Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství
Diplomová práce
Zadávání veřejných zakázek přes elektronická tržiště veřejné správy s bližším zaměřením na veřejné zakázky malého rozsahu
Bc. Helena Minaříková
2015
Prohlašuji,
že jsem
diplomovou
práci
na téma
Zadávání
veřejných
zakázek
přes elektronická tržiště veřejné správy s bližším zaměřením na veřejné zakázky malého rozsahu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Brně dne 28. 6. 2015
…………………….………… Helena Minaříková
2
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Jiřímu Blažkovi, CSc., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
3
Abstrakt Obsahem této práce je problematika zadávání veřejných zakázek malého rozsahu přes elektronická tržiště veřejné správy. Zahrnuje důvody vzniku a vývoj elektronických tržišť v České republice a zabývá se vývojem související legislativy. Představuje pravidla a postupy zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v elektronických tržištích, kterými se veřejný zadavatel při zadávání těchto zakázek musí řídit. Uvádí praktické zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek malého rozsahu z pohledu veřejného zadavatele. V závěru jsou uvedena doporučení pro další fungování elektronických tržišť.
Klíčová slova veřejná správa, elektronické tržiště, veřejná zakázka, zakázka malého rozsahu, veřejný zadavatel, komodita
Abstract The diploma thesis deals with the public procurement issue of small-scale contract through electronic marketplace of public administration. It includes the reasons of establishment and development of electronic marketplaces in the Czech Republic. The article also contains development of related legislation. The article follows the most important rules and process of public procurement of small-scale contract in electronic marketplace, which the contracting authority of public procurement has to obey. It mentions practical experience with public procurement of small-scale contracts, according to contracting authority. In conclusion, the author proposed the following recommendation for electronic marketplaces.
Keywords public administration, electronic marketplace, public procurement, small-scale contracts, contracting authority, commodity
4
Obsah
1.
Úvod ………………………………………………………………………...
8
2.
Základní pojmy, zásady, možnosti kontroly a přezkumu …….…………..
11
3.
4.
2.1
Základní pojmy ……………………………………….……………
11
2.2
Evropské zakotvení …………………………………….………..…
13
2.3
Zásady ………………………………………………….…………..
14
2.4
Možnosti přezkumu a kontroly VZMR ……………………………
16
Počátky elektronických tržišť ………………………………………………
20
3.1
Elektronická tržiště v období let 2002 – 2012 ………….….…….
20
3.2
Národní plán zavedení elektronického zadávání …………..…….
21
3.3
Strategie používání e-tržiště ………………………………….……
24
3.4
Strategie elektronizace ………………………………….…………
26
3.5
NIPEZ …………………………………………………….…….…. 28
Nový systém elektronických tržišť veřejné správy ……………….……....
30
4.1
Spuštění nového typu elektronických tržišť ………………………
30
4.2
Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2012 ……………..
31
4.3
Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok 2012 …………..
31
4.4
Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2013 ……………..
33
4.5
Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok 2013 ……….....
34
4.6
Kontrolní akce NKÚ č. 13/24 ………………….………………….
35
4.7
Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2014 ……………..
38
4.8
Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok 2014 …………..
40
5.
Provoz e-tržišť veřejné správy v současnosti ………………………………
43
6.
Komodity ………………………………………………………………..….. 46
7.
8.
6.1
Seznam komodit, číselníky ………………………………….…….
46
6.2
Standardizace komodit …………………………….………..……..
47
Pravidla a postupy zadávání ………………………………….………..…… 50 7.1
Pravidla zadávání…….…………………………….……….….…..
7.2
Postupy zadávání ……………………………………………..…… 55
50
Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek …………………...………..… 62
5
Poznatky z praxe ……………….……………………….…………….……
63
9.1
Vady při podání nabídky …………..………….….………………
63
9.2
Náhradní plnění ……………………………..….….………….….
63
9.3
Specifikace komodit ……………………………….………….…..
65
9.4
Časová náročnost …………………………………….……………
66
9.5
Spisová služba ……………………………………….……………
67
10. Klady a zápory využívání e-tržišť ......……………………….…………….
68
11. Doporučení de lege ferenda ………………………………….….………….
70
12. Závěr ………………………………………………………….…………….
73
13. Seznam použitých pramenů a literatury ………………………….…………
75
Příloha č. 1: Seznam kategorií komodit povinně zadávaných ÚOSS a jejich podřízenými organizacemi přes elektronická tržiště veřejné správy………..
83
9.
6
Seznam použitých zkratek
Common Procurement Vocabulary / Společný slovník pro veřejné zakázky EU Evropská unie IT Informační technologie NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad NSS Nejvyšší správní soud MMR Ministerstvo pro místní rozvoj NEN Národní elektronický nástroj NIPEZ Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ÚOSS Ústřední orgány státní správy ÚVIS Úřad pro veřejné informační systémy VZMR Veřejná zakázka malého rozsahu 3E Economy, Effectivenes, Efficiency / Zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti Kontrolní akce Kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 13/24 Peněžní NKÚ č. 13/24 prostředky vynakládané na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť Národní plán Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 Pravidla Příloha usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit Strategie Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let elektronizace 2011 až 2015 Strategie používání Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 e-tržiště Národního plánu Nařízení Nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června č. 1605/2002 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství Směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 2004/18/ES 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby Zákon o veřejných Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zakázkách pozdějších předpisů CPV
7
1.
Úvod
Oblast veřejných zakázek patří k nejvýraznějším výdajům státního rozpočtu. Dle zpráv o stavu elektronických zakázek v České republice odčerpávají každoročně ze státního rozpočtu více než 500 mld. Kč. Na veřejné zakázky malého rozsahu je určeno přibližně 40 % tohoto objemu financí. Jedním z cílů vládní strategie boje proti korupci je zavedení
elektronizace
veřejných
zakázek.
Jejím
důsledkem
je i využívání
elektronických tržišť veřejné správy, především pro zadávání těchto zakázek. Elektronické tržiště je aplikace, která umožňuje plně elektronické zadávání veřejných zakázek a je určena především pro rychlé nákupy standardizovaných komodit v určených zadávacích řízeních. Tato tržiště poskytují možnost zadávat i podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení a e-aukce malého rozsahu, avšak jedná se o nepatrné množství zakázek z celkově uváděného počtu. V souladu se zadáním diplomové práce se v první části zabývám základními pojmy veřejných zakázek a jejich legislativního zakotvení v souvislosti s veřejnými zakázkami malého rozsahu. Jsou zde uvedeny základní zásady, které jsou veřejní zadavatelé povinni dodržet při zadávání. Zmiňuji i ty zásady, které se zadáváním veřejných zakázek souvisejí, a o kterých se aktuální verze zákona o veřejných zakázkách nezmiňuje. Do této části je také přesunuta podkapitola, zabývající se možnostmi přezkumu a kontroly veřejných zakázek malého rozsahu. Poměrně obsáhlá část zahrnuje popis vzniku elektronických tržišť veřejné správy v České republice a jejich fungování od počátků po současnost. Uvádím problematiku legislativního zakotvení těchto tržišť a vývoj elektronizace veřejných zakázek v souvislosti s elektronickými tržišti veřejné správy, zejména se zavedením nového typu e-tržišť od roku 2012. Následují pravidla a postupy, kterými je zadavatel povinen se řídit při zadávání zakázek v e-tržišti a problematika specifikace komodit povinně stanovených pro zadávání. V předposlední části zmiňuji některé praktické zkušenosti veřejného zadavatele a upozorňuji na problémy, se kterými se tento zadavatel může setkat při komunikaci přes elektronické tržiště, především s malými lokálními dodavateli. Oproti zadání diplomové práce jsem rozšířila počet kapitol, poněvadž v některých případech by došlo k neúměrnému nárůstu podkapitol a práce by ztratila přehlednost.
8
Cílem této práce je analyzovat vznik, vývoj a legislativní zakotvení elektronických tržišť veřejné správy, a současně zmapovat zadávání veřejných zakázek malého rozsahu přes tato tržiště. S použitím stanovených pravidel a postupů, se pokusím identifikovat alespoň některé problematické okruhy tohoto zadávání. Snažím se poukázat na skutečnost, že přes povinnost, která byla stanovena ústředním orgánům státní správy a jejich podřízeným organizacím, zůstává zadávání přes e-tržiště nedořešenou a legislativně i prakticky poněkud opomíjenou částí zadávání veřejných zakázek. V závěru shrnu uvedené poznatky a uvedu doporučení de lege ferenda pro využívání elektronických tržišť v dalším období. Z množství dokumentů, které obsahují pojmy související s elektronizací veřejných zakázek, jsem se snažila soustředit na ty, které mají souvislost s elektronickými tržišti, veřejnými zakázkami malého rozsahu a jejich zadáváním přes elektronická tržiště veřejné správy. Vynechala jsem dokumenty týkající se obecně zavádění eGovernmentu, protikorupčních strategií, i ty, které se týkají ostatních elektronických nástrojů používaných pro zadávání veřejných zakázek. Neuvádím zde ani problematiku použití e-aukcí malého rozsahu a zadávání rámcových smluv přes elektronická tržiště neboť se jedná o velmi malou část z celkového objemu zakázek zadávaných přes e-tržiště. Všechny tyto otázky, související s elektronickým zadáváním, by se zasloužily o nepřiměřené rozšíření této práce. Vzhledem k tématu diplomové práce, kdy používání elektronických tržišť veřejné správy ve větší míře je poměrně mladou záležitostí a odborná literatura zatím nestihla, až na výjimky, věnovat tomuto tématu pozornost, jsem při zpracování této práce vycházela především z materiálů Ministerstva pro místní rozvoj a vlády, z nichž většina je zveřejněna na Portále o veřejných zakázkách a koncesích, které jsem doplnila o další zdroje. Současně jsem využila příslušné právní předpisy v komentovaném znění a podstatné informace mi poskytly rovněž materiály Nejvyššího kontrolního úřadu a v obecné části rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Úřadu pro hospodářskou soutěž. V práci, především v její střední části, byly využity metody analýzy a deskripce. Některé informace v praktické části
práce
byly získány metodou
řízeného
strukturovaného rozhovoru se zaměstnanci veřejných zadavatelů a dodavateli. Tyto
9
údaje bylo před použitím nutno nejprve setřídit a analyzovat. Pokud v této práci zmiňuji hodnoty v Kč, není-li uvedeno jinak, jsou uvedeny hodnoty bez DPH. Píšu-li o organizaci, mám na mysli organizační složku státu podřízenou ústřednímu orgánu státní správy. Je-li zmíněna zakázka, jedná se o veřejnou zakázku, pojem elektronické tržiště je uváděn i jako e-tržiště. V celé práci používám pojem zadávání, kterým se nazývá závazný postup zákona o veřejných zakázkách. Shodně je označen i postup zadavatele, jehož účelem je zadání veřejné zakázky malého rozsahu, podle Pravidel systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit, která jsou přílohou usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Práce je psána z pohledu veřejného zadavatele, podřízené organizační složky státu, který je povinen od 1. ledna 2014 využívat elektronická tržiště státní správy pro nákup stanovených komodit. Práce vychází z právního stavu k datu 30. dubna 2015.
10
2.
Základní pojmy, zásady, možnosti kontroly a přezkumu
2.1
Základní pojmy
V současné
době
je
základním
právním
předpisem
pro zadávání
veřejných
zakázek zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o veřejných zakázkách, který nabyl účinnosti k 1. červenci 2006. Přijat byl jen dva roky po schválení předchozí zákonné úpravy veřejných zakázek, zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který byl několikrát novelizován, ale i přesto byl cílem častých připomínek.1 Důvodem k nové úpravě zákona o veřejných zakázkách bylo přijetí a zapracování nových evropských směrnic z let 2004 a 2005.2 V zákoně je upraveno jak zadávání veřejných zakázek. tak dohled nad tímto zadáváním. Stanoví postupy, které vedou zadavatele k uzavření smlouvy s dodavatelem na konkrétní plnění. Postupy, které následují po uzavření této smlouvy, zákon ponechává na pravidlech soukromého práva.3 V zákoně o veřejných zakázkách jsou stanoveny z pohledu této práce tyto základní pojmy: - veřejným zadavatelem je Česká republika, tedy stát představovaný jeho organizačními složkami, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek a jím zřízené organizace, i jiné právnické osoby, které splňují zákonem stanovené podmínky, - zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, - veřejná zakázka je úplatné poskytnutí dodávek, služeb či stavebních prací na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, dělí se dle předpokládané 1
MAREK, Karel. Nový zákon o veřejných zakázkách. Právní rádce, IHNED [online]. Economia, a.s., 22. června 2005 [cit. 15. 5. 2015]. 2 Např. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. 3 JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s. 8.
11
hodnoty na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu, a dále dle druhu na veřejné zakázky na dodávky, služby či stavební práce, - veřejná zakázka malého rozsahu, dále jen VZMR, je ta, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 mil. Kč v případě zakázky na dodávky a služby nebo 6 mil. Kč v případě zakázky na stavební práce, - předpokládaná hodnota je definována jako předpokládaná výše peněžitého závazku, který je zadavatel povinen stanovit před zahájením zadávacího řízení, - zadávání je závazný postup zadavatele v zadávacím řízení podle zákona, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a jehož výsledkem je uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení.4 V § 18 zákona jsou stanoveny výjimky z působnosti zákona, v odst. 5 ustanovení, podle něhož zadavatel není povinen zadávat podle zákona VZMR, ale veřejný zadavatel musí při jejich zadávání dodržovat zásady uvedené v § 6. V § 26 odst. 5 je uvedeno pravidlo,
že zahájí-li
veřejný zadavatel
zadávání
VZMR
postupem
platným
pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, je povinen postupovat nadále podle ustanovení platných pro toto zadávání. V praxi je možné, a obvyklé, že si veřejný zadavatel vnitřní směrnicí upraví nejen rozsah a postupy, ale i další členění finančních limitů pro zadávání VZMR. V zákoně
jsou
definována
pravidla
pro centrální
zadávání,
pro použití
dynamických nákupních systémů či e-aukcí,5 pravidla pro použití elektronických tržišť v něm uvedena nejsou. V ustanovení § 149 jsou vymezeny elektronické prostředky, elektronické nástroje a podmínky, které musí tyto nástroje pro zadávání veřejných zakázek splňovat. Zadavatel smí použít elektronické nástroje pouze tehdy, pokud jejich použití neporušuje zákaz diskriminace a jsou obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Současně je povinen zajistit, aby prokazatelně splňovaly požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu.6 Podstatným prováděcím právním předpisem
z hlediska
elektronizace
zadávání
veřejných
zakázek je
vyhláška
4
§ 2 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7, § 12 odst. 3, § 13 odst. 1, § 17 písm. k) a m) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 5 § 3, § 93 až 97 tamtéž 6 § 149 odst. 2, odst. 9 tamtéž
12
Ministerstva pro místní rozvoj, dále jen MMR, č. 9/2011 Sb., ze dne 10. ledna 2011, kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. Jejím obsahem je mimo jiné i certifikace shody elektronických nástrojů, kterou museli dodržet provozovatelé nového systémů e-tržišť.7
2.2
Evropské zakotvení
Přijetí nového zákona o veřejných zakázkách bylo důsledkem přijetí řady evropských směrnic, které upravovaly zejména zadávání veřejných zakázek, jejichž přepokládaná hodnota dosáhla finančních limitů stanovených právními předpisy Evropské Unie, tedy nadlimitních veřejných zakázek. U ostatních veřejných zakázek ponechávaly směrnice na uvážení členského státu, jakým způsobem upraví postupy zadávání těchto zakázek.8 Nicméně Evropská komise se snaží také o regulaci zakázek, kterých se evropské směrnice netýkaly. Podle Interpretačního sdělení komise 2006/C 179/02 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, stanoví v rámci zásady transparentnosti povinnost zajistit přiměřené zveřejnění i u těch zakázek, na které se směrnice nevztahují. Interpretační sdělení komise ovšem není závazným předpisem.9 Této práce se pravděpodobně nejvýznamněji dotýká zapracování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, dále jen směrnice 2004/18/ES, která obsahuje postupy pro elektronické zadávání veřejných zakázek.10 Pro implementaci podmínek elektronického zadávání veřejných zakázek vydala Evropská komise Sdělení Komise Radě, Evropskému Parlamentu, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu Výboru a Výboru Regionů - Akční plán provádění
7
§ 8 až 11 vyhlášky č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. 8 JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s. 14. 9 JURČÍK, Radek. Veřejné zakázky a koncese. 2. doplněné vydání Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 46. 10 Čl. 33, čl. 42, čl. 54 směrnice 2005/75/ES
13
právního
rámce
v oblasti
elektronického
zadávání
veřejných
zakázek
{SEK(2004)1639}, z něhož vyplynul požadavek zpracovat národní plány zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek.11
2.3
Zásady
2.3.1 Zásady dle § 6 zákona o veřejných zakázkách Na VZMR se dle zákona o veřejných zakázkách vztahují zásady uvedené v § 6 a měly by být dodrženy v celém procesu zadávání veřejné zakázky. Zásady zadávání zakázek byly převzaty z čl. 2 výše uvedené směrnice 2004/18/ES. Dodržení zásady transparentnosti, tedy otevřenosti, by mělo zamezit nekalým praktikám a korupci při zadávání. Současně umožnit, aby se o veřejné zakázce dozvěděl co největší počet dodavatelů a mohl se tak zúčastnit zadávacího řízení. Z hlediska zadavatele by pak mělo jít o průhlednost v tom smyslu, že všechna kritéria a úkony, které v řízení o zakázce činí, by měly být učiněny písemně, zdokumentovány a řádně odůvodněny tak, aby byly následně přezkoumatelné. Zásada rovného zacházení spočívá v rovném přístupu ke všem dodavatelům či uchazečům o zakázku. Pod tuto zásadu spadá nejen možnost se o zakázku ucházet, ale také přístup zadavatele k nastavení pravidel a předpokladů, za kterých se lze řízení zúčastnit. Pravidla mají být shodná pro všechny uchazeče, a nejsou-li uchazečem splněna, má být vyloučen ze zadávacího řízení. Zásada zákazu diskriminace se projevuje tím, že žádný uchazeč nesmí být oproti ostatním znevýhodněn. Prolíná se se zásadou rovného zacházení. Znamená nejen nediskriminovat dodavatele z jiných členských států EU, ale týká se také těch případů, kdy zadavatel nepřímo zvýhodňuje některého z dodavatelů, např. stanovením příliš omezujících podmínek či pokud má nepřiměřené požadavky na kvalifikaci dodavatele.12 Porušení těchto zásad v průběhu zadávacího řízení bývá předmětem soudního přezkumu a Nejvyšší správní soud, dále jen NSS, se s touto problematikou setkává 11
JURČÍK, Radek. Veřejné zakázky a koncese. 2. doplněné vydání Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 849. 12 tamtéž, s. 110 - 115
14
poměrně často. V případě rozsudku NSS ze dne 15. září 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 - 159 se jednalo o porušení zásady transparentnosti, kdy NSS konstatoval, že zásada transparentnosti je porušena, pokud jsou v postupech zadavatele shledány prvky, které zadávací řízení činí nekontrolovatelným, nečitelným nebo nepřehledným či vzbuzují pochybnosti o důvodech jednotlivých kroků zadavatele.13 Porušení zásady zákazu diskriminace bylo judikováno, příkladně v rozsudku NSS ze dne 5. června 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 - 152, kdy soud konstatoval, že zákaz diskriminace uvedený v § 6 zákona o veřejných zakázkách, zahrnuje jak formu zjevnou, tak formu skrytou. Za skrytou formu se považuje i takový postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením kvalifikačních předpokladů tak, že jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky a v důsledku tohoto nastavení pak nemohou zakázku splnit potenciální uchazeči, kteří by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky způsobilí.14
2.3.2 Zásady 3E Zákon o veřejných zakázkách výslovně neuvádí zásady, které se váží k hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti veřejné správy, tzv. zásady 3E (Economy, Effectivenes, Efficiency).15 Avšak za určitou možnost jejich aplikace lze považovat ustanovení, která se týkají stanovení hodnotících kritérií a odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Zásady 3E jsou stanoveny evropskými předpisy, např. nařízením Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství,16 dále jen nařízení č. 1605/2002. Obsahuje je řada dalších předpisů, které se státní i veřejné správy týkají. Hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy stanoví zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,17 zákon č. 218/2000 13
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. září 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 - 159. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2010 [cit. 15. 5. 2015]. 14 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. června 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 - 152. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2008 [cit. 15. 5. 2015]. 15 OCHRANA, František; PŮČEK, Milan. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě. Smart Administration. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 47. 16 Čl. 27 odst. 1 nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. 17 § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15
Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,18 i zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.19 Povinnost dodržovat zásady 3E je stanovena také obcím a krajům.20 Rovněž Nejvyšší kontrolní úřad, dále jen NKÚ, při svých kontrolách prověřuje nejen, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy správně věcně i formálně, ale posuzuje současně, zda jsou tyto činnosti účelné, hospodárné a efektivní.21 Zákon o veřejných zakázkách zásady 3E neobsahuje, přesto se domnívám, že by rozšíření zákona o uvedené zásady bylo vhodné, protože veřejné zakázky by měly být zadávány nejen transparentně a nediskriminačně, ale také s ohledem na pravidla dobrého hospodaření a účel, pro který jsou určeny.
2.4
Možnosti přezkumu a kontroly VZMR
2.4.1 Zákonné vymezení Zákon
o veřejných
zakázkách
vymezuje
v ustanovení
§ 112
výkon
dohledu
nad zadáváním veřejných zakázek, kterým je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, dále ÚOHS. Ten rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěži o návrh postupoval v souladu se zákonem. Současně se uvádí, že tímto výkonem není dotčena působnost jiných orgánů, vykonávajících kontrolu podle zvláštních právních předpisů. Z § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že zadavatel není povinen zadávat VZMR podle zákona, ale veřejný zadavatel je povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona o veřejných zakázkách.22 Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání VZMR postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, je povinen, dle § 26, se tímto postupem i nadále řídit. V § 110 odst. 1 je stanoveno pravidlo, že při zadávání 18
§ 39 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 19 § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 20 § 38 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 17 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 21 § 4 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 22 § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb.
16
nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může dodavatel, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech zadavateli podat zdůvodněné námitky.
2.4.2 Názor NSS Spor o kontrolu VZMR se vede již řadu let. Průlomovým rozhodnutím byl rozsudek NSS č. j. 2 AFS 132/2009 - 275 ze dne 26. ledna 2011, který zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 30/2008-190 ze dne 11. srpna 2009. Zabýval se otázkou, zda VZMR podléhají dohledu ze strany ÚOHS a v jakém rozsahu. V uvedeném případě ÚOHS zastavil řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele, protože zjistil, že přezkoumávaná zakázka patří, co do objemu financí, mezi VZMR. Výklad rozsudku se týkal § 112 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách ve znění před 1. lednem 2010 a přijetím zákona č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ve znění zákona č. 179/2010 Sb. Uvedený § 112 odst. 1 v tomto znění stanovil, že ÚOHS vykonává dohled nad dodržováním zákona a přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele, s cílem zajistit zachování zásad podle § 6. NSS konstatoval, že ÚOHS na základě znění tohoto odstavce vykonává dohled nad zákonností úkonů zadavatele z hlediska dodržování zákona o veřejných zakázkách a tedy i nad tím, aby zadavatelé při zadání VZMR dodrželi zásady uvedené v § 6. Současně uvedl, že to platí i pro případy, kdy u VZMR nelze podávat námitky proti postupu nebo úkonům zadavatele.23
2.4.3 Názor ÚOHS Nicméně ÚOHS zastává názor opačný, a uvádí, že výše uvedený rozsudek NSS se týká znění § 112 zákona před 1. lednem 2010, jak dokládá např. rozhodnutí předsedy ÚOHS o rozkladu č. j. R399/2013/VZ-6562/2014/310/PMo ze dne 27. března 2014. V uvedeném řízení se jednalo o VZMR na dodávky do výše 1 mil. Kč. Ve správním řízení o rozkladu je v odst. 20 uvedeno: „Vzhledem k tomu, že postup, který předchází 23
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2011, č. j. 2 AFS 132/2009 - 275. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2011 [cit. 15. 5. 2015].
17
uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, není zákonem výslovně upraven, neprobíhá v zadávacím řízení a nedochází tedy k zadání postupem podle zákona (nejedná se o zadávání dle zákona).“ V následujícím odstavci s odkazem na ustanovení ústavních zákonů24 pokračuje: „Zadavatel je sice povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona, nicméně Úřad není povinen a tedy ani oprávněn z důvodů shora uvedených postupem podle ustanovení § 113 a násl. zákona přezkoumávat a rozhodovat, zda zadavatel při postupu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu dodržel zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona, neboť k uvedenému nemá žádné zákonné zmocnění.“ V odst. 23 se vyjadřuje k podání námitek: „O správnosti závěrů Úřadu obsažených v napadeném rozhodnutí svědčí rovněž ustanovení § 110 odst. 1 zákona, podle kterého může kterýkoliv dodavatel podat zdůvodněné námitky, a to pouze při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek. Z výkladu a contrario v této souvislosti vyplývá, že nelze účinně uplatnit námitky při postupu přecházejícím uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, a na základě těchto námitek posléze uplatnit u Úřadu účinný návrh na zahájení správního řízení.“ Dále se rozhodnutí vyjadřuje i k procesním institutům, které zákon o veřejných zakázkách v případě VZMR neupravuje, a konstatuje, že zákon neumožňuje účinně uplatnit v případě VZMR námitky a návrh tedy nebude mít předepsané náležitosti dle ustanovení § 114 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách neboť doklad, který navrhovatel označí jako „doklad o doručení námitek“ nebude ve smyslu zákona „dokladem o doručení námitek“.25 K námitkám v případě VZMR lze dodat pouze doporučení, že je lépe, pokud zadavatel stanoví v zadávacích podmínkách možnost podávat námitky také u VZMR. V případě, že je námitka podána, i když v zadávací dokumentaci není výslovně uvedena
24
Čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Čl. 2 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. 25 Rozhodnutí č. j. ÚOHS-R399/2013/VZ-6562/2014/310/PMo ze dne 27. března 2014. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2014 [cit. 15. 5. 2015].
18
možnosti ji podat, je potřebné, aby se zadavatel touto námitkou vážně zabýval a reagoval na ni přiměřeným způsobem.26 Přes výše uvedená fakta ÚOHS přezkoumává i VZMR, především v souvislosti se stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách. Jedná se o případy, kdy díky špatnému nastavení výše předpokládané hodnoty, by mohlo dojít k nesprávnému režimu zadání zakázky či jejímu nesprávnému rozdělení. Dokládá to např. rozsudek NSS ze dne 29. ledna 2015, č. j. 7 As 187/2014 - 33, kterým byla zamítnuta kasační stížnost a potvrzeno rozhodnutí ÚOHS. V této kauze ÚOHS dospěl k závěru, že dvě ze tří VZMR, které byly zadány jako jednotlivé etapy investiční akce, vykazovaly znaky věcné, časové i místní souvislosti, a že se tedy jednalo o vzájemně související plnění a zadavatel je měl zadávat v režimu podlimitní veřejné zakázky.27
2.4.4 Možnosti kontroly Možnosti přezkumu VZMR se strany ÚOHS zůstávají tedy zatím nedořešeny. Kontrola VZMR je tedy záležitostí kontrolních postupů, které jsou stanoveny především zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. V případě organizací státní správy zůstává současně možnost kontroly ze strany NKÚ, ze strany nadřízeného orgánu a možnost použít vnitřní kontrolní postupy v rámci interního auditu dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.28 Nelze také vyloučit kontrolu, která může být následkem podezření ze spáchání trestných činů, např. těch, které souvisejí s hospodářskou soutěží, úplatkářstvím či pletichami při zadávání veřejných zakázek.29 Myslím si, že spuštění dlouho odkládaného registru smluv by také zvýšilo transparentnost a možnost kontroly zadávání veřejných zakázek, protože by umožnilo jejich zveřejňování na jednom místě. Ovšem tato problematika se VZMR týká až od určitého objemu financí, stanoveného § 147a zákona o veřejných zakázkách. 26
POREMSKÁ, Michaela. Veřejné zakázky. Právní minimum při jejich zadávání. 1. vydání, Olomouc: Nakladatelství ANAG, spol. s r. o., 2014, s. 88. 27 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2015, č. j. 7 As 187/2014 - 33. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. 28 § 48 až 50 zákona č. 219/2000 Sb. 29 § 248, § 331, § 257 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších přepisů.
19
3.
Počátky elektronických tržišť
Pod pojmem elektronické tržiště si lze představit webovou aplikaci, která umožňuje elektronické zadávání veřejných zakázek a je určena především pro operativní nákupy lehce standardizovatelných komodit v daných typech zadávacího řízení. Jedná se o plně elektronický systém, v němž jsou všechny úkony zadávacího řízení realizovány elektronicky. Nahrazuje listinný způsob zadávání veřejných zakázek, který byl využíván v předchozím období.30
3.1
Elektronická tržiště v období let 2002 - 2012
Jedním z prvních impulsů k zavedení elektronického tržiště pro veřejnou správu bylo usnesení vlády č. 875/2001 ze dne 5. září 2001 ke Kontrolnímu závěru NKÚ z kontrolní akce č. 00/18 Majetek státu a prostředky státního rozpočtu související s realizací státní informační politiky ve státní správě. NKÚ provedl tuto kontrolu v r. 2000 s cílem prověřit hospodaření s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu při budování a rozvíjení informačních systémů ve státní správě, kontrolovanými subjekty byla mimo jiné i některá ministerstva, např. Ministerstvo financí, kultury či vnitra. Závěr NKÚ ukázal zásadní pochybení při zadávání veřejných zakázek při pořizování hmotného i nehmotného majetku ze strany ministerstev. Tato nepostupovala v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a zakázky samotné byly často zadávány bez vyhlášení veřejné obchodní soutěže či oslovení více zájemců.31 K datu 30. listopadu 2001 bylo vedoucímu Úřadu vlády a ministru financí uloženo zpracovat a předložit vládě návrh opatření ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie.32 Uvedený návrh opatření byl realizován usnesením vlády č. 683/2002 ze dne 26. června 2002 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků 30
Co jsou e-tržiště. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 15. 5. 2015]. 31 Zpráva č. 00/18 Majetek státu a prostředky státního rozpočtu související s realizací státní informační politiky ve státní správě. Věstník NKÚ 2001, částka 2 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2001 [cit. 15. 5. 2015]. 32 Čl. II usnesení vlády č. 875/2001 ze dne 5. září 2001 ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 00/18 Majetek státu a prostředky státního rozpočtu související s realizací státní informační politiky ve státní správě.
20
na informační a komunikační technologie. Úřadu pro veřejné informační systémy, dále jen ÚVIS, byla stanovena povinnost zajistit od 1. září 2002 funkčnost elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy33 a jednotlivým správcům kapitol státního rozpočtu usnesení stanovilo úkol využívat elektronické tržiště veřejné správy a nakupovat jeho prostřednictvím
vybrané
komodity
informačních
a komunikačních
technologií
v hodnotách VZMR. ÚVIS vydal na základě výše uvedeného usnesení Metodický pokyn k provozu elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do výše 2 mil. Kč. Vymezil v něm pravidla pro provozovatele e-tržiště a upravil jeho chod a postupy zadávání, s cílem zvýšit transparentnost udělování veřejných zakázek.34 K 1. srpnu 2002 splnili stanovené podmínky pouze dva provozovatelé, do začátku roku 2003 přibylo ještě dalších pět provozovatelů e-tržišť pro veřejnou správu a byla spuštěna následující e-tržiště: Ridea, abcLink, Ally GeM, Český trh, a.s., LiveTrade, CenTrade a B2B Centrum. Provozuschopná
však zůstala
pouze dvě
z nich:
AllyGeM
provozovatele
ECONOMY.CZ, s. r. o. a B2B Centrum provozovatele B2B Centrum a.s.35 K 1. lednu 2003 byly kompetence ÚVIS převedeny na nově vzniklé Ministerstvo informatiky, které k 1. srpnu 2003 vydalo novou verzi uvedeného metodického pokynu, ve kterém rozšířilo a doplnilo požadavky na provoz e-tržišť, např. o povinnost zveřejňovat všechny aktuální zakázky, umožnit poptávkové řízení či zajistit rovnost všem stranám.36
3.2
Národní plán zavedení elektronického zadávání
Jako reakce na přijetí výše uvedeného Akčního plánu provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek {SEK(2004)1639}, byl usnesením vlády č. 500/2006 ze dne 10. května 2006 přijat Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010, dále jen Národní plán. Uložil 33
Čl. I odst. 2. písm. f) Přílohy usnesení vlády č. 683/2002 ze dne 26. června 2002, o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie Další postup ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. 34 Metodický pokyn pro elektronická tržiště. SystemNews [online]. CCB spol. s r.o., 14. srpna 2012 [cit. 15. 5. 2015]. 35 POREMSKÁ, Michaela. Elektronické zadávání veřejných zakázek. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 41. 36 Metodický pokyn k provozu elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do výše 2 mil Kč. Systém eAukce [online]. Ministerstvo informatiky České republiky, 2003 [cit. 15. 5. 2015].
21
členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, dále jen ÚOSS, zavádět elektronické zadávání veřejných zakázek ve své působnosti a totéž doporučil i představitelům územně samosprávných celků. Jednou ze stanovených povinností ministra pro místní rozvoj bylo předkládat vládě každoročně zprávu o plnění Národního plánu za předchozí rok.37 V příloze usnesení byl stanoven seznam opatření a úkolů pro rozvoj elektronického zadávání veřejných zakázek do roku 2010. Mezi ně patřila i povinnost vytvořit metodiku hodnocení pro účely atestace elektronických nástrojů, zprovoznění
portálu
o veřejných
pro elektronické
nákupy,
poskytnutí
na elektronické
zadávání,
vymezení
zakázkách, cílené
vymezení
podpory
elektronického
komodit
zadavatelům podepisování
vhodných k přechodu či vytvoření
metodického postupu pro elektronické uzavírání smluv. V Národním plánu je uvedeno, že elektronické zadávání veřejných zakázek, ale i koncesních smluv, bude umožněno od 1. července 2006 v souvislosti s přijetím nového zákona o veřejných zakázkách, do kterého byl zapracován rámec elektronického zadávání stanovený výše zmíněnými evropskými směrnicemi. Plánoval nejen elektronické zadávání veřejných zakázek, ale i podporu dalších elektronických procesů, např. elektronických plateb, podporu ukládání a archivace elektronických dokumentů atd. Základními cíli Národního plánu byly stanoveny tyto úkoly - zadávat 50 % všech veřejných zakázek elektronicky, - pokud to legislativa umožní, měli by zadavatelé být schopni elektronicky zadávat 100 % veřejných zakázek, - zadávat zakázky elektronicky by mělo alespoň 25 % zadavatelů. Národní plán očekával snížení cen komodit v průměru o 5%, zlepšení přístupu malých a středních podnikatelů k veřejným zakázkám, zlepšení konkurenčního prostředí mezi dodavateli, ale i omezení bariér pro zahraniční dodavatele.38 V červnu roku 2006 vydalo MMR vyhlášku č. 329/2006 Sb., kterou byly stanoveny bližší
požadavky
na elektronické
prostředky,
elektronické
nástroje
a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek. K těmto požadavkům patřila 37
Usnesení vlády č. 500/2006 ze dne 10. května 2006 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 ve znění usnesení vlády č. 447/2008. 38 Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, s. 3-9 [cit. 15. 5. 2015].
22
možnost opatřit elektronické úkony zadavatele zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, šifrovat a uchovávat nabídky v šifrované podobě, zaznamenávat čas elektronických úkonů, identifikovat osoby a jednotlivé výsledků úkonů apod.39 Z každoročních
zpráv
o plnění
Národního
plánu
byla
pravděpodobně
nejvýznamnější zpráva o plnění Národního plánu za rok 2008. V této zprávě byla uvedena informace o schválení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti k 1. červenci 2009, a výrazně změnil dosavadní způsoby komunikace mezi zadavateli a dodavateli.40 Významným úkolem byl také návrh rozšířit opatření Národního plánu a zpracovat projekt Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), dále jen NIPEZ. Cílem projektu nebylo jen vytvořit model NIPEZ a posoudit proveditelnost implementace tohoto modelu, ale jeho funkčnost měla především zajistit finanční úspory zavedením elektronizace veřejných zakázek, zvýšit efektivitu činnosti úřadů, výrazně snížit finanční výdaje spojené s administrativou zakázek a zajistit transparentnost a pružnost výkonu veřejné správy.41 Vytvoření návrhu modelu NIPEZ bylo schváleno usnesením vlády č. 574/2009 ze dne 4. května 2009 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008, které uložilo členům vlády a vedoucím ostatních ÚOSS zabezpečit plnění aktualizovaných i nově stanovených opatření a úkolů.42 V rámci tvorby návrhu modelu byly provedeny analýzy jednotlivých procesů zadávání veřejných zakázek, legislativních, technických i ekonomických, a souvisejících procesů v jednotlivých resortech. Bylo zpracováno pět variant a nakonec
39
Vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek. 40 § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 41 Zpráva o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 za rok 2008. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009, s. 4, 19 [cit. 15. 5. 2015]. 42 Čl. II usnesení vlády č. 574/2009 ze dne 4. května 2009 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008.
23
padlo rozhodnutí vybrat tu, která umožňovala spolupráci již funkčních elektronických nástrojů resortů a národního elektronického nástroje (NEN), dále jen NEN.43 Výsledky šetření elektronizace zadávání veřejných zakázek, které si nechávalo MMR každoročně zpracovat, ukázaly, že postupně se zvyšoval počet zadavatelů, který elektronické nástroje využíval, ale cíle Národního plánu naplněny nebyly.44
3.3
Strategie používání e-tržiště
V roce 2006 MMR navrhlo, jak je uvedeno v rámci zprávy o plnění Národního plánu za rok 2008, přeložit zpracování opatření J.6 na rok 2009. Tímto opatřením bylo zpracování materiálu Analýza elektronických tržišť (GEM) pro veřejnou správu zajišťujících nákup komodit z oblasti informačních a komunikačních technologií z pohledu ekonomického a právního. Výsledky této analýzy ukázaly závažné nedostatky v úpravě fungování e-tržišť - nedostatečný právní základ v usnesení vlády č. 683/2002, které neobsahovalo jasné vymezení adresátů, kteří byli povinni e-tržiště využívat, - dodavatelé platili provize provozovatelům e-tržiště, jako zprostředkovatelům mezi zadavateli a dodavateli, což porušovalo princip zadávacího práva, kdy účastník zadávacího řízení si má nést náklady spojené s účastí v tomto řízení sám, - metoda výběru provozovatelů e-tržišť nebyla uskutečněna v souladu s platnou právní úpravou, - usnesení vlády č. 683/2002 neobsahovalo žádné kontrolní mechanismy, které by zajistily jeho dodržování.45 Na základě výsledků analýzy bylo rozhodnuto zpracovat úplně nový systém provozování elektronických tržišť a současně vybrat i jejich nové provozovatele. 43
Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek – NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009 [cit. 15. 5. 2015 44 Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik, Zpráva o výsledcích šetření za rok 2011. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. CS – Project spol. s r.o., 2012 [cit. 15. 5. 2015]. 45 Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 6 [cit. 15. 5. 2015].
24
V r. 2010 tak MMR vypracovalo materiál Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu, dále jen Strategie používání e-tržiště, dle opatření J.6 Národního plánu, který byl schválen usnesením vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Jako přílohu tohoto usnesení současně vláda schválila Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. Mimo jiné usnesení uložilo ministru pro místní rozvoj - do 31. prosince 2010 zpracovat a předložit vládě návrh seznamu komodit, které budou pořizovány prostřednictvím e-tržiště, předkládat vládě návrhy na aktualizaci tohoto seznamu a zpracovat vzorový provozní řád elektronického tržiště, - do 30. dubna 2011 provést výběr provozovatelů elektronických tržišť a k 1. červenci 2011 zahájit provoz nového typu e-tržišť, - do 31. prosince 2012 zpracovat a předložit vládě návrh novely zákona o veřejných zakázkách a souvisejících právních předpisů, ve kterém by byly zapracovány kontrolní a sankční mechanismy fungování elektronických tržišť a stanoveny podmínky používání systému elektronických tržišť veřejnými zadavateli, - každoročně do 30. dubna předkládat vládě zprávu o fungování elektronických tržišť veřejné správy za předcházející kalendářní rok.46 Usnesení vlády č. 343/2010, později několikrát novelizované, tvoří nejvýznamnější legislativní základ fungování elektronických tržišť veřejné správy do současnosti. Materiál Strategie používání e-tržiště navrhoval vybrat nové provozovatele elektronických tržišť v koncesním řízení, omezit jejich počet maximálně na pět a rozvrhnout úpravy do dvou etap. V první etapě - stanovit povinnost nakupovat prostřednictvím elektronických tržišť vybrané předem stanovené komodity ve výši 100% finančního objemu pro všechny ÚOSS, - stanovit povinnost nakupovat prostřednictvím elektronických tržišť vybrané, předem stanovené komodity, ve výši 50% finančního objemu pro všechny orgány podřízené ÚOSS, 46
Čl. III, odst. 1. písm. c) – i) usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků.
25
- povinnost zadávat přes e-tržiště VZMR, zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení a rámcové smlouvy. Povinnost zadávat veřejnou zakázku přes e-tržiště byla vymezena pro ty veřejné zakázky, jejichž objem přesáhne 50 tis. Kč. Pro ostatní zadavatele byla ponechána možnost využívat e-tržiště dobrovolně. Rovněž byl podán návrh, aby elektronická tržiště byla i nadále regulována prostřednictvím usnesení vlády. Po vyhodnocení první etapy měla následovat etapa druhá, v níž by tato povinnost byla rozšířena i na další kategorie zadavatelů. Právní regulace měla být založena na úpravě zákona o veřejných zakázkách, který měl obsahovat zmocnění pro vládu k vydání nařízení, které by stanovilo povinnost používat e-tržiště včetně vymezení povinných subjektů a stanovilo kontrolní a sankční mechanismy Se spuštěním první etapy se původně počítalo k 1. červenci 2011.47
3.4
Strategie elektronizace
Na Národní plán, který byl zpracován pro období let 2006 – 2010, navazuje další důležitý dokument MMR, Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015, dále jen Strategie elektronizace. Tento dokument vyhodnotil cíle Národního plánu, a přes některé úspěchy, jako bylo zprovoznění Portálu o veřejných zakázkách či návrh modelu NIPEZ, bylo zkonstatováno, že cíle Národního plánu naplněny nebyly. Výsledky každoročních pravidelných šetření ukázaly, že používání elektronizace veřejných zakázek výrazně nepokročilo a nebyly také naplněny vize transparentnosti a efektivity veřejné správy v oblasti zadávání veřejných zakázek. Mezi nejdůležitější důvody tohoto stavu byly jmenovány zejména tyto - zadavatelé neměli stanovenou povinnost používat e-tržiště, - nevzniklo žádné komplexní řešení takového druhu, které by mohli používat jednotliví zadavatelé, aniž by museli investovat do vzniku vlastních řešení. Strategie elektronizace shledala největší úskalí zadávání v nedostatečné provázanosti jednotlivých aplikací pro elektronické zadávání veřejných zakázek a konstatovala, 47
Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 27, 37, 43, 85 [cit. 15. 5. 2015].
26
že tato úskalí by mohla být odstraněna realizací projektu NIPEZ. Hlavním cílem tedy bylo do konce roku 2015 zajistit, aby 100 % zadavatelů mělo k dispozici elektronický nástroj, který by umožnil podporu všech etap postupu zadávání veřejných zakázek. Další cíle představovala předpokládaná roční úspora 50 mld. Kč z veřejných rozpočtů, podpora
vzdělávání
uživatelů
e-tržišť
a současně
zajišťování
informovanosti
jak zadavatelů, tak dodavatelů.48 Uvedený materiál byl schválen usnesením vlády č. 5/2011 ze dne 5. ledna 2011 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 a uložil ministru pro místní rozvoj předkládat vládě do 30. dubna každého kalendářního roku zprávu o plnění Strategie za předchozí rok.49 Seznam opatření a termínů, který Strategie elektronizace stanovila, dodržen nebyl.50 Nová elektronická tržiště měla být zprovozněna k 1. červenci 2011, byla spuštěna o rok později. Termíny spuštění projektu NEN jsou nejasné dosud, pilotní provoz měl začít k 30. červnu 2013, zkušební provoz byl zahájen až k 5. srpnu 2014.51 Rovněž nebyl dodržen ani již dříve posunutý termín spuštění ostrého provozu NEN k 1. lednu 2015. Podle posledních zpráv bude ostrý provoz zpuštěn k 1. červenci 2015,52 ale ani tento termín nemusí být definitivní. Projekt NEN vyvolal poměrně dost reakcí, nejen pokud jde o jeho financování. Vysloužil si i vlastní kriticky laděné internetové stránky nazvané projekt NE-NEN. Dle odkazu na těchto stránkách tento projekt podporují i firmy, které se podílejí na provozu stávajících elektronických tržišť, Tender systems s.r.o. a QCM, s.r.o.53
48
Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 8, 9, 15 [cit. 15. 5. 2015]. 49 Čl. II odst. 2. písm. b) usnesení vlády č. 5/2011 ze dne 5. ledna 2011 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. 50 Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 26 [cit. 15. 5. 2015]. 51 Usnesení vlády č. 628/2014 ze dne 30. července 2014 k používání národního elektronického nástroje v rámci národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. 52 MMR: Ostrý provoz nástroje pro zadávání zakázek začne v červenci. FinančníNoviny.cz [online]. ČTK, 27. března 2015 [cit. 15. 5. 2015]. 53 Projekt NE-NEN byl založen s cílem koncentrovat informace o projektu NEN, které se nedostávají do oficiálních vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj Alternativní informace o Národním elektronickém nástroji o NEN [online]. www.NENEN.cz, 2014 [cit. 15. 5. 2015].
27
3.5
NIPEZ
NIPEZ byl navržen jako soustava modulů informačních systémů a komunikačního rozhraní, které podporující procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek.54 Jeho cílem bylo dosáhnout finančních úspor snížením cen jednotlivých plnění a snížit transakční náklady zadavatelů i dodavatelů. Dalším přínosem měla být transparentnost zadávání veřejných zakázek. NIPEZ obsahuje následující moduly: - jednotný systém uveřejnění ve formě Věstníku veřejných zakázek, - elektronická tržiště, - Národní elektronický nástroj pro zadávání veřejných zakázek (NEN), - individuální elektronické nástroje - rozhraní na jiné informační systémy zadavatelů i dodavatelů. Zatímco segment e-tržišť byl navržen pro rychlé operativní nákupy s důrazem na automatické metody hodnocení, NEN je projektem zaměřeným na velké komplexní veřejné zakázky obtížně standardizovaných komodit typu rozsáhlých staveb, např. dálnic nebo technologických celků.55 Pro používání v elektronických tržištích byl od počátku důležitým nástrojem číselník komodit, který je jedním z výsledků projektu NIPEZ, nazývá se také Číselník NIPEZ.56 Financování projektu NIPEZ zajistilo MMR prostřednictvím integrovaného operačního programu, výdaje byly plánovány ve výši bezmála 280 mil. Kč, přičemž 85 % mělo být poskytnuto z prostředků Evropské unie. Tato předpokládaná částka nezahrnovala výdaje na provoz e-tržišť ani výdaje na vzdělávání uživatelů, které byly spolufinancovány z dalšího integrovaného operačního programu - Lidské zdroje a zaměstnanost.57 Financováním projektu se zabýval i NKÚ v rámci kontrolní akce 54
Co je NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011 [cit. 15. 5. 2015]. 55 Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, s. 15, 18 [cit. 15. 5. 2015]. 56 Číselník NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-a-elektronickevzdelavani/NIPEZ/Ciselnik-NIPEZ. 57 Informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/24 Peněžní prostředky vynakládané na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť. Věstník NKÚ 2014, částka 2 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, s. 217 [cit. 15. 5. 2015].
28
č. 13/24
Peněžní
prostředky
vynakládané
na projekt
Národní
infrastruktura
pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť, které je věnována samostatná podkapitola 4.6. Projekt byl oficiálně ukončen přijetím usnesení vlády č. 628/2014 ze dne 30. července 2014 k používání
národního
elektronického
nástroje
v rámci národní
infrastruktury
pro elektronické zadávání veřejných zakázek, nicméně ani tímto usnesením nebyly definitivně stanoveny podmínky a termíny provozu NEN.
29
4.
Nový systém elektronických tržišť veřejné správy
4.1
Spuštění nového typu elektronických tržišť
Dne 21. ledna 2011 uveřejnilo ve Věstníku veřejných zakázek MMR oznámení o koncesním řízení Výběr provozovatelů, kteří zajistí vytvoření a provoz elektronických tržišť veřejné správy. Na základě tohoto řízení bylo vybráno pět provozovatelů, kteří měli s účinností od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2016 připravit e-tržiště k provozu a následně je pět let spravovat. Dne 30. září 2011 uzavřelo MMR s vítěznými uchazeči koncesní smlouvy pro vytvoření a provozování e-tržišť na pětileté období od 1. dubna 2012 do 31. března 2017. K datu 1. července 2012 byla spuštěna dvě e-tržiště, TENDERMARKET, jehož provozovatelem bylo sdružení eTenders, tvořené konsorciem společností Seznam.cz, a.s. a GORDION, s.r.o., později společnostmi Tender systems s.r.o. a ample.cz s.r.o., a e-tržiště Gemin.cz, které provozuje společnost Syntaxit, s.r.o., jehož partnery jsou společnosti QCM s.r.o. a Hewlett-Packard s.r.o. K 1. říjnu 2012
následovalo
spuštění
dalších
dvou
e-tržišť:
Český
trh
provozovatele Český trh a.s. a e-tržiště VortalGOV, jehož provozovatelem bylo konsorcium společností Vortal Connecting Business CZ s.r.o. a Economy.CZ s.r.o., později pouze společnost Vortal Connecting Business CZ s.r.o. Poslední, páté e-tržiště Centrum veřejných zakázek provozovatele České pošty, s.p. bylo spuštěno o měsíc později, k 1. listopadu 2012. Všem provozovatelům byla stanovena povinnost předkládat správci e-tržišť každoročně Monitorovací zprávu o vyhodnocení plnění výkonových ukazatelů a vybraných povinností.58 Chod e-tržišť je hrazen výhradně ze státního rozpočtu a MMR provádí platby na základě vyúčtování jednotlivých provozovatelů e-tržišť. Ceník za poskytování základních služeb je součástí koncesních smluv uzavřených s provozovateli. Současný provoz jednotlivých e-tržišť je obsahem kapitoly páté.
58
SVOBODA, Jiří. Elektronická tržiště v novém. Egovernment.cz [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 15. 5. 2015].
30
4.2
Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2012
Mezi významné události v roce 2012 s přímým dopadem na elektronizaci zadávání veřejných zakázek tato zpráva zařadila především spuštění nového systému e-tržišť a přijetí tzv. protikorupční novely zákona č. 55/2012 Sb., kterou se změnil zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou se snížily limity VZMR na 1 mil. Kč pro dodávky a služby a 3 mil. Kč u stavebních prací. Současně byla touto novelou zavedena povinnost veřejných zadavatelů zveřejňovat na profilu zadavatele celé znění všech uzavřených smluv, včetně změn a dodatků, jejichž finanční objem přesáhne 500 tis. Kč, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Mezi důležitými událostmi byl zmíněn i další postup realizace NIPEZ. Jednalo se především o nárůst využívání Číselníku NIPEZ. Jeho propojením a využitím jeho parametrů v elektronických nástrojích byla umožněna filtrace komodit, přednostně těch povinně zadávaných.59 Ve zprávě je také uvedena informace o nepředvídaném zdržení některých částí projektu NIPEZ, zejména přípravy nového modelu e-tržišť a NEN. Jedním z uvedených aktualizovaných opatření této zprávy bylo i zpracovat a do 31. prosince 2013 vládě předložit návrh novely zákona o veřejných zakázkách, který by navrhl kontrolní a sankční mechanismy fungování elektronických tržišť veřejné správy a stanovil podmínky pro jejich používání veřejnými zadavateli.
4.3
Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok 2012
Vraťme se k usnesení vlády č. 343/2010. Jak již bylo dříve řečeno, ministr pro místní rozvoj každoročně zpracovává, a do 30. dubna předkládá vládě Zprávu o fungování elektronických tržišť pro veřejnou správu. Po spuštění nového systému e-tržišť byla první zpracována v březnu 2013 za období od 1. července 2012 do 31. prosince 2012.60 Tato zpráva se mimo jiné zabývá úkoly, které stanovilo usnesení vlády č. 343/2010. Uvádí schválení seznamu komodit, vzorového provozního řádu e-tržišť, metodického pokynu k vybraným chybám v klasifikaci CPV a změny pravidel systému používání e59
Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2012. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 3, 5, 11, 20 [cit. 15. 5. 2015]. 60 Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2012. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 15. 5. 2015].
31
tržišť.61 Dále zpráva konstatuje přeložení termínu zahájení provozu e-tržišť.62 Tento termín byl přeložen z 1. dubna 2012 na 1. květen 2012, a to usnesením vlády č. 222/2012 ze dne 28. března 2012 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Byl stanoven také definitivní termín spuštění ostrého provozu etržišť k 1. červenci 2012. K tomuto datu rovněž vznikla povinnost pro ÚOSS a jejich podřízené organizace zadávat ve stanoveném rozsahu veřejné zakázky přes elektronická tržiště veřejné správy.63 Zpráva uvádí, že důvodem k přijetí tohoto usnesení a změny termínů používání nového systému elektronických tržišť bylo právě výše zmíněné přijetí zákona č. 55/2012 Sb., a nové povinnosti, které v něm byly stanoveny. Nejednalo se jen o změnu výše limitů pro jednotlivá zadávací řízení, ale i o změny ve způsobu hodnocení
ve zjednodušeném
podlimitním
řízení,
použití
číselníku
NIPEZ
pro vymezení předmětu veřejné zakázky či úpravu způsobu prokazování kvalifikace. Zpráva dále uvádí, že za období roku 2012, byly zadány přes e-tržiště veřejné zakázky v hodnotě téměř 1200 mil. Kč. Seznámila nás také s podílem zadávacích řízení dle druhu plnění, kdy bezmála 72 % tvořily zakázky na dodávky, něco přes 23 % na služby a necelých 5 % na stavební práce. Dle typu zadávacího řízení tvořila 60 % otevřená výzva, 12 % uzavřená výzva, 28 % přímé zadání. Poprvé jsou zde také zmiňovány výhrady zadavatelů a dodavatelů k používání e-tržišť. Obě strany se shodují především na administrativní náročnosti zadávání. Ze strany zadavatelů jsou uvedeny připomínky
k neochotě
oslovených
dodavatelů
k registraci
do e-tržiště
a také
k nevhodnosti konkrétních komodit pro zadávání. Jsou uváděny komodity opravy a údržba (obtížnost specifikace závady), vzdělávání (školení se specifickým zaměřením problémy u zahraničních konferencí), nákup vybavení IT a kancelářské techniky
61
Přílohy č. 1 – 4 usnesení vlády č. 451/2011 ze dne 15. června 2011 o Seznamu komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, o Vzorovém provozním řádu elektronických tržišť, o Metodickém pokynu k vybraným chybám v klasifikaci CPV a o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. 62 Usnesení vlády č. 933/2011 ze dne 18. prosince 2013 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. 63 Usnesení vlády č. 222/2012 ze dne 28. března 2012 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků.
32
(obtížná specifikace předmětu veřejné zakázky bez uvedení obchodních značek) a nábytek (obtížná specifikace, problémy při pořizování nábytku na míru).64
4.4
Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2013
Mezi nejvýznamnější dopady na elektronizaci zadávání veřejných zakázek v roce 2013 bylo uvedeno přijetí zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 55/2012 Sb., který novelizoval zákon o veřejných zakázkách. Výše uvedené zákonné opatření, posléze schválené Poslaneckou sněmovnou, přímo ovlivnilo termín dokončení projektu NEN, který odložilo o rok, na 31. března 2014, a současně povinnost používat NEN ze strany zadavatelů oddálilo na 1. leden 2015. Používání elektronických tržišť zákonné opatření ovlivnilo i opětovným zvýšením finančních limitů pro zadávání VZMR, na dodávky a služby byl vrácen na 2 mil. Kč, na stavební práce na 6 mil. Kč. 65 Jako jeden z deseti prioritních úkolů vlády stanovených ve Strategii vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014, byla uvedena Strategie a metodika veřejného nakupování.66 V říjnu 2013 byla na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích uveřejněna Metodika pro zadávání veřejných zakázek, čímž byl splněn jeden z úkolů této protikorupční strategie. Byla do ní zařazena i samostatná kapitola, kde jsou stanoveny doporučené postupy zadávání VZMR pro veřejného zadavatele a druhy zadávacích řízení. K problematice elektronických tržišť zde ovšem mnoho informací nenalezneme.67 MMR byl realizován i úkol týkající se Posílení elektronizace zadávacích řízení, zejména elektronických tržišť a NEN. V této souvislosti bylo další významnou změnou schválení aktualizovaných Pravidel systému používání e-tržišť, a rozšíření povinnosti pro orgány a organizace podřízené ÚOSS využívat e-tržiště při pořizování a obnově 64
Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2012. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 24, 33, 49, 53 - 57, 65 [cit. 15. 5. 2015]. 65 Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2013. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 2, 3 [cit. 15. 5. 2015]. 66 Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí [online]. Úřad vlády, 2013, s. 67 - 68 [cit. 15. 5. 2015]. 67 Metodika pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014, s. 320 - 333 [cit. 15. 5. 2015].
33
stanovených komodit v rozsahu 100 % předpokládaných finančních prostředků.68 V návaznosti na přijetí nového znění evropských zadávacích směrnic Evropským parlamentem 15. ledna 2014, požádalo MMR vládu, aby odložila termín splnění opatření, kterým mu bylo uloženo zpracovat a vládě do 31. prosince 2013 předložit návrh novely zákona o veřejných zakázkách, jehož součástí byl návrh kontrolních a sankčních mechanismů fungování elektronických tržišť a stanovení podmínek jejich používání veřejnými zadavateli. Vláda tento návrh schválila usnesením č. 157/2014 ze dne 12. března 2014 ke Zprávě o plnění úkolů uložených vládou s termínem plnění od 1. prosince 2013 do 31. ledna 2014, a odložila termín plnění uvedeného opatření na 31. prosince 2014.69
4.5
Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok 2013
Zpráva se věnuje jednak výše uvedeným změnám Pravidel systému používání e-tržišť v souvislosti s usnesením vlády č. 981/2013 ze dne 18. prosince 2013 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků, a současně odůvodněním této změny. Jako důvod rozšíření povinnosti zadávat 100 % stanovených komodit i podřízenými orgány ÚOSS uvádí zejména skutečnost, že kontrola finančního plnění 50 % povinnosti se jeví zadavatelům jako administrativně náročná a pro MMR neproveditelná. Nejvýznamnější součástí zprávy však byla reakce na kontrolu NKÚ, která probíhala na MMR v druhé polovině r. 2013. Zpráva konstatovala, že kontrolní závěr NKÚ předložil řadu podnětů pro zlepšení fungování systému e-tržišť a některé z nich byly průběžně zapracovány. Ve zprávě bylo, mimo mnoha dalších informací, uvedeno, že za období roku 2013 byly zadány přes e-tržiště veřejné zakázky v hodnotě téměř 4100 mil. Kč s DPH. Opět je uveden podíl zadávacích řízení dle druhu plnění, přibližně 63 % tvořily zakázky na dodávky, podíl služeb se zvýšil na úkor dodávek na téměř 32 %, stavební práce zůstávají na necelých 5 %. Podíl dle typu zadávacího řízení, otevřená výzva tvořila 68
Usnesení vlády č. 981/2013 ze dne 18. prosince 2013 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. 69 Čl. 1. písm. i) usnesení vlády č. 157/2014 ze dne 12. března 2014 ke Zprávě o plnění úkolů uložených vládou s termínem plnění od 1. prosince 2013 do 31. ledna 2014.
34
téměř 53 %, uzavřená výzva kolem 12 %, 32 % přímé zadání, zbytek činilo zadávání rámcových smluv, zjednodušená podlimitní řízení a e-aukce malého rozsahu. Ze strany zadavatelů zůstávají výhrady k používání e-tržišť, administrativní náročnost zadávání, překrývání některých komodit, neochota oslovených dodavatelů k registraci do e-tržiště, nevhodnost určitých komodit pro zadávání (zůstávají shodná včetně odůvodnění opravy a údržba, vzdělávání, nákup vybavení IT a kancelářské techniky, nábytek). Byly vysloveny i výhrady, že pravidla pro zadávání zakázek přes e-tržiště jsou příliš svazující a nad
rámec
příslušné
legislativy.
Zůstává
také
konstatování
nedostatku
zaregistrovaných dodavatelů a přibývají problémy s plněním po ukončení zadávacího řízení, zpráva uvádí: „Z odpovědí respondentů je zjevná nespokojenost s chováním vítězných dodavatelů, kteří odmítají plnit dohodnuté podmínky. Tento stav ale systém etržišť neřeší a řešit nebude. Jedná se o nastavení zadavatelsko – dodavatelských vztahů ve fázi plnění smlouvy. Chování dodavatelů lze dle názoru správce e-tržišť ovlivnit např. smluvními podmínkami. Vytvoření tzv. černé listiny lze provést jedině na základě pravomocného rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.“ Mezi dodavateli převládal názor, že konkurence dodavatelů na e-tržišti je příliš velká, že dodavatelé nepodávají nabídky z důvodu velké náročnosti požadavků na jejich zpracování, obtížně se vyhledávají odpovídající poptávky a často se kritizuje uživatelská přívětivost etržiště.70
4.6
Kontrolní akce NKÚ č. 13/24
V této podkapitole budu vycházet z informací z kontrolní akce NKÚ č. 13/24 Peněžní prostředky vynakládané na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť, dále jen kontrolní akce NKÚ č. 13/24, o níž byly uveřejněny informace ve Věstníku NKÚ v částce 2 z. r. 2014, a která je dostupná z internetových stránek NKÚ.71 Kontrolní akce probíhala v období od 12. června 2013 do 20. ledna 2014. Kontrolovanými subjekty 70
Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014, s. 4, 5, 9, 16, 26, 28 - 30 [cit. 15. 5. 2015]. 71 Informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/24 Peněžní prostředky vynakládané na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť. Věstník NKÚ 2014, částka 2 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, s. 215 - 243 [cit. 15. 5. 2015].
35
bylo MMR, Ministerstvo spravedlnosti, Krajský soud v Ústí nad Labem a Krajské státní zastupitelství tamtéž. Hlavním úkolem kontroly bylo prověřit hospodaření s peněžními prostředky vynakládanými na projekt NIPEZ a efektivnost nákupu stanovených komodit prostřednictvím e-tržiště. Zaměřena byla jednak na využití finančních prostředků, ale i na nastavení e-tržišť, sledována byla rovněž hospodárnost, účelnost a efektivnost nákupu těchto komodit prostřednictvím e-tržiště, to vše v období let 2010 až 2013. U některých zakázek byl kontrolován také soulad postupu zadavatele s podmínkami stanovenými aktuálním zněním usnesením vlády č. 343/2010. Výsledkem akce byl kontrolní protokol NKÚ o kontrole č. 13/24, který je bezesporu zajímavou četbou, neboť se dozvíme informace, které ve zprávách o průběhu elektronizace ani o fungování e-tržišť nenajdeme. Na e-tržištích bylo v polovině roku 2013 zaregistrováno 570 zadavatelů a 10 197 dodavatelů, což činí necelé 0,4 % počtu osob zapsaných v registrech ekonomických subjektů. Uvádí se zde, že z pěti koncesovaných e-tržišť zadavatelé preferovali zadávání zakázek na dvou, jejichž prostřednictvím bylo zadáno 98 % veřejných zakázek, z toho přibližně 80 % přes e-tržiště TENDERMARKET, ostatní přes e-tržiště Gemin. Zásadními byly shledány, mimo jiné, tyto problémy - Proces zpracování e-tržišť byl v rámci projektu NIPEZ zadáván veřejnými zakázkami a spolufinancován z prostředků Evropské unie. Nejdůležitějším nálezem v této oblasti bylo zjištění, že MMR při přípravě modulu e-tržišť rozdělilo veřejnou zakázku na konzultační odbornou podporu k přípravě a průběhu koncesního řízení na dvě VZMR, což NKÚ klasifikoval jako porušení rozpočtové kázně ve výši až 1 445 tis. Kč. MMR tímto jednáním také porušilo podmínky, za kterých byly poskytnuty prostředky z integrovaného operačního programu, což NKÚ kvalifikoval jako nesrovnalost.72 - MMR dvakrát navýšilo položky cen za základní služby, které platí provozovatelům e-tržišť, v rozporu s právními předpisy, čímž zvýšilo výdaje na provoz e-tržišť. O tomto navýšení rozhodlo samo MMR, a to na základě svého odhadu, ačkoliv podle
72
čl. 2 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.
36
koncesní smlouvy, měli o změnu položek ceníku žádat provozovatelé e-tržišť. I toto počínání označil NKÚ jako porušení zákona o rozpočtových pravidlech73 a poukázal na riziko nehospodárnosti ve zbývajícím období platnosti koncesních smluv. V této souvislosti také upozornil na to, že měsíc po původně plánovaném termínu spuštění e-tržišť, tedy k 1. dubnu 2012, byl v rozporu s § 23 zákona o veřejných zakázkách, uzavřen Dodatek č. 1 ke koncesním smlouvám, jehož obsahem bylo nejen výše uvedené zvýšení cen za základní služby, ale rovněž posunutí termínu pro uvedení etržišť do provozu na 1. července 2012. Toto přeložení termínu spuštění e-tržišť nebylo, dle nálezu NKÚ, ovlivněno přijetím novely zákona o veřejných zakázkách, jak tvrdilo MMR, ale chybným nastavením časového plánu pro předání datového modelu číselníku NIPEZ, který byl předán až 21. června 2012, tedy o tři měsíce později než měl být. Provozovatelé e-tržišť tak nemohli zahájit provoz v původně stanoveném termínu k 1. dubnu 2012, neboť MMR jim pro to nezajistilo podmínky. - NKÚ mezi problémovými okruhy zmínil i fakt, že povinnost pro ÚOSS a jejich podřízené organizace zadávat zakázky přes e-tržiště byla, stejně jako tomu bylo v případě používání předchozího systému e-tržišť, dána usnesením vlády. Ani v jednom z těchto usnesení nebyl nastaven kontrolní a sankční mechanismus pro kontrolu dodržování této povinnosti. Mezi další problémové okruhy patřila i následující zjištění: dle výpočtů NKÚ bylo v prvním roce používání e-tržišť dosaženo pouze něco přes čtvrtinu plánovaných úspor, cca 320 mil. Kč. Nejvyšší úspory byly plánovány s využitím e-aukcí, tyto však byly používány v necelé 0,1 % zadaných zakázek, ačkoliv MMR původně počítalo alespoň s 15 % využitím e-aukcí u zadávaných veřejných zakázek. Dále bylo zjištěno, že obě kontrolovaná ministerstva realizovala některé nákupy povinných komodit ve stanovené výši mimo e-tržiště a postupovala tak v rozporu s usnesením vlády č. 343/2010. Pro vyhodnocení cílů stanovených projektem NIPEZ, nemělo MMR stanovenou metodiku hodnocení ani postup získávání dat. NKÚ proto uvedl, že monitoring projektu nemá vypovídací schopnost pro posouzení splnění povinností stanovených nařízením č. 1605/2002, jehož podstatou je hospodárnost, účinnost a efektivnost.74
73 74
Zákon č. 218/2000 Sb. Čl. 27 odst. 1 nařízení č. 1605/2002
37
NKÚ v závěru konstatuje, že e-tržiště jsou důležitým krokem pro zvyšování efektivity veřejných nákupů a zejména zadávání VZMR, které nemají stejnou úroveň veřejné kontroly jako podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. Doporučuje zaměřit se, mimo jiné, na sledování a hodnocení úspor, správné nastavení metodiky pro výpočet a vykazování skutečného stavu v průběžných monitorovacích zprávách, snížení podílu přímých zadání a vytvoření vhodných podmínek pro rozšíření e-tržišť, pro zadavatele i pro dodavatele, protože povinnost zadávat přes e-tržiště je omezena stávající právní úpravou, chybějícími kontrolními a sankčními mechanismy a velmi nízkým počtem dodavatelů. Kontrola současně potvrdila, že zadávání zakázek přes e-tržiště má prokazatelný vliv na snižování nákupních cen a hlavním úskalím je udržení standardu kvality a spolehlivosti plnění ze strany dodavatelů.75
4.7
Zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2014
Mezi významné dopady na elektronizaci zadávání veřejných zakázek řadí zpráva především přijetí nových evropských zadávacích směrnic, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES. Tyto, kromě jiného, zavádějí povinnou elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, a rozšiřuje základní zásady, kterými je zadavatel povinen se řídit při zadávání veřejných zakázek o zásadu přiměřenosti, tak jak to opakovaně judikovala rozhodnutí evropských soudních orgánů. Ve zprávě se dále uvádí, že uvedené směrnice budou muset být transponovány do vnitrostátního právního řádu do 18. dubna 2016 a množství změn, které obsahují, si vyžádá vznik zcela nového zákona o veřejných zakázkách.
75
Informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/24 Peněžní prostředky vynakládané na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť. Věstník NKÚ 2014, částka 2 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, s. 228 [cit. 15. 5. 2015].
38
Dalším důležitým bodem zprávy bylo sdělení o ukončení projektu NIPEZ, které bylo přijato již dříve zmíněným usnesením vlády č. 628/2014. Uložilo ministryni pro místní rozvoj zahájit k 1. lednu 2015 rutinní provoz NEN a zapracovat, v rámci transpozice výše uvedených směrnic, do vládního návrhu zákona jako povinnost zadavatelů používat NEN dle vybraných článků uvedených evropských směrnic.76 Zpráva dále uvádí, že realizační kroky v souvislosti s přípravou spuštění NEN do rutinního provozu byly dočasně pozastaveny na začátku čtvrtého čtvrtletí roku 2014. Třetím důležitým bodem zprávy, z hlediska elektronizace veřejných zakázek, bylo přijetí usnesení vlády č. 1057/2014 ze dne 15. prosince o Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a o Akčním plánu boje s korupcí na rok 2015. Podle této koncepce má vláda připravit nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek v souladu s revizí efektivity procesu jejich zadávání a pro MMR přijetí koncepce znamená připravit nový zákon o veřejných zakázkách, v souladu s výše uvedenými evropskými směrnicemi a také zpracovat Strategii elektronizace veřejných zakázek na období 2016 až 2020.77 Ve zprávě je uvedeno i přijetí usnesení vlády č. 313/2014 ze dne 28. dubna 2014 ke Zprávě o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013. Součástí byly i informace o kontrolní akci NKÚ č. 13/24. Zpráva uvádí, že opatření, ve kterém mělo MMR zpracovat a vládě do 31. prosince 2013 předložit návrh novely zákona o veřejných zakázkách, který by navrhl kontrolní a sankční mechanismus fungování elektronických tržišť veřejné správy a stanovil podmínky jejich používání, bude analyzováno v rámci realizace transpozice nových, výše uvedených směrnic EU do vnitrostátního právního řádu. Současně MMR požádalo vládu o odložení splnění tohoto opatření do 31. prosince 2015.78
76
Čl. II, odst. 3, 5 usnesení vlády č. 628/2014 Akční plán boje s korupcí na rok 2015. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí [online]. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, 2014, s. 12 - 15 [cit. 15. 5. 2015]. 78 Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2014. Hospodářská komora České republiky [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 3, 6, 9, 11, 17 [cit. 15. 5. 2015]. 77
39
4.8 Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok 2014 Zpráva se opět zabývala kontrolní akcí NKÚ č. 13/24. Sděluje, že v rámci vypořádání návrhu kontrolního závěru MMR zamítlo některá ze zjištění NKÚ a předložilo souhrn důkazů,
spolu
s využitím
všech
možných
opravných
prostředků
vedoucích
k přehodnocení názoru NKÚ, ale v konečném znění kontrolního závěru ke změně názoru ze strany NKÚ nedošlo. Dále se zpráva zmiňuje o ukončení koncesní smlouvy s Českou poštou, s.p. a ukončení provozu e-tržiště Centrum veřejných zakázek, a také o neprojednaném ukončení provozu e-tržiště VortalGOV. V roce 2014 bylo přes etržiště zadáno téměř 48 tis. zakázek v hodnotě 5900 mil. Kč s DPH. Zakázky na dodávky činily skoro 64 % objemu plnění, na služby 31 %, na stavební práce se pohybovaly mírně přes 5 % objemu plnění. Dle druhu zadávacích řízení bylo 53 % zadáno otevřenou výzvou, 24 % přímým zadáním, téměř 13 % uzavřenou výzvou a nově přes 6 % zadání činila evidence na základě výjimky, cca 3 % zakázek byla zadána na základě rámcových smluv, na zbývajícím procentu se podílely zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení a e-aukce. Nově zavedená evidence na základě výjimky je zvláštní typ zadávacího řízení, kterým se zakázky dodatečně evidují do etržiště v případě, že se jedná o naléhavý případ, který zadavatel nezavinil a ani jej nemohl předvídat a zadával zakázku dodavateli přímo, mimo systém e-tržiště. Může se jednat např. o řešení havarijních situací.79 Uvedený typ evidence na základě výjimek byl do e-tržiště zařazen ve třetím čtvrtletí roku 2014 a jak je uvedeno výše, do konce roku 2014 podíl zakázek zaregistrovaných tímto způsobem v e-tržištích dosáhl více než 6 % z celkového počtu zadaných zakázek. Pokud jde o dotazníková šetření mezi dodavateli a zadavateli, je opět uveden problém nákupu některých komodit ze stanoveného seznamu, které nejsou vhodné pro nakupování přes e-tržiště. Jsou uvedeny komodity: opravy motorových vozidel a osobních počítačů (obtížnost specifikace závady), kancelářské potřeby a čisticí prostředky (obtížná specifikace předmětu veřejné zakázky bez uvedení obchodních značek, nízká kvalita dodávky), vzdělávání a školení (školení se specifickým 79
Čl. V.4 odst. 2 Přílohy usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 ve znění usnesení vlády ze dne 15. června 2011 č. 451, usnesení vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 933, usnesení vlády ze dne 28. března 2012 č. 222 a usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 981, Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, [cit. 15. 5. 2015].
40
zaměřením), nábytek (obtížná specifikace, problémy při pořizování nábytku na míru, nízká kvalita dodávky). Přidávají se i další komodity: nekvalitní dodávky tonerů, média pro ukládání dat, kde je přímý nákup levnější, a elektroinstalační materiál, kdy jsou drobné nákupy zadávané na e-tržišti hodnoceny jako administrativně náročné. Na dotaz ohledně problémů, se kterými se respondenti při práci v e-tržišti setkávají, se stále skoro 30 % dotazovaných potýká se složitým ovládáním nebo nepřehledností systému, bezmála 40 % se setkává s neochotou oslovených dodavatelů k registraci. Téměř 45 % respondentů zmiňuje úsporu finančních prostředků, ale je opět připomínán přetrvávající nedostatek zaregistrovaných dodavatelů a problémy s plněním po ukončení zadávacího řízení, kdy dodavatelé nejsou schopni dodat plnění vůbec, nebo v nízké kvalitě, která nedosahuje požadovaných parametrů. Nově je zde zmiňována chybějící odbornost drobných podnikatelů, slabé počítačové vybavení a složité zadávání. Připomínky
k využívání
e-tržišť
se
týkaly
přetrvávající
administrativní
náročnosti zadávacího procesu a také používání šablon pro VZMR, ve kterých je odkazováno na zákon o veřejných zakázkách, ač se podle něj oficiálně nepostupuje. Dodavatelé i zadavatelé by přivítali vytvoření jednotného elektronického nástroje pro celou veřejnou správu, což by zjednodušilo celý proces zadávání. Závěrem MMR konstatuje: „MMR z role správce systému má jasně definované kompetence a rámec činnosti, které mu v řadě případů neumožňují na připomínky reagovat, protože na ně nemá vliv, např. nízká kvalita dodávky plnění, nesoučinnost dodavatelů, přehlednost a ovladatelnost řešení, uložení povinné participace dodavatelů, počet obdržených nabídek, chyby v zadávací dokumentaci atd. Tyto připomínky, které leží mimo působnost správce, představují většinu podnětů získaných v rámci dotazníkového šetření.“80
Při zpracování této kapitoly jsme se snažila vybrat z uvedených dokumentů pouze ty, které se přímo vztahují k tématu elektronizace veřejných zakázek a současně používání elektronických tržišť veřejné správy, přesto je velmi rozsáhlá. Za tři roky provozu nového systému e-tržišť se zvýšil počet zakázek zadávaných přes e-tržiště. Dle mého názoru je to především z toho důvodu, že ÚOSS a jejich podřízené organizace 80
Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2014. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 5 - 6, 9, 14, 19, 30, 33 - 34 [cit. 15. 5. 2015].
41
mají povinnost tato tržiště využívat a pro podřízené organizace byla tato povinnost od 1. ledna 2014 ještě více rozšířena. Od počátku používání e-tržišť, zmiňované jak v materiálu Strategie elektronizace zadávání z roku 2010, ale i ve zprávě z kontrolní akce NKÚ č. 13/24, se nepodařilo dořešit opatření k zavedení kontrolních a sankčních mechanismů fungování elektronických tržišť veřejné správy a také nebyla povinnost využívat e-tržiště rozšířena na další veřejné zadavatele. Povinnost využívat elektronická tržiště je stále stanovena, stejně jako u předchozího typu tržišť, usnesením vlády. Opakovaně se také při šetřeních MMR objevují, ze strany zadavatelů i dodavatelů, stále stejné výtky k provozu a používání e-tržišť.
42
5.
Provoz e-tržišť veřejné správy v současnosti
TENDERMARKET Doposud nejvíce používaným e-tržištěm je TENDERMARKET, společnost Tender systems s.r.o. je držitelem certifikátů ISO 9001 a ISO 27001.81 Služeb tohoto e-tržiště využívá velká většina ministerstev, např. Ministerstvo obrany, průmyslu a obchodu, dopravy či vnitra, a jejich podřízených organizací, ale i velké společnosti, např. České dráhy a.s. Podle statistik MMR toto e-tržiště už od počátku využívalo přibližně 80 % zadavatelů,82 a svůj náskok si udržuje dodnes. Na svých internetových stránkách nabízí přehled nejčastějších otázek zadavatelů i dodavatelů, příručku metodické pomoci a umožňuje vyzkoušet demoverzi zadávání veřejné zakázky, pro jejíž využití je potřeba kontaktovat provozovatele a nechat si demoverzi zpřístupnit. Mimo základních služeb nabízí i služby aditivní, tedy rozšiřující a placené, mezi které patří např. nabídka školení, tvorba vlastního číselníku komodit zadavatele, možnost reportingu výdajových analýz nebo napojení na informační systémy třetích stran.83
Gemin.cz Prvním e-tržištěm, které splnilo povinné akceptační testy k provozu, byl Gemin.cz, dále jen Gemin, provozovatele Syntaxit, s.r.o. Od počátku provozu se přes toto e-tržiště zadává přibližně pětina zakázek. Na stránkách také najdeme demoverzi, přehled nejčastějších dotazů a informací. Dá se říci, že oproti tržišti TENDERMARKET poskytuje více informací k používání e-tržišť včetně odkazů na legislativu, ale bohužel tyto informace nejsou aktualizovány. Mezi aditivní služby, které Gemin poskytuje, patří obdobné služby jako u e-tržiště TENDERMARKET. Z hlediska orgánu státní správy se jeví být zajímavým napojení e-tržiště na spisovou službu.84 Tržiště Gemin má také dobře a podrobně zpracovanou možnost nápovědy i metodického pokynu během 81
O společnosti. Tendersystems [online]. Tender systems s.r.o. 2012 – 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Podrobné výsledky statistik využívání e-tržišť. Tiskové zprávy [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 15. 5. 2015]. 83 Provozní řád elektronického tržiště TENDERMARKET. Tendersystems [online]. Tender systems s.r.o. 2012 – 2015 [cit. 15. 5. 2015]. 84 Provozní řád elektronického tržiště Gemin. Informační deska - Tržiště Gemin [online]. Syntaxit, s.r.o., 2012 [cit. 15. 5. 2015]. 82
43
zadávání. Jeho zákazníky jsou některá ministerstva, např. MMR nebo Ministerstvo zemědělství a jejich podřízené organizace. Za poslední rok provozu v něm přibylo více zadavatelů i veřejných zakázek.
Český trh E-tržiště Český trh je v současné době nefunkční. Je zde sice registrováno osm zadavatelů, ale žádná veřejná zakázka.85 Společnost na svých stránkách uvádí poslední aktuální data z počátku roku 2013 a informace o společnosti jako takové nenajdeme žádné.86
Centrum veřejných zakázek Provozovatelem e-tržiště Centrum veřejných zakázek byla Česká pošta, s.p. Od počátku byly přes toto e-tržiště realizovány veřejné zakázky, jejichž zadavatelem byla téměř výhradně Česká pošta. Od jeho vniku se také objevovaly zprávy o prosazování státního monopolu České pošty v oblasti informačních technologií, protože zřizovatelem podniku je Ministerstvo vnitra.87 Tyto zprávy byly pravděpodobně podpořeny usnesením vlády č. 224/2012 ze dne 4. dubna 2012 k Informaci o zajištění vybraných služeb informačních a komunikačních technologií využívaných státní správou. Dnes se na e-tržiště Centrum veřejných zakázek nelze připojit. Česká pošta ukončila, po dohodě s MMR, koncesní smlouvu a provoz e-tržiště k 17. červenci 2014. Důvodem bylo provedení analýzy předpokládaných výnosů a nákladů provozu.88
85
Věstník. e-trziste.ceskytrh [online]. Český trh, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. O nás. Český trh [online]. Český trh, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. 87 VYSLOUŽIL, Radim. Česká pošta – IT gigant z pověření ministerstva vnitra. blog.idnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 12. června 2013 [cit. 15. 5. 2015]. 88 Ukončení provozu e-tržiště Centrum veřejných zakázek. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014 [cit. 15. 5. 2015]. 86
44
VortalGOV Elektronické tržiště VortalGOV navazovalo na úspěšný desetiletý provoz e-tržiště první generace AllyGeM. Jeho provozovatel, firma ECONOMY.CZ s.r.o. se spojila s mezinárodní společností VORTAL, která měla zkušenosti s provozem e-tržišť v některých státech EU, např. Velké Británii, Portugalsku či Španělsku.89 Ještě před spuštěním e-tržiště společnosti fúzovaly a právním nástupcem zaniklé společnosti ECONOMY.CZ s.r.o. se stala společností Vortal Connecting Business CZ s.r.o, od 5. prosince 2014 se uvádí firma log prime, s.r.o. Přes tradici, počáteční dobrý rozjezd a silné mezinárodní zázemí, byl provoz e- tržiště VortalGOV ukončen jednostranným oznámením na internetových stránkách tržiště koncem roku 2014. Dle Zprávy o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2014 nebylo toto rozhodnutí dopředu
konzultováno
s MMR.90
Oficiální
ukončení
provozu
je datováno
k 6. lednu 2015 a odůvodněno ekonomickou nerentabilitou provozu.91
Lze tedy říci, že již v polovině období předpokládaného provozu nového systému e-tržišť zůstala funkční jen dvě elektronická tržiště veřejné správy, přes která mohou ÚOSS a jejich podřízené organizace a také dobrovolní zadavatelé, zadávat veřejné zakázky a to ta, která byla od počátku provozu nejvíce využívána. Dle informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/2492 byly veřejné zakázky realizovány z více než 98 % přes tržiště TENDERMARKET a Gemin. Zpráva o fungování e-tržišť za rok 2014 hovoří o přesunu zadavatelů z e-tržiště VortalGOV, a také některých zadavatelů z etržiště TENDERMARKET do e-tržiště Gemin, ve většině případů se jedná o přesun na pokyn nadřízeného orgánu.93
89
Vítáme Vás v elektronickém tržišti veřejné správy vortalGOV. Aktuálně [online]. Vortal, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. 90 Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2014. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, duben 2015, s. 6 [cit. 15. 5. 2015]. 91 Informace pro uživatele elektronického tržiště vortalGOV. etrziste.vortalgov.cz [online]. log prime s.r.o., 2015 [cit. 15. 5. 2015]. 92 Informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/24 Peněžní prostředky vynakládané na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť. Věstník NKÚ 2014, částka 2 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, s. 227 [cit. 15. 5. 2015]. 93 Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2014. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 32 [cit. 15. 5. 2015].
45
6.
Komodity
6.1
Seznam komodit, číselníky
Seznam komodit, které mají být pořizovány prostřednictvím e-tržiště, je uveden v příloze č. 1 usnesení vlády č. 451/2011 ze dne 15. června 2011 o Seznamu komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, o Vzorovém provozním řádu elektronických tržišť, o Metodickém pokynu k vybraným chybám v klasifikaci CPV a o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Jeho správou a aktualizací je pověřen ministr pro místní rozvoj. Pojem komodity se běžně používá pro obchodování s průmyslovými surovinami či zemědělskými produkty ve velkém, kdy jednotlivé dodávky od různých dodavatelů jsou vzájemně zastupitelné a obdobné hodnoty a kvality. Aby s nimi bylo možné obchodovat, jsou na jednotlivých komoditních trzích určeny vlastnosti a stanovena obchodovatelná množství komodit.94 Pojem komodita byl pro elektronická tržiště zvolen jako univerzální pojem pro hromadné označení velkého množství výrobků, zboží i služeb, se kterými se na e-tržištích obchoduje. Pro vytvoření funkční struktury je potřeba stanovit určité vlastnosti a charakteristiky jednotlivých komodit, a typově podobné objekty seřadit do seznamů. Účelem těchto seznamů je usnadnit vyhledávání požadovaných záznamů v databázích na základě vlastností a umožnit jejich další zpracování. Číselník NIPEZ vychází z klasifikace Společného slovníku pro veřejné zakázky - Common Procurement Vocabulary, dále jen CPV,95 rozšiřuje ji a snaží se odstranit především duplicity, nevhodné struktury komodit či špatné překlady. CPV, který je provozován Evropskou komisí, představuje jednotný klasifikační systém, jehož cílem je standardizovat odkazy, které jsou používány pro popis předmětu veřejných zakázek. V jeho soustavě, která je tvořena stromovým způsobem, jsou ve formě číselných, nejvýše devítimístných kódů, tyto předměty standardizovány. K používání klasifikace CPV byl vydán Metodický pokyn, který je přílohou č. 3 usnesení vlády 94
Komodita. itbiz.cz [online]. Nitemedia s.r.o., 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Příloha I nařízení komise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech při zadávání zakázek, pokud jde o přezkum CPV. 95
46
č. 451/2011. MMR se snaží o rozšíření klasifikace při popisování veřejných zakázek nejen
v e-tržištích,
ale i pro celý
projekt
NIPEZ
a pro centralizované
zadávání.96 Číselník NIPEZ má svoje vlastní internetové stránky, které umožňují vyhledávání.97 Rady a doporučení pro používání najdeme v Metodickém pokynu k používání Číselníku NIPEZ v praxi, dostupném z Portálu o veřejných zakázkách.98 Obě klasifikace, jak CPV tak NIPEZ, najdeme jako povinnou položku při zadávání jakéhokoliv druhu veřejné zakázky přes e-tržiště, ve většině případů stačí zadat jeden z nich a druhý se automaticky doplní. Fakticky jsou komodity v číselníku NIPEZ uvedeny jako seznam předmětů veřejných zakázek, rozdělený do 80 základních skupin, které se dále dělí. V případě komodit, které mají ÚOSS a podřízené organizace povinně zadávat přes e-tržiště se jedná o 25 vybraných tzv. standardizovaných skupin komodit. Jejich seznam je uveden v příloze č. 1 této práce.
6.2
Standardizace komodit
Standardizovanou komoditou je myšleno zboží či služba, které je snadno dostupné k dodání a u kterého lze jednoduše změnit dodavatele. Jedná se o komodity, na jejichž pořízení není potřeba mít dlouhodobého dodavatele. Míra standardizovanosti komodity byla hodnocena na základě pěti atributů: - čím více dodavatelů na trhu dodává komoditu, tím je pro zadavatele snazší provést jeho změnu, - čím jednodušeji lze popsat komplexně předmět nákupu ve formě nákupních položek, eventuálně s případnými odkazy na technické specifikace, tím více je komodita standardizovatelná, - čím více je nutné spolupracovat s dodavatelem, tím je komodita méně standardizovatelná,
96
Příloha č. 1 a Příloha č. 3 usnesení vlády č. 451/2011 Číselník NIPEZ. ciselnik.nipez.cz [online]. AURA, s.r.o., 2014 [cit. 15. 5. 2015]. 98 Metodický pokyn k používání Číselníku NIPEZ v praxi. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012, s. 8 [cit. 15. 5. 2015]. 97
47
- čím vyšší je újma, nejen finanční, po ztrátě dodavatele, tím je komodita méně standardizovatelná, - čím
souhrnnější
znalosti jsou
nezbytné
pro definici předmětu
nákupu,
tím
je komodita méně standardizovatelná. Průnikem těchto pěti kritérií u jednotlivých skupin komodit byl stanoven seznam povinně zadávaných standardizovaných skupin komodit. V Příloze č. 1 usnesení vlády č. 451/2011 jsou uvedena i odůvodnění výběru jednotlivých kategorií komodit. V odůvodnění se často opakují tato sdělení: „Míra znalostí nutná pro definici předmětu nákupu je nízká, jedná se o opakované nákupy běžného či snadno definovatelného zboží. Objednatel má povětšinou k dispozici starší vybavení se stejnou funkcí, které může v případě výpadku dodávek dočasně plnit zástupnou roli. Případné selhání dodavatele může mít negativní finanční dopad, riziko však lze dobře ošetřit vhodně zvolenými smluvními podmínkami.“99 Z hlediska praktického uživatele musím k míře standardizovatelnosti komodit dodat, že pokud nikdo nebyl nucen, na základě špatných zkušeností, vypisovat do tabulky na nákup jednotlivých kancelářských potřeb podrobnou definici typu: kuličkové pero, modrá náplň, vyměnitelná, celokovový jehlový hrot 0,5 mm, stiskací mechanismus, pogumovaný úchop, tmavá barva, bez potisku, aby mu nebyly dodány červené propisky s potiskem komiksové postavy, plně nedocení ideu zjednodušení administrativy. V případě dodávky propisek se jedná o úsměvnou avšak pro zadavatele i o poučnou záležitost. Může se ovšem stát, že stanovením příliš podrobné definice při nákupu, např. automobilu či přístroje, bude zadavatel obviněn z vypsání veřejné zakázky na míru a porušení zásady diskriminace. Pokud jde o nutnost definovat, bez uvedení požadované značky výrobku, dodání např. kvalitních čisticích prostředků nebo nábytku na míru, je situace mnohem komplikovanější. Jak vyplývá ze zpráv o fungování e-tržišť, dodavatelé si stěžují, že zadavatelé se zaměřují výhradně na nejnižší cenu zakázky. Orientace na ekonomickou výhodnost nabídky je ovšem problematická. Je třeba dobře nastavit hodnotící kritéria, ale odůvodnit kvalitu výrobku
99
Příloha č. 1, odst. 2. usnesení vlády č. 451/2011
48
je požadavek u některých komodit téměř nesplnitelný.100 Dodávky nábytku, tonerů a čisticích prostředků, jak ze zpráv o používání e-tržišť vyplývá, patří po celou dobu mezi kvalitativně nejproblematičtější komodity. Dodávka zboží orientovaná výhradně na kritérium nejnižší ceny často také znamená, že zadavatel ušetří jednorázově na ceně, ale spotřeba zboží stoupne i dvojnásobně. Při sledování zakázek zadaných v e-tržišti, lze říci, že zadavatelům se dosud nepodařilo poměr cena, značka, kvalita u některých komodit dořešit, obzvláště v případech drobného zboží typu toneru nebo prostředku na mytí nádobí. E-tržiště Gemin uvádí na svých stránkách nejčastější komodity s dlouhodobým nedostatkem dodavatelů: kancelářské potřeby, tonery pro tiskárny, čisticí prostředky, opravy automobilů, síťová zařízení a další.101
100
JURČÍK, Radek. Veřejné zakázky a koncese. 2. doplněné vydání Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 571. 101 Stále hledáme nové dodavatele. Gemin.cz [online]. Syntaxit, s.r.o., 2012 [cit. 15. 5. 2015].
49
7.
Pravidla a postupy zadávání
7.1
Pravidla zadávání
7.1.1 Obecné pojmy Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit, dále jen Pravidla. jsou přílohou usnesení vlády č. 343/2010. Aktuální verze pochází z roku 2013, je dána usnesením vlády č. 981/2013 a změny jsou datovány k 1. dubnu 2014. V případě této kapitoly budu vycházet z úplného znění Pravidel, uvedeného na Portále o veřejných zakázkách a koncesích.102 Pravidla začínají vymezením nejdůležitějších pojmů: - e-tržiště je elektronickým nástrojem, ve smyslu § 149 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách, s webovým rozhraním, který je jako elektronické tržiště veřejné správy uveden v seznamu elektronických tržišť vedeného správcem, tedy MMR, a jehož prostřednictvím jsou zadávány veřejné zakázky a řídí se Pravidly, - základní služba je činností, která umožňuje veškeré potřebné kroky a úkony zadavatele
v zadávacím
řízení,
v případě
veřejných
zakázek,
u kterých
předpokládaná hodnota dosáhne alespoň 5 tis. Kč, včetně monitorování průběhu zadávacího řízení a uchovávání dokumentace o veřejné zakázce, - zadáváním je závazný postup zadavatele v zadávacím řízení podle ustanovení § 17 písm. m) zákona o veřejných zakázkách, včetně postupu zadavatele podle Pravidel, jehož účelem je zadání VZMR. V dalších odstavcích prvního článku je stanovena povinnost pro ÚOSS a jejich podřízené organizace používat e-tržiště při zadávání VZMR, podlimitních veřejných zakázek ve zjednodušeném
podlimitním
řízení
a rámcových
smluv,
pokud
předpokládaná hodnota veřejné zakázky, stanovená dle § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách, přesáhne 50 tis. Kč. Současně je uvedena i povinnost ÚOSS a jejich podřízených organizací přes e-tržiště zadávat stanovené komodity, které jsou uvedeny v příloze č. 1 usnesení vlády č. 451/2011. Týká se to i těch zakázek, ve kterých 102
Příloha usnesení vlády č. 343/2010, ve znění pozdějších předpisů. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 15. 5. 2015].
50
se v jedné veřejné zakázce sejdou komodity různých druhů a ty povinně zadávané přesáhnou polovinu finančního objemu zakázky. Současně je stanovenu, že podřízené organizace jsou povinny zadávat přes e-tržiště i ty druhy komodit, které jim určí jejich nadřízený subjekt. Ostatním zadavatelům, vyjma výše uvedených, ve smyslu zákona o veřejných zakázkách,103 zůstává používání e-tržišť jako činnost doporučená. Druhá část Pravidel se zabývá zadáváním veřejných zakázek v e-tržišti. Hned v úvodu se zaobírá podlimitními veřejnými zakázkami a říká, že v jejich případě se zadávání v e-tržišti řídí zákonem o veřejných zakázkách a Pravidly. Dále jsou stanovena pravidla pro zadávání rámcových smluv, využívání e-aukcí, používání etržišť ve výjimečných případech, a podrobněji jsou vymezena pro zadávání VZMR. Třetí část se zabývá právy a povinnostmi elektronického nakupování a v části čtvrté jsou stanoveny výjimky a přechodná a závěrečná ustanovení.
7.1.2 Výjimky ze zadávání Čl. V.4 Pravidel se týká zadávání výjimek v e-tržišti. Říká, že pokud je zadavatel dle ustanovení § 18 odst. 1 až 4 zákona o veřejných zakázkách, oprávněn uzavřít smlouvu přímo s vybraným dodavatelem, může veřejnou zakázku zadat mimo e-tržiště. Ve druhém odstavci stanoví, že pokud zadavatel není oprávněn k výše uvedené výjimce, ale jedná se o naléhavý případ, který zadavatel nemohl předvídat, ani jej nezavinil nebo není v daném čase k dispozici dostatečný počet dodavatelů schopných splnit daný předmět veřejné zakázky, zadavatel může zadat tuto veřejnou zakázku přímo jednomu dodavateli mimo e-tržiště. Zadavateli je následně vymezena povinnost tuto zakázku, včetně odůvodnění využití výjimky, v e-tržišti zaevidovat. Většinou se jedná o specifickou komoditu, např. dodávku specializovaného přístroje nebo o řešení nepředvídatelných situací. Jak se domnívám, takto stanovena je tato povinnost pouze z důvodu zjednodušení evidence a vyhodnocování veřejných zakázek ze strany MMR. Považuji to za zbytečně zatěžující administrativní záležitost, zejména v případě veřejných zakázek do 100 tis. Kč. Stejná výtka se týká i přímého zadávání zakázek v etržišti. Pokud v budově dojde k havárii topení, v souladu s pravidlem dobrého
103
§ 2 zákona č. 137/2006 Sb.
51
hospodaření,104 nelze čekat, dokud se nenalezne vhodná servisní firma s registrací v etržišti, je nutné závadu opravit co nejdříve. Pro dodržení povinností stanovených Pravidly musíme opravu dodatečně evidovat. Dosáhnout ceny 50 tis. Kč na komodity typu servis a údržba vozidel, výtahů, ústředního topení a chladících zařízení, není složité. Zaevidování výjimky v e-tržišti vyžaduje buď registraci dodavatele nebo alespoň jeho předregistraci ze strany zadavatele, což může způsobit potíže, obzvlášť při nechuti dodavatele k této registraci.
7.1.3 Pravidla pro zadávání VZMR Nejpodstatnějším článkem Pravidel, z hlediska obsahu této práce, je čl. VI věnovaný VZMR. V čl. VI.1 odst. 2 jsou stanoveny použitelné druhy řízení a finanční limity veřejných zakázek - přímé zadání, je-li předpokládaná hodnota veřejné zakázky do 100 tis. Kč, - uzavřená výzva, pohybuje-li se předpokládaná hodnota dodávek či služeb mezi 100 tis. a 750 tis. Kč, a v případě stavebních prací mezi 100 tis. a 2,5 mil. Kč, - otevřená výzva, přesáhnou-li přepokládané hodnoty na zboží a služby 750 tis. Kč a nedosáhnou-li, v souladu s § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách hodnoty 2 mil. Kč, v případě stavebních prací se jedná o rozmezí 2,5 mil. a 6 mil Kč. V tomto článku je zmíněna také e-aukce malého rozsahu a problematika zadávání minitendrů v případě rámcových smluv. Od 1. dubna 2014 je také stanovena podmínka, že pokud v uzavřené výzvě nebyly ve lhůtě podány žádné nabídky, zadavatel je povinen vypsat stejnou veřejnou zakázku v otevřeném řízení. Současně platí, že pokud zadavatel zvolí pro zadání přísnější postup, než mu Pravidla ukládají, musí ho dodržet po celou dobu zadávacího řízní. Čl. VI.1 odst. 7 a 8 v podstatě kopírují obsah čl. V.4, zabývají se použitím výjimky dle § 18 odst. 1 až 4 zákona o veřejných zakázkách, a postupy, kdy zadavatel není oprávněn tuto výjimku využít. V čl. VI.2 jsou vymezeny základní náležitosti řízení. Je v něm vysvětleno, kdy lze použít přímé zadání, stanoví minimální počet tří oslovených dodavatelů v případě 104
§ 14 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb.
52
uzavřené výzvy, v případě otevřené výzvy pak nutnost oslovit minimálně pět dodavatelů. Dovoluji si podotknout, že občas je poměrně těžké najít v e-tržišti pět dodavatelů potřebné komodity. Důležitý je čl. VI.2 odst. 8, který přikazuje, že veškerá komunikace v rámci zadávacího řízení musí probíhat elektronicky prostřednictvím etržiště. Zadavatel si rovněž může v zadávacích podmínkách vyhradit povinnost šifrování nabídky či povinnost opatřit ji zaručeným elektronickým podpisem nebo značkou. Čl. VI.3 se zabývá zadávacím řízením a jeho podmínkami. Stanoví, co mají výzvy k podání nabídky v jednotlivých druzích řízení obsahovat a také podmínku, že ve výzvě musí být zahrnuty všechny zadávací podmínky. V případě nedostatku místa ve výzvě lze uvést potřebné dokumenty jako její přílohy. Obdobně, jako v případě zadávání podle zákona o veřejných zakázkách, mohou uchazeči klást zadavateli ve stanovené lhůtě dotazy a ten je povinen jim v předem stanovené lhůtě odpovědět, a současně zaslat dotaz i odpověď všem uchazečům. Čl. VI.4 uvádí lhůty pro podání nabídek a náležitosti nabídky, minimální lhůta čtyři pracovní dny v případě uzavřené výzvy a minitendru, a šest pracovních dnů v případě otevřené výzvy. Současně je zde uvedena povinnost otevřít nabídky ihned po uplynutí lhůty pro jejich podání. Dle čl. VI.5 si zadavatel, v souladu s vnitřními předpisy organizace, stanoví komisi pro otevírání nabídek, posouzení kvalifikace a hodnocení. Následující čl. VI.6 se podrobně zabývá prokázáním kvalifikace a předpokládá, že doklady k prokázání splnění kvalifikace dodavatelé předkládají jako součást nabídky prostřednictvím e-tržiště v elektronické podobě. Podstatnou částí čl. VI.7, který se zabývá jak otevíráním obálek, tak posouzením a hodnocením nabídek, je požadavek kontroly, zda jsou nabídky zpracovány v požadovaném jazyce a zda obsahují podepsaný návrh smlouvy. Dále se zabývá hodnotícími kritérii, tedy možností buď požadovat nejnižší možnou nabídkovou cenu či stanovit kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, nejlépe číselně vyjádřitelná. Čl. VI.8 se věnuje ukončení zadávacího řízení. Zadavatel vyzve vybraného uchazeče ke splnění podmínek pro uzavření smlouvy nebo k jejímu uzavření a splní-li dané podmínky, tak ji s ním uzavře. O uzavření smlouvy je nutné informovat v e-tržišti nejpozději do 15 dnů ode dne uzavření. Mimo identifikační údaje a popis plnění, musí obsahovat cenu, místo a dobu plnění. Zadavatel je povinen evidovat i případnou změnu
53
smlouvy. Tato evidence vychází v podstatných záležitostech z požadavků § 147a zákona o veřejných zakázkách. Uvedený článek obsahuje pravidlo, kdy zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud nebyly podány ve stanovené lhůtě žádné nabídky. Naopak není nucen zrušit zadávací řízení v případě, že byla ve lhůtě podána pouze jedna nabídka. Tímto Pravidla předběhla poslední novelu zákona o veřejných zakázkách.105 Zadavatel může také kdykoliv zadávací řízení zrušit, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Je ovšem povinen, v případě, že zakázka byla již v e-tržišti zveřejněna, zveřejnit i odůvodnění zrušení zakázky.
7.1.4 Ostatní ustanovení V části třetí Pravidel jsou uvedena práva a povinnosti správce, provozovatelů i zadavatelů. Jsou zde zmíněny rozdílné limity plateb provozovatelům e-tržišť pro zakázky v hodnotách od 5 do 50 tis Kč. a nad 50 tis. Kč. V dřívějších letech byly zakázky zadávané přes e-tržiště s limitem do 5 tis. Kč považovány za aditivní službu a placeny. V současnosti jsou na tržištích TENDERMARKET a Gemin zadávány bezplatně. Povinnost vytvořit Provozní řád e-tržišť a zajistit jeho dodržování je stanoveno čl. VIII Pravidel, ale především usnesením vlády č. 451/2011.106 Jsou zde rovněž
vymezeny
povinnosti
provozovatele
e-tržiště
uchovávat
dokumentaci
k podlimitní veřejné zakázce pět let od uzavření smlouvy, k VZMR pak dva roky. V čl. IX odst. 6 je opětovně uvedena povinnost zadavatele uveřejnit smlouvy, uzavřené na veřejné zakázky včetně všech jejich změn a dodatků na profilu zadavatele, a také na e-tržišti, v souladu s § 147a zákona o veřejných zakázkách. Část čtvrtá Pravidel se zabývá výjimkami stanovenými pro použití resortních tržišť. V čl. XII také zvláštní výjimkou z povinnosti zadávat veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště, a to v případě, jestliže zadavatel zruší zadávací řízení dané otevřenou výzvou z důvodu neobdržení žádné nabídky. Potom může zadat veřejnou zakázku mimo prostor e-tržiště, zůstává mu ale povinnost zakázku v e-tržišti zaevidovat. V případě neobdržení nabídky po zadání prostřednictvím uzavřené výzvy, musí zadavatel zakázku zadat, 105
Čl. I odst. 21 zákona č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 106 Příloha č. 2 usnesení vlády č. 451/2011
54
v souladu s čl. VI.1 odst. 4 Pravidel, ještě jednou a v otevřeném řízení. V závěrečných ustanoveních je zakotveno, že zadavatelé postupují při zadávání podle vlastních vnitřních pravidel organizace a v případě sporu mají přednost Pravidla.
Postupy zadávání
7.2
7.2.1 Obecné informace k postupům Pravidla obsahují podrobné postupy zadávání veřejné zakázky v e-tržišti v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. K uvedení postupu zadávání budu používat nastavení e-tržiště Gemin.107 Aplikace e-tržiště zadavatele vede po sobě následujícími kroky a fázemi zadávacího řízení
ve formě
postupného
vyplňování
prázdných
či přednastavených
polí
na jednotlivých stránkách aplikace. Pole, která jsou označena hvězdičkou, je nutné vyplnit, jinak nelze pokračovat v zadávání. Vyplněné stránky se dají uložit formou konceptu. Jednotlivé fáze řízení jsou odděleny a aplikace vždy upozorní na přechod do další fáze zadávacího řízení. Do fáze předchozí se již nelze vrátit. Protokoly a jednotlivá rozhodnutí zůstávají součástí evidence v e-tržišti a jsou součástí závěrečného protokolu o výběru dodavatele. Všechny podstatné dokumenty a rozhodnutí aplikace e-tržiště umožní konvertovat a elektronicky podepisovat. Současně je také možné ukládat je nejen v e-tržišti, ale i mimo ně. Z hlediska orgánu státní správy je uvedená možnost podstatná pro evidenci ve spisové službě.
7.2.2 Fáze specifikace V úvodu se začíná specifikací veřejné zakázky, kdy je povinné uvést její název, dále jsou přednastavena vyplněná pole organizačního útvaru a kontaktní osoby. Druhá stránka obsahuje pole druh plnění, dotaz na zvláštní kategorii (zda se jedná o službu uvedenou v příloze č. 1 k zákonu o veřejných zakázkách v kategorii 5), je-li zakázka zadávána na základě rámcové smlouvy a zda bude výsledkem zadávacího řízení jednorázová nebo rámcová smlouva. Následující část obsahuje stručný popis předmětu 107
Elektronické tržiště Gemin.cz. In: Home [online]. Syntaxit, s.r.o., 2012 [cit. 15. 5. 2015].
55
plnění a vyhledání kódů komodit z číselníků CPV a NIPEZ. Fakultativní je vyplnění polí popisu a parametrů množství, měrných jednotek a předpokládané hodnoty za položku. V této části je nutné zadat předpokládanou hodnotu zakázky, druh měny, a zda tato hodnota bude zveřejněna či nikoliv. V poslední části specifikace je uvedena možnost zakázku dělit na části. Následuje postup zadání zakázky, na výběr je v případě VZMR přímé zadání, uzavřená a otevřená výzva a e-aukce malého rozsahu. Rovněž lze zadat evidenci výsledků na základě výjimky či zjednodušené podlimitní řízení. Od zvoleného postupu se odvíjí další kroky a fáze řízení.
7.2.3 Zaevidování výjimky V případě evidence výjimky je nutno zadat jednak její důvod, a následně také podrobnější zdůvodnění. Standardně jsou v poli důvod přednastaveny tři možnosti: čl. V.4 odst. 2, čl. VI.1 odst. 8 nebo čl. XII Pravidel. Všechny tyto články se váží k ustanovení § 18 odst. 1 až 4 zákona o veřejných zakázkách, tedy stanovenými obecnými výjimkami z působnosti zákona. Je-li evidována zakázka, která již v etržišti jednou byla zadána a nebyla k ní podána žádná nabídka, je nutné v dalším kroku vybrat referenční číslo této zakázky a provázat je. Před přechodem do další fáze se objeví varování, které říká, že zaevidováním výsledku v e-tržišti již nebude možné zadávací řízení zrušit. Do evidence zadávacího řízení se doplní informace o dodavateli a datum uzavření smlouvy, cena bez DPH, sazba DPH a celková cena (případně i ceny jednotlivých položek) a datum plnění. Základní popis plnění je vyplněn z předchozí fáze, ale lze ho doplnit. Následuje fáze zveřejnění v e-tržišti a řízení lze následně kdykoliv uzamknout. Aktivní stále zůstává fáze evidence plnění, která se týká povinností stanovených § 147a zákona o veřejných zakázkách. V případě, že dodavatel není v e-tržišti registrován, je nutné před evidencí výjimka udělat alespoň předregistraci dodavatele. Provede se na speciálním formuláři zadáním IČ a přiřazením, ale je nutno znát i ostatní údaje dodavatele, včetně telefonu a emailové adresy. Podaří-li se předregistrace, dodavatel o ní dostane zprávu na svou e-mailovou adresu. Povinně se uvádí i důvod zaregistrování dodavatele v e-
56
tržišti. Doporučuji dodavatele upozornit již před provedením zakázky, že jeho údaje budou v e-tržišti registrovány.
7.2.4 Otevřené řízení Další kroky a fáze zadávání se budou týkat otevřeného řízení, protože tento typ řízení je v e-tržišti používán nejčastěji a postupy jsou obdobné i u uzavřené výzvy. Přímé zadání se od otevřeného řízení liší menším počtem kroků, jedním osloveným dodavatelem a výsledným dokumentem, kterým je akceptační protokol. Je-li zvolen postup otevřeného řízení, následují stránky se zadáním doby a místa plnění a kvalifikačních předpokladů. Uvádí se také, jaký druh kvalifikačních předpokladů bude zadavatel požadovat před uzavřením smlouvy. Další krok se zabývá stanovením lhůty, do které bude uchazeč vázán nabídkou. Následují smluvní podmínky, je potřeba odsouhlasit jednu ze tří možností: buď zadavatel vytvoří smlouvu sám a je součástí zadávacích podmínek, může ji vytvořit i dodavatel, pak bude součástí nabídky, anebo zadavatel stanoví pouze povinná ustanovení, která musí smlouva obsahovat. Uvede se typ smlouvy, kupř. smlouva o dílo, a návrh smlouvy je potřebné nahrát do e-tržiště. S ohledem na povahu požadovaného plnění je nutno vyplnit i lhůtu pro příjem nabídek (v případě otevřeného řízení, v souladu s Pravidly minimálně šest pracovních dní), ale samozřejmě záleží na velikosti a náročnosti zakázky. Tuto lhůtu lze zkrátit, ovšem nedodržení je povinné odůvodnit. V dalším kroku je potřeba nastavit kritéria hodnocení. Vybrat lze ekonomickou výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídkovou cenu. Při volbě hodnocení pomocí ekonomické výhodnosti, je nevyhnutelné zadat i pomocná kritéria tohoto hodnocení, včetně bodového ohodnocení. Dá se zvolit i metoda hodnocení: automatická, poloautomatická či hodnocení mimo systém. Neníli vybrána metoda automatická, opět je nutné zadat odůvodnění. Jsou-li nabídky hodnoceny mimo systém e-tržiště, je také nezbytné uvést postup, jak byl výběr nabídky proveden. Při shodě nabídek se lze rozhodnout pro výběr losem nebo vypsat jiný volený způsob. V praxi můžeme často vidět oznámení: „Při shodě nabídek vyhrává ta nabídka, která byla doručena nejdříve“. V dalším kroku lze zvýhodnit dodavatele zaměstnávající
57
osoby se zdravotním postižením.108 Pokud je uvedené zvýhodnění odsouhlaseno, nabídková cena, pouze pro účely hodnocení, je automaticky snížena o 15 %.109 Další kroky aplikace informují o možnosti použit e-aukci a ptají se na požadavky na zpracování a členění nabídky. Je potřebné stanovit jazyk podání nabídky, a zda bude uchazeč povinen elektronicky podepisovat datové zprávy a šifrovat nabídku. Lze zadat i další požadavky, dále je možné uvést datum a čas prohlídky místa plnění a povinně určit datum a čas otevírání nabídek, a zda bude otevírání veřejné. V této části je zdůrazněno, že veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhá pouze elektronicky a přes tržiště. Ze všech dosed uložených informací, následuje vytvoření výzvy k podání nabídky, kterou lze upravovat, nahrát k ní přílohy a specifikace, konvertovat ji a elektronicky podepsat. V následujícím kroku je nezbytné určit dodavatele, kteří budou osloveni výzvou. Je možné přidávat buď dodavatele předregistrované nebo si vybrat některé z dodavatelů registrovaných přímo v e-tržišti. V případě otevřené výzvy je potřebné oslovit alespoň pět dodavatelů. Nejlépe se v e-tržišti vyhledává zadáním IČ dodavatele. Všem vybraným dodavatelům se odešle zpráva s textem o vypsání výběrového řízení na VZMR. Ostatní potencionální uchazeči tuto informaci získají až po zveřejnění výzvy v e-tržišti. Rozhodnutím výzvu zveřejnit, se zadávací řízení přesouvá z fáze specifikace do fáze příjem nabídek. Po odsouhlasení přechodu do této fáze se aplikace zeptá, zda má výzvu odeslat, při kladné odpovědi je výzva k podání nabídky zveřejněna v etržišti. Nelze se již vrátit k předchozím krokům a měnit je. Do konce lhůty pro podání nabídek je možné, dle stanovených lhůt a podmínek uvedených v Pravidlech, pouze odpovídat na žádost o dodatečné informace uchazečů.
7.2.5 Fáze hodnocení Po uplynutí lhůty následuje fáze hodnocení a proces otevírání nabídek v nabídkových formulářích. V prvé řadě se kontroluje přijatelnost nabídky, tedy v jakém jazyce je podána a zda uchazeč akceptoval smlouvu. Kontrola splnění a odsouhlasení těchto požadavků je dalším krokem aplikace. Zde bych uvedla, že akceptace smlouvy 108 109
§ 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 101 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
58
je jednou z nejčastějších vad nabídek. Smlouva je sice uchazečem doplněna o požadované údaje, ale nikoliv podepsána oprávněnou osobou, ať už elektronickým podpisem či fakticky. Na úvaze zadavatele pak zůstává, zda požádá o doplnění nabídky v určité lhůtě nebo nabídku vyloučí. V dalším kroku se aplikace ptá, zda má nabídku vyloučit, po odsouhlasení je nutné vyloučení odůvodnit. Vytvoří se formulář rozhodnutí o vyloučení uchazeče s odůvodněním, je nutné ho konvertovat a elektronicky podepsat. Dále se hodnotí ostatní zadané požadavky, a zda nabídka odpovídá výzvě. Je-li v zadávací dokumentaci stanoveno zvýhodnění pro zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, v posouzení nabídek se objeví zvýhodnění těchto zaměstnavatelů.110 Pokud tuto nebo jinou podmínku nabídka nesplňuje, použije se formulář oznámení rozhodnutí o vyloučení uchazeče s uvedením patřičného odůvodnění. Zvyklostí je odkazovat na adekvátní znění paragrafů zákona o veřejných zakázkách.
7.2.6 Fáze vyhodnocení, zadání a uzamčení Výsledkem dokončení fáze hodnocení je přesun do fáze vyhodnoceno a vytvoření seznamu všech nabídek. Jsou v něm uvedeny i ty, které nevyhověly požadavkům výzvy, vytváří se protokol o posouzení nabídek. Pokud bylo hodnocení nabídek automatické, etržiště nabídky vyhodnotí a stanoví i hodnocení procentuální, tyto hodnoty je však možné upravit. Aplikace žádá o odsouhlasení výsledků hodnocení a je nezbytné zadat a odůvodnit pořadí nabídek. Lze rovněž potvrdit výsledky automatického hodnocení, včetně následujícího protokolu o výběru dodavatele. V této fázi řízení se ještě dá rozhodnout o novém posouzení a hodnocení nabídky, např. v případě, že vybraný dodavatel odmítne smlouvu uzavřít. Následuje zadání kroků: výběr nejvhodnější nabídky, nastavení a označení vítěze, a formulář oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, který je uveřejněn v e-tržišti. Do doby zaevidování výsledků zadávacího řízení a uzavření smlouvy stále existuje možnost s náležitým odůvodněním zadávací řízení zrušit. V e-tržišti je v protokolu o zrušení zadávacího řízení uvedeno, že jde o zrušení zadávacího řízení mimo režim zákona o veřejných zakázkách.
110
§ 101 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb.
59
Následuje fáze zadáno, zaevidovat výsledky řízení je nutné do 15 dnů od uveřejnění oznámení o výběru v e-tržišti. Výsledek je uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek e-tržiště. Toto oznámení je formulářově shodné se zaevidováním zadání podle výjimky. Neumožní ovšem konverzi a není tedy možné uložit formulář mimo e-tržiště. Jestliže jsou výsledky v e-tržišti zveřejněny, nelze již nic změnit. Následuje fáze uzamčení zakázky a povinnost zadat plnění smlouvy. Opět zůstává otevřená fáze evidence plnění, která nemusí být vyplněna v případě, že plnění nepřesáhne limity stanovené § 147 a zákona o veřejných zakázkách.
Z výše uvedených pravidel a postupů zadávání VZMR v e-tržištích vyplývá, že aplikace e-tržiště zadavatele vede a vybízí k postupu dle zákona o veřejných zakázkách a neumožňuje mu odchýlit se od těchto postupů.
7.2.7 Materiál MMR - Používání e-tržišť Dotazy uživatelů k základním pravidlům a postupům zadávání v e-tržištích shrnuje materiál MMR Používání e-tržišť – nejčastější otázky a odpovědi, který nebyl od roku 2012 aktualizován. Otázka č. 18 se váže k limitu povinného zadávání zakázek nad 50 tis. Kč a táže se, zda se limit vztahuje na jednu komoditu nebo na více komodit. Odpověď zní, že je třeba limit vztahovat na konkrétní zakázku, a seskupení komodit v Číselníku slouží pouze pro snazší orientaci a není závazné. Další odstavec nás informuje, že je třeba přihlédnout k věcným, geografickým i časovým souvislostem a rovněž ke skutečnosti, zda předmět veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek a zadavatel musí zvážit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky s různými předměty plnění, které spolu nijak funkčně nesouvisí nebo zda se jedná o jednu veřejnou zakázku. Téměř totožná je odpověď i na otázku č. 19, která se táže velmi konkrétně na předmět plnění a související komodity v rámci dodávek IT. Otázka č. 24 se zabývá obdobným dotazem pro skupinu komodit Nábytek. Odpověď odkazuje na § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách, tedy stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. „Pro určení předpokládané hodnoty pro nábytek lze uvést, že v zásadě je nutné sčítat předpokládané hodnoty za celou
60
skupinu nábytek s výjimkou případů, kdy některé dodávky spolu na základě objektivních skutečností nesouvisí místně, věcně či časově.“ V poslední větě se praví: „Pokud tedy zadavatel rozdělí předmět veřejné zakázky, ale bude realizovat každé zadávací řízení dle předpokládané hodnoty určené za celý předmět veřejné zakázky, neporuší tím ZVZ.“ Z těchto odpovědi je možno usoudit, že nikoliv jednotlivé komodity, ale skupina komodit je rozhodná pro stanovení limitu veřejné zakázky. V otázce č. 33 se zadavatel táže, jakým způsobem si může vyžádat vysvětlení nabídky od dodavatele. V odpovědi, je uvedeno, že prostřednictvím e-tržiště, datové schránky nebo e-mailu, vždy opatřeným zaručeným elektronickým podpisem.111 Tato odpověď odporuje současnému znění Pravidel, které stanovuje povinnost komunikovat prostřednictvím e-tržiště.112 Z uvedených opovědí v materiálu lze dojít k závěru, že pokud si zadavatel není jistý, jakým způsobem může postupovat, či finančním objemem veřejné zakázky, je pro něj nejjednodušší zadat zakázku přes e-tržiště v otevřeném řízení. Domnívám se, že uvedený materiál MMR sice odpovídá na nejčastější otázky v souvislosti s komoditami a zadáváním přes e-tržiště, ale v některých případech je výklad nejasný a nesrozumitelný, rozhodně by si tento materiál zasloužil podrobnější doplnění a aktualizaci.
111
Používání e-tržišť – nejčastější otázky a odpovědi. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012, s. 8, 9, 12, 15 [cit. 15. 5. 2015]. 112 Čl. VI.2 odst. 8 Přílohy usnesení vlády č. 343/2010, ve znění pozdějších předpisů. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 15. 5. 2015].
61
8.
Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek
Na základě Plánu legislativních prací vlády na rok byl MMR dne 22. dubna 2015 předložen k projednání návrh zákona o zadávání veřejných zakázek jako důsledek přijetí evropských směrnic regulujících oblast veřejného zadávání. Významné rozdíly oproti stávající úpravě jsou následující - Sjednocení zadávání koncesí a veřejných zakázek do jednoho zákona. - Zavedení zásady přiměřenosti, kdy zadavatel je povinen nastavit parametry zadávacího řízení tak, aby odpovídaly předmětu veřejné zakázky. - Zohlednění kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, která se má hodnotit na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, nákladů životního cyklu a kvality, podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu. Současně by měla být doplněna metodikou na stanovení specifických odvětvových kritérií pro stanovení ekonomické výhodnosti, a tak poskytnout zadavatelům informace, jak docílit optimálního nastavení hodnotících kritérií veřejných zakázek. - Důraz na plnou elektronizaci některých aspektů zadávání, která bude stanovena pro jednotlivé typy zadavatelů nejpozději do října r. 2018.113 Z hlediska tématu této práce je potřebné uvést, že několikrát odkládaný úkol MMR, kdy do nového návrhu zákona měly být zapracovány kontrolní a sankční mechanismy pro používání e-tržišť ÚOSS a jejich podřízenými složkami, do návrhu zapracován nebyl. V návrhu zákona elektronická tržiště nejsou zmíněna vůbec.114 Důvodová zpráva k návrhu zákona se e-tržištím vyjadřuje v tom smyslu, že nesplnila očekávání z hlediska velikosti trhu a příjmů provozovatelů e-tržišť, a mělo by se zvážit zavedení lepší kontroly dodržování nákupů podle stávajícího seznamu povinných komodit, popřípadě jejich rozšíření. Z hlediska očekávané elektronizace v roce 2018 jsou, dle důvodové zprávy, dobře připravena na podávání elektronických nabídek.115
113
Důvodová zpráva k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek. Knihovna připravované legislativy [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 240 - 242, 264, 300, 392 [cit. 15. 5. 2015]. 114 Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Knihovna připravované legislativy [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. 115 Důvodová zpráva k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek. Knihovna připravované legislativy [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, s. 266 [cit. 15. 5. 2015].
62
9.
Poznatky z praxe
9.1
Vady při podání nabídky
Častou vadou nabídky je, jak jsem uvedla výše, především v případě zaregistrování nového dodavatele, nepodepsání návrhu smlouvy. Menší dodavatelé zboží či služeb většinou nepotřebují ke své profesi znát ani zákon o veřejných zakázkách ani pravidla elektronického zadávání. Na popud zadavatele se zaregistrují, pořídí si kvůli registraci v e-tržišti elektronický podpis, pošlou nabídku, smlouvu doplní o potřebné údaje, ale pokud zadavatel výslovně nezdůrazní v zadávacích podmínkách povinnost podepsat smlouvu buď elektronicky anebo fakticky, nový dodavatel to málokdy udělá. Zadávací řízení se tedy prodlužuje výzvou k akceptaci smlouvy. Podepsání návrhu smlouvy u větších dodavatelů pro změnu představuje problém, kdy návrh podepíše jiná osoba než oprávněná jménem dodavatele jednat, a k podepsanému návrhu smlouvy nepřiloží plnou
moc.
Kombinace
elektronického
a
faktického
způsobu
podepisování
v elektronických nástrojích způsobuje nejednomu dodavateli potíže všeobecně.116 Další chybou, které se dopouštějí noví dodavatelé, je také fakt, že na výzvu k podání nabídky dodavatel v e-tržišti zareaguje zasláním odpovědi na tuto výzvu nikoliv zasláním nabídky. I když to Pravidla nedovolují, jsou i dodavatelé, kteří zvednou telefon a osobě, uvedené v kontaktních údajích zadavatele, zavolají, aby se zeptali, co je myšleno položkou, které ve výzvě nerozuměli. Připadá jim to rychlejší, než vyplňovat formuláře v e-tržišti a domnívám se, že si neuvědomují, že porušují Provozní řád e-tržiště a Pravidla. Za zajímavý lze rozhodně považovat dotaz drobného dodavatele služeb, zda elektronický podpis, který si musel pořídit kvůli registraci v e-tržišti, může započítat do faktury za dodávané služby.
9.2
Náhradní plnění
Faktem, který poněkud komplikuje zadávání zakázek přes e-tržiště je také povinnost stanovená § 81 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 116
POREMSKÁ, Michaela. Elektronické zadávání veřejných zakázek. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 138 - 139.
63
Podle tohoto ustanovení má zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením. V případě nesplnění této povinnosti musí organizace uhradit odvod do státního rozpočtu nebo nakoupit zboží či služby od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, obecně známé jako tzv. náhradní plnění.117 Nákupy zboží či služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, se týkají především těch komodit, které jsou stanoveny Pravidly pro ÚOSS a jejich podřízené organizace, jako komodity povinně zadávané přes e-tržiště. Jedná se zejména o úklidové a bezpečnostní služby, dodávky kancelářských potřeb nebo čisticích prostředků. Ustanovení § 101 zákona o veřejných zakázkách umožňují zvýhodnit dodavatele zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením tím, že vypsání zadávacího řízení je omezeno pouze na tyto dodavatele nebo, pokud je v zadání uvedeno zvýhodnění těchto dodavatelů, se pro účel hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny těchto dodavatelů snižuje o 15 %.118 Přes uvedená zvýhodnění je dodavatelů tohoto druhu v etržištích registrován malý počet. Není výjimkou případ, kdy zadavatel vypíše otevřené výběrové řízení, ale omezí-li výzvu pouze na tyto dodavatele, musí být zakázka zrušena, protože není podána žádná nabídka. Může také nastat situace, pokud není naprosto přesně specifikován požadavek na uplatnění náhradního plnění přímo u konkrétní zakázky a za daný kalendářní rok, že dodavatel sice zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením a podá nabídku, nicméně přímo v ní zadavateli oznámí, že pro letošní rok náhradní plnění neposkytuje, protože danou kvótu již vyčerpal. Pokud je nabídka při automatickém hodnocení vyhodnocena jako vítězná, protože jde o jediného uchazeče, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, nastávají komplikace. Není splněna povinnost náhradního plnění, stanovená zákonem o zaměstnanosti a nadřízeným orgánem, a následně je nutno udělat odvod do státního rozpočtu nebo není splněna povinnost zadávat povinné komodity přes e-tržiště. Dodavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením také nemají příliš zájem se v e-tržištích registrovat, stěžují si na nezbytnost pořízení dražšího počítačového vybavení, příliš komplikovanou přípravu a složitou administrativu 117 118
§ 81 odst. 1, odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 435/2004 Sb. Čl. 101 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb.
64
přípravy nabídek. Raději služby či zboží nabízejí přímo, často také uzavírají celoroční rezervační smlouvy na uplatnění náhradního plnění již počátkem kalendářního roku.
9.3
Specifikace komodit
V kapitole šesté jsem zmínila potíže zadavatelů s přesným vymezením jednotlivých komodit. Vypsání zakázky v e-tržišti zadavateli ušetří čas, ale přesné stanovení parametrů jednotlivých komodit nikoliv. Povinně zadávaných je 25 skupin komodit, což ve skutečnosti znamená několikanásobně více komodit, z nichž některé se definují obtížně, nemluvě o specifikaci komodit, které nejsou pro zadávání přes e-tržiště povinné. Poměrně dobře se vymezují parametry přístrojů, automobilů, IT techniky nebo třeba kancelářských židlí, obtížněji se vymezují služby, např. opravy IT techniky či některé položky čisticích prostředků, ale také dodávky SW. Je nezbytné stanovit parametry komodit přesně, ale ne natolik přesně, aby došlo k porušení zásady diskriminace. Otevřeme-li si některou z vypsaných VZMR v e-tržišti, obzvlášť na dodávky drobného provozního zboží, všimneme si, že velká část zadavatelů rezignovala. Komodity jsou zadávány formulací např. prostředek na mytí podlah 5l nebo rovnou uvedením požadované značky výrobku. V poslední době se také objevuje zadání, kdy je přímo uvedeno, kterou značku výrobku zadavatel akceptovat nehodlá a požaduje kvalitu obdobnou, nikoliv horší, než je značka výrobku, se kterou má dobré zkušenosti. Je-li dodán např. nevhodný prostředek na čistění nábytku, a při úklidu dojde použitím nepříliš kvalitního přípravku k poškození majetku zadavatele, je dodržena podmínka nediskriminovat při zadávání veřejné zakázky dle § 6 zákona o veřejných zakázkách, ovšem na druhé straně je porušeno pravidlo, stanovené pro správu majetku, a to být dobrým hospodářem. Zdánlivou úsporou tak dojde ke zvýšeným nákladům.119 Nicméně definice kvality u tohoto druhu zboží se příliš nedaří. S odkazem na výše zmíněný návrh zákona o veřejném zadávání, který klade velký důraz na zohlednění kritérií ekonomické výhodnosti a kvality, v budoucnu uvidíme, zda metodická příručka, která by měla být součástí přijetí tohoto zákona, poskytne metodickou pomoc i zadavatelům při zadávání zakázek v e-tržišti. V případě dražších věcí, např. 119
OCHRANA, František; PŮČEK, Milan. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě. Smart Administration. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 48.
65
kancelářského nábytku, mobilních telefonů nebo IT komodit se rovněž stává, že specifikace v e-tržišti je provedena doslovným opsáním produktového listu. Pokud tuto specifikaci okopírujeme a zadáme do internetového vyhledávače, vyhledá nám přesný typ výrobku. Na druhé straně se dá pochopit přístup zadavatele, který by dal přednost tomu, mít minimální počet typů služebních vozidel, notebooků nebo kancelářských židlí, už jen z důvodu předpokládaných nákladů na servis a údržbu. V e-tržištích ovšem najdeme i velmi přesně a podrobně specifikované veřejné zakázky např. na projektovou dokumentaci ke stavebním pracím nebo na naprosto specializované oborové projekty, přestože k tomuto druhu zadávání veřejných zakázek nejsou e-tržiště určena. Pro tento druh zakázek by měl být používán NEN.120 Domnívám se, že uvedené rozdíly v zadávání souvisejí i s velikostí zadavatele, zda má zaměstnance, kteří se zabývají výhradně veřejnými zakázkami či investicemi, nebo zda některý z ekonomických či provozních zaměstnanců dostal za úkol naučit se nakupovat povinně stanovené komodity přes e-tržiště.
9.4
Časová náročnost
Je-li vypsána veřejná zakázka i na tak jednoduchou věc jakou je dodávka kancelářských potřeb, před používáním e-tržišť to znamenalo zkontrolovat skladové zásoby, odhadnout spotřebu, poptat ceny, udělat jednorázovou objednávku a v případě problematického výrobku se domluvit s dodavatelem na výměně a opravě faktury. Většinou bylo od objednání do týdne nebo deseti dnů zboží dodáno. V případě VZMR zadávané přes e-tržiště, to kromě shodné počáteční fáze, znamená vytvořit pro zakázku kupní smlouvu, nechat ji projít interním schvalovacím řízením dle vnitřních předpisů organizace, přesně definovat parametry požadovaných kancelářských potřeb, zadat zakázku do e-tržiště, dodržet stanovené zadávací lhůty včetně prodloužení v případě žádostí o dodatečné informace, vyhodnotit, a následně vyřídit podpis smlouvy dodavatele i zadavatele a pak teprve řešit dodávku zboží. Celkem trvá vyřízení dodávky přibližně čtyři až šest týdnů, o problémech s výměnou případného nevhodného artiklu
120
POREMSKÁ, Michaela. Elektronické zadávání veřejných zakázek. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 48.
66
nemluvě. Z uvedených poznámek vyplývá, že o zjednodušení administrativní náročnosti zatím nelze příliš hovořit.
9.5
Spisová služba
Z hlediska zadávání veřejných zakázek je nutné připomenout i povinnost stanovenou zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která říká, že organizační složky státu védou spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. 121 Veškerá dokumentace k veřejným zakázkám spadá pod evidenci ve spisové službě. Dokumenty a protokoly, které e-tržištích v jednotlivých fázích zadávání vygeneruje, je tedy nutné zaevidovat do spisové služby, konvertovat je, opatřit čárovým kódem, eventuálně též elektronicky podepsat. Prvním evidovaným dokumentem bývá obvykle výzva k podání nabídky a její přílohy. Pokračuje se evidencí všech žádostí o dodatečné informace činěných uchazeči a zaevidováním odpovědí na tyto žádosti. Evidenci podléhají i jednotlivé nabídky včetně příloh, tedy samotný nabídkový formulář, akceptovaná smlouva, její přílohy, čestné prohlášení, vyžádané doklady o kvalifikaci. Stejně tak je potřebné zaevidovat všechny výzvy k doplnění či vysvětlení nabídky, protokoly rozhodnutí o vyloučení uchazečů a protokol rozhodnutí o výběru dodavatele nebo akceptaci nabídky. V případě listinných dokladů nebo dokumentace, která se zasílá přes datovou schránku je uvedený postup pochopitelný. Při zadávání veřejných zakázek přes e-tržiště je dokumentace k veřejným zakázkám vedena dvojmo. Podle Pravidel je provozovatel e-tržiště povinen uchovávat dokumentaci o VZMR a všech elektronických úkonech, které vzniknou pro zakázku v průběhu použití e-tržiště, po dobu dvou let od uzavření smlouvy, včetně všech změn či zrušení zadávacího řízení. Také je povinen na žádost zadavatele zpřístupnit dokumentaci o veřejné zakázce a umožnit uložení dokumentace o veřejné zakázce způsobem, při kterém zůstane zachována právní validita jednotlivých dokumentů.122
121
§ 63 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 122 Čl. VIII odst. 3 Přílohy usnesení vlády č. 343/2010, ve znění pozdějších přepisů. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, [cit. 15. 5. 2015].
67
10.
Klady a zápory využívání e-tržišť
Zadávání VZMR přes elektronická tržiště je administrativně méně náročné v tom smyslu, že aplikace e-tržiště generuje automaticky všechny protokoly a rozhodnutí, není nutné vyplňovat a vytvářet žádné dokumenty a rozhodnutí. Ukazuje se, že ceny komodit se zadáváním přes e-tržiště daří opravdu snižovat. Zadávání je transparentní, jednotlivé kroky zadávání jsou jasně dané a dohledatelné. Aplikace uživatele vede, žádný podstatný požadavek nelze minout či vynechat. Pro účely kontrol, ať nadřízeného orgánu nebo NKÚ, není možné jednotlivé dokumenty ztratit či s nimi manipulovat. Odpadají tak problémy, které nastávají v případě listinného podávání nabídek. Po skončení lhůty již nabídku nelze změnit, ani doručit, ihned po stanoveném konci lhůty je možné začít nabídky otevírat. Pořadí nabídek je generováno automaticky dle data a času podání. Do doby, než lhůta skončí nelze bez viditelného a dohledatelného porušení pravidel e-tržiště nabídky otevírat. Aplikace také pohlídá autentičnost nabídky a to, aby s ní nebylo manipulováno neoprávněnou osobou.123 Odpadá problém komunikace mezi dodavatelem a zadavatelem, je stanoveno pravidlo komunikovat pouze elektronicky přes e-tržiště, nicméně to může mnohdy znamenat i zdlouhavé vyřizování a nevýhodu. Lze říci, že zadávání VZMR přes e-tržiště zvyšuje administrativu ve smyslu precizní přípravy smluvních podmínek, ale především nutností stejně precizně specifikovat parametry jednotlivých komodit. Také prodlužuje lhůty vyřízení a dodání zboží nebo služeb. Ani postupy zadávání zakázek v e-tržišti nejsou zcela jednoduché. Z hlediska zadavatele vše komplikuje malý počet dodavatelů v e-tržištích a problém kvality dodávek, u některých druhů komodit, výrazné. Nelze souhlasit se závěrem Zprávy o fungování e-tržiště za rok 2014, ve které je uvedeno, že vše lze ošetřit vhodně nastavenými smluvními podmínkami. V této zprávě se MMR vyjadřuje v tom smyslu, že má jako správce přesně stanovené kompetence a připomínky z dotazníkového šetření leží mimo rámec jeho působnosti. Nejen MMR by si mělo uvědomit, že opakovaný problém nekvalitních dodávek komodit
veřejným
zadavatelům
je
rovněž
plýtváním
veřejnými
prostředky.
Transparentnost by neměla být pouze jednostranně stanovenou povinností zadavatele, měla by se týkat všech částí veřejné zakázky. Má-li veřejný zadavatel povinnost zadávat 123
§ 71 odst. 4, 5, 7, 9 zákona č. 137/2006 Sb.
68
veřejné zakázky přes e-tržiště a současně se chovat hospodárně, měl by také mít možnost srovnávat zkušenosti, své i ostatních, a vyhnout se těm dodavatelům, kteří uvedený systém využívají v neprospěch zadavatelů. Na základě dosud uvedených údajů usuzuji, že se v e-tržištích mísí dva odlišné vstupy. Na jedné straně jsou v e-tržišti nakupovány dodávky běžného provozního zboží a služeb, které jsou potřeba pro fungování jakékoliv organizace. Na straně druhé jsou v e-tržištích zadávány zakázky na předměty investiční povahy, které připravuje právní či investiční oddělení organizací. Z těchto přístupů vyplývají i rozdíly v zadávání VZMR, které v e-tržišti najdeme. Buď je zadává osoba, která má zkušenosti s veřejnými zakázkami nebo referent, jehož oborem je provozní nebo ekonomická agenda, a kterému přibyla povinnost naučit se zadávat veřejné zakázky v e-tržišti. Byť s podporou
právního
oddělení,
které
připraví
základní
smlouvy
a pomůže
s vyhodnocením. Nicméně postupy zadávání veřejných zakázek do e-tržiště, jak jsou nastaveny, se nelze naučit jen absolvováním školení provozovatele, které uživatele provede postupem zadávání zakázky v jednotlivých krocích, a které končí uveřejněním výzvy k podání nabídky v e-tržišti. Školení už neukáže, jak dobře specifikovat předmět zakázky a především jednotlivé komodity, jak nastavit kritéria kvality tak, aby se dala obhájit, jak hodnotit nabídky, kdy, koho a proč vyloučit. Zde je potřeba, při současném nastavení e-tržišť, znát zákonnou úpravu veřejných zakázek a postupy a pravidla, která stanoví, protože zadávání v e-tržišti se fakticky těmito postupy řídí. Domnívám se, že v těchto otázkách se zadavatelům nedostává dostatečné metodické pomoci.
69
11.
Doporučení de lege ferenda
Lze říci, že v současnosti je používání e-tržišť nepříliš přehledná záležitost. Jejich spuštění, podmínky provozu a povinnosti vymezené zadavatelům i dodavatelům byly stanoveny poněkud překotně a dodnes nejsou informace pro zadavatele ani dodavatele přehledně zpracovány. Domnívám se, že větší osvěta a především účinná metodická pomoc by jak zadavatelům, tak i dodavatelům mohla pomoci. VZMR zadávané přes etržiště se pohybují se v rozmezí od stovek do miliónů Kč. Za necelé tři roky fungování nového typu e-tržišť se ukázalo několik skutečností. Přes e-tržiště jsou minimálně zadávány jiné zakázky než VZMR, bylo by vhodné nechat je tedy pouze pro jejich zadávání a výrazně zjednodušit zadávací proces. Procento zakázek dle druhů a typů zadávacích řízeni, jak ukazují zprávy o fungování etržišť, se v podstatě nemění, nejvíce jsou zadávány v otevřeném řízení a podmínka transparentnosti zadávání je tedy dodržena. Současná podoba e-tržišť nerozlišuje zadávání veřejných zakázek a evidenci veřejných zakázek, viz evidence výjimek a přímé zadání zakázky dodavateli přes etržiště. Domnívám se, že evidenci těchto zakázek by MMR mohlo vést jiným způsobem. V této souvislosti bych uvedla, že současný limit povinného zadávání ve výši 50tis., tak jak je stanoven Pravidly, by i v rámci výše uvedených evidencí měl být, dle mého názoru zvýšen na 100 tis. Kč. Mnohý menší veřejný zadavatel by byl ušetřen zbytečných administrativních komplikaci a nutnosti precizní specifikace zboží, služeb i s nimi souvisejících smluv, které se týkají běžného provozu organizací. Tento problém sice může částečně řešit centralizované zadávání, nicméně u dodávek drobnějšího provozního zboží je tento druh zadávání zdlouhavý, neflexibilní a vyžaduje dlouhodobé a precizní plánování. Za necelé tři roky provozu, stejně jako v případě e-tržišť fungujících do roku 2010, zůstala funkční pouze dvě tržiště. Dá se říci, i dotazníkové průzkumy ze zpráv o fungování e-tržišť na to ukazují, že by bylo jednodušší a pro zadavatele i dodavatele výhodnější a transparentnější fungování pouze jednoho e-tržiště pro celou veřejnou správu. To by ovšem mohlo fungovat pravděpodobně jen v případě, že by toto e-tržiště provozoval stát sám. I v této situaci by se dříve či později objevila rizika stagnace,
70
byrokratizace a zbytečného utrácení veřejných prostředků. Vzhledem ke koncesnímu řízení a placení jednotlivým provozovatelům e-tržišť, bude pravděpodobně lépe, pokud zůstane zachováno konkurenční prostředí a systém e-tržišť bude mít možnost se vyvíjet. Současné koncese jsou uzavřené do konce března 2017. Zatím nejsou žádné informace o podobě e-tržišť po tomto datu, ani o vypsání nového koncesního řízení se informace neobjevily. Čas od času se objeví zmínka, že současná podoba e-tržišť by měla ustoupit ve prospěch používání NEN,124 ale použití NEN je prozatím stále odkládáno. Lze jen doufat, že materiál Strategie elektronizace veřejných zakázek na období 2016 - 2020, který má za úkol připravit MMR, bude mnohem konkrétnější. Povinnost používat e-tržiště je dána, stejně, jako v předchozím systému e-tržišť, usnesením vlády. Je tedy logické, že je tato povinnost stanovena pouze ÚOSS a jejich podřízeným organizacím.125 Pokud by se měla rozšířit i na další typy zadavatelů, musela by být stanovena právním předpisem, který by zavazoval i ostatní veřejné zadavatele. Územně samosprávné celky, a nejen ony, se sice mohou doporučením používat e-tržiště řídit, ale také nemusí.126 Dá se říci, že v současné době jsou e-tržiště využívána z velké části pouze subjekty státní správy, nikoliv veřejné správy, přestože některé územně samosprávné celky e-tržiště využívají. Nicméně, počet zadavatelů v e-tržištích se výrazně nezvyšuje a pro využívání e-tržišť do budoucna by bylo vhodné rozšířit jak počet zadavatelů, tak dodavatelů. Současná podoba e-tržišť, zadávání VZMR, výběr nabídek, tvorba protokolů i rozhodnutí se řídí pravidly stanovenými zákonem o veřejných zakázkách. Přes to, že výsledek se nazývá zadávací řízení VZMR mimo režim zákona o veřejných zakázkách, tak fakticky se zadávání tímto zákonem řídí. V rámci sjednocení by se dalo uvažovat o možnosti, že pravidla zadávání VZMR, by mohla být stanovena právním předpisem, ať už zapracováním do zákona o veřejných zakázkách či samostatným předpisem. Nicméně je otázkou, zda by v souvislosti s přijetím tohoto předpisu, nedošlo k další
formalizaci
zadávání.
Ke zjednodušení
procesu
zadávání
ani snížení
administrativní zátěže by pak fakticky vůbec nemuselo dojít. 124
Centrální systém má hlídat zakázky, nikdo o něm doteď nic neví. Euro.E15.cz [online]. Mladá fronta a. s., 3. ledna 2015 [cit. 15. 5. 2015]. 125 § 21 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 126 Čl. 101 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
71
Myslím, že motivovat lokální a menší dodavatele k registraci a používání e-tržišť, by mělo být jednou z priorit dalšího fungování platformy e-tržišť. Vhodným krokem k motivaci by zcela určitě bylo výrazné zjednodušení administrativních procesů. V současnosti jsou na zadávání kladeny náročné administrativní, technické i právní podmínky. Pokud se nepodaří rozšířit e-tržiště i pro další dodavatele a zadavatele, nebude se systém e-tržišť dále rozvíjet a těžko se budou eliminovat nešvary jako je opakování nekvalitních dodávek. Již Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu uváděla nedostatečnou možnost
kontroly
a nutnost
stanovení
sankčních
mechanismů
pro využívání
elektronických tržišť. Byl to jeden z důvodů, proč nový typ e-tržišť vznikl. Průběžně odkládaný úkol, kdy MMR mělo navrhnout kontrolní a sankční mechanismus fungování elektronických tržišť veřejné správy a stanovit podmínky jejich používání, se objevuje ve zprávách o plnění Strategie elektronizace, ale i v protokolu z kontrolní akce NKÚ č. 13/24. Dle poslední této zprávy, za rok 2014, měl být zapracován, v souvislosti s transpozicí nových evropských směrnic, do nového zákona o veřejných zakázkách. Dnes už víme, že návrh nového zákona tuto úpravu neobsahuje.
72
12.
Závěr
Tato práce mapuje problematiku zadávání VZMR přes elektronická tržiště veřejné správy z pohledu veřejného zadavatele, na kterého dopadá povinnost nakupovat stanovené komodity přes tato tržiště. Podrobně analyzuje historii a důvody vzniku elektronických tržišť v České republice od prvních impulsů k jejich založení až k jejich současné podobě, včetně úpravy legislativy a pravidel a postupů zadávání. Elektronické nástroje, a e-tržiště jsou jedním z nich, měly přinést transparentnost zadávání veřejných zakázek, ale také snížit administrativu a zjednodušit přístup menších a lokálních podnikatelů k veřejným zakázkám. Nedá se říci, že by tyto cíle byly naplněny. Pro malé dodavatele i zadavatele znamená použití e-tržišť výraznou zátěž, administrativní, právní i technickou, v e-tržištích je registrováno pouze malé procento podnikatelských subjektů a počet zadavatelů se také výrazně nezvyšuje. Zadávání veřejných zakázek v novém typu e-tržišť se nachází zhruba v polovině plánovaného provozu. Zvyšuje se objem plnění veřejných zakázek, který je přes etržiště zadáván. Domnívám se, že jedním z důvodů tohoto navýšení je rozšíření povinnosti, stanovené podřízeným organizacím ÚOSS, zadávat od 1. ledna 2014 veřejné zakázky na stanovené komodity od určitého objemu přes elektronická tržiště. Zadávání dle typů a druhů řízení se pohybuje přibližně ve stejném procentuálním rozsahu. Hodnocení zakázek v e-tržištích, které je primárně orientováno na výši cenové nabídky znamená dlouhodobý problém s kvalitou dodávek. Současný systém nastavení neumožňuje zadavatelům vyhnout se problematickým dodavatelům. Stanovení ekonomických kritérií hodnocení nabídek naopak naráží na problémy s vymezením předpokládaných parametrů povinně zadávaných komodit. Specifikace těchto komodit je mnohdy obtížná, často téměř nemožná a při zadávání tak dochází ke kolizi zásady diskriminace s principy dobrého hospodaření. Zda metodika pro nastavení ekonomicky výhodných kritérií, dle nového návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek, bude použitelná i pro problematiku VZMR a pomůže zadavatelům i v případě zadávání stanovených komodit přes e-tržiště je otázkou budoucnosti. Přes prohlášení o rozšíření povinnosti používat e-tržiště i pro jiné veřejné zadavatele, než ÚOSS a jejich podřízené složky, zůstává tato povinnost stanovena
73
pouze pro výše uvedené subjekty státní správy. Rozšíření povinnosti zadávat stanovené komodity přes e-tržiště veřejné správy pro ostatní kategorie zadavatelů, tedy o ostatní subjekty veřejné správy, které mělo proběhnout ve druhé etapě po vyhodnocení první fáze používání nového typu e-tržišť, je stále odkládáno. Úkol, stanovit kontrolní a sankční mechanismy k povinnosti používat e-tržiště, který se uváděl jako jeden z důvodů vzniku nového typu e-tržišť, nebyl dosud dořešen. Naléhavost nastavení těchto mechanismů zmiňoval i protokol z kontrolní akce NKÚ č. 13/24, a jejich zavedení se plánovalo, v rámci transpozice nových evropských směrnic, do nového zákona o veřejných zakázkách, který má nabýt platnosti nejpozději do 18. dubna 2016, v návrhu tohoto zákona však uvedeny nejsou. Domnívám se, že v případě dalšího používání e-tržišť a jejich rozvoje je potřebné upravit administrativní procesy pro zadavatele i pro dodavatele a zjednodušit postupy zadávání. Současně je nutné motivovat malé a lokální dodavatele k používání e-tržišť, bez rozšíření počtu dodavatelů bude systém e-tržišť stagnovat. Celkově lze dojít k závěru, že elektronická tržiště veřejné správy pro zadávání veřejných zakázek určitým způsobem fungují a také proto se pravděpodobně nacházejí na okraji zájmu. Problémy, které se týkají zadávání veřejných zakázek přes e-tržiště, nejsou považovány za natolik závažné, aby jim byla věnována dostatečná pozornost. Elektronická tržiště doposud nemají pevné legislativní zakotvení a není příliš jasné, co se s nimi stane v budoucnu. V návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek nejsou elektronická tržiště zmíněna vůbec, ani v dříve předpokládané souvislosti s kontrolními a sankčními mechanismy. V důvodové zprávě k tomuto návrhu jsou uvedena jako fungující a uvažuje se, že jsou dobrou platformou pro předpokládanou povinnou elektronizaci veřejných zakázek stanovenou od r. 2018. Nejasnosti, které se objevují kolem dalšího používání e-tržišť v současné podobě, zda budou pokračovat na obdobném principu i nadále, či zda dojde k přesunu zakázek do NEN, a v souvislosti s tím k nastavení jiných pravidel zadávání, ke stabilizaci situace bezpochyby nepřispívají.
74
13.
Seznam použitých pramenů a literatury
Odborná literatura: 1. JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, 850 s. ISBN 978-80-7179-222-2. 2. JURČÍK, Radek. Veřejné zakázky a koncese. 2. doplněné vydání Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, 1024 s. ISBN 978-80-7400-443-8. 3. OCHRANA, František; PŮČEK, Milan. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě. Smart Administration. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, 248 s. ISBN 978-80-7357-667-7. 4. OCHRANA, František; PŮČEK, Milan. Dosahování úspor a omezování plýtvání ve veřejném sektrou. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 228 s. ISBN 978-80-7357-909-8. 5. POREMSKÁ, Michaela. Elektronické zadávání veřejných zakázek. 1. vydání, Praha. Nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, 192 s. ISBN 978-80-7357-760-5. 6. POREMSKÁ, Michaela. Veřejné zakázky. Právní minimum při jejich zadávání. 1. vydání, Olomouc: Nakladatelství ANAG, spol. s r. o., 2014, s. 143. ISBN 978-80-7263-908-3. Elektronické prameny: Akční plán boje s korupcí na rok 2015. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí [online]. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, 2014 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.korupce.cz/assets/protikorupcni-strategie-vlady/na-leta-2015-2017/Akcni-planboje-s-korupci-na-rok-2015.pdf. Centrální systém má hlídat zakázky, nikdo o něm doteď nic neví. Euro.E15.cz [online]. Mladá fronta a. s., 3. 1. 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://euro.e15.cz/archiv/centralni-systemma-hlidat-zakazky-nikdo-o-nem-doted-nic-nevi-1143792. Co je NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-aelektronicke-vzdelavani/NIPEZ/Co-je-NIPEZ. Co jsou e-tržiště. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-aelektronicke-vzdelavani/NIPEZ-El-trziste-verejne-spravy/Co-jsou-e-trziste. Číselník NIPEZ. ciselnik.nipez.cz [online]. AURA, s.r.o., 2014 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://ciselnik.nipez.cz/. Číselník NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-aelektronicke-vzdelavani/NIPEZ/Ciselnik-NIPEZ. Důvodová zpráva k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek. Knihovna připravované legislativy [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9VSC8K3C. Elektronické tržiště Gemin.cz. Home [online]. Syntaxit, s.r.o., 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z https://napoveda.gemin.cz/. Informace pro uživatele elektronického tržiště vortalGOV. etrziste.vortalgov.cz [online]. log prime s.r.o., 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z https://etrziste.vortalgov.cz/.
75
Informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/24 Peněžní prostředky vynakládané na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nákup vybraných komodit prostřednictvím e-tržišť. Věstník NKÚ 2014, částka 2 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.nku.cz/assets/publikace/vestnik-nku-2014castka-2.pdf. Interpretační sdělení Komise 2006/C 179/02 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek. EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2006:179:0002:0007:CS:PDF. Komodita. itbiz.cz [online]. Nitemedia s.r.o., 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.itbiz.cz/slovnik/ekonomie/komodita. MAREK, Karel. Nový zákon o veřejných zakázkách. Právní rádce, IHNED [online]. Economia, a.s., 22. 6. 2005 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-16365820-novyzakon-o-verejnych-zakazkach. Metodika pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/33963307-4c88-4f14-a8166f33057648b7/Metodika_uprava2014-%285%29-%28obnoveny%29.pdf Metodický pokyn k používání Číselníku NIPEZ v praxi. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/e2df1a58-c79f-4d62-a87f-6632b9227243/Metodickypokyn-k-pouzivani-Ciselniku-NIPEZ-v-praxi.pdf. Metodický pokyn k provozu elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do výše 2 mil Kč. Systém eAukce [online]. Ministerstvo informatiky, 2003 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.eaukce.cz/manualy/certifikaty/metodicky_pokyn_2.2.pdf. Metodický pokyn pro elektronická tržiště. SystemNews [online]. CCB spol. s r.o., 14. srpna 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.systemonline.cz/systemnews/websysnews02-0814.htm. MMR: Ostrý provoz nástroje pro zadávání zakázek začne v červenci. FinančníNoviny.cz [online]. ČTK, 27. března 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.financninoviny.cz/zpravy/mmr-ostry-provoz-nastroje-pro-zadavani-zakazek-zacnev-cervenci/1197824. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek – NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-a-elektronickevzdelavani/NIPEZ. Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/66321b93-daa7-43a3-882ec1d8aac44795/arodni_plan_elektronickeho_zadavani_-1. Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Knihovna připravované legislativy [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z https://apps.odok.cz/kpldetail?pid=KORN9VSC8K3C. O nás. Český trh [online]. Český trh, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.ceskytrh.cz/?q=tags/aboutus. O společnosti. Tendersystems [online]. Tender systems s.r.o. 2012 – 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.tendersystems.cz/o-spolecnosti-327.htm. 76
Podrobné výsledky statistik využívání e-tržišť. Tiskové zprávy [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 15. 5 2015]. Dostupné z http://www.mmr.cz/getmedia/ef011c18-0468-4e518442-e2a4ed086b5f/Podrobne-vysledky-statistik.pdf. Používání e-tržišť – nejčastější otázky a odpovědi. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portalvz.cz/getmedia/dc0a4ba5-d2ee-413f-bcd1-7bf5303a387d/Brozura_3_E-trziste-FAQ_web.pdf. Projekt NE-NEN byl založen s cílem koncentrovat informace o projektu NEN, které se nedostávají do oficiálních vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj. Alternativní informace o Národním elektronickém nástroji o NEN [online]. www.NENEN.cz, 2014 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.nenen.cz/. Provozní řád elektronického tržiště Gemin. Informační deska - Tržiště Gemin [online]. Syntaxit, s.r.o., 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z https://www.gemin.cz/provozni-rad. Provozní řád elektronického tržiště TENDERMARKET. Tendersystems [online]. Tender systems s.r.o. 2012 – 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z https://www.tendermarket.cz/downloads/provozni_rad_TM.pdf?cid=320514. Příloha usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 ve znění usnesení vlády ze dne 15. června 2011 č. 451, usnesení vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 933, usnesení vlády ze dne 28. března 2012 č. 222 a usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 981, Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/6a30b41a-b382-488b8944-63e4d3e9668b/Priloha-k-UV-981_uplne-zneni.pdf. Stále hledáme nové dodavatele. Gemin.cz, Domů [online]. Syntaxit, s.r.o., 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z https://www.gemin.cz/informace-pro-dodavatele. Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010 [cit. 15. 5 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/c9711e98-d3fb-4dd9-8360836a7a5c3eda/Strategie-elektronizace-zadavani-VZ-2011-2015. Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/1027f1df-d5fc-4bf4-b4cd0f0785478959/Strategie_e-trziste. Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí [online]. Úřad vlády, 2013 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.korupce.cz/assets/protikorupcni-strategie-vlady/na-leta-2013-2014/Strategie-2013a-2014---aktualni-verze_1.pdf#page=1&zoom=auto,-158,712. SVOBODA, Jiří. Elektronická tržiště v novém. Egovernment.cz [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.egovernment.cz/archiv/PDF 1-12/2.pdf. Ukončení provozu e-tržiště Centrum veřejných zakázek. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Ukonceni-provozu-e-trziste-Centrum-verejnych-zakaz. Věstník. e-trziste.ceskytrh [online]. Český trh, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z https://etrziste.ceskytrh.cz/BulletinBoard. Vítáme Vás v elektronickém tržišti veřejné správy vortalGOV Aktuálně [online]. Vortal, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://czech.vortal.biz/vortalgov.
77
VYSLOUŽIL, Radim. Česká pošta – IT gigant z pověření ministerstva vnitra. blog.idnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 12. června 2013 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://radimvyslouzil.blog.idnes.cz/c/347318/Ceska-posta-IT-gigant-z-povereni-ministerstvavnitra.html. Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik, Zpráva o výsledcích šetření za rok 2011. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. CS – Project spol. s r.o., 2012 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portalvz.cz/getmedia/21311de2-1847-4355-963b-c1ecac82844c/Priloha-opatreni-M-7-vysledky-2011. Zpráva č. 00/18 Majetek státu a prostředky státního rozpočtu související s realizací státní informační politiky ve státní správě. Věstník NKÚ 2001, částka 2 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2001 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.nku.cz/kon-zavery/K00018.pdf. Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2012. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/3218508e-fdba-4aaa-b843-a516ace512c7/Zpravao-fungovani-elektronickych-trzist-za-rok-2012.pdf. Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/339aef04-51ab-423b-8b89d8eba7e16ae0/Zprava-e-trziste-2013.pdf. Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2014. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portal-vz.cz/getmedia/acf7bb7b-0966-4a32-882b-38597ff56425/IIIZprava_2015.pdf. Zpráva o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 za rok 2008. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portalvz.cz/getmedia/89c34c9a-428c-4f8a-917b-f709be8fb429/III-Zprava-o-plneni-NP-za-rok2008_vlada. Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2012. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portalvz.cz/getmedia/2955e933-2148-41c7-8133-5596a6ddd96b/Zprava-o-plneni-Strategieelektronizace-VZ-za-rok-2012.pdf. Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2013. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.portalvz.cz/getmedia/26ae8b3d-b4ea-42de-ab03-06b726c7833c/Zprava-o-plneni-Strategieelektronizace-VZ-za-rok-2013.pdf. Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2014. Hospodářská komora České republiky [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z http://www.komora.cz/pro-podnikani/legislativa-anormy/pripominkovani-legislativy/nove-materialy-k-pripominkam/50-15-zprava-o-plnenistrategie-elektronizace-zadavani-verejnych-zakazek-za-r-2014-t-8-4-2015.aspx.
78
Právní předpisy: Nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Nařízení komise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech při zadávání zakázek, pokud jde o přezkum CPV. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, kterou se opravuje směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015].
79
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. In CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších přepisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ve znění zákona č. 179/2010 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákonného opatření č. 341/2013 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb. kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015].
80
Vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 875/2001 ze dne 5. září 2001 ke Kontrolnímu závěru NKÚ z kontrolní akce č. 00/18 Majetek státu a prostředky státního rozpočtu související s realizací státní informační politiky ve státní správě. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 683/2002 ze dne 26. června 2002 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 500/2006 ze dne 10. května 2006 přijat Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 574/2009 ze dne 4. května 2009 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 343/2010 ze dne 10. května 2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 5/2011 ze dne 5. ledna 2011 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 451/2011 ze dne 15. června 2011 o Seznamu komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, o Vzorovém provozním řádu elektronických tržišť, o Metodickém pokynu k vybraným chybám v klasifikaci CPV a o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 933/2011 ze dne 18. prosince 2013 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 222/2012 ze dne 28. března 2012 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 224/2012 ze dne 4. dubna 2012 k Informaci o zajištění vybraných služeb informačních a komunikačních technologií využívaných státní správou. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 981/2013 ze dne 18. prosince 2013 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 157/2014 ze dne 12. března 2014 ke Zprávě o plnění úkolů uložených vládou s termínem plnění od 1. prosince 2013 do 31. ledna 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015].
81
Usnesení vlády č. 313/2014 ze dne 28. dubna 2014 ke Zprávě o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 628/2014 ze dne 30. července 2014 k používání národního elektronického nástroje v rámci národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 5. 2015]. Usnesení vlády č. 1057/2014 ze dne 15. prosince o Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a o Akčním plánu boje s korupcí na rok 2015. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 5. 2015]. Judikatura a rozhodovací praxe: Rozhodnutí č. j. ÚOHS-R399/2013/VZ-6562/2014/310/PMo ze dne 27. března 2014. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2014 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z: https://www.uohs.cz/download/sbirky_rozhodnuti/dokumenty/2013_R399.pdf. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. června 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 - 152. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2008 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2008/0020_1Afs_0800152A_prevedeno.pdf. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. září 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 - 159. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2010 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0045_1Afs_1000_f5371925_7640_4e32 _99a8_8ae93b33a9f1_prevedeno.pdf. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2011, č. j. 2 AFS 132/2009 - 275. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2011 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/0132_2Afs_090_20110215091643_prev edeno.pdf. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2015, č. j. 7 As 187/2014 - 33. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2015 [cit. 15. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/0187_7As__1400033_20150302125832 _prevedeno.pdf.
82
Příloha č. 1: Seznam kategorií komodit povinně zadávaných ÚOSS a jejich podřízenými organizacemi přes elektronická tržiště veřejné správy
01
Paliva a elektrická energie
03
Kancelářská technika a zařízení
04
Spotřební materiál pro kancelářskou techniku média
06
Počítače a stroje na zpracování dat
08
Mobilní telefony a příslušenství
09
Telekomunikační zařízení a infrastruktura
10
Audiovizuální a fotografická technika
11
Kancelářské potřeby
12
Tiskařské výrobky
14
Čisticí prostředky a jiné drogistické zboží
15
Nábytek
16
Zařízení a vybavení interiéru
38
Elektroinstalační materiál
39
Demolice, zemní práce, krajinné úpravy a zahradnické služby
42
Pronájem dopravních prostředků
45
Opravy a údržba kancelářských strojů osobních počítačů a telekomunikačních zařízení
46
Opravy a údržba motorových vozidel a příslušenství k nim
48
Opravy a údržba technických stavebních zařízení
50
Přepravní a jiné logistické služby
52
Telekomunikační služby a Internetové služby
59
Poradenství a služby pro informační technologie
69
Pomocné a ostatní kancelářské služby
74
Vzdělávání a školení
75
Bezpečnostní služby
76
Úklidové a čistící služby
83
