VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Vliv edukace zdravotnických pracovníků n a d o d r ž o v á n í z d r a v í p ro s p ě š n ý c h z á s a d u ICHS Bakalářská práce

Autor: Jana Ondráčková Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Emmerová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce se zabývá vlivem edukace zdravotnických pracovníků na dodržování zdraví prospěšných zásad u ischemické choroby srdeční. Teoretická část charakterizuje srdce, aterosklerózu, ischemickou chorobu srdeční, dietoterapii, rehabilitaci a edukaci. Praktická část se zabývá analýzou a vyhodnocením získaných dat na základě dotazníkového šetření. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry respondenti s ischemickou chorobou srdeční dodržují zásady zdravé životosprávy a jak změnili svůj životní styl po vzniku onemocnění. Klíčová slova Edukace, zdraví prospěšné zásady, ischemická choroba srdeční, ateroskleróza, kouření, hmotnost, dieta, tělesná aktivita Annotation This Bachelor work deals with influence of education health service workers and observance health beneficial principles at patients with ischemic heart disease. Theoretical part describes heart, arteriosclerosis, ischemic heart disease, rehabilitation and education. Practical part deals with analysis and evaluation acquired datas on bases of questionaire surwey. The aim of this Bachelor work was to find out to what extent respondents with ischemic heart disease abide appropriate regimen principles and how they changed their life style after origin of their disease. Key words Education, health beneficial principles, ischemic heart disease, arteriosclerosis, smoking, weight, diet, physical aktivity

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Kateřině Emmerové za odborné vedení, cenné rady a vstřícný přístup. Velké díky patří zdravotním sestrám z kardiologického oddělení nemocnice Jihlava, které mi věnovaly svůj čas a cenné informace. Poděkování patří též všem respondentům, kteří se mého dotazníkového šetření zúčastnili. Ráda bych poděkovala také mé rodině, která mi byla při psaní bakalářské práce velkou oporou.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 15. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod.......................................................................................................................... 8 1.1

Cíl práce ............................................................................................................. 9

1.2

Pracovní hypotézy .............................................................................................. 9

Teoretická část ........................................................................................................ 10 2.1

2.1.1

Anatomie srdce ......................................................................................... 10

2.1.2

Koronární oběh ......................................................................................... 11

2.2

Ateroskleróza ................................................................................................... 11

2.2.1

Anatomie cévní stěny................................................................................ 11

2.2.2

Ateroskleróza ............................................................................................ 12

2.2.3

Aterosklerotický proces ............................................................................ 12

2.2.4

Rizikové faktory aterosklerózy ................................................................. 13

2.3

Ischemická choroba srdeční ............................................................................. 15

2.3.1

Akutní formy ICHS .................................................................................. 15

2.3.2

Chronické formy ICHS ............................................................................. 17

2.3.3

Rizikové faktory ....................................................................................... 18

2.3.4

Prevence .................................................................................................... 19

2.3.5

Koronarografie, PTCA.............................................................................. 20

2.4

Dietoterapie ...................................................................................................... 21

2.4.1

Cholesterol ................................................................................................ 21

2.4.2

Dieta u dyslipidemií .................................................................................. 22

2.4.3

Dieta pro koronární jednotky .................................................................... 22

2.5

Rehabilitace ...................................................................................................... 23

2.5.1

Tělesná aktivita ......................................................................................... 23

2.5.2

Rehabilitace nemocných po infarktu myokardu ....................................... 23

2.6

3

Srdce ................................................................................................................. 10

Edukace ............................................................................................................ 25

2.6.1

Edukace ..................................................................................................... 25

2.6.2

Proces edukace ve zdravotnickém zařízení .............................................. 26

2.6.3

Edukace nemocného po infarktu myokardu ............................................. 27

Praktická část .......................................................................................................... 28 3.1

Metodika výzkumné práce ............................................................................... 28

3.2

Charakteristika vzorku respondentů ................................................................. 28

3.3

Charakteristika výzkumného prostředí ............................................................ 28

3.4

Průběh a popis výzkumu .................................................................................. 29

3.5

Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 29

4

Diskuze ................................................................................................................... 52

5

Závěr ....................................................................................................................... 55 5.1

Seznam použité literatury ................................................................................. 57

5.2

Seznam tabulek ................................................................................................ 59

5.3

Seznam grafů .................................................................................................... 60

5.4

Seznam obrázků ............................................................................................... 60

5.5

Seznam používaných zkratek ........................................................................... 61

5.6

Seznam příloh................................................................................................... 62

1 Úvod Za téma mé bakalářské práce jsem si vybrala „Vliv edukace zdravotnických pracovníků na dodržování zdraví prospěšných zásad u ICHS“, neboť ischemická choroba srdeční je nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění, které jsou v průmyslově vyspělých zemích hlavní příčinou úmrtí. Cílem sekundární prevence je zabránit šíření nemoci a vzniku komplikací u nemocných, kteří mají ischemickou chorobu srdeční. Hlavním úkolem lékaře a sestry je přesvědčit nemocného o nutnosti prevence a omezit tím riziko dalšího postižení. Důležitá je spolupráce nemocného a dodržování zdravého způsobu života (nekouřit, redukce a udržení přiměřené váhy, dieta, dostatek pohybu aj.). Léčba je problematická, pokud nemocný aktivně nespolupracuje. Nemocný může změnou životního stylu výrazně ovlivnit své onemocnění. Cílem této práce je zjistit, jak nemocní ischemickou chorobou srdeční dodržují zásady zdravé životosprávy a jak změnili svůj životní styl po vzniku onemocnění. Vyloučením kouření se v několika měsících normalizuje funkce endotelu. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Zdravotní rizika stoupají již od BMI 25 a ostře stoupají od BMI 27. (Svačina a kol., 2008) Lidé s koncentrací cholesterolu nad 6,5 mmol/l mají 2,5krát vyšší riziko vzniku aterosklerózy než lidé s hodnotou pod 5 mmol/l. (Kolář et al., 2009) Lidé se sedavým způsobem života mají 2krát vyšší riziko ischemické choroby srdeční než lidé fyzicky aktivní. (Špinar, Vítovec a kol., 2003) Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje šest kapitol, které charakterizují srdce, aterosklerózu, ischemickou chorobu srdeční, dietoterapii, rehabilitaci a edukaci. Praktická část se zabývá analýzou a vyhodnocením získaných dat na základě dotazníkového šetření. Respondenty byli muži a ženy nemocní ischemickou chorobou srdeční. Výzkum byl prováděn na kardiologickém oddělení a v kardiologické ambulanci v nemocnici Jihlava, v kardiologické ambulanci ve Velkém Meziříčí a u kardiaků v okolí mého bydliště (Křižanov).

8

1.1 Cíl práce 1. Zjistit, do jaké míry respondenti s ICHS dodržují zásady zdravé životosprávy. 2. Zjistit, jak respondenti změnili svůj životní styl po vzniku onemocnění.

1.2 Pracovní hypotézy 1. Většina respondentů má nadváhu. 2. Menšina respondentů má nedostatek fyzické aktivity. 3. Většina respondentů omezí po vzniku onemocnění příjem tučných jídel. 4. Většina uživatelů cigaret přestane po vzniku onemocnění kouřit.

9

2 Teoretická část 2.1

Srdce

2.1.1 Anatomie srdce Srdce (cor) je svalová pumpa, která umožňuje oběh krve. Jeho velikost je průměrně 12 x 9 x 6 cm. Průměrná hmotnost mužského srdce je kolem 300 g, ženského kolem 250 g. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009) Srdce má tvar nepravidelného kužele s bazí, která je obrácená dozadu vzhůru a s hrotem, který směřuje dopředu dolů a doleva. Je uložené v mezihrudí, za hrudní kostí, svými dvěma třetinami je vlevo od střední čáry a jednou třetinou vpravo od střední čáry. (Čihák, 2004). Srdce je uloženo v obalu nazývaném perikard – osrdečník. Na srdeční stěně rozeznáváme tři vrstvy: endokard, myokard a epikard. Endokard je tenká lesklá blána, která vystýlá nitro srdce. Myokard je svalová vrstva, která je tvořená příčně pruhovanou svalovinou srdeční. Tvoří hlavní složku stěny srdeční. Epikard je serózní povrchový povlak stěny srdeční. (Čihák, 2004) Lidské srdce je složeno ze dvou předsíní a dvou komor. Do pravé předsíně přivádí horní a dolní dutá žíla krev, která se vrací z orgánů a tkání, jimž odevzdala kyslík. Pravá komora přijímá krev z pravé předsíně, krev je vypuzena do plic a tam se opět okysličuje. Z plic se vrací krev plicními žilami do levé předsíně. Oběh krve z pravé komory přes plíce do levé předsíně je plicní neboli malý oběh. Z levé předsíně se okysličená krev vyprazdňuje do levé komory a ta ji vypuzuje do systémového, tzv. velkého oběhu. Mezi pravou a levou předsíní, stejně tak jako mezi pravou a levou komorou se nachází přepážka, která rozděluje anatomicky i funkčně srdce na pravou a levou část (tzv. pravé a levé srdce). Mezi pravou předsíní a pravou komorou je trojcípá chlopeň, která směruje tok krve z předsíní do komory a zabraňuje zpětnému toku, tzv. regurgitaci. Mezi levou předsíní a komorou je chlopeň dvojcípá, která má obdobnou funkci. Na začátku velké tepny, plicnice, která vychází z pravé komory, jsou tři poloměsíčité chlopně. Při odstupu hlavní tepny, aorty, z levé komory jsou podobně uspořádány semilunární chlopně. Systola je stah srdeční svaloviny, vypuzující krev z jednoho oddílu srdečního do dalšího nebo ven ze srdce. Diastola je povolení svaloviny, umožňující naplnění srdce krví. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009) 10

2.1.2 Koronární oběh Výživu stěn srdečních zajišťují věnčité tepny – pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra) a levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra). Obrázek věnčitých tepen je uveden v příloze č. 1. Začínají ze samého začátku aorty, těsně nad semilunárními chlopněmi. Probíhají vlnovitě po povrchu srdce. Obě věnčité tepny jsou přibližně stejně silné, levá věnčitá tepna může být o něco silnější vzhledem k většímu objemu svaloviny, kterou zásobuje. (Čihák, 2004) Pravá věnčitá tepna nejčastěji zásobuje pravostranné oddíly srdce, část srdeční přepážky a spodní stěnu levé komory srdeční. Levá věnčitá tepna zásobuje převážně levostranné oddíly srdce a část mezikomorové přepážky. (Kolář et al., 2009) „Způsobem periferního větvení a zakončení se jednotlivé větve koronárních tepen funkčně chovají jako větve konečné, to znamená, že nemají významné spojky se sousedními větvemi. Při uzávěru větve koronární tepny je proto příslušný okrsek myokardu zbaven zásobení kyslíkem.“ (Čihák, 2004, s. 37) Ze stěn srdečních odvádějí krev srdeční žíly, které se spojují v široký žilní splav – sinus coronarius, který ústí do pravé předsíně srdeční. (Čihák, 2004)

2.2 Ateroskleróza 2.2.1 Anatomie cévní stěny Podle uspořádání cévní stěny a průsvitu dělíme tepny na elastické tepny (aorta), muskulární tepny (např. věnčité tepny) a tepénky. Stěna tepny je tvořena třemi základními vrstvami: vnitřní – intima, střední – média a zevní – adventicia. Intima Mezi hlavní složky intimy patří endotel (buněčná vrstva) a bazální (základní) membrána. Neporušená endotelová cévní výstelka tvoří nesmáčivou plochu zabraňující shlukování trombocytů a vzniku trombu. Media Media je tvořena mnoha vrstvami buněk hladkého svalstva. Mezi buňkami se nachází elastin a kolagen (vláknité bílkoviny). Čím více je stěna cévy drážděna různými fyzikálními podněty (např. napětím cévní stěny při hypertenzi) nebo chemickými

11

podněty (např. vysokou hladinou cholesterolu), tím více se v buňkách vytváří kolagenu a elastinu. Adventicia Adventicia se skládá převážně z kolagenózní hmoty. Adventicia je hlavní zpevňující oporou cévní stěny, když je media oslabena např. aterosklerózou. (Kolář et al., 2009)

2.2.2 Ateroskleróza „Ateroskleróza se nejčastěji definuje (podle Světové zdravotnické organizace, 1958) čistě popisně, jako měnlivé kombinované patologické změny v intimě a medii tepen, působené místním nahromaděním lipidů, sacharidů, krevních buněk, fibrózních tkání a vápníku.“ (Kolář et al., 2009, s. 107) V roce 1904 zavedl pojem ateroskleróza Francouz F. Marchand. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

2.2.3 Aterosklerotický proces Aterosklerotický proces, nazývaný aterogeneze, je proces, při němž vznikají aterosklerotické změny v cévách. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Začátek aterogeneze je zpravidla v mládí a po mnoho let probíhá bez příznaků. První známky orgánového postižení mohou být u některých lidí už ve 40 letech nebo i dříve, nejčastěji pak až po 50. roce. Zúžení tepen je časté ve věnčitých tepnách, karotidách, tepnách spodiny mozku, kyčelních, ledvinných a ve stehenních tepnách. (Kolář et al., 2009) Obrázek aterosklerózy věnčité tepny je uveden v příloze č. 2. Na začátku aterogeneze je tzv. endotelová dysfunkce, poškození endotelu (chemicky či mechanicky) a zvýšení propustnosti endotelu pro lipidové molekuly. V tepnách probíhají další změny, které dělíme na tři vývojová stádia: 1. stádium – lipidový proužek, 2. stádium – fibrózní plát, aterosklerotický plát, 3. stádium – ateromový vřed, kalcifikace. První stádium aterosklerotického procesu je lipidový proužek. Vzniká pronikáním lipoproteinů z krve, které mají nízkou hustotu, do intimy a médie tepen. Přítomnost lipoproteinů ve stěně cévy přitahuje monocyty (druh bílé krvinky), které pronikají přes

12

endotel, který je poškozený a fagocytují (pohlcují) lipidy. První stádium aterogeneze probíhá bez klinických příznaků. Druhé stádium je fibrózní plát, vzniká mezi 30.–40. rokem. Zužuje průsvit cévy a začínají se objevovat první příznaky z nedokrvení orgánů. Fibrózní plát je tvořen buňkami hladkých svalů, vazivem, makrofágy (buňky imunity) a lipoproteiny. Do druhého stádia se řadí i aterosklerotický plát, u kterého jsou příznaky zúžení tepny. Výskyt aterosklerotického plátu je spíše po 50. roce věku. Charakterizuje ho přítomnost ateromu. Aterom je dutina ve ztluštělé intimě, která je vyplněná žlutavou mastnou kaší – nekrotické hmoty s velkým obsahem krystalů cholesterolu. Vlivem rozčílení nebo námahy může prasknout vrchní vrstvy ateromu a nastává další stádium. Třetí stádium je ateromový vřed. Vzniká z ateromového plátu, který na svém povrchu praskne a jeho povrch přestává být nesmáčivý. Začínají se na něm shlukovat trombocyty a následně vzniká trombus až uzávěr tepny. Ateromové pláty podle rizika prasknutí dělíme na nestabilní a stabilní. U nestabilního plátu hrozí prasknutí. U stabilního plátu prasknutí nehrozí. Ohrožuje nemocného pouze zužováním cévy, neohrožuje jej na životě. Poslední fáze aterogeneze je zvápenatění (kalcifikace) ateromového plátu. Cévy definitivně ztrácí svou pružnost a přeměňují se ve tvrdé trubičky. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

2.2.4 Rizikové faktory aterosklerózy Příčiny aterosklerózy nejsou zcela jasné, známe pouze rizikové faktory, které rozvoj aterosklerózy urychlují. Vliv nepříznivých faktorů je závislý na kumulaci, intenzitě a na délce jejich působení. Rizikové faktory jsou neovlivnitelné a ovlivnitelné. Neovlivnitelné faktory Dědičná dispozice – rodinný výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Pohlaví – vyšší riziko je u mužů. Věk – vyšší riziko je u mužů nad 45 let, u žen nad 55 let. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

13

Ovlivnitelné faktory Hyperlipoproteinemie – zvýšená hladina LDL (lipoproteiny o nízké hustotě přenášející hlavně cholesterol a fosfolipidy). (Šafránková, Nejedlá, 2006) Za častou příčinu hyperlipoproteinémie je považován nadměrný příjem cholesterolu a nasycených mastných kyselin v potravě. Lidé s koncentrací cholesterolu nad 6,5 mmol/l mají 2,5krát vyšší

riziko

vzniku

aterosklerózy

než

lidé

s hodnotou

pod

5

mmol/l.

Hyperlipoproteinémie je nejčastější rizikový faktor koronární aterosklerózy v naší zemi. (Kolář et al., 2009) Hypertenze – poškozuje mechanicky endotel cév. Přes poškozený endotel pak snadněji pronikají molekuly lipidů (LDL) a začíná proces aterogeneze. (Šafránková, Nejedlá, 2006) V průběhu dvanácti let byl zjištěn čtyřnásobně vyšší výskyt infarktu myokardu u lidí s diastolickým tlakem nad 100 mm Hg než u lidí s tlakem fyziologickým. (Kolář et al., 2009) Kouření – patří k nejvýznamnějšímu rizikovému faktoru aterosklerózy. Oxid uhelnatý a nikotin poškozují chemicky endotel cév, nikotin navíc způsobuje vasokonstrikci (zúžení cév) a zvyšuje možnost vzniku trombu. Vyloučením kouření se v několika měsících normalizuje funkce endotelu. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Kouření způsobuje trojnásobně vyšší riziko koronární aterosklerózy. (Kolář et al., 2009) I pasivní kouření je škodlivé, zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění o 25 %. (Erdmann, 2011) Diabetes mellitus – poškozuje velké a střední tepny aterosklerózou, drobné tepny arteriosklerózou a tepénky tzv. mikroangiopatií. U diabetiků je trojnásobně vyšší výskyt infarktu myokardu než u ostatních. (Kolář et al., 2009) Změněným metabolizmem lipidů a sacharidů vede diabetes mellitus k urychlení aterogeneze. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Obezita – u obézních je často hyperlipoproteinémie. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI je uvedena v příloze č. 3. Zdravotní rizika stoupají již od BMI 25 a ostře stoupají od BMI 27. (Svačina a kol., 2008) Psychosociální zátěž – negativní emotivní reakce a stres způsobují vyplavení katecholaminů z dřeně nadledvin (adrenalinu) a kortizolu z kůry nadledvin. Jejich cílem je mobilizování zdrojů energie z tkání (mastné kyseliny a glukóza). Nenásleduje-li po mobilizaci energetických zásob fyzický výkon a nespotřebují se, přetrvává jejich vyšší 14

hladina v krvi několik hodin a působí jako jeden z faktorů aterogeneze. Je tedy dobré se buď nerozčilovat, nebo si po rozčílení zacvičit. Homocystein (neesenciální aminokyselina) – plazmatická hladina nad 14 mmol/l způsobuje poškození endotelu chemicky. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Působí-li současně dva a více rizikových faktorů, zvyšuje se nebezpečí vzniku aterosklerózy a komplikací s ní spojenou. Bylo zjištěno, že jeden rizikový faktor zvyšuje riziko vzniku koronární příhody 2,5krát, dva rizikové faktory 4–5krát a tři rizikové faktory dokonce 8,5krát. Za hlavní příčinu výskytu aterosklerotických komplikací se považuje nadměrná konzumace tuků, kouření a nedostatečná léčba hypertenze. (Kolář et al., 2009)

2.3 Ischemická choroba srdeční Kardiovaskulární onemocnění jsou v průmyslově vyspělých zemích hlavní příčinou úmrtí. V České republice je úmrtnost na toto onemocnění jedna z nejvyšších v Evropě, i přesto, že v posledních několika letech začala konečně klesat. Nejčastější příčinou kardiovaskulárního úmrtí je u nás i v jiných průmyslově vyspělých zemích ischemická choroba srdeční, která je v mnoha případech navozena koronární aterosklerózou. (Vlček, Fialová a kol., 2010) Ischemická choroba srdeční (ICHS) je souborné označení chorob, které se projevují ischémií (nedokrevností) myokardu na podkladě patologického procesu v koronárním řečišti. Ischemická choroba srdeční se dělí na formy akutní (nestabilní angina pectoris, akutní infarkt myokardu, náhlá srdeční smrt) a chronické (stabilní angina pectoris, variantní angina pectoris, němá ischemie myokardu, kardiologický syndrom X, srdeční nedostatečnost na podkladě ICHS, arytmie na podkladě ICHS). (Kolář et al., 2009)

2.3.1 Akutní formy ICHS Nestabilní angina pectoris Nestabilní angina pectoris tzv. předinfarktová angina pectoris je charakterizovaná silnějšími častějšími a déletrvajícími bolestmi za hrudní kostí než u namáhavé anginy pectoris. Bolesti odeznívají pomaleji a vznikají i v klidu na lůžku. Nemocní užívají nitroglycerin ve vyšší dávce, nebo je neúčinný. Bolest je vždy doprovázená palpitacemi 15

(bušení srdce) a dušností. (Šafránková, Nejedlá, 2006). Nestabilní angina pectoris je závažná tím, že po celou dobu záchvatu je nemocný ohrožen vznikem infarktu myokardu nebo náhlou smrtí. (Kolář et al., 2009) Akutní infarkt myokardu Akutní infarkt myokardu je ložisková nekróza (odumření), která je vyvolaná poruchou koronární perfuze (prokrvení). Koronární tepnu může akutně uzavřít trombus (v 90 %), embolus, spasmus, aterosklerotický plát samotný a zřídka poranění či zánět koronární tepny. Velikost nekrózy je závislá na velikosti uzavřené tepny, době trvání uzávěru, na fyzické zátěži v době infarktu a na počtu kolaterál (spojky). Jestliže nemocný přežije, ložisko se vyhojí vazivovou jizvou do 6–8 týdnů. Infarkt dělíme podle postižení srdeční stěny (její tloušťky) na transmurální a intramurální. Transmurální infarkt postihuje celou šířku srdeční stěny od endokardu k epikardu. Intramurální infarkt postihuje pouze část tloušťky srdeční stěny. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Akutní infarkt myokardu může zasáhnout jakýkoliv srdeční oddíl, za nejčastější a nejzávažnější je považován akutní infarkt myokardu levé komory. Postižení 20–40 % myokardu může vést ke vzniku srdečního selhání nebo šoku. (Sovová, Řehořová, 2004) Hlavním příznakem infarktu myokardu je stenokardie, ischemická bolest srdce, která trvá déle než 20 minut. (Šafránková, Nejedlá, 2006) „Bývá popisována nemocným jako náhlá svíravá nebo pálivá, krutá, šokující bolest za hrudní kostí s propagací nejčastěji do levé horní končetiny až do malíku, do krku, dolní čelisti, méně často do pravé horní končetiny, břicha nebo zad.“ (Šafránková, Nejedlá, 2006, s. 146) Bolest je trvalá, nezávislá na změně polohy a neustupuje ani po podání nitroglycerinu. Mezi další příznaky patří úzkost, strach ze smrti, bledost, pocení, nauzea, zvracení, první hod. spíše bradykardie (snížená tepová frekvence), později tachykardie (zvýšená tepová frekvence), palpitace, arytmie, krevní tlak – hypotenze i hypertenze, subfebrilie (zvýšená teplota) aj. U 10 % nemocných proběhne infarkt bez příznaků, je označován jako tzv. němý infarkt. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Náhlá srdeční smrt „Náhlá srdeční smrt se definuje jako náhlá zástava oběhu, k níž dochází buď bez varovných příznaků, nebo do jedné hodiny od vzniku příznaků.“ (Kolář et al., 2009, s. 213) Náhlá smrt srdečního původu vzniká vlivem komorové tachykardie, zástavy

16

komor, fibrilace komor (typ arytmie), elektromechanické disociace (na EKG je elektrická aktivita srdce, ale srdce netepe) nebo srdeční ruptury (trhliny). V 80 % převažují komorová tachykardie a fibrilace. Největší riziko náhlé smrti je v první hodině akutního infarktu myokardu a u nestabilní anginy pectoris. (Kolář et al., 2009)

2.3.2 Chronické formy ICHS Stabilní angina pectoris Stabilní angina pectoris (nazývá též námahová) je charakterizována anginózní bolestí, která je ischemického původu. Klasifikace závažnosti anginy pectoris je uvedena v příloze č. 4. Důvodem vzniku je nepoměr mezi potřebou a přísunem kyslíku v myokardu. Za její příčinu se považuje trvalé zúžení koronárních tepen aterosklerózou nebo spasmy ateroskleroticky změněných tepen. Stabilní angina pectoris má vznik při námaze. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Variantní angina pectoris Variantní angina pectoris (Prinzmetalova nebo vazospastická angina pectoris) je vyvolána spazmy tepen, které jsou změněné aterosklerózou, ale i tepen bez aterosklerózy. Za příčinu spazmů je považována endotelová dysfunkce, při níž je tepna náchylnější k vazokonstrikci. Má vznik v klidu, v noci nebo k ránu nebo po emočním stresu. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Nemocní jsou ohroženi závažnými arytmiemi a náhlou smrtí. (Sovová, Řehořová, 2004) Němá ischemie myokardu Němá ischemie je objektivně prokazatelná ischemie myokardu, u které se klinicky neprojeví bolesti typu anginy pectoris. Němou ischemii myokardu objevíme obvykle náhodně při ambulantním monitorování EKG nebo ergometrickém vyšetření (zátěžové EKG), které se provádí cíleně u nemocných, kteří mají netypické bolesti na hrudi. (Kolář et al., 2009) Nepřítomnost stenokardií neznamená pro nemocného lepší prognózu, naopak nemocný může umřít náhlou smrtí. (Sovová, Řehořová, 2004)

17

Kardiologický syndrom X Kardiologický syndrom X je typická námahová angina pectoris s normálním koronarografickým nálezem. Příčinou je porucha regulace průtoku v arteriolách. (Kolář et al., 2009) Srdeční nedostatečnost na podkladě ICHS „Srdeční selhání (syn. srdeční insuficience, srdeční slabost) označuje neschopnost srdce přečerpávat krev v takové míře, jakou vyžaduje aktuální stav organismu za předpokladu dostatečného žilního návratu.“ (Šafránková, Nejedlá, 2006, s. 154) Arytmie na podkladě ICHS „Arytmie je porucha tvorby a vedení elektrického vzruchu v převodním systému srdečním.“ (Šafránková, Nejedlá, 2006, s. 135)

2.3.3 Rizikové faktory Rizikové faktory zvyšují riziko vzniku ischemické choroby srdeční. (Sovová, Řehořová, 2004) Neovlivnitelné rizikové faktory Věk – muži nad 45 let, ženy nad 55 let. Pohlaví – muži, u žen je před menopauzou významný protektivní vliv gestagenů a estrogenů (hormony). Rodinná zátěž – výskyt ischemické choroby srdeční u příbuzných prvního stupně, u mužů do 55 let, u žen do 65 let. Ovlivnitelné rizikové faktory Hlavní – hyperlipoproteinémie, hypertenze, kouření. Vedlejší – diabetes mellitus, obezita, tělesná inaktivita, dlouhodobý emoční stres, hyperurikémie (zvýšená hladina kyseliny močové v krvi), Další – hyperhomocysteinémie, tvrdá voda, stopové prvky aj. Mechanismus působení rizikových faktorů vede v endotelovou dysfunkci, která přispívá k ateroskleróze. (Vlček, Fialová a kol., 2010)

18

2.3.4 Prevence „Hlavním cílem prevence ICHS s manifestním onemocněním nebo s vysokým rizikem jeho rozvoje je snížit toto riziko klinických kardiovaskulárních příhod a prevence předčasné invalidizace a úmrtnosti a v důsledku toho prodloužení života.“ (Špinar, Vítovec a kol., 2003, s. 323) Slouží k tomu uplatnění zásad primární a sekundární prevence. O primární prevenci mluvíme před manifestací (projevením se) nemoci. (Špinar, Vítovec a kol., 2003) Dětský věk je jedinečnou příležitostí pro zahájení preventivních opatření kardiovaskulárních onemocnění. Sledování růstu a vývoje, měření krevního tlaku, monitorování stravovacích zvyklostí, kuřáctví a tělesné aktivity dovoluje identifikovat již v dětském věku faktory, které jsou spojeny s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění. (Rucki, Vít, 2006) „U každého dítěte se doporučuje vytvořit individuální profil kardiovaskulárního rizika, který zahrnuje následující prvky: - kardiovaskulární rodinná anamnéza, - hladiny celkového cholesterolu, TAG, HDL – a LDL – cholestrolu v séru (je-li pozitivní kardiovaskulární anamnéza), - kuřáctví aktivní i pasivní, - percentil krevního tlaku, - percentil indexu tělesné hmotnosti (BMI), - úroveň tělesné aktivity.“ (Rucki, Vít, 2006, s. 123) Zvláštní pozornost je pak věnována dětem a dospívajícím, u nichž je pozitivní rodinná anamnézu a těm jedincům, u kterých pozorujeme kumulaci většího množství rizikových faktorů aterosklerózy. (Rucki, Vít, 2006) O sekundární prevenci mluvíme u osob s již prokázanou nemocí. Zásady primární a sekundární prevence lze rozdělit na opatření režimová a opatření, které vedou ke snížení rizikových faktorů jejich léčbou. Mezi režimová opatření patří zanechání kouření, pohybová aktivita, změna stravovacích návyků a snížení tělesné hmotnosti. Léčba je problematická, pokud nemocný aktivně nespolupracuje. (Špinar, Vítovec a kol. 2003) Prevence proti tvorbě intravaskulárních trombů je podání kyseliny acetylsalicylové ve formě anopyrinu nebo aspirinu, která působí proti shlukování krevních destiček na porušeném místě endotelu cév. Podává se u lidí, u nichž se vyskytují klinické známky 19

ischemické choroby srdeční, nebo kteří prodělali infarkt myokardu. (Navrátil a kol., 2008) Alkohol při mírné spotřebě (do 40 g za den), tj. do 1 l piva nebo 4 dl vína nebo dvou 5cl odlivek destilátu snižuje koronární úmrtnost o 30 % a lehce také celkovou úmrtnost. U žen je za mírnou spotřebu alkoholu považována dávka poloviční než u mužů. Protektivní efekt vyvolá samotný alkohol, bez ohledu na jeho druh. Protektivní efekt se projeví pouze při pravidelném každodenním pití malých dávek alkoholu. Konzumace běžné porce rybího masa 2krát týdně výrazně snižuje úmrtnost z kardiovaskulárních příčin. Konzumace ovoce a zeleniny je samostatným ochranným faktorem kardiovaskulárních onemocnění. (Štejfa a spolupracovníci, 2007)

2.3.5 Koronarografie, PTCA Koronarografie „Koronarografie je invazivní katetrizační vyšetřovací metoda koronárních tepen, při které se tepny po nástřiku kontrastní látkou rentgenograficky zobrazí.“ (Šafránková, Nejedlá, 2006, s. 106) Umožňuje zobrazit vrozené anomálie (odchylka od normy), aterosklerotické stenózy či uzávěry koronárních tepen, kolaterální oběh a spazmy koronárních tepen. Provádí se na katetrizačním pracovišti. Indikace ke koronarografii jsou ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, chlopenní vady a arytmie neznámého původu. Podle výsledků koronarografie je indikována trombolytická léčba (rozpuštění trombu), revaskularizace (obnovení cévního zásobení) balónkovou angioplastikou (PTA), případně rotační ablací (odnětí) s vložením stentu (kovová roztažitelná mřížka). PTCA PTCA (perkutánní transluminární koronární angioplastika) je zavedení rtg kontrastního katetru přes arteria femoralis (stehení tepna) do zúžené koronární tepny. Zúžená tepna se dilatuje (rozšiřuje) nafouknutím balonku v místě zúžení. Aby nedošlo k restenóze (opětovanému uzávěru) implantuje se do stěny koronární tepny stent. Lze také provést aterektomii (rotační ablaci), při níž se zbrousí ateromový plát jemnou rotující vřetenovitou frézkou. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

20

Jak uvádí uznávaný kardiolog prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., „infarktem myokardu onemocní u nás ročně 20 tis. pacientů. V současné době díky angioplastice se snížila u nás úmrtnost u infarktu myokardu na 3 %.“ (Plavcová, 2012, s. 6)

2.4 Dietoterapie 2.4.1 Cholesterol Cholesterol je druh tuku, který je v organismu nezbytný pro vznik každé živočišné buňky, pro růst lidského zárodku, pro tvorbu některých hormonů (mužské a ženské pohlavní hormony a hormony nadledvin) a k tvorbě žlučových kyselin. Cholesterol má ale vztah k ateroskleróze a jejím komplikacím. Zvýšená koncentrace cholesterolu je rizikovým

faktorem

předčasného

výskytu

ischemické

choroby

srdeční

a

kardiovaskulárních onemocnění. Denní příjem cholesterolu v potravě by neměl být větší než 300 mg. (Kolář et al., 2009) Množství cholesterolu v některých základních potravinách jsou uvedena v příloze č. 5. Vysoký cholesterol je označován jako hypercholesterolemie. V krvi můžeme měřit více druhů tuků, nejznámější je pravděpodobně cholesterol, který je složený z několika součástí. U lékaře při vyšetření většinou zjistíme hodnotu všech tří parametrů – celkového cholesterolu, LDL a HDL cholesterolu. Celkový cholesterol je ne zcela přesně součet LDL a HDL cholesterolu. (Špinar, Vítovec a kol., 2007) Hodnoty celkového cholesterolu jsou: normální cholesterol do 5,2 mmol/l, hraniční cholesterol 5,2–6,2 mmol/l, vysoký cholesterol nad 6,2 mmol/l. (Češka, 1999) LDL cholesterol (cholesterol o nízké hustotě) je nazývaný taktéž „zlý“ cholesterol, při jeho zvýšení dochází k urychlení aterosklerotického procesu – kornatění a zužování cév. HDL cholesterol (cholesterol o vysoké hustotě) je nazývaný „hodný“ cholesterol, při jeho zvýšení se snižuje riziko kornatění cév. Čtvrtá hodnota, kterou ještě většinou zjistíme je množství tzv. triacylglycerolů, při jejichž zvýšení dochází k urychlení procesu kornatění cév. (Špinar, Vítovec a kol., 2007) Příloha č. 6 uvádí normální hodnoty krevních tuků. „Nefarmakologická léčba je nedílnou součástí terapie všech nemocných ve všech stádiích nemoci. Základním požadavkem úspěšné léčby je změna životního stylu.“ (Špinar, Vítovec a kol., 2007, s. 29) Farmakologická léčba se liší podle toho, zda jde 21

o primární nebo sekundární prevenci. V sekundární prevenci se co nejdříve zahajuje terapie statiny, při které se snažíme dosáhnout co nejnižších koncentrací LDL cholesterolu (pod 2,6 mmol/l). V primární prevenci nejprve podle tabulek zjistíme riziko smrtelné kardiovaskulární příhody v nejbližších 10 letech. Jestliže je toho riziko 5 a více procent, zahájí se farmakologická léčba hned, pokud se riziko dostatečně nepodaří snížit nefarmakologickými postupy. (Vlček, Fialová a kol., 2010) Nejčastěji doporučované hypolipidemika (léky na vysoký cholesterol) jsou: statiny, fibráty a ezetimib. (Špinar, Vítovec a kol., 2007)

2.4.2 Dieta u dyslipidemií Dyslipidemie „Dyslipidemie

(dyslipoproteinemie)

je

metabolické

onemocnění,

které

je

charakterizované změněnou koncentrací lipidů a lipoproteinů v krvi.“ (Mandovec, 2008, s. 21) Ve většině případů se jedná o zvýšení koncentrace cholesterolu a/nebo triglyceridů, tedy o tzv. hyperlipoproteinemii. (Mandovec, 2008) Dyslipoproteinémie je onemocnění hromadného výskytu, jimž trpí velká část naší populace. Ve velkém množství případů zvyšují riziko onemocnění kardiovaskulárního systému, především ischemické choroby srdeční. (Štejfa a spolupracovníci, 2007) Dyslipoproteinémie patří k nejvýznamnějších rizikovýcm faktorům aterosklerózy. (Svačina a kol., 2008) Dieta Snažíme se snížit živočišné tuky, cholesterol a absolutní množství tuku ve stravě. Jídla vaříme, pečeme, dusíme, grilujeme a zapékáme. Nesmažíme a nezahušťujeme jíškou. (Svačina a kol., 2008) Vhodné a nevhodné potraviny v léčbě dyslipidémií jsou uvedeny v příloze č. 7. Příklad jídelníčku u dyslipidémií je uveden v příloze č. 8.

2.4.3 Dieta pro koronární jednotky Dieta pro koronární jednotky je uvedena v příloze č. 9.

22

2.5 Rehabilitace 2.5.1 Tělesná aktivita „Tělesná aktivita je definována jako pohyby kosterního svalstva spojené s výdejem energie. Mírná tělesná aktivita se děje při intenzitě 3–6 MET. Rychlá chůze po rovině (4–6 km h-1) a aktivity jako např. golf mají 4MET.“ (Štejfa a spolupracovníci, 2007, s. 235) Mechanismus příznivých účinků tělesné aktivity není přesně objasněn, působí prostřednictvím omezení jiných rizikových faktorů. Brání obezitě, snižuje hladinu TAG a cholesterolu a zvyšuje HDL cholesterol. Brání vzniku metabolického syndromu a inzulínové

rezistence.

Pravidelná

tělesná

aktivita

stimuluje

tvorbu

kolaterál

v koronárním oběhu, příznivě ovlivňuje endoteliální dysfunkci a tím brání vzniku infarktu myokardu nebo náhlé smrti při epizodickém mimořádně vysokém tělesném zatížení. Mírné zvýšení tělesné aktivity u osob středního a vyššího věku snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. (Štejfa a spolupracovníci, 2007) Lidé se sedavým způsobem života mají 2krát vyšší riziko ischemické choroby srdeční než lidé fyzicky aktivní. (Špinar, Vítovec a kol., 2003) Mezi režimová opatření nemocných patří pravidelná fyzická aktivita (cvičení 45–60 min 2–3krát týdně nebo 20–30 minut 4–5krát týdně). (Kolář et al., 2009)

2.5.2 Rehabilitace nemocných po infarktu myokardu Rehabilitace „Světová zdravotnická organizace v současné době definuje rehabilitaci jako souhrn intervencí nutných k zabezpečení nejvhodnější tělesných, psychologických a sociálních podmínek pro nemocné po akutní příhodě a chronicky nemocné, aby si uchovali nebo opět zaujali jim příslušející místo ve společnosti.“ (Štejfa a spolupracovníci, 2007, s. 258)

23

Rehabilitační proces se dělí na čtyři fáze: 1. Fáze – nemocniční rehabilitace Klid na lůžku je nutný pouze 12–24 hodin, nemocný může samostatně jíst a provádět nezbytnou hygienu. Po uplynutí 12–24 hodin se začíná s aktivním cvičením, které zahrnuje základní pohyby horních a dolních končetin vleže na lůžku. Aktivní cvičení zlepšuje průtok krve, zabraňuje nežádoucímu snižování svalové síly a je důležitou součástí prevence trombembolických komplikací. Nemocný bez příznaků může od třetího dne chodit po pokoji. Postupně se začíná s chůzí do schodů tak, aby do propuštění zvládl jedno až dvě poschodí. U nekomplikovaného infarktu myokardu je předpokládaná doba hospitalizace 5–7 dnů. 2. Fáze – časná posthospitalizační rehabilitace V posthospitalizační fázi je rehabilitace prováděna buď jako nemocniční řízený program, individuální domácí trénink nebo jako lázeňská léčba. Nemocniční řízený program Rehabilitace by měla začít co nejdříve, pokud možno do tří dnů po propuštění z nemocnice. Rehabilitační programy jsou většinou organizovány 3krát týdně po dobu 2–3 měsíců. Cvičební jednotka je složena z fáze zahřívací, vlastního aerobního cvičení a z relaxační části. Celková doba cvičební jednotky je asi 1 hodina. Před zahájením se zjišťují hodnoty krevního tlaku a srdeční frekvence a ptáme se nemocného na subjektivní potíže (stenokardie, dušnost). Individuální domácí trénink Nejvhodnější aktivitou je v počátečním období chůze. Orientační hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 10. Rehabilitace nemocného by měla být řízena ošetřujícím kardiologem. Další tréninková doporučení se odvíjí od výsledku bicyklové ergometrie, která by měla být provedena v průběhu 4–6 týdne. K nejčastěji doporučovaným aktivitám patří vedle chůze jízda na kole nebo rotopedu, běh a plavání. (Štejfa a spolupracovníci, 2007) Lázeňská léčba „Ústavní lázeňská rehabilitační léčba navazuje na posthospitalizační ambulantní rehabilitaci. Slouží k upevnění vytvořených návyků správného životního stylu, k eliminaci existujících rizikových faktorů ICHS a k potlačení stresových psychických 24

vlivů.“ (Štejfa a spolupracovníci, 2007, s. 257) Lázně určené pro nemocné po srdečních příhodách a srdečních operacích jsou: Poděbrady, Teplice nad Bečvou, Františkovy lázně, Konstantinovy lázně a Libverda. (Špinar, Vítovec a kol., 2007) 3. Fáze – období stabilizace Začíná v době stabilizace klinického nálezu, kladen je důraz na vytrvalostní trénink a pokračování ve změnách životního stylu. 4. Fáze – udržovací Nemocný pokračuje v dodržování předchozích aktivit s minimální odbornou kontrolou. (Štejfa a spolupracovníci, 2007)

2.6 Edukace 2.6.1 Edukace Edukace „Pojem edukace je odvozen z latinského slova educo, educare, což znamená vést vpřed, vychovávat. Pojem edukace lze definovat jako proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech. Edukace znamená výchovu a vzdělávání jedince.“ (Juřeníková, 2010, s. 9) Edukační proces Edukační proces je činnost lidí, při níž dochází k učení, a to buď záměrně, nebo nezáměrně. (Juřeníková, 2010) Do procesu edukace vstupují edukanti a jejich charakteristika, edukátor, edukační konstrukty a edukační prostředí. (Průcha, 2002) Edukant Edukantem je subjekt učení bez rozdílu věku a prostředí, v němž edukace probíhá. Nejčastějším subjektem učení je ve zdravotnické prostředí buď zdravý, nebo nemocný klient. Každý edukant je individuální osobnost charakterizovaná svými fyzickými (např. věk, pohlaví, zdravotní stav), kognitivními (např. schopnost učit se) a afektivními vlastnostmi (např. postoje, motivace).

25

Edukátor Za edukátora je považován aktér edukační aktivity. Ve zdravotnictví to nejčastěji jsou lékař, všeobecná sestra, fyzioterapeut, porodní asistentka, nutriční terapeut atd. Edukační konstrukty Mezi edukační konstrukty patří plány, předpisy, zákony, edukační standardy, edukační materiály, které ovlivňují kvalitu procesu edukace. Edukační prostředí Edukační prostředí je místo, v němž edukace probíhá. Příkladem edukačního prostředí je ambulance, v níž probíhá edukační proces, kdy edukátorem je všeobecná sestra a edukantem klient. (Průcha, 2002)

2.6.2 Proces edukace ve zdravotnickém zařízení Proces edukace má ve zdravotnickém zařízení svá specifika. Edukace by měla být ve zdravotnickém zařízení součástí péče o zdraví klientů, musí se proto přizpůsobit systému a metodám péče ve zdravotnickém zařízení. Edukace je zpravidla dělena na pět fází. 1. Fáze počáteční pedagogické diagnostiky V této fázi edukace se edukátor snaží zjistit úroveň vědomostí, dovedností, postojů a návyků edukanta a zjistit jeho edukační potřeby. Tato fáze má význam pro stanovení budoucích cílů edukace. 2. Fáze projektování V této fázi se snaží edukátor naplánovat cíle, zvolit metody, formu, obsah edukace, pomůcky, časový rámec a způsob evalvace (hodnocení) edukace. 3. Fáze realizace Prvním krokem této fáze je motivace edukanta, na motivaci navazuje expozice, při níž zprostředkováváme edukantům nové poznatky. Na expozici navazuje fixace, při které je nutné, aby byly získané dovednosti či vědomosti procvičovány a opakovány v návaznosti na předešlé dovednosti a vědomosti. Na fixaci navazuje průběžná diagnostika, při které se snažíme diagnostikovat, testovat a prověřit pochopení daného 26

učiva a zájem edukanta. Dále následuje aplikace, při které se snažíme, aby edukant dokázal získané dovednosti a vědomosti použít. 4. Fáze upevnění a prohlubování učiva Tato fáze je důležitá pro uchování vědomostí v dlouhodobé paměti. Učivo je nutné systematicky opakovat a procvičovat tak, aby docházelo k jeho fixaci. Tato fáze bývá při edukaci ve zdravotnictví často opomíjena. 5. Fáze zpětné vazby V této fázi se snaží edukátor hodnotit nejenom výsledky edukanta, ale i jeho. Hodnocení výsledků umožňuje zpětnou vazbu mezi ním a edukantem. Jednotlivé fáze edukace bychom se měli snažit přizpůsobit nejčastěji užívané metodě péče o nemocného – ošetřovatelskému procesu. Zahrnutí jednotlivých fází edukace do ošetřovatelského procesu je uvedeno v příloze č. 11. (Juřeníková, 2010)

2.6.3 Edukace nemocného po infarktu myokardu Před propuštěním nemocného po infarktu myokardu do domácí péče (ale již i během léčení) je potřeba nemocného edukovat o úpravě režimu jeho budoucí existence. Nemocného informujeme o: - nevhodnost kouření, konzumace alkoholu a černé kávy, - snížit váhu (u obézních), - vyvarovat se nadměrné fyzické zátěži (zvedání těžkých břemen a posilování), ale v přiměřené míře by měl pěstovat tělesnou aktivitu – chodit denně alespoň 5 km a pravidelně, alespoň 2krát denně lehce cvičit (necvičit po jídle), - sprchovat se vlažnou vodou (ne studenou ani horkou), - nechodit ven ve větrném a chladném počasí (maximálně do –5 °C) a je-li hlášen stupeň zátěže 3, - dodržovat pravidelnou životosprávu – pravidelně spát, upravit jídelníček tak, aby neobsahoval tučná a nadýmavá jídla, - užívat pravidelně předepsané léky, - chodit na pravidelné lékařské kontroly, - možnost lázeňské léčby, pro onemocnění srdce bývají doporučovány např. lázně Poděbrady. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

27

3 Praktická část V praktické části je uvedena metodika výzkumu, charakteristika respondentů a výzkumného prostředí a průběh a popis výzkumu. Hlavní část je věnována vlastním výsledkům výzkumu.

3.1 Metodika výzkumné práce Pro sběr dat jsem využila kvantitativní výzkum formou dotazníku. Otázky v dotazníku jsem sestavila tak, aby mi dokázaly odpovědět na cíle mé práce. Na začátku dotazníku byly otázky zabývající se vlastním onemocněním. Dále byly otázky zaměřené na dodržování zdraví prospěšných zásad u ischemické choroby srdeční. Ke konci dotazníku byly otázky týkající se edukace. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval celkem 19 otázek (viz příloha č. 13), které byly formulované jako otevřené, polootevřené a uzavřené. Dotazník jsem nejdříve rozdala malému vzorku respondentů v předvýzkumu, který se konal na podzim 2011. Při vyhodnocování předvýzkumu jsem zjistila malé nedostatky v dotazníku a po jeho úpravách jsem pokračovala ve vlastním výzkumu. Na konec dotazníku jsem zařadila otázky týkající se věku a pohlaví.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů Respondenty byli muži a ženy nemocní ischemickou chorobou srdeční. Věk respondentů byl neomezený. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. Výsledná návratnost byla 91 %. Zkoumaný vzorek respondentů se skládal ze 100 dotazníků (56 mužů a 44 žen).

3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum byl prováděn na kardiologickém oddělení a v kardiologické ambulanci v nemocnici Jihlava, v kardiologické ambulanci ve Velkém Meziříčí a u kardiaků v okolí mého bydliště (Křižanov).

28

3.4 Průběh ěh a popis výzkumu Výzkum probíhal v období od října 2011 do ledna 2012. Většina ětšina dotazníků dotazník byla respondentům m rozdána osobně. osobn . Poté byly vyhodnoceny a zpracovány. Pouze 10 dotazníků z celkového počtu po 110 se mi nevrátilo (důvody vody nejsou známy).

3.5 Vlastní výsledky výzkumu Pohlaví respondentů Tabulka č. č 1 Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty) čty) absolutní četnost 56 44 100

pohlaví muž žena celkem

relativní četnost 54 % 44 % 100 %

Pohlaví

počet respondentů

60

56

50

44

40 30 20 10 0 muž

žena pohlaví

Graf č. č 1 Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty) čty)

Z celkového počtu čtu 100 (100 %) respondentů respondent bylo 56 (56 %) mužůů a 44 (44 %) žen.

29

Věk respondentů Tabulka č. 2 Věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty) čty) absolutní četnost 6 14 36 33 11 100

věk 45–49 50–59 60–69 70–79 80–89 celkem

realitní četnost 6% 14 % 36 % 33 % 11 % 100 %

Věk 40

36 33

počet respondentů

35 30 25 20

14

15 10

11 6

5 0 45‒49

50‒59

60‒69

70‒79

80‒89

Věkové rozmezí

Graf č. č 2 Věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty)

Respondenti byli ve věkovém ěkovém rozmezí od 45 do 89 let. Pro přehledně přehlednější vyhodnocení jsme rozdělila lila respondenty do pěti p věkových kategorií. Ve věku ěku 45–49 45 bylo 6 (6 %) respondentů. Ve věku ěku 50–59 50 bylo 14 (14 %) respondentů. Ve věku ěku 60–69 60 let bylo 36 (36 %) respondentů. ů. Ve věku vě 70–79 let bylo 33 (33 %) respondentů. ů. Ve věku v 80–89 let bylo 11 (11 %) respondentů. respondentů

30

Otázka č. 1: S jakou nemocí srdce se léčíte? lé Tabulka č. č 3 Onemocnění srdce (zdroj: vlastní výpočty) čty) onemocnění ění infarkt myokardu bolest na hrudi arytmie ICHS dušnost srdeční ční selhání neodpovědě ěděli celkem

absolutní četnost 27 20 19 11 9 3 11 100

relativní četnost 27 % 20 % 19 % 11 % 9% 3% 11 % 100 %

počet respondentů

Onemocnění srdce 30 25 20 15 10 5 0

27 20

19 11

11

9 3

onemocnění

Graf č. č 3 Onemocnění srdce (zdroj: vlastní výpočty)

V tétoo otázce respondenti volně voln vypisovali své onemocnění. ění. Nejčastěji Nejč respondenti definovali své onemocnění onemocně jako infarkt myokardu, bolest na hrudi a arytmie. Neodpovědělo lo nebo neznalo své onemocnění onemocn ní 11 (11 %) respondentů.

31

Otázka č. 2: Jak dlouho se léčíte? lé Tabulka č. 4 Délka léčby (zdroj: vlastní výpočty) délka léčby čby 1 rok a méně více než 1––10 let více než 10 let celkem

absolutní četnost 47 42 11 100

relativní četnost 47 % 42 % 11 % 100 %

počet respondentů

Délka léčby 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

47 42

11

1 rok a méně

více než 1-10 let

více než 10 let

délka léčby

Graf č. 4 Délka léčby (zdroj: vlastní výpočty)

Délka léčby by 1 rok a méně byla u 47 (47 %) respondentů. Délka léčby čby více než 1–10 1 let byla u 42 (42 %) respondentů. responde Délka léčby více než 10 lett byla u 11 (11 %) respondentů.

32

Otázka č. 3: Navštěvujete ěvujete kardiologickou ambulanci? Pokud nepravidelněě navštěvujete navšt nebo nenavštěvujete vujete kardiologickou ambulanci, napište proč. Tabulka č. č 5 Návštěvnost lékaře (zdroj: vlastní výpočty) čty) možnosti ano, pravidelně pravideln ano, nepravidelně nepravideln ne, nenavštěvuji nenavště celkem

absolutní četnost 92 6 2 100

relativní četnost 92 % 6% 2% 100 %

počet respondentů

Návštěvnost lékaře 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

92

ano, pravidelně

6

2

ano, nepravidelně

ne, nenavštěvuji

návštěvnost

Graf č. č 5 Návštěvnost lékaře (zdroj: vlastní výpočty)

Někteříí respondenti nenavštěvovali nenavšt vovali kardiologickou ambulanci, ale obvodního lékaře. léka Pravidelně navštěvovalo ěvovalo lékaře léka 92 (92 %) respondentů.. Nepravidelně Nepravideln navštěvovalo lékařee 6 (6 %) respondentů. respondentů Lékaře nenavštěvovali vovali 2 (2 %) respondenti. Nejčastěji uvedené důvody ůvody nepravidelného navštěvování navšt lékaře ře a nenavštěvování nenavšt lékaře byly: z časového asového hlediska, počátek po tek nemoci, dobrý zdravotní stav, nespokojenost s lékařem.

33

Otázka č. 4: Kde se převážn řevážně stravujete? Tabulka č. 6 Místo stravování (zdroj: vlastní výpočty) čty) možnosti vařím řím si doma stravovací závod restaurace dovoz jídla celkem

absolutní četnost 77 12 2 9 100

relativní četnost 77 % 12 % 2% 9% 100 %

počet respondentů

Místo stravování 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

77

12

9 2

vařím si doma

stravovací závod

restaurace

dovoz jídla

stravování

Graf č. č 6 Místo stravování (zdroj: vlastní výpočty)

Doma si vařilo 77 (77 77 %) % respondentů. Ve stravovacím závoděě se stravovalo 12 (12 %) respondentů.. V restauraci se stravovali 2 (2 %) respondenti. Jídlo si nechávalo dovážet 9 (9 %) respondentů.

34

Otázka č. 5: Jaká je vaše váha a výška? (nyní, před onemocněním) Tabulka č. 7 BMI (zdroj: vlastní výpočty) nyní hodnocení BMI

před ed onemocně onemocněním

absolutní četnost

relativní četnost

absolutní četnost

relativní č četnost

14 51 26 9 100

14 % 51 % 26 % 9% 100 %

12 54 20 14 100

12 % 54 % 20 % 14 % 100 %

normální hmotnost nadváha obezita I. stupně obezita II. stupně celkem

BMI počet respondentů

60

51

54

50 40 26

30

20 20

14 12

14

nyní

9

10

před onemocněním

0 normální hmotnost

nadváha

obezita I. stupně

obezita II. stupně

hodnocení BMI

Graf č. 7 BMI (zdroj: vlastní výpočty)

Na základě hmotnosti a výšky jsem vyhodnotila BMI B (body ody mass index) respondentů. Z výpočtu tu BMI vyplývá, že normální hmotnost mělo m nyní 14 (14 %) respondentů, respondent před onemocněním 12 (12 %) respondentů. respondent Nádváhu mělo nyní 51 (51 %) respondentů, respondent před onemocněním 54 (54 %) respondentů. respondent Obezitu I. stupněě mělo ělo nyní 26 (26 %) respondentů, před řed onemocněním onemocn 20 (20%) respondentů.. Obezitu II. stupně stupn mělo nyní 9 (9 %) respondentů, před řed onemocněním onemocn 14 (14 %) respondentů.

35

Otázka č. 6: Jste spokojen se svou současnou sou váhou? Pokud jste odpověděl/a ě ěl/a Ne, dělal/a d jste něco pro snížení váhy? Tabulka č. č 8 Spokojenost s váhou (zdroj: vlastní výpočty) čty) absolutní četnost 61 39 100

možnosti ano ne celkem

relativní četnost 61 % 39 % 100 %

Spokojenost s váhou 70

61

počet respondentů

60 50 39

40 30 20 10 0 ano

ne spokojenost

Graf č. č 8 Spokojenost s váhou (zdroj: vlastní výpočty) čty)

Spokojeno s váhou bylo 61 (61 %) respondentů. respondent S váhou nebylo spokojeno 39 (39 %) respondentů. Pro snížení hmotnosti respondenti dodržovali dietu, chodili na procházky, sportovali (rotoped, běh) h) nebo jedli naposledy v 17.00.

36

Otázka č. 7: Z uvedených potravin vyberte ty, které jsou vzhledem k vašemu onemocnění nevhodné ke konzumaci. konzumaci Tabulka č. č 9 Nevhodné potraviny (zdroj: vlastní výpočty) čty) absolutní četnost 93 93 90 90 78 73 45 0 0 0 562

potraviny konzervy klobásy škvarky slanina vnitřnosti koláče máslo bílé maso celozrnné pečivo peč ovoce a zelenina celkem

relativní četnost 17 % 17 % 16 % 16 % 14 % 13 % 8% 0% 0% 0% 100 %

Nevhodné potraviny ovoce a zelenina

0

celozrnné pečivo

0

bílé maso

0

máslo

45

koláče

73

vnitřnosti

78

slanina

90

škvarky

90

klobásy

93

konzervy

93 0

20

40

60

80

100

Graf č. č 9 Nevhodné potraviny (zdroj: vlastní výpočty) čty)

Většina respondentůů znala potraviny nevhodné ke konzumaci. Vhodné potraviny znali všichni respondenti.

37

Otázka č. 8: Omezil/a jste po vzniku onemocnění onemocn příjem tučných čných jídel? Tabulka č. 10 Omezení příjmu p tučných jídel (zdroj: vlastní výpočty) výpo absolutní četnost 83 17 100

možnosti ano ne celkem

relativní četnost 83 % 17 % 100 %

počet respondentů

Omezení příjmu p tučných jídel 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

83

17

ano

ne

omezení příjmu tučných jídel

Graf č. 10 Omezení příjmu p tučných jídel (zdroj: vlastní výpočty) výpoč

Příjem tučných ných jídel omezilo po vzniku onemocnění onemocn ní 83 (83 %) respondentů. respondent Příjem tučných ných jídel neomezilo 17 (17 %) respondentů. respondent

38

Otázka č. 9: Znáte svoji hodnotu cholesterolu? Pokud hodnotu znáte, napište jaká je. Tabulka č. 11 Znalost své hodnoty cholesterolu (zdroj: vlastní výpočty) výpo absolutní četnost 54 46 100

možnosti ano ne celkem

relativní četnost 54 % 46 % 100 %

Znalost své hodnoty cholesterolu 56

54

počet respondentů

54 52 50 48

46

46 44 42 ano

ne znalost hodnoty

Graf č. 11 Znalost své hodnoty cholesterolu (zdroj: vlastní výpočty) výpo

Svoji hodnotu cholesterolu znalo 54 (54 %) respondentů. respondent . Svoji hodnotu cholesterolu neznalo 46 (46 %) respondentů. respondent

39

Hodnota cholesterolu Vyhodnocení odpovědí u respondentů, kteří znali svoji hodnotu cholesterolu Tabulka č. č. 12 Hodnota cholesterolu (zdroj: vlastní výpočty) hodnota cholesterolu normální cholesterol (do 5,2 mmol/l) hraniční ní cholesterol (5,2–6,2 (5,2 mmol/l) vysoký cholesterol (nad 6,2 mmol/l) nezná hodnotu celkem

absolutní četnost 30 12 12 46 100

relativní četnost 30 % 12 % 12 % 46 % 100 %

počet respondentů

Hodnota cholesterolu 46

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

30

12

12

normální hraniční cholesterol vysoký cholesterol cholesterol (do 5,2 (5,2‒6,2 mmol/l) (nad 6,2 mmol/l) mmol/l)

nezná hodnotu

hodnota

Graf č. 12 Hodnota cholesterolu (zdroj: vlastní výpočty) výpočty)

Normální cholesterol (doo 5,2 mmol/l) mělo 30 (30 %) respondentů. Hraniční Hrani cholesterol (5,2–6,2 mmol/l) měloo 12 (12 %) respondentů. respondent Vysoký cholesterol (nad 6,2 mmol/l) mělo lo 12 (12 %) respondentů. respondent Svoji hodnotu cholesterolu neznalo 46 (46 %) respondentů.

40

Otázka č. 10: Léčíte číte se s vysokým krevním tlakem? Tabulka č. 13 Léčba Lé vysokého krevního tlaku (zdroj: vlastní výpočty) výpo absolutní četnost 73 27 100

možnosti ano ne celkem

relativní četnost 73 % 27 % 100 %

Léčba vysokého krevního tlaku Léčba 80

73

počet respondentů

70 60 50 40 27

30 20 10 0 ano

ne léčba

Graf č. 13 Léčba Léč vysokého krevního tlaku (zdroj: vlastní výpočty) výpoč

S vysokým krevním tlakem se léčilo lé 73 (73 %) respondentů. ů. Neléčilo Neléč se pouze 27 (27 %) respondentů.

41

Otázka č. 11: Z uvedených potravin vyberte ty, které obsahují velké množství soli. Tabulka č. 14 Potraviny obsahující velké množství soli (zdroj: vlastní výpočty) výpo absolutní četnost 95 93 75 73 68 55 0 0 0 0 459

potraviny chipsy uzeniny polévky ze sáčku uzené maso a ryby konzervy hranolky ryby luštěniny kuřecí řecí maso jogurty celkem

relativní četnost 21 % 20 % 16 % 16 % 15 % 12 % 0% 0% 0% 0% 100 %

Potraviny obsahující velké množství soli jogurty

0

kuřecí maso

0

luštěniny

0

ryby

0

hranolky

55

konzervy

68

uzené maso a ryby

73

polévky ze sáčku

75

uzeniny

93

chipsy

95 0

20

40

60

80

100

Graf č.. 14 Potraviny obsahující velké množství soli (zdroj: vlastní výpočty) výpo

Většina respondentůů znalo potraviny obsahující velké množství soli. Vhodné potraviny znali všichni respondenti.

42

Otázka č. 12: Omezil/a jste po vzniku onemocnění onemocn solení? Tabulka č. 15 Omezení solení (zdroj: vlastní výpočty) čty) absolutní četnost 61 39 100

možnosti ano ne celkem

relativní četnost 61 % 39 % 100 %

Omezení solení počet respondentů

70

61

60 50

39

40 30 20 10 0 ano

ne omezení solení

Graf č. č 15 Omezení solení (zdroj: vlastní výpočty)

Po vzniku onemocnění ění omezilo solení 61 (61 %) respondentů. respondentů. Solení neomezilo 39 (39 %) respondentů.

43

Otázka č. 13: Kouříte? (nyní, před p onemocněním) Pokud nyní kouříte, říte, napište, kolik kouříte kou cigaret. Tabulka č. 16 Kouření cigaret (zdroj: vlastní výpočty) čty) před onemocněním ěním

nyní možnosti

absolutní četnost

relativní četnost

absolutní četnost

relativní četnost

10 90 100

10 % 90 % 100 %

34 66 100

34 % 66 % 100 %

ano ne celkem

počet respondentů

Kouření cigaret 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

90 66

34

ano ne

10

nyní kouření

Graf č. č 16 Kouření cigaret (zdroj: vlastní výpočty)

Nyní kouřilo ilo 10 (10 %) respondentů respondent a nekouřilo ilo 90 (90 %) respondentů. respondent Před onemocněním kouřilo řilo 34 (34 %) respondentů respondent a nekouřilo ilo 66 (66 %) respondentů. respondent Z celkového množství kouřících kou respondentů 34 (100 %), kouřilo kouř 10 (29 %) respondentů a přestalo řestalo kouřit kouř 24 (71 %) respondentů.

44

Počet vykouřených ených cigaret Vyhodnocení odpovědí u respondentů, kteří nyní kouřili,, kolik vykouří vykouř cigaret/den. Tabulka č.. 17 Počet Po vykouřených cigaret/den (zdroj: vlastní výpočty) výpo počet čet cigaret/den do 5 cigaret 6–10 10 cigaret 11–15 15 cigaret 15–20 20 cigaret nekouří celkem

absolutní četnost 3 2 1 4 90 100

relativní četnost 3% 2% 1% 4% 90 % 100 %

počet respondentů

Poč vykouřených cigaret Počet 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

90

3

2

do 5 cigaret

6‒10 cigaret

1

4

11‒15 cigaret 15‒20 cigaret

nekouří

počet cigaret/den

Graf č. 17 Počet Poč vykouřených cigaret/den (zdroj: vlastní výpočty) výpoč

Nejvíce respondentůů kouřilo kouř 15–20 cigaret, byli to 4 (4 %) respondenti. Ostatních 6 (6 %) respondentůů kouřilo řilo méně. mén Nekouřilo 90 (90 %) respondentů.

45

Otázka č. 14: Kolik sklenic alkoholického alkoho nápoje vypijete/týden? týden? (nyní, před onemocněním) Sklenicí se rozumí půl ůll litru piva, 2 dcl vína nebo 0,05 l destilátu (velký panák). Pokud pijete nyní alkohol, napište, jaký nejvíce. Tabulka č. č 18 Množství alkoholu (zdroj: vlastní výpočty) čty) nyní možnosti

absolutní četnost

relativní četnost

absolutní četnost

relativní četnost

57 20 14 4 3 2 100

57 % 20 % 14 % 4% 3% 2% 100 %

36 21 20 12 7 4 100

36 % 21 % 20 % 12 % 7% 4% 100 %

žádná nejvýše 1,5 2–3,5 4–5,5 6–7,5 8 a více celkem

počet respondentů

60

před ed onemocněním

Množství alkoholu

57

50 36

40 30

20 21

20

20 14

10

12

nyní 7

4

3

4‒5,5

6‒7,5

2 4

před onemocněním

0 žádná

nejvýše 1,5

2‒3,5

8 a více

počet sklenic/týden

Graf č. č 18 Množství alkoholu (zdroj: vlastní výpočty)

Nyní nepilo alkohol 57 (57 %) respondentů, respondent před onemocněním ěním nepilo alkohol 36 (36 %) respondentů. ů. Alkohol přestalo p pít 21 (21 %) respondentů. ů. Ostatní Osta respondenti pili alkohol v různém ůzném množství. Jako nejvíce konzumovaný alkohol uváděli uvád li respondenti pivo, dále to bylo víno a pak tvrdý alkohol.

46

Otázka č. 15: Jaké množství ovoce a zeleniny sníte/týden? sníte/týden (nyní, před řed onemocněním) onemocn Za porci se považuje menší miska miska ovoce nebo zeleniny, nebo menší miska salátu. Tabulka č. 19 Konzumace ovoce a zeleniny (zdroj: vlastní výpočty) výpo před onemocněním ěním

nyní možnosti

absolutní četnost

relativní četnost

absolutní četnost

relativní četnost

žádná 1–22 porce 3–44 porce 5 a více celkem

3 46 41 10 100

3% 46 % 41 % 10 % 100 %

6 49 31 14 100

6% 49 % 31 % 14 % 100 %

Konzumace ovoce a zeleniny 60 46

počet respondentů

50

49 41

40 31 30 nyní 20 10

3

10

6

14

před onemocněním

0 žádná

1‒2 porce

3‒4 porce

5 a více

porce/týden

Graf č. 19 Konzumace ovoce a zeleniny (zdroj: vlastní výpočty) výpoč

Nyní nekonzumovali ovoce a zeleninu 3 (3 %) respondenti, před řed onemocněním onemocn 6 (6 %) respondentů. ů. Množství 1–2 1 porce ovoce a zeleniny nyní konzumovalo 46 (46 %) respondentů, před řed onemocněním onemocn 49 (49 %) respondentů. ů. Množství 3–4 3 porce nyní konzumovalo 41 (41 %) respondentů, respondent před onemocněním 31 (31 %) respondentů. respondent Množství 5 a více porcí nyní konzumovalo 10 (10 %) respondentů, před př onemocněním 14 (14 %) respondentů.

47

Otázka č. 16: Jakou máte fyzickou aktivitu? (nyní, před onemocněním) ěním) Tabulka č. 20 Fyzická aktivita (zdroj: vlastní výpočty) čty) nyní možnosti žádná chůze kolo plavání práce na zahradě zahrad jiné celkem

před ed onemocně onemocnění

absolutní četnost

relativní četnost

absolutní četnost

relativní četnost

2 90 27 6 56 14 195

1% 46 % 14 % 3% 29 % 7% 100 %

3 87 46 14 81 19 250

1% 35 % 18 % 6% 32 % 8% 100 %

počet respondentů

Fyzická aktivita 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

90 87

81 56 46 27

nyní 14 6

2 3 žádná

14

19

chůze

kolo

plavání

práce na zahradě

před onemocněním

jiné

druh

Graf č. č 20 Fyzická aktivita (zdroj: vlastní výpočty)

V této otázce směli ěli respondenti vypsat jednu i více odpovědí. odpov dí. Mezi nejčetnější nejč fyzickou aktivitu respondentůů patřila patř nyní i před onemocněním chůze, ze, práce na zahradě zahrad a jízda na kole. Nejčastější odpovědi k možnosti jiné byly: běh, h, volejbal, tenis, fotbal, fitness.

48

Otázka č. 17: Kolik času věnujete v fyzické aktivitě/týden? (nyní, před řed onemocněním) onemocn Tabulka č. 21 Čas věnovaný fyzické aktivitě (zdroj: vlastní výpočty) výpo nyní možnosti

2 hodiny a méně 2,5–5,5 5,5 hodin 6–8,5 hodin 9 hodin a více celkem

před ed onemocně onemocněním

absolutní četnost

relativní četnost

absolutní četnost

relativní četnost

30 31 12 27 100

30 % 31 % 12 % 27 % 100 %

14 17 23 46 100

14 % 17 % 23 % 46 % 100 %

počet respondentů

Čas věnovaný v fyzické aktivitě 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

46

31

30

27 23 14

17

nyní

12

před onemocněním

2 hodiny a méně

2,5‒5,5 hodin

6‒8,5 hodin

9 hodin a více

čas/týden

Graf č. 21 Čas Č věnovaný fyzické aktivitě (zdroj: vlastní výpočty) výpoč

Čas 2 hodiny a méněě věnovalo fyzické aktivitě/týden aktivit nyní 30 (30 %) respondentů, respondent před onemocněním 14 (14 %) respondentů. respondent Čas 2,5–5,5 věnovalo novalo fyzické aktivitě aktivit nyní 31 (31 %) respondentů, před př onemocněním 17 (17%) respondentů. ů. Čas Č 6–8,5 hodin věnovalo nyní fyzické aktivitě aktivit 12 (12 %) respondentů, před ed onemocněním onemocn 23 (23 %) respondentů. Čas as 9 hodin a více věnovalo v nyní fyzické aktivitěě 27 (27 %) respondentů, respondent před onemocněním 46 (46 %) respondentů. respondent Čas věnovaný novaný fyzické aktivitě aktivit byl u některých respondentůů ovlivněn ovlivně vyšším věkem a dalšími onemocněními.

49

Otázka č. 18: Kde jste získal/a informace o zásadách zdravé životosprávy u ischemické choroby srdeční? Tabulka č.. 22 Získání informací o zásadách zdravé životosprávy (zdroj: vlastní vlastn výpočty) absolutní četnost 80 47 37 30 26 21 13 3 257

možnosti lékař leták sestra rodina televize přátelé internet jiné celkem

relativní četnost 31 % 18 % 14 % 12 % 10 % 8% 5% 1% 100 %

počet respondentů

Získání informací o zásadách zdravé životosprávy 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

80

47 37

30

26

21 13 3

lékař

leták

sestra

rodina

televize přátelé internet

jiné

informace

Graf č.. 22 Získání informací o zásadách zdravé životosprávy (zdroj: vlastní výpočty) výpo

V této otázce směli ěli respondenti vypsat jednu i více odpovědí. odpovědí. Nejvíce informací o zásadách dách zdravé životosprávy získali od lékaře, z letáku a od sestry.

50

Otázka č. 19: Jaký způsob ůsob podání informací Vám nejvíce vyhovoval? vyhovoval? Tabulka č.. 23 Nejvíce vyhovující způsob zp podání informací (zdroj: vlastní výpočty) výpo

počet respondentů

možnosti slovně v psané podobě podob video schéma, model celkem

80 70 60 50 40 30 20 10 0

absolutní četnost 67 44 7 4 122

relativní četnost 55 % 36 % 6% 3% 100 %

Nejvíce vyhovující způsob zp sob podání informací 67

44

slovně

v psané podobě

7

4

video

schéma, model

způsob podání informací

Graf č.. 23 Nejvíce vyhovující způsob podání informací (zdroj: vlastní výpočty) výpo

V této otázce směli ěli respondenti vypsat jednu i více odpovědí. odpov . Nejvíce vyhovující vyhov způsob sob podání informací byl slovně, v psané podobě a video.

51

4 Diskuze Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry respondenti s ICHS dodržují zásady zdravé životosprávy. K tomuto cíli byly následně stanoveny hypotézy č. 1, 2. Druhým cílem bylo zjistit, jak respondenti změnili svůj životní styl po vzniku onemocnění. K tomuto cíli byly stanoveny hypotézy č. 3, 4. Hypotéza č. 1: Většina respondentů má nadváhu K této hypotéze se v dotazníku vztahovaly otázky č. 4, 5, 6. Otázka č. 4: Kde se převážně stravujete? Doma si vařilo 77 (77 %) respondentů. Ve stravovacím závodě se stravovalo 12 (12 %) respondentů. V restauraci se stravovali 2 (2 %) respondenti. Jídlo si nechávalo dovážet 9 (9 %) respondentů. Pokud se 77 (77 %) respondentů stravovalo doma, měli možnost ovlivnit výběr jídla a upravit svůj jídelníček. Otázka č. 5: Jaká je vaše váha a výška? (nyní, před onemocněním) Nyní mělo normální hmotnost 14 (14 %) respondentů, nadváhu 51 (51 %) respondentů, obezitu I. stupně 26 (26 %) respondentů a obezitu II. stupně 9 (9 %) respondentů. Před onemocněním mělo normální hmotnost 12 (12 %) respondentů, nadváhu 54 (54 %) respondentů, obezitu I. stupně 20 (20 %) respondentů a obezitu II. stupně 14 (14 %) respondentů. Otázka č. 6: Jste spokojen/a se svou současnou váhou? Pokud jste odpověděl/a Ne, dělal/a jste něco pro snížení váhy? Spokojeno s váhou bylo 61 (61 %) respondentů a s váhou nebylo spokojeno 39 (39 %) respondentů. Pro snížení hmotnosti respondenti dodržovali dietu, chodili na procházky, sportovali (rotoped, běh) nebo jedli naposledy v 17.00. Zdravotní rizika stoupají již od BMI 25 a ostře stoupají od BMI 27. (Svačina a kol., 2008) Nadváhu mělo 51 (51 %) respondentů. Hypotéza č. 1 se mi potvrdila.

52

Hypotéza č. 2: Menšina respondentů má nedostatek fyzické aktivity K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 16, 17. Otázka č. 16: Jakou máte fyzickou aktivitu? (nyní, před onemocněním) Nyní i před onemocněním patřila mezi nejčetnější fyzickou aktivitu respondentů chůze, práce na zahradě a jízda na kole. Otázka č. 17: Kolik času věnujete fyzické aktivitě/týden? (nyní, před onemocněním) Nyní věnovalo fyzické aktivitě čas 2 hodiny a méně/týden 30 (30 %) respondentů, čas 2,5–5,5 hodin/týden 31 (31 %) respondentů, čas 6–8,5 hodin/týden 12 (12 %) respondentů a čas 9 hodin a více/týden 27 (27 %) respondentů. Před onemocněním věnovalo fyzické aktivitě čas 2 hodiny a méně/týden 14 (14 %) respondentů, čas 2,5–5,5 hodin/týden 17 (17 %) respondentů, čas 6–8,5 hodin/týden 23 (23 %) respondentů a čas 9 hodin a více/týden 46 (46 %) respondentů. Čas věnovaný fyzické aktivitě byl u některých respondentů ovlivněn vyšším věkem a dalšími onemocněními. Mezi režimová opatření nemocných patří pravidelná fyzická aktivita (cvičení 45–60 min 2–3krát týdně nebo 20–30 minut 4–5krát týdně). (Kolář et al., 2009) Čas 2 hodiny a méně/týden věnovalo fyzické aktivitě 30 (30 %) respondentů. Hypotéza č. 2 se mi potvrdila. Hypotéza č. 3: Většina respondentů omezí po vzniku onemocnění příjem tučných jídel K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 7, 8, 9. Otázka č. 7: Z uvedených potravin vyberte ty, které jsou vzhledem k vašemu onemocnění nevhodné ke konzumaci. Většina respondentů znala potraviny nevhodné ke konzumaci. Vhodné potraviny znali všichni respondenti.

53

Otázka č. 8: Omezil/a jste po vzniku onemocnění příjem tučných jídel? Příjem tučných jídel omezilo po vzniku onemocnění 83 (83 %) respondentů. Příjem tučných jídel neomezilo 17 (17 %) respondentů. Otázka č. 9: Znáte svoji hodnotu cholesterolu? Pokud hodnotu znáte, napište jaká je. Svoji hladinu cholesterolu znalo 54 (54 %) respondentů, z toho normální cholesterol (do 5,2 mmol/l) mělo 30 (30 %) respondentů, hraniční cholesterol (5,2–6,2 mmol/l) mělo 12 (12 %) respondentů a vysoký cholesterol (nad 6,2 mmol/l) mělo 12 (12 %) respondentů. Svoji hodnotu cholesterolu neznalo 46 (46 %) respondentů. Lidé s koncentrací cholesterolu nad 6,5 mmol/l mají 2,5krát vyšší riziko vzniku aterosklerózy než lidé s hodnotou pod 5 mmol/l. (Kolář et al., 2009) Po vzniku onemocnění omezilo příjem tučných jídel 83 (83 %) respondentů. Hypotéza č. 3 se mi potvrdila. Hypotéza č. 4: Většina uživatelů cigaret přestane po vzniku onemocnění kouřit. K této hypotéze se vztahovala otázka č. 13. Otázka č. 13: Kouříte? (nyní, před onemocněním) Pokud nyní kouříte, napište, kolik kouříte cigaret. Nyní kouřilo 10 (10 %) respondentů, před onemocněním kouřilo 34 (34 %) respondentů. Z celkového množství kouřících respondentů 34 (100 %), kouřilo 10 (29 %) respondentů a přestalo kouřit 24 (71 %) respondentů. Nejvíce respondentů kouřilo 15–20 cigaret, byli to 4 (4 %) respondenti. Ostatních 6 (6 %) respondentů kouřilo méně. Kouření způsobuje trojnásobně vyšší riziko koronární aterosklerózy. (Kolář et al., 2009) Vyloučením kouření se v několika měsících normalizuje funkce endotelu. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Po vzniku onemocnění přestalo kouřit 24 (71 %) respondentů. Hypotéza č. 4 se mi potvrdila.

54

5 Závěr Bakalářská práce se zabývá vlivem edukace zdravotnických pracovníků na dodržování zdraví prospěšných zásad u ICHS. Teoretická část práce charakterizuje srdce, aterosklerózu, ischemickou chorobu srdeční, dietoterapii, rehabilitaci a edukaci. Praktická část práce se zabývá analýzou a vyhodnocením získaných dat na základě dotazníkového šetření. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry respondenti s ICHS dodržují zásady zdravé životosprávy. K tomuto cíli byly následně stanoveny hypotézy č. 1, 2. Hypotéza č. 1: Většina respondentů má nadváhu. Nadváhu mělo 51 (51 %) respondentů. Hypotéza č. 2: Menšina respondentů má nedostatek fyzické aktivity. Čas 2 hodiny a méně/týden věnovalo fyzické aktivitě 30 (30 %) respondentů. Druhým cílem bylo zjistit, jak respondenti změnili svůj životní styl po vzniku onemocnění. K tomuto cíli byly stanoveny hypotézy č. 3, 4. Hypotéza č. 3: Většina respondentů omezí po vzniku onemocnění příjem tučných jídel. Po vzniku onemocnění omezilo příjem tučných jídel 83 (83 %) respondentů. Hypotéza č. 4: Většina uživatelů cigaret přestane po vzniku onemocnění kouřit. Po vzniku onemocnění přestalo kouřit 24 (71 %) respondentů. Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny. Cíle práce byly splněny. Zjistila jsem, že většina respondentů znala potraviny obsahující velké množství soli, vhodné potraviny znali všichni respondenti, ale solení omezilo po vzniku onemocnění pouze 61 (61 %) respondentů. Přitom se 73 (73 %) respondentů léčilo s vysokým krevním tlakem. Znamená to tedy, že respondenti byli dostatečně edukováni o potravinách obsahujících velké množství soli, ale svůj životní styl nezměnili. Dále jsem zjistila, že mnoho respondentů neznalo dietu při užívání warfarinu. Respondenti mi totiž tvrdili, že nemůžou jíst žádné ovoce a žádnou zeleninu, protože užívají warfarin. U respondentů byla pravděpodobně nedostatečná edukace v dietních zásadách při léčbě warfarinem. Při rozhovoru mi respondent řekl, že na změnu jeho životního stylu měla největší vliv koronarografie. Když při koronarografickém vyšetření viděl své cévy, které byly zúžené aterosklerózou, mnohé si uvědomil a výrazně změnil svůj životní styl. Zjistila jsem, že popisování koronarografického vyšetření lékařem a možnost vidět koronarografické vyšetření má velký význam. K bakalářské práci jsem připojila video, na kterém je edukace o zásadách zdravé životosprávy u ischemické choroby srdeční a popisování koronarografického vyšetření. 55

Nejvíce informací o zásadách zdravé životosprávy získali respondenti od lékaře. Nejvíce vyhovující způsob podání informací byl slovně. Slovo lékaře mělo na respondenty větší vliv než slovo sestry. Bylo by tedy vhodné, aby lékař dostatečně edukoval nemocného při propuštění z nemocnice a opakovaně při návštěvách ambulance. Nemocný by měl mít k dispozici dostatek letáků, časopisů, obrázků, ze kterých může informace získat. Letáky by měl mít možnost si vzít v čekárně před ambulancí nebo je obdržet od lékaře či sestry v ambulanci. Navštívila jsem tři kardiologické ambulance v kraji Vysočina a zjistila jsem, že měly v čekárně dostatek letáků, časopisů, obrázků na danou problematiku. Líbilo by se mi, kdyby v čekárně před ambulancí, kde nemocný čeká, bylo puštěné video k dané problematice. Důležitá je i edukace rodiny o zásadách zdravé životosprávy a nutnosti jejich dodržování. Zdravý životní styl by měl být budován již od dětství, př. dodržováním zásad zdravé životosprávy v rodině, edukací o zdravém životním stylu ve škole. Primární prevence by měla být zaměřena na ovlivnitelné rizikové faktory ischemické choroby srdeční – hyperlipoproteinémie, hypertenze, kouření, diabetes mellitus, obezita, tělesná inaktivita, dlouhodobý emoční stres aj. Závěrem bych chtěla říct, že psaní bakalářské práce na téma „Vliv edukace zdravotnických pracovníků na dodržování zdraví prospěšných zásad u ICHS“ mě bavilo, obor kardiologie mě zajímá a ráda bych na kardiologickém pracovišti pracovala. Bakalářskou prací jsem získala nové informace, měla jsem možnost nahlédnout do problematiky nemocných ischemickou chorobou srdeční a zjistit, do jaké míry dodržují zásady zdravé životosprávy a jak změnili svůj životní styl po vzniku onemocnění.

56

5.1 Seznam použité literatury ČEŠKA R. Cholesterol a ateroskleróza. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 1999, 226 s. ISBN 80-85800-95-0. ČIHÁK, R. Anatomie 3. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, 692 s. ISBN 80-247-1132-X. ERDMANN, E. Klinische Kardiologie. 8. vyd. Heidelberg: Springer, 2011, 625 s. ISBN 978-3-642-16480-4. FIALA, P., J. VALENTA a L. EBERLOVÁ. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 173 s. ISBN 978-80-246-1491-5. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 80 s. ISBN 978-80-247-2171-2 KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1 vyd. Praha: 2007, Grada Publishing, 368 s. ISBN 978-80-247-1830-9. KOLÁŘ, J. ET AL. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4. vyd. Praha: Galén, 2009, 480 s. ISBN 978-80-7262-604-5. MANDOVEC, A. Kardiovaskulární choroby u žen. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 136 s. ISBN 978-80-247-2807-0. NAVRÁTIL, L. A KOL. Vnitřní lékařství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8. PLAVCOVÁ, A. Česká hlava, české srdce. Pátek: týdenní příloha Lidových novin. 2012, 25(12), s. 6-11. ISSN 0862-5921. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 2. přepracované vyd. Praha: Portál, 2002, 481 s. ISBN 80-7178-631-4. RUCKI, Š. a P. VÍT. Kardiologické minimum pro praktické dětské lékaře. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 140 s. ISBN 80-247-1120-6 SOVOVÁ, E. a J. ŘEHOŘOVÁ. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, 164 s. ISBN 80-247-1009-9. 57

SVAČINA, Š. A KOL. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 384 s. ISBN 978-80-247-2256-6. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a M. NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 284 s. ISBN 978-80-247-1148-5. ŠPINAR, J., J. VÍTOVEC a A KOL. Ischemická choroba srdeční. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, 364 s. ISBN 80-247-0500-1. ŠPINAR, J. a J. VÍTOVEC A KOL. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 256 s. ISBN 978-80-247-1822-4. ŠTEJFA, M. A SPOL. Kadiologie. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 776 s. ISBN 978-80-247-1385-4. VLČEK, J. a D. FIALOVÁ. A KOL. Klinická farmacie I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 368 s. ISBN 978-80-247-3169-8.

58

5.2 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů ................................................................................... 29 Tabulka č. 2 Věk respondentů ........................................................................................ 30 Tabulka č. 3 Onemocnění srdce ...................................................................................... 31 Tabulka č. 4 Délka léčby ................................................................................................ 32 Tabulka č. 5 Návštěvnost lékaře ..................................................................................... 33 Tabulka č. 6 Místo stravování......................................................................................... 34 Tabulka č. 7 BMI ............................................................................................................ 35 Tabulka č. 8 Spokojenost s váhou .................................................................................. 36 Tabulka č. 9 Nevhodné potraviny ................................................................................... 37 Tabulka č. 10 Omezení příjmu tučných jídel .................................................................. 38 Tabulka č. 11 Znalost své hodnoty cholesterolu............................................................. 39 Tabulka č. 12 Hodnota cholesterolu ............................................................................... 40 Tabulka č. 13 Léčba vysokého krevního tlaku ............................................................... 41 Tabulka č. 14 Potraviny obsahující velké množství soli ................................................ 42 Tabulka č. 15 Omezení solení......................................................................................... 43 Tabulka č. 16 Kouření cigaret......................................................................................... 44 Tabulka č. 17 Počet vykouřených cigaret/den ................................................................ 45 Tabulka č. 18 Množství alkoholu ................................................................................... 46 Tabulka č. 19 Konzumace ovoce a zeleniny................................................................... 47 Tabulka č. 20 Fyzická aktivita ........................................................................................ 48 Tabulka č. 21 Čas věnovaný fyzické aktivitě ................................................................. 49 Tabulka č. 22 Získání informací o zásadách zdravé životosprávy ................................. 50 Tabulka č. 23 Nejvíce vyhovující způsob podání informací .......................................... 51 Tabulka č. 24 Klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI ................................................ 65 Tabulka č. 25 Klasifikace závažnosti anginy pectoris .................................................... 66 Tabulka č. 26 Obsah cholesterolu ve 100g některých potravin ...................................... 67 Tabulka č. 27 Nízkorizikové hodnoty krevních tuků ..................................................... 68 Tabulka č. 28 Přehled potravin vhodných a nevhodných v léčbě dyslipidémií ............. 69 Tabulka č. 29 Individuální domáci trénink ..................................................................... 73 Tabulka č. 30 Edukace a ošetřovatelský proces ............................................................. 74

59

5.3 Seznam grafů Graf č. 1 Pohlaví respondentů......................................................................................... 29 Graf č. 2 Věk respondentů .............................................................................................. 30 Graf č. 3 Onemocnění srdce ........................................................................................... 31 Graf č. 4 Délka léčby ...................................................................................................... 32 Graf č. 5 Návštěvnost lékaře ........................................................................................... 33 Graf č. 6 Místo stravování .............................................................................................. 34 Graf č. 7 BMI .................................................................................................................. 35 Graf č. 8 Spokojenost s váhou ........................................................................................ 36 Graf č. 9 Nevhodné potraviny......................................................................................... 37 Graf č. 10 Omezení příjmu tučných jídel ....................................................................... 38 Graf č. 11 Znalost své hodnoty cholesterolu .................................................................. 39 Graf č. 12 Hodnota cholesterolu ..................................................................................... 40 Graf č. 13 Léčba vysokého krevního tlaku ..................................................................... 41 Graf č. 14 Potraviny obsahující velké množství soli ...................................................... 42 Graf č. 15 Omezení solení .............................................................................................. 43 Graf č. 16 Kouření cigaret .............................................................................................. 44 Graf č. 17 Počet vykouřených cigaret/den ...................................................................... 45 Graf č. 18 Množství alkoholu ......................................................................................... 46 Graf č. 19 Konzumace ovoce a zeleniny ........................................................................ 47 Graf č. 20 Fyzická aktivita .............................................................................................. 48 Graf č. 21 Čas věnovaný fyzické aktivitě ....................................................................... 49 Graf č. 22 Získání informací o zásadách zdravé životosprávy ....................................... 50 Graf č. 23 Nejvíce vyhovující způsob podání informací ................................................ 51

5.4 Seznam obrázků Obrázek č. 1 Věnčité tepny ............................................................................................. 63 Obrázek č. 2 Ateroskleróza věnčité tepny ...................................................................... 64

60

5.5 Seznam používaných zkratek BMI – body mass index cl – centilitr cm – centimetr č. – číslo dl – decilitr EKG – elektrokardiografie et al. – a jiné g – gram HDL – druh cholesterolu („hodný“, ochranný) ICHS – ischemická choroba srdeční km – kilometr l – litr LDL – lipoprotein s nízkou hustotou m – metr MET – metabolic multiple (jednotka spotřeby energie v klidu vsedě v bdělém stavu - ̴ 3,5 ml O2 min-1 kg-1) mg – miligram ml – mililitr mm Hg – milimetr rtuťového sloupce mmol/l – milimol na litr PTCA, PTA – perkutánní transluminární angioplastika rtg – rentgenové vyšetření s. – strana syn – synonymum t. v. s. – tuk v sušině TAG – triacylglyceroly vyd. – vydání WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

61

5.6 Seznam příloh Příloha č. 1 – Věnčité tepny na srdci Příloha č. 2 – Ateroskleróza věnčité tepny Příloha č. 3 – Klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI Příloha č. 4 – Klasifikace závažnosti anginy pectoris Příloha č. 5 – Obsah cholesterolu ve 100g některých potravin Příloha č. 6 – Nízkorizikové hodnoty krevních tuků Příloha č. 7 – Přehled potravin vhodných a nevhodných v léčbě dyslipidémií Příloha č. 8 – Příklad jídelníčku u dyslipidémií Příloha č. 9 – Dieta pro koronární jednotky Příloha č. 10 – Individuální domácí trénink Příloha č. 11 – Edukace a ošetřovatelský proces Příloha č. 12 – Žádost o umožnění dotazníkového šetření Příloha č. 13 – Dotazník

62

Příloha č. 1 – Věnčité ě čité tepny na srdci

Obrázek č. č 1 Věnčité tepny (Šafránková, afránková, Nejedlá, 2006, s. 134)

Příloha č. 2 – Ateroskleróza věnčité v tepny

Obrázek č. 2 Ateroskleróza věnčité tepny (Kolář et al., 2009, s. 108)

Příloha č. 3 – Klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI Tabulka č. 24 Klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI (Svačina a kol., 2008, s. 97) Klasifikace hmotnosti podvýživa normální hmotnost nadváha obezita I. stupně (mírná) obezita II. stupně (střední) obezita III. stupně (morbidní)

BMI do 18,5 18,5–25 25–30 30–35 35–40 nad 40

Příloha č. 4 – Klasifikace závažnosti anginy pectoris Tabulka č. 25 Klasifikace závažnosti anginy pectoris (Sovová, Řehořová, 2004, s. 58) 1. stupeň

3. stupeň

Stenokardie vyprovokována výjimečnou námahou Stenokardie vyprovokována větší, ale v běžném životě obvyklou námahou Stenokardie vyprovokována běžnou námahou

4. stupeň

Stenokardie v klidu při minimální činnosti

2. stupeň

Příloha č. 5 – Obsah cholesterolu ve 100g některých potravin Tabulka č. 26 Obsah cholesterolu ve 100g některých potravin (Kolář et al., 2009, s. 115) Potravina Mozeček Ledvinky Hovězí játra Vaječný žloutek (1 ks) Máslo Srdce Smetana Sádlo Telecí maso Tučné sýry Hovězí maso Kapr, pstruh, sardinky, tuňák Šunka vepřová Rybí filé Krůta – maso bez kůže Kuře – maso bez kůže Jogurt smetanový Plnotučné mléko (3.5 %) Jogurt bílý Odstředěné mléko Rostlinné oleje a tuky Veškerá rostlinná potrava

Cholesterol v mg 2000 400 320 300 286 200 120 95 90 85 70 70 70 65 60 60 27 27 7 7 0 0

Příloha č. 6 – Nízkorizikové hodnoty krevních tuků Tabulka č. 27 Nízkorizikové hodnoty krevních tuků (Špinar, Vítovec a kol., s. 29)

celkový cholesterol LDL cholesterol triacylglyceroly HDL cholesterol

Pacienti bez ICHS (primární prevence) < 5,0 mmol/l < 3,0 mmol/l < 2,0 mmol/l > 1,0 mmol/l

Pacienti s ICHS (sekundární prevence) < 4,5 mmol/l < 2,5 mmol/l < 1,7 mmol/l > 1,0 mmol/l (muži) > 1,2 mmol/l (žena)

Příloha č. 7 – Přehled potravin vhodných a nevhodných v léčbě dyslipidémií Tabulka č. 28 Přehled potravin vhodných a nevhodných v léčbě dyslipidémií (Svačina a kol., 2008, s. 177) potravina maso

vhodné libové vepřové maso, hovězí maso, krůtí prsa, kuře bez kůže, často zařazujeme ryby jak sladkovodní, tak mořské – alespoň 2krát týdně

nevhodné vnitřnosti – játra, ledvinky, kaviár, uzená masa, tučná masa, jitrnice, jelítka

uzeniny

pouze občas – šunka, drůbeží salám v malém množství

turistický salám, poličan, gothaj, špekáčky, paštiky

tuky

olej (slunečnicový, olivový, sójový), rostlinná másla (Rama, Flora, Perla, Alfa), občas pomazánkové máslo, méně často ztužené tuky (Perla, Hera, Sluna)

sádlo, máslo, slanina, majonéza, tatarská omáčka

mléčné výrobky

netučné sýry 30 % t. v s. tavené, krájené (nejméně tuků obsahují olomoucké tvarůžky), nízkotučné jogurty a tvaroh, tvarohové pomazánky, mléko, acidofilní mléko, kefír atd.

vyloučíme smetanu, tučné sýry a tvarohy, smetanové jogurty, smetanové zmrzliny a krémy

vejce

pouze v omezeném množství při přípravě pokrmů, bílky neomezeně

vejce jako samostatný pokrm – smažená vejce, vaječné saláty, max. 2–3 vejce na porci (1 žloutek obsahuje přibližně 250 mg cholesterolu)

ovoce, zelenina

pravidelně zařazujeme 3–5krát denně, obsahují vitamín C a vlákninu, což velmi příznivě ovlivňuje metabolismus tuků a cholesterolu; čerstvá zelenina a ovoce a saláty z nich jsou nejlepší doplněk stravy, můžeme také konzumovat sterilizovanou a dušenou zeleninu, kompoty

ořechy

pouze občas např. na doplnění ovocného salátu (obsahují velké množství tuků – ve 100 g asi 60 g)

kokosové ořechy ve větším množství

polévky

netučné masové vývary s různými typy zavářek (rýže, těstoviny, kapání, krupicové nočky), polévky zeleninové, luštěninové a obilninové (pórková, kedlubnová, bramborová, krupková s houbami, květáková, kapustová, hrachová, čočková, fazolová, z ovesných vloček, jáhlová)

polévka s játrovou zavářkou, tučné vývary, ovarová nebo zabíjačková

příkrmy

celozrnné druhy pečiva, brambory alespoň 1krát denně, často zařazujeme luštěniny (podle snášenlivosti pacienta), rýže, těstoviny; knedlíky jen výjmečně

smažené brambory, majonézové saláty

moučníky

při chuti na sladké je nejlepší mlsat ovoce, ovocné saláty nebo nízkotučné dia jogurty a ovocné tvarohy, müsli tyčinku nebo malé množství ovocné zmrzliny

sušenky, oplatky, čokoláda, listové těsto, koblihy, dorty s máslovými krémy a šlehačkové dezerty, chipsy, slané crackery

nápoje

minerální vody, sodová voda, bylinkové čaje, zelený čaj, černý čaj, ovocné šťávy a džusy; zrnková káva stačí 1krát denně

alkoholické nápoje, smetanové koktejly

koření

nijak neomezujeme, pouze se snažíme snížit sůl a slané potraviny ve stravě

Příloha č. 8 – Příklad jídelníčku u dyslipidémií „Snídaně: čaj mátový, dalamánek, 10 g rostlinného másla (Rama Harmonia s pažitkou), rajče Přesnídávka: ovoce Oběd: netučný vývar s nudlemi, rybí filé zapečené s kořenovou zeleninou (150 g), brambory, hlávkový salát Svačina: zeleninový salát jakéhokoliv druhu Večeře: Těstovinový salát s rajčaty a salátovou okurkou, 50 g 30% eidamu, 50 g nivy, jogurtový dresink s bylinkami.“ (Svačina a kol., 2008, s. 181)

Příloha č. 9 – Dieta pro koronární jednotky Dieta pro koronární jednotky (po infarktu myokardu) se dělí na 3 stádia s postupným zatěžováním zažívacího traktu. 1. Stádium Strava se podává 1–3 den po záchvatu. Podává se sacharidová strava s omezením sodíku (odvary z ovesných vloček, rýže). Strava je v tekuté nebo kašovité formě. 2. Stádium Strava se podává 4–7 den po záchvatu. Podává se nenadýmavá strava s omezením sodíku. Je složena převážně ze sacharidových potravin (rýže, bramborová kaše bez mléka, dušená strouhaná mrkev, pudink bez mléka). 3. Stádium Pozvolný přechod na dietu nízkocholesterolovou. Pořád platí omezení soli dle ordinace lékaře. (Kapounová, 2007)

Příloha č. 10 – Individuální domácí trénink Tabulka č. 29 Individuální domáci trénink (Štejfa a spolupracovníci., 2007, s. 257) Týden 1. 2. 3.

Vzdálenost 400 m 800 m 1200 m

4. 5. 6.

1500 m 2000 m 3000 m

Čas 5 minut (klidná chůze) 10 minut (klidná chůze) 20 minut chůze – 5 minut přestávka, opakovat 20 minut 30 minut 35–40 minut

Poznámka dvakrát denně dvakrát denně jednou denně jednou denně dvakrát denně jednou denně

Příloha č. 11 – Edukace a ošetřovatelský proces Tabulka č. 30 Edukace a ošetřovatelský proces (Juřeníková, 2010, s. 22) Fáze/kroky Edukace počáteční pedagogická diagnostika projektování

Ošetřovatelský proces zhodnocení/posouzení stanovení ošetřovatelské diagnózy

Činnosti v ošetřovatelském procesu získávání informací o klientovi stanovení ošetřovatelského problému, stanovení příčiny, projevů a důsledků těchto problémů

plánování ošetřovatelské péče

sestavení plánu ošetřovatelské péče pro vyřešení ošetřovatelských problémů klienta

realizace upevňování a prohlubování učiva

realizace ošetřovatelského plánu

realizace intervencí pro uspokojení potřeb klienta a odstranění ošetřovatelského problému

fáze zpětné vazby

hodnocení

hodnocení výsledků ošetřovatelské péče

Příloha č. 12 – Žádost o umožnění umožn dotazníkového šetření

Příloha č. 13 – Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, 3. ročníku oboru Všeobecná sestra. Obracím se na Vás s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku, který se týká dodržování zdraví – prospěšných zásad u ischemické choroby srdeční. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit, do jaké míry nemocní dodržují zásady zdravé životosprávy. Dotazník je zcela anonymní a bude využit pouze pro účely mé bakalářské práce. Děkuji za Váš čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. Jana Ondráčková Vaše odpovědi zakroužkujte, při slovní odpovědi dopište. 1) S jakou nemocí srdce se léčíte? …………………………………………………………………………………………………….. 2) Jak dlouho se léčíte? …………………………………………………………………………………………………….. 3) Navštěvujete kardiologickou ambulanci? a) Ano, pravidelně b) Ano, nepravidelně (napište proč) c) Ne, nenavštěvuji (napište proč) …………………………………………………………………………………………………….. 4) Kde se převážně stravujete? a) Vařím si doma b) Jím hotové jídlo Vyberte a) Stravovací závod b) Restaurace c) Nechávám si jídlo dovážet c) Jiné … 5) Jaká je vaše váha a výška? Nyní Váha … Výška …

Před onemocněním Váha … Výška …

6) Jste spokojen/a se svou současnou váhou? a) Ano b) Ne Pokud jste odpověděl/a Ne, dělal/a jste něco pro snížení váhy? …………………………………………………………………………………………………….. 7) Z uvedených potravin vyberte ty, které jsou vzhledem k vašemu onemocnění nevhodné ke konzumaci. a) Bílé maso f) Klobásy b) Konzervy g) Koláče c) Škvarky h) Ovoce a zelenina d) Celozrnné pečivo ch) Slanina e) Máslo i) Vnitřnosti 8) Omezil/a jste po vzniku onemocnění příjem tučných jídel? a) Ano b) Ne 9) Znáte svoji hodnotu cholesterolu? a) Ano – Jaká? … b) Ne

10) Léčíte se s vysokým krevním tlakem? a) Ano b) Ne 11) Z uvedených potravin vyberte ty, které obsahují velké množství soli. a) Uzeniny f) Luštěniny b) Konzervy g) Uzené maso a ryby c) Ryby h) Kuřecí maso d) Polévky ze sáčku ch) Jogurty e) Chipsy i) Hranolky 12) Omezil/a jste po vzniku onemocnění solení? a) Ano b) Ne 13)Kouříte? Nyní Před onemocněním a) Ano a) Ano b) Ne b) Ne Pokud jste odpověděl/a Ano, napište, kolik nyní kouříte cigaret. (Zvolte – za 1 den X za 1 týden) …………………………………………………………………………………………………….. 14) Kolik sklenic alkoholického nápoje vypijete za týden? Sklenicí se rozumí půl litru piva, 2 dcl vína nebo 0,05 l destilátu (velký panák). Nyní Před onemocněním a) Žádnou a) Žádnou b) Nejvýše 1,5 b) Nejvýše 1,5 c) 2−3,5 c) 2−3,5 d) 4−5,5 d) 4−5,5 e) 6−7,5 e) 6−7,5 f) 8 a více f) 8 a více Pokud pijete nyní alkohol, napište, jaký nejvíce. …………………………………………………………………………………………………… 15) Jaké množství ovoce a zeleniny sníte za týden? Za porci se považuje menší miska ovoce nebo zeleniny, nebo menší miska salátu. Nyní a) Žádnou b) Jednu nebo dvě porce c) Tři nebo čtyři porce d) Pět nebo více porcí

Před onemocněním a) Žádnou b) Jednu nebo dvě porce c) Tři nebo čtyři porce d) Pět nebo více porcí

16) Jakou máte fyzickou aktivitu? (Můžete označit více odpovědí.) Nyní a) Žádnou b) Chůze c) Kolo d) Plavání e) Práce na zahradě f) Jiné …

Před onemocněním a) Žádnou b) Chůze c) Kolo d) Plavání e) Práce na zahradě f) Jiné …

17) Kolik času věnujete fyzické aktivitě týdně? Nyní a) 2 hodiny a méně b) 2,5−5,5 hodin c) 6−8,5 hodin d) 9 hodin a více

Před onemocněním a) 2 hodiny a méně b) 2,5−5,5 hodin c) 6−8,5 hodin d) 9 hodin a více

18) Kde jste získal/a informace o zásadách zdravé životosprávy u ischemické choroby srdeční? (Můžete označit více odpovědí.) a) Od lékaře b) Od sestry c) Leták d) Internet e) Televize g) Rodina h) Přátelé h) Jiné … 19) Jaký způsob podání informací Vám nejvíce vyhovoval? (Můžete označit více odpovědí.) a) Slovně b) V psané podobě c) Video d) Schéma, model e) Jiné … Prosím uveďte: Pohlaví – Věk −