Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity obor Právo a právní věda

Katedra občanského práva

Diplomová práce

Zásadní změny v exekucích ve světle novelizace občanského soudního a exekutorského řádu s účinností od 1. 1. 2013

Lada Beňová

2013/2014

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zásadní změny v exekucích ve světle novelizace občanského soudního a exekutorského řádu s účinností od 1. 1. 2013 zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

……………………………………… Lada Beňová

Poděkování:

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu své diplomové práce panu Mgr. Miloslavu Hrdličkovi, za jeho odborné vedení, věcné rady a připomínky při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu advokátovi JUDr. Pavlovi Nastisovi za možnost konzultace některých otázek a praktické náměty k tomuto tématu.

Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásadními změnami v občanském soudním řádu a exekučním řádu provedenými v důsledku novelizace zákona č. 396/2012 Sb. s ohledem na aktuální úpravu. Cílem této práce je porovnat změny v exekučním řízení této právní úpravy a jejího dopadu do oblasti exekucí se snahou podrobit je kritice. Důraz je kladen především na dualismus výkonu rozhodnutí a postavení manžela povinného v exekučním řízení po výše uvedené novele. Rovněž se ve své práci věnuji dalším změnám, které mají zásadní význam pro exekuční řízení. Jednotlivé změny obsahují i formulace způsobu nápravy a úvahy de lege ferenda.

Klíčová slova Exekuce, dvojkolejnost, výkon rozhodnutí, novela zákona, občanský soudní řád, exekuční řád, nařizování exekucí, spojování exekucí, předžalobní výzva, společné jmění manželů, majetek manžela, srážky ze mzdy

Abstract This diploma thesis deals with changes in the Civil Proceeding Code and Execution Order made as a result of the amendment to the law n. 396/2012 C. of laws with given to current legislation. Main target is to compare changes in execution proceedings for current legislation and it´s impact of execution in an afford to subject them to critism. Emphassis is placed especially on the dualism of enforcement at the spouse which is compulsory in execution proceedings after amendment to the Act. In this thesis I also describe further changes that are essential for the execution proceedings. Single changes contain and formulate way to remedy and

makes

suggestions de lege ferenda

Key words Execution, dualism of enforcement, enforcement of judgements, amendment to an Act, Civil Proceeding Code, Execution Order, writ of executions, consolidation of executions, letter before, common property of married couple, assets of husband, payroll deductions

Obsah 1.

Úvod ...................................................................................................................................... 1

2.

Změny v exekučním řízení .................................................................................................. 4

2.1.

Exkurs do právní úpravy exekučního řízení do přijetí novely č. 396/2012 Sb................. 4

2.1.1. Pojem „dvojkolejnost“ výkonu rozhodnutí ................................................................. 4 2.1.2. Řízení o výkon rozhodnutí a role soudu v režimu zákona č. 99/1963 Sb. .................. 6 2.1.3

Exekuční řízení v režimu zákona č. 120/2001 Sb. ...................................................... 7

2.1.4. Způsoby výkonu rozhodnutí a exekuce dle o.s.ř. a e.ř. ............................................... 9 2.2.

Změny v exekučním řízení zavedené novelou č. 396/2012 Sb. ..................................... 11

2.2.1. Důvody vedoucí ke změně legislativy ...................................................................... 11 2.2.2. Omezení dvojkolejnosti soudního výkonu rozhodnutí .............................................. 13 2.3.

Změny od 1. ledna 2014 zavedené novelou č. 293/2013 Sb. ......................................... 17

2.4.

Hodnocení právního vývoje ........................................................................................... 18

3.

Změny při zahájení exekuce ............................................................................................. 20

3.1.

Návrh oprávněného na exekuci a žádost soudního exekutora o pověření jejím provedením před novelizací ........................................................................................... 20

3.1.1. Právní stav před přijetím novely ............................................................................... 20 3.1.2. Zrušení institutu nařizování exekucí ......................................................................... 23 3.1.3. Důvody zrušení rozhodování soudu o nařízení exekuce ........................................... 25 3.1.4. Důsledky zrušení nařizování exekucí novelou č. 396/2012 Sb. ................................ 26 3.2. Předžalobní výzva .............................................................................................................. 27 3.2.1. Vybrané problémy při aplikaci předžalobní výzvy ................................................... 30 4.

Spojování exekucí .............................................................................................................. 32

4.1.

Právní stav před přijetím novely..................................................................................... 32

4.2.

Právní úprava po novelizaci ........................................................................................... 34

4.3.

Důvody vedoucí ke změně legislativy a její důsledky ................................................... 36

5.

Nové způsoby výkonu rozhodnutí .................................................................................... 38

5.1.

Správa nemovitostí ......................................................................................................... 38

5.2.

Pozastavení řidičského oprávnění .................................................................................. 40

5.2.1. Důvody vedoucí ke změně legislativy a její přínos v praxi ...................................... 42 6.

Postavení manžela povinného v exekučním řízení po výše uvedené novele ................. 45

6.1.

Exkurz do manželského majetkového práva do doby před přijetím novely ................... 45

6.2.

Změny v postavení manžela povinného v exekučním řízení novelou č. 396/2012 Sb. .. 47

6.2.1. Nové způsoby vydobytí závazku proti manželovi povinného................................... 47

6.3.

Změny v postavení manžela povinného od 1. ledna 2014 v režimu exekučního řádu a občanského soudního řádu ............................................................................................. 51

6.4.

Změny v postavení manžela povinného od 1. ledna 2014 v režimu nového občanského zákoníku ......................................................................................................................... 52

6.5.

Zhodnocení současného právního stavu a úvahy de lege ferenda .................................. 54

7.

Další vybrané změny ......................................................................................................... 56

7.1.

Zabavování zvířat ........................................................................................................... 56

7.2.

Pořízení video nebo audiozáznamu při mobiliární exekuci............................................ 57

7.3.

Omezení nákladů exekutora na cestovném .................................................................... 58

7.4.

Předražek ........................................................................................................................ 59

8.

Závěr ................................................................................................................................... 61

Seznam použité literatury......................................................................................................... 66

Přílohy: Obrázek č. 1 - str. 12 - porovnání nápadů na výkon rozhodnutí a návrhů nařízení exekuce Obrázek č. 2 - str. 26 - Podíl zamítnutých návrhů na nařízení exekuce dle nápadu v posledních třech letech

Vysvětlivky k použitým zkratkám



o.s.ř. - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.



e.ř. - Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.



DŘ – Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.



SŘ- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdější předpisů.



OSP – Zákon č. 99/1963 Z.z., Občiansky súdny poriadok, (slovenský občanský soudní řád), ve znění pozdějších předpisů.



NOZ – Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.



OZ - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.



ÚSTAVA - Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



Ministerstvo – Ministerstvo spravedlnosti

1.

Úvod Do konce roku 2012 byl náš právní řád charakteristický dvojkolejností právní

úpravy, která spočívala v dispozici oprávněného vést exekuci podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu ve znění pozdějších předpisů. Výkon rozhodnutí vedený prostřednictvím exekutorů se s ohledem na jejich úspěšnost a rychlost při vymáhání pohledávek osvědčil. Častým předmětem diskuzí však byla otázka, zda je efektivní zachovávat oba způsoby výkonu rozhodnutí a zda by nebylo lepší svěřit vymáhání pohledávek do rukou exekutorů. Výsledkem těchto úvah mělo být přijetí zákona č. 396/2012 Sb., který novelizoval občanský soudní řád a exekuční řád a který dosavadní dvojkolejnost výrazně omezil. Jeho přijetím vstoupily v účinnost i další kontroverzní změny, které vyvolaly ve společnosti značnou kritiku. Jednou z těchto negativně přijímaných změn bylo zavedení nového způsobu vydobytí závazku, a to postižením mzdy či účtu manžela dlužníka. Trendem poslední doby je klesající počet sňatků a stoupající počet rozvodů. Především díky vlivu televizních pořadů, tisku a médií vzbuzuje manželství stále větší obavy. Lidé si před vstupem do manželství často neuvědomují rizika a následky rozvratu manželství související s řešením majetkových spoluvlastnických vztahů. S přijetím novely se začaly objevovat názory, že tradiční institut manželství byl touto změnou výrazně potlačen. Manželství by mělo poskytovat lidem pocit určité jistoty a stability, jehož význam se nedá opomenout zejména z hlediska zájmu nezletilých dětí. Právě tyto pilíře byly podle některých zdrojů podlomeny změněným ustanovením § 262a, odst. 3 občanského soudního řádu. Není divu, že se teď můžeme často setkávat s případy, kdy manžel přišel o všechen svůj majetek v důsledku neuváženého hospodaření s financemi na straně druhého manžela, aniž by o jeho záměrech věděl. V těchto případech je právní úprava nekompromisní a ne vždy si lidé uvědomují svůj právní status. Velká negativní vlna reakcí z řad odborné veřejnosti a aktuálnost problematiky mne přiměla ke studiu tohoto tématu, neboť jej považuji za alarmující a ráda bych se v této práci vyrovnala s těmito názory. Novela se však zasloužila i o mnoho dalších změn, které významně ovlivnily exekuční řízení, a těm se chci také věnovat.

1

Nutno předeslat, že ačkoliv měl zákon č. 396/2012 Sb. vyřešit stávající nešvary a dlouhodobé otázky, platil jen jeden rok a opět došlo k neočekávané novelizaci zákonem č. 293/2013 Sb. Současné přijetí nového občanského zákoníku tak vnáší do právního řádu mnoho nejasností a není lehké se v nové úpravě orientovat. Je jasné, že časté novelizace obou zákonů v oblasti exekucí přináší v praxi obtíže. Tato aktuální problematika spojená s výkladem jednotlivých ustanovení v důsledku častých změn je rovněž v této práci zahrnuta v této práci. Cílem předkládané diplomové práce je kritická analýza novely zákona č. 396/2012 Sb., účinné od 1. ledna 2013, srovnání s předchozí právní úpravou a jejího dopadu do oblastí exekucí. Původně jsem se chtěla věnovat pouze této zásadní novele, ale další změny v exekucích účinné od 1. ledna 2014 v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku významně změnily některá ustanovení, proto budou v této práci rovněž obsaženy. Poslední novelizace je účinná bezmála tři měsíce a v tuto chvíli chybí jakákoliv literatura, judikatura či odborné články. Pokusím se tohoto nelehkého úkolu zhostit a učiním výklad všech zásadních změn v exekucích v posledních dvou letech, jejichž součástí bude i kritika. V současné době neexistuje žádný obdobný výklad ani literatura k posledním změnám, proto se domnívám, že mnou provedené zpracování tématu by mohlo být velkým přínosem. Nejprve ve své práci stručně vysvětlím základní pojmy, instituty a jejich účel využitím metody deskripce a syntézy. Každá změna měla své specifické důvody k přijetí, které objasním v jednotlivých kapitolách. Za pomoci metod kritické analýzy a komparace poté rozeberu konkrétní změnu, kterou přináší novelizace 396/2012 Sb. a srovnám ji s předchozí právní úpravou. Pokud do nich zasáhne i novelizace předpisů účinných od 1. ledna 2014, budou v této práci rovněž obsaženy. Závěr kapitoly doplním o zhodnocení stávajícího stavu s ohledem na všechny novelizace a uvedu vlastní hodnocení problematiky. V případě, že nastalou změnu vyhodnotím jako nedostatečnou, pokusím se také navrhnout vhodnější řešení.

2

Meritem této diplomové práce je uspokojivě zodpovědět následující otázky:  Jaký má tato novela vliv na dvojkolejnost exekučního řízení?  Je správným legislativním řešením postižení mzdy či bankovního účtu manžela povinného, který o závazku nevěděl?  Zlepšuje novela č. 293/2013 Sb. postavení manžela dlužníka?  Mělo přijetí novely č. 396/2012 Sb. pozitivní dopad na oblast exekucí?  Je současná právní úprava v souladu s principem právní jistoty? V souvislosti se vytyčenými otázkami jsem si stanovila následující pracovní hypotézy: 1) Novela č. 396/2012 Sb. odstranila dvojkolejnost výkonu rozhodnutí 2) Nový způsob vydobytí pohledávky se ukáže jako nesprávné legislativní řešení. 3) Současná právní úprava zhoršuje postavení manžela dlužníka. 4) Přijetí novely má negativní dopad na oblast exekucí. 5) Současná právní úprava se ukáže jako problematická z hlediska právní jistoty. Diplomová práce je rozčleněna do šesti kapitol, přičemž za stěžejní témata považuji omezení dvojkolejnosti a nové způsoby vydobytí závazku vůči manželovi povinného. V ostatních kapitolách se zabývám analýzou konkrétních změn u podání exekučního návrhu, opravných prostředků, obligatorního spojování exekucí a novými způsoby výkonu rozhodnutí správou nemovitostí či pozastavením řidičského oprávnění. V poslední kapitole uvádím další vybraná témata, která mne nejvíc zaujala a mají pozitivní význam pro samotný průběh exekuce. Jsou to změny v oblastech zabavování zvířat exekutorem, obligatorní pořízení videozáznamu při mobiliární exekuci, omezení nákladů exekutora na cestovném či znovuzavedení institutu předražku. I přes veškerou snahu do této práce nelze zahrnout veškeré změny, které předmětná novela přinesla. Z těchto důvodů jsem vybrala jen ty nejzásadnější, kterým se věnuji do hloubky. V poslední kapitole podávám jen stručný výklad s ohledem na omezený rozsah práce. Rovněž nelze do práce obsáhnout všechny změny související s přijetím nového občanského zákoníku a poslední novelizací exekucí.

3

2.

Změny v exekučním řízení Přijetím zákona č. 120/2001 Sb. vstoupil v platnost exekuční řád, který zavedl

dualistický výkon soudního rozhodnutí. Jednalo se o zásadní změnu v právním řádu, jež s účinností od 1. května 2001 zavedla možnost vést jiný typ řízení. Dávala oprávněnému na výběr, zda použije pro vydobytí své pohledávky soud, nebo soudního exekutora. „Dvojkolejný“ způsob vymáhání pohledávek trval do konce roku 2012, poté nastaly významné změny. V lednu roku 2013 a 2014 došlo k přijetí novel, které změnily ustanovení § 251 o.s.ř. a významně ovlivnily dosavadní dvojkolejnost výkonu rozhodnutí. Cílem této kapitoly je stručně nastínit výše zmíněný dualismus a přiblížit jeho výhody a nevýhody. Jelikož je toto téma rozsáhlé a rozsah práce je omezený, budu se zabývat pouze stručným popisem obou řízení (dle režimu o.s.ř. a e.ř.) do roku 2012, aby výklad navazoval v souladu se zadáním na změny vyvolané novelou č. 396/2012 Sb., účinnou od 1. ledna 2013. Dále se chci věnovat změnám, které přinesla novela č. 293/2013 Sb., účinná od 1. ledna 2014 a celý původní záměr předešlé novely změnila. Prudký vývoj občanského právního řádu v jeho ustanovení § 251 vnáší spoustu nejasností, proto jim ponechám taktéž pár poznámek v závěru kapitoly.

2.1.

Exkurs do právní úpravy exekučního řízení do přijetí novely č. 396/2012 Sb.

2.1.1. Pojem „dvojkolejnost“ výkonu rozhodnutí V literatuře rovněž používaný jako tzv. dualismus1 soudního řízení. Tento institut byl zaveden v roce 2001 zákonem č. 120/2001 Sb. exekučního řádu a platil až do roku 2012. Spočívá v tom, že v tzv. řízení o výkon rozhodnutí, tj. v exekučním řízení, bylo možné vést soudní řízení podle exekučního řádu, i podle občanského soudního řádu. V praxi to znamená, že se oprávněný mohl rozhodnout, zda se bude domáhat vynucení pohledávky podle části šesté občanského soudního řádu, či bude postupovat dle exekučního řádu a tuto pohledávku bude vynucovat soudním exekutorem, kterého si mohl zvolit.2 Vzájemnou koexistenci obou úprav nalezneme v § 52, odst. 1 exekučního řádu, podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. V druhém odstavci 1

SVOBODA, Karel. Nové instituty českého civilního procesu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 143. 2 WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, s. 475.

4

zmiňovaného předpisu jsou stanoveny práva a povinnosti soudního exekutora vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další předpisy svěřují při výkonu rozhodnutí soudu. „Ustanovení § 52 EŘ zakotvuje přiměřenou subsidiární působnost občanského soudního řádu pro exekuční řízení podle tohoto zákona“.3 Tento legislativní postup s sebou nese i velmi zajímavý důsledek, a to možnost vykládat exekuční řád nikoli pouze z textu samotného, ale s ohledem na právní úpravu v občanském soudním řádu a dosavadní judikaturu k jednotlivým ustanovením o výkonu rozhodnutí. V exekučním řádu je řada upřesnění, výjimek a doplnění i pro jednotlivé způsoby provádění exekuce, které vyžaduje povaha věci a odlišná koncepce exekuce (např. tím, že je možné vést několik způsobů exekuce najednou). Proto se ustanovení občanského soudního řádu pro exekuční řízení používají pouze přiměřeně.4 Termíny exekuce (v režimu exekučního řádu) a soudní výkon rozhodnutí (v režimu občanského soudního řádu) je nezbytné rozlišovat, i když směřují ke stejnému účelu a cíli. Pojem výkon rozhodnutí by se měl užívat pouze pro činnost vykonávanou soudy a pojem exekuce pouze pro činnosti vykonávané soudními exekutory,5 ale obecně je lze zaměňovat, jelikož v praxi tomu tak bývá. V této souvislosti je nutno připomenout, že pojem exekuce je rovněž používán pro vynucování rozhodnutí vydaných v řízení jiném než civilněprávním.6 Kromě toho existují další řízení, která vycházejí z jiných než občanskoprávních vztahů. Správněprávní exekuci upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

7

a trestněprávní

exekuce je upravena zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, jimiž se realizují výroky trestních orgánů8. Poslední skupinou je daňová exekuce v režimu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Střet těchto exekucí s výkonem rozhodnutí může snadno nastat, protože vynucování povinností z různých rozhodnutí může být obvykle dosaženo jen postižením stejných hodnot z majetku dlužníka.9 Dělení exekucí má velký význam pro samotný průběh výkonu rozhodnutí, které se realizuje odlišnými způsoby a s jinými důsledky pro věřitele v souvislosti s úspěšností při vymáhaní jejich pohledávek. 3

HLAVSA, Petr. Exekuční řád s výkladem. 1. vyd. Praha: Linde, 2001, s. 62. GROSSOVÁ, Emílie. Exekuce na peněžité plnění. 5. vyd. Praha: Linde, 2007, s. 271. 5 WINTEROVÁ, op. cit., s. 475. 6 SCHELLEOVÁ, Ilona. Základy občanského práva procesního. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, s. 96. 7 § 103 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 8 STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 479. 9 WINTEROVÁ, op. cit. s. 475 – 476. 4

5

2.1.2. Řízení o výkon rozhodnutí a role soudu v režimu zákona č. 99/1963 Sb. V tzv. řízení o výkon rozhodnutí (dle o.s.ř.) se soud o svou řídící a rozhodovací úlohu s nikým dalším nedělil, neboť postup řízení závisel na samotném soudu. Výkon rozhodnutí byl nařizován usnesením. Obecný soud povinného byl příslušný dle § 252, odst. 1 o.s.ř. k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku. Soud nepověřoval provedením svého rozhodnutí exekutora, nýbrž své rozhodnutí prováděl sám prostřednictvím vlastních pravomocí a personálních i administrativních sil.10 Tuto roli plnili zejména justiční čekatelé, vyšší soudní úředníci, asistenti soudce a soudní vykonavatelé. V praxi při mobiliární exekuci, při exekuci odebráním věci a při exekuci vyklizením nemovitosti ji uskutečňoval samotný soudní vykonavatel a řídil se pokyny soudce. Upustit od dalšího provádění exekuce bez příkazu předsedy senátu mohl jen tehdy, pokud s tím souhlasil oprávněný nebo splnil-li povinný dobrovolně, co mu ukládal exekuční titul.11 Při soudním výkonu rozhodnutí se uplatňoval jiný postup při označování majetku dlužníka než v exekučním řízení. Navrhovatel (oprávněný) měl povinnost uvést, které věci se návrh týká dle § 42, odst. 4 o.s.ř., resp. musel vylíčit „rozhodující skutečnosti“ (§ 79, odst. 1 o.s.ř.). Tyto povinnosti navrhovatel splnil tím, že své podání (návrh na nařízení výkonu rozhodnutí) náležitě označil. Podle Grossové je nezbytným materiálním předpokladem pro výkon rozhodnutí, aby práva a jim odpovídající povinnosti byly určeny přesným a nepochybným způsobem. Pokud mají být vynuceny exekučně, musí být stanoveny tak, aby soud přesně věděl, co má být v exekuci vynuceno.12 Nedostatek identifikace exekučního titulu je jedním z nejdůležitějších náležitostí návrhu. Jeho nedostatek brání tomu, aby mohlo být v řízení dále pokračováno (§ 43, odst. 1, 2 e.ř). Tento postup soudu v porovnání s exekučním řízením byl označován jako problematický. Soud totiž neměl dostatek kompetencí, aby prováděl několik způsobů výkonu rozhodnutí najednou.

10

Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí [online]. EKCR.CZ, 2012 [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/838-28-rozdil-mezi-exekuci-a-soudnimvykonem-rozhodnuti?w= 11 12

FIALA, Josef a kol. Občanské právo: Meritum. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 553. GROSSOVÁ, op. cit., s. 191.

6

Z těchto důvodů se množily názory upřednostňující činnost exekutorů. „Věřitelé byli nuceni sami označovat postižitelný majetek dlužníka. V praxi to znamenalo, že soud majetek dlužníka aktivně nedohledával tak, jako to činili exekutoři. Samotní věřitelé museli soudu navrhnout, jaký má být postižen bankovní účet či příjem povinného, což znamenalo, že je věřitel musel znát. Současně byl věřitel omezen návrhem jednoho způsobu provedení výkonu rozhodnutí (např. srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí nebo nemovitostí, apod..). Soud nemohl provádět několik způsobů výkonu rozhodnutí současně, naopak exekutor tuto kompetenci měl“.13 2.1.3 Exekuční řízení v režimu zákona č. 120/2001 Sb. Pro připomenutí, exekuce prováděné soudními exekutory byly ve vztahu k soudnímu výkonu rozhodnutí alternativním postupem pro vymožení plnění, nebylo-li plněno dobrovolně. Obě alternativy náležely do dispozice oprávněného, jelikož bylo zcela na něm, jakou formou bude plnění vymáhat. Zásadně se nelišily v účelu ani ve způsobech, lišily se v samotném průběhu řízení.14 Místní příslušnost byla taktéž upravena jiným způsobem než v soudním řízení. Věřitel si mohl vybrat kteréhokoliv exekutora, přičemž nebylo podstatné místo bydliště věřitele či dlužníka.15 Jedinou překážkou pro výkon exekuce by mohla být námitka na podjatost exekutora se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům.16 Kompetence soudního exekutora při provedení výkonu rozhodnutí byly rovnocenné s činnostmi soudu a považovaly se za úkony exekučního soudu (§ 28 e.ř.). Toto ustanovení lze vyložit tak, že určitou část státní pravomoci v oblasti justice zákonodárce postoupil na osobu, která stojí mimo rámec státní mocenské struktury17. Promítá se zde i postavení exekutora jako úřední osoby, kdy stát odpovídá za škodu způsobenou exekutorem.18„Soudní exekutor je zásadně oprávněn, nestanoví-li exekuční řád jinak, vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další předpisy (např. jednací řád pro okresní a krajské soudy) svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, 13

Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí [online]. EKCR.CZ, 2012 [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/838-28-rozdil-mezi-exekuci-a-soudnimvykonem-rozhodnuti?w= 14

WINTEROVÁ, op. cit., s. 505. Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005. 16 RADKOVÁ, Martina. Exekuce jiné pohledávky. 1. vyd. Praha: Linde, 2009, s. 121. 17 SVOBODA, 2012, op. cit., s. 143. 18 Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. 15

7

soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. Úkony soudního exekutora se považují za úkony exekučního soudu (§ 28 EŘ)“.19 Oprávnění exekutora vykonávat všechny úkony vyplývá z § 52, odst. 2 e.ř. Na rozdíl od soudního vykonavatele však není exekutor oprávněn činit právní úkony jménem státu, z čehož vyplývá, že není součástí moci soudní.20 Na exekuci prováděné soudními exekutory se rovněž podílely soudy a některé úkony jim byly dokonce vyhrazeny. Vlastní nařízení exekuce a pověření soudního exekutora jejím provedením se považovalo za úkon, který může učinit jen soud (označovaný exekučním řádem jako exekuční soud). Dalším příkladem výlučné rozhodovací pravomoci exekučního soudu je rozhodování o zproštění soudního exekutora pověřením (§ 44b). V exekučním řízení, probíhajícím v režimu exekučního řádu, byla úloha soudu výrazně omezena. Exekuce je provedením soudního rozhodnutí, kterým soud pověřil soudního exekutora a je zahajována vydáním usnesení o nařízení exekuce.

21

Některé

úkony jsou při exekuci soudům vyhrazeny. Vlastní nařízení exekuce a pověření soudního exekutora jejím pověřením je úkonem, který může učinit jen soud (exekuční soud). Z toho vyvozujeme, že exekuční soud byl zcela ovládán stadiem nařizování exekuce. V rámci něj činí soud všechny zásadní procesní úkony (např.: nařízení exekuce, pověření konkrétního soudního exekutora k provedení exekuce atd). Následně ve stadiu provádění exekuce náležela naopak klíčová úloha soudnímu exekutorovi, který byl oprávněn činit veškeré úkony, ledaže by exekuční řád výslovně stanovil, že konkrétní úkon provede soud.22

19

WINTEROVÁ, op. cit., s. 506. HLAVSA, Petr; DÁVID, Radovan; KOJAN, Michal. Exekuční řád a předpisy související. 1. Vyd. Praha: Leges, 2013, s. 108. 21 BÁČOVÁ, Petra. Všechno, co jste chtěli vědět o exekucích, ale báli jste se zeptat. 8. díl – omezení dvojkolejnosti. EKCR.CZ [online]. publikováno 12. 11. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/907-vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-exekucich-ale-bali-jste-se-zeptat8-dil-omezeni-dvojkolejnosti-12-11-2012?w= 22 FIALA, op. cit., s. 553-554. 20

8

Mezi významné odlišnosti mezi soudním výkonem rozhodnutí a exekucí patří i odlišné uplatňování procesních zásad. Podle § 46, odst. 3 e.ř. soudním exekutorům zákon ukládá, aby exekuce prováděli v pořadí, v jakém jim jsou doručována usnesení o nařízení exekuce (zásada pořadí exekučních případů) a neupřednostňovali případy pro ně výhodnější.23 Tento způsob vedení exekuce přinášel věřitelům větší výhody, neboť soudní exekutor mohl v jednom řízení provádět více exekučních příkazů a věřitel nebyl nucen sám dohledávat majetek dlužníka.24 V konečném důsledku vedlo vymožení pohledávky prostřednictvím exekutora k jejich větší výtěžnosti. Na druhou stranu je nutno pohlížet na osobu exekutora jako na subjekt vykonávající justiční pravomoc a současně „soukromého podnikatele“ v jedné osobě. I když je v exekučním řádu řada ustanovení, která má chránit dlužníka před vidinou vlastního zisku exekutorů (např. § 46, odst. 3 e.ř.), nelze se na to vždy spolehnout. Podle mého názoru by měly být kompetence soudu a soudních exekutorů minimálně vyvážené a rozhodně by právní úprava neměla zvýhodňovat exekutory například tím, že mohou uplatňovat více způsobů při provádění exekuce. 2.1.4. Způsoby výkonu rozhodnutí a exekuce dle o.s.ř. a e.ř. V předchozích kapitolách jsem se stručně věnovala největším rozdílům mezi výkonem rozhodnutí v režimu exekučního řádu a občanského soudního řádu. Jak jsem již výše naznačila, způsoby výkonu rozhodnutí se liší rovněž v návaznosti na tyto předpisy, proto považuji za důležité je na tomto místě, v souvislosti s průběhem exekučního řízení, objasnit. Níže uvedené způsoby odpovídají právnímu stavu do konce roku 2012 a neodpovídají aktuální právní úpravě, protože předmětná novela zavádí další způsoby výkonu rozhodnutí účinné od 1. ledna 2013. Těmto změnám se budu věnovat v kapitole páté. Exekuční prostředky jsou nástroje, kterými je vybaven vymáhací orgán k tomu, aby dosáhl cíle exekučního řízení, tedy postižení majetku dlužníka pro uspokojení peněžitého nároku. Z docíleného výtěžku má být oprávněně uspokojen. Majetkem se

23

24

WINTEROVÁ, op. cit.; s. 507. BÁČOVÁ, 2012, op. cit.

9

rozumí pohledávky v nejširším smyslu, movité a nemovité věci, přičemž postihnout lze jen majetek dlužníka.25 Občanský soudní řád se vyznačuje subsidiárním vztahem k exekučnímu řádu. Výkon jednotlivých způsobů provedení exekuce se v převážné míře řídí částí šestou o.s.ř., která upravuje jednotlivé způsoby výkonu rozhodnutí. Rovněž v této souvislosti bych ráda upozornila, že úprava jednotlivých způsobů exekuce v režimu exekučního řádu v ustanovení § 58 a násl. je stručná, proto se analogicky použije ustanovení § 257 a násl. občanského soudního řádu. Výčet způsobů výkonu rozhodnutí, resp. exekuce, je taxativní. A.

Způsoby výkonu rozhodnutí dle občanského soudního řádu Zákon rozlišuje dva způsoby, jak lze provést výkon rozhodnutí. Jednak to jsou

způsoby, jež odpovídají titulům ukládajícím zaplacení peněžité částky a jednak ty, které odpovídají titulům ukládajícím povinnost jinou. Pro peněžitá plnění má oprávněný k dispozici způsoby výkonu rozhodnutí podle § 258, odst. 1 o.s.ř., a to srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, prodejem podniku. Oproti exekučnímu řádu lze vymáhat peněžitou pohledávku zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Výkon rozhodnutí ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést v souladu s ustanovením § 258, odst. 2 o.s.ř., a to vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů. Soud nemá neomezenou, příliš širokou a nekontrolovatelnou možnost volby jakéhokoliv způsobu výkonu rozhodnutí, protože by to bylo v rozporu s právní jistotou a ochranou povinného. Podle autora Macury by to mohlo vést k subjektivismu, libovůli a k možnosti zneužití práva v oblasti uplatňování nejúčinnějších prostředků státního donucení.26 Rovněž soud musí respektovat pravidlo, že jednotlivé postupy je možné nařizovat postupně.

25

GROSSOVÁ, op. cit., s. 146. MACUR, Josef. Kurs občanského práva procesního: Exekuční právo. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 1998, s. 88-89. 26

10

B.

Způsoby provedení exekuce dle exekučního řádu Jak již bylo výše uvedeno, na rozdíl od soudu při výkonu rozhodnutí podle

občanského soudního řádu není exekutor vázán případným návrhem oprávněného a je zcela v jeho dispozici, zda zvolí jeden či více způsobů k provedení exekuce současně či postupně, popřípadě i všemi zákonem stanovenými postupy.27 Exekuční řád u jednotlivých způsobů exekuce odkazuje na přiměřené použití příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících příslušné způsoby výkonu rozhodnutí. Pro peněžitá plnění jsou možnými způsoby výkonu rozhodnutí dle § 59, odst. 1 e.ř. srážky ze mzdy nebo z jiných příjmů, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí, prodej nemovitých věcí, prodej podniku. Pro nepeněžitá plnění lze vydobýt pohledávku v souladu s § 59, odst. 2 e.ř. vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů.

2.2.

Změny v exekučním řízení zavedené novelou č. 396/2012 Sb.

2.2.1. Důvody vedoucí ke změně legislativy Pro zopakování, nízká úspěšnost vymahatelnosti pohledávek soudem vedla v roce

2001 k přijetí exekučního řádu zákonem č. 120/2001 Sb. Tento zákon se mj. zasloužil i o zavedení institutu soudního exekutora.28 Možnost využití soudního exekutora byla od samého počátku konstruována jako paralelní k soudnímu výkonu. Není pochyb o tom, že díky soudním exekutorům se výrazně zkrátila délka řízení a zlepšila se vymahatelnost pohledávek. Některé zdroje uvádí, že došlo k nárůstu až na 80 % ve prospěch exekucí prováděných soudními exekutory před exekucemi, které provádí soud.29

Měly to být právě tyto důvody, jež přiměly zákonodárce k úvaze, zda je

nezbytně nutné zachovávat paralelní kapacity soudů, když v praxi stejně z převážné většiny výkon rozhodnutí prováděli soudní exekutoři. Rovněž se nabízela otázka, jestli nebude lepší svěřit soudům dohled nad exekucemi a rozhodováním ve zvláštních případech (např. odnětí nezletilých dětí apod.). Problematika hospodárnosti a efektivity zachování dvojkolejnosti byla taktéž diskutovaným tématem, protože zachování obou způsobů výkonu rozhodnutí se jevilo jako značně neekonomické řešení. 27

FIALA, op. cit., s. 602. Vládní návrh zákona č. 120/2001 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 725/0, 2011. [cit. 10. 3. 2014]. 29 KORBEL, František; PRUDÍKOVÁ, Dana. Velké změny exekučního práva. Právní rozhledy. 2013, roč. 21, č. 1, s. 2. ISSN 1210-6410. 28

11

Dle důvodové zprávy byla dosavadní dualistická koncepce zcela nepřijatelná, protože výrazně zatěžovala státní rozpočet. Součástí vládního návrhu zákona je i statistika, která ukazuje, že v letech 2005 až 2010 bylo nařízeno minimum výkonů rozhodnutí soudem. Porovnání nápadu návrhů na výkon rozhodnutí a návrhů na nařízení exekuce 900000 800000 700000 600000 500000

exekuce

400000

výkon rozhodnutí

300000 200000 100000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010 30

„Zatímco počet výkonů rozhodnutí nařizovaných soudem zůstává v podstatě konstantní, počet exekucí prováděných soudními exekutory se stále zvyšuje. Z tohoto důvodu se zvyšuje zatížení soudů a nároky na státní rozpočet, protože i exekuce jsou podle platné právní úpravy nařizovány soudy“.31 Vládní návrh zákona si omezením dvojkolejnosti sliboval především zrychlení a zefektivnění výkonu exekučních titulů, sjednocení postupu při výkonu většiny z těchto titulů a úspory výdajů ze státního rozpočtu. Uvolněné personální kapacity by se měly následně použít pro výkon soudnictví v jiných oblastech, a tímto by se měl zefektivnit dohled předsedů okresních soudů nad soudními exekutory či zrychlit chod justice v nalézacím řízení.

30

Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. 31 Tamtéž.

12

Úspora ve státním rozpočtu však nebyla jediným důvodem k přijetí nové právní úpravy. Podle některých názorů byl předchozí dualistický model zastaralý. V okolních státech soudní výkon vymáhání pohledávek neexistuje a na Slovensku byla dvojkolejnost úspěšně zrušena již v roce 2005 zákonem č. 341/2005 OSP Z.z.32. Postup soudních exekutorů po 10 letech od účinnosti exekučního řádu už byl podle některých zdrojů v České republice dostatečně stabilizován, aby mohlo být přistoupeno po vzoru evropských států k omezení dvojkolejnosti. „Za deset let, kdy se exekuce uskutečňují prostřednictvím soukromých exekučních úřadů, se jich už vykonalo více než tři a půl miliónů a v současné době jich probíhá kolem 1,6 miliónu. Posílit dohled nad prací exekutorů, ulehčit soudcům od administrativy a posílit ochranu práv účastníků exekučního řízení je cílem připravované novely exekučního řádu“.33 Je více než jasné, že tyto skutečnosti vedly zákonodárce k myšlence změnit dosavadní právní úpravu a vyřešit tak dlouho diskutované téma, zdali ponechat, omezit či úplně zrušit dvojkolejnost výkonu rozhodnutí. 2.2.2. Omezení dvojkolejnosti soudního výkonu rozhodnutí Jak jsem již výše uvedla, doposud měl oprávněný na výběr, zda se obrátí na soud nebo soudního exekutora pro vynucení jeho pohledávky. Správní orgány měly dokonce tři možnosti výkonu rozhodnutí prostřednictvím správní exekuce, některé prameny používají pojem „trojkolejnost“.34 V praxi byla situace taková, že většina výkonů byla prováděná soudními exekutory. Převážná část soudních výkonů rozhodnutí nebyla nařizována a vedena pro soukromoprávní tituly, ale pro vymáhání peněžitých pohledávek orgánů veřejné moci, které díky zákonnému osvobození od soudních poplatků využívaly soud jako „bezplatnou výpomoc“ k vymáhání jimi vydaných exekučních titulů, které si mohly vymáhat samy prostřednictvím daňové či správní exekuce.35 Oprávnění správních orgánů plyne z § 105, odst. 2 SŘ.36 Tyto skutečnosti a dlouhodobé názory na neschopnost soudů provádět exekuční tituly uvedené v předchozí kapitole vedly k úvahám, zda je ještě vůbec nutné nadále zachovávat paralelní koncepci soudního výkonu rozhodnutí. Byl vypracován Ministerstvem spravedlnosti návrh novelizace občanského soudního řádu a exekučního 32

Zákon č. 341/2005 Z.z., Občiansky súdny poriadok, ve znění pozdějších předpisů. TVARDKOVÁ, Jana; PROŠEK, Jiří. Novely omezí dvojkolejnost výkonu rozhodnutí e exekuce. Konkursní noviny. 2011, roč. 14, č. 15. s. 1. ISSN 1213-4023. 3434 KORBEL, PRUDÍKOVÁ, 2013, op. cit., s. 2. 35 Tamtéž s. 2. 36 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 33

13

řádu, který počítal s převedením exekucí pouze na soudní exekutory s výjimkou některých oblastí, kde z důvodu vhodnosti převážil zájem, aby zůstala zachována soudní ingerence (např. výkon týkající se nezletilých dětí).37 Původní návrh předpokládal zrušení možnosti volby mezi soudním exekutorem a soudem. V této souvislosti se začaly v médiích objevovat informace, že od 1. ledna 2013 dochází ke zrušení dvojkolejnosti a bude možné využívat jen služeb soudního exekutora, s čímž, jak je obecně známo, jsou spojeny i vyšší náklady. K původnímu záměru ministerstva nedošlo a v rámci několika pozměňovacích návrhů byla nakonec přijata novela č. 396/2012 Sb. Navrhované zrušení dvojkolejnosti bylo odmítnuto a vstoupilo v platnost, že dvojkolejnost soudního výkonu rozhodnutí byla pouze omezena. V konečném důsledku to tedy znamená, že pro soukromé věřitele zůstane zachována dosavadní možnost volby mezi využitím soudního exekutora a soudu. Zrušena bude pouze trojkolejnost pro orgány veřejné moci, kterým zanikne možnost využívat soud k vymáhání exekučních titulů, jež si mohou vymoci samy.38 Výsledným legislativním řešením je § 251, odst. 2, který obsahuje pozitivní i negativní výčet. Ten omezuje možnost provedení soudního výkonu rozhodnutí pouze na věci: a) výchovy nezletilých dětí, b) které nelze vykonat podle správního nebo daňového řádu, c) vyklizení bytu nebo místností se zajištěním bytové náhrady, d) vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, e) výkonu rozhodnutí orgánů Evropských společenství, f)

výkonu cizích rozhodnutí.

Věci, které nelze vykonat podle ustanovení správního řádu či daňového řádu může vykonat soud nebo i soudní exekutor. Ostatní věci výslovně uvedené zůstanou z důvodu vhodnosti v kompetenci soudů, jelikož se jedná o specifické případy a zakládají výlučnou kompetenci soudů (§ 37, odst. 2, písm. b). Podle odstavce třetího § 251, budeli po 1. lednu 2013 podán soudu návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci, soud návrh odmítne.

37

ŠÍNOVÁ, Renáta. Využijte exekuce ve svůj prospěch. Statutární zástupce firmy. 2012, roč. 2, č. 3, s. 22. ISSN 1805-2118. 38 KORBEL, PRUDÍKOVÁ, 2013, op. cit., s. 2.

14

I přes tvrzení, že nakonec pozměňovacím návrhem nedošlo ke zrušení dvojkolejnosti, se objevila řada odborných názorů, které si vzájemně odporují. Někteří autoři totiž i po přijetí zákona tvrdí, že výše novelizované ustanovení § 251 o.s.ř. má za důsledek zrušení dvojkolejnosti, nikoliv jeho omezení, jak uvádím výše. Například soudce Svoboda označuje řešení v § 251, odst. 2, písm. b) jako „neobratný výsledek“ parlamentní změny původního návrhu, který počítal s tím, že exekutoři nevedou exekuci pro výživné. Nyní je jeho znění zcela jiné a stanoví, že soudy nevykonávají exekuční tituly, jejichž původci jsou orgány veřejné moci, které se při své činnosti řídí SŘ nebo DŘ. Naopak exekuční tituly vydávané soudy, rozhodci a notáři budou moci soudy i nadále vykonávat. Důsledek tohoto ustanovení přirovnává ke zrušení dvojkolejnosti tvrzením, že původní záměr Ministerstva spravedlnosti k odstranění dvojkolejnosti soudní a exekutorské exekuce vzal do značné míry za své.39 Obdobně se vyjadřují i exekutoři Prošek s Pelclem40 či advokáti Kocián, Šolc a Balaštík41. Podle autorky Doležalové má novela za následek zrušení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí. „Správní orgány si budou muset při vymáhání povinnosti v exekučních titulech vybrat pouze mezi vymáháním pohledávky prostřednictvím soudního exekutora, nebo správní exekucí. Oprávněný se musí obrátit pouze na soudního exekutora. Soud bude moci provádět výkon rozhodnutí pouze pro rozhodnutí uvedená v § 251, odst. 2 o.s.ř“.42 Podle důvodové zprávy k zákonu je nejzásadnější změnou, kterou přináší novelizace, výrazné omezení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce.43 Novela občanského soudního řádu podle pana Mihalíka pravomoci soudů v nuceném výkonu rozhodnutí omezila jen částečně.44 Obdobně se vyjadřuje i autorka Krbcová. „Zákon č. 396/2012 Sb. omezuje dvojkolejnost výkonu rozhodnutí prováděného soudem a exekuce

39

SVOBODA, Karel. Problémy související s posílením „exekutorské“ exekuce. Soudní rozhledy. 2013, roč. 19, č. 1, s. 6. ISSN 1211-4405. KORBEL, PRUDÍKOVÁ, 2013, op. cit., s. 2. 40 PROŠEK, Jiří; PELCL, Petr. Změny v exekucích od 1. 1. 2013. Vakobobri.cz [online]. Právnická fakulta univerzity Karlovy, 2012, [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.vakobobri.cz/e107_files/public/manul_zmny_os_e.pdf 41 KOCIÁN, Alexandr a kol. Co se změnilo od 1. 1. 2013. EPRAVO.CZ [online]. publikováno 2. 10. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/co-se-zmenilo-od-1-1-2013-88312.html 42 DOLEŽALOVÁ, Lenka. Zásadní změny v exekučním řízení. Bulletin advokacie. 2012, roč. 22, č. 12, s. 28. ISSN 1806-8280. 43 Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. 44 MIHALÍK, Vojtěch. Velká novela exekučního řádu. Komorní listy. 2013, roč. 5, č. 1, s. 58, ISSN 18051081.

15

prováděné exekutorem, když vymezuje druhy nároků, které bude moci nadále vymáhat pouze soud, a ty, které bude vymáhat exekutor“.45 Domnívám se, že názory hlásající zrušení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí nejsou přesné. Od 1. 1. 2013 došlo ke zrušení trojkolejnosti pro orgány veřejné moci, které již nemohou dále využívat soud k vymáhání exekučních titulů. Souhlasím s názorem autorky Šínové, že možnost obrátit se na soud byla tedy zrušena jen v případě rozhodnutí vydaných orgány veřejné správy.46 Podle mého názoru se nedá většinově tvrdit, že došlo ke zrušení dvojkolejnosti. Pokud by ke zrušení dvojkolejnosti opravdu došlo, mělo by to velmi závažný dopad na právní řád. Já si představuji pod pojmem „zrušení dvojkolejnosti“ úplné odstranění dualismu výkonu rozhodnutí způsobem, že výkon exekučních titulů budou zajišťovat, až na výjimky, pouze soudní exekutoři v režimu exekučního zákona. Ačkoliv původní návrh tento právní stav presumoval, v konečném důsledku nebyl přijat a došlo pouze k omezení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí. Závěrem bych ráda ještě upřesnila výklad ustanovení § 251, odst. 2, písm. b) o.s.ř., protože v praxi vyvolává interpretační potíže. Podle jeho znění platí, že výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. lze provést tehdy, nejde-li o exekuční titul, který lze vykonat podle SŘ nebo DŘ. Podle autorů Hlavsy, Dávida a Kojana47 z uvedeného v žádném případě nevyplývá, že civilní soudy mohou provádět výkon rozhodnutí pouze ve věcech uvedených v § 251, odst. 2, písm. a) a § 251, odst. 2, písm. c) až f) o.s.ř, nýbrž jakéhokoliv rozhodnutí, které není daňovým nebo správním titulem. Opačné tvrzení je podle nich nutné odmítnout. Soudní exekutoři však daňové a správní exekuční tituly mohou vykonávat i nadále.

45

KRBCOVÁ, Veronika. Velká novela exekučního řádu a občanského soudního řádu. Komorní listy. 2012, roč. 5, č. 2, s. 41, ISSN 1805-1081. 46 ŠÍNOVÁ, op. cit., s. 22. 47 HLAVSA, Petr; DÁVID, Radovan; KOJAN, Michal. Exekuční řád a předpisy související. 1. Vyd. Praha: Leges, 2013, s. 74.

16

2.3.

Změny od 1. ledna 2014 zavedené novelou č. 293/2013 Sb. Od nového roku se právní stav opět výrazně změnil a má velký význam pro

„střednědobou“ novelu zákona č. 396/2012, neboť v oblasti výkonu soudního rozhodnutí podle části šesté občanského soudního řádu dochází opět ke změně koncepce působnosti. Byla přijata novela zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nově podle ustanovení § 251, odst. 1 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení. Odstavec druhý stanoví, že pokud je k soudu podán návrh na výkon titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení, soud návrh odmítne. Výše uvedená změna má za důsledek, že soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení. V návaznosti na tuto změnu je od nového roku taktéž novelizován exekuční řád v jeho ustanovení § 37, odst. 2, písm. b). Obsahuje výčet exekučních titulů, které nebude vykonávat soudní exekutor. Jedná se o rozhodnutí o péči o nezletilé dítě (nepůjde-li o rozhodnutí o výživném), rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí, rozhodnutí orgánů Evropských společenství a cizí rozhodnutí s výjimkou cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti o uznání. Do § 274, odst. 1 o.s.ř. se promítá zásada, že soudně může být vykonán pouze exekuční titul, který nelze vykonat ve správním nebo daňovém řízení.48

48

Vládní návrh zákona č. 293/2013 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 932/0, 2011. [cit. 27. 2. 2014].

17

2.4.

Hodnocení právního vývoje Posledními dvěma lety prošel občanský soudní řád velkými změnami

v ustanovení § 251. Původní návrh na zrušení dvojkolejnosti nebyl schválen a zákonodárci přijali pouze pozměňovací návrh. Ani nová úprava účinná od 1. ledna 2013 nevydržela dlouho, jelikož novela č. 293/2013 Sb. opět „zamíchala“ se zněním zákona. Novela účinná od 1. ledna 2013 zavedla omezení, že nařízení výkonu rozhodnutí se mohl oprávněný domáhat jedině v případech uvedených v § 251, odst. 2. Věci, které v odstavci uvedené nebyly, musel oprávněný vymáhat pouze v exekuci u soudního exekutora. Toto platilo jen jeden rok a nyní od 1. ledna 2014 je možné vymáhat buď formou výkonu rozhodnutí, nebo prostřednictvím exekuce s výjimkou exekučních titulů ze správního či daňového řízení. Domnívám se, že tyto velké změny vyvolávají v praxi řadu nepřesností a výkladových obtíží, proto jsem navázala kontakt s praxí a zeptala jsem se pana advokáta JUDr. Pavla Nastise na jeho názor a použitelnost nového ustanovení, účinného necelé tři měsíce. Podle něj se během roku 2013 ulevilo soudům, protože jim ubylo mnoho výkonů rozhodnutí. Zároveň však dodává, že to nebyla příliš koncepční změna, když od 1. ledna 2014 platí téměř ta stejná pravidla, jako do konce roku 2012. Podle mého názoru prudké změny v posledních letech vnášejí do právního řádu nejasnosti a podlamují právní jistotu. Tuto myšlenku mohu podpořit například nejednoznačností v názorech na omezení dvojkolejnosti uvedených v kap. 2.2.2. Rovněž výkladové obtíže v ustanovení § 251, odst. 2, písm. b) o.s.ř. dokazují, že právní úprava působí obtíže. Nebylo z něj totiž vůbec zřejmé, v jakých věcech lze provést výkon rozhodnutí civilních soudů. Novelizace přijatá 1. lednem 2014 by sice měla ulehčit interpretační problémy, nicméně v současné době neexistují na tuto problematiku žádné odborné názory, stanoviska soudů ani literatura. Z těchto důvodů si myslím, že bude nezbytné vyčkat na další právní vývoj. Souhlasím s názorem soudce Fialy, který považuje současnou situaci jako problematickou. „Proces byl už tolikrát měněn a často zdaleka ne koncepčně, že už netvoří homogenní celek. Vytvořil se nepřehledný systém různých nesladěných pojmů a institutů, které se musí složitě judikatorně řešit. To nepřispívá k jednotnému výkladu práva, a tedy ani k jistotě občanů“.49 V nejbližších letech se dá očekávat, že dojde k dalším významným změnám,

49

FIALA, Roman. Nový občanský soudní řád bude účinný do pěti let. Právní rádce. 2013, roč. 20, č. 6, s. 68-69, ISSN 1210-4817.

18

neboť se chystá do pěti let rekodifikace občanského soudního řádu. Zatím však neexistuje jasná představa, jakou podobu by měl mít. Zda dojde ke změnám i v ustanovení § 251 o.s.ř. se tedy v tuto chvíli nedá předvídat. Není ani jasné, jestli se budou chtít zákonodárci vrátit k původnímu návrhu, tedy úplně odstranit dvojkolejnost výkonu rozhodnutí. Je tu však naděje, že zmíněné nedostatky v právní úpravě, vyvolané častými změnami, budou do budoucna harmonizovány novým právním předpisem.

19

3.

Změny při zahájení exekuce

3.1.

Návrh oprávněného na exekuci a žádost soudního exekutora o pověření jejím provedením před novelizací

3.1.1. Právní stav před přijetím novely Exekuční řízení je ovládáno zásadou dispoziční a záleželo čistě na vůli oprávněného, zda takový návrh podá či nikoliv. Obsahové náležitosti vyplývají z § 38, odst. 1 e.ř..: a) označení osoby soudního exekutora a uvedení jeho sídla, b) přesné označení exekučního titulu, c) uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, d) zda a v jakém rozsahu povinný povinnost z exekučního titulu splnil, e) označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává, Dle § 38, odst. 2 je nutné k návrhu na nařízení exekuce připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného doložkou o jeho vykonatelnosti. V případě, že bude návrh neúplný, nesrozumitelný či neurčitý, musí jej oprávněný doplnit či opravit ve lhůtě, kterou určí soudní exekutor. Součástí je i poučení, jakým způsobem je nutné opravu provést a výzva musí být doplněna v 15 denní lhůtě. Neúplný, nesrozumitelný nebo neurčitý návrh musí oprávněný opravit nebo doplnit nejpozději ve lhůtě, kterou k tomu soudní exekutor oprávněnému stanoví. Tato výzva obsahuje rovněž poučení o tom, jak opravu nebo doplnění provést a musí být soudním exekutorem učiněna v 15 denní lhůtě. Opravený či doplněný návrh znamená pro soudního exekutora povinnost podat ve lhůtě 15 dnů od doručení návrhu žádost exekučnímu soudu o pověření exekuce.50 Neobsahuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, je neurčitý nebo nesrozumitelný, začne běžet lhůta k předložení návrhu soudu až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. Tyto náležitosti nezkoumá exekutor, nýbrž soud.51 Pokud by exekutorský zápis neobsahoval některou z formálních náležitostí, nelze spojovat vlastnost přímé vykonatelnosti a takový zápis není veřejnou listinou.52 50

WINTEROVÁ, op. cit., s. 508-509. RADKOVÁ, Martina. Exekuce jiné pohledávky. 1. vyd. Praha: Linde, 2009, s. 136. 52 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3564/2007. 51

20

Stejnopis usnesení o nařízení exekuce doručí exekutor povinnému, oprávněnému a orgánu, který je pověřen vedením centrální evidence exekucí (Exekutorská komora), přičemž oprávněnému a povinnému se doručí do vlastních rukou. Odepře-li povinný usnesení o nařízení exekuce přijmout, je usnesení doručeno dnem, kdy jeho přijetí bylo odepřeno. O této skutečnosti však musí být poučen doručovatelem. Dále se zde uplatňuje pravidlo, že povinnému nesmí být doručeno usnesení o nařízení exekuce dříve než exekutorovi a oprávněnému.53 Exekutor zašle povinnému společně s usnesením výzvu ke splnění povinnosti podle § 46, odst. 5 e.ř., v níž vyčíslí vymáhaný nárok, zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Součástí výzvy je poučení, že zaplatí-li povinný tyto částky do patnácti dnů, vydá příkaz k úhradě nákladů exekuce, jehož právní mocí bude exekuce provedena. V zákoně chybí zásadní informace, zda patnáctidenní lhůta plyne od doručení výzvy, nebo až od právní moci usnesení od zahájení exekuce, což může mít pro povinného zásadní význam. Jelikož má být výzva doručována spolu s usnesením o nařízení exekuce, dá usuzovat, že se její počátek bude odvíjet od data doručení výzvy.54 V usnesení o nařízení exekuce soud neurčuje, jakým způsobem má být exekuce provedena (§ 44, odst. 3 e.ř.). Tato pravomoc je dána exekutorovi, který určí způsob výkonu exekuce až v exekučním příkazu. Exekutoři tak mají otevřené možnosti pro způsob vymáhání pohledávek. Zároveň však nelze pověřit ohledně vymáhání jednoho dluhu jednoho exekutora, např. vymáháním pohledávky dlužníka, a druhého exekutora prodejem jeho nemovitosti.55 V této souvislosti byl publikován judikát Nejvyššího soudu, kterým byl vysloven zajímavý právní názor. V řízení, které nařízení výkonu rozhodnutí předchází, není oprávněný povinen dokládat, že jím navržený způsob výkonu rozhodnutí je vhodný. Naopak tato povinnost svědčí povinnému, neboť on musí tvrdit a prokazovat, že navržený způsob výkonu je nevhodný, protože lze úspěšně postihnout jiné jeho majetkové hodnoty způsoby, které se jeví být vhodnějšími. Pro takovou obranu povinného je prostor až ve stadiu zastavení výkonu rozhodnutí. Z toho vyplývá, že nevhodnost postupu výkonu rozhodnutí při nařízení je relevantní, pokud vyplývá již z návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo z jiného podání oprávněného, jestliže se soud dozví jinak (z úřední povinnosti) o vhodnějším způsobu výkonu, anebo

53

RADKOVÁ, op. cit., s. 137-138. FIALA, op. cit., s. 591-592. 55 RADKOVÁ, op. cit., s. 137. 54

21

jestli námitku o jiných způsobech povinný uplatnil, měl-li takovou výjimečnou příležitost.56 Proti usnesení Exekučního soudu se může povinný bránit odvoláním. Nelze v něm však namítat jiné skutečnosti než ty, které mají význam pro nařízení exekuce pod sankcí odmítnutí odvolání. Účelem je zabránit průtahům plynoucích z odvolání. Povinný může podávat odvolání s námitkami, jež se týkají relevantních skutečností. 57 Nutno poznamenat, že doručení usnesení o nařízení exekuce má ještě další přísné účinky na právní postavení povinného. Jedním z dalšího těchto účinků je omezená možnost nakládání s majetkem (tzv. generální inhibitorium). V okamžiku doručení usnesení nesmí totiž povinný nakládat se svým majetkem, včetně majetku patřícího do společného jmění. Zákaz dispozic neplatí pro běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku.58 Nakládání s majetkem v rozporu s tímto zákazem je sankcionováno relativní neplatností59 takového úkonu povinného. Tzn., že právní úkon se považuje za platný do té doby, než se oprávněná osoba dovolá jeho neplatnosti.

56

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3591/2007. WINTEROVÁ, op. cit., s. 509. 58 RADKOVÁ, op. cit., s. 138. 59 FIALA, op. cit., s. 592. 57

22

3.1.2. Zrušení institutu nařizování exekucí V předchozích řádcích jsem stručně shrnula průběh exekuce v režimu exekučního řádu před novelizací. V případech, kdy se oprávněný rozhodl po „velké novelizaci“ od 1. 1. 2013 vyžít služeb exekutora, došlo k významné změně. Některé zdroje uvádí, že se jedná v zásadě o technickou změnu.60 Jak jsem již uvedla výše, před účinností novely se exekuční řízení zahajovalo návrhem, který byl adresován přímo vybranému exekutorovi. Exekutor však nemohl nikdy začít provádět exekuci dřív, než byl pověřen přímo soudem.61 A právě v této věci nastala velká změna. Nadále i po novele platí, že se řízení zahajuje dnem, kdy exekuční návrh dojde exekutorovi. Nyní již ale neexistuje nařizování exekucí prostřednictvím soudu. Prvním úkonem soudního exekutora po zahájení exekučního řízení je zápis v zákoně stanovených údajů. Za tímto účelem byl nově zřízen centrální rejstřík zahájených exekucí.62 Nejprve bylo zvažováno, jestli bude rejstřík veden Exekutorskou komorou České Republiky či Ministerstvem spravedlnosti. Nakonec se jako lepší řešení ukázala existence centrální evidence v rukou státu, a to z důvodů zjištění překážky litispendence, posuzování pořadí exekucí a výkonu dohledu státu nad probíhajícími exekucemi. Rejstřík je tedy spravován ministerstvem pro zabezpečení jeho evidenční funkce a pro výkon státního dohledu nad činností soudních exekutorů.63 V praxi to v současné době znamená, že exekuci zahajuje soudní exekutor, který provede dálkový zápis v centrálním elektronickém rejstříku zahájených exekucí. Tento zápis je prostým opatřením, nikoliv soudním rozhodnutím (usnesením) a zároveň se nedoručuje účastníkům řízení.64 Opatření činí soud pouze ve vztahu k soudnímu exekutorovi, nenabývá právní moci a nevyznačuje se na něm doložka v souladu s § 43a, odst. 5 e.ř. Institut odvolání, jako možnost obrany povinného, byl zrušen. Opravným prostředkem proti zahájení exekuce je nyní návrh na její zastavení. 65 „V praxi se zahajuje exekuce tak, že oprávněný podá exekuční návrh (stejně jako před novelizací) u soudního exekutora a ten ji doloží exekučním titulem. Soudní exekutor není oprávněn rozhodovat sám o zahájení exekuce, přenáší se na něj působnost soudu při negativním

60

PROŠEK, PELCL, 2013, op. cit. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. IV. 630/03. 62 HLAVSA, DÁVID, KOJAN, op. cit., s. 100. 63 Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. 64 MIHALÍK, op. cit., s. 59. 65 PROŠEK, PELCL, 2013, op. cit. 61

23

vyřízení exekučního návrhu. Exekuční řízení nebude v těchto případech již zastavovat soud, ale soudní exekutor návrh sám odmítne, nebyl-li návrh řádně podán či opraven a nelze-li proto pokračovat v řízení, nebo zamítne, nebyl-li odmítnut z procesních důvodů a nejsou-li splněny předpoklady pro vedení exekuce. Tato rozhodnutí činí exekutor v pořádkové lhůtě 15 dnů a lze se proti nim bránit odvoláním, o němž rozhoduje odvolací soud dle § 55b a § 55c e.ř“.66 Exekutor, kterému došel exekuční návrh, je povinen požádat exekuční soud nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce v souladu s § 43a, odst. 1 e.ř. Žádost se podává elektronicky, a proto se posléze všechna data automaticky zapíšou do centrálního rejstříku zahájených exekucí a do informačního systému soudu. Provedou se lustrace účastníků a kontrola podmínek řízení (místní příslušnost, ztotožnění účastníků, absence překážek věci rozhodnuté, věci zahájené, zahájení insolventního řízení a další) a je vygenerován návrh na pověření. Soud nadále zkoumá splnění podmínek a do 15 dnů je povinen vydat pověření, které je zasláno do datové schránky soudního exekutora. V opačném případě, pokud nejsou splněny podmínky pro vedení exekuce, nerozhoduje o návrhu soud, nýbrž se exekutorovi udělí pokyn, aby exekuční návrh zamítl nebo odmítl (§ 43a, odst. 6 e.ř.). Soudní exekutor je povinen do 15 dnů od doručení pověření zaslat všem účastníkům vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému je zaslán exekuční příkaz a nejpozději s prvním exekučním příkazem mu exekutor zašle předmětné vyrozumění, dále samotný exekuční návrh, exekuční titul a výzvu ke splnění povinnosti (§ 44, odst. 1 e.ř.). Vyrozumění není soudním rozhodnutím, proto se proti němu nelze odvolat. Samotné doručení vyrozumění o zahájení exekuce zakládá účinky generálního inhibitoria (viz kap. 3.2.1.) stejně, jako tomu bylo doposud u doručení usnesení o nařízení exekuce.67 Stejný názor zastávají i autoři Hlavsa, Dávid a Kojan, podle kterých „i když o nakládání s ostatním majetkem povinného, který exekuční příkaz nepostihuje v odst. 4, exekuční řád již nehovoří, je zastáván většinový názor, že i nadále trvá generální inhibitorium podle § 44a“.68

66

PROŠEK, PELCL, 2012, op. cit. KORBEL, PRUDÍKOVÁ, op. cit., s. 3. 68 HLAVSA, DÁVID, KOJAN, op. cit., s. 100. 67

24

Novela dále zavádí tzv. výjimku z generálního inhibitoria. S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů, může povinný k úhradě své pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek, není-li postižen jinou exekucí. Nejméně však za cenu obvyklou, která se zjišťuje na základě znaleckého posudku a je splatná při podpisu k rukám exekutora. Z toho vyplývá, že povinný může prodat část jeho majetku, který byl postižen inhibitoriem na základě souhlasu exekutora, jestliže tento prodej bude sloužit ke splnění povinností vymáhané exekucí.69 3.1.3. Důvody zrušení rozhodování soudu o nařízení exekuce Podle důvodové zprávy by změna, díky které došlo k vypuštění rozhodování soudu o nařízení exekuce, měla přispět ke zrychlení exekučního řízení a zároveň odbřemenění soudů od agendy, která je svojí povahou spíše formální a z hlediska ochrany neefektivní. Povinní před účinností novely podávali odvolání proti usnesení o nařízení exekuce asi jen v 1 % všech případů, což byl pro zákonodárce jasný signál vedoucí ke změně legislativy. Zákonodárci si tak slibují, že by se soud mohl více soustředit na rozhodování ve věcech neformální povahy, například návrhů na zastavení či odklad exekuce, o kterých nerozhodl soudní exekutor. Uvolnění kapacit soudců by rovněž mohlo vést k intenzivnějšímu výkonu dohledu nad činností soudních exekutorů.70 Některé zdroje dokonce uvádí, že v praxi to nejsou soudci, kteří by nařizovali exekuci, nýbrž vyšší soudní úředníci. Návrhům se v drtivé většině vyhovuje a nic sporného se v nich obvykle neposuzuje (kromě případů, kdy je posuzováno, zda jsou dány podmínky řízení či existuje-li vykonatelný soudní titul). Tomu by měla svědčit zveřejněná statistika Ministerstva spravedlnosti, která znázorňuje výsledky rozhodování soudů o nařízení exekuce.

69

PROŠEK, Jiří. Metodika ke střednědobé novele exekučního řádu. Bulletin advokacie. 2009, roč. 16, č. 12, s. 41-44. ISSN 1210-6348. 70 Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014].

25

Podíl zamítnutých návrhů na nařízení exekuce dle nápadu v posledních třech letech: Rok Nápad Vyřízeno z toho zamítnutím procento zamítnutí z nápadu

2009 718 801 724 011 2 235 0,31 %

2010 797 533 784 827 3 251 0,41 %

2011 973 461 960 758 3 881 0,40 % 71

Nutno v této věci rovněž upozornit na skutečnost, že soudy mnohdy před přijetím novely nedodržovaly zákonem stanovenou 15 denní pořádkovou lhůtu k nařízení exekuce. V minulosti docházelo k průtahům i při doručování usnesení o nařízení exekuce účastníkům řízení a při vyznačování doložky právní moci. Tato situace mohla vést k nemožnosti skončení exekuce (i v případech, že povinný byl ochoten splnit dobrovolně exekuční titul apod.). V případě, že došlo k odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, suspenzivním účinkem se právní moc odkládá až do doby rozhodnutí odvolacího soudu a tento stav mohl být nežádoucí i pro povinného.72 I tyto skutečnosti vedly zákonodárce k přijetí nové úpravy, která by se těmto nežádoucím postupům měla vyvarovat. 3.1.4. Důsledky zrušení nařizování exekucí novelou č. 396/2012 Sb. Podle mého názoru tato změna v exekučním řádu má převážně pozitivní efekt. Zlepšuje se postavení povinného hned v počáteční fázi exekuce, neboť se nově doručuje i exekuční titul. Častým nešvarem předchozí právní úpravy byl fakt, že povinný mnohdy ani o nařízení a důvodech exekuce nevěděl. Povinný má tak lepší přehled a zmenšuje se tím pravděpodobnost, že soud rozhodne fikcí. Jako velmi pozitivní vnímám rovněž prodloužení lhůty pro dobrovolné plnění povinného. Dle § 46, odst. 6 e.ř. byla lhůta prodloužena z 15 na 30 dnů. Změna, díky které se povinný může bránit „návrhem na zastavení exekuce“, zjednodušuje orientaci povinného, neboť nemusí vybírat, jaký ochranný prostředek zvolí. Všechny námitky, které uplatňuje proti zahájení exekuce, uvede do návrhu na zastavení exekuce. Lhůta byla rovněž prodloužena z 15 na 30 dnů.

71 72

KORBEL, PRUDÍKOVÁ, op. cit., s. 4. Tamtéž s. 4.

26

Souhlasím s názorem advokátního koncipienta Mgr. Vojtěcha Mihalíka. Podle něj má výše uvedená změna „největší pozitivní dopad v tom směru, že odstraňuje schizofrenní nabídku prostředků obrany v případě, že dotčené osoby se zahájením exekučního řízení a provedením exekuce nesouhlasí. Tyto tak nemusí tápat nad tím, zda se proti jednotlivým rozhodnutím (zejm. usnesení o nařízení exekuce) bránit odvoláním či navrhovat zastavení řízení. Byla totiž zavedena jednoznačná preference zastavení řízení, což tak nadále může být učiněno jak na návrh, tak z moci úřední exekutorem nebo soudem. Rovněž se domnívám, že těmito změnami může být dosaženo pružnějšího a rychlejšího průběhu exekučního řízení“.73 Rovněž by nemělo docházet k výraznému posílení vlivu soudního exekutora, neboť účelem novelizace bylo, aby exekutor vyřizoval jen nesporné věci (mezi účastníky panuje shoda). Pokud tomu tak není, exekutor je povinen bezodkladně předložit věc soudu.

Tímto postupem nelze tvrdit, že by exekutoři získali větší

pravomoc. Ba naopak exekutoři získali více odpovědnosti. Novou právní úpravou se posílil dohled nad činností soudních exekutorů nejen pod záštitou Ministerstva spravedlnosti, nýbrž i předsedy okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Skutečnost, že soudní exekutor může rozhodovat o upuštění exekuce a zastavení exekuce v případě, že mezi účastníky není spor, má na exekuční řízení pozitivní důsledek, neboť se zvyšuje efektivita a zrychlení exekučního řízení.

3.2. Předžalobní výzva Novela č. 396/2012 Sb. zavedla do občanského soudního řádu jedno z nových a velmi podstatných ustanovení, které má sloužit k ochraně povinného před samotným vznikem nákladů řízení. Jedná se o předžalobní výzvu obsaženou v ustanovení § 142a o.s.ř.74 V praxi bylo běžné, že někteří věřitelé neměli zájem o dobrovolné zaplacení jejich pohledávek. Naopak, bylo pro ně výhodné vést nalézací řízení kvůli získání náhrady nákladů řízení. Velmi často se dlužník nedozvěděl včas o nutnosti zaplatit dluh. Tyto postupy podléhaly časté kritice a byly medializovány širokou veřejností i odborníky. Zákonodárci včlenili do občanského soudního řádu již zmiňovaný § 142a, který podmiňuje právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému tím, že věřitel musí

73 74

MIHALÍK, op. cit., s. 59. KORBEL, PRUDÍKOVÁ, op. cit., s. 11.

27

zaslat dlužníkovi, nejméně sedm dnů před podáním návrhu na zahájení řízení, výzvu k dobrovolnému plnění. V § 142a, odst. 1 o.s.ř. je rovněž uvedena povinnost zaslat výzvu na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Účelem tohoto ustanovení je posílení ochrany dlužníka. Nová úprava však nijak nediskriminuje věřitele tím, že by byli nuceni odesílat výzvu na adresu trvalého bydliště či kontrolovat, zda byla výzva skutečně doručena. Ne vždy jsou věřiteli tyto adresy známé. Pro splnění podmínky odeslání předžalobní výzvy stačí, když je zásilka předána poštovní přepravě s tím, že adresa je věřiteli známa např. z poslední korespondence. Z pohledu věřitelů se dá tato nová konstrukce v zákoně vyložit tak, že by předžalobní výzva měla zabránit častým výmluvám lidí, kteří se odvolávají na nedostatečnou informovanost o exekuci do chvíle, než se ocitnou exekutorovi „tváří v tvář“.75 Domnívám se, že tato změna má velmi pozitivní vliv na dlužníkovo postavení, jelikož mu přiznává sedmidenní lhůtu, ve které má dlužník dostatek času na ni zareagovat a splnit svou povinnost dobrovolně ještě před podáním žaloby. Tímto se tak může ubránit dalšímu nárůstu nákladů. Zřejmě i věřitelům přinese užitek, neboť je pravděpodobnější, že se dočkají dřív dobrovolného uhrazení pohledávky. I přes tyto závěry však existují případy, v nichž ani samotná předžalobní výzva nezabrání situacím, kdy dlužník o své pohledávce neví. Ředitel Exekutorské komory upozorňuje na časté situace dlužníků, kteří na adrese trvalého bydliště nebydlí nebo si nepřebírají poštu: „Nesmíme však zapomínat, že základem je odpovědné přebírání zásilek. Jestliže dlužím a nebydlím na adrese trvalého bydliště, nevyzvedávám si poštu, ignoruji upomínky a nerespektuji rozhodnutí soudu, vystavuji se riziku exekuce. Dlužníci totiž často argumentují tím, že o existenci exekuce nevěděli. Zpravidla jde ale o nedostatek na jejich straně. Soudy, stejně jako soudní exekutoři, totiž doručují korespondenci na adresu zaevidovanou v Centrální evidenci obyvatel. Obvykle se jedná o adresu shodnou s trvalým pobytem. Ovšem pokud se na ní nezdržujete, zbavujete se možnosti včas reagovat na soudní rozhodnutí. Platí totiž tzv. fikce doručení - i když si dlužník zásilku fakticky nepřevezme, považuje se po uplynutí 10denní lhůty za doručenou. U lidí, kteří nebydlí na adrese trvalého pobytu nebo si nepřebírají poštu, tedy ani předžalobní výzva nic nezmění“.76 75

JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: Nakladatelství BizBooks, 2013, s. 63. BÁČOVÁ, 2012, op. cit.

76

28

Závěrem bych se ráda ještě zabývala otázkou, kdy je možné předžalobní výzvu aplikovat, tedy zda je možné využít tento institut na řízení zahájené před 1. lednem 201377, nebo až po nabytí účinnosti novely. Již na několika místech této práce jsem poukazovala na přechodná ustanovení, podle kterých se má novela týkat řízení zahájených až po datu účinnosti. Vrchní soud však v odpovědi na tuto otázku došel podle mého názoru k překvapivému závěru. V usnesení78 vyslovil názor, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud žalovaného nejméně sedm dní před podáním žaloby nevyzval k plnění již splatného peněžitého závazku, a to i přesto, že došlo k podání žaloby před 1. lednem 2013. Toto usnesení vyvolalo vlnu kritiky některých soudců, kteří s ním nesouhlasí. Svoboda jej označil za diskutabilní, neboť „podle čl. 2 odst. 1 téže novely o.s.ř. se řízení zahájená přede dnem nabytí její účinnosti dokončí podle dosavadních předpisů“. 79Dále odkazuje na přechodná ustanovení, podle kterých se institut § 142a o.s.ř. použije jen u sporných řízení, která byla zahájena od 1. 1. 2013. Myslím si, že usnesení nemá oporu v zákoně a přikláním se k názoru Svobody. Z morálního hlediska jde o správné rozhodnutí, neboť předžalobní výzva je podle mě správným krokem zákonodárců a posiluje ochranu dlužníků. Určitě měla být součástí právního řádu mnohem dříve a jistě by se vyhnula řadě sporů, ve kterých dlužníci o svých závazcích ani nevěděli. I přes tento názor jsem však přesvědčena, že intertemporální ustanovení působí na řízení zahájená po 1. lednu 2013. Podle mého názoru toto kontroverzní usnesení Vrchního soudu nevrhá dobré světlo na rozhodovací činnost soudců a podlamuje právní jistotu věřitelů.

77

Pozn.: Před dobou účinností novely zákona č. 396/2012 Sb. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 3. 2012, sp. zn. 3 Co 52/2012. 79 SVOBODA, 2013, op. cit., s. 214. 78

29

3.2.1. Vybrané problémy při aplikaci předžalobní výzvy V současné době je předžalobní výzva platná více než rok, proto je na místě upozornit na některé obtíže, které se postupně objevily při její aplikaci v praxi. Za tu dobu se ukázalo, že nové pravidlo přináší mnoho problémů a určitě stojí za to se na ně zaměřit. V následujících řádcích vyberu ty „nejpalčivější“, se kterými jsou největší obtíže. Nejprve se zaměřím na problematiku doručování předžalobní výzvy a výkladovou otázku, zda stačí pouze odeslat výzvu či je nutné ji doručit dlužníkovi do jeho dispozice. Podle § 142a, odst. 1 o.s.ř. je nutné předžalobní výzvu zaslat žalovanému nejméně sedm dní před podáním návrhu na zahájení řízení. Už tento zdánlivě jasný výklad však v praxi přináší potíže. Podle soudce Svobody je nutno vycházet ze smyslu předžalobní výzvy, tedy poskytnutí dlužníkovi prostoru k zaplacení dluhu ještě před zahájením sporu. Proto podle jeho názoru musí být výzva skutečně doručena do dispozice žalovaného, jinak nemůžou nastat účinky předpokládané v § 142a, odst. 1 o.s.ř. Formulaci, podle níž má věřitel dlužníkovi předžalobní výzvu zaslat a nikoliv doručit, je třeba vykládat tak, že věřitel nenese odpovědnost za zmaření doručení, které způsobil dlužník například tím, že neoznámil věřiteli změnu svého bydliště.80 Častým tématem k diskuzi je otázka, na která řízení se předžalobní výzva vztahuje. Podle advokáta Bílého se institut § 142a vztahuje jen na řízení o splnění povinnosti. Logicky výzva připadá v úvahu jen u žalob na plnění, zřejmě nikdy u žalob o osobním stavu a u žalob určovacích. V § 142a, odst. 1 zákon hovoří o žalobách na plnění, ale lze si jednoduše představit, že bude výzva použita i na žaloby na určení, kterým nepředcházela mimosoudní jednání. Z textu zákona lze dovodit, že se jedná o „splnění povinnosti“ „a soud by v jiných případech neměl aplikovat § 142a o.s.ř., jelikož pro tyto případy zná institut moderačního práva soudu (§ 150 o.s.ř.) nebo přiznání práva na náhradu nákladů řízení podlehlému (§ 143 o.s.ř.)“.81 Potíže přináší i otázka přesnosti sdělení v předžalobní výzvě. Věřitel má dlužníka před podáním žaloby kvalifikovaně vyzvat, což obnáší přesné sdělení, co po něm žádá, z jakého titulu a v jaké výši. Dluh by měl být specifikován tak, aby jej bylo

80

SVOBODA, Karel. Jaké problémy působí předžalobní výzva. Právní rádce. 2013, roč. 20, č. 9, s. 38. ISSN 1210-4817. 81 BÍLÝ, Martin. Předžalobní výzva – důsledky a problémy. Právní rozhledy. 2014, roč. 22, č. 3, s. 94, ISSN 1210-6410.

30

možno určit, ovšem často není známo, co se myslí onou přesností. V tomto případě se neuplatňuje přísný metr a pro účely předžalobní výzvy stačí, když věřitel napíše dlužníkovi o vrácení „těch deseti tisíc Kč, co mu loni půjčil“ a pohrozí mu žalobou. Pokud je zřejmé, že mezi stranami proběhla jen jedna půjčka, není pochyb o tom, že je výzva neurčitá. Naopak, výzva by měla vždy obsahovat údaje o výši dluhu (vyčíslením či odkazem na dokument, kde vyčíslena je).82 Ačkoliv předchozí otázky působí v praxi potíže, existují na ně odpovědi. Stále však není utvořen názor na zesplatnění dluhu a předžalobní výzvu provedením jednoho úkonu. Pokud věřitel dosud nesplatný dluh zesplatní výzvou, nemůže tímto jedním dokumentem nahradit předžalobní výzvu. Předžalobní výzva by se měla podle Bílého uplatnit všude tam, kde je dluh již splatný a dlužník je v prodlení, nikoliv před splatností.83 V této otázce však nepanuje shoda a podle mého názoru na ni odpověď ukáže až praxe.

82 83

Tamtéž s. 94. Tamtéž s. 94.

31

4.

Spojování exekucí

4.1.

Právní stav před přijetím novely Před účinností novely nebylo spojování exekučních řízení výslovně upraveno.

Na spojování exekučních řízení se použil občanský soudní řád, neboť jak vyplývá z dikce ustanovení § 52, odst. 1 e.ř., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Konkrétně pro oblast spojování věcí se použije § 112, odst. 1 o.s.ř., kdy v zájmu hospodárnosti řízení věcí může soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků. Podle odstavce druhého v případech, kdy v návrhu na zahájení řízení jsou uvedeny věci, které se ke spojení nehodí, nebo odpadnou-li důvody, pro něž byly soudem spojeny, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení.84 Postup dle § 112 o.s.ř. se nazývá spojování žalobních nároků. „Stejně jako lze jednou žalobou napadnout více osob (subjektivní kumulace), je možné uplatnit jednou žalobou i více nároků (tzv. objektivní kumulace) vůči témuž žalovanému nebo i vůči více žalovaným“.85 Smyslem této úpravy je ušetření času a nákladů jak soudu, tak účastníkům řízení v souladu se zásadou procesní ekonomie. V jedné žalobě lze spojovat různé žalobní nároky z různých žalobních důvodů, pokud zákon nestanoví nějaká omezení. Právě dle § 112, dle kterého lze spojovat libovolné nároky mezi totožnými účastníky a skutkově související nároky i vůči různým účastníkům, se jedná o objektivní kumulaci. Ke spojenému řízení může dojít také tak, že soud různé věci u něj zahájené procesně spojí dle § 112, odst. 1, může však vyloučit některou věc k samostatnému řízení dle § 112, odst. 2. Tento postup není v dispozici účastníků, soud rozhoduje sám v rámci již jednou zmiňované zásady procesní ekonomie. Existuje zde možnost účastníků podat návrh na spojení či rozdělení věcí. Žalobce může kumulovat v žalobě jakékoliv nároky proti témuž (resp. i jinému) žalovanému, pokud je spojení procesně možné. Procesně je možné spojení věcí tehdy, jde-li pro obě o shodný druh řízení, o shodnou příslušnost i shodné obsazení soudu.86 O případném spojení exekučních řízení ve fázi do vydání usnesení o nařízení exekuce rozhoduje exekuční soud. Ve stádiu provádění exekuce (po vydání usnesení o nařízení 84

DAVID, Ludvík a kol. Občanský soudní řád: Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 509. 85 WINTEROVÁ, op. cit., s. 212. 86 WINTEROVÁ, op. cit., s. 212.

32

exekuce a jeho doručení pověřenému soudnímu exekutorovi) rozhoduje pověřený soudní exekutor. Exekuční soud i soudní exekutor rozhodují usnesením, proti němuž dle § 202, odst. 1, písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 52, odst. 1 e.ř. není přípustné odvolání. Podle předchozí úpravy do konce roku 2012 platilo, že každá exekuce je samostatná. Mohly se sloučit pouze v případech, kdy byly vedeny proti jednomu dlužníkovi, jedním věřitelem, pro jeden typ pohledávky a u stejného exekutora. Slučování exekucí šlo provádět již dříve a exekutorská komora vydala doporučující pokyn všem exekutorským úřadům87, nicméně zde chyběla opora v zákoně, která by poskytovala zejména povinným právní jistotu. Jinak řečeno – předchozí právní úprava nestanovila pro oblast spojování exekucí rozhodujícímu subjektu žádnou povinnost, kdy by věci vhodné ke spojení spojovala automaticky. Výklad k ustanovení § 112 o.s.ř. dává až ustálená judikatura. Ústavní soud ve svém nálezu naznačuje, jakým způsobem by se měla ubírat problematika spojování věcí. „Podle § 112 občanského soudního řádu může soud v zájmu hospodárnosti řízení spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků. Toto ustanovení lze interpretovat tak, že je předmětem volné úvahy soudce, a nikoliv jen v souvislosti se zásadou ekonomie řízení, ale z hlediska souladnosti procesního postupu soudu s ohledem na náklady řízení s principem proporcionality zásahu do vlastnického práva povinného, který plyne z požadavku právního státu. Proto by měly jak soudy, tak i exekutoři postupovat tak, aby tento zásah do vlastnického práva povinného svým postupem minimalizovaly. V dané věci by pro soudního exekutora určitě nepředstavovalo vážný problém spojení výše uvedených věcí, a to ani z hlediska věcného (pohledávky na základě stejného titulu), osobního (pohledávky jednoho oprávněného subjektu za jedním dlužníkem) ani časového (výzvy ke splnění povinnosti byly vydány v jeden den). Přestože soudnímu exekutorovi žádný právní předpis explicitně nepřikazuje, aby věci, které spolu po všech stránkách souvisejí, spojil, je takový postup z důvodu hospodárnosti řízení (§ 112 o.s.ř.) i z důvodu výše zmiňované minimalizace zásahů do základního práva na vlastnictví povinného nanejvýš žádoucí“.88

87 88

JEŽEK, op. cit., s. 47. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. 9. 2012, sp. zn. II. ÚS 2013/10.

33

Z výše uvedeného lze usuzovat, že soud zastává jasný názor v otázce slučování věcí a tento postup se mu jeví jako žádoucí. Obdobný názor najdeme i v jiných nálezech Ústavního soudu.89 I přes tyto tendence považuji za důležité upozornit na skutečnost, že daná právní úprava nestanovuje povinnost věci vhodné ke spojení automaticky spojovat. Názor Ústavního soudu je relevantní, neboť určuje, jakým způsobem by se měly rozhodující subjekty v otázce spojování exekučního řízení ubírat. Samotné rozhodnutí je však čistě na subjektech. Nelze opomenout, že rozhodující subjekty, primárně pak pověřený soudní exekutor, by měl vykonávat exekuční činnost ve smyslu ustanovení § 2 e.ř. nezávisle. Dle § 46, odst. 1 e.ř. je jeho povinností postupovat rychle a účelně a dbát zejména na ochranu práv všech účastníků i třetích osob dotčených jeho postupem, tj. nejen povinného jako nejčastějšího navrhovatele exekučních řízení. 90 Napříč povinnostem daným zákonem s ohledem na judikaturu Ústavního soudu se však postupy exekutorů v praxi ukázaly jako problematické. Nedostatky v zákoně dovolovaly exekutorům vést řízení neefektivně. Korbel s Prudíkovou pak upozorňují na značné navyšování nákladů exekuce při souběžném vedení jako samostatných řízení proti jednomu povinnému při bagatelních věcech, „kde je poměrná část odměny nahrazována minimální paušální odměnou 3000 Kč a paušálními hotovými výdaji 3500 Kč v každé takové věci. Zaznamenaným problémem je rovněž umělé rozdělování pohledávek ze strany některých věřitelů, resp. obchodníků s pohledávkami“. 91

4.2.

Právní úprava po novelizaci Tento právní stav vedl k novelizaci, která zásadně mění oblast spojování

exekucí. Od ledna roku 2013 zákon umožňuje spojování exekučních řízení. Jsou rozlišeny dva druhy spojování, tzv. zákonné a návrhové spojování. Zákonné spojování (ex lege)92 je nově upraveno v § 37, odst. 3 e.ř., podle kterého se každé další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může

89

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. IV. ÚS 247/11. KONEČNÁ, Petra. Právní úprava spojování exekučních řízení. Komorní listy. 2013, roč. 5, č. 1, s. 5354. ISSN 1805-1081. 91 KORBEL, PRUDÍKOVÁ, op. cit., s. 11. 92 KONEČNÁ, op. cit., s. 55. 90

34

pověřený soudní exekutor takto sloučenou věc následně usnesením vyloučit k samostatnému řízení. Tímto ustanovením se zavádí automatická spojení exekučních řízení, která se týkají téhož oprávněného a povinného a jsou vedena u jednoho soudního exekutora. Tzn., že v daném případě nebude nutné vydat usnesení o spojení daných exekučních řízení.93 V praxi se může jednat například o situaci, kdy oprávněný podá k jednomu exekutorovi tři pokuty za jízdu „na černo“, ten všechny tři návrhy spojí v jeden. V exekučních řízeních vedených proti témuž povinnému u více exekutorů nebo ve prospěch dalšího oprávněného u téhož exekutora, je bude možné spojit na návrh povinného rozhodnutím soudu podle ustanovení § 37, odst. 4, písm. a-c v těchto případech: a) oprávněným je osoba, jež byla věřitelem v době vzniku vymáhané pohledávky b) bagatelní věci (pozn.: za bagatelní částky se považují částky pět až deset tisíc korun)94 c) existují nejméně dvě předchozí exekuční řízení O tom, který soudní exekutor spojené řízení povede, rozhodne exekuční soud usnesením. Soudnímu exekutorovi, který spojené exekuční řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů, o kterých rovněž rozhodne příslušný exekuční soud v usnesení. I zde může exekuční soud rozhodnout, že v zájmu hospodárnosti exekuční řízení nespojí, vyžaduje-li to stav řízení, nebo že se exekuční řízení ke spojení nehodí.95 Závěrem nutno dodat, že podle intertemporálních ustanovení řízení, která byla zahájená do 1. 1. 2013 (před účinností novely), se dokončí podle dosavadních právních předpisů, tzn. podle § 112 o.s.ř. Nová právní úprava se použije jen na spojování exekučních řízení, zahájených ode dne nabytí účinnosti předmětné novely.96

93

Tamtéž s. 11. JEŽEK, op. cit., s. 48. 95 DOLEŽALOVÁ, op.cit., s. 30. 96 KONEČNÁ, op. cit., s. 55. 94

35

4.3.

Důvody vedoucí ke změně legislativy a její důsledky Důvodů k přijetí nové úpravy bylo hned několik – zejména ekonomické, ale i

praktické, které měly vyřešit stávající nešvary v této oblasti. Smyslem navrhované úpravy bylo zajistit, aby exekuční řízení vedená proti jednomu povinnému byla koncentrována k rukám jednoho exekutora. Ten má relevantní informace o povinném a není nutné, aby si informace zjišťovali i ostatní exekutoři.97 Kumulace oprávněných v jednom řízení by měla výrazně snížit náklady exekuce. Před účinností novely zde totiž vznikaly až absurdní případy, které nutně vyžadovaly nové legislativní řešení. Pro ilustraci uvedu příklad z praxe, u kterého jde názorně vidět nedostatek v zákoně, přinášející dlužníkům nepřiměřené náklady za pohledávku. Pan XY jel pětkrát bez platného jízdného dokladu v MHD. Pokaždé jej chytil revizor a obdržel pokutu, což mělo za následek, že v jednom řízení by na začátku exekuce zaplatil 900 Kč, advokátovi věřitele 4 950 Kč, exekutorovi 2250 Kč a na DPH 2 290 Kč. Za všech pět exekucí by pan XY zaplatil 50 000 Kč. Vzniká zde značný nepoměr mezi vymáhanou pokutou a náklady exekuce. V tomto postupu spatřuji velké nedostatky a zastávám názor, že předchozí úprava zvýhodňovala pouze exekutory, kteří si z těchto „drobných“ částek po přičtení všech nákladů exekuce účtovali nesmyslné tisíce navíc. Ústavní soud označil tyto praktiky podporující soukromé podnikání exekutorů za „parazitování“98 Obdobně se vyjádřili i autoři Hlavsa, Dávid a Kojan, podle kterých jsou tyto praktiky šikanózní.99 Bylo více než nutné zavést nový způsob, jak zmírnit „nafukování“ drobných pohledávek do nesmyslných částek. Nová právní úprava platná od 1. 1. 2013 chrání dlužníka před dalšími zbytečnými náklady exekuce. Nově může věřitel tato řízení žalovat společně, nikoliv zvlášť. Advokát, který dopravní podnik zastupuje, nepodá pět žalob, ale jen jednu žalobu, která bude obsahovat pět skutků a jednu odměnu. Pokud se advokát od praxe odchýlí, může za něj žaloby spojit soud a pokud ani soud nesloučí exekuce, může dopravní podnik použít získané exekuční tituly k tomu, aby se obrátil na soud s žádostí

97

Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. 98 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12. 99 HLAVSA, DÁVID, KOJAN, op. cit., s. 74.

36

o zahájení exekuce. I v této fázi může soud spojit navrhovaná řešení. Pokud nenastanou tyto skutečnosti, může pan XY dosáhnout spojení v exekuci.100 Považuji za důležité zmínit, že ne vždy je však žádoucí slučovat hromadně exekuce do jednoho řízení. Pro tyto případy zákonodárce včlenil do § 37, odst. 3 e.ř. poslední větu, dle které je možné vyloučit věc k samostatnému řízení, pokud je to v zájmu hospodárnosti. V jednom ze svých nálezů se Ústavní soud zabýval stížností ve věci spojení exekuce. Dopravní podnik proti stěžovateli podal současně devět návrhů na nařízení exekuce, které se týkaly jednoho typu pohledávky (konkrétně přirážky k jízdnému). Proti tomuto postupu podal stěžovatel návrh na sloučení exekucí a ten byl zamítnut. Následně se domáhal zrušení zamítavého usnesení a o opětovné povolení sloučení exekucí do jednoho řízení. Ústavní soud stížnost odmítnul a v této konkrétní otázce vyslovil následující názor: „Za situace, kdy se justiční informační systémy neustále zdokonalují, je vždy nutné zvažovat, zda skutkově a právně obdobné věci týchž účastníků, které k příslušnému soudu nebo soudnímu exekutorovi napadnou, z důvodů procesní ekonomie nespojit. Přestože soudnímu exekutorovi žádný právní předpis explicitně nepřikazuje, aby věci, které spolu po všech stránkách souvisejí, spojil, je takový postup z důvodu hospodárnosti řízení i z důvodu minimalizace zásahů do základního práva na vlastnictví povinného nanejvýš žádoucí“. 101 Závěrem dodám, že zavedení § 37, odst. 3 a 4 e.ř. velmi vítám, jelikož spojování exekucí má konečně oporu v právu a posiluje větší právní jistotu dlužníků. Spojování exekucí je výrazně šetrnější k dlužníkům, kteří čelí více žalovaným dluhům, protože se jim výrazně sníží náklady na exekuce. Podle ředitele Exekutorské komory „se dá dokonce s nadsázkou říct, že čím víc exekucí dlužník bude mít, tím víc ušetří“.102 Novela právního řádu zavádí i nové postupy při vymáhaní pohledávek, nové provádění exekuce a další podstatné změny. S ohledem na tuto skutečnost považuji za vhodné a účelné, aby se stará řízení spojovala dle předchozích právních předpisů a nově se slučovala pouze ta, které byla zahájena ode dne účinnosti novely.

100

BÁČOVÁ, 2012, op. cit. Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. III. ÚS 2137/12. 102 JEŽEK, op. cit., s. 48. 101

37

5.

Nové způsoby výkonu rozhodnutí Jednotlivé způsoby výkonu exekuce odpovídají způsobům provedení výkonu

rozhodnutí dle § 258 občanského soudního řádu s tím, že exekuční řád stanoví v některých případech drobné odchylky § 59 e.ř.103 Taxativní výčet je uveden v § 59, odst. 1, písm. a-g, dle kterého lze exekuci na peněžitá plnění provést: srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu, zřízením exekutorského práva na nemovitých věcech. Nově od 1. 1. 2013 přibyly do ustanovení § 59 e.ř. další dva způsoby výkonu exekuce, pod písmenem f) správa nemovité věci a g) pozastavením řidičského oprávnění. Způsob exekuce na nepeněžitá plnění lze dále provést stejným způsobem jako před účinností novely, tedy vyklizením nemovitostí, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů (§ 59, odst. 2 e.ř.).

5.1.

Správa nemovitostí Správa nemovitostí, někdy také označována jako sekvestratura104, byla

naposled součástí exekučního řádu v roce 1896. Nyní je tento institut vtělen do hlavy čtvrté § 320b až § 320j občanského soudního řádu. Uplatní se v případech, kdy není nutné pro vymožení pohledávky oprávněného přikročit přímo k prodeji nemovitosti povinného. Oprávněný je povinen v návrhu označit nemovitost nebo jejich soubor, jejichž správu navrhuje a zároveň musí doložit, že nemovitost nebo jejich soubor je majetkem povinného. Prostřednictvím správy nemovitostí se postihují užitky (plody), které z nemovitosti plynou.105 V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému dle § 320d, odst. 1 o.s.ř.: a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil, b) zakáže, aby přijímal užitky či plnění plynoucí z nemovitosti, c) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda a kdo nemovitost užívá, zda a kdo má uzavřenu nájemní smlouvu k nemovitosti nebo její části, zda je nemovitost zatížena věcným břemenem a komu takové právo svědčí, d) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, jak a kým jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a zda, kým a v jakém rozsahu je nemovitost pojištěna, e) přikáže, 103

STAVINOHOVÁ, HLAVSA, op. cit., s. 573. DOLEŽALOVÁ, op. cit., s. 29. 105 ZAHRADNÍKOVÁ, Radka. Civilní právo procesní. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 385. 104

38

aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda jsou ohledně nemovitosti vedeny spory či jiná řízení a f) přikáže, aby soudu umožnil kdykoliv nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se nemovitosti a bez omezení vstupovat do všech prostor. Nařízení správy nemovitosti se zapisuje poznámkou106 do katastru nemovitostí (§

320d, odst. 2). Tento úkon katastrálního úřadu je určen pouze k vyznačení

skutečností nebo poměru vztahujícího se k nemovitostem nebo osobě a nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva. Má signalizační charakter a oznamuje, že údaje v katastru mohou být dotčeny brzkou změnou.107 Správa nemovitostí tedy vzniká k právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nikoliv zápisem poznámky do katastru nemovitostí. Soud podává návrh na zahájení správního řízení týkajícího se nemovitostí a provede veškeré úkony, které jinak příslušejí povinnému. Také činí veškerá opatření, aby nemovitá věc byla řádně a úspěšně hospodářsky využívaná, zejména přikáže dlužníkovi povinného, aby užitky plynoucí z nemovitosti skládal na jím složený účet a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal (§ 320f, odst. 1- 2). Nařízení správy nemovitostí nemá vliv na nájemní smlouvy týkající se nemovitosti. Bude však možné upravit stávající vztahy tak, aby bylo dosahováno nejvyššího zisku. Příkladem je úprava smluv, které neodpovídají tržnímu nájmu či úprava o dodávkách služeb.108 V těchto případech, bude-li mít soud za to, že uzavřená nájemní smlouva je nevýhodná, je oprávněn smlouvy vypovědět za podmínek stanovených zákonem, smlouvou či dohodou s nájemcem, popřípadě může sjednat jiné nájemní smlouvy. To stejné platí i o výpovědi smluv či právu uzavírat nové smlouvy, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitostí nebo pojistné smlouvy. Výkon rozhodnutí provádí přímo soud, nebo soud ve složitých případech ustanoví správce podle stejných pravidel platících pro správce podniku, který je činný v rámci výkonu rozhodnutí postižením podniku.109 Podle § 320h, odst. 1 příjmy, které soud získal správou nemovitostí, se po odečtení nezbytných a účelně

106

§ 23, odst. 1, písm. b, zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.]. 107 FIALA, op. cit., s. 154. 108 DOLEŽALOVÁ, op. cit., s. 29. 109 DRAŽKA, Štěpán. Správa nemovitostí jako nový způsob výkonu rozhodnutí. Konkursní noviny. 2012, roč. 15, č. 18, s. 4. ISSN 1213-4023.

39

vynaložených výdajů odevzdají oprávněnému (věřiteli) k uspokojení jeho vymáhané pohledávky. Samotné nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitostí ještě nebrání tomu, aby byl ohledně nemovitosti nařízen výkon rozhodnutí jejím prodejem (§ 320i, odst. 1). Z toho vyplývá, že nový institut bude alternativou k jejímu prodeji v exekuční dražbě. Smyslem je uspokojit pohledávku věřitele z užitků plynoucích z nemovitosti. Naopak, nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitostí má za důsledek, že nelze nařídit a provést výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, pokud taková pohledávka představuje příjem správy nemovité věci (§ 320i, odst. 2). Smyslem nové úpravy je ochrana dlužníka, jelikož dosud mohl exekutor na dům či byt vydat pouze exekuční příkaz k prodeji nebo zřízení exekutorského zástavního práva. Účelem je postihnout nemovitý majetek povinného, který jej užívá jako zdroj výdělku (například jej pronajímá). Povinný musí sdělit veškeré informace o nemovitosti a soud či exekutor posoudí, zda například povinný neodebírá dodávky služeb moc draze, zda není možné uzavřít novou smlouvu za výhodnějších podmínek atd. 110 Pro dlužníka to znamená, že nebude muset hned při exekuci svou nemovitost prodat. Pokud to bude jen trochu možné, může svůj dům prostřednictvím exekutora pronajmout a peníze z pronájmu se použijí na splátky exekuce.111 Podle mého názoru je tento způsob výkonu rozhodnutí citlivější vůči dlužníkům, protože respektuje jejich vlastnické právo a rovněž umožňuje uspokojit věřitele nejdříve z užitků plynoucích z nemovitosti.

5.2.

Pozastavení řidičského oprávnění Jak již bylo výše řečeno, jedná se o nový způsob výkonu rozhodnutí na peněžité

plnění dle § 59, odst. 1, písm. g) e.ř., který zavedla předmětná novela. Samotnou úpravu exekuce pozastavením řidičského oprávnění nalezneme v ustanovení § 71a e.ř. Použije se pouze v případech, kdy je vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě, nikoliv na běžné výživné.112 Postižitelní jsou pouze dlužníci, kteří nezaplatili výživné svému nezletilému dítěti. Pokud exekutor zjistí, že dlužník má řidičské oprávnění a nevyužívá jej k uspokojování základních životních potřeb, doručí dlužníkovi, věřiteli a příslušnému obecnímu úřadu (který vede registr řidičů113) exekuční příkaz. 110

ŠÍNOVÁ, op. cit., s. 24. JEŽEK, op. cit., s. 65. 112 DOLEŽALOVÁ, op. cit., s. 30. 113 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 111

40

Uspokojováním životních potřeb se rozumí především výkon povolání, pro které je nezbytné využívat řidičské oprávnění a je na něm závislé dlužníkovo živobytí (typicky taxikář, řidič z povolání apod.). Oprávněnému a povinnému se doručuje exekuční příkaz do vlastních rukou, přičemž po dobu trvání exekučního příkazu nesmí povinný řídit motorová vozidla ke dni, kdy byl příkaz doručen dlužníkovi.114 Exekuční příkaz je evidován v registru řidičů, a pokud dlužník neodevzdá řidičský průkaz, může mu ho odebrat policie například při běžné silniční kontrole.115 Podrobnosti jsou dále upraveny speciálními předpisy.116 Zákon nerozlišuje jednotlivé skupiny oprávnění, ale podle mého názoru může exekutor pozastavit jen některé z nich. Bylo by to proti smyslu ustanovení § 71a, odst. 4, písm. a), ve kterém je uvedena již jednou zmiňovaná nemožnost pozastavit řidičský průkaz, pokud by to ohrozilo uspokojování základních potřeb dlužníka či osob, ke kterým má vyživovací povinnost. Právě z této dikce ustanovení si myslím, že pokud by pozastavení řidičského oprávnění postihlo například řidiče kamionu, může mu exekutor pozastavit pouze oprávnění řídit automobil. Podle § 71a, odst. 4, písm. b) e.ř. exekutor zruší exekuční příkaz v případě, že dlužník uhradí nedoplatek výživného na nezletilé dítě. 117 Tento způsob provedení exekuce je možný pouze v exekučním řízení v režimu exekučního řádu, nikoliv v řízení o výkon rozhodnutí podle části šesté občanského soudního řádu. „V důsledku ustanovení § 251, odst. 2, písm. b) o.s.ř. mohou civilní soudy vést výkon rozhodnutí v případě všech titulů, s výjimkou titulů daňových a správních. Civilní soudy mohou vykonávat i rozhodnutí o výživném na nezletilé dítě, nemohou však pozastavit výkon řidičského oprávnění“.118 Tyto skutečnosti mohou být relevantní pro oprávněného v otázce volby postupu výkonu rozhodnutí, tedy jestli bude postupovat podle části šesté občanského soudního řádu.

114

BÁČOVÁ, Petra. Exekuce pozastavením řidičského oprávnění. Konkursní noviny. 2012, roč. 15, č. 23, s. 5. ISSN 1213-4023. 115 ZAHRADNÍKOVÁ, op. cit., s. 430. 116 Vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů. 117 ZAHRADNÍKOVÁ, op. cit., s. 430. 118 HLAVSA, DÁVID, KOJAN, op. cit., s. 141.

41

5.2.1. Důvody vedoucí ke změně legislativy a její přínos v praxi Je víc než jasné, že cílem zavedení nového institutu do exekučního řádu je motivovat dlužníka k úhradě nedoplatků na výživném, na které má jeho nezletilé dítě nárok. Alimenty patří mezi významnou skupinu pohledávek a záměrem novelizace bylo především najít nový způsob, který by „dlužníky“ donutil zaplatit výživné. V této otázce se však setkáváme se dvěma různými názory, které společnost dělí na odpůrce a zastánce nového institutu. Zastánci nového způsobu vymáhání dluhů na výživném (nejčastěji exekutoři) si slibují významnou úspěšnost. Tvrdí, že je to nejúčinnější nástroj, jak donutit dlužníka k úhradě dluhu.119 Autoři Hlavsa, Kojan a Dávid považují tento institut za nepochybně vhodný a poukazují na inspiraci zahraniční úpravou.120 Toto ustanovení však vyvolalo i ostrou kritiku veřejnosti a odborníků, ke které se připojil i bývalý prezident Václav Klaus121. Nejčastějším argumentem předmětného ustanovení byl fakt, že opatření nemá přímé vymáhací účinky. Tím je myšleno, že pozastavení řidičského oprávnění nemá žádnou souvislost s neplacením výživného a může vážně ohrozit výdělečnou činnost dlužníka, a tudíž i jeho schopnost splácet dluh.122 Souhlasím s tvrzením, že opravdu omezení možnosti řídit automobil nemá souvislost s neplacením výživného. Zavedení institutu však vítám s ohledem na vyšší úspěšnost vymáhání výživného, byť existuje řada odpůrců. Je nutné si uvědomit, že v praxi je zcela běžnou záležitostí, že si dlužníci záměrně formálně zkreslují příjmy právě z důvodů, aby jim nebyl zabaven majetek. Na tuto problematiku upozorňuje i advokát Mihalík. „Při určování výživného je možno se často setkat s tím, že zejména osoby samostatně výdělečně činné daňovými přiznáními prokazují tu skutečnost, že nedosahují takřka žádného příjmu. Způsob života, hodnota obydlí, příp. ošacení a další drobnosti však navozují dojem, že výdělek takovéto osoby zcela jistě nebude takový, jak se na pohled do formálních a oficiálních dokumentů může zdát. Obdobné to bude u

119

Exekuce pozastavením řidičského oprávnění. EKCR.CZ [online]. Publikováno 29. 10. 2012. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/891-44-vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-exekucich-ale-bali-jste-sezeptat-6-dil-exekuce-pozastavenim-ridicskeho-opravneni?w= 120 HLAVSA, DÁVID, KOJAN, op. cit., s. 141. 121 KLAUS, Václav. Prezident vetoval novelu trestního zákoníku. KLAUS.CZ [online]. publikováno 17. 9. 2012. [cit. 6. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.klaus.cz/clanky/3186 122 MIHALÍK, op. cit., s. 61.

42

osob, které nejsou oficiálně zaměstnány, přesto provádějí takovou činnost, kterou za závislou práci lze považovat“.123 Je nutno vzít ke zřeteli skutečnost, že je zde osoba, která je povinna se starat o nezletilé dítě sama, ačkoliv povinni poskytovat výživné jsou oba rodiče. Zejména matky samoživitelky se tak mohou ocitnout ve velmi obtížné životní situaci při plnění péče o nezletilého. V tomto případě by mělo převážit právo na ochranu dětí garantované Listinou. Je pravdou, že vymáhání výživného samo o sobě přímo neuspokojí oprávněného, ale mám za to, že svým vlivem může dlužníka ke splnění povinnosti donutit. Rovněž při srovnání nákladů dlužníka za využívání motorového vozidla s náklady za využití městské hromadné dopravy jsem jednoznačně názoru, že povinný dokáže lépe dostát svým závazků pozastavením řidičského průkazu. Podle § 47, odst. 1 e.ř. je exekutor povinen zvolit v exekučním příkazu takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný. V této otázce se jeví jako velmi důležitý element, který opět souvisí s citovaným ustanovením § 71a, odst. 4, písm. a), kdy má exekutor povinnost nevydávat exekuční příkaz, pokud by tím ohrozil uspokojování životních potřeb svých nebo osob, ke kterým má vyživovací povinnost. Novela je účinná již více než rok a dá se říct, že se exekutoři setkávají s úspěchy. Statistiky vedené od 1. 1. 2013 do 1. 6. 2013 hodnotí zavedení výkonu rozhodnutí pozastavením řidičského oprávnění velmi pozitivně. K 1. 6. 2013 bylo vydáno 50 příkazů k pozastavení řidičských průkazů. Pro ilustraci rodiče dětí dluží průměrně 78 000 Kč na alimentech. 16 neplatičů v reakci na zaslaný exekuční příkaz kontaktovali exekutorský úřad a snažili se o sjednání splátkového kalendáře. Dalších 14 dlužníků se dostavilo osobně na úřad a částku zaplatili v hotovosti. Objevil se zde i případ, kdy dlužník neměl formálně žádný majetek a úhradě se vyhýbal, přičemž bylo obecně z okolí známo, že si žije „nad poměry“. I v tomto případě byl tento způsob exekuce úspěšný. Ze zmiňovaných 50 exekučních příkazů dalších 11 lidí označilo jiný postižitelný majetek. Ve dvou případech se exekutoři dozvěděli, že mají dlužníci skrytý příjem a mohli tak provést srážky ze mzdy. Ve zbylých případech exekuční příkaz nebyl doručen či došlo k doručení fikcí. V těchto případech hrozí dlužníkům zastavení hlídkou policie, která může řidičák odebrat ihned.124 I z těchto čísel je více než jasné, že

123

Tamtéž s. 61. BÁČOVÁ, Petra. Záměrem zákonodárců bylo motivovat dlužníka k zaplacení nedoplatků. Konkursní noviny. 2013, roč. 16, č. 6, s. 28. ISSN 1213-4023. 124

43

pozastavení řidičského oprávnění má velkou schopnost přinutit dlužníky k zaplacení výživného. Velice zajímavý je podle mě rozsudek Okresního soudu v Táboře125, který se zabýval žalobou dlužníka o navrácení řidičského oprávnění. Soud zde posuzoval otázku potřebnosti řidičského oprávnění povinného k uspokojování svých základních životních potřeb podle § 71a, odst. 4, písm. b) e.ř. Hlavním argumentem dlužníka bylo tvrzení, že řidičský

průkaz

potřebuje

k výkonu

jeho

zaměstnání,

neboť

pracoval

pro

doručovatelskou firmu. Soud jeho žalobu zamítl a jako hlavní důvod uvedl jeho dřívější tvrzení, že se jako řidič z povolání živit nechce. Dále také soud zdůraznil, že příjem z této firmy nemohl být jeho hlavním příjmem s ohledem na jeho celkovou výši příjmů a poukázal na skutečnost, že žalobce vykonával ještě mj. práci „na černo“. Spatřuji v tomto rozhodnutí průlomový názor, který bude podle mě precedentní v dalších obdobných případech. Přísnost rozhodnutí je na místě, protože dlužník vykonával další zaměstnání a dokázal se uživit i jinak. Tento rozsudek rovněž ukazuje na problematiku zkreslování příjmů dlužníkem, na kterou upozorňoval pan Mihalík. I přesto, že se tato změna po roce účinnosti jeví jako významné plus v oblasti vymáhání výživného, nelze zákon v současné době označit za dokonalý. Za problematické považuji vymáhání nedoplatku výživného pouze u rodičů nezletilých dětí. Dítě, které dosáhlo věku 18 let a není schopno se samo živit z důvodu přípravy na budoucí povolání, je v nevýhodě, protože bohužel nyní nelze využít tohoto instrumentu k vydobytí výživného. Nemyslím si, že situace například samoživícího rodiče starajícího se o studenta vysoké školy je lepší než v případech nezletilých dětí. V tom spatřuji velký nedostatek a do budoucna bych uvítala, kdyby se právní úprava v § 71a, odst. 1 neomezovala pouze na nezletilé děti.

125

Zabavení řidičáku – účinný postup, jak vymoci nezaplacené výživné. Ceskatelevize.cz [online]. Publikováno 15. 10. 2013. [cit. 11. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/246243-zabaveni-ridicaku-ucinny-postup-jak-vymocinezaplacene-vyzivne/

44

6.

Postavení manžela povinného v exekučním řízení po výše uvedené novele

6.1.

Exkurz do manželského majetkového práva do doby před přijetím novely Postižení majetku ve společném jmění manželů se dá hodnotit jako

komplikovaná problematika, jelikož praxe se při aplikaci příslušných zákonných ustanovení potýká s řadou výkladových obtíží, byť právní úprava není nikterak rozsáhlá.126 Předmětnou novelou došlo k významným změnám, které mají pro tuto oblast zásadní vliv. Právní úprava do konce roku 2012 presumovala následující právní konstrukce, na základě kterých mohlo dojít k vymožení závazku. Závazky vzniklé jen jednomu z manželů před uzavřením manželství byly uspokojovány pouze z výlučného majetku tohoto manžela, případně z osobních nároků tohoto manžela, které do okamžiku vyplacení nejsou ve společném jmění manželů. Jedná se tedy o srážky ze mzdy, přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázání jiné peněžité pohledávky nebo postižení jiných majetkových práv.127 Pokud vznikl vymáhaný závazek za trvání manželství oběma manželům společně, v souladu s ustanovením § 145, odst. 3 OZ je třeba pohlížet na takový závazek jako na společný a nerozdílný, tedy závazek solidární. Postižitelný bude jak majetek tvořící společné jmění, tak výlučný majetek každého manžela. Odpovědnost manželů za závazek je stejná, jako u jiných solidárních dlužníků. U závazku vzniklého společně oběma manželům není podstatné, zda závazek vznikl za trvání manželství, či nikoliv.128 Složitější situace oproti společným závazkům nastává v případě, že dluh vznikl jen jednomu z manželů za trvání manželství. Podle ustanovení § 145, odst. 3 OZ tvoří společné jmění manželů závazky, které vznikly za trvání manželství oběma manželům. Pro zmírnění tohoto pravidla zákon uvádí v § 143, odst. 1, písm. b) výjimky. Ustanovení se nepoužije na závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich (např.: manžel uzavřel smlouvu o půjčce a nechal si opravit chatu, která nepatří

126

MAKARIUS, Milan. Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání. Aplikované právo. 2005, roč. 3, č. 2, s. 63. ISSN 1214-4878. 127 KORBEL, PRUDÍKOVÁ, op. cit., s. 6. 128 BREBURDA, Jan. Odpovědnost manželů za závazky. Právní rádce. 2000, roč. 7, č. 6, s. 24. ISSN 1210-4817.

45

do společného jmění manželů) a dále s výjimkou závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého129 (např.: do společného jmění by nepatřil závazek, který sjednal jeden z manželů na několik milionů korun, i když manželé nemají žádný majetek). V těchto případech nemá být závazek ze společného jmění manželů uspokojován130. Pro účely exekučního řízení je úprava společného jmění manželů modifikována v § 262a, odst.1 o.s.ř. a § 42 e.ř. Otázku závazku přesahující rozsahem přiměřenou míru majetkových poměrů manželů řešil Nejvyšší soud. Zastává názor, že exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit i tehdy, jde-li o vydobytí závazku vzniklého za trvání manželství jen jednomu z manželů. Jestliže takový závazek vznikl, druhý z manželů se může domáhat vyloučení věcí patřících do společného jmění manželů jen z důvodů stanovených v § 267, odst. 2 o.s.ř. taxativně. Žalobkyně zde neměla právo se úspěšně domáhat vyloučení nemovitostí z exekuce, i když se její manžel zavázal bez jejího souhlasu a rozsah závazku přesahuje míru přiměřenou jejich majetkovým poměrům.131 K této problematice týkající se odpovědností obou manželů za závazek se rovněž vyjádřil i Nejvyšší soud: „Splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů; právo věřitele domáhat se při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojení závazku povinného manžela postižením společného jmění manželů tím není dotčeno“.132 Z toho vyplývá, že pokud si jeden z manželů sjedná smlouvu o půjčce, může věřitel úspěšně žalovat pouze tohoto manžela. V exekučním řízení však může být postižen majetek ve společném jmění manželů, výlučný majetek zavázaného manžela, nikoliv však majetek manžela, který ke smlouvě o půjčce souhlas nedal nebo o ní nevěděl.133 Podle § 143a, odst. 1 mohou manželé rozšířit či zúžit zákonem stanovený rozsah společného jmění. V souvislosti s exekucí na majetek manželů podle odstavce čtvrtého se manželé vůči jiné osobě mohou na výše uvedenou smlouvu (rozšiřující či zužující majetek) odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám. To znamená, že 129

DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana. Konec manželství v Čechách? Právní fórum. 2012, roč. 7, č. 3, s. 91. ISSN 1214-7966. 130 FIALA, Josef a kol. Občanské právo: Meritum. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 563. 131 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 10. 2008, sp. zn. 20 Cdo 964/2007. 132 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31Odo 677/2005. 133 DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, op. cit., s. 91.

46

taková smlouva musí být uzavřena především před vznikem vymáhané pohledávky.134 Podle advokátky Závodské toto ustanovení ve většině případů nic neřeší a před exekucí na majetek druhého manžela ho neuchrání. „V praxi tyto dohody zpravidla nechrání druhého manžela před dluhy, ke kterým se druhý manžel zavázal. Naprostá většina dohod o zúžení společného jmění totiž není známa dlužníkovým věřitelům“.135 Podle věty druhé § 262a, odst.1 o.s.ř. se pro účely nařízení exekuce považuje za majetek patřící do společného jmění manželů i majetek, který netvoří společné jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen jeho zákonný rozsah nebo že byl jeho vznik smlouvou vyhrazen až ke dni zániku manželství.136

6.2.

Změny v postavení manžela povinného v exekučním řízení novelou č. 396/2012 Sb.

6.2.1. Nové způsoby vydobytí závazku proti manželovi povinného Novela č. 396/2012 Sb. tyto výše uvedené možnosti respektuje, zavádí však nové způsoby vydobytí závazku ve společném jmění manželů ustanovením § 262a, odst. 3, který stanoví, že výkon rozhodnutí lze vést srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného. V tomto případě se dá jednoznačně hovořit o kontroverzní změně, která s sebou přináší řadu interpretačních problémů.137 Zavádí pravidlo, že dle zmiňovaného ustanovení lze postihnout mj. i bankovní účet a příjem manžela povinného výše uvedenými způsoby. Novela dosavadní možnosti obsažené v kapitole 6.1 respektuje, rozvíjí je pouze § 262a, odst. 3 o.s.ř. Před novelizací se vycházelo z právní konstrukce, že v uvedených případech nejde o postih majetku ve společném jmění manželů, nýbrž se jedná o osobní nároky pouze jednoho z manželů, které nejsou součástí společného jmění manželů jejich příjmy však jsou součástí společného jmění manželů.138 To znamená, že nebylo možné uplatnit uvedené procesní postupy vymáhání pohledávek, přičemž majetek jako takový postižitelný byl. Postihnout mzdu srážkami ze mzdy nebo účet manžela 134

HLAVSA, DÁVID, KOJAN, op. cit., s. 82. DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, op. cit., s. 91. 136 RADKOVÁ, Martina. Exekuce jiné pohledávky. 1. vyd. Praha: Linde, 2009, s. 135. 137 HNILICA, Miroslav. Exekuce na manžela povinného ve vztahu k insolvenčnímu řízení povinného. Konkursní noviny. 2013, roč. 16, č. 2, s. 15. ISSN 1213-4023. 138 DRÁPAL, Ljubomír; BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád: Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. 2192–2196. 135

47

přikázáním pohledávky z účtu nešlo. Právo na mzdu totiž nespadalo do společného jmění manželů, jeho předmětem se stávala až mzda vyplacená.139 Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší soud140 ve svém nálezu, v němž zdůraznil, že do společného jmění manželů náleží jen vyplacená a převzatá mzda. To stejné platilo i o účtu manžela přikázáním pohledávky. Teprve až při výběru se hotové peníze či za ně pořízené věci stávaly součástí společného jmění manželů, které lze postihnout.141 Obdobný názor nalezneme v judikatuře Nejvyššího soudu, který ve svém rozsudku uvádí, že „manžel majitele účtu není účastníkem řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z tohoto účtu“.142 Ve věcech srážky ze mzdy Nejvyšší soud vyslovil názor, že pro peněžitou pohledávku vůči povinnému nelze nařídit výkon srážkami ze mzdy143 a příkladmo dodává další rozhodnutí, které se opírá o stejné právní závěry.144 Je však důležité zdůraznit, že nové ustanovení § 262a, odst. 3 o.s.ř. je možné aplikovat jen v určitých případech. Nejprve je nutno rozlišit, které závazky spadají do společného jmění manželů a které ne. Pro tyto účely se aplikuje již jednou zmíněný § 143, odst. 1, písm. b; §143a; § 144 a § 148 OZ.145 a) závazek, který netvoří součást společného jmění manželů Jedná se především o situaci, kdy se závazek týká majetku patřícího výhradně jednomu manželovi a závazek, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů – nejčastěji půjde o situace, kdy dluh převzal jeden z nich bez souhlasu druhého146(§ 143, odst. 1, písm. b) OZ. Pokud by byl závazek vyloučen smlouvou dle § 143a OZ nebo rozhodnutím soudu (§ 148 OZ), nebude také součástí společného jmění manželů. „Nejedná se totiž o majetek, u nějž je zúžení společného jmění manželů pro účely výkonu rozhodnutí vyloučeno v § 262a, odst. 1 a 2 o.s.ř., ale o

139

SPÁČIL, Jiří., DVOŘÁK, Jan. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 3.vyd. Praha: Nakladatelství Wolters Kluwer, 2011, s. 70-71. 140 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2892/2005. 141 KORBEL, PRUDÍKOVÁ, op. cit., s. 6. 142 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 4. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1774/99. 143 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1642/2004. 144 Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 11. 2003, sp. zn. 17 Co 46/2003. 145 Pozn.: Novela zákona č. 396/2012 Sb. nabyla účinnosti k datu 1. 1. 2013. Současně v této době platil zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který byl změněn novým zákonem č. 89/2012 sb., účinným od 1. 1. 2014. Vliv na oblast exekucí a postavení majetku manžela povinného rozvádím v kap. 6.3. Z těchto důvodů uvádím v této kap. změny v exekucích pouze ve vazbě na zákon č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 146 DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, op. cit., s.

48

závazek, kde hmotněprávní možnost zúžení nemá stanoveny žádné procesní důsledky“.147 Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že nepůjde-li o závazek ve společném jmění manželů, není možné aplikovat nové způsoby výkonu rozhodnutí proti manželovi povinného dle § 262a, odst. 3 o.s.ř.148 b) závazek, který tvoří součást společného jmění manželů Logicky, bude-li závazek součástí společného jmění manželů, je možné aplikovat ustanovení týkající se využití nových způsobů výkonu rozhodnutí proti manželovi povinného podle § 262a, odst. 3 o.s.ř.149 Tak tomu bude ve všech ostatních případech, jelikož závazky vzniklé za trvání manželství jsou součástí společného jmění, není-li prokázáno jinak (§ 143, odst. 1, písm. b) a § 144 OZ).150 Nové způsoby výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy či příjmu manžela povinného dle § 262a, odst. 3 platí více než rok a zatím neexistuje jednotná judikatura, která by se vyjadřovala k otázce, kdy je možné postihnout účet manžela povinného. Jinak řečeno, zda se nová úprava vztahuje na řízení zahájená před účinností novely nebo řízení zahájená po datu 1. 1. 2013. Podle rozsudku Nejvyššího soudu přechodná ustanovení, kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a zákon účinný od 1. ledna 2013 stanoví, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (vyjma § 243c, odst. 3).151 Podle usnesení Okresního soudu v Prostějově, byla-li exekuce nařízena na majetek povinného do 31. 12. 2012, nemůže soudní exekutor rozhodnout o jejím provedení srážkami ze mzdy manžela povinného, neboť je to proti smyslu přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb. Podle soudu se má tedy postupovat podle dosavadních právních předpisů, které exekuci srážkami ze mzdy manžela povinného nedovolovaly.152 Opačný názor zase zastává Městský soud v Brně.153 Podle něj pokud soudní exekutor vydal za situace, kdy pohledávka nebyla dosud vymožena, dne 5. 2. 2013 exekuční příkaz o 147

KORBEL, PRUDÍKOVÁ, op. cit., s. 6. ŠÍNOVÁ, op. cit., s. 25. 149 BÁČOVÁ, P. Co přináší novela exekučního řádu. Komorní listy. 2013, roč. 16, č. 1, s. 10-11. ISSN 1213-4023. 150 RADKOVÁ, op. cit., s. 135. 151 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 22 Cdo 26 /2013. 152 Usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 15 Nc 6275/2006. 153 Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2013, č. j. 69 Nc 1268/2003-41. 148

49

provedení exekuce srážkami ze mzdy manželky druhého povinného podle § 262, odst. 4 o.s.ř ve znění účinném od 1. 1. 2013, není dle názoru exekučního soudu takový způsob vedení exekuce srážkami ze mzdy manželky povinného nepřípustný. Bude tedy záležet na názoru instančně vyšších soudů, jak se s těmito rozdílnými názory vyrovnají. Souhlasím se soudkyní Vrchovou, že rozdílnost právních názorů v tak zásadní problematice oslabuje předvídatelnost soudního rozhodování v obdobných věcech.154 Jsem názoru, že by se mělo postupovat v souladu s přechodnými ustanoveními. To znamená, že postihnout majetek manžela povinného novými způsoby dle § 262a, odst. 3 o.s.ř. by se měl teprve až v řízeních zahájených po datu 1. 1. 2013, nikoliv dříve. Při studiu této problematiky jsem navázala kontakt s praxí a dané téma jsem diskutovala s panem advokátem JUDr. Pavlem Nastisem. Podle něj nové způsoby vydobytí pohledávky dle § 262a, odst. 3 o.s.ř. jsou logické. V případě existence společného jmění manželů, pokud vznikne dluh za trvání manželství, nevidí důvod, proč neprovádět například srážky z účtu manžela povinného. S tímto názorem nesouhlasím a přikláním se spíše k opačným názorům. Domnívám se, že tato úprava je velmi nešetrná k dlužníkům a přetváří institut manželství a jeho hlavní účel. Považuji ji za nejkontroverznější změnu novely č. 396/2012 Sb. Není divu, že předmětná změna vyvolala u dlužníků „pozdvižení“ a byla často označována za nespravedlnost. Podle mě náš právní řád v současné době lidem uvažujícím vstoupit do manželství situaci moc neulehčuje. Manželství by mělo být trvalým a stabilním svazkem, jehož hlavním zájmem jsou zejména nezletilé děti.155 Současná koncepce však tento institut podle mého názoru dost nabourává. Dá se očekávat, že s přibývajícími soudními spory zesílí tendence po změně úpravy. Bude přibývat případů, ve kterých manžel doplatil na dluh druhého manžela, o kterém neměl ani zdání. Jediní, kteří budou mít z této úpravy „radost“, budou exekutoři, kteří tak získali nový a účinnější nástroj k vydobytí jejich pohledávky. Asi nejlíp celou situaci vystihl advokát Zeman, který celou situaci zjednodušeně shrnul do rady: „Máš dluhy? Vstup do stavu manželského!“156, se kterou se ztotožňuji.

154

VRCHOVÁ, Karin. Srážky ze mzdy manžela povinného. Soudní rozhledy. 2013, roč. 19, č. 6, s 217. ISSN 1211-4405. 155 § 655, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 156 ZEMAN, Milan. Nezaplatím, dokud nás smrt nerozdělí. Právní rádce. 2013, roč. 20, č. 12, s. 34. ISSN 1210-4817.

50

6.3. Změny v postavení manžela povinného od 1. ledna 2014 v režimu exekučního řádu a občanského soudního řádu Do konce roku 2013 se exekuce vztahovala jen na společné jmění manželů, jehož nové způsoby vydobytí závazku jsou popsány v předchozí kapitole. Doposud se exekuce vztahovala jen na společné jmění manželů, jejichž dluh vznikl po uzavření sňatku. Jak už to bývá zvykem, tato situace se opět významně mění! Od 1. ledna roku 2014 je možné postihnout společný majetek manželů nabytý ještě před uzavřením manželství.157 Umožňuje to novelizace § 42 exekučního řádu a současně § 262a občanského soudního řádu. Nově tedy podle výkladu předmětných ustanovení lze exekuci na majetek vést také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. V konečném důsledku je tedy možné postihnout společné jmění manželů, jakékoliv předmanželské smlouvy či dokonce zúžení nebo zrušení společného jmění manželů soudem. Podle Načeradského tato situace uvádí manžela dlužníka do větší nevýhody, protože do roku 2013 se exekuce vztahovala pouze na společné jmění manželů, když dluh vznikl až po uzavření sňatku.158 Podle mého názoru tato úprava opět názorově rozdělí společnost. Je nepochybné, že na jedné straně budou stát zastánci této změny, a to zejména z řad exekutorů a věřitelů, kteří se budou těšit větší výtěžnosti exekucí.159 Budou změnu prosazovat, neboť z jejich úhlu pohledu se bude jednat o posílení právní jistoty v oblasti vymahatelnosti práva. Na druhé straně zas budou odpůrci (zejména dlužníci), kteří v tomto ustanovení vidí absurditu a nespravedlnost.

157

Tamtéž s. 34. PETRÁŇOVÁ, Zuzana. Exekuce už postihne společný majetek manželů i kvůli dluhu před sňatkem. Ceskyrozhlas.cz [online]. 20. 1. 2014. Publikováno 17. 3. 2014. [cit. 11. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/exekuce-uz-postihne-spolecny-majetek-manzelu-i-kvulidluhu-pred-snatkem--1305503 159 ZEMAN, op. cit., s. 35. 158

51

6.4. Změny v postavení manžela povinného od 1. ledna 2014 v režimu nového občanského zákoníku Naznačila jsem, že 1. lednem 2014 se mění také občanský zákoník zákonem č. 89/2012 Sb. (dále NOZ), který přináší pro tuto oblast další velké změny. S ohledem na stanovený rozsah této práce všechny obsáhnout nelze, proto uvedu jen ty nejzásadnější. Podle § 732 NOZ, vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, jíž by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742 (pravidla pro vypořádání soudem). To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné, jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. V praxi to znamená, že díky tomuto ustanovení může manžel povinného manžela vznést výhradu proti jeho dluhu, se kterým nesouhlasil (či dokonce o něm nevěděl). Podle Staňka, učiní-li manžel výhradu, že za dluh manžela neodpovídá, může být postiženo jen společné jmění manželů v rozsahu, co by dlužníkovi náleželo v případě jeho vypořádání, ne už mzda nebo účty druhého manžela (s odkazem na § 262a, odst. 2 o.s.ř).160 Podle některých autorů je ustanovení § 732 NOZ průlomové a vítají ho 161, podle autorky Závodské „bude těžké prokazovat projevený nesouhlas vůči věřiteli bez zbytečného odkladu. I soud bude mít obtížný úkol zjistit podíl při zrušení a vypořádání společného jmění“.162 Za velmi zásadní změnu považuji změny v modifikacích společného jmění manželů. Podle předchozí právní úpravy vzájemné dohody manželů nebyly účinné vůči dlužníkovým věřitelům, jelikož v naprosté většině případů jim nebyly známy. Nový občanský zákoník počítá v ustanovení § 721, odst. 1 s tzv. registrem dohod a

160

STANĚK, Pavel. Nad návrhem zrušení postižitelnosti mzdy a účtů manžela v exekučním řízení a návrhem na zrušení přísudků u bagatelních pohledávek. EPRAVO.CZ [online]. Publikováno 26. 2. 2014. [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nad-navrhem-na-zruseni-postizitelnosti-mzdy-a-uctu-manzela-vexekucnim-rizeni-a-navrhem-na-zruseni-prisudku-u-bagatelnich-pohledavek-93730.html 161 BÁČOVÁ, Petra. NOZ a exekuce. EKCR.CZ [online]. Publikováno 23. 12. 2013. [cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1447-noz-a-exekuce-23-12-2013?w 162 DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, op. cit., s. 92.

52

rozsudků o zúžení společného jmění manželů. Souhlasím s názorem paní Závodské, že toto legislativní řešení by mělo zlepšit dosavadní stav.163 V oblasti modifikace společného jmění manželů soudem však došlo k dost zásadní změně. NOZ v § 724 uvádí, že je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. V odstavci druhém je uvedeno, že závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželovi, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel podstupuje nepřiměřená rizika. Jako důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Z výše uvedeného by mělo vyplývat, že ustanovení § 724 NOZ umožňuje ze závažných důvodů požadovat zrušení společného jmění manželů, protože například jeden z manželů podstupuje nepřiměřená rizika (např. si vzal úvěr na několik milionu k riskantnímu podnikání). Na první pohled se zdá, že účelem ustanovení NOZ je ochrana druhého z manželů, který má vůli řešit vzniklou situaci včas. Tuto myšlenku však podkopává novela § 42 e.ř., kterou jsem popsala v kapitole 6.3. Podle citovaného ustanovení exekuci na majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Z toho je více než jasné, že ačkoliv účelem § 724 NOZ je ochrana manžela před dluhy druhého manžela, toto ustanovení se jeví jako nefunkční ve vazbě na § 42 e.ř. Procesněprávní úprava s hmotněprávní úpravou spolu nesouvisí a už teď je jasné, že to má za následek snížení právní jistoty. I tuto problematiku jsem konzultovala s advokátem Nastisem, jelikož mě zajímal odborný názor a využití změn v praxi. Podle něj je současná situace velmi nepřehledná a v praxi působí obtíže. Rozhodně nesouhlasí s tím, že od 1. ledna se nepřihlíží k zúžení společného jmění manželů rozsudkem v důsledku § 42 e.ř. Předchozí právní úprava byla dle jeho názoru výhodnější pro manžela povinného.

163

Tamtéž s. 92.

53

Zdůrazňuje, že v současné době neexistuje žádný pevný názor, který by rozklíčoval rozpor mezi hmotněprávní a procesněprávní úpravou.

6.5.

Zhodnocení současného právního stavu a úvahy de lege ferenda Jak již bylo řečeno výše, oblast exekucí v posledních dvou letech prodělala

významné změny. V roce 2013 novelou 396/2012 Sb. zavedla ustanovením § 262a, odst. 3 o.s.ř. nové kontroverzní způsoby vydobytí pohledávky – srážkami ze mzdy či postižením účtu manžela povinného (i když o dluhu nevěděl). Rok 2014 s sebou přinesl několik změn, které měly rovněž velký význam pro postavení manžela povinného. V režimu občanského soudního řádu novelizací § 262a a exekučního řádu § 42 je možné vymáhat dluh, který vznikl za trvání manželství, ale i před uzavřením manželství, jednomu z manželů. Přijetím nového občanského zákoníku účinného 1. lednem 2014 je možné projevit nesouhlas s dluhem manžela, kterým se může druhý manžel bránit. Rovněž i postižení majetkových hodnot ve společném jmění na dluh manžela, který vznikl před uzavřením sňatku, bude možné postihnout výlučně ve výši podílu na majetku ve společném jmění manželů toho z partnerů, který dluží jako osobní dlužník. Také dochází ke změnám v modifikaci společného jmění manželů dohodou a soudem. Ani v této době však není jasné, zda se právní řád ustálí. Podle nejnovějších zpráv se dá předpokládat, že se ještě v této oblasti budou dít další změny. Skupina poslanců totiž navrhla vyškrtnout z občanského soudního řádu ustanovení § 262a, odst. 2, podle něhož je možné při vymáhání dluhu spadajícího do společného jmění manželů postihnout i bankovní účet a mzdu manžela.164 Chtějí vrátit stav do doby před přijetím novely č. 396/2012 Sb, neboť se jim jeví na hranici ústavnosti, pokud exekuce či výkon zasahují do majetkových hodnot druhého z manželů, ačkoliv neexistuje právní důvod se domnívat, že se jedná o jejich společné jmění.165

164

Skupina poslanců navrhla upravit exekuce společného jmění manželů. Denik.cz [online]. Publikováno 24. 1. 2014. [cit. 19. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/skupina-poslancu-navrhla-upravit-exekuce-spolecneho-jmeni-manzelu20140124.html 165 Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 106/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014].

54

Soudce Nejvyššího soudu Vrcha zase považuje ustanovení § 42, odst. 1 e.ř. za protiústavní a odkazuje na § 710 NOZ, podle něhož součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství (vyjma majetku patřícího výhradně jednomu z manželů nebo pokud by je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu manžela, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny). Podle něj lze stěží s ohledem na čl. 1, odst. 1 Ústavy 166 a čl. 11, odst. 1 Listiny167 uvažovat o tom, že ustanovení § 42, odst. 1 e.ř. je v souladu s ústavně právními předpisy. Navrhuje daný zákon předložit k jednání Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení této části exekučního řádu.168 Bude nutné v následujících měsících vyčkat, jaké změny pro tuto oblast nová vláda přichystá. Již teď je však podle mého názoru momentální právní úprava nejasná a oslabuje předvídatelnost práva. Nový občanský zákoník celou situaci komplikuje, protože hmotněprávní úprava nekoresponduje s procesněprávní úpravou. V minulosti se uvažovalo, že by byla přijata současně s novým občanským zákoníkem harmonizační novela občanského soudního řádu. Pan Korbel nepřijetí novely nevnímá jako závažný nedostatek, protože podle jeho názoru souběžné přijetí obou novel by mohlo zvýšit obtíže justice, která si musí zvyknout na nové právo.169 V současné době chybí výklady, právní názory, komentáře a judikatura, tudíž podle mě jakýkoliv následující rozsudek týkající se této oblasti bude nepředvídatelný. Těžko říct, jestli budou chtít dále za těchto podmínek snoubenci vstupovat do manželství. Jako nejideálnější řešení se mi zdá návrh advokátky Závodské, která by celou právní koncepci upravila dle řešení v právní úpravě platné do 31. 3. 1983. V oblasti manželského majetkového práva tento právní řád zakotvil pravidlo, že v případě nikoliv běžného jednání měl nedostatek souhlasu druhého manžela za následek absolutní neplatnost.170

166

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 168 VRCHA, Pavel. Část ustanovení § 42 odst. 1 EŘ může být považována za protiústavní. Vrcha.webnode.cz [online]. Publikováno 21. 1. 2014. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://vrcha.webnode.cz/news/cast-ustanoveni-%C2%A7-42-odst-1-er-(vymahani-dluhu-vznikleho-preduzavrenim-manzelstvi-z-majetku-sjm)-muze-byt-shledana-za-protiustavni-/ 169 KORBEL, František. Mezi nejdůležitější novinky nového občanského zákoníku patří princip korporační loajality. Konkursní noviny. 2013, roč. 16, č. 9, s. 4. ISSN 1213-4023. 170 DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, op. cit., s. 93. 167

55

7.

Další vybrané změny V následujících řádcích se budu věnovat pouze vybraným změnám s ohledem na

stanovený rozsah této práce. Téma obsáhnu jen okrajově, byť mají rovněž velký vliv na exekuční řízení. Vybírala jsem zejména takové změny, které se týkají samotného výkonu exekuce soudním exekutorem při zabavování majetku a které by měly ulehčit jejich průběh.

7.1.

Zabavování zvířat Krátkým exkursem vedoucím do doby před přijetím novely zmíním právní

úpravu věcí, které nebylo možné postihnout výkonem rozhodnutí. Podle § 322, odst. 1 nelze postihnout věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování svých základních hmotných potřeb a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů. Povinný rovněž mohl mít ve vlastnictví věci, které mohly být snadno zpeněženy, ale z důvodů morálních je zákon z výkonu rozhodnutí a exekuce vylučuje.171 Podle § 322, odst. 2, písm. a-d o.s.ř. jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí zejména běžné oděvní součásti a obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje s ohledem na svou nemoc či tělesnou vadu a hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního předpisu172. Tato úprava je platná doposud, přičemž účinností zákona č. 396/2012 Sb. došlo k významné změně. Exekutorská komora společným návrhem s Ligou na ochranu zvířat prosadila změnu173 občanského soudního řádu, jehož novelou zamezila situacím, kdy si exekutor mohl odnést z domu dlužníka i cenné zvíře. Nově přibylo mezi výše uvedený demonstrativní výčet nezabavitelných věcí ustanovení § 322, odst. 2 písmeno e) a „došlo k zařazení domácích mazlíčků mezi věci exekucí nepostižitelné, což se ale netýká hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu, které lze ve prospěch exekuce zabavovat nadále“.174 V duchu novely by se už tedy nemělo stávat, že pes či kočka patřící dlužníkovi mohli být zabaveni, pokud exekutor usoudil, že by se dali prodat a z utržené částky by mohla být uspokojena alespoň část věřitelovy pohledávky.

171

WINTEROVÁ, op. cit., s. 538. Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. 173 JEŽEK, op. cit., s. 63. 174 KRBCOVÁ, op. cit., s. 43. 172

56

Nabízí se zde otázka, jak „zamíchá“ s touto právní úpravou nový občanský zákoník175 (dále NOZ) účinný od 1. ledna 2014. Podle předchozí právní úpravy176 bylo na zvíře pohlíženo jako na věc v právním smyslu177. Nebyly výjimkou případy, kdy exekutor využil nedostatků v zákoně a zabavil např. cizokrajného papouška na úhradu pohledávky. Nově podle § 494 NOZ zvíře není věcí v právním smyslu178, neboť jako smysly nadaný tvor má zvláštní význam a hodnotu. Z této dikce je jasné, že ani NOZ nemění ustanovení § 322, odst. 2, písm. e) o.s.ř. a od 1. ledna roku 2014 zůstanou domácí mazlíčci nadále nepostižitelní.179 Domnívám se, že předešlý právní stav byl v rozporu s morálními pravidly a považuji tuto novinku v občanském soudním řádu za pozitivní změnu. Věřím, že u hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu může mít exekuční postih leckdy i pozitivní dopady. Je známo několik případů, kdy dražení koní či stáda krav žijících v nevyhovujících podmínkách vedlo k jejich záchraně.

7.2.

Pořízení video nebo audiozáznamu při mobiliární exekuci Novým ustanovením § 325b, odst. 3 o.s.ř. musí exekutor na žádost povinného

pořídit zvukově obrazový záznam o průběhu prohlídky bytu a jiných místností. Je-li to potřebné, lze záznam o průběhu prohlídky pořídit i bez návrhu. K tomuto kroku se zákonodárci odhodlali na základě peripetií vznikajících při postižení movitých věcí povinného. Účelem by mělo být předejití konfliktním situacím, přičemž by měl být chráněn jak povinný, tak soudní exekutor. Mělo by se jednat o zajištění objektivního důkazního materiálu z provádění soupisu na místě.180 Předchozí právní úprava pouze doporučovala povinnému natočit si exekutorovu návštěvu k prokázání případných stížností při provádění mobiliární exekuce. Nyní je to povinné a exekutor pořizuje záznam sám. Tato povinnost však není automatická, musí jej o to požádat některý z účastníků exekuce, ale i třetí osoba. Pokud by chtěl záznam 175

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 118, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,ve znění pozdějších předpisů. 177 LAVICKÝ, Petr; POLIŠENSKÁ, Petra. Judikatura k rekodifikaci: Věci v právním smyslu. 1 vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s. 8. 178 KLEIN, Šimon. Zvíře není věc, aneb co přináší § 494 NOZ? Ad Notam. 2013, roč. 10, č. 5, s. 17. ISSN 1211-0558. 179 Hospodářská zvířata půjde v exekuci zabavit i s platností nového občanského zákoníku. Businessinfo.cz [online]. Publikováno 21. 10. 2013. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/hospodarska-zvirata-pujde-v-exekuci-zabavit-i-s-platnosti-novehoobcanskeho-zakoniku-41513.html 180 PROŠEK, PELCL, 2012, op. cit. 176

57

pořizovat samotný exekutor, je-li to potřebné, dlužník mu nemůže bránit. Nejčastěji tuto možnost volí exekutoři v případech, kdy u soupisu nikdo není či jej dlužník fyzicky nebo verbálně napadá.181 Zákon však v sobě obsahuje i nedostatky. Podle autorky Báčové je zákon neúplný, protože nestanoví, že pořízení záznamu je povinné vždy a všude.182 Ohledně povinnosti exekutora pořizovat záznam o provedení mobiliární exekuce již rozhodoval i Nejvyšší správní soud. V dané věci exekutor nepořídil veškeré záznamy o prováděné exekuci, ačkoliv byl o to požádán povinným a ostatní informace zaznamenával selektivně. Soud se v rozhodnutí vyslovil, že exekutor prováděl exekuci nezákonným způsobem, přičemž takový postup se jeví jako nepřípustný.183

7.3.

Omezení nákladů exekutora na cestovném Další novinkou je limitace nákladů na jednu cestu exekutora za dlužníkem. Má

zabránit tomu, aby si exekutoři účtovali nepřiměřené cestovní náklady. Výsledkem je řešení, kterým se omezily náklady cestovného a ztraceného času při provádění exekuce. V § 87, odst. 1 e.ř. je obsaženo zmocnění ke stanovení limitu nákladů cestovného a náhrady za ztracený čas s tím, že náklady nad tento limit bude hradit oprávněný, který o tom musí být exekutorem poučen, přičemž takové úkony může odmítnout.184 Vyhláška185 pak toto ustanovení dále rozvádí § 13, odst. 5, podle kterého výše náhrady cestovních výdajů činí nejvýše 1 500 Kč za jednu cestu. Podle § 14, odst. 1 náhrada za ztrátu času náleží exekutorovi v maximální výši 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem exekutora, který vede exekuci. Účelem této úpravy je, aby si exekutoři z Brna provádějící exekuci v Liberci neúčtovali 5 000 Kč navíc. Jestliže soudní exekutor jede za dlužníkem, aby provedl soupis movitých věcí, zabavil je a odvezl, obvykle se nevydává pouze za jedním dlužníkem. Pokud cestovní náklady převyšují paušál, rozpočítávají se mezi všechny navštívené dlužníky. Na jednoho pak připadne 200 až 300 Kč.186

181

BÁČOVÁ, 2012, op. cit. BÁČOVÁ, Petra. Novela exekučního řádu očima vedení exekutorské komory. Konkursní noviny. 2012, roč. 15, č. 20, s. 3. ISSN 1213-4023. 183 Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 27. 5. 2013, sp. zn. 15 Kse 9/2012. 184 JEŽEK, op. cit., s. 63. 185 Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů. 186 BÁČOVÁ, 2012, op. cit., s. 3. 182

58

Souhlasím s názorem, že se v osobě exekutora střetávají v jedné rovině veřejná moc z pověření státu, v té druhé podnikatel187 upřednostňující vlastní zájmy. Proto je nutné omezit, aby docházelo ke zneužívání nepřiměřeně vysokých nákladů, které si mohli exekutoři vybírat právě na cestovném. Autoři Korbel a Prudíková rovněž vítají tuto změnu. Podle nich se jedná o vyvážené řešení, které reguluje výši nákladů, aniž by neúnosně zasahovalo do principů exekučního řádu.188

7.4.

Předražek Novinkou v občanském soudním řádu je i tzv. předražek, který nalezneme

v ustanovení § 336ja o.s.ř., ale nelze jej považovat za zcela nový institut, jelikož byl součástí exekučního řádu už v roce 1896.189 Týká se provedení exekuce formou prodeje nemovitostí a jeho smyslem je zajistit oprávněnému nejvyšší uspokojení jeho pohledávky. Každý může do 15 dnů ode dne konání dražby soudu písemně navrhnout, že dražené nemovitosti chce nabýt alespoň o částku o čtvrtinu vyšší (tedy o 25 %, než bylo nejvyšší podání (předražek).190 Takto nabídnutá cena musí být zaplacena na účet exekutora do skončení předražkové doby. Po uplynutí předražkové doby exekutor shromáždí veškeré návrhy na předražek a vyzve vydražitele, aby se ve lhůtě tří dnů vyjádřil, zda bude chtít dorovnat do hodnoty předražku. Pokud vydražitel souhlasí, začne mu opět běžet lhůta k doplacení, která je totožná se lhůtou pro zaplacení nejvyššího podání. Exekutor pak zruší usnesení o příklepu a vydá nové usnesení o předražku (§ 336ja, odst. 1-3 o.s.ř.). Je-li učiněno více předražků, v souladu s ustanovením § 336ja, odst. 4 nemovitost nabude pouze ten, kdo učiní nejvyšší předražek. Pokud jich bude více, soudní exekutor rozhodne o tom, kdo učinil nejvyšší předražek a tomu bude udělen příklep. Z důvodové zprávy k zákonu vyplývá, že hlavním účelem předražku je snaha o získání co největšího zisku z prodeje nemovitostí, a tím i dosažení většího uspokojení věřitele.191 Podle autorky Krbcové je tato úprava pozitivní změnou a dodává, že díky předražku a prodeji nemovitosti za více peněz, dochází i k větší spokojenosti povinného, neboť z těchto peněz lze pokrýt více pohledávek, případně se mu zbylá

187

HLAVSA, DÁVID, KOJAN, op. cit., s. 155. KORBEL, PRUDÍKOVÁ, op. cit., s. 11. 189 PROŠEK, PELCL, op. cit. 190 ZAHRADNÍKOVÁ, op. cit., s. 392. 191 Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. 188

59

částka po uhrazení veškerých dluhů vrací.192 Domnívám se, že za jistých okolností zmíněná novinka v občanském soudním řádu omezuje „pletichaření“ s majetkem, jehož prodej je uskutečňován hluboce pod jeho tržní hodnotou. Nicméně, souhlasím spíše s názorem pana Mihalíka, který nad novým institutem polemizuje. Podle jeho názoru může nová úprava přispět k výraznějšímu uspokojení pohledávky, zároveň však tvrdí, že osoba, která má skutečně zájem o určitou nemovitost, se velmi pravděpodobně zúčastní již samotné dražby, ve které bude chtít nemovitost získat. Pokud tato osoba neučiní nejvyšší podání, těžko se podle něj v průběhu 15 dnů rozhodne připlatit čtvrtinu ceny dosažené vydražením.193 Samotná právní úprava není bez poskvrny, neboť „výslovně neřeší doplatek ceny dosažené vydražením osobou, která uhradila předražek (není stanovena lhůta, v rámci které je tak třeba učinit), a rovněž neupravuje vrácení ceny dosažené vydražením původnímu vydražiteli“.194 Četnost využití tohoto institutu ukáže až praxe a čas. Ani dnes nelze s jistotou zhodnotit, zda bude v praxi docházet k jeho masivnímu využití. Autoři Beránek a Zejda nad jeho využitím pochybují. Podle jejich názoru existuje na trhu dražených nemovitostí široká nabídka a vede k situacím, že o velkou část takto dražených nemovitostí není mezi potenciálními dražiteli zájem. V těchto případech využití předražku podle nich nepřipadá v úvahu.195

192

KRBCOVÁ, op. cit., s. 44-45. MIHALÍK, op. cit., s. 59-60. 194 Tamtéž s. 60. 195 BERÁNEK, Petr; ZEJDA, Daniel. Předražek. EPRAVO.CZ [online]. Publikováno 31. 7. 2013. [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/predrazek-91739.html 193

60

8.

Závěr Účelem této diplomové práce byla kritická analýza změn, které s sebou přinesla

novela č. 396/2012 Sb., a její dopady na právní řád. Do této práce se významně promítla další novelizace zákona č. 293/2013 Sb. a přijetí nového občanského zákoníku, jež mají velký vliv na původní úmysl zákonodárců. Cílem této práce bylo uspokojivě odpovědět na otázky, které jsem si stanovila v úvodu. Proto se zde na ně pokusím na základě zjištěných poznatků formulovat odpovědi, a tím potvrdit či vyvrátit pracovní hypotézy. V rámci tématu zásadních změn, které přinesla novela zákona č. 396/2012 Sb., je klíčová hned první otázka, a to jaký vliv má tato změna zákona na dvojkolejnost exekučního řízení. Zde jsem dospěla pro mne k zajímavému zjištění, neboť se mi nepotvrdila má původní hypotéza presumující zrušení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí. Nutno předeslat, že odpovědět na tuto otázku nebylo zcela jednoduché. Během samotné tvorby práce jsem se setkala s řadou odborných názorů, které se vzájemně vylučovaly. Podle některých úvah z řad odborné veřejnosti došlo k úplnému odstranění dualismu výkonu rozhodnutí v důsledku ustanovení § 251, odst. 2 a podle jiných byl pouze omezen. Po důkladném studiu této problematiky jsem však jednoznačně toho názoru, že předmětná novela pouze omezila soudní výkon rozhodnutí. Po jejím přijetí zde zůstala i nadále možnost volby soukromých věřitelů mezi využitím soudního exekutora a soudu. V odstavci druhém je pak uveden taxativní výčet, který omezuje možnost provedení soudního výkonu rozhodnutí pouze na některé věci. Možnost obrátit se na soud byla zrušena jen v případě rozhodnutí vydaných orgány veřejné moci podle SŘ nebo DŘ. Tento výklad nemá za následek zrušení dvojkolejnosti soudního výkonu. Já si pod tímto pojmem představuji úplné odstranění dualismu výkonu rozhodnutí způsobem, že výkon exekučních titulů budou zajišťovat, až na výjimky, pouze soudní exekutoři v režimu exekučního zákona. Ačkoliv původní návrh tento právní stav předpokládal, v konečném důsledku přijat nebyl a došlo pouze k omezení dvojkolejnosti vymáhání exekučních titulů. Jedním z dalších cílů bylo také zodpovězení otázek, zda je správným legislativním řešením postihovat bankovní účet či mzdu manžela povinného, který o závazku nevěděl a zda aktuální právní úprava zlepšuje postavení manžela s ohledem na ustanovení § 262a, odst. 3. Na oblast společného jmění manželů a postižení majetku manžela povinného za trvání manželství má velký význam přijetí nového občanského zákoníku. Ustanovení § 262a, odst. 3 o.s.ř., v jehož souvislosti lze postihnout účet či 61

mzda manžela povinného za trvání manželství, vyvolalo negativní reakce. Je jasné, že nyní mají exekutoři v rukou další účinné prostředky, jak zvýšit jejich výtěžnost pohledávek, které povedou k větší spokojenosti věřitelů. Na druhé straně jsou zde nic netušící manželé dlužníků, kteří nemají ani zdání o jejich dluzích a musí za ně nést odpovědnost. Domnívám se, že tato úprava téměř odbourává tradiční institut manželství a lidem uvažujícím o uzavření sňatku situaci nijak neulehčuje. Nemyslím si, že je správné, aby nic netušící manžel doplatil na partnerovo neuvážené hospodaření s financemi. Tyto způsoby postižení majetku se mi jeví jako nežádoucí. Nepatrné zlepšení by měl přinést nový občanský zákoník, který umožňuje manželovi projevit nesouhlas s dluhem. V této souvislosti se však očekávají potíže s dokazováním projeveného nesouhlasu, proto bude nutné vyčkat, jak se doopravdy tento institut osvědčí. Za nejvhodnější bych považovala řešení, kdy by měl, nikoli v případě běžného jednání, nedostatek souhlasu druhého manžela za následek absolutní neplatnost. S ohledem na tyto závěry lze tedy konstatovat, že se potvrdila druhá pracovní hypotéza. Poslední novelizace občanského soudního řádu, účinná od 1. ledna 2014, umožňuje exekutorům vymáhat závazek manželů vzniklý ještě před uzavřením manželství. Toto oprávnění exekutorů považuji za absurdní. Podlé mého názoru je nelogické vymáhat dluh, který ještě není součástí společného jmění manželů. Posiluje postavení exekutorů vůči dlužníkům a dává jim do rukou mocný nástroj, který zvýší výtěžnost jejich pohledávek. Je dost možné, že tato situace povede k poklesu počtu uzavíraných manželství u lidí, kteří si uvědomují svůj právní status. U těch druhých může vést až k nedozírným následkům v důsledku exekučního řízení. Proto jsem jednoznačně toho názoru, že současná právní úprava zhoršila postavení manžela povinného v exekučním řízení, a tímto se tak i potvrdila má třetí pracovní hypotéza. Další otázka vytyčená v úvodu se týkala hodnocení, zda mělo přijetí novely 396/2012 Sb. pozitivní dopad na oblast exekucí. Změny týkající se oblasti společného jmění manželů v souvislosti s postižením mzdy či účtu manžela povinného považuji za nesprávné legislativní řešení. Nalezneme zde však novelizovaná či nová ustanovení, která jsou podle mého názoru pro exekuční řízení velkým přínosem. Kladně hodnotím zavedení nového způsobu výkonu rozhodnutí zabavením řidičského průkazu neplatičům výživného. Podle mého názoru přispěje k větší vymahatelnosti pohledávek. Odmítám názory, podle kterých tento způsob vymáhání nemá co dočinění s neplacením alimentů. Domnívám se, že byl vytvořen účinný nástroj, jak vynutit dlužné výživné pro nezletilé 62

dítě. Stávající právní úpravu bych ještě přepracovala, aby zde vznikl prostor vymáhat výživné i pro zletilé děti, které nejsou schopny se o sebe starat samy. Mělo by jít například o případy, kdy se dítě připravuje na budoucí povolání či trpí vážnou nemocí, která mu znemožňuje pracovat či studovat. Věřím,

že

zasílání

exekučního

titulu,

exekučního

návrhu

a

výzvy

k dobrovolnému splnění povinnosti povinnému najde zastání jak u věřitelů, tak i dlužníků. Předchozí právní úprava se potýkala s velkými nedostatky v této oblasti, protože se mnohdy stávalo, že dlužník o pohledávce ani nevěděl. Tyto změny podle mého názoru přispívají k větší informovanosti povinného, což by mělo přinášet brzké a dobrovolné uhrazení pohledávky, v jehož důsledku se sníží i náklady povinnému. Před přijetím novely právní úprava nestanovila subjektu žádnou povinnost, kdy by věci vhodné ke spojení spojovala automaticky. Často zvýhodňovala pouze exekutory, kteří si z „drobných“ částek po přičtení všech nákladů exekuce účtovali nesmyslné tisíce navíc. Vznikaly tak až absurdní případy, které nutně vyžadovaly nové legislativní řešení. Novela zavedla automatické spojování exekucí, které má nyní oporu v právu a posiluje podle mého názoru větší jistotu dlužníků. Je k nim šetrnější, protože v případech, kdy čelí více žalovaným dluhům, jim výrazně sníží náklady na exekuce. Rovněž vítám, že si nově od 1. ledna 2013 exekutor při zabavování z domu či bytu nebude moct odnést domácího mazlíčka. Domnívám se, že zachování této možnosti u hospodářských zvířat či zvířat v zájmovém chovu je v pořádku. V minulosti se totiž objevovaly případy zvířat žijících v nevyhovujících podmínkách, kdy právě jejich dražení vedlo k záchraně. Problémy s exekutory při zabavování majetku by mělo vyřešit obligatorní pořízení zvukově obrazového záznamu o průběhu prohlídky bytu a jiných místností exekutorem na žádost povinného. Velká novela zavádí novinku limitace nákladů na jednu cestu exekutora za dlužníkem. Výsledkem je řešení, které zabraňuje zneužívání nepřiměřeně vysokých nákladů, které si mohli exekutoři vybírat právě na cestovném. Domnívám se, že neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, zda výše uvedená novela měla pozitivní či negativní dopad na oblast exekucí. Většinově bych se přiklonila spíše k pozitivnímu hodnocení s ohledem na výše uvedený výčet změn, které mají příznivý důsledek na oblast exekucí. Zde tedy pracovní hypotéza nebyla potvrzena.

63

Poslední otázka zněla, zda je současná právní úprava v souladu s principem právní jistoty. Na tuto otázku je nutné odpovědět záporně. Jak již bylo na řadě míst v této práci zmíněno, v posledních letech došlo k rozsáhlým novelizacím. Zdálo se, že předmětná novela 396/2012 Sb. bude obsahovat koncepční změny trvalého charakteru. Neplatila ani rok a byla přijatá další novela - zákon č. 293/2013 Sb., účinný od 1. ledna 2014, který v mnohém popírá předchozí změny. Týká se to především otázky dvojkolejnosti, kdy pozdější změny v zákonech vrací ustanovení § 251 o.s.ř. skoro do jeho původního znění, které platilo do konce roku 2012. Novinky v oblasti společného jmění manželů rovněž změnily původní význam předmětné novely. Současná právní úprava se díky četnosti změn potýká s nepředvídatelností právního řádu. Tomu nahrává i přijetí nového občanského zákoníku, který nekoresponduje s procesněprávní úpravou. Problém nastává rovněž s přechodnými ustanoveními, podle kterých se zahájená řízení mají dokončit podle dosavadních právních předpisů. Tyto skutečnosti vnášejí do právního řádu obtíže s výkladem, se kterými se potýká praxe. V tomto důsledku se tak snižuje i předvídatelnost soudních rozhodnutí. Lze tedy konstatovat, že se potvrdila poslední hypotéza. Řešení celé situace vidím v přijetí nového občanského soudního řádu, který by měl tyto nedostatky vyřešit. Předpokládaná doba jeho přijetí je do pěti let196, proto do té doby bude nezbytné vyčkat na přibývající soudní rozhodnutí a literaturu, která by mohla tento nepříliš příznivý stav více objasnit. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že novelizace zákona č. 396/2012 Sb. přinesla do právního řádu mnoho změn, které byly prospěšné. Samozřejmě, jak už to u většiny novel bývá, se najdou i takové, které pro společnost nejsou zase takovým přínosem. Další novelizace zákonů rovněž nepřinesly do právního řádu stabilitu. Domnívám se, že východiskem dané situace by měla být zmiňovaná rekodifikace civilního procesu. Jejím hlavním účelem by mělo být sjednocení procesní a hmotněprávní úpravy. Měla by být stanovena jasná pravidla, podle kterých se má v exekučním řízení postupovat. Dalším bodem by měla rekodifikace odstranit příliš tvrdá ustanovení týkajících se postižení mzdy či účtu manžela povinného v exekučním řízení, která můžou mít závažné dopady pro společnost. Nutno podotknout, že mnou zvolené téma diplomové práce je velmi obsáhlé a nešlo do tohoto textu nastínit všechny změny, kterých se novela zákona č. 396/2012 Sb. 196

FIALA, Roman. Nový občanský soudní řád bude účinný do pěti let. Právní rádce. 2013, roč. 20, č. 6, s. 68-69, ISSN 1210-4817.

64

týkala. Určitě by za další studium stály změny v občanském soudním řádu týkající se výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, zavedení tzv. soupisu od stolu nebo změny související s dražbou pohledávky. V exekučním řádu bych se ráda zabývala ustanovením § 4 e.ř., které stanovuje zákaz zneužívání pojmu exekuce nebo upuštěním od exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Těmto změnám jsem se ve své diplomové práci bohužel nemohla věnovat blíže, jelikož bych značně překročila rozsah daného tématu. Určitě by se dalo ještě zvážit, jaký vliv má na oblast exekucí nový občanský zákoník. Toto jsou témata, která jsou podle mého názoru velmi zajímavá a určitě by stála za to, aby jim byla věnována pozornost, popřípadě aby byl o ně rozšířen tento text.

65

Seznam použité literatury Monografie, publikace, sborníky 1) DAVID Ludvík a kol. Občanský soudní řád: Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 1072 s. ISBN 978-80-7357-460-4. 2) DRÁPAL, Ljubomír; BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád: Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 3392 s. ISBN 978-80-7400-107-9. 3) FIALA, Josef a kol. Občanské právo: Meritum. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 1000. ISBN 978-80-7357-948-7. 4) GROSSOVÁ, Emílie. Exekuce na peněžité plnění. 5. vyd. Praha: Linde, 2007, 271 s. 978-80-7201-621-1. 5) HLAVSA, Petr. Exekuční řád s výkladem. 1. vyd. Praha: Linde, 2001, 196 s. ISBN 80-7201-315-7. 6) HLAVSA, Petr, DÁVID, Radovan a KOJAN, Michal. Exekuční řád a předpisy související. 1. Vyd. Praha: Leges, 2013, 256 s. ISBN 978-80-87576-54-0. 7) JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: Nakladatelství BizBooks, 2013, s. 104. ISBN 978-80-265-0070-4. 8) LAVICKÝ, Petr; POLIŠENSKÁ, Petra. Judikatura k rekodifikaci: Věci v právním smyslu. 1 vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 412 s. ISBN 978-807478-040-0. 9) MACUR, Josef. Kurs občanského práva procesního: Exekuční právo. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 1998, 207 s. ISBN 80-7179-190-3. 10) RADKOVÁ, Martina. Exekuce jiné pohledávky. 1. vyd. Praha: Linde, 2009, 199 s. ISBN 978-80-7201-767-6. 11) SCHELLEOVÁ, Ilona. Základy občanského práva procesního. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 238 s. ISBN 978-7418-120-7. 12) SPÁČIL, Jiří, DVOŘÁK, Jan. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 3.vyd. Praha: Nakladatelství Wolters Kluwer, 2011, 296 s. ISBN 978-80-7357597-7. 13) STAVINOHOVÁ, Jaruška a HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 660 s. ISBN 80-2103271-5.

66

14) SVOBODA, Karel. Nové instituty českého civilního procesu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 248 s. ISBN 978-80-7357-722-3. 15) WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, 711 s. ISBN 978-80-7201-842-0. 16) ZAHRADNÍKOVÁ, Radka. Civilní právo procesní. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, 568 s. ISBN 978-80-7380-437-4.

Odborné články 17) BÁČOVÁ, Petra. Co přináší novela exekučního řádu. Komorní listy. 2013, roč. 16, č. 1, s. 10-11. ISSN 1213-4023. 18) BÁČOVÁ, Petra. Exekuce pozastavením řidičského oprávnění. Konkursní noviny. 2012, roč. 15, č. 23, s. 5. ISSN 1213-4023. 19) BÁČOVÁ, Petra. Novela exekučního řádu očima vedení exekutorské komory. Konkursní noviny. 2012, roč. 15, č. 20, s. 3. ISSN 1213-4023. 20) BÁČOVÁ, Petra. Záměrem zákonodárců bylo motivovat dlužníka k zaplacení nedoplatků. Konkursní noviny. 2013, roč. 16, č. 6, s. 28. ISSN 1213-4023. 21) BÍLÝ, Martin. Předžalobní výzva – důsledky a problémy. Právní rozhledy. 2014, roč. 22, č. 3, s. 94, ISSN 1210-6410. 22) BREBURDA, Jan. Odpovědnost manželů za závazky. Právní rádce. 2000, roč. 7, č. 6, s. 24. ISSN 1210-4817. 23) DOLEŽALOVÁ,

Lenka. Zásadní

změny v exekučním

řízení.

Bulletin

advokacie. 2012, roč. 22, č. 12, s. 28. ISSN 1806-8280. 24) DRAŽKA, Štěpán. Správa nemovitostí jako nový způsob výkonu rozhodnutí. Konkursní noviny. 2012, roč. 15, č. 18, s. 4. ISSN 1213-4023. 25) VOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana. Konec manželství v Čechách? Právní fórum. 2012, roč. 7, č. 3, s. 91. ISSN 1214-7966. 26) FIALA, Roman. Nový občanský soudní řád bude účinný do pěti let. Právní rádce. 2013, roč. 20, č. 6, s. 68-69, ISSN 1210-4817. 27) HNILICA, Miroslav. Exekuce na manžela povinného ve vztahu k insolvenčnímu řízení povinného. Konkursní noviny. 2013, roč. 16, č. 2, s. 15. ISSN 1213-4023. 28) KLEIN, Šimon. Zvíře není věc, aneb co přináší § 494 NOZ? Ad Notam. 2013, roč. 10, č. 5, s. 17. ISSN 1211-0558.

67

29) KONEČNÁ, Petra. Právní úprava spojování exekučních řízení. Komorní listy. 2013, roč. 5, č. 1, s. 53-54. ISSN 1805-1081. 30) KORBEL. František, Mezi nejdůležitější novinky nového občanského zákoníku patří princip korporační loajality. Konkursní noviny. 2013, roč. 16, č. 9, s. 4. ISSN 1213-4023. 31) KORBEL, František; PRUDÍKOVÁ, Dana. Velké změny exekučního práva. Právní rozhledy. 2013, roč. 21, č. 1, s. 2. ISSN 1210-6410. 32) KRBCOVÁ, Veronika. Velká novela exekučního řádu a občanského soudního řádu. Komorní listy. 2012, roč. 5, č. 2, s. 41, ISSN 1805-1081. 33) MAKARIUS, Milan. Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání. Aplikované právo. 2005, roč. 3, č. 2, s. 63. ISSN 1214-4878. 34) MIHALÍK, Vojtěch. Velká novela exekučního řádu. Komorní listy. 2013, roč. 5, č. 1, s. 58, ISSN 1805-1081. 35) PROŠEK, Jiří. Metodika ke střednědobé novele exekučního řádu. Bulletin advokacie. 2009, roč. 16, č. 12, s. 41-44. ISSN 1210-6348. 36) ŠÍNOVÁ, Renáta. Využijte exekuce ve svůj prospěch. Statutární zástupce firmy. 2012, roč. 2, č. 3, s. 22. ISSN 1805-2118. 37) SVOBODA, Karel. Jaké problémy působí předžalobní výzva. Právní rádce. 2013, roč. 20, č. 9, s. 38. ISSN 1210-4817. 38) SVOBODA, Karel. Problémy související s posílením „exekutorské“ exekuce. Soudní rozhledy. 2013, roč. 19, č. 1, s. 6. ISSN 1211-4405. 39) TVARDKOVÁ, Jana; PROŠEK, Jiří. Novely omezí dvojkolejnost výkonu rozhodnutí e exekuce. Konkursní noviny. 2011, roč. 14, č. 15. s. 1. ISSN 12134023. 40) VRCHOVÁ, Karin. Srážky ze mzdy manžela povinného. Soudní rozhledy. 2013, roč. 19, č. 6, s 217. ISSN 1211-4405. 41) ZEMAN, Milan. Nezaplatím, dokud nás smrt nerozdělí. Právní rádce. 2013, roč. 20, č. 12, s. 34. ISSN 1210-4817.

68

Dokumenty a právní předpisy 42) Vládní návrh zákona č. 120/2001 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 725/0, 2011. [cit. 10. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=120&r=2001

43) Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=537&CT1=0

44) Vládní návrh zákona č. 293/2013 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 932/0, 2011. [cit. 27. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=932&CT1=0 45) Vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 10. 2. 2014]. 46) Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 3. 2014]. 47) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 5. 3. 2014]. 48) Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 3. 2014]. 49) Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 3. 2014]. 50) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 3. 2. 2014]. 51) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 2. 2014].

69

52) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2. 2. 2013]. 53) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 2. 2014]. 54) Zákon č. 341/2005 Z.z., Občiansky súdny poriadok, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 4. 2. 2014]. 55) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 1. 3. 2014]. 56) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 5. 2. 2014]. 57) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 13. 3. 2014]. 58) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.]. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 3. 3. 2014]. 59) Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 106/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=106&CT1=0

Soudní rozhodnutí Ústavní soud

60) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. IV. 630/03. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 2. 2014]. 61) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. IV. ÚS 247/11. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 22. 2. 2014].

70

62) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 3. 2014]. 63) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. 9. 2012, sp. zn. II. ÚS 2013/10. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2014]. 64) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 23. 2. 2014]. 65) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. 9. 2012, sp. zn. II. ÚS 2013/10. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 22. 2. 2014]. 66) Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. III. ÚS 2137/12. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 25. 2. 2014]. Nejvyšší soud 67) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 4. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1774/99. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2014]. 68) Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 10. 2. 2014]. 69) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1642/2004. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2014]. 70) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2892/2005. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 18. 3. 2014]. 71) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31Odo 677/2005. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 13. 3. 2014]. 72) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 10. 2008, sp. zn. 20 Cdo 964/2007. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 3. 2014]. 73) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3564/2007. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 27. 2. 2014]. 74) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3591/2007. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 27. 2. 2014]. 75) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 22 Cdo 26 /2013. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 22. 3. 2014]. 76) Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 27. 5. 2013, sp. zn. 15 Kse 9/2012. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 11. 3. 2014]. 71

Ostatní soudy 77) Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 11. 2003, sp. zn. 17 Co 46/2003. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 13. 3. 2014]. 78) Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2013, č. j. 69 Nc 1268/2003-41. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 13. 3. 2014]. 79) Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 3. 2012, sp. zn. 3 Co 52/2012. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 13. 3. 2014]. 80) Usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 15 Nc 6275/2006. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 18. 3. 2014].

Elektronické prameny 81) BÁČOVÁ, Petra. NOZ a exekuce. EKCR.CZ [online]. Publikováno 23. 12. 2013. [cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-promedia/1447-noz-a-exekuce-23-12-2013?w 82) BÁČOVÁ, Petra. Všechno, co jste chtěli vědět o exekucích, ale báli jste se zeptat. 8. díl – omezení dvojkolejnosti. EKCR.CZ [online]. publikováno 12. 11. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/907vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-exekucich-ale-bali-jste-se-zeptat-8-dil-omezenidvojkolejnosti-12-11-2012?w= 83) BERÁNEK, Petr; ZEJDA, Daniel. Předražek. EPRAVO.CZ [online]. Publikováno 31. 7. 2013. [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/predrazek-91739.html 84) Hospodářská zvířata půjde v exekuci zabavit i s platností nového občanského zákoníku. Businessinfo.cz [online]. Publikováno 21. 10. 2013. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/hospodarska-zvirata-pujde-vexekuci-zabavit-i-s-platnosti-noveho-obcanskeho-zakoniku-41513.html 85) Exekuce pozastavením řidičského oprávnění. EKCR.CZ [online]. Publikováno 29. 10. 2012. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori72

radi/891-44-vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-exekucich-ale-bali-jste-se-zeptat-6dil-exekuce-pozastavenim-ridicskeho-opravneni?w= 86) KOCIÁN, Alexandr a kol. Co se změnilo od 1. 1. 2013. EPRAVO.CZ [online]. publikováno

2.

10.

2012

[cit.

10.

2.

2014].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/co-se-zmenilo-od-1-1-2013-88312.html 87) KLAUS, Václav. Prezident vetoval novelu trestního zákoníku. KLAUS.CZ [online]. publikováno 17. 9. 2012. [cit. 6. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.klaus.cz/clanky/3186 88) PETRÁŇOVÁ, Z. Exekuce už postihne společný majetek manželů i kvůli dluhu před sňatkem. Ceskyrozhlas.cz [online]. 20. 1. 2014. Publikováno 17. 3. 2014. [cit. 11. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/exekuce-uz-postihne-spolecnymajetek-manzelu-i-kvuli-dluhu-pred-snatkem--1305503 89) PROŠEK, Jiří; PELCL, Petr. Změny v exekucích od 1. 1. 2013. Vakobobri.cz [online]. Právnická fakulta univerzity Karlovy, 2012, [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.vakobobri.cz/e107_files/public/manul_zmny_os_e.pdf 90) Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí [online]. EKCR.CZ, 2012 [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/838-28rozdil-mezi-exekuci-a-soudnim-vykonem-rozhodnuti?w= 91) Skupina poslanců navrhla upravit exekuce společného jmění manželů. Denik.cz [online].

Publikováno 24. 1. 2014. [cit. 19. 3. 2014]. Dostupné z:

http://www.denik.cz/z_domova/skupina-poslancu-navrhla-upravit-exekucespolecneho-jmeni-manzelu-20140124.html 92) STANĚK, Pavel. Nad návrhem zrušení postižitelnosti mzdy a účtů manžela v exekučním řízení a návrhem na zrušení přísudků u bagatelních pohledávek. EPRAVO.CZ [online]. Publikováno 26. 2. 2014. [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nad-navrhem-na-zruseni-postizitelnosti-mzdya-uctu-manzela-v-exekucnim-rizeni-a-navrhem-na-zruseni-prisudku-ubagatelnich-pohledavek-93730.html 93) VRCHA, Pavel. Část ustanovení § 42 odst. 1 EŘ může být považována za protiústavní. Vrcha.webnode.cz [online]. Publikováno 21. 1. 2014. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://vrcha.webnode.cz/news/cast-ustanoveni-%C2%A7-42odst-1-er-(vymahani-dluhu

vznikleho-pred-uzavrenim-manzelstvi-z-majetku-

sjm)-muze-byt-shledana-za-protiustavni-/ 73

94) Zabavení řidičáku – účinný postup, jak vymoci nezaplacené výživné. Ceskatelevize.cz [online]. Dostupné

z:

Publikováno 15. 10. 2013. [cit. 11. 2. 2014].

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/246243-zabaveni-

ridicaku-ucinny-postup-jak-vymoci-nezaplacene-vyzivne/

74