Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra Práva životního prostředí a pozemkového práva
Diplomová práce
Ekologické zemědělství – právní aspekty Kateřina Čerešňáková
Akademický rok 2013/2014
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ekologické zemědělství – právní aspekty zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ ....................................................
2
Ráda bych tímto upřímně poděkovala JUDr. Janě Tkáčikové, Ph.D. za cenné rady a podněty, které mi udělila ohledně směrování mé práce i jejího obsahu a které mi byly nápomocné při jejím zpracování. Díky patří také kontrolnímu subjektu ABCERT AG, organizační složka, který mi poskytl praktický náhled na ekologické zemědělství, jeho kontrolu a konzultoval mnou vznesené dotazy. Poděkování patří také mé rodině, která mě podporovala jak po celou dobu studia, tak v jeho závěrečné fázi, a v obou případech se mnou měla nezměrnou trpělivost.
3
Abstrakt Diplomová práce se zabývá fenoménem dnešní doby, ekologickým zemědělstvím, a to v zásadě z pohledu právního. Cílem diplomové práce je pojednání o platné právní úpravě ekologického zemědělství, která by měla být v podmínkách České republiky dodržována, a obhájení nutnosti jeho právní regulace s ohledem na východiska jeho vzniku, zásady a pravidla v něm uplatňované a částečně také mimo-právní faktory. Struktura práce je rozdělena do kapitol, které se postupně zabývají jednotlivými dílčími oblastmi vztahujícími se k ekologickému zemědělství. Předposlední kapitola se věnuje problémům, s nimiž se ekologické zemědělství v dnešní době potýká, a návrhům jejich možného řešení. Závěrem se ohlížím za celou prací s otázkou, zda byl uspokojivě naplněn stanovený cíl této práce.
Abstract The thesis deals with the nowadays phenomenon, organic farming, in principle from a legal point of view. The aim of the thesis is an exposition of the valid legislation of organic farming, which should be respected in the Czech Republic, and a defence of the need of the legal regulation with regard to the basis of its origin, the principles and rules applied in the organic farming and partly also the non-legal factors. The structure of the thesis is divided into chapters, which gradually deal with different partial areas related to organic farming. The penultimate chapter is devoted to the nowadays problems encountered by organic farming, and the proposals of their solutions. Finally I summarize the whole thesis and ask a question, whether the aim was satisfactorily fulfilled.
Klíčová slova/Key words Ekologické zemědělství/Organic farming, zásady ekologického zemědělství/principles of organic farming, právní úprava/legislation, registrace/registration, přechodné období/conversion period, ekonomické podmínky/economic conditions, státní podpora/state aid, kontrola/inspection.
4
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................... 8 1
POJEM „EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ“ A POJMY SOUVISEJÍCÍ................................ 11 1.1 1.2 1.3
2
CÍLE A OBECNÉ ZÁSADY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ ...................................... 15 2.1 2.2 2.3
3
REGISTRACE ................................................................................................................................. 44 PŘECHODNÉ OBDOBÍ .................................................................................................................... 47 VÝJIMKY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ .................................................................................... 49 STATISTICKÉ ÚDAJE REGISTRACE, STAVU PŮDY, UDĚLENÝCH VÝJIMEK ....................................... 54 SDRUŽOVÁNÍ VE „SVAZÍCH EKOLOGICKÝCH ZEMĚDĚLCŮ“ .......................................................... 55
EKONOMICKÉ PODMÍNKY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ .................................... 56 5.1 5.2
6
MEZINÁRODNĚPRÁVNÍ ASPEKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ.................................................. 25 UNIJNÍ ÚPRAVA ............................................................................................................................ 26 NÁRODNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA ........................................................................................................... 29 SPECIÁLNÍ ZÁSADY A PRAVIDLA PRODUKCE ................................................................................. 32
REGISTRACE, PŘECHODNÉ OBDOBÍ, VÝJIMKY A SDRUŽOVÁNÍ VE SVAZECH .... 44 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5
5
OBECNÉ CÍLE EXKURZ DO VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ...................................................................... 15 LEGISLATIVNĚ STANOVENÉ CÍLE .................................................................................................. 17 OBECNÉ ZÁSADY UPLATŇUJÍCÍ SE V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ .............................................. 18
PRÁVNÍ ÚPRAVA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ............. 25 3.1 3.2 3.3 3.4
4
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ ......................................................................................................... 11 EKOLOGIE A ZEMĚDĚLSTVÍ........................................................................................................... 12 ČLENĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH SYSTÉMŮ DLE INTENZITY VSTUPŮ ....................................................... 13
DOTACE V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA ....................................................................... 58 NÁRODNÍ DOTACE ........................................................................................................................ 61
KONTROLA A DOZOR V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ............................................. 63 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5
PRAMENY PRÁVNÍ REGULACE KONTROLY .................................................................................... 63 ZÁKONNÁ KONTROLA .................................................................................................................. 64 ÚŘEDNÍ KONTROLA ...................................................................................................................... 71 SUPERVIZE, TZV. NAMÁTKOVÁ INSPEKCE ..................................................................................... 73 KONTROLY V PRAXI ..................................................................................................................... 73
7
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ JAKO MULTIFUNKČNÍ MODEL ................................... 77
8
FORMULACE HLAVNÍCH PROBLÉMŮ A NÁVRHŮ JEJICH ŘEŠENÍ ............................ 80
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 84 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................... 87 PŘÍLOHA: KONVENČNÍ, INTEGROVANÉ, EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ .......................... 94
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ABCERT AG
ABCERT AG, organizační složka
AEO
Agroenvironmentální opatření
ČR
Česká republika
DZ344/2011
Důvodová zpráva k zákonu č. 344/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
EU
Evropská unie
EZ
Ekologické zemědělství
GMO
Geneticky modifikované organismy
HRDP
Horizontální plán rozvoje venkova
IFOAM
International Federation of Organic Agriculture Movements – Mezinárodní federace sdružení za organické zemědělství
IZ
Integrované zemědělství
KZ
Konvenční zemědělství
Komentář k ZoEZ
Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s komentářem
LZPS
Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod
MZe
Ministerstvo zemědělství
NEHS2092/91
Nařízení (EHS) č. 2092/91 o ekologické výrobě zemědělských produktů a o označování zemědělských produktů a potravin původem z ekologického zemědělství
NK1235/08
Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k NR834/07, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí
NK392/13
Nařízení Komise (EU) č. 392/2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, pokud jde o kontrolní systém pro ekologickou produkci
NK889/08
Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 kterým se stanoví prováděcí pravidla NR834/07, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu 6
NR834/07
Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů
N882/04
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat
Nvl79/07
Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění AEO, ve znění pozdějších předpisů
OP
Operační program Zemědělství
PRV
Program rozvoje venkova 20072013
REP
Registr ekologických podnikatelů
SFEU
Smlouva o fungování EU
SZIF
Státní zemědělský intervenční fond
SZP EU
Společná zemědělská politika EU
TUR
Trvale udržitelný rozvoj
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
ÚstZ
Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
VyhlMZe16/06
Vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství
ZoEZ
Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství
ZoŽP
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
ZPF
Zemědělský půdní fond
ŽP
Životní prostředí
7
Úvod Jako téma diplomové práce jsem si vybrala fenomén propojující hned několik oblastí života ekologické zemědělství (dále jen „EZ“). Stále se zhoršující stav životního prostředí, jedna ze základních lidských potřeb, tedy potřeba obživy, existence globálního trhu a omezené možnosti jednotlivce na straně jedné a krása přírody, vůně půdy, jarní trávy, zrajícího obilí a kořeny samotné lidské existence na straně druhé, mě přivedly právě k tomuto tématu. Ve svých počátcích bylo EZ odrazem snahy menší uvědomělé skupiny zemědělců, kteří nebyli lhostejní k důsledkům konvenčního zemědělství na životní prostředí (dále jen „ŽP“). Jeho stále se zhoršující stav ale i dnes volá po opatřeních a krocích, které tento trend minimálně zpomalí, v nejlepším zastaví a naopak přispějí k postupné obnově a jeho zlepšování. EZ je považováno za udržitelný zemědělský systém, který preferuje ochranu ŽP a všech jeho složek. Díky tomu jsou v rámci EZ používány specifické postupy a zavedena zvláštní pravidla, kterými se odlišuje od tradičního zemědělského systému, o těch bude mj. v této práci pojednáno. EZ je tak možné považovat za jedno z opatření směřujících k zlepšení stavu ŽP. Bylo by však bláhové, nepřipustit si skutečnost, že je EZ a právní regulace vztahující k němu v dnešní době významnou součástí právních úprav, a to nejen na domácí půdě, ale i v Evropské unii (dále jen „EU“) a celém světě, jen díky ctnostnému cíli ochraně ŽP. Velkou roli sehrává zvyšující se poptávka po kvalitních potravinách, a tudíž i ochrana spotřebitele a snaha o zachování a oprávněnost jeho důvěry v produkty označené jako ekologické, či zajištění korektní hospodářské soutěže a řádného fungování trhu s produkty pocházejícími z EZ. Přesto se domnívám, že právě ochrana ŽP hrála z pohledu vzniku a vývoje EZ a z hlediska způsobu jeho právní regulace výraznou roli, která se odráží v pravidlech zakotvených pro EZ. Spatřuji hlubokou pravdu v citátu Marca Tullia Cicera, který zní: „Proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno.“ Moc práva si v dnešní době uvědomuje snad každý a je smutné, že nad ním přesto někdy vítězí ten silnější, tedy ekonomické zájmy, které utlačují tak čisté idee, jakými je i ochrana ŽP. Cílem této práce je, doufajíc v sílu práva, pojednat o platné právní úpravě EZ, která by měla být v podmínkách České republiky (dále jen „ČR“) dodržována a obhájit nutnost její regulace. Nejenže bude vymezen samotný pojem EZ, východiska jeho vzniku a cíle, ale budou popsány také zásady, z nichž právní úprava vychází, ať už obecné či specifické, a to vždy s ohledem na ochranu ŽP. Na obecný přehled právní úpravy naváži dílčími oblastmi EZ, kterými je registrace, přechodné období, udělování výjimek, ekonomické podmínky realizace a kontrola. Tyto oblasti jsem upřednostnila před jinými, kterými se vzhledem k rozsahu práce zabývat nebudu a jejichž zpracování je pro mě výzvou do budoucna. Jedná se např. o označování produktů pocházejících z EZ a jeho pravidla, o dovoz produktů EZ 8
ze zahraničí a z tzv. třetích zemí (tedy zemí mimo EU), o výrobu zpracovaných biopotravin, o možnosti obchodování s bioprodukty a jejich dodávání na trh aj. Z uvedeného vyplývá, že jsem při výběru oblastí EZ, v diplomové práci rozebíraných, upřednostnila prvotní fázi regulaci zemědělské činnosti, která předchází samotné produkci biopotravin a pravidel jejich šíření na trhu, resp. obchodování s nimi. Cílem této práce není popsat EZ z pohledu odborně technického. K informacím o EZ se zpravidla dostane až ten, kdo projeví zájem o něj, či o ochranu ŽP. To neznamená, že by poznatky o EZ byly těžce dostupné. Jen na ně neupozorňují billboardy, obecné časopisy a další běžné komunikační prostředky. Teprve zájemce o EZ zjistí, že jsou vydávány odborné publikace, že se s ním lze setkat na vybraných oborech vysokých škol a existuje řada nevládních organizací věnujících se prosazování, vzdělávání a výzkumu v EZ, např. ČTPEZ, tedy Česká technologická platforma pro EZ; Bioinstitut, o.p.s.; EPOS – Spolek poradců v EZ; PRO-BIO Liga; PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců aj. Dále je EZ součástí zemědělské politiky ČR a společné zemědělské politiky EU (dále jen „SZP EU“). Z pramenů vznikajících ve výše uvedených oblastech, ale zejména z pramenů právní úpravy vztahující se k EZ (jedná se v zásadě o právní předpisy regulující EZ, tedy nařízení EU, národní zákony, vyhlášky), dále z metodických pokynů Ministerstva zemědělství zajišťujících interpretaci předpisů a celostátní jednotný výklad, z důvodových zpráv k novelizujícím předpisům, z komentářů k zákonům, z učebnic práva životního prostředí a z odborných článků, které často mísí právní úpravu s odborně technickými požadavky na EZ, jsem čerpala dostupné informace vhodné ke studiu problematiky EZ. Bohužel musím konstatovat, že nejsou k dispozici odborné právní publikace na téma EZ. Ke zpracování této práce přistoupím převážně s využitím deskriptivní metody, pomocí které pojednám o platné právní úpravě. Kde to bude vhodné a žádoucí z pohledu praktické aplikace zinterpretuji její výklad. Prostřednictvím metody syntézy se pokusím propojit zdánlivě oddělené skutečnosti spojující se v EZ, které představuje ochrana ŽP a zemědělská činnost, a které by se měly objevit hlavně v prvotních kapitolách. Pro orientaci v celé problematice mi zajisté bude nápomocné analytické rozložení celé problematiky do jednotlivých částí, jimiž se budu samostatně zabývat. V textu práce se projeví participační pozorování, kterého využiji k možnosti bližšího přiblížení fenoménu EZ prostřednictvím spoluúčasti na výkonu kontroly v rámci EZ. Celá práce je členěna na tři úrovně, tedy kapitoly, podkapitoly a oddíly. Na první kapitolu, v níž se začíná s vymezením pojmu EZ a to i neprávně pomocí srovnání s jinými zemědělskými systémy, navazuje kapitola druhá věnující se obecným a také legislativně zakotveným cílům EZ a obecným zásadám, z nichž EZ vychází. Ve třetí kapitole je pojednáno obecně o právní úpravě EZ a to i s ohledem na ŽP. Počínaje čtvrtou kapitolou se věnuji konkrétním oblastem EZ, jakými jsou registrace, přechodné období a udělování výjimek. V páté kapitole se budu zabývat dotační problematikou 9
v oblasti EZ a v šesté kapitole se zaměřím na nezbytnou nutnost dnešní doby, tedy kontrolu a sankční systém v EZ. EZ jako multifunkční model popíši v kapitole sedmé, která je bezprostředně následována kapitolou věnující se definování hlavních problémů samotného EZ a možným návrhům jejich řešení. V závěru nejen shrnu a zhodnotím poznatky nabyté během studia problematiky EZ, ale vrátím se na úplný začátek, tedy do těchto míst, a zreflektuji, zda se mi podařilo splnit vytyčené cíle práce. Právní úprava EZ, resp. potřeba této regulace, je projevem stále vyšších nároků kladených na ekologickou problematiku v rámci celospolečenské perspektivy. I toto je důvod, který mě vedl k výběru tématu EZ.
10
1 Pojem „ekologické zemědělství“ a pojmy související 1.1 Ekologické zemědělství „Ekologické zemědělství je šetrný způsob zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení, či zákazů používání látek a postupů, které zatežují a znečišťují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a dbá na pohodu chovaných hospodářských zvířat. Ekologické zemědělství se dále vyznačuje šetrnými zpracovatelskými postupy při výrobě biopotravin s vyloučením použití syntetických látek. Ekologické zemědělství a výroba biopotravin jsou v celém procesu kontrolovány zvláštní nezávislou kontrolou, po certifikaci jsou biopotraviny označeny a takto odlišeny od ostatních biopotravin.“1 EZ tak představuje vyvážený agrosystém trvalého charakteru, který se zakládá na lokálních a obnovitelných zdrojích. V rámci něj je příroda chápána jako jednotný celek se svou vlastní vnitřní hodnotou. Člověk má morální povinnost a odpovědnost provozovat zemědělskou činnost takovým způsobem, aby se kulturní krajina stala harmonickou součástí přírody.2 Vzhledem k tématu a cílům této práce je nutné poznamenat, že legální definice pojmu EZ není v současnosti v právní úpravě ČR obsažena. Nebylo tomu tak vždy. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoEZ“) obsahoval ve znění účinném do 29. 12. 2005 v § 3 písm. a) tuto legální definici. Proč byla definice EZ z naší právní úpravy vyřazena, není zcela zřejmé. Možná proto, že se zákonodárce domníval, že význam výrazu EZ již mezi lidmi dostatečně zdomácněl. Důvodová zpráva k této novelizaci nic konkrétního neobsahuje.3 Každopádně sám ZoEZ při definici dalších pojmů, jako např. bioprodukt, ekofarma, ekologický chovatel včel, pojem EZ používá, aniž je možné si pod ním představit jeho konkrétní zákonné znaky. Legální definice tak kdysi zastávala přinejmenším roli interpretačního pravidla a je spíše na škodu, že ji již ZoEZ neobsahuje.4 Jak bude pojednáno níže, na právní regulaci EZ se široce vztahuje legislativa Evropské unie. Pojem EZ bychom v ní však hledali marně. Ten je zastoupen pojmem ekologická produkce, která je definována jako „celkový systém řízení zemědělského podniku a produkce potravin, který spojuje osvědčené environmentální postupy, 1
Šarapatka, B.; Urban, J. a kol. Ekologické zemědělství v praxi. 1. vyd. Šumperk: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, 2006, s. 28. 2 Petr, J.; Dlouhý, J. a kol. Ekologické zemědělství. 1. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992, s. 223224. 3 Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 553/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a některé další zákony. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 16. 11. 2013]. 4 Pekárek, M. a kol. Právo životního prostředí. 3. díl. 2. přepracované vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 252.
11
vysokou úroveň biologické rozmanitosti, ochranu přírodních zdrojů, uplatňování přísných norem pro dobré životní podmínky zvířat a způsob produkce v souladu s požadavky určitých spotřebitelů, kteří upřednostňují produkty získané za použití přírodních látek a procesů.“5 Pojmy EZ a ekologická produkce tak představují synonyma. Tento fakt je podpořen neexistencí zákonné definice EZ, jehož pojmové znaky mohou být naplněny právě prostřednictvím znaků ekologické produkce, a i skutečností týkající se odstranění duplicitních ustanovení v souvislosti se vstupem ČR do EU a přímou použitelností evropských předpisů vztahujících se k EZ v ČR.
1.2 Ekologie a zemědělství Pojem EZ tvoří spojení slov ekologie a zemědělství. Pro pochopení, co sousloví EZ představuje, považuji za vhodné si zmíněné pojmy vysvětlit. Ekologie je naukou o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím (E. Haeckel, 1869), je naukou o ekonomii přírody (E. Haeckel, 1879) a může být také chápána jako nauka o struktuře a funkci přírody (E. P. Odum, 1963). Je základem všech snah člověka o ochranu ŽP. Můžeme rozlišit tři oblasti ekologie – základní, aplikovanou a technologickou. Právě aplikovaná ekologie je zaměřena na znečišťování ovzduší, vody, půdy a sleduje možnosti zlepšování ekologických podmínek ve všech oblastech života člověka, tvorby ŽP a možnosti ochrany přírody a živočichů. Sem spadají mj. také podklady pro alternativní, čili ekologické zemědělství.6 Zemědělství patří k nejstarším druhům lidských aktivit, neboť souvisí se samotnou biologickou podstatou člověka, tj. potřebou obživy, stravy a oblečení. Předpokladem vzniku EZ se staly náhledy na funkce, které zemědělství plní. Nejenže se jedná o funkce produkční (ekonomické; výrobní; tedy produkce potravin a jiných hospodářsky využitelných výrobků, tj. textilních produktů jako len, vlna, hedvábí, konopí atd.), ale také mimoprodukční (ekologické, tzn. přírodoochranné, krajinotvorné; sociální, tzn. osídlení venkova, kultura a tradice). S ohledem na kladení důrazu a zájmu na jednotlivé funkce zemědělství se postupně vyvinuly zemědělské systémy, které v dnešní době rozlišujeme, viz podkapitola 1.3. Upřednostňování mimoprodukčních funkcí, ale nejen jich svou roli zde hrají i funkce produkční, stojí v zásadě za vznikem EZ,7 které se vyvíjelo jako reakce na klasický způsob hospodaření v zemědělství a jeho důsledky.
5
Bod (1) Preambule Nařízení Rady (ES) č. 834/ 2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/ 91 (dále jen „NR834/07“). 6 Jakrlová, J.; Pelikán, J. EKOlogický slovník, terminologický a výkladový. 1. vyd. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 1999, s. 18, 29. 7 Damohorský, M. Smolek, M. Zemědělské právo – učební pomůcka. 1. vyd. Praha: IFEC, s.r.o., 2001, s. 10.
12
1.3 Členění zemědělských systémů dle intenzity vstupů K vymezení EZ je vhodné jeho odlišení od ostatních systémů zemědělství, se kterými se lze v dnešní době setkat. Podle objemu energetických a materiálových vstupů a úrovně řízení jejich toků se rozlišují tři základní systémy zemědělství8 – konvenční, integrované a ekologické zemědělství. 1.3.1 Konvenční zemědělství Konvenční zemědělství (dále jen „KZ“) je systém hospodaření převládající v průmyslově vyspělých zemích. Je charakteristický vyšší intenzitou hospodaření, použitím vyšších energetických a materiálových vstupů za účelem maximalizace produkce, resp. momentálního ekonomického efektu.9 Mezi hlavní znaky, odlišující KZ od EZ, patří upřednostňování kvantity, silně specializovaný provoz, jednostranný osevní postup, tj. malý počet druhů pěstovaných plodin, používání anorganických lehce rozpustných hnojiv, používání pesticidů a kladení požadavku ekonomické rentability před požadavek biologické a ekologické rovnováhy.10 Pokud se hovoří o intenzivním způsobu hospodaření, jedná se právě o KZ. 1.3.2 Integrované zemědělství Integrované zemědělství (dále jen „IZ“) je nejbližší možnou alternativou pro farmy, které nemohou naplnit relativně přísné standardy EZ. IZ představuje několik kroků k dlouhodobé udržitelnosti. Agrochemické vstupy používá na základě diagnostických metod výživného stavu rostlin a okamžité zásoby živin v půdě. Aplikaci pesticidů omezuje a preferuje preventivní opatření, jako střídání plodin či výběr odrůd, biologické metody regulace a vyváženost všech pěstitelských faktorů.11 IZ díky propracovaným metodám řízení farmy, účinným kultivačním postupům a technikám ochrany rostlin a kontroly plevelů výrazně snižuje spotřebu agrochemikálií a má stejně jako EZ nižší ekonomické náklady a o něco nižší výnosy. Celkové ekonomické výsledky IZ jsou srovnatelné s KZ. IZ je nejrozšířenější v Rakousku, Dánsku (20 % půdy) a ve Velké Británii (10 % půdy).12 IZ je někdy označováno také jako přechodný systém mezi KZ a EZ. 1.3.3 Ekologické zemědělství vs. integrované a konvenční zemědělství Základní charakteristiku EZ popsanou v podkapitole 1.1 bych pro účinné srovnání EZ s IZ či KZ ještě doplnila. EZ vychází v porovnání s ostatními zemědělskými systémy ze zásad setrvalého rozvoje a holistického, tedy celostního, světového názoru. Je 8
Moudrý, J. a kol. Ekologické zemědělství, vysokoškolská učebnice. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2007, s. 23. 9 Moudrý a kol., op. cit., s. 23. 10 Petr, Dlouhý a kol., op. cit., s. 224. 11 Tamtéž, s. 224. 12 Konečný, M.; Kotecký, V.; Matoušek, L. Ekologické dopady společné zemědělské politiky a vstupu do EU v českém zemědělství. 1. vyd. Brno: Hnutí DUHA, 2004, s. 41.
13
produkčním systémem, který usiluje o uchování a zlepšení přírodních zdrojů a kvality ŽP. Snaží se o vyváženost ekonomických, ekologických a sociálních aspektů a vazeb na globální i lokální úrovni.13 Srovnání z hlediska konkrétně vybraných kritérií se nachází v Příloze: Konvenční, integrované, ekologické zemědělství.
13
Moudrý a kol., op. cit., s. 23.
14
2 Cíle a obecné zásady v ekologickém zemědělství 2.1 Obecné cíle exkurz do vývoje zemědělství Obecné cíle EZ předurčil historický vývoj zemědělství, a to v kontextu doby, který vedl ke vzniku alternativních zemědělských systémů, tedy i ke vzniku EZ. Tradiční zemědělství se začalo měnit počátkem 20. století. Stále více obyvatel venkova směřovalo do měst, aby se zapojilo do rozvoje průmyslu. Nové možnosti vědy a techniky způsobily pokrok i v zemědělství, kdy se začala zvyšovat produktivita a samozásobitelská role se změnila na roli dodavatele potravin či surovin pro potravinářský průmysl. Kromě významného pokroku se již po 1. světové válce objevují i negativa rozvoje. Vlivem težkých strojů a minerálních hnojiv došlo ke snížení kvality půdy a objevily se problémy s plodností hospodářských zvířat či klíčivostí osiv. Industrializace zemědělství se však nejvíce projevila po 2. světové válce (50. a 60. léta 20. století). Důvodem byl nedostatek potravin a snaha států o potravní soběstačnost. Velká industrializace a intenzifikace zemědělství sice splnila svůj základní úkol, a to uspokojení potřeby produkce potravin, přinesla s sebou ale také řadu negativ projevujících se ve zhoršení kvality přírodních zdrojů, tj. degradující půda, voda, snižující se biologická diverzita, změna ekologických procesů. Postupně se rozvíjí velká závislost na neobnovitelných zdrojích. Zemědělství v této podobě, tedy KZ, má za hlavní cíl maximalizaci produkce a zisku. Projevuje se intenzivním obděláváním, monokulturami, závlahami, aplikací průmyslových hnojiv, chemickou ochranou rostlin a genovou manipulací.14 Takto však není zemědělství trvale udržitelné z několika důvodů. Dochází k velké degradaci půdy, při které je jen v ČR vodní erozí ohroženo přes 40 % zemědělsky obhospodařované půdy. KZ se projevuje vysokou náročností na vodu – v rámci něj se spotřebují až 2/3 celkového využití vody člověkem, která je čerpána rychleji, než může být přirozeně doplňována, a má tak velký vliv na hydrologický režim. Řada látek kontaminujících ŽP pochází ze zemědělství, tj. pesticidy, hnojiva, agrochemikálie, jakož i zvířecí exkrementy, a dochází k jejich průsakům a vymývání živin. KZ je založeno na vysokých vstupech materiálů, živin a energií majících charakter neobnovitelných zdrojů. Zvýšení uniformity pěstovaných plodin se projevuje jejich náchylností k patogenům, v důsledku čehož jsou nutné další intenzivní zásahy. Z těchto důvodů není KZ dlouhodobě udržitelné a mělo by být nahrazeno jiným systémem, který bude hledat optimální cestu mezi enviromentálními potřebami a ziskem. V 80. letech 20. století se v rámci Společné zemědělské politiky EU (dále jen „SZP EU“) uplatňuje hledisko, že zemědělec je zodpovědný za krajinu. Udržitelné zemědělství musí mít zejména minimální negativní vlivy na ŽP; chránit a obnovovat úrodnost půdy, její kvalitu a chránit ji před erozí; využívat vodu způsobem, aby se zásoby kvalitní vody mohly obnovovat a zároveň byly uspokojovány potřeby; musí 14
Šarapatka, Urban a kol., 2006, op. cit., s. 1317.
15
spoléhat na zdroje uvnitř agroekosystému, včetně sousedních společenstev; omezovat vstupy a využívat koloběhu prvků i ekologické znalosti a chránit biologickou diverzitu. Kritika negativních vlivů KZ si tak vynutila alternativy a jednou z nich je právě EZ.15 EZ si na základě zkušeností KZ stanovuje dva základní cíle podporu a zachování trvale udržitelného rozvoje (dále jen „TUR“) a ochranu životního prostředí. TUR odráží poznání, že pokrok společnosti je možný jen tehdy, bude-li probíhat harmonicky ve třech základních rovinách, a to rovině ekonomické, ekologické a sociální. Dynamika rozvoje ekonomické i sociální oblasti je tedy podmíněna stavem ŽP, neboť to je existenciálním předpokladem celého lidstva.16 První zmínky o TUR se objevily již počátkem 60. let 20. století, kdy přicházejí zprávy o prudkém zhoršování stavu ŽP a jeho limitujícím vlivu na socioekonomický rozvoj a růst lidské populace.17 V právní úpravě ČR je TUR definován v § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoŽP“) jako „rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Vazba EZ na ochranu ŽP je chápána jako cesta k TUR.18 TUR lze ukázat na příkladu udržitelného využívání půdy. Při něm musí být respektovány limitující faktory jejího racionálního využívání, tj. faktory přírodní, jako svažitost, úrodnost půdy, podnebí, erozní ohroženost, apod.; sociální; vodohospodářské; půdoochranné; hygienické i etické.19 EZ směřuje k ochraně ŽP prostřednictvím méně intenzivního využívání půdy s cílem zabránit její další degradaci, která ve formě desertifikace, tj. šíření pouští, eroze, tj. odnos částic půdy vodou nebo větrem, či kontaminace, tj. její zněčištění cizorodými látkami, představuje jeden z významných globálních problemů ŽP. Znečišťování půdy škodlivými látkami, používání nevhodných technologií a techniky v zemědělství, které nepříznivě ovlivňují fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy, jsou v souvislosti se stále vyššími nároky kladenými na uspokojování potřeb spojených s využíváním půdy jednou z příčin nutnosti ochrany ŽP. Cílem EZ je tak zabránit, nebo alespoň omezit ohrožování a poškozování ekologických funkcí půdy a napomáhat k nápravě škod způsobených na půdě neekologickým způsobem hospodaření.20 Vedle ochrany půdy se EZ snaží přispět i k ochraně ostatních složek ŽP a k řešení dalších globálních ekologických problémů, které jsou způsobeny intenzivním zemědělstvím. Patří mezi ně např. znečištění a přehnojení vod, ztráta biodiverzity, narušení citlivých ekosystémů a zesílení skleníkového efektu tvorbou skleníkových plynů, jako je methan či oxid
15
Šarapatka, Urban a kol., 2006, op. cit., s. 1517. Pekárek, M. a kol. Právo životního prostředí. 1. díl. 2. přepracované vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 71. 17 Moudrý a kol., op. cit., s. 12. 18 Tamtéž, s. 11. 19 Tamtéž, s. 17. 20 Damohorský, M. a kol. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 295, 296. 16
16
dusný. Intenzivní zemědělství tak způsobuje škody na ŽP, jež se týkají všech sfér planety země, tedy i hydrosféry, atmosféry a v neposlední řadě biosféry.21 Vedlejším, ale přínosným efektem EZ by mělo být vedle TUR a ochrany ŽP vytvoření pracovních příležitostí na venkově a tím také udržení osídlení venkova a tradičního rázu zemědělské kulturní krajiny, umožnění ekonomického a sociálního rozvoje a také uspokojení z práce zemědělců. EZ tak vyžaduje hluboký zájem a odpovědnost22. Dosažení těchto základních cílů EZ je možné jen skrze stanovení a plnění cílů dílčích, úzce specifikovaných. Mezi tyto patří trvalé udržení a zlepšení půdní úrodnosti, ochrana genofondu a udržení biodiverzity, zachování krajinných prvků a jejich harmonizace, hospodaření s vodou, udržení vody v krajině, ochrana povrchových a spodních vod před znečištěním, efektivní využívání energie, orientace na obnovitelné zdroje, snaha o maximální recirkulaci živin a zábrana vnosu cizorodých látek do agroekosystému, produkce kvalitních potravin a surovin či optimalizace životních podmínek pro všechny organismy včetně člověka.23
2.2 Legislativně stanovené cíle Cíle EZ, zakotvené v právní úpravě, stanoví čl. 3 Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/ 91 (dále jen „NR834/07“). Dle něj sleduje ekologická produkce, tj. EZ, následující obecné cíle:
zavádí udržitelný systém řízení zemědělství, který:
respektuje přírodní systémy a cykly, zachovává a zlepšuje zdraví půdy, vody, rostlin a živočichů a rovnováhu mezi nimi, tj. veškerá práce by měla probíhat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek a je stanovena povinnost vyvarovat se všem formám znečištění pocházejích ze zemědělského podniku;24
přispívá k vysoké úrovni biologické rozmanitosti, kdy cílem je uchování přírodních ekosystémů v krajině, ochrana přírody a její diverzity;25 postupy v EZ mají ovlivňovat další rozvoj fauny a flóry např. používáním statkových hnojiv, které zvyšují koncentraci 26 mikroorganismů, žížal, pavouků a brouků v půdě;
21
Koch, Hans-Joachim. Umweltrecht. 3. vollständig überarbeitete Auflage. Verlag Franz Vahlen München 2010, s. 759. 22 Šarapatka, B.; Urban, J. a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy a praxi, I. díl. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2003, s. 2324. 23 Moudrý a kol., op. cit., s. 29. 24 Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 2324. 25 Tamtéž. 26 Dvorský, J.; Urban, J. Základy ekologického zemědělství, podle Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 s příklady. 1. vyd. Brno: ÚKZUZ ve spolupráci s MZe ČR a Zera Náměšť nad Oslavou, 2011, s. 34.
17
odpovědným způsobem využívá energii a přírodní zdroje, jako je voda, půda, organická hmota a vzduch, jedná se např. o využívání místních zdrojů, nikoli dovážení z velkých vzdáleností, a minimalizaci ztrát a také o minimalizaci používání neobnovitelných surovin a fosilní energie; jsou odmítána minerální hnojiva, pesticidy a jsou nahrazena využíváním biologických procesů, kultivací plodin, nižší intenzitou obdělávání půdy, podporou aktivity půdních organismů a rozvojem kořenového systému rostlin;27
dodržuje přísné normy pro dobré životní podmínky zvířat a zejména uspokojuje jejich druhově specifické etologické potřeby, tzn. že důležité je vytvoření podmínek pro hospodářská zvířata, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etickým zásadám;28 jedná se např. o krmiva, ustájení zajišťující větrání, světlo, prostor, volnost pohybu, chovatelské postupy či prevenci nákaz;
zaměřuje se na získávání produktů vysoké jakosti, tzn. na produkci kvalitních potravin a krmiv o vysoké nutriční hodnotě;29
zaměřuje se na získávání celé řady potravin a jiných zemědělských produktů, které odpovídají spotřebitelské poptávce po zboží vyprodukovaném za použití postupů, jež nepoškozují životní prostředí, zdraví lidí, zdraví rostlin nebo zdraví a dobré životní podmínky zvířat, tj. prioritou je kvalita, nikoli kvantita.
2.3 Obecné zásady uplatňující se v ekologickém zemědělství Zásady představují hlavní idee sloužící nejen jako východiska právní úpravy, ale odrážející i tendence žádoucího vývoje v této oblasti a sloužící jako interpretační pravidla pro aplikační praxi.30 Jedná se o obecné postuláty, které tak vyjadřují potřebu, účel a také cíle dané právní úpravy.31 Většina zásad platných pro EZ vychází ze zájmu na ochraně přírody a krajiny, z šetrného přístupu k půdě a z odpovědnosti za situaci na zemědělských pozemcích vůči budoucím generacím. Nyní bych ráda představila alespoň některé obecné zásady, z nichž EZ vychází. 2.3.1 Zásady definované dle IFOAM IFOAM – viz podkapitola 3.1, formulovala čtyři základní zásady EZ, které představují kořeny, z nichž EZ roste a vyvíjí se. Zároveň vyjadřují přínos EZ celému světu.32 Vzhledem ke globálnímu významu IFOAM považuji za vhodné jí formulované zásady 27
Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 2324. Tamtéž. 29 Tamtéž. 30 Pekárek, M. a kol., 2009, op. cit., s. 70. 31 Damohorský a kol., op. cit., s. 49. 32 IFOAM Head Office. Principles of organic agriculture [online]. Bonn, Germany: IFOAM Head Office, s. 1 [cit. 4. 2. 2014]. 28
18
zmínit. Nejedná se však o zásady právní, nýbrž o zásady politické, které mohou do budoucna ovlivnit další vývoj EZ, neboť veškerá právní úprava je důsledkem politického konsensu v konkrétní oblasti.
Zásada zdraví EZ slouží jako celek k udržení a zlepšení zdraví půdy, rostlin, zvířat, lidí a planety. Tato zásada poukazuje na fakt, že zdraví jednotlivců a společenství nelze oddělit od zdraví ekosystémů. Zdravá půda přináší zdravé plodiny, které podporují zdraví zvířat a lidí. Zdraví představuje zachování tělesného, duševního, sociálního a ekologického blaha.33
Zásada ekologie EZ by mělo být založeno na žijících ekologických systémech a jejich cyklech, mělo by s nimi pracovat, napodobovat je a pomáhat je udržovat. EZ upevňuje ekologickou rovnováhu v přírodě. Vstupy jsou snižovány opětovným použitím, recyklací a efektivním řízením materiálů a energie. To vše s cílem zachování a zlepšení kvality ŽP.34
Zásada spravedlnosti EZ by mělo stavět na vztazích, které zajišťují „spravedlnost“ s ohledem na ŽP a jeho příležitosti. Tato zásada klade mj. důraz na vztahy mezi zemědělci, zpracovateli, distributory, obchodníky a spotřebiteli. EZ by mělo poskytnout všem zúčastněným osobám dobrou kvalitu života, potravinovou soběstačnost a snižování chudoby. Cílem je produkovat kvalitní potraviny a další výrobky. 35
Zásada pozornosti, resp. péče EZ by mělo být uskutečňováno preventivním a odpovědným způsobem směřujícím k ochraně zdraví a blaha současné i budoucí generace a ŽP. EZ je živý a dynamický systém, který reaguje na vnitřní i vnější požadavky a podmínky. Zvýšit efektivitu a produktivitu EZ je možné, avšak každá nová technologie k tomu určená musí být nejprve posouzena a přezkoumána. Věda hraje v této fázi zajisté svoji nezanedbatelnou roli, avšak teprve praktické zkušenosti přináší platná řešení.36
33
IFOAM Head Office, op. cit., s. 2. Tamtéž. 35 Tamtéž, s. 3. 36 Tamtéž. 34
19
2.3.2 Obecné zásady práva životního prostředí ve vztahu k ekologickému zemědělství
Zásada integrace ochrany životního prostředí Jedná se o specifickou zásadu úzce spojenou s existencí EU. Jako taková je zakotvena v čl. 11 Smlouvy o fungování EU (dále jen „SFEU“) a znamená nutnost zapracování požadavků na ochranu ŽP do ostatních politik EU. Ekologická politika, tj. politika vztahující se k ochraně ŽP, není izolovanou součástí činnosti EU a naopak silně ovlivňuje politiky ostatní, jako např. zemědělskou či energetickou, kterými je zároveň také ovlivňována. Opatření konaná v oblasti ochrany ŽP by ztrácela smysl, pokud by byly na druhé straně v rámci ostatních politik činěny kroky vedoucí ke znečišťování ŽP.37 Ochrana ŽP a zemědělská činnost se tak prolínají v EZ, které v sobě reflektuje prvky zemědělské i ekologické politiky. Integraci je vhodné vnímat také z pohledu EU jako celku a jednotlivých členských států, které nesmí aplikovat tyto politiky na národní úrovni odděleně.
Zásada únosného zatížení území Únosné zatížení území lidskou činností představuje takové zatížení, při němž nedochází k poškozování ŽP, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů a ekologické stability. Obecně je definováno v § 5 a § 11 ZoŽP. Konkrétní projev této zásady v EZ spatřuji např. ve stanovení omezeného počtu hospodářských zvířat za účelem minimalizace nadměrné pastvy, udusání půdy, eroze, znečištění způsobeného zvířaty či roznášením jejich hnoje.38 Intenzita chovu musí být taková, aby nebyl překročen limit 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy. Pro účely určení vhodné intenzity chovu by měl příslušný orgán stanovit počty hospodářských zvířat odpovídající tomuto limitu. Orientační hodnoty jsou uvedeny v příloze IV nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla NR834/07, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (dále jen „NK889/08“), kdy se jedná např. o 74 selat/ha/rok, či 2 koňovité starší šesti měsíců/ha/rok. V této zásadě se projevuje také zásada zdraví a ekologie definované IFOAM.
Zásada ekonomické stimulace Tato zásada vychází z požadavku, aby ekologické chování bylo zároveň ekonomicky výhodné a naopak. Realizuje se soustavou pozitivních i negativních nástrojů ekonomické stimulace. Jako taková nachází obecně oporu v § 31 a § 32 ZoŽP. V EZ se projevuje tato zásada systémem dotací plynoucích jak z prostředků čistě státních, tak z financí EU. Nutnost finanční podpory v EZ je
37 38
Damohorský a kol., op. cit., s. 162. Čl. 14 odst. 1 písm. b) iv) NR834/07.
20
podpořena faktem, že EZ se vyznačuje obtížností a náročností projektu konverze, tj. přechodu na EZ, a to jak z technické, organizační, tak ekonomické stránky, a celkové výnosy z EZ jsou poté nižší než ze zemědělství konvenčního. Dotace by měly ekozemědělcům vyrovnávat vzniklé rozdíly. Naopak negativní ekonomickou stimulaci představuje sankční systém v EZ, kdy dochází při porušení předpisů EZ k ukládání pokut, viz kapitola 6.
Zásada nejvyšší hodnoty a nejvyšší možné ochrany Jedná se o dvě zásady, které spolu však dle mého názoru úzce souvisejí. EZ se prakticky odehrává na půdě, která je jednou z hlavních složek ŽP, a zároveň ovlivňuje i jeho ostatní složky, tj. vodu, vzduch, organismy. ŽP je jednou z nejvyšších hodnot, vedle života, zdraví či svobody, kterou má člověk povinnost chránit všemi prostředky, tedy i právními, aby tak zachoval ŽP nejen pro sebe, ale i pro generace budoucí. Ústavní zakotvení této zásady se nachází v čl. 35 a čl. 11 odst. 3 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. (dále jen „LZPS“).39 Nejvyšší možná ochrana pak znamená takové chování ve vztahu k ŽP, jaké je z pohledu pokroku a rozvoje společnosti za účelem ochrany ŽP nejvhodnější. EZ chápu jako opatření či právě takové chování, které nadále plní základní lidskou potřebu, tzn. potřebu obživy, a zároveň je dostatečně šetrné k ŽP a představuje ve vazbě na zemědělskou činnost nejvyšší možnou ochranu.
Zásada předběžné opatrnosti Tato zásada představuje nutnost dodržování pravidla „v pochybnostech ve prospěch ŽP“. Lze-li tedy vzhledem k okolnostem předpokládat, že hrozí nevratné nebo závažné poškození ŽP, nesmí být pochybnost o tom, zda k takovému poškození dojde, důvodem pro odklad opatření, která by mu zabránila.40 Jeho obecné zákonné zakotvení v ČR nalezneme v § 13 ZoŽP. Ve vztahu k EZ se projevuje tato zásada absolutním zákazem používání geneticky modifikovaných organismů (dále jen „GMO“)41 a stejným zákazem používání ionizujícího záření42. Zakázána je také hydroponická produkce, kterou se dle čl. 2 písm. g) NK889/08 rozumí „způsob pěstování rostlin, při němž se kořeny rostlin nacházejí pouze v minerálním živném roztoku, nebo v inertním pěstebním médiu, jako je perlit, štěrk nebo minerální vlna, s přidaným živným roztokem“.43 Tyto zákazy jsou stanoveny právě proto, že vědecké výzkumy nevyloučily jejich negativní dopad na ŽP či lidské zdraví. Zde vidím také platnost zásady definované dle IFOAM – zásady zdraví.
39
Pekárek, M. a kol., 2009, op. cit., s. 71. Jančářová, I. Ekologická politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 94. 41 Čl. 9 NR834/07. 42 Čl. 10 NR834/07. 43 Čl. 4 Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla NR834/07, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (dále jen „NK889/08“). 40
21
Zásada prevence Důsledky poškození ŽP jsou často nenapravitelné, a proto je nutné jim předcházet.44 Pokud je obecně známo, jaké důsledky může mít konkrétní lidská činnost pro ŽP, je třeba před zahájením takové činnosti a i v jejím průběhu tyto důsledky hodnotit a snažit se jim zcela předejít, nebo je alespoň minimalizovat. Tato zásada se projevuje v systému povinností a zákazů ukládaných jednotlivým subjektům.45 Od zásady předběžné opatrnosti ji odlišuje prvek jistoty, tzn. že se ví, jaké negativní vlivy předmětná činnost má.46 Obecnou zákonnou úpravu nachází tato zásada v § 17 a § 18 ZoŽP. Ve vztahu k EZ se projevuje tato zásada omezeným používáním látek, které mají škodlivé účinky na ŽP a mohou vést k přítomnosti reziduí v zemědělských produktech.47 Dle čl. 5 NK889/08 se smí používat pouze látky uvedené v příloze II tohoto nařízení a to za splnění stanovených podmínek použití. Jedná se např. o hydroxid vápenatý, který se smí používat jen u ovocných stromů, včetně školek, či hydrogenfosforečnan amonný užívaný jako návnada v pastích. Zásada prevence se projevuje také šetrnými zpracovatelskými postupy, používáním speciálních technik, např. plečkování, podrývání, a zlepšováním půdní úrodnosti, např. dodávání dusíku zastoupením jetelovin v travním porostu a hnojením statkovými hnojivy.48 „V ochraně před škůdci, chorobami a plevely by mělo být upřednostňováno používání preventivních opatření.“49
Zásada komplexnosti Obecně vyjadřuje tato zásada jednotu ŽP, tedy jednotu všech jeho složek. Komplexnost v sobě odráží nezbytnost překonání původního odděleného pojetí právní ochrany jednotlivých složek ŽP.50 Znamená nutnost ochrany všech jednotlivých částí ŽP, avšak vždy s ohledem na jejich vzájemnou provázanost, tedy aby nebyla ochrana uskutečňována izolovaně a nedocházelo pouze k přesouvání poškození mezi jednotlivými složkami ŽP.51 Konkrétně v EZ můžeme sledovat tento komplexní přístup v požadavku vazby živočišné produkce na půdu, v němž by měla být vyprodukovaná statková hnojiva používána k výživě rostlinné produkce. Jelikož má chov hospodářských zvířat vždy souvislost s obhospodařováním půdy, je v zásadě zakázána živočišná produkce bez zemědělské půdy. Komplexnost představuje také pojetí výběru plemen v ekologické živočišné produkci, kdy by měla být v úvahu brána jejich celková schopnost přizpůsobit se místním podmínkám, jejich odolnost vůči
44
Damohorský a kol., op. cit., s. 52. Jančářová, 2004, op. cit., s. 95. 46 Damohorský a kol., op. cit., s. 53. 47 Bod (6) Preambule NK889/08. 48 Dvorský, Urban, op. cit., s. 37. 49 Bod (6) Preambule NK889/08. 50 Damohorský a kol., op. cit., s. 52. 51 Jančářová, 2004, op. cit., s. 95. 45
22
nákazám a vitalita.52 Lze konstatovat, že celá úprava pravidel EZ vychází z této zásady, neboť ta jsou komplexní a navzájem provázaná. Jedná se o propojení rostlinné a živočišné produkce, či zákaz používání chemických látek nutící používat preventivní opatření za účelem pozitivních efektů pro ŽP.53
Zásada přípustné míry znečišťování ŽP Člověk svojí činností zanechává nepochybně velmi výrazné stopy na ŽP a jinak to ani nelze. Avšak jako takový může své chování usměrňovat tak, aby jeho negativní důsledky pro okolní prostředí nepřesáhly určitou hranici a aby se tak destrukce ŽP nestala nezvratnou a trvalou. Obecnou právní úpravu této zásady nalezneme v § 12 ZoŽP. Projev této zásady v EZ spatřuji v přísnějších podmínkách pro používání jakýchkoli vnějších vstupů. I prostředky EZ, které jsou šetrnější k ŽP oproti látkám v KZ, nemohou být užívány neomezeně. A to proto, že i ty by ve svém nadměrném užití měly nepříznivé dopady na ŽP, např. nadměrné hnojení chlévským hnojem, sušeným chlévským hnojem, dehydrovaným drůbežím trusem či kapalnými živočišnými výkaly by mohlo vést k nepřípustnému znečištění spodních vod. Zároveň jsou výčtově stanovena hnojiva a pomocné látky, které lze v EZ použít,54 a to pouze v nezbytné míře a v konkrétně stanoveném množství.
Zásada odpovědnosti původce Každý odpovídá za svou činnost, kterou ohrožuje nebo zhoršuje ŽP. Odpovědnost spočívá v navrácení do původního stavu, odstranění ekologické újmy a případně v náhradě způsobené škody.55 Platná právní úprava reguluje pod záštitou této zásady především institut právní odpovědnosti. Obecně se však projevuje taktéž ve formě různých ekonomických nástrojů.56 V EZ se projevuje tato zásada právě institutem odpovědnosti za porušení povinností v EZ stanovených, ať už nařízeními EU či národními předpisy. Je nutné zmínit, že EZ není závazné pro nikoho, pokud se sám nerozhodne ekologicky hospodařit a využívat tak benefity, které tento způsob hospodaření obnáší (např. „bio“ označení a prodej produktů jako produktů z EZ či zisk dotací). Pokud se však osoba zaváže ekologicky hospodařit, již tak musí činit a nesmí porušovat předpisy EZ. Za případná porušení může být postihnuta, např. pokud nedodrží fyzická osoba pravidla přechodu na ekologickou produkci, může jí být uložena pokuta až 50 000 Kč.57
52
Bod (8) Preambule NK889/08. Dvorský, Urban, op. cit., s. 33. 54 Čl. 3, příloha I NK889/08. 55 Damohorský a kol., op. cit., s. 51. 56 Pekárek, M. a kol., 2009, op. cit., s. 74. 57 § 33 odst. 1 písm. i), § 33 odst. 2 písm. b) ZoEZ. 53
23
Zásady vztahující se specificky k půdě a) Zásada ochrany ekologických funkcí půdy EZ je neoddělitelně spjato s využíváním půdy. Tato zásada vyjadřuje skutečnost, že půda plní mnoho funkcí, ale při všech zůstává vždy neoddělitelnou součástí ŽP a s tímto vědomím je nutné ji chránit.58 EZ by mělo být prostředkem ochrany mimoprodukčních funkcí půdy jak používáním techniky a způsobů obdělávání k půdě šetrných, tak nepoužíváním pesticidů a hnojiv mimo látky uvedené v příloze I a II NK889/08, a to při zachování zemědělského obhospodařování za účelem realizace produkčních funkcí půdy. b) Zásada racionálního hospodaření s půdou a na půdě Hlavním důvodem pro racionální hospodaření s půdou je fakt, že půda je na jedné straně nezbytným předpokladem pro jakoukoli lidskou činnost a na straně druhé součástí ŽP. Půdy je však omezené množství. Proto je důležité zvažovat důsledky všech činností, které jsou často velmi obtížně odstranitelné, a to nejen na půdu samu, ale i na další části ŽP.59 Ve smyslu této zásady využívá EZ pouze vybraná hnojiva, pomocné půdní látky, pesticidy – přípravky na ochranu rostlin či produkty k čištění a desinfekci, které jsou schváleny Komisí a jsou součástí příloh k NK889/08. Zároveň jsou stanoveny maximální počty zvířat na ha60 a jsou používány zemědělské techniky šetrnější k půdě, resp. k ŽP. c) Zásada zvýšené ochrany některých (produkčních) částí půdy Vyjadřuje nutnost zachovat půdu, která je pro své vlastnosti vhodná pro zemědělskou výrobu, právě pro tyto účely. Jen v odůvodněných případech může být použita pro účely jiné, a to ještě s prioritou použití půdy horší kvality a jen v rozsahu nezbytném pro dosažení těchto účelů. Je-li to možné, má být půda po skončení takového použití vrácena původnímu účelu.61 Jedná se o zásadu, která je legálně stanovena v § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Na hospodaření s pozemky v EZ se stejně jako na konvenční pozemky vztahuje tato úprava. Právě dodržování této zásady je problémem v okolí velkých měst, kde dochází k záboru kvalitní zemědělské půdy.62
V rámci EZ se dále uplatňují zásady, které jsou pro EZ zcela specifické. Jedná se o zásady pěstování rostlin a chovu živočišné produkce, zásadu kontroly aj. O těchto bude pojednáno v podkapitole 3.4. 58
Pekárek, M. a kol. Právo životního prostředí. 2. díl. 2. přepracované vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 157. 59 Pekárek, M. a kol., 2006, op. cit., s. 157. 60 Dle čl. 15 odst. 2 NK889/08. 61 Pekárek, M. a kol., 2006, op. cit., s. 158. 62 Ministerstvo životního prostředí. Státní politika životního prostředí České republiky 2012–2020 [online]. Praha, září 2012: Ministerstvo životního prostředí, s. 12 [cit. 23. 2. 2014].
24
3 Právní úprava ekologického zemědělství v České republice EZ se v dnešní době řídí podle určitých obecně závazných pravidel. Nebylo tomu tak ale vždy, viz podkapitola 3.3. Vzájemný vztah EZ, resp. zemědělství obecně, a ochrany ŽP, či přístupu k trhu se postupně stal předmětem právních úprav nejen národních, ale i evropských a mezinárodních. Hlavním cílem je nejen zamezení negativního působení zemědělské činnosti na ŽP, vytvoření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů a rozvoj mimoprodukčních funkcí EZ, ale také ochrana spotřebitele a rozvoj společného trhu.
3.1 Mezinárodněprávní aspekty ekologického zemědělství K hlavním pramenům mezinárodního práva patří mezinárodní smlouvy. Samotným EZ se však na této úrovni nezabývá žádný konkrétní dokument a k jeho úpravě se vztahuje spíše soft law, tedy právně nezávazné akty, které jsou pouze informací o tom, jak jejich autoři (zpravidla státy, jimiž jsou vydány) nahlíží na určitou problematiku. Přestože ve vztahu k EZ není žádný mezinárodně-právně závazný dokument, nemohu zcela opomenout tuto část práce, a to kvůli okrajovému hledisku, s nímž zpracovávám pohled na EZ, a tím je ochrana ŽP. Na EZ se z pohledu některých důvodů jeho vzniku,63 tj. poškození půdy a ostatních složek životního prostředí (voda, ovzduší) a potřeby jejich ochrany, vztahuje řada mezinárodních smluv na globální úrovni, které se zabývají obecně vztahem zemědělství a ŽP. Jen rámcově bych ráda zmínila např. Úmluvu o biologické rozmanitosti, Rámcovou úmluvu o změně klimatu (obě z roku 1992, Rio de Janeiro), Úmluvu o boji proti desertifikaci (Paříž, 1994), Mezinárodní úmluvu o ochraně rostlin (Řím, 1951), Mezinárodní úmluvu o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (Řím, 2001), Evropskou úmluvu o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Štrasburk, 1976), či Úmluvu o zemědělství (v rámci Uruguayského kola v letech 1986–1994, WTO). Jedním z novějších mezinárodních dokumentů je Evropská úmluva o krajině, jejíž nedodržování by mohlo mít důsledky a rizika také pro EZ.64 Významnou roli hraje Agenda 21, která je programovým dokumentem přijatým v rámci OSN a není tak závaznou mezinárodní smlouvou, ale soft law. Právě Agenda 21 se v rámci kapitoly 14 zabývá „udržitelným zemědělstvím a rozvojem venkova“, což zahrnuje ekonomické, ekologické a sociokulturní opatření za účelem vytvoření podmínek pro trvale udržitelnou zemědělskou činnost.65 Jedná se o následující opatření: upřednostňování technologie s nízkými vstupy a nízkou spotřebou energie; technologie optimalizující vynakládání lidské práce i potenciál živých organismů; poskytování odborných poznatků v oblasti ochrany půdních a vodních zdrojů zemědělcům; při 63
Opomeňme nyní ochranu trhu a spotřebitele. Bioinstitut, o.p.s. Výroční zpráva 2012 [online]. Olomouc: Bioinstitut, o.p.s., 2013, s. 7 [cit. 31. 1. 2014]. 65 Damohorský a kol., op. cit., s. 572, 574. 64
25
aplikaci chemických látek využívání zemědělských odpadů a vyvinutí technologií hospodaření nenarušujících přírodní prostředí. Měly by tak být vyvinuty enviromentálně bezchybné způsoby hospodaření, to znamená, že ceny zemědělských produktů by měly zahrnovat i nezbytně nutné náklady na ochranu ŽP a zemědělské dotace by měly směřovat na podporu udržitelného využívání přírodních zdrojů.66 Trvale udržitelnou zemědělskou činností je tak možné myslet právě EZ. Z globálního hlediska je vhodné ve vztahu k EZ zmínit mezinárodní nevládní organizaci IFOAM. Je celosvětovým svazem zastřešujícím hnutí EZ a neupře se jí znatelný vliv na oficiální uznání EZ v Evropě. Její první nadnárodní směrnice, Basic standards Základní standardy, vydaná v letech 1982–1983, která je každé dva roky novelizována, stanovuje v obecné podobě minimální požadavky na úpravu pravidel v EZ (jedná se o obecné zásady pro hospodaření, výrobu biopotravin, obchodování s nimi, pro kontrolu a certifikaci, výrobu nepotravinářských výrobků aj.). Aby byly produkty zemí a členů svazů uznávány v mezinárodním obchodě mimo EU, musí národní zákony a směrnice svazů splňovat minimálně požadavky Basic standards a musí být akreditovány podle kritérií IFOAM.67 Postupně od roku 1995, dle fází vývoje EZ v ČR, byla ČR touto organizací akreditována. Mezi hlavní výhody plynoucí z akreditace patří možnost exportu pro české zemědělce, zpracovatele a obchodníky v rámci akreditovaných zemí IFOAM, kde budou jejich produkty zárukou vysoké kvality.68 Zájmy ekologických zemědělců v Evropě v Bruselu zastupuje IFOAM EU Group.69
3.2 Unijní úprava Právní úprava EZ, rozhodná pro ČR, je nejvíce soustředěna na úrovni EU. Zde rozlišujeme prameny primárního a sekundárního práva. Naprostý základ pro další úpravu přináší čl. 38–44 Smlouvy o fungování Evropské unie (Celex 11957E), ve znění pozdějších smluv. Zde je stanovena pravomoc EU k vymezení a provádění SZP EU, jejíž součástí je také EZ, k vymezení a fungování vnitřního trhu a k ovlivňování vnitrostátního trhu členských států. Z těchto ustanovení plyne, že důvodem pro vznik právní úpravy této oblasti bylo hned několik zájmů. Primárně jím však nebyla ani tak ochrana ŽP, ale spíše ochrana společného evropského trhu, tj. stanovení stejných podmínek pro soutěžitele, ochrana spotřebitele prostřednictvím certifikace a označování produktů a podpora trvale udržitelného rozvoje. Na základě pravomocí svěřených Radě, Komisi a Evropskému Parlamentu vznikají v legislativní dílně EU nařízení, která jsou obecně závazná a přímo použitelná nejen na úrovni EU, ale také v členských státech, tedy i v ČR (díky čl. 10, 10a, 10b zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „ÚstZ“]), a která hrají rozhodující roli v právní úpravě EZ u nás. 66
Moudrý a kol., op. cit., s. 17, 18. Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 34, 45. 68 Bouma, D. IFOAM akreditovala Českou republiku. Odborný a stavovský týdeník Zemědělec [online]. Odborný a stavovský týdeník. Zemědělec. Publikováno 18. 2. 2003 [cit. 21. 1. 2014]. 69 Bs. IFOAM International a IFOAM EU Group. Ekologické zemědělství [online]. Ekologické zemědělství, publikováno 4. 5. 2007 [cit. 21. 1. 2014]. 67
26
Jedná se o Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (dále jen „NR834/07“), dále o Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (dále jen „NK889/08“), a konečně o Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (dále jen „NK1235/08“). Dále se jedná také o Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat v zemědělství (dále jen „N882/04“). 3.2.1 Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 Prvním nařízením v rámci EU, které se přímo týkalo regulace EZ, bylo Nařízení (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologické výrobě zemědělských produktů a o označování zemědělských produktů a potravin původem z ekologického zemědělství (dále jen „NEHS2092/91“). Vydáním tohoto nařízení skončilo v rámci EU období, kdy si svazy EZ a některé země EU upravovaly směrnice EZ samy. Svazové směrnice jsou ale dále možné, a to jako nadstandard stanovující zpravidla přísnější limity. Toto nařízení se stalo zároveň vzorem pro přípravu českého ZoEZ pro období, kdy ČR ještě nebyla členem EU, ale na členství se připravovala a snažila se tak nastavit své předpisy na požadovanou úroveň EU. Zároveň po vstupu ČR do EU, tzn. od roku 2004, platilo toto nařízení na našem území. Kolem roku 2006 začaly intenzivní přípravy na vydání nového nařízení, které bylo vyvoláno nutnou revizí nařízení původního. Tím se nakonec stalo NR834/07 a nahradilo NEHS2092/91 (v Úředním věstníku zveřejněno 20. července 2007). Jeho účinnost se datuje k 1. 1. 2009.70 Toto nařízení bylo postupně v roce 2008 doplněno o dva soubory prováděcích pravidel (jedná se o NK889/08 a NK1235/08, o nichž bude pojednáno dále). I tato k 1. 1. 2009 nahradila předchozí ekologická pravidla z NEHS2092/91.71 Záměrem vydání nové právní regulace bylo zjednodušení (krátké a jasné věty, přesná struktura ve smyslu uspořádání textu do hlav, kapitol, článků a shrnujících nadpisů), zefektivnění, zhospodárnění a zaktualizování staré legislativy, která byla díky svým četným novelizacím těžkopádná a rozporuplná. Zároveň měla přispět k tomu, aby EZ naplnilo svůj potenciál jakožto klíčový prvek SZP EU a EU politiky venkova. Je jen otázkou, zda došlo skutečně ke zjednodušení, protože pokud chceme nyní nastudovat ucelený obrázek o jedné problematice, musíme nahlédnout nejen do NR834/07, ale i do
70
Šarapatka, Urban a kol., 2006, op. cit., s. 49. Bioinstitut, o.p.s. Nové nařízení o biopotravinách a ekologickém zemědělství v Evropě (ES) č. 834/2007. Pozadí, zhodnocení, interpretace [online]. Olomouc: Bioinstitut, o.p.s., 2009, s. 14 [cit. 22. 1. 2014]. 71
27
nařízení prováděcích – tedy NK889/08 a NK1235/08, a hledat tak právní úpravu na čtyřech a více místech.72 NR834/07 začíná s cíly a zásadami, které tak stanovují základní linii a definují podstatu EZ a biopotravin. Jsou zformulována obecná produkční pravidla, kritéria pro zpracování potravin a krmiv, shodný přístup k výjimkám, pravidla pro základní kontrolu a pravidla pro označování. Začleněny jsou také další oblasti, jako krmení hospodářských zvířat, kvasinky, mořské řasy a vodní hospodářství. Obecně lze konstatovat, že NR834/07 reguluje otázky, stanovující zásadní rámec pro všechny výše popsané úrovně, tedy nikoli detailní právní úpravu vztahující se k nim, která by měla být dostatečně flexibilní. To znamená možnost změn pouze v rámci dohody dosažené v Radě, kdy schvalovací postupy Rady vyžadují dohodu na ministerské úrovni.73 3.2.2 Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 Oproti tomu toto nařízení, jakožto prováděcí nařízení k výše zmíněnému NR834/07, obsahuje detailní úpravu problematiky v něm zpracované. Jeho vydání je zaštítěno čl. 41 odst. 3 NR834/07, který ukládá Komisi pravomoc doplnit toto nařízení o další doplňující předpisy. Reguluje odborná pravidla pro EZ, tj. pravidla produkce, pravidla pro zpracování, pravidla balení a přepravy, skladování ekologických produktů (tzn. nejedná se o stanovení povinností pouze zemědělcům, ale také dalším subjektům podílejícím se na zemědělské produkci, jako zpracovatelé, přepravci, sklady); pravidla přechodu na ekologickou produkci, tj. stanovení lhůt a kontrol nutných k získání certifikace aj.; podrobná pravidla pro označování; kontrolu a předávání informací Komisi. Jsou tak stanoveny detailní podmínky vztahující se na každou fázi, v níž se produkt nachází na cestě od producenta ke spotřebiteli. Nedílnou částí jsou rozsáhlé přílohy, obsahující pravidla nejen pro certifikované pěstování a chov (vyjmenovává dovolená hnojiva, pomocné půdní látky, pesticidy, minimální vnitřní a venkovní plochu a další charakteristiky ustájení, produkty k čištění a desinfekci), ale také vzory osvědčení, prohlášení a logo EU pro ekologickou produkci. Toto nařízení může svým postupným vývojem, s ohledem na detailnější regulaci, vyvolávat potřebu změny a častější revize. Jedná se např. právě o restriktivní seznamy látek a produktů povolených v ekologické produkci, které vyžadují pravidelnou aktualizaci. Změny tohoto předpisu vydaného Komisí lze provést snadněji než u NR834/07 a to díky jednodušším schvalovacím postupům.74
72
Bioinstitut, o.p.s., 2009, op. cit., s. 18. Tamtéž, s. 14. 74 Tamtéž, pozn. u Komise působí Stálý výbor pro ekologické zemědělství (SCOF), který je regulačním výborem a je tvořen členskými státy, zastoupenými na úrovni úředníků. Tento výbor musí s revizí nařízení souhlasit kvalifikovanou většinou. 73
28
3.2.3 Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 Rámcovou úpravu obchodu s ekologickými produkty s třetími zeměmi upravuje NR834/07 v čl. 32 a čl. 33. Již zde nacházíme dělení na dvě skupiny. Jedná se o dovoz vyhovujících produktů a dovoz produktů poskytujících rovnocenné záruky. Stejné dělení zachovává i NK1235/08. V prvním případě dovozu vyhovujících produktů upravuje blíže podmínky dovozu produktu jako ekologického na evropský trh, reguluje kontrolní činnost při schvalování produktu jako ekologického a stanovuje procesní pravidla pro řízení o osvědčení. Předpokládá vytvoření seznamu kontrolních subjektů, které provádí kontrolní úkony při procesu ukládání osvědčení a jiných krocích nezbytných pro dovoz produktů z třetích zemí. Vykazuje-li dovoz známky dlouhodobosti a bezobtížnosti, lze třetí zemi zařadit na seznam států, které dovážejí své ekologické produkty do EU v režimu čl. 33 NR834/07, což je druhá skupina. Druhou skupinu regulující dovoz produktů poskytujících rovnocenné záruky představuje systém, který uznává kontrolní systém a legislativu třetího státu za rovnocenné ke kontrolnímu systému a legislativě EU. Důsledkem je menší administrativní zatížení dovozu. Při zařazení do seznamu států poskytujících rovnocenné záruky se vychází mj. z Codexu Alimentarius – viz bod (34) Preambule NR834/07, který harmonizuje 180 států světa v oblasti předpisů týkajících se standardů potravinové výroby. Díky tomu je posuzována úroveň potravinové výroby třetí země a je možné její srovnání s úrovní nastavenou v EU.75
3.3 Národní právní úprava Základní východisko pro regulaci EZ v českém právním řádu dává již samotný ÚstZ v čl. 7, dle kterého „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Normy ústavního pořádku zplnomocňují moc zákonodárnou k tvorbě zákonné úpravy a moc výkonnou pro vydávání podzákonných právních předpisů. Dlouho však žádná právní úprava, která by se snažila naplnit čl. 7 ve smyslu právní regulace EZ, nebyla přijata. S ohledem na výše uvedené je nutné říci, že i v rámci vývoje EZ u nás, obdobně jako v jiných zemích, např. Německo, se ve svých počátcích jednalo pouze o spontánní pravidla hospodaření zemědělců sdružujících se ve svazech (důvodem byl právě zájem a nelhostejnost části zemědělců vůči ochraně přírody, resp. životnímu prostředí). Tak u nás vzniklo v letech 1990–1991 pět svazů: PRO – BIO Šumperk,76 Libera Praha, Biowa Chrudim, Naturvita Třebíč a Altervin Velké Bílovice, které vydávaly směrnice inspirované výstupní činností mezinárodní federace IFOAM.77 Svazy prováděly vlastní kontrolu a certifikaci a každý měl svou značku pro označování bioproduktů. To se 75
Náhlovský, P. Ekologické zemědělství [online]. Brno, 2008/2009 [cit. 30. 1. 2014]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. 40, 41. 76 Svaz PRO – BIO je největším a zároveň nejstarším svazem, který působí na našem území dodnes. Více viz www.pro-bio.cz 77 International Federation of Organic Agriculture Movements – Mezinárodní federace sdružení za organické zemědělství. Více viz www.ifoam.org
29
ukázalo jako nevhodné z pohledu spotřebitele, a tak došlo v roce 1992 k dohodě s Ministerstvem zemědělství (dále jen „MZe“) o jednotném označování bioproduktů a jednotné kontrole a certifikaci, jejímž výstupem se stal Metodický pokyn pro ekologické zemědělství MZe ČR, Certifikační výbor a jmenování prvních inspektorů. Tento jednotný systém začal působit od 1. 1. 1993. IFOAM akreditovala systém kontroly a certifikace v roce 1995.78 V roce 1999 začala konečně příprava ZoEZ, který prošel legislativním procesem tak, aby byl kompatibilní s unijním právem, tzn. tehdy s NEHS2092/91. Jedná se o zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (dále jen „ZoEZ“), jehož účinnost začala k 1. 1. 2001. Zároveň byla přijata vyhláška MZe č. 53/2001 Sb., jakožto jeho prováděcí právní předpis. Vzhledem k vývoji, který ČR provázel a přelomovému roku 2004, kdy ČR vstoupila do EU, se objevila potřeba novelizace za účelem odstranění duplicitních ustanovení s NEHS2092/91, které se pro nás stalo přímo použitelné. Vzájemný vztah mezi nařízením a zákonem vypovídá o struktuře jednotlivých norem. Český ZoEZ rozvádí a doplňuje v nařízeních obsaženou právní úpravu EZ. Tento prostor pro národní zákonodárství je úmyslně ponechán jednotlivým členským státům, kdy se jedná o projev sdílené pravomoci EU, tak jak je upravena v čl. 4 SFEU. V roce 2006 vyšlo úplné znění novelizovaného ZoEZ a zároveň byla přijata nová vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství, dnes ve znění vyhlášky č. 80/2012 Sb. (dále jen „VyhlMZe16/06“). Tato nahradila původní prováděcí vyhlášku.79 Pro účely této práce je zajisté nutné oba předpisy vnímat v rovině novelizací, jimiž prošly až do roku 2014. Důležitou roli hraje také nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Nvl79/07“), které je stavebním kamenem v oblasti poskytování státních podpor, čili dotací – viz kapitola 5. 3.3.1 Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství Tento zákon, jak je již zmíněno výše, rozvádí a doplňuje právní úpravu evropských nařízení. Dalo by se říci, že nařízení stanovují právní rámec EZ, který je obecný a vztahuje se ke všem členským státům. Naopak vnitrostátní normy specifikují blíže danou oblast a upravují vztahy vzniklé při ekologické produkci s ohledem na regionální, sociální, kulturní a podnebná specifika.80 Ustanovení § 1 vymezuje předmět úpravy ZoEZ takto: „Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a k němu se vztahující osvědčování a označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů, a dále výkon kontroly a dozoru nad dodržováním povinností s tím spojených.“ Z definice a ze znalostí výše popsaných ve vztahu k nařízením plyne, že ani ZoEZ, ani výše zmíněná evropská nařízení neřeší
78
Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 37, 46. Tamtéž, s. 46. 80 Náhlovský, op. cit., s. 41. 79
30
otázku poskytování dotací pro EZ.81 Příslušným orgánem v oblasti EZ je MZe. V § 3 ZoEZ je obsaženo definování pojmů, např. co je to bioprodukt, biopotravina, ostatní bioprodukt, ekologický podnikatel, osoba podnikající v ekologickém zemědělství, ekologický chovatel včel a ekofarma, na které navazuje v § 4 výčet zásad EZ, jež doplňují zásady stanovené v evropských nařízeních, viz podkapitola 3.4. Konkrétní povinnosti subjektů účastnících se EZ jsou obsaženy v hlavě II ZoEZ. Jedná se o otázku vzniku, zrušení a zániku registrace – viz podkapitola 4.1; změny týkající se pozemků na ekofarmě a ekofarmy; výjimky z pravidel EZ – viz podkapitola 4.3; omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky a chov hospodářských zvířat mimo ekologický chov na ekologických pastvinách. Osvědčování a označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů je předmětem úpravy hlavy IV. Jedná se o část právní úpravy, jejímž cílem je ochrana spotřebitele, resp. trhu na vnitrostátní úrovni. Osvědčení vydává dle § 29 na základě žádosti pověřená osoba, a to do 30 dnů ode dne provedení kontroly a u rostlinných produktů pěstovaných na orné půdě či u trvalých kultur nejpozději do sklizně dané plodiny, viz oddíl 6.2.2. Označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů je upraveno v § 23. Všechny vyjmenované produkty musí být označeny v souladu se ZoEZ a také v souladu s čl. 23–26 NR834/07. Grafický znak českého biologa má svou vlastní podobu oproti evropskému a je právně zakotven v § 23 odst. 2 ZoEZ a v příloze č. 2 VyhlMZe16/06. Označování produktů je pak dvojí. Jedná se o použití grafického znaku a dále kódu, který odpovídá konkrétnímu kontrolnímu subjektu, jenž vykonal nad producentem kontrolu.82 Hlava V ZoEZ obsahuje právní úpravu kontrolního systému v ČR a úpravu přestupků a správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob. O kontrolním a sankčním systému bude blíže pojednáno v kapitole 6. Přechodná a závěrečná ustanovení hlavy VI ZoEZ upravují zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky. Tou je VyhlMZe16/06, která obsahuje výčet hospodářských zvířat chovaných v EZ v ČR, pravidla chovu králíků a ve své příloze vzor žádosti o registraci a grafický znak bioproduktu, biopotraviny a ostatního bioproduktu. 3.3.2 Další předpisy vztahující se k ekologickému zemědělství Považuji za vhodné zmínit, že pokud chce zájemce začít ekologicky hospodařit, neobejde se bez znalosti a dodržování dalších pravidel zakotvených v právním řádu v jiných předpisech než v ZoEZ a zmíněných evropských nařízeních. Toto vyplývá mj. z čl. 1 odst. 4 NR834/07, dle kterého nejsou touto regulací EZ dotčena další 81
Ministerstvo zemědělství. Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s komentářem. In: Právní předpisy pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012, s. 3–10 (dále jen „Komentář k ZoEZ“), s. 4. 82 Komentář k ZoEZ, op. cit., s. 7. Pozn. Balené biopotraviny vyprodukované, kontrolované a certifikované v ČR musí na obale obsahovat: české biologo, evropské biologo, označení původu surovin a kód kontrolní organizace (CZ-BIO-001 pro Kez. o.p.s., CZ-BIO-002 pro ABCERT AG, CZ-BIO-003 pro BIOKONT CZ, s.r.o. a CZ-BIO-004 pro Bureau Veritas Czech Republic s.r.o.)
31
ustanovení EU nebo členských států vztahující se k produkci, přípravě, uvádění na trh, označování, kontrole, včetně právních předpisů o potravinách a výživě zvířat. A proto se konvenční pravidla týkající se pěstování rostlin, chovu zvířat a následně rostlinné a živočišné produkce, která jsou přísnější než pravidla pro EZ stanovená evropskými nařízeními a zároveň jsou v souladu s ostatními předpisy EU, použijí i pro EZ.83 Jedná se o již zmíněný ZoŽP a zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a dále např. o zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech); zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů; zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání; zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon); zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon); zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) či zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech.84 Některé z nich vyplývající povinnosti budou popsány v podkapitole 3.4.
3.4 Speciální zásady a pravidla produkce Zásady EZ jsou upraveny v hlavě II NR834/07. K dalšímu rozvedení, resp. upřesnění zásad, mají sloužit pravidla produkce,85 která jsou vymezena v hlavě III NR834/07. Blíže jsou tyto konkretizovány v NK889/08. Protože je NR834/07 i NK889/08 přímo použitelné v ČR, je povinnost každého dodržovat zásady a pravidla v nich stanovená bez dalšího, tedy bez nutnosti provedení v české právní úpravě. Zásady a pravidla EZ jsou obsaženy také v § 4 ZoEZ a v jednotlivých zákonech vyjmenovaných v oddílu 3.3.2 3.4.1 Společné „obecné“ zásady EZ Ekologická produkce, kterou se rozumí používání způsobů produkce slučitelných s pravidly stanovenými NR834/07 a to ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce, a o níž je pojednáno v podkapitole 1.1,86 se řídí obecnými zásadami, které jsou vyjmenovány v čl. 4 NR834/07. Tyto se uplatňují zároveň u pěstování rostlin, chovu zvířat, zpracování, skladování a přepravy bioproduktů či výkonu kontroly. Jednotlivé zásady a jejich projev bude blíže specifikován v následujících oddílech.
83
Bod (29) Preambule NR834/07. Všechny ve znění pozdějších předpisů. 85 Ať už obecná, pro zemědělskou produkci, rostlinnou produkci, produkci mořských řas, živočišnou produkci, produkci akvakultury, pro produkty a látky používané v zemědělství a kritéria pro jejich schválení, pro přechod, produkci zpracovaného krmiva, aj. 86 Čl. 2 písm. a) NR834/07. 84
32
Rámcově se jedná o: a) Vhodné plánování a řízení biologických postupů založených na ekologických systémech využívajících vlastní přírodní zdroje způsoby, které:
využívají živé organismy a mechanické způsoby produkce – viz oddíl 3.4.2;
provozují pěstování plodin a živočišnou produkci vázané na půdu nebo akvakulturu, která jsou v souladu se zásadou udržitelného využívání rybolovných zdrojů; jedná se o projev komplexního přístupu EZ, který je zjevný např. v zákazu živočišné produkce bez zemědělské půdy;87
vylučují používání GMO a produktů získaných z GMO či získaných za použití GMO s výjimkou veterinárních léčivých přípravků; Pozn. K užívání GMO v EZ se vztahuje bod (9, 10, 30) Preambule a čl. 9 NR834/07. Obecně je stanoven zákaz používání GMO v ekologické produkci, ať už ve formě potravin, krmiv, činidel, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, pomocných půdních látek, osiv, aj. GMO jsou definovány v § 2 písm. d) zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, jako „organismy, kromě člověka, jejichž dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým z technických postupů stanovených v bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.“ Problémem jsou pozitiva či negativa, která mohou GMO přinést. Jedná se sice o vyšlechtění plodin odolných vůči škůdcům, herbicidům či virovým chorobám, ale některé druhy GMO způsobují v přírodě úhyn larev motýlů a užitečného hmyzu. Dokonce mohou vznikat „super – plevele“, proti kterým je potřeba použít mnohem větší množství postřiků.88 EZ je pro jejich negativní dopady zásadně odmítá, přestože je povolena prahová hodnota 0,9 % vycházející z nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Pro EZ tak platí speciální podmínka, že výskyt GMO musí být co nejnižší a že prahové hodnoty platí výhradně a jen pro náhodný nebo „technicky nevyhnutelný výskyt“ GMO.89
jsou založeny na posouzení rizik a případně na použití bezpečnostních a preventivních opatření. Na posouzení analýzy rizika probíhá kontrola v EZ, viz kapitola 6; různá bezpečnostní opatření se používají při zpracování, přepravě a skladování, viz oddíl 3.4.4; preventivní opatření
87
Čl. 16 NK889/08, pozn. až na výjimku v případě uzavření smlouvy o rozmetání statkových hnojiv. Bioinstitut, o.p.s. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A GMO. OTÁZKY KOEXISTENCE. Vaše otázky – naše odpovědi [online]. Olomouc: Bioinstitut, o.p.s., 2008, s. 10, 12 [cit. 22. 2. 2014]. 89 Tamtéž, s. 21. 88
33
se projevují v zásadách a pravidlech rostlinné a živočišné produkce, viz oddíl 3.4.2, 3.4.3. b) Omezení využívání vnějších vstupů. Pokud je využití vnějších vstupů nutné nebo pokud neexistují vhodné řídící postupy nebo způsoby podle písmene a), omezí se na:
vstupy z ekologické produkce;
přírodní látky nebo látky z nich odvozené;
minerální hnojiva s nízkou rozpustností.
c) Použití syntetických chemických látek je přísně omezené na výjimečné případy, v nichž:
neexistují vhodné postupy řízení a vnější vstupy uvedené v písmenu b) nejsou na trhu dostupné nebo použití vnějších vstupů uvedených v písmenu b) přispívá k nepřijatelným dopadům na životní prostředí.
Ze zásad stanovených pod písmeny b) a c) vyplývá, že primárně má ekologický podnik fungovat v uzavřených cyklech. I díky tomuto je vyžadována současná vazba rostlinné a živočišné produkce na půdu. Teprve pokud nejsou k dostání vlastní zdroje, mají být upřednostněny zdroje od jiné osoby podnikající v EZ. Pokud by nebyla ani ta k dostání, je možné přistoupit k využití neekologických vstupů, viz ochrana rostlin před škůdci v oddíle 3.4.2. d) V případě potřeby a v rámci tohoto nařízení úprava pravidel ekologické produkce s ohledem na hygienickou situaci, regionální rozdíly v podnebných a místních podmínkách, stupeň rozvoje a zvláštní chovatelské postupy. Tato zásada se projevuje v možnosti nedodržování určitých pravidel EZ buď splněním podmínek stanovených v právních předpisech, nebo udělením výjimky příslušným orgánem, viz podkapitola 4.3. Jedná se o projev zásady flexibility, čili pružnosti dle čl. 22 NR834/07. 3.4.2 Zásady pěstování rostlin a pravidla rostlinné produkce Zásady pěstování rostlin jsou upraveny v čl. 5 NR834/07 a jejich konkretizace je obsažena v pravidlech zemědělské a rostlinné produkce (dle čl. 11 a čl. 12 NR834/07). Právní úprava opatření a podmínek nezbytných k provedení pravidel rostlinné produkce je regulována v kapitole 1 NK889/08 a v jejích přílohách. Základní zásadou pro dobré výnosy rostlinné produkce je kvalitní a úrodná půda, která vyživuje rostliny. Výživa rostlin v EZ je tak založena na přirozeném koloběhu živin v půdě.90 Proto jsou využívány způsoby obdělávání a pěstitelské postupy, které zachovávají nebo zvyšují obsah organických látek v půdě, zvyšují úrodnost a stabilitu půdy a její biologickou rozmanitost a aktivitu a předcházejí zhutnění a erozi půdy. Jedná se o kvalitní osevní postupy, víceleté střídání plodin, včetně luštěnin 90
Dvorský, Urban, op. cit., s. 37.
34
a jiných plodin využívaných jako zelené hnojivo, používání chlévské mrvy, organických materiálů pocházejících z EZ a používání biodynamických přípravků.91 V EZ se vůbec nepoužívají minerální dusíkatá hnojiva a ostatní hnojiva či pomocné půdní látky se mohou použít, jen pokud byla schválena postupem dle čl. 16 NR834/07.92 Pokud by tedy zmíněná opatření nezajistila kvalitu půdy poskytující všechny látky potřebné pro nutriční potřeby rostlin, lze použít v EZ v zásadě pouze hnojiva a pomocné látky uvedené v příloze I NK889/08, ale to jen v nezbytné míře. Při používání hnojiv v EZ v ČR zároveň platí, že přípravky povolené pro EZ nařízeními EU musí splňovat podmínky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, tj. podmínky uvádění hnojiv do oběhu – tedy registrování, ohlášení, uvádění do oběhu jako hnojiva EU, či vzájemné uznávání, a podmínky pro jejich označování, skladování, používání aj. Osoby podnikající v EZ musí vést evidenci hnojení. Pro zlepšení stavu půdy je dále možné používat vhodné přípravky s mikroorganismy či k aktivaci kompostu přípravky na bázi rostlin.93 Kvalitní a úrodná půda je mj. zajišťována používáním statkových hnojiv,94 avšak i ta by v nevhodném množství znamenala škody a to na kvalitě vod. Jakost povrchových a podzemních vod, stejně jako jejich dostatečné množství je jednou ze zásad uplatňovaných v EZ. Aby byla zachována, nesmí přesáhnout množství rozmetaných hnojiv na 1 ha zemědělské půdy 170 kg dusíku (tato mez se týká výčtu statkových hnojiv v čl. 3 odst. 2 NK889/08). Zemědělské podniky, které vlastní přebytečná statková hnojiva z ekologické produkce, tak mohou za účelem jejich rozmetání uzavřít dohodu s jinými zemědělskými podniky v rámci EZ. Zároveň se na osoby podnikající v EZ vztahují povinnosti týkající se ochrany povrchových a podzemních vod, podmínek pro jejich hospodárné využívání a pro zlepšení a zachování jejich jakosti, vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Musí pečovat o své zemědělské pozemky tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména se jedná o zabránění zhoršování odtokových poměrů a odnosu půdy erozní činností vody.95 Pokud by se jejich zemědělské pozemky nacházely v chráněných oblastech přirozené akumulace vod, pak je jim dán v rozsahu stanoveném nařízením vlády zákaz odvodňovat zemědělské pozemky.96 V případě ekologického podniku nacházejícího se ve zranitelných
91
Čl. 12 odst. 1 písm. a), b), c) NR834/07. Čl. 12 odst. 1 písm. d), e) NR834/07, pozn. dle čl. 16 NR834/07 Komise EU schvaluje a zařazuje na seznam produkty a látky, které mohou být použity v EZ a to pro v čl. 16 taxativně vyjmenované účely. Pokud by chtěl členský stát na seznam zařadit další látku (či vyřadit, nebo změnit podmínky jejího použití), kterou Komise neschválila, může zaslat Komisi dokument společně s důvody jejího zařazení. Členský stát si může na národní úrovni tento seznam ještě upravit, např. přidáním látky, jejíž účel není uveden v čl. 16 odst. 1, ale pouze za předpokladu, že její použití bude podléhat cílům a zásadám stanoveným v NR834/07 a bude v souladu s právem EU obecně. 93 Čl. 3 odst. 1, 4, 5 NK889/08. 94 Statkovým hnojivem je dle § 2 písm. h) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech: „hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin.“ 95 § 27 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. 96 § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. 92
35
oblastech97 mohou být osoby podnikající v EZ omezeny nařízením vlády, které upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.98 Ve vazbě na obdělávání půdy v EZ a zajišťování její kvality je důležitá také specifická povinnost stanovená ZoEZ vztahující se k omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky. Jedná se o situaci, kdy ekologicky obhospodařované pozemky sousedí s pozemky ekologicky neobhospodařovanými. Osoba podnikající v EZ pak musí učinit vhodná opatření, aby snížila riziko škodlivých vlivů na nejnižší možnou míru. Za dostatečné oddělení se považují remízky, meze, polní cesty, silnice, tratě, liniová zeleň, les apod. s tím, že oddělující pás by neměl být užší než 2 metry.99 Další ze základních zásad je dle čl. 4 NK889/08 zákaz hydroponické produkce (viz oddíl 2.3.2) a péče o zdraví rostlin založená na preventivních opatřeních, tj. výběr vhodných druhů a odrůd odolných vůči škůdcům, chorobám a plevelům v souladu se zohledněním místní a ekologické rovnováhy,100 vhodné střídání plodin, mechanické a fyzikální způsoby a ochrana pomocí přirozených nepřátel škůdců.101 Pokud by preventivní agrotechnické způsoby náležitě nechránily před škůdci a chorobami, lze v případě ohrožení rostliny použít přípravky schválené pro EZ dle čl. 16 NR834/07, tedy pesticidy – přípravky na ochranu rostlin uvedené v příloze II NK889/08. Při péči o rostliny musí být dodržovány také povinnosti stanovené v zákoně č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Jedná se o ochranu rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organismům a poruchám, omezování nepříznivého vlivu škodlivých organismů a použití přípravků a dalších prostředků na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí či podmínky uvádění na trh, skladování, dovozu aj. Aby mohly být přípravky dle přílohy II NK889/08 použitelné i v ČR, musí být registrovány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, před 1. 1. 2014 Státní rostlinolékařskou správou. I o jejich použití musí osoba podnikající v EZ vést evidenci.102 Jak přípravky vztahující se ke hnojivům, tak přípravky na ochranu rostlin, potažmo také cizí statková hnojiva musí být užívána v souladu se zásadou minimalizace využívání neobnovitelných zdrojů a vstupů nepocházejících z vlastního hospodářství.103 Pro produkci jiných produktů než osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu je možné dle čl. 12 odst. 1 písm. i) NR834/07 používat pouze ekologicky vypěstované osivo a rozmnožovací materiál. Za tímto účelem musí být matečná rostlina 97
Což jsou dle § 33 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon oblasti, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. 98 § 33 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. 99 Komentář k ZoEZ, op. cit., k § 10 ZoEZ, s. 7. 100 Čl. 5 písm. d) NR834/07. 101 Čl. 5 písm. f), čl. 12 odst. 1 písm. g) NR834/07. 102 Čl. 72 NK889/08. 103 Čl. 5 písm. b) NR834/07.
36
v případě osiva a rodičovská rostlina v případě vegetativního rozmnožovacího materiálu pěstována v souladu s pravidly EZ po dobu minimálně jedné generace nebo v případě trvalých plodin po dvě vegetační období. Další zásadou je recyklace odpadů a vedlejších produktů rostlinného původu.104 V souladu s touto zásadou by měly být všechny nepoužitelné rostlinné produkty, tzv. odpady znovuvyužity (např. zaoráváním) jako zdroj živin pro půdu za účelem podpory její biologické aktivity. Zvláštním typem rostlinné produkce je sběr volně rostoucích rostlin a jejich částí vyskytujících se přirozeně v přírodě, lesích a zemědělských oblastech. Sběr je pokládán za způsob realizace EZ, pokud oblasti, v nichž probíhá, nebyly v průběhu nejméně tří let před sběrem ošetřeny jinými produkty než produkty schválenými pro EZ a sběr nemá vliv na stabilitu přírodního stanoviště nebo na zachování druhů v oblasti sběru. Veškeré používané způsoby rostlinné produkce by měly bránit přispívání znečištění životního prostředí nebo jej snižovat na minimum.105 3.4.3 Zásady chovu zvířat a pravidla jejich chovu Zásady chovu zvířat v EZ vychází z čl. 5 NR834/07 a jejich konkretizace je obsažena v pravidlech zemědělské a živočišné produkce (dle čl. 11 a čl. 14 NR834/07). Právní úprava opatření a podmínek nezbytných k provedení pravidel živočišné produkce je regulována v kapitole 2 NK889/08 a v jejích přílohách. Chov zvířat v EZ vychází ze zásady vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat s ohledem na jejich druhově specifické fyziologické a etologické potřeby, tedy s ohledem na jejich životní pohodu.106 Pojem životní pohoda zvířat welfare může být definován jako „stav naplnění všech materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organismu, kdy je zvíře v souladu se svým životním prostředím.“107 V současnosti je definováno 5 + 1 svobod, které naplňují pojem welfare zvířat. Jedná se o svobodu od hladu a žízně, svobodu od nepohodlí, svobodu od bolesti, zranění a onemocnění, svobodu od strachu a stresu, svobodu projevit přirozené chování a svobodu vykonávat volně a osobně kontrolu nad vlastní životní pohodou.108 V EZ jsou tak s ohledem na tuto základní zásadu vymezeny oblasti právní regulace chovu zvířat, v nichž musí být dodržována zvláštní pravidla. Jedná se o: a) původ zvířat, b) chovatelské postupy a podmínky ustájení, c) plemenitbu, d) krmivo, e) prevenci nákaz a veterinární péči, f) čištění a desinfekci. Ad a) Původ zvířat Při volbě původu zvířat jsou upřednostňována ekologicky chovaná hospodářská zvířata, což jsou zvířata rodící se, či vylíhnutá, a po celý život odchovaná 104
Čl. 5 písm. c) NR834/07. Čl. 12 písm. f) NR834/07. 106 Dle čl. 5 písm. h) ve vazbě na bod (17) Preambule NR834/07. 107 Dvorský, Urban, op. cit., s. 58 108 Tamtéž, s. 62 105
37
v ekologických podnicích.109 Při volbě plemena má být brána v potaz schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, jejich vitalita a odolnost vůči nákazám nebo zdravotním problémům, které se vyskytují u některých plemen nebo linií používaných v intenzivním chovu, např. stresový syndrom prasat, komplikované porody aj. Přednost musí být dána domorodým plemenům a liniím, tzn. že v podmínkách ČR mají být upřednostněna česká plemena.110 Ustanovení § 4 ZoEZ říká, že v EZ ČR je možné chovat pouze určité druhy hospodářských zvířat, které taxativně vyjmenovává VyhlMZe16/06. Jedná se o drůbež, koně, kozy, králíky, ovce, prasata, ryby, skot a středoevropské ekotypy včely medonosné. Z uvedeného výčtu plyne, že záměrem je začlenit taková zvířata, která odpovídají svým přirozeným výskytem dané oblasti. Je tak vyloučeno v EZ chování zvířat pro středoevropský ekosystém netypických. Tímto však není stanoven absolutní zákaz chovu jiných zvířat na ekofarmě. Tato mohou být ale chována pouze v rámci tzv. zájmového chovu, např. chov holubů. Pokud by taková zvířata byla předmětem podnikání, nesmí být součástí ekofarmy.111 V případě nedostatečného množství ekologicky chovaných zvířat a za splnění podmínek stanovených v čl. 9 odst. 25 NK889/08 je možné přivést do EZ také zvířata z konvenčního chovu. Ad b) Chovatelské postupy a podmínky ustájení Osoby podnikající v EZ chovající zvířata by měly mít nezbytné základní znalosti a schopnosti s ohledem na zdravotní potřeby a životní podmínky zvířat.112 Mají být uplatňovány chovatelské postupy, které zlepšují imunitní systém a posilují přirozenou obranyschopnost vůči nákazám.113 Budovy k ustájení musí umožňovat přirozené větrání, přístup denního světla a intenzita chovu v nich musí zajistit pohodlí zvířat dle jejich druhu, plemene a věku. Za tímto účelem obsahuje příloha III NK889/08 minimální rozlohu uzavřených prostor a další parametry ustajovacích prostor pro různé druhy a kategorie zvířat. Je zakázáno vázné ustájení, avšak mohou z něj být povoleny výjimky, viz oddíl 4.3.1. Ustajovací prostory nejsou povinné v oblastech s příhodnými podnebnými podmínkami, které zvířatům umožňují žít venku. V tomto případě příloha III obsahuje minimální rozlohu otevřených prostranství. Bližší podmínky ustájení pro savce a drůběž a umístění včelařství jsou stanoveny v čl. 11, 12 a 13 NK889/08. Tak např. musí být podlahy ustajovacích prostor pro savce hladké – nikoli však kluzké, drůběž nesmí být držena v klecích, je stanoven přesný počet drůběže na drůbežárny a minimální věk, do kdy musí být chována. Pravidla chovu králíků jsou specificky pro EZ v ČR upravena v § 4 VyhlMZe16/06.
109
Čl. 14 odst. 1 písm. a) NR834/07. Čl. 8 odst. 1 NK889/08. 111 Komentář k ZoEZ, op. cit., s. 5. 112 Čl. 14 odst. 1 písm. b) i) NR834/07. 113 Čl. 5 písm. l) NR834/07. 110
38
Hospodářská zvířata musí mít zajištěn stálý přístup na otevřená prostranství, nejlépe na pastviny, kdykoli to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí.114 Otevřená prostranství mohou být částečně zastřešená. Počet hospodářských zvířat na ploše, tedy intenzita chovu, je omezena za účelem minimalizace nadměrné pastvy, udusání půdy, eroze či znečištění zvířaty (nesmí být překročen limit 170 kg dusíku ročně na ha půdy). K určení vhodné intenzity chovu obsahuje příloha IV NK889/08 doporučený maximální počet zvířat na ha. Je zakázána živočišná produkce bez hospodaření na půdě. Jedinou výjimku tvoří situace, kdy hospodářský subjekt naváže smluvní spolupráci s jiným za účelem rozmetání statkových hnojiv z EZ.115 Jakékoli utrpení a mrzačení zvířat musí být co nejkratší a na co nejnižší úrovni a to včetně samotné porážky.116 Na zvířatech v EZ se běžně neprovádí operace typu připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, odrohování aj., avšak mohou být povoleny výjimky, viz oddíl 4.3.1. Doba trvání přepravy zvířat musí být co nejkratší.117 Je umožněn současný chov (neboli souběh chovu) ekologických a konvenčních zvířat, avšak pouze za podmínky, že jsou chována v jednotkách, jejichž budovy a pozemky jsou jasně odděleny a že se jedná o odlišné živočišné druhy.118 Tak např. v případě provozování konvenční farmy i ekofarmy u jednoho zemědělského podnikatele musí být na každé farmě chovány jiné druhy hospodářských zvířat a pěstovány jasně odlišitelné druhy či odrůdy zemědělských plodin (pozn. u víceletých plodin lze podle čl. 40 NK889/08 při dodržení dodatečných pravidel pěstovat stejné, neodlišitelné druhy či odrůdy). Hlavním důvodem je vyloučení záměny produktů z konvenční farmy za produkci z ekofarmy. Tak nelze chovat na ekofarmě a na konvenční farmě skot, ani pokud by se u ekofarmy jednalo o chov skotu masného a na farmě konvenční o chov skotu mléčného. Naopak ale lze pěstovat na ekofarmě i konvenční farmě takové druhy či odrůdy plodin, které jsou od sebe snadno odlišitelné, např. pšenice špalda a pšenice setá, červené a bílé zelí, jasně odlišitelné odrůdy ovoce, hroznového vína, chmele, zeleniny apod.119 Ekologicky chovaná zvířata se mohou za podmínek stanovených v čl. 17 odst. 35 NK889/08 pást na konvenčních pozemcích. Stejně tak mohou konvenční zvířata využívat ekologické pastviny. V podmínkách ČR je toto možné po dobu nejvýše 90 dnů během roku.120 Ad c) Plemenitba Při rozmnožování se používají primárně přirozené metody, ale je možné také umělé oplodnění, tj. inseminace. Zakázán je přenos embryí nebo klonování. 114
Čl. 14 odst. 1 písm. b) iii) NR834/07. Čl. 16 NK889/08. 116 Čl. 14 odst. 1 písm. b) viii) NR834/07. 117 Čl. 14 odst. 1 písm. b) vii) NR834/07. 118 Čl. 17 odst. 1 NK889/08. 119 Komentář k ZoEZ, op. cit., s. 5. 120 § 14 ZoEZ. 115
39
Rozmnožování za použití hormonů není v zásadě povoleno, výjimkou je pouze situace, kdy jsou hormony součástí léčby. Důležitou roli hraje právě výběr vhodného plemene, který předchází jeho budoucímu utrpení a mrzačení.121 Ad d) Krmivo Hospodářská zvířata v EZ mají být krmena ekologickým krmivem složeným ze zemědělských složek získaných z EZ a z přírodních nezemědělských látek.122 Hospodářská zvířata musí mít stálý přístup na pastvu nebo k objemnému krmivu.123 Krmivo se získává primárně z vlastního ekologického podniku, či z jiných ekologických podniků v regionu (u býložravců se musí jednat o nejméně 60 % krmiva získaného z těchto zdrojů, u prasat a drůbeže o 20 %).124 Mláďata savců jsou krmena přírodním, nejlépe mateřským mlékem. Zároveň je stanovena denní krmná dávka a je absolutně zakázán nucený výkrm.125 Za podmínek stanovených v čl. 21 NK889/08 je možné použít krmivo z přechodného období. Jako jiné než ekologické krmné suroviny a látky používané ve výživě zvířat a jako doplňkové látky v krmivech a činidla mohou být použity produkty a látky uvedené v příloze V a VI NK889/08. Nepoužívají se růstové stimulátory, ani syntetické aminokyseliny.126 Ad e) Prevence nákaz a veterinární péče Prevence nákaz vychází z výběru plemene a linie, chovatelských postupů, vysoce kvalitního krmiva a tělesného pohybu, odpovídající intenzity chovu a z přiměřeného a vhodného ustájení udržovaného v hygienických podmínkách. Nákaza se řeší okamžitou léčbou. Upřednostňují se fytoterapeutické přípravky, stopové prvky a produkty uvedené v příloze V oddílu I a v příloze VI oddílu III NK889/08, pokud mají prokázaný terapeutický účinek. Teprve pokud není tato léčba účinná, lze přistoupit k léčbě antibiotiky a chemicky syntetizovanými alopatickými veterinárními přípravky, které jsou absolutně zakázány k preventivní léčbě; tzn. lze je použít až jako jednu z posledních variant.127 Ad f) Čištění a desinfekce Stáje, kotce, zařízení a potřeby se řádně čistí a desinfikují. Trus, moč, nespotřebované nebo vysypané krmivo se odstraňuje tak často, aby se minimalizoval zápach a výskyt hmyzu či hlodavců. V případě, že se však objeví, používají se na jejich hubení přípravky proti hlodavcům a produkty uvedené v příloze II NK889/08. Pro čištění a desinfekci budov a zařízení pro živočišnou produkci se smějí používat pouze produkty uvedené v příloze VII NK889/08.128 Tyto produkty jsou v členských státech používány pouze tehdy, pokud je jejich použití schváleno obecně v zemědělství. 121
Čl. 14 odst. 1 písm. c) NR834/07. Čl. 5 písm. k) NR834/07. 123 Čl. 14 odst. 1 písm. d) iii) NR834/07. 124 Čl. 19 NK889/08. 125 Čl. 20 NK889/08. 126 Čl. 14 odst. 1 písm. d) v) NR834/07. 127 Čl. 23, 24 NK889/08. 128 Čl. 23 NK889/08. 122
40
Členské státy si mohou zároveň za splnění podmínek v čl. 16 NR834/07 seznam těchto látek upravit. Při dodržování všech výše popsaných pravidel EZ musí osoba podnikající v EZ chovající hospodářská zvířata plnit také podmínky péče o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření onemocnění, sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc aj. dle zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon. Dále nesmí zvířata týrat, musí dodržovat ochranou dobu pro přepravu či porážet zvířata aj. v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání a musí dodržovat také podmínky šlechtění, plemenitby, evidence a označování zvířat dle zákona č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon. 3.4.4 Zásady a pravidla zpracování, skladování a přepravy Zásady zpracování, skladování a přepravování potravin a krmiv v EZ vychází z čl. 6 a 7 NR834/07. Jejich konkretizace je dále obsažena v obecných pravidlech produkce zpracovaného krmiva, v obecných pravidlech produkce zpracovaných potravin a v kritériích použití některých produktů a látek při zpracování (kapitola 3 a 4 NR834/07). Právní úprava opatření a podmínek nezbytných k provedení těchto pravidel je dále regulována také v kapitole 3 a 4 NK889/08 a v jeho příloze VIII. Základní zásadou je získávání ekologických produktů129 takovými zpracovatelskými postupy, které zaručují zachování důležitých vlastností produktu a jeho ekologické integrity ve všech fázích produkčního řetězce.130 Její rozbor bych ráda ukázala na příkladu produkce krmiv. Ekologická krmiva se získávají z ekologických krmných surovin s výjimkou případů, kdy krmná surovina není v ekologické podobě na trhu dostupná. Použití doplňkových látek v krmivech a činidel je omezeno na minimální rozsah a je možné jen v případě nevyhnutelné potřeby technologického, či zootechnického rázu nebo důvodů zvláštních nutričních požadavků. Nesmí se používat látky nebo zpracovatelské metody, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, co se týče povahy produktu. Za tímto účelem musí být produkce zpracovaných ekologických krmiv časově nebo prostorově oddělena od produkce konvenční.131 Pokud jsou tedy v jedné jednotce osoby podnikající v EZ zpracovávány, připravovány nebo skladovány i produkty z KZ, musí být přijímána taková opatření, která zamezí smíchání, čili kontaminaci, nebo záměně s produkty z KZ, např. musí být od sebe odděleny fyzickou přepážkou znemožňující jejich smísení či záměnu a musí být řádně označeny,132 a činnosti na ekologických produktech mohou být prováděny až po náležitém vyčištění výrobního zařízení. Osoba podnikající v EZ musí provádět všeobecně vhodná čistící opatření ke snížení rizika znečištění nepovolenými látkami nebo produkty a zároveň musí sledovat jejich účinnost a vést
129
Ať už krmiv, či potravin. Bod (19) Preambule 834/07. 131 Čl. 18 odst. 1 NR834/07. 132 Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 25. 130
41
o tom záznamy.133 Krmivo musí být pečlivě zpracováváno, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních postupů. Proto nesmí být žádné krmné suroviny používané nebo zpracované v EZ zpracovány za pomocí chemických syntetických rozpouštědel a zároveň se nepoužívají postupy, které obnovují vlastnosti ztracené během zpracování a skladování nebo by mohly být zavádějící z hlediska povahy těchto produktů.134 Např. bělení, zjemňování použitím chemikálií, působení syntetických hormonů, používání barviv, aromat, sladidel syntetického původu aj.135 Ekologická krmiva, krmiva z přechodného období nebo krmiva konvenční musí být při přepravě do jiných jednotek, včetně velkoobchodů a maloobchodů, účinně fyzicky oddělena a musí být ve vhodném balení, kontejnerech nebo vozidlech, které jsou uzavřeny způsobem vylučujícím záměnu obsahu bez porušení nebo poškození uzávěry a na kterých je štítek obsahující identifikační údaje obsažené v čl. 31 NK889/08 (jméno, adresa, název produktu, popis krmných směsí, aj.; tyto údaje mohou být uvedeny také na průvodním dokladu). Pokud se k přepravě používá vozidlo či nádoba, která sloužila přepravě konvenčních produktů, musí být nejprve provedena vhodná čistící opatření, která jsou zaznamenána a o nichž je uchováván doklad. Při přijetí přepravovaného krmiva musí být zkontrolováno uzavření obalu či kontejneru a identifikace dle čl. 31 NK889/08.136 Taktéž prostory pro skladování se spravují tak, aby byla zajištěna identifikace šarží a nedošlo ke smíchání nebo kontaminaci produkty či látkami nesplňujícími pravidla EZ. Důležitá jsou opět vhodná čistící opatření. Ekologické produkty musejí být vždy jasně identifikovatelné.137 Obdobná pravidla musí být dodržována i v případě zpracování, přepravy a skladování ostatních ekologických produktů. Je zřejmé, že samotná produkce ve smyslu dodržení zásad a pravidel rostlinné a živočišné produkce, by přišla nazmar, kdyby nebyly důsledně ošetřeny tyto ostatní kroky produkčního řetězce. 3.4.5 Zásada kontroly, certifikace, označování Aby bylo zajištěno dodržování právních předpisů vztahujících se k EZ, tedy produkce získaná v souladu s pravidly v nich stanovenými, a to ve všech fázích samotná produkce, příprava a distribuce, musí existovat systém kontroly a certifikace.138 Cílem kontroly je mj. zaručit spotřebitelům pravost bioproduktů a zároveň by měla být zajištěna spravedlivá a korektní soutež mezi producenty, kteří používají ochrannou známku EZ, resp. označování, u uznaných bioproduktů (ochrana před nekalou konkurencí). „Kontrola zahrnuje skutečně celý podnik, tzn. pozemky a kultury, stáje 133
Čl. 26 NK889/08. Čl. 18 odst. 4 NR834/07. 135 Kolektiv autorů. 10 let ekologického zemědělství v České republice, sborník referátů. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1999, s. 12. 136 Čl. 3133 NK889/08. 137 Čl. 35 odst. 1 NK889/08. 138 Bod (31) Preambule NR834/07. 134
42
a zvířata, stroje, obaly, etiketizaci a předepsanou skladovou, výrobní a účetní evidenci.“139 Kontrolu provádí nezávislý kontrolní subjekt a kontrolní orgán přímo v provozu. O kontrole se pořizuje kontrolní zpráva, na jejímž základě proběhne certifikační řízení. V certifikačním řízení je deklarováno, zda osoba podnikající v EZ skutečně dodržuje právní předpisy vztahující se k EZ a zda jsou jí vyprodukované výrobky v biokvalitě. Na základě něj je vydán certifikát, který přinejmenším umožní identifikaci osoby podnikající v EZ a druhu či rozsahu produktů, jakož i dobu platnosti.140 Doba platnosti je omezena a osoba podnikající v EZ musí pravidelně, cca jednou za rok, projít opět kontrolou a certifikačním řízením, aby bylo ověřeno, že i nadále splňuje podmínky pro EZ.141 Výraz certifikát není legislativně stanoven a právní předpisy vztahující se k EZ používají legální pojem osvědčení. Nicméně v praxi si veřejnost oblíbila pojem certifikát a domnívám se, že do budoucna tomu nebude jinak. Osoba, která obdrží certifikát, může své výrobky prodávat jako „bio“ (biopotravina142, bioprodukt143, ostatní bioprodukt144), avšak poté musí dodržovat také podmínky pro označování. Označováním jsou myšleny všechny výrazy, slova, údaje, ochranné známky, obchodní názvy, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují nebo jsou umístěny na dokladu, upozornění, obalu, tabulce, kroužku, pásce nebo na označení produktu, jež jsou k němu připojeny nebo na něj odkazují. Výrazy používané k označování ekologických produktů by měly být v každém státě chráněny před použitím na produktech konvenčních a tato ochrana by se měla vztahovat také na jejich odvozeniny a zdrobněliny. Logo EU vztahující se k EZ a jeho produktům by nemělo bránit současnému používání vnitrostátních nebo soukromých označení pro ekologické produkty.145 Kontrola, certifikace a označování jsou velmi důležitou součástí celého procesu v EZ, neboť bez nich by byla jen těžko, takříkajíc „ z dobré vůle“, dodržována složitější pravidla rostlinné či živočišné produkce nebo náročnější způsoby skladování a zpracování bioproduktů. Ke kontrole a osvědčení, více v kapitole 6. Popis významu označování v EZ považuji vzhledem k cílům této práce za dostačující.
139
Kolektiv autorů, op. cit., s. 12. Čl. 29 odst. 1 NR834/07. 141 § 22 odst. 1 ZoEZ ve vazbě na čl. 27 odst. 3 NR834/07. 142 Dle § 3 odst. 1 písm. a) ZoEZ je bioproduktem surovina rostlinného nebo živočišného původu nebo hospodářské zvíře získané v ekologickém zemědělství podle předpisů Evropské unie. 143 Dle § 3 odst. 1 písm. b) ZoEZ je biopotravinou potravina vyrobená za podmínek uvedených v ZoEZ a předpisech Evropské unie, splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy. 144 Dle § 3 odst. 1 písm. c) ZoEZ je ostatním bioproduktem ekologické krmivo nebo ekologický rozmnožovací materiál. 145 § 23 ZoEZ, bod (23, 24) Preambule, čl. 2326 NR834/07, hlava III NK889/08. 140
43
4
Registrace, přechodné období, výjimky a sdružování ve svazech
Pokud chce zájemce o EZ začít s ekologickým hospodařením, musí učinit kroky stanovené výše zmíněnými nařízeními EU a zároveň ZoEZ. Jedná se o povinnost registrace, s níž je spojeno uzavření smlouvy o kontrolní činnosti s kontrolním subjektem, vstupní kontrolu, splnění přechodného období, získání osvědčení a dodržování pravidel EZ (z čehož jsou však možné výjimky, viz podkapitola 4.3) po celou dobu hospodaření v EZ.
4.1 Registrace Registrace subjektů do EZ v podmínkách ČR je upravena § 6 ZoEZ a na úrovni evropské legislativy tuto povinnost stanovuje čl. 28 NR834/07. Na registraci a obecně postupy dle ZoEZ se subsidiárně vztahuje také zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“). Dne 1. 1. 2012 nabyla účinnosti novela ZoEZ, jejímž smyslem bylo zjednoduššit administrativu kolem registrace v EZ.146 4.1.1 Povinnost registrace Každý hospodářský subjekt, který produkuje, připravuje, skladuje, dováží ze třetí země, či uvádí na trh produkty jako ekologické, nebo jako produkty z přechodného období (viz podkapitola 4.2), má povinnost registrace na MZe a musí se podrobit kontrolnímu systému v EZ. Jedná se o ekologického zemědělce, výrobce biopotravin, obchodníka s biopotravinami, dovozce, vývozce, výrobce biokrmiv, dodavatele bioosiv a biosadby, ekologického včelaře, ekologického pěstitele hub, sběrače volně rostoucích rostlin a ekologického chovatele ryb čili „osoba podnikající v EZ“ definovaná dle § 3 odst. 1 písm. e) ZoEZ. Tato povinnost se nevztahuje na maloobchody, které pouze prodávají biopotraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském balení nebo na veřejné stravování.147 4.1.2 Postup při registraci Dle § 6 odst. 3 ZoEZ je každá osoba podnikající v EZ povinna uzavřít s kontrolním subjektem (viz podkapitola 6.2) smlouvu o kontrolní činnosti a tím se u tohoto 146
Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – ekologické zemědělství v České republice [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012, s. 38 [cit. 31. 1. 2014]. Pozn. Před tímto datem se platil správní poplatek 1000 Kč za podání žádosti o registraci a žádost se podávala na 5 různých formulářích dle typu osoby podnikající v EZ. Změnil se dále postup vydávání výjimek v EZ, které vydává již jen MZe nebo ÚKZÚZ, nikoli sám kontrolní subjekt. Zároveň byla stanovena lhůta pro přechod k jinému kontrolnímu subjektu v rámci 30 dní, pokud chce osoba dále podnikat v EZ. Nemalou změnou bylo také přeformulování skutkových podstat porušení pravidel EZ tak, aby odpovídaly terminologii evropské legislativy. 147 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012. In: Metodické pokyny pro ekologické zemědělství [online]. KEZ, o.p.s., publikováno 2. 1. 2014, s. 2 [cit. 24. 1. 2014].
44
kontrolního subjektu přihlásí ke kontrole a certifikaci. Poté zažádá o provedení vstupní kontroly. Tu je kontrolní subjekt povinnen provést nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření smlouvy o kontrolní činnosti. Pokud proběhne vstupní kontrola v pořádku (tedy není zjištěno porušení podmínek dle ZoEZ a předpisů EU) a žadatel je připraven na vstup do EZ, vystaví kontrolní subjekt potvrzení o provedení vstupní kontroly. Následně má povinnost podat písemnou žádost o registraci osoby podnikající v EZ na MZe, dle § 6 odst. 5 je součástí žádosti o registraci i potvrzení o vstupní kontrole, případně osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele v případě zemědělců.148 Od 18. 7. 2013 se žádosti o registraci podávají také online prostřednictvím Registru ekologických podnikatelů (dále jen „REP“).149 V žádosti o registraci žadatel uvádí identifikační údaje dle § 6 odst. 4, ty se liší v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou, či právnickou osobu. Žadatel má dle § 6 odst. 7 povinnost poskytnout MZe a kontrolnímu subjektu či orgánu součinnost za účelem ověření skutečností uvedených v žádosti. V případě neúplné žádosti je subjekt vyzván k doplnění informací ve stanovené lhůtě, nedoplní-li je, bude řízení o registraci zastaveno. Pokud žadatel nesplní požadavky stanovené v § 6 odst. 4 a 5, MZe žádost o registraci zamítne. Naopak pokud splňuje žádost předepsané požadavky, MZe vyhoví a vydá žadateli rozhodnutí o registraci. Na vydání rozhodnutí o registraci má žadatel v případě kladné vstupní kontroly právní nárok. MZe tak již v řízení neprovádí další dokazování a vydá pozitivní rozhodnutí o registraci osoby podnikající v EZ, které obsahuje také datum zahájení přechodného období. To začíná dnem doručení žádosti o registraci na MZe, k přechodnému období více v podkapitole 4.2. Lhůta pro vydání rozhodnutí o registraci se řídí dle § 71 SŘ.150 MZe tak vydá rozhodnutí bez zbytečného odkladu a pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je MZe povinno vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, popř. může být lhůta ještě prodloužena dle § 71 odst. 3 SŘ. Pozn. Před 1. 1. 2012 byla žadateli o registraci vystavena po podání žádosti nejprve informace o zahájení přechodného období a teprve po uplynutí přechodného období bylo vydáno rozhodnutí o registraci. Nově je tedy od tohoto data za registrovanou osobu považována i osoba v přechodném období.151 Registrace subjektu proběhne pouze jednou a to při prvním podání žádosti, kdy si subjekt vybere konkrétní činnost, ke které chce být registrovaný. Pokud chce subjekt
148
Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012, op. cit., s. 3, 4. Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012: Registrace do EZ, přechodné období, zkracování a prodlužování PO [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, publikace 2012 [cit. 24. 1. 2014]. 150 Důvodová zpráva k zákonu č. 344/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DZ344/2011“). K § 6 odst. 1 ZoEZ. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 18. 2. 2014]. 151 Tamtéž. 149
45
později změnit či doplnit předmětnou činnost, podá písemné ohlášení152 kontrolnímu subjektu, který toto předá prostřednictvím REPu MZe.153 Vzor této jednotné žádosti o registraci je uveden v příloze č. I VyhlMZe16/06, nebo jej lze získat na internetových stránkách MZe, popř. jej poskytují také kontrolní subjekty. Od 1. 1. 2012 již neplatí povinnost zasílat žádost i s kolkem v hodnotě 1000 Kč.154 MZe vede dle § 6 odst. 8 seznam osob podnikajících v EZ. 4.1.3 Změny týkající se pozemků na ekofarmě a ekofarmy Osoba podnikající v EZ musí dle § 7 ZoEZ hlásit písemně a bez zbytečného odkladu změny výměry pozemku, tj. zvýšení/snížení, zařazení/vyřazení nového druhu zvířat či změny čísla hospodářství, a to prostřednictvím kontrolního subjektu MZe. V případě převodu či přechodu vlastnictví ekofarmy na jinou osobu, ať už fyzickou nebo právnickou, je tato nová osoba povinna podat bez zbytečného odkladu žádost o registraci jako nový žadatel, pokud chce dále ekologicky hospodařit.155 4.1.4 Zrušení a zánik registrace MZe zruší registraci osoby podnikající v EZ buď z moci úřední ex offo, nebo na její vlastní žádost (viz § 8 odst. 1 ZoEZ). Zrušení registrace ex offo připadá v úvahu v případech vyjmenovaných v § 8 odst. 1 písm. b) nebo v odst. 2. Jedná se o situaci, kdy:
osoba podnikající v EZ opakovaně poruší požadavky stanovené ZoEZ a evropskými nařízeními, opakovaným porušením se rozumí porušení v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta;
„ekologický podnikatel (zemědělec) nezíská do 12 měsíců od ukončení období přechodu alespoň jedno osvědčení na bioprodukt za rok a v průběhu každého dalšího kalendářního roku vždy alespoň jedno osvědčení na bioprodukt za kalendářní rok,“156 MZe může na žádost ekologického podnikatele tuto dobu v odůvodněných případech prodloužit, a to i opakovaně;
osoba podnikající v EZ nebude mít více než 30 dní smlouvu s žádným kontrolním subjektem;
„výrobce biopotravin, výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu nezíská do 24 měsíců
152
Na formuláři „Ohlášení změny činnosti“. Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012, op. cit., s. 11. 154 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012: Registrace do EZ, přechodné období, zkracování a prodlužování PO, op. cit. 155 § 7 odst. 2 ZoEZ. 156 § 8 odst. 2 písm. a) ZoEZ. 153
46
od registrace alespoň jedno osvědčení na biopotravinu nebo ostatní bioprodukt a v průběhu každého dalšího kalendářního roku vždy alespoň jedno osvědčení na biopotravinu nebo ostatní bioprodukt za jeden kalendářní rok.“157 Rozhodne-li se sama osoba podnikající v EZ, že své podnikání ukončí, musí zaslat na MZe písemnou žádost o zrušení registrace a uvést v ní, ke kterému dni má být registrace zrušena. Pokud neuvede žádný den, bude zrušena ke dni doručení žádosti. O zrušení registrace musí uvědomit rovněž příslušný kontrolní subjekt.158 Registrace zaniká, jestliže osoba zemřela, zanikla nebo došlo k převodu či přechodu ekofarmy na jinou osobu a osoba podnikající v EZ již dále nehospodaří. MZe proveze výmaz ze seznamu osob podnikajících v EZ.
4.2 Přechodné období Pravidla přechodu na ekologickou produkci upravuje čl. 17 NR834/07 a čl. 36–38 NK889/08. Přechodným obdobím se rozumí přechod KZ na EZ ve stanovené době, během níž jsou dodržována pravidla ekologické produkce.159 4.2.1 Délka přechodného období Dle čl. 17 odst. 1 písm. c) NR834/07 platí pro jednotlivé druhy rostlinné nebo živočišné produkce konkrétní období přechodu. Délka přechodného období tak není stejná, ale v jednotlivých případech se liší, viz čl. 36–38 NK889/08. Pro rostliny a rostlinné produkty je stanovena délka přechodného období v případě orné půdy a travních porostů na dva roky a v případě vinic, chmelnic a ovocných sadů na tři roky. Aby mohly být tyto považovány za ekologické, musí lhůta uplynout před výsevem, v případě pastvin či víceletých pícnin před jejich sklizní za účelem použití jako krmiva a v případě víceletých plodin před první sklizní.160 Aby mohla být hospodářská zvířata a živočišné produkty z nich považovány za ekologické, pokud byla zvířata dovezena do zemědělského podniku z KZ pro účely plemenitby, musí být chována v režimu EZ nejméně po tuto dobu:
Koňovití a skot, včetně druhů buvol domácí a bizon určených k produkci masa 12 měsíců (alespoň po dobu ¾ jejich života).
Malí přežvýkavci a prasata a zvířata chovaná na mléko 6 měsíců, u zvířat chovaných na mléko se lhůta 6 měsíců vztahuje pouze na mléko, nikoliv na maso v případě porážky mléčného druhu zvířat.
157
§ 8 odst. 2 písm. b) ZoEZ. Komentář k ZoEZ, op. cit., s. 6. 159 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012, op. cit., s. 5. 160 Tamtéž. 158
47
Drůbež chovaná na maso 10 týdnů a zároveň musí do chovu přijít dříve než ve věku tří dnů.
Drůbež určená k produkci vajec 6 týdnů.
V případě současného přechodu celé produkční jednotky, včetně hospodářských zvířat, pastvin a půdy používané pro výživu zvířat, lze celkové období přechodu pro již existující zvířata a jejich potomstvo zkrátit na 24 měsíců. U včelařských produktů je nutnost dodržování pravidel ekologické produkce stanovena na dobu 1 roku. Produkty zvířat v přechodném období musí být odděleny od produktů zvířat, která již prošla obdobím přechodu, aby nedošlo k záměně nebo ke smíchání. V případě změn týkajících se pozemků na ekofarmě (snížení, zvýšení výměry, zařazení nového druhu zvířat nebo vyřazení stávajícího) je ekologický zemědělec povinnen písemně oznámit tuto skutečnost prostřednictvím kontrolního subjektu MZe, viz oddíl 4.1.3. Dnem ohlášení změn začíná přechodné období na nových pozemcích nebo minimální doba chovu u nového druhu zvířat.161 V případě změn ekofarmy, ve smyslu převodu nebo přechodu na jinou osobu, musí tato osoba podat žádost o registraci jako nový žadatel, pokud hodlá nadále hospodařit na ekofarmě (viz oddíl 4.1.3). Podá-li žádost do 30 dní ode dne převodu pozemků, budou převedené pozemky automaticky pokračovat v ekologickém režimu. Pokud vstupní kontrola nezjistí porušení hospodaření dle zásad EZ behěm 30 denní lhůty, nemusí subjekt zahájit zcela nové přechodné období. Doba trvání přechodného období tak není změnou vlastnictví ekofarmy dotčena. Osoba podnikající v EZ nedostává po uplynutí přechodného období žádnou informaci o této skutečnosti ani žádné zvláštní rozhodnutí od MZe. Dochází tak k plynulému přechodu na „plný“ režim EZ. 4.2.2 Zkracování a prodlužování přechodného období Zkrácení přechodného období je možné díky čl. 17 odst. 1 písm. e) NR834/07 a následně na základě čl. 36 odst. 2 a 4 NK889/08. Zkrácení přechodného období v tzv. ekologicky čistých oblastech162 může nastat dle čl. 36 odst. 2 NK889/08. Je na individuálním posouzení MZe, zda uzná za součást přechodného období zpětně i jiné předcházející období. Toto uznání je možné vždy až po uplynutí alespoň jednoho roku přechodného období. Požádá-li subjekt o zkrácení na základě tohoto článku, musí prokázat splnění v něm stanovených podmínek. Jednou z možných situací je stav, kdy se jedná o pozemky, které byly přírodními nebo zemědělskými oblastmi, jež nebyly ošetřeny produkty nepovolenými pro ekologickou produkci po dobu nejméně 3 let. „Za přírodní oblasti je považováno pouze území národního parku nebo I. zóna chráněné krajinné oblasti s potvrzením od správy těchto oblastí, že po dobu nejméně tří let nebyly pozemky ošetřeny nepovolenými látkami pro 161 162
Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012, op. cit., s. 10, 11. Tamtéž, s. 13.
48
ekologickou produkci.“163 Zemědělskou oblastí je pravděpodobně myšlena každá oblast, která byla zemědělsky obhospodařována. Druhou možností je dle čl. 36 odst. 4 NK889/08 zkrácení přechodného období pozemků, které již přešly nebo byly v procesu přechodu na ekologické zemědělství, a které jsou buď ošetřovány produktem nepovoleným pro ekologickou produkci z důvodu povinného opatření zavedeného příslušným orgánem členského státu s cílem potírat či hubit škůdce, nebo u pozemků, které jsou ošetřovány produktem nepovoleným pro ekologickou produkci v rámci vědeckých testů schválených příslušným orgánem členského státu. Délka zkrácení přechodného období se v těchto situacích stanoví s ohledem na dva faktory skutečnost, že proces odbourávání dotyčného přípravku na konci přechodného období zaručí, že rezidua v půdě či rostlině dosahují nevýznamných hodnot a skutečnost, že sklizeň po ošetření nesmí být prodána s odkazem na ekologické způsoby produkce. Přechodné období se zkracuje vždy na žádost, k níž kontrolní subjekt předloží své stanovisko na základě předchozího prošetření splnění stanovených podmínek.164 Prodloužení přechodného období je upraveno v čl. 36 odst. 3 NK889/08. MZe může rozhodnout o prodloužení přechodného období nad rámec standardní délky, pokud byl pozemek kontaminován produkty nepovolenými pro EZ, ať už ne/úmyslně ze strany osoby podnikající v EZ. Podnět na prodloužení přechodného období dává kontrolní subjekt.165
4.3 Výjimky v ekologickém zemědělství Udělování výjimek z pravidel ekologické produkce je upraveno rámcově v čl. 22, čl. 27 odst. 7 písm. b) NR834/07, v podrobnostech „kdy přesně je možné udělit výjimku“ zásadně v čl. 3956 NK889/08 a z pohledu specifické národní úpravy jsou tato pravidla doplněna regulací v § 9 ZoEZ. Významnou roli z hlediska aplikační praxe má Metodický pokyn MZe č. 4/2012, kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel EZ na použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu a Metodický pokyn MZe č. 5/2012, kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel EZ. Smyslem udělování výjimek je přizpůsobit normy a požadavky EZ místním podnebným nebo zeměpisným podmínkám, zvláštním chovatelským postupům a stupni rozvoje ekologických podniků.166 Tyto faktory totiž mohou zpomalit vývoj EZ a potřeba výjimek je tak více než žádoucí167 (osoby podnikající v EZ v méně příznivých oblastech pro EZ by nedokázaly splnit přísné podmínky EZ vyžadované). Jedná se tak o zachování „pružnosti, resp. flexibility“ pravidel EZ. Udělování výjimek by však mělo 163
Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012, op. cit., s. 13. Tamtéž, s. 15. 165 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012, op. cit., s. 16. 166 Bod (21) Preambule NR834/07. 167 Bod (25) Preambule NK889/08. 164
49
být omezeno jen na odůvodněné případy a měly by být mezním opatřením využívaným ojediněle, a to mj. z důvodu zachování důvěry spotřebitelů.168 Výjimky se tak redukují na minimum, jsou časově omezené a lze je poskytnout pouze v případech uvedených v čl. 22 NR834/07. Výjimky mohou být uděleny jak v přechodném období, tak i po něm. Dle § 9 ZoEZ povoluje výjimky MZe na základě žádosti osoby podnikající v EZ (před 1. 1. 2010 udělovaly výjimky kontrolní subjekty, toto však změnil čl. 27 odst. 7 písm. b) NR834/07 a to hlavně z důvodu jednotného výkladu nařízení a přístupu k výjimkám169) a v případě povolení výjimky pro použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu je tato pravomoc svěřena Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ÚKZUZ“)170. Existují také výjimky, u nichž není potřeba povolení ze strany příslušného orgánu, ale stačí splnění v NK889/08 stanovených podmínek a jejichž splnění kontroluje kontrolní subjekt, viz oddíl 4.3.1. Výjimky jsou udělované formou správních rozhodnutí ve správním řízení a na jejich udělení není právní nárok. Od 1. 1. 2012 jsou zpoplatněny částkou 1000 Kč, od níž je osvobozeno pouze udělení výjimky na použití neekologického osiva a sadby brambor udělované ÚKZUZ a výjimky v případě katastrofických událostí.171 Udělování výjimek, ať už MZe nebo ÚKZÚZ, považuji za velmi důležitý projev zásady pružnosti v EZ, bez níž by nemohlo EZ fungovat na základě unijně harmonizovaných pravidel ekologické produkce. Nejenže se liší jednotlivé členské státy, ale místními, přírodními, podnebnými, organizačními, ekonomickými rozdíly se vyznačují i různé lokality jednoho státu. Je-li cílem podpora a rozvoj EZ, musí být umožněno slevit z přísných pravidel EZ. Tím je právě udělování výjimek. 4.3.1 Výjimky udělované ministerstvem zemědělství MZe si může při udělování výjimek vyžádat odborné stanovisko kontrolního subjektu172. MZe povoluje výjimky v těchto případech:
Vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích Cílem této výjimky je umožnit malým zemědělským podnikům s chovem skotu zapojit se do EZ.173 Právní základ tvoří čl. 39 NK889/08, podle nějž je možné povolit vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích, není-li možné ho chovat ve skupinách vyhovujících jeho etologickým potřebám. To lze za podmínky, že má skot dle čl. 14 odst. 2 NK889/08 během období pastvy přístup
168
Bod (21, 22) Preambule NR834/07. Dvorský, Urban, op. cit., s. 24. 170 DZ344/2011, pozn. ÚKZUZ je vhodný k udělování tohoto typu výjimek, protože již od roku 2004 je na základě § 13 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby, správcem elektronické databáze osiv a odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z EZ je dostupný na území ČR. 171 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 5/2012. In: Metodické pokyny pro ekologické zemědělství [online]. KEZ, o.p.s., publikováno 2. 1. 2014, s. 41, 42 [cit. 24. 1. 2014]. 172 § 9 odst. 2 ZoEZ. 173 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 5/2012, op. cit., s. 34. 169
50
na pastviny či minimálně dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, není-li možná pastva. Malý zemědělský podnik je takový, který nechová více než 20 kusů dojnic nebo krav bez tržní produkce mléka a zároveň ne více než 50 kusů všech kategorií skotu.174
Zásahy na zvířatech Odrohování nebo tlumení růstu rohů skotu; Odrohování nebo tlumení růstu rohů koz; Kupírování ocásků u ovcí; Kupírování ocásků a ořezávání zubů selatům, krácení zobáků drůbeži. Cílem této výjimky je postupně minimalizovat zásahy na zvířatech. 175 Právním základem je čl. 18 odst. 1 NK889/08, dle kterého se v EZ „pravidelně neprovádějí operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nicméně některé z těchto operací mohou být v jednotlivých případech povoleny příslušným orgánem z důvodů bezpečnosti, nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat. Utrpení zvířat se omezuje na minimum pomocí vhodné anestézie a/nebo analgetik, přičemž operace provádí kvalifikovaný personál, a to pouze v nejvhodnějším věku zvířat.“ V případě odrohování skotu nebo koz se posuzuje při udělení výjimky věková kategorie, tj. telata, dospělý skot, kůzlata, dospělé kozy a kozlové.176 Nejvhodnějším věkem pro provedení tohoto zákroku je věk do 4 týdnů, který vychází z § 7 odst. 3 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. V případě starších zvířat, tj. dospělých se udělují výjimky individuálně na každý kus a tyto zákroky může provést pouze osoba odborně způsobilá podle § 59 zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, a za použití vhodné anestezie. Odrohování musí celkově proběhnout v souladu s oběma zákony, jak se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, tak s veterinárním zákonem. V případě kupírování ocásků u ovcí je cílem minimalizovat kupírování jatečných jehňat a zakázat kupírování jehňat starších 8 dnů. Posuzovanými kritérii k udělení výjimky je účel chovu (kdy u jatečných zvířat není kupírování dovolené vůbec a u zvířat určených k chovu nebo plemenitbě ano) a stáří 8 dnů (později kupírování nelze provést). Opět musí být zákrok proveden v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání a s veterinárním zákonem.177
Katastrofické události Cílem udělení této výjimky je umožnit osobám podnikajícím v EZ překonat škody způsobené přírodními nebo jinými katastrofickými událostmi, aniž by musely ukončit EZ. Právním základem je čl. 47 NK889/2008. Žadatel musí k žádosti o udělení výjimky doložit přesvědčivé důkazy o rozsahu a místě katastrofy, která postihla jeho ekologický podnik, např.
174
Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 5/2012, op. cit., s. 34, poznámka pod čarou. Tamtéž, s. 35. 176 Tamtéž, s. 36, 37. 177 Tamtéž, s. 39. 175
51
fotodokumentaci s popisem rozsahu škod, specifikaci celkových potřeb obnovy hospodaření, vyjádření místní samosprávy, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Českého hydrometeorologického ústavu, Krajské veterinární správy apod. V žádosti by měl být uveden časový plán obnovy ekologického režimu hospodaření po katastrofě, popis dočasných opatření za účelem pokračování EZ a doba platnosti výjimky, o kterou je žádáno. Je možné také povolení plošné generální výjimky, a to v případě katastrofických událostí velkého rozsahu, např. povodně, klimatické extrémy, nebezpečné nákazy. V tomto případě žadatel nemusí individuálně žádat o udělení výjimky.178 Dále MZe uděluje výjimky v případech „Nákupu zvířat na ekologickou farmu (resp. přivedení zvířat z konvenční farmy),“179„Souběžné produkce stejného živočišného druhu,“180 „Použití syntetických vitaminů A, D, E pro přežvýkavce“181 a „Povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z EZ.“182 Osoba podnikající v EZ musí podat žádost u udělení výjimky, vyjma výjimek plošných a těch, které nepotřebují povolení a stačí splnění NK889/08 stanovených podmínek, např. souběžná produkce rostlinné výroby dle čl. 40 odst. 1; konvenční koně neurčení k produkci masa, případně mléka;183 koupě zvířat narozených na jiné farmě v přechodném období, která musí na nové farmě projít minimálním přechodným obdobím dle čl. 38; nákup zvířat mimo ekologický chov k utváření nového stáda dle čl. 9 odst. 2 či v případě splnění základního procenta obnovy stáda dle čl. 9 odst. 3, tedy do 10 %, resp. 20 % samic základního stáda, nebo max. 1 zvířete u malých jednotek. Náležitosti žádosti se liší dle požadované výjimky. Obecně se jedná o registrační číslo hospodářství; kolek v hodnotě 1000 Kč, mimo výše uvedené výjimky, které jsou osvobozeny; předmět žádosti, např. nákup konvenčních zvířat, konvenčních krmiv, provedení kupírování; odůvodnění proč je konkrétní výjimka nezbytná, např. odůvodnění nezbytnosti provádět zvířatům zásahy způsobující utrpení, důvod nákupu konvenčních zvířat; přílohy žádosti, jako např. doklad o provádění státem schváleného nebo financovaného výzkumu, u nějž je potřeba souběžné produkce stejného druhu hospodářských zvířat, stanovisko příslušného kontrolního subjektu, či v případě výjimky udělené k „Povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z EZ“ kontakty na všechny dodavatele nebo výrobce dané složky v EU s potvrzením, že složku neprodukují v EZ nebo že ji nemají v dostatečném množství nebo požadované jakosti.184 Podepsanou písemnou žádost se všemi náležitostmi zašle žadatel na MZe
178
Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 5/2012, op. cit., s. 34. Který se řídí čl. 9, čl. 38, čl. 42 NK889/08. 180 Která se řídí čl. 40 odst. 2 NK889/08. Na souběžnou produkci stejného rostlinného druhu se dle čl. 40 odst. 1 nežádá výjimka na MZe, ale musí být provozována v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 1. 181 Které se řídí přílohou VI, částí I. a) NK889/08. 182 Které se řídí čl. 29 odst. 1 NK889/08. 183 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 5/2012, op. cit., s. 51. 184 Tamtéž, s. 35, 40, 42, 45, 49, 51, 54. 179
52
poštou, v případě naléhavého udělení výjimky je možné její naskenovaní a odeslání online s dodatečným zasláním písemného originálu.185 MZe posoudí žádost v souladu s čl. 22 NR834/07 a se SŘ a do 30 dnů od doručení žádosti rozhodne o udělení nebo zamítnutí výjimky. Pokud je žádost neúplná, vyzve MZe žadatele k jejímu doplnění a pokud ji ten nedoplní ve stanovené lhůtě, bude řízení o udělení výjimky dle § 66 SŘ zastaveno. Proti rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí výjimky může žadatel do 15 dnů od doručení rozhodnutí podat rozklad, a to k rozkladové komisi MZe. Platnost udělené výjimky je zpravidla ode dne doručení na MZe, nejdéle však na 5 let. V případě katastrof je platnost výjimky na dobu přiměřenou rozsahu katastrofy, v případě nákupu konvenčních zvířat na ekologickou farmu zpravidla do 31. 12. příslušného kalendářního roku a u souběžné produkce stejného živočišného druhu po dobu trvání výzkumu a vzdělávání, avšak maximálně na dobu 1 roku.186 4.3.2 Výjimky udělované zemědělským
Ústředním
kontrolním
a
zkušebním
ústavem
ÚKZUZ uděluje, jak je již výše uvedeno, výjimky pro použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu. Osivem a vegetativním rozmnožovacím materiálem se rozumí rozmnožovací materiál dle zákona č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby. Cílem udělování této výjimky je použití konvenčního osiva a sadby při nedostupnosti ekologického. O tuto výjimku tak může osoba podnikající v EZ žádat jen tehdy, pokud se ke dni podání žádosti nevyskytuje daný druh konvenčního osiva, směsi osiv nebo sadbových brambor v databázi ekologických osiv, kterou ÚKZÚZ vede.187 Právní základ této úpravy je zakotven v čl. 45 NK889/08. Taková osiva a vegetativní rozmnožovací materiál je možné používat v období přechodu na EZ a i po něm, pokud nejsou k dispozici osiva a vegetativní rozmnožovací materiál z EZ a v případě osiv a sadbových brambor za podmínek čl. 45 odst. 2 až 9. Žádost o udělení výjimky se podává před plánovaným termínem výsevu nebo výsadby v období pro nákup osiv a sadbových brambor. Žádost je možné vyplnit na příslušném formuláři, který je ke stažení online, nebo přes Portál farmáře a zaslat ji vyplněnou datovou schránkou s elektronickým podpisem, či vytisknout a poslat poštou. V případě akutní potřeby udělení výjimky, např. poškození porostu nepříznivými povětrnostními podmínkami, či zničení porostu, je možné spojit se s ÚKZUZ telefonicky a domluvit se na postupu.188 Použití formuláře není povinné, avšak poté musí splňovat podmínky § 9 odst. 3, 5 ZoEZ a obecné podmínky podání dle SŘ. ÚKZUZ posoudí žádost v souladu s článkem 22 NR834/07 a SŘ a do 30 dnů od obdržení žádosti, tedy přijetí na podatelně, rozhodne o udělení nebo zamítnutí výjimky. 185
Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 5/2012, op. cit., s. 57, 58. Tamtéž, s. 37, 43, 45, 49. 187 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 4/2012. In: Metodické pokyny pro ekologické zemědělství [online]. KEZ, o.p.s., publikováno 2. 1. 2014, s. 24 [cit. 24. 1. 2014]. 188 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 4/2012, op. cit., s. 26, 28. 186
53
Rozhodnutí se zasílá žadateli poštou, nebo datovou schránkou. Pokud žádost neobsahuje všechny náležitosti, bude žadatel písemně vyzván k jejich doplnění a to ve lhůtě stanové ÚKZUZ. Nedoplní-li žadatel náležitosti žádosti, ÚKZÚZ zastaví správní řízení ve věci udělení výjimky. Žadatel má možnost se proti rozhodnutí o udělení, resp. neudělení výjimky odvolat k MZe, odbor environmentální a ekologického zemědělství, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení a to prostřednictvím ÚKZÚZ.189
4.4 Statistické údaje registrace, stavu půdy, udělených výjimek Ekologický způsob hospodaření se stává postupem času stále oblíbenějším. Přesto je možné sledovat největší nárůst osob podnikajících v EZ v letech 2007–2011. V těchto letech se pohyboval průměrný roční nárůst kolem 591 osob podnikajících v EZ. Nemalou zásluhu na tomto nárůstu nesla dotační politika. V roce 1990 u nás fungovaly pouze 3 biofarmy, oproti tomu bylo k 31. 12. 2012 registrováno 4 390 subjektů EZ.190 K datu 16. 1. 2014 je celkový počet subjektů v EZ 4 426.191 Tento malý nárůst či spíše stagnace úzce souvisí se zastavením příjmu nových žádostí o dotace v rámci opatření EZ v Programu agro-enviromentálních opatření pro nové žadatele od roku 2012. V souvislosti s nárůstem počtu subjektů v EZ, došlo také k nárůstu půdy evidované pro účely EZ. Zatímco v roce 1991 je v EZ 17 507 ha půdy, což představuje 0,41 % ze zemědělského půdního fondu (dále „ZPF“), v roce 2012 se jedná již o 488 483 ha, které představují 11, 56 % ZPF.192 K 16. 1. 2014 je evidováno v EZ 475 878,01 ha půdy.193 Můžeme tak sledovat mírný pokles. Cílem Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011–2015 je nárůst procentního podílu půdy ze ZPF na 15 %.194 V roce 2010 bylo uděleno 350 výjimek z EZ s tím, že se předpokládá obdobný počet udělených výjimek i v letech následujících.195
189
Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 4/2012, op. cit., s. 30. ÚZEI. Statistická šetření ekologického zemědělství – Základní statistické údaje (2012) [online]. Brno, 2013, publikováno 14. 1. 2014, s. 27 [cit. 24. 1. 2014]. 191 Ministerstvo zemědělství. Die Grundangaben über die ökologische Landwirtschaft in der Tschechischen Republik. Materiál vytvoření MZe za účelem prezentace českého EZ na veletrhu Biofach konaného ve dnech 12.15. 2. 2014 v Norimberku. 192 Ministerstvo zemědělství, ČTPEZ, Bioinstitut, o.p.s. Ročenka 2012 – ekologické zemědělství v České republice [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, publikováno 14. 2. 2014, s. 5 [cit. 19. 2. 2014]. 193 Ministerstvo zemědělství. Die Grundangaben über die ökologische Landwirtschaft in der Tschechischen Republik, op. cit. 194 Ministerstvo zemědělství. Akční plán ekologického zemědělství v letech 2011–2015 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, publikováno 16. 12. 2010, s. 7 [cit. 25. 1. 2014]. 195 DZ344/2011, op. cit. 190
54
4.5 Sdružování ve „Svazích ekologických zemědělců“ Ráda bych zmínila možnost osob podnikajích v EZ se dobrovolně sdružovat ve svazích ekologických zemědělců a to právě kvůli nutnosti sebevzdělávání ekozemědělců za účelem správného dodržování pravidel hospodaření v EZ. Ve vazbě na tuto skutečnost spatřuji velký přínos ve svazovém členství. Svazy zde existovaly již na počátku 90. let, kdy nebyla právní regulace EZ ani v „plenkách“. Tehdy nahrazovaly tvorbou svých směrnic chybějící právní úpravu. Některé svazy se dochovaly dodnes a vyvíjí vlastní směrnice obsahující pravidla pro hospodaření a zpracování, která jsou přísnější a definují dobrovolný nadstandard nad pravidly nařízení EU či právními předpisy ČR. V podmínkách ČR vznikají taková pravidla pro EZ také např. v rámci projektu „Ekozemědělci přírodě“, či v tzv. faremních plánech šetrného hospodaření.196 Hlavním účelem svazů je většinou podpora produkce a odbytu biopotravin, prosazování ekologického způsobu hospodaření v méně intenzivních oblastech, dohlížení na fungování transparentní a nezávislé kontroly EZ či podpora vzdělávání, výzkumu a poradenství svým členům v oblasti EZ.197 Nejznámnějším z těchto svazů je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, který je jediným celostátním sdružením ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje také poradce, školy, spotřebitele a přátele EZ. V současné době má 682 členů.198 Na území ČR působí dále např. svaz EKOVÍN pro oblast ekologické produkce vína, či svaz MIKROP Čebín pro oblast výživy zvířat, hlavně skotu.199 Jednou z činností svazů je, jak je již zmíněno, podpora vzdělávání a poradenství v oblasti EZ. Tyto funkce avšak nezastřešují pouze svazy, ale široké zázemí pro podporu profesionálního poradenství, výzkumu a vzdělávání v EZ poskytují i jiné organizace, jako např. organizace EPOS či firma Biokont Laboratory.200
196
Dvorský, Urban, op. cit., s. 33. PRO-BIO. Svaz Pro-bio, Kdo jsme? [online]. Svaz PRO-BIO [cit. 24. 1. 2014]. 198 PRO-BIO. Svaz Pro-bio, Kdo jsme? op. cit. 199 Ministerstvo zemědělství. Akční plán ekologického zemědělství v letech 2011–2015, op. cit., s. 18. 200 Tamtéž. 197
55
5 Ekonomické podmínky ekologického zemědělství EZ patří v Evropě i ve světě k hospodářským odvětvím, které je snad nejvíce ovlivněno státními zásahy a dotacemi. Tržby plynoucí z EZ by měly být nosnou částí obratu a nikoli pouze doplňkem dotací. Bohužel se na EZ v prostředí ČR pohlíží i po více jak dvaceti letech jeho fungování jako na obor, jenž je u nás v začátcích a není schopen existence bez dotací.201 Nyní se pokusím nastínit dotační systém a krátce i jeho vývoj v rámci EZ u nás. První dotace byly zavedeny v roce 1990 a svojí výší i strukturou jasně ovlivňovaly vývoj EZ.202 V roce 1992 byly beznáhradně zrušeny a jejich znovuzavedení přinesl až rok 1998, což vedlo k velkému nárustu ekologicky obhospodařovaných ploch. V letech 1998–2003 byly dotace vypláceny na základě vládního nařízení, jímž se stanovují podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a aktivit na údržbu krajiny a programy sledující pomoc méně příznivým oblastem. Již tehdy se jednalo o programy, které byly v souladu s enviromentálními programy EU. Důvodem byla právě příprava na vstup ČR do EU.203 V letech 2004–2006 nalezly podmínky státní podpory úpravu v programovém dokumentu „Horizontální plán rozvoje venkova“ (dále jen „HRDP“). Ten byl zpracován již dle pravidel EU,204 čímž byla zajištěna finanční podpora v EZ i po vstupu ČR do EU. EZ bylo jedním z podporovaných dotačních titulů v rámci tzv. agroenvironmentálních opatření (dále jen „AEO“). Podrobné podmínky poskytování dotací byly stanoveny v nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění AEO, ve znění pozdějších předpisů. V tomto období mohli ekologičtí zemědělci využívat i zvýhodněné bodové bonifikace při žádostech o podporu z „Operačního programu Zemědělství“ (dále jen „OP“).205 Od roku 2007 do 2013 byla zajišťována podpora v EZ na základě programového dokumentu „Program rozvoje venkova 2007–2013“ (dále jen „PRV“). Ten je zpracován dle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a nahradil HRDP a OP. EZ bylo podporováno opět v rámci AEO jakožto jeden z titulů pro poskytnutí dotace, konkrétně se jednalo o Osu II PRV. Zároveň však mohly subjekty registrované v EZ čerpat bodové zvýhodnění u dalších opatření v rámci Osy I a III PRV a měly tak mnohem vyšší šanci, že jejich projekt bude schválen a financován. Realizace poskytování dotací z PRV se uskutečňovala prostřednictvím Nvl79/07, které upravuje podmínky čerpání dotací nejen pro ekologické zemědělce, tedy titul EZ, ale také pro další osoby čerpající dotace na AEO, která jsou vyjmenována v § 2 Nvl79/07. 201
Urban, J. Přes dvacet let ekologického zemědělství. Odborný stavovský týdeník Zemědělec, č. 3/2011 [online]. Bioinstitut, o.p.s., s. 23 [cit. 30. 1. 2014]. 202 Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 37. 203 Tamtéž, s. 4041. 204 Tzn. dle pravidel Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení. 205 Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 33.
56
Ekologičtí zemědělci si mohli od roku 2009 zažádat o čerpání finanční podpory také z národních dotací dle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, kdy byl rozšířen dotační titul „1. R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů“ i na výsadbu ekologických ovocných sadů.206 Řídícím orgánem PRV je MZe. Zprostředkujícím subjektem PRV je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“).207 V letech 2014–2020 mělo nastat nové programové období v souvislosti se změnou SZP EU, které vychází ze strategie Evropa 2020 a jehož obecnými cíly podpory pro rozvoj venkova je 6 priorit platných pro celou EU. Politika rozvoje venkova tak má přispět ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů, k opatřením v oblasti klimatu a k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí.208 Teprve v prosinci 2013 byla však schválena finální podoba balíčku nařízení, která potvrzují konečnou podobu reformy SZP EU a přechodná opatření této reformy pro rok 2014 a také podobu podpor z Evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014–2020, tedy i z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, z něhož plynou dotace na EZ.209 Bohužel tím došlo ke zpoždění celého vyjednávání o SZP EU. Zásadní rozhodnutí na úrovni EU jsou sice hotová, nyní je ale nutné, aby úspešně proběhla jednání na národní úrovni, tzn. implementace příslušných opatření do národní legislativy.210 Ta by měla být hotová během roku 2014 s tím, že jejich uplatňování bude spuštěno až od roku 2015.211 Rok 2014 je z těchto důvodů stanoven jako přechodné období, v rámci nějž se budou dotace poskytovat v zásadě podle pravidel dle PRV 2007–2013.212 Proto si níže popíšeme možné dotační programy, z nichž nadále čerpají dotace zemědelci v roce 2014 a z nichž čerpali i během let 20072013.
206
Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 33. Ministerstvo zemědělství. Základní informace o Programu rozvoje venkova ČR [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace [cit. 31. 1. 2014]. 208 Ministerstvo zemědělství. Základní informace [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace [cit. 31. 1. 2014]. 209 Ministerstvo zemědělství. Schválení balíčku nařízení pro programové období 2014-2020 [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 13. 1. 2014 [cit. 31. 1. 2014]. 210 Ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství: Čerpání evropských peněz v příštích letech vyžaduje změny některých zákonů [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 10. 1. 2014 [cit. 31. 1. 2014]. Pozn. Dle tiskové zprávy MZe z 10. 1. 2014 jsou pro čerpání evropských dotací v letech 20142020 důležité novely zákonů o zemědělství a o Státním zemědělském intervenčním fondu, které již schválila vláda. Nové legislativní úpravy reagují na návrhy nových Nařízení Evropského Parlamentu a Rady. Bez nich by nebylo možné v ČR administrovat nástroje Společné zemědělské a rybářské politiky EU pro období 20142020, zejména dotačního charakteru. 211 Ministerstvo zemědělství, ČTPEZ, Bioinstitut, o.p.s. Ročenka 2012 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 31. Pozn. Od roku 2015 bude zrušeno rozdělení opatření do os a jednotlivá opatření budou seskupena dle priorit. Opatření „Ekologické zemědělství“ bude existovat mimo ostatní AEO. 212 Gorgoňová, Šárka. Povinné členství? Ne! Odborný a stavovský týdeník Zemědělec. č. 49/2013, s. 10. 207
57
5.1 Dotace v rámci programu rozvoje venkova 5.1.1 Dotace dle Osy II Finanční podpora EZ je realizována v rámci Osy II PRV „Zlepšování životního prostředí a krajiny“ pod titulem „II. 1. 3. 1. 1. Ekologické zemědělství“, který spadá pod podopatření „II. 1. 3. 1. Postupy šetrné k životnímu prostředí“ tzv. AEO. Aktuální podmínky poskytování dotací do EZ stanovuje vždy nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o provádění AEO, ve znění pro konkrétní období účinné novely (dále jen „Nvl79/07“).213 Ekologickým podnikatelům je v rámci tohoto titulu nahrazena ekonomická ztráta vzniklá ekologickým způsobem hospodaření. Platba je poskytována na plochu ekologicky obhospodařované půdy s diferenciací dle užití ploch, tj. pěstovaných kultur. Shodnou výši plateb obdrží ekozemědělci i na plochy v přechodném období. Výše plateb plynoucích z EU je fixně stanovena na celé období PRV. Na ornou půdu činí 155 EUR/ha, travní porosty – ekofarmy se souběhem 71 EUR/ha, travní porosty – ekofarmy bez souběhu 89 EUR/ha, trvalé kultury – intenzivní sady,214 vinice, chmelnice 849 EUR/ha, trvalé kultury – extenzivní sady 510 EUR/ha, zelenina a speciální byliny na orné půdě 564 EUR/ha. Dotace jsou vypláceny v Kč a tak se každoročně liší jejich výše v závislosti na směnném kurzu.215 Ten činil v roce 2013 částku 25,218 CZK/EUR,216 pro dotace v roce 2014 je stanoven na 27,481 CZK/EUR.217 Žadatel o dotaci v EZ musel podat formulářovou žádost o zařazení do AEO218 ke SZIF. Tuto žádost mohl podat jen ten, kdo splnil minimální požadavek 0,5 ha půdy evidované v režimu PO, tj. přechodné období, nebo v certifikovaném EZ a musel splňovat další podmínky pro zařazení do příslušného AEO. Žádost se podávala na období 5 let (ty se počítali od 1. 1. příslušného roku) a musela být podána do 15. 5. daného prvního roku. Tuto žádost však nebylo možné podat pro období začínající rokem 2012 a další.219 Dle § 3d Nvl79/07 mohli žadatelé, kterým běžel poslední pátý rok k 31. 12. 2013, od 15. 10. do 15. 11. 2013 zažádat o prodloužení dotačního období na EZ až do 31. 12. 2014. SZIF na základě žádosti zařadí žadatele během roku 2014 do prodlouženého období v rámci tzv. přechodného roku 2014. Zařazením do pětiletého období či prodloužením období však není dotčena každoroční povinnost žadatele zažádat o poskytnutí dotace, a to do 15. 5. příslušného roku, na který má být dotace
213
Poslední novelizaci přinesl zákon č. 400/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády. 214 Intenzivní sady mají vyšší podporu než extenzivní. Intenzivním sadem je ten, který má minimálně 200 ks/ha vyjmenovaných druhů stromů, nebo 800 ks/ha vyjmenovaných druhů bobulovin. 215 Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 33. 216 Ministerstvo zemědělství. Směnný kurz pro výpočet dotací v roce 2013 [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 11. 1. 2013 [cit. 31. 1. 2014]. 217 Ministerstvo zemědělství. Směnný kurz pro výpočet dotací v roce 2014 [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 8. 1. 2014 [cit. 31. 1. 2014]. 218 Dle § 3 Nvl79/07. 219 Dle § 3 odst. 2, 3, 6 Nvl79/07.
58
poskytnuta.220 Jestliže žadatel nedoručí žádost o poskytnutí dotace do 15. 5., ale přesto ji stihne doručit do 25 kalendářních dnů po této lhůtě, nárok na dotaci neztratí. V tomto případě se na příslušný kalendářní rok poskytne dotace snížená o 1 % z celkového nároku na dotaci za každý pracovní den, o který byla žádost o poskytnutí dotace doručena po stanovené lhůtě. Snížení dotace se neprovede, prokáže-li žadatel SZIF, že k pozdnímu doručení žádosti o poskytnutí dotace došlo v důsledku zásahu vyšší moci.221 Na základě této žádosti je vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, proti kterému se může žadatel odvolat k MZe.222 Dotace se poskytuje v plné výši za podmínek stanovených v nařízení vlády. Pokud by byla žádost o dotaci podána opožděně, poskytnutá dotace se buď sníží (viz výše) nebo je kompletně zamítnuta. Při porušení podmínek pro poskytnutí dotace v EZ dojde k uložení sankce, která spočívá ve snížení dotace v rozmezí od 3–50 %, jejím neposkytnutí, rozhodnutí o vrácení či vyřazení z AEO a vrácení dotace.223 Níže bych poukázala na situace, kdy může k těmto sankcím dojít. Nicméně jedná se pouze o příkladný výčet konkrétních porušení vedoucích k uložení sankcí, ostatní porušení jsou dohledatelná v Nvl79/07.
Snížení dotace dle § 14 Nvl79/07:
Dotace se v příslušném kalendářním roce sníží o 3 %, zjistí-li SZIF u žadatele při uplatnění titulu EZ porušení podmínky ekologického hospodaření stanovené v ZoEZ, které mělo za následek pravomocné uložení pokuty ve výši do 20 000 Kč a to nejde-li o pravomocné uložení pokuty za porušení podmínky uvedené v § 23 ZoEZ, tedy porušení označování. Stejná sankce hrozí při porušení podmínky uvedené v § 7 odst. 11 písm. b) nebo c) Nvl79/07, tedy pokud u půdy s kulturou ovocný sad, na jehož ploše se nevyskytovala kultura ovocný sad před 1. říjnem 2011, žadatel nezajistí oporu ovocných stromů u nové výsadby a účinnou ochranu proti jejich okusu. Dotace se v příslušném kalendářním roce sníží o 10 %, zjistí-li SZIF u žadatele při uplatnění titulu EZ porušení podmínky ekologického hospodaření stanovené v ZoEZ, které mělo za následek pravomocné uložení pokuty podle ZoEZ ve výši nad 20 000 Kč do 50 000 Kč. Opět toto neplatí, jedná-li se o porušení dle § 23ZoEZ. Stejná sankce hrozí při porušení podmínky uvedené v § 7 odst. 5 písm. a)224 a zároveň SZIF zjištěná intenzita chovu hospodářských zvířat byla jednou v kontrolním období vyšší než 0,16 včetně a zároveň nižší než 0,2 velké dobytčí jednotky na 1 ha travního porostu obhospodařovaného žadatelem a evidovaného v evidenci půdy.
220
Dle § 4 Nvl79/07. Ministerstvo zemědělství. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 24. 4. 2013, s. 60 [cit. 31. 1. 2014]. 222 SZIF. Příručka pro žadatele [online]. Státní zemědělský intervenční fond, s. 13 [cit. 1. 2. 2014]. 223 Ministerstvo zemědělství. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, op. cit. 224 Tzn. pokud žadatel, který žádá o dotaci na travní porosty, nesplňuje intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 4 k Nvl79/07 každý den od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku (dále jen „kontrolní období“) nejméně 0,2 velké dobytčí jednotky na 1 ha travního porostu obhospodařovaného žadatelem a evidovaného v evidenci půdy. 221
59
Dotace se v příslušném kalendářním roce sníží o 25 %, zjistí-li SZIF porušení podmínky pro ekologického hospodaření stanovené v ZoEZ, které mělo za následek pravomocné uložení pokuty podle ZoEZ ve výši nad 50 000 Kč do 70 000 Kč. Opět nejde-li o pravomocné uložení pokuty za porušení § 23 ZoEZ. SZIF dále sníží dotaci o 25 % při porušení podmínky uvedené v § 7 odst. 5 písm. a)225 a zároveň pokud zjištěná intenzita chovu hospodářských zvířat byla dvakrát v kontrolním období vyšší než 0,16 včetně a zároveň nižší než 0,2 velké dobytčí jednotky na 1 ha travního porostu obhospodařovaného žadatelem a evidovaného v evidenci půdy. Dotace se v příslušném kalendářním roce sníží o 50 %, zjistí-li SZIF u žadatele opět porušení podmínky uvedené v § 7 odst. 5 písm. a) a zároveň pokud byla SZIF zjištěná intenzita chovu hospodářských zvířat v kontrolním období třikrát vyšší než 0,16 včetně a zároveň nižší než 0,2 velké dobytčí jednotky na 1 ha travního porostu obhospodařovaného žadatelem a evidovaného v evidenci půdy. Tato sankce hrozí i při porušení podmínky uvedené v § 7 odst. 11 písm. a), tedy pokud u půdy s kulturou ovocný sad, na jehož ploše se nevyskytovala kultura ovocný sad před 1. říjnem 2011, žadatel nezajistí, aby vysázené ovocné stromy a keře byly vysazeny rozmnožovacím materiálem odrůdy ovocného stromu nebo keře podle zákona o oběhu osiva a sadby.
Neposkytnutí dotace dle § 15 Nvl79/07:
Dotace se v příslušném kalendářním roce neposkytne, zjistí-li SZIF u žadatele porušení podmínky stanovené pro hospodaření v rámci EZ v ZoEZ, které mělo za následek pravomocné uložení pokuty podle ZoEZ ve výši nad 70 000 Kč do 1 000 000 Kč nebo při porušení podmínky uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), pokud zároveň SZIF zjištěná intenzita chovu hospodářských zvířat činila v kontrolním období více než 1,8 velké dobytčí jednotky na 1 ha zemědělské půdy obhospodařované žadatelem a evidované v evidenci půdy.
Vrácení dotace dle § 16 Nvl79/07:
Rozhodnul-li SZIF o neposkytnutí dotace nebo o jejím snížení na základě zjištění porušení podmínek uvedených v předpisech EU nebo v § 7 tedy porušení dotačních podmínek pro titul EZ, ale žadateli byla dotace již poskytnuta, žadatel vrátí dotaci na příslušný bankovní účet SZIF, ze kterého mu byla poskytnuta. Jestliže však nebyly dodrženy podmínky stanovené Nvl79/07 v důsledku zásahu vyšší moci, snížení, neposkytnutí nebo vrácení platby se neprovede.
Vyřazení z agroenvironmentálního opatření a vrácení dotace dle § 17 Nvl79/07:
Zjistí-li SZIF u žadatele při uplatnění titulu EZ, že byla v průběhu příslušného pětiletého období žadateli zrušena registrace v systému EZ, dotace v rámci EZ se neposkytne a SZIF současně rozhodne o vyřazení žadatele z příslušného AEO, tedy EZ, pro příslušné pětileté období a vrácení dotace pro toto agroenvironmentální opatření od počátku tohoto pětiletého období.
225
Viz snížení dotace o 10 %.
60
Vývoj poskytovaných dotací v číslech lze ukázat na následujích statistických údajích. V roce 2012 bylo podáno cca 5 396 žádostí o podporu EZ na celkovou plochu 459 747 ha, tj. 95 % plochy zařazené v EZ. Zažádáno bylo o 1 277,6 mil. Kč, což představuje nárůst o 37 mil. Kč, tj. meziročně o 3 %. Ve srovnání s rokem 2006 vzrostl objem dotací více jak čtyřnásobně. Navýšení bylo způsobeno jak růstem výměry podporovaných ploch v EZ o 102 %, tak také navýšením plateb v rámci PRV. V roce 2012 činila průměrná platba v EZ 2 780 Kč/ha a proti roku 2006 se více jak zdvojnásobila.226 5.1.2 Dotace dle Osy I a III V letech 2007–2013 mohly osoby podnikající v EZ vedle dotačního titulu z Osy II využít také některé dotační tituly z Osy I a III PRV, které se zdánlivě přímo nevztahují k EZ, ale k zemědělství jako takovému. Z tohoto důvodu jsou dále pouze nastíněny možné programy, z kterých mohly osoby podnikající v EZ čerpat, a nebudou podrobně rozpracovány. Důvodem byla hlavně snaha MZe o zvýhodnění výrobců biopotravin a ekologických zemědělců s ohledem na stále nízkou produkci biopotravin v ČR.227 V rámci Osy I PRV, jež nese název Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví se jednalo o titul „Modernizace zemědělských podniků“, „Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům“ a „Zahájení činnosti mladých zemědělců“. V rámci Osy III s názvem Kvalita života ve venkovských oblastech a diversifikace hospodářství venkova se jednalo o tituly „Diversifikace činností zemědělské povahy – záměr a)228“ a „Podpora cestovního ruchu – záměr b)229“. Z těchto opatření proběhl v roce 2012 příjem žádostí pouze u dvou titulů.230 I v rámci těchto opatření platí přechodná pravidla pro rok 2014.
5.2 Národní dotace Výhradně z národních zdrojů podporuje ČR prostřednictvím cílených programů celou řadu aktivit. Těmito dotačními programy přispívá stát k udržování výrobního potenciálu zemědělství vůbec a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru.231 Ekologičtí zemědělci tak mohou čerpat také z národních dotací, tj. dle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. V letech 2009 a 2010 byl dostupný dotační program „1. R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů“. Od roku 2010 je na základě 226
ÚZEI. Statistická šetření ekologického zemědělství – Základní statistické údaje (2012), op. cit., s. 48, 49. 227 Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 34. 228 Jedná se např. o podporu tradičních řemesel. 229 Jedná se např. o využití potenciálu zemědělských farem v oblasti agroturistiky, tj. výstavba malokapacitních ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení, objektů a ploch pro sportovně rekreační využití. 230 Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 35. 231 Ministerstvo zemědělství. Národní dotace [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace [cit. 31. 1. 2014].
61
opatření „10. E. Podpora technologických platforem v působnosti rezortu MZe“ poskytována podpora pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství ČTPEZ.232
Součástí ekonomického zázemí EZ je také státní podpora činnosti nevládních neziskových organizací v sektoru EZ a další finanční podpora podílející se na marketingu, osvětě a vzdělávání v oblasti EZ. Závěrem považuji za vhodné říci, že se EZ závislosti na dotacích výhledově ani do roku 2020 určitě nezbaví. S podporou EZ, resp. jeho závislostí na dotacích, počítá i SZP EU. Ztráta příjmu z dotací je pro samotné osoby podnikající v EZ nepředstavitelná. Přesto je obecným cílem, aby bylo EZ jednou samostatným a finančně soběstačným zemědělským systémem. Otázkou je, zda může skutečně dosáhnout takové soběstačnosti, když i konveční zemědělci pobírají léta dotace na zemědělskou činnost. Typicky základní dotace na plochu – SAPS, kterou využívají také ekologičtí zemědělci. Zemědělství je jako takové nákladnou a nerentabilní činností, avšak potřebnou pro uspokojování základních lidských potřeb.
232
Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 36
62
6 Kontrola a dozor v ekologickém zemědělství Dodržování povinností stanovených v právních předpisech vztahujících se k EZ nemůže fungovat bez účinného a důvěryhodného systému kontroly. Smyslem kontroly v EZ je vedle ochrany zájmů spotřebitelů biopotravin (pravost biopotravin) a ochrany ekologických podnikatelů před nekalou konkurencí (pseudobiopotraviny)233 také ochrana státu před neoprávněným čerpáním dotací. „Kontroluje se celý systém, nikoliv složení konečných produktů. Kvalita produktů je chápána jako výsledek kvality celého systému.“234 V následující kapitole bych ráda nastínila systém kontroly a dozoru v rámci EZ. Předtím je však nutné vyjádřit se k pojmům kontrola a dozor. Ty jsou často spojovány či zaměňovány. Jako takové patří k několika málo souvztažným pojmům, jejichž vzájemný vztah je v odborné literatuře vnímán nejednotně, ale přesto je nelze obecně od sebe jednodušše vymezit. Základní rozdíl snad může být spatřován v tom, že kontrola zpravidla bezprostředně nezahrnuje vlastní nápravu zjištěného závadného stavu, zatímco dozor ano.235
6.1 Prameny právní regulace kontroly Právní úpravu kontroly v EZ obsahuje NR834/07 v hlavě V (čl. 27–31), dále NK889/08 v hlavě IV (čl. 63–92) a zároveň ZoEZ, který systému kontroly věnuje hlavu V (§§ 28–34). Na úrovni EU se ke kontrole vztahuje také N882/04 o úředních kontrolách. V souvislosti s ním je regulace kontroly v EZ podřízena také pravidlům zakotveným v zákoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), který nahradil od 1. 1. 2014 zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Průběh kontroly může vést až k zahájení správního řízení vedeného MZe. Na postup kontrolních subjektů, orgánů a MZe se vztahuje subsidiárně zákon č. 500/2004 Sb. správní řád a v případě přestupkového řízení také zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.236 Na proces kontroly dohlíží jednotlivě každý členský stát, který je zodpovědný za zřízení kontrolního systému s kompetentními orgány zajišťujícími dodržování závazků stanovených právními předpisy pro EZ.237 Dozor nad dodržováním právních předpisů vztahujících se k EZ je dle § 28 ZoEZ svěřen MZe. To může pověřit kontrolou organizační složku státu, nebo právnickou osobu, která je pak oprávněna vydávat
233
Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 47. Dlouhý, J. Kontrola a certifikace biopotravin [online]. © 2012-ČTPEZ-Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, publikováno 28. 11. 2010 [cit. 30. 1. 2014]. 235 Průcha, Petr. Správní právo, obecná část. 7. dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 324, poznámka pod čarou č. 2. 236 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích se uplatní v případě porušení právních předpisů fyzickými osobami (ve vazbě na § 33 ZoEZ), naopak SŘ nalezne z hlediska sankční otázky uplatnění v případě spáchání jiných správních deliktů, kterých se mohou dopustit pouze právnické osoby či podnikající fyzické osoby a speciální jiný správní delikt může spáchat kontrolní subjekt (viz § 33a, § 34 ZoEZ). 237 Kontrola a certifikace [online]. Agriculture and rural development, Organic farming [cit. 25. 1. 2014]. 234
63
osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny, nebo ostatního bioproduktu238 a je oprávněna vykonávat kontrolu a další odborné úkony. V případě pověřených organizačních složek státu hovoříme o kontrolním orgánu, v případě pověřených právnických osob o kontrolních subjektech.239 V českém EZ můžeme rozlišovat tři stupně kontroly. Jedná se o zákonnou kontrolu, úřední kontrolu a supervizi, resp. namátkovou inspekci, které se navzájem doplňují.
6.2 Zákonná kontrola Zákonnou kontrolu vykonávají kontrolní subjekty, které jsou dle čl. 2 písm. p) NR834/07 nezávislé soukromé třetí strany, jež provádí inspekce a certifikace v oblasti EZ v souladu s NR834/07. S kontrolními subjekty uzavírá MZe veřejnoprávní smlouvu. Smlouva musí být dle § 30 ZoEZ uzavřena na dobu neurčitou, musí obsahovat výpovědní lhůtu a důvody, pro které může MZe smlouvu vypovědět, a to bez vlivu na možnost ukončení smluvního vztahu dle přímo použitelných předpisů EU, např. pokud kontrolní subjekt náležitě neprovádí úkony jemu svěřené. V současné době působí na našem území čtyři právnické osoby pověřené MZe. Jedná se o KEZ o.p.s., od roku 2005 ABCERT AG, organizační složka a BIOKONT CZ, s.r.o. a od roku 2012 také Bureau Veritas Czech Republic, spol. s.r.o.240 Tyto jsou akreditovány českým institutem pro akreditaci ČIA, o.p.s. podle evropské normy EN ISO/IEC 17065, která nahradila do 1. 4. 2013 užívanou normu EN 45011.241 Akreditací je garantován jednotný a správný postup při výkonu kontroly vedoucí k certifikaci, resp. vydání osvědčení produktu.242 Kontrolní subjekty vykonávají svou činnost prostřednictvím svých zaměstnanců a dalších osob pověřených výkonem kontroly, např. externí spolupracovníci. Jedná se o tzv. inspektory a kontrolory. Dle § 28 odst. 24 ZoEZ je na ně kladen požadavek odbornosti, nestrannosti a mlčenlivosti. Požadavek odbornosti spočívá v minimálně dosaženém úplném středním odborném vzdělání v oboru zemědělství a lesní hospodářství, či potravinářství nebo veterinární vědy a v nejméně 5 letech odborné praxe, nebo ve vysokoškolském vzdělání příslušného směru a nejméně jednom roku odborné praxe. Pro zajištění nestrannosti je stanovena povinnost rotace inspektorů
238
V ČR je „osvědčení“ vžité pod pojmem certifikát. Dle § 29 odst. 1 ZoEZ. Pozn. V běžném styku jsou také označovány jako kontrolní organizace. 240 Více na http://www.kez.cz, http://www.abcert.cz, http://www.biokont.cz, www.bureauveritas.cz 241 Svoboda, Milan. Odpověď na žádost o informaci zaslaná na Český institut pro akreditaci, o.p.s. ze dne 20. 2. 2014 [online]. [cit. 22. 2. 2014]. Pozn. V současnosti běží „přechodné období“ pro akreditační normu EN 45011, tzn. že nyní jsou platné obě normy (jak EN 45011, tak ČSN EN ISO/IEC 17065). Přechodné období končí 15. 9. 2015. Po tomto datu jsou všechna osvědčení o akreditaci vydaná podle EN 45011 neplatná. Pokud budou chtít kontrolní subjekty být i po tomto datu akreditovány, musí zažádat o novou akreditaci. Neučinili-li tak doteď. 242 Ministerstvo zemědělství. Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, s. 1 [cit. 25. 1. 2014]. 239
64
při opakovaném výkonu kontrol na maximálně dva po sobě následující kalendářní roky.243 Všechny osoby podnikající v EZ musí mít uzavřenou smlouvu o kontrolní činnosti s kontrolním subjektem.244 Tato je uzavírána zpravidla při vstupní kontrole, popř. při přechodu k jinému kontrolnímu subjektu. Uzavřením této smlouvy se osoba podnikající v EZ zavazuje dodržovat předpisy EZ a souhlasí s kontrolním řádem příslušného kontrolního subjektu.245 Proces vydání osvědčení, resp. certifikace, je pak dokladem stavu, že osoba hospodařící v rámci EZ vytvořila produkt v souladu s předpisy o EZ.246 Kontrolní subjekty musí provádět kontrolní činnost dle právních předpisů a jako takové musí dle čl. 27 odst. 14 NR834/07 předat MZe do 31. 1. každého roku seznam hospodářských subjektů, které byly předmětem jejich kontrol do 31. 12. předchozího roku. Do 31. 3. každého roku poskytují také souhrnnou zprávu o kontrolní činnosti provedené v předchozím roce. Zároveň existuje ve vztahu mezi kontrolními subjekty navzájem a ve vztahu k MZe či ke kontrolnímu orgánu informační povinnost (ať už na požádání, či z vlastního podnětu).247 Mají také povinnost poskytovat MZe aktuální údaje o kontrolovaných subjektech, o průběhu a výsledcích kontrol a osvědčování, kdykoli o to MZe požádá. ZoEZ obsahoval ve znění do 30. 12. 2005 v § 31 regulaci náhrady nákladů vykonané kontroly, dle něhož nesla náklady za provedenou kontrolu osoba podnikající v EZ, u níž byla kontrola vykonána s výjimkou neohlášené kontroly, při které nebyl zjištěn žádný nedostatek – v tom případě nesl náklady kontrolní subjekt. Dnes je náhrada nákladů upravena v čl. 28 odst. 4 NR834/07, dle něhož je zařazení hospodářského subjektu do kontrolního systému v EZ podmíněno mimo dodržování pravidel EZ také zaplacením přiměřeného poplatku jako příspěvku na výdaje na kontrolu. Náhrada nákladů kontroly je pak v praxi shodná s úpravou, kterou dříve obsahoval ZoEZ. 6.2.1 Typy a průběh kontrol Povaha a četnost kontrol se obecně stanoví na základě posouzení rizika výskytu nesrovnalostí a porušení, pokud jde o soulad s požadavky stanovenými nařízením.248 Nejméně jednou za rok provádí kontrolní subjekt fyzickou kontrolu u každého subjektu hospodařícího v rámci EZ.249 Kontrola se týká všech osob podnikajích v EZ, tzn. i osob 243
Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 2/2013. In: Metodické pokyny pro ekologické zemědělství [online]. KEZ, o.p.s., publikováno 2. 1. 2014, s. 78 [cit. 24. 1. 2014], v návaznosti na čl. 92c odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 392/2013 ze dne 29. dubna 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, pokud jde o kontrolní systém pro ekologickou produkci (dále jen „NK392/13“). 244 Dle § 6 odst. 3 ZoEZ. 245 Dvorský, Urban, op. cit., s. 21. 246 Dle § 22 odst. 1 ZoEZ. 247 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 2/2013, op. cit., s. 76. 248 Dle čl. 27 odst. 3 NR834/07. 249 Dle čl. 27 odst. 3 NR834/07 a čl. 65 NK889/08.
65
v přechodném období. Kontrolovaná osoba má povinnost poskytnout kontrolnímu subjektu veškeré informace, které jsou pro provedení kontroly nezbytné a doložit všechny doklady.250 Zvláštní kategorií je vstupní kontrola, dále se pak rozlišují kontroly ohlášené (čili řádné) a kontroly neohlášené,251 namátkové, či dodatečné. Při vstupní kontrole předkládá osoba podnikající v EZ dle čl. 63 NK889/08:
celkový popis podniku, jeho zařízení a činnosti (pro rostlinnou výrobu obsahuje tento popis pozemky včetně podkladů z map, katastru nemovitostí a LPIS, skladovací a produkční zařízení, zařízení pro zpracování a balení a datum posledního použití produktů, které nejsou povoleny pro EZ; z hlediska živočišné výroby jsou součástí popisu budovy pro živočišnou výrobu, pastviny, otevřená prostranství, prostory pro skladování, zpracování a balení);252
celkový popis zařízení pro skladování statkových hnojiv;
všechna praktická opatření nutná k zajištění dodržování pravidel EZ (z hlediska živočišné výroby se jedná o plán nakládání s chlévskou mrvou a hnojem, plán řízené živočišné ekologické produkce);
bezpečnostní opatření pro snížení rizika kontaminace nepovolenými produkty či látkami a opatření, která se týkají čištění prostor a zařízení v průběhu celého produkčního řetězce.253
Mj. jsou dále při této kontrole požadovány a prověřovány podklady vztahující se k osevnímu postupu v EZ, tj. druhy plodin, zelené hnojení, atd.; doklady o nákupu osiv; záznamy o hnojení a plán hnojení; bilance krmiv; záznamy umožňující jasnou identifikaci zvířat a přehled pozemků a chovů zvířat obhospodařovaných v režimu KZ.254 V praxi dále dochází k tomu, že minimálně jednou za rok proběhne u každého subjektu hospodařícího v EZ ohlášená kontrola. Inspektor se předem domluví na termínu kontroly. Ten by měl být volen v nejvhodnější roční dobu vzhledem k zaměření produkce podniku a jednotlivých rizik vyplývajících z typu produkce a závislosti na ročním období.255 Poté je povinnen prokázat svou totožnost a pověření k výkonu kontroly.256 Kontrola zahrnuje celý podnik, tj. pozemky a kultury, stáje a zvířata, stroje, technologická zařízení a sklady, ostatní provozní prostory, obaly a etiketaci, provozní, skladovou a účetní evidenci. Pokud subjekt provozuje vedle ekologického podniku i konvenční jednotku, podléhá kontrole i tato. Inspektor ověří rovněž správnost a úplnost údajů uvedených v hlášení a v přihlášce produktů k certifikaci. Pokud byla podniku uložena nápravná opatření, pak zkontroluje jejich plnění.257 Co je přesně 250
Dle čl. 67 NK889/08. Dle čl. 65 odst. 4 NK889/08. 252 Dvorský, Urban, op. cit., s. 22. 253 Tamtéž. 254 Tamtéž. 255 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 2/2013, op. cit., s. 77. 256 Dle § 30 odst. 2 ZoEZ. 257 Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 47. 251
66
kontrolováno se vždy odvíjí od předmětu činnosti osoby podnikající v EZ, tedy zda se jedná o ekologického zemědělce, výrobce biopotravin, distributora apod. Tak jsou v případě kontroly ekologického zemědělce, resp. ekologického podniku, kontrolována:
obecná kritéria, jako je osobnost ekologického podnikatele či odpovědné osoby, znalost požadavků předpisů EZ zaměstnanci podniku, pořádek v podniku, včasnost pracovních zásahů a preventivních opatření, ochrana a obnova ekologické stability v hospodářském obvodu či plnění nápravných opatření;
kontrola rostlinné produkce, tj. kontrola rozmnožovacího materiálu (jeho původ, moření), pozemků (oddělení konvenčních ploch a zdrojů znečištění), plodin, odrůd, osevního postupu (střídání plodin, zaplevelení), hnojení (zatížení dobytčími jednotkami), ochrany rostlin (použité přípravky na ochranu rostlin), posklizňového zpracování a skladování (budovy, postupy, technologie, oddělení od konvenční produkce), zpracování rostlinných produktů (skladování);
kontrola živočišné produkce, tj. kontrola druhů a kategorií zvířat (vhodnost plemen), zdravotního stavu a ošetřování zvířat, zákroků na zvířatech, technologie chovu, ustájení a péče o ně (minimální parametry ustájení, větrání, osvětlení, stelivo), krmení zvířat (původ krmiv, krmná dávka), nákupu zvířat či zpracovávání živočišných produktů;
kontrola prodeje, tedy prodej k dalšímu zpracování nebo do odbytové sítě, průvodní doklady či prodej konečnému spotřebiteli;
kontrola vedení účetní a skladové evidence, čili kontrola úplnosti a správnosti vedení evidence, nákupu a prodeje, oddělení účetnictví a skladové evidence při souběžné produkci.258
Pokud je při kontrole zjištěno porušení předpisů EZ, musí kontrolní subjekt zajistit důkazy, např. listinné důkazy, fotografie, odběr vzorků. Zároveň kontrolní subjekt kontroluje produkty přihlášené k certifikaci.259 Kontrola neohlášená se ve svém průběhu prakticky neliší od kontroly ohlášené až na fakt, že ji inspektor zpravidla vůbec neohlásí dopředu (nedochází tedy na domluvě termínu kontroly s kontrolovaným subjektem). MZe ji definuje jako kontrolu, jejíž konání je subjektu oznámeno ve chvíli, kdy je kontrola fyzicky zahájena na místě. V případech, kdy to neohrozí předmět a výkon kontroly, může být kontrola oznámena jiným způsobem ne déle než 24 hodin před jejím plánovaným počátkem.260 Kontrolní
258
Šarapatka, Urban a kol., 2003, op. cit., s. 48, 49. Tamtéž, s. 49. 260 Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 2/2013, op. cit., s. 77. 259
67
subjekt má povinnost vykonat ročně alespoň 10 % neohlášených kontrol (počítá se ze sumy všech vykonaných kontrol za rok).261 Namátková kontrola je prováděna zpravidla neohlášeně a je založena na obecném vyhodnocení rizika nesouladu s pravidly EZ, přičemž je zohledněn výsledek dřívějších kontrol, množství produktů a riziko jejich záměny.262 Zpravidla se jedná zároveň o kontrolu dodatečnou, která sleduje kontrolu dodržování uložených opatření u problematických podniků nebo pokud např. vzniklo podezření na použití nepovolených postupů či prostředků.263 I těchto dodatečných namátkových kontrol by mělo být uskutečněno během jednoho roku celkem 10 %.264 Při výkonu kontroly je inspektor oprávněn vstupovat do všech částí jednotky a do všech zařízení a zároveň je mu umožněn přístup ke všem záznamům a dokladům. Kontrolovaný subjekt pokytuje veškeré informace přiměřené pro kontrolní účely a další nezbytnou součinnost (inspektor může požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly). Inspektor má pravomoc odebrat vzorky, aby zjistil, zda se nepoužívají produkty nebo způsoby produkce, které nejsou v souladu s EZ.265 Poslední změny v rámci systému kontrol přineslo Nařízení Komise (EU) č. 392/2013 ze dne 29. dubna 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, pokud jde o kontrolní systém pro ekologickou produkci (dále jen „NK392/13“). NK392/13 novelizuje některá ustanovení o kontrole obsažená v NK889/08 s cílem zpřesnit, zpřísnit a lépe koordinovat výkon kontrolního a certifikačního systému EZ.266 Jedná se např. o posílení vzájemné výměny informací mezi kontrolními subjekty v případě přestupu osoby podnikající v EZ k jinému kontrolnímu subjektu; povinnost archivace dokumentací kontrolovaného subjektu, který odešel od kontrolního subjektu, nebo opustil systém EZ, a to po dobu 5 let; zavedení povinnosti informovat nový kontrolní subjekt o uložených opatřeních a sankcích, kdy má nový kontrolní subjekt povinnost zkontrolovat jejich plnění; zavedení transparentní internetové informační služby, která by umožňovala zveřejňování údajů o ekologických podnikatelích včetně platných certifikátů – toto MZe splnilo již v předstihu aplikací REP; stanovení sjednocenného minimálního seznamu porušení a nesrovnalostí, které řeší svými nástroji kontrolní subjekty a které zároveň nejsou porušeními ve smyslu § 33 ZoEZ a povinnost odebrat vzorky a podrobit je analýze každoročně u minimálně 5 % kontrolovaných subjektů.267
261
Gallas, J. Návrh dotačních podmínek pro ekologické zemědělství na rozpočtové období od roku 2015. Bio – měsíčník pro trvale udržitelný život, č. 1/2014, s. 21. 262 Dle čl. 65 odst. 4 NK889/08. 263 Tamtéž. 264 Dle čl. 92c odst. 2 písm. b) NK392/13. 265 Dle čl. 64 odst. 2, čl. 67 NK889/08 a také v souladu s § 7 a § 8 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád. 266 Ministerstvo zemědělství, ČTPEZ, Bioinstitut o.p.s. Ročenka 2012 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 36. 267 Gallas, J. Návrh dotačních podmínek pro ekologické zemědělství na rozpočtové období od roku 2015, op. cit.
68
6.2.2 Výsledek kontroly Po provedení kontroly sepíše inspektor kontrolní zprávu, resp. protokol o kontrole, která obsahuje popis zjištěných skutečností.268 Její kopie je předávána kontrolované osobě. Obě se opatří datem a podpisy inspektora a kontrolované osoby. Pokud kontrolovaná osoba nesouhlasí s popisem zjištěných skutečností v kontrolní zprávě či má jakékoliv výhrady, může proti kontrolním zjištěním podat námitky ve lhůtě 15 dní ode dne provedení kontroly. Již tohoto dne má kontrolovaná osoba, tedy osoba podnikající v EZ k dispozici kopii kontrolní zprávy, resp. je jí kontrolní zpráva přímo doručena předáním na místě. Námitky musí být písemné a obsahovat přesnou specifikaci kontrolního zjištění, proti kterému směřují, a odůvodnění nesouhlasu s ním. Podávají se přímo ke kontrolnímu subjektu a je o nich rozhodnuto ve lhůtě 30 dní, tato lhůta může být v případě složitosti případu prodloužena.269 Na základě provedené kontroly, při níž nebylo zjištěno porušení předpisů o EZ, je vydáno osvědčení o bioproduktu, biopotravině nebo ostatním bioproduktu, tzn. certifikát. Certifikát potvrzuje, že daný produkt splňuje všechny podmínky EZ nebo výroby biopotravin. Je tak dokladem, že produkt je v biokvalitě. Musí být vydán do 30 dní od provedení kontroly. Vydává se nejméně na 1 rok, max. však na 15 měsíců. Součástí certifikace je také udělení práva užívat evropskou a národní bioznačku.270 Tento certifikát musí být uchováván po dobu 5 let.271 Dle § 22 odst. 2 ZoEZ je možné odepření certifikátu. K odepření může dojít obecně ve lhůtě 30 dní od provedení kontroly a musí být písemné a odůvodněné. Poté je osoba podnikající v EZ povinna odevzdat kontrolnímu subjektu originál původního osvědčení bez zbytečného odkladu, zpravidla však ve lhůtě stanovené kontrolním subjektem. Do doby znovuudělení certifikátu nesmí osoba podnikající v EZ označovat své produkty jako bio.272 Vzhledem k tomu, že certifikát je individuálním správním aktem dle části IV. SŘ, je možné podat proti neudělení certifikátu podnět k provedení přezkumného řízení podle § 156 odst. 2 SŘ. V případě nečinnosti kontrolního subjektu je možné zjednat nápravu také prostřednictvím ustanovení o ochraně před nečinností dle § 80 SŘ ve spojení s § 154 a § 6 odst. 1 SŘ.273 Výsledkem kontroly může být v případě porušení předpisů vztahujících se k EZ uložení sankcí, a to buď dle vlastního sankčního řádu kontrolního subjektu, nebo uložení pokut či zvláštních opatření v souladu se ZoEZ. V případě drobných porušení mohou kontrolní subjekty uložit sankce dle vlastního sankčního řádu, např. napomenutí, nápravné opatření, následná placená
268
Dle čl. 65 odst. 3 NK889/08. § 13, 14 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád. 270 Ministerstvo zemědělství. Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků, op. cit., s. 2. 271 Dle § 22 odst. 1 ZoEZ. 272 Komentář k ZoEZ, op. cit., s. 7. 273 DZ344/2011, op. cit. 269
69
kontrola, zesílení povinnosti vést záznamy, ohlašovací povinnosti atd.274 Drobná porušení jsou taková, která nenaplňují znaky skutkových podstat vyjmenovaných v § 33 ZoEZ přestupky, či v § 33a ZoEZ jiné správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. Vlastní sankční řád má každý kontrolní subjekt, a to na základě výše zmíněné normy EN ISO/IEC 17065.275 Pokud na základě výsledků kontrol dospěje kontrolní subjekt k závěru, že se však jedná o správní delikt dle § 33, § 33a ZoEZ, dává podnět k MZe na zahájení správního řízení o uložení pokuty nebo zvláštního opatření dle § 34 ZoEZ. Pokuta může být uložena až do výše 100 000 Kč v případě přestupků fyzických osob, např. pokud nedodrží pravidla přechodu na EZ, a až do výše 1 000 000 Kč v případě jiných správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob či kontrolního subjektu, např. pokud použije osoba podnikající v EZ GMO nebo pokud kontrolní subjekt neprovádí kontrolu objektivně, účinně a nezávisle.276 Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, ke způsobu jeho spáchání, době trvání, následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.277 Zvláštním opatřením se rozumí odstranění odkazu na ekologický způsob produkce z produktu a zákaz uvádění výrobků na trh nebo jejich stažení z trhu.278 Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději do 4 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.279 Pokud je rozhodnutí o uložení pokuty nebo zvláštního opatření vydáno ve lhůtě, může být proti němu podán rozklad, který však nemá odkladný účinek.280 Osoba podnikající v EZ či kontrolní subjekt za porušení neodpovídá, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí k tomu, aby porušení právní povinnosti zabránila.281 Považuji za vhodné doplnit, že v případě porušení předpisů o EZ se může subjekt dopustit protiprávního jednání nejen v oblasti správněprávní odpovědnosti, tzn. výše jmenované přestupky a jiné správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, ale také v oblasti trestněprávní a soukromoprávní.
274
ABCERT AG. ABCERT katalog sankcí [online]. Abcert AG, organizační složka [cit. 30. 1. 2014]. Ve vazbě na čl. 27 odst. 5 písm. c) NR834/07. Pozn. NR834/07 zatím stále odkazuje na mezinárodně uznávanou akreditační normu EN 45011. Předpoládám, že její nahrazení aktualizovanou verzí ČSN EN ISO/IEC 17065se do budoucna teprve projeví. 276 Dle § 33 odst. 2, § 33a odst. 4 ZoEZ. 277 Dle § 33b ZoEZ. 278 Komentář k ZoEZ, op. cit., s. 9. 279 Dle § 33b ZoEZ. 280 Dle § 34 odst. 2 ZoEZ. 281 § 33b odst. 1 ZoEZ. 275
70
6.3 Úřední kontrola Úřední kontrola je definována v N882/04 a je jí myšleno ověřování dodržování právních předpisů týkajících se krmiv, potravin a pravidel týkajících se zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. Pro vymezení úřední kontroly v EZ považuji za důležité zmínit, že EZ podléhá jako součást zemědělství také správnímu dozoru, resp. obecné úřední kontrole v oblasti potravin, živočišné a rostlinné výroby či životního prostředí. V rámci tohoto dozoru vykonává kontrolní činnost v EZ Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Česká plemenářská inspekce, Česká inspekce životního prostředí, ÚKZÚZ (do 1. 1. 2014 ji vykonávala také Státní rostlinolékařská správa, která je však od tohoto data sloučena s ÚKZUZ) aj. Tyto správní orgány disponují řadou pravomocí, které jim svěřují dílčí zákony, zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád a N882/04. Účelem této kontroly je zajištění zdravotní nezávadnosti potravin, sledování nákazové situace zvířat, ochrana před týráním zvířat, ochrana rostlin a životního prostředí. Při obecné úřední kontrole se nezaměřují na dodržování předpisů vztahujích se k EZ. „Zvláštní“ úřední kontrola v EZ, při níž je zároveň kontrolováno dodržování předpisů EZ, probíhá paralelně vedle kontroly soukromými kontrolními subjekty. V ČR ji provádí státní kontrolní orgán – ÚKZÚZ, který byl tímto úkolem pověřen MZe a zákonem od 1. 1. 2010, viz § 3 odst. 3 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. ÚKZÚZ je nezávislý a nestranný státní kontrolní orgán, jehož posláním je jednotný přístup ke kontrolovaným podnikům, standardní využívání kontrolních technik, jako např. výběr kontrolovaných subjektů dle analýzy rizik, plánovaný a cílený monitoring, pravidelný odběr a analýzy vzorků.282 Kontroly založené na riziku pomáhají zaměřit kontrolní kapacitu tam, kde je to nejvíce potřeba.283 Předmětem úřední kontroly je vedení dokumentace, rostlinná produkce (hnojiva, přípravky na ochranu rostlin), živočišná produkce (krmiva, welfare zvířat) a identifikace a označování produktů ekologického zemědělství, přičemž součástí je i kontrola plnění podmínek pro vyplácení dotací pro SZIF.284 ÚKZÚZ tak každoročně provádí bez předchozího upozornění namátkové kontroly dodržování pravidel EZ u 5 % z celkového počtu ekologicky hospodařících podniků. Rizikovými faktory pro výběr kontrolovaného subjektu jsou např. souběh konvenční a ekologické produkce, farmy s chovem zvířat bez zimního ustájení nebo
282
Ministerstvo zemědělství. Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků, op. cit., s. 2. 283 Bioinstitut, o.p.s. 2009, op. cit., s. 20. 284 ÚKZÚZ, Úřední kontrola [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, ÚKZÚZ [cit. 30. 1. 2014].
71
farmy, se kterými bylo v minulosti vedeno správní řízení. Rizikové faktory schvaluje MZe, což zajišťuje flexibilitu reagování na případné problémy.285 Výsledkem kontroly je protokol o kontrolním zjištění, jenž je oboustranně podepsán. V případě zjištění odstranitelné vady, může inspektor ÚKZÚZ uložit nápravné opatření a zkontrolovat jeho plnění. Při zjištění menší neshody,286 která nenaplňuje znaky skutkových podstat přestupků či jiných správních deliktů dle ZoEZ, uloží zemědělci sankci dle vlastního sankčního systému287 s termínem odstranění. Vlastní sankční systém v EZ, dle něhož ÚKZÚZ ukládá sankce, vychází z čl. 54 N882/04, který upravuje opatření v případě nedodržení stanovených povinností, a z § 7 odst. 1–3 zákona č. 147/2002 Sb., o ÚKZÚZ288. Použití tohoto sankčního systému v rámci EZ je problematické, neboť na právním základě čl. 54 a § 7 ukládá ÚKZÚZ sankce dle jednotlivých složkových zákonů289 a nikoli dle ZoEZ. Jedná se tak spíše o projev výše zmíněného správního dozoru, čili obecné úřední kontroly. Pouze na základě § 7 odst. 2 a 3 by mohl ÚKZÚZ uložit pokutu za nedodržování povinností stanovených předpisy vztahujícími se k EZ. Ve skutečnosti se tak ale neděje a vlastní sankční systém EZ není realizován.290 Bude-li při kontrole zjištěno závažné porušení právních předpisů, které je správním deliktem dle ZoEZ, zašle ÚKZUZ podnět na MZe, které zahájí správní řízení, v němž může být vydáno rozhodnutí, kterým bude uložena pokuta, či zvláštní opatření dle ZoEZ. Pokud s ním účastník nesouhlasí, může se odvolat, tedy podat rozklad, k odvolacímu orgánu (tou je rozkladová komise MZe) ve lhůtě 15 dní. Udělená sankce může mít dopad i na výši čerpání dotací, viz oddíl 5.1.1.291 285
Ministerstvo zemědělství. Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků, op. cit., s. 3. 286 Urban, J. Odpověď na žádost o informaci zaslaná na Oddělení ekologického zemědělství, ÚKZÚZ – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, ze dne 24. 2. [online]. [cit. 27. 2. 2014]. Pozn. Závažnost porušení posuzuje metodik EZ a ředitel inspekčního odboru ÚKZÚZ. Ti rozhodnou podle závažnosti a podle svého metodického pokynu EZ, zda se podá podnět ke správnímu řízení na MZe, či ne. 287 Místo pojmu „vlastní sankční systém“ by bylo vhodnější používat označení „ukládání zvláštních opatření“. Nejedná se totiž o sankci v pravém slova smyslu, tak jak je chápána v rámci správněprávní odpovědnosti a při níž dochází k naplnění skutkových podstat správních deliktů (ať už přestupků, nebo jiných správních deliktů). 288 § 7 odst. 1–3 zákona č. 147/2002 Sb., o ÚKZÚZ: „(1) Zjistí-li Ústav při provádění kontroly porušení zákona, uloží za to sankci stanovenou podle zvláštních zákonů (např. dle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, zákona o hnojivech, zákona o rostlinolékařské péči, aj.). V případě, že došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, může Ústav upustit od uložení pokuty. (2) Při porušení přímo použitelných předpisů Evropské unie může Ústav uložit sankci až do výše 1 000 000 Kč. (3) Ústav u osob vymezených zvláštními zákony, formou auditu systematicky zkoumá, zda jsou všechny činnosti prováděné podle těchto právních předpisů a výsledky těchto činností v souladu s předem stanovenými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prosazována a zda jsou vhodná pro dosažení stanovených cílů.“ 289 Např. dle § 18 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, § 22 odst. 6 zákona č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby, § 13 zákona č. 156/1998 Sb., zákon o hnojivech. 290 Urban, J. Odpověď na žádost o informaci ze dne 24. 2., op. cit. Pozn. dle odpovědi na otázku, jaké ukládá ÚKZÚZ sankce v rámci EZ mi bylo sděleno, že v rámci EZ neukládá ÚKZÚZ žádné sankce. 291 Ministerstvo zemědělství. Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků, op. cit., s. 3.
72
V okamžiku zjištění porušení právních předpisů EZ prostřednictvím úřední kontroly zašle MZe informaci o zjištěném porušení také příslušnému kontrolnímu subjektu, o kterém bylo pojednáno v podkapitole 6.2. Ten pak může rozhodnout o pozastavení vydání, či odepření vydání osvědčení. Pokud by se zjistilo, že se jedná o dlouhodobější porušování, na které kontrolní subjekt neupozornil při vlastní kontrole, budou z toho vyvozeny důsledky i pro něj. Může být napomenut, MZe se na něj zaměří v případě supervize, nebo mu hrozí odebrání pověření k vydání osvědčení, či ke kontrolní činnosti.292
6.4 Supervize, tzv. namátková inspekce V tomto případě se již nejedná o kontrolu osob podnikajícíh v EZ, ale o kontrolu samotných kontrolních subjektů. V souladu s čl. 27 odst. 8 NR834/07 se u kontrolních subjektů provádí audity nebo inspekce za účelem zjištění, zda jsou kontroly prováděné kontrolním subjektem kvalitní, tzn. nezávislé, objektivní a účinné. Tyto kontroly provádí MZe prostřednictvím svého zaměstnance, tzv. supervizora. Ten se buď přímo účastní kontroly osoby podnikající v EZ, kdy se hodnotí pouze práce kontrolora, nikoli farma, nebo v ústředí kontrolních subjektů, kde je kontrolována zejména administrativní činnost (tzn. personální složení, administrativní postupy kontrolního subjektu, systém vzdělávání zaměstnanců, kontrola složek podniku, audity, plnění minimálních požadavků na vzdělání a praxi nových inspektorů). Pokud kontrolní subjekt neplní náležitě svěřené činnosti, může mu být odebráno nejen pověření k vydávání osvědčení, ale v nejzazším případě i zrušeno pověření ke kontrole. Supervizor se zaměřuje při kontrole na kritické oblasti, jakou je nedostatečná důslednost při kontrolách pozemků a budov farmy, či rozdílný výklad právních předpisů.293
6.5 Kontroly v praxi Kontrolní subjekt ABCERT AG, organizační složka (dále jen „ABCERT AG“) mi umožnil nejen průběžnou konzultaci otázek vztahujících se k EZ, ale také účast na kontrolách, se kterou musela předem konkrétní osoba podnikající v EZ, tj. kontrolovaný subjekt, souhlasit. Ráda bych v této části práce zmínila poznatky z kontrol, kterých jsem se účastnila. Kontrolní subjekt ABCERT AG využívá při své kontrolní činnosti ve srovnání s ostatními kontrolními subjekty řadu formulářů, které obsahově splňují podmínky kladené na výkon kontroly v EZ (z hlediska toho, co vše má být při kontrole prověřeno a zaznamenáno; viz kapitola VI NK889/08). Formuláře při výkonu kontroly nejsou dle předpisů vztahujících se k EZ povinné. Jedná se tak v případě kontrolního subjektu ABCERT AG o vlastní praxi, která dle slov externího inspektora tohoto kontrolního 292
Ministerstvo zemědělství. Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků, op. cit., s. 3. 293 Tamtéž, s. 4.
73
subjektu přispívá ke kvalitnímu průběhu kontroly (inspektor neopomene díky předepsaným formulářům žádný bod kontroly; zároveň je zajištěno, že kontrola neprobíhá nepřiměřeně dlouho [formuláře jsou zvláště výhodné u větších ekologických podniků, které často realizují také konvenční produkci a kontrola jednotlivých vazeb na ekologickou a konvenční produkci je složitá]; kopie formulářů jsou ponechány kontrolovaným subjektům a i pro ně je tak celý zápis z průběhu kontroly jasnější). Formuláře tedy zajišťují systematickou kontrolu. Mohlo by se zdát, že kontrola pomocí formulářů je na druhou stranu rigidní. Domnívám se, že tomu tak není a to i díky existenci přídavného listu, který umožňuje zaznamenat jakékoli informace, jež by formuláře nepředvídaly. Kontroly, kterých jsem se zúčastnila, proběhly u osob podnikajících v EZ, konkrétně u ekologických podnikatelů ve Zlínském kraji obdělávajících trvalé travní porosty a trvalé kultury ovocné sady. Průběh kontrol byl obdobný, pravděpodobně proto, že se jednalo vždy o ohlášenou kontrolu, na níž byl inspektor předem domluven s kontrolovanou osobou. Nejprve se přistoupilo ke kontrole evidence, účetních a jiných dokladů. Kontrolor vyplňoval zjištěné poznatky do základního formuláře pro všechny typy podniků, který plní společně se svými přílohami funkci základní kontrolní zprávy dle čl. 65 odst. 3 NR889/09, v němž jsou vyplňovány a ověřovány skutečnosti dle předpisů vztahujících se ke kontrole (viz podkapitola 6.1). Jedná se tak o:
informace o kontrolované osobě (jméno, příjmení, adresa, kontakt, od kdy je uzavřena smlouva s kontrolním subjektem);
informace o jaký typ kontroly se jedná (ohlášená, neohlášená, následná, vstupní, z důvodu podezření);
osobě právně odpovědné za podnik;
základní údaje o podniku (např. jak je proveden celkový popis podniku, jaká opatření jsou činěna za účelem zabránění kontaminace bioproduktů nepřípustnými látkami, zda byly kontrolnímu subjektu ohlášeny změny podléhající ohlašovací povinnosti, či zda byly plně realizovány povinnosti uložené při poslední kontrole);
údaje o vstupech a výstupech zboží (dokumentace nákupu a prodeje, tj. dodací listy, dobropisy, deklarace produktů při prodeji);
informace o tocích produktů (např. s jakými výnosy se počítá);
údaje o zajištění kvality produktů, údaje o zařazení podniku, zda byly zjištěny odchylky a zda se doporučuje ne/vydat certifikát.
Dále obsahuje tato kontrolní zpráva místo a datum uskutečnění kontroly a podpis osoby podnikající v EZ (či zodpovědné osoby) a podpis inspektora. Dle zaměření osoby podnikající v EZ a dle všech provedených úkonů během kontroly je přílohou formuláře, 74
který používá společnost ABCERT AG, formulář obsahující bližší informace o rostlinné výrobě, živočišné výrobě, zpracování a obchodu, importu, krmivech, vzorcích, aj. Vzhledem k tomu, že jsem se účastnila kontrol, při nichž byla vyplňována příloha formuláře „rostlinná výroba“, inspektora zajímaly otázky:
z oblasti certifikace – které skupiny produktů mají být certifikovány, jako travní porosty, ovocnářství;
z oblasti dokumentace – jakou formou je vedena kompletní dokumentace ploch, jak je dokumentováno používání hnojení, ochrany rostlin, osevní plány;
jak probíhá oddělení a rozlišení produktů konvenčních, ekologických a z přechodného období – při pěstování, sklizni, skladování a hnojení;
zda je u všech nových ploch dokumentováno zahájení přechodného období;
jaké je používáno osivo, sazenice;
jak je udržována úrodnost půdy, hnojení a ochrana rostlin – procentní podíl luštěnin v osevním plánu, procentní podíl podsevů, meziplodin v osevním plánu a počet plodin, které se nacházejí na více než 5 % plochy aj.
Při kontrole se inspektor dotazoval ekologického podnikatele a ten mu výše zmíněné skutečnosti doložil konkrétními fakturami, doklady, osobně vedenou evidencí či smlouvami. Jedná se tak o projev součinnosti v souladu s čl. 67 NK889/08. Zajímavostí pro mě byla uzavřená „smlouva o výpasu“ v případě ekologického podnikatele, který obdělával rozsáhlé ovocné sady a výpas kolem nich byl zajišťován nekonvenční zvěří od jiné osoby podnikající v EZ, právě na základě této smlouvy. Její terminologie se v českém právním řádu nevyskytuje a domnívám se, že se vzhledem k její bezúplatnosti mohlo formulačně lépe jednat o smlouvu o výpůjčce dle § 659 an. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. I dnes, za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bych doporučila sjednat právě smlouvu o výpůjčce dle § 2 193 an., nicméně rozsáhlá autonomie vůle a smluvní volnost, která je zákonem č. 89/2012 Sb. smluvním stranám ponechána, nevylučuje existenci dojednání této terminologicky zvláštní smlouvy. Poté inspektor přešel k terénní kontrole, při níž zkontroloval ekologickým podnikatelem tvrzené skutečnosti, které pak závazně dovyplnil v rámci formuláře a jeho příloh. Pokud by byla zjištěna porušení, či odchylky od pravidel ekologické produkce, vyplnil by inspektor zprávu o odchylkách. V případě mnou zúčastněných kontrol nebyl tento krok potřebný. Jestliže by byly zjištěny nějaké odchylky naplňující znaky skutkových podstat správních deliktů dle § 33 a § 33a ZoEZ, byla by tato zpráva součástí podnětu na zahájení správního řízení, jenž by kontrolní subjekt zasílal na MZe.
75
Kontrolní subjekty jsou správními orgány dle § 1 odst. 1 SŘ. V souladu s jeho ustanoveními, která se týkají zásad činnosti správních orgánů, se inspektor choval velmi vstřícně a zdvořile (§ 4 SŘ) a zároveň profesionálně, tj. pečlivě procházel předložené materiály, vyžadoval jejich doplnění a objasnění a zároveň důsledně uskutečnil terénní kontrolu i v těžko dostupných a vzdálených místech. Na závěr této podkapitoly bych ráda zmínila informace o počtu kontrol, jejich zjištění a přehled sankcí, které byly realizovány v roce 2011 a 2012, a to formou následující tabulky.
Kontroly celkem z toho ohlášené z toho neohlášené Upozornění, napomenutí Odepření vydání certifikátu Podnět na zahájení správního řízení Počet zahájených správních řízení z toho počet vydaných správních rozhodnutí z toho počet zastavených správních řízení Počet odebraných vzorků
Počet 2011 5037 4 961 76 381 66 58 24 Není k dispozici
5 34
Počet 2012 5 298 4 938 360 313 66 89 36 20 11 26
Z údajů v tabulce je zřejmý nárůst neohlášených kontrol, s nímž je možné do budoucna ještě více počítat a to vzhledem k přijatému NK392/13, viz oddíl 6.2.1. Zároveň je možné díky NK392/13 očekávat nárůst počtu odebraných vzorků. Nejčastější porušení byla v obou rocích neúplné vedení evidence, použití konvenčního osiva bez platné (či předem udělené) výjimky, provedení zákroku na zvířatech bez platné výjimky, či provádění nepovolených zásahů na zvířatech, nedostatečné oddělení ekologických ploch od konvenčních pozemků a použití látek nepovolených v EZ.294 Mým osobním poznatkem z kontrol mj. je, že subjekty vstupují do EZ převážně díky svému pozitivnímu vztahu k přírodě a snaze ji chránit. EZ vidí jako jeden ze způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout. Sám inspektor poznamenal, že problémovými osobami podnikajícími v EZ, které nedodržují předpisy, jsou většinou ty, jež vidí smysl EZ v zisku dotací.
294
Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 39 a Ministerstvo zemědělství, ČTPEZ, Bioinstitut, o.p.s. Ročenka 2012 – ekologické zemědělství v České republice, op. cit., s. 36.
76
7 Ekologické zemědělství jako multifunkční model Pochopení celospolečenské významnosti EZ představuje jak materiální základ jeho právní regulace, tak důkaz, že se nejedná jen o boom zákonodárce 20. a 21. století. Zemědělství je dnes hodnoceno komplexně a není tak nahlíženo pouze na produkci potravin, ale je kladen důraz i na jeho další nezastupitelné funkce. Tomuto vyhovuje tzv. „multifunkční model EZ“, který dle mého názoru významně poukazuje na pozitiva, jež EZ přináší a je argumentem „pro“ jeho právní regulaci.
Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska
Vdnešní době jsou produkty pocházející z KZ ve srovnání s bioprodukty z EZ dostupné na trhu za nižší ceny, tzn. že jsou levnější. To je však jen proto, že do nich nejsou promítnuty všechny primární i sekundární náklady, tj. energeticky náročná výroba hnojiv a pesticidů, znečištění ŽP, negativní vlivy na zdravotní stav populace apod. Lze tak do budoucna předpokládat, že budou negativa z KZ do cen produktů promítnuta.295
Ochrana životního prostředí a biodiverzity
EZ je vhodné pro obhospodařování zvláště chráněných území. Jedná se o velmi pozitivní aspekt, neboť v těchto oblastech často ani jiný druh hospodaření není nejen legálně,296 ale i z přírodních důvodů možný. V platnosti jsou dotace na údržbu krajiny, v nichž je EZ jedno z důležitých opatření.297
Ochrana zdrojů podzemní vody, snížení znečištění vody povrchové
EZ je vhodné v oblastech, kde se objevuje nutnost ochrany kvality podzemní vody, která se v brzké době stane strategickou surovinou, a také díky možnostem, že dojde k zlepšení vod povrchových (viz oddíl 3.4.2).
Úspora energie a neobnovitelných zdrojů
EZ je založeno na uzavřenosti koloběhů v rámci zemědělského podniku. Mezi cíle patří omezení vnějších vstupů a minimalizace spotřeby neobnovitelných zdrojů surovin a energie. Naproti tomu KZ je energeticky a surovinově náročnější.298 Aby EZ plnilo vytyčené cíle, tj. co nejmenší spotřebu neobnovitelných surovin a energií, udržení a zvyšování úrodnosti půdy, produkci zdravých rostlin a zvířat, produkci plnohodnotných potravin v dostatečném množství a za přiměřenou cenu aj., používá tzv. uzavřený koloběh. Ten je představován pestrými druhy pěstovaných plodin,
295
Šarapatka, Urban a kol., 2006, op. cit., s. 30. Např. Dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů se stanovuje, že „na území národních parků je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch.“ Nebo dle § 26 odst. 2 písm. d) je zakázáno na území první zóny chráněné krajinné oblasti „hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.“ 297 Šarapatka, Urban a kol., 2006, op. cit., s. 30. 298 Tamtéž, s. 30. 296
77
rozmanitými strukturami farmy, podporou osvědčených kultur a druhů hospodářských zvířat.299
Snížení nadprodukce
Vyspělé země se potýkají s problémem nadprodukce, který zatěžuje státní rozpočty (dotace klesajících výkupních cen, náklady spojené se skladováním nadprodukce, subvencování exportu aj.). Proto jsou např. v zemích EU podporovány takové zemědělské metody, které prostřednictvím omezeného využívání intenzifikačních faktorů snižují nadprodukci, přičemž je zachována příjmová hladina zemědělců.300
Zlepšení kvality potravin a zdravotního stavu populace
Tento aspekt není doposud v rámci EU zcela dobře doceněn, neboť bioprodukty jsou nabízeny pouze jako produkty výhodné pro zdraví spotřebitele. V ČR hrají nejvýznamnější roli v propagaci zdravotní prospěšnosti nevládní organizace, např. svaz PRO-BIO, a angažovanost samotných spotřebitelů.301 Přičemž pro většinu spotřebitelů je právě kritérium vyšší kvality ze zdravotního hlediska rozhodující. Velmi často jsou bioprodukty ve srovnání s produkty z KZ nevzhledné, načež to je pouze znak jejich nechemického ošetření. EZ se často zříká produkce, která má být určena k dlouhým přepravám a transportům, přestože v řadě výzkumů byla dokázána jejich poměrně dobrá a dlouhá skladovatelnost.302 Srovnávací studie zabývající se konvenčními a ekologickými potravinami ukazují, že biopotraviny mají zpravidla vyšší obsah vitamínů, enzymů, minerálů, antioxidantů, bílkovin a pro lidské tělo prospěšných mastných kyselin, naopak neobsahují cizí chemické látky, GMO a rezidua pesticidů. Jsou tak v souladu se zásadou zdraví definovanou IFOAM. 303
Zavedení perspektivního produktu biopotraviny
V kvalitě „bio“ lze produkovat řadu místních a regionálních specialit, což je prospěšné pro menší specializované zemědělské a zpracovatelské podniky nacházející se ve znevýhodněných oblastech. Vyšší cena za bioprodukty, resp. biopotraviny je tak kompenzací za tuto nevýhodu.304
Udržení přírodního rázu krajiny a stability osídlení venkova
EZ je charakteristické vyšší potřebou lidské práce a je tak vhodné pro marginální oblasti a menší rodinné farmy. To podpoří osídlení a napomůže obnově venkova.305 EZ
299
Thomas, Frieder; Vögel, Rudolf. Gute Argumente: Ökologische Landwirtschaft [Mit 53 Graphiken von Sabine Weiblen]. Originalausgabe. Verlag C. H. Beck. München 1989, s. 89. 300 Šarapatka, Urban a kol., 2006, op. cit., s. 30. 301 Tamtéž, s. 31. 302 Thomas, Vögel, op. cit. s. 93, 95. 303 Dlouhý, J.; Urban, J. Ekologické zemědělsví bez mýtů. Fakta o ekologickém zemědělství a biopotravinách pro média [online]. Olomouc 2011, publikováno 29. 2. 2012, s. 17 [cit. 20. 2. 2014]. 304 Šarapatka, Urban a kol., 2006, op. cit., s. 31. 305 Tamtéž.
78
prospívá venkovské ekonomice hned ve třech hlavních oblastech, které můžeme pojmenovat těmito hesly: „více práce“, „peníze zůstanou doma“ a „menší škody“. „Více práce.“ EZ nahrazuje lidskou prací a vědomostmi kapitál či vstupy do KZ. Dá se říci, že EZ umí lépe využívat lidské práce namísto agrochemických látek. Ekologické farmy v zemích EU zaměstnávají v průměru o 10–20 % více lidí než farmy konvenční. Evropská komise označuje EZ za výhledově důležitý prostředek k rozvoji venkova.306 Ekologicky hospodařící podniky tak musí intenzivněji pracovat, neboť se zříkají určitých pomocných prostředků, např. herbicidů. Průměrná pracovní doba ekozemědělců je vyšší než ostatních běžných zaměstnanců a je zde stále kapacita pro nová pracovní místa.307 „Peníze zůstanou doma.“ Finance z EZ kolují zpravidla v místní ekonomice. Hospodáři platí více místním zaměstancům a naopak méně za agrochemikálie, které by musely být dováženy odjinud. Přímý prodej a zpracování biopotravin v malých podnicích vytvářejí další pracovní místa na nezaměstnaností sužovaném venkově. Důležitou roli hraje také atraktivnost statků pro agroturistiku a venkovské podnikání (řemeslná výroba, obnovitelné zdroje energie apod.).308 „Menší škody.“ Ekologické farmy šetří peníze společnosti, neboť nevyvolávají vysoké skryté náklady typické pro KZ a projevující se např. v cenách pitné vody nebo výdajích ve zdravotnictví. EZ má mnohem méně negativních dopadů a vytváří více prospěšných vedlejších účinků. Negativním dopadem je třeba čištění pitné vody od pesticidů, bakteriální kontaminace potravin, úbytek organických látek z půdy apod.309 Obr. č. 1310
306
Konečný, Kotecký, Matoušek, op. cit., s. 40. Thomas, Vögel, op. cit., s. 91. 308 Konečný, Kotecký, Matoušek, op. cit., s. 40. 309 Tamtéž. 310 Šarapatka, Urban a kol., 2006, op. cit., s. 31. 307
79
8 Formulace hlavních problémů a návrhů jejich řešení Doposud jsem se zabývala v zásadě právní úpravou EZ. EZ je řešením řady problémů týkajících se stavu ŽP, převážně půdy, vody, jeho dalších složek, a kvality potravin. Nyní bych ráda poukázala na problémy, se kterými se EZ potýká. EZ patří k nejrychleji rostoucím odvětvím zemědělství v ČR. Oblasti rozvoje EZ, které jsou garantovány státem, jako legislativa, registrace, certifikace, značení biopotravin, státní podpora a kontrola, jsou dle MZe zajištěny na dostatečné úrovni s tím, že je potřeba podporovat oblasti jiné, např. zvyšování informovanosti a zájmu spotřebitelů, výzkum, věda a osvěta.311 Domnívám se, že na legislativní úpravě ČR skutečně není „moc co zlepšovat“ a to vzhledem k faktu, že právní rámec vytváří v EZ evropská legislativa a český zákonodárce je tak značně omezen. Dnes zakotvená právní pravidla by se tak měla především řádně vžít a aplikovat s ohledem na efektivní systém kontroly. Mezi významné problémy současné doby patří z pohledu dodržování zásad a pravidel EZ využívání možnosti chovu konvenčních hospodářských zvířat na ekologických pozemcích, které je však omezeno v ČR na nejvýše 90 dní během kalendářního roku. Osoby podnikající v EZ tento stanovený počet dní často překračují a záměrně upravují informace v osvědčení, jenž musí být o využití tohoto opatření vedeno.312 Prokazovat nedodržení tohoto opatření v případě podezření inspektora však není vůbec lehké. Jedním z dalších problémů je otázka týkající se původu zvířat. Osoby podnikající v EZ upřednostňují nákup konvenčních zvířat, např. ze sousední obce, místo ekologických, která by musela být dovážena ze vzdálenějších míst. Prioritou mají být ale dle NK889/08 vždy zvířata z ekologického chovu a pouze pokud by bylo jejich množství nedostatečné, mohou být dodána zvířata z konvenční farmy. Dále se EZ potýká s problémem nedostatečného čištění a desinfekce nádob, prostorů, strojů a zařízení, která jsou používána jak pro konvenční, tak pro ekologické zemědělství. Pokud totiž nejsou pečlivě a řádně vyčištěny, může dojít ke kontaminaci zbytky složek zemědělského původu, které nebyly vyprodukovány ekologicky, či ke kontaminaci nepovolenými pesticidy, hnojivy apod.313 Výše zmíněná porušení jsou zjišťována při provádění kontrol, ať už kontrolními subjekty nebo orgány. Např. ABCERT AG, organizační složka mi sdělila, že téměř u 90 % osob podnikajích v EZ se najde nějaké porušení. Nejčastěji se ale nejedná o závažná porušení naplňující znaky skutkových podstat v § 33, § 33a ZoEZ, ale o menší prohřešky, jako neúplné či špatné vedení evidence, chyby v účetnictví a uchovávání dokladů. Právě s ohledem na fakt každoročního zjištění několikaset porušení narůstá význam právní regulace a kontroly v EZ. Zjištěná porušení jsou důkazem, že kdyby nebyla stanovena jednotná pravidla ekologické produkce, která musí být dodržována a jejichž dodržování je kontrolováno, výsledkem by byly produkty 311
Ministerstvo zemědělství. Akční plán ekologického zemědělství v letech 2011–2015, op. cit., s. 5. Viz § 14 ZoEZ ve vazbě na čl. 17 NK889/08. 313 Informace od kontrolního subjektu ABCERT AG, organizační složka. 312
80
značně odlišné kvality v závislosti na osobě podnikající v EZ a jejím osobním „čestném“ přístupu k EZ. Díky jednotně nastaveným pravidlům má být zajištěna důvěra spotřebitelů v ekologické produkty. Ta je úzce spojena s označováním produktů z EZ. Správnost označování biopotravin je jedním z celosvětových problémů EZ, v němž dochází často k porušování právních předpisů. Některé osoby podnikající v EZ označují za biopotraviny i takové, resp. používají značky „bio“, „eko“, „organic“ apod., při jejichž výrobě nebyla dodržena pravidla nastavená předpisy ekologické produkce. Jednou z kauz vztahujících se ke klamání spotřebitele zneužitím značky bio v ČR se stal případ firmy Danone.314 Kontrolní subjekty si při výkonu kontroly stěžují také na nepřehledný stav, kdy na jednom místě (adrese, uzavřený soubor budov, či jedna budova) podniká několik osob podnikajících v EZ. Ty jsou často i kapitálově spojeny. Vznikají situace, které způsobují řadu rizik při kontrole a následně i ve vztahu ke spotřebitelům či neoprávněnému čerpání dotací.315 Řešením porušení výše zmíněných pravidel by mohlo být zavedení frekventovanějších neohlášených kontrol vykonaných kontrolními subjekty, na které by se osoby podnikající v EZ nemohly předem připravit a tak získat čas k zakrytí důkazů o porušování. Ke zvýšení počtu těchto kontrol došlo již k 1. 1. 2014, a to na 10 % ze všech kontrolovaných osob u příslušného kontrolního subjektu. Domnívám se, že by toto číslo mohlo být ještě vyšší. Dříve byla diskutovaným problémem otázka nestrannosti, důvěryhodnosti a transparentnosti kontrol, které byly v EZ zajišťované pouze soukromými kontrolními subjekty. Od roku 2010 je do EZ zapojena zvláštní úřední kontrola vykonávaná ÚKZÚZ a tento problém byl snad úspešně odstraněn, nemluvě o samotné kontrole kontrolních subjektů, tzv. supervizi. Jak supervizí, tak úřední kontrolou, má být zároveň zabráněno vznikajícím rozdílům v přísnosti kontrol vykonávaných jednotlivými kontrolními subjekty. Obava z těchto rozdílů vznikla na základě skutečnosti, že je zcela na osobě podnikající v EZ, se kterým kontrolním subjektem uzavře smlouvu o kontrolní činnosti a může také kdykoliv přejít k jinému kontrolnímu subjektu. Kdyby se kontrolní subjekty lišily v přísnosti kontrol, resp. ukládání sankcí, ať už vlastních v případě porušení nenaplňujících znaky skutkových podstat správních deliktů dle § 33, § 33a ZoEZ, či v počtu podání podnětů na MZe, snažily by se osoby podnikající v EZ uzavřít smlouvu s tím kontrolním subjektem, se kterým je hrozba uložení sankce co nejmenší. Domnívám se, že jak supervize, tak úřední kontroly by mohly přinést v brzké době výsledky a úroveň kvality i přísnosti kontrol vykonávaných soukromými kontrolními subjekty se vyrovná. Další problémy v oblasti EZ se objevují v poskytování dotací. Spory o ne/splnění podmínek pro zařazení do AEO a poskytnutí dotace končí dokonce i před Nejvyšším správním soudem ČR.
314
MACH, Martin. Danone: Litujeme toho, jestli jsme oklamali spotřebitele nápisem BIO [online]. © 2006–2014 ATAC spol. s.r.o. [cit. 6. 2. 2014]. 315 Dvorský, Urban, op. cit., s. 63.
81
EZ se v dnešní době setkává i s jinými problémy, které však již nejsou právní a právní regulace je jen těžko vyřeší. Ráda bych je pro úplnost této kapitoly zmínila. V souvislosti s hospodařením v rámci EZ je nutné, aby osoba podnikající v EZ znala pravidla stanovená právními předpisy a dokázala se pohybovat v legislativních novinkách, které se jí týkají. Proto považuji za velmi důležitou otázku vzdělávání a poradenství zemědělců. Pro zemědělce sdružující se ve svazech je podpora vzdělávání zpravidla zajištěna mateřským svazem. Nicméně pro ty, které svazová účast nezajímá, není vytvořeno různorodé a kvalitní zázemí pro poradenství a další rozvoj EZ. MZe by tak mohlo zařadit mezi podporované aktivity tisk pravidelných novin a časopisů obsahujících nejnovější poznatky, které by byly zdarma nebo v rámci poplatku u kontrolního subjektu zasílány osobám podnikajícím v EZ, nebo by tuto službu mohly zaštiťovat kontrolní subjekty a to vždy pro ten okruh osob podnikajících v EZ, s nimiž mají uzavřenou smlouvu o kontrolní činnosti. Dalším problémem je nedostatečná produkční funkce EZ, kdy EZ sice plní dobře svou enviromentální funkci a to hlavně v produkčně méně příznivých oblastech, ale ve srovnání se zahraniční nabídkou je jeho produkční funkce v ČR malá. Na českém trhu stále převažují zahraniční biopotraviny.316 V EZ ČR je málo orné půdy, o producentech zeleniny, ovoce, olejnin či masa ani nemluvě.317 Ruku v ruce s tímto vyvstává otázka zpracovatelského sektoru, kdy se stále málo podniků v ČR zaměřuje na zpracování produktů z EZ.318 Tento problém by mohl nalézt řešení v podpoře regionálních specialit, agroturistice a dotační politice, která by výrazně zvýhodňovala ty ekozemědělce, jež se nezaměřují jen na obdělávání trvalých travních porostů, ale na ty, kteří se budou orientovat na produkci potravin pro trh spotřebitele. Tímto směrem se bude možná měnit i dotační politika pro období 2014–2020. Bohužel se tím bude nadále prohlubovat závislost EZ na dotacích, nicméně jinou cestu zatím nevidím. O důležitosti vhodnosti nastavení a zaměření dotační politiky svědčí také fakt, že v minulých letech získávala zemědělské dotace i golfová centra.319 Problémem úzce souvisejícím s produkční funkcí EZ je vysoká cena bioproduktů, které se již dostanou na regály obchodů nebo jsou prodávány v poslední době velmi oblíbenou formou prodeje, tedy přímým prodejem z ekofarem prostřednictvím farmářských trhů a biobedýnek. Oproti tomu do produktů z KZ není promítnuta sankce za poškozování ŽP při intenzivním obhospodařování, hnojení apod. Řešením by tedy mohlo být zavedení povinných poplatků pro konvenční zemědělce, které by byly obdobou např. poplatků za vypouštění odpadních vod, imisních povolenek apod. Obávám se však, že hlavní dopady by nakonec nesl spotřebitel. V neposlední řadě je nutné zvýšit informovanost a zájem spotřebitelů o produkty EZ a tím také důvěryhodnost EZ. Za tímto účelem financuje ČR různé
316
Ministerstvo zemědělství. Akční plán ekologického zemědělství v letech 2011–2015, op. cit., s. 6. Moudrý a kol., op. cit., s. 10. 318 Tamtéž, s. 11. 319 Fialová, Zuzana. Chyby v udělování zemědělských dotací. Odborný a stavovský týdeník Zemědělec. 2013, č. 49/2013, s. 2. 317
82
osvětové a propagační aktivity, např. měsíc září byl v roce 2005 vyhlášen měsícem biopotravin a EZ. K rozvoji v této oblasti značně přispívají nevládní organizace.320 Vizí do roku 2020 je vytvořit z EZ plně rozvinuté zemědělské odvětví se stabilním trhem, službami a státní politikou podporující poskytování veřejných statků, včetně aspektů týkajících se ŽP a pohody zvířat.321 Úroveň právní regulace, tak jak je vytvořena dnes, je na poměrně dobré úrovni. Jedinou komplikaci spatřuji ve složitosti propojení pravidel zakotvených v právních předpisech EZ, která jsou často obsažena na více místech, tj. jak v ZoEZ, tak v NR834/07 či v NK889/08. Uživatelsky přívětivé by bylo vytvoření příruček propojujících jednotlivá pravidla, ze kterých by mohly osoby podnikající v EZ čerpat potřebné informace, jejichž správnost by byla zaručena MZe. Nejvhodnější formou by byly pro každou osobu podnikající v EZ zajisté zdarma dostupné online-příručky.
320 321
Ministerstvo zemědělství. Akční plán ekologického zemědělství v letech 2011–2015, op. cit., s. 6, 9. Tamtéž, s. 21.
83
Závěr EZ je bezesporu významným zemědělským systémem, jehož prioritou nejsou produkční funkce, ale svou nezastupitelnou roli hrají právě funkce mimoprodukční. Doufám, že jsem patřičným způsobem objasnila pojem EZ, i z hlediska mimoprávního, a jeho legální ukotvení, přičemž pro jeho jasnější odlišení od ostatních způsobů hospodaření jsem využila srovnání s KZ a IZ. Každá právní úprava, je-li správná, reflektuje své materiální základy faktickou situaci, z níž vychází. Ta byla nastíněna v kapitole věnující se obecným cílům EZ, od nichž se odvíjelo stanovení cílů legislativních. Východiska jeho vzniku se odráží také v úpravě obecných i speciálních zásad EZ, připomenu alespoň některé. Zásada integrace ochrany ŽP, předběžné opatrnosti, prevence, únosného zatížení území, ekonomické stimulace či racionálního hospodaření s půdou a na půdě. Zásady EZ svědčí o jeho významné roli z pohledu ochrany ŽP, a to všech jeho složek, neboť poukazují na skutečnost, že právě ona byla smyslem jeho založení. Přispívají také k produkci zdravějších a kvalitnějších potravin, jež vykazují rostoucí trend v poptávce. IFOAM tak zcela správně formuloval zásadu platnou pro EZ, zásadu zdraví. V 21. století nelze zůstat jen u těchto ctnostných funkcí, které byly, doufám, důvodem vyvolané potřeby právní regulace EZ. Je nutné stanovit takové legislativní podmínky, které budou zárukou ochrany spotřebitele před tzv. pseudobiopotravinami a zároveň jistotou pro spravedlivou hospodářskou soutěž mezi výrobci bioproduktů a ekozemědělci. Proto bylo v práci pojednáno o platné právní úpravě EZ v podmínkách ČR. Tato oblast je regulována nejen na úrovni národní, kterou představuje primárně ZoEZ a VyhlMZe16/06, ale také úrovni evropské, ať už se jedná o NR834/07, nebo jeho prováděcí předpisy representované NK889/08 a NK1235/08, s tím, že nahlédnu-li na EZ z úhlu ochrany ŽP, mohu pozorovat jeho úpravu rovněž na úrovni mezinárodní. Tímto však není příslušná právní úprava zcela vyčerpána. Vždy záleží na konkrétní oblasti, která má být přiblížena. Svou samostatnou úpravu tak má např. dotační systém či kontrola. Vzhledem ke stanovenému rozsahu této práce nebylo žádoucí pojednat o všech dílčích oblastech EZ a byla jsem nucena vybrat pouze některé. Zvolila jsem si ty aspekty EZ, které jsou na začátku produkčního řetězce, neboť představují základní východiska péče o životní prostředí či produkce bez reziduí. Jedná se o oblasti možnosti vstupu do EZ, tedy „jak začít hospodařit, chci-li hospodařit ekologicky“, jaké povinnosti musím plnit a to vše s ohledem na fakt, chci-li využívat dotace. Proto jsem se zaměřila na obecné i speciální zásady a pravidla uplatňované v EZ, registraci, přechodné období, udělování výjimek, ekonomické podmínky v EZ a kontrolu. V práci tak není podrobně pojednáno o označování bioproduktů a jeho pravidlech, o možnostech obchodování a dodávání bioproduktů na trh, ani o vědě, výzkumu, propagaci či formě státní politiky. 84
Domnívám se, že proces registrace je na úrovni ČR dostatečně legislativně upraven, nemluvě o jeho přizpůsobování se době, které lze sledovat např. v možnosti poslat jednotný registrační formulář online a nikoli pouze písemně na adresu MZe. Zároveň se u nás objevují snahy o zjednodušení celého procesu, např. zavedení jednotného formuláře či odstranění administrativního poplatku. Přechodné období je nutnou součástí, chce-li konvenční zemědělec začít ekologicky hospodařit. Díky možnostem jeho zkrácení, resp. i prodloužení, jsou nastavena flexibilní pravidla rozlišující mezi zemědělci žijícími např. v národních parcích či chráněných krajinných oblastech, kde nesmějí být používány intenzivní způsoby obdělávání, a mezi těmi, kteří hospodaří na půdě, jež je kontaminována prostředky v EZ zakázanými. Z dotačního pohledu vstupuje celá Evropa do nového programového období 20142020 a lze očekávat změny oproti obdobím předcházejícím. Zpomalení procesu vyjednávání zpozdilo přijetí nezbytných dokumentů na úrovni EU, které byly odsouhlaseny až v prosinci roku 2013, a nyní se čeká na promítnutí do národní úrovně. Proto nemohla být rozebrána konkrétní pravidla pro poskytování dotací v ČR v tomto období. Rok 2014 je tak rokem přechodným, v němž platí v zásadě pravidla pro poskytování dotací na titul EZ jako v období předcházejícím. Lze konstatovat, že EZ bylo, je a do budoucna bude významným dotačním titulem. Změní se pravděpodobně pouze jeho priority, kdy za účelem podpory produkčních funkcí EZ v ČR budou více podporováni ti, kteří neobdělávají pouze trvalé travní porosty a nekultivují krajinu jen tímto způsobem. EZ podléhá stejně jako téměř každá jiná činnost kontrole. V rámci něj je nutné rozlišovat 3 druhy kontrol: zákonnou, úřední a supervizi. Zákonnou kontrolu zajišťují soukromé kontrolní subjekty. EZ podléhá jako součást zemědělství správnímu dozoru v oblasti potravin, živočišné výroby, rostlinné výroby či životního prostředí, tedy obecné úřední kontrole. Ta je vykonávána státními kontrolními orgány, jimiž jsou např. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa či Česká plemenářská inspekce aj. Zvláštní úřední kontrolou byl od 1. 1. 2010 výslovně pověřen ÚKZÚZ. Jejím zapojením se posílila důvěryhodnost a transparentnost zákonné kontroly, která byla EZ kvůli existenci pouze soukromých kontrolních subjektů vytýkána. Třetím typem kontroly je supervize, při níž jsou kontrolovány soukromé kontrolní subjekty. Díky mé účastni na zákonných kontrolách mohu říci, že minimálně u společnosti ABCERT AG, organizační složka jsou kontroly prováděny korektně a profesionálně. Jako velkou výhodu oproti jiným kontrolním subjektům považuji aplikaci formulářů, které tento kontrolní subjekt používá. Díky nim netrvá kontrola nepřiměřeně dlouho a inspektor by neměl nic opomenout. Jsou tak naplňovány zásady dobré správy, jež musí kontrolní subjekt jako správní orgán dle § 1 SŘ při své činnosti dodržovat. Zároveň lze pozorovat, že pravidelné roční ohlášené kontroly motivují ekozemědělce k vyšší míře dodržení legislativně stanovených pravidel, nechtějí-li platit pokuty, plnit zvláštní opatření, obdržet sankci ve formě odebrání dotací či být vyřazeni z EZ.
85
Závěrečné kapitoly jsem věnovala popsání výhod, které EZ bezesporu přináší, a problémů, s nimiž se v současnosti potýká. Vyjma již zmíněných pozitiv týkajících se ochrany ŽP a produkce zdravých potravin, přispívá EZ k vyšší zaměstnanosti. Nižší míra využití moderní technologie vyžaduje zapojení většího množství lidské pracovní síly. Dále napomáhá osídlení a kultivaci těžko dostupných oblastí a venkova. Vyznačuje se menší náročností na vstupy, které v KZ představují převážně neobnovitelné zdroje. Přestože by se hodnocení „menší produktivita“ mohlo jevit jako negativní, spatřuji v něm naopak potenciál, zejména v dnešní době charakterizované nadprodukcí a plýtváním potravin. Domnívám se, že pomocí zvolených metod převážně deskripce, interpretace, analýzy a participačního pozorování, se mi zdárně podařilo popsat právní úpravu EZ a její význam v dnešní době. Navzdory všem problémům popsaným v předcházející kapitole považuji EZ za možnost, jak zachovat trvale udržitelný rozvoj nejen na úrovni ekologické, ekonomické a sociální, ale také trvale udržitelný rozvoj každého z nás. Řadí se tak mezi nepostradatelné oblasti právní regulace, které mohou pozitivně ovlivnit směr celospolečenského vývoje v dnešní době.
86
Seznam použité literatury Monografie, publikace, odborné články, komentáře k zákonům 1. Damohorský, M. a kol. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 678 s. ISBN 978-80-7400-338-7. 2. Damohorský, M; Smolek, M. Zemědělské právo – učební pomůcka. 1. vyd. Praha: IFEC, s.r.o., 2001, 136 s. ISBN 80-86412-11-3. 3. Dvorský, J.; Urban, J. Základy ekologického zemědělství, podle Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 s příklady. 1. vyd. Brno: ÚKZUZ ve spolupráci s MZe ČR a Zera Náměšť nad Oslavou, 2011, 112 s. ISBN 978-80-7401-051-4. 4. Fialová, Zuzana. Chyby v udělování zemědělských dotací. Odborný a stavovský týdeník Zemědělec. 2013, č. 49/2013, s. 2. 5. Gallas, J. Návrh dotačních podmínek pro ekologické zemědělství na rozpočtové období od roku 2015. Bio – měsíčník pro trvale udržitelný život, č. 1/2014. 21 s. 6. Gorgoňová, Šárka. Povinné členství? Ne! Odborný a stavovský týdeník Zemědělec. 2013, č. 49/2013, s. 10. 7. Jakrlová, J.; Pelikán, J. EKOlogický slovník, terminologický a výkladový. 1. vyd. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 1999, 144 s. ISBN 80-7168-644-1. 8. Jančářová, I. Ekologická politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 207 s. ISBN 80-210-3599-4. 9. Koch, Hans-Joachim. Umweltrecht. 3. vollständig überarbeitete Auflage. Verlag Franz Vahlen München, 2010. 840 s. ISBN 978 3 8006 4068 3. 10. Kolektiv autorů. 10 let ekologického zemědělství v České republice, sborník referátů. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1999, 88 s. ISBN 80-213-0537-1. 11. Konečný, M.; Kotecký, V.; Matoušek, L. Ekologické dopady společné zemědělské politiky a vstupu do EU v českém zemědělství. 1. vyd. Brno: Hnutí DUHA, 2004, 87 s. ISBN 80-86834-07-7. 12. Ministerstvo zemědělství. Die Grundangaben über die ökologische Landwirtschaft in der Tschechischen Republik. Materiál vytvoření MZe za účelem prezentace českého EZ na veletrhu Biofach konaného ve dnech 12.15. 2. 2014 v Norimberku. 13. Ministerstvo zemědělství. Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s komentářem. In: Právní předpisy pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012, s. 310. ISBN 978-80-7434-059-8. 87
14. Moudrý, J. a kol. Ekologické zemědělství, vysokoškolská učebnice. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2007, 219 s. ISBN 978-80-7394-046-1. 15. Ministerstvo zemědělství. Právní předpisy pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012, 148 s. ISBN 978-80-7434-059-8. 16. Pekárek, M. a kol. Právo životního prostředí. 2. díl. 2. přepracované vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 379 s. ISBN 80-210-3978-7. 17. Pekárek, M. a kol. Právo životního prostředí. 3. díl. 2. přepracované vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 327 s. ISBN 978-80-210-4299-5. 18. Pekárek, M. a kol. Právo životního prostředí. 1. díl. 2. přepracované vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 323 s. ISBN 978-80-210-4926-0. 19. Petr, J.; Dlouhý, J. a kol. Ekologické zemědělství. 1. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992, 312 s. ISBN 80-209-0233-3. 20. Průcha, Petr. Správní právo, obecná část. 7. dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 418 s. ISBN 978-80-210-4276-6. 21. Šarapatka, B.; Urban, J. a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy a praxi, I. díl. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2003, 280 s. ISBN 80-7212-274-6. 22. Šarapatka, B.; Urban, J. a kol. Ekologické zemědělství v praxi. 1. vyd. Šumperk: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, 2006, 502 s. ISBN 978-80-903583-00. 23. Thomas, Frieder; Vögel, Rudolf. Gute Argumente: Ökologische Landwirtschaft [Mit 53 Graphiken von Sabine Weiblen]. Originalausgabe. Verlag C. H. Beck. München, 1989. 132 s. ISBN 3 406 33133 5.
Elektronické prameny 24. ABCERT AG. ABCERT katalog sankcí [online]. Abcert AG, organizační složka [cit. 30. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.abcert.cz/data/files/dokument_46.pdf 25. Bioinstitut, o.p.s. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A GMO. OTÁZKY KOEXISTENCE. Vaše otázky – naše odpovědi [online]. Olomouc: Bioinstitut, o.p.s., 2008, 40 s. ISBN 978-80-904174-6-5 [cit. 22. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.bioinstitut.cz/documents/GMO-finalniverze.pdf 26. Bioinstitut, o.p.s. Nové nařízení o biopotravinách a ekologickém zemědělství v Evropě (ES) č. 834/2007. Pozadí, zhodnocení, interpretace [online]. Olomouc: Bioinstitut, o.p.s., 2009, 74 s. [cit. 22. 1. 2014]. Dostupné z: 88
http://www.bioinstitut.cz/documents/nove_narizeni_dossier_web.pdf 27. Bioinstitut, o.p.s. Výroční zpráva 2012 [online]. Olomouc: Bioinstitut, o.p.s., 2013, 24 s. [cit. 31. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.bioinstitut.cz/documents/vyrocka_2012_web.pdf 28. Bouma, D. IFOAM akreditovala Českou republiku. Odborný a stavovský týdeník. Zemědělec [online]. Odborný a stavovský týdeník. Zemědělec. Publikováno 18. 2. 2003 [cit. 21. 1. 2014]. Dostupné z: http://zemedelec.cz/ifoam-akreditovala-ceskou-republiku/ 29. Bs. IFOAM International a IFOAM EU Group. Ekologické zemědělství [online]. Ekologické zemědělství, publikováno 4. 5. 2007 [cit. 21. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp?ids=0&ch=487&typ=1&val=5 8956 30. Dlouhý, J. Kontrola a certifikace biopotravin [online]. © 2012-ČTPEZ-Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, publikováno 28. 11. 2010 [cit. 30. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.ctpez.cz/cz/clanky/kontrola-a-certifikace-biopotravin 31. Dlouhý, J.; Urban, J. Ekologické zemědělsví bez mýtů. Fakta o ekologickém zemědělství a biopotravinách pro média [online]. Olomouc 2011, publikováno 29. 2. 2012, 26 s. [cit. 20. 2. 2014]. ISBN 978 -80-87371-13-8. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/148152/myty_EZ_final.pdf 32. Důvodová zpráva k zákonu č. 344/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 18. 2. 2014]. 33. Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 553/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a některé další zákony. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 16. 11. 2013]. 34. IFOAM Head Office. Principles of organic agriculture [online]. Bonn, Germany: IFOAM Head Office, 4 s. [cit. 4. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.ifoam.org/en/organic-landmarks/principles-organic-agriculture 35. Kontrola a certifikace [online]. Agriculture and rural development, Organic farming [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/organic/consumer-confidence/inspectioncertification_cs 89
36. MACH, Martin. Danone: Litujeme toho, jestli jsme oklamali spotřebitele nápisem BIO [online]. © 2006–2014 ATAC spol. s.r.o. [cit. 6. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.fitlife.cz/danone-bio 37. Ministerstvo zemědělství. Akční plán ekologického zemědělství v letech 20112015 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, publikováno 16. 12. 2010, 32 s. [cit. 4. 2. 2014]. ISBN 978-80-7434-007-9. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/93837/Akcni_plan_2011_2015_EZ.pdf 38. Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012. In: Metodické pokyny pro ekologické zemědělství [online]. KEZ, o.p.s., publikováno 2. 1. 2014, s. 516 [cit. 24. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.kez.cz/node/193 39. Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 1/2012: Registrace do EZ, přechodné období, zkracování a prodlužování PO [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, publikace 2012 [cit. 24. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/registrace/ 40. Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 2/2013 In: Metodické pokyny pro ekologické zemědělství [online]. KEZ, o.p.s., publikováno 2. 1. 2014, s. 75–80 [cit. 24. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.kez.cz/node/193 41. Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 4/2012 In: Metodické pokyny pro ekologické zemědělství [online]. KEZ, o.p.s., publikováno 2. 1. 2014, s. 2331 [cit. 19. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.kez.cz/node/193 42. Ministerstvo zemědělství. Metodický pokyn č. 5/2012 In: Metodické pokyny pro ekologické zemědělství [online]. KEZ, o.p.s., publikováno 2. 1. 2014, s. 3258 [cit. 19. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.kez.cz/node/193 43. Ministerstvo zemědělství. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 24. 4. 2013, 74 s. [cit. 31. 1. 2014]. ISBN 978-80-7434-104-5. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/218712/AEO79_web2013.pdf 44. Ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství: Čerpání evropských peněz v příštích letech vyžaduje změny některých zákonů [online]. Ministerstvo 90
zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 10. 1. 2014 [cit. 31. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2014_ministrzemedelstvi-cerpani-evropskych.html 45. Ministerstvo zemědělství. Národní dotace [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace [cit. 31. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/ 46. Ministerstvo zemědělství. ROČENKA 2011 – EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ v České republice [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012, 92 s. [cit. 31. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.bioinstitut.cz/documents/rocenka_CTPEZ_2011_web_000.pdf 47. Ministerstvo zemědělství. Schválení balíčku nařízení pro programové období 2014–2020 [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 13. 1. 2014 [cit. 31. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2014/aktuality/schvaleni-balicku-narizeni-pro.html 48. Ministerstvo zemědělství. Směnný kurz pro výpočet dotací v roce 2013 [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 11. 1. 2013 [cit. 31. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/opatreni-osy-ii/agroenvironmentalni-opatreni/smenny-kurz-pro-vypocetdotaci-v-roce-4.html 49. Ministerstvo zemědělství. Směnný kurz pro výpočet dotací v roce 2014 [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace, publikováno 8. 1. 2014 [cit. 31. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/opatreni-osy-ii/agroenvironmentalni-opatreni/smenny-kurz-pro-vypocetdotaci-v-roce-5.html 50. Ministerstvo zemědělství. Základní informace [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace [cit. 30. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2014/zakladni-informace/ 51. Ministerstvo zemědělství. Základní informace o Programu rozvoje venkova ČR [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, Dotace [cit. 30. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/zakladni-informace/ 91
52. Ministerstvo zemědělství. Zapojením ÚKZÚZ se zvýší transparentnost a efektivita kontrol ekologických podniků [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, 6 s. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/29971/text_uredni_kontroly_final.pdf 53. Ministerstvo zemědělství, ČTPEZ, Bioinstitut, o.p.s. Ročenka 2012 – ekologické zemědělství v České republice [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, publikováno 14. 2. 2014, 52 s. [cit. 19. 2. 2014]. ISBN 978-80-7434-139-7. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/289733/rocenka_EZ_2012_web.pdf 54. Ministerstvo životního prostředí. Státní politika životního prostředí České republiky 2012–2020 [online]. Praha, září 2012: Ministerstvo životního prostředí, 89 s. [cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi/ $FILE/OEDN-statni_politika_zp-20130110.pdf.pdf 55. Náhlovský, P. Ekologické zemědělství [online]. Brno, 2008/2009, 57 s. [cit. 30. 1. 2014]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/134660/pravf_m/Ekologicke_zemedelstvi_diplomova_prace_fin.doc 56. PRO-BIO, Svaz Pro-bio, Kdo jsme? [online]. Svaz PRO-BIO [cit. 24. 1. 2014]. Dostupné z: http://pro-bio.cz/Svaz-PRO-BIO/ 57. Svoboda, Milan. Odpověď na žádost o informaci zaslaná na Český institut pro akreditaci, o.p.s. ze dne 20. 2. 2014 [online]. [cit. 22. 2. 2014]. 58. SZIF. Příručka pro žadatele [online]. Státní zemědělský intervenční fond, 139 s. [cit. 1. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fc s%2Fdokumenty_ke_stazeni%2Feafrd%2Fosa2%2F1%2F13%2F134450379773 5%2F1365770795835.pdf 59. ÚKZÚZ, Úřední kontrola [online]. Ministerstvo zemědělství © 2009-2013, ÚKZÚZ [cit. 29. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ekologicke-zemedelstvi/uredni-kontrola/ 60. Urban, J. Odpověď na žádost o informaci zaslaná na Oddělení ekologického zemědělství, ÚKZÚZ – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, ze dne 24. 2. 2014 [online]. [cit. 27. 2. 2014].
92
61. Urban, J. Přes dvacet let ekologického zemědělství. Odborný stavovský týdeník Zemědělec, č. 3/2011 [online]. Bioinstitut, o.p.s., s. 23 [cit. 30. 1. 2014]. Dostupné z: www.bioinstitut.cz/documents/Zm03_ekozem.pdf 62. ÚZEI. Statistická šetření ekologického zemědělství – Základní statistické údaje (2012) [online]. Brno, 2013, publikováno 14. 1. 2014, 52 s. [cit. 24. 1. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/284641/Zprava_EZ_2012_final.pdf
93
Příloha: Konvenční, integrované, ekologické zemědělství Pro srovnání konvenčního, integrovaného a ekologického zemědělství v praxi použiji následující tabulku. Kritéria jsou volena napříč celým spektrem zemědělské činnosti.322 KZ
IZ
EZ
Koloběh látek
Není uzavřen, vysoká potřeba dodávání externí energie.
Úsilí o uzavřený koloběh.
Na úrovni hospodářství je nejvíce uzavřen.
Intenzita hospodaření (prostředí, energie, produkce jednotlivých kultur)
Obecně vysoká.
Prostředky až vysoké, pokud jsou ekologicky využitelné.
Malá až střední (např. při produkci zeleniny – vysoká příležitostně), snaha o dlouhodobě vyrovnané sklizně a existenční jistotu.
Ochrana půdy, podpora půdní aktivity
Pouze částečně – snižování půdní úrodnosti.
Důležitý aspekt, podpora půdní úrodnosti cílenými opatřeními.
Udržování půdní úrodnosti je základní požadavek.
Způsob prodeje výrobků
Převládá nepřímý (tj. klasické obchody)
Často nepřímý.
Často přímý, příprava speciální obchodní sítě.
Výživa, hnojení
V současné době potřebné vysoké dávky, organické a zelené hnojení není optimálně využíváno.
Dávky dosud vyšší než je potřeba, podíl min. hnojiv redukován, důraz kladen na org. hnojiva a zelené hnojení.
Převážně org. hnojiva, aktivizace půdní činnosti organismů, zákaz použití lehce přijatelných min. hnojiv.
Zátěž ŽP, opatření, technika
Tolerována pokud je činnost ekonomická a zákonná.
Omezena.
Silně omezena.
Střídání plodin
Jednostranné až vyvážené.
Mnohočetné, vyvážené.
Mnohočetné, vyvážené (prvek silné priority).
322
Moudrý a kol., op. cit., s. 24–26.
94
Mechanické způsoby ochrany proti plevelům
Ojediněle, neboť jsou finančně nákladné.
Rozšířeno, i v kombinaci s herbicidy.
Téměř výlučně, částečně termicky.
Předcházení výskytu škod pomocí agrotechnických opatření
Nepatrný význam.
Mimořádný důraz a význam.
Takřka výlučně, nedostatek přímých účinných zásahů regulace škodlivých organismů.
Lidský faktor (etika)
Převládají ekonomické úvahy, nazírání.
Ekologické a společenské úvahy jsou důležité, jsou sledovány závislosti a smysluplně využívány.
Jako IZ.
Chov zvířat
Ekonomicky optimalizován.
Předpisy k druhově vhodnému chovu, ekologické a etické aspekty.
Druhově vhodný chov, ekologické a etické aspekty (v současné době má více zkušeností než IZ).
Využití meziplodin
Možnosti jen částečně využívány.
Má velký význam („stále zelený systém“).
Má velký význam, opírá se o tradice.
Chemická ochrana rostlin
Běžná, pokud se ekonomicky „vyplatí“.
Omezena, jen v případě, že nelze nahradit jinými způsoby.
Ojediněle, nejčastěji povoleny preparáty na rostlinné bázi.
95
