VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Zhodnocení hospodaření obce Jiřice Bakalářská práce
Autor: Bohdana Kosová Vedoucí práce: Ing. Martina Zemanová Jihlava 2014
2
Anotace Předmětem bakalářské práce je pomocí nástrojů finanční analýzy zhodnotit hospodaření a celkovou ekonomickou situaci obce Jiřice, zejména pokud se jedná o investice do oblasti dlouhodobého majetku. Práce je členěna do dvou částí. V první, teoretické části, se zaměřuji na charakteristiku veřejné správy, postupy při sestavování rozpočtu a také možné zdroje financování obcí. Teoretická část je zakončena uvedením metod jak hodnotit hospodaření obce pomocí ukazatelů finanční analýzy nebo zhodnocením účelnosti, efektivity a hospodárnosti vynaložených prostředků. V praktické části je představena obec Jiřice, provedena analýza příjmů a výdajů, zhodnoceno několik ukazatelů finanční analýzy. V závěru práce je zhodnoceno několik investic, které obec učinila do dlouhodobého majetku z hlediska efektivity a hospodárnosti.
Klíčová slova Obec, rozpočet obce, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje, finanční ukazatele, hospodaření obce, investiční výdaje, efektivita, účinnost, hospodárnost
Annotation The subject of this bachelor thesis is to evaluate the economic situation of the municipality Jiřice with the help of tools of the financial analysis, especially the investments to the fixed assets. The work is divided into two parts. The theoretical part focuses on the characteristics of public administration, budgeting procedures and possible sources of funding municipalities. In the end of theoretical part there are specified the methods for the evaluation of the management of the municipality, using indicators of financial analysis or the evaluation of the economy, effectiveness and efficiency of investment. In the practical part the village of Jiřice is introduced, costbenefit analysis is done and several indicators of financial analysis are evaluated. Finally there are evaluated several investments community has made as for fixed assets in terms of efficiency and economy.
3
Keywords Municipality, municipality budget, incomes of the municipality budget, expenses of the municipality budget, financial indicators, management of the municipality, investments, effectiveness, efficiency, economy
4
Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli při zpracování mé bakalářské práce. Zejména děkuji paní Ing. Martině Zemanové za velkou ochotu a spolupráci při vedené mé práce, za odbornou pomoc a radu. Dále děkuji zaměstnancům obce Jiřice, zejména paní Marii Stejskalové, místostarostce, a paní Věře Viterové, účetní obce, za čas strávený poskytováním informací a ochotu a vstřícnost při vyhledávání potřebných materiálů. 5
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
6
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
Teoretická část ........................................................................................................ 11 1.1
Veřejná správa a územní samospráva .............................................................. 11
1.1.1
Státní správa .............................................................................................. 12
1.1.2
Územní samospráva .................................................................................. 12
1.2
Obec, vymezení obce, druhy obcí .................................................................... 13
1.3
Působnost obcí ................................................................................................. 14
1.3.1
Samostatná působnost obcí ....................................................................... 14
1.3.2
Přenesená působnost obcí ......................................................................... 15
1.4
Orgány obce a jejich činnost ............................................................................ 16
1.4.1
Zastupitelstvo obce ................................................................................... 16
1.4.2
Rada obce .................................................................................................. 17
1.4.3
Starosta...................................................................................................... 17
1.4.4
Obecní úřad ............................................................................................... 17
1.5
Financování hospodaření obcí.......................................................................... 18
1.5.1
Rozpočet obce ........................................................................................... 18
1.5.2
Rozpočtový proces .................................................................................... 18
1.5.3
Třídění příjmů a výdajů rozpočtu obce ..................................................... 19
1.5.4
Příjmy obce ............................................................................................... 20
1.5.5
Výdaje obce .............................................................................................. 23
1.6
Ukazatelé finanční analýzy .............................................................................. 25
1.6.1
Běžná likvidita .......................................................................................... 26
1.6.2
Ukazatel celkové zadluženosti .................................................................. 26
1.6.3
Dluhová služba ......................................................................................... 26
1.6.4
Koeficient samofinacování ....................................................................... 27 7
1.7 2
Vztah mezi efektivitou, účinností a hospodárností, způsoby hodnocení ......... 27
Praktická část .......................................................................................................... 31 2.1
Stručná charakteristika, historie a současnost obce ......................................... 31
2.1.1
Demografický vývoj ................................................................................. 32
2.1.2
Struktura zastupitelstva obce .................................................................... 34
2.2
Výsledky hospodaření v letech 2010 – 2013 ................................................... 35
2.3
Příjmy obce v letech 2010 - 2013 .................................................................... 37
2.3.1
Daňové příjmy .......................................................................................... 38
2.3.2
Nedaňové příjmy....................................................................................... 42
2.3.3
Přijaté dotace............................................................................................. 44
2.4
Výdaje obce v letech 2010-2013 ...................................................................... 47
2.4.1
Běžné výdaje ............................................................................................. 48
2.4.2
Kapitálové výdaje ..................................................................................... 52
2.4.3
Splátky úvěrů a výše bankovního úvěru obce Jiřice ................................. 54
2.5
Vybrané ukazatele finanční analýzy ................................................................ 55
2.6
Hospodaření s aktivy obce ............................................................................... 58
2.6.1
Základní a mateřská škola......................................................................... 59
2.6.2
Bytový dům............................................................................................... 60
2.6.3
Dům s pečovatelskou službou................................................................... 60
2.6.4
Lesní hospodářství .................................................................................... 61
2.6.5
Účinnost, účelnost a hospodárnost investic .............................................. 62
Závěr ............................................................................................................................... 66 Použitá literatura ............................................................................................................. 68 Monografie: ............................................................................................................ 68 Internetové zdroje ................................................................................................... 68 Interní materiály obce Jiřice ................................................................................... 69 8
Seznam obrázků ...................................................................................................... 70 Seznam tabulek ....................................................................................................... 70 Seznam grafů .......................................................................................................... 71 Seznam příloh ......................................................................................................... 71
9
Úvod Bakalářskou práci na téma „zhodnocení hospodaření obce Jiřice“ jsem si vybrala, protože v této obci již několik let žiji a velmi mne zajímá, jak tato obec nakládá se svěřenými prostředky. Prostřednictvím této práce bych chtěla získat přesnější a objektivnější pohled na hospodaření obce. Uvažuji o vstupu do komunální politiky, zejména vzhledem k tomu, že s některými rozhodnutími předchozího vedení obce nesouhlasím a ráda bych byla více informovaná. Cílem práce je proto zanalyzovat současnou situaci, se zaměřením na investice do dlouhodobého majetku a hospodaření s ním. Ráda bych zjistila, jak efektivní, ekonomické a zejména účelné je hospodaření se vynakládání svěřených ekonomických prostředků. Zajímá mne především účelnost využití a celkový přínos pro obec a její občany. V Teoretické části se zaměřím na vysvětlení základních pojmů souvisejících s veřejnou správou, jako obec, rozpočet obce, samospráva, ale také rozpočtová soustava a příjmy a výdaje obce. Dále bych ráda vysvětlila metodiku, kterou použijí při stanovování budoucích nákladů souvisejícími s majetkem a metodiku hodnocení výkonnosti a efektivnosti výdajů územní samosprávy. Tato část poté bude sloužit jako podklad pro část praktickou. V Praktické části představím obec, její samosprávu, demografický vývoj. Poté bude následovat analýza výsledků hospodaření v letech 2010-2013, kdy se zaměříme na analýzu příjmů a výdajů. Použijeme několik ukazatelů, na kterých vysvětlíme ekonomickou situaci obce. Dále se pokusím podrobněji analyzovat hospodaření s dlouhodobým majetkem obce a určit příjmy a výdaje s tímto majetkem související. Na základě této analýzy se pokusíme vyhodnotit účelnost a efektivitu těchto investic. Na závěr zhodnotíme celkovou situaci a pokusím se dát několik doporučení, která by mohla vést k zlepšení hospodaření a tím posílení finanční stability obce.
10
1 Teoretická část 1.1 Veřejná správa a územní samospráva Ekonomiku státu tvoří soukromý sektor a veřejný sektor. Na rozdíl od soukromého sektoru, který kontrolují vlastníci daných statků, o veřejném sektoru rozhodují volení zástupci občanů. Ti tak mají zodpovědnost za správu a řízení toku veřejných prostředků a zajišťování veřejných statků a služeb. Řízením veřejného sektoru se zabývá veřejná správa. Na veřejnou správu a její strukturu lze pohlížet ze dvou hledisek: 1) Z hlediska toho zda veřejnou správu vykonává stát svými orgány jakožto státní správu 2) Z geografického hlediska, tedy ústřední, územní, místní samospráva Podle prvního kriteria jde o systém, který tvoří dva subsystémy – státní správa a veřejná samospráva. Státní správu vykonává stát pomocí souhrnu institucí přímo nebo zprostředkovaně (územní samospráva). Veřejná samospráva bývá označována jako výsledek delegování správy na jiné, nestátní subjekty, tedy většinou jde o volené zástupce buď dle území (regionální rozdělení) či zájmové (profesní komory). (Provazníková, 2009)
Veřejná správa
Státní správa
Samospráva
Územní samospráva
Zájmová skupina
Obrázek č. 1: Schéma veřejné správy (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 12, vlastní zpracování)
11
Mezi úkoly veřejné správy patří: 1) Zajištění plnění rozhodnutí volených orgánů, tedy správu věcí veřejných 2) Zabezpečení poskytování služeb pro občany - tedy zajištění veřejných statků, např. zápisy do matriky, vydávání stavebních povolení, vydávání dokladů totožnosti 3) Zabezpečení dalších služeb jako je školství, sociální péče 4) Je zřizovatelem vládních neziskových organizací – organizačních složek státu 5) Vykonává dozor ve stavebnictví, živnostenskou kontrolu, celní služba (Kovář, 2009)
1.1.1 Státní správa Státní správa je tvořena Poslaneckou sněmovnou, tedy Senátem a Parlamentem, kteří vytváří zákonodárný rámec pro postavení, působnost a hospodaření státní správy a samosprávy. Senátoři jsou voleni na šest let, poslanci na čtyři roky. Dalším představitelem státní správy je Prezident, který má některé významné pravomoci, zejména vyhlašovat volby nebo podepisovat a vetovat zákony. Vláda nese odpovědnost za výkon státní správy, je vrcholným orgánem státní moci. Vládu tvoří ministři jmenovaní prezidentem republiky, kteří zároveň řídí jednotlivá ministerstva a tak jsou vykonavateli rozhodnutí parlamentu. Mezi další orgány stání správy patří úřady jako Státní statistický úřad, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Národní bezpečnostní úřad. Mezi orgány státní správy počítáme také kraje a obce, které spravují menší území než stát. (Kovář, 2009)
1.1.2 Územní samospráva „Jedná se o formu veřejné vlády a veřejné správy prostřednictvím územní samosprávy se realizuje právo občanů na spravování území, které je menší než stát. Toto právo je dáno ústavou a zákony, které vytvářejí potřebné ekonomické podmínky. “ (Kovář, 2009, str. 21) Území samospráva tedy není nijak podřízena státní správě ve své samostatné působnosti. Je to právo občana, na určitém území samostatně spravovat veřejné věci. 12
Pro správně vedenou a výkonnou územní samosprávu je nutné, aby se občané zajímali o veřejné dění, vyjadřovali se k němu a zajímali se o výsledky činnosti svých zástupců. Zároveň je nutné zajistit jejich volný přístup k potřebným informacím. Občané tuto samosprávu vykonávají prostřednictvím volených zástupců, tedy jsou to starostové a členové zastupitelstev obcí, hejtmani a zastupitelstva měst a krajů. V současnosti je snaha co nejvíce kompetencí přenášet na kraje a obce a tak ji přiblížit občanům a ponechat co nejvíce rozhodnutí na nich. „Decentralizace veřejné správy na územní samosprávu umožňuje, aby stát přenesl kontrolu nad hospodárným a účelným zabezpečováním úkolů na veřejné správě jednotlivými stupni územní samosprávy, zejména obcemi, z velké části na občany, kteří využívají veřejné služby především tam, kde žijí. Tím dochází k uznání možnosti a schopnosti územní samosprávy zajišťovat efektivněji než stát úkoly ve veřejném zájmu, veřejné potřeby. “(Peková, Pilný, Jetmar, 2012, str. 127)
1.2 Obec, vymezení obce, druhy obcí Obec je základní samosprávnou jednotkou, prostřednictvím které mají občané právo uplatňovat samosprávu. „Obec je veřejnoprávní korporace. Jako samosprávný celek se rozkládá na jednom nebo několika katastrálních územích. Podle katastrálních území se člení na části obce. Zákon o obcích umožňuje, aby se na základě referenda obce mohly slučovat nebo rozdělovat. Každá obec v ČR je začleněna do správního obvodu okresu a územního obvodu vyššího samosprávného celku – kraje – tzn. z hlediska jejího území, nikoliv samostatné působnosti, kdy je suveréni a nepodléhá kraji. “(Peková, Pilný, Jetmar, 2012, str. 134) Rozlišujeme tyto základní druhy obcí: 1) obce 2) města 3) městysy 4) statutární města 5) hlavní město Praha (Peková, Pilný, Jetmar, 2012) 13
Pro českou republiku je velmi specifické velké množství malých obcí. Tato situace je dána historickým vývojem, kdy bylo zcela normální, že každá jednotlivá obec měla svého starostu. Po druhé světové válce začala napřed kolektivizace zemědělství, kdy se začala sdružovat zemědělská půda, později došlo také na centralizaci a spojování jednotlivých obcí do obcí střediskových. Po změnách ve společnosti se po roce 1990 většina obcí rozhodla osamostatnit a obnovit své samostatné rozhodování. V současnosti je vidět, že takové rozdrobení není vždy ekonomické a pro občany přínosné. Někdy vede k zbytečnému roztříštění zdrojů. Proto se obce začaly pro větší ekonomické akce sdružovat do dobrovolných svazků obcí.
1.3 Působnost obcí Obce vykonávají samosprávu ve věcech, o kterých mohu rozhodovat dle zákona. Zároveň však vykonávají státní správu v rámci přenesené působnosti. Tuto přenesenou povinnost přesně definuje Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.
1.3.1 Samostatná působnost obcí Obec spravuje svoje záležitosti samostatně tak, aby to bylo v zájmu obce a občanů, na základě znalosti obce a potřeb občanů. Samostatná působnost obce je vymezena v zákonech výčtem, jako péče o vytváření podmínek pro rozvoj. Jde o uspokojování potřeb občanů v souladu s místními zvyklostmi a předpoklady, v oblasti sociální, v oblasti bydlení, zdraví, rozvoje dopravy, výchovy a vzdělávání, kultury a ochrany veřejného pořádku. (Provazníková, 2009) Do samostatné působnosti obce tedy patří zejména: 1) hospodaření obce 2) sestavení rozpočtu a závěrečný účet obce 3) peněžní fondy obce 4) zabezpečení chodu obecního úřadu a orgánů obce 5) vydávání obecně závazných vyhlášek 6) územní plán obce a programy regulace 7) ukládání pokut za správní delikty
14
Na základě zvláštních zákonů také: 8) Místní poplatky 9) Zřizování dobrovolných hasičů a zabezpečení požární ochrany v obci 10) Zřizování předškolních zařízení, základních škol 11) Zřizování zdravotnických zařízení a ochrana zdraví (Provazníková, 2009)
1.3.2 Přenesená působnost obcí V rámci přenesené působnosti obce vykonávají funkci státní správy, v rozsahu daném zákonem ve svém správním obvodu. Je několik kategorií obcí, dle rozsahu přenesené působnosti. Za vykonávání této činnosti dostávají obce od státu finanční příspěvek na vykonávání této činnosti. Jedná se o tyto základní činnosti: 1) Vydávání nařízení obce 2) Rozhodování o místních a účelových komunikacích 3) Projednávání přestupků 4) Vodoprávní řízení, pojednávání protipovodňových opatření 5) Ochrana životního prostředí Obce s pověřeným úřadem mají dále pověření pro tyto činnosti: 6) Zajišťují volby do Parlamentu ČR, do zastupitelstva krajů, Evropského parlamentu, 7) Rozhodují o poskytování peněžité věcné dávky nebo půjčky 8) Jsou orgán ochrany zemědělského půdního fondu 9) Rozhodují v prvním stupni ve správním řízení o právech, zájmech a povinnostech osob Obce s rozšířenou působností navíc zajišťují: 10) Evidenci obyvatel, vydávání cestovních dokladů a občanských průkazů 11) Vydávání řidičských průkazů, doprava a silniční hospodářství 12) Živnostenský úřad 15
13) Státní správa lesů 14) Dávky a sociální služby, sociálně právní ochrana dětí 15) Stavební úřad 16) Péče o staré a zdravotně postižené občany (Provazníková, 2009, str. 30)
1.4 Orgány obce a jejich činnost Činnost obce je zajišťována prostřednictvím orgánů obce. V rámci samosprávy jsou členové orgánů obce zvoleni ve volbách, v rámci přenesené působnosti obce nejsou administrativní pracovníci voleni, ale jsou zaměstnanci úřadu. Všechny orgány obce, jejich povinnosti a náležitosti jsou přesně určeny v zákoně o obcích č. 128/2000 Sb.
1.4.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je nejdůležitějším orgánem obce. Jsou to zvolení zástupci jednotlivých politických stran a hnutí, kteří získali mandát na základě komunálních voleb. „Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městysu, městě, městském obvodu, městské části •
do 500 obyvatel: 5-9 členů
•
501 – 3 000 obyvatel: 7-15 členů
•
3 001 – 10 000 obyvatel: 11-25 členů
•
10 001 – 50 000 obyvatel: 15 – 35 členů
•
50 001 – 150 000 obyvatel: 25 – 45 členů
•
nad 150 000 obyvatel: 35 – 55 členů“ (Zákon 128/2000 Sb. Hlava IV, §68))
Zastupitelstvo obce má hlavní rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti obce, rozhoduje ve všech záležitostech obce, pokud nejsou v pravomoci kraje. Jsou voleni na dobu 4 let. Ze svých řad si volí starostu obce, který vystupuje jako zástupce obce navenek. Dále se volí místostarostové a členové rady obce. Zastupitelstvo se schází na pravidelných jednáních, která jsou ze zákona veřejná a musí se řídit schváleným jednacím řádem. Zastupitelstvo se schází minimálně 4 x do roka. 16
Na svých jednáních zastupitelé projednávají a schvalují všechny kroky obce. Rozhodující je schválení zastupitelstva v oblastech programu rozvoje města, rozpočtu obce, schválení závěrečného účtu obce, výše odměn členů zastupitelstva, výše nákladů obecního úřadu, přijetí nebo převzetí úvěru, přistoupení k dluhu, smlouvy o poskytnutí dotace, založení či zánik organizačních složek, vstup do svazku obcí. Dále se jedná o rozhodnutí v majetkových oblastech, koupě či prodej nemovitosti, převody bytů a nebytových prostor, pronájem prostor, postoupení pohledávek, zastavení movitých věcí, peněžní či nepeněžní vklady do obchodních společností, uzavření jiných obchodních dohod. (Peková, Pilný, Jetmar, 2012)
1.4.2 Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce a podléhá zastupitelstvu. V přenesené působnosti rozhoduje, pouze pokud tak stanoví zákon. Pokud je počet zastupitelů nižší než 15, Rada obce se nevolí. Počet členů je vždy lichý a nesmí přesahovat třetinu počtu zastupitelů. Radu tvoří starosta a místostarostové, případně primátor a náměstci primátora, a další členové. Jednání Rady obce jsou neveřejná. (Peková, Pilný, Jetmar, 2012)
1.4.3 Starosta Starosta je představitelem obce a zastupuje ji navenek jako statutární orgán. Je volen zvolenými zastupiteli po volbách a je odpovědný zastupitelstvu. Starosta řídí a kontroluje pracovníky úřadu, svolává a řídí schůze zastupitelstva obce a Rady obce, společně s dalším pověřeným pracovníkem podepisuje dokumenty a usnesení. Odpovídá za provedení auditu hospodaření obce a za informovanost veřejnosti o práci obce. V době nepřítomnosti jej zastupuje místostarosta. (Peková, Pilný, Jetmar, 2012)
1.4.4 Obecní úřad „Obecní úřad řídí starosta, kterému pomáhají jeho zástupci – místostarostové a jmenovaný tajemník. „(Peková, Pilný, Jetmar, 2012) Obecní úřad vykonává všechny administrativní a organizační činnosti, které jsou potřeba pro činnost obce, je to výkonný orgán. Ve městě je to městský úřad, 17
ve statutárních městech magistrát. Pokud je město velké, je organizační struktura obecního úřadu složitější. V městech jsou jmenovány také různé komise a výbory, které předkládají zastupitelstvu návrhy nebo kontrolují určitou činnost. Plní tedy úlohu kontrolní a iniciativní, vždy podle pověření zastupitelstva obce.
1.5 Financování hospodaření obcí 1.5.1 Rozpočet obce Rozpočet obce je finančním plánem hospodaření s plánovanými prostředky na jedno rozpočtové období. Rozpočet obcí je vždy součástí rozpočtové soustavy státního rozpočtu. Obce stanovují také rozpočtový výhled a to na období 2-5 let, jedná se zejména o rozpočet investiční. Pokud není rozpočet schválen a stanoven k 1. lednu rozpočtového období, řídí se obec rozpočtovým provizoriem, tedy hospodaří dle rozpočtu období minulého roku. „Hospodaření obce (především hospodaření s majetkem obce) je upraveno zákonem o obcích, sestavování rozpočtu obce a závěrečného účtu, specifikace příjmu a výdajů rozpočtu a hospodaření s prostředky se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. “ (Lajtkepová, 2012, str. 58)
1.5.2 Rozpočtový proces Rozpočtovým procesem rozumíme všechny nutné činnosti k řízení samosprávného celku v daném rozpočtovém období a zároveň předpověď na období další. Dle Provazníkové (2009) můžeme celý proces rozdělit do několika etap: 1) analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období 2) sestavení návrhu rozpočtu 3) projednávání a schválení 4) kontrola plnění rozpočtu 5) přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet 6) následná kontrola 7) aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu 18
Rozpočet by měl vycházet z analýzy, nejlépe několik let zpět. Musí navazovat na státní rozpočet a také na rozpočty krajů. Rozpočet schvaluje zastupitelstvo a za jeho plnění je odpovědný výkonný orgán obce. Rozpočet by měl být reálný, pravdivý a úplný. Závěrečný účet schvaluje opět zastupitelstvo. Vzhledem k tomu, že v průběhu roku se objevují nesrovnalosti mezi plánovaným rozpočtem a skutečností, musí se na tyto změny reagovat. Zastupitelstvo musí zvolit některou z možností, které mají: změnu rozpočtu, využiti prostředků z mimorozpočtových zdrojů nebo realizací rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření je nutné vždy, když se změny dotýkají jiného rozpočtu. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný, jestliže obec plánuje využít přebytky hospodaření v následujících letech nebo jako schodkový. Schodkový rozpočet může být schválen ale pouze tehdy, pokud je schodek možno uhradit předem určeným způsobem, tedy přebytkem z minulých let nebo zajištěnou půjčkou, úvěrem nebo prodejem dluhopisů. (Otrusinová, Kubíčková, 2011)
1.5.3 Třídění příjmů a výdajů rozpočtu obce Rozpočet obce tvoří plánované příjmy a výdaje v daném roce. Třídění příjmů a výdajů musí respektovat jednotlivé zásady, tak aby vyhovovalo vyhlášce MF ČR č. 440/2006, Sb. o rozpočtové skladbě. Je to prováděcí předpis rozpočtových pravidel. Platná rozpočtová skladba využívá čtyři základní druhy třídění: 1) Kapitolní – povinné pouze u státního rozpočtu, pro územní samosprávu nepovinné 2) Druhové třídění je základní třídění - týká se všech peněžních operací, které tvoří příjmy, výdaje a tzv., financování 3) Odvětvové třídění – třídění podle odvětví, vychází se z účelu, na které se prostředky vynakládají 4) Konsolidační třídění – konsolidace umožňuje vyloučit duplicity, objektivizuje pohled na celkovou výši příjmů a výdajů rozpočtové organizace ve vztahu k „zbytku světa“. (Provazníková, 2009) „Příjmy jsou podle druhového členění nenávratně inkasované prostředky připsané na bankovní účet, opětované i neopětované, z domácí ekonomiky i ze zahraničí, 19
včetně přijatých darů a dotací a přijaté splátky půjček za účelem rozpočtové politiky.“ (Provazníková, 2009, str. 115) Pojem opětovaná či neopětovaná operace se používá pro nenávratné operace. Opětovaná operace je výdaj za konkrétní službu či zboží – tedy např. mzdy zaměstnanců, náklady na energii apod. V příjmech jsou to služby rozpočtových organizací. Neopětované operace jsou ostatní, kde nemůžeme přesně specifikovat protiplnění, tedy dotace a příspěvky organizacím nebo všechny uložené daně na straně příjmů.
1.5.4 Příjmy obce Příjmové operace dělíme z hlediska rozpočtové skladby do čtyř tříd: Třída 1 : Daňové příjmy Daňové příjmy jsou nevětší skupinou a také nevýznamnější skupinou příjmů obcí. Tvoří ji jak daně sdílené, tak daně svěřené. Svěřenou daní je zejména daň z nemovitosti, která plyne 100% do rozpočtu obce. Na velikost sdílených daní má vliv několik kritérií pro přerozdělování výnosu sdílených daní. Záleží na velikosti obce a počtu obyvatel. Do daňových příjmů se počítají také všechny povinné místní poplatky, o jejichž výši v rámci daných rozpětí rozhoduje zastupitelstvo a také správní poplatky, které souvisí s činností státní správy v přenesené působnosti. Třída 2 : Nedaňové příjmy Nedaňovými příjmy rozumíme příjmy z ekonomické a podnikatelské činnosti obce. Tvoří je příjmy z uživatelských poplatků realizovaných v rámci činnosti, dále jde o příjmy z pronájmu majetku, úroky z úvěrů, odvody příspěvkových organizací. A také pokuty a sankce. Podíl těchto příjmů se postupně snižuje, v současnosti tvoří necelých 10 % celkových příjmů. (Provazníková, 2009) Následující obrázek ukazuje rozdělení příjmů podle druhového třídění:
20
kapitálové
příjmy z prodeje dlouhodobého majetku příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů
daňové VLASTNÍ PŘÍJMY
běžné
nedaňové
PŘÍJMY
daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů daně ze zboží a služeb v tuzemsku daně a poplatky z vybraných činností a služeb daně a cla za zboží a služby ze zahraničí majetkové daně pojistné na SZ a veřejné zdravotní pojištění ostatní daňové příjmy příjmy z vlastní činnosti, odvody zřízených organizací organizací, příjmy z pronájmu úroky, dividendy, kursové zisky přijaté sankční platby a vratky transferů příjmy z prodeje nekapitálového majetku přijaté splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů ústřední úrovně od veřejných rozpočtů územní úrovně převody z vlastních fondů ze zahraničí
běžné
PŘIJATÉ DOTACE kapitálové
od veřejných rozpočtů ústřední úrovně od veřejných rozpočtů územní úrovně z vlastních fondů ze zahraničí
Obrázek č. 2 : Druhové rozdělení příjmů (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 116, vlastní zpracování)
Třída 3: Kapitálové příjmy Jako kapitálové příjmy jsou označovány příjmy z prodeje majetku obce a finančních aktiv majících povahu majetkových podílů. Dále také finanční dary pro investiční účely
21
s výjimkou darů ze zahraničí. S tím, jak obce v minulosti svůj majetek postupně prodávaly, se podíl kapitálových příjmů snižuje. (Provazníková, 2009) Třída 4 : Přijaté dotace Dotace tvoří významnou součást příjmů obcí. Dle Lajtkepové (2012) se dotace poskytují jako: 1) Běžné dotace na financování běžných provozních potřeb 2) Kapitálové dotace, u kterých je vždy přesně vymezen účel, přesně určena konkrétní investice Jinak můžeme dotace rozdělit také jako nárokové dotace, tedy ty, o které nemusí obec žádat, protože na ně má automatický nárok a na dotace nenárokové, o které žádat musí, musí splnit určitá kritéria a nemá na ně automatický nárok. Tyto dotace jsou obcím přidělovány na základě posouzení žádostí a jejich počet je omezen výší dotačního programu a množstvím žádostí. (Provazníková, 2009) V současnosti mohou být poskytnuty dotace z několika zdrojů: 1) Dotace uvedené v zákoně o státním rozpočtu. Pokud nedojde k rozpočtové změně, jsou tyto dotace poskytnuty a dají se tedy předem velmi dobře předvídat. 2) Dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. Tuto kapitolu spravuje Ministerstvu financí. Z této kapitoly lze vyplácet také mimořádné dotace, nebo dotace vyplývající z rozpočtových změn státního rozpočtu. 3) Dotace z rozpočtových kapitol ministerstev 4) Dotace ze státních mimorozpočtových fondů, zejména se jedná o dotace ze Státního fondu životního prostředí na ekologické projekty, Státního fondu bydlení nebo Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy komunikací. 5) Dotace od krajů 6) Dotace z Evropské unie, vyplácené ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Obce je mohou čerpat v rámci otevřených operačních programů. Podmínkou čerpání dotací je spolufinancování projektů z vlastních zdrojů. (Provazníková, 2009) Pro financování dlouhodobých investic používají obce také návratné zdroje. Jsou to finance, které bude potřeba vrátit majitelům, tedy půjčky a úvěry. Stejně jako u podniku 22
by i obce měly financovat své běžné výdaje běžnými (krátkodobými) zdroji a dlouhodobý majetek zdroji dlouhodobými (kapitálovými). Dle Provazníkové (2009) jsou využívány tři základní formy návratných příjmů: 1) Úvěry od komerčních bank či jiných institucí 2) Emise komunálních obligací nebo akcií 3) Návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů
1.5.5 Výdaje obce „Výdaji jsou nenávratné platby na běžné i kapitálové účely opětované i neopětované a poskytované návratné půjčky za účelem realizace rozpočtové politiky.“ (Provazníková, 2009, str. 115) Obce poskytují svým občanům veřejné statky a na jejich zabezpečení vynakládají finanční prostředky. Objem prostředků a také způsob a místo, kde jsou vynaloženy, souvisí s tím, o jaký veřejný statek se jedná. O části výdajů nemohou obce rozhodovat, protože vyplývají z jejich odpovědnosti za zajištění služby (územní plánování, péče o veřejné zdraví, sběr a likvidace odpadu, rekreační zařízení, knihovny, veřejná doprava, sociální služby, …) Ovlivňují to také demografické faktory či různé zájmové skupiny nebo celková ekonomická situace státu. (Provazníková, 2009) Jinou skupinu výdajů obce mohou ovlivňovat, a tedy závisí na rozhodnutí zastupitelstva o tom, kam a jaký objem prostředků bude obec investovat. Výdajové operace se řadí z hlediska rozpočtové skladby do tříd: Třída 5: Běžné výdaje Běžné výdaje jsou opakující se výdaje provozního charakteru, tedy náklady na běžné potřeby, platy zaměstnanců, výdaje za nákup materiálu, voda, energie, drobné opravy neinvestičního charakteru, revize zařízení atd. Třída 6 : Kapitálové výdaje Investiční výdaje na nákupy a s tím související výdaje, nákup akcií a podílových fondů, investiční transfery a investiční půjčené prostředky. Projekty jsou většinou dlouhodobé, přesahující jedno rozpočtové období, proto by z ekonomického hlediska měly být 23
stanoveny celkové náklady projektu, náklady podle jednotlivých rozpočtových období – minulých i následujících, provedena identifikace zdrojů financování projektu, dále také analýza dopadu projektu na obec z různých hledisek – zaměstnanost, životní prostředí, migrace obyvatelstva, hospodářský rozvoj regionu. (Provazníková, 2009) Strukturu výdajů obce dle druhového třídění zobrazuje následující obrázek.
platby za provedenou práci neinvestiční nákupy
povinné pojistné placené zaměstnavatelem nákup zboží a služeb
BĚŽNÉ VÝDAJE
úroky, kursové ztráty poskytnuté zálohy a výdaje související s neinvestičními nákupy
neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím VÝDAJE
neinvestiční transfery
neinvestiční transfery a některé další platby veřejným rozpočtům neinvestiční transfery vlastním fondům neinvestiční transfery obyvatelstvu neinvestiční transfery do zahraničí
neinvestiční půjčky
(ve stejném členění jako neinvestiční . transfery)
investiční nákupy
KAPITÁLOVÉ VÝDAJE
investiční výdaje
nákup akcií a majetkových podílů
investiční transfery
(ve stejném členění jako neinvestiční transfery)
investiční půjčky
(ve stejném členění jako neinvestiční transfery)
Obrázek č. 3 : Druhové rozdělení výdajů (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 117, vlastní zpracování)
24
1.6 Ukazatelé finanční analýzy Finanční analýza je složkou řízení organizací a používá se i pro řízení neziskových organizací a municipální sféry. Jejím hlavním cílem je z dostupných dat zjistit co nejvíce o dané organizaci a určit jak hospodařit v budoucnu. „Finanční analýza představuje rozbor minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku, neboť se promítá i do budoucího rozvoje ve formě finančního plánování.“ (Jiříček, Morávková, 2008, str. 5) Pro finanční analýzu obce se musí zohlednit některé specifické procesy, zejména hledisko zdrojů financování. Pro hodnocení neziskových organizací, tedy i obcí je nejvíce důležité hledisko úspornosti vynaložených nákladů, zejména se zohledňuje neziskový charakter organizace. (Otrusinová, Kubíčková, 2011) Vzhledem k tomu, že obec je neziskovou organizací, není tolik důležitý hospodářský výsledek, zisk. Často může být zkreslen transfery procházejícími účetnictvím obce mezi jednotlivými úrovněmi státní správy. Důležité je tedy spíše saldo hospodaření, tak aby převažovaly příjmy obce nad výdaji. Pro finanční analýzu obcí se používá několik modifikovaných podílových ukazatelů, které z určitého hlediska popisují stav hospodaření obce. Dále se používá vertikální a horizontální analýza finančních výkazů, která zobrazí změny ve struktuře aktiv obce jak v porovnání mezi roky, tak v podílu na celku. Od 1. 1. 2010 začala platit reforma účetnictví neziskových organizací, tedy i obcí. Dotkla se jak vedení účetnictví, tak výkaznictví. Od tohoto roku musí obce povinně sestavovat nejen rozvahu a výkaz zisku a ztrát, ale také výkaz o peněžních tocích a také výkaz o změnách vlastního kapitálu. Dále se objevují některé nové metody a postupy jako je přeceňování majetku určeného k prodeji a tvorba rezerv. Největší změnou je zavedení odpisů majetku obcí. (Otrusinová, Kubíčková, 2011) Nově se odepisuje majetek s výjimkou: 1) Umělecká díla, která nejsou součást stavby, sbírky, movité kulturní památky 2) Nemovité kulturní památky a církevní stavby (mimo technické zhodnocení) 3) Nedokončený nehmotný a hmotný majetek 4) Dlouhodobý finanční majetek 25
5) Povolenky na emise a limity (Otrusinová, Kubíčková, 2011)
1.6.1 Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje, kolikrát je obec schopna uspokojit pohledávky v momentě, kdy jsou naráz proměněny všechna oběžná aktiva na hotovost. Hodnota ukazatele se považuje za optimální, pokud se pohybuje v rozmezí 2, 0 – 2, 5. Čím je vyšší, tím je obec lépe schopna dostát svým závazkům. Nevýhoda tohoto ukazatele je v tom, že se jedná o stav k určitému datu a nelze tuto hodnotu vztáhnout k celému roku. Je ovlivněna finančními toky a časovým posunem. (Jiříček, Morávková, 2008) Pro výpočet použijeme vzorec: Běžná likvidita =
ž á á
á
1.6.2 Ukazatel celkové zadluženosti Ukazatel celkové zadluženosti, či jinak věřitelského rizika je základním ukazatelem pro okolí obce. Udává většinou v procentech míru krytí majetku obce cizími zdroji. Pro obce se udává, že hodnota tohoto ukazatele by neměla přesáhnout 25% v jednom rozpočtovém období. (Otrusinová, Kubíčková, 2011) Pro výpočet použijeme vzorec: Celková zadluženost =
í á
* 100 (v %)
1.6.3 Dluhová služba Ukazatel dluhové služby je jedním z informativních ukazatelů, které používají přímo obce pro sledování vývoje a stavu hospodaření obcí. Uvádí se v procentech a jeho hodnota nám říká, kolika procenty se podílí dluh na celkových příjmech obce. Pokud by tento ukazatel překročil hodnotu 30 %, pak musí obec tuto skutečnost hlásit Ministerstvu financí. Měla by vysvětlit důvody a předkládat opaření, aby v co nejkratším čase došlo ke snížení. (Otrusinová, Kubíčková, 2011) Pro výpočet se používá vzorec:
26
Dluhová služba =
á
ž
#ří%"&
! "
! "
*100 (v %)
1.6.4 Koeficient samofinacování Koeficient samofinancování je důležitým ukazatelem finanční analýzy. Udává, do jaké míry je obec schopna pokrýt svá celková aktiva z vlastních zdrojů, je tedy ukazatelem finanční samostatnosti jednotky. Součet koeficientů samofinancování a zadluženosti by měl činit 1 (100%). Pro výpočet se požívá vzorec: Koeficient samofinancování =
'(í ! #)'á !
á !')
*100 (v %)
Hodnota tohoto indexu by měla být co nejstabilnější a co nejvíce se blížit hodnotě 1(100%). (Jiříček, Morávková, 2008)
1.7 Vztah mezi efektivitou, účinností a hospodárností, způsoby hodnocení Obec se jako správný hospodář musí starat o majetek, který má a byl mu svěřen. Měla by se o něj starat, využívat jej pro svůj rozvoj a zlepšování života občanů obce, ale zároveň také pečovat o zachování historických odkazů a tradic. Vždy je nutno se rozhodnout, jaké služby budou poskytovány, jaké investice jsou potřeba, co se bude rozvíjet, jaké „veřejné statky“ bude obec svým občanům poskytovat. Zastupitelé, jako zástupci občanů, zvoleni volbami by měli o tomto rozhodnout. Nejprve je nutno se zamyslet nad otázkou, zda by služba měla být vůbec financována veřejným sektorem. Má se za to, že by takto měly být financovány tyto kategorie služeb: 1) Služby, ze kterých plyne užitek všem bez rozdílu, zpoplatnění je tedy nemožné (čisté veřejné statky) 2) Služby poskytované jednotlivcům, avšak s širším přínosem pro společnost (např. vzdělávání, kanalizace, odvoz odpadu)
27
3) Služby, které jsou nezbytné pro kvalitu života a které vyžadují tak velké investice, že je pravděpodobné monopolní poskytování (např. zásobování vodou) 4) Služby nezbytné pro kvalitu života, ale příliš nákladné pro skupiny obyvatel s nižšími příjmy. Zde je zohledněno hledisko sociální spravedlnosti (základní vzdělání, služby volného času, veřejná doprava). (Provazníková, 2009) Přesné rozdělení je vždy složité a závisí na možnostech obce. Názory jsou často zkreslené a mohou být relativní. Mohou se měnit s volbami, ale také podle toho, jaké dotace jsou obci poskytnuty. Obec se např. může rozhodovat, nejen zda bude mít školu, ale do jakého stupně vzdělávání. Určení optimálního rozsahu služby, tak aby byla, co největším přínosem je cílem každého vedení obce. Nejlépe je, když je možné to vyhodnotit na základě přesně změřitelných jednotek (např. počet ošetřených pacientů, počet dní v nemocnici). Bohužel, ne všechno lze změřit. V praktickém hodnocení výkonu územní samosprávy je hodnocení spojeno s používání definic efektivnosti a účinnosti. (Provazníková, 2009) „Hlavní zásady finančního řízení a hospodaření v nevýdělečné sféře jsou založeny na principu tzv. 3E, tj. Economy, Efficiency, Effectiveness, které jsou někdy souhrnně definovány jako výkonnost organizace. Význam jednotlivých výrazů lze volně interpretovat následovně: 1) Economy (hospodárnost) – co nejnižší vynaložení prostředků při dodržení odpovídající kvality (výkon v relaci s cenou). Jedná se o hodnocení na vstupu založené na principu dělat věci levně. 2) Effectiveness (účelnost) – účelnost dosahování cílů, dosažení potřebných výstupů, vztah mezi cíli a výstupy, založený na principu dělání správných věcí, tj. jen takových věcí, které skutečně měly být provedeny; kritérium účelovosti. 3) Efficiency (efektivita) – účinnost, efektivnost vyjadřující míru dosahovaných výsledků. Jde o kritérium hodnocení vztahu vstupů a výstupů, založené na principu dělání věcí správnou cestou.“(Otrusinová, Kubíčková, 2011)
28
Vztahy mezi efektivností a účinností lze zjednodušeně znázornit následujícím schématem.
VSTUPY
VÝSTUPY
ÚČINKY
(zdroje, příjmy)
(poskytované statky a
(čeho bylo dosaženo poskytováním služby)
služby)
Efektivnost
Účinnost
Obrázek č. 4: Vztahy mezi efektivností a účinností (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 262, vlastní zpracování)
Mezi účinností a efektivitou může být rozpor. Jako člověka, který potřebuje mateřskou školku a školu pro své dítě, budu chtít, aby byla co nejlepší, s veškerým možným a dostupným zařízením a dobře placenými pedagogy, tak aby mé dítě mělo nejlepší možné vzdělání. Jako občana, daňového poplatníka mne bude zajímat kolik to bude stát, efektivnost vynaložených nákladů. Jako příklad vztahů a hodnocení vztahu může sloužit příklad pro různé typy služeb: VSTUPY Služba
VÝSTUPY
Zpravidla
Efektivnost a
Efektivnost a
vyjádřeny jako
hospodárnost
účinnost
Účinnost
náklady v Kč Údržba budov
/na práci/
Vykonaná práce
/na kapitál/ Rekreace
/materiál/
Návštěvnost
Doba trvání od podání žádosti o opravu do jejího vyřízení
Zlepšení životní úrovně
Podíl obslouženého obyvatelstva
Snížení vandalismu, kriminality Zlepšení osobního zdraví
Veřejná doprava
Počet přepravených osob na 1 km
Počet jízd s dodržením jízdního řádu
Zlepšení mobility obyvatel
Obrázek č. 5: Hodnocení výkonnosti a efektivnosti výdajů územní samosprávy (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 263, vlastní zpracování)
29
Úroveň a kvalitu služeb, jejich kontrolu můžeme poměřovat různě, zejména to musí mít vztah k dané službě a musíme ji poměřovat ve vztahu k cíli a účinky služby. Lze ji měřit jako jednotky výstupu – výkon – měřitelný v absolutních číslech, nebo jako poměrový ukazatel vztažený na počet obyvatel. Při posuzování kvality služeb by se mělo dbát zejména na: 1) Kvalitu komunikace - efektivní komunikace s uživatelem, odráží jeho potřeby a požadavky 2) Kvalita specifikace a vymezení služby – stanovený standard a priority služby 3) Kvality poskytování – kvalita poskytování i způsob poskytování 4) Kvalita personálu a systému – kvalita je věcí přístupu zaměstnanců a personálu 5) Dostupnost – do jaké míry je možné praktické využití služby všemi skupinami obyvatel 6) Spokojenost se službou – měří se většinou průzkumem veřejného mínění. Může se také sledovat počet stížností. Ukazatele vycházejí ze statistického zpracování, mohou být zkreslené. Je vhodné vždy všechny informace prověřovat z několika úhlů pohledu. (Provazníková, 2009) Není vždy jednoduché posoudit, zda investice je efektivní, účelná a také hospodárná, často se stává, že teprve po několika letech se dá určitý program posoudit a zhodnotit. Může také docházet ke změnám potřeb obyvatelstva v čase, kdy to, co se zdálo neefektivní a zbytečné následně s vysokými náklady znovu budujeme. V souvislosti s tím bych uvedla příklad mateřských školek, které obce prodávaly a zbavovaly se jich a nyní je velký problém s umístěním dětí do školky. Je tedy potřeba sledovat nejen informace o současnosti a minulosti, ale vždy je nutné reagovat na změny a dopředu odhadovat budoucí potřeby občanů.
30
2 Praktická část 2.1 Stručná charakteristika, historie a současnost obce Obec Jiřice leží 4 km od města Humpolce, v okrese Pelhřimov, Kraj Vysočina. Prochází jí dálnice D1, což je z hlediska dopravy velmi výhodné jak pro občany, tak pro možnost podnikání. Obec Jiřice byla založena želivskými premonstráty, k jejichž panství patřila. Nejstarší zápis o obci je již z roku 1226, kdy byla vedena jako součást majetku želivského kláštera. Největší rozvoj obce z hlediska počtu obyvatel byl za první republiky a v době druhé světové války. Souviselo to zejména s rozvojem textilního průmyslu v nedalekém Humpolci. V obci je několik historických památek. Dominantou obce je gotický kostel sv. Jakuba, který je zároveň nejstarší dochovanou stavbou, první záznam již z roku 1350. V blízkosti leží také novobarokní fara, kde v roce 1416 působil jako farář Jan Želivský, rodák z Humpolce, významný mnich z želivského kláštera a také představitel reformního náboženského hnutí. Ovšem nejznámější a místními lidmi „nejmilovanější“ zajímavostí je Jiřická lípa, která je jedním z nejstarších stromů tohoto druhu u nás. Stáří lípy se dá pouze odhadnout, uvádí se stáří mezi 600-800 lety. Podle tradice pod ní kázal právě i Jan Želivský. Přestože do ní několikrát uhodil blesk, je dutá a kořeny jsou poškozeny asfaltem z blízké silnice, stále je krásně zelená. V roce 2012 se umístila na třetím místě v celostátní soutěži Strom roku. (web České televize, zpravodajství, 20. 10. 2012) Lípy jsou v obci velmi rozšířeným a oblíbeným stromem, zvláště když větvička z lípy je i ve znaku obce. V současnosti se obec a celé správní území skládá ze tří částí. Jednak je to samotná obec Jiřice, pak obec Speřice a samota Močidla. Celkově se rozkládá na území 1357 ha, zemědělská půda tvoří téměř 65% (884 ha), lesní půda 24% (328 ha). Významný je také počet rybníku v katastru obce, které tvoří 27 ha. Obec leží na rozvodí řeky Želivky a část katastru obce spadá do II. ochranného pásma vodního díla Želivka. Jak jsem již zmínila, dopravní situace obce je dobrá. Leží na silnici mezi Humpolcem a Ledčí nad Sázavou, dobré je i návazné spojení do větších měst v okolí jako je Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Jihlava. Obce se také dotkne probíhající modernizace 31
dálnice D1. Plánuje se stržení dvou mostů v katastru obce, které vedou právě nad dálnicí. Tyto akce jsou plánovány na rok 2016. Obec poskytuje velmi dobré zázemní pro život občanů, jak z hlediska občanské vybavenosti, tak kultury a sportu. Je zde obecní knihovna, otevřená dvakrát týdne, kterou spravuje kronikář obce a bývalý dlouholetý starosta. Dále je v obci Mateřská a Základní škola pro nižší stupeň, pro starší občany zřídila obec Dům s pečovatelskou službou. Obec má vlastní hřbitov. Působí zde také mnoho spolků. Jmenujme nejstarší spolek – Spolek dobrovolných hasičů, který v roce 2012 oslavil již 130 let od založení, dále je to Myslivecké sdružení a Rybářský spolek. Všechny spolky organizují soutěže, plesy a další akce jako výlov rybníka či tradiční jarní výlety. Kulturní dění zastupují naše dva ochotnické divadelní spolky. Nesmíme zapomenout na Sportovní klub Jiřice, který obec velmi dobře reprezentuje ve fotbalové soutěži, ale má i oddíl volejbalu a tenisu, dále Jezdecký spolek a také letecký modelářský klub. Také obce Speřice, která patří k Jiřicím, má fotbalový oddíl a hraje dokonce vyšší soutěž než Jiřice. V roce 1994 se začala budovat průmyslová zóna, která využívá dobré dostupnosti právě blízkostí sjezdu z dálnice D1. V současnosti zde působí čtyři společnosti. Jedná se o společnosti PPL s. r. o. (přepravní služby), Zdeněk Čermák – Mezinárodní transport s.r.o. (kamionová přeprava a logistika), Manatech CZ s.r.o. (prodejna a půjčovna lesní a zemědělské
techniky)
a
Hoeko-Automotive
s.r.o.
(výroba
plastových
dílů
pro automobilový průmysl). V obci sídlí ještě několik podnikatelských subjektů např. Autoservis Cihlář, truhlářství Pehos či autodoprava Bedo a dále zde působí několik soukromých zemědělců. Většina informací v této kapitole pochází z Oficiálních stránek obce Jiřice a také z vlastního pozorování a obecných znalostí obyvatele obce.
2.1.1 Demografický vývoj Tím, že je obec v blízkosti města Humpolec, kde je mnoho pracovních příležitostí, dochází v posledních letech k výraznému nárůstu nově postavených domů v této obci a tím také ke změnám v počtu obyvatel. Výhodou je také výrazně nižší cena pozemků vhodných k výstavbě rodinných domků než v blízkém Humpolci. 32
Graf udává počet obyvatel obce vždy k 31. 12. daného roku. vývoj početu obyvatel obce Jiřice v letech 2001 - 2013 900 850 800 750 700 650 600
883
866
678
723
711
746
750
778
793
796
816
877
821
Graf č. 1 : Vývoj počtu obyvatel obce v letech 2001- 2013 (Zdroj: Veřejná databáze Českého statistického úřadu, vlastní zpracování)
Tento vývoj je velmi důležitý, protože se do obce stěhují zejména mladé rodiny, buď s dětmi, nebo si děti v krátké době po dokončení domu rodinu pořizují. Tvoří významnou skupinu obyvatel, dětí do 15 let je 17, 5 % obyvatel obce. Pokud započteme jejich rodiče, pak zhruba polovina obyvatel má zájem na tom, aby byla v obci zachována škola a mateřská školka. V grafu vidíme rozdělení obyvatelstva obce dle věkových skupin. Údaje jsou ze sčítání lidu, k 26. 3. 2011. Rozdělení obyvatelstava podle věku 700 576
600 500 400 300 200
151
133
100 0 0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let
Graf č. 2: Rozdělení obyvatelstva dle věku, k 26. 3. 2011 (Zdroj: Veřejná
databáze Českého statistického úřadu, vlastní zpracování)
33
Pokud jde o rozdělení na muže a ženy, je zajímavé, že počet žen a mužů v obci je téměř stejný, k 31. 12. 2013 žilo v obci 440 žen a 437 mužů, (Veřejná databáze Českého statistického úřadu), velmi se liší jejich průměrný věk. Z grafu vidíme, že ženy v obci se dožívají výrazně vyššího věku než muži, stejně jako v celém světě. Bohužel, v malé obci, jako jsou Jiřice je to velmi specifická skupina žen, vdovy, které většinou žijí osaměle v starších domech, které chátrají, protože nejsou schopny se o ně samy postarat. Pro potřeby těchto občanů otevřela v roce 2004 zcela nový dům s pečovatelskou službou, tak aby o ně bylo postaráno. Zajímavé je, že většina obyvatel tohoto domu není původem z Jiřic, ale 80% seniorů zde tvoří ženy. průměrný věk obyvatel obce Jiřice v letech 2001 - 2013 42 40 38 průměrný věk žen 36
průměrný věk mužů
34 32 30
Graf č. 3: Průměrný věk žen a mužů v obci Jiřice v letech 2001- 2013 (Zdroj: Veřejná databáze Českého statistického úřadu, vlastní zpracování)
Demografický vývoj má vliv na změnu požadavků ve struktuře veřejných statků. Zatímco dříve se, zejména na vesnici, se o své rodiče staraly děti, které zůstaly v rodném domě, či ve vesnici, nyní žijí starší lidé osamoceni v domech, které již často nevyhovují a oni nejsou schopni se o ně postarat.
2.1.2 Struktura zastupitelstva obce Obec Jiřice má devět členů zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že k Jiřicím patří ještě obec Speřice, vždy je alespoň jeden ze zastupitelů obyvatelem Speřic. Struktura obecního úřadu je následující: 34
Starosta: Miroslav Jirků, místostarostka: Marie Stejskalová V obci jsou zřizovány tyto orgány správy obce: Kulturní výbor, Finanční výbor, Kontrolní výbor O účetnictví obce se již 20 let stará paní Věra Viterová, účetní. Po volbách v roce 2010 došlo k významným změnám v zastupitelstvu. Po 20 letech vedení obce v nemněném zastoupení byl zvolen nový starosta (do té doby vykonával funkci místostarosty), a do vedení obce se dostali zástupci nově vzniklé strany. Bylo obměněno 66% z celkového počtu zastupitelů. V posledních volbách roku 2014 byli všichni ve svých funkcích opět potvrzeni, ve stejném složení, jako pracovali v období 2010 – 2014.
2.2 Výsledky hospodaření v letech 2010 – 2013 Obec Jiřice v letech 2010 – 2013 začínala s hospodařením v režimu rozpočtového provizoria. Vzhledem k tomu, že ke konci roku nebyly známy přidělené finanční prostředky ze státního rozpočtu pro provoz školy a ani výše předpokládaných daňových příjmů, zastupitelstvo nechválilo rozpočet ke konci roku předchozího. Je pravidlem, že se rozpočet každoročně schvaluje až ke konci února. Obec tak první dva měsíce hospodaří dle rozpočtového provizoria, tedy podle jedné dvanáctiny rozpočtu předešlého kalendářního roku. Od roku 2010 je obec plátce DPH, v předchozích dvanácti po sobě jdoucích měsících byly její tržby za vlastní činnost vyšší než 1 mil. Kč. Analýza příjmu a výdajů bude vycházet z informací o schváleném rozpočtu na daný rok a ve schváleném závěrečném účtu obce. Rozpočet obce si stanovuje jako rozpočet s plánovaným přebytkem na konci roku, pouze v roce 2013 byl plánován vyrovnaný, tedy plánované výdaje byly pouze v rozsahu plánovaných příjmů. Skutečné příjmy a výdaje se liší, většinou jsou výdaje vždy vyšší, než bylo plánováno. Není možné přesně určit, co se bude muset v průběhu roku opravit, na jaké změny bude zastupitelstvo muset reagovat.
35
Tabulka č. 1 : Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2010 a 2011 2010 Schválený rozpočet
2011 Skutečný rozpočet
Schválený rozpočet
Skutečný rozpočet
Příjmy
12 290 800, 00 Kč 12 293 400, 00 Kč 12 383 400, 00 Kč 13 404 765, 77 Kč
Výdaje
11 585 800, 00 Kč 11 825 506, 10 Kč 11 762 400, 00 Kč 13 861 858, 89 Kč
Saldo
705 000, 00 Kč
467 893, 90 Kč
621 000, 00 Kč
-457 093, 12 Kč
(Zdroj: Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2010 a 2011, rozpočet obce 2010 a 2011)
Z tabulky vidíme rostoucí trend příjmů obce. V roce 2011 se oproti roku 2010 zvýšily příjmy o 9%, ale zároveň se navýšily výdaje o 17, 4% oproti roku 2010. V roce 2010 obec skončila hospodaření s přebytkem 705 000,-Kč. V roce 2011 bylo očekáváno snížení daňových příjmů a v rozpočtu se s tím počítalo, ale zvýšil se výrazně i příspěvek škole a také výdaje spojené s lesním hospodářstvím obce byly vyšší než plánované. Obec skončila v roce 2011 se záporným saldem hospodaření ve výši -457 093, 12,- Kč. Tabulka č. 2 : Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2012 a 2013 2012 Schválený rozpočet
2013 Skutečný rozpočet
Schválený rozpočet
Skutečný rozpočet
Příjmy
13 382 760, 00 Kč 15 116 392, 51 Kč 13 978 540, 00 Kč 28 037 610, 82 Kč
Výdaje
12 444 760, 00 Kč 14 851 337, 97 Kč 13 978 540, 00 Kč 26 681 101, 35 Kč
Saldo
938 000, 00 Kč
265 054, 54 Kč
0, 00 Kč
1 356 509, 47 Kč
(Zdroj: Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2012 a 2013, rozpočet obce 2012 a 2013)
V roce 2012 se příjmy obce zvýšili oproti roku 2011 o 12, 8%, i když se s většími příjmy nepočítalo. Vliv na to měla dotace na budování kanalizace a také zvýšení daňových příjmů. Začala se zlepšovat celková ekonomická situace země. Oproti tomu nárůst výdajů je pouze ve výši 7, 14%. Došlo k reakci na předešlý rok, který skončil schodkem, a bylo nutno omezit výdaje. V tomto roce obec obdržela dotací na ošetření dřevin, která ovšem byla vázána na spoluúčastí obce 50% na nákladech. Hospodaření obce skončilo s přebytkem 265 054, 54,- Kč. V roce 2013 došlo k prudkému nárůstu jak příjmů, tak výdajů. Oproti roku 2012 je to o celých 85, 48% nárůst příjmů, ale také o 79, 65% nárůst výdajů. Přitom rozpočet byl stanoven v úrovni roku předchozího, zejména na straně příjmové. Jak jsem již uvedla, v rozpočtech nebývají započítané dotace, které obec dostane v průběhu roku. Zde byla získána dotace nevybudování další části kanalizace, která výrazně hospodaření 36
ovlivnila. Došlo také k dalšímu zvýšení daňových příjmů. Hospodaření obce skončilo v roce přebytkem 1 356 509, 47,- Kč. Vývoj příjmů a výdajů obce můžeme velmi dobře zobrazit pomocí následujícího grafu. Skutečné příjmy a výdaje obce v letech 2010 – 2013 30 000 000,00 Kč 25 000 000,00 Kč Přijmy
20 000 000,00 Kč
Výdaje 15 000 000,00 Kč 10 000 000,00 Kč 2010
2011
2012
2013
Graf č. 4 : Skutečné příjmy a výdaje obce v letech 2010 – 2013 (Zdroj: Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
2.3 Příjmy obce v letech 2010 - 2013 Příjmy obce se v letech 2010 – 2013 výrazně navýšily, zejména vlivem přijatých dotací. Rozpočtované příjmy – plánované - se pohybují mezi 12-13 miliony Kč. Tabulce příjmů můžeme porovnat jednotlivé skupiny příjmů obce a jejich vývoj a strukturu. Tabulka č. 3 : Struktura skutečných příjmů obce v letech 2010-2013 (v Kč) 2010
Daňové Příjmy Nedaňové Příjmy Kapitálové Příjmy Přijaté dotace Celkem
2011
2012
2013
7 284 147, 14 Kč
6 707 622, 32 Kč
8 122 181, 15 Kč 10 105 630, 20 Kč
3 993 629, 86 Kč
5 680 517, 25 Kč
5 080 078, 31 Kč
4 953 085, 73 Kč
51 500, 00 Kč
15 600, 00 Kč
135 220, 00 Kč
119 670, 00 Kč
964 123, 00 Kč
1 001 026, 20 Kč
1 778 913, 05 Kč 12 859 224, 89 Kč
12 293 400, 00 Kč 13 404 765, 77 Kč 15 116 392, 51 Kč 28 037 610, 82 Kč
(Zdroj: Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Z hlediska daňových příjmů se projevila ekonomická krize, která začala v roce 2009 a pokračovala dále. Došlo k poklesu daňových příjmů oproti roku 2010 o téměř 8%, v roce 2012 se situace zlepšila, vliv měly změny ve výši koeficientu výpočtu daně 37
z nemovitosti a i celkové zlepšení ekonomické situace v zemi a regionu. Došlo ke zlepšení oproti předešlému roku o 21, 1%. V roce 2013 byly daňové příjmy navýšeny o dalších 24, 5 %. Nedaňové příjmy jsou příjmy z poskytování vlastních výrobků a služeb, v roce 2011 je zřejmý nárůst těchto příjmů, jak se obec snažila najít způsob, jak financovat navýšení nutných výdajů obce. Došlo k nárůstu oproti roku 2010 o 42%. Poté již nejsou nedaňové příjmy rostoucí, ale jejich výše klesá nejprve o 11% a v roce 2013 ještě o 2, 5%. Kapitálové příjmy tvoří pouze malou část celkových příjmů, jejich výše kolísá a není pro celkový rozpočet zásadní. Nejdůležitější položku tvoří přijaté dotace. V letech 2010-2012 jsou tyto dotace v téměř stejné výši, ale v roce 2013 byla přijata vysoká dotace na jeden investiční projekt, která výrazně ovlivnila velikost celého rozpočtu obce. Oproti roku 2012 nárůst o 623%. Strukturu a vývoj skutečných příjmů obce vidíme v následujícím grafu.
Miliony
Struktura příjmů obce v letech 2013 -2013 (v milionech Kč) 14,00 12,00 10,00 Daňové přijmy 8,00
Nedaňové přijmy
6,00
Kapitálové přijmy
4,00
Přijaté dotace
2,00 0,00 2010
2011
2012
2013
Graf č. 5 : Struktura příjmů obce v letech 2010 – 2013 (v milionech Kč) (Zdroj:
Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
2.3.1 Daňové příjmy Daňové příjmy jsou největší položkou příjmů obce, jejich výši je možné částečně odhadnout. Část těchto příjmů je dána rozpočtovým určením daní a proto nelze jejich 38
výši ovlivnit. Je dána přesně stanovenými kritérii, stanovenými podle velikosti obce a počtu jejích obyvatel. Další část jsou daně svěřené – daň z nemovitosti, zde je možno částečně ovlivnit výši příjmu, celá daň směřuje do rozpočtu obce a obec určuje koeficient výpočtu daně. Dále se do daňových příjmů počítají správní a místní poplatky. Výši místních poplatků obec stanovuje vyhláškou. Strukturu a výši daňových příjmů obce Jiřice můžeme vidět v následující tabulce. Tabulka č. 4. : Struktura daňových příjmů obce v letech 2010 – 2013 2010 Daň z nemovitosti Daň z příjmu FO ze závislé činnosti Daň z příjmu FO ze samostatné činnosti Daň z příjmu FO z kapitálových výnosů Daň z příjmů PO Daň z příjmu PO za obce DPH Ostatní daně a poplatky Daňové příjmy celkem
702 998, 49 Kč
2011
2012
2013
676 742, 00 Kč 1 295 033, 74 Kč 1 329 938, 16 Kč
1 315 674, 02 Kč 1 414 612, 76 Kč 1 424 460, 98 Kč 1 686 828, 03 Kč 630 946, 96 Kč
363 170, 55 Kč
106 195, 02 Kč
69 321, 00 Kč
0, 00 Kč
0, 00 Kč
0, 00 Kč
180 134, 00 Kč
1 210 676, 67 Kč 1 118 138, 15 Kč 1 396 829, 03 Kč 1 843 738, 00 Kč 106 800, 00 Kč
201 210, 00 Kč
337 060, 00 Kč
449 540, 00 Kč
2 821 048, 00 Kč 2 491 944, 00 Kč 2 625 167, 00 Kč 3 996 642, 01 Kč 496 003, 00 Kč
441 804, 86 Kč
937 435, 38 Kč
549 489, 00 Kč
7 284 147, 14 Kč 6 707 622, 32 Kč 8 122 181, 15 Kč
10 105 630, 20 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012 a 2013)
Příjem z daně z nemovitosti má stoupající vývoj. Nárůst vidíme v roce 2012, kdy byl zdvojnásoben koeficient pro výpočet daně z nemovitosti z koeficientu 1 na koeficient 2, jako reakce na snižující se výnos této daně a v souvislosti s legislativou, která tuto změnu umožňuje. Je to jediná daň plynoucí zcela do rozpočtu obce, která si tímto způsobem může upravit její výši. Při stanovování koeficientu musí vycházet z cen pozemků a nemovitostí v regionu. Pokud se jedná o daň FO ze závislé činnosti, je její výše stabilní, má mírně rostoucí tendenci, znamená to, že v obci se výrazně nezvýšil počet nezaměstnaných. Největší propad byl u daně z příjmů FO ze samostatné činnosti. V roce 2011 činil pouze 57, 98 % příjmů roku 2010 a v roce 2013 to bylo pouze necelých 11% příjmu roku 2010. Toto bylo způsobeno snížením ekonomické činnosti samostatně podnikajících 39
občanů, případně ukončením činnosti z důvodu ekonomické krize, která postihla i náš region. Zejména se to pak dotklo malých živnostníků, kterým výrazně poklesly zisky a tím i daňová povinnost. Graficky znázorněný vývoj jednotlivých daňových příjmů obce znázorňuje následující graf. Vývoj daňových příjmů v letech 2010 - 2013 4 000 000,00 Kč
Daň z nemovitosti
3 500 000,00 Kč
Daň z příjmu FO ze samostatné činnosti daň z příjmů FO z kapitálových výnosů Daň z příjmů PO
3 000 000,00 Kč 2 500 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč
Daň z příjmu FO ze závislé činnosti Daň z příjmů PO za obce
1 500 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 500 000,00 Kč
DPH
0,00 Kč 2010
2011
2012
2013
Ostatní daně a poplatky
Graf č. 6 : Struktura daňových příjmů obce v letech 2010 – 2013 (Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů je nová daň, jejíž výnos byl poprvé obcím přiznán v roce 2013, její výše není pro rozpočet obce rozhodující, ale je to dost vysoká částka z pohledu provozu obce. Výnos daně z příjmů právnických osob také mírně poklesl v roce 2011, byl to pokles o 8 %, ale v následujícím roce o 24 % vyrostl a v roce 2013 opět vzrost o dalších 31% oproti předešlému roku. Podnikající firmy v obci mají stabilní zázemí a žádná z velkých firem neskončila se svojí činností. Naopak, v roce 2012 začala v obci působit nová společnost, dodavatel dílů pro automobilový průmysl, která má mateřskou společnost v zahraničí a ta jí podporovala v začátku podnikání. Největším daňovým příjmem je podíl z daně z přidané hodnoty, její podíl na celkových daňových příjmech je v roce 38, 7 %, následuje mírný pokles příjmů, ale stejně je podíl 40
DPH na celkových daňových příjmech v roce 2012 celých 32, 2%. Ale v roce 2013 již činí opět 39, 55%. Dalšími daňovými příjmy jsou místní a správní poplatky. Nejsou nejobjemnější položkou příjmů, ale nejsou zanedbatelné. Jejich strukturu a objem vybraných v obci Jiřice ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 5 : Struktura poplatků v obci Jiřice v letech 2010 – 2013 správní a místní poplatky 2010 2011 2012 2013 Poplatek za komunální odpad 378 800, 00 Kč 385 300, 00 Kč 388 900, 00 Kč 439 525, 00 Kč Poplatek za psa 15 200, 00 Kč 16 950, 00 Kč 17 100, 00 Kč 17 100, 00 Kč Poplatek za užívání 35 400, 00 Kč 20 500, 00 Kč 358 800, 00 Kč 28 950, 00 Kč veřejného prostranství Poplatek za znečišťování ovzduší 1 000, 00 Kč 1 000, 00 Kč 900, 00 Kč 0, 00 Kč Poplatek z ubytovací kapacity 1 380, 00 Kč 1 605, 00 Kč 185, 00 Kč 275, 00 Kč Správní poplatky 3 060, 00 Kč 3 570, 00 Kč 4 100, 00 Kč 3 800, 00 Kč Poplatek za odnětí zemědělské půdy 38 868, 00 Kč 12 374, 00 Kč 266, 00 Kč 19 553, 00 K Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku 21 730, 00 Kč 0, 00 Kč 0, 00 Kč 0, 00 Kč Poplatek z loterie 0, 00 Kč 0, 00 Kč 20 133, 06 Kč 39 459, 00 Kč celkem 495 438, 00 Kč 441 299, 00 Kč 790 384, 06 Kč 548 662, 00 Kč (Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Jednoznačně nejvýznamnějším poplatkem pro rozpočet obce je poplatek za odvoz komunálního odpadu. V roce 2010 - 2011 byl poplatek stanoven ve výši 500, - Kč na osobu, každé třetí a další dítě v rodině mělo slevu a platilo 100, - Kč. Od roku 2013 byl poplatek zvýšen na 550, - Kč na osobu, ale sleva na třetí a další osobu v domácnosti zůstala zachována. (Obecně závazná vyhláška obce Jiřice č. 3/2012) Tak je možno reagovat na vyšší cenu odvozu komunálního odpadu, aniž by se výrazně zvětšily přímé náklady obce. V roce 2010 tvořil příjem z tohoto poplatku 76, 5% ze všech poplatků, v roce 2013 to bylo 80%. Změna byla pouze v roce 2012, jak můžeme pozorovat v následujícím grafu, kdy to bylo pouze 49, 2%, přičemž celkový výnos byl zdaleka nejvyšší. Tento výrazný skok je způsoben jednorázovým výrazným příjmem z poplatku za užívání veřejného prostranství, který se oproti roku 2011 zvýšil 17x. 41
správní a místní poplatky 900 000,00 Kč 800 000,00 Kč 700 000,00 Kč 600 000,00 Kč 500 000,00 Kč 400 000,00 Kč 300 000,00 Kč 2010
2011
2012
2013
Graf č. 7 : Vývoj správních a místních poplatků v obci Jiřice v letech 2010 – 2013 (Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Poplatky za psa souvisí s počtem psů v obci a jak je z výše příjmů vidět, jejich počet se nijak výrazně nezvyšuje, proto obec nemusí tento poplatek regulovat. V obci platí přísná vyhláška o pohybu psů, většina majitelů má psa u svého domu a obec tak nemusí řešit problémy, které mají velká města s pobíháním psů, venčením psů a uklízením ulic. Poplatek z ubytovací kapacity je vybírán pouze u jednoho subjektu, jediného penzionu v obci. Do roku 2010 byla jeho výše 4, - Kč za osobu a den, od 1. 1. 2011 je stanovena na 5, -Kč za osobu a den. (Obecně závazná vyhláška obce Jiřice č. 6/2010) Výnos z tohoto poplatku je pro obec téměř zanedbatelný, stejně jako poplatky za znečišťování ovzduší. V posledních dvou letech obec nové dostává podíl na příjmech z loterií, který zatím roste. Příjem z poplatku za zhodnocení stavebního pozemku, který souvisí s novým rozvojem obce a připojením stavebních parcel ke kanalizaci a vodovodu bude možné znova očekávat, až bude přijat nový územní plán, který je v současnosti ve schvalovacím řízení a který umožní novou výstavbu v okolí obce.
2.3.2 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy tvoří velkou část celkových příjmů obce. Zejména jsou to příjmy z poskytování služeb a výrobků vlastní činnosti, kdy je hlavním zdrojem zisk z prodeje dřeva z lesů v majetku obce.
42
Tabulka č. 6 : Nedaňové příjmy obce v letech 2010 – 2013 2010 Z pronájmu majetku Z poskytování služeb a výrobků - vlastní činnosti
Z přijatých úroků Nedaňové příjmy celkem
2011
2012
2013
71 015, 00 Kč
71 923, 00 Kč
73 852, 00 Kč
70 917, 00 Kč
1 105 622, 59 Kč
2 910 229, 00Kč
2 497 923, 26Kč
2 058 757, 95 Kč
4259, 00 Kč
5 588, 60 Kč
9 308, 05 Kč
3 620, 00 Kč
3 993 629, 86 Kč
5 680 517, 25Kč
5 080 078, 31Kč
4 953 085, 73 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 201, 2012, 2013)
V roce 2014 skončil desetiletý plán těžby dřeva. V současnosti se zpracovává nový těžební plán. Plán těžby dřeva nebyl naplněn, přestože je to největší zdroj nedaňových příjmů obce. Příjmy z prodeje dřeva výrazně podporují rozpočet obce a udržují jej v přebytku. Jsou ovšem závislé na ceně dřeva, situaci na trhu a také na přírodních podmínkách, kdy lesní plán těžby musí ustoupit neplánované mu úklidu lesů po polomech a vývratech. V roce 2011 tvořil příjem z poskytování služeb a výrobků 263% příjmů roku předchozího, přesto to nestačilo na udržení kladného zůstatku rozpočtu. V tomto roce se začaly nejvíce projevovat dopady špatné ekonomické situace, kdy docházelo k výpadku a snižování daňových příjmů. V roce 2012 to bylo již jen 85% roku 2011 a v roce 2013 opět jen 82 % roku předchozího. Celkový vývoj těchto příjmů lze přehledně zobrazit v následujícím grafu. Přijmy z poskytování služeb a výrobků - vlastní činnosti 3 500 000,00 Kč 3 000 000,00 Kč 2 500 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč 1 500 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 500 000,00 Kč 0,00 Kč 2010
2011
2012
2013
Graf č. 8 :Příjmy z poskytování služeb a prodeje vlastních výrobků v letech 2010 – 2013 (Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
43
Příjmy z pronájmu jsou v stabilní, jedná se o pronájem hostince s ročním nájmem 60 000, - Kč a dále jsou to drobné několikadenní pronájmy sálu.
2.3.3 Přijaté dotace Přijaté dotace a transfery můžeme rozdělit podle několika kritérií. Nejčastěji se rozdělují podle toho, kdo je poskytl, zda je poskytovatel stát (tedy dotace ze státního rozpočtu a státních fondů) nebo je poskytovatelem kraj, obec nebo jde o dotaci z evropských fondů. Další rozdělení je podle účelu, za jakým byly poskytnuty, na dotace investiční a neinvestiční. Strukturu a výši přijatých dotací v tomto rozdělení pro obec Jiřice můžeme vidět v následujícím grafu. Přijaté dotace a transfery v letech 2010 - 2013 12 000 000,00 Kč 10 000 000,00 Kč 8 000 000,00 Kč Neinvestiční dotace a transfery
6 000 000,00 Kč
Investiční dotace a transfery
4 000 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč 0,00 Kč 2010
2011
2012
2013
Graf č. 9 : Přijaté dotace a transfery v obci Jiřice v letech 2010 – 2013 (Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Je vidět výrazný rozdíl ve výši poskytnutých dotací v jednotlivých letech. Neinvestiční dotace jsou poskytovány za účelem běžných potřeb města, nejsou určeny pro nákup dlouhodobého majetku. Slouží pro potřeby obce v projektech provozního charakteru, např. příspěvek na školství. Obec Jiřice přijala ve sledovaném období několik typů dotací a transferů.
44
Tabulka č. 7 : Přijaté neinvestiční dotace a transfery v letech 2010 – 2013
Volby, sčítání lidu
2010 37 868, 00 Kč
2011 4 382, 00 Kč
2012 20 500, 00 Kč
2013 49 946, 00 Kč
NI dotace ze SR Ostatní NI dotace ze SR
352 499, 00 Kč 400 000, 00 Kč
306 683, 00 Kč 307 600, 00 Kč 430 689, 20 Kč 1 102 290, 90 Kč
155 600, 00 Kč 309 918, 00 Kč
NI transfery od obcí na školství NI transfery od kraje Celkem NI
10 046, 00 Kč 163 710, 00 Kč 964 123, 00 Kč
13 502, 00 Kč 19 497, 00 Kč 134 770, 00 Kč 122 778, 00 Kč 890 026, 20 Kč 1 572 665, 90 Kč
8 876, 00 Kč 76 001, 00 Kč 600 341, 00 Kč
(Zdroj: Závěrečný účet obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Neinvestiční dotace tvoří větší část dotačních příjmů. V roce 2010 tvořily dokonce 100% celkových dotací a transferů, v roce 2011 a 2012 to bylo 88%. V roce 2013 byla obci poskytnuta vysoká částka na investice – výstavba kanalizace, proto neinvestiční dotace v tomto roce tvořily pouze 4, 7% dotací. Neinvestiční dotace jsou poskytovány za účelem výkonu státní správy, pro školství, sociální politiku atd. Každoročně byly poskytnuty příspěvky na volby (krajské, volba prezidenta a komunální) a také sčítání lidu. Obec má zřízenu příspěvkovou organizaci – Základní a mateřskou školu, té jsou poskytovány dotace na úhradu provozních nákladů dle počtu žáků. Tento příspěvek se až do roku 2012 zvyšoval, v roce 2013 výrazně poklesl. Počet dětí v mateřské škole zůstal stejný, je využita na 100%, bohužel počet žáků v Základní škole klesá. Neinvestiční dotace ze Státního rozpočtu jsou určeny pro náklady výkonu státní správy a školství, a také obec od roku 2011 používá příspěvek na mzdové prostředky pro mzdy, kdy zaměstnává pro údržbu obce dva pracovníky evidované na úřadě práce. Ostatní neinvestiční dotace jsou vždy dotace z určitých ministerstev, na přesně určené projekty. V roce 2010 to byla dotace ve výši 400 000 Kč pro dětský spolek Pampeliška, který bohužel již v obci nadále nefunguje, v roce 2011 to byl příspěvek na opravy v základní škole. V roce 2012 byla obci schválena dotace na ošetření dřevin na návsi v parku ze Státního fondu životního prostředí, výše dotace 746 440, - Kč (celková dotace 914 420, - Kč). Také probíhaly další opravy ve škole. V roce 2013 byla čerpána druhá část dotace na ošetření dřevin (267 750, - Kč), byla přijata dotace na opravy
45
pomníku padlých vojáků v 1. světové válce na návsi od Ministerstva obrany (94 558, Kč), a také dotace z úřadu práce. Dotace od kraje mají klesající tendenci. Vidíme, že od roku 2010 do roku 2013 poklesly o 54%. Jsou to dotace pro školství, opravy komunikací a příspěvky pro lesní hospodářství. V roce 2013 dostala obec Jiřice odměnu 25 000,- Kč za účast v soutěži Vesnice roku. Investiční dotace jsou poskytovány obcím ze státního rozpočtu, jednotlivých fondů či rozpočtů krajů za účelem investiční výstavby či nákupu dlouhodobého majetku. Jedná se o dotace, které musí být schváleny na základě žádosti a není většinou předem známo, zda budou, či nebudou přiděleny. Nelze tedy s nimi počítat v návrhu rozpočtu. Nejde o pravidelné příjmy, spíše o jednorázové investiční akce, které ale můžou probíhat v několika letech. Např. v obci Jiřice se jedná o výstavbu kanalizace, která probíhá v několika fázích, na každou z nich se musí zpracovat jednotlivá žádost o dotaci. Investice je vždy nejprve financovaná obcí a dotace je poskytnuta teprve po doložení, že investice splňuje všechny podmínky čerpání dotace. Obec proto musí investiční plány nejprve financovat ze svých zdrojů, či bankovním úvěrem, dotace je čerpána později. Tabulka přijatých investičních dotaci ukazuje jejich objem v letech 2010 -2013. Tabulka č. 8 : Investiční dotace v letech 2010 -2013
Inv. transfery ze státních rozpočtů Inv. transfery ze státních fondů Inv. dotace od kraje celkem
2010
2011
2012
2013
0, 00 Kč
0, 00 Kč
53 317, 15 Kč
657 493, 52 Kč
0, 00 Kč
0, 00 Kč
0, 00 Kč
111 000, 00 Kč
152 930, 00 Kč
0, 00 Kč
111 000, 00 Kč
206 247, 15 Kč 12 258 883, 89Kč
0, 00 Kč 11 492 390, 37 Kč 109 000, 00 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
V roce 2010 nedostala obec žádnou investiční dotaci. V roce 2011 to byla dotace na výstavbu komunikace v nové obytné zóně z fondu Obnovy venkova kraje Vysočina, stejně jako v roce 2012. V tomto roce byla ještě část dotace určena pro úpravu zádveří 46
ve škole – technické zhodnocení, kdy bylo z důvodu bezpečnosti dětí upravena vstupní hala. Dotace ze státního rozpočtu byla určena na zpracování projektu ošetření dřevin, protože jedním ze stromů je naše památkově chráněná lípa. Nejvyšší investiční dotace obec získala v roce 2013. Opět to byly dotace na nové komunikace z fondu Obnovy venkova kraje Vysočina 109 000, - Kč, ale nejvyšší dotace byly poskytnuty na výstavbu kanalizace. Ze Státního fondu životního prostředí a Evropských fondů byla přijata dotace v celkové výši 11 183 939, - Kč (657 493, - Kč + 11 177 393, -Kč). Tím byla dokončena 6. fáze výstavby kanalizace v obci. Další dotace byla poskytnuta Ministerstvem lesního hospodářství na zpracování nového lesního těžebního plánu 6 400, - Kč a také ze státního rozpočtu byla poskytnuta dotace na zpracování územního plánu obce. (Zdroj: občasník Jiřická lípa, prosinec 2013) Z toho to přehledu můžeme říci, že obci se daří zpracovávat dobře žádosti o dotace, které ji jsou přiděleny pro všechny větší projekty.
2.4
Výdaje obce v letech 2010-2013
Druhou stranou hospodaření obce je výše vydaných finančních prostředků. Jejich výše ovlivňuje ekonomickou stabilitu obce stejně jako příjmy. Výdaje obce jsou také plánovány a rozpočtovány, pomocí nich obec realizuje svoje strategické plány rozvoje a zastupitelé mohou plnit své předvolební sliby. Výdaje je možno rozdělit na běžné výdaje, které souvisí s opakujícími se a běžnými potřebami a kapitálové výdaje, které jsou výdaji investičními a souvisí jak s přijatými investičními dotacemi, tak s nákupy dlouhodobého majetku z rozpočtu obce. Tabulka č. 9 : Běžné a kapitálové výdaje v letech 2010 - 2013 2010
2011
2012
2013
Běžné výdaje 10 684 381, 90 Kč 13 394 265, 89 Kč 12 497 033, 09 Kč 467 593, 00 Kč 2 354 304, 88 Kč Kapitálové výdaje 1 141 124, 20 Kč Výdaje celkem 11 825 506, 10 Kč 13 861 858, 89 Kč 14 851 337, 97 Kč
7 300 029, 79 Kč 19 381 071, 56 Kč 26 681 101, 35 Kč
(Zdroj: Závěrečný účet obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Vidíme, že běžné výdaje se v letech 2011 a 2012 oproti roku 2010 zvýšily, je to způsobeno celkovým zvýšením cen energií, ale zejména zvýšením poplatků a daní, které jsou odváděny do státního rozpočtu a také zvýšením transferů, které obec platí 47
jiným subjektům, např. Základní a mateřské škole. Také se zvýšily náklady na hospodaření s lesy. Obec se snažila šetřit a je vidět, že úspěšně. V roce 2013 se snížil objem běžných výdajů oproti roku 2012 o 42%, což je výrazná úspora. Běžné a kapitálové výdaje obce v letech 2010 -2013 20 000 000,00 Kč 18 000 000,00 Kč 16 000 000,00 Kč 14 000 000,00 Kč 12 000 000,00 Kč 10 000 000,00 Kč 8 000 000,00 Kč 6 000 000,00 Kč 4 000 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč 0,00 Kč
Běžné výdaje Kapitálové výdaje
2010
2011
2012
2013
Graf č. 10 : Běžné a kapitálové výdaje obce (Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Kapitálové výdaje velice úzce souvisí s přijatými dotacemi as tím, jaké projekty je potřeba dokončit. Někdy musí obce financovat investice z vlastního rozpočtu, protože dotace není poskytnuta, ale investice je potřebná. Největším kapitálovým výdajem sledovaného období je investice v roce 2013, kdy byla budována kanalizace.
2.4.1 Běžné výdaje Běžné výdaje souvisí s každodenním hospodařením obce. Jedná se o pravidelně se opakující platby, náklady na energie, mzdové prostředky zaměstnanců obce, příspěvky na stravování pro zaměstnance, výdaje za provoz správních budov, nákup materiálu, pohonných hmot, péče o zeleň nebo úklid sněhu. Mezi běžné výdaje se také počítají příspěvky obce Základní a mateřské škole na provoz, ale také opravy a údržba budovy školy. Obec má také Dům s pečovatelskou službou, který je navázán přímo na rozpočet obce. Běžné výdaje jsem rozdělila do několika skupin, zajímaly mne především ty běžné výdaje, mající souvislost s dlouhodobým majetkem. V první skupině jsou běžné výdaje
48
související s údržbou majetku obce, které jsou veřejným statkem, a obec nemá příjmy z jejich poskytování přímo od občanů. Tabulka č. 10: Běžné výdaje - údržba
Údržba komunikací Údržba kanalizace Opravy a údržba školy Veřejné osvětlení Veřejná zeleň
2010 686 108, 00 Kč 350 178, 00 Kč 107 682, 00 Kč 176 988, 00 Kč 79 356, 00 Kč
2011 2012 321 585, 00 Kč 834 807, 20 Kč 374 997, 80 Kč 289 741, 00 Kč 15 307, 00 Kč 40 281, 00 Kč 175 339, 80 Kč 175 485, 00 Kč 237 957, 00 Kč 1 453 390, 20 Kč
2013 55 068, 00 Kč 404 288, 00 Kč 140 175, 00 Kč 240 426, 00 Kč 230 607, 00 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
V položce údržba komunikací jsou zahrnuty jak letní opravy komunikací, tak zimní údržba. Právě tato položka je u obce v Kraji Vysočina velmi proměnlivá, některou zimu jsou náklady značné a některou zimu žádné, tak například v minulém roce byly minimální, což také vedlo k úsporám v běžných výdajích. V roce 2013 byly tyto výdaje ve výši 7 % roku předchozího. Část území obce Jiřice (část Speřice) spadá do II. pásma ochrany vod nádrže Želivka, proto musí dodržovat přísná pravidla pro zimní údržbu. Nesmí se používat posypová sůl, pouze štěrk. Ten se na jaře z komunikací opět uklízí. Naproti tomu údržba kanalizace vykazuje téměř stabilní náklady související s kontrolou a revizemi. Náklady v roce 2012 byly nižší, protože v zimě nebyly některé pravidelné kontroly možné a byly částečně přesunuty do roku. O pravidelné kontroly kanalizace se stará jeden z obecních zaměstnanců mající na starosti údržbu obce. U položky veřejné osvětlení je významnou položkou elektrická energie a v současnosti také rostou ceny náhradních dílů. V roce 2012 a 2013 v souvislosti s vybudováním nových komunikací v obytné zóně byl zvýšen počet svítidel VO a tím se zvýšily náklady obce na energii. V současnosti se obec přihlásila do elektronické aukce pro dodavatele energií, úspory se promítnou do až v následujícím zúčtovacím období. Náklady na údržbu veřejné zeleně spočívají zejména v nákupu pohonných hmot pro obecní stroje a traktor, případně některé náhradní díly. V roce 2012 byly do běžných výdajů zahrnuty také náklady související s úhradou obecní části projektu ošetření dřevin, na nějž byla poskytnuta neinvestiční dotace ze Státního fondu životního prostředí. Celkové náklady na ošetření dřevin byly vyčísleny na l 219 228,- Kč, obec 49
dostal dotaci z Fondu soudržnosti a ze Státního fondu životního prostředí ve výši 75%, tedy 914 420,- Kč. Ošetření dřevin provedla odborná firma Prostrom Bohemia, vybraná na základě výběrového řízení. (Zdroj: občasník Jiřická lípa, prosinec 2012) Další skupinou běžných výdajů jsou výdaje související s provozem dlouhodobého majetku, kde na jedné straně jsou náklady a na druhé straně i příjmy z tohoto majetku. Tabulka č. 11: Běžné výdaje II
Bytový dům Dům s pečovatelskou službou Lesní hospodářství Odvoz komunálního odpadu
2010
2011
2012
2013
643 701, 00 Kč
772 249, 00 Kč
683 215, 00 Kč
629 858, 00 Kč
446 261, 00 Kč
537 514, 00 Kč
439 388, 00 Kč
712 132, 00 Kč
915 506, 00 Kč
1 088 628, 00 Kč
1 187 465, 00 Kč
1 253 034, 00 Kč
471 060, 00 Kč
442 012, 00 Kč
469 724, 00 Kč
493 815, 00 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Bytový dům je nájemní dům s byty, které si občané obce pronajímají. Obec je majitelem a stará se o jeho správu, údržbu a provoz. Jsou placeny zálohy na energie a údržba domu. Dům s pečovatelskou službou je také provozován obcí jako majitelem a správcem, poskytovatelem služeb. Nárůst výdajů v roce 2013 je způsobeny výrazně zvýšenými zálohami na energie - plyn, které byly předepsány nově dodavatelem na základě očekávaného nárůstu cen energií, jejichž vyúčtování proběhlo až v roce 2014. Výdaje na lesní hospodářství souvisí s těžbou dřeva, vlastní činností obce, následným prodejem dřeva a péčí o nové zalesnění dle zákona o lesích a povinnostech majitelů lesa. Jak vidíme, výdaje za lesní hospodářství mají rostoucí trend. O všech těchto výdajích budu podrobněji psát ještě v další části práce, kde se bude hodnotit hospodárnost a účelné využití investic do dlouhodobého majetku. Všech občanů se týká běžný výdaj za odvoz komunálního odpadu a tříděného odpadu. Na tento výdaj obci přispívají sami občané, proto můžeme porovnat příjmovou i výdajovou stránku. Jejich vzájemný poměr je znázorněn n následujícím grafu.
50
Výdaje a příjmy obce - odvoz komunálního odpadu
510 000,00 Kč 490 000,00 Kč 470 000,00 Kč odvoz komnunálního odpadu příjmy
450 000,00 Kč 430 000,00 Kč
odvoz komunálního odpadu výdaje
410 000,00 Kč 390 000,00 Kč 370 000,00 Kč 2010
2011
2012
2013
Graf č. 11 : Příjmy a výdaje obce na odvoz komunálního odpadu (Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Z grafu je vidět, že výdaje spojené s likvidací komunálního odpadu jsou vyšší než poplatky vybrané u občanů obce. Přestože se výše poplatků za odvoz komunálního odpadu zvyšuje, stále nestačí, aby byly pokryty veškeré náklady obce. Tabulka č. 12 : Rozdíl mezi výdaji a příjmy obecního rozpočtu pro likvidaci KO Odvoz KO Rozdíl P-V
2010 -92 260, 00 Kč
2011 -56 712, 00 Kč
2012 -80 824, 00 Kč
2013 -54 290, 00 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013, vlastní zpracování)
Z tabulky vidíme, že v roce 2011 se rozdíl oproti roku 2010 snížil, bylo to způsobeno hlavně nižšími náklady na odvoz KO. V roce 2012 se rozdíl mezi příjmy a výdaji opět zvětšil o celých 42 %, což donutilo zastupitelstvo obce a by se poplatek za odvoz KO pro občany navýšilo. Proto se v roce 2013 podíl obce, který platí ze svého rozpočtu, snížil o 32%. Obec zatím nezvýšila poplatek, považuje zvyšování poplatků pro rok 2014 za zbytečné. Není jisté, zda to souvisí se snahou nezvyšovat náklady občanů, když rozdíl není příliš vysoký, či to mělo souvislost s komunálními volbami. Poslední skupinou vybraných výdajů jsou výdaje na obecní knihovnu, placené úroky z úvěru a také příspěvek škole, jako příspěvkové organizaci obce.
51
Tabulka č. 13: Běžné výdaje na knihovnu, příspěvek škole
knihovna placené úroky obecní příspěvek škole
2010 123 143, 50 Kč 364 078, 00 Kč
2011 106 325, 40 Kč 547 715, 00 Kč
2012 100 265, 60 Kč 379 043, 00 Kč
2013 141 245, 00 Kč 330 084, 00 Kč
520 000, 00 Kč
810 035, 00 Kč
775 600, 00 Kč
760 000, 00 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Obecní knihovna je velmi dobře vedena, výdaje jsou spojeny s odměnou knihovníkovi, platbami za energie a také za obnovu knihovního fondu. V knihovně jsou k dispozici nejen knihy, ale i časopisy, CD nebo DVD. Výdaje jsou vyrovnané, závisí zejména na počtu nových knih pořízených knihovnou, i když úzce spolupracuje s okresními a krajskými knihovnami. Placené úroky z úvěrů jsou nejvyšší v roce 2011, kdy byla situace obce z finančního hlediska nejhorší, hospodaření skončilo v deficitu.
2.4.2 Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje jsou investičními výdaji, jsou tedy dlouhodobého charakteru, nepravidelné a neopakující se. Přehled kapitálových výdajů obce v letech 2010 – 2011 je vyčíslen v následující tabulce. Jejich výše se odvíjí od výše přijatých dotací, ale také souvisí s potřebami obce a jejími finančními možnostmi. Pokud se podíváme podrobněji na jednotlivé investice, můžeme je rozdělit do několika skupin. Jako první jsou zde investice do nákupu pozemků. Obec větší množství pozemků nenakupovala, nákupy pozemků v roce 2013 souvisí s další investicí - výstavbou kanalizace. Výstavba kanalizace probíhá dlouhodobě, v roce 2013 byla uzavřena již 6. etapa výstavby, tentokrát to bylo v další obci, Speřice, která také patří pod obecní úřad Jiřice. Nyní je 95% nemovitostí v katastru obce napojeno na kanalizaci. Sníží se tím riziko kontaminace vodního zdroje. Jak jsem již uváděla u přehledu přijatých dotací, tato investice (6. fáze budování kanalizace) v celkové výši 15,5 mil. Kč byla ze 75 % spolufinancována operačním programem Životní prostředí ČR a Státním fondem 52
životního prostředí (657 493,- Kč a 11 492 390,- Kč). Obec Jiřice zaplatila částku 2 896 205,- Kč. Tabulka č. 14: Kapitálové výdaje obce Jiřice v letech 2010 -2013 2010
2011
Nákup pozemků Výstavba kanalizace Výstavba komunikace Lyžařský svah Sportoviště – opěrná zeď Stavby - OÚ Technické zhodnocení - škola Požární ochrana dobrovolnická Územní plán Pěší zóna - projekt Lesní hospodářský plán Zametací stroj Kapitálové výdaje celkem
2012
2013
48 915, 00 Kč 343 296, 00 Kč
108 360, 00 Kč
1 829 097, 00 Kč
1 500, 00 Kč 17 651 741, 00 Kč
251 322, 00 Kč 82 000, 00 Kč
264 648, 00 Kč
231 672, 00 Kč
375 597, 00 Kč
326 392, 00 Kč
0, 00 Kč 38 500, 00 Kč 197 700, 00 Kč
94 000, 00 Kč
18 085, 00 Kč 31 000, 00 Kč
24 000, 00 Kč
619 536, 00 Kč 429 308, 00 Kč
22 920, 00 Kč
36 300, 00 Kč 75 304, 00 Kč 191 785, 00 Kč
1 141 124, 20 Kč
467 593, 00 Kč
2 354 304, 88 Kč 19 381 071, 56Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Investice do výstavby komunikací souvisí s rozvojem obce a výstavbou nových domů. Je potřeby vybudovat příjezdové komunikace a také chodníky, které jsou v současnosti podmínkou čerpání dotací na tyto projekty. V oblasti nové výstavby rodinných domů je tak každoročně upravena část komunikací. Vzhledem k tomu, že právě v této části obce žije nejvíce rodin s malými dětmi, je důraz na bezpečnost důležitý. Investiční dotace poskytuje Kraj Vysočina z fondu Obnovy venkova. Lyžařský svah je rozpracovaný projekt obecní sjezdovky. V minulých letech, zejména v době výstavby průmyslových objektů v obecní zóně byla využita zemina (nikoliv ornice), která musela být odhrnuta k tomu, že byl vybudován základ svahu na pozemcích obce. Od tohoto projektu se ustoupilo poté, kdy se změnila ekonomická situace trhu. Je možné, že zpracované plány budou v budoucnu využity a sjezdovka dokončena. V letech 2011 -2013 se v projektu nepokračovalo a v současném rozpočtu 53
pro rok 2014 se s ním také nepočítá. Tento projekt podporovalo zejména předchozí vedení obce. Investice do opěrné zdi u sportoviště byla oprava stávající zdi, která bohužel nebyla dostatečně stabilní, a hrozilo, že bude zničen tenisový kurt a Dům s pečovatelskou služnou, který stojí vedle. Další položky jako opravy OU a také škola, v obou případech se jedná o opravy a úpravy stávajících objektů. Jde o opravy sociálního zařízení ve škole a opravy obecní kolny, která slouží pro uskladnění obecního technického zařízení a jako zázemí a šatny pro zaměstnance obce. Další skupinu investic tvoří příprava dokumentace a plánů. V současnosti je připraven, a právě probíhá schvalování, nového územního plánu, který se připravuje po stránce dokumentační již od roku 2011, dále bylo nutno zpracovat nový plán těžby dřeva v obecních lesích a připravoval se projekt rekonstrukce části návsi, kde bylo vybudováno v roce 2014 nové parkoviště a pěší zóna. Také investice pod označením požární ochrana souvisí s přípravou projektu. Jde o stavbu nové požární zbrojnice pro dobrovolné hasiče. Sbor dobrovolných hasičů má v obci dlouholetou tradici, v roce 2012 oslavil 130 let od založení. Bohužel stará požární zbrojnice musela ustoupit výstavbě bytového domu, a teprve nyní, když se zlepšila finanční situace obce, se začalo s výstavbou nové. Nyní jsou vybudovány základy a s dokončením se počítá na konec roku 2015. Investice v roce 2013 souvisí s přípravou projektu, povoleními a dokumentací stavby. Zametací stroj bylo možno zakoupit na základě přidělené dotace ze Státního fondu životního prostředí. Investice roku 2013 byla část placená obcí. Zbytek z celkové ceny zametacího stroje, dotace ve výši 1, 62 mil. bude čerpán v roce 2014. Slouží pro úklid obce. (Zdroj: občasník Jiřická lípa, prosinec 2013)
2.4.3 Splátky úvěrů a výše bankovního úvěru obce Jiřice Pro financování některých projektů si obec musela vzít úvěr. V následující tabulce jsem uvedla splátky úvěru pro každý rok a také, nové přijaté půjčky.
54
Tabulka č. 15 : Výše dlouhodobých závazků a splátky jistin úvěru k 31.12.daného roku Splátka jistin úvěrů
2010
2011
2012
2013
613 391,40 Kč
628 785,30 Kč
943 878,90 Kč
962 242,20 Kč
2 319 493,00 Kč
322 250,00 Kč
8 648 781,22 Kč
8 027 152,32 Kč
Dlouhodobé přijaté půjčky Dlouhodobý úvěr
nezjištěno
7 064 910,12 Kč
(Zdroj: Závěrečný účet obce pro rok 2010, 2011, 2012,2013)
Splátky úvěru jsou pravidelné. V roce 2010 a 2011 se splácel jeden úvěr, ke kterému přibylo v roce 2012 další navýšení. Ale obec platí své úvěry a nemá potíže se získáním nových, její finanční stabilita je tedy dobrá i z hlediska bankovního úvěru a s tím spojeného věřitelského rizika.
2.5 Vybrané ukazatele finanční analýzy V následující tabulce jsou vypočítány dle vzorců uvedených v první části mé práce vybrané ukazatele finanční analýzy pro obec Jiřice v letech 2010 – 2013. Tabulka č. 16 : Hodnoty ukazatelů finanční analýzy v letech 2010 -2013 pro obec Jiřice
Běžná likvidita Celková zadluženost Dluhová služba Koeficient samofinancování
2010 1, 62 3, 61% 7, 67%
2011 1, 81 5, 39% 7, 20%
2012 0, 78 5, 59% 8, 48%
2013 1, 77 4, 38% 4, 47%
0, 96
0, 95
0, 94
0, 96
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce za rok 2010, 2011, 2012, 2013 a Rozvaha obce Jiřice k 31. 12. 2010-2013, vlastní výpočet)
Běžná likvidita je ukazuje jak je obec schopna dostát svým závazkům, pokud jsou všechna oběžná aktiva proměněna na hotovost. Doporučuje se, aby byla mezi hodnotou 2-2, 5 pro podniky. Této hodnoty obec nedosahuje, ale tato skutečnost může být zkreslena tím, že se jedná o okamžitou hodnotu ke konci roku. Nejnižší hodnota tohoto ukazatele je k 31. 12. 2012, kdy bylo nutno financovat ošetření dřevin z úvěru, dokud nedošlo k přijetí dotace.
55
běžná likvidita 1,90 1,70 1,50 1,30 1,10 0,90 0,70 0,50 2010
2011
2012
2013
Graf č. 11: Vývoj ukazatele běžné likvidity (Zdroj: Rozvaha obce Jiřice k 31. 12. 2010 - 2013, vlastní výpočet)
Celková zadluženost nám ukazuje podíl cizích zdrojů na majetku obce. Vzhledem k tomu, že pro obce je nutno dodržet hranici 25%, jsou hodnoty, kterých dosahuje obec Jiřice vynikající. V letech 2011 a 2012 se sice zvýšily nad 5%, ale v roce 2013 již došlo opět k poklesu a zadlužení obce pokleslo. Z grafu je vidět, že likvidita výrazně poklesla, ale naproti tomu celková zadluženost zůstala stejná a klesla až v roce 2013, kdy byly faktury zaplaceny a zaplaceny také další splátky úvěru. celková zadluženost 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% 2010
2011
2012
2013
Graf č. 12: Vývoj ukazatele celkové zadluženosti (Zdroj: Rozvaha obce Jiřice k 31. 12. 2010 - 2013, vlastní výpočet)
Ukazatel dluhové služby je určen přímo pro obce a říká, jakým podílem se podílí dluh na rozpočtu obce. Ukazatel by neměl překročit 30%. Je možné říci, že hodnota ukazatele se v letech 2010 - 2013 výrazně neměnila, dosahovala výše mezi 7% -8%. V roce 2013 došlo k výraznému poklesu. Znamená to tedy, že obec hospodaří 56
zodpovědně a dluhové zatížení neznamená problém, jeho dluhy jsou nízké a příjmy jsou dostačující na splátky úvěrů. dluhová služba 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2010
2011
2012
2013
Graf č. 13: Vývoj ukazatele dluhové služby (Zdroj: Rozvaha obce Jiřice k 31. 12. 2010 - 2013, vlastní výpočet)
Koeficient samofinancování ukazuje, jak je obec schopna pokrýt svá aktiva z vlastních zdrojů. Z hodnot ukazatele vidíme, že se situace v letech 2011 a 2012 zhoršila. V roce 2011 byla situace obce celkově horší, protože rozpočet skončil v záporných číslech. V roce 2012 to je pokles způsoben velkou investicí na ošetření dřevin, která byla financována z bankovního úvěru do přijetí dotace, ale pouze ve výši 50% rozpočtu akce. koeficient samofinancování 97,00% 96,50% 96,00% 95,50% 95,00% 94,50% 94,00% 2010
2011
2012
2013
Graf č. 14: Vývoj ukazatele koeficientu samofinancování (Zdroj: Rozvaha obce Jiřice k 31. 12. 2010 - 2013, vlastní výpočet)
V roce 2013 se situace zase zlepšila a koeficient dosáhl hodnoty 0, 96, tedy obec je schopna z 96% pokrýt svá aktiva vlastními zdroji, obec má tedy dostatečnou finanční stabilitu.
57
Všechny ukazatele finanční analýzy ukazují na celkově dobré hospodaření obce a na stabilní ekonomickou situaci. Obec není výrazně zadlužena a má dostatečné pojmy, aby současné dluhy uhradila. Běžná likvidita sice nedosahuje doporučovaných hodnot 2 – 2,5, ale je jen velmi nízko pod touto hranicí. Pouze v roce 2012 klesla pod hodnotu 1, ale v roce 2013 je již zpět na hodnotě 1,7. Tento ukazatel je vztažen k určitému datu, a proto může zkreslovat situaci.
2.6 Hospodaření s aktivy obce Obec Jiřice k 31. 12. 2013 eviduje ve svém účetnictví majetek v celkové hodnotě 210 194 841, 29 Kč. Majetek se skládá zejména ze staveb (67, 6 %) a pozemků (30, 8%). Zbytek tvoří samostatné movité věci (1, 3 %) a také finanční majetek (0, 3%), kdy obec vlastní akcie vodohospodářské společnosti Želivka a dlouhodobý nehmotný majetek, který tvoří 0, 1% majetku. Obec má také drobný majetek hmotný a nehmotný, obě skupiny jsou z hlediska účetnictví zcela odepsány. Mezi největší stavby patří Základní a Mateřská škola, Dům s pečovatelskou službou, Bytový dům, knihovna, sídlo obecního úřadu s areálem obecní kůlna ve Speřicích a samozřejmě obecní kanalizace. Dále jsou to Sportovní areál (2 tenisové kurty, betonové tréninkové hřiště na fotbal, hřiště na volejbal a nohejbal a také hřiště pro plážový volejbal) a travnaté fotbalové hřiště se zázemím pro sportovce. Druhé hřiště ve Speřicích není ve vlastnictví obce, ale TJ Dálnice Speřice. Zajímavostí je, že obec Jiřice, jako jediná v republice má ve svém majetku most vedoucí přes dálnici. Jedná se o most určený původně pro JZD, které po vybudování dálnice D1 nemělo přístup k části pozemků. Po navrácení původním majitelům problém s přístupem zůstal. Bohužel, most je ve velmi špatném technickém stavu, proto obec již několik let žádá o dotaci na opravu tohoto mostu, která bohužel je nad finanční možnosti obce. Opravy mostu byly vyčísleny na téměř 40 mil. Kč. Problém byl vyřešen, tedy spíše odložen, v souvislosti s opravami na dálnici D1, kdy musí být stržen, stejně jako mnoho jiných. Pokud se obec zaváže, že jej znova převezme do svého vlastnictví, Ředitelství silnic a dálnic přislíbilo, že jej na svoje náklady strhne a znova postaví. Obec, vzhledem k tomu, že většina vlastníků pozemků je ze Speřic, převzetí mostu zpět do vlastnictví schválila. 58
2.6.1 Základní a mateřská škola Jediná příspěvková organizace obce je Základní a mateřská škola. Starší část budovy je památkově chráněná, opravená. V roce 1998 byla ke škole přistavěna přístavba, Mateřská škola s jídelnou, kde se stravují nejen žáci, ale i zaměstnanci obce a občané. Obědy jsou také rozváženy starším spoluobčanů v obci a do Domu s pečovatelskou službou. Obec dostala na tento projekt dotaci 28 242 000,- Kč. Základní škola je určena pouze pro první stupeň vzdělávání, tedy 1-5 třída a je školou malotřídní. Vždy jsou některé třídy spojeny, podle počtů žáků v daném ročníku. Mateřská škola je využívána rodiči z celého okolí, nejen z Jiřic, má kapacitu 54 dětí a je zcela naplněna. Přesto musí základní škola pravidelně žádat o výjimku z počtu žáků na Ministerstvo školství, protože část dětí z mateřské školky již nenastoupí do základní školy. Z tabulky vidíme, že škola hospodaří s přebytkem, po celé sledované období. V roce 2011 a v roce 2012 byl tvořen rezervní fond z přebytku (výsledku hospodaření), zůstatek z roku 2013 byl použit na provozní výdaje roku 2014. Tabulka č. 17 : Náklady a výnosy hospodaření ZaM školy Jiřice
Škola náklady celkem Škola výnosy celkem Neinvestiční příspěvek od obce Neinvestiční příspěvek od Ministerstva školství Výsledek hospodaření
2010
2011
2012
2013
6 349 548, 00 Kč
6 649 732, 65 Kč
6 778 838, 38 Kč
7 005 766, 00 Kč
6 528 364, 00 Kč
6 857 640, 34 Kč
7 132 538, 10 Kč
7 049 607, 83 Kč
520 000, 00 Kč
810 035, 00 Kč
775 600, 00 Kč
760 000, 00 Kč
4 528 000, 00 Kč
4 878 776, 20 Kč
4 821 118, 80 Kč
4 843 855, 00 Kč
178 816, 00 Kč
207 907, 69 Kč
353 699, 72 Kč
43 841, 83 Kč
(Zdroj: Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2010, 2011, 2012, 2013)
Příspěvek obce škole se platí dle počtu dětí, které se ve škole vzdělávají. V roce 2011 se jejich počet navýšil, protože se do vzdělávacího procesu začlenily silné ročníky dětí z posledních let.
59
2.6.2 Bytový dům Dalším aktivem obce je bytový dům, který byl postaven 2006, je zde 46 bytů, které mají občané v pronájmu. Obec se stará o provoz budovy a je jejím správcem. Nájemníci platí nájemné a také poplatky spojené s údržbou. Pro výstavbu domu byly obci poskytnuty dotace. Tabulka č. 18 : Příjmy a výdaje bytového domu
Bytový dům výdaje Bytový dům příjmy Rozdíl
2010
2011
2012
2013
643 701, 00 Kč
772 249, 00 Kč
683 215, 00 Kč
629 858, 00 Kč
1 429 384, 00 Kč 1 426 912, 00 Kč 1 366 468, 00 Kč 1 403 432, 00 Kč 785 683, 00 Kč 654 663, 00 Kč 683 253, 00 Kč 773 574, 00 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce pro rok 2010, 2011, 2012,2013) V tabulce můžeme porovnat příjmy a výdaje obecního rozpočtu, které souvisí s bytovým domem. Příjmy, které plynou z této investice, jsou stabilní, liší se maximálně o několik tisíc korun, pouze v roce 2012 poklesly příjmy o 5%. Pokud se podíváme na výdaje, vidíme, že stejné vyrovnané jsou výdaje, pouze v roce 2011 byly výdaje o 19% vyšší. Oba výkyvy souvisí se změnami v cenách energií a výdajem s opravou topení v roce 2011. Výsledek hospodaření z bytového domu je kladný. V roce 2011 sice o 17 % klesly v souvislosti se zmíněnou opravou, ale od roku 2012 opět rostou, nejprve o 4% a poté o 13%.
2.6.3 Dům s pečovatelskou službou Dalším dlouhodobým aktivem obce je dům s pečovatelskou službou. Byl postaven v roce 2000, je zde 24 malometrážních bytů určených straším či postiženým občanům, kteří jsou soběstační v každodenním životě, nemohou ale žít osamoceně. Dům navštěvuje pravidelně lékař, je zde zařízen úklid prostor, je dovážen oběd. Dům je napojen na obecní úřad a je neustále k dispozici okamžitá pomoc.
60
O byty v tomto domě je velký zájem, protože je nový, moderní, blízko většího města, přesto v klidném prostředí. Přestože byl postaven pro potřeby starších občanů obce, v současnosti zde bydlí pouze jeden člověk, který je původem z Jiřic. Tabulka č. 19 : Příjmy a výdaje domu s pečovatelkou službou 2010
2011
2012
2013
Dům s pečovatelskou službou výdaje
446 261, 00 Kč
537 514, 00 Kč
439 388, 00 Kč
712 132, 00 Kč
Dům s pečovatelskou službou příjmy Rozdíl
812 637, 00 Kč 366 376, 00 Kč
822 455, 00 Kč 284 941, 00 Kč
818 925, 00 Kč 379 537, 00 Kč
830 816, 00 Kč 118 684, 00 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce pro rok 2010, 2011, 2012,2013) Z přehledu vidíme, že na rozdíl od výdajů, příjmy jsou velmi vyrovnané a skutečně se liší pouze o maximálně 2%. Oproti tomu výdaje jsou kolísající. Největší skok je v roce 2013, kdy je nárůst oproti roku předchozímu o 62 %. Způsobily to zálohy na dodávky plynu, kdy byly oproti roku 2012 navýšeny, a které byly zúčtovány a vráceny jako přeplatek až v roce 2014.
2.6.4 Lesní hospodářství Příjmy z prodeje dřeva jsou největšími nedaňovými příjmy obce. Bohužel jak je vidět z následující tabulky, jsou velké rozdíly v rozdílu mezi příjmy a výdaji s tím spojenými. Velmi záleží na odběrateli, cenách dřeva a také na výdajích spojených s těžbou. Tabulka č. 20 : Příjmy a výdaje – lesní hospodářství
Lesní hospodářství výdaje Lesní hospodářství příjmy Rozdíl
2010
2011
2012
2013
915 506, 00 Kč
1 088 628, 00 Kč
1 187 465, 00 Kč
1 253 034, 00 Kč
1 105 622, 59 Kč
2 910 229, 00 Kč
2 497 923, 26 Kč
2 058 757, 95 Kč
190 116, 59 Kč
1 821 601, 00 Kč
1 310 458, 26 Kč
805 723, 95 Kč
(Zdroj: Výkaz pro hodnocení hospodaření obce pro rok 2010, 2011, 2012,2013) Těžba dřeva v obecních lesích se řídí podle schváleného těžebního plánu. V roce 2014 skončila platnost desetiletého plánu těžby. Tento nebyl naplněn. Z možných 11 500 m3 dřeva, bylo vytěženo pouze 10 720 m3, což je 93,2 % povolené těžby. V roce 2013 bylo 61
vytěženo 1 035 m3 dřeva. Za dobu platnosti plánu těžby bylo vysazeno 41 440 sazenic nových stromků. Jednou z položek kapitálových výdajů roku 2013 bylo zpracování a příprava nového plánu těžby. Podle něj by se zásoba mýtného dřeva měla zvětšit až o 15%, obec má tedy velkou zásobu dřeva a dobrý zdroj příjmů pro nadcházející období. V roce 2010 byly příjmy opravdu nízké. V roce 2011 se obec snažila využít prodej dřeva k zlepšení své hospodářské situace a příjem zvýšila 9, 6 krát. Ani to nestačilo pokrýt potřeby obce a hospodaření skončilo s deficitem. Vždy záleží na výkupních cenách dřeva a situaci na trhu. Výdaje také navyšují mzdové prostředky, které musí obec vynaložit na nápravy škod způsobené živly. Tyto bohužel výrazně ovlivnily hospodaření v roce 2012, kdy byla část obecních lesů zasažena vichřicí. Dřevo je složité vytěžit a jeho cena není příliš vysoká.
2.6.5 Účinnost, účelnost a hospodárnost investic Pro posouzení investic z hlediska jejich účinnosti a účinnosti použijeme tabulku, kterou jsem uvedla v teoretické části. Je nutné určit, pro jak velký podíl obyvatelstva je investice určena, jaký bude mít dopad, velikost investice a její přínos. Pro zkoumání jsem vybrala pouze několik investic. Zametací stroj Náklady na pořízení investice 1, 87 mil. Kč, dotace ve výši 1,6 mil, obec platí ze svého rozpočtu 191 785,- Kč. Náklady na provoz bohužel nejsou přesně vyčísleny. Pohonném hmoty, servis, náhradní díly, povinné revize. Záleží také na životnosti stroje a době záruky. Z hlediska účinnosti, podílu obyvatel, kterým je investice určena: 100% občanů. Zametací stroj bude sloužit na úklid celé obce. Hledisko efektivnosti: Rychlejší a kvalitnější úklid obce, ve výsledku se bude uklízet častěji než dosud, zvýšení výdajů v souvislosti s provozem, nutné zaškolení pracovníků. Účinnost, zlepšení pro obec: Snížení prašnosti v obci, která je vysoká vzhledem k blízkosti dálnice, čisté ulice, snížení nutného počtu pracovníků úklidu, práce bude méně fyzicky náročná. 62
Z hodnocení všech těchto hledisek je investice do zametacího stroje hodnocena jako hospodárná a účelná. Kanalizace Náklady na pořízení investice 61,7 mil. Kč (celkem za celou kanalizaci), dotace ve výši 75%, náklady obce 2 896 205,- Kč (pouze 6. fáze). Náklady na provoz vyčísleny odhadem dle nákladů předchozích období na 500 000,- Kč/rok. Z hlediska účinnosti, podílu obyvatel, kterým je investice určena: 95% občanů obce je již připojeno, přesah investice i mimo obec. Hledisko efektivnosti: Bezpečný odvod splaškové vody, zvýšení nákladů obce na běžné provozní výdaje, převzetí odpovědnosti za provoz a bezpečnost kanalizace, snížení hrozby přímé odpovědnosti obce za škody v pásmu ochrany vod. Účinnost, zlepšení pro obec: Zlepšení životního prostředí, zlepšení kvality života, menší hrozba znečištění spodních vod, odstranění čerpání jímek do přírody, zvýšení cen stavebních pozemků, u nových domů není nutné stavět čističky. Tato investice je finančně velice náročná, jak na získání prostředků pro výstavbu zpracováním projektů pro žádost o dotace, tak finančně pro obec. Ale je velmi přínosná z hlediska kvality života a slouží nejen obyvatelům obce, ale je důležitá i pro okolí z hlediska ochrany životního prostředí. Komunikace Náklady na pořízení investice byly v období 2010 - 2013 ve výši 1 123 239,- Kč, dotace obec získala ve výši 372 930,- Kč, náklady obce 750 309,- Kč. Náklady na provoz a údržbu nelze přesně vyčíslit, jsou závislé na počasí. Použijeme-li průměrnou částku na údržbu komunikací ze sledovaného období a navýšíme o 10% (nárůst cen energií a posypových prostředků) dostaneme se k částce 520 000,-Kč/rok. Z hlediska účinnosti, podílu obyvatel, kterým je investice určena: 25 % domů z katastru obce, zejména nových domů leží v oblasti, ke které se vztahují investice na výstavbu nových komunikací z období 2010 – 2013.
63
Hledisko efektivnosti: zlepšení průjezdnosti obce, méně nehod, snadnější zimní údržba. Účinnost, zlepšení pro obec: Zlepšení životního prostředí, zlepšení kvality života, zvýšení cen pozemků, zlepšení přístupových cest k novým nemovitostem, snížení prašnosti, čistější ulice v obci, zvýšení bezpečnosti dopravy a zejména chodců (povinné chodníky), zlepšení celkového vzhledu obce. Investice do budování nových komunikací sice neslouží prvořadě všem občanům, ale zlepšuji bezpečnost a čistotu obce (již nejsou silnice po dešti pokryty blátem) v celé obci. Celkově tak je zvýšena kvalita života všech obyvatel, hodnotím investici jako účelnou. Vycházíme však z předpokladu, že byl důkladně vybrán nejlepší dodavatel pro tuto investici, tak aby cena odpovídala kvalitě provedené práce a nebylo nutno komunikace v blízké době opravovat. Sportovní areál Náklady na pořízení investice 5,8 mil. Kč, dotace z Ministerstva školství ve výši 4,2 mil., zbytek náklady obce, 1,6 mil Kč. Po vybudování sportoviště bylo převedeno na Sportovní klub SK Jiřice, proto se o provozní výdaje starají sami sportovci. Obec zůstala pouze vlastníkem pozemků pod areálem a přispívá částkou 20 000,- Kč/rok na nákup materiálu sportovnímu klubu. Kolaudace proběhla v roce 2010. Z hlediska účinnosti, podílu obyvatel, kterým je investice určena: 100 % občanů, skutečné využití 5 % občanů. Bohužel se využívají pouze kurty a hřiště na volejbal (oddíl volejbalu se schází 1 x 14 dní). Velmi málo hřiště pro fotbalisty (je to druhé hřiště v obci, více se využívá travnaté hřiště, které ale není součástí této investice), na hřišti pro plážový volejbal se nehrálo nikdy. Hledisko efektivnosti: investice z rozpočtu obce ve výši 1,6 mil Kč, která mohla být využita jinak, areál je příliš velký pro obec s 900 obyvateli, zvýšení nákladů pro sportovní klub v budoucnu, pravidelné výdaje na údržbu areálu i když není využíván. Účinnost, zlepšení pro obec: zlepšení kvality života, větší možnost sportovního vyžití, sportoviště pro děti a školu, dobré pro cestovní ruch. Tuto investici hodnotím jako velmi neefektivní. Byly vynaloženy velké prostředky na sportoviště, které není téměř využíváno a je nutné jej neustále udržovat, protože bylo 64
postavené s pomocí dotace. Pro zlepšení situace se sportovišti by stačilo vybudovat pouze jedno hřiště pro školu, možná tenisový kurt. Tuto investici prosadilo předchozí vedení obce, které bohužel prosazovalo investice pro obec poněkud „velké a přemrštěné“. Příkladem je již v předchozích kapitolách zmiňovaný projekt obecní sjezdovky. Celkově můžeme zhodnotit investiční projekty ze sledovaného období kladně. Bohužel, obec zdědila také některé, ne příliš vydařené investice z let předchozích. Současné zastupitelstvo přistupuje k přijímání rozhodnutí o investicích velmi zodpovědně a hledí na využitelnost při každodenním životě obyvatel obce. Velký vliv na tuto změnu měla zřejmě i změna celosvětové ekonomické situace, která ovlivnila i hospodaření našeho státu a tím i obce.
65
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení hospodaření obce Jiřice. Analýzou současné situaci, se zaměřením na investice do dlouhodobého majetku a hospodaření s ním jsem chtěla zjistit, jak efektivně a účelně obec hospodaří se svěřenými prostředky. Pro vypracování teoretické části jsem musela prostudovat odbornou literaturu a seznámit se i s některými zákony souvisejícími nejen se správou obcí, ale také specifiky vedení účetnictví municipálních jednotek. Součástí teoretické části je vysvětlení základních pojmů týkajících se veřejné správy a samosprávy, působnosti obcí, postupů při sestavování rozpočtů a jejich schvalování. Dále se zabývám rozdělením příjmů a výdajů obcí, zdrojů financování a způsobů hodnocení hospodaření pomocí ukazatelů finanční analýzy. Posledním dílem teoretické části je vysvětlení posouzení investic veřejného sektoru podle jejich účinnosti, účinnosti a hospodárnosti. V praktické části práce byla představena obec Jiřice, historie i současnost obce. Hlavní součástí práce bylo provedení analýzy příjmů a výdajů obce v letech 2010 – 2013. Data jsem čerpala z finančních výkazů obce Jiřice. Snažila jsem se podrobně rozdělit jednotlivé příjmy výdaje, tak aby bylo možno vyvodit nějaké závěry. K tomu slouží také vypočtené ukazatele finanční analýzy. V poslední části jsem podrobněji vyčíslila hospodaření několika částí majetku obce a na investicích z posledních let se pokusila o určení přínosu investic občanům z hlediska účelnosti a hospodárnosti. Došla jsem k závěru, že obec Jiřice hospodaří odpovědně a efektivně. Přestože v roce 2011 skončilo hospodaření obce s deficitem, v roce následujícím to bylo napraveno přebytkem hospodaření. Snaží se reagovat rychle na změny prostředí, např. změnou koeficientu daně z nemovitosti, ale celkově své občany nechce neztěžovat zvyšováním nákladů, např. zvyšováním poplatků za odvoz komunálního odpadu. I ukazatelé finanční analýzy ukazují, že obec je soběstačná a nemá téměř žádné dluhy, všechny zkoumané ukazatele se pohybovaly v doporučených hodnotách. Z hlediska investic a získávání dotací je obec velmi úspěšná, je vidět, že se zastupitelstvo velmi aktivně snaží získat pro obec tolik finančních prostředků, kolik je možné. Také hospodaření s majetkem obce je dobré. Zejména však v oblasti hospodaření s lesy je potřeba dodržovat plány těžby a výsadby nových stromů, aby 66
nebyla nerušena kontinuita a tím v budoucnu způsobeny problémy. Pro dobré hospodaření a nejlepší výkupní ceny je potřeba sledovat trh a každým rokem důkladně vybírat odběratele, aby přínos pro obec byl co největší. Hodnocení investic z posledních let z hlediska účelnosti a hospodárnosti dopadlo dobře. Veřejné statky nelze hodnotit pouze z hlediska ekonomického přínosu, ale zejména pro jejich přínos pro kvalitu života občanů a také pro budoucí rozvoj obce. V tomto ohledu mohu jako obyvatelka naše zastupitelstvo pochválit, i když jsem před začátkem psaní této práce měla spíše opačné pocity.
67
Použitá literatura Monografie: JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. První vydání. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. KOVÁŘ, Ota. Úvod do veřejné správy ČR a EU. 1. vydání. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. studijní opora. LAJTKEPOVÁ, Eva Doc. Ing. Veřejné finance: Studijní opora pro studenty kombinovaného studia. Vydání první. Jihlava: VŠPJ, 2012. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání. Praha: Managment Press, 2004, ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETTMAR. Veřejný sektor - řízení a finacování. první. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. ISBN 978-80-7357-936-4. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing a. s. , 2009. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-2789-9.
Internetové zdroje Anketu strom roku vyhrála lípa z Blanenska. In: Česká televize: Zpravodajství [online]. 20.
10.
2012.
[cit.
2014-10-11].
Dostupné
z:
http://www.
ceskatelevize.
cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/200351-anketu-strom-roku-vyhrala-lipa-zblanenska/?mobileRedirect=off Města a obce online: Jiřice: Veřejná správa online. Úřední deska měst a obcí [online]. [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://mesta. obce. cz/mool- vol/zobraz_dok. asp?id_org=6104&id_ktg=1169&n=8-2-rozpocet
68
MINISTERSTVO FINANCI. Finanční správa: Centrální evidence dotací [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://cedr.mfcr.cz/Cedr3InternetV417/CommonPages/SubveneStandardPage. aspx?condition=00079973-4b93-409d-a931-ef086db730a6 Obec Jiřice: Titulní stránka [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www. obecjirice. cz/index. asp Program obnovy venkova, Kraj Vysočina [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.czúprogram-obnovy-venkova/ds-300941/pl=7052 Veřejná databáze České statistického úřadu. [online]. [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://vdb. czso. cz/ Zákony ČR online - úplná znění: Zákon 128/2000 Sb - zákon o obcích. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www. zakonycr. cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-oobcich-(obecni-zrizeni). html
Interní materiály obce Jiřice Závěrečný účet obce v letech Jiřice za rok 2010, 2011, 2012, 2013 Výkazy FIN 2 – 12 pro rok 2010, 2011, 2012, 2013 (výkaz pro hodnocení hospodaření obce) Rozvaha obce k 31. 12. pro roky v 2010, 2011, 2012, 2013 Rozpočty obce Jiřice pro rok 2010, 2011, 2012, 2013 Obecně závazná vyhláška obce Jiřice č. 6/2010 – ubytovací poplatek Obecně závazná vyhláška obce Jiřice č. 3/2012 - o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Občasník Jiřická lípa – prosinec 2013, prosinec 2012
69
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Schéma veřejné správy ............................................................................. 11 Obrázek č. 2 : Druhové rozdělení příjmů ....................................................................... 21 Obrázek č. 3 : Druhové rozdělení výdajů ....................................................................... 24 Obrázek č. 4: Vztahy mezi efektivností a účinností ....................................................... 29 Obrázek č. 5: Hodnocení výkonnosti a efektivnosti výdajů územní samosprávy .......... 29
Seznam tabulek Tabulka č. 1 : Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2010 a 2011 ........................ 36 Tabulka č. 2 : Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2012 a 2013 ........................ 36 Tabulka č. 3 : Struktura skutečných příjmů obce v letech 2010-2013 ........................... 37 Tabulka č. 4. : Struktura daňových příjmů obce v letech 2010 – 2013 .......................... 39 Tabulka č. 5 : Struktura poplatků v obci Jiřice v letech 2010 – 2013 ............................ 41 Tabulka č. 6 : Nedaňové příjmy obce v letech 2010 – 2013 .......................................... 43 Tabulka č. 7 : Přijaté neinvestiční dotace a transfery v letech 2010 – 2013 ................... 45 Tabulka č. 8 : Investiční dotace v letech 2010 -2013 ..................................................... 46 Tabulka č. 9 : Běžné a kapitálové výdaje v letech 2010 - 2013 ..................................... 47 Tabulka č. 10: Běžné výdaje - údržba............................................................................. 49 Tabulka č. 11: Běžné výdaje II ....................................................................................... 50 Tabulka č. 12 : Rozdíl mezi výdaji a příjmy obecního rozpočtu pro likvidaci KO ........ 51 Tabulka č. 13: Běžné výdaje na knihovnu, příspěvek škole ........................................... 52 Tabulka č. 14: Kapitálové výdaje obce Jiřice v letech 2010 -2013 ................................ 53 Tabulka č. 15 : Výše dlouhodobých závazků a splátky jistin úvěru ............................... 55 Tabulka č. 16 : Hodnoty ukazatelů finanční analýzy v letech 2010 -2013 pro obec Jiřice ................................................................................................................................ 55 Tabulka č. 17 : Náklady a výnosy hospodaření ZaM školy Jiřice .................................. 59 Tabulka č. 18 : Příjmy a výdaje bytového domu ............................................................ 60 Tabulka č. 19 : Příjmy a výdaje domu s pečovatelkou službou ...................................... 61 Tabulka č. 20 : Příjmy a výdaje – lesní hospodářství ..................................................... 61
70
Seznam grafů Graf č. 1 : Vývoj počtu obyvatel obce v letech 2001- 2013 ........................................... 33 Graf č. 2: Rozdělení obyvatelstva dle věku, k 26. 3. 2011 ............................................. 33 Graf č. 3: Průměrný věk žen a mužů v obci Jiřice v letech 2001- 2013 ......................... 34 Graf č. 4 : Skutečné příjmy a výdaje obce v letech 2010 – 2013 ................................... 37 Graf č. 5 : Struktura příjmů obce v letech 2010 – 2013 (v milionech Kč) ..................... 38 Graf č. 6 : Struktura daňových příjmů obce v letech 2010 – 2013 ................................. 40 Graf č. 7 : Vývoj správních a místních poplatků v obci Jiřice v letech 2010 – 2013 ..... 42 Graf č. 8 :Příjmy z poskytování služeb a prodeje vlastních výrobků v letech 2010 – 2013 ........................................................................................................................ 43 Graf č. 9 : Přijaté dotace a transfery v obci Jiřice v letech 2010 – 2013 ........................ 44 Graf č. 10 : Běžné a kapitálové výdaje obce................................................................... 48 Graf č. 11 : Příjmy a výdaje obce na odvoz komunálního odpadu ................................. 51 Graf č. 11: Vývoj ukazatele běžné likvidity ................................................................... 56 Graf č. 12: Vývoj ukazatele celkové zadluženosti .......................................................... 56 Graf č. 13: Vývoj ukazatele dluhové služby ................................................................... 57 Graf č. 14: Vývoj ukazatele koeficientu samofinancování ............................................. 57
Seznam příloh Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2010 Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2011 Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2012 Závěrečný účet obce Jiřice za rok 2013
71
72
73
74
75
76
77
78
79
