VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Elena Koroleva

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Elena Koroleva

Nové formy cestovního ruchu a jejich rozvoj v České republice

Bakalářská práce

2015

Nové formy cestovního ruchu a jejich rozvoj v České republice

Bakalářská práce

Elena Koroleva

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D Datum odevzdání bakalářské práce: 23.dubna 2015 Datum obhajoby bakalářské práce: Email: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s dissertation

New types of tourism and their development in the Czech Republic

Elena Koroleva

The Institute of the Hospitality Management in Prague 8, Ltd Department of travel and tourism

Major: Destination management in tourism Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D Date of Submission: 23. april 2015 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Nové formy cestovního ruchu a jejích rozvoj v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

........................................ Jméno a příjmení

V Praze dne

Děkuji Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D, vedoucímu mé bakalářské práce, za vedení, trpělivost, cenné

rady

a

připomínky,

které

mi

v

průběhu

zpracování

poskytl.

Abstrakt

KOROLEVA, Elena. Nové formy cestovního ruchu a jejích rozvoj v České republice. [Bakalářská práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 50 stránek.

Bakalářská práce se zabývá analýzou nových forem cestovního ruchu v České republice. Hlavním cílem dané práce je na základě analýzy předpokladů rozvoje nových forem cestovního ruchu vytvořit balíčky pro české podniky působící v turismu. Ústřední hypotézou bude následující tvrzení: Česká republika se v současné době propaguje jen jako destinace založená na kulturně-poznávacím cestovním ruchu. Metodika dané práce vychází z literární rešerše přes aktuální analýzu nabídky nových druhů cestovního ruchu až k tvorbě doporučení. Dalšími metody využitými v rámci průzkumu jsou analogie, komparace a analýza. Zde se využily především statistické údaje o návštěvnosti země s důrazem na typ cesty.

Klíčová slova:

dark turismus, rozvoj cestovního ruchu, balíček zájezdu, trendy

v cestovním ruchu, destinace.

Abstract

Bachelor thesis analyzes the new forms of tourism in the Czech Republic. The main objective of this work is based on the analysis of prerequisites for the development of new forms of tourism to create packages for Czech companies operating in tourism. The central hypothesis is the following statement: Czech Republic is currently being promoted as a destination based on cultural-cognitive tourism. The methodology of the work is based on a literature search through the actual analysis of the supply of new kinds of tourism to formulate recommendations. Other methods

recovered in the survey are analogies, comparison and analysis. Here are made primarily of traffic statistics, the country with an emphasis on the type of journey.

Keywords: dark tourism, tourism development, package tour, trends in tourism, destination.

Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1

Teoretická část ......................................................................................................... 12 1.1

2

Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu........................................................ 12

1.1.1

Lokalizační faktory ................................................................................... 12

1.1.2

Realizační faktory ..................................................................................... 13

1.1.3

Selektivní faktory ...................................................................................... 14

1.1.4

Motivace k účasti v cestovním ruchu ....................................................... 14

1.2

Trendy v evropském cestovním ruchu ............................................................. 16

1.3

Nové formy cestovního ruchu .......................................................................... 16

1.3.1

Filmový cestovní ruch .............................................................................. 16

1.3.2

Dobrovolnický cestovní ruch .................................................................... 17

1.3.3

Dark tourismus .......................................................................................... 18

1.3.4

Adrenalinový (zážitkový) cestovní ruch ................................................... 18

1.3.5

Gastronomický cestovní ruch ................................................................... 19

1.3.6

Agroturistika ............................................................................................. 21

1.3.7

Sportovní cestovní ruch ............................................................................ 23

1.3.8

Vzdělávací cestovní ruch .......................................................................... 23

1.3.9

Hipoturistika ............................................................................................. 24

1.3.10

Geoturismus a geoparky ........................................................................... 25

Analytická část ........................................................................................................ 26 2.1

Zjištění nových tendencí v cestovním ruchu v ČR .......................................... 26

2.2

Průzkum předpokladů pro rozvoj nových forem cestovního ruchu ................. 27

2.2.1

Filmový cestovní ruch .............................................................................. 27

2.2.2

Dobrovolnický cestovní ruch .................................................................... 29

2.2.3

Dark tourismus .......................................................................................... 29

2.2.4

Adrenalinový (zážitkový) cestovní ruch ................................................... 31

2.2.5

Gastronomický cestovní ruch ................................................................... 32

2.2.6

Agroturistika ............................................................................................. 35

2.2.7

Sportovní cestovní ruch ............................................................................ 35

2.2.8

Vzdělávací cestovní ruch .......................................................................... 36

2.2.9

Hipoturistika ............................................................................................. 37

2.2.10

Geoturismus a geoparky ........................................................................... 38

2.3 3

Výsledky průzkumu ......................................................................................... 40

Doporučení pro zlepšení nových forem cestovního ruchu ...................................... 41 3.1

Doporučení propagace České republiky .......................................................... 41

3.2

Nové produkty cestovního ruchu ..................................................................... 42

3.2.1

Poznej opravdovou pivní kulturu České republiky! ................................. 42

3.2.2

Po stopách „Vojny a míru“ ....................................................................... 43

3.2.3

Nikdo a nic nesmí být zapomenuto........................................................... 43

Závěr ............................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury a zdroje .................................................................................. 47 Seznam obrázků a tabulek .............................................................................................. 50

Úvod Bakalářská práce se zabývá analýzou nových forem cestovního ruchu v České republice. Je zcela zřejmé, že české území láká návštěvníky z celého světa díky především svému kulturnímu dědictví: v zemi najdeme celou řadu zámků a hradů, historická jádra mnoha českých měst jsou na seznamu UNESCO apod. Cestovní ruch se zaměřením na poznávací zájezdy byl bezesporu motorem rozvoje české ekonomiky a pomohl zemi se přeměnit z plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku, která je řízena především nabídkou a poptávkou, nikoli státním plánem. Česká republika je rovněž světově uznávanou balneologickou velmocí. Lázeňský cestovní ruch, zejména pokud se jedná o západočeský lázeňský trojúhelník, je známý dalece za hranicemi České republiky. O lázeňském cestovním ruchu je napsána celá řada prací, a proto jí nebude věnována pozornost v rámci této práce. Na druhou stranu je zcela zřejmé, že vyloženě kulturní cestovní ruch spojený s návštěvou historických památek již není zas tak vhodný pro aplikaci. Důvodů je několik. Za prvé tento cestovní ruch dosáhl svých hranic – není možné, aby se stát spoléhal jen na jeden typ zájezdů do země. Dalším důvodem je, že nesmírně vzrostl význam dalších druhů cestovního ruchu, a to díky rostoucí životní úrovni. Je zřejmé, že lidé třeba již nechtějí cestovat jen kvůli památkám, ale také kvůli gastronomii, kvůli tomu, že chtějí vidět sportovní události (třeba mistrovství světa v hokeji apod.). Dalším důvodem pro změnu poptávky je, že samotná konkurence v oblasti kulturněpoznávacího cestovního ruchu v rámci Evropy je naprosto obrovská. Stav historických památek v zemích střední a západní Evropy je na velmi dobré úrovni. Takže tu v podstatě panuje naprosto obrovská konkurence. Samozřejmě se nelze domnívat, že třeba gurmánský cestovní ruch nebo sportovní cestovní ruch neexistoval dříve. Sice existoval, ale byl výrazným způsobem zanedbán, protože celková image České republiky na trhu cestovního ruchu byla vnímána jako země s důrazem na kulturní dědictví.

10

Právě z tohoto důvodu hlavním cílem této práce je na základě analýzy předpokladů rozvoje nových forem cestovního ruchu vytvořit balíčky pro české podniky působící v turismu. Ústřední hypotézou bude následující tvrzení: Česká republika se v současné době propaguje jen jako destinace založená na kulturně-poznávacím cestovním ruchu. Tato bakalářská práce se bude odvíjet od literární rešerše přes aktuální analýzu nabídky nových druhů cestovního ruchu až k tvorbě doporučení. První metodou využitou v této práci bude literární rešerše. Na základě studia knih českých a zahraničních autorů vymezíme to nejdůležitější, co se vztahuje k cestovnímu ruchu. Samozřejmě oblast cestovního ruchu je velmi rozsáhlá, a proto se pozornost zaměří na definování samotného pojmu cestovní ruch a na uvedení jeho hlavních forem s tím, že největší důraz bude kladen právě na nové formy cestovního ruchu. Jedná se o tyto formy: adrenalinový (zážitkový) cestovní ruch, gastronomický cestovní ruch, bio- a zemědělský cestovní ruch, hipoturistiku, geoturistiku, sportovní cestovní ruch a vzdělávací cestovní ruch. Pokud se jedná o nové formy cestovního ruchu, za ně jsou v rámci dané bakalářské práce považovány ty, které nejsou příliš rozvinuty v České republice. Jedná se o formy cestovního ruchu, pomocí kterých se Česká republika zatím nepropaguje v zahraničí, ale určitě by se jimi mohla propagovat. V praktické části práce základem bude analogie, komparace a analýza. Zde budou využity především statistické údaje o návštěvnosti země s důrazem na typ cesty. Dále bude prozkoumáno, jaké jsou aktuální nabídky na trhu cestovního ruchu, týkající se nových forem cestovního ruchu. Samozřejmě bude prozkoumána i aktuální kvalita těchto druhů cestovního ruchu s vymezením konkurenční výhody České republiky na trhu mezinárodního cestovního ruchu. Analogie a komparace budou procházet celou praktickou částí práce. Vyjde se z toho, jak jsou rozvinuté nové formy cestovního ruchu, a to ve srovnání s klasickými formami cestovního ruchu a také mezi sebou.

11

1 Teoretická část Cestovní ruch je součástí odvětví služeb a je jedním z významných způsobů trávení volného času. Definovat cestovní ruch bychom mohli následovně: „Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště a to na dobu kratší než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců), přičemž hlavní účel cest je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. (INDROVÁ, J. a kol. 2007. Str. 12). Definice zdůrazňuje, že cestovní ruch slouží pro krátkodobý pobyt, který není spojen s vyděláváním peněz. Cestovní ruch hraje velice důležitou roli ve světové ekonomice. Podle odhadů analytiků tato oblast národního hospodářství se podílí 10% na HDP a zaměstnává přibližně 238 mil lidí. (World travel & tourism council. WTTC: Travel & Tourism still robust despite uncertain global economic picture). Kromě toho cestovní ruch velice pozitivně ovlivňuje obory, se kterými na první pohled nemá vůbec nic společného: informační systémy, znalost cizích jazyků v zemi atd.

1.1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch v zemi ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním ze způsobů zhodnocení vlivů jednotlivých faktorů na cestovní ruch je jejich rozdělení na: lokalizační, realizační a selektivní. Lokalizační faktory se týkají „přírodních a společenských aktivit tvořících fyzickou základnu pro uspokojování možné poptávky (tedy „co se dá vidět“)“. Realizační faktory to jsou ty faktory, které ovlivňují využití lokalizačních, sem patří třeba doprava anebo ubytování. Selektivní faktory se týkají politické situaci v zemi anebo vládní podporou cestovního ruchu. (RYGLOVÁ, K. BURIAN, M. VAJČNEROVÁ, I. 2011. Str. 34).

1.1.1 Lokalizační faktory Do lokalizačních podmínek patří přírodní podmínky, klimatické poměry, hydrologické poměry. Přírodní podmínky znamenají v podstatě to, co bylo vytvořeno přírodou: reliéf, 12

flora, fauna atd. do klimatických poměrů patří zejména průměrná teplota, vlhkost. Právě klimatické podmínky jsou mnoho kdy rozhodující při výběru destinace cestovního ruchu. Do hydrologických vlivů zahrnujeme vše, co je spojeno s vodou: moře, jezera, podzemní vody atd. Podzemní vody jsou důležité pro rozmístění lázeňských středisek. Nejznámějším lázeňským střediskem je v České republice město Karlovy Vary. Přejděme k další skupině faktorů, kterými jsou společenské podmínky. Tyto faktory jsou na rozdíl od předchozích přímým výsledkem činnosti člověka a zahrnují umělecké, zábavní a kulturní akce. Nejznámější kulturně-historickou památkou je v České republice historické centrum Prahy, které je zapsáno na Seznamu UNESCO. V případě kulturních akcí bychom neměli zapomenout na festivaly a sportovní akce. Nejbližší nejznámější akci bude konání v Rusku ve městě Soči zimních olympijských her. V České republice velmi mnoho návštěvníků láká například karlovarský filmový festival. Lokalizační faktory jsou v případě České republiky splněny na 100 %: klimat země je velmi mírný, příroda je velmi bohatá (zde najdeme hory, řeky a velmi pěknou krajinu), celou řadu lázní apod. Díky bohatému kulturnímu dědictví, které si Češi zachovali, je v zemi k vidění celá řada památek jak místního významu, tak i mezinárodního, které je k nalezení na Seznamu světového dědictví UNESCO.

1.1.2 Realizační faktory U realizačních předpokladů se zhodnocuje především kvalita a počet silnic a dálnic, vízový režim a samozřejmě kvalita ubytování. Bez realizačních předpokladů vůbec nelze realizovat cestovní ruch. Je zcela zřejmé, že Česká republika splňuje tyto formy předpokladů – zde je velmi hustá síť dálnic a silnic, najdeme zde mezinárodní letiště apod. Bezesporu naprosto klíčové je to, že země je součástí Schengenského prostoru, takže je zcela možné v případě cestovního ruchu klidně provádět několik zájezdů, a to i do sousedních zemí. Ubytovací a stravovací služby jsou rovněž na relativně vysoké úrovni.

13

Na druhou stranu určitým minusem země je to, že stát doposud nepřijal euro, což vytváří určité problémy zahraničním turistům, kteří nejsou zvyklí na českou korunu: nutnost provádět výměnu peněz, netransparentní ceny apod.

1.1.3 Selektivní faktory Z hlediska selektivních podmínek je zřejmé, že politická situace v zemi je velmi vhodná pro realizaci cestovního ruchu-stát je součástí mnoha mezinárodních organizací, a to včetně i těch nejdůležitějších – jedná se samozřejmě o NATO a EU, které mu zaručují mimo jiné i stabilitu ve vnější politice. Cestovní ruch je kromě toho i velmi silně podporován ze strany české vlády, zde existuje celá řada programů a strukturálních fondů, ze kterých je možné čerpat peníze na podporu turismu, zejména pokud se jedná o regionální cestovní ruch.

1.1.4 Motivace k účasti v cestovním ruchu Cestovní ruch bychom mohli rozdělit podle motivace, místa realizace, počtu účastníků, způsobu financování, věku turistů, použitých dopravních prostředků atd. (INDROVÁ, J. a kol. 2007. Str. 17-27). Motivace je ústředním bodem managementu, který ji definuje jako touhu a chuť něco udělat. (Peoplecomm.cz. Motivace v cestovním ruchu). Podle motivace členíme cestovní ruch na rekreační, zdravotně orientovaný, společensky motivovány, dobrodružný, profesní, vzdělávací, náboženský. Rekreační cestovní ruch je nejčastější, jedná se o zájezd za účelem odpočinku, jedinec na tomto zájezdě nesleduje žádné cíle a chce se jenom uvolnit. Zdravotně orientovaný cestovní ruch je pohyb lidí zpravidla staršího věku za účelem zlepšení zdraví, klasickým příkladem tohoto typu cestovního ruchu v České republice je lázeňství. Společensky motivovaný cestovní ruch je druh cestovního ruchu, který je typický na středních školách, kdy se celá třída vydá na poznávací zájezd. Dobrodružný cestovní ruch je velice populární v poslední době, jedná se o zájezdy do exotických oblastí (Irán, Indonésie atd.) nebo například horskou turistikou. Profesní cestovní ruch je spojen s povoláním člověka, jedná se například o vysílání člověka do zahraničí za účelem zlepšení jeho pracovního výkonu nebo návštěva veletrhu. Pod

14

profesní cestovní ruch bychom mohli zařadit i například vyslání vojáků na zahraniční mise. Vzdělávací cestovní ruch je návštěva země za účelem zlepšení jazykových schopností. Nejčastěji se zřejmě jezdí za účelem zlepšení angličtiny, v poslední době vzhledem k rostoucímu ekonomickému vlivu Číny roste poptávka i po čínském jazyce. Náboženský účel v cestovním ruchu převažuje zejména v muslimských zemích, kdy každý rok desítky tisíc obyvatel muslimských zemí se vydávají na pouť do posvátného města Mekky, která je srdcem islámu. Účelem návštěvy Mekky je v tomto případě vidět kamennou krychlovou budou Kaba (viz obrázek dole). Mimochodem se jedná o jeden z nejstarších druhů náboženského cestovního ruchu. (TAGLIACOZZO, E. 2009. Str. 35). V Rusku nebo jiných pravoslavných zemích třeba za náboženským účelem se vydávají turisté do klášterů. Obrázek 1. Mekka

Zdroj: Wikipedia.

Další kritérium členění cestovního ruchu je místo realizace, které muže být v rámci daného státu nebo v zahraničí. V rámci domácího cestovního ruchu obyvatele země nepřekračují hranice státu, kdežto při zahraničním cestovním ruchu dochází k překročení hranic. V případě cestovního ruchu za účelem kulturního turismu rozlišujeme hmotnou a nehmotnou složku. (Kolektiv autorů. 2000. Str. 54). Pod hmotnou složkou rozumíme to, co lze vidět nebo na co lze sáhnout: expozice, výstavy, budovy atd. Pod nehmotnou složkou rozumíme služby: průvodce, recepční v hotelu atd. Ostatní druhy cestovního ruchu budou zmíněny v dalších kapitolách, bude se jednat zejména o nové formy cestovního ruchu. 15

1.2 Trendy v evropském cestovním ruchu Prvním trendem v cestovním ruchu je to, že nabídka již delší dobu výrazně převyšuje poptávku. Právě proto se cestovní kanceláře snaží o co největší propagaci na trhu. Je evidentní, že na incomingovém cestovním ruchu do Evropy začínají daleko důležitější roli hrát nikoliv turisté ze zemí EU, ale z mimounijních zemí, přitom se jedná o země, které zažívají velmi velký hospodářský růst – příkladem je třeba Čína. Má se vzít v potaz i celkovou tendenci stárnutí populace. Za několik desítek let většina obyvatel Evropy bude v předdůchodovém věku, takže se má počítat s tím, že nabídku cestovního ruchu bude nutné přizpůsobit právě této skupině. Je patrné, že lidé začínají více poptávat po zážitkovém cestovním ruchu, nikoliv po jeho klasických formách. Právě kvůli tomu roste význam nikoliv klasických způsobů cestování do Evropy – jako třeba kultura, ale spíše o silné emocionální zážitky. Zcela klíčovou roli v cestovním ruchu začíná hrát internet, jeho význam bude i nadále posílen. Internet dokázal doslova změnit situaci na trhu cestovního ruchu – příkladem jsou třeba známé stránky bookingu.com. Je patrné, že masová koncepce ustupuje na pozadí a v dnešní době posiluje význam těch forem cestování, které jsou poznamenány především individuálním rysem a které není možné efektivně provozovat pro velké skupiny, sem patří třeba agroturistika, gastronomická turistika, hipoturistika apod.

1.3 Nové formy cestovního ruchu 1.3.1 Filmový cestovní ruch Daný druh cestovního ruch je spojen především s návštěvou míst, kde se odehrával děj určitého filmu. Dalším příkladem daného cestovního ruchu je návštěva místa, které je spojeno s hlavní hrdinou. Bezesporu vzorným příkladem může posloužit hrad Alnwick v severní části Velké Británie, který se stal velice populárním po filmech o Harry Potterovi. Tak malé městečko se proměnilo ve velkou destinaci. (AVRAHAM, E. KETTER, E. 2011. Str. 153). To samé se týkalo velice známých bondovek.

16

Zde se samozřejmě předpokládá velmi silná součinnost s místní administraci a místními podniky a obyvateli. Ti by měli naprosto přesně vědět o ději filmu a to, co v něm odehrávalo. Daný druh cestovního ruchu získává na větší popularitě. Důvodem je bezesporu to, že město se může naprosto výborně zviditelnit díky určitému filmu. Samozřejmě úplně nejlepší je, že pokud se děj ve filmu odehrává ve městě, které je přímo zmíněno. Samozřejmě nelze říct všeobecně proč ta či ona destinace láká tvůrce filmů. Může to být nízký úroveň cen, přírodní podmínky, historické dědictví apod. Česká republice je bezesporu jednou z nejvíce zajímavých filmových destinací, zde se natáčela celá řada filmů, které se staly bestsellery po celém světě, což zřejmě pozitivně ovlivňuje vnímání České republiky. Do filmů, které se natáčely v Praze, patří třeba Mission Impossible, XXX, Casino Royal anebo Liga výjimečných. Už jenom z výčtu těchto filmů je zřejmé, že Praha je opravdovým lákadlem pro filmové tvůrce. Přitom je možné si všimnout, že Praha na rozdíl od jiných destinací (třeba Bratislavy) je představena vždycky z pozitivního hlediska.

1.3.2 Dobrovolnický cestovní ruch Další typ cestovního ruchu je zcela nový v dnešním světě. Důvodem sjednocení dvou typů cestovního ruchu do jednoho motivu je v tom, že daný cestovní ruch jako jediný je podmíněn určitou negativní událostí: výbuchem, požárem, povodní apod. Dobrovolnický cestovní ruch probíhá pochopitelně v oblastech, které jsou postiženy katastrofou anebo formou účastí v určitých projektech. Jedná se třeba o cestovní ruch spojený s pomocí

obyvateli

oblastí

postižených

povodní.

Dalším

příkladem

dobrovolnického cestovního ruchu je účast na archeologických vykopávkách. Odlišností dobrovolnického cestovního ruchu je to, že se jedná o cestovní ruch, kterého se účastní především mládež – „jedná se o nový trend, který se dynamicky rozvijí v globalizovaném prostředí. Řada mladých lidí cestuje do zahraničí, aby se podílela na dobrovolnické pomoci“. (KOTÍKOVÁ, H. 2013. Str. 115).

17

Další odlišností je snaha přinést dobro, a to pomocí osobního přínosu. Na rozdíl od klasických forem cestovního ruchu dobrovolníci jedou spíše do zaostalejších regionů – Afghánistán, Barma, africké země apod.

1.3.3 Dark tourismus Dark turismus je spojen s návštěvou míst, kde se odehrála určitá tragédie, jak je uvedeno v literatuře: „turisté navštěvují místa, kde se v minulosti udála nějaká tragédie, neštěstí“. (JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Str. 129). Klasickým příkladem je velmi poptávaný v dnešní době zájezd do Černobylu, který snad není nutné představovat. Dalším příkladem dark turismu je návštěva míst, kde docházelo k velkým utrpením – jako

třeba

návštěva

koncentračního

táboru

v Osvětimi,

což

je

jednou

z nejvyhledávanějších míst dark turismu. Bezesporu to, co láká turisty v daném cestovním ruchu je smrt a s ní spojené emoční zážitky. Daný druh cestovního ruchu je ale velmi kontroverzní – asi těžko by se obhajoval vládní projekt týkající se třeba nalákání turistů do bývalého koncentračního táboru.

1.3.4 Adrenalinový (zážitkový) cestovní ruch Jedním typem cestovního ruchu, o který je neustále zvyšující se zájem, tak jsou dobrodružné dovolené a adrenalinové zážitky, jež častěji dostávají přednost, před organizovanými zážitky. Z důvodu rostoucího zájmu, ze strany návštěvníků o prohlubování kvality zážitků a jejich zvyšující se intenzitu, má za následek rostoucí poptávku po adrenalinovém cestovním ruchu. (ČERTÍK, M. FIŠEROVÁ, V. 2009. Str. 10). Adrenalinový CR se současně označuje, jako dobrodružný cestovní ruch. Klasickými aktivitami, pro tento typ CR jsou kupříkladu horolezectví, vysokohorská turistika, zájezdy, ale i pobyty obsahující prvky extrémních a adrenalinových sportů. Pod názvem adrenalinový sport definujeme sport s jistou mírou rizika, který do jisté míry ovlivňuje naši vegetativní nervovou soustavu. (PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. 2002. Str. 7). Adrenalinové sporty lze dělit z více hledisek, dle prostředí: (ČERTÍK, M. 2001. Str. 15).

18



sporty

uskutečněné

ve

vzduchu:

paragliding,

tandem

paragliding,

indoorskydiving, létání balonem, kluzákové létání, skoky na lyžích, bungee jumping, rogalo; 

vodní sporty: windsurfing, vodní skútry a lyžování, kitesurfing, wakeboarding, ice surfing, rafting, freediving, jachting, potápění, aquaskipper;



sporty realizované na zemi: zorbing, umělé lezecké stěny, horolezectví, snowkiting, mushing, bouldering, horská kola, paintball, motokros, čtyřkolky.

V kategorii moderní adrenalinová zařízení, sloužící pro využití volného času, zde najdeme lanová centra, jež dávají možnost návštěvníkům překonávat subjektivní pocit ze strachu a současně tak zažít pocity, jakými jsou vzrušení a napětí. Všeobecně platí, že lanová centra tvoří sloupy, umístěné přibližně v deseti metrové výšce, které jsou spojeny provazy, sítěmi případně i dřevěnými trámy. Dávají možnost volby systému nízkých a vysokých lanových překážek, což nabízí různé varianty programu, jež mohou využívat jednotlivci, ale i skupiny. (ČERTÍK, M. FIŠEROVÁ, V. 2009. Str. 7).

1.3.5 Gastronomický cestovní ruch Gastronomický cestovní ruch je možné definovat jako jistou formu cestovního ruchu, u níž je základním motivem gastronomie a s tím spojené kulinárské zážitky. V tomto případě se může jednat o účast na vybraných gastronomických akcích či o zážitky spojované s konzumací, s přípravou a následnou prezentací jídla, případně obeznámení se s gastronomickými zvyklostmi ve vybrané destinaci. Dle vyjádření Lucy Long kulinárský cestovní ruch reprezentuje „mezinárodní objevitelskou účast na podnicích věnujících se jídlu, jež obsahují konzumaci, přípravu a následné prezentování pokrmů, kuchyní, tradicí stolování a dále zvyklosti ve stravování. Jedinec je vnímán jako aktivní člen, jenž sám může dodávat význam vlastní turistické zkušenosti a dává možnost estetického vnímání gastronomie“. Podle Wolfa takovýto druh cestovního ruchu znamená rozvoj a propagování připravovaného jídla/pití a je brán, jako zajímavost pro návštěvníky. Ještě představíme postoj Mezinárodní asociace kulinářského cestovního ruchu. Tato organizace definuje kulinářský cestovní ruch jako získání vynikajících a neopakovatelných kulinářských zážitků nejrůznějších druhů v průběhu cestování. (KOTÍKOVÁ, H. 2013. Str. 39). 19

Výkladový slovník cestovního ruchu formuluje gurmánský cestovní ruch takto: „typ cestovního ruchu, kdy účastníci mají motivaci v požitku z konzumace, kultury stolování (to zahrnuje atmosféru, vybavení a dekorace stravovacího zařízení), zkoušení a seznamování se s určitými pokrmy a napojí. označuje jako zážitková gastronomie. středověkých sálů.

řiměřený produkt cestovního ruchu se

této podobě je nabízena s použitím atmosféry ze

ěžnými činnostmi jsou návštěvy specifických restaurací, rybářské

výletní lodě, pivní slavnosti, návštěvy do výroben potravin atd. součástí etnického

nohdy bývá i běžnou

. ako například gurmán, degustace nejrůznějších pokrmů, jako

jsou gyros, šašlik, musaka, kebab, dále se jedná o argotismus, ekoagroturismus, gastronomie, návštěvy pivních festivalů, vinobraní, ale také pikniků“. (PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. 2002. Str. 101). Současně je potřeba dodat, že je chybné vnímat gastronomický cestovní ruch jenom jako „gurmetský“ cestovní ruch. Nejde pouze o návštěvu do vybraných exkluzivních restaurací, jedná se však o návštěvu různých druhů stravovacího zařízení, jež mohou přinést nezapomenutelný a ojedinělý gastronomický zážitek. Ovšem musíme dávat pozor, aby nedošlo k záměně kulinářského cestovního ruch s agroturistikou. Zde se jedná o stravování na farmách. Agroturistika je určitým prvkem venkovského CR, naproti tomu kulinářský cestovní ruch je vnímán, jako součást kulturního cestovního ruchu a jeho součástí je mnohem širší počet aktivit. Výše uvedené názvosloví plyne z toho, že české označení pro „cestování za jídlem“ je vnímáno, jako nepraktický název. Vzhledem k tomu, že v CR je běžně používaný termín gastronomie, využívá tato práce zejména s pojmem gastronomický cestovní ruch. Gastronomický cestovní ruch je spojován s vybranými destinacemi cestovního ruchu. Například se jednat o určité menší oblasti, regiony případně o celé státy. Můžeme se setkat i s žebříčky nejvýznamnějších lokalit kulinářského cestovního ruchu. První místa obvykle okupují země, jako Mexiko, Francie, Itálie (Toskánsko), eventuálně Japonsko, Indie. Jako jeden z faktorů, utvářející image destinace CR a současně se podílející na vytváření značky vybrané destinace, může být zrovna lokální gastronomie. Určité typy restaurací se stávají zážitkem pro svoje umístění. Toto se týká například restaurace Ithaa, která se nachází pod mořskou hladinou na Maledivách. Naproti tomu restaurace ellow Tree house je umístěna v koruně stromu na Novém Zélandě. Dalšími

20

takovými jsou restaurace Dinner in the sky v Grand Canyon případně světově známá restaurace na mrakodrapu Budrž Chalífa v Dubaji. Nejlepší destinace pro zákazníky co mají rádi ryby je Japonsko, které se proslavilo nejen svým suši. V Peru můžeme ochutnat pokrm ceviche, ale i mnoho přímořských destinací či států s vodními plochami poskytují ryby na mnohé zajímavé způsoby. Hlemýždi jsou specialitou Francie a humří pochoutky najdeme zejména v Kanadě a současně i Francii. Návštěvníci, jež mají přání pochutnat si na nejlepším čerstvém masu, musejí cestovat do Argentiny, Brazílie případně Japonska. Speciality kterými je jistě maso z krokodýla, klokana či emu, jsou specifické pro Austrálii. Oblibu v čokoládě uspokojíme na Kostariku a ve Švýcarsku. Nesmíme však zapomenout ani na Belgii, která se nazývá zemí čokolády a piva. Nejchutnějšími sýry světa se pyšní Švýcarsko, Francie, Nizozemí, Italie a mnoho dalších zemí. Lokalit, které se věnují pěstování vína je opravdu mnoho, za nejlepší se mohou jistě považovat země, jako jsou Chile a Francie. Čajové plantáže se mohou také stát cílem gastronomických cest, největší najdeme v Číně, kde jsou prapůvodci čaje, stejně tak čaj najdeme v Indii, na Cejlonu a Keni. Pro milovníky kávy jsou lákavé kávové plantáže v Brazílii. Gastronomický cestovní ruch se velmi často podniká za nápoji, jakými jsou víno, pivo a whisky.

1.3.6 Agroturistika Agroturistika je typem zemědělského cestovního ruchu se specifickou formou venkovského CR, jež vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je typická svým přímým postojem k zemědělským pracím případně usedlostem spojenou se zemědělskou funkcí. Provozovateli jsou podnikatelé se zaměřením na zemědělskou prvovýrobu jako vedlejší, doplňková aktivitu, která slouží k získávání vedlejších finančních prostředků. S tím je spojeno pravidlo, že zemědělská výroba nesmí být hlavní činností. (ŠKODOVÁ, M. PARMOVÁ, D.). Příručka Ministerstva zemědělství uvádí, že agroturistika je forma podnikáni, která funguje na zemědělské farmě nebo ranči, s úmyslem zabavit návštěvníky, s úmyslem přinášet zemědělcům vedlejší příjem.

21

Agroturistika jedná se o činnost, uspokojující potřeby účastníků cestovního ruchu. Nachází se na zemědělském hospodářství případně na selské usedlosti, jedná se tedy o dovolenou na selském dvoře, resp. farmě. Je to způsob vedoucí k návratu do přírody a návštěvníkům přináší také aktivní odpočinek. S touto dovolenou jsou spojené netradiční zážitky, jakými jsou poznáváním života a práce na zemědělských usedlostech (zemědělské práce, rostliny, zvířata, nářadí apod.). Toto obnáší i poznávání řemesel a tradic (netradiční tkaní a vyšívání, řezbářství, hudba, hrnčířství, tanec, lidové slavnosti, podílení se na přípravě gastronomických specialit apod.). Je možné také využít sportovně-rekreačních aktivit, jako např. jízda na koni, myslivost, rybářství atd. V případě agroturistiky je možná osobní účast na běžných farmářských činnostech. Sem se nejčastěji řadí sečení a sušení sena, dojení dobytka, výroba másla a sýrů, sběr ovoce a lesních plodů a jejich následné konzervování. Agroturistika je považována za formu udržitelného rozvoje cestovního ruchu. (HESKOVÁ, M. 2010. Str. 33). Následujícím pojmem v oblasti zemědělského cestovního ruchu je forma, kdy dochází k propojení práce agropodnikatelů a zemědělských společností s rekreačními činnostmi turistů. K těmto běžným aktivitám patří například jízda na koni, kole. Dále sem patří pasivní a aktivní zapojení na zemědělských pracích, ale i účast na domácích pracích apod. Ještě zde máme ekoagroturistiku, jež je také odnoží agroturistiky. Ta je vnímána, jako druh agroturistiky realizovaný na ekologicky hospodařících farmách. EKO farma se vyznačuje tím, že nepoužívá při rostlinné ani živočišné výrobě syntetické chemické látky, hnojiva, hormonální přípravky, ale ani umělá barviva či konzervační přípravky. Produkty pocházející z ekologického zemědělství jsou přísně kontrolovány, a pakliže splňují národní, případně mezinárodní standardy, mají možnost používat ochrannou známku bio. (HESKOVÁ, M. 2010. Str. 33). Ekoagroturistika je druhem venkovského cestovního ruchu, zahrnujícím pobyty na ekologicky hospodařících usedlostech produkujících bio-produkty. Tyto farmy se nacházejí ve životním prostředí zdravém pro život. Zásadním znakem takovéto agroturistiky je nikoliv a pouze propojení s farmářskou rodinou, ovšem i aktivní účast na zemědělských pracích a následné konzumaci produktů, vycházejících z jejich ekologického zemědělství. (ŠKODOVÁ, M. PARMOVÁ, D.). Ekoagroturistika se svojí podobou velmi podobná agroturistice, je zde však rozdíl v tom, že účastníci takovéhoto CR jsou motivováni pobytem na rodinných usedlostech, 22

které se zabývají alternativním způsobem zemědělství. Snaží se tedy maximálně využít přírodních postupů a je zde zakázáno používat průmyslová hnojiva a syntetické pesticidy. Mezi hlavní aktivity návštěvníků se řadí hlavně konzumace alternativně vypěstovaných a upravovaných potravin, pocházejících ze zdrojů farmy a činnosti na farmě.

1.3.7 Sportovní cestovní ruch Daný druh cestovního ruchu rovněž získává na stále větší popularitě. Jedná se o cestovní ruch, který „představuje volnočasovou aktivitu, které se účastní jedinci mimo své bydliště za účelem účasti na pohybových aktivitách, sledování pohybových aktivit nebo obdivování aktivit, které jsou spojeny s pohybovými aktivitami“. (KOTÍKOVÁ, H. 2013. Str. 70). Jinými slovy se jedná o cestovní ruch, který má jak pasivní, tak i aktivní složku. V praktické části práce se vyjde z obou. Určitou formou sportovního cestovního ruchu je adrenalinový turismus již zmíněný výše. Odlišností adrenalinového cestovního ruchu je v tom, že se jedná o druh turismu, který je pouze aktivní. Klasickým příkladem sportovního cestovního ruchu je třeba sledování hokejových utkání anebo jiných obdobných soutěží přitahujících pozornost milionů diváků. K tomu je nutné dodat i to, že velice často tým vyrazí na soustředění a potřebuje zajistit ubytování, stravování apod. V odborné literatuře se tomu říká sportovní diváctví. (PALATKOVÁ, M. ZICHOVÁ, J. 2014. Str. 25).

1.3.8 Vzdělávací cestovní ruch Jedná se o cestovní ruch, kde hlavním důvodem je „osobní růst. ožadavek osobního rozvoje je plně v souladu se současným trendem aktivního způsobu trávení dovolené, či dokonce s určitým stíráním rozdílů mezi profesním a osobním životem. e zaměřen na získávání znalostí a dovedností spojených jak s profesním, tak i osobním životem“. (PALATKOVÁ, M. ZICHOVÁ, J. 2014. Str. 25). Příkladem daného cestovního ruchu jsou jazykové kurzy, kurzy týkající se sociálních dovedností, zájmové kurzy apod.

23

Samozřejmě nejpoptávanějšími kurzy jsou jazykové, a to světových jazyků – němčina, angličtina nebo francouzština. Česká republika samozřejmě nemůže nabídnout kurzy angličtiny a konkurovat v tom s Maltou, avšak je zřejmé, že může konkurovat v jiných vzdělávacích aktivitách. Kromě toho za povšimnutí stojí i stále rostoucí počet cizinců, kteří chtějí studovat na českých vysokých školách. Svědčí to o významu českého vysokého školství ve světě.

1.3.9 Hipoturistika Dalším příkladem nové formy cestovního ruchu je hipoturistika. Koně odjakživa byly součástí života lidi: bylo je možné potkat ve válce, na vesnici, ve městě apod. V podstatě až do XIX. století koně nahrazovaly téměř veškerou dnešní dopravu: silniční, vzdušní apod. V důsledku rozvoje techniky se opustilo od využití koní v hospodářství. V dnešní době je ale vidět velmi velký zájem lidí o trávení času s koňmi. Jak uvádí odborná literatura, jedná se o: „turistiku spojenou s jízdou na koni. Je to perspektivní subprodukt venkovské turistiky, jež se soustředí na cestování v koňském sedle. Hypoturistika je považována za perspektivní segment, neboť platí pravidlo, že se vzrůstající životní úrovně roste také využití koně pro rekreaci.

elikost segmentu však nelze

pravděpodobně srovnávat např. s objemem a potenciálem cykloturistiky. Zvláštní význam má pak léčebné využití koní (hipoterapie, hiporehabilitace“. (RYGLOVÁ, K. BURIAN, M. VAJČNEROVÁ, I. 2011. Str. 198). Takže se jedná o novou formu cestovního ruchu, která se rychle rozvijí. Bohužel jejím minusem je to, že prozatím danou formou cestovního ruchu se zabývá relativně málo lidí. Samozřejmě kromě jízdy na koni hipoturistika představuje celou řadu vedlejších a doprovodných aktivit, které jsou poskytovány v koňských stájích. Středem pozornosti hipoturistiky je kůň, avšak jízda se může odehrávat i na oslu, respektive mulu, jedná se ale spíše o výjimky. Turistovi, který využívá koně v cestovním ruchu, se neříká hipoturista, nýbrž jezdec. Hlavní odlišností od sportu s využitím koně je to, že turista nechce využít koně pro účely dosažení určitých výkonů. 24

Pro účely hipoturismu existují tzv. hipostezky. Jedná se o speciální stezky, jejíž povrch je upraven tak, aby nepoškodil koňům. Na hipostezke je velmi snížené riziko vyplašení koně – třeba na některých hipostezkách je zakázáno volné pobíhání psů. Kromě toho na hypostezkách jsou k nalezení koňské stanice a další zázemí. Hipoturistika se dělí podle doby trvání: „Vycházky na koni – jízda v terénu trvající 1 – 4 hodiny, při kterém se překoná vzdálenost 7–30 km, a které má svoji složku pohybovou, technickou a poznávací. Dale výlety a túry – cesty trvající zpravidla celý den. řekonána je vzdálenost od 30 do 70 km.

ají všechny obsahové složky, důraz je

kladen zejména na složku pohybovou a poznávací. A nakonec putování na koni – hovoříme o něm, pokud je spojeno několik celodenních túr do jednoho celku. Svoji dominantní roli má složka poznávací. e organizačně náročné a je k němu potřeba zázemí služeb na trase”. (Utok.cz. HIPOTURISTIKA, VČERA A DNES, TAD

A

TAM). Samozřejmě nejrozvinutější jsou první dva druhy hipoturistiky, které nejsou zas až tak náročné na čas a na znalosti, respektive fyzickou kondici. S posledním typem hipoturistiky je možné se setkat jen zřídka.

1.3.10 Geoturismus a geoparky Jedná se o zcela novou formu cestovního ruchu, která je „formou udržitelného cestovního ruchu založeného na poznávání vývoje Země pomocí aktivního prožitku geologicky

zajímavé

krajiny

s významným

geologickým

dědictvím.

Hlavními

atraktivitami geoturismu jsou tzv. geotopy. Geoturimus se vyznačuje profesionálním populárně odborným výkladem a/nebo animací geoprůvodce a probíhá zejm. v geoparcích, např. v krasových oblastech, ve skalních městech, v paleontologicky zajímavých

územích

a bývalých

hornických

oblastech”.

(Geopark

Vysočina.

Geoturismus). Daný druh cestovního ruchu se těší stále větší popularitě, zejména když vezmeme v potaz rostoucí zájem lidi o svůj region. Klasickými příklady daného druhu cestovního ruchu jsou třeba amatérské rýžování zlata anebo návštěva nalezišť vzácných nerostů.

25

2 Analytická část V další části bakalářské práce proběhne průzkum jednotlivých forem cestovního ruchu, které se netěší takové popularitě a které tudíž pro zcela nové pro Českou republiku. Vzhledem k tomu, že nové druhy cestovního ruchu nejsou zas až tak rozvinuté, existuje velmi málo statistiky o daném druhu cestování. Právě proto hlavním zdrojem informace budou stránky kudyznudy, což je oficiální portál, kde je uvedena komplexní nabídka od podniků působících v cestovním ruchu. Tam, kde bylo možné dohledat počet návštěvníků, byly uvedené statistické údaje. Bohužel ale u většiny druhů nových forem cestování to nebylo možné udělat. V dalším textu se zaměří jak na incomingový cestovní ruch, kde středem pozornosti jsou cizinci, tak i na cestování Čechů po své republice.

2.1 Zjištění nových tendencí v cestovním ruchu v ČR Prvním trendem, kterého je nutné si všimnout, je změna ve struktuře návštěvníků České republiky – je zcela patrné, že počet turistů z mimounijních zemí bude hrát v nejbližší budoucnosti zcela klíčovou roli. Jedná se zejména o turisty z Ruska, kteří již teď jsou po Němcích druhou nejpočetnější skupinou. Přitom je zřejmé, že celková nabídka cestovního ruchu je v České republice určena především jiným skupinám. Je rovněž nutné uvést, že se Češi již více snaží trávit svou dovolenou doma: „Zejména po roce 2009 je pro Českou republiku stále významnější domácí cestovní ruch. ěhem sezóny v roce 2009 si Češi většinou odpustili zahraniční dovolenou a více zůstávali doma. Stále více Čechů si totiž uvědomuje, že plnohodnotnou dovolenou lze strávit i v České republice a dokonce se na některá místa rádi vracejí“. (Veřejná správa online. Potenciál cestovního ruchu v ČR je třeba využít). Dalším zřejmým trendem je to, že se posiluje role emocí. V dnešní době pokud by měla památka zaujmout spotřebitele, tak by měla mu poskytnout silný emoční zážitek, aby ten měl tendenci se potom vrátit.

26

Negativní zprávou pro ubytovací zařízení je to, že sice návštěvníků jede více, avšak celkově turisté tráví méně noci a volí spíše krátkodobou dovolenou. (Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch v České republice 2013).

2.2 Průzkum předpokladů pro rozvoj nových forem cestovního ruchu 2.2.1 Filmový cestovní ruch Z hlediska míst, kde se natáčely filmy, jednoznačně první místo patří Praze – jak je vidět z obrázku dole téměř 8 tisíc filmů a seriálů bylo natočeno v hlavním českém městě. Obrázek 2. Filmová místa natáčení v České republice

Zdroj: Filmová místa.cz. Filmová natáčení v České republice

Pokud se jedná o konkrétní místo, tak jak je vidět z obrázku dole nejvíce se toho točilo v historickém centru Prahy – na Praze 1. Důvod je snadný – jedná se o část města, která zachovala středověkou architekturu.

27

Obrázek 3. Místa natáčení filmů v Praze

Zdroj: Filmová místa.cz. Filmová natáčení v Praze

Propagace filmového cestovního ruchu je v kompetenci CzechTourismu, který od roku 2013 má založenou organizaci, která se dané oblasti věnuje – jedná se o Institut turismu České republiky. Hlavním cílem je podle vedoucího dané organizace: „představit návštěvníkům regiony Česka prostřednictvím těch nejzajímavějších českých a zahraničních filmů, které u nás byly natočeny.

roto jsme se rozhodli, že vytvoříme

několik tematických tras složených z filmových lokací a zajímavých turistických cílů. Česku bohužel chybí jeden globální filmový hit, kterým bychom se mohli prezentovat tak, jako to dělá např. Nový Zéland nebo ritánie, a proto jsme zvolili tuto cestu. Naší cílovou skupinou jsou čeští turisté a návštěvníci ze sousedních zemí. Tím, že ale produkt budeme komunikovat i v anglickém jazyce, je cílová skupina ještě o něco širší. Z hlediska zájmové segmentace jsou naší primární cílovou skupinou tzv. kulturní turisté většinou vysoce motivovaní lidé, kteří na svých cestách touží po poznání a kulturních zážitcích, zároveň se hodně pohybují na internetu a na cestách používají chytré telefony. Kampaň budeme proto logicky směřovat zejména do digitálního prostředí, v menší míře hodláme využít také klasických mediatypů, a to především kinoreklamu a tiskovou inzerci.“ (Kulturenet.cz. Propojení filmu a cestovního ruchu v ČR po vzoru Skandinávie). 28

Kromě filmového cestovního ruchu, který je nově zařazen mezi priority CzechTourismu, dalším produktem je gastroturismus. Bohužel ostatní nové formy cestovního ruchu nejsou zmíněny. Na druhou stranu ale je zřejmá snaha hlavní organizace propagující cestovní ruch do České republiky o rozšíření klasických produktů cestovního ruchu.

2.2.2 Dobrovolnický cestovní ruch Dobrovolnický cestovní ruch je uskutečňován za pomocí celé řady organizací. Mezi nejznámější z nich patří INEX – Sdružení dobrovolných aktivit, dále HESTIA, Hnutí DUHA a Hnutí Brontosaurus. Daný druh cestovního ruchu se uskutečňuje ve dvou formách – jak lidmi, kteří mají bydliště v daném okresu, tak i lidmi, kteří nebydlí v bezprostřední blízkosti od místa konání. Hnuté HESTIA je známo tím, že uskutečňuje projekty nejen v České republice, ale i v zahraničí. Zpravidla jeden zájezd trvá dva až tři týdny, zpravidla je v rámci zájezdu zajištěno ubytování a stravování. Nejvíce zájezdů se koná v létě.

2.2.3 Dark tourismus Prozatím dark turismus není moc známý v České republice. Nejznámějšími památky daného druhu cestovního ruchu jsou Terezín a Lidice, což jsou města, která jsou spojena především s tragédií, které se odehrály v době druhé světové války. Terezín byl zřízen v roce 1947 jako památka židovského ghetta. Celkově do Terezínu jezdí ročně přibližně 230 tisíc lidí, z toho 180 tisíc je cizinců. Přitom z výročích zpráv je zřejmé, že počet zahraničních návštěvníků neustále roste – viz tabulka dole. (Památník Terezín. Dokumenty ke stažení). Přitom je zřejmé, že česká mládež vůbec nemá zájem o cestování do Terezínu – počet návštěvníků spadajících do dané kategorie klesl dvakrát.

29

Tabulka 1. Návštěvnost památky Terezín

Návštěvnost celkem Cizinci Mládež cizina Mládež ČR

2008

2009

2010

2011

2012

2013

222 167

200 047

208 025

212 630

230 065

215 478

169 003

152 728

152 708

154 695

183 091

175 719

106 006

95 408

95 408

95 678

116 411

110 686

52 956

32 024

32 023

31 591

25 920

19 943

Zdroj: Památník Terezín. Dokumenty ke stažení

Lidice je „bývalá vesnice vyhlazené nacisty během 2. světové války. Doplatila na přímou či jen domnělou souvislost s atentátem na říšského protektora

einharda

Heydricha. Osud Lidic se naplnil dne 10. června 1942, kdy byli všichni přítomní muži zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů a většina dětí zavražděna (jen malá část jich byla předána na „převýchovu“ do německých rodin). oté byly Lidice gestapem srovnány se zemí. Stejný osud postihl o 14 dní později i východočeské Ležáky“. (Czech.cz. Dark tourism v ČR). Do této památky ročně přijede přibližně 40 tisíc turistů – viz tabulka dole. Jak je vidět z vývoje návštěvnosti, i tady dochází ke změně ve struktuře návštěvníků – bohužel Češi se začínají méně zajímat o svoje dějiny.

Tabulka 2. Návštěvnost Lidic

Návštěvnost celkem Cizinci bez studentů Cizinci – studenti České studenti

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

37 970

35 896

37 109

43 276

57 518

41 460

42 477

2 444

2 384

2 094

1 907

1 981

2 032

3 922

2 868

2 872

2 171

5 673

9 875

9 951

8 492

11 271

8 919

10 023

8 571

9 871

7 050

8 089

Zdroj: Memoriál Lidice. Výročí zprávy

Z hlediska dark turismu z jiných dob je zcela nutné zmínit město Kutná Hora, která je známá především díky své kostnici. Do kostnice ročně přijede přibližně 300 000 návštěvníků. (NIPOS-MK.cz. Návštěvnost památek v krajích ČR).

30

Mezi ostatními památky je nutné zmínit Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou – místo odpočinku posledního českého upíra, památník Ploština v blízkosti Valašských Klobouk, Rudá věž smrti v závodu Škoda Ostrov, památník Vojna Lešetice u Příbrami jediný dochovaný komunistický lágr v Česku, Památník životické tragédie v HavířověŽivoticích, kostel sv. Jakuba Většího v Praze, Krematorium a židovský hřbitov v Terezíně, zbytky pohraničních opevnění v okolí Strážného na Šumavě, kostnice u sv. Jakuba v Brně - druhá největší kostnice v Evropě, památník Mohyla míru - na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova, večer v sedleckém opatství - unikátní prohlídky, muzeum prusko-rakouské války 1866 na Chlumu, hrad Houska - tajemný hrad s cestou do pekla, muzeum koncentračního tábora podzemní letecké továrny Rabštejn, noční prohlídky sedlecké kostnice 2015 býčí skála - tajuplné místo pravěkých rituálních vražd a kapucínská hrobka v Brně - za mumiemi řeholníků i barona Trencka. Jak je vidět nabídka dark tourismu je opravdu velká, zde každý návštěvník přijde na své – jedná se o památky z dob druhé světové války, středověku a novověku. Bohužel daný druh cestování není moc podpořen státem.

2.2.4 Adrenalinový (zážitkový) cestovní ruch Stejně jak i sportovní cestovní ruch adrenalinové sporty je možné relativně striktně rozdělit na letní a zimní. Daný druh cestovního ruchu je ale omezen na relativně mladé osoby, kteří jsou navíc fyzicky zdatné. Na stránkách kudyznudy je možné nalézt 710 způsobů trávení svého času pomocí adrenalinových sportů. Mezi ně je možné označit „rychlou jízdu na bobech či na terénních koloběžkách, lanová centra, bike parky, travní lyžování nebo rafinované bojové scénáře v paintballu, rafting, horolezectví, kiting, zorbing, potápění, motokros, rafting, paragliding a bungeejumping“. (Kudyznudy.cz. Letní adrenalinové aktivity). Samozřejmě zimní adrenalinové sporty jsou v něčem omezené a jich neexistuje takové množství. Zimních adrenalinových způsobů trávení volného času je na kudyznudy 124. Většina z nich se týká pobytu ve skiareálech. Je nutné dodat, že celá řada vyloženě adrenalinových sportů je již dávno běžnou součástí cestovního ruchu a není vnímána nějak mimořádně – příkladem je třeba snowboarding anebo paintball.

31

Samozřejmě největší počet adrenalinových aktivit se nachází v Praze, což je vysvětleno ekonomickou životní úrovní v české metropoli.

2.2.5 Gastronomický cestovní ruch Oblast gastronomie je velmi bohatá – na portálu kudyznudy je uvedeno přibližně dvě tisíce nabídek. Z toho 369 jsou vyloženě české kuchyně a regionální speciality. Co láká návštěvníky v gastronomii? Jedná se o „původní receptury z Čech a

oravy, poctivé

suroviny objednávané z blízkého okolí, nabídka jídel podle aktuální sezóny a gastronomie s láskou a zapálením pro věc – to je národní kuchyně“. (Kudyznudy.cz. Česká kuchyně a regionální produkty celá ČR). Bezesporu česká kuchyně je zcela jedinečná ve svém regionu, ačkoliv lze najít shodné rysy s německou kuchyní. České území má relativně teplé klima, což zřejmě historicky ovlivnilo i českou gastronomii. V české kuchyni najdeme jak ovoce, zeleninu a maso, tak i houby anebo polévky. Zde opravdu si každý přijde na své. Dominantou kuchyně je ale maso a různé masné výrobky. Dalším klasickým produktem kuchyně jsou omáčky. Jedině v české kuchyni se málo využívá rybích produktů. Jedinou výjimkou je kapr, který se tradičně jí až na vánoce. Samozřejmě pokud se jedná o cestovní ruch v České republice se zaměřením na gastronomii, tak se má zmínit především pivní cestovní ruch. Není možné se domnívat, že cestovní ruch spojený s pivem se týká jenom konzumace piva – jedná se o daleko širší paletu služeb. Jde o „formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni gurmánským zážitkem z konzumace různých druhů piva a z typického hospodského prostředí, případně i poznáváním historie a současných technologií výroby piva. sou vytvářeny trasy s exkurzemi do pivovarů, návštěvami typických hospod.“ (PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. 2002. Str. 201). Z hlediska silných stránek českého pivního cestovního ruchu je nutné zmínit, že se jedná o 

Tradice a historie českého pivovarnictví



Dostatečné množství pivovarů a jejich rovnoměrné rozmístění po celé České republice



Světové známé značky piva 32



Existence nově vybudovaných sítí pivovarnických turistických stezek a cyklostezek



Vlastní ubytovací kapacita a restaurační zařízení u pivovarů



Pestrá nabídka produktů pivního cestovního ruchu (exkurze pivovarů, pivovarnická muzea, ochutnávky pivních specialit, festivaly). (Pivni.info. Pivní turistika v České republice 6.: Průzkum poptávky pivního cestovního ruchu).

Zaprvé Česká republika je vyhlášenou pivní destinací, zde tradice vaření piva se vztahuje až ke středověku. Díky tomu je země známa daleko za hranicemi. Pivovary jsou velice rovnoměrně rozmístěné po celém území, je zcela běžně zavítat během dne do několika pivovarů. Jak je vidět na obrázku dole v podstatě každé větší české město má svůj vlastní pivovar.

Obrázek 4. Mapa pivovarů

Zdroj: Slavnosti piva. Třebíčské slavnosti piva

Klíčovou destinaci pivního cestovního ruchu je Plzeň, kde se vyrábí celá řada světově známých značek piva. Oficiální statistika podniku uvádí, že „v loňském roce padl rekord v počtu návštěvníků lzeňského razdroje. elkem si prohlídkové trasy pivovarů Prazdroj a Gambrinus v Plzni, ivovarského muzea a lzeňského historického podzemí

33

přišlo prohlédnout přes 270 tisíc návštěvníků, což je o 7 % více než o rok dříve.

ezi

hosty z více než stovky států měli nejpočetnější zastoupeni Němci, Češi, návštěvníci z jihovýchodní Asie, Rusové a Francouzi. řijeli ale i návštěvníci ze vzdálenějších zemí jako

adagaskar, Kongo či Zimbabwe“. (Plzeňský Prazdroj. Rekordní návštěvnost

Plzeňského Prazdroje – přes 270 tisíc návštěvníků za rok). Takže je vidět, že se jedná o cestovní ruch, který je velmi známý za hranicemi České republiky. Samotná nabídka pivního cestovního ruchu je představena tímto: „ České republice se nachází přes 150 pivovarů, z toho dvě třetiny tvoří malé pivovary. Nejvíce pivovarů je ve Středočeském kraji (23),

raze (15) a

oravskoslezském kraji (14). Nejméně

pivovarů je v Karlovarském kraji (5), Libereckém kraji (6) a Zlínském kraji (7). ivovary nabízejí pro své návštěvníky různorodé produkty pivního cestovního ruchu, jako jsou exkurze do pivovarů, pivní cyklostezky, pivní lázně, pivní festivaly, aj. Exkurzi pivovaru nabízí pro své návštěvníky na svých internetových stránkách přibližně třetina českých pivovarů. U většiny pivovarů se nacházejí pivovarské restaurace, ve kterých pivovary nabízejí ke konzumaci své pivní speciality. Jen přibližně dvacet procent pivovarů nabízí pro své návštěvníky možnost ubytování. organizují pivní festivaly s kulturním programem.

letní sezóně pivovary

sedmi krajích České republiky jsou

vybudovány pivní stezky a cyklostezky“. (Pivni.info. Pivní turistika v České republice 6.: Průzkum poptávky pivního cestovního ruchu). České značky piva jako Pilsner, Krušovice anebo Budvar jsou známé daleko za hranicemi České republiky, takže v případě propagace země pomocí piva je možné navázat na dané značky. Pivovary velmi hodně peněz investují do turistických stezek a rovněž mnohé z nich vlastní svoje ubytovací a stravovací zařízení, takže v podstatě veškerá infrastruktura je vybudována. I samotná nabídka pivovarů je velmi vhodná – zde opravdu každý přijde na své: konzumenti piva, zájemce o historii vaření piva apod. Pivovary jsou rovněž velmi významným faktorem pro rozvoj regionu, vždyť hlavně místní regionální pivovary mohou nalákat turisti, kteří jsou již přesycení Prahou a jinými velkými českými městy a hledají spíše klid.

34

2.2.6 Agroturistika Celkově nabídku agroturistiky je možné rozčlenit do dvou oblastí: pobyt na farmě a agroturistika, která je provozována zemědělskými podniky. První typ agroturistiky je založen především na práci na farmě. Nejčastěji daná forma turistiky je uskutečňována na rodinných farmách. V tomto případě se turisté podílejí na zcela běžných pracích na farmě. Druhým typem turistiky jsou speciálně zvoleny druhy práce na farmě, které jsou nejzajímavější – třeba rybolov, myslivost, honitba apod. Tyto podniky vybírají to, že je nejakčnější ze života na farmě a nabízejí tyto práce turistům. Na portálu kudyznudy je uvedeno celkem deset míst, které jsou přímo věnované danému druhu turistiky. Jedná se o biofarmu Vojetice, rodinnou farmu Zdeňka v Porubě u Hustopečí nad Bečvou, Agroturistika ve Slavětíně nad Metují - penzion Na Radosti, farmu Ovčí terasy v Němčičkách na jihu Moravy, včelí farmu Nosek, pštrosí farmu v Doubravicích nad Svitavou, statek Výštice, farmu Mošna - samota uprostřed šumavských lesů, farmu Olšovka – statek s krásou huculských koní, farmu Křížové pole – rodinná ekofarma u Vyššího Brodu, eko farmu Orlí vrch Rejvíz, Bio farmu Menšík v Beskydech, Bio farmu Menšík v Beskydech, kozí farmu v Zásadě u Kadaně - za výrobou kozího mléka a Jáňův dvůr – penzion, kemp a ekofarma. Samozřejmě počet farem umožňujících agroturistiku je daleko větší, avšak tyto mají největší nabídku. Mnohé farmy nabízí i ubytování. Ceny za pobyt na farmě nejsou zas až tak velké a pohybují se na úrovni několik stovek Kč za den. Tento druh cestování se hodí zejména rodinám s menšími dětmi, který rodiče chtějí ukázat opravdová zvířata. Na farmě kromě pobytu a práci je možné zakoupit produkty, které farma vyrábí. Některé farmy dokonce doporučují určité recepty – jako třeba pštrosí farma, která propaguje produkty z ptáku, který je netypický pro české prostředí.

2.2.7 Sportovní cestovní ruch Sportovní cestovní ruch uskutečňovaný v České republice je možné relativně striktně rozdělit do dvou oblastí, a těmi je aktivní a pasivní cestovní ruch. První je představen především oblastmi, které vyžadují fyzickou aktivitu člověka. 35

Tento druh cestovního ruchu se dále dělí na zimní a letní. Česká republika má velmi dobrou zeměpisnou polohu, takže může nabídnout svým návštěvníkům celou řadu způsobů trávení volného času, v podstatě jedině, co nelze najít v nabídce na kudyznudy je sportovní cestovní ruch spojený s mořem. Celkem je na stránkách uvedeno 710 aktivit spojených s letním cestovním ruchem a 124 se zimním. Už jenom z počtu těchto aktivit je zřejmé, že sportovní cestovní ruch je velmi bohatý z hlediska své nabídky. Z hlediska pasivního cestovního ruchu je nutné uvést, že Česká republika hostí celou řadu sportovních událostí, které mají mezinárodní význam. Třeba jenom v roce 2015, ve kterém je zpracována daná práce bude Česká republika hostit Mistrovství Evropy ve fotbalu ve věku do 21 let, mistrovství Evropy v atletice a hokejové mistrovství světa. Takže je zřejmé, že Česká republika má opravdu velkou nabídku, na druhou stranu je nutné počítat s tím, že téměř všechny mezinárodní sportovní události, které hostí Česká republika se konají v Praze.

2.2.8 Vzdělávací cestovní ruch Z hlediska vzdělávacího cestovního ruchu je nutné uvést, že Česká republika má relativně špatné postavení vyplývající z toho, že se tady mluví česky a čeština na rozdíl od světových jazyků hraje vyloženě regionální význam. Takže nejvíce poptávané světové produkty cestovního ruchu spojené s jazykovým pobytem cizinců není možné využívat v plném rozsahu. Na druhou stranu je zcela nutné uvést, že v oblasti školství české vysoké školy hrají zcela klíčovou roli – jak je vidět z tabulky dole počet studentů na vysokých, vyšších odborných a středních školách se v podstatě zdvojnásobil. Svědčí to vysoké kvalitě českého školství. Je vidět, že v České republice existuje velmi silný základ pro rozvoj vzdělávacího cestovního ruchu.

36

Tabulka 3. Počty studujících cizinců Ukazatel

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

Mateřské školy

2 811

3 078

3 535

3 963

4 233

4 714

5 434

Základní školy

12 504

12 963

13 583

13 839

14 109

14 315

14 551

Střední školy

5 615

6 314

7 134

7 900

8 458

8 852

9 024

Konzervatoře

112

110

131

118

136

151

169

Vyšší odborné školy

304

321

307

349

426

464

510

Vysoké školy

23 879

27 059

30 146

34 472

37 557

38 820

39 696

Zdroj: Český statistický úřad. Cizinci – vzdělávání

Samozřejmě ne všichni cizinci studující na vysokých školách jsou turisté, daná tabulka byla přivedena jako spíše ukázka velkého počtu cizinců na vysokých školách. Je zcela evidentní, že Česká republika by se mohla stát jedním z center krátkodobého pobytu souvisejícího se vzděláváním – je vidět, že se české školství těší popularitě v zahraničí. Bohužel dané oblasti ale zcela chybí státní podpora.

2.2.9 Hipoturistika Jak je uvedeno na stránkách Středočeského kraje: „Trávení volného času v koňském sedle je jedním z vyhledávaných a stále více oblíbených způsobů relaxace. ekreační ježdění a jezdecká turistika má pozitivní vliv na zdravotní stav osob, a to jak po fyzické, tak i psychické stránce. Nejrozšířenější je jezdectví v blízkém okolí rahy a v jižních částech kraje (zejména na enešovsku), kde je poměrně hojná nabídka vyjížděk na koni, výuky jízdy na koni či hipoterapie. e Středočeském kraji je jedna z největších nabídek pro tuto zálibu v republice. Dle různých zdrojů je počet jezdeckých stájí, klubů a škol, včetně těch nejmenších soukromých, největší ze všech krajů. elké závodiště je v Lysé nad Labem“. (Středočeský kraj. Hypoturistika). Jak je vidět, nejširší nabídka je ve Středočeském kraji. Je to možné zdůvodnit především tím, že se jedná o region, který je jedním z nejvíce rozvinutých z ekonomického hlediska. Kromě toho na rozdíl třeba od Prahy je zde daleko více prostoru a přírody, což je zcela nezbytná součást hipoturistiky.

37

Další oblastí, kde je velmi velká nabídka hipostezek je Jihočeský kraj. Je ale nutné velice důkladně odlišovat hipoturistiku od závodů. Hipoturistika nepředstavuje žádné závody, ale odpočinek. Hipostezky jsou po celém českém území rozmístěny především v méně osídlených regionech. V rámci České republiky je možné nalézt hipostezky, které jsou volně přístupné a rovněž hipostezky pro privátní využití, které jsou zpoplatněny. Samotné značení hipostezek je v kompetenci Klubu českých turistů.

2.2.10 Geoturismus a geoparky Samotné geoparky jsou v České republice definovány Ministerstvem životního prostředí České republiky. Hlavním účelem existence geoparků je jejich rozvoj a zastřešení určité činnosti. Česká republika je součástí sítě Evropských geoparků, Českou republiku v dané organizaci zastupuje Geopark Český ráj a Česko-bavorský geopark Egeria. Proč je geopark Český ráj natolik zajímavý – důvod spočívá v tom, že „území bylo v průběhu stovek miliónů let trvající historie Země opakovaně dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Oblast Českého ráje se začala geologicky vyvíjet v období druhohor, kdy se na dně křídového moře usazovaly písky a štěrky. e třetihorách byly pískovcové desky rozlámány vulkanickou činností, rozžhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuželů. Na zemský povrch působily přírodní síly - vítr, voda, mráz a slunce.

ýsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými

údolími, lesy, loukami a rybníky. ůsobením vody pod zemským povrchem se vytvořily unikátní

ozkovské jeskyně se zajímavými krasovými jevy“. (Geopark Český ráj.

Stručný popis geoparku). Návštěva geoparků není možné uskutečnit během jednoho dne, proto turisté volí spíše několik zájezdů. Celkově geopark Český ráj nabízí 35 cest, které jsou označeny na mapě a na které je možné si vzít průvodce. Celkově do daného parku jede přibližně 110 tisíc návštěvníků, nejvíce směřuje do oblasti Prachovské skály. (Český ráj.info. Návštěvnost památek a turistických atraktivit v Českém ráji v roce 2012). Mapa geoparku je zobrazena dole:

38

Obrázek 5. Geopark Český ráj

Zdroj: Ochrana přírody.cz. Mapa geoparku Český ráj

V samotné České republice je definována vlastní síť národních geoparků, a to na základě směrnice č. 6/2007, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí České republiky v roce 2007. Do daného seskupení patří: evropský a národní geopark Český ráj, národní geopark Egeria, národní geopark Železné hory, národní geopark GeoLoci, geoparky Podbeskydí a Kraj blanických rytířů. Většina geoparků je rozmístěna v centrální anebo západní oblasti České republiky, jenom jeden geopark leží na východě země – viz obrázek dole. Jak je možné se ujistit z obrázku, území českých geoparků je opravdu obrovské.

Obrázek 6. Síť českých geoparků

Zdroj: Geoparkh.cz. Sítě geoparků

39

2.3 Výsledky průzkumu Je zřejmé, že v České republice existují veškeré podmínky pro rozvoj nových druhů cestovního ruchu – nabídka je opravdu velmi pestrá. Kromě toho jsou splněny veškeré všeobecné předpoklady pro rozvoj cestování: země je součástí Schengenu, je rozmístěna v centru Evropy apod. K tomu je nutné dodat, že nové formy cestovního ruchu se těší opravdu velmi velké popularitě, je zřejmé, že u mnoha druhů cestovního ruchu je vidět velmi velký počet lidí přesahujících stovku tisíc. Takže je zřejmé, že v žádném případě se nejedná o zanedbatelné druhy cestování. Co ale zcela chybí České republice je vhodná propagace v zahraničí. Někdy přijde až zcela nepřirozené, že třeba propagace země vůbec nepočítá s gastronomickým cestovním ruchem spojeným s konzumací piva. Dále se dospělo k závěru, že se mění struktura turistů, kteří se vydali za novými formami cestovního ruchu – třeba u dark turismu během posledních pěti-sedmi let se počet zahraničních návštěvníků u vybraných památek zdvojnásobil. Z hlediska pivního cestovního ruchu, který je součástí gastronomického cestovního ruchu, se zjistila velice překvapivá věc – neexistují oficiální stránky, které by propagovaly Českou republiku jako významnou pivní destinaci. Přitom existují třeba oficiální

stránky

propagující

Českou

republiku

jako

vinní

destinaci:

http://www.wineofczechrepublic.cz/. Přitom jenom do plzeňského pivovaru přijde ročně 270 tisíc turistů.

40

3 Doporučení pro zlepšení nových forem cestovního ruchu Je nutné si všimnout, že oficiální propagace cestovního ruchu do České republiky je založena na tom, že Česká republika je destinací, která láká především na kulturněhistorické památky. Samozřejmě se jednalo o vhodnou strategii v 90. letech, avšak v dnešní době je situace zcela jiná – v podstatě shodnou s českou architekturou mají i sousední země, takže nelze jednoznačně říct, že kulturní motiv k návštěvě stále bude hrát svou roli. Země jako celek by měla využívat v propagaci v zahraničí nové formy cestovního ruchu, díky kterým bude schopna se výrazně odlišit od jiných států – již jenom filmový cestovní ruch stojí za to. V dalším textu se zmíní doporučení jak pro českou vládu v oblasti propagaci cestovního ruchu v zahraničí, tak i proběhne vytvoření produktů cestovního ruchu určených pro cestovní kanceláře.

3.1 Doporučení propagace České republiky Z hlediska gastronomického cestovního ruchu se má jednoznačně zmínit pivní cestovní ruch – ten by se měl stát základem pro propagaci České republiky jako gastronomické destinace. První krokem by mělo být vytvoření webových stránek, které by propagovaly zájezd do České republiky jako pivní destinace. Stránky by měly být členěny podle regionů a rovněž podle produktů cestovního ruchu. Dalším krokem by se měla stát reklama na internetu daných stránek, a to prostřednictvím PPC reklamy. Největší důraz by měl být kladen na země, kde je možné vypozorovat největší přírůstek turistů. Reklama na internetu nebyla zvolena náhodně – v dnešní době snad každý člověk aspoň jednou týdně tráví čas na internetu a populace využívající internet neustále roste. Z hlediska sociálních sítí je možné zvážit propagaci těchto stránek především v regionech, kde potenciální turisté nejsou natolik „rozmazlení“ a kde konkurence není zas až tak vysoká.

41

Kromě portálu věnovanému České republiky jako pivní destinace je zcela klíčové vytvořit portál, který by byl zaměřen na propagaci České republiky z hlediska regionálních pivovarů. Díky tomu se výrazně přispěje k rozvoji regionů. Z hlediska hipoturistiky je nutné odporučit místním podnikům se více zapojit do daného oboru, prozatím jednoznačně platí nezájem ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení o spolupodílení s hypoturistikou na nabídce služeb. Je možné rovněž zvážit zavedení klasifikace podniků nabízejících služby v oblasti hypoturistice, jak to mají třeba hotely. Bohužel v současné době v České republice neexistuje jednoznačná klasifikace. Dále je nutné si všimnout, že neexistuje jasné propojení hipostezek mezi českými kraji – v podstatě každý kraj propaguje jen svoji hipoturistiku. Přitom bezesporu celému oboru by jednoznačně prospělo sjednocení propagace krajů. Je možné zvážit propojení hipostezek se sousedními zeměmi, kde hipoturistika je na velmi vysoké úrovni a kde je velmi poptávaná, jedná se o Německo a Rakousko.

3.2 Nové produkty cestovního ruchu Z hlediska nových produktů cestovního ruchu je možné cestovním kancelářím zaměřeným na zahraničí doporučit následující typy zájezdů: 

Poznej opravdovou pivní kulturu České republiky!



Po stopách „Vojny a míru“



Nikdo a nic nesmí být zapomenuto

3.2.1 Poznej opravdovou pivní kulturu České republiky! Daný typ zájezdu bude zaměřen především do regionálních českých pivovarů. Hlavní konkurenční výhodou daného zájezdu je to, že zahraniční turisté jsou již přesycení klasickou formou cestování a hledají něco nového a chtějí vidět něco nového. V tom jako zcela vhodné se jeví návštěva míst, které nejsou zas až tak známé v zahraničí, jedná se o regionální pivovary. Produkt cestovního ruchu by měl být složen z návštěvy 3-4 regionálních pivovarů.

42

V rámci zájezdu se plánuje prohlídka pivovaru a ochutnání místních specialit. Pochopitelně do zájezdu bude možné zařadit jenom ty pivovary, které mají odpovídající úroveň služeb – muzeum, umožnění prohlídky a odpovídající stravovací služby. Daný typ zájezdů by se měl zaměřovat na lidi ve věku od 30 do 50 let, a to jak na rodiny, tak i na party kamarádů.

3.2.2 Po stopách „Vojny a míru“ Tento typ zájezdů je určen výhradně pro obyvatele zemí bývalého SSSR. Bude se prozatím jednat o jednorázovou akci, která v případě zájmu bude přeměněna na trvalý zájezd. Základem zájezdu bude kniha od světově známého ruského spisovatele Lva Tolstoho. Kniha „Vojna a mír“ od Lva Tolstoho popisuje události z dob Napoleonových válek. Jedná se o knihu, která je součástí školní programy z ruské literatury. Této knize je věnováno několik hodin výuky na ruských středních školách. V knize se rovně mluví o bitvě při městě Slavkov a úryvek z knihy „Nebe nad Austerlitzem“ se mají žáci ruských škol naučit nazpaměť. Takže o tomto městě Rusové mají velmi dobré povědomí. Česká republika by mohla z toho velice dobře profitovat, protože dark turismus zažívá velmi velký boom. Díky této knize již nebude zas až tak těžké vybudovat turistický produkt v Rusku. Cílovou skupinou by se měly stát především střední školy a rodiny s dětmi. Zájezd by se měl uskutečnit v souvislosti s 210 výročím dané bitvy v prosinci roku 2010. Součástí akce je program vzpomínkových akcí, které se zúčastní několik set „vojáků“ v dobových krojích. V případě velkého zájmu o danou jednorázovou akci bude možné na to navázat pravidelnými prohlídky.

3.2.3 Nikdo a nic nesmí být zapomenuto Daný produkt cestovního ruchu by se měl týkat jedné z nejdramatičtějšího období České republiky – jedná se o okupaci fašistickým Německem. V rámci daného zájezdu 43

je možné nabídnout návštěvníkům prohlídku míst, která jsou spojena s fašistickými zákroky proti obyvatelstvu země, jedná se o návštěvu Terezínu, Lidic, Památníku Ploština v blízkosti Valašských Klobouk a Památník životické tragédie v HavířověŽivoticích. Název daného zájezdu vyplývá z toho, že v dnešní době následky existence Třetí říše pomalu upadají v zapomnění. Na druhou stranu to, co se dělo za vlády Hitlera, by nikdy nemělo být zapomenuto. Daný produkt cestovního ruchu by se hodil zejména starším obyvatelům České republiky a nejbližších okolních zemí. Kromě toho jak vyplynulo ze statistiky návštěvnosti památek dark turismu, jedná se o památky, které se těší relativně velké popularitě u zahraničních návštěvníků.

44

Závěr Bakalářská práce byla věnována tématu, které hraje v dnešním cestovním ruchu zcela klíčovou roli – jedná se o nové formy cestovního ruchu. Tyto formy za posledních několik let zažívají obrovský boom. Lidé již nejsou spokojeni s klasickým typem zájezdů, ale začínají hledat něco nového, něco neobvyklého. Je vidět, že celkový trend v poptávce po cestovním ruchu spěje k tomu, že cestovatelé se zajímají spíše o cestovní ruch, který může přinést určité zážitky. Z hlediska nových forem cestovního ruchu byly v rámci bakalářské práce prozkoumány následující formy: filmový cestovní ruch, dobrovolnický cestovní ruch a dark turismus, adrenalinový cestovní ruch, agroturistika, sportovní cestovní ruch, vzdělávací cestovní ruch, hipoturistika a nakonec geoturismus a geoparky. Každý z těchto druhů cestovního ruchu byl podroben analýze jak z pohledu teorie, tak i praxe. V rámci teoretické části práce se prozkoumaly hlavní odlišnosti a charakteristiky daného druhu cestovního ruchu, zatímco v rámci praxe byl uveden průzkum těchto druhů cestovního ruchu v rámci České republiky. Dospěli jsme k jednoznačnému závěru – veškeré nové druhy cestovního ruchu je možné nalézt na českém území. Z regionálního hlediska největší počet atrakcí existuje pochopitelně v Praze. Na druhou stranu dalším závěrem je, že podpora těchto nových, rychle se rozvíjejících druhů cestovního ruchu ze strany státu je minimální. Bohužel oficiální propagace České republiky v zahraničí, třeba v Rusku, vychází z kultury a z historických památek. Přitom je zřejmé, že důraz na tento druh cestování je již minulostí. Určitým omezením bakalářské práce je, že průzkum nových forem cestovního ruchu je prozatím oblastí, která není vůbec probádána, takže celkově bylo nemožné nalézt odpovídající statistické údaje. Průzkum v daném oboru může být rozšířen o zkoumání, jak turisté z jednotlivých zemí vnímají potenciál rozvoje nových forem cestovního ruchu a zda by měli zájem o návštěvu České republiky kvůli motivům zmíněným v praktické části práce: kvůli dark turismu, kvůli hipoturistice apod.

45

Na konci práce byla vytvořena doporučení pro nové druhy cestovního ruchu. Týkala se jak vládní politiky propagace nových druhů cestovního ruchu, tak i nových balíčků. Na základě výše uvedených argumentů je možné se domnívat, že hlavní cíl této práce na základě analýzy předpokladů rozvoje nových forem cestovního ruchu vytvořit balíčky pro české podniky působící v turismu - je možné považovat za splněný. Ústřední hypotéza byla rovněž potvrzena: Česká republika se v současné době propaguje jen jako destinace založená na kulturně-poznávacím cestovním ruchu. Tuto situaci je nutné co nejrychleji napravit. Kulturně-poznávací cestovní ruch by měl sloužit spíše jako doplnění a základ pro rozvoj dalších druhů cestování.

46

Seznam použité literatury a zdroje [1] ČERTÍK, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Praha: Office, 2001. 352 s. ISBN 978-80-238-62751. [2] ČERTÍK, M. FIŠEROVÁ, V. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha: VŠH, 2009. 103 s. ISBN 978-80-86578-93-4. [3] HESKOVÁ, M. Cestovní ruch -- pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha: FORTUNA, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6. [4] INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch (základy). VŠE, Praha: Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 978-80-245-1252-5. [5] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-3247-3. [6] Kolektiv autorů. Cestovní ruch a Evropská unie. VŠE, Praha: Oeconomica, 2000. 174 s. ISBN 80-245-0084-1. [7] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 2013. 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. [8] PALATKOVÁ, M. ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2014. 262 s. ISBN 978-80-2473643-3. [9] PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. [10] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. 768 s. ISBN 80-239-0152-4. [11] RYGLOVÁ, K. BURIAN, M. VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [12] PARMOVÁ, D. Komunikace a rozvoj nabídky služeb v cestovním ruchu na příkladu ihočeského kraje. In Sborník z 2. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu na téma „Komunikace v cestovním ruchu“. Konané v Jihlavě 14.-15.3.2007. CD-ROM ISBN 978-80-87035-01-6 [13] TAGLIACOZZO, E. Southeast Asia and the Middle East: Islam, Movement, and the Longue Durée. Singapore: Nus Press, 2009. 393 s. ISBN 978-9971-69-424-1. [14] AVRAHAM, E. KETTER, E. Media Strategies for Marketing Places in Crisis. Oxford: Routledge, 2011. 248 s. ISBN 978-0750684521. [15] Czech.cz. Dark tourism v ČR. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . [16] Český ráj.info. Návštěvnost památek a turistických atraktivit v Českém ráji v roce 2012. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < http://www.cesky-raj.info/cs/region-ceskyraj/sdruzeni-cesky-raj/monitoring-navstevnosti/navstevnost-pamatek-a-turistickych-atraktivit-vceskem-raji-v-roce-2012.html >. [17] Český statistický úřad. Cizinci – vzdělávání. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < https://www.czso.cz/csu/cizinci/4-ciz_vzdelavani#cr >. [18] Filmová místa.cz. Filmová natáčení v České republice. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < http://www.filmovamista.cz/lokalita?gps=49.738682%2C15.622559&zoom=7>. [19] Filmová místa.cz. Filmová natáčení v Praze. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: .

47

[20] Geopark Český ráj. Stručný popis geoparku. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . [21] Geopark Vysočina. Geoturismus. [online]. . [22] Geoparkh.cz. Sítě geoparků. [online]. .

[cit. [cit.

2015-04-16]. 2015-04-16].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

[23] Kudyznudy.cz. Česká kuchyně a regionální produkty celá ČR. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < http://www.kudyznudy.cz/co-chcete-delat/gurmanska-turistika/ceska-kuchyne-aregionalni-produkty.aspx >. [24] Kudyznudy.cz. Letní adrenalinové aktivity. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . [25] Kulturenet.cz. Propojení filmu a cestovního ruchu v ČR po vzoru Skandinávie. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < http://www.culturenet.cz/aktuality/propojeni-filmu-acestovniho-ruchu-v-cr-po-vzoru-skandinavie/n:14626/>. [26] Memoriál Lidice. Výročí zprávy. [online]. [cit. 2015-04-16]. .

Dostupné

z:

[27] Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch v České republice 2013. [online]. [cit. 201504-16]. Dostupné z: < http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Statistiky-Analyzy/Rocenka-cestovniho-ruch/Cestovni-ruch-v-Ceske-republice-2013>. [28] NIPOS-MK.cz. Návštěvnost památek v krajích ČR. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/Navstevnost_PAMATKY_2013.pdf >. [29] Ochrana přírody.cz. Mapa geoparku Český ráj. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . [30] Památník Terezín. Dokumenty ke stažení. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . [31] Památník Terezín. Dokumenty ke stažení. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . [32] Peoplecomm.cz. Motivace v cestovním ruchu. [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: . [33] Pivni.info. Pivní turistika v České republice 6.: Průzkum poptávky pivního cestovního ruchu. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < http://pivni.info/glosy/1135-pivni-turistika-vceske-republice-6-pruzkum-poptavky-pivniho-cestovniho-ruchu.html >. [34] Plzeňský Prazdroj. Rekordní návštěvnost Plzeňského Prazdroje – přes 270 tisíc návštěvníků za rok. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < http://www.prazdroj.cz/cz/media/archiv-tiskovych-zprav/tiskove-zpravy/1186-rekordninavstevnost-plzenskeho-prazdroje-pres-270-tisic-navstevniku-za-rok >. [35] Slavnosti piva. Třebíčské slavnosti piva. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . [36] Středočeský kraj. Hypoturistika. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné .

z:

[37] Utok.cz. HIPOTURISTIKA, VČERA A DNES, TAD A TAM. [online]. [cit. 2015-0416]. Dostupné z: < http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u24/Clanek_Hipo_uvod.pdf >. [38] Veřejná správa online. Potenciál cestovního ruchu v ČR je třeba využít. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: < http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6611502>.

48

[39] World travel & tourism council. WTTC: Travel & Tourism still robust despite uncertain global economic picture. [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: <www.wttc.org>. [40] ZAHRADNÍKOVÁ, E. Podmínky lázeňské turistiky v České republice. [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: .

49

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1. Mekka ........................................................................................................... 15 Obrázek 2. Filmová místa natáčení v České republice ................................................... 27 Obrázek 3. Místa natáčení filmů v Praze ........................................................................ 28 Obrázek 4. Mapa pivovarů.............................................................................................. 33 Obrázek 5. Geopark Český ráj ........................................................................................ 39 Obrázek 6. Síť českých geoparků ................................................................................... 39

50