VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA, TOLSTÉHO 16, 586 01 JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Michaela Nováčková, DiS.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA, TOLSTÉHO 16, 586 01 JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
MĚSTO UNESCO TŘEBÍČ – Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a jejímu významu pro cestovní ruch Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná
Michaela Nováčková, DiS. 2009
ABSTRAKT NOVÁČKOVÁ, Michaela: MĚSTO UNESCO TŘEBÍČ – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a jejímu významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola
polytechnická
v Jihlavě.
Katedra
cestovního
ruchu.
Vedoucí
práce
PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 58 stran. Bakalářská práce je zaměřena na město UNESCO Třebíč. V její teoretické části jsem se zaměřila na přiblížení města čtenářům práce. Jsou zde uvedeny obecné informace o městě, jeho historii, památkách, které je možné ve městě navštívit a v neposlední řadě na Program regenerace MPZ Třebíč. Praktická část je tvořena třemi marketingovými výzkumy, které se zabývají občany Městské památkové zóny Třebíč, další byl vytvořen pro představitele samosprávy MPR a MPZ a posledním je marketingový výzkum, který odhalí čtenářům práce postoje občanů k turistům ve městě. V této části naleznete také tabulkové, grafické i slovní vyhodnocení všech výzkumů. Klíčová slova Program regenerace. MPR. MPZ. Marketingový výzkum. Vyhodnocení. Respondent. Dotazovaný. Dotazník.
ABSTRACT NOVÁČKOVÁ, Michaela: UNESCO TOWN OF TŘEBÍČ - attitudes of its citizens and municipal authorities towards regeneration and its significance for tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of Travel/Tourism. Consultant: PhDr. Vlasta Novotná. Qualification degree: Bachelor. Jihlava 2009. 58 pages. The Bachelor thesis focuses on the UNESCO town of Třebíč. Its theoretical part is aimed at the introduction of the town to the readers. The information included there is the basic facts about the town, its history, the sights open to public and last but not least the Programme of Regeneration of Třebíč Urban Conservation Area. The practical part consists of three marketing researches, the first dealing with the citizens of Třebíč urban conservation area, the second was created for the
representatives of the autonomy of the Urban Conservation Reserve (MPR) and Urban Conservation Area (MPZ), and the last one features marketing research, which reveals to its readers the attitudes of citizens and tourists of the town. In this part the tables, graphs and written evaluation of all the researches can be found. Key words Programme of regeneration. MPR. MPZ. Marketing research. Evaluation. Respondent. Person questioned. Questionnaire.
PŘEDMLUVA Na počátku mé bakalářské práce byla myšlenka navázat na svoji předcházející práci, kterou jsem vyhotovila před třemi roky jako závěrečnou absolventskou práci na Vyšší odborné škole v Jihlavě. Při psaní první práce pod názvem Kulturní a architektonická historie Třebíče mě tato problematika zaujala natolik, že jsem prostudovala celou řadu dosažitelných materiálů, které se týkaly minulosti města, v jehož blízkosti jsem žila a studovala. Historie je velice krásný obor, ale při dokončení své první práce jsem dospěla k názoru, že v ní něco chybí. Tím něčím je návaznost historie a současnosti. Proto jsem se rozhodla napsat tuto práci, abych navázala na historii a propojila ji svým způsobem se současností. Tato práce by měla být přínosem pro čtenáře, kteří se zajímají o Třebíč jako město plné historických památek a chtějí být také v obraze, co se týče informací o ochraně těchto skvostů a regeneraci města vůbec. K vytvoření této práce jsem opět prostudovala materiály, ze kterých jsem čerpala při psaní Absolventské práce a k nim byly připojeny další dokumenty týkající se regenerace města, strategického plánování, ale také přihlášku do soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2008 a další dokumenty získané na Městském úřadě v Třebíči. Po důkladném prostudování veškerých uvedených informačních zdrojů jsem vyhotovila tuto práci a věřím, že bude pro čtenáře tak poutavá, jako pro mě. Tímto bych ráda poděkovala paní Ing. Marii Svátkové za poskytnutí pomoci při získávání informací, materiálů a dokumentů ke zpracování této bakalářské práce. Dále také děkuji oponentovi mé práce, panu Ing. Arch. Luborovi Herzánovi, který se ujal oponentury práce, za jeho čas a poskytnuté informace a připomínky k této práci a také vedoucí této práce, paní PhDr. Vlastě Novotné, za kontrolu a rady při vypracování práce.
OBSAH 1. ÚVOD ..................................................................................................................... 1 2. TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 2 2.1 Obecné informace o městě a jeho okolí ........................................................... 2 2.2 Historie města .................................................................................................. 4 2.3 Sakrální a profánní památky Třebíče ............................................................... 6 2.3.1 Bazilika sv. Prokopa ................................................................................. 6 2.3.2 Valdštejnský zámek .................................................................................. 6 2.3.3 Židovská čtvrť ........................................................................................... 6 2.3.4 Židovský hřbitov ....................................................................................... 7 2.3.5 Fortifikační systém.................................................................................... 7 2.3.6 Karlovo náměstí ........................................................................................ 7 2.3.7 Bývalá městská spořitelna......................................................................... 7 2.3.8 Radnice ..................................................................................................... 8 2.3.9 Malovaný dům .......................................................................................... 8 2.3.10 Čapkův dům .............................................................................................. 8 2.3.11 Stará pošta ................................................................................................. 8 2.3.12 Dům „U hradeb“ ....................................................................................... 8 2.3.13 Černý dům ................................................................................................. 8 2.3.14 U Černého orla .......................................................................................... 8 2.3.15 U Zlatého lva............................................................................................. 9 2.3.16 Městská věž ............................................................................................... 9 2.3.17 Kostel sv. Martina ..................................................................................... 9 2.3.18 Chrám Proměnění Páně............................................................................. 9 2.3.19 Evangelický kostel .................................................................................... 9 2.3.20 Budova UP závodů ................................................................................... 9 2.3.21 Kostel Nejsvětější Trojice ....................................................................... 10
2.3.22 Kostel sv. Václava a sv. Ludmily ........................................................... 10 2.3.23 Kaple Povýšení sv. Kříže ........................................................................ 10 2.3.24 Libušino údolí a Baťovy závody............................................................. 10 2.3.25 Větrný mlýn ............................................................................................ 10 2.3.26 Říční lázně .............................................................................................. 11 2.4 Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč .................................. 12 2.4.1 Jednotlivé projekty jsou rozděleny do tří základních skupin .................. 13 2.4.2 Nově koncipovaný program regenerace MPZ Třebíč si klade dva hlavní cíle ........................................................................................................... 17 2.4.3 Území městské památkové zóny Třebíč bylo rozděleno do následujících funkčních ploch:...................................................................................... 17 2.4.4 Ideové záměry budoucích možných projektů ......................................... 18 3. PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................. 21 3.1 Marketingový výzkum pro obyvatele Městských památkových rezervací a zón .................................................................................................................. 21 3.1.1 Vyhodnocení marketingového výzkumu pro obyvatele Městských památkových rezervací a zón (MPR a MPZ) .......................................... 22 3.1.2 Shrnutí ..................................................................................................... 31 3.2 Marketingový výzkum pro představitele samosprávy Městských památkových rezervací a zón (MPR a MPZ) ................................................. 32 3.2.1 Vyhodnocení marketingového výzkumu pro představitele samosprávy Městských památkových rezervací a zón (MPR a MPZ) ....................... 33 3.2.2 Shrnutí ..................................................................................................... 42 3.3 Marketingový výzkum pro občany města Třebíče a jejich pohled na turisty ve městě .............................................................................................................. 44 3.3.1 Vyhodnocení marketingového výzkumu pro občany města Třebíče a jejich pohled na turisty ve městě .......................................................... 45 3.3.2 Shrnutí ..................................................................................................... 52 4. ZÁVĚR ................................................................................................................. 54
5. INFORMAČNÍ ZDROJE ..................................................................................... 56 6. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................... 57 7. PŘÍLOHY ............................................................................................................. 58
1. ÚVOD Ve své práci v teoretické části jsem nejprve uvedla obecné informace o městě a jeho okolí, které se týkají geologie, hydrologie, klimatologie a další oblasti, které tuto oblast charakterizují, dále pak stručnou historii města, jeho pamětihodnosti a v neposlední části jsem se zabývala Programem regenerace MPZ Třebíč. Tento Program byl vypracován roku 2007 a představuje vypracované projekty, které jsou již v tuto chvíli dokončené, dále rozpracované projekty a i nové, kterými se město bude zabývat v blízké budoucnosti. Ráda bych se na památky Třebíče totiž dívala také z druhé strany. Jeden pohled, který má většina lidí, co přijdou do našeho města, jsou krásné historické památky, a to nejen ty, které jsou zapsány na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Druhý, také velice důležitý pohled je, jakým způsobem zajistit dostatek finančních prostředků na opravy a vůbec ochranu těchto architektonických skvostů. Samozřejmě také nemůžeme zapomínat na město jako takové, které také potřebuje zajistit svoji regeneraci. V praktické části jsou umístěny 3 marketingové výzkumy. První se týká občanů MPR a MPZ, druhý Představitelů samosprávy MPR a MPZ a poslední částí je marketingový výzkum týkající se pohledu občanů na turisty ve městě. Věřím, že se mi práce podařila napsat poutavým způsobem tak, aby si z ní vzali své také lidé, kteří se problematikou regenerace a ochrany památek v minulosti nezabývali.
1
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Obecné informace o městě a jeho okolí Třebíč s téměř 40.000 obyvateli je přirozeným kulturním, společenským a správním centrem jihozápadní Moravy. Poloha města je situována na obou březích řeky Jihlavy v podhůří Českomoravské vrchoviny, která je pozůstatkem nejstaršího pohoří Českého masívu, na rozhranní Jevišovické a Křižanovské pahorkatiny. Mírně zvlněnou krajinou bohatou na lesy, pole i rybníky, protéká řeka Jihlava. Historické centrum města se všemi památkami se nachází v údolí řeky. Ze všech 4 světových stran je obklopeno kopci. Celková rozloha města je 5.760 ha. Nejvyšším bodem oblasti Třebíčska je hora Mařenka vysoká 711 m n. m. Geologicky patří celé území k Českému masívu a na geologické stavbě se podílejí krystalické břidlice a žulosyenitový třebíčský masív. Nejzajímavější je ale výskyt vltavínů na Třebíčsku, které lze najít jen na dvou místech v České republice. Třebíč jako zelená oáza okouzlí každého návštěvníka. Město má několik parků a lesoparků zakládaných od 19. století. Jedná se o tyto parky a lesoparky Líští, Lorenzovy sady, Máchovy sady, Hasskova zahrada, Tyršovy sady, vrch Hrádek s vyhlídkou na skále nad řekou Jihlavou, Libušino či velmi vzácné Týnské údolí. 1 Okolí města patří k ekologicky nejčistším oblastem v republice. Na jeho území se nachází například přírodní park Třebíčsko, který se rozkládá severně od Třebíče a jehož krajinný ráz je tvořen balvanitými ostrůvky s lesíky, křovinami, rybníky, pastvinami v mírně zvlněné pahorkatině. Dále přírodní park Rokytná, zahrnující meandrující údolí řek Rokytná a Rouchovanka a přírodní park Střední Pojihlaví, který pokrývá poslední zachovanou část hlubokého kaňonovitého údolí středního toku řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Hrubšicemi. Krásná je rovněž krajina údolí Oslavy a Chvojnice. Prvořadým objektem ochrany přírody je ale národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. Třebíčsko patří mezi nejméně zavodněné oblasti v České republice, snad také proto zde bylo vybudováno velké množství rybníků a vodních nádrží. Můžeme zde najít 1
ZEJDA, Radovan. Třebíčsko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov, 2001.
2
pouze méně významné vodní toky České republiky. Nejvýznamnějším tokem je řeka Jihlavy s přítoky Oslavou a Rokytnou. Město spadá do mírně teplé klimatické oblasti. Teplota vzduchu na tomto území je ovlivněna nadmořskou výškou terénu. Průměrná roční teplota je 6 – 7,5 °C. Nejchladnějším měsícem roku je leden a nejteplejším červenec. Průměrné roční srážky závisí na nadmořské výšce a pohybují se přibližně mezi 550 a 650 mm. Počet dnů se sněhovou přikrývkou je 50 – 60 v roce a počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40 – 50 dnů za rok. 2
2
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
3
2.2 Historie města První písemné zprávy o Třebíči jsou spojeny s benediktinským klášterem, založeným při brodu přes řeku Jihlavy moravskými údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoltem Znojemským roku 1101. Klášter se stal centrem jihozápadní Moravy a jeho význam byl podtržen zbudováním velkolepé baziliky, která je dnes zapsaná na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hospodářská prosperita území vyžadovala další prostor pro obchod a řemesla. Ve druhé polovině 13. století bylo založeno město pod kostelem sv. Martina, stojícím na návrší na pravém břehu řeky Jihlavy. Rozsáhlé tržiště v centru nové osady svědčí o značných ambicích zakladatelů. Město patrně vyměřoval lokátor Heřman, zmiňovaný v listině z roku 1277. Důkladné městské opevnění bylo zbudováno až po roce 1335, kdy král Jan Lucemburský a markrabě Karel – pozdější císař Karel IV., povolili Třebíči používat právo královského města Znojma. Z hlediska obrany nevýhodná poloha města byla z části kompenzována předsunutými opevněními – Strážná hora, Hrádek, Domky, Rámy a Hadlíz. 3 15. století bylo obdobím úpadku, což zapříčinili jednak rozbroje mezi moravskými Lucemburky Joštem a Prokopem, úpadek kláštera způsobený husitskými válkami a konečně dobytí a zničení města vojsky Matyáše Korvína roku 1468. Po krátkém vzestupu místních řemesel, obchodu a kultury (středisko Jednoty bratrské i luteránů) a stavební obnově města v 16. století přinesla značné utrpení třicetiletá válka, zejména řádění švédské armády generála Tortensona. Následující protireformace způsobila hromadný odchod obyvatel do exilu. Všestranný úpadek pokračoval i po celé 18. století. Významně k tomu přispělo přeložení hlavních silnic z Brna a Vídně na Prahu. Na obrazu města se negativně podepsaly četné požáry, z nichž největší v roce 1822 prakticky město zničil. Obnova města i jeho hospodářské základny v 19. století probíhala pomalu. Soukenictví, které se houževnatě bránilo novým způsobům práce, bylo vytlačeno manufakturní výrobou košil, klobouků a zejména produktů z kůže. Podniky jako Budischowsky, Hassek, Subak brzy prosluly po celém Rakousko3
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
4
Uhersku. Ve 30. letech 20. století se dostalo koželužství do krize a v roce 1931 zakoupila třebíčské podniky Budischowských firma Baťa. Koncem 19. století došlo k rozvoji také nábytkářského a strojírenského průmyslu. Od 2. poloviny 19. století se Třebíč stává také významným kulturním centrem. Dokladem je nejen čilý stavební ruch, ale i bohatá činnost místních spolků. Významným impulsem se z tohoto hlediska stalo v roce 1871 založení českého gymnázia. Gymnáziem jako studenti nebo jako profesoři prošly četné osobnosti české kultury (Jakub Deml, Vítězslav Nezval, Jan Zahradníček, Bedřich Václavek, Bedřich Fučík). K významným rodákům města patří národohospodář Albín Bráf, politik Bohumír Šmeral, hudební teoretik Urban a publicista Mandler aj. V prvních desetiletích po druhé světové válce prošla Třebíč procesem „socialistické industrializace“, který sice navazoval na starší výrobní tradice, jeho dominantou však byla výstavba nových závodů, rozšiřování průmyslových ploch a zaměstnanosti. Tak se Třebíč postupně stala předním průmyslovým centrem Vysočiny. Ještě větším rozvojovým impulsem se v 70. letech stala výstavba a provoz Jaderné elektrárny Dukovany.4
4
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
5
2.3 Sakrální a profánní památky Třebíče 2.3.1
Bazilika sv. Prokopa
Bývalý benediktinský klášter byl založen v roce 1101 na skalnatém ostrohu nad řekou Jihlavou „uprostřed lesů“ moravskými Přemyslovci. Zpočátku byly klášterní budovy zřejmě dřevěné, včetně kostelíku sv. Benedikta, vysvěceného roku 1104. V 1. polovině 13. století byla vybudována kamenná bazilika, původně zasvěcená Panně Marii. Stavba byla během staletí mnohokrát poškozena, nejprve v době husitských válek, poté uherskými vojsky Matyáše Korvína v roce 1468, ale i v dobách pozdějších. Po zániku kláštera v roce 1525 pak byla více než dvě století používána ke světským účelům. Po obnově provedené architektem F. M. Kaňkou v letech 1725 – 1731 byla znovu využívána k sakrálním účelům a zasvěcena
sv.
Prokopovi.
Románská
bazilika
sv.
Prokopa
je
jednou
z nejvýznamnějších památek svého druhu ve střední Evropě. 2.3.2 Valdštejnský zámek V těsné blízkosti baziliky se nachází zámek, který byl zbudován přestavbou klášterních budov. Sídlo postupně vlastnili rody Pernštejnů, Osovských a Valdštejnů. V některých částech zámku jsou ještě patrné stavební prvky charakteristické pro klášterní budovy. Posledními majiteli panství byli Valdštejnové – Vartenberkové a to do roku 1945. Dnes zde sídlí Muzeum Vysočiny s unikátními sbírkami betlémů, minerálů, vltavínů, dýmek a regionální lidové kultury. 5 2.3.3 Židovská čtvrť Bývalé židovské ghetto je z urbanistického i z historického hlediska evropský unikát. Dochovaná čtvrť se 123 domy je největší na území ČR. V omezeném prostoru, sevřeném mezi skalami Hrádku, řekou Jihlavou a ostatní křesťanskou zástavbou, po staletí vyrůstalo židovské osídlení. Poprvé je zde pobyt Židů zmiňován v roce 1410, jejich násilný konec znamenala druhá světová válka 1942. Úzké uličky, veřejné průchody, prampouchy, verandy a balkony dokreslují originální kolorit. Vnitřní prostory domů skrývají četná překvapení v podobě neobvyklých konstrukcí vzniklých postupným narůstáním staveb během staletí. Neuvěřitelná vynalézavost ve využití prostoru okouzlí každého návštěvníka. Za zhlédnutí stojí kromě dvou 5
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
6
synagog a řady obytných domů i bývalá škola, rabinát, špitál a chudobinec. Židovská čtvrť je volně přístupná a je zde vyznačena naučná stezka. 2.3.4 Židovský hřbitov Hřbitov vznikl zřejmě v první polovině 17. století. Dnešní výměra hřbitova je téměř 12 ha a nachází se zde dva a půl tisíce žulových, mramorových a pískovcových náhrobků. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z první třetiny 17. století. Při vstupu je dobře zachovaná obřadní síň z roku 1903. Jedná se o jeden z nejcennějších a nejlépe udržovaných židovských hřbitovů na Moravě. S nedalekou židovskou čtvrtí spojuje hřbitov bývalá vozová cesta zbudovaná roku 1886. Procházka po této cestě skýtá návštěvníkovi neopakovatelný pohled na židovskou čtvrť a historické centrum Třebíče. 6 2.3.5 Fortifikační systém Po roce 1335, kdy město získalo právo na možnost opevnění hradbami, byly započaty stavební práce a vytvořeny městské hradby, které tvořily hlavní část fortifikačního systému města. Tento systém byl dále doplněn, na kopcích městu přilehlých, předsunutými strážními stanovišti, ze kterých se dochovalo pouze torzo jedné z kruhových bašt, která se nachází severně nad židovskou čtvrtí, kde se vypíná masív kopce Hrádek. Vyhlídková místa na jižní straně Hrádku skýtají rozmanité pohledy na městské hradby, které tvořily fortifikační systém města. 2.3.6 Karlovo náměstí Vzniklo na přelomu 60. a 70. let 13. století jako tržiště. Délkou 400 m a rozlohou 22.000 m2 patří k největším v ČR. Po obou stranách je lemováno domy s historickými fasádami a uprostřed stojí sousoší věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje z roku 1885. Mimořádná rozloha náměstí vypovídá i po mnoha staletích o velkorysém zakladatelském záměru benediktinů.7 2.3.7 Bývalá městská spořitelna Na náměstí je také k vidění funkcionalistická budova bývalé městské spořitelny architekta Bohuslava Fuchse postavená na místě renesančních domů v letech 1932 1933. Při výstavbě bylo použito soudobých materiálů – skla, železobetonu, 6 7
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006. Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
7
keramických obkladů. Do současnosti se dochoval její vnější vzhled a z části také interiéry. Budova představuje jedno z nejcennějších děl moderní české architektury. 2.3.8 Radnice Budova radnice se nachází v domě s hodinami již od roku 1874 a sousedí s budovou bývalé městské spořitelny. 2.3.9 Malovaný dům Renesanční perla města z konce 16. století. Dům nechal postavit benátský kupec Francesco Calligardi. Je bohatě zdobený sgrafity zobrazujícími lovecké výjevy a biblické postavy. 2.3.10 Čapkův dům Jedná se o rohový dům stojící v těsné blízkosti bývalé Jejkovské brány, která byla součástí ochranných hradeb. Její podobu zobrazuje sgrafito na domě. 2.3.11 Stará pošta Původně se zde nacházela zastávka na vyměňování poštovních koní. Ve dvoře stávaly konírny, sýpky a skladiště. Až do roku 1898 zde sídlila třebíčská soukromá pošta. Dnes je zde centrum obchodu a služeb. 2.3.12 Dům „U hradeb“ Nejstarší sgrafitové průčelí sestávající z typických renesančních psaníček ve dvou ozdobných pásech, které pochází z roku 1563, bylo odkryto roku 1969 na domě rovněž na dolní straně Karlova náměstí, kde se nachází restaurace „U hradeb“. 2.3.13 Černý dům Dům byl postaven měšťanem Janem Ráblem v první polovině 17. století a je pokryt figurálními sgrafity představující lidské ctnosti – Víru, Lásku, Naději, Spravedlnost, Rozum a Slávu. 2.3.14 U Černého orla Dům U Černého orla nese v průčelí znak lazebníka Viktorina Bradky s letopočtem 1580. Dnes tudy vede průchod do židovské čtvrti. 8
8
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
8
2.3.15 U Zlatého lva Dům s barokní fasádou U Zlatého lva prý býval první radnicí, a proto má nad vchodem městský znak. 2.3.16 Městská věž Věž je 75 metrů vysoká a byla postavena po roce 1335 jako součást městského opevnění. V průběhu staletí byla věž několikrát poškozena a došlo tedy k řadě stavebních změn. Spodní část je gotická, zatímco kopule je inspirována barokem. Věžní hodiny mají ciferník o průměru 5,5 metru a výška číslic je 60 cm. Hodiny patří mezi největší na evropském kontinentě. Prohlídkový ochoz se nachází ve výšce 35 m. 2.3.17 Kostel sv. Martina Také farní kostel sv. Martina pochází z časů budování města, kolem poloviny 13. století. Původně gotický kostel v 17. století prošel barokními úpravami a v roce 1716 byl kostel propojen s městskou věží. Jeho dnešní podoba je z roku 1905 a stále nejvíce patrný je na chrámu barokní sloh. 2.3.18 Chrám Proměnění Páně Chrám na Jejkově je farním kostelem a patřil ke kapucínskému klášteru založenému roku 1686. Jedná se o strohou stavbu kapucínského slohu s netypickou věží přistavěnou v roce 1894. Budovy bývalého kláštera dnes využívá katolické gymnázium. 2.3.19 Evangelický kostel Byl postaven na Bráfově třídě v secesním slohu v roce 1910. Autorem návrhu se stal architekt Zlatohlávek pocházející ze Zábřehu a působící ve Vídni. 2.3.20 Budova UP závodů Unikátní rondokubistická budova UP závodů – uměleckoprůmyslových dílen – byla postavena podle projektu slavného českého architekta Josefa Gočára v roce 1926 na zakázku majitele závodů. 9
9
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
9
2.3.21 Kostel Nejsvětější Trojice Hřbitovní
kostel
byl
postaven
v polovině
15.
století
v gotickém
slohu.
V letech 1564 – 1573 prodělal renesanční přestavbu. Dalšími úpravami prošla stavba v roce 1661 a týkaly se oprav věže a krovu. Roku 1701 byla u chrámu vystavěna věž s cibulovým krytem. V této době také kostel získal dva zvony. V druhé polovině 18. století byly v kostele provedeny další úpravy. Došlo k rozšíření oken a k úpravě vnitřku. Dnes je hlavní loď zaklenuta valenou lunetovou klenbou. 2.3.22 Kostel sv. Václava a sv. Ludmily Pravoslavný kostel byl postaven v letech 1939 – 1940. Kostel má půdorys rovnoramenného kříže. Stěny interiéru kostela jsou zdobeny ikonami a malbami. Jedná se o dílo kněze a projektanta a malíře samouka Andreje Vsevoloda Kolomackého. Zajímavostí jistě je, že báň kostela byla pozlacena lístky pravého zlata. 2.3.23 Kaple Povýšení sv. Kříže Kaple, tzv. kostelíček, byla vybudována v barokním slohu mezi lety 1644 – 1645 na Strážné hoře. Jejím stavitelem byl zednický mistr Jan Fulík. Vedle křížového půdorysu zaujme u kaple obloukový portál a členění nárožními pilastry. Střecha je krytá šindelem. Zajímavé jsou rovněž symboly na kapli – kříž, lebka, zkřížené hnáty, úhelnice a letopočet. 2.3.24 Libušino údolí a Baťovy závody Ze železničního mostu jsou krásné výhledy na celé město i na jeden z největších městských parků – Libušino údolí. Údolím lze projít až k budovám dřívějších Baťových závodů postavených po roce 1936 a domkům v dělnické kolonii. Areál továrny vznikl rozšířením původních závodů firmy Budischowsky a synové. 2.3.25 Větrný mlýn Mlýn je zděná, několikapodlažní budova tzv. holandského typu. Sloužil k mletí dubové kůry pro výrobu třísla užívaného při činění kůží pro firmu Budischowsky. 10
10
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
10
2.3.26 Říční lázně Cestou od větrného mlýna dolů do údolí řeky Jihlavy směrem do centra města stojí říční lázně Polanka. Dnes se zde nachází nekrytý plavecký areál s tobogánem. Za zhlédnutí jistě stojí především budova dřevěných šaten navržených architektem Bohuslavem Fuchsem.11
11
Informační materiály informačního centra Kvíz. Průvodce městem. Třebíč, 2006.
11
Po uvedení obecných informací o městě a popsání jeho památek významných pro turisty, bych se dále chtěla věnovat Programu regenerace městské památkové zóny Třebíč. Celá tato kapitola byla použita z Programu regenerace Městské památkové zóny Třebíč z roku 2007.
2.4 Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč Město Třebíč se přihlásilo k programu regenerace v roce 1993. Funkci Pracovní skupiny ve smyslu zásad Ministerstva kultury ČR pro použití a alokaci státní finanční podpory v programu regenerace Městských památkových rezervací a zón plnil až do roku 2007 Fond Třebíč, v jehož správní a dozorčí radě mělo město své zastoupení. Zastupitelstvo města na svém 5. zasedání dne 19. dubna 2007 rozhodlo o ukončení členství ve Fondu Třebíč, o. p. s. Subakova 3, Třebíč. Na témže zasedání zastupitelstva města byl schválen harmonogram transformace Pracovní skupiny pro regeneraci MPZ Třebíč a personální složení této skupiny. Na první pracovní schůzce Pracovní skupiny pro regeneraci MPZ Třebíč dne 16. května 2007, byl zvolen vedoucí této skupiny a její personální složení bylo následující: Vedoucí skupiny:
Ing. Arch. Lubor Herzán – Oddělení rozvoje Městského úřadu Třebíč – koordinátor památek UNESCO Třebíč.
Členové:
Ing. Arch. Olga Čermáková – vedoucí oddělení památkové péče krajského úřadu Vysočina. PhDr. Rudolf Fišer CSc. – historik. MVDr. Pavel Heřman – zástupce místní samosprávy – člen zastupitelstva města. PhDr. Nina Jašová – vedoucí oddělení památkové péče Městského úřadu Třebíč. 12 Ing. Jan Karas – zástupce vedení města – místostarosta.
12
Dokumentace města. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč pro rok 2007. Třebíč, 2007.
12
Mgr. Lenka Matoušková – odborná garantka Národního památkového ústavu – územní pracoviště Telč pro okres Třebíč. Nově ustanovená pracovní skupina konstatovala, že ve své činnosti naváže na předchozí kvalitní Program regenerace MPZ Třebíč, zpracovaný Fondem Třebíč. Část programu, která se vztahovala k činnosti Fondu Třebíč, však byla vypuštěna a ostatní pasáže, vztahující se k minulosti budou omezeny na minimum nezbytné pro zachování historické kontinuity procesu regenerace. Podrobnější informace o těchto oblastech je možné nalézt v předchozím Programu regenerace v aktualizaci z května 2005. V zájmu vyloučení možnosti budoucích potenciálních nedorozumění a sporů proběhlo dne 25. května 2007 jednání mezi představiteli Fondu Třebíč a zástupci nově zřízené Pracovní skupiny pro regeneraci MPZ Třebíč a jeho výsledkem bylo: „Představitelé Fondu Třebíč souhlasí s využitím Programu regenerace zpracovaného Fondem Třebíč (FT) pro nově koncipovaný Program regenerace MPZ Třebíč, vymiňují si ale právo vyjadřovat se formou připomínek přinejmenším k těm bodům, které byly převzaty ze stávajícího Programu regenerace a to ještě před schválením tohoto programu.“ Na 3. jednání Pracovní skupiny pro regeneraci MPZ Třebíč, která se konala dne 4. listopadu 2008, bylo rozhodnuto provézt aktualizaci programu regenerace MPZ Třebíč k počátku roku 2009 a zároveň byl schválen časový harmonogram dílčích kroků vedoucích k schválení aktualizované verze zastupitelstvem města. 2.4.1 Jednotlivé projekty jsou rozděleny do tří základních skupin a) Projekty dokončené: 32 projektů. Tyto projekty tvoří stručnou databázi dosavadní práce vykonané na úseku regenerace MPZ Třebíč. Z důvodu přehlednosti je zde zachován původní systém číslování TF.13 b) Projekty rozpracované: 11 projektů. Jde o projekty, které jsou již z části realizované v rámci programu regenerace FT, ale jejich řešení bude plynule sledovat a koordinovat nově vzniklá skupina pro regeneraci. U těchto 13
Dokumentace města. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč pro rok 2007. Třebíč, 2007.
13
projektů je zavedena nová číselná řada P, v závorce je uvedeno původní označení (TF) pro možnost zpětné kontroly a dohledání podrobností v předchozím programu regenerace. c) Projekty nové: 14 projektů. Jedná se jak o zcela nové projekty, tak také o projekty, které sice již byly součástí poslední aktualizace Programu regenerace z května 2005, ale jejich praktické řešení zatím buď nebylo vůbec zahájeno, nebo rozhodující část úkolu je třeba teprve řešit. Třetí možností je, že jde o projekty už dříve dokončené, u nichž si však nově vzniklá situace vyžádala aktualizaci. Systém číslování projektů je shodný s programy rozpracovanými. Projekty dokončené TF 1a) Rekonstrukce inženýrských sítí v bývalé židovské čtvrti TF 1b) Pěší lávka přes řeku Jihlavu TF 1c) Rekonstrukce Homolkova jezu TF 1d) Protipovodňová opatření – Svojsíkovo nábřeží TF 3) Zadní synagoga TF 4) Objekt Subakova 3 TF 5a) Rekonstrukce bývalé Subakovy továrny na byty TF 5b) Bývalý tovární objekt v soukromém vlastnictví TF 7a) Obchvat skály TF 7.1) Levý břeh řeky Jihlavy TF 11) Propojení krypty a boční lodi baziliky sv. Prokopa14 TF 12) Přední synagoga TF 13) Oprava zámecké zdi TF 14) Oprava městské věže 14
Dokumentace města. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč pro rok 2007. Třebíč, 2007.
14
TF 15a) Rekonstrukce historických zahrad TF 17) Využití sklepa Blahoslavova 15 TF 18) Oprava hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice TF 20) Umístění plastik ze sympózia „Dřevořezba Třebíč 96“ TF 22a) Kašna TF 22b) Mobiliář TF 22c) Orientační značení TF 22d) Zvukové informační panely TF 24) Přístupová cesta od parkoviště k bazilice sv. Prokopa TF 27) Farní kostel sv. Martina TF 28) Zařazení třebíčské židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa mezi památky UNESCO TF 29) Naučná stezka židovskou čtvrtí TF 30) Oprava kostela Proměnění Páně TF 31) Oprava hradeb pod bazilikou – 1. a 2. etapa TF 32) Zklidnění dopravy v Zámostí – 1. etapa TF 33) Pravoslavný chrám sv. Ludmily a sv. Václava na Gorazdově náměstí TF 34) Obnova fasády Soukopova 5/75 TF 37) Model židovské čtvrti Projekty rozpracované P1 (TF 1e) Protipovodňová opatření, vnitřní město P2 (TF 2a) Obnovení historického přístupu k bazilice15
15
Dokumentace města. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč pro rok 2007. Třebíč, 2007.
15
P3 (TF 2b) Podzámecká Niva P4 (TF 3a) Údržba židovského hřbitova P5 (TF 6a) Regenerace objektů ve vlastnictví města P6 (TF 6b) Regenerace privátních objektů P7 (TF 15) Zámecký park P8 (TF 35) Kooperace se zahraničními partnery P9 (TF 36) Podněty k prohlášení dalších památek P10 Model baziliky P11 (TF 38) Využití historické dlažby Projekty nové P12 (TF 6c) Rezervy využití objektů P13 (TF 7.2.) Pravý břeh P14 (TF 8) Prostor statku P15 (TF 9) Sociální projekt P16 (TF 10) Zámecký sklep P17 (TF 19) Uličky v Zámostí P18 (TF 21) Rozvoj podnikání v Zámostí P19 (TF 23) Stavebně-historický průzkum baziliky sv. Prokopa16 P20 (TF 26) Areál Hrádku a tvrze P21 (TF 31) Oprava hradeb pod bazilikou – 3. etapa P22 (TF 32) Zklidnění dopravy v Zámostí – 2. etapa
16
Dokumentace města. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč pro rok 2007. Třebíč, 2007.
16
P23 (TF 29) Aktualizace naučné stezky židovskou čtvrtí P24 Regenerace objektu Blahoslavova 77 P25 Regenerace bývalého chudobince – Blahoslavova 85/23 na penzion 2.4.2 Nově koncipovaný program regenerace MPZ Třebíč si klade dva hlavní cíle 1) Stát se otevřeným, pravidelně aktualizovaným dokumentem strategické povahy, který by byl po svém schválení Zastupitelstvem města rozhodujícím podkladem pro koncepční řízení rozvoje MPZ Třebíč. 2) Být jedním z nezbytných podkladů pro čerpání peněz z programu regenerace MPR a MPZ. 2.4.3 Území městské památkové zóny Třebíč bylo rozděleno do následujících funkčních ploch: A) Historické jádro města – jedná se o pravobřežní část MPZ v rozsahu bývalého hradebního okruhu. Dominantou je kostel sv. Martina s přiléhající městskou věží. Karlovo náměstí je v současnosti hlavní částí městského centra, kterou tvoří velká řada cenných památkově chráněných domů s historickými, zejména renesančními jádry. B) Jejkov – území se nachází východně od bývalého hradebního okruhu. Dominantou je bývalý kapucínský klášter s Chrámem Proměnění Páně. C) Bývalá židovská čtvrť – v levobřežní části MPZ. Jedná se o jednu z nejlépe zachovaných
židovských
čtvrtí
v Evropě
se
dvěma
synagogami.
Od 3. 7. 2003 je to památka UNESCO včetně židovského hřbitova, který se nachází mimo území MPZ, ale v jeho ochranném pásmu. D) Areál baziliky a zámku – jádrem tohoto území je bazilika sv. Prokopa, která byla spolu s židovskou čtvrtí roku 2003 zapsána na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Bývalý benediktinský klášter, později zámek a dnes Muzeum Vysočiny na baziliku bezprostředně navazuje. Pro celý areál s přesahem na území bývalého školního statku je vypracována studie v rámci programu záchrany architektonického dědictví. 17
17
. Dokumentace města. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč pro rok 2007. Třebíč, 2007.
17
E) Stařečka – území jedné z nejstarších osad na místě dnešní Třebíče. Tato funkční plocha se nachází západně od bývalého hradebního okruhu mezi řekou Jihlavou a autobusovým nádražím. F) Zámecký park – jedna z rozhodujících zelených ploch ve městě, kterou je nutno zachovat a citlivou rekonstrukcí zlepšit jeho současný stav. V rámci Programu regenerace je jako součást této funkční plochy chápána i bezprostředně navazující Podzámecká Niva – městská louka s velkým potenciálem pro pořádání rekreačních a kulturních aktivit. G) Podklášteří – jedná se o prostor na svahu severně od židovského ghetta s rodinnými domky malého měřítka, které se projevují v panoramatických pohledech v přímém vztahu k bazilice, proto je třeba zachovat charakter lokality. Aktivity je třeba změřit zejména na modernizaci domků při zachování jejich hmotového řešení a celkové urbanistické struktury území. H) Zeleň Hrádku – jedná se o městský park s vynikajícími pohledy na město a s možností každodenní rekreace. Celý prostor lze dotvořit a využít pro tyto účely. V hranicích MPZ se nachází pouze menší část této funkční plochy, z hlediska výhledu na město však část rozhodující. Zbývající část zeleně Hrádku se nachází v ochranném pásmu MPZ Třebíč a tvoří přirozené propojení mezi dvěma památkami UNESCO – bývalou židovskou čtvrtí a židovským hřbitovem.18 2.4.4 Ideové záměry budoucích možných projektů Jedná se o myšlenky a nápady, které ještě nejsou natolik utříděné, aby je bylo možné chápat jako konkrétní projekty, ale spíše zásobárnu námětů, které po budoucím dopracování mohou být převedeny do kategorie plnohodnotných projektů: o Sestavit a následně zastupitelstvem schválit víceletý plán prioritních projektů o Určit časový harmonogram a konkrétní odpovědnost za plnění jednotlivých projektů o Připravit a provést komplexní revitalizaci Karlova náměstí 18
. Dokumentace města. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč pro rok 2007. Třebíč, 2007.
18
o Rozšířit
stávající
kamerový
systém
na
nejvýznamnější
a nejohroženější památky o Opravit hradby kolem městského centra o Z projektu P14 oddělit samostatný projekt P14a – revitalizace vyhořelého kravína o Projekt P15 – rozpracovat konkrétní kroky s měřitelným efektem o Projekt P18 – specifikovat nová pravidla pro rozvoj podnikání, odpovídající současné situaci v židovské čtvrti19 Město Třebíč je aktivně zapojeno do Programu regenerace MPR a MPZ od jeho samotných počátků v roce 1993. Znamená to tedy, že rozvoj nejcennější části města je již 16 rok řízen pravidelně aktualizovaným Programem regenerace MPZ Třebíč. Ve zmíněných letech došlo k nepřehlédnutelnému posunu ve stavu území MPZ Třebíč. Ve zvýšené míře toto platí o území bývalé židovské čtvrti, která byla ještě koncem 80. let minulého století určena platným asanačním plánem k plošné demolici. O 15 let později se toto území spolu s bazilikou sv. Prokopa a židovským hřbitovem ocitlo na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dle dostupných informací se jedná o bezprecedentní posun v názoru na změnu hodnoty území v historicky tak krátkém čase. 20 Kromě zjevných architektonicko-urbanistických a památkových hodnot této části Třebíče nepochybně výraznou měrou k zápisu do Seznamu UNESCO přispěl i kvalitně zpracovaný a dle finančních možností jednotlivých investorů postupně naplňovaný Program regenerace MPZ Třebíč. Město Třebíč se pravidelně přihlašuje do soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ, ve které se umisťuje na předních místech a dvakrát již v regionálním kole zvítězilo a postoupilo do celostátního finále. Rozhodnutí o tom, jak v soutěži uspěje město Třebíč v letošním roce, je plně v kompetenci hodnotící komise. Úkolem zpracovatele je pouze shromáždit
19
Dokumentace města. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč pro rok 2007. Třebíč, 2007. 20 Dokumentace města. Přihláška do soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2008. Třebíč, 2008.
19
dostatečné množství relevantních informací, na jejichž základě a po porovnání s ostatními přihlášenými městy bude moci hodnotící komise objektivně rozhodnout. Jako přílohy této bakalářské práce přikládám Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč – 2009, kterého součástí je také přehled částek, které byly získány z Programu regenerace v jednotlivých letech a na které akce byly tyto peníze použity a také Přihlášku do soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2008. 21
21
Dokumentace města. Přihláška do soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2008. Třebíč, 2008.
20
3. PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část mojí práce je zaměřena na tvorbu a vyhodnocení tří marketingových výzkumů, které jsou zaměřeny na postoje občanů k městu, městské správě a k regeneraci města, další dotazník byl vypracován pro představitele městské správy a poslední jsem vypracovala opět pro obyvatele města UNESCO Třebíče a zaměřuji se v něm na pohled občanů na turisty ve městě. Pro další zmapování situace Třebíče co se týče obyvatelstva a bydlení a hlavně cestovního ruchu, jsem použila metodu SWOT analýzy (Příloha č. 4 a 5).
3.1 Marketingový výzkum pro obyvatele Městských památkových rezervací a zón Předmět marketingového výzkumu V tomto marketingovém výzkumu jsem zjišťovala u obyvatel městské památkové zóny a města UNESCO Třebíč jejich povědomí o ochraně památek ve městě, o návštěvnosti města, zájmu představitelů městské správy o ochranu památek a zvýšení zájmu turistů o toto město. Respondenti Můj marketingový výzkum byl zaměřen na všechny věkové a zájmové skupiny obyvatel daného města a na jejich povědomí o městě, jeho regeneraci a památkové ochraně a také o zájmu obyvatel o zvýšení návštěvnosti města. Je zaměřen na široké spektrum respondentů. Postup vyhodnocování výsledků Zjišťovala jsem danou situaci v blízkém okolí mého trvalého bydliště, ve městě Třebíči, a zjištěný stav je v další části mé práce vyhodnocen tabulkově, graficky a také slovně. Způsob zjišťování dat Potřebná data jsem zjišťovala způsobem přímého dotazování pomocí vyhotoveného dotazníku, ve kterém byly použity pouze uzavřené a polootevřené otázky, aby se dala zjištěná data spolehlivěji a přesněji vyhodnotit. Cíle marketingového výzkumu
21
Cílem uvedeného deného marketingového výzkumu bylo zjistit názor občanů čanů města Třebíče na regeneraci města, sta, dále pak povědomí pov občanů o tom, že je město ěsto MPZ a jestli to městu přináší nějaké ějaké výhody nebo nevýhody a také jsem se pokusila zjistit, co si občané ané tohoto města mě a myslí o jeho regeneraci a o zájmu městské m správy o památkovou ovou ochranu ve městě. m Takto byly vymezeny hlavní cíle mé práce. Plán a místo zjišťování ování dat V další fázi marketingového výzkumu bylo zhotoveno 200 kopií předem p vytvořeného eného dotazníku, kterým jsem zjišťovala stanovené anovené cíle výzkumu a postoupila je náhodně vybraným respondentům respondent ve městě Třebíčí. Jednalo se o přímé př dotazování respondentů na ulici, vyloučena vylou nebyla ani pomoc známých lidí, žijících v tomto městě. (Příloha č. 1.) marketingovéh výzkumu pro obyvatele Městských ěstských 3.1.1 Vyhodnocení marketingového památkových rezervací a zón (MPR a MPZ) Konkrétní otázky na respondenty a jejich vyhodnocení Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Tabulka. č. 1 vlastní dům podnájem vlastník rekreačního objektu jiné
Graf č. 1 105 65
Vztah k městu 10%
6%
11 19
52% 32%
vlastní dům
podnájem
vlastník rekreačního objektu
jiné
Většina tšina dotazovaných a to přesně p 52 % vlastní ve městě Třebíči dům, ům, druhou velkou skupinu respondentůů tvoří tvoř obyvatelé bydlící zde v podnájmu a pouze zanedbatelnou část – pouhých 6 % - respondentů respondent jsou vlastníky rekreačního ního objektu. Jak dlouho již v tomto městě m pobýváte? Tabulka. č. 2
Graf č. 2
22
do jednoho roku 1-5 let 6-10 let 10-20 let 20-30 let nad 30 let nežiji zde
12 29 29 76 25 20 9
Doba bydlení ve městě 5%
10%
6% 14%
13% 14%
do jednoho roku 10-20 let
38% 1-5 let
6-10 10 let
20-30 let
nad 30 let
nežiji zde
Z uvedených 200 respondentů respondent jich ve městě Třebíčii bydlí 121 déle jak 10 let. Toto může že souviset se stavbou Jaderné elektrárny Dukovany, díky které se do města m přistěhovalo hovalo velké množství obyvatel za prací. Víte o tom, že historická část Vašeho města je Městskou stskou památkovou zónou (MPZ)? Tabulka č. 3 zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se to poprvé nezajímá mě to neodpověděli
Graf č. 3 32 102 29 29 8
Vědomí, že část města je MPZ 4% 15%
16%
14% 51% zajímám se
mám o tom povědomí
dozvídám se to poprvé
nezajímá mě to
neodpověděli
Převážná většina občanů čanů Třebíče má povědomí domí o tom, že je historická část města Třebíč MPZ, ale pouze 16 % respondentů respondent tato skutečnost nost blíže zajímá. Zarážející však také je, že téměř ěř 30 % dotázaných nemělo nem o MPZ Třebíč vůbec ůbec povědomí. pov
23
Máte představu, edstavu, jaké výhody to městu m přináší? Tabulka č. 4 nevím tuším turistika peníze rozvoj města oprava památek neodpověděli
Graf č. 4 67 91 22 10 1 1 8
Výhody
1% 1% 4% 5% 11%
33%
45% nevím
tuším
turistika
peníze
rozvoj města
oprava památek
neodpověděli
Na tuto otázku 37 % respondentů respondent nedokázalo odpovědět. t. 91 dotazovaných, což je 45 % z celkového počtu čtu respondentů respondent tuší, o jaké výhody dy se mohlo jednat a zbytek, 18 % občanů dokázalo přesně př uvést, jaké výhody přináší městu, stu, že je MPZ. Máte představu, edstavu, jaké nevýhody to městu m přináší? Tabulka č. 5 nevím 114 tuším 59 nepořádek 9 turistika 4 větší provoz 1 drahá rekonstrukce 1 peníze 1 spíš výhody 1 neodpověděli 10
Graf č. 5
Nevýhody 2%
-1% 1% 1% 5% 1%
4% 29%
57%
nevím
tuším
nepořádek
turistika
větší provoz aut
drahá rekonstrukce
peníze
spíš výhody
neodpověděli
Na otázku nevýhod, které přináší p městu, stu, že je MPZ 57 % dotazovaných odpovědělo, odpov že o žádných nevýhodách neví a zbytek uvedl jako hlavní nevýhody nepořádek, nepo turistiku, větší tší provoz aut ve městě, m drahou rekonstrukci domů v MPZ a peníze. Setkali jste se při jednání s úřady s tím, že je část města sta MPZ?
24
Tabulka č. 6
Graf č. 6
ano 11 ne 169 stavebnictví 8 podnikání 2 seminární práce 1 neodpověděli 9
Setkání s názvem MPZ na úřadech 5% 5%
1% 1% 4%
84% ano
ne
stavebnictví
podnikání
seminární práce
neodpověděli
Drtivá většina tšina respondentů, respondent celých 84 % se při jednání s úřady ady nesetkalo s informací, že část města sta je MPZ. Ostatní uvedli, že se s tímto setkali a to ve stavebnictví, podnikatelství, či při tvorb vorbě seminární práce do školy. Domníváte se, že prohlášení Třebíče T MPZ bylo pro město přínosem? řínosem? Tabulka č. 7 určitě ano spíš ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne neodpověděli
Graf č. 7 64 77
Přínos prohlášení města MPZ
37 5 8 9
4% 5% 3% 32% 18%
38% určitě ano
spíš ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
neodpověděli
Většina respondentů, ů, asi 70 %, se ztotožňuje ztotož s odpovědí dí ano, ať už spíše ano nebo určitě ano, ale také se vyskytli jedinci, kteří kte í se domnívají, že prohlášení MPZ pro město přínosem ínosem nebylo. Máte představu, edstavu, čeho čeho se týká Program regenerace MPR a MPZ? Tabulka č. 8
Graf č. 8
25
nikdy jsem o tom neslyšel tuším, čeho by se mohl týkat jde o obnovu infrastruktury finanční podpora majitelů domu neodpověděli
Program regenerace MPR a MPZ
78 81
9%
13
5%
7%
18 10
39%
40% nikdy jsem o tom neslyšel tuším, čeho by se mohl týkat jde o obnovu infrastruktury finanční podpora majitelů domu neodpověděli
Třicetdevět procent respondentů respondent nikdy neslyšelo o Programu regenerace MPZ a MPR, což je zarážející. Dalších 40% jich tuší, čeho eho by se tento program mohl týkat, ale pouhých 13 dotazovaných uvedlo, že se Program regenerace MPR a MPZ týká obnovy infrastruktury města. mě Setkal jste se v Třebíči Tř s turisty v historické části města? Tabulka č. 9 velmi často občas zřídka nikdy neodpověděli
Graf č. 9 67 79 28 17 9
Setkání v MPZ s turisty 9%
5%
33% 14%
39% velmi často
občas
zřídka
nikdy
neodpověděli
Celá třetina etina respondentů uvedla, že se s turisty ve městě setkává velmi často. Jednalo se hlavně o respondenty, kteří kte pobývají v centru města v době dob nejčastější návštěvnosti. vnosti. Domnívám se, že odpovědi odpov di na tuto otázku jsou velice ovlivněny ovlivn pracovní dobou jednotlivých otlivých respondentů, respondent , a proto se najdou i tací, kteří kte se s turisty ve městě nesetkávají téměř vůbec. Myslíte, že se starosta a městská m stská správa starají o památkovou ochranu?
26
Tabulka č. 10 určitě ano spíš ano nedovedu posoudit spíš ne určitě ne neodpověděli
Graf č. 10 23 50 64 32 22 9
Zájem starosty a městské správy o památkovou ochranu 11%
5%
16%
11%
25%
32% určitě ano nedovedu posoudit určitě ne
spíš ano spíš ne neodpověděli
Při odpovědích dích na tento dotaz téměř tém třetina dotazovaných odpovědě ěděla, že nedovede posoudit postoj starosty a městské m správy k památkové ochraněě historické části města, sta, což je velice zvláštní. Dalších 36 % respondentů se shodlo na tom, že se vedení města sta o památky stará dobře, dob ale pořád se přii vyplňování vypl tohoto dotazníku sešlo nečekaně ekaně velké množství respondentů, kteříí si myslí pravý opak.
27
Můžete žete charakterizovat Váš vztah k Třebíči? Tabulka č. 11 jsem hrdý a rád, že zde bydlím jsem celkem spokojen s bydlením tady bydlení jako všude jinde klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady jiné neodpověděli
Graf č. 11
34 75 46
Charakteristika vztahu k městu 5% 6% 1%
17%
11%
22 12 1 11
23%
37%
jsem hrdý a rád, že zde bydlím jsem celkem spokojen s bydlením tady bydlení jako všude jinde klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady jiné neodpověděli
Nadpoloviční většina tšina dotazovaných je ráda, že bydlí v tomto městě m a dalších 23 % respondentů zastává názor, že je v Třebíči bydlení jako všude jinde. Samozřejmě se tu také našli jedinci, kterým se město m nelíbí, a raději radě by šli bydlet někam jinam, ale je potěšující, že jich není tolik, jako těch, kteříí jsou zde spokojeni. Co by mělo Vaše město m udělat pro zvýšení stavu turistů? Tabulka č. 12 nemám zájem o víc turistů 30 zlepšit pořádek 120 vydat propagační tiskoviny 27 vybudovat další IC 15 zlepšit stav silnic 97 přispět na opravy domů 44 jiné 3 neodpověděli 9
Graf č. 12
Co by město mělo udělat pro zvýšení stavu turistů 2% 9% 13% 1%
35% 28%
4% 8% nemám zájem o víc turistů vydat propagační tiskoviny zlepšit stav silnic jiné
28
zlepšit pořádek vybudovat další IC přispět na opravy domů neodpověděli
Jelikož u této otázky byla možnost označit ozna více odpovědí, v tabulce hodnot pro tvorbu grafu
je uvedeno větší množství odpovědí odpov dí než u ostatních otázek. Procentuální vyhodnocení ale odpovídá, jako u ostatních grafů, hodnotěě 100 %. Většina respondentů by doporučila městu m zlepšit ve městě pořádek ádek a stav silnic. Pohlaví Tabulka č 13a
Graf č. 13a
muž žena
pohlaví
128 72
36%
64%
muž
žena
Nadpoloviční většinu tšinu respondentů respondent tvořili muži. Věk Tabulka. č. 13b do 17 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více
Graf č.. 13b
25 62 38 38 19 18
Věk 9%
12%
10%
19%
31% 19%
do 17
18-25
26-35
36-45
46-55
56 a více
Většina respondentůů byla ve věkové v skupině do 35 let.
29
Vzdělání Tabulka č. 13c základní/vyučen střední vysokoškolské
Graf č. 13c 88 79 33
Vzdělání 17% 44%
39%
základní/vyučen
střední
vysokoškolské
Většinu respondentůů tvořila tvoř skupina se základním a učňovským ovským vzděláním vzdě a skupina se středoškolským vzděláním. ěláním. Kde pracujete? Tabulka č. 13d trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji
Graf č. 13d 12 73 36 79
Kde pracujete?? 6% 40% 36%
18%
trvale zde nebydlím
v tomto městě
dojíždím za prací
nepracuji
Většina respondentůů uvedla, uve že nepracuje, což způsobují horší ekonomická situace města a jeho blízkého okolí a také to, že se jednalo o studující respondenty, matky na mateřské ské dovolené a již nepracující nepra osoby v důchodovém věku.
30
Zaměstnání Tabulka č. 13e zaměstnanec soukromý podnikatel v domácnosti, MD student v důchodu nezaměstnaný
Graf č. 13e 63 35 11 63 14 14
Zaměstnání 7%
7% 31%
32% 6%
17%
zaměstnanec
soukromý podnikatel
v domácnosti, MD
student
v důchodu
nezaměstnaný
Většina respondentůů nemá zaměstnání zam a to buď z důvodů studia, ženy v domácnosti, mateřské ské
dovolené,
nároku
na
starobní
d důchod
nebo
z důvodu dů
vysoké
nezaměstnanosti. 3.1.2 Shrnutí Nyní se pokusím shrnout výsledky mého výzkumu do konečného kone vyjádření. Dle mého názoru se mi podařilo poda dosáhnout zjištění všech vytyčených čených cílů cíl práce. U oslovených respondentů respondent se vyskytlo více názorů na věcc regenerace města, m ale vesměss se jednalo o názory kladné. Většina V dotázaných se vyjádřila vyjádř kladně také k postoji městské správy právy k regeneraci města, což se domnívám, je výsledek velice pozitivní. Také se zde objevily názory opačného opa ného rázu, ale bylo jich nepoměrně nepom méně. Obyvatelé si dle uvedených výsledků výsledk marketingového výzkumu uvědomují, uvě jak je pro město důležité, že je MPZ a nyní také památkou UNESCO, ale samozřejmě samoz také v tom spatřují ují jisté nevýhody, jako například nap vyšší náklady na opravu nemovitostí, které vlastní v MPZ, ale také uvádějí uvád větší nepořádek ádek ve městě, mě velký růst automobilové dopravy v centru a nedostatek parkovacích míst, cožž je pochopitelné, že jim vadí. Jako tvůrce rce tohoto marketingového výzkumu se domnívám, domnívám, že splnil má očekávání o a veškeré vytyčené cíle.
31
Další částí této bakalářské práce je druhý marketingový výzkum, který se tentokráte týká představitelů samosprávy a jejich postoje k regeneraci města a jeho památkové ochraně.
3.2 Marketingový výzkum pro představitele samosprávy Městských památkových rezervací a zón (MPR a MPZ) Předmět marketingového výzkumu V tomto marketingovém výzkumu jsem u představitelů městské správy zjišťovala jejich povědomí o zapsání historické části města do MPZ, dále jejich zájem o památkovou ochranu města a zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s představiteli Památkového úřadu a Krajského úřadu, ale také zda mají všichni představitelé města přehled o dokumentech týkajících se MPZ, díky kterým může město získat finanční prostředky na opravu památek. Respondenti Tento výzkum byl věnován představitelům městské správy města Třebíč, jehož historická část je od roku 1990 Městskou památkovou zónou (MPZ). Postup vyhodnocování výsledků Výsledky tohoto marketingového výzkumu byly vyhodnoceny tabulkovou, grafickou i slovní formou a jsou uvedeny v následující části mojí práce. Způsob zjišťování dat Potřebná data byla zjišťována způsobem přímého dotazování pomocí vyhotoveného dotazníku, ve kterém byly použity uzavřené, polootevřené i otevřené otázky. Cíle marketingového výzkumu Hlavními cíli mého výzkumu bylo zjistit, zda má město vypracovanou územněsprávní dokumentaci pro území MPZ, Strategický plán, Plán rozvoje města a případnou další dokumentaci, dále zda ve městě existuje komise regenerace a jak funguje, vlastní názory představitelů městské správy na výhody, nevýhody a přínos MPZ pro město a také co by dle jejich přesvědčení změnili ve městě, aby bylo více zajímavé pro turisty.
32
Plán a místo zjišťování ování dat V další fázi marketingového výzkumu bylo zhotoveno 12 kopií předem předem vytvořeného vytvo dotazníku,, kterým jsem zjišťovala zjiš stanovené cíle výzkumu a postoupila je představitelům městskéé správy města m Třebíč. (Příloha č. 2) 3.2.1 Vyhodnocení marketingového výzkumu pro představitele p edstavitele samosprávy Městských památkových ých rezervací a zón (MPR a MPZ) Konkrétní otázky na respondenty espondenty a jejich vyhodnocení Jakou funkci v obci zastáváte? Tabulka č. 14 starosta místostarosta tajemník člen ZM vedoucí odboru vedoucí odd. památkové péče předsedkyně finančního výboru odborný pracovník
Graf č. 14 0 2 0 5 2
Funkce 8%
8% 0%
17% 0%
8%
1
17% 42%
1 1
starosta
místostarosta
tajemník
člen ZM
vedoucí odboru
vedoucí odd. památkové péče
předsedkyně finančního výboru
odborný pracovník
Výše uvedená tabulka a výsečový výse graf znázorňují ují hodnoty a procentuální stav jednotlivých představitelů edstavitelů městské správy, kteří vyplňovali můj ůj dotazník. Nejvíce dotazníků vyplnili členové lenové zastupitelstva města. m
33
Jak dlouho již v tomto městě m pobýváte? Tabulka č. 15 do 1 roku 1 - 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let
Graf č. 15
0 0 0 1 5 6
Doba pobytu 0% 8% 50% 42%
do 1 roku
1 - 5 let
6 - 10 let
10 - 20 let
20 - 30 let
nad 30 let
Výše je z tabulky i grafu patrné, že všichni respondenti, kteří kte í vyplňovali vyplň dotazník, žijí v Třebíčii déle než 10 let. Ve kterém roce bylo historické centrum města m sta vyhlášeno MPZ? Tabulka č. 16
Graf č. 16
1990 12 nevím 0
Rok prohlášení MPZ 0%
100% 1990
nevím
Je patrné, že všichni dotazovaní vyplňující vypl můjj dotazník mají o této skutečnosti skute přehled a žádný z nich nezaváhal.
34
Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ? Tabulka č. 17 územní plán regulační plán urbanistická studie jiná dokumentace
Graf č. 17 12 12 1 0
Územně-plánovací dokumentace pro MPZ 4% 0% 48%
48%
územní plán
regulační plán
urbanistická studie
jiná dokumentace
Město má zpracovaný územní plán, který byl schválen roku 1998 a také regulační plán, který prošel schvalovacím procesem o tři roky později, tedy v roce 2001. Jeden respondent také uvádí, že má město také zpracovanou studii, která řeší dílčí věci týkající se města. Má Vaše město zpracován Strategický plán nebo Plán rozvoje města? Tabulka č. 18 má Strategický plán z roku 2006 je připravován uvažuje se o jeho zpracování
Graf č. 18 12 0 0
Existence Strategického plánu z roku 2006 0%
100% má Strategický plán z roku 2006 je připravován uvažuje se o jeho zpracování
Město má zpracovaný strategický plán z roku 2006 a je nazván Strategie rozvoje města pro období 2007 – 2013. V této otázce také žádný z respondentů nezaváhal.
35
Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR a MPZ? Tabulka č. 19
Graf č. 19
má Program regenerace MPZ Třebíč je připravován uvažuje se o zpracování
12 0 0
Existence Programu regenerace MPZ Třebíč 0%
100% má Program regenerace MPZ Třebíč je připravován uvažuje se o zpracování
Také v této otázce si byli všichni respondenti jisti svojí odpovědí. Jednoznačně se shodli na tom, že město má zpracován Program regenerace MPZ a od roku 2000 se také zúčastňuje soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ. Program regenerace má město zpracován od roku 1993 a neustále ho obnovuje. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? Tabulka č. 20 ano aktivně ano formálně ne, zřídí se ne, nechybí
Graf č. 20 0 12 0 0
Práce komise regenerace 0%
100% ano aktivně
ano formálně
ne, zřídí se
ne, nechybí
U této otázky se také všichni dotazovaní shodli na tom, že komise regenerace ve městě existuje, ale její práce je formální.
36
Domníváte se, že prohlášení historické části Vaší MPZ bylo pro Vaše město přínosem? Tabulka č. 21 určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne
Graf č. 21 11 1 0 0 0
Přínos prohlášení MPZ 8% 0%
92% určitě ano
spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
Žádný z respondentů se nedomnívá, že by nebylo prohlášení historické části MPZ Třebíč pro město přínosem. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Tabulka č. 22 určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne
Graf č. 22 1 11 0 0 0
Zájem o problémy města s památkovou ochranou 0% 8%
92% určitě ano
spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
92% respondentů uvedlo jako odpověď na zadanou otázku spíše ano a to z toho důvodu, že se jejich povolání přímo netýká památkové ochrany města. Pokud nastane situace, kdy se tato otázka dotkne i jejich rezortu, zajímají se o ni také.
37
Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Tabulka č. 23
Graf č. 23
dotace rozvoj CR finanční prostředky vyšší ochrana nemovitostí prestiž propagace
5 9 5
Výhody MPZ 9% 4% 4%
1 2 1
22%
22% 39% dotace
rozvoj CR
finanční prostředky
vyšší ochrana nemovitostí
prestiž
propagace
Většina respondentů se domnívá, že největšími výhodami MPZ jsou rozvoj cestovního ruchu, dotace a finanční prostředky. Dále se jedná o vyšší ochranu nemovitosti, prestiž a propagaci. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Tabulka č. 24 žádné nevýhody omezení vlastníků nemovitostí větší finanční zátěž města administrativní náročnost nevyužití výhod
Graf č. 24 5
Nevýhody MPZ
5 7%
2
7% 36%
14%
1 1 36% žádné nevýhody
omezení vlastníků nemovitostí
větší finanční zátěž města
administrativní náročnost
nevyužití výhod
Tato otázka je další z otevřených otázek, na které mohli respondenti odpovídat i více odpověďmi, proto je v tabulce uvedeno více hodnot. Nejčastěji bylo jako nevýhoda uváděno omezení vlastníků nemovitostí, dále pak větší finanční zátěž města, rostoucí administrativní náročnost, ale také nevyužití možných výhod jak obyvateli, tak také městem. Posledních 36 % dotazovaných nevidí žádné nevýhody, ale pouze klady.
38
Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vaším pověřeným městským úřadem? Tabulka č. 25 velmi dobré dobré horší špatné žádné
Graf č. 25 3 4 0 1 4
Zkušenosti s jednáním s městským úřadem 25% 33%
8%
34%
0% velmi dobré
dobré
horší
špatné
žádné
Ve většině případů respondenti uvedli svoje zkušenosti jako uspokojivé, ale také se zde vyskytl jedinec, který je měl špatné a další, kteří tyto zkušenosti nemají vůbec. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Tabulka č. 26 velmi dobré dobré horší špatné žádné
Graf č. 26 1 7 0 0 4
Zkušenosti s jednáním s památkovým úřadem 8% 33%
0% 59% velmi dobré
dobré
horší
špatné
žádné
Padesát devět procent respondentů má dobré zkušenosti s jednáním s Památkovým úřadem a ostatní je nemají vůbec žádné, protože s tímto úřadem nejednají.
39
Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? Tabulka č. 27 velmi dobré dobré horší špatné žádné
Graf č. 27 1 2 0 0 9
Zkušenosti s jednáním s Krajským úřadem 8% 17% 0% 75% velmi dobré
dobré
horší
špatné
žádné
Sedmdesát pět procent respondentů nemá zkušenosti s Krajským úřadem ve věcech ochrany památek, ale zbylých 25% má zkušenosti v tomto směru s Krajským úřadem dobré. Setkali jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si tam přišli prohlédnout historické stavby? Tabulka č. 28 velmi často občas zřídka nikdy
Graf č. 28 6 6 0 0
Setkání s turisty v historické části MPZ 0%
50%
velmi často
50%
občas
zřídka
nikdy
Polovina respondentů uvádí, že se s turisty ve městě setkává velmi často a druhá občas. Domnívám se, že tento rozdíl může být způsoben jejich rozdílnou pracovní dobou.
40
Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Tabulka č. 29 dopravní dostupnost ubytovací kapacity bezpečnost kulturní nabídka
Graf č. 29 12 6 1 1
Návrhy na vylepšení města pro turisty 5% 5% 30% 60%
dopravní dostupnost
ubytovací kapacity
bezpečnost
kulturní nabídka
Tato otázka opět byla otázkou otevřenou, a tudíž zde máme více hodnotových prvků. Všichni respondenti se shodli na tom, že by se měla zlepšit dopravní dostupnost města, polovina by také zvýšila kvalitu a množství ubytovacích kapacit a dále zde bylo zmíněno zlepšení bezpečnosti a větší kulturní nabídka v místech památek UNESCO, které do města lákají nejvíce turistů a výletníků. Pohlaví Tabulka č. 30a
Graf č. 30a
žena muž
Pohlaví
6 6
50%
50%
žena
Respondenty tvořila polovina žen a polovina mužů.
41
muž
Věk Tabulka č. 30b do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 a více
Graf č. 30b
0 0 0 2 4 6
Věk 0%
17%
50% 33%
do 17 let
18 - 25 let
26 - 35 let
36 - 45 let
46 - 55 let
56 a více
Všichni respondenti se pohybují ve věku mezi 36 a 56 a více lety. Vzdělání Tabulka č. 30c
Graf č. 30c
základní/vyučen 0 střední 2 vysokoškolské 10
Vzdělání 0%
17%
83% základní/vyučen
střední
vysokoškolské
Většina respondentů – jejich 83%, má vysokoškolské vzdělání, zbytek střední odborné. 3.2.2 Shrnutí Závěrem tohoto marketingového výzkumu bych chtěla konstatovat, že se domnívám, že se mi výzkumem podařilo zmapovat situaci ve městě a to především ve věcech, týkajících se vypracovaných projektů, plánů. Co je dle mého názoru nejdůležitější, byl zjištěn pohled a povědomí představitelů městské správy o situaci ve městě, jejich vztah k městu a také jejich vlastní zkušenosti při jednání o památkové ochraně 42
s různými institucemi, jako například s Památkovým úřadem, ale také s Krajským úřadem. Domnívám se, že došlo k naplnění veškerých cílů, na které byl kladen důraz při tvorbě tohoto marketingového výzkumu.
43
Poslední částí marketingových výzkumů tvořících osnovu celé praktické části této bakalářské práce tvoří marketingový výzkum pro občany města Třebíče a jejich pohled na turisty ve městě.
3.3 Marketingový výzkum pro občany města Třebíče a jejich pohled na turisty ve městě Předmět marketingového výzkumu Předmětem posledního marketingového výzkumu, které tvoří hlavní osu této bakalářské práce je zjistit postoje občanů města Třebíč k turistům vůbec, zjistit, jaké s nimi mají zkušenosti, zda jim přináší zvýšený cestovní ruch ve městě užitek a také zda vůbec souhlasí se snahou městské správy o zvýšení návštěvnosti ve městě. Také se zde jedná o zjištění povědomí občanů o změnách, které cestovní ruch způsobuje v oblasti životní úrovně obyvatel, zaměstnanosti, ale také o dané situaci ve městě. Respondenti Můj marketingový výzkum je zaměřen na všechny věkové a zájmové skupiny obyvatel daného města a na jejich povědomí o městě, také o zájmu obyvatel o zvýšení návštěvnosti města. Je tedy zaměřen na široké spektrum respondentů. Postup vyhodnocování výsledků Zjišťovala jsem danou situaci v blízkém okolí mého trvalého bydliště, ve městě Třebíči, a zjištěný stav je v další části mé práce vyhodnocen tabulkově, graficky, ale také slovně. Způsob zjišťování dat Potřebná data byla zjišťována způsobem přímého dotazování pomocí vyhotoveného dotazníku, ve kterém jsou použity pouze uzavřené, aby se dala zjištěná data spolehlivěji a přesněji vyhodnotit. Cíle marketingového výzkumu Cílem uvedeného marketingového výzkumu je zjistit názor občanů města Třebíče na turisty a turistiku ve městě vůbec, dále pak povědomí občanů o tom, jakým
44
přínosem je pro město cestovní ruch a jak působí nebo nepůsobí na oblast zaměstnanosti a životní úrovně obyvatelstva a co je dle mého názoru také hodně podstatné zda mají občané tohoto města vůbec zájem o zvyšování návštěvnosti města. To jsou vymezené hlavní cíle tohoto marketingového výzkumu. Plán a místo zjišťování dat V další fázi marketingového výzkumu byly zhotoveny kopie předem vytvořeného dotazníku, se kterými jsem oslovila náhodně vybrané respondenty ve městě Třebíč. Jednalo se o přímé dotazování respondentů na ulici. (Příloha č. 3) 3.3.1 Vyhodnocení marketingového výzkumu pro občany města Třebíče a jejich pohled na turisty ve městě Konkrétní otázky na respondenty a jejich vyhodnocení Jak dlouho žijete v tomto městě? Tabulka č. 31 do 1 roku 1-5 let 6-10 let 10-20 let 20-30 let nad 30 let
Graf č. 31
24 28 4 52 64 68
Doba života ve městě 10% 28%
11% 2%
22% 27% do 1 roku
1-5 let
6-10 let
10-20 let
20-30 let
nad 30 let
Většina respondentů, kteří byli osloveni s dotazníky tohoto marketingového výzkumu, se pohybovala ve věkovém rozhranní od 10 let života ve městě výše.
45
Myslíte si, že má Třebíč co nabídnout turistům? Tabulka č. 32 určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne
Graf č. 32
124 80 20 16 0
Má Třebíč co nabídnout turistům 7%
0%
8%
52% 33%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
Osmdesát pět procent respondentů se domnívá, že Třebíč má co nabídnout turistům ať už určitě nebo spíše, ale dle jejich názorů má. Také se ve vybraných respondentech našli tací jedinci, kteří si toto nemyslí a nechtěli by na tomto stavu nic měnit. Přináší Vám osobně turistický ruch ve městě nějaký užitek? Tabulka č. 33 určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne
Graf č. 33 12 40 16 96 76
Osobní užitek z turismu ve městě 5% 17%
32%
6%
40% určitě ano
spíše ano
46
nevím
spíše ne
určitě ne
Téměř ¾ respondentů se domnívá, že jim osobně turistický ruch ve městě nepřináší užitek, ale také jsem se setkala s podnikatelskými subjekty, kterým turistiky ve městě pomáhá v podnikání. Souhlasíte se snahou městské správy o zvýšení návštěvnosti města? Tabulka č. 34 určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne
Graf č. 34
152 56 12 16 4
Souhlas se snahou města o zvýšení návštěvnosti 5%
7% 2%
23% 63%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
nevím
Drtivá většina respondentů souhlasí se snahou městské správy o zvýšení návštěvnosti ve městě, ale 2 % dotazovaných si tuto skutečnost nepřeje a jsou striktně proti tomuto kroku města. Jaké máte zkušenosti s turisty? Tabulka č. 35 výborné spíše dobré dobré horší špatné
Graf č. 35 20 92 128 0 0
Zkušenosti s turisty 0% 8%
53%
výborné horší
47
39%
spíše dobré špatné
dobré
Nadpoloviční většina respondentů, jak můžeme vidět výše, má dobré zkušenosti s turisty ve městě. Nenašel se nikdo, kdo by měl s turisty velký problém. Myslíte si, že příliv turistů může přispívat k rozvoji města? Tabulka č. 36 určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne
Graf č. 36
176 56 4 0 4
Turisté a rozvoj města 0% 2% 2% 23%
73%
určitě ano
spíše ano
nevím
spíše ne
určitě ne
Devadesát šest procent respondentů se k této otázce vyjádřilo kladným stanoviskem, což je velice pozitivní situace. Došlo už nyní s rozvojem turistiky ve městě k nějaké radikálnější změně? Tabulka č. 37 určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne
28 56 64 76 16
Graf č. 37
Rozvoj turistiky a radikální změna ve městě 7%
11%
32%
23%
27% určitě ano
spíše ano
48
nevím
spíše ne
určitě ne
V této otázce se názory na odpovědi velice různí a téměř se vyrovnávají stanoviska kladná i záporná. Zvyšuje se díky vyšší návštěvnosti města zaměstnanost jeho občanů? Tabulka č. 38 určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne
Graf č. 38
16 64 48 84 28
Vyšší návštěvnost města a zaměstnanost 7%
11%
27% 35% 20% určitě ano
spíše ano
nevím
spíše ne
určitě ne
Na tuto otázku jsou opět odpovědi dost různorodé, ale sama se domnívám, převážně ze sledování dotazovaných a jejich reakcí na položenou otázku, že si většina myslí, že vyšší návštěvnost města nezvyšuje zaměstnanost jeho občanů. Zvýšila se s vyšší návštěvností města i životní úroveň místních obyvatel? Tabulka č. 39 určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne
Graf č. 39
16 68 28 92 36
Růst životní úrovně a vyšší návštěvnost 15%
7% 28%
38% 12% určitě ano
spíše ano
nevím
spíše ne
určitě ne
Také u této otázky se dle reakcí respondentů domnívám, že v jejich názorech převládla skutečnost, že si nemyslí, že by vyšší turismus ve městě nějak zvyšoval životní úroveň jeho obyvatel.
49
Využíváte také atraktivity nově vytvořené městem pro turisty? Tabulka č. 40 určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
76 60 68 36
Graf č. 40
Využívání atraktivit pro turisty 15% 32%
28% 25% určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Názory na odpovědi u této otázky se rovněž hodně liší a to hlavně z důvodu rozdílných věkových kategorií respondentů. Pohlaví Tabulka č. 41a muž žena
Graf č. 41a
108 132
Pohlaví
45% 55%
muž
žena
Při vyplňování dotazníků tohoto marketingového výzkumu tvořily 55 % respondentů ženy.
50
Věk Tabulka č. 41b
Graf č. 41b
do 17 let 0 18-25 112 26-35 28 36-45 24 46-55 48 56 a více 28
Věk 12%
0%
20%
46%
10% 12%
do 17 let
18-25
26-35
36-45
46-55
56 a více
Respondenty tvořili všechny věkové kategorie od 18 let výše. Vzdělání Tabulka č. 41c základní / vyučen střední vysokoškolské
Graf č. 41c 56 148 36
Vzdělání 15%
23%
62% základní / vyučen
Převážná většina respondentů měla středoškolské vzdělání.
51
střední
vysokoškolské
Zaměstnání Tabulka č. 41d zaměstnanec podnikatel student nepracuji
Graf č. 41d 108 28 96 8
Zaměstnání 3% 45%
40%
12% zaměstnanec
podnikatel
student
nepracuji
Nejvíce respondentů a to celých 45 % byli zaměstnanci, ale v závěsu za nimi se 40 % se tohoto marketingového výzkumu zúčastnili studenti. Zájmy Tabulka č. 41e sport divadlo muzeum historie cestování jiné
Graf č. 41e
152 76 8 36 148 52
Zájmy 11% 32% 31%
8% 2% sport
divadlo
muzeum
16% historie
cestování
jiné
Při této otázce si mohli dotazovaní zvolit více odpovědí podle jejich skutečných zájmů, proto se v tabulce hodnot objevuje větší součet než u ostatních otázek. 3.3.2 Shrnutí Tímto marketingovým výzkumem se mi podařilo dosáhnout zjištění cílů, které jsem si na počátku výzkumu určila jako stěžejní. Většina respondentů věří, že Třebíč má co nabídnout turistům, ale jim osobně turistika ve městě nepřináší téměř žádný užitek. Co se týče zkušeností s turisty, dotazovaní se shodovali na tom, že s nimi
52
mají zkušenosti dobré a tudíž podporují další snahu města o zvýšení jeho návštěvnosti a v podpoře turistiky vůbec. Domnívám se, že s růstem návštěvnosti města se bude město více rozvíjet, ale do nynější doby k žádné výrazné změně ve městě nedošlo. K tomu, aby došlo díky turistice ke zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně občanů města, by se musela provést veliká řada změn hlavně ve věcech poskytovaných služeb, ať už ubytovacích, stravovacích, rekreačněkulturních nebo sportovních, které jsou dle mého názoru dosud nedostačující a s jejich nárůstem by vznikaly také nové pracovní příležitosti. Atraktivity vytvořené jak pro občany města, tak pro rozvoj turistiky, jako například bazén, různá sportoviště a cyklostezky, většina respondentů výzkumu využívá a to hlavně dotázaní mladší generace. Ostatní se raději věnují historii, návštěvě muzeí a také divadel. Dle mého názoru jsem vyhodnocením tohoto marketingového výzkumu splnila požadované cíle a požadavky.
53
4. ZÁVĚR Závěrem mé bakalářské práce bych se ráda pokusila o zhodnocení a stručné shrnutí všech marketingových výzkumů, které tvoří hlavní osu praktické části práce, a také uvedu vlastní názory na toto téma. První marketingový výzkum týkající se občanů Městských památkových zón potvrdil moji vizi a ukázal, že občané mají zájem o ochranu památek ve městě a vědí, že se zástupci městské správy snaží o podporu regenerace města. Občané si také velice dobře uvědomují, jak důležité je, že je Třebíč MPZ a v dnešní době hlavně také památkou UNESCO, jaké výhody to má pro město, ale také pro ně. Samozřejmě spatřují bezpochyby i nedostatky, kterých je nepoměrně méně. Ve druhém marketingovém výzkumu byl zjištěn pohled a povědomí představitelů městské správy o situaci ve městě, jejich vztah k městu, zkušenosti s různými institucemi, ať už s Památkovým úřadem nebo s úřadem Krajským. V tomto výzkumu bylo prokázáno, že představitelé města, kteří dotazník vyplňovali, mají perfektní přehled nejen o dokumentech, které má město vypracované pro rozvoj města, jeho strategii nebo regeneraci, ale také o situaci, která zde je a o stavu služeb, které je nutné změnit, aby město bylo schopně přilákat více turistů. V posledním výzkumu jsem se zabývala zjišťováním vztahu občanů k turistům vůbec, jejich postojem k nim a snahou o podporu turistiky ve městě. Podařilo se dokázat, že i když respondentům osobně turismus ve městě ve většině případů nepřinášel žádný užitek, mají zájem o zvýšení návštěvnosti města, které má turistům hodně co nabídnout. Do nynější doby ve městě nedošlo k žádné radikálnější změně pro přilákání turistů, což se domnívám není zrovna dobře. Jakmile se zvýší počet kvalitně poskytovaných služeb ve všech směrech, přiláká tento stav turisty a je zde možnost zvýšení zaměstnanosti a v zápětí také životní úrovně obyvatel města a jeho blízkého okolí. V teoretické části práce jsem uvedla projekty, které jsou městem připravovány nebo postupně uskutečňovány. Domnívám se, že by se přednostně měla vyřešit dopravní dostupnost města, zlepšit kvalita silnic, ale hlavně také zvýšit kapacita parkovacích míst ve městě. Toto vše je v Programu regenerace MPZ Třebíč uvedeno, ale bylo by dobré toto uspíšit, jelikož toto je jeden z hlavních problémů, které do města přivádí
54
omezené množství turistů. Dalším problémem je dle mého názoru nedostačující ubytovací kapacita a kvalitní stravovací služby. Dokud nebude mít město kvalitně vybudovanou materiálně-technickou základnu pro cestovní ruch, nemůže počítat se zvýšením návštěvnosti ve městě, o kterou se snaží. Co se týče občanů města, myslím si, že by pro ně měla městská správa dělat v určitých intervalech besedy, ve kterých by se ti, kteří mají zájem si rozšířit obzory ve věci regenerace města, možnosti získání finanční podpory na obnovu památek ve městě nebo v části MPZ, dozvěděli potřebné informace. Domnívám se, že by se tyto besedy mohly stát nenucenou formou vzdělávání a také zvyšováním informovanosti občanů, což by bylo určitě ku prospěchu města. Co se marketingových výzkumů týče, myslím si, že jsem dosáhla zjištění stanovených cílů práce. Na téma města Třebíče již bylo velké množství prací již napsáno, ale tato práce jistě není poslední, která se tohoto města týká. Mám Třebíč ráda a myslím si, že je zde stále spousta věcí pro mě neznámých a budu se nadále snažit je objevovat.
55
5. INFORMAČNÍ ZDROJE 1) ZEJDA, Radovan. Třebíčsko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 1. vydání. Tišnov: SURSUM, 2001. ISBN 80-85799-83-9. 2) FIŠER, Rudolf - NOVÁČKOVÁ, Eva – UHLÍŘ, Jiří. Třebíč: Dějiny města I. Brno: Blok, 1978. 47-012-78. 3) JANÁK, Jan. Třebíč: Dějiny města II. Brno: Blok, 1981. 47-004-81. 4) FIŠER, Rudolf. Třebíč: Z historie benediktinského opatství. Třebíč: FIBOX, s.r.o., 2004. ISBN 80-85571-18-8. 5) FIŠER, Rudolf. Třebíč: Město a čas. Třebíč: FIBOX, s.r.o. ISBN 80-85571-06-4. 6) ZEJDA, Radovan – HEDBÁVNÝ, Miroslav – JINDRA, Pavel – BENDA, Petr – RICHTER, Karel. Osobnosti Třebíčska. Třebíč: Akcent, 2000. ISBN 80-7268-104-4. 7) KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Třebíče. Brno: Cerm, 2003. ISBN 80-7204-285-8. 8) FIŠER, Rudolf – PUCHNAR, František. Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. FOTEP, 2003. ISBN 80-902921-5-1. 9) Informační materiály Kvízu Třebíč. Průvodce městem. Třebíč, 2006 10) Dokumenty Městského úřadu Třebíč. SWOT analýzy mikroregionu Třebíčsko. 11) Dokumenty Městského úřadu Třebíč. Přihláška do soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2008. 12) Dokumenty Městského úřadu Třebíč. Programové prohlášení Rady města Třebíče pro volební období 2006 – 2010. 13) Dokumenty Městského úřadu Třebíč. Program regenerace Městské památkové zóny Třebíč – 2007. 14) http://www.trebic.cz
56
6. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK UNESCO
Organizace pro vzdělání, vědu a kulturu OSN
OSN
Organizace spojených národů
MPR
Městská památková rezervace
MPZ
Městská památková zóna
Kvíz
Informační a turistické centrum v Třebíči
SWOT analýza
Analýza silných a slabých stránek a také příležitostí a hrozeb města.
57
7. PŘÍLOHY 1) Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 2) Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón 3) Dotazník pro občany měst a jejich názor na turisty 4) SWOT analýza oblasti obyvatelstvo a bydlení
5) SWOT analýza oblasti cestovní ruch
58
Příloha č. 1 Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a mám zde trvalé bydlím zde ve vlastním bydliště a bydlím zde domě (bytě) v nájmu
jsem vlastníkem rekreačního objektu
Jiný *)
*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru. 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let 10 -20 let 20 -30 let nad 30 let 3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom ani mne to poprvé nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? tuším, ale nevím nic vím, jako příklad nevím konkrétního uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? tuším, ale nevím nic vím, jako příklad nevím konkrétního uvedu…………………………………………… 6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ano ne pokud ano, v jaké souvislosti?................................................................... 7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? nedovedu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne posoudit 8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? jde o obnovu jde o finanční podporu tuším, čeho nikdy jsem o majitelům památkově infrastruktury by se mohl něm neslyšel historického centra města chráněných domů na obnovu týkat (ulice, kanalizace atd.) z prostředků státu a města 9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často občas zřídka nikdy
10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? nedovedu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne posoudit 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte?
jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím
jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě
je tu bydlení jako v každém jiném městě
nelíbí se mi tady a klidně bych raději šel bydlet bych se jinam odstěh oval někam jinam
12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) vydat zlepšit stav nemám zájem, aby zlepšit vybudovat další propagační silnic a sem jezdilo více pořádek a informační tiskoviny o veřejných turistů vzhled středisko městě prostranství přispět občanům na opravy domů
jiná opatření, která?....
13. Údaje o Vás: muž žena pohlaví do 17 let 18-25 věk základní/vyučen vzdělání trvale zde kde pracujete nebydlím zamě zaměstna soukromý stpodnikatel -nec nání Místo:
26-35 36-45 střední v tomto městě
46-55 56 a více vysokoškolské dojíždím za prací nepracuji
v domácnosti, mateřská dovolená
Student v nezaměst (ka) důchodu -naný
Tazatel:
Datum:
Příloha č. 2 Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města…Město Třebíč Jde o: a) městkou památkovou rezervaci (MPR) zónu (MPZ) 1. Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta tajemník 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete
b) městskou památkovou
jiná……………………
10 -20 let
20 -30 let
nad 30 let
3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce…………… nevím 4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? urbanistickou jiný typ územně-plánovací územní plán regulační plán studii dokumentace 5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? uvažujeme o jeho má plán z roku …………… je připravován zpracování 6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? uvažujeme o jeho má plán …………………… je připravován zpracování 7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o jejím velmi aktivní
formální
zřízení
ne a ani nám nechybí
8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vaší MPR (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem? nedovedu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne posoudit 9. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? nedovedu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne posoudit 10. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………… 11. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………… 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vaším pověřeným městským úřadem? ……………………………………………………………………………………………
13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ……………………………………………………………………………………………… 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? …………………………………………………………………………………………… 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří tam přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 16. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? …………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: muž žena pohlaví do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání Místo: Tazatel: Datum:
Příloha č. 3 Dotazník pro občany měst a jejich názor na turisty 1) Jak dlouho žijete v tomto městě?? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let
10 -20 let
20 -30 let
2) Myslíte si, že má toto město co nabídnout turistům?? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne
nad 30 let určitě ne
3) Přináší Vám osobně turistický ruch ve městě nějaký užitek?? spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne určitě ano 4) Souhlasíte se snahou městské správy o zvýšení návštěvnosti města?? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 5) Jaké máte zkušenosti s turisty?? výborné spíše dobré dobré
horší
špatné
6) Myslíte si, že příliv turistů může přispívat k rozvoji města?? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 7) Došlo už nyní s rozvojem turistiky ve městě k nějaké radikálnější změně?? spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne určitě ano 8) Zvyšuje se díky větší návštěvnosti města zaměstnanost jeho občanů?? spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne určitě ano 9) Zvýšila se s vyšší návštěvností i životní úroveň místních obyvatel?? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 10) Využíváte také atraktivity nově vytvořené městem pro turisty (př. bazén, turistické stezky, cyklostezky …)?? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 11) Údaje o Vás žena pohlaví muž 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk do 17 let základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec podnikatel student nepracuji zaměstnání divadlo muzeum historie cestování jiné zájmy sport
Příloha č. 4 SWOT ANALÝZA OBLASTI OBYVATELSTVO A BYDLENÍ S – silné stránky Relativně vysoká hustota zalidnění oblasti mikroregionu. V minulosti vysoce atraktivní území pro bydlení, v současnosti stabilizace obyvatelstva. Ve srovnání s ČR značně vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva, vysoká porodnost naproti tomu velmi nízká úmrtnost. Příznivá věková struktura obyvatel ve srovnání s ČR a krajem Vysočina. Vysoký podíl dětské složky populace, zároveň i vysoký podíl osob v produktivním věku (počet osob v produktivním věku neustále roste). Velmi nízká hodnota indexu stáří, hlavně ve srovnání s průměrem za ČR. Nízký průměrný věk populace mikroregionu. Velmi vysoký podíl trvale obydlených domů v mikroregionu ve srovnání s ČR. Vyšší podíl trvale obydlených bytů na území mikroregionu. Existence přirozeného střediska nejen mikroregionu (město Třebíč), které je schopno obsloužit nejen oblast mikroregionu ale i celé široké okolí. Město Třebíč jedno z nejvýznamnějších sídel kraje Vysočina. O – příležitosti Zlepšení dopravní dostupnosti malých obcí, pomůže udržet místní obyvatelstvo. Udržení současné věkové struktury obyvatelstva může kladně ovlivnit vývoj přirozeného přírůstku. Využití neobydlených domů pro rekreaci atd. Podpora individuální bytové výstavby a revitalizace domů může vést k růstu počtu obyvatel.
W – slabé stránky V demografickém vývoji značně velké rozdíly mezi městem Třebíčí a zbylými vesnicemi. Nerovnoměrné zastoupení mužů a žen ve struktuře populace mikroregionu. Oblast mikroregionu se vyznačuje vysokou koncentrovaností obyvatelstva (exponovaná území X periferní oblasti). Nízká migrační atraktivnost území, vnitroregionální rozdíly atraktivitě území. Poměrně vysoké tempo úbytku osob v předproduktivním věku. Relativně nepříznivé trendy ve vývoji poproduktivního obyvatelstva ve srovnání se situací v ČR. Horší technický stav a zastaralost domovního fondu zejména v menších obcích mikroregionu.
T – ohrožení Pokračující nepříznivé depopulační procesy mohou vést k vylidňování periferních oblastí. Pokračující nepříznivé tendence v oblasti celkového přírůstku mohou vést k prohlubování regionálních disparit (jádro X okrajové části). Nepříznivý demografický vývoj může vést k zhoršení věkové struktury obyvatelstva. Nepříznivé tendence ve věkové struktuře obyvatel mohou vést k zvyšování přirozeného úbytku obyvatel. Zhoršování technického stavu a nedostatečný potenciál domovního fondu může podporovat depopulační trend.
Příloha č. 5 SWOT ANALÝZA OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU S - silné stránky Geografická poloha mikroregionu (dosažitelnost mikroregionu v rámci denní zahraniční návštěvnosti). Velmi kvalitní přírodní a životní prostředí (ekologicky jedna z nejkvalitnějších oblastí ČR), dlouhodobá poptávka domácí návštěvnosti. Nabídka zajímavých turistických atraktivit mezinárodního významu (Třebíč), městská turistika. Množství dobře značených turistických cest. Existující síť cyklotras, napojená na celostátní systém dálkových tras. Velký počet kulturních památek (i nadregionálního významu). Památkové zóny. Dostupnost prostředků na rozvoj přeshraniční spolupráce (Phare CBC) pro mikroregion.
W - Slabé stránky Celkově ještě nedostatečná vybavenost území turistickou infrastrukturou (ubytovací, sportovně – rekreační služby, nabídka venkovské turistiky, koupaliště, zatím malé využití vodních ploch), značná letní sezónnost, málo příležitostí pro zimní turistiku. Celkově nedostatečná kvalita turistických služeb (značná rozdílnost úrovně). Stále ještě špatný stav památek a historických objektů (ohrožení image oblasti). Zatím málo turistických programů a tras (pro domácí i zahraniční návštěvníky) s komplexním zajištěním služeb. Ve vztahu k zahraničním regionům – mikroregion nemá přímého zahraničního souseda.
O - Příležitost Využití potencionálu cestovního ruchu, povede k zvýšení výkonnosti ekonomiky. Využití volného venkovského méně kvalitního bytového fondu pro rekreaci obyvatelstva (chalupářství a pronájmy objektů). Zlepšení stavu památek a historických objektů (image mikroregionu). Zvýšení počtu turistických programů a tras (pro domácí i zahraniční návštěvníky) s komplexním zajištěním služeb. Využít možnosti spolupráce veřejné správy, neziskového i soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu. Podporovat zařazení vybraných památek do seznamu UNESCO. Vytváření pracovních míst v turistickém ruchu (snižování nezaměstnanosti). Velmi kvalitní možnosti pobytové venkovské turistiky (např. ozdravné pobyty dětí, rodinná rekreace na venkově, agroturistika), vedle již existující poměrně významné funkce druhého bydlení. Rozvoj (budování) cyklotras a cyklostezek. Kulturní a sportovní festivaly a soutěže i mezinárodního významu. Spolupráce s ostatními mikroregiony v ČR.
T - Ohrožení prezentace Nedostatečná památkového fondu a jeho využití Nedocenění významu kulturního a přírodního bohatství mikroregionu. Omezování finančních prostředků pro provoz muzeí, knihoven a galerií. Nedostatek financí pro údržbu a péči o památky. Rizika kapitálové návratnosti do budování turistické infrastruktury. Konkurence naší a rakouské turistické nabídky. Omezení mezinárodních programů přeshraniční spolupráce (CBC Phare)
