Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s.
yC
um
zk
Vý Diplomová práce
ism
ur
To
ch
ze 2012
Bc. Kateřina Setunská
Vysoká škola obchodní v Praze Studijní obor: Management cestovního ruchu
zk
Vý Komparace Národního parku Šumava
um
a Národního parku Kalkalpen z hlediska
yC
udržitelného cestovního ruchu Comparison of the National Park
ze
Šumava and the National Park
ch
Kalkalpen from the Point of View of
To
Sustainable Tourism
ism
ur Vypracovala: Bc. Kateřina Setunská Vedoucí diplomové práce: Ing. Monika Palatková, Ph.D.
To
ch
ze
yC
um
zk
Vý Prohlašuji,
ţe diplomovou práci na téma „Komparace Národního parku Šumava a Národního parku
ur
Kalkalpen z hlediska udrţitelného cestovního ruchu“ jsem vypracovala samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
ism
V Praze dne ……………………..
Podpis: ……………………..
ism
ur
To
ch
ze
yC
um
zk
Vý Tímto bych ráda poděkovala Ing. Monice Palatkové, Ph.D., za cenné rady a odbornou pomoc v průběhu vypracovávání mé diplomové práce.
Obsah Úvod .......................................................................................................................... 7 1.
Udržitelnost v cestovním ruchu .................................................................... 10 1.1 Vymezení pojmů .......................................................................................... 10 1.2 Pilíře udrţitelného cestovního ruchu ........................................................... 11
Vý
1.3 Udrţitelnost cestovního ruchu v mezinárodním kontextu ........................... 12 1.4 Chráněná území a udrţitelnost cestovního ruchu ........................................ 19
zk
1.5 Kvalita a cestovní ruch................................................................................. 38
um
1.6 Indikátory udrţitelného cestovního ruchu ................................................... 41 1.7 Shrnutí .......................................................................................................... 44 Národní park Šumava.................................................................................... 47
yC
2.
2.1 Obecné informace ........................................................................................ 47 2.2 Nabídka a poptávka Národního parku Šumava ........................................... 49
ze
2.3 Ochrana NP Šumava a členství v mezinárodních organizacích ................... 51 2.4 Poslání a cíle Národního parku Šumava ...................................................... 52
ch
2.5 Nástroje udrţitelného cestovního ruchu v Národním parku Šumava .......... 53
3.
To
2.6 Shrnutí .......................................................................................................... 58 Národní park Kalkalpen................................................................................ 60
ur
3.1 Obecné informace ........................................................................................ 60 3.2 Nabídka a poptávka Národního parku Kalkalpen ........................................ 63
ism
3.3 Ochrana NP Kalkalpen a členství v mezinárodních organizacích ............... 65 3.4 Poslání a cíle Národního parku Kalkalpen................................................... 65 3.5 Nástroje udrţitelného cestovního ruchu v Národním parku Kalkalpen ....... 67 3.6 Shrnutí .......................................................................................................... 74 4.
Certifikace a ocenění NP Šumava a NP Kalkalpen..................................... 76 4.1 Certifikace a ocenění v Národním parku Šumava ....................................... 76
4.2 Shrnutí .......................................................................................................... 81 4.3 Certifikace a ocenění v Národním parku Kalkalpen .................................... 82 4.4 Shrnutí .......................................................................................................... 88 5.
Dotazníkové šetření ........................................................................................ 89 5.1 Turistická informační centra ........................................................................ 89 5.2 Hromadná ubytovací zařízení ...................................................................... 96
Vý
5.3 Shrnutí .......................................................................................................... 97 SWOT analýza národních parků .................................................................. 99
zk
6.
6.1 SWOT analýza NP Šumava z pohledu udrţitelného cestovního ruchu ....... 99
um
6.2 Shrnutí ........................................................................................................ 104 6.3 SWOT analýza NP Kalkalpen z pohledu udrţitelného cestovního ruchu . 104
7.
yC
6.4 Shrnutí ........................................................................................................ 107 Návrhy a doporučení pro Národní park Šumava ..................................... 109 7.1 Model partnerské spolupráce Partner Národního parku Šumava .............. 109
ze
7.2 Další návrhy a doporučení ......................................................................... 116
ch
7.3 Shrnutí ........................................................................................................ 116 Závěr ..................................................................................................................... 118
Souhrn
Seznam tabulek, grafů a obrázků Zadání diplomové práce Záznam o diplomové práci
ism
Seznam zkratek
ur
Seznam použitých zdrojů
To
Summary
Úvod Cestovní ruch hraje od druhé poloviny dvacátého století zásadní roli na poli celosvětové ekonomiky. Na celosvětovém HDP se podílí přibliţně 5 % a na celosvětové zaměstnanosti 6–7 % (přímý a nepřímý vliv). Podíl na celosvětovém HDP můţe v některých zemích dosáhnout aţ 10 % a více, kdy v některých ekonomikách představuje klíčové odvětví. Mezinárodní příjezdy v rámci cestovního ruchu vzrostly od
Vý
roku 1950 z 25 milionů aţ na současných 940 milionů (r. 2010). Světová organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism Organization – UNWTO) odhaduje
zk
nárůst mezinárodních příjezdů do roku 2020 aţ na 1,6 miliardy.1 Mezi současné trendy patří zvyšující se poptávka po cestovním ruchu zaměřeném na
um
přírodní atraktivity, zejména na poznání přírody a ţivota v ní (fauna a flóra) a s tím související venkovský turismus (vesnický turismus, ekoturismus a ekoagroturismus). Ideálním místem pro uvedené typy cestovního ruchu jsou chráněná území (národní
yC
parky, chráněné krajinné oblasti atd.). Jejich jedinečné přírodní bohatství a vzácné ekosystémy s rozmanitou biodiverzitou jsou příleţitostí pro aktivní odpočinek, ale také pro uspokojení tzv. růstových potřeb (naučit se něco nového, rozšířit si obzory)
ze
například pomocí vzdělávacích environmentálních programů a vycházek za asistence odborných průvodců.
ch
Jelikoţ jsou zmiňovaná území neustále vyhledávána návštěvníky a jejich popularita stoupá, je nutné myslet na jejich rozvoj v souladu s udrţitelností. Udrţitelný cestovní
To
ruch zachovává nejen unikátní přírodní bohatství, ale také je ohleduplný k ţivotnímu stylu rezidentů, podporuje místní tradice a zvyky. Zároveň je podmíněn pozitivním
ur
ekonomickým dopadem v regionu.
Jako téma mé diplomové práce jsem si vybrala dva národní parky, kterými se budu
ism
zabývat z hlediska udrţitelného cestovního ruchu. Je to Národní park Šumava, který je největší národním parkem v České republice a rakouský Národní park Kalkalpen. Uvedené téma jsem si zvolila, protoţe se domnívám, ţe koncept udrţitelného cestovního ruchu je jako jeden ze současných trendů zásadní právě v souvislosti s chráněnými územími. Existuje zde velmi tenká hranice mezi únosnou návštěvností,
1
[online] UNWTO. Tourism highlights, 2011 Edition. Dostupný z WWW: http://mkt.unwto.org/en/content/tourism-highlights [cit. 2012-15-04]
7
která napomáhá porozumět klíčovým přírodním zákonitostem a devastujícím účinkem, který můţe neregulovaný cestovní ruch vyvolat. S Národním parkem Kalkalpen mám praktickou zkušenost, jelikoţ jsem v rámci zahraničního studia (Univerzita IMC FH Krems, magisterský obor Tourism and Leisure Management) měla moţnost národní park navštívit. Během návštěvy jsem se zúčastnila odborných workshopů s managementem národního parku a s místními aktéry cestovního ruchu. Výstupem bylo zpracování projektu zaměřeného na
Vý
sociokulturní vlivy cestovního ruchu v Národním parku Kalkalpen. Cílem této diplomové práce je porovnat český a rakouský národní park z hlediska
zk
udrţitelnosti cestovního ruchu. Dalším cílem je vytvořit konkrétní návrh, respektive inovativní model dalšího rozvoje udrţitelnosti cestovního ruchu v Národním parku
um
Šumava, který by bylo moţné prakticky uplatnit. Téma nebylo dříve podobným způsobem zpracováno.
V úvodu práce budou nastíněny teoretické poznatky jako tři pilíře udrţitelného
yC
cestovního ruchu nebo udrţitelnost cestovního ruchu v mezinárodním kontextu. Dále bude objasněn pojem chráněná území v souvislosti s udrţitelností, bude zmíněn jejich historický vývoj a pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu v těchto územích.
ze
Prostor bude také věnován kategorizaci chráněných území podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) a dalším významným organizacím. Následovat bude
ch
podkapitola zabývající se kvalitou a jejím podstatným propojením s jednotlivými pilíři udrţitelnosti. Kapitolu uzavírá objasnění indikátorů jakoţto významných prvků
To
výzkumu a monitoringu.
Další kapitoly (2. a 3.) se budou zabývat vybranými národními parky (obecné
ur
informace, nabídka a poptávka, ochrana národních parků a členství v mezinárodních organizacích, poslání a cíle národních parků a nástroje udrţitelného cestovního ruchu).
ism
Čtvrtá kapitola bude zaměřena na certifikaci a ocenění Národních parků Šumava a Kalkalpen. Zejména se bude jednat o ekocertifikaci a certifikaci v rámci partnerské spolupráce mezi národním parkem a poskytovateli sluţeb jako důleţitého prvku rozvoje regionu.
Následuje pátá kapitola, která se bude věnovat dotazníkovému šetření. Dotazníkové šetření bude zkoumat cestovní ruch v souladu s udrţitelným rozvojem v Národním parku Šumava a zároveň bude objasněn aktuální stav spolupráce jednotlivých aktérů cestovního ruchu v regionu.
8
SWOT analýza, která bude předmětem 6. kapitoly, zanalyzuje silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby obou národních parků z hlediska udrţitelného cestovního ruchu. Obsahem poslední, 7. kapitoly bude konkrétní návrh a případná doporučení pro Národní park Šumava pro rozvoj udrţitelného cestovního ruchu. V diplomové práci bude uplatněna metoda komparace. Další metodou bude práce s odbornou literaturou a ostatními informačními zdroji. V práci bude uskutečněno dotazníkové šetření a jeho vyhodnocení, dále budou provedeny rozhovory s aktéry
Vý
cestovního ruchu v Národním parku Šumava. Vyuţity budou poznatky získané během workshopů a diskuzí v Národním parku Kalkalpen. Práce se bude zabývat SWOT
ism
ur
To
ch
ze
yC
um
zk
analýzou a syntézou.
9
1. Udržitelnost v cestovním ruchu 1.1 Vymezení pojmů Cestovní ruch a jeho významnost byly vymezeny na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu pořádané Světovou organizací cestovního ruchu roku 1991
Vý
v kanadské Otawě. Na této konferenci byl mimo jiné podán jednotný návrh na unifikaci základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem na národní a mezinárodní úrovni.
zk
Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší, neţ je
um
stanovena, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ výdělečná činnost. 2 Další pojmy, které byly definovány, jsou rezident, návštěvník, turista a výletník (jednodenní návštěvník). Je nutné zmínit, ţe v diplomové práci je pro zjednodušení orientace uvedeno více termínů.
yC
v názvosloví pod pojem „návštěvník“ zahrnut turista, výletník i rezident, pokud není Udrţitelnost a udrţitelný rozvoj jsou v dnešní době značně diskutované pojmy a pro
ze
jejich vysvětlení existuje mnoho názorů. Hlavní společnou myšlenkou je zajišťovat potřeby současnosti tak, abychom neomezovali moţnosti uspokojit potřeby budoucích
ch
generací.3 Takovýto rozvoj nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.4 Udrţitelný rozvoj se dále zabývá rovnováhou mezi třemi základními
To
oblastmi ţivota: ekonomikou, sociálními aspekty a ţivotním prostředím, ale i rovnováhou mezi zeměmi a různými společenskými skupinami.5
ur
Cestovní ruch má zásadní vliv na všechny zmíněné oblasti a proto je s udrţitelností úzce propojen. Udrţitelný cestovní ruch představuje optimální nakládání s přírodními, a měla by být moţná jejich obnova a udrţení.6
2
ism
kulturními a dalšími zdroji, které jsou limitované. Se zdroji by nemělo být plýtváno
MALÁ, V. Cestovní ruch, s. 11 KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS, Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj, s. 10 4 PÁSKOVÁ, M., Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 302 5 KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS, Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj, s. 10 6 PALATKOVÁ M., Mezinárodní cestovní ruch, s. 147 3
10
Podle UNWTO udrţitelný cestovní ruch zohledňuje stávající a budoucí dopady na ekonomiku, společnost a ţivotní prostředí při současném řešení potřeb návštěvníků, průmyslu, ţivotního prostředí a místních komunit.7
1.2 Pilíře udržitelného cestovního ruchu Udrţitelný cestovní ruch by měl zajistit rovnováhu mezi třemi základními pilíři
Vý
udrţitelnosti: sociálním, ekonomickým a environmentálním. Sociální (sociokulturní) pilíř respektuje lidská práva, eliminuje chudobu a snaţí se o rovné příleţitosti pro všechny. Zohledňuje ţivotní styl místních obyvatel a respektuje odlišné kultury.
zk
Ekonomický pilíř znamená zvyšování prosperity napříč všemi stupni společnosti a udrţení efektivity ve všech ekonomických činnostech s důrazem na proveditelnost
um
i v dlouhodobém časovém horizontu. Environmentální pilíř (pilíř ţivotního prostředí) představuje optimální hospodaření s neobnovitelnými nebo omezenými zdroji.
yC
Vyţaduje sníţení znečišťování vzduchu, vody a země a zároveň zachování biodiverzity8 a přírodního bohatství.9 Vyváţenost těchto pilířů znamená, ţe na ţádný z nich nelze klást větší důraz neţ na ty ostatní. Krátkodobě lze pro řešení naléhavých sociálních,
ze
ekonomických nebo environmentálních problémů jeden z pilířů upřednostnit, vţdy je ale nutné zváţit dlouhodobé důsledky těchto opatření.10
ch
Podle autorů Flinta a Dannera se udrţitelný rozvoj označuje tím, ţe sociální, ekonomické a environmentální záleţitosti jsou globálně propojené ve své podstatě. Jak
To
znázorňuje Obrázek č. 1, překrývání jednotlivých kruhů ukazuje vzájemné propojení těchto tří pilířů. Flint a Danner navrhují chápat udrţitelný rozvoj jako stoličku o třech nohách, z nichţ kaţdá představuje jeden pilíř udrţitelnosti.11
ism
ur
7
[online] UNEP, UNWTO. Making tourism more sustainable. A guide for policy makers. Dostupný z WWW: http://www.unep.fr/scp/publications/details.asp?id=DTI/0592/PA [cit. 2011-09-28] 8 Biodiverzita - (téţ biologická rozmanitost, biologická diverzita) úplný soubor genů, druhů a ekosystémů v určité krajinné oblasti nebo v mořském ekosystému. Je jedním z předpokladů pro mnoho forem cestovního ruchu. 9 [online] UNEP, UNWTO. Making tourism more sustainable. A guide for policy makers. Dostupný z WWW: http://www.unep.fr/scp/publications/details.asp?id=DTI/0592/PA [cit. 2011-09-28] 10 KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS, Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj, s. 21 11 JENNINGS, G., NICKERSON, N. P., Quality Tourism Experiences, s. 210
11
Obrázek č. 1 Udrţitelný cestovní ruch podle Flinta a Dannera
um
zk
Vý Zdroj: obrázek na základě JENNINGS G., NICKERSON N. P.; Quality Tourism Experiences
yC
Udrţitelný cestovní ruch charakterizují tři základní rysy: 1. Kvalita (kvalita záţitku pro návštěvníka a zlepšení kvality ţivota rezidentů, zároveň
ze
zachování kvality fyzického prostředí destinace), 2. Kontinuita (zajištění kontinuity přírodních a kulturních zdrojů, na kterých je
ch
cestovní ruch závislý),
3. Vyváţenost (vyváţenost mezi jednotlivými pilíři udrţitelnosti a vyváţenost mezi
To
potřebami cestovního ruchu představovaného zejména poskytovateli sluţeb, potřebami rezidentů i návštěvníků destinace).12
ur
1.3 Udržitelnost cestovního ruchu v mezinárodním kontextu
ism
Se stále větším globálním vlivem lidstva na ţivotní prostředí se ukázalo, ţe ochrana ţivotního prostředí není výlučnou záleţitostí individuálních osob ani vlád jednotlivých zemí, ale celé mezinárodní komunity jako celku. Bylo tedy potřeba identifikovat klíčové ekologické problémy, stanovit konkrétní strategii, jak proti nim bojovat a postupně tuto strategii realizovat. Roku 1992 se proto pod záštitou OSN uskutečnil Earth Summit
12
PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 148
12
(Summit Země) v brazilském Rio de Janeiru. Závěrečným výstupem z tohoto setkání se stal dokument Agenda 21.13 Za další významný mezník v kontextu udrţitelnosti a rozvoje je povaţována Deklarace tisíciletí OSN a její Rozvojové cíle tisíciletí přijaté 189 zeměmi v roce 2000. V roce 2002 se konal summit OSN o udrţitelnosti v Johannesburgu, jehoţ tématem byla udrţitelnost v kontextu integrace ekonomické, environmentální a sociální politiky a kontrola pokroku od posledního summitu v Riu de Janeiru. Hlavními tématy summitu
Vý
byly globalizace, harmonizace rozvoje cestovního ruchu a ţivotního prostředí, chudoba a Rozvojové cíle tisíciletí. Poslední summit zabývající se otázkami udrţitelnosti
zk
a plněním cílů milénia se konal na podzim roku 2010.14 Příští summit OSN se bude odehrávat v červnu letošního roku (2012) znovu
um
v Brazílii v Rio de Janeiro, k příleţitosti uplynutí dvaceti let od Summitu Země (proto je také nazýván Rio+20). Summit se mimo jiné bude týkat opět kontroly dosaţení předem stanovených cílů, ale zejména schválení OSN dokumentu „Budoucnost, jakou ji
yC
chceme“ (The Future We Want) ve kterém by se zástupci světových vlád měli zavázat k „zelené“ ekonomice a k posílení institucí, které ve světě prosazují udrţitelný rozvoj.15
ze
1.3.1 Agenda 21
Činnost mezinárodních organizací se v oblasti udrţitelného cestovního ruchu odvíjí
ch
od Agendy 21, základního a prvního komplexního dokumentu o udrţitelném rozvoji Země. Agenda 21 řeší další vyuţívání zdrojů, otázku kvality ţivota a budoucího rozvoje chudoby.16
To
v globálním měřítku, a to v kontextu problémů rozvojového světa a odstranění Dokument je akčním plánem první svého druhu, kterým se rozhodlo řídit 182 vlád.
ur
Obsahuje čtyřicet kapitol rozdělených do čtyř sekcí. Ve společenské a ekonomické
ism
sekci jsou řešena témata chudoba, zdraví, demografie, lidská sídla, v sekci ochrana a správa přírodních zdrojů pak témata atmosféra, deštné pralesy, oceány, radioaktivní odpad nebo biodiverzita. Další otázky, např. témata ţenských hnutí, ochrany dětí, pracovních sil v rozvojových zemích jsou obsaţeny v sekci posilování role hlavních skupin. Nejvýznamnější částí je sekce týkající se finančních zdrojů a financování, která 13
KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS, Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj, s. 95 PALATKOVÁ M., Mezinárodní cestovní ruch, s. 153 15 [online] STEJSKAL, Jan. Obří summit OSN Rio+20: Zaveďme zelenou ekonomiku a udržitelný rozvoj. Dostupný z WWW: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rio-20-obri-summit-osn-chce-prosaditzelenou-ekonomiku-a-udrzitelny-rozvoj [cit. 2012-02-21] 16 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 152 14
13
řeší
otázku
implementace,
odpovědnosti,
právních
mechanismů
i
veřejné
informovanosti.17 Agenda 21 je určena vládám, podnikatelům, odborům, rezidentům i dalším skupinám. Její implementace bude úspěšná pouze tehdy, pokud se stane prioritní záleţitostí vlád a bude promítnuta do národních strategií, politik, plánů a postupů. Agenda 21 stanovuje povinnost odnětí dotací týkající se projektů, které nejsou v souladu s udrţitelným rozvojem.18
Vý
Od přijetí Agendy 21 na mezinárodní úrovni celosvětově tisíce místních úřadů ve
spolupráci s občany, nevládními organizacemi, podnikateli a dalšími skupinami
zk
iniciovaly vznik místní Agendy 21. Cílem místních Agend 21 je zvýšení kvality ţivota obyvatel. Základními prostředky jsou kvalitní veřejná správa, průběţná komunikace
um
s veřejností a strategické plánování a řízení.19
1.3.2 Agenda 21 pro cestovní ruch
yC
V roce 1996 se organizace UNWTO a WTTC (World Travel & Tourism Council – WTTC) rozhodly zpracovat Agendu 21 pro cestovní ruch, která z původní Agendy 21 vychází. Obrací se na podnikatelskou sféru, vlády a další organizace. Cílem je
ze
vybudovat systémy a procedury pro začlenění udrţitelných kritérií do centra rozhodovacího procesu a identifikovat potřebné akce pro vytvoření udrţitelného rozvoje
ch
cestovního ruchu.20
Agenda 21 pro cestovní ruch stanovuje devět priorit týkajících se zejména
To
veřejného sektoru:
1. Posouzení stávajícího regulačního, ekonomického a dobrovolného rámce pro zajištění udrţitelnosti cestovního ruchu.
ur
2. Vyhodnocení ekonomických, společenských, kulturních a ekologických dopadů
ism
činnosti organizace.
3. Realizace výcviku, vzdělání a obecného povědomí o významu udrţitelného rozvoje. 4. Plánování udrţitelnosti cestovního ruchu (např. územní plánování pro cestovní ruch). 5. Usnadnění výměny informací, dovedností a technologií se vztahem k udrţitelnosti cestovního ruchu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi.
17
PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 154 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 155 19 [online] Místní Agenda 21. Dostupný z WWW: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFVZ8VR3/$FILE/mistni_agenda21.pdf [cit. 2011-09-28] 20 WTTC, UNWTO, Agenda 21 For the Travel and Tourism Industry, s. 38 18
14
6. Zařazení všech sloţek společnosti do procesu (sociální skupiny, sektory ekonomiky, demografické skupiny a další). 7. Návrh nových produktů cestovního ruchu, které ve své podstatě udrţitelný rozvoj obsahují. 8. Sledování a vyhodnocování pokroku v dosahování udrţitelnosti pomocí indikátorů. 9. Rozšiřování partnerství pro udrţitelný rozvoj s cílem udrţitelného a odpovědného podnikání.21
Vý
Agenda 21 pro cestovní ruch kromě toho také dává návod pro sektor soukromý, kde
jsou priority orientovány na hospodaření se zdroji vody a energie a regulaci výstupů
zk
v podobě odpadů, odpadních vod, zapojení zaměstnanců a místních komunit do firemních programů, prosazování partnerství, dopravu a další.22
um
1.3.3 UNWTO a udržitelný cestovní ruch Světová organizace cestovního ruchu hraje v oblasti udrţitelnosti významnou roli.
yC
Základním nástrojem jejího prosazování je účast UNWTO při přípravě dokumentů týkajících se udrţitelnosti a/nebo jejich příjímání. Organizace je tvůrcem série dokumentů, z nichţ zásadní roli hraje dokument Globální kodex etiky v cestovním
ze
ruchu (Global Code of Ethics for Tourism). Dále v rámci OSN zastupuje organizace zájmy mezinárodního cestovního ruchu při jednáních mezi jednotlivými agenciemi
ch
(UNESCO) či programy (United Nations Environment Programme – UNEP), v rámci Komise pro udrţitelný rozvoj OSN nebo na velkých fórech typu summitů. Aktivity, udrţitelnosti,
shromaţďování
příkladů
To
které provádí UNWTO při prosazování udrţitelného rozvoje, spočívají v plánování nejlepší
praxe,
stanovování
indikátorů
cestovního ruchu i v podpoře certifikačních systémů na bázi udrţitelnosti. UNWTO řeší
ur
udrţitelnost cestovního ruchu zejména ve vztahu k rozvojovému světu, a to jednak jako
ism
nástroj překonání chudoby (Sustainable Tourism – Eliminating Poverty – program STEP), ve vztahu k citlivým ekosystémům, především k malým ostrovním státům a ohroţeným pobřeţním územím. UNWTO se také angaţuje v projektech spojených s městským cestovním ruchem či kulturně-historickými místy.23
21
PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 155 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 155 23 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 153 22
15
1.3.4 Globální kodex etiky Dokument, vydaný roku 1999 UNWTO je povaţován za klíčový při prosazování udrţitelného cestovního ruchu. Obsahem kodexu je souhrn pravidel a principů, které by měli respektovat ti, kterých se cestovní ruch nějakým způsobem týká. Například rezidenti, návštěvníci, vlády, mezinárodní organizace, místní firmy, nadnárodní společnosti, neziskové společnosti, společnosti pro destinační řízení a další. 24
Vý
Důvody pro sestavení kodexu v polovině 90. let: 1. Předpokládaný nárůst cestovního ruchu v dalších dvaceti letech (důvodem zapojení států bývalého socialistického bloku, pokračující proces liberalizace mezinárodního
zk
obchodu zboţím a sluţbami, liberalizace sektoru letecké dopravy v Evropě a další). 2. Samotná myšlenka udrţitelného rozvoje potvrzená a rozvinutá na summitu OSN
um
v Rio de Janeiru (1992), rozpracovaná v Agendě 21 (1992) a v Agendě 21 pro cestovní ruch (1996).
yC
3. Snaha minimalizovat další negativní vlivy cestovního ruchu na fyzické a sociokulturní prostředí a podpořit jeho pozitivní ekonomický efekt (zejména v rozvojovém světě s překonáním chudoby a zaostalosti).
ze
4. Zdůraznění odpovědnosti všech zúčastněných „akcionářů“ na rozvoji cestovního ruchu s ohledem na dodrţování základních lidských práv a svobod.25
ch
Z hlediska obsahu se kodex dělí do deseti článků, z nichţ devět stanovuje „pravidla hry“ a apeluje na „akcionáře“ ohledně jejich dodrţování. Článek desátý stanovuje
To
dobrovolné zavádění kodexu díky uznání role instituce WCTE (World Committee on Tourism Ethics) kam se lze obracet v případě sporů či nejasností.26
ur
Realizace principů a zásad kodexu ale bohuţel není příliš prakticky proveditelná. Problémem je nedostačující informovanost o existenci kodexu jak v řadách odborné
ism
veřejnosti, tak mezi místními obyvateli a návštěvníky. Dále je kodex jen jakýmsi morálním „apelem“, jeho právní vymahatelnost tedy není ţádná. Také některá ustanovení kodexu nejsou se současnou bezpečnostní situací slučitelná, nelze například zaručit volný vstup do kulturních zařízení nebo dopravních prostředků (letadel) bez přílišných formalit nebo diskriminace (bezpečnostní kontroly).27 24
PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 153 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 154 26 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 154 27 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 154 25
16
Evropská unie podporuje udrţitelný cestovní ruch v rámci projektů Natura 2000 nebo EDEN.
1.3.5 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které jsou vytvářeny na svém území podle jednotných principů všemi státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů ţivočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou
Vý
z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohroţené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají
zk
dva nejdůleţitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 2009/147/ES O ochraně volně ţijících ptáků („směrnice o ptácích“) a směrnice 92/43/EHS O ochraně
um
přírodních stanovišť, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Obě směrnice byly v naší legislativě implementovány do zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
yC
Směrnice ve svých přílohách určují, pro které druhy rostlin, ţivočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy Natura 2000 vymezeny. Některé typy přírodních stanovišť či druhy mohou být označené jako „prioritní“ (s hvězdičkou před neţ pro ostatní.28
ze
názvem). Pro prioritní typy přírodních stanovišť a druhy platí přísnější kritéria ochrany
ch
Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti – PO (Special Protection Areas – SPA) a podle směrnice, o stanovištích evropsky významné lokality –
To
EVL (Sites of Community Importace – SCI). Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura 2000, v České republice je to celkem 11 059 km2 a 14 % rozlohy republiky. Zařazení do soustavy umoţňuje
ur
finanční zajištění ze státního rozpočtu a z některých fondů EU na šetrné hospodaření,
ism
které umoţní zachování předmětů ochrany (stanoviště, druhy rostlin, ţivočichů). Za celkovou přípravu soustavy Natura 2000 zodpovídá Ministerstvo ţivotního prostředí, které pověřilo přípravou odborných podkladů Agenturu ochrany přírody a krajiny. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti pak vyhlašuje vláda České republiky.29
28
[online] Natura 2000. Co je Natura 2000. Dostupný z WWW: http://www.nature.cz/natura2000design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat= [cit. 2012-02-21] 29 [online] Natura 2000. Co je Natura 2000. Dostupný z WWW: http://www.nature.cz/natura2000design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat= [cit. 2012-02-21]
17
1.3.6 EDEN European Destinations of Excellence neboli Evropské znamenité destinace je projekt, který byl spuštěn Evropskou komisí roku 2006 na základě zahájení procesu Turismus a zaměstnanost (1997) a směřováním cestovního ruchu k udrţitelnosti. Výsledkem procesu bylo zaloţení Skupiny pro udrţitelný cestovní ruch (Tourism Sustainability Group – TSG).30
Vý
Pro Českou republiku je garantem projektu EDEN agentura CzechTourism. Svým
zaměřením projekt upozorňuje zvolenými tématy na problematiku trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. Základním bodem projektu jsou kaţdoročně pořádaná
zk
výběrová řízení na národní úrovni, z nichţ vţdy vzejde jedna destinace „nejvyšší kvality“, která reprezentuje účastnickou zemi.31 Cílem je zviditelnit nová, méně známá
um
místa, která splňují poţadavky udrţitelného cestovního ruchu v rámci sociální, environmentální a kulturní sloţky. Kaţdý ročník je charakteristický vlastním tématem:
yC
2006/07 téma „Nejlepší nové evropské destinace venkovské turistiky“ 2007/08 téma „Cestovní ruch a místní nedotknutelné dědictví“ 2008/09 téma „Cestovní ruch a chráněná území“
ze
2009/10 téma „Voda – turistický cíl“
2010/2011 téma „Cestovní ruch a obnova hmotného dědictví“32
ch
Česká republika se poprvé zúčastnila ročníku 2008/09 s přihlášenými 21 českými destinacemi. Vítězem se stalo České Švýcarsko. Chráněná území, která se přihlásila,
To
musela splňovat tato kritéria: „nízká“ aţ „velmi nízká“ návštěvnost v porovnání s celorepublikovým průměrem, část území spadá do soustavy Natura 2000 nebo do jiného chráněného území stanoveného zákonem a v neposlední řadě musí oblast řídit
ur
cestovní ruch v souladu s udrţitelným rozvojem.33
ism
Další ročník spojený s tematikou jezer, řek a pobřeţí ocenil destinace, které svým přístupem k cestovnímu ruchu zlepšují přírodní prostředí a obzvlášť vodní zdroje. Z 12 přihlášených destinací v České republice vyhrála oblast Bystřicko. Ročník 2010/11 se zabýval destinacemi, které obnovily lokalitu či objekt patřící k místnímu dědictví a 30
PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací, s. 194 [online] Evropská komise. EDEN European Destinations of ExcelleNce. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/what-is-eden/index_cs.htm [cit. 2011-09-28] 32 [online] EDEN. Předchozí ročníky. Dostupný z WWW: http://www.eden-czechtourism.cz/predchozirocniky/ [cit. 2012-02-21] 33 [online] European Commison. European Destination of Excellence. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/themes-destinations/2009-nature/index_en.htm [cit. 2012-02-21] 31
18
přetvořily jej na atraktivitu cestovního ruchu s cílem obnovy území. Za Českou republiku se tohoto úkolu nejlépe zhostila destinace Slovácko.34
1.4 Chráněná území a udržitelnost cestovního ruchu 1.4.1 Chráněná území Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (International Union for Conservation
Vý
of Nature – IUCN) je chráněné území definováno: „Chráněné území je jasně vymezený geografický prostor, právními a jinými účinnými prostředky uznávaný, určený
zk
a spravovaný tak, aby se v něm dosáhlo dlouhodobé ochrany přírody a s ní souvisejících ekosystémových sluţeb a kulturních hodnot“.35
um
Chráněná území jsou nezbytná pro zachování biologické diverzity a jako takové jsou praktickým základem všech národních a mezinárodních strategií, které byly vytvořeny k udrţení funkčních přírodních ekosystémů. Oblasti jsou domovem pro
yC
vzácné a často i ohroţené ţivočišné druhy, které by v civilizaci jinak neměly šanci přeţít. Některá území patří ke světovému dědictví (síť biosférických rezervací UNESCO) proto také v současnosti představují závazek budoucím generacím a jejich
ze
zachování můţe být vnímáno jako morální povinnost.36
1.4.2 Historie chráněných území
ch
Chráněná území jsou spojena s dlouholetou historií, podle některých historiků
To
spadají jejich počátky do Indie, aţ dva tisíce let nazpět. Prakticky po celém světě existovala různá posvátná území starověkých národů.
V Evropě byly v minulosti uvedené oblasti zakládány jako královské rezervace pro
ur
lov zvěře. Později se staly přístupné veřejnosti, běţným volnočasovým aktivitám a poté
ism
i cestovnímu ruchu. Národní parky v podobě, jak jsou známy dnes, začaly vznikat v USA. Vůbec prvním národním parkem se stal roku 1872 Národní park Yellowstone, který byl zřízen veřejnosti jako místo pro odpočinek a zábavu. Následoval národní park Grand Canyon a Mount Rainier. Přibliţně ve stejné době se v Kanadě stavěly ţeleznice 34
[online] European Commison. European Destination of Excellence. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/themes-destinations/2011-physical/index_en.htm [cit. 2012-02-21] 35 [online] PLESNÍK, Jan. Kategorie Mezinárodní unie na ochranu přírody pro chráněná území. Dostupný na WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/kategorie-mezinarodni-unie-naochranu-prirody-pro-chranena-uzemi.html [cit. 2011-11-18] 36 [online] IUCN. Guidelines for Applying Protected Area Management Categories. Dostupný na WWW: http://data.iucn.org/dbtw-wpd/edocs/PAPS-016.pdf [cit. 2011-11-18]
19
a byl zde zaloţen Národní Park Banff. Společnostem stavějícím ţelezniční tratě tak zaloţení parku významně přispělo ke zvýšení počtu cestujících. V Austrálii, roku 1866 vyhradila britská kolonie Nový Jiţní Wales oblast o rozloze 2 000 hektarů pro ochranu přírody a cestovní ruch.37 Tak jak stoupal počet chráněných území, bylo nutné je začít nějakým způsobem koordinovaně řídit. Na začátku 20. století byla v Kanadě vytvořena první světová agentura „Dominion Parks Bureau“, o několik let později vznikla v USA organizace
Vý
USNPS (US National Park Service). Filosofie tohoto managementu se jiţ v této době zabývala jak vyuţíváním parku, tak jeho ochranou (konzervací) pro další generace.
zk
Zakladatelé těchto organizací se například snaţili najít rovnováhu mezi finančním příjmem ze vstupů do parku a únosnou návštěvností.38
um
Kromě USA, Austrálie a Kanady první národní parky vznikaly také na Novém Zélandu nebo v Jiţní Africe. V průběhu dvacátého století došlo k expanzi a národní parky byly zakládány téměř po celém světě. Roku 2008 bylo na světě více neţ 120 000
yC
chráněných území (mořské a na souši) o celkové rozloze 21 milionů km2. Pozemská území pokrývala 12,2 % planety Země a mořská území 5,9 %.39 V roce 2011 se počet mezinárodních chráněných území dostává aţ k 160 000, jak ukazuje Graf č. 1.
ism
ur
To
ch
ze
37
[online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný na WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/Best-Practice-8.pdf [cit. 2011-11-18] 38 [online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný na WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/Best-Practice-8.pdf [cit. 2011-11-18] 39 [online] WDPA. Coverage of Protected Areas. Dostupný z WWW: http://www.wdpa.org/resources/statistics/2010BIP_Factsheet_Coverage_of_Protected_Areas.pdf [cit. 2012-02-20]
20
Graf č. 1 Růst počtu mezinárodních a národních chráněných území v letech 1911–2011
um
zk
Vý Zdroj: World Database on Protected Areas, 2012
yC
S růstem chráněných území se měnilo i chápání samotného pojmu „chráněné území“. Původní význam, a to vymezení míst s výjimečnými přírodními atraktivitami
ze
pro jejich ochranu a jako prostor pro trávení volnočasových aktivit, si kaţdá země zčásti upravila podle svých moţností. V Evropě byl například kladen důraz více na kulturní
ch
hodnotu místa, na ochranu obydlených krajin. Vývoj ekologie jako vědy v šedesátých letech 20. století zdůraznil potřebu systematického přístupu, plánování a řízení zdrojů
To
chráněných území.40 K tomu bylo potřeba stanovit společnou kategorizaci chráněných území, která bude zmíněna v podkapitole 1.4.7.
ur
1.4.3 Udržitelnost cestovního ruchu v chráněných územích
ism
S rozvojem cestovního ruchu se mění jeho poptávka a trendy. Jedním ze současných trendů je mimo jiné cestovní ruch spojený přírodou, návštěvy národních parků a chráněných území, pozorování přírody nebo produktově orientovaný ekoturismus. V chráněných přírodních územích mohou být uspokojovány potřeby bezprostředně související se vznikem a rozvojem cestovního ruchu a to je potřeba rekreace a potřeba poznávání. Lidé zvlášť v průmyslově vyspělých zemích chtějí stále častěji pobývat v člověkem co nejméně ovlivněné přírodě. 40
[online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný na WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/Best-Practice-8.pdf [cit. 2011-11-18]
21
Protoţe je zmiňovaný druh cestování úzce spjat s přírodním bohatstvím, které je vystavováno neustálému vlivu návštěvníků, koncept udrţitelnosti cestovního ruchu zde hraje zásadní roli. Udrţitelnost cestovního ruchu v chráněných územích je podmíněna splněním několika zásadních podmínek. Jedná se zejména o plánování činností rozvoje správ chráněných území a změn přístupů k samotnému cestovnímu ruchu. V místech, kam míří návštěvníci, hodně závisí na profesionálním přístupu pracovníků území, na
Vý
pochopení environmentálních souvislostí a na jejich schopnosti spolupracovat s ochranou přírody a krajiny jako s partnerem. Je třeba společně s dalšími, kterých se
zk
cestovní ruch týká, uváţlivě a koncepčně hledat způsoby, jak motivovat rezidenty i podnikatele k environmentálně šetrnějším formám cestovního ruchu, které respektují regionu.41
um
význam přírodních ekosystémů a podtrhují rázovitost krajiny a kulturní tradice Východiska pro cestovní ruch v chráněných územích v České republice lze
yC
formulovat následovně:
Cestovní ruch ve světě exponenciálně roste, v chráněných územích existuje a bude existovat a návštěvnost zejména národních parků bude růst ještě rychleji neţ ve
ze
standardních cílech cestovního ruchu.
Cestovní ruch (jeho formy, trendy rozvoje, masovost) neodpovídá ve většině
ch
chráněných území jejich poslání a hlavním cílům péče o ně. Správy chráněných území musí mít moţnosti a schopnosti sehrát v uvedených
To
změnách kvalifikovanou roli, stejně jako při řízení cestovního ruchu na jejich území (a v okolí) a díky svým znalostem a přístupům se musí stát partnerem, který
ur
bude ostatními aktéry cestovního ruchu vyhledáván a uznáván jako přirozená autorita v oblasti udrţitelnosti cestovního ruchu.
Správy chráněných území musí mít jasnou představu o tom, jaké formy cestovního
ism
ruchu, kdy, kde a v partnerství s kým podporovat a kdy, kde, v jakých formách a intenzitě je cestovní ruch naopak nepřípustný. Měly by cestovní ruch vnímat jako jev, který závaţně ovlivňuje ochranu přírody a krajiny chráněných oblastí a který musí v co největší míře přeměnit na nástroj napomáhající naplňovat jejich poslání. To musí být podloţeno znalostmi a argumenty o návštěvnosti, dopadech, rozvoji
41
[online] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J. Udržitelnost cestovního ruchu a ochrany přírody a krajiny v ČR. Dostupný z WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/udrzitelnost-cestovnihoruchu.html [cit. 2012-02-20]
22
a vyuţívání infrastruktury cestovního ruchu vycházejících ze soustavného monitorování (s vyuţitím vhodných metod a postupů; např. moţnosti leteckého snímkování), motivačními nástroji pro pozitivní ovlivňování způsobu myšlení, přístupů a činností klíčových aktérů (zejména rezidentů a podnikatelů v cestovním ruchu), resp. jejich představitelů, a vhodnými regulačními nástroji.
Cílovým stavem je cestovní ruch, který přispívá k naplňování poslání chráněných území, tj. k uchování a obnově přírodního prostředí a zachování typického
Vý
charakteru krajiny, a také k tomu, aby rezidenti měli moţnost se na udrţitelném cestovním ruchu podílet a získat část z jeho přínosů. Důleţitým nástrojem procesu změny i řízení cestovního ruchu je kvalitní osvěta
zk
jeho aktérů i účastníků, školení pracovníků správ chráněných území i místních
um
obyvatel, spolupráce s agenturou CzechTourism a s lidmi, kteří jsou v územích zapojeni do péče o návštěvníky a do přípravy propagačních materiálů.
S klíčovými aktéry cestovního ruchu se vyplatí uzavírat dohody o spolupráci –
yC
s obcemi s ohledem na prosazování vlivu správ na územní plány a působení na místní občany; s cestovními kancelářemi a cestovními agenturami o respektování územních a početních omezení a upřednostňování šetrných forem cestovního ruchu;
ze
s regionálními rozvojovými agenturami o respektování profilu chráněných území jako reprezentantů udrţitelného rozvoje, s nevládními organizacemi o spolupráci na
ch
osvětě a stráţní a poradenské sluţbě atd.42
To
Cestovní ruch se tak stává klíčovým nástrojem, který můţe chráněné území významně ovlivnit, ať uţ pozitivně, nebo negativně.43 Jde o vlivy na fyzické, sociokulturní a ekonomické prostředí, které se časově dělí na dvě fáze: 1. fáze přípravy
ur
a budování infrastruktury pro cestovní ruch, 2. fáze samotné realizace cestovního
ism
ruchu.44
42
[online] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J.: Udržitelnost cestovního ruchu a ochrany přírody a krajiny v ČR. Dostupný z WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/udrzitelnost-cestovnihoruchu.html [cit. 2012-02-20] 43 [online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný z WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/Best-Practice-8.pdf [cit. 2011-11-18] 44 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 142
23
1.4.4 Vlivy cestovního ruchu na fyzické prostředí Cestovní ruch nejvíce ovlivňuje fyzické (ţivotní) prostředí. Fáze přípravy a budování infrastruktury můţe znamenat odlesňování, zábor půdy a změnu charakteru krajiny výstavbou hotelů a dalších zařízení, které zásadním způsobem porušují její ráz a mění tak celkový charakter místa. Fáze realizace cestovního ruchu působí na fyzické prostředí spotřebou jeho sluţeb, tedy realizací dopravy, ubytovacích, kulturních a
Vý
sportovních sluţeb.45 Existuje zde i zpětná vazba, protoţe všechny sloţky negativních vlivů sniţují
potenciál daného území pro rozvoj cestovního ruchu. Negativní dopady na dané území
zk
jsou zpravidla vyvolatelné nejen cestovním ruchem, ale stejně tak dobře rozvojem jakéhokoliv jiného ekonomického odvětví (lidských aktivit obecně).46
um
Rozlišujeme tři hlavní oblasti vlivu cestovního ruchu na fyzické prostředí, uskutečňované ve fázi přípravy či ve fázi realizace: 1. přírodní zdroje, 2. znečištění, 3.
1.4.4.1 Přírodní zdroje
yC
fyzický vliv.
Mezi ovlivňované přírodní zdroje patří vodní zdroje, místní zdroje a degradace
ze
pozemků. Vodní zdroje představují velký problém, zejména v zemích, které se díky své geografické poloze musí potýkat s nedostatkem vody. Cestovní ruch klade velké nároky
ch
na spotřebu vodních zdrojů, především při provozu bazénů, golfových hřišť, zavlaţování zeleně i samotné osobní spotřeby vody. V rozvojových zemích můţe být
rezidenta.
To
velkým rozdílem ukazatel spotřeby vody na jednoho návštěvníka destinace a na jednoho
ur
Místní zdroje jsou vstupy do destinace, na kterých závisí ţivot a uspokojování potřeb rezidentů i návštěvníků a jsou na ně kladeny vysoké nároky (energie, potraviny,
ism
suroviny). Problémem se můţe jevit sezónní charakter cestovního ruchu a velká nerovnováha ve spotřebě zdrojů.
Proces degradace pozemků je spojen zejména s fází přípravy cestovního ruchu a znamená často likvidaci specifických ekosystémů nebo jejich změnu, která je spojená s odlesňováním, zvýšenou stavební činností, erozí a dalšími negativními činnostmi.47
45
PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 142 PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 42 47 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 142 46
24
Eroze Erozi lze charakterizovat jako proces narušování povrchu přírodnin, zejména odstraňováním vrchní vrstvy půdy, povrchu hornin působením větru, vody, sněhu, ţivých organismů včetně člověka (kombinace fyzikálního a chemického působení). Intenzivní působení člověka můţe přirozenou erozi podstatně urychlit. Mezi významné činitele eroze patří i aktivity cestovního ruchu, např. ve formě rozšiřování a prohlubování cest, prošlapávání paralelních a nových cest v okolí přírodních
Vý
zajímavostí a v místech narušení původní cesty. Dalším druhem eroze způsobené člověkem v chráněných územích jsou dopady sportovních aktivit, např. zářezy od lan
zk
horolezců. Na erozi se také podílí výstavba infrastruktury cestovního ruchu (stavba komunikací, ubytovacích zařízení). Dalším typem eroze jsou sešlapy způsobené
um
pohybem lidí po nezpevněných nebo jen částečně zpevněných komunikacích a ve volné přírodě. Důsledkem můţe být destrukce přirozeného vegetačního krytu a vymizení mnoha ţivočišných druhů. Stejně tak vodáctví můţe významně přispět k erozi, zejména
yC
poškozováním horninového podloţí i vegetace dna vodních toků, půdy i hornin břehů.48 1.4.4.2 Znečištění
ze
Aktivity spojené se znečištěním jsou typické pro fázi přípravy, i pro fázi realizace cestovního ruchu. Zahrnují znečištění vzduchu, vody, znečištění hlukem a pevným zcela
zvláštní
oblastí
je
estetické
ch
odpadem,
znečištění,
které
má
blízko
k sociokulturnímu prostředí. Estetické znečištění znamená výskyt cizorodých prvků
To
v původní architektuře, zejména v důsledku nedostatečné regulace a plánování výstavby turistické infrastruktury. Znečištění fyzického prostředí pevným odpadem má vliv na řeky, přírodní scenérie, okraje silnic, vodní plochy a horské oblasti.49
ur
Emise
ism
Jako emise se označuje proces uvolňování látek nebo energií (pevných, kapalných, plynných, aerosolových imisí) vypouštěných do sloţek ţivotního prostředí, nejčastěji do ovzduší. Cestovní ruch je přímým zdrojem emisí (zejména silniční a letecká doprava, noční lyţování, provoz zábavních podniků) a také nepřímým, protoţe spotřebovává zejména při výstavbě a provozu zařízení cestovního ruchu a provozu dopravních prostředků zdroje, při jejichţ produkci a/nebo likvidaci vznikají emise. Emise
48 49
PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 43-44 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 143
25
skleníkových plynů (oxid uhličitý, freony, vodní pára aj.) do atmosféry (doprava, vytápění, chlazení), vytvářejí odpadní teplo a sniţují odrazivost zemského povrchu (výstavba infrastruktury cestovního ruchu). Tím cestovní ruch zvyšuje průměrnou teplotu zemského povrchu související s neţádoucí změnou celosvětového klimatu (globální klimatická změna). Specifickým projevem vysoké koncentrace znečišťujících látek v ovzduší v kombinaci s určitými klimatickými podmínkami můţe být vznik smogu. V některých
Vý
případech nedostatečná regulační politika cestovního ruchu (usměrňování turistických toků pomocí koordinace prázdninových termínů, mimosezónních slev, stimulací
zk
k vyuţívání veřejné, zejména ţelezniční dopravy) často výrazně přispívá k znečišťování povrchových i podzemních vod, a to jak provozem zařízení cestovního ruchu, tak
um
i samotnými aktivitami návštěvníků. Zvýšená hladina hlučnosti, zejména v přírodě a v chráněných oblastech, můţe narušit habitat50 a přirozené (zejména reprodukční) chování ţivočichů.51
yC
1.4.4.3 Fyzický vliv
Fyzické vlivy cestovního ruchu jsou patrné na první pohled, dochází k nim jak ve
ze
fázi přípravy, tak ve fázi realizace. Atraktivní místa jsou vystavena vysokému stupni návštěvnosti a jejich křehké ekosystémy strádají. Ve fázi přípravy infrastruktury se
ch
místa poškozují stavební činností, odlesňováním a intenzivním nebo neudrţitelným vyuţíváním půdy. Fáze realizace se na fyzickém prostředí projevuje běţnými aktivitami
To
účasti na cestovním ruchu. Vlivy cestovního ruchu na fyzické prostředí jsou relativně snadno prokazatelné a lze je měřit poměrně spolehlivými ukazateli. Jakýkoliv rozvoj cestovního ruchu, znamená ovlivnění fyzického prostředí, zásahy však nesmějí být
ur
nevratné a musí být vykompenzovány přínosy v sociokulturní a ekonomické sféře.52
ism
Zavlečení nepůvodních druhů
Uvedené negativně vnímané působení cestovního ruchu představuje značný problém zejména v chráněných územích a národních parcích, jejichţ významnou funkcí je ochrana původních ekosystémů. Aktivity všech lidí pohybujících se v těchto oblastech přispívají k šíření alochtonních druhů, tedy rostlinných a ţivočišných druhů, které se na daném místě nevyskytovaly a byly sem zavlečeny právě těmito aktivitami. 50
Místo, kde ţije nebo se vyskytuje určitý organismus. PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 42-43 52 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 143 51
26
V případě cestovního ruchu jde často o neúmyslné přenášení semen rostlin, mikroorganismů, drobných ţivočichů a zárodků ţivočichů na botách, oděvu, v potravinách a na povrchu dopravních prostředků. Vědomé zavlečení představuje rozptyl rostlinných a ţivočišných druhů do místních ekosystémů za účelem zvýšení atraktivnosti (exotičnosti, originality) místa (zahrady, parky, sady, obory atd.). Souvisejícím důsledkem můţe být sniţování druhové rozmanitosti a expanze alochtonního druhu v daném ekosystému.53
Vý
1.4.5 Vliv cestovního ruchu na sociokulturní prostředí
zk
Vlivy cestovního ruchu na sociokulturní prostředí lze vymezit na oblast přípravy
infrastruktury pro cestovní ruch a fázi samotné realizace cestovního ruchu, jako
um
v předchozí podkapitole. Zásadní odlišnost tkví v tom, ţe objektivní posuzování a kvantifikace vlivu cestovního ruchu na sociokulturní prostředí nejsou prakticky moţné. Uvedené prostředí je dáno rezidenty ţijícími v destinaci a jejich sociálními,
yC
kulturními, politickými i ekonomickými vazbami. Řešení vlivu na sociokulturní prostředí je v podstatě řešením vztahu akce – reakce mezi návštěvníky destinace a rezidenty ţijícími v destinaci. V tomto vztahu jde o to, kdo komu, jak a za jakých
profitovat.
ze
podmínek se přizpůsobí a kdo z těchto změn a přizpůsobení bude ekonomicky
pozitivních a negativních:
To
Nárůst konkurence v destinaci,
ch
Vlivy cestovního ruchu na sociokulturní prostředí lze chápat jako mix vlivů
Rostoucí ekonomická nerovnováha ve společnosti,
ur
Obnova zájmu o uţívání místního jazyka, Snaha naučit se jazyky návštěvníků, (sportoviště, kulturní zařízení, restaurace),
ism
Rozvoj zařízení pro návštěvníky, která mohou slouţit zároveň pro rezidenty Tlak poskytovat přednostně kapacity zařízení pro návštěvníky na úkor rezidentů, zpoplatnění či zvýšení ceny za vyuţívání kapacit, Rostoucí příjem a lepší kvalita ţivota, Nárůst populace – přelidnění, kriminalita, dopravní kongesce,
53
PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 45-46
27
Udrţování tradic, náboţenských slavností, festivalů, výroba suvenýrů, které ale mohou přerůst do podoby konzumních statků přizpůsobených pro návštěvníky destinace, A další. 54
1.4.6 Pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu v chráněných územích
Vý
Chráněná území představují zvláštní oblasti, ve kterých jde především o zachování
unikátních biologických procesů, krajinného rázu, habitatu i kulturního dědictví. Jak jiţ
zk
bylo výše řečeno, udrţitelnost nejen cestovního ruchu by zde měla být základní filosofií. Chráněná území by měla směřovat k ochraně přírodního a kulturního dědictví,
um
ke zvýšení ekonomických příleţitostí a ke zlepšování kvality ţivota ve všech aspektech.55 Tabulka 1 znázorňuje moţné pozitivní vlivy cestovního ruchu v chráněných oblastech a v národních parcích.
yC
Tabulka 1 Pozitivní vlivy cestovního ruchu v chráněných oblastech a národních parcích Ochrana ekologických procesů a vodních zdrojů
Ochrana přírodního
Ochrana a záchrana kulturního dědictví Vzdělávání a osvěta o důleţitosti zachování přírodních zdrojů mezi
ch
a kulturního
ze
Zachování biodiverzity (ţivočišné druhy, ekosystémy)
rezidenty a návštěvníky a snaha o vybudování nové zodpovědné generace
dědictví
Podpora výzkumu a vývoje
To
Zlepšení místních zařízení (doprava, komunikace) Vytvoření samofinancovatelných mechanismů pro chráněná území
ur
Více pracovních příleţitostí pro rezidenty Zvýšení příjmů
příleţitostí
Nové podnikatelské příleţitostí a oţivení místní ekonomiky Podpora místních řemesel Lepší ţivotní standard Generování místních daňových příjmů Lepší podmínky pro finanční dotace
Zlepšování ţivota
54 55
kvality
ism
Zvýšení ekon.
Prosazování estetických, duchovních a dalších hodnot spojených s pocitem pohody a zdraví (well-being) Ekologické vzdělávání návštěvníků a rezidentů
PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 143-144 IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 23
28
Zlepšení porozumění mezi kulturami Podpora místních kulturních akcí Vyšší úroveň vzdělání rezidentů Zlepšení jazykové vybavenosti místních obyvatel Přimět rezidenty, aby si váţili vlastní kultury a přírodního prostředí
Zdroj: IUCN. Sustainable Tourism in Protected Areas, 2002
Negativní vlivy cestovního ruchu v chráněných oblastech a národních parcích plynou
Vý
především z návštěvnosti samotného území, ale záleţí hlavně na managementu území nebo národního parku, jak dokáţe zmíněné vlivy řídit či eliminovat. Negativní vlivy by
zk
měly být vţdy vyváţeny pozitivními.56 Negativní vlivy mohou být ekonomického nebo sociálního charakteru a také mohou působit na přírodní prostředí, jak znázorňuje
um
Tabulka 2.
Tabulka 2 Negativní vlivy cestovního ruchu v chráněných oblastech a národních parcích
yC
Zvýšená poptávka po sluţbách spojených s cestovním ruchem (ubytování, stravování), tzn. vyšší ceny a vyšší náklady na bydlení pro rezidenty
Ekonomické dopady
Zvýšená návštěvnost národních parků představuje pro jeho management
ze
vyšší náklady na údrţbu
Riziko úniku příjmů z cestovního ruchu do jiného regionu Přelidnění, vandalismus, znečištění odpadky
ch
Sociální dopady
Sezónní zaměstnanost
Komercionalizace tradičních aktivit rezidentů
To
Kontrasty mezi bohatstvím návštěvníků a chudobou rezidentů Výstavba
pro
cestovní
ruch
(ubytování,
infrastruktura, návštěvní střediska), zásahy do původního prostředí
ur
Ekosystémy
zařízení
Zásahy do ţivota divoké zvěře (stezky, oblasti pro lov) Eroze, sešlapy, sesuvy půdy
Dopady na ţivot rostlin, odstraňování vegetace, zavlečení
Dopady na přírodní prostředí
ism
Půda
Vegetace
nepůvodních druhů Rozdělávání ohňů
Nároky na vyšší mnoţství vody Vodní zdroje
Znečišťování jezer, řek a moří Lodní doprava můţe ovlivnit vodní rostliny a ţivočichy
Vzduch
56
Emise z dopravních prostředků
IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 30
29
Lov a rybaření ovlivňující počty Lovci a rybáři mohou poţadovat vysazení nepůvodních Ţivot divoké zvěře
druhů Destruktivní vliv dopravy na drobné formy ţivota (hmyz) Vyrušování všech druhů zvířat i těch pro návštěvníky neatraktivních
Zdroj: IUCN. Sustainable Tourism in Protected Areas, 2002
Vý
1.4.7 Kategorizace chráněných území podle IUCN Snaha částečně sjednotit rozdílné přístupy v třídění chráněných území sahá aţ do
zk
30. let 20. století. V průběhu Mezinárodní konference o ochraně fauny a flóry (r. 1933 v Londýně) byly navrţeny čtyři kategorie chráněných území: národní park, přísně
um
chráněná přírodní rezervace, rezervace fauny a flóry a rezervace se zákazem lovu a sběru. Dalších několik desítek let se členění měnilo a upravovalo aţ do roku 1994, kdy byly přijaty zásady kategorizace chráněných území na základě péče o ně, které měly
yC
umoţnit porovnání mezi státy a částmi světa.57 Jednotlivé kategorie, odráţející různý stupeň míry lidských zásahů, popisuje Tabulka 3.
ze
Tabulka 3 Kategorizace chráněných území podle IUCN Popis
Ia Přísně chráněná
Přísně chráněné území, ponechané na ochranu biodiverzity a také
přírodní rezervace
geologických a geomorfologických rysů. Aby se zachovaly jeho ochranářské
ch
Kategorie
hodnoty, bývá vstup do něj, jeho vyuţívání lidmi a dopad činnosti člověka
To
přísně regulován a omezen. Obdobná chráněná území slouţí jako nepostradatelné srovnávací lokality pro vědecký výzkum a monitorování. Obvykle velké území, nepozměněné nebo málo pozměněné činností člověka,
ur
Ib oblast divočiny
které si ponechalo přírodní ráz, bez stálého nebo významného osídlení lidmi. Bývá chráněno a spravováno tak, aby si udrţelo své přírodní podmínky.
ism
II národní park
Velké přírodní nebo přírodě blízké území, ponechané ochraně velkoplošných ekologických procesů spolu se souborem druhů a ekosystémů typických pro dané území. Z hlediska ţivotního prostředí a kultury oblast poskytuje příleţitosti pro duchovní, vědeckou, výchovně vzdělávací a rekreační činnost.
III přírodní památka
Území ponechané ochraně zvláštních přírodních památek, kterými můţe být
nebo charakteristický
tvar zemského povrchu (geomorfologický útvar), podmořská hora nebo
rys
jeskyně, geologické charakteristiky, jako jsou jeskyně nebo dokonce ţivé
57
[online] PLESNÍK, Jan. Kategorie Mezinárodní unie na ochranu přírody pro chráněná území. Dostupný na WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/kategorie-mezinarodni-unie-naochranu-prirody-pro-chranena-uzemi.html [cit. 2011-11-18]
30
celky, např. starodávný hájek či skupina stromů. IV území péče
Území, jehoţ cílem je ochrana určitých druhů nebo biotopů a jehoţ
o biotopy nebo druhy
spravování uvedenou prioritu odráţí. Aby se vyhovělo nárokům daných druhů, nebo aby se zachoval příslušný biotop, vyţadují četné plochy spadající do kategorie IV pravidelné aktivní zásahy. Nicméně aktivní péče není poţadavkem pro zařazení chráněného území do této kategorie.
V chráněná krajina
Území, kde vzájemné působení člověka a přírody vytvořilo plochu
nebo část moře
nevšedního
charakteru
s
významnými
ekologickými,
biologickými
Vý
a kulturními hodnotami a hodnotami krajinného rázu. Pro ochranu a zachování daného území a s ním spojených ochranářských a jiných hodnot je rozhodující udrţení vzájemného působení člověka a přírody. Území chránící ekosystémy a biotopy spolu se souvisejícími kulturními
s udržitelným
hodnotami a tradiční péčí o přírodní zdroje. Bývá obvykle velké a jeho
využíváním přírodních
většina si uchovala přírodní podmínky, přičemţ na určité části probíhá
zdrojů
udrţitelná péče o přírodní zdroje. V této kategorii povaţujeme za jeden z cílů
um
zk
VI chráněné území
ochrany neprůmyslové vyuţívání přírodních zdrojů menšího rozsahu, slučitelné s ochranou přírody.
yC
Zdroj: Vlastní tabulka na základě časopisu Ochrana přírody, 2010
Dalším záměrem kategorizace bylo, aby byla pouţitelná v kterékoliv zemi, její
ze
vyuţití je ale zcela dobrovolné. Zásady proto musí být velmi všeobecné a na národní i regionální úrovni je nutné je interpretovat pruţně. Pořadová čísla, přiřazená
ch
jednotlivým kategoriím, necharakterizují jejich význam. Pro ochranu a trvale udrţitelný rozvoj jsou zapotřebí všechny kategorie. Z mezinárodní podstaty systému vyplývá, ţe
To
konečná odpovědnost za stanovení kategorií leţí na úrovni mezinárodních organizací, např. IUCN a jeho komise WCPA (World Commision on Protected Areas), nebo
ur
WCMC (World Conservation Monitoring Centre).
Území by měla být přiřazována jednotlivým kategoriím na základě primárních cílů
ism
managementu chráněného území, uvedených v právních předpisech, jimiţ jsou zřizována. Cíle managementu dílčích lokalit uvnitř území mají jen doplňkový význam. Zmíněný přístup zajišťuje pevný základ pro celý systém. Při přiřazování jednotlivých území kategoriím je proto nutné analyzovat národní legislativu nebo deklarované záměry nevládních organizací a popsat primární cíle, pro něţ jsou území vyhlašována.58
58
[online] IUCN, EUROPARC. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. Dostupný na WWW: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A3D8338EAD90852C1256F63004112C9/$file/pl_zasady.pdf [cit. 2011-11-19]
31
Tabulka 4 znázorňuje cíle chráněných oblastí a jejich uplatnění v jednotlivých kategoriích. Tabulka 4 Cíle managementu chráněných oblastí Ia
Ib
II
III
IV
V
VI
Vědecký výzkum
1
3
2
2
2
2
3
Ochrana divočiny
2
1
2
3
3
-
2
1
2
1
1
1
2
1
přírodních/kulturních znaků
-
-
2
1
3
1
3
Rozvoj cestovního ruchu
-
2
1
1
3
1
3
Vzdělávání
-
-
2
2
2
2
3
-
3
3
-
2
2
1
-
-
-
-
-
1
2
Vý
Cíl managementu oblasti
Zachování ţivočišných druhů a biodiverzity
um
zk
Ochrana zvláštních
Udrţitelné vyuţívání přírodních
yC
zdrojů
Zachování tradičních a kulturních zvyklostí
ze
1 = primární cíl, 2 = sekundární cíl, 3 = eventuální cíl, - = neuplatňuje se Zdroj: Sustainable Tourism in Protected Areas, 2002
ch
Tabulka ukazuje, ţe rozvoj cestovního ruchu se realizuje ve všech kategoriích,
To
vyjma kategorie Ia (přísně chráněná přírodní rezervace). Dále je zobrazeno, ţe zachování ţivočišných druhů a biodiverzity není vţdy a ve všech kategoriích primárním
ur
cílem, ačkoliv se jedná o velmi kritickou funkci většiny chráněných oblastí. Nicméně, poţadavkem IUCN je, aby chráněná území měla vţdy zvláštní politiku na ochranu
ism
a udrţení biodiverzity.
1.4.8 Organizace ochrany přírody 1.4.8.1 Federace EUROPARC
Národní parky v Evropě zastřešuje mezinárodní nevládní federace EUROPARC Federation, známá také jako Federace přírodních a národních parků Evropy (Federation of Nature and National Parks of Europe), která byla zaloţena roku 1973. Celkem sdruţuje 441 členů z 36 evropských zemí. Členskými organizacemi jsou především 32
správy chráněných území různých kategorií, také úřady (např. ministerstva ţivotního prostředí) nevládní organizace a univerzity. Hlavním cílem federace je sdruţovat instituce ochrany přírody spravující různé typy evropských krajin, podporovat je v jejich činnosti, koordinovat jejich postupy a zajišťovat výměnu informací.59 Česká republika spadá pod svou vlastní národní sekci EUROPARC Česká republika. 1.4.8.2 EUROPARC Česká republika
Vý
Česká sekce federace sdruţuje správy velkoplošných chráněných území České
republiky a další organizace spojené s ochranou přírody a je zapojena do celoevropských aktivit federace. Prvním českým členem EUROPARC se v roce 1990
zk
stal Krkonošský národní park. V roce 2000 vznikla národní sekce EUROPARC Česká republika, jedna ze sedmi existujících (Německo, Itálie, Španělsko, Atlantské ostrovy,
um
Pobaltské státy, Francie, Česká republika). Dnes tvoří českou sekci sedm členů – správy všech národních parků (Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko, Podyjí), Agentura
yC
ochrany přírody a krajiny České republiky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a RNDr. Jan Štursa jako fyzická osoba. Na činnost české sekce dohlíţí Rada EUROPARC Česká republika, která čítá šest členů a zasedá 1× ročně.
ze
Kromě zasedání rady se kaţdoročně koná také výroční zasedání české sekce. Mezi hlavní aktivity české sekce patří pořádání tematických setkání pracovníků
ch
členských organizací, propagace a naplňování myšlenek federace, práce s mládeţí, integrace do evropské ochrany přírody, budování přeshraničních chráněných území aj.
To
Členové se kaţdoročně účastní řady seminářů, konferencí a workshopů po celé Evropě včetně výroční konference a zasedání Rady EUROPARC. Do povědomí neodborné veřejnosti se federace dostala při kaţdoročních oslavách Evropského dne parku, které se
ur
konají vţdy 24. května nebo nejbliţší víkend k tomuto datu.
ism
EUROPARC Česká republika společně s Ministerstvem ţivotního prostředí byly nositeli významného projektu s názvem „PHARE CZ: Implementace České republiky do sítě Natura 2000", který odstartoval ve čtyřech národních parcích a 11 chráněných krajinných oblastech v březnu roku 2004. Cílem projektu bylo zajistit technické a pracovní zázemí v českých chráněných územích pro zavedení sítě Natura 2000 do praxe, informovat veřejnost a návštěvníky těchto území o systému evropské ochrany 59
[online] EUROPARC. Federace Europarc. Dostupný na WWW : http://www.europarc.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=8&Itemid=13&lang=cs [cit. 2011-11-04]
33
přírody a v neposlední řadě posílit přeshraniční spolupráci při naplňování evropských směrnic platných pro síť Natura 2000. Česká sekce EUROPARC se rovněţ zapojila do jednoho ze stěţejních programů federace – Mladý stráţce (Junior Ranger). Této iniciativy se zatím chopily Krkonošský národní park a Národní park Šumava, které vedou skupinky mladých stráţců a s dětmi se účastní mezinárodních seminářů a táborů pro mladé stráţce pořádané federací EUROPARC.60
Vý
Evropská Charta udržitelného cestovního ruchu v chráněných územích
zk
„Evropská charta“ je dokumentem, který vznikl ve spolupráci zástupců ochrany
přírody a cestovního ruchu pod záštitou Federace EUROPARC. Charta je návodem, jak
um
implementovat koncept udrţitelného rozvoje do chráněných území Evropy. Vychází z celosvětových a evropských priorit, které byly stanoveny v Agendě 21 (Rio de Janeiro r. 1992) a také v 6. Akčním programu pro ţivotní prostředí a Strategii udrţitelného
yC
rozvoje Evropské unie. Dále obsahuje poznatky ze studie „Loving them to death?“ kterou roku 1993 vydala federace EUROPARC. Finální dokument byl vydán roku 2000, kdy chartu zároveň podepsalo prvních 21
ze
parků v Evropě z Rakouska, Velké Británie, Španělska, Itálie, Německa, Francie a Portugalska. Charta se tak stala prvním dokumentem v oblasti udrţitelného rozvoje
ch
chráněných území, ke kterému se přihlásilo tolik států. Signatáři charty se zavazují implementovat strategii udrţitelného cestovního ruchu
To
ve svých územích tak, aby kaţdý rozvoj území a aktivity návštěvníků zajišťovali dlouhodobou ochranu a zachování přírodních a kulturních zdrojů, sociálních vazeb a aby přispívali pozitivním a nestranným způsobem k ekonomickému rozvoji a pocitu
ur
pohody, zdraví a blahobytu (well-being) všech lidí, kteří v chráněném území ţijí,
ism
pracují nebo ho navštěvují.61 Proces získání členství
Udělení charty předchází důkladné kontroly a hodnocení. Kontrolním orgánem je Komise Charty (Charter Evaluation Committee) sloţená z profesionálů v oblasti udrţitelnosti cestovního ruchu, která byla jmenována federací EUROPARC. Komise
60
[online] EUROPARC. EUROPARC Česká republika. Dostupný z WWW: http://europarc.cz/ [cit. 201202-20] 61 [online] European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. About the Charter. Dostupný z WWW: http://european-charter.org/about-the-charter/ [cit. 2012-02-20]
34
zasedá jednou ročně, kdy rozhoduje o udělení charty. Své rozhodnutí zvaţuje na základě podané ţádosti a také tzv. „verifier´s report“ neboli zprávy kontrolora. V případě kladného hodnocení se chráněné území stává členem charty na pět let. Subjekty, které mohou o členství ţádat, jsou nejen chráněná území, ale také podniky v cestovním ruchu a tour operátoři, coţ zajišťuje komplexní provázanost. K dnešnímu dni je členem celkem 77 chráněných oblastí.62
1.
3.
Partnerství rezidentů, podnikatelů v cestovním ruchu a ochránců přírody. Řízení cestovního ruchu podle strategie a akčního plánu.
zk
2.
Vý
Desatero principů udržitelného cestovního ruchu podle Evropské charty:
Ochrana přírodního a kulturního dědictví pro vyuţití v cestovním ruchu a také před
um
jeho nadměrným rozvojem (monitorování vlivu na flóru a faunu a regulace aktivit v citlivých oblastech).
Zajištění vysoké kvality záţitků pro návštěvníky.
5.
Účinné informování návštěvníků o zvláštních kvalitách území.
6.
Vytváření specifických produktů umoţňujících poznání a porozumění území.
7.
Zvyšování znalostí všech účastníků cestovního ruchu o chráněném území.
8.
Nesniţování kvality ţivota místních obyvatel vlivem cestovního ruchu.
9.
Zvyšování přínosů z cestovního ruchu pro místní ekonomiku.
ze
yC
4.
ch
10. Monitorování vlivů návštěvnosti a redukce negativních dopadů.63
To
Organizace EUROPARC se společně s Nadací na ochranu přírody PAN PARKS hlásí k respektování strategických cílů udrţitelnosti cestovního ruchu uvedených v dokumentu IUCN „Parks for Life“ (Parky pro ţivot).64 PAN PARKS spadá pod
ur
Světový fond na ochranu přírody.
ism
1.4.8.3 Světový fond na ochranu přírody
Světový fond na ochranu přírody (Worldwide Fund for Nature – WWF) je mezinárodní nezisková organizace podporující ochranu divoké přírody, která vznikla 62
[online] European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. Frequently Asked Questions. Dostupný z WWW: http://european-charter.org/about-the-charter/frequently-asked-questions[cit. 201202-20] 63 [online] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J. Udržitelnost cestovního ruchu a ochrany přírody a krajiny v ČR. Dostupný z WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/udrzitelnost-cestovnihoruchu.html [cit. 2012-02-20] 64 [online] European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. Frequently Asked Questions. Dostupný z WWW: http://european-charter.org/about-the-charter/frequently-asked-questions[cit. 201202-20]
35
roku 1961. Ve svém znaku má ohroţenou pandu velkou jako celosvětově známý ohroţený druh. Cílem fondu je budování takového světa, ve kterém budou lidé ţít v harmonii s přírodou. Konkrétně fond usiloval o ochranu přírody Galapág nebo přispěl k mezinárodnímu zákazu obchodu se slonovinou a záchraně asijských tygrů.65 1.4.8.4 Nadace na ochranu přírody PAN PARKS Organizace, která se zabývá ochranou divoké přírody v Evropě, vznikla pod
Vý
záštitou WWF. Vychází z principů udrţitelného rozvoje stejně jako Evropská Charta. Parky, které pod PAN PARKS spadají, musí splňovat určitá kritéria, např. minimální rozlohu 25 000 hektarů, přičemţ 10 000 hektarů musí být ponecháno přirozenému
zk
vývoji bez zásahů člověka a musí splňovat tzv. „wilderness factor“, neboli faktor divočiny. PAN PARKS a Evropská Charta udrţitelného cestovního ruchu v chráněných
um
oblastech jsou určeny Evropskou komisí jako správný příklad pro soustavu území Natura 2000.66
yC
Nadace se nyní zabývá projektem „The Million Project“ (Miliónový projekt) v rámci kterého si stanovila cíl získat „pod svoji ochranu“ milion hektarů evropské půdy do roku 2015. Zapojení veřejnosti do projektu je moţné prostřednictvím sociální sítě
ze
Twitter.67
1.4.8.5 Mezinárodní svaz ochrany přírody
ch
Svaz je nejvýznamnější a největší mezinárodní organizací pro ochranu přírody. Svaz byl zaloţen v říjnu roku 1948 pod názvem Mezinárodní unie ochrany přírody
To
(International Union for the Protection of Nature – IUPN) v závěru konference o ochraně přírody, pořádané organizací UNESCO poblíţ Paříţe. Organizace později
ur
změnila jméno na Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources – IUCN) a uvedený název zůstává
ism
platný dodnes. V letech 1990–2008 byl také pouţíván název World Conservation Union, který ale uţ neplatí.68
Hlavním posláním IUCN je ovlivňovat, povzbuzovat a podporovat společenstva na celém světě k ochraně integrity a rozmanitost přírody a zajistit spravedlivé a udrţitelné
65
[online] Institut celoţivotního vzdělávání. Ochrana přírody. Dostupný z WWW: http://www.icv.mendelu.cz/en/u3v/por_centrum_u3v/ochrana_prirody_u3v [cit. 2012-02-20] 66 IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 108 67 [online] PANPARKS. What we do. Dostupný z WWW: http://www.panparks.org/what-we-do/themillion-project [cit. 2012-02-20] 68 [online] IUCN. About IUCN. Dostupný z WWW: http://www.iucn.org/about/ [cit. 2012-02-20]
36
vyuţívání přírodních zdrojů. Činnost IUCN spadá pod aktivity šesti odborných komisí. Odborné komise sdruţují na 10 000 renomovaných odborníků z celého světa. Ti pracují ve svých funkcích vesměs dobrovolně, často ovšem s podporou svých mateřských států a organizací.69 Jednou z těchto komisí je Světová komise pro chráněná území (World Commision on Protected Areas – WCPA). 1.4.8.6 Světová komise pro chráněná území
Vý
Světová komise pro chráněná území je jednou ze šesti komisí IUCN. Je to sdruţení
předních světových odborníků v oboru chráněných území.70 Komise vydala roku 1994
zk
dokument „Parks for Life“ (Parky pro ţivot). Zmíněný akční plán byl jeden z prvních svého druhu a jeho všeobecným cílem je zajistit dostatečnou podporu pro efektivní a
um
dobře řízenou síť chráněných území v Evropě. Dokument je určen pro chráněná území, vlády zodpovědné za jejich ustanovení a všem ostatním, kterých se téma týká
yC
(rezidentům, místním podnikům, veřejnosti). Jeden ze čtyř výchozích bodů obsahuje vytvoření Evropské Charty udrţitelného cestovního ruchu pro chráněná území.71 1.4.8.7 Program OSN pro životní prostředí
ze
United Nations Environment Programme (UNEP) byl zaloţen v r. 1972 Valným shromáţděním OSN na základě doporučení první mezinárodní konference o ţivotním
ch
prostředí, jeţ se uskutečnila v r. 1972 ve Stockholmu. Posláním UNEPu je stimulovat a koordinovat akce na ochranu ţivotního prostředí především na mezinárodní úrovni
To
a poskytovat podklady pro rozhodování příznivé ţivotnímu prostředí. Po konferenci OSN o ţivotním prostředí a rozvoji v r. 1992 v Rio de Janeiru se stal UNEP jednou
ur
z nejvýznamnějších organizací pomáhající prosazovat závěry konference a přijaté dokumenty, zejména Agendy 21 a mezinárodních úmluv.72
ism
69
[online] Agentura ochrany přírody a krajiny. Světový svaz ochrany přírody IUCN. Dostupný z WWW: http://old.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3240 [cit. 2012-02-20] 70 [online] IUCN. WCPA. Dostupný z WWW: http://www.iucn.org/about/union/commissions/wcpa/wcpa_overview/wcpa_about/ [cit. 2012-02-20] 71 EUROPARC Federation, Loving them to Death? s. 100-101 72 [online] Český národní komitét UNEP. Program OSN pro životní prostředí. Dostupný z WWW: http://www.unep.cz/unep.php [cit. 2012-02-20]
37
1.5 Kvalita a cestovní ruch Jedna z definic popisuje kvalitu v cestovním ruchu jako „minimální úroveň sluţby, kterou se organizace rozhodne nabízet s cílem uspokojení potřeb svých klientů. Zároveň je kvalita stupněm konzistence, kterou můţe organizace udrţet při poskytování této předem určené úrovně sluţby.“73
Vý
Kvalita také představuje kvalitu procesů v destinaci (firmě), kvalitu zdrojů
(prostředí destinace, vybavenost destinace, osobní přístup a další) a stejně tak kvalitu systému řízení (motivace pracovníků, organizování, komunikace a další).74
zk
Řízení kvality v cestovním ruchu prošlo podobným vývojem jako v jiných průmyslových odvětvích. V 70.–80. letech začaly být formulovány firemní standardy
um
a to zejména v hotelových řetězcích (např. Four Seasons, Mariott, Holiday Inn atd.) a dopravních společnostech. Cílem těchto standardů bylo poskytnout deklarovanou
yC
úroveň a kvalitu sluţby a dosáhnout vysoké produktivity práce. Účelem bylo ale také odlišit se od konkurence nebo průměru, zvýšit zapamatování a pravděpodobnost opakování dané sluţby. Řešením vysoce konkurenčního prostředí leteckých společností
1.5.1 TQM
ch
ze
v 80. letech byla filosofie TQM – Total Quality Management.75
TQM – Total Quality Management představuje filosofii, způsob myšlení o cílech firmy, destinace, o procesech a lidech, etice, firemní kultuře a zpravidla se nejedná
To
o předepsané postupy. TQM vyjadřuje zapojení všech článků i všech procesů a činností do řízení kvality (strategická, taktická a operativní úroveň, i jednotlivé aktivity od
ur
plánování aţ po kontrolu). TQM stojí na převaze tzv. měkkých prvků (nehmotné a neviditelné akty) vznikající při jednání a chování lidí uvnitř firmy i venku, nad tzv.
ism
tvrdými prvky systému (příkazy, pokyny, nadřízenost, postupy, záznamy a další). V přístupech TQM lze dnes vymezit dva proudy, a to řízení kvality (metody, techniky, přístupy) a kvalitu řízení (průnik kvality jako samozřejmosti do provozních i řídících
73
PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 182 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 182-183 75 [online] SYSEL, J. Řízení kvality v cestovním ruchu. Dostupný z WWW: http://www.citellus.cz/Akademie/Prednasky/Koncepce-rizeni-kvality-a-cestovni-ruch/5-Rizeni-kvality-vcestovnim-ruchu [cit. 2012-03-17] 74
38
činností). Kvalita řízení je zahrnuta v modelu EFQM – European Foundation for Quality Management Excellence Model.76
1.5.2 Model EFQM Evropská nadace pro management kvality (European Foundation for Quality Management) je nezisková organizace zaloţená r. 1988 14 vedoucími evropskými firmami s posláním být hybnou silou trvale udrţitelné „excelence“ v Evropě. EFQM je
Vý
vlastníkem EFQM Excellence Model, který představuje soubor doporučení pro podnikatelský i veřejný sektor. Doporučení zlepšují styl řízení, ekonomické parametry,
zk
ale také vztahy se zákazníky, se zaměstnanci i samotné společnosti.77 Model vychází z devíti koncepcí „excelence“ (pět předpokladů a čtyři výsledky)
um
vyuţitelných ve všech oborech a velikostech firmy: vedení a stabilita cílů, zapojení a rozvoj zaměstnanců, politika a strategie, partnerství, procesně orientované řízení, výsledky u pracovníků, výsledky u zaměstnanců, výsledky ve společnosti, celková
yC
výkonnost organizace.78
Nadace zpracovala na základě přístupu TQM kritéria pro udílení Evropské ceny za jakost (The European Quality Award – EQA), která je kaţdoročně udílena ve třech
ze
kategoriích (velké organizace, organizace veřejného sektoru a malé a střední podniky).79
1.5.3 Evropský model Qualitest
ch
Model představuje ucelený systém kvality, který se v destinacích snaţí zavést
To
oddělení pro turismus Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise. Qualitest znamená proces měření, monitorování a hodnocení kvality v jednotlivých evropských destinacích především na bázi benchmarkingu za vyuţití
ur
šestnácti souhrnných poloţek kvality. Sledované poloţky jsou rozděleny do dvou hlavních skupin. První skupina se týká kvality destinace a spadá pod ní ţivotaschopnost
ism
soukromého sektoru v cestovním ruchu, spokojenost rezidentů, podpora soukromého sektoru cestovního ruchu, marketing a propagace, bezpečnost a bezpečí, kvalita ţivotního prostředí a kvalita ovzduší. Druhá skupina poloţek je spojena s produktem 76
PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 188 [online] SYSEL, J. Model Excelence – EFQM. Dostupný z WWW: http://www.citellus.cz/Akademie/Prednasky/Koncepce-rizeni-kvality-a-cestovni-ruch/7-Modelexcelence-EFQM [cit. 2012-03-17] 78 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 189 79 [online] SYSEL, J. Model Excelence – EFQM. Dostupný z WWW: http://www.citellus.cz/Akademie/Prednasky/Koncepce-rizeni-kvality-a-cestovni-ruch/7-Modelexcelence-EFQM [cit. 2012-03-17] 77
39
cestovního ruchu, kterého se týká komunikace před příjezdem do destinace, dostupnost a přístupnost, doprava, ubytování, informační servis, stravování, aktivity, kvalita vody na koupání a poměr cena/výkon. Všech šestnáct poloţek je pak pomocí indikátorů hodnoceno ve třech oblastech (indikátory očekávání kvality, indikátory kvality řízení a indikátory výkonnosti).80
1.5.4 Kvalita a udržitelný cestovní ruch
Vý
Definice kvality většinou vycházejí z uspokojování potřeb zákazníků, ale nijak
nezohledňují vliv cestovního ruchu na fyzické a sociokulturní prostředí, čímţ
zk
nevypovídají o jeho skutečném vlivu.81 Významným prvkem hodnocení kvality jednotlivých sluţeb v cestovním ruchu se tak v posledních patnácti letech stalo
um
hodnocení na základě plnění podmínek udrţitelnosti v plném rozsahu tří pilířů.82 Stále více se prosazují certifikáty kvality zaloţené na principech udrţitelnosti, a tedy zohlednění nejen přínosů pro zákazníka (návštěvníka destinace) ale i přínosů pro
yC
rezidenty v destinaci. Pojetí kvality s vyuţitím principů udrţitelnosti se tím stává mnohem širší. Certifikační systémy mohou existovat na úrovni národních států, na úrovni regionů (i s pozdějším národním přesahem) nebo se můţe jednat o certifikáty
ze
nadnárodní.83
Pro další ţivotnost certifikačních systémů je podstatné jejich vnímání a přijímání ze
ch
strany klienta, který si musí být vědom kvality a obsahu produktu, který je certifikován a musí být ochoten zaplatit vyšší cenu neţ za ostatní produkty, které dané nároky na
To
udrţitelnost nesplňují. K hlavním certifikačním systémům prosazujícím principy udrţitelnosti v mezinárodním cestovním ruchu patří: The Green Globe, EU Flower, Green Tourism Business Scheme, Das Österreichische Umweltzeichnen84, Steinblock
ur
Label, The Green Key a další.85
ism
K dalším hlavním aktivitám spojujícím udrţitelnost a kvalitu v cestovním ruchu lze řadit následující: normy ISO řady 14000 (Environmental Management Systems – EMS), EMAS
(Eco-Management
and
Audit
Scheme)
jako
dobrovolný
systém
environmentálního řízení ve firmách zaloţený na EMS (14000) a vyuţitelný v institucích veřejného sektoru fungující od r. 1995, certifikační program EDEN, 80
PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 190 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 152 82 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 193 83 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 152 84 Podrobněji v kapitole 4. (podkapitola 4. 2.1) 85 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 152 81
40
programy společenské odpovědnosti a řada dalších aktivit, jako například DESTINET, etické kodexy atd. 86
1.6 Indikátory udržitelného cestovního ruchu Výzkum a monitorování jsou základem jakéhokoliv procesu prosazování principů udrţitelného cestovního ruchu. Uvedené aktivity zlepšují porozumění vztahu mezi
Vý
cestovním ruchem a jeho vlivem na ţivotní prostředí, hodnotí dopady nástrojů a strategií (systematické sledování efektivnosti) a pomocí indikátorů monitorují stav udrţitelnost v destinaci.87
zk
Indikátorem se rozumí vhodně zvolená hodnota nebo informace, měřená nebo získaná výpočtem, která má zřejmý vztah k naplňování koncepce udrţitelného
um
rozvoje.88 Indikátory měří současný stav nebo stupeň váţnosti dané situace, náznaky budoucích situací nebo potenciální rizika s nutností zásahu. Slouţí také ke zpětné
yC
kontrole výsledků činností. Mohou být vyjádřeny buď kvantitativně, nebo kvalitativně. Indikátory udrţitelného cestovního ruchu jsou informace, které by měly pravidelně měřit změny související s jeho rozvojem a řízením.89
ze
Změny se mohou týkat:
ch
a) Vnitřních struktur a uspořádání cestovního ruchu, b) Vnějších faktorů, které ovlivňují cestovní ruch,
To
c) Dopadů na prostředí, které samotný cestovní ruch vyvolává.90 Za vhodný metodologický podklad pro tvorbu konkrétních indikátorů v dané
ur
destinaci i na různých geografických úrovních (mikroregion, region, stát, makroregion) lze povaţovat soubor deseti klíčových indikátorů udrţitelného rozvoje, které pro
ism
specifika cestovního ruchu zpracovala Mezinárodní pracovní skupina pro indikátory udrţitelného cestovního ruchu při UNWTO v roce 1992. Mají dvě formy – klíčové indikátory vyuţitelné univerzálně ve všech destinacích (např. ochrana území, stres, intenzita uţívání, sociální dopady, spokojenost spotřebitelů, spokojenost místních obyvatel, únosná kapacita územního rozvoje cestovního ruchu, …) a specifické 86
PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 193 PALATKOVÁ, M: Mezinárodní cestovní ruch, s. 150 88 PÁSKOVÁ, M.: Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 117 89 UNWTO: Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, s. 8 90 UNWTO: Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, s. 8 87
41
indikátory pro různé typy destinací. V chráněných územích se monitoruje rychlost reprodukce klíčových druhů, biodiverzita, změna skladby druhů, intenzita cestovního ruchu, lidská populace v území a jeho okolí, aktivity lidí v území a v jeho okolí, pytlačení v území, nebezpečí vyplývající z interakce lidí a ţivočichů a vzájemná interakce mezi lidmi.91 Indikátory udrţitelného cestovního ruchu mohou být také jako ukazatele rozděleny do tří skupin podle jednotlivých pilířů udrţitelnosti. Problémem výběru a sledování
Vý
indikátoru jsou samotné poţadavky na daný indikátor, tedy moţnost sledování v delším časovém horizontu, srovnatelnost a vypovídací schopnost.92
zk
Indikátory podle jednotlivých pilířů udrţitelného cestovního ruchu:
um
Environmentální pilíř
Spotřeba vody návštěvníky na osobu a den ve vztahu ke spotřebě vody rezidentů, Emise CO2 produkované zařízeními cestovního ruchu,
yC
Plocha zabírající golfová hřiště, lyţařské areály a další zařízení, Mnoţství komunálního odpadu z cestovního ruchu, Podíl chráněných oblastí (voda i souš), Sociokulturní pilíř
ch
ze
A další.
Počet zaměstnaných ţen na 100 zaměstnaných ţen, Poměr populace ţijící v destinaci v sezóně a mimo sezónu,
To
Míra nezaměstnanosti v mimosezónním období,
Počet vzdělávacích a osvětových akcí pro rezidenty a/nebo návštěvníky,
ur
Podíl rezidentů k počtu návštěvníků, A další.
ism
Ekonomický pilíř
Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP/ na tvorbě pracovních míst,
Daňové výnosy z cestovního ruchu versus veřejné výdaje do cestovního ruchu, Podíl průměrné hodinové mzdy v cestovním ruchu vůči průměrné hodinové mzdě (národní průměr), Podíl sezónních pracovních míst, 91 92
PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 151 PALATKOVÁ, M: Mezinárodní cestovní ruch, s. 150
42
Počet přenocování podle druhu ubytování a podle geografického původu návštěvníků, A další.93
1.6.1 Indikátory udržitelného cestovního ruchu v chráněných územích Indikátory udrţitelného cestovního ruchu by měly být stanoveny na začátku kaţdého plánovacího procesu. Jako takové se vztahují k aktuálním problémům
Vý
a podmínkám rozvoje cestovního ruchu v chráněném území (destinaci). Podmínky se mohou průběţně měnit, proto je důleţité pamatovat i na občasné přezkoumání
zk
indikátorů.94
1.
um
Indikátory v chráněných územích by měly splňovat následující předpoklady: Indikátory by měly hodnotit podmínky a výstupy vývoje cestovního ruchu, např. část chráněného území ovlivněného lidskou činností, nebo příjem z cestovního
yC
ruchu investovaný zpět do ochrany daného území, na rozdíl od vstupů (např. vynaloţené finance).
Indikátory by měly spíše popisovat neţ hodnotit.
3.
Indikátory by měly být měřitelné.
4.
Zpočátku by mělo být pro monitoring pouţito jen několik klíčových proměnných. 95
ch
ze
2.
Většina chráněných území stanovuje svoje specifické indikátory vztahující se
To
k místním ekosystémům, ţivočišným druhům a také k úrovním řízení chráněného území. Takové indikátory jsou pak pro kaţdou oblast unikátní a mají velkou hodnotu. ruchu v těchto územích.96 Tabulka 5 Indikátory v chráněných územích Návštěvnost
Celkový počet návštěvníků
ism
ur
V Tabulce 5 jsou uvedeny indikátory pro chráněná území z pohledu řízení cestovního
Maximální počet návštěvníků (denní, měsíční) Délka pobytu Intenzita cestovního ruchu v oblastech hlavních atraktivit (počet
93
PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 150 - 151 IUCN, UNWTO, UNEP: Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 151 - 152 95 IUCN, UNWTO, UNEP: Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 152 96 UNWTO: Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, s. 270 94
43
návštěvníků na km2) Příjem ze vstupného Počet průvodců/CK s povolením uţívání chráněného území Integrita klíčových přírodních systémů
% počet poškozených nebo ohroţených míst/atraktivit/ekosystémů z celkového počtu Stav klíčových rostlin a ţivočichů % upraveného území pro návštěvníky % plocha chráněného území spadající pod určitý stupeň ochrany
Vý
(např. kategorizace IUCN)
Škody v důsledku cestovního
% poškozených stezek a cest
ruchu
Výdaje na obnovu území (roční)
zk Management
pytlačení) Náklady vynaloţené na marketing chráněného území Počet pracovníků v území (stráţci přírody, ostatní zaměstnanci, úklid) Počet zaměstnanců na jednoho návštěvníka
yC
um
Marketing
% území se zakázanými aktivitami (lov, kácení stromů,
Počet veřejných/soukromých setkání se „stakeholdery“ Poměr příjmů a výdajů
A Guidebook, 2004
ch
ze
Zdroj: UNWTO. Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations:
V souvislosti s chráněnými územími existuje velké mnoţství dalších indikátorů, které popisují stezky a cesty uvnitř nebo v blízkosti těchto území, či výskyt společenství
To
v jejich blízkosti. Další příklady různých typů destinací a pro ně specifických indikátorů mohou být pobřeţní oblasti, pláţe, malé ostrovy, pouště, horské oblasti anebo místa
ur
vhodná pro ekoturismus.97
ism
1.7 Shrnutí
Udrţitelný cestovní ruch se vyznačuje rovnováhou mezi třemi pilíři udrţitelnosti (environmentálním, sociálním a ekonomickým) tak, aby ţádný z pilířů nebyl upřednostňován na úkor jiného. Zároveň musí být zajištěny potřeby současnosti tak, aby nebyly omezeny potřeby budoucích generací. V mezinárodním kontextu je v rozvoji udrţitelného cestovního ruchu za klíčový povaţován dokument Agenda 21, základní a první komplexní dokument o udrţitelném rozvoji Země. Na jeho základě vypracovaly 97
UNWTO: Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, s. 247-268
44
organizace UNWTO a WTTC Agendu 21 pro cestovní ruch. Dalším zásadním dokumentem organizace UNWTO se stal Globální kodex etiky. Evropská unie podporuje udrţitelný cestovní ruch například prostřednictvím soustavy chráněných území Natura 2000 nebo projektem EDEN. V chráněných územích je koncept udrţitelného cestovního ruchu obzvlášť důleţitý, protoţe se jedná o oblasti s jedinečným přírodním bohatstvím. Území jsou spojena s dlouhou historií, jejich počátky spadají aţ dva tisíce let nazpět. Řízení cestovního
Vý
ruchu v chráněných územích je náročnou činností, která vyţaduje vysokou angaţovanost správ chráněných území zaloţenou na konkrétních strategiích a plánech
zk
rozvoje. Správy by měly mít jasnou představu o podobě cestovního ruchu, měly by tuto představu realizovat ve spolupráci s ostatními aktéry v odvětví, zabývat se důsledným
um
monitoringem a eliminovat dopady aktivit vyvolaných cestovním ruchem. Existují tři hlavní vlivy cestovního ruchu na fyzické prostředí – přírodní zdroje, znečištění a fyzický vliv, jedná se vesměs o vlivy negativní. Sociokulturní prostředí
yC
můţe být cestovním ruchem ovlivňováno negativně i pozitivně. Pozitivním vlivem v chráněných územích můţe být například zvýšení příjmů a vyšší kvalita ţivota. Řízení vlivů cestovního ruchu v chráněných území pomáhá tzv. zónování, neboli kategorizace
ze
území. Jednotná kategorizace území byla stanovena roku 1994 organizací IUCN. Území by měla být přiřazována jednotlivým kategoriím na základě primárních cílů
ch
managementu chráněného území, uvedených v právních předpisech, jimiţ jsou zřizována. Území by ale měla mít vţdy svou zvláštní politiku na ochranu přírody a její
To
biodiverzity.
Mezi nejvýznamnější mezinárodní organizace ochrany přírody patří EUROPARC
ur
(Evropská charta udrţitelného cestovního ruchu v chráněných územích), Světový fond na ochranu přírody, Nadace na ochranu přírody PAN PARKS, Mezinárodní svaz
ism
ochrany přírody IUCN a další.
Koncept udrţitelnosti cestovní ruch je v posledních letech často spojován s kvalitou poskytovaných sluţeb v destinaci. Řada certifikátů kvality zaručuje zohledňování pilířů udrţitelnosti (např. The Green Globe, Das Österreichische Umweltzeichnen). Zásadní roli v prosazování udrţitelného cestovního ruchu hraje výzkum a monitorování a s tím spojené indikátory. Indikátorem je myšlena kvantitativní nebo kvalitativní hodnota (informace), která svým charakterem vyjadřuje stav (nebo jeho změnu)
v souvislosti
s rozvojem
udrţitelného
45
cestovního
ruchu
v destinaci.
V chráněných územích se měří například rychlost reprodukce klíčových druhů, biodiverzita nebo změna skladby druhů a další.
ism
ur
To
ch
ze
yC
um
zk
Vý 46
2. Národní park Šumava 2.1 Obecné informace V České republice je asi 14 % rozlohy státního území, které bylo postupně v letech 1955–2000 vyhlášeno čtyřmi národními parky a 24 chráněnými krajinnými oblastmi. Oblasti jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
Vý
pozdějších předpisů.98 Národní park Šumava, největší ze čtyř národních parků, se rozkládá podél hranic
zk
s Německem a Rakouskem a jako národní park byl vyhlášen roku 1991. 99 Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je téţ nazýván Zeleným
um
srdcem Evropy. Na celkové ploše 920 km2 leţí dva národní parky – na české straně Národní park Šumava s 680 km2 a na německé straně také Národní park Bavorský les (Bayerischer Wald).100 Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, coţ
yC
znamená hvozd, hustý les.101
Za národní park je zodpovědná Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava jako státní příspěvková organizace. Správa jakoţto rozhodující
ze
orgán státní správy vykonává svou pravomoc na území samosprávných obcí. Základním orgánem správy je Rada Národního parku Šumava, která je iniciativním a konzultačním
ch
orgánem. Rada má aţ 55 členů, jsou zde zastoupeny všechny obce a kraje, na jejichţ území národní park zasahuje, zástupci podnikatelů a zájmových skupin, odborné
To
instituce a další subjekty. Rada má regionální a vědeckou sekci.102 Od roku 2007 funguje na území Svaz obcí Národního parku Šumava poskytující
ur
prostředí pro formulování společných zájmů místních komunit. Tohoto roku byla také ustanovena Pracovní skupina pro udrţitelný rozvoj regionu Šumava na principech
98
ism
Místní Agendy 21 sdruţující zástupce Správy obcí.103
RUBÍN J. a kol., Navštivte…Národní parky a chráněné krajinné oblasti, s. 5 Nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. 100 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Úvodní informace. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1011/sekce/uvodni-informace/ [cit. 2011-08-15] 101 LUTTERER I., ŠRÁMEK R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s 253. 102 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW:http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2012-04-02] 103 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2012-04-02] 99
47
Obrázek č. 2 Národní park Šumava
ze
yC
um
zk
Vý Zdroj: www.sumavaregion.cz
ch
V národním parku existují informační turistická centra provozovaná Správou Národního parku Šumava, kterých je devět (Kvilda, Svinná Lada, Rokyta, Kašperské
To
hory, Alţbětín, Idina Pila, Stoţec, Březník) a vyhlídková věţ Poledník. V centrech si lze prohlédnout expozice, které jsou různě tematicky zaměřené, např. na historii osídlování zřizovaná
soukromníky
nebo
obecními
ur
oblasti, nebo na výskyt rašelinišť.104 V okolí jsou i další turistická informační centra, úřady.
Administrativně
spadá
větší
ism
severozápadní část území k Plzeňskému kraji a menší jihovýchodní část k Jihočeskému kraji. Z hlediska ucelené nabídky cestovního ruchu na území České republiky patří Šumava k turistickému regionu Šumava.
Nejvyšší horou pohoří Šumava je Velký Javor (Großer Arber) na německé straně s výškou 1 456 m. Na české straně je to Plechý (Plöckenstein) 1 378 m. Celé pohoří bylo pokryto souvislým komplexem lesů, který dlouho tvořil těţko prostupnou hranici
104
[online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Informační střediska. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1091/sekce/informacni-strediska/ [cit. 2011-08-15]
48
Čech. Národní park je evropsky významným domovem několika velkých druhů savců, např. rysa, jelena, losa i řady ohroţených druhů ptáků (např. tetřev nebo čáp černý).105 Po roce 1948, po spuštění „ţelezné opony“, se téměř celá Šumava změnila na pohraniční pásmo nepřístupné civilním osobám. Obyvatelstvo bylo vystěhováno, opuštěné vesnice srovnány se zemí a z jádra Šumavy se stala neobydlená oblast. Úplné uzavření nejcennějších částí pohoří mělo dvojí efekt. Zastavil se zde normální ţivot, včetně cestovního ruchu, ale uzavření také paradoxně ochránilo přírodu před
Vý
nepříznivými vlivy lidských činností. I díky těmto historickým souvislostem se zde zachovaly nedotčené části přírody, které později přispěly k vyhlášení Národního parku
zk
Šumava.106
um
2.2 Nabídka a poptávka Národního parku Šumava Tzv. „systém cestovního ruchu“ je moţné vnímat jako určitý rámec pro vzájemné
yC
interakce mezi nabídkou dané destinace, poptávkou a spojovacími články mezi nimi (dopravní infrastruktura, zprostředkovatelské subjekty atd.). Zmiňovaný systém můţe být vyjádřen také jako trh cestovního ruchu.107
ze
2.2.1 Nabídka
Předmětem nabídky v cestovním ruchu jsou objekty představované souhrnem
ch
atraktivit, sluţeb, hmotných statků a uţitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a které prodávající chtějí
To
na trhu realizovat.108 Následují některé prvky nabídky v oblasti Národního parku Šumava. Rozloha: 680 km2
Pohoří: Šumava (nejvyšší vrchol Plechý 1378 m)
Přírodní atraktivity: hluboké hvozdy, slatě, mokřady, ledovcová jezera, horské řeky,
ism
ur
skalní útvary, údolí, unikátní fauna a flóra, louky, pláně
Typy turismu: turismus zaměřený na přírodní atraktivity, venkovský turismus (agroturismus, ekoagroturismus), turismus se vzdělávacími aktivitami
105
[online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Zoologický program. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1384/874/clanek/zoologicky-program/ [cit. 2011-08-15] 106 RUBÍN J. a kol., Navštivte…Národní parky a chráněné krajinné oblasti, s. 29 107 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 30 108 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 58
49
Formy šetrného turismu: pěší turistika, cykloturismus, chůze na sněţnicích, lyţování, běh na lyţích, hipoturismus, geocaching, vodní turismus Národní park Šumava má velmi dobrý potenciál k dalšímu rozvoji cestovního ruchu.
Díky přírodnímu bohatství je vhodný pro typ venkovského turismu, který zahrnuje agroturismus (aktivní pobyt na farmě) nebo ekoagroturismus (agroturismus na ekologických farmách), ale také pro turismus se vzdělávacími aktivitami. Na území národního parku se dají provozovat šetrné formy turismu, jako je pěší turistika,
Vý
cykloturismus a další.
2.2.2 Poptávka
zk
Poptávku v cestovním ruchu je moţné chápat jako projev účastníků cestovního
um
ruchu podloţený koupěschopností neboli ochotu účastníků směnit určité mnoţství peněz za statky cestovního ruchu.109 Návštěvnost Národního parku Šumava zobrazuje Graf č. 2.
ism
ur
To
ch
ze
yC
Graf č. 2 Návštěvnost Národního parku Šumava
Zdroj: vlastní tabulka na základě dat od Správy národního parku Šumava
Návštěvnost v Národním parku Šumava má v posledních letech (od r. 2009) klesající tendenci. Důvodem můţe být ekonomická krize, nedostatečné moţnosti vyţití mimo sezónu, ale i spory lesníků, obcí, ochranářů a ekologických aktivistů.110 109
PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 39 [online] iDnes.cz. Na Šumavu jezdí o tisíce návštěvníků méně, obce je chtějí lákat na kulturu. Dostupný z WWW: http://budejovice.idnes.cz/na-sumavu-jezdi-o-tisice-turistu-mene-prilakat-je-mohounove-napady-1f8-/budejovice-zpravy.aspx?c=A120308_103125_budejovice-zpravy_sor [cit. 2012-04-01] 110
50
2.3 Ochrana
NP
Šumava
a
členství
v mezinárodních
organizacích První návrhy na ochranu Šumavy se datují do roku 1911, závazné kroky byly ale podniknuty aţ v roce 1963, kdy bylo území prohlášeno za Chráněnou krajinnou oblast, u nás v té době největší. Poté, v roce 1991 byl nařízením Vlády České republiky ustanoven na části Chráněné krajinné oblasti Šumava Národní park Šumava.
Vý
Metody a způsoby ochrany národního parku jsou s ohledem na přírodní podmínky
rozděleny na základě členění území do tří zón. Nejcennější části jsou zahrnuty do I.
zk
zóny (přísná přírodní zóna), kde se nachází nejvýznamnější přírodní hodnoty a příroda by zde měla být ponechána svému přirozenému vývoji bez lidských zásahů. V této zóně
um
je pohyb návštěvníků povolen jen po vyznačených cestách. 2. zóna (řízená přírodní zóna) se také vyznačuje významnými přírodními hodnotami. Člověk zde ale většinou pozměnil lesní a zemědělské ekosystémy, vhodné pro omezené, přírodě blízké, šetrné
yC
lesní a zemědělské vyuţívání. Do 3. zóny (okrajová zóna) se řadí území člověkem značně upravené. V této zóně je cílem udrţet a podporovat trvalé bydlení, sluţby, cestovní ruch a zemědělství, pokud nejsou uvedené činnosti v rozporu s posláním
ze
národního parku.111
Od r. 1990 se území Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les
ch
i Chráněné krajinné oblasti Šumava řadí do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO, vyhlašovaných v rámci programu Man and Biosphere – MaB.112 Díky svému
To
nejcharakterističtějšímu fenoménu – rašeliništím a mokřadům, se Šumava také dostala roku 1991 zápisem lokality „Šumavská rašeliniště“ na seznam mezinárodně
ur
významných mokřadů chráněných podle tzv. Ramsarské úmluvy. 113 Šumava je také součástí soustavy chráněných území Evropského významu Natura 2000. 114
ism
111
[online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 112 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Úvodní informace. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1011/sekce/uvodni-informace/[cit. 2011-08-20] 113 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 114 [online] Evropsky významné lokality v České republice. Seznam lokalit. Dostupný z WWW: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=seznam&co=&jakShowSez=Strankovat&opener=&vztazne_ id=&order=%20SITE_CODE%20%20&orderhow=ASC&frompage=0&show_all=1&searching= [cit. 2011-09-06]
51
Správa parku je dále od r. 1992 členem nevládní organizace EUROPARC, která reprezentuje evropská chráněná území v 39 zemích podílejících se na ochraně unikátní divoké přírody, ekosystémů a krajiny. Šumava je zařazena Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) do „Červené knihy ekosystémů“ a dle mezinárodních kritérií IUCN spadá do kategorie II – národní parky.115 Spolupracuje také s nadací na ochranu přírody PAN PARKS, zatím ale není členem této organizace.116
Vý
2.4 Poslání a cíle Národního parku Šumava Základní cíle a úkoly Správy Národního parku Šumava vyplývají ze zřizovacího
zk
dokumentu národního parku, kterým je nařízení Vlády České republiky117. Mezi hlavní činnosti správy patří výkon státní správy v oboru ochrany přírody a krajiny na území
um
národního parku v oborech lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu. Dále je správa zodpovědná za odbornou monitorovací
yC
činnost v uvedených oborech, koordinační a metodickou činnost, informační činnost, činnost související s regulací návštěvnosti a dokumentační činnost. Nedílnou součástí je také podpora cestovního ruchu na území.118
ze
Statut národního parku představuje nejvyšší stupeň ochrany přírody, je to chráněné a cenné území. „Posláním národního parku je uchování a obnova přirozených
ch
ekosystémů a zamezení snižování biodiverzity. Jde zejména o ochranu a obnovu samořídících funkcí přírodních ekosystémů, ochranu fauny a flóry a zachování
To
krajinného rázu. Území národního parku je využíváno k vědeckému výzkumu a výchovným účelům a patří k vyhledávaným turistickým cílům. Veškeré využití národních parků je podřízeno zachování a zlepšení přírodních podmínek.“119
ur
Podle tiskové zprávy Národního parku Šumava z roku 2009 je právě uvedené území nejčastěji vyhledávanou turistickou oblastí České republiky. Převaţujícím důvodem
ism
návštěvy je relaxace a sport, častými aktivitami jsou cykloturismus, pěší turistika, vodní
115
[online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Ochrana území. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1016/sekce/ochrana-uzemi/ [cit. 2011-08-20] 116 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Programy a organizace. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1574/sekce/programy-a-organizace/ [cit. 2011-08-20] 117 §2 nařízení Vlády ČR 163/1991 Sb. 118 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 119 [online] Správa NP a CHKO Šumava. Ročenka 2010. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5671/sekce/rocenka-2010/ [cit. 2012-04-11]
52
sporty atd. V zimních měsících převaţuje lyţování a wellness.120 Velká část návštěvníků ale stráví jak v letním tak v zimním období v regionu pouze 1–2 dny, a také indikuje relativně nízkou úroveň vydaných finančních prostředků.121
2.5 Nástroje udržitelného cestovního ruchu v Národním parku Šumava
Vý
2.5.1 Jihočeský a Plzeňský kraj Národní park Šumava administrativně spadá pod kraj Jihočeský a Plzeňský, které
zk
jsou také zodpovědné za rozvoj cestovního ruchu, potaţmo udrţitelnosti. Oba kraje přistupují k problematice cestovního ruchu rozdílně, i kdyţ se jedná o jeden turistický
um
region.
Koordinace cestovního ruchu v Jihočeském kraji probíhá na Krajském úřadě Jihočeského kraje, v odboru marketingu a vnějších vztahů. Součástí tohoto odboru je
yC
oddělení marketingu a cestovního ruchu. Velmi významnou roli v řízení cestovního ruchu postupně přebírá příspěvková organizace kraje Jihočeská centrála cestovního ruchu – JCCR.122
ze
V Plzeňském kraji zajišťuje veškerou činnost ve vztahu k cestovnímu ruchu Krajský úřad Plzeňského kraje – odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu,
ch
v rámci kterého působí oddělení cestovního ruchu. Plzeňský kraj nepověřil výkonem činností spojených s řízením cestovního ruchu ţádnou organizaci, ale z dotačních titulů
To
vypisovaných krajem jsou finančně podporovány takové subjekty, které se ucházejí o finanční podporu z grantů a programů EU.123
ur
2.5.1.1 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na období 2009–2013
ism
Jihočeský kraj v současnosti postupuje podle Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na období 2009–2013. Národní park Šumava je ve strategii zahrnut jako nejvýznamnější pozoruhodnost kraje a jako jeden z nejčastěji navštěvovaných míst. Prosazování udrţitelného rozvoje je ve strategii zmíněno prostřednictvím zvolené vize: 120
[online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Návštěvnost národního parku Šumava v loňském roce. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1557/1895/clanek/navstevnostnarodniho-parku-sumava-v-lonskem-roce/ [cit. 2011-08-21] 121 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 122 PETŘÍČKOVÁ, L. – STUDNIČKA, P. – VRCHOTOVÁ, M., Organizace cestovního ruchu, s. 26–28 123 PETŘÍČKOVÁ, L. – STUDNIČKA, P. – VRCHOTOVÁ, M., Organizace cestovního ruchu, s. 34
53
„Jižní Čechy jsou vyhledávaným místem harmonie: moderní infrastruktura citlivě doplňuje bohaté kulturní a historické dědictví, důraz na kvalitní služby je pak zárukou pohodové aktivní, poznávací nebo relaxační dovolené. Přísná ochrana životního prostředí, citlivá obnova a udržovaní historických památek, uvážlivý rozvoj infrastruktury a zajištěni bezpečnosti návštěvníků jižních Čech jsou základními předpoklady pro dlouhodobě udržitelný rozvoj vyhledávaného turistického regionu.“124 Konkrétní cíle strategie v závěru hovoří například o zlepšujících opatřeních
Vý
v oblasti infrastruktury pro cestovní ruch, lidského kapitálu, partnerství v cestovním ruchu nebo informační podpory návštěvníků. Uvedené cíle mají stanovený horizont
zk
plnění roky 2010–2011. Výsledky cílů ale bohuţel zatím nebyly zveřejněny.125 2.5.1.2 Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje
um
V Plzeňském kraji je posledním dokumentem zabývajícím se rozvojem cestovního ruchu Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje, aktualizovaný r. 2007.
yC
Stejně jako ve strategii rozvoje Jihočeského kraje, i zde je Šumava zařazena mezi velmi atraktivní oblasti z hlediska cestovního ruchu, zejména pro cílový segment rodiny s dětmi. Udrţitelný cestovní ruch je zmíněn jako jeden z hlavních současných
ze
vývojových trendů, který v rozvoji regionu hraje čím dál tím důleţitější roli. Důleţitost udrţitelného cestovního ruchu je také zdůrazněna v Prioritě č. 8., v rámci ochrany
ch
a obnovy přírodního, historického a kulturního bohatství pro cestovní ruch. Priorita je doplněna o souhrn několika opatření zajišťující udrţitelnost. Jedná se například o péči
To
a rozvoj tradiční lidové kultury a řemesel, obnovu a údrţbu kulturních a přírodních atraktivit atd. Konkrétní aktivity pro rozvoj udrţitelnosti bohuţel chybí.126
ur
2.5.2 Regionální rozvojová agentura Šumava
Regionální rozvojová agentura Šumava o.p.s (dále jen RRAŠ) je obecně
ism
prospěšnou společností, kterou zaloţilo Regionální sdruţení Šumava. Hlavní činností je rozvoj regionu, vyhledávání, posuzování a zpracování projektů, finanční sluţby a poradenství, koordinace zpracovávání rozvojových studií regionu, tvorba databanky a další. Od roku 2004 se RRAŠ také stará o koordinaci a rozvoj cestovního ruchu 124
[online] Piskacek & Benes Consulting s.r.o. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009-2013. Dostupný z WWW: http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=1541&par%5Blang%5D=CS [cit. 2012-04-01] 125 Na e-mailový dotaz týkající se zveřejnění výsledků směřovaný na Jihočeský kraj nebylo zodpovězeno. 126 [online] Plzeňský kraj. Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje aktualizovaný k 31.12. 2007. Dostupný z WWW: http://www.kr-plzensky.cz/cs/clanek/program-rozvoje-cestovniho-ruchuplzenskeho-kraje-aktualizovany-ke-dni-3112-2007-zkracena?sekce=all [cit. 2012-04-01]
54
v regionu Šumava.127 Agentura je financována a podporována Jihočeským a Plzeňským krajem.128 2.5.2.1 Aktivity RRAŠ v oblasti cestovního ruchu Úkolem agentury je koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu z úrovně turistického regionu Šumava jako celku, jehoţ součástí je i Národní park Šumava. Mezi hlavní aktivity RRAŠ patří celoregionální propagace a marketingové aktivity,
Vý
organizace fór pro podnikatele působící v tomto odvětví, vydávání propagačních a informačních materiálů a koordinace účasti šumavských subjektů cestovního ruchu na veletrzích. Z konkrétních aktivit lze uvést provozování webu www.isumava.cz,
zk
vydávání novin „Šumavský výletník“ a „Doma na Šumavě“ a realizaci běţeckých tratí „Bílá stopa na Šumavě“. 129
um
Cílem projektu je monitoring a koordinace systému údrţby, ochrana krajiny, zlepšení podmínek ţivotního prostředí, jednotná propagace, financování lyţařských tras
yC
a získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras).130 Mezi další aktivity lze uvést Manuál pro průvodce Šumavou 2012131 nebo regionální certifikaci „Šumava originální produkt“.132
ze
Agentura je při výkonu uvedených činností v pracovním kontaktu s odbory cestovního ruchu na krajích, se správou národního parku a chráněné krajinné oblasti,
ch
s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, s turistickými informačními centry, s obcemi a mikroregiony, a také s podnikateli působících ve sluţbách cestovního ruchu.
To
Problémem je ale nevyjasněnost v kompetencích a v koordinaci činností mezi RRAŠ a výše uvedenými hlavními aktéry. Pro zajištění kvalitního managementu cestovního
ism
ur
127
[online] RRAŠ. Výroční zpráva 2008. Dostupný z WWW: http://rras.cz/attachments/180_VyrocnizpravaRRAS2008.pdf [cit. 2012-04-01] 128 PETŘÍČKOVÁ, L. – STUDNIČKA, P. – VRCHOTOVÁ, M., Organizace cestovního ruchu, s. 28 129 [online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 130 [online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 131 [online] RRAŠ. Manuál pro průvodce Šumavou 2012. Dostupný z WWW: http://rras.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=246:manual-pro-prvodce-umavou2012&catid=75:poskytovani-informaci-navstevnikum&Itemid=108 [cit. 2012-04-01] 132 Certifikaci se blíţe věnuje kapitola 4. Certifikace a ocenění národních parků.
55
ruchu na Šumavě a jeho maximální efektivnosti má koordinace aktivit mezi všemi zúčastněnými aktéry zcela zásadní význam.133 Prvky udrţitelného rozvoje, respektive udrţitelného cestovního ruchu lze například spatřit v uvedené regionální certifikaci, ve vybudování běţeckých tras nebo v aktivitách spojených s vydáváním informačních materiálů, ikdyţ RRAŠ zatím ucelenou filosofii udrţitelnosti nemá.
Vý
2.5.3 Správa NP Šumava 2.5.3.1 Vzdělávací a environmentální programy
zk
Správa Národního parku Šumava se věnuje rozvoji udrţitelného cestovního ruchu
především vzdělávací a propagační činností ve vztahu k návštěvníkům i rezidentům.
um
Základní infrastrukturou je síť informačních center správy, v současné době je jich devět, z toho pět IS je otevřeno celoročně.134 Informační centra poskytují standardně turistické informace a sluţby, ale také vzdělávací a průvodcovskou činnost, přípravu
yC
výstav a výukových programů pro děti i dospělé, organizace společenských akcí zaměřených na tematiku ochrany území národního parku aj.135 Jednou z aktivit je projekt „Průvodci Šumavou“. V rámci tohoto projektu bylo
ze
proškoleno cca 80 místních lidí na průvodce a v současné době tuto činnost vykonává asi 30 osob. Průvodce vysvětluje vztahy v přírodě a napomáhá zlepšit interakci člověka
ch
s přírodou. Cílem projektu je šíření a podpora cestovního ruchu šetrného k přírodě. 136 Další konkrétní činností správy národního parku je provozování nouzových
To
nocovišť „Přenocuj a jdi dál“ nebo výstavba nových parkovišť „Zaparkuj a jdi dál“. V rámci programů pro veřejnost se konají přednášky, promítání filmů, ukázky
ur
tradičních řemesel, botanické a zoologické vycházky nebo zábavné programy pro rodiče s dětmi. Programy jsou zaměřené na environmentální či poznávací tematiku. Přímo pro
ism
školy fungují střediska environmentální výchovy v Kašperských Horách, Vimperku a ve Stoţci. Kromě škol je mohou navštěvovat i rezidenti a turisté. Střediska interaktivní 133
[online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 134 [online] Správa NP Šumava. Provozní doba IS. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/4878-is_provoz_zima11_12a.pdf [cit. 2012-04-01] 135 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 136 [online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01]
56
formou přibliţují přírodu Národního parku Šumava a jsou uzpůsobena všem věkovým kategoriím. V nabídce jsou výukové programy i s moţností venkovní výuky a terénní exkurze.137 Kompletní výčet programů správy je zveřejněný na webových stránkách www.npsumava.cz 2.5.3.2 Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava (2011) Co se týče strategický dokumentů, nejnovějším dokumentem je Strategie trvale
Vý
udrţitelného turismu pro území Národního parku Šumava z roku 2011. Pro správu národního parku ji zpracovala Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“ vytvořená na základě doporučení Regionálního řídícího výboru v rámci projektu
zk
Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava. Strategickým cílem dokumentu je: „Základním cílem této rozvojové strategie je
um
zajištění udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v Národním parku Šumava, zaloţeného na citlivém vyuţívání zdrojů oblasti a na preferenci kvality. Pro oblast cestovního ruchu
yC
je nezbytné významné vyuţití potenciálu biosférické rezervace jako zázemí pro aktivity uvnitř národního parku.“138
Konkrétně se strategie zabývá popisem území, analýzou současné situace
ze
vycházející především z výsledků průzkumu „Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava“ (etapa léto 2011, etapa zima 2010/11) zadaný agenturou
ch
CzechTourism. Dále se dokument věnuje SWOT analýze, strategii rozvoje, akčnímu plánu, seznamu projektů, moţným zdrojům financování a monitoringu úspěšnosti
To
naplňování konceptu.
Strategie rozvoje je rozdělena do několika oblastí – Přírodní bohatství, Kulturní bohatství a vzhled obcí, Volný čas a sport, Ubytování, stravování, sluţby a informace,
ur
Doprava, Organizace cestovního ruchu a Marketing. V těchto oblastech jsou nastíněny
ism
jednotlivé cíle, které jsou dále rozvedeny v Akčním plánu. Akční plán rozlišuje cíle podle času realizace a priorit. Čas realizace je rozdělen podle zkratek na T – teď, B – brzy, P – později. Priority jsou označeny písmeny A – velmi důleţité, B – důleţité, C – méně důleţité. Konkrétní závazné termíny plnění bohuţel chybí. Odpovědnost za plnění cílů není stanovena, v plánu jsou pouze uvedeni doporučující aktéři cestovního ruchu, 137
[online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 138 [online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-02]
57
kteří by se na plnění cílů mohli podílet (Jihočeský a Plzeňský kraj, RRAŠ, města a obce, správa národního parku, regionální organizace cestovního ruchu, podnikatelé). V kapitole Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu je zdůrazněna samotná nutnost informování o budoucím stavu souvisejícím s uplatňováním strategie. Dále jsou navrţena kritéria a indikátory úspěšnosti realizace konceptu, např. procento příjmů plynoucích z cestovního ruchu, podíl místních a cizích podniků v tomto odvětví, procento zaměstnaných v cestovním ruchu atd. Uvedené indikátory bohuţel nemají
Vý
stanovené výchozí ani cílové hodnoty, coţ značně komplikuje jejich hodnocení a vývoj situace.
zk
V současné době se zpracovává Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní
park Šumava na období 2011–2020. Jedná se o dokument a nástroj podpory projektů,
um
který by měl přispět udrţitelnému rozvoji regionu a nalézt společný způsob financování rozvoje regionu. Schválení tohoto plánu by mělo proběhnout nejpozději do 30.6. 2012.139
yC
2.6 Shrnutí
ze
Národní park Šumava patří nepochybně mezi nejdůleţitější přírodní bohatství České republiky a jako takový má podstatný význam v cestovním ruchu. Byl vyhlášen
ch
roku 1991 a je největším národním parkem v České republice. Je to mezinárodně uznané chráněné území kategorie Národní park podle Mezinárodního svazu ochrany
To
přírody (IUCN). Patří také do celosvětové biosférické sítě UNESCO. Za národní park odpovídá Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Posláním národního parku je uchování a obnova přirozených ekosystémů a zamezení sniţování
ur
biodiverzity.
Návštěvnost Národního parku se od roku 2009 kaţdým rokem sniţuje, z původního
ism
milionu návštěvníků klesla v roce 2011 aţ na 700 000. Důvodem můţe být ekonomická krize, nedostatečné moţnosti vyţití mimo sezónu, ale i spory lesníků, obcí, ochranářů a ekologických aktivistů.140
139
[online] SFZP, MZP. Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011–2020. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5651/sekce/krajinny-integrovany-planrozvoje-regionu-np-sumava-kipr/ [cit. 2012-04-02] 140 [online] iDnes.cz. Na Šumavu jezdí o tisíce návštěvníků méně, obce je chtějí lákat na kulturu. Dostupný z WWW: http://budejovice.idnes.cz/na-sumavu-jezdi-o-tisice-turistu-mene-prilakat-je-mohounove-napady-1f8-/budejovice-zpravy.aspx?c=A120308_103125_budejovice-zpravy_sor [cit. 2012-04-01]
58
Rozvojem cestovního ruchu a potaţmo udrţitelnosti v území se zabývá Jihočeský a Plzeňský kraj, do kterých Národní park Šumava geograficky spadá. Oba kraje bohuţel k rozvoji cestovního ruchu přistupují rozdílně, ikdyţ se jedná o jeden turistický region. Jejich strategické dokumenty rozvoje poukazují na významný potenciál Šumavy, chybí ale praktická proveditelnost záměrů a jejich následné vyhodnocení. Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., v regionu plní od roku 2004 některé činnosti destinačního managamentu. Problémem je ale nevyjasněnost v kompetencích
Vý
a v koordinaci činností mezi RRAŠ a hlavními aktéry v odvětví. Agentura nemá stanovené poslání ani vizi, její aktivity v regionu (např. certifikace Šumava – originální
zk
produkt, běţecká trasa Bílá stopa na Šumavě) sice obsahují prvky udrţitelnosti, ale nejsou praktikovány v rámci uceleného konceptu rozvoje regionu.
um
Správa Národního parku Šumava je aktivní v environmentálním vzdělávání a osvětě (např. Průvodci Šumavou, Zoologický program, vzdělávací střediska, programy „Zaparkuj a jdi dál“ nebo „Přenocuj a jdi dál“). V oblasti tvorby strategických
yC
dokumentů je patrná nejednotnost zapříčiněná různými autory. Nejnovější schválený dokument „Strategie trvale udrţitelného turismu pro území Národního parku Šumava“ z roku 2011 neuvádí závazné termíny plnění, nestanovuje výchozí a cílové hodnoty
ze
indikátorů a nezmiňuje se o budoucím zhodnocení účinnosti dokumentu.
ism
ur
To
ch 59
3. Národní park Kalkalpen 3.1 Obecné informace V Rakousku se nachází šest národních parků. Pokrývají 2 350 km2, asi 3 % z celkové plochy. Národní park Kalkalpen leţí ve spolkové zemi Horního Rakouska, v Severních vápencových Alpách.141 Název národního parku je odvozen právě od
Vý
německého slova Kalk (vápno). V oblasti národního parku se nachází tři údolí – Steyrtal, Ennstal a Kremstal. V regionu Národní park Kalkalpen leţí celkem 16 obcí,
zk
z nichţ polovina zasahuje do jeho území; Molln, Reichraming, Großraming, Weyer, Rosenau, Windischgarsten, Roßleithen a St. Pankraz.
um
Obrázek č. 3 Národní park Kalkalpen
ism
ur
To
ch
ze
yC Zdroj:[online] Nationalpark Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/getCImage.aspx?cid=1009953 [cit. 2012-04-20] 141
[online] Národní Parky.info. Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.narodniparky.info/nprakousko/47-kalkalpen.html [cit. 2011-08-28]
60
Všech 16 obcí se zavázalo souhlasit s posláním parku a respektovat jeho priority rozvoje na základě dokumentu „Rahmenvereinbarung Nationalpark Kalkalpen Region“142. Národní park Kalkalpen vznikl na základě zemského zákona o zřízení a provozu dne 5. prosince roku 1996.143 Za správu národního parku odpovídá:
Nezisková organizace Národní park (Nationalpark Gesellschaft)
Vý
o Spolková země Horní Rakousko (Geschäftsführung NPK GmbH) o Republika Rakousko (Geschäftsführung NPBetrieb ÖBF AG) Kuratorium Národního parku Kalkalpen (Nationalpark Kuratorium)144
zk
um
Nezisková organizace Národní park je mezi Spolkovou zemi Horní Rakousko a Republikou Rakousko rozdělena 50 %. Mezi činnosti organizace patří: management přírody (lesy, alpské pastviny), management divoké zvěře, management návštěvníků
yC
(výstavba a údrţba infrastruktury), administrativa smluv (o ochraně přírody, s majiteli pozemků), výzkum, vzdělávání a vztahy s veřejností (PR), šíření povědomí o ochraně přírody a ţivotního prostředí v regionu.145
ze
Kuratorium Národního parku Kalkalpen funguje jako poradní orgán se 14 členy: obce, majitelé pozemků, unie ochrany přírody, Alpský klub atd.146 soukromé a 1 % obce.147
ch
Vlastnictví pozemků národního parku je rozděleno následovně: 88 % státní, 11 %
To
Park má dvě návštěvnická centra s kompletním vybavením, centrum Molln a Ennstal, bezbariérovou vyhlídkovou věţ Wurbauerkogel, a hotel parku Villa
ism
ur
Sonnwend. Centrum v obci Molln, které je také hlavním sídlem, nabízí široké spektrum
142
Dokument k dispozici online na WWW: http://npk.riskommunal.net/gemeindeamt/download/222278040_1.pdf [cit. 2012-04-10] 143 Landesgesetz vom 5. Dezember 1996 über die Errichtung und den Betrieb des Nationalparks "Oö. Kalkalpen" (Oö. Nationalparkgesetz - Oö. NPG) 144 [online] Nationalpark Kalkalpen. Organisation. Dostupný z WWW: http://npk.riskommunal.net/system/web/default.aspx?menuonr=221799874 [cit. 2012-04-08] 145 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 16-17 146 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 16 147 [online] Nationalpark Kalkalpen. Profile. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/zusatzseite.aspx?menuonr=221633446&detailonr=222311403&spra che=2 [cit. 2012-04-10]
61
sluţeb pro návštěvníky. Například výstavy, prezentační techniku, k dispozici je knihovna, laboratoř a konferenční sály.148 Území parku je největší zalesněnou chráněnou oblastí v Rakousku, s celkovou plochou 200 km2. 81 % parku tvoří lesy, 11 % pastviny a 8 % plochy pokrývá Borovice kleč. Lesy jsou zachovány v původní, divoké, nenarušené podobě.149 Na území parku se nachází dvě pohoří. Sengsengebirge, dlouhé 20 km s nejvyšším vrcholem Hohe Nock a s nadmořskou výškou 1 963 metrů. Druhým pohořím je
Vý
Reichraminger Hintergebirge, které je známé díky svým hlubokým lesům a skalním průrvám tvořící velká a hluboká údolí. Jádro celého parku je tvořeno vápencem.
zk
Z vápence nebo z dolomitu jsou převáţně sloţeny všechny horské masivy. V parku se celkem nachází 67 jeskyní, poslední byla objevena v roce 2005.
um
Národním parkem protéká velké mnoţství řek a horských potoků o celkové délce aţ 200 km. Právě voda vytvořila v tomto regionu tak unikátní krajinu. Hluboké kaňony pohoří Reichraminger Hintergebirge jsou výsledkem eroze, která souvisle trvala
yC
miliony let. Mohutné doliny a praskliny ve vápenci v pohoří Sengsengebirge jsou důkazem tvorby krasu, vápenec je v některých místech narušen kyselinou uhličitou. Dříve se po horských říčkách přepravovali pokácené stromy a byly zde vybudovány
ze
hráze. Ty byly později odstraněny a nyní si potoky a říčky znovu našly svou původní cestu.150
ch
V parku se nachází také baţiny. Ty se prozkoumávají jen velmi zřídka, protoţe k tomu nejsou vhodné přírodní podmínky. Nejhlubší baţina má 4,2 metrů a povaţuje se
ur
To
za starou 7 660 let.151
148
ism
[online] Nationalpark Kalkalpen. Tourist Information. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153323&aspfile=http%3A%2F% 2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Easp%3Fimenuonr%3D153323&cnr= 134 [cit. 2011-08-28] 149 [online] Nationalpark Kalkalpen. Forest. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153337&aspfile=http%3A%2F% 2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Easp%3Fimenuonr%3D153337&cnr= 134 [cit. 2011-09-05] 150 [online] Nationalpark Kalkalpen. Water. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153338&aspfile=http%3A%2F% 2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Easp%3Fimenuonr%3D153338&cnr= 134 [cit. 2011-09-05] 151 [online] Nationalpark Kalkalpen. Hill Moor. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153340&aspfile=http%3A%2F% 2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Easp%3Fimenuonr%3D153340&cnr= 134 [cit. 2011-09-05]
62
V Kalkalpenu se vyskytuje zhruba 30 druhů savců, např. medvěda hnědého nebo rysa, dále asi 80 druhů ptáků a 1 500 druhů motýlů. Z ptactva stojí za zmínku zlatý orel, který se stal symbolem celého parku.152
3.2 Nabídka a poptávka Národního parku Kalkalpen Jak jiţ bylo zmíněno v podkapitole 2.1, mezi nabídkou a poptávkou cestovního
Vý
ruchu probíhají vzájemné interakce, ovlivňované spojovacími články (dopravní infrastruktura, zprostředkovatelské subjekty atd.). Uspořádání těchto prvků se nazývá systém cestovního ruchu nebo trh cestovního ruchu.153
zk
3.2.1 Nabídka
um
Nabídka v cestovním ruchu (jiţ uvedeno v podkapitole 2.2.1) zahrnuje objekty představované souhrnem atraktivit, sluţeb, hmotných statků a uţitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního
yC
ruchu a které prodávající chtějí na trhu realizovat.154 Vybrané prvky nabídky v Národním parku Kalkalpen: Rozloha: 200 km2
Pohoří: Sengsengebirge (nejvyšší vrchol Hohe Nock 1 963 m), Reichraminger Hintergebirge
ch
ze
Přírodní atraktivity: lesy v původní nenarušené podobě, hluboké kaňony a údolí, jeskyně, pastviny, horské řeky, jezera, baţiny, unikátní fauna a flóra
To
Typy turismu: turismus zaměřený na přírodní atraktivity, venkovský turismus (agroturismus, ekoagroturismus), turismus se vzdělávacími aktivitami
ur
Formy šetrného turismu: pěší turistika, cykloturismus, chůze na sněţnicích, lyţování, hipoturismus, jeskyňářství, projíţďky v povozu, vodní turismus
ism
Národní park Kalkalpen má stejně jako Národní park Šumava dobrý potenciál k rozvoji cestovního ruchu. Mezi jeho hlavní přednosti patří lesy v původní a nenarušené podobě, jeskyně nebo unikátní fauna a flóra. Národní park je vhodný pro
152
[online] Národní Parky.info. Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.narodniparky.info/nprakousko/47-kalkalpen.html [cit. 2011-08-28] 153 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 30 154 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 58
63
venkovský turismus, turismus se vzdělávacími aktivitami a pro šetrné formy turismu, jako je pěší turistika, chůze na sněţnicích nebo hipoturismus.
3.2.2 Poptávka Poptávka v cestovním ruchu (jiţ představená v podkapitole 2.2.2) je určena projevem účastníků cestovního ruchu podloţeným koupěschopností neboli ochotu směnit určité mnoţství peněz za statky cestovního ruchu.155
Vý
Návštěvnost Národního parku Kalkalpen je vyčíslena v Grafu č. 3.
To
ch
ze
yC
um
zk
Graf č. 3 Návštěvnost v Národním parku Kalkalpen
Zdroj: vlastní tabulka na základě dat od Nationalpark Kalkalpen
ur
Na rozdíl od Národního parku Šumava, v rakouském národním parku se návštěvnost kaţdým rokem zvyšuje. To přičítá management národního parku zejména
ism
systematické propagaci a neustálému zdokonalování vzdělávacích programů pro školy i pro veřejnost.156
155
PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 39 [online] Nationalpark Kalkalpen. Nationalpark Kalkalpen - Bilanz 2011 & Ausblick 2012. Dostupný z WWW:http://www.kalkalpen.at/system/web/news.aspx?bezirkonr=0&menuonr=221353046&detailonr =222707734 [cit. 2012-04-01] 156
64
3.3 Ochrana NP Kalkalpen a členství v mezinárodních organizacích Ochrana této oblasti začala v roce 1976, kdy bylo pohoří Sengsengebirge vyhlášeno přírodní rezervací. O několik let později bylo k Sengsengebirge administrativně připojeno i pohoří Reichraminger Hintergebirge a vznikl tak jednotný celek.157 Národní
Vý
park dnešní podoby byl vyhlášen aţ v roce 1997.158 Kalkalpen je členem Světového svazu ochrany přírody (IUCN) kde spadá pod
zk
kategorii II. Zmíněná kategorie je charakteristická rozsáhlými přírodními oblastmi, které jsou určeny k ochraně významných ekologických procesů a ekosystémů patřících
um
do daného území. Zároveň oblast musí poskytovat podmínky pro vědecké, vzdělávací a aktivity cestovního ruchu. Základní cíl území v této kategorii je chránit přírodní biodiverzitu spolu se všemi ekologickými procesy a podporovat vzdělávání a rekreaci.
yC
Klíčové role ochrany jsou: chránění zvláštních ţivočišných druhů a společenstev, zejména těch, která k existenci vyţadují relativně rozsáhlá nedotčená území, informování návštěvníků o nutnosti a potenciálu ochrany území, podporování
ze
ekonomického rozvoje, nejčastěji prostřednictvím cestovního ruchu tak, aby z něj plynuly finanční prostředky národní ekonomice ale především místním subjektům.159
ch
Národní park Kalkalpen patří tak jako Národní park Šumava k soustavě chráněných území Evropského významu Natura 2000 a k chráněné oblasti podle Ramsarské
To
úmluvy.160 Zároveň je členem organizace EUROPARC.161
3.4 Poslání a cíle Národního parku Kalkalpen Národního
parku
Kalkalpen
ur
Poslání
vychází
z celorepublikové
strategie
ism
„Österreichische Nationalpark – Strategie“ která byla vytvořena pro všechny národní 157
[online] Tour my country.com. National Park Kalkalpen Upper Austria. Dostupný z WWW: http://www.tourmycountry.com/austria/national-park-kalkalpen.htm [cit. 2011-09-06] 158 [online] Národní Parky.info. Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.narodniparky.info/nprakousko/47-kalkalpen.html [cit. 2011-09-06] 159 [online] Tour my country.com. National Park Kalkalpen Upper Austria. Dostupný z WWW: http://www.iucn.org/about/work/programmes/pa/pa_products/wcpa_categories/pa_categoryii/ [cit. 201109-06] 160 [online] The Ramsar Convention of Wetlands. The Ramsar List of Wetlands of International Importance. Dostupný z WWW: http://www.ramsar.org/cda/en/ramsar-documents-list/main/ramsar/1-31218_4000_0__[cit. 2011-09-06] 161 [online] Europarc. Our members Dostupný z WWW: http://europarc.org/who-we-are/our-members [cit. 2012-04-010]
65
parky
v Rakousku.
Management
Národního
parku
Kalkalpen
tuto
strategii
implementoval do svých cílů a hlavní myšlenky upravil na místní podmínky. Hlavním posláním Kalkalpenu je chránit divočinu, habitaty fauny a flóry a charakteristickou krajinou s cílem zachování pro budoucí generace. Střednědobý cíl národního parku je udrţet chráněné území, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji a kde je 75 % plochy (156 km2) územím divočiny. Stanovený cíl je předmětem dokumentu Unternehmenskonzept 2008–2012. 162
Vý
Vedle ochrany přírody je také další prioritou cestovní ruch a environmentální
vzdělávání a osvěta. V národním parku se dá provozovat pěší turistika, cykloturismus,
zk
nebo hipoturismus a vodní turismus. Národní park nabízí širokou škálu vzdělávacích programů pro všechny věkové skupiny.
um
Obrázek č. 4 Území Národního parku Kalkalpen
ism
ur
To
ch
ze
yC Zdroj: obrázek na základě Wildnis und Biodiversität – Dynamische Prozesse als Lernort, 2008
162
[online] Národní park Kalkalpen. Natural environment management. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/zusatzseite.aspx?menuonr=221799615&detailonr=222370233&spra che=2 [cit. 2012-04-010]
66
3.5 Nástroje udržitelného cestovního ruchu v Národním parku Kalkalpen 3.5.1 Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství Spolkové
ministerstvo
zemědělství,
lesnictví,
ţivotního
prostředí
Vý
a vodohospodářství163 (dále jen Ministerstvo ţivotního prostředí) vytvořilo oficiální webové stránky, které se přímo věnují všem národním parkům v Rakousku.164 Na těchto
zk
stránkách www.nationalparks.at jsou dohledatelné základní informace o všech parcích, s přesměrováním na oficiální weby parků a ubytování v okolí, tiskové zprávy
um
a dokumenty vydané ministerstvem (aktuální výzkumy, strategie). Národní parky Rakouska také vystupují pod jednotnou vizuální identitou se značkou „Nationalparks Austria“.
yC
3.5.1.1 Österreichische Nationalpark – Strategie Roku 2011 zpracovalo Ministerstvo ţivotního prostředí společnou strategii pro
ze
všechny národní parky Rakouska s názvem Österreichische Nationalpark – Strategie, Nachhaltig für Natur und Mensch (Strategie národních parků Rakouska – Udrţitelně pro
ch
přírodu a člověka). Na strategii spolupracovala spolková vláda a jednotlivé dotčené spolkové země (Burgenland, Korutany, Horní Rakousy, Dolní Rakousy, Salcbursko,
To
Vídeň, Štýrsko a Tyrolsko) a nevládní neziskové organizace
165
Spolek ochrany přírody
Rakousko, Rakouský alpský spolek, Rakouští přátelé přírody, Ústřední svaz ţivotního prostředí, WWF Rakousko a v neposlední řadě zástupci jednotlivých národních parků,
ur
kteří přejali cíle strategie a dále je uplatňují v managementu jednotlivých národních
ism
parků.
Dokument se skládá ze dvou částí. První část obsahuje konkrétní opatření v pětiletém horizontu. Druhá část se pak zabývá strategií národních parků v Rakousku z dlouhodobého hlediska a dalším rozvojem ve výhledu 25 let. Pro posílení značky „Nationalparks Austria“ a pro lepší spolupráci s jednotlivými
163
aktéry, byla
Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) Národní park Kalkalpen, Národní Park Hohe Tauern, Národní park Gesäuse, Národní park Neusidler See, Národní park Thaytal, Národní park Donau Auen 165 Naturschutzbund Österreich, Österreichischer Alpenverein, Österreichische Naturfreunde, Umweltdachverband, WWF Österreich 164
67
Ministerstvem ţivotního prostředí zřízena koordinační skupina. Její členové jsou zástupci spolkové vlády a zástupci jednotlivých národních parků. Pro správnou implementaci strategie byla ustanovena Monitorovací komise (Begleitausschuss Nationalparks Austria) která má za úkol asistovat při reálném uskutečňování strategie a hodnotit celkové výsledky. Záměry strategie v horizontu pěti let jsou rozděleny na devět částí. Kaţdá část obsahuje konkrétní cíl a indikátor úspěšnosti:
Vý
1. Principy a management Cílem je jednotný management parků zaloţený na stejných principech
zk
a vzájemná spolupráce mezi nimi. Roli také hraje průběţné vzdělávání zaměstnanců, rekvalifikace a pravidelná pracovní setkání.
um
Indikátory: nezávislé externí hodnocení kaţdých pět aţ deset let, kaţdý zaměstnanec se jednou za rok účastní minimálně třídenního školení, pravidelná odborná setkání a výměna zkušeností s ostatními parky.166
yC
2.
Management přírody
Hlavním cílem je ponechat ekosystémy v jádrové zóně jejich přirozenému vývoji a ţivotu. Dále je nutné uplatňovat vhodné zónování území (kaţdý park
ze
má bezzásahovou zónu – divočinu).
Indikátory: kaţdý park podnikl nezbytné kroky ke stanovení bezzásahové zóny,
ch
kaţdý park realizuje programy ochrany biodiverzity.167 3.
Ochrana biodiverzity
To
Konzervace a ochrana biodiverzity jsou vţdy primárním cílem. Je nutné, aby park ve svých strategiích zohlednil ţivočišné druhy, v jejichţ zachování má
ur
důleţitou zodpovědnost a také ty ţivočišné druhy, v jejichţ ochraně má zodpovědnost výhradní. Park také bere v potaz změny klimatu a mezinárodní
ism
dohody (CBD168, Ramsarská úmluva atd.). Národní park jde v ochraně biodiverzity příkladem ostatním institucím řídící chráněná území. Indikátory: konkrétní aktivity ochrany biodiverzity jsou zaznamenávány a průběţně hodnoceny, národní park uzavře dohodu o jednotném postupu
166
[online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 167 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 168 Convention on Biological Diversity
68
ochrany biodiverzity se sousedícím chráněným územím, pořádání konferencí o ochraně biodiverzity, park podporuje ohroţené ţivočišné druhy.169 4. Výzkum Národní park je pověřen výzkumnou činností a spolupracuje s vědeckými institucemi. Výzkumy prováděné na území parku jsou v souladu s cíli managementu parku a podporují vzdělávání. Území parku je povoleno uţívat k vedlejším výzkumným účelům, výzkumy se musí řídit ustanoveními parku.
Vý
Dalším cílem jsou společné výzkumné projekty ostatních národních parků. Národní parky zavedou celostátní systém monitoringu. Je nutné pokračovat
zk
v biologických výzkumech, ale také se zaměřit na sociologické výzkumy a kulturní studie. Právě o zmíněné obory by se mělo rozšířit udílení vědeckých
um
cen170 pod záštitou Ministerstva ţivotního prostředí. Indikátory: společný výzkumný projekt všech rakouských parků byl zahájen, první kroky k celostátnímu systému monitoringu byly podniknuty, alespoň cena
yC
jedna
z oblasti
nevědeckých
disciplín
v rámci
Nationalpark-
Forschungspreis byla udělena.171 5. Vzdělávání
ze
Národní parky hrají od svého zaloţení zásadní roli ve vzdělávání a osvětě o přírodním prostředí. Cíl strategie se soustředí na to, aby kaţdé dítě
ch
v Rakousku během školních let navštívilo alespoň jeden národní park. Střednědobý cíl je umoţnit mu strávit alespoň jeden vzdělávací týden
To
v národním parku. Všechny parky by měly mít jeden stejně tematicky zaměřený vzdělávací program na období tři aţ pět let, který bude centrálně
ur
koordinován. Vzdělávací programy národních parků jsou marketingově podpořeny jak na národní, tak mezinárodní úrovni.
ism
Indikátory: vzdělávací programy pro školy byly zkonzultovány s představiteli škol a odpovídají učebním plánům, téma jednotného vzdělávacího programu bylo stanoveno a pracovní skupina pro koordinaci určena, účast na vzdělávacích veletrzích byla započata.172 169
[online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 170 Der Nationalpark-Forschungspreis 171 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 172 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07]
69
6. Komunikace a marketing Národní parky vystupují společně v národním a mezinárodním prostředí pod zastřešující značkou „Nationalparks Austria“. Přírodní dědictví by mělo získat stejnou pozornost jako kulturní dědictví. Rakušané jsou pyšní na svoje národní parky. Indikátory: byla vytvořena společná marketingová strategie, PR (vztahy s veřejností) jsou řízeny společně, značka „Nationalparks Austria“ je zahrnuta
Vý
ve všech důleţitých národních a mezinárodních marketingových strategiích Rakouska, přijetí a rozpoznání značky se mezi Rakušany zlepšilo.173
zk
7. Návštěvníci
Národní parky by měly být vzdělávacími centry a zároveň místem pro a
relaxaci.
um
odpočinek
„Nationalparks
Austria“
poskytují
národně
koordinovanou nabídku pro návštěvníky. Národní parky propagují rozvoj dopravy v souladu s udrţitelností a snadnou dostupností parku. Programová
yC
nabídka pro návštěvníky navazuje na jízdní řády hromadné dopravy. Indikátory: existuje národní nabídka programů a aktivit, vzájemná spolupráce mezi národním parkem a poskytovatelem veřejné dopravy je ujednána
ze
v konkrétní dohodě/smlouvě, kaţdý národní park poskytuje alespoň jednu nabídku v kombinaci s veřejnou dopravou, z pouţívání veřejné dopravy při
ch
cestě do národního parku plynou pro návštěvníka výhody.174 8. Regiony národního parku
To
Všechny národní parky jdou příkladem v oblasti udrţitelného rozvoje pomocí vzdělávacích a rekreačních aktivit a výzkumných činností. Parky spolupracují
ur
s regiony v okolí na konkrétních projektech. Funguje přímá rezervace poskytovaných sluţeb a marketing.
ism
Indikátory: společenství v regionu národního parku postupují podle společné strategie, byla zaloţena partnerství zaměřená na produkty národního parku, probíhá spolupráce s podnikateli, destinačními managementy a národní turistickou centrálou Österreich Werbung.175
173
[online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 174 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 175 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07]
70
9. Zdroje financování Cílem je kromě veřejného financování podpořit parky také prostřednictvím sponzorství. Sponzorství musí respektovat stanovené cíle parku a řídit se danou „etikou sponzorství“. Dalším cílem je, aby Evropská unie brala v potaz zájmy národních parků jako důleţitou součást regionálního rozvoje. Indikátory: byl předloţen návrh na vznik sponzorské organizace Přátelé národních parků Rakouska (Freunde von Nationalparks Austria), národní
Vý
parky jsou zahrnuty ve všech příslušných programech EU, existují nejméně tři sponzoři „Nationalparks Austria“.176
zk
Další část dokumentu se věnuje vizi pro příštích 25 let – situaci národních parků
um
v Rakousku v roce 2035. Především je zdůrazněna povinnost všech snaţit se pomocí udrţitelného rozvoje zachovat jedinečnou krajinu, vzácné ekosystémy a biodiverzitu, nejen uvnitř národních parků. Vize je zaloţena na myšlence, ţe ochrana přírodního
yC
bohatství bude stejně důleţitá jako ochrana kulturního dědictví a stane se důleţitou součástí národní identity. Ochrana unikátní přírody je i nadále prioritou a nutností je ponechat nejcennější přírodní oblasti bez zásahu člověka.
ze
Mezi konkrétní cíle patří existence celorepublikového monitorovacího systému, který umoţní sledovat a hodnotit současný stav. Rezidenti ţijící v okolí národních parků
ch
by měli z jeho existence profitovat a ostatní rezidenti by měl mít moţnost vypravit se do přírody (národní park nebo jiná chráněná oblast) ve vzdálenosti kratší neţ 100 km.177 cestovního ruchu.
To
Vize nepřímo zdůrazňuje důleţitost a průběţný rozvoj všech tří pilířů udrţitelného
ur
3.5.2 Oberösterreich Tourismus – Hornorakouská centrála cestovního
ism
ruchu
Národní park Kalkalpen geograficky spadá pod Hornorakouskou centrálu cestovního ruchu. Centrála se zabývá podporou a rozvojem cestovního ruchu v celé spolkové zemi. Organizace provozuje tři weby – www.oberoesterreich-tourismus.at, který je zaměřen na činnost centrály. Druhý web www.oberoesterreich.at (česká verze www.hornirakousko.cz) představuje Horní Rakousko jako atraktivní destinaci 176
[online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 177 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07]
71
cestovního ruchu s konkrétní nabídkou produktů cestovních kanceláří s moţností rezervace.
Třetí
webové
stránky
www.ausflugstipps.at
(česká
verze
www.vyletyrakousko.cz) nabízí kromě tipů na výlety (výlety bez bariér, za kaţdého počasí, se psem, …) také registraci uţivatelů s řadou výhod. 3.5.2.1 Kursbuch Tourismus Oberösterreich 2011–2016 Centrála zpracovala na období 2011–2016 strategii rozvoje. Spolupracovali na ní
Vý
Úřad vlády Horního Rakouska a Hospodářská komora Horního Rakouska.178 Strategie se zabývá marketingovou strategií, inovacemi v managementu organizace,
vzděláváním, legislativou, financováním atd.179
zk
Strategie se vztahuje na široké spektrum aktérů cestovního ruchu. Obrázek č. 5 zobrazuje všechny, kteří se podíleli na tvorbě strategie.
um
Obrázek č. 5 Instituce a partneři spolupracující na tvorbě strategie
yC
Veřejná správa
Hospodářská komora Horních Rakous
ch
Hornorak. centrála cest. ruchu
To
Tvorba Strategie společně s
Návštěvníci
Politické strany
ze
Mezioboroví účastníci
Země Horní Rakousko
Destinace
Ochrona přírody
ur
Podnikatelé
Kultura
ism
Vzdělávání
Dopravci
Zdroj: Zpracováno na základě Kursbuch Tourismus Oberösterreich 2011–2016
178
Amt der OÖ Landesregierung, Wirtschaftskammer OÖ [online] Oberösterreich Tourismus. Kursbuch Tourismus Oberösterreich 2011– 2016. Dostupný z WWW: http://www.oberoesterreich-tourismus.at/alias/lto/leitlinien/100802116/kursbuch.html [cit. 2012-04-07] 179
72
3.5.2.2 Oberösterreich Tourismus a Národní park Kalkalpen Centrála podporuje národní park Kalkalpen následujícími způsoby:
Prezentace národního parku na webových stránkách www.oberoesterreich.at a www.ausflugstips.at s moţností přímé rezervace paketů.
Národní park Kalkalpen je zahrnut v marketingové strategii v rámci produktu zaměřeném na přírodu (pěší turistika, cykloturismus, zdravý ţivotní styl)
Vý
zohledňující různé cílové skupiny. Spolupráce a podpora poskytovatelů sluţeb v regionu účastnících se National Park Kalkalpen Wanderspezialisten (Sdruţení pěší turistiky).
zk
Poskytování informací o Národním parku Kalkalpen a zprostředkovávání rezervací.180
um
3.5.3 Nationalpark Kalkalpen 3.5.3.1 Unternehmenskonzept III 2008–2012
yC
Střednědobý cíl národního parku je vytvořit chráněné území, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji a kde je 75 % plochy (156 km2) územím divočiny.
ze
Uvedený cíl je předmětem dokumentu Unternehmenskonzept 2008–2012. Jeho splnění je podmíněno následujícími plány:181 Divočina
ch
1.
Zdůrazněna důleţitost zachování původního jádra národního parku s pralesy.
2.
Biodiverzita
To
Indikátor: plocha divočiny v km2, zásahová plocha v km2 Jako nezbytný prvek je fauna a flóra předmětem neustálého pozorování. Chráněné druhy Cílem je zachovat/udrţet chráněné druhy.
ism
3.
ur
Indikátor: počet „ostrovů biodiverzity“
Indikátor: konkrétní koncepty ochrany (např. podpora výskytu rysů) 4.
Monitoring a výzkum
Pravidelný monitoring jako základ udrţitelného rozvoje.
180
Informace pro zpracování poskytnuty od Oberösterreich Tourismus, Simone Lengauer, prostřednictvím emalu. 181 [online] Nationalpark Kalkalpen. Unternehmenskonzept. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/sonderseite.aspx?menuonr=221633455&detailonr=221633455 [cit. 2012-04-07]
73
Indikátor: stav dřevin a vegetace, změny v populaci chráněných/ohroţených druhů, chování divoké zvěře, kvalita zdrojů, počet návštěvníků, chování návštěvníků, četnost motorových vozidel 5.
Návštěvníci Důraz na kvalitní osobní záţitek kaţdého návštěvníka, tzv. „náhledy“ do divočiny. Návštěvníci by měli respektovat a pochopit souvislosti přírody. 90 % návštěvníků se pohybuje na 10 % plochy národního parku.
Vý
Indikátor: stezky a hlavní myšlenka poselství upraveny pro různé cílové skupiny, sníţení automobilové dopravy
Komunikace
zk
6.
Účinná vnitřní komunikace mezi zaměstnanci a komunikace navenek –
um
pravidelné zhodnocení efektivnosti dokumentu. Indikátor: roční shrnutí všech provozovaných aktivit vedoucích ke stanoveným cílům, vzdělávání a osvěta zaměstnanců.
yC
V dokumentu je poukázáno na to, ţe Národní park Kalkalpen spadá pod celek „Nationalparks
Austria“
a
jako
takový svými
cíli
a
zásadami
respektuje
ze
celorepublikovou strategii pro všechny národní parky v Rakousku. V tvorbě dokumentu byla také zohledněna stanoviska Hornorakouské centrály cestovního ruchu.182
To
ch
3.6 Shrnutí
Národní park Kalkalpen (vápencové Alpy) patří se svým zachovalým přírodním dědictvím oceněným na mezinárodní úrovni (EUROPARC, IUCN) k významným
ur
územím Rakouska. Leţí v Horním Rakousku a s celkovou rozlohou 200 km2 je největší
ism
chráněnou zalesněnou oblastí v zemi. Management národního parku je tvořen neziskovou organizací Nationalpark Gesellschaft (50 % vlastní Spolková země Horní Rakousko, 50 % Republika Rakousko) a Kuratoriem Národního parku. Poslání národního parku je zachovat jedinečnou přírodu s cílem 75 % divočiny. Dalším cílem je rozvoj cestovního ruchu a osvěta a vzdělávání. V národním parku jsou rozvíjeny šetrné formy turismu (pěší turistika, cykloturismus, hipoturismus…). Návštěvnost v Národním parku Kalkalpen se kaţdým rokem zvyšuje, v roce 2011 dosáhla 350 000 návštěvníků. 182
[online] Nationalpark Kalkalpen. Unternehmenskonzept. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/sonderseite.aspx?menuonr=221633455&detailonr=221633455 [cit. 2012-04-07]
74
Národní park Šumava se potýká s opačným efektem, i kdyţ v počtu návštěvníků měl v roce 2011 dvakrát tolik. V oblasti řízení udrţitelného cestovního ruchu hraje důleţitou roli Ministerstvo ţivotního prostředí, které spolu s dalšími institucemi vytvořilo jednotnou strategii rozvoje pro všechny národní parky v Rakousku. Dokument je rozdělen na devět částí, přičemţ kaţdá část obsahuje konkrétní záměry se stanovenými indikátory. Příkladem konkrétního záměru části zaměřené na vzdělávání je mimo jiné to, aby kaţdé dítě
Vý
v Rakousku během svých školních let navštívilo alespoň jeden národní park. Národní park Kalkalpen z této celorepublikové strategie vychází a hlavní myšlenky
zk
„upravuje“ na místní podmínky ve své strategii rozvoje. Tím je zajištěn koncepční přístup k problematice řízení národního parku, potaţmo udrţitelného cestovního ruchu.
um
Správná implementace strategie je zajištěna Monitorovací komisí (Begleitausschuss Nationalparks Austria) která má za úkol asistovat při reálném uskutečňování strategie a hodnotit celkové výsledky.
yC
Marketing národního parku na národní a mezinárodní úrovni je zaštiťován Hornorakouskou centrálou cestovního ruchu, prostřednictvím prezentace na webu, přímou moţností rezervace sluţeb nebo podporou a spoluprácí s Nationalpark
ze
Kalkalpen Wanderspezialisten. Národní park také spolupracuje s NTO Österreich Werbung.
ism
ur
To
ch 75
4. Certifikace a ocenění NP Šumava a NP Kalkalpen 4.1 Certifikace a ocenění v Národním parku Šumava Národní park Šumava je členem nevládní organizace EUROPARC reprezentující
Vý
evropská chráněná území podílející se na ochraně unikátní divoké přírody, ekosystémů a krajiny. Správa je členem od roku 1992 a ročně hradí členský poplatek ve výši 5000
zk
Euro. Národní park Šumava a Národní park Bavorský les získali společně certifikaci vydávanou organizací EUROPARC – diplom „Transboundary Parks“. Diplom je
um
udělován národním parkům za přeshraniční spolupráci v ochraně přírodního a kulturního Evropského dědictví. Taková spolupráce přispívá prohlubovat přátelské vztahy a zlepšuje rozvoj celé Evropy.183
yC
Významnou roli hraje zařazení Národního parku Šumava do kategorie II – národní park, podle Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN. Národní park získal ocenění biosférická rezervace UNESCO, Natura 2000 (dle
ze
Směrnice EU „O stanovištích“ a dle Ptačí směrnice EU) a Ramsarská úmluva o mokřadech (Šumavská rašeliniště 10 226 km2).184
ch
4.1.1 ECEAT Quality Label
To
„European Centre for Ecological and Agricultural Tourism“ – certifikát je přidělován ve sluţbách cestovního ruchu po celé Evropě subjektům respektující zásady
ur
udrţitelného rozvoje. ECEAT získali v okolí Národního parku Šumava bioagrofarma Vojetice u Sušice a penzion U Černého kohoutka v Novém Dvoře u Prachatic.185
ism
183
[online] Správa NP Šumava. Přehled souvisejících programů a spolupracujících organizací. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1574/sekce/programy-a-organizace/ [cit. 2012-04-15] 184 online] Správa NP Šumava. Biosférická rezervace Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1582/sekce/biosfericka-rezervace-sumava/[cit. 2012-04-15] 185 [online] European Centre for Ecological and Agricultural Tourism. Officially approved Eceat accommodations. Dostupný z WWW: http://www.eceat.org/fx/en/49/certified-accomodation[cit. 201204-15]
76
4.1.2 Šumava – originální produkt Tuto certifikaci uděluje Regionální rozvojová agentura Šumava od roku 2005. Jedná se o ubytovací/stravovací sluţby a výrobky a produkty pocházející přímo z turistického regionu Šumava.186 Značka garantuje zejména místní původ sluţeb a výrobků a vazbu na region, ale také jeho kvalitu a šetrnost k ţivotnímu prostředí. Návštěvníci regionu tak mohou vyuţít
Vý
certifikované místní sluţby či si pořídit suvenýr ze Šumavy. Místním ţivnostníkům, zemědělcům, malým a středním podnikům tak značka přináší:
Konkurenční výhodu a zvýšení odbytu
zk
Propagaci a reklamu pro jejich sluţby či produkty
Sounáleţitost s regionem a vzájemnou spolupráci
Ocenění podnikatele (který prošel procesem certifikace a garantuje tak kvalitu).187
um
yC
Propagace značky a značených výrobků a sluţeb probíhá formou reklamních tiskovin (noviny Doma na Šumavě, katalog výrobků, plakáty, letáky atd.), prostřednictvím médií (web, rádio) a také na společenských akcích a prezentacích
ze
výrobců. Drţitelé certifikátu se mohou zúčastnit veletrhů cestovního ruchu (Regiontour v Brně, Holiday World v Praze).188
ch
Systém certifikace výrobků a sluţeb byl v letech 2008–2011 spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České Šumava“.189
To
republiky v rámci projektu „Turistický destinační management Bavorský les –
Turnerova chata
Penzion Horská Kvilda
Dvorec Nová Hůrka
Aparthotel Šumava 2000
ism
ur
4.1.2.1 Příklady certifikovaných ubytovacích a stravovacích služeb
186
[online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalniznacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace [cit. 2012-04-04] 187 [online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalniznacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace [cit. 2012-04-04] 188 [online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalniznacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace [cit. 2012-04-04] 189 [online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalniznacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace [cit. 2012-04-04]
77
Hotel Kašperk
Šumavský pivovar s restaurací a další 190
4.1.3 Cyklisté vítáni Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje
nabídku
a vybavenost
stravovacích
a ubytovacích
sluţeb,
kempů
a turistických cílů. Autor a manaţer celého projektu je Nadace Partnerství. Jde o českou
Vý
nadaci, která podporuje ekologické projekty ve všech regionech České republiky. V oblasti cyklistiky realizuje např. program Zelené stezky Greenways (Moravské
zk
vinařské stezky nebo Greenways Praha–Vídeň). Poskytovatelé sluţeb, kteří projdou certifikací, jsou označeni zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Kaţdé zařízení,
um
které chce získat značku Cyklisté vítáni, musí splňovat následující podmínky:191 4.1.3.1 Kritéria pro ubytovací zařízení (hotely, penziony, priváty, chaty)
yC
Základní povinné poţadavky (moţnost ubytování, nabízet energeticky vydatné snídaně s minimem tuků, moţnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, uzamykatelná místnost/box pro bezplatné uschování jízdního kola, poskytnutí
ze
základního nářadí pro jednoduché opravy jízdních kol, lékárnička aj.)192 Doplňkové nabídka, min. 3 poloţky povinné (zajištění odvozu/přepravy zavazadel
ch
pro cyklisty, zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, moţnost zakoupení obědových balíčků, poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, prodej
To
cyklistických náhradních dílů pro kola, prodej cyklistických a turistických map okolí aj.)193
Šumava
Penzion u Černého kohoutka, Zdíkov
Hotel Šumava INN, Kvilda
Restaurace a penzion Waikiki, Kašperské Hory
190
ism
ur
4.1.3.2 Příklady certifikovaných ubytovacích zařízení v oblasti Národního parku
[online] Šumava originální produkt. Katalog certifikovaných produktů. Dostupný z WWW: http://www.regionalni-znacky.cz/sumava/cs/certifikovane-produkty/?k=sluzby&r=2 [cit. 2012-04-06] 191 [online] Cyklisté vítáni. Co je cyklisté vítáni. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-info.php3 [cit. 2012-04-06] 192 [online] Cyklisté vítáni. Podmínky pro udělení značky cyklisté vítáni. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-podminky.php3 [cit. 2012-04-06] 193 [online] Cyklisté vítáni. Podmínky pro udělení značky cyklisté vítáni. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-podminky.php3 [cit. 2012-04-06]
78
Hotel Vydra, Srní
Hotel Elsyn Dvůr – restaurace, Stachy, a další194 Certifikace také stanovuje kritéria pro stravovací zařízení, turistické cíle (hrady,
zámky, muzea, skanzeny a přírodní památky) a kempy, jejichţ poţadavky jsou obdobné.
Vý
4.1.4 Další projekty Nadace Partnerství Pod Nadaci Partnerství dále spadají Moravské vinařské stezky195 a metodika
zk
o zásadách interpretace přírodního dědictví pro činnost návštěvnických středisek chráněných oblastí.
um
Z hlediska rozvoje národních parků je důleţité zmínit projekty Monitoring návštěvnosti stezek a Interpretace místního dědictví. Monitoring návštěvnosti stezek slouţí pro plánování kapacit cyklostezek a pěších komunikací ve městech i pro
yC
sledování pohybu turistů v chráněných oblastech. Nadace pracuje pomocí systému Eco-Counter, jehoţ je také v České republice výhradním zástupcem. V rámci projektu nadace poradí s návrhem monitorovacího systému (výběr vhodného stanoviště, volba
ze
technologického řešení), který je poté nainstalován, data jsou následně zpracována a vyhodnocena. Zmíněný projekt v České republice vyuţívají Krkonošský národní park,
ch
Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko.196 V rámci projektu Interpretace místního dědictví nadace nabízí kurz Základy
To
prezentace přírodního a kulturního dědictví, který je zvláště vhodný pro správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. 197
ur
4.1.5 CzechSpecials
ism
Projekt Ochutnejte Českou republiku aneb CzechSpecials vznikl ve spolupráci agentury CzechTourism, Asociace hotelů a restaurací České republiky a Asociací kuchařů a cukrářů České republiky. Společným cílem je zatraktivnit turistické regiony a představit je prostřednictvím kulinářských specialit, jak zahraničním, tak i domácím 194
[online] Cyklisté vítáni. Šumava. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitaniseznam.php3?areatype=oblast&id=38&area=undefined&page=2 [cit. 2012-04-06] 195 http://www.stezky.cz/default.htm 196 [online] o.p.s. partnerství. Monitoring cyklistů a pěších. Dostupný z WWW: http://www.partnerstviops.cz/monitoring-navstevnosti-stezek [cit. 2012-04-06] 197 [online] o.p.s. partnerství. Interpretace místního dědictví. Dostupný z WWW: http://www.partnerstviops.cz/interpretace-mistniho-dedictvi [cit. 2012-04-06]
79
turistům. Projekt podporuje logo CzechSpecials jako označení pro restaurace a hotelové provozy, které do něho na základě certifikace vstupují a rozhodly ve svých zařízeních připravovat nejen národní pokrmy, ale také místní speciality, související s tradicí příslušného regionu.198 4.1.5.1 Příklady certifikovaných restaurací na Šumavě Hospůdka U Horejšů, Stachy
Hotel Alpská vyhlídka, Kvilda
Hotel Nové Údolí, Stoţec
Hotel Srní, Srní
Hotel Vydra, Kašperské Hory199
zk
Vý
um
4.1.6 Certifikace v Národním parku Šumava na základě partnerské spolupráce
yC
4.1.6.1 Projekt Partner Národního parku Šumava Přibliţně od roku 2010 má Správa Národního parku Šumava v plánu realizaci projektu Partner Národního parku Šumava, který zahrnuje certifikaci vybraných
ze
poskytovatelů ubytovacích sluţeb.200 Partnerem národního parku se můţou stát ubytovací zařízení na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
ch
Cílem je poskytnout hostům informace o šumavské přírodě a důvodech její ochrany, moţnostech vyţití pro cestovní ruch na území Národního parku Šumava a Bavorský les
To
a stejně tak nabídnou moţnosti hromadné autobusové dopravy. Podmínky zapojení jsou snaha zlepšovat úroveň poskytovaných sluţeb a minimalizovat negativní dopady
ur
ubytovacího zařízení na ţivotní prostředí.201 Podrobnější kritéria zapojení do projektu jsou k dispozici na vyţádání od správy národního parku.
ism
V současné době (duben 2012) byly další kroky nutné k realizaci projektu pravděpodobně odloţeny. Důvodem byla změna priorit vedení správy, ale také
198
[online] CzechSpecials. Představení projektu. Dostupný z WWW: http://www.czechspecials.cz/predstaveni-projektu/ [cit. 2012-04-06] 199 [online] CzechSpecials. Restaurace. Dostupný z WWW: http://www.czechspecials.cz/restaurace/ [cit. 2012-04-06] 200 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2012-04-02] 201 [online] Správa NP Šumava. Partner Národního parku. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1483/sekce/partner-np/ [cit. 2012-04-02]
80
komplikace se správným nastavením výhod pro partnery.202 Nyní jsou členy projektu Partner národního parku tři poskytovatelé ubytovacích sluţeb, kterým byl status členství „propůjčen“.203 Jedná se o ubytovací zařízení Turnerova chata, Pension Romana Maunová a Dvorec Nová Hůrka.204
4.2 Shrnutí
Vý
Národní park Šumava získal certifikát „Transboundary Parks“ za přeshraniční
spolupráci s Národním parkem Bavorský les. Podle IUCN spadá do kategorie II – národní park. Patří do biosférické rezervace UNESCO, do evropské soustavy Natura
zk
2000 a díky existenci rašelinišť do Ramsarské úmluvy. V okolí národního parku jsou zavedeny certifikace poskytovatelů sluţeb jako je
um
ECEAT Quality Label, Šumava – originální produkt (v červenci 2011 celkem 22 poskytovatelů sluţeb a 70 výrobců)205, Cyklisté vítáni (36 certifikátů)206 nebo
yC
CzechSpecials (10 certifikátů)207. Certifikace Cyklisté vítáni spadá pod organizaci Nadace Partnerství, která podporuje projekty cílené na zlepšení ţivotního prostředí a na udrţitelný rozvoj prostřednictvím grantových programů, organizovaných stáţí,
ze
vzdělávacích programů pro školy atd. V souvislosti s chráněnými územími se zaměřuje na monitoring návštěvnosti a interpretaci místního dědictví.
ch
Další certifikací, která patří pod správu národního parku je certifikace poskytovatelů sluţeb jako partnerů národního parku. Projekt, který správa realizuje zavádění je ve fázi záměru.
ur
To
přibliţně od roku 2010 má zatím 3 ubytovací zařízení „na zkoušku“ a jeho faktické
202
ism
Informace pro zpracování poskytnuty od Správy NP Šumava, Ing. Jana Slonková, prostřednictvím emailu 203 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059-strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2012-04-02] 204 [online] Správa NP Šumava. Ubytovatelé zapojeni do projektu Partner NP. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1483/8396/clanek/ [cit. 2012-04-02] 205 [online] RRAŠ. Nový katalog certifikovaných produktů. Dostupný z WWW: http://www.rrasumava.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=235:novy-katalog-certifikovanych-vyrobka-slueb-s-logem-umava-originalni-produktr&catid=76:regionalni-certifikace&Itemid=104 [cit. 2012-0402] 206 [online] Cyklisté vítáni. Čechy a Morava. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitaniseznam.php3?areatype=oblast&id=38&area=undefined&page=0 [cit. 2012-04-02] 207 [online] CzechSpecilas. Restaurace. Dostupný z WWW: http://www.czechspecials.cz/vyhledavacrestauraci/ [cit. 2012-04-02]
81
4.3 Certifikace a ocenění v Národním parku Kalkalpen Národní park Kalkalpen je členem organizace EUROPARC. Podle IUCN spadá do kategorie II – národní park. Patří do biosférické rezervace UNESCO, do evropské soustavy Natura 2000 a jeho ochrana je garantována na základě Ramsarské úmluvy.
4.3.1 Das Österreichische Umweltzeichen
Vý
Uvedená rakouská certifikace zaručující ekologicky šetrné a špičkově kvalitní
výrobky a sluţby ve většině oborů spadá pod Ministerstvo ţivotního prostředí. V oblasti
zk
cestovního ruchu zahrnuje všechny kategorie ubytování, od luxusních hotelů aţ po kempy. Certifikaci poskytovatelů sluţeb provádí přímo ministerstvo, které se zabývá i
um
následnými kontrolami. Poţadovaná kritéria na obdrţení ekoznačky jsou velmi podrobná a zahrnují konkrétní poţadavky například v oblasti třídění odpadu, šetrné spotřebě energií, regionálních pokrmů z tradičních místních surovin a další.208
yC
Certifikace funguje jiţ od roku 1990 a v současné době má 820 certifikovaných subjektů (nejen z oblasti sluţeb cestovního ruchu). Roční poplatek je odstupňován podle dosaţeného ročního obratu, od 220 euro (obrat pod 200 tisíc eur) do 2200 euro (obrat
ze
nad 3,6 milionu).209
ch
4.3.1.1 Držitelé ekoznačky v Národním parku Kalkalpen Nationalpark Hotel Villa Sonnwend, Roßleithen
Naturidyllhotel Dietlgut, Hinterstoder
Prentnergut, Hinterstoder
To
ur
4.3.2 Certifikace Národního parku Kalkalpen na základě partnerské
ism
spolupráce
V Národním parku Kalkalpen existuje několik forem partnerství mezi národním parkem a místními poskytovateli sluţeb. Důvodem pro jejich vznik bylo jednak vyšší
208
[online] Das Österreichische Umweltzeichen. Ausgezeichnet Reisen. Dostupný z WWW: http://www.umweltzeichen.at/cms/home/tourismus/content.html [cit. 2012-04-02] 209 [online] Ekolist.cz. Horší už to být nemůže, pojďme to dělat jinak, říká k ekoznačce její kritik. Dostupný z WWW: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/horsi-uz-to-byt-nemuze-pojdme-to-delatjinak-rika-k-ekoznacce-jeji-kritik [cit. 2012-04-02]
82
generování příjmů pro všechny zúčastněné a také zlepšení a soulad rozvoje celého regionu.210 Partnerské projekty znázorňuje Tabulka 6. Tabulka č. 6 Partnerské projekty v Národním parku Kalkalpen Počet Partnerská síť
Rok založení
Region
členských subjektů
Partner
parku Kalkalpen, mimo region sponzoři
Nationalpark Kalkalpen
Ubytovací zařízení v regionu národního
Wanderspezialisten
parku
Pferdeland Nationalpark
Stáje, farmy v regionu národního parku
31
2005
23
2010
30
2009/10
19
Sdruţení farem v regionu národního
1997
180
1998
11
2007
n.a.
um
zk
Kalkalpen
1997
yC
Všichni zájemci v regionu Národního
Vý
Nationalpark Kalkalpen
Nationalpark Kalkalpen
Ubytovací zařízení a další podnikatelé
Bikespezialisten
v regionu Ennstal a Steyrtal
„Verein Nahtur“
parku
Sdruţení farem v Ennstal podnikajících
Ennstal
v agroturismu
Genuss Region
Celorepublikové sdruţení regionálních
Österreich
pokrmů
ze
Nationalpark Höfe
Zdroj: Cooperation between the National park Kalkalpen and the regional economy, 2011
ch
V letech 2005–2006 vytvořil národní park nový systém značení s jednotným
To
designem, který jasně ukazuje, kterého partnerského programu je subjekt členem. Jednotlivé logotypy jsou znázorněny na Obrázku č. 6.
ur
Obrázek č. 6 Logotypy partnerství v Národním parku Kalkalpen
ism Zdroj: Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, 2011 210
HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 20
83
4.3.2.1 Nationalpark Kalkalpen Partner Existují tři typy partnerství, na základě kterých je subjekt oprávněn pouţívat značku Nationalpark Kalkalpen Partner. Partnerství se mohou účastnit farmáři v regionu národního parku, poskytovatelé sluţeb v regionu a sponzoři, kteří nemusí mít sídlo v regionu. Uvedený typ partnerství funguje od roku 1997 a v současné době existuje 34 členů (3 farmy, 3 sponzoři a 28 poskytovatelů sluţeb). Spolupráce mezi národním parkem a členy partnerského programu je uzavíráno na
Vý
základě smlouvy a zaplacení ročního poplatku 150 Euro. Za poplatek získává subjekt právo pouţívat značku Nationalpark Kalkalpen Partner ke svému marketingu a další
zk
výhody. Subjekt, který má zájem se stát členem, musí splnit určitá kritéria. Farmy musí například provozovat ekologické zemědělství a všechny subjekty mají povinnost
um
vykonávat svou činnost v souladu s vizí a cíli národního parku. Po splnění vstupních kritérií je subjekt prověřen Hospodářskou komorou Rakouska,211 která také provádí průběţné kontroly kvality subjektu kaţdé tři roky. Prodlouţení platnosti certifikátu
yC
probíhá kaţdý rok, po zaplacení členských poplatků. Partner národního parku získává:
Právo na uţití loga Nationalpark Kalkalpen pro vlastní marketing.
Informační balíček.
Prezentaci subjektu na webu národního parku.
30 volných vstupenek za rok na výstavy národního parku (pro svoje stálé
To
ch
zákazníky).
ze
2× za rok túru s průvodcem v národním parku.
Prezentaci v broţurách národního parku.
Vstup na společenskou událost pro všechny členy.
Prezentaci subjektu v turistických informačních centrech národního parku.
Spolupráce na akcích a prezentacích.
Marketingová podpora na veletrzích, výstavách, v médiích.212
ism
ur
Dalším typem partnerství jsou tzv. Nationalpark Kalkalpen Spezialisten (zájmové spolky) zaměřující se na konkrétní aktivity cestovního ruchu provozované v národním
211 212
Wirtschaftskammer Österreich HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 23
84
parku a v jeho okolí. Subjekty účastnící se těchto spolků mohou být lépe podporováni a propagováni, neţ kdyby se o to snaţili samostatně. 4.3.2.2 Nationalpark Kalkalpen Wanderspezialisten „Specialisté na pěší turistiku“ – tak by se dalo označit sdruţení, které funguje od roku 2005. Členové jsou poskytovatelé ubytovacích zařízení, kteří jsou schopni nabídnout zvláštní sluţby pěším turistům. Sdruţení má své vlastní webové stránky
Vý
www.wanderspezialisten.at, kde je Národní park Kalkalpen spolu s dalšími třemi regiony v Horním Rakousku (Salzkammergut, Mühlviertel a Donau) uveden jako oficiální destinace vhodná pro pěší turistiku. Členství upravují konkrétní kritéria
zk
kvality. Spolek je podporován Hornorakouskou centrálou cestovního ruchu, která subjekty certifikuje a sdruţení zahrnuje do svých marketingových aktivit:
um
Zasílání propagačních materiálů na 20 000 adres ročně
Zveřejňování v časopise Wandermagazin
Online marketing přes www.wandern.at
Zveřejňování v rádiu Life Radio (v rámci vysílání o cestovním ruchu)213
yC
ze
Financování spolku je zajištěno zejména prostřednictvím Hornorakouské centrály cestovního ruchu, členských příspěvků, dále regionálních asociací cestovního ruchu
ch
a národního parku. Spolek není v přímém vztahu s národním parkem – management národního parku ale zveřejňuje nabídky spolku ve svých broţurách a také upravil pěší
To
stezky pro účely spolku. Kaţdoročně se konají dvě aţ tři setkání pro všechny členy. Hornorakouská centrála cestovního ruchu ocenila všechny členské subjekty jako ubytovací zařízení vhodné pro pěší turisty na základě splnění standardů kvality a dalších
ur
kritérií. Subjekty jsou součástí certifikačního systému fungujícího na celém území
ism
Horního Rakouska. Certifikované subjekty jsou oceněni podle úrovně poskytovaných sluţeb pomocí počtu tzv. „hiking boots“ (pohorky). Zařízení můţe obdrţet tři aţ pět hiking boots. Pro ocenění třemi „pohorkami“ musí subjekt poskytovat „základní balíček“ (dvakrát týdně túra s průvodcem, regionální taxi pro pěší turisty za sníţenou cenu, informační zázemí – průvodce, broţury, letáky, mapy, předpověď počasí,
213
Informace poskytnuty prostřednictvím e-mailu od
[email protected] - Oberösterreich Tourismus, 4.4. 2012
85
půjčovna pláštěnek a dalšího vybavení atd.). Poţadavky se s vyšším počtem „pohorek“ zvyšují.214 4.3.2.3 Pferdeland Nationalpark Kalkalpen Asociace, zaměřená na hipoturismus, začala fungovat na principu spolupráce mezi asociací Pyhrn-Eisenwurzen (Reiter und Fahrverband Pyhrn-Eisenwurzen) a Národním parkem Kalkalpen. Roku 2009 se Pyhrn-Eisenwurzen přejmenovali na Pferdeland
Vý
NationalPark Kalkalpen. Asociace má 170 členů (stáje, hostince, farmy a obce). Prostřednictvím členských poplatků jsou financovány stezky pro koně, odznaky asociace, provoz webu www.pferdeland-nationalpark.at, mapy stezek atd.
zk
Cílem asociace je údrţba jezdeckých stezek v regionu a vytvoření jakési ucelené a značené soustavy pro provozování jezdectví v divoké přírodě. Dalším cílem je
um
společný marketing a zvyšování kvality poskytovaných sluţeb. Pferdeland Nationalpark Kalkalpen je jeden ze tří oficiálních regionů pro hipoturismus v Horním Rakousku a
zaštítěných
(www.pferdeurlaub.at)
Hornorakouskou
yC
podporovaných
centrálou
cestovního
ruchu.
Pferdeland Nationalpark Kalkalpen se rozkládá na území turistických regionů
ze
(Pyhrn-Priel, Ennstal, Steyrtal a Kremstal) a dohromady poskytuje okolo 300 km značených jezdeckých stezek. Od roku 2010 probíhá spolupráce s regionálními
ch
asociacemi cestovního ruchu pod společnou značkou národního parku.215 4.3.2.4 Nationalpark Kalkalpen Bikespezialisten
To
Sdruţení zaměřené cykloturismus v horských oblastech funguje na podobných principech jako Nationalpark Kalkapen Wanderspezialisten a je ve fázi vývoje. Členové
ur
sdruţení poskytují ubytovací sluţby cyklistům v regionu Ennstal a Steyrtal, kde je k dispozici okolo 500 km cyklistických tras. Dalším členem je profesionální průvodce
ism
horského cykloturismus a cyklistický obchod a půjčovna. Všichni členové se zavázali plnit kritéria kvality. Regiony jsou prezentovány Hornorakouskou centrálou cestovního ruchu na webu www.biken.at.
Za chod sdruţení a certifikaci odpovídají asociace cestovního ruchu Ennstal and Steyrtal, kterým jsou placeny členské poplatky. Sdruţení není finančně podporováno národním parkem, národní park je ale zahrnuje do svých broţur.
214 215
HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 24-26 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 27-30
86
Poskytovatelé ubytovacích sluţeb jsou povinni nabízet určité sluţby: zamykatelné boxy na kola, moţnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, základní nářadí pro opravy, lékárnička, info stánek, a další. Tzv. Kalkalpentour je nová horská cyklistická stezka (220 km) vedoucí přes region Ennstal, Steyrtal a pohoří Reichraminger Hintergebirge. Na stezce, která se dá projet za tři dny, je k dispozici několik certifikovaných ubytovacích zařízení a také odbočky na odpočinkové vyhlídky a pastviny. Stezka má tři úrovně náročnosti a jejich GPS
Vý
souřadnice lze najít na www.kalkalpentour.at. Stezka byla financována programem LEADER a spolkovou zemí Rakousko.216
zk
4.3.2.5 Další formy partnerství a spolupráce v Národním parku Kalkalpen Verein Nahtur „Kvalita z Národního parku Kalkalpen“ (www.nahtur.at) – je
um
asociace 180 farem v regionu národního parku s cílem společného marketingu a generování vyšších příjmů. Vznik asociace byl na začátku podpořen národním
yC
parkem. Členové jsou povinni plnit vstupní kritéria, jako je placení ročního členského poplatku, jejich činnost musí být například v souladu s ekologickým zemědělstvím nebo se zásadami rakouského programu šetrnému k ţivotnímu prostředí ÖPUL,217 a další.
ze
Nationalpark Höfe Ennstal (www.ferien-bauernhof.at) – sdruţení vzniklo z iniciativy spolku Verein Nahtur a jedná se o 11 farem v regionu Národního parku
ch
Kalkalpen poskytující agroturismus (pobyty na farmě) v Ennstal. Výhodou je, ţe farmy spolu velmi úzce spolupracují a hosté ubytovaní na jedné farmě mohou vyuţívat sluţeb
To
a moţností všech ostatních deseti farem. Pro hosty jsou připraveny zábavné stezky pro děti, horolezecké stěny, návštěvy horských pastvin a pozorování dobytka, jízdy na koni, rybaření a činnosti jako pečení chleba nebo výroba keramiky a další.
ur
Genuss Region Österreich (www.genuss-region.at) je celorepublikové sdruţení
ism
regionálních pokrmů. Je to ochranná známka společnosti Agrarmarkt Austria Marketing GmbH. a Ministerstva ţivotního prostředí. Značku „Genussregion“ uděluje ministerstvo a ţadatel musí respektovat následující: produkt musí být typický pro daný region, musí být tradičně vyráběn z místních surovin, propagován přímo v regionu, spojen s místními tradičními událostmi, a další. Národní park Kalkalpen získal značku „Genussregion“ na bio hovězí maso a ovocné dţusy.218
216
HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 30-32 Österreichisches Programm für umweltgerechte Landwirtschaft 218 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 32-35 217
87
4.4 Shrnutí Národní park Kalkalpen byl mezinárodně oceněn prostřednictvím členství v organizaci EUROPARC, statutem národního parku podle IUCN, jeho ochrana je garantována na základě Ramsarské úmluvy a sounáleţitosti k evropské soustavě Natura 2000 a biosférické rezervaci UNESCO. Mezi fungující certifikace ekoznačení v regionu národního parku patří například
Vý
Das Österreichische Umweltzeichen. Rozvinutá síť partnerské spolupráce mezi národním parkem a místními poskytovateli sluţeb je zaloţena na certifikaci
zk
Nationalpark Kalkalpen Partner, jejímţ garantem je Národní park Kalkalpen. Členy se mohou stát podnikatelé v regionu národního parku, farmáři v regionu národního parku
um
a zájemci mimo region se smí účastnit jako oficiální sponzoři. Všichni ţadatelé musí splňovat konkrétní kritéria, která jsou kontrolována Hospodářskou komorou Rakouska. Dalšími partnerskými projekty, kterých se národní park účastní přímo nebo poskytovatele
yC
nepřímo, jsou tzv. Nationalpark Kalkalpen Spezialisten, neboli organizace sdruţující sluţeb
pěší
turistiky
(Wanderspezialisten),
cykloturismu
(Bikespezialisten) nebo hipoturismu (Pferdeland). Partnerské programy zveřejňují
ze
informace na svých webech a celý region je prezentován na stránkách lokální organizace cestovního ruchu Ennstal a Steyrtal www.nationalparkregion.com. Web
ch
spolu s logotypy partnerských programů vytváří jednotou vizuální identitu regionu. Důleţitou roli hraje Hornorakouská centrála cestovního ruchu, která partnerské
To
programy zaštituje a podporuje.
Verein Nahtur, Nationalpark Höfe Ennstal a Genuss Region Österreich jsou další
ism
ur
sdruţení působící v oblasti národního parku.
88
5. Dotazníkové šetření Smyslem dotazníkového šetření bylo zjistit, nakolik cestovní ruch v Národním parku Šumava respektuje tři pilíře udrţitelného cestovního ruchu z pohledu návštěvníka regionu. Dalším cílem bylo zjistit aktuální stav spolupráce a partnerství jednotlivých aktérů cestovního ruchu. Výzkum byl proveden na místech, se kterými přichází návštěvník do styku – turistická informační centra (dále jen TIC) a hromadná ubytovací
Vý
zařízení. TIC byla šetřena pomocí písemných dotazníků a s provozovateli hromadných ubytovacích zařízení byly vedeny řízené rozhovory.
zk
5.1 Turistická informační centra
um
Panel respondentů byl vytvořen z pracovníků TIC. Jednalo se o jednak o TIC zřízené Správou Národního parku Šumava a také o ostatní TIC působící v blízkosti
yC
národního parku Šumava. Vyplnění dotazníků bylo s respondenty předem projednáno a jako nástroj byl pouţit internetový portál www.vyplnto.cz. Rozesláno bylo celkem 22 ţádostí o vyplnění a návratnost byla přibliţně 55% (12 dotazníků).
ze
5.1.1 Environmentální pilíř
Otázka – Seřaďte sportovní aktivity návštěvníků v národním parku od nejčastějších po nejméně časté (1 = nejčastější): 1. Pěší turistika 2. Cykloturismus
ur
To
Výsledek
ch
1.
3. Vodní turismus 4. Běţky, lyţe
ism 89
2.
Otázka – Jsou si návštěvníci vědomi dopadů na přírodní prostředí, které způsobuje cestovní ruch? Graf č. 4
yC
um
zk
Vý 3.
Otázka – Jsou návštěvníci dostatečně informováni (např. výchovnými programy správy národního parku, prostřednictvím TIC) o těchto dopadech cestovního ruchu na přírodní prostředí?
ism
ur
To
ch
ze
Graf č. 5
4.
Otázka – Jak byste ohodnotili úroveň výukových programů a akcí pro veřejnost, které pořádá správa národního parku? Stupnice 1–5 jako ve škole. Výsledek: Výukové programy: 2 Akce pro veřejnost: 2 90
5.
Otázka – Cestovní ruch v oblasti Národního parku Šumava je šetrný k přírodnímu bohatství. Graf č. 6
yC
um
zk
Vý Ve výše uvedených otázkách byl prověřován environmentální pilíř. V otázce č. 1 je jako nejčastější aktivita návštěvníků v Národním parku Šumava označena pěší turistika, která patří k šetrným formám cestovního ruchu, pokud je provozována na vyznačených
ze
trasách a v souladu s návštěvním řádem.
Otázka č. 2 šetřila povědomí návštěvníků o dopadech cestovního ruchu na přírodní
ch
prostředí. Podle 50 % dotazovaných si návštěvníci sledované dopady uvědomují, podle 50 % respondentů ne. 58 % dotazovaných se domnívá, ţe návštěvníci nejsou
To
o dopadech cestovního ruchu na přírodní prostředí dostatečně informováni (otázka č. 3), například prostřednictvím TIC nebo výukových programů Správy Národního parku
ur
Šumava. Úroveň těchto výukových programů a akcí pro veřejnost byla ohodnocena známkou 2 (otázka č. 4). Podle otázky č. 5 si 58 % respondentů myslí, ţe cestovní ruch
ism
v území je provozován šetrně ve vztahu k přírodnímu bohatství.
Šetření environmentálního pilíře tedy ukázalo, ţe z větší části je cestovní ruch v oblasti Národního parku Šumava ohleduplný k ţivotnímu prostředí. Zároveň by se mělo prohloubit povědomí návštěvníků o dopadech cestovní ruch na přírodní prostředí pomocí osvěty a vzdělávacích aktivit.
91
5.1.2 Sociální pilíř 6.
Otázka – Jaký je postoj místních obyvatel k návštěvníkům národního parku? Graf č. 7
um
zk
Vý Otázka – Cestovní ruch v oblasti Národního parku Šumava podporuje místní tradice Graf č. 8
ism
ur
To
ch
ze
yC
7.
Sociální pilíř šetřila otázka č. 6. Vztah místních obyvatel k návštěvníkům Národního parku Šumava je podle respondentů spíše pozitivní (50 %) aţ neutrální (33 %). Dva respondenti uvádí (17 %), ţe je vztah k návštěvníkům pozitivní. Z odpovědí na otázku č. 7. je patrné, ţe cestovní ruch podle 58 % dotazovaných podporuje místní tradice. 33 % respondentů tuto otázku nedokázalo zodpovědět a 8 % (jeden dotazovaný) s tvrzením nesouhlasí. Z výsledku by se dalo usuzovat, ţe cestovní ruch v Národním parku Šumava nenarušuje negativním způsobem ţivot rezidentů.
92
5.1.3 Ekonomický pilíř 8.
Otázka – Cestovní ruch v oblasti Národního parku Šumava zvyšuje podnikatelské příleţitosti. Graf č. 9
yC
um
zk
Vý 9.
Otázka – Seřaďte kulturní aktivity návštěvníků v národním parku od nejčastějších po nejméně časté (1 = nejčastější)
ze
Výsledek
1. Tradiční místní oslavy, festivaly 3. Výstavy
To
ch
2. Divadla, kina, koncerty
Ekonomický pilíř zjišťovala otázka č .8. Z odpovědí respondentů vyšlo najevo, ţe 92 % dotazovaných je přesvědčených o vyšších podnikatelských příleţitostech
ur
v regionu v důsledku cestovního ruchu. Takovými příleţitostmi mohou být například tradiční místní oslavy a festivaly, které respondenti označili jako nejoblíbenější kulturní
ism
aktivity návštěvníků Národního parku Šumava (otázka č. 9). Podle odpovědí respondentů jsou tedy podnikatelské příleţitosti v oblasti díky cestovnímu ruchu vyšší.
93
5.1.4 Spolupráce a partnerství v NP Šumava 10. Otázka – Informuje Vás správa Národního parku o aktuálním dění, cílech a plněných výsledcích parku? Pokud ano, jakým způsobem? Graf č. 10
yC
um
zk
Vý 11. Otázka – Spolupracujete s dalšími subjekty v okolí národního parku (např. Graf č. 11
ism
ur
To
ch
ze
penziony, hotely, restaurace)? Pokud ano, uveďte způsob spolupráce.
94
12. Otázka – Myslíte si, ţe je spolupráce se subjekty (např. penziony, hotely, restaurace) v okolí národního parku důleţitá? Graf č. 12
yC
um
zk
Vý 13. Otázka – Účastníte se nějakým způsobem projektu Partner Národního parku Šumava? Pokud ano, uveďte způsob spolupráce. Graf č. 13
ism
ur
To
ch
ze Dotazníkové šetření zkoumalo spolupráci jednotlivých aktérů cestovního ruchu v regionu Národního parku Šumava. Otázka č. 10 byla zaměřena na komunikaci správy národního parku s TIC (aktuální dění, cíle a výsledky správy národního parku). Podle 75 % respondentů Správa Národního parku Šumava s TIC pravidelně nekomunikuje. Se zbylými 25 % je v kontaktu prostřednictvím zasílání tiskových zpráv, aktuálních broţur, novin nebo nabídek akcí pro veřejnost.
95
Otázka č. 11 zkoumala spolupráci TIC s okolními subjekty, 67 % (osm respondentů) odpovědělo, ţe s poskytovateli sluţeb spolupracují a jako konkrétní příklady uvedli zprostředkovávání ubytování, poskytování tipů na stravování, spolupráci na akcích a umisťování informačních materiálů. Odpovědi na otázku č. 12 poukázaly na 100% shodu, všichni dotazovaní se domnívají, ţe spolupráce v okolí národního parku je důleţitá. Účast na projektu Partner Národního parku Šumava byla šetřena pomocí poslední
Vý
otázky, č. 13. Ačkoliv tři respondenti odpověděli, ţe se projektů účastní, podle otevřené podotázky jakým způsobem se do projektu zapojili, vyšlo najevo, ţe projektu se
zk
neúčastní a ani ho neznají.
um
5.2 Hromadná ubytovací zařízení Šetření s poskytovateli ubytovacích a stravovacích sluţeb bylo směřováno na téma
yC
spolupráce v regionu národního parku a také na projekt Partner Národního parku Šumava zaštítěný správou národního parku. Výzkum byl uskutečněn se členy projektu Partner Národního parku Šumava a s dalšími poskytovateli ubytovacích a stravovacích v oblasti
národního
parku.
V pěti
ze
sluţeb
případech
odpovídali
respondenti
prostřednictvím e-mailu a s dalšími pěti byl uskutečněn osobní rozhovor.
ch
1.
Otázka – Spolupracujete s místními turistickými informačními centry? Pokud ano,
To
jak?
Výsledek – Ve většině případů spolupráce probíhá výměnou letáků, vzájemná propagace na webových stránkách i přímo v místě. Ve dvou případech spolupráce
ur
neprobíhá vůbec.
ism
2.
Otázka – Komunikuje s Vámi Správa Národního parku Šumava a RRAŠ? Výsledek – Správa národního parku komunikuje zřídka a většinou prostřednictvím zasílání nabídek týkajících se programů a nabídek pro veřejnost. RRAŠ komunikuje pravidelně jen s drţiteli certifikátu Šumava – originální produkt. Drţitelé jsou zváni na informační schůzky jednou aţ dvakrát ročně.
96
3.
Otázka – Spolupracujete s ostatními hotely/restauracemi? Výsledek – Vzájemná spolupráce probíhá v omezené míře, občas si ubytovací zařízení vypomáhají s obsazeností. V regionu ale převládá „izolovaný“ postoj jednotlivých podnikatelských subjektů a nepřejícnost. Smysluplná komunikace, spolupráce nebo výpomoc mezi veřejným a soukromým sektorem ve většině případů téměř neexistuje, ikdyţ z rozhovorů vyplynulo, ţe poskytovatelé sluţeb by se společným aktivitám nebránili a mnohdy by je i uvítali.
Vý
4.
Otázka – Bylo Vám nabídnuto členství v projektu Partner Národního parku
zk
Šumava? Měli byste zájem o zapojení do tohoto projektu? Výsledek – Členství v projektu Partner Národního parku Šumava bylo nabídnuto
um
jednomu subjektu z dotazovaných. Dotazovaný zájem o členství neměl, protoţe v něm nespatřoval rozdíl od certifikace Šumava – originální produkt, kterou jiţ vlastní. Ostatním poskytovatelům sluţeb členství nabídnuto nebylo a ani o projektu
yC
neslyšeli.
Další otázky byly směřovány na poskytovatele ubytovacích sluţeb zapojených do
ze
projektu Partner Národního parku Šumava. Z jejich odpovědí vyplynulo, ţe certifikace zatím ţádný konkrétní přínos pro ubytovatele ani pro návštěvníka nezaručuje.
To
ch
5.3 Shrnutí
Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, nakolik cestovní ruch v Národním parku Šumava respektuje tři pilíře udrţitelného cestovního ruchu. Dalším cílem bylo zjistit
ur
aktuální stav spolupráce a partnerství jednotlivých aktérů v odvětví. Šetření environmentálního pilíře ukázalo, ţe z větší části je cestovní ruch v oblasti
ism
Národního parku Šumava ohleduplný k ţivotnímu prostředí. Zároveň by se mělo prohloubit povědomí návštěvníků o dopadech cestovního ruchu na přírodní prostředí pomocí osvěty a vzdělávacích aktivit. Z odpovědí na otázky směřované na sociální pilíř by se dalo usuzovat, ţe cestovní ruch v Národním parku Šumava nenarušuje negativním způsobem ţivot rezidentů. Podle respondentů cestovní ruch zvyšuje podnikatelské příleţitosti a tím je respektován pilíř ekonomický. Další část dotazníkové šetření byla spolu s rozhovory zaměřena na aktuální stav spolupráce a partnerství aktérů cestovního ruchu v regionu. Na základě dotazníkového 97
šetření bylo zjištěno, ţe ačkoliv se 100 % dotazovaných domnívá, ţe vzájemná koordinace činností a spolupráce je důleţitým prvkem rozvoje regionu, ne všichni jsou do takovýchto aktivit zapojeni dostatečně. Podle rozhovorů s poskytovateli ubytovacích a stravovacích zařízení není aktuální situace v této oblasti rovněţ optimální. Podnikatelé jsou zvyklí se spoléhat jen sami na sebe. Přímá komunikace, spolupráce nebo výpomoc mezi veřejným a soukromým sektorem ve většině případů téměř neexistuje. Většina podnikatelů by ale ráda uvítala změnu a mnohdy by se do smysluplných partnerských
Vý
projektů zapojila. Jako „brzdu“ rozvoje vidí podnikatelé především veřejný sektor (obce, kraje), který podle nich není dostatečně iniciativní a nevychází podnikatelům
zk
vstříc.
Projekt Partner Národního parku Šumava zaměřený na certifikaci poskytovatelů
um
sluţeb nepřináší regionu ţádné hmatatelné výhody. Proto bude v poslední kapitole navrţen model partnerské spolupráce na základě fungujícího partnerství mezi národním parkem a místními poskytovateli sluţeb v Národním parku Kalkalpen.
ism
ur
To
ch
ze
yC 98
6. SWOT analýza národních parků 6.1 SWOT analýza NP Šumava z pohledu udržitelného cestovního ruchu Cílem kapitoly je sestavit SWOT analýzu Národního parku Šumava z pohledu
Vý
udrţitelného cestovního ruchu. Analýza je rozdělena podle jednotlivých pilířů udrţitelného cestovního ruchu. Je ale nutné zmínit, ţe v důsledku provázanosti dané problematiky spadají některé body svým charakterem pod více pilířů.
zk
6.1.1 Silné stránky
um
Silné stránky představují vnitřní pozitivní faktory, ze strany destinace ovlivnitelné. 6.1.1.1 Environmentální pilíř Jedinečné přírodní bohatství evropského významu s vysokou ekologickou stabilitou
yC
(národní park členem biosférické rezervace UNESCO, Ramsarská úmluva, Natura 2000, EUROPARC, dle Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN v kategorii II
ze
– národní park).
Národní park a chráněná krajinná oblast jako garant zachování přírodního
ch
bohatství.
Území s velmi kvalitním ţivotním prostředím.
Dobré a zdravé klima.
Vybudovaná síť turistických stezek.219
ur
6.1.1.2 Sociální pilíř
To
Sounáleţitost obyvatel s územím Šumavy.
Historické tradice a řemesla (dřevařství, sklářství, gastronomie).
Spíše pozitivní vztah rezidentů k návštěvníkům.220
219
ism
[online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-20] 220 [online] Setunská, K. – Udržitelný cestovní ruch v Národním parku Šumava (výsledky průzkumu), 2012. Dostupné z WWW: http://cestovni-ruch-sumava.vyplnto.cz [cit. 2012-04-20]
99
Důraz na environmentální vzdělávání a osvětu; výukové programy Správy Národního parku
Šumava, vzdělávací
střediska, naučné stezky,
nabídka
kvalifikovaných sluţeb průvodců.
Existence sítě TIC.
Kalendáře kulturních akcí na lokální a regionální úrovni.221
6.1.1.3 Ekonomický pilíř Turistický region Šumava spadající pod Jihočeský kraj patří k nejnavštěvovanějším
Vý
regionům v domácím cestovním ruchu (pěší turistika, cykloturismus, běţky,
zk
sjezdové lyţování). Cestovní ruch v regionu zvyšuje podnikatelské příleţitosti.222
Kulturní a historické atraktivity, zejména v oblasti tzv. Zlaté solné stezky.223
Existence organizací zabývající se rozvojem cestovního ruchu na regionální/lokální
um
úrovni (RRAŠ, JCCR).
Začínající spolupráce se zahraničními regiony (Německo, Rakousko).
Rozvíjející se certifikace místních výrobků a sluţeb (např. Šumava originální produkt).
ze
yC
Na většině území dostatečné ubytovací kapacity (co do objemu).224
ch
6.1.2 Příležitosti
Následují příleţitosti, příznivé situace z hlediska vnějšího prostředí, nepřímo
6.1.2.1 Environmentální pilíř
Prezentace regionu jako přírodní a krajinářsky jedinečné oblasti mezinárodního
ur
To
ovlivnitelné ze strany destinace.
významu.
ism
Rozvoj šetrných forem turismu (s vyuţitím konceptu biosférické rezervace).
221
[online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-20] 222 [online] Setunská, K. – Udržitelný cestovní ruch v Národním parku Šumava (výsledky průzkumu), 2012. Dostupný z WWW: http://cestovni-ruch-sumava.vyplnto.cz [cit. 2012-04-20] 223 [online] SFZP, MZP. Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011–2020. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5651/sekce/krajinny-integrovany-planrozvoje-regionu-np-sumava-kipr/ [cit. 2012-04-20] 224 [online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-20]
100
Získání
členství
národního
parku
v dalších
mezinárodních
programech
a organizacích ochrany přírody (ocenění Evropský diplom, organizace PAN PARKS, Charta udrţitelného cestovního ruchu pro chráněná území). 6.1.2.2 Sociální pilíř
Rozvoj komunikace a spolupráce mezi podnikateli, obcemi, Správou Národního parku Šumava a RRAŠ zaloţené na konkrétních postupech (např. pravidelná
Vý
informační setkání) a formách perspektivního partnerství.
6.1.2.3 Ekonomický pilíř
zk
Zvýšení kvality poskytovaných sluţeb. Tvorba produktů pro vyrovnání sezónnosti (např. pro segment seniorů) a při
um
nepřízni počasí.
Důraz na tvorbu produktu pro domácí klienty.
Potenciál pro ozdravné pobyty a wellness, agroturismus a kongresový turismus.
Výhodná dopravní poloha ve vztahu k hlavním poptávkovým vnitroregionálním
yC
centrům (Praha, Plzeň, České Budějovice), ve vztahu k aktivnímu cestovnímu ruchu Mnichov).225
Zlepšení systému řízení cestovního ruchu v České republice – schválení Zákona o cestovním ruchu.
ch
ze
se sousedními regiony (Bavorsko, Horní Rakousko), ale i se vzdálenějšími (Linec,
Vytvoření samostatné organizace destinačního managamentu.
Postupné zvyšování kvality fungujících certifikátů (Šumava – originální produkt).
ur
6.1.3 Slabé stránky
To
Slabé stránky znamenají vnitřní omezení nebo nedostatky, ze strany destinace
ism
ovlivnitelné. 6.1.3.1 Environmentální pilíř
Konflikty s ochranou přírody, dlouhodobě rozdílné pohledy na její ochranu v bezzásahové zóně.
225
Neexistence jednotné strategie rozvoje.
tamtéţ
101
Vysoká návštěvnost v přírodně citlivých lokalitách zapříčiňující erozi a neklid v přírodě.
Nedořešený systém údrţby turistických stezek.226
6.1.3.2 Sociální pilíř
Chybí konsenzus o rozvojových prioritách Šumavy, společná vize a poslání destinace. Neinformovanost rezidentů o klíčových problémech souvisejících s ochranou
Vý
přírody.
Nedostatečná komunikace a spolupráce mezi všemi aktéry cestovního ruchu
zk
(podnikatelé, obce, Správa Národního parku Šumava a RRAŠ). Nerozvíjející se projekt Partner Národního parku
Konflikty mezi pěšími, cykloturisty, automobily.
Malá nabídka kulturních památek (hrady, zámky), špatný technický stav některých
um
yC
objektů, nová výstavba nerespektující tradiční architekturu. Nedostateční spolupráce mezi TIC Správy Národního parku Šumava a ostatními TIC s napojením na TIC v Rakousku a Bavorsku.227
ze
6.1.3.3 Ekonomický pilíř
Limity ochrany přírody omezují některé investiční aktivity.
Místně nevyváţená kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení, chybí zařízení
ch
Orientace na krátké pobyty a sezónní návštěvnost – velký nedostatek programů pro mimosezónu nebo při nepřízni počasí.
ur
To
s vyšším standardem, nedostatek kvalifikovaného personálu.
V nabídce sluţeb chybí často doplňkové sluţby – bankomaty, směnárny, veřejné
ism
toalety.
Vyšší nezaměstnanost v regionu oproti celostátnímu průměru.228
226
[online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-20] 227 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-04-20] 228 [online] SFZP, MZP. Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011–2020. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5651/sekce/krajinny-integrovany-planrozvoje-regionu-np-sumava-kipr/ [cit. 2012-04-20]
102
Několik různých logotypů v destinaci (Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava, Turistický region Šumava, RRAŠ).
Absence mezinárodně uznávaných certifikátů sluţeb.
Nevyhovující stav některých komunikací, nedostatek parkovišť v období sezóny.229
6.1.4 Hrozby Uvedené hrozby představují nepříznivé situace externího prostředí, nepřímo
Vý
ovlivnitelné destinací. 6.1.4.1 Environmentální pilíř
zk
Klimatické změny, kůrovcové kalamity.
Neregulovaný rozvoj cestovního ruchu na úkor přírody a krajiny.
Růst dopravního zatíţení (transit, doprava dřeva), zhoršení stavu komunikací.230
um
6.1.4.2 Sociální
yC
Nedostatek ekonomicky aktivních rezidentů.
Šíření sociálně a ekonomicky neţádoucích jevů (korupce, organizovaná šedá ekonomika, prostituce, drogy, nelegální migrace apod.).
ze
Další sniţování dostupnosti veřejných sluţeb (doprava, zdravotnictví, školství) v důsledku politických rozhodnutí na celostátní úrovni.231
Rostoucí
konkurence
v podobě
zahraničních
destinací
To
ch
6.1.4.3 Ekonomický
s vysokou
úrovní
destinačního marketingu a kvalitou sluţeb (Národní park Bavorský les). Špatné prognózy na rok 2012 – oslabení ekonomiky (v cestovním ruchu vysoká
ur
cenová elasticita poptávky) – pokračující trend v poklesu návštěvnosti národního
ism
parku.
Pokračování trendu růstu cen ubytování i stravování, nesouvisející se zvýšením kvality.
Nerozváţné investiční akce ohroţující přírodu a krajinu.
229
[online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-20] 230 [online] SFZP, MZP. Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011–2020. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5651/sekce/krajinny-integrovany-planrozvoje-regionu-np-sumava-kipr/ [cit. 2012-04-20] 231 tamtéţ
103
6.2 Shrnutí Mezi nejsilnější stránky Národního parku Šumava patří jedinečné přírodní bohatství evropského významu, které je chráněno samotnou existencí národního parku a Chráněné krajinné oblasti. K nejdůleţitějším oceněním, získaným díky svým přírodním hodnotám, náleţí členství v organizaci EUROPARC nebo uznání mezinárodního statutu v kategorii II – národní park organizací IUCN. Dále je území
Vý
velmi oblíbené z hlediska domácího cestovního ruchu a dají se zde realizovat všechny formy šetrného turismu.
zk
Nejdůleţitější příleţitosti národního parku jsou zvýšení kvality poskytovaných
sluţeb, vyrovnání sezónnosti, rozvoj komunikace a spolupráce mezi aktéry cestovního
um
ruchu a vytvoření samostatné organizace destinačního managementu. Slabým stránkám dominují konflikty s ochranou přírody a dlouhodobě rozdílné pohledy na její ochranu, s tím související problémy jako neexistence jednotného poslání
yC
a vize regionu, absence společné strategie rozvoje, několik logotypů destinace atd. Nejzávaţnější hrozbou je zvyšování počtu návštěvníků na úkor přírody a krajiny, rostoucí konkurence v podobě zahraničních destinací s vysokou úrovní destinačního
ze
marketingu a kvalitou sluţeb nebo pokračování trendu nárůstu cen ubytování i stravování, nesouvisející se zvýšením kvality.
ch
6.3 SWOT analýza NP Kalkalpen z pohledu udržitelného
To
cestovního ruchu
V této kapitole bude cílem sestavit SWOT analýzu Národního parku Kalkalpen
ur
z pohledu udrţitelného cestovního ruchu. Stejně tak jako u SWOT analýzy Národního
ism
Parku Šumava, i v této kapitole je nutné brát v úvahu provázanost jednotlivých pilířů a tím i moţnost zařadit jednotlivé body analýzy pod více pilířů.
6.3.1 Silné stránky
Silné stránky charakterizující vnitřní pozitivní faktory, ze strany destinace ovlivnitelné.
104
6.3.1.1 Environmentální pilíř
Unikátní přírodní bohatství s národními a mezinárodními certifikáty (EUROPARC, podle IUCN II. kategorie – národní park, Biosférická rezervace UNESCO, Natura 2000).
Největší zalesněné chráněné území v Rakousku zachováno v původní, nenarušené podobě.
75 % plochy v bezzásahové zóně.
Vý
1/3 lesních cest byla uzavřena a přestala se pouţívat. Důraz na průběţné výzkumy a pravidelný monitoring, spolupráce s vědeckými
zk
institucemi.
Poslání a aktivity národního parku stanoveny Ministerstvem ţivotního prostředí
um
v celorepublikové strategii pro všechny národní parky Rakouska (Österreichische Nationalpark – Strategie), uvedený dokument implementován do strategie
6.3.1.2 Sociální pilíř
yC
Národního parku Kalkalpen (Unternehmenskonzept 2008–2012).232
Okolní obce se zavázaly respektovat a podporovat poslání národního parku svými kooperace
ze
aktivitami,
činností
probíhá
v rámci
konkrétního
dokumentu
„Rahmenvereinbarung Nationalpark Kalkalpen Region.“233
ch
Důraz na environmentální vzdělání; vzdělávací střediska s laboratořemi.
Fungující partnerské projekty na konkrétních základech generující vyšší příjmy.
Kompletní vybavenost pro návštěvníky; v centrální budově knihovna, laboratoř,
ur
To
6.3.1.3 Ekonomický pilíř
konferenční sál.
Bezbariérový přístup – vyhlídková věţ Wurbauerkogel.
Rozvinutá síť pěších a cyklistických tras a také tras pro hipoturismus.
Jednotná vizuální identita celého regionu národního parku s vlastním webem
ism
(www.nationalparkregion.at).
232
[online] Nationalpark Kalkalpen. Unternehmenskonzept. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/sonderseite.aspx?menuonr=221633455&detailonr=221633455 [cit. 2012-04-07] 233 Dokument k dispozici online na http://npk.riskommunal.net/gemeindeamt/download/222278040_1.pdf [cit. 2012-04-10]
105
V rámci mezinárodního prostředí Národní park Kalkalpen zahrnut pod značku „Nationalparks Austria“ (www.nationalparksaustria.at).
Přímá
spolupráce
s Hornorakouskou
centrálou
cestovního
ruchu
v rámci
konkrétních aktivit, spolupráce s národní turistickou centrálou Österreich Werbung.
6.3.2 Příležitosti Uvedené příleţitosti jsou příznivé situace z hlediska vnějšího prostředí, nepřímo
Vý
ovlivnitelné ze strany destinace. 6.3.2.1 Environmentální pilíř
zk
Přírodní dědictví „vyzdvihnout“ na stejně důleţitou pozici jako kulturní dědictví.
Zavedení celorepublikového systému monitoringu.
Členství v dalších mezinárodních organizacích ochrany přírody (Charta udrţitelného
um
cestovního ruchu pro chráněná území).
yC
6.3.2.2 Sociální pilíř
Zvýšení informovanosti rezidentů o poslání a vizi národního parku.
Zaměření výzkumných projektů na sociologická témata; hledat příčiny místních
ch
6.3.2.3 Ekonomický pilíř
ze
problémů.
Zahrnutí značky „Nationalparks Austria“ do všech národních a mezinárodních
To
marketingových strategií.
Zvýšení počtu příjezdů a prodlouţení pobytu.
Navázat spolupráci s poskytovatelem ţelezniční dopravy ÖBB (Österreichische Bundesbahnen)
s cílem
zvýšit
počet
ur
návštěvníků
přijíţdějících
vlakem
Zvýšení počtu členů v partnerských projektech.
6.3.3 Slabé stránky
ism
a minimalizovat tak dopady automobilové dopravy na ţivotní prostředí.
Slabé stránky popisující vnitřní omezení nebo nedostatky, ze strany destinace ovlivnitelné. 6.3.3.1 Environmentální pilíř
Spory s majiteli pozemků a stráţci přírody kvůli výskytu kůrovce. 106
„Plýtvání zdroji“ v důsledku extrémní ochrany lesa.
6.3.3.2 Sociální pilíř
Nedostatek pracovních příleţitostí znamenající odliv pracovní síly a migraci do „větších“ měst.
Nesouhlas některých rezidentů s extrémní ochranou lesa, která představuje zákaz vstupu do bezzásahové zóny.
Vý
6.3.3.3 Ekonomický pilíř
zk
Neshody s myslivci kvůli omezením lovu divoké zvěře na území národního parku. Sezónní návštěvnost, krátkodobé pobyty.
um
6.3.4 Hrozby
Hrozby představují nepříznivé situace externího prostředí, nepřímo ovlivnitelné destinací.
yC
6.3.4.1 Environmentální pilíř
Rozvoj masového cestovního ruchu.
Změny klimatu, kůrovcové kalamity.
6.3.4.2 Sociální pilíř
Sniţování dostupnosti veřejných sluţeb (zavírání škol) v důsledku migrace rezidentů.
To
ch
ze
Hrozící dojíţdění rezidentů za zaměstnáním a veřejnými sluţbami.
6.3.4.3 Ekonomický pilíř
ur
Nerozváţné investiční akce ohroţující přírodu a krajinu.
Špatné prognózy na rok 2012 – oslabení ekonomiky (v cestovním ruchu vysoká
ism
cenová elasticita poptávky).
6.4 Shrnutí
Národní park Kalkalpen má nejsilnější stránky v unikátním přírodním bohatství, které zůstalo v původní, nezměněné podobě dodnes a je největším chráněným zalesněným územím Rakouska. Národní park je členem významných organizací (EUROPARC, ICUN). Velmi důleţitou silnou stránku představuje ucelený systém 107
řízení cestovního ruchu na rozdíl od České republiky. Při tvorbě strategických dokumentů management Národního parku Kalkalpen vychází z celorepublikové strategie pro všechny rakouské národní parky a hlavní myšlenky jiţ „pouze“ upravuje na místní podmínky. Velmi důleţitá je záštita Hornorakouské centrály cestovního ruchu v otázce marketingu národního parku, stejně tak spolupráce s národní centrálou cestovního ruchu. Za těchto podmínek pak můţe být nejdůleţitějšími příleţitostmi zviditelnit značku
Vý
„Nationalparks Austria“ na mezinárodní úrovni a zahrnout ji do národní marketingové strategie. Slabou stránku můţe představovat nedostatečná informovanost rezidentů
zk
o přírodních zákonitostech a s tím související nespokojenost se zákazy vstupu do bezzásahové zóny. Hrozbou pro region je nedostatek pracovních míst, následná migrace ročníky.
ism
ur
To
ch
ze
yC
um
ekonomicky aktivního obyvatelstva a neatraktivnost oblasti zejména pro mladší
108
7. Návrhy a doporučení pro Národní park Šumava Následují návrhy a doporučení pro Národní park Šumava pro rozvoj udrţitelného cestovního ruchu.
Vý
7.1 Model partnerské spolupráce Partner Národního parku Šumava
zk
V Národním parku Kalkalpen existuje mezi místními aktéry cestovního ruchu
um
(národní park, poskytovatelé ubytovacích a stravovacích sluţeb, farmy, …) několik forem partnerské spolupráce zaloţených na reálných základech a konkrétních přínosech. V Národním parku Šumava je partnerství v regionu na začátku samotné realizace.
yC
Projekt správy národního parku „Partner Národního parku Šumava“ je ve fázi faktického zavádění a další nezbytné kroky k realizaci byly pravděpodobně odloţeny (viz podkapitola 4.1.6).
ze
Proto bude v této kapitole navrţen model partnerství, zaloţený na principech, které se osvědčily ve srovnatelném prostředí Národního parku Kalkalpen. Model partnerské
ch
spolupráce bude zaloţen na certifikaci poskytovatelů sluţeb, certifikovaných jako Partner Národního parku Šumava. Smyslem partnerské spolupráce v rámci navrţeného
To
certifikačního systému bude vyšší generování příjmů pro všechny zúčastněné a zlepšení rozvoje a vzájemného souladu v celém regionu.
Garantem certifikačního systému by byla Správa Národního parku Šumava. Dále
ur
by bylo potřeba ustanovit akreditační a kontrolní orgán, pro jehoţ výběr existuje několik
ism
moţností. Akreditační orgán by na základě konkrétních kritérií posuzoval způsobilost zájemců o certifikaci, kterou by také uděloval. Kontrolní orgán by pak kaţdé tři roky přezkoumával dodrţování kritérií. Partnerem národního parku by se mohli stát podnikatelé na území turistického regionu Šumava, farmáři na území regionu a zájemci o statut partnera i z ostatních regionů, kteří by se partnerství účastnili jako oficiální sponzoři. Drţitelé certifikátu by za roční členský poplatek získali řadu výhod, mimo jiné pouţívat logo národního parku ke svým marketingovým účelům.
109
Model partnerské spolupráce byl zkonzultován se Správou Národního parku Šumava,234 která jej zhodnotila vhodným pro praktické vyuţití. Navrţený model by se tak stal konkrétním nástrojem komunikace s regionem, která má v celém území extrémní význam, ať uţ ve vztahu k rezidentům, návštěvníkům i samotným poskytovatelům sluţeb jako motivační faktor. Uvedená inovace by významným způsobem podpořila další rozvoj regionu. Mimo jiné by pomohla „uklidnit“ současnou vyhrocenou situaci v důsledku sporů o ochraně přírody a nastolit společné priority.
Vý
Základ modelu partnerské spolupráce se opírá o dokumenty a zásady, které jsou
popsány v teoretické části této diplomové práce. Zejména jde o Agendu 21 pro cestovní
zk
ruch (zpracovanou organizacemi UNWTO a WTTC), jejímţ cílem je vybudování systémů a procedur vedoucích k aktivitám na podporu udrţitelného cestovního ruchu.
um
Jedna z priorit dokumentu hovoří o důleţitosti vytváření partnerských modelů jakoţto významného prvku udrţitelného a zodpovědného podnikání (podkapitola 1.3.2, s. 11). Posílení partnerské spolupráce v rámci vytvořeného modelu by podstatným
yC
způsobem zvýšilo pozitivní vlivy cestovního ruchu v Národním parku Šumava (Tabulka 1, podkapitola 1.4.6, s. 26), např. vznik samofinancovatelných mechanismů, ekologické vzdělávání návštěvníků a rezidentů atd. Negativní vlivy cestovního ruchu v území
ze
(riziko úniku příjmů do jiného regionu, sezónní zaměstnanost, …) by zásluhou modelu partnerství mohly být redukovány (Tabulka 2, podkapitola 1.4.6, s. 27).
ch
Schéma vytvořené partnerské spolupráce je v souladu s cíli kategorizace chráněných území podle mezinárodního svazu IUCN (podkapitola 1.4.7, s. 29). Mezi
To
cíle v kategorii II národní park patří například vzdělávání nebo udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů. Navrţená certifikace Partner Národního parku Šumava také navazuje
ur
na desatero principů udrţitelného cestovního ruchu podle Evropské charty udrţitelného cestovního ruchu v chráněných územích – prvním principem charty je partnerství
ism
rezidentů, podnikatelů v cestovním ruchu a ochránců přírody.
V dalších podkapitolách následuje podrobnější charakterizace navrţeného modelu partnerství.
7.1.1 Institucionální zajištění Garantem certifikace bude Správa Národního parku Šumava (státní příspěvková organizace), která bude za existenci partnerské spolupráce nést zodpovědnost.
234
Ing. Jana Slonková, Oddělení vztahů s veřejností a IS
110
Akreditačním subjektem pro získání certifikátu a zároveň kontrolní orgán by měla být nezávislá hodnotící organizace. Existuje několik moţností pro výběr takové organizace: Regionální rozvojová agentura Šumava (RRAŠ), o Výhody: znalost regionu a orientace v místní problematice cestovního ruchu o Nevýhody: nevyjasněnost v kompetencích a v koordinaci činností mezi agenturou a ostatními aktéry cestovního ruchu v regionu, absence jasné strategie definující cíle, poslání a úkoly RRAŠ235
Vý
Hospodářská komora České republiky – Jihočeská hospodářská komora, Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje
zk
o Výhody: zkušenosti s certifikacemi (ověřovatelské sluţby) o Nevýhody: rozdílné přístupy k rozvoji cestovního ruchu v rámci Plzeňského
um
a Jihočeského kraje, střet zájmů Soukromý subjekt (např. TÜV SÜD, Citellus) o Výhody: nezávislost a nestrannost při posuzování, důvěryhodnost ze strany
yC
zákazníka
o Nevýhody: vyšší finanční náročnost, nutné výběrového řízení
ze
7.1.2 Principy partnerské spolupráce Spolupráce mezi Správou Národního parku Šumava a poskytovateli sluţeb by
ch
probíhala na základě certifikace. Certifikované subjekty by se stali oficiálními „partnery“ národního parku, kteří sdílí stejné hodnoty a respektují poslání národního
To
parku. Drţitelé certifikátu by za roční členský poplatek měli moţnost získat řadu výhod, mimo jiné pouţívat logo národního parku ke svým marketingovým účelům. Partnerem
ur
Národního parku Šumava by se mohli stát:
Podnikatelé na území turistického regionu Šumava, zejména poskytovatelé
ism
ubytovacích a stravovacích sluţeb, ale i další zájemci z ostatních oborů
Farmáři na území turistického regionu Šumava
Zájemci o statut Partner Národního parku Šumava z ostatních regionů, kteří by se partnerství účastnili jako oficiální sponzoři.
7.1.2.1 Výhody čerpané na základě certifikace
Právo na uţití loga Partner Národního parku Šumava pro vlastní marketing
235
[online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01]
111
Prezentace subjektu na webu národního parku
Prezentace v broţurách Národní park Šumava (TIC, veletrhy)
30 volných vstupenek ročně na výstavy pořádané správou národního parku (pro svoje stálé zákazníky)
2× za rok pěší túra zdarma s profesionálním průvodcem národního parku
Účast na kaţdoročně konané události pro všechny členy certifikace; v rámci diskuzí moţnost ovlivnit budoucí fungování partnerství
Vý
7.1.2.2 Kritéria pro členství Ztotoţnění s posláním a cíli národního parku
zk
Respektování zásad udrţitelného rozvoje
Výrobci vytváří ekologicky šetrné produkty (např. farmy nabízí biovýrobky),
um
certifikát kvality výhodou (např. Šumava – originální produkt, Cyklisté vítáni, CzechSpecials)
Poskytování informací o aktuální dění, moţnostech dopravy, vyţití pro cestovní
yC
ruch v okolí, mapy, cyklomapy
ze
7.1.3 Financování
Následuje návrh financování certifikace pro první rok fungování s pěti členy. Ve
ch
financování se počítá i s kontrolami jiţ certifikovaných subjektů, které by se konaly kaţdé tři roky. Rozpočet je nastaven na minimální hranici (ceny bez DPH), na podobné
Příjmy
ur
To
projekty bývá moţné vyuţít finance Evropské unie.
členské příspěvky (na začátku pět subjektů × 3 000, –) ročně
ism
15 000, – sponzoři 20 000, –
Státní rozpočet České republiky, Krajský úřad Jihočeského a Plzeňského kraje 25 000, –
Evropská unie – Evropský fond regionálního rozvoje 55 000, –
Celkem 115 000, – 112
Výdaje
akreditační a kontrolní subjekt o proces certifikace (pět subjektů × 10 000, –) 50 000, – o kontroly subjektů jednou za tři roky 50 000, –
propagace
Vý
o cedule Partner Národního parku Šumava (pět subjektů × 1 000, –) 5 000, –
zk
o Správa webu 5 000, – 5 000, –
Celkem 115 000, –
yC
um
o broţury (1 000 ks)
ze
7.1.4 Další činnosti garanta certifikace Po stanovení základních principů partnerské spolupráce je potřeba shrnout i další
ch
činnosti, které by vykonával garant certifikace a které jsou nezbytné k zajištění správného chodu celého certifikačního systému.
To
7.1.4.1 Komunikace
Garant by byl zodpovědný za vnitřní i vnější komunikaci. Vnitřní komunikace
ur
představuje pravidelná jednání s jiţ certifikovanými subjekty a s akreditačním orgánem.
Vnější
komunikace
zahrnuje
zájemce
ism
a kontrolním
o
certifikaci
a prezentování výsledků partnerské spolupráce. Celý certifikační systém by měl být součástí komunikační strategie národního parku. 7.1.4.2 Propagace
V rámci propagace by měl kaţdý certifikovaný subjekt právo na pouţívání loga Partner Národního parku Šumava. Logo by mělo být součástí jednotného vizuálního stylu národního parku. V ideálním případě by mělo ladit s jednotným vizuálním stylem celého turistického regionu.
113
Propagace by mohla být zajišťována prostřednictvím médií, Regionální rozvojové agentury Šumava a také za pomoci agentury CzechTourism. Agentura CzechTourism se v rámci podpory příjezdového a domácího cestovního ruchu zaměřuje na konkrétní témata, mimo jiné i na záţitkovou a aktivní dovolenou. V letošním roce zahájila úzkou spolupráci s turistickým regionem Šumava, stala se partnerem 1. ročníku lyţařského běţeckého závodu „Šumavská 30“. V květnu bude také agentura partnerem výstavy „Magická Šumava a pohádkové jiţní Čechy“.236 V rámci agentury CzechTourism je
Vý
také moţná propagace certifikačního systému na portále Kudyznudy.cz. 7.1.4.3 Distribuce
zk
Distribuce by probíhala v turistických informačních centrech Správy Národního parku Šumava, ale i v ostatních, které se v regionu nachází. Návštěvníci TIC by měli
um
k dispozici broţury s informacemi o partnerských subjektech. V budoucnu by broţury mohly být přeměněny na katalog. Informace o certifikaci by také měly být k dispozici stránkách. 7.1.4.4 Partnering
ze
yC
na webu Správy Národního parku Šumava, případně na samostatných webových
Činnosti v rámci partneringu zahrnují
Postupy příjímání nových partnerů – ţádost o členství na základě splněných
ch
konkrétních kritérií, kontrola akreditačním a kontrolním orgánem, podpis smlouvy, zaplacení členského poplatku, čerpání výhod
To
Vytváření databáze partnerů
Udrţování partnerství – chápat a podporovat smysl partnerství, z partnerství
Vzdělávání partnerů – semináře, školení
ism
ur
neustále získávat přínosy a průběţně ho rozvíjet
7.1.5 Schéma
Následuje schéma, které zobrazuje vzájemné vztahy mezi zapojenými organizacemi do certifikačního systému. Schéma je vytvořeno s ohledem rozvoj regionu respektující zásady udrţitelného cestovního ruchu.
236
[online] CzechTourism. Agentura CzechTourism rozšiřuje spolupráci s turistickým regionem Šumava. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/tiskove-zpravy/agentura-czechtourism-rozsirujespolupraci-s-turistickym-regionem-sumava.html [cit. 2012-04-01]
114
Obrázek č. 7 Schéma certifikačního systému mezi Národním parkem Šumava a poskytovateli sluţeb Správa národního parku
Vý
Akreditační subjekt
Kontrolní subjekt Ubytovací a stravovací zař.
zk
Poslání národního parku
Subjekty k certifikaci
Farmy
um
Sponzoři
Rezidenti
ze
yC Environmentální piíř
Návštěvníci
Ekonomický pilíř
Sociání pilíř
To
ch Udrţitelný cestovní ruch
115
ism
Zdroj: vlastní schéma
ur
Rozvoj regionu
7.2 Další návrhy a doporučení Další návrhy a doporučení pro Národní park Šumava v oblasti rozvoje udrţitelného cestovního ruchu vycházející z komparace s Národním parkem Kalkalpen:
Vyjasnit kompetence a koordinaci činností mezi jednotlivými aktéry v cestovním ruchu. Sjednotit přístup k rozvoji cestovního ruchu (potaţmo udrţitelnosti) především na
Vý
krajské úrovni (Jihočeský a Plzeňský kraj) a lokální úrovni (Správa Národního
zk
parku Šumava, RRAŠ). Shodnout se na společné tvorbě strategických dokumentů rozvoje, zároveň se
um
zaměřit na praktickou proveditelnost záměrů a jejich vyhodnocení. Zabývat se pravidelným monitoringem.
Celý region včetně národního parku zahrnout do jednotné marketingové strategie.
7.3 Shrnutí
yC
ze
Na základě získaných poznatků o probíhající spolupráci mezi Národním parkem Kalkalpen a místními poskytovateli sluţeb byl navrţen model partnerství, zaloţený na
ch
certifikaci poskytovatelů sluţeb s názvem Partner Národního parku Šumava. Garantem certifikace by byla Správa Národního parku Šumava. Dále by bylo potřeba stanovit
To
kontrolní a akreditační orgán, pro jehoţ zvolení existuje několik moţností. Certifikované subjekty by se stali oficiálními „partnery“ národního parku, kteří sdílí
ur
stejné hodnoty a respektují poslání národního parku. Na oplátku by drţitelé certifikátu měli moţnost získat za roční poplatek řadu výhod, mimo jiné pouţívat logo národního
ism
parku ke svým marketingovým účelům.
Partnerem národního parku by se mohli stát poskytovatelé ubytovacích a stravovacích sluţeb (i zájemci z dalších oborů), farmáři a také podnikatelé z jiných regionů, kteří by v certifikaci vystupovali jako oficiální sponzoři. Všechny certifikované subjekty by museli splnit rámcově navrţená kritéria. Návrh obsahuje financování pro první rok existence certifikace spolu s kontrolami jiţ certifikovaných subjektů, které by se uskutečňovaly jednou za tři roky. Garant certifikace by byl zodpovědný i za další činnosti související s partnerským programem. Jednalo by se o komunikaci, propagaci, distribuci a partnering. V některých 116
činnostech je předpokládána spolupráce s dalšími organizacemi, např. RRAŠ a agenturou CzechTourism. Smyslem partnerské spolupráce v rámci navrţeného certifikačního systému je vyšší generování příjmů pro všechny zúčastněné a zlepšení rozvoje a vzájemného souladu v celém regionu. Navrţený model by se tak stal konkrétním nástrojem komunikace s regionem, která má v celém území extrémní význam. Uvedená inovace by pomohla „uklidnit“ současnou vyhrocenou situaci v důsledku sporů o ochraně přírody a nastolit
Vý
společné priority. Dalšími návrhy a doporučení pro Národní park Šumava v oblasti rozvoje
zk
udrţitelného cestovního ruchu jsou vyjasnění kompetencí a koordinaci činností mezi jednotlivými aktéry odvětví, sjednocení přístupu k rozvoji cestovního ruchu především a další.
um
na krajské a lokální úrovni, shodnout se na společné tvorbě strategických dokumentů Většina „nedostatků“ v řízení cestovního ruchu v Národním parku Šumava vychází
yC
především z celého zázemí řízení cestovního ruchu v České republice – neexistence zákona o cestovním ruchu značně komplikuje jeho celkový rozvoj.
ism
ur
To
ch
ze 117
Závěr Cílem této diplomové práce bylo porovnat český a rakouský národní park z hlediska udrţitelného cestovního ruchu. Jak Národní park Šumava, tak Národní park Kalkalpen disponují jedinečným přírodním bohatstvím. Tím se řadí mezi významné cílové destinace cestovního ruchu, jejichţ popularita v důsledku stále se zvyšující poptávky stoupá.
Vý
Jelikoţ je problematika udrţitelného cestovního ruchu nesmírně široká, bylo nutné
stanovit hlavní srovnávací kritérium, kterým se stala spolupráce a partnerství v regionu.
zk
V Národním parku Kalkalpen existuje několik forem partnerství mezi národním
parkem a místními poskytovateli sluţeb, které mají reálný základ a jejichţ cílem je
um
nejen generování vyšších příjmů, ale také zlepšení a soulad rozvoje celé oblasti. V Národním parku Šumava jsou činnosti jako spolupráce a partnerství mezi jednotlivými aktéry cestovního ruchu v začátcích. Na základě provedeného dotazníkové
yC
šetření v turistických informačních centrech a rozhovorů v hromadných ubytovacích zařízeních v Národním parku Šumava bylo zjištěno, ţe aktuální situace v této oblasti není optimální, ačkoliv kooperace a koordinace vzájemných aktérů v odvětví je
ze
respondenty povaţována za významný prvek rozvoje nejen cestovního ruchu, ale potaţmo celého regionu.
ch
Dalším cílem diplomové práce bylo vytvořit konkrétní návrh, respektive inovativní model dalšího rozvoje udrţitelnosti cestovního ruchu v Národním parku Šumava, který
To
by bylo moţné prakticky uplatnit. V poslední kapitole byl proto navrţen model partnerské spolupráce mezi Správou Národního parku Šumava a místními poskytovateli
ur
sluţeb.
Navrţený model by se stal konkrétním nástrojem komunikace s regionem, která má
ism
v celém území extrémní význam, ať uţ ve vztahu k rezidentům, návštěvníkům i samotným poskytovatelům sluţeb jako motivační faktor. Uvedená inovace by významným způsobem podpořila další rozvoj regionu, pomohla by nastolit společné priority a tím tak zmírnit současnou vyhrocenou situaci v důsledku sporů o ochraně přírody. Model zaloţený na certifikaci poskytovaných sluţeb, předpokládá úzkou spolupráci všech zúčastněných se záštitou dalších organizací (Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s, agentura CzechTourism) významných pro rozvoj cestovního ruchu v území. Praktická proveditelnost modelu byla zkonzultována se Správou
118
Národního parku Šumava.237 Tím byl potvrzen inovativní charakter a vlastní přínos diplomové práce. V průběhu zpracovávání diplomové práce bylo dále zjištěno, ţe hlavní rozdíly v řízení cestovního ruchu, potaţmo udrţitelnosti mezi vybranými národními parky spočívají v odlišném přístupu k problematice cestovního ruchu. Cestovní ruch v Národním parku Kalkalpen se odvíjí od jednotné strategie rozvoje pro všechny rakouské národní parky, kterou vytvořilo Ministerstvo ţivotního prostředí
Vý
(Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft). Národní park Kalkalpen z této celorepublikové strategie vychází a hlavní myšlenky
zk
„upravuje“ na místní podmínky ve své strategii rozvoje. Obce v národním parku se zavázaly souhlasit s posláním parku a respektovat jeho priority rozvoje. Tím je zajištěn
um
koncepční přístup k problematice řízení národního parku, potaţmo udrţitelného cestovního ruchu.
Cestovní ruch v Národním parku Šumava je koordinován z úrovně krajů (Jihočeský
yC
a Plzeňský), obcí, dále prostřednictvím Regionální rozvojové agentury Šumava a v neposlední řadě Správou Národního parku Šumava. Mezi uvedenými aktéry jsou patrné nevyjasněné kompetence, nejednotný přístup k rozvoji cestovního ruchu
ze
a rozdílné priority. Následkem je neucelenost tvorby strategických dokumentů, kterým chybí praktická proveditelnost, monitoring a zhodnocení jejich účinnosti. Situaci zóně.
ch
komplikují spory s ochranou přírody a rozdílné pohledy na její ochranu v bezzásahové
To
Většina „nedostatků“ v řízení cestovního ruchu v Národním parku Šumava vychází především z celého zázemí řízení cestovního ruchu v České republice – neexistence
ur
zákona o cestovním ruchu značně komplikuje jeho celkový rozvoj. V současné době je k dispozici pouze Návrh věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu.
ism
V případě úspěšného schválení tohoto zákona by cestovní ruch v České republice začal fungovat jako systém s jasnými pravidly a prioritami. Ke správné implementaci zákona by měla přispět i nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014–2020. Cíle stanovené v úvodu diplomové práce byly splněny. Byla provedena komparace obou národních parků a na základě výsledku byl navrţen inovativní model partnerské spolupráce v Národním parku Šumava, který by mohl být uveden do praxe.
237
Ing. Jana Slonková, Oddělení vztahů s veřejností a IS
119
Na závěr je nutné zmínit, ţe v Národním parku Šumava a jeho okolí bezpochyby existuje snaha o zlepšení celkové situace nejen na poli cestovního ruchu. Zejména podnikatelé, s kterými byly uskutečněny rozhovory, by pozitivní změnu uvítali a rádi by se do smysluplných aktivit zapojili. Kladný přístup je prvním krokem k realizaci dalších postupů a potvrzuje vstřícnost a otevřenost, tedy vlastnosti, které jsou pro cestovní ruch jakoţto odvětví zaloţené na sluţbách klíčové.
ism
ur
To
ch
ze
yC
um
zk
Vý 120
Summary The goal of this master thesis is a comparison of the National Park Šumava and the National Park Kalkalpen from the point of view of sustainable tourism. In the beginning of the thesis the terms sustainability (three pillars of sustainability) and international surroundings are defined. Issues of protected areas and their connection to sustainable development are described. Furthermore, the term quality in tourism and
Vý
indicators of sustainable development are also mentioned. In the next chapters both national parks are characterized (general information, supply and demand, protection of
zk
the national parks, memberships in the national organizations, mission of the national parks and the tools of sustainable tourism). The fourth chapter deals with certification
um
and awards of the national parks. Afterwards, the results of questionnaires are summarized. Then the SWOT analysis of the two national parks follows. A second goal of this thesis is to suggest improvements in the sustainable development of the National
Souhrn
ze
yC
park Šumava. These suggestions are in the last chapter described.
Cílem této diplomové práce je komparace Národního parku Šumava a Národního parku
ch
Kalkalpen z hlediska udrţitelného cestovního ruchu. V úvodu práce je charakterizována udrţitelnost (tři pilíře udrţitelnosti), dále je přiblíţeno mezinárodní prostředí v této
To
problematice a popsána udrţitelnost cestovního ruchu v souvislosti s chráněnými územími. Prostor je věnován také kvalitě ve spojitosti s udrţitelností a indikátorům,
ur
jakoţto nezbytným prvkům monitoringu. Další kapitoly se věnují vybraným národním parkům, nejprve v obecné rovině, poté jejich nabídce a poptávce, ochraně národních
ism
parků a členství v mezinárodních organizacích, poslání a cílům a nakonec nástrojům udrţitelného cestovního ruchu. Následuje kapitola popisující certifikaci a ocenění v obou národních parcích. Výstupem 5. kapitoly jsou výsledky provedeného dotazníkového
šetření
v turistických
informačních
centrech
a
v hromadných
ubytovacích zařízeních v Národním parku Šumava a okolí. SWOT analýza, která je předmětem 6. kapitoly, shrnuje nejvýznamnější poznatky o obou národních parcích. Dalším cílem práce bylo vytvořit návrhy a doporučení pro Národní park Šumava pro rozvoj udrţitelného cestovního ruchu, coţ je obsahem 7. kapitoly.
Seznam použitých zdrojů Literatura EAGLES, P. F. J. a kol. Sustainable Tourism in Protected Areas: Guidelines for planning and management. Madrid: UNWTO 2002. ISBN: 92-844-0543-2 EAST P., LUGER K., INMAN K. Sustainability in Mountain Tourism. Delhi: Book
Vý
Faith India, Innsbruck-Vienna: Studienverlag, 1998. ISBN 81-7303-132-0 EUROPARC Federation. Vistior Management in Protected Areas, Partnership &
zk
Exchange Programme. EUROPARC 1996 EUROPARC Federation. Loving them to death? EUROPARC Federation 2001. ISBN:
um
3-9806882-8-3
FINN M., ELLIOTT-WHITE M., WALTON M. Tourism and Leisure Research
yC
Methods. Pearson Education, 2000. ISBN-10:0-582-36871-5 HEIGL, E.M. Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional Economy. Klagenfurt, 2011. 86 stran. University of Klagenfurt, Department of
ze
Economics. Vedoucí diplomové práce Dr. Christoph Imboden HARRIS R., GRIFFIN T., WILLIAMS P. Sustainable Tourism: A Global Perspective.
ch
Butterworth-Heinemann, 2002. ISBN 0-7506-89463 JENNINGS, G., NICKERSON, N. P. Tourism Quality Experiences. Elsevier
To
Butterworth-Heinemann 2006. ISBN: 978-0-7506-7811-7
KOLEKTIV. Agenda 21. Praha: MŢP ČR, 2000. ISBN 80-7212-039-5
ur
KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha:
ism
MMR ČR, 2007.
LUTTERER I., ŠRÁMEK R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1
MALÁ, V. Cestovní ruch (Vybrané kapitoly). Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů. Praha 1999. ISBN 80-7079-443-7 NECHVÍLOVÁ, S., HOLÝ M., KRÁTKÝ J. Partnerství pro cestovní ruch. Pardubice: První regionální rozvojová a.s. 2006. ISBN: 80-903866-1-X
PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ J. Ekonomika turismu. Grada 2011. ISBN: 978-80-2473748-5 PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. Grada 2011. ISBN: 978-80247-3749-2 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Grada 2011. ISBN: 978-80-247-3750-8 PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové: Gaudeamus,
Vý
2008. ISBN 978-80-7041-658-7 PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro
zk
místní rozvoj České republiky, 2002. ISBN 80-239-0152-4 PETŘÍČKOVÁ, L. – STUDNIČKA, P. – VRCHOTOVÁ, M. Organizace cestovního
um
ruchu v krajích a turistických regionech České republiky. Nakladatelství CzechTourism 2012. ISBN 978-80-87560-01-3
ISBN: 80-7033-808-3
yC
RUBÍN, J. Navštivte…Národní parky a chráněné krajinné oblasti. Olympia 2003.
TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Grada 2011. ISBN: 978-80-247-
ze
3842-0
TRAVEL TRADE GAZETTE vydání Česká republika. Aleš Hozdecký: Cestovní ruch
ch
musí fungovat jako systém. TTG ČR 26. ledna 2012.
To
UNWTO. Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook. Madrid: UNWTO 2004. ISBN: 92-844-0726-5
ur
Elektronické zdroje:
[online] Agentura ochrany přírody a krajiny. Světový svaz ochrany přírody IUCN.
2012-02-20] [online] CzechSpecials. Restaurace. Dostupný z WWW:
ism
Dostupný z WWW: http://old.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3240 [cit.
http://www.czechspecials.cz/restaurace/ [cit. 2012-04-06] [online] CzechSpecials. Představení projektu. Dostupný z WWW: http://www.czechspecials.cz/predstaveni-projektu/ [cit. 2012-04-06] [online] CzechTourism. Agentura CzechTourism rozšiřuje spolupráci s turistickým regionem Šumava. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/tiskove-
zpravy/agentura-czechtourism-rozsiruje-spolupraci-s-turistickym-regionemsumava.html [cit. 2012-04-01] [online] Cyklisté vítáni. Co je cyklisté vítáni. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-info.php3 [cit. 2012-04-06] [online] Cyklisté vítáni. Podmínky pro udělení značky cyklisté vítáni. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-podminky.php3
Vý
[cit. 2012-04-06] [online] Cyklisté vítáni. Šumava. Dostupný z WWW:
zk
http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitaniseznam.php3?areatype=oblast&id=38&area=undefined&page=2 [cit. 2012-04-06]
um
[online] Cyklisté vítáni. Čechy a Morava. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitaniseznam.php3?areatype=oblast&id=38&area=undefined&page=0 [cit. 2012-04-02]
yC
[online] Český národní komitét UNEP. Program OSN pro životní prostředí. Dostupný z WWW: http://www.unep.cz/unep.php [cit. 2012-02-20]
ze
[online] EDEN. Předchozí ročníky. Dostupný z WWW: http://www.edenczechtourism.cz/predchozi-rocniky/ [cit. 2012-02-21]
ch
[online] European Centre for Ecological and Agricultural Tourism. Officially approved Eceat accommodations. Dostupný z WWW: http://www.eceat.org/fx/en/49/certified-
To
accomodation[cit. 2012-04-15]
[online] European Commison. European Destination of Excellence. Dostupný z WWW:
ur
http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/themes-destinations/2009nature/index_en.htm [cit. 2012-02-21]
ism
[online] Evropská komise. EDEN European Destinations of ExcelleNce. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/what-is-eden/index_cs.htm [cit. 2011-09-28]
[online] Evropsky významné lokality v České republice. Seznam lokalit. Dostupný z WWW: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=seznam&co=&jakShowSez=Strankovat&o pener=&vztazne_id=&order=%20SITE_CODE%20%20&orderhow=ASC&frompage= 0&show_all=1&searching= [cit. 2011-09-06]
[online] Ekolist.cz. Horší už to být nemůže, pojďme to dělat jinak, říká k ekoznačce její kritik. Dostupný z WWW: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/horsi-uz-to-bytnemuze-pojdme-to-delat-jinak-rika-k-ekoznacce-jeji-kritik [cit. 2012-04-02] [online] EUROPARC. Federace Europarc. Dostupný na WWW: http://www.europarc.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=8&Itemid=1 3&lang=cs [cit. 2011-11-04]
Vý
[online] EUROPARC. EUROPARC Česká republika. Dostupný z WWW: http://europarc.cz/ [cit. 2012-02-20]
zk
[online] EUROPARC. Our members Dostupný z WWW: http://europarc.org/who-weare/our-members [cit. 2012-04-010]
um
[online] European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. About the Charter. Dostupný z WWW: http://european-charter.org/about-the-charter/ [cit. 201202-20]
yC
[online] European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. Frequently Asked Questions. Dostupný z WWW: http://european-charter.org/about-the-
ze
charter/frequently-asked-questions[cit. 2012-02-20] [online] Das Österreichische Umweltzeichen. Ausgezeichnet Reisen. Dostupný
04-02]
ch
z WWW: http://www.umweltzeichen.at/cms/home/tourismus/content.html [cit. 2012-
To
[online] Institut celoţivotního vzdělávání. Ochrana přírody. Dostupný z WWW: http://www.icv.mendelu.cz/en/u3v/por_centrum_u3v/ochrana_prirody_u3v [cit. 2012-
ur
02-20]
[online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP
ism
Šumava. Dostupný z
WWW:http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_ cz.pdf [cit. 2012-04-02]
[online] iDnes.cz. Na Šumavu jezdí o tisíce návštěvníků méně, obce je chtějí lákat na kulturu. Dostupný z WWW: http://budejovice.idnes.cz/na-sumavu-jezdi-o-tisice-turistumene-prilakat-je-mohou-nove-napady-1f8-/budejovicezpravy.aspx?c=A120308_103125_budejovice-zpravy_sor [cit. 2012-04-01]
[online] IUCN. Guidelines for Applying Protected Area Management Categories. Dostupný na WWW: http://data.iucn.org/dbtw-wpd/edocs/PAPS-016.pdf [cit. 2011-1118] [online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný na WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/Best-Practice-8.pdf [cit. 2011-11-18]
Vý
[online] IUCN, EUROPARC. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. Dostupný na WWW: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A3D8338EAD90852C1256F63004112C9/$file/pl_za
zk
sady.pdf [cit. 2011-11-19]
2012-02-20]
um
[online] IUCN. About IUCN. Dostupný z WWW: http://www.iucn.org/about/ [cit.
[online] IUCN. WCPA. Dostupný z WWW:
yC
http://www.iucn.org/about/union/commissions/wcpa/wcpa_overview/wcpa_about/ [cit. 2012-02-20]
ze
[online] Místní Agenda 21. Dostupný z WWW: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFVZ8VR3/$FILE/mistni_agenda21.pdf [cit. 2011-09-28]
ch
[online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit.
To
2012-04-07]
[online] Nationalparks Austria. Download. Dostupný z WWW:
ur
http://www.nationalparksaustria.at/filemanager/download/53283 [cit. 2012-04-01 [online] Nationalpark Kalkalpen. Dostupný z WWW:
ism
http://www.kalkalpen.at/system/web/getCImage.aspx?cid=1009953 [cit. 2012-04-20] [online] Národní park Kalkalpen. Natural environment management. Dostupný z WWW:
http://www.kalkalpen.at/system/web/zusatzseite.aspx?menuonr=221799615&detailonr= 222370233&sprache=2 [cit. 2012-04-010] [online] Národní Parky.info. Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.narodniparky.info/np-rakousko/47-kalkalpen.html [cit. 2011-08-28]
[online] Nationalpark Kalkalpen. Organisation. Dostupný z WWW: http://npk.riskommunal.net/system/web/default.aspx?menuonr=221799874 [cit. 201204-08] [online] Nationalpark Kalkalpen. Profile. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/zusatzseite.aspx?menuonr=221633446&detailonr= 222311403&sprache=2 [cit. 2012-04-10]
Vý
[online] Nationalpark Kalkalpen. Tourist Information. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153323&aspfile =http%3A%2F%2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Eas
zk
p%3Fimenuonr%3D153323&cnr=134 [cit. 2011-08-28]
um
[online] Nationalpark Kalkalpen. Forest. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153337&aspfile =http%3A%2F%2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Eas
yC
p%3Fimenuonr%3D153337&cnr=134 [cit. 2011-09-05] [online] Nationalpark Kalkalpen. Water. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153338&aspfile
ze
=http%3A%2F%2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Eas p%3Fimenuonr%3D153338&cnr=134 [cit. 2011-09-05]
ch
[online] Nationalpark Kalkalpen. Hill Moor. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153340&aspfile
To
=http%3A%2F%2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Eas p%3Fimenuonr%3D153340&cnr=134 [cit. 2011-09-05]
ur
[online] Nationalpark Kalkalpen. Nationalpark Kalkalpen - Bilanz 2011 & Ausblick
ism
2012. Dostupný
z WWW:http://www.kalkalpen.at/system/web/news.aspx?bezirkonr=0&menuonr=2213 53046&detailonr=222707734 [cit. 2012-04-01]
[online] Natura 2000. Co je Natura 2000. Dostupný z WWW:
http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat= [cit. 2012-02-21]
[online] Oberösterreich Tourismus. Kursbuch Tourismus Oberösterreich 2011 – 2016. Dostupný z WWW: http://www.oberoesterreichtourismus.at/alias/lto/leitlinien/100802116/kursbuch.html [cit. 2012-04-07] [online] o.p.s. partnerství. Monitoring cyklistů a pěších. Dostupný z WWW: http://www.partnerstvi-ops.cz/monitoring-navstevnosti-stezek [cit. 2012-04-06] [online] o.p.s. partnerství. Interpretace místního dědictví. Dostupný z WWW:
Vý
http://www.partnerstvi-ops.cz/interpretace-mistniho-dedictvi [cit. 2012-04-06] [online] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J. Udržitelnost cestovního ruchu a ochrany
zk
přírody a krajiny v ČR. Dostupný z WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/udrzitelnost-cestovniho-ruchu.html [cit.
um
2012-02-20]
[online] Piskacek & Benes Consulting s.r.o. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009-2013. Dostupný z WWW: http://www.kraj-
yC
jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=1541&par%5Blang%5D=CS [cit. 2012-0401]
ze
[online] PLESNÍK, Jan. Kategorie Mezinárodní unie na ochranu přírody pro chráněná území. Dostupný na WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/kategorie-
ch
mezinarodni-unie-na-ochranu-prirody-pro-chranena-uzemi.html [cit. 2011-11-18] [online] Plzeňský kraj. Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje
To
aktualizovaný k 31.12. 2007. Dostupný z WWW: http://www.krplzensky.cz/cs/clanek/program-rozvoje-cestovniho-ruchu-plzenskeho-krajeaktualizovany-ke-dni-3112-2007-zkracena?sekce=all [cit. 2012-04-01]
ur
[online] Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“. Strategie trvale
ism
udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] [online] RRAŠ. Výroční zpráva 2008. Dostupný z WWW:
http://rras.cz/attachments/180_VyrocnizpravaRRAS2008.pdf [cit. 2012-04-01] [online] RRAŠ. Manuál pro průvodce Šumavou 2012. Dostupný z WWW: http://rras.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=246:manual-proprvodce-umavou-2012&catid=75:poskytovani-informaci-navstevnikum&Itemid=108 [cit. 2012-04-01]
[online] SFZP, MZP. Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 – 2020. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5651/sekce/krajinny-integrovany-plan-rozvoje-regionu-npsumava-kipr/ [cit. 2012-04-02] [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Úvodní informace. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1011/sekce/uvodniinformace/ [cit. 2011-08-15]
Vý
[online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Informační střediska. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1091/sekce/informacni-
zk
strediska/ [cit. 2011-08-15]
um
[online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Zoologický program. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1384/874/clanek/zoologickyprogram/ [cit. 2011-08-15]
yC
[online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Ochrana území. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1016/sekce/ochrana-uzemi/ [cit. 201108-20]
ze
[online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Programy a
organizace/ [cit. 2011-08-20]
ch
organizace. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1574/sekce/programy-a-
To
[online] Správa NP Šumava. Přehled souvisejících programů a spolupracujících organizací. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1574/sekce/programy-aorganizace/ [cit. 2012-04-15]
ur
[online] Správa NP Šumava. Biosférická rezervace Šumava. Dostupný z WWW:
ism
http://www.npsumava.cz/cz/1582/sekce/biosfericka-rezervace-sumava/[cit. 2012-04-15] [online] Správa NP a CHKO Šumava. Ročenka 2010. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5671/sekce/rocenka-2010/ [cit. 2012-04-11] [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Návštěvnost národního parku Šumava v loňském roce. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1557/1895/clanek/navstevnost-narodniho-parku-sumava-vlonskem-roce/ [cit. 2011-08-21]
[online] Správa NP Šumava. Partner Národního parku. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1483/sekce/partner-np/ [cit. 2012-04-02] [online] Správa NP Šumava. Ubytovatelé zapojeni do projektu Partner NP. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1483/8396/clanek/ [cit. 2012-04-02] [online] STEJSKAL, Jan. Obří summit OSN Rio+20: Zaveďme zelenou ekonomiku a udržitelný rozvoj. Dostupný z WWW: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rio-20-
Vý
obri-summit-osn-chce-prosadit-zelenou-ekonomiku-a-udrzitelny-rozvoj [cit. 2012-0221]
zk
[online] SYSEL, J. Řízení kvality v cestovním ruchu. Dostupný z WWW: http://www.citellus.cz/Akademie/Prednasky/Koncepce-rizeni-kvality-a-cestovni-ruch/5-
um
Rizeni-kvality-v-cestovnim-ruchu [cit. 2012-03-17] [online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalni-znacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace
yC
[cit. 2012-04-04]
[online] Šumava originální produkt. Katalog certifikovaných produktů. Dostupný
ze
z WWW:http://www.regionalni-znacky.cz/sumava/cs/certifikovaneprodukty/?k=sluzby&r=2 [cit. 2012-04-06]
ch
[online] Tour my country.com. National Park Kalkalpen Upper Austria. Dostupný z WWW: http://www.tourmycountry.com/austria/national-park-kalkalpen.htm [cit.
To
2011-09-06]
[online] The Ramsar Convention of Wetlands. The Ramsar List of Wetlands of
ur
International Importance. Dostupný z WWW: http://www.ramsar.org/cda/en/ramsardocuments-list/main/ramsar/1-31-218_4000_0__[cit. 2011-09-06]
ism
[online] UNWTO. Tourism highlights, 2011 Edition. Dostupný z WWW: http://mkt.unwto.org/en/content/tourism-highlights [cit. 2012-15-04]
[online] UNEP, UNWTO. Making tourism more sustainable. A guide for policy makers. Dostupný z WWW: http://www.unep.fr/scp/publications/details.asp?id=DTI/0592/PA [cit. 2011-09-28] [online] WDPA. Coverage of Protected Areas. Dostupný z WWW: http://www.wdpa.org/resources/statistics/2010BIP_Factsheet_Coverage_of_Protected_ Areas.pdf [cit. 2012-02-20]
Seznam zkratek BMLFUW – Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft ECEAT – European Centre for Ecological and Agricultural Tourism EDEN – European Destination of Excellence EFQM – European Foundation for Quality Management)
Vý
EMAS – Eco-Management and Audit Scheme EMS – Environmental Management Systems
zk
EQA – The European Quality Award IUCN – International Union for Conservation of Nature
um
MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj N.a. – nedostupné
NTO – national tourism organisation
yC
ÖBB – Österreichische Bundesbahnen OSN – Organizace spojených národů PAN – Protected Area Network
ze
RRAŠ – Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. STEP – Sustainable Tourism – Eliminating Poverty TSG – Tourism Sustainability Group
To
ch
TQM – Total Quality Management
UNEP – United Nations Environment Programme
UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural
ur
Organization
UNCED – United Nations Conference on Environment and Development WCMC – World Conservation Monitoring Centre WCPA – World Commision on Protected Areas WCTE – World Committee on Tourism Ethics WDPA – World Database on Protected Area WTTC – World Travel & Tourism Council WWF – Worldwide Fund for Nature
ism
UNWTO – United Nations World Tourism Organization
Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulky
Strana
Tabulka 1 ................................................................................................................ 28 Tabulka 2 ................................................................................................................ 29 Tabulka 3 ................................................................................................................ 30 Tabulka 4 ................................................................................................................ 32
Vý
Tabulka 5 ................................................................................................................ 43 Tabulka 6 ................................................................................................................ 83
um
zk
Grafy
Graf 1 ..................................................................................................................... 21 Graf 2 ..................................................................................................................... 50 Graf 3 ..................................................................................................................... 64
yC
Graf 4 ..................................................................................................................... 90 Graf 5 ..................................................................................................................... 90 Graf 6 ..................................................................................................................... 91
ze
Graf 7 ..................................................................................................................... 92 Graf 8 ..................................................................................................................... 92
ch
Graf 9 ..................................................................................................................... 93 Graf 10 ................................................................................................................... 94
To
Graf 11 ................................................................................................................... 94 Graf 12 ................................................................................................................... 95
Obrázky
ism
ur
Graf 13 ................................................................................................................... 95
Obrázek 1 ............................................................................................................... 12 Obrázek 2 ............................................................................................................... 48 Obrázek 3 ............................................................................................................... 60 Obrázek 4 ............................................................................................................... 66 Obrázek 5 ............................................................................................................... 72 Obrázek 6 ............................................................................................................... 83 Obrázek 7 ............................................................................................................. 115
Zadání diplomové práce
ism
ur
To
ch
ze
yC
um
zk
Vý
Informační centrum a knihovna VŠO
Záznam o diplomové práci Bc. Kateřina Setunská
AUTOR
Vý
NÁZEV DP
zk
Studijní program
Komparace Národního parku Šumava a Národního parku Kalkalpen z hlediska udrţitelného cestovního ruchu Mezinárodní teritoriální studia
um
Management cestovního ruchu
Rok obhajoby
2012
Počet stran
VEDOUCÍ
120 0
ze
Počet příloh
yC
STUDIJNÍ OBOR
Ing. Monika Palatková, Ph.D.
ANOTACE
SIGNATURA
KNIHOVNA VŠO
ism
MÍSTO ULOŢENÍ
ur
KLÍČOVÁ SLOVA
To
ch
Tato práce se zabývá komparací Národního parku Šumava a Národního parku Kalkalpen z hlediska cestovního ruchu. Práce se věnuje teoretickému hledisku a aktuálnímu stavu udrţitelnosti v obou národních parcích. Získané teoretické poznatky a výstupy jsou uplatněny při vytvoření modelu partnerské spolupráce poskytovatelů sluţeb v Národním parku Šumava. Udrţitelný cestovní ruch, udrţitelnost, národní parky, partnerská spolupráce, partnerství v cestovním ruchu
