Veřejné zakázky. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva a veřejné správy. Bakalářská práce. Renata Pavlasová. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Veřejné zakázky

Bakalářská práce

Autor:

Renata Pavlasová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Bc. Ludmila Hábová, LLM

Duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Jihlavě dne 10.4.2011

Renata Pavlasová

Poděkování: Děkuji tímto mé vedoucí práce Ing. Bc. Ludmile Hábové, LLM za projevenou důvěru ve výběru tématu a vedení této bakalářské práce. Mé druhé poděkování patří vedoucímu obchodního oddělení a veřejných zakázek Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Mgr. Dušanu Baranoviči za poskytnutí cenných informací a podkladů ke zpracování bakalářské práce.

Renata Pavlasová, duben 2011

Anotace: Předmětem této bakalářské práce je přiblížení problematiky procesu při zadávání veřejných zakázek, jak ze strany zadavatele, tak ze strany zájemce o veřejnou zakázku a zároveň zajišťování jejich dohledu, zejména Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Práce se zabývá historickým vývojem zákona o veřejných zakázkách až do dnešní podoby a upozorňuje na některé změny od jeho nedávné novelizace v loňském roce. V závěrečné části je popsána aplikace zákona na praktickém případu veřejného zadavatele, kterým je příspěvková organizace.

Annotation: The subject of this thesis is to show the problems in the process of public contract, from both sites, the submitter’s site and the applicant’s site too and at the same time their control, particularly by the Office for the Protection of Competition. The work describes the historical development of the Law for Public contract to the present days and points some changes out from its recent amendment in last year. The final section describes the practical application of law case for public submitters, which is an allowance organization.

Obsah Obsah ......................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Vymezení základních pojmů ............................................................................................ 8 1.1

Veřejná zakázka .................................................................................................................................... 8

1.2

Zadavatel veřejné zakázky .................................................................................................................... 8

1.3

Zadávací řízení .................................................................................................................................... 10

1.4

Uchazeč o veřejnou zakázku ............................................................................................................... 10

1.5

Druhy veřejných zakázek .................................................................................................................... 10

1.6

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky ............................................................................................. 11

1.7

Předmět zakázky.................................................................................................................................. 12

1.8

Zadávací dokumentace ........................................................................................................................ 12

1.9

Rámcová smlouva ............................................................................................................................... 12

1.10 Komise pro hodnocení nabídek ........................................................................................................... 13 1.11 Zásady při zadávání veřejných zakázek .............................................................................................. 13

2.

3.

4.

Historický exkurz veřejných zakázek ........................................................................... 16 2.1

První předpis za Rakousko – uherské monarchie ................................................................................ 16

2.2

Úprava za tzv. první republiky ............................................................................................................ 18

2.3

Zadávání zakázek za socialismu .......................................................................................................... 20

2.4

Zadávání zakázek po roce 1989........................................................................................................... 20

2.5

První zákonná právní úprava ............................................................................................................... 21

2.6

Druhá zákonná právní úprava .............................................................................................................. 22

2.7

Třetí zákonná a současná právní úprava .............................................................................................. 23

Problematika veřejných zakázek a EU ......................................................................... 25 3.1

Prameny práva veřejných zakázek ...................................................................................................... 26

3.2

Elektronické zadávání veřejných zakázek ........................................................................................... 27

Veřejné zakázky od přípravného procesu až po uzavření smlouvy ......................... 29 4.1

Zahájení zadávacího řízení .................................................................................................................. 29

4.2

Zadávání zakázek malého rozsahu ...................................................................................................... 30

4.3

Zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek................................................................... 31

4.4

Lhůty podle zákona ............................................................................................................................. 31

4.5

Kvalifikace dodavatelů ........................................................................................................................ 32

4.6

Nabídka dodavatele ............................................................................................................................. 33

4.7

Zadávací dokumentace ........................................................................................................................ 34

4.8

Metodické kroky průběhu veřejné soutěže .......................................................................................... 35

4.9

Změny platné od novely zákona účinné dnem 15.9.2010.................................................................... 37 5

5.

6.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ....................................................................... 40 5.1

Prameny přezkumu veřejných zakázek ............................................................................................... 41

5.2

Správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ............................................ 41

5.3

Judikatura ............................................................................................................................................ 43

Analýza procesu zadávání veřejných zakázek u Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace ................................................................................. 45 6.1

Postup organizace před zahájením zadávacího řízení.......................................................................... 46

6.2

Zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek................................................................... 47

6.3

Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu...................................................................................... 47

6.4 Praktický příklad – nadlimitní zakázka „Dodávka míchacího zařízení na výrobu studené obalované směsi“ .......................................................................................................................................... 49

7.

Zhodnocení výsledků ...................................................................................................... 52

Závěr ........................................................................................................................................ 54 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 55 Seznam obrázků...................................................................................................................... 57 Seznam příloh ......................................................................................................................... 58

6

Úvod Od okamžiku, kdy začaly existovat veřejné finance, existovala i nutnost hledat způsoby jejich správného a hospodárného využívání. Stejně tak bylo vždy nutné nastavit a kontrolovat způsob, jakým byly a jsou zakázky zadávány. V každé době, v každém společenském zřízení tak vznikaly zákonné úpravy a normy pro zadávání veřejných zakázek a rovněž tak diskuze o tom, jak jsou příslušné normy nedokonalé nebo málo účinné a proces jejich novelizace je tak po všech stránkách nekonečný. Právě tak jsou nekonečné snahy o obcházení zákonů a norem při pokusech o získávání výhodnějšího postavení k získávání veřejných zakázek, které vedou často ke korupčnímu jednání. Ve své bakalářské práci se snažím nahlédnout do historie veřejných zakázek a veřejných soutěží, zabývat se způsoby, jakými byly veřejné zakázky řešeny v minulosti, jak jsou řešeny dnes na republikové úrovni i tím, jak jsou řešeny ve vztahu k Evropské unii (EU). Budu se věnovat podrobně zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a normám souvisejícím. Pokusím se také popsat jak principy, které podle mne znesnadňují vznik korupčního prostředí, tak ty, které ho podporují. Snahy o veřejnou kontrolu nad veřejnými financemi a tedy i veřejnými zakázkami mohou státnímu rozpočtu ušetřit velké prostředky a ty je pak možné investovat do potřebných oblastí veřejného života. Stát a jeho úředníci hospodaří s obrovskými finančními objemy, jejich efektivní a hospodárné využívání je tedy nutné a každá snaha o zlepšování právních norem v tomto smyslu vítaná. Stejně tak i prosté popsání některých nesprávně aplikovaných postupů vyplývajících z nejednoznačného výkladu norem při zadávání veřejných zakázek nebo některých všeobecně používaných postupů. Obcházení těchto norem může v konečném důsledku vést k potřebným změnám legislativy. Věřím, že má bakalářská práce může v tomto směru pomoci najít odpověď na otázku, zda je celý proces zadávání veřejných zakázek dostatečně průhledný tak, aby byl schopen zabránit účastníkům tohoto procesu jednat s postranními úmysly k získání osobních výhod na úkor státního rozpočtu.

7

1. Vymezení základních pojmů V této kapitole se budu zabývat vysvětlením nejzákladnějších pojmů, které se objevují v průběhu celé bakalářské práce.

1.1 Veřejná zakázka Zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle zákona č. 137/2006 Sb., musí být realizována na základě písemné smlouvy.1

1.2 Zadavatel veřejné zakázky 1. Veřejný – Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem. Může být státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím nebo kontrolním orgánu.2

2. Dotovaný – právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z finančních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem a pořizuje taxativně vymezené nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce nebo na služby. Podmínky pro postup zadávání veřejných zakázek jsou stejné jako u veřejného zadavatele.3

1

OCHRANA, František. Veřejné zakázky. 1. Praha 4 : Ekopress,s.r.o., 2004. 173 s. ISBN 80-86119-79-3. § 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 3 § 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 2

8

3. Sektorový - osoba, která vykonává některou z relevantních činností jako např.: v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství, dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti, poskytování poštovních služeb nebo činnost prováděná při využívání geograficky vymezeného území za účelem vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ropy, plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv. Dále pak poskytování a provozování letišť, námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce nebo dopravce na vnitrozemských vodních cestách.4

4. Centrální zadavatel – provádí na základě písemné smlouvy centrální zadávání pro jiného zadavatele za ceny, za které byly dodávky nebo služby pořízeny. Může pořizovat prostřednictvím centralizovaného zadávání veřejnou zakázku a to i jak pro sebe, tak i na účet jiných zadavatelů.5

Zadané VZ v roce 2010 dle druhu zadavatele (fin. objem) Veřejný zadavatel

Zadané VZ v roce 2010 dle druhu zadavatele (počet VZ)

Sektorový zadavatel

Veřejný zadavatel

63%

Sektorový zadavatel

5,6 %

37%

94,4 %

Obr. č.1 Grafy porovnávají veřejné zakázky zadávané veřejnými a sektorovými zadavateli. Z uvedených skutečností mj. vyplývá, že ačkoliv je veřejných zakázek zadávaných sektorovými zadavateli podstatně méně, finanční objem těchto veřejných zakázek tvoří více než třetinu uveřejňovaného objemu veřejných zakázek. zdroj: ISVZ-US – data za rok 2010

4 5

§ 4 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů § 3 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

9

1.3 Zadávací řízení Postup, upravený zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o veřejných zakázkách“), který musí zadavatel dodržet při zadávání veřejné zakázky do uzavření smlouvy s dodavatelem. Zadavatel jej zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění nebo odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním a soutěžní dialog se zahajují uveřejněním v informačním systému (www.isvzus.cz, uveřejňovací subsystém – provozovatel Česká pošta, s.p.), případně v Úředním věstníku Evropské unie. Jednací řízení bez uveřejnění, zjednodušené podlimitní řízení a řízení na základě rámcové smlouvy se zahajují odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Jiný způsob zahájení zadávacího řízení je neplatný. Každý dodavatel může podat pouze jednu nabídku.

1.4 Uchazeč o veřejnou zakázku Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení. Dodavatelem je fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce a v zadávacím řízení může vystupovat i v roli zájemce.6

1.5 Druhy veřejných zakázek Dělení dle předmětu: a) veřejné zakázky na dodávky – zakázky, jejichž předmětem je pořízení věci formou koupě, koupě na splátky, nájmu nebo nájmu s následnou koupí, nezbytné poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prácí spočívajících v umístění, montáži či uvedení pořízených věcí do provozu 6

§ 17 odst. 1 písm. n) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

10

b) veřejné zakázky na stavební práce – zakázky, jejichž předmětem jsou stavební práce, případně s nimi související projektová a inženýrská činnost a též práce zprostředkovaných a podobných služeb, které může poskytnou jiná osoba c) veřejné zakázky na služby - je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce, může avšak obsahovat poskytnutí dodávky pokud je předpokládaná hodnota poskytovaných služeb vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky nebo provedení stavebních prací pokud jsou nezbytnou součástí splnění zakázky za služby

Dle výše jejich předpokládané hodnoty: a) nadlimitní veřejné zakázky - zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dosáhne nejméně finančního limitu, který je stanoven prováděcím právním předpisem7, pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek a ve kterém je obsažen i seznam zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany b) podlimitní veřejné zakázky - veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez DPH a nedosáhne finančního limitu uvedeného u nadlimitní veřejné zakázky c) veřejné zakázky malého rozsahu - veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH8

1.6 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Zadavatelem předpokládané výše peněžitého závazku, vyplývající z plnění, který je povinen jí stanovit v zadávacím řízení před vyhlášením veřejné zakázky dle zakázky 7

Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, v platném znění 8 § 12 zákona o veřejných zakázkách

11

podobného předmětu plnění nebo průzkumem trhu. Zadavatel nesmí zakázku dělit, aby nedošlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně o veřejných zakázkách. Pokud by zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet hodnot všech částí veřejné zakázky. Při stanovení předpokládané hodnoty zadavatel vychází z ceny bez daně z přidané hodnoty.

1.7 Předmět zakázky Může jím být dodávka, provedení stavebních prací nebo poskytování služeb. Na základě ustanovení § 8, 9 a 10 zákona o veřejných zakázkách musí zadavatel vždy stanovit, o který druh veřejné zakázky dle předmětu se jedná.

1.8 Zadávací dokumentace Soubor dokumentů, který obsahuje požadavky a technické podmínky zadavatele, vymezuje předmět veřejné zakázky pro zpracování nabídky, specifikuje údaje uvedené v oznámení o zahájení veřejné zakázky, obsahuje obchodní a platební podmínky, požadavky na varianty nabídek, požadavek na způsob zpracování ceny a způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

1.9 Rámcová smlouva Písemná smlouva, která se uzavírá mezi zadavatelem a uchazečem, či uchazeči na dobu určitou. Obsahem je stanovení smluvních podmínek, zvláště pak ceny a předpokládaného množství. Rozhodující je také předpokládaná hodnota, která je bez daně z přidané hodnoty a stanovuje se na celou dobu trvání rámcové smlouvy.9

9

OCHRANA, František. Veřejné zakázky. 1. Praha 4 : Ekopress,s.r.o., 2004. 173 s. ISBN 80-86119-79-3.

12

1.10 Komise pro hodnocení nabídek Minimálně pětičlenná komise, složená alespoň z jednoho zástupce zadavatele a jmenovaná zadavatelem veřejné zakázky. Pokud je zadavatelem Česká republika nebo státní příspěvková organizace a výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky přesáhne 200 000 000 Kč, musí být nejméně sedmičlenná, přesáhne-li předpokládaná hodnota 500 000 000 Kč, hodnotící komise musí mít nejméně devět členů. Předmětem jednání hodnotící komise je posouzení nabídek, zda splňují zákonné požadavky a požadavky zadavatele, uvedené v zadávací dokumentaci. Každý člen komise podepisuje písemné prohlášení o své nepodjatosti na počátku prvního jednání, kde si mezi sebou také zvolí předsedu a místopředsedu. Další jednání potom vede předseda, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda. Po posouzení nabídek, komise nevyřazené nabídky vyhodnotí, podle zadavatelem předem stanovených hodnotících kritérií. Jestliže je kritériem hodnocení, např. nejnižší cena, hodnotící komise seřadí nabídky do pořadí podle ceny a předá zadavateli společně s protokolem a ostatní dokumentací.10

1.11 Zásady při zadávání veřejných zakázek V § 6 zákona o veřejných zakázkách jsou výslovně uvedeny tři zásady, které musí zadavatel veřejné zakázky dodržet. Jedná se o:11  zásadu transparentnosti – má zabezpečit průhlednost a otevřenost zadávacího řízení, zamezit nekalým praktikám účastníků a zabezpečit možnost účastnit se na veřejné zakázce co nejširšímu okruhu dodavatelů (všechny úkony musí být písemně podložené, aby mohly být přezkoumatelné kontrolními orgány)

10

OCHRANA, František. Veřejné zakázky. 1. Praha 4 : Ekopress,s.r.o., 2004. 173 s. ISBN 80-86119-79-3.

11

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9.

13

 zásadu rovného zacházení – ukládá zadavateli postupovat při hodnocení nabídek stejným způsobem u každého uchazeče, to znamená, že zadavatel stanoví podmínky, které jsou známé všem dodavatelům a pokud některý z nich nedodrží některou ze zadávacích podmínek, musí být vyloučen. V opačném případě, pokud je vyloučen neoprávněně je tato zásada porušena  zásadu zákazu diskriminace – spočívá v principu, že žádný dodavatel nesmí být zvýhodněn nebo naopak omezen v určité oblasti nebo z toho důvodu, že je zahraničním dodavatelem (zakázky z jedné členské země EU musí mít příležitost získat dodavatelé z druhé členské země EU)

Doporučení Organizace Transparency International Organizace Transparency Internacional, která vznikla v roce 1993 v Německu a zabývá se problematikou veřejných zakázek a nakládání s veřejnými prostředky a hlavně bojem proti korupci. Sama zajišťuje vlastní vzdělávací kurzy a nabízí občanům bezplatnou právní pomoc. Vydala minimální standardy pro zadavatele ve veřejném sektoru. Doporučuje zadavatelům veřejných zakázek:12  „přijmout etický kodex k zavázání zadavatele a jeho zaměstnanců k dodržování přísné protikorupční politiky  povolit přístup do řízení o zadání veřejné zakázky jen těm, kteří přijali tento kodex  vést „černou listinu“ a na základě ní znemožnit po určitou dobu přístup soutěžitelům na ní uvedených  v procesu zadávání veřejných zakázek využívat dohod tzv. pakty integrity, kde je závazek zainteresovaných neužívat korupční praktiky  zadávat všechny zakázky na základě soutěžních principů, pokud nepřesahují určitou minimální cenu  poskytovat dostatek informací široké veřejnosti a všem zainteresovaným stranám 12

Veřejné zakázky v České republice: korupce nebo transparentnost?. Česká republika : Transparency Internacional, 2005. 95 s. Dostupné z WWW: <www. transparency.cz>.

14

 zajistit proces veřejné zakázky proti únikům vyhrazených informací  nechat zájemcům o veřejnou zakázku dostatek času na přípravu podkladů a splnění zvláštních kritérií  zajistit sledování těch zakázek, u nichž došlo ke zvýšení ceny nad určitou hranici  zajistit interní a externí kontrolu a zprávy z těchto kontrol zveřejňovat  mezi jednotlivými úkoly v rámci procesu zadávání nastavit odpovědnosti samotných orgánů  využívat kolektivní rozhodování a rotaci osob na citlivých pozicích  zapojit organizace občanské společnosti do procesu zadávání veřejných zakázek“

obr.č.2 Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 2001-2009 zdroj: doporučení subkomise NERV proti korupci - vlastní výpočty

15

2. Historický exkurz veřejných zakázek Tato kapitola se zabývá vývojem prvních právních předpisů, které komplexně upravovaly zadávání veřejných zakázek a to od doby Rakousko-uherské monarchie a po současný platný právní přepis v České republice.

2.1 První předpis za Rakousko – uherské monarchie Obdobu výběrových řízení lze najít již ve starověku. V moderní době byla jeho průkopníkem Francie, ve které se první zmínky nacházejí již ve stavebním řádu z roku 1535 a v roce 1833 byla vyslovena zásada volné soutěže a v roce 1882 provedena jednotná úprava nabídkového řízení. V Německu je zaznamenána první veřejná soutěž na stavební práce v roce 1542 při stavbě pevnosti v Ingolstadtu. Významná právní úprava založená na moderních principech byla vydána v roce 1885 v Prusku, její hlavní zásady přitom byly:13 1. „veřejná soutěž vypsáním 2. velké dodávky byly rozděleny tak, aby i menší uchazeči mohli se jich zúčatniti 3. nabídky, které jsou v nepoměru k dodávce, tak, že nedá se očekávati, že by byly řádně a svědomitě splněny a provedeny, byly předem z konkurence vyloučeny 4. jisté práce při stejné ceně byly zadány místním živnostníkům“

V roce 2009 tomu bylo již 100 let, kdy byl vydán první předpis, který už upravoval komplexně zadávání zakázek v Rakousko – uherské monarchii a tedy i v českých zemích. Do této doby existovalo jen několik rezortních předpisů, např. pro stavbu železnic. Předpis o nařízení veškerého ministerstva č. 61/1909 ř.z. o zadávání státních dodávek a prací byl uveřejněn v říšském zákoníku 28. dubna 1909 a jeho účinnost nastala 1. ledna

13

DVOŘÁK, David. Veřejné zakázky v ČR slaví 100 let. Veřejné zakázky. 2009, 3, s. 1-3. ISSN 1803-6724.

16

1910, jeho rakouská právní úprava byla přitom ve srovnání s okolními zeměmi vydána spíše později.14 Nařízení č. 61/1909 ř.z. bylo doposud v odborné literatuře spíše opomíjeno, většina dostupných publikací věnujících se historii veřejných zakázek v ČR ho buď neuvádí vůbec, anebo ho odbývá jen stručným odkazem, přitom některé základní postupy mohou být inspirující dodnes. Nařízení se vztahovalo na dodávky a stavební práce, které byly zadávány státem a státními nebo státem spravovanými ústavy, podniky a fondy. Nedostatkem uvedeného nařízení byla skutečnost, že se nevztahovalo na zakázky zadávané zemskými úřady a obcemi. Zadávání podstatné části zakázek tak nebylo upraveno vůbec nebo podléhalo dílčím místním předpisům. S ohledem na dobu svého vzniku se rovněž nevztahovalo na služby. Z působnosti byly vyňaty zakázky vojenské, dodávky polního a lesního hospodářství a umělecké zakázky. Obsahovalo rovněž určitou obdobu výjimky pro interní poskytování, a to pro dodávky a práce, které se prováděli ve vlastní režii, některým státním správním odvětvím buďto pro vlastní potřebu nebo potřebu jiného státního správního odvětví. Nařízení rozlišovalo tři druhy zadávacích řízení: 15 1. „veřejné rozepsání (otevřená soutěž) – ve stanovených úředních věstnících 2. omezené rozepsání – bylo možné použít za určitých okolností -

z vojenských důvodů

-

z důvodu, že dodávky či práce mohly být provedeny pouze omezeným počtem podnikatelů nebo že k jejich provedení bylo zapotřebí zvláštní znalost věci, hodnověrnost a podnikatelova výkonnost, tak byly podstatné, že bez těchto vlastností nebylo zaručeno přiměřené provedení

-

u zakázek nižší hodnoty (do 20.000,-K)

3. Zadání z volné ruky – bylo možné použít v těchto případech: -

při dodatečných objednávkách od původního dodavatele; zajímavé je, že se již tehdy uplatňoval v současnosti platný limit 20% původní zakázky, další podmínkou ovšem bylo, že zhotovitel nepožadoval vyšší cenu; omezení se nicméně neuplatnilo tehdy, pokud dodatečná zakázka mohla být „v zájmu věci“

14 15

Doležalová H.: Historie zadávání veřejných zakázek, Právník, Praha, 1998, č.9, s.800, ISSN 1803-6724 Doležalová H.: Historie zadávání veřejných zakázek, Právník, Praha, 1998, č.9, s.800, ISSN 1803-6724

17

provedena pouze původním dodavatelem zejména při rozšíření stavěných budov -

při dodávkách a pracích k účelům pokusným nebo studijním

-

při zakázkách, které mohly být provedeny v tuzemsku (za které se považovala rakouská část monarchie) pouze určitým podnikem v přiměřené jakosti, nebo z důvodu patentové či vzorkové ochrany

-

v případech naléhavé potřeby nebo když „zadání z volné ruky jeví se býti potřebným z vojenských nebo jinakých důležitých veřejných zájmů“

-

pokud při veřejném nebo obmezeném rozepsání nebyl dosažen vhodný výsledek (požadovalo se však dvojí veřejné nebo obmezené rozepsání, a to za podmínek posledního rozpisu)

-

pokud byl zadavatel nucen provést plnění místo uchazeče, který nedostál smlouvě, nebo při zpoždění poptávaných dodávek

-

u zakázek malé hodnoty (2tis. K pro dodávky a 5tis K pro stavby)“

Nařízení připouštělo rovněž výhradu rozšíření zakázky za předpokladu jeho přesného vymezení s tím, že bylo u stavebních prací limitováno rozsahem 25% původního množství zadaných prací téhož druhu a u dodávek 10% původního množství výrobků téhož průmyslového odvětví.

2.2 Úprava za tzv. první republiky Za tzv. první republiky byla úprava obsažena v Zadávacím řádu ze dne 17. prosince 1920 a vycházela z nařízení Československé vlády č. 667/1920 Sb., o zadávání státních dodávek a prací. Účelem zadávacího řádu bylo zajistit účelné a efektivní hospodaření se státními prostředky na základě vytvoření konkurenčního prostředí, odstranění korupce a zajištění kvalitního provedení zakázky. Veškeré zakázky a dodávky na práce byly zadávány úřady státní správy a jimi spravovanými podniky a fondy.16 Zadávací řád se skládal z pěti částí a 41 ustanovení.

16

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9.

18

První část – vymezovala osobní působnost negativním způsobem a to tak, že byly vyňaty následující zakázky: - dodávky, které jsou vyhrazeny drobným živnostníkům podle zvláštních ustanovení - dodávky a práce pro účely vojenské - dodávky výrobků polního a lesního hospodářství - dodávky a práce, které se provádějí ve vlastní režii některým odvětvím státní správy buď pro vlastní potřebu nebo pro potřebu jiného odvětví státní správy - umělecké zakázky a umělecké opravy, vyjímaje stavební úpravy Druhá část – upravovala zadávací postupy zakázek: - veřejnou soutěž – všechny dodávky a práce se zadávají veřejnou soutěží, pokud nebylo uvedeno jinak - omezenou soutěž s vyloučením veřejnosti (dodávky a práce, které byly v rozporu s vojenskými nebo jinými důležitými zájmy, dále pak práce, které v čase zadání by mohly být vykonány podnikateli se zvláštními odbornými znalostmi, dodávky a práce, jejichž úhrnná hodnota nepřesahovala 80 000 Kč, byli vyzváni nejméně tři uchazeči) - zadání s vyloučením soutěže, tzv. zadání z volné ruky (dodatečné dodávky původnímu dodavateli nebo podnikali, nežádá-li vyšších cen a není-li možno rozepsat pro tyto dodatečné práce zvláštní nabídkové řízení, dodávky a práce možné provést v tuzemsku nebo které si žádají patentové nebo vzorkové ochrany; vojenské, veřejné, dopravní nebo obchodní zakázky jež nestrpí odkladu, monopolní a speciální předměty; dodávky v rozmezí 20 000 – 50 000 Kč; dodávky a práce u nichž nebylo ani druhým rozepsáním dosaženo vhodného výsledku; konečné dodávky, u nichž nebyly dodrženy stanovené lhůty Třetí část – obsahovala pravidla, jež se vyhlašovala v Úředním listu Československé republiky v Praze, v Úradnych novinách v Bratislavě a v Úředním listu civilní správy Podkarpatské Rusi v Užhorodě, šlo-li o potřebu Podkarpatské Rusi. Zakázky o stavebních pracích se publikovaly v odborném časopise Zprávy veřejné služby technické.

19

Podrobnější úpravu jednotlivých ustanovení zadávacího řádu definovaly výnosy ministerstva veřejných prací ve svých prováděcích předpisech.17

2.3 Zadávání zakázek za socialismu V dobách socialistického režimu nebyla potřeba právní úprava zadávání veřejných zakázek z důvodu nefungování tržního systému, kde nebyly pevně stanovené ceny a veřejné zadávání by bylo bezvýznamné. Avšak v roce 1947 byla problematika upravena ve Všeobecných stavebních podmínkách a dále pak v hospodářském zákoníku. Zakázky byly zadávány monopolně postaveným státním podnikům.

2.4 Zadávání zakázek po roce 1989 S příchodem nového politického systému po roce 1989, změnou příkazového systému na tržní a úsilí našeho státu zapojit se do evropských struktur a spolupracovat s jejich institucemi, bylo potřeba zabezpečit efektivitu fungování hospodářské soutěže, která by účinně řídila úsporu veřejných prostředků. Prvním vydaným metodickým pokynem byl Zadávací řád staveb, který vydal Úřad racionalizace ve stavebnictví dne 1.10. 1990. Skládal se ze šesti částí, ve kterých byl již vymezen pojem a účel úpravy veřejné soutěže, užší soutěž a zadání z volné ruky, obsah podmínek, nabídkové řízení i závěrečná ustanovení. Opatření vydané na základě federálního ministerstva hospodářství, ministerstva průmyslu ČR a ministerstva výstavby stavebníctva SR byl vydán zadávací řád staveb č.179/1991 platný pro celou tehdejší ČSFR. Sestával ze dvou částí z nichž první vymezovala působnost, základní pojmy (zadavatel, uchazeč, způsoby zadávání veřejných zakázek). Druhá část vymezovala soutěžní podmínky a prokazování způsobilosti uchazeče. V roce

17

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9.

20

1992 byl zadávací řád novelizován usnesením vlády ČR ze dne 24.6.1992, kde byl více kladen důraz na oblast předmětu tj. na dodávky, práce, služby a výkony. Stále však chyběla úprava, která by splňovala úroveň zákonů obvyklou ve vyspělých státech, zvláště pak států EU a která vyplývala z Evropské dohody.18

2.5 První zákonná právní úprava Koncepce zákona č. 199/1994 Sb. vycházela z modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb. Dále ze směrnic EU a z již existujících právních předpisů jako např. obchodního a občanského zákoníku, živnostenského zákona nebo správního řádu přijatého Komisí spojených národů pro mezinárodní obchodní právo, tzv. UNCITRIAL. Nebyla však plně v souladu se směrnicemi EU. Koncepci vyhotovilo Ministerstvo hospodářství, které bylo předchůdcem Ministerstva pro místní rozvoj, nad nímž vykovávalo dohled Ministerstvo pro hospodářskou soutěž, původní předchůdce dnešního Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tento zákon byl mnohokrát novelizován, avšak účinným se stal po dobu deseti let. Nejvýznamnější změnou v roce 1996 z důvodu ekonomických a společenských podmínek bylo zvýšení limitů, při kterých se stal postup zakázky závazný. Další systémové úpravy vedly k zajištění přehlednosti a k zjednodušení používání neprávnickou veřejností. Byly doplněny některé pojmy, např. definice souboru strojů a zařízení, specializované veřejné zakázky, oprávnění k podnikání a rozdíl mezi zadáváním komplexního procesu a jednorázovým aktem. V novele z roku 1998 byly například České dráhy povinny postupovat podle tohoto zákona. Přínosem se staly změny kvalifikačních předpokladů, kdy byly z veřejné zakázky vyloučeny subjekty, které neplnily svoje povinnosti vůči státu. Nová právní úprava volala po slučitelnosti s právem EU, byla obsažena v další rozsáhlé novele z roku 2000 a dotýkala se celého znění zákona. Vymezovala základní klíčové pojmy jako je veřejná zakázka a zadavatel veřejné zakázky, upřesňovala kvalifikační předpoklady uchazečů. Dále byla vymezena negativní a osobní působnost zákona a

18

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9.

21

upraven způsob hodnocení nabídek a poskytování jistoty. Slučitelnosti s právem EU bylo tedy dosaženo, neboť zde byla promítnuta směrnice č. 93/38 o harmonizaci zakázek v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Zadavateli se rovněž stali provozovatelé letišť a přístavů, společnosti zabývající se průzkumem nebo těžbou ropy, plynu uhlí a nově i zdravotní pojišťovny. V těchto uvedených odvětvích existují, tzv. přirozené síťové monopoly, což znamená, že nejsou vystaveny žádné konkurenci, proto je snahou spotřebitele, aby zakázky byly uskutečňovány na soutěžním principu. Touto novelou byl také odstraněn zásadní rozpor s právem EU u zakázek upravujících práva z průmyslového nebo duševního vlastnictví, dle směrnic EU, zakázky tohoto druhu spadají do působnosti směrnic. Dále bylo nově zakotveno, aby uchazeč nebyl disciplinárně potrestán a vytvořeny stejné podmínky pro odpovědné zástupce uchazečů z řad právnických osob.19 K dalším novelám zákona č. 199/1994 Sb., které přinesly významnější změny došlo v zákonech: č. 256/2000 Sb., č. 39/2001 Sb., a č. 142/2001 Sb.

2.6 Druhá zákonná právní úprava Po dvou neúspěšných pokusech v květnu a prosinci roku 2001, kdy byly Poslaneckou sněmovnou vráceny vládě nové verze zákona k dopracování, byla v roce 2004 uzákoněna druhá právní úprava zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, oproti původnímu názvu – zadávání veřejných zakázek, což signalizovalo jeho širší působnost. Vypracováním zadávací části bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj a částí přezkumnou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jeho legislativní proces byl však poměrně komplikovaný, jelikož byl zpracováván ve spěchu a jeho nepřijetím by Česká republika po vstupu do EU nemohla čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Na rozdíl od zákona předcházejícího byl tento zákon slučitelný se všemi platnými směrnicemi EU, což bylo hlavním důvodem proč byl přijat. Zavedl zcela nový systém zadávání veřejných

19

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9.

22

zakázek, nově definoval veřejné zakázky a rozdělil je na nadlimitní a podlimitní, upřesnil pojem zadavatele, umožnil nové druhy zadávacích řízení a způsob uveřejňování informací. Z důvodu dalšího legislativního vývoje v EU a špatnou provázaností s ostatními zákony, např. obchodním zákoníkem byl zákon č. 40/2004 Sb. účinný pouze dva roky a dva měsíce. Za tuto dobu byl asi osmkrát novelizován, protože se objevilo mnoho problematických oblastí. Příkladem by mohlo být znění stanovení § 51, kdy zadávací dokumentace měla být poskytnuta do čtvrtého pracovního dne po obdržení žádosti dodavatele, avšak na formuláři oznámení zadávacího řízení měl být datum, kdy byla dokumentace poskytnuta. V roce 2004 byla také novelizována většina směrnic EU a pro jejich implementaci bylo rozhodnuto vytvoření nového zákona, nikoliv řešení další velkou novelou.

2.7 Třetí zákonná a současná právní úprava Současná právní úprava de lege lata (uvažování z hlediska již platné právní úpravy a možnost její kritiky) zákona č. 137/2006 Sb. v mnoha případech navazuje na původní definice obsažené v zákonech č. 199/1994 Sb. a č. 40/2004 Sb. Oproti zákonu č.199/1994 Sb., má širší působnost, neboť prvně zmíněný upravoval v názvu zadávání veřejných zakázek, čímž byly upraveny pouze právní úkony, které činí zadavatelé v zadávacích řízeních, kdežto do současném názvu „Zákon o veřejných zakázkách“, lze zahrnout např. i zadávání zakázek malého rozsahu, které se nezadávají podle zákona o veřejných zakázkách. Současná platná právní úprava vychází také z nových zadávacích směrnic EU, které byly přijaty v roce 2004. Nutno podotknout, že nová právní úprava nemůže zamezit snížení korupce v oblasti veřejných zakázek, ale může vést k větší efektivitě a jasnějším pravidlům vytváření konkurence v hospodářské soutěži. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách se člení na tyto části:20 - Část první. Obecná ustanovení § 1 – 20

20

Veřejné zakázky - ÚZ : text zákona po velké novele od 15.9.2010, věcný rejstřík. Ostrava-Hrabůvka : Sagit, a.s., 2010. 144 s. Dostupné z WWW: <www.sagit.cz>. ISBN 987-80-7208-815-7.

23

- Část druhá. Zadávací řízení § 21 – 85 - Část třetí. Zvláštní postupy v zadávacím řízení § 86 – 101 - Část čtvrtá. Soutěž o návrh § 102 – 109 - Část pátá. Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele § 110 – 124 - Část šestá. Seznam kvalifikovaných dodavatelů, systém certifikovaných dodavatelů, zahraniční seznam dodavatelů, rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek § 125 - 145 - Část sedmá. Společná ustanovení § 146 – 157 - Část osmá. Přechodná a závěrečná ustanovení § 158 – 160 - Část devátá. Účinnost § 161

24

3. Problematika veřejných zakázek a EU Před vstupem do EU byla se všemi členskými státy a také mezi ČR a EU uzavřena Evropská dohoda, v níž byl náš stát zavázán k harmonizaci právní úpravy s právem Společenství. Zvláště pak v článku č. 69 této dohody byly důležité podmínky pro ekonomické zapojení ČR do EU a soulad stávajících a nově vytvářejících

právních

předpisů v ČR s předpisy Společenství. Článek č. 68 striktně vymezoval zadávání veřejných zakázek obou stran na základě nediskriminace. Čtyřmi hlavními důvody k právní regulaci v EU byly: 1. ekonomická důležitost – neboť jednotlivé státy EU udávají podíl veřejných zakázek zhruba 13 – 20% hrubého domácího produktu, 2. odstranění diskriminace – cílem EU je odstranění zvýhodňování místních firem a podnikatelů v daném státě a propojení trhu mezi jednotlivými státy respektive získání zakázky u jiného členského státu, 3. zásada výběru nejvýhodnější nabídky – získání co největší hodnoty za vynaložené prostředky, 4. boj proti korupci – dlouhodobý proces, dosažení zprůhlednění procesu a postihu. Současná právní úprava veřejných zakázek v EU není pro členské státy povinná, pouze doporučující. ČR již však tak učinila a některé doporučující směrnice do svého právního řádu implementovala.21

21

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9.

25

3.1 Prameny práva veřejných zakázek V současné době právo veřejných zakázek úzce souvisí s právem EU a s právem mezinárodním, neboť musí být v souladu. Z toho vyplývá, že prameny práva veřejných zakázek lze nalézt v právu mezinárodním, komunitárním a vnitrostátním. Zatímco právo vnitrostátní vymezuje veřejné zakázky v celém svém rozsahu, právo mezinárodní a komunitární neupravuje všeobecné pojetí, nýbrž jen v určité míře, která je upravena ve Smlouvě ES, zadávacích a přezkumných směrnicích EU. Hlavním pramenem mezinárodního práva je tzv. Dohoda o státních zakázkách GPA (Government Procurement Agreement), uzavřená mezi některými členskými státy a Světovou obchodní organizaci – WTO. Jejím hlavním účelem je nediskriminace a povinností zainteresovaných členských států je její implementace do vnitřních právních předpisů. Stručně z jejího obsahu: „Velmi zjednodušeně lze říci, že se musí jednat o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo na stavební práce, kterou zadává veřejný nebo sektorový zadavatel. Toto zjednodušené vysvětlení lze v ČR používat pouze díky tomu, že trh s veřejnými zakázkami je v ČR otevřen všem dodavatelům se sídlem v jakémkoli státu. Zadavatel, který dodržuje ustanovení zákona, se nemůže dostat do rozporu s GPA, protože zákon ho zavazuje poskytovat stejná práva a povinnosti jako domácím dodavatelům jakémukoli jiném dodavateli, nejen dodavateli z ostatních smluvních stran GPA.“22 Hlavními prameny práva komunitárního jsou smlouva Evropského společenství (dále jen ES), zadávací a přezkumné směrnice a nařízení EU. Smlouva ES je založena na čtyřech základních pilířích: 1. nediskriminace na národnostním základě 2. volném pohybu zboží 3. právo občana v jedné členské zemi EU podnikat a v druhé žít

22

http://www.portal-vz.cz/stanovisko-k-gpa-2

26

4. svoboda poskytování služeb Česká republika plně respektuje tyto základní zásady obsažené ve smlouvě Evropského společenství, a to například i v podlimitních zakázkách, které nejsou přímo v právních aktech EU vymezeny. Smlouva ES avšak neurčuje jak transparentnost a nediskriminaci zabezpečit. Z tohoto důvodu byla přijata nařízení EU, zadávací a přezkumné směrnice. Nařízení mají obecnou použitelnost, jsou závazná a použitelná v každém členském státě a působí stejně jako vnitřní právní úprava ve státě. Naopak směrnice zavazují daný členský stát, kterému je určena a je pouze na jeho uvážení jakými prostředky bude realizována. Neudávají však konkrétní úpravu zadávacího řízení, jsou jakýmsi souborem pravidel, který je nutno dodržet. Směrnice jsou rozděleny do dvou základních skupin: - zadávací směrnice – vymezují zadávání veřejných zakázek členským státům, jsou členěny dle předmětu zakázky, u některých způsobů zadávání, jako např. při omezeném nebo otevřeném přenechávají rozhodnutí na členském státu, - přezkumné směrnice – zajišťují principy překontrolování jednotlivých úkonů prováděných zadavatelem v případě, že by nefungovaly, nemělo by příjímání zadávacích směrnic význam.

3.2 Elektronické zadávání veřejných zakázek V posledních letech začalo být trendem elektronické zadávání veřejných zakázek, které v současné době velmi vzrůstá a přináší výrazné možnosti úspor a racionalizace. Na základě vydaných směrnic č. 2004/17/ES a 2004/18/ES Evropského parlamentu a Rady, které byly implementovány do zákona č. 137/2006 Sb., reagovala vláda ČR vydáním usnesení č. 500 z 10. května roku 2006 - o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010. Tento program byl strategickým

27

dokumentem v oblasti elektronického zavádění informačních technologií a jehož součástí byla i podpora ze strukturálních fondů EU. Jeho platnost skončila koncem roku 2010 a byla nahrazena novým strategickým dokumentem

- Strategie elektronizace zadávání

veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015, který vláda přijala dne 5. ledna 2011. Vláda v něm doporučuje hejtmanům, primátorovi hlavního města Prahy, primátorům statutárních měst a starostům obcí zavádět elektronické zadávání veřejných zakázek ve své působnosti. Ministerstvu pro místní rozvoj potom koordinovat realizaci a předkládat vládě pravidelné zprávy o jejím plnění.23 V novele

zákona č. 179/2010 z 15.9.2010 o veřejných zakázkách je v § 149 je

zrovnoprávněno elektronické a listinné zadávání. Jsou zde definovány pojmy elektronické prostředky (pro zajímavost: za elektronický prostředek se nepovažuje fax) a elektronické nástroje (programové vybavení a jeho součásti umožňující provádění úkonů v elektronické podobě). Je jenom na zadavateli zda se rozhodne pro listinou nebo elektronickou podobu. Rozdíly mezi těmito způsoby lze nalézt hlavně u administrativních nákladů jednotlivých úkonů při zadávání zakázky, které nejsou zanedbatelné – mzdové náklady pracovníků, kteří se na zadávání podílejí, náklady na poštovné, náklady na tisk, poplatky za zveřejnění formuláře. Zatímco u elektronického zadávání je využit pouze čas jednoho pracovníka s vytvořením pro něj vhodného pracovního prostředí s elektrickou energií pro počítač a s připojením k internetu. Dá se říct, že tato varianta je i méně pracná a výhodou je také rychlost komunikace mezi zadavatelem zakázky a potenciálními zájemci. Úkony se dají lépe kontrolovat, čímž také dochází k lepší transparentnosti. Dle sdělení Evropské komise z „Akčního plánu provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek“, vyplývá, že zavedením elektronického zadávání došlo k poklesu nákladů o 50-80%.24

23 24

www.portal-vz.cz http://www.portal-vz.cz/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/

28

4. Veřejné zakázky od přípravného procesu až po uzavření smlouvy Každý zadavatel musí v počátku posoudit, zda vůbec je či není zadavatelem, do které kategorie zadavatelů spadá a zda jeho zadávaná zakázka je vůbec veřejnou zakázkou podle zákona o veřejných zakázkách. Je-li splněna tato podmínka je podle tohoto zákona povinen od zadávání veřejné zakázky až po uzavření smlouvy s dodavatelem dodržet stanovený postup, který se nazývá zadávací řízení. Nutno podotknout, že tomuto řízení předchází ještě předzadávací stadium, které právní úprava přímo neupravuje, a v kterém je nutné zajistit zadání veřejné zakázky po administrativní stránce, to znamená např: - vymezit předmět veřejné zakázky, - zvolit formu zadávacího řízení, - zvolit hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek, - nastavit kvalifikace, - připravit zadávací dokumentaci, - jmenovat členy hodnotící komise, atd.

4.1 Zahájení zadávacího řízení Je upraveno v § 26 zákona o veřejných zakázkách a lze ho použít pouze tímto stanoveným způsobem. Zadávací řízení zadavatel zahajuje: - odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění – provádí se na příslušném formuláři stanoveném prováděcím předpisem,25 který je dostupný na webových stránkách informačního systému o veřejných zakázkách www.isvz-us.cz, - odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení – za výzvu se považuje:

25

Vyhláška č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách

29

písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení písemná výzva k podání nabídek v řízení na základě rámcové smlouvy Veřejný zadavatel si však musí uvědomit, zda zadává postup pro podlimitní či nadlimitní zakázku, podle této skutečnosti musí postupovat až do ukončení řízení.

4.2 Zadávání zakázek malého rozsahu Pokud se jedná veřejnou zakázku malého rozsahu musí zadavatel dodržovat zásady podle § 6 a § 13 zákona o veřejných zakázkách a jiná ustanovení zákona dodržovat nemusí. V tomto případě lze zakázku zadat těmito způsoby:  z ruky (využívá se při drobnějších zakázkách, jako např. nákup občerstvení na porady nebo jednání atd.)  poptávkovým řízením (zadavatel si ve svém interním předpisu může stanovit postup, ve kterém si na základě výzvy zjišťuje obvyklou cenu za předmětnou zakázku)  prostřednictvím elektronického tržiště (zajišťuje např. Ministerstvo pro místní rozvoj pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do 2 mil. korun pro státní správu 26)  otevřeným způsobem (to znamená stejně jako u zadávání podlimitní nebo nadlimitní zakázky)

26

aktualizace v souladu s usnesením Vlády České republiky č. 683 ze dne 26. června 2002 -

http://www.portal-vz.cz/getdoc/d10e6a54-4aae-4e74-a768-fc8624e61b3b/El--trziste-verejne-spravy

30

4.3 Zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek Některé rozdíly mezi zadáváním podlimitních a nadlimitních zakázek:  sektorový zadavatel nepostupuje u podlimitní veřejné zakázky, která souvisí s výkonem relevantní činnosti, podle zákona o veřejných zakázkách  veřejný zadavatel nemá povinnost zveřejňovat zahájení ani výsledky v Úředním věstníku Evropské unie u podlimitních zakázek a pokud si nestanoví jinak, má možnost stanovit základní kvalifikační předpoklady prokazovat na základě čestného prohlášení  u nadlimitních veřejných zakázek musí zadavatel zpracovat písemnou zprávu zadavatele

4.4 Lhůty podle zákona Jsou upraveny § 39 – 42 zákona o veřejných zakázkách a jedná se o lhůty minimální. Vždy je třeba vzít v úvahu jednotlivé úkony zadavatele a zvážit rozsah a náročnost zakázky. Lhůty jsou vymezeny kalendářními dny, musí být stanoveny s ohledem na složitost předmětu a neměly by připadat na dny pracovního klidu nebo svátky. Nejvýznamnější jsou lhůty pro podávání žádostí o účast a pro podávání nabídek. Příklad: Veřejný zadavatel, nadlimitní zakázka: Minimální lhůta pro podání nabídek při otevřeném řízení je 52 dnů, při užším řízení 40 dnů a minimální lhůta pro doručení žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním a užším řízení je 37 dnů. Tyto lhůty lze za přesně stanovených podmínek zkrátit. U sektorového zadavatele je struktura lhůt téměř shodná, jako u veřejného zadavatele. I sektorový zadavatel má možnost zákonem stanovené lhůty zkrátit nebo prodloužit, a to s ohledem na předmět veřejné zakázky a dobu na zpracování nabídky. Odlišností oproti veřejnému zadavateli je možnost stanovení lhůty pro podání nabídek v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním na základě dohody sektorového zadavatele se všemi zájemci, což musí být učiněno před odesláním výzvy k podání nabídek.

31

Počátek běhu lhůt se počítá jak u veřejného zadavatele, tak i sektorového zadavatele následujícím dnem po odeslání oznámení nebo výzvy.

4.5 Kvalifikace dodavatelů Na základě kvalifikačních předpokladů zadavatel zjišťuje, zda nabídka od dodavatele je plně způsobilá splnit předmět veřejné zakázky, jak po právní stránce tak po ekonomické. Je zárukou pro účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním, v soutěžním dialogu a pro hodnocení nabídek v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení. Kvalifikační předpoklady vymezuje § 50 – 62 zákona o veřejných zakázkách a zadavatel je musí uvést v zadávací dokumentaci a posuzuje je jednorázově, nikoliv však před uzavřením smlouvy. Dodavatel musí dopředu znát všechny požadavky a doklady, které bude zadavatel požadovat. U veřejného zadavatele rozlišujeme čtyři druhy kvalifikačních předpokladů. Jde o povinně vyžadovanou kvalifikaci, která obsahuje základní a profesní předpoklady a kterou zadavatel musí vyžadovat u všech podlimitních a nadlimitních zakázek. Dalším druhem je kvalifikace, vážící se k povaze předmětu a dodavatel v ní prokazuje technické kvalifikační předpoklady nebo, která se váže k prokázání ekonomické a finanční stability dodavatele a ten prokazuje ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady. Kvalifikace se nemůže požadovat po případném subdodavateli nebo výrobci. Příkladem může být rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9.června 2005, kdy zadavatel porušil podmínku technické kvalifikace tím, že požadoval seznam významných dodávek za poslední tři roky po výrobci přístroje, nikoliv po uchazeči o veřejnou zakázku.27 Kvalifikace u sektorových zadavatelů je upravena v § 63 – 65 zákona o veřejných zakázkách a má podstatně volnější právní úpravu než je tomu u veřejného zadavatele. Může si kvalifikaci stanovovat dle svého uvážení, ale respektovat vztah k zadávanému předmětu. Sektorový zadavatel požaduje splnění kvalifikace pouze v případě užšího nebo

27

Rozhodnutí ÚOHS – ASPI, Č.j.: VZ/S 58/05-153/2050/05-LB

32

jednacího řízení s uveřejněním. V případě otevřeného řízení nebo jednacího řízení bez uveřejnění není vůbec povinen splnění kvalifikace požadovat.

4.6 Nabídka dodavatele Až na výjimky je základním předpokladem pro zadání veřejné zakázky dodavateli je podání nabídky. Uchazeč o veřejnou zakázku podává nabídku, která je vlastně návrhem na uzavření smlouvy mezi zadavatelem a uchazečem. Musí však obsahovat všechny požadované doklady zadávací dokumentace. Nabídky se nepodávají, je-li zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy s jedním uchazečem, neboť zadavatel uzavírá smlouvu na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění a písemného potvrzení této výzvy. Nabídky musí být v písemné formě, opatřeny razítkem a hlavně podepsány oprávněnou osobou, což v mnoha případech (pozn.aut. „jak jsem se mohla i osobně přesvědčit“) některé firmy opomíjejí a co je následovně hlavním důvodem jejich vyřazení ze zadávacího řízení. Například rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.8.1999, kdy návrh smlouvy nebyl podepsán oprávněnou osobou, která je uvedena v obchodním rejstříku firmy, ale osobou, která nabídku předkládala, což bylo uznáno za porušení zákona a důvod k vyřazení nabídky.28 Každý uchazeč může podat pouze jednu nabídku a pokud zadavatel neumožnil v zadávacím řízení podání více variant může se zúčastnit zadávacího řízení také pouze jednou. Při možnosti podání více variant se pak každá varianta posuzuje a hodnotí zvlášť. Povinné náležitosti nabídky29:  Identifikační údaje uchazeče.  Návrh smlouvy podepsaný oprávněnou osobou.  Prohlášení podepsané oprávněnou osobou jednat jménem či za uchazeče.  Další dokumenty požadované zadavatelem nebo zákonem, např. splnění kvalifikace.

28

rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.8.1999 – 2A 7/99-17 JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9. 29

33

Za obsah nabídky, aby obsahovala všechny doklady vyžadující zadávací dokumentace, zodpovídá výhradně uchazeč a náklady vynaložené za vypracování nabídky jsou taktéž na straně uchazeče. Uchazeč může dle zákona podat nabídku v listinné podobě, což je nejčastější způsob podávání nabídek nebo v podobě elektronické, o které jsem se již zmínila v kapitole 3.2.

4.7 Zadávací dokumentace Rozhodujícím podkladem pro vypracování nabídky je zadávací dokumentace, kterou vypracovává na svoje náklady zadavatel veřejné zakázky. Je nezbytnou podmínkou, aby neobsahovala chyby a nejasnosti a řádně stanovovala předmět a rozsah veřejné zakázky. Proto je efektivní, aby ji vytvářeli pracovníci, kteří mají praktické zkušenosti z dané oblasti. Obsahem zadávací dokumentace jsou tyto druhy údajů:  obecné údaje dle zákona  údaje vymezující konkrétní předmět veřejné zakázky  obchodní podmínky  technické podmínky  požadavky na varianty nabídek, pokud je zadavatel připouští  požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny  požadavky na zpracování nabídky, např. pokud upřednostňuje elektronickou formu podávání nabídek  způsob hodnocení nabídek dle hodnotících kritérií Jedná-li se například o stavby je rozhodujícím dokumentem také projektová dokumentace zpracovaná do nezbytných podrobností. Za úplnost a správnost zadávací dokumentace nese zodpovědnost výhradně zadavatel. Příkladem porušení zadávacích podmínek by mohlo být rozhodnutí orgánu dohledu ze dne 21.7.2004, kdy zadavatel město Mariánské lázně nesplnil stanovenou povinnost v zadávací dokumentaci. Nevymezil množství požadovaných služeb nad rámec pravidelného úklidu a

34

tím neumožnil uchazečům předložit nabídky na konkrétní rozsah plnění veřejné zakázky a stanovení celkovou nabídkové ceny.30

4.8 Metodické kroky průběhu veřejné soutěže V této části kapitoly se jednotlivými kroky pokusím popsat jednotlivé fáze zadávacího řízení po jeho zahájení. Přijímání nabídek Po zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku je prvním metodickým krokem přijímání nabídek od potenciálních dodavatelů. Zadavatel zapisuje do seznamu nabídek řádně označené obálky, jejichž způsob označení uvádí v zadávací dokumentaci v pořadí, v jakém byly doručeny s přesným datem a časem. V případě osobního doručení je zadavatel povinen na požádání vydat potvrzení o převzetí obálky s nabídkou s přesnými údaji. Jestliže obálka není označena předepsaným způsobem a zadavatel ji otevře, nesmí ji zahrnout do seznamu nabídek a bezodkladně o tom vyrozumí uchazeče. Otevírání obálek Pro otevírání obálek zadavatel ustanoví komisi. Nejméně tříčlenná komise otevírá obálky dle seznamu v pořadí v jakém byly doručeny a kontroluje, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyce, zda je návrh smlouvy podepsán oprávněnou osobou a zda je nabídka kompletní dle požadovaného obsahu. Toto probíhá za přítomnosti zástupců uchazečů a komise sděluje identifikační čísla uchazečů, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo adresu, nabídkovou cenu a jestli nabídka splnila všechny požadavky úplnosti. Pokud je nesplnila, komise ji vyřadí a zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče z dalšího řízení. Vyloučení uchazeče zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči i s odůvodněním vyloučení.

30

z rozhodnutí ÚOHS č.j. VZ/S74/04-153/3379/04-Gar ze dne 21.7.2004, dostupné z: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/vyhledavani/4877/

35

O průběhu otevírání obálek sepisuje hodnotící komise protokol, který každý člen hodnotící komise podepisuje, přikládá se společně s listinou účastníků k seznamu nabídek. Zástupci uchazečů mají právo nahlédnout do protokolu o otevírání obálek, pořídit si z něj výpis nebo opis. Hodnotící komise Dalším krokem je jmenování hodnotící komise, kterou jmenuje zadavatel. Sestává minimálně z pěti členů a musí mít alespoň jednoho zástupce zadavatele. Podle zvláštních právních předpisů musí mít třetina členů odbornou způsobilost. V případě, že je veřejným zadavatelem Česká republika (organizační složka státu) nebo státní příspěvková organizace a veřejná zakázka je s tzv. vyšší předpokládanou hodnotou, jmenuje sedmičlennou nebo devítičlennou hodnotící komisi ministr, nadřízený veřejnému zadavateli nebo osoba, která jedná navenek jménem České republiky, např. vláda na návrh věcně příslušného ministra. Členové hodnotící komise podepisují prohlášení, v němž stvrzují svoji nepodjatost a prvním jednání si mezi sebou zvolí předsedu, který již svolává a vede jednání další. Posouzení a hodnocení nabídek Hodnotící komise posuzuje, zda nabídka splnila všechny požadavky zadávacích podmínek a požadavky zákona o veřejných zakázkách. Zároveň posuzuje výši nabídkové ceny ve vztahu k ceně předpokládané. Je-li nabídková cena mimořádně nízká, vyzve uchazeče o podání vysvětlení ve lhůtě nejméně 3 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti uchazečem. Pokud uchazeč vysvětlení nepodá komise nabídku vyřadí. Hodnocení nabídek provádí hodnotící komise na základě hodnotících kritérií uvedených v zadávacích podmínkách. Pokud je například kritériem nejnižší nabídková cena, jsou nabídky řazeny dle výše této ceny. Hodnotící komise o svém jednání sepíše protokol a vyhotoví zprávu o posouzení nabídek, která obsahuje seznam posuzovaných nabídek se seznamem vyřazených nabídek a výsledkem hodnocení. Do zprávy mají možnost nahlédnout, pořídit si z ní kopie, opis nebo výpis všichni uchazeči, kteří nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni, a to až do uzavření smlouvy. Společně s ostatní dokumentací je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek předána zadavateli. Přidělení veřejné zakázky Na základě zákona je zadavatel povinen rozhodnout o výběru nabídky, která byla ekonomicky nejvýhodnější nebo se jednalo o nabídku s nejnižší nabídkovou cenou.

36

Zadavatel musí odeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem dotčeným zájemcům a dotčeným uchazečům31. Zadavatel v oznámení uvede zejména identifikační údaje uchazečů, jejichž nabídka byla hodnocena v uvedeném pořadí, na kterém se jejich nabídka umístila a důvody o výběru nejvhodnější nabídky. Vítěznému uchazeči se veřejná zakázka přiděluje na základě písemné smlouvy, která musí být uzavřena do 30 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky.32 V případě odmítnutí nebo neposkytnutí součinnosti uchazeče uzavřít smlouvu, uzavře zadavatel smlouvu s uchazečem v druhém nebo třetím pořadí. Ke každé nadlimitní veřejné zakázce vyhotovuje zadavatel písemnou zprávu. Možnosti zrušení zadávacího řízení Zadavatel může zrušit zadávací řízení pouze v případech uvedených v § 84 zákona o veřejných zakázkách. Zrušení zadávacího řízení je dáno buď povinností zadavatele zadávací řízení zrušit ve vyjmenovaných případech (odst. 1), možností zadávací řízení zrušit ve vyjmenovaných případech (odst. 2 a 3) a možností zadávací řízení zrušit bez možnosti naplnění zákonných podmínek (odst. 4 a 5).

4.9 Změny platné od novely zákona účinné dnem 15.9.2010 Zákon o veřejných zakázkách byl od svého vzniku v roce 2006 několikrát novelizován. Poslední velká novelizace zákonem č. 179/2010 Sb., která nabyla účinnosti dnem 15.9.2010 byla velmi rozsáhlá, a proto bych chtěla zmínit některé důležité změny, které nastaly a nebo se staly předmětem sporu.

Pojištění záruky Mezi změny, které vstoupily v platnost je i úprava ustanovení, která se týká postupu zadavatele při nakládaní s jistotou. Dosud byly k dispozici pouze dvě možnosti složení jistoty (peněžní jistota a jistota ve formě bankovní záruky). Třetí možností, která nově přibyla je možnost pojištění záruky. Jde o zvláštní pojistný produkt, který je založen na právním vztahu mezi pojišťovnou a uchazečem a zadavatel je oprávněnou osobou, která 31 32

§ 81 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách § 66 zákona o veřejných zakázkách

37

má právo na pojistné plnění. Zájemce – dodavatel ještě před tím, než podá nabídku, může uzavřít s pojišťovnou pojistnou smlouvu, ve které se na základě písemného prohlášení pojišťovna zavazuje, že zadavateli veřejné zakázky uhradí částku uvedenou v zadávacím řízení, pokud uchazeč nesplní stanovené podmínky. V takovémto případě je zadavatel oprávněn peněžní záruku u pojišťovny čerpat. V současné době toto pojištění záruky nabízejí např. Česká pojišťovna, a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. K zapotřebí jsou doklady o finanční situaci uchazeče, vyplnění dotazníku, vyřízení pojistné smlouvy se pak pohybuje kolem třech dnů.

Zadávání na základě rámcové smlouvy V souvislosti s novelou byly zavedeny dva nové principy, tzv. princip kaskády a princip rotace, které souvisejí s postupem výběru uchazečů. V případě, že je rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči. Zvolený princip, který bude použit musí zadavatel uvést v zadávací dokumentaci. Princip kaskády spočívá v tom, že zadavatel vyzve na základě rámcové smlouvy uchazeče, který se umístil na prvním místě, v případě, že tento odmítne podat návrh na předložení smlouvy, vybere zadavatel dalšího v pořadí. Tímto způsobem postupuje dále v pořadí umístění uchazečů do té doby než je uzavřena smlouva. U principu rotace vyzývá postupně zadavatel na každou jednotlivou zakázku uchazeče podle toho na jaké pozici se umístili při uzavírání rámcové smlouvy. Pro první zakázku vyzve prvního v pořadí, pro druhou druhého atd. Dojde-li k poslednímu uchazeči v pořadí, vyzývá pak v další zakázce opět prvního.

Zjednodušené podlimitní řízení Zadavateli zůstává nadále povinnost vyznat k podání nejméně pět dodavatelů, avšak z několikaleté rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zákon nově nařizuje povinnost hodnotit a posoudit všechny příchozí nabídky, a to i v případě, že nabídku podá i uchazeč, který vyzván nebyl. V případě zrušení zjednodušeného podlimitního řízení je další změnou skutečnost, že zadavatel je povinen uvést pouze kvalifikované zákonné důvody, oproti dřívějšímu znění, kdy mohl toto řízení zrušit bezdůvodně.

38

Další významnou změnou je nový systém zveřejňování výzvy na Internetu za použití profilu zadavatele, který je podle novelizovaného zákona povinný. Zadavatel si ho může sám vytvořit a nebo se obrátit na firmu, která tuto službu nabízí, ale je jeho povinností ho mít uveřejněný na své elektronické adrese, kterou používá k vydávání informací. Evidence profilů je vedena a je přístupná veřejnosti a na stránkách Informačního systému o veřejných zakázkách na www.isvzus.cz. Zde jsou také k dispozici formuláře k uveřejnění, popř. zrušení profilu. V případě, že zadavatel nezadává veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení není zveřejnění profilu povinné.33

Základní kvalifikační předpoklady Další novou skutečností, o kterou je novela rozšířena a kde chtěl zákonodárce posílit transparentnost veřejných zakázek a byla také předmětem sporných otázek, je § 53 odst. 1 písm. k) až m). Zde platila povinnost dodavatele předložit seznam společníků nebo členů, jednalo-li se o právnickou osobu, vyjma akciové společnosti, která byla řešena až v písmeně m). Seznam se týkal zaměstnanců nebo členů statutárních orgánů, kteří pracovali u zadavatele v posledních třech letech a měli rozhodovací pravomoc. Zajímavostí je, že zákon nařizoval tento seznam předložit, avšak jeho pravdivostí se již nezabýval. K této problematice vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj společně s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže několik stanovisek.34 Toto novelizované znění však opět doznalo změny a zákonem č. 423/2010 Sb. s účinností od 30.12.2010 se požadavky k prokázání základních kvalifikačních předpokladů rozšířily pouze o písm. k) a l). Logicky vypadl požadavek na předložení seznamu společníků nebo členů statutárního orgánu právnické osoby, která tyto údaje uvádí i např. v předkládaném výpisu z obchodního rejstříku. Zbývající požadavky byly zmírněny a v současné době požadují po uchazečích předložit seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele a akciové společnosti prokazují kvalifikaci aktuálním seznamem akcionářů s podílem vyšším než 10 %.

33 34

http:// www.isvzus.cz/ FIDLER, Vlastimil . Vybrané otázky novely ZVZ. Veřejné zakázky. 2010, 5, s. 1.

39

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Tato kapitola se bude zabývat kontrolními mechanismy, které vykonávají dohled nad procesem zadávání veřejných zakázek. Na právo zadávání veřejných zakázek se nahlíží ze dvou úhlů pohledu. Pro angloamerický systém uplatňovaný například ve Velké Británii a Německu má spíše soukromoprávní charakter, jelikož spory mezi zadavatelem a dodavatelem plynoucí ze zadávacího řízení a následné opatření k nápravě řeší pouze soud. Jedná se o jednostupňový model přezkumného řízení. Nevýhodou je, že soudní řízení nemůže být zahájeno z vlastního podnětu, ale pouze žalobou, čímž může být zájem veřejnosti značně omezen, neboť v případě pochybení zadavatele nebude každý dodavatel ochoten jít do soudního sporu. Dvoustupňový systém, který je typický například pro Českou republiku nebo Slovensko se vyznačuje tím, že jeden orgán má pravomoc přezkoumávat a ukládat nápravná opatření při procesu zadávání veřejných zakázek, a to do doby než se uzavře smlouva s dodavatelem a druhý orgán pak řeší spory vyplývající z nedostatku smlouvy. Orgánem na prvním stupni přezkumného řízení je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který přezkoumává ve správním řízení a ukládá nápravná opatření pouze do uzavření smlouvy. Pokud byla již smlouva uzavřena, v případě sporu se zabývají smluvními vztahy obchodní soudy postupující podle občanského soudního řádu z toho důvodu, že veřejné zakázky jsou zvláštním druhem obchodu.35 Podnět pro zahájení řízení může být podán, jak ze strany nespokojeného dodavatele, který se domnívá, že byl porušen zákon a nebo z vlastního podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, což se vztahuje i na zakázky malého rozsahu.

35

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9.

40

5.1 Prameny přezkumu veřejných zakázek Vycházejí z: 36  dřívější právní úpravy, tj. zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách,  směrnic Rady Evropského hospodářského společenství: 89/665/EHS - o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce z 21. 12. 1989 92/50/EHS – o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby z 18. 6. 1992 92/13/EHS - o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití pravidel Společenství při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací  dohody o vládních zakázkách sjednané v rámci Světové obchodní organizace – ČR přistoupila dne 1. 5. 2004 Účelem a cílem směrnic Evropského společenství je, aby přezkumným řízením byla posílena transparentnost a nediskriminace, tak aby bylo zadávací řízení dostatečně průhledné a nebyl zvýhodněn některý ze soutěžitelů.

5.2 Správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Přezkumné řízení u ÚOHS je zvláštním druhem správního řízení a ve většině případů se podpůrně používá správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) Zvláště pak v oblasti vyžadující kvalifikační předpoklady, jako např. vydání potvrzení o bezdlužnosti na daních a sociálním pojištění, u vydávání osvědčení o referencích nebo při požadavku na zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů. 36

JUSTOŇ Johan a kolektiv autorů, Systém přezkumu veřejných zakázek. Veřejné zakázky od A do Z. 2009, květen 2006, s. 2. Dostupný také z WWW: <www.dashofer.cz>. ISSN 1801-8092.

41

Přezkumné řízení prováděné ÚOHS je velmi důležité jako celek a jeho úkolem je zabezpečit naplnění tří nejdůležitějších zásad, které jsem již zmiňovala v průběhu této bakalářské práce. Jedná se o zásadu transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Veškerá působnost tohoto úřadu je vymezena zákonem č.273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Mezi jeho hlavní kompetence patří: vydávání předběžných opatření, rozhoduje o tom, jestli zadavatel postupoval v souladu se zákonem, ukládá nápravná opatření a sankce, kontroluje úkony zadavatele, zda jsou v souladu se zákonem č. 552/1991 Sb. o státní kontrole a plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.37 Dle organizačního řádu ÚOHS je dohled nad zadáváním veřejných zakázek rozdělen následovně. Pro oblast Čech je odbor dohledu se sídlem v Praze a pro oblast Moravy a Slezska je odbor dohledu se sídlem v Brně, kde má také sídlo předseda úřadu. V současné době jím je Ing. Petr Rafaj. Jeho cílem je naplnění všech třech nejdůležitějších zásad, tak aby byly příznivé pro rozvoj české ekonomiky i pro spotřebitele.

331

309 245

2007

2008

2009

obr.č.3 Počet zahájených správních řízení Zdroj: Výroční zpráva 2009 ÚOHS

37

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9.

42

5.3 Judikatura Příklad rozhodnutí ÚOHS ve správním řízení ze dne 6. 5. 2010: Zadavatelem veřejné zakázky byl kraj Vysočina, který uveřejnil v informačním systému veřejnou zakázku na stavební práce pod názvem:"II/602 hr. kraje - Pelhřimov, 5. stavba", zadávanou v otevřeném řízení dne 29. 1. 2010 pod ev.č. VZ 60041251. Navrhovatelem na správní řízení byla firma FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., která požadovala přezkoumání úkonů zadavatele v této podlimitní veřejné zakázce. Firma FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. byla při hodnocení nabídek dne 8.3.2010 vyřazena z důvodu nesplnění technických kvalifikačních předpokladů v požadovaném rozsahu. Zadavatel požadoval přehled zařízení - obalovny živičných směsí a doklad o vlastnictví obalovny nebo smlouvu o smlouvě budoucí s vlastníkem obalovny na dodávku obalovaných směsí. Což firma FIRESTA-Fišer nedodala, ale podala dopisem proti zadávacím podmínkám námitky, kterým zadavatel nevyhověl. Zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou byla firma COLAS CZ, a.s. a odeslal dopisem rozhodnutí všem dotčeným uchazečům. Navrhovatel podal dne 11.3.2010 u úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, jelikož se domníval, že důvody na splnění požadavku kvalifikačních předpokladů jsou smyšlené. Z podmínek zadávací dokumentace vyplývalo, že účastnit se soutěže mohl pouze uchazeč, který je vlastníkem obalovny nebo měl tuto dodávku zajištěnu smluvně. Podle názoru navrhovatele byly tak podmínky soutěže "šity na míru" pouze vlastníkům obaloven. Dále se domníval, že odmítnutím poskytnutí plnění pro navrhovatele ze strany vlastníků obaloven a existencí veřejné zakázky byla příčinná souvislost, resp. podezření, že se vlastníci obaloven dohodli na účasti a eliminovali tak účast dalších uchazečů. Navrhovatel se domáhal toho, aby ÚOHS zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a zrušil zadání veřejné zakázky. Navrhovatel vyžadoval po Úřadu, aby předběžným opatřením zadavateli nařídil pozastavení zadávacího řízení a zakázal uzavřít smlouvu. Z vyjádření zadavatele, které obdržel ÚOHS dne 18.3.2010 vyplývalo, že o diskriminaci či nerovné zacházení se v této souvislosti nemůže jednat, neboť zadavatel připustil možnost řešit tento kvalifikační aspekt i prostřednictvím subdodávky ve smyslu ustanovení § 51 odst. 4 zákona, aniž by jakkoliv plnění prostřednictvím subdodávek omezil. Dále přiložil tabulku, upřesňující souvislosti mezi vlastníky obaloven a uchazeči o veřejnou zakázku. 43

Správní řízení bylo zahájeno dne 29.3.2010. Účastníci řízení, kterými byli navrhovatel, zadavatel a vybraný uchazeč byli tentýž den vyzváni k vyjádření a navrhování důkazů. Navrhovatel doložil některé náležitosti jako byl doklad o složení jistiny a doklad o doručení námitek. Dále přiložil dokumentaci veřejné zakázky "III/03810 Hesov - most ev. č. 03810-006, 007, 008", která se týkala stejných společností, které se zúčastnili výše uvedeného výběrového řízení a kde měl podezření, že se vlastníci obaloven taktéž dohodli na účasti. Zadavatel odeslal ÚOHS oznámení o uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, oznámení o výsledku zadávacího řízení,

které posílá do ISVZ a vyrozumění nevybraným

uchazečům. Úřad rozhodnutím č.j. ÚOHS-S82/2010/VZ-4730/2010/510/KČe ze dne 22.4.2010 zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, kterým by měl být zadavateli nařízen zákaz uzavřít smlouvu v zadávací řízení resp. nařízeno zadávací řízení pozastavit. Dále nařídil internímu odboru kartelu úřadu o prošetření předmětné veřejné zakázky zároveň se zakázkou "III/03810 Hesov - most ev. č. 03810-006, 007, 008". Odborová sekce neshledala žádné porušení zákona, ani že by docházelo k dohodám mezi uchazeči. Na základě výsledků šetření bylo úřadem vydáno usnesení dne 28.5.2010 a prodloužena lhůta pro vyjádření všech účastníků správního řízení. Firma Firesta nesouhlasila se závěry ÚOHS a ohradila se, že úřad neprovedl řádné šetření, pouze šetření předběžné. Zvláště pak poukázala na technickou podmínku, která podle ní byla postavena na vlastnickém základě. Dále upozornila na to, že byl úspěšný jiný uchazeč, než který byl vybrán a že v této souvislosti dochází k dělbě práce a ostatní uchazeči plní funkci tzv. „křoví“ pro vybraného uchazeče. Po přezkoumání těchto skutečností úřad konstatoval, že postup zadavatele nebyl v rozporu se zásadami zákazu diskriminace a transparentnosti a důvody pro uložení nápravného opatření dne 21. června 2010 zamítl. Rozhodujícím kritériem pro ÚOHS byly technické kvalifikační předpoklady, kdy měl uchazeč povinnost vložit do nabídky doklad o vlastnictví obalovny nebo smlouvu budoucí s vlastníkem obalovny. Z nabídky navrhovatele bylo zřejmé, že tento doklad nedoložil, pouze čestné prohlášení, že v případě výhry si subdodavatele smluvně zajistí.38

38

ASPI – rozhodnutí č.j. ÚOHS-S82/2010/VZ-7645/2010/510/KČe

44

6. Analýza procesu zadávání veřejných zakázek u Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územně samosprávní celek, tudíž spadá do kategorie veřejného zadavatele. Jejím zřizovatelem je kraj Vysočina, proto musí při zadávání veřejných zakázek postupovat, jak dle zákona o veřejných zakázkách, tak i dle pravidel, které vydává zřizovatel. Pravidla upravují působnost orgánů kraje a postupy dalších zúčastněných osob a jím zřízených organizací, ale nemohou obsahovat úpravy nad rámec zákona. V případě sporu má vždy přednost zákon. Je zde stanoven závazný postup kraje i příspěvkových organizací, které uskutečňují veřejné zakázky za úplatu na základě písemné smlouvy nebo objednávky. V případě financování veřejné zakázky z jiných zdrojů než vlastních anebo příspěvku kraje, např. z fondů EU je použita metodika daného řízení a má přednost před pravidly kraje.39 Krajská správa a údržba silnic Vysočiny upravuje zadávání veřejných zakázek i svým vnitřním předpisem – směrnicí, která je v souladu s pravidly kraje Vysočina. V centrálním sídle zadavatele v Jihlavě probíhají veškerá zadávací řízení všech organizačních složek v rámci celé organizace v kraji Vysočina, jejich předpokládaná hodnota činí nad 200 000 Kč . O způsobu zadávání veřejné zakázky, tedy zejména zda bude zadávána mimo režim zákona40, nebo s využitím zjednodušeného podlimitního řízení, otevřeného řízení, užšího či jiného druhu řízení rozhoduje ředitel organizace. Organizace má zaveden interní registr veřejných zakázek, v kterém jsou vedeny informace o všech veřejných zakázkách a zadávacích řízeních s předpokládanou hodnotou nad 200 000 Kč bez DPH. Registr je rozdělen na přehledy veřejných zakázek malého rozsahu, podlimitních veřejných zakázek a nadlimitních veřejných zakázek. Obsah registru je podkladem pro kapitolu, která je součástí roční zprávy o činnosti organizace. Veškerá 39

Pravidla Rady kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina ze dne 21.12.2010 40 § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách

45

dokumentace a její změny jsou uchovávány dle § 155 zákona o veřejných zakázkách a to po dobu pěti let. Základní principy organizace při zadávání veřejných zakázek jsou v první řadě transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace, dále pak účelnost, správnost, hospodárnost a efektivnost.

6.1 Postup organizace před zahájením zadávacího řízení Veškeré podklady veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 200 000 Kč a požadavky jednotlivých organizačních složek se shromažďují na centrálním pracovišti zadavatele v Jihlavě. Podklady obsahují zejména: název veřejné zakázky, účel a důvod pořízení majetku, stavebních prací a služeb, cíl pořízení, vymezení plnění veřejné zakázky, podrobné technické požadavky, požadavky na záruční dobu, servis, balení, počet kusů či měrných jednotek, požadavky na dodání dokumentace v rámci dodávky, předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, dobu a místo plnění, obchodní a dodací podmínky, návrh způsobu hodnocení nabídek, finanční krytí a návrh možných dodavatelů pro případ odeslání písemné výzvy k podání nabídky. Zadavatel vede i centrální evidenci veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje částku 200 000 Kč, a to prostřednictvím centralizovaného systému kraje Vysočina (KEVIS), kterou vede obchodní útvar. U všech veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500 000 Kč, předkládá obchodní útvar návrh na zadávání včetně zadávacích podmínek odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu ke schválení, a to nejpozději sedm pracovních dnů před zahájením zadávacího řízení. Ten sděluje své stanovisko nejpozději do pěti dnů od obdržení návrhu. Veřejné zakázky do 200 000 Kč se zpracovávají v omezeném rozsahu na jednotlivých organizačních složkách, kde se připravují také podklady pro zakázky nad 200 000 Kč.41

41

Směrnice S 29/2009 Krajské správy a údržba silnic Vysočiny, revize 03

46

6.2 Zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek Nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky a jejich podklady jsou kompletně zpracovány na obchodním útvaru dle pokynů ředitele a podkladů od organizačních složek. Zde se zpracovává zadávací dokumentace a připravují se oznámení o zahájení zadávacího řízení a další podklady k uveřejnění, a to jak v informačním systému kraje Vysočina a na profilu zadavatele: http://extranet.kr-vysocina/povz, tak i v informačním systému veřejné správy a Úředním věstníku EU42. Ředitel organizace jmenuje nejméně tříčlennou komisi pro otevírání obálek ze zástupců organizace a v zákonné lhůtě ustanovuje komisi pro posouzení a hodnocení nabídek ze zástupců organizace a nejméně jednoho zástupce zřizovatele, kterého deleguje gesční radní kraje Vysočina. Obchodní úvar zajišťuje i zpracování protokolů z jednání, písemné zprávy, případný přezkum námitek a uveřejnění výsledků zadávacího řízení. Náplní obchodního útvaru je také vedení interní evidence a ukládání dokumentace. Všechny úkony zadavatele až po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a smlouvu s vybraným uchazečem podepisuje ředitel organizace.

6.3 Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Obchodní útvar opět zajišťuje zveřejnění údajů o veřejné zakázce malého rozsahu do informačního systému kraje Vysočina. Otevírání obálek s písemnými nabídkami a otevírání elektronicky podaných nabídek je neveřejné, pokud to organizace v zadávací dokumentaci nestanoví jinak. U veřejné zakázky malého rozsahu s předpokládanou hodnotou do 200 000 Kč řídí celý průběh zadávacího řízení a všechny úkony za zadavatele vedoucí příslušné organizační složky, která má zájem na dodávce zboží či služby nebo provedení stavebních prací. U předpokládané hodnoty zakázky překračující částku 100 000 Kč se koná tzv. poptávkové řízení, u kterého je třeba poptat více uchazečů. Písemné a stručné zdůvodnění o rozhodnutí přidělení veřejné zakázky je založeno ve spisu organizační složky. Objednávka nebo

42

§ 157 zákona o veřejných zakázkách

47

smlouva musí také obsahovat účel pořízení zboží, služeb nebo stavebních prací a musí z ní být patrné, že se nejedná o opakovanou veřejnou zakázku. Veřejná zakázka malého rozsahu s předpokládanou hodnotou nad 200 000 Kč a nepřesahující 1 mil. Kč na dodávky a služby nebo 3 mil. Kč na stavební práce je realizována formou rozeslání výzvy k podání nabídky minimálně pěti osloveným zájemcům na základě odborných znalostí zadavatele a průzkumu trhu. Nemusí se v den zahájení zadávacího řízení uveřejňovat v informačním systému kraje Vysočina. Při zpracování projektové dokumentace spolupracuje předkladatel s oddělením projektové přípravy. Text výzvy k podání nabídek zájemcům musí být před odesláním schválen obchodním náměstkem a odsouhlasen ředitelem organizace. Otevírání a posouzení nabídek provádí nejméně tříčlenná komise, složená se zástupců organizace a delegovaného zástupce zřizovatele. Komise je usnášeníschopná při nadpoloviční většině počtu členů. O posouzení a vyhodnocení všech nabídek je sepsán písemný protokol, který obsahuje seznam uchazečů, hodnotící kritéria a výsledek hodnocení. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky s uvedením vítězné nabídkové ceny a pořadím nabídek i smlouvu s vybraným uchazečem podepisuje ředitel organizace. U veřejných zakázek malého rozsahu nad 1 mil. Kč na dodávky a služby nebo 3 mil. Kč na stavební práce je rozdíl pouze v povinnosti zadavatele uveřejnit v den zahájení zadávacího řízení veřejnou zakázku v informačním systému a na profilu zadavatele. Jinak je postup stejný jako u výše popsané zakázky malého rozsahu s nižšími limity plnění.43 70 59

60 50

nadlimitní veřejná zakázka

40 30

podlimitní veřejná zakázka

20

zakázky malého rozsahu

10

6

5

0 rok 2010

obr.č.4 Přehled veřejných zakázek v roce 2010 zdroj: Zpráva o činnosti hospodaření KSÚSV za rok 2010 43

Směrnice S 29/2009 Krajské správy a údržba silnic Vysočiny, revize 03

48

6.4 Praktický příklad – nadlimitní zakázka „Dodávka míchacího zařízení na výrobu studené obalované směsi“ V souladu s finančním plánem a úkoly zřizovatele se organizace rozhodla, že si bude zajišťovat výrobu studené obalované směsi na výspravu vozovek vlastními silami. Na základě průzkumu trhu, porovnáním obdobných zařízení u stávajících dodavatelů a předběžné kalkulace ceny za dodávku a montáž technologie na výrobu studené obalované směsi provozní útvar organizace zpracoval podrobné technické požadavky na budoucí veřejnou zakázku. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 6 100 000,- Kč bez DPH. Na základě těchto informací obchodní útvar připravil zadávací dokumentaci na nadlimitní veřejnou zakázku. Pro způsob zadávání zvolil otevřené řízení. Organizace dne 7.6.2010 požádala kraj Vysočinu o schválení způsobu zadání a zadávací dokumentace. Postup zadavatele byl schválen dne 8.6.2010 a kraj Vysočina delegoval dva své zástupce do hodnotící komise. Finální podoba zadávací dokumentace, příloh - krycího listu nabídky uchazeče, přehlednou rekapitulací splnění zadaných technických parametrů a návrhem kupní smlouvy, stanovení termínů podání nabídek a otevírání obálek s nabídkami (pro přehled uvádím v příloze bakalářské práce) byla schválena a podepsána ředitelem organizace dne 9.8.2010. Předmětem plnění veřejné zakázky byla dodávka mísírny studené obalované směsi, její dodávka do místa plnění, montáž a uvedení do provozu, odzkoušení a zaškolení obsluhy zadavatele. Na základě žádosti o uveřejnění informací v IS VZ US44 a TED45 bylo dne 19.8.2010 Krajskou správou a údržbou silnic Vysočiny jako zadavatelem zahájeno otevřené řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky „Dodávka míchacího zařízení na výrobu studené obalované směsi“. Zadávací řízení zadavatel zveřejnil i v informačním systému kraje Vysočina v souladu s jejími pravidly. Uveřejnění zakázky proběhlo ve veřejném informačním systému IS VZ US pod evidenčním číslem 60048596 a v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 247232-2010-CS. Ve lhůtě pro podání nabídek si zadávací dokumentaci si vyžádalo celkem pět zájemců a to firmy: Kajman, s.r.o.; Strojírny Podzimek, s.r.o.; Bc. Pavel Jadrný; BAEST a.s. a firma 44 45

Informační systém o veřejných zakázkách – uveřejňovací subsystém Tenders Electronic Daily (online verze Dodatku Úředního věstníku Evropské unie)

49

ASKOM a.s. Zadávací dokumentace jim byla poskytnuta bezodkladně v listinné i elektronické podobě na CD-R, zpravidla následující den po podání žádosti, neboť nebyla náročná na reprodukci. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 25.10.2010 do 11.00 hod. Dne 18.10.2010 jmenoval ředitel organizace čtyřčlennou komisi pro otevírání obálek s nabídkami sestavenou ze zástupců zadavatele. Nabídku v předem stanovené lhůtě podaly dva uchazeči, a to: ASKOM, a.s. a BAEST, a.s. Otevírání obálek se uskutečnilo dne 27.10.2010 v 9.00 hod. Hodnotící komise převzala od zadavatele dle seznamu podaných nabídek obě nabídky, které byly podány v řádné lhůtě a provedla jejich kontrolu, tedy zda byly řádně uzavřeny a označeny názvem veřejné zakázky. Otevřela obálky s nabídkami v pořadí, v jakém byly zadavateli doručeny a zaprotokolovala jejich údaje. Nabídka č.1 byla od firmy ASKOM, a.s., která vyhověla požadavkům z hlediska úplnosti, její nabídková cena činila 6 775 000,- Kč bez DPH. Nabídka č. 2 byla od firmy BAEST, a.s., která taktéž vyhověla požadavkům z hlediska úplnosti a její nabídková cena činila 6 119 100,- Kč bez DPH. Otevírání obálek byli přítomni dva zástupci firmy BAEST, a.s. O otevírání obálek byl vypracován protokol s podpisy členů komise. Po té zadavatel zahájil posouzení kvalifikace, při kterém zjistil, že oba uchazeči splnili kvalifikaci pouze z části a nedostatečně prokázali základní kvalifikační předpoklady. Dle § 59 ods.4 zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách byly dne 2.11.2010oba uchazeči vyzváni k doložení upřesnění základních kvalifikačních předpokladů. K tomu jim zadavatel poskytl lhůtu deset pracovních dnů. Bylo požadováno předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů člena statutárního orgánu, potvrzení finančního úřadu že uchazeč nemá v evidenci daní zachyceny nedoplatky, potvrzení správy sociálního zabezpečení, že nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a čestné prohlášení ve vztahu ke spotřební dani. Oba uchazeči ve stanovené lhůtě doručili zadavateli svá vyjádření a zadavatel ve své zprávě o posouzení kvalifikace ze dne 16.11.2010 konstatoval, že oba uchazeči splnili požadavky zadavatele z hlediska prokázání kvalifikace. Dne 15.11.2010 zadavatel jmenoval komisi pro posouzení a hodnocení nabídek a odeslal pozvánku všem členům hodnotící komise na první jednání. Komise se skládala ze čtyř

50

členů zadavatele a jednoho zástupce kraje Vysočina a z pěti náhradníků, taktéž členů zadavatele a kraje Vysočina. Jednání komise se konalo dne 24.11.2010 v místě zadavatele, kde byl zvolen předseda a místopředseda komise, který shrnul přítomným účastníkům, že při otevírání obálek nebyly vyřazeny žádné nabídky a uchazeči splnili podmínky pro prokázání kvalifikace. Hodnotící komise posuzovala nabídky z hlediska splnění zákonných požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Komise se usnesla na tom, že oba uchazeči splnili zákonné požadavky a požadavky zadavatele a nenabízejí mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Komise po té přistoupila k vyhodnocení obou podaných nabídek. Hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena. Z tohoto důvodu komise doporučila zadat veřejnou zakázku uchazeči BAEST, a.s., která nabízela nižší cenu. O svém postupu komise vypracovala protokol z jednání a zápis o posouzení a hodnocení nabídek. Na základě doporučení komise zadavatel dne 25.11.2010 rozhodl o výběru nabídky uchazeče BAEST, a.s. a vyzval ho, aby předložil smlouvu v souladu s návrhem obsaženým v nabídce. Kupní smlouva mezi ředitelem organizace a členem představenstva firmy BAEST, a.s. byla podepsána po uplynutí lhůty pro podání námitek dne 6.1.2011. Dále bylo odesláno oznámení o zadání veřejné zakázky do informačního systému IS VZ US a do Úředního věstníku EU. Neúspěšnému uchazeči firmě ASKOM a.s. bylo dne 7.1. 2010 odesláno oznámení o uzavření smlouvy. Dne 17.1.2011 zadavatel v souladu s § 85 zákona vypracoval písemnou zprávu zadavatele o nadlimitní veřejné zakázce.

51

7. Zhodnocení výsledků Jak se zdá, otázka zadávání a hodnocení veřejných zakázek se jeví jako jeden z nejdiskutovanějších problémů dnešní doby. Poznatky z činnosti kontrolních orgánů nasvědčují tomu, že dochází k negativním jevům a to hlavně obcházením zákona, což vede stále častěji k úniku veřejných financí. Hlavním problémem je rozdělování zakázek do více smluv, čímž se obejde povinnost vyhlašovat veřejnou soutěž nebo se nastavují zbytečně přísná kritéria a tím se snižuje možnost zúčastnění některých firem. Ze soutěží pak vycházení zbytečně předražené zakázky. Lze si také položit otázku, zda vůbec prosazovat výběrová řízení, jelikož v rámci zadávacích dokumentací veřejných zakázek není brán zřetel na kvalitu, popř. zkušenosti a to jak negativní, tak i pozitivní s dodavateli a zamezit tak sice levným, ale málo kvalitním produktům nebo službám vysoutěžených v rámci veřejné zakázky. Slabým místem výběrového řízení se může stát i samotné vypracování zadávací dokumentace, která může obsahovat konkrétní informace „ušité“ jednomu či dvěma účastníkům a nedostatečně ošetřená odpovědnost za vypracování zadávací dokumentace. V rámci zadávací dokumentace jsou pak používány kritéria, která jsou mnohdy neodpovídající a na hraně diskriminace. Nelze také opomenout možnou zainteresovanost jednotlivých účastníků v rámci komisí otevírání obálek i hodnocení nabídek, které mohou mít přímou i nepřímou zásluhu na prosazování jednoho či druhého účastníka oproti ostatním. Nedostatečně se pak jeví i ta skutečnost, že nelze vypovědět smlouvy s dodavatelem, který vysoutěžil průběžné dodávky produktu, z důvodu dlouhého procesu od vypsání výběrového řízení až po samotné vysoutěžení nové zakázky. Vzniká tak nebezpečný trend dodavatelů sjednané ceny zvyšovat napříč podmínkám v uzavřené smlouvě. Mohou tak předpokládat malý manévrovací prostor investora. Toto platí především u smluv uzavřených na neurčito v případě komodit jako jsou např. drtě, emulze, aj., na jejichž dodávce je investor závislý. Na druhou stranu mají podle mého názoru značný handicap právě tito veřejní zadavatelé, kteří jsou v pozici státní správy nebo jejich příspěvkové organizace v tom, že nemohou

52

operativně nakupovat investice v době výrazných slev, jako je např. likvidace některých podniků nebo veletrhy nabízející nákup levnějších vystavených výrobků. Soukromoprávní sféra operativně využívá bez výběrového řízení zlevněné investice nebo investiční celky, ale veřejnoprávní sféra musí i tyto soutěžit, čímž má značnou časovou a operativní nevýhodu a na systém zadávání veřejných zakázek v těchto případech silně doplácí a prodělává. V další chystané novelizaci zákona o veřejných zakázkách se uvažuje o zrušení výběrového řízení, pokud se do něj nepřihlásí nejméně tři uchazeči. Pro státní správu nebo samosprávu by to mohlo znamenat značný problém zajistit specializované stroje nebo zařízení a v neposlední řadě také vysoutěžit bankovní nebo jiný úvěr. Do těchto uvedených soutěží o specializované zařízení, investici nebo úvěr se obvykle hlásí pouze jedna až dvě firmy.

53

Závěr V této bakalářské práci jsem se snažila čtenářům upřesnit základní pojmy, se kterými se mohou setkat v procesu při zadávání veřejných zakázek. Zabývala jsem se historickým vývojem zákona o veřejných zakázkách, jehož první zmínky lze nalézt již na počátku 16. století. Od první právní úpravy uběhlo již přes 100 let a od této doby se postupně zákon formoval a několikrát novelizoval až do dnešní podoby. Výraznou změnou bylo přijetí zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, kterým se harmonizovala právní úprava v České republice s právním řádem Evropských společenství a Evropské unie. Dá se konstatovat, že neustále se měnící právní řád přináší další nároky na všechny zadavatele a proto jeho dnešní podoba není zdaleka konečná. Zájem ze strany zákonodárců je celý proces více zprůhlednit a umožnit všem zájemcům o veřejnou zakázku rovnocenného postavení na trhu. Cílem práce bylo popsat jednotlivé kroky při složitém procesu zadávání veřejných zakázek, což se může zdát jako velice náročný proces. Usnadněním celého procesu by mohlo přinést elektronické zadávání, o kterém se do nedávné novelizace v roce 2010 mluvilo pouze v teoretické rovině. V současné době je nabídka na elektronické nástroje poměrně široká, což může způsobit úsporu času a finančních nákladů na administraci veřejných zakázek. Přesto je dle mého zjištění využívá minimum firem. V praktické části jsem se věnovala podrobně postupu při zadávání veřejných zakázek u veřejného zadavatele, kterým je příspěvková organizace. Na praktickém příkladu jsem vysvětlila postup při zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Dále jsem se na příkladu rozhodnutí ze správního řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokusila popsat, jakým způsobem provádí dohled nad dodržováním zákona a jeho postup při řešení sporu, jako je podání námitky ze strany dodavatele. Jelikož je celý postup zadávání veřejných zakázek velice složitým procesem, jsem si vědoma toho, že jsem v mé práci nemohla vystihnout veškerou problematiku tohoto tématu. Snažila jsem se zabývat pouze nejdůležitějšími kroky a základními postupy, které zadávání veřejných zakázek provázejí. Domnívám se, že cíle stanoveného v úvodu práce jsem dosáhla.

54

Seznam použité literatury Publikace: 1. JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. Praha : C.H.Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9. 2. JUSTOŇ Johan a kolektiv autorů, Systém přezkumu veřejných zakázek. Veřejné zakázky od A do Z. 2009, květen 2006, s. 2. Dostupný také z WWW: <www.dashofer.cz>. ISSN 1801-8092. 3. OCHRANA, František. Veřejné zakázky. 1. Praha 4 : Ekopress,s.r.o., 2004. 173 s. ISBN 80-86119-79-3. 4. Veřejné zakázky v České republice: korupce nebo transparentnost?. Česká republika : Transparency Internacional, 2005. 95 s. Dostupné z WWW: <www. transparency.cz>. 5. Veřejné zakázky - ÚZ : text zákona po velké novele od 15.9.2010, věcný rejstřík. Ostrava-Hrabůvka : Sagit, a.s., 2010. 144 s. Dostupné z WWW: <www.sagit.cz>. ISBN 987-80-7208-815-7.

Internetové zdroje: 1. http://www.portal-vz.cz/stanovisko-k-gpa-2 2. http://www.portal-vz.cz 3. http://www.portal-vz.cz/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/ 4. http://www.portal-vz.cz/getdoc/d10e6a54-4aae-4e74-a768-fc8624e61b3b/El-trziste-verejne-spravy

Legislativa: 1. Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách 2. Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách 3. Vyhláška č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách

55

Časopisy: 1. Právník. 1998, č.9 Praha, ISSN 0231-6625 2. Veřejné zakázky. 2009, č.3, ISSN 1803-6724

Jiné: 1.

Rozhodnutí ÚOHS – ASPI, Č.j.: S82/2010/VZ-7645/2010/510/KČe

2.

Rozhodnutí ÚOHS – ASPI, Č.j.: VZ/S 58/05-153/2050/05-LB

3.

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.8.1999 – 2A 7/99-17

4.

Rozhodnutí ÚOHS č.j. VZ/S74/04-153/3379/04-Gar ze dne 21.7.2004, dostupné z: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/vyhledavani/4877/

5.

Pravidla Rady kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina ze dne 21.12.2010

6.

Směrnice S 29/2009 Krajské správy a údržba silnic Vysočiny, revize 03

56

Seznam obrázků 1. Porovnání veřejných zakázek zadávaných veřejnými a sektorovými zadavateli str. 9 2. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 2001 – 2009 str. 15 3. Počet zahájených správních řízení ÚOHS

str. 42

4. Přehled veřejných zakázek vypsaných KSÚSV v roce 2010

str. 48

57

Seznam příloh 1.

Příloha č.1 – Krycí list nabídky uchazeče

2.

Příloha č.2 – Přehledná rekapitulace splnění zadaných technických parametrů

3.

Příloha č.3 – Návrh kupní smlouvy

58

Příloha č.1

KRYCÍ LIST NABÍDKY UCHAZEČE Nadlimitní veřejná zakázka

„Dodávka míchacího zařízení na výrobu studené obalované směsi“ Údaje o uchazeči: Uchazeč (obchodní jméno a sídlo uchazeče) Osoba oprávněná jednat za uchazeče nebo jménem uchazeče Tel./fax E-mail IČO DIČ

Údaje určené ke čtení při otevírání obálek s nabídkami: Název a typ dodaného zařízení Nabídková cena v Kč bez DPH Nabídková cena v Kč včetně DPH Poznámka: Do krycího listu nelze doplňovat žádné jiné než požadované údaje.

V …………………………… dne ………………

…………………………………. jméno a podpis oprávněného zástupce uchazeče

Příloha č. 2

Přehledná rekapitulace splnění zadaných technických parametrů Skutečná hodnota parametrů*

Požadavek

Výkon obalovny: Zásobník kameniva se třemi komorami.

Splněno ANO/NE

t/h

m3

Objem každé komory činí:

Dávkování pomocí transportního pásu. Možnost vážení mísící dávky z každé komory zvlášť a vážení celkového míseného množství. Systém vážení s přesností na 10 kg propojený s ovládacím počítačem z každé komory zvlášť. Vibrační motory v každé zásobníkové komoře. Počítač ovládaný dotykovým displejem. Počítač propojený s tiskárnou umožňující tisknout vážní lístky a složení směsi. Planetární míchačka se spodní nebo boční výpustí směsi. Obsah míchačky:

litrů

Míchačka na vlastní ocelové konstrukci s podjezdnou výškou 3 000 milimetrů. Možnost samostatného elektronického vážení a dávkování pojiva s přesností na 1 kg. Přívod pojiva přímo do mísící komory míchačky. Dvouplášťová horizontální nádrž pro skladování ředěného asfaltu splňující požadavky pro skladování hořlavin II. stupně, dle ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci. Objem nádrže:

m3

Nepřímý elektrický ohřev pláště nádrže umožňující ohřev pojiva na 15 °C. Tepelná izolace nádrže. Temperované stáčecí a vypouštěcí zařízení včetně čerpadla umožňující sání a výtlak ředěného asfaltu. Schopnost temperování dopravního potrubí. Návod k použití, údržbě a ošetřování v českém jazyce. Popis ovládacích prvků v českém jazyce.

* uchazeč doplní hodnotu v případě požadavku nebo upřesnění požadovaných parametrů

V …………………..……..dne ……..…………

Razítko a podpis zástupce uchazeče

Příloha č.3

NÁVRH KUPNÍ SMLOUVY

„Dodávka míchacího zařízení na výrobu studené obalované směsi“ Číslo smlouvy kupujícího: Číslo smlouvy prodávajícího:

Článek 1 Účastníci smlouvy Kupující: Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace se sídlem: Kosovská 1122/16, 586 01 Jihlava zastoupený: Ing. Janem Míkou, ředitelem organizace osoba pověřená jednat jménem kupujícího ve věcech plnění: Dušátko Oldřich, tel.: 567 117 144, 724 026 246 Bankovní spojení: Komerční banka, a.s. - pobočka Jihlava Číslo účtu: 18330681/0100 IČ: 00090450 DIČ: CZ00090450 Telefon: 567 117 111 Fax: 567 117 199 E-mail: [email protected] Zřizovatel: Vysočina (dále jen kupující) Prodávající: Obchodní firma: se sídlem: zastoupený: zapsán v obchodním rejstříku ……………………………………… osoba pověřená jednat jménem prodávajícího ve věcech plnění: ………………….……………… bankovní spojení: č. účtu: IČ: DIČ: Telefon: Fax: Email: (dále jen prodávající) Smluvní strany se dohodly, že jejich závazkový vztah ve smyslu § 409 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ) se řídí tímto zákonem a uzavírají na veřejnou zakázku, zadanou dle § 12 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tuto kupní smlouvu (dále jen „smlouva“).

Článek 2 Předmět plnění 2.1.

Předmětem této smlouvy je závazek prodávajícího dodat kupujícímu do místa plnění technologii mísírny studené obalované směsi (dále zařízení), její montáž a uvedení do provozu, odzkoušení a zaškolení obsluhy. Dodané zařízení bude splňovat následující technické parametry. Výkon obalovny 50 až 70 tun za hodinu, zásobník kameniva se třemi komorami o minimálním objemu komory 10 m3; dávkování pomocí transportního pásu, možnost vážení mísící dávky z každé komory zvlášť a vážení celkového míseného množství, systém vážení s přesností na 10 kg propojený s ovládacím počítačem z každé komory zvlášť, vibrační motory v každé zásobníkové komoře, počítač ovládaný dotykovým displejem, počítač propojený s tiskárnou umožňující tisknout vážní lístky a složení směsi, planetární míchačka se spodní nebo boční výpustí směsi, obsah míchačky nejméně 700 litrů, míchačka na vlastní ocelové konstrukci s podjezdnou výškou 3 000 milimetrů, možnost samostatného elektronického vážení a dávkování pojiva s přesností na 1 kg, přívod pojiva přímo do mísící komory míchačky, dvouplášťová horizontální nádrž o objemu 25 až 30 m3 pro skladování ředěného asfaltu splňující požadavky pro skladování hořlavin II. stupně, dle ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci, nepřímý elektrický ohřev pláště nádrže umožňující ohřev pojiva na 15 °C, tepelná izolace nádrže, temperované stáčecí a vypouštěcí zařízení včetně čerpadla umožňující sání a výtlak ředěného asfaltu, schopnost temperování dopravního potrubí, popis ovládacích prvků v českém jazyce, vše v souladu s nabídkou do zadávacího řízení ze dne ............

2.2.

Prodávající je povinen dodat zařízení v množství, provedení, jakosti, balené, konzervované a chráněné pro přepravu podle předpisů výrobce. Není-li určeno, tak podle § 420 ObchZ. Prodávající je povinen při dodání zařízení předat kupujícímu návod k použití, údržbě a ošetřování a další doklady, nezbytné k převzetí a užívání zařízení dle § 417 až § 419 ObchZ a to v českém jazyce. Prodávající prohlašuje, že dodané zařízení je nové a nepoužívané, odpovídá platným technickým normám a předpisům výrobce. Toto prohlášení prodávající doloží certifikáty při předání předmětu plnění kupujícímu.

2.3.

Předmětem této smlouvy je též závazek prodávajícího převést na kupujícího vlastnické právo k dodanému zařízení a závazek kupujícího zaplatit za zařízení cenu dle čl. 4 této smlouvy. Článek 3 Součinnost kupujícího Kupující se zavazuje k vypracování projektové dokumentace s údaji pro umístění předmětu dodávky, zajištění stavebního povolení, provedení stavebních úprav dle projektové dokumentace, hlavní přívod elektrické energie do mísírny, uzemnění zařízení a odpovídající ochrana proti bleskům.

Článek 4 Cena za plnění

4.1. Celkový finanční objem plnění podle čl. 2 této kupní smlouvy činí v souladu s přílohou smlouvy bez DPH

………………………… Kč

DPH (20%)

………………………… Kč

celková cena s DPH

………………………… Kč

4.2. Tato cena zahrnuje veškeré náklady spojené s předmětem smlouvy, tj. cenu zařízení včetně dopravného do místa plnění, dokumentaci, montáž a uvedení do provozu, odzkoušení zařízení a zaškolení obsluhy, přepravné včetně pojištění spojeného s přepravou na místo plnění, a další související náklady. Tato cena je konečná, nepřekročitelná pro daný předmět smlouvy. 4.3. Smluvní strany se dohodly, že dojde-li v průběhu plnění předmětu této smlouvy ke změně zákonné sazby DPH stanovené pro příslušné plnění vyplývající z této smlouvy, je zhotovitel od okamžiku nabytí účinnosti změny zákonné sazby DPH povinen účtovat objednateli platnou sazbu DPH. O této skutečnosti není nutné uzavírat dodatek k této smlouvě. Článek 5 Místo plnění, předání a převzetí zařízení 5.1. Místo plnění: Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace, Kosovská 1122/16, 586 01 Jihlava 5.2. Prodávající je povinen v místě plnění, předat zařízení osobě pověřené převzetím zařízení s „Předávacím protokolem“ ve dvojím vyhotovení řádně vyplněným a označený číslem smlouvy kupujícího, který podepíše osoba pověřená převzetím zařízení. Jedno vyhotovení zůstává kupujícímu, druhé vyhotovení prodávajícímu. 5.3. Osoby oprávněné k předání a převzetí zařízení (oprávněné jednat ve věcech plnění) jsou uvedeny v čl. 1. Smluvní strany se vzájemně dohodly, že změna uvedených osob oprávněných jednat ve věcech plnění bude oznamována jednostranným písemným sdělením a není potřeba na jejich změnu uzavřít dodatek ke smlouvě. Článek 6 Doba plnění Zhotovitel se zavazuje splnit svůj závazek v následujícím termínu: a) Zahájení plnění:

ihned po podpisu smlouvy a pravomocném stavebním povolení.

b) Dokončení plnění:

do 3 měsíců od zahájení plnění. Článek 7 Platební podmínky

7.1. Prodávající je po předání zařízení v souladu s touto kupní smlouvou, její montáži a uvedení do provozu, odzkoušení a zaškolení obsluhy povinen vystavit fakturu a do 5 (pěti) pracovních dnů doporučeně kupujícímu odeslat za dodané zařízení ve dvojím vyhotovení. Tato faktura je splatná do 60 dnů ode dne jejího doručení a povinně, v souladu s ObchZ a zákonem o dani

z přidané hodnoty, obsahuje označení faktura a její číslo, název a sídlo prodávajícího a kupujícího s jejich dalšími identifikačními údaji, označení smlouvy a částku k fakturaci a další údaje povinné podle uvedených právních předpisů. 7.2. Prodávající je povinen fakturu a doklady – „Předávací protokol“ apod. - označit číslem smlouvy kupujícího. Kupující může fakturu vrátit v případě, kdy obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje nebo obsahuje nesprávné cenové údaje. Toto vrácení se musí stát do konce lhůty splatnosti faktury. V takovém případě vystaví prodávající novou fakturu s novou lhůtou splatnosti, kterou je povinen doručit kupujícímu do 5 (pěti) pracovních dnů ode dne doručení oprávněně vrácené faktury. 7.3. Platba bude probíhat až do výše 90% ceny plnění veřejné zakázky. Zbývajících 10%

bude na faktuře uvedeno jako pozastávka a bude uhrazeno až po předání a převzetí předmětu plnění a po odstranění poslední vady zapsané v protokolu o předání a převzetí. Článek 8 Záruky kvality a servis 8.1. Prodávající ručí za dodané zařízení 24 měsíců a dále podle § 429 až § 432 ObchZ. 8.2. Reklamace a záruky a servis uplatňuje kupující přímo u prodávajícího. 8.3. Zahájení servisních prací do 24 hodin po prokazatelném nahlášení závady. Článek 9 Smluvní pokuty 9.1. Prodávající je povinen zaplatit kupujícímu smluvní pokutu za prodlení s plněním dodávky zařízení ve výši 0,035 % za každý i započatý den prodlení z celkové ceny nesplněné veřejné zakázky. 9.2. Prodávající je povinen zaplatit kupujícímu smluvní pokutu za prodlení se zahájením servisních prací ve výši 300,- Kč za každou i započatou hodinu prodlení po lhůtě uvedené v odst. 8.3. . 9.3. Kupující je povinen zaplatit zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,035 % z fakturované částky za každý i započatý den prodlení se zaplacením faktury. 9.4. Strana povinná k uhrazení smluvní pokuty je povinna uhradit vyúčtované sankce nejpozději do 15-ti dnů ode dne obdržení příslušného vyúčtování Článek 10 Podstatné porušení smlouvy Nesplnění dodací lhůty dle čl. 6 se považuje za podstatné porušení této smlouvy s důsledky podle ustanovení § 345 ObchZ v platném znění, tj. kupující může od smlouvy okamžitě odstoupit.

Článek 11 Závěrečná ustanovení 11.1.

Plnění této smlouvy se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů.

11.2.

Změny a doplňky této smlouvy lze provádět pouze písemnými oboustranně dohodnutými dodatky, které se stanou nedílnou součástí této smlouvy.

11.3.

Smlouva je vyhotovena v (ve) ……….. výtiscích, z nichž kupující obdrží 2 a prodávající ………….. vyhotovení.

11.4.

Součástí smlouvy je příloha s uvedenou strukturou ceny plnění.

11.5.

Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smlouvy oběma smluvními stranami.

11.6.

Obě smluvní strany prohlašují, že tato smlouva nebyla sjednána v tísni ani za jinak jednostranně nevýhodných podmínek. V Jihlavě dne

V ________________ dne______________ Prodávající:

____________________________________

Kupující:

___________________________________ Ing. Jan Míka ředitel organizace