" hotovou. (Syrový, Tyl, 2014) Pokud si zvolíme náš určitý cíl a nedáme mu případné peníze (zdroje), potom se nám ho ve většině případů nepodaří zrealizovat. Nemůžeme se spoléhat na to, že se situace s odstupem času změní. Při sestavení finančního plánu bychom měli postupovat v následujících krocích a pořadí: •

cíle co si za peníze pořídíme

•

zdroje kolik máme finančních prostředků, abychom naplnili naše cíle

•

rizika jaká rizika nám hrozí a jak tato rizika pokrýt

•

přiřadit cílům zdroje kolik finančních prostředků dáme například na studia, kolik na stáří apod.

5.1.1 Finanční plánování a životní cyklus rodiny Základním principem finančního hospodaření domácnosti je uvést dlouhodobě do souladu výdaje s příjmy domácnosti, vytvářet tedy alespoň vyrovnaný, lépe však přebytkový rozpočet. Jinak řečeno musí platit: příjmy domácnosti ≥ výdaje domácnosti. Výdaje můžeme snižovat šetřením, což znamená nalezení méně nákladného předmětu či vzdání se předmětu úplně. Promyšlená a umírněná spotřeba a kontrola nad výdaji je především dokladem toho, že jsme finančně gramotní a orientujeme se v oblasti financí.

27

Lidská chuť spotřebovávat zboží a služby, odráží lidskou přirozenost a je důležité si osvojit sebeobranu proti naší zbytečné spotřebě. Snižovat výdaje, na které jsme již zvyklí, je velice nepříjemné, proto je nezbytné začít vždy u analýzy vlastního spotřebního chování a také u svých nákupních zvyklostí. Zvyšování příjmů je obecně dlouhodobá záležitost. Zvyšovat příjmy můžeme také dosáhnout získáním vyššího vzdělání, nebo případnou rekvalifikací. V krátkém časovém horizontu můžeme zvyšovat své příjmy dalším pracovním úvazkem, například částečným anebo prací na dohodu či změnou zaměstnaní.

5.1.2 Co nám hrozí bez finančního plánu? Finanční plány nám především pomohou před tzv. dluhovou pastí6. Díky dluhové pasti si nejsme schopni šetřit, a proto si svou finanční situaci spíše zhoršujeme, nebo si na naše cíle půjčujeme peníze prostřednictvím úvěrů. Díky finančnímu plánu máme především svou likvidní rezervu. Tato rezerva slouží pro případ tzv. nečekaných výdajů, například havárie v bytě, oprava automobilu aj. Likvidní rezerva nám také zajistí určité finanční prostředky při výpadku příjmů, například z důvodu nemoci, případně při ztrátě zaměstnání. Dle výzkumu STEM/MARKT7 by více jak 1/3 domácností nedokázala pokrýt své výdaje při výpadku svých příjmů na 1 měsíc. Tyto domácnosti jsou silně zranitelné, pokud stačí pouze 1 měsíc a stanou se "obětí" úvěrových institucí a zadlužování. Pokud rodina nemá rezervy, bude těžké splácet případné půjčky a úroky. Finanční plán nám také kryje výpadky příjmů, které jsou tzv. vyššího řádu. Jedná se například o ztráty příjmů z důvodu smrti živitele nebo z důvodu nečekané invalidity. (Syrový, Tyl, 2014)

5.1.3 Jak definovat cíle finančního plánu Pro potřeby finančních plánů bychom měli vědět, jaké strategické cíle potřebujeme splnit v kratším či delším časovém sledu. Měli bychom si uvědomit, kdy a jak budeme

6

Dluhová past je stav v rodinném rozpočtu a osobních financích, při kterém postupné zadlužování může vést k neschopnosti splácet jednotlivé půjčky a úvěry. Dlužníci tuto situaci řeší novými půjčkami nebo úvěry většinou s horšími podmínkami, prostřednictvím kterých se pokoušejí splácet své předchozí závazky. 7 STEM/MARK je full-service agentura, která se od roku 1994 zaměřuje na marketingové výzkumy.

28

řešit bydlení, kdy budeme řešit případná studia, jakou finanční rezervu budeme potřebovat do důchodu. Pro splnění cílů bychom si měli uvědomit následující parametr: Každý plán by měl být tzv. SMART. Jedná se o zkratky počátečních písmen jednotlivých vlastností plánu. •

S-stimulating cíle musí stimulovat k dosažení co nejlepších výsledků

•

M-measuable dosažení, či nedosažení cíle by mělo být měřitelné

•

A-acceptable cíle by měly být akceptovatelné ze stran všech, kdo je budou plnit

•

R-realistic cíle by měly být dosažitelné (reálné)

•

T-timed cíle by měly být určené v čase

Pro vytvoření finančního cíle je nejdůležitější si uvědomit naše případné cílové oblasti, kterých chceme dosáhnout. Cíl těchto oblastí je definován obsahem cíle, jeho rozsahem a také cílovou lhůtou a oblastí. (Keřkovský, Vykypěl, 2006)

5.2

Rodinný rozpočet

Rozpočet nám poukazuje na nutnost regulovat své výdaje s ohledem na aktuální finanční situaci a finanční plán. Osobní rozpočet je finanční plán, který určuje limity na maximální obnos peněz, které budou utraceny na každou kategorii výdajů v daném měsíci. Správně sestavený rozpočet zvažuje faktory, jako jsou velikost příjmů, dluhy, spoření nebo platby povinných odvodů (vodné, stočné, atd.). Při sestavení osobního rozpočtu nejde ani tak o zaznamenání a kontrolu každé platby, jako především o hospodaření s penězi a udržení finanční situace pod kontrolou, kdy mezi příjmy a výdaji existuje určitá rovnováha. (www.investujeme.cz)

Obrázek 1 Model toků rodinného rozpočtu (Zdroj: www.investujeme.cz)

29

II. PRAKTICKÁ ČÁST

30

6

Výzkum

6.1

Výzkumné šetření

Orientovat se na finančním trhu je v dnešní době pro běžného člověka velice náročné. Existuje totiž obrovské množství produktů a služeb a každá instituce se snaží získat nové klienty a přesvědčuje je nejen o nutnosti vlastnit takový produkt, ale zejména o jeho výhodnosti. Z televizních reklam i různých nabídkových letáků se zdá, že vzít si a poté splácet půjčku je ta nejjednodušší věc na světě. Navíc mohu získat jako nový klient dárek, voucher či jiný zajímavý bonus. Je však tomu skutečně tak? Mohou mi peníze získané prostřednictvím úvěrů zajistit bezstarostnost a nákup všeho, co si přeji, i když jsem si vlastní peníze v takovém množství ještě nevydělala? Jak se tedy nenechat nachytat? Z toho důvodu jsem si vybrala jako téma mé bakalářské práce "Finanční gramotnost jako nástroj proti zadlužování českých rodin". Chtěla jsem si také doplnit své vědomosti v oblasti této problematiky, které jsem získala po dobu studia na vysoké škole. Hlavním cílem výzkumného šetření je porovnat znalost finančních produktů u obyvatel od 25 let (včetně) v kraji Pardubickém a kraji Vysočina. Tyto dva regiony jsem si zvolila proto, že v nich obou prakticky střídavě žiji. Z Pardubického kraje pocházím, mám zde trvalé bydliště a také spoustu přátel z dob předchozího studia a sportovních aktivit. V kraji Vysočina momentálně studuji, poznala jsem zde nové kamarády a žije tu také moje příbuzenstvo. Na počátku výzkumu jsem si stanovila hlavní výzkumný cíl, který se zaměřuje na posouzení finanční gramotnosti ve výše zmíněných regionech. Na základě tohoto stanoveného cíle jsme si položila hlavní otázku: Je možné rostoucí gramotností omezit zadlužování rodin?

31

K dosažení hlavního cíle bakalářské práce, jsme použila dílčí cíle:  Provést analýzu finanční gramotnost obyvatel od 25 let v kraji Vysočina a kraji Pardubickém.  Provést předpoklad, zda respondenti již mají určité dluhy a snaží se šetřit si na budoucnost.  Provést předpoklad, zda by občané využili nebankovních půjček, aby si splnili své finanční cíle. Kromě peněz, které člověk aktuálně vlastní, existují i budoucí příjmy, které člověk získává zejména ze zaměstnání či podnikání. Pro mnoho lidí tak představují právě budoucí příjmy mnohem větší část majetku, než to, co mají ve skutečnosti k dispozici. Důležité je si uvědomit, že je možné i o část již budoucích příjmů přijít. Jednou z variant, jak se můžeme o tyto příjmy připravit, je uzavření úvěrové smlouvy. Proto jsem začlenila do dotazníkového šetření i zjišťující otázku, kolik respondentů má úvěrový účet (otázka č. 1). Zadlužit se není vlastně ani moc složité. Je však nutné mít ve všech případech na paměti, že úvěry jsou cizí finanční zdroje, které nám umožňují koupit si něco, na co by nám naše vlastní finanční prostředky v danou chvíli vlastně nestačily. Kupujeme si tedy věci za peníze, o kterých předpokládáme, že je teprve vyděláme či nějak získáme. Nestáváme se tak tedy bohatšími, jen si v aktuálním čase pořizujeme věci, na které bychom měli peníze až za nějakou dobu anebo bychom si je možná nikdy ani nepořídili. Poskytovatel úvěru samozřejmě očekává, že dostane za svoji půjčku odměnu, náklady na pořízení věci na dluh se tak navyšují. Před každým podpisem úvěrové smlouvy je tedy nutné důkladně zvážit, zda takovou půjčku skutečně potřebujeme. Musíme si pořídit věc či dovolenou právě teď, když na to nedokážeme ušetřit? Do dluhové pasti se pak dlužníci dostávají tím, že si berou půjčku na splacení půjčky, a neúprosně tak roztáčí kola dluhové spirály. V dotazníku mě tedy zajímal účel využití úvěrové nabídky. Dotazy jsem tak směřovala i k tomu, abych zjistila, zda respondenti dovedou posoudit své možnosti splácení a zvládnou se orientovat v nabídce různých produktů finančních společností a bank (otázky č. 2, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15). Nejčastějšími příčinami růstu zadluženosti občanů je nejen preference domácností k vyšší spotřebě, ale i vyšší ochota lidí utrácet a příklon občanů k vlastnickému bydlení.

32

Úvěrovému trhu také nahrává skutečnost, že úrokové sazby u půjček dlouhodobě klesají a půjčky se tak stávají dostupnější i pro nízkopříjmové domácnosti. Každý úvěrový závazek samozřejmě představuje riziko do budoucna spojené zejména s vývojem domácí i světové ekonomiky i vývojem na trhu nemovitostí nejen pro dlužníka, ale i pro věřitele. Finanční instituce jsou si tohoto rizika vědomy, proto existují bankovní i nebankovní registry informací, které mapují platební morálku dlužníků a zobrazují jejich úvěrovou historii. Věřitelům pomáhají tyto informace při rozhodování, zda se jedná o seriózního klienta, kterému peníze zapůjčí. Mezi nejznámější úvěrové registry v ČR patří Bankovní registr klientských informací, který provozuje Czech Banking Credit Bureau, a.s. Informace jsou v registru vedeny nejen po celou dobu existence úvěrového produktu, ale jsou navíc uchovávány k náhledu po dobu čtyř let po doplacení dluhu. Mezi další významné registry dlužníků v naší republice patří SOLUS. Toto pojmenování je zkratkou, která vznikla z původního kompletního názvu „Sdružení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům“. Databázi používají bankovní i nebankovní společnosti, mobilní operátoři, distributoři energií a některé z pojišťoven. Osobní údaje o dlužnících jsou zpracovány v tomto registru ještě po dobu jednoho roku od úplného uhrazení pohledávky. Půjčíme-li si tedy již peníze, máme povinnost svůj dluh dle úvěrové smlouvy řádně a včas splácet. Pokud nedostojíme svým závazkům, hrozí nám ze strany věřitele sankce. Vyplatí se proto číst pozorně smlouvu včetně všeobecných obchodních podmínek. Kvůli případným pokutám a sankční korespondenci případný dluh citelně narůstá. Jakmile zjistíme, že se nám nedostává peněz na splácení dluhu, je nutné aktivně situaci řešit. Vážná situace nastává, když se věřitel rozhodne řešit pohledávku soudní cestou. Dluhy pak narůstají o další částky spojené se soudními poplatky a náklady na advokáta popřípadě na náklady spojené s uvalením exekučního příkazu. Respondentům jsem z těchto důvodů položila i otázku, jejímž cílem bylo ověřit, zda se majitelé úvěrů již setkali s problémy se splácením závazku (otázka č. 3).

6.2

Cílová skupina - základní vzorek

Pro výběr prvků do výzkumného vzorku byla použita metoda záměrného výběru. Mého výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 260 obyvatel. Z toho jsem dotazník poskytla 130 respondentům z kraje Vysočina a 130 respondentům z Pardubického kraje. Dotazník byl zaměřen na obyvatele starší 25 let. Domníváme se, že od tohoto věku již

33

bývají respondenti často výdělečně činní, mají zájem se osamostatnit a mohou se tak zajímat a využívat produkty, které jim finanční trh nabízí.

6.3

Metody sběru dat

Pro sběr dat jsme použila dotazníkový průzkum, který umožňuje statistickou analýzu zjištěných dat. Z důvodu podchycení různých cílových skupin (věk i kraj) a větší možnosti porovnávání různých parametrů jsem zvolila tištěnou verzi dotazníku. Většinu respondentů (145) jsem oslovila a odpovědi na mé otázky jsem tak zjišťovala formou osobního dotazování. Téměř jedna třetina dotazníků (115) však byla vyplněna bez mé přítomnosti. Požádala jsem již oslovené respondenty, aby o vyplnění dotazníku požádali také své známé a kolegy. Při sestavení dotazníkového šetření jsme použila otázky strukturované (polytomické8 a dichotomické9) a také jednu otevřenou otázku.

6.4

Skladba dotazníkového šetření

Dotazník byl poskytnut 130 respondentům z kraje Vysočina a 130 respondentům z Pardubického kraje. Otázky v dotazníku jsou rozčleněny do 3 částí. První část zahrnuje otázky týkající se osobního rozpočtu, druhá sekce ověřuje vědomosti a prostřednictvím otázek v třetí časti je zjišťován profil respondentů. Správné odpovědi v grafech u otázek vědomostních jsem zvýraznila zelenou barvou, nesprávné odpovědi červenou a odpovědi neutrální (nevím) jsou zvýrazněny barvou modrou.

6.4.1 Osobní rozpočet (OR) První část dotazníku obsahuje pět otázek na osobní rozpočet. Cílem bylo zjistit vlastnictví finančních produktů i orientaci respondentů v běžné nabídce bankovních produktů a schopností splácet případné úvěrové produkty. Předpoklady:  OR1 Většina respondentů má spotřebitelský úvěr

8

polytomické otázky (selektivní) umožňují respondentovi výběr z více variant předem stanovených odpovědí 9 dichotomické (alternativní) umožňují pouze jednu ze dvou možných variant odpovědí (např. ano-ne, mám-nemám, buď-anebo)

34

 OR2 Většina dlužníků je z Pardubického kraje  OR3 Většina z poskytnutých spotřebitelských úvěrů je na pořízení a rekonstrukci vlastního bydlení a vybavení domácností  OR4 Alespoň třetina respondentů přizná problémy se splácením  OR5 Většina občanů je majitelem běžného platebního účtu a využívá internetové bankovnictví

6.4.2 Vědomostní otázky (VO) Celkem deset vědomostních otázek je obsaženo v druhé části dotazníku. Při jejich tvorbě jsem se řídila informacemi, které poskytuje Ministerstvo financí k tématu finančního vzdělávání (http://www.psfv.cz). Cílem těchto otázek je zmonitorovat a porovnat znalosti respondentů o základních pojmech používaných v oblasti spotřebitelských úvěrů a ověřit také jejich finanční zodpovědnost. Předpoklad:  VO1 Více jak polovina odpovědí bude správných

6.4.3 Otázky týkající se osobního profilu (OP) Cílem těchto 2 otázek bylo rozdělit respondenty dle vzdělání a kraje, ve kterém žijí. Předpoklady:  OP1 Procento správných odpovědí bude podobné pro oba kraje.  OP2 Většina občanů, kteří mají alespoň nějaký úvěr, odpoví na vědomostní otázky správně

35

7

Otázky osobního rozpočtu respondentů

Otázka č. 1: Máte v současné době nějaký spotřebitelský úvěr? Touto otázkou jsme chtěla zjistit, kolik respondentů má v dnešní době úvěr. Z grafu odpovědí na tuto otázku (viz Obrázek 2) vyplývá, že z celkového počtu 260 respondentů má úvěr 202 (78 %) respondentů a 58 lidí (22 %) žádný spotřebitelský úvěr nemá.

Obrázek 2 Grafické znázornění otázky č. 1 (Zdroj: vlastní průzkum) Tabulka 1 Četnost odpovědí otázky č. 1

četnost Možné odpovědi Ano

relativní 202

absolutní 78%

Ne

58

22%

Celkem

260

100%

Zdroj: vlastní průzkum

Dále jsem se na základě nejnovějších statistických ekonomických údajů ČSU (Český statistický úřad) domnívala, že většina dlužníků bude z kraje Pardubického zejména z důvodu nižší nezaměstnanosti a vyššího počtu dokončených bytů v tomto regionu.

36

Dle Obrázku č. 3 je však patrné, že z 202 respondentů, kteří mají úvěr, je 114 z kraje Vysočina (56 %) a 88 (44 %) z Pardubického kraje.


četnost Možné odpovědi

relativní

absolutní

Pardubický

88

44%

Vysočina

114

56%

Celkem

202

100%


Otázka č. 2: Za jakým účelem jste žádal/a o úvěr? Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří již nějaký úvěr mají a byla možnost "zaškrtnout" více variant odpovědí. Cílem této otázky bylo zjistit, za jakým účelem klienti žádali o půjčky. Celkově 156 respondentů z 202 dotazovaných (77 %) má účelový úvěr na pořízení a rekonstrukci vlastního bydlení a vybavení domácností. Překvapilo mě však, že 82 občanů si půjčilo peníze na nákup dopravního prostředku. Na dovolenou si vzalo úvěr 28 respondentů, peníze na nákup dárku si půjčilo 13 respondentů. Poslední volbu "jiné" zvolilo 7 dotazovaných. Z výsledku je rovněž patrné, že jsou občané, kteří mají více spotřebitelských úvěrů. Dle aktuálních statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací z prosince 2015 počet Čechů, kteří mají zároveň úvěr na bydlení i krátkodobou půjčku, překročil půl milionu 37

osob. Češi dluží finančním institucím 1,784 bilionu Kč, o 76 miliard korun více než před rokem. (http://www.crif.cz)



relativní

Bydlení (rekonstrukce, nákup, výstavba)

156

Dopravní prostředek

82

Dovolená

28

Dárky

13

Jiné

7


38

Otázka č. 3: Měl/a jste někdy problém/y se splácením svých finančních závazků? Jako nejčetnější odpověď byla ta, že 52 % respondentů (105 lidí) nemělo nikdy problémy se splácením svých závazků. Problém se splácením uvedlo 97 respondentů (48 %). Z toho 26 % (53) respondentů odpovědělo, že své dluhy nezvládá ojediněle, 20 % (40) mi odpovědělo, že dluhy nezvládá často a pouze 2 % (4) své dluhy nezvládají zcela. Dle aktuálních statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací z prosince 2015 jsou nesplácením půjček nejvíce ohroženi lidé ve věku 35 až 44 let. (http://www.crif.cz)

Obrázek 5 Grafické znázornění otázky číslo 3 (Zdroj: vlastní průzkum) Tabulka 4 Četnost odpovědí otázky č. 3


relativní

absolutní

Nikdy

105

52 %

Ojediněle

53

26 %

Často

40

20 %

Své dluhy nezvládám

4

2%

202

100 %

Celkem Zdroj: vlastní průzkum

39

Otázka č. 4: Využíváte bankovní produkty? Cílem této otázky bylo zjistit, zda klienti využívají běžné bankovní produkty, které jim pomáhají vytvářet určitý platební komfort. Celkem 220 respondentů (85 %) má běžný platební účet. Překvapilo mě však, že pouze 137 majitelů účtu z 220 využívá pro platby a hotovostní transakce platební kartu. Za pozitivní lze jistě považovat skutečnost, že velmi vysoký počet klientů bank, bez ohledu na věk a vzdělání, využívá internetové bankovnictví (209 z 220 lidí). Revolvingové produkty, které banky velmi často nabízejí jako součást balíčku, respondenti tohoto průzkumu příliš v oblibě nemají. Pouze 54 ze všech respondentů má kontokorent a 41 respondentů má kreditní kartu. Tato skutečnost ukazuje, dle mého názoru, na určitou obezřetnost těchto spotřebitelů, kteří si nechtějí neuváženě navyšovat úvěrovou angažovanost. U této otázky byla samozřejmě možnost volby více odpovědí.

Obrázek 6 Grafické znázornění otázky č. 4 (Zdroj: vlastní průzkum)

40

Tabulka 5 Četnost odpovědí otázky č. 4


relativní

Běžný účet

220

Internetové bankovnictví

209

Debetní karta

137

Kontokorent

54

Kreditní karta

41

Jiné

14


Otázka č. 5: Vypište produkt/y, které vlastníte a vytváříte si pomocí nich finanční rezervy pro případ nečekaných výdajů Vaší domácnosti, ztráty zaměstnání nebo pro případ onemocnění a úrazu. Pokud takové rezervy nemáte, uveďte důvod. Jako nejčetnější odpověď byla, že si respondenti šetří pomocí spořicího účtu (79 %). Hojně klienti využívají také široké nabídky pojišťoven a stavebních spořitelen, mají tedy životní a penzijní připojištění. (87 %) Někteří respondenti jsou akcionáři a 2 % respondentů uvedlo, že investovali prostřednictvím nákupů komodit (uvedli zlato). Podle mezinárodního průzkumu agentury Ipsos pro ING Bank vyplývá, že na začátku roku 2015 neměly žádné úspory téměř dva z pěti Čechů (41 %). Letos je však situace o poznání lepší a počet lidí bez finanční rezervy klesl na třetinu. Mé dotazníkové šetření zaznamenalo ještě lepší výsledky, z nichž je patrné, že jsou si respondenti vědomi nutnosti finanční rezervy (www.ipsos.cz). U této otázky respondenti vypisovali odpověď sami, do příslušného řádku.

7.1. Předpoklady k otázkám z OR - shrnutí  OR1 Většina respondentů má spotřebitelský úvěr Předpoklad OR1 se potvrdil, 78 % respondentů má půjčku., viz Obrázek č. 2  OR2 Většina dlužníků je z Pardubického kraje Předpoklad OR 2 se nepotvrdil (viz Obrázek č. 3), 56 % majitelů úvěrů je z kraje Vysočina. Je možné, že důvodem je i skutečnost, že na Vysočině dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců ve dvanácti měsících roku 2015 41

částky 23 977 Kč, což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 3,6 %, v absolutním vyjádření se jedná o zvýšení o 834 Kč (https://www.czso.cz).  OR3 Většina z poskytnutých spotřebitelských úvěrů je na pořízení a rekonstrukci vlastního bydlení a vybavení domácností Předpoklad OR 3 se potvrdil, 77 % majitelů úvěrových produktů má úvěr, jehož účelem bylo

pořízení

a

rekonstrukce

vlastního

bydlení

a

vybavení

domácností

(viz Obrázek č. 4).  OR4 Alespoň třetina respondentů přizná problémy se splácením. Předpoklad OR4 se potvrdil (viz Obrázek č 5). Problémy se splácením přiznalo 48 % respondentů. Pětina respondentů přiznala časté problémy se splácením svých závazků. Je však možné, že ne všichni dlužníci byli ochotni přiznat, že jejich výdaje na splátku/y jsou často vyšší než jejich příjmy ponížené o nezbytně nutné náklady.  OR5 Většina občanů je majitelem běžného platebního účtu a využívá internetové bankovnictví Předpoklad OR5 se potvrdil (viz Obrázek č. 6), 85 % respondentů má platební účet a naprostá většina majitelů účtů využívá služeb internetového bankovnictví. Nové moderní technologie tak vstupují do života domácností i v oblasti nakládání s finančními prostředky.

8

Otázky vědomostní

Šetření jsem provedla pomocí pruhových grafů, prostřednictvím je nejlépe zobrazeno procento správných odpovědí. Správné odpovědi jsou označeny zelenou barvou, špatné červenou, pro možnosti odpovědi neutrální (nevím) jsem použila barvu modrou. Otázka č. 6: Potřebujete zjistit, který neúčelový úvěr je pro Vás z nabídky různých poskytovatelů úvěrů ten nejvýhodnější. Máte jasnou představu o požadované výši úvěru a době splatnosti úvěru. Jaký parametr budete porovnávat? RPSN (roční procentní sazba nákladů) je údaj, který umožní spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. Celkem 170 respondentů (65 %)

42

odpovědělo správně. Z výsledků květnového výzkumu agentury Ipsos10 z léta 2014 pro slavnostní Galavečer Zlaté koruny vyplynulo, že pouze dvě pětiny populace (42 %) dokázalo správně popsat RPSN (http://www.ipsos.cz). V mém průzkumu jsem zaznamenala o 23 % lepší výsledek. Je tedy možné, že se informovanost spotřebitele o základních parametrech poskytovaných úvěrů zlepšuje.




relativní

absolutní

Měsíční výše poplatku

27

11 %

Roční nominální výše úrokové sazby

63

24 %

Roční procentní sazba nákladů

170

65 %

Celkem

260

100 %


10

Ipsos Přední agentura pro výzkum trhu a veřejného mínění v České republice

43

Otázka č. 7: Marně sháníte delší dobu půjčku, banky považují výši Vašeho měsíčního příjmu za nedostatečný. Využil byste v této době inzerující nabídky na úvěr od nebankovní společnosti bez nutnosti dokládat svůj příjem? Cílem otázky bylo zjistit, zda jsou spotřebitelé ochotni se zadlužit bez ohledu na skutečnost, zda budou schopni své závazky řádně splácet. Celkem 88 %, tj. 229 respondentů lze dle mého průzkumu považovat za finančně zodpovědné. Půjčky si nevezmou za každou cenu. Stále se však najdou spotřebitelé, kteří snadnému získání úvěru neodolají. V mém průzkumu se jedná o 31 respondentů (12 %).




absolutní

relativní

Určitě ne

229

88 %

Určitě ano

31

12 %

Nevím

0

0%

Celkem

260

100 %


44

Otázka č. 8: Poskytovatel kreditní karty nabízí až 55 dnů bezúročné období. Datum splatnosti úvěru máte smluvně zajištěno na 25. kalendářní den v měsíci. Pokud budete čerpat finanční prostředky z úvěrového účtu 20. 9., kdy nejpozději musíte uhradit plnou výši čerpané částky, abyste využil/a bezúročného období? Finanční instituce tvrdí, že jejich produkty jsou uživatelsky přívětivé a jednoduché a srozumitelné všem klientům. Je taková i skutečnost? Odpověď jsem hledala právě prostřednictvím této otázky. Více jak polovina respondentů, konkétně 153 (59 %) responendentů na moji otázku odpovědělo chybně. Největší počet respondentů, kteří zvolili nesprávnou odpověď, si patrně neuvědomilo, že délka až 55 dnů bezúročného období není totéž co 55 dnů bezúročné období. Většina respondentů, s kterými jsem vyplňovala dotazník osobně, považovala otázku za složitou a odpověď na ni hledali velmi dlouho. Správně odpovědělo pouze 107 respondentů, tj. 41 %.


45


četnost Možné odpovědi 15.11.

relativní

absolutní

112

25.10.

107

43 % 41 %

25.9.

27

10 %

25.11.

11

4%

Nevím

3

2%

Celkem

260

100 %


Otázka č. 9: V jakém z následujících úvěrových produktů je v průměru nejnižší úroková sazba? Na tuto otázku odpovědělo 162 respondentů (62 %) správně. Toto zjištění odpovídá výsledkům z otázky č. 6, který se týkal znalosti RPSN.


46


Četnost Možné odpovědi

relativní

absolutní

Hypoteční úvěr

162

62 %

Nevím

40

16 %

Spotřebitelský úvěr

31

12 %

Kreditní karta

27

10 %

Celkem

260

100 %


Otázka č. 10: Domácnost má celoročně od ledna do prosince čistý měsíční příjem 30 000,- Kč, ve stejném období má celoroční pravidelné výdaje ve výši 250 000,Kč. Musí se rodina zadlužit, chce-li investovat na nákup rodinného vozu za 100 000,-? Tato otázka většinu respondentů, s kterými jsem vedla rozhovor, nejprve zaskočila, ale naprostá většina z nich odpověděla správně. Je zřejmé, že kalkulovat své příjmy a výdaje respondenti z mého průzkumu dovedou. Celkem 242 respondentů (94 %) odpovědělo bezchybně a pouze 9 respondentů (3 %) odpovědělo špatně.


47



relativní

absolutní

Ne

242

94 %

Ano

9

3%

Nevím

9

3%

Celkem

260

100 %


Otázka č. 11: Dovedete na základě analýzy příjmů a výdajů Vaší domácnosti stanovit maximální výši splátky, kterou jste schopen/a dlouhodobě bez problémů splácet? Následuje další otázka týkající se schopnosti analýzy příjmů a výdajů domácností respondentů. Opět se potvrdilo, že naprostá většina respondentů (233, tj. 89 %) se domnívá, že zná své možnosti a je schopno posoudit, jakou případnou výši splátky si může dovolit. Pouze 14 respondentů (5 %) odpovědělo, že nedokáže stanovit maximální výši splátky a 13 lidí (6 %) odpovědělo nevím.


48



relativní

absolutní

Ano

233

89 %

Ne

14

5%

Nevím

13

6%

Celkem

260

100 %


Otázka č. 12: Za předpokladu, že úrok je jediným nákladem úvěru, je pro spotřebitele výhodnější úvěr s úrokovou sazbou 12,5 % p. a. nebo 2,1 % p. m.? Úroková sazba v případě úvěrových produktů určuje, jak vysokou částku navíc k jistině zaplatí spotřebitel věřiteli. Obvyklé označení úrokové sazby je p. a. (roční úroková sazba), věřitelé mohou však použít i pojem p. m. (měsíční úroková sazba), což je roční úroková sazba dělena počtem měsíců v roce. Na tuto otázku odpovědělo 145 respondentů (56 %) odpovědělo správně a to 12,5 % p. a.. Celkem 80 respondentů (31 %) se nechalo „napálit“ a odpovědělo 2,1 % p. m.


49



relativní

absolutní

12,5 % p. a.

145

56 %

2,1 % p. m.

80

31 %

Nevím

35

13 %

Celkem

260

100 %


Otázka č. 13: Domníváte se, že tzv. rychlá půjčka, v rámci které získáte peníze během několika minut a je Vám zaručeno, že pokud vypůjčené peníze navrátíte zpět do 7 kalendářních dnů, nezaplatíte žádný úrok, může být řešením náhlé finanční situace, kdy Vám chybí peníze na úhradu nedoplatku za elektřinu? Cílem této otázky bylo zjištění, jak spotřebitelé reagují na lákavé nabídky rychlých půjček bez nutnosti předkládat velikost příjmů, kdy není nahlíženo do registrů a peníze jsou k dispozici prakticky ihned. Více jak polovina respondentů (140), by si půjčku od nebankovní společnosti nevzala, ale celých 38 % respondentů (100) se vyjádřilo kladně a zvolilo by v případě náhlého nedostatku finančních zdrojů možnost rychlé půjčky od nebankovní společnosti. Můj vlastní průzkum potvrdil, že spotřebitelé preferují rychlost a snadnost získání peněž a ne všechny odradí nevýhody a rizika takových produktů.


50



relativní

absolutní

Ne

140

54 %

Ano

100

38 %

Nevím

20

8%

Celkem

260

100 %


Otázka č. 14: V Sazebníku bankovních poplatků je uvedeno, že má klient vedení účtu v daném měsíci zdarma v případě, že zajistí v předcházejícím kalendářním měsíci kreditní obrat na svém účtu ve výši minimálně 10 000 Kč. Jakou podmínku musí klient měsíčně splnit, aby měl vedení účtu zdarma? Touto otázkou jsem chtěla podobně jako otázkou č. 8 ověřit, zda klienti rozumí bankovní terminologii. Tři čtvrtiny respondentů (194, tj. 75 %) odpovědělo správně a to, že součet příchozích plateb za měsíc musí být minimálně ve výši 10 000 Kč. Respondenti se tedy na rozdíl od otázky č. 8, nenechali tzv. napálit.


51


četnost Možné odpovědi Součet příchozích plateb za měsíc musí být minimálně ve výši 10 000 Kč Součet odchozích plateb za měsíc musí být minimálně do 10 000 Kč

relativní

absolutní

194

75%

36

14%

Součet příchozích plateb za měsíc musí být do 10 000 Kč

26

10%

Jednorázová platba z účtu ve výši minimálně 10 000 Kč

4

6%

260

100%

Celkem Zdroj: vlastní průzkum

Otázka č. 15: Měsíční výše pojistného v případě pojištění úvěru činí 2 % ze splátky úvěru. Měsíční splátka úvěru jsou 2 000 Kč. Jaká je výše pojistného?

Obrázek 16 Grafické zpracování otázky č. 15 (Zdroj: vlastní průzkum)

Jedná se v podstatě o jednoduchou matematickou úlohu z 2. stupně základní školy. Téměř ¾ respondentů (72 %) na tuto otázku odpovědělo správně a to, že výše pojistného při pojištění úvěru 2 % ze splátky a měsíční výší úvěru 2 000 Kč je 40 Kč.

52



relativní

absolutní

40 Kč

187

72 %

Nevím

35

13 %

20 Kč

25

10 %

200 Kč

13

5%

Celkem

260

100 %


8.1. Předpoklady k otázkám z VO- shrnutí Tabulka 16 Shrnutí části vědomostních otázek

Číslo otázky

6

8

9

10

12

14

15

Procento správných odpovědí

65

41

62

94

56

75

72

Průměr správných odpovědí

66 %


 VO 1 Více jak polovina % odpovědí bude správných. Předpoklad VO1 byl potvrzen, 66 % odpovědí bylo správných. Výsledek odpovídá současným průzkumům a zároveň odhaluje skutečnost, že je na finanční gramotnosti obyvatelstva stále co zlepšovat.

53

9

Otázky týkající se osobního profilu

16) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? V mém šetření bylo nejvíce středoškolsky vzdělaných obyvatel a to celkem 52 % (136). Vysokoškolsky vzdělaných respondentů bylo v mém šetření zmapováno 39 % (101), vyučeno je 9 % (23) respondentů. Mého šetření se nezúčastnil žádný obyvatel z kraje Vysočina nebo Pardubického, který by měl pouze základní vzdělání.

Obrázek 17 Grafické zpracování otázky č. 16 (Zdroj: vlastní průzkum) Tabulka 17 Četnost odpovědí otázky č. 16


relativní

absolutní

Středoškolské

136

52 %

Vysokoškolské

101

39 %

Vyučen

23

9%

Základní

0

0%

Celkem

260

100 %


54

17) V jakém kraji bydlíte? Dotazník jsem cíleně poskytla stejnému počtu respondentům v každém regionu. Na dotazník mi odpovědělo 130 (50 %) respondentů z Vysočiny a 130 (50 %) respondentů z Pardubického kraje.

Obrázek 18 Grafické zpracování otázky č. 17 (Zdroj: vlastní průzkum) Tabulka 18 Četnost odpovědí otázky č. 17


relativní

absolutní

Pardubický

130

50 %

Vysočina

130

50 %

Celkem

260

100 %


55

9.1

Předpoklady k otázkám z OR- shrnutí  OP1 Procento správných odpovědí bude podobné pro oba kraje

Tabulka 19 Procento správných odpovědí z vědomostní části v závislosti na regionu

Číslo otázky Procento správných odpovědí celkem (v %)

6

8

9

10

12

14

15

65

41

62

94

56

75

72


Z toho Pardubický kraj

57

49

65

48

52

54

42

52 %

Z toho kraj Vysočina

43

51

35

52

48

46

58

48 %


Na vědomostní otázky odpovědělo správně 52 % respondentů z Pardubického kraje a 48% z kraje Vysočina. S ohledem na malý počet respondentů i s ohledem na skutečnost, že v obou regionech nebyli rovnoměrně zastoupeni respondenti se stejným typem vzdělání, nelze považovat zjištěný rozdíl za statisticky významný. Předpoklad OP1 se potvrdil, neprokázal se průkazný rozdíl mezi úrovní znalostí respondentů v jednotlivých regionech.  OP 2 Většina občanů, kteří mají úvěr, odpoví na vědomostní otázky správně Předpoklad OP2 se potvrdil. Většina občanů (81 %), kteří mají úvěr, odpovědělo na vědomostní otázky správně. Tabulka 20 Procento správných odpovědí z vědomostní části u občanů, kteří mají úvěrové produkty

Číslo otázky Procento správných odpovědí celkem (v %) Z toho držitelé úvěru

6

8

9

10

12

14

15

65

41

62

94

56

75

72

87

78

76

89

74

73

88


81 %


56

Z Tabulky č. 20 vyplývá, že téměř ve všech otázkách odpovědělo na otázku správně minimálně ¾ majitelů úvěru. Z toho je dle mého názoru patrné, že většina dlužníků přistupuje ke svým úvěrovým závazkům zodpovědně, snaží se být informovaným i spolehlivým spotřebitelem. Na druhou stranu finanční instituce neustále zdokonalují své přesvědčovací metody ve snaze získat nové dlužníky a v jejich síti se díky tomu ocitá i skupinka klientů, kteří špatně odhadli své platební kapacity, ve finanční terminologii se příliš neorientují a život na dluh pak nezvládnou.

57

Závěr Spadnutí do dluhů může být otázkou nejen nízkého příjmu či náhlé změny životních podmínek, ale kola dluhové spirály může roztočit třeba jen jedno špatné rozhodnutí. Preventivním vzděláváním zaměřeným na rizika předlužení lze tak zvyšovat finanční gramotnost občanů. Získané kompetence jim mohou poskytnout záchranné informace a ochránit je před nesprávným rozhodnutím. Domnívám se, že aby byl efekt finančního vzdělávání dostatečný, je nutně plošně implementovat základy finanční gramotnosti jako povinný předmět či součást příbuzného předmětu (matematika, rodinná výchova) nejpozději v 8. až 9. ročníku základní školy a dále pak pokračovat v dalších alternativních formách tohoto vzdělávání nejen na vyšším stupni škol, ale i u dospělých jedinců. Proces finančního vzdělávání je nutno propagovat prostřednictvím soutěží a projektů ve spolupráci se zodpovědnými resorty. V praktické části jsem použila dotazníkové šetření z důvodu možnosti podchytit různé cílové

skupiny

a

porovnávat

sledované

parametry.

Oslovila

jsem

celkem

260 respondentů od 25 let. Zvolila jsem tištěnou verzi dotazníku, otázky jsem pro zpracování dat rozdělila na tři části. První část dotazníku obsahuje 5 otázek týkající se osobního rozpočtu respondentů. Jejich cílem bylo zjistit vlastnictví finančních produktů, orientaci respondentů v běžné nabídce bankovních produktů a ověřit jejich schopnosti splácet případné úvěrové produkty. Z poskytnutých odpovědí jsem zjistila, že 78 % respondentů má půjčku, většina těchto úvěrů je účelových, určených zejména na pořízení a rekonstrukci vlastního bydlení a vybavení domácnosti (77 %). Problémy se splácením uvedlo 48 % respondentů, jedna pětina z této skupiny dotazovaných dokonce přiznala časté problémy se splácením svých závazků. Většina respondentů (85 %) má platební účet a naprostá většina majitelů účtů využívá i internetové bankovnictví, což dokazuje, že nové a moderní technologie vstupují do života domácností i v oblasti nakládání s finančními produkty. Celkem 79 % respondentů jsou majiteli spořicích účtů a 87% dotazovaných uvedlo, že využívá nabídku pojišťoven a zajišťuje se tak pro případ nemoci, úrazu a stáří prostřednictví životního pojištění a penzijního připojištění. Druhý blok dotazníkového šetření patřil 7 otázkám vědomostním. Chtěla jsem zmonitorovat znalosti o základních pojmech používaných v oblasti finančního

58

vzdělávání dle dostupných informací, které poskytuje občanům Ministerstvo financí České republiky. Cílem těchto otázek bylo také ověřit zodpovědnost respondentů v oblasti nakládání s financemi. Na mé vědomostní otázky odpovědělo správně 66 % respondentů. Výsledek odpovídá současným průzkumům finanční gramotnosti a také odhaluje skutečnost, že je na finanční gramotnosti občanů stále co zlepšovat. Na základě následné analýzy jsem zjistila, že na vědomostí otázky odpovědělo správně 52 % respondentů žijících v Pardubickém kraji a 48 % respondentů z kraje Vysočina. S ohledem na skutečnost, že v jednotlivých krajích nebyli zastoupeni respondenti se stejným typem vzděláním, jsem konstatovala, že se neprokázal významný rozdíl mezi znalostmi respondentů v jednotlivých regionech. Z dotazníkového šetření se dále potvrdilo, že na vědomostní otázky odpovědělo správně 81 % respondentů, kteří mají úvěrový produkt. Třetí část patří otázkám osobního profilu respondentů. Zjišťovala jsem dosažené vzdělání a kraj, v jakém dotazovaní žijí. Předkládaná bakalářská práce si kladla za cíl provést analýzu znalostí respondentů ze dvou regionů Z dotazníkových šetření se neprokázal významný rozdíl mezi úrovní znalostí občanů v závislosti na kraji, ve kterém žijí. Na vědomostní otázky odpovědělo 34 % respondentů chybně. Je tento výsledek možno považovat za uspokojivý? Pokud vyhledáme průzkumy k této problematice z roku 2011 – 2013 dozvíme se, že Češi ve finanční gramotnosti víceméně propadali. Můj dotazníkový průzkum sice prokázal určité zlepšení úrovně znalostí, rozhodně však nelze takový výsledek považovat za dostačující. Považuji proto stále za nutné cíleně a koncepčně podporovat a rozvíjet finanční gramotnost občanů za podpory vládních i neziskových organizací. Dalším cílem bakalářské práce pokusit se přispět k objasnění vztahů mezi finanční gramotností a zadlužeností domácností ve sledovaných regionech. V tomto případě jsem se přesvědčila, že platí: „Co si vyzkouším sám, to nejlépe pochopím.„ Takovým tvrzením nechci samozřejmě nabádat k tomu, aby se občané z důvodu porozumění problematice finanční gramotnosti zadlužovali. Poukazuji pouze na skutečnost, že konkrétní praktické zkušenosti byly většinou i zárukou volby správné odpovědi. Také zde je však co zlepšovat, 19 % spotřebitelů si nedokázalo s některými vědomostními otázkami poradit.

59

Ministerstvo financí sice vytváří koncepci politiky v oblasti finančních služeb pro občany a zabývá se ochranou spotřebitele, stále však není dostatečně zajišťována podpora a prevence pro širokou veřejnost. Problém spatřuji zejména v nedostatku aktuálně vydaných publikací a knih, ať už odborných, tak především populárně naučných, které zpřístupní potřebné znalosti laikům. Občané většinou neznají možnosti svého dalšího vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti a nechápou, že vyznat se v této oblasti není samozřejmost a automatická dovednost, kterou mohou bez jejich aktivního přístupu a ochoty se sebevzdělávat, získat.

Nejlepší cesta, jak se vyhnout

nekontrolovanému zadlužení, je bezesporu schopnost spotřebitele a klienta finančních institucí kvalifikovaného rozhodnutí.

V současné době se o problematice finanční

gramotnosti nejen hovoří na různých úrovních, ale také se vzdělanost v této oblasti v rámci rozličných projektů podporuje. Jedná se určitě o správný krok ke zvyšování finanční gramotnosti všech občanů.

60

Seznam použité literatury Knihy ARGYLE, Michael. The psychology of social class. 1st pub. New York: Routledge, 1994. ISBN 0-415-07955-1 BALABAN, Sharon. Objektonomie: ekonomie objektu: Objectonomy: the economy of the object : Galerie MeetFactory, 3.9. -11. 10. 2015 : Sharon Balaban (IL), Jakub Geltner (CZ), Zac Hacmon (IL), Roy Menachem Markovich (IL), Jan Nálevka (CZ), Hilla Toony Navok (IL), Rona Stern (IL), Adam Vačkář (CZ), Aleksandra Vajd & Hynek Alt (CZ), Roni Weiss (IL). Praha: MeetFactory, o.p.s., 2015. ISBN 978-80-906174-1-4. CAMERER, Colin, LOEWENSTEIN, George, PRELEC, Drazen. Neuroeconomics: How neuroscience can inform economics. Journal of Economic Literature, 2005, vol. 43, no. 1, p. 9-64 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-008-9. GOLDBERG, Herbs, LEWIS, Robert T. Money Madness: The Psychology od Saving, Spending, Loving, and Hating Money. New York : Morro, 1978 KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. C. H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-453-8. KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-767-6. LEA, S, Roger M TARPY a Paul WEMBLEY. Psychologie ekonomického chování. Praha: Grada, 1994. ISBN 80-85623-93-5. LERNER, Jennifer S., SMALL, Deborah A., LOEWENSTEIN, George. Heart Strings and Purse Strings. Carryover Effects of Emotions on Economic Decisions. Psychological Sciency, 2004, vol. 15, no. 5, p. 337-341

61

RAGHUNATHAN, Rajagopal, PHAM, Michel T. All Negative Moods Are Not Equal: Motivational Influences of Anxienty and Sadness on Decision Making. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 1999, vol. 79, no. 1, p. 56-77 SIMMEL, Georg. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Vyd. 2. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. Klas (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-59-8 SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2010. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400199-4. SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-4832-0. Periodikum Improving financial literky: analysis of issues and policies. 2005. Internetové zdroje CRIFT [online]. Praha: Czech Credit Bureau, a. s., 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.crif.cz CZSO: Český statistický úřad [online]. Praha, 2000 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz Investujeme [online]. Praha: Fincentrum a. s., 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/ IPSOS [online]. Praha, 2000 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.ipsos.cz MFCR [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2013 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz MŠMT [online]. Praha: Ministerstvo financí školství, mládeže a tělovýchovy, 2014 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: www.vzdelavani2020.cz Psyblog [online]. 2010 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: www.spring.org.uk

62

OFCD [online]. Organisation for Economic Co-operation and Development, 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.oecd.org

Seznam obrázků Obrázek 1 Model toků rodinného rozpočtu (Zdroj: www.investujeme.cz) .................... 29 Obrázek 2 Grafické znázornění otázky č. 1 (Zdroj: vlastní průzkum) ........................... 36 Obrázek 3 Grafické znázornění otázky č. 2 (Zdroj: vlastní průzkum) ........................... 37 Obrázek 4 Grafické znázornění otázky č. 2 (Zdroj: vlastní průzkum) ........................... 38 Obrázek 5 Grafické znázornění otázky číslo 3 (Zdroj: vlastní průzkum)....................... 39 Obrázek 6 Grafické znázornění otázky č. 4 (Zdroj: vlastní průzkum) ........................... 40 Obrázek 7 Grafické znázornění otázky č. 6 (Zdroj: vlastní průzkum) ........................... 43 Obrázek 8 Grafické znázornění otázky č. 7 (Zdroj: vlastní průzkum) ........................... 44 Obrázek 9 Grafické znázornění otázky č. 8 (Zdroj: vlastní průzkum) ........................... 45 Obrázek 10 Grafické znázornění otázky č. 9 (Zdroj: vlastní průzkum) ......................... 46 Obrázek 11 Grafické znázornění otázky č. 10 (Zdroj: vlastní průzkum) ....................... 47 Obrázek 12 Grafické znázornění otázky č. 11 (Zdroj: vlastní průzkum) ....................... 48 Obrázek 13 Grafické znázornění otázky č. 12 (Zdroj: vlastní průzkum) ....................... 49 Obrázek 14 Grafické znázornění otázky č. 13 (Zdroj: vlastní průzkum) ....................... 50 Obrázek 15 Grafické znázornění otázky č. 14 (Zdroj: vlastní průzkum) ....................... 51 Obrázek 16 Grafické zpracování otázky č. 15 (Zdroj: vlastní průzkum) ....................... 52 Obrázek 17 Grafické zpracování otázky č. 16 (Zdroj: vlastní průzkum) ....................... 54 Obrázek 18 Grafické zpracování otázky č. 17 (Zdroj: vlastní průzkum) ....................... 55

Seznam tabulek Tabulka 1 Četnost odpovědí otázky č. 1 ......................................................................... 36 Tabulka 2 Četnost odpovědí otázky č. 2 ......................................................................... 37 Tabulka 3 Četnost odpovědí otázky č. 2 ......................................................................... 38 Tabulka 4 Četnost odpovědí otázky č. 3 ......................................................................... 39 Tabulka 5 Četnost odpovědí otázky č. 4 ......................................................................... 41 Tabulka 6 Četnost odpovědí otázky č. 6 ......................................................................... 43 Tabulka 7 Četnost odpovědí otázky č. 7 ......................................................................... 44 Tabulka 8 Četnost odpovědí otázky č. 8 ......................................................................... 46

63

Tabulka 9 Četnost odpovědí otázky č. 9 ......................................................................... 47 Tabulka 10 Četnost odpovědí otázky č. 10 ..................................................................... 48 Tabulka 11 Četnost odpovědí otázky č. 11 ..................................................................... 49 Tabulka 12 Četnost odpovědí otázky č. 12 ..................................................................... 50 Tabulka 13 Četnost odpovědí otázky č. 13 ..................................................................... 51 Tabulka 14 Četnost odpovědí otázky č. 14 ..................................................................... 52 Tabulka 15 Četnost odpovědí otázky č. 15 ..................................................................... 53 Tabulka 16 Shrnutí části vědomostních otázek .............................................................. 53 Tabulka 17 Četnost odpovědí otázky č. 16 ..................................................................... 54 Tabulka 18 Četnost odpovědí otázky č. 17 ..................................................................... 55 Tabulka 19 Procento správných odpovědí z vědomostní části v závislosti na regionu .. 56 Tabulka 20 Procento správných odpovědí z vědomostní části u občanů, kteří mají úvěrové produkty ............................................................................................................ 56

Seznam příloh Příloha A- dotazník

64

Finanční gramotnost jako nástroj proti zadlužování českých domácností Vážené respondenty/ vážení respondenti, žádám Vás o vyplnění mého dotazníku k bakalářské práci, který se týká posouzení úrovně finanční gramotnosti. Dotazník je určen pro obyvatele od 25 let (včetně) Pardubického kraje a kraje Vysočina. Účast na mém šetření je anonymní a dobrovolná. Předem Vám chci poděkovat za svědomité vyplnění mých otázek. Lenka Antušková (autor)

Otázky osobního rozpočtu 1)Máte v současné době nějaké spotřebitelské nebo hypoteční úvěry?  ano (v případě volby této odpovědi pokračujte na otázku č. 2 a 3) 

ne (v případě volby této odpovědi pokračujte na otázku č. 4)

2) Uveďte, za jakým účelem jste žádal/a o úvěr/y. (možnost volby více odpovědí) 

financování vlastního bydlení (rekonstrukce, nákup, výstavba)



nákup dopravního prostředku



dovolenou



nákup dárků



jiné:

65

3) Měl/a jste někdy problém/y se splácením svých finančních závazků? 

ano, často



ano, ojediněle



ne, nikdy



své dluhy nezvládám

4) Využíváte bankovní produkty? (možnost volby více odpovědí) 

ano, jsem majitelem běžného platebního účtu



ano, jsem držitelem debetní platební karty k účtu



ano, využívám u účtu služeb internetové bankovnictví



ano, jsem držitel kreditní karty (úvěrový produkt)



ano, mám povolené přečerpání k účtu (tzv. kontokorent)



jiné

5) Vypište produkt/y, které vlastníte a vytváříte si pomocí nich finanční rezervy pro případ nečekaných výdajů Vaší domácnosti, ztráty zaměstnání nebo pro případ onemocnění a úrazu. Pokud takové rezervy nemáte, uveďte důvod.

Otázky vědomostní 6) Potřebujete zjistit, který neúčelový úvěr je pro Vás z nabídky různých poskytovatelů úvěrů ten nejvýhodnější. Máte jasnou představu o požadované výši úvěru a doby splatnosti úvěru. Jaký parametr budete porovnávat? 

roční nominální výši úrokové sazby (p. a.)



roční procentní sazbu nákladů ( RPSN )



měsíční výše poplatku za vedení úvěrového účtu

66

7) Marně sháníte delší dobu půjčku, banky považují výši Vašeho měsíčního příjmu za nedostatečný. Využil byste v této době inzerující nabídky na úvěr od nebankovní společnosti bez nutnosti dokládat svůj příjem? 

určitě ano



určitě ne



nevím

8) Poskytovatel kreditní karty nabízí až 55 dnů bezúročné období. Datum splatnosti úvěru máte smluvně zajištěno na 25. kalendářní den v měsíci. Pokud budete čerpat finanční prostředky z úvěrového účtu 20. 9., kdy nejpozději musíte uhradit plnou výši čerpané částky, abyste využil/a bezúročného období? 

25.9.



25.10.



15.11.



25.11.



Nevím

9) V jakém z následujících úvěrových produktů je v průměru nejnižší úroková sazba? 

kreditní karta



spotřebitelský úvěr



hypoteční úvěr



nevím

67

10) Domácnost má celoročně od ledna do prosince čistý měsíční příjem 30 000,- Kč, ve stejném období má celoroční pravidelné výdaje ve výši 250 000,- Kč. Musí se rodina zadlužit, chce-li investovat na nákup rodinného vozu za 100 000,-? 

ano



ne



nevím

11) Dovedete na základě analýzy příjmů a výdajů Vaši domácnosti stanovit maximální výši splátky, kterou jste schopen/a dlouhodobě bez problémů splácet? 

ano



ne



nevím

12) Za předpokladu, že úrok je jediným nákladem úvěru, je pro spotřebitele výhodnější úvěr s úrokovou sazbou 12,5 % p. a. nebo 2,1 % p.m.? 

výhodnější je úvěr s úrokem 12,5 % p. a.



výhodnější je úvěr s úrokem 2,1 % p. m.



nevím

13) Domníváte se, že tzv. rychlá půjčka, v rámci které získáte peníze během několika minut a je Vám zaručeno, že pokud vypůjčené peníze navrátíte zpět do 7 kalendářních dnů, nezaplatíte žádný úrok, může být řešením náhlé finanční situace, kdy Vám chybí peníze na úhradu nedoplatku za elektřinu? 

určitě ano



určitě ne



nevím

68

14) V Sazebníku bankovních poplatků je uvedeno, že má klient vedení účtu v daném měsíci zdarma v případě, že zajistí v předcházejícím kalendářním měsíci kreditní obrat na svém účtu ve výši minimálně 10 000 Kč. Jakou podmínku musí klient měsíčně splnit, aby měl vedení účtu zdarma?  Jednorázovou platbu z účtu ve výši minimálně 10 000 Kč  Součet příchozích plateb za měsíc musí být minimálně ve výši 10 000 Kč  Součet příchozích a odchozích plateb za měsíc musí být do 10 000 Kč  Jednorázovou platbu z účtu ve výši minimálně 10 000 Kč 15) Měsíční výše pojistného v případě pojištění úvěru činí 2 % ze splátky úvěru. Měsíční splátka úvěru je 2 000 Kč. Jaká je výše pojistného?  20 Kč  200 Kč  40 Kč  Nevím

Otázky osobního profilu 16) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 

Základní vzdělání



Vyučen



Středoškolské vzdělání



Vysokoškolské vzdělání

17) V jakém kraji bydlíte?  Pardubický kraj  Vysočina

69

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Finance a řízení FINANČNÍ GRAMOTNOST JAKO NÁSTROJ PROTI ZADLUŽOVÁNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Recommend Documents