VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Plánování projektu Sběrného dvoru obce Veselý Žďár bakalářská práce

Autor: Irena Holasová Vedoucí práce: Ing. Jakub Novotný, Ph.D. Místo: Jihlava Rok: 2010

Zadání práce

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá projekty a projektovým řízením. První část práce je zaměřena na vymezení pojmu projektový management teoreticky. V druhé části jsou tyto poznatky aplikovány na konkrétní projekt výstavby Sběrného dvora. Náplní celé praktické části je soupis projektové dokumentace, zjištění a rozpoznání efektivnosti projektového záměru. Klíčová slova: projektový management, projektové řízení, projektová dokumentace, projekt.

Annotation This bachelor work is concerned with projects and project management. First part of the work is focused on the determination of the term project management theoretically. In the second part are these knowledges applied to concrete project of building Scrap Collecting point. Content of the all practical part is the list of project documentation, determination and recognition efficiency of the project purpose.

Keywords: project management, project control, project documentation, project.

Poděkování Ráda bych na tomto místě vyjádřila poděkování vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Jakubovi Novotnému, Ph.D., za poskytnuté konzultace, informace, cenné rady a hlavně trpělivost a pomoc při samotném vypracování práce. Dále bych chtěla poděkovat Obecnímu úřadu Veselý Žďár za poskytnuté podklady pro bakalářskou práci a za možnost vykonání semestrální praxe. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svým rodičům a celé rodině za podporu, kterou mi věnovali při mém studiu.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. prosince 2009 ...................................................... Podpis

Obsah 1

2

3

Úvod

8

1.1 Definování problému

9

1.2 Cíl práce

11

Teoretická část

12

2.1 Základní terminologie

12

2.1.1 Projektový management

12

2.1.2 Projekt

14

2.1.3 Studie proveditelnosti

16

2.2 Definice a analyzování projektu

17

2.2.1 Nápad a struktura projektu

17

2.2.2 Procesy iniciace a zahájení projektu

17

2.2.3 Plán a řízení projektu

18

2.2.4 Řízení projektových prací

21

2.2.5 Kontrola projektu

23

2.2.6 Podstata metody CBA

24

2.2.7 Uzavření a výsledky projektu

25

Praktická část

26

3.1 Podrobný popis a cíl projektu

26

3.2 Cílové skupiny

27

3.3 Žadatel projektu

28

3.4 Anketa projektu

29

3.5 Dodavatel projektu

32

3.6 Vybavení Sběrného dvora

33

3.6.1 Recyklace, třídění

34

3.6.2 Elektroodpad

38

3.7 Lokalita projektu a dopad na krajinu

40

3.8 Harmonogram realizace projektu

41

3.8.1 Dílčí aktivity projektu

42

3.9 Rozpočet projektu

45

6

4

3.9.1 Dotace projektu

45

3.9.2 Čerpání finančních prostředků

46

3.10 Finanční analýza projektů

47

3.10.1 Výsledky ukazatelů

50

3.11 Analyzování, hodnocení a snižování rizika projektu

51

3.12 Udržitelnost projektu

52

Závěr

53

Seznam použité literatury

54

Seznam příloh

56

7

1 Úvod Už v pravěku si lidé uvědomovali, že nepotřebné věci nemá smysl si ponechávat, a tak je dávali na místa, kde jim nepřekážely. Postupem času se tyto nepotřebné věci nahromadily a začaly se tvořit tzv. skládky. V 19. století si lidstvo uvědomilo, že „černých skládek“ je nadbytek a začali proto řízeně skládky redukovat. Ve 20. století začala éra třídění odpadů a jejich znovu začlenění do výroby. Dnes v 21. století je třídění odpadů velmi diskutovaným tématem globálně celého světa a důležitou součástí každého z nás. Ale mnozí stále toto tvrzení nerespektují, nedodržují a netřídí. A proto i největším problémem jsou právě osoby, které spalují nepotřebný a netříděný odpad doma a ohrožují nejen životní prostředí, ale i zdraví a život ostatních. Města i některé obce mají už v dnešní době své místa na ukládání tříděného odpadu tzv. „Sběrné dvory“ či „Sběrná místa“, kde odkládají nepotřebný odpad a snaží se ho efektivně třídit. To bylo hlavním podnětem k zamyšlení se nad vybudováním a výstavbou „Sběrného dvora“ i v obci Veselý Žďár (okres Havlíčkův Brod), jelikož jsem se dozvěděla, že obec toto místo dosud postrádá. Provedla jsem tedy v obci dotazníkovou anketu, abych zjistila, zda vybudování a zřízení takového místa má v obci smysl, nebo zda stačí pouze barevné kontejnery na tříděný odpad rozmístěné někde po obci. Domnívám se, že Sběrný dvůr by měl být v každé obci, protože dnešní trh je nasycen, dá se říci až přesycen, různými druhy výrobků a produktů, kde po splnění své funkce je zapotřebí obaly od produktů vytřídit. Nastává také období, kdy mnozí z nás chtějí modernizovat a rekonstruovat své bydlení, a tak vzniká mnoho nebezpečného a nepotřebného velkoobjemového odpadu a někteří stále nevědí, co s odpadem, a nabízí se jim otázka: „Kam s ním“?

8

1.1

Definování problému

Problematika odpadů tíží lidstvo snad už od počátku žití. S tímto problémem se snaží vypořádat společnost s větším či menším úspěchem. A co je to vlastně odpad? „Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.“1 Z pohledu práva odpad přesně definuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, kde jsou uvedeny příslušné definice a povinnosti týkající se odpadů v České republice. Tím, že lidská společnost pokračuje stále ve větším a větším využívání přírodních zdrojů těžbou dřeva, nerostných surovin, hnědého a černého uhlí, ropy a zemního plynu pro průmysl strojírenský, chemický, textilní, potravinářský a jiný, tím stále ve větším a větším množství produkuje více odpadů a zatěžuje i ničí nadměrně přírodu kolem sebe. V globálním měřítku je toto obrovský problém a společnost se ho snaží vědomě velmi přísně a důrazně řešit různými opatřeními, zákazy, nařízeními atd. I když příroda má svou samočistící schopnost, takto velké – dá se říci obrovské množství, které společnost, potažmo jednotlivec „občan“ vyprodukuje, nestačí likvidovat, spotřebovávat či jinak měnit na přírodní látky, a pomalu „umírá“. Čím vyspělejší společnost, obyvatelstvo dané země je, tím se snaží tyto jevy eliminovat více a pomáhat přírodě, globálně celému životnímu prostředí a světu. Ať už je společnost méně či více vyspělá musí si uvědomit, že úspěch začíná teprve u jednotlivce, a proto jednou s těchto možností jak redukovat odpady je výstavba „Sběrných dvorů“. Místo, kde můžeme odevzdat odpady, které nepatří do popelnic. Cílem vybudování „Sběrných dvorů“ popřípadě „Sběrných míst“ je poskytnout určitému okruhu lidí specifickou službu, která je zaměřena na roztřiďování, shromažďování, ekologicky zbavování se nepotřebného a hlavně nebezpečného odpadu, který vzniká v rámci naší civilizace, na určené místo. I když výstavba těchto Sběrných míst je vždy nákladná a stojí hodně úsilí, ale bez těchto obětí by jsme za nějakou dobu žili na smetišti. Odstranění těchto následků by pak bylo ještě dražší a nákladnější než jejich znovu začlenění do procesu výroby a zpracování.

1

Odpad [online]. 2008 , 14.6.2008 [cit. 2009-01-16]. Dostupný z WWW: .

9

Sběrné dvory jsou místem, kde se musí dodržovat určité provozní zákonitosti, za kterých

musí

splňovat

určité

nařízené

normy,

vyhlášky

na

základě

Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) ze dne 15. května 2001, na kterém se usnesl parlament České republiky. Toto je platná legislativa pro celé území České republiky, která je postupně doplňována dalšími novelami. Pokud bychom tento zákon nedodržovali či vědomě porušovali, čekaly by nás nemalé pokuty a penále. Z tohoto důvodu by pak dané místo „Sběrný dvůr“ ztratil své opodstatnění a svou prioritu, kvůli které byl tento projekt vybudován a zřízen. Tedy k tomu, aby byl prospěšný nejen obyvatelům obce či města, ale aby se i získané finanční prostředky lépe investovaly a obec z tohoto místa profitovala, nikoli ztrácela. Provoz Sběrného dvoru však není z hlediska peněz ziskové. Nechce dosahovat zisku. Jedná se o neziskový projekt, investici v neziskovém sektoru národního hospodářství, veřejné správy měst a obcí. Potřebné finanční prostředky získává díky přerozdělovacím procesům veřejných financí jako příspěvek ve spolupráci s firmami zabývající se odvozem sebraného množství recyklovaného, tříděného, nebezpečného, bio a jiného druhu odpadu v daném Sběrném dvoře, který by jinak skončil v popelnici a na skládce komunálního odpadu. Poté by tento odpad nemohl být znovu začleněn do procesu výroby a sou pouť by zde skončil a svou funkci recyklace nikdy neobnovil. Další finanční prostředky by obec mohla dostat formou finanční pomoci kraje, ministerstva životního prostředí a ze Strukturálních fondů Evropské unie.

10

1.2

Cíl práce

Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat základní podklady pro reálný záměr obce Veselý Žďár včetně vyhodnocení efektivnosti standardní metodou finanční analýzy projektů. Tento záměr se týká výstavby Sběrného dvora, kde jeho realizace by měla zapříčinit pozitivní vliv na životní prostředí a omezit tvoření černých skládek v obci a okolí. Celou práci jsem rozdělila do dvou stěžejních kapitol. V první z nich, kvůli uvedení do obecné problematiky, se zabývám daným problémem z teoretického hlediska. To znamená, že jsem jednak přiblížila základní pojmy týkající se projektového managementu, ale také stručně popsala obecný průběh a postup projektového řízení na projekt. V praktické části navazuji na teorii a konkrétně se zaměřuji na projekt výstavby Sběrného dvora v obci. Pomocí finanční analýzy projektů se snažím dokázat, zda by bylo možné, účelné a efektivní tento záměr zrealizovat, vybudovat a provozovat i v malém územním samosprávném celku obce Veselý Žďár. Tento projekt je neziskový a plní cílovou funkci neziskového sektoru k dosažení určitého užitku. Sice se jedná o neziskový projekt veřejné samosprávy, a tak netíhne k zisku, ale pokud územní samosprávná jednotka tedy obec či město dobře hospodaří, může pak částečnou bonitu využít jiným více prospěšným způsobem, např. výstavbou dětského hřiště, škol, zpevnění a opravou pozemních komunikací, pořádání kulturních a jiných společenských akcí aj. Mojí vedlejší myšlenkou tohoto projektu je také přesvědčit obyvatele především jako jednotlivce, že třídění odpadů v dnešní chaotické a uspěchané době má obrovské opodstatnění a smysl. Samotné obci by tento projekt také velice pomohl především po stránce ekologie a zlepšení životního prostředí. Problém odpadů je i v hledáčku Evropské unie a snaží se ho vědomě řešit, regulovat a finančními prostředky státům pomáhat. Pro období let 2007–2013 získala Česká republika z těchto fondů 4 918 mil. EUR na obnovu a zlepšení kvality životního prostředí v zemi. To má vést ke snaze zlepšit životní úroveň Evropanů a kvalitu životního prostředí celého evropského společenství.

11

2 Teoretická část V posledních letech se projekt stal běžnou součástí našeho života. První kroky vedou už k dětem školního věku, kde formou řízené výuky dostávají komplexní samostatné nebo skupinové úkoly, které jsou často složité. Formou projektů se může stát cokoli, třeba i příprava netradičního svátečního oběda. Projekt je vlastně jakási souhra výzkumů, návrhů, aplikací určitých metod a pravidel, ale hlavně vytváření a realizace určité představy, myšlenky či záměru v reálnou věc, inovaci, službu… do budoucnosti. V dnešní moderní civilizované době se při vývoji, výstavbě a implementacích moderních technologií používají moderní manažerské postupy, kde je nutno koordinovat projektové práce, kontrolovat skutečný postup vůči původnímu plánu. Tyto podnikatelské aktivity jsou realizovány formou specifikovaných projektů.

2.1

Základní terminologie

Pro získání základního porozumění i pro sladění poznatků a pohledů si nejprve vysvětlíme základní definice a poučky týkající se projektu, projektového managementu a studie proveditelnosti. Protože projekt neboli podnikatelský záměr se skládá z mnoha oblastí, rozdělíme si je tedy proto do několika specifických částí: •

Nápad a základní struktura projektu.

•

Procesy iniciace a zahájení projektu.

•

Plán a řízení projektu.

•

Řízení projektových prací.

•

Kontrola projektu.

•

Uzavření a výsledky projektu.

2.1.1 Projektový management Hledáme-li rozdíly mezi běžně chápaným pojetím managementu a projektovým managementem, vyjdeme z obecných definic managementu.

12

Management neboli řízení je přístup k usměrňování činností, optimalizace využití lidských, materiálních, finančních zdrojů, metod a výrobních faktorů tak, aby byly zajištěny všechny činnosti podniku a dosaženo určitých organizačních cílů a změn. Slovem management nebo vedení je také v přeneseném významu označována skupina řídících pracovníků, kteří pomocí ověřených přístupů, názorů a zkušeností, doporučení a metod užívají ke zvládnutí spec. činností a k dosažení soustavy cílů organizace. „Projektový management je souhrn aktivit spočívající v plánování, organizování, řízení a kontrole zdrojů společnosti s relativně krátkodobým cílem, který byl stanoven pro realizaci specifických cílů a záměrů.“1 „Projektový management je aplikace znalostí, schopností, nástrojů a technologií na aktivity projektu tak, aby tyto splnily požadavky projektu.“2 Přestože ve svém doslovném znění obě definice se odlišují, je jejich hlavní podstata stejná. Projektový management se zabývá projektem, který je definován jako proces krátkodobého vynaložení úsilí s pomocí aplikace metod a znalostí, jejichž účelem je celková přeměna materiálních i nemateriálních zdrojů na soubor předmětů, služeb k dosažení určených a zadaných cílů. Kombinací předchozích definic dojdeme k logickému závěru, že pro úspěšný projektový management platí dosažení určitého nadefinovaného cíle projektu, dodržení jeho časového limitu a také předpokládané náklady a přínosy z tohoto projektu. Je jisté, že i projektový management má své stinné a světlé stánky. Pro ukázku můžeme zmínit například rozsah, financování, odpovědnost, doba a efektivita projektu, celková realizace, organizace projektu, rizika, vnější vlivy, změny v technologii… Po vstupu České republiky do Evropské unie se mimořádně zvýšil význam projektového managementu. Jeden z hlavních důvodů je i čerpání ze zdrojů Strukturálních fondů a to bude záviset na jen tom, jak kvalitní projekty budeme schopni vypracovat, obhajovat a v praxi efektivně řešit.

1 2

MINZBERG, Henry. Minzberg on Management. [s.l.] : The Free Press, New York , 1989. ISBN 00-2921-371-1. s. 418. KERZNER, Harold. Project Management: A Systems Approach to Planning, Scheduling, and Controlling. [s.l.] : John Wiley & Sons, 1997. 384 s. ISBN 04-712-9271-0.

13

2.1.2 Projekt 1 Projekt je nejdůležitějším prvkem v projektovém řízení. Je to postup a úsilí vědomé realizace vedoucí ke ztvárnění určité představy či myšlenky o uspořádání věcí, vytvoření unikátního produktu, služby nebo určitého výsledku v budoucnosti. Projekt je jedinečný sled aktivit a úkolů, který má: •

Limitovaný výsledný cíl kvalitou, náklady a časem.

•

Stanoven rámec pro čerpání zdrojů potřebných pro svou realizaci.

•

Směřovat k dosažení specifického cíle za splnění určitých podmínek.

•

Složité, náročné, pracné činnosti, které vyžadují interdisciplinární přístup.

•

Nadefinován datum začátku a konce uskutečnění.

Je tedy zřejmé, že představuje souhrn materiálů, v nichž je specifikován. Jsou popsány cíle a účel, jsou sumarizovány zdroje, jejichž je možné využít (lidské, finanční, časové), a jejich rozdělení do etap tvorby projektu. V procesu řízení lze rozdělit etapy do dvou kategorií – přípravnou (fáze provozní) a realizační (fáze poprovozní). Přípravná etapa zahrnuje vymezení a definování projektu (vyjasnění zadavatele projektu, předmětu a specifikace konečných výsledků), jednak procesy plánování projektu (vymezení činností nutných pro uskutečnění projektu, jejich koordinaci, organizační strukturu a stanovení harmonogramu, naplánování zdrojů, určení rozpočtů, platnost dle projekčních norem, identifikaci možných rizik). Realizační etapa též zahrnuje dvě složky, jednak realizační procesy (způsob řízení průběhu realizace včetně operativního řešení problémů, konfliktů, dílčích změn, vedení nezbytné dokumentace, evidence, výkazů, podání zpráv o realizaci projektu), jednak procesy předávání a vyhodnocování projektu (v závislosti na charakteru projektu může jít o různé činnosti předcházející aktu předání jako je testování, revize, zátěžové zkoušky, kolaudace, operativní odstranění případných nedostatků aj. Samostatný okruh činnosti by mělo tvořit vyhodnocování, a to jak výsledků spojených s vlastní projektem, tak řízení projektu).

14

V současné době je možné rozlišovat dva typy projektů. První z nich je zhotoven takzvaně na klíč, kdy projekt zahrnuje celý životní cyklus projektu (záměr, analýzy, detailní návrhy, rozpočty, zavádění (implementace), rutinní provoz), nebo dodávku již hotového produktu, který se nastaví podle potřeb zákazníka. Když se vrátíme zpět k základní definici je zřejmé, že obsahuje tři hlavní charakteristiky – tři základny projektového managementu, které definují prostor, v němž se podle vytyčených cílů vytváří určitá nová hodnota – produkt projektu definovaný jako výstup nebo výsledek projektu. Jsou to: •

Čas, který je limitní pro plánování sledu jednotlivých dílčích aktivit projektu.

•

Dostupnost zdrojů, které jsou projektu přiděleny a které budou průběžně užívány a čerpány.

•

Náklady, které jsou finančním projevem užití zdrojů v časovém rozložení (viz obrázek 2.1.2).

Obr. 2.1.2 Základny projektového managementu 2 „Za ideálních okolností by s dobře připraveným plánem měly být šance na úspěšné dokončení projektu velmi vysoké. V reálném světě však na projekt působí vlivy vyvolávající změny a rizikové situace, které jsou příčinou výkyvů systému z jeho rovnovážného stavu.“

1 2

SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80247-1501-5. s. 22-23. Zdroj: tamtéž

15

2.1.3 Studie proveditelnosti Studie proveditelnosti (anglicky feasibility study) je základní dokument, který je nejdůležitějším a nejvyšším stupněm analýzy investičního záměru či podnikatelského projektu využívaný v podnikatelské sféře i veřejném sektoru. Jedná se o standardní typ studie, která se užívá v tržním prostředí. Také se snaží o posouzení realizovatelnosti daného projektu a z hlediska finančního též k zhodnocení efektivnosti využití potenciálně vložených prostředků, tedy ověření smysluplnosti projektu, ale je i zároveň zásadní nástrojem projektového řízení. Součástí studie proveditelnosti je: •

Textová analýza projektu.

•

Analýzy efektivnosti projektu.

•

Předpověď stability projektu v čase v závislosti na změnách parametrů citlivostní analýza.

•

Předpověď stability investora nebo žadatele o úvěr většinou v určitém časovém úseku.

Z tohoto pohledu je zřejmé, že tento dokument je vytvářen v před-investiční fázi projektu. Na jedné straně prostřednictvím důkladného plánu investičního projektu působí v roli materiálu vedoucího k investičnímu rozhodnutí vlastníka projektu, příp. k rozhodnutí potenciálního věřitele (či poskytovatele dotace) o poskytnutí úvěru resp. dotace. Na straně druhé je to materiál soužící jako základní nástroj pozdějšího projektového managementu ve fázi investiční resp. fázi provozní. Studie proveditelnosti je důležitá zejména u záměrů značného finančního rozsahu, která může na jednu stranu nastartovat vysoké tempo růstu, ale při nezdaru ohrozit stabilitu investora či celého projektu. Každá studie má svou předepsanou přesně stanovenou osnovu, podle které se řídí každý zřizovatel projektu. Práce povede k použití pouze některých z nejdůležitějších osnov této studie, vedoucí ke snaze pochopit celkovou analýzu daného projektu „Sběrného dvora“ a pomocí metodiky určit a posoudit jeho realizovatelnost do budoucna.

16

2.2 Definice a analyzování projektu Tato část je zaměřena především na přiblížení a podrobný popis projektovaného záměru a vysvětlení postupu řešení daného problému.

2.2.1 Nápad a struktura projektu Na počátku všeho je myšlenka nějaký specifický nápad, který projektanta na první pohled zaujme. Mě, jak už bylo řečeno v úvodu práce, zaujala myšlenka zřídit a postavit v obci Veselý Žďár místo sloužící k ukládání různého druhu materiálu tzv. „Sběrný dvůr“ někdy také označován jako „Sběrné místo“. Jako každý projekt i tento mě vedl k myšlence udělat něco prospěšného pro občany naší obce a naučit je, jak zacházet s nebezpečným, netříděným a dalším materiálem, jak recyklovat, jak se chovat k přírodě, a tím zvýšit i životní úroveň, zlepšit životní prostředí a podmínky pro všechny. Cílem veškerého projektového snažení je vytvoření určitého unikátního produktu – předmětu, služby nebo jejich kombinace, která naplní očekávání zadavatele projektu a přispěje k dosažení jeho strategického nebo taktického cíle, který souvisí s jeho vlastními aktivitami. V praxi může být produktem projektu cokoliv, např. zavedení změny existujícího procesu nebo jiných organizačních změn ve společnosti, realizace stavby, implementace nové technologie, provedení studie, realizace výzkumného úkolu nebo napsání knihy. Správná, jasná a jednoznačná formulace zadání hraje fundamentální roli pro všechny realizační kroky projektu od základní myšlenky projektu tj. zahájení projektu až do ukončení projektu – předání do užití. Toto tvoří životní cyklus projektu.

2.2.2 Procesy iniciace a zahájení projektu Zahájení projektu je soubor činností, které vedou na stanovený cíl projektu a k vytvoření základních předpokladů k jeho úspěšné realizaci. Procesy a analýzy musí být v dostatečném rozsahu, aby bylo možné rozhodnout o spuštění a zavedení této realizace do praxe. Každý projekt musí mít projektové dokumenty, podle kterých se řídí celé zahájení projektu. Prvním důležitým dokumentem je Zakládající listina projektu. Ta formálně zahajuje práce na projektu, a to zejména z pohledu podnikového řízení. Jeho obsah a

17

rozsah je závislý na podnikových metodikách a zvyklostech, avšak dané části se mohou odlišovat podle hospodářského sektoru. Minimálně však musí obsahovat specifikaci: •

o jaký projekt se jedná,

•

kdo je pověřen jeho realizací,

•

jaký je rozsah jeho pravomocí,

•

jaké jsou podmínky a omezující kritéria realizace.

Před formulací Zakládající listiny projektu, musí být stanoven dokument týkající se projektu v předběžné podobě tzv. Předběžná definice předmětu projektu. Zde přesně a srozumitelně nadefinuje všechny požadované cíle projektu a to ve stavu aktuálního poznání vzhledem k vývojovému stupni projektu. Tento dokument musí získat všechna potřebná schválení vyššího managementu pro realizaci projektu. To jsou hlavní vstupní podklady a dokumenty, které každý projektant k úspěšnému zahájení svého záměru či realizace musí vlastnit.

2.2.3 Plán a řízení projektu 1 Pokud začneme s realizací projektu, měli bychom nejdříve posoudit, zda o daný projekt bude zájem, a to provedeme pomocí průzkumu trhu. Poněvadž každý podnikatel dobře ví, že vůbec nejdůležitější je posouzení a získání takových informací, které povedou k instrukcím, zda začít či nezačít s realizací projektu. Zjišťujeme několik druhů informací, a to: •

o produktech – jaké jsou produkty či služby konkurence (např. úroveň poskytovaných služeb, sortiment, atd.),

•

o konkurenci – kdo je naším konkurentem na trhu, kde sídlí a jak používají nástroje marketingu,

•

o spotřebitelích – kdo jsou naši zákazníci,

•

o cenách – konkurenční nabídky a ceníky.

18

Další součástí plánování projektu je detailní rozbor z pohledu času, nákladů, technologií, metodologií a pracovních zdrojů a jeho výstupem jsou dva podrobné, závazné dokumenty Definice předmětu projektu a Plán projektu. •

Definice předmětu projektu, která poskytuje všechny definice potřebné k popisu předmětu projektu a je základem komunikace mezi projektovým týmem a zákazníkem projektu i pro věcnou komunikaci uvnitř projektového týmu.

•

Plán projektu je dalším z důležitých dokumentů, které provázejí projekt v celém jeho životním cyklu. Obsahuje souhrn toho, co musí být v průběhu projektu vykonáno, aby byl splněn cíl projektu a vytvořen předmět projektu, jak je popsáno v dokumentu Definice předmětu projektu. Plán projektu obsahuje seznamy a popisy všech činností, které budou vykonány v souvislosti s tímto projektem – výkonných i řídících. Některé jeho části jsou otevřeny pro komunikaci se zákazníkem – většinou to bývají milníky harmonogramu projektu komunikační plány, plány řízení změn a v případě některých typů kontaktů je to i rozpočet projektu.

V plánování projektu musí být opodstatněny téměř všechny části projektu. V plánu řízení předmětu projektu nesmí chybět podrobný rozpis prací WBS (Work Breakdown Structure viz níže), dále plán řízení měn předmětu projektu, jedná se o změny, které mohou v procesu vzniknout a musí být důsledně řešeny. Další část tvoří plán řízení nákladů, kde hlavním základem je stanovení rozpočetu projektu, který vychází z podrobného rozpisu prací, odhadů a kalkulací nákladů na zdroje projektu. Důležité je též plán řízení rizik, který shrnuje strategie pro eliminaci rizikových vlivů a obsahuje registr rizik a plán omezení jejich vzniků a dopadů např. na životní prostředí a dohody, kontrakty pro snížení rizik. V neposlední řadě jde o plán řízení kvality, který může být vzhledem k povaze předmětu projektu velmi variabilní. Podle složitosti projektu mohou být tyto části doplněné o další podrobnosti v rozsahu nezbytném pro jednoznačnou definici řídících, kontrolních, výkonných postupů v průběhu realizace projektu.

1

SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80 247-1501-5. s. 108 - 110.

19

Naopak pokud se jedná o malé projekty může být dokument v menším rozsahu, ale vždy bude obsahovat nejméně harmonogram, rozpočet a základní pravidla v oblasti komunikace a řízení změn. Klíčovým krokem pro vytvoření Plánu projektu je v souladu s diagramem na obrázku 2.2.3 vypracování Definice předmětu projektu a podrobného rozpisu prací, který je, výchozím materiálem pro další části Plánu projektu.

Obr. 2.2.3 Technická a organizační příprava Plánu projektu 1

1

Zdroj: SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1501-5. s. 123.

20

2.2.4 Řízení projektových prací V organizační jednotce je nejdůležitější týmová komunikace a spolupráce, která vede k úspěšnému řešení problému. Jedná se tedy o aktivity, které se soustředí na dosahování naplánovaných cílů, a to prostřednictvím směřovaného pracovního úsilí jiných osob tzv. projektového týmu, který zahájí práce projektu. Avšak ještě důležitější je vybudování takového týmu, který má zcela zásadní význam pro úspěch každého projektu. Projektový tým má stanoven přesný časový rámec a vymezen finanční limit – rozpočet pro zadaný projekt. Také pro svou efektivní práci musí používat týmovou komunikaci, která je jednou z hlavních elementů projektového managementu. To představuje spojení lidí, myšlenek a informací a stává se klíčovou podmínkou týmové spolupráce a hybnou silou postupu každého projektu. Jednotlivé pracovní úkoly a dílčí plnění jsou provázeny autorizací k výkonu, neboli pokynem, který zajistí, že jednotlivé dílčí pracovní úkony jsou součástí budoucího celku tak, jak je plánován, a že se výsledný předmět se neodchýlí od cíle projektu specifikovaného v dokumentu Definice předmětu projektu. Takto zadaná práce je základem pro efektivní interní kontrolu plnění plánu projektu a je předpokladem pozdějšího schválení dílčího výstupu. V žádném týmu by neměla být nenávist a rivalita, která může být velkou překážkou k naplnění cílů projektu v očekávané kvalitě a dodržení předepsaných mantinelů rozpočtu a času. Tyto bariéry mohou vzniknout ze strany řídících úrovní organizační struktury projektu jsou to např. nedostatečná podpora projektu ze strany nejvyšších projektových autorit, sponzora projektu nebo managementu, neochota v delegování autority, často z pocitu, že nejlépe „si vše udělám sám“, nedostatek diskuse, individualismus převládající nad týmovým přístupem, špatně nastavené priority, neočekávané negativní vlivy z okolí projektu, krize, spěch, neorganizovanost, nedostatek personálu, mezilidské vztahy, nedostatek osobní tolerance a trpělivosti apod. Proto bychom měli vytvářet takové prostředí, aby bylo efektivní pro všechny strany projektového týmu a nedocházelo k neočekávaným zvratům. V předchozí kapitole jsem se zmínila o WBS (Work Breakdown Strukture) – podrobný rozpis prací. Jedná se o jeden ze základních metodických přístupů projektového managementu. Jeho hierarchická struktura úseků práce zajišťuje splnění stanoveného

21

cíle projektu. Tvorba WBS je na odpovědnosti projektového manažera, kterému asistuje přidělený projektový tým. Podrobný rozpis prací projektu je závazný dokument projektu, jak ukazuje obrázek 2.2.4. Zde vychází z: •

Podrobného rozpisu dílčích cílů projektu v jeho logické hierarchii – celkový cíl projektu je sumou jednotlivých dílčích cílů projektu.

•

Rozpisu úseků práce jako základ pro verifikaci disponibilních metod a schopností realizačního týmu.

•

Časového plánu projektu – harmonogramu.

•

Rozpisu zapojení jednotlivých organizačních jednotek, detailního rozpisu zapojení jednotlivců nebo týmů a určení odpovědnosti za dílčí aktivity.

•

Plánu čerpání nákladů projektu jako suma nákladů a odpovídajícího jednotlivým dílčím úsekům práce.

•

Známé skutečnosti, pravděpodobných okolností a zbývající neznámé stavy, které se stanou základnou pro řízení rizik projektu.

Obr. 2.2.4 WBS jako základna pro sestavení dalších projektových dokumentů 1

1

Zdroj: SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1501-5. s. 124.

22

2.2.5 Kontrola projektu Kontrola je nejdůležitější složkou při realizaci projektu. Je to jakási činnost, při které ze zjišťují a ověřují dané skutečnosti v postupu projektu vůči jeho plánu, a to formou porovnávání kvantifikovaných hodnost ve stanovených měřících bodech nebo porovnání jiných ukazatelů. Proces monitorování a kontroly začíná v okamžiku, kdy je projekt zahájen a jsou čerpány náklady. Efektivita vynaložených nákladů by nemusela být dosažena, pokud by nebyla žádným způsobem kontrolována, a to i v případě, že se nejedná o vytvořený produkt projektu. Monitorování a kontrola je třístupňový proces, který se skládá z: •

Měření – zjištění specifických stavových hodnot projektu.

•

Hodnocení – stanovení, jakou měrou tyto hodnoty naplňují předpoklady stanovené Plánem projektu nebo Definicí předmětu projektu.

•

Korekce – spuštění akcí, které budou korigovat nežádoucí odchylky.

V našem projektu budeme převážně kontrolovat dle rozpočtu projektu, protože toto je pouze ta kontrola, která bude hrát největší roli. Tato kontrola podává informace o tom, zda se realizační proces projektu pohybuje v souladu s rozpočtem, který je součástí Plánu projektu. Největší část tvoří kontrola nákladů, která se zabývá ovlivňováním faktorů, kterou mohou změnit základní schválený rozpočet projektu a měřením, analýzou údajů a zjišťováním, zda došlo k odchylce proti schválenému aktuálně platnému rozpočtu. Kontrola podle rozpočtu projektu předpokládá, že je k dispozici nezbytné množství informací z oblasti: •

Nákladového účetnictví (účtování přímých nákladů práce, režijní koeficienty, údaje

o čerpání

ostatních

přímých

nákladů

projektu,

údaje

o čerpání

projektových rezerv). •

Cash-flow projektu.

•

Stavu rozpracovanosti dílčích úseků práce.

•

Integrovaného systému sledování čerpání nákladů v časovém rozvrhu projektu.

23

2.2.6 Podstata metody CBA 1 Základní myšlenka investičního rozhodování je pro projekty soukromé i veřejné sféry společná a tedy, odlišuje se jen toky, které se pro rozhodování používají. Při vyhodnocování komerčních projektů zohledňujeme pouze reálné peněžní toky, které dopadají na investora. U veřejných a neziskových projektů se právě pomocí metody CBA vyhodnocují i další socio-ekonomické přínosy a náklady, tedy zda je daný projekt pro společnost přínosem. K tomuto účelu byla zkonstruována analýza CBA, která se pomocí rozhodujících (kriteriálních) ukazatelů snaží porovnávat, to co plyne z projektu pozitivního a negativního. „Cost – Benefit Analysis (CBA) je tedy metodický postup, který svým průběhem postupně zodpovídá základní otázku: „Co komu realizace investičního projektu přináší a co komu bere?“. Takto vymezené dopady akce jsou následně agregovány, převedeny na peněžní či kvazipeněžní toky a zahrnuty do výpočtu rozhodujících ukazatelů, na základě nichž lze rozhodnout, zda je projekt ve svém důsledku pro společnost přínosem či nikoli. Jedná se o vrchol na jehož základě lze vyhodnotiti socio-ekonomickou efektivitu celého projektu. Je dobré kombinovat více kriteriálních ukazatelů s odlišnou vypovídací schopností, nicméně vždy by měl být uveden výpočet čisté socioekonomické současné hodnoty. Pokud je výsledek kladný (či v krajním případě roven nule), pak lze projekt zhodnotit jako společensky přínosný.“ CBA je anglický výraz, který se do češtiny překládá jako Analýza nákladů a přínosů. Tento překlad může působit zavádějícím dojmem, neboť se v tomto případě nejedná o náklady v účetním slova smyslu, ale spíše o jakési „újmy“, nebo lépe řečeno jakékoli negativní dopady projektu. Výhodou CBA oproti jiným pokusům o hodnocení projektů veřejné sféry je kromě toho, že se jedná o systematický postup úspěšně použitelný na každý projekt, také možnost téměř plného využití teoretického a metodického aparátu podnikových financí, díky tomu, že se po definici všech efektů akce s nimi zachází jako s hotovostními toky.

1

SIEBER, Patrik. Metodická příručka, Analýza nákladů a přínosů. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2004, verze 1.2. Interní dokument.

24

2.2.7 Uzavření a výsledky projektu Je jasné, že ne každý projekt končí v oslavách úspěchů, protože přicházejí další konkurenční projekty, které se stávají nadřazenějšími nad ostatními. Uzavření projektu a činnosti, které jsou s tím spojené, se stávají břemenem, které zbylí členové projektového týmu v nedostatku motivace obtížně překonávají. Závěrečná fáze řízení projektu musí dosáhnout takové pozornosti a priority, aby se stala nedílnou součástí podnikového prostředí pro řízení kvality i u nadřízeného managementu. Uzavření projektu je tedy činností, při které jsou ukončeny všechny aktivity projektu, předány a schváleny výstupy projektu, vypořádány a uzavřeny všechny jeho administrativní

agendy.

Proces

uzavření

projektu

zahrnuje v sobě vytvoření

závěrečných a hodnotících interních dokumentů o průběhu projektu např. různé závěrečné analýzy, poučky, výsledky aj., uvolnění členů projektového týmu a hodnocení jejich individuálních výkonů, administrativní uzavření projektu, vypořádání všech majetkových a provozních záležitostí a uzavření účetních agend. Tento proces je vyvrcholením veškerého projektového snažení a jako takové má rovněž své náležitosti, z nichž akceptace výsledků projektu zákazníkem a závěrečná fakturace jsou jen jeho částí. Kvalitní projektový management věří, že poctivá a důsledná práce provází projekt od jeho počátku až do úplného konce. Ukončený projekt se pro projektově orientovanou organizaci, která nabízí své sužby na trhu, stává dalším stavebním kamenem svého know-how. „Podle statistik zdaleka ne všechny projekty končí úspěšně. Z průzkumu společnosti Standish Group je pouze 30 % projektů ukončeno předčasně bez dosažení jejich cílů a až 70 % ze zbytku nedosáhne alespoň části plánovaných cílů. Tyto statistiky nabízejí hrozivá čísla týkající se překročení nákladů až o 80 % z počátečního rozpočtu a téměř 100 % prodloužení nad limity původního časového plánu.“1 A čím je to vlastně způsobeno? Je to jednoduché. Většinou se jedná o špatné řízení cílů a základních požadavků projektu, málo informací a znalostí i zkušeností s řízením podobných projektů, neporozumění, celková nedostatečná kontrola čerpání nákladů a času.

1

SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80247-1501-5. s. 252.

25

3 Praktická část Zde se budu zabývat řešením a zhotovením výstavby Sběrného dvora v obci. Toto řešení bude mít srozumitelný řád a bude doplněný různými schématy a grafy, popřípadě tabulkami. Také bude nastíněn návrh řešení tohoto projektu se získanými výsledky z praxe. Použité metody povedou k stanovenému cíli, kde v závěru práce budou shrnuty dosažené výsledky práce a jejich návaznosti na další možné řešení.

3.1

Podrobný popis a cíl projektu

Náplní projektu je řešení problémů komunálního odpadového hospodářství a systému třídění využitelných složek. Sběrný dvůr je vlastně místo určené obcím ke shromažďování, sběru vytříděných a nebezpečných složek komunálních odpadů. Každý Sběrný dvůr musí být v souladu s územním plánem obce (zde se jedná o obec Veselý Žďár), musí zde být vyřešené vlastnické vztahy k pozemku, aby se předešlo případným konfliktům s vlastníky okolních pozemků, kde by jim mohlo vadit hlučné nakládání s odpady v jejich sousedství. Velikost pozemku dvora musí mít min. 750 m², dostatečnou frekventovanost lokality a dostupnost pro pěší a motorizované občany. Dále připravenost lokality tzn. zpevněné příjezdové komunikace, zavedení inženýrských sítí – minimálně elektrické energie a vybudování oplocení kolem daného pozemku. Výstavbou objektu bude odstraněna překážka, spočívající v nedostatečném propojení sběrných míst menších obcí v daném regionu, a tím i zlepšení infrastruktury. I s velikostí obce a růstem obyvatel se mění počet vyprodukovaného odpadu na osobu. Hlavním cílem projektu je naučit obyvatelstvo, jak zacházet s nepotřebnými či rozbitými spotřebiči, jak je znovu začlenit do výroby a jak efektivně recyklovat různé druhy odpadů a nezatěžovat tak přírodu kolem sebe. Předpokládám, že výstavba projektu potrvá nejdéle 2 roky a celková rozpočtová částka nepřesáhne 600 tisíc korun českých.

26

3.2

Cílové skupiny

Tento projekt se bude týkat hlavně obyvatel obce Veselý Žďár, ale služby Sběrného dvora mohou využívat i obyvatelé okolních vesnic, kteří mají cestu do města, kde se Sběrný dvůr nachází, daleko. V obci se počet obyvatel rok od roku zvyšuje, jak můžeme vidět na následujícím obrázku 3.2. a z toto vyplývá, že se i vyprodukuje více odpadu. Musíme se zamyslet nad naším žitím a začít obaly a různé nepotřebné spotřebiče a jiný odpad efektivně, ekologicky a hlavně správně třídit a recyklovat, aby bylo co možná nejméně smíšeného komunálního odpadu, a tím z části zabránili zvětšujícím se skládkám a místům k ukládání komunálního odpadu. Pak možná jednou poznáme, že za odvoz komunálního odpadu budeme platit později méně a třeba se i zvýší věková hranice a rodiče novorozeně nebudou muset platit již v odchodu z nemocnice.

560

počet obyvatel

540 520 500

rekreanti

480

místní obyvatelé

460 440 420 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009 datum

Obr. 3.2 Počet růstu obyvatel v obci Veselý Žďár 1

1

Zdroj: vlastní + statistické informace z Obecního úřadu Veselý Žďár

27

Žadatel projektu 1

3.3

Název:

Obec Veselý Žďár

Adresa:

Veselý Žďár 205, 580 01

Telefon:

+420 569 489 421

Fax:

+420 569 489 421

E-mail:

[email protected]

IČ:

00268445

HAVLÍČKŮV BROD 1

Popis činnosti: Obecní úřad je instituce veřejné správy, která působí na úrovni obcí a jejíž pravomoci a povinnosti vymezuje zákon. Každý obecní úřad má ze zákona povinnost: •

podávat informace žadatelům,

•

plnit úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce,

•

pomáhat výborům a komisím v jejich činnosti,

•

vykonávat státní správu s výjimkou výkonu těch věcí, které zasahují do pravomoci rady obce, zastupitelstva obce nebo obecních komisí,

•

zřídit úřední desku na veřejném místě.

Hlavní řídící osoby: Ing. Drahomíra Zavadilová – účetní obce. Ing. Zdeněk Trávníček – starosta obce. Luboš Jiráček – místo-starosta obce. Zákon: obce jsou řízeny zákonem č. 128/2000 ze dne 12. dubna 2000 dále jen „žadatel“

1

Obecní úřad [online]. 2009 , 12. 6. 2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: .

28

3.4

Anketa projektu

V každé anketě projektu je důležité se zaměřit na to, zda je vůbec reálné s projektem začít. Zda o něj bude v budoucnosti zájem a neztratí svou podstatu, kvůli které byl navrhnut, postaven a vybudován a k čemu i komu má do budoucna sloužit. Než jsem se zaměřila na vybudování Sběrného dvora v obci, provedla jsem anketu přímo v obci, kde každá domácnost obdržela dotazník (viz příloha Anketa pro obec). Ten anonymně vyplnil pouze jeden zvolený člen rodiny a vyplněný ho odnesl zpět na určené místo. Tyto data jsem vyhodnotila a dospěla jsem k zajímavým výsledkům. Anketa, která byla ryze dobrovolná pro obyvatelé obce, pouze 21 % z nich dotazník vyplnila. Procentuálně je to sice malé číslo, ale jako vzorek pro tento projekt musel postačit. K větší názornosti jsem vzorek považovala jako 100 %. Výsledky získaných hodnot z dotazníku zakreslených do následujících grafů: 1 Kdo se zúčastnil výzkumu? Ženy Muži 45,5% 54,5%

Jakého ročníku byli ti občané, kteří se výzkumu zúčastnili? 51,5%

60,0%

42,5%

50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

3,0%

3,0%

0,0% 1 - 15 let

16 - 25 let

29

26 - 55 let

56 - více let

Třídí občané obecně odpady? Ano 3%

Ne

97%

Využívají v současné době kontejneru na návsi na velkoobjemový a nebezpečný odpad?

70,0%

60,6%

60,0% 50,0% 40,0% 24,2%

30,0%

15,2%

20,0%

0,0%

10,0% 0,0% Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Jak moc by uvítali občané v naší obci Sběrný dvůr „Sběrné místo“? 70,0%

60,6%

60,0% 50,0% 33,4%

40,0% 30,0% 20,0%

3,0%

3,0%

10,0% 0,0% Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

A využili by služeb Sběrného dvora „Sběrného místa“ v obci? Ano 3%

Ne

97%

30

Kolik vyprodukuje vaše rodina za rok množství velkoobjemového či nebezpečného odpadu? obrovské množství (300 kg a více)

50%

50%

velké množství (100 kg až 300 kg) malé množství (100 kg a méně)

0%

Jaký odpad nejčastěji vyhazujete do kontejneru na velkoobjemový a nebezpečný odpad za rok? Odpad

Počet ks

Plechovky od barev Spotřební elektronika Madrace, stavební materiál (eternit) Mrazáky PVC Zářivky, lednice Televizory, baterie, koberce Bílá elektronika, nádoby od olejů, MVT Pneumatiky, velké plasty, lepenka Starý použitý olej, nábytek, textilie, žehličky, PC, tiskárny Zahradní nekompostovatelný odpad, molitan, polistiren

16 11 8 7 6 5 4 3 2 1

Jak moc využívají služeb Sběrného dvora v blízkosti svého bydliště např. Technické služby Havlíčkův Brod?

3% 6%

často občas zřídka

91%

1

Zdroj: vlastní dotazník

31

Výzkumu se zúčastnilo více mužů než žen, z toho je tedy patrné, že o domácnost se starají spíše ženy a o zahradu a dům spíše muži. Muži tedy vyprodukují větší množství nebezpečného či velkoobjemového odpadu a více by tedy využili služeb Sběrného dvora „Sběrného místa“ v obci. Je velmi příjemné vědět, že i v naší obci lidé třídí odpady. A doufám, že i nadále budou lidé třídit odpady a ti, kteří ještě netřídí pochopí, že to má smysl, a třídit začnou. Protože třídění má v dnešní znečistěné době velké opodstatnění a zamezí se dalšímu vytřiďování z komunálního odpadu, skládkám apod. Lidé v naší obci velmi využívají kontejneru na velkoobjemový a nebezpečný odpad a z tohoto faktu je patrné, že by i služeb Sběrného dvora v naší obci lidé využili. Odpadu vyprodukují celkem málo, více potom při modernizaci, rekonstrukci či nové výstavbě domu a při práci na zahradě.

3.5

Dodavatel projektu

Spolupracovat s naším projektem na výstavbu Sběrného dvora bude dodavatel, který bude schopen zhotovit projekt jednak do určitého termínu, ale také v požadované kvalitě a ceně. Protože obec má celkem nízký rozpočet, který je závislý na dotacích a finančních pomocí od kraje, nemůže si proto dovolit příliš vysoké výdaje. Vybraná firma musí splňovat minimálně tyto kritéria: •

Zkušenosti a praxe v oboru výstavby Sběrného dvora.

•

Dobré ohlasy a reference od realizátorů Sběrných dvorů či „Sběrných míst“.

•

Splnění odpovídajících technických a ekologických norem.

•

Náročnost údržby a životnost kontejnerů.

•

Cena (materiál, montáž, doprava …).

Na projektové dokumentaci by se ještě podílela firma z Havlíčkova Brodu STAVOTHERM s.r.o., ulice Žižkova 1666 pod vedením pana inženýra Pavla Křehlíka. Na stavební práce po získání potřebného stavebního povolení na výstavbu dvoru v územně samosprávným celku Veselý Žďár by se podílela stavební firma, která by nejlépe splňovala viz výše vypsané kritéria. Na stavební práce by poté určitě dohlížel starosta obce Ing. Zdeněk Trávníček.

32

3.6

Vybavení Sběrného dvora

Každý Sběrný dvůr musí obsahovat minimálně tyto složky, které jsou součástí technického vybavení projektu. Jedná se o: •

Administrativní a sociální zázemí podle hygienických a bezpečnostních předpisů (např. stavební buňka s možností vytápění a mytí a splachovací popřípadě mobilní chemické WC).

•

Přístřešek s můstkovou váhou (s váživostí minimálně do 500 kg).

•

2-3 kontejnery na objemný odpad (jedná se o lehký odpad, proto volíme co největší objem daného kontejneru).

•

1-2 kontejnery na bio-odpad a odpad ze zeleně (jedná se o lehký odpad větve, listí, tráva, a proto volíme co největší objem kontejneru).

•

1-2 kontejnery na stavební suť (jedná se o těžký odpad např. cihly a beton z drobných rekonstrukcí v bytě, a proto volíme kontejner o objemu maximálně 3,5 m3).

•

1 kontejner na kovový odpad (železný šrot, hliníkové předměty, barevné kovy, plechovky, hrnce…).

•

1 kontejner na pneumatiky.

•

Sklad nebezpečných odpadů se speciálními kontejnery na jednotlivé druhy odpadů jako jsou znečištěné obaly, sorbenty, upotřebené oleje, pesticidy, herbicidy, spotřební chemikálie, zářivky, monočlánky, použité oleje aj. (lze použít tzv. kontejnerový eko-sklad).

•

Modré kontejnery na papír, žlutý kontejner na plasty a zelený kontejner na sklo bílé a barevné – viz v příloze letáček.

•

Přístřešek nebo kontejner na elektrošrot (elektrozařízení – ledničky, mrazničky, pračky, televize, rádia, počítač, mikrovlnné trouby, videa apod.).

•

Oplocení pozemku.

33

3.6.1

Recyklace, třídění 1

Je jasné, že pro správné nakládání s odpady je nezbytné jejich třídění. Odpady, které v domácnostech vznikají, se třídí na objemné, využitelné, nebezpečné a směsný komunální odpad. K objemným odpadům patří to, co se do běžné popelnice nebo sídlištního kontejneru nevejde, jako třeba kusy starého nábytku např. křesla, židle, skříně, válendy dále podlahové krytiny např. koberce, linolea a sanitární keramiku např. umyvadla, toalety atd., a proto se musí odkládat do velkoobjemových kontejnerů. Ty jsou přistavovány buď na veřejných prostranstvích nebo ve Sběrných dvorech. V žádném případě není možné odkládat objemný odpad vedle popelnic. Ještě dnes se stává, že většina objemného odpadu se odstraňuje uložením na černé skládce, ale to je přísně zakázáno! Nebezpečné odpady, které v domácnostech vznikají, zejména barvy, oleje, čistící prostředky, léky, baterie, můžeme odevzdávat buď při mobilních svozech nebezpečných odpadů nebo ve Sběrných dvorech. Staré elektrospotřebiče, jako například lednice, televize, rádia, kulmy, můžeme bezplatně odevzdávat v místech zpětného odběru, tedy ve Sběrných dvorech a v některých prodejnách elektro. Některé nebezpečné odpady jsou dále předávány k jejich rozebrání a částečné recyklaci, jiné putují do spaloven nebezpečných odpadů, případně jsou uloženy na skládky nebezpečných odpadů. Využitelné odpady jsou ty, kterým se běžně říká tříděný odpad, i když v praxi je vlastně každý odpad tříděný. Běžně můžeme třídit sklo, papír, PET láhve a ostatní platy, nápojové kartony a kovy. Vytříděné odpady se sbírají prostřednictvím barevných kontejnerů či pytlů, Sběrných dvorů a výkupen surovin. Vytříděný odpad se musí upravit podle požadavků konečných zpracovatelů na dotřiďovacích linkách. Tam se opad dotřídí, slisuje a expeduje k recyklaci. Ostatní odpad, který doma nevytřídíme, pak končí v popelnicích a říká se mu směsný komunální odpad. Pokud bychom všichni správně třídili, neměl by odpad v popelnicích už obsahovat ani nebezpečné ani využitelné složky, protože tento směsný komunální odpad končí bez dalšího využití na skládkách nebo ve spalovnách odpadu. Základním cílem výše uvedených způsobů nakládání s odpady je co možná nešetrnější chování k životnímu prostředí a nevyšší materiálové využití při dosažení nejnižších možných ekonomických nákladů.

34

Velmi často se můžeme setkat s názorem, zda má třídění odpadů vůbec smysl, jestli se to vyplatí a podobně. Třídění odpadů je zásadním předpokladem pro jeho materiálové využití, recyklaci. Hlavním účelem recyklace je úspora primárních surovin a úspora energií. Tato úspora je tedy ziskem, navíc ziskem globálním, neboť zahrnuje úspory emisí skleníkových plynů. Pro jednodušší představu je možné použít následující příklad. Základní surovinou pro výrobu papíru je celulózové vlákno. Chceme-li vyrobit papír ze dřeva, je třeba vypěstovat strom. Tam se dřevo nastrouhá a v horké lázni se za přítomnosti chemických látek vaří tak dlouho, dokud se z něj nezíská celulózové vlákno, použitelné na výrobu papíru. Zejména vaření dřeva je energeticky velmi náročné, a tedy i drahé. Druhou možností je výroba papíru ze starého, již použitého papíru. V tom případě je nutné papír sebrat, například do kontejnerů, z kontejnerů svézt, dotřídit a odvézt do papíren. Tam se papír v rozvlákňovači rozvlákní, a tak se získá celulózové vlákno, které se použije na výrobu nového papíru. Na první pohled je zřejmé, že výroba papíru ze starého je energeticky i technologicky méně náročná, to znamená prospěšnější pro životní prostředí a zároveň levnější. Podobné je to i u ostatních druhů odpadů, které se v současné době třídí. Pro výrobu skla je třeba těžit sklářské písky, pro výrobu plastů ropu, pro výrobu kovů rudy, uhlí, vápenec, to vše jsou neobnovitelné zdroje a jejich těžba se výrazně projevuje na rázu krajiny. Zpracování těchto surovin navíc vyžaduje velké množství energie, která se většinou vyrábí v tepelných elektrárnách, které potřebují fosilní paliva. Je proto jasné, že recyklace dokáže velmi výrazně snížit dopady výroby celé řady materiálů na životní prostředí. Také v loňském roce se výsledky třídění odpadů na Vysočině ukázali jako velmi dobré. Každý obyvatel Vysočiny v průměru vytřídil 40,4 kg plastů, skla, papíru, železa a nápojových kartonů, který byl dále zužitkován a zpracován na nové výrobky. Průměrný občan Vysočiny vyprodukuje ročně okolo 214 kg komunálního odpadu, vloni se tedy podařilo téměř 19 % odpadu neuložit na skládku nebo nespálit. A to je již velmi dobré číslo. V kraji vytřídíme nejvíce papíru, vloni to bylo přes 13 kg na osobu. Možná se to zdá na první pohled málo, ale celkově se tak podařilo zachránit minimálně 8000 stromů.

35

Na druhém místě nejvíce třídíme sklo, vloni to bylo přes 10,4 kg na osobu, což přestavuje na každého téměř 30 nových pivních či limonádových lahví. Nehledě na to, že výroba skla ze střepů je mnohem méně náročná na energie. A třetí místo obsadily plasty. Na osobu to bylo přes 6,3 kg. Vysočina ve třídění odpadů rozhodně nezaostává za zbytkem republiky a je mezi kraji na 6. místě, oproti zbytku České republiky vyniká hlavně v tradici třídění skla. PET lahve se velmi často považují za symbol konzumu, bývá poukazováno na jejich přítomnost v přírodě. Přesto se jedná o materiál, který je plně recyklovatelný a v našich krajích je nejvíce recyklovaným plastem. Zpracování PET lahví předchází jejich třídění na dotřiďovací lince. Tam se lahve třídí podle barev a spolu s víčky i etiketami se lisují do balíků. Znamená to tedy, že víčka i etikety mohou na lahvích zůstat. Dále se PET lahve namelou na malé kousky, tzv. flakes, které se vyperou ve vodní lázni. Při praní se odstraňují víčka, etikety, zbytky lepidel, kterými jsou etikety přilepené, a také zbytky nápojů. Takto vyprané kousky jsou základní surovinou pro recyklaci. Velká část vytříděných PET lahví se také vyváží do zahraničí. PET lahve se obchodují na světové burze a jejich největším odběratelem je Čína. PET lahve se odvážejí do Číny v lodních kontejnerech, ve kterých se do Evropy dováží např. textil. V Číně se z PET lahví vyrábějí zejména textilní vlákna. Možná vás to překvapí, ale v recyklaci plastů patříme k jedněm z nejlepších v Evropě. Stále více pronikáme do problematiky nakládání s odpady, zejména tříděnými, a to včetně nákladů a financování. Víme, že nakládání s netříděným odpadem je relativně drahé a neustále se bude zdražovat, musíme se všichni aktivně zapojit do procesu třídění odpadu. Protože velká část komunálního odpadu obsahuje použité obaly, platí u nás stejně jako v celé Evropě zákon o obalech, který přenáší odpovědnost za recyklaci obalů na firmy, které je uvádějí na trh. V praxi to znamená, že výrobci, dovozci nebo plniči obalů platí za každý obal, který uvedou na trh, do společného systému, ze kterého se následně hradí náklady spojené s tříděním a recyklací obalů. V Česku tento systém provozuje společnost EKO-KOM, a.s. Jejími hlavními partnery jsou obce.

1

Data o České republice [online]. c2009 , 10.1.2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: .

36

I obec Veselý Žďár by se po spuštění projektu Sběrného dvora stala partnerem společnosti EKO-KOM, a.s. Poté by za každý vytříděný kilogram odpadu dostala finanční odměnu viz obrázek 3.6.1. Systém odměn je nastaven motivačně, takže obce, které třídí více, dostávají odměnu vyšší. Tímto způsobem obce snižují své náklady spojené s tříděním odpadů, které tak jako tak podle zákona o odpadech musejí provádět. V případě, že má obec nastavený systém třídění efektivně a využívá všech možností pro třídění odpadů, může odměna pokrýt veškeré náklady na třídění odpadů. Obec pak může tuto skutečnost promítnout i do ceny za odpady pro občany. Předpokládá to však zároveň jejich aktivní účast na třídění odpadů. Do budoucna je to jedna z mála cest, jak předejít neustálému zdražování služeb v odpadovém hospodářství obce. Již v současné době jsou v kraji obce, které důsledným tříděním snížily svoje náklady na odpady natolik, že navzdory zvyšujícím se cenám za odpadové služby nemusely občanům zvyšovat jejich poplatky. Sídla do 4 000 obyvatel

Platba za zajištění využití Výtěžnost sběru na obyvatele (kg/rok) < 21 21 - 31 > 31

(Kč/t obalových komunálních odpadů)

Papír

Plasty

Sklo

Kovy

Nápojový karton

1 920 2 190 2 560

3 800 4 600 5 500

570 670 790

2 600 2 800 3 500

2 900 3 200 3 600

Sídla nad 4 000 obyvatel

Platba za zajištění využití (Kč/t obalových komunálních odpadů)

Výtěžnost sběru na obyvatele (kg/rok) < 21 21 - 31 > 31

Papír

Plasty

Sklo

Kovy

Nápojový karton

1 880 2 170 2 530

3 700 4 500 5 400

560 660 780

2 500 2 700 3 400

2 800 3 100 3 500

Obr. 3.6.1 Sazby odměn za zajištění využití odpadů z obalů v obcích platné od 1.1.2008 v České republice. 1

1

Zdroj: Data o České republice [online]. c2009 , 10.1.2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: .

37

3.6.2

Elektroodpad 1

Elektrospotřebiče jsou už dlouhá desetiletí nedílnou součástí našeho života. Usnadňují nám každodenní povinnosti, pomáhají při práci a starají se o zábavu. To vše s sebou ale přináší i závažný problém, co s nimi, když doslouží. Pokud se elektrošrot obsahující zdraví škodlivé materiály vyhodí spolu s běžným komunálním odpadem do popelnice, s největší pravděpodobností nedojde k jeho recyklaci, ale skočí na řízené skládce. Ta však problém neřeší, protože odpadní materiál se v ní pouze hromadí. Ještě horší dopad na přírodu mají tzv. černé skládky. Nejjednodušším způsobem, jak se zbavit starého elektrospotřebiče, je ho bezplatně odevzdat na nejbližším sběrném dvoře. Další možností je vrátit vysloužilé elektrozařízení do prodejny. Podle zákona je každá prodejna elektrických spotřebičů povinna od vás při koupi nového podobného elektrozařízení starý výrobek převzít. Někteří prodejci nabízejí i bezplatný odvoz starého spotřebiče. Pokud si u nich koupíte nový. V neposlední řadě můžeme využít servisy a opravny elektrospotřebičů nebo můžeme vysloužilé spotřebiče odevzdat v rámci mobilních svozů odpadů, které se konají téměř v každé české obci minimálně dvakrát ročně, což platí i v obci Veselý Žďár. To by se ovšem s výstavbou Sběrného dvoru změnilo a lidé by mohli nepotřebné elektrospotřebiče odvážet celoročně a nečekat na mobilní svoz odpadů. Problematiku zpětného odběru elektrozařízení upravuje novela zákona o odpadech, která nabyla účinnosti 13. srpna 2005, kde stanovuje výrobcům elektrických a elektronických zařízení povinnost zajistit zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování a recyklaci vyřazených elektrozařízení. Ze zákona vyplývá, že zpětně odevírané elektrozařízení pocházející z domácností je takové elektrozařízení, které svým stavem odpovídá výrobku s ukončenou životností bez bližšího určení důvodu. Za tímto účelem vznikly významné firmy například Elektrowin a.s., ASEKOL a.s, EKO-KOM a.s. aj. z oboru neziskových kolektivních systémů, které organizují zpětný odběr, oddělený sběr a ekologické zpracování nefunkčních elektrozařízení dle rozhodnutí Ministerstva životního prostředí. Poté ministerstvo vydalo vyhlášku, kde rozděluje elektrospotřebiče do jednotlivých skupin. V praxi tedy kolektivní systém například dotuje sběrný dvůr, který od lidí odebírá vysloužilé spotřebiče, poskytuje speciální kontejnery nebo pomůže s osvětou veřejnosti. Kolektivní systém se také stará

38

o to, aby byly sebrané výrobky ekologicky využity, tj. uzavírá smlouvy se zpracovateli elektrošrotu, aby výrobní postupy a jejich efektivita odpovídala požadavkům zákona. Podle druhu a účelu použití se dělí domácí elektrospotřebiče do deseti skupin, ze kterých výrobci definovali jejich kompletnost. Kritériem je popis užití elektrické energie, která poskytuje také základní návod pro posouzení,, zda „elektrozařízení“ splňuje definici pro zpětný odběr, nebo je pro svou zásadní nekompletnost pouhým odpadem, byť se zbytky kovů, plastů a dalších ostatních materiálů vhodných k dalšímu užití a zpracování. Každé elektrozařízení je tedy tvořeno určitým typem soustrojí komponentů a nosné konstrukce a toto spojení také výrobek určuje. Zatímco mraznička bez zásuvek je stále mrazničkou a sběrný dvůr je povinen ji převzít bezplatně, stejná mraznička s vymontovaným kompresorem je již posuzována jako odpad, za jehož odevzdání musí občan zaplatit, minimálně prostřednictvím poplatku obcí za odpady. Ani jeho odhození na černou skládku ho této povinnosti nezbaví, obec je opět nucena za vlastní prostředky takovou skládku uklidit. I tyto náklady se do výše poplatku za odpad promítají. Ročně se v České republice vyprodukuje tisíce tun odpadu z elektrických a elektronických výrobků. Průměrná česká domácnost používá šestnáct různých druhů elektrospotřebičů – od nejvíce rozšířených praček, ledniček a televizí až po zatím méně obvyklé myčky na nádobí. Co dělat, když některý z nich doslouží, nebo se jej rozhodne vyměnit za novější, výkonnější a úspornější? Občan má možnost ho odvézt do sběrného dvora, při koupi nového stejného elektrospotřebiče do prodejny, nebo ho prodat do bazaru či prostřednictvím inzerátu ho nabídnout ke koupi jinému majiteli, kterému bude sloužit dál. Avšak velká část z nich bohužel stále končí v popelnicích, kontejnerech nebo na černých skládkách. Evropská unie rovněž stanovila množstevní limity zpětně odebraných elektrozařízení, které je třeba splnit v určitém termínu. Pro větší srozumitelnost se tyto limity uvádějí v kilogramech odebraných spotřebičů na občana.

1

TVRZNÍK, Roman. Zpětný odběr elektrozařízení [online]. [2005] [cit. 2009-08-28]. Dostupný z WWW: .

39

Členské země měly tyto limity splnit už do konce roku 2006, Česká republika ale vyjednala odklad do konce roku 2008. Zavázala se ročně odebrat, zpracovat a recyklovat nejméně 4 kg vysloužilých elektrozařízení na občana. V roce 2005 domácnosti třídily 1,24 kg elektroodpadů a na jednoho obyvatele. Poté v roce 2007 množství přesahovalo hranici 2 kg a v dnešní době je to už přes 4 kg odpadu. Je to sice oproti západní Evropě málo, kde průměrná výše sběru se pohybuje kolem 9,6 kg na osobu, ale splňuje to závazek vůči EU což nepovede ČR k finančním sankcím. K financování sběru, svozu a zpracování elektrozařízení slouží tzv. recyklační příspěvek. Jedná se o finanční částku , kterou jsou výrobci a dovozci elektrozařízení povinní odvádět kolektivním systémům na sběr, svoz a zpracování již nefunkčních elektrozařízení. Výše příspěvku na recyklaci je uváděna odděleně od ceny výrobku a odpovídá aktuální finanční a technologické náročnosti procesu sběru a recyklace jednotlivých druhů elektrozařízení na území ČR. Spotřebitel tento příspěvek může vnímat negativně a mylně se může domnívat, že se tím jeho nákup nového spotřebiče „zdraží“. Ale ceny spotřebičů se za dobu fungování této úpravy nezměnily. Jediný rozdíl spočívá v tom, že z ceny výrobku byly viditelně vyčleněny náklady na zpětný odběr a recyklaci. Výrobce chce totiž poukázat na to, kolik spotřebitel již přispěl do kolektivního systému na zpětný odběr a recyklaci starého elektrozařízení. Výše příspěvku vynásobená počtem prodaných spotřebičů tedy odpovídá podílu výrobce na celkových nákladech na zpětný odběr a recyklaci, který za něho zajišťuje kolektivní systém. Přesto je ale dobré vědět, že základní myšlenka moderního dopadového zákonodárství v celé Evropě zní: „Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.“

3.7

Lokalita projektu a dopad na krajinu

Projekt bude vybudován v obci Veselý Žďár, která se nachází cca 6 km severozápadně od okresního města vysočiny Havlíčkova Brodu na úpatí kopce Chlum. Za pozitivní dopad bude mít cíleně zredukovat a úplně zničit černé skládky v okolí obce, zlepšit životní prostředí a celkový pohled do krajiny. Dnes je přísně zakázáno vytvářet černé skládky, ale i přes se stává, že lidé nevědí kam s odpadem převážně větších rozměrů a odloží odpad někde v lese. Ekologie a životní prostředí bude při

40

stavbě i provozu „Sběrného dvoru“ prioritou. Při výstavbě dvora (zejména ve spojení s využitou těžkou technikou), stavbou osvětlení a příjezdové komunikace, budou případné nedostatky a problémy vzniklé během stavby řešeny co nejrychleji a nejefektivněji s dodavatelem projektu. Na výstavbu dvora a vytyčení potřebného pozemku s vytyčenými hranicemi, musíme počítat s potřebnými povoleními ze stavebního a pozemkového úřadu, obecního úřadu Veselý Žďár, kde musí být v souladu s územním plánem obce a schváleno zastupitelstvem obce, odbory životního prostředí apod. Také počítáme se spoluprací místní Základní školy, kde děti pomohou informovat občany, jak nakládat s odpadem, kde ho odložit apod. formou informačních letáčků a jednou za se podílí na dobrovolnickém úklidu v okolí obce, kde budou sbírat odpadky, které do přírody nepatří. To pomůže jednak obci tak i životnímu prostředí.

3.8

Harmonogram realizace projektu

Tabulka 3.8: Podrobný celkový harmonogram projektu „Sběrného dvora“ Rok 2010

Fáze projektu Popis činností harmonogramu projektu

Rok 2011 Měsíce

I.

II.

Projektová dokumentace Povolení Finanční dotace Spolupráce s dodavatelem Marketing Úprava terénu, inženýrské sítě Betonování Příjezdová komunikace, osvětlení Výstavba tech. zázemí, WC Oplocení pozemku Výstavba přístřešku na odpad Dokončovací práce, úklid areálu Montáž můstkové váhy Nákup různých druhů kontejnerů Výběr zaměstnanců Ukončení a kolaudace projektu Spuštění provozu sběrného dvora

41

III.

IV.

V.

VI.

VII. VIII. IX.

X.

XI.

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI

VII.

3.8.1

Dílčí aktivity projektu

1. Projektová dokumentace Příprava nutných dokumentů pro vypracování zvoleného projektu. Za zvolený dokument považujeme tzv. Zakládající listinu projektu, který musí obsahovat rozpracovaný popis projektu, harmonogram projektu, podrobný rozpočet, který udává částku projektu popř. poskytnuté dotace na projekt. 2. Povolení Obec musí požádat o různé druhy povolení např. povolení katastrálního úřadu o vyjmutí potřebné části pozemku zařazeného do obecní výstavby, povolení stavebního úřadu o schválení projektu, souhlas od Ministerstva životního prostředí a tedy i od České inspekce životního prostředí, kladné rozhodnutí obecního zastupitelstva, aj. 3. Finanční dotace Požádáme o finanční dotaci Ministerstvo životního prostředí v operačním programu Životní prostředí (OP ŽP), kde je toto jedna z aktivit, která je možná financovat, jedná se o lepší nakládání s odpady. Ministerstvo má možnost alokace pro programové období 2007-2013 celé 4 918 miliónů EUR ze Strukturálních fondů Evropské unie. Dále požádáme o dotaci společnost Asekol, kde se zapíšeme do Grantového řízení „Žádost o příspěvek z fondu“. Poté sepíšeme závěrečnou hodnotící zprávu pro společnost Asekol viz ukázky v příloze. A nakonec požádáme ještě podporu z Fondu Vysočiny viz ukázka „Žádost o poskytnutí podpory z fondu Vysočiny“ také v příloze. 4. Spolupráce s dodavatelem Oslovíme jednoho dodavatele, která projekt zpracuje a podílí se na celkové projektové dokumentaci záměru jedná se o firmu STAVOTHERM s.r.o.. 5. Marketing Veřejná publicita a marketing bude probíhat již na samém začátku projektu. Formou dotazníku. Zjistíme, jak moc lidé v obci mají o výstavbu „Sběrného dvora“ zájem a zda by byla výstavba v budoucnu reálná. Poté musíme obyvatele naučit co a jak třídit, co vše lze recyklovat a jaký odpad nepatří do popelnice. To bude probíhat formou letáčků - viz příloha vyvěšené v místní škole, na úřední desce, v obchodě a na zastávkách autobusu. Zkrátka všude tam kde je největší koncentrace obyvatel a je větší pravděpodobnost, že si daný letáček přečtou.

42

6. Úprava terénu, inženýrské sítě Bude zapotřebí vyrovnat nerovnosti a upravit povrch tak, aby bylo možné začít s betonováním. Také se musí vykopat díry pro položení kabelů pro osvětlení „Sběrného dvoru“ a zavedení elektrické energie a udělat odpady pro pozdější využívání WC a umyvadla. Oblast nebude v chráněném území ČR, proto nebude problém s takovou úpravou a s právní legislativou ministerstva na ochranu životního prostředí. Toto zhotoví vybraná stavební firma. 7. Betonování Tato aktivita bude plně v kompetenci stavební firmy projektu, kde pouze dohlížet bude starosta obce Ing. Zdeněk Trávníček. Bude se jednat o vybetonování podlahy dvora. Bude se jednat o velikost pozemku min. 750 m2. 8. Příjezdová komunikace, osvětlení Zde se bude vybudovávat příjezdová komunikace položením asfaltu a zpevnění komunikace obrubníky. Je určena pro personál, pro odvoz odpadu, ale hlavně pro obyvatelé obce, kteří budou přivážet na „Sběrný dvůr“ odpad či vysloužilé elektrozařízení osobním automobilem. Budeme nakupovat minimálně 2 lampy veřejného osvětlení, kde jeho připevnění a zprovoznění bude v kompetenci elektrikářů, kteří mají pod dozorem osvětlení v celé obci. 9. Výstavba technického zázemí, WC V těchto prostorách bude vybudováno sociální zařízení, WC a administrativní místnost, která bude soužit k zapisování a evidování přineseného odpadu. Obsluze tedy správci „Sběrného dvora“ bude toto zázemí sloužit i jako přístřešek při nepřízni počasí. 10. Oplocení pozemku Toto provede místní starosta Ing. Zdeněk Trávníček, kterému pomůžou formou brigády místní chlapci. Oplocení je nutné z hlediska ekologie tzn. ochraně životního prostředí – kontaminace půdy aj. a to tím, že zabrání rozhazování a braní nebezpečného odpadu ze dvora.

43

11. Výstavba přístřešku na odpad Jedná se především o odpad, který je potřebný na můstkovou váhu, kde se bude vážit odpad větší váhy a rozměrů a dále přístřešek na elektrošrot jako je například lednice atd. 12. Dokončovací práce a úklid areálu Práce se zde budou dokončovat na celém stavebním areálu a uklízet po stavební firmě, která vybetonovala potřebnou plochu na provoz „Sběrného dvoru“ vystavěla stavební buňku se sociálním zařízením a pomohla s výstavbou příjezdové komunikace. 13. Montáž můstkové váhy Je to velmi potřebná součást každého „Sběrného dvoru“, bez které by provoz vůbec nemohl být zahájen, musí však míti váživost minimálně do 500 kg. 14. Nákup různých druhů kontejnerů Musí se nakoupit alespoň 1 kontejner na objemný odpad, 1 kontejner na bio-odpad a odpad ze zeleně, 2 kontejnery na stavební suť, 1 kontejner na kovový odpad, 1 kontejner na pneumatiky, 1 kontejnerový eko-sklad na nebezpečný odpad a kontejnery na papír, plasty a sklo, se použijí z již koupených a rozmístěných kontejnerů v obci. 15. Výběr zaměstnanců Musíme udělat výběrové řízení na pracovníka „Sběrného dvoru“, který bude mít zkušenosti s provozem dvoru, nebo bude muset být proškolen o provozu a bezpečnosti práce na pracovišti. Dále jak nakládat s odpady např. nebezpečného druhu apod. Je možné, že i správcem dvoru se stane místní hospodářka Ing. Drahomíra Zavadilová, která má s evidencí odpadů zkušenosti a také dobře zná místní obyvatelé Veselého Žďáru. Více zaměstnanců nebudeme s tímto projektem potřebovat. 16. Ukončení a kolaudace projektu Zkontrolujeme zda je vše připraveno k provozu „Sběrného dvora“ a dostaneme kolaudační rozhodnutí o jeho spuštění. Musíme vše oznámit občanům na úřední desce a také v místním rozhlase. 17. Spuštění provozu Sběrného dvora Od května roku 2011 předpokládáme spuštění provozu. Provozní doba bude pouze ve dvou pracovních dnech a v případě většího zájmu občanů bude rozšířena.

44

3.9

Rozpočet projektu

Jedná se o nejdůležitější krok v celé fázi projektu. V našem případě je jasné, že se musí projekt dobře naplánovat a zjistit, zda obec na tento projekt bude mít dostatek finančních prostředků z rozpočtu obce schválený na rok 2010, aby mohl projekt začít s realizací. Peněžní částky na projekt jsou spíše orientační, ale snažím se je co nejblíže přiblížit skutečným nákladům. Jako odrazový můstek mi poslouží přehled nákladů, které vznikaly v obci v minulosti v souvislosti s komunálními službami a územním rozvojem obce. Přehledný rozpočet ukazuje tabulka 3.9.

3.9.1

Dotace projektu

„Většina žadatelů považuje okamžik schválení dotace za dosažený vrchol svého snažení. Jistě, vzhledem k obrovské poptávce po dotacích má každý úspěšný žadatel právo na pocit vítězství a uznání za svoje snažení. Přesto si musíme uvědomit, jaké důsledky toto rozhodnutí přináší, protože okamžikem schválení žádosti o dotaci teprve začíná dlouhodobý proces administrace a kontroly využití schválené dotace.“ „V okamžiku, kdy je projekt schválen a blíží se podpis Smlouvy o financování vyvstává spousta povinností, které bude muset konečný příjemce plnit. Tyto úkony jsou pro každý operační program odlišné, ale spojuje je hrozba v případě neplnění, a to odebrání či krácení dotace.“1 Proto bych žádala o dotaci z Ministerstvo životního prostředí ČR, příspěveky z fondu společnosti Asekol a z Fondu Vysočiny. Pokud by nám byla přislíbena finanční výpomoc od zmíněných účastníků určitě by se v rozpočtu projektu zobrazila.

1

Grantika. Udržte si dotaci [online]. 2009 [cit. 2009-09-08]. Dostupný z WWW: .

45

Tabulka 3.9: Podrobný celkový rozpočet projektu „Sběrného dvora“1

Náklady na projekt 1. Fáze předprovozní Zpracování, příprava

2. Fáze provozní

Povolení od staveb. úřadu Ostatní Marketing Honorář dodavateli Materiál na stavbu Veřejné osvětlení Veřejná komunikace Technické zázemí, WC Oplocení Přístřešek na odpad Nákup 7 kontejnerů na odpad Školení a výběr zaměstnanců

Celkové náklady na projekt výstavby "Sběrného dvora"

Kč s DPH 20 000 13 800 4 500 2 500 150 000 200 000 5 000 35 000 48 800 1 200 1 530 78 302 1 100 561 732

Procentuální zobrazení výše finanční výpomoci: Ministerstvo životního prostředí České republiky ve výši 35 % z rozpočtu projektu tj. 196 606,20 Kč. Příspěvek od společnosti Asekol převážně na nákup kontejnerů ve výši 10 % z rozpočtu projektu tj. 56 173,20 Kč. Příspěvek z Fondu Vysočiny ve výši 20 % z rozpočtu tj. 112 346,40 Kč. Celkově by přispěli na dotacích ve výši 65 % tj. 365 125,80 Kč. Zbytek by hradila obec z úvěru. Jedná se o částku 196 606,20 Kč, což není tak velká suma, aby rozpočet obce nadměrně zatížila.

3.9.2

Čerpání finančních prostředků

Jedná se o čerpání peněz, formou dotací či z rozpočtu obce schváleného na daný rok, na projekt v určitém časovém harmonogramu projektu. Pro realizaci výstavby „Sběrného dvora“ by byly čerpány dotace během 1 roku, převážně pak při výstavbě a nákupu kontejnerů na odpad společností Asekol. Podrobný výčet je zobrazen v tabulce 3.9.2.

1

Zdroj: vlastní

46

Tabulka 3.9.2: Podrobný rozpis časového harmonogramu výše a čerpání přislíbených dotací 1

Náklady projektu Zpracování, příprava Povolení od staveb. úřadu Ostatní Marketing Honorář dodavateli

20 000 13 800 4 500 2 500 150 000

Materiál na stavbu

200 000

Veřejné osvětlení Veřejná komunikace Technické zázemí, WC Oplocení Přístřešek na odpad

5 000 35 000 48 800 1 200 1 530

Nákup 7 kontejnerů na odpad

78 302

Školení a výběr zaměstnanců

1 100

3.10

Časový harmonogram čerpání

Kč

leden 2010 - duben 2010

květen 2010 - červen 2010

červenec 2010 - říjen 2010

listopad 2010 - duben 2011

únor 2011 - květen 2011

Dotace (v Kč)

Organizace

196 606,2 5 000,0 35 000,0 48 800,0 1 200,0 1 530,0 56 173,2 19 716,4 1 100,0

obec VŽ obec VŽ obec VŽ obec VŽ obec VŽ MŽP ČR obec VŽ Fond Vysočina Fond Vysočina Fond Vysočina Fond Vysočina Fond Vysočina Asekol Fond Vysočina obec VŽ Fond Vysočina

Finanční analýza projektů 2

Pro „předběžné“ vyhodnocení efektivnosti daného záměru jsem vycházela z finanční analýzy, která je založená na stanovení realizovatelnosti projektu pomocí kriteriálních ukazatelů vycházejících z hodnot v tabulce 3.10. První z nich se nazývá čistá současna hodnoty (NPV „Net Present Value“). Jedná se o součet současné hodnoty budoucích peněžních toků plynoucích z investice a peněžního toku v nultém roce (investičních výdajů). Doba hodnocení projektu byla stanovena na 4 roky a při výpočtech jsem používala diskontní míru 5 % p.a. Tato výše sazby je v současnosti využívána při podávání žádostí o finanční příspěvek z operačních programů – jedná se o společenskou diskontní míru. V analýze jsem neuvažovala vliv daní, a to vzhledem k charakteru zadavatele.

1

Zdroj: vlastní

47

Výpočet je dle vzorce: n

NPV = ∑ t =0

kde: •

CFt (1 + r ) t

NPV je čistá současná hodnota investice,

•

CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

•

r je diskontní sazba,

•

t je období (rok) od 0 do n.

Investiční projekt lze považovat za přijatelný pokud je ukazatel větší nebo roven nule. Dále jsem použila vnitřní výnosové procento (IRR „Internal Rate of Return“), které vychází ze vzorce pro výpočet čisté současné hodnoty viz výše a hledá takové výnosové procento (úrokovou míru), při které je čistá současná hodnota rovna nule. Výpočet IRR investičního projektu: n

0=∑ t =0

CFt (1 + IRR) t

Investiční projekt je přijatelný pouze tehdy, když ukazatel je větší než předpokládaná diskontní sazba. Doba návratnosti (DN) nám říká, kolik let je zapotřebí k tomu, aby se nám hotovostní toky vyrovnaly z počáteční fázi projektu. Výpočet DN investičního projektu: Doba návratnosti =

I CFt

kde: •

I je investiční náklady n-období projektu.

Investiční projekt lze považovat za smysluplný, pokud je doba návratnosti nižší, než je doba životnosti projektu. Přičemž čím je jeho hodnota nižší, tím lepší je z tohoto hlediska projekt. 2

SIEBER, P. Metodická příručka, Analýza nákladů a přínosů. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2004, verze 1.2. Interní dokument.

48

Tabulka 3.10: Předpokládané finanční prostředky zasažených subjektů

CF/období Předpokládaná úspora obce na výdajích za odvoz komunálního odpadu * Poskytnutí slevy na odvoz popelnic z domácností ** Předpokládaná výše poskytnutého příspěvku za třídění odpadů *** Předpokládané výdaje na provoz Sběrného dvora v obci Zůstatková cena majetku v daném roce

1

2010

2011

2012

2013

10 000 Kč

12 000 Kč

15 000 Kč

17 000 Kč

-3 350 Kč

-4 188 Kč

-5 025 Kč

-5 360 Kč

14 150 Kč

15 100 Kč

19 000 Kč

20 000 Kč

-75 000 Kč

-62 800 Kč

-58 800 Kč

-42 800 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

150 000 Kč

* předpokládaná úspora peněz v rozpočtu obce za celý rok tím, že díky třídění obyvateli obce dojde k úbytku odvážky kom. odpadu, a proto nebude muset obec tak často vyvážet domácí odpad (popelnice); ** tato částka se týká všech domácností obce za celý kalendářní rok, kde za odvoz kom. odpadu zaplatí méně peněžních prostředků na úkor občasným odvozům; *** každý odvoz tříděného odpadu, nese s sebou poplatek „obnos“ recyklace;

1

Zdroj: vlastní

49

3.10.1

Výsledky ukazatelů

Provedla jsem výpočet zvolených kriteriálních ukazatelů, a výsledky jsem shrnula do přehledné tabulky 3.10.1. Tabulka 3.10.1: Hodnoty ukazatelů

1

Čistá současná hodnota NPV

694,49

Vnitřní výnosové procento IRR

5,27 %

Doba návratnosti

6 let

Interpretace výsledků: NPV ≥ 0

projekt je přijatelný

IRR ≥ r

projekt je přijatelný

DN ≤ doba životnosti

projekt je přijatelný

Nyní máme za sebou nejpracnější části analýzy. Definovali jsme finanční analýzu plynoucí z projektu, převedli jsme je na peněžní toky a vypočetli rozhodující ukazatele. Nezbývá nám tedy nic jiného než interpretovat jednotlivé výsledky analýzy. Na základě toho jsem dospěla k názoru, že projekt výstavby Sběrného dvora lze považovat z hlediska nefinanční povahy za společensky, ekologicky prospěšný a z hlediska finanční se zlepší kultura daného prostředí tím, že se zruší černé skládky v okolí a obec nebude muset vynakládat nemalé prostředky na jejich likvidaci. Projekt lze doporučit k výstavě respektive samotné realizaci.

1

Zdroj: vlastní dle propočtů kriteriálních ukazatelů

50

3.11

Analyzování, hodnocení a snižování rizika projektu

Jakékoliv plánování, a tedy i plánování projektu (čistě komerčního i společensky prospěšného), je podmíněno mnoha faktory okolí. Ty jsou mnohdy těžko ovlivnitelné a předpověditelné. Z toho vyplývá, že i realizace, ať už komerčního (ziskového) nebo veřejného (neziskového) projektu, přináší určitou míru rizika závislého na úspěšném začlenění se do společnosti. Pod projektovým rizikem chápeme nebezpečí, že dosažené naše výsledky nebudou shodné s výsledky očekávanými, předpokládanými, jinak řečeno budou se odchylovat od záměru. Proto nejlepší radou je hledat kompromis a optimum řešení. Odchylky mohou být: a) žádoucí (příznivé) – vyšší objem produkce, vyšší rentabilita atd., b) nežádoucí (nepříznivé) – nižší objem produkce, ztráty apod. Hlavní příčiny rizik v projektu „Sběrného dvora“ a jejich opatření: 1) Riziko provozní

Jedná se o riziko, které může vzniknout již v samém počátku výstavby projektu. Může nastat porucha strojů, případně nějaká závažná havárie, která bude mít za následek přerušení výstavby, neočekávaná stávka atd. Opatření

Sjednat si s další stavební firmou dohodu, že v případě takového rizika nastoupí a celý projekt převezme a stavbu dokončí. 2) Riziko konkurence

Může se stát, že občané budou odpady odvážet jako doposud na Sběrná místa v okolí a vůbec nezjistí, že v dané obci vznikl Sběrný dvůr, kde mohou zdarma využít jeho služeb. Opatření

Vyšší propagace a vyšší míra informovanosti by měla zajistit, že opravdu každý občan Veselého Žďáru bude mít povědomí o dané realizaci projektu a že nebude vyhazovat odpad do přírody a ničit tak přírodu a krásu kolem. Nebo, že nebude využívat sběrných dvorů v okolí a nebude muset jezdit s odpadem tak daleko od domova. 51

3) Riziko financování

Toto riziko je úzce spjato s příspěvky na vybudování tohoto projektu přislíbenými dotacemi. Může se ale stát, že daný projekt nebude vybudován v termínu a nebo vzniknou další skutečnosti, které dovedou úřady k rozhodnutí o částečném nebo úplném vrácení poskytnuté dotace. Opatření

Na žádosti o poskytnutí dotací a příspěvků z fondů musíme mít projektovou dokumentaci velmi dobře propracovanou, abychom tomuto riziku částečně nebo lépe úplně zabránili, jelikož obec by nebyla schopna po odebrání finančních prostředků projekt dokončit.

3.12

Udržitelnost projektu

„Udržitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. K udržení výstupů projektu se příjemce podpory zavazuje ve smlouvě o financování, ve které každý operační program blíže specifikuje dobu udržitelnosti. Efekty projektu musí být udrženy v nezměněné podobě zpravidla po dobu pěti let od dne ukončení fyzické realizace projektu.“1 V našem případě je rok ukončení realizace 2011. Naplňování a udržení hodnot výstupů může být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. Při nesplnění povinnosti udržitelnosti může být žadatel v krajním případě požádán o vrácení dotace nebo její části. Náš projekt počítá s délkou trvání nejméně 15 let, což bude dostatečná doba k nastartování procesu třídění a recyklace. Donutit a hlavně naučit obyvatele obce jak efektivně a hlavně ekologicky třídit a nezatěžovat tak přírodu a životní prostředí. V následujících letech se očekává další hledání finančních zdrojů, které by zvýšily rozsah a kvalitu poskytovaných služeb a popřípadě i možnost sbírat další druhy odpadů, které dosud nebudou mít na Sběrném dvoře zastoupení.

1

Udržitelnost projektu [online]. [2004] [cit. 2009-09-11]. Dostupný z WWW: .

52

4 Závěr Tato bakalářská práce je zakončením mého studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Vyplývá ze studijního oboru, kterým jsou Finance a řízení, ale také z mé zvolné specializace Projektový management. V úvodu jsem si dala za cíl teoreticky přiblížit charakteristiku projektového managementu a následně tyto poznatky aplikovat na konkrétní projekt. V mém případě se jedná o projekt výstavby „Sběrného dvora“ v obci Veselý Žďár. Zde pokud by se projektový záměr výstavby zdařil zrealizovat, naučit obyvatelé obce, že všechen odpad vyprodukovaný domácností nepatří do sběru komunálního odpadu, ale že se dá efektivně třídit a znovu začlenit do procesu výroby tím, že ho odnesou na místo k tomu určené tedy do „Sběrného dvora“. Zjištění efektivnosti tohoto veřejného (neziskového) projektu jsem pomocí finanční analýzy projektů dospěla k výsledkům, že tento záměr je pro budoucího investora efektivní a tedy i přijatelný. Pro obyvatelé obce je rovněž společensky přijatelný a pro obec hlavně z hlediska ekologie (rušení černých skládek) přínosný. Tímto byl cíl mé práce splněn. Bakalářská práce má zcela praktické využití, kde vypracováním projektové dokumentace by mohla posloužit k nastartování výstavby tohoto záměru obci.

53

Seznam použité literatury Knižní publikace 1. KERZNER, H. Project Management: A Systems Approach to Planning, Scheduling, and Controlling. [s.l.] : John Wiley & Sons, 1997. 384 s. ISBN 04 712-9271-0. 2. KLÍNSKÝ, P. Ekonomika 2. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-773-1. s. 216. 3. MINZBERG, H. Minzberg on Management. [s.l.] : The Free Press, New York , 1989. ISBN 00-2921-371-1. s. 418. 4. NĚMEC, V. Projektový management: Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. ISBN 80-247-0392-0. s. 182. 5. SIEBER, P. Metodická příručka, Analýza nákladů a přínosů. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2004, verze 1.2. Interní dokument. 6. SVOZILOVÁ, A. Projektový management. Praha 7 : Brada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1501-5. s. 356. 7. ŽÁK, M. Velká ekonomická encyklopedie. 2. vyd. Praha: Linde, 2002. ISBN 80 720-1381-5. s. 887. Zákony 1. ČESKO. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a tměně některých dalších zákonů. Teplárenské sdružení ČR, 2001. ISBN 80-238-7981-2. s. 42. Internetové zdroje 1. Odpad [online]. 2008 , 14.6.2008 [cit. 2009-01-16]. Dostupný z WWW: . 2. SIEBER, P. Studie proveditelnosti (Feasility study) : metodologická příručka [online]. 2002-2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: . 3. Co víme z kroniky [online]. 2004 , 22.1.2007 [cit. 2009-01-19]. Dostupný z WWW: . 4. Studie proveditelnosti [online]. 2004 , 12.12.2008 [cit. 2009-01-21]. Dostupný z WWW: . 5. CAMPBELLOVÁ, Martina. Příprava infrastruktury projektu vědeckotechnického parku. [s.l.], 2007. 55 s. Masarykova univerzita. Vedoucí bakalářské práce Ing. Martin KRIŠTOF. Dostupný z WWW: .

54

6. Sběrný dvůr v Jindřichově Hradci [online]. 2008 , 15.10.2008 [cit. 2009-08-04]. Dostupný z WWW: . 7. Data o České republice [online]. c2009 , 10.1.2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: . 8. Obecní úřad [online]. 2009 , 12. 6. 2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: . 9. Životní prostředí [online]. 2002-2008 [cit. 2009-09-21]. Dostupný z WWW: . 10. TVRZNÍK, Roman. Zpětný odběr elektrozařízení [online]. [2005] [cit. 2009-0828]. Dostupný z WWW: . 11. Grantika. Udržte si dotaci [online]. 2009 [cit. 2009-09-08]. Dostupný z WWW: . 12. Udržitelnost projektu [online]. [2004] [cit. 2009-09-11]. Dostupný z WWW: . Ostatní 1. NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance. 30.11. 2007. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Přednáška. 2. NOVOTNÝ, Jakub. Management. 1.10. 2006. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Přednáška.

55

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník: Anketa pro obec

57

Příloha č. 2: Leták pro obec

59

Příloha č. 3: Kam s vaším odpadem?

60

Příloha č. 4: Grantové řízení z fondu Asekol

61

Příloha č. 5: Žádost o poskytnutí podpory z fondu Vysočiny

66

56

Příloha č. 1

Anketa pro obec Vážení občané, jmenuji se Irena Holasová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava. V těchto chvílích mám semestrální praxi na Obecním úřadě Veselý Žďár a dělám anketu pro obec na výstavbu „Sběrného dvora“ „Sběrného místa“. Data, která z tohoto dotazníku vyplynou se zpracují a pomohou zjistit, zda by bylo účelné v obci Veselý Žďár takové sběrné místo pro nebezpečný a objemný odpad vybudovat. Tento dotazník je ryze anonymní, proto se prosím nikde nepodepisujte, ani nevyplňujte nikde své osobní údaje. Doufám, že i Vy se dotazníku zúčastníte a pomůžete nám k získání informací pro tyto účely. Předem děkuji za vyplnění tohoto dotazníku.

1. Jakého jste pohlaví? muž žena 2. Kolik ve Vám let? 1 – 15 16 – 25 26 – 55 56 – více 3. Třídíte obecně odpady? (plasty, sklo, papír, …) ano ne 4. Využíváte kontejneru na návsi (2x ročně) na velkoobjemový a nebezpečný odpad? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne 5. Uvítali byste ve vaší obci Sběrný dvůr „Sběrné místo“ místo kontejneru na návsi? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne 6. Využili by jste služeb Sběrného dvora v obci? ano ne 57

POKUD JSTE OZNAČIL/A NE NEVYPLŇUJTE !!!

PROSÍM DÁLE TENTO DOTAZNÍK

7. Kolik vyprodukuje vaše rodina za rok množství velkoobjemového či nebezpečného odpadu? obrovské množství (více jak 300 kg) velké množství (od 100 kg – 300 kg) malé množství (méně jak 100 kg) 8. Co nejčastěji vyhazujete do kontejneru na velkoobjemový, nebezpečný odpad? NAPIŠTE NA TEČKY HŮLKOVÝM PÍSMEM ! ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… …………………… 9. Jak moc využíváte služeb Sběrného dvora v blízkosti vašeho bydliště např. Technické služby Havlíčkův Brod? často (1x týdně) občas (1x měsíčně) zřídka (1x za půl roku až za rok) Pozn.: Víte, že za odložení velkoobjemového či nebezpečného odpadu do Sběrného dvora NIC NEPLATÍTE !!! Protože za recyklaci tedy tzv. recyklační poplatek zaplatíte již v obchodě při nákupu např.: nové televize, rádia či digitálního fotoaparátu. Poté tyto poplatky jdou na Sběrné dvory na recyklaci odpadu. Víte, že černé skládky jsou ZAKÁZANÉ a pokud se pokusíte udělat černou skládku čeká Vás VYSOKÁ POKUTA či VĚZENÍ, a také ničíte životní prostředí a přírodu kolem sebe!!! Proto nevyhazujte nic na černé skládky, ale na Sběrné dvory k tomuto účelu zřízené. Pokud nevíte, zda daný odpad můžete odvést na Sběrný dvůr či „Sběrné místo“, informujte se buď na obecní úřadě Veselý Žďár, ve specializovaných obchodech, sběrných dvorech, nebo na internetových adresách www.jaktridit.cz, www.tridimevysocina.cz,…

Závěr: Na konec bych chtěla poděkovat všem, kteří se této ankety zúčastnili a poprosit, aby vyplněný dotazník donesli nejpozději do konce října 2008 na Obecní úřad Veselý Žďár.

Děkuji

58

Příloha č. 2

59

Příloha č. 3

60

Příloha č. 4

61

62

63

64

65

Příloha č. 5

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ PODPORY Z FONDU VYSOČINY Evidenční číslo (žadatel nevyplňuje) 1 Název grantového programu 2 Název projektu

Přesný název žadatele Sídlo žadatele (ulice, obec, PSČ)

Žadatel

IČ Právní statut Bankovní spojení (název banky, číslo účtu)

Statutární zástupce žadatele Kontaktní osoba projektu Tel. a e-mail na kontaktní osobu projektu

Celkový rozpočet projektu

…………………………. Kč

Požadovaná výše podpory (% z celkového rozpočtu projektu) Finanční prostředky žadatele (vlastní prostředky, granty, dary, příjmy ze vstupného apod.) (% z celkového rozpočtu projektu)

66

…………….. Kč

…………….. Kč

(………%)

(………%)

1. Lokalizace projektu (Město/obec/mikroregion) _____________________________________________________________________ 2. Odůvodnění projektu (Popište výchozí situaci, která Vás vede k podání žádosti) _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 3. Cíle projektu (Stručný výčet cílů, jichž má být projektem dosaženo) _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 4. Cílové skupiny (Popište cílové skupiny, na něž je navrhovaný projekt zaměřen a jejich potřeby, které navrhovaný projekt řeší) _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 5. Popis projektu (V případě potřeby podrobněji rozepište v příloze žádosti) _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 6. Výstupy projektu (Uveďte konkrétní a pokud možno kvantifikované výstupy projektu) _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 7. Časový harmonogram realizace projektu - začátek/ukončení projektu _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 8. Organizační a odborné zabezpečení projektu (Popište Vaše odborné a organizační schopnosti včetně předešlých zkušeností s realizací projektů) _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

67

9. Rozpočet projektu 9A. Struktura rozpočtových zdrojů (Uveďte podrobné členění očekávaných zdrojů) Podpora z Fondu Vysočiny

Kč Kč

Vlastní prostředky Příspěvek obce (žádající obec nevyplňuje) Očekávané příjmy žadatele (příjmy ze vstupného apod.) Granty, dary Jiné (specifikujte)……………………. Celkem 9B. Struktura rozpočtových nákladů

Kč Kč Kč Kč Kč

(U žadatelů, kteří mohou uplatnit odpočet DPH na vstupu, se náklady uvádějí bez DPH. Ostatní žadatelé uvádějí náklady včetně DPH.) Druh nákladu

Celkem

1. Osobní náklady zaměstnanců (členů) žadatele, z toho: a) mzdy, platy a pojistné na SaZ P b) dohody konané mimo pracovní poměr 2. Ostatní osobní náklady, z toho: a) honoráře, odměny účinkujícím b) dohody konané mimo pracovní poměr kromě a) 3. Cestovné, z toho: a) dopravní náklady žadatele, zaměstnanců (členů) žadatele b) ubytování a strava žadatele, zaměstnanců (členů) žadatele c) dopravní náklady mimo a) d) ubytování a strava mimo b) 4. Materiálové náklady, z toho: a) spotřeba materiálu, kancel. potřeby, čistící prostředky b) knihy, časopisy, odborné texty, učebnice c) spotřeba energie, vody, plynu, PHM d) propagační materiály e) DROBNÝ dlouhodobý hmotný majetek (do 40 tis. Kč pořizovací ceny) f) ostatní 5. Služby a ostatní provozní náklady, z toho: a) poplatky poště, bankám b) telefony, Internet, datové přenosy c) školení, poradenské a právní služby d) leasingové splátky (finanční pronájem) e) služby reklamních agentur, PR f ) pojištění majetku, podnikatelských rizik atd. g) opravy a udržování h) DROBNÝ dlouhodobý nehmotný majetek (do 60 tis. Kč pořiz. ceny) i) ostatní 6. Nájemné a operativní pronájem 7. Finanční náklady, z toho: a) úroky z úvěrů b) poplatky a daně

68

Finanční prostředky žadatele

Podpora z Fondu Vysočiny (v rámci přijatelných výdajů)

PROVOZNÍ VÝDAJE CELKEM (položky 1-7) 8. Dlouhodobý hmotný investiční majetek, z toho: a) budovy, haly, stavby b) přístroje (hardware), zařízení, dopravní prostředky c) pozemky, pěstitelské celky trvalých porostů d) ostatní dlouhodobý hmotný majetek 9. Dlouhodobý nehmotný investiční majetek, z toho: a) software b) projektová dokumentace c) ostatní dlouhodobý nehmotný majetek INVESTIČNÍ VÝDAJE CELKEM (položky 8-9) VÝDAJE CELKEM

10. Stručná charakteristika činnosti žadatele (obce nevyplňují) _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ Žadatel je plátcem DPH (zakroužkujte)

ANO

NE

11. Prohlášení žadatele, že zajistí podíl na spolufinancování projektu a souhlasí se zveřejněním vybraných údajů o projektu Žadatel (úplný název) _____________________________________________ prohlašuje, že zajistí podíl na spolufinancování projektu a souhlasí se zveřejněním svého jména (obchodního jména), adresy (sídla), názvu projektu a výše přidělené podpory pro účely informování o čerpání prostředků z Fondu Vysočiny. 12. Prohlášení žadatele o vypořádání závazků (nevyplňují obce, svazky obcí a organizace zřizované a zakládané krajem Vysočina) Žadatel (úplný název) ____________________________________________ prohlašuje, že má: a) vypořádány závazky vůči státnímu rozpočtu a státním fondům (za závazky vůči státnímu rozpočtu se považují závazky vůči finančnímu úřadu, Správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám a Celní správě; za státní fondy se považují Fond národního majetku, Státní fond životního prostředí, Pozemkový fond, Státní fond rozvoje bydlení a Státní fond dopravní infrastruktury), b) na majetek žadatele není vyhlášen konkurz nebo podán návrh na konkurz a žadatel není v likvidaci. 13. Seznam příloh (Uveďte seznam všech příloh, které k žádosti přikládáte. Přílohy očíslujte) _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ V ………………………………………………. …………………………………………

Razítko a podpis statutárního zástupce žadatele.……………………………………………..

69

dne