Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva

Bakalářská práce

Zkrácené přípravné řízení z pohledu služby pořádkové policie

Pavel Kadaňka 2010

Čestné prohlášení: "Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Zkrácené přípravné řízení z pohledu služby pořádkové policie zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury." …...……………………… Pavel Kadaňka

Poděkování: Rád bych tímto vyjádřil své poděkování vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Evě Ţatecké, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a především za ochotný přístup. Rovněţ také npor. Bc. Marianu Folvarčíkovi za přínosné rady při konzultacích. Dále pak svým rodičům a přítelkyni Janě, za vytváření zázemí a za psychickou pomoc během psaní práce.

Obsah: 1. Seznam zkratek………………….................................................................................... 5 2. Úvod…………………..……………………………………………………………….. 6 3. Vymezení pojmů………………………………………………………………………..7 3.1 Trestný čin..…………………………………………………………………....7 3.2 Zkrácené přípravné řízení…………………………………………………….. 8 3.2.1 Superrychlé zkrácené řízení………………………………………… 9 3.3 Účel přípravného řízení a jeho formy………………………………………… 11 4. Zkrácené přípravné řízení……………………………………………………………… 13 4.1 Historie, vznik a vybrané novelizace zkráceného přípravného řízení………... 13 4.2 Hospodárnost a rychlost jako hlavní zásady zkráceného přípravného řízení… 14 4.3 Podmínky a překáţky zkráceného přípravného řízení………………………... 16 4.4 Orgány činné ve zkráceném přípravném řízení………………………..……... 19 4.4.1 Policejní orgán……………………………………………………… 19 4.4.2 Státní zástupce……………………………………………………… 19 4.5 Lhůta ve zkráceném přípravném řízení………………………………………. 20 4.5.1 Prodlouţení lhůty…………………………………………………… 21 5. Procesní úkony prováděné policejním orgánem ve zkráceném přípravném řízení……. 23 5.1 Zahájení zkráceného přípravného řízení……………………………………… 23 5.2 Podezřelý a jeho práva………………………………………………………... 25 5.3 Sdělení podezření podezřelému………………………………………………. 26 5.4 Výslech podezřelého………………………………………………………….. 27 5.5 Znalecký posudek a odborné vyjádření………………………………………. 28 5.6 Vydání a odnětí věci………………………………………………………….. 29 5.7 Omezení osobní svobody ve zkráceném přípravném řízení………………….. 29 5.7.1 Předvedení…………………………………………………………...30 5.7.2 Zadrţení…………………………………………………….………. 30 5.7.3 Příkaz k zatčení……………………………………………………... 31 5.7.4 Vazba……………………………………………………………….. 31 5.8 Mladiství ve zkráceném přípravném řízení…………………………………... 31 5.9 Vyřízení věci policejním orgánem…………………………………………….32 5.10 Stručný exkurz do zahraničí úpravy - Slovenská republika………………… 32 5.11 Zkrácené přípravné řízení de lege ferenda……………………………….......33 6. Zkrácené přípravné řízení a aktuální problémy praxe………….……………………… 35 6.1 Ohroţení pod vlivem návykové látky………………………………………… 35 6.2 Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání………………………………38 6.3 Zanedbání povinné výţivy……………………………………………………. 39 6.4 Krádeţ………………………………………………………………………… 39 6.5 Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění………………………...40 7. Závěr…………………………………………………………………………………… 42 8. Cizojazyčné resumé……………………………………………………………………. 43 9. Seznam pouţitých pramenů a literatury……………………………………………….. 45 10. Zadání bakalářské práce……………………………………………………………… 48 11. Seznam příloh………………………………………………………………………… 50

1. Seznam zkratek Právní předpisy: EÚLP - Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, v platném znění PŘZ - zákon č. 200/1990 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů TP - zákon č. 301/2005 Z.z., trestný poriadok, ve znění pozdějších předpisů TrZ - zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů TŘ - zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů TZ - zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ZSM - zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe, ve znění pozdějších předpisů Ostatní použité: ČR - Česká republika ETŘ - elektronické trestní řízení OČTŘ - orgán činný v trestním řízení SKPV - sluţba kriminální policie a vyšetřování VTOS - výkon trestu odnětí svobody ZPŘ - zkrácené přípravné řízení ZÚTŘ - zahájení úkonů v trestním řízení

-5-

2. Úvod V současné době pracuji na obvodním oddělení Policie České republiky na pozici inspektor sluţby pořádkové policie Územního odboru vnější sluţby Brno - venkov. Zde je mimo jiné mým úkolem šetřit1 a prověřovat2 méně závaţné trestné činy, u nichţ zákon stanoví trest odnětí svobody, jehoţ horní hranice nepřevyšuje tři roky a které nespadají do příslušnosti jiných organizačních článků policie, tedy v souladu se splněním věcné a místní příslušnosti. Nemalý podíl má také na těchto trestných činech zkrácené přípravné řízení (dále jen "ZPŘ"), které je upraveno v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "TŘ"). Proto jsem si jako téma své bakalářské práce zvolil zkrácené přípravné řízení z pohledu služby pořádkové policie a problematiku s tím spojenou, neboť je to téma velice aktuální a orgány činné v trestním řízení3 (dále jen "OČTŘ"), kam patří i sluţba pořádkové policie4, kladou v poslední době důraz na to, aby pokud moţno, byla podstatná část trestních věcí vyřízena v rámci ZPŘ. Za splnění všech zákonných podmínek se jedná o obligatorní povinnost toto řízení konat a zároveň patří tento institut mimo jiné k hlavním prioritám základních útvarů policie i pro rok 2010. Ve své práci chci přiblíţit čtenáři zpracovávání přečinů5 ve ZPŘ u sluţby pořádkové policie, přičemţ bych chtěl popsat mimo jiné praktické zkušenosti, znalosti a dovednosti, které úplně všechny v TŘ nenalezneme, protoţe jsou výsledkem praktického uţívání tohoto institutu de lege lata v aplikační praxi v souladu s dalšími platnými předpisy. Dále se budu snaţit zhodnotit dosavadní průběh tohoto institutu a případně upozornit na nedostatky a pokusit se v rámci moţností navrhnout zlepšení řízení v rámci úvah de lege ferenda, které by vedlo k ergonomii trestního řízení jak ve prospěch poškozeného, tak i samotného podezřelého. Z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe ZPŘ patří k důleţitým institutům trestního řízení a jeho vyuţívání od doby účinnosti v TŘ neustále narůstá. V úvodních kapitolách své práce se nebudu úplně dopodrobna zabývat popisem notoriet jako je trestný čin, trestní řízení, přípravné řízení a dalších obecně známých skutečností, neboť vysvětlování těchto pojmů do hloubky povaţuji ve své práci za méně podstatné a přistoupím dále k důleţitějším skutečnostem, které jsou spojeny se ZPŘ. Připouštím, ţe mnou zvolené téma práce je velice rozsáhlé, přičemţ je nutné vybrat pouze ty podstatné náleţitosti, které se obsahově vejdou do daného typu práce.

1

Šetřením se rozumí zajišťování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřujících ke zjištění jeho pachatele v rámci oprávnění dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 2 Prověřováním se rozumí prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin; počíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 TŘ, nebo provedením neodkladných a neopakovatelných úkonů. 3 Mezi OČTŘ patří policejní orgán, státní zástupce a soud. 4 Útvar Policie České republiky, nebo jeho nižší organizační článek, který plní úkoly v trestním řízení se nazývá policejní orgán. 5 V trestním zákoníku se na rozdíl od předchozí právní úpravy trestný čin dělí na přečin a zločin, kdy při splnění uvedených podmínek zákona může jít i o zvlášť závažný zločin. V souvislosti se ZPŘ jde vždy o přečin, rozdělení trestných činů je blíže vysvětleno na str. 7 a 8.

-6-

3. Vymezení pojmů 3.1 Trestný čin Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "TZ") v mnoha směrech vychází ze svého předchůdce6, ale přesto nám přináší mnoho drobných, ale i podstatných změn, a to jak v obecné části, tak ve zvláštní části zákona. TZ nabyl účinnosti dne 01.01.2010 a je spolu s TŘ a zákonem č. 218/2003 Sb., soudnictví ve věcech mládeţe, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSM") základním kamenem trestního řízení v České republice. Pojem trestného činu a jeho kategorizaci na přečiny a zločiny povaţuji jedny z nejvýznamnějších změn v TZ. Trestný čin je definován v § 13 odst. 1 TZ, kdy zákonodárce upustil od dřívějšího formálně - materiálního pojetí trestného činu a přešel k formálnímu pojetí trestného činu. Z definice trestného činu se dají vymezit dva jeho základní pojmové znaky: protiprávnost činu, který je TZ označen za trestný čin. znaky uvedené v zákoně, neboli formální stránka trestného činu, která je vyjádřena pomocí povinných (obligatorních) typových znaků trestného činu v TZ, kterými jsou objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka.7 Pouze v případě, ţe dojde k naplnění obou pojmových znaků, můţe být konkrétní jednání posuzováno jako trestný čin. Nová právní úprava nahradila dosavadní monopartici trestného činu biparticií, kdy dochází k rozlišování dvou kategorií soudně trestných deliktů na přečiny a zločiny. Rozlišení se děje podle formálního hlediska, tedy podle formy zavinění a podle délky trestu odnětí svobody.8 Trestné činy se tedy dělí na: přečiny, kterými jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něţ TZ stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. zločiny, které jsou vymezeny v TZ negativně a jsou to všechny trestné činy, které nejsou dle TZ přečiny. Zde máme ještě jednu kategorii a tou jsou zvlášť závažné zločiny, coţ jsou úmyslné trestné činy, na něţ TZ stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let a pouze u těchto činů je trestná uţ i příprava k trestnému činu. Trestný čin se můţe vzhledem k trestní sazbě trestu odnětí svobody diametrálně lišit ve svých základních a kvalifikovaných skutkových podstatách, coţ má vliv na jednotlivé kombinace přečinů a zločinů. V souvislosti se ZPŘ jde vţdy o přečin, který dále splňuje svá určitá kritéria. Je zapotřebí se zde zmínit o dalších kategoriích deliktů, kde máme provinění, čin jinak trestný a čin beztrestný. Provinění je trestný čin, který spáchal mladistvý.9 6

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "TrZ"). Fryšták, M., a kolektiv. Trestní právo hmotné - obecná část. 2. přeprac. vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o., 2009. str. 33. 8 Jelínek, J., et al., O novém trestním zákoníku. vyd. Praha: Nakladatelství Leges s.r.o., 2009. str. 29. 9 Srovnej § 6 "provinění" ZSM. Mladistvý je ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku. Je s ním spojen počátek trestní odpovědnosti osoby za spáchané provinění. Plná trestní odpovědnost nastává až dnem následujícím po dni, ve kterém osoba dovršila osmnáctý rok věku. 7

-7-

Čin jinak trestný je v daném případě beztrestný, i kdyţ v jiném případě a za jiných okolností by trestným byl. Uţívá se v několikerém významu a to předně v zákoně o soudnictví ve věcech mládeţe, přičemţ chybí formální znaky trestného činu.10 Činem jinak trestným se dále rozumí čin, který sice naplňuje povinné typové znaky trestného činu (formální stránka), je protiprávní, ale není společensky škodlivý, jako například krajní nouze nebo nutná obrana.11 Čin beztrestný je za jakýchkoliv okolností absolutně beztrestným činem. Jedná o případy, kdy je čin dovolený, který není ţádným způsobem zakázán, přičemţ není protiprávní a je bez společenské škodlivosti. Dále jde o čin, který není dovolený, je protiprávní a společensky škodlivý, ale postačuje u něj uplatnění odpovědnosti dle jiného právního předpisu a nakonec čin, který sice je společensky škodlivý, ale zákonodárce jej z důvodů trestně politických obecně nekriminalizuje, např. sebevraţda.12

3.2 Zkrácené přípravné řízení České trestní řízení patří do evropského kontinentálního práva a patří k odvětví českého veřejného práva. Trestní právo hmotné13 se uplatňuje prostřednictvím trestního práva procesního14, jehoţ normy upravují postup OČTR o konkrétních spáchaných trestných činech tak, aby trestné činy byly náleţitě zjištěny a jejich pachatelé náleţitě potrestáni.15 Přípravné řízení je rozděleno do tří forem, kde na základě typové společenské škodlivosti protiprávního deliktu, který je předmětem trestního stíhání rozeznáváme standardní přípravné řízení, rozšířené přípravné řízení a ZPŘ. ZPŘ se koná u trestných činů, u nichţ je známý pachatel, o kterých přísluší konat řízení v prvním stupni okresního soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehoţ horní hranice nepřevyšuje tři léta. Jde o zvláštní způsob postupu před zahájením trestního stíhání, které se zahajuje aţ podáním návrhu na potrestání soudu, který projedná věc ve zjednodušeném řízení před soudem, přičemţ odpadá vyšetřování.16 Úkony se provádí podle hlavy deváté a pouze neodkladné a neopakovatelné úkony se konají podle hlavy čtvrté TŘ. Jeho smysl spočívá v tom, ţe dochází k urychlení předsoudního stádia, ve kterém policejní orgán provede rychlé šetření a omezí procesní dokazování na minimum. Podezřelého17 poučí, sdělí mu ze spáchání jakého skutku je podezřelý 10

Formálním znakem trestného činu je věk, kdy čin spáchá dítě mladší patnácti let, protože trestní odpovědnost začíná dovršením patnáctého roku věku; příčetnost, přičemž osoba, která není příčetná, není ani trestně odpovědná; rozumovou a mravní vyspělost, která chybí mladistvému pachateli v době spáchání činu; dále sem patří zavinění a nedostatek jednání. 11 Fryšták, M., a kolektiv. Trestní právo hmotné - obecná část. 2. přeprac. vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o., 2009. str. 34. 12 Op. cit. v pozn. 11). 13 Trestní právo hmotné je upraveno zejména v TZ a ZSM. 14 Trestní právo procesní je upraveno zejména v TŘ a ZSM. 15 Legislativní rada vlády ČR, Věcný záměr trestního řádu, schválen dne 31.07.2008, str. 1. Dostupné z: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=39636. 16 Procesní postup, který se provádí policejním orgánem od zahájení trestního stíhání dle hlavy desáté TŘ. 17 Podezřelým pro účely ZPŘ se stává až osoba, které bylo sděleno podezření. Podezřelý má v tomto procesu stejná práva jako obviněný. Má právo si volit obhájce a radit se s ním bez přítomnosti třetí osoby již v průběhu zadržení (§ 179b odst. 2 TŘ). Tomuto tématu se věnuje Fenyk na diskusním setkání České národní

-8-

a provede jeho výslech. Poté věc předá se zprávou o výsledku ZPŘ státnímu zástupci, který v případě shledání, ţe výsledky řízení odůvodňují postavení podezřelého před soud, podá soudu návrh na potrestání, který obsahuje stejné náleţitosti, jako obţaloba s výjimkou odůvodnění, čímţ se zahajuje trestní stíhání a podezřelý se stává obviněným18. Tímto dochází k rychlému přechodu věci do stádia řízení před soudem, které se nazývá zjednodušené řízení. Zde se provádí nezbytné procesní důkazy a v případě, ţe je spolehlivě zjištěn skutkový stav, vydá samosoudce trestní příkaz. V opačném případě soud postupuje jako v klasickém řízení19. Je zde vyloučeno duplicitní dokazování před a po podání obţaloby - důkazy se pouze vyhledávají, ale neprovádí. Je určeno k řešení méně závaţných a flagrantních přečinů, u kterých je pachatel přistiţen při činu nebo bezprostředně poté a jsou zde předpoklady pro objasnění ve lhůtě dvou týdnů, kterou je moţné pouze jedenkrát prodlouţit o deset dní. Podstatou ZPŘ je rychlé a neformální objasnění skutku, ve kterém je spatřován trestný čin, zjištění osoby důvodně podezřelé z jeho spáchání a vyhledání (nikoliv formální provedení) důkazů. Policejní orgán by se proto v těchto případech měl zaměřit jen na vyhledání potencionálních důkazů, jejichţ provedení by měl státní zástupce navrhovat a případně i provádět aţ v řízení před soudem.20

3.2.1 Superrychlé zkrácené řízení Zvláštní forma zjednodušeného řízení před samosoudcem je superrychlé zkrácené řízení. Zákonodárce si dal za cíl maximalizovat zásadu rychlosti trestního řízení, kdy při splnění obligatorních podmínek je osoba podezřelá potrestána nejpozději do 72 hodin21 od zadrţení. Státnímu zástupci je policejním orgánem předána zadrţená podezřelá osoba22, o které musí do 48 hodin od zadrţení rozhodnout, zda ji propustí na svobodu, nebo předá soudu s návrhem na potrestání; jinak rozhodne o zahájení trestního stíhání a předloţí soudu návrh na rozhodnutí o vazbě obviněného.23 Pokud je soudu doručen návrh na potrestání a současně předán podezřelý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obviněného.24 TŘ stanoví, čeho se má tento výslech především týkat. Jedná se o okolnosti zadrţení a důvody skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo v Praze ze dne 05.06.2008, kde při rozboru postavení podezřelého ve ZPŘ se nevyhnul ani dosud ne zcela vyjasněné otázce okamžiku, kdy se daná osoba podezřelým stává, přičemž se přiklonil k názoru, že je tomu tak okamžikem sdělení podezření, nikoli okamžikem zahájení ZPŘ, což souvisí i se zajištěním práva na obhajobu podezřelého ve ZPŘ; blíţe: Karabec, Z., Zeman, P., Diskusní setkání České národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo v Praze, dne 05.06.2008, Trestněprávní revue, 2008, č. 9, str. 289. 18 Do této doby měl podezřelý "pouze" stejná práva jako obviněný, nyní se"oficiálně" de lege artis nazývá obviněným. 19 To znamená, že může rovněž věc zastavit, postoupit jinému orgánu nebo podmíněně zastavit či schválit narovnání. 20 Šámal, P., Zkrácené přípravné řízení, Trestněprávní revue. 2002, č. 1, str. 5. 21 Tento časový údaj logicky vyplývá z toho, že zadržení může trvat maximálně 48 hodin a do 24 hodin musí rozhodnout samosoudce. 22 Ve lhůtě 48 hodin od zadržení podezřelého musí policejní orgán podezřelého vyslechnout, obstarat potřebné důkazy a předat je státnímu zástupci. 23 Srovnej 179e TŘ. 24 Srovnej § 314b odst. 2 TŘ.

-9-

vazby, rovněţ o to, které skutečnosti povaţuje obviněný za nesporné25 a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány. O nespornosti skutečnosti však nerozhoduje svým prohlášením pouze obviněný, ale za nespornou ji musí označit i státní zástupce, přičemţ soud posuzuje, zda s ohledem na další zjištěné skutečnosti není závaţného důvodu o těchto prohlášeních obviněného a státního zástupce pochybovat. Samosoudce dle povahy věci vydá rozhodnutí, jeţ můţe vydat mimo hlavní líčení (trestní příkaz), nebo obviněnému doručí předvolání k hlavnímu líčení, které se můţe konat ihned po jeho výslechu.26 Podezřelého je nutné před jeho výslechem poučit o jeho právech a povinnostech, především o tom, ţe jako zadrţený podezřelý má moţnost si ve stanovené lhůtě zvolit obhájce a v případě, ţe tak neučiní, bude mu na dobu, po kterou trvají důvody zadrţení ustanoven s tím, ţe je zde dán důvod nutné obhajoby. Samotné řízení uváděné není nijak nové a je v TŘ zakotveno jiţ od velké novely TŘ 27, kde bylo zavedeno spolu se ZPŘ. Určitou novinkou je pouze výjezdní zasedání soudu a výjezdní činnost státních zástupců. V pohledu praxe probíhá výjezdní zasedání tak, ţe na sportovním stadionu je zvlášť vyčleněn prostor pro samosoudce (mobilní soudní síň), jenţ můţe odsoudit výtrţníka, který je před něj předveden do 48 hodin, v takzvaném superrychlém řízení a do 24 hodin od předání o věci rozhodne v hlavním líčení (pokud nejsou dány důvody vazby). Kromě soudců však musí být na stadionu i dva státní zástupci, další soudní pracovníci, zástupci přestupkové komise a také obhájci ex offo. Výtrţníci si mohou zavolat i vlastního obhájce, který se musí v přiměřené době28 dostavit. Samosoudce můţe v krajních případech poslat "fanouška" ze stadionu přímo do vazební věznice, u jiných případů můţe rozhodnout, ţe je třeba klasického hlavního líčení. Samosoudce by měl mít on-line přístup k rejstříku trestů a dalším databázím ke zjištění trestní minulosti podezřelého. Toto rychlé řízení se můţe vyuţívat u osoby bez stálého bydliště, která je stále na pohybu, nebo u cizince, u kterého hrozí, ţe opustí území České republiky. Podezřelá osoba se v těchto případech umístí do policejní cely a poté je eskortována k soudu. Institut má také působit preventivně na neukázněné fanoušky účastnících se akcí na stadionech, ale podle mého názoru se uplatňuje velice málo a aplikace s očekávanou prevencí se vytrácí s postupem času od jeho medializace v minulých letech. Důleţitým krokem v boji s diváckým násilím se stal nový 25

Institut nesporných skutečností lze v rámci v rámci zjednodušeného řízení před soudem pokládat za nejvýraznější projev snahy o zrychlení a snížení formálnosti procesu. TŘ neomezuje okruh těchto skutečností, které mohou být v řízení za sporné či nesporné pokládány a rozsah dokazování tak může být velmi omezen. 26 Srovnej § 314b odst. 2 TŘ. 27 TŘ novelizován zákonem č. 265/2001 Sb., který byl schválen 29.06.2001 s účinností od 01.01.2002. 28 Přiměřenou dobou dle § 76 odst. 4 a odst. 6 TŘ se rozumí lhůta 48 hodin, za podmínky, že zvolený obhájce je dosažitelný. S touto lhůtou souhlasím, pokud je zadržený v policejních celách, ale z praktického hlediska je tato lhůta příliš dlouhá a nereálná v případě konání výjezdního zasedání na stadionu. Pro tyto případy lhůta pro zvolení obhájce není nijak stanovena a dle mého názoru by neměla přesahovat 4 hodiny a je nutné počítat spíše s obhájcem ex offo. Předpokládám, že tato otázka bude postupem času vyřešena judikaturou. Otázkou ovšem zůstává, zda takové narychlo uspořádané hlavní líčení není v rozporu s výkladem ústavně zaručeného práva na obhajobu, neboť v tak krátké době je obtížné důkladně a řádně obhajobu připravit. Význam takového zrychleného procesu je ale v praxi minimální a myslím, že jde spíše o mediální prezentaci politiků, kteří se o takovýto počin postarali.

- 10 -

alternativní trest zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, který je součástí nového TZ29. Podstatou nového alternativního trestu je soudem vyslovený zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a to na dobu aţ deseti let. Zjednodušenému řízení soudnímu a superrychlému řízení se dále jiţ nebudu věnovat, neboť toto vymezení stačí k pochopení návaznosti na ZPŘ a dále jak ze samotného názvu práce vyplývá, se budu soustředit především na úkony prováděné policejním orgánem a státním zástupcem.

3.3 Účel přípravného řízení a jeho formy Přípravným řízením rozumíme úsek trestního řízení podle TŘ od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení (dále jen "ZÚTŘ") nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obţaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jeţ mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obţaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností, které nasvědčují tomu, ţe byl spáchán trestný čin, a vyšetřování. Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí OČTŘ ve věci samé.30 Základním smyslem přípravného řízení je opatřit podklad pro rozhodnutí, zda má být podána obţaloba a věcí se má zabývat soud, či zda má být od dalšího trestního stíhání upuštěno. Tato činnost se nazývá funkcí rozhodovací a dále máme funkci zajišťovací, kterou je uskutečňováno zajištění důkazů a osoby obviněného pro budoucí trestní řízení před soudem.31 Teoreticky rozlišujeme tři formy přípravného řízení, jednak podle typové závaţnosti trestného činu a dále dle zahájení trestního stíhání: standardní, rozšířené a ZPŘ, i kdyţ TŘ pojednává pouze o přípravném řízení a ZPŘ. Jednotlivé formy přípravného řízení se od sebe liší danými podmínkami, za jakých je lze konat, rozsahem opatřovaných a prováděných důkazů a dále způsobem ukončení. Základním kritériem, které odlišuje jednotlivé formy přípravného řízení, je typová nebezpečnost trestného činu, který je předmětem trestního řízení.32 Standardní přípravné řízení se koná tam, kde nejsou splněny podmínky pro konání zkráceného nebo rozšířeného přípravného řízení. Lze je dle platné právní úpravy rozdělit do dvou časových úseků. Jde o postup před zahájením trestního stíhání dle § 158 aţ 159b TŘ, kde se můţe provádět objasňování a prověřování skutečností, které nasvědčují tomu, ţe byl spáchán trestný čin, tento úsek se často nazývá pouze prověřování a druhým časovým úsekem je vyšetřování, které se koná vţdy a to dle § 151 aţ § 167 TŘ.

29

Srovnej § 76 TZ. Srovnej § 12 odst. 10 TŘ. 31 Jelínek, J., a kolektiv, Trestní právo procesní. 5. přeprac. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2007. str. 427. 32 Svatoš, R., Zkrácené přípravné řízení, Trestní právo, LexisNexis CZ, 2004, č. 3, str. 18. 30

- 11 -

Rozšířené přípravné řízení je konáno, pokud je prováděno vyšetřování trestných činů, o kterých vede vyšetřování v prvním stupni krajský soud, kde přicházejí v úvahu trestné činy, u kterých zákon stanoví trest odnětí svobody, jehoţ dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uloţit výjimečný trest. Dále o činech, vyjmenovaných v § 17 TŘ. Můţe se zde provádět postup před zahájením trestního stíhání dle § 158 aţ 159b TŘ a další podrobnosti o rozšířeném přípravném řízení jsou uvedeny v hlavě desáté, oddílu třetím TŘ v §§ 168 aţ 170 pod názvem "Zvláštní ustanovení o některých trestných činech", kde jsou upraveny podmínky rozšířeného vyšetřování, které se koná vţdy. Ve ZPŘ jde o zvláštní způsob postupu před zahájením trestního stíhání, jenţ se zahajuje aţ podáním návrhu na potrestání soudu, který projedná věc ve zjednodušeném řízení před soudem33, přičemţ odpadá vyšetřování. Podle některých názorů nastávají doručením návrhu na potrestání účinky zahájení trestního stíhání (jeţ se jinak zahajuje způsobem upraveným v § 160 odst. 1, 2 a 7 TŘ) jak ve vztahu k soudu, tak ve vztahu k podezřelému, proti němuţ se vedlo ZPŘ. Podle jiných názorů naopak účinky zahájení trestního stíhání, přes výslovnou úpravu ve větě druhé § 314b odst. 1 TŘ, v případě podání návrhu na potrestání mohou pojmově nastat jen ve vztahu k soudu, nikoli téţ ve vztahu k osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, která se můţe stát obviněným (§ 32 TŘ) aţ poté, co je jí doručen návrh na potrestání podaný státním zástupcem. Zde se spolu s autorem34 přikláním k prvnímu z těchto názorů. Z pohledu praxe policejního orgánu je také důležitá povinnost skončit vyšetřování v zákonné lhůtě. Ve standardním přípravném řízení má policejní orgán povinnost skončit vyšetřování ve lhůtě do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, přičemţ tato lhůta nejčastěji platí i pro řízení, které bylo dříve prováděno ve ZPŘ a pouze z důvodu jeho neukončení v zákonné lhůtě je v něm nařízeno zahájit trestní stíhání a dále postupovat dle hlavy desáté. Další lhůta standardního přípravného řízení je skončení vyšetřování do tří měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu. Rozšířené přípravné řízení je policejní orgán povinen skončit vyšetřování nejpozději do šesti měsíců od zahájení trestního stíhání. ZPŘ musí být skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý, s tím, ţe tato lhůta můţe být státním zástupcem prodlouţena pouze jednou a to nejvýše o deset dnů. Zde se nevztahuje lhůta pouze na policejní orgán, ale i na státního zástupce, který v uvedené lhůtě musí doručit soudu návrh na potrestání.

33

Na rozdíl od standardního a rozšířeného přípravného řízení, kde se uvádí, že pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání, tento úsek trestního řízení trvá až do podání obžaloby či jiným skončením věci jako je postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání nebo podmíněné zastavení trestního stíhání, podmíněné přerušení trestního stíhání, odstoupení od trestního stíhání v řízení ve věcech mladistvých nebo schválení narovnání před podáním obžaloby. 34 Růţička, M., K otázce, kdy nastávají účinky zahájení trestního stíhání ve věcech, v nichţ bylo konáno zkrácené přípravné řízení, a státním zástupcem byl podán návrh na potrestání, Justiční praxe, 2002, č. 4, str. 167.

- 12 -

4. Zkrácené přípravné řízení 4.1 Historie, vznik a vybrané novelizace zkráceného přípravného řízení Jak jiţ dříve bylo popsáno, ZPŘ je zakotveno především v TŘ a od něj odvozeném ZSM, který nabyl účinnosti aţ 01. ledna 2004. TŘ byl československým Národním shromáţděním schválen 29.11.1961 a účinnosti nabyl dne 01.01.1962. Novelizací v roce 1969 s účinností od 01.01.1970 byla do TŘ zakotvena část o přečinech, která byla vymezena v § 179a aţ 179f TŘ s tím, ţe samotné přečiny byly upraveny vlastním zákonem o přečinech zákon č. 150/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákonodárce tedy vytvořil řízení, ve kterém je umoţněn pruţnější postup ve stádiu, které předchází řízení před soudem, a zajistil, aby přečiny35 byly urychleně objasňovány a pachatelé v co nejkratší době potrestáni. Uvedené rozdělení zůstává v TŘ aţ do roku 1990, kdy bylo toto řízení o přečinech vypuštěno a provádělo se pouze standardní přípravné řízení. Od této doby existovalo pouze jednotné přípravné řízení, kdy z platné právní úpravy nevyplývala ţádná diferencovanost forem přípravného řízení a procesní postup byl stejný jak u bagatelních trestných činů tak i těch nejzávaţnějších.36 Vyuţití zvláštního, v maximální moţné míře zjednodušeného řízení v trestních věcech nízké závaţnosti je téţ obsahem Doporučení Výborů Rady Evropy č. R (87) 18, přijatého výborem dne 17. září 1987.37 Významná změna pro státního zástupce byla provedena zákonem č. 283/2004 Sb., který byl schválen 08.04.2004 s účinností od 01.07.2004, kterým se vnáší do TŘ za ustanovení o ZPŘ, tedy za § 179f, nové §§ 179g a 179h, které pojednávají o podmíněném odloţení podání návrhu na potrestání. Z mého pohledu povaţuji za podstatnou novinku ve ZPŘ změnu provedenou zákonem č. 274/2008 Sb. s účinností od 01.01.2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve kterém jsou změněna i ustanovení TŘ. Touto úpravou se výrazněji zvýšil počet věcí vyřizovaných ve ZPŘ, coţ zejména policejním orgánům konajícím vyšetřování přineslo odlehčení od zbytečné administrativy.38 Pro OČTŘ je podstatná změna v tom, ţe lhůta ZPŘ se počítá aţ od sdělení podezřelému ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. Tedy jiţ neplatí ustanovení, ţe pachatel musel být přistiţen při činu nebo bezprostředně poté, coţ můţe v teoretické rovině umoţňovat policejnímu orgánu sbírat informace a důkazy a aţ poté sdělit podezření, od kterého začíná běţet čtrnáctidenní lhůta ke skončení řízení a předání věci státnímu zástupci se závěrečnou zprávou o jeho výsledku. 35

Čin méně závažný a skutkově jednoduchý. V zákoně o přečinech nenalézáme jeho přesnou definici, ale dvojité negativní vymezen, kde v § 1 odst. 1 je uvedeno "Přečinem je zaviněný, pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně o přečinech a jenž nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu." a v 2 odst. je dále uvedeno "Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není přečinem, i když jinak vykazuje jeho znaky." V dnešní podobě by se zřejmě jednalo o činy, které jsou mezi přestupky a trestnými činy. 36 Pro srovnání například provádění procesních úkonů u trestných činů krádeže prosté a vraždy. 37 Zeman, P., Háková, L., Karabec, Z., et. al., Vliv vybraných ustanovení velké novely trestního řádu na průběh trestního řízení. vyd. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008. str. 12 - 13. 38 Důvodová zpráva k zákonu č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky.

- 13 -

4.2 Hospodárnost a rychlost jako hlavní zásady zkráceného přípravného řízení Trestní řízení ovládá systém zásad, které spolu navzájem souvisí, navazují na sebe a tvoří jednotný celek. Jsou to vůdčí ideje, které jsou základem, na kterém je vybudována organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů.39 Ty nejpodstatnější a nejhlavnější zásady trestního řízení jsou zakotveny v Listině základních práv a svobod40 a v Ústavě České republiky41, čímţ mají zaručenu ústavně právní ochranu, tím, ţe zákony jsou součástí ústavního pořádku České republiky. Některé další zásady jsou obsaţeny i v mezinárodních dokumentech jako je například Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod42 (dále jen "EÚLP"). Zásady uvedené v zákonech a ratifikovaných úmluvách rovněţ obsahuje TŘ, který je trestně - procesně dále rozvádí. Základní zásady jsou ustanoveny v § 2 odst. 1 aţ 14 TŘ. Dodrţovat zákonem stanovené zásady se musí v průběhu celého trestního řízení a rovněţ se musí tyto zásady plně uplatňovat i ve ZPŘ. Všeobecných zásad trestního řízení, které jsou povaţovány za notoriety, a které se aplikují rovněţ ve ZPŘ, je veliké mnoţství a všechny je zde vypisovat by nemělo smysl. Dále se budu věnovat pouze dvěma nejdůleţitějším zásadám a to zásadě hospodárnosti a především zásadě rychlosti. Nejprve rozvedu zásadu hospodárnosti, o které ve ZPŘ nemůţe být pochybností. Komplikovanost procesu přispívá k prodluţování a k vyšším nákladům trestního řízení. Obvykle však platí, ţe čím je procesní systém "komplikovanější", tím méně skýtá prostoru pro svévoli, a tím nepřímo i pro nespravedlivé rozhodnutí. Zlevnění trestního procesu by tak mělo být aţ druhotným cílem, neboť primárně je účelem trestního řízení spravedlivé potrestání pachatele a řádný proces, jakoţto nevyhnutelné podmínky existence demokratického právního státu.43 S tímto obecně formulovaným tvrzením nesouhlasí Šámal a Růţička44, kteří uvádí, ţe samotná komplikovanost trestního procesu, ţádné záruky z hlediska práv osoby, proti níţ se řízení vede, ani z hlediska spravedlnosti konečného rozhodnutí, nepřináší. K tomuto názoru se rovněţ přikláním i já s tím, ţe jak dále autoři uvádí, řádný, zákonný a spravedlivý proces není zajišťován komplikovaností procesu, ale spíše konkrétními zárukami provedenými v celkové právní úpravě trestního řízení a koncentrovanými jednak na zajištění práv obviněného a ostatních stran v řízení, dále na úpravu institutů, jimţ je zasahováno do základních práv a svobod, na úpravu zajišťování skutkového stavu věci, na úpravu opravných prostředků řádných a mimořádných. V tomto směru nepochybně přinesla novela TŘ provedená zákonem č. 265/2001 Sb. značný posun oproti úpravě platné do 31. prosince 2001. Dle mého názoru lze z výše uvedeného dovodit, ţe čím dříve bude věc projednána ve spravedlivém a veřejném procesu v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem, tím méně dojde 39

Císařová, D., Fenyk, J., Gřivna, T., et al. Trestní právo procesní. 4. přepracované a aktualizované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2006. str. 56-57. 40 Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. 41 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 42 Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod; vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 uveřejněna ve Sbírce zákonů ČR č. 41/1992, str. 1073. 43 Jeţek, V., Zkrácené řízení a zjednodušené řízení před soudem. Bulletin advokacie, 2001, č. 11-12, str. 79. 44 Šámal, P., a kolektiv, Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. str. 1449.

- 14 -

k poškození práv osoby, proti níţ se řízení vede a dalších účastníků řízení z čehoţ plyne, ţe ZPŘ je za splnění stanovených podmínek ideální volbou. Jak nám vyplývá z povahy věci, mezi hlavní zásady ZPŘ patří zejména zásada rychlosti, která je zakotvena v § 2 odst. 4 TŘ: "Trestní řízení musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána…" O této zásadě se dá říci, ţe je i účelem ZPŘ a po něm následujícího zjednodušeného řízení u soudu45. Její naplnění spočívá v tom, ţe pachatel přečinu je potrestán v době co nejkratší od jeho spáchání. Splnění této zásady má dle mého názoru velice efektní výchovný účinek vůči pachateli a zároveň podstatný vliv na prevenci, protoţe společnost vidí snahu státu pachatele přečinu co nejrychleji odhalit a potrestat, coţ hodnotím velice pozitivně. Naproti tomu nepřiměřeně dlouhé řízení můţe ohroţovat právní jistotu účastníků a podrývat autoritu orgánů, které se na projednávání věci podílejí, kdy v jeho důsledku můţe dojít i k porušení práva na spravedlivý proces46 a neřešitelnou situaci osoby, proti níţ se řízení vede47, případně poškozené osoby.48 V souvislosti s časem a rychlostí zde máme také zánik trestní odpovědnosti za trestný čin uplynutím promlčecí doby, která je u přečinů ve ZPŘ maximálně pět let.49 Evropský soud pro lidská práva se rovněţ zabývá právem na přiměřenou délku trestního řízení, které je především zakotveno v čl. 6 odst. 1 EÚLP, který kromě jiného stanoví, ţe "každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu." Vlekoucí se řízení nejsou jen problémem České republiky, ale celé řady dalších zemí a do jisté míry jde o problém celoevropský. Problémy jednotlivých států je tak infikován Evropský soud pro lidská práva, který je v posledních letech naprosto zahlcen, a to zejména stíţnostmi na průtahy.50 Je zde nutno podotknout, ţe ne pouze obviněný, ale také poškozený si můţe stěţovat na nepřiměřenou délku vnitrostátního trestního řízení, nemůţe ovšem zasahovat do rozhodování o trestním stíhání, ale do rozhodnutí o občanských právech či závazcích. Od ZPŘ v souvislosti se zásadou rychlosti odbočím k obecnému pojmu přípravného řízení, kde souhlasím s Kratochvílem51, který uvádí, ţe u trestního řízení jsou po dlouhé době problémy s dokazováním, s časem slábne síla i věrohodnost důkazů, stejně jako faktická moţnost jejich provádění. Napříč tomuto si dovoluji částečně nesouhlasit 45

Srovnej § 314b TŘ. Srovnej čl. 38 Listiny základních práv a svobod. 47 Jankovský, Z., Jak naloţit s nepřiměřenou délkou trestního řízení?, Buletin advokacie. 2009, č. 12, str. 35. 48 U trestných činů nebývá poškozená vždy jen fyzická či právnická osoba, ale může být poškozen i veřejný zájem, kdy pojem poškozená osoba, jako taková, se v řízení nevyskytuje. Např. u trestného činu "Maření výkonu úředního rozhodnutí" a v minulosti účinného trestného činu "Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění." 49 Srovnej § 34 odst. 1 písm. d) TZ. 50 Kmec, J., Právo na přiměřenou délku trestního řízení v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, Trestněprávní revue, 2004, č. 5, str. 133. 51 Kratochvíl, V., a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 3. přepracované a doplněné vydání. Brno, Masarykova univerzita, 2002, str. 392. 46

- 15 -

s Ţateckou52, která mimo jiné uvádí, ţe společnost při delším časovém odstupu důvody pro uloţení trestu nechápe a nepodporuje, coţ já povaţuji naopak za kontra preventivní, s tím, ţe uloţené tresty i při delším časovém odstupu, při zachování zákonného postupu řízení, jsou mým okolím hodnoceny kladně. Subjektem, jehoţ vlivem můţe dojít k delšímu časovému odstupu pro uloţení trestu je OČTŘ a samotný obviněný, který má mnohdy zájem na prodlouţení trestního řízení a činí procesní obstrukce, které mají naopak trestní řízení prodlouţit. Oproti obviněnému, který je "nevinen", respektive je přesvědčen o své nevině a má zpravidla zájem na rychlém trestním řízení. Jestliţe je doba prodluţována neopodstatněně OČTŘ můţe to být důvod k výše uvedené sníţení autority a poklesu morálky, ale v případě, ţe takto činí pachatel, kladl bych dokonce zvláštní důraz na uloţení trestu s tím, ţe věc působí preventivně na společnost, která registruje tyto události. Je to ovšem můj subjektivní názor, snad ovlivněn prostředím a zvláště profesí, a další rozbor věci bych zařadil spíše do filozofických a politických oborů.

4.3 Podmínky a překážky zkráceného přípravného řízení Podmínky konání ZPŘ jsou uvedeny v § 179a TŘ. Z povahy věci vyplývá, ţe trestní řízení se vede vţdy pouze proti konkrétní osobě. Nelze je zahájit a vést proti neznámému pachateli. Při nesplnění podmínek dochází ke vzniku překáţky konání ZPŘ. Jedná o trestné činy, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta.53 Tato první podmínka je zcela jasně vymezená a stanovuje primární podmínku konání ZPŘ, kdy na přečiny o kterých koná řízení v prvním stupni okresní soud, zákon stanoví trest odnětí svobody, jehoţ horní hranice nepřevyšuje 3 roky včetně. První podmínka musí být splněna vţdy, s tím, ţe dále musí být současně splněna druhá nebo třetí alternativní podmínka, nemůţe být splněna pouze první. Podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté. 54 Uvedené ustanovení je druhou podmínkou. Pojem přistiţení při činu zákon nijak nevymezuje. Přistiţená osoba jiţ musí vykonávat určitou činnost, kterou porušuje nebo ohroţuje zájmy chráněné trestním zákonem. Bezprostředně po činu můţe být např. přistiţena osoba, která byla dostiţena s věcmi, kterými byl spáchán trestný čin nebo které byly trestným činem získány. Přistiţení při činu je třeba vykládat tak, ţe určitá osoba byla přistiţena a současně zadrţena dle § 76 odst. 2 TŘ.55 V průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě dvou týdnů, s možností jednoho prodloužení o deset dnů, postavit před soud.56

52

Fryšták, M., a kolektiv. Trestní právo hmotné - obecná část. 2. přeprac. vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o., 2009. str. 97. 53 Srovnej § 179a odst. 1 TŘ. 54 Srovnej § 179a odst. 1 písm. a) TŘ. 55 Jelínek, J., a kolektiv, Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. vyd. Praha: Leges, 2009, str. 741. 56 Srovnej § 179a odst. 1 písm. b) TŘ.

- 16 -

Je zajímavé sledovat jak ve třetí podmínce uvedené v § 179a odst. 1 písm. b) TŘ zákonodárce ponechává policejnímu orgánu moţnost širší úvahy k tomu (srov. slova "lze očekávat"), zda v takovém případě, kdy jsou zjištěny skutečnosti jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání, je odůvodněn předpoklad, ţe podezřelého bude moţno ve lhůtě dvou týdnů postavit před soud a měl by konat ZPŘ, či zda tomu tak není, a proto je třeba zahájit trestní stíhání.57 K tomuto tématu dále Zeman58 uvádí, ţe tento kategorický závěr je poněkud oslabován jistou neurčitostí podmínky uvedené v § 179a odst. 1 písm. b) TŘ (očekávání moţnosti postavit podezřelého v relativně krátké lhůtě před soud) a v tomto případě závisí na posouzení policejního orgánu, resp. státního zástupce, zda pokládají věc za natolik jednoduchou, ţe očekávají postavení podezřelého před soud ve stanovené lhůtě (zákon jim však nedává moţnost zvaţovat, zda by ZPŘ v této lhůtě nemohlo skončit i jinak neţ postavením podezřelého před soud). Z výše uvedeného vyvozuji, ţe praxi je nutné provést hlubší rozbor případu a v případě, ţe lze očekávat, ţe bude moţné pachatele ve lhůtě postavit před soud, ZPŘ se koná. Rozhodování OČTŘ zde není vţdy jednoduché a je otázkou zkušeností jak se s danou podmínkou vyrovná. K pojmu jiný podnět uvádí judikatura, ţe: "Jiným podnětem k trestnímu stíhání, od kterého běží lhůta 2 týdnů, v níž musí být skončeno ZPŘ podle § 179b odst. 4 tr. ř., může být i zjištění policejního orgánu, že jednání, dříve posuzované jako přestupek, vykazuje znaky trestného činu."59 Coţ jiţ v současné podobě TŘ není aţ tak podstatné, protoţe je zde rozhodující sdělení podezření podezřelému. Naproti tomu v § 179a odst. 1 písm. a) TŘ je výše uvedená úvaha vyloučena, protoţe zákonodárce předpokládá, ţe objasnění těchto činů je jednoduché s přihlédnutím k faktu, ţe pachatel je znám od samého počátku, kdy byl přistiţen na místě nebo bezprostředně poté. Po novelizaci TŘ zákonem č. 274/2008 Sb. z mého pohledu postrádá toto ustanovení částečně smysl, neboť policejní orgán se jiţ nemusí tak důsledně zabývat myšlenkou, zda bude moţné postavit podezřelého ve lhůtě dvou týdnů před soud. Nyní pokud dojde ke zjištění pachatele aţ v průběhu prověřování přečinu (u kterého jsou splněny podmínky pro konání ZPŘ) se úkony trestního řízení zahájí dle § 158 odst. 3 TŘ, kde je podezřelý zpočátku neznámý, s tím, ţe lhůta, ve které má být skončeno ZPŘ, se počítá aţ od sdělení podezření podezřelému, který můţe být zjištěn aţ o několik měsíců později.60 Obecnou otázku, zda policejní orgán sám rozhodne, jestli bude vést ZPŘ či nikoliv, řeší judikatura a logický výklad TŘ: "Pakliže povaha věci umožňuje postupovat podle ustanovení o ZPŘ, jsou OČTŘ povinny tuto speciální úpravu řízení vedoucího k meritornímu rozhodnutí aplikovat. OČTŘ nemají na výběr, neboť speciální úprava tohoto typu řízení má vždy přednost před obecnou úpravou. V opačném případě OČTŘ porušují svoje povinnosti, neboť jednak porušují základní práva obviněných, mezi něž patří i právo, aby jejich věc byla projednána v co nekratší možné lhůtě, a dále i oprávněný zájem 57

Šámal, P., a kolektiv, Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. str. 1453. 58 Zeman, P., Právní úprava zkráceného řízení z perspektivy rekodifikace trestního procesu, Trestněprávní revue, 2008, č. 10, str. 293. 59 Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.02.2004, sp. zn. 23 To 1067/2004. 60 Tomuto tématu se blíže věnuji na str. 23 až 24.

- 17 -

společnosti, aby byli pachatelé trestných činů podle zákona spravedlivě potrestáni."61 Z judikatury nám tedy za přiměřeného pouţití zásady "lex specialis derogat generalis" vyplývá, ţe pokud jsou splněny podmínky pro konání ZPŘ, má se tato forma přípravného řízení aplikovat. Rovněţ to vyplývá ze samotného textu zákona, kde je v § 179a TŘ uvedeno "řízení se koná", tudíţ při splnění všech podmínek má být konáno obligatorně. V případě překážek konání ZPŘ dochází k negativnímu vymezení podmínek pro konání ZPŘ či jeho dalšího trvání. Pokud dojde ke zjištění těchto podmínek v průběhu řízení, je nutné věc předat k vyšetřování a státní zástupce se o tomto vyrozumí písemně. Tím, ţe se ve ZPŘ jedná vţdy o známého pachatele je dán důvod předat věc policejnímu orgánu, který provádí vyšetřování. ZPŘ nelze konat nebo v něm pokračovat jestliže: Dojde v průběhu řízení ke změně právní kvalifikace skutku na trestný čin, ohledně něhož nelze konat ZPŘ v prvním stupni okresního soudu. Tato podmínka není v zákoně výslovně stanovena a pravomoc předat věc ze ZPŘ do standardního (případně rozšířeného) přípravného řízení je svěřena státnímu zástupci, který můţe postupovat podle § 179c odst. 3 TŘ. Státní zástupce předá věc příslušnému orgánu opatřením.62 Takto učiní kdykoliv v případě zjištění, ţe ZPŘ nemělo být konáno, stejně tak pokud koná ZPŘ sám státní zástupce a shledá to před jeho ukončením, sám zahájí trestní stíhání a další postup provádí dle hlavy desáté TŘ. Je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na potrestání soudu.63 V těchto případech musí státní zástupce zahájit trestní stíhání a nejpozději do 48 hodin předloţit soudu návrh na vzetí obviněného do vazby. Jsou dány důvody pro konání společného řízení o dvou nebo více trestných činech, a aspoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování.64 Podle povahy věci můţe jít o jednočinný, ale i vícečinný souběh, dále o trestný čin pokračující trvající a hromadný, alespoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování.65 Z pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce vyplývají další překáţky konání ZPŘ: vyvstane-li důvodná pochybnost ohledně příčetnosti osoby, proti níţ by ZPŘ mělo být konáno a podání znaleckého posudku z odvětví psychiatrie vylučuje dodrţení lhůty pro skončení ZPŘ. Jestliţe konání ZPŘ brání skutečnost, ţe bude třeba provést důkaz nebo vykonat úkon takové povahy a skončení ZPŘ ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 TŘ zjevně nepřichází v úvahu.66

61

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 31.08.2004, sp. zn. II. ÚS 317/04. Jelínek, J., a kolektiv, Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. vyd. Praha: Leges, 2009, str. 744. 63 Srovnej § 179f odst. 1 písm. a) TŘ. 64 Srovnej § 179f odst. 1 písm. b) TŘ. 65 Šámal, P., a kolektiv, Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. str. 1453. 66 Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce, jímţ se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, č. 19, ze dne 19. listopadu 2003, poř. č. 12/2003, čl. 87. 62

- 18 -

4.4 Orgány činné ve zkráceném přípravném řízení 4.4.1 Policejní orgán Policejním orgánem se rozumí útvar Policie České republiky nebo jeho niţší organizační článek, který plní úkoly v řízení.67 Novela provedená zákonem č. 265/2001 Sb. sjednotila pojem policejního orgánu Policie České republiky a od 01.01.2002 je výlučným OČTŘ policejní orgán, který po odstranění předchozího dualismu v sobě zahrnuje jak dřívější vyšetřovatele, tak i policejní orgány Policie České republiky (Sluţba kriminální policie a vyšetřování (dále jen "SKPV")). Dle § 179a odst. 2 TŘ konají ZPŘ policejní orgány uvedené ve výkladovém § 12 odst. 2 TŘ. Do organizačních článků policie územních odborů krajských ředitelství, obvodních a městských ředitelství patří zejména obvodní (místní) oddělení policie a oddělení ţelezniční policie, dopravní inspektorát, oddělení obecné kriminality, oddělení hospodářské kriminality, skupina případových analýz a informační kriminality. Vyšetřování trestných činů ve standardních a rozšířených řízeních koná SKPV v útvarech stanovených zvláštním zákonem. Ministr vnitra můţe pověřit vyšetřováním i jiné útvary Policie České republiky a stanovit jejich působnost (vůči vlastním příslušníkům můţe vést vyšetřování např. orgán Vojenské policie, orgán vězeňské sluţby, orgán Bezpečnostní informační sluţby). Vyšetřování koná především státní zástupce a dále kapitán lodi na dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na palubě lodi.

4.4.2 Státní zástupce V tomto oddílu se budu zabývat státním zástupcem ve ZPŘ především ve vztahu k policejnímu orgánu. Dalšími úkony státního zástupce se nebudu zabývat, neboť tyto patří výlučně do jeho působnosti a pravomoci bez účasti policejního orgánu jako je např. podmíněné odloţení podání návrhu na potrestání, osvědčení ve zkušební době či návrh na potrestání. Státní zástupce můţe provést jednotlivý úkon ve ZPŘ nebo můţe konat celé ZPŘ i v jiných případech neţ podle § 179a odst. 3 TŘ.68 Státní zástupce vykonává i ve ZPŘ dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, byť s četnými odlišnostmi vyvolanými menší závaţností těchto věcí. V TŘ jsou procesní úkony státního zástupce k policejnímu orgánu ve ZPŘ upraveny především v následujících případech s tím, ţe státní zástupce, který takto rozhodl, musí vyrozumět poškozeného, pokud je znám a oznamovatele, pokud o to poţádal. Vrácení věci opatřením policejnímu orgánu, je-li v rámci ZPŘ třeba provést další úkon.69 Vrácení věci přichází v případě, kdy policejní orgán nepostupoval v TŘ podle § 179b odst. 1, 2 nebo 3, neboť v těchto případech přichází v úvahu vţdy doplnění nebo opakování úkonu ZPŘ.70 Státní zástupce v písemném pokynu konkrétně uvede, 67

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 30/2009 o plnění úkolů v trestním řízení, ze dne 21. dubna 2009, čl. 1 odst. a). 68 Jelínek, J., a kolektiv, Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. vyd. Praha: Leges, 2009, str. 741. 69 Srovnej § 179c odst. 2 písm. i) TŘ. 70 Šámal, P., a kolektiv, Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. str. 1469.

- 19 -

jaké výjimečné úkony má policejní orgán provést, a k tomuto stanoví přiměřenou lhůtu, která musí být stanovena tak, aby státní zástupce mohl v zákonné lhůtě podat návrh na potrestání, protoţe by jinak byl zmařen smysl a účel ZPŘ. Předání věci opatřením k zahájení trestního stíhání policejním orgánem.71 Ustanovení upravuje postup státního zástupce v těch případech, kdy mu byla předloţena policejním orgánem zpráva o výsledku ZPŘ, přičemţ nemůţe učinit ţádné rozhodnutí ani opatření podle § 179c odst. 2 TŘ. Státní zástupce tedy předá věc opatřením věcně a místně příslušnému policejnímu orgánu, který koná vyšetřování (který je uveden v § 161 odst. 2 TŘ) k zahájení trestního stíhání opatřením, ve kterém poukáţe na to, ţe skutek vymezený ve sdělení podezření má být správně posouzen dle jiného ustanovení zákona, coţ tvoří překáţku pro konání ZPŘ. Pokyny nejvyššího státního zastupitelství rovněţ dále upravují dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Státní zástupce můţe vydat pokyn policejnímu orgánu ke konání nebo nekonání ZPŘ.72 Z povahy ZPŘ se konzultant nepřibírá, neboť nejde o závaţné a skutkově sloţité věci.73 Při vydání pokynů státním zástupcem je určena policejnímu orgánu lhůta pro provedení příslušných úkonů tak, aby mu zpráva o výsledku ZPŘ byla předloţena nejméně tři dny před uplynutím lhůty pro jeho skončení. Stav řízení se zjišťuje především informacemi od policejního orgánu nejčastěji telefonicky, můţe být i písemně faxem či přes datovou schránku. Státní zástupce můţe rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí nebo opatření policejního orgánu, který věc odloţil74 nebo odevzdal75, jestliţe shledá, ţe se má ZPŘ konat. Nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření zruší tak, aby věc bylo moţno uzavřít ve lhůtě pro skončení ZPŘ, jinak nařídí policejnímu orgánu zahájit trestní stíhání, nebo věc předat policejnímu orgánu k jeho zahájení. Státní zástupce rovněţ dbá o zabezpečení ustanovení obhájce zadrţenému podezřelému i tehdy, vznikl-li by ve ZPŘ jiný důvod nutné obhajoby (např. u mladistvých). 76 V případě zjištění, ţe o přečinu příslušníka Policie České republiky, příslušníka Bezpečnostní informační sluţby a příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace, lze konat ZPŘ, koná je místo policejního orgánu státní zástupce, přičemţ ustanovení o vyšetřování v § 161 odst. 3 a 4 TŘ platí přiměřeně.77 Policisté sluţby pořádkové policie zde neprovádí úkony z pohledu OČTŘ, ale jsou zde jako subjekty, proti kterým se řízení vede.

4.5 Lhůta ve zkráceném přípravném řízení "ZPŘ musí být skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku 71

Srovnej § 179c odst. 3 TŘ. Srovnej § 157 odst. 2 TŘ. 73 Srovnej § 157 odst. 3 TŘ. 74 Srovnej § 159a odst. 1 aţ 3 a 5 TŘ . 75 Srovnej § 159a odst. 1 písm. a), b) TŘ. 76 Šámal, P., a kolektiv, Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. str. 1450. 77 Srovnej § 179a odst. 3 TŘ 72

- 20 -

spatřován."78 Novelou TŘ od 01.01.2009 provedenou zákonem č. 274/2008 Sb. byl začátek lhůty posunut na moment, kdy je jiţ zjištěn podezřelý a je mu policií formálně sděleno podezření ze spáchání skutku,79 coţ je z mého pohledu pro policejní orgán z časového hlediska velice pozitivní. Dle dřívější úpravy muselo být ZPŘ skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán obdrţel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání. Pokud byl pachatel zjištěn později, muselo být ve věci konáno standardní, nezkrácené vyšetřování, které je značně nákladné a mnohdy zdlouhavé, a to přesto, ţe jsou jiţ k dispozici dostačující usvědčující důkazy a osobu pachatele by bylo moţné postavit před soud v hodinách či dnech. ZPŘ je nutno v uvedené lhůtě skončit nejen u policejního orgánu, ale ve stejné lhůtě je nadto státní zástupce povinen podat ještě i návrh na potrestání soudu.80 Následující postup není jednotný a na kaţdém územním odboru policie je domluva se státním zastupitelstvím ohledně lhůty, po kterou policejní orgán musí spisový materiál doručit státnímu zástupci jiná. Na Územním odboru Brno - venkov a Okresním státním zastupitelství Brno - venkov platí ústní dohoda, ţe policejní orgán bude spisový materiál zpracovávat nejdéle 10 dnů a poté bude předán státnímu zástupci, který má 4 dny na podání návrhu na potrestání Okresnímu soudu prvního stupně. Nutné je zdůraznit, ţe se jedná o kalendářní dny a mít na paměti, ţe se do lhůty započítávají dny pracovního volna i svátky. V praxi jsme se dříve před novelou TŘ setkávali nejčastěji s problémem dodrţení této lhůty, neboť například některá trestní oznámení byla doručována v písemné podobě SKPV, nebo jinému policejnímu orgánu, který nebyl věcně a místně příslušný a ten předával81 oznámení dále na obvodní oddělení, přičemţ neţ se na dané místo dostaly přes podatelny okresních ředitelství, mohly uplynout i dva aţ tři dny a s příchodem dvou nepracovních dnů či svátků byla tato doba delší; přičemţ lhůta běţela jiţ od doručení oznámení prvnímu policejnímu orgánu (dle data na razítku podatelny). Problémem, který přetrvává je, ţe po sdělení podezření podezřelému některé instituce, firmy či právnické osoby zřejmě nechápou smysl a podstatu řízení a různá doţádání vyřizují jako obvykle do 14 dnů, coţ jiţ bývá pozdě, protoţe dvoutýdenní lhůta jiţ běţet počala, a přestoţe jsou na tyto skutečnosti výslovně upozorňovány je nutné ţádosti opětovně urgovat.

4.5.1 Prodloužení lhůty Státní zástupce s přihlédnutím k okolnostem případu prodlouţí lhůtu, v níţ je třeba ZPŘ skončit, nejdéle však o deset dnů, přičemţ musí zváţit, zda je reálné ZPŘ skončit v prodlouţené lhůtě či nikoliv.82 Policejnímu orgánu uloţí, aby mu zaslal kopii spisu 78

Srovnej § 179b odst. 4 TŘ. Stříţ, I., Polák, P., Fenyk, J., et al. Trestní zákoník a trestní řád, průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou, 2. díl, Trestní řád. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2010. str. 577. 80 Vondruška, F., K počítání lhůt ve zkráceném přípravném řízení, Trestněprávní revue, 2002, č. 2, str. 50. 81 Policejní orgán, kterému byl trestný čin oznámen, nebo jím byl zjištěn, či objasněn, může předat jinému policejnímu orgánu jen po jeho předchozím souhlasu nebo na základě rozhodnutí nejbližšího společně nadřízeného vedoucího pracovníka a po projednání se státním zástupcem. Jednání se vede zpravidla telefonicky a o jeho výsledku se učiní záznam ve spise. Tímto nejsou dotčena oprávnění státního zástupce rozhodnout o příslušnosti policejního orgánu v případech stanovených TŘ. 82 Ustanovení dopadá i na státního zástupce konajícího ZPŘ řízení dle § 179a odst. 3 TŘ. 79

- 21 -

a zároveň předloţil písemnou ţádost o prodlouţení této lhůty, a to nejpozději tři pracovní dny před skončením dvoutýdenní lhůty, není-li dohodnuto jinak. Prodlouţení lhůty podle § 179f odst. 2 písm. a) TŘ lze povolit nejvýše jednou, v opačném případě by ZPŘ ztratilo svůj základní smysl.83 Jsem toho názoru, ţe při rozhodování o konání či nekonání ZPŘ, by se na počátku řízení s touto deseti denní lhůtou nemělo počítat. Tedy policejní orgán by neměl brát v potaz lhůtu dvou týdnů a deseti dnů, ale pouze lhůtu dvou týdnů, kterou lze z výjimečných důvodů prodlouţit státním zástupcem o deset dnů, které slouţí k tomu, aby mohlo být provedeno jen několik málo úkonů, které je moţno vykonat v krátké lhůtě. Státní zástupce provádí prodlouţení lhůty opatřením, které zaloţí do dozorového spisu a stejnopis opatření v době co nejkratší doručí policejnímu orgánu, který je zaloţí do spisu o ZPŘ.

83

Císařová, D., Fenyk, J., Gřivna, T., et al. Trestní právo procesní. 4. přepracované a aktualizované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2006. str. 444.

- 22 -

5. Procesní úkony prováděné policejním orgánem ve zkráceném přípravném řízení 5.1 Zahájení zkráceného přípravného řízení Současná právní úprava TŘ neřeší výslovně, jakým způsobem má být zahájeno ZPŘ. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o jednu formu postupu před zahájením trestního stíhání, lze vycházet z toho, ţe ZPŘ začíná sepsáním záznamu o ZÚTŘ dle § 158 odst. 3 TŘ, přičemţ jde o formální procesní úkon. Tento záznam se odešle faxem na státní zastupitelství do 48 hodin84 a je na něm výslovně označeno, ţe se jedná o ZPŘ. "Orgán konající ZPŘ provádí úkony podle hlavy deváté TŘ."85 Podezřelému se sděluje podezření na záznam o sdělení podezření a jeho výslech se provádí na protokol o výslechu podezřelého. Dle mého názoru by mohl policejní orgán v záznamu o ZÚTŘ řízení vyznačit podmínku v TŘ, kterou povaţuje za splněnou, zda dle § 179a odst. 1 písm. a) nebo písm. b) či obě současně a tím odůvodnit konání tohoto řízení. V současné době po novelizaci TŘ se z pohledu praxe ZPŘ nejčastěji zahajuje těmito způsoby: Podezřelý byl přistižen při přečinu, nebo bezprostředně poté, přičemž mu bylo sděleno podezření a byl vyslechnut, kdy po provedení procesních úkonů je podezřelý propuštěn. Poté se v době co nejkratší vyhotoví záznam o ZÚTŘ dle § 158 odst. 3 TŘ. Lhůta ke skončení ZPŘ začíná běţet v den, kdy bylo osobě sděleno podezření, a byl vyhotoven záznam o ZÚTŘ, přičemţ od přečinu uběhlo pouze několik hodin. Tímto způsobem se postupuje nejčastěji. Podezřelý byl přistižen při přečinu, nebo bezprostředně poté, byl sepsán záznam o ZÚTŘ, ale byla zde překážka, která bránila podezřelé osobě ihned sdělit podezření a vyslechnout ji. Nejčastěji zde jde o případy, při kterých je podezřelý v podnapilém stavu a byla u něj zjištěna hladina alkoholu v krvi přes 1 promile86 (g/kg) s tím, ţe se předvolá na následující den, kdy se předpokládá, ţe do této doby vystřízliví. Rovněţ můţe jít o osoby, u kterých je zákonná podmínka nutné obhajoby dle § 36 TŘ například v případech, kdy je osoba okamţitě dodána do výkonu trestu odnětí svobody (dále jen "VTOS") a aţ poté jí je ve výkonu sdělováno podezření, nebo u mladistvého podezřelého, který se předá svému zákonnému zástupci, a zároveň jsou oba poučení o podmínkách nutné obhajoby. Po dostavení se podezřelého ke sdělení, je postup dále obdobný jako v prvním případě, s tím, ţe lhůta ke skončení ZPŘ začíná běţet rozdílný den, neţ byly zahájeny úkony trestního řízení a bylo osobě sděleno podezření, přičemţ od přečinu uběhne většinou více neţ 24 hodin. V praxi se setkáváme s problémem, ţe na ZÚTŘ se, dle pokynu státního zastupitelství, musí vyznačit den, kdy končí zákonná lhůta ZPŘ, a protoţe záznam o ZÚTŘ se vyhotovuje dříve neţ se sděluje podezření podezřelému, je obtíţné odhadnout datum ukončení ZPŘ. K největším rozdílům dochází v případech, které se řeší ve dnech pracovního klidu. Dále se jedná o případy, kdy je 84

Lhůta 48 hodin dle § 158 odst. 3 TŘ je mezní, kdy v praxi se záznam odesílá v době co nejkratší cca 2 - 3 hodiny po zjištění či oznámení přečinu. 85 Srovnej § 179b odst. 1 TŘ. 86 Jedná se o hraniční hodnotu, při které se s podezřelým mohou provádět procesní úkony.

- 23 -

podezřelým cizinec, kterému je nutné zajistit tlumočníka a zároveň je pod vlivem alkoholu, přičemţ je zde obava, ţe se bude dalšímu řízení vyhýbat a je předpoklad, ţe vycestuje. Proto v těchto případech probíhá dodání do policejní cely a poté se provádí buď ZPŘ, nebo do 48 hodin superrychlé zkrácené řízení. Podezřelý nebyl znám při přijetí oznámení a sepsání záznamu o ZÚTŘ, ale byl zjištěn až v průběhu prověřování. Zde se nejprve zahájí úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 TŘ s tím, ţe přečinu se dopustil neznámý pachatel. Nejprve se tedy koná standardní přípravné řízení, a jakmile se policejní orgán v průběhu prověřování dozví o konkrétní osobě, která přečin spáchala, provede výslech této osoby. Před výslechem jí sdělí podezření, čímţ jiţ začíná ZPŘ, které musí být skončeno do dvou týdnů od této doby. Poté policejní orgán kontaktuje telefonicky dohlíţejícího státního zástupce a po domluvě mu faxem odešle výslech podezřelého a sdělení podezření s upozorněním, ţe jde o věc zpracovávanou ve ZPŘ. Státní zástupce poté zašle faxem zpět na obvodní oddělení původní záznam o ZÚTŘ se změněným číslem spisové značky, na které poznačí, ţe se jedná o ZPŘ. Podobná situace nastává u případů, kdy podezřelý je znám již při přijetí oznámení a sepsání záznamu o ZÚTŘ, ale nebylo mu sděleno podezření a proveden jeho výslech, protože jeho pobyt je neznámý. Nejčastěji jde o případy přečinů "zanedbání povinné výţivy" dle § 196 odst. 1, 2 TŘ, ve kterých často dochází k tomu, ţe od vypracování záznamu o ZÚTŘ a sdělení podezření podezřelému uplyne i několik měsíců, přičemţ policejní orgán ţádá i o prodlouţení lhůty prověřování státního zástupce dle § 159 odst. 2 nebo 3 TŘ. Jakmile se podaří vypátrat podezřelého, sdělí se mu podezření, čímţ standardní řízení přechází ve ZPŘ. V těchto případech se někdy koná i superrychlé zkrácené řízení, protoţe hrozí, ţe se podezřelý bude řízení dále vyhýbat. Tento postup se provádí i při přečinu "maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání" dle § 337 odst. 1 písm. e) TZ.87 Rovněţ se můţe jednat o případy, které jsou nejprve zpracovávány jako přestupky např. dle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "PŘZ"), kdy škoda je nejprve poškozeným určena jako nepatrná a po opravě či zakoupení věci nové je vyčíslena jako škoda nikoliv nepatrná88. Pak se věc překvalifikuje na přečin a dochází k ZÚTŘ. Poté se posoudí, zda jsou ve věci předpoklady konat ZPŘ, a jestliţe tomu nic nebrání, postupuje se dle výše uvedených způsobů. V případech v nichţ je podezřelý vypátrán aţ později, nebo není ihned znám jeho pobyt, dochází po sdělení podezření k přechodu ze standardního přípravného řízení na ZPŘ, přičemţ lze ve výše uvedené době vyhledávat důkazy a provádět doţádání. Je ale nutné si zde poloţit otázku, jestli se nová právní úprava nemíjí s původním záměrem zákonodárce, který spočívá v postavení pachatele před soud těsně po spáchání jednání naplňujícího zákonné znaky přečinu. Jsem toho názoru, ţe při splnění a dodrţení všech zákonných podmínek je ZPŘ i v těchto případech stále lepší volbou, neţ zdlouhavé standardní přípravné řízení, které zatěţuje policejní orgán provádějící vyšetřování. ZPŘ se provádí tímto způsobem běţně a projevilo se to zejména v nárůstu takto řešených případů. 87 88

Podrobněji rozvedeno na str. 38 až 39. Podrobněji v § 138 TZ.

- 24 -

5.2 Podezřelý a jeho práva OČTŘ jsou povinny poučit podezřelého o jeho právech a jsou mu povinny poskytnout plnou moţnost uplatnění těchto práv. Osoba, proti níţ se ZPŘ vede, je TŘ označena jako podezřelý s tím, ţe má stejná práva jako obviněný. Podezřelým se osoba stává okamţikem sdělení podezření dle § 179b odst. 3 TŘ. Poučení podezřelého o jeho právech je vyznačeno na protokolu o výslechu podezřelého, který po skončení výslechu podepíše na straně první a dále svoji výpověď na straně druhé, přičemţ podezřelý byl samozřejmě se svými právy srozuměn ústně jiţ před sdělením podezření, ale písemné stvrzení, ţe bere práva na vědomí, se provádí aţ nyní. Dle mého názoru by bylo účelnější, kdyby poučení podezřelého byl samostatný formulář a jiţ na počátku procesních úkonů, před sdělením podezření a výslechem bylo podezřelým podepsáno, coţ vyplývá z logiky věci. Z pokynu státního zástupce je nutné, aby se vedle policisty a podezřelého na záznam o sdělení podezření a protokol o výslechu podezřelého podepsala i nezúčastněná osoba na tomto řízení za účelem zvýšení zabezpečení práv podezřelého. V praxi nastává často problém, ţe podezřelý byl zjištěn dvou člennou policejní hlídkou v pozdních nočních hodinách a nezúčastněná osoba, která se navíc musí poučit a seznámit se skutečnostmi případu není k dispozici. Tento problém se řeší v krajních případech tak, ţe pouze jeden policista z hlídky figuruje na podpisových doloţkách a druhý z hlídky, nikde neuvedený, se podepíše jako nezúčastněná osoba. Osobně si myslím, ţe takovýto způsob není zcela v souladu se záměrem státního zástupce, ale reálná praxe je prostě taková. Jiţ několikrát se stalo, ţe v průběhu procesních úkonů s podezřelým je hlídka odvolávána na další nápad trestné činnosti, přičemţ zajišťování nezúčastněné osoby v krátkém časovém úseku je takřka nemoţné. Výše uvedený postup policejního orgánu nemusí být na všech obvodních odděleních policie stejný, protoţe lze vyuţít například stráţníky městské policie nebo jinou hlídku policie ČR v dosahu. Podezřelý ve ZPŘ je o svých právech poučen dle § 179b odst. 2 TŘ, dle § 33 odst. 1, 2 TŘ a § 92 odst. 2 TŘ, ze kterých vyplývá, ţe podezřelý má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a důkazům o nich, přičemţ však není povinen vypovídat. Můţe uvádět okolnosti a důkazy slouţící k jeho obhajobě, činit návrhy, podávat ţádosti a opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných OČTŘ, obhájce se můţe zúčastnit i jiných úkonů přípravného řízení. S obhájcem se však v průběhu svého výslechu nemůţe radit o tom, jak odpovědět na jiţ poloţenou otázku. Dále je poučen dle § 65 odst. 1 TŘ o tom, ţe má právo nahlíţet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky a na svoje náklady si pořizovat kopie spisů a jejich částí. Podle § 93 odst. 1 TŘ mu můţe být dovoleno, aby dříve neţ dá odpověď, nahlédl do písemných poznámek, které musí vyslýchajícímu, poţádá-li o to, předloţit k nahlédnutí. Podle § 157a odst. 1 TŘ má právo kdykoli v průběhu ZPŘ ţádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu. Podle § 165 odst. 4 TŘ se můţe se souhlasem policejního orgánu zúčastnit vyšetřovacích úkonů a klást otázky vyslýchaným svědkům. Podle § 2 odst. 14 TŘ má právo uţívat svůj mateřský jazyk, o kterém uvede, ţe jej ovládá. Podle § 95 odst. 2 TŘ má právo, aby mu po skončení výslechu byl protokol o výslechu podezřelého předloţen k přečtení, nebo poţádá-li o to, aby mu byl přečten. Má právo ţádat, aby byl protokol doplněn nebo aby v něm byly provedeny opravy v souladu s jeho výpovědí. Pokud jsou dány - 25 -

důvody nutné obhajoby89, poučí se podezřelý dle § 36 odst. 1 písm. a) TŘ o tom, ţe musí mít obhájce. Pokud si obhájce do přiměřené doby nezvolí sám, bude mu obhájce ve smyslu § 39 TŘ ustanoven. Podle § 37 odst. 2 TŘ si můţe zvolit obhájce jiného a podle § 37 odst. 3 TŘ si můţe zvolit i více obhájců. V případě zpracování přečinu zanedbání povinné výţivy dle § 196 odst. 1, 2 TŘ je podezřelý poučen také o zvláštním ustanovení o účinné lítosti dle § 197 TŘ.

5.3 Sdělení podezření podezřelému V souladu s § 179b odst. 3 TŘ je podezřelého třeba poučit o jeho právech a povinnostech, sdělit mu podezření ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký přečin je v tomto skutku spatřován a poté jej vyslechnout na protokol o výslechu podezřelého; od tohoto okamţiku začíná běţet ZPŘ.90 Sdělení podezření nemá charakter rozhodnutí ve formě usnesení, ale jedná se o opatření, a proto proti němu zákon stíţnost nepřipouští.91 Odlišně od vyšetřování nemá záznam o sdělení podezření účinky zahájení trestního stíhání, ty má aţ okamţik doručení návrhu účinky zahájení trestního stíhání soudem (§ 314b odst. 1 TŘ).92 Charakteristickým pro ZPŘ je, ţe v základních obrysech je jiţ na počátku známo vymezení skutku, coţ je fakticky podmínkou pro jeho zahájení. Orgán provádějící ZPŘ o tomto úkonu učiní záznam do protokolu, nebo je sdělení podezření vedeno jako samostatná písemnost, coţ je nejobvyklejší způsob. Opis záznamu o sdělení podezření je doručen policejním orgánem podezřelému a jeho obhájci, pokud si jej zvolil, nebo mu byl ustanoven a rovněţ je zaslán (nikoliv doručen) do 48 hodin i státnímu zástupci, aby se včas dozvěděl o provedení tohoto úkonu. Na základě sdělení podezření státní zástupce podává u soudu návrh na potrestání pouze pro týţ skutek, který byl podezřelému sdělen. Zároveň platí, ţe státní zástupce není vázán jeho právní kvalifikací, která můţe být ze strany policejního orgánu rozdílná. Na nesprávnou kvalifikaci musí být upozorněn podezřelý a je třeba posoudit, zda její změnou jsou zachovány podmínky pro konání ZPŘ. V případě, ţe je v průběhu ZPŘ zjištěno podezření z dalšího skutku, sepíše policejní orgán jeden nový záznam o sdělení podezření pro všechny tyto trestné činy; tento postup nelze provést, 89

Zejména v případech, kde se ZPŘ vede proti podezřelému, který se nachází ve VTOS, nebo proti podezřelému mladistvému, který dle § 42 odst. 2 ZSM musí mít obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření dle tohoto zákona, nebo provedeny úkony podle TŘ, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných. 90 Po zahájení ZPŘ jsou údaje předány do informačního systému policie, který se nazývá AVIZO, který znamená “Neukončené přípravné řízení o známých pachatelích”. Jsou zde zpracovány informace o tom, zda je proti osobě vedeno policií trestní řízení, a to za účelem konání společného řízení podle § 20 TŘ. Osobní údaje jsou v systému AVIZO zpracovávány do doby zpracování návrhu na potrestání nebo návrhu jiného rozhodnutí v přípravném řízení o osobě jako o pachateli trestného činu nebo rozhodnutí o odložení věci pro nepřípustnost nebo neúčelnost trestního stíhání. Dále policie provozuje informační systém ZOP “Zájmové osoby policie” kde provádí zpracování informací o kriminální minulosti osoby a dalších doplňujících údajů. Kriminální minulostí osoby se rozumí skutečnost, že proti osobě již bylo v minulosti policií vedeno trestní řízení, přičemž tato skutečnost je významná pro plnění úkolů v souvislosti s trestním řízením k této osobě. V systému ZOP jsou, mimo jiné, zpracovávány údaje o osobě na kterou byl zpracován státním zástupcem návrh na potrestání. 91 Šámal, P., a kolektiv, Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. str. 1461. 92 Císařová, D., Fenyk, J., Gřivna, T., et al. Trestní právo procesní. 4. přepracované a aktualizované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2006. str. 445.

- 26 -

jestliţe je nutno alespoň o jednom z nich konat vyšetřování. Zjistí-li státní zástupce po doručení sdělení podezření, ţe je nezákonné nebo neodůvodněné, zruší ho a spis vrátí policejnímu orgánu s pokyny k dalšímu postupu. Podezřelý musí být seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu. Z tohoto pohledu je důleţité, aby sdělení skutku a jeho právní kvalifikace byly řádně odůvodněny. V záznamu o sdělení podezření je především uvedena výroková část, ve které se stručně popíše skutek vykazující znaky skutkové podstaty přečinu, pro který se podezření ve ZPŘ sděluje. Musí zde být uveden čas a místo jeho spáchání, případně jiné okolnosti, za kterých k jeho spáchání došlo, aby nemohlo dojít k záměně s jiným skutkem. Dále je potřeba uvést, jaký přečin je v tomto skutku spatřován, jeho zákonné pojmenování a příslušné ustanovení TZ; rovněţ musí obsahovat místo a den sdělení podezření a označení orgánu, který provedl sdělení podezření či záznam o sdělení podezření vyhotovil, na závěr obsahuje podpisové doloţky podezřelého a policejního orgánu. Důvodem k zamyšlení je situace, která nastává při pokračování v trestném činu po sdělení podezření, zda toto sdělení podezření tvoří hranici pro nový skutek či nikoliv, a je zde nutné posoudit, zda bude podezřelému uloţen trest za pokračující přečiny nebo uloţen trest souhrnný. Soudní judikatura se přiklání k tomu, ţe: "Hranici pro nový skutek u pokračování ve smyslu § 12 odst. 11 TŘ netvoří sdělení podezření podle § 179b odst. 3 TŘ, ale v trestním řízení, v němž se konalo ZPŘ, až doručení návrhu na potrestání obviněnému po jeho doručení soudu ve smyslu § 314b odst. 1 věta druhá TŘ."93 Zde bychom mohli namítat, ţe pro pachatele je výhodné, pokud se jeho protizákonné opakované útoky, které mají stejný charakter, dále posuzují jako jediný pokračující trestný čin, coţ není úplná pravda, protoţe skutečnost, ţe podezřelý páchal trestnou činnost poté, co mu bylo sděleno podezření, je bráno v neprospěch takového jednání při jeho potrestání. Nejčastěji se s tímto setkáváme v případech, v nichţ se podezřelý dopouští přečinů v souvislosti řízení osobního motorového vozidla, kdy opakovanému poučení podezřelý zřejmě neporozumí či nedbá zákazu a vozidlo opětovně řídí.

5.4 Výslech podezřelého Zákonodárce věnoval rovněţ značnou pozornost výslechu podezřelého ve ZPŘ. Dle § 179 odst. 3 TŘ je podezřelého ze spáchání přečinu třeba vyslechnout a nejpozději na počátku výslechu mu sdělit podezření. Protoţe má podezřelý stejná práva jako obviněný, pouţije se přiměřeně ustanovení o výslechu obviněného.94 O výslechu podezřelého se sepisuje protokol o výslechu podezřelého. Dle pokynu státního zastupitelství policejní orgán mimo jiné provádí dotaz k jeho zdravotnímu stavu95, finančním a majetkovým poměrům a to z důvodu ukládání trestu soudem, který můţe například zvaţovat trest obecně prospěšných prací. Dále se provede dotaz, zda podezřelý souhlasí s postupem dle § 179g odst. 1 TŘ, coţ se poznačí do protokolu. Po výslechu je podezřelý vyzván, aby svoji výpověď podepsal a v případě, ţe toto odmítne, přičemţ nevyuţil § 33 odst. 1 TŘ, poznačí

93

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 5. 2003, sp. zn. 3 To 375/2003. Srovnej §§ 91 aţ 95 TŘ. 95 Srovnej § 64 TZ. 94

- 27 -

se na protokol, ţe výpověď odmítá podepsat a podepíší se zde nezúčastněné osoby. O tomto vypracuje policejní orgán krátký úřední záznam, který se zaloţí do spisu.

5.5 Znalecký posudek a odborné vyjádření Znalecký posudek je zvláštním, zcela samostatným druhem důkazního prostředku, který však v celé soustavě důkazních prostředků nemá ţádné výsadní postavení. Je výsledkem znaleckého zkoumání, znalecké činnosti konkrétního znalce nebo znalců. Náleţitosti znaleckých posudků, včetně jejich obsahu, formy, úpravy a připojení znalecké doloţky jsou přesně vymezeny v § 13 vyhlášky ministerstva spravedlnosti.96 Znalecký posudek se provádí znalcem v daném oboru, který se přibírá opatřením, jestliţe nelze zjistit pomocí odborného vyjádření hodnotu poškozených nebo odcizených věcí. Ve ZPŘ se nevyuţívá často, pokud ano, jedná se nejčastěji o určování škody na cizím majetku. Dále se znalecký posudek uţívá v oboru zdravotnictví, kdy je zde nutné posoudit, na jak dlouho je poškozený omezen v obvyklém způsobu ţivota, přičemţ tato doba není shodná s pracovní neschopností. Omezení v obvyklém způsobu ţivota bývá často hraniční a jde zde o několik moţností, jak můţe být věc nakonec kvalifikována: Přečin ublíţení na zdraví dle § 146 odst. 1 TZ, za coţ se pokládá porucha zdraví poškozeného, která ztěţuje obvyklý způsob ţivota nebo výkon obvyklé činnosti po dobu okolo sedmi dnů. V této věci je moţno konat ZPŘ, naproti tomu jej nelze konat v případě kvalifikované skutkové podstaty v § 146 odst. 2 TZ. O těţkou újmu na zdraví dle § 146 odst. 3 TZ jde, pokud se jedná o delší dobu trvající poruchu zdraví ve smyslu § 122 odst. 2 písm. i) TZ, za kterou lze povaţovat dle judikatury dobu asi šesti týdnů pouze za předpokladu, ţe po tuto dobu trvala váţná porucha zdraví.97 Vzhledem ke zvýšené trestní sazbě není moţné vést v této věci ZPŘ. Újma na zdraví nedosahující intenzity "ublíţení na zdraví", tedy jde o poruchu zdraví trvající zpravidla méně neţ 7 dní, můţe být přestupkem proti občanskému souţití podle § 49 odst. 1 písm. c) PŘZ. Z uvedeného vyplývá, ţe nejde o přečin a věc je oznámena správnímu orgánu k projednání. Ve znaleckém posudku se znalec vyjadřuje pouze k věcem souvisejícím se zraněním osoby ze svého znaleckého hlediska, není tedy moţné, aby věc posuzoval z pohledu trestního práva a činil nějaké závěry či věc sám přímo právně kvalifikoval. Odborné vyjádření je upraveno v § 105 odst. 1 TŘ: "Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá OČTŘ odborné vyjádření." Jde o méně formální důkazní prostředek, přičemţ nemá přesně stanovené náleţitosti. Zde se osoba znalá, která je odborníkem v určité dovednosti, bezplatně vyjádří k předloţené otázce. Jedná se zde například o majitele prodejny, nebo opravny, u kterého se zjišťuje, za kolik by se u něj dala odcizená nebo poškozená věc pořídit či opravit. Dále se můţe jednat o zranění osoby, které hraničí mezi přečinem a přestupkem a po skončení omezení v obvyklém způsobu ţivota se k věci vyjádří její praktický lékař. Odborné vyjádření můţe

96

Fryšták, M., a kolektiv. Trestní právo procesní. 2. přeprac. vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o., 2009. str. 88. 97 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.10.1968, sp. zn. 7 Tz 64/68.

- 28 -

být vypracováno i znalcem, ale nelze opačně osobou znalou vypracovávat znalecký posudek, protoţe by nemohl být pouţit jako důkaz.

5.6 Vydání a odnětí věci "Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely trestního řízení zajistit, je povinen věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění, zejména uložení pořádkové pokuty (§ 66 TŘ)."98 Vyzvat k vydání věci je oprávněn v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. "V případě, že dotyčná osoba, jež má věc u sebe, ji nevydá, může jí být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce."99 V urgentních případech, kdy nelze souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu, můţe být věc odňata bez předchozího souhlasu státního zástupce. K odnětí věci se dle moţností přibírá nezúčastněná osoba. Protokol o vydání či odnětí věci musí obsahovat téţ dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umoţnil určit její totoţnost, nejčastěji výrobní číslo, značku, typ, barvu, IMEI u mobilních telefonů. Rovněţ je vhodné provést fotodokumentaci či videozáznam vydané či zajištěné věci. Osobě, která věc vydala nebo jíţ byla věc odňata, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu. Nejčastější případy jsou vydání či odnětí motorového vozidla, kdy je ze státního zastupitelství dán ústní pokyn, aby v případech opakujících100 se přečinů (nejčastěji jde o souběh vícečinný stejnorodý), například maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) TZ, či dříve platného nezanedbatelného trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění dle § 180d TrZ, za podmínky, ţe majitelem vozidla je osoba podezřelá, proběhlo vydání či odnětí vozidla s tím, ţe soud později rozhodne trestním příkazem o jejím případném propadnutí101. Z logiky věci vyplývá, ţe nejdříve se postupuje dle § 78 TŘ a poté dle § 79 TŘ. V minulosti jsem např. odňal podezřelému, který byl jiţ 5x přistiţen při trestném činu jízda bez řidičského oprávnění dle § 180d TrZ, jeho osobní motorové vozidlo v hodnotě cca 250.000,- Kč.

5.7 Omezení osobní svobody ve zkráceném přípravném řízení K nejintenzivnějším zásahům do práv a svobod osoby náleţí omezení osobní svobody. Proto je tato moţnost policejního zásahu limitována nejen formou vnitrostátních aktů, ale zejména celou řadou mezinárodních dokumentů. Omezení osobní svobody musí být provedeno na základě zákona, musí být odůvodněné a provedeno předepsaným způsobem, coţ nalézáme také v § 52 TŘ odkazujícím na ústavou zaručená práva. Při omezení osobní svobody lze nalézt tři specifické pojistky, proti zneužití tohoto institutu: a) právo 98

Srovnej § 78 TŘ. Srovnej § 79 TŘ. 100 Dle ústního pokynu státního zástupce jde o třetí přistižení podezřelého při přečinu. 101 Srovnej § 70 TZ. 99

- 29 -

osoby omezené na informování jiné osoby o této skutečnosti, b) právo osoby omezené na právní pomoc, c) právo na vyšetření lékařem dle vlastního výběru. Ve ZPŘ se omezení osobní svobody aplikuje velice minimálně, neboť osoby přistiţené při přečinu, většinou po poučení samy dobrovolně následují hlídku na obvodní oddělení policie a není zapotřebí je omezovat na osobní svobodě. Zadrţení se provádí má-li být podezřelý do 48 hodin předán soudu s návrhem na potrestání.

5.7.1 Předvedení Předvedením si policejní orgán zajišťuje přítomnost osoby pro trestní řízení a provádí se dle § 158 odst. 6 TŘ. Je to procesní úkon, který se provádí proti vůli této osoby v případech, kdy byla řádně vyzvána a k výslechu se nedostavila bez řádné omluvy či závaţných důvodů. K podání vysvětlení osobu předvést ihned v současné době můţe policejní orgán pouze v řízení o zločinu, kdy se dříve dle TrZ jednalo o zvlášť závaţný trestný čin102. U přečinů je předvedení moţné provést aţ poté, co je osoba vyzvána předáním výzvy k dostavení se v určitou hodinu na určité místo. Doručenku s modrým pruhem můţe osoba potvrdit podpisem na místě, nebo mu je tato výzva s doručenkou zaslána, pokud je známa její adresa pobytu.

5.7.2 Zadržení Policejní orgán provádí zadrţení podezřelé osoby dle § 76 odst. 1 TŘ, kde je uvedeno, ţe: "Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li tu některý z důvodů vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých případech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§160 odst. 1 TŘ)." Bez předchozího souhlasu státního zástupce lze v takovýchto případech postupovat, jestliţe věc nesnese odkladu a souhlasu nelze předem dosáhnout, zejména byla-li osoba přistiţena při přečinu nebo zastiţena na útěku. Jestliţe je podezřelý znám a ten se vyhýbá řízení, vydá státní zástupce souhlas se zadrţením osoby podezřelé. Dle § 76 odst. 2 TŘ "osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů." Kaţdý, kdo takto přistihl osobu při přečinu, musí ji ihned předat policejnímu orgánu či jej o tomto vyrozumět. Zadrţení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu podle § 76 odst. 1 TŘ slouţí především pro účely předběţného ověření odůvodněnosti podezření ze spáchání trestného činu a pro ověření, zda jsou dány důvody vazby či nikoliv. Takovéto zadrţení není rozhodnutím o vazbě a OČTŘ v jeho rámci nezkoumá, zda jsou dány podmínky pro vzetí zadrţené osoby do vazby podle § 68 odst. 1 TŘ, popřípadě ve spojení s § 68 odst. 2, 3 TŘ. Nelze klást rovnítko mezi důvody vazby podle § 67 TŘ a předpoklady, za kterých lze zadrţenou osobu vzít do vazby podle § 68 TŘ.103

102

Který není totožný s pojmem zvlášť závažný zločin dle § 14 odst. 3 TZ. Šámal, P., a kolektiv, Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. str. 1455. 103

- 30 -

I ve zkráceném řízení před samosoudcem, byť je konáno o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dva roky, lze aplikovat ustanovení § 76 odst. 1 TrŘ o zadržení podezřelé osoby.104 Zadrţená osoba má ve ZPŘ stejná práva jako obviněný a o tom je třeba podezřelého před jeho výslechem poučit a poskytnout mu plnou moţnost uplatnění těchto práv. Osobu policejní orgán vyslechne a poté ji propustí bezodkladně na svobodu, není-li předaná do 48 hodin soudu. O zadrţení se zpracuje protokol o zadrţení podezřelé osoby, který se slangově nazývá "červeňák", protoţe se zpracovává na červeném papíře, aby byla zvýrazněna důleţitost tohoto protokolu. Dle písemného pokynu Okresního státního zastupitelství Brno - venkov ze dne 05.01.2010 policejní orgán v nočních hodinách (23:00 - 07:30 hodin) neinformuje sluţbu konajícího státního zástupce o zadrţení podezřelého a úmyslu konat ZPŘ, protoţe policejní orgán ví, které věci jsou vhodné ke zpracování tohoto řízení. V případě zadrţení podezřelého při spáchání přečinu nepotřebuje policista předchozí souhlas státního zástupce (věta třetí § 76 odst. 1 TŘ), kdy věc se nahlásí následující den ráno (stačí faxem zaslání ZÚTŘ). Výše uvedené se netýká ZPŘ se zadrţením a předáním podezřelého ve 48 hodinové lhůtě soudu. Já osobně si velice cením důvěry, kterou státní zastupitelství vkládá do rukou policejního orgánu, coţ je důkazem toho jak je ZPŘ jiţ rozšířené, kdy k němu v drtivé většině nemá státní zástupce připomínek.

5.7.3 Příkaz k zatčení Pouţití příkazu k zatčení upravuje § 69 TŘ, kdy pro jeho vydání jsou dány důvody vazby, a nelze zajistit přítomnost obviněného u provádění procesních úkonů. Ve ZPŘ jej nelze pouţít, lze však provést v navazujícím zjednodušeném řízení před soudem a to zpravidla v případě, ţe podezřelý se nezdrţuje v místě svého bydliště a nepřebírá si doručované písemnosti.

5.7.4 Vazba Jiţ ze samotného ustanovení § 179f odst. 1 TŘ vyplývá, ţe: "ZPŘ nelze konat nebo v něm pokračovat, jestliže je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na potrestání soudu." Ve ZPŘ vazba k omezení osobní svobody nepřichází v úvahu a nelze ji pouţít.

5.8 Mladiství ve zkráceném přípravném řízení V případě konání ZPŘ proti mladistvému jsou zde dány důvody nutné obhajoby (§ 36 TŘ). Mladistvý má právo na zacházení přiměřené jeho věku, duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu, je také zapotřebí jej přiměřeně poučit o jeho právech. V dřívější době se zde objevila problematika ohledně zajištění obhajoby, kdy existovala rozporná stanoviska - například Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí uvedl, ţe v případě konaní ZPŘ proti mladistvému, musí mít mladistvý obhájce aţ od doručení návrhu na potrestání soudu.105 104 105

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.05.2002, sp. zn. 4 Tz 21/2002. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.04.2002, sp. zn. 4 To 151/2002.

- 31 -

K tomuto názoru se rovněţ přikláněli někteří autoři.106 Napříč tomu Nejvyšší státní zastupitelství zaujalo stanovisko, ţe v případě konání ZPŘ proti mladistvému, je třeba, aby mladistvý měl obhájce jiţ v tomto stadiu řízení, bez ohledu na to, zda byl zadrţen či nikoli. Dne 31.12.2003 nabyl účinností ZSM a vstoupilo v platnost ustanovení § 42 odst. 2 ZSM, dle kterého musí mít mladistvý obhájce uţ od okamţiku, kdy jsou proti němu prováděny jakékoliv úkony podle TŘ, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaţe nelze provedení úkonu odloţit a zajistit vyrozumění obhájce.

5.9 Vyřízení věci policejním orgánem "Nerozhodne-li po skončení ZPŘ policejní orgán o odložení věci z důvodu uvedeného v § 159a odst. 1 až 4, předloží státnímu zástupci stručnou zprávu o jeho výsledku, ve které uvede, jaký trestný čin je spatřován ve skutku, pro který je sděleno podezření, a jaké důkazy, jež lze provést před soudem, podezření odůvodňují. Ke zprávě policejní orgán připojí všechny písemnosti a věci shromážděné v průběhu ZPŘ."107 V tomto ustanovení je odbornou veřejností shledáván legislativní nedostatek, neboť policejní orgán můţe postupovat také analogicky a věc odevzdat dle § 159a odst. 1 písm. a) nebo b) TŘ. Dále technickým nedostatkem v TŘ shledávám to, ţe došlo k rozšíření § 159a na 5 odstavců a odloţení věci policejním orgánem je moţno nyní provést dle § 159a odst. 1 aţ 3 a 5 TŘ. Policejní orgán při skončení ZPŘ neupozorňuje obviněného a jeho obhájce na moţnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění řízení, ale jen vypracuje zprávu o výsledku ZPŘ. V závěrečné zprávě o výsledku ZPŘ policejní orgán musí uvést: a) osobní údaje podezřelého, případně téţ s údaji o zadrţení, b) popis skutku, c) právní kvalifikaci, d) seznam důkazů, resp. důkazních prostředků, e) případně návrh na podání návrhu na potrestání, resp. uplatnění podmíněného zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání, návrhy na uplatnění alternativních druhů trestů, na ochranná opatření, apod., Dále k ní připojí všechny písemnosti a věci shromáţděné v průběhu ZPŘ obsaţené ve spise o ZPŘ nebo připojené jako přílohy spisu.108 Písemnosti, které jsou připojovány, jsou zejména zprávy od zaměstnavatele o pracovním hodnocení podezřelého, pověst o chování v místě bydliště od obecních či městských úřadů a také od obvodních či místních oddělení policie, opis evidenční karty řidiče, opis rejstříku trestů, rozsudky soudů, vyčíslení škody, v některých dalších případech je to příkaz k dodání do VTOS a výzva k nastoupení trestu s doručenkou, záznamy odborného měření z přístroje zn. Alcotest Dräger slouţícího ke zjišťování hladiny alkoholu v dechu a další důkazní materiály a písemnosti.

5.10 Stručný exkurz do zahraniční úpravy - Slovenská republika Ve Slovenské republice je ekvivalentem českého ZPŘ zkrácené vyšetřování (skrátené vyšetrovanie). Zkrácené vyšetřování bylo implementováno zákonem č. 422/2002 Z.z., 106

Špundová, Š., Nutná obhajoba mladistvého ve zkráceném přípravném řízení (nad jedním rozhodnutím), Bulletin advokacie, 2003, č. 11 - 12, str. 72. 107 Srovnej § 179c TŘ. 108 Šámal, P., a kolektiv, Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. str. 1465.

- 32 -

který schválila Národní rada Slovenské republiky s nabytím účinnosti od 01.10.2002, kterým se měnil a doplňoval trestní řád (zákon č. 141/1961 Zb. o trestnom konaní súdnom), který byl účinný aţ do 01.01.2006, kdy jej nahradila nová úprava rekodifikovaného trestního práva procesního - zákon č. 301/2005 Z.z. trestný poriadok109 (dále jen "TP") Ve kterém je zkrácené vyšetřování zakotveno v § 202 a následujících. Zkrácené vyšetřování je moţno konat o všech přečinech s výjimkou případů, kdy je obviněný ve vazbě, ve VTOS, na pozorování ve zdravotnickém ústavu nebo pokud prokurátor nařídí konání standardního vyšetřování. Zkrácené vyšetřování o přečinech, pro které zákon stanovuje trest odnětí svobody, kterého horní hranice nepřevyšuje tři roky, vykonává policista uvedený v § 10 odst. 8 písm. b) aţ g) TP110; o ostatních vykonává zkrácené vyšetřování policista uvedený v § 10 odst. 8 písm. a) TP111. Pro zkrácené vyšetřování je lhůta dva měsíce a počátek nastává aţ od okamţiku sdělení obvinění konkrétní osobě.112 Policejní orgán však můţe i po uplynutí této lhůty se souhlasem prokurátora zejména v jednotlivých úkonech zkráceného vyšetřování pokračovat.113 Tato úprava zakotvuje řízení, které praktici označují jako "superrychlé" a týká se případů, kdy osoba zadrţená jako podezřelá při spáchání přečinu (horní hrance trestu odnětí svobody 3 roky), nebo zastiţená na útěku, která nebyla propuštěna na svobodu, je předána nejpozději do 48 hodin od zadrţení soudu spolu s obţalobou a se spisem. Další podmínkou je, aby prokurátor z některého vazebního důvodu navrhl, aby byl obviněný vzat do vazby. V takovém případě se koná řízení před soudcem pro přípravné řízení, který vyslechne obviněného a rozhodne o vazbě. Současně přednostně určí termín konání hlavního líčení, zpravidla nejdéle ve lhůtě 15 pracovních dnů od podání obţaloby, za podmínky, ţe věc nevyřídí trestním příkazem nebo jinak (§ 241 odst. 1 písm. a) – g) TP).114

5.11 Zkrácené přípravné řízení de lege ferenda Členění trestných činů na přečiny a zločiny je důleţité pro konání ZPŘ, protoţe se uvaţuje o tom, ţe by se ZPŘ v budoucnu mohlo konat o všech činech, u kterých lze konat řízení před samosoudcem115. Myslím si, ţe tato úvaha do budoucna je dobrá, ale pouze v případě, ţe by zůstala zachována věcná příslušnost pro základní útvary konat řízení o přečinech, jejichţ horní hranice trestu odnětí svobody nepřekračuje 3 roky a nad hranici 3 let do výše 5 let by konal řízení územní odbor SKPV. Případně rozšíření by se tedy týkalo primárně SKPV. Jsem přesvědčen, ţe základní útvary policie nejsou připraveny na situaci, 109

http://www.zbierka.sk/Default.aspx?sid=15&PredpisID=18750&FileName=05-z301&Rocnik=2005&Asp xAutoDetectCookieSupport=1. 110 Jedná se o policejní orgán. 111 V tomto případě jde o vyšetřovatele. 112 Tím, že počátek lhůty, ve které musí být ZPŘ skončeno, nastává až okamžikem sdělení podezření, se zřejmě inspiroval i český zákonodárce při novelizaci TŘ. 113 Dle TŘ lze v České republice prodloužit lhůtu ZPŘ pouze jedenkrát o deset dnů. 114 Karabec, Z., Zeman, P., Diskusní setkání České národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo v Praze, dne 05.06.2008, Trestněprávní revue, 2008, č. 9, str. 289. 115 Dle platné právní úpravy by šlo o přečiny, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let.

- 33 -

aby mohly konat ZPŘ o všech přečinech, jak po stránce personální tak i té odborně právní, s přihlédnutím k tomu, ţe se jiţ jedná o závaţnější skutky a dokazování je zde sloţitější. Dle věcného záměru TŘ116 se nově navrhuje nahradit stávající pojem "návrh na potrestání" pojmem "obţaloba", která stejně jako návrh na potrestání nebude obsahovat odůvodnění z důvodu, aby se v obou typech pouţíval jeden typ návrhu, na jehoţ návrh se koná řízení před soudem. Coţ dle mého názoru bude sice pro laickou veřejnost zapamatovatelnější název, ale pro odbornou veřejnost v tom ţádný přínos nevidím. Rovněţ v případech, kdy byl podezřelý přistiţen při činu nebo bezprostředně poté se bude více preferovat předání podezřelého před soud v době do 48 hodin od jeho omezení osobní svobody a to společně s obţalobou, popř. návrhem na potrestání v tzv. superrychlém zkráceném řízení. Toto ustanovení je v teoretické rovině velice zajímavé, ale je velice škoda, ţe se prakticky téměř neprovádí. Také probíhaly diskuze o tom, zda lhůtu, o kterou je moţno řízení prodlouţit nerozšířit z deseti dnů na dalších čtrnáct. Po novelizaci TŘ, kdy lhůta počíná běţet aţ od sdělení podezření podezřelému, si myslím, ţe tato úvaha nemá takovou váhu, neboť problematika času se tímto oddálením částečně vyřešila. Smysl tato úvaha má, jestliţe osoba byla přistiţena při protiprávním jednání a bylo jí sděleno podezření a je nutné s ním provádět ještě další úkony, nebo vyčkat na odborné zprávy či jiná vyjádření ve lhůtě dvou týdnů. Uvaţuje se také o úpravě, od jakého okamţiku musí mít zadrţený podezřelý obhájce ve ZPŘ, a to vymezením nového důvodu nutné obhajoby. Jde o to, aby zadrţený podezřelý měl obhájce jiţ v průběhu zadrţení (stejně jako je tomu u kaţdého zadrţeného podezřelého v přípravném řízení). Navrhovanou úpravou bude dále zdůrazněna vlastní odpovědnost policejního orgánu za konání postupu u ZPŘ. Bude také jasně rozlišena odpovědnost státního zástupce a odpovědnost policejního orgánu, neboť je třeba zamezit tomu, aby se u policejního orgánu projevoval trend spoléhat se jen na pokyny státního zástupce. Je tedy otázkou času a praxe, ale především na zákonodárcích, kterým směrem se ZPŘ bude dále ubírat.

116

Legislativní rada vlády ČR, Věcný záměr trestního řádu, schválen dne 31.07.2008, str. 88. Dostupné z: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=39636.

- 34 -

6. Zkrácené přípravné řízení a aktuální problémy praxe Zde se také musím zmínit o tom, ţe trestní řízení policejní orgán v současné době zpracovává v elektronické podobě a to zejména v programu elektronické trestní řízení ETŘ 3.3 Marlowe hf3 (dále jen "ETŘ"), čímţ se omezuje papírová archivace všech spisů nejen trestních. V tomto systému lze pracovat pomocí vloţených protokolů a poučení, lze do něj vkládat skenované písemnosti, textové soubory, fotodokumentace, posílat datové zprávy117, vyţadovat přes něj opis rejstříku trestů, který je zpět doručen během několika málo sekund. Dále se v něm evidují stopy, odcizené, zajištěné a nalezené věci. Pomocí analytických dotazů lze vyhledávat a zpracovávat informace důleţité pro trestní řízení. Tento systém pracuje od roku 2007 a dle mého názoru je velkým přínosem, ulehčením a odlehčením papírové policejní práce, i kdyţ všechny formuláře ještě nejsou ve formě, která by byla pouţitelná bez formální úpravy. Rovněţ je co vylepšovat na přenosové rychlosti spojení PC uţivatele s centrálním serverem krajského ředitelství, ale postupem času se i tyto problémy jistě vyřeší. Ke konci roku 2009 vzhledem k blíţící se účinnosti nového TZ, ve kterém jiţ nebyl postihován trestný čin krádeţe dle § 247 odst. 1 písm. e) TrZ118 a trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění dle § 180d TrZ119, byly tyto trestné činy po dohodě se státním zastupitelstvím od 01.12.2009 zpracovávány tak, ţe ve věci byly zahájeny úkony trestního řízení, ale podezřelému se jiţ nesdělovalo podezření a vyčkalo se do 01.01.2010, kdy věc byla ukončena jako přestupek a odevzdána dle § 159a odst. 1 TŘ.120 Zde nutno podotknout, ţe z rozhodovací praxe jednotlivých soudů jsou reflektovány pokyny okresních státních zástupců a z těchto vychází pokyny policejních vedoucích územních odborů k trestnímu řízení, které mohou být a jsou na jednotlivých územních odborech policie rozdílné, rovněţ se tyto pokyny často mění. Z pohledu praxe se na Územním odboru vnější sluţby pořádkové police Brno - venkov provádí zpracování nejčastějších přečinů, ke dni 14.04.2010, níţe uvedenými způsoby.

6.1 Ohrožení pod vlivem návykové látky V dřívější právní úpravě byl trestný čin ohroţení pod vlivem návykové látky vymezen v § 201 TrZ. V posledních letech jde o jeden z nejčastějších trestných činů. V současné právní úpravě ustanovení nalézáme v § 274 TZ, kdy v základní i kvalifikované skutkové podstatě jde o přečin, který má v posledních letech vzrůstající tendenci (viz tabulka v příloze č. 1). Jedná se o vykonávání činnosti osoby ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodila vlivem návykové látky121, kdy můţe dojít k ohroţení ţivota nebo zdraví lidí nebo způsobení značné škody. V novém TZ byla zákonodárcem vypuštěna ze skutkové

117

Zatím pouze zkušebně a to v rámci Územních odborů Jihomoravského kraje. Blíže rozvedeno na str. 39 až 40. 119 Blíže rozvedeno na str. 40 až 41. 120 Uvedeným opatřením se sledovalo šetření finančních prostředků státu, přičemž také došlo k odlehčení administrativy OČTŘ, neboť po 01.01.2010 tyto trestné činy zanikly. 121 Srovnej § 130 TZ. 118

- 35 -

podstaty formulace "byť i z nedbalosti", coţ znamená, ţe tento trestný čin po 01.01.2010 je jiţ jen úmyslným trestným činem. V drtivé většině těchto případů jde o řidiče motorových vozidel, kteří řídí vozidlo pod vlivem alkoholu. V České republice platí absolutní nula (0,00 promile) pro hladinu alkoholu v krvi řidiče, přičemţ ve státech Evropy je tato hranice tolerována po různé hranice122. Tento přečin můţe v některých případech hraničit s přestupkovým jednáním, přičemţ je zde důleţitá hranice, která určuje stav vylučující způsobilost. Dle judikatury jde o hodnotu 1 promile123 (g/kg) alkoholu v krvi řidiče. "Jestliže je u řidiče motorového vozidla zjištěno, že v době jízdy měl nejméně jedno promile alkoholu v krvi, pak je v důsledku toho vždy vyloučena jeho způsobilost řídit motorové vozidlo."124 Zatímco hodnota 1 promile zjištěna z odborného lékařského vyšetření a provedeného rozboru krve nebo moči je zřejmá a důkazně silná, dochází k nepřehlédnutelným diskuzím ohledně dechových zkoušek a tzv. odborného měření, které se provádí dechovou zkouškou přístrojem Alcotest Dräger125, který zjišťuje hladinu alkoholu v dechu a je odborným měřením126. Je to dáno tím, ţe přístroj má jistou odchylku, kdy tuto dechovou zkoušku lékařští znalci a někteří soudci při mezních hodnotách zpochybňují. Rovněţ Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR č. 7/2006 se staví k tomuto problému rozdílně a uvádí, ţe přesnou hladinu alkoholu v krvi lze zjistit pouze laboratorním a přísně specifickým "lege artis" vyšetřením.127 Další problematika se zabývá hranicí alkoholu v krvi, která je v rozmezí od 0,01 do 0,24 promile alkoholu v krvi, coţ podrobně řeší interní akty řízení128. Tato hranice 0,24 promile je hranicí, pod kterou lze hodnoty spolehlivě ověřit pouze jedinou specifickou zkouškou, která se nazývá plynová chromatografie. Avšak k provedení laboratorního vyšetření jsou zapotřebí dvě metody vzájemně nezávislé. Další zkoušky jsou pouze orientační: Widmarkova reakce, enzymatická metoda, osmometrická metoda; které ale jsou, na rozdíl od plynové chromatografie, u takto malých hladin alkoholu v krvi nepřesné a při srovnání specifické zkoušky s orientační se měření stává neprůkazným.129 Při naměřené hodnotě nad 0,24 promile alkoholu v dechu přístrojem Alcotest Dräger se provádí dvě odborná měření po pěti minutách a mezi nimi nesmí být odchylka větší 10 %. V případě, ţe je větší, je zapotřebí vyzvat osobu k provedení lékařského vyšetření spojeného s odběrem krve nebo moči. V případě naměření hraniční hodnoty mezi 1,00 122

Např. Polsko 0,2 promile, Rakousko 0,5 promile, Německo 0,5 promile, Itálie 0,5 promile, Velká Británie a Severní Irsko 0,8 promile; zdroj: http://www.klubgenerali.cz/clanky/auto-moto-a-cestovani/pozor-naalkohol-limity-v-evropskych-zemich. 123 Pro zajímavost srovnání alkoholických nápojů v jejich nejdostupnějších objemech: 0,5 litru piva 10o což se rovná 4 obj. %, 0,2 litru 11 % vína a 0,05 litru 40 % destilátu, má přesně stejné množství absolutního etanolu 15,8 g. 124 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.08.2007, sp. zn. 5 Tdo 874/2007. 125 Podrobněji ve vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb. 126 § 16 odst. 2 zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. 127 Přednáška prof. MUDr. Hirta M., CSc., O forenzní problematice alkoholu, Ústav soudního lékařství, Brno, ul. Tvrdého 2a, ze dne 19.02.2010. 128 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 160/2009 ze dne 04.12.2009. 129 Op. cit. v pozn. 127).

- 36 -

aţ 1,30 promile se osoba vţdy vyzve k provedení lékařského vyšetření a odběru krve nebo moči. Nad hodnotu 1,30 promile, kde je dodrţena 10 % odchylka, postačuje pouze odborné měření provedené dechovou zkouškou. Můţe se zde také jednat o návykové látky, které se měří pomocí orientačního přístroje Drugwipe. Nejčastěji jde o konopí, metamfetamin, amfetamin, heroin, kokain. V případě, ţe osoba odmítne lékařské vyšetření spojené s odběrem krve nebo moči, je věc zpracována nejčastěji jako přestupek dle § 22 odst. 1 písm. d) PŘZ.130 V případě, ţe je u osoby zjištěna výše uvedená látka, kromě konopí, a osoba souhlasí s odborným lékařským vyšetřením spojeným s odběrem krve nebo moči, je věc zpracována jako přečin ohroţení pod vlivem návykové látky, a dále se vyţádá rozbor odběrů, který potvrdí či vyvrátí obsah látek v těle řidiče, přičemţ pro přečin stačí pouhá přítomnost drogy v krvi. Jestliţe osoba všechny uvedené zkoušky odmítne, mohou být důkazem o míře ovlivnění řidiče alkoholem a o vyloučení jeho způsobilosti řídit motorové vozidlo např. svědecké výpovědi spolujezdců, zasahujících policistů a lékařů, kteří prováděli klinické vyšetření, jakoţ i svědecké výpovědi jiných osob o chování řidiče, eventuálně o jeho způsobu jízdy. Ze své praxe však neznám podobný případ zpracovaný ve ZPŘ pouze na základě těchto svědeckých výpovědí. V případě, ţe má řidič pochybnosti, můţe sám ţádat o provedení odborného lékařského vyšetření spojeného s odběrem krve nebo moči, po provedení procesních úkonů se řidiči zakáţe další jízda, případně se mu můţe zabránit v další jízdě technickými prostředky131. Jak se říká, štěstí přeje připraveným a je jiţ na kaţdém řidiči, zda se po poučení podrobí odbornému měření, zda dozná či nedozná poţití alkoholu a zda se podrobí lékařskému vyšetření. Na jedné misce pomyslných vah je pokuta 25.000,- Kč aţ 50.000,Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let v případě, ţe se řidič nepřizná a odmítá lékařské vyšetření, a na druhé misce vah výše uvedený přečin s peněţním trestem obvykle niţším (peněţitý trest od 2.000,- Kč)132, ale zákazem činnosti od jednoho roku do deseti let a záznam v rejstříku trestů. Záleţí tedy na kaţdé osobě, jejím právním vědomí o dané problematice a solventností, jak se v této situaci zachová a kam se jazýček vah překlopí. Protoţe "spolupracující", ale insolventní, práva neznalá osoba na tom můţe být často z pohledu trestního práva de facto hůře, neţ ta, která se chová arogantně a odmítá s hlídkou jakkoliv komunikovat. Dle mého názoru by se tato situace měla řešit tak, ţe bezdůvodné odmítnutí podrobení se odbornému měření přístrojem Alcotest Dräger133, orientačnímu měření přístrojem 130

V případech, že se droga u osoby projevuje znatelně navenek a je patrna z jejího chování, lze po odborném lékařském vyšetření, bez odběru krve nebo moči, a na základě úředního záznamu hlídky policie, ve kterém je velice podrobně rozepsáno chování, stav a komunikace osoby, ve věci konat ZPŘ. Zde si je nutno položit otázku, zda je policista odborně vyškolen a seznámen s projevy osoby, která je pod vlivem drog. 131 Srovnej § 118a odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 132 Srovnej § 68 TZ. 133 Dle manuálu tohoto přístroje se koncentrace alkoholu v dechu zajišťuje pomocí elektrochemického článku, který analyzuje přesně definovaný vzorek vydechnutého vzduchu. Při přeměně alkoholu na acetaldehyd v prostoru senzoru se uvolňují elektrony. Tento proud elektronů je měřen a následně

- 37 -

Drugwipe a především odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem krve nebo moči, by mělo být postihováno co nejpřísněji a tuto osobu postihovat stejně jako osobu u které byla naměřena hladina alkoholu v krvi přes 1 promile a nekvalifikovat věc pouze jako přestupek dle § 22 odst. 1 písm. d) PŘZ porušením § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

6.2 Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání V dřívější právní úpravě byl trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání vymezen v § 171 TrZ. Jde o trestný čin, který má téměř konstantní výskyt v nápadu trestné činnosti a drţí se v čele trestných činů zpracovaných ve ZPŘ (viz tabulka v příloze č. 2). V současné právní úpravě tento trestný čin nalézáme v § 337 TZ a o přečin, který lze zpracovat ve ZPŘ, půjde, jestliţe podezřelý naplní kvalifikované skutkové podstaty uvedené v odst. 1, 2, 4. Nejčastěji šlo o případy dle § 171 odst. 1 písm. c) TrZ, které jsou současné době vymezeny v § 337 odst. 1 písm. a) TZ. Protiprávní jednání je spatřováno v tom, ţe pachatel maří nebo podstatně ztěţuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, ţe vykonává činnost, která mu takto byla zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu. S tímto také souvisí problematika zejména skutkových omylů při posuzování toho, zda řidič v době řízení o zákazu řízení věděl, neboť k trestnosti tohoto činu je nutné zásadně úmyslného zavinění. Zde se vyţaduje od orgánů, které uvedené rozhodnutí vydaly, i kopie potvrzené doručené či předané písemnosti podezřelému, ve které se zákaz činnosti nachází. Zákonem č. 129/2008 Sb. s platností od 01.01.2009 vznikla v TrZ nová kvalifikovaná skutková podstata a to v § 171 odst. 1 písm. g) TrZ, která spočívá v tom, ţe odsouzený bez závaţného důvodu nenastoupil na výzvu soudu VTOS, nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu VTOS. Jsou zde dány podmínky nutné obhajoby a v současném TZ se ustanovení nachází v § 337 odst. 1 písm. e). Proběhla zde také diskuze se státním zástupcem ohledně místní příslušnosti u tohoto činu, kdy zde byly dány moţnosti: a) příslušná bude věznice, kam měl odsouzený VTOS nastoupit, b) podle místa soudu, který vyzval/nařídil dodání odsouzeného do VTOS, c) dle místa, kde odsouzený skutečně pobýval a mařil tak výkon rozhodnutí soudu. Z uvedených moţností se praxe nakonec přiklonila k tomu, ţe místní příslušnost by měla být stanovena podle skutečného místa pobytu odsouzeného. Také se setkávám s tím, ţe se policejnímu orgánu podaří doručit výzva k nastoupení do VTOS na modrou doručenku oproti podpisu, a tato osoba obvykle do cca 14 dnů VTOS nenastoupí134. Po této době policejní orgán, který uvedené doručení provedl, zahájí úkony trestního řízení a probíhá standardní přípravné řízení, přičemţ státní zástupce tak dlouho vyhodnocován zabudovaným mikroprocesorem. Vysoká selektivita senzoru zaručuje netečnost vůči dalším substancím, obsaženým ve vydechovaném vzduchu, např. acetonu. 134 Takovéto šetření ke zjištění nastoupení VTOS provádí nejčastěji policejní orgán telefonicky přes centrální evidenci vězňů v Praze.

- 38 -

prodluţuje lhůtu, dokud se podezřelého nepodaří vypátrat a dodat do VTOS a poté mu sdělit podezření, čímţ začíná ZPŘ. Otázkou zůstává, zda předaná výzva k nastoupení byla předána ve skutečném místě, kde se osoba zdrţuje, nebo pouze na místě kudy zrovna náhodně cestovala. S tímto postupem policejního orgánu jednajícím pouze na základě předání výzvy k nastoupení trestu úplně nesouhlasím, protoţe by dle mého názoru bylo nejlepší variantou zahájit úkony trestního řízení v místě a době (poté co byla osoba srozuměna s výzvou k nastoupení VTOS) jejího faktického vypátrání, protoţe i v těchto místech, kde byla vypátrána, maří výkon úředního rozhodnutí, protoţe při otázce zjišťování pobytu můţe nastat např. problém s určením místa, na kterém se podezřelý zdrţoval nejvíce.

6.3 Zanedbání povinné výživy V dřívější právní úpravě byl trestný čin zanedbání povinné výţivy vymezen v § 213 TrZ. Jedná se o trestný čin, který se po novele TŘ začal od 01.01.2009 zpracovávat ve ZPŘ (viz tabulka v příloze č. 3). Nejčastěji šlo o trestný čin dle odst. 1, kdy nebyl vyloučen ani odst. 2 a 3 TrZ. Dříve nebyla delší doba, po kterou musel podezřelý zanedbávat povinnou výţivu v TrZ vymezena a řešila to aţ judikatura135, kterou bylo za tuto dobu označeno šest měsíců. Pro náročnost doţádání písemných podkladů a časté nemoţnosti bezprostředního výslechu podezřelého se tento trestný čin vedl téměř vţdy ve standardním přípravném řízení. To jiţ po novelizaci TŘ zákonem č. 274/2008 Sb. neplatí, neboť lhůta ke skončení ZPŘ počíná běţet aţ od sdělení podezření podezřelému. V současné právní úpravě tento trestný čin nalézáme v § 196 TZ a o přečin, který lze zpracovat ve ZPŘ půjde, jestliţe podezřelý naplní skutkové podstaty uvedené v odst. 1, 2, kdy bude povinnou výţivu zanedbávat déle neţ čtyři měsíce, přičemţ tato doba jiţ v TZ vymezena je.

6.4 Krádež Trestný čin krádeţ byl v dřívější právní úpravě vymezen v § 247 TrZ. Jde o trestný čin, který má vzrůstající tendenci (viz tabulka v příloze č. 4). Nejčastěji šlo o případy krádeţí prostých, do kterých byly zahrnuty i krádeţe dle § 247 odst. 1 písm. e) TrZ, přičemţ se jednalo o zvláštní způsob recidivy. Šlo o takové pachatele krádeţí, kteří si přivlastňovali cizí věci tím, ţe se jich zmocnili, a byli za takový čin v posledních třech letech odsouzeni nebo potrestáni. V současné právní úpravě tento přečin nalézáme v § 205 odst. 2 TZ., kde se uvádí: "Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta", coţ bylo dříve samostatně upraveno právě v § 247 odst. 1 písm. e) TrZ. Názor Ministerstva spravedlnosti na tuto problematiku je takový, ţe bezvýjimečnou podmínkou naplnění skutkové podstaty trestného činu podle § 205 odst. 2 TZ je předchozí odsouzení nebo potrestání v posledních třech letech za čin uvedený v odst. 1 (nikoliv alternativně téţ za čin uvedený v odst. 2). Pak je třeba dospět k závěru, ţe opakovaná "prostá" krádeţ se škodou niţší neţ 5.000,- Kč se bude vţdy posuzovat jako přestupek, pokud nebude 135

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 03.01.1992, Sp. zn. 6 Tz 193/91.

- 39 -

současně splněna podmínka odsouzení nebo potrestání za čin uvedený v odst. 1 v posledních třech letech. V případě, ţe dojde k naplnění skutkové podstaty přečinu krádeţe § 205 odst. 1 TZ a bude zjištěno, ţe došlo i k přečinu krádeţe dle § 205 odst. 2 TZ, je nutné, dle písemného pokynu státního zástupce, tyto skutky rozepsat zvlášť136. V tomto ustanovení jsem uvaţoval, jaký byl vlastně zákonodárcův záměr a přikláním se k názoru, ţe jde zřejmě o technický omyl a nejspíš by byla lepší formulace, ve které by bylo místo "čin uvedený v odstavci 1" uvedeno "za takový čin". Na základě výše uvedeného lze tedy očekávat pokles těchto přečinů zpracovaných ve ZPŘ.137

6.5 Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění V dřívější právní úpravě byl trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění vymezen v § 180d TrZ. V současné právní úpravě jiţ tento trestný čin nenacházíme. Z důvodu, ţe byl tento trestný čin v minulých letech velice obvyklý (viz. tabulka v příloze č. 5) a také se uvaţuje o jeho navrácení do TZ, je namístě se zde o něm zmínit. Uvedená skutková podstata trestného činu byla zavedena novelou do TrZ od 01.07.2006. Pro svoji jednoduchost a flagrantnost byl velmi vhodný pro řešení ve ZPŘ. Šlo zde zejména o osoby, které řídily motorová vozidla, aniţ k tomu získaly příslušné oprávnění a osoby, které pozbyly řidičského oprávnění, zpravidla jim byla uloţena sankce nebo trest zákazu činnosti. V takových případech šlo o jednočinný souběh s trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 odst. 1 písm. c) TrZ. Bylo zde rovněţ nutné prokázat, ţe podezřelý není drţitelem řidičského oprávnění a to výpisem z evidenční karty řidiče, případně ţe takové oprávnění pozbyl uloţenou pravomocnou sankcí nebo trestem. V současné době je tato problematika řešena jako přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1. PŘZ. Odbor dopravy zde uloţí pokutu a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, kdy v případě jeho porušení se řidič dopouští přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) TZ, ale to jiţ musí jezdit delší dobu, aby byl podruhé při této činnosti přistiţen hlídkou policie. Po zrušení tohoto trestného činu po 01.01.2010 se odborná i laická veřejnost pobuřovala nad tím, ţe byl tento trestný čin zrušen a nahrazen přestupkem, přičemţ vozidlo lze například uţít i jako zbraň.138 Zákonodárce k tomuto přistoupil zřejmě proto, ţe pouhé řízení vozidla bez řidičského oprávnění nedosahuje takové společenské škodlivosti, aby bylo povaţováno za trestný čin. Protoţe při způsobení škody následkem takovéhoto jednání je její protiprávnost obsaţena v jiných skutkových podstatách trestných činů, které měly být zpřísněny (např. ublíţení na zdraví). Dle mého názoru působí 136

Nelze tedy například věc kvalifikovat jako krádež dle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 TZ, ale jako krádež dle § 205 odst. 1 písm. a) TZ a krádež dle § 205 odst. 2 TZ. Jedná se o dvě samostatné základní skutkové podstaty trestných činů. 137 Vystoupení a prezentace JUDr. Růţičky Miroslava, Ph.D. z NSZ Brno ve Vyšší policejní škole MV Brno, ze dne 11.11.2009. 138 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210572230800003-mate-slovo/, ze dne 21.01.2010.

- 40 -

na potencionální pachatele preventivně jiţ to, ţe si v podvědomí uvědomují, ţe se dopouští trestného činu, který projedná soud, a ne přestupku, který řeší odbor dopravy, a proto se přikláním pro znovuzavedení tohoto trestného činu do TZ. Sankce pro srovnání dřívějších trestných činů dle § 180d TrZ a současných přestupků dle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1. PŘZ jsou podobné jako v případě srovnání výše uvedeného přečinu ohroţení pod vlivem návykové látky dle § 274 TZ a přestupku dle § 22 odst. 1 písm. d) PŘZ na str. 37.

- 41 -

7. Závěr V této práci jsem se snaţil popsat, jak lze velmi účinně postihovat méně závaţné a jednoduše prokazatelné přečiny v trestním řízení České republiky prostřednictvím ZPŘ. Institut ZPŘ jsem se zde snaţil blíţe specifikovat de lege lata za uţití současné platné právní úpravy a zároveň jsem vymezil jeho cíle, účel, funkce, základní zásady řízení s rozvedením jednotlivých úkonů policejního orgánu při konání ZPŘ tak, abych zodpověděl základní otázky, které se tohoto řízení bezprostředně týkají. Rovněţ jsem uvedl historii a vznik tohoto řízení. Dále jsem se zde zaobíral současnou problematikou při zpracování nejčastějších přečinů v tomto řízení z pohledu sluţby pořádkové policie a nechybí ani úvahy de lege ferenda. Dle výše uvedených skutečností si myslím, ţe ZPŘ, které se koná za splnění všech zákonných podmínek, je velice přínosným institutem, kdy jeho výhodou je rychlost a jednoduchost a také odlehčení administrativy policejního orgánu, který provádí vyšetřování. Jsem přesvědčen o tom, ţe právní úprava ZPŘ je zdařilá, bez závaţnějších nedostatků. Jednodušší právní úprava průběhu řízení odpovídá povaze věcí, které mají být v tomto řízení projednávány. Rovněţ z analýzy trestních spisů vyplývá, ţe OČTŘ velmi rychle poznaly kladné stránky tohoto typu řízení a naučily se novou právní úpravu účinně aplikovat. U superrychlého zkráceného řízení jiţ tak optimistický zatím nejsem, ale pevně věřím, ţe bude jen otázkou času, neţ se postaví na roveň ZPŘ. Přestoţe má ZPŘ v posledních letech vzrůstající tendenci, zvláště po novele od 01.01.2009, další vývoj počtu věcí zpracovaných ve ZPŘ v roce 2010 a následujících bude zajisté ovlivněn zrušením skutkové podstaty trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění dle § 180d TrZ139 a krádeţe dle § 247 odst. 1 písm. e) TrZ140. Má-li se ZPŘ stát pevnou součástí českého trestního řízení upraveného v chystaném novém TŘ, je třeba, aby jeho právní úprava odpovídala zamýšleným cílům a potřebám praxe, aby OČTŘ tuto úpravu efektivně a bez předsudků aplikovaly, a aby se ZPŘ patřičně doplňovalo s ostatními druhy řízení a navazujícími instituty. Zdá se, ţe prvotní myšlenky zákonodárců v souvislosti s rychlostí se odsouvají do pozadí. Dle mého názoru je současné ZPŘ z pohledu zásady rychlosti "klonem" původního klasického ZPŘ a standardního přípravného řízení s oscilací mezi nimi, kdy se evidentně přiklání k potřebám a cílům praxe, coţ je dle mého názoru dobře. Za přínos této práce povaţuji především to, ţe v kombinaci s teorií a praxí jsem se s tímto řízením seznámil velice dopodrobna a prohloubil si znalosti v této konkrétní problematice de lege lata a rovněţ i de lege ferenda, neţ dosud ze svého stávajícího profesního hlediska policisty. Rovněţ nejsem proti, aby se ať jiţ noví nastupující kolegové či ti stávající seznámili s právním rozborem této problematiky a vyuţívali poznatky mé práce při jejich budoucím zpracování přečinů v tomto řízení.

139 140

Podrobněji na str. 40 až 41. Podrobněji na str. 39 až 40.

- 42 -

8. Cizojazyčné resumé In this work it is described how it is possible to concern less serious and simply provable offences in a criminal procedure of the Czech Republic very efficient thanks to a shortened preparatory procedure. Juridical institute of the shortened preparatory procedure is "de lege lata" more specified here using current valid legal regulations. At the same time the aims, purpose, function, basic principles of the procedure are determined and the separate acts of a police authority in performing the shortened preparatory procedure are elaborated so the basic questions regarding to this procedure can be answered. Also the origin and the history of this procedure are mentioned. Further the current questions on processing the most often offences in this procedure from the riot police point of view can be found here and even "de lege ferenda" considerations are not missing. Present shortened preparatory procedure compared with the act no. 141/1961 coll. (Criminal Procedure Act) subsequently amended, is quite new because the shortened preparatory procedure was implemented to this law as late as by a so-called great amendment of the Criminal Procedure Act included in the act no. 265/2001 coll., which was passed on 29 June 2001 with effect from 1 January 2002. Due to these circumstances there was created new form of preliminary procedure that we can find in the chapter 10, division 7, articles 179a to 179h of the Criminal Procedure Act. A significant novelty in the shortened preparatory procedure is a change of the Criminal Procedure Act seen through the act no. 274/2008 coll. with effect from 1 January 2009, by which some acts, in connection with passing of Police Act, are changed. The term in the shortened preparatory procedure is count from the time of an announcement of a suspicion to a suspect (which act he is suspected of and what criminal act is seen in this act), what enables in some cases to the police authority or a public prosecutor to start a standard pre-trial criminal procedure at first and then after the announcement of the suspicion to the suspect to start the shortened preparatory procedure. The shortened preparatory procedure takes place in those crimes where the offender is known, about which can adjudge a court of a first instance and whereon the Criminal Act inflicts a punishment of imprisonment not higher than three years. The shortened preparatory procedure is determined for settling of less serious or flagrant offences when the offender is caught in the act or after immediately and there are presumptions for detection of the crime in the term of two weeks (public prosecutor once can prolong this term for further ten days). Acts are executed according to chapter 9 and just the immediate and unrepeatable acts are executed according to chapter 4 of the Criminal Procedure Act. Its sense is in acceleration of pre-trial stadium where are made quick and informal clarifications of the act which is seen as the crime act and also detecting of a person reasonable suspected of commitment of the act. Police authority does quick investigation and minimizes procedural evidence, whereas the duplicate probation is excluded. The evidence is only being searched, not executed. Police authority charges the suspect about his rights, notifies him what crime is he suspicious of and hears out the suspect. Afterwards the police authority refers the case together with a report about a result of the shortened preparatory procedure to the state prosecutor. The state prosecutor, in the case he finds out - 43 -

that the results of the procedure give reason to bring the suspect to court, files a proposal for punishment. The proposal has the same essentials as a charge excepting foundation. By the entry for trial begins a criminal prosecution, whereas the suspect becomes an accused. In the case the issue of fact is reliably uncovered, a single judge delivers a penal order in a simplified procedure.

- 44 -

9. Seznam použitých pramenů a literatury a) Publikace • Císařová, D., Fenyk, J., Gřivna, T., et al. Trestní právo procesní. 4. přepracované a aktualizované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2006. 871 str. ISBN 80-7201-594-X. • Fryšták, M., a kolektiv. Trestní právo procesní. 2. přeprac. vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o., 2009. 265 str. ISBN 978-80-7418-041-5. • Fryšták, M., a kolektiv. Trestní právo hmotné - obecná část. 2. přeprac. vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o., 2009. 157 str. ISBN 978-80-7418-039-2. • Jelínek, J., et al. O novém trestním zákoníku. vyd. Praha: Nakladatelství Leges s.r.o., 2009. 223 str. ISBN 978-80-87212-21-9. • Jelínek, J., a kolektiv. Trestní právo procesní. 5. přeprac. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2007. 749 str. ISBN 978-80-7201-630-3. • Jelínek, J., a kolektiv. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. vyd. Praha: Leges, 2009, 1216 str. ISBN 978-80-87212-22-6. • Jelínek, J., Melicharová, D. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2004. 749 str. ISBN 80-7201-493-5. • Kratochvíl, V., a kolektiv. Trestní právo hmotné - obecná část. 3. přepracované a doplněné vydání. Brno, Masarykova univerzita, 2002, 571 str. ISBN 80-210-2985-4. • Musil, J., Kratochvíl, V., Šámal., P., a kolektiv. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 3. přeprac. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2007. 1166 str. ISBN 978-80-7179-572-8. • Nett, A., Draštík, A., Zezulová, J., et al. Trestní právo procesní: multimediální učební text. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2004. 92 str. ISBN 80-210-3720-2. • Stříţ, I., Polák, P., Fenyk, J., et al. Trestní zákoník a trestní řád, průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou, 2. díl, Trestní řád. vyd. Praha: Nakladatelství Linde Praha a.s., 2010. 1185 str. ISBN 978-80-7201-803-1. • Šámal, P., a kolektiv. Trestní řád: komentář. 6. doplněné a přepracované vydání. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. 1501 str. ISBN 978-80-7400-043-0. • Škoda, J., Vavera, F., Šmerda, R. Zákon o policii s komentářem. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Čeněk Aleš, s.r.o., 2009. 397 str. ISBN 978-80-7380-160-1. • Zeman., P., a kolektiv. Vliv vybraných ustanovení velké novely trestního řádu na průběh trestního řízení. vyd. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008. 272 str. ISBN 978-80-7338-068-7.

b) Články • Jankovský, Z. Jak naloţit s nepřiměřenou délkou trestního řízení?, Buletin advokacie. 2009, č. 12, ASPI ID: LIT34173CZ, str. 35. • Jeţek, V. Zkrácené řízení a zjednodušené řízení před soudem. Bulletin advokacie, 2001, č. 11-12, str. 79. • Karabec, Z., Zeman, P. Diskusní setkání České národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo v Praze, dne 05.06.2008, Trestněprávní revue, 2008, č. 9, str. 289. • Kmec, J. Právo na přiměřenou délku trestního řízení v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, Trestněprávní revue, 2004, č. 5, str. 133. • Růţička, M. K otázce, kdy nastávají účinky zahájení trestního stíhání ve věcech, v nichţ bylo konáno zkrácené přípravné řízení, a státním zástupcem byl podán návrh na potrestání, Justiční praxe, 2002, č. 4, str. 167. • Svatoš, R. Zkrácené přípravné řízení, Trestní právo, LexisNexis CZ, 2004, č. 3, str. 18. - 45 -

• Šámal, P. Zkrácené přípravné řízení, Trestněprávní revue. 2002, č. 1, str. 5. • Špundová, Š. Nutná obhajoba mladistvého ve zkráceném přípravném řízení (nad jedním rozhodnutím), Bulletin advokacie, 2003, č. 11 - 12, str. 72. • Vondruška, F. K počítání lhůt ve zkráceném přípravném řízení, Trestněprávní revue, 2002, č. 2, str. 50. • Zeman, P., Háková, L., Karabec, Z., et. al. Vliv vybraných ustanovení velké novely trestního řádu na průběh trestního řízení. vyd. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008. str. 12 - 13. • Zeman, P. Právní úprava zkráceného řízení z perspektivy rekodifikace trestního procesu, Trestněprávní revue, 2008, č. 10, str. 293.

c) Právní předpisy • Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod; vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 uveřejněna ve Sbírce zákonů ČR č. 41/1992, str. 1073. • Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. • Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 129/2008 Sb. o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých zákonů. • Zákon č. 140/1960 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 141/1961 Zb., o trestnom konaní súdnom, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 265/2001 Sb., změna trestního řádu a dalších zákonů. • Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. • Zákon č. 301/2005 Z.z., trestný poriadok, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů.

d) Judikatura • Nález Ústavního soudu ČR ze dne 31.08.2004, sp. zn. II. ÚS 317/04. • Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.02.2004, sp. zn. 23 To 1067/2004. • Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.10.1968, sp. zn. 7 Tz 64/68. • Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 03.01.1992, Sp. zn. 6 Tz 193/91. • Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 5. 2003, sp. zn. 3 To 375/2003. • Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.04.2002, sp. zn. 4 To 151/2002. • Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.05.2002, sp. zn. 4 Tz 21/2002. • Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.08.2007, sp. zn. 5 Tdo 874/2007.

d) Internetové zdroje • Legislativní rada vlády ČR, Věcný záměr trestního řádu, schválen dne 31.07.2008, str. 1. Dostupné z: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=39636.

- 46 -

• http://www.zbierka.sk/Default.aspx?sid=15&PredpisID=18750&FileName=05z301&Rocnik=2005&Asp xAutoDetectCookieSupport=1. • http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210572230800003-mate-slovo/ ze dne 21.01.2010. • http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place. • http://www.klubgenerali.cz/clanky/auto-moto-a-cestovani/pozor-na-alkohol-limity-vevropskych-zemich.

f) Jiné zdroje • Důvodová zpráva k zákonu č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. • Elektronické trestní řízení - ETŘ 3.3 Marlowe hf3. • Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce, jímţ se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, č. 19, ze dne 19. listopadu 2003, poř. č. 12/2003. • Přednáška prof. MUDr. Hirta M., CSc., O forenzní problematice alkoholu, Ústav soudního lékařství, Brno, ul. Tvrdého 2a, ze dne 19.02.2010. • Statistika o způsobech ukončení ZPŘ státním zástupcem zaslaná po domluvě na tiskovém odboru ministerstva spravedlnosti z emailu: [email protected], ve formátu: zastupitelstvi_TR2.xls. • Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR č. 7/2006. • Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb. • Vystoupení a prezentace JUDr. Růţičky Miroslava, Ph.D. z NSZ Brno ve Vyšší policejní škole MV Brno, ze dne 11.11.2009. • Závazný pokyn policejního prezidenta č. 30/2009 o plnění úkolů v trestním řízení, ze dne 21. dubna 2009 o plnění úkolů v trestním řízení. • Závazný pokyn policejního prezidenta č. 160/2009 ze dne 04.12.2009.

- 47 -

10. Zadání bakalářské práce

- 48 -

- 49 -

11. Seznam příloh Systém ETŘ se uţívá aţ od roku 2007; do této doby nebyl ţádný přesný evidenční systém, kde by se tyto skutky na jednotlivých útvarech přesně jednotlivě statisticky evidovaly. Výstupové údaje ETŘ jsou limitovány a většinu statistiky bylo nutno spočítat jednotlivě zvlášť. Ve statistikách jsou zpracovány trestné činy ve ZPŘ za období 2007 aţ 2009, kdy v této době platil dnes jiţ neúčinný TrZ. Všechny tabulky v přílohách jsou ze zdroje ETŘ 3.3 Marlowe hf3, kromě tabulky v příloze č. 12, která je zde zdroje ministerstva spravedlnosti - http://portal.justice.cz/ju stice2/uvod/uvod.aspx, email: [email protected], ve formátu: zastupitelstvi_TR2.xls. Příloha č. 1: Trestný čin ohroţení pod vlivem návykové látky - § 201 odst. 1 TrZ. Příloha č. 2: Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání - § 171 odst. 1 písm. c) TrZ. Příloha č. 3: Zanedbání povinné výţivy - § 213 odst. 1, 2 TrZ. Příloha č. 4: Krádeţ - § 247 TrZ. Příloha č. 5: Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění - § 180d TrZ. Příloha č. 6: Počet ZPŘ konaných Územním odborem Vnější sluţby pořádkové policie Brno - venkov v roce 2007. Příloha č. 7: Počet ZPŘ konaných Územním odborem Vnější sluţby pořádkové policie Brno - venkov v roce 2008. Příloha č. 8: Počet ZPŘ konaných Územním odborem Vnější sluţby pořádkové policie Brno - venkov v roce 2009. Příloha č. 9: Počet ZPŘ konaných Územním odborem Brno - venkov v období let 2007 2009. Příloha č. 10: Podíl ZPŘ na nápadu trestné činnosti na Územním odboru Vnější sluţby Brno - venkov v období let 2007 - 2009. Příloha č. 11: Přehled ZPŘ vyřízenými ve dnech Územními odbory v období let 2007 2009. Příloha č. 12: ZPŘ v České republice se způsoby ukončení státním zástupcem v období let 2005 - 2009

- 50 -

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

- 51 -

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

- 52 -

Příloha č. 7

Příloha č. 8

- 53 -

Příloha č. 9

Příloha č. 10

- 54 -

Příloha č. 11

Příloha č. 12

- 55 -