Věcná břemena. Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy. Bakalářská práce. Alice Linhartová. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Věcná břemena Bakalářská práce

Autor:

Alice Linhartová Právní administrativa v obchodní sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Jan Hrdlička

Duben, 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

……………………………………. Alice Linhartová Karlovy Vary dne 07.04.2011

Poděkování Děkuji panu JUDr. Janu Hrdličkovi, vedoucímu mé práce, za vedení, konstruktivní připomínky, poznámky a čas, který mé práci věnoval.

Anotace Věcná břemena jako jeden ze zástupců práv k cizí věci jsou v důsledku nastavení předcházejících období velmi problematickým a ožehavým tématem dnešní doby. Vzhledem k zpřístupnění evidence nemovitostí v podobě „katastru nemovitostí“ široké veřejnosti a zároveň dokládání výpisů z tohoto katastru nemovitostí jako úředních podkladů při jednání se státní správou je správná evidence v katastru nemovitostí jednou z nepodstatnějších záležitostí. Cílem této práce je snaha poukázat na důležitost poskytování kvalitních údajů geodetických pracovníků, podílejících se na zkvalitnění informací uvedených v katastru nemovitostí, a zároveň odvádění kvalitní práce zaměstnanců katastrálních úřadů, kteří tyto údaje zpracovávají do evidence katastru nemovitostí. Pokud se do budoucna podaří odstranit nešvary minulé doby a dojde k součinnosti a zkvalitnění všech dotčených pracovníků, budou i dobře uzavřená věcná břemena zanesena do katastru nemovitostí obrovským přínosem pro všechny občany státu, jež se kdy budou nuceni potýkat s potřebou nakládání s nemovitostmi.

Klíčová slova Katastr nemovitostí, kvalitní práce, nemovitost, součinnost důležitých pracovníků, věcná břemena

Annotation Easements, as one of the representatives of law of foreign matter, are because of former arrangement very problematic topic in these days. Due to real estate records disclosure in form of “real estate register” to the public, and in the same time using real estate record printouts as support material on meetings with administration; is correct registration in real estate records one of the key determinants. This work’s objective is to show the importance of providing precise surveyor’s data, contributing to increase quality of real estate record information, and simultaneously show the importance of doing good official job, when the data are being worked in. Perfectly closed real easements, enlisted in real estate records, will be great contribution for every citizen who would need to manipulate with real estate; if we manage to eliminate all former flaws and to enhance and coordinate the work of mentioned clerk.

Key words Easements, real estate records, good official job, cooperation of important workers, real estate

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 8 1

Věcná břemena .................................................................................................................. 9

2

Historie vzniku věcných břemen.................................................................................... 11

3

2.1

Staré Řecko ........................................................................................................................... 11

2.2

Římská říše ............................................................................................................................ 11

2.3

Všeobecný občanský zákoník ............................................................................................... 12

2.4

Československo padesátých let ............................................................................................. 14

2.5

Československo šedesátých let .............................................................................................. 16

2.6

Novelizace Občanského zákoníku......................................................................................... 18

Zákonná úprava věcných břemen – vznik + druhy + zánik ........................................ 22 3.1

Vznik věcných břemen .......................................................................................................... 23

3.1.1

Vznik věcných břemen smlouvou ................................................................................. 24

3.1.2

Vznik věcných břemen na základě závěti ..................................................................... 26

3.1.3

Vznik věcných břemen dohodou v rámci dědického řízení .......................................... 26

3.1.4

Vznik věcných břemen rozhodnutím příslušného orgánu ............................................. 27

3.1.5

Vznik věcných břemen ze zákona ................................................................................. 29

3.1.6

Vznik věcných břemen vydržením ................................................................................ 30

3.2

Druhy věcných břemen ......................................................................................................... 31

3.3

Zánik věcných břemen .......................................................................................................... 32

3.3.1

Zánik věcných břemen ze zákona ................................................................................. 33

3.3.2

Zánik věcných břemen rozhodnutím orgánu ................................................................. 34

3.3.3

Zánik věcných břemen rozhodnutím soudu .................................................................. 35

3.3.4

Zánik věcného břemene ukončením skutečnosti, pro kterou bylo zřízeno .................... 35

3.3.5

Zánik věcného břemene smlouvou ................................................................................ 36

3.3.6 Zánik věcného břemene zánikem práva vztahujícímu se k dané osobě (osob) nebo zánikem nemovitosti, pozemku ..................................................................................................... 36 3.3.7 Zánik věcného břemene spojeného se zánikem, přechodem nebo převodem obchodní společnosti (podniku) .................................................................................................... 37

4

Ochranná pásma a ocenění věcných břemen................................................................ 38 4.1

Ochranná pásma .................................................................................................................... 38

4.2

Ocenění věcných břemen ...................................................................................................... 40

5

Zápis věcných břemen do katastru nemovitostí ........................................................... 42

6

Specifikace, úpravy a řešení věcných břemen ve vztahu k železnici .......................... 49 6.1

Křížení inženýrských sítí s tělesem dráhy v zemi ................................................................. 49

6.2

Věcná břemena související s pozemkem drah ....................................................................... 50

6.3

Věcná břemena pro elektrická vedení ................................................................................... 51

6.4

Vzdušná křížení dráhy a dráhou ............................................................................................ 52

Závěr ........................................................................................................................................ 58 Seznam obrázků a situací ...................................................................................................... 62 Seznam příloh ......................................................................................................................... 63

Úvod Téma věcných břemen jsem zvolila z důvodu spojitosti s mojí profesí. Jsem zaměstnankyní organizace, ve které jako jednu ze svých činností mám uzavírání smluv na věcná břemena s danými organizacemi v návaznosti na povolené stavby v ochranném pásmu dráhy. Touto cestou se mi naskytla možnost nahlédnout do problematiky spojené s věcnými břemeny. V důsledku přidělení této oblasti činnosti jsem se s problematikou věcných břemen musela seznámit co nejlépe proto, abych svoji práci odváděla kvalitně. Uvědomuji si, že tato oblast práv je velmi složitá. Vzhledem k tomu, že nemám soudní praxi, nemohu postihnout veškeré nesnáze v souvislosti s řešením případů týkajících se věcných břemen. Snažila jsem se svoji práci tedy zaměřit na oblast, která úzce souvisí s mým zaměstnáním, povolování staveb a s tím spojené i zpracování smluv na věcná břemena. Přílohou k těmto smlouvám se stávají i vyhotovené geometrické plány, jež musím posoudit, zda jejich správnost odpovídá daným údajům. Toto porovnání obnáší kontrolu nejen daných údajů na geometrickém plánu, ale i vlastní vyhotovení geometrického plánu a porovnání s údaji uvedenými v evidenci katastru nemovitostí. Při této kontrole geometrických plánů a stavu uvedeného v katastru nemovitostí se často setkávám s nedostatky, jež se vyskytují v evidenci nemovitostí právě i ve spojitosti s pochybeními danými právními úpravami předchozích let. Bohužel, ale i dnes, v době moderní techniky a zavádění digitalizace, se stále ještě vyskytuje mnoho chyb a nesrovnalostí v evidenci katastru nemovitostí, což stěžuje práci zúčastněným a je rovněž příčinou chybných zápisů věcných břemen.

8

1. Věcná břemena Věcná břemena upravuje Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Ve znění pozdějších předpisů, především pak novelizace, jež upravuje tuto problematiku, provedená zákonem č. 509/1991 Sb., 264/1992 Sb. a zákon č. 367/2000 Sb. Věcná břemena jsou upravena v Občanském zákoníku v Hlavě třetí – Práva k cizím věcem – Věcná břemena, paragrafy 151n, 151o a 151p. V úvodním paragrafu a jeho odstavcích se dovídáme, co jsou věcná břemena: §151n odst. 1. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. odst. 2. věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. odst. 3. pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Z praxe i běžného života jsem se již setkala s tím, že tato strojená slova, laikovi nic neříkající, vyvolávají ve vlastnících nemovitostí pocit jejich velkého ohrožení na právech. Především se jedná o možnost se svojí nemovitostí volně nakládat a bez obtíží ji prodat, i když je tato zatížena věcným břemenem. Domnívám se, že jsou jejich obavy do určité míry opodstatněné. Nemovitost zatížena věcným břemenem může skutečně částečně ztrácet na své prodejní hodnotě. V následujících paragrafech §151o a 151p, které upravují způsob vzniku a následně i zániku věcných břemen, bychom mohli nalézt způsob, jak obavy vlastníků nemovitostí eliminovat. Musím však konstatovat, že dnešní právní úprava tomu moc nenahrává a tak je vše otázkou dohody smluvních stran. Jsou tyto tři paragrafy s deseti odstavci dostatečnou právní úpravou věcných břemen? Abychom mohli tuto otázku zodpovědět, je na místě nahlédnout do historie právního

9

vzniku věcných břemen a objasnit, že se nejedná o novodobou právní úpravu, nýbrž staletími řešenou a propracovávanou tematiku.

10

2. Historie vzniku věcných břemen Z těchto důvodů se musíme ponořit do minulosti s ní spojeným zvykovým, respektive obyčejovým právem (mos maiorum). Toto nepsané obyčejové právo je uplatňováno v nejstarších zemědělských společnostech, které tvoří samostatné a navzájem oddělené rody. V těchto rodech vládne a platí neomezená autorita hlavy rodu (patria potestas) jejíž rozhodnutí a soudy jsou opřeny právě o ono rodové náboženství - obyčejové právo. Je důležité v tomto zmínit náboženství, jelikož jsou první obyčeje a zvyklosti s náboženským systémem tehdejší doby velmi úzce spjaty, což dokládá, že v tehdejším obyčejovém právu nalezneme tresty jako je prokletí a jiné druhy božích trestů. Prvními vykladači a soudci tohoto obyčejového práva se stávají králové a pontifikové (kněží). Co však je velmi důležité, že toto nepsané a ústně tradované právo, zákony, obyčeje, zvyklosti jsou zároveň morálním kodexem tehdejší společnosti.

2.1 Staré Řecko S rozvojem těchto prvotních zemědělských společností a vznikem větších obcí městského typu, vzniká i potřeba společného práva. A tak se v našem putování dostáváme ke starověkému Řecku s jeho prvními písemnými záznamy pocházejícími již z 8. – 6. století př. n. letopočtem. Na podkladu oněch obyčejových zvyklostí vzniká starověké řecké právo. Vliv řeckého práva se odráží nejen v dochovaných egyptských papyrech, ale zároveň bylo částečně převzato i římským právem.

2.2 Římská říše Římské právo mělo velký a zásadní vliv na rozvoj právní kultury v Evropských zemích. Vyvíjelo se již od 8. století př. n. letopočtem a v 5. století př. n. letopočtem bylo formulováno v „Zákonech dvanácti desek“ (Leges duodecim tabularum, počátkem r. 449 př. n. letopočtem). Prudký hospodářský rozmach Říma vedl k postupnému prolamování oněch tuhých zásad tehdejšího práva a vzniká nové pružné právo, přizpůsobující se rozvíjejícím se hospodářským podmínkám nastupujícího období. Velký vliv na tyto změny mají především rozvíjející se obchodní styky Říma s ostatními národy. Tím začíná začátek zrodu neformálního práva společného jak pro Římany, tak i pro cizince (ius gentium).

1

Vrstvy římského práva (3 právní vrstvy soukromého práva – ius civile, ius gentium a ius 1

Kincl,J.,Urfus,V.,Skřejpek,M. Římské právo. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 1995. 386 s. ISBN 80-7179-0311. s.1-17.

11

honorarium), 2 uplatňující se v Římské říši, vzájemně se prolínají a ovlivňují, aniž by byly nějakým způsobem uceleny. Ucelení bylo dosaženo až nařízením císaře Justiniána I. kolem roku 533 n.l., kdy nařídil jeho shromáždění a sepsání.3 Nakonec přibližně v roce 1100 vzniká tak zvané „Římské církevní právo“, které se začíná studovat na univerzitách a stává se vzorem pro panovnická práva evropských zemí. Hlavní význam římského práva tkví v neobyčejně důkladném propracování takzvaného práva soukromého (ius privatum) a to hlavně dokonalou úpravu Instituce soukromého vlastnictví a s tím spojené základní druhy smluv. Hlavním cílem tohoto soukromého práva bylo chránit prospěch jednotlivce, někdy i na úkor společnosti.4 Římské vlastnické právo se stává základním stavebním kamenem práva i celé společnosti. Na dané poměry je až neuvěřitelně propracované a ve své podstatě předběhlo i svou vlastní dobu. Stává se nejkvalitnějším a nejsilnějším věcným právem a to i se svojí ochranou. Není divu, že v něm nalezneme i naše důležité téma „Věcná práva k cizí věci“ (iura in re aliena), jejichž část věcná břemena, byla v této době nazývána „Služebnosti“ (servitutes). Jednalo se o právo zvláštního, obsahově přesně vymezeného působení oprávněnou osobou na věc, jejíž nebyla vlastníkem. Římské právo dělilo služebnosti na neoddělitelně spojené s určitým pozemkem nebo s určitou osobou, na služebnosti s právem požívacím (ususfructus) a právem užívacím (usus). Mezi pozemkové služebnosti, které se dělily na polní a domovní, patřilo například právo cesty, právo hnát dobytek přes sousedův pozemek, právo vodovodu; mezi domovní patřilo například právo prorazit v cizí zdi okno. Mezi práva užívací patřilo například právo užívat byt v cizím domě (habitatio), mezi práva požívací například právo užívat cizí věc a těžit její plody. Zároveň tu byly také ale uvedeny tak zvané služebnosti zakazující, jako například právo zakázat stavbu, která by bránila přístupu světla.5

2.3 Všeobecný občanský zákoník Dalším mezníkem pro vývoj práva na našem území má bezesporu vyhlášení Všeobecného občanského zákoníku. I jeho vývoj prošel velmi trnitou cestu ke svému zrodu. První impuls k jeho sepsání zadala již Marie Terezie dne 1. května roku 1753. Byla sestavena 2

Bartošek, M. Encyklopedie římského práva. 1. vydání. Praha: Panorama, 1981. 512s. 11-053-81 02/76. s.16. Kincl,J.,Urfus,V.,Skřejpek,M. Římské právo. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 1995. 386 s. ISBN 80-7179-0311. s.42-49. 4 Bartošek, M. Encyklopedie římského práva. 1. vydání. Praha: Panorama, 1981. 512s. 11-053-81 02/76. s.23-25. 5 Kincl,J.,Urfus,V.,Skřejpek,M. Římské právo. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 1995. 386 s. ISBN 80-7179-0311. s.190-200. 3

12

zvláštní komise, jež měla za úkol vytvořit ucelený právní systém pro země rakouské monarchie. Po téměř šedesáti letech usilovné práce této komise dochází dne 1. června roku 1811 k vyhlášení Všeobecného občanského zákoníku (německy Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie, zkratka ABGB) patentem císaře Františka I. pod č. 946. Tento zákoník se stává platným pro všechny země rakouské monarchie, vyjma Uherska, a uvedením zákoníku v jeho účinnost se tak stává snaha o ukončení podrůčí německé říše reálná. I při tvorbě Všeobecného občanského zákoníku čerpala již zmíněná komise ze zkušeností a propracovanosti římského práva.6 Všeobecný občanský zákoník byl rozdělen na tři díly. První díl se zaobíral osobním právem, druhý díl pak věcným právem a třetí díl se věnoval společným ustanovením práv osobních a k věcem. Pro naši problematiku je důležitý díl druhý „O právu k věcem“. I zde je patrno, že zrovna tak, jak bylo propracováno soukromé právo již za Římské říše v římském církevním právu, je i právu k věcem ve Všeobecném občanském zákoníku věnována velká pozornost. To dokládá i výčet paragrafů, které se tomuto právu věnují (§ 285 – 1341, což je celkem 1056 paragrafů). Pro přehlednost byl i díl druhý dělen na pododdíly tak zvané hlavy, kterých je zde nejvíce, a to celkem třicet. Pokud se vrátíme k našemu tématu věcných břemen, musíme se v díle druhém propracovat k hlavě sedmé, k § 472 – 530, kde se o této problematice pojednává. Hlava sedmá Všeobecného občanského zákoníku již nese název „O služebnostech“ a následně hned první § 472 – „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo”, vymezuje co si představit pod tímto pojmem. O důležitosti těchto vlastnických práv svědčí i počet 58 paragrafů, které jsou právě tomuto vlastnickému právu věnovány. Tyto se samozřejmě ještě rozšíří v rámci odkazů na další řešené otázky vztahující se ke služebnostem, například odkaz na nabývání nemovitosti. I v tomto zákoníku bylo zachováno dělení služebností na služebnosti k pozemkům a služebnosti osobní. Služebnosti k pozemkům se pak dále dělily na služebnosti polní a služebnosti domovní. K služebnostem polním patřily jednotlivě vyjmenované druhy služebností, jako například držeti si stezku, čerpati vodu, průhon dobytka, napájeti dobytek, hlídati a pásti dobytek, suché větve a roští sbírati, ryby loviti a jiné. Ke služebnostem domovním řadili například 6

Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Osmnáctý díl. Praha: J.Otto, 1902. 1026 s. s.523-526.

13

právo tíži stavení na cizí stavení položiti, trám nebo krokev do cizí zdi zapustiti, okno v cizí zdi zříditi, ať pro světlo nebo vyhlídku; kouř sousedovým komínem hnáti a jiné. Další uvedené paragrafy řeší práva spojená se způsobem nabytí, všeobecnými předpisy o právu služebností, žalobní právo v příčině služebností a samozřejmě i zánik služebností. Převážná většina paragrafů se však věnuje jednotlivým typům a druhům služebností, které jsou v těchto paragrafech podrobněji rozpracovány, například právo vodovodu: kdo má právo sváděti vodu z cizího pozemku na svůj anebo ze svého pozemku na cizí, jest také oprávněn, aby na svůj náklad zřídil k tomu potřebné trouby, žlaby a stavidla. Míra těchto zařízení, která se nemá překročiti, určuje se potřebou panujícího pozemku; dále pak například právo okna, právo okapu, právo průhonu dobytka a cesty vozové a jiné. Osobně se domnívám, že takto zpracované služebnosti – věcná břemena by měla ovlivnit svými klady i dnešní právní úpravu. Se vznikem poválečné Československé republiky dne 28. října roku 1918 v důsledku odtržení Zemí Koruny České a Slovenska od Rakousko-Uherska, přebírá nové Československo do svého práva i Všeobecný občanský zákoník (ABGB) zákonem č. 11/1918 Sb.. Bohužel se tímto dostává Československá republika do tak zvaného dualismu, a to z důvodu, že Všeobecný občanský zákoník platí pouze na území Zemí Koruny České, naopak Slovensko se dál řídí uherským právem (Verböczyho tripartitum). I když prošel Všeobecný občanský zákoník několika změnami, v českém právu však přečkal i druhou světovou válku a nejbližší poválečné období.

2.4 Československo padesátých let Politické dění po druhé světové válce a s tím spojené rozdělení Evropy na západní a východní blok mělo zásadní vliv na uspořádání (politickou a hospodářskou orientaci) evropských států. Nejen politické ale i zásadní hospodářské změny v poválečném Československu jsou promítnuty do nově vznikajícího Občanského zákoníku. Teprve až v roce 1950 dne 25. října Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na znění nového Občanského zákoníku vydaného pod č. 141/1950 Sb., kterým končí dosud platný Všeobecný občanský zákoník a tím zároveň i onen dualismus v Československé republice. Největším zásahem při právní úpravě vlastnických práv v poválečném Československu, který se odráží i ve zpracování nového Občanského zákoníku, byla takzvaná „kolektivizace“ – sjednocení zemědělské půdy, polí i pozemků. Při takto sjednocených 14

pozemcích dochází k nesmírným změnám v jejich vlastnictví, což mělo zároveň nedozírné následky hlavně při jejich evidenci. Nastalé změny se odrazily i v právní úpravě spojené se služebnostmi – věcnými břemeny v již zmíněném novém Občanském zákoníku č. 141/1950 Sb.. I tento zákoník je členěn na jednotlivé části a ty pak na hlavy. Pokud se opět vrátíme k našemu tématu vlastnických práv k věci cizí, musíme se posunout k hlavě deváté. Zde dochází k první zásadní změně. Hlava se již nenazývá „O služebnostech“, ale „Věcná břemena“. Věcným břemenům se Občanský zákoník věnuje od § 166 - § 187 což obnáší celkem 21 paragrafů. Pokud srovnáme tento počet s 58 paragrafy ve Všeobecném občanském zákoníku, je pokles paragrafů o polovinu markantní. Úvodní § 166 nám opět vysvětluje pojem věcná břemena: „Věcná břemena omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď trpět, nebo se něčeho zdržet, anebo něco činit“. Následný § 167 nám pak věcná břemena dělí na prvotní vztah – „Práva odpovídající věcným břemenům jsou buď spojena s vlastnictvím k určité nemovitosti, anebo svědčí určité osobě“. Zároveň si v § 181 a následujících zachovává úpravu „Výměnku“. Avšak detailní propracování jednotlivých druhů věcných břemen jak byla uvedena ve Všeobecném občanském zákoníku ve služebnostech zde, v novém Občanském zákoníku chybí. Lze jen polemizovat, co je pro tuto problematiku přínosnější, zda onen výčet jednotlivých druhů věcných břemen anebo ponechání na úvaze dvou smluvních stran, „jakým způsobem se dohodnou“. Naopak je zde úprava ve vztahu k socialistickému vlastnictví, což přináší další zátěže pro pozemky v podobě věcných břemen, která nejsou v paragrafech nového Občanského zákoníku definována. Jedná se o vydané zákony např. Zákon č. 47/1956 Sb. o civilním letectví, Zákon č. 41/1957 Sb. o využití nerostného bohatství a Zákon č. 79/1957 Sb. o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny. Tyto zákony v rámci tzv. socialistického vlastnictví umožňovaly organizacím a podnikům umisťovat svoje zařízení na pozemky pro ně potřebné, a vlastníci pozemků a objektů byli povinni trpět za „přiměřenou“ náhradu jejich zařízení. Jedním, dle mého názoru do dnešní doby problematickým z výše jmenovaných zákonů je poslední zmíněný Zákon č. 79/1957 Sb. o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, který v oddíle pátém uvádí: Společná ustanovení Oprávnění k cizím nemovitostem § 22 (1) Energetickým podnikům přísluší oprávnění: a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 metrů čtverečních, s 15

příslušenstvím (dále jen "vedení"), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodičů a umisťovat v nich vedení; b) vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti; c) odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení (§ 23 a 24). (2) Za výkon oprávnění uvedených v předchozím odstavci nejsou energetické podniky povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením vedení podstatně omezen v užívání nemovitosti, může žádat u orgánu, který je podle předpisů o povolování staveb příslušný pro povolení stavby energetického díla (dále jen "povolující orgán"), aby mu energetický podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu; žádost musí být pod ztrátou nároku podána do tří měsíců ode dne, kdy bylo dílo uvedeno do trvalého provozu (užívání). (5) Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno. Největší problém pak přinesl další paragraf tohoto zákona, který byl charakteristický pro všechny stavby v rámci socialistického národního majetku: § 26 (1) Věcná břemena podle ustanovení § 22 postihují i národní majetek; nezapisují se do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení. Tím vznikl asi nejpalčivější problém pro dnešní dobu, chybějící zápisy a evidence věcných břemen. K tomuto tématu se však ještě vrátím v další kapitole.

2.5 Československo šedesátých let Po bouřlivých 50 letech nesoucích břímě poprav, věznění a perzekucí občanů otevřeně nesouhlasících s nastupující vládnoucí garniturou, dochází v 60 letech minulého století k určitému politickému uvolňování a snaze spáchané křivdy částečně odčinit. Změny tohoto období se promítnou i v právní sféře. Dne 26. února 1964 pod č. 40/1964 Sb. vychází nový Občanský zákoník. Domnívám se, že změny k lepšímu ve věci úpravy věcných břemen, bychom hledali marně. Po prostudování seznamu paragrafů obsahujících nový Občanský zákoník zjistíme, že úprava věnovaná přímo věcným břemenům zde chybí. Po podrobnějším prostudování problematiku věcných břemen nalezneme až v „Závěrečných ustanoveních“, jakoby si zákonodárci tento nedostatek uvědomili, ovšem nepovažovali to za důležité a přidali věcná břemena pod tato ustanovení. 16

Dělení Občanského zákoníku je ponecháno stejné, to znamená, že je též dělen na části, kterých obsahuje osm a každá tato část je dále dělena na jednotlivé hlavy. Pokud bychom v této době chtěli řešit věcná břemena, museli bychom se propracovat až k části osmé, což jsou

„Závěrečná

ustanovení“,

dále

k hlavě

první,

která

zní

„Úprava

jiných

občanskoprávních vztahů“ a následně pak k ustanovení § 495 odstavci č. 1) Zástavní práva a věcná břemena mohou vznikat jen ze zákona; přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele,7 který nám říká jakým způsobem mohou věcná břemena vzniknout a následně pak odstavec č. 3) Věcná břemena omezují vlastníka věci tak, že je povinen něco trpět nebo činit anebo něčeho se zdržet, se svým vysvětlením věcných břemen jako takových. Tímto výčtem věcná břemena v novém Občanském zákoníku končí. Myslím, že posun od zpracování ve Všeobecném občanském zákoníku se svými 58 paragrafy věnovanými služebnostem (věcným břemenům) a oproti tomu 1 paragraf se dvěma odstavci v Občanském zákoníku z roku 1964 je patrný, ale rozhodně ne k lepšímu. V tomto ohledu je asi nejpodstatnější zdůraznit ono

„…mohou vznikat jen ze zákona“!

Takto formulovaný paragraf vylučuje další možný způsob vzniku věcného břemene. Co se pak stalo s věcnými břemeny, vzniklými na základě dědictví, ze závěti a dalšími? Občanský zákoník je neřeší, jako by tento způsob ani neexistoval. Dalším zatěžujícím prvkem pro úpravu věcných břemen se samozřejmě stávají, jako v předcházející právní úpravě, navazující zákony, jež umožňují socialistickým podnikům a organizacím na základě realizace svých staveb nakládání s pozemky v rámci manipulace s takzvaným socialistickým národním majetkem. Jednou z nejvýznamnějších právních norem, která zásadním způsobem a v duchu socialismu ovlivnila nakládání s věcnými břemeny, byl Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., který v ustanovení § 396 říká následující: Dnem nabytí majetku do státního socialistického vlastnictví zanikají zástavní práva a věcná břemena na tomto majetku. Stavební řád č. 87/1958 Sb. a posléze vydaný Stavební zákon č. 50/1976 Sb. se svými úpravami týkajícími se „Vyvlastnění“ například ustanovení § 109 odstavec č. 1) Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu, popřípadě omezení vlastnického práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení, zrušení, popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a 7

Občanský zákoník 40/1964 Sb. 2010. Ostrava-Hrabůvka : Sagit, a.s., 2010. 304 s. Dostupné z WWW: <www.obc.sagit.cz>. ISBN 978-80-7208-818-8.

17

stavbám, nebo odejmutí, popřípadě omezení práva osobního užívání pozemku, Stavebního zákona č. 50/1976 Sb.. V důsledku špatného zpracování problematiky věcných břemen v tomto Občanském zákoníku docházelo na základě toho i k častým soudním sporům, k mnoha křivdám a následně i ke spekulacím s nemovitostmi.

2.6 Novelizace Občanského zákoníku Po 18 letech praktikování neúplné úpravy Občanského zákoníku, především pak ve věcech věcných břemen, a hlasech volajících po nové úpravě vychází dne 9. listopadu 1982 Novelizace č. 131/1982 Sb. tohoto Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.. Zákon (Novelizace) již ve svém úvodu „kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy“dal jasně najevo, z jakého důvodu byl vydán. Jakoby zákonodárce si byl vědom oněch křivd spáchaných na občanech ve spojitosti s jejich vlastnickými právy. Například již z úpravy § 130 vložením § 130a se svými odstavci (1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného anebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené, aniž provedl dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, stíněním, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstranit ze své půdy kořeny stromu nebo odstranit větve stromu přesahující na jeho pozemek. (2) Jestliže je to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného národního výboru, který je stavebním úřadem, rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit. Ustanovení § 66 až 70 stavebního zákona tím nejsou dotčena. (3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit vstup na své pozemky, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Došlo-li tím ke škodě na pozemku, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit

18

je výše uvedené více než zřejmé.8 Především chci poukázat na znění odstavce č. (1) jehož stylizace je, dle mého názoru, velmi podobná úpravě „Služebností“ ve Všeobecném občanském zákoníku. Samostatná úprava věcných břemen byla provedena opět vložením § s indexem k § 135. Oddíl nese název „Věcná břemena“, a jedná se o § 135b a § 135c, které obsahují celkem 9 odstavců § 135b (1) Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo s osobním užíváním určitého pozemku anebo náležejí určité osobě. (2) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemenu oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník nebo ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. § 135c (1) Věcná břemena vznikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou a na základě závěti; právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (§ 135a). K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. (2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku a socialistická organizace, která má právo užívání podle zvláštních předpisů. 1) Ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, může věcné břemeno zřídit jen se souhlasem vlastníka pozemku. (3) Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci nebo s právem osobního užívání pozemku na nabyvatele. (4) Věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. K účinnosti smlouvy, z níž zanikají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím.

8

Občanský zákoník 40/1964 Sb. 2010. Ostrava-Hrabůvka : Sagit, a.s., 2010. 304 s. Dostupné z WWW: <www.obc.sagit.cz>. ISBN 978-80-7208-818-8.

19

(5) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, popřípadě pozemku, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. (6) Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Jestliže pro změnu poměrů nelze spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby bylo namísto věcného plnění poskytováno plnění peněžité. (7) Jestliže právo odpovídající věcnému břemenu náleží určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí“. Domnívám se, že takto zpracovaná úprava věcných břemen se jistě stala přínosem pro všechny zúčastněné strany. Pokud se však zamyslíme nad tím, po jaké době vešla Novelizace v platnost, měla vůbec šanci napravit oněch 18 let aplikované předcházející právní úpravy? Nemylme se, že by touto novelizací byly problémy a nesrovnalosti s věcnými břemeny vyřešeny. Naopak, léty podceňovaná a zanedbávaná problematika věcných břemen potíže jen prohloubila. Nadále také zůstávají v platnosti již zmíněné ostatní zákony, které též upravovaly nakládání s věcnými břemeny. Opět je zde nutno připomenout onu palčivou otázku zápisu věcných břemen, které v té době de facto neexistovaly a pozůstatky jsou patrny do dnešní doby. Zatím jsem otázku zápisu věcných břemen neřešila, ale samozřejmě se k ní ještě vrátím a pokusím objasnit. Dalším mezníkem pro vývoj občanského práva a s ním spojená i otázka věcných břemen se staly politické události roku 1989. Se změnou stávajícího socialistického režimu a přechodem k tržnímu hospodářství muselo zákonitě dojít i ke změnám v právní sféře. Na základě praktik předchozích let by se dalo usuzovat, že bude vyhlášen nový Občanský zákoník. K tomu však nedošlo a stávající Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. byl pouze opět upraven - novelizován, což znamenalo, že některé paragrafy byly pouze změněny a některé byly úplně zrušeny. Soudím, že do dnešních dob platný Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. by si jistě zasloužil svoje nové vydání. Po 21 letech od roku 1989 po neustálých novelizacích (viz. soupis),9

9

Občanský zákoník 40/1964 Sb. 2010. Ostrava-Hrabůvka : Sagit, a.s., 2010. 304 s. Dostupné z WWW: <www.obc.sagit.cz>. ISBN 978-80-7208-818-8.

20

Změny občanského zákoníku Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. ve znění zákonů č.218/2007 Sb. a č. 282/2009 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb.,kdy poslední byla provedena dne 1. srpna 2010 Zákonem č. 155/2010 Sb. se dle mého mínění stává Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. již značně nepřehledným.

21

3. Zákonná úprava věcných břemen – vznik + druhy + zánik Jak již bylo řečeno, věcná břemena právně upravuje Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně jsou řešeny § 151n – co jsou věcná břemena, § 151o - vznik věcných břemen a § 151p – zánik věcných břemen. Specifikace, nejzákladnější formulace věcných břemen je stanovena v § 151n odst. (1) Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět (latinsky pate), něčeho se zdržet (latinsky omittere), nebo něco konat (latinsky facere). Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti (latinsky in rem), nebo patří určité osobě (latinsky in personam). odst. (2) Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. odst. (3) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Na základě výše uvedeného bychom mohli věcná břemena zjednodušeně dělit: 1) Podle povinností  něco trpět (pate) – vztahuje se k vlastníku nemovitosti, který souhlasí například s umístěním nějaké sítě do svého pozemku, jež vede přes další pozemek k vedlejšímu domu (například kabelová elektro přípojka) – trpí (samozřejmě po domluvě) ve svém pozemku onu kabelovou elektro přípojku,  něčeho se zdržet (omittere) – pokud zůstaneme u kabelové elektro přípojky, zavazuje se onen vlastník pozemku, že v místě uložení přípojky nebude provádět takovou činnost, která by tuto přípojku poškodila,  něco konat (facere) – pokud dojde k poškození oné kabelové elektro přípojky, je vlastník pozemku, souhlasil-li s věcným břemenem, povinen umožnit opravu této přípojky (vstup na pozemek, odkrytí této přípojky atd.).

22

2) K čemu se vztahují  k nemovitosti, pozemku (in rem) – pokud zůstaneme u oné kabelové elektro přípojky, je nasnadě, že vzniklé věcné břemeno „kabelová elektro přípojka“ souvisí s pozemkem a v případě prodeje onoho pozemku přechází na nového nabyvatele i věcné břemeno „kabelová elektro přípojka“ (je uložena pod zemí, v pozemku),  k osobě (in personam) - zde uvádím případ, kdy v rodinném domku, který vlastní rodiče, bydlí zároveň i jejich děti. V případě převedení nemovitosti rodiči na děti, mohou uzavřít rodiče s dětmi smlouvu na věcné břemeno pro rodiče tzv. „na dožití“. V případě prodeje nemovitosti (domu) dětmi, musí nový nabyvatel počítat s tím, že nemovitost kupuje i s věcným břemenem, to jest „rodiči na dožití“. Pokud rodiče zemřou, zaniká i věcné břemeno – je tudíž vztaženo na rodiče, nikoliv k domu. Tímto jsem zároveň vysvětlila i druhý odstavec paragrafu 151n, který nám říká, jakým způsobem přechází věcné břemeno vztažené k nemovitosti a věcné břemeno vztažené k osobě na nového nabyvatele. Pro přiblížení odstavce 3) bychom se mohli vrátit k onomu něco konat a zmíněné kabelové elektro přípojce. Pokud bude sloužit přípojka pouze pro jednoho uživatele (souseda) a ten ji bude potřebovat opravit, požádá vlastníka pozemku, přes který je přípojka vedena, o možnost vstupu a opravy přípojky. Toto vše proběhne však na náklady vlastníka kabelové elektro přípojky, to znamená, že i sousedův pozemek je povinen uvést do původního stavu na své náklady. Jiná situace však nastane, kdyby tato kabelová elektro přípojka sloužila i pro vlastníka pozemku přes který je vedena. V rámci opravy přípojky se pak mohou oba uživatelé na společných nákladech plynoucích z opravy této přípojky podělit a zde bych poukázala na ono důležité „...pokud se účastníci nedohodli jinak...“ jak uvádí zmíněný odstavec hned v první větě, a domnívám se, že vůle „slušně“ se domluvit v těchto případech je velmi důležitá.

3.1 Vznik věcných břemen Dalším zásadním paragrafem je § 151o, který upřesňuje vznik věcných břemen odst. (1) Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva 23

(vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. odst. (2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám. odst. (3) Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek. Z výčtu těchto odstavců bychom mohli shrnout vznik věcných břemen asi takto:  Písemnou smlouvou,  na základě závěti,  dohodou dědiců v rámci dědického řízení,  rozhodnutím příslušného orgánu,  ze zákona,  vydržením.

3.1.1 Vznik věcných břemen smlouvou Vznik věcných břemen uzavřením příslušné písemné smlouvy je v dnešní době asi nejčastějším druhem vzniku věcného břemene. Takto můžeme usuzovat i z uvedení tohoto způsobu vzniku na prvním místě dané zákonodárcem.10 Dle mého mínění jde o nejčistší a nejprůhlednější způsob vzniku věcného břemene, který stanoví jasná pravidla, na nichž se musí zúčastněné strany především domluvit. Z tohoto důvodu je tedy nutné, aby smlouva obsahovala všechny důležité a podstatné náležitosti (viz. příloha č. 1. Smlouva o zřízení věcného břemene). Jako první jsou uvedeny strany, které smlouvu uzavírají. Názvy stran vycházejí z předešlých formulací. Na jedné straně je povinný, což je odvozeno z toho, že je povinen něco strpět a na druhé straně je oprávněný, což je ten, který může něco umístit. Myslím, že ani není potřeba zdůrazňovat, že u stran uzavírajících tuto smlouvu je samozřejmě důležité uvést jejich základní identifikační údaje. Následují přesné údaje specifikující dané věcné břemeno. Pokud se opět vrátíme ke kabelové elektro přípojce, měla by smlouva obsahovat 10

Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N., Věcná břemena od A do Z. 3. aktualizované vyd. podle stavu k 1.1.2006, Praha: Linde Praha, a.s., 2006. 331 s. ISBN 80-7201-565-6..

24

údaje o pozemku, přes který je kabelová elektro přípojka vedena. Jedná se především o číslo pozemku, přes který je vedena přípojka a vzniká zde věcné břemeno, dále pak název katastrálního území, ve kterém se pozemek nachází a v jakém rozsahu je umístěna přípojka v pozemku. Věcné břemeno musí být zaneseno do takzvaného geometrického plánu. Je to přesné polohopisné zaměření pozemku a věcného břemene (přípojky). Kromě čísla pozemků, znázorněného věcného břemene, obsahuje též tabulku se starými a novými údaji katastru nemovitosti, souřadnicemi a jednotlivými délkami zaměřeného věcného břemene (viz. příloha č. 2. Geometrický plán). V případě, že je podrobně popsán dotčený pozemek a věcné břemeno (se svými délkami, šířkami atd.) ve smlouvě, nemusí být geometrický plán neoddělitelnou součástí takto uzavřené smlouvy na věcné břemeno. Pokud není dopodrobna rozpracováno věcné břemeno s dotčeným pozemkem ve smlouvě, je výhodnější, aby se zpracovaný geometrický plán stal neoddělitelnou součástí uzavřené smlouvy. Dále by smlouva měla obsahovat ustanovení upravující povinnosti pro vlastníka břemene (oprávněného), a jaké povinnosti vyplývají pro vlastníka nemovitosti (povinného). Velmi často se ve smlouvě objevuje ustanovení pramenící z Občanského zákoníku § 49 a to, že smluvní strany se dohodly na uvedených ujednáních „svobodně, nikoliv v tísni za nápadně nevýhodných podmínek“. Takto bychom postupovali v případě již existujícího věcného břemene. Jak ovšem postupovat v případě, že věcné břemeno teprve vznikne? Opět se vrátíme ke kabelové elektro přípojce. Co v praxi znamená, že má tato přípojka – věcné břemeno teprve vzniknout? Jedná se o stavební akt, kdy stavebním úřadem je povolena stavba oné přípojky. Jako jeden z podkladů pro vydání souhlasu s touto stavbou musí být předložen i souhlas vlastníků dotčených pozemků. V tuto chvíli by měl majitel pozemku, přes který je vedena elektro přípojka, s vlastníkem této přípojky uzavřít smlouvu na věcné břemeno. Jak ale zapracovat do smlouvy něco, co ještě neexistuje? Zde nastupuje obvyklá dnešní praxe a to uzavření tak zvané „Smlouvy o budoucí smlouvě na věcné břemeno“. Podkladem pro uzavření této smlouvy se stává projektová dokumentace a smlouva by měla obsahovat ustanovení zavazující obě strany k následnému vyhotovení „Smlouvy na věcné břemeno“ po ukončení stavby a to na základě skutečného zaměření a vyhotovení geometrického plánu. Uzavřená smlouva na věcné břemeno (s geometrickým plánem, který se stává její součástí a nebo pouze jako příloha smlouvy) se stává podkladem pro Katastrální úřady se žádostí pro zápis (vklad) věcného břemene do katastru nemovitostí (Smlouva vkladová). 25

Velmi důležité je veškeré skutečnosti jasně a srozumitelně specifikovat ve smlouvě z důvodu, že tento druh smlouvy její účastníci neuzavírají pouze pro svoje potřeby, ale v případě, že věcné břemeno je vztaženo k pozemku (nemovitosti), má trvalý charakter a věcné břemeno se může stát i předmětem dědictví.11

3.1.2 Vznik věcných břemen na základě závěti Tím jsme se dostali k dalšímu způsobu vzniku věcného břemene. Pro přiblížení bychom mohli použít případ, kdy manželé vlastnící byt pořídí závěť, že v případě smrti jednoho z nich druhý v bytě dožije, aniž by během této doby musel vyplácet potomky z jejich podílu na bytu - stává se věcným břemenem pro tento byt. Samozřejmě, že s tímto právním aktem souvisí další právní kroky, které je nutno učinit, aby takto postavená závěť byla platná a to vše na základě platného Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., „Hlava třetí“ „Dědění ze závěti“. Tato část Občanského zákoníku od ustanovení § 476 až do ustanovení § 480 upravuje podmínky závěti, především pak jakým způsobem je možné závěť sepsat, co musí obsahovat, jak má být závěť podepsána, aby byla platná, co si zůstavitel v závěti může dovolit (neoprávněné vydědění), stanovení komu, co a v jakých podílech odkazuje. Předpokladem sepsané závěti musí být fakt, že v případě dědění se nemovitost, jež by měla být zatížena věcným břemenem v něčí prospěch, nestane právě pro onoho dotyčného jejím vlastníkem, i jak uvádí kniha „Věcná břemena od A do Z“. Samozřejmě, že i takto vzniklé věcné břemeno je podpořeno určitým typem písemného aktu.

3.1.3 Vznik věcných břemen dohodou v rámci dědického řízení Název tohoto oddílu jednoznačně předurčuje, že takto vzniklá věcná břemena jsou především dohodou, tedy ve většině případů písemným aktem dědiců při dědickém řízení. Při vzniku věcného břemene na základě dohody dědiců při dědickém řízení se jedná především o případy, kdy se jeden z dědiců při tomto řízení zaváže k nějakému plnění nebo se něčeho zdržet. Pro demonstraci tohoto způsobu vzniku věcného břemene lze použít případ, kdy při dědickém řízení sourozenci (dědicové) získají po rodičích rodinný dům, ve kterém jeden z nich bydlí. Na základě dohody mezi nimi může vzniknout věcné břemeno pro sourozence obývajícího dům. Dům může obývat, zaváže se však dům řádně

11

Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N., Věcná břemena od A do Z. 3. aktualizované vyd. podle stavu k 1.1.2006, Praha: Linde Praha, a.s., 2006. 331 s. ISBN 80-7201-565-6..

26

udržovat a bez jejich vědomí s ním nesmí volně disponovat (zastavit ho, prodat). Pokud dohody dědiců neodporují zákonu nebo dobrým mravům, soud je může schválit.

3.1.4 Vznik věcných břemen rozhodnutím příslušného orgánu Při tomto způsobu vzniku věcného břemene, jak již nadpis napovídá, se jedná o vznik věcného břemene na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Vzhledem k dnešnímu politickému uspořádání v naší republice je tento způsob vzniku věcného břemene značně omezen. Toto však neplatilo vždy. Vrátíme-li se do nedávné minulosti, a nahlédneme-li do tehdy platné legislativy zjistíme, že v rámci úpravy v Občanském zákoníku č. 141/1950 Sb. (Část třetí „Práva věcná“, hlava sedmá „Právo vlastnické, Druhy vlastnictví, Socialistické vlastnictví“ § 100 až 104, § 105 až 109 vlastnictví osobní, a § 110 poměr k vlastnictví půdy), byla situace velmi odlišná. Ze znění těchto paragrafů, především výčtem co náleží do osobního vlastnictví, je zřejmé, že většina majetku je v socialistickém vlastnictví – tedy všech. Na základě této skutečnosti i tvorba ostatních zákonů tehdejšími zákonodárci byla přizpůsobena těmto okolnostem. Transparentním zákonem dokládající výše uvedené je například Zákon č. 79/1957 Sb. o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon). V Oddílu pátém tohoto zákona „Společná ustanovení, Oprávnění k cizím nemovitostem“ v § 22 odstavci č. 1. se dočteme, že na základě stavebního povolení = rozhodnutím státního orgánu = lze na cizích nemovitostech pracovat a stavět stavby, elektrická vedení s příslušenstvím a následně pak v odstavci č. 5 se dovídáme, že toto zařízení se stává automaticky pro nemovitosti věcným břemenem. § 22 (1) Energetickým podnikům přísluší oprávnění: a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 metrů čtverečních, s příslušenstvím (dále jen "vedení"), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodičů a umisťovat v nich vedení; (5) Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno. Z výše uvedeného je zřejmé, že jak rozhodnutím stavebního – státního – orgánu (tehdejší Národní výbory) a navazující další právní úpravou tehdy státního podniku (elektrizační zákon) byl takto povolen vznik věcného břemene na pozemku i cizího vlastníka (nejen ve vlastnictví státu – socialistickém). 27

V důsledku nové politické a hospodářské situace a následných úprav Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., především pak vydáním nového Zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Stavební zákon, dochází i k narovnání poměrů v oblasti vlastnických práv. Omezením moci státních orgánů tak zůstává jediný možný způsob, jak lze právě „Rozhodnutím“ státního orgánu dojít ke vzniku věcného břemene, a tím je „vyvlastnění“. Než však státní orgán přistoupí k nabytí nemovitosti „vyvlastněním“, je samozřejmě z jeho strany snaha získat nemovitost nejprve zákonem umožňujícími způsoby (zřízením věcného břemene, pronájmem, odkoupením atd.) a vyvlastnění přichází na řadu až jako poslední možnost, a většinou je k němu přistupováno v souvislosti s takzvaným „státním zájmem“. Vyvlastnění je v dnešní době velmi často spojováno především s výstavbou „rychlostních komunikací“ (silnice dálničního typu). Při výstavbě takovéto silnice dojde k dotčení i pozemků ve vlastnictví soukromých osob. Pokud s tímto majitelem nedošlo k dohodě o získání části (nebo i celého) pozemku ke stavbě, lze přistoupit k vyvlastnění, a to části pozemku nebo celého. Věcné břemeno pak může vzniknout jako „zřízení přístupové cesty“ v rámci údržby nebo opravy zmíněné komunikace. Dalším způsobem vzniku věcného břemene rozhodnutím orgánu jsou případy, kdy záležitost věcného břemene je řešena rozhodnutím soudu. Těmto rozhodnutím však předchází řízení, na základě kterého pak soud rozhoduje, a to buď ve prospěch (potvrzením) existence věcného břemene, anebo naopak jeho zrušením, například v rámci vypořádání při vzniku neoprávněné stavby. Jedná se o případ povolení stavby rekreační chaty, jejíž střecha zasahuje do vedlejšího pozemku. Stavební úřad rozhodne, že toto vyřeší zřízením věcného břemene pro sousedův pozemek, ten se odvolá k soudu pro zrušení tohoto rozhodnutí a soud pak v této věci rozhoduje dál, buď vznik věcného břemene potvrdí nebo zamítne – viz. případ vedený pod č.j. II. ÚS 2977/10, Česká republika, USNESENÍ Ústavního soudu (viz. příloha č. 3. Usnesení Ústavního soudu, č.j. II. ÚS 2977/10). Určitou pravomocí disponuje i pozemkový úřad, který svým rozhodnutím může umožnit vznik věcného břemene, a to na základě Zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Již úvodní ustanovení dokládá zmíněnou palčivou otázku křivd způsobených předchozími nedokonalými právními úpravami ...“Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského 28

a lesního majetku v období let 1948 až 1989“... Vrátím-li se k věcným břemenům, tato jsou řešena v ustanovení § 9 v odstavci 5) Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků.

3.1.5 Vznik věcných břemen ze zákona Vznik věcného břemene tímto způsobem má své opodstatnění přímo v zákoně, jak již ostatně říká sám nadpis. Vesměs bych takto vzniklá věcná břemena zahrnula do kategorie takzvaných předrevolučních věcných břemen. Co si pod tím představit? Jedná se o úpravu vlastnických práv k cizí věci, vzniklých za doby budování socialismu, kdy všechno bylo všech, a které jsou v dnešní době nějakým způsobem pokřiveny. Je tedy nutno tyto vztahy nyní zákonem upravit. Jedním z nejtypičtějších případů výše uvedeného je již zmíněný Energetický zákon č. 79/1952 Sb., č. 222/1994 Sb. a 458/2000Sb, především pak ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb. jež říká, „Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena“ a především ustanovením § 24 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. písmene e) v souladu se zvláštním právním předpisem 4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení a f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení přenosové soustavy, což vlastně představuje, že pokud na základě dříve vydaného stavebního povolení bylo zřízeno energetické vedení se svým zařízením a má tudíž ze zákona povahu věcného břemene, i když není zapsáno v katastru nemovitosti jako věcné břemeno, mu tento status i nadále přísluší, protože vznikla v době předrevoluční úpravy. Zároveň podnik, starající se o údržbu a opravu elektrického vedení, má právo po předchozím oznámení vlastníkům pozemků, tyto pozemky užívat a to za účelem vstupu a přejíždění těchto pozemků v rámci provádění oné údržby a oprav elektrického vedení a zařízení. Tato úprava se samozřejmě netýká pouze energetického odvětví, ale zasahuje i do dalších činností, například hornická, rybářská, plynařská činnost, ale i úpravy týkající se Zákona č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Jedním z významných úprav je také Zákon č. 42/1992 Sb. (tak zvaný restituční zákon) o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. 29

I když se v těchto úpravách přímo o věcných břemenech nehovoří, mají tato ustanovení k věcným břemenům velmi blízko.

3.1.6 Vznik věcných břemen vydržením O jaký způsob vzniku věcného břemene se jedná v tomto případě? Musíme zde vycházet ze zákonné úpravy významu slova „vydržení“. Vydržení je způsob nabytí majetku, který upravuje Občanský zákoník v § 134 „Vydržení“ (1) Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. (2) Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). (3) Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. (4) Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby. Co to představuje pro věcná břemena? Pokud se vrátíme k případu přístupové cesty z veřejné komunikace k rodinnému domu situovaném na jednom pozemku, ke kterému je vedena přístupová cesta právě přes jiný cizí pozemek, jedná se o to, že pokud někdo užívá cestu ke své stavbě – rodinnému domu, která přechází přes jiný pozemek a tuto cestu si opravuje, rekonstruuje a řádně ji užívá po dobu stanovenou pro vydržení, to vše v dobré víře, že to takto vždy existovalo, může se tato cesta stát, po uplynutí této doby, věcným břemenem pro pozemek, ke kterému náleží. Musíme ovšem ještě vzít v potaz nejen podmínku odstavce č. 2 – nelze takto nabývat vlastnictví k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob, ale i podmínku odstavce č. 4 – o běhu promlčecí doby. Ustanovení o „Promlčecí době“ jsou řešena Občanským zákoníkem v ustanovení § 101 – 110 a ustanovení § 111 – 114 pod názvem „Běh promlčecí doby“. Co to je promlčení? Jedná se o oslabení subjektivního práva a právní povinnosti v důsledku uplynutí časové lhůty stanovené právní normou, která spočívá v tom, že subjektivní právo a k němu odpovídající právní povinnost stále trvá, avšak nelze ji vymáhat (např. soudní cestou). Co se pod těmito slovy skrývá? Jedná se o oslabení nějakého nároku, soudně vymahatelné pohledávky nebo případně právo na náhradu škody 30

v důsledku marného uplynutí takzvané promlčecí doby. Ve výše uvedených paragrafech jsou též stanoveny právě ony pro jednotlivé případy promlčecí doby. Co tato ustanovení představují pro věcná břemena? Jak uvádí i Právnický slovník,12 jedná se o promlčení věcného břemene, jež neznamená zánik věcného břemene jako právního vztahu (nezanikne cesta k domu), promlčením se pouze právo odpovídající věcnému břemeni závažně oslabuje, neboť nárok, to jest vynutitelnost tohoto práva, se stává podmíněným na vznesení námitky promlčení. Uplynutím promlčecí doby vzniká právo povinného vznést námitku promlčení věcného břemene. Podle ustanovení § 109 Občanského zákoníku platí, že právo odpovídající věcnému břemeni se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

3.2 Druhy věcných břemen Pokud si pozorně přečteme dnešní platnou legislativu, rozpracované jednotlivé druhy věcných břemen, které lze například smluvně uzavřít, bychom hledali marně. Dnešní Občanský zákoník toto ponechává plně na dohodě smluvních stran. Nejpodrobněji se věcným břemenům (služebnostem) věnoval Všeobecný občanský zákoník z roku 1811, ve kterém najdeme i přímo specifikované možné druhy věcných břemen. Naopak dle dnešní platné právní úpravy bych věcná břemena rozdělila do dvou kategorií:  Na věcná břemena vztahující se k osobě,  na věcná břemena vztahující se k nemovitosti. Věcná břemena vztahující se přímo k osobě, jsou taková věcná břemena, která jsou vázána přímo na určitou osobu (nebo osoby) a platnost těchto věcných břemen končí převážně se smrtí této osoby (osob). Nejčastěji se vyskytující věcná břemena spojena s osobou (osobami) se týkají převážně oblasti bydlení, kdy například rodič daruje svému potomku byt s podmínkou – věcného břemene „na dožití“. Podmínka „na dožití“ znamená, že rodič, ať se s bytem stane cokoliv, má právo v něm dožít (viz. příloha č. 4). Tato situace platí i v případě převodu rodinného domu rodiči na své potomky. Věcné břemeno, vážící se k tomuto bytu či rodinnému domu, pak zaniká převážně smrtí osob, na které je toto věcné břemeno vztaženo, tedy rodiče. Nejrozšířenější existence věcných břemen je však spojena s nemovitostí, pozemkem. Jedná se o taková věcná břemena, která zanikají pouze v případě zániku dané nemovitosti,

12

Hendrych, D. & kolektiv. Právnický slovník. 2.rozšířené vydání, C.H.beck, 2001. 642 p. ISBN 80-7201565-6.

31

nikoliv vlastníků, kteří postupně tuto nemovitost, pozemek vlastní. Jako nejčastěji se vyskytující věcná břemena tohoto druhu bych uvedla následující: 1) Vztahující se k nemovitosti - domu  sousedství dvou domů se společnou jednou stěnou (štítová stěna) a s tím spojená její údržba,  využití společného komínu s jeho následnými opravami a údržbou,  svedení dešťových vod,  umístění anténních sestav na střeše domu,  umístění zařízení ve spojitosti s trolejovým vedením,  umístění reklamních poutačů,  užívání nebytových prostor jak pro osobní tak i podnikatelskou činnost a jiné. 2) Vztahující se k nemovitosti - pozemku  právo chůze a jízdy (k rodinnému domu, garáži atd.),  právo užívání něčeho společného např. studny a přístupu k ní, oplocení, přístupové cesty,  věcným břemenem se také může stát mostní objekt (silniční most nad řekou, železnicí),  nejrozšířenějšími věcnými břemeny související s pozemkem jsou věcná břemena vedení sítí např. vodovody, plynovody, kanalizace, horkovodní vedení, ropovody, elektrická vedení – například již zmíněná elektro přípojka a jiné. Výše uvedené druhy věcných břemen jsou dle mého názoru věcná břemena nejčastěji se vyskytující.

3.3 Zánik věcných břemen Pro vlastníky nemovitostí, pozemků je velmi důležitý § 151p, který řeší zánik věcných břemen. Představuje pro ně určitou záruku, že věcné břemeno lze zrušit, lze se ho zbavit. Je ovšem na zamyšlení jestli zrušení věcného břemene je v určitých případech opodstatněné. To však určitě záleží na každém jednotlivém případu. Nejdříve se však podívejme, co říká naše dnešní platná právní úprava. Jak jsem se již zmínila, zánik věcných břemen řeší Občanský zákoník v § 151p následovně: 32

(1) Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. (2) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. (3) Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění. (4) Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku 3f) přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik. Pro přehlednost opět můžeme, zrovna tak jako u vzniku věcných břemen, shrnout i zánik věcných břemen do následujících bodů:  Zánik věcného břemene rozhodnutím orgánu,  zánik věcného břemene rozhodnutím soudu,  zánik věcného břemene ze zákona,  zánik věcného břemene zánikem práva vztahujícímu se k dané osobě (osob) nebo zánikem nemovitosti, pozemku,  zánik věcného břemene ukončením skutečnosti, pro kterou bylo zřízeno,  zánik věcného břemene smlouvou,  zánik věcného břemene spojeného se zánikem, přechodem nebo převodem obchodní společnosti (podniku).

3.3.1 Zánik věcných břemen ze zákona I když jsem zařadila tento způsob zániku věcného břemene v předchozím členění až na třetí místo, je třeba ho uvést jako první z důvodu, že věcná břemena ze zákona zanikají v případě, pokud nastaly veškeré skutečnosti umožňující zánik věcného břemene, a které 33

nejsou v rozporu se zákonnými úpravami. Mezi takto zanikající věcná břemena můžeme zařadit věcná břemena související s osobou (osobami), jejíž (jejichž) smrtí převážně zanikají věcná břemena bydlení „na dožití“. Dalšími věcnými břemeny zanikajícími ze zákona jsou ta, která mají přímou souvislost s pozemkem a v jejich případě dochází k zániku pozemku. Ve skutečnosti se však nejedná o skutečný zánik pozemku, ale jedná se o takzvané „scelení“ parcel. Nastává například, když majitel jedné parcely zakoupí druhou, vedlejší, přes kterou vede k jeho parcele přístupová cesta – věcné břemeno. Po odkoupení sousední parcely může požádat nový vlastník Katastrální úřad o zápis do katastru nemovitosti a zároveň o scelení těchto parcel pod jedno parcelní číslo. Tím ze zákona dojde zároveň k zániku věcného břemene „přístupové cesty“, neboť zanikly zákonné podmínky pro jeho další setrvání. Dalo by se říci, že veškeré následující způsoby zániku věcných břemen jsou vlastně zároveň zaniklá věcná břemena ze zákona, jelikož jejich zánik by neměl být se zákonem v rozporu. Tím platí i předpoklad, že při rušení (zániku) věcného břemene jakýmkoliv způsobem by měly být dodrženy veškeré platné zákonné podmínky.

3.3.2 Zánik věcných břemen rozhodnutím orgánu Dle uvedeného titulu je zřejmé, že o zániku věcného břemene rozhodne především státní orgán. Pro demonstraci tohoto způsobu zániku uvádím následující příklad: Příslušná organizace požádá stavební úřad o povolení stavby „snesení trolejového vedení“ sloužící pro trolejbusy. Co to vlastně obnáší? Jedná se o likvidaci nejen samotných vodičů, ale zároveň i jednotlivých opěrných bodů (stožárů) pro toto vedení a samozřejmě i odstranění upevnění na obytných a jiných budovách, na kterých je připevněno. Pokud byla s vlastníky těchto domů uzavřena věcná břemena, mohou okamžikem vydaného takzvaného kolaudačního rozhodnutí zaniknout i tato věcná břemena, protože již nemají opodstatnění. Aktem státního orgánu tak zaniká i věcné břemeno. Pokud se vrátíme k výše uvedenému případu o scelení pozemků, je rozhodnutí Katastrálního úřadu rozhodnutím státního orgánu. Nakonec se znovu zmíním o pozemkovém úřadu, kterému Zákon č. 229/1991 Sb., jak jsem již uvedla v části vzniku věcných břemen, umožňuje nejen pravomoc vzniku věcného břemene, ale který samozřejmě disponuje i pravomocí věcné břemeno zrušit.

34

3.3.3 Zánik věcných břemen rozhodnutím soudu Pokud dojde k zániku věcného břemene rozhodnutím soudu, jedná se o závažnější situaci, kterou už nelze řešit na nižší úrovni (například Katastrálním úřadem). Jedná se o následující případy (jak uvádí autorský kolektiv knihy Věcná břemena od A do Z): 13  Změnou poměrů,  pokud nastane příčinná souvislost,  hrubým nepoměrem mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného. Co se týče posledně uvedeného, je velmi obtížné toto prokazovat, a to proto, že není zákonná úprava, která by tento „hrubý nepoměr“ přímo specifikovala. Záleží tedy na každém jednotlivém případu a způsobu, jímž se při soudním projednávání řeší onen hrubý nepoměr. Soud, který rozhoduje v důsledku výše uvedených podmínek, může rozhodnout o zániku nebo omezení věcného břemene. Pokud bych měla pro názornost uvést nějaké příklady, museli bychom se podívat na soudní projednávání jednotlivých případů, jelikož se, jak titul napovídá, jedná o soudní rozhodnutí. Myslím, že mnoho případů ve věci potvrzení nebo naopak zániku věcného břemene soudně projednávaných, nastává převážně v důsledku pozůstatků předchozích „socialistických“ právních úprav, a s tím spojenou chybějící evidencí věcných břemen (viz. příloha č. 5. Soudní projednávání přístupové cesty vedené pod č.j. 22 Cdo 658/2010, ROZSUDEK, Nejvyšší soud). Opět jsme se dostali k již zmíněnému zápisu, evidenci věcných břemen, a v další části své práce se této problematice budu věnovat podrobněji.

3.3.4 Zánik věcného břemene ukončením skutečnosti, pro kterou bylo zřízeno V tomto případě zániku věcného břemene uvedu jako příklad existenci studny na jednom pozemku, ze které čerpají vodu majitelé i okolních pozemků a tím se k této studni vztahuje věcné břemeno s užíváním pro ostatní uživatele. Pokud zřídíme pro všechny vlastníky užívající předmětnou studnu vodovod, odpadne tím potřeba čerpat vodu ze studně, ta pozbude svoje opodstatnění, věcné břemeno není posléze nutné a nastaly všechny zákonné podmínky pro to, aby věcné břemeno bylo zrušeno. Jedná se tedy o situaci zrušení věcného břemene v důsledku ukončení skutečnosti, pro kterou bylo zřízeno. 13

Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N., Věcná břemena od A do Z. 3. aktualizované vyd. podle stavu k 1.1.2006, Praha: Linde Praha, a.s., 2006. 331 s. ISBN 80-7201-565-6. s.7485

35

3.3.5 Zánik věcného břemene smlouvou Zrovna tak, jako může smlouvou věcné břemeno vzniknout, může i zaniknout. Opět platí důležité pravidlo, že záleží na „domluvě smluvních stran“. U zániku věcného břemene však může nastat situace, kdy smlouvu o zániku věcného břemene uzavřou smluvní strany, které vznik věcného břemene nijak neovlivnily. Již jsem se právě o této skutečnosti zmínila, když jsem při apelu na dokonalost smlouvy poukázala na skutečnost, že takto vzniklé věcné břemeno nebude sloužit jenom pro smluvní strany stojící u vzniku smlouvy na věcné břemeno, ale i pro případné další uživatele nemovitostí, pozemků zatížených takto vzniklým věcným břemenem. Co se týče náležitostí, jež má smlouva o zániku věcného břemene obsahovat, jsou vesměs stejné jako u smluv o vzniku věcného břemene. Důležitý je opět přesný popis zanikajícího věcného břemene. Následně po uzavření smlouvy musí být zažádáno i na Katastrálním úřadu o zápis zániku věcného břemene, tedy podán „návrh na výmaz věcného břemene“. Věcná břemena mohou zaniknout po uplynutí stanovené doby a to v případě, že ve smlouvě, kterou byla uzavřena, je stanoven časový interval „na dobu určitou“. Po uplynutí této doby zaniká i věcné břemeno.

3.3.6 Zánik věcného břemene zánikem práva vztahujícímu se k dané osobě (osob) nebo zánikem nemovitosti, pozemku I když jsou tato věcná břemena v seznamu uvedena na čtvrtém místě, zařadila jsem je téměř na místo poslední a to z důvodu, že mezi takto zanikající věcná břemena můžeme zařadit všechny předcházející možné způsoby zániku věcných břenem, a to břemena související s osobou (osobám), jejíž (jejichž) smrtí zanikají příslušná věcná břemena bydlení „na dožití“, dále pak břemena související s nemovitostí, pozemkem - přístupová cesta zaniká po scelení pozemků, tak i břemena mající přímou souvislost s nemovitostí – domem (věcné břemeno související s užíváním nebytových prostor). Pokud dům bude pro svoji špatnou statiku zdemolován, zanikají i věcná břemena vážící se k tomuto domu. Samozřejmě, že případů takto zanikajících věcných břemen je mnohem víc, ale vždy platí důležité pravidlo a to, že takto zanikající věcná břemena nesmí být v rozporu s platnou legislativou.

36

3.3.7 Zánik věcného břemene spojeného se zánikem, přechodem nebo převodem obchodní společnosti (podniku) Zánik věcných břemen výše uvedeným způsobem byl do této části k ostatním odstavcům vložen dodatečně. Nutnost vložení tohoto způsobu zániku věcných břemen vyvolaly podmínky spojené s obchodováním, které nastaly v důsledku politických a hospodářských změn po roce 1989. Jedná se především o uvolnění soukromého podnikání s přechodem velkého objemu movitého a nemovitého majetku do soukromých rukou. V důsledku těchto změn byl přijat dne 21. června 2006 Zákon č. 443/2006 Sb. kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku). Tato úprava měla zásadní vliv právě na majetek v rukou státu, tzn. národní majetek České republiky spravovaný Fondem národního majetku. Tento majetek na základě končící „privatizace majetku České republiky“ v převážné většině přechází do soukromých rukou. Jelikož byl výše zmíněným zákonem Fond národního majetku zrušen, vyvolaly nastalé podmínky v oblasti obchodu potřebu dalších právních úprav a tak i v Části třetí v odstavci č. 1. Zákona č. 443/2006 Sb. zařadili zákonodárci mezi věcná břemena uvedená pod písmenem p) onu formulaci týkající se věcného břemene spojeného se zánikem, přechodem nebo převodem obchodní společnosti (podniku). Samozřejmě, že tato právní úprava obsahuje odkaz na Obchodní zákoník (Zákon č. 513/1991 Sb.), který velmi dobře postihuje oblast obchodních společností a řešení jejich vzájemných obchodních vztahů.

37

4. Ochranná pásma a ocenění věcných břemen 4.1 Ochranná pásma V jedné z částí této práce věnované druhům věcných břemen jsem se zmínila, že nejrozšířenějšími druhy věcných břemen jsou takzvaná věcná břemena „sítí“. Jedná se například o vodovody, kanalizace, plynovody, elektrická vedení, telekomunikační vedení aj. S těmito vedeními jsou však spojená i takzvaná ochranná pásma. Co to znamená? Jedná se o prostor na každou stranu od předmětného vedení do zákonem stanovené vzdálenosti. Tento prostor ochraňuje vedení proti jeho případnému poškození a zároveň tím vymezuje vzdálenost, kde se smí umístit další síť a kam už se umístit nesmí. Co se těchto vedení týče, je dle mého názoru nejrozmanitější elektrické vedení. U tohoto vedení musíme brát v úvahu, zda se jedná o vedení vzdušné nebo naopak uložené v zemi, zda se jedná o vedení nízkého napětí (NN) anebo o vedení vysokého napětí (VN). Pro každé z tohoto druhu vedení platí i jiné ochranné pásmo. Například pokud je v pozemku uloženo vedení nízkého napětí (NN) činí jeho ochranné pásmo po obou stranách 1m. Pokud se jedná o uložení vedení vysokého napětí (VN nad 110 kV) musíme počítat s ochranným pásmem tohoto vedení na obě strany v šíři 3 m. Ovšem u vzdušného elektrického vedení jsou ochranná pásma podrobněji specifikována dle rozsahu napětí (od kV do kV) a tím i jejich jednotlivá vzdálenost od vedení. 14 Co se týče těchto elektrických vedení, je nutno ještě rozlišit tak zvané telekomunikační vedení, které je upraveno samostatným zákonem č. 151/200 Sb. a i pro toto vedení je samostatně stanoveno ochranné pásmo. Obdobné podmínky platí i pro plynovodní vedení. U tohoto vedení je nutné rozlišovat, zda se jedná o plynovodní vedení nízkotlaké nebo o plynovodní vedení vysokotlaké. Každé z těchto vedení má však svoje ochranné pásmo. Proč je toto důležité a proč se o tomto zmiňuji? Ochranná pásma mají totiž podstatný vliv při zakreslování jednotlivých vedení jako věcného břemene do geometrického plánu. Pokud budeme zakreslovat vedení (jakékoliv) uložené v zemi, zakreslíme nejen trasu tohoto vedení, ale i jeho šířku. Šířka vedení je dána velikostí chráničky (což je zjednodušeně řečeno „trubka“ v dnešní době vyrobena převážně z plastu) a právě oním ochranným pásmem. Když má vlastní vedení šířku například 30 cm, jeho skutečná šíře zanesená do geometrického plánu je navýšena příslušným ochranným pásmem, což je velmi důležité i při stanovení ceny věcného břemene. 14

Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 2000, 105/2010, 458, § 46, [Vyhledáno dne 3.10.2010 na http/www.aspi.cz]

38

Dalšími ochrannými pásmy kromě těchto ochranných pásem sítí existují ochranná pásma vztahující se k nějakým objektům daných speciálními zákony. O co se vlastně jedná? Jde o ochranná pásma, jež vymezují určitý prostor do zákonem stanovené vzdálenosti od daného objektu, kde je zpřísněn režim v rámci realizace jednotlivých staveb, rekonstrukcí nemovitostí atd. Nejedná se tedy o přímý zákaz – umístění něčeho (stavby) v tomto ochranném pásmu, jako je tomu u ochranných pásem sítí, ale pouze o stanovení podmínek, za kterých je možné stavby a ostatní realizovat. Uveďme si pro lepší pochopení některé z těchto charakteristických ochranných pásem stanovených zákony. Takovými jsou například: Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn. Tento zákon umožňuje vyhlásit ochranné pásmo na ochranu nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí. To ovšem neznamená, že zakazuje vlastníku něco podnikat se svojí nemovitostí nebo v tomto ochranném pásmu. Stanovuje mu určité podmínky, které třeba právě při rekonstrukci této nemovité kulturní památky je povinen dodržet, ovšem jak hovoří „Nález Ústavního soudu České republiky“ pod číslem ÚS 35/94 „Omezení vlastníka kulturní památky jsou v zákoně (zákon o státní památkové péči) kompenzována řadou ustanovení, která za ně poskytují náhradu. Tato náhrada spočívá především v tom, že v případě obnovy kulturní památky se poskytuje bezplatná odborná pomoc a poskytují se podklady a informace podle § 14 odst. 7 citovaného zákona,“ může čerpat i jistou kompenzaci za ztíženou situaci. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který v § 37 vymezuje ochranné pásmo a činnost v něm. Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a pro moji práci velmi důležitý Zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách. V tomto zákoně v § 8 je určeno ochranné pásmo dráhy, dále je určena jeho velikost podle rychlosti, kterou se na příslušné dráze jezdí. Dalším pak důležitým paragrafem je hned následující § 9, který stanoví pravidla pro činnosti v tomto ochranném pásmu dráhy a následný §10, který je částečně omezující a informuje o tom co je naopak vlastník sousedního pozemku povinen strpět plynoucí ze sousedství s tělesem dráhy. Podmínky jsou jistě omezující, ale domnívám se, že jistě je majitel sousedního pozemku přivítá, jedná se především o opatření na ochranu pozemku a s ním spojeného majetku. Z výše uvedeného je zřejmé, že zmíněná ochranná pásma mají pouze povahu věcného břemene, ale v pravém slova smyslu věcnými břemeny nejsou. Nepodléhají povinnosti evidence v katastru nemovitosti, ani zanášení do geometrického plánu při jeho vyhotovení. 39

Tato ochranná pásma stanovují povinnost pro případné stavebníky kromě získání běžných vyjádření k povolení stavby daných stavebním zákonem (Zákon č. 183/2006 Sb.) ještě právě získání odborného stanoviska příslušné státní organizace, jež má toto ze zákona určeno. Zde bychom opět mohli polemizovat, zda je nutnost těchto vyjádření pro stavebníky přítěží a byrokratickou nepříjemností! Ze své vlastní zkušenosti vím, jelikož tato odborná stanoviska vyhotovuji, že vše záleží na přístupu každého jednotlivého státního úředníka, jeho ochotě pomoci a vyhovět ke spokojenosti všech.

4.2 Ocenění věcných břemen Ocenění věcných břemen je jednou z nejzásadnějších kapitol týkajících se věcných břemen. Jak je z názvu patrno, můžeme za umožnění vzniku věcného břemene požadovat finanční kompenzaci. Pro přiblížení uvedených informací bude nejlepší se vrátit k již zmíněné elektro přípojce. Jestliže vlastník pozemku bude souhlasit se zřízením elektro přípojky pro souseda a umožní mu uložit její část do svého pozemku, má možnost požadovat po vlastníkovi zmíněné elektro přípojky (po sousedovi) finanční kompenzaci. Co to obnáší v praxi? Oba účastníci se sejdou, dohodnou se, kde bude ona přípojka umístěna a následně uzavřou smlouvu „Smlouva na věcné břemeno“ ve které bude vyčíslena částka za případné snížení hodnoty dotčeného pozemku jako kompenzace. Tato možnost požadování náhrady však není nic nového. Již v předchozích právních úpravách byla zmínka, že věcné břemeno bude zřízeno za určité kompenzace: „...aby mu energetický podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu“. Ovšem už nenajdeme onu přesně určující zákonnou úpravu, která by stanovila pravidla pro určení výše oné náhrady. Chybějící zákonnou úpravu si uvědomili i naši zákonodárci a tak dne 17. června 1997 vyšel Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) s účinností od 1. ledna 1998. Hned v paragrafu 1 odstavci č.1 se hovoří, čemu je tento zákon věnován: „Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen "majetek") a služeb“. Pokud se zamyslíme nad uvedenými informacemi hlouběji, zjistíme, že tento zákon není věnován pouze oceňování věcných břemen, ale oceňování majetku jako takového a nejen majetku (práv, služeb), z čehož vyplývá, že oceňování břemen je pouze jednou ze součástí celku - Zákona o oceňování majetku. Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům jako takových jsou uvedena pod ustanovením § 18 výše zmíněného zákona v odstavcích 1 až 6 mohlo zdát, že pouhých 6 odstavců věnovaných 40

věcným břemenům není dostatečně mnoho, aby mohly postihnout problematiku věcných břemen. V tomto případě se však této zákonné úpravy musím zastat: nejen že řeší věcná břemena jako taková a v případě nejasností umožňuje požadovat jako náhradu jednorázovou částku za ocenění věcného břemene 10 000,- Kč (odstavec č. 5, § 18 zák. č. 151/1997 Sb.), ale jak jsem se již zmínila, věnuje se ocenění majetku všeobecně, a tudíž je možné si zde nalézt pro každý jednotlivý případ to své. Například rozpracovává jednotlivé stavby, byty a nebytové prostory, věnuje se podrobně jednotlivým pozemkům, například stavebním pozemkům, zemědělským pozemkům, lesním pozemkům, pozemkům vodních toků atd. Důležité je též uvést i vyhlášky Ministerstva financí, jako podpůrné dokumenty, které jsou i se svými přílohami zároveň návodem pro výpočty při oceňování majetku a služeb, např. Vyhláška č. 3/2008 Sb. ze dne 3. ledna 2008, o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška). Velmi dobře a obsažně zpracovanou část o oceňování majetku obsahuje i kniha věnovaná věcným břemenům „Věcná břemena od A do Z“.

15

Ovšem i přes podrobný popis výpočtů ceny věcného

břemene uvedených například ve zmíněné knize, není jednoduché pro laika si s přesným určením ceny poradit. Za tímto účelem existují takzvaní oceňovatelé, kteří se touto problematikou zabývají, studují ji, mají oprávnění tyto výpočty provádět a vydávat posudky, jež slouží jako podklad pro další řízení – dědická, hypoteční smluvní řízení, prodej majetku atd.

15

Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena od A do Z. 3. aktualizované vyd. podle stavu k 1.1.2006, Praha: Linde Praha, a.s., 2006. 331 s. ISBN 80-7201-565-6. s. 100-107

41

5. Zápis věcných břemen do katastru nemovitostí Zápisy do katastru nemovitostí jsou nejdůležitější evidencí ve vztahu k nemovitostem a zároveň i k věcným břemenům. Několikrát jsem již v této práci uvedla, že právě zápis do katastru nemovitostí je velmi důležitý a chybějící údaje dokážou napáchat mnoho škod pro všechny zúčastněné strany. Z výpisu z katastru nemovitostí totiž získáme nejen údaje o vlastnictví příslušného pozemku, stavby, ale i jejich zátěže jako jsou právě věcná břemena. Velmi důležité je jejich zakreslení v takzvané katastrální mapě (viz. příloha č. 6. Výpis z katastru nemovitosti se zápisem věcného břemene). V důsledku technického pokroku a především pak převratného vývoje elektrotechniky je umožněno v současnosti každému občanu do tohoto katastru, evidence nemovitostí prostřednictvím počítačů a internetu nahlížet a čerpat příslušné údaje. Cesta k této možnosti nebyla však jednoduchá. Nahlédněme do historie vzniku evidence nemovitostí, pozemků. První evidenci pozemků – lánů musíme spojit s daleko prozaičtější záležitostí, totiž s výběrem daní. Původ slova „katastr“ pochází z latiny a je spojen víceméně s evidencí osob caput = hlava a capitastrum = soupis podle hlav. Později se pak tímto slovem označoval soupis zvláštních vlastností, osob, věcí, práv a samozřejmě i soupis pozemků. Pokud nahlédneme do Ottova naučného slovníku, nalezneme následující definici: pozemek – grunt – tolik, jako omezená část zemského povrchu, nemovitost, která není stavením, synonymem půda, přičemž můžeme dále navázat: pozemková daň – gruntovní daň = u lidu též zvaná kontribuce. Například již v roce 1022 český kníže Oldřich z rodu Přemyslovců zavádí vybírání daně z lánů. Na základě tohoto výběru daní vzniká první soupis pozemků nebo i výtěžků z obchodů a živností pořizovaný k daňovým účelům. Prvními vlastníky pozemků tedy nebyl nikdo jiný než samotní panovníci, kteří posléze na důkaz svých díků věnovali členům své družiny pozemky a tím si je též určitým způsobem i zavázali. S odstupem doby tak vznikají převážně základní dva druhy pozemků, dominikální a rustikální (poddanské, selské). Rozdělení pozemků bylo důležité pro výběr daní, který byl spojen s určitými těžkostmi a nebyl vždy ke všem občanům spravedlivý (jak je ostatně zřejmé i z dnešní doby). Dominikální pozemky držela šlechta (respektive král, města a církevní vrchnosti), zbytek pak užívali poddaní. Pro tyto druhy pozemků samozřejmě platila různá právní pravidla a to nejen v oblasti veřejného, ale i soukromého práva.

16

Mnohokrát se stávalo, že si šlechta, která měla dozor nad hospodáři na rustikálních 16

Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Dvacátý díl, Praha: J. Otto, 1903. s. 810 - 812

42

pozemcích, tyto přičleňovala ke svým dvorcům a poddaní povinní robotou na dominikálních pozemcích si pak často stěžovali na svoje utiskování. Důležitější však bylo, že v prvopočátku byly dominikální pozemky osvobozeny od platby daní, následně i když jim byla daň vyměřena, byla oproti platbě za rustikální pozemky velmi nízká, což mělo za následek neustálý pokles výběru daní.17 Pro potvrzení svého majetku nechala si šlechta počátkem 14. století zapisovat pozemky v zemských deskách. Zemské desky – knihy vedené zemským soudem původně sloužily především k zápisům o soudních sporech. Též rustikální pozemky, nad kterými měla vrchnost dohled, nechávala zapisovat do knih zvaných „urbáře“. V roce 1650 se sněm království Českého usnesl na tom, aby byly daně vyměřovány na spravedlivějším a věcnějším podkladě. Vzniká takzvaná „první berní rula“ (od roku 1656 – 1684). Jedná se o první berní katastr pro Čechy – rustikální katastr. V následujících letech byl dále revidován, doplněn a veden pod názvem „druhá berní rula“ platným až do roku 1748. Jedná se ovšem o rustikální katastr, což v důsledku znamená evidenci pouze pozemků poddaných, které podléhaly dani. I pozemky na Moravě byly evidovány, ovšem v takzvaných lánových rejstřících. První kroky k úpravě pozemkové daně snažila se provést císařovna Marie Terezie. Dne 1. května 1747 vstoupil v platnost takzvaný tereziánský katastr rustikální, též zvaný třetí berní rula, který nahradil předchozí berní rulu a moravské lánové rejstříky. Novou generální vizitací rustikální půdy (čtvrtá berní rula) a zavedením přiznávacích listů pro statky dominikální vznikl úplný a velký katastr všech pozemků a statků (rustikálních i dominikálních), který se souhrnně nazýval katastrem tereziánským aneb tereziánskou ratifikací katastru. Ovšem stanovení poměru pro výběr daní z jednotlivých druhů pozemků vycházejí opět v neprospěch pro pozemky rustikální.18 Dne 20. dubna 1785 zavádí císař Josef II. patentem takzvaný Josefský katastr. V patentu byla vyslovena důležitá zásada: „k uhrazení státních potřeb přispívati má každý majitel pozemků a statků stejnoměrně, totiž k poměru výměry a čistého výnosu pozemků. Tím přestati měl rozdíl mezi půdou dominikální a rustikální“.19 Toto narovnání daně nesla šlechta velmi nelibě a tak po roční platnosti katastru (roku 1789 – 1790) byl opět zaveden 17

Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Čtrnáctý díl, Praha: J. Otto, 1903. s. 66-69 18 Český úřad zeměměřický a katastrální. Stručná historie katastru nemovitostí. [on line]. 2010 [cit. 2010-1026] Dostupný z WWW: . 19 Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Čtrnáctý díl, Praha: J. Otto, 1903. s. 66-69

43

tereziánský katastr. Ovšem Josefský katastr ukázal všechny nesprávnosti ve výměrách tereziánského katastru a proto byl zaveden katastr, v němž se převzaly správné výměry josefského katastru a šlechtě se ponechaly výhody ocenění exaequatoria dominicale (panské vyrovnání). Katastr vešel v platnost roku 1792 pod názvem tereziánsko-josefský katastr a stal se podkladem pro založení zemských desek a pro daňové předpisy. Tento provizorní katastr zůstává v platnosti až do založení takzvaného „stabilního katastru“. Stabilní katastr byl zaveden patentem císaře Františka I. „o dani pozemkové a vyměření půdy dne 23. prosince 1817. Pro jeho zavedení byly provedeny rozsáhlé měřické práce a mapování celé říše. A jak hovoří Ottův naučný slovník „Patentem tím stanoveno, že pro každou obec zhotoví se samostatná mapa, ve které má býti vyznačen rozsah obce a veškeré pozemky, které liší se kulturou neb vlastnictvím, jakož i budovy v měřítku 1“=400 nebo v poměru zmenšení 1: 2880“20 můžeme dle uvedeného říci, že tento stabilní katastr byl základem novodobého katastru nemovitostí. Katastrální mapy v měřítku 1: 2880 jsou platné pro území České republiky do dnešního dne.21 Jelikož nebylo zajištěno systematické doplňování stabilního katastru danými změnami, stárnul katastr daleko rychleji, než se předpokládalo. Nutno zmínit, že veškeré změny samozřejmě měly vliv na výši výběru daní v souvislosti s pozemky. V důsledku toho pak bylo nařízeno doplnění „reambulace“ (jednorázové doplnění) stabilního katastru. Toto jednorázové doplnění katastru nemovitostí ukázalo důležitost nepřetržitého doplňování a údržby katastru. V tomto ohledu měl pro otázku zápisu a evidenci pozemků zásadní vliv Zákon č. 95/1871 ř.z. o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách. Obecný knihovní zákon přijatý dne 25. června 1871, což vyplývá hned z prvního článku zákona „Následující obecný zákon o pozemkových knihách nabude po šesti měsících po dnu vyhlášení tohoto zákona účinnosti pro všechny veřejné knihy (jako zemské a manské desky, pozemkové knihy, městské knihy a horní knihy), které se vedou o nabývání, omezení a zrušení věcných práv na nemovitostech zapsaných v těchto knihách“. Nejdůležitější část z ohledu zápisu je „Hlava druhá, O knihovních zápisech“ kde v § 8 odst. 1 se hovoří o vkladech, takzvaném nepodmíněném nabývání práv nebo rušení - intabulací, extabulací. I tento zákon se věnuje věcným břemenům, která jsou upravena ve Zvláštních ustanoveních pod bodem b) O 20

Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Čtrnáctý díl, Praha: J. Otto, 1903. s. 66-69 21 Český úřad zeměměřický a katastrální. Stručná historie katastru nemovitostí. [on line]. 2010 [cit. 2010-1026] Dostupný z WWW: .

44

služebnostech a reálných břemenech. Velmi zásadní dle mého názoru je, že zákon obsahuje i část „O zápisech vůbec“ a bod 5. „Listiny“ kde je například pod ustanovením § 27 uvedeno “ Listiny, podle kterých má býti vykonán knihovní zápis, musí býti prosty zřejmých vad, kterými se oslabuje jejich věrohodnost, a, skládají-li se z několika archů, musí býti tak sešity, aby se nemohl žádný arch podvrhnouti“, na rozdíl od dnes platného zákona (Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky – katastrální zákon), který v ustanovení § 8 chyby připouští. Dne 16. prosince 1927 byl přijat takzvaný Katastrální zákon č. 177/1927 S.z.n. o pozemkovém katastru a jeho vedení, který shrnul a sjednotil veškeré poznatky z dob minulých. Katastr daně pozemkové pozměněný tímto novým zákonem oficiálně na pozemkový katastr začal podstatně měnit svůj původní účel. Stal se základem a součástí všech právních jednání o nemovitostech, jeho původní daňové poslání se začalo přetvářet na účel právní a všeobecně hospodářský. Pozemkový katastr měl velmi dobrou technickou úroveň a byl neustále zdokonalován. Zákonem byl stanoven jako veřejný, a sloužil přesně a spolehlivě až do roku 1938. Po roce 1945 v souvislosti s poválečnými změnami se Pozemkový katastr začal hrubě rozcházet se skutečností. Vznikaly nové právní vztahy, docházelo k nesouladu se stavem katastru a pozemkových knih a tak ke vzniku naprostého chaosu v právním stavu. Tzv. Střední Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. účinný od 1. ledna 1951 završil úpadek významu zápisů do pozemkových knih a pozemkového katastru. Přestal existovat soukromý majetek, protože pro potřeby socialistického hospodářství bylo potřeba znát, kdo pozemky obhospodařuje, nikoli kdo je vlastní. Na tomto požadavku byla založena v roce 1956 Jednotná evidence půdy (JEP) bez ohledu na vlastnické vztahy. 22 Vydáním nového Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a především pak Zákona č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí došlo k ignorování návratu k intabulačnímu principu a úplné evidenci soukromých práv k nemovitostem. To se samozřejmě týkalo i věcných břemen, která, i když byla kdysi zapsána v pozemkové knize, z mnoha možných důvodů zanikla, jak uvádí Mgr. Ing. Petr Baudyš.23 Dále jak uvádí, zánik věcných břemen byl poměrně velmi rozsáhlý. Docházelo k němu přímo na základě zákona a listinné záznamy se nepořizovaly. Zánik věcného břemene takto provedený se neprojevil odpovídajícím

22

Český úřad zeměměřický a katastrální. Stručná historie katastru nemovitostí. [on line]. 2010 [cit. 2010-1026] Dostupný z WWW: . 23 Baudyš, P. Stará věcná břemena. Notářský časopis AD NOTAM, 2003. č. 2. s. 27-31.

45

výmazem věcného břemene z pozemkové knihy. Další typický způsob zániku věcného břemene upravoval hospodářský zákoník, účinný od 1. července 1964. Jeho ustanovení § 396 uvádělo: „Dnem nabytí majetku do státního socialistického vlastnictví zanikají zástavní práva a věcná břemena na tomto majetku“. Od poloviny roku 1988, jak dále uvádí Ing. Petr Baudyš, došlo k drobné změně, kdy namísto nabytí majetku do státního socialistického vlastnictví postačilo k zániku věcného břemene nabytí majetku do celospolečenského vlastnictví. V důsledku toho nebyla evidence právních vztahů v bývalé evidenci nemovitostí pokračováním evidence těchto vztahů v pozemkové knize. Tak se často stávalo, že mnohá věcná břemena zapsaná v pozemkové knize zanikla, ale zápisy o zániku nebyly přeneseny do evidence nemovitostí a došlo k zániku aktuálnosti existence nebo neexistence věcných břemen. Zřízením katastru nemovitostí Zákonem č. 344/1992Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ze dne 7. května 1992 nedošlo k odstranění nedostatků, jimiž se vyznačovala bývalá evidence nemovitostí. Tak například dochází k tomu, že si někdo opatří výpis z pozemkové knihy, na kterém je bývalé věcné břemeno zapsáno, výpis zašle Katastrálnímu úřadu a ten toto věcné břemeno, o kterém bylo zjištěno, že kdysi zaniklo, je znovu zapsáno do Katastru nemovitostí, jak dále uvádí Mgr. Ing. Petr Baudyš.24 Vinou špatné právní úpravy minulých 50 let nebyly dosud odstraněny nedostatky v zápisech o vzniku nebo zániku věcných břemen v katastru nemovitostí a bohužel i při dnešní nejmodernější technice dochází z důvodu nedbalosti některých pracovníků i při dnešních zápisech do katastru nemovitosti k nesrovnalostem. Na podporu tohoto tvrzení přikládám část katastrální mapy:

24

Baudyš, P. Stará věcná břemena. Notářský časopis AD NOTAM, 2003. č. 2. s. 27-31.

46

Situace č. 1 Znázornění tělesa dráhy a železničního mostu přes řeku Ohři před digitalizací:

Zdroj: Kopie katastrální mapy Geodézie, n.p. Plzeň z roku 1978 Situace č. 2 znázornění tělesa dráhy a železničního mostu přes řeku Ohři po digitalizaci:

Zdroj: Kopie katastrální mapy ze dne 22.03.2010. 47

Jak je z této situace (výpisu z katastru nemovitostí) patrno zmizela půlka železničního mostu přes řeku Ohři. Dalším paradoxem se stalo, že železničnímu mostu byl přidělen pozemek (i když se jedná o vzdušné těleso) a podnik Povodí Ohře, státní podnik tento pozemek (zase ale jenom půlku) požaduje odkoupit. Domnívám se, že by k výše uvedeným chybám nemělo docházet a zároveň by při nakládání s nemovitostmi a pozemky měly být v Katastru nemovitostí všechny chyby z let minulých důsledně odstraňovány a to především pro zlepšení mezilidských vztahů.

48

6. Specifikace, úpravy a řešení věcných břemen ve vztahu k železnici V kapitole věnované ochranným pásmům jsem se zmínila, že vyhotovuji stanoviska týkající se právě ochranných pásem. Jsem zaměstnankyní státní organizace Správy železniční dopravní cesty, její organizační jednotky Správy dopravní cesty Karlovy Vary. Již několik let ve spolupráci s kolegy vystavuji za naši organizační jednotku stanoviska, která řeší takzvané „stavby v ochranném pásmu dráhy“. Se stavbami v ochranném pásmu dráhy úzce souvisí i věcná břemena. Pro přiblížení této problematiky zmíním některé následující příklady.

6.1 Křížení inženýrských sítí s tělesem dráhy v zemi V obci Dolní Hraničná byly uvolněny pozemky na stavbu rodinných domů. V rámci výstavby rodinných domů bylo nutno nejdříve zajistit pozemky inženýrskými sítěmi – kanalizací, plynovodem, napojení na elektrické rozvody, na veřejné osvětlení a na vodovod. Tak se stalo, že nejbližší možný vodovodní řad, kterým by se dala zásobovat tato lokalita vodou, byl ukončen právě za železniční tratí. Bylo rozhodnuto, že vodovod bude veden křížením dráhy na danou lokalitu, kde pak následně bude rozveden na jednotlivé parcely. V této chvíli vstupujeme do jednání my – drážní organizace. Na základě podané žádosti vyhotovíme stanovisko, kterým určíme staviteli, za jakých podmínek je možné provést křížení tělesa dráhy oním vodovodem. Pro naši organizaci to znamená, že uzavřeme s vlastníkem vodovodu smlouvu na věcné břemeno, a to na část pozemku dotčeného vodovodním řadem. Z důvodu, že s probíhajícími stavbami jsou spojena právě věcná břemena, mi byla přidělena i tato agenda. Při uzavírání smluv na věcná břemena se tak setkávám s mnohými potížemi právě ve spojitosti se zakreslením do katastru nemovitostí. Výše uvedený příklad je jedním z těch nejjednodušších. Těleso dráhy je v těchto místech široké 24 m a křížením sítě (vodovodu) kolmo na pozemek je tento dotčen v té nejmenší možné míře.

49

Situace č. 3 – geometrický plán křížení tělesa dráhy vodovodním řadem

Zdroj: Geometrický plán ze dne 02.07.2009 Takto provedená křížení a tím i věcná břemena jsou pro naši organizaci nejjednodušším způsobem pro uzavření smlouvy, dotčení tělesa dráhy a následně i zápis věcného břemene do katastru nemovitostí na základě vyhotoveného geometrického plánu.

6.2 Věcná břemena související s pozemkem drah Poměrně jednoduchým případem bylo i uzavření smlouvy na věcné břemeno „s právem chůze a jízdy“. Bývalému pracovníku byla umožněna stavba garáže u domu, ve kterém bydlel. Pozemek, na kterém byla garáž umístěna, ovšem vlastnicky patřil podniku – dráze. Z tohoto důvodu mu bylo zřízeno k tomuto pozemku a ke garáži věcné břemeno s právem chůze a jízdy. Obtížnější případ pro zúčastněné strany nastal v případě žádosti o povolení rekonstrukce silniční komunikace před a za železničním přejezdem. Potíže nenastaly při vlastní stavbě, ale při zjištění, jakým způsobem je tato část styku silnice se železničním přejezdem vedena v katastru nemovitostí. Zjistili jsme, že pozemek pro těleso dráhy je v těchto místech mnohem širší a část komunikací na obou stranách železničního přejezdu tedy leží na pozemku vedeném jako těleso dráhy.

50

Situace č. 4 – rozsah železničního přejezdu a křížení silnice v katastrální mapě

Zdroj: Situace z PD stavby „III/210 47 rekonstrukce silnice, úsek žel. přejezd ev.č. 210 477 – Pernink“. Nám jako dráze nepřísluší starat se o komunikaci na pozemku v majetku drah, a na druhou stranu není možné, aby cizí pracovníci vstupovali na pozemek, který je veden jako těleso dráhy a pracovali na něm. Zároveň i dle Zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v ustanovení § 37 se uvádí, o jakou část železničního přejezdu se starají dráhy, a o jakou jsou pak povinni se starat vlastníci komunikace. V důsledku všech těchto skutečností se obě zúčastněné strany domluvily, že tuto nesrovnalost vyřeší uzavřením smlouvy na věcné břemeno umístění komunikace s právem její údržby a opravy.

6.3 Věcná břemena pro elektrická vedení Dalším druhem věcného břemene, se kterým jsem se setkala, je věcné břemeno pro vzdušné vedení NN (elektrické vedení nízkého napětí). Pokud se jedná o stavbu nového vedení, které kříží těleso dráhy, je situace obdobná, jako v případě vodovodního řadu, buď vzdušného křížení nebo křížení v zemi (pod tělesem dráhy). Složitější situace však nastane, 51

pokud se jedná, jak uvádí příslušné energetické závody, o „rekonstrukci stávajícího vedení“. Zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) totiž říká, že pokud bylo toto vedení postaveno v dřívější době a bylo zřízeno na základě vydaného stavebního povolení, sloužilo toto stavební povolení zároveň jako určení vedení věcným břemenem k dotčeným pozemkům, a nemuselo podléhat zápisu do katastru nemovitostí (jak jsem se již zmínila v předchozí části práce). Pak v případě pouze jeho rekonstrukce nemůžeme požadovat uzavření smlouvy na věcné břemeno, i když není jako takové zapsáno. Podstatnou se ovšem stává podmínka vlastnictví stavebního povolení. Jelikož ve většině případů, které jsme řešili, tato stavební povolení doložena nebyla, uzavřeli jsme s příslušnou organizací smlouvy na věcná břemena. Na základě těchto smluv byla vedení následně zapsána do katastru nemovitostí.

6.4 Vzdušná křížení dráhy a dráhou Vzdušnými kříženími dráhy a dráhou mám na mysli situace, kdy těleso dráhy je kříženo nějakým vzdušným tělesem, anebo naopak, kdy těleso dráhy jako železniční most kříží nějaký pozemek vzduchem. V prvním případě, kdy těleso dráhy kříží vzdušný objekt, je nejtypičtější křížení tělesa dráhy vzdušným vedením vysokého napětí. Většina z těchto vedení staršího data je již v katastru nemovitostí uvedena a na nová vedení není obtížné uzavírat smlouvy na věcná břemena. Dalším případem, se kterým jsem se setkala, byla výstavba silniční komunikace, při které bylo nutno křížit dráhu a to výstavbou silničního mostu. Při schvalovacím procesu byly stanoveny podmínky a dále nic nebránilo výstavbě silničního mostu nad tratí. Jak stavbu zapsat do katastru nemovitostí? Vzájemnou smlouvou je zřízeno věcné břemeno silničního mostu ve vztahu k pozemku tělesa dráhy.

52

Situace č. 5 – křížení tělesa dráhy a silničního mostního objektu

Zdroj: Situace z PD stavby „Silnice II/217 obchvat Hranice – Ebmath, objekt SO 202 – most přes trať Aš – Hranice v Čechách“. Opačným případem je, když těleso dráhy svým železničním mostem kříží nějaký objekt: řeku, silnici, místní komunikaci, cyklostezku. Ve většině řešených případů, se jednalo o zřízení stavby pod tímto železničním mostem např. umístění kanalizace do komunikace pod železniční most, zřízení chodníku a instalace veřejného osvětlení pod železničním mostem, zřízení cyklostezky pod železničním mostem atd. Potíže ovšem v těchto případech nastávají, při zakreslení vzdušného tělesa, určení, který pozemek by měl být hlavní, a co by mělo být v katastrálních mapách pouze jenom naznačeno. Zde nastává dnes obvyklý problém. Těleso dráhy je mnohdy v katastru nemovitostí vedeno jako souvislý, nepřerušený objekt, značený pod jedním parcelním číslem. To znamená, že i když je součástí tělesa dráhy železniční most (jako vzdušný objekt), je mu v důsledku celistvosti přiřazeno parcelní (pozemkové) číslo. Pokud se zřizuje cokoliv pod tímto železničním mostem – chodník, veřejné osvětlení, cyklostezka anebo rychlostní komunikace, v jakém vztahu budou tyto stavby k tělesu dráhy, železničnímu mostu? Domnívám se, že právě zde dochází k zásadní chybě, a to té, že vzdušnému tělesu je přiřazeno parcelní číslo. Podmínka Zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) určuje, že stavebník je povinen před zahájením stavby vyřešit majetkoprávní vztahy. Tím se u naší organizace množí žádosti na uzavření či odprodej pozemků, uvedených právě pod těmito železničními mosty. 53

Obrázek č.1

Zdroj: Google earth ze dne 29.03.2011, dostupný z WWW: Z výše uvedeného snímku je zřejmé, jak je situován železniční most, pod kterým jsou vedeny silniční komunikace a zřízen chodník s veřejným osvětlením. Následná situace znázorňuje zakreslení v katastru nemovitosti. Situace č. 6

Zdroj: Situace z katastru nemovitostí ze dne 29.03.2011 Z této situace je zřejmé, že jsou zde mostu přiřazeny pozemky v daleko větší míře (samostatně očíslované pozemky jsou ve vlastnictví drah), než je vlastní těleso

54

železničního mostu, ale zároveň tučné čáry, znázorňující osu koleje, působí jako hranice pozemku. Dalším příkladem je rychlostní komunikace pod železničním mostem. Obrázek č. 2

Zdroj: Google earth ze dne 29.03.2011, dostupný z WWW: I z této situace je zřejmé, že rychlostní silnici kříží těleso dráhy svým železničním mostem. Druhá situace opět znázorňuje, jak je pozemek zakreslen v katastru nemovitosti. Situace č. 7

Zdroj: Situace z katastru nemovitostí ze dne 29.03.2011

55

Z této situace je opět zřejmé, že silnice je zde přerušena pozemkem pro železniční mostní objekt, se samostatným parcelním číslem 2614/26. Posledním zmíněným případem je umístění cyklostezky na stávající cestu (komunikace pod názvem Slavice) pod železničním mostem. Obrázek č. 3

Zdroj: Google earth ze dne 29.03.2011, dostupný z WWW: A nyní situace tohoto místa, jak je uvedeno v katastru nemovitostí. Situace č. 8

Zdroj: Situace z katastru nemovitostí ze dne 29.03.2011 56

Ze situace je opět zřejmé, že železničnímu mostu byl přidělen pozemek, navíc ještě ve větší míře, než je skutečná šíře železničního mostu. Řeka plynoucí pod tímto mostem je pozemkem mostu přerušena, a následně za další hranicí pozemku mostu pokračuje ve svém toku. Domnívám se, že přičlenění pozemků k objektům při vzdušném křížení je v katastrálních mapách chybné. V důsledku těchto skutečností jsou pak uzavírána věcná břemena k pozemku dráhy na umístěné stavby, například: veřejné osvětlení, cyklostezka, silniční komunikace vedená pod železničním mostem. Přitom se tohoto železničního mostu nedotýkají a ani ho neomezují. Stávají se součástí pozemku, umístěného právě pod oním železničním mostem. Společně se s mojí kolegyní se tak snažíme v rámci probíhajících nových pozemkových úprav a nového zaměření pozemků těmto nesrovnalostem postupně předcházet, a stávající situaci měnit (viz. příloha č. 7. Návrh nové mapy v rámci pozemkových reforem).

57

Závěr Cílem práce bylo seznámení s problematikou zápisu věcných břemen do katastru nemovitostí a s tím spojený i jejich následný zákres. Zde dochází k mnoha pochybením, jak z důvodu přetrvávajících nedostatků, vzniklých v důsledku nedokonalé právní úpravy předchozích let, tak v důsledku stereotypů dodržovaných pracovníky, nakládajícími s údaji při zápisu do katastru nemovitostí. Přestože se zdá být problematika věcných břemen složitá, umožňuje budoucím oprávněným a povinným, díky své rozmanitosti, mnoho způsobů, jak s těmito věcnými právy nakládat. Zvážíme-li možnosti, jaké jsou nám dány v případě pečlivé evidence a následných zápisů věcných břemen do katastru nemovitostí, zjistíme, že řádně zapsaná věcná břemena jsou přínosem nejen pro budoucí vlastníky jednotlivých pozemků, ale především pak pro případné stavitele. Vzájemnou a kvalitní dohodou mezi jednotlivými zúčastněnými stranami, především pak při umístění inženýrských sítí – vodovodů, kanalizací, plynovodů, vedení nízkého a vysokého napětí, do jednotlivých pozemků a s tím spojené zřízení věcných břemen na tyto sítě k daným pozemkům, může se každý jednotlivý zájemce o koupi pozemku z evidence v katastru nemovitosti dozvědět o existenci těchto zapsaných věcných břemen – inženýrských sítí, a naopak vlastník takovéhoto pozemku při případném prodeji svůj pozemek zhodnotí díky existenci oněch inženýrských sítí, potřebných například při výstavbě budoucího rodinného domu. Důslednou aplikací nových právních úprav v běžné praxi, neustálým doplňováním a obnovováním aktuálnosti katastru nemovitosti je možné mnoha chybám nejen předcházet, ale napravit i ty stávající. Následně pak poctivá a kvalitní práce všech zúčastněných bude přínosem pro nás běžné občany a to v zájmu budování vzájemných přátelských mezilidských vztahů.

58

Seznam použité literatury Bartošek, M. Encyklopedie římského práva. 1. vydání. Praha: Panorama, 1981. 512s. 11053-81 02/76. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N., Věcná břemena od A do Z. 3. aktualizované vyd. podle stavu k 1.1.2006, Praha: Linde Praha, a.s., 2006. 331 s. ISBN 80-7201-565-6. Hendrych, D. & kolektiv. Právnický slovník. 2.rozšířené vydání, C.H.Beck, 2001. 642 s. ISBN 80-7201-565-6. Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M. Římské právo. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 1995. 386 s. ISBN 80-7179-031-1. s.42-49. Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Čtrnáctý,Osmnáctý a Dvacátý díl. Praha: J.Otto, 1902-1903. Kolektiv autorů. Všeobecná encyklopedie Diderot 1999. 1. vyd. Praha: DIDEROT, 1999. ISBN 80-902555-2-3(soubor) 3950 s.

Internetové zdroje: ASPI. Legislativní literatura. 2010-2011 [cit. 2010-2011] Dostupný z WWW: Český úřad zeměměřický a katastrální. Stručná historie katastru nemovitostí. [online]. 2010 [cit. 2010-10-26] Dostupný z WWW: Google earth. Mapy České republiky. [online]. 2011 [2011-03-29] Dostupný z WWW: . Wikipedia. Římské právo. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 27.07.2010, last modified on 27.07.2010 [cit. 201104-27]. Dostupné z WWW: .

Seznam použité legislativy Císařský patent č. 946/1811 Sb.z.s. Obecný zákoník občanský. 946/1811. s. 873 Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 141/1950 Sb. občanský zákoník. In Sbírka zákonů. 60/1950, s. 0497. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 47/1956 Sb. o civilním letectví (letecký zákon). In Sbírka zákonů. 25/1956, s. 0101. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. 59

Česká republika. Zákon č. 41/1957 Sb. o využití nerostného bohatství (horní zákon). In Sbírka zákonů. 22/1957, s. 0207. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 79/1957 Sb. o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon). In Sbírka zákonů. 36/1957, s. 0301. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 222/1994 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. In Sbírka zákonů. 68/1994, s. 2130. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). In Sbírka zákonů. 131/2000, s. 7142. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník. In Sbírka zákonů. 19/1964, s. 0201. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy. In Sbírka zákonů. 27/1982, s. 0525. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). In Sbírka zákonů. 64/2001, s. 3594. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. In Sbírka zákonů. 9/1992, s. 0201. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vtahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. In Sbírka zákonů. 45/1991, s. 1062. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), a zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů. 144/2006, s. 6162. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. 60

Česká republika. Zákon č. 178/2005 Sb. o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku). In Sbírka zákonů. 65/2005, s. 3710. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník. In Sbírka zákonů. 98/1991, s. 2474. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a o změně dalších zákonů. In Sbírka zákonů. 47/2000, s. 2183. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz> Česká republika. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. In Sbírka zákonů. 28/1992, s. 0666. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. In Sbírka zákonů. 3/1997, s. 47. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách. In Sbírka zákonů. 79/1994, s. 3041. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In Sbírka zákonů. 63/2006, s. 2226. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Vyhláška č. 3/2008 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška). In Sbírka zákonů. 2/2008, s. 42. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). In Sbírka zákonů. 54/1997, s. 2868. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Zákon č. 95/1871 ř.z. v příčině zavedení obecného zákona o knihách pozemkových. In Říšského zákoníku. 37/1871, s. 241. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz> Česká republika. Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). In Sbírka zákonů. 72/1992, s. 1981. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 177/1927 Sb. o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). In Sbírka zákonů. 83/1927, s. 25. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. Česká republika. Zákon č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí. In Sbírka zákonů. 11/1964, s. 0061. Dostupný také z WWW: <www.aspi.cz>. 61

Seznam obrázků a situací Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Obrázek křížení železničního mostu s komunikací, chodníkem, veřejným osvětlením (Ostrov) ................................................................................................................. 54 Obrázek č. 2: Obrázek křížení železničního mostu a rychlostní komunikace R6 (u Chebu) . 55 Obrázek č. 3: Obrázek křížení železničního mostu s řekou Ohře, místní komunikací (Cheb) ...................................................................................................................................... 56

Seznam situací: Situace č. 1: Křížení železničního mostu s řekou Ohře před digitalizací (Klášterec) ............ 47 Situace č. 2: Křížení železničního mostu s řekou Ohře po digitalizaci (Klášterec) ................ 47 Situace č. 3: Geometrický plán křížení železničního tělesa a vodovodního řadu (Pomezí nad Ohří) .................................................................................................................................. 50 Situace č. 4: Křížení železničního tělesa a silnice železničním přejezdem se zákresem v katastrální mapě (Oldřichov u Nejdku) ................................................................................. 51 Situace č. 5: Křížení železničního tělesa s mostním objektem nové silniční komunikace (Hranice v Čechách) ................................................................................................................. 53 Situace č. 6: Křížení železničního mostu s komunikací, chodníkem, veřejným osvětlením, katastrální mapa (Ostrov) ........................................................................................................ 54 Situace č. 7: Křížení železničního mostu a rychlostní komunikace R6, katastrální mapa (u Chebu) ...................................................................................................................................... 55 Situace č. 8: Křížení železničního mostu s řekou Ohře, místní komunikací (Cheb) .............. 56

62

Seznam příloh Příloha č. 1: Smlouva o zřízení věcného břemene. Příloha č. 2: Geometrický plán. Příloha č. 3: Usnesení Ústavního soudu, č.j. II. ÚS 2977/10. Příloha č. 4: Smlouva na byt a bydlení. Příloha č. 5: Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 22 Cdo 658/2010. Příloha č. 6: Výpis z katastru nemovitosti se zápisem věcného břemene. Příloha č. 7: Návrh nové mapy v rámci pozemkových reforem.

63