VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
J i h l a v a – c e n t r u m Vy s o č i n y bakalářská práce
Autor: Lukáš Barák Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2013
Anotace Cíl práce je zaměřen na analýzu a zhodnocení potenciálu města Jihlavy z hlediska cestovního ruchu a na základě zjištěných výstupů z průzkumu stanovit návrhy na zlepšení stávajícího stavu. Pro splnění stanoveného cíle byly stanoveny hypotézy, které budou potvrzeny nebo vyvráceny. Závěry výzkumu budou zobecněny a případně stanoveny návrhy na přínosné změny stávajícího stavu. Výstupy budou postoupeny kompetentním institucím. Klíčová slova Jihlava, potenciál cestovního ruchu, cestovní ruch, bakalářská práce Abstract The aim of thesis is focused on the analysis and evaluation of the potential of Jihlava in terms of tourism and based on the outcomes of the survey to determine proposals to improve the situation. To achieve the set aim have been established hypotheses to be confirmed or refuted. Research findings will be generalized and, if determined beneficial suggestions to change the current situation. The results will be forwarded to the competent institutions. Key words Jihlava, potential of tourism, tourism, bachelor thesis
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 5. 2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěl především poděkovat Mgr. Evě Horňákové za pomoc při vedení práce, její rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování bakalářské práce.
Obsah Úvod............................................................................................................................................7 Cíl práce ......................................................................................................................................7 Teoretická část ............................................................................................................................8 1
2
Cestovní ruch ......................................................................................................................8 1.1
Hlavní sektory průmyslu CR ........................................................................................8
1.2
Vymezení základních pojmů v oblasti cestovního ruchu .............................................9
1.3
Turistický potenciál ....................................................................................................10
1.3.1
Lokalizační předpoklady CR ..............................................................................10
1.3.2
Selektivní předpoklady CR .................................................................................10
1.3.3
Realizační předpoklady CR ................................................................................11
Charakteristika dané lokality - Jihlava..............................................................................11 2.1
3
Základní informace ....................................................................................................11
Lokalizační předpoklady Jihlavy ......................................................................................12 3.1
Přírodní předpoklady..................................................................................................12
3.2
Klima (podnebí) .........................................................................................................13
3.2.1
4
5
6
Srážky .................................................................................................................13
3.3
Hydrologické poměry.................................................................................................14
3.4
Reliéf ..........................................................................................................................14
3.5
Flóra a fauna ...............................................................................................................15
3.5.1
Flóra ....................................................................................................................15
3.5.2
Fauna ...................................................................................................................15
3.5.3
Přírodní zajímavosti ............................................................................................15
Společenské faktory ..........................................................................................................17 4.1
Historie Jihlavy ..........................................................................................................17
4.2
Kulturně-historické památky ......................................................................................18
4.3
Kulturní akce ..............................................................................................................22
4.4
Sportovní vyžití ..........................................................................................................23
Realizační faktory .............................................................................................................24 5.1
Dopravní předpoklady................................................................................................24
5.2
Ubytovací infrastruktura ............................................................................................26
5.3
Stravovací infrastruktura ............................................................................................27
5.4
Turistické informační centrum ...................................................................................27
5.5
Cestovní kanceláře a agentury ...................................................................................27
Praktická část ....................................................................................................................28 6.1
Dotazníkové šetření ....................................................................................................28
6.2
Vyhodnocení dat ........................................................................................................28
6.3
Vyhodnocení ..............................................................................................................35
6.3.1
Návštěvnost kulturních atraktivit ........................................................................37
6.4
Analýza SWOT ..........................................................................................................39
6.5
Návrhy na zlepšení .....................................................................................................39
6.5.1
Zlepšení v oblasti kultury ...................................................................................41
Závěr .........................................................................................................................................42
Úvod Práce pojednává o městu Jihlava, městu, které leží na pomezí mezi Čechy a Moravou, jenž je známo pro svou historickou těžbu stříbra a k němuž mám svůj jistý vztah. Cestování, které v dřívějších dobách sloužilo k objevování neznámých krajů a nacházení nových civilizací změnilo svůj důvod, i když lidé stále bádají po neznámých a neprozkoumaných krajinách, lidé teď spíše cestují za poznáním, zábavou nebo jen chtějí utéct od každodenního stresu. Každá cesta nás samozřejmě změní a po návratu můžeme mít na svět a dění kolem úplně jiný pohled. Vysočina, jehož je Jihlava centrem, nabízí překrásnou krajinu, kterou tvoří vrcholky s romanticky vyhlížejícími skalisky, údolí s rybníky a potůčky, lesy a pestré louky se střídají s vesničkami a městy.
Cíl práce Cíl práce je zaměřen na analýzu a zhodnocení potenciálu města Jihlavy z hlediska cestovního ruchu a na základě zjištěných výstupů z průzkumu stanovit návrhy na zlepšení stávajícího stavu. Pro splnění stanoveného cíle jsou stanoveny níže uvedené hypotézy, které za použití výzkumných metod, konkrétně kvantitativní výzkum, jehož východiskem je hypotéza, z níž vyplývá výběr otázek. Na tomto základě se vytvoří dotazník, který se předloží přiměřenému počtu vhodně vybraných respondentů. Jednotlivé znaky dotazníku mohou mít číselnou či měřitelnou povahu; sem patří například věk, tělesná výška, měsíční příjem atd., ale také kategoriální údaje jako např. pohlaví nebo jednoznačná volba z daných možností. Neměřitelný znak je třeba převést na čísla obvykle škálováním (respondent udává např. svoji spokojenost se službami ve stupnici 1 až 10). Jen v prvním případě jsou výsledky skutečně objektivní, kdežto ve druhém závisí jak na přesné formulaci otázky, tak i na chápavosti a schopnostech respondentů budou potvrzeny nebo vyvráceny.
Potenciál památek není využit tak, aby přilákal více turistů.
Nejvíce lidí si Jihlavu spojuje se ZOO.
Lidé jezdí do Jihlavy převážně za památkami.
Dopravní infrastruktura je vzhledem k poloze města na dobré úrovni.
Závěry výzkumu budou zobecněny a případně stanoveny návrhy na přínosné změny stávajícího stavu. Výstupy budou postoupeny kompetentním institucím. 7
Teoretická část Teoretická část popisuje základní definice cestovního ruchu, současné přístupy k hodnocení cestovního ruchu a charakteristiku dané lokality. Dále jsou zde popsány lokalizační, realizační a selektivní předpoklady.
1 Cestovní ruch Cestovní ruch (dále jen CR) byl v minulosti považován za jiný výraz pro cestování. Současná definice CR ho charakterizuje spíše jako formu a druh účasti obyvatelstva na CR. Musíme CR chápat jako dva směry. První jako způsob uspokojování potřeb, a z druhého hlediska je to oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti a je také významnou součástí ekonomiky společnosti. [Ryglová, 2007, str. 7] Základní definice Cestovního ruchu podle WTO znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. [Ryglová, 2007, str. 9] Nalézt však přesnou a jednotnou definici CR není jednoduchá záležitost. Je zřejmé, že spojen s cestováním a volným časem. Autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky CR, ale převážně v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je CR zkoumán a definován. Například F. W. OGILVE napsal, že CR je „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. Tato definice naopak považuje CR za součást spotřeby lidí doprovázený přesunem kupních fondů do míst CR. [Ryglová, 2007, str. 8]
1.1 Hlavní sektory průmyslu CR Hlavní sektory podle Middletona jsou:
Ubytovací sektor: patří sem poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony
Sektor turistických atrakcí: národní parky, kulturní nebo historická místa a zajímavosti, tematické parky, botanické zahrady, sportovní centra apod.
Doprava: letecká, lodní, železniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny a půjčovny vozidel 8
Zprostředkovatelé CR: touroperátoři, cestovní kanceláře, agentury, organizátoři konferencí, rezervační systémy apod.
Sektor destinačních organizací: národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace apod. [Ryglová, 2007, str. 8]
1.2 Vymezení základních pojmů v oblasti cestovního ruchu Stálý obyvatel (rezident)
v mezinárodním CR ve vztahu k dané zemi se pod tímto pojmem rozumí osoba, která žije v zemi alespoň rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku
v domácím CR ve vztahu k určitému místu je za stálého obyvatele považována osoba, která v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců. [Indrová, 2009, str. 13]
Návštěvník (visitor)
v mezinárodním CR je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonání výdělečně činnosti v navštívené zemi
v domácím CR je návštěvníkem osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonání výdělečně činnosti v navštíveném místě. [Indrová, 2009, str. 13]
Turista (tourist)
v mezinárodním CR je za turistu považována osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své obvyklé bydliště na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování avšak ne delší jednoho roku, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonání výdělečně činnosti v navštívené zemi
v domácím CR je za turistu považována osoba trvale usídlená v zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného životního prostředí (v téže zemi) na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonání výdělečně činnosti v navštíveném místě. [Indrová, 2009, str. 14]
9
V závislosti na délce pobytu se rozlišují:
turista na dovolené (holidaymaker) – t.j. turista, který setrvává na daném místě více než určitý počet nocí nebo dnů,
krátkodobě pobývající turista (short-term tourist) – který cestuje na dobu nepřekračující tento limit, ale trvající déle než 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s jedním přenocováním. [Indrová, 2009, str. 14]
1.3 Turistický potenciál Turistický potenciál regionu tvoří především tři faktory: 1.
Lokalizační předpoklady
2. Selektivní předpoklady 3. Realizační předpoklady
1.3.1 Lokalizační předpoklady CR Lokalizační předpoklady umožnují umístění (lokalizaci) aktivit CR do určité oblasti či lokality. Jejich příznivé hodnoty určují místo, kde se CR může rozvíjet. Dělí se na předpoklady:
přírodní a přírodní atraktivity (povrch, podnebí, vodstvo, flóra, fauna, atd.)
kulturní (kulturně-municipální-historické), které vyplývají z výsledků tvořivé činnosti člověka a souvisejí s historickým vývojem území. Předmětem zájmu turistů jsou architektonické památky, muzea a galerie, archeologické lokality, technické památky, významné parky i památky lidové architektury. [Drobná, Morávkova, 2004, str. 21]
1.3.2 Selektivní předpoklady CR Selektivní předpoklady CR vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky CR i stávat se jimi. Umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Člení se nejčastěji na předpoklady objektivní a subjektivní.
Objektivní předpoklady zahrnují soubor faktorů, které ovlivňují CR v území. Patří mezi ně zejména politická a bezpečnostní stabilita oblasti, ekonomická a životní úroveň jejich obyvatel, stav životního prostředí apod. 10
Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidi o účasti o CR. Jejich účast závisí na příslušnosti k sociální a profesní skupině, na rodinných poměrech, ale také na četných psychologických faktorech. Často v rozhodování hrají významnou roli módnost návštěvy určitého střediska nebo oblasti, vliv reklamy a propagace cestovních kanceláří nebo středisek CR atd., ale i znalost jazyků. [Drobná, Morávkova, 2004, str. 21-22]
1.3.3 Realizační předpoklady CR Realizační předpoklady umožňují uskutečnit (realizovat) nároky účastníků CR v oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami. Umožnují dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám. Dělí se na předpoklady dopravní a materiálně-technické.
Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky. O přitažlivosti území rozhoduje nejen možnost dopravního spojení, ale zejména hustota a kvalita dopravní sítě.
Materiálně-technické předpoklady CR vyjadřují vybavení území ubytovacími, stravovacími, zábavními, kulturními, sportovními a dalšími zařízeními, která uspokojují potřeby účastníků CR. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří mohou dané území využít. [Drobná, Morávkova, 2004, str. 22]
2 Charakteristika dané lokality - Jihlava 2.1 Základní informace Jihlava je srdcem Českomoravské vrchoviny, jejím přirozeným centrem a sídlem orgánů je Vysočina. Patří k našim nejstarším a nejlépe dochovaným historickým městům. Její jádro je také po zásluze chráněno jako městská památková rezervace. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 16] Tímto královským horním městem protéká řeka Jihlava a celé Jihlavsko se vyznačuje malebností zachovalé krajiny Českomoravské vrchoviny. V Jihlavě se nachází velké množství galerií, každoročně probíhá koncem října Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava. Po dobu dvou měsíců od poloviny září se v Jihlavě vzpomíná na Gustava Mahlera, který zde strávil část života,
11
prostřednictvím Hudebního festivalu Mahler Jihlava. Ideálním rodinným výletem je návštěva Jihlavské ZOO, která byla první zoologickou zahradou v Čechách bez mříží. [3] Původně čistě moravská Jihlava, je statutární město, rozkládající se dnes po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice a je od roku 2000 centrem kraje Vysočina. Jihlava leží na řece Jihlavě na 49,33 stupni severní šířky a 13,16 stupni východní délky, kde se rozkládá v šíři 8824 hektarů.
Počet obyvatel: 51 079 (2008)
Rozloha: 78,85 km2
Nadmořská výška: 525 m [4]
Obrázek 1 - Okres Jihlava [5]
3 Lokalizační předpoklady Jihlavy 3.1 Přírodní předpoklady Pro Jihlavu je charakteristická kopcovitá krajina Českomoravské vysočiny, která vyplňuje celé území okresu. Typický vzhled krajiny dotvářejí lesní porosty, které zaujímají téměř třetinu rozlohy okresu, a rybníky. V současné době je zde 30 12
maloplošných chráněných území, na nichž se můžeme setkat se vzácnými druhy rostlin, především skalních a rašeliništních stanovišť, ojedinělými druhy živočichů a zajímavými geologickými útvary. [6]
3.2 Klima (podnebí) Jihlava se nachází v mírně teplé podnebné oblasti. Pouze nejvyšší části Hornosvratecké a Javořické vrchoviny patří do chladné oblasti. Nejchladnějšími oblastmi Vysočiny jsou Žďárské a Jihlavské vrchy, kde se průměrná roční teplota pohybuje pouze okolo 5 °C. Na většině území průměrné roční teploty dosahují 6-8 °C. [7]
Obrázek 2 - Průměrná teplota vzduchu (°C) [7]
3.2.1 Srážky Roční úhrn srážek se pohybuje od 500 mm do 800 mm. Nejvíce srážek spadne v letním období. Na množství a intenzitě srážek se významně podílí reliéf a převažující západní a severozápadní směr větru. Nejdeštivější je oblast Žďárských vrchů, která leží na návětrných svazích Vysočiny. Naopak jihovýchodní část Třebíčska leží ve srážkovém stínu Vysočiny a průměrný roční úhrn srážek je zde nejnižší. [7]
Obrázek 3 - Úhrn srážek (mm) [7]
13
3.3 Hydrologické poměry Jihlavou protéká stejnojmenná řeka Jihlava, jejíž délka toku činí 184,5 km a plocha povodí je 3117 km². Ústí do řeky Svratky (povodí Dunaje) těsně před Novomlýnskými nádržemi. Na jejím toku se nachází vodní nádrž Dalešice. [8] Vodní dílo Dalešice zahrnuje dvě nádrže - hlavní nádrž u Kramolína a vyrovnávací nádrž u Mohelna. Bylo vybudováno pro tyto účely:
přečerpávací vodní elektrárna
zásobování atomové elektrárny u Dukovan vodou z vyrovnávací nádrže
zajištění vody pro závlahu pozemků
zásobování průmyslovou vodou
ochrana před povodněmi
zlepšení hygienických poměrů na toku
turistika a rekreace při zachování nezastavěné přírody na velké části břehů, zejména pravého břehu [9]
Jihlava pramení na louce nedaleko Jihlávky v Jihlavských vrších na Českomoravské vysočině. Teče v hluboké (až 160 m) dolině, na dolním toku v rovině. Protéká Jihlavou, Třebíčí, Pohořelicemi a vlévá se zleva do střední věstonické novomlýnské nádrže. Jejími přítoky jsou:
Třešťský potok, zprava, ř. km 160,0
Jihlávka, zprava, ř. km 142,6
Brtnice, zprava, ř. km 123,4
Oslava, zleva, ř. km 39,7
Rokytná, zprava, ř. km 38,1
3.4 Reliéf Celé území kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. [10] 14
3.5 Flóra a fauna 3.5.1 Flóra Dosud značnou část území pokrývají lesy. Ve středních a vyšších polohách na chudých horninách rostou především acidofilní bučiny s převahou buku a řídce i jedle, s bikou bělavou a metličkou chloupkatou a borůvkou černou. Na suťových svazích v hlubokých údolích řek můžeme z bylin najít např. kopytník evropský, samorostlík klasnatý, česnáček lékařský. Ve stojatých vodách rybníků můžeme kromě běžných druhů vidět i vzácnější rdest alpský, leknín bělostný, stulík žlutý. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 10]
3.5.2 Fauna Ze savců tu žije mj. prase divoké, srnec obecný, vzácně jelen evropský a nepůvodní daněk evropský i muflon, z šelem jezevec lesní, kuna lesní a liška obecná, výjimečně i rys ostrovid. Zajímavostí je výskyt rovněž nepůvodního psíka mývalovitého. Žije tu také několik druhů netopýrů. Lesy jsou domovem datla černého, žluny šedé, holuba doupňáka, sýkor, pěnic a dalších. Na rašeliništích a vlhkých loukách se vyskytují různé druhy plazů a obojživelníků jako zmije obecná, ještěrka živorodá, skokani, ropucha obecní. Ve vodních tocích žijí kromě typických druhů ryb také mlok skrvnitý, ptáci ledňáček říční či konipas horský, dále vydra říční, ondatra aj. Na rybnících hnízdí labuť velká, kachna divoká, lyska černá a další. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 11]
3.5.3 Přírodní zajímavosti Čeřínek Vrch Čeřínek (761 m n. m.) s přírodním parkem stejného jména leží asi 10 km západně od Jihlavy. Přírodní park Čeřínek pokrývá území s řadou biologicky cenných lokalit a s četnými přírodními zajímavostmi z oblasti neživé přírody. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní části parku leží přírodní památka Hojkovské rašeliniště. Vyskytují se v tam některé chráněné rostliny a druhy vzácného hmyzu. V chráněném území Na skalce je izolovaný skalní výchoz se skalními mísami s odtokovými žlábky a úpatními výklenky. Čertův hrádek je skalnatý vrch na hřebeni Čeřínku na jihozápadě parku. Jsou zde výrazné zbytky přírodní skalní hradby s 15
mrazovými sruby a skalními mísami. V přírodní památce Přední skála na jihu parku je chráněn přirozený bukojedlový porost na žulovém podkladu. Součástí chráněného území je i mohutný skalní výchoz 11 m vysoký a 22 m široký. Jeho zvětráváním zde vzniklo kamenné moře. Okolím Přední skály vede 6 km dlouhá trasa Naučné stezky Čeřínek, která na čtrnácti zastaveních seznamuje návštěvníky s přírodními poměry a geomorfologickými zvláštnostmi tohoto území. Vlastní vrch Čeřínek je vyhledávaným rekreačním územím. Pod vrcholkem je lyžařský svah s umělým osvětlením a lyžařským vlekem. Na úbočích je řada běžeckých lyžařských tras. [11] Vysoký kámen u Jihlavy Vrchol Vysoký kámen (660 m.n.m.) se zvedá severozápadně nad městem Jihlavou. Na severním úbočí tohoto vrcholku bylo v roce 1982 vyhlášeno chránění území a to přírodní památka Vysoký kámen, jež zaujímá rozlohu 12 ha a je v nadmořské výšce 630 - 650 m. Přírodní památku tvoří skalní žulové útvary porostlé bukem, javorem klenem a mléčí. Vyskytuje se zde řada chráněných a vzácných bylin jako kokořík mnohokvětý, dymnivka dutá, sasanka přiskyřníkovitá, měsíčnice vytrvalá, lýkovec jedovatý, kýčelnice devítilistá a česnek medvědí. Kolem okraje přírodní památky vede zelená turistická značka z Jihlavy - Pávova do Větrného Jeníkova. [11] Zaječí skok Zaječí skok (1,5 ha) je vůbec první rezervací na Českomoravské vrchovině (1933). Již v roce 1924 ji na svém území za soukromou rezervaci vyhlásil statkář Leopold Kosovský. Nalézá se na území katastru Jihlava - Horní Kosov. Příkré rulové skály 170 m dlouhé a až 30 m vysoké s pěti skalními výchozy jsou oddělené od sebe úžlabinami nad řekou Jihlavou s rozsáhlou balvanovou sutí. Na chladných a stinných místech v hlubokém údolí se vyskytují druhy podhorské a horské, na místech výslunných druhy teplomilné. Své místo tu má vzácná kapradinka skalní. [12]
16
4 Společenské faktory 4.1 Historie Jihlavy „Tam, kde jedna z obchodních spojnic, zemská stezka haberská, vedoucí ze středočeské kotliny od Prahy jihovýchodním směrem přes Českomoravskou vrchovinu na jižní Moravu dál do Rakous, překračovala brodem řeku Jihlavu“ [Křesadlo, 1986, str. 6], vznikla někdy v této době první osada, která převzala jméno od řeky. Osada se rozkládala na terase nad údolní nivou Jihlavy a na přilehlém úbočí táhlejšího kopce, stoupajícího k dnešnímu hlavnímu nádraží, kolem kostelíka sv. Jana. Tato ves tak byla určitým střediskem okolního území v oblasti církevní správy i po stránce hospodářské s místním trhem a clem (r. 1234). O několik let později se však celá dosavadní situace mění. V blízkém okolí Jihlavy byla objevena poměrně bohatá ložiska stříbrné rudy, která se začíná těžit. A tak se ze vsi v krátké době stává rušné hornické středisko, které lákalo velké množství lidí. [Křesadlo, 1986, str. 7] Na jihlavském stříbře bylo především založeno bohatství krále Přemysla Otakara II. a z něho vyplynula také panovníkova mincovní reforma v r. 1260. [Křesadlo, 1986, str. 8] Význam těžby stříbra poklesl koncem 14. století, kdy byly vytěženy nejbohatší žíly ryzího stříbra a doly postiženy zemětřesením a záplavami. Hospodářský vývoj města však již v té době zajišťoval obchod a řemeslná výroba – zejména soukenictví – se na tři století stává rozhodujícím hospodářským odvětvím. Velký požár města v roce 1523 ukončil středověkou etapu výstavby města, které bylo obnoveno v renesančním stylu. Vzniká jihlavský typ domu s tzv. krytým dvorem, kdy se nad gotickou dolní síní (mázhauzem) otevírá renesanční prostor horní síně s arkádovou lodžií s toskánskými sloupy, zaklenutý obvykle sklípkovou klenbou a často doplněný freskovou výzdobou. Město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, ve městě zbyla pouhá osmina obyvatel. Trvalo více než sto let, než byly zahlazeny všechny škody a Jihlava dosáhla nového hmotného i kulturního rozvoje. Město bylo obnoveno v barokním duchu. Nejvýznamnější barokní stavbou je jezuitský kostel sv. Ignáce vybudovaný spolu s kolejí a gymnáziem v poslední čtvrtině 17. století. Další etapa rozvoje se uskutečnila opět ve znamení sukna. Císařovna Marie Terezie do města pozvala nizozemské soukeníky, jejichž zkušenosti vedly ke zdokonalení výroby. Soukenictvím se živily tisíce lidí ve městě a okolí, ve druhé polovině 18. století byla 17
Jihlava druhým největším producentem sukna v monarchii. Město se v té době mění – vymaňuje se z těsného okruhu hradeb, náměstí získává noční osvětlení, přestavuje se radnice, počátkem 19. století se bourají městské brány s úzkými průjezdy, průčelí domů jsou upravována klasicistně. [25]
4.2 Kulturně-historické památky Masarykovo náměstí Má tvar protáhlého obdélníka a rozlohou 36 650
patří k největším nejen u nás, ale i
v celé Evropě. Jeho vzhled narušila v době komunistického režimu výstavba nevzhledného moderního Prioru. Ze všech stran jej obklopují historické domy s gotickými jádry, do dnešní doby přestavěnými v renesanci a dále upravenými barokně i klasicistně v 18. a 19. stol. Podobné najdeme i na dalších místech historického jádra. Mají často podloubí, vysoké štíty, nárožní arkýře, plasticky zdobené portály a sgrafitovou omítku. Jednou z dominant je radnice čp. 1 na východní straně, v jádru středověká s pozdně gotickými portály. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 17-18] Regionální muzeum Vysočiny Založené již r. 1892, s rozsáhlými historickými a přírodovědnými expozicemi, které se mj. věnují i dějinám jihlavského dolování. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 18] Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti organizuje odborné konference a semináře a zajišťuje služby pro veřejnost v odborné muzejní knihovně. Vedle dlouhodobých expozic muzeum pořádá ročně přibližně 10 až 15 tematických výstav a řadu dalších kulturních a společenských akcí, vydává periodické i neperiodické publikace a organizuje odborné konference a semináře. Kromě toho pořádá i celou řadu dalších kulturních a společenských akcí. [13] Kostel sv. Ignáce z Loyoly Raně barokní stavba z let 1683-1689 podle projektu Itala Jacopa Braschy, s vysokým bohatě členěným průčelím, rámovaným dvojicí věží. V krásně zdobeném interiéru s rozměrnou nástropní freskou najdeme i dvě cenné gotické plastiky – Pietu z konce 14. stol. v tzv. krásném slohu a Přemyslovský kříž s Ukřižovaným z poloviny 14. stol. 18
Chrám má vynikající akustiku, proto se tu často pořádají koncerty duchovní hudby. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 18]
Morový sloup Byl postaven jako poděkování města za to, že se v letech 1679-80 městu vyhnula morová epidemie. Autorem jeho architektonického řešení byl Agostino Brascha, sochařskou výzdobu vytvořil Antonio Laghi. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského. Sloup vysvětil 2. února 1691 olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna. [14] Pochází z roku 1690 a stojí na místě, kde ve středověku bývalo popraviště, později pranýř. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 18]
Katakomby Rozsáhlý podzemní labyrint, táhnoucí se prakticky pod celým historickým jádrem města. Chodby, vzniklé vzájemným propojováním sklepů, vznikaly postupně od konce 14. stol. Jsou vytesány v živé skále, místy až ve třech patrech nad sebou, dosahují celkové délky 25km a jsou druhým nejrozsáhlejším podzemím v ČR (po Znojmu). [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 18] Středem podlahy byl v minulosti veden odtokový žlábek, který odváděl veškerou podzemní vodu, gravitačně mimo podzemní chodby, kde se kumulovala v jímkách hloubených v podlahách níže položených podzemních chodeb. Potom byla dále využívána. Podzemní prostory byly odvětrávány ventilačními šachtami vedoucími z podzemí na povrch. Na mnoha místech lze podzemními chodbami dojít k podzemním studnám. Za německé okupace byla potom část chodeb upravena jako protiletecké kryty. V roce 1978 zde byla amatérskými speleology objevena tzv. "svítící chodba". Stěny chodby jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. Chodba se nachází asi 11 metrů pod povrchem země, široká je 2,1 m, vysoká 2,9 m a je největší raritou a záhadou jihlavského podzemí. [15]
19
Kašny Dvě kamenné kašny byly na náměstí postaveny v roce 1797 na místě středověkých kašen dřevěných. Jsou ozdobeny pískovcovými sochami antických bohů vod Poseidona (Neptuna) a Amfitrité, jež jsou dílem sochaře Jana Václava Prchala. Okolo obou kašen je zachován pás původní dlažby tzv. „kočičích hlav“ z 19. století. [16] Dříve sloužily jako zdroj pitné vody, nyní již pouze jako kulturní památky. Horácké divadlo Horácké divadlo bylo založeno v roce 1940 a jeho činnost je slavnostně zahájena na scéně Národního domu v Třebíči 18. října premiérou Vrchlického hry Soud lásky. Vzhledem k silně poněmčené Jihlavě nemá zpočátku divadlo svoji stálou divadelní scénu, a stává se proto ryze zájezdovým divadlem. Navštěvuje divadelní scény celého regionu (Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Jihlava, Telč, Německý Brod atd). Stěhování divadla do Jihlavy probíhá až v květnu 1945. 7. října 1995 bylo divadlo slavnostně otevřeno světovou premiérou hry Josefa Boučka Smrt v císařském domě. Ročně se zde uskuteční více než 230 produkcí různých žánrů, roční návštěvnost obou scén dosahuje téměř 60 tisíc diváků a kapacita hlediště Velké scény je 305 míst. [29] Brána Matky Boží Jediná dochovaná z původních pěti městských bran. Její jádro pochází z 2. poloviny 14. stol., v 16. století byla přestavována a upravována, zejména v roce 1564, kdy dostala další dvě patra a atiku. Věžovitá stavba z režného lomového zdiva má v přízemí průjezd zaklenutý lomeným obloukem a výklenkem pro padací most. Její koruna je od r. 1999 přístupná. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 20] Městské hradby Pocházejí ze 14. stol., v 15. stol. byly doplněny o válcové nebo poloválcové věže. Hradby měly dva prstence – hlavní vnitřní doplňoval ještě o něco nižší vnější – parkánový s baštami. Hradby se v torzu dochovaly prakticky po celém obvodu, nejlépe však na jihozápadní, jižní a jihovýchodní straně. V 70. letech 20. stol. byly dochované 20
části konzervovány a částečně rekonstruovány, parkán (prostor mezi oběma pásy hradeb) v úseku mezi minoritským klášterem a Znojemskou ulicí byl parkově upraven. [SOUKUP & DAVID, 2006, str. 20]
Kostel sv. Jakuba Jeho dvě věže jsou zdaleka viditelnou dominantou města. Jedná se o trojlodní halový kostel s dlouhým presbytářem a dvěma věžemi v průčelí. Stavba kostela byla zahájena před polovinou 13. století. V květnu 1257 byl kostel vysvěcen a zároveň sem byla přenesena fara. Počátkem 14. století byla postavena severní věž, která slouží dnes jako věž vyhlídková – její výška je 63 m. Přibližně o sto let později byla postavena věž jižní - zvonová. V roce 1563 byl do věže zavěšen zvon, tradičně nazývaný "Zuzana". Je druhým největším zvonem na Moravě (hned po Olomouci) - je vysoký 1,82 m a váží 7086 kg. Kostel je pokladnicí uměleckých předmětů. Unikátní Pieta pochází z 2. pol. 14. století, překrásná socha sv. Kateřiny patří do okruhu krásných českých madon. Pozdně gotické plastiky sv. Jakuba a Boha otce jsou připisovány jihlavské řezbářské dílně. Tepaná zlacená renesanční křtitelnice byla zhotovena norimberským zlatníkem Hansem Hirtem v roce 1599. Obrazy, sochy a fresková výzdoba kaple pocházejí z doby baroka. Do obvodových zdí kostela je vsazeno několik náhrobních kamenů pocházejících ze zrušeného hřbitova. [17] Zoologická zahrada Všech pět kontinentů se dá navštívit za jediný den v malebném údolí řeky Jihlávky, v Zoo Jihlava. K vidění je zde téměř 200 druhů exotických zvířat, včetně řady druhů v přírodě ohrožených vyhubením. Zoo se nachází v bezprostřední blízkosti centra města, asi 10 minut pěší chůze. K vidění je zde téměř 200 druhů exotických zvířat, včetně řady druhů v přírodě ohrožených vyhubením. Nechybí ani celá řada zajímavých expozic – africká vesnice Matongo, asijský parčík Hokkaido, jihoamerická Hacienda Escondido, expozice medvědů malajských – Malay medan, Shetlandské ostrovy, Himalay, pavilony šelem a Exotárium. V areálu návštěvník najde jak poučení tak i odpočinek a relaxaci – občerstvení na několika místech v areálu, obchod se suvenýry, dětský koutek s obřím tobogánem a lanový park PraLEZ, jsou jenom některá z řady lákadel… V posledních
21
letech prochází zoo výrazným rozvojem, vznikají originální expozice a návštěvník se tak může těšit vždy na něco nového. [18]
4.3 Kulturní akce Mezinárodní festival dokumentárních filmu Jihlava Mezinárodní festival
dokumentárních filmů Ji.hlava je slavností autorského
dokumentárního filmu a největší událostí svého druhu ve střední a východní Evropě. Vychází z toho, že dokumentární filmy jsou především výsostná umělecká díla. S tím úzce souvisí významnost témat, kterým se věnují. Základem festivalového programu jsou čtyři soutěže: Opus bonum pro světové dokumenty objevné svými tématy i filmovou řečí, Mezi moři uvádí pozoruhodné snímky ze zemí střední a východní Evropy, Česká radost zpřehledňuje nejnovější domácí tvorbu a sekce Fascinace věnuje pozornost vyhraněné podobě dokumentárního filmu - experimentálnímu dokumentu. Další programové sekce představují aktuální dění na české i zahraniční dokumentární scéně, Průhledné bytosti jsou pak retrospektivními profily významných filmařů. [19] Jihlavský havířský průvod Počátky průvodu souvisí s jihlavskou slavností, domnělým 1000. výročím založení města, které připadlo na rok 1799. Jihlavští se opírali při stanovení data vzniku města o staré pověsti. Pověsti o městě byly tři a shodovaly se na založení města v roce 799. Iniciátorem oslav byl Johann Heinrich Marzy (1722 - 1801). Dne 24. června 1799 se uskutečnila hlavní sláva - za účasti 12 chlapců oděných do hornických šatů chodil od té doby výroční průvod k slavnostnímu církevnímu obřadu od kostelíka sv. Jana Křtitele na náměstí. V 80. letech 19. století začala tato tradice upadat. Znovu ji obnovil Johanes Haupt (1849 - 1928), fotograf a historický nadšenec. Rozhodl se založit novou tradici v podobě hornického průvodu. Dne 24. června 1890 vyšlo 44 chlapců - havířů z náměstí. Oblečeni byli do přesných kopií historických krojů se všemi doplňky a náležitostmi, jak vypadaly v 16. století. Krojů bylo 21, představovaly především různé hornické profese. Postupně přibývaly další kroje, slavnost získala přesná a neměnná pravidla, jednotlivé postavy měly své stálé místo v hierarchii, které si zachovaly dodnes. Havířský průvod se od roku 1890 konal téměř pravidelně až do roku 1944. Po 2. světové válce až do roku 1989 se průvody konaly sporadicky. Tradici se znovu podařilo obnovit v roce 1999 díky 22
občanskému sdružení Jihlavský havířský průvod. Průvod se koná v Jihlavě každé dva roky. [20] Svatý Martin v Jihlavě Svatomartinský průvod navazuje na dávnou tradici, popsanou v lidových pověstech z Jihlavy a okolí. Podle pověsti přijel svatý Martin do města na bílém koni a kováře u městské brány požádal, aby koni okoval přední nohu. Kovář žádal tři groše, Martin však měl jenom dva, protože ostatní rozdal chudým. Martin přikázal koni, ať kováři vrátí, co nemůže zaplatit, kůň zvedl nohu a podkova spadla na zem. Kovář se zalekl a pozval jezdce na večeři. Jeho žena napekla koláče plněné mákem, jimž dala tvar podkovy. Od té doby se v Jihlavě na svatého Martina pečou martinské rohlíčky. [21]
4.4 Sportovní vyžití Ski areál Šacberk Ski areál Šacberk se rozprostírá v nadmořské výšce 613 metrů a je tvořen červenou sjezdovkou o délce 380 metrů. Trať se nachází na okraji městské části Zborná severně od Jihlavy. Přepravu zajišťuje jeden vlek s přepravní kapacitou 1 200 osob za hodinu. Ski areál nabízí lyžování na dobře udržované sjezdovce, večerní lyžování a také bufet. Ski areál Šacberk je ideálním zázemím jak pro začínající, tak i zkušené lyžaře. Sjezdovka Šacberk má i jednu zřejmě světovou raritu. Kromě lyžařů se po ní prohánějí i zvířata, konkrétně divočáci. [22] Vodní ráj Aquapark s celoročním provozem Vodní Ráj nabízí krytý bazén s atrakcemi - krytý tobogán dlouhý 108 m, divoká řeka, venkovní vyhřívaný bazén, brouzdaliště, masážní trysky, skupinová vířivka, perličková lůžka, vodopády a také sauna a pára. V relaxační zóně najdete místo pro odpočinek, občerstvení, curling na koberci a pro nejmenší dětský koutek. V letním období jsou v provozu také venkovní bazény a brouzdaliště pro děti, kde jsou připraveny rovněž některé atrakce - skluzavka, tobogán 85 m, vodní hrad, divoká řeka, aquazorbing. K dispozici jsou také dvě venkovní víceúčelové hřiště (tenis,
23
nohejbal. Kapacita venkovní části je 2400 lidí a kapacita kryté části koupaliště činí 240 lidí. [23]
Cyklotrasy „Stříbrné pomezí“ Statutární město Jihlava ve spolupráci s 26 partnerskými obcemi vytvořilo ve svém okolí turistický systém o celkové délce 270 km. Unikátní dopravní značení v podobě očíslovaných rozcestníků (patníků), návěstí a upřesňujících značek provází pěší i cyklisty po památkách a zajímavostech regionu. Tento systém také využívá stávající turistické a cyklistické trasy. Realizace projektu proběhla v letech 2009–2011 za finanční pomoci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. [24]
5 Realizační faktory 5.1 Dopravní předpoklady Silniční doprava Jihlava je důležitou silniční křižovatkou ležící v těsné blízkosti dálnice D1, spojující hlavní město Prahu s druhým největším městem České republiky Brnem. Město Jihlava se nachází ve zvlášť výhodné poloze, neboť je umístěno asi v polovině této trasy. Jako přirozené centrum Českomoravské vysočiny zajišťuje Jihlava i fungování regionální hromadné dopravy. Územím prochází silnice I. třídy celostátního významu I/38 směrem sever - jih (Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo) a I/19 – II/ 602 přichází do města od západu (Tábor – Pelhřimov – Jihlava). Hromadnou dopravu zajišťuje 4 trolejbusovými a 10 autobusovými linkami Dopravní podnik města Jihlavy. Délka trolejbusové sítě je 13,9 km, autobusové 56,1 km. Centrální autobusové nádraží umístěné v blízkosti centra Jihlavy odbavuje 57 regionálních a dálkových linek. Dominantní podíl na autobusové dopravě má ICOM Transport, a. s. V rámci ČR odjíždějí autobusy např. do významných měst, jako je Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice, Ostrava, Pardubice, Strakonice, aj. Přes centrální autobusové nádraží vedou mezinárodní linky do těchto států: Slovensko, Ukrajina, Německo, Rakousko, Anglie, které zajišťují spojení s mnoha evropskými městy, např. Vídeň, Linz, Passau, Norimberk, Mnichov, Londýn, Užgorod. [26]
24
Železniční doprava Územím procházejí následující železniční tratě: č. 240 – Brno, Okříšky, Jihlava, Havlíčkův Brod a č. 204 – Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec, Horní Cerekev, Jihlava. Tyto tratě jsou celostátního významu a provozují je České dráhy, s. r. o. Železniční stanice Jihlava – Hlavní nádraží je uzlovou stanicí pro osobní i nákladní železniční dopravu, které jsou od sebe vzájemně provozně odděleny. Mezinárodní železniční spoje procházejí železničním uzlem Havlíčkův Brod, vzdáleným od Jihlavy pouhých 23 km. [26]
Letecká doprava Jihlava ani region není cílem mezinárodních ani vnitrostátních linek letecké dopravy. U příměstské obce Henčov je umístěno sportovní letiště. Využíváno je ke cvičným i sportovním účelům a zároveň skýtá možnosti podnikatelských letů. [26] Tabulka 1 - Vzdálenost vybraných měst od Jihlavy (v km) [26] Cílové místo v ČR
Km
Cílové místo v zahraničí
Km
Praha
123
Bratislava
241
Brno
93
Vídeň
197
Zlín
188
Linec
235
Znojmo
75
Ženeva
Olomouc
166
Štrasburk
Ostrava
253
Řím
Hradec Králové
110
Varšava
700
Pardubice
89
Mnichov
570
Plzeň
186
Norimberk
424
České Budějovice
126
Frankfurt nad Mohanem
642
Liberec
185
Berlín
470
Karlovy Vary
256
Amsterodam
Ústí nad Labem
215
Budapešť
1 106 737 1 384
1 003 350
25
5.2 Ubytovací infrastruktura Jihlava nabízí k ubytování několik hotelů a penzionů, ale i další ubytovací zařízení jako kempy, turistické ubytovny, chatové osady apod. K nejvýznamnějším hotelům se můžou řadit:
Hotel Gustav Mahler *** Hotel Gustav Mahler sídlí v centru Jihlavy v bývalém dominikánském barokním klášteře. Najdete v něm skvělou restauraci a stejně tak wellness, fitness centrum a kongresové zařízení.
Grandhotel Garni **** Pokud jde o architektonické aspekty je tento secesní hotel v klidné části centra města v blízkosti Masarykovo náměstí jednou z nejvýznamnějších staveb v Jihlavě. [27]
Business Hotel Jihlava **** Tento nový a moderní hotel se nachází v Jihlavě a díky svému zázemí i praktické poloze mezi dvěma hlavními městy, Prahou a Brnem, jej lze doporučit pro obchodní jednání, konference, kongresy i pro kratší nebo dlouhodobé rekreační pobyty. Dle Českého statistického úřadu k roku 2011 se v Jihlavě nachází 68 hromadných ubytovacích zařízení.
Obrázek 4 - Hromadná ubytovací zařízení v Jihlavě [28]
26
5.3 Stravovací infrastruktura Jihlava nabízí širokou škálu stravovacích zařízení přes restaurace, pizzerie, kavárny až po rychlé občerstvení. S kavárnami zde z vlastní zkušenosti nemám dobré zkušenosti, na druhou stranu musím pochválit restaurace a hlavně jednu z nich a to „Tři knížata“. Tato špičková restaurace v centru Jihlavy nabízí kulinářský zážitek těm, kdo mají chuť si za dobré jídlo připlatit. Díky otevřené kuchyni můžou zákazníci sledovat práci kulinářského týmu přímo v akci. Pokrmy jsou připravovány noblesním způsobem, který potvrzuje slogan „Vše, co děláme, děláme rádi“.
5.4 Turistické informační centrum TIC Jihlava poskytuje informace o ubytování a stravování, kulturních akcích ve městě a regionu Vysočina, o návštěvní době památek, vlaková a autobusová spojení, prodej map, průvodců, brožur, pohlednic a upomínkových předmět a vstupenek. Informuje o provozu vyhlídkové věže kostela sv. Jakuba, brány Matky Boží. Je členem členem A.T.I.C (Asociace turistických informačních center České republiky).
5.5 Cestovní kanceláře a agentury V Jihlavě se nachází 22 CK a CA, které nabízejí ať už zahraniční nebo tuzemské zájezdy. Mezi největší CA se zde řadí INVIA, která nabízí zájezdy do celého světa. Nabízí zájezdy od velkých CK jako Čedok, Fischer, Exim Tours, Firo Tour a další. CK je tu mnoho, ty největší CK ALEXANDRIA nabízí letecké zájezdy do oblíbených destinací: Bulharsko, Řecko, Turecko, Itálie, Malta, Egypt a Tunisko. FIRO-tour pořádá pobytové, poznávací, lyžařské letecké, autokarové zájezdy do celého světa. Mezi ty menší CK se řadí CK TIPATOUR s nabídkou pobytů v ČR, Slovensku, Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku nebo CK KRASIM TOUR nabízející letecké pobytové zájezdy do Bulharska, Chorvatska a Řecka.
27
6 Praktická část Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením, jeho zpracováním, vyhodnocením a následnými návrhy pro zlepšení.
6.1 Dotazníkové šetření Dotazník měl za úkol zhodnotit a zanalyzovat Jihlavu jako turistický region. Dotazník jsem umístil jak na internet, mezi spolužáky, v informačním centru, spoluobčany města tak i v cestovní kanceláři, kde jsem prováděl praxi. Z 200 dotazníků se podařilo shromáždit 163 dotazníků, což znamená návratnost 81,5%, které jsem analyzoval a vyvodil z nich závěry. Nevrácené dotazníky činí zbylých 18,5%. Šetření probíhalo v měsících únoru, březnu a dubnu, dotazník obsahuje 12 otázek, u některých bylo možno vyjádřit vlastní názor.
6.2 Vyhodnocení dat 1. Navštívil/a jste někdy město Jihlava? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho postupoval dál [ANO → otázka č. 2, NE (pokud NE, respondent se přesune na konec dotazníku k doplňujícím otázkám) → otázka č. 10]. Tabulka 2 – Zjištění návštěvy Jihlavy [Zdroj: vlastní tvorba]
ANO
159
NE
4
2%
ANO
98%
NE (pokud NE, přesunete se na konec dotazníku k doplňujícím otázkám)
Graf 1 - Zjištění návštěvy Jihlavy [Zdroj: vlastní tvorba] 28
Ze všech dotázaných pouze 2% respondentů nenavštívilo Jihlavu, zbylých 98% navštívilo Jihlavu alespoň jednou. 2. Co se Vám první vybaví ve spojení s městem Jihlava. Tabulka 3 - Spojení s Jihlavou [Zdroj: vlastní tvorba]
City Park
64
ZOO
64
Katakomby
38
Prior
32
Gustav Mahler
14
ani jedno
11
jiné… (prostor pro odpověď)
33
ani jedno
11
Gustav Mahler
14
Prior
32
jiné… (prostor pro odpověď)
33
Katakomby
38
ZOO
64
City Park
64 0
10
20
30
40
50
60
70
Graf 2 - Spojení s Jihlavou [Zdroj: vlastní tvorba]
V této otázce měl respondent možnost vybrat jednu nebo více z nabízených možností. Nejvíce respondentů vybralo možnost City Park a Zoo. Nejméně si pak lidé Jihlavu spojují s Gustavem Mahlerem. Mezi dalšími odpověďmi byla Vysoká škola Polytechnická Jihlava, náměstí, fotbal a pivo Ježek a hradby. Z tohoto můžeme usoudit, že Jihlavu si lidé spojují převážně se zábavou, kdežto ikonu Jihlavy Gustava Mahlera si s Jihlavou spojuje jen malé procento lidí. Je tedy zřejmé, že Jihlava své kulturní památky dostatečně nepropaguje.
29
3. Zhodnoťte úroveň služeb. (1 - nejlepší, 4 - nejhorší)
Úroveň veřejného stravování
2,107
Cenová úroveň
2,164
Personál ve službách
2,197
Ubytovací služby
2,23
Péče o čistotu a pořádek
2,443 0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
Graf 3 - Úroveň služeb [Zdroj: vlastní tvorba]
Respondent se musel u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3” a „4”. V grafu jsou uvedeny zprůměrované hodnoty všech odpovědí. Nejvíce jsou lidé spokojeni s úrovní stravování, nespokojeni jsou naopak s péčí o čistotu a pořádek. Zbylé odpovědi jsou velmi podobné. 4. Jak byste zhodnotil/a dopravní infrastrukturu tohoto města? (1 - nejlepší, 4 nejhorší)
Poloha města a dopravní dostupnost
Stav komunikací
Parkovací kapacita
1,795
2,492
2,77
0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0
Graf 4 - Úroveň dopravní infrastruktury [Zdroj: vlastní tvorba]
30
Stejně formulovaná otázka jako otázka č. 3, nejvíce jsou respondenti spokojeni s polohou města a dopravní dostupností, nejméně pak s parkovací kapacitou. 5.
Myslíte si, že je využit potenciál památek (poloha, propagace, úroveň služeb)?
35%
40%
ANO NE Nevím
25%
Graf 5 - Potenciál památek [Zdroj: vlastní tvorba]
Nejvíce respondentů 40% odpovědělo, že ANO. Hned poté 35% dotazovaných odpovědělo, neví, patrně proto, že s danou tématikou nejsou obeznámeni nebo památky nenavštěvují. Pouze 25% si myslí, že není využit. 6. Co Vás přimělo k návštěvě Jihlavy?
Příroda
5
Bydlení
7
Doporučení od známých
8
Zajímavá akce
24
Práce
32
Studium/škola
38
Zábava
39
Památky
42 0
10
20
30
40
50
Graf 6 - Návštěva Jihlavy [Zdroj: vlastní tvorba]
31
Opět respondent mohl vybrat z více odpovědí nebo napsat odpověď svou. Nejvíce respondentů vybralo odpověď, že k návštěvě Jihlavy je přivedly památky, hned poté to byla zábava a studium. Nejméně Jihlavy láká podle respondentů přírodou, tuto odpověď vybralo pouze 5 respondentů. 7. Myslíte si, že je Jihlava vhodnou destinací pro turisty? (Napište ANO nebo NE a proč)
37% ANO NE 63%
Graf 7 - Jihlava vhodná destinace? [Zdroj: vlastní tvorba]
Tato otázka byla velice rozsáhlá, jelikož respondent musel napsat odpověď vlastními slovy. 63% dotázaných si myslí, že je Jihlava vhodná destinace, 37% že není. Téměř většina respondentů co odpověděla ANO si myslí, že Jihlava má turistům co nabídnout a to hlavně kulturní památky (nejvíce ZOO a Katakomby). Na druhé straně zbylých 37% si myslí, že Jihlava toho moc nabídnout nemůže, je tu málo památek a hlavně špatná propagace. Dále se jím také nelíbí Prior na jihlavském náměstí, který, jak popisují, ho hyzdí.
32
8. Jak dlouho jste pobýval/a v Jihlavě?
12%
13%
1 den 2-3 dny
10% 65%
4-7 dnů více
Graf 8 - Doba strávená v Jihlavě [Zdroj: vlastní tvorba]
Nejvíce respondentů (65%) pobývalo v Jihlavě více jak 7 dnů, 10% z nich 4-7 dnů, 13% 2-3 dny a 12% pouze 1 den. 9. Byl/jste spokojen s možností zábavy a jiných volnočasových aktivit v Jihlavě?
14%
Ano Ne
23%
Nevím 63%
Graf 9 - Volnočasové aktivity [Zdroj: vlastní tvorba]
33
Zde nejčastější odpověď byla Ano (63%) respondentů bylo spokojeno s volnočasovými aktivity. Pouze 23% odpovědělo Ne a 14% odpovědělo, že neví. 10. Pohlaví
21%
Žena Muž
79%
Graf 10 – Pohlaví [Zdroj: vlastní tvorba]
Z vrácených dotazníků bylo 79% dotázaných žen a 21% mužů. 11. Věk
1% 3% 17% méně jak 15 15 - 25 25 - 40 53% 26%
40 - 60 60 a více
Graf 11 – Věk [Zdroj: vlastní tvorba]
34
Nejvíce respondentů zastupuje kategorii 15-25 (53%), druhou největší kategorii jsou respondenti ve věku 25-40 let (26%), naopak nejméně z nich mělo méně jak 15 let (1%). 12. Z jakého kraje pocházíte?
Praha
2
Moravskoslezský
8
Středočeský
12
Plzeňský
15
Královehradecký
17
Pardubický
24
Jihomoravský
30
Vysočina
55 0
10
20
30
40
50
60
Graf 12 – Kraj [Zdroj: vlastní tvorba]
Nejvíce respondentů pochází z kraje Vysočina (55), dalšími, ne již tolik zastoupenými kraji jsou Jihomoravský a Pardubický. Nejméně respondentů pochází z Prahy a kraje Moravskoslezského.
6.3 Vyhodnocení Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názory návštěvníků města Jihlavy a jejich obyvatel na jeho celkové předpoklady. Nejvíce respondentů pochází z Vysočiny a Jihlavu tak dobře znají. Většina respondentů si Jihlavu spojuje se ZOO, která je nejnavštěvovanější atrakcí v Jihlavě dle výzkumu Vysočina Tourism a dále si Jihlavu spojují s obchodním centrem City Park, což není zrovna kulturní lákadlo. Dále potenciál památek je sice dle respondentů využit, ale ne v takové míře, aby přilákaly nové turisty nebo aby se sem lidé vraceli. Nejvíce respondentů navštívili Jihlavu za účelem vidět zdejší památky a také za zábavou. Z dotazníku je patrné, že slabou stránkou města je jeho poloha a dopravní dostupnost, stav komunikací na tom není lépe, dle respondentů. Oceňují také dostatek možností pro kulturní a sportovní vyžití. Ačkoli jsou to silné stránky města, dále by se jim měla věnovat zvýšená pozornost a dále by se měly 35
zlepšovat a rozvíjet. Úroveň služeb má vcelku kladné hodnocení převážně péče o čistotu a pořádek a ubytovací služby méně pak úroveň veřejného stravování, které zde až na několik stravovacích zařízení neodpovídá gastronomickým standardům. Velká část respondentů si myslí, že Jihlavu má co nabídnout turistovi, ale je zde mnoho faktorů, které brání přílivu nových turistů, což škodí městu, které zatím pro rozvoj města kulturním směrem mnoho nedělá. Z šetření vyplynulo, že tyto názory mají převážně mladí lidé pod 25 let, kteří jsou budoucností města, a proto by se na jejich názory měl brát zřetel. Z daných čtyř hypotéz:
Potenciál památek není využit tak, aby přilákal více turistů.
Na základě výzkumu si 40% respondentů myslí, že potenciál využit je, což ale nepřesahuje ani polovinu dotázaných jelikož 35% z nich s touto tématikou nejsou obeznámeni. Můžeme tedy tvrdit, že potenciál je využit, ale je třeba o tomto tématu seznámit veřejnost. Platnost hypotézy se potvrdila.
Nejvíce lidí si Jihlavu spojuje se ZOO.
Dle výzkumu dotázaní zvolili ZOO jako kulturní atrakci, která se jim nejčastěji vybaví ve spojení s Jihlavou společně s City Parkem Jihlava. Platnost hypotézy se potvrdila.
Lidé jezdí do Jihlavy převážně za památkami.
Opět nejvíce respondentů zvolili jako důvod své návštěvy památky (42), o necelé 2% se se umístila zábava jako důvod návštěvy (39). Platnost hypotézy se potvrdila.
Dopravní infrastruktura je vzhledem k poloze města na dobré úrovni.
Z vybraných odpovědí, kde respondenti měli vybrat mezi 1 – nejlepší a 4 – nejhorší, byl průměr odpovědí 1,795, což odpovídá známce 2 – dobré. Platnost hypotézy se potvrdila.
36
6.3.1 Návštěvnost kulturních atraktivit POČET NÁVŠTĚVNÍKŮ JIHLAVSKO Jihlava - Vyhlídková věž kostela sv. Jakuba Většího Jihlava - Jihlavské podzemí Jihlava - Vyhlídková brána Matky Boží Jihlava - Muzeum Vysočiny Jihlava - Oblastní galerie Vysočiny Jihlava - ZOO
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
4 620
8 200
8 026
8 835
7 421
6 961
6 747
neupřesněno, průměr 16 000 návštěvníků/rok v provozu od III/2008
5 214
5 555
62 987
66 466
62 023
70 719
71 518
152 374
18 507
6 339
7 896
13 377
14 501
13 507
15 866
20 447
263 000
226 488
241 111
229 353
Jihlava - Dům Gustava Mahlera
3 361
3 175
2 704
Jihlava - Vodní ráj
krytá část 150 887, venkovní část 60 682
krytá čás 143 738 , venkovní část 45 798
krytá část 137 060, venkovní část 60 682
Jihlava - prohlídky radnice Jihlava - Horácké divadlo
14 000
244 354 377 (rekonstrukce, 2 736 omezený provoz 1.10.-31.12.2008) krytá část 151 110, krytá část, 156 399 venkovní část venkovní část 54 957 47 214
226 809 6 995
krytá část 142 808, venkovní část 48 970 657
57 119
61 540
57 203
54 726
57 552
4 386
387
58 650
Obrázek 5 - Návštěvnost kulturních zařízení [29]
Následující tabulka obsahuje návštěvnost kulturních zařízení v Jihlavě od roku 2004 do 2010, které vypracovávala Vysočina Tourism jako část svého výzkumu. Vyhlídková věž kostela sv. Jakuba Většího – tady počet návštěvníků narostl, až v roce 2005, kde přesáhl 8000, což přetrvalo 3 roky poté je zde výrazný pokles. Jihlavské podzemí – zde není upřesněn přesný počet návštěvníků, ale opět v posledním roce je zde vidět pokles. Vyhlídková brána Matky Boží – jelikož brána Matky Boží je v provozu až od roku 2008 není zde mnoho statistik návštěvnosti, z těch dostupných je vidět pouze stabilní návštěvnost. Muzeum Vysočiny – mezi roky 2004 až 2008 zde byl konstantní počet návštěvníků, v roce 2009 zaznamenalo muzeum rapidní nárůst návštěvníků o více než polovinu, které ale vzápětí v dalším roce pokleslo z 150 000 na pouhých 18 000. Oblastní galerie Vysočiny – zde jako u jediné zkoumané atraktivity je možno vidět pozvolný nárůst návštěvníků během let. ZOO – ZOO Jihlava si udržuje stálý počet návštěvníků jako nejnavštěvovanější atraktivita v Jihlavě, ale i na Vysočině. Dům Gustava Mahlera – zde kromě jednoho roku, kdy zde probíhaly rekonstrukce, se návštěvnost zvedla po zmíněné rekonstrukci o polovinu. 37
Vodní ráj – stabilní počet návštěvníků, druhého nejnavštěvovanější atraktivity na Vysočině. Horácké divadlo – opět je zde vidět stály počet návštěvníků. Z těchto statistik je patrné, že zájem turistů o atraktivity v Jihlavě postupem času opadá a je tedy nutno, aby zde byly provedeny nějaké změny, které by opět přilákaly nové návštěvníky. Chtěl jsem zde zveřejnit i statistiky návštěvnosti kulturních akcí v Jihlavě, bohužel při návštěvě městského úřadu mi bylo sděleno, že město nemá povinnost takováto data shromažďovat, stejně tak Vysočina Tourism a krajský úřad, bohužel i tady mi bylo sděleno, že v Jihlavě je těchto akcí tak málo, že nemá smysl toto monitorovat. Bohužel tento postoj nezastávám a město by se mělo primárně zajímat, kolik lidí navštěvuje jejich akce, vzhledem k tomu, že právě kvůli nim do Jihlavy turisté jezdí, právě takové velké akce jako Jihlavské folklórní léto – Vysočan, Mezinárodní festival dokumentárních filmu Jihlava nebo městské slavnosti (Havířský průvod, Sv. Martin) jsou jedním z hlavních lákadel. Návrhy na zlepšení budou předány pracovníkům příslušného oddělení na městském úřadě.
38
6.4 Analýza SWOT Tabulka 4 – Analýza SWOT [Zdroj: vlastní tvorba] Silné stránky
Slabé stránky
Existence tradičních, regionálně, národně i mezinárodně
významných
akcí
(Festival
Gustava Mahlera, Festival dokumentárního
potenciál
města
pro
rozvoj
cestovního ruchu
Neprovádí se dostatečná dokumentace kulturní
filmu, Festival sborového umění, Jihlavské
činnosti spolků a organizací provozující
folklórní léto, Havířský průvod)
kulturní akce
Schopnost rozvíjet a připravovat zcela nové
Městu chybí multifunkční hala k organizování větších kulturních akcí.
akce
Nevyužitý
Existence významných kulturních institucí s
nadregionálním významem (Horácké divadlo, Muzeum
Vysočiny,
Galerie
Malý podíl finančních prostředků z rozpočtu města vyčleněný na kulturu
Vysočiny,
Městská knihovna, ZOO Jihlava)
Existence
dalších
prostor
pro
realizaci
kulturních aktivit
Aktivní činnost spolku a sdružení, velký počet spolků a sdružení.
Příležitosti
Hrozby
Využívání silných stránek města v oblasti kultury pro tuzemský a mezinárodní cestovní
Nedostatek finančních prostředků na činnost kulturních zařízení a podporu akcí
ruch (propojení živé kultury s památkami, využít genius loci, apod.)
Prosadit kulturní hodnoty Jihlavy v evropském kontextu (Jihlava jako turistické a cyklistické centrum
Vysočiny,
G.
Mahler,
městská
památková rezervace, ZOO atd.).
Existence vysoké školy – impuls pro kulturu (studenti vysokých škol mohou přinášet nové podněty a objevují se nové kulturní aktivity)
Malý podíl finančních prostředků z rozpočtu města vyčleněný na kulturu
6.5 Návrhy na zlepšení Kultura
v
Jihlavě
byla
výrazně
ovlivněna
historickým
vývojem
města,
mnohonárodnostním složením jeho obyvatel a poválečným odsunutím německé části obyvatel. Kulturní scéna byla rovněž ovlivněna postavením města jako centra Vysočiny. Kulturní zařízení mají různé zřizovatele. Město zřizuje Městskou knihovnu, 39
Zoologickou zahradu a kino Dukla. Největší kulturní zařízení jsou zřizována Krajem Vysočina (Horácké divadlo, Muzeum a Galerie Vysočiny). V Jihlavě má tradici sborový zpěv (několik sborů, Festival vokální tvorby), folklór (Vysočan a přidružené soubory, festival folklóru), nově se vytvořila tradice Havířského průvodu, vítání Sv. Martina, a zejména Festival dokumentárního filmu a Festival Gustava Mahlera. Město bude muset do budoucna více investovat do oblasti vzhledem ke stavu, v jakém se nyní nachází. Jedním z návrhů je vytvoření brožur pro každou významnější památku a umístit je na viditelná a dobře označená místa po městě aby je mohli návštěvníci zaregistrovat a případně posoudit jejich návštěvu. Dále webové stránky, Jihlava jsou sice hezky navržené, ale navigace na jednotlivá témata je velmi špatná. Stránky jsou velmi nepřehledné a často se v nich ztrácí. Tady by pomohla konzultace s odborníkem a vytvoření zcela nového systému a vzhledu stránek, dále pokud se dostaneme na seznam památek, který je opět nevýrazný, jsou jejich popisky často neúplné nebo velmi strohé, ani zoologická zahrada, která má své vlastní stránky, nabízí základní služby, ale stránky by potřebovaly větší vizuální prezentaci, aby to případné návštěvníky přitáhlo a zaujalo. Z hlediska památek jako produktu je jednou z možností pro zvýšení návštěvnosti také jejich vnější oprava. Vzhled památky bývá někdy tím nejdůležitějším faktorem návštěvy, především když budoucí návštěvník, který by chtěl památku navštívit, ji uvidí v brožuře nebo na internetu ve špatném stavu. Další možností je prodej výrazně zlevněných vstupenek do těchto objektů i na jednotlivé výstavy či kulturní akce v regionu prostřednictvím využití tzv. slevových portálů na internetu (např. Slevomat a další). Budoucí návštěvník má prostřednictvím tohoto portálu možnost koupě poukazu na výrazně zlevněný produkt. Zájemci si jej přes internet zakoupí a rovnou i zaplatí. Po přijetí platby jim pak na jejich e-mailovou adresu přijde voucher s kódem, popisem, na co přesně a kde ho lze uplatnit, a dobou platnosti. Po jeho vytisknutí ho následně mohou při návštěvě objektu při předložení uplatnit. Slevové portály jsou v dnešní době velice účinnou možností nejen z hlediska rychlého a hromadného prodeje, ale i propagace samotného objektu či akce, které využívají nejen restaurace, ubytovací, sportovní a relaxační zařízení, ale také už i divadla, muzea a galerie. Další možností na zlepšení komunikace je rozšíření a umístění orientačních a informačních tabulí v obcích okolo a převážně ve městě Jihlava. Ty by měly být umístěny při vjezdu do všech obcí ve středu obcí a pak podle potřeby na jiných frekventovaných místech. Samotné tabule by pak měly obsahovat mapu města s vyznačenými zajímavými místy a památkami a jejich krátký popisek pro lepší představu návštěvníka. Na samotném místě památky by pak 40
měla být umístěna informační tabulka, o jakou památku či místo se jedná s příslušnými informacemi o ní.
6.5.1 Zlepšení v oblasti kultury
Podporovat pořádání kulturních akcí i kulturní zájmovou činnost formou grantu.
Vytvořit kvalitní podmínky pro pestré kulturní aktivity pořádané nejrůznějšími organizacemi nebo subjekty.
Soustředit v Jihlavě kulturní události a aktivity významné pro život samotného města.
Pečovat o historické a kulturní památky a celý prostor městské památkové rezervace a její ochranné pásmo.
Využít pro kulturní, sportovní a další volnočasové aktivity nově vybudovaných prostor města.
Zachování a rozvíjení aktivního provozování živé kultury obyvateli města v širokém měřítku.
Uchování historické urbanistické hodnoty města a společenského života v historickém centru.
Využití specifického kulturního potenciálu města pro rozvoj cestovního ruchu.
41
Závěr Cílem práce bylo zhodnotit a zanalyzovat potenciál města Jihlavy z hlediska cestovního ruchu a na základě výzkumu stanovit návrhy na zlepšení. V teoretické části byly vysvětleny hlavní části práce, které budou zkoumány a potenciál Jihlavy zhodnocen dle lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů, kde byla Jihlava komplexně popsána. Další částí bylo dotazníkové šetření a to jak mezi obyvateli města tak jeho návštěvníky, které zkoumalo, jak jsou lidé spokojeni s Jihlavou z hlediska kultury, dopravní, ubytovací a stravovací infrastruktury. Výsledky výzkumu naznačují, že Jihlava je kulturní město, která má návštěvníkům co nabídnout, ale také to není hlavní lákadlo pro nové turisty, jelikož stav a prezentace současných kulturních akcí a zařízení není v optimálním stavu. Jsou to převážně názory mladých lidí, jejichž názory by se měly brát v úvahu pro další kroky. Silné stránky města jsou především městská ZOO, muzeum a katakomby, jejichž propagace by neměla ustat a nadále se udržovat, ostatní kulturní zařízení vzhledem ke snižující se návštěvnosti potřebují jak už renovaci tak masivní propagaci a propojení s kulturními akcemi. Z výzkumu, jestli některá ze zdejších cestovní kanceláří nabízí zájezdy do Jihlavy, vyplynulo, že ani jedna z dotázaných nenabízí zájezdy do Jihlavy, jediná CK Čedok nabízí zájezdy na Českomoravskou vrchovinu, ale ani zde není žádný zájezd směřovaný do Jihlavy. Zde pro zvýšení návštěvnosti je nutno vypracovat zájezdy směřované na Jihlavu, nejlépe spojené s nějakou akcí. V závěru práce řeší návrhy na zlepšení kultury a kulturních akcí. Hlavními nedostatky jsou nevyužití potenciálu města pro rozvoj cestovního ruchu, nedostatečná dokumentace kulturních činností nebo i nedostatek finančních prostředků vyčleněný na kulturu a jiné. Jihlava má sice vypracovaný koncept na rozvoj kultury pro rok 2012 – 2014, jejíž hlavním cílem je vybudovat a rozvíjet pozici turistického regionu Vysočina jako atraktivní turistické destinace, bohužel propojení těchto cílů s kulturou stále nefunguje, jak už vyplynulo z dotazníkového šetření. Jedním z důvodů je krize, která se dotkla i CR navzdory tomu, že v krizi byl již před příchodem recese což je dlouhotrvající stav, který doprovází českou ekonomiku již řadu let a který nejeví známky toho, že by bylo možné očekávat jeho rychlou změnu. Výsledky své práce poskytnu odboru školství a kultury magistrátu města Jihlavy. Přes všechny tyto faktory je Jihlava významným kulturním centrem Vysočiny s bohatou kulturou a krásnou krajinou
a
je
tak
ideálním
místem
pro
každého.
42
Použité zdroje Tištěné zdroje DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. Praha: Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-901-7. INDROVÁ, Jarmila. A KOL. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4. KŘESADLO, Karel. Jihlava. Praha: ČTK, 1986. ISBN -. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). Ostrava: KEY Publishing s.r.o, 2007. ISBN 978-80-87071-44-1. SOUKUP & DAVID. Jihlava a Třebíčsko. Praha: S & D, 2006. ISBN 80-86899-99-3.
Elektronické zdroje [1] - CISÁROVÁ, Jitka. Vliv cestovního ruchu na místní rozvoj v regionu. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2012. Dostupné z: www.theses.cz/id/b8cjwm/CISROV_-_DP.txt. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. [2] - CzechTourism. Turistický potenciál regionů [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencialregionu/ [3] - Hotely [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/jihlava/mesto/ [4] - CPM [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.ecpm.cz/cz/firma/103-jihlava-jihlava [5] - Wikimedia [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Okres_jihlava.PNG [6] - Aeroklub Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://old.aeroklubjihlava.cz/aeroklub/region.html [7] - GIS Vysočina [online]. 2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://gym.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=3&cat=c&typ=menu [8] - Wikipedia [online]. 2009 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihlava_%28%C5%99eka%29
[9] - Dalešická přehrada [online]. 2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.dalesickaprehrada.cz/o-prehrade-1-5/ [10] - Kraj Vysočina [online]. 2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.krajvysocina.estranky.cz/clanky/prirodni-podminky/prirodnipodminky.html [11] - Turistik [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okresjihlava/jihlava/kategorie/krajina/prirodni-zajimavosti/okoli-20/ [12] - Region Vysočina [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/narodni-prirodni-pamatka-zajeci-skok-cx998 [13] - Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:
http://muzeum.ji.cz/str.php?id=42&&lang=cz [14] - Hrady [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:
http://www.hrady.cz/?OID=9039 [15] - Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Jihlavske-podzemi---druhe-nejvetsina-uzemi-republ.aspx [16] - TIC Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:
http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43247&p1=1015 [17] - TIC Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:
http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43242&p1=1015 [18] - Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/ZOO-Jihlava---zoo-bez-mrizi.aspx [19] - Mezinárodní festival dokumentárních filmů [online]. 2013 [cit. 2013-03-13].
Dostupné z: http://www.dokument-festival.cz/about-us [20] - TIC Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:
http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&id=461872&p1=1011 [21] - Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Svaty-Martin.aspx [22] - České sjezdovky [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.ceske-
sjezdovky.cz/stredisko/174_sacberk.html [23] - TIC Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=16540&p1=1033
[24] - Kam za sportem?. Sport2012-1 [online]. 2013, č. 1 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:
http://tic.jihlava.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=100399&id_dokume nty=465888 [25] - TIC Jihlava [online]. 2007 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:
http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&p1=1014&id=1001 [26] - Doprava: Jihlava [online]. 2003 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:
http://www.jihlava.cz/doprava/d-116017 [27] - Booking [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:
http://www.booking.com/hotel/cz/grandhotelgarni.cs.html?sid=04854a32d319e9d11ed45ea4a740aede;dcid=1;checkin=2013-0317;checkout=2013-03-18;srfid=7615d959ec215fb666424d25d6f7bccf6338ae5bX4 [28] - ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=653&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_ zobraz=1&childsel0=3&childsel0=3&cislotab=CRU9030CU&pro_2_33=CZ0632&voa =tabulka&str=tabdetail.jsp [29] - Návštěvníci kulturních zařízení. In: NAVSTEVNICI_KULTURNICH_ZARIZENI_2004_2010 [online]. 2011 [cit. 201304-15]. Dostupné z: http://www.vysocinatourism.cz/files/prilohy/NAVSTEVNICI_KULTURNICH_ZARIZ ZAR_2004_2010(1).xls [30] - TIC Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1008&p1=1040 [31] - TIC Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1006&p1=1035
Seznam tabulek Tabulka 1 - Vzdálenost vybraných měst od Jihlavy……………………………………24 Tabulka 2 - Zjištění návštěvy Jihlavy…………………………………………………..27 Tabulka 3 - Spojení s Jihlavou…………………………………………………………28 Tabulka 4 - Analýza SWOT…………………………………………………………....39 Tabulka 5 - Seznam ubytovacích zařízení……………………………………………...44 Tabulka 6 - Seznam stravovacích zařízení……………………………………………..47
Seznam grafů Graf 1 - Zjištění návštěvy Jihlavy……………………………………………………………...27 Graf 2 - Spojení s Jihlavou……………………………………………………………………...28 Graf 3 - Úroveň služeb………………………………………………………………………….29 Graf 4 - Úroveň dopravní infrastruktury………………………………………………………..29 Graf 5 - Potenciál památek……………………………………………………………………...30 Graf 6 - Návštěva Jihlavy……………………………………………………………………….30 Graf 7 - Jihlava vhodná destinace………………………………………………………………31 Graf 8 - Doba strávená v Jihlavě………………………………………………………………..32 Graf 9 - Volnočasové aktivity…………………………………………………………………..32 Graf 10 – Pohlaví………………………………………………………………………………..33 Graf 11 – Věk…………………………………………………………………………………...33 Graf 12 – Kraj…………………………………………………………………………………...34
Seznam obrázků Obrázek 4 - Okres Jihlava……………………………………………………………...11 Obrázek 2 - Průměrná teplota vzduchu………………………………………………...12 Obrázek 3 - Úhrn srážek………………………………………………………………..12 Obrázek 4 - Hromadná ubytovací zařízení v Jihlavě…………………………………...25 Obrázek 5 - Návštěvnost kulturních zařízení…………………………………………..35
Přílohy Příloha A) Seznam ubytovacích zařízení Tabulka 5 - Seznam ubytovacích zařízení [30] Priváty
Hotely Grandhotel JIHLAVA GARNI, 586 01 Jihlava, Husova 1
Kamila Slámová, 586 01 Jihlava, Vojanova 23
Hotel GUSTAV MAHLER, 586 01 Jihlava, Křížová 4
ALEX, 586 01 Jihlava, Jánská 17, Královský vršek
Hotel MILENIUM, 586 01 Jihlava, Komenského 11
Jaromíra Brnická, 568 01 Jihlava, Jánská 34, Královský vršek
Business Hotel Jihlava, Romana Havelky 13, 586 01 Jihlava
Pavel Neubauer, 586 01 Jihlava, U Hřbitova 42
Villa EDEN , 17. listopadu 8, 586 01 Jihlava
Pavel Neubauer, 586 01 Jihlava, Královský vršek 66
Hotel - Restaurant Tři Věžičky, 588 11 Střítež, Střítež 11
Pavel Neubauer, 588 21 Jihlava, Velký Beranov 96
Hotel Vivaldi****, 586 01 Jihlava, Rančířov 1
Michal Jasenčák, 586 01 Jihlava, Kollárova 10
Hotel Býk , Čížov 38, 586 01 Jihlava
Zikmund Miroslav, Hruškové Dvory 67, 586 01 Jihlava
Penziony
Jan Urbánek, 586 01Jihlava - Helenín, Osvobození 11
Penzion U SVATÉHO JAKUBA, Jakubské náměstí 103/4
Ubytování Andresovi, 588 21 Velký Beranov 78
Mahlerův penzion NA HRADBÁCH, Brněnská 31
Apartmán Bláža, 586 01 Jihlava, Fügnerova 8
DENA Penzion, 586 01 Jihlava, Fibichova 28
Ubytovny
Penzion JOŠTOVKA, 586 01 Jihlava, Joštova 37/8
Ubytovna SK Jihlava, 586 01 Jihlava, plk. Švece 1
Penzion Atrium, 586 01 Jihlava, Husova 36
Ubytovna ICOM, 586 01 Jihlava, Jiráskova 8
Penzion Willa Jihlava, 586 01 Jihlava, Masarykovo nám. 3
Ubytovna a penzion „Na Slunci“, Lidická kolonie 45
Penzion OÁSA, 586 01 Jihlava, tř. Legionářů 34
Ubytovna Srázná, 586 01 Jihlava, Srázná 40
Apartmány U Dvora, 586 01 Jihlava, U Dvora 21
Ubytovna U Pumpy, 586 01 Jihlava, Znojemská 76
Penzion Atlet, 586 01 Jihlava, Mlýnská 2
Ubytovna Dudová, 586 01 Jihlava, Fibichova 27
Penzion Ježek, Mostecká 2220/10, 586 01 Jihlava
Ubytovna VE VILE, 586 01 Jihlava, Mlýnská 20
Penzion a hostinec U Kačaby, 586 02 Jihlava, Lesní 10 Restaurace a Penzion U Lyžaře, 586 01 Jihlava – Hybrálec 37
Ubytovna VE VILE II, 586 01 Jihlava, Havlíčkova 122
Ubytování Šacberk, 586 01 Jihlava – Zborná, Zborná 59
Ubytovna Vítková, 586 01 Jihlava, Březinova 19/a
Ubytovna Delvita, 586 01 Jihlava, Havlíčkova 4821 TJ Sokol Bedřichov, 586 01 Jihlava, Stamicova 2 ATC PÁVOV, 586 01 Jihlava, TJ Sokol Bedřichov, Pávov 90 Ubytovna Primont, 586 01 Jihlava, Pávov 127 Ubytovna Profin, 586 01 Jihlava, Pávovská 3118/39 AEROKLUB Henčov, 586 03 Jihlava, Henčov 61 SŠOS Jihlava, 586 01 Jihlava, Karolíny Světlé 2 Domov mládeže, Křížová 12, Jihlava Ubytovna Hruškové Dvory, Hruškové Dvory 9 Ubytovna Hybrálec, Hybrálec 121, Jihlava Vojenské ubytovací zařízení, Zborovská 25, 586 01 Jihlava Kolej Vysoké školy polytechnické Jihlava, Brtnická 13, Jihlava Kolej Vysoké školy polytechnické Jihlava, Tř.Legionářů 9
Příloha B) Seznam stravovacích zařízení Tabulka 6 - Seznam stravovacích zařízení [31] Rychlé občerstvení
Restaurace Amazonia restaurant
Pančava
Bistro Bohemia
B2B Cafe-Restaurant
Restaurace Nika Atrium
Bistro Rong-Vang
Badgastein
Restaurace Na Hliništi
Bufet Krystal
Buena Vista
Doruk Kebab
Čínská restaurace Tian - Tian
Restaurace Na hradbách Restaurace - Steak house Na Slunci
Dělnický dům
Restaurace Na Vršku
KFC City Park Jihlava
Double Decker café-restaurant
Restaurace Princ
Mix gril City Park Jihlava
Euroagentur Business hotel - restaurace
Restaurace Premiéra
Mléčný bufet
Formanská pošta
Restaurace Guesto
Občerstvení U brány
Gambrinus Image restaurant
Restaurace Spartak
Občerstvení U Kelta
Hospůdka Plechovka
Restaurace Tři Knížata
Pikant Gril
Hospůdka U Pumpy
Restaurace U Anděla
Restaurace McDonald's
Hostinec na Jelitě
Restaurace U Jakuba
Rybí bufet
Hostinec U Kačaby
Restaurace U Sudu
Hotel Vivaldi **** - restaurace
Restaurace Zezulkárna
Čokoládové speciality Kamila
Hotel Gustav Mahler - restaurace
Smíchovská restaurace
Cukrárna Cafe Ignác
Hotel - Restaurant Tři Věžičky (restaurace)
Steak House Dolina
Cukrárna Cubo
Hradební restaurace U Hranatý Koule
Steak House "Original Jack"
Cukrárna Penzionu Dena
Jídelna U Tržnice
Steak house Sklípek
Cukrárna U Brány
Jídelna U Tří čepic
Středověká krčma "U Hradeb"
Restaurace "Na nádraží"
Švejk restaurant
Mahlerův Penzion Na hradbách - restaurace Taneční restaurace Venuše
Guty Fastfood City Park Jihlava
Cukrárny
Pizzerie Pizzerie U hradeb Pizzerie Madeira
Motorest Diana
U Rybníka
Venezia Pizza
Natur Styl
U Vévody Albrechta
Pizzeria Rosa
Natural Centrum
Vinný restaurant Oása
Pizzerie Premiéra
Příloha C) Dotazník Dobrý den, jmenuji se Lukáš Barák a studuji Vysokou školu polytechnickou Jihlava. Ve své práci se zabývám analýzou a zhodnocením potenciálu města Jihlavy z hlediska cestovního ruchu. Na základě zjištěných výstupů z průzkumu pak stanovím návrhy na zlepšení stávajícího stavu. Proto bych Vás poprosil o několik minut Vašeho času na vyplnění dotazníku, který mi pomůže při vypracování mé bakalářské práce. Dotazník je zcela anonymní a slouží pouze pro účely bakalářské práce. 1. Navštívil/a jste někdy město Jihlava? a) ANO b) NE (pokud NE, přesunete se na konec dotazníku k doplňujícím otázkám) 2. Co se Vám první vybaví ve spojení s městem Jihlava. a) Katakomby b) City Park c) Prior d) Gustav Mahler e) ZOO f) ani jedno g) Vlastní odpověď:
3.
Zhodnoťte úroveň služeb. (1 - nejlepší, 4 - nejhorší)
Ubytovací
1
2
3
4
1
2
3
4
1
2
3
4
1
2
3
4
1
2
3
4
služby: Úroveň veřejného stravování: Personál ve službách: Cenová úroveň: Péče o čistotu a pořádek:
4. Jak byste zhodnotil/a dopravní infrastrukturu tohoto města? (1 - nejlepší, 4 nejhorší) Poloha města a
1
2
3
4
1
2
3
4
1
2
3
4
dopravní dostupnost: Parkovací kapacita: Stav komunikací: 5. Myslíte si, že je využit potenciál památek (poloha, propagace, úroveň služeb)? a) ANO b) Nevím c) NE 6. Co Vás přimělo k návštěvě Jihlavy? a) Práce b) Zábava c) Památky d) Doporučení od známých e) Příroda f) Zajímavá akce g) Vlastní odpověď: 7. Myslíte si, že je Jihlava vhodnou destinací pro turisty? (Napište ANO nebo NE a proč)
8.
Jak dlouho jste pobýval/a v Jihlavě?
a) 1 den b) 2-3 dny c) 4-7 dnů d) více
9. Byl/jste spokojen s možností zábavy a jiných volnočasových aktivit v Jihlavě? a) ANO b) Nevím c) NE
10. Pohlaví a) Muž b) Žena 11. Věk a) méně jak 15 b) 15 - 25 c) 25 - 40 d) 40 - 60 e) 60 a více 12. Z jakého kraje pocházíte?
