PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva

Bakalářská práce TREST SMRTI

Jan Křivanec

2012/2013

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Trest smrti, zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

1

Abstrakt Tématem této práce je trest smrti, jeho historický vývoj a současnost. Práce rovněž charakterizuje dnes využívané způsoby výkonu trestu smrti a vybrané historické způsoby. Není opomenuta ani diskuze mezi zastánci a odpůrci absolutního trestu a komparace hlavních argumentů obou skupin. Cílem práce je, vedle podání přehledu o trestu smrti jako takovém a utvoření si vlastního názoru, i posouzení možnosti znovuzavedení trestu smrti na našem území. Metodikou práce je vedle komparace argumentů především analýza.

Klíčová slova Trest smrti, zastánci a odpůrci trestu smrti, absolutní trest, lidská práva

Abstract The theme of this work is the death penalty, its historical development and present. The work also defines methods which are used nowadays, the death penalty and selected historical methods. Equally, it is not omitted a discussion of capital punishment and a comparison of main arguments of both groups. Target this work is, in addition to providing an overview of the death penalty in a common sense and the creation of own opinions, also evaluating a possibility of a reintroduction of the death penalty in our country. Methodology of the work is a comparison of arguments, especially analysis.

Keywords Death penalty, proponents and opponents of the death penalty, Capital punishment, human rights

2

Obsah Úvod………………………………………………………………………………………………………………. 5 2 Historie trestu smrti…………………………………………………………………………….…..….. 7 2.1 Světová historie TS……………….…………………………………………………….…. 7 2.1.1 Období starověku..……………………………………………………….…. 7 2.1.2 Období středověku…………………………………………………………… 7 2.1.3 Novověk – 20. stol……………………………………………………………. 8 2.2 Historie trestu smrti v českých zemích……………………………………………. 8 2.2.1 Období raného státu, stavovství………………………………………. 8 2.2.2 Od 18. stol. Do zániku monarchie……………………………………. 9 2.2.3 Trest smrti po vzniku Československa……………………………… 10 2.2.4 Doba Protektorátu…………………………………………………………… 11 2.2.5 Trest smrti v období 1948-89……………………………………………. 11 2.2.6 Cesta ke zrušení trestu smrti……………………………………………. 12 3 Trest smrti v současnosti……………………………………………………………………………… 14 3.1 Situace ve světě…………………………………………………………………………….. 14 3.2 Možnost obnovení u nás……………………..…………………………………………. 15 4 Způsoby výkonu trestu smrti……………………………………………………………………….. 16 4.1 Oběšení…………………………………………………………………………………………. 16 4.2 Stětí………………………………………………………………………………………………. 17 4.3 Zastřelení………………………………………………………………………………………. 17 4.4 Elektrické křeslo…………………………………………………………………………….. 18 4.5 Smrtící injekce……………………………………………………………………………….. 19 4.6 Ukřižování……………………………………………………………………………………… 19 4.7 Gilotina…………………………………………………………………………………………..20 5 Argumenty zastánců a odpůrců……………………………………………………………………. 22 5.1 Argumenty pro………………………………………………………………………………. 22 5.2 Argumenty proti ……………………………………………………………………………. 23 5.3 Veřejné mínění………………………………………………………………………………. 25 Závěr………………………………………………………………………………………………………………. 27

3

Seznam pramenů a literatury………………………………………………………………………... 30 Monografie a články……………………………………………………………………………. 30 Právní předpisy………………………………………………………………………………….. 31 Internetové zdroje a média…………………………………………………………………. 31

4

Úvod Již ze samotného názvu této práce je zřejmá problematika, na kterou se tato práce zaměřuje. Je však zapotřebí uvést, že je to téma velmi široké a jistě ho lze pojmout různými způsoby z mnoha úhlů pohledu. Jedná se o téma, které není výhradně minulostí, ale má význam i v současné době, byť samozřejmě je pravdou, že u nás toliko teoretický. Cílem této práce není detailně zmapovat všechny aspekty, ale spíše uvést základní přehled o trestu smrti, uskutečnit komparaci argumentace zastánců i odpůrců trestu smrti a následně si utvořit vlastní názor k této problematice.

V prvé řadě se budu ve své práci zabývat některými historickými souvislostmi, neboť tento nejvyšší, absolutní trest provází lidstvo od nepaměti a dal by se do jisté míry označit za „tradiční“ trest. Historii trestu smrti uvedu jednak v celosvětovém měřítku, ale zmapuji též historii v rámci českých zemí. Vedle historie se samozřejmě zaměřím též na aktuálnost celé problematiky trestu smrti, byť samozřejmě ve většině demokratických zemí, včetně České republiky, byl absolutní trest zrušen. V tomto ohledu představují největší výjimku Spojené státy americké, pro které je dodnes trest smrti neodmyslitelnou součástí právního řádu, i když ne všech států Unie. Přístup států světa k nejvyššímu trestu není černobílý a není pravdou, že možnostmi jsou pouze „zachován nebo zrušen“. I toto bude předmětem práce.

Zajímavým vývojem prošly způsoby vykonání nejvyššího trestu. Těžko zde charakterizuji veškeré známé způsoby výkonu poprav, avšak uvedu ty, které se dosud v některých zemích používají, a k tomuto seznamu pak přidám takové, které se nějakým způsobem vymykaly ostatním. V neposlední řadě pak nelze opomenout diskuzi, která někdy více, někdy méně se objevuje ve společnosti – diskuzi o případném znovuzavedení trestu smrti do našeho právního řádu. Ve státech, které trest zavedený mají, se pak většinou jedná o diskuzi podobnou, totiž zda-li je tento druh trestu spravedlivým, případně morálním a samozřejmě otázka eventuálního justičního omylu. Střet zastánců a příznivců, hlavní argumenty pro a proti pak celou práci završí.

5

Trest smrti vyvolává řadu otázek, na které je někdy těžké hledat odpovědi. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl zpracovat téma trestu smrti. Je velice pozoruhodné, že neustále se rozšiřuje počet států, které trest smrti ze svých právních řádů vypouštějí, případně pozastavují jejich vykonávání. Činí tak i přes řadu velmi brutálních činů vůči svým občanům a pachatelům ukládají výhradně tresty odnětí svobody. Na straně druhé však stojí Spojené státy, které byť by se daly označit za nejvýznamnější demokratický stát světa, který nepochybně chrání lidská práva, avšak plošné zrušení trestu smrti v dohledné době čekat rozhodně nelze.

6

2 Historie trestu smrti Jak již bylo naznačeno v úvodu této práce, v případě trestu smrti je těžké definovat přesné období, které by se dalo označit počátkem využívání tohoto absolutního trestu. Dá se předpokládat, že existoval již od počátku společnosti a to samozřejmě i na našem území. Na straně druhé však musíme vnímat distinkce mezi původním pojetím trestního práva a pojetí, které známe dnes.

2.1 Světová historie trestu smrti 2.1.1 Období starověku Přestože býval trest smrti využíván od nepaměti v téměř všech kulturách, o institutu trestu smrti (státem schvalovaným), můžeme prvně hovořit v souvislosti s Chammurapiho zákoníkem (asi 1800 p. n. l.).1 Tento starověký kodex znal tři způsoby výkonu trestu, a sice pověšení, utopení a upálení.2 Jak známo z tohoto zákoníku pak vycházela řada dalších právních předpisů, včetně práva římského. Zákon dvanácti desek, významný pramen práva starověku, tedy samozřejmě rovněž znal institut trestu smrti.

2.1.2 Období středověku V období středověku znaly trest smrti všechny právní řády evropských zemí. Byly tak trestány nejenom těžké zločiny jako vraždy, ale i řada, z dnešního pohledu, bagatelnějších činů jako krádeže. Obecně tedy můžeme hovořit o nadužívání, z čehož asi vyplynula později argumentovaná možnost zneužívání. V období středověku nelze opomenout ani události v souvislosti s katolickou církví – inkvizici a tzv. čarodějnické procesy. Tyto sice známe rovněž z naší historie, nicméně v zahraničí probíhaly v rozsahu daleko větším. Je poměrně známé, že církev vydala i jakýsi návod jak rozpoznat čarodějnictví – jedná se o knihu Malleus Maleficarum. I na základě tohoto dokumentu následně došlo k popravě (upálení) desetitisíců osob (některé prameny hovoří o 200.000 a více obětí).3 1

LYONS, L. Historie trestu. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Svojtka & Co., 2004. s. 27. MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998. s. 97 3 LYONS, L. Historie trestu. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Svojtka & Co., 2004. s. 161. 2

7

2.1.3 Novověk – 20. stol. Jestliže středověk znamenal pro trest smrti období největšího uplatnění, v období, které následovalo, došlo k jeho útlumu a v konečném důsledku v řadě zemí úplnému zrušení. Příčinou mohlo být ono středověké nadužívání či zneužívání, ale daleko větší vliv nepochybně měly celkové tendence doby (18. stol a násl.), kdy jednoznačně nabývala stále většího významu přirozená lidská práva a tedy i právo na život. Prvním státem, který zrušil trest smrti ve svém právním řádu, se stalo roku 1786 Toskánsko.4 Podobný krok následně učinily i další země, nicméně v řadě z nich byl trest obnoven. V průběhu následujícího období však již došlo k rušení absolutního trestu ve velkém. Vrcholem odklonu od trestu smrti se stalo 20. století. To je možno dát do souvislosti se zkušenostmi s oběmi světovými válkami, ale rovněž se zánikem monarchií, přijetím řady mezinárodních dohod a úmluv nebo posílením pozic nejrůznějších nevládních organizací hájící lidská práva.

2.2 Trest smrti v českých zemích 2.2.1 Období raného státu, stavovství Počátky trestního práva byly neodmyslitelně spjaty s obyčejovým právem a rovněž s institutem svépomoci, odplatou nebo krevní mstou. To vedlo často k řetězení krevní msty, což lze považovat za nežádoucí. Postupně jak panovník chtěl posílit svou moc (a rovněž v souvislosti s rozšiřováním myšlenek křesťanství), docházelo k vymýcení svémoci tím způsobem, že byly vytvářeny soudy k řešení sporů. Zpočátku však tyto sloužily výhradně k ochraně zájmů panovníka, šlechty a církve. Přibližně od druhé poloviny 13. století můžeme hovořit o tom, že došlo k opuštění soukromoprávní povahy trestního práva a přechodu k veřejnoprávní žalobě. Co se týče samotného trestu smrti, byl prováděn nejrůznějšími způsoby, často velice krutými – stětím, oběšením, čtvrcením, upálením, utopením, zakopáním zaživa a dalšími, někdy docházelo i ke

4

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Trest smrti [online]. [citováno 7. 4. 2013]. Dostupný z WWW:

8

kombinacím těchto způsobů.5

V trestních věcech byl v případě šlechticů příslušný Zemský soud, proti jehož rozhodnutí nebylo přípustné odvolání. Na konci 14. století byl ustaven soud komorní, který zaprvé nahrazoval zemský soud v době mezi zasedáními, a za druhé řešili méně závažné pře. Hrdelní soudnictví náleželo králi, posléze ho však od 13. stolení počala přebírat města. Tento vývoj vyvrcholil v 16. století, kdy se utvořila hustá síť městských soudů. Významným obdobím pro trestní právo se následně stalo 16. století, kdy došlo k první kodifikaci. Vedle této nové úpravy však nadále platilo i obyčejové právo.6

2.2.2 Od 18. století do zániku monarchie Pro období počínaje 18. stoletím je příznačné vytvoření několika právních předpisů. V prvé řadě se jedná o tzv. hrdelní řád Josefa I. (Constitutio criminalis Josephina) z roku 1707. Ten vlastně zachoval výkon hrdelního práva tomu, kdo ho měl podle zvyklostí nebo privilegií. Zároveň však stanovil například povinnosti soudu, které řada soudu nebyla schopna zajistit. V období následujícím tak došlo k reorganizaci soudnictví a z původních čtyř stovek zůstaly pouhé tři desítky soudů.

Dalším předpisem byl hrdelní řád Marie Terezie (Constitutio criminalis Theresiana). Tento dokument však nepřinesl žádný významný pokrok, především proto, že nadále zachovával torturu, tedy útrpné právo a způsob výkonu trestu smrti zůstal rovněž stejný jako v předcházejících období. Významnějším se stal až kodex vydaný Josefem II. – Všeobecný zákoník o zločinech a trestech z roku 1787. Ten již vycházel z myšlenek osvícenského absolutismu. Za vlády Josefa II. došlo poprvé na našem území ke zrušení trestu smrti. Zrušení však nemělo dlouhého trvání, neboť již roku 1795 byl absolutní trest obnoven.7

5

VOJÁČEK, Ladislav; SCHELLE, Karel; KNOLL, Vilém. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. s. 170-175. 6 MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998. s. 339 – 341. 7 Tamtéž, s. 342 - 343

9

Posledním z významných kodexů Habsburské monarchie v oblasti trestního práva byl trestní zákon č. 117 ř. z. ze dne 27. 5. 1852. Jednalo se vlastně o novelu trestního zákoníku z roku 1803, přičemž lišil se zejména v tom, že upravoval toliko trestní právo hmotné. Díky této novele také začaly být, jak je ostatně zřejmé již ze samotného názvu, rozlišovány nejen zločiny a přestupky ale i přečiny. Zločiny byly dle zákona trestány smrtí oběšením nebo žalářem. Trest smrti byl rovněž vyhrazen pachateli útoku na život císaře. Trestní zákon prošel několika změnami, z nichž pro oblast trestu smrti měla zásadní význam tzv. osnova z roku 1909. Ta zásadním způsobem omezovala absolutní trest, který mohl být nadále ukládán za velezradu a čtyři zvláště těžké případy vraždy.8

2.2.3 Trest smrti po vzniku Československa Dnem 28. října 1918 vzniklo samostatné Československo. Jelikož nový stát nemohl ze dne na den vytvořit zcela nový právní řád, bylo přistoupeno k tzv. recepční normě, která mimo jiné zakotvila, že „veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.“9 Tak československá republika přejala i zákon č. 117/1852, trestní zákon, o zločinech, přečinech a přestupcích, který následně platil po celou dobu první republiky až do přijetí nového trestního zákoníku v roce 1950.10 Absolutní trest mohl být uložen za vraždu, loupežné zabití, vzbouření v případě stanného práva nebo žhářství, při němž byla způsobena smrt člověka.11

Za 20 let existence československého státu (tzv. první republiky) bylo vyneseno celkem 433 rozsudků smrti, avšak v drtivé většině udělil prezident republiky odsouzeným milost a absolutní trest změnil většinou na trest odnětí svobody na doživotí. Vykonáno tak bylo pouze 21 z nich.12 Zejména se jednalo o pachatele vícenásobných nebo brutálních vražd. Skutečnost, že byl absolutní trest vykonán pouze 8

VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 6. nezm. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 31-33 9 Čl. 2 zákona č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého 10 Zákon ze dne 12.7.1950 č. 86/1950 Sb., trestní zákon 11 LIŠKA, Otakar. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-1989. 2. opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. s. 15. 12 Tamtéž, s. 16

10

ve zlomku případů, lze vysvětlit dvěma okolnostmi. První z nich byl nepochybně sám prezident republiky. Tomáš Garrigue Masaryk byl velkým odpůrcem trestu smrti, několikráte se tématu trestu smrti v rámci své činnosti věnoval, přičemž jako jediné možné ospravedlnění uváděl morálnost v některých případech. Masaryk si však uvědomoval, na které straně se nachází veřejné mínění k trestu smrti a nechtěl se pokoušet o jeho úplně zrušení ze strany politické elity. Domníval se, že tento požadavek musí vzejít toliko od občanů.13 O tomto jeho přístupu svědčí mimo jiné i případ Františka Lukšíka (popraven 6. 12. 1930), kdy došlo ze strany tisku i veřejnosti ke kritice soudnictví a potažmo i prezidenta ze schovívavosti ke zločincům. Tisk chrlil články o tom, že bude opět využito institutu milosti a trest bude změněn na doživotí. To se však překvapivě v tomto případě, zřejmě kvůli tlaku veřejnosti i médií a všeobecnému nárůstu kriminality, nestalo.14

2.2.4 Doba Protektorátu a poválečných let Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava došlo nejen k perzekuci českého obyvatelstva, ale nacističtí představitelé považovali za nutné jednou pro vždy se zbavit některých osobností českého národa. Stávající popravování bylo z jejich pohledu velmi neefektivní, stejně tak jako převážení osob na území Říše. Bylo tedy rozhodnuto o zřízení sekyrárny po vzoru mnichovské nebo drážďanské přímo na území Protektorátu. Sekyrárna byla zřízena na jaře roku 1943 v Praze na Pankráci a byla úzce spojena se jménem Aloise Weisse (pomocník mnichovského kata). První poprava se konala 5. 4. 1943, poslední pak 26. 4. 1945, tedy jen několik dnů před koncem druhé světové války v Evropě. Gilotina pak byla rozmontována a vhozena z Karlova mostu do Vltavy.15 Následně však byla vylovena a dodnes se nachází v areálu Pankrácké věznice, kde byl vytvořen tzv. Památník Pankrác, který ale není běžně přístupný veřejnosti.

13

ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem. Praha, 1947, s. 182 JEDLIČKA, Miloslav. František Lukšík. Muzeum zločinu. [online]. [cit. 5. 4. 2013]. Dostupné z: http://kriminalistika.eu/muzeumzla/luksik/luksik.html 15 MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998. s. 371 - 372. 14

11

2.2.5 Trest smrti v období 1948 - 1989 Únorové události roku 1948 odstartovaly další tragickou kapitolu našich novodobých dějin. Nově nastoupivší garnitura se po vzoru sovětských skutků v rámci upevnění své pozice chtěla zbavit svých protivníků a uměle tak byly vykonstruovány procesy, na jejichž konci byly popraveny významné osobnosti českého národa a rovněž i někteří představitelé komunistické strany. Tento osud potkal Dr. Miladu Horákovou – významnou političku, Heliodora Píku – významného představitele zahraničního protinacistického odboje. Z představitelů KSČ pak například Rudolfa Slánského. Milada Horáková se stala jedinou ženou, která byla odsouzena a popravena jako jediná žena v rámci těchto politických procesů a stala se jednoznačně jejich symbolem. Dlužno dodat, že většina z desítek vykonstruovaných procesů byla na objednávku vedení Sovětského svazu. Trest smrti byl po nabytí nového trestního zákona roku 1950 vykonáván oběšením, případně zastřelením.16

Do trestního práva zasáhla rovněž novela trestního zákona č. 140/1961 Sb., kde bylo stanoveno, že trest smrti je trestem výjimečným a rovněž novela č. 45/1973 Sb., kdy bylo možno namísto trestu smrti uložit trest odnětí svobody na 15 až 25 let, pokud soud shledá, že takový trest je dostačující17. Tato úprava následně platila až do června roku 1990, do zrušení trestu smrti.

2.2.6 Cesta ke zrušení trestu smrti Po pádu komunistického režimu v závěru roku 1989 došlo k všeobecným společenským změnám, kdy bylo zřejmé, že je nutno revidovat stávající právní úpravu. Federální shromáždění přijalo v květnu roku 1990 zákon č. 175/1990 Sb., který s účinností od 1.7.1990 zrušil na našem území trest smrti. Do trestního práva, ale současně i do života obyvatel, v nevídaných rozměrech zasáhla amnestie vyhlášená prezidentem republiky. Jejím cílem mělo být propuštění politických vězňů, ovšem realita byla jiná. Na svobodu se dostala řada recidivistů, kteří neváhali páchat další

16 17

§ 29 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon § 29 odst. 3

12

trestnou činnost a došlo následně k velkému nárůstu kriminality. Bohužel mezi propuštěnými se objevili i odsouzení vrazi.18 Tato amnestie Václava Havla byla často kritizována jako příliš široká. Věznice totiž opustilo 23 z 31 tisíc vězňů.

18

JEDLIČKA, Miloslav. František Lukšík. Muzeum zločinu. [online]. [cit. 5. 4. 2013]. Dostupné z: http://kriminalistika.eu/muzeumzla/bezdekova/bezdek.html

13

3 Trest smrti v současnosti 3.1 Situace ve světě Na první pohled by se mohlo zdát, že trest smrti uplatňují nadále pouze země méně rozvinuté s nepříliš rozvinutou demokracií a moderním právním řádem. Po bližším zkoumání je však zřejmé, že tomu tak není. Aktuálně je možné ve světě nalézt čtyři přístupy států k trestu smrti – zrušen, zrušen s výjimkou mimořádných okolností, zachován, ale nevyužíván a státy, ve kterých se dosud více či méně využívá.

Mezi státy, ve kterých došlo k jeho zrušení, se řadí momentálně 97 zemí světa (např. evropské státy s výjimkou Běloruska, Kanada, Rusko, Austrálie, Turecko, Mexiko). Počet zemí patřících do této skupiny se rozšiřuje. Další skupinou států jsou takové, které mají zachován institut trestu smrti pouze za mimořádných okolností. K těmto státům můžeme řadit například Brazílii, kde je trest smrti možný při válečných situacích. Dalším je stát Izrael, který má zaveden trest smrti pouze pro nacistické zločince, byť se uvažuje vzhledem k okolnostem o rozšíření. Za celou existenci Izraele však byl trest smrti vykonán pouze jednou a to ve známém případě Adolfa Eichmanna.19 Do skupiny států, které trest smrti mají zaveden, avšak v praxi není využíván, (nepoužit minimálně v předchozích deseti letech) patří například Ruská federace20 nebo některé africké státy (Alžírsko, Mali). Do poslední skupiny, tedy mezi státy, které mají zakotven absolutní trest ve svých právních řádech a zároveň jej aktivně využívají, patří například Čína, Irán, Saudská Arábie nebo Spojené státy.

Dle nejnovější zprávy Amnesty International za rok 2012, která mapuje situaci trestu smrti ve světě, však na rozdíl od všeobecně očekávaného trendu upouštění od trestu smrti, došlo v několika zemích k obnovení poprav. Jde o Gambii, Pákistán, Japonsko a Indii. U posledně jmenované Indie pak vzhledem k nedávným událostem je 19

POKORNÝ, Petr. Izrael: Je čas zavést trest smrti pro teroristy. Ceskapozice.cz [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/zahranici/svetove-udalosti/izrael-je-cas-zavest-trest-smrtipro-teroristy 20 Office for Democratic Institutions and Human Rights: Death Penalty. Russian Federation. Legislationline.org [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.legislationline.org/topics/country/7/topic/11

14

možno předpokládat, že obnovení absolutního trestu nebude náhodným jevem a naopak bude rozšířena možnost jeho využití.21 Naproti tomu však v dalších zemích došlo k upuštění od vykonávání poprav a nebo jako v případě Lotyšska k úplnému zrušení trestu smrti. Lotyšsko se tak stalo právě onou 97. zemí, která zrušila trest smrti.22

3.2 Možnost obnovení u nás Jak již bylo uvedeno výše, trest smrti byl u nás zrušen v roce 1990. Tím ale samozřejmě neutichly hlasy volající po jeho obnově. Je ale vůbec možné o tom uvažovat z hlediska právního a politického? Z hlediska právního (technicko-právního) by znovuzavedení trestu smrti nebyl takový problém, změna by však musela projít legislativním procesem. Trest smrti vylučuje v prvé řadě Ústava, respektive Listina, na kterou je v Ústavě odkazováno. Zde tedy by bylo potřeba schválení tzv. ústavní většinou. Další překážkou jsou mezinárodní dohody, zejména tedy Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) a s ní související Protokol č. 6, neboť ty trest smrti vylučují. V tomto duchu se ostatně již v devadesátých letech vyjádřil tehdejší předseda nejvyššího soudu Otakar Motejl.23

Problematičtější by se však mohlo jevit znovuzavedení absolutního trestu z politického hlediska. Z vnitrostátních důvodů je to patrné zejména z toho, že volání po takové změně je typické pro extremisty. Z důvodů mezinárodních by pak samozřejmě hrozily následky v souvislosti s porušením mezinárodních dohod, případně i vyloučení z některých organizací. Z těchto a zřejmě i dalších důvodů není na současné politické scéně takové seskupení, které by si obnovení trestu smrti vzalo za svůj cíl.

21

Násilníkům bude nově hrozit trest smrti, schválil indický parlament. iDNES.cz [online]. [cit. 29.3.2013]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/indicky-parlament-zprisnil-tresty-za-znasilneni-fbh/zahranicni.aspx?c=A130320_081014_zahranicni_im 22 The death penalty in 2012. Amnesty International. [online]. [cit. 10. 4. 2013]. Dostupné z: http://amnesty.org/en/death-penalty/death-sentences-and-executions-in-2012 23

MOTEJL, Otakar. Rozhovor pro MF Dnes. 25. února 1994.

15

4 Způsoby výkonu trestu smrti V práci, která se věnuje trestu smrti, samozřejmě nelze opomenout způsoby, jakými byl trest samotný vykonán. Vymezení všech způsobů není na tomto místě možné, nicméně zmíním se o těch, které jsou v současnosti využívány, případně o těch, které se ve své době staly přelomovými. Obecně si dovolím konstatovat, že zatímco v dřívějších dobách byl trest vykonáván často velice krutými způsoby, s postupným posilováním lidských práv docházelo k jistému „polidšťování“ i v tomto směru. Ovšem, toto obecné tvrzení je jistě diskutabilní, neboť v době počátku vývoje tzv. elektrického křesla byla jedním z argumentů humánnost popravy. Následující události však prokázaly, že v některých případech tomu tak rozhodně nebylo.

V minulosti byly způsoby výkonu poprav přizpůsobovány skutečnosti, že nejvyšší trest měl působit především na společnost odstrašujícím způsobem. Popravy se proto tradičně konaly na náměstích, za velké účasti veřejnosti nebo v areálech soudů. Nelze však mít za to, že lid tak činil z nějaké povinnosti. I zde došlo postupně ke změně pohledu na tyto události a stále častěji byla prosazována neveřejnost výkonu absolutního trestu. To však neznamená, že by byla zcela vyloučena. Například ve Spojených státech jsou popravy veřejné, ovšem počet osob je limitován a případní zájemci jsou vybíráni například losem.

Do současné doby přetrvalo v právních řádech států sedm způsobů výkonu trestu smrti – smrtící injekce, elektrické křeslo, plynová komora, oběšení, zastřelení popravčí četou, stětí a ukamenování. V návaznosti na tento výčet je vhodné uvést, že u nás byl do roku 1989 vykonáván trest smrti oběšením, nicméně právní úprava počítala i se zastřelením.

4.1 Oběšení Oběšení nebo též pověšení je typickým a velice často využívaným způsobem vykonávání poprav. Do současné doby je využíván řadou států a to zejména pro svoji ekonomičnost a poměrně jednoduchou proveditelnost. Tento způsob ostatně byl

16

využíván i u nás. K věšení je využívána šibenice, kterou tvoří svislé a vodorovné břevno, k němuž se přivazuje provaz. Principem oběšení je přerušení životních funkcí, kdy tělo vlastní vahou působí na smyčku, která se tak utahuje. Záleží na postupu, zda-li dojde ke zlomení krčních obratlů a přerušení míchy nebo naopak k dušení, které může trvat i desítky minut.24

4.2 Stětí U výkonu trestu smrti stětím je patrný rozdíl jednotlivých kultur. Zatímco v křesťanské Evropě se jednalo o „čestný“ způsob popravy tradičně vyhrazený aristokracii, v Asii a na Dálném východě bylo stínání považováno za potupné. Principem stětí je oddělení hlavy od těla, což způsobí rychlou smrt. Opakovaně se však stalo, že kat z nějakého důvodu selhal a stětí se na první pokus nezdařilo. Naopak v asijských státech bylo stětí spojeno s mučením a spíše by se dalo hovořit o trhání nebo řezání částí těla.25

Do současné doby je stětí oficiálním způsobem vykonání trestu smrti v arabských zemích, zejména v Saudské Arábii. Využívání tohoto způsobu však někdy přináší jisté problémy.26

4.3 Zastřelení Tento způsob vykonání popravy představoval ve své době technický pokrok. Nahrazoval vlastně původní popravy luky. Samozřejmě, že u prvních palných zbraní docházelo často k nehodám, kdy odsouzený byl pouze zraněn. Podobně jako stětí i zastřelení bylo považováno za vznešený způsob smrti. Zpočátku byl vůbec vyhrazen vojákům. Není bez zajímavosti, že zastřelení bylo možným způsobem výkonu trestu smrti i u nás, nicméně preferováno bylo tradiční oběšení. V současnosti je tento způsob využíván zejména v Číně, Bělorusku nebo Somálsku, ale rovněž ve Spojených státech 24

MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998. s. 199-201. 25 Tamtéž, s. 223-235 26 Saudové zvažují nový způsob poprav, chybí kati. Novinky.cz [online]. [cit. 20.3.2013]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/295618-saudove-zvazuji-novy-zpusob-poprav-chybeji-kati.html

17

amerických. Výkon trestu provádí buďto jednotlivý kat, kdy je páleno z bezprostřední blízkosti, a nebo popravčí četa, kdy je vzdálenost zpravidla větší.27

4.4 Elektrické křeslo Vznik tohoto prostředku je nutno zasadit do celkového kontextu doby konce 19. století. V rámci všeobecného pokroku a ve světle řady vědeckých úspěchů v průmyslu, avšak rovněž v souvislosti s řadou smrtelných úrazů, bylo uvažováno o možnosti využít elektrickou energii k usmrcování.

Vznik elektrického křeslo ovlivnil i konkurenční boj dvou významných společností, z nichž každá se zaměřila na odlišný typ elektrického proudu – střídavého a stejnosměrného. Thomas Edison, který propagoval stejnosměrný proud, ztrácel své postavení na trhu, neboť byly stále více patrny výhody střídavého proudu, jehož zástupcem byl George Westinghouse. Edison tak zahájil rozsáhlou kampaň, jejímž cílem se stala diskreditace konkurenta a to jednak prostřednictvím medií a následně dokonce ukázkami usmrcování zvířat, čímž se snažil přesvědčit veřejnost o všeobecné nebezpečnosti produktu konkurenta. Edisonovi nahrávala skutečnost, že k usmrcení střídavým proudem stačí několikanásobně nižší napětí nežli k usmrcení stejnosměrným.

Oficiálně je elektrické křeslo využíváno od roku 1890. Původním předpokladem bylo, že dojde k humanizaci výkonu trestu smrti, což se však v některých případech nepovedlo a celý proces bylo nutno opakovat. Tento způsob je využíván ve Spojených státech, i když ve své době uvažovalo o využití i např. Německo.28 Elektrické křeslo je dodnes využíváno v některých státech USA (např. Virginie)29, i když většinou bylo nahrazeno smrtící injekcí.

27

MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998. s. 281-291. 28 Tamtéž, s. 319 29 V USA hledají nové způsoby, jak popravovat. Denikreferendum.cz [online]. [cit. 8.4.2013]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/13611-v-usa-hledaji-nove-zpusoby-jak-popravovat

18

4.5 Smrtící injekce V tomto případě se jedná o další způsob, který má za cíl humanizaci trestu smrti a též je odrazen pokroku, tentokráte na poli lékařství. Poprvé byla smrtící injekce použita v roce 1982 v Texasu, dnes ji využívají všechny státy v USA, které vykonávají trest smrti. Vykonání trestu se tradičně provádí třemi injekcemi respektive třemi látkami – thiopentalem sodným, pankuroniem bromidu a chloridem draselným.

Původním smyslem zavedení smrtící injekce nebyla jenom humanizace, ale též úspora finančních prostředků, neboť nebylo nutno vynakládat velké částky na zkonstruování elektrického křesla nebo plynové komory. V poslední době se však i tento cíl míjí účinkem, neboť látky jsou do USA dováženy a jejich cena se zvyšuje. Z tohoto důvodu došlo k nahrazení tradičních trojkombinace látek jedinou a to barbiturátem s názvem pentobarbital.30

4.6 Ukřižování V případě ukřižování si zřejmě většina lidí spojí s tímto způsobem výkonu absolutního trestu římskou říši a to vzhledem k ukřižování Krista. Nicméně Římanům autorství tohoto způsobu připsat nelze, neboť již předtím byl využíván ve starověkém Egyptě, Féničany a zejména Kartáginci, od kterých ho právě Římané přejali. V Římě bylo ukřižování považováno za velmi potupný způsob popravy a jako takový byl vyhrazen otrokům, buřičům a těžkým zločincům. Stěžejní roli hrál samotný kříž. Je známo, že tento byl různých tvarů – písmene T, X nebo Y. Stejně tak bylo i více možností jak odsouzeného na kříž umístit – zajímavostí je zde zejména ukřižování hlavou směřující dolů.

Některé prvky, se kterými je ukřižování spojeno, se však nezakládají na pravdě. To je případ nesení kříže odsouzeným. Z praktických důvodů si totiž odsouzený nesl pouze břevno, neboť svislá část kříže již byla pevně zakopaná v zemi. Břevno pak bylo i s 30

V USA hledají nové způsoby, jak popravovat. Denikreferendum.cz [online]. [cit. 8.4.2013]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/13611-v-usa-hledaji-nove-zpusoby-jak-popravovat

19

odsouzencem vytaženo za pomoci kladky. Ukřižování bezesporu patřilo mezi velmi trýznivé způsoby, neboť odsouzený mohl na kříži přežívat i několik dnů. Příčinou smrti většinou bylo udušení, neboť odsouzený se nemohl vlivem připevnění rukou a nohou řádně nadechnout.31

Zatímco v křesťanském světě, zejména v Evropě, došlo právě vzhledem ke křesťanské symbolice k vytlačení ukřižování jinými způsoby vykonání trestu, v jiných zemích se nadále využívalo. Dodnes je možné vykonat trest smrti ukřižováním ve státech, ve kterých platí islámské právo – například v Jemenu nebo Saudské Arábii.32

4.7 Gilotina Když se řekne slovo gilotina, asi většině lidí se vybaví spojitost s Francií a Velkou francouzskou revolucí. Není to však úplně přesné, neboť předchůdce gilotiny byl znám již v Persii a následně využíván ve středověku v Německu. Tento předchůdce se lišil zejména v tom, že k odříznutí hlavy došlo až po úderu palicí na čepel. Stroje, kde se čepele pohybovaly už jen vlastní tíhou se objevily až později. Tyto předchůdci se objevují napříč středověkou Evropou – v Německu, Holandsku, Itálie nebo Irska. Většinou se jednalo o poměrně vysoká zařízení, kdy se kamenem či závažím zatížená čepese pohybovala v drážkách.33

Samotná gilotina se však od těchto původních strojů liší zejména v tom, že odsouzený již nemusel klečet, ale ležel na břiše. Původně vodorovné ostří nahradilo sešikmené. Vynález gilotiny, tak jak ji známe je přičítán dvěma osobám, a sice doktoru Guillotinovi a doktoru Louiseovi. Někdy též byla označována „louison“ a „louisette“. Byla navržena v duchu humanismu a myšlenek velké francouzské revoluce, kdy především byla vyzdvihována rovnost všech. Jedná se o první stroj, který předznamenal 31 MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998. s. 55 - 60 32 V Jemenu ukřižován křesťanský konvertita. Euarabia.cz [online]. 24.8.2012 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://eurabia.parlamentnilisty.cz/Articles/7891-v-jemenu-ukrizovan-krestanskykonvertita.aspx 33 MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998. s. 243-246

20

další, které budou využity k popravám. Rychlostí použití došlo k velkému nárůstu poprav a tak jen během revolučních let bylo popraveno na 40 000 osob.34 Mezi nimi i francouzský král Ludvík XVI. a jeho manželka Marie Antoinetta.

Z našich dějin známe též využití gilotiny a to v souvislosti s dobou Protektorátu. Po vzoru německých sekyráren byla v pankrácké věznici v Praze zbudována místnost určená k popravám, kde využití našla právě gilotina.

34

MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998. s. 247 – 255.

21

5 Argumenty zastánců a odpůrců Střet mezi zastánci a odpůrci trestu smrti není nikterak novým jevem. Nárůst odporu vůči tradiční součásti trestních předpisů samozřejmě šel ruku v ruce se zakotvením lidských práv do právních systémů řady zemí. To, která skupina má v této „diskuzi“ navrch, do jisté míry reflektuje vztah konkrétní země k absolutnímu trestu. V zemích, kde byl trest smrti zrušen, samozřejmě nastane jisté uspokojení odpůrců. Ovšem stačí jeden trestný čin, který společnost považuje za velmi závažný, jenž vyvolá často velké rozhořčení, a následně tyto události znovuotevřou diskuzi o tom, zda-li stát dokáže, vzhledem k absenci absolutního trestu, dostatečně potrestat pachatele. I u nás se opakovaně zesiluje volání po zavedení trestu smrti po brutálních vraždách zejména v případě dětí. Je zřejmé, že často v takových případech je i velmi přísný trest relativně nepřiměřený vzhledem ke spáchaným skutkům. Je to nikdy nekončící názorový střet, ve kterém padají z obou stran velice silné a těžko vyvratitelné argumenty. Ovšem o tom, který názor v dané zemi a dané době převáží, rozhodne s konečnou platností zákonodárce.

5.1 Argumenty pro Odstrašující účinek Mezi základní argumenty zastánce existence trestu smrti patří nepochybně odstrašující prostředek absolutního trestu, který má odradit potencionální pachatele od protiprávního jednání. Je to účel, který byl sledován i v minulosti, ovšem tento argument má i svou druhou stranu. Zpravidla je absolutní trest ukládán za nejzávažnější činy, typicky vraždy. Zde je nutno podotknout, že většina vražd není předem plánovaných, avšak je spáchána v afektu a tudíž odstrašující účinek ztrácí na významu. Je ale samozřejmě pravdou, že pro určitou skupinu pachatelů může opravdu částečně působit jako hrozba.

Pojistka Dalším argumentem, který lze už těžko vyvrátit, je znemožnění recidivního

22

chování pachatelů závažných trestných činů. Pachatel je vykonáním trestu zneškodněn, nehrozí z jeho strany útěk nebo případné propuštění a tím eventuální možnost pokračování v jakékoliv další trestné činnosti. Povaha trestu absolutně vyloučí pachatele z dalšího protiprávního konání, na rozdíl od jiných trestů, které jsou časově omezené. Z jiného úhlu pohledu však je zřejmé, že se jedná o nesprávnou úvahu, neboť vlastně předem popírá presumpci neviny. Společnost jako taková přece nemůže předem určit, že by v daném konkrétním případě došlo k pokračování trestné činnosti, a že u konkrétního pachatele není možné dojít k resocializaci. Nicméně jak ukazují například zkušenosti s amnestovanými vězni, poměrně velké procento se jich do vězení rychle vrací.

Ekonomické hledisko Silný argument zastánce absolutního trestu představuje materiální strana věci, ryze ekonomické hledisko. Dle této úvahy je provoz věznic nákladný, a pokud je pachatel závažného trestného činu odsouzen na doživotí, lze v řadě případů uvažovat o tom, že se dožije možná i řady desítek let. Samozřejmě náklady na provoz nese stát, respektive daňový poplatník, tedy potažmo celá společnost. Například dle Vězeňské služby činily náklady na jednoho vězně v roce 2010 průměrně částku 308.790,- Kč, tedy 846,- Kč na den.35 Ovšem to se jedná o výši průměrných nákladů, v případě maximálních nákladů na jednoho vězně se jedná o částku 1.509,-Kč. Zde je tedy možno uvažovat, že nejvyšší náklady budou na vězně, kteří si odpykávají trest za přísných bezpečnostních opatření, tedy pachatelé nejzávažnějších trestných činů. Trest smrti se pak jeví jako ekonomičtější varianta, neboť náklady na dlouhodobé věznění logicky odpadávají. To je ale pouhá teorie, neboť skutečnost je taková, že v důsledku nutnosti řady přezkumných řízení před vykonáním trestu smrti dochází těmito úkony k extrémnímu růstu nákladů.

35

Vězeňská služba České republiky: všeobecné informace za rok 2010 [online]. Vězeňská služba České republiky [cit. 3. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/PDF/prezentace%20VS%20%C4%8CR/11-0426%20VS%20%C4%8CR%20vseobec%20WEB.pdf

23

5.2 Argumenty proti Morálnost trestu smrti Odpůrci trestu smrti často uvádějí jako základní důvod pro odmítnutí jeho nemorálnost. Uložení trestu smrti považují za pouhou vraždu na úrovni státu. V České republice a shodně v dalších demokratických zemích je na úrovni ústavních zákonů zakotveno právo na život.36 Pokud je tedy vynesen rozsudek trestu smrti, samotný stát porušuje práva, která garantuje občanům. Rovněž neakceptují možnost, že by se společnost měla chovat podle zásady „oko za oko, zub za zub“, naopak požadavkem je úplné zrušení trestu smrti za jakékoliv trestné činy.37 Nemyslím si, že tento argument lze považovat za silný v demokratickém státě, neboť v takovém by byl absolutní trest ukládán pachatelům vražd a tedy samotný trest by byl reakcí na předchozí porušení stejného ústavního práva. Samozřejmě, že v řadě zemí není trest smrti ukládán výhradně za vraždy ale rovněž za jiné delikty, což jeho obhajitelnost jistě snižuje.38

Možnost justičního omylu Neméně častým argumentem proti trestu smrti je možnost justičního omylu a následná nemožnost zrušení trestu. Riziko, že dojde k selhání, zřejmě nikdy úplně nebude možné vyloučit. Čas od času je možné vyslechnout zprávy o tom, že v určitém případě došlo k odsouzení nevinného a jeho nevina vyšla najevo i po několika desítkách let.39 Bohužel se tak často stává i u nejzávažnějších trestných činů a to především v souvislosti s technickým a vědeckým pokrokem, využíváním nových metod. Zde se nabízí zmínit zřejmě nejznámější – test DNA. Jisté je, že absolutní eliminace ani přes nejmodernější metody není možná a argument omylnosti se tak stává velice silným.

36

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů Abolish the death penalty. Amnesty International. [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.amnesty.org/en/death-penalty 38 Kropáček, Luboš. Trest smrti v muslimských zemích. Kokteil [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2115%3Atrest-smrtiv-muslimskych-zemich&Itemid=4 39 Nevinný Američan si odseděl 22 let, odškodnili ho 18,5 miliony dolary. TN.cz [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/nevinny-american-si-odsedel-22-let-odskodnili-ho18-5-miliony-dolary.html 37

24

Možnost zneužití trestu smrti Posledním argumentem odpůrců, který zde uvedu, je případná možnost zneužití tohoto institutu. K takovému zneužití může dojít ze strany totalitních režimů, jak ostatně známe i z naší relativně nedávné historie, ale rovněž se někdy hovoří o diskriminaci určité menšiny, rasy nebo náboženských skupin. Pokud jde o totalitní režimy, každý se většinou vyznačuje tím, že má určitou skupinu osob, proti kterým uplatňuje řadu represivních opatření. Nemohu nezmínit, že v naší historii bychom takových vražd nalezli celou řadu. Jedním z nich jsou tzv. čarodějnické procesy – u nás nejznámější asi v souvislosti s Velkými Losinami.40

Z historie, kterou si ještě řada obyvatel velice dobře pamatuje, pak rovněž procesy v 50. letech minulého století, kde ve vykonstruovaných procesech byli odsouzeni lidé, kteří se „provinili“ tím, že nesouhlasili s režimem vzniklým po únoru 1948 – Dr. Milada Horáková, Rudolf Slánský, Heliodor Píka a řada dalších. Tento argument odpůrců samozřejmě, jak dokazují historické zkušenosti, je pravdivý a poměrně závažný. Na straně druhé se nabízí otázka – když nebude zaveden trest smrti, nebude se ho snažit totalitní režim snažit zavést? Takové režimy si většinou nedělají příliš těžkou hlavu s dosavadním právním řádem a zpravidla zavádějí vlastní pravidla, a pokud uvidí potřebu, tak jistě i trest smrti nebude tím nejtěžším k prosazení.

5.3 Veřejné mínění I přes obecný světový trend, kdy dochází v řadě států k upuštění od absolutního trestu, ať de facto nebo de iure, i přes přijímání řady mezinárodních dohod a závazků a i přes mnohdy až hysterický boj nevládních organizací je podpora trestu smrti poměrně vysoká. Dle opakovaných průzkumů veřejného mínění se pro znovuzavedení trestu smrti vyslovuje přes 60% obyvatel. Tak například dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z května roku 2012 se pro znovuzavedení trestu smrti vyslovilo 67 %

40

Blíže např. SPURNÝ, František; CEKOTA, Vojtěch; KOUŘIL, Miloš. Šumperský farář a děkan Kryštof Alois Lautner, oběť čarodějnických inkvizičních procesů. Šumperk : Městský úřad Šumperk ; Římskokatolická farnost Šumperku, 2000. 64 s.

25

obyvatel, opačný postoj zaujalo 37 % lidí a 6 % pak nemá názor.41Centrum pro výzkum veřejného mínění provádí výzkumy pravidelně a je možno vysledovat trend posledních let, kdy se počet příznivců trestu smrti zvyšuje, nicméně stále nedosahuje čísel z devadesátých let.

Zajímavou se jeví skutečnost, že ve Spojených státech amerických se dle různých průzkumů podpora trestu smrti pohybuje na přibližně stejné úrovni jako u nás. U americké politické reprezentace však veřejné mínění má evidentně větší váhu a dokonce někteří guvernéři dávají rádi najevo jak bojují s kriminalitou.

41

Tisková zpráva ov120614 [online]. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, vydáno dne 14.6.2012 [cit. 2.4.2013]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6910/f3/ov120614.pdf

26

Závěr

Na počátku své práce jsem se věnoval historii institutu trestu smrti a to od nejstarších období až po 20. století, přičemž tento historický vývoj jsem vymezil jednak v celosvětovém měřítku a jednak pro historické území českých zemí. Následně jsem se rovněž zaměřil na současnost trestu smrti. Vzhledem k tomu, že v našem právním systému došlo v roce 1990 ke zrušení trestu smrti, poskytuje tato část pohled na přístupy jednotlivých zemí světa. Je poměrně jednoznačně patrný i nadále pokračující trend, kdy je trest smrti považován za relikt a státy buďto institut úplně vypouštějí, případně přestávají v praxi využívat. Nelze však bez dalšího tvrdit, že platí pravidlo, že trest smrti využívají jen rozvojové nebo zaostalé státy, případně jen státy s nedemokratickým režimem.

V další části práce jsem se věnoval některým způsobům vykonávání trestu smrti. Zde jsem se nezaměřil jen na dodnes používané v praxi, ale vymezil jsem i takové způsoby, které se oproti ostatním nějakým způsobem vymykaly, případně se nesmazatelně zapsaly do historie lidstva. I zde je patrný určitý trend, totiž posun k „humánnosti“, respektive ke způsobům, které považujeme za humánnější. Zatímco ve své době byla za takový posun považována gilotina, dnes je za něj považována smrtící injekce. V práci nemohla být samozřejmě opomenuta ani diskuze (střet) mezi zastánci a odpůrci trestu smrti. Obě skupiny nepochybně disponují velice silnými a mnohdy jen obtížně vyvratitelnými argumenty. Často je pravda asi na obou stranách. Je jistě otázkou, zda-li trest smrti není jen vraždou ze strany států, a je nepochybně pravdivý výrok o možnosti zneužití institutu trestu smrti. Stejně tak je ale otázkou, zda-li je trest smrti odstrašujícím, a stejně tak je nepochybně pravdou, že v případě řady závažných trestných činů je absolutní trest jediným trestem, který je spravedlivým a morálním.

Domnívám se však, že v tomto případě není ani tak důležité, která skupina má lepší argumenty. Důležitější je, dle mého úsudku, názor toho, kdo je nositelem moci. Jak plyne z pojmu „demokracie“, je nositelem moci lid. V tomto ohledu tedy vůle lidu

27

(pokud můžeme věřit průzkumům veřejného mínění) není vyslyšena a uměle je vytvářeno něco, po čem není ze strany většiny společnosti poptávka. Ani Tomáš Garrigue Masaryk, kterého lze bezpochyby označit za velkého humanistu, si nedovolil odmítat názor společnosti na využívání trestu smrti, byť sám se řadil mezi odpůrce absolutního trestu. Proti názoru většiny se však neváhal postavit první polistopadový prezident. Václav Havel nejenže inicioval zrušení absolutního trestu, ale na základě jeho amnestie se z vězení dostali i vrazi. Další propuštění pak trestný čin vraždy spáchali na svobodě poprvé.

Jedním ze závažných argumentů zastánců trestu smrti je ten, že člověk, který poruší právo na život druhého, nemůže se dovolávat stejného práva ve svém případě. V tomto duchu se k trestu smrti vyjádřila i bývalá britská ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová, která v jednom ze svých rozhovorů uvedla: „Vždy jsem hlasovala pro trest smrti, protože věřím, že lidé, kteří jsou připraveni zabít druhé, se zbavují vlastního práva na život.“42 O tomto argumentu se domnívám, že je tím, který by měl být uváděn na prvém místě, neboť vystihuje přesně důvod, proč má přinejmenším existovat možnost krajního řešení, tedy možnost udělení trestu smrti. A to přesto, že odstrašující účinek absolutního trestu nelze prokázat. Tento výrok na jedné straně vymezuje, z jakého důvodu má mít stát oprávnění sáhnout na život člověka a na straně druhé vlastně omezuje možnost zneužití, neboť je zřejmé, že typicky by byl ukládán za vraždy. V této souvislosti si rovněž dovolím tvrdit, že i když nebude existovat institut trestu smrti, tak jakýkoliv nedemokraticky smýšlející režim je kdykoliv schopen trest smrti zavést a následně ho zneužít pro své účely.

Trest smrti je nepochybně institutem, který vždy měl v našem právním řádu své místo a v mnoha zemích světa toto místo má dodnes. Vývojem po roce 1989 došlo k nastolení stavu, se kterým se většina občanů u nás neztotožňuje a s každým novým brutálním zločinem toto dává najevo. Zatím však politická reprezentace jakoukoliv diskuzi o obnovení absolutního trestu odmítá. Česká republika se v tomto ohledu se 42

THATCHER, Margaret. TV Interview for Channel 4 A plus 4. 1984 Oct 15 Mo.

28

zavázala, že upustí od trestu smrti a toto deklarovala přijetím některých mezinárodních dohod a samozřejmě rovněž přijetím Listiny. Úvahy o znovuzavedení jsou tak jen více méně teoretické, neboť od těchto dohod by musela Česká republika odstoupit, což se nejeví v dohledné době jako pravděpodobné.

29

Seznam použitých pramenů a literatury Monografie a články BARRING, Ludwig. Trest smrti v dějinách lidstva. Český Těšín: Naše vojsko, 2008, 166 s. ISBN 978-80-206-0975-5.

ČAPEK, Karel. Hovory s T.G. Masarykem. 1. souborné vyd. Praha: Československý spisovatel, 1990, 588 s., [16] s. obr. příl. ISBN 802020170x

MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: Dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Praha: Rybka publishers, 1998, 405 s. ISBN 80-8618205-3.

LIŠKA, Otakar. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-1989. 2. opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. s. 15.

LYONS, L. Historie trestu. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Svojtka & Co., 2004. 190 s.

SPURNÝ, František; CEKOTA, Vojtěch; KOUŘIL, Miloš. Šumperský farář a děkan Kryštof Alois Lautner, oběť čarodějnických inkvizičních procesů. Šumperk : Městský úřad Šumperk ; Římskokatolická farnost Šumperku, 2000. 64 s.

VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 6. nezm. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

VOJÁČEK, Ladislav; SCHELLE, Karel; KNOLL, Vilém. České právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 684 s. ISBN 978-80-7380-127-4.

30

Právní předpisy Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 117/1852 ř.z., trestní zákon o zločinech, přečinech a přestupcích Zákon č. 11/1918 Sb. z. a n., o zřízení samostatného státu československého Zákon č. 91/1934 Sb., o ukládání trestu smrti a o doživotních trestech Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon Zákon č. 45/1973 Sb., trestní zákon Zákon č. 175/1990 Sb., trestní zákon

Internetové zdroje a média: Abolish the death penalty. Amnesty International. [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.amnesty.org/en/death-penalty

JEDLIČKA, Miloslav. Muzeum zločinu. [online]. [cit. 5. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.kriminalistika.eu

Kropáček, Luboš. Trest smrti v muslimských zemích. Kokteil [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.czechpress.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2115%3Atrest-smrti-vmuslimskych-zemich&Itemid=4

MOTEJL, Otakar. Rozhovor pro MF Dnes. 25. února 1994.

Násilníkům bude nově hrozit trest smrti, schválil indický parlament. iDNES.cz [online]. [cit. 29.3.2013]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/indicky-parlament-zprisnil-tresty-zaznasilneni-fbh-/zahranicni.aspx?c=A130320_081014_zahranicni_im

31

Nevinný Američan si odseděl 22 let, odškodnili ho 18,5 miliony dolary. TN.cz [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/nevinny-american-siodsedel-22-let-odskodnili-ho-18-5-miliony-dolary.html

Office for Democratic Institutions and Human Rights: Death Penalty. Russian Federation. Legislationline.org [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.legislationline.org/topics/country/7/topic/11

POKORNÝ, Petr. Izrael: Je čas zavést trest smrti pro teroristy. Ceskapozice.cz [online]. [cit. 29. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/zahranici/svetoveudalosti/izrael-je-cas-zavest-trest-smrti-pro-teroristy

Saudové zvažují nový způsob poprav, chybí kati. Novinky.cz [online]. [cit. 20.3.2013]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/295618-saudove-zvazuji-novy-zpusobpoprav-chybeji-kati.html

THATCHER, Margaret. TV Interview for Channel 4 A plus 4. [online] 1984 Oct 15 Mo. Dostupné z: http://www.margaretthatcher.org/speeches/displaydocument.asp?docid=105764

The death penalty in 2012. Amnesty International. [online]. [cit. 10. 4. 2013]. Dostupné z: http://amnesty.org/en/death-penalty/death-sentences-and-executions-in-2012

Tisková zpráva ov120614 [online]. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, vydáno dne 14.6.2012 [cit. 2.4.2013]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6910/f3/ov120614.p df

V Jemenu ukřižován křesťanský konvertita. Euarabia.cz [online]. 24.8.2012 [cit. 10. 2.

32

2013]. Dostupné z: http://eurabia.parlamentnilisty.cz/Articles/7891-v-jemenuukrizovan-krestansky-konvertita.aspx

V USA hledají nové způsoby, jak popravovat. Denikreferendum.cz [online]. [cit. 8.4.2013]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/13611-v-usa-hledaji-novezpusoby-jak-popravovat

Vězeňská služba České republiky: všeobecné informace za rok 2010 [online]. Vězeňská služba České republiky [cit. 3. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/PDF/prezentace%20VS%20%C4%8 CR/11-04-26%20VS%20%C4%8CR%20vseobec%20WEB.pdf

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Trest smrti [online]. [citováno 4-7-2013]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Trest_smrti&oldid=9852855

33