VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Alena Hospodková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Alena Hospodková

Železniční doprava jako cíl cesty v cestovním ruchu

Bakalářská práce

2015

Železniční doprava jako cíl cesty v cestovním ruchu Bakalářská práce

Alena Hospodková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

Rail Transport as the Main Goal in Tourism Alena Hospodková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2015-04-23 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Železniční doprava jako cíl cesty v cestovním ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………… Alena Hospodková V Praze dne 23. 04. 2015

Ráda bych touto cestou poděkovala panu Ing. Petru Studničkovi za vedení práce. Dále bych ráda poděkovala panu Petru Čermákovi za zajímavé postřehy, které obohatily obsah bakalářské práce.

Abstrakt

HOSPODKOVÁ, Alena. „Železniční doprava jako cíl cesty v cestovním ruchu. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha, 2015. 49 stran.

Bakalářská práce je zaměřena na panoramatický vlak Glacier Express ve Švýcarsku. Podrobně je rozebrán i švýcarský dopravní systém. Cíle práce jsou, analýza švýcarského dopravního systému a následně analýza trasy a nabídky služeb Glacier Expressu.

Metodika práce: -

Analýza primárních dat – primární data jsou získané z elektronického dotazníku a osobní poznámky ze setkání s panem Petrem Čermákem, odborníkem na švýcarskou železniční dopravu.

-

Analýza sekundárních dat – sekundární data pochází z odborné literatury a z internetových zdrojů.

-

Deskripce

Teoretická část pojednává o dopravě obecně. O jejím rozvoji, dělení a modernizaci dopravy. V analytické části se první polovina práce zaměřuje na historii a nové prvky v železniční dopravě. Druhá polovina práce je zaměřena na analýzu dopravního systému ve Švýcarsku, analýzu trati a nabídky služeb Glacier Expressu a v neposlední řadě analýza výsledků z elektronického dotazování. Závěry které jsem z práce vyvodila, uvádím v návrhové části.

Klíčová slova: Doprava, železniční doprava, švýcarský dopravní systém, Glacier Express.

Abstact HOSPODKOVÁ,

Alena.

„Rail

Transport

as

the

Main

Goal

in

Tourism.“

[Bachelor´dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague. Prague: 2015, 49 pages.

Bachelor´s desertation is focused on the panoramic train Glacier Express in Switzerland. A detailed analysis is also Swiss transport system. Targets are, the analyze of the Swiss transport system and analyze of the routes and services of Glacier Express. Methodology od this work: -

Primary data analysis - primary data are from the electronic questionnaire and personal notes from a meeting with Mr. Peter Cermak, an expert on Swiss rail transport.

-

Secondary data analysis- Secondary data comes from literature and internet sources.

-

Description

The theoretical part deals with transportation in general. Its development division and new technologies in transport. The analytical part in the first half is focused on history and new elements in railway transport. The second half is focused on the analysis of the transport system in Switzerland and then i will analyze the road and services of Glacier Express. Next will be analyze of the results from the electronic asking. The conclusions that I made , will be mention in the design part. Key words: Transport, rail transport, Swiss transport system, Glacier Express.

ÚVOD .................................................................................................................................................... 1 1. TEORETICKO-METOLOGICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 3 1. 1. DOPRAVA.............................................................................................................................................. 3 1. 1. 1. Vývoj dopravy ............................................................................................................................. 3 1. 1. 2. Dopad na životní prostředí ......................................................................................................... 4 1. 1. 3. Dopravní pojmy .......................................................................................................................... 4 1. 2. DĚLENÍ DOPRAVY .................................................................................................................................... 6 1. 3. MODERNIZACE DOPRAVY ......................................................................................................................... 9 1. 3. 1. Dopravní telematika ................................................................................................................... 9 1. 3. 2. Propojení dopravních sítí .......................................................................................................... 10 1. 3. 3. Koridory na území České republiky ........................................................................................... 11 Železniční koridory ............................................................................................................................................. 11 Silniční koridory .................................................................................................................................................. 12 Vodní koridor ...................................................................................................................................................... 12

1. 3. 4. Projekt Shift2Rail ...................................................................................................................... 13 2. ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................... 14 2. 1. HISTORIE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ................................................................................................................ 14 2. 1. 2. Historie železniční dopravy ve světě ......................................................................................... 14 2. 1. 3. Historie železniční dopravy u nás .............................................................................................. 16 2. 1. 4. Historie železniční dopravy ve Švýcarsku .................................................................................. 17 2. 2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V SOUČASNOSTI ...................................................................................................... 18 2. 2. 1. Vysokorychlostní tratě a vlaky .................................................................................................. 18 2. 2. 2. Náhled do budoucnosti ............................................................................................................. 19 Základní charakteristiky systému Maglev ........................................................................................................... 19

2. 3. METRO, TRAMVAJOVÁ DOPRAVA, POZEMNÍ LANOVÉ DRÁHY .......................................................................... 20 2. 4. ANALÝZA ŠVÝCARSKÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU......................................................................................... 22 Údaje ze statistického federálního švýcarského úřadu ........................................................................ 22 Dopravy a jejich vzrůst počtu kilometrů přepravených osob ............................................................................. 24

2. 4. 1. Přímá přeprava ......................................................................................................................... 24 2. 4. 2. Swiss Travel System .................................................................................................................. 26 2. 4. 2. 1. Swiss Travel Pass ................................................................................................................................. 26 2. 4. 2. 2. Swiss Travel Pass Flex.......................................................................................................................... 27 2. 4. 2. 3. Swiss Transfer Ticket ........................................................................................................................... 27 2. 4. 2. 4. Swiss Half Fare Card ............................................................................................................................ 27 2. 4. 2. 5. Swiss Family Card ................................................................................................................................ 27

2. 4. 3. Služby, které zvyšují konkurenceschopnost železniční dopravy ................................................ 27 2. 4. 3. 1. Dostupnost z letišť .............................................................................................................................. 28 2. 4. 3. 2. Zavazadlové služby .............................................................................................................................. 28

2. 4. 4. Švýcarské nádražní hodiny....................................................................................................... 29 2. 5. PANORAMATICKÉ VLAKY......................................................................................................................... 29 2. 6. ANALÝZA TRASY A NABÍDKY SLUŽEB GLACIER EXPRESSU ................................................................................ 30 2. 6. 1. Základní informace ................................................................................................................... 31 2. 6. 2. Po jakých drahách Ledovcový vlak jezdí? ................................................................................ 31 2. 6. 3. Jakými zastávkami vlak projíždí? ............................................................................................. 32 2. 6. 3. 1. Svatý Mořic ......................................................................................................................................... 33 2. 6. 3. 2. Calerina ............................................................................................................................................... 33 2. 6. 3. 3. Bernina trať ......................................................................................................................................... 33 2. 6. 3. 4. Chur .................................................................................................................................................... 33 2. 6. 3. 5. Rhine Gorge ........................................................................................................................................ 34 2. 6. 3. 6. Disentis ............................................................................................................................................... 34 2. 6. 3. 7. Oberalp Pass (průsmyk) ...................................................................................................................... 34 2. 6. 3. 8. Gottharský průsmyk ............................................................................................................................ 34 2. 6. 3. 9. Rhône Glacier (Rýnský ledovec) .......................................................................................................... 34 2. 6. 3. 10. Oberwald .......................................................................................................................................... 35 2. 6. 3. 11. Brig .................................................................................................................................................... 35 2. 6. 3. 12. Zermatt ............................................................................................................................................. 35

2. 6. 4. Jídelní a nápojový lístek ............................................................................................................ 36

2. 6. 4. 1. Nabídka jídelního lístku v Glacier Expressu ......................................................................................... 36 2. 6. 4. 2. Nápojový lístek .................................................................................................................................... 38

2. 6. 5. Národnost nejčastějších cestujících .......................................................................................... 39 2. 6. 6. Bezbariérový přístup ................................................................................................................. 39 2. 7. ELEKTRONICKÝ DOTAZNÍK ....................................................................................................................... 40 2. 7. 1. Návštěva Švýcarska .................................................................................................................. 40 2. 7. 2. Znalost pojmu „Swiss Travel Pass“ ........................................................................................... 41 2. 7. 3. Propagace Švýcarska v České republice.................................................................................... 41 2. 7. 4. Znalost Glacier Expressu neboli Ledovcového vlaku ................................................................. 42 3. NÁVRHOVÁ ČÁST ............................................................................................................................. 43 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 44 LITERATURA ........................................................................................................................................ 46

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Obrázek č. 1 – Dělení dopravy Obrázek č. 2 – Procento nehodovosti jednotlivých doprav ve Švýcarsku Obrázek č. 3 – Dopravy a jejich vzrůst počtu kilometrů přepravených osob Obrázek č. 4 – Nádražní hodiny Obrázek č. 5 – Trasa Glacier Expressu Obrázek č. 6 – Zdolávání převýšení Glacier Expressu Graf č. 1 – Návštěva Švýcarska dotázaných Graf č. 2 – Znalost pojmu „Swiss Travel Pass“ Graf č. 3 – Propagace Švýcarska v České republice Graf č. 4 – Znalost Glacier Expressu českou klientelou

Úvod Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Železniční doprava jako cíl cesty v cestovním ruchu.“ Téma jsem si zvolila z důvodu významu dopravy. Doprava je nezbytnou součástí cestovního ruchu a v tomto případě se sama stala hlavním důvodem pro cestování. Zážitkové vlaky mi byly známy pouze z obrázků. Chtěla jsem se dozvědět o tomto druhu cestování více. Zjistila jsem, že železničním a vůbec dopravním gigantem je Švýcarská konfederace. Proto se v analytické části budu soustředit na tuto oblast. Metodiky práce: Analýza primárních a sekundárních dat Deskripce Teoreticko – metologická část mé práce se zaměřuje na dopravu obecně. Pojednává o vývoji dopravy do současnosti. Dále zmíním jednotlivé pojmy z dopravního slovníku. Seznámím čtenáře s dělením dopravy na jednotlivé sektory a vysvětlím nové technologie, které se v dopravě uplatňují. Evropská Unie cílí své plány na zlepšení dopravní situace v členských zemích EU. Proto si její plány v teoretické části objasníme. V analytické části práce se budu zprvu věnovat historii železniční dopravy. Nadále novým trendům železniční dopravy, a co, nás v tomto směru čeká v budoucnosti. Dále se budu soustředit na velmoc mezi vlaky, kterou je Švýcarsko. Provedu analýzu dopravního systému Švýcarska a dále zanalyzuji jeden mnou vybraný vlakový express. Konkrétně provedu analýzu jeho cesty a nabídku služeb, kterou poskytuje. Poté zanalyzuji výsledky z mého dotazníku a vyvodím z něj závěry. Dotazník byl soustředěn na český segment a jeho znalosti ohledně švýcarského dopravního systému a o panoramatickém vlaku. Pro analýzu jsem si zvolila Glacier Express, což je nejslavnější panoramatický vlak světa. V návrhové části se zaměřím na snížení nákladů při provozování švýcarských železnic a zároveň uvedu řešení při velké obsazenosti vlaků v hlavní časy. Dále se budu soustředit na zlepšení povědomí o švýcarských zážitkových vlacích u české klientely.

1

V práci jsou stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza č. 1: Předpokládám, že jízdní doklad Swiss Travel Pass je nástrojem zvyšování konkurenceschopnosti železniční dopravy ve Švýcarsku. Hypotéza č. 2: Česká klientela nemá o zážitkových vlacích ve Švýcarsku velké povědomí. Cílem práce je analýza trasy a nabídky služeb Glacier Expressu. Dílčím cílem práce je analýza švýcarského dopravního systému.

2

1. Teoreticko-metologická část Jak už bylo v úvodu zmíněno, v teoretické jsou podstatné informace o dopravě. Nejdříve o vývoji dopravy. Od nejstarších druhů doprav až po dnešní současné dopravy. Bude rozebráno, která doprava je k životnímu prostředí nejšetrnější a naopak. V další (sub)kapitole jsou uvedeny nejzákladnější pojmy z dopravního slovníku a základní dělení dopravy. Doprava se neustále vyvíjí, proto je uveden v práci i nový obor, a to dopravní telematika. A nakonec se čtenář dozví o dopravních koridorech v Evropě a novému projektu Evropské Unie „Shif2Rail“.

1. 1. Doprava 1. 1. 1. Vývoj dopravy Každé místo světa má jiný potenciál, a lidé tak úplně nenacházejí vše, co potřebují k životu ve svém bydlišti. Proto byli a jsou nuceni přemisťovat nejen své statky (suroviny, zboží, informace), ale i samu sebe. Doprava se tak stala jedním ze základních pilířů současné ekonomiky. Zároveň ale patří mezi její omezující faktory, neboť může svým dopravním systémem mnohé ekonomické procesy limitovat. Když budu zkoumat dopravu od úplného základu, tak je logicky nejstarším způsobem dopravy chůze, dále se začali využívat k dopravě zvířata a po vodě se lidé přepravovali po nejjednodušších plavidlech.

Až do konce 18. století neexistovaly žádné formy

motorizované dopravy a hlavním pohonem byla pouze tažná síla zvířat a na vodě síla větru. Nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem byla doprava po vodě, proto také všechna historická města vznikala v blízkosti vodních cest. S tím souvisel i rozvoj obchodu v období středověku. Poté přišel v druhé polovině 18. století objev parního stroje, který v 19. století ovládl pevninskou dopravu v podobě železnic. Železnice v té době zkrátila cestovní časy a vzdálenost mezi velkými městy se už nezdála tak veliká. Páru v další fázi vývoje nahradil spalovací motor, jenž umožnil vznik a rozvoj automobilismu a poté i letecké dopravy. Následně se silniční a letecká doprava stává velkými konkurenty pro železniční dopravu. Po 2. světové válce přichází velký rozvoj letecké dopravy. Ten umožnil rozvoj regionů,

3

jenž do té doby ležely „mimo svět.“ V 60. letech 20. století doprava dosáhla takové úrovni, že se člověk vydal na cestu dokonce i do vesmíru. Doprava v dnešní době patří mezi nejrychleji se rozvíjející sektory národního hospodářství. Pohyb patří k základním vlastnostem a potřebám člověka. Jak už bylo zmíněno, máme neustálou potřebu sebe a věci kolem nás přemisťovat. V dávných dobách hlavně za účelem obživy. S rozvojem společnosti také kvůli obchodování a obsazováním různých území. Průvodním jevem moderní společnosti je neustále se zvyšující průmyslová výroba, je kladen důraz na přemisťování zboží, výrobků a polotovarů. Další hlavní ukazatel je přemisťování obyvatelstva. A to nejen z místa bydliště do místa pracoviště a škol, ale i za zábavou a cestování za účelem poznání. Umožňuje lidem vzájemně komunikovat, scházet se a vyměňovat své myšlenky a názory. Zkrátka doprava zajišťuje obyvatelstvu základní potřeby. 1. 1. 2. Dopad na životní prostředí Naopak rozvoj dopravy přináší také negativní vlivy a to hlavně zhoršení životního prostředí s dopadem na zdraví člověka, živočichů, rostlin a krajiny. V současné době proto společnost stojí na nelehkém úkolu najít rovnováhu mezi důležitým a nezbytným rozvojem a ochranou zdraví a životního prostředí. Nejšetrnější druh dopravy je samozřejmě ta nemotorová, která nikterak nezasahuje do životního prostředí. Je tím myšlena pěší doprava a cyklistická doprava. Z doprav, které jsou využívány nejčastěji, a tudíž mají největší podíl na přepravě osob a nákladů, je nejšetrnější doprava železniční. Naopak problematická je silniční doprava, konkrétně individuální automobilová a hlavně letecká doprava. Vodní doprava je komplikovaná z toho důvodu, že jsou časté nehody, kdy se mnohokrát rozlije velké množství ropy do oceánu a výstavby infrastruktury související s touto dopravou. 1. 1. 3. Dopravní pojmy Doprava plní 4 základní úkoly (zdroj: http://doprava-info.webnode.cz) 1. Dopravuje suroviny (z míst těžby do míst zpracování, uhlí do elektráren, štěrky a písky do stavebních závodů, dřevo do dřevozpracujících závodů apod.) 2. Dopravuje polotovary mezi jednotlivými závody 3. Dopravuje hotové výrobky z místa výroby do místa spotřeby 4

4. Zajišťuje přepravu osob Doprava je neodmyslitelná součást našich životů. Je spjata s veškerou lidskou činností. Proto se vývoj dopravy a vývoj lidské společnosti od sebe neodděluje. Vývoj dopravy je podmíněn rozvoji vědy a techniky. Nelze, aby existoval vyspělý stát, se špatně rozvinutou dopravou. Často se zaměňují dva pojmy, doprava a přeprava. Definic dopravy a přepravy se uvádí více, avšak vždy mají stejný význam. Podle pánů Pastora a Tuzara jsou uvedeny následující definice. „Doprava je cílevědomá změna místa osob anebo nákladů uskutečňovaná pomocí dopravního prostředku po dopravní cestě.“ (2007, s. 12) „Přeprava je přemístění osob nebo věcí, zakládajících se na přepravní smlouvě, jíž se zavazuje transport ku provedení požadované přepravy za podmínek vyhlášených nebo sjednaných zvlášť a zájemník se podrobuje přepravním podmínkám, zejména placení dovozného. Jde o všechny úkony, nutné k přijetí přepravovaného předmětu, jeho umístění v přepravním prostředku, přemístění do místa určení a k výdeji.“ (2007, s. 11) K uskutečnění dopravy jsou potřeba: a) dopravní prostředek b) dopravní cesta c) pracovní síla d) energie Jednotlivé pojmy: Dopravní prostředek: definuje dopravní element nebo komplet, který se pohybuje po dopravní cestě jako je letadlo, vozidlo, loď, vlak, atd. Dopravní cesta: definuje prostor, na kterém se pohybují dopravní jednotky nebo dopravní komplety. Dopravní cesta se dělí podle druhu dopravy. Pracovní síla: v tomto případě se jedná o ty, kteří dopravní prostředek řídí. Například piloti, řidiči, strojvedoucí a všichni pracovníci, kteří zajišťují a organizují dopravu. Energie: to, co dopravní prostředek pohání. Elektrická energie, pohonné hmoty, lidská síla u cyklistické dopravy.

5

Další pojmy z dopravního slovníku jsou následující: Dopravce – osoba nebo organizace, která zajišťuje dopravu pro cizí účely Přepravce – zákazník dopravce v nákladní dopravě. Funguje zde vztah odesílatel a příjemce. Cestující – zákazník dopravce v osobní dopravě Přepravní smlouva – smlouva mezi dopravcem a přepravcem nebo smlouva mezi dopravcem a cestujícím Přepravní listina – doklad o uzavření dopravní smlouvy, například jízdenka, letenka, apod. Dodací lhůta – doba, za kterou má být zásilka dopravcem přepravena a připravena k odebrání. Cestující nebo přepravce musí za přepravu zaplatit podle dohodnutého tarifu. Tarif – Předpis pro stanovení ceny, který obsahuje tarifní podmínky a tarifní služby Jízdné – cena za přepravu osob Dovozné – cena za přepravu zboží Přepravné – jízdné nebo dovozné plus doplňující poplatky Ložná operace – je nakládka, vykládka nebo překládka zboží. Nakládací pomůcky – jsou předměty a jednoduchá zařízení sloužící k usnadnění ložných operací (např. nízkozdvižné vozíky). Přepravní pomůcky – jsou předměty sloužící k zajištění bezpečné a kvalitní přepravy (např. plachta na přikrytí zboží). Přepravní podmínky – podmínky za jakých se uskutečňuje přeprava cestujících, zavazadel a zboží, jsou vyhlašovány dopravcem

1. 2. Dělení dopravy Následující

dělení

vychází

z tabulky

Dělení

dopravy,

která

níže.(http://www1.cenia.cz/) Doprava se dělí na 3 sektory. Na dopravu pevninskou, námořní a leteckou. Pevninská doprava se dělí na 3 druhy : 1. Silniční 2. Železniční 3. Říční

6

se

nachází

Silniční doprava se dále dělí na osobní a nákladní. Kdežto ta osobní se rozděluje navíc na individuální automobilovou, hromadnou (MHD, linkové autobusy a nepravidelné autobusy) a cyklistickou dopravu. Železniční doprava se jako ta silniční také dělí na osobní a nákladní. Říční doprava je také osobní a nákladní, kdežto ta osobní se dělí na rekreační plavby a přívozy. Námořní doprava je osobní a nákladní. Osobní námořní doprava se dělí na výletní parníky a trajekty. Letecká doprava je taktéž osobní a nákladní. Osobní letecká doprava se dělí na pravidelné linky a chartery. Toto dělení je přehlednější z následujícího obrázku: Obrázek č. 1

Zdroj: http://www1.cenia.cz/

7

Existuje mnoho různých způsobů jak dopravu klasifikovat. Nejčastějším způsobem jak dopravu vyčlenit je dle: 1. Druhu dopravní cesty a použitého dopravního prostředku (popsáno podrobně v další v části práce), 2. předmětu přepravy (osobní, nákladní), 3. počtu přepravovaných osob (individuální, hromadná), 4. frekvence (nepravidelná, pravidelná), 5. přístupu veřejnosti (neveřejná, veřejná), 6. přepravní vzdálenosti (místní, regionální, dálková), 7. polohu zdroje a cíle vůči geografickým jednotkám (meziměstská, mezistátní, mezikontinentální) 8. územního vztahu zdroje a cíle vůči analyzovanému území (vnitřní, vnější, tranzitní). Dělení vychází z odborné literatury (Adamec a kolektiv, 2008, s. 10) Z dalšího dostupného zdroje se doprava také dělí podle následujících kritérií: (http://doprava-info.webnode.cz/) 1. Podle předmětu přepravy: Osobní – přeprava osob Nákladní – přeprava zboží, nákladu, hromadného substrátu – štěrk, písek, uhlí, apod. 2. Podle druhu dopravní cesty a použitého dopravního prostředku: - Železniční - Silniční - Vodní - Letecká - Městská - Nekonvenční (potrubní, eskalátory, lanovky, apod.) 3. Podle použité dopravní cesty: - Pozemní - Vodní (říční, námořní) - Vzdušná 4. Podle územního hlediska: - Vnitrostátní (probíhá na území jednoho státu) - Mezinárodní (probíhá na úrovni dvou a více státu)

8

- Peážní (výchozí a cílové místo se nachází v jednom státě, ale probíhá přes území jiného státu. Na území tohoto státu, nesmí být žádný přepravní bod.) 5. Podle způsobu provozování z právního hlediska: - Doprava pro vlastní potřebu (slouží k zajištění vlastní podnikatelské činnosti) - Doprava pro cizí potřebu (slouží k zajištění cizích potřeb za úhradu) - Doprava individuální (slouží pro soukromou potřebu občanů vlastními dopravními prostředky) Doprava se také může ještě členit: - Dle periodicity (pravidelná, nepravidelná) - Dle sezónnosti (celoroční, sezónní) - Dle zabezpečení (organizovaná, neorganizovaná)

1. 3. Modernizace dopravy 1. 3. 1. Dopravní telematika Dopravní telematika je nedílnou součástí modernizace dopravy. „Integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím za podpory ostatních souvisejících odvětví jako je ekonomika, teorie dopravy, systémové inženýrství a dalších. Tak, aby se pro stávající dopravní infrastrukturu zajistily moderní systémy řízení dopravních a přepravních procesů (zvýšily se přepravní výkony a efektivita dopravy, stoupla bezpečnost dopravy, zvýšil se komfort přepravy).“ (http://www.sdt.cz/) Hlavní cíl je nabídnou uživatelům dopravy inteligentní služby, které je nutno sledovat v několika rovinách: 1. Služby pro cestující a řidiče – podávání informací o dopravních cestách, spojích, dopravní informace prezentované řidičům prostřednictvím informačních systémů na dálnicích, dopravní informace šířené pomocí rádia, televize nebo internetu, informace zasílané řidičům do automobilů, služby mobilních operátorů. 2. Služby pro správce infrastruktury – správci dopravních cest a terminálů sledují kvalitu dopravních cest, řízení infrastruktury, sledování bezpečnosti dopravního provozu atd. 3. Služby pro provozovatele dopravy neboli dopravce – volba dopravních cest a nejvýhodnějších tras, dálková diagnostika vozidel, dodávka náhradních dílů. 4. Služby pro veřejnou správu - napojení systémů dopravní telematiky na informační systémy veřejné správy, sledování a vyhodnocování přepravy osob a nákladů, řešení

9

financování dopravní infrastruktury, nástroje pro výkon dopravní politiky měst, regionů a státu. 5. Služby pro bezpečnostní a záchranný systém - (IZS) 1- Propojení systémů dopravní telematiky na integrovaný záchranný systém a bezpečnostní systémy státu, zabezpečuje lepší organizování zásahů při likvidaci havárií, nehod, zvyšuje prevenci proti vzniku mimořádných událostí s ekologickými důsledky, atd. 6. Služby pro finanční a kontrolní instituce - (pojišťovny, leasingové společnosti, atd.) elektronická identifikace vozidel a nákladů, sledování a vyhledávání odcizených vozidel, elektronické platby za poskytnuté ITS služby. „Znalost ekonomických procesů spojených s dopravou usnadní výkon státní dopravní politiky a nabídne smysluplnou investiční strategii v tomto odvětví.“ (http://www.sdt.cz/) 1. 3. 2. Propojení dopravních sítí Lepší stav a propojení dopravních sítí v členských zemích Evropské Unie, patří mezi důležité cíle EU. V oblasti dopravy se snaží přizpůsobit ji poptávce a potřebám občanů. Základní strategický dokument, který se zaměřil na propojení dopravy v jednotlivých členských zemích, byl dokument Bílá kniha. Přesný název dokumentu zněl „Evropská dopravní politika do roku 2010: Čas rozhodnout“. Mezi hlavní cíle patřilo zvýšení podílu železniční dopravy na dělbě přepravní práce a propojení různých druhů doprav v rámci logistických řetězců. Vzhledem k tomu, že se doprava v jednotlivých členských zemích Evropské Unie rozvíjela samostatně, vznikly mezi nimi velké disparity. Jak z hlediska organizačního, tak i technického. Mezi prioritní dopravy patří doprava železniční (hlavně v nákladním sektoru). Evropská unie má jednu z priorit i životní prostředí. Proto se zaměřila na tuto dopravu, která je ve vztahu k životnímu prostředí nejšetrnější. Již v 90. letech byl schválen koncept Transevropských dopravních sítí ( TEN-T), které se zaměřily na silniční oblast a na vysokorychlostní železniční dopravu, ale i na dopravu kombinovanou a vnitrozemské vodní cesty. Výsledkem tohoto projektu je například

1

IZS = integrovaný záchranný systém 10

výstavba vysokorychlostních železnic mezi Paříží, Londýnem, Bruselem a Frankfurtem nad Mohanem. Nově příchozí členské země EU měly zanedbané a nekvalitní dopravní systémy. Z toho důvodu se na II. panevropské konferenci2 konané v roce 1994, dohodnuly trasy koridorů3 propojující nejvýznamnější centra ve střední a východní Evropě. 1. 3. 3. Koridory na území České republiky Železniční koridory V celé Evropě je železničních koridorů 9, jsou nazvány Panevropské koridory a spolu s vodním koridorem a silničními koridory spojují celou Evropu od Atlantiku až po Ural a dále od Skandinávie až ke Středozemnímu moři. My máme v České republice koridory 4. Z čehož 1. a 2. železniční koridor je součástí 4. a 6. panevropského koridoru. Česká republika, jako členský stát EU musela přistoupit na modernizaci koridorů. V přesnějším znění: „Česká republika přistoupila na modernizaci v parametrech, které jsou obsaženy v evropských Dohodách AGC – o mezinárodních magistrálách a AGTC – o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech, ke kterým Česká republika přistoupila a v plánech rozvoje železničních sítí vypracovaných na úrovni Evropské unie a Mezinárodní železniční unie“ (http://www.mdcr.cz) V České republice jsou železniční koridory následující: 1. železniční koridor: (Berlín – Drážďany) – Děčín – Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno – Břeclav – (Vídeň/Bratislava – Budapešť) 2. železniční koridor: (Gdaňsk – Varšava – Katovice) – Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav, odbočná větev Přerov – Olomouc – Česká Třebová 3. železniční koridor: (Le Havre – Paříž – Frankfurt ) – Cheb – Plzeň – Praha – Ostrava – (Žilina – Košice – Lvov), obočná větev Plzeň – Domažlice – (Norimberk)

2

1. Panevropská konference o dopravních sítích se konala v roce 1991 v Praze Koridor je hlavní trať, která slouží k dálkové, osobní a nákladové dopravě. Koridory pak dělíme na železniční, dopravní, lodní a letecké. 3

11

4. železniční koridor: (Stockholm – Drážďany) – Děčín – Praha – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – (Linec – Salzburg – Lublaň – Rijeka Záhřeb) Náklady na modernizaci 1. a 2. železničního koridoru stály Českou republiku 65 miliard korun. Modernizace byly dokončeny v roce 2004. S další modernizací 3. a 4. železničního koridoru vystoupají celkem náklady na 100 miliard korun. Česká republika nemá na svém území vysokorychlostní tratě, avšak z dostupného článku pana Jiřího Pohla, publikovaného dne 18. 12. 2014 se můžeme dozvědět následující informace. „Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1315/2013 dává České republice jedinečnou možnost vybudovat na svém území, a to s velmi vydatným přispěním fondů EU, síť vysokorychlostních železnic. Ta bude kompatibilní s navazující sítí evropských vysokorychlostních železnic a zároveň vytvoří velmi potřebný vnitrostátní systém Rychlých

spojení. Tyto

vysokorychlostní

tratě

se

stanou

základem

budoucí

podoby systému železnic v České republice.“ Česká republika má nyní rozlohu železničních tratí 9 580 kilometrů, což ji s naší rozlohou řadí na první příčky hustoty železnic na km². Silniční koridory Z české silniční sítě patří do panevropských koridorů trasy stávajících nebo plánovaných dálnic a rychlostních komunikací následující: D5, D8, D1, D2, R48, R55. Vodní koridor Ve vodní dopravě můžeme do 4. Panevropského koridoru zařadit naší stávající Labskou vodní cestu. Pomocí koridorů, se lépe určily místa a směry, na které je potřeba se přednostně zaměřit při zlepšování dopravní infrastruktury. Zařazení dopravního projektu do některého z koridorů, zajišťuje lepší šanci přidělení finančních prostředků z dotačních fondů EU.

12

1. 3. 4. Projekt Shift2Rail V prosinci minulého roku, schválila Evropská komise projekt Shift2Rail. Jedná se o partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)4, které podpoří investice do inovací v železničním sektoru. Program na principu partnerství má platit do roku 2020. Tento projekt má hlavně posílit konkurenceschopnost a zatraktivnění železničního dopravního systému. Shift2Rail se zaměří na obecný výzkum a vývoj řešení v těchto 5 klíčových oblastech: Vývoj nové generace vysokokapacitních vlaků, které budou spolehlivější a úspornější z hlediska nákladů. Dále na efektivní dopravní management a kontrolní systémy, posílení výkonnosti infrastruktury včetně snižování hlukových emisí, budování inteligentních elektronických informačních systémů pro plánování tras a nákup jízdenek a nakonec zlepšení zapojení železnice do logistických řetězců prostřednictvím vývoje intermodálních řešení pro nákladní dopravu. Do tohoto projektu se investovalo 920 miliónů €. Z toho Evropská komise vložila na program 450 miliónů € a zbylých 470 miliónů € dodal evropský železniční průmysl. Projekt SHIFT2RAIL by měl zajistit podstatně vyšší úroveň podpory železničního výzkumu a inovací s cílem dotáhnout jeho hlavní projekty až do úrovně plně funkčních demonstrátorů s vysokým stupněm inovace a s cílem nabídnout nejmodernější řešení evropské železnici pro roky 2022 až 2050. Do programu se již přihlásily i některé české firmy jako jsou AŽD Praha, OLTIS Group, Škoda Transportation a další. Obdobné programy jako je Shift2Rail jsou i v letectví a v automobilovém průmyslu. Letectví zahájilo program s názvem CLEANSKY v roce 2008, který je zaměřen hlavně na dopad letectví na životní prostředí. Nyní je i v procesu zavádění CLEANSKY 2. Automobilový průmysl zahájil podobnou iniciativu, PPP s názvem Greencar.

4

PPP = Public Private Partnership 13

2. Analytická část

V druhé části přejdeme k dopravě železniční. Čtenář se dozví o její historii ve světě, ve Švýcarsku a pro zajímavost i o historii vlaků u nás v České republice. O historii ve Švýcarsku z toho důvodu, že hlavní cíl mé práce je, analyzovat jeden mnou vybraný švýcarský zážitkový vlak. Z pohledu železniční dopravy, je Švýcarsko velmi důležitou zemí. Díky její propracované železniční sítě, která se navíc proplétá úžasnou alpskou krajinou, jsou pro cestovní ruch ve Švýcarsku zážitkové vlaky stěžejním aspektem atraktivnosti destinace. Nikde jinde nenajdete spojení cestovního ruchu s železnicí na takové úrovni jako ve Švýcarsku. Proto má volba analyzovat zážitkový vlak právě zde, byla jasná. Ještě před analýzou zážitkového vlaku, se dostaneme k současné situaci světových železnic. Popíši nové trendy a technologie uplatněné v železniční dopravě. Dále objasním minulost jiných druhů železniční dopravy, jako je podzemní doprava, tramvajová doprava a pozemní lanové dráhy. Následně přejdeme ke zmiňované analýze švýcarského zážitkového vlaku. Konkrétně Glacier Expressu „nejpomalejšímu rychlíku světa“.

2. 1. Historie železniční dopravy 2. 1. 2. Historie železniční dopravy ve světě Jako první zmínku o železniční dopravě, bychom mohli považovat tu, z 6. století př. n. l. Ovšem, tehdy se nestavily kolejnice dřevěné, natož železné, nýbrž z vápence. Jako první známá dráha je uváděna dráha Diolkos, která vedla přes Korintskou šíji a zařizovala převoz člunů. Otroci převáželi vozy s čluny ve žlabech, ze zmiňovaného vápence. Tato dráha fungovala více než 600 let. Avšak historie železniční dopravy se plně začíná psát až v 15. st. n. l. V Německu se pro usnadnění vývozu vytěženého materiálu, začaly stavět primitivní dřevěné drážky. Vozíky

14

byly původně tlačeny pomocí lidské síly, po čase se začali využívat i psi a poté i koně. Takto vznikl i název pro důlní vozíky, kterým se říkalo Hunt.5 K vyššímu rozmachu železniční dopravy došlo v 18. století v Anglii. Díky rozšíření lodní dopravy, se prodloužila důlní cesta až k přístavišti. Tratě také měly vyšší životnost, díky používání železných nosníků. Aplikování železných nosníků zapříčinila nízká poptávka po hutnictví železa. Avšak první koněspřežné železnice se začaly stavět až ve 20. letech 19. století. V tu dobu se také konaly všemožné experimenty, jak aplikovat páru jako pohon. V roce 1769 si nechal James Watt patentovat jednočinný parní stroj, který v následujících letech, ještě zdokonalil. Jako první, kdo zkoušel použít parní stroj u vozidel, byl v 19. století Richard Trewithick. První Trewithickova lokomotiva vyjela na trať 15. února 1804. Ovšem to ještě neznamenalo, že byla parní doprava velkým způsobem rozvinuta. Dále se častěji využívali koně namísto parních strojů. Byl to dlouhý a komplikovaný proces. Mnoho dalších pokračovalo ve zkoumání, jak snížit spotřebu paliva a jak stroj co nejlépe ovládat. Za první, skutečně úspěšný stroj, je považován „Puffing Billy“, v doslovném překladu bafající Bill, který v roce 1813 postavil muž jménem William Hedley. Tato lokomotiva vydržela jezdit 50 let a dodnes je zachována jako muzejní exponát. Za nejvýznamnějšího konstruktéra je považován George Stephenson. Zabýval se zdokonalením lokomotiv, kolejnic, výhybek, ale i jiných zařízení s tím spojené. Projektoval také nové železniční tratě. Trať ze Stocktonu do Darlingtonu, byla původně navrhována jako koněspřežná, ale George Stephenson přemluvil britský parlament, aby odsouhlasil provoz s parními stroji. A tak, provoz na trati zahájil v roce 1825 stroj jménem Locomotion, který dal lokomotivě její jméno. V roce 1830 se dokončila stavba trati z Liverpoolu do Manchesteru, byla vyhlášena veřejná soutěž pro nejvhodnější stroj, který bude jezdit po této dráze. Soutěž proběhla 8. října 1829 a zúčastnily se jí 4 parovozy. Vyhrál ji stroj jménem Rocket, který patřil už zmiňovanému Stephensonovi. Parní stroj Rocket, nejenže splnil základní úkol uvézt 20 tun rychlostí nejméně 16 km/h, ale také ohromil přítomné svou rychlostí. S jedním plným obsazeným vozem jel rychlostí 46 km/h. 5

Hunt podle německého pojmenování pro psa (hund). 15

Stephensonova továrna začala vyvážet stroje do mnoho částí světa a úspěch trati z Liverpoolu do Manchesteru se stal impulsem pro nové výstavby tratí, nejen v Anglii, ale i ve světě. 2. 1. 3. Historie železniční dopravy u nás Na evropském kontinentu se první koněspřežné tratě začaly stavět ve 20. letech 19. Století a uvádí se, že první koněspřežná železnice v Evropě, byla u nás. Konkrétně v úseku České Budějovice – Linec, jehož provoz byl zahájen v roce 1828. V té době byla rozestavěna také trať z Prahy do Plzně, ale její výstavba skončila v letech 1831 poblíž Lán. Díky zdokonalení parních strojů se upustilo od koněspřežných tratí i u nás. První železnice, která využívala Stephensonovi parní lokomotivy, byla železnice Severní dráhy císaře Ferdinanda vedena z Vídně do haličské Bochnie. O postavení této železnice se zasloužil vídeňský bankéř Salomon Meyer Rothschild, kterého hnala vidina velkého zisku. Z prvu se bankéř a jeho společníci potýkali s odporem měst a obcí a i vídeňského dvora. Poté Rothschild nakonec licenci získal a mohla začít velkolepá stavba této železnice, na níž se zúčastnilo přes 14 000 dělníků. Šlo o první mezinárodní dráhu vůbec. U nás propojovala města Břeclav – Brno, Přerov – Olomouc, Přerov – Bohumín. Počátkem 40. let se rozhodl rakouský stát přenést zodpovědnost budování dalších železnic na sebe. Vznikly tak dvě státní dráhy, severní a jižní. V té severní byla propojena Praha s Vídní a Saskem. Na našem území vedla přes města Olomouc, Česká Třebová, Pardubice a Praha. V následujících letech došlo ke krachu na rakouské burze. Společnosti, které se ocitly v problémech, musely začít postupně zestátňovat. Nakonec byla Severní státní dráha prodána soukromé Společnosti státní dráhy. V tomto období u nás vznikly i jiné železniční společnosti, například Česká západní dráha, Brněnsko – Rosická dráha a další. Kolem roku 1880 začíná další fáze vývoje našich drah a to výstavbou husté sítě železnic, které napojovaly malá města na hlavní tratě. Po vyhlášení samostatnosti Československa se v roce 1918 majetek rakouských státních drah rozdělil a vznikly Československé státní dráhy. Výstavba železnic pokračovala až do druhé světové války. Budování železnic dalo impuls k rozvoji měst a uspíšilo průmyslovou revoluci. V té době, se opravdu jednalo o civilizační a stavitelský fenomén, nejen u nás, ale i ve světě.

16

2. 1. 4. Historie železniční dopravy ve Švýcarsku Jelikož se v dalších částech práce budeme věnovat zážitkovým vlakům ve Švýcarsku, přiblížíme si historii i švýcarských železnic. První vlak zajel na švýcarské území v roce 1841, tehdy, ale jen těsně za hranice, když železnice spojila Štrasburg s Basilejí. První domácí trať byla zprovozněna v roce 1847 mezi Curychem a nedalekými lázněmi Baden. Hlavní stanicí byl Curych, který je dodnes největší švýcarskou stanicí. V té době, kdy Švýcarsko stavělo své první tratě, už například napříč Německem vedlo přes 2000 kilometrů tratí. Kvůli geografickým podmínkám, bylo Švýcarsko ke stavbám železnicí zdrženlivější. Ovšem z vidiny další prosperity a rozvoje, investovali Švýcaři velké množství peněz nejen do staveb železnic, ale i tunelů, mostů, viaduktů a protilavinových galerií, které byly nezbytnou součástí při budování horských železnic. O co nesmělejší byl začátek, o to větší nasazení Švýcaři projevili při budování své nyní pověstné železniční sítě. Neváhali investovat nemalé finanční prostředky a při překonávání hornatých pasáží se běžnými součástmi tratí staly tunely, mosty, viadukty či protilavinové galerie. Vznikly tak legendární horské tratě jako Bernina nebo Albula, které dnes patří mezi památky UNESCO, a mnoha dalších. Švýcarsko se zkrátka díky železnicím navždy změnilo. Nově vybudovaná infrastruktura přispěla k rozvoji místního průmyslu a také cestovního ruchu, který se zejména v horských oblastech stal důležitým zdrojem příjmů. Pro dnešní turisty už švýcarské horské železnice nepředstavují jen dopravní prostředek, ale také jedinečný zážitek a vybočení z běžného stereotypu. Pro příznivce železnic a horských tratí

jsou

určeny

panoramatické

vlaky

jako Bernina

Express,

Glacier

Express či GoldenPass Line. Milovníci parní nostalgie ve Švýcarsku naleznou i bezpočet historických jízd s autentickými parními lokomotivami a vagony. Turistům je zase k dispozici řada horských vlaků a zubaček, které je mnohdy dopraví do těsné blízkosti horských obrů jako je například Matterhorn. Musím připomenout i jméno Niklause Riggenbacha, což byl švýcarský vynálezce a konstruktér, který v roce 1866 vynalezl takzvanou Riggenbachovu ozubnici. Tato ozubnice byla jako první použita v železnici a měla zajistit bezpečnost při vysokém stoupání a naopak bezpečí při strmém klesání. 17

2. 2. Železniční doprava v současnosti 2. 2. 1. Vysokorychlostní tratě a vlaky Už v roce 1964 Japonci otevřeli vysokorychlostní dráhu Šinkanzen6. Událost byla spojena s olympijskými hrami, které se konaly tentýž rok v Tokiu. Tato dráha spojovala města Tokio a Ósaku a dostala název Tokaido. Zpočátku byla maximální rychlost 210km/h. Úsek stihl vlak za 4 hodiny. Nyní při rychlosti 270 – 285 km/h zvládne vlak úsek za 2 a půl hodiny. Ročně přepravila 55 miliónů cestujících a její úspěch zapříčinil další výstavby tratí Šinkanzen. To zapříčinilo revoluci železniční dopravy nejen v Japonsku, ale i ve světě. Trať Tokaido patří k nejvytíženější vysokorychlostní železnici na světě. Samotné Japonsko má 8 vysokorychlostních tratí v celkové délce 2 700 kilometrů. Tyto vlaky jsou také na sekundy přesné. Půlroční zpoždění činní v Japonsku pouhých 30 sekund. To se v naší zemi může zdát, jako pouhá utopie. Nutno podotknout, že v Japonsku spravují své dráhy a soupravy různí železniční dopravci. Dráhy tedy nepatří japonskému císařství, nýbrž dopravcům. Za svou 50 let dlouhou existenci, přepravil Šinkanzen na 10 miliard lidí a nikdy se nestala závažnější nehoda. To svědčí o velké bezpečnosti tohoto způsobu dopravy. Ve světě se vysokorychlostní dráhy nacházejí celkem v 15 zemích světa. Přičemž nejdelší železniční síť je v Číně. Délka tratí činí 9 900 kilometrů. V Evropě má největší pokrytí plochy vysokorychlostními dráhami Španělsko. Jejich délka přesahuje 2 512 kilometrů. Za Španělskem o pár set kilometrů zaostává Francie, jejíž délka vysokorychlostních tratí činí 2 036 kilometrů. V Evropě jako první vybudovali vysokorychlostní trať ve Francii v roce 1981, kdy byla otevřena trať francouzského rychlovlaku TGV. Trať byla vedena z Paříže do Lyonu. V Německu začali s výstavbou tratí krátce po Francii, avšak do provozu uvedly rychlovlaky ICE7 až 10 let po Francii.

6

Šinkanzen je název pro vysokorychlostní tratě a v doslovném překladu znamená páteřní trať. V praxi se ale název Šinkanzen používá i pro rychlovlaky. 7 ICE je zkratka pro německé rychlovlaky, InterCityExpress. 18

Nejdelší trať na světě je Transsibiřská magistrála v Rusku, měřící 9 288 kilometrů, projíždí přes 89 ruských měst. Není důležitá jen z hlediska cestovní ruchu, ale hlavně z hlediska obchodního. Po trase se ročně přepraví asi 20 000 kontejnerů s obchodním zbožím.

2. 2. 2. Náhled do budoucnosti I když je vysokorychlostní železnice velice úspěšným a rychlým způsobem dopravy, přijde na řadu něco, co tento styl dopravy předčí. A to, co by se mohlo zdát jako technologie z jiného světa se stane skutečností už za pár let. Mluvím o vlacích Maglev, které fungují pomocí magnetické levitace. Pokusy s vlaky Maglev probíhají už od 70. let 20. století. První národ, který pokusy prováděl, byli Němci. Pokusy probíhaly na trati v Dolním Sasku. V roce 2007 byla plánována výstavba trati mezi Mnichovem a letištěm. Ovšem díky vysokým plánovaným nákladům se výstavba trati nikdy neuskutečnila. Japonci nezůstali s pokusy pozadu a na rozdíl od Němců mají od roku 1996 v provozu zkušební trať, na které jezdí vlak s názvem JR-Maglev8. Její velká část vede v tunelech. Nyní Japonci začali s novým projektem. Výstavbu trati zahájili v roce 2014 a zprovozněna by měla být v roce 2027. Mezitím se v Tokiu budou konat v roce 2020 další olympijské hry a někteří lidé by byli rádi, aby se historie z roku 1964 opakovala. Japonci by tak mohli světu opět představit svoji píli a technologii při největší sportovní události světa. Těžko říct, jestli je tato představa reálná. Trať má vést z Tokia přes Nagoyi do Ósaky. Kdežto úsek z Tokia do Nagoyi má být, jak už bylo zmíněno dostavěn v roce 2027. Další vybudování úseku z Nagoyi do Ósaky je naplánován na rok 2045. Odhadované náklady jsou přibližně okolo 113 miliard USD. Základní charakteristiky systému Maglev: (http://www.svazdopravy.cz/html/cz/maglev.html) 

provozní rychlost do 400-500 km/h



bezkontaktní levitace bez opotřebení, technologie vedení a pohonu nezávislá na tření



velké zrychlení, vysoký brzdný výkon

8

JR-Maglev drží světový rekord v dosažení rychlosti. 2. prosince 2003 dosáhl rychlosti 581 km/h. 19



bez kontaktu s vodicí drahou a díky plynulé regulace rychlosti (ne po krocích) je jízda

stabilní a pohodlná 

bez vykolejení a kolizí, tedy i vysoká bezpečnost



nižší hlučnost ve srovnání s jinými dopravními prostředky pohybujícími se stejnou

rychlostí 

bez emisí zplodin hoření a jiných znečišťujících látek jak uvnitř vozidla, tak i podél trati



magnetické pole uvnitř vozidla i vně je srovnatelné se zbytkovým geomagnetickým

polem, mnohem nižší než např. kolem vysoušeče vlasů, resp. než složky vyskytující se v elektromagnetickém spektru 

nízká specifická spotřeba energie a nízké provozní náklady



flexibilní volba trasy vodicí dráhy vzhledem k malým poloměrům zakřivení a vysoké

stoupavosti (10 %) 

minimální územní nároky na vodicí dráhu

Jak můžeme vidět, železniční doprava se neustále vyvíjí. Nejen novými druhy vlaků a tratí, ale i systémem propojování železničních sítí, jak je popsáno v první části této práce. Ovšem si dovoluji vyslovit myšlenku, že v tomto století význam letecké dopravy, žádný jiný druh dopravy nepředčí. Spousta zemí se soustředí hlavně na vývoj silniční infrastruktury, výstavbu letišť apod. Současná situace železniční dopravy z hlediska využitelnosti má snad lepší vyhlídky než tomu bylo doposud. Mluvím hlavně o členských státech Evropské Unie a programu Shift2Rail, který je vysvětlen v (sub)kapitole 1. 3. 4. V některých zemích si železniční doprava drží svůj standart kvality stále a to bez ohledu na prudký rozvoj letecké dopravy. Například Švýcarsko, u kterého je železniční doprava jedním z nejdůležitějších indikátorů cestovního ruchu.

2. 3. Metro, tramvajová doprava, pozemní lanové dráhy Železniční doprava není jen o vlacích, patří k ní i metro, tramvaje a pozemní lanové dráhy. Všechny tyto dopravní prostředky patří k dopravě veřejné a slouží ke každodenní přepravě osob po celém světě ve velkých a středních městech. První metro bylo postaveno v roce 1863 v Londýně. Název metra vznikl ze slov Metropolitan Railway, v češtině, metropolitní železnice.

Nejdříve v prvním úseku

vybudovaného metra v Londýně projížděl vlak parní, avšak záhy se přešlo na způsob 20

elektrický a britský parlament vydal zákon, který zakazoval parní provoz. Po výstavbě metra v Londýně začaly s budováním i jiná další metropole. V Evropě například v Budapešti, Paříži, Berlíně či Istanbulu. V Severní Americe se do výstavby metra zapojila města jako New York a Boston. Tratě byly většinou na kratší vzdálenosti a prodlouženy byly až s postupem času. U nás se první úsek metra otevřel pro veřejnost o mnoho déle, než v jiných velkých městech a to 9. května 1974. Toto otevření bylo doprovázeno velkými oslavami. V současné době naše pražské město přepraví denně kolem 1,8 milionu lidí, tento údaj řadí metro v Praze na 7. místo vytíženosti v Evropě a celosvětově se řadí na 19. příčku vytíženosti. Vůbec nejvytíženější, v tomto případě „ nejpřecpanější“ metro se nachází v japonském Tokiu. Denně přepraví téměř 9 miliónů lidí, což za rok činní 3,2 miliardy přepravených osob. Nejrozsáhlejší metro můžeme najít v Číně v Pekingu. Jeho délka činní 442 kilometrů a do roku 2020 mají Číňané v plánu rozšířit délku metra na neuvěřitelných 1000 kilometrů. Denně pekingské metro přepraví až 8 miliónů cestujících a řadí se na druhou příčku vytíženosti. Když budeme pokračovat v dalších žebříčcích, tak vůbec to nejluxusnější metro najdeme v Moskvě. V Moskvě se při začátcích budování metra nešetřilo a na těch nejstarších stanicích si můžeme připadat spíše jako na zámku, nežli v metru. A kde najdeme metro nejčistější? Nejvíce čisté metro mají v Singapuru. Zdejší metro je vybaveno hojným kamerovým systémem. Dokonce se rozdávají pokuty i za požívání jídla v podzemní dráze. Ne nadarmo se říká Singapuru „město zákazů“. Dnes se podzemní dráhy nacházejí přibližně ve 160 zemích světa a patří k nejdůležitější veřejné dopravě ve velkých městech a metropolí. Ve městech, kde bylo budování metra velice nákladné nebo kde se metro jednoduše nevyplatilo, se začaly stavět koleje pro tramvajovou dopravu. První tramvajová linka byla postavena v New Yorku v roce 1832, avšak tehdy byla ještě tramvaj tažená koňmi. První elektrická tramvaj vyjela v Berlíně v roce 1881 a byla napájena z kolejnic. Kolejnice se tedy nemohli přecházet, byly pod proudem a způsobovaly 21

velké nebezpečí pro obyvatelstvo. Inženýři museli přejít na jiný způsob využívání elektřiny jako zdroje pro pohánění tramvají. V roce 1891 byla trať elektrifikována pomocí vedení nad tratí. O dva roky později vyjely tramvaje i v Británii. U nás první elektrickou dráhu postavil v roce 1891 vynálezce František Křižík, ale pro malý zájem postupně zanikla. Pravidelný provoz byl zahájen v Čechách v letech 1895 v Teplicích a o rok později v Praze. Dále následovaly města jako Olomouc, Liberec a Plzeň. Česká republika drží i světový unikát. Má totiž jedinou oboustrannou tramvaj na světě. Touto speciální tramvají se můžou chlubit občané Ostravy. V současné době jsou tramvaje na našem území v Praze, Ostravě, Brně, Mostě, Plzni, Litvínově, Liberci a v Olomouci. Tramvajová doprava se díky rozloze nejvíce vyskytuje v Rusku a dále v Německu. Tento systém dopravy se vyskytuje i v některých zemích Afriky. Například v Egyptě, Maroku, Alžírsku a Tunisku. Pozemní lanové dráhy nemají tak důležitý význam z hlediska množství přepravených osob, jako předešle zmíněné železniční dopravy, ale je ji nutno zmínit. Pozemní lanové dráhy se využívají spíše v turistickém odvětví. Většinou vedou tam, kde je složitý výstup a kde na návštěvníka „něco čeká“. Nyní přejdeme k hlavní náplni práce, kterou je železniční doprava jako cíl cesty v cestovním ruchu. Jak už jsem zmiňovala, kde jinde hledat lepší příklad cestování zážitkovými vlaky než ve Švýcarsku. Pojďme se o jejich systému dopravy dozvědět něco víc.

2. 4. Analýza švýcarského dopravního systému Údaje ze statistického federálního švýcarského úřadu Popularita cestování vlaky stále stoupá. Z dostupných zdrojů ze švýcarského statistického úřadu vyplývá, že v roce 2010 vzrostlo procento denních ujetých kilometrů o 4%, než tomu bylo v roce 2005. Tento průzkum provedl Federální statistický úřad

22

(FSO) a Spolkový úřad pro místní rozvoj. Bohužel, graf k těmto informacím není dostupný. V roce 2010, železniční doprava stála 10,3 miliardy CHF. Osobní doprava 8,3 milionu CHF. Zdroj informací (http://www.bfs.admin.ch/) Dalším dostupným údajem, je procento nehodovosti jednotlivých doprav, které je zobrazeno v následujícím obrázku. Obrázek č. 2

Zdroj: FSO – Mobility and Transport; FEDRO; FOT; Swiss Accident Investigation Board

Nejvyšší procento nehodovosti má silniční doprava, které s postupnými lety klesá. Můžeme vidět, že rozdíl mezi leteckou a železniční dopravou příliš velký není. Obě dopravy jsou velmi bezpečné a s postupem času procento nehod taktéž klesá. Což značí, že se dopravy neustále vyvíjí a zajišťují se bezpečnostní opatření. V grafu nejsou zobrazeny sebevraždy. Pouze nehody zapříčiněné vyloženě dopravou. Graf pochází z roku 2014.

23

Dopravy a jejich vzrůst počtu kilometrů přepravených osob: Obrázek č. 3

Zdroj: FSO – Passenger transport performance

V roce 2013, celkem 125 miliard kilometrů bylo procestováno po švýcarských silničních a železničních sítí. Z toho zhruba tři čtvrtiny, tedy 93,5 miliard procestovaných

kilometrů,

patřilo

soukromé

motorové

dopravě

(automobily,

motocykly, autobusy). Její využitelnost byla pětkrát vyšší než u železnic. Doprava pomocí lidské síly (pěšky a na kole) představovala 7,8 miliard kilometrů a veřejná silniční doprava (tramvaje a autobusy) představovala 4,3 miliardy kilometrů. Od roku 1970, se výkon motorizované individuální dopravy a veřejné hromadné dopravy zhruba zdvojnásobil. Můžeme vidět, že všechny druhy švýcarských doprav se v počtu procestovaných kilometrů neustále zvyšují. 2. 4. 1. Přímá přeprava Přímá přeprava (Direkter Verkehr) je ustanovení veřejné dopravy ve Švýcarsku, které je v evropském měřítku ojedinělé. Přímá přeprava znamená využití jedné jízdenky pro cestu zahrnující různé druhy dopravních prostředků i různé dopravce. Přímá přeprava zajistila úspěch velmi oblíbených jízdních dokladů, jako například generální a poloviční předplatné. Na tomtéž principu se rovněž klíčují tržby z turistických předplatních jízdenek, Swiss Travel Pass a dalších druhů jízdenek, které budou vypsány v (sub)kapitole níže. 24

V současnosti platí systém 23 500 kilometrů dopravních tras a prakticky pokrývá celou dopravní síť švýcarské veřejné dopravy až na několik málo turistických linek. Je jedno kolik dopravců využijete na své cestě, vždy stačí jediná jízdenka. Při nákupu jednotlivých jízdenek poskytují dopravci vzdálenostní slevu. V přímé přepravě se ceny jednotlivých úseku nesčítají. Přímá přeprava poskytuje slevu z celkové trasy, což může znamenat úsporu 8 až 25 procent. Každý železniční dopravce ve Švýcarsku, který přijímá dotace za přepravní výkony ve veřejném zájmu, je povinen cestujícímu v případě potřeby vystavit jízdní doklad nejen na své tratě, ale také na tratě dalších železničních dopravců. Proto musí mít jednotný tarif a jízdní doklady. Dopravci si rovněž musí smluvně upravit vzájemné vztahy, oblasti spolupráce, způsob rozdělení režijních nákladů na klíčování a způsob vlastního rozdělení přepravních tržeb. Tyto povinnosti jim ukládá Spolkový zákon o přepravě veřejnou dopravou. Tržby z jízdného se pak každoročně vyrovnávají na základě přepravních průzkumů. Kromě vlaků jsou do systému přímé přepravy zapojeny i regionální autobusy, lanovky, lodě a přívozy. V roce 1997 k němu přistoupily i městské dopravní podniky. Tato celostátní tarifní integrace je pouze jedním ze stavebních kamenů švýcarského systému veřejné dopravy, který je považován za jeden z nejlepších na světě. Systém dále stojí na přestupních vazbách mezi jednotlivými druhy dopravy, na taktovém jízdním řádu (spoj každou hodinu či půlhodinu) či cílených modernizacích železniční infrastruktury tak, aby se stíhaly přestupy v nejvýznamnějších uzlových stanicích. Samozřejmostí jsou rovněž moderní a čistá vozidla. Správu systému Přímé přepravy má na starosti Svaz veřejné dopravy (VÖV)9 , přesněji jeho organizační složka ch-direct. Přímá přeprava je uspořádána podobně jako akciová společnost. Nejvyšším výkonným orgánem je „valná hromada“ dopravců, která schvaluje zásadní změny cen, produktů a sortimentu jízdného. Většinu činností pak řídí Komise pro osobní dopravu a Komise pro odbyt, složená ze zástupců vybraných dopravců. Ch-direct má zejména na starosti informování dopravců i veřejnosti, centrální zpracování jejich podkladů a připomínek, jakož i strategii a koncepci systému Přímé přepravy.

9

VÖV= zájmové sdružení dopravců a jejich dodavatelských firem. 25

Vlastní klíčování tržeb provádí největší švýcarský železniční dopravce Švýcarské spolkové dráhy (SBB) prostřednictvím softwaru PRISMA. Ch-direct k jeho výstupům shromáždí ještě data o přepravě „uvnitř“ jednotlivých dopravců. Tržby z generálního předplatného se klíčují na základě týdenních „cestovních deníků“ od zhruba 14 000 reprezentativně vybraných držitelů předplatních jízdenek. Tržby z polovičního předplatné se klíčují na základě údajů o prodaných jízdenkách, které jsou platné s tímto dokladem. Klíčování se provádí každý rok a musí s ním jednomyslně souhlasit všichni dopravci. Státní dozor nad Přímou přepravou provádí švýcarský Spolkový úřad pro dopravu (BAV)10. Spolkový úřad pro dopravu jakožto drážní regulační orgán je zároveň zodpovědný i za celou dopravní politiku a strategii. Je to další ukázka celkové preference železniční a obecně drážní dopravy. 2. 4. 2. Swiss Travel System Jak už bylo zmíněno, Swiss Travel System je unikátní dopravní systém, který zajišťuje účastníkům cestovního ruchu bezproblémový pohyb po celém Švýcarsku. Jedná se o komplexní nabídku služeb v železniční, autobusové a lodní dopravě s mnoha druhy jízdenek. Swiss Travel System závidí Švýcarsku celý svět a je neodmyslitelnou součástí při cestování napříč Švýcarskem. Jízdenky mohou využívat osoby s místem trvalého bydliště mimo Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Pro cestování se Swiss Travel Passem a dalšími jízdenkami Swiss Travel System je potřeba mít u sebe občanský průkaz nebo cestovní pas. Druhy a výhoda ceny jízdného je zcela jistě konkurenční výhodou švýcarských železnic. Pojďme si následně rozebrat jednotlivé druhy jízdenek. 2. 4. 2. 1. Swiss Travel Pass Swiss Travel Pass opravňuje k neomezenému cestování vlaky, autobusy a loděmi po celém Švýcarsku. V ceně jsou i panoramatické vlaky jako Ledovcový expres a hromadná doprava v 75 švýcarských městech. Platnost jízdenky je na 3, 4, 8 nebo 15 po sobě jdoucích dní. Pro děti do 6 let je zdarma, děti do 16 let mají 50% slevu a mladiství do 26 let mají slevu 15 % při nákupu Swiss Travel Passu. Bonus k jízdence je 50% sleva na většinu horských železnic a lanovek. 10

BAV je organizace podřízená ministerstvu dopravy, která je zodpovědná za regulaci veškeré drážní

dopravy (tedy nejen železnic, ale i městských drah a lanovek). 26

Swiss Travel Pass platí také jako Museum Pass, který opravňuje ke vstupu do 480 muzeí. 2. 4. 2. 2. Swiss Travel Pass Flex Swiss Flexi Pass zahrnuje rovněž neomezené cestování v celé síti veřejné dopravy ve Švýcarsku. Na rozdíl od Swiss Travel Passu ale mohou být dny cestování individuálně zvoleny v průběhu jednoho měsíce. Platnost jízdenky je taktéž na 3, 4, 8, nebo 15 dní v průběhu jednoho měsíce. Vše ostatní je stejné jako při zakoupení Swiss Travel Passu. Nevyjímaje jako platnost jízdenky do 480 muzeí. 2. 4. 2. 3. Swiss Transfer Ticket Swiss Transfer Ticket umožňuje cestu vlakem, autobusem a lodí ze švýcarského hraničního nádraží nebo letiště do cílového místa pobytu turisty a zpět. Nejvýhodnější je pro lyžaře a cestující, kteří mají stanovené pevné místo dovolené. Cesta tam a zpět musí probíhat vždy co nejvíc přímou trasou, bez jakýkoliv odboček nebo přestupů. Platnost Swiss Transfer Ticket je jeden měsíc. 2. 4. 2. 4. Swiss Half Fare Card Swiss Half Fare Card je jízdenka, která opravňuje k jízdě vlaky, autobusy, loděmi, MHD a na většině horských železnic a lanovek za poloviční cenu. Je ideální pro kratší cesty a výlety po celém Švýcarsku. Platnost Swiss Half Fare Card je jeden měsíc. Cena Swiss Half Fare Card je poloviční, pokud si jí koupí držitel platné jízdenky Swiss Travel Pass Flex. 2. 4. 2. 5. Swiss Family Card A jako poslední je zde druh jízdenky Swiss Family Card. Tento druh jízdenky je, jak už název napovídá dělán pro rodiny. Při zakoupení této jízdenky mohou rodiny zažádat o bezplatnou rodinnou kartu. S tou cestují děti do 16 let ve švýcarské síti veřejné dopravy v doprovodu alespoň jednoho rodiče nebo prarodiče zdarma, pokud vlastní jízdenku STS. Platnost Swiss Family Card je jeden měsíc. 2. 4. 3. Služby, které zvyšují konkurenceschopnost železniční dopravy Ze švýcarského dopravního systému těží návštěvník již při příjezdu do Švýcarska. Na hraničních nádražích a letištích jsou připraveny vlaky a autobusy pro další cestu do měst

27

nebo prázdninových středisek. Přípoje jsou zaručeny všude. I tam, kam již žádné koleje nevedou. Cesta pak pokračuje poštovním autobusem, lodí nebo dokonce lanovkou. Na jednoho Švýcara připadá ročně 600 hodin cestování vlakem. Můžeme říct, že se jedná o „mistry světa“ v cestování po železnici. Dokonce až tak moc, že samotní dopravci mají problém v tom, že vlaky jsou v nejvytíženější doby přeplněné doslova k prasknutí. Nedávno se ve švýcarských novinách vedla vážná diskuze o tom, jak Švýcary dostat z vlaků ven, řečeno s nadsázkou. Tento způsob cestování, dalo by se říct je i jakýsi životní styl Švýcarů. Kdo by ale vlaky necestoval, když mají dokonale propracovaný dopravní systém. Vše vás doveze do cílového místa bez sebemenších problémů a zdržení. Cestování je navíc pohodlné s možností různých druhů vagónů. Například pro businessmany jsou vagony vybaveny stolečkem na notebook a zásuvkami. Nebo je určený vagon přímo pro děti. Můžeme říct, že jakýsi dětský vlakový koutek. Vagon je rozdělen na 2 patra a dětský koutek se nachází v druhém patře. Díky čemuž mohou rodiče odpočívat bezstarostně v patře pod nimi. Je zde i speciální vagon na odpočinek. Je v něm přísný zákaz mluvení, telefonování, poslouchání hudby a dokonce i čtení novin, které vyvolává šum. Ve vagonu se neohlašuje stanice, proto je zde lepší raději neusnout. Dílčí informace v tomto odstavci jsou osobní poznatky pana Čermáka.

2. 4. 3. 1. Dostupnost z letišť Všechna švýcarská letiště jsou perfektně připojena na veřejnou dopravní síť. V Ženevě a v Curychu se nádraží nacházejí dokonce přímo na letišti. Do městských center odjíždějí vlaky každých několik minut, doba jízdy činí okolo deseti minut. V Basileji a Bernu spojuje letiště s centrem města dobře vybudovaná síť autobusů. V Curychu, Basileji a Ženevě se nacházejí přepážky, kde si cestující mohou obstarat jízdenky Švýcarského dopravního systému. Jízda z nebo na letiště je ve Swiss Travel Passu již zahrnuta. 2. 4. 3. 2. Zavazadlové služby Se službou Fly Rail Baggage cestuje zavazadlo z kteréhokoliv letiště na světě na kterékoliv železniční nádraží ve Švýcarsku. Bez vyjímky s jakou leteckou společností turista cestoval. Cestujícím, kterým je zavazadlo na obtíž, mohou po Švýcarsku cestovat bez kufru, mají dostupnou službu Fast Baggage. Pro zpáteční cestu letadlem se nabízí 28

check-in již na nádraží. Zde mohou cestující nejen odevzdat své zavazadlo, ale také si nechat vystavit palubní letenku na místo v letadle dle svého výběru. Služby tohoto typu jsou velmi důležitým důvodem při výběru destinace. Může se zdát, že jsou to maličkosti, ale opravdu usnadňují rozhodnutí potenciálnímu návštěvníkovi při výběru dovolené. 2. 4. 4. Švýcarské nádražní hodiny Švýcaři jsou velcí detailisté a například i známé švýcarské nádražní hodiny, jsou všechny každou hodinu centrálně seřizovány. O tyto nádražní hodiny se vedl spor, kdy americká firma Apple, uvedla jejich podobiznu do svých přístrojů. Mobilní operační systém iOS 6 obsahoval nový ukazatel času, který je kulatý, namísto číslic má černé čárky a vteřinová ručička je červená s kroužkem na konci. To je prakticky stejný design, jaký vytvořil pro švýcarské železnice v roce 1944 curyšský inženýr Hans Hilfiker a na nějž má SBB ochrannou známku. Nakonec byla sjednána dohoda, která umožňuje firmě Apple užívat nádražní hodiny SBB. Finanční podmínky dohody nebyly zveřejněny. V následujícím obrázku uvidíte, že hodiny jsou opravdu totožné. Obrázek č. 4 (zdroj www.lupa.cz)

Vlevo se nachází hodiny, které jsou užity v přístrojích Applu, vpravo jsou originální švýcarské nádražní hodiny.

2. 5. Panoramatické vlaky Jak už bylo naznačeno, dopravní systém, švýcarská krajina, Alpy a ledovce dělají Švýcarsko perfektní destinací pro cestování vlaky za účelem poznání, zážitku a dobrodružství. K tomuto ojedinělému zážitku pomohou následující panoramatické vlaky.

29

1. Glacier Express 2. Bernina Express 3. GoldenPass Line 4. BLS RegioExpress Lötschberger 5. Voralpen Express 6. Mont Blanc Express 7. Čokoládový Express Některé trasy jsou i napůl propojené s autobusy a loděmi jako například. 1. Wilhelm Tell Express 2. Palm Express 3. Napoleon Route Express 4. St-Bernard Express Můžeme vidět, že druhů tras je až dostatek, proto se hodně turistů do Švýcarska vrací. Jednoduše za svůj pobyt nestihnou takové množství cest a výletů a tudíž mají mnohdy důvod k návratu. Díky informacím od spousty lidí, kteří už ve Švýcarsku byli, jsem se dozvěděla, že by se vrátili i na stejné místo vícekrát. Já se v další části mé práce zaměřím už jen na jeden vybraný express. Tím expressem bude Glacier Express, který je nazýván také jako „nejpomalejší rychlík světa“.

2. 6. Analýza trasy a nabídky služeb Glacier Expressu Jelikož já osobně jsem ve Švýcarsku nikdy nebyla, nemohu posoudit krásu cesty, po která se Glacier Express prohání. Když jsem si volila, který zážitkový vlak budu analyzovat, volila jsem nejrůznější informační zdroje. Na internetových stránkách www.mojesvycarsko.com jsem nalezla i virtuální ukázky tratí, což mi velice dopomohlo, zvolit si konkrétní express. Navštívila jsem i přednášku pana Petra Čermáka, který má na svědomí několik knížek o cestování po Švýcarsku a z jehož knížky jsem čerpala mnoho informací pro mou bakalářskou práci. Přednáška se uskutečnila v centrální městské knihovně v Praze u příležitosti švýcarských dní v Praze. Přednáška mě jen utvrdila v tom, že jsem si vybrala správný express.

30

Uvedu, po jakých drahách se vlak prohání a kterými body projíždí. Ještě předtím se budu zajímat, jak vlak vypadá, jak je vybaven. Dále, jaké se ve vlaku podává jídlo a nápoje a které národnosti potkáte ve vlaku nejčastěji. 2. 6. 1. Základní informace Trasa expressu vede po úzkorozchodných tratích přes nejvýše položená místa ve Švýcarsku, kde jsou k vidění ledovce. Proto dostal jméno Ledovcový vlak. Z informací pana Petra Čermáka, přímo z vlaku ledovce vidět nejsou. S postupným časem ledovce tají více a více. Ledovcový vlak je také označován jako „ nejpomalejší rychlík světa.“ To z toho důvodu, že mu cesta dlouhá 291 kilometrů trvá 7 a půl hodiny. Jede tedy průměrnou rychlostí 40 km/h. V dnešním roce 22. června oslaví vlak své 85. narozeniny. Na své pouti překonává vlak majestátní Landwasser viadukt11, který byl postaven v letech 1901-1902 pro Rhétskou dráhu, podle návrhu architekta Alexandera Acatose. Toto výjimečné dílo, dlouhé 136 metrů, se skládá ze šesti oblouků a je příkladem dokonalého splynutí krajiny a železnice. Vlak překonává i 290 mostů a jede skrz 91 tunelů. Okna jsou ve vlaku prosklená skoro až ke střeše, turisté mají tudíž po celou dobu alpské hory plně viditelné. Jediná možná nevýhoda tkví v tom, že do vlaku proudí velké množství slunečního světla, ale vagony jsou klimatizovány po celou dobu jízdy. Přesto sluneční světlo některým turistům vadí. Také z toho důvodu, že pro velké nadšence fotografování se na sklech vytvářejí sluneční „prasátka.“ V průběhu cesty je k dispozici tříchodové menu. Vše se připravuje přímo ve vlaku s čerstvými

ingrediencemi.

Nabídku

jídelního

a

nápojového

lístku

rozeberu

v (subkapitole) 2. 5. 3. 2. 6. 2. Po jakých drahách Ledovcový vlak jezdí? Nejdřív je důležitě zmínit, po jaké dráze vlastně Ledovcový vlak jede. Prohání se po Rhétské a Matterhorn Gothard Bahn (MGB) dráze.

11 Landwasser viadukt se klene ve výšce 65 metrů nad řekou Landwasswe mezi městy Schmitten a Filisur, na více než sto let staré železniční trati přes Albulu, jež je od roku 2008 zapsána na seznam UNESCO.

31

Rhétská dráha je největší soukromá železniční společnost ve Švýcarsku, jež provozuje dopravu na rozsáhlé síti metrového rozchodu v kantonu Graubünden. Tratě Albula a Bernina se před několika lety staly díky svým technickým parametrům a krásné krajině součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Rhétská dráha ovšem není pouze magnetem pro turisty. Je to moderní regionální dráha, která dokončila elektrizaci již v roce 1922 a v roce 1999 uvedla do provozu 19 km dlouhý tunel Vereina. Další dráha, po které se Ledovcový vlak prohání je Matterhorn Gothard-Bahn dráha. Zajišťuje provoz na trati Zermatt–Brig–Disentis a Andermatt-Göschenen.. MGB zaměstnává kolem 500 zaměstnanců. Ročně přepraví více než 1 milion cestujících a přes 100 000 tun nákladu na 462 kolejových vozidlech a 47 nádražích. První vlak současné MGB vyjel dne 3. července 1891 na trati Visp směrem k Zermattu. V roce 1926 byla otevřena trať Brig – Disentis a v roce 1930 byla dokončena výstavba tratě mezi Visp–Brig, čímž došlo k propojení obou tratí. Tehdy byl také poprvé zaveden spoj Glacier Express. 2. 6. 3. Jakými zastávkami vlak projíždí? Vlak vyráží ze zastávky Svatý Mořic do Zermattu nebo naopak. Přes svoji 7 a půl hodiny dlouhou cestu jede přes tyto místa. 1. Svatý Mořic 2. Albula/Bernina (trať) 3. Domleschg 4. Chur 5. Rhine Gorge 6. Disentis 7. Oberalp Pass (průsmyk) 8. Gottharský průsmyk 9. Rhône Glacier (Rýnský ledovec) 10. Oberwald 11. Brig 12. Zermatt

32

Obrázek č. 5

Zdroj: http://traintravel.myswitzerland.com/

Na předcházejícím obrázku vidíme přesnou trasu Ledovcového vlaku. Pojďme si o těchto místech říct to nejzajímavější a nejpodstatnější. 2. 6. 3. 1. Svatý Mořic Svatý Mořic se stal v roce 1864 místem, kde se zrodila alpská zimní rekreace. Dodnes patří mezi nejvýznamnější střediska na světě. Město sestává ze dvou ze dvou částí St. Moritz-Bad, lázeňské oblasti na jihozápadní straně jezera a St.Moritz-Dorf na severní straně kde jsou k nalezení hotely, restaurace a obchody. 2. 6. 3. 2. Calerina Zde se nachází legendární sáňková dráha Cresta Run. Ta se otvírá obvykle 2-3 dny před Vánocemi a zavírá se v únoru nebo začátkem března. Cesta je celou dobu poměrně prudká a proto se člověk musí odrazit pouze na začátku a paradoxně před cílem. Po celou dobu jízdy nemusí návštěvník vynaložit žádnou sílu. Konají se zde i závody a nejlepší jezdci můžou jet rychlostí až 140 km/h. 2. 6. 3. 3. Bernina trať Ledovcový vlak projíždí také přes část tratě Bernina. Trať je dlouhá 130 km a od roku 2008 je zapsána na světové dědictví UNESCO. 2. 6. 3. 4. Chur Chur je švýcarské město, hlavní a největší město kantonu Graubünden. Nachází se v místě, kde se řeka Rýn po nedalekém soutoku Předního a Zadního Rýna stáčí na sever a volně plyne dále do Bodamského jezera. Jde o jedno z nejstarších švýcarských sídel, místo bylo osídleno již 3000 let před naším letopočtem.

33

2. 6. 3. 5. Rhine Gorge Toto místo je horní údolí středního Rýna. Nachází se zde jedna z nejkrásnějších a různorodých krajin v Alpách. Tento malý ráj je také domovem pro orchideje. 2. 6. 3. 6. Disentis Klidná rekreační oblast, v místech horní části údolí předního Rýna, okres Surselva. Zvláštností regionu jsou velké benediktinské kláštery právě v Disentisu. 2. 6. 3. 7. Oberalp Pass (průsmyk) Je vysoký horský průsmyk spojující kantony Uri a Graubünden. 2. 6. 3. 8. Gottharský průsmyk Gottharským masivem prochází evropské rozvodí mezi Středozemním a Severním mořem. Zároveň zde pramení obě říčky, jejichž splynutím vzniká Rýn. Je zde slavná silnice Sv.Gottharda, která je dlážděna kočičími hlavami. Dříve byla hlavní dopravní tepnou oblasti Vall di Tremmola. Dnes tuto úlohu převzaly nové cesty a tunel a tak tato silnice slouží hlavně cyklistům. Napříč masivem prochází 15 km dlouhý železniční Gottharský tunel. Nejvyšší bod tunelu leží ve výšce 1151 metrů, ten je dosažený zhruba po 8 km. Cesta skrz tunel trvá asi 7-8 minut. Zajímavost o Gottharském železničním tunelu, kterou jsem se dozvěděla od pana Petra Čermáka. „Stavění tunelu provázely i nešťastné události. Stavba byla nebezpečná a umírali na ní dělníci. Na stavbě se podíleli hlavně italští dělníci, kteří měli nelidské podmínky. Například, sdíleli tři dělníci pouze jednu postel. Když jeden dělník spal na posteli, druhý na ní odpočíval a třetí byl na stavbě. Takhle se dokola neustále střídali o jednu postel. Jednoho dne se rozhodli z velice špatných pracovních podmínek stávkovat. Musela zasahovat švýcarská policie, která několik italských dělníků postřílela a zabila. Kvůli stavbě umřel také její hlavní stavitel Louise Favre, který měl se stavbou tunelu velké problémy. Srdce ho zradilo přímo na staveništi a tak se otevření, které se konalo o 3 roky později, nedožil.“ 2. 6. 3. 9. Rhône Glacier (Rýnský ledovec) Ledovec se nachází přímo na trase vysokohorské silnice Furkapass, ve výšce téměř 2000 metrů n/m. Tento ledovec ovšem závratnou rychlostí mizí. Studenti z univerzity uskutečnili v německém Mainzu na zbývající části ledovce v jeho vrcholové partii, experiment, který by měl zabránit dalšímu tání. Podél jeho hrany ze strany, odkud převládají větry, vztyčili 15 metrů dlouhou a tři metry vysokou zástěnu proti větru. 34

Teorie se potvrdila. Teploty za stěnou se v noci snížily až o tři stupně, což by prý teoreticky mohlo zastavit další tání ledovce. Univerzita má nyní v plánu postupně ohradit zástěnou proti větru celý ledovec. 2. 6. 3. 10. Oberwald V těchto místech se nachází úpatní tunel Furka dlouhý 15,35 km. Spojuje Oberwald v kantonu Wallis s

městečkem Realp v

kantonu Uri.

Zprovoznění

tunelu

v

červnu 1982 umožnilo celoroční zavedení vlaku Ledovcového vlaku. 2. 6. 3. 11. Brig Město Brig je známo jako železniční „hraniční město“ mezi Švýcarskem a Itálií. V městě se stýká několik tratí. Od východu přichází bývalá trať Furka Oberalp Bahn, od západu kromě tratě SBB Ženeva/Milano přichází BVZ Zermatt-Bahn a dále po tzv. „Jižní železniční rampě“ do města klesá železnice BLS-Bahn na trati Basilej-BernMilano. Obyvatelé města Brug jsou hrdí na Stockalperský palác, které byl postaven v 17. století. Dají se zde navštívit sklepy, arkády a sály paláce. Ze zahrady je krásný pohled na klášter a jezuitský kostel. 2. 6. 3. 12. Zermatt A konečně se blížíme do konečné či začáteční stanice Ledovcového vlaku. Je jím středisko Zermatt. Tato vesnice je unikátní v tom, že sem nesmí žádné motorové vozidlo. Snad až na výjimky jako je doktor a popeláři. Může se zde jezdit jen elektromobily, které jsou tu i vyráběny. Turisté se po Zermattu vozí kočáry tažené koňmi. Díky tomu je v Zermattu zaručeno 300 slunečních dní v roce a čistý horský vzduch. Samotný Zermatt se nachází pod vrcholky Matterhornu. Jedné z nejslavnějších hor na světě. Na které se nachází také nejvýše položená stanice lanovky. Je těžké určit, které z míst je u návštěvníků nejoblíbenější. U každého návštěvníka je to individuální. Ale nejvýznamnějšími místy jsou ty cílové. Čili Zermatt a Svatý Mořic. Vlak zdolává za svou cestu značné převýšení. Jeho konečné stanice leží ve výškách 1800 a 1600 metrů. Mezi nimi trať 2 krát klesne k 600 metrům do údolí Rýna a dále vystoupá až na svůj 2000 m dlouhý vrchol do průsmyku Oberalp nad Andermattem. V následujícím obrázku se můžeme lépe podívat, jak po své trase výšky zdolává.

35

Obrázek č. 6

Zleva: Zermatt – Svatý Mořic Zdroj: http://traintravel.myswitzerland.com

Švýcaři se také velice pyšní tím, že trať Ledovcového vlaku je v celoročním provozu i v zimě. Tvrdí, že nikdy nemuseli jeho cestu odložit. I po velkých sněhových bouřích je druhý den ráno připravena trať pro tento vlak. 2. 6. 4. Jídelní a nápojový lístek V úvodu se v jídelním lístku uvádí základní informace a to: Kreditními kartami Visa, Euro, Mastercard, Diners a American Express, mohou návštěvníci platit pouze do 20 švýcarských franků. Nad tuto sumu přijímají peníze pouze v hotovosti. Dále uvádějí, odkud pochází jejich maso, které následně budou podávat. A taktéž upozorňují na prodej alkoholických nápojů osobám mladším 18 let. Pivo, víno a jablečný mošt je zakázán prodeji lidem mladším 16 let. Při čemž servírky a čišníci jsou oprávněni si věk u zákazníků ověřit. Pro děti do 10 let mají 50% slevu na všechny nabídky s výjimkou speciálního dětského menu. To už je přiměřenou cenou nastaveno. Dále uvádí, že služby baru jsou v době oběda uzavřené. Konkrétně od 12:00 do 14:00. Jídelní lístek nabízí: 2. 6. 4. 1. Nabídka jídelního lístku v Glacier Expressu Pro zajímavost jsem uvedla i cenu za pokrmy a nápoje. (cena je uvedena ve švýcarských francích) Studené předkrmy - Sušené hovězí maso, syrová šunka Engadin a horský sýr – 29.50 CHF - Sýrovo-šunkový talíř - 27.50 CHF - Horský sýr, Ementál, Camembert - 16.50 CHF - Horský sýr a salám - 19.80 CHF Všechny předkrmy servírují s chlebem a máslem.

36

Saláty - Míchaný listový salát - 8.80 CHF - Velký tuňákový salát - 22.00 CHF Tříchodové menu - Salát, hlavní jídlo, sýr nebo dezert - 43.00 CHF Denní nabídka - Ta se skládá pouze z hlavního jídla, které se denně obměňuje – 30.00 CHF Dětské menu - 8 kuřecích řízečků z trouby s kečupem a nápojem - 18.00 CHF Polévky - Grisonská polévka - 11.50 CHF - Gulášová polévka - 11.50 CHF - Polévka dne (pouze v zimě) - 11.50 CHF Speciality z grilu - Steak ze svíčkové - 37.00 CHF - Medailonky z vepřové panenky - 33.00 CHF Grilované maso je podávané s bylinkovým máslem a malým salátem

Ryba - Filet ze Štiky, malý salát - 32.00 CHF Jídlo pro vegetariány - Těstoviny se smetanou parmazánem a zeleninou - 28.00 CHF - Brambory se zeleninou podávané na salátu - 27.00 CHF Dezerty - Třešnový cheesecake - 7.80 CHF - Meruňkový koláč se šlehačkou - 8.80 CHF - Čokoládový dort "Duc du Rohan" se šlehačkou - 8.80 CHF - Dezert dne - 7.80 CHF 37

2. 6. 4. 2. Nápojový lístek Aperitivy – Campari, Martini, Alpská pálenka - 6.80 CHF Pivo - Calanda Radler - 5.10 CHF Nalkoholické nápoje - Tradiční: Coca-cola, džus - 5.90 CHF Bílá vína - La Côte – 9.90 CHF - Malanser Riesling x Sylvaner - 9.90 CHF - Riesling x Sylvaner „Bündte-Wy“ - 39.50 CHF - Fendant „Les Murette“ - 41.50 CHF - Glacier Express Johannisberg - 28.00 CHF Červená vína - Dôle du Valais - 9.90 CHF - Dôle des Monts - 44.00 CHF - Humagne rouge AOC - 46.00 CHF - Pinot Noir - 46.00 CHF - Malanser Blauburgunder - 44.00 CHF - Veltliner - 9.90 CHF - Veltliner „Riserva la Gatta“ - 44.00 CHF - Glacier Express Blauburgunder - 28.00 CHF

Šumivá vína - Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG – 45.00 CHF Digestiv - Višňovice - 6.90 CHF - Švestkovice - 6.90 CHF 38

- Williamine - 6.90 CHF Horké nápoje - Káva se šlehačkou - 4.30 CHF - Espresso - 4.30 CHF - Dvojté espresso - 5.80 CHF - Káva bez kofeinu - 4.80 CHF - Horká čokoláda - 4.30 CHF - Černý čaj - 4.10 CHF - Mátový čaj - 4.10 CHF - Zelený čaj - 4.10 CHF Vlak má také vagon s panoramatickým barem. Ten má nápojový lístek ještě daleko více rozšířen o různé míchané nápoje, více druhů piv a aperitivů. 2. 6. 5. Národnost nejčastějších cestujících Já osobně, jsem žádné statistiky k národnosti návštěvníků nenašla, ale po rozhovoru s panem Čermákem jsem došla k závěru, že nejčastějšími návštěvníky Ledovcového vlaku jsou Američané, Indové a Arabové. Velice mne překvapily poslední dvě zmíněné národnosti. Bohužel neexistují žádné podložené informace nebo důvody, díky kterým tyto dva národy patří mezi nejčastější cestující. 2. 6. 6. Bezbariérový přístup Ve vlaku je přístupný bezbariérový prostor a WC v části 1. třídy každého Ledovcového vlaku. Místa si vozíčkáři musí povinně rezervovat s doprovodnou osobou. A to konkrétně číslo sedadla 11. Toto opatření je nutné udělat nejpozději 24 hodin před odjezdem. Cestující se zdravotním postižením jsou povinni prokázat identifikační kartu. Osoby s bydlištěm ve Švýcarsku, které jsou závislé na doprovodu jiné osoby, mají nárok na bezplatné cestování pro pomáhající osobu nebo vodícího psa pro nevidomé. Postižená a doprovodná osoba zaplatí cestování za 2. třídu, ale cestovat budou třídou 1. Tato služba je z pohledu konkurence zcela výhodou. Pro tento segment se řadí panoramatický vlak, jako velmi atraktivní místo pro trávení volného času. Můj závěr je, že by mohl rozšířit svoji nabídku pro zdravotně postižené a celkově se na tento segment návštěvníků zaměřit více.

39

Celkově jsou služby poskytované Ledovcovým vlakem dostačující a na veliké úrovni. Jak podávané jídlo a občerstvení, tak i úroveň zaměstnanců, kteří ve vlaku pracují. Bohužel nejsou žádné statistické údaje o spokojenosti cestujících.

2. 7. Elektronický dotazník K potvrzení hypotézy č. 2 jsem, potřebovala jsem zjistit, jak moc je známý Ledovcový vlak u nás v České republice a švýcarská železniční doprava obecně. Proto jsem udělala elektronický dotazník, na který mi odpovědělo 30 lidí. Výsledky jsou přeneseny v následujících grafech. Dotazník jsem zpracovala na internetovém dotazníkovém portále www.survio.cz. 2. 7. 1. Návštěva Švýcarska

Graf č. 1 (vlastní zdroj)

V grafu číslo jedna jsou označeny výsledky z otázky, zda dotazovaný někdy Švýcarsko navštívil. Pouze 20% dotázaných uskutečnilo návštěvu Švýcarska. Z dalších získaných informací jsem zjistila, že 33,3 % lidí má návštěvu Švýcarska v plánu.

40

2. 7. 2. Znalost pojmu „Swiss Travel Pass“

Graf č. 2 (vlastní zdroj)

Dále jsem se dotazovala, zda oslovení znají švýcarský pojem Swiss Travel Pass, abych si ověřila, jestli tento unikátní systém znají i lidé, kteří se o dopravu nezajímají. Tento pojem z dotázaných, zná pouze 10% lidí. Dalších 90% o něm nikdy neslyšelo. Hlavní důvod je malé procento návštěvnosti Švýcarska dotázaných z předešlého grafu a z neznalosti dopravního systému Švýcarska. 2. 7. 3. Propagace Švýcarska v České republice Z malého procenta návštěvnosti jsem předpokládala, že hlavní důvod je jeho malá propagace. Proto jsem se v následující otázce zmínila, zda dotázaní registrují reklamy či jiné materiály na propagaci této země.

Graf č. 3 (vlastní zdroj)

41

Pro mé překvapení, 60% dotázaných zodpovědělo, že propagační materiály na návštěvu Švýcarska vídají. A to většinou na internetu. Tento výsledek však může být zkreslen, průměrným věkem dotázaných. Z důvodů trávení vysokého času na internetu.

2. 7. 4. Znalost Glacier Expressu neboli Ledovcového vlaku

Graf č. 4 (vlastní zdroj)

Dále jsem přešla k otázce, která se týká přímo Glacier Expressu. Zajímalo mě, zda má česká klientela povědomí o tomto nejslavnějším panoramatickém vlaku. 70 % dotázaných název Glacier Express či Ledovcový vlak vůbec nezná, z toho 85% nevědělo, že je to nejslavnější panoramatický vlak na světě. To mě utvrdilo v tom, že česká veřejnost nemá o železniční dopravě ve Švýcarsku velký přehled. Při otázce, zda dotázaní vědí, že Švýcarsko je železniční velmoc, odpovědělo ano, pouze 31,6 % dotázaných. Výsledky z dotazníku ukazují, že velké procento oslovených, nezná unikátní dopravní švýcarský systém ani nejznámější panoramatický vlak. Návrhy na zlepšení uvedu ve 3. části práce.

42

3. Návrhová část Vzhledem k tomu, že je Švýcarsko z hlediska dopravy velmi vyspělé, těžko se hledá způsob na zlepšení. Ovšem výsledky, které jsem během mé práce zjistila, některé návrhy vyvozují. Provoz železniční dopravy je ve Švýcarsku velmi nákladný. Je to dáno vynikajícím stavem železnic, vysoce školeným personálem a moderními vlaky. Zisky ze zakoupených jízdenek pokryjí náklady jen z poloviny. Zbytek nákladů financuje švýcarská vláda. Problém to naštěstí velký není, protože železnice jsou pro Švýcarsko prioritou. Nemusí vkládat velké prostředky do ostatních doprav. Spíš naopak, mají problém s malou kapacitou vlaků. Hlavně v časech, kdy rezidenti cestují do prací, škol a zpět. Proto navrhuji případné zdražení jízdného. Výsledkem by bylo zvýšení zisků a zároveň by kleslo malé procento obsazenosti ve vlacích. Naopak pro české potenciální klienty, nejsou švýcarské vlaky tolik známy. Z dotazníku nevědělo 64,8 % lidí, že je Švýcarsko železniční velmoc. V tomto ohledu, bych se zaměřila na větší propagaci. České klientele by se mělo dostat do povědomí, že se do Švýcarska nejezdí jen v zimě lyžovat do Alp. Ale že poskytuje jedinečnou příležitost poznat celou zemi vlakem, který poskytuje nadstandardní služby. Případnou větší propagaci by mohly uskutečnit samotné cestovní kanceláře. Popřípadě vytvořit balíčky, ve kterých by byly zahrnuty jízdy panoramatickými vlaky. Tuto nabídku, by mohly na svých internetových stránkách uvést jako hlavní. Mohly by této příležitosti využít hlavně cestovní kanceláře, které se soustřeďují na přímořské oblasti a hlavní příjmy jim tvoří zisky z jejich hlavní letní sezóny. V zimní sezóně by jim mohly zisky tvořit právě tyto balíčky zaměřené na panoramatické vlaky ve Švýcarsku. Vzhledem k dobré geografické poloze Švýcarska, je dobrá a hlavně krátká dostupnost do Itálie a Francie. Díky těmto výhodám, by mohly kanceláře spojit výjezdový cestovní ruch i s těmito zeměmi. Co se týče samotného Glacier Expressu, není tomuto vlaku co vytknout. Vlaky jsou moderní, klimatizované s dostatečnou nabídkou jídla a občerstvení. Personál, je také vysoce školený.

43

Závěr Bakalářská práce je věnována tématu „Železniční doprava jako cíl cesty v cestovním ruchu.“ Cílem práce byla analýza nabídky Glacier Expressu. V práci jsem se zabývala prostředím Švýcarska. Konkrétně jeho dopravním systémem. Ten se zakládá na druhu jízdném, který lze uplatnit u všech dopravců. Je základní složkou švýcarského dopravního systému. Tento systém je unikátní a jinde na světě ho nenajdeme. Proto vytváří Švýcarsku zcela jistě konkurenční výhodu oproti jiným zemím. Tímto jsem si potvrdila hypotézu č. 1. Nadále jsem díky mnou vytvořeným dotazníkem zjistila skutečnost, že česká veřejnost nemá o švýcarském dopravním systému značné povědomí. Pouze malé procento lidí tušilo, že se jedná o železniční velmoc a velmi slabé procento znalo pojem Glacier Express. Tímto jsem si potvrdila hypotézu č. 2. V teoreticko-metologické části jsem se věnovala dopravě obecně. Převážně jejímu vývoji a dělení. Také jsem se zaměřila na nové technologie v dopravě. Uvedla jsem, co znamená pojem koridor a které železniční koridory zasahují u nás v České republice. Také jsem vysvětlila, co je hlavním cílem projektu Shift2Rail. V analytické části jsem se věnovala naplno železniční dopravě. Popsala jsem její situaci a vývoj od historie až po současnost. Zmínila jsem vysokorychlostní vlaky a jaký typ vlaků nás čeká v budoucnosti. Zabývala jsem se podzemními dráhami, tramvajovou dopravou a pozemní lanovou dráhou. Nakonec jsem přešla ke zmiňovanému Švýcarsku a analyzovala jsem jeho dopravní systém. Nadále jsem objasnila druhy jízdenek, které jsou stěžejním aspektem atraktivnosti destinace. A v neposlední řadě jsem se soustředila na Glacier Express. Jsou uvedeny jeho základní informace a na jakých drahách projíždí. Dále jsem analyzovala, kterými stanicemi projíždí. V další části jsem analyzovala nabídku vlaku, a které služby nabízí. V poslední (sub)kapitole jsem provedla analýzu výsledků z mého dotazníku, které jsou vyznačeny na grafech. V návrhové části jsem uvedla případné řešení na zvýšení příjmů železniční dopravy. Vzhledem ke skutečnosti, že je železniční doprava ve Švýcarsku velmi nákladná a zisky ze zakoupených jízdenek pokryjí náklady jen z poloviny. Navrhla jsem zdražení jízdného, které by mohlo i z malé části vyřešit problém s vytížeností vlaků při hlavních časech. Další problém je málo znalost samotného Glacier Expressu českou klientelou.

44

Uvedla jsem příklady, které by mohly zapříčinit větší návštěvu švýcarských železnic, českými návštěvníky. V práci jsem měla problém s dostupností statistických údajů či k údajům o příjmech a nákladech Glacier Expressu. Také jsem měla k dispozici malý počet odborné literatury k panoramatickému vlaku. Velkou část informací jsem čerpala z oficiálních webových stránek Glacier Expressu a ze stránek švýcarského dopravního systému. Další zádrhel nastal v návrhové části. Švýcarsko je země, ve které jsou železnice a samotné vlaky na mimořádně skvělé úrovni a prostoru ke zlepšení už mnoho nezbylo.

45

Literatura [1] ADAMEC, V. a kol. Doprava, zdraví a životní prostředí. Praha: Grada Publishing, 2008. 176 s. ISBN 978-80-247-2156-9 [2] ARVAJOVÁ, Denisa. Ledovcový expres. Info globe [online]. roč. 2010 [cit. 201504-22]. Dostupné z:http://www.infoglobe.cz/zajimavosti/ledovcovy-expres/ [3] ATTL, P; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: VŠH, 2011. 75s. ISBN 978-80-87411-209. [4] Cestování idnes.cz. Cestování.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/ledovcovy-expres-svycarsko-vlaky-drw-/kolemsveta.aspx?c=A150403_124515_kolem-sveta_tom [5] Clean Sky: Innovation takes off. Clean sky [online]. 2015. Dostupné z: http://www.cleansky.eu/content/news/clean-sky-forum-breaking-new-groundtechnologies-partnerships-and-innovation-chains [6] COILEY, J. Vlaky. Praha: Fortuna Print, 1998, 64 s. Vidět - poznat - vědět (Fortuna Print). ISBN 80-86144-00-3. [7] CZUPRYN, A., MOMILANOWSKA, M. a SCHWENDIMANN, U. Švýcarsko: [alpské vesnice, architektura, resturace, muzea, jezera, hory]. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2005, 324 s. Společník cestovatele. ISBN 80-249-0484-5. [8] ČERMÁK, P. Švýcarsko pěšky a vlakem: 18 báječných výletů. Vyd. 1. Praha: Slim media ve spolupráci s agenturou Switzerland Tourism, 2012, 163 s. ISBN 978-80-2601967-1. [9]

Česká

televize.[online].

praha,

2014

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/287869-sinkanzen-slavi-padesatiny-a-ceskose-marne-snazi-dostat-tam-kde-zacal/

46

[10] Dopravní noviny: Evropská komise podpoří železniční výzkum [online]. České dopravní vydavatelství, s.r.o [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.dnoviny.cz/diskuse/8339/novy-prispevek [11] Eurostat: Rail transport of passengers [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&pcode=ttr000 15&language=en [12] FÉR, Ondřej. Japonský šinkanzen slaví narozeniny. Na trati je již půl století. Technet [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/sinkansen-jezdi-padesat-let-dpe/tec_technika.aspx?c=A141001_141000_tec_technika_vse [13] Glacier Express. [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.glacierexpress.ch/de/Pages/default.aspx [14] HONAN, M. Switzerland, 2nd edition. Hawthorn: Lonely Planet Publications, 1997. ISBN 0 86442 404 3. [15] JELEN, Jiří. Světové železnice. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1987, 359 s., [16] s. obr. Příl [16] KOČA, Petr. HORIZONT 2020 – příležitost pro dopravní telematiku. In: [online]. Praha, 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.telematika.cz/download/doc/05_HORIZONT_2020_140214_OLTIS_Group _Kroca_Shift2Rail.pdf [17] Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy [online]. 2006 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/cs/ [18] Moje Švýcarsko. Moje Švýcarsko [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://mojesvycarsko.com/

47

[19] Národní portál pro evropský výzkum. In: Shift2Rail – nový program pro rozvoj železnice propojí veřejný a soukromý sektor[online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.evropskyvyzkum.cz/cs/novinky/shift2rail-novy-program-pro-rozvojzeleznice-propoji-verejny [20] PASTOR, O., TUZAR, A. Teorie dopravních systémů. Praha : ASPI, 2007, 312 [21] POHL, Jiří. Vysokorychlostní železnice v České republice. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22].

DOI:

ISSN

1803-8441.

Dostupné

z: http://www.silnice-

zeleznice.cz/clanek/vysokorychlostni-zeleznice-v-ceske-republice/ [22] POLÁK, Michal. Japonská železnice a její budoucnost. VTM [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:http://vtm.e15.cz/japonska-zeleznice-a-jeji-budoucnost [23] Přímá přeprava. Švýcarská veřejná doprava [online]. 2013 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://swiss-transport.cz/prima-preprava/ [24] SDT [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.sdt.cz/page.php?id=1&lang=cz [25] Swiss Statistics. In: Http://www.bfs.admin.ch/ [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/en/tools/search.html [26] Swiss Travel System [online]. Zürich, 2012 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.swisstravelsystem.com/en/highlights-en/panorama-journeys.html [28] ŠEVČÍK, Michael. Doprava-info. Doprava-info: výuka [online]. 2011 [cit. 201504-21]. Dostupné z: http://doprava-info.webnode.cz/vyuka/ [29] ŠKAPA, Petr. Železniční doprava [online]. Ostrava, 2007 [cit. 2015-04-22]. ISBN ISBN 978-80-248-1521-3. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/Zdopr/01_ZD.pdf. Učební text. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. [30] ŠUST, Pavel. Fenomén zvaný železnice. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:http://www.zemesveta.cz/archiv/svycarsko_vlakem/2549-3/fenomen_zvany_zeleznice 48

[31] Švýcarské železnice. Švýcarské železnice [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.svycarskezeleznice.cz/ [32] VORÁČEK, Michal. JAKÉ METRO VE SVĚTĚ JE TO NEJ?. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:http://generace21.cz/82625-jake-metro-ve-svete-je-to-nej/ []

Vysokorychlostní tratě. In: Vysokorychlostní železnice [online]. 2014 [cit. 2015-04-

20].

Dostupné

z:http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-trate-

japonsko/ [33] Základní definice dopravní telematiky. In: Laboratoř telematiky [online]. 2001 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:http://www.lt.fd.cvut.cz/its/rok_2001/definice.htm

49