VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Činnost, charakteristika, fundraising a hospodaření spolku Canisterapeutické sdružení Kamarád Bakalářská práce

Autor: Michal Polzer Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2016

Anotace POLZER Michal: Činnost, charakteristika, fundraising a hospodaření spolku Canisterapeutické sdružení Kamarád Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií, obor Finance a řízení. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá neziskovou organizací Canisterapeutické sdružení Kamarád, její činností, charakteristikou a hospodařením. V teoretické části je představeno rozdělení národního hospodaření se zaměřením na neziskový sektor. V praktické části se věnuji Canisterapeutickému sdružení Kamarád, popisuji jeho činnost, prostředky, které získává ke své činnosti a následně zde provedu horizontální a vertikální analýzu hospodaření. Výsledky analýz zhodnotím a navrhnu možná zlepšení hospodaření organizace. Praktickou část ukončím SWOT analýzou. Klíčová slova: nezisková organizace, canisterapie, fundraising, horizontální a vertikální analýza, SWOT analýza

Die Annotation POLZER Michal: die Tätigkeit, die Charakteristik, die Fundraising und die Wirtschaft des Vereins Canisterapeutické sdružení Kamarád Die Bakkalaureatsarbeit. Die polytechnische Hochschule Jihlava. Das Katheder ökonomischer Studien, das Studienfach die Finanz und das Management. Die Arbeitsleiterin Ing. Věra Nečadová. Das Niveau fachlicher Qualifikation: der Bakkalaureus. Die Bakkalaureatsarbeit beschäftigt sich mit nicht gewinnorientierter Organisation Canisterapeutické sdružení Kamarád, ihrer Tätigkeit, Charakteristik und Wirtschaft. Im theoretischen Teil ist die Teilung der Nationalwirtschaft mit der Orientierung auf den nicht gewinnorientierten Sektor vorgestellt. Im praktischen Teil beschäftige ich mich mit Canisterapeutické sdružení Kamarád, beschreibe ich die Tätigkeit, die Mittel, die die Organisation für ihre Tätigkeit gewinnt und danach durchführe ich hier horizontale und vertikale Analyse der Wirtschaft. Die Ergebnisse der Analysen beurteile ich und schlage ich vielleicht die Verbesserung der Wirtschaftsorganisation vor. Den praktischen Teil beende ich mit SWOT Analyse. Die Schlüsselwörter: nicht gewinnorientierte Organisation, Canisterapie, Fundraising, horizontale und vertikale Analyse, SWOT Analyse

Poděkování Chtěl bych poděkovat paní Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce, za poskytnuté rady, které mi pomohly k vypracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat předsedkyni sdružení, paní Martině Kohoutové, za možnost zpracovávat bakalářskou práci o Canisterapeutickém sdružení Kamarád. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat administrativní pracovnici sdružení, paní Šárce Kavalírové, za poskytnutí podkladů pro zpracování bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. 4. 2016 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1 Rozdělení národního hospodářství.......................................................................... 11 2 Neziskový sektor..................................................................................................... 13 2.1 Veřejný neziskový sektor ................................................................................. 13 2.2 Neziskový soukromý sektor ............................................................................. 14 2.3 Sektor domácností ............................................................................................ 15 2.4 Vývoj neziskového sektoru .............................................................................. 16 3 Občanské sdružení .................................................................................................. 17 3.1 Změny související s transformací na spolek .................................................... 18 3.2 Jak založit občanské sdružení .......................................................................... 18 3.3 Registrace ......................................................................................................... 18 3.4 Stanovy............................................................................................................. 19 3.5 Orgány .............................................................................................................. 20 3.6 Další kroky související se založením ............................................................... 20 3.6.1 Vize ........................................................................................................... 20 3.6.2 Filantropie ................................................................................................. 20 3.6.3 Poslání ....................................................................................................... 21 3.6.4 Funkce ....................................................................................................... 21 3.6.5 Cíle ............................................................................................................ 21 4 Zdroje financování .................................................................................................. 22 4.1 Fundraising ....................................................................................................... 23 4.2 Zásady fundraisingu ......................................................................................... 24 4.2.1 Zásada komplexnosti ................................................................................ 24 4.2.2 Zásada začlenění ....................................................................................... 24 4.2.3 Zásada aktivity .......................................................................................... 25 4.2.4 Zásada strategičnosti ................................................................................. 25 4.2.5 Zásada vzdělávání okolí............................................................................ 25 4.2.6 Zásada pravdivosti .................................................................................... 25 4.2.7 Zásada optimismu ..................................................................................... 25 4.2.8 Zásada poděkování ................................................................................... 26 4.2.9 Zásada výsledku ........................................................................................ 26 4.3 Fundraiser ......................................................................................................... 26 4.3.1 Dovednosti potřebné ve fundraisingu ....................................................... 26 4.4 Fundraisingové plánování ................................................................................ 27 4.5 Dotace .............................................................................................................. 27 4.6 Granty............................................................................................................... 28 5 Samofinancování .................................................................................................... 29 5.1 Podmínky pro samofinancování ....................................................................... 30 5.1.1 Legislativní hledisko ................................................................................. 30 5.1.2 Hledisko připravenosti lidských zdrojů .................................................... 30 5.1.3 Finanční hledisko ...................................................................................... 30 5.1.4 Hledisko konfliktu s posláním organizace ................................................ 31 6 Marketing neziskových organizací ......................................................................... 31 6.1 Propagace v neziskovém sektoru ..................................................................... 32 7 Analýzy hospodaření .............................................................................................. 32 7.1 Horizontální a vertikální analýza ..................................................................... 32 7.2 SWOT analýza ................................................................................................. 32

8

Canisterapeutické sdružení Kamarád ...................................................................... 33 8.1 Vize .................................................................................................................. 33 8.2 Poslání .............................................................................................................. 33 8.3 Cíle ................................................................................................................... 34 8.3.1 Cílová skupina .......................................................................................... 34 8.3.2 Dílčí cíle sdružení ..................................................................................... 34 8.4 Činnost ............................................................................................................. 37 8.4.1 Koncepce činností ..................................................................................... 38 8.4.2 Polohování ................................................................................................ 39 8.5 Klienti sdružení ................................................................................................ 41 8.6 Spolupracující subjekty .................................................................................... 42 8.7 Propagace ......................................................................................................... 43 9 Fundraising Canisterapeutického sdružení Kamarád ............................................. 43 9.1 Příspěvky na mzdy ........................................................................................... 43 9.1.1 Mzdové náklady a příspěvky od MPSV ................................................... 45 9.1.2 Odvody z mezd ......................................................................................... 48 9.1.3 Příspěvek na zřízení CHPM ...................................................................... 49 9.2 Příspěvky na provoz ......................................................................................... 50 9.2.1 Příspěvek na PHM na přepravu zaměstnance ........................................... 52 9.2.2 Paušál na jednoho zaměstnance ................................................................ 53 9.2.3 Výše příspěvků na provoz......................................................................... 53 9.3 Ostatní dotace ................................................................................................... 54 9.4 Granty............................................................................................................... 57 10 Hospodaření ............................................................................................................ 57 10.1 Příjmy ........................................................................................................... 57 10.1.1 Horizontální analýza příjmů ..................................................................... 58 10.1.2 Vertikální analýza příjmů ......................................................................... 60 10.2 Výdaje........................................................................................................... 61 10.2.1 Horizontální analýza výdajů ..................................................................... 62 10.2.2 Vertikální analýza výdajů ......................................................................... 64 10.3 Výsledek hospodaření .................................................................................. 66 11 Návrh na zlepšení.................................................................................................... 68 12 SWOT analýza ........................................................................................................ 69 12.1 Silné stránky ................................................................................................. 69 12.2 Slabé stránky ................................................................................................ 69 12.3 Příležitosti ..................................................................................................... 70 12.4 Hrozby .......................................................................................................... 70 12.5 Shrnutí .......................................................................................................... 71 13 Závěr ....................................................................................................................... 74 Seznam literatury ............................................................................................................ 75 Seznam obrázků .............................................................................................................. 77 Seznam tabulek ............................................................................................................... 78

Úvod Neziskové organizace mají velký přínos pro společnost. Neziskový sektor stojí na pomezí mezi státem a ziskovým sektorem a plní úlohy, které nejsou ani jedním z těchto subjektů naplňovány. Smyslem existence tohoto sektoru není dosahovat zisku, ale být prospěšným pro společnost. Nad tématem své bakalářské práce jsem se dlouho nerozmýšlel. Vždy mě zajímalo, na jakých principech fungují neziskové organizace. Pro svou práci jsem si zvolil neziskovou organizaci Canisterapeutické sdružení Kamarád, která má sídlo v okolí mého bydliště, a ve které vypomáhám s účetnictvím jako dobrovolník a absolvoval jsem zde i školní praxi. Cílem mé bakalářské práce je seznámení s neziskovou organizací Canisterapeutické sdružení Kamarád a popsání její činnosti. Dále se budu zabývat problematikou financování organizace, především odkud a jaké prostředky organizace za posledních 5 let získává. Po té bych chtěl zanalyzovat, jak organizace se získanými prostředky hospodaří tím, že provedu horizontální a vertikální analýzu hospodaření také za posledních 5 let. Výsledky analýz zhodnotím a na základě výsledků se pokusím navrhnout možná zlepšení hospodaření. Na závěr sestavím SWOT analýzu pro zobrazení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V teoretické části nejprve budu popisovat, jak se rozděluje národní hospodářství. Poté se budu věnovat členění neziskového sektoru, především se zaměřím na soukromý neziskový sektor. Stručně se zmíním i o historii neziskových organizací. Jako zástupce neziskového soukromého sektoru budu popisovat občanské sdružení, jelikož organizace, kterou jsem si vybral, byla do roku 2014 právě občanským sdružením. Menší pozornost budu věnovat i poslání, vizi a cílům, které jsou důležité pro založení každé společnosti. Rozsáhlejším tématem bude fundraising, který je pro neziskové organizace z hlediska existence nejdůležitějším faktorem. Poté se budu věnovat ještě samofinancování a nakonec se zmíním o marketingu v neziskovém sektoru. Praktickou část začnu charakteristikou Canisterapeutického sdružení Kamarád. Podrobně popíši jeho činnost, poslání, vizi a cíle. Největší část své práce budu věnovat analyzování prostředků, které sdružení získává a bez nich by nebylo schopno provozu. Podrobně popíši každý příspěvek a zaznamenám změny, které nastaly v rámci příspěv9

ků za posledních 5 let. Poté provedu horizontální a vertikální analýzu hospodaření také za posledních 5 let. Na závěr praktické části sestavím SWOT analýzu a vše shrnu. Pří zpracování bakalářské práce jsem použil studium odborné literatury, právních předpisů, osobní konzultace, metodu indukce a dedukce. Informace o financování a hospodaření sdružení jsem čerpal z výročních zpráv. Při popisování získaných informací jsem používal tabulky a grafy, které slouží ke srovnávání finančních údajů. Hospodaření jsem analyzoval pomocí horizontální a vertikální analýzy. Ve své práci jsem také použil SWOT analýzu pro zobrazení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Při zpracování bakalářské práce mi napomáhala moje znalost a zkušenosti s organizací.

10

1 Rozdělení národního hospodářství Přesné zařazení neziskového sektoru je důležité pro správné pochopení principů, na kterých neziskové organizace fungují a proč vůbec existují. Jde o tzv. “vymezení mantinelů, ve kterých mohou vyvíjet svoji činnost a při tom plnit svá poslání ve vztahu k občanské společnosti, kterou pomáhají stabilizovat, kultivovat a ve které podporují demokratické principy jejího fungování.“ (Rektořík, 2010, str. 13). Výhodou zařazení neziskového sektoru v rámci národního hospodářství je, že nám podává obraz o celku. Jinak řečeno, každá organizace musí patřit do některého ze sektorů. Je důležité si uvědomit, podle jakých kritérií dělíme hospodářství na jednotlivé části a také jakým způsobem si definujeme hranice mezi nimi. Existuje mnoho kritérií, podle kterých se může národní hospodářství členit. Podle mnoha autorů lze národní hospodářství rozdělit do tří nebo čtyř sektorů na základě jednoho nebo více kritérií. Snad nejlépe popsané sektorové vymezení je podle švédského ekonoma Pestoffa. Ten na základě tří kritérií rozděluje hospodářství na čtyři sektory. [3, 9] Mezi tři kritéria patří: •

financování provozu a rozvoje – sektor ziskový a neziskový,

•

vlastnictví – sektor soukromý a veřejný,

•

míra formalizace – sektor formální a neformální.

Jeho čtyř-sektorový trojúhelníkový model národního hospodářství obsahuje: •

ziskový soukromý sektor,

•

neziskový veřejný sektor,

•

neziskový soukromý sektor,

•

neziskový sektor domácností. [11]

11

Obrázek 1 – Rozdělení národního hospodářství (zdroj: [9])

Tento model rozděluje národní hospodářství na sektory formální – neformální, ziskový – neziskový, veřejný – soukromý. •

Hranice mezi formálním a neformální sektorem slouží k určení, jestli je daný subjekt právnickou osobou.

•

Hranice mezi ziskovým a neziskovým sektorem určuje, jestli je právnická osoba založena za účelem zisku, či nikoliv. U podnikajících fyzických osob se toto nerozlišuje, protože patří do ziskového sektoru.

•

Hranice mezi soukromým a veřejným sektorem je nejproblematičtější hranicí, je vhodné položit si otázku, kdo danou organizaci vlastní (kým je založena a kým spravována). [6, 11]

Ziskový sektor je tvořen subjekty, jejichž cílem je dosahovat zisku. Toho dosahují prodejem svých statků nebo služeb za tržní cenu. Tyto subjekty se označují jako podniky. Podniky nakládají majetkem financovaným vlastními zdroji, případně cizími zdroji (např. půjčkou).

12

Obrázek 2 – Zjednodušené schéma ziskového a neziskového sektoru (zdroj: [26])

Neziskový sektor je souborem subjektů, jejichž hlavním cílem je dosáhnout přímého užitku (většinou pomocí veřejné služby). Tento subjekt nakládá s majetkem financovaným vlastními zdroji, jež pocházejí buď od soukromých, nebo od veřejných subjektů.

2 Neziskový sektor Do neziskového sektoru patří organizace, jejichž cílem není vytváření zisku, a proto nepatří do sektoru ziskového. Jedná se o veřejný neziskový sektor, soukromý neziskový sektor, ale také o sektor domácností. [11]

2.1 Veřejný neziskový sektor U veřejného neziskového sektoru jsou zakladateli veřejné subjekty, např. státní orgány, města, obce. Důležité je jejich poslání, kterým je většinou řešení důsledků selhávání tržního mechanismu v ekonomickém a sociálním růstu, především rozvoji. Další jeho úlohou je vytváření a ovlivňování podmínek života lidí ve společnosti. [7, 9] Své poslání plní pomocí následujících funkcí: •

Ekonomická funkce – např. podporuje vytváření pracovních míst, vytváří podmínky pro zkvalitňování a rozvíjení lidského potenciálu atd.

•

Sociální funkce – úkolem je zachování rovnosti při uspokojování individuálních potřeb z důvodu nestejného sociálního zázemí nebo dispozic.

•

Etické funkce – důraz na kulturu, vzdělání, etické kodexy veřejné správy.

•

Politická funkce – slouží k upevňování demokratických základů společnosti. [8] 13

Mezi subjekty tvořící neziskový veřejný sektor patří např. příspěvkové organizace. Společnými charakteristikami organizací ve veřejném ziskovém sektoru jsou: •

Veřejná prospěšnost – hlavním účelem je veřejný prospěch.

•

Institucionalizace – tzn., že jsou zpravidla řízeny direktivním způsobem.

•

Forma veřejného vlastnictví – jsou napojeny na státní správu, popřípadě i samosprávu.

•

Neziskovost – cílem není dosáhnout zisku.

•

Podřízenost a závislost na státu nebo jiné vládní úrovni – můžeme se setkat s principy direktivního řízení.

•

Činnost realizovaná profesionály – služby jsou poskytovány pouze vzdělanými a vyškolenými odborníky. [7, 8]

2.2 Neziskový soukromý sektor Neziskový soukromý sektor je tvořen subjekty, které jsou zakládány s cílem dosáhnout užitku. Zakládají je ale soukromé subjekty. Příčinou vzniku soukromých neziskových organizací je právo sdružování. Mezi subjekty soukromého neziskového sektoru patří např. občanská sdružení, nadace atd. [9] Mezi základní charakteristiky organizací působící v soukromém neziskovém sektoru patří: •

Institucionalizace – jsou v nich nalezeny náznaky formální organizovanosti.

•

Soukromé vlastnictví – vlastní majetek, se kterým nakládají podle vlastního uvážení.

•

Neziskovost – veškeré získané, popřípadě vytvořené prostředky slouží k naplnění poslání.

•

Samosprávné a nezávislé na státu – schopnost řídit samy sebe.

•

Dobrovolné – využívají dobrovolníky k uskutečnění činnosti.

•

Solidární – neziskové organizace jsou nositeli různých forem solidarity.

•

Veřejná nebo vzájemná prospěšnost – přispívají k veřejnému blahu. [8, 26]

14

Podle poslední charakteristiky můžeme rozdělit neziskový soukromý sektor na 2 skupiny: 1. Vzájemně prospěšné – jejich cílem je sloužit především určitému okruhu osob, které jsou zároveň členy organizace. 2. Veřejně prospěšné – poskytují služby veřejnosti, hlavní cílem je veřejný prospěch. [11] Své poslání plní pomocí následujících funkcí: •

Sociální funkce – organizace otevírá možnost seberealizace, sociálních kontaktů a spolupráce.

•

Politická funkce – organizace umožňují občanům účastnit se svých činností, může chránit zájmy společnosti, skupiny, ale i jednotlivce.

•

Etická funkce – různé formy solidarity, práce s handicapovanými či diskriminovanými lidmi.

•

Ekonomická funkce – nemůže být opomenuta, není hlavním cílem. [8, 26]

Soukromý neziskový sektor můžeme také pojmenovat jako: •

Třetí sektor tento – název vystihuje jeho pozici mezi státním sektorem a trhem (tedy mezi neziskovým veřejným sektorem a ziskovým tržním sektorem).

•

Občanský sektor – v poslední době se čím dál více používá toto označení. Svým obsahem částečně přesahuje do neformálního sektoru, zahrnuje širší struktury, které zmíněný čtyř-sektorový model nedokáže zobrazit ani pojmout.

•

Dobrovolný sektor – používá se v případě, když se zdůrazňuje dobrovolnost působení v tomto sektoru. Více se používá v zahraničí než u nás. [26]

2.3 Sektor domácností Sektor domácností je tvořen lidmi, kteří zasahují svým jednáním (vstupem na trh a trh výrobních faktorů) do koloběhu finančních toků. Jde o zcela neformální charakter (jedná se o rodiny, domácnosti, sousedské a občanské komunity). [9]

15

2.4 Vývoj neziskového sektoru Záznamy o neziskových organizacích pocházejí již z 18. století, kdy se jednalo především o církevní organizace. V 19. století vznikaly spolky podporující kulturu, sporty, vzdělání. Z nich nejznámější je Sokol, který existuje dodnes. Tehdejší spolky byly zaměřené především na děti a na péči o chudé občany. Za 2. světové války a následného socialismu byla většina spolků zrušena. Zásadní změna přišla v roce 1989. Začalo se objevovat obrovské množství soukromých neziskových organizací a celý neziskový sektor prošel řadou změn. Většinou jsou uváděny následující 4 etapy vývoje: 1990–1992 Objevuje se zákon o sdružování a také byla vytvořena Rada pro nadace. Rada pro nadace byla vlastně poradní orgán pro vlády v rámci neziskového sektoru. Existence neziskového sektoru byla podporována tehdejší vládou, ale i ze zahraničí. Neziskový sektor byl chápán jako symbol demokratické společnosti. 1993–1996 Vztah státu k neziskovému sektoru byl spíše skeptický. I přes skeptický pohled státu zůstal neziskový sektor stabilně podporován ve výši 2 až 3 mld. Kč. 1997–2001 Byly připravovány nové zákony a stanovena dotační pravidla. Došlo i k rozdělení prostředků z Nadačního investičního fondu. Stát měl intenzivnější vztah k neziskovému sektoru. Rada pro nadace byla transformována na Radu vlády pro nestátní neziskové organizace. 2002–současnost V tomto období proběhly 2 zásadní změny: •

Vznikly kraje, které vzápětí začaly ovlivňovat soukromé neziskové organizace v regionech.

•

Česká republika vstoupila do EU a tím vznikla možnost pro neziskové organizace využívat prostředky z fondů EU. [27] 16

Tabulka 1 – Počet soukromých neziskových organizací v letech 1990–2013

Nezisková organizace Rok

Občanské sdružení

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

3 879 9 366 15 393 21 694 24 978 26 814 27 807 30 297 36 046 38 072 42 302 47 101 49 108 50 997 53 306 54 963 58 347 61 802 65 386 68 631 72 111 75 627 79 002 84 400

Nadace

1 551 2 768 3 800 4 253 4 392 5 238 55 272 282 299 330 350 362 368 380 390 411 429 449 455 460 500

Nadační fondy

71 695 735 784 825 859 898 925 992 1 048 1 095 1 168 1 205 1 269 1 331 1 323

Obecně prospěšné společnosti

1 52 129 560 557 701 762 884 1 038 1 158 1 317 1 486 1 658 1 813 1 958 2 126 2 299 2 571

(zdroj: [24], úprava: vlastní)

V roce 1998 vstoupil v platnost zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Platnost nového zákona má za následek úbytek nadací v roce 1998, viz výše uvedená tabulka.

3 Občanské sdružení Občanské sdružení patří do soukromého neziskového sektoru, je založeno pro samosprávné a dobrovolné sdružování osob, které mají společný zájem. Společným zájmem mohou být aktivity zaměřené na veřejně prospěšné cíle, směřující k veřejnosti, nebo zaměřené jen na členy sdružení. Členy občanského sdružení mohou být právnické, ale i fyzické osoby. 17

Důvody založení občanského sdružení: •

možnost spojit se s lidmi, kteří mají stejný cíl,

•

osvobození od některých správních poplatků,

•

šance na získání grantů na podporu činnosti (od soukromých dárců, ale i od nadací mezinárodních institucí či ministerstev).

Občanské sdružení může také podnikat vlastním jménem, ale tato činnost nesmí být hlavní činností sdružení. Pokud sdružení vykazuje nějaké příjmy, musí být použity na dosažení poslání. Od 1. 1. 2014 jsou občanská sdružení považována za spolky. To se týká občanských sdružení, která se netransformují na jiné právní formy. Jinými právními formami se rozumí ústav či sociální družstvo. [17, 29]

3.1 Změny související s transformací na spolek Na první pohled je patrné, že občanské sdružení používá označení zapsaný spolek. Lépe jsou stanoveny zásady fungování, účelové vymezení, ale i vnitřní vymezení organizace (např. pro fungování členské schůze či kontrolního orgánu). [17]

3.2 Jak založit občanské sdružení Založení občanského sdružení (zapsaného spolku) upravuje zákon o sdružování občanů č. 83/190 Sb. Každý občan má právo se svobodně sdružovat bez povolení státního orgánu. K založení je zapotřebí vytvoření přípravného výboru, který se skládá nejméně ze tří lidí (tyto osoby tvoří tzv. přípravný výbor), z nichž alespoň jeden je starší 18 let, a sepsání stanov. V České republice mohou občanské sdružení (zapsané spolky) zakládat také cizinci (to je rozdíl oproti politickým stranám a hnutím, které mohou zakládat pouze občané ČR). [29]

3.3 Registrace Občanské sdružení (zapsaný spolek) vzniká registrací. Registrace se podává písemně. Písemný návrh na registraci se podává poštou nebo osobně v podatelně MV. Neplatí se žádný poplatek za podání návrhu na registraci.

18

Registraci provede MV do 10 dnů od zahájení řízení (den, kdy MV obdrželo návrh na registraci), pokud nezjistí důvod k odmítnutí registrace. MV přiděluje organizaci identifikační číslo. Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat: •

jména, příjmení, data narození a bydliště členů přípravného výboru,

•

podpisy těchto osob,

•

označení člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru,

•

text stanov ve dvou vyhotoveních.

Důvody zamítnutí registrace: •

ze stanov vyplývá, že se jedná o politickou stranu,

•

stanovy obsahují diskriminaci nebo jsou namířeny proti nečlenům,

•

jedná se o sdružení zaměřená na omezování lidských práv,

•

nesplněny zákonné podmínky. [29]

3.4 Stanovy Formát stanov není jednotně určen. Při přípravě stanov je vhodné využít služby právníka. Stanovy musí obsahovat: •

název (od roku 2014 musí název obsahovat označení “z. s.“ (zapsaný spolek),

•

sídlo,

•

cíl činnosti,

•

práva a povinnosti členů,

•

orgány, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem organizace,

•

ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,

•

zásady hospodaření. [25]

19

3.5 Orgány Po úspěšném založení se volí statutární orgán. Tento orgán řídí organizaci a zastupuje ji navenek. Členy statutárního orgánu upravují stanovy. Jednat jménem organizace se může na základě členství ve statutárním orgánu nebo na základě plné moci. Za organizaci mohou jednat i její pracovníci nebo členové, pokud se to vyžaduje v rámci jejich pracovního zařazení. [29]

3.6 Další kroky související se založením Před založením organizace se stanovuje její vize, poslání, funkce a cíle.

3.6.1 Vize Jako první krok k založení organizace je formulování vize. Při sestavování vize jde o stanovení budoucího stavu, kterého chce organizace dosáhnout. Jestli tato operace bude snadná, či obtížná závisí na charakteru organizace. Vize je také součástí motivace, pomáhá tzv. táhnout za jeden provaz. Důležité je, aby vizi organizace akceptovali všichni její členové. Bez vize chybí směr, jakým se organizace chce ubírat. [9] Příklady vizí: •

Chceme svět, ve kterém lidé žijí v občanské společnosti v demokracii.

•

Chceme, aby i nemocné děti byly šťastné. [9]

3.6.2 Filantropie Tento název pochází z řeckého filanthropos a znamená milující člověk. Slovo označující obecně lásku k člověku vyjadřuje motivaci v neziskových aktivitách. Vyjadřuje postoj lidí k některému z veřejných problémů. Filantropie řeší různé problematické skupiny, ať už jde o slabší či handicapované jedince. Filantropie se snaží dosáhnout větší kvality života jedinců, ale i celé společnosti. Organizace působí proto, že si to přejí občané, a ne vláda. Filantropie tvoří vazbu mezi organizací a místem, kde organizace působí. Zodpovědné chování organizace ve společnosti je výsledkem její stability. Možností jak prokázat stabilitu a odpovědný přístup 20

je právě zmíněná filantropie. Při založení neziskové organizace se vyplatí této problematice věnovat pozornost a upravit podle toho svoje poslání. [18]

3.6.3 Poslání Druhým krokem založení organizace je určit její poslání. U poslání jde už o konkrétní charakter, vyjadřuje dlouhodobou strategii. Na poslání se můžeme zeptat otázkou “Proč byla organizace založena?“. Pravidlem je, že poslání má být výstižné a správně formulované, aby se odlišovalo od jiných podobně zaměřených organizací. Poslání by mělo vycházet z potřeb, které nemůže dostatečně zajistit soukromý ani veřejný sektor. Pokud organizace veřejně vyhlašuje své poslání, vypovídá to o vedení organizace, že má jasnou vizi, a ví, čím se chce organizace zabývat. Tento přístup může vést k motivování členů, ale i k přivedení dalších zákazníků. [9, 15]

3.6.4 Funkce Ve funkci dochází k naplnění poslání, výsledkem je: •

produkce statků, služeb,

•

podmínky pro produkci těchto statků.

Funkci rozdělujeme: •

hlavní (primární funkci) – jde o naplnění poslání organizace,

•

zabezpečovací (sekundární funkce) – vytváří podmínky pro plnění hlavních funkcí. [9]

3.6.5 Cíle Cíle jsou odvozeny od poslání. Za cíl organizace je považován i předmět činnosti, jde o zásadní otázku. Cíl se musí vymezit tak, aby bylo jasné, že organizace není založena za účelem zajištění výdělečné činnosti. Pokud bude mít nezisková organizace nějaké příjmy z vlastní činnosti, je nutné rozdělit činnost na hlavní a vedlejší. [9, 29] Organizace si sama stanoví stav, kterého chce v následujících letech dosáhnout. Člení se podle různých kritérií:

21

Kritérium funkce: •

cíle primárních funkcí,

•

cíle sekundárních funkcí.

Kritérium času: •

cíle dlouhodobé (10–15 let),

•

cíle střednědobé (3–10 let),

•

cíle krátkodobé (pod 3 roky),

•

cíle operativní.

Cíle by měly dodržovat zásadu SMART. Podle této zásady by měly být: •

S – specifické,

•

M – měřitelné,

•

A – akceptovatelné,

•

R – realistické,

•

T – časově vymezené. [9]

4 Zdroje financování Finanční zdroje neziskových organizací tvoří příjmy z vlastní či vedlejší činnosti, z pronájmu, darů, sponzoringu, fondů, sbírek, veřejných rozpočtů atd. U některých neziskových organizací mohou být zdrojem příjmu i členské příspěvky, příspěvky věřících občanů, vklady zakladatelů, výnosy z poplatků a pokut atd. Existuje mnoho hledisek rozdělení zdrojů neziskových organizací. Dělí se podle: •

charakteru zdroje: o finanční zdroje, o nefinanční zdroje.

•

podle geografického původu: o domácí zdroje, o cizí zdroje.

22

•

podle původu zdroje: o interní zdroje organizace, nebo zdroje, které organizace získala z vlastní činnosti, o externí zdroje. [1]

4.1 Fundraising V překladu slovo fundraising představuje získávání financí pro fondy, nadace atd. Fundraising je součástí neziskové organizace, zpravidla rozhoduje o jejím úspěchu, či neúspěchu. Jeho potřeba vznikla z důvodů, že většina soukromých neziskových organizací není schopna pokrýt své náklady. Představuje získávání finančních i nefinančních zdrojů, které nezisková organizace potřebuje ke své existenci. Fundraising se proto stává běžnou součástí neziskové organizace. Díky fundraisingu získávají neziskové organizace finanční prostředky, které jim pomohou dosáhnout stanovených cílů a naplnit své poslání. [1, 14]

Obrázek 3 – Postavení fundraisingu mezi ostatními činnostmi organizace (zdroj: [4])

Uprostřed schématu se nachází poslání organizace, okolo kterého jsou další činnosti organizace. Marketing a public relations je nedílnou součástí fundraisingu. Zejména dobrá public relations je základem pro efektivní fungování fundraisingu.

23

4.2 Zásady fundraisingu Fundraising není snadný, aby byl úspěšný, musí se respektovat určité zásady. Jedná se o: •

zásada komplexnosti,

•

zásada začlenění,

•

zásada aktivity,

•

zásada strategičnosti,

•

zásada vzdělávání okolí,

•

zásada poděkování,

•

zásada optimismu,

•

zásada výsledku. [31]

4.2.1 Zásada komplexnosti Fundraising je především o lidech a není to jen metoda. Jedná se o budování vztahu mezi dárcem a obdarovaným. Lidé nedávají organizacím, dávají lidem. Chtějí přispět ke změnám k lepšímu. [14, 31]

4.2.2 Zásada začlenění Tato zásada si klade otázky: „Proč fundraising probíhá?, Proč je důležitý?“. Podle této zásady fundraising dělíme: •

Fundraising pro přežití – někdy nazýván jako krizový finanční management, nastává v případě, kdy se organizace dostává do schodku, nemá peníze, a tudíž nemůže dělat svou činnost, kvůli které vznikla.

•

Fundraising k rozšíření a rozvoji – i neziskové organizace se potřebují rozvíjet, zlepšovat poskytované služby, rozšířit svou činnost do dalších regionů atd., k odůvodnění těchto inovací se používá poslání organizace.

•

Fundraising k omezení závislosti – fundraising se snaží vyhnout stavu, kdy jedna zamítnutá žádost o příspěvek znamená konec organizace, důležité je tedy rozšířit počet dárců, sponzorů, ale i pozorovatelů.

24

•

Fundraising k budování podpory – důležité je také získávání příznivců, fundraisingovým úkolem každé organizace je zajistit opakovatelnost darů, tedy vytvořit stálý okruh příznivců.

•

Fundraising k vytvoření udržitelné organizace – slouží k vytvoření stabilní, životaschopné organizace, která bude naplňovat své poslání. [14, 31]

4.2.3 Zásada aktivity Neziskové organizace se neustále snaží motivovat okolí k podpoře. Tato zásada se zabývá konkurencí a bojem o zdroje. [1]

4.2.4 Zásada strategičnosti Fundraising je i součástí strategie firmy. Strategie organizace zahrnuje analýzu okolí, ale i interní analýzu neziskové organizace. Strategie slouží ke stanovení cílů a zároveň stanovuje cestu k jejich dosažení. [14]

4.2.5 Zásada vzdělávání okolí Aby byl fundraising úspěšný musí nezisková organizace komunikovat se svým okolím. Neustále musí opakovat své poslání, obsah činnosti atd. Nesmí se spoléhat na to, že každý automatický ví, čím se nezisková organizace zabývá. [14]

4.2.6 Zásada pravdivosti Pravdivé informace jsou základem fundraisingu. Fundraiser nesmí zatajovat informace před podporujícími subjekty a při jednání musí vždy odpovědět na všechny otázky. Důležitý je osobní přístup, vždy platí, že schůzka je lepší než domluva přes telefon. [14, 31]

4.2.7 Zásada optimismu Hlavní je udržovat optimistickou mysl. Tuhle skutečnost by měl fundraiser dodržovat. Nejlépe se jako fundraiser uplatní právě člověk, který na vše nahlíží z pozitivní stránky. [14]

25

4.2.8 Zásada poděkování Fundraiser nesmí zapomenout na poděkování za sebemenší dar. Poděkování je jednak slušnost, ale je důležité i pro případné opakování daru. Poděkování znamená ocenění dárcovi velkorysosti. Poděkování je dobré provést včas a řádným způsobem. [1, 14]

4.2.9 Zásada výsledku Někdy také nazývána jako zásada podávání informací. Každého dárce totiž zajímá, zda byly finanční prostředky vynaloženy. Jestli byly vynaloženy na účel, který byl stanovený. Jde vlastně o poskytování informací, že organizace využila finanční prostředky efektivně. [14]

4.3 Fundraiser Člověk, který se fundraisingem v organizaci zabývá profesionálně. Jde o činnost, jejímž výsledkem je získání finančních, ale i nefinančních prostředků pro neziskové organizace. Může to být: •

Kmenový zaměstnanec – specialista, který shání zdroje pro organizaci, činnost může být delegována na vedoucí pracovníky.

•

Externí specialista – fyzická nebo právnická osoba, která není zaměstnancem organizace, zajišťuje pro klienta finanční, ale i nefinanční prostředky.

V České republice převažuje interní model, jde o organizace, které se chtějí soustředit na svoji práci. Můžeme se ale setkat i s druhým modelem. Druhý model se uplatňuje především v malých organizacích, kterým se zaměstnávat další zaměstnance nevyplácí. Od fundraisera se očekává mnohé, ať už jde o strategické poradenství, administraci projektu, požádání o dar atd. [1]

4.3.1 Dovednosti potřebné ve fundraisingu •

Zápal pro věc – fundraiser by měl mít zápal pro věc, tím vzbuzuje nadšení a zaujetí i u ostatních, nezbytné je, aby věřil činnosti, kterou se organizace zabývá.

•

Schopnost požádat – fundraiserem musí být člověk od přírody, nesmí se bát požádat o peníze, musí prostě umět požádat o vše, co je potřeba. 26

•

Přesvědčivost - při této činnosti je potřeba umět argumentovat, hovořit před veřejností, mluvit s ostatními o vizi apod.

•

Sebedůvěra a odmítnutí – při jakékoli žádosti musí být znát u fandraisera sebedůvěra, také by se měl umět vypořádat s odmítnutím, ke kterému může dojít v rámci konkurence.

•

Vytrvalost – základem je nevzdávat se moc brzy, snažit se vytrvat, najít způsob, jak přesvědčit.

•

Pravdomluvnost – v žádném případě nelhat.

•

Sociální odpovědnost – fundreiser musí být sebevědomý, trpělivý a taktní.

•

Organizační dovednosti – organizovat sám sebe je u této činnosti nezbytné, protože je velmi náročná a navíc se musí vést přesné záznamy o minulých darech atd.

•

Nápady a tvořivost – objevují se nové příležitosti, ale i hrozby, fundreaiser musí hledat nové přístupy, nápady, aby se organizaci nadále dařilo zaujmout veřejnost.

•

Kontakty a schopnost je navazovat – schopnost navazovat kontakty a vědět, kdy se obrátit na jiné, je další z důležitých dovedností.

•

Pohotovost – je nezbytné chopit se každé příležitosti, která se naskytne. [14, 30]

4.4 Fundraisingové plánování Fundraisingové plánování je nedílnou součástí fundraisingu. Bez sestavení plánu jde pouze o plýtvání času a úsilí. Fundraisingový plán se sestavuje na základě poslání a cílů organizace. Fundraisingové plánování je většinou ve formě strategického plánování. Strategické plánování je vlastně cesta, pomocí které chce organizace uskutečnit zvolené cíle a zároveň dodržovat stanovenou vizi a poslání. Při strategickém plánování se organizace zaměřuje na vnější a vnitřní podmínky svého okolí. [23]

4.5 Dotace Pod slovem “dotace“ si můžeme představit financování určitého projektu nebo činnosti. Plynou z veřejného rozpočtu (např. ze státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, evropských fondů atd.).

27

Podpora projektu může být ve formě nenávratného nebo dočasného půjčení prostředků, v druhém případě se jedná o návratnou finanční výpomoc. [10] Nejčastější členění dotací popisuje následující obrázek.

Obrázek 4 – Rozdělení dotací (zdroj: [19])

Účelové dotace se musí použít na potřebu, na kterou byly poskytnuty. V případě, že zbude nevyčerpaná část dotace, musí se vrátit zpět poskytovateli. Účelové dotace se dále dělí na dotace bez spoluúčasti (jde o fixní částku) a se spoluúčastí (na základě procentního podílu). Dotace se spoluúčastí se dále dělí na dotace s uzavřeným a otevřeným koncem. U neúčelových dotací (obecných dotací) je více možností jak je použít, nejsou na konkrétní účel. Dělí se na dotace paušální (jde o fixní částku) a závislé na výkonu. U dotací závislých na výkonu může být stanoven limit, v takovém případě se jedná o dotace s uzavřeným koncem. Pokud limit není, jde o dotace s otevřeným koncem. Neziskové organizace čerpají dotace na provoz, ale i na projekty (např. rozvoj lidských zdrojů, udržení podnikání, nové vzdělávací programy atd.) [5, 19]

4.6 Granty Granty jsou určeny na podporu projektů. Tyto prostředky se nemusí vracet, pokud jsou splněny podmínky. Získání grantu nemusí být jednoduché, je potřeba věnovat mu čas a úsilí.

28

Často bývají vyplacené během určité fáze projektu, někdy dokonce až po jeho konci, tím se neziskové organizace dostávají do problému předfinancování svých činností. Grantový projekt musí být realizován během určitého časového období. O průběhu a výsledku se podávají pravidelné zprávy, které jsou vyhodnocovány poskytovatelem grantu. [19, 28]

5 Samofinancování Hlavní činnost vyjadřuje poslání neziskové organizace a nesmí být ziskového charakteru. Nezisková organizace může ve výjimečných případech dosáhnout zisku, a to díky své vedlejší činnosti. Vedlejší činnost slouží ke zlepšení hospodářské situace neziskové organizace. Jedná se tedy o výdělečné aktivity, které ale musí být v souladu s posláním a cíli neziskové organizace. Hlavní a vedlejší činnost musí být přesně vymezeny ve stanovách. U neziskových organizací samofinancování znamená kombinování zdrojů z veřejných rozpočtů (viz fundraising) a ostatních zdrojů (od nadací, firemních i individuálních darů a samofinancování). Samofinancování znamená, že nezisková organizace získává příjmy z vlastních aktivit, které slouží k doplnění zdrojů z veřejných rozpočtů. Nejčastější činnosti samofinancování: •

prodej vlastních výrobků nebo služeb,

•

příjmy z vybíraných členských příspěvků,

•

příjmy z pronájmu dlouhodobého hmotného majetku,

•

příjmy z nehmotného majetku,

•

příjmy z úroků z vkladů či jiných finančních aktivit. [1, 23]

Samofinancování přináší neziskové organizaci i psychologické výhody. Mezi psychologické výhody patří: •

Posílení sebevědomí zaměstnanců – samofinancování zvyšuje sebevědomí managementu i zaměstnanců, také má kladný vliv na pracovní výkon.

•

Ovlivnění ostatních donorů – samofinancování může mít pozitivní vliv na dárce, při jejich rozhodování, zda poskytnou dar neziskové organizaci.

29

•

Prostor pro rozvoj lidských zdrojů v organizaci – vedlejší aktivity neziskové organizace mohou být výzvou pro zaměstnance, poskytují jim větší prostor pro realizaci sama sebe. [23]

5.1 Podmínky pro samofinancování V jednotlivých podkapitolách jsou popsány podmínky pro samofinancování.

5.1.1 Legislativní hledisko Neziskovým organizacím zákon nebrání k vytváření vlastních příjmů prodejem svých služeb, produktů atd. Musí být v souladu s posláním a cíli neziskové organizace. [23]

5.1.2 Hledisko připravenosti lidských zdrojů Než si nezisková organizace začne uplatňovat samofinancování, měla by si odpovědět na následující otázky: •

Jaké postavení má myšlenka samofinancování uvnitř organizace.

•

Do jaké míry je nezisková organizace nezávislá.

•

Jaká je úroveň rizika.

Pokud budou odpovědi na otázky negativní, nenastala správná doba na samofinancování. [23]

5.1.3 Finanční hledisko Před zahájením samofinancování je potřeba zjistit finanční situaci organizace. Většinou při zavedení samofinancování se musí investovat, aby vůbec mohl nastat užitek v podobě vyšších příjmů. Finanční situace může být: •

velmi dobrá,

•

docela dobrá,

•

nestabilní,

•

špatná,

•

velmi špatná. 30

Pokud je situace nestabilní, špatná, nebo dokonce velmi špatné, proces samofinancování přinese jen další ohrožení. [23]

5.1.4 Hledisko konfliktu s posláním organizace Samofinancování musí být v souladu s posláním. Organizace nemůže provádět takové aktivity, které by poslání ohrozily. [23]

6 Marketing neziskových organizací Marketing je nedílnou součástí každé organizace, ať ziskového nebo neziskového sektoru. Je to proces řízení, předvídání a uspokojování potřeb zákazníků. Hlavním smyslem marketingu je v rámci poslání přinášet organizaci zisk, týká se to i neziskových organizací, jelikož i ony vyrábí nebo poskytují služby. Pro neziskové organizace je typický marketing služeb. Předmětem není výrobek, ale služba s cílem ovlivnit sociální chování lidí. Pro služby je charakteristické, že je jedna strana nabízí druhé straně. Vlastnosti sociálních služeb: •

Služby jsou nehmotné – jsou nenahmatatelné.

•

Nedělitelnost – služby jsou spotřebovávány na stejném místě.

•

Nestálost – záleží, kdo je poskytuje, jsou proměnlivé.

•

Neskladovatelnost – nelze je skladovat.

Podle marketingu je nejdůležitějším účastníkem trhu kupující. Dalším důležitým subjektem je konkurence. Na trhu vzniká vztah, který popisuje následující obrázek. [13, 22]

Obrázek 5 – Marketingový trojúhelník (zdroj: [22])

31

6.1 Propagace v neziskovém sektoru Komunikace je součástí marketingového mixu. Hlavním smyslem propagace je seznámit zákazníka s výrobkem či službou organizace. V neziskovém sektoru je komunikace velmi důležitá. Organizace v rámci omezených finančních prostředků musí zvolit správnou metodu a prostředky komunikace. Cílem komunikace je přesvědčit kupujícího o nákupu, ale také neustále produkt připomínat. [22]

7 Analýzy hospodaření V jednotlivých podkapitolách jsou popsány analýzy, kterými se bude bakalářská práce zabývat.

7.1 Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza je vlastně zjišťování, jak se dané položky změnily oproti předcházejícímu roku. Vertikální analýza vyjadřuje, kolik procent zaujímá daná položka na celkovém počtu. [12]

7.2 SWOT analýza Je to metoda, která identifikuje silné a slabé stránky, které jsou v rámci interního prostředí. Dále identifikuje příležitosti a hrozby, které organizace ovlivňují v rámci jejich externího prostředí. Název SWOT je podle rozdělení této analýzy na čtyři kvadranty, kdy každé písmeno označuje jeden faktor. •

S – silné stránky,

•

W – slabé stránky,

•

O – příležitosti,

•

T – hrozby. [2]

32

8 Canisterapeutické sdružení Kamarád Sdružení patří do soukromého neziskového sektoru. Bylo založeno v roce 1999 jako občanské sdružení. V roce 2014 bylo ze zákona transformováno na spolek. Jak z názvu vyplývá, Canisterapeutické sdružení Kamarád se zabývá poskytováním canisterapie. Co je to canisterapie? Jedná se o terapeutickou metodu, která se využívá pro zlepšení zdraví klientů s mentálním, smyslovým a tělesným postižením. Uplatňuje se i v případě epilepsie, dále v logopedii, psychologii, psychiatrii, geriatrii atd. Terapie se provádí prostřednictvím speciálně vedeného cvičeného psa. Od toho také pochází název canisterapie, neboť pes se latinsky řekne canis. Pes působí pozitivně na psychický a fyzický stav člověka a dochází tak k úspěšnému zmírnění důsledků postižení. Uklidňující efekt a zlepšení nálady je pozorováno u pacientů každého věku s různými typy zdravotních potíží. Cílem canisterapie je motivovat klienta např. k pohybu, pozornosti, k plnění různých úkolů, přispívá k tréninku paměti, komunikativních a vyjadřovacích schopností. Canisterapie se sestavuje pro každého jednotlivce individuálně, aby uspokojila klientovy potřeby, zájmy a aby odpovídala konkrétní diagnóze.

8.1 Vize Vize sdružení je následující: “Naší vizí je vést práci s pomocí našich psů zaměřenou na klienty s různým stupněm mentálního, tělesného a smyslového nebo kombinovaného postižení, která povede ke zlepšení jejich vývoje“. [16]

8.2 Poslání “Chceme se zaměřovat na rozvoj motorických dovedností a pohybové koordinace dětí. Cílenou hrou se psem a plněním úkolů přispějeme k tréninku pozornosti, komunikativních a vyjadřovacích schopností dětí. Canisterapeutický pes se často stává podstatným předpokladem zdařilé rehabilitace. Chceme rozvíjet pozitivní vztah člověka (klienta) a canisterapeutického psa k navazování pocitu uklidnění, rozjasnění nálady, k motivaci i k dalším pozitivním čin-

33

nostem. Po emocionální stránce jsou naši psi vnímáni jako KAMARÁDI, pomocníci i lékaři. Posláním našeho sdružení je také podpora osob ohrožených sociálním vyloučením, a to zejména ve formě podpory osob ZTP v jejich integraci na trhu práce.“ [16]

8.3 Cíle Hlavním cílem je zachovat efektivní a oblíbené aktivity sdružení, a to minimálně ve stejné kvalitativní i kvantitativní podobě, jako je tomu doposud. Také je pro sdružení důležité zachování pracovních míst svých zaměstnanců, kteří jsou sami osobami se zdravotním postižením.

8.3.1 Cílová skupina Cílovou skupinou jsou klienti, především v okolí Havlíčkova Brodu, ve zdravotnických, sociálních a vzdělávacích zařízeních. Služby jsou poskytovány sociálně znevýhodněné skupině obyvatelstva, jako jsou děti, senioři, osoby ZTP.

8.3.2 Dílčí cíle sdružení Canisterapie u dětí všech věkových skupin Pohyblivost •

rozvíjení motoriky,

•

koordinování pohybu,

•

motivování k pohybu.

Psychická podpora •

opora při odloučení od rodiny,

•

pozitivně naladit,

•

zklidnění, relaxace.

Kognitivní oblast •

rozvíjení smyslů,

•

přispět k orientaci v prostoru a v čase, 34

•

zlepšování verbální komunikace.

Sociální dovednosti •

zlepšovat schopnost navazovat kontakty a vztahy s ostatními,

•

zmírňovat agresivitu,

•

rozvíjet ukázněnost.

Vztah ke psům, zvířatům, přírodě •

odbourání nebo zmírnění strachu ze zvířat,

•

naučit klienta zodpovědně zacházet se psem,

•

rozvíjení pečovatelských dovedností o psa.

U dětí ze základních škol, mateřských škol •

naučit klienta, jak se ke psovi chovat, aby měl správný přístup ke zvířeti,

•

vést výchovu dětí k zodpovědnosti (pes není hračka),

•

podporování sociálních vazeb, vzájemných kamarádských vztahů,

•

upevňování sebevědomí dítěte, uvědomování si sama sebe (dítě dává samo povel psovi a ten musí pána poslechnout).

U seniorů v domově důchodců, v ústavech Pohyblivost •

trénování jemné a hrubé motoriky, které vedou ke smysluplnému pohybu,

•

manipulace s kompenzačními pomůckami.

Psychická podpora •

zpestření všedního dne,

•

prevence nebo snížení deprese,

•

pocit pohody, blaha, relaxace.

Kognitivní oblast •

trénování smyslů,

•

trénování paměti, soustředěnosti,

•

orientování v čase. 35

Sociální dovednosti •

navázání mezilidského kontaktu,

•

zlepšení pozitivního vztahu k sobě samému,

•

vytržení z izolace.

Vztah ke psům, zvířatům •

připodobnění běžnému životu,

•

umožnění kontaktu se psem.

Ve zdravotnickém zařízení, léčebnách dlouhodobě nemocných •

přinést spojení se „světem venku“,

•

otevřít klientům možnost navazovat nové vztahy a kontakty,

•

možnost naučit se něco nového a získat nové nebo zapomenuté dovednosti,

•

motivovat klienty k aktivizaci a otevřít osobní prostor.

Canisterapie jako součást výuky ve speciálních školách •

emoční prožitek dítěte ke zvířeti,

•

naučit dítě přijímat zodpovědnost za psa, naplňovat jeho potřeby,

•

uspokojit díky psovi potřebu lásky a bezpečí,

•

hry se psem se stávají relaxací v průběhu výuky, dítě získává formou výuky vědomosti a dovednosti o psu.

Canisterapie v dětské psychiatrii •

podpora psychické stránky osobnosti,

•

význam hry se psem (zmírňování citové deprivace),

•

navazování a udržování kvalitního vztahu v rámci rodiny, školy,

•

otevřené projevy kladných emocí.

Canisterapie u dětí s autismem •

rozvíjení komunikace,

•

navázání komunikace se psem,

•

ústup stresových reakcí.

36

Canisterapie u dětí s mentálním postižením •

rozvoj poznávacích, motorických a sociálních dovedností,

•

podpora řeči,

•

rozvoj sebeobsluhy,

Canisterapie u dětí se zrakovým postižením •

pes zvyšuje sebejistotu nevidomého dítěte,

•

poskytuje dítěti důvod k oslovení.

Canisterapie u klientů se sluchovým postižením, využití canisterapie v logopedii •

prostřednictvím psa dítě nachází ztracenou sebedůvěru,

•

odbourávání úzkosti, strachu,

•

dítě může napodobit zvuk štěkajícího psa.

Canisterapie u klientů s tělesným postižením •

pes se stává rehabilitačním prvkem (technika polohování),

•

při polohování dochází k uvolnění spasmů,

•

pes navozuje u klienta bezpečí, vyvolává příjemné pocity,

Canisterapie u klientů s vícečetným, kombinovaným postižením •

pes navodí pocit souznění, harmonie a bezpečí,

•

pozitivní emoční naladění,

•

dítě lépe vnímá okolní prostředí,

•

tělesný kontakt osvěžuje jeho smysly.

8.4 Činnost V následujících podkapitolách je podrobně popsána koncepce činností a způsoby polohování psů.

37

8.4.1 Koncepce činností Trénink paměti klientů •

Canisterapeutický pes hledá míčky, které schovali klienti na různá místa, poté zpětně klienti popisují, kde byl míček schován.

•

Vybere se 4–6 canisterapeutických pomůcek, které se položí na stůl či židli, klienti si zkusí zapamatovat, jaké věci na místě leží, poté se zakryjí a klienti popisují věci, které si zapamatovali.

•

Klienti se pokouší vyjmenovat všechna jména canisterapeutických psů, se kterými pracovali.

•

Jmenují začáteční písmena canisterapeutických pomůcek či jmen canisterapeutických psů.

•

Klientovi se šátkem zaváží oči a klient popisuje hmatem části těla canisterapeutického psa.

•

Zkouší si zapamatovat trasu překážek při agilitách tak, jak jsou připraveny pro psa za sebou nebo si zkusí zapamatovat číselnou řadu překážek na trase při agilitách.

Rozvíjení fantazie, přesný popis věcí •

Klienti si vyberou kartičky s obrázky, kdy popisují, co všechno by měli pořídit svému psovi a v jaké barvě.

•

Vyberou si kartičky s písmenky a vymýšlejí jména psů.

•

Popisují, jak budou danou canisterapeutickou pomůcku používat ve vztahu k psovi a jak se budou starat o psa.

•

Popisují danou konkrétní situaci, např. postup při koupání, postup při venčení, postup při čištění boudy, postup při krmení apod.

Komunikace •

Klienti se seznamují se základními povely pro vycvičeného psa a sami se učí povely správně používat.

•

Pes poskytuje zpětnou vazbu klientovi svým chování nebo výrazem v obličeji.

38

Motorika •

Klienti se učí nasazovat canisterapeutickým psům obojky, připínat vodítka s různými typy karabin, oblékají psům postroje a pláštěnky s různými typy zapínání.

•

Seznamují se s péčí o srst canisterapeutického psa, kdy sám klient kartáčuje srst psa, či se učí správně otírat packy psa.

•

Trénink levé a pravé strany, např. podávání packy klientovi.

Pohyb •

Použijí se pomůcky pro agility, klienti sami probíhají jednoduchou trasu s canisterapeutickým psem, přitom říkají jasné povely psovi, který dle těchto povelů plní úkoly na trase s překážkami.

•

Klienti sami tvoří překážky canisterapeutickému psovi, který je sám plní (např. klek na kolena a ruce – pes podleze, leh na břicho – pes přeskočí atd.).

8.4.2 Polohování Účinná metoda canisterapie, při které dochází k prohřívání svalových skupin a k jejich uvolnění. Pes při této metodě nahrazuje polštář, který klienta podporuje. Oproti člověku má pes cca o 1,5–2 °C vyšší teplotu. Tím dochází k již zmíněnému prohřátí svalů. Pacient reaguje nejen na jeho teplo, ale i na rytmus dechu a srdce. Největší výsledky jsou vidět u lidí trpících svalovými křečemi nebo třesem. Aby byla terapie efektivní, musí se nejprve navodit důvěra mezi psem a klientem. Je důležité, aby terapie začínala v přítomnosti blízké osoby. Klient se musí adaptovat, proto se zajistí klid a stanoví dostatek času (cca 15–20 minut) podle přání klienta. Na úvod se klient přivítá se psem. Klientovi se ponechává dostatek prostoru a času pro spontánní reakce vůči zvířeti.

39

Obrázek 6 – Canisterapie (zdroj: materiály od sdružení)

Pro průběh polohování je důležité: •

vyvětraná a vhodně klimatizovaná místnost,

•

měkká podložka,

•

tlumené osvětlení,

•

relaxační hudba příjemná klientovi.

Během polohování dochází: •

ke zklidnění organismu,

•

k prohřátí, zejména končetin,

•

k uvolnění spasmů (ruce, pěst, nohy),

•

k oživení mimických projevů,

•

ke zvýšení citlivosti,

•

k prohloubení očního kontaktu.

Polohování s 1 psem má následující průběh: •

Pes je pod dolními končetinami klienta, klient sedí nebo je opřený o pedagoga nebo leží na podkově.

•

Pes je po jednom boku.

•

Pes je buď z čelní či zádové strany.

•

Klient klečí na patách, hlavu a horní končetiny má položeny na psovi. 40

•

Klient leží na břiše či mírně na boku, obličej má položený na hrudníku psa.

Polohování se 2 až 3 psy – podle přání klienta má průběh následující: •

Klient leží na zádech, hlavu má podloženou polštářem, pes je pod dolními končetinami v místě kolen (v podkoleních jamkách dochází k největšímu předávání energie), horní končetiny jsou volně podél těla (může pažemi obejmout psa).

•

Pokud jsou psi dva, klient je vleže na zádech, hlavu má podloženou polštářem, psi jsou po stranách. Horní končetiny jsou volně podél těla nebo kolem krku psa.

•

Dolní končetiny má klient pokrčené, leží na boku, hlavu má podloženou polštářem, psi jsou z čelní a zádové strany.

•

Obličej a vrchní část trupu má položenou na psovi. Horní končetiny volně přes psa, možný opor v předloktí a zvedání hlavy.

•

Klient leží na břiše či na boku, obličej a paže má na trupu psa.

Ukončení polohování musí být pozvolné, nesmí dojít k prudkému odejmutí. Postupné oddělení psa od klienta až k úplnému odejmutí, aby byl klientovi ponechán čas na pozvolný návrat do reality. Canisterapeutické služby jsou mnohdy podceňovány. Při své dobrovolnické činnosti jsem byl překvapen, že někteří klienti čekají na příjezd sdružení a ihned po příjezdu obstoupí auto. Mnozí znají dobře termíny návštěv a jména canisterapeutických psů. Je vidět, že je canisterapie pro tyto lidi potřebná a přináší jim radost do života.

8.5 Klienti sdružení Služby jsou poskytovány pravidelně. Zaměstnanci sdružení navštěvují klienty se speciálně vycvičenými psy 1x někdy i 2x za týden. V současné době navštěvuje sdružení 21 zařízení. Klienti sdružení jsou navštěvováni ve zdravotnických, sociálních a speciálně vzdělávacích

zařízeních

(mezi

zařízení

patří

psychiatrické

léčebny,

domy

s pečovatelskou službou, domovy seniorů, centra denních služeb, speciálně vzdělávací zařízení a dětské domovy aj.) především v okolí Havlíčkova Brodu. Sdružení navštěvuje také zařízení, která se nachází v Jihlavě, Žďáru nad Sázavou, Chotěboři, Chrudimi, Ledči nad Sázavou atd.

41

Canisterapeutické sdružení navštěvuje následující zařízení: •

Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě (celkem na 5 odděleních),

•

Sociální služby města Havlíčkův Brod,

•

Domov pro seniory v Havlíčkově Brodě a v Břevnici,

•

Základní škola a praktická škola v Chotěboři,

•

FOKUS v Chotěboři,

•

Denní a týdenní stacionář v Jihlavě,

•

Psychiatrická nemocnice v Jihlavě (celkem na 9 odděleních),

•

Dětské centrum v Jihlavě,

•

Oblastní charita Jihlava - Klubíčko v Jihlavě,

•

Domov seniorů Drachtinka v Hlinsku,

•

Centrum denních služeb Motýl v Hlinsku,

•

ZŠ Praktická a speciální škola v Hlinsku,

•

SeniorCentrum ve Skutči,

•

Domov na hradě Rychmburk v Předhradí,

•

Občanské sdružení VerVia ve Žďáře nad Sázavou,

•

Domov pro seniory "Dům klidného stáří" ve Žďáře nad Sázavou,

•

Denní stacionář pro mentálně postižené osoby ve Žďáře nad Sázavou,

•

Novoměstské sociální služby v Novém Městě na Moravě,

•

Dětský domov se školou, SVP a ZŠ v Chrudimi,

•

Domov Háj v Ledči nad Sázavou,

•

Sociální centrum ve Světlé nad Sázavou.

8.6 Spolupracující subjekty Mezi nejvýznamnější spolupracující subjekty patří úřad práce v Havlíčkově Brodě, který se významně podílí na financování sdružení, a to především ve formě příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale i příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo (CHPM). Dalším významným subjektem je Ministerstvo obrany ČR, které se sdružením uzavřelo smlouvu o výpůjčce objektu v areálu bývalé vojenské posádky na Bílku u Chotěboře. Tento vojenský objekt je využíván pro canisterapeutické psy.

42

Důležité je také uvést mezi spolupracující subjekty klienty sdružení, kteří se v rámci svých omezených možností snaží přispívat na služby organizace. Bylo by neetické požadovat uhradit skutečné vyčíslené náklady, jelikož se jedná o znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Nesmí se opomenout ani na soukromé osoby (včetně zaměstnanců sdružení), kteří se formou věcných darů, ale i dobrovolnické pomoci podílí na chodu sdružení. Mezi ostatní spolupracující orgány poskytující dotace patří město Havlíčkův Brod, magistrát města Jihlavy, město Chotěboř a Hlinsko.

8.7 Propagace Propagace je prováděna prostřednictvím internetové stránky a tištěných médií. V tištěných médiích především ve formě článků, které popisují jednotlivé aktivity probíhající při návštěvě konkrétního zařízení. Pokud jde o větší akce, koná se prezentace v konkrétním zařízení (většinou ve školách). Hlavním smyslem propagace je informování společnosti o aktivitách sdružení. Slouží k získávání dalších klientů, ale i k prosbě o finanční prostředky (od veřejných i soukromých subjektů), které jsou důležité pro další provoz.

9 Fundraising Canisterapeutického sdružení Kamarád Ve sdružení se fundraisingem zabývá účetní organizace. Všechny projekty sdružení, ale ne v plné výši, jsou financovány od externích zdrojů pomocí dotací. Největší část prostředků dostává sdružení od Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Prostředky od MPSV jsou určeny na částečnou úhradu mzdových nákladů a nákladů na provoz. Sdružení také dostává dotace od jednotlivých samospráv. Dotace jsou určeny na nákup krmiva pro psy a veterinární vyšetření.

9.1 Příspěvky na mzdy Canisterapeutické sdružení Kamarád zaměstnává především lidi se zdravotním postižením. Jedná se o lidi, kteří mají uznán invalidní důchod I., II. i III. stupně nebo jsou

43

zdravotně neznevýhodněni. Sdružení tak vytváří CHPM, na která dostává od MPSV příspěvek na podporu zaměstnání. Podle § 78 zákona o zaměstnanosti je od roku 2012 poskytován příspěvek zaměstnavatelům na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Jedná se o zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. [20] Aby byl poskytován příspěvek na CHPM, musí být toto místo zajištěno sdružením minimálně na 3 roky. CHPM nemusí být obsazeno za celou dobu své existence pouze jedním pracovníkem. Pokud zaměstnanec ze sdružení odejde a je nahrazen na jeho místě novým pracovníkem, CHPM nezaniká. Příspěvek není poskytován jako fixní částka, záleží, jak vysoké jsou mzdové náklady za daný měsíc. Na jedno pracovní místo získává sdružení příspěvek většinou v rozmezí 5 000 Kč až 8 000 Kč, záleží na charakteru pracovního místa. Úřad práce může přispět maximálně 8 000 Kč na pracovní místo, které je obsazeno zaměstnancem se zdravotním postižením (zaměstnancem, který pobírá invalidní důchod). K 31. 12. 2015 ve sdružení pracovalo 10 pracovníků, z nichž všichni měli uznán invalidní důchod různého stupně. Od 1. 1. 2016 byl jednomu zaměstnanci transformován invalidní důchod na zdravotní znevýhodnění. Na zaměstnance, který je od 1. 1. 2016 zdravotně nezpůsobilý, bude sdružení dostávat příspěvek maximálně 5 000 Kč tak, aby příspěvek pokryl maximálně 75 % mzdových nákladů tohoto zaměstnance. Příspěvky od úřadu práce vždy kryjí maximálně 75 % skutečně vynaložených měsíčních mzdových nákladů, které Canisterapeutické sdružení Kamarád vykazuje. Příklad Tabulka 2 – Mzdový náklad a příspěvek od MPSV

Hrubá mzda 6 125 Kč

Pojistné zaměstnavatel sociální pojištění 1 531 Kč

zdravotní pojištění -

Mzdové náklady 7 656 Kč

Příspěvek Příspěvek od MPSV (v %) 5 742 Kč

75 %

(zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

44

I přesto, že je sdružení neziskovou organizací poskytující canisterapii lidem se zdravotním postižením, dětem a většina zaměstnanců je sama se zdravotním postižením, musí si od roku 2012 hradit minimálně 25 % mzdových nákladů z vlastních prostředků. Před rokem 2012 byl také poskytován příspěvek na CHPM v maximální výši 8 000 Kč. Příspěvek byl poskytován na celé mzdové náklady související s pracovním místem. Tabulka 3 – Mzdový náklad a příspěvek od MPSV před rokem 2012

odvody zaměstnavatele Hrubá mzda 6 125 Kč

sociální pojištění

zdravotní pojištění

1 531 Kč

-

Mzdové náklady 7 656 Kč

Příspěvek od MPSV 7 656 Kč


9.1.1 Mzdové náklady a příspěvky od MPSV Tabulka 4 – Skutečné mzdové náklady a příspěvky od MPSV v letech 2011-2015

Rok 2011 2012 2013 2014 2015

Mzdové náklady

Příspěvek od MPSV

880 558 Kč 793 782 Kč 903 295 Kč 801 655 Kč 988 929 Kč

780 000 Kč 637 775 Kč 676 195 Kč 518 265 Kč 648 296 Kč

Krytý mzdových nákladů (v %) 88,58 % 80,35 % 74,86 % 64,65 % 65,56 %


V tabulce je znázorněna skutečnost, že od roku 2013 jsou kryty mzdové náklady maximálně do výše 75 %. Jak již bylo poznamenáno, do roku 2012 tomu tak nebylo, mzdové náklady byly kryty ve větší míře (na jednoho zaměstnance maximálně 8 000 Kč za měsíc). Canisterapeutické sdružení žádá o příspěvek na mzdy čtvrtletně. Obdrží tedy příspěvky na mzdové náklady až po čtvrtletí, kdy byly mzdy vyplaceny. Do té doby je musí hradit z vlastních prostředků, a to není lehký úkol. Za poslední 2 roky sdružení hradilo 35 % mzdových nákladů z vlastních prostředků. Pro sdružení jsou zaměstnanci důležitým a potřebným faktorem. Čisté mzdy zaměstnanců se pohybují mezi 5 000 až 7 000 Kč. Větší mzdy si sdružení dovolit nemůže, jelikož na to nemá prostředky. I přes poměrně malé mzdy vykonávají zaměstnanci tuto práci rádi, nejen proto, že mají dobrý vztah ke psům, ale také mají pocit, že jsou užiteční pro společnost.

45

Sdružení získává prostředky díky samofinancování, ovšem 90 % z těchto prostředků jde na úhradu zmíněných 35 % mzdových nákladů. Problematice hospodaření je věnována kapitola 10.

Mzdové náklady a příspěvek od MPSV

Mzdy a příspěvky v Kč

1 200 000 Kč 988 929 Kč

1 000 000 Kč

903 295 Kč

880 558 Kč

800 000 Kč

780 000 Kč

801 655 Kč

793 782 Kč 637 775 Kč

676 195 Kč

600 000 Kč

648 296 Kč 518 265 Kč

400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč 2011

2012 Mzdové náklady

2013 2014 Příspěvek od MPSV

2015

Mzdy a příspěvky za jednotlivé roky Obrázek 7 – Grafické znázornění mzdových nákladů a příspěvků od MPSV (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

Jak z grafu vyplývá, mzdové náklady i příspěvky v roce 2012 klesly. Je to způsobeno odchodem 2 zaměstnanců ze sdružení. Ovšem na místo jednoho z nich nastoupil nový pracovník. V roce 2013 došlo ke zvýšení příspěvku i mzdových nákladů, v tomto roce kryl příspěvek 75 % mzdových náklad. Ke konci roku 2014 byla vytvořena 2 CHPM. Jeden zaměstnanec sdružení opustil a byl nahrazen jiným pracovníkem. V tomto roce kryl příspěvek pouze 64 % mzdových nákladů. Vytvoření nových CHPM způsobilo zvýšení mzdových nákladů, ale i příspěvku v roce 2015, v tomto roce kryl příspěvek 65,56 %. V roce 2011 až 2013 byli ve sdružení zaměstnáni pracovníci, každý na 12 měsíců, vykonávající tzv. veřejně prospěšnou práci. Jedná se o pracovní příležitost, kterou poskytuje úřad práce nezaměstnaným lidem. Práce je časově omezena s maximální délkou 12 měsíců. Za vytvoření pracovního místa pro nezaměstnané dostává organizace příspěvek od MPSV na pokrytí mzdy pracovníka vykonávajícího veřejně prospěšnou práci. [21]

46

V roce 2011 byly ve sdružení 3 zaměstnanci vykonávající veřejně prospěšné práce. Od června roku 2012 zde pracoval pouze 1 zaměstnanec vykonávající veřejně prospěšné práce. Tabulka 5 – Přehled mezd a příspěvků od MPSV v rámci veřejně prospěšných prací

Rok

Mzdové náklady

2011 2012 2013

Prostředky od MPSV

178 856 Kč 57 092 Kč 26 976 Kč

255 000 Kč 74 790 Kč 20 000 Kč


Prostředky od MPSV v rámci zaměstnávání pracovníků vykonávajících veřejně prospěšné práce, kromě roku 2013, převyšují mzdy, protože pokud zaměstnavatel zaměstná pracovníky, kteří jsou v evidenci úřadu práce, dostane od MPSV navíc odměnu. Prostředky na mzdy (v rámci veřejně prospěšných prací) obdrželo sdružení měsíčně.

Mzdové náklady a příspěvky od MPSV v Kč

Veřejně prospěšné práce - mzdové náklady a příspěvky od MPSV 300 000 Kč 255 000 Kč 250 000 Kč Mzdové náklady 200 000 Kč

178 856 Kč

Prostředky od MPSV

150 000 Kč 100 000 Kč

74 790 Kč 57 092 Kč

50 000 Kč

26 976 Kč 20 000 Kč

0 Kč 2011

2012

2013

Mzdové náklady a příspěvky od MPSV v jedotlivých letech Obrázek 8 – Graf příspěvků a mzdových nákladů v rámci veřejně prospěšných prácí (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

V roce 2012 byly mzdové náklady i prostředky od MPSV o více jak polovinu menší než v roce 2011. Důvodem je, že v roce 2011 byli zaměstnáni 3 pracovníci, kteří zde působili postupně až do února 2012. Od června 2012 bylo jednomu umožněno opět pracovat jako veřejně prospěšný pracovník až do roku 2013.

47

Čas od času se ve sdružení objevují i dobrovolní pracovníci. Především jde o lidi, kteří mají pozitivní vztah ke psům a chtějí být prospěšní společnosti. Mezi dobrovolníky se objevují i studenti, kteří si chtějí rozšířit své znalosti v rámci neziskového sektoru. K 1. 1. 2016 úřad práce umožnil zaměstnat nového pracovníka na veřejně prospěšnou práci na 12 měsíců, jelikož má jeden ze zaměstnanců dlouhodobě nezpůsobilý zdravotní stav.

9.1.2 Odvody z mezd Canisterapeutické sdružení Kamarád stejně jako jiní zaměstnavatelé odvádí z mezd svých zaměstnanců pravidelné měsíční platby na sociální a zdravotní pojištění. Platby jsou odváděny i za sdružení. Zdravotní pojištění je odváděno u zaměstnanců, jejichž vyměřovací základ je vyšší jak 6 259 Kč. U zaměstnanců, jejichž vyměřovací základ je nižší jak 6 259 Kč, se platby na zdravotní pojištění neodvádí ani z mezd, ani za organizaci. Příklad 1 Pan XY pobírá invalidní důchod I. stupně. Hrubá mzda za červen 2015 činila 8 494 Kč. Tabulka 6 – Výpočet čisté mzdy pana XY


Pojištění sociální zdravotní 553 Kč 101 Kč

Daň -

Čistá mzda 7 840 Kč


Panu XY se z této mzdy odvedla platba na zdravotní pojištění, jelikož jeho vyměřovací základ byl vyšší než 6 259 Kč. Daň po uplatnění slevy na poplatníka na invaliditu I. stupně vyšla záporná. Platba na zdravotní pojištění se u zaměstnanců se zdravotním postižením vypočítá jinak, než je tomu u zaměstnanců bez zdravotního postižení, kdy vyměřovacím základem je hrubá mzda. Sazba je stejná 4,5 %, ale ne z hrubé mzdy. Hrubá mzda se musí upravit o zákonem stanovenou sazbu a tím se získá vyměřovací základ pro výpočet platby na zdravotní pojištění. Pro rok 2015 byla tato sazba ve výši 6 259 Kč.

48

Tabulka 7 – Výpočet zdravotního pojištění

Hrubá mzda

Zákonná sazba

8 494 Kč

6 259 Kč

Vyměřovací základ 2 235 Kč

Zdravotní pojištění 101 Kč


Příklad 2 Paní YX pobírá také invalidní důchod I. stupně. Hrubá mzda činila v červnu 2015 6 121 Kč. Tabulka 8 – Výpočet čisté mzdy paní YX

Pojištění sociální zdravotní 398 Kč -


Daň -

Čistá mzda 5 723 Kč


Paní YX se z této mzdy neodvedla platba na zdravotní pojištění, jelikož vyměřovací základ nebyl vyšší než 6 259 Kč. V tomto případě se neplatilo ani zdravotní pojištění za zaměstnavatele. I u paní YX vyšla záporná daň po uplatnění slevy na poplatníka a na invaliditu I. stupně. Výjimka je u 2 zaměstnanců s invalidním důchodem III. stupně, kdy zdravotní a sociální pojištění hradí za zaměstnance stát. Zdravotní pojištění je odváděno vždy bez ohledu na vyměřovací základ. Platbu u těchto 2 zaměstnanců na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnavatele si hradí sdružení samo.

9.1.3 Příspěvek na zřízení CHPM V souvislosti se vznikem nového pracovního místa může sdružení zažádat o prostředky na nákup počítače, telefonu i auta. Tabulka 9 – Příspěvek na vytvoření CHPM

Rok 2011 2014

Příspěvek na vytvoření CHPM 25 000 Kč 100 000 Kč


V roce 2014 je příspěvek od MPSV větší, jelikož byla vytvořena nová 2 CHPM.

49

9.2 Příspěvky na provoz Canisterapeutické sdružení Kamarád poskytuje své služby klientům se zdravotním postižením, dětem a ostatním sociálně znevýhodněným lidem, kteří se nacházejí ve speciálních zařízeních. Z toho důvodu musí sdružení své zaměstnance dopravovat za svými klienty. V současné době vlastní sdružení za tímto účelem 3 vozidla, která umožňují převoz jak svých zaměstnanců, tak i psů, jež jsou nedílnou součástí canisterapie. Ve sdružení pracuje 5 zaměstnanců oprávněných k řízení vozidel. Na provoz dostává sdružení příspěvky od MPSV, protože je neziskovou organizací a není schopno si náklady související s provozem hradit samo. I u tohoto příspěvku došlo ke změnám v roce 2012. Před změnou byly některé náklady na provoz hrazeny od MPSV v plné výši. Mezi provozní náklady byly zahrnuty: •

pohonné hmoty (PHM),

•

opravy aut,

•

energie a telefony,

•

pojištění aut.

Od 1. 7. 2012 může MPSV poskytnout maximálně 2 000 Kč na osobu. Příspěvek na provoz od MPSV má 2 složky. Dělí se: •

příspěvek na PMH související s přepravou jednoho zaměstnance,

•

tzv. paušál na jednoho zaměstnance.

Příspěvek na PHM na 1 zaměstnance (sazba) se vynásobí počtem zaměstnanců, kteří během měsíce absolvovali služební cesty. Paušál na jednoho zaměstnance se vynásobí počtem všech zaměstnanců. Výsledky se poté sečtou. Úkon se takto provádí každý měsíc. Pokud je zaměstnanec celý měsíc nemocný, nedostane na něj sdružení příspěvek na PHM ani paušál. Jestliže je zaměstnanec nemocný jenom část měsíce, oba příspěvky se podle toho krátí. 50

Obě složky příspěvku na provoz 1 030,00 Kč 1 023,68 Kč

Příspěvky v Kč

1 020,00 Kč

1 015,12 Kč

1 010,00 Kč

1 007,16 Kč

1 000,00 Kč 992,84 Kč

990,00 Kč 984,88 Kč

980,00 Kč 976,32 Kč

970,00 Kč

2013

2014

paušál na 1 zaměstnance

2015 PHM na 1 zaměstnance

Příspěvky v jednotlivých letech Obrázek 9 – Grafické znázornění složek příspěvku na provoz (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

U obou složek příspěvku došlo v jednotlivých letech ke změnám. Zatímco paušál na 1 zaměstnance postupně narůstal, u příspěvku na PHM došlo k opačnému vývoji.

Vývoj maximálního příspěveku na provoz

Příspěvek v Kč

2 100 Kč

2 000 Kč

2 000 Kč

2 000 Kč Příspěvek na provoz

2 000 Kč

1 900 Kč 2013

2014

2015

Příspěvek v jednotlivých letech Obrázek 10 – Graf vývoje maximálního příspěvku, který MPSV poskytovalo (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

51

Na grafu je vidět, že maximální hranice příspěvku na provoz zůstala v jednotlivých letech stejná.

9.2.1 Příspěvek na PHM na přepravu zaměstnance Pro tyto účely vede Canisterapeutické sdružení Kamarád knihu jízd. Každé vozidlo je používáno výhradně pro služební účely. Služební cesty se dělí: •

služební cesty, na které se dostává příspěvek od MPSV,

•

ostatní služební cesty.

Služební cesty, na které se dostává příspěvek od MPSV jsou cesty, které zaměstnanci absolvují každý pracovní den ve služebním vozidle v rámci výkonu práce. Jinými slovy je to doprava ke klientům. Příspěvek na dopravu ke klientům se může nárokovat do roku 2012 od provozovny sdružení, kterým je vojenský areál na Bílku u Chotěboře. Před rokem 2012 bylo možné nárokovat cestu z Pohledu (sídla společnosti) na Bílek, možné také bylo vyzvednout služebním vozidlem zaměstnance například na vlakovém nádraží a tuto cestu si nárokovat u MPSV. Od roku 2012 tato možnost není, nárokovat u MPSV se mohou pouze cesty z Bílku ke klientům a zpět. Mezi ostatní služební cesty, které se evidují v knize jízd, patří doprava psů k veterinárnímu lékaři, zajištění krmiva pro psy atd. Jde o služební cesty, proto se musí také evidovat v knize jízd, ovšem jsou bez nároku na příspěvek od MPSV. Canisterapeutické sdružení vede knihu jízd elektronicky, která je součástí účetního programu Účto. Pro svoji potřebu pouze upravuje záhlaví tabulky dle přání MPSV. Díky účetnímu programu získává dokonalý přehled o ujetých kilometrech, spotřebě PHM, využití vozidel. Tento přehled může být vyjádřen buď na jednotlivé vozidlo, určitou časovou jednotku, anebo na jednotlivé jízdy každého vozidla. V knize jízd se eviduje: •

které vozidlo bylo použito,

•

účel cesty,

•

kolik najelo kilometrů (suma km za cestu tam i zpět), 52

•

kdo ho řídil,

•

ostatní zaměstnanci, kteří byli přepravováni.

Eviduje se i spotřeba každého vozidla za každý měsíc, která se dokládá ujetými kilometry během cest, které jsou uznány v rámci MPSV, a kolik litrů PHM bylo za dané období natankováno. U spotřeby nastává problém v letních měsících, kdy se úřadům musí opakovaně vysvětlovat, že spotřeba je vyšší kvůli klimatizaci, která je nezbytná pro převoz psů.

9.2.2 Paušál na jednoho zaměstnance Pokud zaměstnanec pracoval jen na provozovně, například připravoval psy, neabsolvoval tedy žádnou služební cestu, obdrží sdružení pouze paušál na tohoto zaměstnanec, ale ne příspěvek na PHM na přepravu tohoto zaměstnance. Před rokem 2012 nebyl paušál na 1 zaměstnance. Žádalo se o příspěvek na PHM, energii, opravy aut a jejich údržbu, na pojištění aut apod. ve skutečné výši. Dnes zůstala možnost žádat pouze o příspěvek na PHM na přepravu zaměstnanců a na zbylé náklady je poskytován příspěvek ve formě již zmíněného paušálu na jednoho 1 zaměstnance. Paušál zahrnuje náklady související s energií, služebními telefony apod. Paušál ale nepokryje celkovou výši (bez nákladů na PHM) provozních nákladů sdružení.

9.2.3 Výše příspěvků na provoz Před rokem 2012 se žádalo o příspěvek na provoz ročně. Od července roku 2012 se žádá zpětně, a to na začátku nového čtvrtletí, o částku, kterou sdružení získá pomocí výpočtu, který je popisován na straně 50. Tabulka 10 – Příspěvek na provozní náklady v letech 2011–2015

Rok 2011 2012 2013 2014 2015

Příspěvek 130 418 Kč 154 892 Kč 173 973 Kč 183 662 Kč 207 829 Kč


53

Příspěvek od MPSV na provoz 250 000 Kč

Příspěvek v Kč

207 829 Kč

200 000 Kč 173 973 Kč

183 662 Kč

154 892 Kč

150 000 Kč

130 418 Kč

100 000 Kč Příspěvek 50 000 Kč 0 Kč 2011

2012

2013

2014

2015

Příspěvek v jednotlivých letech Obrázek 11 – Grafické znázornění příspěvku na provoz (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

Jak je zobrazeno na grafu, příspěvek na provoz od roku 2011 postupně narůstá. Je to dáno postupným přibýváním klientů, jež zvýšilo i počet služebních cest a ujetých kilometrů. Také byla v roce 2014 vytvořena nová CHPM.

9.3 Ostatní dotace Dotace, které jsou poskytovány od jednotlivých samospráv. Dotace jsou účelové a jsou poskytovány na zajištění krmiva pro psy. Některá města poskytují prostředky i na úhradu nákladů souvisejících s veterinárním ošetřením či nákupem veterinárních prostředků. Dotace nejčastěji poskytuje město Chotěboř, Jihlava, Havlíčkův Brod a Hlinsko. Každé město má k podání žádosti o dotace různé tiskopisy. Některá města mají jasně stanovený vlastní formulář, kde musí být vše vyplněno podle představ města. Ostatní města mají poměrně volný způsob podání, kdy žádost musí mít všechny náležitosti, ale formulář není stanoven. Pro snadnější způsob podání by měl být zaveden jednotný formulář tak, aby byl přehledný a podání žádosti bylo efektivnější.

54

Tabulka 11 – Přehled o dotacích na krmivo a veterinární ošetření v letech 2011–2015

Rok

2011

2012

2013

2014

2015

Město Chotěboř Jihlava Havlíčkův Brod Hlinsko Chotěboř Jihlava Havlíčkův Brod Hlinsko Chotěboř Jihlava Havlíčkův Brod Hlinsko Chotěboř Jihlava Havlíčkův Brod Hlinsko Chotěboř Jihlava Havlíčkův Brod Hlinsko

Účel dotace krmivo + veterina krmivo krmivo + veterina krmivo + veterina krmivo + veterina krmivo krmivo + veterina krmivo + veterina krmivo + veterina krmivo krmivo + veterina krmivo + veterina krmivo + veterina krmivo krmivo + veterina krmivo + veterina krmivo + veterina krmivo krmivo + veterina -

Částka 25 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč 25 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 25 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 30 000 Kč 7 500 Kč 6 000 Kč 5 000 Kč 30 000 Kč 7 500 Kč 6 000 Kč 0 Kč


Dříve se sdružení dařilo získávat dotace i na canisterapeutické pomůcky. V současné době města poskytují dotace maximálně na krmiva, někdy i na veterinární náklady. Po obdržení dotací má sdružení stanoveno období (většinou je celoroční), ve kterém musí prostředky využít. Následně musí prokázat, že dané prostředky využilo. Pokud část prostředků sdružení nevyužije, musí ji vrátit městu. Tento scénář nenastává, Canisterapeutické sdružení Kamarád nedostává tolik prostředků, kolik potřebuje na zajištění krmiva a pokrytí veterinárních nákladů.

55

30 000 Kč

30 000 Kč

25 000 Kč

30 000 Kč

25 000 Kč

35 000 Kč

25 000 Kč

Dotace od jednotlivých měst

Chotěboř Jihlava

2013

2014

2015

Hlinsko

0 Kč

7 500 Kč 6 000 Kč

2012

0 Kč

5 000 Kč

7 500 Kč 6 000 Kč 5 000 Kč

10 000 Kč

10 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč

15 000 Kč

Havlíčkův Brod

10 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč

20 000 Kč

10 000 Kč 5 000 Kč

Dotace v Kč

25 000 Kč

0 Kč 2011

Dotace v jednotlivých letech Obrázek 12 – Graf dotací od jednotlivých měst (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

Jak je na první pohled patrné, největší část prostředků sdružení dostává od města Chotěboře. Od roku 2011 do roku 2013 činila dotace 25 000 Kč. V roce 2014 tento příspěvek vzrostl o 5 000 Kč a v roce 2015 zůstal na stejné úrovni jako v roce 2014, a to ve výši 30 000 Kč. Od roku 2011 do roku 2013 byla dotace od města Jihlava vždy ve výši 10 000 Kč. Ale z roku 2013 na 2014 došlo k poklesu o 2 500 Kč. V roce 2015 zůstala na stejné úrovni jako v roce 2014, a to ve výši 7 500 Kč. V letech 2011 až 2013 byla dotace od města Havlíčkův Brod neměnná ve výši 5 000 Kč. Pozitivní vývoj je vidět v roce 2014 i u dotace od města Havlíčkův Brod, kdy se výše dotace proti roku 2013 zvýšila o 1 000 Kč. V roce 2015 zůstala ve stejné výši 6 000 Kč jako předchozí rok. První dotace od města Hlinsko byla poskytnuta v roce 2012 ve výši 5 000 Kč. Výše dotace od města zůstala neměnná i v letech 2013 a 2014. Ale v roce 2015 město Hlinsko, i přes podanou žádost, dotaci neposkytlo.

56

9.4 Granty V současné době sdružení nedostává žádné granty. V roce 2011 a 2012 byl poskytnut grant v celkové výši 50 000 Kč. Grant byl využit na nákup tunelů, přeskoček, slalomů pro agility (překážky pro psy). Z grantu byla hrazena i některá veterinární ošetření. Grant byl poskytnut společností, která sídlí v jiném kraji, v současné době poskytuje granty pouze pro svůj kraj. Sdružení jinak granty od měst nedostává, jelikož mu města poskytují dotace.

10 Hospodaření Ve sdružení jsou dodržována pravidla neziskových organizací, tzn., pokud vznikne zisk, je převeden do dalšího roku k případnému pokrytí ztráty. Canisterapeutické sdružení Kamarád vede daňovou evidenci. Tato kapitola je zaměřena na výdaje, příjmy a na jejich porovnání. Na těchto veličinách je provedena horizontální a vertikální finanční analýza.

10.1 Příjmy Mezi příjmy sdružení patří prostředky od MPSV: •

na částečnou úhradu mzdových nákladů,

•

na provoz,

•

na zřízení CHPM.

Další příjmy jsou: •

granty,

•

půjčky od zaměstnanců,

•

úvěry,

•

dotace od jednotlivých samospráv (dotace na krmivo a na krytí veterinárních nákladů),

•

z prodeje služeb (samofinancování).

57

Tabulka 12 – Přehled příjmů v letech 2011–2015 (v Kč)

Druh Příspěvek na mzdy Příspěvek na zřízení CHPM Příspěvek na provoz Granty Půjčky od zaměstnanců Úvěr Dotace od samospráv Prodej služeb Suma příjmů

2011 1 035 000 25 000 130 418 35 000 0 0 40 000 162 000 1 427 418

2012 712 565 0 154 892 15 000 0 0 45 000 238 050 1 165 507

2013 696 195 0 173 973 0 0 0 45 000 274 000 1 189 168

2014 518 265 100 000 183 662 0 72 000 90 700 48 500 332 820 1 345 947

2015 648 296 0 207 829 0 0 0 43 500 326 540 1 226 165


Příjmy z prodeje služeb jsou pro organizaci velmi důležité, jelikož všechny dotace, které sdružení dostává, hradí pouze část veškerých výdajů a ze zákona si sdružení musí zbylou část výdajů hradit z vlastních prostředků.

10.1.1 Horizontální analýza příjmů Tabulka 13 – Horizontální analýza příjmů

Druh Příspěvek na mzdy Příspěvek na zřízení CHPM Příspěvek na provoz Granty Půjčky od zaměstnanců Úvěr Dotace od samospráv Prodej služeb

2011 x x x x x x x x

2012 -31,15 % -100,00 % 18,77 % -57,14 % 0,00 % 0,00 % 12,50 % 46,94 %

2013 -2,30 % 0,00 % 12,32 % -100,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 15,10 %

2014 -25,56 % 100,00 % 5,57 % 0,00 % 100,00 % 100,00 % 7,78 % 21,47 %

2015 25,09 % -100,00 % 13,16 % 0,00 % -100,00 % -100,00 % -10,31 % -1,89 %


V jednotlivých sloupcích jsou zobrazeny procentní změny oproti předcházejícímu roku. U příspěvku na mzdy byl v roce 2012 zaznamenán pokles oproti roku 2011. Pokles příspěvku byl ve výši 31,15 %. Tento vývoj je způsoben tím, že v roce 2011 pracovali ve sdružení 3 pracovníci vykonávající veřejně prospěšné práce. Na veřejně prospěšného pracovníka se dostává větší část prostředků než na pracovníka na CHPM. Stejný vývoj byl i v roce 2013, kdy se příspěvek snížil o 2,30 %. Ani rok 2014 nebyl výjimkou, u příspěvku byl další pokles o 25,56 %. Z části je to způsobeno tím, že v roce 2013 ve sdružení ještě pracoval zaměstnanec vykonávající veřejně prospěšné práce. Naopak v roce 2015 vzrostl příspěvek o 25,09 %. Je to způsobeno, jak bylo již popsáno, zřízením CHPM na konci roku 2014. 58

Změna je vidět u příspěvku na zřízení CHPM, kdy byl v roce 2011 poskytnut příspěvek a v roce 2012 ani 2013 již ne, jelikož nebyla žádná místa vytvořena a sdružení tedy nedostalo žádný příspěvek na zřízení CHPM. V roce 2014 byla zřízena 2 pracovní místa a sdružení na jejich zřízení obdrželo 100 000 Kč. Příspěvek na provoz vzrostl v roce 2012 o 18,77 %. Zvyšování tohoto příspěvku pokračovalo i v dalších letech, v roce 2013 se zvýšil o 12,32 %, v roce 2014 o 5,57 % a v roce 2015 o 13,16 %. U grantů došlo k poklesu v roce 2012 o 57,14 %. V dalších letech již nebyl žádný grant poskytnut. Příjmy z půjček od zaměstnanců byly pouze v roce 2014. Úvěr byl organizaci poskytnut v roce 2014, v ostatních letech žádný jiný úvěr nebyl. Dotace od samospráv sloužící k nákupu krmiv pro psy a zajištění jejich veterinárních potřeb se v roce 2012 zvýšily o 12,50 % a v roce 2013 nebyla žádná změna. V roce 2014 se dotace zvýšily o 7,78 %. Naopak v roce 2015 poklesly o 10,31 %. Tato příčina byla již zmíněna. Výrazná změna je vidět u prodeje služeb v roce 2012, kdy se příjmy z prodeje služeb zvýšily o 46,94 %. V roce 2013 se zvýšily o 15,10 %. Z roku 2013 na rok 2014 se příjmy zvýšily o 21,47 %. Příčinou je vstup nových klientů. O služby, které sdružení poskytuje, je velký zájem. Další důvodem zvýšení cen z prodeje služeb je i změna financování z roku 2012, protože si musí sdružení ze zákona část mzdových nákladů hradit samo, potřebuje tedy k tomu získat vlastní prostředky. Naopak v roce 2015 poklesly tyto příjmy o 1,89 %.

59

10.1.2 Vertikální analýza příjmů Tabulka 14 – Vertikální analýza příjmů

Druh Příspěvek na mzdy Příspěvek na zřízení CHPM Příspěvek na provoz Granty Půjčky od zaměstnanců Úvěr Dotace od samospráv Prodej služeb

2011 72,51 % 1,75 % 9,14 % 2,45 % 0,00 % 0,00 % 2,80 % 11,35 %

2012 61,14 % 0,00 % 13,29 % 1,29 % 0,00 % 0,00 % 3,86 % 20,42 %

2013 58,54 % 0,00 % 14,63 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 3,78 % 23,04 %

2014 38,51 % 7,43 % 13,65 % 0,00 % 5,35 % 6,74 % 3,60 % 24,73 %

2015 52,87 % 0,00 % 16,95 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 3,55 % 26,63 %


V tabulce je zobrazeno jakou část celkových příjmů tvoří jednotlivé položky. Příspěvek na mzdy je ve všech letech tou nejdůležitější položkou. Kromě roku 2014 tvoří příspěvek na mzdy víc jak 50 % celkových příjmů. V roce 2011 to bylo 72,51 % a v roce 2012 61,14 %. Pokles byl v roce 2013, kdy příspěvek tvořil 58,54 % celkových příjmů. V roce 2014 došlo k dalšímu poklesu, příspěvek tvořil 38,51 % celkových příjmů, příčinnou je, že v tomto roce byl poskytnut úvěr a také půjčka od zaměstnanců. V roce 2015 opět tvořil více jak 50 % příjmů, byl ve výši 52,87 %. Další položka, a to příspěvek na zřízení CHPM, v roce 2011 tvořila 1,75 % celkových příjmů. Za rok 2012 ani v roce 2013 sdružení tento příspěvek neobdrželo. Ale v roce 2014 byl opět poskytnut a tvořil 7,43 % celkových příjmů. V roce 2015 příspěvek nebyl. V roce 2011 příspěvek na provoz tvořil 9,14 % celkových příjmů. Za rok 2012 byl ve výši 13,29 %. V letech 2013, 2014 a 2015 příspěvek tvořil 14,63 %, 13,65 % a 16,95 % celkových příjmů. Granty v roce 2011 tvořili 2,45 % celkových příjmů a v roce 2012 1,29 %. V dalších letech již nebyly poskytnuty. Půjčky od zaměstnanců byly pouze v roce 2014 a tvořily 5,35 % celkových příjmů. Úvěr byl poskytnut také pouze v roce 2014 a tvořil 6,74 % celkových příjmů. Dotace od samospráv se pohybují mezi 3–4 %. Výjimka je rok 2011, kdy tvořily 2,80 % celkových příjmů.

60

V roce 2011 tvořil prodej služeb pouze 11,35 %, další rok tvořil již 20,42 %. Prodej služeb v roce 2013 byl ve výši 23,04 % z celkových příjmů. V roce 2014 došlo k menšímu zvýšení na 24,73 %. V roce 2015 byl na úrovni 26,63 % z celkových příjmů.

10.2 Výdaje Pro přehlednější zobrazení jsou veškeré výdaje Canisterapeutického sdružení Kamarád zaznamenány v následující tabulce. Tabulka 15 – Přehled výdajů v letech 2011–2015 (v Kč)

Výdaje Mzdy PHM Vypracování projektů Propagace Krmivo Nákup psa Nákup auta Canis. pomůcky STK Opravy aut Prostředky do auta Účetní prog. a literatura Poplatky Kancelářské potřeby Pojištění aut Energie Telefon a internet Veterina Splátka úvěru Splátka půjčky Ostatní výdaje SUMA

2011 1 056 000 72 545 7 000 3 500 70 173 7 000 36 000 3 079 1 030 24 512 2 452 2 638 11 160 2 067 12 502 45 678 34 580 51 840 0 0 0 1 443 756

2012 844 884 145 727 1 500 0 76 417 0 0 23 811 700 67 214 1 373 3 342 11 743 2 097 15 823 16 106 31 794 5 622 0 0 1 021 1 249 174

Rok 2013 930 271 137 948 0 0 41 197 0 0 6 183 0 23 373 724 1 950 7 465 3 002 7 358 20 682 26 050 17 563 0 0 2 449 1 226 215

2014 801 655 117 727 0 0 45 544 5 500 237 908 2 694 1 490 23 947 2 150 1 950 11 574 3 531 7 518 20 081 26 138 19 399 12 765 22 000 0 1 363 570

2015 988 929 118 638 0 0 44 310 0 0 5 054 1 450 8 497 180 2 200 8 668 3 083 10 264 33 537 24 276 37 073 30 636 5 000 600 1 322 394


V následujících podkapitolách je zobrazeno, jak se jednotlivé položky výdajů vyvíjely.

61

10.2.1 Horizontální analýza výdajů Tabulka 16 – Horizontální analýza výdajů

Výdaje Mzdy PHM Vypracování projektů Propagace Krmivo Nákup psa Nákup auta Canis. pomůcky STK Opravy aut Prostředky do auta Účetní prog. a literatura Poplatky Kancelářské potřeby Pojištění aut Energie Telefon a internet Veterina Splátka úvěru Splátka půjčky Ostatní výdaje

2011 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

2012 -19,99 % 87,93 % -78,57 % -100,00 % 8,90 % -100,00 % -100,00 % 673,34 % -32,04 % 174,21 % -44,00 % 26,69 % 5,22 % 1,45 % 26,56 % -60,41 % -8,06 % -89,16 % 0,00 % 0,00 % 100,00 %

Rok 2013 10,11 % -5,34 % -100,00 % 0,00 % -46,09 % 0,00 % 0,00 % -74,03 % -100,00 % -65,23 % -47,27 % -41,65 % -36,43 % 43,16 % -53,50 % 28,41 % -18,07 % 212,40 % 0,00 % 0,00 % 139,86 %

2014 -13,83 % -14,66 % 0,00 % 0,00 % 10,55 % 100,00 % 100,00 % -56,43 % 100,00 % 2,46 % 196,96 % 0,00 % 55,04 % 17,62 % 2,17 % -2,91 % 0,34 % 10,45 % 100,00 % 100,00 % -100,00 %

2015 23,36 % 0,77 % 0,00 % 0,00 % -2,71 % -100,00 % -100,00 % 87,60 % -2,68 % -64,52 % -91,63 % 12,82 % -25,10 % -12,69 % 36,53 % 67,01 % -7,12 % 91,11 % 140,00 % -77,27 % 100,00 %


V jednotlivých sloupcích jsou zobrazeny procentní změny oproti předcházejícímu roku. Mzdové výdaje se v letech 2012 a 2014 snížily o 19,99 % a 13,83 %. Naopak v letech 2013 a 2015 došlo k opačnému vývoji, mzdové výdaje vzrostly o 10,11 % a 23,36 %. Tato skutečnost byla již popsána v kapitole 9.1.1. U výdajů souvisejících s PHM došlo v roce 2012 k nárůstu o 87,93 %. Je to způsobeno přibýváním nových klientů, a tím se absolvovalo i více služebních cest. K poklesu došlo v roce 2013, a to o 5,34 %. I v roce 2014 došlo k poklesu o 14,66 %. Rok 2015 přinesl navýšení těchto výdajů o 0,77 %. U výdajů, které souvisí s projekty, došlo v roce 2012 k poklesu o 78,57 %. V dalších letech podobné výdaje již nebyly. Výdaje na propagaci od roku 2012 nejsou.

62

U krmiva došlo k růstu výdajů o 8,90 %. Pokles nastal v roce 2013, a to o 46,09 %. V roce 2014 opět došlo k růstu těchto výdajů o 10,55 %. Naopak v roce 2015 došlo opět k poklesu o 2,71 % Canisterapeutické sdružení Kamarád v letech 2011 a 2014 pořídilo nové psy, v ostatních letech žádné tyto výdaje nebyly. V letech 2011 a 2014 si sdružení pořídilo nová auta, jelikož k tomu byly poskytnuty prostředky. V ostatních letech tyto výdaje nenastaly. U canisterapeutických pomůcek došlo k nárůstu výdajů v roce 2012 o 673,34 %. V roce 2013 a 2014 došlo k poklesu, a to ve výši 74,03 % a 56,43 %. Naopak v roce 2015 došlo opět k nárůstu těchto výdajů o 87,60 %. Výdaje na STK poklesly v roce 2012 o 32,04 %. V roce 2013 nebyly žádné výdaje související s STK. V roce 2014 a 2015 opět nastaly, v roce 2015 se snížily o 2,68 %. U výdajů, které souvisí s opravami aut, došlo k nárůstu v roce 2012 o 174,21 %. V roce 2013 došlo k poklesu těchto výdajů o 65,23 %. Rok 2014 přinesl opět navýšení o 2,46 %. Naopak v roce 2015 došlo opět k poklesu o 64,52 %. Nákup prostředků do auta zaznamenává pokles od roku 2012 o více jak 40 %. V roce 2014 došlo velkému růstu těchto výdajů o 196,96 %. Rok 2015 znamenal opět pokles těchto nákladů o 91,63 %. Výdaje související s nákupem účetního programu a literatury zaznamenaly nárůst v roce 2012 o 26,69 %. V roce 2013 došlo k poklesu o 41,65 %. V roce 2014 nebyla žádná změna těchto výdajů a v roce 2015 se zvýšily o 12,82 %. U poplatků došlo v letech 2012 a 2014 k růstu o 5,22 % a o 55,04 %. V roce 2013 poklesly tyto výdaje o 36,43 %. Pokles byl opět v roce 2015 o 25,10 %. Výdaje na kancelářské prostředky narostly v roce 2012 o 1,45 %. V dalších letech došlo opět k nárůstu těchto výdajů o 43,16 % a 17,62 %. V roce 2015 byl opět pokles o 12,69 %. U pojištění aut došlo k nárůstu v roce 2012 o 26,56 %. Naopak v letech 2013 došlo k poklesu o 53,50 %. V roce 2014 a 2015 narostly tyto výdaje o 2,17 % a 36,53 %.

63

Výdaje na energii poklesly v roce 2012 o 60,41 %. V roce 2013 narostly o 28,41 %. Pokles byl opět v roce 2014 o 2,91 % a v roce 2015 narostly tyto výdaje o 67,01 %. Výdaje na telefonní a internetové služby poklesly v letech 2012 a 2013 o 8,06 % a 18,07 %. V roce 2014 byl nárůst o 0,34 % a v roce 2015 opět pokles o 7,12 %. U veterinárních nákladů došlo k poklesu v roce 2012 o 89,16 %. Další rok byl nárůst těchto výdajů o 212,40 %. Nárůst byl i v dalších letech, a to o 10,45 % a 91,11 %. První splátky úvěru proběhly v roce 2014. V roce 2015 se tyto výdaje zvýšily o 140 %. V roce 2014 proběhla splátka půjčky od zaměstnanců. V roce 2015 tyto výdaje poklesly o 77,27 %. Ostatní výdaje byly v letech 2012, 2013 a 2015, v letech 2011 a 2014 nebyly.

10.2.2 Vertikální analýza výdajů Tabulka 17 – Vertikální analýza výdajů

Výdaje Mzdy PHM Vypracování projektů Propagace Krmivo Nákup psa Nákup auta Canis. pomůcky STK Opravy aut Prostředky do auta Účetní prog. a literatura Poplatky Kancelářské potřeby Pojištění aut Energie Telefon a internet Veterina Splátka úvěru Splátka půjčky Ostatní výdaje

2011 73,14 % 5,02 % 0,48 % 0,24 % 4,86 % 0,48 % 2,49 % 0,21 % 0,07 % 1,70 % 0,17 % 0,18 % 0,77 % 0,14 % 0,87 % 3,16 % 2,40 % 3,59 % 0,00 % 0,00 % 0,00 %

2012 67,64 % 11,67 % 0,12 % 0,00 % 6,12 % 0,00 % 0,00 % 1,91 % 0,06 % 5,38 % 0,11 % 0,27 % 0,94 % 0,17 % 1,27 % 1,29 % 2,55 % 0,45 % 0,00 % 0,00 % 0,08 %

Rok 2013 75,87 % 11,25 % 0,00 % 0,00 % 3,36 % 0,00 % 0,00 % 0,50 % 0,00 % 1,91 % 0,06 % 0,16 % 0,61 % 0,24 % 0,60 % 1,69 % 2,12 % 1,43 % 0,00 % 0,00 % 0,20 %

2014 58,79 % 8,63 % 0,00 % 0,00 % 3,34 % 0,40 % 17,45 % 0,20 % 0,11 % 1,76 % 0,16 % 0,14 % 0,85 % 0,26 % 0,55 % 1,47 % 1,92 % 1,42 % 0,94 % 1,61 % 0,00 %

2015 74,78 % 8,97 % 0,00 % 0,00 % 3,35 % 0,00 % 0,00 % 0,38 % 0,11 % 0,64 % 0,01 % 0,17 % 0,66 % 0,23 % 0,78 % 2,54 % 1,84 % 2,80 % 2,32 % 0,38 % 0,05 %


64

V tabulce je zobrazeno jakou část celkových výdajů tvoří jednotlivé položky. Největší část výdajů tvoří mzdové náklady. Kromě roku 2014 tvoří mzdové náklady více jak 60 % celkových výdajů. V roce 2014 byly ve výši 58,79 % celkových výdajů. V roce 2011, 2013 a 2015 je to dokonce více jak 70 % celkových výdajů. Výdaje na PHM postupně narůstaly do roku 2013, tvoří i větší část celkových výdajů sdružení. V roce 2014 tvořily 8,63 % celkových výdajů a v roce 2015 tvořily 8,97 % celkových výdajů. Nákup krmiva tvoří 3–5 % celkových výdajů. V roce 2012 to bylo více jak 4 %, byly ve výši 6,12 %. Nákup auta v roce 2011 činí 2,49 % a v roce 2014 je to 17,45 % celkových výdajů. V ostatních letech podobné výdaje nebyly. Canisterapeutické pomůcky tvoří méně jak 1 % celkových výdajů. Výjimka je v roce 2012, kdy výdaje na canisterapeutické pomůcky byly 1,91 %. Opravy aut byly v roce 2011 1,70 %. V roce 2012 tvořily větší část celkových výdajů, byly ve výši 5,38 %. V letech 2013 a 2014 byly ve výši 1,91 % a 1,76 %. V roce 2015 tvořily tyto položky jen 0,64 % celkových výdajů. Za pokles těchto výdajů může nákup 2 nových aut, kdy ta starší, častěji poruchová, byla vyřazena. Ovšem takhle to nejde dělat pokaždé, sdružení dostalo prostředky na nákup díky vytvoření nových CHPM. Na nákup aut by jinak nemělo. Pojištění aut se pohybuje pod 1 %. V roce 2012 byly tyto výdaje lehce nad 1 %, tvořily 1,27 % celkových výdajů. Výdaje na energii se pohybovaly mezi 1–3,5 %. U telefonních a internetových služeb se výdaje pohybují mezi 1,5–3 %. Veterinární výdaje v roce 2011 tvořily 3,59 % celkových výdajů. V roce 2012 došlo k výraznému poklesu, tvořily pouze 0,45 %. V letech 2013 a 2014 se pohybovaly mezi 1 - 2 %. A v roce 2015 tvořily 2,80 % celkových výdajů. Výdaje na splátky úvěru tvořily v roce 2014 0,94 % celkových výdajů a v roce 2015 tvořily 2,32 %.

65

Splátka půjčky zaměstnancům tvořila v roce 2014 1,61 % a v roce 2015 0,38 % celkových výdajů. Zbylé výdaje, které jsou v tabulce uvedeny, tvoří méně jak 1 % celkových výdajů.

10.3 Výsledek hospodaření Zdaňují se pouze příjmy, které si sdružení získává vlastní činností, tzn. prodej služeb. Ostatní příjmy (dotace) nemůžou být zdaňovány, jelikož jsou ze zákona osvobozeny. Výdaje ovlivňující základ daně jsou ty, které nejsou kryty žádnými dotacemi od MPSV. V roce 2011 a v první půli roku 2012 bylo těchto výdajů, které ovlivňovaly hospodářský výsledek, mnohem méně. U výdajů na nákup krmiva a na krytí veterinárních nákladů je část, která převyšuje dotace, brána také jako výdaj, který ovlivňuje hospodářský výsledek. Daňovým zatížení sdružení se ve své práci zabývat nebudu. Tato podkapitola se věnuje pouze porovnání celkových příjmů a výdajů pro zjištění výsledku hospodaření.

1 200 000 Kč

1 226 165 Kč

1 322 394 Kč

1 345 947 Kč

1 363 570 Kč

1 189 168 Kč

1 226 215 Kč

1 165 507 Kč

Příjmy a výdaje v Kč

1 400 000 Kč

1 249 174 Kč

1 427 418 Kč

1 600 000 Kč

1 443 756 Kč

Příjmy a výdaje v letech 2011-2015

1 000 000 Kč

výdaje

800 000 Kč

příjmy

600 000 Kč 400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč 2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy a výdaje v jednotlivých letech Obrázek 13 – Grafické porovnání příjmů a výdajů (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

Canisterapeutické sdružení Kamarád vykazuje za posledních 5 let pravidelně ztrátu. Zvětšení ztráty v roce 2012 bylo způsobeno změnou financování, které ze zákona pro66

běhlo od července roku 2012. Od té doby se ztráta postupně snižovala. Za zvýšení ztráty v roce 2015 může mimo jiné i splácení úvěru. Tabulka 18 – Výsledky hospodaření v letech 2011–2015

Rok 2011 2012 2013 2014 2015

Výsledek hospodaření -16 338 Kč -83 667 Kč -37 047 Kč -17 623 Kč -96 229 Kč


Z tabulky vyplývá, že sdružení nemá dostatek prostředků na pokrytí svých výdajů. Sdružení poskytuje velmi užitečné služby, které se využívají pro zlepšení zdraví klientů s mentálním, smyslovým a tělesným postižením. Navíc zaměstnává lidi se zdravotním postižením a dává jim tedy možnost uplatňovat se na trhu práce. Je důležité si uvědomit, že nebýt podobně zaměřených neziskových organizací, musel by se stát sám starat jednak o klienty sdružení, zajišťovat jim podobnou péči, ale i o samotné zaměstnance, neboť by byly evidováni na úřadech práce. Pro stát je určitě výhodnější poskytovat prostředky na podobnou činnost neziskovým organizacím, než kdyby se o to musel starat sám. Přesto podle každoroční ztráty není sdružení odměňováno tak, jak by si za poskytované služby zasloužilo.

Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření v Kč

0 Kč -20 000 Kč

-16 338 Kč

-17 623 Kč

-40 000 Kč

-37 047 Kč Výsledek hospodaření

-60 000 Kč -80 000 Kč -83 667 Kč -100 000 Kč

-96 229 Kč

-120 000 Kč 2011

2012

2013

2014

2015

Výsledek hospodaření v jednotlivých letech Obrázek 14 – Grafické znázornění výsledku hospodaření (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

67

Na grafu je vidět, že Canisterapeutické sdružení Kamarád nemá žádné volné prostředky pro krytí ztrát ani mimořádných výdajů, jelikož za poslední roky vykazuje pravidelně ztráty. Informace o příjmech a výdajích byly čerpány z výročních zpráv.

11 Návrh na zlepšení Neziskové organizace mají díky vstupu ČR do EU možnost čerpat prostředky z EU. Pro získání dalších prostředků pro hospodaření by mělo sdružení zkusit zažádat o některé dotace, které EU nabízí. Sdružení jako poskytovatel sociálních služeb by mohlo uvažovat o projektech, které financuje Evropský sociální fond (ESF). MPSV po vstupu ČR do EU nabízí “strukturální pomoc“, tzn., že pomáhá s čerpáním prostředků z ESF. Sdružení zaměstnává lidi se zdravotním postižením a právě ESF podporuje rekvalifikaci nebo rozšíření kvalifikace osob se zdravotním postižením. Klienty sdružení jsou lidi s mentálním, smyslovým a tělesným postižením. ESF nabízí různé speciální projekty pro organizace, které pracují s dětmi, mládeží, etnickými menšinami, se zdravotně postiženými atd. Projekty slouží k udržení a zvýšení kvality sociálních služeb pro tyto skupiny. Žádosti o dotace, které jsou poskytovány v tuzemsku, jsou administrativně náročné. V rámci EU jsou ještě náročnější. Z tohoto důvodu sdružení zatím nevyužilo možností, které se vstupem do EU nabízí. Pokud bude sdružení chtít zažádat o dotace z EU, bude potřebovat dalšího administrativního pracovníka. Další možností pro sdružení je zaměstnání vysokoškolsky vzdělaného pracovníka. Tento pracovník ale musí být vzdělaný v rámci sociální oblasti. Tím by vznikla pro sdružení možnost registrovat se u kraje s tím, že by kraj financoval veškeré výdaje sdružení. Ovšem není to tak jednoduché, jednak je tato záležitost velmi administrativně náročná a za druhé kraj žádosti o registraci nemusí vyhovět. Pokud by kraj nevyhověl, sdružení by nemělo prostředky na mzdu vysokoškolsky vzdělaného pracovníka.

68

12 SWOT analýza Tabulka 19 – SWOT analýza sdružení

Silné stránky

Slabé stránky

-

pozice na trhu

-

závislost na okolí

-

vytváří pracovní příležitosti pro in-

-

chybí prostředky na krytí ztráty ne-

validní lidi

bo případných mimořádných výdajů

-

image organizace

-

přátelský kolektiv

-

zkušenosti zaměstnanců Příležitosti

Hrozby

-

cvičení psů

-

častá nemocnost zaměstnanců

-

dotace z EU

-

odebrání vojenského prostoru

-

Givt.cz

-

volby do parlamentu

-

snížení dotací od samospráv


12.1 Silné stránky Sdružení si za dobu své existence vybudovalo silné postavení v kraji Vysočina. O služby, které sdružení poskytuje, je v kraji velký zájem, neustále se hlásí noví zákazníci. Ve sdružení pracuje 11 zaměstnanců. Mezi zaměstnanci panuje přátelský kolektiv, všichni si vzájemně tykají.

12.2 Slabé stránky Je to nezisková organizace, které je závislá na okolí. Bez poskytnutých dotací by sdružení nebylo schopno se samo uživit. Jedná se o účelové dotace, tzn., že musí být použity na účel, na který byly poskytnuty. Dotace nepokrývají celkovou výši nákladů, zbytek si musí sdružení hradit z vlastních prostředků. Za poslední 5 let bylo sdružení vždy ve ztrátě. Ve sdružení nejsou tedy žádné nevyužité prostředky, které by se mohly použít pro krytí ztrát nebo mimořádných výdajů.

69

12.3 Příležitosti Poslední dobou je velká poptávka po vycvičených vodících psech. Sdružení by touto cestou mohlo získat další prostředky pro svou činnost. Ovšem výcvik není zadarmo a sdružení nemá volné prostředky. Sdružení by muselo nejprve sehnat prostředky na výcvik. Vstupem do EU se naskytla českým organizacím možnost žádat o dotace z evropských fondů. Canisterapeutické sdružení Kamarád této příležitosti zatím nevyužilo, ale neustále uvažuje o získání některé z podpor. Givt.cz je novinkou minulého roku. Givt.cz je internetový projekt, který podporuje neziskové organizace. Funguje na principu internetového obchodu, kdy sám kupující si zvolí organizaci, které mají být peníze poslány. Musí ale nakupovat u internetového prodejce, který má smlouvu s Givt.cz. Kupující nezaplatí nic navíc. Předem smluvené procento z částky jde právě zvolené neziskové organizaci.

12.4 Hrozby Sdružení zaměstnává lidi se zdravotním postižením, svým způsobem je to pro organizaci i ohrožení, jelikož tito lidé bývají často nemocní. Canisterapeutické sdružení Kamarád má provozovnu na Bílku v bývalém vojenském areálu. Současná situace ve světě znamená ohrožení, armáda by mohla potřebovat zpět tento prostor k vlastnímu využití. Příští rok se budou konat volby do poslanecké sněmovny. Pro sdružení by to mohlo znamenat značné ohrožení, jelikož s volbami do poslanecké sněmovny budou s největší pravděpodobností opětně spojené nejrůznější návrhy změn v rámci financování neziskových organizací, které pro neziskové organizace většinou nejsou příznivé. Sdružení dostává prostředky od 4 samospráv, dotace je určena na nákup krmiva pro psy anebo na krytí veterinárních nákladů. V roce 2015 jedno z měst prostředky neposkytlo, pokud by další město neposkytlo prostředky, nebylo by dostatek prostředků na nákup krmiv.

70

12.5 Shrnutí Praktická část začíná charakterizováním Canisterapeutického sdružení Kamarád. Dále bakalářská práce popisuje jeho činnost. Jedná se o neziskovou organizaci poskytující canisterapeutické služby klientům s mentálním, smyslovým a tělesným postižením. Služby jsou poskytovány za pomoci speciálně vycvičených psů. Následující kapitola byla věnována fundraisingu sdružení. Tato kapitola je poměrně rozsáhlá. Podrobně je zde popsaný každý příspěvek na krytí nákladů. Příspěvky jsou seřazeny od nejdůležitějšího. Nejdůležitější je příspěvek na mzdy. V kapitole o příspěvku na mzdy je znázorněna jeho celková výše za posledních 5 let a také celková výše mzdových nákladů. Mzdové náklady jsou zaznamenány v tabulce, aby bylo znázorněno, že sdružení dostává příspěvky, které od roku 2012 kryjí mzdové náklady maximálně ve výši 75 %. I přestože je canisterapeutické sdružení neziskovou organizací zaměstnávající invalidní lidi, musí minimálně 25 % mzdových nákladů hradit z vlastních prostředků. V této části je také zdůrazněno, jaký je rozdíl u příspěvku na mzdy před rokem 2012 a po něm. Před rokem 2012 byly mzdové náklady hrazeny v plné výši, na jednoho zaměstnance maximálně ve výši 8 000 Kč. Od roku 2012 příspěvek kryje částečně mzdové náklady a to maximálně do výše 75 %. Dále je v této kapitole uveden příspěvek na provoz, který slouží k částečnému krytí provozních nákladů. Do roku 2012 se žádalo přímo na určité náklady jednou za rok. Od roku 2012 se příspěvek na provoz skládá ze dvou částí (příspěvek na PHM na 1 zaměstnance a paušální příspěvek na 1 zaměstnance) a navíc se žádá čtvrtletně. Vývoj jednotlivých příspěvků je zaznamenaný v kapitole 9.2. Celková výše příspěvku na provoz na jednoho zaměstnance je 2 000 Kč. Pokud zaměstnanec byl nemocný, nedostane sdružení příspěvek na PHM ani paušální příspěvek. Jestliže zaměstnanec pracoval, ale vykonával práci jen na provozovně, nedostane sdružení příspěvek na PHM na tohoto zaměstnance, paušál ale dostane. Do této kapitoly patří také dotace od jednotlivých samospráv a jsou zde zaznamenány jejich vývoje. Dotace slouží ke krytí nákladů na nákup krmiv a veterinárních nákladů. Poté se bakalářská práce věnuje příspěvku souvisejícím se založením nového CHPM.

71

Ke konci této kapitoly je popsán grant, který sdružení získalo v roce 2011 a 2012. Ve třetí kapitole se bakalářská práce věnuje horizontální a vertikální analýze hospodaření. Analyzovány jsou příjmy, výdaje i hospodářský výsledek. Nejprve je provedena horizontální analýza na příjmech s cílem zjistit, jak se jednotlivé položky vyvíjely. Nejvýraznější změna je patrná u příspěvku na zřízení CHPM, kdy v roce 2013 nebyl žádný, v roce 2014 byl ve výši 100 000 Kč. V roce 2015 opět nebyl. Další větší změny nastaly u prodeje služeb, kdy z roku 2011 na rok 2012 došlo ke zvýšení této položky o 46,94 %. Podobná změna je i u příspěvku na mzdy, který se z roku 2014 na 2015 se zvýšil o 25,09 %. Vertikální analýza příjmů ukázala, že nejdůležitější položkou je příspěvek na CHPM, který je v letech 2013 a 2015 kolem 55 %. V roce 2011 byl 72,51 % a v roce 2012 byl 61,14 %, tato skutečnost je popsána v kapitole Vertikální analýza příjmů. V roce 2014 byl kolem 38,51 %. Další významnou položkou jsou prostředky z prodeje služeb, které tvořily za rok 2015 26,63 % celkových příjmů. U horizontální analýzy nákladů byla největší změna u canisterapeutických pomůcek, kdy v roce 2012 se výdaje zvýšily o 673,34 % (výdaje za rok 2012 činily 23 811 Kč). Další výrazná změna nastala u položky výdaje na PHM, kdy v roce 2012 se tyto výdaje zvýšily o 87,93 %. U výdajů na opravy aut byl velký nárůst výdajů v roce 2012 o 174,21 %. V dalším roce nastal pokles o 65,23 %. U výdajů na energii došlo v roce 2012 k poklesu o 60,41 %. Výdaje související s veterinárním ošetřením poklesly v roce 2012 o 89,16 %, v roce 2013 se ale zvýšily o 212,40 %. K výraznému nárůstu těchto výdajů došlo i v roce 2015, výdaje se zvýšily o 91,11 %. Vertikální analýza nákladů ukázala, že největší výdaje jsou mzdové, které tvoří více jak 60 % v každém roce, výjimkou je rok 2014, kdy byly tyto výdaje 58,79 %. U výdajů na PHM je díky tabulce vidět, že se tyto výdaje kromě roku 2014 zvyšují. Výdaje na nákup krmiva se pohybují mezi 3–6 %. Pouze v roce 2012 byly vyšší, tvořily 6,12 % celkových výdajů. Výdaje na energie, telefonní a internetové služby se pohybují mezi 1,5–3,5 %. U výdajů na veterinární ošetření došlo v roce 2012 ke změně. V roce 2011 činily 3,59 % a v roce 2012 pouze 0,45 %. Poslední část této kapitoly se věnovala výsledku hospodaření. Na základě výsledků je vidět, že Canisterapeutické sdružení Kamarád nemá žádné volné prostředky pro krytí 72

ztrát ani mimořádných výdajů, jelikož za poslední roky vykazuje pravidelně ztráty. Tuto skutečnost ukazuje následující graf.

Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření v Kč

0 Kč -20 000 Kč

-16 338 Kč

-17 623 Kč -37 047 Kč

-40 000 Kč -60 000 Kč -80 000 Kč

-83 667 Kč -96 229 Kč

-100 000 Kč -120 000 Kč 2011

2012

2013

2014

2015

Výsledek hospodaření v jednotlivých letech Obrázek 15 – Graf výsledku hospodaření (zdroj: vlastní, dle materiálu od sdružení)

Po zjištění hospodářského výsledku byly navrženy změny na zlepšení hospodaření sdružení. Kvůli prvnímu návrhu, a to žádat o dotace EU, by sdružení muselo zaměstnat dalšího administrativního pracovníka. Pokud by ale úřad umožnil vytvoření dalšího CHPM. Sdružení by přibyly další výdaje, jelikož musí hradit minimálně 25 % mzdových nákladů. Navíc žádosti o dotace z EU nemusí být vyhoveno. Druhý návrh, tedy aby kraj převzal veškeré financování sdružení, také není úplně snadné. Jednak je to administrativně náročné a za druhé ve sdružení musí pracovat vysokoškolský pracovník, který je vystudován v oblasti sociálních služeb. Ovšem nikde není zaručeno, že kraj sdružení pod sebe příjme, že jej bude financovat. V poslední části je sestavena SWOT analýza, kde jsou zaznamenány jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Na základě SWOT analýzy by se organizace měla opírat o své silné stránky a pokud je spojí i s příležitostmi, bude schopna alespoň částečně eliminovat slabé stránky.

73

13 Závěr Canisterapeutické sdružení Kamarád jakožto nezisková organizace má obrovský přínos pro společnost, smyslem existence sdružení je poskytování canisterapeutických služeb pro lidi se zdravotním postižením. Navíc je sdružení specifické i tím, že vytváří CHPM. Tím umožňuje pracovat lidem, kteří jen stěží naleznou pracovní pozici na trhu práce. Cílem mé bakalářské práce bylo seznámení s neziskovou organizací Canisterapeutické sdružení Kamarád a popsání její činnosti. Dále jsem se měl zabývat problematikou financování organizace, především odkud a jaké prostředky organizace za posledních 5 let získává. Poté jsem chtěl zanalyzovat, jak organizace se získanými prostředky hospodaří tím, že provedu horizontální a vertikální analýzu hospodaření také za poslední 5 let. Výsledky analýz jsem měl zhodnotit a na základě výsledků se pokusit navrhnout možná zlepšení hospodaření. Na závěr jsem chtěl sestavit SWOT analýzu pro zobrazení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V první kapitole praktické části jsem se věnoval činnosti sdružení. Poté jsem se rozsáhle věnoval fundraisingu, popisoval jsem jednotlivé prostředky, které sdružení dostává, a jak jsou pro něj velice důležité. Ve třetí části jsem analyzoval hospodaření sdružení s tím, že jsem se pokusil navrhnout možnosti pro zlepšení hospodaření organizace. Praktickou část jsem ukončil sestavením SWOT analýzou. Jelikož je Canisterapeutické sdružení Kamarád neziskovou organizací, je závislé na dotacích, bez nichž by sdružení nebylo schopno provozu. Část prostředků sice získává díky samofinancování, ale ty ani zdaleka nepokryjí veškeré výdaje, které sdružení má. Je třeba si uvědomit, že sdružení poskytuje společnosti důležité a potřebné služby a mělo by za to být řádně odměňováno. Myslím si, že jsem cíl mé bakalářské práce splnil. Postupně jsem popsal činnost, fundraising a analyzoval hospodaření sdružení. Navíc mohu oznámit, že mou bakalářskou práci bude sdružení dále využívat pro své účely.

74

Seznam literatury Literatura [1]

BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 260 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4487-2.

[2]

FOTR, Jiří. Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3985-4.

[3]

HELMUT K. ANHEIER. Nonprofit Organizations: theory, management & policy. Reprinted. London [u.a.]: Routledge, 2004. ISBN 0415314194.

[4]

HLOUŠEK, Jan a Zuzana HLOUŠKOVÁ. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 158 s. ISBN 978-80-7435-121-1.

[5]

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. ISBN 978-80-7204-495-5.

[6]

NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance: studijní opora. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012. ISBN 978-80-87035-69-6

[7]

NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. ISBN 978-80-87035-19-1.

[8]

PEHE, dr. Jiří. Definiční znaky neziskového sektoru a neziskových organiazací. Typologice neziskových organizací. s. 13

[9]

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-80-8692954-5.

[10] ROSEN, Harvey S. Public finance. 3rd ed. Homewood: Irwin, 1992. ISBN 0-25608376-2. [11] ROSENMAYER, Tomáš. Soukromý neziskový sektor. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005. s. 4 [12] SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1. [13] ŠIMKOVÁ, Eva. Základy managementu a marketingu pro neziskové organizace: systematický přehled základní manažerské a marketingové problematiky. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.

75

Internetové zdroje [14] BURDA, Bc. Jan. Fundraising pro úplné začátečníky [online]. Národní institut dětí a mládeže, 2007, 9 [cit. 2016-04-02]. DOI: www.nicm.cz/files/fundraisingNIDM.pdf. [15] Businessvize: Proč je důležité aby firma měla poslání [online]. [cit. 2015-10-30]. Dostupné

z:

www.businessvize.cz/planovaci/proc-je-dulezite-aby-firma-mela-

poslani [16] Canisterapie v kraji Vysočina: Canisterapeutické sdružení Kamarád, z.s. [online]. 2011 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://caniskamarad99.webnode.cz/canisterapie/ [17] Evropský sociální fond v ČR: Nový občanský zákoník - transformace občanských sdružení [online]. [cit. 2015-10-30]. Dostupné z: www.esfcr.cz/07-13/oplzz/novyobcansky-zakonik [18] Feminismuscz: Co je firemní filantropie [online]. [cit. 2015-10-30]. DOI: www.feminismus.cz/cz/clanky/co-je-firemni-filantropie [19] Finance a účetnictví: Dotace, granty a příspěvky poskytované nevýdělečným orgnizacím [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné z: www.emoney1.webnode.cz/news/dotace-granty-a-prispevky-poskytovanenevydelecnym-ogranizacim/ [20] Integrovaný portál MPSV: Informace pro zaměstnavatele žádající o vymezení či zřízení chráněných pracovních míst [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: www.portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/zrizovani_a_vymezovani_chpm [21] Integrovaný portál MPSV: Veřejně prospěšná práce [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: www.portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz/verejne_prospesne_prace [22] Managemet a marketing pro neziskové organizace: Studijní materiál vytvořený v rámci projektu [online]. České Budějovice, 2010 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: granty.vsers.cz/socialnisluzby/wp-content/uploads/2010/11/Management-amarketing-pro-neziskové-organizace.pdf [23] NĚMEČEK, Pavel. Neziskovky.cz: Jsme připraveni na samofinancování. DOI: www.neziskovky.cz/clanek/1270/0/hledej/jsme-pripraveni-na-samofinancovani/ [24] Neziskovky.cz [online]. [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: www.neziskovky.cz/sdata/stat_NNO_tabulka_1990_2013_619.pdf

76

[25] Neziskovky.cz: Několik poznámek ke stanovám občanských sdružení [online]. [cit. 2015-10-30]. DOI: www.neziskovky.cz/clanek/1169/511_559_565/fakta_legislativa-aucetnictvi_navody-legislativa/nekolik-poznamek-ke-stanovam-obcanskychsdruzeni/ [26] Neziskový sektor - úvod do problematiky [online]. 2011 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d31971v39172-neziskovysektor-uvod-do-problematiky/ [27] Podnikání:

Neziskový

sektor [online].

[cit.

2016-01-28].

Dostupné

z:

www.czech.cz/cz/Podnikani/Ekonomicka-fakta/Neziskovy-sektor [28] Portál na podporu podnikání: O grantech a dotacích [online]. Pokr, 2014 [cit. 2015-11-15]. Dostupné z: www.grantovy-poradce.cz/pokr/page.aspx?sp=Co_jsou_to_granty [29] Sblížení politikou: Občanské sdružení [online]. [cit. 2015-10-30]. Dostupné z: www.sblizenipolitikou.cz/obcanske-sdruzeni [30] VBC

CZECH:

Fundraiser [online].

[cit.

2015-10-31].

Dostupné

z:

www.vbcczech.cz/fundraiser.htm [31] VBC CZECH: Základy fundraisingu [online]. [cit. 2015-10-31]. Dostupné z: www.vbcczech.cz/zaklady-fundrasisingu.htm

Seznam obrázků Obrázek 1 – Rozdělení národního hospodářství ............................................................. 12 Obrázek 2 – Zjednodušené schéma ziskového a neziskového sektoru ........................... 13 Obrázek 3 – Postavení fundraisingu mezi ostatními činnostmi organizace ................... 23 Obrázek 4 – Rozdělení dotací ......................................................................................... 28 Obrázek 5 – Marketingový trojúhelník ........................................................................... 31 Obrázek 6 – Canisterapie ................................................................................................ 40 Obrázek 7 – Grafické znázornění mzdových nákladů a příspěvků od MPSV................ 46 Obrázek 8 – Graf příspěvků a mzdových nákladů v rámci veřejně prospěšných prácí .. 47 Obrázek 9 – Grafické znázornění složek příspěvku na provoz ...................................... 51 Obrázek 10 – Graf vývoje maximálního příspěvku, který MPSV poskytovalo ............. 51 Obrázek 11 – Grafické znázornění příspěvku na provoz ................................................ 54 Obrázek 12 – Graf dotací od jednotlivých měst ............................................................. 56 77

Obrázek 13 – Grafické porovnání příjmů a výdajů ........................................................ 66 Obrázek 14 – Grafické znázornění výsledku hospodaření ............................................. 67 Obrázek 15 – Graf výsledku hospodaření....................................................................... 73

Seznam tabulek Tabulka 1 – Počet soukromých neziskových organizací v letech 1990–2013 ............... 17 Tabulka 2 – Mzdový náklad a příspěvek od MPSV ....................................................... 44 Tabulka 3 – Mzdový náklad a příspěvek od MPSV před rokem 2012 ........................... 45 Tabulka 4 – Skutečné mzdové náklady a příspěvky od MPSV v letech 2011-2015 ...... 45 Tabulka 5 – Přehled mezd a příspěvků od MPSV v rámci veřejně prospěšných prací .. 47 Tabulka 6 – Výpočet čisté mzdy pana XY ..................................................................... 48 Tabulka 7 – Výpočet zdravotního pojištění .................................................................... 49 Tabulka 8 – Výpočet čisté mzdy paní YX ...................................................................... 49 Tabulka 9 – Příspěvek na vytvoření CHPM ................................................................... 49 Tabulka 10 – Příspěvek na provozní náklady v letech 2011–2015 ................................ 53 Tabulka 11 – Přehled o dotacích na krmivo a veterinární ošetření v letech 2011–2015 55 Tabulka 12 – Přehled příjmů v letech 2011–2015 (v Kč)............................................... 58 Tabulka 13 – Horizontální analýza příjmů ..................................................................... 58 Tabulka 14 – Vertikální analýza příjmů ......................................................................... 60 Tabulka 15 – Přehled výdajů v letech 2011–2015 (v Kč) .............................................. 61 Tabulka 16 – Horizontální analýza výdajů ..................................................................... 62 Tabulka 17 – Vertikální analýza výdajů ......................................................................... 64 Tabulka 18 – Výsledky hospodaření v letech 2011–2015 .............................................. 67 Tabulka 19 – SWOT analýza sdružení ........................................................................... 69

78

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

Recommend Documents