Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava Katedra cestovního ruchu
Bakalářská práce
PSYCHOLOGIE PRÁCE S VYBRANOU SKUPINOU ÚČASTNÍKŮ CESTOVNÍHO RUCHU
Vedoucí práce: PhDr. Eva Pulkrábková
Autor práce: Vlasta Krejčí Studijní obor: cestovní ruch Ročník: 2008/2009
2009
Abstrakt Tato bakalářská práce obsahuje popis kempu v Borové u Poličky, jeho umístění a služby, které nabízí. Součástí práce je také rozbor předpokladů cestovního ruchu v dané destinaci. Jsou to nejen soubory historických a přírodních památek, ale také kulturní a společenské vyžití v okolí. Hlavní částí práce je grafické vyhodnocení a interpretace dotazníku, který byl administrován (červenec, srpen, 2008) klientům výše zmíněného kempu. Analýzou výsledků byl vytvořen profil klienta kempu. Klíčová slova: kemp, východní Čechy, Camping Borová, profil klienta kempu. This work includes a description of the Camping Borová, its location and services offered. Part of the work is an analysis of the assumptions in the tourism destination. There are not only historical and natural heritage, but also cultural and social life in the neighborhood. The main part of the work is a graphic evaluation and interpretation of the questionnaire, which was presented (July, August, 2008) to clients above-mentioned camp. Analysis of the results was created profile of camp’s client. Key words: camp, eastern Bohemia, Camping Borová, profile of camp’s client.
Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi jakýmkoli způsobem pomáhali při vzniku této práce. Zvláště děkuji vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Evě Pulkrábkové za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce a majiteli Campingu Borová, že mi umožnil v jeho kempu provádět výzkum.
Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
15. prosince 2008
Obsah 1.
Úvod ........................................................................................................... 2
2.
Popis kempu.............................................................................................. 4
3.
2.1.
Ubytovací kapacity ..................................................................................... 5
2.2.
Služby v obci Borová .................................................................................. 6
2.3.
Propagace ................................................................................................... 7
2.4.
Konkurence ................................................................................................. 8
2.5.
Ceník služeb kempu ................................................................................... 9
Předpoklady cestovního ruchu v okolí kempu ..................................... 10 3.1.
3.1.1.
Chráněné krajinné oblasti ...................................................................................... 12
3.1.2.
Přírodní památky mimo oblasti CHKO .................................................................. 13
3.2.
4.
5.
Přírodní předpoklady .................................................................................11
Kulturně správní předpoklady ..................................................................14
3.2.1.
Kulturní památky.................................................................................................... 14
3.2.2.
Kulturní zařízení a akce ......................................................................................... 20
3.2.3.
Sportovní vyžití ...................................................................................................... 21
3.2.1.
Důležité instituce podporující cestovní ruch .......................................................... 22
Prezentace výsledků výzkumu .............................................................. 24 4.1.
Grafické znázornění výsledků ...................................................................24
4.2.
Interpretace ................................................................................................37
4.3.
Profil návštěvníka kempu ..........................................................................40
Závěr ........................................................................................................ 42
Literatura......................................................................................................... 44 Zdroje obrázků ............................................................................................... 45 Seznam tabulek .............................................................................................. 47 Seznam grafů.................................................................................................. 47 Seznam obrázků ............................................................................................. 48
1
1. Úvod Během letních měsíců a také v celoročním průměru, jsou nejčastějším druhem ubytování hotely nižší kategorie a penziony. Kempy, které mají během léta hlavní sezónu, jsou v počtu ubytovaných hostů až na jednom z posledních míst. Kempy, chatové osady a tábořiště jsou ubytovacími zařízeními, která nabízí nejnižší úroveň ubytování. Z dřívějších dob zůstala po celé republice hustá síť těchto zařízení. Protože návštěvnost kempu již není tak vysoká jako v předchozích letech, část těchto ubytovacích zařízení již zanikla. Dříve byly kempy majetkem obcí nebo jiných institucí, ale v dnešní době jsou častěji v soukromém vlastnictví. To je vidět i na úrovni ubytování, která se od minulých let zvýšila. Kempy, jako jiná ubytovací zařízení mají také kategorizaci na základě hvězdiček. Na webových stránkách statistického úřadu jsou zveřejněny údaje o návštěvnosti jednotlivých krajů. Pardubický kraj a kraj Vysočina jsou jedny z nejméně navštěvovaných oblastí České republiky. Hosté využívají všechny druhy hromadných ubytování. Nejméně navštěvovanými ubytovacími zařízeními jsou kempy a chatové osady. Každý, kdo někdy bydlel v kempu nebo podobném zařízení, ví, že nenabízí vysoký komfort služeb. Jak je možné, že při těchto podmínkách k podnikání, najdeme v této oblasti určité množství kempů, které jak se zdá prosperují? Úkolem této bakalářské práce je zjistit jací jsou nejčastější klienti kempu a z jakých důvodů ho navštěvují. Abychom dostali odpovědi na tyto otázky, je nutné provést výzkum u klientů kempů. Pro tento účel byl vybrán Camping Borová, který se nachází ve východních Čechách. Protože dotazovaní jsou pouze klienti tohoto kempu, je nutné, se seznámit s podmínkami, které kemp nabízí. Součástí této práce je podrobný popis kempu, jeho umístění a služby, které nabízí a které jsou v jeho dosahu. Aby kemp uspěl v konkurenčním boji o zákazníky, nestačí mu pouze kvalitní nabídka služeb, ale velice důležité je i jeho okolí. Z těchto důvodů lze v práci nalézt i předpoklady cestovního ruchu v jeho blízkosti. Jsou to nejen soubory historických a přírodních památek, ale také kulturní a společenské vyžití v okolí. Z hlediska návštěvnosti jsou důležité organizace, které se zabývají rozvojem cestovního ruchu.
2
Závěrečná část práce profiluje klienty, kteří preferují ubytování v kempech a snaží se odpovědět na různé otázky, např. Z jakých důvodů zůstávají věrni kempu? Jaké je jejich demografické složení? Jak si kempy vybírají a jak hledají informace o nich. Jaké jsou jejich požadavky a co jim nevyhovuje? Byl proveden pokus o co nejvýstižnější profil uživatele kempu.
3
2. Popis kempu Stanislav Stodola-Camping Borová
tel:
+420 461 743 157
Borová u Poličky 339
mobil:
+420 603 731 404
569 82 Borová u Poličky
email:
[email protected]
IČO: 43507085
web: www.campborova.cz
DIČ: CZ521101379 Camping se nachází ve východočeské vesnici Borová u Poličky. Tato obec je součástí okresu Svitavy. Ten katastrálně spadá pod Pardubický kraj. Počet obyvatel se pohybuje kolem 1000 lidí. Poloha obce je pro cestovní ruch velmi výhodná. Leží na hlavním silničním tahu, který spojuje bývalá okresní města Svitavy a Havlíčkův Brod. Součástí vesnice je železniční stanice na trase Svitavy-Žďárec u Skutče. Také zde často zastavují dálkové autobusy do Prahy, Hradce Králové, Pardubic nebo do Třeboně. Vesnice se nachází v údolí typickém pro Českomoravskou vysočinu. Protéká tudy Černý potok, který je po obou stranách obklopen rodinnými domy. Severní část obce spadá pod CHKO Žďárské vrchy. Tato instituce reguluje výstavbu nových domů. Průměrná nadmořská výška je 600 m. n. m. a nejvyšším bodem je Betlémský vrch (748 m. n. m.). Camping leží v krátké vzdálenosti od hlavní silnice, ale je dostatečně daleko, aby hluk z dopravy nerušil hosty. Areál dříve býval ve vlastnictví obce a stávající
majitel
provozovatele.
byl
Teď
je
ve
funkci
soukromým
majetkem pana Stanislava Stodoly, který zde se svou rodinou podniká na základě živnostenského oprávnění. Obec vlastní už jen několik chatek. Od té doby co kemp vlastní,
dost
pozvedl
jeho
úroveň
a zrenovoval některé části. Přistavil novou
Obrázek 1: Letecký plán kempu.1
multifunkční budovu, kde se nachází společné sociální zařízení a nechal zbudovat bazén, který v létě vyhřívá. Bazén se stal jedním z největších lákadel jeho kempu. 4
Rozloha areálu je 3,5 ha. Celý jeho prostor je oplocený a jediná přístupová cesta je chráněna bránami a turniketem. Ubytování je zde poskytováno buď ve vlastním zařízení (stany) nebo v chatkách a apartmánech. Provozní doba je od května do října. V apartmánech je možné se ubytovat celoročně. Oblíbené jsou např. Silvestrovské pobyty. Hlavní nabídkou během letních měsíců, jsou týdenní pobyty v chatkách či apartmánech s možností stravy. Mimo hlavní sezónu je kemp vhodným místem pro pořádání škol v přírodě nebo školních výletů. Celková kapacita kempu je 108 lůžek v chatách a 30 lůžek v apartmánech. Volná plocha v areálu nabízí prostor pro postavení asi 50 stanů.
2.1.
Ubytovací kapacity
Chaty Bez sociálního zařízení (společné v multifunkční budově), spolu s jejich názvy: •
šestilůžkové „Vysočina“ (6),
•
čtyřlůžkové „Orlice“ (10),
•
třílůžkové „Lenka, Unimo“ (4),
•
dvoulůžkové „Malá“ (2).
Se sociálním zařízením: •
čtyřlůžkové (6).
Apartmány se sociálním zařízením (6).
Obrázek 4: Multifunkční budova s apartmány.2
Obrázek 2: Chaty pro dvě osoby.2
Obrázek 3: Chaty pro čtyři osoby se sociálním zařízením.2
Všechny typy chatek jsou vybaveny přímotopy na elektřinu, elektrickým světlem a zásuvkami. Každý klient má k dispozici je čisté povlečení. Ke každé chatce také patří vlastní ohniště. Všechny, až na dvoulůžkové mají vlastní ledničku. Domky jsou 5
zařízeny základním nábytkem. Vlastním sociálním zařízením a kuchyňským koutem jsou vybaveny chaty „Nora“. Apartmány mají také základní vybavení s kuchyňským koutem a sociálním zařízením. Dle potřeby je možná přistýlka. Díky tomu může být celková kapacita jednoho apartmánů až pět osob. Společné prostory kempu Dále
je
součástí
kempu
již
zmíněná
multifunkční budova, ve které jsou společné záchody, umývárny a sprchy. V budově je volně přístupná společenská místnost a v zimních měsících je možné využít saunu. V objektu, k dispozici
kde další
se
nachází
recepce
společenská
je
3 místnost Obrázek 5: Vyhřívaný bazén.
s televizí, kuchyňka s vařiči a malý kiosek pro základní potřeby klientů. Součástí areálu jsou 2 stoly na stolní tenis, 2 biliárové stoly a hřiště. Nejnovější částí je bazén, který je během několika posledních let v období od června do září, vyhříván. Mimo oplocený areál kempu, ve vzdálenosti 150 m, je restaurace U Dostálů, která je také součástí kempu. Je ve vlastnictví rodiny pana Stodoly. Díky tomu je možné pro klienty v restauraci zajistit polopenzi nebo snídani. Mimo to, funguje jako normální restaurace. Vlastní zařízení Pokud nechce host využít nabízené ubytovací kapacity, může si v kempu postavit vlastní stan na deseti vytyčených místech s přípojkou na elektřinu nebo na volné ploše s osvětlením.
2.2.
Obrázek 6: Místo pro karavany a stany.
3
Služby v obci Borová
Pro kemp je důležité i jeho zázemí v obci. Její počet obyvatel je celkem vysoký, proto zde můžeme najít dostatečnou nabídku služeb, kterou využívají nejen obyvatelé vesnice, ale také návštěvníci. 6
Patří sem: obchod s potravinami (Diskont Lev), sportovní areál (2 tenisové kurty s tartanovým povrchem, volejbalové hřiště s povrchem umělé trávy, hřiště na malý fotbal, tenisová zeď, minigolf) http://www.borova.cz/sportovni-areal/, restaurace (Hospoda u lesa, Restaurace u Škopka), benzínová čerpací stanice, autoservis, pneuservis, zdravotní středisko, pošta, kadeřnictví, kosmetika, Pekárna Borová (prodej čerstvého pečiva vyráběného tradičním způsobem).
2.3.
Propagace
Kemp je specializován na týdenní pobyty v chatkách se stravou formou polopenze nebo snídaně. Je zde snaha o vypěstování image klidného, rodinného prostředí s přátelským vystupováním personálu. Od té doby co je areál vybaven vyhřívaným bazénem a novou multifunkční budovou, nemá o dostatek klientů nouzi. Asi třetina hostů se sem každý rok vrací. To je důkazem toho, že jsou zde spokojeni. Proto není nutná velká propagační kampaň, ale aby to tak zůstalo i nadále, musí svoji existenci připomínat. Kemp má vlastní informační tabule v blízkosti památek v okolí. Další způsob propagace s největší účinností, je po internetu: Vlastní webové stránky www.campborova.cz Stránky jsou vytvořeny a průběžně upravovány majitelem kempu panem Stanislavem Stodolou. Jejich grafická úprava není nejvyšší úrovně, ale stránky jsou přehledné a poskytují všechny důležité informace. Jsou vytvořeny ve čtyřech jazykových verzích (česky, anglicky, německy a holandsky). Nejdůležitější částí je rezervační formulář, který je prakticky jedinou možností rezervace. Telefonické objednávky nejsou přijímány z důvodu neúplnosti a nepřesnosti. Inzerce na jiných serverech Pro inzerci kempu je důležité specializovat se na nejrozšířenější servery, které nabízejí podobné ubytování. Proto jsou inzeráty umístěny na serverech: www.ceskehory.cz, http://expedice.rps.cz/,
www.firmy.cz,
www.dokempu.cz,
www.penziony.cz,
www.ceske-kempy.cz, www.pocechach.cz, www.info-cechy.cz. Členství v Kempy a chatové osady ČR (www.camp.cz) Toto živnostenské společenstvo je dobrovolnou, neziskovou organizací, která slučuje podnikatele působící jako majitelé či provozovatelé kempu a chatových osad. Jeho cílem je prosazování a dodržování etických norem v tomto oboru podnikání, společná 7
propagace na veletrzích, vytváří vlastní webové stránky a sledují trendy v cestovním ruchu. Jedním z důležitých úkolů organizace je certifikace kempů a chatových osad. Je prováděna udělováním hvězdiček.
2.4.
Konkurence
Tato oblast nabízí několik hlavních turistických atrakcí. Patří sem např. zámek Litomyšl, Sečská přehrada, Budislavské skály, rybník Milovy a město Polička. Konkurenční ubytovací zařízení jsou situovány hlavně blízko těchto turistických cílů. Kempy, chatové osady, ubytovny, které jsou svým typem ubytování, cenou, nabídkou služeb schopny konkurovat Campingu Borová: Seč •
U Letadla**kemp, Seč - http://www.autocamp.estranky.cz
•
Kráskov kemp, Seč - http://www.kemp.cz
•
Knopáč***kemp, Seč - http://www.autokempink.pardubicko.com
•
Autokemp Pláž, Seč - http://www.mestosec.cz/informacni-centrum/kemp-sec
Budislav •
Turistická ubytovna Toulovec, Proseč
•
Rekreační zařízení TOS Svitavy, Budislav
•
Rekreační středisko Budislavské chaty, Budislav http://www.budislav.infobec.cz
Litomyšl •
Primátor***kemp, Litomyšl - http://www.camplitomysl.cz/
•
Rekreační zařízení Mladčov, Litomyšl - http://www.heurekaok.cz/
Polička •
Chatová osada, kemp SK Polička, Polička
•
Rekreační areál Motýlek, Svojanov - http://www.motylek-rekreace.cz/
•
Hotel Otakar chatová osada, Bystré
Milovy •
Kemp Milovy* - www.snezne.cz/firmy-sluzby/1475-kemp-milovy/ 8
2.5.
Ceník služeb kempu Ubytování v chatách, apartmánech ceny jsou za 1 osobu/1 týden, v závorkách za 1 osobu /1 noc.
chaty "NORA" s vlastním sociálním zařízením "APARTMÁNY" s vlastním sociálním zařízením
a) 1960 (280) b) 1575 (225) c) 1960 (280) a) 1680 (240) b) 1365 (195) c) 1680 (240) a) 1120 (160) b) 910 (130)
chaty "MALÁ" - 2 lůžka, "LENKA", "UNIMO" - 3 lůžka, "ORLICE" - 4 lůžka, "VYSOČINA" - 6 lůžek, bez sociálního c) 1120 (160) zařízení V ceně je zahrnuto: ubytování Platí pro: vyhřívaný bazén a) za 1 dospělou osobu b) za 1 dítě od 4 do 12 let c) za 1 volné lůžko
a) 2660 b) 2170 c) 1960 a) 2380 b) 1960 c) 1680 a) 1820 b) 1505
a) 3255 b) 2660 c) 1960 a) 2975 b) 2450 c) 1680 a) 2415 b) 1995
c) 1120
c) 1120
ubytování vyhřívaný bazén snídaně úschova kol
ubytování vyhřívaný bazén polopenze úschova kol
Tabulka 1: Ceník chat a apartmánů.
Ubytování ve vlastním zařízení hosta ceny jsou za 1 noc Samostatné ohraničené místo 100 m2 (nutná rezervace) pro: auto + velký stan + malý stan + přípojka elektřiny. místo pro stan 2-3 osoby místo pro stan 4 osoby a více dospělá osoba dítě od 4 do 15 let (děti do 4 let zdarma)
400 65 85 65 45
Ceny společné pro chaty a vlastní zařízení hosta ceny jsou za 1 noc osobní automobil přenocování v autě (ne obytné) motocykl dodávka poplatek za psa úschova jízdního kola (nepovinné) volně přístupná sprcha poplatek OU
65 150 30 80 55 20 10 10
Tabulka 2: Ceník stanů a ostatní.
Všechny ceny jsou uvedeny v českých korunách.
9
3. Předpoklady edpoklady cestovního ruchu v okolí kempu Přestože Pardubickýý kraj patří pat mezi jeden z nejméně navštěvovaných vovaných regionů region této republiky, okolí kempu má výborné předpoklady p edpoklady pro cestovní ruch. ruch Tato oblast má nádhernou přírodu, írodu, množství historických památek a širokou nabídku služeb. služeb Nebýt těchto aspektů nebyla by existence kempu možná. Svou polohou zasahují předpoklady př cestovního ruchu v okolí kempu do tří t turistických oblastí. Jsou to Chrudimsko-Hlinecko, Chrudimsko Českomoravské komoravské pomezí (Svitavsko) a Vysočina. Na přiložené mapě je pozice kempu znázorněna stanem.
Obrázek 7: Mapa okolí. 4
10
3.1.
Přírodní předpoklady
Tyto regiony najdeme na východě České republiky. Regiony Chrudimsko-Hlinecko a Svitavsko patří do Pardubického kraje. Vysočina je součástí stejnojmenného kraje. Pro tyto regiony je charakteristická rozmanitost krajiny. Reliéf krajiny není stejný. Část, která zasahuje do Českomoravské vrchoviny, se pohybuje ve vyšších nadmořských výškách (průměrná výška Žďárských vrchů je 659 m. n. m.). Nachází se zde mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Zbytek oblasti, která zahrnuje Svitavsko, se pohybuje v nižších nadmořských výškách, např. město Litomyšl leží ve výšce 400 m. n. m. Klimatické podmínky jsou v těchto regionech také odlišné. Oblast výše položená nabízí chladnější léto a horší zimy než v oblastech nižších. V tomto regionu je také hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj. Pramení zde řeky: Svratka, Svitava, Sázava a Chrudimka. Nejnavštěvovanější vodní plochy regionu jsou: Rybníky: Velké Dářko, Medlov, Sykovec, Milovy, Hořička, Petráň, Velký Zalešský rybník, Velký Košíř, Hvězda. Říční vodní nádrže: Vír na řece Svratce Seč na Chrudimce Vodní nádrž Hamry na Chrudimce Pilská vodní nádrž na Sázavě
11
3.1.1. Chráněné krajinné oblasti CHKO Žďárské vrchy (vyhlášena v r. 1970) Rozkládá se na rozloze 709 km2 v blízkosti měst Žďár nad Sázavou a Nové město na Moravě. Necelých 50 % její rozlohy tvoří lesy. Jejím charakteristickým rysem je pestré střídání luk, polí a lesů. Území se vyznačuje typickými více či méně zaoblenými vrchy s širokými údolími. Pro turisty je tato oblast zajímavá díky přírodním památkám. Často navštěvované jsou rulové skály: Devět skal – Rozsáhlý
skalní
systém,
jehož
vrchol
je
nejvyšším
bodem
Žďárských vrchů. Čtyři Palice – Skalní útvary vymodelované zvětráváním do tvaru připomínajícího 4 hlavy. Drátenická skála – Rulová skála zvětralá do podoby mohutné hradby. Malinská skála – Skupina skal na hřebenu nad milovským rybníkem. Milovské perníčky – Na vrcholu skal vytvořeny zvětráváním skalní mísy, zvané perníčky. Rybenské perníčky – Se stejnými prvky jako předchozí památka. Zkamenělý zámek – Podkovitě vytvarované skály připomínající hradby hradu. CHKO Železné hory (vyhlášena v r. 1991) Rozloha této oblasti je 284 km2. Typické je pravidelné střídání lesních porostů a zemědělské půdy. Vyskytují se zde zachované suťové lesy. Cenné oblasti: Národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory – Díky výskytu vzácných rostlin a živočichů, je to jedno z nejcennějších míst CHKO. Součástí dvě rokle hluboké téměř 200 m. Kaštanka - Poblíž Nasavrk můžeme najít rozsáhlý sad kaštanovníku jedlého. Nejstarší stromy jsou z roku 1776.
Obrázek 8: Okolí Lichnice.5
12
Polom – Ukázka lesa původního pralesového charakteru ve výšce 530–620 m. n. m. Chráněné krajinné oblasti obsahují mnoho dalších přírodních památek. Jsou jedinečné hlavně díky unikátní fauně a floře a kouzelnou přírodou, která každému nabídne něco úchvatného. 3.1.2. Přírodní památky mimo oblasti CHKO Přírodní rezervace Toulovcovy maštale Leží v oblasti horního toku říčky Novohradky na rozhraní Českomoravské vrchoviny a České tabule.
Největší
hodnotou
tohoto
území
jsou
pískovcové skalní útvary, tzv. Budislavské skály. V podstatě
jde
o
soustavu
skalnatých
údolí,
zaříznutých místy až do výše 60 m. Do skalního
Obrázek 9: Toulovcovy maštale.6
systému se vychází z obcí Budislav a Bor u Skutče. Oblast je protkána turistickými trasami. Údolí Krounky a Novohradky Láká k cykloturistice podél těchto dvou toků. Tento přírodní park byl vyhlášen díky několika lokalitám, kde se nachází unikátní fauna a flóra. Uprostřed parku Šiklův lom, který je nejdivočejší částí oblasti. Najdeme zde kaňon s různými skalními útvary včetně jeskyní.
13
3.2.
Kulturně správní předpoklady
3.2.1. Kulturní památky Protože tento region má typický venkovský ráz, samovolně se zde vytvořila centra dění. Nemyslím tím jen centra cestovního ruch, ale i společenského a kulturního života obyvatel. Samozřejmě jsou to všechna větší města. Popisy obsahují nejdůležitější památky v z jejich center i okolí. Při výběru památek jsem přihlédla k míře ochrany památek, jaké mají postavení z hlediska zákonu o státní památkové péči. Dle tohoto zákona rozeznáváme několik druhů památek: •
jednotlivé
památky
mohou
být
buď
Kulturní
památky
(KP)
nebo
Národní kulturní památky (NKP), •
nebo vesnická či městská území, které jsou Památkové rezervace (VPR, MPR) nebo Památkové zóny (VPZ, MPZ).
Hlinsko •
Skanzen lidových staveb na Veselém Kopci (VPR)
–
Skupina
zemědělských
usedlostí
expozici lidového stavitelství. •
Betlém (VPR) – Historická čtvrť roubených domků drobných městských řemeslníků.
Obrázek 10: Hlinecký Betlém.7
Chotěboř (MPZ) •
Součástí památkové zóny je pravidelné náměstí, kostel sv. Jakuba, který byl po požáru přestavěn na raně barokní zámek.
Skuteč •
Hrad Košumberk – Gotický hrad později přestavěný na reprezentační renesanční zámek.
•
Hrad
Rychmburk
–
Zrekonstruovaný
gotický
hrad,
kde
nyní
sídlí
domov důchodců. •
Památník v Ležákách – Věnován tragické události z 24. 6. 1942, kdy nacisté vyhladili obec Ležáky z důvodu spojení s atentátem na Heydricha. 14
Proseč •
Zámek
Nové
postavená
Hrady
v
letech
–
Rokoková
stavba
1774-1777.
Díky
architektonickému stylu zámek nazýván "Malý Schönbrunn"
nebo
"České
Versailles".
V soukromém vlastnictví. Buduje se zde přírodní divadlo. •
Obrázek 11: Zámek Nové Hrady.8
Rozhledna na Jarošovském kopci – Při dobré viditelnosti je možné shlédnout Železné hory, Orlické hory, Krkonoše a Jeseníky.
•
Rozhledna Terezka u Proseče – Dřevino-ocelová rozhledna, která je vysoká 25 metrů.
Chrast (MPZ) •
Kostel sv. Martina – Kostel byl údajně postaven dle návrhu Jana Santiniho.
•
Kostel sv. Markéty s klášteřištěm a bývalým pivovarem z roku 1721.
•
Židovské ghetto a synagoga v Lužích – Synagoga z r. 1780, vzácná vnitřní výzdoba.
•
Městské muzeum v zámku Chrast – Disponuje asi 100 000 sbírkovými předměty, které jsou věnovány především historii regionu, k zámku patří zámecká zahrada upravená jako park.
Chrudim •
Historické památky ve městě (MPZ) – Je sem zařazeno mnoho památek z různých období, např. Arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, Stará radnice a architektonicky cenné domy v okolí náměstí.
•
Zámek Slatiňany (NKP) – Renesanční zámek
Obrázek 12: Náměstí v Chrudimi.9
s romantickým nádechem. V prostorách zámku je Hipologické muzeum (kůň v umění). Pobočka národního hřebčína Kladruby - chová se zde plemeno Starokladrubských vraníků. V jeho parku je druhá nejbohatší sbírka dřevin východních Čech. 15
•
Kostel sv. Bartoloměje v Kočí – Gotický kostel postaven ve 14. století. Ke kostelu vede dřevěný krytý most z roku 1721.
•
Keltské
oppidum
u
Nasavrk
–
Keltské
opevněné
město
založeno
v 1. století př. n. l. Dochovaly se souběžné příčné valy s předsazenými příkopy. •
Muzeum loutkářských kultur – Je v renesančním domě, kterému se říká Mydlářovský. Sbírka zahrnuje loutky z celého světa.
Heřmanův Městec (MPZ) •
Zřícenina hradu Lichnice u Třemošnice a Žižkův dub – Dodnes zachován románský empírový kostel.
•
Zřícenina hradu Oheb u Seče – Leží nad Sečskou přehradou. Hrad připomínají jen části paláců, dvě věže, hradby a brána.
•
Židovské ghetto a synagoga – Z osídlení kolem 15. století a synagoga z 18. století.
Polička (MPZ) Historické město, které jako královské věnné město založil Přemysl Otakar II. roku 1265 •
Hrad Svojanov – Gotický hrad a empírový zámek, který byl postaven kolem roku 1265 Přemyslem Otakarem II.
•
Kostel sv. Jakuba s rodnou světničkou Bohuslava Martinů – Byl postaven v letech 1853–1865 v novogotickém slohu.
Obrázek 13: Hrad Svojanov.10
•
Hřbitovní kostel sv. Michala a hřbitov, kde je hrob Bohuslava Martinů.
•
Morový sloup – Nachází se uprostřed Palackého náměstí, byl vytvořen v letech 1727–1731. Navrhl ho F. M. Kaňka a sochy vytesal J. Pacák z Litomyšle. Podle znalců je to unikat v ČR.
•
Radnice s galerií – Postavena v letech 1739–1744 v barokním stylu, projektantem byl F. M. Kaňka, v radnici se zachovala kaple s původní výzdobou z 18. století, v galerii stálá expozice starého umění na Poličsku. 16
•
Městské hradby – Vystavěny za vlády Přemysla Otakara II, hradby jsou dlouhé 1220 m a patří k nejzachovalejším ve střední Evropě.
Svitavy (MPZ) •
Památník Oskara Schindlera – Na památku člověka, který zachránil životy 1 200 Židům během 2. sv. války.
•
Středověké
opevnění
–
Dochován
pouze zbytek
městského opevnění s baštou. •
Náměstí s měšťanskými renesančními a barokními domy.
Obrázek 14: Město Svitavy. 11
Vysoké Mýto (MPZ) •
Kostel sv. Vavřince – Gotický kostel, který díky rekonstrukcím přežil několik požárů.
•
Z 13. století se zde dochovali zbytky hradeb a vstupní brány do města.
Litomyšl (MPR) •
Zámek (UNESCO, NKP) – První zmínka o Litomyšlském hradu již v Kosmově kronice r. 981. Hrad byl dobyt a na jeho místě v roce 1568 postaven renesanční zámek. Byl však vážně poškozen požárem v roce 1775, a proto v 18. století prodělal stavební úpravy.
Obrázek 15: Zámek Litomyšl.12
V přízemí zámku se dochovalo barokní divadélko s unikátním souborem původních jevištních dekorací. •
Zámecký pivovar – Nachází se v zámeckém areálu. Místo, kde se narodil skladatel Bedřich Smetana. Je věrným slohovým protějškem zámku.
•
Kostel povýšení sv. kříže s probožstvím – Postaven r. 1378. Ke kostelu patří barokní budova proboštství.
•
Patristický chrám nalezení sv. kříže s kolejí – Postaven v barokním slohu. Najdeme zde zajímavé varhany na kůru.
•
Klášterní zahrady – Zrekonstruovány v r. 1999. Příklad novodobé úpravy zahrad. 17
•
Dům rytířů – Skvost renesanční městské architektury v Čechách z 16. stol.
•
Smetanův dům – Mistrovské dílo novorenesanční architektury se secesními prvky. Konají se zde divadelní představení a koncerty.
•
Kryté schodiště Fortna – Vybudována ke spojení Horního města s městem Dolním.
Česká Třebová (MPZ) •
Nejcennější částí města je historické náměstí s nádhernými domy a radnicí.
Ústí nad Orlicí (MPZ) •
Nejzajímavější památky města jsou barokní chrám Nanebevzetí P. Marie a funkcionalistická budova Roškotova divadla.
Moravská Třebová (MPR) •
Zámek
–
Původní
hrad
přestavěn
na renesanční zámek. •
Průmyslové muzeum Mladějov na Moravě – Expozice
parní
stavební,
zemědělské
a železniční techniky. Parní provoz na 11 km dlouhé úzkorozchodné trati.
Obrázek
16:
Moravská Třebová.
Zámek
13
Jevíčko (MPZ) •
Zámek – Renesanční zámek. V jeho prostorách sídlí Lidová umělecká škola
•
Zřícenina hradu Vraní hora – Ze 14. stol.
•
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Hlavní oltář se sochou Panny Marie, zajímavá křtitelnice a dřevěná madona.
•
Synagoga – Synagoga slouží jako stánek československé církve Husitské. Pořádají se zde také výstavy a koncerty.
•
Městská věž – Postavena současně s hradbami, sloužila jako doplňkový obranný systém města.
•
Městské hradby – Zbytky gotického opevnění města, zbudovány ve 14. stol.
18
Bystré (MPZ) •
Zámek – Renesanční zámek, který nyní slouží k potřebám Domovu na zámku Bystré, kde se léčí mentálně postižené osoby.
•
Radnice – Počátky stavby spadají do 16. století, ale během let byla budova renovována a přestavována.
Telecí (VPZ) •
Historicky cenné stavby roubeného typu.
Křižánky (VPR) a Krátká (VPR) •
V oblasti lze najít typické stavby (roubená stavení, zemědělské usedlosti) českomoravského pomezí a Horácka.
Jimramov (MPZ) •
Dominantou města je historické náměstí s radnicí,
Obrázek 17: Roubená chalupa
renesanční, nyní klasicistně upravený zámek z obce Křižánky.14 a rodný dům Jan Karafiáta. •
Zřícenina hradu Štarkov – Zřícenina gotického hradu ze 14. století.
Bystřice nad Pernštejnem •
Hrad Pernštejn (NKP) – Původně gotický hrad, který byl během století přestavován. Ve vnitřním interiéru se dají najít všechny styly od gotiky po romantismus.
Nové Město na Moravě (MPZ) •
Radnice
–
Sídlo
Horáckého
muzea.
Obrázek 18: Hrad Pernštejn.15
Je zdobena sgrafity. •
Kostel sv. Kunhuty – Originální výzdoba exteriéru. Venkovní fasádu zdobí sgrafita s biblickými výjevy.
19
Žďár nad Sázavou •
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (UNESCO, NKP) – Kostel ve tvaru hvězdy, který byl vystavěn v letech 1719-1722 ve stylu barokní gotiky. Stavitelem známý Jan Blažej Santini-Aichl.
•
Obrázek 19: Kostel na Zelené hoře.16
Zámek Žďár nad Sázavou – Dříve klášter, po roce 1784 správa hospodářství hraběte Kinského. Nachází se zde Správa farností a spousta zajímavých expozic ke zhlédnutí např. Muzeum knihy, 300 let klavíru nebo Ze života Jana SantinihoAichla. 3.2.2. Kulturní zařízení a akce
V nejbližším okolí mohou klienti kempu využít množství kulturních institucí. Najdeme zde širokou nabídku kulturního vyžití. Ve všech větších městech lze nalézt kina, muzea, galerie. Mezi nezajímavější muzea patří: Hipologické muzeum ve Slatiňanech (muzeum koní), Muzeum dýmek v Proseči, Muzeum železnice v Mladějově na Moravě, Muzeum Loutkářských kultur Chrudim a nově otevřené výstavy v zámku v Moravské Třebové, které nabízí expozici alchymistické laboratoře a mučírny. Nejbližší kina najdeme v Proseči, Hinsku, Poličce a Svratce. V každém jsou promítány filmy 1-3 krát týdně. V červenci a srpnu funguje také letní kino ve vesnici Pomezí u Poličky. Nejbližší galerie najdeme v poličské radnici (Umění Poličska), další je např. Galerie Vysočina v Poličce, která se zaměřuje na kresby okolní přírody. Tento region jako jiné nabízí také velké množství pravidelně se opakujících akcí. Jsou to např. hudební festivaly zaměřené na klasickou hudbu (Smetanova Litomyšl), rokovou hudbu (Poličské rockoupaní), country (Újezdské Babí léto), jazzovou (Polička Jazz) nebo multižánrové (Polička 555)… Dále se zde dají navštívit různé akce, které jsou zaměřeny na jiné volnočasové aktivity. Formanský den v Borové (přehlídka koní a jejich soutěžení), Vesnické hry (sportovní klání okolních vesnic v různých soutěžích), Muzejní noc měst Českomoravského pomezí (prohlídky ve večerních hodinách),
20
Starodávný jarmark v Litomyšli (přehlídka starých řemesel), Regionální umělecký salon v Poličce (výstava uměleckých děl mladých tvůrců), letní poutě, … 3.2.3. Sportovní vyžití Okolí kempu nabízí velké množství i sportovních zařízení a možnost vyzkoušet si všechny druhy sportů. Hlavní sezóna je v letních měsících, proto jsou největšími lákadly letní aktivity. Stěžejní pro cestovní ruch je pěší turistika. Okolí je protkáno dobře propracovaným systémem turistických tras. Také je zde ideální prostředí pro cyklistiku, plavání, jízdu na koni, horolezectví, tenis, rybaření, golf… Tento kraj je rájem cyklistů. Okolní krajina má hornatý charakter proto se jízda na kole stává zajímavější, ale také náročnější. Existuje tu propracovaný systém cyklotras, které jsou většinou vedeny po turistických trasách a mimo hlavní silnice. Díky tomu je možné si bezpečně užívat požitku z jízdy. Prostoru pro plavání je v okolí dostatek. Každý plavec může využít volně přístupná přírodní koupaliště, které má skoro každá obec. Vhodné jsou také placená koupaliště. Příkladem může být v Poličce. Zvýšenou úroveň komfortu nabízí koupaliště s různými vodními atrakcemi jako je např. ve Skutči a v Litomyšli. V případě nepříznivého počasí je možné využít služeb krytého bazénu s tobogánem v České Třebové nebo krytého bazénu s relaxačním centrem v Ústí nad Orlicí. Jezdectví má v této oblasti dlouhou historii, jeho příkladem je obrázek koně v znaku krajského města Pardubic. Trávit svoji dovolenou na koni není v tomto kraji problém. V nedalekém okolí je několik podnikatelů, kteří svoje koně pronajímají a jsou tu i jezdecké trasy. Ve vesnici Borová je Jízdárna u Huberta a v obci Blatiny asi 20 km od kempu Jezdecký klub Blatiny. Cena za hodinu jízdy se pohybuje kolem 200 Kč. Vhodné podmínky k horolezectví nabízí skalní útvary v CHKO Žďárské vrchy (http://www.zdarskevrchy.cz/horolezectvi/index.htm). Skály nabízí všechny úrovně obtížnosti. Ve vzdálenosti 1 km se dají využít obecní tenisové kurty s umělým povrchem. Jejich pronájem stojí 70 Kč/hod. V případě deštivého počasí je možné navštívit kryté kurty v Poličce. Odpočinout si lze také při rybaření. V blízkém okolí a hlavně v okolí Poličky je několik vhodných rybníků, které slouží k chovu ryb. Konají se zde pravidelné rybářské soutěže 21
jako je Jarní muška Polička a Poličský candát. Tento revír je pod správou Rybářského sdružení Vysočina (http://www.rsvysocina.cz/index.htm), u kterého si každý musí koupit povolenku k lovu. Cena jednodenní povolenky je v hodnotě 300 Kč. Ačkoliv je tento region dost hornatý, není problém užívat si golfových radovánek. Nejbližší hřiště najdeme do vzdálenosti 30 km ve Svratce (http://www.gcsvr1932.cz/) a ve Svobodných Hamrech (http://www.gccsh.cz/default.aspx). V blízkém okolí je velké množství i jiných relaxačních nebo zábavních zařízení. Relaxační zařízení jako jsou např. posilovny, sauny, masáže, solária … Příkladem může být posilovna v krytém bazénu v Poličce, relaxační centrum Relax Trio v Hlinsku, Solná jeskyně u Purkmistra v Poličce. Mezi vyhledávaná zábavní zařízení můžeme zařadit bowling, minigolf, ruské kuželky… Tyto atrakce lze navštívit ve sportovním areálu Borová nebo v Bowling baru v Poličce. 3.2.1. Důležité instituce podporující cestovní ruch Přiměřená míra cestovního ruchu může být pro území, obyvatele i organizace prospěšná. Ve východních Čechách se jako v jiných regionech potýkají s nízkým počtem návštěvníků a proto se snaží jakýmkoliv způsobem podpořit rozvoj cestovního ruchu. Ať už kraj anebo stát vytvářejí různé instituce, které se snaží napomáhat rozvoji cestovního ruchu. Mezi těmito institucemi je např. Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (RRAPK), které je nevládní, nepolitické, nezávislé zájmové sdružení právnických osob. Jeho úkolem je podporovat celkový rozvoj Pardubického kraje. Mezi jeho hlavní činnosti patří poradenství v oblasti práva malého a středního podnikání, pomoc při přípravě projektů financovaných z fondů EU, poskytování informací o rozvojových aktivitách kraje, propagace kraje a také projektová činnost (vytváření strategických plánů města a mikroregiony). Webové stránky: www.rrapk.cz. Destinační společnost východní Čechy, která vznikla teprve tento rok, je zájmovým sdružením právnických osob za účelem rozvoje.
Snaží se o vytvoření jednotky
konkurenceschopné na mezinárodním trhu cestovního ruchu. Členy jsou významné subjekty působící v cestovním ruchu, např.: Smetanova Litomyšl, o.p.s., Klub českých turistů Pardubický kraj, …
22
Sdružení východní Čechy působí od roku 1997 a sdružuje právnické osoby. Snaží se o efektivní spolupráci měst a obcí za cílem rozvoje cestovního ruchu. Vydávají společné propagační materiály. V nepřeberném množství webových stránek propagujících východní Čechy existuje jedna, která byla dva roky po sobě, a to v letech 2007 a 2008, oceněna Zlatým erbem. Toto ocenění je udělováno ministrem pro místní rozvoj za nejlepší turistickou prezentaci na webových stránkách v oblasti měst a obcí a turistických regionů. Jsou to stránky www.vychodni-cechy.info. Na vytváření těchto stran se podílí i turistická informační centra. Z důvodu nízké návštěvnosti východních Čech a podpory cestovního ruchu se obce v kraji sdružují do dobrovolných svazků tzv. mikroregionů. Jsou to malé územní celky se zvláštní legislativou, které se zaměřují na společné problémy. Jedním z nejčastějších důvodů jejich vytváření je společná propagace regionu a společné čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Mohou být zaměřeny nejen katastrálně, ale i zájmově např. Kraj Smetany a Martinů. Každý má své webové stránky a některé vydávají vlastní prospekty.
Příklady mikroregionů v okolí: Vysokomýtsko,
Moravskotřebovsko a Jevičsko, Svitavsko, Poličsko, Hlinecko, Chrudimsko. Pro cestovní ruch v těchto regionech je také významné vytváření dobrých mapových podkladů.
Většina
všeobecně
známé
www.mapy.cz.
stránek
používá
servery
např.
Z hlediska
další
využitelnosti je dobré, že většina krajů vytváří vlastní mapy ve formátu GIS. Pomocí internetového prohlížeče můžete
Obrázek 20: Příklad GIS mapy.17
zobrazovat různé informace geografického informačního systému. Tyto mapy vlastní oba dotčené kraje, tedy kraj Vysočina i Pardubický kraj. Na vedlejším obrázku příklad mapy z krajských stránek. Je zde vyznačena přesná hranice MPR v Litomyšli a barevně odlišená část, která je zapsána v seznamu UNESCO. Tento druh map je velice variabilní a podrobný (umožňuje velké přiblížení ve vysokém rozlišení). Mapy kraje Vysočina a Pardubického můžete najít na webových stránkách (http://www.pardubickykraj.cz/index.asp?thema=2679&category=, http://www.kr-vysocina.cz/www/gis). 23
4. Prezentace výsledků výzkumu Tento výzkum byl prováděn pro potřeby bakalářské práce a pro potřeby majitele kempu. Mezi základní cíle patří získání co nejvíce informací o klientech kempů, o jejich motivaci a potřebách, které během pobytu mají. Dotazníky byly předkládány v průběhu letních měsíců (červenec, srpen) roku 2008 v Campingu Borová, který se nachází v okrese Svitavy. Celkový objem vytištěných dotazníků asi 200. Návratnost byla 54%. Jejich konečný počet je 108. Dotazníky byly vždy předkládány na začátku ubytování celé skupině s možností je kdykoliv anonymně odevzdat. Výsledky výzkumu byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel. Zahraniční klienti nebyli dotazování, protože jejich počet je vzhledem k počtu českých návštěvníků zanedbatelný.
4.1.
Grafické znázornění výsledků
1) Vzdálenost vašeho bydliště od tohoto kempu? do 50 km
100–200 km
50–100 km
více jak 200 km Vzdálenost bydliště od kempu.
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
do 50 km
50–100 km
100–200 km
více jak 200 km
Graf 1: Vzdálenost bydliště od kempu.
24
2) S kým jste navštívil (a) tento kemp? sám s partnerem s přáteli s celou rodinou (otec, matka, děti nebo děda, babička a vnoučata) jen s dětmi (popř. vnoučaty), bez partnera
Struktura skupin, které navštěvují kemp. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 sám
s partnerem
s přáteli
s rodinou s dětmi, vnoučaty
Graf 2: Struktura skupin, které navštěvují kemp.
3) Jak jste zjistil (a), že tento kemp existuje? našel (a) jsem si ho na internetu při cestě jsem zahlédla značku s ukazatelem na tento kemp našel (a) jsem ho na mapě byl mi někým doporučen už sem tu byl (a) a líbilo se mi tu Zdroje informací o existenci kempu. 60 50 40 30 20 10 0
na internetu z dopravní značky
na mapě
na už sem tu doporučení byl
Graf 3: Zdroje informací o existenci kempu.
25
4) Jak dlouho tu zůstanete? na 1 noc
několik nocí do 1 týdne
týden, více jak týden
Délka pobytu. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
na 1 noc
několik nocí do týdne
týden, více jak týden
Graf 4: Délka pobytu.
5) Jak často používáte internet? denně
několikrát týdně
nepoužívám
Frekvence práce s internetem. 80 70 60 50 40 30 20 10 0
denně
několikrát týdně
nepoužívám
Graf 5: Frekvence práce s internetem.
26
6) Jak často v roce jezdíte na dovolenou? jedu 1x za rok na dlouhou dovolenou (delší než 2 týdny) jezdím na více krátkých dovolených
Způsob trávení dovolené. 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1x ročně dlouhá dovolená
více krátkých dovolených
Graf 6: Způsob trávení dovolené.
Způsob trávení dovolené.
1x ročně dlouhá dovolená 24%
více krátkých dovolených 76%
Graf 7: Procentní vyjádření způsobu trávení dovolené.
27
7) Byl (a) jste někdy na dovolené v zahraničí? Pokud ano, prosím napište zemi, kterou jste navštívil (a) nebo, ve které jste pobýval (a) nejčastěji. ne ano… Účast na zahraničním zájezdu. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
ne
ano
Graf 8: Účast na zahraniční dovolené.
Účast na zahraničním zájezdu.
ne 13%
ano 87%
Graf 9: Procentní vyjádření účasti na zahraniční dovolené.
28
Chorvatsko
Nejčastějí navšívené státy.
Itálie Slovensko
40
Řecko
35
Bulharsko
30
Španělsko
25
Rakousko Tunisko
20
Maďarsko
15
Egypt
10
Švédsko Velká Británie
5
U.S.A.
0
Francie
Graf 10: Nejčastěji navštívené státy.
Když jste pobýval (a) v zahraničí, v jakém zařízení jste nejčastěji bydlel (a)? kemp
penzion
apartmán (studio)
hotel
na lodi
jiné…………………………………
Nejčastější typ ubytování v zahraničí. 35 30 25 20 15 10 5 0
kemp
apartmán
penzion
hotel
Graf 11: Nejčastější typ ubytování v zahraničí.
29
8) Která věta odpovídá vašemu rozhodování? Vybírám si nejdříve ubytování a potom místa, která bych chtěl (a) navštívit. Vybírám si nejdříve místa, která bych chtěl (a) navštívit a poté hledám ubytování.
Způsob rozhodování během dovolené. 80 70 60 50 40 30 20 10 0
nejdříve ubytování pak místa k navštívení
nejdříve místa k navštívení pak ubytování
Graf 12: Způsob rozhodování během dovolené.
Způsob rozhodování v průběhu dovolené. nejdříve ubytování pak místa k navštívení 34% nejdříve místa k navštívení pak ubytování 66%
Graf 13: Způsob rozhodování v průběhu dovolené.
30
9) Rozhodující při výběru kempu je pro vás…? okolí (příroda) cena atraktivity na výlet (hrady, zámky) nabídka služeb kempu jiné…
Rozhodující faktory při výběru kempu. 70 60 50 40 30 20 10 0 okolí
cena
atraktivity
služby
jiné
Graf 14: Rozhodující faktory při výběru kempu.
10) Jak tu budete trávit svou dovolenou? cyklistika pobyt u bazénu, četba a jiné odpočinkové aktivity pěší výlety do přírody návštěvy kulturních památek (hrady, zámky) jiné … Způsob trávení dovolené. 60 50 40 30 20 10 0 cyklistika
odpočinek
pěší výlety kulturní památky
jiné
Graf 15: Způsob trávení dovolené.
31
11) Napište, kolik hvězdiček má tento kemp? ………………
Znalost úrovně služeb kempu. 70 60 50 40 30 20 10 0
správně
špatně
Graf 16: Znalost úrovně služeb kempu.
Znalost úrovně služeb kempu.
špatně 55%
správně 45%
Graf 17: Procentní vyjádření znalosti úrovně služeb kempu.
32
12) Když jste byl (a) malé dítě, jezdíval (a) jste na tábory nebo do kempu s rodiči? ano
ne Účast na táborech nebo pobyt v kempu v minulosti. 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
ano
ne
Graf 18: Účast na táborech nebo pobyt v kempu.
Účast na táborech nebo pobyt v kempu v minulosti.
ne 22%
ano 78%
Graf 19: Účast na táborech nebo pobyt v kempu v minulosti.
33
13) Existuje nějaká věc nebo služba, která vám ve více kempech vadila nebo vám nevyhovovala? Prosím, vypište…? …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………
Služby, věci, které v kempech nejčastěji nevyhovují. špinavé soc. zařízení
30
spokojeni teplá voda za příplatek
25
hluk dlouho do noci
20
málo teplé vody ve sprše
15
není v areálu kiosek/občerstvení nedostatek soc. zařízení
10
nepořádek v kempu
5
není k dispozici lednice
0
neochotný personál
Graf 20: Služby, věci, které v kempech nejčastěji nevyhovují.
14) Co vás ovlivňuje pro výběr kempu jako ubytování na dovolené? Jaký je pro vás zásadní rozdíl mezi kempem a ostatními druhy ubytování? …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………
Faktory, které ovlivńují výběr kempu. 35
pobyt v přírodě cena
30
stanování
25
nezávislost
20
volnost pro děti větší možnost aktivit
15 10 5
pobyt s přáteli není nutná rezervace klid dobrodružství
0
kemp místo chalupy
Graf 21: Faktory, které ovlivňují výběr kempu.
34
15) Pohlaví muž
žena
Pohlaví dotazovaných. 60 55 50 45 40 35 30
muži
ženy
Graf 22: Pohlaví dotazovaných.
16) Věk do 18 let
36–45 let
18–25 let
46–55 let
26–35 let
56 a více Vzdělání dotazovaných.
35 30 25 20 15 10 5 0
do 18 let
18-25 let
26-35 let
36-45 let
46-55 let
56 a více
Graf 23: Věk dotazovaných.
35
17) Vzdělání základní
středoškolské zakončené maturitou
vyučení
vysokoškolské Vzdělání dotazovaných.
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
základní
vyučení
středoškolské vysokoškolské
Graf 24: Vzdělání dotazovaných.
18) Zaměstnání student
jsem podřízeným pracovníkem
jsem vedoucím pracovníkem jsem státní zaměstnanec pracuji v zahraničí
soukromě podnikám
jsem na mateřské dovolené
důchodce
Zaměstnání dotazovaných. 40 35 30 25 20 15 10 5 0 student
jsem jsem jsem státní soukromě vedoucí podřízeným zaměstnanec podnikam pracovník pracovníkem
důchodce
Graf 25: Zaměstnání dotazovaných.
36
4.2.
Interpretace
Kemp má výhodnou polohu z hlediska dopravní dostupnosti. Je spojen s okolím nejen autobusovými trasami, ale také vlakovými. Navzdory těmto výhodám většina klientů kempu přijíždí vlastním autem. Nejčastěji (42 %), cestují klienti ze vzdálenosti 100–200 km a 28 % ze vzdálenosti 50–100 km. Do této oblasti spadají všechny okolní kraje tedy Olomoucký, Jihomoravský, Vysočina, Středočeský a Královéhradecký. Do vzdálenějších oblastí lze započítat i kraj Jihočeský a Zlínský. Hostů, kteří překonávají delší vzdálenost než 200 km, je 19 %. Ti většinou pocházejí ze západních Čech. Nejčastějšími klienty kempu (38 %) jsou páry. To může být způsobeno faktem, že bezdětné páry mají víc času na cestování. Obvyklými hosty (34 %) bývají také rodiny s dětmi. Na tuto skupinu je kemp zaměřen. Ve větším počtu sem přijíždějí i skupiny přátel, které zastupují 17 % z celkového počtu zákazníků. Mezi časté klienty patří i skupiny dětí s jedním z rodičů nebo prarodičů. Toto je jeden ze způsobů jak jet s dětmi na dovolenou, pokud je některý člen rodiny pracovně vytížen a není možné se na dovolenou uvolnit. Camping Borová se nachází na kraji Českomoravské vysočiny. Není ve vyhlášeném rekreačním středisku ani ve významně atraktivní oblasti. Z těchto důvodů mnoho turistů kemp v této oblasti neočekává. Z hlediska propagace je nutné zjistit, kde se hosté najdou prvotní informace o existenci kempu. Velmi frekventovaným (46 %) způsobem získávání informací je internet. Pro výběr ubytování na delší pobyt se lidé často rozhodují na základě doporučení. Na osobní zkušenost jiných lidí dají v 29 %. Malé procento turistů vybírá i kemp, kde již bydleli. Není pro ně podstatné, že okolní památky a přírodu už znají. V tomto kempu největší část (42 %) tvoří pobyty na dobu delší než je jedna noc a kratší než je jeden týden. Časté jsou i týdenní pobyty a déle (41 %). Tuto skupinu většinou zastupují obyvatelé chatiček. Pouze 18 % klientů v kempu jen přespí. Internet je v dnešní době nepostradatelnou součástí života každého z nás. Výzkum ukázal, že lidí, kteří nepoužívají tento typ media, je minimum (7 %). Každý den internet používá 69% klientů. Méně než každý den je používán 24 % dotazovaných.
37
Většina hostů kempu (76 %) si svoji dovolenou rozděluje do kratších úseků. Na dobu delší než 2 týdny jezdí na dovolenou jen 24 % lidí. Dotazovaní, kteří nikdy nebyli za hranicemi České republiky, zabírají jen 13 %. Klienti, kteří již pobývali v zahraničí, překvapivě bydleli nejvíce v hotelech (37 %). Druhým nejčastějším ubytováním je apartmán (34 %). Služeb zahraničních kempů využilo jen 19% dotazovaných. Někteří klienti se v zahraničí ubytují v penzionu, u známých, u příbuzných nebo pod širákem. Mezi nejnavštěvovanější země můžeme na prvním místě zařadit Chorvatsko (27 %). Druhým nejčastějším cílem turistů se stala Itálie (13 %). Na stejné úrovni (9 %) se umístily státy Slovensko a Řecko. Dále tu můžeme najít všechny okolní státy České republiky. Některé uvedené země jsou exotičtější a také nákladnější, např. Egypt, Švédsko, Tunis, Velká Británie, U. S. A. nebo Kanárské ostrovy. Největší část klientů (66 %) si nejdříve vybírá místa, která chtějí navštívit a až později hledají vhodné ubytování. Zbývající skupina (34 %) si zvolí nejdříve ubytování a potom se rozhodují, které turistické cíle by chtěli navštívit. Výběr kempu je nejčastěji (30 %) ovlivněn nabídkou služeb. Sem mohou patřit nejen služby základní úrovně, jako je sociální zařízení a úschovna kol, ale také speciální jako např. letní kino, prodejna uvnitř areálu nebo jako v tomto kempu bazén. U tohoto druhu ubytování je důležité jeho okolí. Nejsou to jen kulturní a přírodní památky, ale hlavně umístění kempu do přírody nebo jeho vzdálenost od společenských center. Podle této vlastnosti si ubytování vybírá 27 % klientů. Jako rozhodující prvek, nabídku atraktivit vhodných k navštívení, si zvolilo 20 % lidí. Čtvrtým často frekventovaným faktorem (18 %) ovlivňující výběr kempu, je cena. Zbývající procenta jsou zastoupeny jinými motivacemi, nejčastěji je to bazén, nebo možnost vzít si s sebou pejska. Z výzkumu vplynulo, že nejběžnější činností na dovolené je poznávání kulturních památek (hradů, zámků), ale zároveň také odpočinkové aktivity. Obě mají srovnatelnou hodnotu četností (29 %). Pěší výlety upřednostňuje 21 % hostů a podobné je to i s cyklistikou, kterou volí 17 % dotazovaných. Dalšími činnostmi, které hosté kempu rádi dělají během své dovolené, může být např. posezení s kamarády, grilování, sport nebo trávení volného času s dětmi.
38
Camping Borová je členem živnostenského společenstva Kempy a chatové osady ČR. Toto společenství provádí na základě úrovně služeb kategorizaci, která je vyjádřena hvězdičkami. Maximální hodnota jsou 4 hvězdičky. Borovský kemp má 3 hvězdičky. Z výzkumu vyšlo najevo, že mnoho lidí si vybírá kemp podle úrovně služeb, ale správný počet přidělených hvězdiček zná jen necelá polovina (45 %) dotazovaných. Toto hodnocení je uvedeno na webových stránkách, u vchodu do areálu a také na vizitkách. Kemp je zvláštní druh ubytování, který nenabízí vysoký komfort služeb, a proto vzniká otázka, z jakých důvodů je kemp navštěvován. Jedním z motivů může být zvyk. Převážná část klientů (78 %) již dříve jezdili na tábory, nebo s rodiči na dovolenou do kempu. Existuje velké množství věcí či služeb, které klientům ve více kempech nevyhovují. Většina odpovědí se týká nabídky služeb. Hojně se objevuje špatná úroveň sociálního zařízení. Hosty nejvíce odrazuje špinavé sociální zařízení, jeho nedostatečné množství, poplatky za teplou vodu nebo její malý objem. Také není populární nepořádek v areálu tábořiště. Další časté odpovědi se týkají hluku v nočních hodinách a také absence restauračního zařízení nebo prodejny v kempu. Protože si většina hostů vaří sama, často jim také nevyhovuje vybavení kuchyně. Chybí v ní lednice, mikrovlnná trouba, varná konvice a není přístupná elektřina. Děti nebo mladší ročníky často upozorňují na nedostatečnou úroveň sportovních a dětských hřišť. Zároveň je také důležité vystupování personálu. Mezi nejčastější důvody pobytu v kempu patří určité spojení s přírodou. Jeho hosté nejsou lidé, kteří bydlí uprostřed města v pětihvězdičkovém hotelu, ale ti kteří si chtějí o dovolené užít trochu přírody. Druhou často opakovanou odpovědí je cena. Pokud cestuje člověk sám, je rozdíl mezi cenami kempů a jiných ubytovacích zařízení zanedbatelný, ale pokud cestuje celá rodina, ubytování v kempu znatelně zmenší její náklady na dovolenou. Zbytek odpovědí má už jen nízkou četnost. Patří sem různé motivy, např. pocit nezávislosti, možnost stanování, volnost pro děti, klid, dobrodružství, romantika, není nutná rezervace, možnost najít nové kamarády nebo mít s sebou psa… Protože jeden dotazník dostala celá skupina nebo celá rodina, je rozložení pohlaví při vyplnění nepodstatné. Skupiny jsou při vyplňování nejčastěji zastoupeny ženami. 39
Z výzkumu vyplynulo, že mezi nejčastější klienty kempu patří rodiny s dětmi a páry. Tomuto tvrzení také odpovídá věková struktura osob. Nejčastěji jsou to věkové skupiny od 26 do 35 let a od 36 do 45. Každá zastupuje 29 % dotazovaných. Na rozdíl od západních zemí podíl cestovatelů v důchodovém věku zahrnuje pouze zanedbatelné procento (7 %). Skupina, která nejméně (6 %) navštěvovala kemp, je ve věku do 18 let. Z hlediska vzdělání, jsou nejčastějšími klienty kempu středoškoláci (44 %), a na druhém místě jsou vysokoškoláci (28 %). Lidé s vyučením sem přijíždí méně (21 %). Klientů, kteří dosáhli základního vzdělání, je jen 7 %. Zaměstnání hostů kempu, je také dost různorodé. Obvyklými návštěvníky (32 %) jsou podřízení pracovníci. Následují je státní zaměstnanci (20 %) a vedoucí pracovníci (18 %). Na dalších místech jsou studenti a soukromí podnikatelé. Nepatrné procento také zaujímají důchodci, ženy na mateřské dovolené nebo zaměstnanci ze zahraničí. Je zajímavé, že ve struktuře hostů kempu je vysoké procento vysokoškoláků. Mezi nejčastější motivace patří spojení s přírodou a cena ubytování. Ten kdo má tak vysokoškolské vzdělání, se snad nemusí ohlížet na cenu. Jejich pobyt v kempu je nejspíše spojen s módním trendem zdravého života v souladu s přírodou. Pokud patří cena mezi nejčastější důvody pro výběr tohoto druhu ubytování, dá se z toho vyvodit, že klienti volí kemp, protože si nemohou dovolit lepší ubytování. Mezi státy, které dotazovaní navštívili, je několik států, kde musí být náklady na dovolenou dost vysoké. Také fakt, že většina klientů bydlela na svých zahraničních dovolených v hotelech, je zarážející.
4.3.
Profil návštěvníka kempu
V cestovním ruchu jako v jiných odvětví průmyslu, důležitá propagace. Pro vytvoření vhodného reklamního balíčku, je nutné se zaměřit na určitý segment trhu. Díky tomuto výzkumu máme nyní představu, jak bude vypadat budoucí klient kempu. Klient, který přijíždí za vzdálenosti 100–200 km. Společnost na dovolené mu dělá jeho partner. Všechny potřebné informace si zjistí na internetu, který denně používá. Délka jeho pobytu v kempu, je od dvou dnů do jednoho týdne. Svou dovolenou si dělí do krátkých úseků během roku. Určitě už někdy pobýval v cizině. Jednou ze zemí, kterou navštívil, bylo Chorvatsko. Pokud je v zahraničí, ubytovává se v hotelu. Než vyrazí na dovolenou, tak si vždy rozmyslí, co chce navštívit a teprve poté hledá místo 40
k ubytování. Jeho výběr kempu, je z velké části ovlivňován nabídkou služeb. Dovolenou tráví buď odpočinkovými aktivitami, nebo návštěvami kulturních památek. Není mu znám počet hodnotících hvězdiček, který kemp vlastní. Již dříve pobýval v podobných zařízeních. Jako dítě jezdíval buď na tábory, nebo s rodiči kempovat. Vadí mu, pokud je v kempu nevyhovující čistota sociálního zařízení. Tento druh ubytování si vybírá díky jeho spojení s přírodou. Je ve věku 26–45 let a má středoškolské vzdělání. Pracuje v podřízeném postavení.
41
5. Závěr Česká republika je země plná turisticky atraktivních cílů. Celkově je však pro cizince celkem neznámá. Jediná oblast, ve které je větší množství návštěvníků ze zahraničí, je Praha. Tento fakt potvrzuje i návštěvnost tohoto kempu. Nejčastějšími klienty jsou Češi. Nejsou však z blízké vzdálenosti. Většina klientů překonává vzdálenost delší než 100 km, která zahrnuje všechny okolní kraje. Protože je naše země dostatečně různorodá, stačí přejet 100 km a okolní krajina nám dává pocit, že jsme na dovolené v cizím kraji. Nejčastější klientelou Campingu Borová jsou bezdětní partneři nebo naopak rodiny s dětmi. Oběma cílovým skupinám nabízí vhodné podmínky k trávení dovolené. Pro děti je největším lákadlem bazén a hřiště v areálu, přičemž mají rodiče klid, protože celý prostor kempu je oplocený a tak se o své děti nemusí tolik strachovat. Párům na dovolené plně vyhovují malé dvoulůžkové chatky, vhodný terén na cyklistiku a blízkost sportovních zařízení. Tento kemp se zaměřuje na týdenní pobyty, proto tu často lidé zůstávají celých sedm dní. Ale moderním trendem je kratší dovolená do jednoho týdne. Z tohoto důvodu by bylo vhodnější rozdělit léto do několikadenních turnusů. Celý týden je v dnešní době na dovolenou moc dlouhý. Nejčastější způsob trávení dovolené zahrnuje návštěvy památek a odpočinkové aktivity. Před začátkem dovolené si většina hostů nejdříve vybere turistické cíle, které navštíví a teprve potom vyhledávají vhodné ubytování. Proto je velice důležitá nabídka okolí. Existují určité množství lidí, pro které nejsou prioritou atraktivní místa k navštívení, ale podstatnější je nabídka služeb kempu. V Campingu Borová je tou nejvyhledávanější službou vyhřívaný bazén. Pro tento segment zákazníků, je vhodné vypracovat seznam okolních atraktivit, které by mohli ve volném čase navštívit. Existuje všeobecný názor, že lidé se v kempu ubytovávají hlavně z cenových důvodů, ale z výzkumu vyplynulo, že hlavním motivem pro výběr kempu je příroda. Ve člověku, který je celý rok jen ve městě probouzí pocity romantiky, dobrodružství a nezávislosti. Tyto dojmy jsou ve většině z nás podporovány již od mládí pobytem na táboře nebo jen pravidelnou dovolenou v kempu. Na rozdíl od těchto vzpomínek, je žádána vyšší úroveň služeb a hlavní důraz je kladen na čistotu. Úroveň služeb je jako v jiných 42
ubytovacích zařízeních vyjádřena hvězdičkami. Počet hvězdiček však většina lidí vůbec nezaznamená. Mezi klienty kempu lze zařadit i cestovatele, kteří si často za svůj cíl vybírají i cizí země. Jednou z nejnavštěvovanějších je Chorvatsko, následované sousedními státy České republiky a oblastmi kolem Středozemního moře. Někteří prozkoumali i méně navštěvované kraje, např. Egypt, Kanárské ostrovy, Švédsko a USA. Celkové vystupování kempu i jeho nabídka jsou zaměřena na rodiny s dětmi. Snaží se svým klientům nabídnout klidnou rodinnou dovolenou s nabídkou domácí kuchyně, v nehlučném prostředí a s vysokým komfortem služeb. Zatím se mu docela daří tuto image zachovat. Pokud by měl objem návštěvnosti kempu zůstat alespoň na stejné úrovni, je nutné udržovat kemp v dobrém provozním stavu a průběžně ho renovovat. Hlavně dávat pozor na čistotu areálu a sociálního zařízení. Kdyby majitel chtěl, aby se tady jeho klienti cítili, jako doma musel by volně zpřístupnit teplou vodu ve sprchách, dobře zařídit kuchyň a vytvořit lepší podmínky pro děti a na sportování. Pro majitele kempu je příznivá doba. Díky modernímu trendu návratu k přírodě do jeho zařízení přijíždí více lidí, kteří sem utíkají od rušného a stresujícího života, do klidu přírody.
43
Literatura [1] BORŮVKOVÁ, Jana. Jak napsat bakalářskou práci [online]. 2007 [cit. 2008-1005]. Dostupný z WWW: <www.vspji.cz>. [2] BŘOUŠKOVÁ, Klára, HUMENČÁK, David. Marketingový výzkum a statistika pro cestovní ruch. Školení a vzdělávání pracovníků v CR [online]. 2007 [cit. 2008-0706]. Dostupný z WWW: <www.vzdelavanivcr.cz>. [3] KŘESťAN, Vladimír, VANÍČEK, Jiří. Marketing cestovního ruchu. Školení a vzdělávání pracovníků v CR [online]. 2006 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <www.vzdelavanivcr.cz>.
Internetové zdroje [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15]
Camping Borová [online]. 2003-2008 [cit. 2008-10-31]. Dostupný z WWW: <www.campborova.cz>. Česká Třebová [online]. 2007 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW:
. Český statistický úřad [online]. 2001-2008 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: <www.czso.cz>. E-Vysočina [online]. 2000-2006 [cit. 2008-11-12]. Dostupný z WWW: <www.evysocina.cz>. Heřmanův Městec [online]. 2003-2008 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <www.hermanuv-mestec.cz>. Hlinsko [online]. 2004 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: <www.hlinsko.cz> CHKO Žďárské Vrchy [online]. 2006 [cit. 2008-11-14]. Dostupný z WWW:
. Chrudim [online]. 2007 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: <www.chrudimcity.cz>. Město Bystré [online]. 2005-2008 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: <www.bystre.cz>. Město Chotěboř [online]. 2004-2008 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <www.chotebor.cz>. Město Chrast [online]. 2006 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW: <www.mestochrast.cz>. Město Litomyšl [online]. 2001-2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW: <www.litomysl.cz>. Město Polička [online]. 2004-2008 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <www.policka-mesto.cz>. Město Skuteč [online]. 2006 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <www.skutec.cz>. Město Svitavy [online]. 2004-2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW: <www.svitavy.cz>. 44
[16] [17] [18] [19] [20] [21]
[22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35]
Mikroregion Bystřicko [online]. 2006 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: http://www.info.bystricenp.cz/. Moravská Třebová [online]. 2007 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW:
. Národní památkový ústav [online]. 2003-2008 [cit. 2008-11-18]. Dostupný z WWW: <www.npu.cz>. Pardubický kraj [online]. 2004 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <www.parudbickykraj.cz>. Projekt bibliografické citace [online]. 2004-2008 [cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: <www.citace.com>. Projekty Pardubického kraje na podporu rozvoje cestovního ruchu [online]. 2006-2008 [cit. 2008-11-05]. Dostupný z WWW:
. Příroda.cz [online]. 2004 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: <www.priroda.cz>. Regionalní informační servis [online]. 2005-2008 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW:
. Sdružení obcí Toulovcovy Maštale [online]. 2005 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: <www.mastale.cz>. Ústí nad Orlicí [online]. 2001-2002 [cit. 2008-11-14]. Dostupný z WWW: <www.ustinadorlici.cz>. Veselý Kopec [online]. 2005-2008 [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: <www.vesely-kopec.cz>. Východní Čechy [online]. 2004-2008 [cit. 2008-11-14]. Dostupný z WWW: <www.vychodni-cechy.info>. Vysoké Mýto [online]. 2004-2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW: <www.vysoke-myto.cz>. Žďár nad Sázavou [online]. 2006 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: <www.zdarns.cz>. Železné hory [online]. 2000-2008 [cit. 2008-10-31]. Dostupný z WWW: <www.zelezne-hory.info>. Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2008-11-14]. Dostupný z WWW: . Časopis COT [online]. 2002-2008 [cit. 2008-10-10]. Dostupný z WWW: <www.cot.cz>. Kudy z nudy [online]. c2007-2008 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: <www.kudyznudy.cz>. Kraj Vysočina [online]. 2002-2008 [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: <www.kr-vysocina.cz> Info-Česko [online]. 2002-2008 [cit. 2008-10-10]. Dostupný z WWW: <www.infocesko.cz>.
45
Zdroje obrázků [1] Mapy Google [online]. 2008 [cit. 2008-10-18]. Dostupný z WWW: <www.maps.google.com> [2] autor [3] Camping Borová [online]. 2003 [cit. 2008-10-31]. Dostupný z WWW: <www.campborova.cz> [4] Katalog firem 1188 [online]. 2008 [cit. 2008-10-31]. Dostupný z WWW: <www.1188.cz> [5] Železné hory [online]. 2000-2008 [cit. 2008-10-31]. Dostupný z WWW: <www.zelezne-hory.info> [6] Sdružení obcí Toulovcovy Maštale [online]. 2005 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: <www.mastale.cz> [7] Hlinsko [online]. 2004 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: <www.hlinsko.cz> [8] Zámek Nové Hrady [online]. 2007 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: <www.nove-hrady.cz> [9] Chrudim [online]. 2007 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: <www.chrudimcity.cz> [10] Hrad Svojanov [online]. 2008 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: <www.svojanov.cz> [11] Mikroregion Svitavsko [online]. 2006 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: [12] Státní zámek Litomyšl [online]. 2000 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: . [13] Zámek Moravská Třebová [online]. 2007 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: <www.zamekmoravskatrebova.cz> [14] Kudy z nudy [online]. c2007-2008 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: <www.kudyznudy.cz>. [15] Mikroregion Bystřicko [online]. 2006 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: http://www.info.bystricenp.cz/. [16 ] Žďár nad Sázavou [online]. 2006 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: <www.zdarns.cz> [17] Pardubický kraj [online]. 2004 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <www.parudbickykraj.cz>
46
Seznam tabulek Tabulka 1: Ceník chat a apartmánů. ................................................................................. 9 Tabulka 2: Ceník stanů a ostatní. ...................................................................................... 9
Seznam grafů Graf 1: Vzdálenost bydliště od kempu. .......................................................................... 24 Graf 2: Struktura skupin, které navštěvují kemp. ........................................................... 25 Graf 3: Zdroje informací o existenci kempu. .................................................................. 25 Graf 4: Délka pobytu. ..................................................................................................... 26 Graf 5: Frekvence práce s internetem. ............................................................................ 26 Graf 6: Způsob trávení dovolené. ................................................................................... 27 Graf 7: Procentní vyjádření způsobu trávení dovolené. ................................................. 27 Graf 8: Účast na zahraniční dovolené. ............................................................................ 28 Graf 9: Procentní vyjádření účasti na zahraniční dovolené. ........................................... 28 Graf 10: Nejčastěji navštívené státy. .............................................................................. 29 Graf 11: Nejčastější typ ubytování v zahraničí. .............................................................. 29 Graf 12: Způsob rozhodování během dovolené. ............................................................. 30 Graf 13: Způsob rozhodování v průběhu dovolené. ....................................................... 30 Graf 14: Rozhodující faktory při výběru kempu. ........................................................... 31 Graf 15: Způsob trávení dovolené. ................................................................................. 31 Graf 16: Znalost úrovně služeb kempu. .......................................................................... 32 Graf 17: Procentní vyjádření znalosti úrovně služeb kempu. ......................................... 32 Graf 18: Účast na táborech nebo pobyt v kempu............................................................ 33 Graf 19: Účast na táborech nebo pobyt v kempu v minulosti. ....................................... 33 Graf 20: Služby, věci, které v kempech nejčastěji nevyhovují. ...................................... 34 Graf 21: Faktory, které ovlivňují výběr kempu. ............................................................. 34 Graf 22: Pohlaví dotazovaných....................................................................................... 35 Graf 23: Věk dotazovaných. ........................................................................................... 35 Graf 24: Vzdělání dotazovaných. ................................................................................... 36 Graf 25: Zaměstnání dotazovaných. ............................................................................... 36
47
Seznam obrázků Obrázek 1: Letecký plán kempu. ...................................................................................... 4 Obrázek 2: Chaty pro dvě osoby....................................................................................... 5 Obrázek 3: Chaty pro čtyři osoby se sociálním zařízením. .............................................. 5 Obrázek 4: Multifunkční budova s apartmány. ................................................................ 5 Obrázek 5: Vyhřívaný bazén. ........................................................................................... 6 Obrázek 6: Místo pro karavany a stany. ........................................................................... 6 Obrázek 7: Mapa okolí. .................................................................................................. 10 Obrázek 8: Okolí Lichnice. ............................................................................................. 12 Obrázek 9: Toulovcovy maštale. .................................................................................... 13 Obrázek 10: Hlinecký Betlém......................................................................................... 14 Obrázek 11: Zámek Nové Hrady. ................................................................................... 15 Obrázek 12: Náměstí v Chrudimi. .................................................................................. 15 Obrázek 13: Hrad Svojanov. ........................................................................................... 16 Obrázek 14: Město Svitavy............................................................................................. 17 Obrázek 15: Zámek Litomyšl. ........................................................................................ 17 Obrázek 16: Zámek Moravská Třebová. ........................................................................ 18 Obrázek 17: Roubená chalupa z obce Křižánky. ............................................................ 19 Obrázek 18: Hrad Pernštejn. ........................................................................................... 19 Obrázek 19: Kostel na Zelené hoře................................................................................. 20 Obrázek 20: Příklad GIS mapy. ...................................................................................... 23
48
