Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního a evropského práva
Bakalářská práce Opatření k zavedení skutečné svobody plateb v Evropské unii
Martin Braun
2011
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Opatření k zavedení skutečné svobody plateb v Evropské unii zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.
_______________________ Martin Braun
2
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. JUDr. Filipu Křepelkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce.
3
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................................... 7
2.
Současná právní úprava .................................................................................................... 10 2.1.
Smlouva o fungování EU ......................................................................................... 10
2.2.
Zákon č. 284/2009 Sb., O platebním styku .............................................................. 11
2.2.1.
Základní pojmy ................................................................................................ 11
2.2.2.
Instituce ............................................................................................................ 11
2.2.3.
Platební systém ................................................................................................. 12
2.2.4.
Platební příkaz .................................................................................................. 12
2.2.5.
Lhůty pro provádění platebních transakcí ........................................................ 13
2.3.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2560/2001 o přeshraničních platbách
v eurech ................................................................................................................................ 13 2.4.
Judikatura Evropského soudního dvora ................................................................... 16
2.4.1. 3.
Luisi a Carbone ................................................................................................ 16
Neprávní úprava a soudobá opatření EU za účelem zavedení skutečné svobody plateb . 18 3.1.
Doporučení 97/489/ES o operacích prováděných elektronickými platebními
prostředky ............................................................................................................................. 18 3.2.
CredEURO ............................................................................................................... 18
3.3.
Interbank Convention on Payments (IPC) ............................................................... 19
3.4.
Projekt SEPA ............................................................................................................ 20
3.4.1.
Iniciativa ........................................................................................................... 20
3.4.2.
Co je to tedy SEPA? ......................................................................................... 20
3.4.3.
Základní charakteristika ................................................................................... 21 4
3.4.4.
SEPA bezhotovostní převod ............................................................................. 22
3.4.5.
SEPA inkaso ..................................................................................................... 23
3.4.6.
Do kdy? ............................................................................................................ 24
3.4.7.
Praktické dopady a situace v ČR ...................................................................... 25
3.5. 4.
5.
Evropská rada pro platební styk (EPC) .................................................................... 26
IBAN, SWIFT a BIC ........................................................................................................ 28 4.1.
IBAN ........................................................................................................................ 28
4.2.
BIC ........................................................................................................................... 29
4.3.
SWIFT ...................................................................................................................... 30
4.3.1.
Historie a důvody vzniku ................................................................................. 30
4.3.2.
Současnost ........................................................................................................ 31
4.3.3.
Cíle ................................................................................................................... 32
4.3.4.
Technická stránka ............................................................................................. 32
4.3.5.
Komunikace ..................................................................................................... 33
Platební karty.................................................................................................................... 34 5.1.
Situace v ČR ............................................................................................................. 34
5.2.
Situace v zahraničí ................................................................................................... 35
6.
Možné překážky volného pohybu plateb ze strany států, či jiných subjektů ................... 38
7.
Závěr................................................................................................................................. 40
8.
Zdroje ............................................................................................................................... 42 8.1.
Literatura: ................................................................................................................. 42
8.2.
Právní normy ............................................................................................................ 42
8.3.
Elektronické zdroje: ................................................................................................. 42 5
8.4. 9.
Ostatní zdroje: .......................................................................................................... 45
Seznam obrázků ............................................................................................................... 46
6
1. Úvod Na samý úvod této práce by se jistě slušelo objasnit a vymezit některé pojmy, se kterými budeme pracovat. Slovo platba, které je uvedeno již v názvu této práce, budeme chápat jako bezhotovostní platbu, tedy bezhotovostní peněžní transakci. Pro bližší pochopení tohoto pojmu a tedy i stěžejního kamene této práce si půjčíme definici ze zákona č. 254/2004 Sb., O omezení plateb v hotovosti, která říká, že bezhotovostní platbou se rozumí „platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu“1. Vidíme tedy, že obsah tohoto pojmu je širší, než bychom možná čekali. Zákon bezhotovostní platbu totiž vysvětluje jako platbu buď v rámci ČR anebo mezi ČR a jiným státem. A jelikož se má práce váže k problematice celé Evropské unie, výše uvedené vysvětlení ještě trošku poupravím a uvedu, že bezhotovostní platbou budeme rozumět platbu provedenou v jednom státě, která směřuje do státu druhého. To, že pomyslně překračuje hranice států je důvod, proč ji budeme nazývat jako mezinárodní. Nyní už tedy přesně víme, co je v této práci myšleno pojmem bezhotovostní platba. Jde o převod peněžních prostředků přes hranice států, který je prováděn elektronicky. Jaký je však rozdíl mezi platbou a pohybem kapitálu? Přeshraniční pohyb kapitálu je definován jako přeshraniční převod peněz, či jiných majetkových hodnot, za účelem investice, takže jejich účelem je třeba založení podniku, nebo dceřiné společnosti v zahraničí, či investice do cenných papírů. Na druhou stranu se platbou rozumí takový převod peněžních prostředků, za účelem splnění nějakého závazku. Je tedy zřejmé, že platba je součástí dvoustranného obchodu, avšak pohyb kapitálu představuje jednostranný transfer hodnoty2. Už tedy víme, o co jde. Při systematickém uvažování nás po definici úvodního pojmu hned napadne, proč bychom se jím měli vlastně zabývat. To rozhodně není nesprávná otázka, protože při rozboru jakéhokoliv tématu by měl mít člověk stále na paměti, proč to vlastně dělá. Nejprve si ukažme, proč je bezhotovostní platební styk důležitý. Dnes, kdy je současné ekonomické dění charakterizováno slovy podobnými globalizaci, se svět stává menším a podnikatelské obzory se rozšiřují. Dnešní svět obchodníků již dávno není omezen na domácí, resp. vnitrostátní trhy, ale jejich podnikatelská expanze směřuje i na trhy zahraniční. Pokud se 1
§2, odst. 1, písm. a), zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů Sagit [online]. 1. 5. 2004 [cit. 2011-01-02]. Volný pohyb kapitálu a plateb. Dostupné z WWW:
. 2
7
státy chtějí integrovat, což tím, že vstupují do různých unií, dávají dostatečně najevo, je v jejich vlastním zájmu, aby trhy ostatních států byly otevřeny i jim. Tím mohou ekonomicky pomáhat svým podnikům k růstu a stabilitě. Tím, že podniky mohou exportovat i na zahraniční trhy, realizují dle ekonomické teorie úspory z rozsahu, snižují jednotkové variabilní náklady a v konečném důsledku věci vyrábí levněji. Takovýto mezinárodní obchod je pak prospěšný pro celou globální ekonomiku. Abych toto tvrzení ještě podložil, vypůjčím si z ekonomie koncept absolutní výhody. Ten popisuje stav, kdy existují dvě země, A a B, a každá z nich vyrábí 2 produkty, třeba traktory a chléb. Na výrobu každého z nich dává přesně 50% svých výrobních kapacit. Země A dokáže za jednotku času vyrobit např. 5 chlebů a 8 traktorů. Země B zase dokáže vyprodukovat 10 chlebů a pouze 3 traktory. V případě, že mezi nimi bude rozvinut mezinárodní obchod, mohou spolu začít obchodovat. Každá z těchto zemí se začne při své výrobě zaměřovat na to, v čem je lepší. Země A bude vyrábět jenom traktory, jelikož je v nich lepší, než země B. Vyrobí jich ale 2x více, jelikož se již nebude muset obtěžovat s výrobou chlebů, na kterou vynakládala polovinu svých zdrojů. Za danou časovou jednotku bude mít vyrobeno tedy 16 traktorů. Aplikací stejného principu dojdeme k tomu, že pokud země B přestane produkovat traktory, což jí stejně moc nejde, a soustředí se na chleby, vyrobí jich 20. Zbylé přebytky nad domácí poptávkou si mohou země právě pomocí mezinárodního obchodu vyměnit a uspokojit tak poptávku ve státě druhém. Vidíme tedy, že v případě, kdy mezinárodní obchod nefunguje, tyto dva státy za časovou jednotku vyrobí 15 chlebů a 12 traktorů. Pokud ale mezi sebou začnou obchodovat a specializovat se na to, v čem toho druhého převyšují, dohromady vyrobí 20 chlebů a 16 traktorů, což je více, než v případě prvním. Mezinárodní obchod tedy zvyšuje celosvětovou produkci. V obchodě jde vždy na jedné straně zboží, či služba, a na druhé straně protiplnění, nejčastěji peněžní prostředky. V případě, že by země mezi sebou chtěly obchodovat, ale peněžní prostředky by mezi nimi nemohly volně plynout, jejich obchod by to dost narušovalo a čerpat by z jeho výhod nemohly. Právě tady vidíme, proč je plynulý a bezproblémový platební styk důležitý pro rozvoj globálních ekonomik – díky němu mohou vyrábět více. Naprosto jasně zde cítíme i tlak na to, aby byl platební styk co nejlevnější, jelikož tím nebude zbytečně zvedat cenu plnění, tedy výrobků v našem případě. Transakční náklady při převodu peněz jsou nutné, jde ale o jejich co nejmenší velikost. Budeme tedy v rámci svobody plateb řešit zejména jejich cenu a dobu vyřízení. Nyní přejdeme od obecných úvah ke konkrétním. Rámec Evropské unie (dále také EU), ke kterému je tato práce vztažena, tvoří mj. notoricky známé 4 základní svobody, na kterých si 8
EU chce zakládat. Jsou jimi volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Nás bude nejvíce zajímat poslední zmíněná, tedy volný pohyb kapitálu. Kapitálem se zde rozumí jednak platby a jednak investiční instrumenty. Vidíme tedy, že jednou z částí volného pohybu kapitálu je i volný pohyb plateb3. EU se snaží více, či méně úspěšně, o prosazování těchto svobod a tím pádem i o podporu ekonomické spolupráce a prosperity svých členů. Volný pohyb kapitálu mezi těmito svobodami však hraje podstatnou roli. „Volný pohyb kapitálu má klíčové postavení mezi čtyřmi svobodami: teprve po odstranění všech překážek, které se kladly převodu peněz a přesunu kapitálu lze uvolnit bezbariérový pohyb zboží a služeb mezi členskými zeměmi, zajistit podmínky pro usazování v kterémkoli členském státě, pro pohyb pracovníků a zejména pro plně funkční finanční trhy: celoevropské působení bank, pojišťoven, investičních fondů, operací na trhu akcií.“4 Snaha o dosažení cíle volného pohybu kapitálu by proto měla být zcela na prvním místě, jelikož její splnění je nutnou podmínkou pro uplatňování svobod dalších. Bez této první to prostě nejde. I přes to, že tato souvislost je veřejně známá, stále existují v této problematice překážky, které volnému pohybu kapitálu zabraňují a omezují ho a o nichž budu hovořit dále. „Obrazně řečeno přitom platby představují olej, který umožňuje hladce roztáčet kola ekonomiky.“5 Nejde zde však pouze o ekonomiku, tedy zejména obchod se službami a se zbožím. Jde také o volný pohyb osob. Předpokladem i této svobody je přece to, aby člověk mohl bez problémů poslat peníze příbuzným domů, či zaplatit elektronicky daně ve svém domovském státě. Zcela jasně vidíme, že volný pohyb kapitálu je opravdu zásadní pro využívání všech dalších svobod, na kterých je EU postavena a že bez toho, aby tato problematiky byla vyladěna k dokonalosti, to bude skřípat na mnoha a mnoha dalších místech nejenom ekonomické spolupráce členských zemí Evropské unie.
3
Euroskop.cz : věcně o Evropě [online]. 2010 [cit. 2011-01-05]. Vnitřní trh a Lisabonská smlouva. Dostupné z WWW: . 4 Euroskop.cz : věcně o Evropě [online]. 2010 [cit. 2011-01-05]. Vnitřní trh a Lisabonská smlouva. Dostupné z WWW: . 5 JEDLIČKA, Jan. Prostor jednotných plateb v EU. Speciální analýzy [online]. 2006, 2, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: .
9
2. Současná právní úprava Po přečtení předchozí kapitoly je již jasné, co je to mezinárodní platební transakce a zejména to, proč je důležitý její hladký průběh. V této kapitole se zaměřím na současnou právní úpravu této problematiky. Když se podíváme na zákonnou úpravu veškerých plateb, zjistíme, že je jí opravdu veliké množství. Nás ale musí zajímat pouze ty její části, které upravují platby ve vztahu k jejich mezinárodnímu transferu a také jejich bezhotovostní formě. Na následujících řádcích tedy nebudu rozebírat veškeré právní normy týkající se platebních transakcí, ale jen některé z nich, či jejich částí, které se týkají mezinárodní bezhotovostní platby.
2.1. Smlouva o fungování EU Myšlenka svobody plateb a volného pohybu kapitálu je patrná již v počátcích snah o tvorbu Evropské unie. Pokud se podíváme na jednu ze základních smluv upravující celou EU, tedy do Smlouvy o fungování EU (dále také Smlouva), najdeme zde hned několik zmínek o volném pohybu plateb. V čl. 26 této Smlouvy se mluví o tom, že unie přijímá různá opatření, aby došlo k vytvoření a fungování vnitřního trhu, který je specifikován tak, že je to něco, co představuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu6. Nejdůležitější je však čl. 63, který přímo zakazuje existenci všech omezení plateb mezi členskými státy, a nebo mezi členskými a třetími státy7. V dalších ustanoveních je uvedeno také to, že aby bylo dosaženo výše specifikovaného stavu, bude Evropská rada spolu v Evropským parlamentem legislativním způsobem vydávat opatření8. Je tedy patrné, že už při vzniku Evropské unie politici mysleli na volný pohyb plateb a kapitálu, což by, dle mého názoru, měla být základní funkce každé unie. Je zde vidět i pravomoc orgánů Evropské unie tuto problematiku upravovat. Články této smlouvy tedy vidím jako první zmínky a zároveň nejobecnější zakotvení myšlenky o volném pohybu plateb v EU.
6
čl. 26, EU. Konsolidované znění smlouvy o fungování Evropské unie. In Úřední věstník Evropské unie. 9. 5. 2008, 115, s. 47-199. 7 čl. 63, odst. 2, EU. Konsolidované znění smlouvy o fungování Evropské unie. In Úřední věstník Evropské unie. 9. 5. 2008, 115, s. 47-199. 8 čl. 64, odst. 2, EU. Konsolidované znění smlouvy o fungování Evropské unie. In Úřední věstník Evropské unie. 9. 5. 2008, 115, s. 47-199.
10
2.2. Zákon č. 284/2009 Sb., O platebním styku 2.2.1. Základní pojmy Tento zákon (dále také ZOPS) je nejobsáhlejší právní normou, která problematiku mé práce v České republice upravuje. V §2 se dočteme, že pro účely tohoto zákona se platební transakcí rozumí mj. převod peněžních prostředků9, což je vlastně platební služba10. Jelikož se pídíme po nějakých ustanoveních spojených s bezhotovostními transakcemi, narážíme v tomto zákoně na definici elektronických peněz, která se charakterizuje takto: „elektronickými penězi je peněžní hodnota, která a) představuje pohledávku za vydavatelem elektronických peněz, b) je uchovávaná elektronicky, c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz, a d) je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než vydavatelem elektronických peněz.“11 Bezhotovostní transakce je tedy služba, která obsahuje převod elektronických, dematerializovaných, peněz. Ty vzniknou třeba tak, že přijdeme do banky, dáme jim nějaký obnos a oni proti jeho přijetí vydají právě elektronické peníze, které mohou sloužit k platebním transakcím. Kdo se ale poskytováním těchto služeb může zabývat? Jednak to jsou instituce, které mohou provádět platební služby. Takovýchto institucí je více, jejich výčet je uveden v §5 ZOPS, pro nás je však důležité, že jsou mezi nimi i banky a platební instituce12.
2.2.2. Instituce Dále nás také zajímají instituce, které elektronické peníze mohou vytvářet, tedy přijímat vklady a elektronické peníze proti nim. Těch je také větší množství, ale jsou mezi nimi právě zmíněné banky13. Na druhou stranu tam platební instituce uvedeny nejsou. Co to vlastně je ta platební instituce? Zákon říká, že je to právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činností platební instituce, které jí udělí Česká národní banka 14 . Je jasné, že ČNB tuto licenci neudělí leda komu. K tomu, aby ji 9
§2, odst. 1, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů §3 odst. 1, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 11 §4, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 12 hlava V, §5, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 13 hlava I, §6, písm. a), zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 14 hlava I, §7, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 10
11
nějaký subjekt získal, musí splnit celou řadu podmínek stanovených v §9 hlavy I ZOPS. Mezi tyto podmínky patří např. určitá hodnota počátečního kapitálu, věcné, technické, personální a organizační předpoklady, dále také odborná způsobilost vědoucích osob 15 a tak podobně. Zákon samozřejmě také řeší situaci, kdy platební instituce něco provede a ČNB jí licenci odejme, to ale není pro tuto práci příliš podstatné. Mnohem důležitější je to, že pokud nějaká instituce získá status platební instituce v jednom státě EU, bude toto její oprávnění uznáváno i v jakémkoliv jiném členském státě (tzv. jednotný pas) 16 . Zákon umožňuje existenci ještě jednoho druhu subjektů, které se budou moci platebními transakcemi zabývat. Půjde o subjekty, které nebudou schopny splnit nároky kladené na platební instituce. Po splnění méně přísných požadavků mohou získat statut poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Jejich registraci provede ČNB, ovšem oprávnění pro jejich činnost bude platné pouze v domovském státě, nebude tedy spojeno s jednotným pasem17. Toto je tedy pro nás výčet zajímavých institucí, které se mohou mezinárodními platbami zabývat – banky, platební instituce a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu. Pokročme tedy dále.
2.2.3. Platební systém Samotná transakce probíhá přes platební systémy, které zajišťují převod peněžních prostředků18. Tohoto systému se účastní instituce uvedené výše. Jemu dávají banky příkazy, aby mezi nimi převedl elektronické peníze. Příkaz je tedy pokyn účastníka platebního systému, aby prostřednictvím tohoto systému byly převedeny peněžní prostředky ve prospěch jejich příjemce a aby byly zaúčtovány v souladu s pravidly systému19. Platební systém je tedy něco, co stojí nad bankami a dalšími institucemi v něm zapojenými a umožňuje jim mezi sebou provádět elektronické peněžní transakce.
2.2.4. Platební příkaz V další části ZOPS najdeme velice podrobná ustanovení o dalších a dalších aspektech platebního styku. Je zde řešena smlouva o poskytování platebních služeb, informační povinnosti poskytovatele služby, lhůty atd. Důležitou informací z této části je závěr, že pokyn k uskutečnění platební transakce se podává platebním příkazem a následně s ní ještě musí být
15
hlava I, §9, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů MAŠKOVÁ, Monika. Epravo.cz [online]. 15. 7. 2009 [cit. 2011-01-25]. Nový zákon o platebním styku. Dostupné z WWW: . 17 MAŠKOVÁ, Monika. Epravo.cz [online]. 15. 7. 2009 [cit. 2011-01-25]. Nový zákon o platebním styku. Dostupné z WWW: . 18 §62, odst. 1, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 19 §65, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 16
12
projeven souhlas pomocí autorizace ze strany plátce20. Platební příkaz je doručen instituci ve chvíli, kdy ho tato instituce obdrží. V případě, že k tomu došlo mimo její pracovní dobu, bere se za doručení počátkem pracovní doby v následujícím pracovním dni21.
2.2.5. Lhůty pro provádění platebních transakcí O mnoho řádků výše jsem se zmiňoval o tom, že pro hladké fungování ekonomiky je důležitý hladký průběh peněžních transakcí. Aspekt, který v tomto hraje zcela jistě svou nezastupitelnou roli, je čas v podobě lhůt pro provádění platebních transakcí. Asi by se nikomu nelíbilo, kdyby na své peníze musel čekat třeba měsíc. Zákon o platebním styku lhůty řeší ve svém 2. oddíle následovně. Základní pravidlo je, že peníze musí být připsány na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu22. V případě, že byl platební příkaz podán v papírové formě, tedy jinak, než elektronicky, tato lhůta se prodlužuje o jeden den 23 . Je důležité si uvědomit, že výše zmíněný účet poskytovatele příjemce není ten účet, na který jsme peníze posílali, ale je to účet instituce, u které má příjemce svůj účet. Nejde tedy o účet třeba Petra Nováka, ale o účet jeho banky. Dalším krokem je tedy připsání této částky právě na účet Petra Nováka. Pokud jsme panu Novákovi poslali peníze v měně kteréhokoliv členského státu EU, musí mu je instituce dát k dispozici neprodleně po té, co byly připsány na její účet. Pokud by šlo o peníze v měně jiné, třeba v USD, musí mu je instituce připsat na účet nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla částka připsána na účet její24.
2.3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech Toto nařízení je pro účely mé práce velice zásadní. Jak již název napovídá, řeší přeshraniční platby v eurech a jak si ukážeme za chvíli, zabývá se zejména jejich cenou, tedy poplatky účtovanými za tyto operace. V předchozích řádcích jsem naznačil, že cena za přeshraniční platby je jednou z veličin, které sledujeme při posuzování jejich svobody. Je vidět, že i orgány EU se snaží o liberalizaci plateb a proto přijaly toto nařízení. Velice zajímavé je pročítat se důvody, které Evropský parlament a Radu vedly k přijetí tohoto nařízení a které jsou v něm uvedeny. „… převody a přeshraniční platby jsou stále ještě velice
20
§98, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů §104, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 22 §109, odst. 1, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 23 §109 odst. 2, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 24 §110, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 21
13
drahé. Z výsledků průzkumu provedeného Komisí zveřejněných 20. září 2001 vyplývá, že klientům nejsou poskytovány žádné a nebo jen nedostatečné informace o ceně převodů a že průměrná cena přeshraničního převodu se od dob posledního průzkumu provedeného v roce 1993 téměř nezměnila“25. Na tomto místě by rozhodně nebylo od věci ocenit Komisi za to, že se snaží tento neblahý stav změnit tak, že si nejdříve nechá zpracovat průzkum a potom se snaží nalezené nedostatky odstranit. V dalším bodě Komise vyjadřuje své odhodlání k tomu, aby se ceny přeshraničních operací více přiblížily cenám vnitrostátních operací, tvrdí, že k tomu použije všechny nástroje, které má k dispozici a že cílem je takový stav, aby se pojem eurozóny jako „domácí platební oblasti“ stal pro občany hmatatelný a transparentní 26 . Na závěr shrnutí důvodů, které orgány EU vedlo k přijetí tohoto opatření, je konstatováno, že dosavadní snaha o snížení cen za přeshraniční platby nebyla příliš úspěšná a že tento stav brzdí přeshraniční obchod a představuje překážu řádného fungování vnitřního trhu27. Nyní už k obsahu. Čím je toto nařízení tak zásadní pro svobodu plateb? Odpověď najdeme v jeho čl. č. 3, ve kterém se praví, že „s účinností ode dne 1. července 2002 jsou ceny účtované institucí za přeshraniční elektronické platební operace prováděné v eurech až do výše 12 500 eur stejné jako ceny účtované toutéž institucí za odpovídající platby v eurech prováděné uvnitř členského státu, ve kterém je instituce provádějící přeshraniční elektronickou platební operaci usazena“28. Tento článek se tedy fakticky snaží o nastolení rovnováhy výše poplatků za vnitrostátní a mezinárodní platby. Znamená to, že je jedno, jestli peníze ze svého účtu pošleme na druhý konec republiky, nebo na druhý konec EU. Stát nás to bude pořád stejně. Nutno je však poznamenat, že cenu mezinárodního převodu váže na cenu vnitrostátního převodu v eurech, když říká, že musejí být stejné. Stále tedy může být rozdíl mezi tím, když na onu zmíněnou stranu republiky pošlu peníze v korunách a na druhou stranu Evropy peníze v eurech. První krok k liberalizaci toto nařízení však jistě udělalo. Poplatky za mezinárodní platby nesnižuje přímo, neřeší jejich absolutní vyjádření, tedy kolik to opravdu stojí. Říká jen, že to musí stát stejně, jako vnitrostátní převod eur, ať ten stojí cokoliv. Ale i tento pokus o nastolení rovnováhy musím ocenit jako snahu o zavedení skutečné svobody
25
čl. 1, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286. 26 čl. 3, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286. 27 čl. 4 a 6, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286. 28 čl. 3, odst. 1, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286.
14
plateb. V dalším odstavci toho článku se dočteme, že se zmínění limit 12 500 eur od 1. ledna 2006 zvyšuje až na 50 000 eur29. Nařízení také řeší přístup institucí k zákazníkům, když říká, že instituce musí dát svým klientům informace o účtovaných cenách za přeshraniční platby předem a ve snadno srozumitelné formě písemně, a pokud je to možné, tak i elektronicky30. Klient tedy dopředu musí být informován o tom, kolik ho vlastně konkrétní transakce bude stát. Nařízení se také snaží o určité zmenšení administrativních povinností platebních institucí ve vztahu k státu a statistickým účelům. Říká totiž, že nejpozději do 1. července 2002 musí být zrušeny veškeré vnitrostátní oznamovací povinnosti pro účely statistiky platebních bilancí31, což by mělo vést k menší administrativní zátěži institucí a tudíž ke zrychlení všech transakcí. K tomuto zrychlení by měla přispět i další povinnost stanovená tímto nařízením a to pravidlo, že do 1. července 2002 budou zrušeny veškeré vnitrostátní povinností, které se týkají minimálních informací o příjemci a které, podle Parlamentu a Komise, brání automatickému provádění plateb32. Osobně toto nařízení pokládám za velice užitečné a průlomové. Dělá velký krok k liberalizaci přeshraničních plateb tím, že se snaží je nejdříve zrovnoprávnit s těmi domácími. Můžeme jenom tušit, že se v dalších částech této práce dočteme o snaze tyto poplatky všeobecně snižovat. Velice dobře působí i odůvodnění tohoto nařízení, ve kterém Parlament a Komise konstatují, že tu prostě problém je, nedaří se s ním bojovat, že škodí ekonomice a musí se s tím něco dělat. A konečně posledně zmíněné články pojednávající o snaze sejmout část administrativních povinností z beder platebních institucí působí také velice dobrým dojmem, že je všechno na dobré cestě. V dalších částech práce budu samozřejmě po této cestě pokračovat dále. Na závěr této části bych rád zmínil čl. 7 toho nařízení, ve kterém se praví, že „dodržování tohoto nařízení musí být zaručeno účinnými, přiměřenými a odstrašujícími sankcemi“ 33 . Zejména poslední slovo, odstrašující, velice syrově vyjadřuje zájem Komise a Parlamentu na řešení a odstranění problému s přeshraničními platbami.
29
čl. 3, odst. 3, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286. 30 čl. 4 odst. 1, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286. 31 čl. 6, odst. 1, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286. 32 čl. 6, odst. 2, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286. 33 čl. 7, EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286.
15
2.4. Judikatura Evropského soudního dvora V evropském právu se více, než v našem vnitrostátním, setkáváme s tím, že nějaký rozsudek je citován a používán jako vzor i dlouho po jeho vydání a stejně tak je používána i myšlenka a argumentace, kterou v sobě nese. Stává se tak de facto skoro pramenem práva. Jedním z takovýchto významných rozsudků Evropské soudního dvora je i ten v případu známém jako Luisi a Carbone.
2.4.1. Luisi a Carbone34 Tento rozsudek pochází z roku 1984, kdy Evropský soudní dvůr rozhodl ve spojené věci C - 262/82 a C - 26/83, kdy se paní Luisi a pan Carbone bránili proti pokutě, kterou jim uložilo Ministerstvo financí v Itálii (Ministerstvo del Tesoro). Šlo o to, že v té době v Itálii platilo, že vývoz cizí měny do zahraničí je povolen pouze do určité výše, která byla stanovena na 500 000 italských lir a nebo jejich směnný ekvivalent. Paní Luisi a pan Carbone však tento limit, nezávisle na sobě, překročili. Paní Luisa peníze použila ve Francii a v Německu při svém pobytu v těchto zemích a také na lékařskou péči, které jí byla v Německu poskytnuta. Pan Carbone své peníze utratil v Německu, když zde 3 měsíce pobýval jako turista. Oba tedy směnili více peněz, než bylo dovoleno a ty poté utratili v zahraničí. Italské úřady na tuto skutečnost přišly a oběma zmiňovaným osobám uložily pokutu ve výši rozdílu jimi vyvezené částky a státem povoleného limitu. Paní Luisi tak měla zaplatit 35 000 000 lir a pan Carbone 13 000 000 lir. Základním problémem tohoto případu je to, zda jsou výše uvedené transfery hotovostních prostředků přes hranice platbou za službu a nebo pohybem kapitálu. Pokud by byly platbou za službu podle čl. 60 smlouvy o EHS, tak by dle čl. 58, resp. čl. 106 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství (dále jen EHS), tak by je italská vláda nemohla podobným limitem omezovat a její činnost by v tomto případě tedy byla v přímém rozporu s komunitárním právem. Článek 106 odst. 3 totiž říká, že státy nemohou zavádět žádná nová omezení služeb, tedy i plateb za služby, které jsou uvedeny v příloze označené jako seznam neviditelných služeb35. Článek 58 také mluví o tom, že v průběhu přechodného období budou všechny stávající překážky volného pohybu služeb zmenšovány a dojde tak
34
Rozsudek Soudního dvora ze dne 31. ledna 1984, sp. zn. 286/82 a 26/83, CELEX: 61982J0286 čl. 106, odst. 3, EU. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství. In Úřední věstník Evropské unie. 1957, I, s. 1-254 35
16
k liberalizaci této problematiky36. Kdyby se však jednalo o kapitál, mohla by Itálie stavět na čl. 67 a 68, ve kterých je zakotveno, že pohyb kapitálu není předmětem povinné liberalizace a tak by byla oprávněna na něj uvalovat limity a podobná omezení. Soud nakonec rozhodl tak, že ve výše uvedených případech šlo o platbu za služby. Vyjádřil se tak, že „převody v souvislosti s turistikou, či cestováním za účelem podnikání, vzdělávání či lékařské péče jsou považovány za platbu a ne za pohyb kapitálu, když jde o případ, kdy jde o fyzický pohyb peněz, tedy hotovostní“37. ESD pak ještě dodává, že veškerá omezení těchto plateb jsou zakázána. Na druhou stranu kontrola těchto plateb, či jejich evidence prováděna být může, nesmí však na ně mít omezující, či dokonce limitující vliv. Pokutu uvalenou italskou vládou tak soud zamítl. Význam tohoto rozhodnutí je docela zásadní. Soud totiž stanovil, že svoboda volného pohybu služeb spočívá i v tom, že příjemce služby může cestovat za účelem příjmu služby do jiného členského státu, kde mu má být služba poskytnuta, a nesmí mu přitom být kladena do cesty žádná omezení tykající se plateb38.
36
čl. 58, EU. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství. In Úřední věstník Evropské unie. 1957, I, s. 1-254 37 Rozsudek Soudního dvora ze dne 31. ledna 1984, sp. zn. 286/82 a 26/83, CELEX: 61982J0286, vlastní překlad 38 OUTLÁ, Veronika. Základy evropského práva : Sylabus. [s.l.] : [s.n.], 2006. 46 s.
17
3. Neprávní úprava a soudobá opatření EU za účelem zavedení skutečné svobody plateb Není to jen stát, či EU, kdo se snaží o zjednodušení a zlepšení úrovně mezinárodního platebního styku. V této kapitole se budeme zabývat takovými formami spolupráce institucí, které jsou do jisté míry dobrovolné, tedy nepřikázané zákonem. Zmíním se o doporučení Rady EU, které samo o sobě závazné není. Zabrousíme také do určitých společných iniciativ bank. Nebudou však chybět ani další formy spolupráce.
3.1. Doporučení
97/489/ES
o
operacích
prováděných
elektronickými platebními prostředky Nejdříve je důležité se připomenout, že doporučení není právně závazným aktem. V tomto případě v něm EU naznačuje klíčový stav, kterého by mělo být dosaženo a jehož existenci přímo doporučuje. Jelikož nás zajímá svoboda plateb, je pro nás zajímavý zejména čl. 3, ve kterém se praví, že klient musí být předem informován o obvyklé době vyřízení různých platebních operacích, poplatcích s nimi spojených již při vydávání platebního prostředku, tedy předem. Jak je vidět, cílem tohoto článku je zavést určitý informační standart.
3.2. CredEURO CredEURO je konvence, která se snaží dále rozšiřovat obsah výše zmíněného nařízení 2560/2001/ES a kterou vydal Evropský platební výbor 39 , o kterém bude pojednáno dále. Jedná se tedy znovu o dokument, který není právně závazný a banky se k němu připojují dobrovolně. Tato konvence se vztahuje na platby do výše 50 000 EUR v případě, že oba účty, tedy příjemce i odesilatele, jsou registrovány u bank, které sídlí ve státech EU. Banka má podle ní tři dny na to, aby byla transakce provedena, resp. dva dny na zaslání platby do banky příjemce a ta má zase den na to, aby ji připsala na účet příjemce40. Je zde patrný rozpor s tím, co jsem uvedl o několik stránek výše, tedy s lhůtou, kterou mají banky na vyřízení mezinárodních plateb dle zákona o platebním styku, který provádí směrnici 2007/64/ES z roku 2007 o platebních službách na vnitřním trhu a která zavádí lhůtu mnohem kratší, a to do 39
JEDLIČKA, Jan. Prostor jednotných plateb v EU. Speciální analýzy [online]. 2006, 2, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 40 Bankovnictví [online]. 21. 4. 2004 [cit. 2011-02-05]. Česká republika na cestě do SEPA. Dostupné z WWW: .
18
konce následujícího pracovního dne po přijetí příkazu pro připsání částky na účet banky příjemce, která pak musí částku na účet příjemce připsat okamžitě. Konvence CredEURO je již tedy překonána stávající právní úpravou, která ji zpřísňuje. Uvedl jsem ji sem pouze z toho důvodu, abych ukázal, že v této problematice můžeme registrovat určitý pokrok a že dochází k zavádění opatření, které lhůty pro provádění zahraničních plateb zkracují.
3.3. Interbank Convention on Payments (IPC) Tato konvence je také z dílny Evropského platebního výboru. Opět je dobrovolná. Stanovuje, že na příkazu k platbě musí být uveden BIC a IBAN41, ale co je nejdůležitější, řeší také rozložení poplatku za platby. Říká, že poplatek musí být rozdělen dle systému SHA, tedy takového, kdy odesílatel nese poplatky své banky a příjemce také svojí42, takže se o ně dělí. Konvence také stanovuje, že banka musí částku převést v plné výši a nesmí si z ní ani ona, ani žádná jiná třetí instituce, nic strhnout43. Není tím samozřejmě dotčeno právo banky na nějaký poplatek, k jejichž zúčtování dochází jednou měsíčně. Banka si samozřejmě poplatek může účtovat, ne však z částky, která jí byla svěřena k převodu, takže třeba ze zůstatku na účtu, nebo na pokladně. To je velice důležité, jelikož se tak například nestane, že máme někomu zaplatit 100 EUR, my je pošleme, ale jemu přijde jen 99 EUR. Dle této konvence to má být tak, že my chceme poslat 100 EUR, banka nám strhne 101 EUR a 100 doručí příjemci platby. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, které banky působící v ČR se zavázaly k plnění těchto konvencí. Na internetových stránkách České spořitelny, a.s, Komerční banky, a.s, Reiffeisen bank, a.s, GE Money bank, a. s. jsem o tomto slovním spojení nenašel ani zmínku.
41
JEDLIČKA, Jan. Prostor jednotných plateb v EU. Speciální analýzy [online]. 2006, 2, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 42 JEDLIČKA, Jan. Prostor jednotných plateb v EU. Speciální analýzy [online]. 2006, 2, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 43 Bankovnictví [online]. 21. 4. 2004 [cit. 2011-02-05]. Česká republika na cestě do SEPA. Dostupné z WWW: .
19
3.4. Projekt SEPA 3.4.1. Iniciativa Projekt SEPA, tedy Single Euro Payment Area44, je velice zajímavým počinem, který nám ukazuje, že nemalou část iniciativy v oblasti svobody plateb na sebe berou i banky a bankovní instituce. Právě projekt SEPA je počin, který vznikl na základě spolupráce bank v organizaci zvané Evropská rada pro platební styk, což je stejný název pro Evropský platební výbor zmiňovaný výše (dále jen EPC), který však rozeberu později. Na přípravě projektu SEPA se podílela i Česká bankovní asociace 45 a tudíž je vidět, že jde opravdu o snahu komerčních subjektů. Je však málo věcí, ve kterých by se neangažovaly orgány Evropské unie a tak i v této iniciativě se Komise vyjádřila tak, že banky se stále málo snaží o zavedení tohoto systému a pokud své chování nezmění, sáhne k legislativnímu opatření, což dokládá ve svém společném prohlášení s Evropskou centrální bankou, kde říká, že: „Komise i ECB v největší možné míře podporují v tomto odvětví samoregulaci, avšak vzhledem k významu a rozsahu společenských a ekonomických přínosů vyplývajících ze zavedení SEPA si Komise výslovně vyhrazuje právo za tímto účelem zavádět nebo navrhovat nezbytné právní předpisy“46.
3.4.2. Co je to tedy SEPA? Opět si vypůjčím část Společného prohlášení Evropské komise a Evropské centrální banky, kde se obě instituce vyjadřují o tom, co pod systémem SEPA vlastně rozumí. „Pod pojmem SEPA si Komise a ECB představují integrovaný trh služeb platebního styku, který se vyznačuje účinnou konkurencí a na kterém v rámci eurozóny není rozdílu mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami. To si vyžaduje odstranění všech technických, právních a obchodních překážek mezi stávajícími národními platebními trhy. Zavedení eura jako jednotné měny eurozóny bude dokončené jen tehdy, až se SEPA stane skutečností, tj. až spotřebitelé, podniky a orgány státní správy budou moci z jednoho platebního účtu umístěného kdekoli v eurozóně provádět bezhotovostní platby v celé eurozóně pomocí jednotného souboru platebních nástrojů stejně jednoduše, efektivně a bezpečně, jako je tomu v případě
44
MÁČAL, Milan. ČSOB [online]. 11.5.2006 [cit. 2011-02-05]. prezentace formátu Power Point.. SEPA a harmonizace platebního styku v Evropě . Dostupné z WWW: . 45 DVOŘÁK, Jiří. Měšec.cz [online]. 31. 1. 2008 [cit. 2011-02-05]. Evropské platby SEPA, kouzelné slovo s vysokou cenou. Dostupné z WWW: . 46 Evropská centrální banka : Eurosystém [online]. 4. 5. 2006 [cit. 2011-02-20]. Jednotná oblast pro platby v eurech. Dostupné z WWW: .
20
vnitrostátních plateb“47. Je tedy jasné, že SEPA je další iniciativou, která se snaží o zavedení takového stavu, kdy spotřebitelům bude jedno v jaké zemi EU jsou, v jaké zemi mají bankovní účet a do jaké země chtějí peníze poslat. Všimněme si však, že se zde mluví o eurozóně, tedy o zemích platících eurem. Bohužel se tedy tato iniciativa primárně vztahuje na jiné země, než je ČR, jelikož u nás ještě euro zavedeno není. Na druhou stranu většina bank u nás je např. formou dceřiné společnosti navázána na zahraniční banky, které se nacházejí v eurozóně a tak se tedy nás tedy tato iniciativa týká nepřímo. Mezi bankami, které jsou do tohoto projektu skrze své matky zapojeny, nacházíme Komerční banku, Českou spořitelnu, ČSOB, Unicredit, Citi bank a J&T48. Je zajímavé, že přestože se tato iniciativa týká pouze operacích v eurech, je úplně jedno, v jaké měně je zainteresovaný bankovní účet veden49.
3.4.3. Základní charakteristika SEPA je postavena na několika základních principech. Již bylo uvedeno, že jedním z nich je jednotná měna pro platební transakce, kterou je euro. Má být dosaženo toho, že občané a podniky budou mít jeden účet pro přijímání a odesílání plateb v rámci eurozóny. Nebude záležet na tom, v které zemi tento účet bude a ke kterému státu se platba bude vztahovat. Má tedy být vytvořen veliký panevropský prostor, ve kterém si spotřebitelé budou připadat jako na území jednoho státu s jednou měnou. SEPA také stanovuje jednotné provozní postupy pro evidenci a provádění plateb, včetně využívání kódů BIC a IBAN a jejich evidenci v jednotném datovém formátu XML 50. Cílem také je aby existoval jednotný právní rámec v celé oblasti SEPA51. SEPA upravuje čtyři hlavní roviny platebního styku. Jde o bezhotovostní převody (SCT), přímé inkaso (SDD), platební karty (SCF) a hotovostní operace52. Je zřejmé, že např. o úpravě bezhotovostních převodů bylo již hodně řečeno ve výše zmiňovaném nařízení
47
Evropská centrální banka : Eurosystém [online]. 4. 5. 2006 [cit. 2011-02-20]. Jednotná oblast pro platby v eurech. Dostupné z WWW: . 48 ROD, Aleš. Bankovní poplatky.com : Internetový ombudsman bankovních klientů [online]. 27. 9. 2010 [cit. 2011-02-20]. SEPA povede k zefektivnění a zlevnění platebního styku, říká Martin Kadorík z KB. Dostupné z WWW: . 49 ČSOB [online]. 2010 [cit. 2011-03-05]. SEPA – Jednotná oblast pro platby v eurech. Dostupné z WWW: . 50 XML - značkovací jazyk., který patří do stejné skupiny jako HTML, je však zaměřen na popis struktury a obsahu dokumentu. 51 UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 52 [online]. 2010 [cit. 2011-03-05]. SEPA – Jednotná oblast pro platby v eurech. Dostupné z WWW: .
21
Evropského parlamentu a Rady č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. Význam SEPA je tedy takový, že tuto problematiku upravuje v této oblasti ještě hlouběji a další oblasti upravuje zcela nově a inovativně.
3.4.4. SEPA bezhotovostní převod Jedná se o klasický bezhotovostní převod, nebo také platbu. V systému SEPA však dostává trošku odlišný a pokrokový rozměr. Obr. 1 – SEPA platba53
Na obrázku vidíme schéma toho, jak funguje uvedená SEPA platba. Aby bylo vše v pořádku, číslo účtu příjemce musí být zadáno ve formátu IBAN a banka příjemce musí být označena kódem BIC. Pro tento druh platby je stanoven princip rozdělení poplatků známý jako SHA, kdy příjemce i odesilatel platí poplatky své banky. Zajímavostí je, že v tomto režimu není limitována částka převodu a že k platbě může být připojena zpráva pro příjemce o délce až 140 znaků54.
53 54
UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: .
22
3.4.5. SEPA inkaso Inkaso je způsob platby, který jsem doposud v této práci neřešil, jelikož jsem na něj nenarazil. Princip je podobný jako u klasického inkasa, které známe z našich podmínek. Základní kostra je taková, že jeden subjekt dá své bance povolení, aby si jiný subjekt z jeho účtu mohl strhávat peněžní prostředky. Samozřejmě lze definovat veliké množství dalších parametrů, tím nejpoužívanějším je dle mého názoru stanovení limitu, tedy maximální částky, která může být příjemce za určité období stržena. SEPA zavádí dva druhy inkasa a to spotřebitelské inkaso (CORE) a podnikatelské inkaso (B2B). Oba dva druhy musí být upraveny tzv. mandátní smlouvou, kterou má klient uzavřenou se svou bankou. Spotřebitelské inkaso skýtá tu vlastnost, že platba je odvolatelná. Lze tedy žádat o vrácení stržených platebních prostředků po určitou dobu od uplynutí převodu a to dokonce bez udání důvodu. Klient si s bankou také může sjednat, že všechny tyto platby bude následně odsouhlasovat a bez jeho povolení bude tedy muset dojít ke stornování platby55. Obr. 2 - SEPA inkaso56
55 56
UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: .
23
Podívejme se nyní na princip, jakým SEPA inkaso funguje. Nějaký subjekt dává souhlas své bance s inkasem z jeho účtu, budeme mu říkat plátce. Příjemce je ten, kdo si chce nějaké prostředky strhnout. (1) Plátce udělil souhlas své bance s inkasem. Příjemce chce nějaké peníze a proto nejdříve (2) zašle plátci fakturu, potom (3) řekne své bance, aby pro něj peníze z plátcova účtu strhla. Tato banka (4) zašle přes zúčtovací centrum výzvu k inkasu do banky plátce. Ta zkontroluje všechny náležitosti a pokud je vše v pořádku, tedy pokud má příjemce právo na stržení dané částky z plátcova účtu, tak mu je (5) z účtu odepíše a (6) opět je pošle přes zúčtovací centrum do banky příjemce, která (7) je na jeho účet připíše. Velice hezký systém. Aby tento systém fungoval, je stanoveno, že musí být uzavřena zmiňovaná mandátní smlouva a že příjemce musí plátci zaslat fakturu o částce, která byla stržena. Mezi výhody lze zařadit to, že plátce je předem informován o tom, že SEPA inkaso přišlo, tedy že nějaká částka bude z jeho účtu stržena. Informace o tomto spočívá v tom, že ví kolik mu bude strženo a kdy a tím pádem může lépe řídit svoji hotovost. Zajímavé také je, že díky jednotným formátům jsou pohledávky a závazky z těchto operacích jednoduše převeditelné do účetních systémů57.
3.4.6. Do kdy? Iniciativa SEPA byla odstartována v roce 2004 dokumentem SEPA Roadmap, který stanovil klíčové termíny pro postupné dokončování jeho fází do let 2004 - 201058. Rozdělil celý vývoj do fází návrh a základní specifikace systémů (2004 – 2005), pak měla následovat implementace a pilotní provozy pro roky 2006 a 2007. Poslední fází měla být koexistence a postupná adaptace dosavadních systémů pro roky 2008 a 201059. V současné době je aktuální dokument v názvem Sdělení Komise - Dotvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA): plán na období 2009–2012, který stanovuje mnoho dílčích cílů pro dosažení celkového principu SEPA a rozvrhuje jejich plnění do horizontu 3 let60. Cílem tedy je, aby byl tento princip plně doladěn, implementován a začal být používán od konce roku 2012.
57
UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . ROD, Aleš. Bankovní poplatky.com : Internetový ombudsman bankovních klientů [online]. 27. 9. 2010 [cit. 2011-02-20]. SEPA povede k zefektivnění a zlevnění platebního styku, říká Martin Kadorík z KB. Dostupné z WWW: . 59 JEDLIČKA, Jan. Prostor jednotných plateb v EU. Speciální analýzy [online]. 2006, 2, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 60 ROD, Aleš. Bankovní poplatky.com : Internetový ombudsman bankovních klientů [online]. 27. 9. 2010 [cit. 2011-02-20]. SEPA povede k zefektivnění a zlevnění platebního styku, říká Martin Kadorík z KB. Dostupné z 58
24
3.4.7. Praktické dopady a situace v ČR V zemích eurozóny je situace rozhodně lepší, než u nás. Vzhledem k SEPA, ale i výše zmíněné směrnici 2560/2001 ES již mohu konstatovat, že tamní spotřebitelé patrně již neregistrují rozdíl mezi tím, zda peníze posílají do své země a nebo do země jiné, avšak z eurozóny. Platí totiž, že poplatek za tuto operaci musí být stejný jako za operaci v domácí měně. Situace u nás je o dost nepříjemnější. Jelikož měna euro u nás stále ještě zavedena není, já chápána jako cizí. Výše zmíněný princip o shodnosti poplatku ve stejné měně za domácí a zahraniční platbu tedy u nás uplatněn být nemůže, jelikož každá z nich probíhá v různé měně. Převody peněz do zahraničí jsou u nás tak stále zatíženy poměrně velkými poplatky, jejichž výši uvádím v následující tabulce.
WWW: .
25
Obr. 3 - Poplatky za přeshraniční platby českých bank61
Je zřejmé, že průměrná cena za transakci je zhruba 200 Kč, což rozhodně za jednu platbu není málo. Poplatek je účtován při přijímání i při odesílání platby. Dle mého názoru je tato disproporce a znevýhodnění oproti podmínkám v eurozóně jedním z argumentů pro vstup do ní a přijetí eura.
3.5. Evropská rada pro platební styk (EPC) Právě toto je ta hlavní instituce, která stála u zrodu iniciativy o systém SEPA. V originále nese jméno The European Payments Council62. Při překladu do českého jazyka se setkáváme s dvěma názvy, a to již zmiňovanou Evropskou radou pro platební styk, avšak také s pojmem Evropský platební výbor. Dle mého názoru jde však o totožnou instituci. Tento 61
DVOŘÁK, Jiří. Měšec.cz [online]. 31. 1. 2008 [cit. 2011-02-05]. Evropské platby SEPA, kouzelné slovo s vysokou cenou. Dostupné z WWW: . 62 web: http://www.europeanpaymentscouncil.eu/
26
orgán je hlavním koordinačním a rozhodovacím orgánem v oblasti evropského bankovnictví a byl založen zejména pro prosazování tolikrát zmíněného systému SEPA63. U jeho zrodu stála iniciativa několika bankovních sdružení, a to zejména EACB64, ESBG65, FBE66 a EBA67 a dalších zhruba 50 bankovních institucí. V současné době má tímto způsobem zapojeno 74 členů a pracuje pro ni přes 300 profesionálů v 32 zemích68. Zastoupeny jsou tímto způsobem banky a to jak úvěrové, tak družstevní, které reprezentují všechny státy Evropské unie. Činnost EPC spočívá ve vytváření standardů a pokynů, které vedou k naplňování cíle SEPA, které jsou přijímány ve formě rozhodnutí plenárního shromáždění. Tyto mají samoregulační charakter a samotný EPC dohlíží na jejich vzájemné plnění 69 . Jedná se tedy o klasickou mezinárodní organizaci, která svoje členy může zavazovat formou usnesení k zavádění určitých standardů a principů. Mám za to, že je více, než vhodné, že tato instituce existuje bez ohledu na politickou moc a je řízena pouze pomocí svých členů, kterými jsou komerční instituce a jejich sdružení. Považuji za zajímavé zmínit, že i české banky jsou v této organizaci zastoupeny pomocí České bankovní asociace70.
63
JEDLIČKA, Jan. Prostor jednotných plateb v EU. Speciální analýzy [online]. 2006, 2, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 64 The European Association of Cooperative Banks, http://www.eurocoopbanks.coop/ 65 The European Savings Banks Group, http://www.esbg.eu 66 The European Banking Federation, http://www.ebf-fbe.eu/ 67 Euro Banking Association, https://www.abe-eba.eu/ 68 European Payments Council [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. The Role of the European Payments Council (EPC). Dostupné z WWW: . 69 Česká bankovní asociace [online]. 2009 [cit. 2011-03-10]. SEPA – Jednotná oblast pro platby v eurech. Dostupné z WWW: . 70 GREGOVÁ, Jaroslava. Bankovnictví [online]. 18.3.2010 [cit. 2011-03-10]. Jednotné inkaso napříč Evropou. Dostupné z WWW: .
27
4. IBAN, SWIFT a BIC Dle mého názoru se již s těmito zkratkami setkala většina smrtelníků. Některé z nich jsem již dokonce uvedl na předchozích řádcích. Víme však všichni, co tyto pojmy znamenají, nebo jsou stále opředeny mlhavou clonou nevědomosti? Ať je současný stav jakýkoliv, doufám, že po přečtení této kapitoly by se případný zájemce cítil mnohem více vzdělaný v této oblasti.
4.1. IBAN IBAN, neboli International Bank Account Numer je číslo, které přesně definuje přeshraniční bankovní spojení platebního styku a které musí užívat všechny banky Evropského hospodářského prostoru71. Jeho struktura je závazná a vypadá takto: ZZYYXXXXDDDDDD ZZ - kód země (CZ pro Českou republiku) Y - kontrolní číslice X - kód banky D - domácí forma čísla účtu
Kontrolní číslice (Y) umožňují programovou kontrolu čísla, tedy ochranu proti chybně zadanému číslu účtu, např. při překlepu72. Kód banky tvoří čtyři číslice, které přiděluje Česká národní banka každé bance, která v České republice působí. Číselník těchto identifikačních kódů pro ČŘ je uveden na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) v sekci Platební styk73. Myslím, že v ostatních státech je tento kontrolní kód banky stanovován podobně, tedy nějakou státní institucí, popř. nějakou asociací bank.
71
SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3 přepracované a doplněné vydání. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8., str. 322 72 Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Platební styk. Dostupné z WWW: . 73 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. Martina Bartoňová. 1. vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1., str. 40
28
IBAN má tak obsáhlý charakter (může mít až 34 znaků 74 ) že s jeho pomocí lze bezpečně identifikovat jakýkoliv bankovní účet v jakékoliv zemi a nemůže tak dojít k jejich záměně. Vzhledem k tomu, že je takto standardizovaný, může také docházet k co možná nejrychlejším vypořádáním transakcí obsahujících tento kód. Povinnost bank uvádět při platebním styku tento kód spolu s BIC, o kterém bude pojednáno dále, byla, jak jsem uvedl v předchozí kapitole 3, stanovena nařízením 2560/2001/ES. Při platebním styku v rámci ČR mohou klienti používat klasická čísla účtů, např. 19-12345/0100. Avšak v případě, kdy platba bude platba mezinárodní, je potřeba používat IBAN, protože pokud ho banka na příkazu nedostane a musí ho třeba sama dohledávat, může si za to účtovat další poplatky, případně může dojít i k odmítnutí platby. Toto jsou důvody, proč se často setkáváme s tím, že zahraniční obchodníci požadují od českých partnerů čísla bankovních účtů právě v mezinárodním formátu spolu s IBAN75 . Každá země má stanovenou strukturu IBANu a jednotlivé formy se od sebe liší především svojí délkou. Následující tabulka reprezentuje vzory vybraných zemí. Obr. 4 - Struktura kódu IBAN pro vybrané země76
4.2. BIC Za touto zkratkou se skrývá Bank Identifier Code. Jde o jednoznačné označení kterékoliv banky na světě. Tento kód je tedy celosvětový. Pokud má osm znaků, jedná se o 74
Volksbank [online]. 2. 4. 2007 [cit. 2011-03-20]. IBAN a BIC - Přeshraniční převody. Dostupné z WWW: . 75 Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Platební styk. Dostupné z WWW: . 76 Volksbank [online]. 2. 4. 2007 [cit. 2011-03-20]. IBAN a BIC - Přeshraniční převody. Dostupné z WWW: .
29
centrálu banky. Pokud má znaků jedenáct, jde o pobočku banky77. Jeho struktura je taková, že první čtyři znaky reprezentují kód názvu banky. Další dva jsou ISO kód země. Další dva jsou kódem čísla banky a případné další tři jsou kódem čísla pobočky. BIC centrály banky ČSOB, a. s., v Praze tedy bude mít formu: CEKOCZPP, kde CEKO je kód banky, CZ je ISO kód České republiky a PP je kód Prahy. Deutsche Bank AG má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem. Její pobočka v Hanau bude mít BIC DEUTDEFF50678.
4.3. SWIFT79 4.3.1. Historie a důvody vzniku „Realizace bezhotovostního platebního styku je založena na vzájemném předávání dat a informací týkajících se platebních transakcí mezi bankami, a to jak v národním, tak i v mezinárodním měřítku“80. Dříve, před rychlým rozvojem informačních technologií, tento přenos dat probíhal různými cestami. Nejdříve to byla klasická pošta, potom dálnopis, setkat jsme se mohli i s faxem. Avšak stále větší množství transakcí, které musely banky provádět, si žádalo, aby se jejich předávání stalo rychlejším a jednodušším, jelikož fyzické schopnosti bank už nemohly pokrýt poptávku po tak rozsáhlém objemu odeslaných dat. Proto se v roce 1973 skupina 239 bank rozhodla, že založí nevýdělečnou organizaci typu družstva, která by si s tímto problémem poradila a zavedla nějaké řešení. Tak tedy vznikla společnost S.W.I.F.T81, The Society for Worldwide Interbank Financial Telefommunication, neboli Společnost pro mezibankovní finanční telekomunikaci. Po čtyřech letech, tedy v roce 1977 se uskutečnilo první odeslání dat prostřednictvím této společnosti. Stalo se tak princem Albertem v době, kdy už družstvo mělo 518 komerčních bank z 22 zemí světa. Počet transakcí provedených pomocí SWIFT stále narůstal. První rok síť přenesla 3,4 milionu zpráv, o rok později to bylo již 22 milionů. Další vývoj počtu přenesených zpráv a připojených bank reprezentuje následující tabulka.
77
Volksbank [online]. 2. 4. 2007 [cit. 2011-03-20]. IBAN a BIC - Přeshraniční převody. Dostupné z WWW: . 78 ČSOB [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. BIC – Bank Identifier Code. Dostupné z WWW: . 79 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3 přepracované a doplněné vydání. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8., str. 285 - 297 80 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3 přepracované a doplněné vydání. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8., str. 285 81 web www.swift.com
30
Obr. 5 - Vývoj počtu přenesených zpráv a členů systému SWIFT82
Nárůst ve všech údajích je opravdu nesmírný. Je patrné, že rostou exponenciálně.
4.3.2. Současnost Společnost dnes sídlí v Bruselu. Provozuje rozsáhlou počítačovou síť, která propojuje banky po celém světě a umožňuje jim s relativně malými náklady přenášet mezi sebou obrovské množství dat, resp. údajů o platebních operacích. Důležité také je, že je zde kladen veliký důraz na bezpečnost těchto informacích, protože jejich hodnota by v nepravých rukou mohla být opravdu vysoká. Objem této sítě je opravdu obrovský. Do systému bylo k lednu 2011 zapojeno 9 693 bank a institucí z 210 zemí světa. Jenom za leden tohoto roku 2011 systémem proběhlo zhruba 340 000 000 operací 83 a tato čísla stále rostou. SWIFT je stále družstevní organizací, která je tedy vlastněna svými členy podílově. Je nezisková a proto výnosy, které má z poplatků za provedené transakce, investuje do správy a rozvoje sítě.
82
SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3 přepracované a doplněné vydání. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8., str. 285 83 Swift [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Swift in figures. Dostupné z WWW: .
31
4.3.3. Cíle84 Cíle SWIFTU se od dob jeho založení příliš nezměnily. Jde zejména o tyto: udělat platební styk bezdokladovým, tedy čistě elektronickým komunikaci mezi bankami zrychlit bezpečnost musí být na prvním místě, minimalizovat rizika ztrát, falšování údajů, jejich odcizení náklady na přenos dat snížit, tedy udělat platební styk levnějším poskytnou finančním institucím přímý vstup do tohoto systému Společnost také vypracovává různé standarty, jejichž existence je potřebná v důsledku zapojení institucí z velkého množství zemí a krajin.
4.3.4. Technická stránka Základem služby SWIFT je tedy počítačová síť. Má dvě hlavní operační střediska, jedno v Leidenu v Evropě a druhé v New Yorku v USA. Tato centra jsou na sebe samozřejmě vzájemně napojena a dokonce pracují tak, že každé středisko průběžně ukládá informace ze střediska druhého. V případě výpadku jednoho tak za něj okamžitě druhé přebírá práci a má k dispozici všechny jeho informace. Přímo na tato hlavní operační střediska jsou napojeny tzv. národní koncentrátory. Ty fungují jako zpracovatelé dat pro konkrétní regiony, tedy pro členské země. Když zákazník předá příkaz k úhradě své bance, tak ta ho pomocí standardizovaných pokynů vloží do platebního terminálu SWIFT. V případě, že jeho banka není napojená přímo na operační středisko (přímo je sem napojeno jen minimum bank), posílá banka jeho příkaz do národního koncentrátoru. Ten je zakóduje a pošle do operačního střediska. To je pošle do národního koncentrátoru příslušné banky příjemce, ten je rozkóduje a pošle přímo do banky příjemce. Celý systém tak může fungovat velice rychle a pohodlně a zároveň bezpečně, jelikož kromě zmíněného kódování je ještě uplatňována ta zásada, že ani v operačních střediscích není k samotné informaci o platbě přístup85. 84
KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. Martina Bartoňová. 1. vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1., str. 51 a 52 85 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. Martina Bartoňová. 1. vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1, str. 52
32
Obr. 6 - Operační středisko SWIFT86
4.3.5. Komunikace Komunikace v systému SWIFT probíhá prostřednictvím tzv. zpráv. Jejich základem je angličtina a stupeň jejich standardizace je opravdu rozsáhlý. Zpráva je vždy z nějaké kategorie, skupiny a je nějakého typu. Kategorie zprávy je rozdělení podle účelu, nebo předmětu obchodu, kterého se týká. Rozeznáváme tak kategorie systémových zpráv, cestovních šeků, nebo třeba operací s cennými papíry či mezibankovních převodů. Skupina zprávy více specifikuje zprávu uvnitř její kategorie a konečně typ zprávy nese ty nejkonkrétnější, avšak standardní, informace. Systém SWIFT je tedy druh počítačového propojení bank, které jim mezi sebou dovoluje posílat si celkem levně a efektivně obrovské množství dat. Neplní však úlohu zúčtovací. Od toho jsou tu tzv. clearingová centra, o nich budu mluvit dále.
86
Swift [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Image gallery. Dostupné z WWW: .
33
5. Platební karty Platební karty dnes chápeme jako moderní instrument bezhotovostního platebního styku, který využíváme zejména k úhradě našich nákupů a výběru hotovosti87. Jelikož se má práce zabývá platbami, považuji za důležité zde tuto problematiku rozvést. Platby kartou a výběry hotovosti jsou zatíženy nějakými poplatky. Je však otázkou s jakými poplatky je spojeno používání platební karty v zahraničí. Nejsou tyto poplatky třeba tak vysoké, že brání používání platební karty mimo zemi, která byla vydána?
5.1. Situace v ČR Platební karty se v České republice těší velké přízni. Za rok 2010 bylo v naší zemi provedeno 240 253 313 plateb kartou v celkové výši 227 000 000 000 Kč88, což jsou opravdu slušná čísla, která ilustrují hojnost používání platební karty v každodenním styku občanů. Platba kartou je pro nás pohodlná a přináší velké výhody. Na druhou stranu něco určitě stojí. Dosavadní praxe je taková, že náklady na platební transakci nese obchodník a je na něm, jak se s nimi vypořádá. Sice se v současné době začínají objevovat názory a požadavky, že by měly být poplatky za platební transakci účtovány do konečné ceny, avšak zatím stále ve většině případů platí to, že je nese obchodník sám. Jejich výše je taková, že poplatek za platbu kartou Visa a MasterCard představuje 2%, Diner Club 2,7% a American Express dokonce 3,9% z placené částky89. Výběry z bankomatů jsou další nejčastější funkcí, kterou od své platební karty můžeme očekávat. Obecně mohu říci, že tato služba je zpoplatněna. Avšak téměř každá banka má pro výběry z bankomatů nějaké bonusy, či zvláštní programy. Může to být například tak, že 2 výběry z bankomatu měsíčně jsou zdarma, jinde jsou zase zpoplatněny dle typu účtu, na který jsou navázány. Situace je v tomto směru opravdu dost nepřehledná a liší se také v závislosti na tom, zda použijeme pro výběr bankomat naší banky, logicky je potom poplatek nižší, a nebo banky cizí, kde je účtován poplatek samozřejmě vyšší. Například Česká
87
JUŘÍK, Pavel. Platební karty : Velká encyklopedie 1870 - 2006. Antonín Plicka, Mgr. Petr Mušálek. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0., str. 55 88 SBK : bankovní karty [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Souhrnné statistiky ke stažení. Dostupné z WWW: . 89 KOZÁKOVÁ, Pavla; ŠALANDA, Radek. Lidovky.cz : Zpravodajský server lidových novin [online]. 25. 3. 2010 [cit. 2011-03-25]. Platba kartou přestává být zdarma. Účtují si ji některé restaurace. Dostupné z WWW: .
34
spořitelna, a.s. účtuje za výběr ze svého bankomatu 6 Kč a za výběr z cizího 40 Kč90. Já osobně mám u této společnosti studentský účet a poplatek za výběr z jejího bankomatu neplatím žádný. Tímto ilustruji výše uvedené slevové a bonusové akce. Komerční banka, a.s. účtuje za výběr ze svého bankomatu také 6 Kč a za výběr z cizího 40 Kč91. Předpokládám, že situace u ostatních bank bude podobná a proto tato čísla dávají hezký obrázek o tom, jak je to s poplatky za výběr z bankomatu u nás.
5.2. Situace v zahraničí Kartu samozřejmě můžeme používat nejenom v naší domovině, ale i v rámci Evropské unie, pokud tedy naše karta tuto vlastnost má. Pokud si nejsme jisti možností jejího mezinárodního použití, není nic lehčího, než se informovat v naší bance. Co se týče platby kartou v zahraničí, platí pravidla stejná, jako bychom ji používali v České republice. S platbou jsou tedy spojeny poplatky ve stejné výši, jakou jsem uvedl výše. Poplatek si tedy účtuje pouze instituce kartu vydávající, tedy např. Visa, banka si však k této sumě nic nepřidává92. Dosti odlišná je situace v případě výběru z bankomatů. Současnou situaci na tomto poli reprezentuje následující tabulka.
90
Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Platební styk. Dostupné z WWW: . 91 ČSOB [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 2. 2011. Dostupné z WWW: . 92 Finance.cz : Poznejte hodnotu informace [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Platební karta v zahraničí. Dostupné z WWW: .
35
Obr. 7 - Poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí93
I při pouze letmém pohledu je patrno, že tyto poplatky jsou mnohem vyšší, než při výběru peněz v domácí kotlině. Většinou je tento poplatek v zahraničí tvořen nějakým fixem, k němuž je však připočítáno i určité procento z vybírané částky. Samozřejmě že banky mají zavedeny nižší poplatky pro případy, kdy vybíráte z bankomatů např. jejich mateřské společnosti, nebo jejího smluvního partnera. Avšak tyto poplatky jsou stejně vyšší, než v České republice. To je daň za to, že můžeme vybírat eura a jiné místní měny v cizích zemích. Zapomenout nelze ani na kurz, kterým banky danou transakci přepočítávají. Ten je stejný, jaký by byl použit, kdybychom si peníze měnily přímo v bance – tedy také navýšen o 93
TŮMOVÁ, Věra. Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-01]. Nejlepší karty pro výběry ze zahraničních bankomatů. Dostupné z WWW: .
36
určitý zisk banky. Celá transakce výběru peněz z bankomatu v zahraničí by se tak dala charakterizovat asi takto. Jde vlastně o směnu peněz v bance navýšenou o určitou taxu z důvodu toho, že se tato směna provede v zahraničí. Zastávám názor, že pokud se máme reálně bavit o volném pohybu kapitálu a svobodě plateb, je potřeby myslet i na fyzický přenos peněz, tedy kupříkladu zmíněné výběry z bankomatů v zahraničí. Lze mluvil o nějaké volnosti, když jsou tyto transakce zatíženy tak vysokým poplatkem? Na straně druhé bych rád vyzdvihl fakta, která jsem zmiňoval o několik řádků výše – tedy to, že platební kartou lze platit v zahraničí celkem bez obtíží, resp. s nikoli vyššími náklady, než kterými je tato transakce obtěžkána na domácím území. Tuto skutečnost hodnotím velice pozitivně a sám s ní mám velice dobrou zkušenost.
37
6. Možné překážky volného pohybu plateb ze strany států, či jiných subjektů Dostávám se k závěru své práce. V této kapitole bych se rád zamyslel nad tím, zda mohou některé subjekty mít zájem na tom, aby úplná liberalizace plateb v Evropské unii nastolena ještě nebyla. Rád bych upozornil, že v této kapitole prezentuji pouze svůj názor a rád bych se také omluvil těm čtenářům, kteří by se mohli cítit pohoršeně . Hlavní problém vidím v tom, že důsledek všech výše zmiňovaných nařízení a dalších věcí k zavedení skutečné svobody plateb je primárně směřován na členy eurozóny, tedy země platící eurem. Zastávám názor, že tam již liberalizace plateb dosáhla uspokojivé úrovně. Problém však je se zeměmi, které eurem neplatí, avšak jsou členy EU. Tam jsou platby v eurech stále dražší, než v domácí měně. Myslím si, že velkou zásluhu na tomto stavu mají samotné banky formou lobby. Samozřejmě chápu, že každý se snaží vydělat peníze, na druhou stranu si myslím, že tady by se banky mohly trochu krotit. Myslím si, že dost bojují proti tomu, aby liberalizace plateb mimo eurozónu nějak příliš pokročila, protože by to znamenalo, že by musely snížit poplatky, které si nyní za tyto služby účtují. Samozřejmě, že zpracování platby v zahraniční měně stojí i banku o něco více, než v měně domácí, ale opravdu je to tak velký rozdíl, jaký vidíme v poplatcích, které si za to banky účtují? Podle mého názoru to tak není a banky tuto skutečnost využívají ke zvyšování svých zisků. Druhou skupinou, která nemá zájem na skutečné svobodě plateb mimo eurozónu, jsou podle mě samy její státy. Současný stav totiž dává státům mimo eurozónu argument pro vstup do ní – zlevnily by tak platební služby pro své občany. A kdo může mít zájem na tom, aby se eurozóna stále rozšiřovala o další členy? No přece její stávající členové. Jejich situace je taková, že pokud v současné době mají zájem na udržení eura, což rozhodně mají, tak vědí, že je to v budoucnu bude stát ještě mnoho a mnoho bezesných nocí, miliard eur a procentních bodů inflace, které použijí na řešení všemožných dluhových krizí neposlušných států. A nebylo by přece lepší, aby se s nimi o to podělilo více států? Nebylo by fajn, aby i ostatní státy musely dávat levné půjčky krachujícím státům a institucím? Jsou to však pouze státy eurozóny, ne tedy všechny státy EU, které toto musí v případě nouze činit. A tady vidím tedy jasný zájem na tom, aby tu byly důvody pro vstup ostatních států do eurozóny. A jedním z nich je tedy i ten, že tím se stanou zahraniční platby pro domácí obyvatelstvo levnější. Samozřejmě vstup do eurozóny má i svá negativa – vzdání se devizové politiky, budoucí vyšší zadluženost a dost možná i „členství ve špatné partě“, to ale ukáže čas. Každopádně si 38
myslím, že současní členové eurozóny nemají zájem na tom, aby byl odstraněn jeden z důvodů pro vstup do ní a sami se tak připravili o další společníky, kteří jim pomohou nést jejich trpký osud v cestě za záchranou eura.
39
7. Závěr Zavedení skutečné svobody plateb v rámci celé Evropské unie je nezbytné pro využívání všech dalších svobod, na kterýsi si EU staví. Současnou situaci ovšem nemůžu rozhodně nazvat za uspokojivou. Pokud se podívám na země eurozóny, dovoluji si tvrdit, že tam je již situace vyřešena. Platí nařízení, které určuje, že nesmí být rozdíl v poplatcích za transakci v domácí měně uvnitř daného státu a transakcí v domácí měně mezi tímto a jiným státem. A jelikož tyto země mají jako domácí měnu euro, situace se zdá být v pořádku. Problém však nastává u zemí, které jsou sice členy Evropské unie, tudíž se předpokládá, že budou obchodovat se zeměmi, kde je euro zavedeno, ale nejsou členy eurozóny, tedy euro není jejich domácí měnou. Touto zemí je i Česká republika a setkávám se zde s tím, že si banky za platby (odchozí i příchozí) účtují nemalé poplatky, které mají na jejich výhodnost špatný vliv a svobodu plateb rozhodně potlačují. Zde je tedy ještě velký prostor pro zavedení skutečné svobody plateb v Evropské unii. Důvody, proč se toto ještě nestalo a svoboda plateb se zatím uplatňuje pouze v eurozóně, mohou být různé. Některé možné jsem nastínil v předchozí kapitole. Musím uznat, že situace v této problematice prošla docela zajímavým vývojem a jak jsem již řekl, troufám si tvrdit, že v eurozóně je již všechno v pořádku a svoboda plateb existuje. Dle mého názoru by však neměl být přístup k této svobodě podmíněn přijetím eura za svou domácí měnu, jelikož toto s sebou může, zvláště při dlouhodobé nižší stabilitě eura, se kterou se v posledních měsících setkáváme, nést nemalé problémy. Myslím si, že pokud bychom se dostali do stádia, že svoboda plateb by byla zavedena ve všech zemích Evropské unie, bude to mít pozitivní vliv nejen na ekonomiku všech států, ale také na důvěru lidí a institucí v euro. Oba dva aspekty mohou Evropské unii, která dle mého názoru rozhodně není v současné době v dobré kondici, pomoci na její cestě k lepšímu zdraví. Ekonomický růst je důležitý ve všech směrech, zejména však jako forma příjmu do státního rozpočtu. A v době, kdy světu vládne rating a důvěra, je také více než potřeba euru věřit. Věřím, že pokud by skutečná svoboda plateb v EU zavedena byla, i tato důvěra v euro se zvýší. A to by bylo jenom dobře. Pevně věřím, že jsem se ve své práci zmínil o všem důležitém a že jsem tato fakta podal ve srozumitelné formě a vytvořil tak základní obrázek o tomto tématu. Doufám tedy, že si případný zájemce o tuto problematiku po přečtení mé práce udělá základní obrázek o tomto 40
světě, uvědomí si důležitost pojmu svoboda a možná bude i podnícen se o toto téma dále zajímat.
41
8. Zdroje 8.1. Literatura: 1. JUŘÍK, Pavel. Platební karty : Velká encyklopedie 1870 - 2006. Antonín Plicka, Mgr. Petr Mušálek. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 296 s. ISBN 80-2471381-0. 2. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi : Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. Martina Bartoňová. 1. vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. 3. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3 přepracované a doplněné vydání. Praha : Bankovní institut vysoká škoa, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.
8.2. Právní normy 1. EU. Konsolidované znění smlouvy o fungování Evropské unie. In Úřední věstník Evropské unie. 9. 5. 2008, 115, s. 47-199. 2. EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. In Úřední věstník Evropské unie. 2001, L 344, s. 283-286. 3. EU. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství. In Úřední věstník Evropské unie. 1957, I, s. 1-254 4. Rozsudek Soudního dvora ze dne 31. ledna 1984, sp. zn. 286/82 a 26/83, CELEX: 61982J0286 5. zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů 6. zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů
8.3. Elektronické zdroje: 1. Bankovnictví [online]. 21. 4. 2004 [cit. 2011-02-05]. Česká republika na cestě do SEPA. Dostupné z WWW: .
42
2. Česká bankovní asociace [online]. 2009 [cit. 2011-03-10]. SEPA – Jednotná oblast pro platby v eurech. Dostupné z WWW: . 3. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Platební styk. Dostupné z WWW: . 4. Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Platební styk. Dostupné z WWW: . 5. ČSOB [online]. 2010 [cit. 2011-03-05]. SEPA – Jednotná oblast pro platby v eurech. Dostupné z WWW: . 6. ČSOB [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. BIC – Bank Identifier Code. Dostupné z WWW: . 7. ČSOB [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 2. 2011. Dostupné z WWW: . 8. DVOŘÁK, Jiří. Měšec.cz [online]. 31. 1. 2008 [cit. 2011-02-05]. Evropské platby SEPA, kouzelné slovo s vysokou cenou. Dostupné z WWW: . 9. European Payments Council [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. The Role of the European Payments Council (EPC). Dostupné z WWW: . 10. Euroskop.cz : věcně o Evropě [online]. 2010 [cit. 2011-01-05]. Vnitřní trh a Lisabonská smlouva. Dostupné z WWW: . 11. Evropská centrální banka : Eurosystém [online]. 4. 5. 2006 [cit. 2011-02-20]. Jednotná oblast pro platby v eurech. Dostupné z WWW: . 43
12. Finance.cz : Poznejte hodnotu informace [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Platební karta v zahraničí. Dostupné z WWW: . 13. GREGOVÁ, Jaroslava. Bankovnictví [online]. 18.3.2010 [cit. 2011-03-10]. Jednotné inkaso napříč Evropou. Dostupné z WWW: . 14. KOZÁKOVÁ, Pavla; ŠALANDA, Radek. Lidovky.cz : Zpravodajský server lidových novin [online]. 25. 3. 2010 [cit. 2011-03-25]. Platba kartou přestává být zdarma. Účtují si ji některé restaurace. Dostupné z WWW: . 15. MAŠKOVÁ, Monika. Epravo.cz [online]. 15. 7. 2009 [cit. 2011-01-25]. Nový zákon o platebním styku. Dostupné z WWW: . 16. ROD, Aleš. Bankovní poplatky.com : Internetový ombudsman bankovních klientů [online]. 27. 9. 2010 [cit. 2011-02-20]. SEPA povede k zefektivnění a zlevnění platebního styku, říká Martin Kadorík z KB. Dostupné z WWW: . 17. Sagit [online]. 1. 5. 2004 [cit. 2011-01-02]. Volný pohyb kapitálu a plateb. Dostupné z WWW: 18. SBK : bankovní karty [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Souhrnné statistiky ke stažení. Dostupné z WWW: . 19. Swift [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Image gallery. Dostupné z WWW: . 20. Swift [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Swift in figures. Dostupné z WWW: .
44
21. UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 22. Volksbank [online]. 2. 4. 2007 [cit. 2011-03-20]. IBAN a BIC - Přeshraniční převody. Dostupné z WWW: .
8.4. Ostatní zdroje: 1. JEDLIČKA, Jan. Prostor jednotných plateb v EU. Speciální analýzy [online]. 2006, 2, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 2. MÁČAL, Milan. ČSOB [online]. 11.5.2006 [cit. 2011-02-05]. prezentace formátu Power Point.. SEPA a harmonizace platebního styku v Evropě . Dostupné z WWW: . 3. OUTLÁ, Veronika. Základy evropského práva : Sylabus. [s.l.] : [s.n.], 2006. 46 s.
45
9. Seznam obrázků Obr. 1 – SEPA platba ................................................................................................................ 22 Obr. 2 - SEPA inkaso ................................................................................................................ 23 Obr. 3 - Poplatky za přeshraniční platby českých bank ........................................................... 26 Obr. 4 - Struktura kódu IBAN pro vybrané země .................................................................... 29 Obr. 5 - Vývoj počtu přenesených zpráv a členů systému SWIFT .......................................... 31 Obr. 6 - Operační středisko SWIFT ......................................................................................... 33 Obr. 7 - Poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí ............................................................... 36
46
