Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

diplomová práce

Národní fond Barbora Zimová

Rok: 2012/2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Národní fond zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. ………………………………….. Bc. Barbora Zimová 1

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat mému vedoucímu diplomové práce JUDr. Petru Mrkývkovi, Ph.D. za jeho trpělivost, pomoc a užitečné rady. Poděkování patří i mé rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu podporovali a povzbuzovali.

2

Abstrakt Diplomová práce v souhrnu představuje charakteristiku Národního fondu, tedy jeho vznik, vývoj, funkce a poslání v právním prostředí a zároveň jeho realizaci v rámci struktury Ministerstva financí ČR. Zároveň práce poukazuje na vývoj Národního fondu do současnosti i na případné budoucí změny. Praktické ukázky spolu s teorií popisují metodiku toku finančních prostředků, jejich správu a konečně i kontrolu, zda vše probíhá dle platné legislativy. V práci se objevuje i komparace s členským státem EU pro porovnání základních principů a rozdílů. Závěr směřuje ke zhodnocení stávajícího stavu Národního fondu a případným návrhům pro kvalitnější naplnění svých funkcí. Abstract This thesis presents a characteristic of the National fund, i.e. origin, development, function and mission in legal environment as well as it´s implementation within the structure of Ministery of Finance. At the same time the study points out the development of the National Fund and it´s possible future changes. Practical examples along with the theory describe the methodology of the flow of funds and it´s management and also describe a control of funds provided. Comparison with EU member state, which compares the basic principles and differences also appears in the work. Conclusion aims to evaluation of the current situation of the National Fund and to possible proposals for better fullfilment of it´s functions. Klíčová slova Národní fond, Ministerstvo financí, finanční prostředky, dotace, komparace, kontrola, strukturální fondy, operační programy Key words National fund, Ministery of Finance, funds, grants, comparison, kontrol, Structural Funds, operational programmes

3

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 6 2 Pojetí systému Národního fondu a jeho realizace v České republice ............................ 9 3 Vymezení Národního fondu......................................................................................... 11 4 Předpoklady vzniku Národního fondu v Evropském kontextu .................................... 14 5 Pozice Národního fondu v organizační struktuře Ministerstva financí České republiky ........................................................................................................................................ 19 6 Komparace České republiky a Slovenské republiky ................................................... 22 6.1 Odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR ................................................ 22 6.2 Národní fond Slovenské republiky ....................................................................... 24 6.3 Programy Phare SK .............................................................................................. 25 6.4 Program Phare v České republice ......................................................................... 26 7 Jednotlivé strukturální fondy EU v gesci Národního fondu ........................................ 28 7.1 Phare ..................................................................................................................... 29 7.2 Ispa ........................................................................................................................ 30 7.3 Sapard ................................................................................................................... 30 7.4 Transition facility .................................................................................................. 30 7.5 Strukturální fondy ................................................................................................. 31 7.6 Fond soudrţnosti ................................................................................................... 31 7.7 Evropský rybářský fond ........................................................................................ 32 7.8 Fond solidarity ...................................................................................................... 32 7.9 Norské fondy a EHP ............................................................................................. 32 8 Současnost a očekávaný vývoj financování prostřednictvím Národního fondu .......... 34 9 Metodika toku finančních prostředků .......................................................................... 37 9.1 Teoretický příklad čerpání dotací ze strukturálních fondů Evropské Unie .......... 42 9.1.1 Vyhlášení výzvy ............................................................................................ 42 9.1.2 Příprava projektu............................................................................................ 43 9.1.3 Administrace ţádosti...................................................................................... 44 9.1.4 Odevzdání ţádosti .......................................................................................... 45 9.1.5 Realizace projektu.......................................................................................... 45 9.2 Praktický příklad čerpání dotací ze strukturálních fondů Evropské unie ............. 45 9.2.1 „Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků Ostravské univerzity v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě“ .............................................. 46 9.3 Komparace způsobů čerpání prostředků ............................................................... 49 9.3.1 Čerpání z OP lidské zdroje a zaměstnanost - OSVČ ..................................... 49 9.3.2 Čerpání z OP lidské zdroje a zaměstnanost – Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe .................................................................................................................... 52 9.3.3 Komparace způsobu čerpání prostředků v případových studiích .................. 53 10 Problémy v dotační politice EU ................................................................................. 54 10.1 Návrhy De lege ferenda ...................................................................................... 56 11 Kontrola činnosti Národního fondu ........................................................................... 58 11.1 Identifikace rizik v činnosti Národního fondu .................................................... 58 11.2 Legislativa ........................................................................................................... 59 4

11.3 Metodika kontroly............................................................................................... 61 11.4 Vnitřní kontrolní systém ..................................................................................... 61 11.5 Kontrola ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu a audit prováděný orgány Evropské komise a Evropského účetního dvora ......................................................... 62 11.6 Příklad kontroly činnosti Národního fondu ........................................................ 62 11.7 Subjektivní pohled na současný stav kontroly a předpokládaný vývoj .............. 63 12 Závěr .......................................................................................................................... 66 13 Pouţitá literatura a prameny ...................................................................................... 68 13.1 Literatura ............................................................................................................. 68 13.2 Elektronické zdroje ............................................................................................. 69 13.3 Seznam právních předpisů .................................................................................. 72 13.4 Internetové stránky ............................................................................................. 72 14 Seznam pouţitých zkratek ......................................................................................... 73 15 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 1 Příloha č.1 - Prezentace fiktivního individuálního ostatního projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost .......................................................... 1 Příloha č. 2 – Rozpočet projektu OP VK ...................................................................... 2 Příloha č.3 - Kritéria a subkritéria hodnocení projektů ................................................ 5 Příloha č.4 - Organizační struktura Ministerstva financí ............................................. 6 Příloha č. 5 - Fiktivní projekt OP VaVpI ..................................................................... 8

5

1 Úvod Evropská Unie je v současnosti jedním z největších investorů v České republice. Mnoţství projektů financovaných či kofinancovaných Evropskou Unií (dále jen EU) je velmi vysoké i v rámci podmínek probíhající ekonomické krize. Finanční prostředky, které k nám přicházejí z EU, musí být koordinovány tak, aby nedošlo k podvodům a finance byly pouţity na konkrétní projekty. Za tímto účelem byl zřízen Národní fond, který je ústředním pojmem této práce. Tyto finanční prostředky, které poskytuje naší republice EU, je potřeba jednak od Evropské unie převzít, předat a následně podat zpětnou vazbu, tj. je účetně vykázat zpět ve vztahu k EU. Velmi zjednodušeně takovou potřebu zajišťuje a obhospodařuje právě Národní fond. Obecně se jedná o prostředky, které jsou České republice poskytovány pro rozvoj konkurenceschopnosti a to ve všech oblastech, tedy zvýšení rozvoje lidského potenciálu, vzdělanosti či zaměstnanosti. Také jde o podporu podnikání či infrastruktury, tedy programů, které umoţní naší zemi stát se více produktivní, či programy, které pomohou sníţit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony. Hlavní nástroje, které takovou pomoc poskytují, jsou strukturální fondy. Jednotlivé strukturální fondy svoji pomoc poskytují v úţeji zaměřených tematických programech. Z uvedeného vyplývá, ţe téma Národní fond je téma značně obsáhlé a zabírá celé spektrum oblastí. Já se ve své práci zaměřím jednak na odbor Národního fondu ministerstva financí České republiky (dále jen Ministerstvo financí ČR), který zajišťuje tok prostředků z fondů EU do České republiky a vykonává funkci platebního a certifikačního orgánu pro strukturální fondy EU, tak také na odbor Ministerstva pro místní rozvoj – tzv. Strukturální fondy EU. Práce má poukázat na to, jakým způsobem Strukturální fondy fungují, kdo je zaštiťuje a co je náplní jejich programů. Protoţe jde zejména o získávání prostředků z fondů Evropské unie, klade si práce za cíl ukázat také, jak takové projekty, na něţ jsou dotace získávány, v rámci ČR obecně fungují a vypadají. 6

Cílem práce je také srovnat, jak funguje Národní fond v České republice a jak v jiné členské zemi Evropské unie. V rámci toho bych chtěla představit vznik Národního fondu i předvstupní spolupráci jak České republiky, tak Slovenska, poukázat na Strukturální fondy EU, které fungují v rámci Ministerstva pro místní rozvoj, i na jejich Operační programy. Pokusím se upozornit na určité rozdíly mezi Českou republikou a Slovenskem a případně navrhnout náměty de lege ferenda, tedy jaké zákony a jaká opatření by bylo vhodné přijmout, aby u nás dotační politika fungovala lépe a nestávala se spíše jen nástrojem k osobnímu obohacování. Obecně platí, ţe společnost vyţaduje kontrolu při provádění kaţdé finanční operace. Při manipulaci s tak velkým objemem financí je tedy kontrola správného převedení finančních toků více neţ aktuální. Proto se v práci zaměřím i na tuto oblast, tedy oblast kontroly toků a kontrolu činnosti samotného Národního fondu a to především z pohledu legislativního. Dále se práce věnuje subjektivnímu pohledu na současný stav kontroly činnost NF a moţné perspektivy jejího vývoje. Na ukázkových projektech se budu snaţit ukázat, jakým způsobem takový projekt funguje, jaká kritéria je potřeba naplnit při získávání dotací a jakých norem je třeba se drţet. Ve své práci proto také představuji tzv. program Phare1, který fungoval jako předvstupní pomoc pro země střední a východní Evropy, v jehoţ rámci v České republice vznikl Národní fond. V rámci tématu také zmiňuji moţná rizika takových projektů a zejména zneuţívání dotačních prostředků. Uvádím několik případů, kdy ke zneuţití došlo. Dále upozorňuji, jak v ČR dotační politika funguje, její nedostatky a případně navrhnout náměty na její zlepšení. Lidé se mě ptají, proč jsem si pro Diplomovou práci vybrala právě téma Národní fond. Bylo to z prostého důvodu. O dotacích, toku financí z EU a případných

1

Phare = fond, který pomáhal překlenout hospodářskou a politickou propast mezi zeměmi bývalého východního bloku a západní Evropy. Fondy Evropské unie. Zrod programu Phare. [online]. [cit. 13. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/d4c5088c-5aba-492b-968a8dfdcbe420c4/Phare

7

podvodech slýcháme prakticky denně, ale přiznávám, ţe nemám hlubší znalosti o této často diskutované problematice. Téma jsem si vybrala právě z důvodu jeho aktuálnosti a zajímavosti. Pevně věřím, ţe vyhledáváním podrobnějších informací ohledně Národního fondu dostanu do svého povědomí přesnější informace a budu schopná udělat si ucelenou představu o fungování, metodách, ale i o strukturálním základu Národního fondu.

8

2 Pojetí systému Národního fondu a jeho realizace v České republice Podíváme-li se na oficiální popis činnosti odboru dostupný na stránkách Ministerstva financí, v úvodní části se ihned dostaneme k základním funkcím Národního fondu. Odbor č. 55 Ministerstva financí je správcem a ředitelem finančních toků plynoucích z Evropské Unie, které jsou České republice poskytnuty v rámci jednotlivých strukturálních fondů, Kohezního fondu, Fondu solidarity a dalších nástrojů Evropské politiky rozvoje v jednotlivých oblastech, ale také pomoci přidělené v rámci předvstupních nástrojů PHARE a SAPARD, Programu Švýcarsko-české spolupráce, Norských fondů a Transition facility. Odbor metodicky řídí cash-flows těchto mechanismů pomoci a to nejen na národní, ale také na komunitární úrovni. Významnou funkcí Národního fondu je role Platebního a certifikačního orgánu pro výše zmíněné mechanismy finanční a materiální pomoci v rámci evropského společenství a evropského hospodářského prostoru. Z postu této funkce spravuje účetnictví, eviduje peněţní prostředky a podává zprávy k orgánům Evropské Unie, jakoţ I národním orgánům, kanceláři finančních mechanismů a dalším. Provádí také certifikaci výdajů v rámci Fondu solidarity, strukturálních fondů a programů Evropského hospodářského společenství a Norska pro období 2009-2014 (další období 2014-2020 bude z pohledu řízení zjednodušeno, podobně jako v případě Evropských sociálních fondů) Národní fond je také kompetentním orgánem pro akreditaci Agentury SAPARD a agentur majících za cíl provádění opatření Společné zemědělské politiky Evropské Unie u aktivit financovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (sekce záruční). Odbor právní zajišťuje veškeré právní úkony v jeho působnosti, včetně výkladu a uzavírání mezinárodních smluv, výkladu předpisů Evropské Unie pro české prostředí a spolupráce na vnitrostátních právních dokumentech (např. vyjádření k návrhu zákonu – je-li poţádán). V rámci implementace Evropských nařízení se Národní fond podílí na 9

tvorbě právních předpisů, především v oblasti zajištění členství v orgánech Evropské Unie a České republiky. Zajímavou funkcí je také příprava a koordinace tvorby předpokladů pro přípravu rozpočtu Evropské Unie. V rámci tohoto vydává odhady výše nároků na spolufinancování projektů z financí Evropské Unie ze strany Státního rozpočtu České republiky. Pro zajištění “hladkého” průběhu poté – je-li nezbytná, zajišťuje harmonizaci právních předpisů EU a ČR. Národní fond je tedy koordinátorem vztahů mezi Českou republikou a Evropskou Unií. Z důvodu vysoké administrativní náročnosti také odpovídá za správu dat v Informačním systému, za jeho případnou modifikaci na základě identifikace potřeby a komunikaci s monitorovacím systémem strukturálních a jiných fondů.2

2 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Odbor 55 – Národní fond [online]. 2005 [cit. 09. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/orgstru_75031.html

10

3 Vymezení Národního fondu Dne 12. Října roku 1998 podepsali tehdejší ministr financí Mgr. Ivo Svoboda a člen Evropské komise Hans Van Den Broekem Memorandum o ustavení Národního fondu, dle kterého je od 31. 12. 1998 na Ministerstvu financí České republiky (dále jen Ministerstvo financí ČR) zřízeno centrální místo státní správy, Národní fond, který zajišťuje převod prostředků z EU pro ČR a financuje tak projekty a programy dle určených Finančních memorand. Česká národní banka jakoţto správce finančních prostředků vede účty, které jsou otevřené právě pro tento účel. Samotný postup přesunu a čerpání těchto finančních prostředků na jednotlivých účtech se řídí stejnými pravidly jako pro státní finanční aktiva. 3 Memorandum nabylo platnosti v den podpisu obou stran a věnuje se vymezení povinností Národního schvalovacího úředníka (viz. níţe), průběhu vyţádání finančních prostředků od Evropské Komise, jejich následné přerozdělení a převod do Implementačních agentur. Další články Memoranda se věnují úhradám z Národního fondu, finanční kontrole a výkaznictví, bankovním účtům, personálnímu a hmotnému zabezpečení funkce fondu, jakoţto i procesu zadávání zakázek, kontrole a vyhodnocení pomocí společného Monitorovacího výboru, systému účetnictví a také způsobům urovnání případných sporů. Národní fond je klíčovým subjektem při čerpání finančních prostředků z jednotlivých strukturálních fondů Evropské Unie, ve svých pravomocech má ustanoveny veškeré otázky týkající se čerpání financí z rozpočtu Evropské Unie a jejich správy na národním účtu, který je dle souladu s Memorandem zaloţen u České Národní banky. V oficiálním popisu4 Národního fondu na stránkách Ministerstva financí ČR je 3

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Národní fond zřízen k 31.12.1998. [online]. [cit. 13. 01. 2013]. Dostupné z: www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_10054.html?year=1999 4 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Odbor Národní fond [online]. 2005 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z:

11

činnost odboru definována následovně: „Odbor spravuje a řídí toky finančních prostředků pomocí EU poskytnuté ČR v rámci nástrojů jednotlivých politik EU, (…) jakož i v rámci předstupních nástrojů.“ Nástroji jednotlivých politik Evropské Unie jsou myšleny strukturální fondy, Fond soudrţnosti (Kohezní fond), Evropský rybářský fond, Fond solidarity. Zahrnuty jsou také finanční toky v rámci nástrojů Transition Facility (přechodový nástroj s cílem usnadnit implementaci Evropské direktivy do národního systému5) a finančních mechanismů Evropské Hospodářské Politiky, kterými jsou multilaterální smlouvy EU, Norské fondy, či fondy Švýcarské. Zahrnut je také program Švýcarsko-české spolupráce, usilující o sníţení hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské Unii.6 V kompetenci řízení finančních toků jsou také předvstupní nástroje PHARE (Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economy), ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-accession ) a SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development). Jednotlivé fondy jsou blíţe představeny v jedné z následujících kapitol práce. Legislativně je Národní fond vymezen v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech o změně některých souvisejících nástrojů (rozpočtová pravidla), v § 37 Národní fond a § 38 Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněţními prostředky Národního fondu.7 § 37 Vymezuje Národní fond jako souhrn peněţních prostředků svěřených Evropskou Unií k realizaci programů a projektů České republiky spolufinancovaných z rozpočtu EU, jako souhrn peněţních prostředků krátkodobého přechodového nástroje a peněţních prostředků svěřených České republice na základě mezinárodních smluv. Zde soustředěné finance jsou pouţity v souladu s principy práva Evropské Unie a mezinárodních smluv. Koordinace řízení a správa finančních toků http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/orgstru_20074.html MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Transition facility [online]. 2005 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/transition_facility.html 6 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Program švýcarsko-české spolupráce: Základní informace o programu 2011 [online]. 2005 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fin_pomoc_svycatska_zakl_info.html 7 Zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová pravidla). 5

12

je zajištěna Ministerstvem financí, přičemţ hospodaření Národního fondu se řídí zde8 citovaným zákonem o rozpočtových pravidlech. V případě chybného hospodaření s finančními prostředky má Evropská Komise právo poţádat o jejich vrácení do rozpočtu Evropské Unie. V případě platební neschopnosti Národního fondu, jsou tyto prostředky odvedeny ze státního rozpočtu, z něhoţ jsou hrazeny také úroky za nesplnění povinností uloţené Evropskou Komisí.

8

Zákon o rozpočtových pravidlech.

13

4 Předpoklady vzniku Národního fondu v Evropském kontextu Z uvedeného je patrné, ţe Národní fond byl zřízen dříve, neţ se Česká republika stala členem Evropské unie. Je to pochopitelné, protoţe před samotným vstupem do Evropské unie se ČR jako kandidátská země připravovala na vstup, sjednocovala legislativu a také, mimo jiné, pobírala například příspěvky z fondu Phare, které byly určeny kandidátským zemím. Peníze, které Národní fond obdrţí ze strukturálních fondů EU, jsou poskytovány z Národního fondu dále tzv. Řídícímu orgánu. Řídícím orgánem mohou být jednotlivá příslušná ministerstva, nebo regionální rady v případě regionálních operačních programů. Tyto orgány mají odpovědnost za samotnou realizaci jednotlivých operačních programů. V celém procesu je důleţitý i Národní koordinační orgán. Národní fond vznikl v České republice v roce 1998 podpisem výše zmíněného Memoranda o porozumění o zřízení Národního fondu. Zaloţení tohoto odboru Ministerstva financí bylo nezbytné pro naplnění politik Evropské Unie pro přistupující země. Předpokladem zřízení Národního fondu byl samotný přístupový proces České Republiky do Evropské Unie. Jednání o vstupu započala jiţ v roce 19969, kdy Česká Republika podala ţádost o členství. Oficiálně byla Česká republika ke kandidatuře členství v EU přizvána v roce 1997 na základě Agendy 2000, ve které si Evropská Komise klade za cíl vytvoření „silnější a větší unie“. Přístupové rozhovory začaly v roce 1998 analytickým srovnáním české legislativy s legislativou EU. Jednání vyvrcholila k datu 12-13.12. 2002 (termín konání zasedání v Kodani kde byly uzamčeny všechny kapitoly vyjednávání o vstupu jednotlivých států) a Česká republika byla oficiálně přijata společně s dalšími devíti státy do Evropské Unie k termínu 1.5.2004.10 Systém Národního fondu byl tedy vyvinut Evropskou komisí za účelem řízení 9 Od roku 1991 však byla Česká republika členem asociační dohody. 10 ZENKNER, Petr. Vstup ČR do EU. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroscop.cz: Věcně o Evropě [online]. 2005-13 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/803/sekce/vstup-cr-do-eu/

14

a koordinace jednotlivých toků pomoci z Evropské Unie kandidátským státům EU. Jeho základním posláním je tedy vyhovění poţadavkům stanoveným Evropskou komisí, v rámci kterých nese zodpovědnost za plnění rozpočtu, platební a účetní postupy, finanční kontrolu a audit projektů, jejich monitorování a hodnocení, zadávání zakázek dle pravidel PHARE, SAPARD a ISPA, programování prostředků z EU, spolufinancování a řešení případných podvodů, nesrovnalostí a vymáhání vynaloţených výdajů. Evropská komise nestanovila jednotný model Národního fondu, jednotlivé země mají prostor pro vytvoření vlastního institucionálního uspořádání.11 Funkce jsou v jednotlivých státech stejné, jen institucionální uspořádání se liší. Zatímco v České republice vznikl Národní Fond při Ministerstvu financí, v rámci ostatních členských zemí můţe být uspořádání odlišné. Prostor pro vyjednávání je v tomto případě předurčen různorodostí jednotlivých zemí. Kaţdý z členů si tedy stanovil svůj vlastní přístup a implementoval jej v rámci Memoranda o porozumění a Finanční dohody. Programy Phare původně vznikaly na podporu zemí přistupujících k EU. V České republice se program Phare počínaje Národním programem Phare 1998 realizoval decentralizovaně. Byla ustanovena funkce Národního koordinátora pomoci, Národního schvalujícího úředníka a Národního fondu. Byl tak vytvořen mechanismus, v němţ je důsledně oddělena funkce koordinační, programovací a monitorovací od řízení finančních toků. Měla tak být zajištěna transparentnost procesů spojených s vyuţíváním prostředků Evrospkého společenství (dále jen ES). Národní schvalující úředník (National Authorizing Office, NAO) byl odpovědný za řízení finančních prostředků pomoci ES v České republice, jeho pracovištěm byl Národní fond na Ministerstvu financí a jeho funkcí byl pověřen Ing. Eduard Janota, náměstek ministra financí. NAO nesl celkovou odpovědnost za hospodaření s finančními prostředky ES v ČR. Mezi povinnosti národního schvalujícího úředníka patřilo zejména vedení

11

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Příloha II: Založení systému Národního fondu. [online]. s. 8 [cit. 26. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/407_414.pdf

15

finančních výkazů o prostředcích z fondu Phare, zajišťování dodrţování předpisů, pravidel a postupů Phare. Dále nesl zodpovědnost za řádné a účelné vyuţívání poskytnutých finančních prostředků. Neméně důleţitou úlohou Národního schvalujícího úředníka bylo schválení a potvrzení ţádosti o úhradu zálohy a zaslání této ţádosti Evropské komisi, která pro podpisu Finančního memoranda provedla převod zálohy na účet Národního fondu. Bylo stanoveno, ţe tato záloha nesmí přesáhnout 20% z celkového rozpočtu. Veškeré finanční prostředky přijaté k realizaci jednotlivých programů byly evidovány právě Národním fondem, který musel pro účely těchto evidencí spolupracovat s Implementační agenturou a společně s ní musel vést soustavu finančních a technických výkazů k evidování veškerých finančních prostředků poskytnutých z fondu Phare.12 Národní schvalující úředník byl jmenován vládou a měl obdobné postavení jako ministr či státní tajemník. Tento úředník byl zcela zodpovědný za hospodaření s finančními prostředky poskytnutými z fondu Phare a to po celou dobu fungování tohoto fondu. Národní orgán pro koordinaci - Národní orgán pro koordinaci (dále jen NOK) je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice, které jsou financované ze Strukturálních fondů. NOK funguje v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které bylo samo o sobě ustanoveno centrální metodickým a koordinačním orgánem politiky hospodářské a sociální soudrţnosti pro období 2007-2013. Metodika NOK vychází především ze čtyř základních principů. Je to zejména existence jednoho správce monitorovacího systému, existence jednoho centrálního metodického orgánu, který zajišťuje finanční tok a kontroly, dále je to potom existence jednoho centrálního orgánu pro publicitu a v neposlední řadě existence jednoho oficiálního partnera vůči Evropské komisi pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Role NOKu byla schválena Vládou ČR usnesením č. 198/2006 z 22. února 2006. 12

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Memorandum o porozumění o zřízení Národního fondu ve znění dodatku č. 1 k memorandu o porozumění o zřízení Národního fondu. [online]. [cit. 14. 01. 2013]. Dostupné z: www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ostatni_12021.html?year=PRESENT

16

NOK zabezpečuje jednotný informační systém politiky hospodářské a sociální soudrţnosti pro řízení, koordinaci, monitorování, vyhodnocování operačních programů a jejich projektů a to ve všech aspektech administrativního řízení. Předkládá také vládě návrhy systémových opatření a to zejména v případě neplnění povinností vyplývajících z nařízení, při nějakých překáţkách při realizaci nebo v případě, ţe výkon při poskytované pomoci není adekvátní. Národní orgán pro koordinaci také vypracovává zprávy, včetně podpory věnované Lisabonské strategii prostřednictvím fondů EU. Také předkládá strategické zprávy o protokolu dle čl. 29 obecného nařízení. Tento dokument je poměrně důleţitý. Jde o nařízení Rady Evropského společenství č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Na základě Memoranda o porozumění ke zřízení Národního fondu, byl tedy zřízen k 31. 12. 1998 na Ministerstvu financí ČR Národní fond jako centrální místo státní správy pro převod finančních prostředků pomoci ES do ČR. Účty Národního fondu jsou vedeny v České národní bance. S finančními prostředky na účtech se nakládalo jako s prostředky státních finančních aktiv. Později byl ale Národní fond (National Fund) v zákoně o rozpočtových pravidlech nově definován jako samostatný nástroj, jehoţ prostřednictvím Ministerstvo financí koordinuje řízení finančních toků z ES a tuzemských zdrojů k příjemcům pomoci. Nejsou to však pouze tyto úkoly, které Národní fond plní, je zde spousta dalších úkolů a činností, na jejichţ plnění se odbor Národní fond podílí. Jde především o dohled nad veškerými právními otázkami, do činnosti tohoto odboru také spadá zodpovědnost za uzavírání smluv na mezinárodní úrovni. Platební a certifikační orgán - Zadavatelé a realizátoři různých projektů, kteří chtějí získat finance na své projekty z Evropské unie, ať uţ investiční nebo neinvestiční, je dostávají prostřednictvím Zprostředkujícího subjektu přímo ze státního rozpočtu. V rámci Národního fondu je zřízen tzv. platební a certifikační orgán, který komunikuje s Evropskou komisí a z jejího rozpočtu finance získává. Samotní zadavatelé však s PCO 17

nekomunikují; jednají jen se zvýše zmíněným zprostředkujícím subjektem, kterým je v tomto případě Řídící orgán a ten ze státního rozpočtu projekty předfinancovává. Teprve aţ potom ţádá PCO Evropskou komisi o převedení prostředků z rozpočtu EU na svůj účet. Pro lepší orientaci v základních funkcích Národního fondu je zde uvedena zkrácená rekapitulace: Styčný orgán ČR a EU v oblasti financování projektů; Administrace projektů v rámci evropských politik a nástrojů; Platební a certifikační orgán; Akreditace SAPARD; Akreditace agentur Společné zemědělské politiky; Veškeré právní úkony včetně výkladu a implementace acquis communautaire; Mezinárodní smlouvy; Zpracování odhadů náročnosti finančního podílu ze Státního rozpočtu při realizaci EU projektů; Tvorba právních předpisů; a další.

18

5 Pozice Národního fondu v organizační struktuře Ministerstva financí České republiky Národní fond byl zřízen roku 1998 jako Odbor Ministerstva financí. Spadá do sekce věnující se veřejným rozpočtům (sekce 06), která je řízena náměstkem ministra Ing. Janem Gregorem (ve funkci od 23. 8. 2010).13 Organigram je uveden jako příloha číslo 1 této práce. Ředitelkou odboru Národního fondu (č. 55) je v současnosti Ing. Veronika Ondráčková. Pod její gesci spadá 7 následujících oddělení, zde uvedených s vybranými kompetencemi14: Oddělení Metodika finančního řízení a plateb – garant efektivní správy a řízení finančních toků plynoucích z EU, tvorba metodik, kontrola a schvalování souhrnné ţádosti o platby správců kapitol a implementačních agentur, metodické řízení vypracovávání odhadů čerpání prostředků z EU . Oddělení Certifikace - zpracování stanovisek k návrhům EU k reformám regionální politiky EU, přijímání opatření při zjištění nedostatků vzniklých při implementaci strukturálních fondů a FS/CF, je garance certifikace strukturálních fondů a certifikace FS/CF, tvorba vnitřních manuálů pracovních postupů pro oddělení. Oddělení Účetní a finanční informace - správa systému finančního výkaznictví pro prostředky Národního fondu, vykonává ní předběţné a průběţné finanční kontroly nezbytné pro zajištění činnosti Národního fondu ve spolupráci s národními kontrolními orgány a kontrolními a auditorskými orgány vysílanými EK a Evropským účetním dvorem (viz. níţe), garance účetnictví ... Oddělení Právní – vyhledání, zpracování a posouzení návrhů na řešení oblastí týkajících se činností odboru . Oddělení Rozpočet EU - monitorování čisté rozpočtové pozice vůči EU, 13 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Organizační struktura MF [online]. 2013 [cit. 09. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/orgstru.html 14 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Odbor 55 – Národní fond [online]. 2005 [cit. 09. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/orgstru_75031.html

19

analýza dopadu výsledků vyjednávání o finanční perspektivě na koncepci fiskální politiky ČR a zajištění jejich transformace do ekonomických nástrojů rozpočtu EU a státního rozpočtu, je garantem za oblast rozpočtu EU. Oddělení Akreditace a certifikace regionálních programů - vypracování ţádostí o platby z rozpočtu EU, ze strukturálních fondů a EFF, přijímání opatření při zjištění nedostatků a vyhodnocování realizace přijatých principů finančního řízení. Oddělení Certifikace prostředků FM EHP/Norska 2009-2014 - zodpovědnost za existenci adekvátního audit trailu, garance certifikace prostředků FM EHP/Norska 2009-2014, certifikace výkazů uskutečněných výdajů FM EHP/Norska 2009-2014, zajišťování přípravy standardizovaných formulářů pro účely certifikace výdajů, kontrola na místě u subjektů zapojených do implementace FM EHP/Norska 2009-2014. Z oficiálního popisu náplně činnosti odboru Národního fondu vyplývají veškeré činnosti spojené s administrací, certifikací, realizací a kontrolou finančních toků plynoucích z Evropské Unie. Jednotlivé funkce Národního fondu jsou blíţe specifikovány v následující podkapitole. Pro ilustraci uvádím ucelenou organizační strukturu Národního fondu:

20

Ředitelka odboru

Sekretářka I Sekretářka II

Oddělení 556 – Akreditace a certifikace regionálních programů

Oddělení 557 – Certifikace prostředků FM EHP/Norska 2009 - 2014

Oddělení 551 – Metodika finančního řízení a plateb

Oddělení 552 Certifikace

Oddělení 553 Účetnictví a finanční informace

Oddělení 554 Právní

Oddělení 555 Rozpočet EU

Vedoucí oddělení

Vedoucí oddělení

Vedoucí oddělení

Vedoucí oddělení

Vedoucí oddělení

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Zástupkyně ředitelky odboru Vedoucí oddělení

Referent

Vedoucí oddělení

Referent

Referent

Referent

Referent

Referent

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fondy_11989.html

21

6 Komparace České republiky a Slovenské republiky 6.1 Odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR 15 Platební a certifikační orgán určuje vláda. Pro programové období 2004-2006 byl výkonem funkce platebního a certifikačního orgánu pro SF/CF rozhodnutím ministra financí vydaným na základě usnesení vlády č. 102 ze dne 23. ledna 2002 pověřen odbor Národní fond Ministerstva financí. Pro programové období 2007-2013 byl výkonem stejné funkce rovněţ pověřen odbor Národní fond a to na základě usnesení vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006. Ředitelem odboru je Ing. Veronika Ondráčková. Odbor spravuje a řídí toky finančních prostředků z EU poskytnuté ČR v rámci politiky EU – ať uţ jsou to Strukturální fondy, FS/CF, EFF a Fond solidarity. Jsou to ale i finanční prostředky získávané v rámci určitých nástrojů – Transition Facility, Finanční mechanismy EHP (multilaterální, Norsko, Švýcarsko) a Program švýcarsko-české spolupráce. Další oblastí pro získávání peněz jsou předvstupní nástroje PHARE, ISPA a SAPARD. Jak jiţ bylo řečeno, vykonává funkci Platebního a certifikačního orgánu pro strukturální fondy, FS/CF a EFF, spravuje účty, zajišťuje evidenci peněţních prostředků Národního fondu. Zároveň také zajišťuje výkazy ve vztahu k orgánům EU i orgánům národním. Zároveň také zodpovídá za certifikaci výdajů, které se uskutečňují v rámci Strukturálních fondů. Národní fond také zajišťuje výkon funkce Kompetentního orgánu pro akreditaci Agentury SAPARD. I ostatní platební agentury, které se věnují Společné zemědělské politice EU, jeţ je financována ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu stejně jako Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, spadají pod odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR. Zajišťuje také veškeré právní otázky a to včetně uzavírání mezinárodních smluv a spolupráce na vnitrostátních dokumentech smluvního charakteru. Vytváří také právní předpisy ES/EU v rámci zajišťování členství v pracovních orgánech ES/EU a ČR. Vytváří také metodiku, která zajišťuje rozpočtové vztahy k EU a vytváří odhady nároků 15

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Odbor Národní fond [online]. 2005 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/orgstru_20074.html

22

na spolufinancování programy EU ze SR a v těchto oblastech také organizuje harmonizaci právních předpisů a postupů ČR s předpisy a postupy EU. Ve spolupráci s ostatními úředními správními úřady zodpovídá za správu dat IS Národního fondu. Pod odborem Národního fondu ještě existuje několik přímo podřízených útvarů, které se starají o chod fondu v souvislosti s financemi (jiţ podrobněji rozepsané v předchozí kapitole). Jednotlivá oddělení mají přesně stanovenou náplň a oblasti, které spravují. Oddělení Metodiky je garantem efektivní správy a finančních prostředků plynoucích z rozpočtu EU. Vytváří koncepce a aktualizaci metodik finančního řízení. Přijímá platby z rozpočtu EU a zabezpečuje převody prostředků. Analyzuje poţadavky na spolufinancování prostředků ze Strukturálních fondů EU, zpracovává svodky za příjmy a výdaje SR na předfinancování prostředků EU, odhady výdajů na spolufinancování prostředků ze strukturálních fondů. Oddělení Certifikace a akreditace vypracovává ţádosti o platby z rozpočtu EU ze SF, CF a EFF. Ověřuje soulad postupů s metodickými pokyny a legislativou EU a ČR. Připravuje výběr externích auditorských společností , které provádějí předakreditační šetření platebních agentur . Oddělení Účetnictví a finančních informací zajišťuje ve spolupráci s odborem Ekonomických informací zřizování, správu a rušení bankovních účtů Národního fondu a sleduje stavy na účtech Národního fondu vedených u ČNB. Prostřednictvím aplikace NarFon pracující s daty SUSR.Vykonává předběţnou a průběţnou finanční kontrolu, která je nezbytná pro zajištění činnosti Národního fondu ve spolupráci s národními kontrolními orgány a kontrolními auditorskými orgány vysílanými EK a Evropským účetním dvorem. Zřejmě nejdůleţitější funkcí je ta, ţe zajišťuje koncepci a metodiku rozvoje IS VIOLA pro výkon funkce Platebního orgánu pro příjem prostředků ze Strukturálních fondů FS/CF a EFF. Oddělení Právní navrhuje vzory právních dokumentů pro poskytování prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Z právního hlediska monitoruje a analyzuje postupy uplatňované řídícími orgány a jejich zprostředkovatelskými subjekty při řízení programů spolufinancovaných v rámci strukturální politiky EU. 23

Zabývá se oblastmi, které nejsou zatím plně upraveny českými právními předpisy nebo jsou českými právními předpisy upraveny odlišně od předpisů ES/EU. Analyzuje legislativní návrhy orgánů EU k reformám jednotlivých politik. Oddělení finanční perspektivy sleduje čistou rozpočtovou pozici vůči EU. Provádí odhady předpokládaných příjmů ČR z rozpočtu EU, odvodů ČR do rozpočtu EU a související nároky na spolufinancování v krátkodobém i střednědobém horizontu. Zajišťuje podklady pro vyjednávání v rámci EU- zejména zpracování instrukcí, stanovisek, mandátů a rámcových pozic. Zajišťuje účast zástupců ministerstva na jednání rozpočtového ECOFINu. 6.2 Národní fond Slovenské republiky Slovenská republika je naší sousední zemí a do roku 1991 jsme byli jedním federativním státem. Je rovněţ členem Evropské unie, na rozdíl od Česka však přijala měnu Euro. Euro přijala do plného hotovostního peněţního oběhu ve dnech 1. -16. února 2009. Na Slovensku institut Národního fondu jako takového neexistuje, ale pod Ministerstvem financí Slovenské republiky funguje Institut finanční politiky. V jeho rámci funguje veškerá agenda týkající se dotačních programů Evropské unie. V rámci Ministerstva pro místní rozvoj fungují v ČR tzv. Programy Konvergence – ty fungují po vstupu do Evropské měnové unie (dále jen EMU) s výjimkou, tj. před přijetím eura. Členské státy EMU, které jiţ přijali euro, připravují tzv. Programy stability a to podle článku 99 smlouvy EK o multilaterálním dohledu. Programy stability jsou veřejně publikované dokumenty vypracované podle jednotlivých směrnic a schvalované jsou národní vládou, předkládané Evropské komisi a Radě. Cílem těchto programů je prezentovat v střednědobém horizontě zdravý vývoj fiskální pozice, předpokládaný vývoj ekonomiky a popis opatření rozpočtové a hospodářské politiky na dosáhnutí cílů v programu, ale i analýzy vlivu změn v ekonomických předpokladech na rozpočtovou pozici a dluh veřejných financí. Programy Stability plně vyhodnocuje Rada EU na základě hodnocení Komise a Hospodářského a Finančního výboru. Rada také poskytuje 24

stanovisko ke kaţdému programu, můţe daný stát i vyzvat, aby lépe plnil své závazky, a můţe také doporučit opatření, která předcházejí nadměrnému deficitu. 6.3 Programy Phare SK Asi nejdůleţitějšími programy, které byly realizovány v rámci Ministerstva financí Slovenské republiky, byly tzv. projekty Phare. Program Phare vznikl rozhodnutím Rady ministrů Evropské unie v prosinci 1989 jako program podpory hospodářských a politických změn v Polsku a Maďarsku a postupně se jeho působnost rozšířila i na další oblasti střední a východní Evropy. Program prošel vícero změnami a postupně se transformoval z nástroje podporujícího ekonomickou transformaci postsocialistických států na nástroj zaměřený na přípravu kandidátských zemí ve střední Evropě na členství v unii, a to koncentrováním podpory poskytované z programu na dvě nejdůleţitější priority při přijímání acquis communautaire (všeobecných pravidel EU, jejichţ dodrţování je závazné pro kaţdý členský stát): na budování a na podporu investic. Ve své původní podobě program Phare, tedy jako předvstupní pomoc s cílem posílení veřejné a státní správy, funguje nadále pro Bulharsko, Rumunsko, Turecko a Chorvatsko. Pro Slovenskou republiku bylo finanční memorandum posledního ročníku Phare 2003 podepsáno 3. listopadu 2003 a implementace projektů probíhala do roku 2006. Od roku 2004 je podle Přístupové smlouvy Program Phare nahrazen Přechodným fondem na období 2004-2006, jehoţ cílem je poskytovat pomoc novým členským zemím v oblasti posilování administrativních a institucionálních kapacit a zejména pro zabezpečení implementace legislativy ES v oblastech, které nemůţou být financované ze Strukturálních fondů. Smyslem programů Phare na Slovensku bylo především budování demokratických institucí, veřejné správy a organizací, které nesou odpovědnost za implementaci a uplatňování komunitární legislativy. Podporuje především profesionalitu řídících pracovníků a zaměstnanců státní a veřejné správy. 25

6.4 Program Phare v České republice Jak jiţ bylo řečeno, původně program Phare vznikl jako reakce na převratné politické změny ve střední a východní Evropě (dále jen SVE). Rada ministrů Evropských společenství rozhodla v červenci 1989 o nenávratné hospodářské pomoci pro Maďarsko a Polsko a tak napomohla k reformám politických systémů v těchto zemích. Phare se tak zařadil mezi nástroje ES zaměřené na podporu reforem v zemích střední a východní Evropy. Vztahy se však vyvíjely a tak ES přepracovalo smluvní vztahy s transformujícími se zeměmi SVE na nový systém spolupráce v právním rámci tzv. Evropských dohod, který představuje základní právní rámec vztahů mezi ES a partnerskými zeměmi. Česká republika uzavřela Evropskou dohodu s ES v roce 19993 - viz Hlava III – Finanční spolupráce:16 Článek 98 – za účelem dosaţení cílů této dohody a v souladu s články 99, 100, 102 a 103, a aniţ by byl dotčen článek 101, ČR obdrţí dočasnou finanční pomoc od Společenství ve formě grantů a půjček, včetně půjček Evropské investiční banky ve smyslu ustanovení článku 18 Statutu Banky Článek 99- tato finanční pomoc bude pokrývána opatřeními operace Phare podle nařízení Rady EHS č. 3906/89ve znění dodatků po celou dobu jejich platnosti. Z původních dvou států se Phare rozšířil na celkem 13 států. Úloha Phare se v procesu rozšiřování Evropské unie v návaznosti na rozhodnutí Rady na zasedáních Evropské rady v Kodani (1993), Essenu (1994) a Lucemburku (1997). Také se měnil rozsah a náplň jednotlivých podprogramů v rámci Phare. V rámci Národního programu Phare byl stejně jako na Slovensku kladen důraz na posilování institucí (institutionbuilding, IB) a investiční podporu (investment). Šlo zejména o posilování vnitřních administrativních struktur potřebných pro převzetí legislativy Evropských společenství a pro přípravu na účast v programech EU, jako například hospodářská a sociální soudrţnost. Zatímco Slovensko programy Phare důsledně vyuţilo v posílení veřejné správy a 16

Vznik a vývoj programu Phare. In: Vznik a vývoj programu Phare [online]. 2012 [cit. 01. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pom_eu_ukonprogr_phare.html

26

jejích institucí, Česká republika se jiţ v předvstupním období zaměřila na intenzivní přípravu při vyuţívání pomoci ze Strukturálních fondů EU. Samotná realizace pomoci se řídila prováděcími předpisy a implementačními manuály. Všechny dokumenty byly výchozími podklady pro vznik Národních programů Phare, které zajišťovalo Ministerstvo financí ČR v úzké spolupráci s dalšími ministerstvy a dalšími orgány veřejné správy a Evropskou komisí.

27

7 Jednotlivé strukturální fondy EU v gesci Národního fondu Česká republika se jiţ v předvstupním období v rámci Phare snaţila zaměřit na programy v rámci posílení hospodářské a sociální soudrţnosti a na investiční podporu v hospodářsky/sociálně postiţených regionech a na moţnosti vyuţívání pomoci ze Strukturálních fondů. Tzv. Strukturální fondy EU jsou určeny pro chudší anebo jinak znevýhodněné regiony. Peníze ze SF jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, tzv. programových období (současné na roky 2007-2013) a na základě definování jasných cílů. Prostřednictvím Strukturálních fondů je naplňována politika Hospodářské a sociální soudrţnosti, stejně jako prostřednictvím Fondu soudrţnosti. Existují dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj, který podporuje investiční projekty jako je výstavba silnic apod., Evropský sociální fond (dále jen ESF), který podporuje aktivity v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů. ESF podporuje neinvestiční projekty, jako je rekvalifikace, vzdělávací programy pro zaměstnance apod. ESF se rozdělují do operačních programů, které jsou kategorizovány podle časového období. Tedy období minulé v rozmezí let 2004 -2006, příprava období 2014-2020 a programy, které probíhají právě teď, tedy v časovém období 2007-2014. V tomto období je v České republice vyuţíváno 26 operačních programů, jejichţ cílem je politika hospodářské a sociální soudrţnosti. Vznikají zejména proto, aby se podporoval sociální a hospodářský rozvoj méně vyspělých regionů a členských států. V České republice do těchto operačních programů spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou Hl. m. Prahy a jsou realizovány prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. V České republice bylo vyčleněno na tuto aktivitu celkem 25,89 miliardy eur. Na regionální operační programy (dále jen ROP) soudrţnosti (NUTSII), kterých je sedm, je přidělena částka 4,66 miliardy eur. Patří sem programy pro Severozápad, Moravskoslezsko, Jihovýchod, Severovýchod, Střední Moravu, Jihozápad a Střední Čechy. Na tematické operační programy, kterých je osm, bylo přiděleno celkem 21,23 28

miliardy eur. Sem patří Operační programy Dopravy, Ţivotního prostředí, Podnikání a inovace, Výzkum a vývoj pro inovaci, Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost (v rámci tohoto operačního programu vznikl i projekt, který představím níţe), Integrovaný operační program a Operační program Technické pomoci. Souhrnně se Regionální operační programy a Tematické operační programy nazývají Konvergence. Kromě Konvergence ještě do Operačních programů patří Cíl Regionální konkurence schopnosti a zaměstnanosti. Tento Cíl podporuje regiony, které nečerpají z Konvergence. V České republice je to Hl. m. Praha se dvěma operačními programy (OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita). Do výše zmiňovaných 26 operačních programů patří ještě programy v rámci Evropské územní spolupráce, kterých je osm. V této kapitole jsou s cílem usnadnění orientace při následné analýze metodiky finančních toků v Národním fondu představeny jednotlivé fondy. Jako první jsou uvedeny předvstupní nástroje PHARE, ISPA a SAPARD, následně Transition facility. Strukturální fondy, fond soudrţnosti a Evropský fond předcházejí fondu Evropského hospodářského prostoru. 7.1 Phare Fond Phare zaloţený roku 1989 slouţí k financování projektů, které si kladou za cíl vyrovnat pozice bývalého východního bloku a západní Evropy. Původně byl fond pouze pro Polsko a Maďarsko, později se jeho působnost rozšířila do dalších zemí. Z prostředků fondu jsou realizovány zejména projekty, které se zaměřují na plnění stanovených priorit pro vstup do Evropské Unie. Finanční a technická podpora je rozčleněna na jednotlivé národní programy, v České republice byl kladen důraz na implementaci Evropského práva (acquis communautaire) do systému práva národního. V rámci Phare jsou realizovány také Programy přeshraniční spolupráce (Phare CBC) ve kterých se jedná především o investice v příhraničních regionech, dále Mnohonárodnostní programy (v rámci Národního fondu pouze ty, které jsou v gesci České republiky) a Mnohonárodnostní programy implementované Evropskou komisí 29

(řídí přímo Evropská komise, ČR za ně neodpovídá). Program Phare se řídí nařízením Rady 3906/89 ze dne 18. prosince 1989.17 7.2 Ispa Ispa je finančním nástrojem předvstupních strukturálních politik a zaměřuje se na financování projektů v oblastech ţivotního prostředí a dopravy. Cílem ISPA je usnadnění přijetí acquis v kandidátských zemích (pro období od roku 2000). V rámci ISPA je důraz kladen na infrastrukturu evropských dopravních sítí a zavádění enviromentální legislativy Evropské Unie.18 7.3 Sapard Sapard je speciálním předvstupním programem pro zemědělství a rozvoj venkova. Je nástrojem pro implementaci acquis týkající se společné zemědělské politiky a strukturálním změnám jednotlivých zemědělských sektorů na venkově. Cílem programu je tedy usnadnění přijetí evropského práva a řešení specifických problémů s vizí trvale udrţitelných změn v kandidátských zemích. Pro Českou republiku bylo prioritní posílení konkurenceschopnosti v prvovýrobě a zpracovatelství, restrukturalizace podniků v tomto odvětví a dosaţení vysoké kvality českých výrobků.19 7.4 Transition facility Přechodový nástroj začala Česká Republika vyuţívat dnem svého vstupu do Evropské Unie (1. 5. 2004). Transition facility je dočasnou finanční a technickou pomocí pro vybudování a rozvoj institucí zodpovědných za zavádění acquis do 17 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy: Phare [online]. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/Historie-regionalnipolitiky-EU-v-Ceske-republice/Predvstupni-nastroje/Phare 18 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy: ISPA [online]. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/Historie-regionalnipolitiky-EU-v-Ceske-republice/Predvstupni-nastroje/ISPA 19 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy: SAPARD [online]. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/Historieregionalni-politiky-EU-v-Ceske-republice/Predvstupni-nastroje/SAPARD

30

národního práva a poskytnutí výměny zkušeností s tímto procesem mezi původními a novými členy EU. Program je prioritně určen pro posílení institucionální kapacity v oblastech soudního systému, vnější zahraniční kontroly a kapacity na vymáhání práva, finanční kontroly, ţivotního prostředí, jaderné bezpečnosti, vnitřního trhu a dalších. Jedná se zde především o podporu aktivit posilujících operační a administrativní kapacitu. V České republice program probíhal od roku 2004 do roku 2009 a výše finančních prostředků pro čerpání byla stanovena na 1 145,6 mil Kč. Podpořeny byly pouze takové projekty, které nebylo moţné financovat ze strukturálních fondů.20 7.5 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou nástrojem k dosaţení sociální a ekonomické koheze. Jsou nástrojem politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Prostředky jsou určeny členům Evropské Unie, kteří realizují projekty pro konkurenceschopnost jednotlivých regionů a systému vzdělávání. V současnosti existují strukturální fondy dva, Evropský fond regionálního rozvoje (dále jen ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Strukturální fondy jsou dále členěny do operačních programů. Evropský sociální fond se například dělí na: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), OP vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) a OP Praha – Adaptabilita (OP PA).21 7.6 Fond soudržnosti Kohezní fond je nástrojem určeným pro rozvoj celých členských zemí (nikoliv regionů jako je tomu v případě strukturálních fondů). Nárok na finanční pomoc z tohoto fondu mají členské země, které nedosáhly 90% průměru HDP EU a zároveň realizují program hospodářské konvergence. Projekty podporované z tohoto fondu jsou zaměřeny na ochranu ţivotního prostředí, budování transevropských dopravních sítí a

20 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Transition facility [online]. 2005 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/transition_facility.html 21 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Portál odboru strukturálních fondů Ministerstva Vnitra ČR: Strukturální fondy [online]. 2010 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/strukturalnifondy

31

dosaţení rozpočtové stability.22 7.7 Evropský rybářský fond Evropský rybářský fond je nástrojem pro finanční podporu rybolovu v rámci společné Evropské rybářské politiky. Pro členské státy bylo pro účely tohoto fondu vyčleněno 3,8 miliard eur na období 2007-2013. Podporovány jsou projekty domácího i zámořského rybolovu, poskytovány investice na modernizaci podniků zpracovatelského průmyslu a modernizace plavidel. Dále zlepšování akvakultury a uvádění na trh. Kaţdý členský stát zpracovává Národní strategický plán pro oblast rybářství na dané období, na jehoţ základě jsou prostředky z fondu přerozděleny.23 7.8 Fond solidarity Fond solidarity poskytuje pomoc členským a přistupujícím státům zasaţeným přírodní katastrofou, která napáchala škody vyšší neţ 0,6% HDP dané země. Poskytovány jsou také finance na preventivní opatření proti těmto katastrofám (např. úprava koryta řeky). Roční rozpočet fondu je stanoven na 1 mld eur. Pomoc je přidělena na základě dohody mezi Evropským Parlamentem, Radou a Evropskou Komisí.24 7.9 Norské fondy a EHP Fond Evropského hospodářského prostoru byl zaloţen v roce 2004 třemi nečlenskými státy EU – Lichtenštejnskem, Islandem a Norskem. Cílem těchto financí je sníţení sociálních a ekonomických nerovností. Prioritou jsou projekty v oblasti zdravotnictví, vědě a výzkumu, ekologické projekty, projekty podporující rozvoj občanské společnosti, genderovou rovnost, sociální začleňování a projekty orientované na děti. Česká republika obdrţela za období od vzniku fondu do roku 2009 131,8 mil. 22 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Fond soudržnosti [online]. euroscop.cz. 2005-13 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/ 23 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Fondy pro zemědělce a rybáře [online]. euroscop.cz. 2005-13 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8633/sekce/fondy-pro-zemedelce-a-rybare/ 24 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Přehled fondů EU [online]. euroscop.cz. 2005-13 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/

32

Eur, které byly pouţity především v oblasti zachování kulturního dědictví.25

25 NORSKO OFICIÁLNÍ STRÁNKY V ČESKÉ REPUBLICE. Norsko oficiální stránky v české republice: Publikace o EHP a Norských fondech [online]. euroscop.cz. 2012 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.noramb.cz/News_and_events/EEA_grants/Novinky/Nova-publikace-o-EHPa-Norskych-fondech-/

33

8 Současnost a očekávaný vývoj financování prostřednictvím Národního fondu Ministerstvo místního rozvoje vydává pravidelnou měsíční zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudrţnosti z prostředků Evropské Unie a národních zdrojů. Pro tuto kapitolu jsou informace čerpány z nejnovější zveřejněné zprávy, z Prosince 2012. Ve zprávě je uveřejněn současný stav čerpání z SF/FS uveřejněný v miliardách korun. Z grafu č. 1 je patrné, ţe během končícího programového období (2007-2013), bylo jiţ vyčerpáno 784,2 miliard Kč. Z toho 52% jiţ bylo vyplaceno příjemcům. V podaných projektových ţádostech je však alokována částka 1343,2 miliard Kč. Nejvíce prostředků krytých Rozhodnutím o poskytnutí dotace je v operačním programu dopravy v gesci Ministerstva Dopravy (102,2 mld. Kč). V průběhu roku 2012 ţadatelé o dotaci na individuální a grantové projekty podali 17 259 ţádostí. Oproti roku 2011 toto představuje nárůst o 15,2%.26

26 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudružnosti a národních zdrojů v programovém období 2007-2013: Prosinec 2012 [online]. 2013 [cit. 25. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/16146302-4b12-40c9-83cd-83e1d51b95b2

34

Graf 1: Souhrnný stav čerpání ze SF/FS a národních zdrojů

35

Pro nadcházející programové období 2014-2020 České republice prozatím nebylo stanoveno, jaká bude výše prostředků k finančnímu financování. Podle Úřadu vlády ČR se však zjednoduší systém čerpání těchto prostředků. Bude osm operačních programů, jejichţ náplň a prioritní osy jsou prozatím v jednání.27 Stanoveny jsou prozatím čtyři principy fungování a to: „Princip strategického zaměření a propojování, princip podpory fungujícího trhu, princip podpory kvalitních projektů a princip snadnější přípravy a realizace projektů, které mají zajistit účinné a efektivní využívání všech fondů EU.“ Jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.28 Pro běţného ţadatele je zjednodušení procesu ţádání o dotace z těchto fondů jistě velmi přínosné. Kladu si ovšem otázku, jaká je rentabilita projektů financovaných právě z těchto zdrojů? Ne vţdy jsou finance Evropské Unie pouţity k realizaci projektů přínosných. Moţné je setkat se také s projekty „fiktivními“, tedy reálně probíhajícími ale v realitě bez dopadu na konečné uţivatele. Příkladem je restrukturalizace pracovních pozic v jedné z českých firem zabývajících se výrobou bioplynových stanic. V rámci projektu měl být vytvořen určitý počet nových pracovních míst, v realitě jsou však stávající pozice pouze přejmenovány. Otázkou pro další zkoumání je tedy zda nenastavit přísnější mechanismy kontroly při exekuci jednotlivých projektů, případně zda je toto vůbec z kapacitních důvodů moţné.

27 Čerpání evropských dotací se zjednoduší. In: Business Info [online]. CzechTrade, 1997-2013, 3. 12. 2012 [cit. 25. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cerpani-evropskychdotaci-se-zjednodusi-26451.html 28 Schváleny základní obrysy budoucího programového období 2014–2020. In: Business Info [online]. CzechTrade, 1997-2013, 3. 12. 2012 [cit. 25. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/schvaleny-zakladni-obrysy-budouciho-programoveho-obdobi20142020-26409.html?utm_source=portal&utm_medium=web&utm_campaign=clanky_souvisejici

36

9 Metodika toku finančních prostředků Tato kapitola se opírá o dokument o Metodice finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013 s platností od 1. ledna 2011, vydaný Ministerstvem financí České republiky.29 Dokument stanovuje právní předpisy, které musí být vţdy respektovány a to v platném a účinném znění. Za informovanost o těchto předpisech zodpovídají jednotlivé řídící orgány. Jedná se o finanční nařízení a ochranu finančních zájmů, nařízení Rady ve vztahu k jednotlivým fondům, také směrnice o zadávání veřejných zakázek a také nařízení týkající se veřejné podpory. Vyčtena je také česká legislativa v podobě předpisů a usnesení Vlády ČR. Platebním a certifikačním orgánem (dále jen PCO) pro CF/SF a Rybářský fond byl 22. února 2006 stanoven Národní Fond Ministerstva financí ČR. Dle metodiky spravuje PCO prostředky z Evropské Unie uloţené na účtu v České národní bance, certifikuje vynaloţené výdaje včetně veškerých náleţitostí s tímto souvisejících, přijímá platby od Evropské Komise, převádí prostředky na jednotlivé účty správců rozpočtu, v případě přeshraniční spolupráce uvolňuje prostředky ve prospěch EHP, věnuje se účtování za činnost PCO, vede systém finančního výkaznictví, provádí kontroly projektů na místě, zajišťuje realizaci plateb v případě programů přeshraniční spolupráce, vede záznamy a vypracovává roční zprávu o finančních tocích. Má také povinnost informovat Auditní orgán a NOK o uskutečněných změnách za daný rok, o jednotlivých certifikacích a o případném pozastavení proplácení souhrnných ţádostí. Mimo jiné také průběţně sleduje finanční toky, správnost a úplnost údajů v informačních systémech MSC2007 a IS VIOLA. Národní fond je také povinen účtovat o veškerých finančních případech souvisejících s prostředky z EU v souladu s platnými právními předpisy.

29 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 - 2013. [online]. 1. ledna 2011 [cit. 26. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fondy.html

37

Věnuje se především následujícím: „1. vzniku pohledávky za Evropskou Komisi (EK) z titulu nároku na předběžnou platbu; 2. vzniku pohledávky za EK z titulu předložení žádosti o průběžnou platbu a platbu konečného zůstatku (včetně certifikátu); 3. úhradě pohledávky za EK - příjem prostředků z EK; 4. vzniku závazku vůči kapitole SR z titulu schválení souhrnné žádosti předložené ŘO; 5. úhradě závazku vůči kapitole SR - převod prostředků ze zdrojového účtu PCO na příjmový účet správce kapitoly SR, která poskytla prostředky na předfinancování prostředků z rozpočtu EU; 6. vzniku závazku vůči EK z titulu žádosti o vrácení nevyužitých prostředků z rozpočtu EU; 7. úhradě závazku vůči EK - vrácení nevyužitých prostředků z rozpočtu EU ze zdrojového účtu PCO do EK; 8. úrokům vzniklé na účtech PCO; 9. vzniku pohledávky za kapitolou Všeobecná pokladní správa z titulu žádosti o převod prostředků na vyrovnání kurzových rozdílů na účtech PCO; 10. úhradě pohledávky – příjem prostředků z kapitoly Všeobecná podkladní správa na univerzální účet PCO; 11. vypořádání kurzových rozdílů na úrovni PCO“30 Detailní informace k jednotlivým povinnostem Národního fondu je moţné nalézt ve výše zmíněném dokumentu, tato kapitola se bude dále věnovat finančnímu řízení programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské Unie, tedy kapitole čtvrté z citované Metodiky. Pro porozumění metodice finančních toků je nezbytná jejich definice: „Za finanční toky mezi Evropskou komisí a ČR jsou považovány finanční toky

30

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 - 2013. [online]. 1. ledna 2011 [cit. 26. 02. 2013], s. 33. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fondy.html

38

probíhající mezi Evropskou komisí a MF, resp. PCO“31 Finanční toky probíhají ve čtyřech liniích. Evropská komise stanovuje celkový objem své účasti v daném operačním programu v konkrétním období. Po schválení tohoto programu posílá na zdrojový účet České republiky (účet Národního fondu u ČNB) předběţnou platbu. Evropská komise následně zasílá průběţné platby a platbu konečnou na základě jednotlivých certifikovaných ţádostí. Národní fond poté převádí takto získané prostředky do jednotlivých kapitol státního rozpočtu, odkud jsou prostředky následně uvolňovány. Předběţná platba z Evropské komise představovala v roce 2009 4% z celkového příspěvku na daný operační program jak pro CF, tak také pro SF. Následně musí být Komisi zaslána ţádost o průběţnou platbu (do 24 měsíců od obdrţení první splátky předběţné platby). Aby mohla být první průběţná platba převedena do konce kalendářního roku, ţádost musí být předloţena nejpozději k datu 31. října. Celkový součet plateb (předběţných a průběţných) nesmí v této fázi překročit 95% z přiznané částky. Konečná platba je vyplacena, pokud ţadatel (členský stát) předloţí Komisi ţádost o tuto platbu do 31. března 2017 (pro programové období 2007-2013). Často dochází také k finančním opravám. Prostředky, které jim podléhají, mohou být znovu pouţity v daném programu. Tyto prostředky je nezbytné vyuţít do konce prosince 2015. Všechny platby probíhají v jednotné evropské měně, v eurech. Pro účely výkaznictví je stanovován měsíční kurz CZK/EUR. Národní fond předkládá ţádosti o platbu zpravidla třikrát ročně prostřednictvím systému SFC2007. Součástí ţádosti jsou vţdy certifikáty osvědčující vynaloţené výdaje Evropské komisi. Financování sektorových operačních programů probíhá dvojí formou. První z nich jsou platby ex-ante, tedy poskytnutí finančních prostředků příjemci jiţ před

31

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 - 2013. [online]. 1. ledna 2011 [cit. 26. 02. 2013], s. 63. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fondy.html

39

realizací samotného projektu a tedy i výdajů na něj. Druhou je financování ex-post kdy jsou platby propláceny aţ po realizaci výdajů. Ex-post platby příjemcům jsou prováděny na základě Ţádosti o platbu z prostředků Státního rozpočtu na pokrytí výdajů, které mají být financovány z rozpočtu Evropské Unie. Ţádosti musí být podány ve stanovených lhůtách a doloţeny poţadovanými doklady (např. fakturami). Po kontrole dokumentů je ţádost postoupena řídícímu orgánu, který opětovně provede kontrolu předloţené ţádosti a rozhodne o příkazu k proplacení. Finančnímu útvaru poté zašle prohlášení o schválení platby a samotný příkaz k proplacení. V případě ex-ante plateb je postup následující: Na základě Vyúčtování ţádosti o ex-ante platbu na projekt a Ţádosti o ex-ante platbu podané příjemcem, řídící orgán postupuje podle zákona o rozpočtových pravidlech. Ţádost musí být doloţena, podobně jako v předešlém způsobu vyplácení, doklady v podobě faktur, výpisů a dalších dokumentů. Zprostředkující subjekt provede kontrolu a postoupí ţádost řídícímu orgánu. Ten ověří správnost ţádosti a oprávněnost fakturace výdajů. Rozhodnutí o formě proplácení připadá řídícímu orgánu (nejčastěji tedy příslušnému ministerstvu). Řídící orgán v této věci rozhoduje po konzultaci se správcem dané kapitoly Státního rozpočtu. Pokud dojde k rozhodnutí s výsledkem modifikace platby, musí tuto skutečnost projednat s Národním fondem (Platebním a certifikačním orgánem). O platby je ţádáno a následně jsou vypláceny v Českých Korunách a celková administrace ţádosti neobsahující ţádné nedostatky nesmí přesáhnout čtyřicet pracovních dnů. Pokud ovšem dochází ke kontrole ţádosti jiným orgánem (např. soudem), dochází k pozastavení plynutí této lhůty. Finanční útvar poté převede prostředky z kapitol státního rozpočtu na účet příjemce. Převod je uskutečněn ve lhůtě deseti pracovních dnů od obdrţení pokynů od řídícího orgánu. Posledním krokem je autorizace a vyúčtování ţádosti o platbu a vystavení souhrnné ţádosti v zadaných termínech v prostředí MSC2007. Souhrnná ţádost je z tohoto systému předána Národnímu fondu. Výše popsaný proces je pro účely jednotlivých operačních programů 40

modifikován. Tyto modifikace, jak jiţ bylo zmíněno, musí být konzultovány s Národním fondem. Souhrnná ţádost o provedení platby vystavená v MSC2007 je předkládána Národnímu Fondu, který ji po ověření její správnosti zaúčtuje do systému IS VIOLA. Pro tento účel je ţádosti přiřazen aktuální měsíční směnný kurz CZK/EUR stanovený Evropskou komisí. Následně do pěti pracovních dnů provede platbu z rozpočtu EU na účet dané kapitoly Státního rozpočtu. V případě jakýchkoliv nedostatků je ţádost vrácena k opravě, v případě velmi závaţných nedostatků je ţádost zamítnuta. Zde je nezbytné zdůraznit, ţe pro jednotlivé operační programy a fondy (rybářství) existují modifikace. Fáze financování regionálních operačních programů32

32

Pramen: MMR ČR. Analýza čerpání prostředků z fondů EU s ohledem na pravidlo N+3/N+2. [cit. 11. 03.2013 on-line] 48s. (PDF). Dostupný z WWW .

41

Nezbytnost kontroly je v případě financování z prostředků EU zřejmá. Za vykonání metodicky správné kontroly je v České republice odpovědné Ministerstvo financí. Hlavními cíli finanční kontroly jsou prověření dodrţování legislativy, zajištění ochrany veřejných prostředků, kontrola hospodárnosti, efektivity a průkaznosti financovaných aktivit. V této oblasti působí orgány interního auditu, auditní orgán a management. Vykonávat kontrolu je oprávněn také Národní Kontrolní Úřad (dle zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu). Všechny orgány podílející se na tomto procesu pak mají zavedený vnitřní kontrolní systém. 9.1 Teoretický příklad čerpání dotací ze strukturálních fondů Evropské Unie Příkladem pro tuto práci bude postup ţádosti o dotaci na projekt v rámci OP VK (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost). Samotný Operační program je popsaný v teoretické části této práce. Pro názornou ilustraci podávání ţádosti o dotaci je uvaţováno v kontextu fiktivního projektu s názvem „Inovace výuky managementu na Vyšší odborné škole obchodní XYZ“. Jeho popis je předmětem zadávacího formuláře (viz níţe). Při tvorbě tohoto příkladu je předpokládáno, ţe byla vyhlášena výzva pro prioritní osu 2 – Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj. Návodem pro vytvoření příkladu byla „Příručka pro ţadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ účinná od 25. 10. 2012.33

9.1.1 Vyhlášení výzvy Výzva v programu OP VK je vyhlášena Ministerstvem Školství Mládeţe a Tělovýchovy v rámci výzev IPo. Dostupné na www.msmt.cz/strukturalni-fondy/novevyzvy. Výzva je vyvěšena minimálně po dobu šesti týdnů. V reakci na tuto výzvu je moţné připravit projekt, jeţ bude kofinancovaný z OP VK ve výši 85%. 33 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 25. 10. 2012. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25102

42

Vyšší odborná škola obchodní XYZ se rozhodla pro vytvoření projektu, který pomůţe inovovat vyučování předmětů managementu a připravit tak konkurenceschopné pracovníky pro niţší a střední manaţerské pozice. V souladu s trendy znalostní společnosti bude dbát na rozvoj Soft Skills studentů, které jsou firmami označovány jako nejdůleţitější. Cílem je také zvýšení praktických znalostí studentů, prostřednictvím projektu tedy budou navázány vztahy s potencionálními zaměstnavateli, kteří studenty přijmou na krátkodobou/dlouhodobou stáţ či praxi do svého podniku. Projekt je pomocí formuláře OP VK představen v příloze č. 1 této práce.

9.1.2 Příprava projektu Projekty Evropské Unie je vhodné řídit dle zásad projektového managementu. V první fázi tedy vytvořit tzv. Projektový záměr, který definuje základní myšlenky projektu, cílů a metod jejich dosaţení. Podle příručky pro ţadatele je musí projektový záměr obsahovat popis věcné stránky projektu, definici měřitelných výstupů, harmonogram realizace a finanční prostředky nutné k realizaci projektu. Následným krokem je vymezení aktivit projektu, zde je vhodným nástrojem logický rámec. Nutným předpokladem úspěšného projektu je analýza potřeb cílové skupiny, dále zjištění zda projekt odpovídá poţadavkům výzvy a ujištění se, ţe je podávající subjekt oprávněným příjemcem podpory z programu. Projekt je celý zpracováván v podobě on-line projektové ţádosti v aplikaci BENEFIT 7. Pro úspěšný průběh projektu, musí odevzdané dokumenty obsahovat všechny náleţitosti a dodrţovat předepsanou formu. Detailní informace jsou dostupné na stránkách MŠMT. V přípravné fázi projektu existuje několik základních pravidel pro získání podpory. Jde především o plánování pouze takových výdajů, které mohou být financovány z prostředků OP VK. Jsou označovány jako způsobilé výdaje a musí být rozepsány tak, aby byla jasná jejich návaznost na jednotlivé aktivity. Projekt dále musí mít logickou posloupnost a na počátku je potřeba věnovat se stanovení měřitelných cílů. 43

Obecně lze hovořit o zásadách SMART managementu projektů, které v případě těch Evropských platí více, neţ kde jinde. Jiţ při přípravě finanční ţádosti je v dokumentaci projektu stanoven realizační (projektový) tým. Doporučováno je opět postupovat podle obecných zásad projektového řízení, profesní ţivotopisy jednotlivých členů týmu by měly být zpracovány prostřednictvím formuláře Europass. Struktura rozpočtu projektu je uvedena v příloze č. 2 této práce, neboť správně vypracovaný rozpočet je základním atributem schváleného projektu.

9.1.3 Administrace žádosti Projektová ţádost je v českém jazyce zadávána do aplikace BENEFIT 7 a skládá se ze samotné ţádosti a povinných i nepovinných příloh. Povinnými přílohami jsou dle příručky pro ţadatele následující: „1. Doklad o právní subjektivitě žadatele; 2. Profesní životopisy klíčových pracovníků realizačního týmu; 3. Doklad prokazující provádění soustavné činnosti v oblasti vzdělávání nebo v oblasti vědy a výzkumu v období nejméně 2 let před podáním žádosti o podporu; 4. Informace o vlastnické resp. ovládací (organizační) struktuře žadatele a osobách jednajících jeho jménem (v případě, je-li relevantní a požadující-li předložení výzva); 5. Doklad prokazující roční obrat organizace za poslední dvě uzavřená účetní období (výkaz zisků a ztrát); 6. Prohlášení o partnerství; - další přílohy (v rámci konkrétní výzvy může poskytovatel podpory stanovit další povinné přílohy).“34 Při podávání samotné ţádosti je nezbytné dbát na obsahovou i formální správnost, protoţe všechny předloţené materiály jsou podkladem k hodnocení (formálnímu, 34

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 25. 10. 2012. s. 54 – 55. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25102

44

hodnocení přijatelnosti a hodnocení věcné). Ţádosti dosahujíc nejlepších hodnocení (a mají tedy nejvyšší šanci na úspěch) se řídí návodem „Jak vyplnit webovou ţádost OP VK „ vydaným MŠMT.

9.1.4 Odevzdání žádosti V případě Evropských projektů je nezbytně nutné dodrţovat datum podávání ţádostí. Také proces odevzdání má svá vlastní pravidla. Projekt se odevzdává na adresu uvedenou ve výzvě v zalepené obálce, na které musí být (pokud výzva nestanoví jinak) následující informace: adresa, název operačního programu, číslo prioritní osy a oblasti opory, číslo výzvy, název projektu, plný název ţadatele a jeho adresa a upozornění „NEOTVÍRAT“ v levém horním rohu obálky. Po odevzdání projektu ţadatel čeká na jeho vyhodnocení. Ţádost musí být odevzdána do patnácti pracovních dnů od uzavření výzvy. Hodnocení projektu probíhá podle kritérií uvedených v příloze č.3. Věcné hodnocení probíhá po dobu 30-40 dnů.

9.1.5 Realizace projektu Projekt musí být realizován podle zásad vypracovaných v ţádosti. Realizace je zahájena datem uvedeným ţádosti a ukončena datem uvedeným tamtéţ. Všechny projekty je doporučeno ukončit do konce června 2015 a to z důvodu nástupu nového programového období (2014-2020). Realizace jednotlivých projektů je specifická, vţdy je však nutné dodrţet vše, k čemu se ţadatel zavázal. 9.2 Praktický příklad čerpání dotací ze strukturálních fondů Evropské unie Teoretický příklad, který uvádím výše, bych nyní ráda převedla i na skutečnou praktickou ukázku. Ukázka je z mého blízkého prostředí, tedy školství.

45

9.2.1 „Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků Ostravské univerzity v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě“ Jedná se o projekt, který vzniknul v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Projekt byl zahájen v únoru 2011 a bude ukončen v lednu 2014. Ţadatelem projektu je Ostravská univerzita v Ostravě a partnerem projektu je Slezská univerzita v Opavě. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a také státním rozpočtem ČR. Aby projekt dosáhl na peníze z EU, musí splňovat několik následujících parametrů. Projekt PO VK CZ. 1.07 je veden pod registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/15.0026 a oficiálním názvem je Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků Ostravské univerzity v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě. Projekt musí mít určeného hlavního koordinátora, odborného koordinátora za Ostravskou univerzitu i za Slezskou univerzitu. V tomto případě jimi jsou Ing. Eva Burianová, Ph.D, doc. ing. Cyril Klimeš, CSc., a doc. RNDr. František Koliba, CSc. Doba realizace je určena pro časové období 1. 2. 2011 aţ 31. 1. 2014. Celkový finanční objem je vyměřen na 10.406.850,24 Kč. Cílem projektu je především podpora zvyšování odborných kompetencí jak odborných pracovníků Ostravské univerzity, tak jejích studentů a stejně tak u partnera projektu Slezské univerzity a to pomocí tzv. Balíčku odborných kompetencí. Tyto balíčky předkládají novou odbornou kompetenci a umoţňují tím zvýšení kvality vzdělání. Ti akademičtí pracovníci, kteří mají o danou problematiku zájem, se přihlásí do výběrového řízení o zpracování Balíčku a tím získají 20 hodin konzultací s odborníkem z prostředí Vysoké školy, Akademie věd nebo nějakého špičkového pracoviště v ČR. Na základě nově nabytých znalostí a dovedností pak zpracují odborný text a e-learningový kurz. Takto zpracované odborné texty budou vydávány ve sbornících Balíčku a budou vyuţity k dalším vzdělávacím záměrům na Ostravské i Slezské univerzitě. Kaţdý takto vypracovávaný projekt musí mít několik základních bodů, jenţ jsou jakýmisi opěrnými pilíři a podle kterých je také projekt schvalován. Názvy těchto bodů se projekt od projektu liší, v zásadě však naplňují stejný obsah. Je to především popis 46

projektu, cíl projektu, popis cílové skupiny, zapojení a motivace cílové skupiny, přínos cílové skupiny, realizační tým a publicita projektu. V případě projektu Ostravské univerzity je zde ještě zahrnut Balíček odborné kompetence. Cílem projektu je zvyšování odborné způsobilosti akademických pracovníků ţadatele i partnera a tímto procesem tak zvyšovat kvalitu na obou univerzitách. Projekt se váţe k podporované aktivitě výzvy Prioritní osa 2 Terciálního vzdělávání, výzkumu a vývoje, oblast podpory 2.2-Vysokoškolské vzdělávání: Podporovaná aktivita – bod 2.7 – Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků VŠ. Zásadní význam má v projektu spolupráce s dalšími odborníky z VŠ, AV a dalších odborných pracovišť. Důleţitý je zde také sociální aspekt, který se promítne především ve vzájemné spolupráci obou univerzit. Nejdůleţitějším a zásadním cílem tohoto projektu je rozšíření a prohloubení znalostí akademických pracovníků a následné předávání znalostí a zkušeností studentům obou vysokých škol. Podporovat se mají především akademičtí pracovníci bez akademické hodnosti nebo maximálně s hodností doc. – smysl projektu je právě v podpoře kvalifikačního růstu cílové skupiny. Jako důvod své ţádosti uvádí ţadatel i partner vytvoření tzv. Bílé knihy terciárního vzdělávání. Jedním z jejích základních poţadavků je mít na akademické půdě dostatek příslušně vzdělaných pracovníků a manaţerů. A k tomu je potřena vytvořit systém, který bude zajišťovat kvalitní vzdělání příslušných pracovníků. Systém, který ve své projektu obě univerzity navrhují, má fungovat za pomoci oněch Balíčků odborných kompetencí s následným přenesením nabyvších poznatků, informací, znalostí na důleţitou cílovou skupinu – studenty VŠ. Studenti tak kromě znalostí mohou zároveň těţit z aktivní formy výchovy a zdělání na vysokých školách. Kvalita vysokoškolského vzdělání totiţ přímosměrně souvisí s úrovní akademických pracovníků. Neustálé vzdělávání těchto pracovníků je nezbytné zejména z hlediska rychle se rozvíjejícího světa techniky a přírodních věd. Moţnost vyuţití internetu, ale i ostatních moderních komunikačních a informačních technologií, je důleţitým aspektem při výzkumu a vývoji a je nezbytné tyto poznatky zařazovat do všech stupňů vzdělávání. Ostravská univerzita (ţadatel) a Slezská univerzita (partner projektu) spolu 47

spolupracují dlouhodobě jiţ od svého zaloţení v roce 1991 a to ve všech oblastech vědy a výzkumu, ale i při rozvíjení nových metod a forem výuky. To dokázali i v jiném společném projektu – Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji a jeho realizace – CZ.04.1.03/3.2.15.1/0103. Výsledky tohoto projektu obě univerzity vyuţijí jak v tomto projektu, tak i v budoucích studijních programech. Při přípravě projektu je důleţitá také příprava metodických postupů. Přesná metodika umoţňuje snazší orientaci a také lepší kontrolu naplňování cílů. Ostravská univerzita má ve svém projektu jiţ zmiňované Balíčky odborné kompetence a příslušná metodika stanoví především kritéria při výběru odborných témat. Kromě metodiky je také důleţité stanovit klíčovou aktivitu projektu. V tomto případě je to oslovení akademických pracovníků a zajištění informovanosti o moţnostech spolupráce na projektu. Informace jsou zajišťovány především prostřednictvím webových stránek projektu. Časově je klíčová aktivita naplánovaná do prvních dvou let projektu a v průběhu budou vypsány celkem tři termíny k odevzdání přihlášek. Projekt počítá s číslem 60 Balíčků odborné kompetence a přihlášky do nich mohou podávat jak jednotlivci, tak skupiny akademických pracovníků. Počítá se s tím, ţe konzultace by měly být čtyřdenní, omezeny jsou ale 20 hodinami. Podmínkou je, ţe dané téma nesmí být v dané chvíli přednášeno ani na jedné z univerzit příslušným akademickým pracovníkem. Příprava Balíčku zahrnuje buď přípravu výjezdu pracovníka, nebo přípravu přijetí pracovníka, který má zajišťovat odbornou konzultaci na OU nebo SU. Samotný Balíček potom obsahuje zpracování odborného textu, zpracování odborných posudků, zpracování e-learningového kurzu s vyuţitím LMS Moodle, realizaci samotného odborného kurzu a následné materiály pro vydání sborníků Balíčků odborné kompetence. Nově vzniknuvší distanční texty budou zpracovány pomocí metodiky dle Národního centra distančního vzdělávání (NCDV) při MŠMT. Počítá se s tím, ţe celkem bude zpracováno 60 Balíčku odborných kompetencí, 60 odborných posudků a 60 zrealizovaných odborných konzultací. Klíčová aktivita by měla být zakončena 60 48

zpracovanými anotacemi Balíčku OK, které budou vydány ve sborníku anotací odborných textů a rozeslány do příslušných knihoven. 9.3 Komparace způsobů čerpání prostředků Čerpání prostředků z EU je závislé na formě programu, ze kterého jsou peníze čerpány. Je rozdíl, zda peníze čerpá jednotlivec na malý projekt, či společnost na projekt větší a záleţí na tom, z jakého programu je čerpáno. Pro EU neexistují jednotné formuláře pro podání ţádosti. Rozhodla jsem se popsat ještě dvě případové studie. Obě čerpají z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. První příklad je uveden z vlastní zkušenosti, z mého osobního blízkého okolí. Popisuje konkrétní průběh přidělení dotace a bude zobrazovat náročnost přípravy pro malého podnikatele, který ţádá o přidělení dotace sám pro sebe. Druhá případová studie popisuje čerpání dotace ve větším finančním objemu. Tato případová studie čerpá z dostupných internetových zdrojů, nicméně její přínos v této práci je v tom, ţe v komparaci s případovou studií první poukáţe na rozdíly v jednotlivých způsobech čerpání.

9.3.1 Čerpání z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost - OSVČ Osoba, registrovaná Úřadem práce jako uchazeč o zaměstnání. Jedná se člověka s vysokoškolským vzděláním a představou podnikat v oboru, ve kterém nemá v ČR konkurenci, nicméně ani odběratele. Veškeré vyrobené zboţí bude dodávat do zemí EU, popřípadě USA. Přes takto specifikovanou výrobu se jedná o malovýrobu, firma nebude mít podle původních záměrů zpočátku ţádné zaměstnance, případná výpomoc bude řešena brigádně. Tento člověk hodlá čerpat příspěvek na začátek podnikání. Prvním krokem je pro tuto osobu vůbec zjistit, ţe lze takový příspěvek čerpat, coţ není – bohuţel – informace běţně sdělovaná nebo známá mezi uchazeči o zaměstnání. Nicméně informace lze například získat přímým dotazem na Úřadu práce (dále jen ÚP) či z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně tak je problematické, ţe 49

na ÚP má agendu spojenou s čerpáním uvedeného příspěvku na starosti osoba jiná, neţ která vyřizuje běţnou agendu spojenou s uchazeči o zaměstnání. Můţe tak dojít k situaci, ţe daný člověk musí trávit na ÚP dvojnásobek času – jednak vyřizuje agendu spojenou s čerpáním příspěvku, jednak navštěvuje běţné schůzky s pracovníkem péče o nezaměstnané. Málokdy je moţné vyuţít takové vstřícnosti, ţe lze schůzky skloubit. Na jednu stranu je takové jednání logické – na stranu druhou neekonomické a zbytečně vytěţující pracovníka zabývajícího se hledáním pracovního místa pro uchazeče, který hodlá zahájit své podnikání. Stejně tak tento ve své podstatě zbytečný čas zdrţuje i uchazeče samotného, jelikoţ tuto zbytečně strávenou dobu nemůţe věnovat přípravě pro začátek podnikání. „ÚP může uchazeči o zaměstnání poskytnout příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, které uchazeč o zaměstnání pro sebe zřídí za účelem zahájení samostatně výdělečné činnosti (SVČ). O příspěvek je nutné požádat příslušnou krajskou pobočku ÚP. V případě kladného vyřízení (schválení žádosti) je s uchazečem o zaměstnání uzavřena dohoda, na jejímž základě bude uchazeči poskytnut příspěvek. Příspěvek je určen na nákup vybavení souvisejícího se zřízením pracovního místa. V dohodě se dále sjednává datum, od kterého se uchazeč o zaměstnání zavazuje SVČ zahájit, tzn. ukončení evidence na ÚP a přihlášení se jako OSVČ na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Rovněž je v dohodě sjednána doba, do které je uchazeč o zaměstnání, resp. OSVČ povinna provést vyúčtování a vrátit finanční prostředky, které nebudou vynaloženy na způsobilé výdaje. Způsobilé výdaje, tedy to co lze za poskytnuté prostředky nakoupit, se rovněž sjednávají v dohodě. Dále se uchazeč o zaměstnání zavazuje vykonávat SVČ po stanovenou dobu (neplatí v případě, že je SVČ ukončena ze zdravotních důvodů).“35 Ţádost takového subjektu obsahuje podnikatelský záměr, který popisuje celkovou předpokládanou činnost subjektu – v tomto případě, vzhledem k jedinečnosti 35

PORTÁL MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 24. 03. 2013]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz

50

činnosti a přání zachování anonymity lze uvést, ţe činností subjektu je výroba součástí dopravních prostředků. Jak jiţ bylo uvedeno, konkurence v ČR, vyrábějící stejný výrobek neexistuje. Subjekt očekává výrobu cca 12 kusů daného výrobku ročně, coţ odpovídá časové náročnosti i moţnosti odbytové. Odbyt je převáţně v zemích severských – Švédsko, Finsko, ale také USA a další. Součástí dodaného záměru byla i finanční kalkulace s výhledem do dalších dvou let. Tato kalkulace je sestavena spíše z pohledu, který není expanzivní. Předpokládá setrvalý stav, tedy ţádný růst výroby nebo objemu zakázek. Počítá s náklady ve formě nájemného za provozní budovu, náklady na materiál, ale také rezervou pro případné výpadky objednávek. Přesto subjekt nevylučuje pozdější zřízení pracovního místa. Úřad práce takovou ţádost po jejím podání posoudí, rozhodne o tom, zda se záměr jeví jako ţivotaschopný a po tomto posouzení schválí přidělení dotace. V tomto konkrétním případě byla přidělena dotace na vybavení pracovní dílny ve výši 30 tisíc korun. Aţ po schválení dotace a sepsání smlouvy o jejím přidělení můţe daný subjekt zahájit podnikání, poţádat o vystavení ţivnostenského listu, najmout prostory pro výkon činnosti a začít s podnikáním. Přestoţe se jedná o logický postup, osobně ho vidím jako problematický, jelikoţ subjekt ztratí potřebný čas na přípravu podmínkou být evidován jako uchazeč o zaměstnání do doby přidělení dotace. Je to doba, kdy ba mohl investovat například vlastní peníze do přípravy projektu tím, ţe pronajme dílnu a připraví ji na výrobu. Tento čas potřebný pro základní rozjezd subjektu tedy zbrzdí počáteční start po přidělení dotace. Nicméně Úřad práce poukáţe přidělenou dotaci na účet příjemce. Příjemce je však povinen do určité doby vykázat řádné pouţití přidělených prostředků – tedy dokladovat například nákup strojů, jelikoţ dotace není určená například na krytí nájmu či osobní spotřeby. V případě, ţe by pouţití prostředků nedokázal správně dokladovat, popřípadě by je pouţil nedovoleným způsobem, byl by povinen peníze (nebo jejich část) vrátit. Stejně tak by musel peníze či jejich část vracet v případě, ţe by své podnikání ukončil dříve, neţ bylo smlouvou stanoveno. 51

9.3.2 Čerpání z OP lidské zdroje a zaměstnanost – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže „Projekt Osvěta a transparentnost veřejných zadavatelů je realizován v rámci výzvy č. 62 – „optimalizace chodu úřadů a územních samosprávných celků“ operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Projekt je zaměřený na zvyšování transparentnosti veřejných zakázek a na snižování korupce. Cílem projektu je zvýšit povědomí zaměstnanců územní veřejné správy o zadávání veřejných zakázek a otázkách bidriggingu. Ministerstvo vnitra projekt podpořilo částkou přes 12 mil. Kč.“36 Jak je uvedeno, projekt je realizován na základě výzvy. Výzva je zveřejněna na internetu, pro OP Lidské zdroje a zaměstnanost například na http://www.osfmvcr.cz/vyzvy/op-lzz . Na základě této výzvy je potřeba předloţit ţádost ve formě projektu. „Každý projekt by měl mít jasně definované nositele, primární cílovou skupinu konečných příjemců, systém zodpovědností a pravomocí, přesně stanovený rozpočet, systém zodpovědností a pravomocí, přesně stanovený rozpočet, systém průběžného vyhodnocování a zpětné vazby a jasně definovaná kriteria pro kontrolu stanovených cílů.“37 V popisovaném případě se jedná o projekt, popisující snahu zvýšit povědomí zaměstnanců veřejné správy o zadávání veřejných zakázek, coţ je oblast, která se poměrně často měnila a která je navíc zatíţená korupčními skandály, coţ je samo o sobě důvodem pro zlepšení fungování systému s cílem upevnit postavení veřejné správy v očích veřejnosti. Realizace tohoto projektu by měla směřovat k výuce zaměstnanců veřejné správy a to přímou formou, kdy bude přímá školící činnost cílena přímo na veřejné zadavatele. Dalším krokem realizace projektu má být formou zvyšování právního povědomí, vytváření institucionálního rámce a poskytování konzultací. Projekt 36 37

MINISTERSTVO VNITRA ČR. Osvěta a transparentnost veřejných zadavatelů [online]. 2010 [cit. 01. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/osveta-a-transparentnost-verejnych-zadavatelu MAREK D., KANTOR T., Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie [online]. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister, 2009[cit. 13. 03. 2013]. s. 58. ISBN 9788087029565.

52

má tedy dvě fáze. Jednu přímou, výukovou a druhou fázi nepřímou, budovanou prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe interně. Tato druhá fáze má být realizována formou webových stránek, seminářů a konzultací. Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 12.060.560,- Kč. Schválení takto předloţeného projektu je předpokladem pro jeho realizaci a čerpání financí z příslušného operačního programu. Tento program probíhá do roku 2014. Jeho realizace, projektem určená i prostřednictvím webových stránek je plně v provozu. Webový portál je moţné nalézt na http://www.otvez.cz/ .

9.3.3 Komparace způsobu čerpání prostředků v případových studiích Uvedené případové studie poukázaly na rozdílnost k přístupu k jednotlivým ţadatelům. Daný přístup je logický a odvíjí se od čerpané částky. Je rozdíl, mezi ţádostí o dotaci ve výši 30 tisíc a o dotaci ve výši 12 milionů korun. Oba projekty ovšem musí prokázat svoji oprávněnost, svoji příslušnost ke zvolenému operačnímu programu a jeho konkurenceschopnost a proveditelnost. Pro oba projekty pak platí i stejná pravidla – po podání ţádosti, která je posouzena je teprve dotace schválena a poté je moţné ji čerpat. Nízké částky jsou vypláceny jednorázově, vysoké částky lze čerpat i pomocí záloh a doplatku. Oba projekty pak mají shodný i závěr, kdy je nutné předloţit vyúčtování čerpání dotace a v případě, ţe se najdou nedostatky, je nutné peníze, nebo jejich část vrátit. Problematická můţe být zpětná kontrola, především v případě zneuţití dotací úmyslného charakteru, ale to se jedná o oblast popsanou výše a řešitelnou případně i trestním stíháním.

53

10 Problémy v dotační politice EU Fakt, ţe případné podvody aplikované na systém čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů existují, je moţné doloţit událostmi, které zmiňovala i média, například kauzu ROP Severozápad. „Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) rozjeli v úterý ráno podle zjištění Práva přímo v budově dotačního úřadu Regionální rady Severozápad (ROP) v Ústí nad Labem razii. Zatkli čtyři lidi…. policie zadržela a obvinila čtyři osoby - tři muže a jednu ženu. "Je to pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a poškození finančních zájmů evropských společenství.“38 Nejedná se, bohuţel, o kauzu jedinou. Podvodům v této oblasti chce EU předcházet i pomocí dalších kroků, jako je například zřízení telefonních čísel, na které je moţné zdarma nahlásit případy zneuţití financí ze strukturálních fondů nebo uţší spolupráci s jednotlivými členskými zeměmi. Prozatím jsou ovšem postihy minimální, „úspěšně vyšetřit se podaří jen několik málo takových případů. OLAF, Evropský úřad pro boj proti podvodům, se potýká s nedostatkem zaměstnanců, a je tedy nucen si vybírat jen některé případy, což kritici označují za jádro problémů se strukturálními fondy“39 Problematika efektivního hospodaření je tedy zjevně největším problémem fondového financování a to nejen v ČR, ale v celé Evropské unii. „Kritici na strukturální fondy pohlíží jako na špatně zvládnuté přerozdělování bohatství, při kterém dochází k plýtvání a podvodům. V době rostoucího hospodářského napětí, které se projevuje na trhu s dluhopisy států eurozóny, kdy se proti sobě občas postaví i jednotlivé členské státy, a které zpochybňuje budoucnost evropského projektu, kladou tito kritici rovněž otázku, zda by se tyto peníze nedaly utratit lépe.“40 Zřejmě největším problém celé dotační politiky tedy je zneuţívání finančních 38

Portál www.novinky.cz ze dne 3.7.2012, Policie zatýkala v budově ROP Severozápad, opět zadržela i Kušnierze, dostupné z http://www.novinky.cz/domaci/272234-policie-zatykala-v-budove-ropseverozapad-opet-zadrzela-i-kusnierze.html [cit. 11. 03. 2013 on-line] 39 Financial Times, 30.11.2010 Nesoudržná politika soudržnosti, dostupný z http://www.presseurop.eu/cs/content/article/411061-nesoudrzna-politika-soudrznosti [cit. 11. 03. 2013 on-line] 40 Tamtéţ.

54

prostředků. Dobrá myšlenka na to, jak začlenit Českou republiku plnohodnotně do Evropského společenství pomocí spolufinancování různých projektů, tak ztroskotává na podvodném jednání jednotlivců, kterým jde primárně o své vlastní obohacení. Za všechny chci uvést ještě další a asi nejznámější případy. Případem zneuţívání evropských peněz je tzv. kauza Rath. Unikátní je stále ještě probíhající kauza v tom, ţe se jednalo o vysoce postaveného politika, poslance Parlamentu České republiky a zároveň Hejtmana Středočeského kraje. MUDr. David Rath byl obviněn z převzetí úplatku ve zmanipulovaných zakázkách. Dne 14. května 2012 byl zadrţen protikorupční policií s vysokou finanční hotovostí a spolu s dalšími zadrţenými obviněn ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie, přijetí úplatku, podplácení a sjednávání výhody při sjednávání veřejné zakázky. Při zadrţení měl u sebe poslanec částku sedmi milionů korun. Při dalších domovních prohlídkách našla policie v Rathově domě v Hostivici 10 milionů korun a v domě ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové 30 milionů korun. Kateřina Pancová byla rovněţ členkou předsednictva ČSSD a spolu s ní byl zadrţen i Rothův blízký spolupracovní k Petr Kott. Všichni zatčení byli mimo jiné obviněni z poškozování finančních zájmů Evropské unie, zejména z uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů vztahujících sek výdajům z rozpočtu EU. Dále byli obvinění z podplácení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěţi a veřejné draţbě. Všechna tato obvinění se týkala zejména kolínské a kladenské nemocnice a také rekonstrukce zámku Buštěhrad. Dalším případem, kdy došlu ke zneuţití peněz z rozpočtu EU nebo minimálně k podivnému financování projektu, byl Projekt Rekvalifikačního kurzu na pracovníky Call centra v Ostravě. Projekt vnikal pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a jeho vedoucí, pan Otáhal, na něj získal 4 miliony korun z evropských dotací a 700 tisíc ze státního rozpočtu. Jednou z podmínek, aby mu byla dotace schválena, bylo vytvoření pracovních míst pro tělesně postiţené či jinak handicapované děti. Pan Otáhal tedy vytvořil jakýsi rekvalifikační pseudokurz, kam zájemci dva měsíce docházeli. Podle jejich výpovědí kurz fungoval pouze do chvíle, kdy na něj docházeli různí úředníci 55

ohledně schválení dotace. Jakmile byla dotace schválená, kurz byl v podstatě jen formalitou, lektoři se účastníkům věnovali třeba jen hodinu denně a nesmyslná byla třeba i výuka angličtiny, která trvala tři dny – i laikovi je přitom jasné, ţe anglicky se za tři dny nenaučí nikdo. Vrcholem bylo ale to, ţe podle dohodnutého pan Otáhal účastníky rekvalifikačního kurzu na pracovníky Call centra ve své firmě skutečně zaměstnal. Po třech dnech ale dostali výpověď bez udání důvodu. Peníze z dotací zůstaly u pana Otáhala. Z výše vedeného je jasné, ţe na jednu stranu musejí ţadatelé o evropské peníze splnit spoustu náleţitostí, na druhou stranu je ale zřejmé, ţe se mnohdy jedná spíše o formality, které jde velmi snadno zneuţít. A právě byrokracie a formality místo skutečného porozumění dané problematice vedou k takové spoustě zmanipulovaných zakázek. Princip všech je v podstatě stejný – na formální úrovni a pro oči komisařů EU vše skvěle funguje, ale uvnitř vládne chaos. Společným jmenovatelem je úmyslné nadhodnocování zakázek, vymýšlení fiktivních pracovních míst i úkonů a tak získávání většího balíku peněz, který však potom není beze zbytku vyčerpán na účely, pro které byl získán, ale na jednotlivá konta účastníků projektu. 10.1 Návrhy De lege ferenda Největším problémem ve zneuţívání prostředků je byrokracie a nedostatečná pruţnost orgánů při odhalování podvodů. V souvislosti s tím se dne 22. listopadu 2012 sešel ministr financí Miroslav Kalousek s Giovanni Kesslerem, generální ředitelem OLAF (Úřad Evropské komise pro boj proti podvodům). Společně nastínili spolupráci při vyšetřování případů Úřadem OLAF a snahu o ochranu finančních zájmů EU. Dále se pak zabývali koordinačními úlohami Centrálního kontaktního bodu AFCOS v ČR. Nejdůleţitějším tématem byla problematika nově připravovaného institutu „veřejného ţalobce“, který by měl důsledně dohlíţet na peněţní prostředky EU a zabraňovat případným podvodům. Neméně důleţitou otázkou je jistě Zákon o veřejných zakázkách, předpis č. 137/2006 sb., který by potřeboval funkční novelizaci. Zejména bod Předpokládaná 56

hodnota veřejné zakázky, bod Zadavatel zakázky a Střet zájmů, by měly podléhat mnohem přísnějším kritériím.

57

11 Kontrola činnosti Národního fondu 11.1 Identifikace rizik v činnosti Národního fondu Z pohledu kontroly činnosti musí vţdy existovat rizikové oblasti, na které je daný typ kontroly zaměřen. V této podkapitole identifikuji rizika v činnosti Národního fondu, která jsou rozčleněna do odstavců podle jednotlivých oddělení. V oddělení 551 -Metodika finančního řízení a plateb byla identifikována rizika v oblasti efektivního řízení. Tato činnost má dopad na funkci celého odboru a realizaci jeho cílů. Je tedy nezbytná kontrola jeho hospodaření. Zároveň se zde objevuje riziko při tvorbě metodik. Nesprávně vytvořená metodika je pro uţivatele zavádějící a vede ke komplikaci celého procesu čerpání finanční pomoci z Evropské Unie. Toto riziko se prolíná činností všech oddělení Národního fondu. Oddělení 552 – Certifikace provádí mimo jiné kontroly realizace projektů na místě. Tato činnost je rizikovou především z důvodu působení lidského faktoru. Dohled na místě se proto řídí zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. V rámci oddělení 553 – Účetní a finanční informace byla identifikována jako riziková oblast předběţné a průběţné finanční kontroly. Důleţitá je přesnost a rovnost přístupu k jednotlivým projektům. Oddělení 554 – Právní má ve své gesci veškeré otázky spojené s výkladem a implementací acquis v dané oblasti, jeho analýzu a kontrolu. Je nezbytné, aby výklad byl přesný a pečlivý. V oddělení 555 – Rozpočtem EU se pracovníci zabývají mimo jiné také analýzou dopadu výsledků vyjednávání o finanční perspektivě na koncepci fiskální politiky České republiky. Výsledky analýzy jsou jedním z pokladů pro tvorbu fiskální politiky ČR, jedná se tedy o klíčovou oblast. Oddělení 556 - Akreditace a certifikace regionálních programů a oddělení 557 Certifikace prostředků FM EHP/Norska 2009-2014 mají podobnou náplň práce (při odlišných fondech). Dbají na správnost průběhu procesu čerpání finanční pomoci. Z 58

pohledu rizikovosti jsou klíčovým oddělením úspěšnosti projektů. Po identifikaci několika vybraných rizik (informace pro jejich identifikaci byly čerpány z informačního portálu Ministerstva financí41), nyní popisuji kontrolu slouţící k jejich eliminaci. Právě díky existenci výše uvedených rizik je nezbytná existence mechanismu kontroly. V této kapitole je uveden právní a metodologický pohled na danou tématiku. Nyní se pokusím vytvořit ucelený pohled 11.2 Legislativa Jen pro oţivení se ještě jednou vracím k pramenům, které byly uvedeny na začátku. Činnost Národního fondu je legislativně upravena v zákoně o rozpočtových pravidlech. Po definiční části (co je to národní fond) je ve druhém odstavci vymezena funkce Ministerstva financí České republiky jako platebního orgánu, který koordinuje řízení cash-flows poskytnuté Národnímu fondu z Evropské Unie a finančních mechanismů a tyto prostředky také spravuje. Odstavec čtvrtý dále uvádí, ţe hospodaření a kontrola je řízena ve smyslu tohoto zákona o rozpočtových pravidlech. Výjimkou jsou ustanovení mezinárodních smluv, acquis communautaire a jiných zákonů, k nimţ se Česká republika zavázala. Jsou-li tedy prostředky z uvedených zdrojů poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle Zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole ve veřejné správě). Ministerstvo financí zodpovídá (dle § 39 tohoto zákona) za hospodaření se svěřenými prostředky, a to v rámci hospodárnosti a efektivity. Kontrola prostředků z NF poskytnutých jednotlivým ţadatelům je prováděna Ministerstvem financí, finančními úřady, správci jednotlivých kapitol a kraji ve smyslu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Soustavně je sledována hospodárnost, efektivnost a účelnost výdajů. Pokud je 41 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Odbor Národní fond [online]. 2005 [cit. 10. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/orgstru_20074.html

59

zjištěno neoprávněné pouţití, nebo zadrţení prostředků Národního fondu je dotyčný povinován odvést je zpět do Národního fondu. Penále je odváděno do státního rozpočtu. V případě ţe o návrat těchto neoprávněně drţených prostředků poţádá Evropská komise a nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, jsou odvedeny ze Státního rozpočtu. Z prostředků státního rozpočtu jsou hrazeny také úroky uloţené Evropskou komisí. Kontrola účtu Národního fondu je zajištěna zřízením účtu u České národní banky. Zřizovatelem je Ministerstvo financí, které postupuje dle článku 2 rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.) Kontrola činnosti odboru je zajištěna také existencí interního auditního orgánu Ministerstva financí a systému pravidelného měsíčního reportingu. Podle Metodiky42 je Auditní orgán zřízen na základě článku 59 Obecného nařízení, respektive článku číslo 58 nařízení o Evropském rybářském fondu., usnesením vlády České republiky č.198 je Auditním orgánem pro Strukturální fondy, Kohezní fond Ministerstvo financí a pro Evropský rybářský fond. Výkonem této funkce byl pověřen odbor č. 52 -Auditní orgán, který je ve struktuře Ministerstva financí funkčně nezávislý na řídícím orgánu (ministerstvu) a platebním a certifikačním orgánu (Národním fondu). Odbor č. 52 vykonává funkce uvedené v příloze k usnesení vlády č. 760 – Zásady pro činnost Auditního orgánu a Pověřeného auditního subjektu ze dne 11. července 2007. Mezi povinnosti patří dle Metodiky například: kontrola čtvrtletního plnění plánu auditorů, postup v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými normami, poskytnutí výsledků auditu auditnímu orgánu (MFČR), případně příslušnému orgánu EU a další povinnosti. Řídící orgány navíc zřizují Monitorovací výbory pro kaţdý z programů. Tyto orgány následně mimo jiné přezkoumávají kritéria přijímání projektů a odpovídají za jejích případnou aktualizaci. Ze svého postu také navrhují Řídícímu orgánu úpravy nebo 42 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 2013. [online]. 1. ledna 2011 [cit. 10. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fondy.html

60

přezkoumání programů, které by mohly slouţit ke zlepšení jeho řízení nebo dosaţení cílů. Nyní bude uvedena metodika kontroly činnosti z pohledu vnitřního i vnějšího auditu a kontrolních mechanismů. 11.3 Metodika kontroly Zde je prostor věnován tématu vnitřního kontrolního systému Národního fondu, kontrole v odpovědnosti Řídícího orgánu, následně auditu ze strany Auditního orgánu a pověřeného auditního subjektu a také kontrole prováděné ze strany Národního kontrolního úřadu a kontrole ze strany evropských institucí (Evropská komise a Evropský účetní dvůr). Informace uvedené v této podkapitole jsou čerpány z Metodiky finančních toků a kontroly programů (…) vydané Ministerstvem financí ČR.43 11.4 Vnitřní kontrolní systém Je nezbytné, aby všechny subjekty podílející se na implementaci programů měly zavedený kontrolní a řídící systém odpovídající legislativě EU a ČR. Cílem systému je včasná identifikace chyb a vytvoření podmínek pro jejich prevenci. Tato vnitřní kontrola je součástí vnitřního řízení programů a sleduje přípravu, posuzování, schvalování ţádostí, přípravu smluv, sledování účetních operací, dosahování výsledků a jejich hodnocení. Pro tuto činnost musí mít vypracován manuál pracovních postupů. Vedle interního mechanismu kontroly existuje také útvar interního auditu (jiţ výše zmíněný) č. 52, který se ve své činnosti řídí Mezinárodním rámcem profesní praxe auditu řízení rizik za účelem řízení, obhospodařování Národního fondu a jeho zdokonalování. Hlavní činností je pravidelná kontrola vnitřního kontrolního systému. Řídící orgány jednotlivých programů odpovídají za řízení a správné provedení těchto operačních programů. Zajišťuje, aby operace byly v neustálém souladu s 43 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 2013. [online]. 1. ledna 2011 [cit. 10. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fondy.html

61

legislativou ČR a acquis. Proto vykonává předběţnou, průběţnou a následnou veřejnosprávní kontrolu projektů. Předběţná kontrola má dvě fáze: před vznikem závazku financování a před uskutečněním platby. Průběţná kontrola spočívá v kontrole průběhu realizace na místě a následná kontrola má podobu kontroly vzorku operací na místě s pomocí revizních postupů. Dále je kontrola činnosti vykonávána Auditním orgánem a Pověřeným auditním subjektem, které jsou nezávislé na Platebním a certifikačním orgánu. Při jejich činnosti musí být dodrţovány mezinárodní auditorské standardy. 11.5 Kontrola ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu a audit prováděný orgány Evropské komise a Evropského účetního dvora Nejvyšší kontrolní úřad (dále jen NKÚ) vykonává kontrolu v souladu se zákonem č.166/1993Sb., O Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů a je oprávněn ţádat od Národního fondu a jemu příslušných auditorských orgánů zprávu o výsledku kontroly. V zájmu Evropské komise je přesvědčení se, ţe v rámci operačních programů byly zavedeny kontrolní systémy. Informace přitom čerpá z pravidelných zpráv a stanovisek Auditních orgánů, případně z poznatků svých vlastních auditů. Evropský účetní dvůr vykonává také své vlastní nezávislé audity především pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jiným nepovoleným činnostem. Pro výkon této kontroly byl zřízen Evropský úřad pro boj proti podvodům. 11.6 Příklad kontroly činnosti Ná rodního fondu Pro účely této kapitoly a ilustrace procesu kontroly byl vytvořen praktický příklad v podobě fiktivního projektu v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen OP VaVpI), prioritní ose 4, Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Popis projektu je připojen jako příloha č. 5 této práce. Na tomto příkladě bude ilustrován mechanismus kontroly. 1. První fází kontroly je kontrola ze strany ţadatele. Jedná se o kontrolu doloţení 62

všech poţadovaných dokumentů a jejich věcné i formální správnosti především z důvodu navýšení úspěšnosti projektu při hodnotícím procesu. 2. Následnou fází je kontrola pomocí Vnitřního kontrolního systému, který provádí řídící kontrolu. 3. V kompetenci řídícího orgánu je zároveň předběţná veřejnosprávní kontrola, v rámci které je projekt (nebo v jiných případech skupina projektů) kontrolován před vznikem finančního závazku. 4. Dalším krokem je kontrola před samotným uskutečněním platby ve prospěch příjemce. Tato kontrola je prováděna taktéţ ze strany řídícího orgánu. 5. Realizována je také průběţná kontrola implementace projektu, která je prováděna řídícím orgánem v místě provedení operací na vybraném vzorku aktivit aţ do doby jejich zaúčtování a tedy ukončení. 6. Probíhá také následná veřejnosprávní kontrola za pomoci revizních postupů. Kontrolní systém podléhá auditu ze strany Auditního orgánu a jím pověřeným auditním subjektem. Procesy jsou sledovány pro zajištění nezávislého a pravdivého ověření fungování těchto mechanismů (audit systémů) a výběr vhodného vzorku pro kontrolu (audit operací). Celková kontrola ze strany NKÚ probíhá na vyţádání, stejně jako auditní činnost Evropského účetního dvoru. Pravidelný report zajišťuje kontrolu ze strany Evropské komise. Legislativa České republiky a Evropské Unie striktně vymezuje pole působnosti jednotlivých auditů i procesů. 11.7 Subjektivní pohled na současný stav kontroly a předpokládaný vývoj Pro ucelený pohled se zde věnuji nezbytnosti kontroly a její podobě v minulosti, komentáři jeho současné podoby a úvahám/návrhům o budoucnosti ve vztahu k programovému období 2014-2020. Věnuji se také odlišnostem v přístupu evropských národních kultur k mechanismu kontroly s vyuţitím pěti-dimenzionálního modelu 63

národní kultury Geerta Hofstede.44 Kontrolní mechanismy vznikly společně s lidstvem. Zejména v oblasti hospodářství musela být činnost regulována a tedy kontrolována. Jako příklad mohou slouţit svitky papyru z Mezopotámie (přibliţně 4 tis. let př. n. l.), ještě předtím se však údaje pro účely budoucí kontroly a zpřehlednění tesaly do kamene. Jsem toho názoru, ţe pokud by kontrolní mechanismy (ať uţ mají jakoukoliv podobu) nefungovaly, lidé by zneuţili anonymity systému a procesy se staly méně efektivními. V průběhu let se mechanismy kontroly v návaznosti na vynalézavost občanů jednotlivých států zostřovaly, aţ dospěly do dnešní pravidelné a legislativou vymezené podoby. Kladu si pouze otázku, zda je podoba kontroly stejná ve všech národních kulturách. Dle Geerta Hofstede, Nizozemského sociologa a průkopníka v oblasti výzkumů národní kultury, existují rozdíly mezi kulturami v několika dimenzích. Pro oblast kontroly a její nezbytnosti je aktuální dimenze feminita vs. maskulinita, ve které Hofstede identifikuje rozdílný přístup jednotlivých kultur k obecné nezbytnosti kontroly. Zatímco feminní společnosti inklinují spíše k volnějším mechanismům (např. Švédsko či Dánsko) s vyššími sankcemi v případě porušení, maskulinní společnosti vyţadují pevný řád (např. Slovensko). Česká republika se nachází na tomto indexu přibliţně v polovině, proto je otázkou, kam se v budoucnosti posune a jakým směrem se bude kontrola ubírat. Pokud porovnáme výsledky uvedeného výzkumu s výší HDP na obyvatele, docházíme k poznání, ţe národní kultury inklinující spíše k feminitě jsou hospodářsky úspěšnější a výkonnější, přestoţe/protoţe společnosti nejsou svázány tolika pravidly. Osobně jsem zastánkyní vyvinutého a dobře propracovaného mechanismu, zvláště jedná-li se o tak velký objem financí s přímým dopadem na obyvatelstvo jako je tomu v případě Národního fondu, bylo by ovšem příjemné jednoho dne zjistit, ţe společnost je na takové morální úrovni, ţe kontrola jiţ není potřeba. V současnosti by tomu tak ale mělo být spíše naopak, tedy kontroly zintenzivnit. Pokud se jedná o programové období 2014-2020 je jisté, ţe kontrola bude zapotřebí. V rámci plánované simplifikace by však 44 HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007. s. 335. ISBN 978-80-86131-70-2.

64

mohlo dojít ke změnám také v jejím mechanismu.

65

12 Závěr V teoretické části je pro snadnou orientaci vymezen pojem Národní fond. Tento oddíl přináší pohled legislativní v podobě výkladu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, § 37, § 38 a deskripci základních funkcí fondu. V jednotlivých kapitolách jsou představeny podmínky vzniku tohoto odboru Ministerstva financí v evropském kontextu. Část práce je věnována také stručné charakteristice jednotlivých fondů ve správě Národního fondu s důrazem na přehlednost a integritu informací. Po představení základních funkcí a pohledu na vývoj Fondu, následuje kapitola věnovaná diskuzi o čerpání finančních prostředků z Evropské Unie a kauzách s ní spojených. Jsou zde řešeny příjmy Národního fondu, tedy toky z fondů Evropské Unie, jeţ jsou dále přerozdělovány jednotlivým ţadatelům. Z pohledu výdajů jsou specifikovány projekty, které mohou být financovány ze zdrojů národního fondu. Osvětlen je také mechanismus výběrového řízení. Zařazena je i část o financování samotného odboru. Mezi jeden z primárních zdrojů práce patří metodika Ministerstva financí s názvem „Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013“, platná od prvního ledna 2011. Doplněna je o zdroje legislativní (Sbírka Zákonů 2000). Významným zdrojem jsou také stránky jednotlivých fondů. Díky povaze tématu je většina informací snadno vyhledatelná on-line. Následně kontrola činnosti Národního fondu je popisována jak z pohledu legislativního, tak z pohledu metodického. Opomenuta není ani kontrola jednotlivých projektů. V návaznosti na toto vymezení, je uveden praktický příklad věnující se sledu jednotlivých kontrol ve fiktivním projektu. V úvahové části je prostor věnován názoru na minulou a současnou podobu nezbytnosti kontrolního mechanismu. Zamýšlela jsem se také nad diverzitou přístupů ke kontrole v rámci teorie Geerta Hofstede a moţného vývoje v České republice pro programové období 2014-2020. 66

Úplným závěrem, ačkoliv jej průběţně uvádím v samotném textu, bych ještě ráda shrnula svůj postoj k současnému stavu a případnému vývoji do budoucna. Dotace jsou vyuţívány především velkými firmami, které mají prostředky na to, aby sledovaly jednotlivé vyhlášené výzvy a přizpůsobili se jim. Z teorie daní víme, ţe ideálním stavem by byla nulová dotační politika při současném sníţení daňového zatíţení obyvatelstva. Nezbytně nutné a společensky přínosné projekty by mohly být podpořeny pomocí slevy na dani z příjmu. V případě zachování dotačního financování je podle mého názoru zcela nezbytné zajistit pro všechny trţní subjekty naprosto rovné podmínky. V současnosti je administrace projektů z fondu Evropské Unie natolik sloţitá, ţe odrazuje nejednoho potencionálního ţadatele. Ve smyslu de lege ferenda vidím posun v přípravě programového období 2014-2020, citovaném v kapitole pojednávající o současnosti a budoucím vývoji financování z Národního fondu. Snaha o zjednodušení procesu poskytování dotací je jistě chvályhodná, osobně bych však preferovala také vyšší míru kontroly při rozdělování tohoto druhu podpory.

67

13 Použitá literatura a prameny 13.1 Literatura 1. BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012, xxx, 519 s. ISBN 978-80-7400-440-7. 2. FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009, 803 s. ISBN 978-807-3252-236. 3. MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie [online]. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister, 2009[cit. 13. 03. 2013]. ISBN 9788087029565. 4. PÍŠOVÁ, Eva, Jiří BLAŢEK a Zdeněk CHALUŠ. Rámec podpory Společenství: Operační programy. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 1998, 98 s. 5. PŘICHYSTAL, Aleš. Kuchařka pro žadatele z fondů EU, aneb, Jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: Vega-L, 2008, 153 s. ISBN 978-80-86757-94-0. 6. TAUER, Vladimír, Helena ZEMÁNKOVÁ a Jana ŠUBRTOVÁ. Získejte dotace z fondů EU: tvorba žádostí a realizace projektu krok za krokem : metodika, pravidla, návody. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3. 7. VILAMOVÁ, Šárka. Jak získat finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 196 s. ISBN 80-247-0828-0. 8. VILAMOVÁ, Šárka. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 200 s. ISBN 80-247-1194-x.

68

13.2 Elektronické zdroje 1. Financial Times, 30.11.2010 Nesoudržná politika soudržnosti, [on-line], dostupný z: http://www.presseurop.eu/cs/content/article/411061-nesoudrzna-politika-soudrznosti [cit. 11. 03. 2013] 2. MINISTERSTVO FINANCÍ. Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 - 2013. [online]. 1. ledna 2011 [cit. 26. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fondy.html 3. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Založení systému národního fond-příloha II. [online]. [cit. 20. 01. 2013]. 8s. (PDF). Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/407_414.pdf / 4. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Odbor Národní fond [online]. 2005 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/orgstru_20074.html 5. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Transition facility [online]. 2005 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/transition_facility.html 6. MINISTERSTVO FINANCÍ. Příloha II: Zaloţení systému Národního fondu. [online]. s. 8 [cit. 26. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/407_414.pdf 7. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Program švýcarsko-české spolupráce: Základní informace o programu 2011 [online]. 2005 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: 69

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fin_pomoc_svycatska_zakl_info.html 8. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU: Platební a certifikační orgán - Národní fond. Strukturální fondy [online]. 5.3.2009 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Temp/Glosar/P/Platebni-acertifikacni-organ-Narodni-fond 9. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strukturální fondy: Phare [online]. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy2004-2006/Historie-regionalni-politiky-EU-v-Ceske-republice/Predvstupninastroje/Phare 10. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strukturální fondy: ISPA [online]. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy2004-2006/Historie-regionalni-politiky-EU-v-Ceske-republice/Predvstupninastroje/ISPA 11. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strukturální fondy: SAPARD [online]. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2004-2006/Historie-regionalni-politiky-EU-v-Ceskerepublice/Predvstupni-nastroje/SAPARD 12. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudružnosti a národních zdrojů v programovém období 2007-2013: Prosinec 2012 [online]. 2013 [cit. 25. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/16146302-4b12-40c9-83cd-83e1d51b95b2 13. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro 70

konkurenceschopnost. 25. 10. 2012. [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25102 14. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Portál odboru strukturálních fondů Ministerstva Vnitra ČR: Strukturální fondy [online]. 2010 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/strukturalni-fondy 15. NORSKO OFICIÁLNÍ STRÁNKY V ČESKÉ REPUBLICE. Norsko oficiální stránky v české republice: Publikace o EHP a Norských fondech [online]. euroscop.cz. 2012 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: http://www.noramb.cz/News_and_events/EEA_grants/Novinky/Nova-publikace-oEHP-a-Norskych-fondech-/ 16. PORTÁL MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 24. 03. 2013]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 17. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Fond soudržnosti [online]. euroscop.cz. 2005-13 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/ 18. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Fondy pro zemědělce a rybáře [online]. euroscop.cz. 2005-13 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8633/sekce/fondy-pro-zemedelce-a-rybare/ 19. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Přehled fondů EU [online]. euroscop.cz. 2005-13 [cit. 24. 02. 2013]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/ 20. ZENKNER, Petr. Vstup ČR do EU. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroscop.cz: Věcně o Evropě [online]. 2005-13 [cit. 17. 02. 2013]. Dostupné z: 71

https://www.euroskop.cz/803/sekce/vstup-cr-do-eu/ 13.3 Seznam právních předpisů 1. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech o změně některých souvisejících nástrojů (rozpočtová pravidla) 2. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole ve veřejné správě) 13.4 Internetové stránky www.mfcr.cz www.kpmsk.cz www.strukturalni-fondy.cz www.projekty.osu.cz www.zakonyprolidi.cz www.euro.vlada.gov.ck www.ec.europa.eu/enlargement/fichel/projet www.cs.wikipedia.org/wiki/david_rath www.portal-vz.cz http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodni-organ-pro-koordinaci http://www.businessinfo.cz www.novinky.cz

72

14 Seznam použitých zkratek ES – Evropské společenství ROP – regionální operační programy ERDF - Evropský fond regionálního rozvoje ESF - Evropský sociální fond NOK – Národní orgán pro koordinaci MSC2007 – Monitorovací systém strukturálních fondů OP VK - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ÚP – Úřad práce OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná OP – Operační program NKÚ – Nejvyšší kontrolní úřad

73

15 PŘÍLOHY Příloha č.1 - Prezentace fiktivního individuálního ostatního projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název programu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Prioritní osa

2. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Oblast podpory

2.1 Vyšší odborné vzdělávání

Název projektu Číslo projektu

Inovace výuky předmětů managementu na Vyšší odborné škole obchodní XYZ CZ.1.07/2.1.00/0X.XXXX

Název příjemce

Vyšší odborná škola obchodní XYZ

Celková alokovaná částka

2 870 356, 07 CZK

Doba realizace projektu (od – do) Stručný obsah projektu (max. 1 000 slov)

1.5.2013 - 31.12.2013

Kontakt (webové stránky projektu, jméno kontaktní osoby, email, telefon)

Projekt koplexně inovuje předměty managementu realizované na VOŠ Obchodní XYZ. Přináší do výuky metody řízení 21.století s důrazem na rozvoj měkkých dovedností absolventů předmětů managementu a tedy konkurenceschopnost na evropském trhu práce. Součástí projektu budou semináře se zahraničními lektory, stáže a praxe studentů v partnerských organizacích v ziskovém i neziskovém sektoru. Projekt připravuje absolventy na práci nižšího a středního managementu v interkulturním prostředí Evropské Unie a dbá na jejich reálnou připravenost pro trh práce. Projekt je prospěšný především studentům, kteří se naučí jak kvalitně a efektivně využívat své znalosti, schopnosti a dovednosti jako konkurenční výhodu a také firmám, které díky projektu získají kvalifikované odborníky pro nižší a střední management. www.voso.cz/projekty/inovace_management, PhDr. Ladislava Kačírková, PhD., [email protected], +420 123 456 789

Vyplněný formulář zasílejte na adresu [email protected] a v předmětu uveďte „Prezentace projektu OP VK“. 1

Příloha č. 2 – Rozpočet projektu OP VK Kapitola rozpočtu č. 1 - Osobní výdaje související s realizací projektu 1.1 Platy, odměny z dohod a pojistné 1.1.1 Výdaje na odborné zaměstnance 1.1.1.1 Platy 1.1.1.2 Odměny z dohod (DPČ) 1.1.1.3 Odměny z dohod (DPP) 1.1.1.4 Autorský honorář 1.1.2 Výdaje na administrativní zaměstnance 1.1.2.1 Platy 1.1.2.2 Odměny z dohod (DPČ) 1.1.2.3 Odměny z dohod (DPP) 1.2 Sociální pojištění 1.3 Zdravotní pojištění 1.4 FKSP (pokud je tvorba povinná ze zákona) 1.5 Jiné povinné výdaje (např. zákonné pojištění zaměstnanců Kapitola rozpočtu č. 2 - Cestovní náhrady související s realizací projektu 2.1 Sluţební cesty tuzemské 2.1.1 Cestovné (vč. provozu sluţebního auta) 2.1.2 Ubytování 2.1.3 Stravné 2.1.4 Nutné vedlejší výdaje 2.2 Sluţební cesty zahraniční 2.2.1 Cestovné (vč. provozu sluţebního auta) 2.2.2 Ubytování 2.2.3 Stravné 2.2.4 Ostatní 2

Kapitola rozpočtu č. 3 - Zařízení související s realizací projektu 3.1 Nehmotný majetek do 60 tis. Kč 3.1.1 Software 3.1.2 Ostatní 3.2 Dlouhodobý nehmotný majetek 3.2.1 Software 3.2.2 Ostatní 3.3 Drobný hmotný majetek 3.4 Pouţitý drobný hmotný majetek 3.5 Nájem zařízení, leasing 3.6 Odpisy 3.7 Výdaje na opravy a údrţbu 3.8 Křídové financování 3.8.1 Investiční část 3.8.2 Neinvestiční část Kapitola rozpočtu č. 4 - Místní kancelář 4.1 Spotřební zboţí a provozní materiál 4.2 Telefon, poštovné, fax 4.3 Spotřeba vody, paliv a energie 4.4 Nájemné Kapitola rozpočtu č. 5 - Nákup služeb souvisejících s realizací projektu 5.1 Publikace/školící materiály/manuály 5.2 Odborné sluţby/Studie a výzkum 5.3 Výdaje na konference/kurzy 5.4 Podpora účastníků (stravné, ubytování) 5.5 Jiné výdaje 3

Kapitola rozpočtu č. 6 - Stavební úpravy související s realizací projektu 6.1 Drobné stavební úpravy 6.2 Stavební úpravy v rámci kříţového financování 6.3 Stavební úpravy - odpisy Kapitola rozpočtu č. 7 – Přímá podpora 7.1 Mzdové příspěvky 7.2 Cestovné, ubytování a stravné 7.3 Doprovodné aktivity Kapitola rozpočtu č. 8 – Výdaje vyplývající přímo ze Smlouvy/Opatření/Rozhodnutí 8.1 Audit 8.2 Publicita 8.3 Ostatní

Poznámka ke kapitolám rozpočtu Jednotlivé výdaje musí být vţdy odůvodnitelné, přímo vztaţné k projektu a prokazatelné. Jednotlivé poloţky (např. akce publicity) musí být v rozpočtu detailně rozepsány. Pokud výzva určí, mohou být do rozpočtu zahrnuty také nepřímé náklady projektu vyjádřené procentem k celkovým prokazatelným přímým způsobilým výdajům. Zdroj: MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 25.10.2012.[str. 38-43].Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25102

4

Příloha č.3 - Kritéria a subkritéria hodnocení projektů

Zdroj: MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 25.10.2012.[str. 68-69].Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25102 5

Příloha č.4 - Organizační struktura Ministerstva financí Ministr financí (Ing. Miroslav Kalousek)

sekce 02 Finanční trh

- Odbor 27 Finanční trhy I - Odbor 35 Finanční trhy II - Odbor 36 Státní kontrola a dozor na finančním Trhu

Sekce 03 Hospod. s majetkem státu a informatiky - Odbor 33 Řízení ICT resortu - Odbor 38 Rozvoj ICT MF - Odbor 44 Náhradové agendy - Odbor 45 Realizace dispozic s majetkem státu - Odbor 59 Provoz ICT a uţivatelská podpora - Odbor 62 Hospodaření s majetkem státu

- Odbor 10 Kabinet Ministra - Odbor 29 Legislativní -Odbor 30 Personální - Odbor 56 Interní audit a inspekce

Sekce 04 Finanční, auditní a provozní

- Odbor 13 Hospodářská správa - Odbor 17 Kontrola - Odbor 23 Finanční - Odbor 24 Analytický - Odbor 52 Auditní orgán - Odbor 57 Bezpečnost a krizové Řízení

sekce 05 Daně a cla

- Odbor 15 Daně z příjmů a veřejná pojistná - Odbor 18 Nepřímé daně - Odbor 25 Strategie daňové politiky a správy - Odbor 26 Majetkové daně, daň silniční a oceňování - Odbor 28 Účetnictví a audit - Odbor 32 Daňová legislativa - Odbor 39 Správní činnosti

sekce 06 Veřejné rozpočty

- Odbor 11 Státní rozpočet - Odbor 12 Financování územních rozpočtů a programové financování - Odbor 14 Financování kapitol státního rozpočtu I - Odbor 19 Financování kapitol státního rozpočtu II - Odbor 20 Řízení státního dluhu a finančního majetku - Odbor 54 Ekonomické informace

sekce 07 Mezinárodní vztahy a finanční politika - Odbor 16 Cenová politika - Odbor 34 Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi - Odbor 37 Finanční politka - Odbor 53 Mezinárodněprávní a záleţitosti EU - Odbor 58 Mezinárodní vztahy - samostatné odd. 9006 Mezinárodní o chrana investic a Zahraniční pohledávky

- Odbor 55 Národní fond 6

Zdroj: Organizační struktura vytvořena autorkou na základě informací dostupných na www.mfcr.cz

7

Příloha č. 5 - Fiktivní projekt OP VaVpI Název projektu

Příprava absolventů oboru Aplikovaná ekonomie pro praxi

Program

Operační program Věda a Výzkum pro Inovace

Prioritní osa

Prioritní osa 4 - Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem

Popis Projektu

Projekt připravující absolventy oboru Aplikovaná ekonomie si klade za cíl zvýšit konkurenceschopnost absolventů pomocí budování znalostí znalostí především v oblasti Soft Skills a odborných oblastech které vyplynou z výzkumu potřeb pracovního trhu, který je jednou z klíčových aktivit projektu. V průběhu akademického roku budou organizována setkání studentů s odborníky z praxe, coţ zaručí propojení firemní a akademické sféry vedoucí k získání informací o reálných potřebách trhu. Dále proběhne šest workshopů, kaţdý zaměřen na rozvoj specifické měkké dovednosti. Plánovány jsou tréninky prezentačních dovedností, práce v týmu, efektivní komunikace, facilitační dovednosti, time-managementu a leadershipu. A dále čtyři školení zaměřená na rozvoj zjištěných odborných dovedností.

Klíčové Aktivity

1.1 Výzkum potřeb trhu

Finanční náročnost projektu

360 000 Kč

Udrţitelnost

Projekt bude v závěrečné fázi monitorovat uplatnitelnost absolventů. V návaznosti na zjištění bude adekvátně upravena nabídka volitelných předmětů pro obor Aplikovaná ekonomie.

Časový plán projektu

Výzkum 04/2013-08/2013

1.2 6 Soft Skills 1.3 4 školení školení odborných dovedností

Průběh školení 09/2013-06/2014

1.4 Publikace výsledků výzkumu

1.5 Monitoring uplatnění absolventů v konkurenčním prostředí trhu práce

Publikace výsledků a monitoring 07/2014 - 11/2014

8