VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Finanční gramotnost

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Finanční gramotnost bakalářská práce

Autor: Lada Staníčková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce Finanční gramotnost se zabývá finanční gramotností občanů České republiky. Práce je rozdělena na praktickou a teoretickou část. Teoretická část se zabývá vysvětlením důleţitých pojmů v oblasti finanční gramotnosti a úrovní finanční gramotnosti dospělé populace České republiky. Náplní praktické části je průzkum úrovně finanční gramotnosti na dvou vybraných základních školách a popsání výsledků. V závěru práce jsou shrnuty výsledky a doporučení.

Annotation Bachelor thesis „Financial Literacy“ is interested in financial literacy of citizens of the Czech Republic. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part is focused on explanation of important concepts in the field of financial literacy and the level of financial literacy of the adult population. The aim of the practical part is a survey of the level of financial literacy in two selected primary schools. The results and recommendations are summarized in the conclusion of the thesis.

Klíčová slova Finanční gramotnost, finanční vzdělávání, standardy finanční gramotnosti, osobní bankrot, insolvenční zákon

Key words Financial literacy, financial education, financial literacy standards, personal bankruptcy, insolvency Act

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Ireně Fatrové za odborné vedení bakalářské práce, dále ZŠ a MŠ Bohuslava Reynka Lípa a ZŠ a MŠ Wolkrova Havlíčkův Brod za spolupráci. V neposlední řadě také děkuji mé rodině za podporu a poskytnutí vhodných podmínek k vytvoření práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 8. 5. 2013 ...................................................... Lada Staníčková

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 9 1

Vymezení pojmu finanční gramotnost ...................................................................... 9 1.1

Definice .............................................................................................................. 9

1.2

Sloţky finanční gramotnosti .............................................................................. 9

2

Význam finančního vzdělávání .............................................................................. 11

3

Standardy finanční gramotnosti .............................................................................. 12

4

Dosavadní kroky ..................................................................................................... 16

5

Průzkumy finanční gramotnosti .............................................................................. 18

6

5.1

Finanční gramotnost dospělé populace ČR ...................................................... 18

5.2

Průzkum ING pojišťovny ................................................................................. 18

5.3

Projekt PISA..................................................................................................... 19

Osobní bankrot ........................................................................................................ 20 6.1

Insolvenční zákon............................................................................................. 21

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 24 7

Vlastní průzkum finanční gramotnosti ................................................................... 24 7.1

8

Skladba dotazníku ............................................................................................ 24

7.1.1

Osobní rozpočet ........................................................................................ 24

7.1.2

Znalostní test ............................................................................................. 25

7.1.3

Identifikační otázky .................................................................................. 25

Rozbor jednotlivých otázek .................................................................................... 26 8.1

Osobní rozpočet ............................................................................................... 26

8.1.1 8.2

Znalostní test .................................................................................................... 31

8.2.1 9

Shrnutí části osobní rozpočet .................................................................... 29

Shrnutí části znalostní test ........................................................................ 39

Závěr ....................................................................................................................... 42

Pouţitá literatura ............................................................................................................. 45 Legislativní dokumenty .................................................................................................. 45 Internetové zdroje ........................................................................................................... 45 Seznam obrázků .............................................................................................................. 47

Seznam tabulek ............................................................................................................... 47 Seznam příloh ................................................................................................................. 48

Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma finanční gramotnost. Tato problematika mě zajímá v první řadě z toho důvodu, kolikrát v mém okolí narazím na občany, kteří nerozumí základním ekonomickým věcem. Ptám se tedy, zda tato problematika by měla být výsadou jen ekonomicky vzdělaných občanů. Já jsem toho názoru, ţe pokud se běţný občan chce orientovat ve světě 21. století, je nezbytné mít osvojené určité znalosti z této problematiky. Kaţdý člověk by se měl umět orientovat v problematice peněz, posoudit nabídky jednotlivých finančních produktů a také správně hospodařit se svými osobními financemi či rodinným rozpočtem. Jedná se o poměrně novou problematiku, proto nemá pevný základ v literatuře. Proto se ve své práci opírám spíše o dokumenty vydané ministerstvy, zprávy z různých průzkumů apod. V teoretické části nejdříve definuji pojem finanční gramotnost a zaměřím se na její sloţky a v další kapitole popíši význam finančního vzdělávání. Dále jsem se věnovala standardům finanční gramotnosti, které společně vydalo Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (dále jen MF ČR, MŠMT ČR a MPO ČR). Společné dokumenty těchto ministerstev naznačují, ţe touto problematikou se uţ nějaký čas zabývají. Konkrétně od roku 2005. Průběh dosavadních kroků k lepší finanční gramotnosti v České republice jsem popsala v další kapitole. V této oblasti do dnešní doby proběhlo několik průzkumů, jako nejvíce vypovídající jsem vybrala průzkumy Finanční gramotnost dospělé populace ČR a Průzkum ING pojišťovny, jejichţ výsledky jsem rozebrala v kapitole 5. V poslední kapitole teoretické části jsem se zaměřila na důleţitý ukazatel finanční gramotnosti, coţ je počet osobních bankrotů a v této souvislosti jsem se věnovala i insolvenčnímu zákonu. Protoţe jsem toho názoru, ţe základy finanční gramotnosti by si měli osvojovat jiţ ţáci na základních školách, rozhodla jsem se v rámci praktické části mé bakalářské práce zaměřit na průzkum úrovně finančních znalostí těchto ţáků. V této části práce analyzuji výsledky průzkumu, ve kterém jsem se zaměřila na osobní rozpočet ţáků a znalosti základních finančních pojmů. Zaměřila jsem se na konkrétní základní školy. V závěru práce jsem shrnula výsledky a doporučení. 8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Vymezení pojmu finanční gramotnost 1.1 Definice Finanční gramotnost můţeme definovat různými způsoby. Jedna z definic zní: „Pojem finanční gramotnost vyjadřuje znalosti a dovednosti z oblasti peněz a finančních produktů. Současně představuje určité obecné zásady, se kterými by měl být každý občan obeznámen a kterými by se také měl řídit.“ (Navrátilová, 2011) Znamená to tedy, ţe finančně gramotný člověk by se měl umět orientovat v problematice peněz, v nabídce finančních produktů, která je jiţ v dnešní době značně široká. Je důleţité rozeznat, které finanční produkty jsou skutečně výhodné a které se tak „jen tváří“. Klíčové je umět pracovat s osobními financemi či rodinným rozpočtem, tzn. mít přehled o svých či rodinných příjmech a výdajích a umět s nimi hospodařit.

1.2 Sloţky finanční gramotnosti MF ČR, MŠMT ČR a MPO ČR vypracovalo na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005 společný dokument nazvaný Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Tento dokument definuje finanční gramotnost jako správu osobních/rodinných financí, která zahrnuje tři sloţky: gramotnost peněţní, cenovou a rozpočtovou. 

Peněţní gramotnost – dovednosti nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi. Dále se týká správy nástrojů k tomu určených (např. běţný účet, platební nástroje apod.)



Cenová gramotnost – dovednosti nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci



Rozpočtová gramotnost – dovednosti nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu. Zahrnujeme sem také schopnost zvládat různé ţivotní situace z finančního hlediska. Tuto sloţku je moţné dále rozdělit na správu finančních aktiv (např. vklady, investice, pojištění) a správu finančních závazků (např.

úvěr, leasing). Předpokládáme tedy orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a sluţeb, schopnost mezi sebou tyto sluţby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní situaci.

10

2 Význam finančního vzdělávání Finanční gramotnost občanů by je měla ochránit před nesprávnými rozhodnutími v oblasti financí. Zorientovat se ve světě financí, při mnoţství druhů finančních produktů, počtu institucí a odlišné úrovni jejich zástupců, je velice nesnadné. Kaţdý produkt je vhodný, resp. nevhodný pro jinou situaci, jiný poţadavek, jiného člověka, jinou dobu. Můţe například jít „jen“ o krátkodobé uloţení peněz, nebo se můţe jednat o zásadní rozhodnutí, jako např. financování bydlení, vytváření finančních rezerv apod., a finančně gramotný člověk by se v těchto věcech měl obratně orientovat. (Kociánová, 2012) Rychle se rozvíjející oblast finančních produktů a sluţeb podporuje aktivní roli občana jako spotřebitele a mělo by vést k pochopení a přijetí osobní odpovědnosti za finanční zajištění sebe i své rodiny. V širším kontextu také vede k uvědomění si důsledků socioekonomického vývoje společnosti, zejména s ohledem na prevenci předluţení a zajištění se na stáří. V konečném důsledku přispívá finanční vzdělávání k rozvoji celé české ekonomiky, společnosti a k udrţitelnému rozvoji. (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010) Nedostatečná finanční gramotnost občanů byla také jedním ze spouštěcích mechanismů současné finanční krize (především v USA). Výrazně alarmující je dynamika negativních jevů jako je růst zadluţování obyvatelstva, růst nesplácených pohledávek a exekucí na majetek fyzických osob. S ohledem na tyto uvedené skutečnosti, je třeba klást vyšší důraz na finanční vzdělávání občanů jako takové a zejména na jeho kvalitu. (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010)

11

3 Standardy finanční gramotnosti V rámci jiţ zmíněného dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (2007) byly vydány Standardy finanční gramotnosti pro základní i střední školy. Tyto standardy můţeme vidět v následujících tabulkách. V první tabulce nalezneme standardy pro první a druhý stupeň základních škol a v tabulce následující jsou standardy pro střední školy.

12

Tabulka 1: Standard FG pro ZV Peníze 1. stupeň ZŠ

2. stupeň ZŠ

Obsah - hotovostní a bezhotovostní forma peněz - způsoby placení - banka jako správce peněz

Obsah - nakládání s penězi

Výsledky - pouţívá peníze v běţných situacích - odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze

Výsledky - na příkladech ukáţe vhodné vyuţití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení - na příkladu ukáţe tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH

- tvorba ceny - inflace

- objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny - popíše vliv inflace na hodnotu peněz 1. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti, - nárok na reklamaci Výsledky - na příkladu ukáţe, proč není moţné realizovat všechny chtěné výdaje

Hospodaření domácnosti 2. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet domácnosti, typy rozpočtu, jejich odlišnosti - základní práva spotřebitelů Výsledky - sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváţí nezbytnost jednotlivých výdajů - objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu - vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele Finanční produkty

1. stupeň ZŠ Obsah - úspory - půjčky

2. stupeň ZŠ Obsah - sluţby bank, aktivní a pasivní operace - produkty finančního trhu pro investování a pro získání prostředků - pojištění - úročení

Výsledky - vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

Výsledky - uvede příklady pouţití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení - uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) - uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) - vysvětlí význam úroku placeného a přijatého - uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je vyuţít

Zdroj: MFČR, MSMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (2007)

13

Tabulka 2: Standard FG pro SV Peníze Obsah - placení (v tuzemské i zahraniční měně)

- tvorba ceny

Výsledky - pouţívá nejběţnější platební nástroje, smění peníze za pouţití kurzovní lístku - stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH - vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa, období… - rozpozná běţné cenové triky (cena bez DPH…) a klamavé nabídky - vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit

- inflace

Hospodaření domácností Obsah

- rozpočet domácnosti

Výsledky - rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti - navrhne jak řešit schodkový rozpočet a jak naloţit s přebytkovým rozpočtem domácnosti Finanční produkty

Obsah

- přebytek finančních prostředků

- nedostatek finančních prostředků - pojištění

Výsledky - navrhne způsoby, jak vyuţít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti…) - vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč - vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu - posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předluţení - vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN - vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby Práva spotřebitele

Obsah - předpisy na ochranu spotřebitele - obsah smluv

Výsledky - na příkladu vysvětlí jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboţí a sluţeb včetně produktů finančního trhu) - na příkladu ukáţe moţné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek

Zdroj: MFČR, MSMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (2007)

V těchto tabulkách je přehledně uvedeno, na jaké úrovni by podle MF ČR, MŠMT ČR a MPO ČR měla být finanční gramotnost ţáků prvních a druhých stupňů základních škol a studentů středních škol. Finančně gramotný ţák prvního stupně by tedy měl umět zacházet s penězi v běţných situacích a spočítat si cenu nákupu i vrácených peněz. Měl by pochopit, proč není 14

moţné realizovat všechny chtěné výdaje a umět vysvětlit proč si spořit, půjčovat a vracet dluhy. U ţáka druhého stupně by se tyto dovednosti měli rozšiřovat o pochopení hotovostního a bezhotovostního placení, tvorby ceny (náklady, zisk, DPH). Dále by tito ţáci měli znát vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a vliv inflace. V rámci hospodaření domácnosti by měli zvládnout sestavit jednoduchý rozpočet s hlavními příjmy a výdaji a pochopit, kdy je rozpočet vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový a také jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele. Také by se měli orientovat v platebních kartách (rozdíl mezi kreditní a debetní), vědět jak se nakládá s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice), znát moţnost úvěru, leasingu nebo splátkového prodeje. A v neposlední řadě pochopit smysl úroků a pojištění. Finančně gramotný student střední školy by měl navíc znát, mimo znalostí uvedených u základních škol, směnu peněz za vyuţití kursovního lístku, pochopit jak se cena můţe lišit podle zákazníků, místa a dalších faktorů a vysvětlit podstatu inflace a její důsledky na obyvatelstvo. V rámci hospodaření domácností by měl umět řešit schodkový rozpočet a umět naloţit s přebytkovým rozpočtem. Z toho vyplývá, ţe by se měl orientovat v moţnostech spoření, produktů se státním příspěvkem, cenných papírech apod. Dále by měl umět vybrat nejvýhodnější produkt pro investování, úvěrový produkt a pojistný produkt. Všechny produkty vybírá podle svých potřeb a moţností. Také by se měl vyznat ve způsobu stanovení úrokových sazeb a znát rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN. Student střední školy by také měl vědět jak uplatňovat práva spotřebitele a znát důsledky neznalosti smlouvy.

15

4 Dosavadní kroky Dne 10. května 2010 byla vládou schválena usnesením č. 338 Národní strategie finančního vzdělávání, která je uceleným systematickým přístupem k řešení nízké úrovně finanční gramotnosti občanů České republiky. „Cílem strategie je vytvoření uceleného systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR.“ V této strategii jsou definované i dosavadní kroky MF ČR ke zlepšení situace. V roce 2006 byla schválena Strategie finančního vzdělávání v rámci rezortů financí a školství, v srpnu téhoţ roku zahájila činnost Pracovní skupina pro finanční vzdělávání řízená MF ČR, která je sloţena ze zástupců státu, profesních asociací, spotřebitelských organizací a expertů na oblast vzdělávání. Po splnění konkrétních úkolů v podobě projednání jiţ zmíněné Strategie finančního vzdělávání a Standardů finanční gramotnosti se stala stálou platformou pro výměnu zkušeností a koordinaci klíčových institucí, subjektů a zástupců finančně vzdělávacích projektů v ČR. V roce 2007 byly vydány Standardy finanční gramotnosti (součást materiálu Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách) a tyto standardy se postupně zařazují do vzdělávacích programů. V návaznosti na tento krok MŠMT ČR a Česká národní banka (dále jen ČNB) podporuje pedagogické pracovníky v podobě vydání metodických publikací (např. v roce 2008 vydal Národní ústav odborného vzdělávání příručku pro učitele Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol a v roce 2009 příručku Finanční gramotnost – úlohy a metodika, současně ČNB odborně zaštítila

publikaci

Ekonomická

a

finanční

gramotnost

pro

ZŠ

a

víceletá

gymnázia/Manuál pro učitele). Současně probíhají projekty neziskových organizací a jiných soukromých subjektů, jejichţ výstupy jsou zaměřeny na podporu výuky finanční gramotnosti. Dále byla zařazena oblast finanční gramotnosti do obsahu příslušných vysokoškolských studijních programů. Podpora finančního vzdělávání se také zařadila do výzev Evropského sociálního fondu – Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost jako jedna z priorit a do vybraných rozvojových programů pro školy, které jsou financovány ze státního rozpočtu ČR. V roce 2008 získala ČNB zákonnou kompetenci v oblasti dohledu nad ochranou spotřebitele na finančním trhu, za jehoţ nedílnou součást se povaţuje i finanční vzdělávání. Kromě aktivit k pedagogům podporuje ČNB i vybrané projekty připravené jinými subjekty. V roce 2009 byl v ČNB ustanoven tým finančního vzdělávání, který organizuje samostatné projekty na 16

zvyšování nejen finanční, ale i ekonomické gramotnosti občanů. (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010) Podle jiţ zmíněných Standardů finanční gramotnosti probíhá výuka na středních školách od roku 2009 a nemusí mít vţdy podobu samostatného předmětu. Na jednotlivých školách tuto problematiku řeší například v předmětu matematika, občanská nauka nebo také formou projektu, který probíhá jednou ročně. Do rozvrhu ţáků základních škol se finanční gramotnost povinně dostane v září 2013. Ani po tomto datu této problematice nemusí věnovat samostatný předmět a mohou finanční záleţitosti přidat do osnov jiných předmětů. Cílem těchto kroků je zastavit či obrátit současný trend zadluţování obyvatelstva.

17

5 Průzkumy finanční gramotnosti 5.1 Finanční gramotnost dospělé populace ČR „Ministerstvo financí společně s Českou národní bankou připravilo šetření zaměřené na zjištění úrovně finanční gramotnosti české populace. MF zadalo společnosti STEM/MARK v roce 2010 zmapovat finanční gramotnost dospělé populace ČR na základě objektivních znalostí v oblasti financí, zjistit, nakolik lidé dokáží tyto znalosti využívat v běžné praxi, a zmapovat postoje a chování české populace v souvislosti s rodinnými financemi, úsporami a zajištěním.“ (portál mfcr.cz, 2010) Cílovou skupinou tohoto výzkumu byla dospělá populace ČR ve věku 18 a více let a průzkumu se zúčastnilo 1005 respondentů. Průzkum dokázal, ţe finanční gramotnost zmíněné cílové skupiny je překvapivě nízká. Ministr financí Miroslav Kalousek povaţuje za nejvíce znepokojivé, ţe téměř dvě třetiny lidí nečte smlouvy. „Nejsou si tam vůbec vědomi možných likvidačních důsledků pro sebe a svoji rodinu.“ (Kalousek, 2010). „Lidé nejen, že si nepřečtou a neporozumí, ale ani nedokáží ocenit a propočítat základní věci. Číst a počítat by se měli mladí lidé naučit ve škole, nést odpovědnost za svá rozhodnutí v rodině. Vize, že ochrana spotřebitele může umést lidem cestičky mezi nástrahami na finančním trhu je absurdní.“ Uvedla k tomuto tématu vrchní ředitelka a členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová (2010).

5.2 Průzkum ING pojišťovny Také test vzdělanosti, který zrealizovala ING pojišťovna v roce 2012, potvrdil nízkou úroveň finančních znalostí Čechů. Pokles v tomto průzkumu zaznamenala celá Evropa. Podle zprávy ING pojišťovny (2012) své finanční znalosti povaţuje za dobré 66 % Čechů, výsledek průzkumu však vypovídá o opaku: financím rozumí, resp. to s nimi umí jen 14 % respondentů. Pro Čechy jsou největším finančním oříškem spoření a úvěry, s nimiţ si poradí jen ve 40 %. Největší problém tvořily úroky, u sloţitějších logických příkladů by propadlo 90 % národa. Naopak nejvíce se orientujeme v otázce finanční budoucnosti, kterou si umí plánovat 56 % Čechů. Češi se v oblasti financí řídí spíše intuicí a soustředí se na celkový obraz situace, přičemţ opomíjejí detaily. 18

5.3 Projekt PISA Projekt PISA je povaţován za největší a nejdůleţitější mezinárodní výzkum, který měří výsledky vzdělávání v současné době. Tento výzkum je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a je do něho v současné době zapojeno 68 zemí z celého světa. (portál pisa2012.cz, 2011) Výzkum je zaměřen na zjišťování úrovně znalostí patnáctiletých ţáků v oblastech čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, kteří se nachází ve většině případů v posledních ročnících povinné školní docházky. Testování probíhá ve tříletých cyklech a pokaţdé je kladen důraz na jednu z uvedených oblastí. Testování v roce 2012 bylo zaměřeno na matematickou gramotnost ţáků. (portál pisa2012.cz, 2011) Česká republika navíc vyuţila moţnosti zúčastnit se v roce 2012 i testování finanční gramotnosti ţáků. Tento průzkum proběhl v České republice v termínech od 26. března do 20. dubna 2012 a účastnilo se jej 297 vybraných škol ze všech 14 krajů, celkový počet zúčastněných ţáků byl 6 413. Z důvodu velmi náročného zpracování velkého mnoţství dat z 67 zúčastněných zemí stále nejsou k dispozici výsledky. Ty budou zveřejněny 3. prosince 2013 na mezinárodní tiskové konferenci v Paříţi. (portál csicr.cz, 2012)

19

6 Osobní bankrot Důleţitým ukazatelem úrovně finanční gramotnosti je mnoţství osobních bankrotů. Osobní bankrot je výraz pro oddluţení fyzických osob. V případě, ţe někdo chce vyhlásit osobní bankrot, znamená to, ţe podává ţádost na řešení úpadku a oddluţení. V následujících grafech vidíme mnoţství bankrotů v České republice od ledna 2011 do března 2013. V obrázku č. 1 jsou vyobrazeny firemní bankroty (FOP – fyzické osoby podnikající, OS – obchodní společnosti). V obrázku č. 2 je zobrazena rostoucí tendence počtu osobních bankrotů i návrhů na ně.

Obrázek 1: Firemní bankroty (Zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a.s.)

20

Obrázek 2: Osobní bankroty (Zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CCB – Czech Credit Bureau, a.s.)

V březnu březnu 2013 bylo vyhlášeno 1569 osobních bankrotů, coţ je o 215 bankrotů více neţ v únoru, ale o 126 méně neţ v lednu. Meziročně (2012-2013) se počet osobních bankrotů zvýšil o 38 %. To je stále velké číslo, ale podstatně menší neţ v předchozích letech. Počet osobních bankrotů za posledních 12 měsíců dosáhl výše 17 731, tedy o 4 879 více neţ v předchozím období. (CRIF – Czech Credit Bureau, 2013) „Situace se začíná stabilizovat. Meziroční nárůst počtu osobních bankrotů zpomalil k 38 %, mnohem nižší dynamiku oproti předchozím rokům vykazují i počty návrhů na bankrot, které meziročně vzrostli pouze o 26 %“ (Kameníčková, 2013) „V březnu bylo podáno 2 390 návrhů na osobní bankrot, což je nejvyšší počet návrhů podaných za jeden měsíc od ledna 2008. Zároveň to je o 375 více návrhů než v únoru. Za posledních 12 měsíců bylo podáno 24 445 návrhů na osobní bankrot, a to je o 5 059 více než v předchozím období. Meziročně se mírně zlepšila relace mezi počtem podaných návrhů a počtem vyhlášených osobních bankrotů, což naznačuje urychlení procesu soudního projednávání.“ (portál Cribis.cz, 2013)

6.1 Insolvenční zákon 1. ledna 2008 vstoupil v platnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (tzv. insolvenční zákon). Ten nahradil dosavadní úpravu této problematiky 21

obsaţenou v zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Insolvenční zákon upravuje řešení úpadku všech právnických i fyzických osob, podnikatelů i nepodnikatelů Insolvenční zákon upravuje: a) „řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, b) oddlužení dlužníka“. (zákon č. 182/2006 Sb., § 1) Insolvenční zákon definuje úpadek takto: 1. „Dlužník je v úpadku, jestliže má a. více věřitelů a b. peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c. tyto závazky není schopen plnit. 2. Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d. nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. 3. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. 22

4. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.“ (zákon č. 182/2006 Sb., § 3) Insolvenční zákon umoţňuje řešení úpadku konkurzem, reorganizací, oddluţením nebo zvláštními způsoby řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů. V případě, ţe jde o konkurs nebo některý ze zvláštních způsobů řešení úpadku, jedná se o prohlášení konkurzu na majetek dluţníka. Jde-li o reorganizaci, insolvenční soud vydá rozhodnutí o povolení reorganizace a jde-li o oddluţení, pak se jedná o povolení oddluţení.

23

PRAKTICKÁ ČÁST 7 Vlastní průzkum finanční gramotnosti Rozhodla jsem se prozkoumat úroveň finanční gramotnosti na základních školách. Myslím, si, ţe je správné finančně vzdělávat ţáky uţ od druhého stupně základního vzdělání. Vytvořila jsem dotazník, díky kterému mohu posoudit finanční gramotnost ţáků na konci jejich základního vzdělávání (tedy ţáků 8. a 9. tříd základních škol). Přesně znění dotazníku nalezneme v příloze A. Dotazníky byly vyplňovány v průběhu března 2013 na vybraných základních školách. Vybrala jsem ZŠ a MŠ Bohuslava Reynka, Lípa a ZŠ a MŠ Wolkerova, Havlíčkův Brod. V těchto ZŠ jsem osobně rozdala dotazníky ţákům 8. a 9. tříd a dohlédla na jejich řádné vyplnění. Všechny dotazníky byly anonymní a vrátilo se mi 80 dotazníků (tedy 100% návratnost), z toho přesně polovina z kaţdé školy. Dohlíţela jsem na to, zda ţáci dotazníky vyplňují samostatně a pozorováním jsem si ověřila, ţe ţáci skutečně nad otázkami přemýšlí (u znalostního testu) a nezaškrtávali odpovědi pouze „od oka“. Průběţným pozorováním před tvorbou dotazníku jsem si vytvořila hypotézy, které se pokusím potvrdit či vyvrátit.

7.1 Skladba dotazníku Dotazník se skládá ze 3 částí, a to Osobní rozpočet, Znalostní test a Identifikační otázky. Byly pouţity pouze uzavřené otázky, tzn. pouze jedna moţná odpověď.

7.1.1 Osobní rozpočet Otázek na osobní rozpočet je 7 a jejich cílem bylo zjistit, jakou formou ţáci dostávají kapesné, jestli si z něho šetří, zda mají zaloţen vlastní účet a jakým způsobem se svými penězi hospodaří. Je samozřejmé, ţe tyto věci záleţí spíše na rodičích, jak moc své děti vychovávají k finanční samostatnosti. Podle mého názoru, by v tomto věku jiţ měli být schopni sami hospodařit s penězi, ovšem pod dohledem rodičů. Na to jak to ve skutečnosti je, jsem zaměřila tuto sekci otázek. Hypotéza 1: „Ţáci dostávají pravidelné kapesné, ale se svými penězi si nehospodaří zcela sami.“ 24

7.1.2 Znalostní test Znalostní test obsahuje 15 otázek na ekonomické znalosti, při jejichţ tvorbě jsem se řídila Standardy finanční gramotnosti pro základní školy a po ruce jsem měla učebnice Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol vydanou Národním ústavem odborného vzdělávání (2008) a Finanční gramotnost od Petry Navrátilové (2011). Tento test také obsahuje tři otázky na jednoduché výpočty, týkající se akcí „3+1“ zdarma, výnosnosti investice a DPH. Cílem znalostního testu bylo zmonitorovat skutečné znalosti ţáků o pojmech ze světa financí, a zda umění spočítat základní finanční operace. Hypotéza 2: „V celkovém počtu vrácených dotazníků, bude minimálně 50 % odpovědí správných“

7.1.3 Identifikační otázky Cílem identifikačních otázek bylo zařadit respondenty do určitých skupin, pomocí kterých budu také odpovědi analyzovat. V této části jsem si vytvořila 3 hypotézy: Hypotéza 3: „Ţáci 9. tříd správně zodpoví více otázek, neţ ţáci 8. tříd.“ Hypotéza 4: „Mezi znalosti dívek a chlapců nebude rozdíl větší neţ 5 %“ Hypotéza 5: „Počet správných odpovědí ţáků ze školy ve městě (ZŠ a MŠ Wolkerova, Havlíčkův Brod) bude alespoň o 5 % vyšší neţ ţáků školy na vesnici (ZŠ a MŠ Bohuslava Reynka, Lípa)“

25

8 Rozbor jednotlivých otázek 8.1 Osobní rozpočet Otázka číslo 1: Jakou formou dostáváte kapesné? Tato otázka měla za cíl zjistit, jakou formou nejčastěji rodiče dávají svým dětem kapesné. Zajímalo mě pouze, zda je častější dostávat kapesné pravidelně nebo nepravidelně. V grafu odpovědí na tuto otázku vidíme, ţe 56 % respondentů dostává kapesné pravidelně a 44 % respondentů nepravidelně. Zbylé jedno procento tvoří jeden respondent, který uvedl, ţe ţádné kapesné nedostává. O výši kapesného jsem se nezajímala, z toho důvodu, ţe kaţdá rodina má jiné sociální postavení, a z toho vyplývající jiné finanční moţnosti. 1%

Pravidelně (jednou za měsíc, týden,…)

43%

Nepravidelně (podle aktuální potřeby) 56%

Nedostávám kapesné

Obrázek 3: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 1 (Zdroj: vlastní průzkum)

Otázka číslo 2: Šetříte si ze svého kapesného? Umění spořit peníze je důleţitým aspektem finanční gramotnosti. Tuto otázku jsem poloţila z toho důvodu, jestli ţáci 8. a 9. tříd jsou jiţ vedeni k tomu, aby si nějaké peníze šetřili („dávali stranou“). Na tuto otázku odpověděla většina respondentů (tj. 64 %), ţe ano, ale nepravidelně, 30 % si šetří pravidelně, 5 % si nešetří vůbec a 1 % tvoří respondent, který jiţ uvedl v předchozí otázce, ţe kapesné nedostává, tudíţ si nemá z čeho spořit. 26

5%

1%

30% Ano, pravidelně Ano, nepravidelně Ne

Nedostávám kapesné

64%


Otázka č. 3: Máte zaloţený vlastní běţný účet? Otázka č. 4: Pokud ano, hospodaříte si se svými penězi na účtě sami? Další dvě otázky se týkají hospodaření s penězi na vlastním běţném účtě. U otázky č. 3, zda respondenti mají zaloţený vlastní běţný účet, pozorujeme téměř vyrovnané počty odpovědí. Respondentů, kteří nemají zaloţený běţný účet je pouze o 10 % více neţ těch, kteří ho mají (tj. 55 % respondentů ne a 45 % ano) Z 36 respondentů, kteří vlastní běţný účet, si se svými penězi hospodaří samo pouze 14 respondentů, 21 respondentů ne a jeden na tuto otázku neodpověděl. Otázka č. 5: Půjčili jste si někdy peníze např. od sourozence nebo kamaráda? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda si takto staří ţáci půjčují peníze. I kdyţ se můţe jednat pouze o malé částky od kamarádů či sourozenců, myslím, ţe často by se to stávat nemělo. Zjistila jsem, ţe 52 % z nich si peníze půjčili uţ několikrát, 29 % pouze jednou a 19 % nikdy.

27

19% 29%

Ano, jednou Ano, už několikrát Ne

52%


Otázka č. 6: Jak financujete své výdaje za mobilní telefon? Cílem této otázky bylo zjistit, zda dotazovaní ţáci si výdaje za svůj telefon hradí sami v rámci svého kapesného nebo jim na to rodiče přispívají. Zjistila jsem, ţe největší procento tvoří respondenti, kterým tyto výdaje platí rodiče navíc (81 %), z kapesného si tyto výdaje hradí pouze 9 % respondentů a pouze 19 % respondentů přispívají rodiče v případě, ţe nevystačí. 9%

10%

Z kapesného

Platí mi to rodiče navíc (mimo kapesné) Z části z kapesného, a když nevystačím, tak dostanu peníze navíc

81%


28

Otázka č. 7: Konzultujete s rodiči Vaše příjmy a výdaje? Cílem této otázky je pozorovat, jak jsou respondenti v hospodaření se svými penězi samostatní. 43 % tvrdí, ţe si se svými penězi hospodaří výhradně sám/sama, o něco méně početnou skupinu tvoří respondenti, kteří si hospodaří sami a pouze v případě nenadálých výdajů či příjmů se radí s rodiči (35 %). 25 % dotazovaných ţáků se svými rodiči příjmy a výdaje konzultuje. Jedno procento tvoří ţák, který jiţ v první otázce uvedl, ţe nedostává kapesné.

Ano, konzultuji

1% 21%

Ne, se svým kapesným si hospodařím výhradně sám/sama

35%

Hospodařím si sám sama, ale v případě nenadálých výdajů či příjmů se obracím na rodiče Nedostávám kapesné 43%


8.1.1 Shrnutí části osobní rozpočet Tato problematika je hlavně na uváţení rodiny, jak rychle rodiče chtějí, aby se jejich dospívající děti osamostatnily v oblasti peněz. Ale jak jsem jiţ několikrát uvedla, podle mého názoru, by jistou samostatnost uţ v tomto věku měly mít. Pozitivním zjištěním je, ţe ţádné kapesné nedostává pouze jeden dotazovaný, ostatní si nějakým způsobem hospodaří s penězi sami. Pro lepší přehlednost ovlivňujících se údajů, jsem si vytvořila kontingenční tabulky, na kterých je patrných více souvislostí. V tabulce číslo 3 vidíme, jak se ovlivňuje otázka č. 6 „Konzultujete s rodiči Vaše příjmy a výdaje?“ s otázkou č. 7 „Jak financujete své výdaje za mobilní telefon?“. Jak jsem jiţ 29

uvedla výše, 34 respondentů uvedlo, ţe svoje příjmy a výdaje si řeší výhradně samostatně a je zaráţející, ţe z tohoto počtu 29 respondentů uvedlo, ţe platby za mobilní telefon (které samozřejmě patří do jejich výdajů) za ně platí rodiče. Z toho by se dalo soudit, ţe ani tyto respondenti si se svými penězi tak úplně sami nehospodaří. Tabulka 3: Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 6 a otázky č. 7

Zdroj: vlastní průzkum

V tabulce č. 4 jsem pozorovala závislost pravidelnosti kapesného s pravidelnými úsporami. Zjistila jsem, ţe nejvíce respondentů odpovědělo, ţe kapesné dostávají pravidelně a zároveň si nepravidelně spoří (29 respondentů). Zároveň případ, ţe respondent dostává kapesné pravidelně, ovšem nic si z něho neuspoří, se objevil pouze jednou. Ţáka, který kapesné nedostává, jsem z této tabulky vynechala.

30

Tabulka 4: Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 1 a otázky č. 2


Dále jsem povaţovala za zajímavé ověřit si, zda má vliv umístění školy (město/vesnice) na to, jestli ţáci mají zaloţený vlastní běţný účet. V tabulce č. 5 vidíme, ţe běţný účet má zaloţeno více ţáků z města, neţ z vesnice. Ovšem jen s minimálním rozdílem, a to 8 ţáků. Tabulka 5: Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 3 a otázky č. 24


Hypotéza 1: „Ţáci dostávají pravidelné kapesné, ale se svými penězi si nehospodaří zcela sami.“ Analyzováním první části dotazníku se tato hypotéza potvrdila, protoţe 56 % respondentů dostává pravidelně kapesné. Ţe si se svými penězi nehospodaří zcela sami, je zřejmé z výsledků ostatních otázek a z kontingenčních tabulek.

8.2 Znalostní test Rozbor otázek jsem provedla pomocí pruhových grafů, kde špatné odpovědi jsou vyznačeny červeně a správné zeleně.

31

Otázka č. 8: Co je to rodinný rozpočet?

Možné odpovědi

Tato otázka dopadla relativně dobře, odpověď znalo 67,5 % dotazovaných.

Přehled všech výdajů v domácnosti Přehled všech příjmů v domácnosti Plán finančního hospodaření domácnosti Bez odpovědi 0

10

20

30

40

50

60

Počet respondentů


Otázka č. 9: Mezi pravidelné výdaje domácností nepatří?

Možné odpovědi

Tato otázka dopadla ještě lépe neţ předchozí, správně odpovědělo 90 % dotazovaných.

Zálohy na energie Koupě pračky Nájem 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Počet respondentů


Otázka č. 10: Co je nemovitý majetek? O tom co je nemovitý majetek dotazovaní nemají moc přesnou představu, správně odpovědělo jen něco přes polovinu respondentů (52,5 %).

32

Možné odpovědi

Hmotný majetek, do kterého patří pouze pozemky, umělecká díla a sbírky Hmotný majetek, do kterého patří fyzické předměty, jakou jsou výrobní stroje, automobily, zařízení nebo materiál. Hmotný majetek, svázaný s půdou, jako pozemky, budovy a prostory ve vlastnictví

Bez odpovědi

0

5

10 15 20 25 30 35 40 45 Počet respondentů


Otázka č. 11: Kdo hradí za Vás zdravotní pojištění? Odpovědi na tuto otázku pro mě byly velice šokující. 46,25 % dotazovaných si myslí, ţe zdravotní pojištění za ně hradí rodiče, a to je většina. 40 % odpovědělo správně.

Možné odpovědi

Nikdo, od tohoto pojištění jsou osoby do 18 let a osoby soustavně se připravující na budoucí povolání, maximálně však do 26 let… Stát

Rodiče

Bez odpovědi

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Počet respondentů


Otázka č. 12: Co je leasing? Na tuto otázku byli počty odpovědí vyrovnané, coţ značí, ţe respondenti si vůbec nejsou jistí, co znamená pojem leasing. 35 % dotazovaných si myslí, ţe se jedná o platbu jiným způsobem neţ hotovými penězi. Správně odpovědělo 32,5 % 33

dotazovaných. A počet dotazovaných, kteří si myslí, ţe se jedná o dlouhodobý úvěr, také není zanedbatelný, je to 28,75 %.

Možné odpovědi

Je platba jiným způsobem než hotovými penězi, např. prostřednictvím jednorázového platebního příkazu nebo trvalým příkazem Dlouhodobý pronájem s následnou koupí najaté věci

Dlouhodobý úvěr určený pro fyzické osoby

Bez odpovědi 0

5

10

15

20

25

30

Počet respondentů


Otázka č. 13: Zákonná záruční doba v České republice je: O zákonné záruční době dotazovaní nějaké povědomí mají. Nadpoloviční většina

Možné odpovědi

(71,25 %) odpověděla správně, a to 24 měsíců.

48 měsíců 36 měsíců 24 měsíců Bez odpovědi 0

10

20

30

40

50

60

Počet respondentů


34

Otázka č. 14: Co to znamená úrok? Další otázka, kde většina ţáků osmých a devátých tříd základních škol, nezná odpověď je: „Co to znamená úrok?“. 43,75 % dotazovaných se domnívá, ţe se jedná o měsíční

Možné odpovědi

splátku úvěru. Správnou odpověď zvolilo 41,25 % dotazovaných.

Způsob ručení za poskytnutý… Měsíční splátka úvěru Peněžní odměna za půjčení… 0

10

20 Počet respondentů

30

40


Otázka č. 15: Co je to inflace? Co znamená tento pojem, vědělo 43,75 % dotazovaných. Přibliţně 27 % si myslelo, ţe se jedná o rovnováhu cenové hladiny zboţí a sluţeb v ekonomice v určitém časovém období a skoro stejný počet zvolil sniţování cenového hladiny.

Možné odpovědi

Rovnováha cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období Růst cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období Snižování cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období Bez odpovědi 0

5

10

15

20

25

30

35

40

Počet respondentů


Otázka č. 16: Co je to kontokorent? O tom, co je kontokorent, nemá tušení většina dotazovaných. Nadpoloviční většina si myslí, ţe se jedná o bankovní sluţbu umoţňující klientovi komunikovat s bankou, aniţ by ji musel navštívit, je to 52,5 %. Správně odpovědělo jen 33,75 %.

35

Možné odpovědi

Bankovní služba sjednaná k běžnému účtu, která klientovi dovoluje čerpat z účtu peníze i do mínusu Bankovní služba, která umožňuje komunikaci banky a klienta bez toho, aby musel banku navštívit Bankovní účet v cizí měně

Bez odpovědi

0

5


Obrázek 16: Grafické zobrazení odpovědí na otázku č. 16 (Zdroj: vlastní průzkum)

Otázka č. 17: Co je to osobní bankrot? V souvislosti s finanční gramotností se v současné době o osobním bankrotu mluví velice často, přesto tato otázka dopadla nejhůř. Správně odpovědělo pouhých 5 dotazovaných. Nadpoloviční většina (52,5 %) si myslí, ţe je to stav, kdy hodnota majetku fyzické osoby je niţší, neţ součet dluhů a ţe ze situace není východisko. Zanedbatelných není ani 38,75 % dotazovaných, kteří si myslí, ţe se jedná o osobní bankrot, kdyţ se majetek fyzické osoby dostane do exekuce.

Možné odpovědi

Stav, kdy hodnota majetku fyzické osoby je nižší, než součet dluhů - ze situace není východisko Oddlužení, neboli soudem schválené řešení dluhů fyzické osoby Stav, kdy se majetek fyzické osoby dostane do exekuce Bez odpovědi

0

5



36

Otázka č. 18: Jaký je přibliţně v současné době kur eura k české koruně? Přibliţný kurz eura k české koruně správně neoznačilo pouze 5 dotazovaných, 75 (tj.

Možné odpovědi

93,75 %) kurz zná.

Kolem 35 Kč Kolem 25 Kč Kolem 15 Kč 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Počet respondentů


Otázka č. 19: Kolik Vám musí být minimálně let (kromě dalších podmínek), abyste mohli uzavřít pracovní smlouvu? Toto byla další problematická otázka. 77,5 % dotazovaných neví, ţe jiţ v patnácti letech (další podmínkou je dokončení povinné školní docházky) mohou podepsat běţnou

Možné odpovědi

pracovní smlouvu. Správně odpovědělo jen 22,5 % dotazovaných.

18 17 15 0

10

20

30

40

50

60

70

Počet respondentů


Otázka č. 20: Je výhodnější koupit si tři výrobky, kdyţ jeden stojí 35 Kč, nebo si je koupit v akci „3+1“ zdarma za cenu 110 Kč? 71,25 % dotazovaných si správně spočítala, ţe koupit si výrobky v akci (jeden za 27,50 Kč) by bylo výhodnější, neţ si kupovat výrobky jednotlivě po 35 Kč. 27,5 % dotazovaných odpovědělo nesprávně.

37

Možné odpovědi

Koupím si výrobky v akci, je to výhodnější, než si je kupovat jednotlivě Koupit výrobky v této akci se mi nevyplatí, lepší bude si výrobky koupit … Bez odpovědi 0

10

20

30

40

50

60

Počet respondentů


Otázka č. 21: Je výhodnější výnos 350 Kč nebo 9 % ze 4000 Kč? Tento výpočet správě vyřešilo 60 % respondentů. Správně si spočítali, ţe 9 % ze 4000

Možné odpovědi

Kč (360 Kč) je výhodnější neţ výnos 350 Kč.

Oba výnosy jsou stejně výhodné Výhodnější je 9 % ze 4000 Kč Výhodnější je 350 Kč Bez odpovědi 0

10

20

30

40

50

60

Počet respondentů


Otázka č. 22: Petr natankoval u čerpací stanice 50 l nafty. Jeden litr nafty stojí 36,80 Kč včetně DPH, která činí 21 %. Jaká je cena jednoho litru nafty bez DPH? (zaokrouhleno na celé koruny) Na poslední početní otázku správně sice odpověděla většina dotazovaných (37,5 %), ale jak můţeme vidět v grafu č. 22, zanedbatelný není ani počet respondentů, kteří odpověděli špatně. Nesprávně odpovědělo 62,5 % dotazovaných, coţ značí, ţe více neţ polovina respondentů si neumí správně spočítat hodnotu DPH z nákupu.

38

Možné odpovědi

30 Kč 28 Kč 23 Kč 8 Kč 0

5

10

15

20

25

30

35

Počet respondentů


8.2.1 Shrnutí části znalostní test Předpokládala jsem, ţe znalostní test nedopadne dobře, ale i tak mě překvapilo kolik ţáků 8. a 9. tříd nemá základní ekonomické znalosti a neumí vyřešit jednoduché početní příklady, na které lze aplikovat tzv. „trojčlenku“. Nejhůře dopadla otázka, kde jsem se ptala, zda ţáci vědí, co znamená osobní bankrot. Soudě podle odpovědí, druhá nejobtíţnější otázka byla, od kolika let je moţné uzavřít pracovní smlouvu. Většina ţáků si není vědoma toho, ţe jiţ po dokončení základní školy (je to moţné jiţ v 15 letech) mohou uzavřít pracovní poměr. Otázka, kterou lze podle odpovědí povaţovat za třetí nejobtíţnější, je ta, týkající se výrobků v akci „3+1“. Ţáci buďto odmítají nad touto problematikou přemýšlet, nebo nezvládnou spočítat příklad na úrovni prvního stupně základní školy, přičemţ oba případy jsou alarmující. Naopak nejlépe dopadla otázka na kurz eura, přes 90 % ţáků alespoň přibliţně zná kurz eura k české koruně. Na hranici 90 % správných odpovědí je také otázka na pravidelné výdaje domácnosti. Většina dotazovaných ví, ţe zálohy na energie a nájem jsou výdaje pravidelné. Na pomyslné třetí příčce se umístila otázka na zákonnou záruční dobu. Většina dotazovaných správně zaškrtla 24 měsíců. Kdyţ porovnám počet správných a špatných odpovědí, výsledek taky nebude nijak pozitivní. Z 15 otázek na ověření znalostí, bylo pouze 6 zodpovězeno z více jak 50 % správně. Na 9 otázek z 15 znalo odpověď méně neţ polovina dotázaných.

39

Hypotéza 2: „V celkovém počtu vrácených dotazníků, bude minimálně 50 % odpovědí správných“ Tato hypotéza se potvrdila. Celkový počet správně zodpovězených otázek je 611 z celkového počtu 1200 otázek. Procento úspěšnosti ale tuto hranici přesahuje jen těsně, přesně je to 50,92 %. Hypotéza 3: „Ţáci 9. tříd správně zodpoví více otázek, neţ ţáci 8. tříd.“ Kdyţ jsem provedla průzkum odpovědí jednotlivých tříd, tuto hypotézu jsem potvrdila, i kdyţ rozdíl je minimální. Ţáci 8. tříd měli správných 288 odpovědí z 585 otázek (tj. 49,23 %, tedy méně neţ polovina). Oproti tomu ţáci 9. tříd zodpověděli správně 335 z 615 otázek (tj. 54,47 %, tedy více neţ polovina). Tento rozdíl v největší míře ovlivňuje otázka č. 8 týkající se osobního rozpočtu a otázka č. 14 na definici úroku. Tabulka 6: Četnost správných odpovědí 8. a 9. Tříd

Správné odpovědi

Třída

Absolutní četnost

Relativní četnost

8.

288

49,23 %

9.

335

54,47 % Zdroj: vlastní průzkum

Hypotéza 4: „Mezi znalosti dívek a chlapců nebude rozdíl větší neţ 5 %“ V případě, ţe roztřídím testy podle pohlaví, potvrdím tuto hypotézu. Zjistím, ţe dívky odpověděli správně v 323 případech z 660 (tj. 48,94 %) a chlapci měli 279 správných odpovědí z 540 (tj. 51,67 %). Tím pádem chlapci dopadli o něco málo lépe, ale rozdíl 2,73 % je příliš malý na vyvozování nějakých závěrů. Tabulka 7: Četnost správných odpovědí chlapců a dívek

Správné odpovědi Pohlaví

Celkový počet

Dívky Chlapci

Absolutní četnost

Relativní četnost

660

323

48,94 %

540

279

51,67 % Zdroj: vlastní průzkum

40

Hypotéza 5: „Počet správných odpovědí ţáků ze školy ve městě (ZŠ a MŠ Wolkerova, Havlíčkův Brod) bude alespoň o 5 % vyšší neţ ţáků ze školy na vesnici (ZŠ a MŠ Bohuslava Reynka, Lípa).“ Tato hypotéza se nepotvrdila. Ţáci ZŠ z Havlíčkova Brodu odpověděli správně 305krát (tj. 50,83 %) a ţáci ZŠ z Lípy 306krát (tj. 51 %). To znamená, ţe rozdíl mezi počtem správných odpovědí je necelé jedno procento, tedy 0,17 %, ve prospěch ţáků ze školy na vesnici. Tabulka 8: Četnosti správných odpovědí na zkoumaných školách

Škola

Správné odpovědi Absolutní četnost

Relativní četnost

ZŠ a MŠ Wolkerova, Havlíčkův Brod

305

50,83 %

ZŠ a MŠ Bohuslava Reynka, Lípa

306

51 % Zdroj: vlastní průzkum

41

9 Závěr V závěru bych ráda upozornila na to, ţe ţáci vybraných tříd jiţ mají za sebou výuku finanční gramotnosti, i kdyţ ve školním roce 2012/2013 tato výuka ještě není zákonem nařízená. V těchto případech si školy zvolily formu projektu. Jak jsem se ale přesvědčila při vyhodnocování testů, tak výsledky těmto skutečnostem neodpovídají. Kdyţ jsem vytvářela dotazníky, myslela jsem si, ţe budou příliš jednoduché. Ale při vyplňování dotazníků se potvrdil opak. Ţáci vykřikovali, ţe je to těţké a bylo vidět, ţe s některými otázkami si skutečně neví rady. Test ale ţáky zajímal a ihned po odevzdávání mezi sebou začali řešit odpovědi a zajímali se o správná řešení. Bohuţel jsem neměla moţnost promluvit si o tomto tématu s řediteli vybraných základních škol, tudíţ nevím, jak v této výuce budou pokračovat v následujícím školním roce, kdy uţ výuka podle Standardů finanční gramotnosti bude povinná. Tyto standardy jsou jiţ stanovené a uvedla jsem je v teoretické části. Není ale zákonem stanovené, jakým způsobem tato výuka bude probíhat. Školy budou mít moţnost zařadit tuto problematiku do předmětů jako je matematika, společenské vědy, informatika, apod. nebo vytvořit celistvý projekt, který bude trvat den (nebo i více dní) a během něj probrat celou tuto problematiku. Další moţností je vytvořit vlastní předmět. Podle mého názoru je finanční gramotnost v dnešní době tak důleţitá, ţe by byla nejvhodnější třetí zmíněná varianta, tedy vyčlenění nového předmětu. Problém by byl v tom, ţe školy mají dané osnovy předmětů i dotace jednotlivých hodin a není reálné ţákům přidat předměty navíc. K řešení této problematiky by podle mého názoru stačila jedna vyučovací hodina týdně, na úkor například jedné hodiny výtvarné či hudební výchovy (z vlastní zkušenosti vím, ţe tyto hodiny ţákům vědomosti nezbytné pro další ţivot nedají, a ţákům, které umění a kultura zajímá, učivo v rozsahu osnov základních škol v těchto oblastech nestačí a znalosti a dovednosti si rozšiřují v základních uměleckých školách, či v tzv. „krouţcích“) Tento předmět by bylo vhodné zavést v 8. a 9. třídě. Myslím si, ţe je zbytečné touto problematikou v rozsahu Standardů zatěţovat mladší ţáky. Jsou stanoveny i Standardy pro 1. stupeň ZŠ, ale rozsah těchto standardů není nijak rozsáhlý a určitě by stačilo o tyto dovednosti rozšířit hodiny matematiky.

42

Bylo by nesmyslné celou tíhou této problematiky zatěţovat pouze ZŠ. Nezanedbatelný podíl na finanční gramotnosti dětí mají jejich rodiče. Proto uţ v rodině by se měli tyto věci řešit a podle pozorování svého okolí si myslím, ţe je hodně časté, ţe rodiče své děti do rodinného rozpočtu vůbec nezasvěcují. Ţáci na úrovni 8. a 9. třídy jiţ jsou schopni nad těmito věcmi reálně přemýšlet, a pokud budou mít moţnost vyjadřovat se k rodinnému rozpočtu, podpoří to snahu základních škol v této oblasti. Na rozdíl od základních škol, kde je výuka daná osnovami a dotacemi hodin jednotlivých předmětů, nelze nařídit rodině, jak má finančně vzdělávat své potomky. Myslím si, ţe základ by měl být v pravidelném kapesném. Výše kapesného samozřejmě záleţí na finanční situaci v rodině, přesto si myslím, ţe aspoň minimální kapesné na výdaje za autobus či obědy by děti dostávat měli, aby se naučili hospodařit s penězi. Správným krokem také je, dítěti zařídit běţný účet. Kaţdopádně by ale o finančních transakcích dětí měli mít rodiče přehled (například přístupem k jeho běţnému účtu). Nejlepší způsob jak „donutit“ děti se zajímat o tuhle problematiku je zábavná forma. Tedy forma hry. Aţ při psaní této práce jsem zjistila, ţe na trhu je několik her věnujících se této problematice, coţ svědčí o malé propagaci těchto her. Nejvíce mě zaujala desková hra Finanční svoboda, která byla vyvinuta společností KFP – Kořený Fichtner Pavlásek, s.r.o. V této hře se hráč stará o peníze mladé české rodiny a jeho úkolem je v průběhu 30 let splnit cíle, které rodina má (např. rodinný dům, dovolená) a dosáhnout finanční nezávislosti. Tato hra věrně stimuluje realitu a pouţívají se v ní běţné produkty, jako je stavební spoření, hypotéky a čelí se v ní situacím známým z reálného ţivota, jako např. zvýšení daní a ztráta zaměstnání. Tato hra je jiţ pouţívaná na některých základních a středních školách pro výuku finanční gramotnosti. Americká verze hry je zaváděna do školních osnov v americkém státě Texas, hraje se na newyorských školách a pro zvyšování finanční gramotnosti dětí je vyuţívána i v Singapuru. Doporučuje se nejen pro děti, ale také pro dospělé, kteří se chtějí lépe orientovat ve světě financí, s její pomocí se zaučují zaměstnanci např. v ČSOB nebo Raiffeisenbank. Další moţností jsou PC hry. Česká společnost ekonomická vytvořila hru pro základní školy nazvanou Apple Cup, která vychází z učebnice manţelů Skořepových „Finanční a ekonomická gramotnost“ (2008), kde se ţáci velmi rychle a jednoduše naučí principy fungování trhu, pocítí tlak konkurence a vidí pohyby cen ovlivňovaných nabídkou a poptávkou. Tato hra je bezplatná, nevidím tedy ţádný důvod, proč by nemohla být vyuţívaná na kaţdé základní škole. 43

Poslední dobou se o této problematice více mluví a to je správným krokem ke zlepšení finanční gramotnosti českého národa. A pokud se bude důsledně dbát na to, aby o této oblasti měli povědomí občané jiţ od základní školy, myslím si, ţe do budoucna by se situace mohla zlepšit a průzkumy budou dopadat lépe neţ doposud.

44

Pouţitá literatura 1. KLÍNSKÝ, Petr, Danuše CHROMÁ, Svatava TESAŘOVÁ a Michal JANÁK. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. ISBN 978-80-89063-13-2. 2. KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce aneb co Vás neměl kdo naučit. Ostrava: Anag, 2012. ISBN 978-80-7263-767-6. 3. NAVRÁTILOVÁ, Petra. Finanční gramotnost: učebnice žáka. 2. vyd. Kralice na Hané: Computer Media, 2011. ISBN 978-80-7402-106-0. 4. SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost: manuál pro učitele. 1. vyd. Scientia, 2008. ISBN 978-80-86960-40-1.

Legislativní dokumenty 5. Česká republika. ZÁKON Č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html. 2006.

Internetové zdroje 6. Crif.cz. Crif.cz: V březnu bylo vyhlášeno 1 569 osobních a 461 firemních bankrotů [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/V-b%C5%99eznu-bylovyhl%C3%A1%C5%A1eno-1-569-osobn%C3%ADch-a-461firemn%C3%ADch-bankrot%C5%AF.aspx 7. Crif.cz. KAMENÍČKOVÁ, Věra. CRIF: Počet osobních bankrotů v březnu meziročně stoupl o 38 pct [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/V-b%C5%99eznu-bylovyhl%C3%A1%C5%A1eno-1-569-osobn%C3%ADch-a-461firemn%C3%ADch-bankrot%C5%AF.aspx 8. Česká školní inspekce České republiky. Jak probíhá šetření PISA 2012 v České republice? [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: 45

http://www.csicr.cz/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/PISA/Jak-probiha-setreniPISA-2012-v-Ceske-republice 9. Češi financím rozumí stále méně, sázejí na intuici. In: ING [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/tiskovecentrum/tiskove-zpravy/cesi-financim-rozumi-stale-mene-sazeji-na-intuici.html 10. HRUŠOVÁ, Monika. Finanční gramotnost Čechů je tristní. Lidé nerozumí tomu, co podepisují. In: KALOUSEK, Miroslav. IDNES.cz: Finance [online]. 2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/financni-gramotnostje-u-nas-tristni-lide-nerozumi-tomu-co-podepisuji-1zc/viteze.aspx?c=A101213_120619_viteze_hru 11. HRUŠOVÁ, Monika. Finanční gramotnost Čechů je tristní. Lidé nerozumí tomu, co podepisují. In: ZAMRAZILOVÁ, Eva. IDNES.cz: Finance [online]. 2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/financni-gramotnostje-u-nas-tristni-lide-nerozumi-tomu-co-podepisuji-1zc/viteze.aspx?c=A101213_120619_viteze_hru 12. Ministerstvo financí České republiky: Výzkumy k finanční gramotnosti. Ministerstvo financí České republiky: Výzkumy k finanční gramotnosti [online]. 2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_finvzd_vyzkum_gramot.html 13. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY ČR, MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. In: [online]. 2007 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf 14. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Národní strategie finančního vzdělávání. In: [online]. 2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavan i_MF2010.pdf 15. Pisa2012.cz: Program pro mezinárodní hodnocení ţáků. In: Podrobný popis výzkumu [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://pisa2012.cz/?a=podrobny_popis_vyzkumu 46

Seznam obrázků Obrázek 1: Firemní bankroty ........................................................................................ 20 Obrázek 2: Osobní bankroty ......................................................................................... 21 Obrázek 3: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 1............................................. 26 Obrázek 4: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 2............................................. 27 Obrázek 5: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 5............................................. 28 Obrázek 6: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 6............................................. 28 Obrázek 7: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 7............................................. 29 Obrázek 8: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 8............................................. 32 Obrázek 9: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 9............................................. 32 Obrázek 10: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 10......................................... 33 Obrázek 11: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 11......................................... 33 Obrázek 12: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 12......................................... 34 Obrázek 13: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 13 ........................................ 34 Obrázek 14: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 14 ........................................ 35 Obrázek 15: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 15 ........................................ 35 Obrázek 16: Grafické zobrazení odpovědí na otázku č. 16 .......................................... 36 Obrázek 17: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 17 ........................................ 36 Obrázek 18: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 18 ........................................ 37 Obrázek 19: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 19 ........................................ 37 Obrázek 20: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 20 ........................................ 38 Obrázek 21: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 21 ........................................ 38 Obrázek 22: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 22......................................... 39

Seznam tabulek Tabulka 1: Standard FG pro ZV .................................................................................... 13 Tabulka 2: Standard FG pro SV .................................................................................... 14 Tabulka 3: Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 6 a otázky č. 7 .......................... 30 Tabulka 4: Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 1 a otázky č. 2 .......................... 31 Tabulka 5: Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 3 a otázky č. 24 ........................ 31 Tabulka 6: Četnost správných odpovědí 8. a 9. Tříd .................................................... 40 Tabulka 7: Četnost správných odpovědí chlapců a dívek ............................................. 40 Tabulka 8: Četnosti správných odpovědí na zkoumaných školách ............................... 41 47

Seznam příloh Příloha A: Dotazník

48

Příloha A

Finanční gramotnost žáků 8. a 9. ročníku ZŠ Váţení ţáci 8. a 9. ročníku základní školy, jmenuji se Lada Staníčková a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava. V současné době zpracovávám bakalářskou práci na téma Finanční gramotnost. Dotazník, který máte před sebou, obsahuje otázky týkající se Vašeho osobního rozpočtu i Vašich znalostí a měl by Vám zabrat kolem 15 minut Vašeho času. Prosím tedy o pečlivé, pravdivé a samostatné vyplnění všech otázek. U otázek na zjišťování znalostí nevadí, kdyţ některé odpovědi nebudou správně. Jedná se pouze o průzkum znalostí a výsledky budou slouţit výhradně pro pouţití v mé bakalářské práci. Dotazník je anonymní.

Osobní rozpočet 1) Jakou formou dostáváte kapesné? a) Pravidelně (jednou za měsíc, týden,...) b) Nepravidelně (podle aktuální potřeby) 2) Šetříte si ze svého kapesného? a) Ano, pravidelně b) Ano, nepravidelně c) Ne 3) Máte zaloţení vlastní běţný účet v bance? a) Ano b) Ne 4) Pokud ano, hospodaříte se svými penězi na účtu sami? (v případě záporné odpovědi na předchozí otázku nevyplňujte) a) Ano b) Ne

5) Půjčili jste si někdy peníze např. od sourozence nebo kamaráda? a) Ano, jednou b) Ano, uţ několikrát c) Ne 6) Jak financujete své výdaje za mobilní telefon? a) Z kapesného b) Platí mi to rodiče navíc (mimo kapesné) c) Z části z kapesného, a kdyţ nevystačím, tak dostanu peníze navíc 7) Konzultujete s rodiči Vaše příjmy a výdaje? a) Ano, konzultuji b) Ne, se svým kapesným si hospodařím výhradně sám/sama c) Hospodařím si sám sama, ale v případě nenadálých výdajů či příjmů se obracím na rodiče Znalostní test 8) Co je to rodinný rozpočet? a) Plán finančního hospodaření domácnosti b) Přehled všech příjmů v domácnosti c) Přehled všech výdajů v domácnosti 9) Mezi pravidelné výdaje domácností nepatří? a) Nájem b) Koupě pračky c) Zálohy na energie 10) Co je nemovitý majetek? a) Hmotný majetek, svázaný s půdou, jako pozemky, budovy a prostory ve vlastnictví. b) Hmotný majetek, do kterého patří fyzické předměty, jako jsou výrobní stroje, automobily, zařízení nebo materiál. c) Hmotný majetek, do kterého patří pouze pozemky, umělecká díla a sbírky. 11) Kdo hradí za Vás zdravotní pojištění? a) Rodiče b) Stát

c) Nikdo, od tohoto pojištění jsou osoby do 18 let a osoby soustavně se připravující na budoucí povolní, maximálně však do 26 let, osvobozeny 12) Co je leasing? a) Dlouhodobý úvěr určený pro fyzické osoby b) Dlouhodobý pronájem s následnou koupí najaté věci c) Je platba jiným způsobem neţ hotovými penězi, např. prostřednictvím jednorázového platebního příkazu nebo trvalým příkazem 13) Zákonná záruční doba v České republice je: a) 24 měsíců b) 36 měsíců c) 48 měsíců 14) Co to znamená úrok? a) Peněţní odměna za půjčení peněz b) Měsíční splátka úvěru c) Způsob ručení za poskytnutý úvěr 15) Co je to inflace? a) Sniţování cenové hladiny zboţí a sluţeb v ekonomice v určitém časovém období b) Růst cenové hladiny zboţí a sluţeb v ekonomice v určitém časovém období c) Rovnováha cenové hladiny zboţí a sluţeb v ekonomice v určitém časovém období 16) Co je to kontokorent? a) Bankovní účet v cizí měně b) Bankovní sluţba, která umoţňuje komunikaci banky a klienta bez toho, aby musel banku navštívit c) Bankovní sluţba sjednaná k běţnému účtu, která klientovi dovoluje čerpat z účtu peníze i do mínusu 17) Co je to osobní bankrot? a) Stav, kdy se majetek fyzické osoby dostane do exekuce b) Oddluţení, neboli soudem schválené řešení dluhů fyzické osoby c) Stav, kdy hodnota majetku fyzické osoby je niţší, neţ součet dluhů – ze situace není východisko 18) Jaký je přibliţně v současné době kurz eura k české koruně? a) Kolem 15 Kč

b) Kolem 25 Kč c) Kolem 35 Kč 19) Kolik Vám musí být minimálně let, abyste mohli uzavřít pracovní smlouvu? a) 15 b) 17 c) 18 20) Je výhodnější koupit si tři výrobky, kdyţ jeden stojí 35 Kč, nebo si je koupit v akci „3+1“ zdarma za cenu 120 Kč? a) Koupit výrobky v této akci se mi nevyplatí, lepší bude si výrobky koupit jednotlivě b) Koupím si výrobky v akci, je to výhodnější, neţ si je kupovat jednotlivě 21) Je výhodnější výnos 350 Kč nebo 9 % ze 4000 Kč? a) Výhodnější je 350 Kč b) Výhodnější je 9 % ze 4000 Kč c) Oba výnosy jsou stejně výhodné 22) Petr natankoval u čerpací stanice 50 l nafty. Jeden litr nafty stojí 36,80 Kč včetně DPH, která činí 21 %. Jaká je cena jednoho litru nafty bez DPH? (zaokrouhleno na celé koruny) a) 8 Kč b) 23 Kč c) 28 Kč d) 30 Kč 23) Místo, kde se nachází Vaše škola: a) Město b) Vesnice 24) Třída, kterou navštěvuji: a) 8. b) 9. 25) Pohlaví a) Ţena b) Muţ Děkuji za vyplnění.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Finanční gramotnost

Recommend Documents