VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Bc. Magdalena Večerková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Bc. Magdalena Večerková

Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb

Diplomová práce

2015

Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb

Diplomová práce

Bc. Magdalena Večerková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra Marketingu

Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 23. 4. 2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master’s Dissertation

Demographic development and its impacts for services

Bc. Magdalena Večerková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing

Major: Marketing Communication Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Date of Submission: 23. 4. 2015 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s §47b zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

……………………………………………………………. Magdalena Večerková

V Praze dne 23. 4. 2015

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí své diplomové práce, paní doc. Ing. Marii Dohnalové, CSc. za odborné vedení a cenné rady, které mi pomohly při zpracování mé diplomové práce. Další poděkování patří lidem, kteří byli ochotni věnovat mi svůj čas a podělit se se mnou o své názory v rámci hloubkových rozhovorů. Jmenovitě děkuji: panu Jiřímu Tlučhořovi, panu Jiřímu Malečkovi, panu Ondřeji Tichému, panu Mgr. Petru Masákovi, panu Mgr. Jiřímu Brožovi, panu PaedDr. Vratislavovi Emlerovi, paní Bc. Pavle Stachové a paní Ing. Jitce Ettler Štěpánkové. Zvláštní poděkování, za velmi příjemné jednání patří panu Ing. Františku Škarydovi, vedoucímu odboru kultury, školství a tělovýchovy Magistrátu města Karlovy Vary.

Abstrakt VEČERKOVÁ, Magdalena. Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb. Diplomová práce Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 60 stran. Název mé diplomové práce je Demografický vývoj a jeho dopad na oblast služeb. Téma nabízí mnoho možností zpracování. Nedávno jsem navštívila své rodné město Karlovy Vary, ve kterém jsem strávila 19 let svého života. Byla jsem překvapena, jak je město prázdné a vylidněné. Rozhodla jsem se, že svou diplomovou práci zaměřím na Karlovy Vary a budu zkoumat příčiny úbytku obyvatel ve městě. Ve své práci zkoumám příčiny vylidňování města Karlovy Vary. Dále se věnuji dopadu úbytku obyvatel na město a jeho služby. V rámci naplnění cíle diplomové práce je práce rozdělena do tří částí. V první, teoretickometodologické, rozebírám pojem demografie, definuji její historii a nejdůležitější ukazatele. Věnuji se službám a jejich charakteristice. Na závěr první části představuji město Karlovy Vary. V druhé, analytické, definuji cíl práce a stanovuji si tři pomocné hypotézy. Tyto hypotézy zní: 1) Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku, 2) Lidé odcházejí do vesnic/obcí v okolí Karlových Varů, 3) Rusky mluvící menšina ve městě klesá. Hypotézy ověřuji smíšeným výzkumem, který se skládá z 9 hloubkových rozhovorů a 87 dotazníků. Analýzu podporuji množstvím statistických údajů. Podařilo se mi potvrdit první a třetí hypotézu a zároveň objasnit hlavní příčiny úbytku obyvatel ve městě Karlovy Vary. Tyto příčiny jsou: nedostatečná nabídka práce, práce je hlavně ve službách orientovaných na cestovní ruch, nízké mzdy, nedostatečná nabídka kulturního vyžití, absence vysoké školy, odliv ruské žijící menšiny a snížení počtu ruských turistů. Snižování počtu obyvatel má negativní vliv na služby a celkový chod města. Ve třetí části práce nastiňuji krátké návrhové řešení, které by mohlo podpořit město Karlovy Vary a navýšit jeho atraktivitu pro obyvatele. Klíčová slova: demografie, Karlovy Vary, obyvatelstvo, služby, úbytek, vývoj

Abstract VEČERKOVÁ, Magdalena. Demographic development and its impacts for services. Master’s Disertation. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 60 pages. The name of my Master’s Disertation is Demographic development and its impacts for services. This topic can be approached in many ways. I recently visited my home town of Karlovy Vary where I had spent 19 years of my life. I was surprised by the emptiness and degree of depopulation. I have thus decided to focus my disertation on Karlovy Vary and examine the underlying causes of population drain in the town. My thesis examines the reasons for depopulation of Karlovy Vary. I further investigate the impact of the loss of population on the town and its services. In order to achieve its goals, my diploma thesis is divided into three parts: In the first theoretically-methodological part I analyze the concept of demography, define its history and its key indicators. I examine the services and their characteristic. In this part's conclusion, I introduce the town of Karlovy Vary. In the second, analytical part I define the goal of the thesis and propose three ancillary hypotheses. These are: 1) Productive-age people are leaving Karlovy Vary, 2) People are leaving to villages and townships in the vicinity of Karlovy Vary, 3) The Russian-speaking minority in the town is in a decline. The hypotheses are tested in a mixed research combining 9 in-depth interviews and 87 questionnaires. The analysis is supported by a number of statistical data. I have succeeded in confirming the first and third hypotheses, while simultaneously clarifying the main drivers of depopulation in the town of Karlovy Vary. The drivers are: low availability of jobs, jobs concentrated in the tourist services sector, low wages, insufficient cultural amenities, lack of a university, outflow of the Russian-speaking minority and a decrease in the number of Russian tourists. The depopulation has a negative impact on the service sector and the town in general. In the third part I outline a brief proposal of a solution which could support Karlovy Vary and increase the town's attractiveness to its inhabitants.

Key words: decrease, demography, development, inhabitants, Karlovy Vary, services, 7

Obsah 1. ÚVOD PRÁCE ............................................................................ 13

I. TEORETICKO - METODOLOGICKÁ ČÁST 2. DEMOGRAFIE ........................................................................... 15 2.1.

Vymezení termínu demografie .................................................................................. 15

2.2.

Význam demografie ................................................................................................... 15

2.3.

Historie demografie ve světě..................................................................................... 16

2.4.

Demografie v českých zemích ................................................................................... 16

2.5.

Demografický postup................................................................................................. 17

2.6.

Zdroje demografických dat ........................................................................................ 17

2.7.

Čas v demografické analýze ....................................................................................... 18

2.8.

Demografická analýza ................................................................................................ 18

2.8.1.

Úmrtnost a nemocnost.................................................................................................. 18

2.8.2.

Porodnost a plodnost .................................................................................................... 19

2.8.3.

Sňatečnost a rozvodovost ............................................................................................. 20

2.8.4.

Migrace .......................................................................................................................... 20

3. SLUŽBY ..................................................................................... 21 3.1.

Obecná charakteristika služeb ................................................................................... 22

3.1.1.

Neskladovatelnost ......................................................................................................... 23

3.1.2.

Nedělitelnost ................................................................................................................. 23

3.1.3.

Nehmotnost................................................................................................................... 23

3.1.4.

Nemožnost vlastnictví ................................................................................................... 23

3.2.

Klasifikace služeb ....................................................................................................... 24

4. MĚSTO KARLOVY VARY ............................................................ 24 4.1.

Obyvatelstvo .............................................................................................................. 25

4.2.

Záporný přirozený přírůstek ...................................................................................... 26

4.3.

Zdravotnictví .............................................................................................................. 27

4.4.

Sport a kultura ........................................................................................................... 27

4.5.

Ruská menšina v Karlových Varech ........................................................................... 28 8

II. ANALYTICKÁ ČÁST 5. STANOVENÍ CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZ.......................................... 29 5.1.

Popis metod ............................................................................................................... 30

5.1.1.

Kvalitativní výzkum ........................................................................................................ 30

5.1.2.

Kvantitativní výzkum ..................................................................................................... 31

5.1.3.

Matematicko-statistická metoda .................................................................................. 32

6. ROZHOVORY............................................................................. 33 6.1.

Hypotéza 1 : Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku ................... 33

6.1.1.

Změny v počtu obyvatel ................................................................................................ 34

6.1.2.

Školství ........................................................................................................................... 35

6.1.3.

Práce .............................................................................................................................. 38

6.1.4.

Kultura ........................................................................................................................... 41

6.1.5.

Doprava ......................................................................................................................... 44

6.2.

Závěr hypotézy č. 1 .................................................................................................... 45

6.3.

Hypotéza 2: Lidé odcházejí do vesnic v okolí Karlových Varů ................................... 46

6.3.1.

Příměstská doprava ....................................................................................................... 46

6.3.2.

Stěhování na venkov ..................................................................................................... 47

6.4.

Závěr hypotézy č. 2 .................................................................................................... 48

6.5.

Hypotéza 3: Rusky mluvící menšina ve městě klesá.................................................. 48

6.5.1.

Žijící Rusové ................................................................................................................... 48

6.5.2.

Ruští a ostatní turisté .................................................................................................... 50

6.6.

Závěr Hypotézy č. 3:................................................................................................... 52

6.7.

Závěr kvalitativního výzkumu a statistických dat ...................................................... 52

7. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................ 53 7.1.

Struktura dotazníku ................................................................................................... 53

7.1.2. Dotazník 1 ............................................................................................................................ 54 7.1.3. Dotazník 2 ............................................................................................................................ 54

7.2.

Výběr respondentů a metody dotazování ................................................................. 54

7.3.

Místo a čas dotazování .............................................................................................. 55

7.4.

Vyhodnocení dotazníkového šetření ......................................................................... 56

7.5.

Vyhodnocení dotazníku 1 .......................................................................................... 58

7.5.1.

Pohled na město, stav kultury a sportu......................................................................... 58

7.5.2.

Školství a věková struktura ............................................................................................ 60 9

7.5.3.

Práce a ruská menšina ................................................................................................... 61

7.6.

Vyhodnocení dotazníku 2 .......................................................................................... 63

7.7.

Závěr kvantitativního šetření ..................................................................................... 65

8. SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÝCH POZNATKŮ ............................................. 65

III. NÁVRHOVÁ ČÁST 9. NÁVRHY ZLEPŠENÍ STAVU MĚSTA ............................................. 67 10. ZÁVĚR PRÁCE ........................................................................... 68 LITERATURA .................................................................................. 70 PŘÍLOHA 1: DOTAZNÍK ................................................................... 72 PŘÍLOHA 2: HLOUBKOVÉ ROZHOVORY- PROFILY DOTAZOVANÝCH ..... 73

10

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Seznam tabulek: •

Tabulka 1: Počet obyvatel ve městě Karlovy Vary od roku 1869 do roku 2001

•

Tabulka 2: Počet obyvatel ve městě Karlovy Vary od roku 2004 do roku 2013

•

Tabulka 3: Vývoj demografických ukazatelů obyvatelstva Karlových Varů od roku 2000

•

Tabulka 4: Vývoj počtu vzdělávacích zařízení a počtu žáků v Karlových Varech

•

Tabulka 5: Vývoj nezaměstnanosti v Karlových Varech

•

Tabulka 6: Návštěvnost kulturních zařízení v Karlových Varech

•

Tabulka 7: Vývoj příměstské dopravy

•

Tabulka 8: Vývoj počtu cizinců se státním občanstvím Ruské federace

•

Tabulka 9: Hosté v hromadných ubytovacích kapacitách v KV od roku 2000

Seznam obrázků: •

Obrázek 1: Schéma linek karlovarské hromadné dopravy

Seznam grafů: •

Graf 1: Vývoj záporného přirozeného přírůstku v Karlových Varech od roku 2000

•

Graf 2: Srovnání průměrných hrubých mezd ve všech krajích České republiky

•

Graf 3: Poměr žijících v Karlových Varech a dojíždějících

•

Graf 4: Pohlaví respondentů

•

Graf 5: Věk respondentů

•

Graf 6: Status respondentů

•

Graf 7: Nejvyšší dosažené vzdělání

•

Graf 8: Důvody přestěhování do Karlových Varů

•

Graf 9: Charakteristika Karlových Varů

•

Graf 10: Četnost návštěv kulturních zařízení

•

Graf 11: Hodnocení kulturního vyžití v KV

•

Graf 12: Hodnocení sportovního vyžití v KV

•

Graf 13: Nabídka základních škol ve městě 11

•

Graf 14: Nabídka středních škol ve městě

•

Graf 15: Pro koho je město vhodné

•

Graf 16: Absence VŠ v Karlových Varech

•

Graf 17: Výše platu

•

Graf 18: Obtížnost hledání práce

•

Graf 19: Přizpůsobení KV Rusům

•

Graf 20: Ovlivnění města ruskou menšinou

•

Graf 21: Vývoj počtu Rusů v Karlových Varech

•

Graf 22: Důvod stěhování z KV

•

Graf 23: Spokojenost s bydlením ve městě

•

Graf 24: Důvod dojíždění do města KV

•

Graf 25: Četnost dojíždění do města KV

•

Graf 26: Způsob dopravy do města Karlovy Vary

12

1. ÚVOD PRÁCE Název mé diplomové práce je „Demografický vývoj a jeho dopady na oblast služeb“. Téma je velmi široké a nabízí mnoho možností zpracování. Před několika měsíci jsem po delší době navštívila své rodné město Karlovy Vary, strávila jsem zde 19 let svého života a nyní jsem byla překvapena jeho měnícím se rázem. Město se zdálo vylidněné a prázdné. Rozhodla jsem se, že svoji diplomovou práci zaměřím na město Karlovy Vary a budu zkoumat příčiny úbytku obyvatel ve městě. Stanovila jsem si cíl práce: Zjistit, proč ve městě Karlovy Vary rapidně klesá počet žijících osob. V této práci budu hledat příčiny poklesu obyvatel v Karlových Varech. Dále se budu věnovat dopadu snížení počtu občanů na celkový ráz města a jeho služby. V zájmu naplnění cíle diplomové práce je práce rozdělena do tří částí. V první části práce (teoreticko-metodologické) se budu věnovat pojmu demografie. Definuji, co demografie znamená, kde se získávají demografická data a jaké známe demografické ukazatele. Nabyté znalosti využiji v analytické části práce. Do teorie zároveň zahrnu charakteristiku služeb. Na závěr první části přiblížím město Karlovy Vary. Představím jeho strukturu a podmínky pro život. Na základě poznatků z teoretické části mé diplomové práce zpracuji část druhou (analytickou). Ve druhé části budu zjišťovat konkrétní důvody úbytku obyvatel ve městě Karlovy Vary. V rámci cíle práce si stanovím pomocné hypotézy, které budu dále ověřovat. Tyto hypotézy zní: 1. Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku. 2. Lidé odcházejí do vesnic/obcí v okolí Karlových Varů. 3. Rusky mluvící menšina ve městě klesá.

13

Analýzu provedu pomocí tří metod: •

Kvalitativní metoda v podobě hloubkových rozhovorů: tato metoda bude základním pilířem mé práce. V rámci mých hypotéz budu hledat dostatečné množství erudovaných osob, se kterými povedu hloubkové rozhovory.

•

Metoda matematicko- statistická: Přesná čísla a statistické údaje jsou jasnými ukazateli, které mi pomůžou v mé analýze.

•

Kvantitativní metoda: předchozí metody podpořím další, v podobě dotazníkového šetření. Od dotazníků očekávám, že mi přiblíží názor občanů na město Karlovy Vary a případně ukáže, s čím jsou občané nespokojeni a co by tedy mohlo být důvodem pro odchod z města.

Pomocí těchto metod provedu potvrzování svých hypotéz. Na základě informací, získaných z rozhovorů, statistik a dotazníků, rozhodnu o platnosti svých hypotéz a budu hledat jejich příčiny. V závěru práce bude třetí část (návrhová). Budu navrhovat možnosti, které by zabránily úbytku obyvatel města Karlovy Vary.

14

I.

TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST 2. DEMOGRAFIE 2.1.

Vymezení termínu demografie

Demografie je složenina dvou řeckých slov – démos (lid) a grafein (psát). Volně přeloženo do češtiny tedy demografie znamená lidopis. Demografie je empirický1 obor a objektem jeho studia je lidská populace. Termín populace (z lat.) se používá v demografii jako synonymum termínu obyvatelstvo. „První, kdo pro vědu o lidské populaci použil termín demografie, byl Francouz Achille GUILLARD v roce 1855. Dříve, než se pojem demografie stal vědci plně přijatelným, objevovaly se souběžné konkurenční názvy jako populacionistika, populační studie nebo demologie.“ (Šotkovský, 1996, s. 9) „Demografie je věda, která se zabývá studiem reprodukce lidské populace. Objektem studia demografie jsou lidé, předmětem demografických studií je demografická reprodukce, kterou chápeme jako nepřetržitou obnovu lidských populací v důsledku procesu rození a vymírání.“ (Kalibová, 2009, s. 7) „Demografie se nezabývá pouze populační nebo demografickou reprodukcí. Od demografické reprodukce odlišujeme demografický vývoj – tj. pojem, který zahrnuje prostorovou mobilitu obyvatelstva, jejímž studiem je předmět geografie obyvatelstva neboli geodemografie. Měli bychom také rozlišovat termíny lidská populace a obyvatelstvo. Lidská populace je chápána jako soubor lidí, mezi kterými dochází k přirozené reprodukci. Obyvatelstvo je skupina lidí, žijící na určitém území resp. státě.“(Veselá, 2003, s. 5)

2.2.

Význam demografie

Existují tři hlavní důvody, proč je důležité sledovat demografické údaje, tendence a statistiky. První důvod je věda, která formuluje teorie a hypotézy, hledá řešení přelidnění, hladovění. Věda zjišťuje, co nás čeká. Druhý důvod je čistě praktický, díky kvalitnímu přehledu o 1

Empirický = založený na zkušenosti, závisející na pozorování či experimentu nebo z nich odvozený

15

populaci můžeme plánovat potřeby civilizace. Ať už se jedná o množství potravy, oblečení nebo počet postavených domů. Díky statistice můžeme plánovat produkci. Třetí důvod je politický, stát může počítat s výběrem daní, plánovat hospodářství, zajišťovat sociální služby a mnoho dalších. V některých zemích stát uměle zasahuje do vývoje počtu obyvatel, ať už podporou nebo omezováním porodnosti. (Cox, 1976, s. 18)

2.3.

Historie demografie ve světě

Již staří Egypťané a Číňané prováděli před tisíci lety soupisy obyvatel. Demografie jako věda ovšem vznikla mnohem později, dokonce známe její přesnou dataci, leden 1662. Právě v tomto měsíci vyšla práce Johna Graunta, která vycházela z výkazů o zemřelých. Na základě tohoto výkazu se Graunt pokusil stanovit řád vymírání londýnského obyvatelstva. Mezi další demografické velikány řadíme Thomase Roberta Malthuse, ten předpokládal, že prostředky k obživě rostou lineárně, zatímco populace přibývá geometrickou řadou. Z toho vydedukoval, že přelidněnost a bída vedou k sociálním nepokojům a válce, která počet obyvatelstva redukuje. Nesporně důležitým okamžikem pro demografii jako vědu bylo svolání Mezinárodního statistického kongresu v roce 1853. Jedním z bodů programu byla metodika sčítání lidu. Od této doby jsou tedy tyto dvě vědy, demografie a statistika, úzce a nerozlučně spjaty.

2.4.

Demografie v českých zemích

Prvním úspěšným pokusem o konstituování demografie jako vědy bylo založení Ústavu pro antropologii a demografii na filosofické fakultě české Karlo- Ferdinandovy Univerzity (dnešní UK) v roce 1897.(Koschin, 2005, s. 9) Další rozvoj zajistilo založení Státního statistického úřadu v roce 1918. K 30. září 2014 měla Česká republika 10 528 477 obyvatel. Ze 44 států Evropy je ČR na 14. místě co se týče počtu obyvatel. Ve světě obsazuje ČR 78. místo z celkového počtu 194 států. Pravidelné populační statistiky zajišťuje Český statistický úřad pomocí sčítání lidu. 16

2.5.

Demografický postup

Demografický postup se skládá ze tří obecných rovin. (Šotkovský, 1996, s. 12) 1. Poznávání demografických jevů – prostřednictvím prostředků statistického popisu, které bývá doprovázeno znalostmi o demografických strukturách a vlastnostech. 2. Zpracování informačních zdrojů – za využití rozsáhlého matematicko-statistického prostředku a odpovídajících postupů (analýza, syntéza…) 3. Zhodnocení charakteru demografické reprodukce na pozadí ověřených poznatků a odhalených souvislostí a zákonitostí.

2.6.

Zdroje demografických dat

Za zdroje demografických dat se považují téměř všechny zdroje demografické statistiky i výsledky speciálních výběrových šetření. Prameny těchto dat poskytují podklad pro analýzu demografické reprodukce včetně hodnocení demografických změn v souvislosti se změnami charakteru sociálního, ekonomického a politického. (Kalibová, 2009, s. 10) Hlavní zdroje demografických dat jsou: •

Sčítání lidu

•

Evidence přirozené změny – vedou matriky, které zjišťují počet živě narozených (za úplnou evidenci se považuje taková, která zaznamenává více, než 90% porodů, což je v Evropě samozřejmost, naopak v Africe výjimka)

•

Evidence migrace – rozmístění a přemisťování obyvatelstva, změna trvalého pobytu

•

Zvláštní výběrová šetření – např. mikrocensus2 nebo šetření populačního klimatu

•

Populační registr

2

statistické výběrové šetření sledující údaje o struktuře, životní úrovni a dalších stránkách způsobu života podrobněji než sčítání lidu. Obvykle bývá m. prováděn na jedno- až dvouprocentním vzorku náhodně vybraných osob a domácností ve tří- až pětiletých intervalech.

17

2.7.

Čas v demografické analýze

Čas je v demografické analýze jednou z nejdůležitějších proměnných. O demografických událostech potřebujeme mít informaci z dvojího časového hlediska: 1. z hlediska kalendářního času, kdy k ní došlo, 2. z hlediska doby, která uplynula od počáteční události, pro kterou je sledovaný jev událostí následnou.

2.8.

Demografická analýza

Demografická analýza se skládá ze složek demografické reprodukce. Zabývá se rozborem základních složek demografické reprodukce, jejich proměn v čase, jejich podmíněností. 2.8.1. Úmrtnost a nemocnost

Úmrtí osob byla první událost, o kterou se demografie začala zajímat. Nezaměřovala se na zvláštnosti každého úmrtí, ale vyhodnocovala úmrtí jako hromadný jev, jako proces vymírání určité populace. Úmrtnost musíme vnímat jako proces ovlivněný, vedle nemocnosti, kvalitou životního prostředí, sociálními a ekonomickými podmínkami a způsobem života. (Šotkovský, 1996, s. 54) Základním ukazatelem, který nám pomáhá sledovat intenzitu úmrtnosti je hrubá míra úmrtnosti (HMU), tj. počet úmrtí zaznamenaných během určitého období (většinou jednoho roku) ke střednímu stavu obyvatelstva. ࡰ

HMU= ቀ ቁ ൈ ૚૙૙૙ ࡼ D… počet zemřelých v jednom roce P… střední stav obyvatelstva

18

Střední stav obyvatelstva je počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je v ČR považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku.3 S úmrtností obyvatelstva je nerozlučitelně spjata i střední délka života. Jde o velice používaný srovnávací faktor, který zároveň určuje kvalitu života v jednotlivých zemích. Je všeobecně známo, že v zemích třetího světa4je nižší délka života, tedy naděje na dožití. Tento fakt je daný rozvinutostí daných zemí.

2.8.2. Porodnost a plodnost

Proces rození je hned po procesu úmrtnosti základní složkou demografické reprodukce. Úroveň porodnosti je hlavní indikátor sociálního rozvoje. Úroveň porodnosti závisí zejména na plodivosti neboli fekunditě5. Její výsledný efekt, vyjádřený počtem narozených dětí, se označuje plodnost neboli fertilita. Nejjednodušším ukazatelem porodnosti je hrubá míra porodnosti (HMP), která se vyjadřuje v promilích. Porodnost je dnes velmi sledovaný ukazatel, jelikož v rozvinutých zemích převládá trend stárnoucího obyvatelstva (rodí se méně dětí a populace stárne), což má negativní důsledky pro ekonomiku státu. ࡺ

HMP= ሺ ሻ ൈ ૚૙૙૙ ࡼ

N … počet živě narozených P … střední stav obyvatelstva

Jev související se dvěma předchozími je potratovost. Rozlišujeme tři druhy potratů: samovolný, uměle vyvolaný a ostatní.

3

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_m 4 Třetí svět je označení, používané pro státy světa, jež jsou považovány za ekonomicky málo rozvinuté. 5 Fekundita= schopnost páru, který tvoří muž a žena rodit děti

19

2.8.3. Sňatečnost a rozvodovost

Sňatečnost a rozvodovost nejsou přímou součástí reprodukčního procesu, přesto jsou velmi sledovanými ukazateli. Mohou se dále dělit podle věku osob, jejich vzdělání, zdali jde o prvosňatečnost. Zajímavým ukazatelem je i sezónnost uzavíraných sňatků, tj. převaha v letních měsících. Při hodnocení úrovně sňatečnosti vycházíme buď z registrovaných událostí (počty sňatků, počty svobodných osob) nebo z tzv. tabulkových událostí (tabulky sňatečnosti). Nejjednodušším ukazatelem intenzity sňatečnosti je hrubá míra sňatečnosti (HMS).

ࡿ

HMS= ሺ ሻ ൈ1000 ࡼ

S … počet sňatků P … střední stav obyvatelstva

2.8.4. Migrace

Migrace je stěhování lidí za určitou časovou jednotku (většinou rok) z jednoho místa na druhé. Můžeme rozlišit imigraci (stěhování do) a emigraci (stěhování z). Jedná se tedy o pohyb menšiny, při němž dochází ke změně bydliště uvnitř nebo přes hranice libovolné administrativní jednotky v nejčastějším užití uvnitř státu. Ukazatel pro migraci je velmi jednoduchý. Vyjadřuje se rozdílem mezi přistěhovalými (It) a odstěhovanými (Et), tzv. migračním saldem (MS).

MS= It – Et Část demografie, která zkoumá úmrtnost, porodnost, sňatečnost, rozvodovost a migraci se nazývá demografická dynamika. Druhá část, kterou nazýváme demografickou statikou, se zabývá následujícími, konkrétnějšími faktory: •

věková struktura

•

struktura pohlaví 20

•

struktura podle rodinného stavu

•

struktura podle typu domácnosti

•

ekonomická struktura

•

rozmístění obyvatelstva

Do uvedených kategorií demografické statiky i dynamiky samozřejmě spadá mnoho podkategorií, spektrum je velice široké, může se sledovat náboženství, počet sebevražd, kulturní menšiny, závislosti a jiné. Na tyto ukazatele mohou reagovat například obchodníci, ale zrovna tak i vláda. Vedení těchto statistik je v dnešní době nezbytné. Mezi další typické demografické ukazatele, které sledujeme, patří: •

míra vzdělanosti

•

páry bez potomků, nesezdané páry s dětmi, rodiny s dětmi

•

stav zdravotnictví

3. SLUŽBY Služba je hospodářská činnost uspokojující určitou potřebu. Jejím výsledkem je užitečný efekt, ne hmotný statek (výrobek). Služby se obvykle rozlišují podle toho, zda uspokojují potřeby kolektivní nebo individuální. Služby uspokojující kolektivní potřeby jsou hrazeny z veřejných zdrojů (stát, kraje, obce), zatímco služby uspokojující individuální potřeby jsou hrazeny ze soukromých zdrojů.6 Služby obsahují všechny ekonomické aktivity, jejichž výstup není fyzický produkt. Služby jsou konzumovány v čase jejich produkce a zajišťují přidanou hodnotu ve formách (pohodlí, zábavy, včasnosti, užitečnosti), které jsou v podstatě nehmotné nároky jejího kupce. (Zeithaml, Parasuraman, Berry, 1990, s. 25)

6

Služba. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slu%C5%BEba

21

Další definici služeb nám poskytuje pan Kotler ve svém díle Marketing management (Kotler, 2007, s. 38): „Služba je jakákoliv aktivita nebo výhoda, kterou může jedna strana nabídnout druhé, je v zásadě nehmotná a nepřináší vlastnictví. Její produkce může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem.“ „Současná doba je charakteristická masivním nárůstem služeb. Lidé mají více peněz a volného času. Počátkem 80. let minulého století se objevuje pojem „deindustrializace ekonomiky“, který fakticky znamená, že tempo růstu sféry služeb je rychlejší, než tempo růstu průmyslové výroby.“ (Vaštíková, 2014, s. 14) O službách obecně platí, že se jedná o velmi rozsáhlou oblast činností, které mohou poskytovat jednotlivci, firmy a jiné organizace. Ve všech zemích na světě poskytuje obrovský balík služeb stát. V případě služeb poskytovaných státem mluvíme o tzv. službách veřejného sektoru, jako je například zdravotnictví, vzdělávání, sociální služby, obrana státu, bezpečnost obyvatel a zákonodárství. Stát zajišťuje služby, které by pro soukromý sektor byly příliš drahé a nerealizovatelné. V sektoru služeb operují i neziskové organizace. Konkrétně nadace, charitativní organizace, občanská sdružení, církve a další. V této práci se ovšem zaměřím převážně na služby, které poskytuje státní a soukromý sektor.

3.1.

Obecná charakteristika služeb

Služby se liší od produktu (výrobku) následujícími aspekty: •

neskladovatelnost

•

nedělitelnost

•

nehmotnost

•

proměnlivost (závisí na poskytovateli, jedna služba bude od různých lidí pokaždé jiná)

•

zničitelnost (pomíjivost)

•

nemožnost vlastnictví

22

3.1.1. Neskladovatelnost

Nemožnost skladování úzce souvisí s nehmotností služeb. Služby nelze vyrábět do zásoby, nelze je uchovávat. 3.1.2. Nedělitelnost

U zboží můžeme rozlišit výrobu a spotřebu produktu. V případě služby se zákazník zúčastní poskytování, je tedy součástí její produkce. Zákazník ve většině případů nemusí být přítomen po celý průběh výkonu služby. Stoprocentní účast zákazníka většinou vyžadují zdravotní a osobní služby (lékař vyšetřuje přímo pacienta, kadeřnice stříhá zákazníka na místě). Zároveň poskytnuté služby nelze nijak dělit, nemůžeme si jich část uskladnit na další časy. 3.1.3. Nehmotnost

Nehmotnost je asi nejcharakterističtější vlastností služeb. Čistou službu nemůžeme zhodnotit žádným fyzickým smyslem, většinou si ji nelze předem prohlédnout nebo vyzkoušet. Prodej služeb zákazníkovi je tedy více skrytý, než prodej zboží, které lze před koupí ověřit pouhým pohledem. Některé prvky, které představují kvalitu nabízené služby, jako například spolehlivost, osobní přístup poskytovatele služby, důvěryhodnost, jistota apod., lze ověřit až při nákupu a spotřebě služby. Výsledkem této skutečnosti je větší míra nejistoty zákazníků při přijímání služby; a to bez ohledu na fakt, zda se jedná o službu tržní, veřejnou, či neziskovou. Zákazník má tak ztížen výběr mezi konkurujícími si poskytovateli podobných služeb. (Vaštíková, 2014, s. 16, 17) 3.1.4. Nemožnost vlastnictví

Nemožnost vlastnictví služby souvisí s nehmotností a s pomíjivostí služeb. Při nákupu zboží, přechází vlastnické právo na zákazníka, ovšem při nákupu služby nezískává zákazník žádné právo na vlastnění služby. Klient si kupuje pouze právo na poskytnutí služby, například čas lékaře nebo právo využít veřejné dopravy. V případě státního sektoru a veřejných služeb člověk využívá tyto služby za úplatu ve formě daní nebo sociálního a zdravotního pojištění. Na zprostředkovatele služby nemůže přecházet vlastnické právo.

23

3.2.

Klasifikace služeb

Je nám známo rozdělení služeb podle klasifikace. Této klasifikaci říkáme odvětvové třídění služeb. •

Terciální: tyto služby byly dříve typicky vykonávány doma. Spadají sem služby stravovací, ubytovací, holičství a kadeřnictví, masáže, čistírny, prádelny, kosmetické služby, údržba a oprava menších strojů a zařízení.

•

Kvartérní: zefektivňují a zjednodušují práci. Jedná se o dopravu, obchod, komunikační služby, finanční služby a správu.

•

Kvintérní: chápeme jako služby, které zdokonalují a mění jejich spotřebitele. Mohou jimi být zdravotnictví, školství a rekreace.

Služby se dále dělí na kolektivní (zdravotnictví, školství, obrana státu, veřejné osvětlení…) a na individuální (cestovní ruch, kadeřnictví, prádelny, veřejné stravování…).

4. MĚSTO KARLOVY VARY Karlovy Vary jsou statutární město Karlovarského kraje. Karlovarský kraj patří mezi 14 samosprávných územních celků České republiky. Vznikl v roce 2000 rozdělením Západočeského kraje na kraj Plzeňský a Karlovarský. Svojí rozlohou 3314 km2 je třetím nejmenším krajem, zaujímá pouze 4,25% republiky. Podle aktuálních informací Českého statistického úřadu má Karlovarský kraj 299 445 obyvatel. S tímto počtem obyvatel je krajem s nejmenším počtem obyvatel, konkrétně tvoří pouhých 2,9% obyvatel republiky.7 Rozkládá se na nejzápadnějším území Česka při hranicích se Spolkovou republikou Německo. Kraj se skládá ze tří menších územních celků (NUTS 4), jedná se o okresy Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Karlovy Vary byly založeny ve 14. století císařem Karlem IV. Podle pověsti císař spolu se svou družinou objevil při lovecké výpravě horké prameny vyvěrající ze země. Karel IV. nechal na

7

Český statistický úřad [cit. 8. 3. 2015]. Přístup z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/home

24

jejich místě vybudovat lázně. Dnes je město Karlovy Vary se svojí rozlohou téměř 60 km² jedním z největších a zároveň nejznámějších lázeňských měst v republice.

4.1.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel města Karlovy Vary k 31. 12. 2013 byl 49 464. Poměrově 23 947 mužů a 25 517 žen. V roce 2013 se ve městě narodilo 401 živě narozených dětí, počet novorozenců stále lehce stoupá. Naopak ten samý rok zemřelo 517 obyvatel. Do města se za rok 2013 přistěhovalo 1 232 lidí, ale zároveň 1 810 lidí se vystěhovalo. Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu z roku 2011 bylo ve městě ekonomicky aktivních 29 tisíc obyvatel. V tomtéž roce se 2,5 tisíce „karlovaráků“ ucházelo o zaměstnání a míra nezaměstnanosti činila 8,41%. V porovnání s dalšími městy Karlovarského kraje se jedná o jednu z nejmenších měr nezaměstnanosti, ovšem oproti jiným krajským městům ČR je nezaměstnanost ve městě Karlovy Vary poměrně značná. Pozitivním ukazatelem za rok 2013 je počet sňatků (212), který převyšuje počet rozvodů (136). Posledním údajem je počet potratů. Tento zákrok byl v roce 2013 proveden celkem 149 krát. Míra potratovosti v posledních letech v Karlových Varech kontinuálně klesá. Pro přiblížení vývoje počtu obyvatel ve městě využijeme následující tabulku.8 V první části tabulky sledujeme historický vývoj od roku 1869 do počátku nového milénia. Tabulka 1: Počet obyvatel v městě Karlovy Vary od roku 1869 do roku 2001 Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1970

1980

1991

2001

Počet

14185

22318

28629

42653

52808

53112

63506

41136

52310

56992

56054

53358

obyvatel

Zdroj: Český statistický úřad V druhé části tabulky jsou k dispozici údaje posledního desetiletí.9 Z údajů je zřejmé, že se počet obyvatel ve městě od roku 2009 neustále snižuje. Město přichází o své obyvatele.

8

Český statistický úřad. [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/250046180D/$File/13006614201.pdf 9 Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/

25

Tabulka 2: Počet obyvatel v městě Karlovy Vary od roku 2004 do roku 2013 Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Počet obyvatel

51 537

50 893

50 691

51 202

51 459

51 320

51 115

50 594

50 172

49 464

Zdroj: Český statistický úřad

4.2.

Záporný přirozený přírůstek

Záporný přirozený přírůstek demonstruje následující statistika.10 Graf 1: Vývoj záporného přirozeného přírůstku v Karlových Varech od roku 2000

Přirozený přírůstek Přirozený přírůstek 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-22

-78 -119

-78

-87 -110

-123

-129

-131

-130

-184 -205

-204 -222

Zdroj: Český statistický úřad Porodů ve městě Karlovy Vary je každoročně méně, než úmrtí. To má za následek záporný přirozený přírůstek. Tento trend je realitou moderní historie ve většině vyspělých států. Páry mají touhy cestovat a rozvíjet kariéru. Matky rodí děti v pozdějším věku, než jak tomu bývalo dříve. Moderní rodiny dnes mají většinou 1-2 děti. Přirozený přírůstek je dnes nahrazován migračním přírůstkem. 10

Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/

26

4.3.

Zdravotnictví

V Karlových Varech je jedna nemocnice, Karlovarská krajská nemocnice a.s., která úzce spolupracuje s nemocnicí v Plzni. Nemocnice v posledních letech prochází nákladnou rekonstrukcí a modernizací. Jednotlivá oddělení se opravují, vybavují se moderní technologií a nemocnice se rozšiřuje tak, aby splnila všechny standardy. V rámci modernizace byl postaven i heliport. Dalšími zdravotnickými zařízeními jsou dvě polikliniky, jedna transfúzní stanice a mnoho dalších soukromých ordinací a zdravotnických zařízení. Ve městě aktuálně funguje jeden domov pro seniory a pět menších domů s pečovatelskou službou, zároveň je město Karlovy Vary zřizovatelem příspěvkové organizace, Městské zařízení sociálních služeb, které zajišťuje stravování. Vybraným nemohoucím dopravují obědy do místa bydliště.

4.4.

Sport a kultura

V Karlových Varech byla v roce 2010 otevřena nová multifunkční aréna s názvem KV aréna. Pojme až 7500 diváků, je sídlem karlovarského ledního hokeje, zároveň nabízí možnost pořádání koncertů a dalších kulturních akcí. V roce 2012 byl k hale přistavěn krytý bazén. Mimo jiné město nabízí další sportovní vyžití v podobě plaveckých bazénů, tělocvičen, fit center, golfových hřišť, tenisových kurtů, jízdy na koních atd. V rámci kulturního vyžití mohou občané i návštěvníci využít městské divadlo, dvě kina, muzeum města, muzeum Becherovky, sklárnu Moser, koňské dostihy, bowlingové centrum a další. Nejznámější kulturní akcí ve městě je bezpochyby Mezinárodní filmový festival. Festival má tradici již od roku 1946 a je největší v České republice. Koná se každoročně první týden v červenci. Na festivalu se vždy představí zhruba 200 filmů, které následně soutěží v různých kategoriích. Po sametové revoluci se organizace festivalu ujal p. Jiří Bartoška. Každoročně festival navštíví tisíce lidí, po celý týden jeho konání se město Karlovy Vary promění v pulzující kulturní metropoli, plnou zábavy, filmů a večírků. 27

4.5.

Ruská menšina v Karlových Varech

Každý návštěvník Karlových Varů, zvláště pak jeho historického centra, zaznamená významný vliv ruské kultury na služby, architekturu a celkový ráz města. Příslušníci ruské menšiny, kteří působí v Karlových Varech, většinou nejsou občané ČR, pouze zde podnikají a působí jakožto vlastníci nemovitostí, hotelů apod. Vlastní zde několik desítek hotelů, neinvestují však pouze do svého majetku, ale i do veřejných projektů. Většinou se jedná o movitější migranty, mnozí z nich zde žijí se svými rodinami. Málo příslušníků této menšiny ovládá český jazyk. (Drbohlav, 2015, s. 33) V posledních dvou letech ovšem Rusové i cizinci z bývalého Sovětského svazu Karlovy Vary opouštějí. Jako hlavní důvody se uvádí vízová politika Česka a nestálá situace na Ukrajině. Trend odlivu ruské a rusky hovořící menšiny pociťují jak realitní kanceláře, tak i provozovatelé restaurací a obchodů a služeb. Město se vydatné ruské menšině znatelně přizpůsobilo, ať už v nabídce jídel, či nabídce lázeňských služeb a sortimentu v obchodech. Ruský jazyk byl a stále je jeden z hlavních požadavků pro výkon zaměstnání (zvláště pak v historickém centru a dalších Rusy oblíbených místech). (Šímová, 2004, s. 13)

28

II.

ANALYTICKÁ ČÁST

5. STANOVENÍ CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZ V první části práce jsem přiblížila pojem demografie, definovala jsem jeho ukazatele a podrobně rozebrala strukturu demografie. Dále jsem charakterizovala služby a vysvětlila rozdíl mezi službou a zbožím. Následně jsem představila město Karlovy Vary, jeho charakteristiku a uvedla jsem, v čem je město typické. Nyní budu analyzovat demografické ukazatele ve městě Karlovy Vary a jejich vliv na oblast služeb. Z charakteristiky města Karlovy Vary vyplývá fakt, že město v posledních letech přichází o své občany. Svou roli v tomto trendu hraje záporný přirozený přírůstek obyvatelstva, v jehož důsledku se každoročně sníží stav města o desítky obyvatel. Celkový úbytek je ovšem mnohem vyšší a to řádově o stovky až tisíce lidí. Na základě zjištěných skutečností v mé diplomové práci budu zkoumat, proč v Karlových Varech značně ubývá obyvatel a jak tento trend ovlivňuje služby ve městě. V rámci cíle práce budu ověřovat následující hypotézy: 1. Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku. 2. Lidé odcházejí do obcí v okolí Karlových Varů. 3. Rusky mluvící menšina ve městě klesá. Všechny tyto jevy ovlivňují služby ve městě a to povětšinou negativně. Hypotézy jsem si stanovila sama na základě obecných trendů posledních let v České republice. Zároveň jsem do hypotéz aplikovala vlastní pozorování Karlových Varů a osobní pohled na mé rodné město. Tyto hypotézy budu ověřovat na základě poznatků z knihy „Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách“ od pana Švaříčka, paní Šeďové a kolektivu (Švaříček, Šeďová, 2014) a z knihy „Moderní marketingový výzkum“ od pana Kozla a kolektivu. (Kozel a kol., 2006) V práci budu obyvatelstvo města rozlišovat primárně na osoby produktivního věku a dále pak na žáky a studenty a občany v důchodu. Další demografické členění není pro účely práce podstatné. 29

5.1.

Popis metod

Pro potvrzení hypotéz použiji následující metody: •

Kvalitativní výzkum v podobě řízených rozhovorů

•

Kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření

•

Matematicko-statistická metoda

Pro potvrzení hypotéz využívám smíšený výzkum.

5.1.1. Kvalitativní výzkum

Cílem kvalitativního zkoumání je získat detailní a komplexní informace o studovaném jevu. Tato metoda nevyužívá statistických technik, v tomto pojetí je v opozici k výzkumu kvantitativnímu. V praxi se však mnohdy setkáváme s kombinací těchto metod. I já jsem ve své práci metody zkombinovala. Předpokládám tak hodnověrné závěry, které budou mít vědeckou hodnotu. V rámci kvalitativního výzkumu jsem zvolila metodu hloubkových nebo také řízených rozhovorů. Rozhovor je nejčastěji používanou metodou sběru dat v kvalitativním výzkumu. „Používá se pro něj označení hloubkový rozhovor (in-depth interview), jež můžeme definovat jako nestandardizované dotazování jednoho účastníka výzkumu zpravidla jedním badatelem pomocí několika otevřených otázek. Pomocí otevřených otázek může badatel porozumět pohledu jiných lidí, aniž by jejich pohled omezoval pomocí výběru položek v dotazníku.“ (Švaříček, Šeďová, 2014, s. 159) Použila jsem metodu polostrukturovaného rozhovoru. V první fázi jsem si stanovila cíl práce a hypotézy. Dále jsem se zamyslela, kde a od koho bych mohla získat kvalitní rozhovory, které mi dají potřebné informace pro analýzu mých hypotéz. Vybírala jsem si zkušené lidi, které jsem kontaktovala s žádostí o osobní schůzku. Překvapením pro mě bylo, že ani jedna z osob mě neodmítla, maximálně mě odkázala na kolegu, či podřízeného.

30

Podařilo se mi uskutečnit rozhovory s devíti lidmi. Za dopravní podnik Karlovy Vary se mnou hovořili pan Jiří Maleček, vedoucí příměstské a zájezdové dopravy a pan Jiří Tlučhoř, vedoucí dopravního úseku. Dále jsem se sešla s panem Ondřejem Tichým, podnikatelem v oblasti gastronomie, s panem Petrem Masákem, zastupitelem města Karlovy Vary od roku 1990 do roku 2014, který byl zaměstnán jako učitel, ředitel infocentra v Karlových Varech i na Božím Daru, zabýval se politikou a nyní organizuje a pořádá trhy a jiné kulturní akce ve městě. Rozhovor jsem vedla i s nynější ředitelkou infocentra města, paní Jitkou Štěpánkovou. Dále jsem vedla rozhovor s realitním makléřem panem Jiřím Brožem a paní Pavlou Stachovou, která zastupuje Úřad práce Karlovy Vary, konkrétně vede referát zprostředkování a poradenství. Podařilo se mi zrealizovat rozhovor s ředitelem Krajské knihovny panem Vratislavem Emlerem a s panem Františkem Škarydem, vedoucím odboru kultury, školství a tělovýchovy z Magistrátu města Karlovy Vary. Podrobnější profily dotazovaných jsou v příloze č. 2. Na každý rozhovor jsem se připravila, informovala jsem se podrobněji o osobě, s níž jsem měla schůzku a následně si připravila schéma základních témat a ke každému tématu několik otázek. Na začátku rozhovoru jsem představila svoji práci a dále se snažila navodit příjemnou atmosféru, nechala jsem dotazovaného nejdříve říci něco o sobě a spíše jsem pozorovala. Hlavní otázky se týkaly zkoumaného tématu. V průběhu rozhovoru jsem realizovala ještě další, doplňkové otázky. V případě odběhnutí od stanoveného tématu jsem korigovala rozhovor zpět.

5.1.2. Kvantitativní výzkum

„Kvantita znamená mnohost, četnost, množství, velikost. Filozoficky je to cokoliv, na co se ptáme otázkou „kolik“? Je to tedy vždy vlastnost, kterou lze změřit a vyjádřit číslem.“ (Olecká, Ivanová, 2010, s. 17) Kvantitativní výzkum je metoda pro sběr dat vědeckého i nevědeckého zkoumání, která má za cíl popsat zkoumanou oblast. Výzkum se dá provádět více metodami, ale kvantitativního průzkumu bývá nejčastěji využíváno pro jeho jednoduchost a nenáročnost. Kvantitativní metodou můžeme rozumět takový sběr dat, který je zaměřen na velké množství 31

respondentů. Tito respondenti nejčastěji odpovídají na otázky formou dotazníků, které jsou následně zpracovány a statisticky vyhodnoceny.11 V první fázi jsem si určila témata, která chci pomocí dotazníkového šetření prozkoumat. Při vytváření dotazníku jsem se držela cíle práce a stanovených hypotéz. Dalším krokem bylo určení cílové skupiny. Plán byl vést dotazníkové šetření přímo a pouze ve městě Karlovy Vary. V této fázi jsem si uvědomila, že budu potřebovat dotazníky dva. První z nich je zaměřen na občany Karlových Varů, kteří ve městě skutečně žijí. Tito respondenti hodnotí žití ve městě. Tímto jsem zjišťovala, co by mohlo být případnými důvody pro odchod občanů z města. Druhý, kratší dotazník, je sestaven pro lidi žijící v obcích v okolí Karlových Varů. Stanovila jsem limit 40 km od města. U těchto lidí jsem zkoumala, zdali někdy ve městě bydleli, případně proč se odstěhovali a jak často a proč město navštěvují. Druhý dotazník nám procentuálně ukazuje, kolik z dotazovaných respondentů žije mimo město, a přesto do města pravidelně dojíždí a také nám pomohl pochopit, proč lidé z Karlových Varů odešli do okolních obcí. Celkově jsem získala odpovědi od 87 respondentů.

5.1.3. Matematicko-statistická metoda

Statistika je studium jak shromažďovat, organizovat, analyzovat a interpretovat číselné informace z dat.(Brase, 2013, s. 11) Pro statistiku jsou příznačné dvě skutečnosti: 1. „Jejím předmětem jsou hromadné jevy, ne jevy jedinečné a neopakovatelné. Znamená to, že statistiku nezajímá konkrétní jedinec sám o sobě, ale jen jako součást souboru jedinců.“ (Souček, 2006, s. 10) 2. Zkoumané poznatky o hromadných jevech vyjadřuje statistickými údaji. Průběžně budu vkládat do textu statistické údaje, abych ukázala jejich provázanost s dalšími metodami.

11

Kvalitativní výzkum [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/blog/serialy/kvantitativni-vyzkum-1-uvod#.VRvPqo6sWSo

32

V této práci budu využívat převážně údaje z Českého statistického úřadu. Další statistiky jsem získala od pana Malečka, jedná se o statistiku příměstské dopravy a od paní Štěpánkové, která mi dala k dispozici údaje o turistické návštěvnosti Karlových Varů. Pan Škaryd, vedoucí odboru kultury, školství a tělovýchovy mi poskytl statistiku návštěvnosti jednotlivých kulturních zařízení ve městě Karlovy Vary. Statistické údaje uvedu formou tabulky nebo grafu.

6. ROZHOVORY

Z hloubkových, polostrukturovaných rozhovorů jsem získala mnoho informací a názorů. Dotazovaní se v zásadních otázkách shodovali a jejich názory se příliš nelišily. Díky těmto rozhovorům jsem mohla analyzovat své hypotézy. V následujících kapitolách se budu postupně věnovat každé hypotéze, shrnu názory dotazovaných a přidám statistické údaje.

6.1.

Hypotéza 1 : Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku

V rámci této hypotézy rozdělím podmínky pro žití ve městě do několika kategorií. Postupně budu definovat, jak probíhá život v Karlových Varech, jeho pozitiva i negativa, která ovlivňují obyvatele města. Vycházet budu z informací získaných při rozhovorech a z dostupných statistik. Některá zjištěná fakta se prolínají všemi hypotézami. Hypotézu 1 rozdělím do podkapitol: změny v počtu obyvatel, školství, práce, kultura a doprava. Toto členění odpovídá členění výzkumů sociologického ústavu a vychází z hlavních oblastí života člověka.

33

6.1.1. Změny v počtu obyvatel

Sestavila jsem následující tabulku vývoje počtu obyvatel v Karlových Varech z údajů dostupných na Českém statistickém úřadě.12

Tabulka 3: Vývoj demografických ukazatelů obyvatelstva Karlových Varů od roku 2000 Rok

Stav

Narození

Zemřelí

k 1.1.

Přistě-

Vystě-

Přirozený

Migrační

Celkový

Stav

hovalí

hovalí

přírůstek

přírůstek

přírůstek

k 31.12.

2000

54 487

425

630

844

976

-205

-132

-337

54 150

2001

53 458

428

632

811

1 159

-204

-348

-552

52 906

2002

52 906

415

534

949

1 377

-119

-428

-547

52 359

2003

52 359

423

645

898

1 228

-222

-330

-552

51 807

2004

51 807

448

571

1 099

1 246

-123

-147

-270

51 537

2005

51 537

396

580

917

1 377

-184

-460

-644

50 893

2006

50 893

457

535

1 243

1 367

-78

-124

-202

50 691

2007

50 691

494

572

2 237

1 648

-78

589

511

51 202

2008

51 202

526

548

1 913

1 634

-22

279

257

51 459

2009

51 459

508

637

1 497

1 507

-129

-10

-139

51 320

2010

51 320

479

566

1 369

1 487

-87

-118

-205

50 882

2011

50 882

441

551

1 183

1 361

-110

-178

-288

50 594

2012

50 594

426

557

1 252

1 543

-131

-291

-422

50 172

2013

50 172

401

517

1 232

1 810

-130

-578

-708

49 464

Zdroj: Český statistický úřad Ze sestavené tabulky můžeme tvrdit, že počet obyvatel města Karlovy Vary klesá (mimo roky 2008 a 2009). Z, části je to dáno nižší natalitou, než mortalitou. Tento trend je ovšem nejen celorepublikový, ale dá se tvrdit, že převládá ve většině evropských států. V Karlových Varech počet obyvatel rapidně klesá nejen kvůli porodnosti, ale také kvůli značné migraci obyvatel z města. Od roku 2009 kontinuálně klesá migrační přírůstek města. Znamená to tedy, že z města odchází více lidí, než se do něj stěhuje. Pan Emler, ředitel krajské knihovny, okomentoval tabulku: „Myslím si, že ten rozdíl je v reálu ještě mnohem vyšší, hodně lidí, stejně jako vy, slečno, zůstává mnoho let přihlášených k trvalému bydlení u svých rodičů, ačkoliv již dávno odjeli za prací nebo studiem jinam. A 12

Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/

34

nejsem si úplně jistý, jestli jsou v tom zaznamenáni rusky mluvící s dlouhodobým vízem. Nejsou to sice občané města, aspoň většina ne, ale tvoří důležitou součást struktury obyvatelstva. Mnoho z nich je tu i na černo, což se do tabulky taky nepromítne. Řekl bych tedy, že se ve skutečnosti z Karlových Varů odstěhovalo ještě více občanů.“

6.1.2. Školství

Vzdělání a vzdělávání je důležitá součást v životě každého občana. Vliv hraje kvalita, různorodost nabídky i kapacita školních zařízení. Kapacitu přiblížím následující tabulkou. Sestavila jsem její vývoj v čase. 13 Tabulka 4: Vývoj počtu vzdělávacích zařízení a počtu žáků v Karlových Varech Školní rok Počet školních zařízení/počet žáků 07/08 Mateřská škola počet dětí Základní škola počet dětí Střední školy: - gymnázia počet žáků - střední odborné školy počet žáků - střední odborné učiliště počet žáků - nástavby počet žáků Vyšší odborná škola počet studentů Vysoká škola

08/09

09/10

10/11

11/12

12/13

3

3

3

4

4

5

1 253

1266

1 319

1 389

1 512

1 586

13

12

12

12

12

12

4 183

4 038

3 874

3 772

3 733

3 747

3

3

3

2

2

2

881

896

878

*

*

*

9

9

9

9

9

9

1 886

1 978

1 905

1 889

1 824

1 694

6

6

6

6

6

6

1 287

1 275

1 250

1 229

1 200

1 153

6

6

4

4

5

5

530

491

401

360

259

220

3

3

3

3

3

3

353

314

373

346

369

366

-

-

-

-

-

-

Zdroj: Český statistický úřad V tabulce je zaznamenán úplný přehled školství ve městě Karlovy Vary za posledních šest let. Jsou zde patrné jasné tendence vývoje. Počet žáků a studentů základních a středních škol 13

Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/

35

klesá. Ovšem počet dětí ve školkách roste, můžeme tedy očekávat, že se v průběhu dalších let bude navyšovat i počet žáků a studentů na základních a středních školách. Označení hvězdičky (gymnázium, počet studentů) znamená nedostupný údaj. Český statistický úřad tuto informaci označuje jako „důvěrný údaj“ a nelze jej zobrazit. Český statistický úřad neeviduje žádný záznam o vysoké škole, přestože ve městě jedna existuje. Jedná se o soukromou vysokou školu, která nabízí pouze bakalářský program. Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. je obecně prospěšná společnost, je tedy svým charakterem spíše veřejnoprávní institucí. Cílem bakalářského studijního programu vysoké školy je vychovávat odborníky pro konkrétní administrativně právní profese, pro něž je orientace v právním řádu a schopnost aplikace konkrétních segmentů veřejného nebo soukromého práva hlavní pracovní náplní.14 Pan Škaryd, vedoucí odboru kultury, školství a tělovýchovy, okomentoval úroveň školství ve městě takto: „ Základních i středních škol je ve městě dostatek, myslím, že jejich kvalita je dobrá, co je problém, to je vejška, sice všichni víme, že tu nějaká jedna je, ale co se týče její kvality a pověsti, tak jsem na pochybách. Jsme jediné krajské město bez veřejné vysoké školy.“ Studenti středních škol, kteří mají ambice na vysokoškolské vzdělání, odcházejí do jiných krajů a jiných krajských měst. Z vlastní zkušenosti z gymnázia mohu tvrdit, že pouze malé procento studentů zůstane ve městě, většina maturantů odchází do Prahy, Plzně nebo i dále. S tímto souhlasí i pan Škaryd: „Ano, je to tak, vidím to i na svých dětech, studenti odejdou a pak se málo z nich vrátí zpět, většinou si najdou partnera v místě studia, během výšky si navíc často nacházejí brigády a práce, ve kterých zůstávají i po ukončení školy.“ Vzdělávání ve městě okomentoval i pan Masák, bývalý učitel, dnes jednatel Areálu Rolava v Karlových Varech: „ Trh se vzděláním je pokřivený, prestiž regionálních škol se neustále snižuje. Ve Varech je sice dost základních i středních škol, ale vysoká tu opravdu chybí. Kdyby tu byla možnost studia na vysoké škole, mohlo by to městu přitáhnout novou, mladou klientelu.“

14

Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.vskv.cz/o-skole/o-skoleo-skole/

36

Další problém se školstvím se, kromě města Karlovy Vary, týká i celé republiky. Do ledna 2015 si muselo velké množství pedagogů dokončit vysokoškolský titul, osvobozeni od této povinnosti byli starší kantoři, kterým byla uznána dlouholetá praxe. K tomu pan Škaryd dodal: „Je to problém celorepublikově, ale u nás na Karlovarsku a v Ústí je to nejhorší, kantoři měli 10 let na to, aby si dodělali titul, bohužel to mnoho z nich nestihlo, udělují se výjimky, aby se jich nemuselo tolik propouštět.“ Díky panu Škarydovi jsem dostala k dispozici usnesení Rady města Karlovy Vary z jednání, které se konalo dne 10. 2. 2015. Na tomto jednání se probírala možnost podpory vzniku pracoviště veřejné vysoké školy. Rada se shodla na tom, že se město prosazuje jako lázeňské, podobně jako celý kraj. Rada města Karlovy Vary doporučila Zastupitelstvu města Karlovy Vary deklarovat podporu vzniku pobočky veřejné vysoké školy v Karlových Varech ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze. Pobočkou se rozumí detašované pracoviště, či fakulta se zaměřením na fyzioterapii, ergoterapii, balneologii15, rehabilitaci a zdravotnický management. Odůvodněním toho rozhodnutí bylo: „Statutární město Karlovy Vary se dlouhodobě potýká s několika slabinami. Často zmiňované jsou socioekonomické ukazatele: nejnižší průměrná mzda, jedny z nejvyšších cen nemovitostí i základních životních potřeb, relativně vysoká nezaměstnanost, orientace na terciérní ekonomickou sféru – služby, především lázeňství, cestovní ruch a související, či navázané služby. Sociodemograficky často zmiňovaný je odliv mladých a především kvalifikovaných mladých lidí, za jehož spolupříčinu je uváděna například i absence plnohodnotného pracoviště veřejné vysoké školy, stejně jako absence pracovních příležitostí pro uplatnění absolventů vysokých škol.“ Pan Emler, bývalý učitel 1. Českého gymnázia v Karlových Varech a nynější ředitel Krajské knihovny, okomentoval snahu o vytvoření pobočky UK takto: „Ano, o tom vím, myslím si, že fyzioterapie, rehabilitace k městu patří, ale jestli to má velký potenciál? Je to něco, kvůli čemu nám tu studenti zůstanou? Balneologie je obor, který na medicínách má sotva pár stránek ve skriptech, nedělá se z něj ani zkouška.“

15

Balneologie je nauka o léčivých vodách, lázních a jejich účincích na lidský organismus, zvláště s přihlédnutím k terapeutickým účelům

37

6.1.3. Práce

Vzdělání a práce jdou ruku v ruce. Práce je většinou hlavní činností člověka v životě, stráví v ní mnoho času a vyplývají z ní další podmínky pro život. Z mého pohledu je práce důležitým faktorem v životech lidí, natolik důležitým, že se za ní lidé stěhují i s celou svou rodinou. Tam, kde není nabídka práce dostatečná, tam ubývají lidé, tato migrace za prací je logickou a každodenní součástí života. Nezaměstnanost ve městě Karlovy Vary byla v měsíci únoru roku 2015 7,7%, což bylo nad průměrem ČR, ten činil 5,7%. Nezaměstnaných je ve městě mnohonásobně více, než nabízených pozic. Úřad práce se snaží bojovat s nezaměstnaností. Nabízí rekvalifikační kurzy, velký zájem je o řidičské kurzy, naopak některé rekvalifikace zůstávají nenaplněny. Úřad práce Karlovy Vary podporuje tzv. „aktivní politiku zaměstnanosti“. Aktivní politika zaměstnanosti (dále APZ) je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. APZ je dlouhodobý proces úřadu práce, nově od 1. 1. 2015 APZ klade velký důraz na podporu mladých do 30-ti let a poté občanů nad 50 let, dále se zaměřuje na matky s dětmi a osoby se zdravotním postižením. Tyto minoritní skupiny v produktivním věku jsou zvláště podporovány. Jejich zaměstnávání je pro zaměstnavatele finančně zvýhodněno dotacemi od státu a Evropské unie. Snad i díky této politice se podařilo za poslední rok lehce snížit nezaměstnanost v Karlových Varech. Vývoj nezaměstnanosti v Karlových Varech za posledních 12 měsíců demonstruji tabulkou 5. Tabulka udává, kolik obyvatel Karlových Varů a okolních obcí je v produktivním věku, kolik z nich je nezaměstnaných v absolutních číslech, následně v procentech a kolik volných pozic je nabízeno. 16 Z tabulky je vidět poměrně stabilní vývoj nezaměstnanosti za poslední rok. Toto blíže komentuje i paní Stachová, vedoucí referátu zprostředkování a poradenství Úřadu práce v Karlových Varech: „Daří se nám lehce snižovat počet nezaměstnaných, přesto zůstává problém s výší platů. Víme, že vůči ostatním regionům v republice máme ve Varech a v karlovarském okrese nízké platy. Hodně je to dáno prací ve službách.“

16

Intergrovaný portál MSPV [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat

38

Tabulka 5: Vývoj nezaměstnanosti v Karlových Varech Nezaměstnaní

Obyvatelstvo

Podíl

15-64

15-64

nezaměstnaných

4/2014

2 670

34 074

7,8%

201

5/2014

2 562

33 442

7,7%

309

6/2014

2 515

33 442

7,5%

264

7/2014

2 579

33 442

7,7%

350

8/2014

2 563

33 442

7,7%

372

9/2014

2 548

33 442

7,6%

419

10/2014

2 495

33 442

7,5%

445

11/2014

2 493

33 442

7,5%

432

12/2014

2 543

33 442

7,6%

373

1/2015

2 553

33 442

7,6%

356

2/2015

2 561

33 442

7,7%

389

Rok

Volná místa

Zdroj: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí K problému nezaměstnanosti se v rozhovoru vyjádřil pan Masák: „Nezaměstnanost je znatelná, pamatuji se, když v okolí města, v obcích jako Vřesová a Sokolov, pučel průmysl. Kvůli tomu vzniklo například sídliště Čankov na kraji města, chlapi jezdili do fabrik a ženy pracovaly ve službách. Pak se začalo všechno ve městě a v okolí Varů zavírat, porcelánky skoro zmizely, sklárny taky, z průmyslu skoro nic nezbylo.“ Podobně se vyjádřil i pan Brož, realitní makléř: „Průmysl v Karlovarském kraji je v krizi. Čína začala vyrábět levné napodobeniny, to hodně potopilo karlovarský porcelán i naše sklo. Moser se musel začít specializovat na úzkoprofilové zboží, známá Sokolovká uhelná, do nedávna velký a hrdý sponzor karlovarského hokeje, tak tak přežívá a snaží se přeorientovat, pobočka Škodovky v Ostrově zavřela, jediné, co přežilo krizi, je Vitte v Nejdku (výroba autodílů), ti to zvládli a dnes expandují.“ Je tedy zřejmé, že průmysl, ať už lehký nebo těžký, ve městě, potažmo v okrese a kraji, nehraje významnou roli. Z toho vyplývá, že pracovní uplatnění v inženýrství a technice je mizivé. Karlovy Vary jsou známé jako lázeňské město. Lázeňství ve městě je zaměřeno hlavně na turisty, největší skupinu návštěvníků lázní tvoří rusky mluvící turisté. Ti přijíždějí, chtějí se 39

ubytovat, jíst, bavit se a také chodit na ozdravné kúry. Mnoho pracovních pozic ve městě je proto ve službách. Pan Masák řekl: „Velké procento práce ve městě je ve službách, tedy ve službách orientovaných na cestovní ruch. Mnohdy je pro ženu jednodušší si najít práci ve městě, než pro muže. V hotelech nebo třeba jako číšnice a podobně.“ Hrubá průměrná mzda v Karlovarském kraji je 22 060 Kč, přičemž hrubá průměrná mzda v ČR je 27 200 Kč. Průměrná mzda v Karlovarském kraji je tedy 5 000 Kč pod celorepublikovým průměrem.17 Graf 2: Srovnání průměrných hrubých mezd ve všech krajích České Republiky

Hrubá průměrná mzda 40,000 35,000 30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0

Zdroj: Český statistický úřad Pan Masák toto okomentoval: „Máme jednu z nejmenších mezd, myslím, že společně s Ústím jsme na tom nejhůře. Je to hodně dáno i tou prací ve službách. Tam jsou všeobecně jedny z nejnižších mezd a taky je tam nejvíce práce na černo, to se hodně promítne do statistik.“ Práce ve službách je závislá na přílivu turistů, jakýkoli pokles návštěvnosti znamená i menší pracovní uplatnění. Zároveň je ve městě znatelná sezónnost.

17

Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt

40

Sezónní navýšení potvrzuje i paní Stachová: „Každý rok vzroste nezaměstnanost v zimě. Práce je zde hodně v lázeňství, které samozřejmě přes zimu není pro hosty tak oblíbené. Po každé sezóně k nám tak přichází mnoho lidí.“ Pan Tichý, podnikatel v oblasti gastronomie, definoval sezónu ve městě: „ Sezóna začíná zhruba na začátku dubna a končí na přelomu října a listopadu. Klasické „hezké“ měsíce. Tehdy přijíždí nejvíce turistů. Výjimkou jsou ruské Vánoce, ty jsou později, než naše. Vychází na 7. ledna, takže kolem toho data jde návštěvnost rapidně nahoru.“ Co se týká struktury nabízených pracovních pozic, trh si nyní velmi žádá vyučené odborníky. Ve městě je stálá poptávka po zdravotních sestrách a lékařích. Struktura uchazečů o zaměstnání je následující: nejméně uchazečů je vysokoškolsky vzdělaných, naopak nejvíce je občanů se základním vzděláním. Hned za nimi poté středoškoláci s výučním listem a maturitou. Paní Stachová uvedla i zvláštnost v nárocích na zaměstnance v Karlových Varech: „ Často se setkáváme s tím, že zaměstnavatelé vyžadují ruský jazyk, je to dáno rázem celého města. Ruština ze všech cizích jazyků naprosto vede.“ Na závěr rozhovoru se mi paní Stachová svěřila i s problémem, který musí každodenně řešit: „Stejně jako všude jinde, tak i v Karlových Varech mnoho lidí prostě pracovat nechce. Dělají vše pro to, aby do práce nemuseli.“ Na mou otázku, co se dá s takovými lidmi dělat, paní Stachová odpověděla: „To víte, to se jim těžko prokazuje, všichni to víme, ale dokažte to.“

6.1.4. Kultura

Stav kultury ve městě mně v našem rozhovoru velmi přiblížil pan Škaryd, který vede odbor kultury, školství a tělovýchovy na Magistrátu města. Pan Škaryd naznačil, že se stav kultury ve městě odvíjí od názorů a ambicí aktuálního vedení města. Rada a zastupitelstvo města rozhoduje o přesunování financí, schvalování dotací a podobně. Podle preferencí vedení města se ve čtyřletém volebním období lehce preferuje buď sport, anebo kultura. Pan Škaryd okomentoval stav kultury ve městě: „Kulturní komise má dva názory. První z nich je, že Karlovy Vary jsou mrtvé město. Druhý názor je, že se tu sice něco děje, ale neví se o 41

tom. V minulém volebním období kulturní odbor zastával tezi, že komerce si na sebe vydělá sama a je tedy potřeba podporovat alternativu. Takže se začalo podporovat například malé divadlo Husovka, kde jede malá jazzová scéna.“ Pan Masák okomentoval stav kultury: „Kultura ve městě odpovídá kupní síle a poptávce, příliš se toho neděje. Je tu pár menších klubů jako Husovka nebo Slash ve čtvrti Bohatice, tam hrají začínající kapely. Masová kultura tu ovšem není. Kromě filmového festivalu je to v podstatě mrtvé.“ Město se propaguje jako lázeňské a turistické a tomu odpovídá i přístup ke kultuře. Pan Tichý doplnil: „Mám pocit, že se tu bere větší ohled na turisty, než občany, hlavně, aby bylo všude ticho a turisté si nestěžovali.“ V rámci lázeňského rázu města je velmi podporována vážná hudba, konkrétně Karlovarský symfonický orchestr. Výhodou orchestru je, že představení je bezjazyčné, je tedy vhodné jak pro občany města, tak pro turisty. Další kulturní představení probíhají v městském divadle. V Karlových Varech byla v roce 2009 slavnostně otevřena multifunkční hala, tzv. KV aréna. Do této arény byl přemístěn karlovarský hokejový klub Energie. Hokej si drží ve městě oblibu a počet návštěvníků utkání Energie je uspokojující. Co se týká kultury, je aréna zklamáním. „KV aréna je problém, sport se tam drží, to je v pohodě, ale velké plány s kulturou tak úplně nevyšly, kromě hokeje není hala příliš využívaná, což je škoda. Aréna má kapacitu až 7500 návštěvníků. Co se týká vzniku akce, tak buď je iniciována promotérem, většinou nějakých koncertů, byl tady Gott a aréna byla vyprodaná, druhá možnost je, že se vedení arény pokusí koncert či jinou akci zorganizovat samo. To již není tak úspěšné, záleží, jakého interpreta domluví a jakou stanoví cenu lístků. Možná trochu pokulhává i promo.“, komentuje pan Škaryd. Zde jsou všechny kulturní akce, které jsou každoročně pořádány vedením města Karlovy Vary: Ples sportovců, Velikonoční trhy, Pálení čarodějnic, Zahájení lázeňské sezóny, Karlovarský karneval, Mezinárodní folklórový festival, Víkend památek, Tourfilm, Den seniorů, Jazzový festival, Den studentů, Vánoční trhy. Město spolupracuje i na přípravě Mezinárodního filmového festivalu, který je největší kulturní i společenskou událostí roku. Město se pokusilo obnovit tradici letního kina. Bez úspěchu. I přes symbolické vstupné je v ohromném letním kině na představení vždy pouze pár návštěvníků. 42

O kulturních i sportovních akcích ve městě rozhoduje rada, případně zastupitelstvo města. Rada je výkonná složka, přerozděluje dotace do výše 50 000, cokoliv nad tento limit musí schválit zastupitelstvo města. Kulturní komise tedy podá návrh nebo doporučení a podle množství financí, které jsou na konání akce potřebné, přechází schválení na radu nebo zastupitelstvo města. Po naší schůzce požádal pan Škaryd významná kulturní zařízení ve městě o vyplnění návštěvnosti za poslední 4 roky.18 Tabulka 6: Návštěvnost kulturních zařízení v Karlových Varech Rok 2011

Subjekt

Divadlo Divadlo Husovka KSO KV Arena – bazén KV Arena – hala Galerie umění Hvězdárna Kino Čas Kino Drahomíra Letní kino Městská knihovna Muzeum

Rok 2012

Rok 2013

Rok 2014

Akce

Návštěvnost

Akce

Návštěvnost

Akce

Návštěvnost

Akce

Návštěvnost

167

33 749

182

38 515

192

39 199

170

37 393

3 350 54

8 321

3 500 51

0

2 900

13 816

52

25 000

14 409

3 150 91

117 000

25 506 134 000

55

177 300

50

143 500

50

134 030

43

118 040

25+222

18 144

34+331

22 025

29+34 4

23 657

27+307

22 518

1 058

43 308

Celke m 1 345 44

52 244

14 221 2928+737 63 13 173

404

3 883 44 146 10 000 7 868 2424+704 83 6 832

3 513 Celke m 1 292 29 456

Celkem 41 126 15 738 9120+655 77 6 576

3 965 576

18 280

24

13 580 10746+693 77

468

Zdroj: Statistika vypracovaná p. Škarydem, vedoucím odboru kultury, školství a tělovýchovy Poznámky: Karlovarský symfonický orchestr (KSO): nárůst počtu návštěvníků v roce 2014 je dán vystoupením KSO při večeru města při MFF (společný koncert skupiny ELO a KSO s návštěvností 2.700 diváků) a dále potom účinkováním KSO v muzikálu Divotvorný hrnec s celkem 27 reprízami. KV Arena: bazén je otevřen cca od poloviny roku 2012. Galerie umění: u počtu akcí první číslo vyjadřuje počet výstav (obvykle v délce trvání několika týdnů- až třeba 2 měsíce); druhé číslo vyjadřuje počet jednorázových kulturních

18

Údaje poskytnuté panem Škarydem, vedoucím odboru školství, tělovýchovy a kultury magistrátu města

43

nebo výchovných akcí; počet návštěvníků není sledován odděleně, jedná se tedy o všechny návštěvníky na výstavách i akcích. Kino Čas a Drahomíra: došlo ke změnám provozovatelů kin; v některých letech jsou k dispozici pouze souhrnná data za obě kina; z dostupných dat lze uvést, že průměrná návštěvnost kina klesla z hodnoty cca 40 osob/akce v roce 2011 a 2012 na hodnotu cca 30 osob/akce v roce 2013 a 2014. Letní kino: kino není vybaveno pro digitální promítání, každým rokem klesá počet filmových projekcí v kině; návštěvnost je silně ovlivněna připraveným programem – např. v roce 2013 se uskutečnil koncert skupiny Čechomor, který navštívilo 4 000 diváků. Městská knihovna: počet akcí znamená akce kulturní a vzdělávací (besedy pro veřejnost a pro školy, cvičení, kurz výuky na PC…); návštěvnost – první číslo vyjadřuje návštěvnost akcí, druhé potom počet návštěvníků standardních služeb knihovny (výpůjčka knihy, internet). Muzeum: data za rok 2014 budou zveřejněna až ve výroční zprávě organizace (vydání koncem měsíce dubna 2015). 6.1.5. Doprava

Dopravu ve městě zajišťují autobusy Dopravního podniku Karlovy Vary.19 Obrázek 1: Schéma linek karlovarské hromadné dopravy

Zdroj: Webové stránky Dopravního podniku Karlovy Vary Ve městě je poměrně atypická hvězdicovitá doprava. To znamená, že existuje jeden centrální bod, ve kterém se setkávají všechny spoje MHD. Město se tak pomyslně rozděluje na dvě 19

Dopravní podnik Karlovy Vary [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.dpkv.cz/cz/

44

části. První část je lázeňská, tyto autobusové spoje využívají hlavně turisté. Druhá frekventovanější část, vede do obchodních center a sídlišť. Obchodní centra jsou významnými zákazníky městské dopravy, a proto připlácejí na provoz. Stejně tak okrajové části Karlových Varů, přilehlé vesnice, kam ještě zajíždí MHD, přispívají dopravnímu podniku. Pan Tlučhoř, vedoucí dopravního úseku Dopravního podniku Karlovy Vary, okomentoval vývoj počtu cestujících: „Ve většině větších měst je trend úbytku cestujících každoročně až o 5%. Ve Varech se držíme lépe, úbytek máme 2%. Je to hodně dáno naší tarifní politikou. Máme tarif korunu denně za jízdné pro děti do 15-ti let a důchodce od 70-ti let. A letos, od 1.4.,se to dokonce rozšíří. Za korunu denně budou jezdit děti až do 19-ti let a důchodci od 65ti let. To je vážně hodně výhodné.“ Levná cenová politika jízdného je jeden z důvodů, proč dopravní podnik nepřichází o klientelu. Druhý důvod je věkové složení cestujících. Dle pana Tlučhoře MHD v Karlových Varech využívají hlavně žáci základních škol, studenti středních škol a poté důchodci. Moje potvrzená hypotéza, že z města odcházejí lidé středního věku, tedy nemá žádný dopad na Dopravní podnik města Karlovy Vary. Pan Tlučhoř souhlasí: „Ano, víme, že občanů města v produktivním věku ubývá. A ti, co zůstanou, tak často jezdí auty. Naštěstí to nemá žádný dopad na MHD, není to naše cílová klientela.“

6.2.

Závěr hypotézy č. 1

Z dostupných statistických údajů a na základě hloubkových rozhovorů můžeme potvrdit první hypotézu. První hypotéza je platná. V Karlových Varech ubývá počet obyvatel, nejen zápornou natalitou, ale i odchodem lidí v produktivním věku z města.

45

Důvody odchodu lidí z města: •

Nízká nabídka pracovního uplatnění. Práce je hlavně ve službách, které jsou závislé na cestovním ruchu, jenž klesá. Ve městě chybí práce v technice. Dalším problémem jsou nízké mzdy, které jsou hluboce pod celorepublikovým průměrem.

•

Velkou nevýhodou Karlových Varů je absence vysoké školy. Mnoho mladých lidí odchází za studiem do jiných měst, pouze malé procento se po studiích vrátí zpět. Tento jev je spojený s předchozím bodem, tedy špatným pracovním uplatněním. Městu chybí mladá generace.

•

Kultura ve městě je přizpůsobena lázeňství a není příliš atraktivní pro běžné občany města. Je kladen důraz na klasiku. Karlovy Vary podporují alternativu a malé kulturní akce, město se nesnaží nabídnout zábavu pro mainstream.20

Dopad odchodu občanů na město a služby: Odchod lidí z Karlových Varů má negativní dopad na celý chod města. Klesá kupní síla, klesá poptávka, potažmo i nabídka. Služby jsou méně využívané, dochází k propouštění. Vývoj města stagnuje.

6.3.

Hypotéza 2: Lidé odcházejí do vesnic v okolí Karlových Varů

K této hypotéze se mi nepodařilo získat příliš statistických nebo jiných podkladů.

6.3.1. Příměstská doprava

V rámci této hypotézy jsem se setkala s panem Malečkem, vedoucím příměstské autobusové dopravy. Pan Maleček mi dal k dispozici následující statistiku.

20

Mainstream= hlavní proud, výraz z angličtiny. Označení pro majoritní skupinu.

46

Tabulka 7: Vývoj příměstské dopravy Rok

Počet linek

Počet spojů

Počet kilometrů

Počet osob

2010

8

182

810 203

1 146 743

2011

8

181

800 106

1 127 090

2012

10

196

814 153

1 084 489

2013

10

213

847 929

1 088 049

2014

13

256

1 096 524

1 222 847

Zdroj: Statistika vypracovaná odborem příměstské dopravy Dopravního podniku KV Znatelný nárůst v roce 2014 je dán převzetím spojů soukromníků a odkoupením firem ČI-DU a Farah. Počty linek i spojů se přizpůsobují požadavkům starostů okolních vesnic. Pan Maleček okomentoval příměstskou dopravu: „Snažíme se navýšit počet linek i spojů, abychom uspokojili naše cestující. Linek i spojů tedy přibývá, ale počet cestujících ,podle mě, nešel nějak rapidně nahoru. Struktura i počet spojů v jednotlivých linkách se pořád mění. Některé vesnice v okolí Varů začínají být opravdu oblíbené, například Pila, Háje, Hájek a Sadová, ale naopak Stanovice a Hlinky klesají. Roste taky oblíbenost automobilové dopravy. Auta i benzín jsou dostupnější a pro lidi je to pohodlnější, než jet autobusem. Nedokáži říct, jestli lidé odcházejí z Karlových Varů do vesnic v okolí, já si myslím, že ano, ale nedá se to potvrdit, statistika za poslední rok je zkreslená kvůli převzetí ČI-DEM a Farahem.“ 6.3.2. Stěhování na venkov

Pan Masák tuto hypotézu okomentoval: „Já mám pocit, že tomu tak je, když se to tak vezme, tak hodně mých kamarádů se v posledních letech přestěhovalo na vesnici. Nevím, co je k tomu vede, já jsem ve městě spokojený.“ Pan Brož, realitní makléř dodává: „Statisticky to říci nemůžu, my se věnujeme hlavně nemovitostem ve městě. Je pravda, že obě moje kolegyně se za poslední dva roky odstěhovaly na venkov, asi chtěly více soukromí a vlastní zahradu, ale myslím, že tento trend není úplně markantní. Někdo přijde, někdo odejde, byty ve městě se prodávají pořád slušně, když mají rozumně stanovenou cenu, tak se prodají poměrně rychle.“ Pan Brož si navíc myslí, že masivnější odchod „karlovaráků“ do vesnic nastal již mnoho let zpět. Pan Brož mi přiblížil historii nemovitostí ve městě: „Po pádu režimu a revoluci postupně 47

došlo na privatizaci bytového fondu. Tehdy město vlastnilo něco okolo 22 tisíc bytů. Tehdejší organizace s názvem „Střecha nad hlavou“ nutila město prodávat byty. Město navíc udělalo krok naproti a řeklo, že pokud si lidé do 3 let po koupi nemovitosti tento objekt zrekonstruují, tak jim bude odpuštěno 60% z pořizovací ceny. Byty se opravdu rychle rozprodaly a začaly rekonstruovat. V té době začal boom v lázeňské oblasti, přijížděli Rusové na léčebné kúry, mnohdy na několik týdnů, až měsíců a spočítali si, že bude levnější si zde koupit tzv. letní byt, než bydlet v hotelu. Tehdy se začalo rozprodávat historické centrum města Rusům. Takže se mnohdy stávalo, že Čech po privatizaci koupil byt řekněme za 400 tisíc a obratem ho prodal Rusům za 4 miliony. Najednou měli Češi peníze na domek za městem. Tento trend byl tak do roku 2008, poté nastal zlom.“

6.4.

Závěr hypotézy č. 2

Druhá hypotéza této práce zní: Lidé se stěhují z města do okolních vesnic. Tuto hypotézu se mi nepodařilo ani potvrdit, ani vyvrátit. Nejsou dostupné jasné statistiky, ani údaje. Statistika příměstské dopravy je zkreslena odkoupením soukromých dopravců. V rámci hloubkových rozhovorů někteří dotazovaní uvedli, že tuto hypotézu vidí jako možnou, ale nejsou si jisti. To mi nestačí na potvrzení a prohlášení její platnosti. Budeme tedy hypotézu číslo 2 pokládat za neplatnou.

6.5.

Hypotéza 3: Rusky mluvící menšina ve městě klesá

6.5.1. Žijící Rusové

Na úvod této hypotézy začnu statistikou sestavenou z dat dostupných na portálu Českého statistického úřadu. Odliv ruské menšiny z města Karlovy Vary můžeme demonstrovat statistickými údaji počtu cizinců se státním občanstvím Ruské federace mající zde trvalý, či jiný typ pobytu.21

21

Údaje nezahrnují cizince s azylem

48

Tabulka 8: Vývoj počtu cizinců se státním občanstvím Ruské federace Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14 747

16 627

18 954

23 278

27 178

30 395

31 941

32 376

32 961

33 138

1 198

1 199

1 393

1 753

2 173

2 433

2 571

2 430

1 981

1935

7 495

8 588

9 782

13 055

15 468

17 509

18 703

19 587

20 160

20 118

Celá ČR K. Vary Praha

Zdroj: Český statistický úřad Tato statistika naprosto odpovídá informacím, které jsem získala v rozhovoru s panem Brožem, realitním makléřem. V předchozí kapitole jsem citovala pana Brože, který vysvětloval proces skupování bytových jednotek Rusy a rusky mluvícími. Pan Brož uvedl, že zlatý boom byl do roku 2008, poté přišel zlom a krize. Další vývoj ruské menšiny ve městě okomentoval takto: „Takže do toho roku 2008 to byl obrovský rozmach, ceny nemovitostí, které se pro Rusy stavěly, byly šílené, až 100 tisíc korun za metr čtvereční. Rusům se přizpůsobilo celé město nebo minimálně jeho lázeňská část, začaly vznikat drahé butiky v lázeňské zóně, na kolonádě se nedomluvíte česky. Na tuto bohatší vrstvu se nabalovala ta nižší, přijížděli chudší Rusové a Ukrajinci, kteří tu pro ty bohaté pracovali a vytvářeli jim servis. Přece víte, jak jsou na tom Rusové s cizími jazyky, vyhovovalo jim, že tu mohou všude mluvit rusky. I tahle nižší třída potřebovala někde bydlet, ale jejich nároky nebyly tak vysoké, neměli ani velké finanční prostředky, takže se spokojili s běžnými, menšími byty mimo lázeňské centrum a asimilovali se. Pak v roce 2009 přišla krize, prodeje se nám tehdy propadly ze 3 nemovitostí měsíčně na 3 ročně.“ Karlovy Vary se tedy z velké části staly ruským městem. Rusové skoupili velkou část historického centra, které zrekonstruovali na velké a honosné bydlení. Mnoho služeb města se přizpůsobilo rusky mluvící klientele. Mluvím hlavně o ubytovacích, lázeňských a stravovacích službách. Rusům se přizpůsobil i sortiment v obchodech. Cestovní kanceláře se přeorientovaly. „Aktuálně Rusové z města odcházejí, snaží se prodat svoje drahé byty, jenže je nikdo nechce koupit, někteří snížili cenu až na 2/3 původní a stále nemají kupce. Jsou to Rusové, kteří zde 49

nežili natrvalo, měli to jako letní byty, kam jezdili na dovolené a lázeňské kúry. Z části za to může vízová politika. Ze začátku měli velkou benevolenci, ale před pár lety se přitvrdilo, nikdo to nepřizná, ale úřady se prostě více zaměřily na kontrolu Rusů. Někteří vízum dostali, někteří ne, takže se mohlo stát, že půlka rodiny musela zůstat v Rusku. Když někdo chtěl roční vízum, tak musel prokázat, že minimálně 180 dní v kuse žije v ČR, to se Rusům samozřejmě nelíbilo, chtěli si lítat, kdy chtěli a na jak dlouho chtěli,“ okomentoval pan Brož. Jednoduše řečeno, Karlovy Vary se spolehly na Rusy, ať už žijící nebo pobývající na dlouhodobé návštěvě nebo na jednodenní turisty. Dnes město zjišťuje, že jednostranná orientace je velice riziková. Podnikatelé, kteří se orientovali na Rusko, zaznamenávají obrovský propad.

6.5.2. Ruští a ostatní turisté

Paní Štěpánková okomentovala turismus v Karlových Varech takto: „Poměr české a zahraniční klientely je 23% ku 77%. Od roku 2013 zaznamenáváme výrazný pokles turistů z Ruska, což je poměrně významný problém. Když přijede Čech nebo Němec, tak většinou zůstane 3-4 dny, kdežto Rus se průměrně ubytuje na 12-13 dnů. To je hodně velký rozdíl. Letiště, které je zaměřené na ruské spoje, hlásí až 50 –ti % pokles letů. Mnoho hotelů propouští.“ Na můj dotaz, co bude dál a jaký je plán infocentra, paní Štěpánková reagovala: „Snažíme se ukázat lidem, že Vary nejsou ruské a drahé, ale mohou být pro všechny. Chtěli bychom sem přilákat více české a německé klientely. Všichni mluví o Číně a jejím potenciálu, já si tím ovšem nejsem jistá. Číňani mají úplně jiné zvyky a hlavně absolutně jiné nároky na lázeňství. Karlovy Vary společně s dalšími lázeňskými městy po EU kandidují do UNESCA, to by nám mohlo přinést novou klientelu.“ Paní Štěpánková, ředitelka infocentra, mi poskytla následující statistiku. Tabulka je zaměřena pouze na turisty ubytované v ubytovacích zařízeních. Nezachytává tedy ani jednodenní turisty, kteří tvoří velmi významnou klientelu, ani ve městě žijící, rusky mluvící menšinu.

50

Tabulka 9: Hosté v hromadných ubytovacích kapacitách v KV od roku 2000 Hosté v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary od roku 2000 Rok

Celkem

ČR

Rusko

Německo Asijské

Ostatní

země 2000

194 635

48 902

18 104

72 567

13 073

41 989

2001

191 247

45 549

20 353

76 268

9 164

39 913

2002

195 795

58 035

20 155

69 057

9 291

39 257

2003

196 845

52 253

24 085

65 717

10 035

44 755

2004

207 881

51 924

33 296

61 304

14 298

47 059

2005

215 588

52 134

37 874

60 226

17 782

47 572

2006

236 366

54 967

47 094

60 246

20 615

53 444

2007

247 342

60 293

56 542

53 552

17 334

59 621

2008

244 614

59 833

66 087

49 068

16 080

53 546

2009

228 167

59 890

52 873

46 917

17 062

51 425

2010

243 164

60 660

59 592

44 482

19 851

58 579

2011

270 781

63 189

75 385

42 521

27 598

62 088

2012

269 700

61 366

84 580

38 145

26 704

58 905

2013

253 665

56 544

78 480

36 365

25 990

56 286

2014

263 085

60 536

72 777

41 210

26 580

61 982

Zdroj: Statistika zpracovaná paní Štěpánkovou, ředitelkou infocentra KV Pokles ruských turistů potvrzuje i pan Tichý, podnikatel v oblasti gastronomie: „Naše restaurace je zaměřena na jednodenní turisty. Agentury je sem zavezou, ukážou Moser a Becherovku a potom je přivedou k nám na jídlo. Za poslední rok jsme zaznamenali propad tržeb až o 50%. Je to existenční.“ Jako hlavní příčiny poklesu ruského turismu se uvádí špatný kurz rublu, boje na Ukrajině, restriktivní vízová povinnost a propaganda, kterou vysvětluje pan Brož v našem rozhovoru: „Rusko je zvláštní. Pomocí propagandy v televizi a médiích se snaží naočkovat svoje občany, že EU je špatná, přináší jen sankce a problémy. Nabádají své občany, aby nejezdili do EU, pro Rusy se tedy stáváme něčím jako nepřátelským státem.“

51

6.6.

Závěr Hypotézy č. 3:

Podařilo se mi potvrdit svou třetí hypotézu. Odliv Rusů z města je značný. Mluvíme o dvou skupinách. První z nich jsou Rusové žijící ve městě, případně vlastnící nemovitosti. Druhá skupina jsou turisté, kdy významnou skupinou ruských turistů jsou i jednodenní návštěvníci. Všechny tyto kategorie zaznamenaly značný kvantitativní pokles. Příčiny odchodu rusky mluvících z Karlových Varů: •

Restriktivní vízová politika

•

Ruská negativní propaganda vůči EU

•

Špatný kurz rublu

•

Boje na Ukrajině

Dopad na město a jeho služby: Protože se město Karlovy Vary velmi přizpůsobilo Rusům, znamená pokles počtu návštěvníků z Ruska pro město obrovskou ránu. Ti, kteří se orientovali pouze na ruskou klientelu, dnes řeší značné problémy. Hotely, restaurace, lázeňství a další služby jsou v krizi.

6.7.

Závěr kvalitativního výzkumu a statistických dat

Podařilo se mi potvrdit dvě hypotézy ze tří. A to: 1. Z města Karlovy Vary odcházejí lidé v produktivním věku a 3. Ruská menšina v Karlových Varech klesá. Naopak hypotézu číslo 2. Lidé odcházejí z města do okolních vesnic, se mi nepodařilo ani potvrdit, ani vyvrátit. Na základě uskutečněné analýzy mohu tvrdit, že obyvatel města ubývá. Velký vliv hraje nedostatečné pracovní uplatnění. Mnoho práce ve městě je v sektoru služeb, které jsou navíc příliš přizpůsobeny Rusům a rusky mluvící klientele. Počet Rusů, ze kterých mnoho podniků donedávna bez problémů žilo, markantně klesá. Služby a podniky, které jsou závislé na Rusech, jsou v těžké krizi, pro mnoho z nich tato krize bude fatální. Ve městě chybí pracovní uplatnění v technice, průmyslu, inženýrství. Společně s nedostatkem práce je

52

dalším negativním vlivem výše průměrné hrubé mzdy, která je velmi nízká. Špatné pracovní uplatnění je, podle mě, primárním důvodem, proč lidé odcházejí z Karlových Varů. Dalším důvodem pro odchod produktivní skupiny z města je absence vysoké školy. Studenti s vysokoškolskými ambicemi opouštějí město a stěhují se do jiných krajů. Zpět se většina z nich nevrátí právě kvůli špatnému pracovnímu uplatnění. Vliv na vylidňování města hraje i stav kultury. Kultura určitě nebude primárním důvodem vylidňování města, ale je jeho součástí. Mizerné kulturní vyžití v Karlových Varech nepřispívá image města. Vary žijí kulturním životem pouze jeden, jediný týden v roce a to během filmového festivalu, jinak jsou tzv. „mrtvým“ městem. Všechny tyto aspekty mají významný vliv na celý chod města a na služby v Karlových Varech. Krizi vždy nejdříve pocítí stravovací a ubytovací služby a také služby cestovního ruchu. Jeden z mála poskytovatelů služeb, který nezaznamenal pokles, je městská hromadná doprava a to díky své cenové politice jízdného.

7. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Jako doplnění mého kvalitativního výzkumu v podobě hloubkových rozhovorů jsem zvolila dotazníkové šetření. Pomocí otázek v dotazníku mohu druhou metodou potvrdit již zjištěná fakta a také prohloubit jednotlivé hypotézy.

7.1.

Struktura dotazníku

V první řadě jsem si určila, co chci, aby mi dotazník přinesl. Určila jsem si, že dotazníkové šetření povedu pouze přímo ve městě Karlovy Vary. Od dotazníku jsem očekávala, že mi přiblíží názor občanů Karlových Varů na město Karlovy Vary. Otázky jsem tedy sestavila tak, aby nenásilným způsobem zjistily, jak „karlovaráci“ nahlížejí na město, ve kterém žijí. Zároveň jsem musela brát v potaz, že ne všichni dotázaní žijí přímo v Karlových Varech, ale například do města dojíždějí z okolních obcí, či měst. U této kategorie dotazovaných jsem

53

nechtěla hodnotit město jako samotné, ale důvody, proč tito respondenti do města jezdí, tedy zjistit, čím je pro ně město Karlovy Vary důležité. Na základě stanoveného cíle šetření jsem sestavila 2 dotazníky. Jejich plné znění naleznete v příloze č. 1. 7.1.2. Dotazník 1

Na úvod obou dotazníků je společná otázka: „Žijete v Karlových Varech“? V případě kladné odpovědi jsem pokračovala dotazníkem číslo 1. Ten obsahuje 14 otázek a případně jednu doplňkovou. Doplňovací otázka nastala v případě, kdy respondent sice aktuálně žije v Karlových Varech, ale nežije zde celý život. V tomto případě jsem doplňovací otázkou zjišťovala, co respondenta vedlo k tomu, aby se do města přestěhoval. Dalších 14 otázek se týká kvality žití ve městě a spokojenosti respondentů s městem a jeho podmínkami pro život. Tímto šetřením jsem zjistila, jak jsou občané města spokojeni s jeho chodem a co by potažmo mohly být hlavní důvody pro odchod z města.

7.1.3. Dotazník 2

Druhý dotazník je zaměřen na občany Karlovarského okresu, kteří do města více či méně často přijíždějí. Dotazník 2 vyplňovali respondenti z obcí a měst v okolí Karlových Varů. Stanovila jsem maximální dojezdovou hranici a to 40 km od města. V rámci toho dotazníku jsem zjišťovala, proč tito lidé do města jezdí, jak často a jak se do města dopravují. Jedna z otázek zněla: Bydlel/a jste někdy v Karlových Varech? Pokud dotazovaní odpověděli kladně, ptala jsem se, z jakého důvodu se přestěhovali na svou aktuální adresu bydliště a zda-li byli s bydlením v Karlových Varech spokojeni.

7.2.

Výběr respondentů a metody dotazování

Respondenti museli být z Karlových Varů nebo z obcí do 40 kilometrů od Karlových Varů a museli mluvit česky. Věkovou hranici jsem přímo nestanovila, ale samozřejmě jsem šetření

54

nevedla s dětmi. Oslovovala jsem občany, od studentských let až po důchodový věk. Horní věkovou hranici jsem neomezila. Zvolila jsem klasickou metodu dotazování a to osobní šetření. Nechtěla jsem vést šetření na internetu s omezenou skupinou respondentů, úroveň dotazníkového šetření by klesla kvůli možnému zkreslení výběru skupiny respondentů na uživatele IT. Osobním dotazováním jsem obsáhla všechny věkové kategorie, včetně důchodců a studentů. Celkem se mi podařilo získat odpovědi od 87 respondentů. Z tohoto celkového počtu 10 lidí nežije v Karlových Varech, ani v obcích do 40 km od města. S touto skupinou dotázaných tedy nebudeme dále pracovat. Většinou se jednalo o příslušníky rodin na víkendovém nakupování nebo turisty. Při tvorbě dotazníku jsem záměrně vynechala odpověď nevím. Chtěla jsem, aby se dotazovaní při odpovědi více zamysleli a nevolili nejsnazší formu.

7.3.

Místo a čas dotazování

Dotazování jsem uskutečnila ve čtyřech po sobě následujících dnech. V průběhu soboty, neděle, pondělí a úterý, přičemž pondělí a úterý byly běžné pracovní dny. Během víkendových dnů jsem šetření prováděla v odpoledních, až večerních hodinách. V pracovních dnech poté od osmé ranní až do desáté dopolední, poté od jedné odpolední do tří hodin a od čtyř do šesti do večera. Šetření jsem vedla na následujících místech: •

Obchodní centrum Varyáda

•

Globus

•

Obchodní centrum Fontána

•

Poliklinika města

•

Budovy státní správy (okolí Krajského úřadu)

•

Centrum města – pěší zóna Masarykova ulice

•

Okolí kina Čas

•

Tržnice – hlavní uzel městské dopravy

Díky změně míst i časové pestrosti jsem zvýšila vypovídající schopnost dotazníku. 55

Během dotazování jsem se setkala i s problémy. Dva ze 4 dnů, během kterých jsem vedla šetření, byly velmi chladné, deštivé a větrné. Zamířila jsem tedy do obchodních center a začala s šetřením tam. Ve dvou ze tří obchodů jsem ovšem po krátké době byla vyvedena ochrankou. Posléze jsem zjistila, že tyto dva nejmenované řetězce zakazují vést jakékoli šetření v objektu areálu i na celém parkovišti. Vhodnými místy na dotazování byly poliklinika a autobusová zastávka Tržnice, přes kterou projíždějí veškeré spoje městské hromadné dopravy. Na těchto dvou místech lidé čekali, ať už na lékařské vyšetření nebo na příjezd autobusu a byli sdílnější ke komunikaci s tazatelem. Dotazovaným jsem vysvětlila, že odpovědi zpracuji do své diplomové práce a ujistila jsem je, že dotazník je plně anonymní.

7.4.

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Počet respondentů je 87. V první řadě jsem vyloučila dotazované, kteří nebydlí v Karlových Varech, ani v obcích do 40 km. Těchto je 10. Dále budu pracovat se 77-mi respondenty. Překvapil mě poměr „karlovaráků“ a lidí dojíždějících do města z blízkého okolí. Graf 3: Poměr žijících v Karlových Varech a dojíždějících

Lidé žijící ve městě vs. dojíždějící Místní

Dojíždějící

21 ( 27%)

56 ( 73%)

Zdroj: Vlastní zpracování 27% oslovených nežije přímo v Karlových Varech, ale do města dojíždí.

56

Další zkoumané kategorie jsou: pohlaví, věková kategorie, status a nejvyšší dosažené vzdělání. Graf 4: Pohlaví respondentů

Graf 5: Věk respondentů

Věk

Pohlaví

0-19

Muž

6% 7%

Žena

20-26 10% 27-40

21%

36 (47%)

41-55

41 (53%)

22%

67-100

34%

Zdroj: Vlastní zpracování

56-66

Zdroj: Vlastní zpracování

Mezi dotazovanými lehce převažují muži nad ženami. Co se týká věkové struktury, nejvíce zastoupené jsou kategorie 41-55 let, 27- 40 let a 56-66. Nejméně občanů jsem potkala ve věku do 19-ti let a nad 67 let. Pouhé desetiprocentní zastoupení věkové skupiny 20-26 let naznačuje absenci mladých lidí ve městě. Graf 6: Status respondentů Zaměstnaný

Graf 7: Nejvyšší dosažené vzdělání

Status

Vzdělání

základní

4% Nezaměstnaný

5%

14%

7%

výuční list 17% maturita

6%

Mateřská dovolená

5%

Student

7% 68%

Důchodce

35%

32%

vyšší odborné bakalářské magisterské

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

Vysoké procento základního vzdělání mě poměrně překvapilo. Základní vzdělání často uváděli nejstarší respondenti a samozřejmě studenti na střední škole. Nejčastěji jsem se 57

setkala s lidmi s ukončeným středoškolským vzděláním, ať už maturitou nebo výučním listem. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných občanů se vyskytovalo v oblasti krajského úřadu.

7.5.

Vyhodnocení dotazníku 1

Ve městě Karlovy Vary žije 56 ze 77-mi dotázaných respondentů. Překvapilo mě, že pouze 35 z nich žije ve městě celý život, zbylých 21 se do města přistěhovalo. Ukázalo se, že jde často o ženy, které se do města přestěhovaly za rodinou. Z komentářů těchto žen jsem vyrozuměla, že po svatbě odešly do bydliště svého manžela. Další důvody přestěhování do města Karlovy Vary uvádím v následujícím grafu 8. Z grafu je zřejmé, že ani jeden z dotazovaných se do Karlových Varů nepřestěhoval kvůli vzdělání a studiu. Hlavním důvodem přestěhování byla již výše zmiňovaná rodina, dalšími důvody jsou bydlení, práce a jiné. Graf 8: Důvody přestěhování do Karlových Varů

Důvod přestěhování do KV 0%

škola

12%

práce

20%

bydlení rodina

44%

24%

jiné

Zdroj: Vlastní zpracování

7.5.1. Pohled na město, stav kultury a sportu

Tato část dotazníku obsahuje 4 otázky. Na výběr bylo vždy z několika možností. První otázka se toho, jak respondent posuzuje město Karlovy Vary, dotazovaní vybírali z následujících možností: sportovní, kulturní, obchodní, lázeňské a industriální. U této otázky mohli respondenti vybrat více možností. Druhou otázkou jsem se ptala, jak často navštěvují 58

kulturní zařízení ve městě. Kulturním zařízením rozumíme kino, divadlo apod. Třetí a čtvrtá otázka pak hodnotila spokojenost občanů města s nabídkou kulturního a sportovního vyžití. Graf 9: Charakteristika Karlových Varů

Graf 10: Četnost návštěv kulturních zařízení

KV vidíte jako

Četnost návštěv kulturního zařízení

2%

sportovní

více, než 1x týdně 1x týdně

12%

kulturní obchodní

7% 23%

11%

21%

lázeňské

8% industriální

příležitostně

Zdroj: Vlastní zpracování

Nabídka kulturního vyžití je 9%

průměrná

45%

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 11: Hodnocení kulturního vyžití v KV

bohatá

14%

1x měsíčně

57%

Graf 12: Hodnocení sportovního vyžití v KV

Nabídka sportovního vyžití je bohatá

17%

15%

32% průměrná

nedostatečná

nedostatečná 59% 68%

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

Všech 56 lidí, se kterými jsem vyplnila dotazník 1, uvedlo, že vidí město Karlovy Vary jako lázeňské. Někteří poté vybrali i další charakteristiku, nejčastěji označovali kulturní a sportovní. Pouze dva z 56-ti vidí město (mimo jiné) jako industriální. U četnosti návštěvy kulturního zařízení mě zarazilo velké množství respondentů, kteří uvedli, že do divadla, kina, muzea a podobně nechodí nikdy. Většina se kulturně obohacuje příležitostně. Někteří občané důchodového věku specifikovali, že navštěvují akce města 59

určené seniorům. U této otázky jsem se často setkala s dotazy, jestli se hospoda považuje za kulturní zařízení, a to zvláště u mladých. Nadpoloviční většina zhodnotila nabídku kultury a sportu ve městě jako průměrnou. U kultury statistika dopadla hůře. Celých 32% dotázaných je nespokojeno s nabídkou kulturního vyžití ve městě Karlovy Vary.

7.5.2. Školství a věková struktura

V následujících čtyřech otázkách jsem zjišťovala spokojenost občanů města se školstvím. Ptala jsem se na nabídku základních a středních škol. Zjistila jsem, že občanům přijde nabídka základních i středních škol dostatečná. Do dotazníku jsem zařadila i následující otázku: „Město Karlovy Vary vidíte jako ideální pro: žáky a studenty do 19-ti let, mládež od 19-ti do 26-ti let, rodiny s dětmi, starší občany důchodového věku. Bylo možné zvolit více kategorií. Původně jsem v této otázce měla k dispozici větší počet odpovědí, ale když jsem si dotazník četla nahlas, zněla otázka příliš krkolomně. Tato otázka mi přijde jako jedna z nejdůležitějších z celého dotazníku. Dá se z ní poznat náhled občanů na celkový ráz a chod města. Naprostá většina dotázaných uvedla, že město je vhodné pro seniory. O pomyslnou druhou příčku se dělí mladší děti a rodiny. Pouze minimum respondentů uvedlo, že je město ideální pro život mládeže od 19-ti do 26-ti let. Toto zjištění vidím jako velmi alarmující. Je jasně vidět, kde má město mezery ve své koncepci rozvoje. Cíleně jsem nechtěla ovlivnit odpovědi u předchozí otázky, proto jsem otázku č. 9 zařadila až za předchozí. Ptala jsem se, jestli absence vysoké školy ve městě podle názoru občanů ovlivňuje věkovou strukturu města. Zpětně myslím, že tato otázka je lehce zavádějící a respondenta mohla ovlivnit. Odpovědi uvádím v grafu 16, ale nebudu statistice přikládat zvláštní význam.

60

Graf 13: Nabídka základních škol ve městě

Je nabídka základních škol dostatečná? ano

Graf 14: Nabídka středních škol ve městě

Je nabídka středních škol dostatečná?

7% ano 36%

ne

ne 64% 93%

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 15: Pro koho je město vhodné

Graf 16: Absence VŠ v Karlových Varech

Karlovy Vary jsou ideální pro

Ovlivňuje absence VŠ věkovou strukturu obyvatelstva?

žáky do 19 let 18%

mládež od 19 do 26

5%

rodiny 56%

Ano

34%

Ne

21%

seniory

66%

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

7.5.3. Práce a ruská menšina

Dotazovaných jsem se ptala, zdali s jejich kvalifikací snadno naleznou práci ve městě a také, jestli jsou spokojeni s výší platu. Studenty jsem poprosila, aby si představili situaci po škole, a naopak u seniorů jsem zjišťovala stav před odchodem do důchodu. Dále jsem zjišťovala vliv ruské menšiny na občany města. Ptala jsem se, jestli ruská menšina ovlivnila Karlovy Vary, zdali se jí přizpůsobily služby města a také, jestli počet Rusů klesá, stoupá, či stagnuje. 61

Graf 17: Výše platu

Graf 18: Obtížnost hledání práce

Jste spokojeni s výší Vašeho platu? ano

Naleznete snadno práci ve městě? ano

29%

ne

ne 45% 55%

71%

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 19: Přizpůsobení KV Rusům

Služby města se přizpůsobily Rusům

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 20: Ovlivnění města ruskou menšinou

Město ovlivnila rusky mluvící menšina 4% Ano

7%

ano

Ne

ne

93%

96%

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 21: Vývoj počtu Rusů v Karlových Varech

Počet Rusů ve městě klesá

stagnuje

3%

roste 47%

50%

Zdroj: Vlastní zpracování 62

Nadpoloviční většina si myslí, že se svou kvalifikací a zkušenostmi by práci v Karlových Varech nalezli snadno, 45% dotázaných, se ovšem domnívá, že by měli nebo momentálně mají s hledáním práce problém. Přes 70% dotázaných je nespokojeno s výší svého platu. Z tohoto výsledku se dá usuzovat dvojí jev. První jev: v Karlových Varech jsou nízké hrubé průměrné mzdy. Druhý: lidé jsou všeobecně nespokojeni. Necítí se dostatečně ohodnoceni za svou odvedenou práci. 96% respondentů si myslí, že město Karlovy Vary ovlivnila ruská menšina a 93% tvrdí, že i služby města se Rusům přizpůsobily.

7.6.

Vyhodnocení dotazníku 2

Druhý dotazník se týkal respondentů, kteří nežijí v Karlových Varech, ale v obcích do 40-ti km od města. Ptala jsem se, jestli někdy bydleli v Karlových Varech a v případě kladné odpovědi jsem dále zjišťovala, co je vedlo k přestěhování do místa jejich aktuálního bydliště a také, jestli byli v Karlových Varech spokojeni. Dalšími otázkami jsem zjišťovala, proč do města jezdí, jak často a čím se do Varů dopravují. Ze 77 respondentů jich 21 žije v okolí Karlových Varů a z nich 12 někdy v minulosti bydlelo přímo ve městě. Většina z nich se z města odstěhovala kvůli rodině a bydlení. 7 z 12-ti dotazovaných bylo spokojeno s žitím v Karlových Varech. Graf 22: Důvod stěhování z KV

Graf 23: Spokojenost s bydlením ve městě

Přestěhoval/a jste se kvůli: škole 17%

0%

Spokojen/a s bydlením v KV? ano

8%

práci

ne 42%

bydlení

33% 58%

rodině

42%

jiné

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování 63

U těchto 21 dotazovaných jsem si kladla za cíl zjistit, proč a z jakého důvodu se do města vracejí. Na výběr bylo 7 možností a respondenti mohli označit více odpovědí. Nejčastěji se mi dostalo odpovědi, že do Karlových Varů jezdí za prací a za nákupy. Pětkrát mi bylo řečeno, že jezdí do města za doktory, tuto odpověď jsem zařadila pod odpověď jiné. Většina z těchto 21 lidí jezdí do města několikrát týdně a to autobusem nebo automobilem. Graf 24: Důvod dojíždění do města KV

Do města jezdíte za:

Graf 25: Četnost dojíždění do města KV

Jak často jezdíte do KV?

3%

studiem 14%

prací rodinou

9%

26%

několikrát týdně 1x týdně

8%

párkrát do měsíce zřídka

nákupy kulturou

19%

9%

zábavou jiné

5% 9%

67%

31%

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 26: Způsob dopravy do města Karlovy Vary

Do KV se dopravujete pomocí 0% autobusu 13% automobilu

33%

vlaku jiné

54%

Zdroj: Vlastní zpracování

64

7.7.

Závěr kvantitativního šetření

Podařilo se mi oslovit 87 lidí, 77 z nich bylo relevantních pro oba dotazníky. Respondenty jsem rozlišila na žijící v Karlových Varech a žijící v okolních obcích. U „karlovaráků“ jsem zjišťovala, jak hodnotí podmínky pro život ve městě. Dle odpovědí mohu následně Karlovy Vary shrnout takto: •

Karlovy Vary jsou lázeňské město

•

Kulturní nabídka je nedostatečná

•

Nabídka základních a středních škol je dobrá

•

Karlovy Vary jsou ideální město pro starší občany, zvláště seniory

•

Absence vysoké školy ovlivňuje věkovou strukturu města

•

Lidé jsou nespokojeni s výší svého platu

•

Město ovlivnila ruky mluvící menšina, které se přizpůsobily i služby

U dotazovaných žijících mimo město jsem zjistila následující: •

Lidé, kteří dříve ve městě žili, se odstěhovali za rodinou a bydlením

•

Nejčastějšími důvody cesty do města jsou nákupy a práce a to více, než jednou týdně

•

Prostředkem pro dojíždění jsou hlavně autobusy a automobily

8. SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÝCH POZNATKŮ Ve městě Karlovy Vary ubývá obyvatel, z malé části je to dáno záporným přirozeným přírůstkem, hlavní roli ovšem hraje odchod obyvatel z města. Jako hlavní důvody migrace lidí z Karlových Varů jsem identifikovala následující: •

Ve městě je malá nabídka práce. Počet nabízených pracovních pozic nestačí pokrýt poptávku. Nezaměstnanost je vysoká. Velké procento práce ve městě je ve službách, které jsou závislé na cestovním ruchu, který je v depresi. Chybí pracovní uplatnění v technice a průmyslu. 65

•

Platy jsou nízké. Hrubá průměrná mzda je v Karlovarském kraji nejnižší z celé republiky. Platy ve službách jsou všeobecně jedny z nejnižších.

•

V Karlových Varech chybí vysoká škola. Studenti s vysokoškolskými ambicemi odcházejí do jiných krajů, kde většina z nich i zůstane. Město tak přichází o mnoho obyvatel s vyšším inteligenčním potenciálem.

•

Nabídka kultury ve městě je nedostatečná. Karlovy Vary se upnuly ke svému lázeňskému rázu a nepodporují masovou kulturu.

•

Do města přestávají jezdit ruští turisté. Mnoho podniků v Karlových Varech, včetně samotného města, postavilo svou existenci na pravidelném přílivu movitých ruských turistů. Pokles ruské návštěvnosti je pro mnoho podnikatelů a tedy i pro město sáme existenčním problémem.

•

Z města odchází i zde žijící ruská menšina. Ať už bohatí rusové vlastnící drahé nemovitosti, tak ruská střední a nižší vrstva, která do města přijela poskytovat služby pro bohaté krajany.

Všechny tyto jevy mají negativní dopad na chod města. Karlovy Vary vypadají jako mrtvé město. Služby ve městě skomírají. Kulturní zařízení jsou nevyužitá, gastronomické provozovny zejí prázdnotou, letiště hlásí snížení počtu letu o 50%, hotely propouštějí, překladatelé přicházejí o práci, luxusní butiky v historickém centru zavírají, školy snižují počty tříd. Dříve kulturní a lázeňské město dnes zeje prázdnotou. Podle samotného hodnocení obyvatel města jsou Karlovy Vary vhodné hlavně pro život lidí v důchodovém věku. Na základě analýzy a zjištěných poznatků konstatuji, že město Karlovy Vary bude i nadále přicházet o své obyvatele.

66

III. NÁVRHOVÁ ČÁST 9. NÁVRHY ZLEPŠENÍ STAVU MĚSTA V této návrhové části práce pouze nastíním možnosti, které by mohly pozvednout město Karlovy Vary a následně přilákat nové obyvatele. Problémy města jsou složité a dlouhodobé, proto nastíním pouze obecné návrhy. Jejich podrobnější rozpracování by již vyžadovalo velmi náročné studie. Pro obrácení stávajícího negativního trendu navrhuji zabývat se následujícími okruhy: •

Založení veřejné vysoké školy nebo samostatné fakulty stávající veřejné školy. Ne však pouze neplnohodnotné pobočky či pracoviště. Škola by měla být veřejná a neplacená. Město by se mělo snažit vybudovat této škole dobrou pověst. Navrhuji vysokou školu ekonomického nebo technického zaměření.

•

Podpora projektu typu „Vědeckotechnického parku“ – projektu podpory přenosu vědy a výzkumu do podnikatelské praxe.

•

Vznik veřejnými zdroji podporované příměstské průmyslové zóny (EK, Czechinvest).

•

Vybudování městského místa podpory start-up firem za pomoci například prostřednictvím CzechInvestu a podpory zdrojů z EK – podpora pro vznik malých a středních podniků a mikropodniky.

•

Snaha přilákat nové podnikatelské projekty, jako jsou například logistické sklady, dílny, závody a výrobny. Nabízí se pak i propojení podnikatelských záměrů s otevřením vysoké technické školy.

•

Podpora tuzemského turismu. Zbavit se ruského rázu Karlových Varů a město otevřít české klientele. Zároveň bych se pokusila opět přilákat Němce, kteří vždy byli přirozenou součástí města a to hlavně kvůli geografické pozici a historii.

•

Podpora kultury „pro masy“. Snaha přilákat občany z celého Karlovarského kraje i širšího okolí na zajímavé události. Město by se mělo snažit vybudovat kulturní tradice, ať už pořádáním zajímavých koncertů nebo festivalů. V rámci podpory kultury vidím, jako možnost, zapojit společnost Mattoni, která má výrobnu v blízkosti města a mohla by být významným sponzorem. 67

10.

ZÁVĚR PRÁCE

V první řadě jsem si určila cíl a téma diplomové práce. Narodila jsem se v Karlových Varech, které poslední roky sužuje masivní úbytek obyvatel. Rozhodla jsem se, že se ve své práci pokusím zjistit důvody toho jevu. Můj cíl práce byl: objasnit důvody úbytku obyvatel ve městě Karlovy Vary a následně stanovit, jak tento úbytek ovlivňuje služby ve městě. V první části práce jsem se seznámila s teoretickým základem potřebným pro mou práci. Charakterizovala jsem demografii, určila si její ukazatele, dále jsem definovala služby a jejich strukturu. Na závěr teoretické části jsem se věnovala městu Karlovy Vary. Zjistila jsem, že v Karlových Varech je dlouhodobě záporný přirozený přírůstek, který každoročně sníží stav obyvatelstva o desítky obyvatel. Celkový úbytek žijících občanů v Karlových Varech je ovšem ročně o stovky až tisíce lidí. Na základě zjištěného faktu jsem si stanovila 3 hypotézy, které jsem analyzovala. Podařilo se mi potvrdit 2 hypotézy, které zní: „Z Karlových Varů odchází lidé v produktivním věku“ a „Počet rusky mluvících ve městě klesá“. U těchto hypotéz jsem potvrdila jejich platnost a objasnila hlavní důvody těchto trendů. Třetí hypotézu: „Občané města se stěhují do okolních vesnic“ jsem nedokázala ani potvrdit, ani vyvrátit, považuji ji tedy za neplatnou. Své hypotézy jsem analyzovala na základě hloubkových rozhovorů. Setkala jsem se s devíti lidmi, znalými a zkušenými občany města, kteří mi poskytli dostatečné množství informací a názorů. Všichni dotazovaní se v zásadních faktech shodovali. Rozhovory jsem doplnila o množství statistických údajů. Statistiky jsem vypracovala v časové posloupnosti, údaje jsem tak mohla porovnat a vyvodit z nich jasné závěry. Jako poslední analytickou metodu jsem využila dotazníkové šetření, které jsem uskutečnila s 87-mi respondenty. Dotazovala jsem se osobně na různých místech v Karlových Varech. Dotazník mi přiblížil náhled občanů na město Karlovy Vary.

68

Zjistila jsem tyto hlavní důvody, kvůli kterým ubývá obyvatel města: •

Špatné pracovní uplatnění, vysoká nezaměstnanost. Velká část pracovních pozic je ve službách, které jsou orientované na cestovní ruch. V případě poklesu turismu ve městě klesá i množství práce. V Karlových Varech chybí pracovní uplatnění v technických oborech a průmyslu.

•

Nízké platy. Karlovarský kraj má nejnižší průměrnou hrubou mzdu. Platy ve službách jsou všeobecně jedny z nejnižších.

•

Absence vysoké školy. Studenti s vysokoškolskými ambicemi opouštějí Karlovy Vary a odcházejí do jiných měst, primárně do Prahy a Plzně. Pouze malé procento z nich se vrátí zpět do svého rodiště.

•

Nízká nabídka kulturního vyžití. Město podporuje menší alternativní scénu, ale nezaměřuje se na majoritní poptávku. Vedení města si zakládá na své lázeňské pověsti, proto podporuje klidný chod města.

•

Ubývá ruských turistů, na kterých jsou Karlovy Vary závislé.

•

S úbytkem ruských turistů klesá i počet ruských občanů města, kteří zde poskytovali služby pro své bohaté krajany.

Všechny tyto jevy mají za následek plynulé snižování počtu obyvatel Karlových Varů. Město není příliš atraktivní lokalitou pro život, lidé odcházejí za prací i za studiem. Úbytek obyvatel má negativní vliv na služby ve městě. Mnoho podniků je v krizi, či již zkrachovalo. Podnikatelé jsou nuceni propouštět. Nejvýznamnější propad zaznamenaly služby, které byly závislé na přílivu ruských turistů (stravovací, ubytovací, průvodcovské apod.) Na závěr své práce jsem nastínila krátké návrhové řešení. Vzhledem k závažnosti a velikosti krize v Karlových Varech jsou mé návrhy obecné a nezabíhají do přílišných detailů. Na konkrétnější návrhy je potřeba mnoho odborníků, času a peněz. Navíc jde o politickou otázku v kompetenci samosprávy města a kraje. V mé diplomové práci se mi podařilo dosáhnout stanoveného cíle. Pomocí třech analytických metod jsem zjistila hlavní důvody, které mají za následek úbytek obyvatel v Karlových Varech. Věřím, že se mně v mé diplomové práci podařilo objasnit a shrnout problémy města Karlovy Vary i jejich dopad na služby ve městě. 69

LITERATURA [1] BRASE, H.; BRASE, C.; BERRY, L. Understanding basic statistics: balancing customer perceptions and expectations. 6th ed. Belmont, Calif.: Brooks/Cole Cengage Learning, 2013, I5 p. ISBN 11-118-2702-8. [2] COX, P., Demography: Fifth Edition. Cambridge: Cambridge University Press, 1976. 395 s. ISBN 05-210-7697-8. [3] Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ [4] Domácnosti podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Česká republika. Praha: Český statistický úřad, 2013. 293 s. Lidé a společnost; roč. 2013. ISBN 978-80-250-2337-2. [5] Dopravní podnik Karlovy Vary [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.dpkv.cz/cz/ [6] DRBOHLAV, a kol., Ruská komunita v České republice. Mezikulturní dialog [online]. 2015 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.mezikulturnidialog.cz/res/data/011/001342.pdf [7] Integrovaný portál MSPV [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat [8] KACZOR, P., Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013. 242 s. ISBN 978-80-245-1930-2. [9] KALIBOVÁ, K.; PAVLÍK, Z.; VODÁKOVÁ, A., Demografie (nejen) pro demografy. Praha: Sociologický nakladatelství (SLON), 2009. 241 s. ISBN 80-741-9012-9. [10] KALINOVÁ, I., Statisticky dokázáno. Karlovy Vary se vylidňují. Karlovarský deník. 2014, roč. 23, č. 71, s. 2. ISSN 1210-5147. [11] KOSCHIN, F. Demografie poprvé. Vyd. 2. přeprac. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80-245-0859-1. [12] KOTLER, P.; KELLER,K.; JUPPA, T. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. [13] KOZEL, R., Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-x. 70

[14] Kvalitativní výzkum [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/blog/serialy/kvantitativni-vyzkum-1-uvod#.VRvPqo6sWSo [15] OLECKÁ, I.; IVANOVÁ, K. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, 44 s. ISBN 978-80-87240-33-5. [16] Služba. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slu%C5%BEba [17] SOUČEK, E., Statistika pro ekonomy. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006, 267 s. ISBN 80-86730-06-9. [18] Statistická ročenka České republiky = Statistical yearbook of the Czech Republic. Česko. Praha: Český spisovatel, 1993- . ISSN 1211-4812. [19] ŠÍMOVÁ, J., Rusové v Karlových Varech aneb čí je to město? Migrace online [online]. 2004 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/eknihovna/rusove-vkarlovych-varech-aneb-ci-je-to-město [20] ŠOTKOVSKÝ, I., Úvod do studia demografie. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 1996. 158 s. [21] ŠVAŘÍČEK, R.; ŠEĎOVÁ, K., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2014, 377 s. ISBN 978-80-262-0644-6. [22] VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 268 s. ISBN 978-80-247-5037-8. [23] VESELÁ, J., Demografie, Vyd. 1., Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. 95 s. ISBN 80719-4596-X. [24] Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.vskv.cz/o-skole/o-skole-o-skole/ [25] ZEITHAML, V.; PARASURAMAN A.; BERRY L., Delivering quality service: balancing customer perceptions and expectations. Vyd. 2. přeprac. London: Collier Macmillan, 1990, 226 p. ISBN 00-293-5701-2.

71

PŘÍLOHA 1: DOTAZNÍK Dotazník Cíl dotazníku: Zjistit podrobnější informace o žití ve městě a přijít na důvod, proč lidé město opouštějí. Otázky: Žijete v Karlových Varech?

Ano

Ne

Pokud ANO, pokračujeme v těchto otázkách: 1) Ve městě žijete celý život? Ano Ne 2) Město KV vidíte jako (více možností): sportovní, kulturní, obchodní, lázeňské, industriální 3) Jak často navštěvujete kulturní zařízení ve městě (divadlo, kino apod.): více, než 1x týdně, 1x týdně, 1x měsíčně, jen příležitostně, nikdy 4) Nabídka kulturního vyžití ve městě je podle Vás: bohatá, průměrná, nedostatečná 5) Nabídka sportovního vyžití ve městě je podle Vás: bohatá, průměrná, nedostatečná 6) Je nabídka základních škol ve městě dostatečná? Ano Ne 7) Je nabídka středních škol ve městě dostatečná? Ano Ne 8) Město KV vidíte jako ideální pro: žáky a studenty do 19 let, mládež od 19 do 26 let, Rodiny s dětmi, starší občany důchodového věku 9) Ovlivňuje podle Vás absence vysoké školy ve městě věkovou strukturu obyvatelstva? Ano Ne 10) Naleznete s Vaší kvalifikací práci ve městě snadno? Ano Ne 11) Jste spokojeni s výší Vašeho platu? Ano Ne 12) Občany KV ovlivnila rusky mluvící menšina: Ano Ne 13) Služby města se přizpůsobily rusky mluvící klientele: Ano Ne 14) Množství Rusů a rusky mluvících ve městě: klesá, stagnuje, roste Pokud NE, pokračujeme v těchto otázkách: A. Žijete v obcích v okolí K. Varů (do 40 km)? Ano Ne (pokud Ne, nepokračujeme) B. Bydlel/a jste někdy v KV? Ano Ne (pokud Ano, dáme 2 doplňkové otázky) a) Přestěhoval/a jste se kvůli : škole, práci, bydlení, rodině, jiné b) Byl/a jste spokojen/a s bydlením v KV? Ano Ne C. Do města jezdíte ze: studiem, prací, rodinou, nákupy, kulturou, zábavou, sportem, jiné D. Do města jezdíte : několikrát týdně, 1x týdně, párkrát za měsíc, zřídka E. Do KV se dopravujete pomocí: autobusu, automobilu, vlaku, jiné I. II. III. IV.

Žena, Muž Do 19 let, 20 až 26 let, 27 až 40, 41- 55, 56- 66, 66 a více Zaměstnaný, nezaměstnaný, mateřská dovolená, student, důchodce Nejvyšší dosažené vzdělání: základní, středoškolské s výučním listem, středoškolské s maturitou, vyšší odborné, vysokoškolské bakalářské, vysokoškolské magisterské (Pokud vysokoškolské: kde studium?)

Zdroj: vlastní zpracování 72

PŘÍLOHA 2: HLOUBKOVÉ ROZHOVORY- PROFILY DOTAZOVANÝCH

•

Ing. František Škaryd: 5 let vedoucí odboru kultury, školství a tělovýchovy magistrátu města Karlovy Vary.

•

Ing. Jitka Ettler Štěpánková: ředitelka infocentra města Karlovy Vary, studium v Praze, práce pro Czech Tourism.

•

Jiří Maleček: 15 let zaměstnán v Dopravním podniku Karlovy Vary, 14 let na pozici vedoucí příměstské dopravy.

•

Ondřej Tichý: 9 let pracuje v oblasti gastronomie, 5 let provozuje restaurační zařízení v Karlových Varech.

•

Jiří Tlučhoř: 15 let zaměstnán v Dopravním podniku Karlovy Vary, nyní jako vedoucí dopravního útvaru.

•

Mgr. Petr Masák: od roku 1990 do roku 2014 zastupitel města, do roku 1992 učitel na střední škole, poté ředitel infocentra Karlovy Vary a na Božím Daru, nyní jednatel společnosti Areál Rolava.

•

Mgr. Jiří Brož: vysokoškolské studium v Praze – obor geografie, kartografie, po návratu zpět do Karlových Varů působil na odboru životního prostředí, od roku 2006 pracuje v realitní kanceláři Loyd reality jako realitní makléř.

•

PaedDr. Vratislav Emler: bývalý učitel karlovarského gymnázia, poté politické angažmá, nyní zaměstnán jako ředitel Karlovarské Krajské knihovny.

•

Bc. Pavla Stachová: vedoucí referátu zprostředkování a poradenství na Úřadu práce Karlovy Vary.

73