Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva

REALIZACE DÍLA, KONTROLA, ZKOUŠKY, PŘEDÁNÍ A SPLNĚNÍ DÍLA

Diplomová práce

Klára Ţáková 2009/2010

Prohlášení

„Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Realizace, kontrola, zkoušky, předání a splnění díla zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury“.

V Brně dne 28. června 2010

vlastnoruční podpis autora

2

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................5 1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SMLOUVY O DÍLO ......................................................7 1.1

POJEM DÍLA .............................................................................................................................8

1.2

PODSTATNÉ NÁLEŢITOSTI .......................................................................................................9

1.2.1

Určení účastníků smlouvy ..............................................................................................9

1.2.2

Určení předmětu plnění ...............................................................................................10

1.2.3

Cena díla a způsob jejího určení..................................................................................10

1.2.3.1

Dohodnutá cena za dílo ...........................................................................................10

1.2.3.2

Cena stanovená podle rozpočtu ...............................................................................11

1.2.3.3

Cena stanovená jiným způsobem.............................................................................11

1.2.3.4

Smlouva o dílo bez určení ceny ...............................................................................12

1.3 2

3

ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝSTAVBĚ .....................................................................................13 2.1

POJEM STAVBY......................................................................................................................13

2.2

ČLENĚNÍ STAVBY ..................................................................................................................13

2.2.1

Provozní celek ..............................................................................................................14

2.2.2

Provozní soubor ...........................................................................................................14

2.2.3

Provozní jednotka ........................................................................................................14

2.2.4

Základní jednotka.........................................................................................................14

2.3

ÚČASTNÍCI STAVBY, JEJICH PRÁVA A POVINNOSTI ...............................................................15

2.4

DOKUMENTACE, PROJEKTY STAVBY ....................................................................................15

2.5

ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY .......................................................................................................16

SUBDODÁVKY A DODAVATELSKÝ SYSTÉM ...................................................................17 3.1

SUBDODÁVKY .......................................................................................................................17

3.1.1

Volba subdodavatelských subjektů...............................................................................17

3.1.2

Odpovědnost zhotovitele za plnění subdodavatele .......................................................18

3.2

DODAVATELSKÝ SYSTÉM .....................................................................................................18

3.2.1

Dodávka „na klíč“ .......................................................................................................18

3.2.2

Investorský způsob výstavby.........................................................................................19

3.2.3

Dodavatelský způsob výstavby s „kompletovanými“ vyššími dodávkami ...................19

3.2.4

Dodavatelský způsob výstavby s „projektovanými“ vyššími dodávkami .....................19

3.3 4



REALIZACE DÍLA ....................................................................................................................21

3

5

6

7

4.1

VĚCI URČENÉ K PROVÁDĚNÍ DÍLA.........................................................................................23

4.2


KONTROLA DÍLA .....................................................................................................................26 5.1

PRŮBĚŢNÁ KONTROLA ..........................................................................................................26

5.2

KONTROLA PRACÍ PŘED ZAKRYTÍM ......................................................................................26

5.3

SPOLUPŮSOBENÍ ...................................................................................................................27

5.4

STAVEBNÍ DENÍK ...................................................................................................................28

5.5


ZKOUŠKY ...................................................................................................................................31 6.1

ZKOUŠKY STANOVENÉ VEŘEJNÝM PRÁVEM .........................................................................33

6.2


PŘEDÁNÍ A SPLNĚNÍ DÍLA....................................................................................................35 7.1

ZPŮSOB SPLNĚNÍ ZÁVAZKU ..................................................................................................35

7.2

MÍSTO PLNĚNÍ DÍLA ..............................................................................................................36

7.3

PŘEVZETÍ DÍLA ......................................................................................................................37

7.4

ŘÁDNÉ UKONČENÍ DÍLA ........................................................................................................37

7.5

ZÁPIS O PŘEDÁNÍ DÍLA ..........................................................................................................37

7.6

VLASTNICKÉ PRÁVO .............................................................................................................38

7.6.1 7.7 8

9

Výhrada vlastnictví ......................................................................................................39 ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY .......................................................................................................40

ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ................................................................................................42 8.1

ODSTOUPENÍ OBJEDNATELE PRO VADY SMLOUVY ...............................................................43

8.2

DÍLČÍ PLNĚNÍ.........................................................................................................................43

8.3

ÚČINKY ODSTOUPENÍ ............................................................................................................43

8.4


ZÁKONNÁ ÚPRAVA ŠVÝCARSKA .......................................................................................45 9.1


ZÁVĚR..................................................................................................................................................47 RESUMÉ...............................................................................................................................................50 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................................52

4

Úvod Název diplomové práce spadá pod reţim smlouvy o dílo podle obchodního zákoníku, č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ nebo obch. zák.). V dnešní době je smlouva

o dílo upravena, jak v zákoníku obchodním, tak i občanském. Vzhledem k

tomu, ţe právní úprava je v obchodním zákoníku komplexní, tak se pro obchodní vztahy pouţijí ustanovení

§ 536 aţ § 565 ObchZ. Ustanovení mají dispozitivní charakter, vyjma

základního (§ 536 ObchZ). Strany se od nich mohou smluvně odchýlit, nebo je zcela vyloučit. Smlouva o dílo patří k druhému nejvíce pouţívanému smluvnímu typu, neboť jejím předmětem jsou věci vysoké hodnoty. První místo zaujímá kupní smlouva. A proč jsem si dané téma zvolila? V dnešní době povaţuji problematiku smluv o dílo za téma velmi aktuální, zejména v investiční výstavbě. Kontrolu, zkoušky a předání a splnění díla pokládám za nejdůleţitější, neboť kaţdá ze stran v nich můţe spatřovat jakýsi zajišťovací prvek. Jaké podmínky si klade objednatel, kdyţ má v úmyslu uzavřít smlouvu? Určitě chce mít dílo podle svých představ, co nejrychleji a za co nejméně peněz. A to mu instituty jako jsou kontrola a zkoušky mohou poskytnout. Co očekává zhotovitel? Ten si přeje, aby jeho dílo bylo provedeno řádně a bez vad, neboť je jeho vizitkou, a v dnešní konkurenční době mu řádné provedení díla pomůţe k lepší pověsti a tudíţ k perspektivním pracovním příleţitostem. Cílem práce je popsání a vysvětlení pojmů, které smlouva o dílo obsahuje, samozřejmě s větším důrazem na zadání práce. Pojmy kontrola, zkoušky, předání a splnění díla ve smlouvě povaţuji za klíčové, jejich precizní vymezení pomáhá předcházet dalekosáhlým soudním sporům. Budu se snaţit podat srozumitelný výklad jednotlivých ustanovení v ObchZ, zejména se zaměřením na význam pojmů z úvodních ustanovení zákonné úpravy. Kdyţ není pochopen správný význam slov, dochází později k velkým komplikacím. Je nutno mít na paměti, ţe účastníci smlouvy jsou partneři, kteří by spolu měli komunikovat o všem potřebném, a ne protivníci. Kaţdý z účastníků potřebuje toho druhého, jinak by nedocházelo k uzavírání smluv. Úvod práce je obecně zaměřen na vybrané pojmy, charakterizující smlouvu o dílo. Následující kapitola je věnována výstavbě a rozboru souvisejících pojmů. Kapitola třetí s názvem Zajišťování subdodávek a dodavatelský systém, popisuje moţnost vyuţití třetí osoby k provádění díla. Také popisuje jednotlivé dodavatelské systémy, které se v České republice realizují. Dále se práce zabývá prováděním díla a jeho kontrolou spolu se 5

zkouškami a je více zaměřena na oddíl předání a splnění díla, kde se snaţím o podrobnější vysvětlení. Následující kapitola se zabývá institutem odstoupení od smlouvy a jeho důsledky. Závěr práce obsahuje švýcarskou právní úpravu a pokus o její srovnání s českou podobou. Celková zhodnocení a také doporučení pro praxi a návrhy na úpravu v zákoně práci uzavírají. Při psaní práce vycházím z odborné literatury, ze zákonů a jejich komentářů, judikatury a dále časopiseckých článků a internetových zdrojů. Práce je členěna do jednotlivých kapitol, podkapitol a oddílů, kde v závěru kaţdé kapitoly navrhuji různá doporučení a návrhy de lege ferenda.

6

1 Základní charakteristika smlouvy o dílo Pokud chceme porozumět institutu smlouvy o dílo, je nejdříve nutné pochopit významu slov smlouva a díla. Smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon, z něhoţ vyplývají právní účinky smluvním stranám, tak i třetím subjektům, kde se jedná o smlouvu ve prospěch třetího. Smlouva je nejdůleţitější právní důvod vzniku závazkového právního vztahu a prvotním impulsem kaţdé smlouvy je vůle uzavřít ji a vymezit její účel. Smlouva stanoví pravidla, postupy a podmínky, které určují a utváří, jak se bude vzájemný vztah mezi stranami vyvíjet. Dvoustranná smlouva vzniká na základě dvou jednostranných právních úkonů účastníků. Skládá se z návrhu na uzavření smlouvy a její akceptace. Samozřejmostí kaţdé smlouvy musí být právní úkony vzájemně adresované a shodné, musí se dosáhnout smluvního konsensu.1 Smlouva o dílo je upravena jak v obchodním, tak občanském zákoníku a jejich právní úprava spočívá na tzv. smluvní volnosti. Širší volnost pro obchodní smlouvy se projevuje v obchodním zákoníku, kde se nelze odchýlit od ustanovení, která jsou označena jako kogentní ustanovení. V našem případě se jedná jen o základní ustanovení (§ 536 ObchZ ). ObchZ nechápe pojem dílo v obecné rovině, musí jím být vţdy určitá činnost a aţ výsledek dané činnosti je předmětem díla, tedy obecně chápaný pojem. Dílo je určité zhotovení věci, dále její montáţ, údrţba, provedení opravy či úpravy nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Z toho vyplývá, ţe dílo je určitá činnost. Výsledkem činnosti smlouvy o dílo jsou i jiné objekty činnosti lidí, avšak musí být vţdy zachyceny na hmotném médiu, jedná se např. o projekty, softwary a analýzy.2 Literatura se zmiňuje i o předmětu díla, který znamená výsledek činnosti. Smlouva o dílo je smlouva, kterou se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení za jeho provedení.3 Je upravena v obchodním zákoníku v ustanoveních § 536 aţ 565 ObchZ. Řadíme ji mezi relativní obchody, coţ znamená, ţe se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli, a současně se bude týkat jejich podnikatelské činnosti, nebo jednou ze stran bude stát nebo samosprávná územní jednotka při zabezpečování veřejných potřeb.4

1

Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. II.díl, Praha: Nakladatelství Linde, 1995, s. 990 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M. et al. Obchodní právo. Praha: Nakladatelství Aspi, 2005 3 Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4 Marek, K. Smluvní obchodní právo. Kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 202 2

7

V zákoně není písemná forma smlouvy předepsána, můţe být uzavřena ústně či konkludentním jednáním. A to i způsobem, ţe část smlouvy můţe být písemná a druhá část ústní. „Není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována ( § 272 odst. 1 obch. zák.) písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně, zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle při uzavírání smlouvy.“5 Znamená to, ţe k písemné smlouvě mohou být uzavřeny dodatky ústně a naopak. Smlouva ale musí být uzavřena v písemné formě, pokud druhá strana projeví vůli ji tak uzavřít, totéţ platí o dodatcích smlouvy. Stranám navrhuji, aby trvaly na písemné verzi smlouvy o dílo, coţ zajisté ušetří mnoho problémů v budoucnosti v oblasti dokazovaní toho, co bylo sjednáno. Výše jsem zmiňovala termín kogentní ustanovení, který znamená, ţe se od této úpravy nelze smluvně odchýlit. Konkrétně smlouva o dílo má zásadně dispozitivní charakter, vyjma základního ustanovení § 536 ObchZ, a tak si strany mohou poţadavky upravit podle své vůle. Aby byla smlouva o dílo platná, musí být splněny její zákonné náleţitosti, které nám určuje ustanovení § 536 ObchZ. Konkrétně se jedná o přesné určení předmětu díla, určení smluvních stran a určení ceny nebo vymezení způsobu jejího určení. Ale o takto projevenou vůli se nejedná, kdyţ si strany ve smlouvě ujednají, ţe dohodu o ceně uzavřou později, např. formou dodatku ve smlouvě.6 Co se týká platnosti smlouvy, tak na ni nemá vliv, ţe byla uzavřena aţ v době, kdyţ uţ některé práce byly provedeny.7

1.1 Pojem díla Zákon dílo charakterizuje jako zhotovení určité movité věci, ale nesmí spadat pod kupní smlouvu, dále montáţ, její údrţba, provedení dohodnuté úpravy nebo opravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Za dílo se vţdy pokládá zhotovení, montáţ, údrţba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (§ 536 odst.2 ObchZ). Rozlišující kritérium od kupní smlouvy je to, zda se jedná o činnost nebo o zhotovení věcí. Pokud se bude jednat o činnost, ale jen ve smyslu § 536 ObchZ, pouţije se smlouva o dílo, a naopak bude-li se jednat o zhotovení věci, rozlišuje se, kdo opatřil podstatnou část věcí.

5

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.8. 2001, sp. zn. 29 Odo 14/2001 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.7.2009, sp. zn. 32 Cdo 2295/2008 7 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2001, sp. zn. 29 Cdo 2173/1999 6

8

Pokud ji opatřil objednatel, bude se jednat o smlouvu o dílo, a je-li podstatná část věcí opatřená prodávajícím, bude se jednat o smlouvu kupní.8 „Případy, ve kterých se při zhotovení věci uzavírá kupní smlouva, upravuje § 410 odst. 1 ObchZ, a to tak, že smlouva o dodání věcí, které mají být teprve vyrobeny, se považuje za kupní smlouvu, pokud podstatnou část věcí (zejména materiálu), potřebných k výrobě, které mají být dodány, opatřil kupující.“9

1.2 Podstatné náleţitosti Podstatné sloţky smlouvy o dílo jsou obsaţeny v základním ustanovení (§ 536 odst.1 ObchZ). V kaţdé smlouvě o dílo musí být následující určení věcí, které definují samotnou smlouvu. Mezi ně patří – určení smluvních stran, určení předmětu plnění a určení ceny, nebo způsobu jejího určení, ledaţe strany ve smlouvě projevily vůli uzavřít smlouvu bez dohody o ceně.10 Tyto náleţitosti musí být minimálně splněny, jinak se nebude jednat o smlouvu o dílo a příslušná ustanovení nebudou aplikovatelná. To nám potvrzuje ustanovení § 269 ObchZ, které obsahuje podmínky pro pouţití jednotlivých smluv v hlavě II. ObchZ. Předmětem smlouvy je dílo, kterým je zhotovení určité věci, údrţba, oprava nebo úprava movité věci, stavba, její zhotovení, montáţ, údrţba a hmotně zachycený výsledek jiné činnosti ( § 536 odst. 2 ObchZ). Za úvahu by určitě stálo to, zda by do podstatných náleţitostí neměly patřit i závazky stran, které by spočívaly v provedení díla a zaplacení díla.

1.2.1 Určení účastníků smlouvy Neboli označení pro strany smlouvy. Konkrétně se jedná o osoby, které podepisují smlouvu. Rozlišuje se fyzická a právnická osoba, kdy fyzická osoba činí úkony pod svým jménem a příjmením a můţe pouţívat i dodatek, pozor však na odlišnost. Právnická osoba činí úkony pod svým názvem, který má zapsaný v obchodním rejstříku, a jedná za ni statutární orgán.11 Obchodní zákoník strany označuje za objednatele a zhotovitele, kde kaţdý plní svou úlohu. Objednatel je osoba, která z logiky věci objednává dílo, a zhotovitel je osoba, která bude dílo provádět. Zároveň by to měl být profesionál se znalostmi příslušné normy týkající se smlouvy

8

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 143 Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 10, s. 2 10 Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2010, s. 28 11 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 26 9

9

o dílo.12 V praxi se však běţně vyskytují i jiné názvy, např. ve stavebnictví se můţeme setkat se zadavatelem, investorem a na druhé straně vystupuje dodavatel nebo finální dodavatel. Nejsou rozhodující jejich názvy, ale definování jejich práv a povinností.13

1.2.2 Určení předmětu plnění Je základním bodem smlouvy, který musí být jasně a srozumitelně vymezen, bez něhoţ by byla smlouva nejasná, a tudíţ neplatná. Kdyţ není co plnit, není smlouva. Předmětem plnění podle smlouvy je zhotovení určité věci a její montáţ, údrţba, oprava, úprava, výsledek jiné činnosti, který je hmotně zachycen, a zhotovení, montáţ, úprava, oprava, údrţba stavby a její činnosti.14

1.2.3 Cena díla a způsob jejího určení Je vyjádřením směnné hodnoty výrobků nebo sluţeb. A je povinností, kterou obchodní zákoník pro smlouvu o dílo vyţaduje. Cena za dílo musí být ve smlouvě dojednána, jinak musí být dohodnut způsob jejího určení. Třetí moţností je uzavření smlouvy o dílo bez ujednání ceny. I zde je smlouva platná, avšak z projevu obou stran musí být patrné, ţe se dohodly na platnosti smlouvy, i kdyţ cena nebyla sjednána.15 Domnívám se, ţe by nebylo špatné do základního ustanovení včlenit čtvrtý odstavec, který by aspoň demonstrativně vyjmenovával typy projevů, které vedou ke způsobu určení ceny. A nezapomenout na nejdůleţitější bod smlouvy pro zhotovitele, a to jasně vymezit, kdy dostane zaplaceno. Zákon stanoví, ţe nárok na zaplacení vzniká provedením díla, ale smluvní strany se mohou dohodnout jinak, moţnosti jsou různé, např. formou záloh, ve formě splátek apod.16 Cena se tedy dělí na cenu dohodnutou, cenu podle rozpočtu a cenu dohodnutou jiným způsobem. 1.2.3.1 Dohodnutá cena za dílo Ustanovení § 546 ObchZ nám říká, ţe objednatel musí zaplatit zhotoviteli cenu, která je stanovena nebo nějakým způsobem určena ve smlouvě. Cena, která se uvádí ve smlouvě, je

12

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 27 13 Bejček, J.; Eliáš, K.; Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva, Obchodní závazky. 3. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2003, s. 316 14 Marek, K. Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 214 15 Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 16 Čáp, M. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství SEVT, 1992, s. 143

10

cena daná a lze ji pozměnit jen oboustrannou dohodou partnerů, právně tedy změnou samotné smlouvy o dílo.17 1.2.3.2 Cena stanovená podle rozpočtu Pokud strany nechtějí uzavřít smlouvu s dohodou o pevné ceně, mají moţnost vyuţít určení ceny na základě rozpočtu, to ale musí být přímo vyjádřeno ve smlouvě. A dále bych doporučovala včlenit do smlouvy, kdo a jakým způsobem se daný rozpočet bude měnit, protoţe určitě za doby činnosti dojde k jeho změně. Cena podle rozpočtu není tedy ve smlouvě stanovena částkou, ale odkazem na daný rozpočet. Obchodní zákoník rozeznává dva druhy rozpočtů, a to rozpočet s nezaručenou úplností a rozpočet nezávazný. Rozpočet s nezaručenou úplností znamená, ţe zhotovitel po objednateli můţe poţadovat přiměřené zvýšení ceny, objeví-li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých. To ale spadá jen pod takové činnosti, které v době uzavření smlouvy byly nepředvídatelné.18 Za rozpočet nezávazný se povaţuje, kdyţ zhotovitel můţe poţadovat po objednateli zaplacení ceny nákladů za stejné dílo, které do rozpočtu nebyly zahrnuté. Důleţitou podmínkou je ale to, ţe zhotovitel musí prokázat, ţe dané náklady byly účelně vynaloţeny, a musí to bez zbytečného odkladu to oznámit objednateli. Neučiní-li tak, dojde ke ztrátě nároku na zvýšení ceny, neboť tato lhůta je právně závazná. A na druhé straně má objednatel právo obrátit se na soud, pokud nesouhlasí se zvýšením ceny. A dále má právo odstoupit od smlouvy, pokud zvýšení ceny je vyšší, neţ 10 % ceny stanovené na základě rozpočtu.19 1.2.3.3 Cena stanovená jiným způsobem Je další variantou určení ceny za dílo. Ale tento postup musí být výslovně ujednán ve smlouvě způsobem dostatečně určitým a samozřejmě nesmí být v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem. Další náleţitostí ujednání o ceně stanovené jiným způsobem by měla být objektivita a dohoda stran o určení způsobu při uzavírání smlouvy a ne aţ po dokončení díla. Smlouva s takto určeným způsobem můţe obsahovat různé taktiky, jak se dohodnout na ceně, buď na základě vyúčtování výkonů, pomocí faktur či jiných parametrů, hlavní je, to do té smlouvy zapsat.20

17

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 87 18 Tamtéţ, s. 88 19 Tamtéţ, s. 89 20 Tamtéţ, s .91

11

1.2.3.4 Smlouva o dílo bez určení ceny Zde je pochopitelné, ţe nás napadá, jak tedy dostat své peníze? Na řadu přichází srovnatelnost a obvyklost, která se platí za dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek, kde se vše samozřejmě ověřuje znaleckými posudky, které působí jako podpůrný důkaz. Klíčové je zde slovo obdobné. Pozor, nemá se na mysli stejné dílo. Porovnává se např. způsob provádění, druh materiálu, obdobná doba plnění atd.

1.3 Závěrečné poznámky Smlouva vzniká přijetím návrhu, obsahem je vţdy určitý předmět, který je výsledkem činnosti a měl by být řádně vymezen, jinak můţe dojít k neplatnosti smlouvy pro její neurčitost. Právě na vymezení předmětu smlouvy bych chtěla upozornit, jako na důleţitý prvek smlouvy. V praxi se často objevuje, ţe se strany sice dohodnou na nějakém předmětu díla, do smlouvy to ale napíší velmi obecně, a nakonec z toho vyjde, ţe kaţdý účastník měl jiné představy. A to vede k hádkám a podávají se ţaloby k soudu. Obzvláště při výstavbě bych kladla důraz na projektovou dokumentaci, která by uţ ve smlouvě obsahovala jakostní a výkonnostní podmínky díla. Podstatnými částmi smlouvy, jak jsem uvedla výše, je určení smluvních stran, určení předmětu díla a určení ceny za dílo. K ceně za dílo bych doporučila stanovení záloh v zákoně a také, aby si účastník mohl vybrat, zda je chce poskytovat či dostávat na základě časového harmonogramu, nebo ve vazbě ukončených dílčích prací. Výše a jejich poskytování by byly uţ na domluvě účastníků. Co se týká smluvních stran, zde pozor na přesné jejich vymezení. Neboť pokud se účastníci smlouvy jednoznačně neurčí, můţe dojít k tomu, ţe jedna strana uzavře smlouvu se stranou, která vůbec nemusí existovat. Stačí ale do smlouvy začlenit, ţe se strany při určení jejich identifikace budou řídit ustanovením § 13a ObchZ. A jako návrh na začlenění do podstatných náleţitostí smlouvy bych doporučila přiřazení doby plnění pro zhotovení díla. Tato doba by stanovila okamţik, odkdy by byl zhotovitel v prodlení. A strany by měly na výběr, zda se doba plnění začíná počítat od určitého data, nebo např. předáním staveniště, nebo dodáním poslední součástky, nebo od úplně jiné události. A dále bych do zákona zakomponovala úpravu fakturace, kdy by se samozřejmě musely dohodnout další náleţitosti jako např. lhůta pro její splatnost.

12

2 Základní pojmy ve výstavbě Obchodní zákoník nevymezuje definice pojmů, které se pouţívají ve stavebnictví, ale uţ v ustanovení § 1 odst.2 odkazuje na obchodní zvyklosti jako nástroj smluvní úpravy. Z toho vyplývá, ţe pokud některé pojmy nebudou upraveny smlouvou, budou se řídit obchodními zvyklostmi. Zejména v oblasti výstavby je počet pojmů velmi obsáhlý, je na uváţení stran, zda je do smlouvy přímo definují, nebo jen odkáţí na příslušné slovníky. A hlavně nezapomenout odkázat na ustanovení § 264 odst. 2 ObchZ, kde se stanoví, ţe obchodní zvyklosti mají přednost před ustanoveními zákona, která nemají donucovací povahu. Některé obchodní zvyklosti se vytvořily ještě před vydáním právního předpisu, jiné byly utvářeny teprve za pomoci právního předpisu a i po jeho zrušení zůstávají v platnosti. Některé vznikají bez vztahu k právnímu předpisu.21

2.1 Pojem stavby Jedná se o nejdůleţitější pojem, neboť smlouva o dílo se hlavně pouţívá ve výstavbě. Určitě pro její definici se nás jako první napadne podívat do stavebního zákona, kde v ustanovení § 2 odts. 3 je daný pojem vymezen. „Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.“22 Literatura však podává různé definice, tak např. stavbou se rozumí souhrn stavebních prací, včetně dodávek stavebních hmot, dílců, popřípadě dodávek strojů a technologického zařízení s montáţí, prováděných zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase.23 Dále stavba je popsána jako umělá materiální struktura, spojená pevně se zemí, nebo jakou souhrn dodávek různého druhu, stavebních materiálů, stavebních prací, výrobků nebo vyšších dodávek.24

2.2 Členění stavby Stavba se pravidelně rozděluje na část stavební, která zahrnuje i např. světelné instalace, vodovodní rozvody a rozvody ústředního výtápění, a na část technologickou, která se také

21

Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 217 Zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů 23 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 218 24 Matějka, V., Mokrý, J. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha Informační centrum České komory autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000, s. 124 22

13

označuje za strojnětechnologickou část stavby. Stavební část stavby se dělí na stavební objekty, které se definují jako prostorově ucelené části stavby , které jsou její základní částí.25

2.2.1 Provozní celek Provozní celek je komplex vzájemně funkčně navazujících provozních souborů. Povaţují se za něho technologická zařízení, např. zařízení pro spalovnu odpadů, slévárnu a cukrárnu a pekárnu. Dělí se na provozní soubory a u sloţitých výrobních staveb se provozní celek dělí na dílčí provozní celky, které jsou charakterizovány stejně jako provozní celek, jen vykonávají dílčí část úplného technologického postupu. A taktéţ se dělí na provozní soubory.26

2.2.2 Provozní soubor Provozní soubor definujeme jako funkčně ucelenou část provozního celku, dílčího provozního celku nebo technologické části stavby. Tvoří ho souhrn technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces. Provozní soubor se dělí na provozní jednotky a na dílčí provozní soubory. Za dílčí provozní jednotku povaţujeme funkčně ucelenou část provozního souboru, tvořenou souhrnem technologických zařízení a vykonává samostatný dílčí technologický postup. Člení se na provozní jednotky.27

2.2.3 Provozní jednotka Provozní jednotka je opět funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, vykonávající část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby. Můţe se členit na základní jednotku.28

2.2.4 Základní jednotka Konečně základní jednotka je výrobek, který má charakter kusové dodávky. Jedná se o samostatný stroj, který plní konkrétní funkci a je označován za konstrukčně uzavřenou jednotku, kterou nelze dále členit.29

25

Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12, s. 6 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 218 27 Tamtéţ, s. 219 28 Tamtéţ, s. 220 29 Tamtéţ, s. 220 26

14

2.3 Účastníci stavby, jejich práva a povinnosti Na prvním místě bych zmínila osobu investora (objednatele), který stavbu připravuje a obstarává buď pro sebe nebo jinou osobu. V oblasti výstavby můţe být investor povaţován zároveň za stavebníka. Investor by měl být znalostně vybaven, pokud ale tomu tak není, nic se neděje a na základě mandátní či nepojmenované smlouvy o investorské činnosti můţe činnost vykonávat někdo jiný.30 Investorem můţe být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Podle mého názoru, obzvláště u smluv týkající se výstavby, nezapomenout na přesné označení podle ustanovení § 13a ObchZ. Dále doporučuji ve smlouvě uvést i kontakty jako jsou telefonní čísla a emailové adresy. Zrychlí to vzájemnou komunikaci. Generální projektant je subjekt vykonávající pro stavbu projekty, které odpovídají rozsahu stavební a technologické části stavby.31 Pojem dodavatelé chápeme jako osoby, které obstarávají dodávky pro stavby. Můţeme je dále označovat za generální dodavatele (vyšší dodavatele), finální dodavatele a finální poddodavatele. Dodavatelé, kteří jsou označeni jako kusoví, zabezpečují dodávky pro stavby na základě kupní smlouvy, kdy se jedná o prodávající nebo kupující. A dodavatelem můţe být i subjekt, který dodává plnění na základě jiných kontraktů či inominátů.32 Dodavatelem rovněţ můţe být fyzická nebo právnická osoba a opět se nesmí zapomenout na přesné vymezení subjektů. U právnických osob je třeba pamatovat na osobu, která bude jednat jejím jménem.

2.4 Dokumentace, projekty stavby Dokumentace stavby v sobě obsahuje souhrn dokladů, které se pro stavbu zhotovují v souladu s účely, které budou plnit.33 Projektová dokumentace slouţí pro provádění stavby. Obsahuje jednotlivé kroky provádění práce. A realizační projekty jsou takovým stupněm projektové dokumentace a zahrnují v sobě takové podrobnosti, které jsou mají slouţit pro výrobní připravenost dodavatelů a provádění stavby.34

30

Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 221 Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12, s. 6 32 Tamtéţ, s. 6 33 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 221 34 Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12, s. 6 31

15

Zákon o územním plánování a stavebním řádu v ustanovení § 125 ustanovuje povinnost vlastníka stavby uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci odpovídající provedení stavby. Pokud dokumentace pro stavbu nebyla pořízena nebo není v náleţitém stavu či byla zničena, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení.35 Rozsah dokumentace skutečného provedení stanoví prováděcí právní předpis, kterým je zákon č. 499/2006 Sb., kde v jeho příloze č. 3 jsou popsány body, které dokumentace skutečného provedení stavby obsahují. Konkrétně se jedná o údaje o účelu a místu stavby, jméno vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv, údaje o rozhodnutích o stavbě, situační výkres skutečného stavu, stavební výkresy a technický popis stavby.36

2.5 Závěrečné poznámky Domnívám se, ţe přesná definice pojmů je velmi důleţitá. Účastníci smlouvy, tak předejdou mnohým problémům. Pojmy se buď mohou objevit přímo ve smlouvě, nebo v její příloze, anebo smlouva bude odkazovat na příslušné obchodní zvyklosti. Smluvní strany mají moţnost ve smlouvě si nadefinovat pojmy podle svého uváţení a mohou dokonce vytvořit i novou obchodní zvyklost. Jako přínosné pro praxi bych určitě uvítala, kdyby smlouva o dílo obsahovala ustanovení týkající se stavby, která by obsahovala přesné vymezení stavební parcely, platné stavební povolení, údaje o vlastnickém právu a hlavně velkým přínosem by byla prokazatelnost finančních prostředků objednatele.

35

Zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů Beck – online [online databáze]. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. [cit.2010-06-27]. Dostupné z : . 36

16

3 Subdodávky a dodavatelský systém 3.1 Subdodávky Specifikem smlouvy o dílo je moţnost vyuţití subdodávek. Jde o to, ţe zhotovitel můţe pověřit provedením díla třetí osobu. Ale pozor! Slovo třetí osoba nezahrnuje jakoukoli osobu, musí to být podnikatel ve smyslu ustanovení § 2 ObchZ, nikoli zaměstnanci zhotovitele. Subdodávky se nejvíce objevují v investiční výstavbě, kde není fyzicky moţné, aby vše zvládl jeden člověk. Zhotovitel pověří třetí osobu k provedení části či celého díla, která se označuje podle obchodních zvyklostí jako poddodavatel a ve vztahu k ní je zhotovitel v pozici koordinačního a kontrolního charakteru.37 Ujednaní mezi nimi vznikají na základě další smlouvy o dílo, kupní, mandátní nebo inominátní. Dodávky od třetích osob lze rozdělit na dodávky výchozích materiálů, stavebních hmot, označených souhrnně jako dodávky pro stavební a výrobní spotřebu. Vedle nich stojí ještě dodávky strojů, zařízení a přístrojů včetně stavebních a montáţních prací. Subdodávky jsou jiţ pravidelně určeny v projektové dokumentaci a poţadavky na jejich plnění se mohou měnit podle daného technologického procesu.38 Původní zhotovitel odpovídá za provádění díla jakoby ho prováděl sám, neboť v ustanovení § 538 ObchZ je řečeno, ţe odpovědnost zůstává v nezměněném rozsahu. Proto doporučuji ve smlouvě ujednat jejich vzájemné povinnosti, včetně otázek ohledně vzniku odpovědnosti. Je vhodné si ve smlouvě určit podmínky, které se budou shodovat s ujednáními mezi zhotovitelem a objednatelem. Na druhé straně můţe zhotovitel od svého subdodavatele uplatňovat práva z odpovědnosti za vady, prodlení nebo za škodu, které vznikly k jeho tíţi v důsledku porušení povinností ze strany jeho subdodavatele.39

3.1.1 Volba subdodavatelských subjektů Je zvykem, ţe ve smlouvě je konkrétně stanoveno, které práce se budou provádět pomocí subdodavatelského zajištění a kdo bude jmenovat subdodavatele. U jednodušších staveb je volba ponechána na zhotoviteli a u sloţitějších staveb toto místo zaujímá objednatel, neboť má oprávněný zájem, aby dané práce byly prováděny lidmi, kteří mají v oboru potřebné zkušenosti a dostatečné kapitálové zdroje. Je dobré uţ při psaní smlouvy vytyčit přesná jména subdodavatelů. Předejde se tak problémům, které by mohly vyústit k nesplnění termínů. Kdyţ 37

Tobeš, T. Způsob provádění díla. Právní rádce, 2000, č. 11, s. 20 Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č. 2, s. 2 39 Tamtéţ, s. 3 38

17

je subdodavatel jmenován aţ v průběhu stavby, zdrţí se další práce a můţe dojít k prodlení. Literatura se zmiňuje o tzv. určovacím systému, který opravňuje objednatele přímo rozhodnout, se kterým subdodavatelem uzavře zhotovitel smlouvu. Tento způsob se více uplatňuje v zahraničních obchodech a výhody jsou spatřovány ve větší moţnosti kontroly ze strany objednatele.40

3.1.2 Odpovědnost zhotovitele za plnění subdodavatele Ustanovení § 538 odst. 2 ObchZ jasně vymezuje odpovědnost zhotovitele, i kdyţ dílo provádí třetí osoba. Zhotovitelova odpovědnost je stejná, jako by dílo prováděl sám. Subdodavatel tak odpovídá jenom zhotoviteli, a to v rámci podmínek, které si stanovili ve smlouvě. Převáţně se bude jednat o smlouvu o dílo, kde původní zhotovitel bude nyní vystupovat jako objednatel. Původní objednatel tak můţe, a taky ţe bude, uplatňovat práva po zhotoviteli, i kdyţ vady vznikly z důvodu pochybení ze strany subdodavatele. Výše zmíněné ustanovení je dispozitivní, strany si tak ve smlouvě mohou zvolit odlišnou úpravu.41

3.2 Dodavatelský systém Profil dodavatelského systému určuje soustavu smluvních vztahů mezi objednatelem a dodavatelskými organizacemi a zároveň se stanoví, kolik dodavatelských subjektů bude ve vztahu s objednatelem a jakým způsobem se bude dodávat. Chtěný dodavatelský systém uţ je zpravidla vymezen objednatelem a musí být dohodnut v projektové dokumentaci.42 Další definice zní jako způsob realizace výstavby, míra účasti stran a jejich vzájemné vztahy. V České republice jsou zavedeny tyto formy dodavatelsko-odběratelských závazkových vztahů: dodávka „na klíč“, investorský způsob výstavby, dodavatelský způsob výstavby s „kompletovanými“ vyššími dodávkami a dodavatelský způsob výstavby s „projektovanými“ vyššími dodávkami. Rozlišujícím kritérium mezi nimi jsou různá plnění, rozsah činnosti a stupeň odpovědnosti. A kaţdá smlouva by měla obsahovat ve svém zadání návrh dodavatelského systému.

3.2.1 Dodávka „na klíč“ Specifikem této úpravy je to, ţe zde nevystupuje projektant, ale samozřejmě pokud investor o jeho účast ţádá, můţe zde figurovat a pracuje na vypracovávání dokumentace o umístění

40

Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č.2, s .5 Tamtéţ, s. 6 42 Dodavatelský systém podle smlouvy o dílo [online]. 1996-2010 Nakladatelství Sagit [cit.2010-06-10]. Dostupné z:< http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=OB_346A.HTM#pu>. 41

18

stavby, vyhodnocuje spolu s investorem nabídky jednotlivých vyšších dodavatelů a můţe i provádět technický dozor,

ale to většinou bývá u sloţitějších staveb. Ve vztahu

k investorovi zde vystupuje dodavatel označovaný jako vyšší dodavatel, který do svého plnění zahrnuje i zpracování investičního záměru, výběr stanoviště včetně příslušného geologického a ekologického průzkumu a poté zpracovává celkové projektové řešení. Vyšší dodavatel tak kompletně obstarává celou investici a uvedení do provozu, aniţ by vyuţil jakékoliv spolupůsobení objednatele.43

3.2.2 Investorský způsob výstavby Uţ sám název napovídá, ţe hlavní roli bude zaujímat investor, vystupuje jako osoba, která přímo jedná s dodavateli. Tento způsob výstavby se objevuje u méně sloţitých staveb nebo staveb menšího rozsahu a vyţaduje vţdy spoluúčast projektanta, který zpracovává projekt, tzn. veškeré potřebné dokumentace. Dále můţe vykonávat dozor a jiné práce určené pro investora.44

3.2.3 Dodavatelský způsob výstavby s „kompletovanými“ vyššími dodávkami Tento způsob výstavby je typizován účastí projektanta, zpracovává projekt a k tomu potřebnou dokumentaci. Investor můţe pověřit jednoho nebo více vyšších dodavatelů „kompletovaných“ vyšších dodávek a oni stavbu provádějí. Pokud je jen jeden vyšší dodavatel, tak provádí stavbu sám, a pokud je jich několik, má kaţdý z nich na starosti svou část stavby.45

3.2.4 Dodavatelský způsob výstavby s „projektovanými“ vyššími dodávkami Zde vystupuje několik vyšších dodavatelů a kaţdý z nich provádí část stavby. Pouţívá se u členitých staveb, nebo kdyţ není moţné vyuţít dodávky „na klíč“. Investor zde pracuje s projektantem a zpracovávají projekty, které nabízejí vyšším dodavatelům, a ti reagují formou nabídnutého projektu. Projektant vytváří i dokumentaci o umístění stavby a provádí dozor.46

43

Dodavatelský systém podle smlouvy o dílo [online]. 1996-2010 Nakladatelství Sagit [cit.2010-06-10]. Dostupné z:< http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&refresh=yes&levelid=ob_031.htm>. 44 Matějka, V., Mokrý, J. Dodavatelské systémy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství ŠEL, 1995, s. 34 45 Tamtéţ, s. 49 46 Tamtéţ, s. 31

19

3.3 Závěrečné poznámky Velmi často, hlavně v oblasti stavebnictví, se objevuje skutečnost, ţe zhotovitel ke své práci přizve ještě třetí osoby – subdodavatele. Smlouva by sama měla určovat, jak bude probíhat jejich výběrové řízení. Jsem toho názoru, ţe hlavní a zároveň poslední slovo by měl mít zhotovitel, neboť je profesionál a dovede odhadnout, zda budoucí subdodavatel má předpokládanou kvalifikaci, coţ ale zároveň předpokládá zhotovitelovu znalost nabídek na trhu. Jednotlivé pracovní povinnosti vznikají na základě nových pracovních smluv, které mohou být smlouvami inominátními, mandátními, kupními nebo smlouvami o dílo. Praxe aplikuje přizvání třetích osob za účelem zrychlení, zjednodušení a ušetření práce, ale zde se musíme být ve střehu, aby se nesníţila kvalita výsledku. Třetí strana by měla být úzce specializována na konkrétní práce a můţe tak poskytnout kvalitní výsledky, kterých by původní zhotovitel nebyl schopen dostát. Ale pozor na výrazné navýšení rozpočtu! Zadavatel by měl veškeré práce odsouhlasit, aby věděl, jak moc se finanční stránka změní. Na závěr bych chtěla připojit jen pár poznámek ke stavbě na klíč, která je v dnešní době velmi často vyuţívána, hlavně u mladých rodin. Problematičnost spatřuji v tom, ţe zhotovitel má velkou míru volnosti ke zpracování, sice existují projektové dokumentace, ale zhotovitel se snaţí ušetřit na materiálu, proto doporučuji ve smlouvě ujednat dodrţení zadaných podmínek na základě kontrol a jejich nesplnění sankcionovat vysokými pokutami.

20

4 Realizace díla Zhotovitel při realizaci díla musí respektovat ustanovení § 759 ObchZ, které se zmiňuje o jakosti díla v přípustné výši stanovené normami. Jedná se o tzv. minimální hranici, kterou je vţdy nutno respektovat. Způsob provádění díla je v obchodním zákoníku uveden v ustanoveních § 537 a § 538 pod názvem Provedení díla a § 550 aţ § 553 nazvaných Způsob provádění díla. Účastníci smlouvy mají na výběr dva způsoby provádění díla. Buď se budou řídit zákonnými ustanoveními, kde nám obchodní zákoník v ustanovení § 537 odst.1, 3 obecně podává způsob provedení díla – zhotovitel provádí dílo na svůj náklad a na své nebezpečí a při provádění díla postupuje samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaţe se k jejich plnění výslovně zavázal. Ustanovení § 537 ObchZ chrání zhotovitele před neoprávněnými zásahy objednatele, neboť v praxi se usuzuje, ţe zhotovitel je profesionál, coţ ale nemusí platit o objednateli.47 Anebo si zvolí svá vlastní pravidla. Zhotovitel provádí dílo sám nebo můţe pověřit jinou osobu, ale pozor, zde zhotovitel odpovídá jako by dílo prováděl sám.48 Zajímavá by byla situace, kdyţ by zhotovitel neúmyslně přišel o schopnost provést dílo, nebo by umřel. Vyvstaly by otázky typu, zda dílo dokončí někdo jiný nebo je to důvod pro peněţitou pokutu, či ţe smlouva zanikne? Je určitě dobré i na tyto situace ve smlouvě pamatovat. Podle ustanovení § 550 ObchZ je objednatel oprávněn provádět kontrolu díla. Ale je to jen moţnost, coţ znamená, ţe zjistí-li objednatel, ţe zhotovitel pochybil, má právo ho vyzvat k řádnému provádění díla a ještě předtím k odstranění vad, ale také nemusí, je to na jeho zváţení. Povinnosti zhotovitele musí být někde uvedeny, většinou je najdeme ve smlouvě samotné, kde jsou výslovně určeny, nebo smlouva odkazuje na různé technické normy či obchodní zvyklosti a obecně závazné předpisy. Podle ustanovení § 264 ObchZ je nutno přihlíţet k obchodním zvyklostem, ale nesmí odporovat zákonu a smlouvě. A jejich pouţití předchází ustanovením zákona, jeţ nejsou kogentními. Je vhodné, aby se přímo v projektové dokumentaci uvedlo, které technické normy budou pouţívány a které ne. Předejde to pozdějším nedorozuměním, které mohou končit aţ ţalobou. U obecně závazných předpisů se předpokládá, ţe je zhotovitel zná.49 Dále má zhotovitel povinnost upozornit objednatele na 47

Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání. 1998, č. 10, s. 4 48 Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 49 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 105

21

nevhodnost pokynů či nevhodnou povahu věcí od něj převzatých, a to bez zbytečného odkladu. O dobu, která se spotřebuje na přerušení provádění díla se prodluţuje termín pro dokončení díla, neboť zhotovitel po zjištění vady je povinen dílo přerušit a vyčkat, co na to objednatel. Kdyby tak neučinil, nemůţe se později dovolávat na nevhodnost. Zákon počítá s tím, ţe zhotovitel je odborník a profesionál a musí tak rozpoznat, které pokyny a věci jsou vadné. Tím, ţe zhotovitel se ozve kvůli nevhodnosti, odpadá jeho odpovědnost za to, ţe dílo nelze dokončit. Důkazní břemeno samozřejmě nese zhotovitel. Co se týká skrytých překáţek, je opět zhotovitel povinen oznámit bez zbytečného odkladu objednateli své námitky a zmínit se, jak by postupoval dál. Neţ se účastníci smlouvy dohodnou, je zhotovitel oprávněn přerušit provádění díla (§ 552 ObchZ). Dohoda by měla obsahovat změnu předmětu díla, změnu dokončení díla a samozřejmě změnu ceny.50 Doba plnění je stanovena ve prospěch zhotovitele. Objednatel musí převzít dílo, které bylo splněno před sjednanou dobou, tak i v době sjednané. Nebude výjimkou, hlavně v oblasti výstavby, ţe bude stanoveno několik dob, takzvané dílčí, na které budou navazovat jednotlivá protiplnění. Ve smlouvě určitě doporučuji upravit otázky týkající se předání staveniště, stavební a montáţní připravenosti. Předání staveniště znamená, ţe ve smlouvě bude určeno, kdy dojde k faktickému předání objednatelem zhotoviteli, musí jít ale o staveniště, které bude umoţňovat začít se stavebními pracemi. Stavební připravenost pak znamená, ţe stavba jiţ pokročila a umoţnila tak zahájení plynulosti dodávek a montáţních prací dodavatelem technologické části stavby.51 Nebo-li jde o smluvně dohodnutý stav stavebních prací, který poskytuje provést montáţ technologického zařízení staveb a montáţ technického zařízení budov. Určené prostory by měly být vyklizeny a vyčištěny, stěny nabíleny a také připraveny dané montáţní otvory podle příslušné dokumentace.52 A na provedenou montáţ obvykle navazuje montáţní připravenost, která znamená velmi pokročilou míru montáţních prací v oblasti technologické části stavby, která tak umoţní dodavatelům dokončení stavebních prací. Jedná se o finální práce jako jsou obklady, malby či omítky.53 Je vhodné do smlouvy zakomponovat ujednání ohledně předání stavebního povolení, pokud se o jedná stavbu. Nejpozději však při předání a převzetí stanoviště. Dále je dobré se

50

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 107 51 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 235 52 Matějka, V., Mokrý, J. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha Informační centrum České komory autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000, s. 125 53 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 235

22

dohodnout na předání náhradních dílů a na jejich dodávkách a na záručním servisu.54 Domnívám se, ţe nejdůleţitějším bodem smlouvy, by měla být dohoda o předání stavebního povolení a doba plnění a také příslušné projektové dokumentace. Povinnosti zhotovitele55 Co se stalo Nevhodní povaha

Věcí

Povinnost

převzatých

od objednatele

Přerušit provádění díla

Pokynů objednatele Skryté

Věcí, na které má být

překáţky

provedena

týkající se

oprava

úprava

nebo

Oznámit to objednateli a navrhnout změnu

Místa, kde má být dílo provedeno

4.1 Věci určené k provádění díla Úprava v obchodním zákoníku je stanovena tak, ţe pokud není dohodnuto jinak, je zhotovitel povinen opatřit věci určené k provádění díla (§ 539 odst. 3 ObchZ). Úprava je dispozitivní, účastníci konkrétní smlouvy se tak mohou dohodnout, kdo z nich bude opatřovat věci určené k provádění díla. Obsah pojmu je velmi široký. Co si pod ním představit? Praxe ukazuje, ţe se jedná o veškerý materiál plus nástroje a nářadí, která budou pouţita při provádění díla. Ale právní úprava (§ 540 odst. 1 ObchZ), která nám sděluje, ţe objednatel je vlastníkem věcí, které opatřil a zůstává jejich vlastníkem, neţ se stanou součástí díla. Z toho vyplývá, ţe se jedná pouze o věci, které se zapracovávají do díla. Paní I. Štenglová je toho názoru, ţe slovní spojení obsaţené v ustanovení § 539 odst.3 ObchZ zahrnuje i věci, které pomáhají zhotoviteli dílo provést, tedy nástroje i nářadí, za předpokladu, ţe zhotovitel má opatřit veškerý materiál, který se k provedení díla pouţívá.56 V oblasti výstavby bývá zvykem, ţe součástí díla je i projektová dokumentace. Lze ji však povaţovat za věc potřebnou k provedení díla? Domnívám se, ţe ano, i kdyţ slouţí jako tzv. návod jak na věc. V zákoně bych daný termín 54

Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 238 Práţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 110 56 Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 57 55

23

podřadila pod ustanovení § 551 odst.1 ObchZ pod slovo pokyn, i kdyţ jde o konkrétní povahu. Ustanovení § 539 ObchZ oznamuje, ţe věci, které objednatel má obstarat k provedení díla, je povinen dát zhotoviteli v době určené smlouvou nebo pokud není stanoveno, tak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Dokonce ani zhotovitel nemusí ţádat o vydání věci. Nelze zde rozpoznat, zda je doba plnění stanovena ve prospěch dluţníka (objednatele), anebo ve prospěch obou. K tomu nám pomáhá ustanovení § 340 odst. 2 ObchZ, ze kterého vyplývá, ţe pokud není ve smlouvě určena doba plnění, má právo zhotovitel poţadovat předání věci od objednatele bez zbytečného odkladu, kdy zhotovitel o předání poţádal. Coţ je ale velmi nevýhodné pro objednatele, kdy slovní spojení bez zbytečného odkladu můţe činit velké problémy, neboť takovéto plnění bývá někdy nerealizovatelné. A tak si myslím, ţe doba určení pro předání opatřovaných věcí objednatelem je velmi důleţitá. Doporučuji ve smlouvě stanovit například časový harmonogram. Dále ustanovení § 539 ObchZ nám říká, ţe pokud objednatel včas neopatří dané věci, můţe mu zhotovitel poskytnout potřebnou lhůtu pro dodání a po uplynutí této lhůty můţe sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Jedná se však o právo, nikoli o povinnost zhotovitele a pokud toho nevyuţije, řídí se daný vztah ustanovením § 370 a násl. ObchZ, který můţe končit i odstoupení od smlouvy zhotovitelem podle ustanovení § 344 a násl. ObchZ.57 Kdyţ proběhne vše včas a objednatel předá věci zhotoviteli, tak nadále je objednatel vlastníkem věci aţ do doby, neţ se zapracují do díla, a současně nese nebezpečí škody na věci. Zhotovitel se stává okamţikem předání věcí skladovatelem, kdy tato povinnost vzniká ze zákona. Škoda se řídí ustanovením § 533 ObchZ, zprostí se jí jen, kdyţ prokáţe, ţe odvrátil škodu i přes vynaloţenou odbornou péči. Věci, které po skončení díla či zániku závazku zhotovitele provést dílo nebyly zapracovány do díla, musí zhotovitel bez zbytečného odkladu vrátit objednateli. Pokud věci opatřil k provádění díla zhotovitel, má podle obchodního zákoníku postavení prodávajícího a nese odpovědnost za věci. Cena těchto věcí je zahrnuta do ceny za provedení díla. To potvrzuje ustanovení § 541 ObchZ, které říká, pokud jsou pochybnosti o tom, zda cena byla zahrnuta do ceny díla, má se za to, ţe zahrnuta byla.58

57 58

Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 58 Tamtéţ, s. 59

24

4.2 Závěrečné poznámky V obchodním zákoníku je nešťastně vyřešeno názvosloví, dochází k duplicitě názvů u ustanovení § 537 a § 554, tak bych de lege ferenda navrhla jejich změnu, a to ustanovení § 554 pojmenovala např. Místo předání díla, neboť z logiky věci se jedná o ustanovení, který je pozdější a ve svém obsahu mluví o ukončeném díle, ne jako ustanovení § 537 ObchZ, kdy dílo ještě neexistuje, a místech předání. Nebo jako druhý název mne napadá Ukončení díla, aby byl jasně vidět rozdíl. Jako velký problém zde spatřuji malou ochranu pro objednatele, neboť podle ustanovení § 539 ObchZ musí objednatel věci určené k provádění díla dodat zhotoviteli bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, pokud není stanoven jiný termín ve smlouvě. Obzvláště ve výstavbě takovéto plnění bývá nesplnitelné, objednatel se tak dostává do prodlení, protoţe neplnil řádně a včas. Zde přichází na řadu zhotovitel, kdy můţe dát objednateli dodatečnou lhůtu k opatření věcí a po uplynutí lhůty můţe po předchozím upozornění opatřit tyto věci sám a na účet objednatele. Jedná se zde o právo a pokud zhotovitel této moţnosti nevyuţije, nastupují ustanovení § 370 a násl. ObchZ. Proto se domnívám, ţe vhodným východiskem z této situace by bylo stanovit ve smlouvě časový plán, který by přesně určoval termíny pro dodaní věcí. A bylo by tak jasné, kdy se má plnit, neboť si myslím, ţe spojení „bez zbytečného“ odkladu si kaţdý z účastníků můţe vykládat jinak.

25

5 Kontrola díla Obecně se jedná o zjištění stavu daného objektu. V zákoně je výslovně uvedeno, ţe objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Kontrolu díla hodnotím velice kladně, neboť umoţňuje objednateli včas prohlédnout dílo a nasměrovat tak zhotovitele, aby vypadalo podle jeho představ. Kontrolu můţeme rozčlenit na průběţnou kontrolu a na kontrolu prací před zakrytím.

5.1 Průběţná kontrola Kontrola podle ustanovení § 550 ObchZ opravňuje objednatele k provádění kontrol. Kontrola má v sobě zahrnutou nejen kontrolu prací, ale i to, zda práce začala včas. Je-li zjištěn nedostatek, je objednatel oprávněn poţadovat po zhotoviteli, aby vady odstranil a práci prováděl řádným způsobem. Jde o speciální oprávnění objednatele. Poţadavek odstranění vad a řádného provádění není z titulu odpovědnosti za vady, protoţe v době vzniku vady nedošlo k předání díla. Pokud zhotovitel objednatelovi poţadavky na odstranění vad a řádné práce nerespektuje, a to ani v přiměřené lhůtě, kterou mu objednatel poskytl a postup by dále směřoval k podstatnému porušení smlouvy, má objednatel právo od smlouvy odstoupit (obě podmínky: 1) nerespektování objednatelových poţadavků, 2) směřování k podstatnému porušení smlouvy, musí být splněny kumulativně).59

5.2 Kontrola prací před zakrytím Ustanovení § 553 ObchZ nám sděluje, ţe pokud ujednání ve smlouvě stanoví, je zhotovitel povinen vyzvat objednatele na kontrolu díla, neboť je oprávněn předmět díla na určitém stupni zkontrolovat. Ke kontrole se objednatel zve ústně či písemně, zákoník to nestanoví. O co se jedná? Sám název nám napovídá, ţe se kontrola prací koná před jejich zakrytím. Vzniká otázka, proč tato kontrola existuje, neboť objednatel má přece právo kontrolovat věci kdykoliv chce. Ale tento institut je vhodný zejména ve výstavbě, neboť se jedná o kontrolu prací, které potom nebudou vidět, např. potrubí a kabely vedené v zemi, které budou posléze zasypány. A tento okamţik můţe objednatel promeškat a pozdější kontrola by nemusela být moţná. Je vhodné uţ ve smlouvě stanovit nějaký časový harmonogram kontrol a rovněţ forem pozvání.60

59 60


26

Pokud zhotovitel nevyzve objednatele ke kontrole, zákon dává nárok na pozdější kontrolu na náklady zhotovitele, které budou podstatně výraznější, neţ kdyby řádně objednatele vyzval, neboť pokud jsou některé práce zakryty a jsou předmětem kontroly, tak musí být odkryty. Můţe nastat situace, kdy je objednatel řádně vyzván ke kontrole, ale nedostaví se. Zhotoviteli tak nevzniká povinnost umoţnění následné kontroly a můţe provádět dílo dále. Ale nastane-li u objednatele neodvratitelná překáţka, je v pozici, která mu umoţňuje poţádat o dodatečnou kontrolu, ale v tomto případě uţ na náklady objednatele. Co se povaţuje za neodvratitelnou překáţku? Většinou se to týká případů vis maior, vţdy je však situaci potřeba posuzovat podle okolností.61

5.3 Spolupůsobení Spolupůsobení můţe být definováno jako plnění povinností, na nichţ závisí včasné plnění partnera, zejména pro výstavbu je typické.62 S rozsahem díla roste rozsah spolupůsobení. Obchodní zákoník upravuje spolupůsobení jen v některých svých oddílech. Objednatel se angaţuje například v oblasti při opatrování věcí určených ke zhotovování díla, při sjednaných zkouškách a samozřejmě při převzetí díla. Avšak pokud to neurčuje zákon, musí to stanovovat smlouva. K nejčastějším

a

nejpodstatnějším

typům

spolupůsobení

patří

předání

projektové 63

dokumentace, potřebných podkladů, předání staveniště či montáţního pracoviště. Zde se ale musí ve smlouvě dohodnout podrobnosti typu podmínek, lhůt a rozsahu jejich poskytnutí. Mezi méně frekventované patří např. poskytnutí zednických výpomocí, elektrické energie, vody a lešení. Strany smlouvy si mohou určit různé druhy jejich spolupůsobení, závisí to na povaze díla a na ceně, kdy při minimu spolupůsobení bude cena asi vyšší. Ve smlouvě je také dobré stanovit dobu pro spolupůsobení, ale někdy to není fyzicky moţné, zejména pokud se jedná o stavby, které probíhají postupně, a nelze přesně určit jejich provádění. Řeší se to pomocí dohody, kolik dní předem bude vyţádání uskutečněno. Dále obsahem smlouvy by mělo být, zda je poskytováno spolupůsobení za úplatu či ne. A samozřejmostí kaţdé smlouvy by měly být stanoveny sankce za porušení povinností. Mělo by se dohodnout, zda se bude postupovat podle zákonné úpravy odpovědnosti za škodu, nebo si sjednají smluvní pokutu. Velký 61

Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 80 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo, Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 249 63 Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 81 62

27

problém pro objednatele nastane, pokud včas nepředá staveniště, coţ by znamenalo prodlení a následnou nemoţnost plnění pro zhotovitele. Je dobré uţ ve smlouvě stanovit pro tento případ různé druhy řešení. V úvahu připadají např. ţe o prodlenou dobu se prodluţuje doba splnění nebo se doba plnění neprodlouţí, zvýší se však cena.64 Ve smlouvě by se mělo pamatovat i na takové věci jako jsou dokumentování spolupůsobení, které nebude povaţováno za řádné a dohodnout, zda bude přijímáno i částečné spolupůsobení. A samozřejmostí kaţdé smlouvy by mělo být přesné vymezení druhu spolupůsobení, tak např. bude-li se jednat o předání staveniště, je velmi vhodné uvést o jaké místo se jedná, jak je velké a jak je vymezeno. Dále je vhodné pamatovat na záleţitosti ohledně zřízení či uţívání příjezdových cest. Na to navazují vstupy na staveniště, oplocení staveniště, spolupůsobení při odstraňování odpadů, vyklizení staveniště a různých dalších moţností, co zejména spolupůsobení v oblasti investiční výstavby vyţaduje. Prof. Hajn hovoří o uplatnění „umění kontrahovat“.65 „Dohodnuté spolupůsobení a rozsah spolupráce by však měl být vyjádřením smluvní vůle obou stran o racionálním řešení, nikoli výsledkem zneužití faktického silnějšího postavení některé ze smluvních stran.“66

5.4 Stavební deník Je jedna z forem spolupůsobení při provádění díla mezi objednatelem a zhotovitelem a zároveň slouţí jako důkazní prostředek a záznamový arch. Dříve zhotovitelé technologického zařízení vedli montáţní deník, ale ten byl vyhláškou č.378/1992 Sb. zrušen a od té doby také pouţívají stavební deník. Uzákoněn je v ustanovení § 157 Stavebního zákona, kde je povinnost zhotovitele ho vést při realizaci staveb a jejich změn. Stavební deník jako písemný dokument slouţí k záznamům o průběhu stavby a můţe být veden i v elektronické podobě. Dále se v něm eviduje dokumentace dokladů ohledně stavby a zápisy z kaţdodenních důleţitých stavebních činností. Začátek stavebního deníku zaujímají informace o objednateli zhotoviteli a projektantovi, dále informace o projektu s příslušnými dokumenty, přehled smluv, které byly uzavřeny, a dále následují denní záznamy a různé přílohy či dodatky. Stavební deník se zhotovuje od začátku stavby a trvá do jejího skončení. Do stavebníku můţe nahlíţet objednatel a vepsat tam své připomínky a stanoviska. Do deníku provádějí zápisy 64

Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo, Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 251 Tamtéţ, s. 252 66 Tamtéţ, s. 250 65

28

i orgány státního stavebního dohledu a orgány státní správy. U sloţitějších děl můţe být smluvně dohodnuto i vedení knihy víceprací, která zaznamenává dohody účastníků o rozšíření prací.67 Doporučuji při psaní zápisů, aby se kladl velký důraz na správnost časových údajů, neboť v případě chyby, pečlivě vedený deník umoţní rychle najít příčinu. Také je vhodné se více zaměřit na lepší přehlednost, úplnost a návaznost poznámek, coţ zajisté také zlepší chod práce. Náleţitosti a způsob vedení stavebního deníku je uvedeno v příloze č. 5 k vyhlášce 499/2006 Sb. Obsahem jsou identifikační údaje, záznamy ve stavebním deníku, které jsou pravidelné denní záznamy a další záznamy a záznamy o vedení stavebního deníku. Obsahem vedení stavebního deníku jsou práce ode dne započetí stavby do jejího ukončení, popřípadě do odstranění vad a nedodělků. Zapisují se také odchylky od projektové dokumentace. Dále musí být zpřístupněn kdykoli a všem oprávněným osobám. Mezi oprávněné osoby, které mají právo podle stavebního zákona dělat záznamy do stavebního deníku patří například stavebník, stavby vedoucí, osoba vykonávající technický dozor stavebník a autorský dozor.68 Záznamy o průběhu prací se zapisují tentýţ den, kdy byly provedeny, maximálně den následující. Je vhodné do smlouvy o dílo napsat své představy o vedení stavebního deníku. Obsahem stavebního deníku můţe být i časový harmonogram pozvání ke kontrolám a můţe se do něj učinit i zápis o předání a převzetí stavby. A také doporučuji objednateli pravidelnou kontrolu stavebního deníku, aby se předešlo soudním sporům.

5.5 Závěrečné poznámky Kontrolou se rozumí revize daného objektu, kdy je vhodné do smlouvy evidovat její podmínky. V praxi je obvyklé, ţe díla většího rozsahu se provádějí na fáze, kdy se kontrola provádí v tzv. kontrolních dnech, které svolává zhotovitel. Někdy se stává, ţe dílo je monitorováno stále, ale to bývá u zvláště náročných děl na provedení. Provádění kontroly povaţuji za důleţitý prvek ve smlouvě o dílo, můţe se tak předejít mnohým nedorozuměním. Jen bych do obchodního zákoníku začlenila další ustanovení o způsobu provedení kontroly, neboť úprava mi připadá velmi strohá. Je pravda, ţe účastníci vztahu si mohou vše vepsat do smlouvy, ale aspoň nějaká rámcová pravidla by byla vhodná. Za velmi vhodné bych uvítala ustanovení, které by popisovalo, co se povaţuje za řádné pozvání ke kontrole, a alespoň demonstrativní výčet překáţek znemoţňující účast objednatele. 67 68

Tobeš, Z. Způsob provádění díla. Právní rádce, 2000, č. 11, s. 22 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů

29

Literatura dělí kontrolu na průběţnou a kontrolu před zakrytím prací, zde bych také doporučovala, např. vyhláškou, upravit dané instituty. Ohledně úpravy ve smlouvě, určitě nezapomenout na přesné vytyčení subjektu provádění kontroly, dále co přesně se bude kontrolovat a za jakých podmínek bude kontrola prohlášena za úspěšnou. A tomu všemu by mělo předcházet určení způsobu pozvání, spolu s časových harmonogramem, který bude stanovovat data pozvání k dalším kontrolám, bude-li jich třeba. Stavební deník také slouţí k ověření prací, zapisují se do něho veškeré důleţité poznatky a informace týkající se provádění díla. Jen opět ve smlouvě nezapomenout určit konkrétní body, které budou předmětem zápisu. Úprava vedení stavebního deníku mi připadá dostatečná. Stavební zákon odkazuje na prováděcí předpis, kdy jeho příloha obsahuje podstatné náleţitosti vedení stavebního deníku. Snad jen bych uvedla poznámku k zamyšlení, jak to bude s kontrolou obsahu zápisu? Zda je zapsáno vše a zcela popravdě? Kdo by to kontroloval? Jak by se dokazovala pravda? Určitě by praxe uvítala zapisování za přítomnosti čtyř očí a nějaké osoby z kontrolního úřadu, která by byla zcela nestranná, ale zde by se opět navýšily náklady, a to by nebylo pro investory lákavé.

30

6 Zkoušky Uţ sama praxe nám ukazuje, ţe oddíl sedm obchodního zákoníku, zabývající se provedením díla, který v sobě obsahuje institut zkoušek, je nedostatečný. Stranám nezbývá nic jiného, neţ si smluvně upravit své poţadavky. Zkoušky slouţí k ověření technických parametrů díla. Zkoušky se provádějí u děl, u kterých nestačí jejich funkčnost ověřit prohlídkou, a jejich podmínky vykonání musí stanovit smlouva.69 Myslím si, ţe největší vyuţití zkoušek bude v oblasti výstavby, vědy a výzkumu. Dané zkoušky jsou stanoveny, buďto právními a technickými předpisy, nebo technickými normami. Můţe jít o jednoduché vyzkoušení strojů nebo aţ po sloţité komplexní vyzkoušení. Doporučuji obsah zkoušek vtělit do stavebního deníku a doloţit s ostatními doklady při předání díla. Obchodní zákoník v ustanovení § 555 odst.2 nám sděluje, ţe dílo je povaţováno za dokončené, aţ po úspěšném provedení zkoušek. Zde bych chtěla smluvní strany upozornit na to, aby si do smlouvy vepsaly, co konkrétně podle nich znamená úspěšné provedení zkoušek. Zhotovitel vystupuje jako aktivní činitel, neboť má povinnost včas pozvat objednatele ke zkouškám. Opět ve smlouvě doporučuji vymezit přesné termíny konání zkoušek. A pokud se objednatel i přes včasné pozvání zkoušek neúčastní, nebrání to tomu, aby zhotovitel mohl provést zkoušky bez něj. Ale pokud se objednatel nemůţe dostavit k daným zkouškám pro neodvratitelné překáţky, je mu moţnost opakování zkoušek poskytnuta, ale uţ na jeho náklady.70 A opět pozor na důslednou definici překáţek ve smlouvě, které znemoţňují účast. V ustanovení § 555 odst.4 ObchZ je uvedeno, ţe o výsledku zkoušek se provede zápis, který podepíší obě strany. Obsahem zápisu by mělo být vše, co strany zhlédly, a zda dané zkoušky povaţují za úspěšné. Není-li přítomen objednatel pro neodvratitelné důvody, místo něho nastupuje hodnověrná a nestranná osoba, která byla přítomna u zkoušek.71 Obchodní zákoník ale nezmiňuje, jak by to bylo, kdyţ by neodvratitelné překáţky potkaly zhotovitele, zda by se zkoušky nekonaly nebo by ho mohl zastoupit někdo jiný. Podle mého názoru by se zkoušky měly provést za přítomnosti osoby, která dílo zná a můţe také odborně vysvětlit postupy práce.

69

Tobeš, Z. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Právní rádce. 2001, č. 7, s. 20 Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 71 Tamtéţ, s. 20 70

31

Zápis o průběhu zkoušek není povaţován za právní úkon podle ustanovení § 34 ObZ, nelze se soudní cestou domáhat neplatnosti z důvodu nedostatečné důvěryhodnosti osoby, která zápis podepsala namísto objednatele.72 Zápis o průběhu zkoušek slouţí jako důkazní prostředek, ale soud veškeré důkazní prostředky hodnotí na základě své volné úvahy. Zkoušky jsou v obchodním zákoníku upraveny rámcově a jejich provedení je zcela na vůli účastníků smlouvy nebo mohou být stanoveny právními, technickými normami a obchodními zvyklostmi. Praxe tak rozeznává zkoušky individuální, garanční, komplexní zkoušky a zkušební provoz. Individuální zkoušky – jde o povinnost zhotovitele (dodavatele) pro dodávky smontovaných výrobků nebo montáţe. Ověřuje se jimi úplnost a funkčnost strojů a také kvalita montáţe. Nebo jen kontrola, zda montáţ byla provedena řádně. To se týká případů, kdy předmětem provedení byly montáţní práce. Garanční zkoušky – pomocí různých měření a výpočtů se zjišťuje, zda zařízení má takové hodnoty, které byly stanoveny smlouvou. Dané zkoušky se pouţívají buď aţ ke konci zhotovení díla, nebo se aplikují v průběhu. Komplexní zkoušky – uţ sám název napovídá, ţe se bude jednat o celkové vyzkoušení všech předmětů díla, jimiţ zhotovitel prokáţe kvalitu díla a jeho schopnost v zkušebním provozu. Zkušební provoz – je posledním bodem k ověření provozu díla a navazuje na komplexní vyzkoušení. Zkouší se běh díla za předpokládaných provozních podmínek. A předpokládá se, ţe po stanovenou dobu bude schopno vyrábět v mnoţství a jakosti, jek je stanoveno ve smlouvě. Zkušební provoz je prvotní fází uţívání stavby a během jeho provozu se utváří náběhová křivka (trajektorie), po níţ se postupně naplňují cíle projektu. Účelem zkušebního provozu je seznámit objednatele s chodem zařízení, dále se zjišťuje, zda dílo má nějaké vady a nedodělky, dosaţení plynulého a spolehlivého provozu a v neposlední řadě slouţí k zajištění všech podmínek nutných k vydání kolaudačního rozhodnutí.73

72

Tobeš, Z. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Právní rádce, 2001, č. 7, s. 22 Vích., J. K problematice zkušebního provozu dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouvy o dílo. Právní praxe v podnikání, 1994, č. 1, s. 8 73

32

O tom, která zkouška bude provedena, rozhoduje ujednání ve smlouvě a dílo se povaţuje za řádně dokončené, aţ úspěšným provedením zkoušek.

6.1 Zkoušky stanovené veřejným právem Provedení zkoušek můţe být stanoveno nejen smluvně, ale i na základě právních předpisů či závaznými normami normalizační soustavy (české technické normy). Pokud budou stanoveny předpisy, musí se tato okolnost respektovat. Veřejnoprávní předpisy sledují veřejný zájem v tom směru, aby do provozu byly uváděny takové stavby, které zohledňují a zabezpečují veřejnoprávní ochranu spotřebitele, hlavně v oblasti jeho zdraví a bezpečnosti. Také se chrání zájmy v oblasti poţární ochrany, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravy a spojů.74 Jako první předpis bych zmínila zákon č.22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky, který nabyl účinnosti 1.9.1997 a doplněn byl zákonem 71/2000 Sb., s účinností od 3.4.2000. U výstavby je nutné respektovat stavební zákon, kde je v ustanovení § 169 odst. 1 napsáno, ţe se musí respektovat obecné poţadavky na výstavbu, které stanoví prováděcí předpisy. Mezi ně určitě stojí za zmínku vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických poţadavcích na stavby, která je součástí právního řádu České republiky, a to včetně odkazů na normové hodnoty (§ 3 písm. k) vyhl. č. 268/2009 Sb.). Tato vyhláška je závazná pro provádění staveb podle stavebního zákona a také stavební úřady ji musí respektovat. Vyhláška stanoví poţadavky na územně technické řešení všech typů staveb a na jejich účelové a stavebně technické řešení, které náleţí do působnosti stavebních úřadů a orgánů obcí.75 O českých technických normám (ČSN) se stavební zákon zmiňuje v ustanovení § 196 odst.2, kde se říká, ţe pokud stavební zákon či jiný právní předpis určuje povinnost řídit se podle těchto norem, musí být technická norma bezplatně a veřejně přístupná. Technické normy jsou dokumentem stanovené na základě zákona, jejíţ tvorbou a vydáváním se zabývá stát.76 Normy se dělí podle účelu. Předmětové – zabývají se zejména tvary, rozměry a dalšími vlastnostmi předmětů, materiálů a výrobků hromadné sériové nebo opakované kusové výroby.

74

Doleţal, J., Lanč, J., Sakař, B. Stavební právo. Díl I. Stavební právo veřejné, Praha: Nakladatelství Polygon, 1999, s. 190 75 Tzb – info – stavebnictví, úspory energií, technická zařízení budov [online]. [cit.2010-06-24]. Dostupné z: < http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=556>. ISSN 1801-4399. 76 Tamtéţ, s. 182

33

Předpisové – upravují technické činnosti, zejména otázky ohledně skladování, zkoušení, pouţívání, a také se zabývají technologickými postupy, technickými pracemi a ochranou osob a předmětů. Dále zahrnují i normy v oblasti výpočtů stavebních konstrukcí, projektování a provádění staveb. Všeobecné – vymezují pojmy v oblasti techniky, dále různé definice, jednotky, značky, veličiny, tolerance apod.77 ČSN nejsou obecně závazným předpisem, tudíţ jejich dodrţení není právně vynutitelné a jejich nedodrţení nelze sankcionovat. Závazné ustanovení ČSN jsou pouze ta, která byla schválena do 15. května 1991 a ústřední orgán jim dal svým stanoviskem pro časovou závaznost neomezení. Obchodní zákoník výslovně neobsahuje ve svých ustanoveních povinnost se řídit ČSN pro smluvní vztahy, ale z ustanovení § 759 se to dovozuje. Technické normy nám pomáhají k optimálnímu vyřešení daného případu a mají význam při uzavírání obchodních smluv, kdy jejich obsahem jsou odkazy na příslušné normy a jejich ustanovení, a tak se pro účastníky vztahu stávají právní povinností. A mohou slouţit i jako důkazní prostředek v případech, kdy není ve smlouvě přesně specifikována vlastnost zboţí.78

6.2 Závěrečné poznámky Úprava zkoušek v obchodním zákoníku pro smlouvu o dílo je velmi stručná a základní. Proto doporučuji na obsáhlost ve smlouvě, zejména otázky provedení zkoušek a jejich výsledky by měly být co nejdetailněji popsány a vysvětleny oběma stranám. Zhotovitel tak bude lépe připraven a bude vědět, co vše má prokázat, coţ ušetří mnoho času. Jejich úprava by se měla více zaměřit na otázky vymezení rozsahu a doby provádění vyzkoušení, dohodu o organizačních otázkách, kam spadá např. věci týkající se termínu zahájení zkoušek, způsobu jejich provedení a způsobu vedení záznamů o průběhu a výsledcích. A jak by se postupovalo, kdyţ by byly zkoušky prohlášeny za neúspěšné, ať uţ z důvodu ze strany objednatele nebo zhotovitele. Dále se domnívám, ţe je dobré dopředu vymyslet, pro případný spor o úspěšnosti zkoušek, zda se bude řešit pomocí odborníka, který by byl přítomen u zkoušek a mohl by přímo na místě vzniklý spor řešit.

77

Doleţal, J., Lanč, J., Sakař, B. Stavební právo. Díl I. Stavební právo veřejné, Praha: Nakladatelství Polygon, 1999, s. 182 78 Jareš, J. Technické normy. Právní rádce, 1994, č. 11, s. 45

34

7 Předání a splnění díla Ustanovení § 554 ObchZ nám říká, ţe zhotovitel splní svou povinnost, kdyţ dílo ukončí a předá objednateli v dohodnutém místě. Jedná se o objektivní skutečnost, která nám potvrzuje účinky splnění díla. Kdyţ je dílo předáno a převzato, povinnosti ze smlouvy zanikají. Dílo musí být bezvadně provedeno, neboť předání díla objednateli s vadami, neznamená splnění závazku, i kdyţ ho objednatel převzal.79

7.1 Způsob splnění závazku Předání díla je jednou z podmínek zhotovitele splnit závazek. Druhou podmínkou je povinnost dílo řádně dokončit. Způsob splnění závazku se bude lišit podle povahy díla a dále se rozlišuje, jestli dílo zhotovitel odesílá nebo ne. Také se rozlišuje, zda smlouva určuje řádné provedení díla na základě dohodnutých zkoušek, zavazuje-li závazek zhotovitele povinnost provést montáţ a nakonec, zda se jedná o dílo movité, nemovité nebo o průmyslovou stavbu či nehmotný statek.80 Pokud se dílo odesílá, postupuje se podle ustanovení § 554 odst.2 ObchZ, které vymezuje, ţe dílo je povaţováno za předané, kdyţ je předáno prvnímu dopravci, který uskutečňuje přepravu do místa předání a zároveň zhotovitel musí umoţnit objednateli uplatnění práv z přepravní smlouvy, ovšem za předpokladu pokud tato práva nemá objednatel jiţ na základě smlouvy. Neobsahuje-li smlouva povinnost dílo odeslat, povinnost je splněna, kdyţ je umoţněno objednateli s dílem nakládat v místě dohodnutém ve smlouvě nebo na základě zákona.81 Jestliţe má být dílo povaţováno za řádně provedené na základě dohodnutých zkoušek, povaţuje se tak aţ úspěšným provedením těchto zkoušek. Zahrnuje-li závazek zhotovitele provést montáţ věci, kterou zhotovoval, opravoval nebo upravoval, je závazek splněn řádným provedením dané montáţe. U věcí movitých je tomu prostým předáním věci, ale zahrnuje-li povinnost zhotovitele předání i návodů k obsluze, musí být tyto dokumenty předány, aby došlo k řádnému předání.82 U nemovitých věcí záleţí na povaze díla, někdy bude stačit předání pouhých klíčů spolu s dokumentací a jindy zase, zvláště u průmyslových děl, bude 79

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.3.2002, sp.zn. 29 Odo 11/2001 Práţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 111 81 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo, Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 253 82 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání, Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2009, s. 1126 80

35

potřeba celý komplex činností, které by měly být přesně vymezeny ve smlouvě. A konečně, bude-li předmětem díla nehmotný statek, bude povinnost splněna tehdy, jestliţe zhotovitel předá objednateli dílo zachycené na hmotném substrátu a zároveň mu předá potřebné informace k uţívání.83

7.2 Místo plnění díla Ustanovení obchodního zákoníku pro smlouvu o dílo a jeho místo plnění jsou komplexní a není potřeba vyuţít ustanovení § 335 a násl. ObchZ. Za místo předání díla se povaţuje, pokud není odlišně dohodnuto ve smlouvě, a smlouva obsahuje povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, předání prvnímu dopravci (§ 554 odst. 2 ObchZ). Pokud smlouva neobsahuje místo předání a ani povinnost zhotovitele odeslat dílo, povaţuje se za místo předání místo, které se podle smlouvy uvádí jako místo určené pro provádění prací. V případě, ţe tomu tak není, poté se předání uskutečňuje v místě, o němţ objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření smlouvy. Poslední určení místa k předání díla obsahuje ustanovení § 554 odst. 4 ObchZ, kde se za místo provádění povaţuje sídlo zhotovitele nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo organizační sloţka, ale pouze za předpokladu, ţe objednatel se včas o daném místě dozví. Je-li místem předání jiné místo neţ výše uvedené příklady, je zhotovitel povinen objednatele vyzvat k převzetí díla.84 Tady stranám doporučuji ve smlouvě uvést doručovací adresu objednatele. Můţe nastat i situace, kdy smlouva neobsahuje místo předání díla, a tak se počítá s tím, ţe dílo je předáno, kdyţ objednatel má moţnost s předmětem díla nakládat. Bez řádného dokončení díla nemůţe dojít k platnému předání díla, a totéţ platí i tehdy, je-li objednateli umoţněno s dílem nakládat.85 V investiční výstavbě je pravidlem, ţe se místo předání sjednává ve smlouvě. Je jím staveniště, které objednatel k provedení díla předal zhotoviteli, a to v dostatečném předstihu před realizací stavby.86 Smluvním stranám i přes veškeré moţnosti, které zákon k místu plnění díla nabízí, doporučuji ve smlouvě uvést přesné místo předání. A také, kdo koho bude vyzývat k převzetí díla.

83

Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 89 Tamtéţ, s. 92 85 Práţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 111 86 Vích, J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo. Právní rádce, 2002, č. 1, s. 16 84

36

7.3 Převzetí díla Zákonná úprava uvádí povinnost objednatele převzít provedené dílo. Tato povinnost vzniká pouze za předpokladu, jestliţe je dílo provedeno řádně. Pokud má dílo vady, je na vůli objednatele, jestli předmět díla převezme nebo ne. Jedná se o úkon objednatele, při kterém fakticky přebírá dílo a můţe se jednat i o dílo, které má vady. To je však jeho právo a ne povinnost. Ve smlouvě můţe být také ujednáno, ţe objednatel převezme dílo s vadami, ale zde mít na paměti, ţe závazek provést dílo nezaniká (§ 324 odst.3 ObchZ). Běţně se v oblasti výstavby objevuje dohoda obsahující, ţe dílo má vady, avšak které nebrání uţívání předmětu díla a ani ho nějak nezatěţují. Dané ujednání tak určuje objednateli povinnost převzít předmět díla, které má pouze drobné a bezvýznamné nedodělky.87

7.4 Řádné ukončení díla Zhotoviteli zaniká závazek řádným ukončením a předáním díla objednateli. Pouhé předání díla neobsahuje jeho řádné dokončení a z toho vyplývá, ţe pouze samotným předáním zhotovitelův závazek nezaniká.88 Aby zanikl zhotovitelův závazek, musí být splněno řádně a následně předáno objednateli. Teď moţná někoho napadne, ţe ustanovení § 554 odst. 1 ObchZ je dispozitivní a ţe by si strany mohly sjednat „neřádné“ plnění, ale máme tu ustanovení § 324 odst.1 ObchZ, které je kogentní a nelze tedy splnit závazek jinak neţ řádně.89 I kdyţ pro oblast výstavby se domnívám, ţe dané ustanovení by se mělo změkčit, protoţe sama praxe nám ukazuje, ţe předat dílo absolutně bez vad je nemoţné.

7.5 Zápis o předání díla Zápis se uskuteční, poţádá-li o to kterákoli ze stran smlouvy. Podstatou zápisu je to, ţe strany napíší, co při předání věci vidí. Jedná se o právní povinnost, kterou musí druhá strana respektovat, jakmile dojde k návrhu první strany.90 Obsahem zápisu by měly být poznatky o díle, strany mohou uvést cokoli o předání díla. Můţe nastat situace, ţe druhá smluvní strana nechce zápis podepsat, jakoţe se tak stává, ale tím se dostává do rozporu se zákonem, neboť se jedná o právní povinnost. Řešením je uvést své výhrady k tomu, co druhá strana napsala do

87

Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 94 Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 11.4.2006, sp.zn. 32 Odo 1375/2004 89 Pohl, T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o dílo v oblasti budování staveb. Bulletion advokacie, 1999, č. 8, s. 33 90 Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 89 88

37

zápisu o předání díla. Jako obrana proti tomu, aby vůbec druhá strana podepsala zápis, je vhodné uţ při psaní smlouvy stanovit sankce za nepodepsání. Zákon neuvádí, co má být obsahem zápisu, proto bych stranám doporučila uţ ve smlouvě se dohodnout na vymezení kritérií, které by měl zápis obsahovat. Dále bych chtěla apelovat na to, zvláště v oblasti investiční výstavby, aby si účastníci smluvně sjednali povinnost vyhotovení zápisu o předání díla a také doporučuji i ujednání o tom, co strany pokládají za řádné ukončení díla a jak bude probíhat přejímka, kdo ji svolá a v jaké lhůtě dopředu atd.91 Je samozřejmostí, ţe se strany ve smlouvě domlouvají i na jiném způsobu převzetí díla. Například se jedná o nadefinování parametrů převzetí, coţ znamená, ţe dílo bude povaţováno za hotové, aţ bude mít ty parametry, které jsou uvedeny ve smlouvě. Dále za jiný způsob mohu uvést zkoušky funkčnosti, kdy dílo bude dokončené na základě fungování, coţ se ověří vykonáním zkoušek, ale musí být také jasné podmínky vykonání zkoušek (kdo, jak, za kolik a jaké přesně, na čí účet). A jako třetí příklad uvádím posouzení díla nestrannou osobou, kdy se hodnotí, zda je dílo provedeno řádně. Tohoto způsobu se nejvíce pouţívá ve stavebnictví, kdy řádné dílo je potvrzeno kolaudací. Samozřejmě se ve smlouvě nesmí zapomenout na peněţní ohodnocení nestranné osoby.92

7.6 Vlastnické právo Ustanovení § 542 ObchZ říká, ţe vznik vlastnického práva se řídí místem, kde se věc zhotovuje. Rozlišující kritérium je tedy místo. Rozděluje se, zda se věc provádí u objednatele, nebo na pozemku objednatele, či na pozemku, který objednatel obstaral k provádění díla. Tyto moţnosti určují za vlastníka díla objednatele. Jinak je vlastníkem zhotovitel. Jde o případy, kdy se věc zhotovuje u zhotovitele či jinde. Na vlastnické právo na zhotovované stavbě nemá přitom ţádný vliv to, ţe následně odpadl právní důvod opravňující objednatele zřídit stavbu na cizím pozemku. Otázka vlastnického práva u neoprávněných staveb je problematická – objednatel si nechá zřídit stavbu na cizím pozemku, kde nemá povolení stavět. Tento vzniklý problém pomáhá řešit občanský zákoník,

91

Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 10, s. 5 92 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2.přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 122

38

kde v ustanovení § 135c je uvedeno, ţe daný spor rozhodne soud s výsledkem odstranit stavbu na náklady toho, kdo ji zřídil (vlastník stavby).93 Ustanovení § 554 odst. 5 ObchZ nám sděluje, ţe objednatel nabývá vlastnického práva ke zhotovené věci, jejímţ originálním vlastníkem je zhotovitel, předáním zhotovené věci objednateli. Při zániku vlastnického práva obchodní zákoník rozeznává u vypořádání účastníků, zda je vlastníkem věci objednatel nebo zhotovitel. V prvním případě je vlastníkem věci objednatel a pokud za zánik závazku neodpovídá, je povinen zaplatit zhotoviteli to, o co se obohatil, jedná se o rozdíl hodnoty rozestavěné stavby a ceny za materiál. A pokud objednatel odpovídá za zánik závazku, tak zhotovitel se můţe doţadovat zaplacení věcí, které opatřil a staly se součástí zhotovovaného díla. V druhém případě zaujímá vlastnické právo zhotovitel a závazek zanikl z důvodu, za které objednatel neodpovídá, je objednatel v pozici nároku na zaplacení věcí zhotovitelem od něj převzatých, za podmínky, ţe jsou zapracovány do díla a nejdou vrátit. A naopak, zanikl-li důvod provést dílo ze strany objednatele, má právo poţadovat úhradu toho, o co se zhotovitel obohatil.94

7.6.1 Výhrada vlastnictví Výhrada vlastnického práva znamená, ţe zhotovitel si vymiňuje právo vlastnictví zhotovované věci do určité doby. Tento okamţik musí být stanoven ve smlouvě a musí být sjednán písemně. Daný institut je kladně nastaven spíše pro zhotovitele, neboť je skutečným vlastníkem věci do celkového zaplacení objednatelem nebo jiného okamţiku stanoveným ve smlouvě a slouţí jako jakýsi zajišťovací prvek v případě, ţe objednatel nechce uhradit cenu díla. Zhotovitel zde má velkou šanci, ţe peníze od objednatele dostane, neboť objednatel má v plánu s dílem nakládat či pracovat, jinak by nebyla vůbec uzavřena smlouva o dílo. Objednatel se objevuje v nevýhodné situaci hlavně v případě, kdy si chce vzít bankovní úvěr a banka poţaduje za jistinu zástavní právo ke zhotovované věci, coţ ale nejde bez souhlasu vlastníka. A objednatel se stává vlastníkem aţ úplným zaplacením ceny. Pokud je zhotovitel chytrý, tak mu souhlas dá, ale s podmínkou, ţe z úvěru bude zaplaceno jemu. Další negativum, které plyne pro objednatele, je to, ţe nemůţe dílo převádět na jiného, opět jen se

93 94

Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 61 Štenglová, I. Smlouvy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství Prospektrum, 1992, s. 40

39

souhlasem vlastníka věci a velké riziko pro objednatele plyne, pokud je na zhotovitelův majetek prohlášen konkurz, kdy se stavba automaticky stává obsahem konkurzní podstaty.95 „Výhradu vlastnického práva zhotovitele k nemovitosti zhotovované pro objednatele na základě smlouvy o dílo lze sjednat dříve, než došlo ke vzniku vlastnického práva objednatele ke zhotovovaným věcem.“96 Za zmínku určitě stojí skutečnost, jak je vlastnické právo upraveno při vkladu nemovitosti do katastru nemovitostí. Obecná úprava je stanovena tak (§ 133 odst.2 ObZ ), převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zvláštní předpis je v našem případě právě obchodní zákoník, kde se stanoví, ţe vlastnické právo ke zhotovované stavbě vzniká předáním věci a ne vkladem do katastru do nemovitostí. V praxi můţe nastat situace, ţe objednatel poţádá o vklad, ač není vlastníkem věci a úřad ho zapíše jako vlastníka nemovitosti a on dále převádí věc na někoho dalšího, tak se na situaci nic nemění a zhotovitel je nadále jediným vlastníkem.

7.7 Závěrečné poznámky Předání a splnění díla je závěrečná etapa realizace díla. Chybí uţ jen krůček k uspokojení obou stran, proto je důleţité vymezit podmínky předání. ObchZ nám v oddíle sedm říká, za jakých podmínek je dílo splněno, dále zmiňuje místo předání a vznik vlastnického práva ke zhotovované věci. Připadá mi, ţe dané ustanovení obsahuje mnoho úprav, tak bych oddíl sedm rozčlenila na dvě ustanovení. Uţ výše jsem zmiňovala nešťastnou shodu v názvosloví týkající se ustanovení § 537 a § 554 ObchZ. Navrhovala bych rozčlenění ustanovení § 554 ObchZ takto: první aţ čtvrtý odstavec by se jmenoval Místo předání díla

a odstavce 5 a 6

by byly vedeny pod názvem Vlastnické právo. Obchodní zákoník účastníkům vztahu nabízí širokou škálu míst k předání, taktéţ smluvní volnost nabízí další. Můţeme se setkat i se situací, kde se část prací provádí u objednatele a druhá část u zhotovitele. Zde je zase na vůli subjektů, jak si určí vlastnická práva. Moje doporučení by spočívalo v tom, ţe by vlastnil kaţdý „to svoje“ a jakmile by došlo ke spojení věcí, došlo by také k přechodu vlastnictví na jednoho vlastníka.

95

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2.přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 126 96 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.3.2003, sp. zn. 29 Odo 846/2003

40

Dále ObchZ zmiňuje, ţe dílo je splněno řádným dokončením a předáním v dohodnutém místě, daná věta v sobě obsahuje dvě kumulativní podmínky, které musí být splněny. Uţ první podmínka – řádné dokončení díla v sobě zahrnuje širokou škálu moţností, neboť tento pojem si můţe kaţdý vykládat odlišně. Proto opět stranám doporučuji uvést ve smlouvě, co konkrétně povaţují za řádné provedení díla. Hlavně v oblasti výstavby je to velmi aktuální, neboť si myslím, ţe u děl velkého rozsahu, to ani není moţné. V praxi je běţně uznáváno, ţe dílo se povaţuje za řádné, i kdyţ má drobné vady a nedodělky, ale samozřejmě nesmějí překáţet k uţívání díla. A tak bych de lege ferenda pro úpravu o výstavbě upravila ustanovení § 324 ObchZ. Druhá podmínka mluví o místě předání, coţ je také velmi široký pojem, ObchZ jasně stanoví pravidla hry, ale smlouva můţe stanovit úplně jiné, je na vůli účastníku, pro co se rozhodnou, jen nezapomenout na konkrétnost v podobě přesné adresy.

41

8 Odstoupení od smlouvy Je jednostranný právní úkon určený druhé straně, který zapříčiňuje zrušení smlouvy.97 Obecná úprava odstoupení od smlouvy pro prodlení je pojata v obchodním zákoníku v ustanovení § 345 a násl. A odstoupení od smlouvy po zaplacení odstupného je v ustanovení § 355 ObchZ. Dále jednotlivé instituty jsou upraveny samostatně – jako například podmínky odstoupení od smlouvy jsou u smlouvy o dílo obsaţeny v ustanoveních § 547 odst. 5, § 548 odst. 2, § 550, § 552 odst. 1, § 436, § 437

ve vazbě na § 564. Odstoupit od smlouvy lze

pouze tehdy, kdy to stanoví smlouva nebo obchodní zákoník. Ustanovení § 345 ObchZ mluví o odstoupení pro prodlení a je nastaveno tak, ţe dává moţnost oběma stranám odstoupit pro prodlení té druhé a zároveň se rozděluje odstoupení pro prodlení z podstatného porušení smlouvy a nepodstatného porušení smlouvy. Účinky odstoupení nastávají ex nunc, ne jako v občanskoprávní úpravě, kde je to ex tunc. Podstatné porušení smlouvy znamená, pokud je jeden účastník v prodlení, můţe druhý od smlouvy odstoupit. Ale musí to druhé straně bez zbytečného odkladu oznámit, jakmile se o tom dozví. Pokud oprávněný zaváhá a neodstoupí včas od smlouvy, vzniká mu moţnost odstoupit jen pro nepodstatné porušení smlouvy.98 Nepodstatné porušení smlouvy znamená, kdy druhá strana můţe od smlouvy odstoupit pouze v případě, kdy ta strana, která je v prodlení, neplní povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Přiměřená lhůta ale nemusí být vţdy stanovena, a to je v případě, kdy nastane situace, ţe strana, která je v prodlení ohlásí, ţe povinnost nesplní, můţe oprávněná strana odstoupit bez stanovení dodatečné lhůty či před jejím uplynutím.99 Ustanovení § 552 odst. 1 ObchZ se týká případu, kdy mohou odstoupit obě strany. To znamená, ţe zhotovitel oznámil objednateli, ţe zjistil skryté překáţky týkající se věci, na nichţ má být provedena oprava nebo úprava, nebo místa, kde má být dílo provedeno, jeţ znemoţňují provedení díla dohodnutým způsobem. Zhotovitel tak můţe navrhnout změnu díla, ne změnu smlouvy. A tak kterákoli strana můţe odstoupit od smlouvy. Uvedené ustanovení upravuje i dopady takového odstoupení na výši ceny a náhradu škody.100

97

Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. I.díl, Praha: nakladatelství Linde, 1995, s. 653 Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 83 99 Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 100 Tamtéţ, s. 83 98

42

8.1 Odstoupení objednatele pro vady smlouvy Objednatel můţe odstoupit pro tyto důvody: 1. podstatné porušení smlouvy ze strany zhotovitele, 2. vada nebyla napravena v přiměřené lhůtě a zároveň byl zhotovitel upozorněn na moţnost odstoupení od smlouvy. Ustanovení § 547 odst. 5 ObchZ nám sděluje, ţe objednatel můţe odstoupit od smlouvy bez zbytečného odkladu, poţaduje-li zhotovitel zvýšení ceny podle odst. 2 a 3 téhoţ ustanovení o částku, jeţ přesahuje o více neţ 10 % cenu stanovenou cenu na základě rozpočtu. Zhotovitel tak má právo na zaplacení dle rozpočtu na doposud provedenou práci.101

8.2 Dílčí plnění Zákon stanoví moţnost odstoupení od smlouvy jen pro prodlení částečného závazku, ale zmíněné neplatí, pokud zbytek závazků ztrácí svůj hospodářský význam nebo neplnění závazku jako celku je podstatným porušením smlouvy.102 Ustanovení § 348 ObchZ nám stanoví, ţe lze odstoupit od smlouvy i pro prodlení, které teprve hrozí, ale to musí být patrné z chování účastníka, ţe se dostane do situace, která spadá pod podstatné porušení smlouvy. Ale toto nemusí nastat, pokud jedna strana poskytne důraznou jistotu ve smlouvě.

8.3 Účinky odstoupení V obchodním zákoníku jsou účinky pro odstoupení od smlouvy stanoveny ex nunc, neboli od nyní. Smlouva zaniká okamţikem doručení projevu vůle odstoupení druhému účastníkovi. Zanikají všechna práva a povinnosti ze smlouvy. Co zůstalo? Zůstal jen nárok na náhradu škody vzniklý vadami díla a ujednání o tom, jak se bude případný spor řešit. Dále zůstává otázka vlastnického práva ke zhotovované věci. Pokud věc vlastní zhotovitel, má objednatel právo na zaplacení ceny věcí, které dal zhotoviteli a on je do díla zapracoval, a které zároveň nelze vrátit. Dále lze uplatnit náhradu škody podle ustanovení § 543 ObchZ, kde se náhrada škody můţe objevit, pokud objednatel dá zhotoviteli věci a ten je nějakým způsobem poškodí. Nebo objednatel dílo neobdrţel, a to se ţádá o náhradu škody spolu s újmou na zisku. Je-li vlastníkem objednatel a věc nelze vrátit zhotoviteli, je povinen zaplatit to, o co se objednatel zhotovováním díla obohatil. Objednatel platí i v případech, kdy se jedná o montáţ, údrţbu, 101

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, 2.přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 207 102 Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

43

opravu nebo úpravu věci (§ 545 ObchZ). Obecně náhrada škody znamená, kdyţ objednateli vznikne újma – sníţení hodnoty majetku, poškození dobrého jména atd. Újma se můţe projevit u vadného provedení díla, a také u odškodnitelnosti v rámci odpovědnosti zhotovitele za vady a v rámci náhrady škody.103

8.4 Závěrečné poznámky Institut odstoupení od smlouvy můţeme povaţovat za jakýsi zajišťovací prvek pro případ kdyby se něco přihodilo, ve smyslu částečného plnění jedné ze stran či opoţděného plnění nebo plnění „neřádného“, či dokonce, ţe by k plnění nedošlo vůbec. V ObchZ je odstoupení od smlouvy upraveno na více místech, obecná úprava nás zavádí do ustanovení § 344 a násl. a i smlouva o dílo má svoje ustanovení. Úprava v obchodním zákoníku mi připadá dostačující a srozumitelná, snad jen ustanovení § 565 ObchZ, kde poslední věta mluví o moţnosti objednatele odstoupit pro vady jen za předpokladu včasného oznámení zhotoviteli, mi připadá nadbytečná, neboť stejná myšlenka uţ je obsaţena v ustanovení § 441 ObchZ. A dále by bylo vhodné účastníky smlouvy upozornit, ţe od smlouvy nelze odstoupit kdykoli a pro cokoli. U smluvní úpravy jen opět nezapomenout, co se povaţuje za porušení smlouvy, které můţe vyvolat důvod k odstoupení.

103

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, 2.přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 209

44

9 Zákonná úprava Švýcarska Ve švýcarském obligačním zákoně není stanoveno, co se povaţuje za dílo, a také není uzákoněna jedna forma pro smlouvu, můţe být tedy písemná nebo ústní. Stejně tak je tomu i u nás. Sice ustanovení § 11 odst.1 obligačního zákona sděluje, ţe k platnosti smlouvy je třeba zvláštní formy, pouze za předpokladu sdělení zákona, ale to zákon pro smlouvu o dílo neříká. Pokud není doba plnění stanovena ve smlouvě a ani povahou právního poměru, platí podle ustanovení § 75 švýcarského obligačního zákona, ţe plnění můţe být poskytnuto a poţadováno ihned. Stejná úprava je obsaţena v našem obchodním zákoníku (§ 537 ObchZ). Oproti naší úpravě chybí ve švýcarské úpravě záznam o nesení nebezpečí provádění díla jako definiční znak smlouvy o dílo a chybí i zákonné ustanovení, ţe zhotovitel to nebezpečí nese. A tak se podpůrně pouţívají ustanovení § 376, § 378 obligačního zákona, kde prvně jmenované ustanovení v prvním odstavci zmiňuje: „zanikne-li dílo před předáním objednateli náhodou, nemůže zhotovitel požadovat ani odměnu, ani náhradu vynaložených nákladů, ledaže by byl objednatel v prodlení s převzetím, vyplývá, že zhotovitel provádí dílo na své náklady.“104 A v odstavci druhém se mluví o ztrátě zničeného materiálu, kdy toto riziko nese ta strana, která ho dodala. Ale pokud bylo dílo nedokončeno vinou materiálu, která dodal objednatel, nebo na jeho stanoveném nařízení o zhotovení, má právo zhotovitel chtít odměnu za jiţ provedenou práci a náhradu škody, ale to vše za předpokladu, ţe zhotovitel včas upozornil na nebezpečí nevhodného materiálu či stanoveného způsobu provedení. A opačně, je-li dílo nedokončeno pro náhodu vzniklou na straně objednatele, má právo zhotovitel poţadovat zaplacení provedené práce a zavinil-li přímo objednatel, ţe dílo nemůţe být dokončeno, můţe zhotovitel vyţadovat i náhradu škody (§ 378 švýcarského obligačního zákona). Cena za dílo se určí přímo ve smlouvě a pokud nedošlo k její dohodě, nastupuje sazba podle hodnoty vynaloţené práce a nákladů, které zhotovitel do díla vloţil ( § 374 obligačního zákona). Je-li na dílo stanoven rozpočet a je-li překročen bez zapříčinění objednatele, můţe od smlouvy odstoupit, a to i po skončení provádění díla. Co se týká provádění díla, není s naší právní úpravou shoda. Švýcarský obligační zákon stanoví, ţe zhotovitel je povinen provést dílo osobně, aţ na výjimky. U nás ustanovení § 538 ObchZ mluví o moţnosti vyuţití třetí osoby.105

104 105


45

Kontrolu výslovně švýcarský obligační zákon neupravuje, ale jde z jeho ustanovení dovodit, ţe kontroly probíhají, protoţe ustanovení § 366 upravuje důsledky vadného provádění. Literatura zmiňuje velmi odlišný a důrazný prvek od naší úpravy, a to ten, ţe zjistí-li objednatel, ţe dílo není prováděno řádně, můţe stanovit zhotoviteli lhůtu k nápravě, ale s rizikem toho, pokud nebude provedena náprava, tak dílo můţe být předáno ke zhotovení jinému zhotoviteli, ale to na náklady a nebezpečí původního zhotovitele. 106 Myslím, ţe by se obdobná úprava měla zavést u nás. Ohledně předání díla jako závěrečné fáze smlouvy o dílo, švýcarský obligační zákon umoţňuje objednateli zkontrolovat dílo a zjistit případné vady. K provedení kontroly zákon dovoluje přiznat znalce, který o přezkoumání vydá osvědčení.107

9.1 Závěrečné poznámky Švýcarská definice smlouvy o dílo nepodává výklad pojmu dílo. Proto de lege ferenda navrhuji přidat ustanovení do zákona. A do té doby, smluvním stranám doporučuji důkladný popis ve smlouvě. Dále bych vytkla chybějící úpravu k institutu zkoušek, kde opět odkáţi na účastníky smlouvy a jejich vzájemnou dohodu. A naopak se mi velmi líbí úprava týkající se provádění díla. Švýcarský obligační zákon je nastaven tak, pokud zhotovitel neprovádí dílo řádně, a to ani po předchozím upozornění, mohou být práce zadány jinému zhotoviteli, ale na náklady původního. To povaţuji za velmi vhodné ustanovení, hlavně v oblasti výstavby, bych to doporučovala i u nás.

106 107

Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: nakladatelství C.H.Beck, 2010, s. 125 Tamtéţ, s. 127

46

Závěr V diplomové práci jsem se snaţila o srozumitelný výklad institutu smlouvy o dílo, popsala jsem jak zákonnou úpravu, tak i to, co bývá nejčastěji upraveno ve smlouvě. Snaţila jsem se doporučit vhodné aplikace pro praxi. Mým cílem bylo popsat a vysvětlit obecnou úpravu smlouvy o dílo, aby kaţdý, kdo si tuto práci přečte, aspoň částečně porozuměl danému institutu. Zároveň jsem větší pozornost věnovala pojmům obsaţeným v zadání. Smlouva o dílo je skoro celá dispozitivní, a tudíţ se lze od jednotlivých ustanovení odchýlit nebo je zcela vyloučit, coţ dává velký prostor stranám, které si mohou sestavit smlouvu šitou „na míru“. Kvůli této široké smluvní volnosti však dochází ke komplikacím vedoucím k soudnímu sporu. Problémové oblasti spatřuji v několika ustanoveních. Hned v základním ustanovení upozorňuji na přesné určení předmětu díla, jakoţto podstatnou náleţitost, slovem přesné myslím opravdu exaktní vytyčení vlastností díla. Předejde se tak pozdějším nedorozuměním. Za úvahu by také stálo, zda by do podstatných náleţitostí neměly patřit závazky stran, spočívající v provedení díla a jeho zaplacení. Ale nejvíce apeluji na řádném vymezení díla, a to pomocí parametrů a norem a také zkoušek, aby dílo mohlo být povaţováno za úspěšně provedené. Ohledně druhé podstatné náleţitosti, kterou je cena nebo způsob jejího určení, bych de lege ferenda navrhla, aby se v ustanovení § 536 ObchZ objevil čtvrtý odstavec, který by vyjmenovával způsoby určující stanovení ceny a také metody placení. Pojmy pouţívané ve výstavbě jsou zavedeny obchodními zvyklostmi nebo jsou vysvětleny ve smlouvě. Zde opět dbát na přesné vysvětlení pojmů, i kdyţ si myslím, ţe většina z nich je chápána oběma stranami stejně. Pro praxi by bylo určitě přínosné, aby smlouva obsahovala body týkající se stavební parcely, stavebního povolení a informace o vlastnictví. Za nejdůleţitější podmínku povaţuji, aby se prokazovala solventní schopnost partnera. Posledně zmíněné bych de lege ferenda navrhovala vepsat do ustanovení zákoníku týkajících se ceny za dílo. Kaţdá smlouva, jejímţ předmětem je dílo většího rozsahu, na kterém zhotovitel nepracuje sám, ale za pomoci třetích osob, by měla obsahovat základní popis dodavatelského systému. Jedná se o to, které subjekty jsou v přímém vztahu k investorovi a jakým dílem přispívají. Protoţe je spolupráce s třetími osobami na provedení díla pro oblast výstavby typická, doporučuji do smlouvy uvést, kdo bude subdodavatele vybírat, jaké musí splňovat poţadavky 47

a jakou cenou budou ohodnoceni. Po výběrovém řízení je vhodné do smlouvy začlenit jména subdodavatelů a jejich přesné povinnosti. Umoţní to rychlou kontrolu pro případ nějaké vady. Na základě uvedených jmen lze zjistit, kdo je za danou chybu odpovědný. Zhotovitel musí mít uzavřenou další smlouvu se subdodavateli, aby se měl na kom zhojit, protoţe podle ustanovení § 538 ObchZ odpovídá, jako by dílo prováděl sám. Realizace díla dává zhotoviteli pokyn, ţe dílo musí být provedeno na jeho náklad a jeho nebezpečí, jak uvádí obchodní zákoník. Lze to povaţovat za dobrý pokyn? Jak pro koho, objednatel se určitě směje, neboť se nemusí starat. Zhotovitel má práce nad hlavu, proto je vhodné do smlouvy vepsat jednotlivé povinnosti zhotovitele nebo aspoň na ně odkázat technickými normami. Výše jsem zmiňovala shodu jmen v názvech oddílů Provedení díla, proto de lege ferenda navrhuji jejich přejmenování, a to u oddílu 7 na Místo předání díla nebo Ukončení díla. Z ustanovení § 537 ObchZ bych odstavec dva vypustila, protoţe mluví o ukončeném díle, a totéţ řeší ustanovení oddílu 7, kam bych jmenované ustanovení přiřadila k odstavci jedna. Co se týče věcí určených k provádění, doporučuji do smlouvy vepsat časový harmonogram pro jejich dodání, neboť ustanovení § 539 ObchZ dává objednateli malý prostor pro jejich dodání. Konkrétně se mluví o lhůtě bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, coţ povaţuji za velmi obtíţné, především v oblasti výstavby je to někdy zcela nemoţné. Institut kontroly povaţuji za velice potřebný. Je prostředkem, který pomáhá dílo dovést do úspěšného konce. Úprava v obchodním zákoníku je velmi stručná, proto doporučuji vše včlenit do smlouvy. Co se myslí pod pojmem vše? Začnu od začátku, uţ samotné pozvání je termín nejasný. Zákon mluví o řádném pozvání. Co se pod tím skrývá? Smlouva by měla znát odpověď. Na to navazuje problém zmeškání kontroly, de lege ferenda bych navrhovala alespoň demonstrativní výčet překáţek, které se povaţují za neodvratitelné. Samotný čin provádění kontroly zahrnuje otázky vhodné k úpravě, jedná se o záleţitosti, kdo bude kontrolu provádět, kdy, jakým způsobem a nejaktuálnější část za kolik? Co se týče stavebního deníku doporučuji řádné vedení v podobě systematičnosti a přehlednosti, pro případ pouţití jako důkazního prostředku. Právní úprava stavebního deníku je podle mého názoru komplexní, závisí jen na stranách, co chtějí „na víc“ dopisovat. Zkoušky ověřují parametry, které má dílo splňovat podle smlouvy. Proto stranám doporučuji ve smlouvě podrobně popsat a vysvětlit institut zkoušek, neboť zákon nám v tom moc nepomáhá, úprava mi připadá velmi obecná. Za velmi vhodné povaţuji nejvíce se věnovat oddílu provedení zkoušek a jejich výsledku. Strany totiţ mohou mít odlišné představy. Optimální variantou by bylo ustanovení, které by jasně říkalo, co přesně se povaţuje za 48

úspěšné provedení zkoušek. Pokud by nebylo splněno, nemohlo by být dílo povaţováno za předané. Dále apeluji na úpravu organizačních otázek, typu kdy, kde a kdo bude zkoušky provádět a co se povaţuje za řádné pozvání a alespoň, pokud je to moţné, nastínit, jaké překáţky se budou brát v potaz, v případě nedostavení se ke zkouškám. Pouhý odkaz na vis maior povaţuji za nedostatečný. Nedostatky v právní úpravě ohledně předání a splnění díla vidím uţ v první větě ustanovení § 554 odst. 1 ObchZ, kde slovo řádné povaţuji za problematické, coţ v oblasti výstavby nemůţe být nikdy splněno. Praxe na vzdor toho uznává drobné vady a nedodělky, které nebrání běţnému pouţívání. Mám to tedy chápat tak, ţe dílo je řádné, i kdyţ má vady? Které nebudou uţ nikdy odstraněny? Tato situace můţe velmi výrazně „hrát do karet“ zhotoviteli, neboť by mohl začít dělat chyby záměrně, aby ušetřil. Proto bych de lege ferenda změnila ustanovení zákoníku, buď přidáním jednotlivých ustanovení, která by se týkala záleţitostí investiční výstavby nebo, a to si myslím, ţe by bylo nejvíce vítané, vydat samostatný právní předpis. Ale v dnešní době tomu tak není a musíme pracovat s tím, co máme, proto doporučuji stranám ve smlouvě nadefinovat jednotlivá ustanovení týkající se vad a nedodělků s důrazným textem v zápise o předání díla, který by určoval jejich odstranění pod hrozbou peněţitých pokut. Další nedostatek spatřuji ve shodném názvosloví, které jsem zmínila výše a chybějícím uzákonění zápisu o předání díla ve výstavbě. Za další problémovou oblast povaţuji úpravu týkající se odstoupení od smlouvy, kdy je nutné dát pozor na mylnou představu, ţe lze odstoupit od smlouvy kdykoli a pro cokoli. Zákon nám dává jasná pravidla, která říkají, ţe lze odstoupit od smlouvy v případech daných zákonem nebo smlouvou. Zákon u odstoupení rozděluje porušení smlouvy na podstatné a nepodstatné. Doporučila bych smluvním stranám, aby si vyjasnily, co pro ně znamená podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. Zákon podle mého názoru k tomu příliš nápomocen není. Závěr práce je věnován porovnání smlouvy o dílo v České republice a Švýcarsku. Švýcarská definice smlouvy o dílo se od české liší jen částečně. Jako velké mínus shledávám, ţe švýcarský obligační zákon nevymezuje pojem dílo, coţ povaţuji za klíčové. Shodu v právní úpravě máme např. ve formě smlouvy, dále v kontrole díla, v době plnění a naopak rozdíly jsou v provádění díla, kde švýcarský obligační zákoník určuje, ţe dílo musí provést zhotovitel sám. Dále neupravuje institut zkoušek a podle mého názoru nejvíce odlišný prvek je ten, ţe zhotovení díla můţe být zadáno jinému zhotoviteli na náklady původního, pokud původní zhotovitel neplní řádně, a to ani po předchozím upozornění.

49

Resumé This thesis is focused on work contract in accordance with Commercial Code. The aim of my work was to describe and interpret particular institutes included in work contracts, with special emphasis on submission of work. Each chapter of the diploma work comprehends explanation of terms, subsequently description of regulation of the concrete subject within Commercial Code and also my recommendation to the contracting parties and suggestions de lege ferenda in conclusion. The beginning of the thesis is dedicated to general concepts, explanation of the term “work contract”, furthermore identification and explanation of essential requirements involving specification of parties to the contract, determination of subject matter of the contract and also determination of agreed price or the method of price determination. The Czech Commercial Code does not stipulate obligatory written form of work contract. In this chapter I made an examination whether the written form of work contract is required, especially for purposes of protection of customer. If one party to the contract requires a written form of work contract, the other party has to accept this requirement. Next chapter is concerned with general concepts from the area of development, where the main part of the text stresses the term construction. The terms are included in contract or they are usually formed by business practices. The following chapter is dedicated to subdeliveries and supply systems. The area of construction subdeliveries is typical for usage of third parties. This special part examines the entering of other subjects to the process of work. Realisation of work is treated in the fourth chapter. This part stresses the main burden of realisation of the work that is taken by the contractor. The chapter is partly dedicated to classification of items used during the process of realisation of the work (e.g. supplies, instruments, apparatures…) The chapter about controlling comprehends explanation of the term, divided into parts of screening control and control before the covering of the work. Under the controlling is understood an examination of the results and required parameters, but also ordinary fulfilment of the works according to schedule. Administration of construction journal is important part 50

of controlling of work fulfilment and is recorded from the beginning of the construction to the completion. The examinations enable to verify if the work has the required parameters. Determination of the valuations is specified by either contract or rules of law and also technical standards. The tests can include elementary or complicated and complexed exams. The chapter mentions required form of realisation of written reports on the process of examination. The chapter about delivery and acceptance of work explains when the work is considered completed. The emphasis is placed on correct completion, handing over to orderer or transporter on place of destination and acceptance of work by orderer. The rule of law determines that the obligation is dissolved when the work is completed in due form and on time. This requirement can create controversial situations, because of the large extent of works in construction area. In practice it means that works with minor defaults are commonly accepted. Avoidance of contract is defined in chapter eight. The text offers possibilities for contracting parties to withdraw from the contract. The Commercial Code divides the reasons for withdrawing into relevant and irrelevant ones. The last chapter is dedicated to Swiss legal form for work contracts. I focused the analysis on agreeing and different points between Czech and Swiss legal forms.

51

Seznam pouţité literatury Monografie Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva, Obchodní závazky. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2003 Čáp, M. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství SEVT, 1992 Doleţal, J., Lanč, J., Sakař, B. Stavební právo. Díl I. Stavební právo veřejné. Praha: Nakladatelství Polygon, 1999 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M. et al. Obchodní právo. Praha: nakladatelství Aspi, 2005 Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. I.díl. Praha: Nakladatelství Linde, 1995 Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. II.díl. Praha: Nakladatelství Linde, 1995 Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2006 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007 Matějka, V. Mokrý, J. Dodavatelské systémy ve výstavbě. Praha : Nakladatelství ŠEL, 1995 Matějka, V., Mokrý, J. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha Informační centrum České komory autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007 Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2010 Štenglová, I. Smlouvy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství Prospektrum, 1992 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání, Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2009

Časopisecké články Jareš, J. Technické normy. Právní rádce, 1994, č. 11 Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12 Pohl, T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o dílo v oblasti budování staveb. Bulletion advokacie, 1999, č. 8 52

Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 10 Tobeš, T. Způsob provádění díla. Právní rádce, 2000, č. 11 Tobeš, Z. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Právní rádce. 2001, č. 7 Vích., J. K problematice zkušebního provozu dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouvy o dílo. Právní praxe v podnikání, 1994, č. 1 Vích, J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo. Právní rádce, 2002, č. 1 Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č. 2

Internetové zdroje Beck – online [online databáze]. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. [cit.2010-0627]. Dostupné z : . Dodavatelský systém podle smlouvy o dílo [online]. 1996-2010 Nakladatelství Sagit [cit.2010-06-10]. Dostupné z:

Dodavatelský systém podle smlouvy o dílo [online]. 1996-2010 Nakladatelství Sagit [cit.2010-06-10]. Dostupné z:< http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=OB_346A.HT M#pu>. Tzb – info – stavebnictví, úspory energií, technická zařízení budov [online]. [cit.201006-24]. Dostupné z: < http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=556>. ISSN 1801-4399.

Právní předpisy Zákon č. 40/1960 Sb., občanský zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Judikatura Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.8. 2001, sp. zn. 29 Odo 14/2001 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.7.2009, sp. zn. 32 Cdo 2295/2008

53

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2001, sp. zn. 29 Cdo 2173/1999 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.3.2002, sp.zn. 29 Odo 11/2001 Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 11.4.2006, sp.zn. 32 Odo 1375/2004 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.3.2003, sp. zn. 29 Odo 846/2003

54

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Recommend Documents