Právnická fakulta Masarykovy Univerzity

Právnická fakulta Masarykovy Univerzity Magisterský studijní program Právo a právní věda, obor Právo Katedra občanského práva

Diplomová práce

Nadační fond a jeho místo v české společnosti a právu Petra Pokorná

2015/2016

"Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Nadační fond a jeho místo v české společnosti a právu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury."

V Brně dne …………….......................................... Petra Pokorná

2

Touto cestou si dovoluji poděkovat doc. JUDr. Kateřině Ronovské, Ph.D. za její vedení, cenné připomínky, ochotu a vstřícnost při zpracovávání této diplomové práce.

3

Abstrakt Diplomová práce na téma Nadační fond a jeho místo v české společnosti a právu se zaměřuje na právní úpravu nadačního fondu po rekodifikaci soukromého práva od jeho založení až po zánik. Zabývá se aplikací ustanovení o nadacích na nadační fondy, řeší vztah mezi těmito dvěma subjekty a dalšími instituty správy majetku, především svěřenským fondem a přidruženým fondem. Dále se zaměřuje na nadační úpravu v Rakousku a Německu a možnou inspiraci těmito úpravami v českém právním řádu.

Klíčová slova nadační fond, nadace, rekodifikace soukromého práva, svěřenský fond, přidružený fond, liberalizace, občanský zákoník, Privatstiftungsgesetz, Bürgerliches Gesetzbuch

Abstract The diploma thesis on topic Foundation Fund and its Role in the Czech Society and Law focuses on the legislation of foundation fund after the recodification of private law from its founding to its cessation. Thesis covers application of the provisions of the foundation on foundation funds, relationship between these two subjetcs and other institutes of administration of property, especially the trust fund and the dependent fund. It also focuses on foundation form in Austria and Germany and possible inspiration of these modifications in the Czech legal regulation.

Key words foundation fund, foundation, recodification of private law, trust fund, dependent fund, liberalization, civil code, Privatstiftungsgesetz, Bürgerliches Gesetzbuch

4

Obsah

Abstrakt ............................................................................................................................... 4 Obsah ................................................................................................................................... 5 Seznam použitých zkratek ................................................................................................... 7 Úvod .................................................................................................................................... 8 1

Historie nadačního práva na území České republiky ................................................ 11 1.1

2

Nadační právo v zákoně o nadacích a nadačních fondech .................................. 12

Právní úprava nadačního fondu v českém právním řádu........................................... 14 2.1

Postavení nadačního fondu v rámci občanského zákoníku................................. 14

2.2

Založení a vznik nadačního fondu ...................................................................... 16

2.2.1

Zakladatelské právní jednání ....................................................................... 17

2.2.2

Postavení zakladatele................................................................................... 19

2.3

Účel nadačního fondu ......................................................................................... 19

2.3.1 2.4

Majetek a činnost nadačního fondu .................................................................... 22

2.4.1 2.5

Podnikání nadačního fondu ......................................................................... 23

Organizační struktura nadačního fondu a dohled nad ním ................................. 24

2.5.1

Správní rada ................................................................................................. 25

2.5.2

Dozorčí rada a revizor ................................................................................. 26

2.5.3

Dohled nad nadačním fondem ..................................................................... 26

2.6

3

Změna účelu ................................................................................................ 22

Zrušení a zánik nadačního fondu ........................................................................ 27

2.6.1

Zrušení nadačního fondu - s likvidací ......................................................... 28

2.6.2

Zrušení nadačního fondu - bez likvidace..................................................... 29

Jiné instituty stojící vedle nadačního fondu .............................................................. 31 3.1

Nadace................................................................................................................. 31 5

4

3.2

Svěřenský fond ................................................................................................... 36

3.3

Přidružený fond................................................................................................... 39

3.4

Zhodnocení ......................................................................................................... 40

Právní úprava nadačního práva ve vybraných zemích .............................................. 42 4.1

Vybrané aspekty nadačního práva v Rakouské republice................................... 42

4.2

Vybrané aspekty nadačního práva ve Spolkové republice Německo ................. 46

4.3

Zhodnocení ......................................................................................................... 48

Závěr .................................................................................................................................. 51 Seznam použitých pramenů ............................................................................................... 54 Literatura ....................................................................................................................... 54 Odborné články ............................................................................................................. 55 Elektronické zdroje ........................................................................................................ 56 Právní předpisy .............................................................................................................. 58 Judikatura ...................................................................................................................... 59

6

Seznam použitých zkratek ABGB

Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch (obecný občanský zákoník)

BGB

Bürgerliches Gesetzbuch (německý občanský zákoník)

BStFG

Bundes-Stiftungs- und Fondsgestz (rakouský spolkový zákon o nadacích a nadačních fondech z roku 1974)

BStFG 2015

Bundes-Stiftungs- und Fondsgestz 2015 (rakouský spolkový zákon o nadacích a nadačních fondech 2015)

OZ

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

PSG

Privatstiftungsgesetz (rakouský zákon o soukromých nadacích)

ZDP

Zákon č. 586/1992 Sb., České národní banky o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

ZNNF

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů

ZVR

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů

7

Úvod Nadační fond není v českém právním řádu tak dlouho jako nadace. Jeho první zakotvení bylo až zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNNF“), kde sdílel společnou úpravu s nadacemi. Ta byla naprosto dostačující a zahrnovala všechny aspekty nadačního práva. Nicméně po roce 2014 s rekodifikací soukromého práva přišla řada změn. Dosavadní úprava byla zrušena a oba nadační subjekty byly zařazeny do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Celkově bylo v rámci nadací a nadačních fondů přistoupeno k liberálnějšímu pojetí s ohledem na zahraniční právní úpravu. Největší dohady ale vyvstaly k otázce postavení nadačních fondů. Již nesdílely společnou úpravu s nadacemi, ale oba instituty byly zařazeny souřadně vedle sebe pod společný pojem fundace. Tím došlo k řadě problémů a otázek, protože není jasné, jak právní úpravu nadačního fondu vykládat, zda bude vystupovat samostatně nebo se na ní užije ustanovení o nadacích. Nadační fondy, upravené stručně několika ustanoveními, neobsahují žádný odkaz na podpůrné použití nadací, které by daný problém vyřešilo. Zároveň tak ani nelze usuzovat ze systematického hlediska zařazení nadačních subjektů do rovného postavení. Řada odborníků se k této problematice vyjadřovala a stále vyjadřuje, přesto se jejich názory rozchází. Východiskem práce je platná právní úprava, tedy občanský zákoník, nicméně je i poukázáno na genezi v návrzích připravované novely občanského zákoníku. I přesto, že uběhly už dva roky od přijetí nového kodexu, stále jde o úpravu poměrně novou. Co se týče literatury a odborných článků, nedostávalo se nadačním fondům takové pozornosti jako vedle stojícím nadacím. Je to pochopitelné vzhledem k tomu, že zahraničí úpravu nadačních fondů nalezneme zřídka a jak už bylo řečeno, oba nadační subjekty sdílely až do roku 2014 společnou úpravu. Nebylo tedy nutné zaměřit se na nadační fondy s tak velkou pozorností jako na nadace. V současně době se ale situace změnila a je potřeba jim přikládat stejnou pozornost jako nadacím a právě z výše zmíněných důvodu i vymezit postavení nadačního fondu v českém právním řádu, mimo jiné i s ohledem na ostatní instituty po rekodifikaci soukromého práva. Nadační subjekty slouží k podpoře určitého sektoru, tam kde je to potřeba. Může jít o podporu v oblasti kulturní, životního prostředí, zdraví, vzdělání apod. S rozvojem 8

společnosti a změnou potřeb se ale jejich využití rozšiřuje dále v rámci soukromých záležitostí, ať už například rodinných k podpoře jejích členů nebo v rámci dědictví jako ochraně majetku zakladatele. Hlavním cílem je oddělení majetku od vlastníka a jeho následné využití k účelům soukromým či veřejně prospěšným formou nadačních příspěvků. Nově v českém právním řádu vystupují i svěřenský a přidružený fond, které jsou připodobňovány k nadačním subjektům, neboť jde o další možnosti správy majetku. Pro zakladatele tak může být matoucí, jaký institut zvolit, pokud chce vyčlenit část svého majetku k určitému nebo určitým účelům. Cílem této práce bude vymezit právní úpravu nadačního fondu a zjistit, jakým směrem se bude jeho úprava dále ubírat. Za cíl si práce dále klade vymezit jeho postavení a porovnat ho s jinými instituty po rekodifikaci soukromého práva, zejména nadacemi. V neposlední řadě bude poukázáno na české nadační právo s ohledem na zahraniční právní úpravu a jeho postavení k ní po rekodifikaci soukromého práva. K sepsání práce byla využita zejména komparativní metoda1 a to především v případě jednotlivých institutů, dále pak v rámci srovnání jednotlivých úprav nadačního práva v různých zemích. Další metodou, použitou v kapitole zabývající se charakteristikou nadačního fondu v českém právním řádu, je metoda analyticko-deskriptivní. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se zaměřuje na historickou úpravu nadačního fondu v České republice, zejména na ZNNF. V druhé kapitole je upravena charakteristika nadační fond podle platné právní úpravy. Mimo jiné tato kapitola řeší i problematiku vztahu nadace a nadační fondu, neboť v současné době panují ve společnosti názory, zda se úprava nadací použije subsidiárně či nikoliv. Zaměřeno je především na sporné otázky jeho právní úpravy, dále je pak poukázáno na liberálnější pojetí v novém kodexu. V této kapitole je nadační fond popsán od samého založení až po zánik. Nejsou opomenuty důležité znaky jako účel, majetek a organizace nadačního fondu. Zmíněna je i možnost podnikání nadačního fondu jako novinku s ohledem na liberalizaci úpravy. Jedním z důležitých aspektů je pak i možnost zřídit nadační fond za účelem soukromým. Dále je zaměřeno i na autonomii vůle zakladatele, kterou přináší do českého právní řadu rekodifikace soukromého práva. Třetí kapitola se zabývá vybranými instituty správy 1

KNAPP, V. Velké právní systémy: Úvod do srovnávací právní vědy. Praha: C. H. Beck, 1996.

9

majetku, především nadacemi. Vedle nadací a nadačních fondů pak dále upravuje nový kodex také svěřenecký fond jakožto obdobu trustu známého v angloamerické právní kultuře a přidružený fond, oba jako další možnosti správy majetku. V rámci diplomové práce jsou tyto instituty porovnány s ohledem na jejich užití ve společnosti. V poslední části diplomové práce jsou zmíněny vybrané aspekty nadačního práva v Rakousku a Německu a tyto s českou úpravou porovnány. Vzhledem k tomu, že v zahraniční právní úpravě nadační fond nalezneme jen velmi zřídka, je pozornost zaměřena především na společné znaky nadací v těchto zemích a nadačním fondem v České republice. V případě práva rakouského práce vychází především z Privatstiftungsgesetz (dále jen „PSG“), neboť tento zákon je v současné době v rakouském právu hojně užíván. V rámci německého právního systému je pozornost zaměřena na Bürgerliches Gesetzbuch (dále jen „BGB“), neboť tento jako komplexní zákoník obsahuje společnou úpravu pro všechny spolkové země. S ohledem, že se v Německu nachází hned 16 spolkových zemí, byl zvolen tento přístup a úpravy jednotlivých zemských zákonů zmíněny nejsou. Vzhledem k tomu, že se nadačnímu sektoru nedostává dostačené pozornosti, k sepsání práce byly využity v hojné části články publikované Kateřinou Ronovskou, dále pak komentáře k občanskému zákoníku a samozřejmě i judikatura. V některých částech se přihlíželo i k návrhům připravované novely občanského zákoníku.

10

1 Historie nadačního práva na území České republiky Nadační právo je možné zaznamenat v našem právním řádu již od roku 1918, tedy po vzniku samostatného československého státu, kdy byla právní úprava nadací převzata z ABGB z roku 1811. Po roce 1948 spolu se změnou politického režimu nastal konec existence pro nadační právo, neboť socialistický stát byl dle jeho názoru schopen zajistit veškeré potřeby svých občanů. Nadace se tedy postupně vytratily nejen z právní úpravy, ale i z praxe.2 Po roce 1989 se začala zvyšovat potřeba zakotvení nadace zpět do právním řádu, zvláště z důvodu působení zahraničních nadací na našem území a kogentní úpravy právnických osob. Jako nejlepší způsob se jevila novela č. 103/1990 Sb. hospodářského zákoníku., která nadace upravila stručně, a to pouze jedním ustanovením (§ 389b). Institut nadace byl v dané podobě chápán jako samostatná právnická osoba - účelový fond s právní subjektivitou sloužící k ochraně lidských práv či jiných humanitárních cílů, životního prostředí a k rozvoji duchovních hodnot. Začlenění nadací do hospodářského zákoníku však nebyl nejlepší krok, neboť systematicky do tohoto právního odvětví nespadají. Dále pak odkazující norma neřešila odlišnosti mezi korporacemi a nadacemi, čímž došlo například k absenci státního dohledu a veřejné kontroly.3 Velkým přínosem na poli nadačního práva měla být novela č. 509/1991 Sb. (konkrétně ustanovení § 18, 20b – 20e, 477 odst. 2) a zákon ČNR č. 102/1992 Sb. Občanský zákoník zavedl vedle pojmu nadace i pojem fond, aniž by vztah mezi těmito instituty vyjasnil, lze tedy vycházet z rakouského Bundes-Stiftungs- und Fondsgesetz (dále jen „BStFG“). Tento zákon považoval nadace za útvar trvalý a fondy za útvar dočasný. V praxi tak byly nadace chápány jako účelové vymezení jmění k určitému účelu navěky a pokud některý ze znaků chyběl, pak se jednalo o fondy.4 Nejenže novela umožnila zřídit nadace závětí a specifikovala náležitosti statutu, ale především obsahovala § 20e odst. 2 jako odkazující normu na podrobnější úpravu provedenou zákonem. Návrh zákona o nadacích a fondech skutečně připravila ustanovená pracovní skupina, nicméně z důvodu rozpadu ČSFR tento návrh nebyl nikdy přijat. 2

RONOVSKÁ, K. Spolkové a nadační právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 51-52. HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 16-18. 4 Tamtéž, s. 19-20. 3

11

Přestože i později byly vypracovány návrhy právní úpravy nadací, tyto nebyly nikdy přijaty. Česká republika se tak dočkala podrobnější úpravy až po 6 letech prostřednictvím ZNNF.5

1.1 Nadační právo v zákoně o nadacích a nadačních fondech Tento zákon, jak název napovídá, zahrnoval úpravu nadací i nadačních fondů, dvou specifických právnických osob soukromého práva. Dalšími právními předpisy upravující oblast nadačního práva byl především občanský zákoník zahrnující úpravu právnických osob a obchodní zákoník poskytující úpravu likvidace nadačních subjektů. Z veřejnoprávní regulace je pak možné zmínit především daňové právní předpisy. Původním záměrem byla pouze úprava nadací, vládní návrh nezahrnoval úpravu nadačního fondu, ta byla navržena až během jednání Parlamentu.6 Podoba nadačního fondu, tak jak ho známe dnes, však měla být jiná. Původně měl představovat účelové sdružení majetku s právní subjektivitou a soukromým účelem, čímž se měl lišit od nadací zakládaných za účelem obecně prospěšným. Ve finální verzi ale vznikl nový a specifický typ právnické osoby, který se v určitých směrech od nadace liší. Od soukromého účelu tak bylo upuštěno a stejně jako nadace mohl být i nadační fond zřízen výhradně k účelu obecně prospěšnému.7 Nadace i nadační fond jsou považovány za příbuzné formy právnických osob, přesto ZNNF obsahoval podstatné rozdíly. Podle tohoto zákona byly nadace považovány za subjekty s trvalou existencí, s majetkem skládajícím se z nadačního jmění a ostatního majetku. Zákonná výše nadačního jmění činila 500 000,- Kč a výnosy z něj byly osvobozeny od daně z příjmu. K plnění nadačního účelu bylo možné využít pouze výnosy ze zapsaného nadačního jmění a ostatní majetek. Nadace nemohly podnikat, ale mohly se na podnikání jiných právnických osob podílet. Vedle toho stojící nadační fond měl spotřebitelskou povahu, nevytvářel nadační jmění, tudíž se na něj daňové úlevy neuplatnily a jeho majetek mohl být zcela vyčerpán. Pokud nadační fond trvale vyčerpal svůj majetek a nebyl schopen plnit účel, pro který byl zřízen, pak ho bylo možné zrušit rozhodnutím

5

RONOVSKÁ, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 60. 6 RONOVSKÁ, K. Foundations in the Czech Republic: Yesterday, today, tommorrow. In Prele, Ch. Developments in Foundation Law in Europe. Netherlands: Springer Dordrecht Heidelberg New York London, 2014, s. 39-40. 7 VESELÝ, J. Bude nový zákon o nadacích přínosem nadační praxi? Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 1998, roč. 6, č. 1, s. 15.

12

soudu. Trvalost vyčerpání majetku byla podstatná, nesměla mít tedy pouze přechodnou povahu, neboť pak taková situace nezakládala důvod pro soudní zrušení.8 Pozitivním krokem vpřed byla novela č. 158/2010 Sb., která přinesla rozvolnění úpravy tehdejšího ZNNF. Především svěřila zrušení nadačního fond do rukou správní rady, dále pak umožnila nadačním subjektů realizaci vlastních programů či změnu nadačního fondu na nadaci. Umožnění zrušení nadačního fondu rozhodnutím správní rady s předchozím souhlasem zřizovatele bylo považován za rozvolnění úpravy. Do té doby bylo možné zrušit nadační fond za obdobných podmínek pouze rozhodnutím soudu, kdy soudní řízení mohla trvat i několik let. Dále pak byla vypuštěna podmínka „trvalosti“ vyčerpání nadačního majetku. Aby daná úprava nebyla příliš liberální, byl zde pověřen kontrolou zřizovatel. V případě rozhodnutí správní rady o zrušení nadačního fondu musel toto rozhodnutí potvrdit zřizovatel, nebylo-li jeho pak soud.9 Přeměna nadačního fondu na nadaci byla do novely zahrnuta především z důvodu, aby majetkově silnějším nadačním fondům umožnila pokračovat v nové právní formě. Zároveň nadace pouze s minimálním nadačním jměním a žádným jiným majetkem mohly být nejdříve založeny jako nadační fondy a později se přeměnit na nadace. Realizace vlastních programů byla důležitou součástí naplňování obecně prospěšného účelu vedle poskytování nadačních příspěvků a správy majetku nadačních subjektů. Přestože novela byla přínosem v oblasti nadačního práva, podstatně se dotkla nadačních fondů a posílala tím jejich postavení vedle nadací, neodstranila zdaleka všechny nedostatky. Pozapomněla na problematiku změny nadační listiny a nadačního účelu během právního života nadačního subjektu.10

8

RONOVSKÁ, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 63-64. 9 Důvodová zpráva k zákonu č. 158/2010 Sb., změna zákona o nadacích a nadačních fondech. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 1. 2016] 10 RONOVSKÁ, K. Novinky na poli nadačního práva: krok správným směrem. Právní fórum, Praha: Wolters Kluwer, 2010, VII., č. 8, s. 409-411.

13

2 Právní úprava nadačního fondu v českém právním řádu Rekodifikace soukromého práva přinesla do oblasti nadačního práva řadu změn, zejména došlo k rozvolnění právní úpravy. Nadace i nadační fondy jsou podřazeny pod společný pojem fundace, který je definován jako „právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu“.11 Systémově jsou tedy nadace a nadační fondy postaveny souřadně vedle sebe do jednotlivých pododdílů oproti předchozí právní úpravě v ZNNF, která sloužila pro oba instituty společně. Pododdíl upravující nadační fond obsahuje pouze osm stručných ustanoveních.

2.1 Postavení nadačního fondu v rámci občanského zákoníku Vzhledem k tomu, že nadace i nadační fondy vykazují řadu společných znaků, dalo by se předpokládat, že se na úpravu nadačního fondu neupravenou zákonem použijí ustanovení o nadacích. Přesto během přípravy OZ a během začlenění do právního života vznikla řada otázek, jak právní úpravu nadačního fondu vykládat. Při přípravě nového kodexu se počítalo s použitím úpravy nadací jako obecné úpravy na ostatní právnické osoby nadačního typu.12 Verze vládních návrhů původně obsahovaly ustanovení, které upravovalo použití úpravy nadací na nadační fondy. Vládní návrh z roku 2009 zahrnoval následující ustanovení: „Právní poměry fundací se spravují ustanoveními o jejich právních formách. Nejsou-li taková ustanovení, použijí se na tyto poměry přiměřeně ustanovení o nadacích.“13 Nicméně ve vládním návrhu z roku 2011 nenalezneme o daném ustanovení ani zmínku a současně ani OZ ho již neobsahuje. Lze se tedy pouze domnívat, že bylo vypuštěno z důvodu rozvolnění a odlišení úpravy mezi nadacemi a nadačními fondy. Tato skutečnost však způsobila nemalé problémy, neboť panují názory, zda tedy použít ustanovení o nadacích na nadační fondy, za jakých podmínek nebo zda je vůbec nepoužít. Jednou z otázek je tedy, zda se použije právní úprava nadací na nadační fondy subsidiárně či analogicky. Subsidiární použití podporuje především záměr zpracovatele, jehož myšlenkou bylo vytvoření obecného právního režimu právnických osob, který bude 11

§ 303 OZ ELIÁŠ, K., ZUKLÍNOVÁ, M. Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Praha: Linde Praha a.s., 2001, s. 146. 13 Vládní návrh na vydání OZ. Poslanecká sněmovna [online]. [cit. 29. 1. 2016]. 12

14

možné použít subsidiárně pro všechny typy právnických osob korporátního či nadačního typu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.14 Dalším argumentem je důvodová zpráva k OZ, ze které je možné dovodit spolek za tzv. obecný typ korporace, tudíž by bylo možné nadaci považovat za tzv. obecný typ fundace. § 418 OZ týkající se ústavu upravuje obdobnou použitelnost ustanovení o nadacích, lze tedy vycházet, že tím spíše by se měla daná úprava použít subsidiárně na nadační fondy. Nicméně k danému ustanovení lze přistoupit i opačně a to tak, že pokud občanský zákoník subsidiaritu požaduje, pak ji také ve svém právním řádu zakotví.15 Proti subsidiaritě stojí i fakt, že systematicky jsou nadační fond a nadace zařazeny vedle sebe do jednotlivých pododdílů. Společným nadřazeným pojmem je pak fundace. Pokud bychom uvažovali o subsidiárním použití nadací, pak by bylo vhodné vymezit úpravu nadačního fondu v zákoně negativně, tedy stanovit to, co se u nadačních fondů nepoužije. Ve stávající úpravě tak činí § 398 odst. 3 OZ.16 Další problém vzniká v případě, kdy zákon mlčí. První možností je, že zákonodárce neplánuje danou otázku řešit, druhou možností pak je použití analogie, tedy obdobné použití výslovného zákonného zmocnění. Přímo zákon v § 10 odst. 1 OZ stanoví, že za předpokladu absence výslovného ustanovení se posoudí případ dle obsahově a účelově nejbližšího ustanovení. Je ovšem důležité, aby nebylo možné využít ani ustanovení obecné povahy, musí tedy chybět úplně a skutečně.17 Na jedné straně tu tedy máme možnost analogického využití, ovšem za předpokladu že bude nutné, vhodné či účelné a na straně druhé samostatnou úpravu nadačních fondů spolu s obecnou úpravou právnických osob, smyslem a účelem zákona a základními principy OZ i nadačního práva. Občanský zákoník je postaven na autonomii vůle vlastníka a úprava nadačních fondů je dostatečná, neboť zahrnuje základní oblasti, a to založení, vznik, účel, majetek, organizační strukturu a zánik. Je tedy potřeba rozlišovat mezi situacemi, kdy se uplatní vůle zakladatele, kdy se použije podpůrně úprava právnických osob nebo kdy bude využita analogicky úprava nadací.18 Za 14

ELIÁŠ, K., ZUKLÍNOVÁ, M. Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Praha: Linde Praha a.s., 2001, s. 144. 15 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 105-107. 16 HURDÍK, J. Kogentnost a dispozitivnost ustanovení nového občanského zákoníku o právnických osobách. Ke vzájemné použitelnosti ustanovení o nadacích a nadačních fondech, Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 7, s. 233. 17 ELIÁŠ, K. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 29-30. 18 RONOVSKÁ, K. Nadační fond po rekodifikaci soukromého práva. Subsidiarita, či analogie uvnitř nadačního práva? Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, roč. 21, č. 13-14, s. 494-499.

15

současné situaci tu tedy není důvod, proč nevykládat úpravu nadačního fondu samostatně s podpůrným použitím ustanovení o právnických osobách. Autonomie vůle je jednou ze zásad soukromého práva, proto by se k ní mělo přihlížet i v rámci tohoto výkladu. Pro subsidiární použitelnost nadací navíc nesvědčí ani jejich systematické zařazení, ani vypuštění tohoto ustanovení z občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se do budoucna nechystá novela, která by danou situaci vyřešila a v zákoně upravila pravidlo o přiměřeném použití ustanovení o nadacích, lze předpokládat, že se ještě chvíli povedou diskuze o výkladu zákona. Zavedená praxe a judikatura soudů bude mít do budoucna největší slovo, než se tak ale stane, ustanovení týkající se nadačních fondů jsou dostačující, obsahují podstatné náležitosti, a pokud některá chybí, lze použít obecná ustanovení o právnických osobách. Ze subsidiárního použití nadací nelze vycházet, pokud to tak zákonodárce zamýšlel, měl by do budoucna zvážit, zavést do zákona ustanovení o subsidiární použitelnosti nadací na nadační fondy.

2.2 Založení a vznik nadačního fondu Nadační fond vyžaduje ke svému právnímu životu dvě fáze, a to založení, které je dáno projevem vůle zakladete a vznik, ke kterému je potřeba zápis do veřejného rejstříku. Nadační fond je možné založit za trvání života zakladatele (inter vivos) či pro případ smrti (mortis causa). K založení inter vivos slouží zakládací listina, přičemž nově je projev vůle zakladatele považován za jednostranný, i když je zakladatelů více. Přestože tuto úpravu nenalezneme výslovně v ustanovení o nadačních fondech, ale u nadací, lze se domnívat, že ji lze použít u fundací obecně a tudíž ji vztáhnout i na nadační fondy.19 Důvodová zpráva k OZ argumentuje neosobní povahou fundací, kdy na rozdíl od korporací vylučuje budoucí úpravu vztahů mezi jejími zřizovateli. Je tedy namístě považovat více zakladatelů za zakladatele jediného.20 Hlavním cílem při založení pro případ smrti je upravit majetkové poměry zůstavitele. Podle zákona je možné povolat jako dědice či odkazovníka právnickou osobu, pokud vznikne nejpozději do jednoho roku od smrti zůstavitele. Na rozdíl od práva dědického se nadační právo nesnaží majetek rozdělit mezi dědice a oprávněné, ale naopak ho zachovat vcelku k danému účelu. Je potřeba, aby zůstavitel svou vůli skutečně projevil,

19

RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část (§1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1529-1532. 20 Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 2. 2. 2016], s. 94.

16

a to prostřednictvím závěti, dědické smlouvy či dovětku. Rozhodující skutečností je pak smrt zůstavitele.21 Právnické osoby obecně vznikají až zápisem do veřejného rejstříku a až ode dne účinnosti zápisu do tohoto rejstříku mohou nabývat práva a povinnosti.22 Vznik nadačního fondu je tedy podmíněn jeho zápisem do veřejného rejstříku, jež má konstitutivní povahu. Veřejným rejstříkem je z podstaty věci v tomto smyslu myšlen rejstřík nadační. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVR“), upravuje poměry, za kterých dochází k zápisu a stojí na principu formální a materiální publicity. Řízení se zahajuje na návrh, který podává zakladatel, může však určit i jinou osobu, která má návrh provést či jiný postup. Pokud tak neučiní, podá návrh na zápis správní rada jménem nadačního fondu.23 Po vzniku nadačního fondu se již nelze domáhat určení, že nevznikl a zrušit jeho zápis24, ale za podmínek stanovených zákonem ho lze prohlásit za neplatný.25

2.2.1 Zakladatelské právní jednání Pokud se zakladatel rozhodne založit nadační fond, učiní tak prostřednictvím zakladatelského právního jednání, které je pojmem nadřazeným pro zakládací listinu a pořízení pro případ smrti. Zákon stanoví minimální obsahové požadavky jako je název, sídlo, účel, údaje o zakladateli a členech orgánů, údaj o výši vkladu a určení správce vkladů, podmínky pro poskytování příspěvků či vymezení okruhu činností nadačního fondu.26 V případě založení nadačního fondu pořízením pro případ smrti, kdy nejsou splněny požadavky dle § 396 odst. 1 OZ, minimálně však jmenování členů správní, dozorčí rady či revizora, může zakladatel určit osobu, která údaje doplní. Může se jednat o osobu, které zůstavitel důvěřoval, že bude jednat v souladu s jeho vůlí. Pokud by takovou osobu neurčil, rozhodne tak vykonavatel závěti.27

21

RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část (§1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1534. 22 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 10. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4615/2009. 23 § 32 ZVR 24 § 128 OZ 25 § 129 OZ 26 § 396 odst. 1 OZ 27 BALÝOVÁ, L. In SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 442-443.

17

K otázce právní formy se ustanovení o nadačních fondech nevyjadřuje. Podle obecného ustanovení, týkajícího se právnických osob, je vyžadováno zakladatelské právní jednání v písemné formě. Přestože právní úprava nadací obsahuje požadavek zakladatelského právního jednání ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), zákonné zmocnění k využití formy nadace na nadační fondy v zákoně nenalezneme28, proto by písemná forma měla postačit. V případě, že by forma notářského zápisu byla vyžadována, došlo by ke zpřísnění podmínek vůči ZNNF, kterému postačily úředně ověřené podpisy zakladatelů, a forma notářského zápisu byla vyžadována v případě založení jedním zakladatelem.29 S ohledem na liberální pojetí OZ by se tento přístup jevil jako krok zpět. Stejně tak dle české právní úpravy, ve které dochází k založení nadačního fondu až prostřednictvím zápisu do veřejných rejstříků, není potřeba formu zakladatelského právního jednání zpřísňovat. Vzhledem k tomu, že je ustanovení o nadačních fondech spolu s obecnou úpravou právnických osob dostačující, postačí písemná forma zakladatelského právního jednání a není důvod se domnívat, že by byl notářský zápis vyžadován. Nový kodex pak ve svých přechodných ustanoveních upravil poměry mezi nadacemi a nadačními fondy vzniklými před nabytím OZ a po. Podle § 3049 odst. 1 a odst. 3 OZ se nadace i nadační fondy vzniklé dle dosavadních právních předpisů považují za nadace vzniklé podle tohoto zákona. Dále umožňuje zakladatelům přizpůsobit zakladatelské právní jednání úpravě listin dle OZ, protože předchozí zákon byl nastavena přísněji. Tato úprava však musí brát zřetel na limity nové úpravy a původní vůli zakladatele, jinak by vznikla nežádoucí nerovnost mezi subjekty nadačního práva. Možnost přizpůsobit zakladatelské právní jednání nedávno uplynula, byla stanovena na dobu dvou let ode dne nabytí účinnosti OZ. Podle OZ mají právnické osoby vzniklé dle dosavadních právních předpisů povinnost přizpůsobit svá zakladatelská právní jednání nové zákonné úpravě do tří let a doručit je rejstříkovému soudu. Pokud tak neučiní, bude jim vyměřena přiměřená lhůta k nápravě po jejíž marném uplynutí budou nedobrovolně zrušeny.30

28

Blíže viz kapitola 2.1. RONOVSKÁ, K. Pět důvodů proč nepožadovat u zakladatelských právních jednání u nadačních fondů a ústavů formu notářského zápisu. Bulletin advokacie, Praha: Česká advokátní komora, 2014, roč. 2014, č. 11, s. 50. 30 RONOVSKÁ, K. K postavení zakladatelů nadací a nadačních fondů po rekodifikaci soukromého práva. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, roč. 23, č. 22, s. 769-770. 29

18

2.2.2 Postavení zakladatele Koncepce občanského zákoníku je postavena na zásadě autonomie vůle, předpokládá se tedy i větší míra oprávnění zakladatele. Rekodifikace soukromého práva přinesla do nadační sféry rozšíření pravomocí zakladatele vedle dosavadní volby účelu, majetkového vybavení a doby trvání, především možnost volby, zda si ponechá některá práva během jeho existence, zda umožní přeměnu nadačního fondu či omezí jeho podnikání. Zakladatel může svým projevem vůle, pokud nebude v rozporu s kogentními normami, účelem a smyslem zákona, dobrými mravy a veřejným pořádkem, jít až nad rámec zákonné úpravy. Je potřeba, aby daný projev vůle vyjádřil již v zakladatelském právním jednání, jinak se poměry nadačního fondu budou řídit zákonnou úpravou. Proto co se týče ponechání práv, je nutné rozlišovat mezi postavením zakladatele při zrodu nadačního fondu a poté během jeho právního života. Pokud si zakladatel nevyhradí určitá práva již během založení v zakladatelském právním jednání, neměl by mít možnost již do existence nadačního fondu zasahovat. Pro vůli zakladatele jsou však dány limity, které nesmí překročit. Musí vždy respektovat účel upravený v zakladatelském právním jednání, právní úpravu pro nadační fondy, fundace a pro právnické osoby, ale i smysl a účel zákona, základní principy OZ i nadačního práva.31

2.3 Účel nadačního fondu Účel nadačního fondu je významnou součástí jeho existence, každý zakladatel je nadán tzv. nadační svobodou, jejíž podstatou je i volba účelu. Účel představuje nejdůležitější náležitost zakladatelského právního jednání stanovenou zákonem.32 Novou právní úpravou došlo k rozvolnění účelu fundací. Předchozí zákon byl k účelu nadačního fondu striktní. Podle § 1 odst. 1 ZNNF bylo možné nadační fondy založit pouze „k dosahování obecně prospěšných cílů“. Účel tak musel být v souladu s těmito obecně prospěšnými cíli. V tomto směru byla předchozí úprava zastaralá, neboť v evropských zemích se v té době počítalo i s účelem soukromým. V současné době však občanský zákoník požaduje založení nadačního fondu „k účelu užitečnému společensky nebo

31

RONOVSKÁ, K. a HAVEL, B. Nadační fond v realitě nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 3, s. 83. 32 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 115.

19

hospodářsky“.33 Zakladateli je v tomto směru ponechána široká míra volnosti, je na jeho uvážení, jak účel vymezí. Založit nadační fond může za účelem veřejně či soukromě prospěšným, popřípadě smíšeným. Dále pak může zvolit, zda bude jednorázový, dlouhotrvající nebo zda bude sloužit pouze k plnění určité osobě či okruhu osob, nesmí však překročit limity stanovené zákonem. Nadační fond nelze založit primárně za účelem výdělečným, dále není možné zvolit jako účel podnikatelskou činnost.34 Veřejně prospěšný nadační fond má především přispívat k dosažení „obecného blaha“, na rozhodování mají mít podstatný vliv jen bezúhonné osoby, majetek musí nabýt z poctivých zdrojů a hospodárně využívat své jmění k veřejně prospěšnému účelu.35 Pojem obecné blaho je neurčitý, lze však vyvodit, že záměrem obecného blaha je zajištění hospodářského a kulturního pokroku a uspokojení potřeb ve společnosti.36 Soukromý účel pak slouží k zaopatření rodiny, jejích členů, zakladatele či jiných osob. S ohledem na volnější a jednodušší právní úpravu nadačního fondu lze očekávat, že pro soukromý účel si zakladatelé zvolí právě něj. Další možnou variantou je účel smíšený, kdy nadační fond tohoto typu může sloužit jak k soukromě, tak veřejně prospěšným účelům. Rozdíl mezi veřejně a soukromě prospěšným účelem u nadačních fondů lze spatřovat především v naložením s likvidačním zůstatkem a dále pak v rámci daňového zvýhodnění.37 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) zavádí pojem veřejně prospěšného poplatníka, je jím: „poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním“38. Zároveň obsahuje § 17a odst. 2 ZDP negativní vymezení, kdo není veřejně prospěšným poplatníkem. Tam spadají i nadace, které slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli. Je tedy potřeba rozlišovat, kdy se bude jednat o nadační fond, který bude spadat pod definici v odst. 1 a kdy půjde o

33

§ 394 OZ RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 113-114. 35 § 146 OZ 36 DEVEROVÁ, L. In ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 489. 37 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 87. 38 § 17a odst. 1 ZDP 34

20

nadační fond se soukromým, popřípadě smíšeným účelem, protože na ně se nebudou vztahovat daňová zvýhodnění pro veřejně prospěšné poplatníky. Důvody založení nadačních subjektů pro soukromé účely se mohou lišit dle právního řádu jednotlivých zemí, u nadačních fondů se tak může jednat například jako alternativa vypořádání majetkových poměrů po rozvodu či alternativa k dědické sukcesi. Dále pak v rámci rodinných záležitostí, pokud chtějí rodiče prostřednictvím soukromých nadací své děti zaopatřit nebo zajistit jejich vzdělání či chránit pro ně nebo třetí osoby dědictví. Mimo jiné mají soukromé nadace z důvodu roztříštěnosti dědictví význam především u rodinných podniků.39 Rakouské právo hojně využívá soukromé nadace v rámci práva dědického, neboť na základě dědické posloupnosti dochází k roztříštěnosti rodinného majetku. Využitím nadačního institutu je zabráněno rozdělení rodinného majetku mezi dědice a jeho zachování na dlouho dobu.40 V rámci práva dědického a nadačního dochází však ke střetům, neboť občanský zákoník staví do popředí vůli zůstavitele a jeho volbu v rámci naložení s vlastním majetkem. Vedle toho tu ale máme dědice nepominutelné, kteří mají právo na svůj povinný podíl. Pokud je nepominutelný dědic zahrnut jako beneficiář, může být jeho podíl pokryt nadačními příspěvky. Zahraniční právní úprava také připouští napadnout založení nadace v případě, že by se ho nedomohli.41 Vzhledem k tomu, že nadační fond nemá trvalý charakter jako nadace, je možné ho založit nejen za účelem krátkodobým, kdy se po smrti zůstavitele splní svůj účel, zruší se a majetek přejde do rukou oprávněných (beneficientů), ale i dlouhodobým, kdy rodinný majetek bude uchován, a beneficientům budou vypláceny nadační příspěvky. Beneficient je povinen použít nadační příspěvky v souladu s podmínkami stanovenými nadačním fondem. Pokud je podezření, že nadační příspěvek nebyl použit sjednaným

39

ARNOLD, N., LUDWIG, Ch. a HOSP, T. Stiftungshandbuch: stiftungsrechtliche und steuerliche Bestimmungen Österreich und Liechtenstein. 2. Aufl. Wien: Linde, 2014, s. 28. 40 BINDER, M. Die Privatstiftung – ein vielseitig einsetzbares Instrument [online]. [cit. 12. 2. 2016]. 41 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 105-106.

21

způsobem, je možné žádat o prokázání jeho využití.42 Tímto způsobem může být například stanoveno použití příspěvku na vzdělání rodinných příslušníků.

2.3.1 Změna účelu Zakladatel je povinen v rámci zakladatelského právního jednání vymezit účel. Je pouze na něm, jakým způsobem tak učiní. Může ho stanovit obecněji nebo naopak konkrétněji, aby se od něj nebylo možné jakkoliv odchýlit. Může také stanovit cílů hned několik. Čím úžeji ho však nastaví, tím menší prostor k uplatňování vlastní vůle pak mohou mít členové orgánů nadačního fondu. Je tedy na vůli zakladatele, jak účel stanoví, pokud ale bude chtít v budoucnu účel změnit, musí v zakladatelském právní jednání toto oprávnění pro sebe či někoho jiného upravit. Ve chvíli, kdy tak neučiní, není možné za existence nadačního fondu účel měnit.43

2.4 Majetek a činnost nadačního fondu Majetek nadačního fondu patří k základním charakteristickým znakům fundace. Nadační fond neslouží trvalému účelu, proto není ani zákonem vyžadováno, aby vklady a dary splňovaly předpoklad trvalého výnosu. Jeho majetek může být i zcela spotřebován, samozřejmě pouze k účelu, ke kterému byl založen. Proto nevytváří nadační fond na rozdíl od nadace nadační jistinu a nadační kapitál.44 Přestože na nadační fond není kladen požadavek složit nadační jistinu, která činí alespoň 500 000 Kč u nadací45, je otázkou jakou výši by měl mít majetkový vklad. Vzhledem k tomu, že zákon danou otázku neupravuje, lze předpokládat, že výše majetkového vkladu může být libovolně vysoká. Toto navíc podporuje fakt, že nadační fond nemusí sloužit k účelu trvalému, přestože jeho existence může být dlouhodobá, a jeho majetek může být i zcela spotřebován.46 Využití majetku musí být ve shodě s účelem a podmínkami stanovenými v zákoně a zakladatelském právním jednání. Zakladatel má v tomto směru širokou škálu možností v rámci nakládání s majetkem, účel i podmínky může vymezit buď obecně, nebo naopak

42

BALÝOVÁ, L. In SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 380-381. 43 RONOVSKÁ, K. K postavení zakladatelů nadací a nadačních fondů po rekodifikaci soukromého práva. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, roč. 2015, č. 22, s. 768-769. 44 Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 13. 2. 2016], s. 94. 45 § 336 odst. OZ 46 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2013, sp. zn. 7 Cmo 326/2012.

22

stručně. Nadační fond poté může majetek použít například na úhradu nákladů na vlastní správu, zhodnocení majetku, podnikání apod. Dosahovat účelu může skrze přerozdělování nadačních příspěvků nebo i realizací vlastních programů a dalších činností.47 Poskytování nadačních příspěvků je běžnou součástí fungování nadačních subjektů. Nadační příspěvek je poskytován třetím osobám (beneficientům), od nichž se neočekává protiplnění. Nicméně toto poskytnutí musí být v souladu s účelem nadačního fondu. Nadační fond uzavře s beneficientem inominátní smlouvu, jejíž obsahem bude především vymezení smluvních stran, předmětu, projev vůle směřující k poskytnutí plnění, přijetí plnění druhou stranou a další práva a povinnosti nadačního fondu i beneficienta. Součástí smlouvy může být i prohlášení beneficienta, že je obeznámen s podmínkami pro použití nadačního příspěvku například ve statutu nadačního fondu a tyto bude ctít. Po obdržení nadačního příspěvku je beneficient povinen využít ho ke stanovenému účelu a za stanovených podmínek ujednaných ve smlouvě. Nadační příspěvek může být poskytnut i zakladateli, zákon neukládá žádné omezení, vždy je ale třeba zohlednit účel a podmínky, které zakladatel určil a limity stanovené zákonem (zákaz výkonu práv v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem a povinností neškodit). Forma nadačního příspěvku je stanovena v § 489 OZ jako věc v právním smyslu, k poskytnutí může dojít buď prostřednictvím převodu vlastnického práva, ale i přenecháním věci příjemci k užívání či jiné majetkové plnění. Nicméně služby jakožto nadační příspěvek chápány nejsou. Mohou být členěny na jednorázové či opakované, peněžité, nepeněžité či smíšené.48

2.4.1 Podnikání nadačního fondu Umožnění podnikatelské činnost je novinkou v českém nadačním právu. Nová úprava umožňuje nadačnímu fondu podnikat, pokud tak zakladatel nezakáže nebo neomezí v zakladatelském právním jednání. Není ho možné založit primárně za účelem podnikání, podnikatelská činnost musí být činností vedlejší, sloužící jako prostředek k dosažení účelu, pro nějž budou použitý i výtěžky z této činnosti. Nadační fond je považován za podnikatele, mohou se na něj tudíž vztahovat kupříkladu ustanovení o obchodním

47

RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část (§1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1552. 48 Tamtéž, s. 1552-1553.

23

tajemství či ochraně spotřebitele, může také provozovat obchodní závod.49 Zákon stanoví podmínky, za kterých je osoba považována za podnikatele: samostatnost, na vlastní účet a odpovědnost, výkon výdělečné činnosti živnostenským nebo obdobným způsobem, se záměrem činit tak soustavně a za účelem dosažení zisku.50 Je rozlišováno mezi tzv. podnikáním přímým a nepřímým. Při podnikání přímém vykonává podnikatelskou činnost sám nadační fond svým jménem a na svůj účet, podnikání nepřímé zakládá majetková účast nadačního fondu v jiných korporacích.51 Navíc lze předpokládat, že nadační fondy nemohou být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti,52 mohou ale převzít vedení obchodní společnosti. Je potřeba rozlišovat podnikání a správu vlastního majetku, neboť majetková účast v rámci držení majoritních podílů ještě nemusí osobu kvalifikovat jako podnikatele. Důležité je, aby osoba držící podíly fakticky rozhodovala a převzala obchodní vedení společnosti.53 Musí se stále rozlišovat mezi podnikáním obchodních korporace a podnikáním nadačního fondu. Nadační fond tedy nemůže být založen za účelem čistě podnikatelským, kdežto obchodní korporace jsou zakládány primárně k podnikatelským účelům. Dále musí být v rámci této činnosti nadační fond opatrnější, především v nakládání se svým majetkem.

2.5 Organizační struktura nadačního fondu a dohled nad ním Právní úprava týkající se vnitřních orgánů nadačního fondu je velmi stručná, neboť stanoví pouze povinnost uvést v zakladatelském právním jednání počet členů správní rady, jejich údaje, jakým způsobem jednají za nadační fond, dále pak počet členů dozorčí rady a údaje o nich, popřípadě o revizorovi.54 Lze tedy použít právní úpravu právnických osob a jejích orgánů v § 151 a násl. OZ. Ohledně orgánů nadačního fondu může být pojednáno v zakladatelském právním jednání nebo ve statutu. Pokud zakladatel chce, aby jeho záměry nebyly do budoucna 49

RONOVSKÁ, K. a HAVEL, B. Nadační fond v realitě nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 3, s. 85. 50 § 420 odst. 1 OZ 51 Kolektiv autorů pod vedením JUDr. Hany Frištenské. Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, [cit. 14. 2. 2016], s. 55. 52 § 398 odst. 1 OZ 53 RONOVSKÁ, K. a HAVEL, B. Nadační fond v realitě nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 3, s. 86. 54 § 396 odst. 1 písm. e), f)

24

měněny vůlí orgánů nadačního fondu, může zakladatelské právní jednání upravit tak, aby nebyl ponechán dostatek prostoru pro uplatnění vůle orgánů. Naopak také může v zakladatelském právním jednání upravit jen základní otázky, o zbytek se pak postará statut či jiné vnitřní předpisy. Jako vnitřní orgány se zřizují správní rada, jako orgán statutární a dozorčí rada jako orgán kontrolní kolektivní nebo revizor, orgán kontrolní individuální. Vedle toho je na zakladateli, zda zřídí ještě další orgány, například výkonného ředitele či radu beneficientů nebo pověří těmito činnostmi zaměstnance nadačního fondu.55

2.5.1 Správní rada Správní rada je orgánem statutárním a nahrazuje vůli právnické osoby, tedy nadačního fondu. Dobrá víra jejích členů je pak přičitatelná jemu.56 Všechna působnost, která není svěřena do rukou jiného orgánu prostřednictvím zakladatelského právního jednání, zákona či rozhodnutí orgánu veřejné moci, patří správní radě.57 Její členové mohou zastupovat nadační fond ve všech záležitostech a samostatně, neurčí-li zakladatelské právní jednání jinak.58 Co se týče rozhodování, v případě kolektivního orgánu rozhoduje ve sboru.59 Povinností člena správní rady je vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Pokud při přijetí či výkonu funkce zjistí, že není péče řádného hospodáře schopen a nevyvodí pro sebe důsledky, jedná nedbale.60 Judikatura soudního dvora se k péči řádného hospodáře vyjádřila následovně: „Nemá-li jednatel pro zařízení záležitosti spadající do výkonu jeho funkce potřebné odborné znalosti, je povinen zajistit její posouzení osobou, která potřebné znalosti má, přičemž součástí péče řádného hospodáře je schopnost rozpoznat, které činnosti již není s to vykonávat či které potřebné znalosti a dovednosti nemá.“61 Od členů správní rady se nepředpokládá odbornost, postačí pouze běžná péče a opatrnost. Avšak za odborníka se považuje osoba, která se k danému odbornému výkonu v rámci povolání či stavu přihlásila a za situace, že daná činnost je spjata s tímto povolání či stavem. Odpovědnost členů správní rady je 55

RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 90-92. 56 § 151 OZ 57 § 163 OZ 58 § 164 odst. 1 a odst. 2 OZ 59 § § 156 odst. 1 OZ 60 § 159 odst. 1 OZ 61 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2531/2008.

25

možné aplikovat na úrovni občanskoprávní, popřípadě správně-právní či trestně-právní.62 Nadační fond je protiprávním jednáním svých členů v rámci plnění úkolů vázán.63 Občanský zákoník přináší úpravu porušení povinnosti člena voleného orgánu při výkonu funkce. Pokud nenahradí nadačnímu fondu škodu, kterou způsobil, pak ručí jeho věřiteli v rozsahu, v jakém škodu nenahradil a za podmínek, že se věřitel plnění na něm nemůže domoci.64 Vzhledem k tomu, že se jeví jako účelné vymezit práva a povinnosti správní rady, může zakladatel využít právní úpravu týkající se správní rady u nadací v § 362 a násl. OZ.

2.5.2 Dozorčí rada a revizor Dozorčí rada je kontrolní a revizní orgán kolektivní povahy, který je u nadací stanoven obligatorně v případě, že dosahuje nadačního kapitálu vyššího jak 5 000 000,- Kč.65 V ostatních případech může být jako dozorčí orgán povolán revizor jako orgán individuální.66 U nadačních fondů je situace jiná, je na vůli zakladatele, za jakých podmínek se rozhodne mít dozorčí radu či revizora. Vzhledem k tomu, že nadační kapitál nevytváří, tak by se na něj toto kogentní ustanovení nemohlo vztahovat. Povinnosti členů dozorčí rady jsou stejně jako u správní rady upraveny v obecné úpravě právnických osob § 151 a násl. OZ. Zakladatel nadačního fondu opět může využít úpravu dozorčí rady (§ 368 a násl. OZ) a revizora (§ 373 a násl. OZ) u nadací, která je vymezena podrobněji.

2.5.3 Dohled nad nadačním fondem Funkce dohledu má především chránit nadační fond před jeho orgány a zároveň chránit jeho majetek před zneužitím. Dohled může být jak vnitřní, prostřednictvím dozorčí rady nebo revizora, tak vnější ze strany veřejnosti, beneficiářů, dárců apod. Dále je možné ho členit na veřejný (například stát) nebo soukromý, který může být vykonán právě dozorčí radou, beneficiáři nebo zakladatelem. Z povahy věci lze předpokládat, že veřejný zájem se bude spíše uplatňovat u nadačních fondů s veřejně prospěšným účelem nežli soukromým. V neposlední řadě rozlišujeme i dohled státní a nestátní. V České republice převažuje

62

RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 93-94. 63 § 167 OZ 64 § 159 odst. 3 OZ 65 § 368 OZ 66 § 373 odst. 1 OZ

26

dohled vnitřní, ze strany dozorčí rady a revizora spolu s dohlede soudu.67 Soud může například rozhodnout o odnětí statusu veřejné prospěšnosti v případě, že přestane splňovat podmínky pro jeho nabytí a nedostatky neodstraní68, dále pak může zrušit nadační fond a nařídit likvidaci za zákonem stanovených podmínek.69 Na rozdíl od nadací nemá nadační fond povinnost vypracovávat výroční zprávu, ani se nemusí podrobit hospodaření auditu. Není ale vyloučeno, aby tuto povinnost zakladatel v zakladatelském právním jednání upravil. Obecně vyplývá jejich povinnost vést záznamy z jiných právních předpisů. Problém může nastat v případě, kdy nadační fond podniká, nebo kdy půjde o veřejně prospěšné nadační fondy.70 S ohledem na veřejnou prospěšnost byl vypracován návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který ukládal v § 9 povinnost vypracovat výroční zprávy, které měly mimo jiné obsahovat účetní závěrku či výkaz o majetku, závazcích, příjmech a výdajích, přehled o zdrojích příjmů právnické osoby a jejich použití, přehled nákladů na vlastní správu apod. Dále ukládal povinnost ověřit účetní uzávěrku auditorem v případě, že přesahuje výše obratu v uplynulém ročním období 5 000 000,- Kč.71 Zákon měl vést především k transparentnosti veřejně prospěšných právnických osob, stanovil podmínky, za nichž právnické osoby získaly statut veřejné prospěšnosti, nicméně návrh zákona nebyl přijat. Senát jej zamítl a v současné době úprava podmínek fungování veřejně prospěšných právnických osob chybí.

2.6 Zrušení a zánik nadačního fondu Ukončení existence nadačního fondu prochází stejně jako u jeho vzniku dvěma fázemi, zrušení a zánikem, které mohou nastat za různých podmínek. V prvé řadě je nutno brát v potaz vůli zakladatele projevenou v zakladatelském právním jednání, kdy může vymezit podmínky a důvody, za nichž dojde ke zrušení. Na druhé straně tu stojí zákonná ustanovení, v jakých případech se nadační fond ruší. Mimo to je možné rozdělit situace, kdy se bude rušit bez právního nástupce s likvidací a kdy s právním nástupcem bez likvidace.

67

RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 195-198. 68 § 149 OZ 69 § 172 odst. 1 OZ 70 RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, s. 122. 71 Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Senat.cz [online]. [cit. 16. 2. 2016], s. 4.

27

2.6.1 Zrušení nadačního fondu - s likvidací Důvody zrušení nadačního fondu s likvidací nalezneme v právní úpravě nadačního fondu v § 401 OZ a také v obecných ustanoveních o zrušení právnických osob. Nadační fond lze zrušit uplynutím doby, na kterou by založen72, v případě, kdy je doba vymezena v zakladatelském právním jednání. Dále dosažením účelu, pro který byl založen73, v případě, kdy není trvale možné, aby plnil tento účel, rozhodne o zrušení správní rada a zvolí likvidátora74 a neplní-li tento účel, pak ho zruší soud na návrh osoby, jež na tom má právní zájem75. Soud kromě tohoto případu může rozhodnou o zrušení i v jiných případech: vyvíjí-li nezákonnou činnost v takové míře, že závažným způsobem narušuje veřejný pořádek nebo nemá už více jak dva roky statutární orgán schopný se usnášet.76 § 145 OZ obsahuje demonstrativní výčet nezákonných činností, těmi může být například popření nebo omezení osobních, politických či jiných práv pro národnost, rasu apod., dále pak rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, podpora násilí, řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění, popřípadě nadační subjekt s ozbrojenými složkami. Soud by měl při zrušení přihlížet k ochraně práv třetích osob, a proto by měl nejprve umožnit nadačnímu subjektu odstranit nedostatky v přiměřené lhůtě a zrušit ho až v případě nevyhoví-li.77 Po zrušení nadační fond vstupuje do likvidace, přičemž účelem likvidace je vyrovnání dluhů věřitelů a naložení s čistým majetkovým zůstatkem. Vstup do likvidace se musí zapsat do veřejného rejstříku a nadační fond musí používat svůj název s dodatkem „v likvidaci“. Nikdo nesmí po vstupu do likvidace za nadační fond právně jednat, výjimkou je činnost likvidátora směřující k účelu, který odpovídá povaze a cíli likvidace. Likvidátora může povolat správní rada. V případě, že likvidátor povolán nebyl nebo o zrušení rozhodl soud, povolá likvidátora soud. Likvidátor pak odpovídá za řádný výkon funkce stejně jako člen statutárního orgánu. Jeho zákonem stanovenou povinností je například oznámit vstup do likvidace všem věřitelům, zveřejnit vstup do likvidace s výzvou pro věřitele apod. Likvidace je skončena, jestliže je použit likvidační zůstatek nebo je likvidační podstata

72

§ 171a OZ § 171b OZ 74 § 401 odst. 1 OZ 75 § 401 odst. 2 OZ 76 § 172 odst. 1 písm. a), b) OZ 77 § 172 odst. 2 OZ 73

28

převzata či odmítnuta věřiteli.78 Zakladatel může určit, jak se s likvidačním zůstatkem naloží nebo kdo o tom bude rozhodovat a kdo bude příjemce. Může jím být i on sám, za předpokladu, že nepůjde o veřejně prospěšný nadační fond. Zakladatel je ovšem limitován § 196 odst. 2 OZ. Pokud nadační subjekt obdržel vázané prostředky z veřejného rozpočtu či k dosažení veřejně prospěšného účelu, rozhoduje o naložení s likvidačním zůstatkem orgán, který je poskytl. Pokud zakladatelské právní jednání mlčí a nepůjde o některý zákonem upravený případ, posledním oprávněným příjemcem je stát. Do třiceti dnů od těchto skutečností podá likvidátor návrh na výmaz z veřejného rejstříku, nadační fond poté zaniká samotným výmazem.79

2.6.2 Zrušení nadačního fondu - bez likvidace Nadační fond lze zrušit bez likvidace přeměnou - sloučením nebo změnou právní formy na nadaci. Z hlediska autonomie vůle je podstatné, zda zakladatel tuto možnost v zakladatelském právním jednání nevyloučil nebo ji připustil. Pokud by tak učinil, není přeměna možná. Naopak dle důvodové zprávy k OZ je z povahy věci vyloučeno rozdělení jak nadace, tak nadačního fondu.80 Sloučení nadace s nadačním fondem je možné za určitých podmínek. Zakladatelské právní jednání nesmí sloučení vyloučit, oba nadační instituty slouží ke stejnému nebo obdobnému účelu a nástupnickou osobou je nadace.81 Není tedy možné, aby se sloučily nadační subjekty v případě, že jeden z nich bude sloužit k soukromému a druhý k veřejně prospěšnému účelu, jde především o ochranu práv třetích osob a nadačního majetku. Vyžaduje se sepsat smlouvu o sloučení, jejíž povinné náležitosti a formu veřejné listiny požaduje zákon.82 Dále si mezi sebou zpřístupní účetnictví a jiné informace z hlediska právních a hospodářských důsledků sloučení.83 O sloučení rozhoduje správní rada, na základě návrhu se uskuteční zápis do veřejného rejstříku, uvede se den účinnosti a údaje o původních osobách, vymažou se zanikající osoby a uvede se, kdo je jejich nástupcem.84 78

SVEJKOVSKÝ, J. In SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 150-178. 79 RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část (§1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1568-1569. 80 Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 17. 2. 2016], s. 104. 81 § 382 odst. 2 OZ 82 § 383 OZ 83 § 384 odst. 1 OZ 84 § 386 a 389 OZ

29

Při fúzi sloučením zanikají nadační subjekty, přičemž jejich jmění a závazky přechází na jinou nástupnickou osobu. Ta už v té době existuje, nevzniká tedy tímto způsobem nová. Nástupnická nadace tak přejímá všechna práva a povinnosti zanikajících nadačních subjektů, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů.85 Ustanovení o nadačních fondech umožňuje přeměnu nadačního fondu na nadaci, pokud tak připustí výslovně zakladatelské právní jednání. Zákonodárce tak učinil z důvodu, aby nadační fondy, jejichž postavení zesílí a je u nich předpoklad dlouhodobé existence, měly možnost změnit právní formu. Dále také z důvodu, aby nadace, které jsou majetkově slabší, mají pouze nadační jistinu v minimální výši, ale žádný jiný majetek, nejprve působily jako nadační fond a posléze se přeměnily na nadace. Nadační fond má povinnost oznámit v rámci ochrany práv třetích osob nejméně třicet dní před zasedáním správní rady záměr změnit právní formu. Věřitelé, jejichž postavení by se mohlo zhoršit, mají možnost požadovat dodatečné zajištění jejich pohledávek. Správní rada rozhoduje formou veřejné listiny o změně právní formy po předchozím vyjádření dozorčí rady, popřípadě revizora, následně je vyžadován konstitutivní vklad do nadačního rejstříku. Po účinnosti přeměny již nelze rozhodnout, že nenastala nebo rozhodnutí správní rady prohlásit za neplatné.86 Nadační fond změnou právní formy nezaniká a jeho majetek nepřechází na právního nástupce, pouze se mění jeho vnitřní poměry.87

85

DVOŘÁK, T. Přeměny nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností a spolků. Právní fórum. 2009, roč. 6, č. 11, s. 470-471. 86 RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část (§1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, 1559-1562. 87 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2005, sp. zn. 29 Odo 1041/2004.

30

3 Jiné instituty stojící vedle nadačního fondu Mimo nadační fond nalezneme v českém právním řádu i řadu podobných institutů, jejichž využití může být ve společnosti více či méně výhodné. Proto je zapotřebí mezi nimi zdůraznit vybrané aspekty a porovnat je s výše popsanými charakteristickými znaky nadačního fondu. Za nejblíže postavený subjekt k nadačnímu fondu lze shledat nadaci, která nejenže byla dlouhou dobu upravena stejným zákonem a společnými ustanoveními, ale v současné době ji řadíme spolu s nadačním fondem pod společný pojem fundace. Jako další správy majetku po rekodifikaci soukromého práva, které stojí za to porovnat s nadačním fondem vzhledem k tomu, že vykazují společné znaky, jsou svěřenský fond a přidružený fond.

3.1 Nadace Nadace jakožto účelové sdružení majetku je právnickou osobou spadající pod pojem fundace a je upravena v § 306 a násl. OZ. Nadace má pouze trvalý charakter, může být založena ke společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu, kdy účel může být veřejně prospěšný, pokud slouží obecnému blahu nebo dobročinný v případě, že podporuje určitý okruh osob. Nicméně nesmí být založena za účelem podpory politických stran, hnutí či jiné účasti na jejich činnosti a nesmí sloužit výlučně výdělečným účelům.88 Změna účelu nadace je citelným zásahem do její existence, proto je zákonem tato skutečnost upravena. Pokud by měl být změněn účel dobročinný na veřejně prospěšný, lze tak prostřednictvím nadační listiny, pokud si toto právo zakladatel vyhradil sobě či orgánu nadace. Pokud by tak neučinil, může tak rozhodnout soud na návrh nadace schválený správní a dozorčí radou. Změnit účel z veřejně prospěšného na dobročinný je ovšem těžší, neboť tak může rozhodnout pouze soud ze závažných důvodů, a pokud to zakladatel v nadační listině nevyloučil. V případě změny účelu se vyžaduje využití darů k původnímu účelu, pokud dárce nerozhodne jinak. Pokud tak rozhodne soud, stanoví i podmínky ohledně výnosů z nadační jistiny v souladu s původním účelem.89 Založit nadaci lze zakládací listinou nebo pro případ smrti, obecně nadační listinou. Založení je považováno za jednostranné zakladatelské jednání a to i v případě, že je 88

§ 306 OZ SUCHÁ, A. Nadace a nadační fondy dle NOZ. Rekodifikace a praxe, Praha: Nakladatelství Wolters Kluwer, 2014, č. 2, s. 3. 89

31

zakladatelů více. Zákonem je výslovně stanovena povinná forma veřejné listiny.90 Povinnými zapisovanými údaji zakládací listiny jsou název a sídlo, vymezení účelu, údaj o výši nadačního kapitálu a výši vkladu, údaje o zakladateli a členech správní a dozorčí rady, určení správce vkladů a podmínky či okruh osob, popřípadě činností pro poskytování nadačních příspěvků.91 Vzhledem k tomu, že při založení nadace pro případ smrti nemusí nadační listina obsahovat všechny výše zmíněné údaje, musí být ustanovena osoba, která je doplní, jinak tak učiní vykonavatel závěti. Co se týče vkladové povinnosti, platí nevyvratitelná právní domněnka, že pokud nebyl uveden předmět vkladu, vkladová povinnost se plní v penězích. Pokud má být vložen vklad s nepeněžitým předmětem a jeho hodnota klesne nebo není-li možné ho vložit, platí vyvratitelná právní domněnka, že se má rozdíl vyrovnat v penězích. Nadace vzniká následně až zápisem do veřejného rejstříku.92 Majetek nadace je složen z nadační jistiny, která musí dosáhnout hodnoty alespoň 500 000,- Kč a ostatního majetku. Peněžní vyjádření nadační jistiny je nadační kapitál, který je zapisován do veřejného rejstříku. Nadační kapitál se může zvýšit a snížit, nesmí však klesnout pod zákonem stanovenou výši. Pokud se tak stane, je zapotřebí nadační jistinu doplnit bez zbytečného odkladu, jinak bude nadace zrušena s likvidací, popřípadě dojde k přeměně. Z důvodu důležité funkce nadační jistiny v právním životě nadace, jí současná úprava chrání natolik, že vylučuje zcizit nebo jinak použít k zajištění dluhu všechno, co tvoří nadační jistinu. Výjimkou je, pokud nadace provozuje obchodní závod, dále svolení dárce, protiplnění, která se do nadační jistiny vrátí či pokud tak došlo při změně okolností, které nešlo předvídat. Nadace může podnikat, pokud tak nevyloučil zakladatel v nadační listině, podnikání lze však vykonat jako vedlejší činnost, nesmí sloužit výlučně výdělečným účelům. Výtěžek musí být použit k účelu, ke kterému byla nadace založena. Nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti a nesmí převzít vedení obchodní společnosti. Pojem vedení obchodní společnosti se značně překrývá s pojmem jednání jménem společnosti.93 Organizační strukturu nadace tvoří správní rada, dozorčí rada, popřípadě revizor. Obecně může stanovit nadační listina další omezení mimo zákonem stanovené, pokud tak 90

§ 309 OZ § 310 OZ 92 Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 19. 2. 2016], s. 95. 93 SVEJKOVSKÝ, J. In ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 804-851. 91

32

neučiní, platí pouze zákonná úprava. Správní rada je orgánem statutárním a má minimálně tři členy, přičemž není možné, aby byl člen správní rady i členem rady dozorčí nebo aby byl v pracovním poměru k nadaci, popřípadě není-li osoba ve vztahu k účelu nadace bezúhonná. Další omezení může stanovit nadační listina.94 Právní úprava stanoví pětileté funkční období s možností prodloužení, volbu a odvolání členů pak provádí nadace sama, přičemž kandidáty nebo způsob jejich ustavení může nadační listina upravit.95 Členem správní rady může být kromě fyzických osob i osoba právnická, která zmocní fyzickou osobu k zastupování ve správní radě. Člen správní rady vykonává svoji funkci s péčí řádného hospodáře, nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jako kolektivní orgán rozhoduje správní rada většinou hlasu přítomných a musí být přítomna většina členů. K odvolání člena postačí zaprvé, pokud závažně nebo opakovaně porušil nadační listinu či statut, nebo zadruhé, pokud poruší zákon způsobem zjevně narušujícím pověst nadace. Pokud z těchto důvodů neodvolá člena nadace správní rada, pak tak učiní soud. Dalšími důvody zániku může být smrt, uplynutí doby, odstoupení apod. Nový člen pak musí být zvolen správní radou do tří měsíců, jinak na přechodnou dobu zvolí člena soud na návrh dozorčí rady nebo osoby, jež osvědčí právní zájem, popřípadě pokud je správní rada neschopna usnášet se.96 Dozorčí rada je orgánem kolektivním, kontrolním a revizním, který má alespoň tři členy a je povinnost ho zřídit v případě, že nadační kapitál je vyšší než 5 000 000,- Kč.97 Členství v dozorčí radě je omezeno zákonem obdobně jako u správní rady, navíc nemůže být člen dozorčí rady likvidátor.98 Dozorčí rada zejména dohlíží na činnost správní rady v souladu se zákonem, nadační listinou či statutem, kontroluje plnění podmínek při poskytování nadačních příspěvků, upozorňuje správní radu na nedostatky, kontroluje účetnictví a přezkoumává uzávěrky, vyjadřuje se k výroční zprávě a podává alespoň jedenkrát ročně správní radě zprávu o své činnosti. Dozorčí rada zastupuje nadaci proti členům správní rady i v situaci, kdy zájem členů správní rady odporuje zájmům nadace.99 Pokud není zřízena dozorčí rada, zřizuje se revizor jako kontrolní a revizní orgán. Revizor může být i právnická osoba, jejíž předmět činnosti musí umožnit výkon kontrolní a revizní činnosti a určila-li tak nadační listina či statut nadace. 94

§ 362 a 363 OZ § 364 a 365 OZ 96 Kolektiv autorů pod vedením JUDr. Hany Frištenské. Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, [cit. 20. 2. 2016], s. 55. 97 § 368 OZ 98 § 369 OZ 99 § 370 OZ 95

33

Tuto funkci může právnická osoba vykonávat po neurčitou dobu, jinak je funkční období pětileté. Na rozdíl od dozorčí rady, která volí a odvolává své členy sama, revizora volí a odvolává správní rada. Revizora lze odvolat v případě, že závažně nebo opakovaně porušil nadační listinu či statut nebo pokud porušil zákon způsobem zjevně narušujícím pověst nadace.100 Z důvodu transparentnosti musí nadace sestavit výroční zprávu, která obsahuje účetní závěrku, přehled a zhodnocení veškeré činnosti. Výroční zpráva musí minimálně obsahovat přehled o vlastním majetku a závazcích, přehled o osobách, které poskytly nadační dar v hodnotě vyšší než 10 000,- Kč a kterým byl v této hodnotě poskytnut nadační příspěvek, informace o použití majetku, zhodnocení dodržení pravidel pro poskytování nadačních příspěvků dle zákona a přehled nákladů na vlastní správu, zhodnocení základních údajů roční účetní závěrky, popřípadě zprávu auditora.101 Výroční zprávu musí veřejně prospěšná nadace uveřejnit ve sbírce listin a také v sídle nadace, pokud nejde o nadaci veřejně prospěšnou, postačí zpřístupnit výroční zprávu v sídle nadace.102 Základním organizačním dokumentem nadace je statut, který je veřejně přístupný, protože se ukládá do sbírky listin. Statut tedy upravuje způsob jednání orgánů, ale i vztahy nadace k třetím osobám, konkrétně podmínky pro poskytování nadačních příspěvků nebo okruh osob. Kromě této úpravy je možné, aby statut upravoval i jiné otázky, které v něm upraví přímo zakladatel, případně správní rada se souhlasem dozorčí rady.103 Poskytnutí nadačního příspěvku je zákonem omezeno, neboť je zakázáno ho poskytnout členům orgánu nebo zaměstnancům nadace a osobám jim blízkým. Zakladateli nesmí být nadační příspěvek poskytnut, výjimkou jsou důvody hodné zvláštního zřetele vyvolané na straně zakladatele změnou okolností. O poskytnutí příspěvku poté rozhoduje

100

Kolektiv autorů pod vedením JUDr. Hany Frištenské. Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, [cit. 20. 2. 2016], s. 41. 101 § 358 OZ 102 § 360 OZ 103 BALÝOVÁ, L. In SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 327-328.

34

správní rada po projednání s kontrolním orgánem nadace. Obdobně tak platí u osoby blízké zakladateli, nebyla-li nadace založena k podpoře této osoby.104 I přestože má mít nadace trvalý charakter, během její existence mohou nastat skutečnosti, kdy nebude možné nadále naplňovat účel. Zrušit nadaci lze jak s právním nástupcem bez likvidace, tak bez právního nástupce s likvidací. Bez likvidace se nadace ruší přeměnou – fúzí sloučením nadace s jinou nadací či nadačním fondem či změnou právní formy nadace na nadační fond, rozdělení nadace zákon nepřipouští.105 Zrušit nadaci bez právního nástupce může soud ze zákonem stanovených důvodů v případě, kdy vyvíjí nadace zakázanou činnost dle § 145 OZ, podniká, i přestože tuto možnost zakladatel vyloučil, stane se neomezeně ručícím společníkem, závažně nebo opakovaně poskytuje nadační příspěvek osobám zákonem zakázaným, neposkytuje nadační příspěvek více jak dva roky bez vážného důvodu nebo nakládá s nadační jistinou v rozporu s pravidly. Dále pak, pokud se hodnota nadační jistiny sníží pod výši 500 000,- Kč po více než jeden rok od konce účetního období, v němž k snížení hodnoty nadační jistiny došlo nebo nadační jistina nepřináší výnos více jak dva roky či nadále nemůže plnit svůj účel.106 Na zrušení nadace se použijí i obecná ustanovení o právnických osobách a § 172 OZ, který upravuje důvody, za kterých soud nadaci zruší s likvidací. Naopak nelze nadaci zrušit rozhodnutím správní rady. S likvidačním zůstatkem poté může být naloženo podle způsobu, který zakladatel v nadační listině vymezil. Pokud však půjde o veřejně prospěšné nadace, musí být s likvidačním zůstatkem naloženo pro veřejně prospěšný účel, k rozdílné úpravě v nadační listině se nepřihlíží. V případě, že nadační listina mlčí, nabídne ho likvidátor nadaci s obdobným účelem, v případě závažných důvodů může správní rada rozhodnout o přednostní nabídce likvidačního zůstatku obci, kraji či státu. Jako poslední alternativa se jeví nabídka likvidačního zůstatku obci, na jejímž území má nadace sídlo, popřípadě kraji.107 Vždy je potřeba dodržet při nakládání s likvidačním zůstatkem § 196 odst. 2 OZ.

104

SVEJKOVSKÝ, J. In ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 867. 105 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 224-243. 106 § 377 OZ 107 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 233-239.

35

3.2 Svěřenský fond Po rekodifikaci soukromého práva se nově v českém právním řádu objevil svěřenský fond, který je zvláštní formou správy cizího majetku. Není právnickou osobou, a tudíž nemá právní osobnost. Představuje možnost vyčlenit majetek zakladatele k určitému účelu, který je dále spravován správcem ve prospěch obmyšleného, přičemž vyčleněný majetek se nenachází ve vlastnictví zakladatele, správce či obmyšleného.108 Správce však vykonává vlastním jménem a na účet svěřenského fondu vlastnická práva k majetku.109 Česká právní úprava se nechala inspirovat právní úpravou z kanadské provincie Quebec. Systematicky je svěřenský fond zařazen v díle upravující specifický způsob správy cizího majetku v § 1448 a násl. OZ, nicméně v některých případech odkazuje na úpravu nadační. Účel svěřenského fondu může být jak veřejně prospěšný, tak soukromý, není tedy nijak omezen. Soukromého účelu může být využito například k prospěchu určitých osob nebo jako investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance apod. U veřejně prospěšného svěřeneckého fondu nesmí být naopak hlavním účelem dosažení zisku či provozování závodu.110 Svěřenský fond se vytváří na základě smlouvy nebo pro případ smrti, pro vznik se nevyžaduje zápis do žádného veřejného rejstříku. Smlouva by měla obsahovat vymezení majetku, určení správce a účel správy, uzavřena bude až akceptací, kdy se zaváže správce majetek držet a spravovat. Sveřenský fond vznikne následně poté, co správce přijme pověření k jeho správě. Mortis causa lze vytvořit svěřenský fond závětí, dědickou smlouvou či dovětkem, vznik je pak vázán na okamžik smrti zůstavitele.111 Rovněž nalezneme po rekodifikaci soukromého práva svěřenské nástupnictví jako možnost zůstavitele upravit nakládání s majetkem po jeho smrti a upravit rodinné majetkové problémy. Předpokladem je autonomie vůle vlastníka, kdy zůstavitel nařídí, aby po jeho dědici nastoupila další osoba jako následný dědic a jí připadlo to, co zanechal přednímu dědici.112 Příkladem tedy může být vůle vlastníka, aby dědictví připadlo jeho dětem po dovršení plnoletosti.

108

PIKAL, D. Svěřenský fond a velká očekávání? Epravo.cz. [online]. 16. 4. 2014, [cit. 23. 2. 2016]. § 1448 odst. 3 OZ 110 RONOVSKÁ, K. Nadace (a trusty) v kontinentální Evropě - pohled funkcionální. Obchodněprávní revue, Praha: C. H. Beck, 2012, roč. 4, č. 7-8, s. 205-206. 111 SVEJKOVSKÝ, J., MAREK, R. a kol. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář [§ 1400-1474]. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 394-399. 112 Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 23. 2. 2016], s. 375. 109

36

Zákon zároveň vyžaduje, aby byl zřízen statut svěřenského fondu a jako takový obsahoval obligatorně náležitosti stanovené v § 1452 odst. 2 OZ a byl ve formě veřejné listiny.113 Úkolem správce svěřenského fondu je plně spravovat majetek s péčí řádného hospodáře. Svěřenským správcem může být svéprávná fyzická osoba, právnická osoba pouze za předpokladu, že tak stanoví zvláštní zákon. Pozici svěřenského správce může vykonávat i zakladatel či obmyšlený, v tomto případě je vyžadován další správce, spolu pak musí jednat společně. Svěřenského správce jmenuje zakladatel v zakladatelském právním jednání, popřípadě stanoví způsob ustanovení. Může také určit funkční období a následně jmenovat správce opakovaně. Zakladatel si během existence svěřenského fondu ponechává vliv nad jeho správou prostřednictvím dohledu, který může vykonávat jak on sám, tak i obmyšlený.114 Místo obmyšleného v případě, že není nebo ho nelze určit, zakladatel, popřípadě soud jmenuje jinou osobu, která bude vykonávat dohled v zájmu obmyšleného. Pokud zákon stanoví, může dohled vykonávat osoba, skupina osob či orgán veřejné moci. Osobě oprávněné musí správce doručit oznámení o právu dohledu, které obsahuje označení, účel, dobu trvaní svěřenského fondu, jméno a adresu správce. Správce je povinen na žádost zpřístupnit kontrolu dokladů, vyúčtování, zprávu či jinou informaci. Na návrh zakladatele, obmyšleného, popřípadně osoby, která má na tom právní zájem, může soud svěřenskému správci určité jednání zakázat, uložit či správce odvolat. Dále se mohou dovolat neplatnosti právního jednání správce, kterým poškozuje buď svěřenský fond, nebo právo obmyšleného, vždy je třeba brát v potaz ochranu práv třetích osob nabytých v dobré víře. 115 Zakladatel jmenuje při vyčlenění svého majetku obmyšleného jako osobu, které má být plněno nebo určí tuto osobu ve statutu. Ve statutu musí být osoba nebo způsob jejího určení stanoven, tedy například označení třetí osoby, která obmyšleného určí. Obmyšlený může být jakákoliv osoba, třeba i nenarozená nebo nesvéprávná, je však podstatné, jaké znaky pro něj zakladatel vymezí. Pokud zakladatel neurčí obmyšleného, jmenuje ho správce a určí jeho plnění. V případě svěřenského fondu pro soukromé účely musí při výběru dbát okruhu osob určeného statutem a vybrat obmyšleného právě z něho.

113

§ 1452 OZ TICHÝ, L, RONOVSKÁ, K. a KOCÍ, M. Trust a srovnatelné instituty v Evropě. Praha: Centrum právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2014, s. 62-63. 115 LIŠKUTÍN, T. Svěřenský fond v novém občanském zákoníku. Epravo.cz. [online]. 24. 7. 2012, [cit. 23. 2. 2016]. 114

37

Jmenovaný obmyšlený má právo na plody, užitky, majetek a podíly ze svěřenského fondu.116 Právo obmyšleného na plnění vzniká za podmínek stanovených ve statutu, v případě svěřenského fondu pro soukromé účely však nejpozději uplynutím sta let od jeho vzniku, pokud se nejedná o majetek při zániku svěřenského fondu. Tím ale není trvání svěřenského fondu časově omezeno. Za trvání svěřenského fondu může obmyšlený požadovat plnění ve shodě se statutem, v případě soukromého účelu se tohoto práva může vzdát.117 Svěřenský fond zaniká uplynutím doby, dosažením účelu, pro který byl zřízen nebo rozhodnutím soudu na návrh osoby, která na tom má právní zájem. V případě rozhodnutí soudu je vyžadováno, aby dosažení účelu bylo nemožné nebo obtížně dosažitelné. Vždy se musí přihlížet k vůli zakladatele, přičemž okolnosti, za nichž není dosažení účelu možné, byly pro zakladatele neznámé či nepředvídatelné v době vzniku. Kromě zrušení je možná i změna statutu. Soud v případě veřejně prospěšného účelu svěřenského fondu může místo zrušení rozhodnout o změně účelu na podobný, musí však vždy respektovat vůli zakladatele. Pokud postačí pouze změna statutu, účel být měněn nemusí. U svěřenského fondu se soukromým účelem je nepřímo omezení jeho trvání, právo obmyšleného na plnění je časově omezeno. Právo na plody a užitky musí vzniknout nejpozději do sta let od vzniku, pokud jde o právnickou osobu, v případě fyzické osoby do její smrti. Právo na plnění z tzv. kmenového majetku má též vzniknout do sta let od vzniku, výjimku tvoří případ, kdy má obmyšlený nastoupit až po zániku posledního práva k plodům a užitkům, pak automaticky nastoupí později.118 Návrh novely OZ obsahuje řadu změn v rámci úpravy svěřenského fondu. Hlavním důvodem ke změně je anonymita. Novela by měla přinést zejména konstitutivní zápis svěřenský fondů založených inter vivos do evidence, který bude podmínkou vzniku. Vzhledem k tomu, že svěřenský fond není právnickou osobou, nelze na tuto skutečnost nahlížet jako na dvoufázový vznik u nadací a nadačních fondů. Anonymita by měla být odstraněna i na straně obmyšlených, kdy v případě soukromého účelu svěřenského fondu 116

SVEJKOVSKÝ, J., MAREK, R. a kol. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář [§ 1400-1474]. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 455-459. 117 BEDNAŘÍKOVÁ, B. Svěřenské fondy: institut pro uchování a převody rodinného majetku. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 142-143. 118 TICHÝ, L, RONOVSKÁ, K. a KOCÍ, M. Trust a srovnatelné instituty v Evropě. Praha: Centrum právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2014, s. 65-66.

38

je vyžadován jejich zápis do evidence. Následně je pro zánik svěřenského fondu nutný výmaz z evidence. U statutu by měl být obligatorně uveden údaj o počtu svěřenských správců a způsobu jejich jednání.119

3.3 Přidružený fond Nově zavádí občanský zákoník i pojem přidružený fond, systematicky je zařazen mezi úpravu nadací. Není stejně jako sveřenský fond právnickou osobou, nemá právní osobnost s ohledem na § 20 OZ a tudíž se ani nezapisuje do veřejného rejstříku. Jeho podstatou je svěření majetku vlastníka jako donátora již existující nadaci pouze do správy, přičemž stále zůstává jeho vlastníkem.120 Přidružený fond je zřízen na základě konceptu tzv. nesamostatných nadací, kdy není účelné zakládat samostatnou nadaci, ale majetek má spravovat nadace. Jde tedy o vyčlenění majetku pod správu třetí osoby, kdy opět záleží na vůli vlastníka nadace, který může vyloučit možnost vzniku přidruženého fondu v rámci nadace. Majetek se tedy na základě smlouvy svěří nadaci ke sjednanému účelu, souvisí-li s jejím posláním. Smlouva musí být písemná, nevyžaduje se forma veřejné listiny. Přidružený fond pak vzniká účinností smlouvy, přičemž nadace musí vést evidenci o majetku přidruženého fondu odděleně. Zakazuje se použít majetek a plody z něj k podpoře politických hnutí či politických stran. U svěřeného majetku musí jít o věc způsobilou být předmětem vkladu do nadace.121 Pokud se ujedná zvláštní označení pro přidružený fond, musí zároveň obsahovat slova „přidružený fond“ a být současně použito s názvem nadace, který ho spravuje.122

Neujednají-li si strany jinak, vykonává nadace prostou správu

majetku a je povinna při plnění svých povinností postupovat poctivě a pečlivě podle svých schopností. Od pokynů zakladatele se může odchýlit pouze v případě, je-li to nezbytné v jeho zájmu, a pokud jeho souhlas nemůže obdržet včas. Práva a povinnosti při nakládání s přidruženým fondem vznikají pouze spravující nadaci. I přestože si tedy zakladatel ponechává vlastnické právo, tímto pravidlem dochází k jeho omezení. Zakladatel si může smluvně ujednat, jak bude po zrušení a zániku nadace s přidrženým fondem a majetkem naloženo. Pokud tak není ujednáno, naloží s ním likvidátor tak, aby byla zachována jeho 119

Návrh tzv. malé novely občanského zákoníku, stav ke dni 7. 11. 2014. Obcan.cz [online]. [cit. 25. 2. 2016]. 120 Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 25. 2. 2016], s. 100101. 121 BALÝOVÁ, L. In SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 374-375. 122 § 350 OZ

39

právní povaha a účel. Nejčastěji dojde k pověření jiné nadace správou přidruženého fondu.123

3.4 Zhodnocení Nadace a nadační fond jakožto vedle sebe stojící instituty vykazují spoustu shodných znaků, které by byly prohloubeny v případě, že by se v zákoně zakotvilo subsidiární požití právní úpravy nadace na nadační fond. Oba subjekty jsou právnickými osobami, které se zakládají jednostranným právním jednáním. Proces vzniku prochází dvěma fázemi, a to založením a následný zápisem do nadačního rejstříku, stejně tak je pro jejich zánik vyžadován výmaz z tohoto rejstříku. Nadační fond ovšem nestanoví pro zakladatelské právní jednání povinnou formu veřejné listiny. Nadace se nicméně zakládají pouze k trvalé službě, na druhou stranu nadační fondy sice mohou mít kromě krátkodobé existence i dlouhodobý charakter. Účel nadace i nadačního fondu může být jak soukromý, tak veřejně prospěšný, vylučuje se založení primárně za účelem podnikání. Podnikat nicméně mohou, ale pouze v rámci vedlejší činnosti. Vybavení majetkem je u nadací přísnější, zákon povinně stanoví minimální výši nadační jistiny 500 000,- Kč, naopak nadační fond nadační jistinu vůbec nevytváří a ani zákon neurčil minimální výši, předpokládá ale určitý vklad. Majetek nadačního fondu může být na rozdíl od majetku nadace plně spotřebován. Okruh beneficientů je u nadací omezen vzhledem k tomu, že nadační příspěvek není možné poskytnout členům orgánů, zaměstnancům, osobám jím blízkým a za určitých podmínek zakladateli. Stejně tak jsou i na organizační strukturu nadace kladeny přísnější požadavky. Nadační fond stejně jako nadace musí mít statutární orgán ve formě správní rady a kontrolní orgán – dozorčí rada či revizor. Nadační fond nemá povinnost vůbec vypracovávat výroční zprávu a podrobit se auditu. Při jeho zániku s likvidací naložení s likvidačním zůstatkem stanoví obecná úprava právnický osob, u nadací ale obsahuje užití likvidačního zůstatku zvláštní ustanovení. Obecně je úprava nadací přísnější, neboť nadační fond upravuje pouze osm ustanovení, tím je také umožněna větší volnost vůle zakladatele. Vedle nadace i nadačního fondu je možné založit i fond svěřenský, jehož výhodou je především anonymita, vzhledem k tomu, že se nezapisuje do žádného veřejného rejstříku. 123

RONOVSKÁ, K. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část (§1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1440-1441.

40

Tudíž je dohled nad ním zprostředkován především ze strany zakladatele a obmyšlených, nikoliv ze strany státu. Svěřenský fond se soukromým účelem může být zřízen za účelem investování pro dosažení zisku a následného rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance a další osoby, což není u nadačních subjektů možné. Na rozdíl od nadace a nadačního fondu nemá svěřenský fond právní osobnost a zakládá se smlouvu, nikoliv jednostranným právním jednáním. Majetek svěřenského fondu však není ve vlastnictví nikoho, v případě nadace či nadačního fond jsou vlastníkem majetku tyto subjekty. Zákon pro statut svěřenského fondu stanovil povinnou formu veřejné listiny, což je s ohledem na nadační subjekty přísnější úprava. Posledním zmíněným je přidružený fond, který také není právnickou osobou a nemá právní osobnost. Jeho úprava je velmi kusá, přesto postačuje. Stejně jako svěřenský fond se nezapisuje do veřejného rejstříku. Forma přidruženého fondu je jednodušší, zákon vyžaduje pouze smlouvu v písemné formě. V případě fondu svěřenského tedy není vlastníkem majetku nikdo, u nadačních subjektů jsou oni vlastníky a v případě fondu přidruženého zůstává nadále zakladatel vlastníkem majetku. Obecně je tedy nepřísnější formou nadace, na kterou je zákonem kladeno nejvíce požadavků a jejíž zřízení bude asi nejobtížnější. Na straně nadace a nadačního fondu, vzhledem k tomu, že jde o právnické osoby, je i zvýšený veřejnoprávní dohled, proto pokud bude chtít zakladatel vyčlenit ze svého majetku určitou část a nebude chtít složitě zakládat nadaci či nadační fond, bude pro něj jednodušší volbou právě svěřenský fond nebo fond přidružený. Výhodou pro zakladatele je u fondu svěřenského anonymita, která by měla být ale novelou OZ potlačena. Nicméně má i své nevýhody z důvodu ochrany práv třetích osob. Je tedy jen na vůli zakladatele, jaké požadavky bude při zakládání klást a jakou formu správy majetku si vybere dle svých preferencí.

41

4 Právní úprava nadačního práva ve vybraných zemích Zahraniční úprava nadačního sektoru se soustředí spíše na nadace, nadační fond v nich nalezneme pouze zřídka. Vzhledem k tomu, že k sobě mají tyto instituty velmi blízko a jejich shody a rozdíly byly popsány v předchozí kapitole, lze porovnat, jak se nadace v jiných zemích podobají nadacím a nadačním fondům v našem právním řádu. Česká právní úprava je ovlivněna především úpravou rakouskou a německou124, proto bude v této kapitole zaměřena pozornost právě na tyto dvě země.

4.1 Vybrané aspekty nadačního práva v Rakouské republice Rakouská úprava nadačního práva se rozpíná hned do dvou předpisů. Jedním z nich je od roku 2016 nový spolkový zákon o nadacích a nadačních fondech (Bundes-Stiftungsund Fondsgesetz 2015, dále jen „BStFG 2015“). Ten nahradil BStFG přijatý v sedmdesátých letech, který umožnil založit nadace a fondy k veřejně prospěšným i dobročinným účelům, kromě něho bylo možné využít i právní úpravu jednotlivých spolkových zemí. Cílem BStFG 2015 je především rozvolnit úpravu do té doby striktně nastavenou BStFG. Je tvořen šesti ustanoveními obsahující založení a vznik nadací a fondů až po jejich zánik, jejich orgány a také registr pro nadace a fondy. Upravuje nadace a fondy s veřejně prospěšným či dobročinným účelem. I nadále se drží koncepce, že nadace i fondy mají právní osobnost, přičemž nadace mají trvalý charakter a fondy ho mít nemusí. Přestože minimální majetek nebyl dříve požadován, v současné době je jeho hodnota minimálně 50 000 EUR, pokud nadační subjekt slouží k trvalému účelu.125 Nově zákon nevyžaduje, aby potřebovaly ke svému založení schválení od úřadů, to ale neznamená, že by se nemohly vyjádřit, zda založení nadačního subjektu neodporuje zákonu. Vzhledem k tomu, že není vyžadováno povolení, zapisují se nadační subjekty do veřejného rejstříku z důvodu transparentnosti. I na jejich strukturu jsou kladeny menší nároky, postačí, když má správní rada pouze dva členy.126 Druhým z právních předpisů je zákon o soukromých nadacích (Privatstiftungsgesetz, zkráceně „PSG“), dle kterého mohou být od roku 1993 vytvořeny nadace soukromé, které 124

RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 9. 125 Gemeinnützigkeitsgesetz 2015: Attraktivierung des Stiftungswesens-BGBl [online]. LexisNexis.at, 29. 12. 2015. [cit. 15. 3. 2016]. 126 KAMRATH, S. Am Image arbeiten [online]. Die-Stiftung.de, 11. 2. 2016. [cit. 15. 3. 2016].

42

mají v současné době v Rakousku největší zastoupení.127 PSG je jednotný, nezáleží, zda nadace působí pouze v jedné spolkové zemi nebo zda má přesah i do jiných, je pojat liberálně a klade důraz na autonomii vůle zakladatele, mimo jiné i účel nadací může být kromě veřejně prospěšného i ryze soukromý.128 Právě tyto skutečnosti mají za následek, proč je v Rakousku v současné době nejvíce využíván právě PSG, proto se tato kapitola bude zabývat především jím. Vzhledem k tomu, že BStFG 2015 je v rakouském právním řádu pouze chvíli, tak teprve čas ukáže, zda bude v budoucnu PSG konkurovat. Nadace je jako právnická osoba nadána právní osobností a vzniká na základě vůle zakladatele k určitému účelu, kterému je věnován majetek. Účel nadace je jejím podstatným znakem a není možné založit nadaci bez účelu, zároveň nesmí nadace převzít vedení obchodní společnosti, stát se neomezeně ručícím společníkem a smí podnikat pouze v rámci vedlejší činnosti. Změna nadačního účelu po vzniku nadace přichází v úvahu, vyhradil-li si tuto možnost zakladatel nebo prostřednictvím správní rady. Podle § 7 odst. 1 PSG se nadace zřizují nadační listinou, která má formu notářského zápis. Akt vzniku je poté vázán na zápis do veřejného rejstříku, v tomto případě obchodního.129 Požadavky na obsah nadační listiny upravuje zákon v § 9 PSG, který stanoví, že musí obsahovat v každém případě věnování majetku, nadační účel, jméno a sídlo nadace, určení, zda jde o nadaci zřízenou na dobu určitou či neurčitou, označení beneficientů či způsob jejich určení mimo případ nadace k podpoře obecného blaha, dále pak jméno a adresu, u fyzických osob ještě datum narození, a u právnické osoby, která je zapsaná v obchodní rejstříku identifikační číslo. I přestože je nadace zřízena na dobu neurčitou, zákon dobu trvání nadace omezuje v případě, kdy jako důvod zrušení stanoví dobu trvání nadace, která není obecně prospěšná, ale jejíž převažujícím účelem je zaopatření fyzických osob, na 100 let, přičemž se pozůstalí beneficienti shodně nedohodnou, aby nejdéle po dalších 100 let pokračovala v existenci.130 Mezi tyto nadace se nejčastěji řadí rodinné nadace. Soukromé nadace požadují při založení

127

ZOLLNER, J. Foundations in Austria: The Law of Public and Private Foundations. In Prele, Ch. Developments in Foundation Law in Europe. Netherlands: Springer Dordrecht Heidelberg New York London, 2014, s. 1-2. 128 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 43-44. 129 ARNOLD, N. Privatstigtungsgesetz: Kommentar. 3. aktualisierte und erw. Aufl. Wien: LexisNexis, 2013. s. 36-49. 130 § 35 odst. 2 bod. 3. PSG

43

nadační majetek v hodnotě 70 000 EUR, což je poměrně vysoká počáteční hodnota. Tento minimální majetek musí být obstarán ještě před zápisem do obchodního rejstříku. PSG ale umožnil, aby byl majetek nadace spotřebován.131 Založit nadaci lze jak za života zakladatele, tak pro případ smrti. V případě prvním může být zakladatelů i více, mohou svá práva vykonávat zásadně společně a jednomyslně. Zakladatelem může být jak právnický, tak fyzická osoba. Zakladatel si může na základě autonomie vůle v nadační listině vyhradit právo změn a odvolání, musí tak učinit výslovně. Dodatečný zápis by byl neúčinný a nepřípustný. V případě, že je zakladatelů více si mohou tato práva různě upravit, v praxi se nejčastěji vyskytuje případ, kdy rodiče vykonávají tyto práva jako tzv. hlavní zakladatelé a teprve po jejich úmrtí přecházejí na děti jako spoluzakladatele. Je však vyloučeno, aby toto výsostní právo přecházelo na právní nástupce.132 Organizační struktura se skládá ze správní rady a revizora, v určitých případech i dozorčí rady. Tímto není však výčet omezen, zakladatel může ustanovit další orgány sloužící k ochraně účelu nadace. První správní rada je ustanovena zakladatelem, po vzniku může na základě § 9 odst. 1 PSG dojít ke změnám. Správní rada musí být na základě zákona minimálně tříčlenná, délka funkčního období členů však není předepsána.133 Výkon funkce je omezen § 15 odst. 2 PSG, podle kterého nemohou být členy správní rady právnické osoby, manžel či druh beneficienta, nebo příbuzní v přímé linii nebo do třetího stupně v linii vedlejší. Dozorčí rada je zřizována v případě, že počet pracovníku je vyšší než 300 nebo na základě přímé účasti na vedení kapitálové společnosti či družstva s více jak 50% za podmínky, že počet jejich zaměstnanců v průměru nepřekračuje počet 300 a činnost nadace není omezena jen na správu podílů. Revizor je jmenován soudem, popřípadě dozorčí radou. Revizorem nesmí být například beneficient, ani člen orgánů nadace, zaměstnanec nadace nemůže být zaměstnán v podniku, na kterém má nadace rozhodující vliv. Další negativní výčet obsahuje § 20 odst. 3 PSG. Mezi jeho činnosti spadá kontrola roční závěrky včetně účetnictví a zprávy o stavu společnosti do tří měsíců od předložení. Podpůrně se pro činnost revizora použije obchodní zákoník neboli zákoník 131

ARNOLD, N., LUDWIG, Ch. a HOSP, T. Stiftungshandbuch: stiftungsrechtliche und steuerliche Bestimmungen Österreich und Liechtenstein. 2. Aufl. Wien: Linde, 2014, s. 83. 132 MACHEINER, R., KOTTKE, N. Die österreichische Privatstiftung. Rahmenbedingungen, Haftungsrisiken für Stiftungsvorstände, Stiftungsorganisation. [online]. [cit. 25. 2. 2016]. 133 RICHTER, A. a WACHTER T. Handbuch des internationalen Stiftungsrechts. Bonn: Zerb Verlag, 2007, s. 1243-1247.

44

o podniku (Unternehmensgesetzbuch). Dohled nad nadacemi je tak především zprostředkován ze strany vnitřním orgánů nadace.134 Beneficienti jako příjemci musí být zakladatelem v nadační listině buď konkrétně určeni, nebo musí být určeni na základě objektivních okolností, například „moji potomci“. Mimo jiné nadační listina obsahuje i další úpravu týkající se beneficientů, mohou to být kvóty beneficientů, začátek a konec postavení konkrétního beneficienta. Pokud nejsou určeni zakladatelem, učiní tak správní rada.135 Beneficient jako adresát nadačního příspěvku ho musí užít v souladu s účelem, ke kterému byl poskytnut. Za beneficienta se považuje jak fyzická, tak právnická osoba, může jím být i samotný zakladatel.136 Zrušit nadaci lze ze zákonem stanovených důvodů, kterými jsou uplynutí doby, pokud je na majetek vyhlášen konkurz, pravomocné rozhodnutí o zastavení konkurzního řízení pro nedostatek majetku v souvislosti s krytím nákladů nebo pokud správní rada jednomyslně rozhodne o zrušení nadace nebo o tom rozhodne soud. Správní rada může vydat rozhodnutí, kterým zruší nadaci, za podmínek stanovených v § 35 odst. 2 PSG, pokud tak neučiní, může o zrušení nadace požádat soud každý člen orgánů, beneficient, zakladatel i každá zmocněná osoba v nadační listině.137 Mimo jiné zákon připouští i odvolání nadace zakladatelem, pokud si toto právo výslovně vyhradil v nadační listině. Pak je jen v dispozicích zakladatele, zda ho využije. Tato výsada však platí pouze pro zakladatele jako fyzické osoby, nikoli právnické. Právo na odvolání má pouze zakladatel, nemůže se ho zprostit zákonným zastoupením. Prohlášení o odvolání je jednostranným projevem vůle zakladatele a vyžaduje formu notářského zápisu.138 V případě likvidace funkci likvidátora vykonává správní rada, ta musí věřitele informovat o zrušení nadace a možnosti přihlásit své pohledávky, nicméně není požadováno tuto skutečnost jinak zveřejnit. S likvidačním zůstatkem se následně naloží dle pokynů v nadační listině, v případě, že žádné neobsahuje, rozdělí se mezi tzv. Letztbegüstigte neboli pozůstalé beneficienty. Za situace, že buď žádný z nich neexistuje, nebo majetek odmítne a nadační 134

RICHTER, A. a WACHTER T. Handbuch des internationalen Stiftungsrechts. Bonn: Zerb Verlag, 2007, s. 1248-1250. 135 ARNOLD, N. Privatstigtungsgesetz: Kommentar. 3. aktualisierte und erw. Aufl. Wien: LexisNexis, 2013. s. 125-127. 136 Die österreichische Privatstiftung Handbuch für Stifter. Erste Private Banking [online]. [cit. 28. 2. 2016], s. 11. 137 § 35 PSG 138 ARNOLD, N., LUDWIG, Ch. a HOSP, T. Stiftungshandbuch: stiftungsrechtliche und steuerliche Bestimmungen Österreich und Liechtenstein. 2. Aufl. Wien: Linde, 2014, s. 76-77.

45

listina mlčí, připadne majetek Rakouské republice.139 Po skončení likvidace ohlásí správní rada tuto skutečnost k zápisu do obchodního rejstříku a poté dojde k výmazu nadace.140

4.2 Vybrané aspekty nadačního práva ve Spolkové republice Německo Německou

úpravu

nadací

nalezneme

v občanském

zákoníku

(Bürgerliches

Gesetzbuch, zkráceně „ BGB“) v § 80 a násl. BGB. Na základě novely z roku 2002 týkající se nadací byly novelizovány i právní úpravy spolkových zemí, celkově došlo k pokroku této oblasti v Německu. Nadace tedy nejsou zakotveny pouze v BGB, ale i na úrovni jednotlivých spolkových zemí, kdy BGB je zákonem lex generalis, od něhož se pak jednotlivé zemské zákony odvíjí. BGB obsahuje pouze stručnou úpravu doplněnou podrobněji vypracovanými zákony spolkových zemí, ať už jde například o vznik nadace, dohled nad ní či další skutečnosti.141 V této části práce budou rozebrány pouze nadace v kontextu BGB jako obecné úpravy, nikoli konkrétně jednotlivé zemské zákony všech 16 spolkových zemí. V Německu se objevují různé druhy nadací, ať už klasicky veřejně prospěšné a soukromé, tak i nadace s právní subjektivitou a bez ní či církevní a podnikové. BGB obsahuje základní úpravu nadací, tedy civilněprávních nadací, které jsou právnickými osobami, disponující majetkem v účelu vymezenému zakladatelem.142 Vznik nadace je vázán na nadační listinu a uznání příslušné veřejné moci konkrétní spolkové země, na jejímž území má nadace sídlo143, není tedy vyžadován zápis do veřejného rejstříku. Nadace mohou vznikat jak inter vivos tak mortis causa, v prvním případě se vyžaduje jednostranný projev vůle, v druhém případě se nadace zřizuje závětí nebo dědickou smlouvou. Závěť musí být sepsána vlastnoručně nebo ve formě notářského zápisu, dědická smlouva musí být notářsky ověřena.144 V případě zřízení nadace za života zakladatele zákon požaduje, aby byla vyhotovena nadační listina v písemné formě a

139

§ 36 PSG § 37 odst. 1 PSG 141 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 38-39. 142 GRÜNWALDOVÁ PEJCHALOVÁ, V. Určité aspekty právní úpravy nadací v České republice, ve Francii, v Německu a v Rakousku. Epravo.cz. [online]. 12. 8. 2010, [cit. 1. 3. 2016]. 143 § 80 odst. 1 BGB 144 RICHTER, A. a WACHTER T. Handbuch des internationalen Stiftungsrechts. Bonn: Zerb Verlag, 2007, s. 771-772. 140

46

zahrnovala prohlášení zakladatelů věnovat majetek k plnění určitého účelu. Mimo to musí obsahovat stanovy, které upravují název, sídlo, účel nadace a vytvoření správní rady.145 Nadace slouží k plnění účelu nadace jakožto podstatného elementu, který není zákonem zvlášť vymezen, může se jednat o jakýkoliv účel, který neohrožuje obecné blaho. Všechny typy nadací však musí být v souladu se zákonem, tak i obecným blahem. Účel nadace je chráněn ze strany státního dohledu, bude-li za potřebí před orgány nadace i samotným zakladatelem. Je proto důležité, aby byl účel vymezen jednoznačně. Nemusí být trvalý, přípustné jsou i nadace založené na určitou dobu. Je povolena i mnohost účelu, rodinné nadace mohou také sledovat veřejně prospěšný či dobročinný účel.146 V Německu je tedy povolena kombinace veřejně prospěšné a rodinné nadace, výhodou je především daňové zvýhodnění, neboť jsou z daňového hlediska považovány za veřejně prospěšné a uplatní se pro ně daňové úlevy v případě, že použijí maximálně jednu třetinu svých příjmů pro potřeby rodinných příslušníků. Ke změně účelu, zakladatel může tuto možnost ve svém prohlášení upravit, nicméně je poté podrobena dohledu ze strany orgánů veřejné moci.147 Pokud jsou nadace ale založeny výlučně k soukromým účelům, například v případě rodinných nadací, jejich majetek a výnosy podléhají dani. V případě veřejně prospěšných, dobročinných a církevních účelů jsou nadace daňově zvýhodněny. Daňové zvýhodnění upravuje v § 51-68 německý daňový řád (Abgabenordnung).148 Co se majetku týče, BGB výslovně nestanoví jeho hodnotu, nicméně předpokládá, že k dosahování účelu jím zakladatel nadaci vybaví. Pokud není nadace vybavena majetkem pouze dočasně, její existenci to nebrání, pokud však majetek nemá trvale, pak je dán jeden z důvodu jejího zrušení. V praxi se pro zřízení samostatné nadace po celém Německu předpokládá majetek v minimální hodnotě 50 000 EUR.149 V rámci organizace musí mít nadace dle § 86 BGB v souvislosti s § 26 odst. 1 BGB správní radu, která je jako vedoucí orgán povolána k zastupování a vedení nadace, zároveň rozhoduje o využití jejích prostředků. Rozsah zastupování není v zákonně omezen, výjimkou je jednání vůči třetím osobám. Kromě správní rady může zakladatel ustanovit 145

§ 81 odst. 1 BGB RICHTER, A. a WACHTER T. Handbuch des internationalen Stiftungsrechts. Bonn: Zerb Verlag, 2007, s. 773-774. 147 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 118-130. 148 Steuern. Stiftungen.org [online]. [cit. 5. 3. 2016]. 149 GROOTERHORST, J. Der online BGB-Kommentar [online]. [cit. 26. 2. 2016]. 146

47

další orgány, včetně počtu členů a jejich pravomocí. Práva a povinnosti těchto orgánů musí být stanoveny a od sebe vymezeny. Kromě správní rady může být tedy zřízena i rada dozorčí jako kontrolní a poradní orgán. Členství v orgánech mohou vykonávat vedle fyzických osob i osoby právnické. První členy orgánů jmenuje zpravidla zakladatel, jejich funkční období bývá většinou omezeno na tři až pět let. Mezi důvody ukončení členství spadá smrt, odstoupení nebo vyloučení v případě, že člen trvale porušuje jeho povinnosti. Dohled nad nadací pak přísluší úřadům jednotlivých spolkových zemí, jejichž úkolem je ochrana nadací před nimi samotnými a jejich orgány. Především dohlíží na činnost nadace, která se musí pohybovat v mezích zákona a stanov.150 Kontrola a dohled nadací je tedy v Německu zprostředkován především ze strany státu a jednotlivých spolkových zemí, nežli ze strany vnitřních orgánů. BGB upravuje důvody zániku nadace, mezi něž řadí nemožnost plnění účelu nebo ohrožení obecného blaha. V obou případech příslušný úřad rozhodne o jejich zrušení, nerozhodne-li o změně účelu. Dále je pak možné zrušit nadaci na základě zahájení insolvenčního řízení, odvolání nadace nebo jednoduše dle úpravy jednotlivých spolkových zemí. V zákoně však nenalezneme zmínku o zrušení nadace vlastními orgány, nicméně je i tato možnost přípustná. Příslušný orgán, v tomto případě správní rada, by měla mít možnost zrušit nadaci, pokud tak připouští stanovy, tedy na základě vůle zakladatele.151 Při zániku nadace v případě dle § 87 BGB nebo jiném ukončení existence nadace, připadne majetek osobě určené zakladatelem v nadační listině. V případě, že takové ustanovení chybí, patří majetek do pokladny spolkové země, ve kterém má nadace sídlo nebo patří někomu jinému dle právní úpravy spolkové země. Dále je možné použít ustanovení týkající se spolku.152 Úprava spolku vyžaduje konání likvidace, pokud nepřipadne majetek do pokladny země nebo pokud není zahájeno insolvenční řízení.153

4.3 Zhodnocení Rakouská právní úprava dle PSG je postavena na liberálních základech, proto se také více přibližuje úpravě nadačních fondů v České republice, především autonomií vůle 150

RICHTER, A. a WACHTER T. Handbuch des internationalen Stiftungsrechts. Bonn: Zerb Verlag, 2007, s. 777-790. 151 SCHIFFER, J. a SCHÜRMANN, CH. Auflösung rechtsfähiger Stiftungen. Stiftungsbrief [online]. IWW Institut, 1. 6. 2012. [cit. 29. 2. 2016]. 152 § 88 BGB 153 § 47 BGB

48

zakladatele. Vznik nadace i nadačního fondu je vázána na zápis do veřejného rejstříku, v rakouském právu se provádí do obchodního rejstříku, v českém právu pak do nadačního rejstříku. Účel nadace dle PSG může být jakýkoliv, zákon nicméně stanoví určitá omezení k ochraně samotné nadace, stejně tak účel nadačního fondu není téměř omezen. Jejich existence nemusí být nutně trvalá, nadační fondy mohou mít trvalý charakter, zákon ale u nich tuto skutečnost nepožaduje. PSG dokonce vylučuje, aby byly nadace, které neslouží obecné prospěšnosti, zakládány trvale a omezuje jejich právní život na 100 let s možností prodloužení na dalších 100 let. I přestože je tedy doba nadace omezena, rakouská právní úprava vyžaduje vybavit nadaci majetkem v hodnotě 70 000 EUR, což je poměrně vysoká částka. Nadační fond ke svému založení přesně stanovenou částku nepotřebuje, zákon ale přepokládá, že ho zakladatel nějakým majetek vybaví. Majetek nadačního fondu pak může být následně zcela spotřebován, což umožňuje i PSG. Nadační příspěvky mohou být poskytovány osobám dle nadační listiny, v obou případech může být beneficientem i samotný zakladatel. Při zániku nadace i nadačního fondu se naloží s likvidačním zůstatkem primárně dle nadační listiny, v konečné fází pak může majetek připadnout státu. K zániku obou je vyžadován výmaz z veřejného rejstříku. Mimo jiné PSG připouští i odvolání nadace, pokud si toto právo vyhradil zakladatel v nadační listině a za zákonem stanovených podmínek. V České republice možnost odvolat nadace i nadační fondy není přípustná. Co se týče nadací dle BGB, k jejich vzniku není vyžadován zápis do veřejného rejstříku a právě i z tohoto důvodu je na ně kladen větší dohled ze strany státu a státních orgánů, respektive zemských orgánů. Německá úprava je z důvodu absence zápisu liberálnější než úprava v českém právním řádu. Dalším důvodem je i ten, že musí založit povinně jako hlavní orgán správní radu, nikoli dozorčí radu či revizora. Jejich účel není opět téměř omezen a doba jejich existence může být stanovena i na dobu určitou. Stejně jako jim i nadačním fondům v současné době postačí k založení písemná forma nadační listiny. V BGB nenalezneme ustanovení o výši majetku, není tedy ze zákona povinnost je nějakým vybavit, nicméně v praxi se předpokládá alespoň 50 000 EUR. Pokud je následně majetek spotřebován a nadace je trvale bez majetku, je dán jeden z důvodů zrušení nadace. Obdobně i český nadační fond nemusí být vybaven majetkem, pokud je ale bez něj trvale, může dojít k jeho zrušení. Obecně je úprava v BGB velmi stručná a bylo by potřeba jít v rámci porovnání ještě do jednotlivých zemských zákonů. Nicméně i přesto se dá shrnout,

49

že úprava nadací dle BGB a nadačního fondu v českém právním řádu vykazuje značné shody, především co se majetku týče. Výše popsané shody mezi nadací dle PSG a nadačním fondem v českém právním řádu, především tedy autonomie vůle zakladatele i jeho možnost být beneficientem bez omezení, spotřebování majetku i doba existence připodobňují tyto rakouské nadace k nadačnímu fondu a naopak se odlišují od nadací v České republice. I přestože je úprava nadačních subjektů u nás velmi podobná, vykazuje i řadu rozdílů, které pak mohou být důvodem, proč si zakladatel pro vyčlenění svého majetku vybere právě daný institut. PSG však ve své úpravě vypustil úpravu nadačních fondů i přesto, že do té doby v rámci BStFG fungovaly. Spojil je do jedné celistvé úpravy nadací, která umožnila nahradit nadace i fondy dle BStFG. Právě z tohoto důvodu je otázkou, proč český zákonodárce po rekodifikaci soukromého práva nadační fondy z českého právního řádu nevypustil a jednoduše tzv. nepovolil uzdu nadacím. Pokud by bylo možné je pojmout ještě liberálněji a přenechat více prostoru samotnému zakladateli, mohly by jistě nahradit i samotné nadační fondy.

50

Závěr Tato práce si kladla za cíl charakterizovat právní úpravu nadačního fondu po roce 2014, neboť došlo v oblasti nadačního práva k řadě změn. Nešlo pouze o zavedení změn v oblasti nadačních subjektů, ale i o jejich systematické zařazení do občanského zákoníku. Systematické zařazení nadačního fondu do souřadného postavení k nadacím mělo za následek, že vznikaly a stále ještě vznikají protichůdné názory k postavení a právní úpravě nadačních fondů. Zákonodárce při přípravě OZ ustanovení o subsidiární použitelnosti nadací na nadační fondy vypustil, nejspíše tím nezamýšlel subsidiární použitelnost vyloučit, nicméně tím vznikla řada problémů, jak tedy úpravu nadačního fondu vykládat. S ohledem na souřadné postavení nadačních subjektů, především pak sice stručné, ale dostatečné zakotvení nadačního fondu v OZ lze předpokládat, že subsidiární použití nadací není potřeba. Pokud právní úprava chybí, lze použít obecnou úpravu týkající se právnických osob, která je dostatečně široká. Navíc vychází občanský zákoník z autonomie vůle zakladatele, tedy tam, kde zákon danou situaci neupravuje, lze řešení ponechat na vůli zakladatele. Jak už bylo řešeno výše, těžko říci, co vedlo zákonodárce k vypuštění daného ustanovení o subsidiárním použití. Otázkou tedy zůstává, zda se někdy dočkáme novely, která situaci upraví. Pokud k tomu ale nedojde a stejně tak do doby než se tak stane, právní úprava nadačního fondu obstojí sama o sobě spolu s obecnou úpravou právnických osob, smyslem a účelem zákona a základními principy nadačního práva a celého nového kodexu. Rekodifikací soukromého práva došlo v oblasti nadačního sektoru ke kroku vpřed. Uvolnění úpravy po vzoru zahraniční legislativy má za následek především větší prostor pro vůli zakladatele, dále pak umožnění podnikání nadačním subjektům a jejich založení za účelem nejenom veřejně prospěšným, ale i soukromým a smíšeným. Postavení zakladatele je především posíleno možností ponechat si některá práva a tedy se dále podílet na fungování nadačního fondu po dobu jeho existence. Může rozhodnout, zda bude nadační fond podnikat i zda může dojít k jeho zrušení bez likvidace přeměnou. Pokud nadační fond začne podnikat, vždy se musí jednat pouze o vedlejší činnost. V případě, že by bylo umožněno zakládat nadační fondy za účelem primárně podnikatelským, rozdíly mezi nimi a obchodními korporacemi by se tím stíraly. Dále musí být rámci této činnosti nadační fond opatrnější, především v nakládání se svým majetkem.

51

Další důležitou změnou je i rozšíření účelu nadačního fondu. Omezení ZNNF pouze na veřejně prospěšný omezovalo zakládání nadačních subjektů v našem právním řádě a úprava působila až zastarale v porovnání se zahraniční úpravou, například výše zmíněným Rakouskem, kde bylo možné zakládat soukromé nadace již do roku 1997. Obecně lze ale říci, že to byl jistě krok správným směrem, neboť s přísnější právní úpravou klesá i zájem zakladatelů tuto právní formu zvolit pro správu majetku. V rámci diplomové práce bylo poukázáno i na jiné instituty mimo nadační fond, pozornost byla zaměřena především na nadace, dále pak na svěřenský fond a přidružený fond. Nejblíže postavené nadačnímu fondu jsou jistě nadace, přesto na ně zákon klade nejvíce požadavků a jejich právní úprava je přísnější. Jsou tedy omezeny mnoha mantinely, se kterými se bude muset zakladatel vypořádat. Především slouží pouze k trvalé službě a vytváří nadační kapitál v hodnotě 500 000,- Kč. Dále je na ně stejně jako na nadační fondy kladen veřejnoprávní dohled. S ohledem na jednodušší úpravu nadačního fondu se dá očekávat, že jeho bude využito v případě účelu soukromého naopak nadace spíše k účelu veřejně prospěšnému. Naopak jako jednodušší volba se jeví svěřenský fond, který v současné době nevyžaduje zápis do žádného rejstříku. Otázkou ale zůstává, zda tak bude do budoucna ponecháno či anonymita svěřenského fondu vymizí, pro zakladatele by tato skutečnost znamenala menší flexibilitu. Na druhou stranu anonymita svěřenského fondu znamená i větší míru zneužití vůči třetím osobám. Záleží tedy na zakladateli, jaké preference bude požadovat a pro který institut se rozhodne. Otázkou i zůstává, zda se dočkáme plánované novely a ke změnám vůbec dojde. Vzhledem k tomu, že výše bylo zmíněno využití nadačního fondu spíše pro soukromé účely, bylo v práci poukázáno i na zahraniční úpravu, především na rakouskou, konkrétně PSG. Soukromé nadace dle PSG vykazují řadu podobných znaků jako nadační fondy v českém právním řádu. Roli hraje především autonomie vůle zakladatele, dále pak možnost spotřebovat všechen majetek a absence trvalosti. Právě z těchto důvodů je otázkou, zda se neinspirovat zahraniční úpravou. Nadační fondy v Rakousku obsahoval přísnější zákon BStFG, přesto se s v liberálně pojatém PSG už neobjevily. Dalo by se předpokládat, že tak bylo z důvodu rozvolnění úpravy a důvod k založení liberálnější formy, než je nadace, již nebyl potřeba. Celkově už je v zahraničí jen málo zemí, kde úpravu nadačního fondu nalezneme, Německo není výjimkou. Úprava je zde také flexibilnější, neboť není zákonem požadovaná výše majetku, zápis do veřejného rejstříku, 52

postačí písemná forma nadační listiny, dále zde nalezneme i volnost ve volbě účelu. Nicméně německou úpravu, tak jak byla popsána v této diplomové práci, nelze brát za konečnou. Jednotlivé spolkové země právní úpravu dále rozšiřují a zpřísňují. S ohledem na PSG a celkově zahraniční úpravu by se dalo do budoucna očekávat, že i u nás bude ještě dále rozvolněna úprava nadací a nadační fondy již z českého právního řádu postupně vymizí.

53

Seznam použitých pramenů Literatura ARNOLD, N. Privatstigtungsgesetz: Kommentar. 3. aktualisierte und erw. Aufl. Wien: LexisNexis, 2013. 852 s. ISBN 978-3-7007-5537-1. ARNOLD, N., LUDWIG, Ch. a HOSP, T. Stiftungshandbuch: stiftungsrechtliche und steuerliche Bestimmungen Österreich und Liechtenstein. 2. Aufl. Wien: Linde, 2014, 392 s. ISBN 978-3-7073-2068-8. BEDNAŘÍKOVÁ, B. Svěřenské fondy: institut pro uchování a převody rodinného majetku. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 200 s. ISBN 978-80-7478-585-6. ELIÁŠ, K. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 360 s. 978-80-7478493-4. ELIÁŠ, K., ZUKLÍNOVÁ, M. Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Praha: Linde Praha a.s., 2001, 302 s. ISBN 80-7201-303-0. HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 142 s. ISBN 80-210-1015-0. KNAPP, V. Velké právní systémy: Úvod do srovnávací právní vědy. Praha: C. H. Beck, 1996, 248 s. ISBN 80-7179-089-3. LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník: komentář. I. Obecná část (§1-654). Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, 2380 s. ISBN 978-80-7400-529-9. PRELE, Ch. Developments in Foundation Law in Europe. Netherlands: Springer Dordrecht Heidelberg New York London, 2014, 314 s. ISBN 978-94-017-9068-0. RICHTER, A. a WACHTER T. Handbuch des internationalen Stiftungsrechts. Bonn: Zerb Verlag, 2007, 1569 s. ISBN 978-3-935079-41-9. RONOVSKÁ, K. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, 202 s. ISBN 978-80210-7747-8.

54

RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 327 s. ISBN 978-80-7357-971-5. RONOVSKÁ, K. Spolkové a nadační právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 109 s. ISBN 978-80-210-4512-5. RONOVSKÁ, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 140 s. ISBN 978-80-210-4980-2. SVEJKOVSKÝ, J., DEVEROVÁ, L. a kol. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, 522 s. ISBN 978-80-7400445-2. SVEJKOVSKÝ, J., MAREK, R. a kol. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář [§ 1400-1474]. Praha: C. H. Beck, 2015, 544 s. ISBN 978-80-7400548-0. ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 1667 s. ISBN 978-80-7478-370-8. TICHÝ, L, RONOVSKÁ, K. a KOCÍ, M. Trust a srovnatelné instituty v Evropě. Praha: Centrum právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2014, 235 s. ISBN 978-80-87488-14-0.

Odborné články DVOŘÁK, T. Přeměny nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností a spolků. Právní fórum. 2009, roč. 6, č. 11, s. 470 an. HURDÍK, J. Kogentnost a dispozitivnost ustanovení nového občanského zákoníku o právnických osobách. Ke vzájemné použitelnosti ustanovení o nadacích a nadačních fondech, Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 7, s. 229 an. RONOVSKÁ, K. K postavení zakladatelů nadací a nadačních fondů po rekodifikaci soukromého práva. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, roč. 2015 č. 22, s. 767 an. RONOVSKÁ,

K.

Nadace

(a

trusty)

v

kontinentální

Evropě

-

pohled

funkcionální. Obchodněprávní revue, Praha: C. H. Beck, 2012, roč. 4, č. 7-8, s. 202 an.

55

RONOVSKÁ, K. Nadační fond po rekodifikaci soukromého práva. Subsidiarita, či analogie uvnitř nadačního práva? Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, roč. 21, č. 13-14, s. 494 an. RONOVSKÁ, K. Novinky na poli nadačního práva: krok správným směrem. Právní fórum, Praha: Wolters Kluwer, 2010, VII., č. 8, s. 407 an. RONOVSKÁ, K. Pět důvodů proč nepožadovat u zakladatelských právních jednání u nadačních fondů a ústavů formu notářského zápisu. Bulletin advokacie, Praha: Česká advokátní komora, 2014, roč. 2014, č. 11, s. 48 an. RONOVSKÁ, K. a HAVEL, B. Nadační fond v realitě nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, roč. 22, č. 3, s. 82 an. SUCHÁ, A. Nadace a nadační fondy dle NOZ. Rekodifikace a praxe, Praha: Nakladatelství Wolters Kluwer, 2014, č. 2, s. 2 an. VESELÝ, J. Bude nový zákon o nadacích přínosem nadační praxi? Právní rozhledy, Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 1998, roč. 6, č. 1, s. 13 an.

Elektronické zdroje BINDER, M. Die Privatstiftung – ein vielseitig einsetzbares Instrument [online]. [cit. 12. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.binderpartner.com/DOCROOT/Gute%20Stunde,2005,Privatstifung.pdf Die österreichische Privatstiftung Handbuch für Stifter. Erste Private Banking [online]. [cit. 28. 2. 2016], 75 s. Dostupné z: http://hasch.eu.dedi2098.yourserver.de/files/Stiftungsbrosch%C3%BCre_Erste_Bank.pdf Důvodová zpráva k OZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. [cit. 25. 2. 2016], 598 s. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodova-zpravaNOZ-konsolidovana-verze.pdf Důvodová zpráva k zákonu č. 158/2010 Sb., změna zákona o nadacích a nadačních fondech. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 1. 2016]. Gemeinnützigkeitsgesetz 2015: Attraktivierung des Stiftungswesens-BGBl [online]. LexisNexis.at, 29. 12. 2015. [cit. 15. 3. 2016]. Dostupné z:

56

http://lesen.lexisnexis.at/news/gemeinnuetzigkeitsgesetz-2015-attraktivierung-desstiftungswesen/ard/aktuelles/2015/53/lnat_news_020844.html GROOTERHORST, J. Der online BGB-Kommentar [online]. [cit. 26. 2. 2016]. Dostupné z: http://bgb.kommentar.de/Buch-1/Abschnitt-1/Titel-2/Untertitel-2/Entstehung-einerrechtsfaehigen-Stiftung GRÜNWALDOVÁ PEJCHALOVÁ, V. Určité aspekty právní úpravy nadací v České republice, ve Francii, v Německu a v Rakousku. Epravo.cz. [online]. 12. 8. 2010, [cit. 1. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/urcite-aspekty-pravni-upravy-nadaciv-ceske-republice-ve-francii-v-nemecku-a-v-rakousku-64226.html KAMRATH, S. Am Image arbeiten [online]. Die-Stiftung.de, 11. 2. 2016. [cit. 15. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.die-stiftung.de/veranstaltungsnachberichte/image-arbeiten53400 Kolektiv autorů pod vedením JUDr. Hany Frištenské. Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, [cit. 20. 2. 2016], 98 s. Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/nadace-a-fondy/novy-obcansky-zakonik.html LIŠKUTÍN, T. Svěřenský fond v novém občanském zákoníku. Epravo.cz. [online]. 24. 7. 2012, [cit. 15. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/sverensky-fond-vnovem-obcanskem-zakoniku-84181.html MACHEINER, R., KOTTKE, N. Die österreichische Privatstiftung. Rahmenbedingungen, Haftungsrisiken für Stiftungsvorstände, Stiftungsorganisation. [online]. [cit. 25. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.spaengler.at/011/cms.nsf/FM_19_Impulse10_Macheiner_Kottke.pdf?OpenFile Resource Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Senat.cz [online]. [cit. 16. 2. 2016], 6 s. Dostupné z: http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/69496/58411 Návrh tzv. malé novely občanského zákoníku, stav ke dni 7. 11. 2014. Obcan.cz [online]. [cit. 25. 2. 2016]. Dostupné z: https://obczan.cz/clanky/mala-novela-obcanskeho-zakoniku

57

PIKAL, D. Svěřenský fond a velká očekávání? Epravo.cz. [online]. 16. 4. 2014, [cit. 23. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/sverensky-fond-a-velka-ocekavani94144.html SCHIFFER, J. a SCHÜRMANN, CH. Auflösung rechtsfähiger Stiftungen. Stiftungsbrief [online]. IWW Institut, 1. 6. 2012. [cit. 29. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.iww.de/sb/praxisfaelle/stiftung-recht-aufloesung-rechtsfaehiger-stiftungenf57794 Steuern. Stiftungen.org [online]. [cit. 5. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.stiftungen.org/de/stiftungswissen/recht-und-steuern/steuern.html Vládní návrh na vydání OZ. Poslanecká sněmovna [online]. [cit. 29. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=835&ct1=0

Právní předpisy Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 2. 2016]. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6. 3. 2016]. Zákon č. 586/1992 Sb., České národní banky o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 16. 2. 2016]. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 12. 2. 2016]. Bürgerliches Gesetzbuch, ve znění pozdějších předpisů. In: JURIS [právní informační systém]. [cit. 6. 3. 2016]. Dostupné z: https://www.juris.de/purl/gesetze/_ges/BGB Privatstiftungsgesetz, ve znění pozdějších předpisů. In: RIS [právní informační systém]. [cit. 6. 3. 2016]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnumm er=10003154&ShowPrintPreview=True

58

Judikatura Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2005, sp. zn. 29 Odo 1041/2004. Nejvyšší soud [online]. [cit. 1. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B1740774DD74B823C1257 A4E006530F6?openDocument&Highlight=0, Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2531/2008. Nejvyšší soud [online]. [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/6F79C903F0F49109C1257 A4E0069693B?openDocument&Highlight=0, Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 10. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4615/2009. Nejvyšší soud [online]. [cit. 1. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/A1D1191E69888B59C1257 A4E0069A4ED?openDocument&Highlight=0, Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2013, sp. zn. 7 Cmo 326/2012. In: Beckonline [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 12. 3. 2016].

59