VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza dotačního programu Evropské unie na podporu mladých zemědělců Bakalářská práce

Autor: Jarmila Vašková Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Místo: Jihlava Rok: 2013

Anotace Práce je v první části zaměřena na Evropskou unii, společnou zemědělskou politiku a dotační program pro období 2007–2013 Rozvoj venkova. V druhé části je analyzován dotační program Zahájení činnosti mladých zemědělců financovaný z Rozvoje venkova. Tento program je zaměřen na podporu mladým zemědělcům a v práci je předveden na konkrétním subjektu.

Klíčová slova Evropská unie, Společná zemědělská politika, Rozvoj venkova, Zahájení činnosti mladých zemědělců, Analýza úspěšnosti

Annotation Die Bakkalaureatsarbeit ist in der ersten Teile an die Europäische Union, die gemeinsame landwirtschaftliche Politik und Dotationsprogram für die Zeitabschnitt 2007–2013 Aufschwungsland gerichtet. In der zweiten Teile ist der Dotationsprogram die Einleitung die Betätigung der jungen Landarbeitere finanziertene aus dem Aufschwungsland analysiert. Der Program ist an die Unterstützung der jungen Bauern gerichtet und in der Arbeit ist dieser Program an den konkreten Subjekt vorgemacht.

Schlüsselworte Die

Europäische

Union,

die

gemeinsame

landwirtschaftliche

Politik,

das Entwicklungsland, die Einleitung die Betätigung der jungen Landarbeitere, die Analyse vom Erfolg

2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také paní Ireně Rokosové za poskytnutí interních dat Státního zemědělského intervenčního fondu pro analýzu úspěšnosti dotačního programu. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

3

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

4

Obsah Obsah ............................................................................................................................................ 5 1.

Úvod a cíl práce .................................................................................................................... 7

2.

Teoretická část ...................................................................................................................... 9 2.1 Evropská unie...................................................................................................................... 9 2.1.1 Obecná charakteristika Evropské unie .................................................................................... 9 2.1.2 Stručný historický vývoj Evropské unie ............................................................................... 10 2.2 Rozpočet Evropské unie.................................................................................................... 14 2.3 Společná zemědělská politika ........................................................................................... 16 2.4 Rozvoj venkova................................................................................................................. 19 2.4.1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ................................................................... 19 2.4.2 Rozvoj venkova ..................................................................................................................... 20 2.4.3 Struktura politiky rozvoje venkova ....................................................................................... 21 2.4.4 Současná situace zemědělství v ČR ...................................................................................... 23 2.4.5 Obecně o venkově ................................................................................................................. 25 2.4.6 Program Rozvoj venkova ...................................................................................................... 26

3.

Praktická část ...................................................................................................................... 31 3.1 Popis dotačního programu: Osa 1.3.2 - Zahájení činnosti mladých zemědělců ................ 31 3.1.1 Charakteristika dotace ........................................................................................................... 31 3.1.2 Příjemce dotace ve znění zákona 252/ 1997 Sb. o zemědělství ............................................ 33 3.1.3 Cíle opatření .......................................................................................................................... 35 3.1.4 Hodnocení a monitoring ........................................................................................................ 35 3.2 Analýza dotačního programu ZAHÁJENÍ ČINNOSTI MLADÝCH ZEMĚDĚLCŮ v rámci celé ČR v období 2007–2013 ........................................................................................ 37 3.2.1 Vyhodnocení úspěšnosti projektů za celé období ................................................................. 37 3.2.2 Vyhodnocení úspěšnosti za celkové období 2007–2013 dle místa podání ........................... 38 3.2.3 Vyhodnocení úspěšnosti v jednotlivých rocích ..................................................................... 39 3.3 Projekt konkrétního žadatele o dotaci ............................................................................... 41 3.3.1 Manuál pro realizaci projektu ............................................................................................... 41 3.3.2 Tabulka preferenčních kritérií ............................................................................................... 44 3.3.3 Předmět dotace ...................................................................................................................... 46 3.3.4 Poptávka. Technické parametry zemědělských strojů .......................................................... 47 3.3.5 Realizace projektu ................................................................................................................. 48 5

4.

Závěr ................................................................................................................................... 52

Bibliografie .................................................................................................................................. 54 Přílohy ......................................................................................................................................... 56

6

1. Úvod a cíl práce Ve své bakalářské práci se zabývám dotačním programem Zahájení činnosti mladých zemědělců. V teoretické části se seznámíte s principy fungování Evropské unie a společné zemědělské politiky. Proč Evropská unie vznikla, co je jejím cílem, jak se snaží pomáhat ve všech sférách trhu. Sjednocení evropských států má jasná pozitiva pro všechny členské státy. Evropská unie se snaží čelit problémům dnešní nezaměstnanosti, s níž jsou spojeny problémy celkového rozvoje fungujícího státu. Popisuji historii Evropské unie, hlavní smlouvy, které byly podepsány, účel těchto smluv a jejich dopad. Dále jsem se zaměřila na společné politiky Evropské unie a to hlavně na společnou zemědělskou politiku, protože s ní úzce souvisí právě dotační titul Mladý zemědělec, kterým se zabývám v praktické části. Ke společné zemědělské politice patří dotační program Rozvoj venkova pro období 2007–2013. Evropská unie funguje na sedmiletých programech. Období 2007–2013 bylo obdobím rozvoje. K EU přistoupilo v roce 2004 mnoho států, které se potřebovaly přiblížit na postejnou úroveň jako již začleněné státy. Česká republika čerpala v tomto období peníze od EU do všech sfér, do školství, do infrastruktury, do zemědělství, do obnovy a rozvoje státu. V praktické části vás seznámím s osou I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců z dotačního programu Rozvoj venkova. Je zde celá charakteristika tohoto programu. Shrnuji zde data, které mi poskytl Státní zemědělský intervenční fond. Vyhodnocuji úspěšnost žádostí o poskytnutí dotace pro Mladé zemědělce. V posledních letech zemědělská populace stárne. Naskýtá se otázka, kdo nás bude v budoucnu živit. Není to zase tak lukrativní obor a jeho prestiž není příliš velká. Navíc je těžké sehnat půdu za rozumné peníze. Hrozí, že zůstanou jen větší podniky, které mají finance. Zemědělství bude mít jiný charakter, než jak ho známe z minulosti, tedy rodinné farmy. Půda opuštěná nebude, protože o ni vždycky bude mít zájem nějaké anonymní družstvo. Stárnutí zemědělské populace netrápí pouze Česko. Podle statistiky jsou nyní dvě třetiny zemědělců v Evropě starší 50 let a jejich průměrný věk se stále zvyšuje. Tento celoevropský problém se samozřejmě 7

projevuje i u nás, a proto je nezbytné mladé zemědělce přilákat a podpořit, tedy investovat do naší zemědělské budoucnosti. V západní Evropě je situace ještě horší. U nás stojí hektar půdy v průměru sto tisíc korun, ale v Holandsku vyjde v přepočtu na milion korun. To jsou obrovské náklady, které mladé lidi od podnikání v zemědělství odradí. Základní myšlenkou Evropské unie v programu Rozvoj venkova je přivézt do zemědělství mladé lidi. Bez pomoci dotačních programů, by do toho většina mladých lidí nešla. Říkám to ze svých zkušeností. S mnohými lidmi, co jsou v podobné situaci jako já, jsem tuto otázku věci rozebírala a shodli jsme se na tom, že investovat do zemědělského podniku s vidinou žádné podpory, má cenu pouze v případě, že jde o podnik čítající více jak 150 ha zemědělské půdy. Ale i tak začátky podnikání budou na úkor dobrého chovu zvířat, stavu zemědělské techniky, minimálních mezd zaměstnancům a věčné dřiny. Dotační programy pomáhají s nákupem. Mladý zemědělec dotuje investici v plné výši, ale znám mnohé programy z Rozvoje venkova, které dotují projekty až do výše 40%, záleží na druhu investice. V případě, že investujete do nákupu např. pluhu k orbě pole, zažádáte o dotační podporu a je vám pak přidělena dotace ve výši 40%, jak vám to hned pomůže a tyto peníze můžete pak použít do něčeho jiného pro podnikání a podnik díky tomu rychleji prospívá. Dotaci z osy I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců z dotačního programu Rozvoj venkova jsem uplatnila na konkrétním subjektu a to na mě osobně.. Dočtete se, jak postupovat před, během a po realizaci projektu. Jak postupovat při výběrovém řízení. Jak napomohla tato dotace převzaté a tedy nově vzniklé farmě. Do čeho jsem investovala, jak se mi tato investice navrátila. Jak se dnes farma uplatňuje na trhu. Ve své práci píšu i o problematice podnikání v zemědělství na dnešním trhu a snažím se obhájit nutnost dotací a tím tedy i členství České republiky v Evropské unii. Cílem práce je vyhodnocení úspěšnosti podaných žádostí o dotaci z dotačního programu Zahájení činnosti mladých zemědělců. Pro toto vyhodnocení byly použity metodologické nástroje: analýza, statistické metody, průzkum trhu.

8

2. Teoretická část 2.1 Evropská unie 2.1.1 Obecná charakteristika Evropské unie Evropská unie je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření 1. 7. 2013 tvoří 28 evropských států s 507,7 miliony obyvatel (přibližně 7,3 % světové populace). EU vznikla v roce 1993 na základě Maastrichtské smlouvy, ta navazovala na evropský integrační proces od padesátých let a zavedla novou politickou a hospodářskou strukturu sestávající ze tří pilířů: Evropských společenství, společné zahraniční a bezpečnostní politice a policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Cílem EU je vytvoření společného trhu a společné hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí. K zabezpečení těchto cílů slouží čtyři základní svobody vnitřního trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a dále společné politiky Evropské unie například v oblastech hospodářské soutěže, společné vnější obchodní politiky a zemědělství. Popsat evropskou unii, co to je, jak funguje, jaký je její smysl, je těžké. Existuje mnoho výkladů a pohledů na ni jako takovou. Evropská unie je vázána na rámec daný smluvními dokumenty, má ovšem navíc otevřený a proměnlivý charakter. V relativně krátkých historických úsecích se dynamicky mění a to jak kvantitativně tak kvalitativně. Evropská unie se rozšiřuje nejen v horizontálním nebo-li geografickém směru, tedy rozšiřování o další země, ale i ve směru vertikálním, tedy kompetence, vzájemné vztahy, interakce.. Evropská unie je nejvíce integrovaným celkem na světě. Představuje ve světové ekonomice zcela specifický hospodářský prostor charakterizovaný řadou aspektů typických právě pro ni. Integrační proces vzniku EU, započatý po 2. světové válce, byl spojen s politickými a právními otázkami, avšak ekonomika byla tím hlavním nástrojem, který utlumil možné konflikty mezi evropskými státy. Evropské země, kde během 30 let vypukly dvě světové války, si uvědomovaly, že je nutná 9

hospodářská kooperace. Nejvýraznějším znakem, kterým se EU odlišuje od jiných subjektů světové ekonomiky, je přednost politických a strategických požadavků před požadavky ekonomické efektivnosti. Integrační aktivity v Evropě zpočátku napomohly urychlit a zefektivnit hospodářský vývoj po válce a později napomohly snadněji překonat problémy ze studené války.

2.1.2 Stručný historický vývoj Evropské unie Šest západoevropských států (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko) podepsalo v dubnu 1951 Pařížskou smlouvu a založily Evropské společenství uhlí a oceli (Montánní unie, ESUO). Právě uhlí a ocel byly považovány za hlavní strategické suroviny té doby. Jejich cíle byly zaměřeny (1 str. 77): 

vytvoření společného trhu



podporu hospodářského trhu



zvyšování životní úrovně členských zemí



racionální dělba práce



vyšší produktivita



udržení nepřetržité zaměstnanosti

V březnu 1957 pak tyto státy uzavřely další – tzv. Římské smlouvy, kterými vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). Římská smlouva formulovala několik cílů, z nichž dva měly strategický rozměr (1 str. 78): 

celní unie (12let)



společný trh (max. 15 let)



zavedení společných politik ve třech oblastech: zemědělství, zahraniční obchod, doprava



koordinace hospodářských politik – zabránit nerovnováhám v platební bilanci



zavedení společných pravidel zabezpečení hospodářské soutěže

K 1. lednu 1973 se připojili k Evropské unii další státy a to Velká Británie, Dánsko a Irsko. V 70. letech EU investuje především do infrastruktury a vytváření nových 10

pracovních míst. V roce 1979 mohou voliči poprvé přímo zvolit poslance do Evropského parlamentu. Cíle římské smlouvy byly vcelku zrealizovány, celní unie ano, ale společný trh měl 20 let zpoždění. První předělání římské smlouvy vyřešil Jednotný evropský akt, r. 1986, platnost 1987, kde jsou rozšířeny cíle Římské smlouvy. Tento akt byl založen především na šestiletém plánu vyřešení problému volného obchodu v rámci EU. Francie, SRN, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko se rozhodli řešit otázku fyzického uvolnění pohybu zboží a služeb. V roce 1985 tak byla přijata Schengenská dohoda o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. V roce 1990 byla podepsána i druhá Schengenská dohoda (Schengenská prováděcí úmluva), jež vstoupila v platnost v roce 1995. Tyto dvě dohody a jejich další prováděcí předpisy jsou souhrnně označovány za Schengenské acquis. Byl tak vytvořen Schengenský prostor, v němž se zboží a osoby mohou pohybovat v zásadě bez omezení. V roce 1989 došlo k zásadnímu politickému zvratu. Rozpad sovětského svazu, pád berlínské zdi, otevření hranic mezi západem a východem. Dalším smluvním krokem byla Maastrichtská smlouva. Ta představuje rozhodující etapu evropské integrace a to tím, že ustavilo Evropskou unii, vytvořilo hospodářskou a měnovou unii a rozšířilo evropskou integraci na další oblasti, tak získalo Společenství politický rozměr. Maastrichtská smlouva sleduje pět základních cílů (2 stránky 128–134): 

posílit demokratickou legitimitu institucí;



zefektivnit fungování institucí;



založit hospodářskou a měnovou unii;



rozvíjet sociální rozměr Společenství;



zavést společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Maastrichská smlouva dělí Evropskou unii mezi tzv. tři pilíře. S ohledem na vývoj evropské integrace, na nadcházející rozšiřování a nutné institucionální změny zařadily členské státy do Smlouvy revizní doložku. Následovalo tomu tak na souvislosti volného pohybu lidí v 90. letech, rozpad 11

sovětského svazu a migrace obyvatel z východní a střední Evropy, ale tak na příliv imigrantů ze Středomoří, k dalším příkladům uvedu ještě rozpad Jugoslávie, bosenská krize nebo Kosovo. Došlo k těmto změnám původní Maastrichské smlouvy: Celkový vývoj Evropské unie, podepsání smluv, vstup nových členů do unie, jsem znázornila graficky pro lepší přehlednost a naleznete jej v přílohách. Z makroekonomického hlediska dělíme integraci do pěti stupňů (1 stránky 60–62): I.

pásmo volného obchodu – liberalizace obchodu, odstranění bariér vůči sobě navzájem, s tím, že každá členská země upravuje své obchodní vztahy ke třetím zemím individuálně. Jako příklad uvedu projekt EFTA – volný obchod pro průmyslové výrobky, NAFTA, AFTA, …

II.

celní unie – zahrnuje nejen volný obchod mezi sebou, ale i formulování společné celní politiky vůči ostatním.

III.

společný trh – vzájemný obchod se zbožím a službami, ale i pracovní silou a kapitálu. Každý občan může kdekoliv v rámci EU podnikat, nakupovat nemovitosti, půdu nebo investovat.

IV.

hospodářská unie – fungující společný trh, koordinace národních hospodářských politik za účelem harmonizace.

V.

měnová unie – nejvyšší fáze ekonomické integrace. Převedení kompetencí monetární politiky na nadnárodní instituce. Společná měna.

Vytyčené cíle EU jsou dosažitelné pouze při dodržování hospodářských politik uvedených výše. V roce 2004 byl zahájen projekt Ústava pro Evropu, zatím je bez platnosti. Evropská unie dnes zahrnuje téměř všechny státy Evropy. Postupně se vyvíjela od západu až po nové členy středu a východu Evropy. Určité rozdíly jsou v evropské unii, mezi „starými“ a „novými“ státy. Jde o odlišně fungující neformální instituce, vztahy mezi subjekty. Státní orgány, legislativa a jurisdikce prošly konvergenčním procesem a tak míra harmonizace byla uspokojena. Z předešlého výčtu historického vývoje Evropské unie je jasné, že udržet takovéto společenství není lehké. Pro

12

harmonizaci chodu společenství jsou nutné smlouvy a dohody mezi státy a jejich následné dodržení a plnění. Vnitřní trh funguje zcela liberálně, pohyb průmyslového a zemědělského zboží, služby. Vzhledem ke zvyšující se životní úrovni v EU se zvyšuje poptávka a také tlak na výrobce, jak z hlediska kvantitativního tak kvalitativního. Vysoká spotřeba má ale negativní dopad na životní prostředí, což e a bude i nadále problém. Dalším nepříznivým faktem je věkové složení obyvatelstva, postupem času bude vysoký nárůst postproduktivní populace, některé předpovědi hovoří o více jak 60% v polovině tohoto století, čímž se vytváří napětí ve fiskální sféře jednotlivých ekonomik. Je třeba restrukturalizovat penzijní systémy a tedy tím nutná daňová reforma. Sociální zabezpečení je v každém státě různé, což způsobuje vnitřní konkurenci ekonomik EU. Vysoké sociální garance vedou k poklesu konkurenceschopnosti evropské produkce na světových trzích.

13

2.2 Rozpočet Evropské unie Rozpočet je hlavním nástrojem pro realizaci cílů EU. Fiskální rok v EU začíná 1. ledna a končí 31. prosincem. Evropská unie pracuje v režimu finančních rámců, což jsou sedmiletá období jako 1993–1999, 2000–2006, 2007–2013, 2014–2020. Rok a půl před zahájením dalšího rámce by měly být finanční požadavky schváleny Radou EU. Dlouholeté finanční rámce mají být zárukou kontinuity, aby byla umožněna realizace strategických cílů. O rozpočtu se rozhoduje demokraticky. Návrh na rozpočet předkládá komise a evropský parlament a Rada EU jednají, kolik a kam poteče peněz. Financuje se zde široké spektrum oborů, rozhoduje se o financích do zemědělství, rybolovu, infrastruktury (výstavby silnic, mostů a železnic), školství, kultury, také na zaměstnanost a sociální politiku, politiku ochrany životního prostředí, ochranu zdraví a spotřebitelů, výzkum. Část rozpočtu EU se také věnuje na financování hospodářského rozvoje po celém světě a na humanitární pomoc, která pomáhá zemím mimo EU vyrovnat se s přírodními katastrofami a dalšími krizovými situacemi. Rozpočet pokrývá výdaje všech institucí unie. Ač jde o podobný rozpočet jako je státní rozpočet, jsou zde dost výrazné rozdíly. Evropský rozpočet nesmí být nikdy deficitní. Nelze využít emise obligací, což je běžný nástroj pro pokrytí státní rozpočet. Nedostatek financí kryjí příspěvky členských států, tedy na úkor jejich státních rozpočtů. Příjmy do rozpočtu plynou ze tří hlavních zdrojů: výnosů z cel na vnějších hranicích, podílu na harmonizovaném základu daně z přidané hodnoty (DPH) každého z členských států a dalšího příspěvku z členských států založeného na jejich hrubém národním důchodu. Principy společného rozpočtu (2 stránky 724–725): 

princip jednoty – všechny příjmy a výdoje jsou v jednotném dokumentu



princip universality – založen pro přehlednost



princip annuality – rozpočet je podroben každoročnímu plánování a kontrole



princip vyrovnanosti – nedovoluje odchylky mezi příjmy a výdaji 14



princip specifikace výdajů – vyžaduje přesné zdůvodnění požadavků na čerpání



princip jednotné měny – veškeré údaje jsou vyjádřeny v eurech, pro země mimo EMU jsou zafixovány neodvolatelné směnné kurzy

Rozpočet je podroben řádnému řízení a kontrole. Komise realizuje rozpočet na svou vlastní odpovědnost, ale o řízení tohoto procesu se dělí v maximální možné míře s členskými státy. Právní akt Společenství – finanční nařízení – schválené členskými státy stanoví pravidla pro získávání, účtování a využívání evropských fondů. Všechny příjmy i výdaje se musí účtovat. Aktiva a pasiva jsou zaznamenávána v účetních závěrkách a Komise spravuje jeden všeobecný a řadu dílčích účtů. Kontroly provádějí interní i externí auditoři (Evropský účetní dvůr). Generální ředitelé předkládají každoročně zprávy, které shrnují práci jejich oddělení a komentují využití zdrojů, které jim byly poskytnuty. Tyto výroční zprávy o činnosti jsou předkládány členům Komise a jejich závěry jsou rovněž tlumočeny rozpočtovému orgánu, tj. Evropskému parlamentu a Radě EU, a to vždy do 15. června následujícího rozpočtového roku. Komise se z čerpání rozpočtu EU zodpovídá Evropskému parlamentu.

Společné politiky Společné politiky se vyznačují společným řízením vývoje. Jsou klíčové pro běžný hospodářský vývoj a samozřejmě pro rozvoj integrace. Jedná se o (1 stránky 143–144): 

zahraničně obchodní politiku, jež je důležitá pro vzájemnou liberalizaci obchodu.



společnou zemědělskou politiku, která vznikla především ze strategických důvodů. Pro potřebu zajistit potravinovou soběstačnost a také sociálně stabilizovat obyvatele venkova.



společnou dopravní politiku, která slouží k liberalizaci dopravních služeb.

15

2.3 Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika (SZP) pochází z prvních dnů evropské integrace, kdy se členské státy zavázaly k restrukturalizaci a zvýšení produkce potravin, která byla poškozená v důsledku druhé světové války. Patří mezi nejvýraznější důsledky evropské integrace a je také nejznámější a nejdiskutovanější aktivitou Evropské unie. Zahrnuje dvě části, jejichž vývoj je od počátku odlišný: 

společná zemědělská politika – zahrnuje společný trh a jeho regulaci, pravidla soutěže, řízení zemědělského sektoru



společná rybolovná politika – ta se v 70. letech postupně odpojila

Hlavním důvodem vzniku společné zemědělské politiky bylo úsilí o dosažení soběstačnosti v zemědělské produkci. Zemědělství je sektorem, v němž se vyrábí zboží a suroviny primárního charakteru s nízkou cenovou elasticitou poptávky. To byl argument, na který slyšely všechny členské státy. A také, že ve všech členských státech převažuje velikost farmy typu rodinných farem, pak jejich ochrana před masokombináty, mlékárnami, mlýny a cukrovary byla žádoucí, nutná. Dnes SZP hraje v Evropské unii stále klíčovou roli, nejen z toho důvodu, že zemědělská půda a lesy představují více než 90 % půdy v EU, ale také proto, že se stala základním mechanismem pro boj s novými výzvami v oblasti kvality potravin, ochrany životního prostředí a obchodu. Reforma z roku 2003 byla klíčovým momentem v rozvoji SZP, kdy politiku upravila tak, aby splňovala nové požadavky zemědělců, spotřebitelů a planety. Tento přístup i nadále tvoří základ budoucího rozvoje společné zemědělské politiky rozšířené Unie působící na světové scéně politiky. Společná zemědělská politika EU slouží mnoha účelům: Nejen, že pomáhá zemědělcům produkovat potraviny, ale také chrání životní prostředí, zlepšuje životní podmínky zvířat a udržuje životaschopnost venkova.

16

Cíle společné zemědělské politiky (1 str. 147): 1. zvýšit efektivnost zemědělství na základě optimalizace využití výrobních faktorů 2. zajištění životní úrovně zemědělcům 3. cenová stabilizace agrárních trhů (předcházet výkyvům cen) 4. zaručit soběstačnost, nezávislost zemí EU, pravidelnost v zásobování čili stabilizace nabídky 5. zajištění přiměřené ceny pro spotřebitele

Prioritou je kvalita, nikoli pouze množství. Zaměření zemědělské politiky EU se spolu s měnícími se podmínkami v průběhu let posunulo. Jejími současnými prioritami je (3): 

Umožnit zemědělcům produkovat dostatečné množství bezpečných a vysoce kvalitních potravin (obilovin, masa, mléčných výrobků, ovoce, zeleniny,

vína,

ad.).

Pro

evropské

spotřebitele,

přispívat

do

diverzifikovaného hospodářství venkovských oblastí a pečovat o životní prostředí a hospodářská zvířata podle nejvyšších standardů. 

Podporovat informovaná rozhodnutí spotřebitelů o tom, jaké potraviny budou nakupovat – prostřednictvím dobrovolných evropských programů označení kvality. Takové označení (zeměpisného původu, použití tradičních složek či metod včetně ekologických) také pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů na světových trzích.



Podporovat inovace v zemědělství a v potravinářském průmyslu (s pomocí výzkumných projektů EU) zaměřené na zvýšení produktivity a snížení dopadů na životní prostředí, např. využíváním vedlejších a odpadních produktů k výrobě energie.



Podporovat spravedlivé obchodní vztahy s rozvojovými zeměmi — konkrétně snižováním vývozních dotací, což rozvojovým zemím usnadňuje odbyt jejich produktů. 17

Budoucnost zemědělské politiky EU? Do roku 2050 bude například nutné zdvojnásobit světovou produkci potravin, aby se zohlednil nárůst světové populace a uspokojila zvýšená poptávka po mase ze strany movitějších spotřebitelů. Zároveň s tím bude třeba řešit dopady změny klimatu (ztrátu biologické rozmanitosti a zhoršující se kvalitu vody a půdy). V tomto kontextu a v reakci na přání evropských občanů se zaměření zemědělské politiky EU od roku 2013 přesouvá více na (3): 

udržitelnost zemědělské praxe



inovace, výzkum a šíření poznatků



spravedlivější systém podpory pro evropské zemědělce.

Společná zemědělská politika se v následujícím období má zaměřovat především na zvyšování kvality potravin, zajištění bezpečnosti potravin, zajištění dobrých životních podmínek venkovské společnosti, zajištění zachování zdravého životního prostředí pro další generace, zajištění lepšího zdraví a lepších životních podmínek zvířat, a to vše s co nejnižšími náklady.

18

2.4 Rozvoj venkova 2.4.1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Z tohoto strukturálního fondu jsou realizovány cíle Rozvoje venkova. Řídí se strategickými cíli dané Evropskou unií. Zkráceně je označován EAFRD = Europen Agricultural fund for Rural Development nebo EZFRV = evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Účelem je podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Evropské unie v období 2007–2013. Cílem evropské politiky soudržnosti je reagovat na problémy vyplývající z hospodářských, sociálních a územních rozdílů, na zrychlování hospodářské restrukturalizace a na stárnutí obyvatelstva. Každý členský stát vypracuje národní strategický plán v souladu se strategickými směry, které byly přijaty Společenstvím. Následně, než představí svůj plán rozvoje venkova, každý členský stát předloží svůj národní strategický plán Komisi. Národní strategický plán se vztahuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 a zahrnuje (4 stránky 130–134): 

hodnocení hospodářské a sociální situace, stavu životního prostředí a potenciálu pro rozvoj



strategii přijatou pro společnou akci Společenství a členského státu v souladu se strategickými směry Společenství



tematické a územní priority



seznam programů pro rozvoj venkova, kterými se provádí národní strategický plán, a orientační částku přidělenou z EZFRV pro každý program



prostředky k zajištění koordinace s ostatními nástroji společné zemědělské politiky, EFRR, ESF, Fondem soudržnosti, Evropským rybářským fondem a Evropskou investiční bankou



popis opatření a uvedení částky vyčleněné pro vytvoření vnitrostátní sítě v oblasti venkova, která sdružuje organizace a správní orgány působící v oblasti rozvoje venkova

Částku podpory Společenství pro rozvoj venkova, její roční rozdělení a minimální částku, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního 19

cíle, stanoví Rada, a to na návrh Komise kvalifikovanou většinou v souladu s finančním výhledem na období 2007–2013 a interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu. Členské státy rovněž pro účely plánování zohledňují částky vyplývající z jeho úpravy. Komise navíc dbá na to, aby celkové roční příděly z EZFRV a jiných fondů Společenství, jako jsou Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti, splňovaly jisté hospodářské parametry. Politika a programy rozvoje venkova jsou hodnoceny ex ante, v polovině období a ex post; tato hodnocení slouží k posílení kvality, účinnosti a efektivity provádění programů rozvoje venkova. Cílem těchto hodnocení je vyvodit závěry pro politiku rozvoje venkova tím, že určí faktory, které přispěly k úspěšnému či neúspěšnému provádění programů, socioekonomické dopady a dopady na priority Společenství. Pro využívání finančních prostředků z EAFRD je stanoven maximální možný příspěvek pro každou z os. Počítá se na základě způsobilých výdajů. Významnou roli zde hraje i bankovní systém. Banky poskytují finanční služby malým a středním podnikům na venkově a tím podporují podnikání na venkově.

2.4.2 Rozvoj venkova Program rozvoje venkova (PRV) vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. PRV přispěje k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umožní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách.

Program

bude

také

podporovat

rozšiřování

a

diverzifikaci

ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Venkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a jsou domovem více než 56 % jejích obyvatel, což z rozvoje venkova činí politiku 20

prvořadého významu. Zemědělství a lesnictví mají stále zásadní význam pro využívání půdy a správu přírodních zdrojů ve venkovských oblastech EU a jako platforma pro ekonomickou diverzifikaci venkova. Posílení evropské politiky rozvoje venkova je proto jednou z hlavních priorit EU. Předmětem politiky EU v oblasti rozvoje venkova je řešení problémů venkova a využívání jeho potenciálu. Průměrný příjem na obyvatele je ve venkovských oblastech nižší než ve městech, ubývá zde kvalifikovaných pracovních sil a vývoj v odvětví služeb zaostává. Péče o venkovské prostředí je navíc často spojena s finančními náklady. Na druhou stranu má evropský venkov určitě co nabídnout. Poskytuje nám nezbytné suroviny a zřejmá je i hodnota venkova jakožto krásného prostředí k odpočinku a rekreaci (pokud se o toto prostředí staráme). Venkovská příroda je našimi plícemi, a proto se i zde odehrává boj proti změně klimatu. Mnoho lidí přitahuje představa bydlení nebo práce na venkově, za předpokladu, že mají k dispozici odpovídající služby a infrastrukturu.

2.4.3 Struktura politiky rozvoje venkova Na období 2007–2013 je tato politika rozdělena do třech částí na tzv. tematické osy (4 str. 137): 

zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví



zlepšování životního prostředí a krajiny



zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti

Pro klasifikaci venkovských regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 člení na tři typy (3): 

převážně venkovské regiony – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích (pro tento účel definované jako obce s méně než 150 obyvateli na 1 km2),



významně venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, 21



převážně městské regiony – ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel.

Významně a převážně venkovské regiony v ČR představují 9 050 006 obyvatel, tj. 88,6 % obyvatel ČR a 78 370 km2, tj. 99,4 % území ČR. Statistickou hranicí, běžně používanou v ČR pro vymezení venkovských obcí, je 2 000 obyvatel. Obce s nižším počtem obyvatel než 2 000 jsou v našich podmínkách považovány za venkovské. Existují však i typické vesnice, které mají obyvatel více a podle tohoto kritéria se mezi venkovské obce nezařazují, ačkoliv městy ještě nejsou (nejvíce na jižní Moravě a na Ostravsku). K 1. 1. 2005 existuje 166 „neměstských“ obcí s 2 000 a více obyvateli, v tom 2 „neměstské“ obce s více než 5 000 obyvateli. Obcí, které vymezujeme jako venkovské, je tedy 5 612, a to je 89,82 % ze všech obcí. Tyto obce spravují území, které tvoří 73,6 % plochy státu. Žije v nich však pouze čtvrtina (26,3 %) obyvatel, což je 2 690 tis. osob k 1. 1. 2005 (5). Pro vaši představu je v přílohách mapa se strukturou obyvatel v ČR. Zatímco v příměstských prostorech probíhá přirozený proces přesunu bydlení a ekonomických činností z měst do okolních venkovských obcí, na který by mělo navázat dovybavení těchto obcí infrastrukturou, v mezilehlých a odlehlých oblastech je nutné použít celou strukturu nástrojů pro zvýšení diverzifikace činností i zlepšení kvality života, atraktivity pro trvalé bydlení a podnikání. Hlavním cílem ve venkovském prostoru je vytvořit nová a stabilizovat existující pracovní místa rozvojem podnikání, a tím přispět ke zvýšení ekonomické stability. Česká republika má 4 264 tis. ha zemědělské půdy (3 515 tis. ha dle evidence registru půdních bloků (LPIS), září 2005), zaujímající přibližně polovinu (54 %) celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele připadá 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což je přibližně evropský průměr. Více než třetinu půdního fondu ČR tvoří lesní pozemky (5).

22

54% zemědělská půda 34% lesní pozemky 9% ostatní plochy 2% vodní plochy 2% zastavělé plochy

Obrázek 1: Členění zemědělské půdy v ČR (zdroj : Statistická ročenka půdního fondu, ČÚZK Praha 2006; údaje k 31.12.2005)

Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, oproti tomu výměra lesní půdy vzrostla o 16 tis. ha. Výměra orné půdy v posledních deseti letech trvale klesá, naopak o 71 tis. ha se zvýšila výměra pozemků, evidovaných v katastru nemovitostí, jako trvalé travní porosty. Polovina zemědělského půdního fondu se nachází v méně příznivých oblastech (LFA). Většina zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Ve vlastnictví státu je 599,7 tis. ha zemědělské půdy (k 31. 12. 2004), kterou pronajímá Pozemkový fond ČR.

2.4.4 Současná situace zemědělství v ČR Z porovnání produktivity práce v rámci EU vyplývá velký rozdíl mezi starými a novými státy i značně nízká úroveň v České republice, třebaže je mezi novými členskými státy nejvyšší. Podobná situace je v potravinářském průmyslu, který rovněž vyžaduje zvýšení produktivity práce. Technicko-materiální zabezpečení zemědělské výroby zaostává, zejména u techniky a technologií pro plnění nastavených norem především ve spojitosti se zajištěním pohody zvířat, eliminace negativních dopadů zemědělské výroby na přírodu a vytvoření atraktivnějšího prostředí pro život na venkově. Podrobnější analýza stavu techniky je uvedena v kapitole 2.3.6. příloh NSP.

23

Vzdělanostní úroveň pracovníků v zemědělství, i přes její pozvolné zlepšování, je stále výrazně nižší než v ostatních odvětvích národního hospodářství. Pomalé tempo obnovy zemědělské techniky je v kombinaci s nízkou produktivitou práce a nízkou vzdělanostní úrovní pracovníků v zemědělství patrně nejvýznamnější bariérou konkurenceschopnosti českého zemědělství. Pokud jde o poradenství v zemědělství, poradenské služby poskytují privátní poradci, kteří jsou vedeni v registru poradců Ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství delegovalo část svých pravomocí při zajišťování chodu poradenského systému na Ústav zemědělských a potravinářských činností, který zodpovídá za přípravu, zpracování a zavádění metodik poradenské práce a za přípravu a akreditace poradců. Rozsah a obsah poradenských služeb vychází z NR 1782/2003 a 1698/2005 a na stanovení specifických podmínek jejich implementace se podílí Národní rada poradenství pro zemědělství a venkovský prostor, složená ze zástupců odborných útvarů Ministerstva zemědělství, nevládních organizací, výzkumných ústavů a škol. Jednotlivé prvky zemědělského poradenského systému, jejich úloha a postavení jsou stanoveny Koncepcí zemědělského poradenství MZe na roky 2004–2010, č.j. 2160/2004-3020 z 5.2.2004. V koncepci je také zakotveno šíření informací o zemědělském poradenském systému, používaných standardech a metodikách prostřednictvím Krajských informačních středisek. Vstupem ČR do EU pokračuje trend spotřebitelské poptávky po sortimentu potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou a kvalitou ve vyšších cenových relacích. Proto je důležitým faktorem zvyšování kvality v této oblasti, podpora výzkumu, inovací a nových technologií, získávání značek kvality, zajištění právní ochrany výrobků, certifikace biopotravin, propagace výrobků a systematické vzdělávání pracovníků všech úrovní. V agrárním exportu se dlouhodobě uplatňují především komodity mléko, živá zvířata, obilí a cukr, jejichž vývoz však není pro ČR perspektivní z důvodu nízkého stupně finalizace těchto komodit a „nárazovitosti“ jejich vývozu. Kromě těchto komodit mají na českém agrárním vývozu významný podíl pivo, slad, chmel, cukrovinky, mléčné výrobky, vejce a med, pekařské výrobky a potravinářské přípravky.

24

V dřevozpracujícím průmyslu docházelo po řadu let k poklesu poptávky po surovém dříví a tím i jeho cen. V roce 2005 došlo v důsledku řady investic do nových dřevozpracujících provozů k obratu v tomto nepříznivém trendu, který se projevil zvýšenou poptávkou zejména po jehličnaté kulatině a vláknině a zvýšením tržeb za dříví. Dochází ke zvýšení dynamiky růstu nejen u produkčních ukazatelů, ale rovněž u produktivity práce. Vlastní lesní hospodářství se svým podílem 0,6 % na HDP představuje základ pro tvorbu 5–6 % HDP v navazujících oborech.

2.4.5 Obecně o venkově Problémem venkova již není jen zachování zemědělství, ale stabilizace obyvatelstva na venkově. Podíl pracovníků v zemědělském sektoru není dostatečně stabilizujícím faktorem venkovského osídlení. Je nutná změna hospodářské struktury venkova a vytvoření atraktivního prostředí pro bydlení a podnikání, včetně podmínek pro malé podnikatele, tj. podpořit tvorbu nových pracovních míst diverzifikací činností mimo zemědělství a zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech. Bariérou pro zakládání malých podniků na venkově zůstává obava z podnikatelského rizika a nedostatek vstupního kapitálu. Struktura ekonomických aktivit ve venkovských oblastech je mnohem chudší než celostátní průměr. Jinou ziskovou činnost než zemědělství vykazuje jen 18,8 % zemědělců. Markantní je to zejména u tržních služeb, včetně poradenství pro podnikání. Tyto činnosti se soustřeďují ve městech a celostátní průměry výrazně zvyšuje Praha. V České republice doposud není plně rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardům Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací, informační) mají nízkou úroveň. Venkov v České republice má vysoký potenciál přírodního i kulturního dědictví. Na mnoha místech je tento potenciál nedoceněný a nevyužitý. Připravenost vesnic pro novou výstavbu je malá. Některé vesnice mají neupravená veřejná prostranství s 25

nízkým zastoupením veřejné zeleně, jiné obsahují neorganické budovy, nebo stavby, které ztratily svůj účel. Z hlediska vybavenosti venkovských obcí občanskou a technickou infrastrukturou disponuje většina venkovských obcí (cca 62 %) základní občanskou vybaveností. Vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou se kontinuálně zlepšuje, avšak zdaleka nedosahuje dostatečné úrovně. Rozvody veřejné vodovodní sítě byly v roce 2004 ve více než 80 % obcí (63,7 % ve velikostní kategorii do 199 obyvatel). Podíl obcí s kanalizační sítí zakončenou čistírnou odpadních vod se zvýšil na 26,1 % (v nejmenších obcích na 7,7 %). Stav místních komunikací je velmi nepříznivý. Zhoršená dopravní dostupnost ve spojení s nedostatečnou vybaveností omezuje další rozvoj bydlení a podnikání v odlehlých obcích. Česká republika je dobře pokryta vysokorychlostním internetem (90 % území v roce 2005), nicméně připojení k němu na venkově využívá jen 3,8 % z celkové populace. Zatím minimální počet sídel disponuje energiemi založenými na obnovitelných zdrojích. Zaměření budování technické infrastruktury směrem k obnovitelným zdrojům energie, ale i stavebních materiálů apod., je jedním ze strategických cílů rozvoje venkova v dalším desetiletí. Financování venkova je realizováno v rámci strukturální politiky EU. Smyslem tohoto financování není udržování úrovně, finanční prostředky jsou vynakládány, aby splnily účel, aby byla zajištěna efektivnost vynaložených nákladů.

2.4.6 Program Rozvoj venkova Program

rozvoje

venkova

je

evropským

zdrojem

finančních

prostředků

kofinancovaných částečně ČR. Podpory jsou svým charakterem buď investiční (zejména osa I, III a IV) nebo plošné (osa II s výjimkou řešení lesních kalamit a podpory funkcí lesa). Plošné podpory jsou podávány formou tzv. jednotné žádosti každoročně do 15. 5. V rámci investičních podpor jsou vyhlašovány výzvy na příjem projektů. Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 26

15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Opatření Programu rozvoje venkova přispějí k naplňování cílů Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech (3): 

Společnost založená na znalostech



Vnitřní trh a podnikatelské prostředí



Trh práce



Udržitelný rozvoj

Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispěje k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umožní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program bude také podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program rozvoje venkova České republiky (dále jen PRV) je nástrojem pro získání podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). PRV na roky 2007 až 2013 byl schválen 23. května 2007 Výborem pro rozvoj venkova Evropské Komise a již v květnu toho roku byl zahájen příjem žádostí o dotaci pro některá opatření osy II následovaný příjmem žádostí v červenci pro vybraná opatření osy I a III. Řídícím orgánem PRV je Ministerstvo zemědělství ČR. Zprostředkujícím subjektem PRV je Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Základní struktura Programu má čtyři osy a jejich zaměření je následující (5), (6), (4 stránky 137–139):

27

Osa I je zaměřena na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Jde o opatření zaměřených do různých oblastí: 1. na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu. Přesněji zaměřena na: 

podporu informačních akcí a odborného vzdělávání



nástup mladých zemědělců (osob mladších 40 let zahajujících poprvé činnost jako vedoucí zemědělského hospodářství) a strukturální úpravy jejich hospodářství



předčasný odchod do důchodu u zemědělců, kteří se rozhodnou ukončit činnost za účelem převodu zemědělského hospodářství na jiné zemědělce, a u zemědělských pracovníků, kteří se rozhodnou zcela ukončit veškerou zemědělskou činnost. Příjemci musí mimo jiné dosahovat věku nejméně 55 let, ale nesmí ještě být ve věku odchodu do důchodu, který je běžný v dotyčném členském státě.

2. opatření zaměřených na restrukturalizaci a rozvoj fyzického potenciálu 

modernizace zemědělských a lesnických hospodářství a zlepšování jejich hospodářského fungování zaváděním mimo jiné nových technologií



přidávání hodnoty primárním zemědělským a lesnickým produktům. Jedná se o podporu investic zaměřených na posílení efektivity odvětví zpracování primárních produktů a jejich uvádění na trh a zároveň o zjednodušení podmínek způsobilosti pro podporu investic vzhledem ke stávajícím platným podmínkám



zdokonalení

a

rozvoj

infrastruktury

související

s

rozvojem

a

přizpůsobováním zemědělství a lesnictví 

obnova

potenciálu

zemědělské

produkce

poškozeného

přírodními

katastrofami a zavádění vhodných preventivních akcí 3. opatření zaměřená na zlepšení kvality zemědělské produkce a produktů 

pomoc zemědělcům přizpůsobit se náročným normám stanoveným právními předpisy Společenství částečným pokrytím dodatečných nákladů či ušlých příjmů v důsledku těchto nových závazků



podpora zemědělců, kteří se účastní programů jakosti potravin

28



podpora seskupení producentů pro informační a propagační akce týkající se produktů v rámci programů jakosti potravin

4. pro nové členské státy se zároveň počítá s přechodnými opatřeními ohledně 

podpory pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství * procházející restrukturalizací



podpory na zřizování seskupení producentů



podpory pro zemědělská hospodářství procházející restrukturalizací, včetně diverzifikace ve prospěch nezemědělských činností

Osa II má společný cíl zvýšit biologickou rozmanitost, chránit vodu a půdu a zmírnit klimatické změny. Pokud jde o úpravu krajiny, podpora musí přispívat k udržitelnému rozvoji a zároveň stimulovat zejména zemědělce a lesníky, aby svou půdu využívali metodami slučitelnými s potřebou ochrany krajiny a přírodního prostředí a s potřebou ochrany a zlepšování přírodních zdrojů. Mezi klíčové otázky, které je třeba řešit, patří biologická rozmanitost, správa lokalit Natura 2000, ochrana vody a půdy a zmírnění změn klimatu. V tomto rámci nařízení počítá zejména s platbami za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v jiných znevýhodněných oblastech (stanoví je členské státy na základě společných objektivních kritérií) nebo platbami agroenvironmentálními či lesnicko-environmentálními, které se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem. Pomoc zahrnuje rovněž podporu nevýnosných investic spojených s plněním agroenvironmentálních či lesnicko-environmentálních závazků a s dosažením jiných agroenvironmentálních cílů, jakož i opatření zaměřená na zkvalitnění lesních zdrojů v rámci environmentálního cíle (pomoc při prvním zalesňování půdy, zavádění zemědělskolesnických systémů či obnově lesního potenciálu a prevenci přírodních katastrof). Každý příjemce pomoci na zlepšování životního prostředí a venkovské krajiny je povinen dodržovat v rámci celého hospodářství právní požadavky na řízení (v oblastech zdraví, životního prostředí a životních podmínek zvířat) a dobré zemědělské podmínky a podmínky životního prostředí podle nařízení o jednotné platbě.

29

Osa III směřuje ke zkvalitnění života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. S cílem diverzifikovat hospodářství venkova nařízení počítá s opatřeními týkajícími se: 

diverzifikace činností nezemědělské povahy, podpory zakládání a rozvoje mikropodniků, podpory cestovního ruchu, jakož i ochrany, zhodnocení a správy přírodního dědictví přispívajícího k udržitelnému hospodářskému rozvoji;



zlepšování kvality života ve venkovských oblastech především obnovou a rozvojem vesnic, ochranou a rozvojem dědictví venkova;



odborného vzdělávání hospodářských aktérů ve výše uvedených oblastech;



získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategie místního rozvoje.

Osa IV má napomoci místním obyvatelům venkovských mikroregionů principem „zdola-nahoru“ vypracovat vlastní strategii rozvoje území, ve kterém žijí a podpořit projekty pro jeho rozvoj – metodu LEADER. Pomoc udělovaná v rámci osy LEADER se týká: 

provádění strategií místního rozvoje prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, zvaných „místní akční skupiny“. Strategie aplikované na jasně vymezená venkovská území musí dosáhnout cílů nejméně jednoho ze tří předchozích os



místní akční skupiny mají zároveň možnost realizovat projekty v oblasti meziteritoriální či nadnárodní spolupráce.

30

3. Praktická část Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na dotační program zaměřený na podporu mladých zemědělců. V předchozí části jsem se věnovala teoretické stránce Evropské unie a dotačnímu programu Rozvoj venkova pro období 2007–2013. Nyní vás seznámím s dotačním programem Mladý zemědělec. Provedu vás sledem úkonů, které je potřeba učinit pro získání dotace na konkrétním subjektu.

3.1 Popis dotačního programu: Osa 1.3.2 - Zahájení činnosti mladých zemědělců Dotace je zaměřena na investice v zemědělské výrobě. Je určena mladým začínajícím zemědělským podnikatelům. Toto dotační opatření je spojeno se strategickým cílem zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství. Zaměřuje se na podporu rozvoje dynamického podnikání u zemědělců v nižší věkové kategorii a tím bude příznivě ovlivňovat věkovou strukturu zemědělců. Bude tak působit proti odchodu mladých pracovníků ze zemědělství a zlepšovat procento zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004–2013), respektuje cíle Lisabonské strategie a Národního lisabonského programu 2005–2008 (Národní program reforem ČR).

3.1.1 Charakteristika dotace Podpora je zaměřena na stimulaci zahájení podnikání mladých zemědělců. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let. Podpora se poskytuje na základě podnikatelského záměru, jehož posouzení provádí akreditovaná platební agentura–SZIF. Dotace je vyplácena formou taxativní částky. Jedná se o vyplacení první splátky: max. 500 000 Kč po posouzení podnikatelského plánu a podpisu Dohody. Na níž navazuje druhá splátka, ta však dosahuje dopočtu do požadované výše částky, což je maximálně do výše 40 000 €. Druhá splátka bude vyplacena po uzavření účetního roku, ve kterém byla předložena Žádost o dotaci, a po předložení Žádosti o proplacení (závěrečném zúčtování), nejpozději však 24 měsíců od podpisu Dohody. Jak již bylo řečeno, jedná

31

se o částku 40 000 € a je složená z příspěvku EU 75% a z příspěvku ČR 25% veřejných výdajů.

Výdaje, na které může být poskytnuta dotace (6) 

investice v rámci rostlinné výroby včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků,



investice v rámci živočišné výroby zahrnující chov hospodářských zvířat definovaných zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (s výjimkou ryb a jiných vodních živočichů)za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní,



investice v rámci produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v předchozím odstavci,



investice v rámci výroby osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin,



investice v rámci úpravy a zpracování vlastní produkce zemědělské výroby,



stroje pro zemědělskou výrobu,



nákup pozemku za podmínky, že: –

se jedná o zemědělskou půdu,

–

se jedná o nezastavěný pozemek,

–

částka výdajů, na které může být poskytnuta dotace je způsobilá od zaregistrování žádosti o dotaci a vyplývá ze znaleckého posudku, který 32

žadatel předkládá jako povinnou přílohu při žádosti o proplacení (pokud při podání žádosti o proplacení budou doloženy účetní/daňové doklady a kupní smlouvy na nižší částku než je částka uvedena ve znaleckém posudku, bude proplacena, nižší částka), –

dotaci nelze využít na nákup spoluvlastnických podílů vyjma případů, kdy se takto nakoupená nemovitost stane po uskutečnění tohoto nákupu výlučným vlastnictvím žadatele,



nákup stavby za podmínky, že: –

se jedná o nákup již postavené budovy a pozemku, na němž budova stojí, nebo se jedná o nákup již postavené budovy/stavby na pozemku ve vlastnictví žadatele/příjemce dotace,

–

existuje přímá vazba mezi nákupem nemovitosti a předmětem projektu a je popsána ve formuláři žádosti o dotaci a musí souviset se zemědělskou činností, dotaci nelze využít na nákup spoluvlastnických podílů, vyjma případů, kdy se takto nakoupená nemovitost stane po uskutečnění tohoto nákupu výlučným vlastnictvím žadatele,

–

částka výdajů, na které může být poskytnuta dotace je způsobilá od zaregistrování žádosti o dotaci a vyplývá ze znaleckého posudku, který žadatel předkládá jako povinnou přílohu při žádosti o proplacení (pokud při podání žádosti o proplacení budou doloženy účetní/daňové doklady a kupní smlouvy na nižší částku než je částka uvedena ve znaleckém posudku, bude proplacena, nižší částka),

–

DPH za podmínky, že jde o neplátce DPH.

3.1.2 Příjemce dotace ve znění zákona 252/ 1997 Sb. o zemědělství Následující text v této kapitole byl použit z knihy od Ministerstva zemědělství: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu Rozvoje venkova ČR; Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců (7) 33

Příjemcem dotace je zemědělský podnikatel, (tzn. fyzická nebo právnická osoba), který podniká (bude podnikat) v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, který nedosáhl věku 40 let a zahajuje zemědělskou činnost poprvé. Příjemcem dotace je: - fyzická osoba, která splňuje všechny následující podmínky: 

dosáhla ke dni zaregistrování Žádosti o dotaci věku 18 let



nedosáhla ke dni zaregistrování Žádosti o dotaci věku 40 let



dosáhla minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne



-

zahajuje činnost poprvé.

právnická osoba, která splňuje všechny následující podmínky: 

je řízena mladým začínajícím zemědělcem (popř. zemědělci), který splňuje definici příjemce dotace fyzické osoby je uvedeno v pravidlech o poskytnutí dotace



mladý začínající zemědělec (popř. zemědělci) řídí, tj. plní funkce statutárního orgánu, a zároveň se podílí na základním jmění z více než 50%, a to minimálně po dobu lhůty vázanosti na účel realizace podnikatelského plánu.

Zahájením zemědělské činnosti poprvé se u fyzické osoby rozumí 

žadatel není a v minulosti nebyl evidován jako zemědělský podnikatel nebo samostatně hospodařící rolník (musí být evidován jako zemědělský podnikatel nejpozději při podpisu Dohody o poskytnutí dotace),



žadatel je evidován jako zemědělský podnikatel a datum zahájení není starší 16 měsíců od data registrace Žádosti o dotaci (datum zahájení zemědělské výroby je uvedeno v Osvědčení o zápisu do evidence 34

zemědělského podnikatele. Pokud není uvedeno, považuje se za zahájení datum vystavení Osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele). Žadatelem/příjemcem dotace nemůže být: 

sdružení vzniklé podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů



subjekt, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání (viz Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)



zahraniční fyzická osoba, která nemá trvalé bydliště na území ČR, ani zahraniční právnická osoba, která nemá sídlo



na území ČR



obec, svazek obcí, subjekt založený s účastí obce



státní podnik

3.1.3 Cíle opatření Podpora mladých zemědělců a strukturálních změn. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti.

3.1.4 Hodnocení a monitoring Za monitoring Programu rozvoje venkova zodpovídá v souladu s čl. 75 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 řídící orgán Programu rozvoje venkova. Monitorovací systém PRV umožňuje sledování realizace PRV, na úrovni projektu je propojen s informačním systémem Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí, který umožňuje kontinuální sledování finančních toků. Řídící orgán zodpovídá za pořizování a aktualizaci dat do monitorovacího systému. Do tří měsíců po schválení Programu a po odsouhlasení příspěvku z fondu EZFRV byl ustaven Monitorovací výbor, jehož úkolem je projednávat a schvalovat kritéria pro výběr projektů. 35

Cílem hodnocení je zvýšit kvalitu, účinnost a efektivitu provádění Programu pro rozvoj venkova. Hodnotí se účinek Programu z hlediska strategických směrů Společenství podle článku 9 a problémy rozvoje venkova charakteristické pro dotyčné členské státy a regiony, přičemž se přihlíží k požadavkům udržitelného rozvoje a k vlivu na životní prostředí, jakož i k plnění požadavků příslušných právních předpisů Společenství.

36

3.2 Analýza dotačního programu ZAHÁJENÍ ČINNOSTI MLADÝCH ZEMĚDĚLCŮ v rámci celé ČR v období 2007–2013 3.2.1 Vyhodnocení úspěšnosti projektů za celé období Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) mi poskytl data pro vyhodnocení dotačního programu Zahájení činnosti mladých zemědělců, osa I.3.2. Po jejich získání jsem graficky zanalyzovala úspěšnost podaných projektů. V první fázi jsem porovnala podané žádosti a úspěšně přijaté projekty a k nim podepsané dohody za celkové období 2007–2013.

Obrázek 2: Celkový stav žádostí (vlastní tvorba, použitá data od SZIF)

Schválení projektu záviselo na: 

výši preferenčních bodů



časovém horizontu, čím dřív jste žádost odevzdali na daném úřadě v daném termínu, tím byla vyšší šance, že se dostanete do pořadníku



podnikatelském plánu



investičním plánu



zdali čerpáte peníze z dotačních programů poprvé nebo jste již zaregistrovaným žadatelem

37

3.2.2 Vyhodnocení úspěšnosti za celkové období 2007–2013 dle místa podání SZIF schvaloval žádosti na jednotlivých místech. Vyhodnotila jsem tedy i podané žádosti v daných místech za celkové období.

Obrázek 3: Vyhodnocení úspěšnosti žádostí dle místa podání

38

3.2.3 Vyhodnocení úspěšnosti v jednotlivých rocích Konečné zanalyzování dotačního programu v jednotlivých letech.

Porovnání úspěšnosti projektů 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zaregistrované žádosti

430

590

691

889

731

276

Schválené žádosti

204

302

399

289

189

141

Podepsané dohody

182

269

360

271

178

132

Obrázek 4: Vyhodnocení úspěšnosti žádostí v jednotlivých letech (vlastní tvorba, použitá data od SZIF)

Z výše uvedeného grafu je čitelné, že počet schválených žádostí vůči podaným žádostí je razantně nižší a to o více jak 50%. V roce 2007 bylo podáno znatelně méně žádostí než v letech budoucích. Šlo o první rok. Veřejnost nebyla o této dotaci úplně informována. Následující roky znatelně vzrostl počet žádostí. Ovšem Ministerstvo zemědělství pustilo do oběhu předem danou částku a tu nelze navyšovat. Proto počet schválených žádostí byl podstatně nižší než žádosti podané. Nejvíce podaných žádostí bylo v letech 2010 a 2011. Veřejnosti byl tento dotační program již znám a starší zemědělci již přemýšleli o odchodu do důchodu a převodu svých farem. Jasně viděli úspěšnost mladých zemědělců na konkrétních subjektech a nebáli se tedy převést farmu. Navíc pokud splňovali věkovou podmínku, mohli vstoupit do předčasného důchodu financovaného z programu PGRLF, ale to je zas jiná otázka a o té se tady nebudu rozepisovat. Nejméně podaných žádostí bylo v roce 2012. Pravděpodobně proto, že finančních prostředků zbývalo již mnohem méně než v předešlých letech. A také proto, že 39

mnoho uchazečů o tuto dotaci žádalo již v předešlých letech, zaregistrovalo se tedy jako zemědělský podnikatel a tím pádem nemohl již o tuto dotaci žádat podruhé. V podmínkách pro získání je psáno, že žadatel nesmí podnikat déle než 16 měsíců před podáním žádosti. Další věcí, která mě zaujala, bylo, že počet žadatelů, kteří podepsali Dohodu o přidělené dotaci, bylo méně než počet schválených projektů. Naskýtá se tedy otázka, proč od podpisu dohody ustoupili? Pravděpodobně se rozmysleli, z důvodu upsání se k dohodě, že po dobu pěti let budete splňovat dané podmínky. Jako zisk, plnění podnikatelského plánu, ad.

40

3.3 Projekt konkrétního žadatele o dotaci Žadatel – Mladý zemědělec: Jarmila Vašková, 21.2.1987, Svratouch Zemědělec ukončující svoji živnost: František Vašek, 7.3.1941, Svratouch

3.3.1 Manuál pro realizaci projektu Před puštěním se do projektu by si měl každý žadatel projít desatero úkolů pro podání úspěšného projektu. Citace z http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/ (5) 1. Představa. Potenciální zájemce o dotaci by měl nejdříve mít alespoň základní představu o tom, jaký projekt by chtěl realizovat. V našem případě jde o převzetí farmy po Františku Vaškovi a případnou dotaci pro Mladého zemědělce v hodnotě 1.100.000 Kč použít na nákup zemědělské techniky, která je nevyhnutelná pro chod farmy. 2. Získání základních informací. Zájemce by měl nastudovat programový dokument, kde jsou v základní formě nastíněna jednotlivá opatření Programu, podmínky dotace, okruh možných příjemců, způsobilé výdaje, územní omezení, apod. 3. Konkrétní záměr. Pokud zájemce v programovém dokumentu nalezl požadovanou oblast podpory, měl by si podrobně a důkladně promyslet, jaký konkrétní záměr hodlá realizovat a do kterého opatření jeho záměr spadá. Pro našeho žadatele to byl dotační program Mladý zemědělec. 4. Získání podrobných informací. Pokud již má žadatel přesnější představu o svém záměru, měl by důkladně nastudovat Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova pro konkrétní opatření. Každé opatření má svá vlastní Pravidla, která se skládají z Obecných a Specifických podmínek – obě tyto části by měl potenciální žadatel velmi důkladně prostudovat. S programem Rozvoj venkova a dotačním programem Mladý zemědělec se Jarmila Vašková seznámila, projela si kritéria pro přijetí a udělení preferenčních bodů v předchozích letech, tedy již od r. 2007, a všimla si, že mnohé podmínky se opakují a ty jsou stěžejní, ty tedy dodrží a snad budou uvedeny i při podávání žádostí o dotaci pro rok 2011. Jarmila Vašková začala na projektu pracovat začátkem 41

roku 2010 a žádost podala v únoru 2011. V této fázi již měl mít žadatel jasnou představu, jak naloží s dotací. Měl by mít vypracovaný podnikatelský plán, v kterém bude počítat s dotací. Jak s ní naloží, jak je dotace pro žadatele a jeho podnikání strategická a samozřejmě výnosná. 5. Doplnění informací. Pokud je zájemci po přečtení Pravidel cokoli nejasné, může se obrátit na Ministerstvo zemědělství nebo na Státní zemědělský intervenční fond, kde mu budou poskytnuty doplňující informace. 6. Sledování výzvy o vyhlášení kola příjmu žádostí a příprava projektu – výzvy jsou vyhlašovány ministrem zemědělství a jsou zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva zemědělství v sekci Program rozvoje venkova na období 2007–2013. Současně by žadatel měl zahájit přípravu projektu tak, aby byl schopen k žádosti o dotaci předložit všechny povinné přílohy stanovené Pravidly pro příslušné opatření (zejména se jedná o stavební povolení, různá potvrzení, apod.). Pokud zatím nebyla Pravidla pro konkrétní opatření zveřejněna, může se žadatel inspirovat Pravidly pro jiná opatření, která již zveřejněna byla – základní podmínky jsou pro většinu opatření shodné. V našem případě se žadatel zaměřil na 5ha orné půdy v ekologickém režimu. Žadatel sehnal pozemky k pronajmutí a obhospodařuje je v souladu s ekologií – za což bylo 5 bodů v preferenčních kritériích pro získání dotace. Dále podala Jarmila Vašková daňové přiznání a zisk s prvovýroby činil 30% - dalších 10 bodů. V roce 2010 na jaře se registrovala jako zemědělec na SZIF, že obhospodařuje ornou půdu, a tak na podzim 2010 dostala dotaci – za toto bylo dalších 10 bodů. 7. Vyplnění žádosti o dotaci. Žadatel vyplní žádost na předepsaném formuláři a připraví všechny povinné přílohy. Žádosti se podávají na regionální odbory SZIF. V případě, že má žadatel jakýkoli problém s vyplněním žádosti, může se obrátit na příslušný regionální odbor SZIF, kde mu budou poskytnuty příslušné informace. V této fázi tzv. papírujete, vyplňujete formuláře, tabulky, samotnou žádost, děláte kopie dokumentů, které jsou potřeba. 8. Vyhlášení výzvy. Žadatel by měl opět velmi důkladně prostudovat nejnovější zveřejněnou verzi Pravidel, které mohly být aktualizovány a z internetových

42

stránek Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz) by si měl stáhnout formulář žádosti a další dokumenty související s podáním žádosti. 9. Podání žádosti o dotaci. Příjem žádostí probíhá v termínu stanoveném ve výzvě. V tomto termínu musí žadatel předložit žádost na příslušný regionální odbor SZIF. V případě, že žadatel splnil všechny náležitosti podání žádosti, je jeho žádost úspěšně zaregistrována. Před podáním žádosti si zkontrolujte, zdali k žádosti přikládáte vše. Nezapomeňte na Čestné prohlášení, za to ihned strhávají body. Poté probíhá administrativní kontrola žádosti. V případě zjištění nedostatků je žadatel vyzván k jejímu doplnění. Dále probíhá kontrola přijatelnosti a hodnocení projektů. V případě, že je projekt schválen ke spolufinancování a nejsou shledány nedostatky v přílohách předkládaných žadatelem při podpisu Dohody, je s žadatelem sepsána Dohoda, která znamená příslib dotace za podmínky, že žadatel neporuší stanovená Pravidla. V únoru 2011 byly vyhlášeny Podmínky a kritéria pro poskytnutí dotace. Termín odevzdání 17. 2. 2011–3. 3. 2011. Projekt musel být v tomto termínu zaslán elektronicky a stvrzen podpisem na příslušném místě – Jarmila Vašková podala žádost o dotaci v únoru 2011 v Hradci Králové. Výsledky byly vyhlášeny začátkem května 2011. Pro vysoký počet preferenčních bodů, byla dotace přidělena, nebyly zjištěny žádné nedostatky a hned záhy byla podepsána Dohoda o proplacení dotace. 10. Dotace. Dotace je z Programu rozvoje venkova ve většině opatření poskytována zpětně na základě předložené žádosti o proplacení a proplacených faktur – žadatel si musí projekt nejprve financovat sám.

43

3.3.2 Tabulka preferenčních kritérií Tabulka preferenčních kritérií, které byly vyvěšeny pro 12. Kolo příjmu žádostí v roce 2011 (citace: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu Rozvoje venkova ČR; Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců). Tato tabulka slouží k vyhodnocení žadatele a jeho současné situace v zemědělství. Jedná se o předem daná kritéria, na jejichž základě je pak podaná žádost vyhodnocena. Jde o nejdůležitější vyhodnocovací aparát, se kterým Státní zemědělský intervenční fond pracuje. Tabulka 1: Tabulka preferenčních kritérií (zdroj: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu Rozvoje venkova ČR; Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců)

Č.

Kritérium

B

A/N

1

Adresa trvalého pobytu žadatele a místo realizace investice pořizovaných z dotace se nacházejí ve stejném nebo sousedícím katastrálním území, a to minimálně od zaregistrování Žádosti o dotaci do termínu předložení Žádosti o proplacení. V případě mobilních investic se místem realizace investic pořizovaných z dotace rozumí sídlo firmy žadatele. Žadatel je zařazen do předchozího období nebo registrován jako ekologický podnikatel dle zákona č. 242/200 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, neprovozuje současně jinou zemědělskou výrobu a od podání Žádosti o dotaci hospodaří min. na 5 ha orné půdy (vedené v LPIS v přechodném období v ekologickém režimu) Předmětem projektu je výstavba a/nebo rekonstrukce stavby/staveb v hodnotě min. 500 tis. Kč výdajů, na které může být poskytnuta dotace, a zároveň nedošlo v souvislosti s projektem k vyjmutí parcel/pozemků dotčených stavbou ze zemědělského půdního fondu. Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, ve kterém bude místo realizace podnikatelského plánu Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, ve kterém je projekt realizován, je 7,6 - 9,0% Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, ve kterém je projekt realizován, je 9,1 – 11,2% Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, ve kterém je projekt realizován, je 11,3 a více

5

ANO

5

ANO

10

NE

2

3

4

4.1 4.2 4.3

44

1 2 3

ANO

5

5.1

Žadatel bude v rámci podnikatelského plánu bude od termínu podání Žádosti o dotaci do předložení Žádosti o proplacení pořizovat investice nad rámec 1.100.000 Kč poskytnutých prostřednictvím opatření I.3.2 zahájení činnosti mladých zemědělců, a to: Ve výši 300.000 Kč – 600.000 Kč

5

5.2

Ve výši 600.001 Kč – 900.000 Kč

10

5.3

Ve výši 900.001 Kč a výše

15

ANO

6.1

Žadatel byl v uplynulém účetním období příjemcem dotace 10 poskytované SZIF. Žadatel musel být registrován jako zemědělský podnikatel více než 4 měsíce před dnem zaregistrování Žádosti o dotaci. Žadatel za uplynulé účetní období předloží příjem ze 10 zemědělské prvovýroby min. ve výši 30%. Žadatel musel být registrován jako zemědělský podnikatel více než 4 měsíce před dnem zaregistrování Žádosti o dotaci. odeslání žádosti elektronicky – registrace na Portálu farmáře 10

ANO

6.2

6.3

ANO

ANO

Žadatel o dotaci v našem případě získal 57 bodů z celkově maximálního možného zisku 68 bodů.

45

3.3.3 Předmět dotace Farma, kterou jsem přebírala po otci, byla v dost zastaralém stavu. Otec mi předával základní stádo bez plemenné příslušnosti a za peníze. Dále měl v majetku 35 let starý traktor Zetor, který se každoročně při sklizních rozbil. Obraceč sena s malým záběrem, 3,2 m. A dvourotorovou sekačku o záběru 1,6 m, 20 let starou a ta už měla taky vše za sebou. Investice na nákup nové zemědělské techniky v případě převzetí byla nevyhnutelná. Dotace Mladý zemědělec do začátku podnikání byla jasná volba. Bez ní bych byla nucena vzít si bankovní úvěr, který bych byla schopna splácet, ale minimálně 15 let. V případě získání dotace, co chci vlastně za získané peníze koupit? Jedná se o částku 1.100.000 Kč. V první řadě je nutné za peníze koupit traktor a pak nějaké stroje, když to vyjde. Koupě traktoru je výhodná nejen pro zlepšení práce na farmě, ale traktorem lze vydělávat peníze i mimo farmu. Například dovozem materiálů, vyhrnováním sněhu, hlíny, zvedání nákladů ad. Což je další plus pro realizaci projektu. Následovala část poptávek a přicházejících nabídek. Dnešní trh nabízí širokou škálu strojů. Na trhu je mnoho prodejců, kteří se předhánějí a chtějí si vás získat. V první řadě jsem se musela rozhodnout, jaký traktor chci. Jelikož jsem převzala farmu o necelých 50 ha, je jasné, že nepotřebuji žádný gigant stroj, ale spolehlivý stroj, který zvládne každoroční sklizeň sena a zimní práce a krmení. Rozhodla jsem se hledat traktor o výkonu do 100 kW. Po měsíčním hledání jsem se rozhodla pro traktor značky Belarus z důvodu nízké ceny, celkového ovládání traktoru, převažuje mechanika – minimum elektroniky, tudíž pokud by se v traktoru něco rozbilo, zvládne to člověk opravit leckdy i sám.

46

3.3.4 Poptávka. Technické parametry zemědělských strojů Belarus 952.4 je traktor střední třídy o výkonu 70 kW/ 95k. Nemá problém s prací na poli, ve stáji, v lese, ani s převozem nákladu.

 Obrázek 5: Ukázka traktoru Belarus 952.4 (zdroj: www.agrocentrumzs.cz)



Motor diesel D-245.43S3A



Výkon KW 70



Točivý moment Nm 464



Ot./ min. 1800



Nádrž paliva 130



Spojka suchá, jednokotoučová



Převodovka mechanická



Převodové stupně 14 vpřed, 4 vzad



Rychlost km/ h vpřed/ vzad 2,65-38,1/ 5,59-12,58



Vývodový hřídel ot/ min 540/1000



Brzdy diskové v olejové lázni



Řízení hydraulické



Hydraulika kg/ Mpa 4000/20



Rozměry d., š., v. (mm) 4440, 1970, 2850



Hmotnost celková kg 4450 (8)

Cena: 500.000 Kč K traktoru byl přikoupen čelní nakladač v ceně 150.000 Kč. V ceně byly zahrnuty chňapky na balíky a lopata se svěračem. Technické parametry nakladače: čelní nakladače TRIMA jsou určeny pro traktory středních a vyšších výkonových tříd. K čelním nakladačům TRIMA lze připojit 47

širokou škálu pracovních nástrojů od různých druhů lopat, vidlí, přes vykrajovače siláže až po hroty a přidržovače na balíky či rampovací lopaty. Obraceč píce: byl vybrán 6-rotorový shrnovač od firmy Vicon Fanex č. 763 o záběru 7,6 m. Cena: 230.000 Kč Shrnovač: jedno-rotorový shrnovač píce značky Andex je vybaven rotorem s uzavřenou převodovkou v olejové lázni s 9 až 12 rameny prstů. Seřízení výšky strniště je možné mechanicky nebo hydraulicky v závislosti na modelu. Tyto shrnovače tvoří řádek vlevo od traktoru. Na shrnovačích jsou použity pneumatiky 16x6.50 – 8 6 PR. Transoportní šířka se podle typu pohybuje v rozmezí 1,2–2,7 m. My jsme koupili Andex 353 o záběru 3,5 m. Cena: 130.000 Kč Celkem: 1.110.000 Kč bez DPH

3.3.5 Realizace projektu Po podání žádosti nesmíte usnout na vavřínech, naopak teď přijde konečně ta lepší zábavnější část. Konec papírování s žádostí. Já už jsem v této chvíli věděla, že mám velkou šanci dotaci získat a tak jsem hned začala poohlížet po koupi traktoru. Scházela se s okolními farmáři, abych získala, co nejvíce informací o spolehlivosti strojů, jak jsou s nimi zemědělci spokojení při práci. Informace o prodejcích, průběhu případných reklamací. Na moji poptávku – traktor Belarus 952.4 – se ozvalo 24 prodejců z celé ČR. Vyselektovala jsem je podle ceny, vzdálenosti jejich sídla od mého bydliště kvůli dovozu strojů a případným obchodním setkáním, a také dle jejich komunikativnosti a dalších plusových nabídek pro mě. Vybrala jsem si prodejce, který měl zkušenosti s prodejem strojů na dotaci pro Mladé zemědělce. Věděl, o jaké stroje mám zájem a zdali by byly možné k odběru začátkem června, aby se s nimi již udělala sklizeň sena. Prodejce vyhovoval všem mým parametrům. Sídlo firmy bylo vzdáleno 60 km od mého bydliště, tudíž pro nás oba nebyl problém k sobě dojíždět a vzájemně debatovat o zakázce. Doporučil místa, kde mají tento typ traktoru a kde si mohu tento traktor před koupí vyzkoušet. Vybrali 48

jsme spolu i obraceč a shrnovač sena. Cena byla velmi atraktivní. Servis ke strojům též. Všechny zákazníci, se kterými jsem se zkontaktovala, byli s tímto prodejcem spokojeni, tudíž prodejce Agrocentrum ZS byla jasná volba. Prodejce se zeptal, kolika jsem dosáhla preferenčních bodů, a když jsem mu řekla, že jich mám 57, neměl problém stroje pro mě objednat. Věděl, že dotaci mám již na 99% přiklepnutou a to jedno procento je moje riziko, ne jeho. Sepsali jsme tedy kupní smlouvu. V květnu jsem podepsala Dohodu o proplacení dotace, o čemž jsem informovala i prodejce, aby stroje skutečně byly začátkem června u mě na farmě a bylo s nimi možné udělat sklizeň a tím si i ozkoušet kvalitu nových strojů. Štěstí mi přálo a vše vyšlo. Koncem června mi byla připsána částka 500.000 Kč na účet a tu jsem hned přeposlala prodejci. Zbylých 600.000 Kč jsem musela prodejci uhradit ze svých zdrojů. Částka 600.000 Kč mi bude proplacena až po splnění všech závazků, ke kterým jsem se upsala v žádosti o dotaci. Což bylo: 

Investice nad rámec dotace v hodnotě 900.001 Kč. Tyto výdaje byly vynaložené na nákup zemědělské půdy 9 ha za tržní hodnotu 550.000 Kč. A dále na nákup základního stáda, 15 krav, 5 jalovic, 5 volků a 10 telat v hodnotě 351.000 Kč. Investice byla provedena začátkem roku 2012 z půjčených finančních prostředků a bude splácena po dobu 10 let, každý rok 1 splátka v hodnotě 100.000 Kč. Těchto 100.000 Kč je vyděláno z prodeje zástavního skotu, což jsou masná telata do 6 měsíců o tělesné hmotnosti 150-230 kg.



Převod farmy na Jarmilu Vaškovou a ukončení zemědělské činnosti Františka Vaška. V popisu tohoto dotačního programu jste se dočetli, že pro získání dotace Mladý zemědělec je převzetí celého zemědělského podniku po zemědělci, který podnikal a předáním podniku ukončí svoji zemědělskou činnost na Živnostenském úřadě. Tento převod farmy proběhl v březnu 2012, kdy František Vašek ukončil svoji zemědělskou činnost na SZIF a zároveň ukončil činnost na Živnostenském úřadě. Úředně ověřenou kopii o ukončení zemědělské činnosti je nutné doložit k podkladům pro proplacení dotace.

49



Zařazení všech převzatých pozemků do ekologického režimu. Veškeré pozemky, které Jarmila Vašková nabyla, zařadila v dubnu 2012 do ekologického režimu. Tuto činnost pro ni vykonává agentura AbCert, která se zabývá ekologickým zemědělstvím, fyzickými kontrolami pozemků a zaručuje se tak MZe, že žadatel s pozemky nakládá ekologicky.



Koupě plemenného býka. Jarmila Vašková se rozhodla pro masného plemenného býka, plemeno Simentál. Tudíž telata, která jsou z této farmy, mají plemenný původ. Toto plemeno je na trhu žádané, je výhodné z hlediska produkce na maso.



Další podmínkou pro získání dotace bylo vzdělání v zemědělské sféře. Pokud nemáte střední nebo vysokou školu zemědělskou, je nutné dodělat si alespoň minimální možné vzdělání v tomto směru. Jarmila Vašková absolvovala Kurz pro výkon obecných zemědělských činností na střední zemědělské škole a vyšší odborné škole v Chrudimi. Tento kurz trval celkově půl roku. 300 vyučovacích hodin teorie a 150 hodin praxe.

Další podmínkou pro získání dotace bylo vzdělání v zemědělské sféře. Pokud nemáte střední nebo vysokou školu zemědělskou, je nutné dodělat si alespoň minimální možné vzdělání v tomto směru. Jarmila Vašková absolvovala Kurz pro výkon obecných zemědělských činností na střední zemědělské škole a vyšší odborné škole v Chrudimi. Tento kurz trval celkově půl roku. 300 vyučovacích hodin teorie a 150 hodin praxe. Po provedení všech zmíněných úkolů, ke kterým jsem se upsala v podnikatelském plánu, jsem zažádala o proplacení zbylé částky do max. výše 40.000 €. Žádost o proplacení byla podána v červnu 2012. SZIF přijelo na kontrolu přímo ke mně na farmu, kde nezjistilo žádné chyby. Veškeré stroje, které byly z dotace financovány, byly v pořádku. Stroje byly označeny štítkem Evropské unie, že tento produkt byl financován za spolupráce EU (k nahlédnutí je tento štítek uveden v přílohách). Účetnictví bylo též v pořádku a na fakturu se stroji bylo dáno razítko SZIF. Podepsání závěrečných dokumentů. Peníze přišly v říjnu 2012, ovšem ne 600.000 Kč, jak jsem očekávala, ale 532.000 Kč. Bylo to na základě nízkého kurzu koruny. Na to pozor, s tím většina žadatelů nepočítá a je pak dost překvapena, tím 50

spíš že podniká prvním rokem a má nulový příjem. V hospodářství se vám investované peníze začnou vracet až druhým rokem. Po získání dotace Mladý zemědělec je nutné každý rok do 31.7. po dobu 5 let zaslat na SZIF přiznání za předchozí rok, kde musí žadatel o dotaci vykazovat minimální zisk 120.000 Kč (ziskem je myšleno rozdíl příjmů a výdajů = +120.000 Kč). K dalším dokumentům patří přehled plnění podnikatelského plánu, univerzální tabulka a přehled podílů příjmů z prvovýroby. Všechny tyto dokumenty je nutné do 31.7. daného roku zaslat na SZIF.

51

4. Závěr Dotační program pro Mladé zemědělce je jasné plus pro zemědělství. Jak již zde bylo několikrát uvedeno, zemědělství je v ČR dosti zastaralé. Tím mám na mysli techniku, budovy, a celkově chod farem. Díky předání farem mají uplatnění mladí lidé, kteří jsou pro zemědělství zapálení, ale bez tohoto dotačního programu by byl začátek podnikání dost těžký. Mladí zemědělci by si museli vzít bankovní úvěry na nákup techniky, stáda, pozemků, budov. Na dnešním trhu se zemědělskými produkty to není lehké. Maso, ovčí vlna, kůže, ovoce i zelenina se prodávají silně pod skutečnou cenou. Například hovězí maso má výkupní cenu na jatkách stejnou jako v 90. letech. Vepřové maso je na tom ještě hůř. Ovčí vlna je naopak 10 krát levnější než v 80. letech. A takhle bych mohla pokračovat s mnohými produkty. Z těchto argumentů jasně vyplývá, že návratnost investice v zemědělství je strašlivě nízká. Bez dotací by se dnes zemědělci neobešli. Minimálně v době budování farmy. A pokud by Česká republika nebo Evropská unie přestaly vyplácet dotace zemědělcům, byli by zemědělci nuceni navýšit cenu svých produktů na tolik, aby byli schopni dále hospodařit a udržet tak chod svých farem. Lidé, spotřebitelé, by si nemohli produkty finančně dovolit. Co by mohlo následovat? Snížila by se poptávka po zboží a tím by se zemědělská produkce utlumila? S největší pravděpodobností by v této situaci nejvíce profitovali Němci. Německo je nejvíce konkurenceschopným státem v Evropské unii. Tím jsem jen chtěla nastínit, jak jsou dotace pro zemědělce důležité. Díky dotačnímu programu Mladý zemědělec nezanikají již zaběhlé staré farmy. Starší zemědělci předají svůj podnik, který převezme mladý farmář a díky této dotaci do něj ihned investuje. Ze získaných dat od SZIF, které jsem v praktické části zanalyzovala, je vidno, že v České republice za celkové období 2007–2013 bylo podáno 3 607 žádostí a podepsaných dohod o přidělené dotaci bylo 1 392, z čehož vyplývá, že žadatel o dotaci měl v průměru za celkové období šanci pro získání jen 38%. 3 607 farmářů mělo zájem svůj podnik předat a poskytnout tím pádem nové pracovní místo někomu mladému. Celkových 2 215 neúspěšných projektů mohli na trhu dopadnout následovně: 1. Mladí žadatelé o dotaci svůj podnikatelský záměr nevzdali. Převzali farmu, jejich začátek podnikání byl těžký, ale udrželi se na trhu. 2. Mladí žadatelé rozjeli svůj původní podnikatelský záměr, ale zkrachovali. 3. Mladí žadatelé od svého podnikatelského plánu ustoupili. Podnik nadále zůstává původnímu farmáři. 52

Osobně si myslím, že úspěšnost 38% je nízká, ale častá neúspěšnost vznikala spíše ze špatné propracovanosti projektu, žádosti o dotaci. Mnoho žadatelů podalo žádost o dotaci, aniž by si uvědomovali, že dosahují nízkého počtu preferenčních bodů nebo se naopak upsali v žádosti dodržovat určitá pravidla, které pak nebyli schopni splnit. Dotační program Mladý zemědělec jsem znázornila na konkrétním subjektu, na sobě. Farma se díky této dotaci brzy chytila na trhu. V mém případě jsem z této dotace pořídila zemědělskou techniku, díky které je práce snazší, časově a finančně méně nákladná na provoz, tedy celkově efektivnější. Vzala jsem si půjčku na nákup stáda a pozemků. Z prvého prodeje telat a jatečních býčků jsem pořídila žací stroj a na rok 2014 mám v plánu výstavbu haly. Farma se tedy stále buduje, ale je jasné, že díky dotaci pro mladé zemědělce roste rychleji a daří se jí dobře. Je finančně zdravá. Partneři, s kterými spolupracuji, se mnou nemají sebemenší problém. Farma je solventní, spolehlivá. Stádo šlechtím na plemenné masné Simentály. Do budoucna mám dobré vyhlídky.

53

Bibliografie 1. Kučerová, Irah. Evropská unie: hospodářské politiky. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 978-80246-1212-6. 2. Fiala, Petr a Pitrová, Markéta. Evropská unie. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009. ISBN 978-80-7325-180-2. 3. www.europa.eu. [Online] [Citace: 20. 11 2013.] 4. Boháčková, Ivana a Hrabánková, Magdalena. Strukturální politika Evropské unie. Praha : C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-111-6. 5. www.eagri.cz. Portál farmáře. [Online] [Citace: 25. 11 2013.] http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreniosy-i/zahajeni-cinnosti-mladych-zemedelcu/. 6. www.szif.cz. Státní zemědělský intervenční fond. [Online] [Citace: 22. 11 2013.] http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd/osa1/3/32. 7. MZE. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu Rozvoje venkova ČR; Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců. Praha : autor neznámý, 2010. 8. www.bel-czech.eu. Belarus. [Online] [Citace: 10. 11 2013.] http://www.belczech.eu/traktory-belarus/belarus-952.4/. 9. Rosenon, D., Milton. Řízení projektů. Brno : Computer Press, a.s., 2007. ISBN 978-80-2511506-0. 10. Tuleja, Pavel. Analýza pro ekonomy. Brno : Computer Press, a.s., 2007. ISBN 978-80-2511801-6. 11. Tauer, Vladimír, Zemánková, Helena PhDr. a Šubrtová, Jana Ing. Získejte dotace z fondů EU. Brno : Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2649-3. 12. cs.wikipedia.org. Wikipedia. [Online] [Citace: 20. 11 2013.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A1_politi ka.

54

Seznam obrázků: Obrázek 1: Členění zemědělské půdy v ČR (zdroj : Statistická ročenka půdního fondu, ČÚZK Praha 2006; údaje k 31.12.2005) ..................................................................................23 Obrázek 2: Celkový stav žádostí (vlastní tvorba, použitá data od SZIF) .................................37 Obrázek 3: Vyhodnocení úspěšnosti žádostí dle místa podání .................................................38 Obrázek 4: Vyhodnocení úspěšnosti žádostí v jednotlivých letech (vlastní tvorba, použitá data od SZIF) ...............................................................................................................39 Obrázek 5: Ukázka traktoru Belarus 952.4 (zdroj: www.agrocentrumzs.cz) ........................... 47 Obrázek 6: Štítek pro označení financování z EU (zdroj: vlastní tvorba) ................................ 58

55

Přílohy PŘEHLED VÝSLEDKŮ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Žadatel je povinen spolu se Žádostí o proplacení a dále pak každoročně nejpozději do 31.7. předkládat na RO SZIF Přehled výsledků, a to po dobu vázanosti podnikatelského plánu na účel, které nemají vliv na plnění preferenčních kritérií nebo kritérií přijatelnosti projektu Registrační číslo: Název žadatele:

………………………………… …Jarmila Vašková.……………

Přehled výsledků podnikatelského plánu: stav ke dni ..31.7................... (ne starší 30 dnů od dne předložení přehledu výsledků na RO SZIF)

Vlastní Půda

Druh stavby/budovy (ks)

Orná půda (ha) TTP (ha) Ostatní (ha) Celkem 1. stodola 2. 3. 4. ...

9 9

37,95 1

ks

Hospodářská zvířata

Skot Prasata Koně Ovce Kozy Drůbež Ostatní Celkem

V pronájmu 5,95 32

VDJ

33

Veškeré případné další odchylky od podnikatelského plánu (např. nepořízení původně plánovaného stroje atp.): …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………….

56

V………………………dne………………… ……………...…………… Podpis žadatele  

Žadatel odpovídá za správnost uvedených údajů. Informace o plnění podnikatelského plánu je aktualizací výsledků podnikatelského plánu.

57

Obrázek 6: Štítek pro označení financování z EU (zdroj: vlastní tvorba)

58

Programu rozvoje venkova ČR

v rámci opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců

Z EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA

JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ

„Investice do zemědělské techniky v rámci zčmz – Jarmila Vašková“

TENTO PROJEKT

Náhled do podané žádosti

59

60