Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity obor Právo

Katedra trestního práva

Diplomová práce

Hmotněprávní a procesněprávní aspekty kauzy "metanol" v České republice Bc. Petra Valachová

akademický rok 2013/2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hmotněprávní a procesněprávní aspekty kauzy "metanol" v České republice zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

...……………………….. Bc. Petra Valachová, v. r.

1

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala doc. JUDr. Věře Kalvodové, Dr., za ochotu a odbornou pomoc při vedení diplomové práce. Poděkování patří také Mgr. Romanu Kafkovi, krajskému státnímu zástupci, jež dozoruje vyšetřování kauzy "metanol", a který mi poskytl cenné informace pro zpracování této práce. Dále děkuji rodině a příteli za podporu a pomoc po celou dobu studia.

2

Abstrakt Diplomová práce na téma Hmotněprávní a procesněprávní aspekty kauzy "metanol" v České republice se zabývá nejen celkovým pohledem na metanolovou kauzu, ale především je zaměřena na její tzv. zlínskou větev. Struktura práce spočívá v postupném přechodu od obecného vymezení pojmu metanol, shrnutí metanolové kauzy jako celku a samostatné

části

věnované

tzv.

zlínské

větvi.

Následuje

rozbor

jednotlivých

hmotněprávních a procesněprávních aspektů, které s touto kauzou úzce souvisí. Nezůstala opomenuta například oblast polehčujících a přitěžujících okolností, trestních sankcí či institut dohody o vině a trestu. Klíčová slova Metanol, otrava, obecné ohrožení, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, polehčující a přitěžující okolnosti, trestní sankce, dohoda o vině a trestu

Abstract Thesis Substantive and Procedural Aspects of the Case "Methanol" in the Czech Republic deals not only with overall view of the Case "Methanol", especially of the so - called branch of Zlín. Structure of thesis consists in gradual approach from general definition of methanol, whole summary of the Case "Methanol" and separate section focused on the so called branch of Zlín. It´s followed by analysis of Substantive and Procedural Aspects which are closely connected with this case. For example area of mitigating and aggravating circumstances, criminal sanctions or agreement on guilt and punishment is not omitted.

Keywords Methanol, poisoning, public menace, endangering public health by unhealthy food and other objects, mitigating and aggravating circumstances, criminal sanctions, agreement on guilt and punishment

3

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1 Alkoholy ............................................................................................................................. 8 1.1 Metanol....................................................................................................................... 8 1.2 Výskyt metanolu v alkoholických nápojích ............................................................... 9 1.3 Otrava metanolem z pohledu lékaře ........................................................................... 9 1.3.1 Protijed ............................................................................................................. 11 1.4 Metody stanovení přítomnosti metanolu .................................................................. 12 1.4.1 Plynová chromatografie ................................................................................... 12 1.4.2 Ramanova spektrometrie ................................................................................. 12 2 Dřívější zkušenosti s otravami metanolem ....................................................................... 14 2.1 Metanolová kauza 1941 ........................................................................................... 14 2.2 Otravy metanolem v mezinárodním měřítku ........................................................... 16 2.2.1 Asie .................................................................................................................. 16 2.2.2 Afrika ............................................................................................................... 17 2.2.3 USA ................................................................................................................. 17 2.2.4 Evropa .............................................................................................................. 17 3 Kauza "metanol" 2012 ...................................................................................................... 19 3.1 Události kauzy “metanol“ v datech a číslech ........................................................... 19 3.1.1 Projevy kauzy "metanol" v zahraničí ............................................................... 27 3.2 Zlínská větev kauzy "metanol"................................................................................. 28 3.2.1 Poznatky z prvních jednacích dnů ................................................................... 40 4 Rozbor hlavních skutkových podstat ................................................................................ 45 4.1 Obecné ohrožení ....................................................................................................... 45 4.2 Ohrožování závadnými potravinami a jinými předměty .......................................... 47 4.3 Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží.................... 48 4.4 Neoprávněné podnikání............................................................................................ 49 5 Trestní sankce ................................................................................................................... 51 5.1 Ukládání trestních sankcí ......................................................................................... 51 5.1.1 Faktory ovlivňující ukládání trestů .................................................................. 52 5.1.2 Institut trestu v kauze "metanol" ...................................................................... 52 5.1.3 Výkon trestu odnětí svobody ........................................................................... 58 6 Polehčující a přitěžující okolnosti .................................................................................... 60 4

6.1 Polehčující okolnosti ................................................................................................ 60 6.1.1 Nápomoc při objasňování trestné činnosti ....................................................... 61 6.1.2 Upřímná lítost .................................................................................................. 61 6.1.3 Vedení řádného života ..................................................................................... 61 6.2 Přitěžující okolnosti.................................................................................................. 62 6.2.1 Spáchání trestného činu po předchozím uvážení ............................................. 62 6.2.2 Ziskuchtivost .................................................................................................... 62 6.2.3 Porušení zvláštní povinnosti ............................................................................ 63 6.2.4 Spáchání více trestných činů ............................................................................ 63 6.2.5 Dřívější odsouzení pro trestný čin ................................................................... 63 7 Institut dohody o vině a trestu .......................................................................................... 65 7.1 Zakotvení dohody o vině a trestu do českého práva ................................................ 65 7.2 Podmínky ................................................................................................................. 67 7.3 Obsahové náležitosti ................................................................................................ 68 7.4 Dohodovací řízení .................................................................................................... 69 7.4.1 Předsoudní stadium trestního řízení ................................................................. 69 7.4.2 Řízení před soudem o schválení dohody o vině a trestu .................................. 69 7. 5 Konkrétní dohoda o vině a trestu ............................................................................ 70 8 Institut spolupracujícího obviněného ............................................................................... 74 8.1 Obecná charakteristika ............................................................................................. 74 8.2 Spolupracující obviněný v českém právním řádu .................................................... 75 8.3 Institut spolupracujícího z pohledu trestního řádu ................................................... 76 8.4 Institut spolupracujícího obviněného z pohledu trestního zákoníku ........................ 78 9 Závěr ................................................................................................................................. 80 10 Seznam použitých pramenů a literatury ......................................................................... 82 10.1 Tištěná odborná literatura....................................................................................... 82 10.2 Tištěná periodika .................................................................................................... 82 10.3 Elektronické prameny ............................................................................................ 83 10.4 Právní předpisy....................................................................................................... 87 10.5 Soudní rozhodnutí .................................................................................................. 89 10.6 Seznam příloh ......................................................................................................... 89 11 Přílohy ............................................................................................................................ 90

5

Úvod Tato diplomová práce je věnována kauze "metanol", která v České republice vypukla 3. září roku 2012. I když od té doby uplynulo poměrně dost času, nelze na tuto tragickou událost zapomenout. Krajský státní zástupce JUDr. Sladký na jedné z tiskových konferencí dokonale vystihl její podstatu, když ji počtem možných obětí přirovnal k lokálnímu válečnému konfliktu. Kauza "metanol" je označována za druhou nejvážnější katastrofu v historii České republiky, a to hned po povodních z roku 1997, kdy přišlo o život 50 lidí. Bohužel dnes, 18 měsíců po vypuknutí této kauzy, známe již 49 zemřelých, u kterých byla prokázána otrava metylalkoholem a je jen otázkou času, kdy se dozvíme o dalším lidském životě, který si metanol vybral za svou daň. Z toho je patrné, že nechybí mnoho a druhá nejvážnější katastrofa v dějinách České republiky obsadí první místo. Metanolová kauza byla médii označena za soudní proces roku 2014 a není se čemu divit, jelikož by před soudem, v relativně krátkém časovém úseku, mělo stanout na sedm desítek obžalovaných, přičemž samotná zlínská větev této kauzy jich čítá jednatřicet. Svou pozornost jsem se v rámci zpracování této práce snažila zaměřit zejména na dění v tzv. zlínské větvi metanolové kauzy, jelikož není v mých silách postihnout celý obsah této trestní věci, především kvůli tomu, že se jedná o celorepublikový problém. Jelikož metanolová kauza nemá v dějinách České republiky obdoby, bylo velice složité nalézt jakoukoliv relevantní literaturu, která by se dala za účelem zpracování tohoto tématu použít. To je jeden z důvodů, proč jsem především v části věnované vývoji metanolové kauzy a zkušenostem s otravami metylalkoholem u nás a ve světě čerpala zejména z periodik. Co se týče samotného vývoje v tzv. zlínské větvi kauzy "metanol", taktéž neexistuje žádný zdroj, který by se touto problematikou blíže zabýval. Proto jsem velice vděčná za ochotu dozorujícího krajského státního zástupce Mgr. Romana Kafky, který mi trpělivě odpovídal na všechny kladené dotazy a poskytl mi tak metodou rozhovoru cenné informace pro zpracování této části práce. Ostatně dalším zdrojem informací mi byl i obsah obžaloby, která byla přednesena u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně na počátku prvního jednacího dne. Těžištěm poznatků se pro mne stala osobní přítomnost na několika soudních jednáních, kde zazněla spousta důležitých informací nejen pro snazší pochopení celé věci a ujasnění si vazeb mezi jednotlivými členy výrobní a distributorské sítě, ale také pro vytvoření si vlastního názoru na celou věc.

6

Za účelem zpracování ostatních částí práce jsem se snažila vycházet především z příslušné odborné literatury jak ve formě odborných publikací či periodik, tak i z judikatury a souvisejících právních předpisů. První kapitola práce je věnována alkoholům jako celku, kde se podrobněji zabývám charakteristikou metylalkoholu, a to jak z pohledu práva, tak i ostatních vědních disciplín, jelikož se jedná o látku, která v této trestní věci hraje hlavní roli. Pro hmotněprávní charakteristiku metanolové kauzy jsem využila rozboru hlavních skutkových podstat, jejichž znaky jednotliví pachatelé svým protiprávním jednáním naplnili, což se pro mne stalo jakýmsi odrazovým můstkem pro zbývající část práce. Na základě těchto znalostí byla vytvořena následující kapitola věnovaná trestním sankcím, s čímž souvisí i obsah následující kapitoly týkající se polehčujících a přitěžujících okolností. Co se týče procesněprávních aspektů, zde byla věnována největší pozornost dohodě o vině a trestu, jelikož se jedná o poměrně nový a doposud nepříliš často využívaný institut trestního práva. Jejím značným přínosem je urychlení práce orgánů činných v trestním řízení, čehož bylo využito i v průběhu kauzy "metanol". Sice ke sjednání této dohody došlo mezi státním zástupcem a obviněným jen v jednom jediném případě, ale i tak tento procesněprávní institut splnil svůj účel a umožnil zaměřit práci orgánů činných v trestním řízení na „větší ryby“. Za přínosné považuji propojení teoretických poznatků o dohodě v návaznosti na obsah skutečné dohody o vině a trestu, která byla během metanolové kauzy uzavřena. Opomenut nezůstal ani procesněprávní institut spolupracujícího obviněného mající nezanedbatelný hmotněprávní dopad v otázce přiměřenosti trestu, který by byl za splnění určitých podmínek dobře využitelný v metanolové kauze a stejně jako institut dohody o vině a trestu, by i on mohl vést k zefektivnění práce orgánů činných v trestním řízení.

7

1 Alkoholy Dříve, než se dostaneme k odpovědi na otázku, co je to metanol, je důležité udělat si alespoň rámcovou představu o alkoholech, jakožto samostatné skupině chemických látek. Alkoholy jsou bezbarvé, vzájemně mísitelné kapaliny, vyznačující se narkotickými vlastnostmi, jejichž výroba může probíhat jak chemickou, tak i přirozenou cestou. Široké veřejnosti je zřejmě asi nejznámější metoda výroby pomocí kvašení rostlinných šťáv nebo extrakce plodin bohatých na škrob či celulózu. I přesto, že se na první pohled může zdát výroba alkoholů bezpečná, existuje zde několik rizik způsobených převážně nedokonalým průběhem chemického procesu potřebného pro získání kvalitního etanolu. To může vést až ke vzniku směsi etylalkoholu a metanolu, který je považován za velice silný jed, mající nenávratně

škodlivé

účinky na

nervový systém

člověka.

K tomuto

chemicky

nedokonalému procesu dochází ve valné většině případů při nelegální domácí výrobě alkoholu.1 Z pohledu práva je na alkoholy, respektive na alkoholické nápoje, nahlíženo jako na potraviny, a to na základě ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, kde jsou potraviny definovány jako „látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj“, z čehož plyne, že do této skupiny řadíme i alkoholické nápoje. To, že jsou alkoholické nápoje chápány jako potraviny, potvrzuje i rozsudek Nejvyššího soudu, ve kterém státní zástupce namítá, že zajištěné lihoviny je zapotřebí chápat jako potraviny.2

1.1 Metanol Metanol, metylalkohol, karbinol neboli dřevný líh, to vše jsou synonymní názvy, které patří téže organické sloučenině. Metylalkohol byl dříve řazen mezi zvlášť nebezpečné jedy a těchto toxických účinků bylo zneužito při výrobě směsi s etanolem, výsledkem čehož vznikla metanolová kauza, která do té doby neměla v českých dějinách obdoby. Pokud se budeme blíže zabývat biologickými vlastnostmi metylalkoholu, dojdeme k závěru, že metanol není ve skutečnosti jedovatější než samotný etanol. Jedná se

1

POPOV, Petr In: KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 151. 2 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 11 Tdo 559/2011. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 1. 2014].

8

v podstatě o netoxickou látku, která získává své toxické vlastnosti až po proniknutí do živého organismu.

1.2 Výskyt metanolu v alkoholických nápojích Jak již bylo řečeno v kapitole 1, jednou z běžných vlastností alkoholů je i výskyt malého množství metanolu, k jehož vzniku dochází v průběhu kvašení ovocných šťáv. Přítomnost metylalkoholu v destilátu nemá za následek žádnou vadu chuti či vůně. Výskytu metanolu v alkoholických nápojích se věnuje i Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008, o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin, které lihovinu charakterizuje jako alkoholický nápoj určený k lidské spotřebě, mající určité organoleptické vlastnosti, o minimálním obsahu etanolu 15 objemových procent, který lze vyrobit dvěma způsoby, buďto přímou metodou nebo vzájemným smísením lihovin. Dále je tímto nařízením stanovena míra povoleného množství metylalkoholu v lihovinách. Ta je z pohledu unijního práva odlišná v závislosti na kategorii, do které daná lihovina spadá, například u lihovin typu Brandy je povolené množství stanoveno na 200 g na jeden hektolitr etanolu o koncentraci 100 objemových procent. Naopak nejvyšší přípustný obsah metylalkoholu je tolerován u matolinovice ovocné. Pro tuto kategorii je maximální možný limit metanolu stanoven na 1500 gramů na hektolitr etanolu o koncentraci 100 objemových procent.3

1.3 Otrava metanolem z pohledu lékaře Otrava metylalkoholem má u každého jedince individuální průběh, existuje ovšem několik příznaků, které jí v minulosti lékaři přiřadili a tím vytvořili obecný rámec napomáhající k identifikaci otravy touto látkou. Dle názoru Velana jakožto jednoho z autorů článku nesoucího název Hromadná otrava metylalkoholem lze za první příznaky otravy metanolem označit nevolnost, závratě, poruchy vidění či bolesti hlavy, které se u poškozeného postupně začínají objevovat po 12 až 24 hodinách od požití metanolu. Tato poměrně dlouhá doba latence, která předchází prvním projevům otravy, je výsledkem velmi pomalé oxidace metylalkoholu na kyselinu mravenčí, kyselinu mléčnou a formaldehyd, které jsou v porovnání s metanolem pro lidský organismus šestkrát až třicetkrát toxičtější. Nejenže lze metabolické produkty otravy metanolem v lidském organismu prokázat až po několika hodinách od jeho požití, ale zároveň je možné zjistit 3

Nařízení 2008/110/ES.

9

jeho přítomnost v těle ještě v průběhu následujících osmi dnů. K úspěšné léčbě je zapotřebí, aby byl interval mezi požitím metylalkoholu a zahájením léčby co nejkratší. Prvním krokem k vyléčení pacienta je důkladný výplach žaludku, následná úprava acidobazické rovnováhy v těle a podávání dostatečného množství tekutin. Pokud by koncentrace metanolu u poškozeného překročila hranici 0, 5 promile nebo by poškozený požil množství metanolu v rozmezí od 30 do 100 mililitrů, bylo by nutné u něj co nejdříve zahájit hemodialýzu, protože požití 24 gramů metanolu je považováno za smrtelnou dávku. Ovšem ani v případech požití menšího či srovnatelného množství metylalkoholu nemusí být tato léčba účinná a u pacienta dochází během několika následujících hodin k úmrtí.4 I přesto, že výše zmíněný Velanův článek pochází z konce 80. let minulého století, mnoho nových názorů na postup léčby se doposud neobjevilo. Když 14. září 2012 Vláda České republiky vyhlásila prohibici, jakožto preventivní opatření proti dalším otravám metylalkoholem, jedním z prvních lékařů, který veřejnosti podal

důležité

informace,

byl

Prof.

MUDr.

Pavel

Ševčík,

CSc.,

přednosta anesteziologicko - resuscitačního oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě. Ten v rozhovoru pro server Ihned.cz uvedl, že prvotní příznaky otravy metanolem se shodují s těmi, které jsem uvedla v předchozím odstavci. Ševčík navíc dodal, že poté, co jedinec vystřízliví z fáze lehké opilosti, kdy jeho mozek nepracoval naplno, cítí se následující den relativně v pořádku. Během tohoto téměř bezpříznakového období je člověk zcela střízlivý a jediné, co jej může trápit, je bolest hlavy. Ovšem poté následuje fáze rychlého zhoršení zdravotního stavu, která je následkem zasažení mozku i zrakového nervu. Jedinec v ten okamžik může mít pocit, že před sebou vidí sněhovou bouři, což v mnohých případech otravy může skončit i úplnou ztrátou zraku.5 Prognózy hovořící ve prospěch úplného vyléčení pacienta nejsou příliš optimistické, protože nejfatálnější následky má pro lidský organismus metabolická acidóza.6 Těžké případy otravy metanolem, kdy je acidóza velmi výrazná, tj. dosahuje pH nižšího než 7, a pacient upadl do kómatu, končí ve více než osmdesáti procentech úmrtím. Mortalita u lehčích otrav metylalkoholem se dle zahraničních informací pohybuje okolo šesti procent.7 4

VELAN, Jan a kol. Hromadná otrava metylalkoholem. Praktický lékař. 1987, roč. 67, č. 10, s. 369-370. SMLSAL, Matěj. Vidíte sněhovou bouři a nemůžete dýchat, popisuje lékař otravu metanolem. Zpravy.ihned.cz [online]. Economia, publikováno dne 18. 9. 2012 [cit. 1. 2. 2013]. 6 LIU, Joanne. Prognostic factors in patients with methanol poisoning. Journal of toxicology. Clinical toxicology. 1998, vol. 36, no. 3, s. 175–181. 7 VERHELST, Martin. Acute renal injury following methanol poisoning: analysis of a case series. International Journal of Toxicology. 2004, vol. 23, no. 4, s. 267–273. 5

10

1.3.1 Protijed První zprávy o otravě metanolem se v českých médiích objevily počátkem září 2012, kdy došlo k úmrtí staršího muže na Havířovsku poté, co požil tvrdý čepovaný alkohol. Od té doby jsme svědky toho, jak se seznam otrávených a zemřelých osob neustále rozšiřuje. Proto bylo nezbytné, aby lékaři začali co nejrychleji jednat a hledat „protijed“, jehož podání by těmto pacientům mohlo zachránit život. Často je jako antidotum používán etylalkohol, který je enzymy lidského organismu přeměňován na acetaldehyd, který není tak škodlivý jako formaldehyd, a jeho štěpením nedochází ke vzniku nebezpečné kyseliny mravenčí. Tím dojde k oklamání látkové výměny, což má za následek nižší produkci toxických látek. Nicméně etanol jako protilátku není možné aplikovat všem poškozeným. Znalost chemických a fyzikálních procesů v lidském organismu umožnila vynález protijedu, který je ve farmacii známý pod názvem Fomepizol. Podstata protijedu spočívá ve schopnosti zabránit dalšímu štěpení metanolu na nebezpečný formaldehyd a kyselinu mravenčí, což po nějaké době vede k opětovnému dosažení metabolické rovnováhy v těle. Pro efektivnost léku je důležitá jeho aplikace co nejdříve po požití metylalkoholu, jelikož s delším časovým odstupem klesá šance na záchranu poškozeného. Abychom o Fomepizolu nehovořili jako o léku, jehož použití je naprosto bezproblémové, narážíme na finanční stránku věci. Jedna dávka Fomepizolu vyjde v na 370 až 500 dolarů, což je v přepočtu zhruba 7.000 až 10.000 Kč. Ovšem pro záchranu pacienta, který požil metylalkohol, nestačí aplikace jediné dávky, nýbrž je nutné podávat mu Fomepizol opakovaně, a to minimálně čtyřikrát v časových intervalech 12 hodin. V případě, že je pacient připojen na hemodialýze, dostává lék každé 4 hodiny, a to z důvodu zajištění co nejvyšší účinnosti.8 První zprávy o tom, že do České republiky bude přivezen lék umožňující léčbu otravy metanolem, se objevily zhruba 10 dní poté, co došlo k prvnímu úmrtí. Prvních 30 balení Fomepizolu bylo České republice darováno norským Toxikologickým informačním střediskem, dalších 85 bylo rozděleno do ostatních nemocnic. Cena jedné dávky byla nakonec vyčíslena zhruba na 200.000 Kč.9 Komu by se zdál být počet objednaných léků v porovnání s množstvím otrávených lidí nedostačující, tak pro uvedení na pravou míru 8

PETR, Jaroslav. O otravě metanolem a „novém protijedu“. OSEL.cz [online]. Publikováno 15. 9. 2012 [cit. 1. 2. 2014]. 9 ČTK. Lék na otravu metanolem je bezpečný, od pátku už bude v nemocnicích. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 13. 9. 2012 [cit. 1. 2. 2014].

11

dodávám, že podle vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera, bylo již od samého počátku počítáno s tím, že Fomepizol bude vhodný pouze pro 1/5 pacientů, tudíž by měl stačit i v případě, že by se otrávilo více než 400 lidí. Důvodem takového rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví byla mimo skutečnou nevhodnost plošné aplikace Fomepizolu i značná finanční náročnost nákupu tohoto léku.10

1.4 Metody stanovení přítomnosti metanolu V dnešní době existuje pro stanovení přítomnosti metanolu v potravinách a alkoholech hned několik metod, ale v praxi nejpoužívanější je metoda plynové chromatografie a Ramanova spektrometrie. Těmto dvěma metodám jsou věnovány následující dva oddíly. 1.4.1 Plynová chromatografie Metoda plynové chromatografie byla v pořadí první metodou, pomocí níž byla zjišťována přítomnost metylalkoholu v lihovinách. Nakonec se ale ukázala být nedostačující, a to nejen kvůli neustále vzrůstajícímu počtu vzorků, které bylo třeba prověřit, ale také kvůli značné finanční náročnosti. Podle odhadů se náklady na otestování jednoho vzorku pomocí této metody pohybovaly v rozmezí 300 až 400 Kč, kdežto při použití Ramanovy spektrometrie byly náklady na zkontrolování jedné láhve vyčísleny nanejvýš v řádu desítek korun.11

1.4.2 Ramanova spektrometrie Ramanova spektrometrie vešla do povědomí veřejnosti v souvislosti s metanolovou kauzou, kde byla využívána k detekci toxického alkoholu. Dokonce nahradila i často užívanou metodu plynové chromatografie. Do té doby se jednalo o ne příliš hojně využívaný způsob testování lihovin, ovšem její velkou výhodou proti plynové chromatografii, byla nejen menší finanční náročnost, ale především snadný a rychlý postup při testování jednotlivých vzorků. Ramanova spektrometrie je založena na principu měření rozptýleného záření, a proto nebylo de facto zapotřebí otevírat jednotlivé láhve k odebrání vzorků zkoumaného alkoholu tak, jako tomu bylo v případě plynové chromatografie. Proces kontroly lihovin probíhal pomocí přenosného asi tři kilogramy vážícího Ramanova spektrometru. Jako 10

Dostupné tamtéž. ČTK, iDNES.CZ. Chemici umí odhalit metanol i v neotevřených lahvích. iDNES.cz [online]. Mafra, publikováno 3. 10. 2012 [cit. 28. 1. 2014]. 11

12

první v České republice tento přístroj získali policisté z Moravskoslezského kraje. To sebou přineslo podstatné zrychlení práce při kontrolách podezřelého alkoholu, přičemž doba potřebná k otestování a získání výsledků analýzy jednoho vzorku byla necelých pět minut.12

12

GABZDYL, Josef. Policie získala přístroj, který rychle najde metanol i v lahvi. iDNES.cz [online]. Mafra, publikováno 19. 2. 2013 [cit. 1. 2. 2014].

13

2 Dřívější zkušenosti s otravami metanolem Když jsme se počátkem září roku 2012 začali z médií dozvídat o prvních případech otravy metanolem, snad nikoho nenapadlo, že v řádu několika dnů až týdnů celá kauza nabere takových rozměrů. V té době mě napadla otázka, zda se v naší minulosti stalo již něco obdobného? A s tím souvisela i má další otázka směřující tentokrát do zahraničí, a to jaké mají tam zkušenosti s otravami metanolem? Tyto dvě otázky se staly základní myšlenkou pro vytvoření následujících podkapitol.

2.1 Metanolová kauza 1941 Nalézt odpověď na otázku, zda se již v minulosti stalo něco obdobného, nebylo nijak jednoduché, ale nakonec jsem díky judikatuře dospěla k závěru, že kdysi podobná, leč svým rozsahem nesrovnatelná, situace opravdu nastala. Svůj závěr opírám o rozsudek Nejvyššího soudu, který se ve svém obsahu věnuje nelegálně vyrobenému lihu a s tím související odpovědnosti za škodu.13 Předmětem kauzy z roku 1941 bylo, že hostinský zakoupil z neprověřeného zdroje líh, který následně přidával společně s vodou do nápojů a ty prodával svým hostům. Dne 17. května 1941 navštívil jeho hostinec zákazník, který požil alkoholický nápoj obsahující líh bez ověřeného původu a o dva dny později, tj. 19. května 1941 zemřel na otravu metylalkoholem. Hostinský byl nejprve rozsudkem okresního soudu odsouzen pro přestupek podle § 11 čís. 1 a 4 zákona č. 89/1897, o obchodě s potravinami, a některými předměty užitnými, kterého se dopustil tím, že v době od března do května roku 1941 pančoval lihoviny, které následně prodával. V tomto sporu se dále vdova po poškozeném domáhala zaplacení částky asi 18.000 K a placení měsíční renty, přičemž nižší soudy jejímu požadavku nevyhověly v plné výši a byla jí přiznána jen poloviční částka. Nejvyšší soud nakonec dovolání obžalovaného nevyhověl a své rozhodnutí odůvodnil tím, že je patrné, že za škodu, která vznikla jeho zákazníku, je odpovědný podle § 1297 a § 1299 Obecného zákoníku občanského.14 Ustanovení § 1297 Obecného zákoníku občanského hovoří o domněnce, podle které „každý, kdo má rozum, jest schopen takového stupně bedlivosti a pozornosti, jehož lze užíti při obyčejných schopnostech. Kdo však při jednáních, při nichž se zkracují práva

13

Celý text rozhodnutí viz příloha č. 1. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 1944, sp. zn. Rv 530/43. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 1. 2014]. 14

14

jiného, opomine tento stupeň bedlivosti nebo pozornosti, dopouští se nedopatření“. Z obsahu tohoto ustanovení lze vyvodit, že v sobě nese dvě zásady. První z nich hovoří o tom, že každý jedinec by měl vynaložit veškeré své schopnosti k tomu, aby se nedopouštěl porušování jemu uložených povinností a tím nezasahoval do práv jiných, a druhá zásada předpokládá, že každý člověk má určité průměrné duševní a tělesné schopnosti. Stejně jako je tomu dnes, i dříve byla nepříčetnost pachatele trestného činu důvodem pro vyloučení trestní odpovědnosti za předpokladu, že se ji obžalovanému podařilo prokázat. Co se týče tělesných schopností, k těm Sedláček uvádí, že každý má na sebe brát jen tolik povinností, kolik je schopen unést. Obě výše zmíněné zásady jsou založeny na principu vyvratitelné domněnky, což v tomto kontextu znamená, že žalovaný byl schopen při svém činu vyvinout dostatečné množství pozornosti a pečlivosti, ovšem neučinil tak.15 Druhým ustanovením, podle kterého byl hostinský F. K. shledán vinným, je § 1299 Obecného zákoníku občanského, podle kterého ten, „kdo se veřejně přiznává k nějakému úřadu, k umění, k živnosti nebo k řemeslu, anebo kdo, nejsa nucen, dobrovolně převezme jednání, jehož provedení vyžaduje zvláštní umělecké znalosti nebo neobyčejnou bedlivost, dává tím znáti, že si přičítá potřebnou bedlivost a potřebné, ne obyčejné znalosti. Musí tedy odpovídati za jejich nedostatek. Věděl-li však ten, kdo mu přenechal jednání, o jeho nezkušenosti, nebo mohli-li věděti při obyčejné pozornosti, jest zároveň vinen nedopatřením“. Toto ustanovení lze pojmout jako doplnění k výše uvedenému § 1297 Obecného zákoníku občanského, věnovanému obecným poměrům, tj. pečlivosti a pozornosti jednotlivce, zatímco v obsahu ustanovení § 1299 jsou uvedeny poměry individuální, které vychází z povahy provozované živnosti.16 Ve výše uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu se jednalo o živnost hostinského, jehož povinností bylo provozovat ji takovým způsobem a na základě dostatečných znalostí tak, aby tím nezpůsobil škodu druhým. Samotná skutečnost, že hostinský koupil líh „načerno a pod rukou“, značí určitou míru nezodpovědnosti, ale také určitou podobu s metanolovou kauzou, která vypukla o více než sedm desítek let později. Povinností hostinského bylo počítat s hrozícím rizikem závadnosti zakoupeného lihu a neměl se spoléhat pouze na ujištění prodávajícího, že se jedná o čistý a zcela nezávadný líh, ale měl ho podrobit zkoumání. To je důvod, proč hostinský nedostál povinnosti vyplývající 15

SEDLÁČEK, Jaromír In: ROUČEK, František a kol. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Praha: CODEX Bohemia, 1998, s. 757-759. 16 Tamtéž, s. 770.

15

z povahy své živnosti a dopustil se tak porušení zákona ve formě nepřímého úmyslu, za což musel nést následky.

2.2 Otravy metanolem v mezinárodním měřítku O otravách metylalkoholem se v České republice začalo hovořit až v souvislosti se vznikem metanolové kauzy. Ovšem tento „fenomén“, jak si dovolím otravy metanolem nazvat, je ve světě znám, a to v nemalé míře. Mým cílem je vytvořit v této kapitole přehled o doposud známých otravách metanolem, ke kterým došlo na území jiných států, jelikož česká média se v minulosti touto problematikou příliš nezabývala.

2.2.1 Asie Zřejmě k největšímu počtu otrav metylalkoholem dochází ve státech východní Asie. V Indii byla zaznamenána první série otrav metanolem již v roce 1981, kdy došlo k úmrtí celkem 308 lidí.17 V průběhu dalších let docházelo k novým otravám, přičemž jednou z největších, byla hromadná otrava zhruba 684 lidí, ke které došlo v roce 1992.18 Poslední zmínka o otravě metanolem v Indii pochází z října roku 2013, kdy došlo k úmrtí 40 osob.19 V pořadí druhým asijským státem, kde byly taktéž evidovány případy několika otrav metylalkoholem, je Kambodža. Zde došlo v roce 2010 ke vzniku metanolové kauzy, která trvala necelé dva roky. Její příčinou byla nedokonalá domácí výroba rýžového vína. Tato kauza si vyžádala 49 mrtvých a 318 hospitalizovaných osob.20 Posledním státem na území Asie, který se potýkal s hromadnou otravou metanolem, bylo Turecko. Otrava, která se udála na konci května roku 2011, si vyžádala pět obětí na lidských životech a další dvacítka intoxikovaných osob musela být hospitalizována. Dle slov posádky jachty, kde k otravě došlo, se mělo jednat o vyhlídkovou plavbu, během které byly cestujícím podávány míchané nápoje připravované z předem zakoupených lahví alkoholu.21 17

Deaths From Illegal Liquor Rise to 308 in Southern India. The New York Times [online]. The New York Times Company, publikováno 10. 7. 1981 [cit. 18. 2. 2014]. 18 200 Die From Contaminated Liquor in India. The New York Times [online]. The New York Times Company, publikováno 11. 5. 1992 [cit. 18. 2. 2014]. 19 LUCKNOW. Azamgarh hooch tragedy: Toll reaches 40, police book 17. The Indian Express [online]. The Indian Express ltd., publikováno 21. 10. 2013 [cit. 17. 2. 2014]. 20 XINHUA. 49 Cambodians die, 318 hospitalized by home-made rice wine. People's Daily Online [online]. People's Daily Online, publikováno 15. 2 2012 [cit. 17. 2. 2014]. 21 Turkey arrests after adulterated alcohol kills Russians. BBC [online]. BBC, publikováno 7. 6. 2011 [cit. 17. 2. 2014].

16

2.2.2 Afrika Otravy metanolem se nevyhnuly ani africkému kontinentu, kde došlo v Libyi počátkem března roku 2013 k úmrtí 51 osob a hospitalizaci dalších asi 400 lidí v důsledku otravy metylalkoholem. Jako zdroj otravy byl označen místní alkoholický nápoj „bokha“, který byl již během výroby ředěn metanolem za účelem snížení výrobních nákladů.22 Dokonce i turisticky vyhledávaný Madagaskar se v minulosti potýkal s otravami metylalkoholem. V roce 1998 v severní části ostrova došlo k otravě téměř všech obyvatel malé vesničky, přičemž počet obětí se tehdy vyšplhal až na 200. V roce 2002 se do světa dostala další informace o tom, že v Antananarivu bylo zaznamenáno úmrtí téměř dvou desítek osob a hospitalizace zhruba 30 lidí taktéž v souvislosti s požitím pančovaného alkoholu.23

2.2.3 USA Ani USA jakožto světová velmoc nebyly ušetřeny zkušenostem s otravami metanolem. Za tímto účelem byla vypracována studie zaměřující svou pozornost na období let 1993 až 1998, kdy docházelo k poměrně častým intoxikacím metanolem. Výsledky studie hovoří zhruba o počtu 2.200 otrav metanolem, které si vyžádaly asi 200 mrtvých. Nejčastějším způsobem intoxikace obyvatel USA bylo požití metanolu v podobě kapaliny do ostřikovačů oken automobilů.24

2.2.4 Evropa K doposud největší zaznamenané otravě metanolem v rámci Evropy došlo v září roku 2001 v Estonsku v oblasti Pärnu. Původem této tragédie byla krádež téměř 2.000 litrů metylalkoholu ze společnosti Baltfet, která se zabývala výrobou průmyslových tuků a zvířecích krmiv. Krádež si tehdy objednal Sergej Majstrišin, který si k tomu najal Denise Pletškina a Roberta Petrova. Majstrišin takto získaný metanol přeprodal Alexanderu Sobolevovi, který jedovatou směsí plnil láhve známých výrobců alkoholických nápojů a ty pak prodával pod etiketou Vodka. Následky byly katastrofální, jelikož zemřelo 68 osob a dalších více než 40 si nese vážné doživotní zdravotní následky. Během soudního procesu s aktéry estonské metanolové kauzy padly následující tresty: Sergej Majtrišin byl odsouzen 22

Alcohol poisoning kills 51 in Libya. BBC [online]. BBC, publikováno 11. 3. 2013 [cit. 17. 2. 2014]. Deadly brew hits Madagascar. BBC [online]. BBC, publikováno 29. 3. 2002 [cit. 18. 2. 2014]. 24 JONES Easom and col. Methanol poisoning exposures in the United States: 1993-1998. Journal of toxicology. Clinical toxocology. 2002, vol. 40, no. 4, s. 499–505. 23

17

k pětiletému trestu odnětí svobody a Alexander Sobolev byl odsouzen k trestu odnětí svobody v déle trvání 30 měsíců.25 Jak je vidět, k otravám metylalkoholem dochází jak ve vyspělých státech, tak i v rozvojových zemích. Přestože k otravám došlo na rozdílných kontinentech, jejich společným rysem byla téměř ve všech případech vidina zisku. Právě ve snaze utržit co nejvyšší sumu peněz došlo k překročení hranic zákona, jehož výsledkem bylo vpuštění stovek nebo i tisíců litrů toxické směsi do oběhu. I přes osvětové akce, které pořádá Světová zdravotnická organizace, jsou otravy metanolem bohužel takřka na denním pořádku.

25

Pärnu methanol tragedy. Wikipedia.com [online]. Creative Commons, publikováno 23. 11. 2013 [cit. 18. 2. 2014].

18

3 Kauza "metanol" 2012 Když dnes vyslovíme nahlas slovní spojení kauza "metanol", všichni si vybaví tragickou událost, která otřásla podzimem roku 2012 a jejíž následky ještě stále doznívají. Vše mělo začít nerozvážným nápadem Rudolfa Fiana, který chtěl vyrobit a prodávat levnější líh, a tím se co nejlehčí cestou dostat k rychlému výdělku. Fian si měl být vědom toho, že takové akce není schopen sám, a tak hledal „spřízněnou duši“, která by mu pomohla jeho nápad zrealizovat. Tou měl být Tomáš Křepela, se kterým měli společně namíchat smrtelně jedovatou směs etylalkoholu a metylalkoholu v poměru 1:1. Jediné, co potřebovali k rozjetí byznysu, byl člověk, který by od nich směs koupil. Netrvalo dlouho a jimi vyrobenou směs měl odebrat Jiří Vacula, výrobce a prodejce alkoholických nápojů, čímž měla odstartovat celá tragédie…Tak nějak měl začít z počátku nevinně vyhlížející obchod, který má nakonec fatální následky.

3.1 Události kauzy “metanol“ v datech a číslech Pokud budeme hovořit o metanolové kauze, je nutné na ni nahlížet jako na trestní věc, která svým rozsahem překročila všechny doposud známé kauzy, které kdy byly na území České republiky vyšetřovány. Jelikož na toto téma doposud neexistuje žádná odborná literatura ať již v podobě publikací či periodik, vycházela jsem za účelem zpracování této podkapitoly z informací uveřejněných na internetových serverech a z informací týkajících se dění na Zlínsku, které mi poskytl krajský státní zástupce Mgr. Kafka. Oficiální datum, které je spojováno s vypuknutím kauzy "metanol", je 3. září 2012. Toho dne byla havířovskou nemocnicí ohlášena první otrava metylalkoholem jakožto příčina smrti u doma nalezeného mrtvého muže. O několik dní později, 6. září 2012, v Ostravské fakultní nemocnici zemřela i partnerka tohoto muže. Za příčinu smrti byla i v tomto případě označena otrava metylalkoholem. Mezitím byli do havířovské nemocnice přijati další čtyři pacienti ve vážném stavu, taktéž v důsledku otravy po požití alkoholu zakoupeného v jednom z prodejních stánků. Kdyby se jednalo pouze o ojedinělý případ otravy metanolem, nejspíše by byl přisouzen nedokonalé domácí výrobě pálenky, ovšem vzhledem k četnosti hospitalizace osob s obdobnými symptomy a vzrůstajícímu počtu zemřelých musela být tato situace oznámena Policii České republiky s podezřením na spáchání trestného činu, jelikož do té doby byly v České republice případy otrav metanolem zcela výjimečné. Podnětem pro zahájení úkonů ze strany Policie České republiky bylo oznámení havířovské a ostravské nemocnice. Jelikož je povinností 19

policejního orgánu podle § 158 odst. 1 trestního řádu, učinit potřebná šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že došlo ke spáchání trestného činu, musela se policie danou věcí zabývat. Výsledkem práce policie bylo zjištění, že otrávený alkohol byl zakoupen v jednom ze stánků v Havířově - Šumbarku.26 Během následujících dní byly hlášeny další případy otrav, ale bohužel se z této situace nedařilo najít efektivní východisko. Poté, co se objevil případ otravy metylalkoholem i v Příbrami, začali tamní policisté prověřovat skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu. V souladu s ustanovením §158 odst. 3 písm. a) trestního řádu, při ohledání místa, kde byl zemřelý nalezen, se policii podařilo zajistit několik kusů barelů označených etiketami Likérky Drak s. r. o., se sídlem v Chvalčově na Kroměřížsku, což naznačovalo jistou spojitost s tzv. zlínskou větví kauzy. Ovšem jednatel společnosti Pavel Čaniga při podání vysvětlení razantně odmítl jakoukoliv souvislost mezi Likérkou Drak s. r. o. a metanolovou kauzou. O několik dní později Čaniga nabídnul 1.000.000 Kč tomu, kdo značnou měrou přispěje k dopadení pachatele poškozujícího dobré jméno společnosti Likérka Drak s. r. o.27 Dne 11. září 2012 tisk informoval o tom, že si otravy metylalkoholem vyžádaly již osmou oběť, kterou byla žena z Fryštáku, což byl případ první zaznamenané otravy metylalkoholem na Zlínsku, přičemž další otravy na sebe ani zde nenechaly dlouho čekat.28 Šlo o případ dvou mužů a jedné mladé ženy ze dne 12. září 2012.29 Zatímco ze strany policie probíhalo prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu, ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji postupně docházelo k zasedání krizových štábů, jejichž cílem bylo zprostředkování varovných informací obyvatelstvu.30 Mezitím dospěla Státní potravinářská a zemědělská inspekce na základě proběhlého šetření k závěru, že je z technologického hlediska vyloučeno, aby byly lihoviny při výrobě kontaminovány metylalkoholem v takové míře, tudíž se svým způsobem potvrdilo to

26

HONUS, Aleš. Alkohol, jímž se otrávil manželský pár, se zřejmě prodával v trafice. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 12. 9. 2012 [cit. 1. 3. 2014]. 27 Zpracováno na základě informací poskytnutých Mgr. Kafkou. 28 NOVINKY, ČTK, PRÁVO. Pití s metanolem zabilo už osm Čechů, další jsou v kritickém stavu. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 11. 9. 2012 [cit. 1. 3. 2014]. 29 ČTK, PRÁVO. Ve Zlíně leží s otravou metylalkoholem dva muži a žena. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 10. 9. 2012 [cit. 1. 3. 2014]. 30 PRÁVO. Kvůli otravám metanolem zasednou krizové štáby na jihu Moravy a Hané. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 11. 9. 2012 [cit. 2. 3. 2014].

20

nejhorší, a to že se jedná o výsledek trestné činnosti doposud neznámého pachatele či pachatelů.31 Na situaci v zemi zareagoval i tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger, který prostřednictvím úřadu Ministerstva zdravotnictví České republiky, v souladu s § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, vyhlásil za účelem ochrany zdraví fyzických osob bezprostředně ohrožených nebezpečnými a podezřelými lihovinami, postupem podle § 95 zákona o ochraně veřejného zdraví, mimořádné opatření. Toto mimořádné opatření směřovalo vůči provozovatelům stánků, kterým tak bylo zakázáno rozlévání a prodej lihovin typu destilátů a tuzemáku s obsahem alkoholu nad 30 objemových procent alkoholu, a to až do odvolání.32 Z důvodu neutuchající situace přišel 14. září 2012 ministr zdravotnictví s razantnějším řešením, a to s vyhlášením prohibice na veškerý prodej lihovin s obsahem alkoholu nad 20 objemových procent. Tento zákaz začal platit okamžikem vyhlášení.33 V den vyhlášení úplné prohibice si metanolová kauza vyžádala již 19. oběť. I přes značný chaos, který otrávený alkohol ve společnosti vyvolal, pracovaly orgány činné v trestním řízení naplno a již 13. září, tj. deset dní po vypuknutí metanolové kauzy, bylo podle § 160 trestního řádu zahájeno trestní stíhání proti Aleši Svobodovi, který měl být jedním z distributorů kontaminovaného alkoholu na Zlínsku.34 Během následujících dnů se podařilo policistům Zlínského, Moravskoslezského a Olomouckého kraje zahájit trestní stíhání proti dalším osobám, u nichž byly prověřováním zjištěny odůvodněné skutečnosti nasvědčující tomu, že se měly dopustit spáchání trestného činu, přičemž ke dni 17. září bylo v souladu se zněním ustanovení § 160 trestního řádu sděleno obvinění již třiadvaceti lidem. Mezi těmito obviněnými byl i Jiří Vacula, údajný obchodník s toxickou směsí, Rudolf Fian a Tomáš Křepela, dva údajně hlavní míchači kontaminované směsi. Zatímco proti prvním obviněným osobám bylo nejprve zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání mírnějších trestných činů, jako je například ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 trestního zákoníku či obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 trestního zákoníku. Ovšem s přibývajícími skutečnostmi indikujícími úmyslnou formu páchání trestné činnosti byl dán krajským státním zástupcem Kafkou policii pokyn k zahájení šetření i pro trestný čin 31

NOVINKY, ČTK. Metanol, který zabíjí, nevznikl špatným pálením, potvrdila inspekce. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 11. 9. 2012 [cit. 2. 3. 2014]. 32 Celý text mimořádného opatření viz příloha č. 2. 33 Celý text mimořádného opatření viz příloha č. 3. 34 Zpracováno na základě informací poskytnutých Mgr. Kafkou.

21

úmyslného obecného ohrožení dle § 272 trestního zákoníku, a to proti doposud neznámým pachatelům.35 Dne 27. září 2012 Ministerstvo zdravotnictví České republiky, jakožto příslušný správní úřad podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, postupem podle § 95 téhož zákona, oznámilo ukončení mimořádného opatření ze dne 14. 9. 2012. To mělo znamenat, že hostinští a obchody mohli zase prodávat alkoholické nápoje a likérky mohly opět začít vyvážet své zboží do zahraničí. Uvolnění do té doby platícího zákazu bylo podmíněno tím, že veškerý alkohol bude označen novou kontrolní páskou a bude mít tzv. rodný list. Tento krok učinilo ministerstvo zdravotnictví, stejně jako v případě vyhlášení prohibice, vydáním prohlášení o ukončení mimořádného opatření.36 Během posledních zářijových dní roku 2012 došlo k rozkrytí karlovarské distributorské sítě, kdy se v souvislosti s otravami metanolem v západních Čechách objevila v médiích další zpráva o otravě metylalkoholem, tentokrát z Plzeňska. Kriminalisté v místě bydliště poškozeného nalezli několik lahví lihovin, které měly být zakoupeny v obchodním řetězci Makro a dle etikety měl tento alkohol pocházet také z Likérky Drak s. r. o.37 Další případy otrav se naší republice nevyhnuly ani v průběhu listopadu 2012, kdy bylo hlášeno několik otrav z Olomouckého, Plzeňského či Moravskoslezského kraje. Počet v té době evidovaných úmrtí v souvislosti s metanolovou kauzou se vyšplhal až na sedmatřicet.38 Nová fáze vyšetřování přišla se začátkem prosince 2012, kdy státní zástupce Kafka informoval o tom, že v nejbližších dnech se dá očekávat podání obžaloby vůči zhruba patnácti obviněným nacházejících se na nejnižších stupních distribučního řetězce. Přičemž předpokládané uzavření spisu hlavních pachatelů bylo plánováno přibližně na druhou polovinu roku 2013. Série otrav v důsledku požití metylalkoholu neutichla ani s příchodem nového roku. Dne 9. ledna bylo potvrzeno další úmrtí. Muž z Olomoucka se stal již 39. obětí, přičemž o

35

Zpracováno na základě informací poskytnutých Mgr. Kafkou. Celý text mimořádného opatření viz příloha č. 4. 37 ŠVÁBEK, Jan. Kontroly alkoholu v Plzni objevily metanol. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 26. 10. 2012 [cit. 4. 3. 2014]. 38 KOŘÍNEK, Ondřej. V ubytovně na Příbramsku našli mrtvého, otrávil se metanolem. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 20. 11. 2012 [cit. 5. 3. 2014]. 36

22

dva týdny později došlo k úmrtí teprve šestnáctileté dívky, která stejně jako ostatní poškození požila kontaminovaný alkohol a stala se tak 40. obětí kauzy "metanol".39 Úplně první tresty v metanolové kauze nabyly právní moci již 1. března roku 2013. Jednalo se o případ menšího distributora kontaminovaného alkoholu ze Zlínska a jednoho hostinského. Hostinskému bylo obžalobou kladeno za vinu porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku. Kdežto distributor kontaminovaného alkoholu byl obžalován nejen z porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku, ale také ze spáchání přečinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1 trestního zákoníku. Distributor ze Zlínska zakoupil asi 300 litrů nelegálního alkoholu od muže, který je stíhán v hlavní tzv. zlínské větvi kauzy, a prodal jej s určitým ziskem hostinskému. Muž však po vypuknutí kauzy lihovinu, kterou si pořídil kvůli získání majetkového prospěchu, měl podle svých slov sám zlikvidovat. Soud mu uložil za porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží trest odnětí svobody v délce 8 měsíců s podmínečným odkladem 18 měsíců a peněžitý trest ve výši 30.000 Kč. O rok mladšímu dodavateli 300 litrů nelegálních lihovin byl uložen podmínečný trest odnětí svobody v délce 10 měsíců s odkladem na 18 měsíců a k tomu také peněžitý trest ve výši 30.000 Kč.40 Z květnových zpráv jsme se mohli dozvědět, že se během prvních čtyř měsíců roku 2013 metanolem otrávilo dalších 7 lidí, což v součtu s předchozím obdobím tvoří celkový počet pětačtyřiceti zemřelých osob.41 K dalšímu vynesení odsuzujícího rozsudku došlo u Okresního soudu ve Zlíně dne 22. července 2013. Jednalo se o případ drobného výrobce pančovaného alkoholu Petra Jarošíka, jemuž bylo obžalobou kladeno za vinu spáchání přečinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1 trestního zákoníku. Jarošík měl podle obžaloby vyrobit 12 litrů vodky, k jejíž výrobě měl zužitkovat asi 5 litrů smrtelně nebezpečné látky. Tento alkohol měl prodat, aniž by byl označený jakoukoliv etiketou. V důsledku jeho požití došlo ke vzniku zdravotních potíží u jedné poškozené. Jarošíkovi byl trestním příkazem podle § 314e odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního řádu, jakožto jedním z odklonů v trestním řízení, uložen osmiměsíční podmíněný trest odnětí 39

NOVINKY, ČTK. Metanol si vyžádal už 39 obětí, v ústecké nemocnici zemřela mladá dívka. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 29. 1. 2013 [cit. 6. 3. 2014]. 40 Zpracováno na základě informací poskytnutých Mgr. Kafkou. 41 KOŘÍNEK, Ondřej. Letos se metanolem otrávilo sedm lidí, policie hledá tisíce litrů nebezpečného alkoholu. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 7. 5. 2013 [cit. 6. 3. 2014].

23

svobody se zkušební dobou v délce dvou let a nadto musel uhradit Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky náklady vynaložené na léčbu poškozené.42 Dne 13. srpna 2013 začalo soudní řízení u Ostravského krajského soudu se dvěma muži, kteří prodávali pančovaný alkohol. Podle slov státního zástupce Bartoše se u těchto dvou obžalovaných nepodařilo prokázat souvislost se zlínskou větví metanolové kauzy. Obžalovaný Petr Hlava a Marek Ženíšek měli podle obžaloby v říjnu roku 2012 dodat jednomu známému asi 50 lahví nekolkovaného alkoholu na zkoušku, tj. v době, kdy už byly známy první otravy metylalkoholem. Z toho asi 10 lahví dal muž, jemuž byly láhve určeny, svému synovi, který z nich následně v průběhu tří dnů popíjel s přáteli na chatě. Dle výsledků pozdějších expertíz lihovina obsahovala 50% metylalkoholu, což je smrtelná dávka. Svým jednáním způsobili smrt jednoho člověka a dalším čtyřem lidem doživotní následky. Za protiprávní jednání ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty byli odsouzeni k osmiletému trestu odnětí svobody.43 S datem 3. září 2013, přesně rok od vypuknutí metanolové kauzy, byly spojovány otázky směřující k tomu, kdy dojde v této věci k podání obžaloby nebo kdy se začne celý spor projednávat a před kterým soudem? Tehdy dozorující státní zástupce Kafka uvedl, že by obžaloba mohla být podána ještě na podzim roku 2013. Dalším důležitým okamžikem v průběhu přípravného řízení, bylo předání spisu zlínskými kriminalisty do rukou krajských dozorujících státních zástupců Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočky ve Zlíně. Z toho plyne, že dne 22. listopadu 2013 bylo v souladu s ustanovením § 166 odst. 1 trestního řádu skončeno vyšetřování v kauze "metanol", jelikož policejní orgán dospěl k názoru, že výsledky dosavadního vyšetřování postačují k podání obžaloby v této trestní věci. Policejní orgán předložil krajskému státnímu zastupitelství podle § 166 odst. 3 trestního řádu spis včetně návrhu na podání obžaloby a seznamu navrhovaných důkazů společně se zdůvodněním nevyhovění návrhům na provedení dalších důkazů. Policejní orgán v tomto případě neskončil vyšetřování do šesti měsíců od zahájení trestního stíhání tak, jak je mu kladeno za povinnost § 170 odst. 1 trestního řádu, jelikož vzhledem k rozsahu kauzy muselo být v tomto případě postupováno podle § 167 odst. 2, 3 trestního řádu. Při předání spisu se nechal státní zástupce Kafka slyšet, že by obžaloba mohla být připravena během několika týdnů a v průběhu dvou

42

Zpracováno na základě informací poskytnutých Mgr. Kafkou. HONUS, Aleš. Prodávali smrtící alkohol, když už umírali lidé v Ostravě, dostali osm let. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 16. 8. 2013 [cit. 7. 3. 2014]. 43

24

následujících měsíců by pak mohl začít samotný soudní proces.44 To také krajský státní zástupce Kafka dodržel a 10. ledna 2014 došlo k podání obžaloby ke Krajskému soudu v Brně - pobočce ve Zlíně. O několik týdnů později, 17. února 2014, se před Okresním soudem ve FrýdkuMístku zpovídala pětice obžalovaných, a to dodavatel lihu obžalovaného Bažanowského Daniel Koma, odběratelé a prodejci pančovaného alkoholu Pavel Paško, Leo Paško, Libor Olšar a Stanislav Bažanowski se svou manželkou. Obžalovaný Stanislav Bažanowski měl míchat alkohol již šest let a po celou dobu měl kupovat líh načerno. Podle slov státního zástupce Dlouhého bylo jen otázkou času, kdy se stane nějaká tragédie. Na následky požití pančovaného alkoholu zemřela mladá žena a její otec přišel o zrak. Okresní soud vyměřil jednotlivým obžalovaným za spáchání trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty následující tresty: manželka Bažanowského byla odsouzena podle § 156 odst. 1 trestního zákoníku k tříletému podmínečnému trestu, Daniel Koma byl odsouzen na základě § 156 odst. 2 trestního zákoníku k 27 měsícům trestu odnětí svobody a navíc dostal peněžitý trest ve výši 170.000 Kč, Pavel Laško byl podle ustanovení § 156 odst. 2 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v délce tří let, Leo Laško ke stejnému trestu jako Pavel Laško a Libor Olšar byl odsouzen podle stejného ustanovení trestního zákoníku jako poslední dva jmenovaní, a to ke dvěma létům trestu odnětí svobody.45 Dosud poslední 49. obětí metanolové kauzy je muž, který po měsíční hospitalizaci zemřel 9. března 2014 v boskovické nemocnici.46 Na závěr této podkapitoly uvádím shrnutí kauzy "metanol" pomocí vybraných čísel doprovázejících a zároveň i v podstatné míře charakterizujících tento soudní proces: 3. září 2012 vypukla aféra kolem otráveného alkoholu, 3. března 2014 začal Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně projednávat případ hlavní tzv. zlínské větve kauzy. 3 hlavní aktéři kauzy Rudolf Fian, Tomáš Křepela a Jiří Vacula zůstávají i po zahájení soudního jednání stále ve vazbě. 49 lidí dosud prokazatelně zemřelo na otravu metanolem, z toho 38 lidí zemřelo v roce 2012. Tento počet zemřelých klade státní zástupce ve své obžalobě za vinu 3 hlavním 44

FUKSA, Aleš. Aféra metyl míří k obžalobě, proces může začít už do dvou měsíců. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 22. 11. 2013 [cit. 7. 3. 2014]. 45 PRÁVO. Za smrtící koktejl s metanolem dostal pokoutní výrobce pět let vězení. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 21. 2. 2014 [cit. 7. 3. 2014]. 46 NOVINKY, ČTK. Muž v boskovické nemocnici zemřel na otravu metanolem. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 9. 3. 2014 [cit. 10. 3. 2014].

25

aktérům kauzy. Dalších 9 lidí zemřelo po požití jedovatého alkoholu vloni, přičemž tyto případy jsou vyšetřovány mimo hlavní větev kauzy. K poslednímu doposud známému úmrtí v příčinné souvislosti s požitím metylalkoholu došlo 9. března 2014. 21 let bylo ženě, která byla nejmladší obětí metanolové kauzy v roce 2012, nejmladší oběti této kauzy za rok 2013 bylo teprve 16 let. 140 - asi tolik je lidí, kteří požili alkohol obsahující metanol. 117 poškozených uvádí obžaloba podaná v hlavní větvi kauzy "metanol". 79 poškozených ve stejné obžalobě otravu přežilo, desítky z nich však s trvalými následky. 15 lidí má podle slov státního zástupce v důsledku požití otráveného alkoholu v roce 2012 vážně poškozený zrak. 70 - více než sedm desítek lidí bylo v Česku kvůli kauze "metanol" obviněno. 31 lidí figuruje v obžalobě podané v hlavní větvi kauzy. 10 lidí stanulo 3. března 2013 před Krajským soudem v Brně – pobočkou ve Zlíně. 14 případů senát zlínského soudu ze zmíněné obžaloby vyloučil a předá je okresním soudům v Příbrami, Hodoníně, Jičíně, Brně a ve Zlíně. 7 dalších případů Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně vyloučil a předá je Olomouckému Vrchnímu soudu, který rozhodne o tom, který soud bude příslušný k jejich projednání. 7 lidí bylo obžalováno z úmyslného obecného ohrožení, za což jim hrozí trest odnětí svobody v délce 12 až 20 let nebo i výjimečný trest včetně doživotí. 4 lidé obžalovaní z obecného ohrožení, včetně údajného hlavního míchače Rudolfa Fiana, jeho komplice Tomáše Křepely a hlavního distributora Jiřího Vaculy, budou souzeni před Krajským soudem v Brně – pobočkou ve Zlíně. O 3 zbývajících rozhodne Vrchní soud v Olomouci. 10.000 litrů měla původní směs z poloviny tvořená metanolem a z druhé půlky etanolem. 158.000 lidí mohla podle odborných expertíz zabít výše uvedená směs otráveného alkoholu. 23.000 - spis má v hlavní větvi kauzy přes 23.000 listů, dalších asi 8.000 listů tvoří přílohy. 134 stran má obžaloba v hlavní větvi metanolové kauzy.

26

678.000 Kč stál zdravotnický posudek ohledně poškozených v obžalobě hlavní větvi metanolové kauzy, který má 2.546 stran. 700 - více než 700 odborných vyjádření si vyžádalo vyšetřování hlavní větve kauzy "metanol". 45.500.000 Kč žádají jako náhradu škody poškození. 35.000.000 Kč žádají jako náhradu škody pozůstalí. 13.500.000 Kč je škoda vyčíslená zdravotními pojišťovnami. 8 let již vloni dostali u ostravského soudu dva překupníci otráveného alkoholu. Několik menších distributorů vyvázlo pouze s podmíněnými a peněžitými tresty. Nedávno ale soud ve Frýdku - Místku uložil prodejci kontaminovaného alkoholu pětileté vězení. 25.000.000 Kč - to je částka, o kterou přicházela Česká republika na spotřebních daních a dani z přidané hodnoty za každý další den prohibice. Odhadovaná výše daňových ztrát byla vyčíslena na 750.000.000 Kč.47 3.1.1 Projevy kauzy "metanol" v zahraničí Sílu jedovatého alkoholu poznali během metanolové kauzy i na území jiných států, například v Polsku, Rusku či na Slovensku. V souvislosti s distribucí toxického alkoholu a následně s přibývajícím počtem mrtvých se některé státy rozhodly vydat mimořádná opatření chránící občany před tragickými následky. První zprávy o otravě metylalkoholem přišly ze zahraničí 11. září 2012, a to z jihopolského města Kielka, kde došlo k úmrtí dvou mužů a oslepnutí jedné ženy. Za příčinu mělo být značeno požití jedovatého alkoholu s příměsí metanolu. V té době nebyla prokázána příčinná souvislost s metanolovou kauzou, která probíhala na území České republiky.48 O tři dny později polští celníci zadrželi v Těšíně lihoviny, které nebyly označeny kontrolními páskami pro daňové účely. Na základě výsledků probíhajícího vyšetřování dospěla polská policie k závěru, že alkohol, který zabíjel je totožný s kontaminovaným alkoholem, který zabíjel i v České republice. Proto došlo k vydání zákazu na obchodování s alkoholem pocházejícím z České republiky. Toto mimořádné opatření trvalo až do 9. října 2012. Pančovaný alkohol si v Polsku vyžádal celkem šest

47

ČTK. Přehled vybraných čísel souvisejících s metanolovou kauzou. České noviny.cz [online]. ČTK, publikováno dne 27. 2. 2014 [cit. 6. 3. 2014]. 48 NOVINKY. Metanol zabíjel i v Polsku, dva lidé zemřeli, jedna žena oslepla. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 11. 9. 2012 [cit. 8. 3. 2014].

27

obětí na životech, přičemž poslední byl muž popíjející pančovaný alkohol pocházející z Česka.49 Se stejnými problémy jako Polsko se potýkalo i Slovensko. Příčinou otravy u čtyř poškozených měla být slivovice dovezená z České republiky, kterou si měli poškození zakoupit přes internet.50 V době, kdy Česká republika zrušila prohibici, Slovensko ještě stále zakazovalo dovoz a vývoz českých lihovin. Nakonec 9. října 2012 oznámilo zrušení zákazu dovozu a prodeje českého alkoholu, přičemž toto rozhodnutí slovenské vlády bylo podmíněno zákazem prodeje lihovin v sortimentu Originál Tuzemák pocházející z Likérky Drak s. r. o., vyrobených po 1. lednu 2012.51 Posledním státem, kde byly také zaznamenány otravy metylalkoholem, bylo Rusko. To 30. září 2012 zakázalo prodej tvrdého alkoholu pocházejícího z České republiky, který byl vyroben v časovém období od 1. ledna do 26. září roku 2012, kdy toto opatření mělo stejně jako na Slovensku a v Polsku bezpečnostní charakter.52 Ke zrušení zákazu došlo až 2. listopadu 2012, přičemž otevření trhu pro lihoviny pocházející z České republiky se týkalo jen těch, které byly vyrobeny až 26. září 2012.53

3.2 Zlínská větev kauzy "metanol" Kvůli absenci relevantních zdrojů byla tato podkapitola vytvořena na základě informací poskytnutých dozorujícím krajským státním zástupcem Mgr. Kafkou a na základě obsahu obžaloby, která byla dne 3. 3. 2014 přednesena dozorujícím státním zástupcem na počátku prvního jednacího dne u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, kterého jsem se účastnila jako veřejnost. Jak jsem již předeslala v úvodu této práce, svou pozornost jsem soustředila převážně na dění v tzv. zlínské větvi metanolové kauzy a na vzájemnou provázanost jednání mezi jejími členy, jelikož se jedná o hlavní větev pachatelů, kteří by podle

49

PRÁVO. V Polsku si metanol v lahvích z Česka vyžádal už šest obětí. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 27. 9. 2012 [cit. 9. 3. 2014]. 50 VILČEK, Ivan. Na Slovensku se potvrdily čtyři případy otravy metylalkoholem. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 17. 9. 2012 [cit. 8. 3. 2014]. 51 PRÁVO. Na Slovensku zakázali prodej tuzemáku z Likérky Drak. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 19. 10. 2012 [cit. 9. 3. 2014]. 52 ČTK. V Rusku se už nesmí tvrdý český alkohol ani prodávat. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 30. 9. 2012 [cit. 8. 3. 2014]. 53 ČTK. Rusko zrušilo zákaz dovozu tvrdého alkoholu z Česka. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 2. 11. 2012 [cit. 8. 3. 2014].

28

obžaloby měli mít na svědomí vznik sítě výrobců a distributorů kontaminovaných alkoholických nápojů. Přípravné řízení kauzy "metanol" v její hlavní tzv. zlínské větvi, trvalo 16 měsíců, a to pod vedením tří dozorových státních zástupců Krajského státního zastupitelství v Brně pobočky ve Zlíně, Mgr. Romana Kafky, Mgr. Petra Matouška a Mgr. Jiřího Zemka, za spolupráce jedné asistentky. Tento tým byl vytvořen ad hoc za účelem vykonávání dozoru v této trestní věci. Přípravné řízení bylo ukončeno dne 10. ledna 2014 podáním obžaloby ke Krajskému soudu v Brně - pobočce ve Zlíně, kdy bylo ve zlínské větvi metanolové kauzy obžalováno celkem jednatřicet osob, z toho devětadvacet mužů a dvě ženy. Obžaloba jim klade za vinu spáchání různých trestných činů. V případě skutkových podstat, jejichž znaky měly být v této trestní věci jednáním obžalovaných naplněny, odkazuji na samostatnou kapitolu 5. Obžaloba dává za vinu všem pachatelům, že se měli dopustit porušení hygienických a zdravotních předpisů stanovených čl. 14 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, dle kterého nesmí být na trh uvedena potravina, která není bezpečná. Dále je viní i z toho, že měli porušit ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, podle kterého je zakázáno uvádět do oběhu jiné než zdravotně nezávadné potraviny. Mimo to se měli obžalovaní Jordán, Svoboda, Cekota, Koláček, Vanderka, Sedlařík, Petr Švábaneský, Ludmila Švábenská, Rafaj a Veselý dopustit také porušení § 10 odst. 1 písm. d), zákona o potravinách a tabákových výrobcích, podle kterého je zakázáno uvádět do oběhu potraviny neznámého původu. Měli tedy být přinejmenším srozuměni s tím, že pokud by dali do oběhu takto vyrobenou směs, vystavili by tím značný počet konzumentů nebezpečí smrti. Obchod s lihem a pančovaným alkoholem měl být promyšleným, několik let dobře fungujícím byznysem, který se měl až do srpna roku 2012 obejít bez větších problémů. Síť výrobců a distributorů kontaminovaného alkoholu někteří novináři pracovně označili jako chobotnici, jejíž chapadla by měla být tvořena menšími výrobci a distributory kontaminovaných alkoholických nápojů. Zatímco tělo chobotnice by mělo být tvořeno Rudolfem Fianem a Tomášem Křepelou, dvojicí hlavních míchačů, a Jiřím Vaculou jakožto hlavním distributorem směsi. Dle obžaloby měl Rudolf Fian na přelomu měsíců srpna a září roku 2012 s pomocí Tomáše Křepely vyrobit směs metylalkoholu a etanolu v poměru 1:1. K výrobě této směsi 29

mělo být použito 5.000 litrů etanolu a 5.000 litrů metanolu, tudíž by tak získali celkový objem 10.000 litrů smrtelně jedovaté směsi schopné usmrtit nebo způsobit vážnou otravu až 158.000 lidí. Pomoc Tomáše Křepely měla podle žalobce spočívat v obstarání potřebného množství metylalkoholu, technických prostředků k míchání a zajištění vhodného objektu, kde by se mohla celá akce uskutečnit. Za metylalkohol měl Křepela zaplatit 10 Kč za litr a etanol si měl obstarat Fian sám od překupníků za cenu 75 Kč za litr, tudíž náklady na jeden litr směsi měly být 42, 50 Kč. Objektem, kde mělo dojít k namíchání směsi, se měl stát areál společnosti Opavia Real s. r. o., se sídlem v Opavě. Směs etanolu a metylalkoholu měl Fian s Křepelou vyrobit i přesto, že oba před vzetím do vazby pracovali ve společnosti Carlogic s. r. o., zabývající se výrobou a prodejem autokosmetiky, čili i výrobků obsahující metylalkohol. Domnívám se, že na základě letitých zkušeností z tohoto oboru, by museli být schopni posoudit, jak vysoce zdraví nebezpečnou směs vyrobili. Své zboží měli za výhodnou cenu nabídnout Jiřímu Vaculovi, obchodníkovi s lihem a alkoholickými nápoji ze Zlínska, o kterém měli vědět, že bude tento líh dále upravovat a distribuovat, čímž si měli zajistit odbytiště. Dodávka 10.000 litrů směsi měla být rozdělena do tří menších dávek dopravovaných Rudolfem Fianem v rozmezí 14 dnů až do místa Vaculova bydliště. První dávka měla být o objemu 4.000 litrů, druhá 3.000 litrů a objem třetí dávky měl být taktéž 3.000 litrů směsi. Svým jednáním měli uvést vysoce jedovatou směs etanolu a metylalkoholu do absolutně nekontrolovaného oběhu. Největší množství této směsi se mělo podle výsledků policejního vyšetřování podařit zachytit zejména ve Zlínském a Moravskoslezském kraji, ale i přesto měla být v menším množství zaznamenána v podstatě ve všech koutech České republiky a posléze i v některých sousedních státech. Od Rudolfa Fiana a Tomáše Křepely se plynule přesouváme k potencionálnímu třetímu článku těla chobotnice obžalovanému Jiřímu Vaculovi. Ten měl někdy na přelomu měsíce srpna a září roku 2012 koupit od dvou výše uvedených obžalovaných potravinářský líh v množství zhruba 10.000 litrů. Vacula po původu lihu nijak nepátral, mělo mu stačit ujištění Fiana, že se jedná o líh pocházející od spolehlivého dodavatele z České republiky či Slovenska a nízká nákupní cena, která měla být smluvena ve výši 55 Kč za litr. Jiří Vacula i přesto, že měl líh zakoupit od osob, které mu nemohly nijak garantovat jeho nezávadnost a kvalitu, ho měl začít postupně zpracovávat a prodávat dalším distributorům. Jediné odborné posouzení lihu, které měl Vacula činit snad pokaždé, byla zkouška provedená u pana Dlapy, muže v minulosti pracujícího v oboru souvisejícím s chemickým 30

průmyslem. Zkoušky lihu prováděné tímto mužem měly být založeny na posouzení kvality pomocí odměrného válce a ochutnávky malého množství, přičemž se podle tehdejších slov pana Dlapy mělo jednat o 96,6 procentní jemný pšeničný potravinářský líh. Očividně taková forma kontroly kvality lihu nebyla dostačující, jelikož se měla smrtelně jedovatá směs dostat až ke koncovým spotřebitelům. Vacula měl nejprve prodat asi 2.200 litrů Zdeňku Koplovi, zhruba 300 litrů Alexanderu Jordánovi, asi 40 litrů Danielu Rafajovi a zhruba 2.000 litrů Viktoru Koláčkovi. Vacula měl líh prodávat v rozmezí od 60 do 75 Kč za litr. Jeden z údajných Vaculových odběratelů Viktor Koláček byl téhož času zástupcem společnosti Vapa Drink s. r. o., která měla s takto zakoupeným lihem dále nakládat, což mělo být Vaculovi dobře známo. Zbytek směsi měl Vacula zpracovat na alkoholické nápoje typu rum a vodka, které měl dále distribuovat v množství asi 2.800 litrů Martinu Jiroutovi, za což měl utržit asi 170.000 Kč, dalších asi 2.300 litrů alkoholických nápojů typu rum/tuzemák a vodka označených etiketami společnosti HP premium s. r. o., mělo jít přes obžalovaného Jirouta do rukou Michala a Miroslava Klöselových a Martina Posládka. Dále mělo být asi 150 litrů směsi dodáno Idě Lacinové, dalších 240 litrů osobě jménem Honza vietnamské národnosti do Prahy a stejné množství taktéž osobě vietnamské národnosti do Brna. Na základě skutečností zjištěných během probíhajícího trestního stíhání Vaculy, Fiana a Křepely bylo Okresním soudem ve Zlíně rozhodnuto o jejich vzetí do vazby podle § 68 odst. 1 trestního řádu. Jiří Vacula byl vzat do vazby 14. září 2012 a je umístěn ve vazební věznici v Olomouci, Rudolf Fian se nachází od 15. září 2012 ve výkonu vazby ve Vazební věznici v Ostravě a Tomáš Křepela je od 20. 9. 2012 ve výkonu vazby ve Vazební věznici v Brně. Role dalšího obžalovaného Martina Jirouta měla spočívat kromě obstarání dopravy pro Jiřího Vaculu také v prodeji alkoholických nápojů neopatřených kontrolními páskami. Tyto lihoviny měly pocházet od Vaculy, který je měl vyrobit ze směsi jemu dodané Fianem a Křepelou. Jirout měl alkoholické nápoje typu rum/tuzemák, dále prodávat obžalovanému Radomíru Šounovi za velice lákavou cenu. Za množství zhruba 288 litrů alkoholu opatřených falešnými etiketami společnosti AB style s. r. o., mu měl Šoun zaplatit částku asi 20.000 Kč. Důležitým momentem, ke kterému mělo dojít, bylo, když měl Šoun telefonovat Jiroutovi, že došlo k otravě muže, který požil alkohol pocházející od dalšího obžalovaného Josefa Vancla. Na základě této informace mělo mezi obžalovanými vzniknout podezření, že pokud by došlo k otravě alkoholem pocházejícího od Vancla, 31

který jej měl koupit od Šouna a ten od Jirouta, muselo by se jednat o alkohol pocházející od Vaculy. Jirout měl navíc za účelem dalšího majetkového prospěchu skladovat na Trutnovsku asi 2.910 litrů toxického alkoholu v barelech, z velké části s nadlimitní koncentrací metanolu a dalších asi 158 litrů lihovin v okolí Prahy. Jelikož si měl Jirout tento alkohol obstarat za cenu 45 Kč za litr, mělo mu být jasné, že se jedná o alkohol z pokoutného zdroje a současně si měl být vědom i toho, že nebude schopen jakékoliv další garance kvality a zdravotní nezávadnost jím nabízeného alkoholu. Obžalovaný měl být také srozuměn s tím, že uvolnění tak velkého množství nijak neprověřeného alkoholu by mohlo mít katastrofální následky. Svým protiprávním jednáním se měl zapříčinit o rozšíření toxického alkoholu na území celé České republiky, především v kraji Zlínském, Moravskoslezském, Jihomoravském a Libereckém, přičemž množství kontaminovaného alkoholu, které měl mít Jirout k dispozici, by bylo schopné způsobit vážnou otravu či dokonce smrt až 35.284 osob. Během probíhajícího přípravného řízení měl Jirout popřít, že by se na dané trestné činnosti podílel za pomoci dalších osob a dále měl uvést, že poté, co se dozvěděl o problémech s toxickým alkoholem, ho chtěl nejprve vylít a obaly spálit, ale nakonec dostal strach a neučinil tak. Konkrétně jednáním Martina Jirouta měla být způsobena smrt pěti osob a u dalších pěti lidí mělo dojít k újmě na zdraví. Osobami, kterým měl Martin Jirout obstarat množství asi 2.300 litrů alkoholických nápojů, byl Michal Klösel a Miroslav Klösel. Tito muži měli pro zakoupený alkohol označený falešnými etiketami společnosti HP premium, s. r. o., najít další odbytiště, a to u Martina Posládka, vlastnícího Večerku v Havířově. Jirout měl alkohol dodávaný Klöselovým nakupovat od Vaculy za cenu 45 Kč za litr a jim ho prodávat za 55 Kč za litr. Jirout měl také vyšetřovatelům tvrdit, že alkohol, který Klöselovým dodával, sám zkoušel pít a že se u něj žádné zdravotní potíže neobjevily. Klöselovi, jakožto zaměstnanci společnosti HP premium s. r. o., mohli vědět, že alkohol za tak nízkou cenu nemůže pocházet z legálního zdroje. Proto měli počítat s rizikem, které by vzniklo vpuštěním takových lihovin do oběhu, nebo si měli předem ověřit jejich zdravotní nezávadnost. Jirout měl získat od Jiřího Vaculy za prodej alkoholu Klöselovým provizi ve výši 18.000 Kč. Množství alkoholu, které měli mít oba obžalovaní k dispozici, mohlo dle znaleckých odhadů způsobit smrt či vážné poškození zdraví až 15.042 osob. Miroslav Klösel měl poté, co se měly v médiích objevit informace o závadném alkoholu kontaktovat obžalovaného Jirouta, ale ten ho měl ujistit, že veškerý alkohol je v pořádku. Jednání Klöselových mělo mít za následek smrt pěti osob a u čtyř dalších mělo dojít k ohrožení zdraví. 32

Martin Posládek, obchodník s alkoholickými nápoji, je v této kauze obžalován jako jeden z několika distributorů toxického alkoholu. Osudnou dodávku lihovin si měl opatřit od Michala Klösela a Miroslava Klösela, aniž by si jakožto zkušený distributor prověřil její zdravotní nezávadnost. Klöselovi se měli s Martinem Posládkem znát již z minulosti, kdy jej měli zásobovat zbožím společnosti, pro kterou dříve pracovali. Proto si měli být oba vědomi toho, že Posládek jakožto obchodník s alkoholem, bude lihoviny distribuovat dalším osobám. Posládek měl dát Klöselovi mimo dohodnutou cenu za zboží také provizi za zprostředkování ve výši 5.000 Kč. Martin Posládek měl s alkoholem naložit tak, že jej měl obratem ruky prodat Martinu Svobodovi, provozovateli několika provozoven v Havířově, a to za příznivou cenu, přibližně za 84 Kč za litr. Posládek si měl být při předání zboží vědom toho, že zboží bude prostřednictvím prodejních stánků vlastněných Svobodou dále nabízeno širokému okruhu zákazníků. Dalším Posládkovým zákazníkem měl být Václav Zlámal, jemuž měl lihoviny dodat za předem dohodnutou cenu asi 100 Kč za litr. Zlámal byl provozovatelem několika prodejních stánků, o kterých bylo všeobecně známo, že v nich probíhá prodej rozlévaného alkoholu. Posládek měl stejně jako v případě obžalovaného Zlámala tušit, že by mohlo dojít k rozšíření alkoholu mezi spotřebitele nejen na Havířovsku, ale i v širokém okolí. Z tohoto důvodu si měl předem ověřit nezávadnost jím nabízených alkoholických nápojů. Martin Posládek měl poté, co se v médiích objevila vlna prvních zpráv o otravách metylalkoholem, kontaktovat Michala Klösela, načež měl jeho bratr Miroslav Klösel kontaktovat Martina Jirouta a informovat se u něj na kvalitu jím dodaného alkoholu. Tehdy ho měl Jirout ujistit, že se nemusí ničeho obávat, protože je vše v pořádku. To měl Klösel tlumočit zpět Posládkovi. Podle obžaloby by mělo být výsledkem nezodpovědného jednání Martina Posládka úmrtí pěti osob a nejméně u dalších čtyř lidí mělo dojít k zdravotním komplikacím. Stejně jako v případě Michala a Miroslava Klöselových by mohlo množství alkoholu, které měl mít Martin Posládek k dispozici, ohrozit či usmrtit až 15.042 osob. Jak již bylo uvedeno výše, obžalovaný Martin Svoboda měl zakoupit přesně nezjištěné množství kontaminovaného alkoholu od obžalovaného Posládka. Stejně jako ostatní obžalovaní v této věci, ani on se neměl pokusit žádným způsobem vyloučit zdravotní nezávadnost alkoholu. O několik dní později měl lihoviny dodat obžalovanému Václavu Zlámalovi, který se měl v síti distributorů kontaminovaného alkoholu nacházet na pozici koncového prodejce. Zlámal měl od něj zakoupit alkoholické nápoje bez kontrolních pásek a ty pak prodávat ve svých stáncích za cenu 130 Kč za litr. Martin Svoboda měl 33

tentýž alkohol nabízet i ve stáncích, kterých sice nebyl provozovatelem, ale které fakticky řídil. Minimálně vzhledem k ceně, za kterou alkohol nakoupil, měl být srozuměn s tím, že by se mohlo jednat o alkohol z pokoutného zdroje, který by mohl způsobit jeho konzumentům vážné zdravotní potíže či smrt. V souvislosti s jednáním Martina Svobody mělo dojít k úmrtí čtyř osob a u jednoho poškozeného ke ztrátě zraku. Podle slov obžaloby měl další obžalovaný Radomír Šoun na počátku září 2012 zakoupit od Martina Jirouta asi 288 litrů alkoholických nápojů typu rum/tuzemák opatřených etiketami společnosti AB style s. r. o. Šoun měl tento alkohol prodat obratem ruky dalšímu z obžalovaných, a to Josefu Vanclovi za částku asi 107 Kč za litr. Obchod se měl uskutečnit i přesto, že zboží nebylo opatřeno kontrolními páskami pro daňové účely. Tím měl Radomír Šoun uvést do oběhu nekontrolovatelné množství alkoholických nápojů s příměsí metylalkoholu distribuované za mnohem nižší cenu, než byla v té době cena obvyklá. Proto měl vědět, že jím nabízený alkohol může být lidskému zdraví nebezpečný a že může jeho konzumentům způsobit těžkou újmu na zdraví či dokonce smrt. Kontaminovaný alkohol pocházející od Radomíra Šouna měl způsobit vážnou intoxikaci jednoho z poškozených v Libereckém kraji, kdy si jeho zdravotní stav vyžádal hospitalizaci a pouze včasnou odbornou lékařskou péčí u něj nedošlo k poškození mozku či dalších orgánů. Alexanderu Jordánovi je obžalobou kladeno za vinu, že si měl na přelomu měsíce srpna a září roku 2012 za účelem získání majetkového prospěchu objednat od Jiřího Vaculy přibližně 300 litrů alkoholické směsi, jejíž původ mu nebyl znám. Na základě toho, že se mělo jednat o alkohol z neznámého zdroje a za podezřele nízkou cenu, jej měl nechat podrobit kontrole za účelem vyloučení zdravotní nezávadnosti. Jordán, aniž by pravděpodobně učinil cokoliv k ověření kvality zboží, měl tuto směs dodat počátkem září 2012 dalšímu z obžalovaných, Aleši Svobodovi. Svoboda měl líh upravovat a vyrábět z něj alkoholické nápoje typu rum, vodka, borovička, meruňka a plnit je do láhví o objemu 1 litr. Takto vyrobené nápoje měl dodávat obžalovanému Martinu Cekotovi do prodejny Večerka ve Zlíně. Cekota měl z tohoto sortimentu prodávat Vodku Lunar a Rum tuzemský, přestože věděl, že láhve nejsou označeny kontrolními páskami. Cekota měl s velkou pravděpodobností jednat v úmyslu opatřit pro sebe majetkový prospěch prodejem tohoto nezdaněného alkoholu. Jeho prodejna tak měla být místem, kde byl kontaminovaný alkohol prodáván koncovým spotřebitelům, aniž by měli jakékoliv tušení, že se nejedná o alkohol, ale o smrtelně jedovatou směs. 34

Další částí sítě distributorů je obžalovaný Zdeněk Kopl, který měl nejméně dvakrát během období měsíců srpna a září roku 2012 odebrat od obžalovaného Jiřího Vaculy asi 2.200 litrů směsi, a to i přesto, že věděl, že Vacula není schopen jakékoliv garance nezávadnosti a kvality. Množství odebrané Koplem mělo odpovídat zhruba 1/5 celkového množství směsi údajně namíchané Rudolfem Fianem a Tomášem Křepelou a bylo by schopné usmrtit nebo ohrozit na zdraví více než 31.000 lidí. Článkem sítě měl být i obžalovaný Viktor Koláček, jeden ze zákazníků Jiřího Vaculy, který si od něj měl opatřit asi 2.000 litrů směsi. Nejprve ji měl mít uskladněnou v provozovně společnosti Vapa Drink s. r. o., a poté z ní měl vyrábět alkoholické nápoje pro společnost Verdana s. r. o., zastoupenou Robertem Sedlaříkem. Na transakcích mezi Koláčkem a Vaculou měl být zainteresován i Libor Vanderka, který měl dělat prostředníka při hotovostních úhradách určených Jiřímu Vaculovi. Libor Vanderka měl podle slov Alexandera Jordána zastupovat společnost Vapa Drink s. r. o. při nákupech komponentů pro výrobu alkoholu. Po uzavření dohody mezi Viktorem Koláčem a Robertem Sedlaříkem údajně započala nelegální výroba alkoholu pod značkou společnosti Likérka Drak s. r. o. Mělo se jednat o výrobu alkoholických nápojů v sortimentu rum a vodka. K této výrobě měly být použity oficiální etikety Likérky Drak s. r. o. a kontrolní pásky bez vyznačené šarže vydané Celní službou České republiky. Laickým pohledem by se dalo říci, že se mělo jednat o téměř legální výrobu alkoholu, ovšem největším problémem měl být líh určený ke zpracování, jelikož ten měl pocházet od Jiřího Vaculy, tudíž ze směsi namíchané Křepelou a Fianem. Alkoholické nápoje měly být vyráběny v sortimentu Originál tuzemák a Vodka jemná o objemu 0,42 litru s deklarovaným obsahem alkoholu 40 objemových procent bez označení šarže. Takovýchto lahví mělo být vyrobeno asi 9.710 kusů a všechny měly být označeny etiketami Likérky Drak s. r. o. i přesto, že si Koláček se Sedlaříkem museli být vědomi, že tento pokoutně získaný a vyrobený alkohol nemá se společností Likérka Drak s. r. o. nic společného. Koláček měl vyrobený alkohol následně předat Sedlaříkovi, který jej měl zpeněžit a tím uvést do oběhu. Naštěstí Krajské ředitelství policie Zlínského kraje zasáhlo včas a tento alkohol byl Sedlaříkovi zabaven v jednom neregistrovaném celním skladu ve Zlíně. Zabavený alkohol byl posléze podroben chemické expertíze Kriminalistického ústavu v Praze, ze které vyšlo najevo, že některé láhve obsahovaly až 30 objemových procent metanolu. Toto množství kontaminovaného alkoholu by bylo způsobilé usmrtit či jinak ohrozit na životě a zdraví téměř 16.000 lidí.

35

Robert

Sedlařík

se stal v průběhu vyšetřování metanolové kauzy celoevropsky hledanou osobou, k jehož dopadení došlo až ke konci října roku 2012. Obžalovaný Koláček měl toxickou směs dále využívat pro výrobu a prodej alkoholických nápojů pod značkou Vapa Drink s. r. o., plněných do PET lahví a označených platnými kontrolními páskami skrz to, že podle zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce a orgánů celní služby již věděl, že se jedná o toxický alkohol. Koláčkovým odběratelem měl být Libor Vanderka, prodejce vín a lihovin, společnost Draspol CZ s. r. o. a společnost Vendia s. r. o. Ve všech uvedených případech kromě společnosti Verdana s. r. o., měl Koláček dodávat odběratelům osvědčení o původu lihu, který měl pocházet ze společnosti Morávia - Chem s. r. o., společně s prohlášením provozovatele potravinářského podniku o původu lihoviny. Tím měl mylně deklarovat původ lihu a umožnit tak distribuci toxického alkoholu až ke koncovým spotřebitelům i přesto, že mu měla být známa závadnost jím dodávaného alkoholu. Jednání Viktora Koláčka mělo mít za následek úmrtí nejméně dvou osob a způsobení těžké újmy na zdraví jedné osobě. Role obžalovaného Libora Vanderky měla podle obžaloby spočívat v opatřování lihu pro výrobu alkoholických nápojů společnosti Vapa Drink s. r. o. Mimoto měl být i výhradním odběratelem a distributorem zboží vyrobeného ve společnosti Vapa Drink s.r.o. Bez ohledu na to, že měl vědět, že Vacula není oficiálním distributorem potravinářského lihu a že jej musel opatřit nějakým pokoutným způsobem, neváhal a společně s Koláčkem jej měli použít k výrobě lihovin. Vanderka pak měl tento alkohol dodat dalšímu prodejci Václavu Hlaváčkovi a také do provozovny Prodeje kvalitních vín, lihovin a nealko nápojů, jejímž provozovatelem byl sám Vanderka. V říjnu 2012 byl Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Celní službou Zlín informován o tom, že v sortimentu rum pocházejících z jeho zboží byl zjištěn výskyt metylalkoholu. I přesto, že Vanderka byl o této skutečnosti informován, měl podle všeho dodat zboží dalšímu odběrateli a tvrdit, že jím dodávané zboží je absolutně v pořádku. Výsledkem Vanderkova jednání by měli být dva mrtví a jeden poškozený, u kterého došlo k těžké újmě na zdraví. Další článek jednoho z chapadel chobotnice by měl být tvořen Ing. Petrem Čaganem, který je obžalován z prodeje jedovatého alkoholu Bohumilu Malátkovi. Čagan mu měl dodat více než 150 litrů nezdaněného konzumního alkoholu typu rum, vodka a režná za cenu 90 Kč za litr. Malátek měl zakoupený alkohol uskladnit ve svých restauracích, kde ho měl přelévat do litrových lahví a z těchto láhví jej pak nalévat svým 36

zákazníkům. Dne 12. září 2012 byla v jedné z Malátkových restaurací provedena kontrola Generálního ředitelství cel České republiky, Celní správou Olomouc, při které byly odebrány vzorky rozlévaného alkoholu a poté podrobeny analýze. Výsledek byl více než děsivý. Vodka extra jemná obsahovala koncentraci metylalkoholu ve výši 44 gramů v objemu jeden litr, v Tuzemáku byla zjištěna koncentrace metanolu v množství 51 gramů v jednom litru nápoje. Na následky požití alkoholických nápojů zakoupených v Malátkových restauračních zařízeních mělo dojít k úmrtí tří lidí. Mimo to, že měl Malátek nabízet kontaminovaný alkohol ve svých restauračních zařízeních, měl prodat osm lahví muži, jehož manželka provozuje také restauraci. Aniž by žena věděla, co se v lahvích skrývá, měla prodat jednu láhev zákaznici, u které došlo do 24 hodin od požití kontaminovaného alkoholu k úmrtí. Jednání Ing. Petra Čagana si mělo vyžádat celkem úmrtí tří lidí, dvou mužů a jedné ženy. V době od 1. ledna do 22. listopadu 2012 měl další z obžalovaných Petr Švábenský odebírat od provozovatele společnosti Provial Hranice spol. s. r. o. Ing. Petra Čagana, alkoholické nápoje v sortimentu rum a vodka opatřené etiketami společnosti Likérky Drak s. r. o., ovšem bez kontrolních pásek. Švábenský měl tento alkohol dodávat Ludmile Švábenské a ta ho měla v Brně dále prodávat neznámému okruhu osob. Po vyhlášení prohibice se měl Švábenský údajně rozhodnout pro ukrytí zbývajícího alkoholu, jelikož dostal strach. Po několika dnech z něj měl odebrat vzorek a ten si nechat otestovat. Výsledek měl jednoznačně hovořit o přítomnosti metylalkoholu. Petr Švábenský se ale neponaučil a krátce po zrušení prohibice, když už bylo známo několik případů otrav v důsledku požití metylalkoholu, měl zakoupit další lihoviny, opět ze společnosti Provial Hranice spol. s. r. o., tentokrát v množství asi 24 litrů vodky a 48 litrů rumu pocházejícího od neznámého výrobce opatřené originálními kontrolními známkami a etiketami Likérky Drak s. r. o., za cenu 110 Kč za litr. Dříve zakoupenou vodku měl přelít do kanystru, který měl dodat Ludmile Švábenské, a ta z něj měla prodat nezjištěné množství vodky ještě za původní cenu 80 Kč za litr (55 Kč pořizovací cena + 25 Kč marže) jednomu z poškozených. Ten po několika dnech hospitalizace zemřel v důsledku intoxikace metylalkoholem. Z toho je patrné, že se poškozený otrávil prvně zakoupenou dávkou alkoholu, jelikož druhá dodávka pocházející od Ing. Čagana měla být zakoupena za mnohem vyšší cenu. I v tomto případě je třeba vzít v potaz variantu, že došlo k pochybení Petra Švábenského a Ludmily Švábenské, kteří si měli být vědomi vzhledem k nízké

37

pořizovací ceně a chybějícím dokladům o původu alkoholu jeho možné zdravotní závadnosti. Dalším článkem distributorské sítě pančovaného alkoholu je Daniel Rafaj, který si měl od roku 2010 až do září roku 2012 pokoutně opatřovat od Vlastimila Plonka a Františka Marečka ovocný destilát označený jako slivovice a vysokoprocentní líh. Měl být seznámen s tím, že se nejedná o oficiální distributory, kteří by mu byli schopni garantovat kvalitu a nezávadnost nakupovaného zboží. I přesto měl tento líh využít pro studenou cestu výroby slivovice spočívající ve smíchání lihu, ovocného destilátu a vody. Tuto směs, kterou nazýval slivovicí, měl pak prodávat prostřednictvím internetového serveru www.bazos.cz koncovým spotřebitelům za cenu 200 Kč za litr. Ve své výrobě měl pokračovat i na přelomu měsíce srpna a září roku 2012, kdy si měl opatřit pro výrobu líh a ovocný destilát, u kterého byla následně chemickou expertízou zjištěna koncentrace metylalkoholu okolo 25 až 30 objemových procent. Daniel Rafaj měl v době od 5. do 12. září 2012 prodat asi 360 litrů slivovice neurčitému počtu zákazníků nebo ji rozdat svým známým. Jedním z jeho domnělých odběratelů měl být i obžalovaný Petr Veselý. Stejně jako u ostatních obžalovaných mělo dojít i vinou Daniela Rafaje k poškození zdraví nejméně pěti osob a u dalších pěti lidí bylo tomuto zabráněno jen díky okamžité lékařské péči. Následky svého jednání by si měl nést i Petr Veselý jakožto další obžalovaný, který měl zakoupit od Daniela Rafaje asi 200 litrů slivovice bez jakýchkoliv účetních či daňových dokladů za účelem dalšího prodeje. Nákupní cena slivovice měla být 180 Kč za litr, což je cena mnohem nižší než je cena obvyklá. V poslední dodávce slivovice bylo znaleckým zkoumáním zjištěno nadlimitní množství metylalkoholu. Nakonec v důsledku požití tohoto toxického alkoholu mělo dojít ke vzniku těžké újmy na zdraví u dvou poškozených a u dalších čtyř tomu mělo být zabráněno jen díky včasné lékařské pomoci. Jako další článek distributorské sítě je v obžalobě označena čtveřice Stanislav Pražan, Libor Drábek, František Bačík a Ivana Ondrušová, kteří se měli taktéž podílet na distribuci pančovaného alkoholu pocházejícího z původní směsi vyrobené Fianem a Křepelou. Realizace činnosti těchto obžalovaných měla spočívat v tom, že Stanislav Pražan měl koncem srpna roku 2012 předat Liboru Drábkovi 72 litrů alkoholu v sortimentu rum, vodka a borovička neopatřených kontrolními páskami s vědomím, že jej Drábek bude dále distribuovat. To, že se mělo jednat o barely bez kontrolních pásek se tehdy Drábek snažil odůvodnit tím, že jde o vzorky z jeho nové likérky. Drábek měl být srozuměn s tím, 38

že takový alkohol bez kontrolních pásek by mohl být zdraví nebezpečný. Pozdější expertíza prokázala, že Drábkem nabízený rum obsahoval metylalkohol a etanol v poměru 1:1, což je smrtelná dávka. Drábek měl asi 24 litrů tohoto alkoholu předposlední srpnový den prodat dalšímu obžalovanému Františku Bačíkovi ze Zlínska, a to za cenu 70 Kč za litr. Měl si být vědom, že prostřednictvím Bačíka by mohlo dojít k uvedení pokoutně získaného alkoholu do oběhu. Tak se také podle obžaloby mělo stát, protože Bačík měl alkohol obratem ruky prodat Ivaně Ondrušové na Hodonínsko. Ondrušová, která měla vědět, že se jedná o alkohol neopatřený kontrolními známkami, jej měla přelít do láhví od originálního alkoholu a s klidným svědomím jej pak nabízet svým zákazníkům. V důsledku konzumace toxického alkoholu zakoupeného v hospodě Ivany Ondrušové mělo dojít k úmrtí jednoho poškozeného. Jaromír Smrčina st. stojí na předposledním místě v seznamu obžalovaných v této věci. Jediný společník společnosti Leko Příbram s. r. o., obchodující s alkoholem a dalšími potravinami měl společně se zaměstnancem téže společnosti Jaromírem Smrčinou ml. obstarat z neznámého zdroje alkoholické nápoje neobsahující kontrolní pásky a dále jej prodávat za cenu asi 100 Kč za litr. Vyšetřováním bylo zjištěno, že alkohol pocházel ze směsi, kterou měl vyrobit Fian s Křepelou. Obžalovaný Jaromír Smrčina ml. měl tyto alkoholické nápoje dále distribuovat, aniž by si jakýmkoliv způsobem prověřil jejich zdravotní nezávadnost. Takto se mu mělo podařit prodat minimálně 12 litrů kontaminovaného alkoholu v sortimentu rum/tuzemák, a to přinejmenším Josefu a Marii Vávrovým provozujícím podnik v Příbrami, kde mělo běžně docházet k prodeji rozlévaného alkoholu. Takovým způsobem se měl dostat toxický alkohol k nezjištěnému počtu zákazníků. Povinností obou obžalovaných mělo být prověření jimi prodávaného alkoholu, aby byli schopni garantovat jeho kvalitu a zdravotní nezávadnost. Vpuštění tohoto alkoholu do oběhu mělo způsobit poškození zdraví tří osob. Posledním obžalovaným v kauze "metanol" je Václav Puchmajer, jeden ze zaměstnanců společnosti Leko Příbram s. r. o., který měl dodat ze skladu této společnosti provozovateli restaurace na Příbramsku Michaelu Vávrovi alkoholické nápoje bez prověřeného původu a bez jakéhokoliv označení kontrolními páskami. Dodávka měla obsahovat nejméně 72 litrů lihovin prodávaných za cenu 110 Kč za litr. Puchmajer si měl být dobře vědom toho, že dodáním alkoholu by mohl být vystaven neurčitý okruh zákazníků smrti či těžké újmě na zdraví. K tomu bohužel nakonec podle všeho došlo.

39

Výsledkem jeho jednání by měla být intoxikace dvou poškozených, kteří jsou momentálně bez vážnějších zdravotních následků a to jen díky včasné lékařské péči. 3.2.1 Poznatky z prvních jednacích dnů Soudní jednání v kauze "metanol" bylo zahájeno 3. března 2014 v 8:30 hodin, kdy před Krajským soudem v Brně - pobočkou ve Zlíně stanulo deset z jednatřiceti obžalovaných v této věci. Na první jednací den byly naplánovány výpovědi sedmi z nich, z tzv. nižších pozic lihového řetězce, přičemž výpovědi třech zbývajících, a to dvou údajných míchačů smrtelně jedovaté směsi a jejího distributora, byly ponechány do dalšího jednacího dne. Během prvního jednání byly slyšeny výpovědi obžalovaných Aleše Svobody, Martina Jirouta, Roberta Sedlaříka, Viktora Koláčka, Alexandera Jordána, Martina Cekoty a Libora Vanderky. Hlavní líčení bylo zahájeno podle ustanovení § 205 trestního řádu předsedou senátu JUDr. Radomírem Koudelou. Ten následně vyzval státního zástupce k přednesení obžaloby, jak je mu uloženo § 206 odst. 1 trestního řádu. Po zhruba hodinovém monologu státního zástupce a vyjádření poškozených začala část hlavního líčení věnovaná výslechům jednotlivých obžalovaných v souladu s ustanovením § 207 odst. 1 trestního řádu. Jako první k věci vypovídal Aleš Svoboda, výrobce alkoholických nápojů. Na počátku své výpovědi uvedl, že celé věci lituje a zároveň dodal, že si nebyl vědom kontaminace lihu, který mu dodal Alexander Jordán. Přiznal, že jím vyráběné alkoholické nápoje dodával do prodejny obžalovaného Cekoty, který je měl podle jeho mínění prodávat „bokem“. Svoje tvrzení odůvodňoval tím, že pokaždé, když navštívil Cekotovu prodejnu, nikdy nenašel jím dodávané láhve mezi ostatním alkoholem. Další, co Aleš Svoboda zmínil, byl proces výroby alkoholických nápojů, kdy uvedl, že jím vyráběné lihoviny měly asi 38 objemových procent alkoholu. Při výrobě měl postupovat vždy tak, že dal tři díly vody a dva díly lihu. Do rumu pak měl přidávat barvivo a rumovou tresť, do ostatních druhů meruňkové či jalovcové potravinářské aroma. Vodka měla být vyráběna z čistého lihu za přidání vody. Dalším v pořadí byl obžalovaný Martin Jirout, který přečetl své krátké vyjádření a dále odmítl k věci vypovídat. Hned po něm dostal slovo Robert Sedlařík, který nejprve hovořil o své pracovní pozici ve společnosti Likérka Drak s. r. o, kde působil jako jednatel společnosti, a poté se plynule dostal k tomu, že měl ve Zlíně neregistrovaný celní sklad a také zmínil obchod, 40

který uzavřel s Viktorem Koláčkem. Sedlařík měl údajně od Koláčka koupit výrobky společnosti Likérka Drak s. r. o., se slevou 20 procent, přičemž se mu zdál být tento obchodní postup zcela standardní. Také vypověděl, že měl za zády Pavla Čanigy, majitele Likérky Drak s. r. o., obchodovat s Viktorem Koláčkem. Státní zástupce mu předložil dvě láhve s prokázaným obsahem metylalkoholu a chtěl po něm, aby určil, zda se jedná o standardní výrobek. Výsledkem bylo, že Sedlařík, jakožto výrobce těchto lahví nebyl sám schopen rozpoznat rozdíl mezi standardním výrobkem a výrobkem kontaminovaným metanolem. Nakonec se státním zástupcem dospěli společnými silami k závěru, že se jedná o pančovaný alkohol. Po Sedlaříkovi dostal slovo Viktor Koláček, který odmítl ve věci vypovídat. Další obžalovaný, který k věci vypovídal, byl Alexander Jordán. Ten popsal, jak jeho společnost dodávala Aleši Svobodovi obalové sklo a že jeho role spočívala ve zprostředkování obchodních transakcí mezi Vaculou a Svobodou, jelikož Svobodovi zapůjčil nebytové prostory, ve kterých mělo docházet k předávání jednotlivých dodávek lihu. Jordán si měl brát provizi ve výši 250 Kč za každý uskladněný barel s tekutinou. Zároveň měl pomocí zadržení plateb původně náležejících Vaculovi smazat finanční nesrovnalosti, které měl s Vaculou mít. Dalším obžalovaným v pořadí, kterému soud udělil slovo, byl Martin Cekota, majitel Večerky na Jižních Svazích ve Zlíně. Ten po poradě se svým obhájcem odmítl vypovídat, čímž k věci zaujal stejný postoj jako v přípravném řízení, kdy taktéž nevypovídal. Posledním obžalovaným, kterému bylo toho dne uděleno slovo, byl Libor Vanderka, který také odmítl vypovídat, a tak se předseda soudu uchýlil k přečtení jeho výpovědi podle § 207 odst. 2 trestního řádu. Následující jednací den, který se konal 5. března 2014, byli vyslechnuti zbývající tři obžalovaní. Jako první dostal slovo Jiří Vacula, který nepopíral jednání, které mu je obžalobou kladeno za vinu. Z jeho výpovědi se mohla veřejnost dozvědět důležité informace o průběhu spolupráce mezi jednotlivými články výrobní a distributorské sítě. Za předpokladu, že by většina z toho, co Vacula u soudu vypověděl byla pravdivá, měla se celá situace vyvíjet následovně: Podle něj v celé věci nastal zlom, když se v médiích začaly objevovat první zprávy o úmrtích ve spojitosti s otravami metanolem. Z jeho strany měla být prvotním impulsem 41

pro přezkum zakoupeného lihu informace od Alexandera Jordána, který mu měl sdělit, že se ve Zlíně objevily nějaké problémy s alkoholem. Na základě toho měl Vacula nechat u pana Dlapy důkladněji přezkoumat vzorek lihu zakoupený od Fiana a Křepely, přičemž výsledek měl být šokující. Přítomnost metylalkoholu ve zkoumaném vzorku měla být mnohonásobně vyšší, než je jeho povolené množství. Vacula se prý snažil o celé věci informovat jak jednotlivé odběratele, tak i své dodavatele. Nakonec se rozhodl pro reklamaci zbývajícího množství lihu, tj. asi 4.000 litrů, které měl dovézt Fianovi do Opavy, kde mělo dojít k jeho likvidaci. K reklamaci mělo podle jeho slov dojít před 13. září 2012. Fian s Křepelou měli do zbytkového množství směsi nejprve přilít tekutinu modré barvy a pak vše odvézt do areálu společnosti Opavia Real s. r. o., ale to již bez přítomnosti Vaculy. V tomto areálu mělo dojít k denaturaci směsi a následně k jejímu dalšímu využití pro výrobu směsí do ostřikovačů automobilů prodávaných pod názvem Autookenol a Aquacar, čímž se měli pokusit o zahlazení původu lihu. Ovšem i přes jejich snahu co nejefektivněji upravit poměr metanolu v těchto směsích bylo následnými laboratorními rozbory prokázáno nadměrné množství přítomnosti nejen metylalkoholu, ale také dalších denaturačních činidel jako je například bitrex. Takto denaturovanou směs pak měli zaměstnanci společnosti FROS ZPS s. r. o. plnit do plastových nádob, u kterých bylo následným šetřením zjištěno, že označení šarží nesouhlasí s datem jejich plnění. Naopak výpovědi Rudolfa Fiana a Tomáše Křepely, které zazněly téhož dne, se od výpovědi Jiřího Vaculy podstatně lišily. K výpovědi Rudolfa Fiana bych z počátku uvedla, že se snažil přesvědčit senát o tom, že na něj byl již od samotného počátku vyšetřování vyvíjen nátlak, a to jak ze strany krajského státního zástupce Kafky, tak i policejních vyšetřovatelů. Podle jeho slov mu měl Kafka slíbit propuštění z vazby a podmíněný trest, a to za účelem získání výpovědi svědčící proti Tomáši Křepelovi. Celá situace nakonec byla uvedena na pravou míru, když státní zástupce požádal o umožnění provedení důkazu výslechem svědka podle ustanovení § 215 odst. 2 trestního řádu. Kafka jako svědka předvolal jednoho z tehdejších vyšetřovatelů, který Fianovo tvrzení popřel. Jak Rudolf Fian, tak i Tomáš Křepela ve svých výpovědích shodně tvrdili, že Vaculovi nedodali líh, nýbrž modrou nemrznoucí směs, přičemž se měl Vacula po nějaké době ozvat s tím, že není spokojen s kvalitou dodaného zboží a že by jej chtěl reklamovat. Křepela s tím měl souhlasit a Vaculou reklamované zboží si měli převzít v Opavě a poté jej zpět zařadit do výroby nemrznoucích směsí a směsí do ostřikovačů automobilů. 42

Rozporů ve výpovědích Vaculy, Fiana a Křepely bylo hned několik, přičemž jedním z nich bylo i označení barelů, v nichž měla být údajně uložena směs lihu či nemrznoucí směsi. Zatímco Vacula tvrdil, že se jednalo o barely bez jakéhokoliv označení obsahující čirou tekutinu, Křepela s Fianem si stáli za tím, že barely byly označeny etiketami udávající název výrobku, jeho složení a že se jedná o nebezpečnou chemickou látku. Třetí jednací den byl naplánovaný na 6. března 2014, kdy měl soud v plánu čtení výpovědí obžalovaného Rudolfa Fiana ze dne 21. září a 19. října 2012, které byly učiněny za přítomnosti jeho obhájce. Z těch vyplynulo, že Tomáš Křepela měl ujistit Rudolfa Fiana, že škodlivé účinky metylalkoholu se „zneutralizují“, pokud bude poměr etanolu a metanolu 1:1. Fian měl poskytnout menší vzorek Jiřímu Vaculovi, který jej měl schválit a poté se měl Fian s Křepelou pustit do výroby „ve velkém“. Fian měl tehdy vypovědět, že mu Křepela dal k dispozici 5.000 litrů metylalkoholu a stejné množství etanolu. Metanol měli koupit za 10 Kč za litr a etanol za 75 Kč za litr, čili jeden litr směsi je měl přijít na 42, 50 Kč. Vaculovi měli tuto směs prodávat za 55 Kč za litr. Fian měl dále uvést, že Křepela nejprve spolupráci odmítal, ale nakonec souhlasil. Podle slov Fiana měl být výhradním odběratelem pouze Jiří Vacula. Předpokládaný zisk z jednoho barelu o objemu 1.000 litrů směsi se měl pohybovat okolo 5.000 Kč. Fian měl dále vypovědět: „Když se začali objevovat první mrtví, řekl jsem si, že je to v prdeli. Kdybych věděl, co se může stát, že se látka nezneutralizuje, nikdy bych do toho nešel.“ Co je na tom ale zarážející, je ten fakt, že i po přečtení těchto dvou výpovědí Fian u soudu s klidným výrazem zopakoval, že Vaculovi líh nikdy nedodal, protože se jednalo o dodávku nemrznoucí směsi. I v tento jednací den se Fian ohrazoval tím, že výpověď musel učinit pod psychickým nátlakem ze strany státního zástupce a vyšetřovatelů. Proto byl k soudnímu jednání stejně jako předchozí jednací den předvolán policista, který byl přítomen u výslechu Rudolfa Fiana a který uvedl celou situaci na pravou míru. K věci dodal, že výše uvedená výpověď, která byla předsedou senátu přečtena, byla učiněna i za přítomnosti obhájce Rudolfa Fiana. Dále svědek uvedl, že „bylo vidět, že je mu to líto, protože mu po tváři mu tekly slzy“. Svědek popsal i průběh samotného výslechu s tím, že se jednalo o zcela standardní postup a Fian si tehdy na nic nestěžoval. Předseda senátu pokračoval čtením výpovědí některých svědků. Jednalo se o příbuzné zemřelých, kteří vypili jedovatý alkohol zakoupený v jednom ze stánků 43

v Havířově, taktéž zazněla i výpověď muže, který v důsledku požití metylalkoholu přišel o zrak. Na řadu přišel i kamerový záznam z areálu společnosti Opavia Real s. r. o., zachycující průběh Vaculovy reklamace barelů údajně obsahujících směs vyrobenou Fianem a Křepelou. Dále došlo i na zprávu Ministerstva zdravotnictví České republiky, podle které byly v minulosti případy otravy metylalkoholem výjimečné, a ve valné většině případů se jednalo o nelegální domácí výrobu lihovin. Bohužel vzhledem k termínu odevzdání této práce jsem se nemohla zúčastnit všech plánovaných jednacích dnů, a proto zde vycházím pouze z informací, které jsem získala během přítomnosti na některých jednacích dnech, díky čemuž jsem si mohla ujasnit vazby mezi jednotlivými členy distributorské sítě a vytvořit si na věc vlastní názor.

44

4 Rozbor hlavních skutkových podstat Důvodem vzniku metanolové kauzy byla nedovolená výroba a distribuce alkoholických nápojů obsahujících příměs jedovatého metylalkoholu. Ovšem takto jednoduše nelze označit hlavní skutkovou podstatu, jejíž znaky měly být jednotlivými aktéry této kauzy naplněny. Důvod je jednoduchý, jelikož současná právní úprava, v porovnání s § 194a zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, skutkovou podstatu nedovolené výroby lihu nezná, a proto si vypomáhá aplikací jednotlivých ustanovení trestního zákoníku týkajících se trestných činů ohrožujících život nebo zdraví či trestných činů obecně ohrožujících. Mimo to při nelegální výrobě lihu se také poměrně často setkáváme s trestním stíháním pachatelů pro trestné činy daňové, poplatkové a devizové nebo pro trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky. Cílem této kapitoly je provést rozbor hlavních skutkových podstat v rozsahu odpovídajícím žalobním důvodům, jejichž znaky měly být naplněny protiprávním jednáním jednotlivých pachatelů kauzy "metanol", a vytvořit tak přehled o trestné činnosti obžalovaných, která jim je kladena za vinu.

4.1 Obecné ohrožení Trestný čin obecného ohrožení jakožto jeden ze skupiny trestných činů obecně ohrožujících je uveden v § 272 trestního zákoníku. Poslední dobou je tento trestný čin skloňován snad ve všech pádech, jelikož se jedná o skutek, kterého se měli dopustit hlavní aktéři tzv. zlínské větve metanolové kauzy Rudolf Fian, Tomáš Křepela, Jiří Vacula, Martin Jirout, Michal Klösel, Miroslav Klösel a Martin Posládek. Přesněji řečeno, je jim obžalobou kladeno za vinu spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení podle ustanovení § 272 odst. 1, odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, z čehož se budou zpovídat před soudem. Oproti ustanovení § 273 trestního zákoníku se v tomto případě jedná o úmyslně spáchanou formu trestné činnosti. Ovšem ne vždy se o metanolové kauze hovořilo jako o úmyslné trestné činnosti. Na samotném počátku přípravného řízení byli někteří pachatelé trestně stíháni pro nedbalostní formu spáchání trestné činnosti, ovšem s přibývajícím množstvím okolností čím dál více nasvědčujících úmyslné formě, došlo i ke zpřísnění této právní kvalifikace, a to na obecné ohrožení podle § 272 trestního zákoníku. Objektem tohoto trestného činu, stejně jako tomu je i v návaznosti na metanolovou kauzu, je především zájem na ochraně života nebo zdraví lidí. Ovšem není pravidlem, že 45

by vždy musela nastat situace bezprostředního porušení daného zájmu, neboť postačí i jeho pouhé ohrožení. Objektivní stránku v tomto případě představuje samotné jednání pachatele, kterým dojde ke zvýšení míry obecného ohrožení a tím i ke ztížení jeho odvracení. Ve spojitosti s touto kauzou došlo k vyvolání situace, kdy měli obvinění Fian a Křepela vyrobit deset tisíc litrů směsi etanolu a metanolu v poměru 1:1 a tu následně prodat Vaculovi, který měl bezmyšlenkovitě pustit do oběhu podstatné množství jemu dodané směsi. Skutková podstata obecného ohrožení vychází z pojmu obecného nebezpečí, což je stav, kdy hrozí vznik vážné poruchy srovnatelné s nebezpečím požáru, povodněmi či výbuchem nesoucí sebou riziko smrti nebo jiné těžké újmy na zdraví více osob. Z povahy metanolové kauzy si můžeme poměrně snadno domyslet, že riziko, které vzniklo uvedením toxického alkoholu do oběhu, lze zcela jednoznačně srovnávat s obecným nebezpečím, jelikož se jednalo o situaci, kdy byla (a ještě stále je) bezprostředně ohrožena masa lidí, což je podle mého názoru srovnatelné s některou z živelních pohrom. Dle odhadů odborníků bylo množství 10.000 litrů kontaminovaného alkoholu schopno usmrtit nebo alespoň způsobit vážné zdravotní problémy nejméně 158.000 lidí, kteří by s ním přišli do kontaktu. Myslím, že mnozí mi dají za pravdu, když si dovolím tvrdit, že uvedením této smrtelně nebezpečné směsi do oběhu, došlo ke vzniku situace vyznačující se značnou mírou neovladatelnosti a neskutečnou živelností, která se v prvních dnech absolutně vymykala kontrole, a záleželo pouze na náhodě, komu se do rukou dostane otrávený alkohol a na koho právě ten den padne „černý Petr“. Pokud bychom se pokusili propojit formulaci zákona, která hovoří o zvýšení obecného nebezpečí nebo ztížení jeho odvrácení či zmírnění, dospěli bychom k závěru, že během metanolové kauzy zřejmě nedošlo ze strany hlavních míchačů k žádnému výraznějšímu pokusu o nápravu této hrozivé situace, jelikož se svým pasivním chováním zasloužili o to, že metanolová kauza dosáhla takových rozměrů. Jedním z důvodů této přísné právní kvalifikace je, že v případě kauzy "metanol" došlo nejen k naplnění obsahu pojmu „riziko smrti“, ale současně i k jeho překročení. Podkladem pro toto tvrzení mi byl obsah obžaloby, která sice postihuje jen období do konce roku 2012, ale i tak je podle ní kladena obžalovaným za vinu smrt 38 osob a intoxikace dalších 79 lidí.

46

4.2 Ohrožování závadnými potravinami a jinými předměty Trestný čin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, který je kladen za vinu zbývajícím čtyřiadvaceti obžalovaným v hlavní tzv. zlínské větvi metanolové kauzy, je zakotven v § 156 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku jakožto jeden z trestných činů ohrožující život nebo zdraví. Jedná se o trestný čin, který je subsidiární ve vztahu k trestnému činu obecného ohrožení podle § 272 trestního zákoníku. Jak vyplývá z odst. 1, objektem trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty je především zájem na ochraně lidského zdraví před konzumací potravin či jiných předmětů, jejichž požití by mohlo být pro lidské tělo nebezpečné. Jak jsem již uvedla v kapitole 1, podle rozsudku Nejvyššího soudu je za potravinu považována i lihovina.54 Nebezpečnost potravin a jiných předmětů je nutné vždy posuzovat s ohledem na obvyklý účel jejich konzumace. Jak plyne i z Komentáře k trestnímu zákoníku, konkrétně z části věnované trestným činům ohrožujícím život nebo zdraví, nelze do této skupiny zařadit například denaturovaný líh či jiné předměty než ty, které jsou určeny k požívání. Z toho plyne, že stejné pravidlo platí bez výjimky i pro metylalkohol jakožto pro jednu z nejčastěji používaných chemických látek pro výrobu rozpouštědel nebo ředidel, u které je prokázáno, že její požití je pro lidský organismus vysoce toxické.55 Dále toto ustanovení zákona uvádí pojmy „má na prodej“, „vyrobí“ a „sobě nebo jinému opatří“. K tomu bych uvedla, že v metanolové kauze jsme se mohli setkat se všemi třemi zde zmíněnými pojmy, jelikož mezi pachateli běžně docházelo nejen k výrobě, prodeji, ale také k opatření si jedovaté směsi. Přitom není vyžadováno, aby k takovému jednání docházelo soustavně, nýbrž postačí i jen ojedinělý případ. K takovému jednorázovému počinu mělo dojít u obžalovaného Tomáše Křepely, který měl opatřit přibližně 5.000 litrů metylalkoholu pro Rudolfa Fiana za účelem vytvoření směsi a následně i za účelem získání majetkového prospěchu. Poté, co měl Fian s Křepelou směs prodat Vaculovi, mělo opakovaně docházet k jejímu dalšímu zpracování a prodeji ostatním distributorům alkoholických nápojů. Ustanovení § 156 trestního zákoníku je stejně jako obecné ohrožení považováno za úmyslný ohrožovací trestný čin, jehož pachatelem může být prakticky kdokoliv, kdo má na

54

Viz citace č. 2.

55

ŠÁMAL, Pavel In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 1447.

47

prodej potraviny či jiné předměty, jejichž požití je nebezpečné pro lidské zdraví, to znamená, že se zabývá obchodem s potravinami či jinými předměty. Současně zákon nevyžaduje, aby došlo k jejich skutečnému prodeji či jinému uvedení do oběhu. Pachatelům kauzy "metanol" nelze přičítat zvlášť přitěžující okolnosti uvedené v odst. 2 písm. a), b), jelikož tato situace opravdu nenastala. Naopak skutek, kterého se někteří pachatelé měli dopustit, je porušení důležité povinnosti vyplývající z povahy jejich zaměstnání, povolání nebo funkce, jelikož vzhledem k neobvykle nízké nákupní ceně alkoholu a pokoutnému zdroji mohli vědět, že by bylo dobré ověřit si jeho čistotu a kvalitu, což ale neučinili. V případě rozboru této skutkové podstaty je nezbytné zmínit i to, že protiprávním jednáním některých pachatelů mělo podle obžaloby dojít ke způsobení jak těžké újmy na zdraví, tak i smrti, přičemž počty poškozených jsou u jednotlivých obžalovaných individuální, od čehož je dále odvozována i právní kvalifikace jimi spáchaného skutku.

4.3 Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží Trestný čin porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží je zakotven

v trestním

zákoníku

v obsahu

ustanovení

§

244

jakožto

jeden

ze

skupiny trestných činů hospodářských, respektive daňových, poplatkových a devizových. V hlavní tzv. zlínské větvi metanolové kauzy je z tohoto trestného činu, přesněji řečeno ze spáchání přečinu porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku, obžalováno celkem pět osob, a to Radomír Šoun, Aleš Svoboda, Martin Cekota, Jaromír Smrčina a Václav Puchmajer. Na prvním místě při rozboru této skutkové podstaty opět uvádím její objekt, čímž je zájem na kontrole pohybu zboží podléhajícího především spotřebním daním a dále zájem státu na příjmu z těchto daní. Těmto daním podléhají výrobky označené příslušnými kontrolními nálepkami, páskami či jinými předměty.56 Zvláštností skutkové podstaty porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží je, že v sobě, respektive v odst. 1, zahrnuje dvě samostatné skutkové podstaty. Z toho plyne, že jednání pachatele, kterým může být v podstatě kdokoliv, kdo naplní jednotlivé znaky této skutkové podstaty, může mít dvě podoby. První z nich je nakládání s nálepkami a jinými kontrolními předměty v rozporu s jiným právním 56

ŠÁMAL, Pavel In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 2242.

48

předpisem a s úmyslem způsobit škodu jinému či opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Druhý způsob jednání pachatele spočívá v dovážení, skladování, přepravování nebo uvádění do oběhu zboží bez náležitých kontrolních předmětů, přičemž tato forma jednání nevyžaduje úmysl, jako je tomu v prvním případě, a postačí pouhý rozpor s jiným právním předpisem. V případě metanolové kauzy mělo docházet u jednotlivých obžalovaných, kterým je spáchání tohoto přečinu obžalobou kladeno za vinu, k rozporu jejich jednání s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. A to z důvodu, že jimi prodávané zboží nebylo označeno příslušnými kontrolními páskami pro daňové účely i přesto, že jim tuto povinnost ukládal výše uvedený zákon. Důvodem pro takové označení zboží je, že se mělo jednat o líh ve spotřebitelském balení, který měl být vyroben na daňovém území České republiky či na něj dovezený. Ze strany pachatelů této trestné činnosti mělo jít o úmyslnou formu jednání, jehož výsledkem mělo být nejen skladování a přeprava, ale taktéž i uvádění alkoholických nápojů postrádající kontrolní pásky do oběhu s vidinou získání majetkového prospěchu. Například skladování lihovin bez kontrolních pásek se měl dopustit obžalovaný Martin Jirout, který je měl skladovat na Trutnovsku a v okolí Prahy. Vzhledem k právní kvalifikaci tohoto trestného činu neosáhl majetkový prospěch, který měli obžalovaní v souvislosti s výše uvedenou trestnou činností získat, výše značného prospěchu, jelikož kdyby tomu tak bylo, hovořili bychom o přísnější právní kvalifikaci skutku. Z toho plyne, že prospěch, který si pachatelé touto trestnou činností opatřili, nedosáhl částky 500.000 Kč.

4.4 Neoprávněné podnikání Trestný čin neoprávněného podnikání je stejně jako porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží jedním z trestných činů hospodářských, respektive proti závazným

pravidlům

tržní

ekonomiky.

Ze

spáchání

trestného

činu

podle

§ 251 odst. 1 trestního zákoníku je obžalován pouze jeden člověk, a to Aleš Svoboda, který měl vyrábět a distribuovat nekolkované láhve obsahující různý sortiment alkoholických nápojů, aniž by k tomu měl příslušné živnostenské oprávnění. Tímto protiprávním jednáním se měl dopustit porušení zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Objektem ochrany tohoto ustanovení jsou společenské vztahy související s podnikáním v tržní ekonomice, jejichž podstatou je zajistit rovnost subjektů. Mimo tento

49

hlavní předmět ochrany se ustanovení § 251 trestního zákoníku vztahuje, leč nepřímo, i na ochranu společnosti před zdravotně závadným či nebezpečným zbožím. Ze zákonného ustanovení vyplývá, že pachatelem této trestné činnosti může být v podstatě každý, kdo provozuje ve větším rozsahu činnost, k níž nemá potřebné povolení vyžadované zákonem. Je evidentní, že tato trestná činnost je založena na úmyslné formě jednání, jehož prokázání v praxi nečiní větší problémy zejména díky možnosti ověření si vlastnictví příslušného oprávnění pro výkon činnosti ve veřejných seznamech. V případě Aleše Svobody obžaloba taktéž předpokládá, že se z jeho strany jednalo o úmyslnou formu páchání trestné činnosti, jelikož měl provozovat výrobu a distribuci lihovin s vědomím, že mu k tomu chybí zákonem požadované oprávnění. V souvislosti s rozborem skutkové podstaty neoprávněného podnikání je důležité podat výklad tohoto pojmu. V návaznosti na trestnou činnost, které se měl obžalovaný Aleš Svoboda dopustit, hovoříme o neoprávněném podnikání v rozporu s ustanovením § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, který jej charakterizuje jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Svou podnikatelskou činnost v oblasti výroby lahví a následné distribuce alkoholických nápojů měl Svoboda provozovat již od roku 2009. I přesto, že mu chybělo potřebné oprávnění, měl se této činnosti věnovat až do září roku 2012, kdy byl zadržen a následně obviněn ze spáchání trestného činu. Jak plyne z ustanovení zákona, k naplnění této skutkové podstaty je zapotřebí, aby byla neoprávněná činnost vykonávána ve větším rozsahu. S ohledem na časový úsek, během kterého měl Aleš Svoboda tyto lihoviny vyrábět a následně je distribuovat, můžeme hovořit o tom, že jeho činnost v tomto směru mohla dosáhnout většího rozsahu. Pokud budeme vycházet z právní kvalifikace skutku, kterého se měl podle obžaloby dopustit, dojdeme k závěru, že se nemohlo jednat o značnou škodu anebo získání značného prospěchu pro sebe nebo pro jiného, o kterém bychom mohli hovořit v souladu s ustanovením § 138 odst. 1 trestního zákoníku, jako o částce ve výši nejméně 500.000 Kč.

50

5 Trestní sankce Cílem práce soudů a soudců je bez ohledu na to, zda se jedná o prvostupňový či odvolací soud, uložení odpovídající trestní sankce pachateli trestného činu, což vede nejen k naplnění účelu trestního práva, tj. trestání za porušení právních norem, ale také k ochraně společnosti. Z těchto důvodů se pokusím v této kapitole provázat kauzu "metanol" s oblastí trestních sankcí.

5.1 Ukládání trestních sankcí Ukládání trestů je z velké části založeno na obecných zásadách, které musí soud při ukládání trestních sankcí dodržovat. Jedná se o zásadu zákonnosti a individualizace trestání. Zásada individualizace spočívá v povinnosti soudu posoudit odděleně druh a intenzitu ukládaného trestu s přihlédnutím ke všem okolnostem, jako je například povaha a závažnost trestného činu či dosavadní způsob života obžalovaného. Naopak zásada zákonnosti trestání je založena na dodržování striktních pravidel obsažených v trestním zákoníku, aby rozhodnutí soudu nemohlo být považováno za svévolné, a tím pádem napadnutelné. Požadavek zákonnosti trestání vychází z Listiny základních práv a svobod, a to konkrétně z čl. 39, který hovoří o tom, že jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest lze za jeho spáchání uložit. Trestní zákoník určitým způsobem zobecňuje trestné činy, a to tak že je dělí na jednotlivé skutkové podstaty a stanovuje za ně určité druhy trestů a trestních sazeb, což svědčí o způsobu vyjádření typové závažnosti konkrétního trestného činu. Určování trestů má jak alternativní, tak i rámcovou podobu. Zatímco u alternativního určování záleží na uvážení soudu, který z trestů se mu zdá být nejvhodnější, u rámcového určování je stanovena pouze dolní a horní hranice sazby a soud v tomto případě volí pouze konkrétní výměru. Se zásadou individualizace souvisí i právo soudu mimořádně snížit či zvýšit trestní sazbu nebo upustit od potrestání, pokud by pro to nasvědčovaly okolnosti případu. Aby zákonodárce co nejvíce minimalizoval libovůli soudců při ukládání trestů, byly pomocí novely č. 141/2009 Sb., do § 125 trestního řádu zakotveny požadavky odůvodnění rozsudku, respektive odůvodnění volby soudce vedoucí k uložení konkrétního trestu pro obžalovaného.57

57

Zákon č. 141/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. In: Sbírka zákonů: Česká republika. Praha: Ministerstvo vnitra, 2009, částka 12, s. 468.

51

5.1.1 Faktory ovlivňující ukládání trestů Závažnost trestného činu je nejčastěji odvozována od intenzity nebo rozsahu naplnění jednotlivých znaků trestného činu. Od toho odvozujeme dělení trestných činů podle typové závažnosti, a to na přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny. Určení závažnosti trestného činu souvisí především s co možno nejpřesnější identifikací porušení chráněného zájmu a formy, jakou tento skutek de facto nastal, čili zda se jednalo o nedbalost či úmysl.58 Úkol soudu je jednoznačný, a to hodnotit pouze konkrétní a nikoliv typový význam poškozeného nebo ohroženého zájmu. Důležitým faktorem pro ukládání trestů je i způsob provedení trestného činu, který v sobě zahrnuje jak povahu jednání pachatele, tak i použité prostředky. V některých případech lze považovat způsob provedení za jednu z přitěžujících okolností, zejména pokud se pachatel jednání dopustil surovým, trýznivým či zavrženíhodným způsobem. Svou roli hraje nejen ohrožení a porušení hlavního objektu trestného činu, ale i těch vedlejších, což lze považovat za jeden z důvodů podmiňující použití vyšší trestní sazby. Pro důsledné posouzení povahy a závažnosti trestného činu má význam také druh způsobeného následku. Tím mám na mysli to, zda došlo k ohrožení života, zdraví, osobní svobody nebo majetku či jiných chráněných hodnot. Naopak ve prospěch pachatele by hrálo, kdyby se pokusil zabránit škodlivým následkům trestné činnosti či jejich odstranění.59 Při ukládání trestů musí soud vzít v potaz také rozsah škody. Je nutné, aby bylo pro relevantní zhodnocení rozsahu škody vycházeno ze skutečné škody, tj. z částky představující majetkovou hodnotu, o kterou byl spácháním trestného činu zkrácen majetek poškozeného. Další okolnosti významné pro stanovení druhu a výměry trestu jsou polehčující a přitěžující okolnosti, doba, která uplynula od spáchání trestného činu či délka trestního řízení. Tyto okolnosti byly do trestního zákoníku zavedeny na základě judikatury nejen Evropského soudu pro lidská práva, ale také Ústavního soudu České republiky či Nejvyššího soudu České republiky.60

5.1.2 Institut trestu v kauze "metanol" Jelikož v době zpracování tohoto oddílu bylo řízení před soudem teprve na počátku, nebylo v mých silách uvést konkrétní rozsudek, kterým by Krajský soud v Brně - pobočka ve 58

PÚRY, František In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 526. 59 Tamtéž, s. 523. 60 Tamtéž, s. 526.

52

Zlíně v této věci rozhodnul. Za účelem zpracování této kapitoly jsem vycházela z právní kvalifikace trestných činů, které jsou obžalovaným kladeny za vinu, a podkladem mi byl taktéž obsah kapitoly 4 věnované rozboru čtyř hlavních skutkových podstat, které jsou spojovány se zlínskou větví metanolové kauzy. V hlavní tzv. zlínské větvi kauzy "metanol" je obžalováno celkem jednatřicet osob, přičemž ne všechny se měly dopustit spáchání stejného trestného činu, z čehož plyne i to, že ne všem jednatřiceti obžalovaným hrozí stejné tresty. Je důležité mít na paměti, že hlavní těžiště dokazování spadá do hlavního líčení a že může na celu věc přinést nový pohled. Rudolf Fian, Tomáš Křepela, Jiří Vacula, Martin Jirout, Michal Klösel, Miroslav Klösel a Martin Posládek U prvních sedmi obžalovaných hovoříme o spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení podle § 272 odst. 1, odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, kdy měli úmyslně způsobit obecné nebezpečí tím, že měli vydat lidi v nebezpečí smrti a těžké újmy na zdraví. Tímto jednáním měli způsobit těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob a dopustit se úmyslného způsobení smrti. Prvotní právní kvalifikace skutku byla založena na nedbalostním jednání, se kterým je spojena nižší trestní sazba, ovšem během přípravného řízení dospěly orgány činné v trestním řízení k závěru, že jednání obviněných bylo úmyslné a z tohoto důvodu dal státní zástupce policii pokyn pro zahájení trestního stíhání za úmyslně spáchaný trestní čin obecného ohrožení podle § 272 trestního zákoníku, to je důvod, proč došlo k upuštění od mírnější právní kvalifikace jednání výše uvedených obžalovaných. Ti, kteří měli vyrobit toxickou směs etanolu a metylalkoholu v poměru 1:1, jsou Rudolf Fian a Tomáš Křepela, přičemž Křepela se měl na této trestné činnosti účastnit formou pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Jimi vyrobenou směs měli následně dodat hlavnímu distributorovi Jiřímu Vaculovi, který ji měl dále prodávat. Pokud by se podařilo prokázat, že se daného trestného činu opravdu dopustili, hrozil by jim trest odnětí svobody v délce trvání 12 až 20 let či výjimečný trest. Stejná sankce za shodnou trestnou činnost hrozí i distributorovi alkoholických nápojů Martinu Jiroutovi, stejně jako Michalu Klöselovi a Miroslavu Klöselovi, bývalým zaměstnancům společnosti HP premium s. r. o., jejichž role měla spočívat ve

53

zprostředkovávání obchodů mezi dalšími obžalovanými, čímž se měli dopustit naplnění znaků stejné skutkové podstaty jako Fian, Křepela, Vacula a Jirout. Posledním ze sedmera obžalovaných je Martin Posládek, který měl alkohol pouze překupovat a následně prodávat Martinu Svobodovi a Václavu Zlámalovi. Svým jednáním se měl stejně jako výše uvedení dopustit spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení. V případě prokázání viny mu hrozí stejný trest, tj. trest odnětí svobody v délce 15 až 20 let či výjimečný trest.

Martin Svoboda Martin Svoboda je v této kauze obžalován ze spáchání zvlášť závažného zločinu ohrožování

zdraví

závadnými

potravinami

a

jinými

předměty

podle

§ 156 odst. 1, odst. 2 písm. d), odst. 4 trestního zákoníku, kdy měl mít úmyslně v rozporu s jiným právním předpisem na prodej potraviny, jejichž požití je lidskému zdraví nebezpečné. Následkem jeho jednání mělo být způsobení těžké újmy na zdraví a zavinění smrti nejméně dvou osob. Za tento trestný čin by mohl být Martin Svoboda odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 5 až 12 let. Václav Zlámal Devátým obžalovaným v pořadí je Václav Zlámal, jeden ze dvou údajných odběratelů toxického alkoholu od Martina Svobody. Zlámalovi je obžalobou kladeno za vinu spáchání zvlášť závažného zločinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. c), písm. d), odst. 3 trestního zákoníku, že měl mít úmyslně v rozporu s jiným právním předpisem na prodej potraviny, jejichž požití je lidskému zdraví nebezpečné, čímž měl porušit jemu zákonem uloženou důležitou povinnost, a způsobit tak těžkou újmu na zdraví a smrt. Za toto protiprávní jednání mu hrozí trest odnětí svobody na 3 až 10 let. Radomír Šoun a Josef Vancl Dalšími obžalovanými v této věci jsou Radomír Šoun a Josef Vancl. Šoun měl odebírat alkohol z pokoutného zdroje od Michala a Miroslava Klöselových a dále ho distribuovat Vanclovi. Vancl ho měl následně prodávat dalším odběratelům. Tímto se měli oba obžalovaní dopustit zločinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, tj. že v rozporu s jiným právním 54

předpisem měli mít úmyslně na prodej potraviny, jejichž požití je nebezpečné lidskému zdraví a způsobit tak těžkou újmu na zdraví. Dále je Radomíru Šounovi kladeno za vinu uvedení do oběhu zboží neobsahující kontrolní pásky pro daňové účely podle § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku. Trestní sazba u zločinu, jehož se měli dopustit oba obžalovaní, se pohybuje v rozmezí od 2 až do 8 let trestu odnětí svobody, přičemž Radomíru Šounovi by měl být soudem uložen úhrnný trest zahrnující i trestní sankci za spáchání druhého trestného činu podle § 244 trestního zákoníku. Alexander Jordán Obžalovanému Alexanderu Jordánovi je kladeno za vinu, že měl mít úmyslně v rozporu s jiným právním předpisem na prodej potraviny, jejichž požití je nebezpečné lidskému zdraví. Jeho jednání si mělo vyžádat způsobení těžké újmy na zdraví a smrt podle § 156 odst. 1, odst. 3, odst. 4 trestního zákoníku, za což mu hrozí trest odnětí svobody v délce trvání 5 až 12 let.

Martin Cekota Obžalovaný Martin Cekota, majitel Večerky, se zpovídá před soudem ze spáchání zvlášť závažného zločinu, že měl mít úmyslně v rozporu s jiným právním předpisem na prodej potraviny, jejichž požití je nebezpečné lidskému zdraví, čímž se měl dopustit porušení jemu uložené důležité povinnosti a způsobit tak těžkou újmu na zdraví a smrt. To vše podle ustanovení § 156 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3, odst. 4 trestního zákoníku. Za spáchání tohoto zvlášť závažného zločinu mu hrozí trest odnětí svobody v délce 5 až 12 let. Současně je Martin Cekota obžalován i z toho, že měl v rozporu s jiným právním předpisem uvést do oběhu zboží bez kontrolních pásek pro daňové účely, čímž se měl dopustit přečinu podle § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku s trestní sazbou odnětí svobody až na tři léta či zákaz činnosti. Pokud bude Cekotova vina prokázána, měl by mu být uložen úhrnný trest postihující obě trestné činnosti, kterých se měl dopustit. Aleš Svoboda Aleš Svoboda, nejen údajný distributor jedovatého alkoholu, ale i jeho prodejce, je obžalován z přečinu neoprávněného podnikání podle ustanovení § 251 odst. 1 trestního 55

zákoníku, kdy měl neoprávněně a ve větším rozsahu provozovat výrobní a obchodní podnikání, za což mu hrozí trest odnětí svobody až na 2 léta či zákaz činnosti. Současně se měl dopustit přečinu podle ustanovení § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku s trestní sazbou odnětí svobody až na 3 léta či zákazem činnosti. Mimo tyto dvě trestné činnosti se měl dopustit i jednání v rozporu s jiným právním předpisem, kdy měl mít úmyslně na prodej potraviny, jejichž požití je nebezpečné lidskému zdraví, a způsobit tak těžkou újmu na zdraví a smrt podle § 156 odst. 1, odst. 3, odst. 4 trestního zákoníku. Za spáchání poslední uvedené trestné činnosti mu hrozí trest odnětí svobody od 5 do 12 let. Pokud bude dokázáno, že se Aleš Svoboda opravdu dopustil trestné činnosti, ze které byl obžalován, měl by v jeho případě padnout také úhrnný trest postihující veškerou jím spáchanou trestnou činnost. Zdeněk Kopl Jediným obžalovaným, který se měl dopustit spáchání trestného činu v nejmírnější formě, tj. přečinu, je Zdeněk Kopl. Ten si měl v rozporu s právním předpisem úmyslně opatřit potraviny, jejichž požití je nebezpečné lidskému zdraví a porušit takovým činem důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání podle § 156 odst. 1 trestního zákoníku. Za to mu hrozí na rozdíl od ostatních nejmírnější trest, a to trest odnětí svobody až na 2 léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Viktor Koláček a Libor Vanderka Dvojici obžalovaných Viktoru Koláčkovi a Liboru Vanderkovi je kladeno za vinu spáchání trestného činu podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. c), písm. d), odst. 4 trestního zákoníku, že měli mít úmyslně v rozporu s jiným právním předpisem na prodej potraviny, jejichž požití je pro lidské zdraví nebezpečné. Tímto činem se měli dopustit porušení jim uložené povinnosti a způsobit tak těžkou újmu na zdraví a smrt nejméně dvou osob. Za to jim hrozí trest odnětí svobody v délce trvání 5 až 12 let. Robert Sedlařík Robertu Sedlaříkovi je obžalobou kladeno za vinu, že měl mít úmyslně v rozporu s jiným právním předpisem na prodej potraviny, jejichž požití je nebezpečné pro lidské zdraví a tímto činem měl porušit důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání. Právní kvalifikace jím spáchaného trestného činu byla žalobcem stanovena podle § 156 odst. 1, 56

odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. S touto trestnou činností je v případě prokázání viny spojen trest odnětí svobody v délce 2 až 8 let. Ing. Petr Čagan a Bohumil Malátek Ing. Petr Čagan, stejně jako další obžalovaný Bohumil Malátek, se měl podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 trestního zákoníku dopustit spáchání zvlášť závažného zločinu tím, že v rozporu s jiným právním předpisem měl mít úmyslně na prodej potraviny, jejichž požití je nebezpečné, čímž měl porušit důležitou povinnost jemu uloženou zákonem. Následkem jednání těchto dvou obžalovaných mělo být způsobení smrti nejméně dvou osob, za což jim hrozí trest odnětí svobody v délce 5 až 12. Petr Švábenský, Ludmila Švábenská, Daniel Rafaj a Petr Veselý Této čtveřici obžalovaných je kladeno za vinu spáchání stejného trestného činu podle ustanovení § 156 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. V rozporu s jiným právním předpisem měli mít úmyslně na prodej potraviny, jejichž požití je zdraví nebezpečné a tímto činem měli způsobit smrt. Za spáchání zvlášť závažného zločinu jim hrozí trest odnětí svobody v délce trvání 3 až 10 let. Stanislav Pražan, Libor Drábek, František Bačík, Ivana Ondrušová, Jaromír Smrčina st., Jaromír Smrčina ml. a Václav Puchmajer Těmto sedmi obžalovaným je kladeno za vinu, že se měli každý jednotlivě dopustit spáchání zvlášť závažného zločinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 trestního zákoníku. Protiprávní jednání mělo spočívat v tom, že měli mít v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně na prodej potraviny, jejichž požití je nebezpečné, a porušit tak důležitou povinnost jim uloženou zákonem. Tímto měli způsobit smrt, za což každému z nich v případě prokázání viny hrozí trest odnětí svobody v délce 2 až 8 let. Obžalovaný Jaromír Smrčina ml. a Jaromír Smrčina st. jsou současně obžalováni ze spáchání přečinu porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství, za což jim hrozí postih ve výši až 3 let trestu odnětí svobody nebo zákaz činnosti. V případě prokázání viny Jaromíra Smrčiny ml. a Jaromíra Smrčiny st. by měl soud rozhodnout uložením úhrnného trestu.

57

Posledním obžalovaným v metanolové kauze je Václav Puchmajer, který je postaven před soud nejen pro spáchání zvlášť závažného zločinu ohrožování zdraví závadnými potravinami, ale také pro přečin porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku. Pokud by se u soudu nepodařilo prokázat jeho nevinu, hrozí mu taktéž uložení úhrnného trestu. Na závěr soudního jednání, které se konalo 5. března 2014, předseda senátu JUDr. Radomír Koudela prohlásil, že není pro další soudní řízení v případě ostatních obžalovaných souzených Krajským soudem v Brně – pobočkou ve Zlíně vyloučen postup podle § 190 trestního řádu, čímž by u nich mohlo dojít k zpřísnění právní kvalifikace, a to z trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 trestního zákoníku na obecné ohrožení podle § 272 trestního zákoníku. Toto zpřísnění by pro obžalované znamenalo zvýšení trestní sazby a riziko výjimečného trestu. 5.1.3 Výkon trestu odnětí svobody Další fází trestního řízení poté, co nabylo soudní rozhodnutí právní moci, je fáze výkonu trestu. Důvod, proč zde nezmiňuji jinou formu trestání než právě trestu odnětí svobody, je ten, že téměř všem obžalovaným až na pár výjimek trest odnětí svobody skutečně hrozí. Výkon trestu odnětí svobody probíhá na základě zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. V souvislosti s ním hovoříme o čtyřech typech věznic, a to s dohledem, dozorem, ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou. O tom, do kterého typu věznice bude odsouzený umístěn, rozhoduje soudce současně s výrokem o vině a výši nepodmíněného trestu. Důvodem takového členění věznic jsou v prvé řadě odlišná bezpečnostní opatření, ale také rozdílné resocializační programy. Vzhledem k trestům, které jednotlivým obžalovaným v kauze "metanol" hrozí, je pravděpodobné, že by v případě odsouzení mohla být většina z nich umístěna do věznice s ostrahou. Pokud by v této kauze padly výjimečné tresty, pak bychom mohli hovořit o výkonu trestu odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou. S umístěním odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody je spojeno velké množství administrativních a organizačních úkonů, přičemž nejdůležitějším dokumentem pro přijetí odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody je předložení pravomocného rozhodnutí soudu a nařízení k výkonu trestu.

58

Poslední fází výkonu trestu, pokud se nejedná o odsouzeného na doživotí, je podle § 74 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, umístění na tzv. výstupní oddělení, a to přiměřenou dobu před očekávaným skončením výkonu trestu, kde jsou odsouzení intenzivněji připravováni na samostatný způsob života mimo areál věznice.

59

6 Polehčující a přitěžující okolnosti Na polehčující a přitěžující okolnosti lze nahlížet jako na právně významné skutečnosti, které se poté, co jsou zjištěny a zhodnoceny, mohou projevit při rozhodování soudu o druhu a výměře ukládaného trestu, a to buď ve prospěch pachatele daného trestného činu či naopak v jeho neprospěch. Polehčující a přitěžující okolnosti jsou tak, jak je podává trestní zákoník, považovány za obecně pojaté, jelikož zde nenacházíme žádné omezující kritérium, které by jakýmkoliv způsobem limitovalo jejich užití pro některý z druhů trestů. Pokud bychom propojili aplikaci polehčujících a přitěžujících okolností se základními zásadami trestního řízení, došli bychom k závěru, že se jedná o projev tzv. soudní individualizace trestu umožňující bližší pohled na osobu pachatele a konkretizaci jím spáchaného trestného činu. Způsob, jakým trestní zákoník vyjmenovává jednotlivé polehčující a přitěžující okolnosti, je pouze demonstrativní, jelikož záleží na uvážení každého soudu, jak se vypořádá s jejich případnými alternativami. Je důležité, aby soud pečlivě posuzoval obsah jednotlivých okolností ve vztahu k závažnosti spáchaného trestného činu.61 Pokud se setkáme s případy, kdy hraje ve prospěch pachatele trestného činu více polehčujících okolností, mohou se stát důvodem pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1 trestního zákoníku či vést až k upuštění od potrestání podle § 48 trestního zákoníku nebo k uložení mírnějšího druhu trestu. Naopak existence více přitěžujících okolností na straně pachatele trestného činu může vést k uložení přísnějšího trestu. Stejně tak jako v ostatních trestních věcech soud u pachatelů přihlíží k případným polehčujícím či přitěžujícím okolnostem, ne jinak by tomu mělo být i v případě kauzy "metanol". Bude na uvážení soudu, do jaké míry tyto okolnosti zohlední při výměře trestů vzhledem k tomu, že někteří pachatelé jsou ohroženi uložením až výjimečného trestu.

6.1 Polehčující okolnosti I přesto, že z uvedených polehčujících okolností v trestním zákoníku se mi nepovedlo vybrat víc než pár z nich, domnívám se, že by právě ty, které níže uvádím, mohly u soudu zaznít a mohly by určitým způsobem přispět ve prospěch pachatele.

61

PÚRY, František In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 461.

60

6.1.1 Nápomoc při objasňování trestné činnosti Několik dní poté, co vypukla kauza "metanol", vzal Okresní soud ve Zlíně do vazby Aleše Svobodu, který měl od počátku přípravného řízení spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a postupně tak rozkrýt fungování skupiny lidí, kteří pančovali alkohol. Pro tohoto obžalovaného by mohl být postoj, který k celé věci zaujal, považován soudem za polehčující okolnost. Obžalovaný Aleš Svoboda tak měl významně přispět k objasnění činnosti distributorské sítě. Konečný přínos a význam jeho pomoci by měl zvážit soud vzhledem k tomu, jaké v té době měly orgány činné v trestním řízení možnosti k objasnění této trestní věci. 6.1.2 Upřímná lítost Upřímná lítost jakožto jedna z polehčujících okolností je podle mého názoru téměř nedílnou součástí všech soudních jednání, jelikož valná část pachatelů tuto frázi pronese jen z důvodu, aby si tím mohli přilepšit. Ovšem otázka, která se v tomto případě nabízí, je, proč svého činu litují až před soudem a neudělali vše pro zabránění tragickým následkům jimi páchané trestné činnosti v době, kdy to bylo ještě možné? Stejné reakce obviněných můžeme podle mého názoru očekávat i v řízení před soudem v kauze "metanol", jelikož si jsou vědomi, jak vysoké tresty jim za tuto trestnou činnost hrozí. Ovšem stejně jako v předchozím případě je opět na uvážení soudu, aby posoudil, zda lítost vyjádřená obžalovaným je myšlena upřímně a vážně, či zda se z jeho strany jedná jen o účelově pronesenou frázi. Během prvních jednacích dnů u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně byly výpovědi skoro všech obžalovaných uvozeny větou, že dané tragédie upřímně litují. Otázkou ovšem zůstává, jak vážně byla jejich slova myšlena. 6.1.3 Vedení řádného života Polehčující okolnost týkající se vedení řádného života v době před spácháním trestného činu je v Komentáři k trestnímu zákoníku charakterizována jako dodržování právního řádu a dalších základních norem občanské společnosti, plnění si svých povinností vůči státu i vůči společnosti či nezneužívání svých práv proti spoluobčanům. Jak k této problematice dodává Púry, ani předchozí odsouzení pachatele není důvodem pro odepření jeho nároku

61

na přiznání polehčující okolnosti v podobě vedení řádného života.62 Zde se opět projeví zásada soudní individualizace trestu, kdy bude záležet na posouzení senátu, zda obviněný vedl řádný život či ne. V případě metanolové kauzy si myslím, že bude tato polehčující okolnost namítána několika obžalovanými, jelikož mnozí z nich nebyli nikdy souzeni a vedli řádný život před tím, než se dopustili protiprávního jednání v této trestní věci.

6.2 Přitěžující okolnosti Zde uvádím některé z přitěžujících okolností, které by mohly být soudem vzaty v potaz při rozhodování o výši ukládaného trestu pro jednotlivé obžalované v kauze "metanol". 6.2.1 Spáchání trestného činu po předchozím uvážení Jako první přitěžující okolnost, která by mohla mít vliv na rozhodování o konkrétní výměře trestu pro určité pachatele, je spáchání trestného činu po předchozím uvážení podle § 42 písm. a) trestního zákoníku. Minimálně Rudolf Fian a Tomáš Křepela si museli vše předem naplánovat a obstarat si k výrobě směsi potřebné prostory a technické vybavení. I přes jednání těchto dvou obžalovaných se domnívám, že plánovitostí bylo protkáno i jednání ostatních pachatelů, jelikož výroba a prodej toxického alkoholu musela být předem promyšlena tak, aby bylo co nejvíce eliminováno riziko, že bude odhalen systém ilegální výroby a prodeje alkoholických nápojů.

6.2.2 Ziskuchtivost V ustanovení § 42 písm. b) trestního zákoníku je uveden demonstrativní výčet zvlášť zavrženíhodných pohnutek, přičemž na prvním místě je uvedena ziskuchtivost. Za trestný čin spáchaný z důvodu některé z těchto zvlášť zavrženíhodných pohnutek může být dotyčnému uložen i výjimečný trest na doživotí. Tak jak plyne z kapitoly 5 věnované trestním sankcím, hrozba trestu odnětí svobody na doživotí je jedním z trestů hrozících sedmi hlavním obžalovaným. Jsem přesvědčena o tom, že vidina zisku byla hlavním motivem této úmyslně páchané trestné činnosti bez ohledu na to, zda se jednalo o osobu některého z hlavních míchačů jedovaté směsi či o distributory toxického alkoholu koncovým spotřebitelům, jelikož metanol před vypuknutím této kauzy nepodléhal žádné spotřební dani. O tom, že ziskuchtivost hrála v této věci hlavní roli, svědčí i výpověď 62

PÚRY, František In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 470.

62

Rudolfa Fiana z přípravného řízení, kdy měl uvést, že toxickou směs s Křepelou vytvořili za účelem rychlého a poměrně snadného výdělku. 6.2.3 Porušení zvláštní povinnosti Přitěžující okolnost spáchání trestného činu porušením zvláštní povinnost podle § 42 písm. e) trestního zákoníku je další v pořadí, která by v případě metanolové kauzy mohla několikrát zaznít. Důvod je prostý. Většina obviněných byla zaměstnána nebo měla v tomto směru něco společného s výrobou chemických látek či lihovin nebo s jejich prodejem, čímž se měli dopustit porušení jim uložené povinnosti ověření původu a kvality alkoholu. Například obžalovaný Zlámal jako provozovatel prodejny nakupoval tento jedovatý alkohol a dále jej prodával koncovým spotřebitelům či Martin Cekota, který jej prostřednictvím své Večerky taktéž prodával koncovým zákazníkům. 6.2.4 Spáchání více trestných činů O přitěžující okolnosti v podobě spáchání více trestných činů podle § 42 písm. n) trestního zákoníku většinou hovoříme v souvislosti se souběhem trestných činů, kdy dochází k uplatňování zásady absorpce při výměře souhrnného a úhrnného trestu. To může mít za následek zvýšení horní hranice trestní sazby o jednu třetinu. V metanolové kauze se setkáváme s několika obžalovanými, kterým je kladeno za vinu spáchání více trestných činů. Jedním z nich je například Václav Puchmajer, který se měl dle obžaloby dopustit přečinu porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku a současně zvlášť závažného zločinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 trestního zákoníku. 6.2.5 Dřívější odsouzení pro trestný čin Přitěžující okolnost podle § 42 písm. p) trestního zákoníku je založena na recidivě pachatele trestného činu. To, že se pachatel opět dopustil trestného činu, lze vnímat jako známku toho, že předchozí potrestání nevedlo k dostatečné nápravě jeho osoby. V metanolové kauze téměř všichni obžalovaní buďto nemají žádný záznam v trestním rejstříku nebo se na ně hledí jako na netrestané, proto by dle mého názoru nemělo dojít k aplikaci této přitěžující okolnosti.

63

Obžalovaný Martin Posládek byl již jednou odsouzen pro obdobný trestný čin, ale momentálně se na něj také hledí jako na netrestaného. Jediným obžalovaným, se kterým probíhalo nedávno trestní řízení v související věci, je Robert Sedlařík, ovšem rozsudek Vrchního soudu v Olomouci není dosud pravomocný, a tudíž se na něj také stále hledí jako na netrestaného.

64

7 Institut dohody o vině a trestu Tato kapitola je věnována dohodě o vině a trestu jakožto jednomu z procesněprávních institutů, který našel své uplatnění v kauze "metanol". I když se v této trestní věci jednalo pouze o jeden jediný případ aplikace tohoto institutu, i tak napomohl urychlení práce orgánů činných v trestním řízení a umožnil, aby svou pozornost mohly směřovat na další průběh přípravného řízení. Dohoda o vině a trestu je často spojována s dotazy směřujícími k tomu, zda se jedná o jeden z odklonů v trestním řízení či ne. Během studia literatury zabývající se tímto institutem jsem se setkala jak s kladnými, tak i zápornými názory. Zatímco Jelínek dohodu o vině a trestu chápe jako nejmladší z odklonů v trestním řízení,63 jiní autoři tíhnou k názoru opačnému. Jedním z nich je i Ščerba, který svůj postoj opírá o to, že abychom mohli o dohodě hovořit jako o odklonu, bylo by zapotřebí, aby došlo k zastavení trestního stíhání, což není podstatou tohoto institutu, jelikož zde dochází k vydání odsuzujícího rozsudku, leč v mírnější podobě.64 Stejně jako Ščerba na odklony nahlíží i Suchý, který v jednom ze svých článků podává definici odklonu jako „odchylky od typického, tradičního průběhu trestního řízení. Jde de facto o mimosoudní vyřízení trestní věci dříve, než trestní soud rozhodne rozsudkem o vině a trestu obžalovaného“.65 Proto se přikláním spíše k tomu názoru, že institut dohody o vině a trestu nelze chápat jako jeden z odklonů v trestním řízení, a tudíž jej v této práci neřadím mezi alternativní formy procesního postupu.

7.1 Zakotvení dohody o vině a trestu do českého práva Jedním z důvodů zakotvení dohody o vině a trestu do českého právního řádu byla snaha zákonodárce zefektivnit a zrychlit činnost justice. Impulsem pro tento krok byla mnohdy až přehnaně dlouhá doba některých trestních řízení, čímž docházelo jak k porušování obsahu čl. 6 bod 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tak i práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Těmito průtahy současně docházelo k porušování základní zásady trestního řízení, a to zásady rychlosti a přiměřenosti obsažené v § 2 odst. 4 trestního řádu, jejíž podstata spočívá v co nejrychlejším projednání trestní věci za plného šetření práv a svobod zaručených nejen 63

JELÍNEK, Jiří. Dohodovací řízení v trestním procesu a otázky souvisící. Bulletin advokacie. 2012, č. 10, s. 19-25. 64 ŠČERBA, Filip In: ŠČERBA, Filip a kol. Dohoda o vině a trestu a další prostředky racionalizace trestní justice. 1. vyd. Praha: Leges, 2012, s. 19. 65 SUCHÝ, Oldřich. Odklon v trestním řízení. Právník. 1991. č. 3, s. 248.

65

Listinou základních práv a svobod, ale i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. V posledních letech bylo porušení práva na rozhodnutí v přiměřené lhůtě řešeno také v celé řadě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Brňáková a Korbel jako příklad uvádí rozsudek Santos v. Portugalsko. Dále spatřují původ těchto průtahů v několika stádiovém trestním procesu, který je závislý na opakování celé řady právních úkonů před orgány činnými v trestním řízen a také na komplikovanějším systému opravných prostředků, než je tomu v anglosaském právu.66 Z toho lze soudit, že apel kladený na zrychlení trestního řízení byl racionálně odůvodnitelný tím, že k vytěžení maximálního účinku je nutné, aby trestněprávní reakce nastoupila co nejrychleji po spáchání trestného činu. Na druhou stranu nelze opomenout určité riziko spojené s méně kvalitním trestním řízením, čemuž by se ovšem měla praxe vyvarovat. Zavedení dohody o vině a trestu do naší trestněprávní úpravy lze označit jako určitý mezník ve vývoji českého trestního práva, jelikož do té doby bylo možné vést trestní stíhání pouze na základě obžaloby a návrhu na potrestání. Novelizace trestního řádu, která byla zákonodárcem provedena pomocí zákona č. 193/2012 Sb., s účinností od 1. 9. 2012, přinesla další možnost konání trestního řízení. Z počátku byla dohodě o vině a trestu vytýkána spojitost s anglosaským právním systémem, a to že se jedná o institut zcela cizí českému právu, jehož případným zavedením by mohlo dojít k deformaci některých základních zásad, o něž se český proces opírá. Ščerba uvedl jako další protiargument zavedení dohody to, že se jedná o obchodování se spravedlností.67 První zmínka o zavedení institutu dohody o vině a trestu padla v Poslanecké sněmovně České republiky již na přelomu let 2005 a 2006 a od té doby urazila dlouhou cestu, než došlo k jejímu zakotvení do trestního práva. K tomu došlo až v květnu roku 2011, kdy tehdejší ministr spravedlnosti Pospíšil zaslal příslušným rezortům návrh novelizace trestního řádu společně s návrhem na zavedení dohody o vině a trestu.68 Výsledkem jednání byl zákon č. 193/2012 Sb., který umožnil konat řízení před soudem i na podkladě návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu. 66

BRŇÁKOVÁ, Simona; KORBEL, František. Dohoda o vině a trestu. Trestněprávní revue. 2008, roč. 7, č. 9, s. 271. 67 ŠČERBA, Filip In ŠČERBA, Filip a kol. op. cit., s. 20. 68 VANTUCH, Pavel. Nový návrh na dohodu o vině a trestu mezi obviněným a státním zástupcem. Trestní právo. 2009, roč. 15, s. 5.

66

Jak vyplývá z výše uvedeného, právní úprava dohody o vině a trestu je obsažena v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, kde je tento institut de facto rozdělen do dvou částí. První část je věnována postupu uzavírání dohody a jejím jednotlivým prvkům, což je obsaženo v § 175a a násl. trestního řádu. Druhá část se týká procesu řízení před soudem, který tuto dohodu schvaluje. To upravuje § 314o a násl. trestního řádu. Podle mého názoru je důležité zmínit i ten fakt, že zavedení institutu dohody o vině a trestu se promítlo také do dalších ustanovení trestního řádu, jako je například § 2 odst. 8, který mimo jiné hovoří i o možnosti trestního stíhání na základě návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu.

7.2 Podmínky Institut dohody o vině a trestu je konsensuálním trestním řízením, jehož podstatou je vzájemná dohoda procesních stran týkající se jak otázky viny, tak i trestu. Jedná se o postup, při kterém se obviněný (povinně zastoupený obhájcem), poškozený a státní zástupce dohodnou na návrhu dohody, kterou musí schválit a vyhlásit soud odsuzujícím rozsudkem. K tomu, aby mohl státní zástupce s obviněným uzavřít dohodu o vině a trestu, je zapotřebí, aby obviněný splnil dvojici podmínek. První z nich je prohlášení o tom, že se cítí být vinen skutkem, pro který je trestně stíhán, a druhá podmínka spočívá ve vyloučení pochybností o pravdivosti doposud provedených důkazů a dalších zjištěných skutečností. Zákonodárce pro případ, že dojde k uzavření dohody, počítá s tím, že skutkový stav nebude vždy prokázán v takové míře, jako by tomu bylo ve standardním řízení.69 Procesní postavení obviněného mu dovoluje odstoupit od dohody o vině a trestu, respektive s ní vyslovit nesouhlas, což lze chápat jako protiváhu práva náležejícího státnímu zástupci podle § 314o odst. 5 trestního řádu. Na druhou stranu to, co z mého pohledu náš trestní řád postrádá, je řešení situace, kdy obviněný prohlásí, že se jen částečně dopustil určitého trestného činu, či prohlásí, že sice daný skutek spáchal v celém rozsahu, ale nakonec k uzavření dohody o vině a trestu nedojde. V takovém případě musí soud dohodu označit za nesprávnou, a to kvůli absenci jednoho z obligatorních znaků, tj. souhlasu obviněného.70 Proces sjednávání dohody o vině a trestu představuje jednu ze situací, kdy je zapotřebí, aby byl obviněný zastoupen obhájcem v souladu s § 36 odst. 1 písm. d) trestního řádu, protože 69 70

ŠČERBA, Filip In: ŠČERBA, Filip a kol., op. cit., s. 24-25. HRUŠÁKOVÁ, Milana; JIŘÍČEK, Pavel In: ŠČERBA, Filip a kol., op. cit., s. 33 - 34.

67

v průběhu dohodovacího řízení dochází k oslabení jeho procesního postavení. Obviněnému není umožněno, aby se v průběhu sjednávání dohody své obhajoby vzdal, jelikož by se tím vzdal i možnosti na samotné jednání o uzavření dohody. Abychom nedošli k mylnému závěru, že je možné uzavřít dohodu o vině a trestu v podstatě ve všech případech, kdy obviněný prohlásí, že se cítí být vinen daným skutkem a následně podá dostatečné množství relevantních informací týkajících se konkrétní trestné činnosti, obsahuje trestní řád v § 175a odst. 8 taktéž negativní vymezení tohoto institutu.

7.3 Obsahové náležitosti Pokud se blíže zaměříme na proces sjednávání dohody o vině a trestu, dojdeme k závěru, že zákonodárce sice nestanovil přesný postup, který by měl být v rámci dohodovacího řízení dodržen, ale vytyčil v ustanovení § 175a odst. 6 trestního řádu obsahové náležitosti, které musí být splněny. Jedním z předpokladů pro uzavření dohody o vině a trestu je označení účastníků, tj. státního zástupce, obviněného a poškozeného, pokud byl přítomen dohodovacímu řízení a vyjádřil souhlas s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy. Dalším obligatorním znakem je uvedení data a místa, kde došlo k sepsání dohody a samozřejmě i podpis účastníků řízení, včetně podpisu obhájce obviněného. Podstatnou náležitostí je také popis skutku, pro který je obviněný stíhán a označení trestného činu, včetně jeho pojmenování a uvedení k tomu příslušného ustanovení zákona společně s jemu hrozící trestní sazbou. V pořadí dalším obligatorním znakem je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Dohoda o vině a trestu musí taktéž obsahovat druh, výměr a způsob výkonu dohodnutého trestu, včetně délky zkušební doby, případně i náhradní trest. Z tohoto ustanovení vyplývá i možnost úplného upuštění od potrestání obviněného. Mimo jiné dohoda musí obsahovat také rozsah přiměřených omezení a povinností, pokud trestní zákoník umožňuje jejich sjednání. Během dohodovacího řízení musí být bráno v potaz i to, zda obviněný spácháním daného trestného činu získal nebo se snažil získat nějaký majetkový prospěch. Ustanovení zákona nevylučuje, aby se strany dohodly na rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy. Mimo uložení trestu je možné uložit obviněnému ochranné opatření, pokud v konkrétní situaci přichází vhod. Na závěr je zapotřebí připojit podpis státního zástupce, obviněného a jeho obhájce společně s podpisem poškozeného, pokud se účastnil sjednávání dohody a pokud souhlasí s rozsahem a způsobem náhrady škody.

68

7.4 Dohodovací řízení Dříve, než začne samotné jednání o dohodě o vině a trestu, je důležité uvědomit si, že k jejímu sjednání je oprávněna pouze osoba státního zástupce. Ten ve své činnosti není téměř nijak omezen, ale měl by brát v potaz závažnost spáchaného trestného činu, chování obviněného v průběhu celého dohodovacího řízení či snahu nahradit jím způsobenou škodu. 7.4.1 Předsoudní stadium trestního řízení Největší část práce státního zástupce během procesu sjednávání dohody o vině a trestu, spadá do přípravného řízení, kdy se ocitá v postavení vyjednávacího orgánu. Je to právě osoba státního zástupce, kdo může podle § 175a odst. 1 trestního řádu přistoupit k jednání o dohodě buďto na základě návrhu obviněného nebo jeho obhájce či z vlastní iniciativy. Ovšem k tomu musí být splněny všechny zákonem uložené podmínky, včetně poučení obviněného podle § 91 trestního řádu, tj. aby byla obviněnému sdělena podstata dohody, důsledky, které z ní pro něj plynou, a to že se jejím případným uzavřením vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva podat odvolání proti schvalujícímu rozsudku soudu. Dále je státní zástupce povinen podle § 175a odst. 2 trestního řádu zajistit přítomnost obviněného, respektive jeho právního zástupce a případně i poškozeného, kterého by měl poučit o možnosti uplatnění nároku na náhradu škody nejpozději při prvním jednání. Přítomnost poškozeného je na rozdíl od ostatních účastníků řízení pouze fakultativní. Pokud jednání není účasten poškozený, který již uplatnil svůj nárok na náhradu škody, ocitá se státní zástupce v pozici hájící zájmy tohoto poškozeného. V případě, že dojde ke sjednání návrhu dohody o vině a trestu, státní zástupce, v souladu s § 175a odst. 7 trestního řádu doručí její opis včetně všech písemností významných pro schválení dohody obviněnému, jeho obhájci a poškozenému, který uplatnil řádně a včas své nároky. Jestliže naopak ke sjednání dohody nedojde, provede o tom státní zástupce záznam do protokolu tak, jak mu ukládá zákon. 7.4.2 Řízení před soudem o schválení dohody o vině a trestu Postavení soudu je v souvislosti s institutem dohody o vině a trestu značně omezeno. Jeho role spočívá zejména ve schválení či odmítnutí návrhu na schválení dohody. Nicméně mu

69

náleží i pravomoc vyjádřit své výhrady k předkládané dohodě a stanovit lhůtu pro předložení nového návrhu dohody, s čímž souvisí i právo na odročení veřejného zasedání. Po přezkoumání návrhu je dalším procesním krokem soudu nařízení veřejného zasedání, které se koná za stálé přítomnosti obviněného a státního zástupce, který podle § 314q odst. 2 trestního řádu přednese návrh na schválení dohody a poté má obviněný možnost se k danému návrhu vyjádřit. Následně je tázán, zda rozumí sjednané dohodě, zda ví, který skutek je mu kladen za vinu, jaká je jeho právní kvalifikace a jaká trestní sazba je pro tento trestný čin zákonem stanovena. V poslední řadě soud obviněného musí opět poučit o tom, že přistoupením k dohodě o vině a trestu se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení současně s právem na odvolání proti schvalujícímu rozsudku. V případě, že je účastníkem veřejného zasedání i poškozený, umožní mu předseda soudu, aby se k celé věci vyjádřil. Pokud soud shledá splnění veškerých potřebných podmínek pro schválení dohody, vynese odsuzující rozsudek obsahující samostatný výrok o tom, že danou dohodu o vině a trestu schvaluje, a to aniž by mu příslušela pravomoc jakkoliv jemu předkládaný návrh upravovat. Ovšem ne vždy soud předkládaný návrh dohody o vině a trestu schválí. Tuto pravomoc mu uděluje ustanovení § 314r odst. 2 trestního řádu. Možnost obviněného podat odvolání proti schválené dohodě o vině a trestu je výrazně omezeno, jelikož podle § 245 odst. 1 trestního řádu je možné podat odvolání proti rozsudku schvalujícímu dohodu pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou, jejíž schválení státní zástupce u soudu navrhoval. Poškozený, který včas uplatnil nárok na náhradu škody, může proti schvalujícímu rozsudku podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže by s rozsahem a způsobem náhrady škody či nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení souhlasil.

7. 5 Konkrétní dohoda o vině a trestu Vzhledem k výše uvedenému teoretickému popisu institutu dohody o vině a trestu, kde se věnuji nejen jeho charakteristice, ale i procesnímu postupu předcházejícímu sjednání dohody a následně jejímu schválení soudem, jsem se rozhodla v této práci uvést obsah jediné dohody o vině a trestu, která byla sjednána v rámci kauzy "metanol". Za její přínos

70

považuji propojení shora uvedených teoretických poznatků v návaznosti na praktickou činnost státního zástupce a soudu. K zahájení jednání podle § 175a trestního řádu došlo u Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočky ve Zlíně v lednu roku 2013. Tomuto jednání předcházelo předvolání a vyrozumění osob účastnících se dohodovacího řízení, státního zástupce Mgr. Jiřího Zemka, obviněného Zdeňka Turského včetně obhájce Mgr. Ing. Petra Blažka a poškozených, přičemž jednání byl osobně přítomen jen jeden z poškozených, a to Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zastoupená pověřenou zaměstnankyní. Druhý poškozený se k jednání nedostavil i přesto, že o něm byl řádně vyrozuměn přípisem státního zástupce. Svou nepřítomnost zdůvodnil špatným zdravotním stavem. Státní zástupce si u poškozeného den před zahájením dohodovacího řízení telefonicky ověřil, zda mu bylo vyrozumění o konání jednání doručeno, a jelikož mu poškozený sdělil, že si zásilku z pošty doposud nevyzvedl, státní zástupce jej informoval o termínu a předmětu jednání alespoň telefonicky. Samotnému zahájení jednání předcházelo poučení všech ze strany státního zástupce, že se o jednání vyhotovuje záznam. Obviněný poté, co byl podle zákona poučen a co mu byla vysvětlena podstata institutu dohody o vině a trestu uvedl, že porozuměl zákonnému poučení a podstatě tohoto institutu. Následně obviněný prohlásil, že se dopustil spáchání trestného činu, pro který je stíhán a který je popsán v usnesení policejního orgánu podle § 160 odst. 1 trestního řádu. Dále prohlásil, že souhlasí s uložením trestu odnětí svobody v délce 20 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 36 měsíců za současného vyslovení dohledu. Obviněný se taktéž zavázal k náhradě škody poškozenému subjektu, tj. Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, kterou způsobil svým protiprávním jednáním, a doklad o provedení této platby předložit státnímu zástupci. Dále se obviněný zavázal i k náhradě škody ve prospěch druhého poškozeného a k doložení potvrzení o úhradě částky do spisu. Předmětem této konkrétní uzavřené dohody o vině a trestu bylo, že obviněný byl na základě usnesení policejního orgánu podle § 160 odst. 1 trestního řádu stíhán pro skutek spočívající v tom, že měl v prodejně, jejímž je provozovatelem, prodat manželce nepřítomného poškozeného dvě nekolkované láhve lihoviny neznámého původu a kvality, které měly být opatřené etiketou s nápisem Tuzemák. Prodejce měl alkohol získat koupí od 71

třetí osoby, přičemž měl kupující ženu ubezpečit o nezávadnosti zboží i přesto, že lihovina měla obsahovat metanol, což je látka vysoce jedovatá pro lidský organismus. Tento alkohol měl být následně zkonzumován manželem ženy, která jej zakoupila. Následkem požití toxického alkoholu mělo dojít u manžela kupující ženy ke stavu bezvědomí, rozvratu vnitřního prostředí, poškození centrální nervové soustavy a zhoršení zraku. Jen díky bezprostředně poskytnuté lékařské pomoci je nyní tento poškozený bez trvalých zdravotních následků, ovšem do budoucna nelze jednoznačně vyloučit jen lehké poškození zraku. Obviněný měl být vzhledem k neznámému původu jím prodávaného alkoholu srozuměn s jeho případnou zdravotní závadností. Tím se měl dopustit porušení hygienických a zdravotních předpisů obsažených v článku 14 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, které stanovuje obecné zásady a požadavky potravinového práva implementovaného do právního řádu České republiky v podobě ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, které zakazuje uvádět do oběhu zdravotně závadné potraviny. Tímto bylo obviněnému kladeno za vinu, že se měl dopustit spáchání přečinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle ustanovení § 156 odst. 1 trestního zákoníku. Jak jsem již uvedla, obviněný prohlásil, že se tohoto skutku opravdu dopustil. Státní zástupce uvedl v prohlášení, že výsledky provedeného vyšetřování dostatečně prokazují, že se výše popsaný skutek stal, že je trestným činem kvalifikovaným výše, že jej spáchal obviněný a že na základě doposud získaných důkazů a výsledků přípravného řízení není pochyb o pravdivosti prohlášení obviněného. Dále státní zástupce pronesl, že přítomný poškozený subjekt, tj. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky výslovně neuvedla, že se vzdává svých procesních práv a že uplatnila návrh na náhradu škody, která jí byla způsobena protiprávním jednáním obviněného. Co se týče trestu, na tom se dohodl státní zástupce s obviněným v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 trestního zákoníku za současného použití §§ 84 a 81 odst. 1 a 82 odst. 1 trestního zákoníku, kdy nakonec došlo k dohodě ohledně trestu ve formě odnětí svobody ve výměře 20 měsíců s podmíněným odkladem výkonu rozhodnutí se zkušební dobou v délce trvání 36 měsíců za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Obviněný prohlásil, že s tímto trestem souhlasí.

72

Pokud se zaměříme na rozsah a způsob náhrady škody, i v tomto případě obviněný učinil prohlášení, že svým jednáním způsobil škodu poškozeným, kterou oběma ještě téhož dne v plné výši uhradil. Každá dohoda o vině a trestu po ujednání obsahu ještě podléhá rozhodnutí soudu podle § 314 odst. 4 trestního řádu. V případě, že jím bude schválena, stane se podkladem pro výrok soudu o vině a trestu a o náhradě škody. V závěrečných ujednáních dohody o vině a trestu bylo mimo jiné uvedeno, že obviněnému jsou známy všechny důsledky sjednání této dohody, především vzdání se práva na projednání věci v hlavním líčení, a že proti rozsudku, kterým soud dohodu schválil, je možné podat odvolání jen v případě, že tento rozsudek není v souladu s dohodou, jejíž schválení státní zástupce navrhl. Jak jsem již uvedla poté, co došlo ke sjednání dohody o vině a trestu, státní zástupce podal návrh na její schválení soudu, který o ní rozhodl rozsudkem. V tomto případě Okresní soud v Karviné - pobočka Havířov v dané věci rozhodl tak, že schválil jemu předloženou dohodu o vině a trestu a uznal obviněného vinným ze spáchání trestného činu podle § 156 odst. 1 trestního zákoníku a odsoudil ho k trestu odnětí svobody v délce trvání 20 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 36 měsíců za současného vyslovení dohledu. Rozsudek o schválení dohody o vině a trestu neobsahuje písemné odůvodnění výroku o vině a trestu z důvodu splnění zákonných podmínek uvedených v § 129 odst. 2 trestního řádu. Na závěr rozsudku schvalujícího dohodu o vině a trestu se nachází poučení o možnosti podat odvolání a to do 8 dnů od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočka Havířov ke Krajskému soudu v Ostravě.

73

8 Institut spolupracujícího obviněného I přesto, že institut spolupracujícího obviněného vyvolává diskuse týkající se jeho zařazení mezi hmotněprávní či procesněprávní aspekty trestního práva, pro účel této práce jsem se přiklonila spíše k jeho procesněprávnímu chápání. Hlavním důvodem, proč jsem se zde rozhodla zmínit tento institut je, že se jedná o jeden z nástrojů trestního práva, který by za určitých podmínek mohl najít své uplatnění v kauze "metanol". Pokud by opravdu došlo u několika obviněných k jeho aplikaci, značně by to usnadnilo práci orgánů činných v trestním řízení a současně by to přispělo i k urychlení trestního řízení. Bohužel během metanolové kauzy nedošlo k naplnění všech zákonem taxativně stanovených podmínek, aby mohl být některý z obviněných označen jako spolupracující. Aplikace tohoto institutu v dané kauze nebyla možná i přesto, že je většině obžalovaných kladeno za vinu spáchání zločinu či zvlášť závažného zločinu, čímž by u nich mohl být naplněn jeden z předpokladů pro takové označení. To co hrálo v tomto směru v neprospěch obviněných, bylo, že kauza "metanol" není výsledkem trestné činnosti členů organizované skupiny, ve spojení s ní či ve prospěch organizované zločinecké skupiny. I když se to může mnohým zdát na první pohled až absurdní, tato svým rozsahem ojedinělá kauza je výsledkem páchání trestné činnosti jednotlivců bez jakékoliv návaznosti na organizovanou či zločineckou skupinu.

8.1 Obecná charakteristika Právní úprava spolupracujícího obviněného je obsažena v ustanovení § 178a trestního řádu. Tento procesněprávní institut je trestním právem chápán jako jeden z odklonů v trestním řízení, jehož cílem je, aby byl obviněný nápomocen orgánům činným v trestním řízení v průběhu celého procesu a tím dopomohl k odhalení organizované trestné činnosti. Zakotvení institutu spolupracujícího obviněného do našeho právního řádu předcházel poměrně dlouhý historický vývoj, čemuž se věnuji v podkapitole 8.2. Zde, v úvodní části k problematice, jsem se rozhodla zmínit, z čeho vzešla jeho současná právní úprava. Předlohou pro institut spolupracujícího obviněného byl korunní svědek, kterého Musil charakterizuje jako jeden z typických znaků anglosaského právního systému, jehož původní označení zní „King´s evidence“ nebo „Queen´s evidence“, což v Anglii a v Severním Irsku označuje důkaz, kterým je podepřena obžaloba podávaná státem, respektive korunou. Stejným pojmem je označován i svědek vypovídající ve prospěch 74

obžaloby, pro nějž je charakteristický termín „states´ witness“. Musil současně dodává, že korunní svědek je za podání svědecké výpovědi oceněn tím, že je mu poskytnuto privilegium nestíhatelnosti, beztrestnosti, zmírnění mu uloženého trestu či eventuálně zvláštní ochrana před pomstou.71

8.2 Spolupracující obviněný v českém právním řádu Institut spolupracujícího obviněného lze chápat jako promítnutí několika mezinárodních norem do právních řádů evropských států, včetně právního řádu České republiky. Coufalová uvádí, že jedním z nejdůležitějších aktů Evropské unie vedoucí k zavedení institutu korunního svědka (v případě České republiky hovoříme o spolupracujícím obviněném) je Rezoluce Rady Evropské unie č. 497Y0111 ze dne 20. prosince 1966 o jednotlivcích,

kteří

spolupracují

při

soudním

řízení

v boji

proti

mezinárodně

organizovanému zločinu. Tato rezoluce vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, kterými by povzbuzovaly jednotlivce, kteří byli nebo jsou členy organizovaných zločineckých skupin nebo jiných zločineckých organizací jakéhokoliv druhu nebo kteří se podíleli na trestných činech takových skupin nebo organizací, aby spolupracovali při soudním řízení. Stejně tak i Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, která byla přijata v Palermu v zimě roku 2000, vyzývá jednotlivé státy k podpoře osob, které se určitým způsobem podílely na konkrétní trestné činnosti, ale i přesto jsou oproti ostatním obviněným ochotny podat orgánům činným v trestním řízení důležité informace.72 Na přelomu 80. a 90. let minulého století došlo ke vzniku samostatné právní úpravy institutu korunního svědka, přičemž v roce 1989 se tento institut stal součástí německého trestního práva, o dva roky později došlo ke stejnému legislativnímu kroku v Itálii a v roce 1997 byl přijat i polským zákonodárcem jako součást národního práva.73 Jak vyplývá z výše uvedených informací o postupném pronikání tohoto institutu do evropských právních řádů, je na první pohled patrné, že český právní řád byl v minulosti dlouhou dobu jedním z mála, kterému chyběl institut korunního svědka či nějaký jiný mu na roveň postavený. První legislativní kroky směřující k zakotvení tohoto institutu do našeho trestního práva učinilo Ministerstvo vnitra České republiky již v roce 2002, kdy se jednalo o novelizaci trestního zákona a trestního řádu, i když termín korunní svědek byl 71

MUSIL, Jan. Korunní svědek – ano či ne?. Trestní právo. 2003, roč. 8, č. 4, s. 21. COUFALOVÁ, Bronislava. Hmotněprávní instituty pro boj s organizovaným zločinem podle nového trestního zákoníku. Bulletin advokacie. 2009, č. 10, s. 85. 73 MUSIL,2003, op. cit., s. 21. 72

75

zmiňován pouze v návrhu důvodové zprávy. Tehdejší legislativní záměr měl sloužit k objasňování zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny nebo ve prospěch zločinného spolčení, k odhalení a zamezení přípravy jeho pachatelům. Musil dále uvádí, že součástí tohoto návrhu byl i institut spolupracujícího obviněného jako subsidiárního institutu ve vztahu ke korunnímu svědkovi.74 Nakonec k realizaci záměru ve zmiňovaném roce 2002 nedošlo. Spolupracující obviněný jako jedno z opatření proti organizovanému zločinu byl zaveden do trestního řádu pod § 178a novelou provedenou zákonem č. 41/2009 Sb., v návaznosti na přijetí nového trestního zákoníku s účinností od 1. 1. 2010.75 Pro praxi to znamenalo usnadnění trestního stíhání organizovaného zločinu a zároveň i formu motivace ke spolupráci obviněného s orgány činnými v trestním řízení. Další novelizace tohoto institutu se uskutečnila pomocí zákona č. 193/2012 Sb., s účinností od 1. 9. 2012, čímž došlo k vložení nového odstavce 2 do § 178a a zároveň i k rozšíření uplatnění na řízení o všech zločinech (do té doby byla jeho aplikace přípustná jen v řízení o zvlášť závažných zločinech). Současně měla tato novela za následek i jeho zpřísnění, jelikož k označení za spolupracujícího obviněného nebude dostačující „pouhé“ oznámení skutečností schopných zabránit dokonání zločinu.76 Zpřísnění, které plyne z obsahu druhého odstavce, v sobě zahrnuje čtveřici podmínek. První z nich je, že se spolupracující obviněný nedopustil spáchání závažnějšího trestného činu, než je zločin, k jehož objasnění přispěl. Druhá podmínka se zaměřuje na to, že spolupracující obviněný se nepodílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl, čímž je plynule navázáno na další z podmínek, a to že obviněný spáchaným zločinem nezpůsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví nebo smrt. Konečně poslední podmínka směřuje k absenci důvodů pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody podle ustanovení § 59 trestního zákoníku.

8.3 Institut spolupracujícího z pohledu trestního řádu Jak vyplývá z první věty ustanovení § 178a trestního řádu v řízení o zločinu může státní zástupce obviněného označit jako spolupracujícího pouze za kumulativního splnění podmínek, které mu ukládá zákon. Z toho je na první pohled patrná fakultativnost aplikace 74

MUSIL, 2003, op. cit., s. 22-23. PÚRY, František. Některé změny v ukládání trestů podle nového trestního zákoníku. Trestněprávní revue. 2010, roč. 9, č. 1, s. 5. 75

76

tohoto institutu, což v praxi znamená, že na označení obviněného jako spolupracujícího není žádný právní nárok. Záleží pouze na vůli státního zástupce, zda po důkladném zvážení všech kritérií, jako je například povaha a závažnost spáchaného trestného činu či okolnosti za jakých k jeho spáchání došlo, jej přesvědčí o vhodnosti označení do té doby „pouze“ obviněného za spolupracujícího. Je nezbytné, aby byl státní zástupce vnitřně přesvědčen o nutnosti takového označení. První podmínkou, kterou musí obviněný splnit, je oznámení určitých skutečností mající význam při objasňování zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a to osobě státního zástupce. Následně se musí zavázat k podání úplné a pravdivé výpovědi jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem. Zákon nikde nehovoří o formě, jakou by mělo být podání učiněno, z toho důvodu se domnívám, že lze akceptovat všechny formy podání, které jsou uvedeny v ustanovení § 59 odst. 1 trestního řádu. Relevantnost jednotlivých skutečností podaných obviněným je třeba posuzovat individuálně vzhledem k povaze každého případu a není možné ji zobecňovat. Druhou podmínkou v pořadí, která musí být naplněna, je doznání se obviněného k trestnému činu, pro který je stíhán, přičemž nesmí nastat důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě. S podáním doznání souvisí i zachování jedné ze základních zásad trestního řízení obsažené v ustanovení § 2 odst. 5 trestního řádu, a to zásady vyhledávací, kdy „doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním

řízení

povinnosti

přezkoumat

všechny

podstatné

okolnosti

případu.

V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede“. Púry k této problematice dodává, že náš současný trestní zákoník nepovažuje explicitně doznání pachatele trestného činu za samostatnou polehčující okolnost. Naopak jako kvalifikovanou formu doznání označuje polehčující okolnosti uvedené v § 41 písm. k) až n).77 Poslední podmínkou, kterou musí obviněný dodržet, je prohlášení o tom, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný. Ani v tomto případě zákon nehovoří, jakou formou by měl být souhlas obviněného učiněn.

77

PÚRY, František In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. I. díl. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 553.

77

Pokud dojde ke kumulativnímu splnění všech výše zákonem stanovených podmínek a obviněný je označen jako spolupracující, přichází na řadu soud, který by měl rozhodnutí obviněného přičíst v jeho prospěch a zohlednit jej při vydání rozhodnutí.

8.4 Institut spolupracujícího obviněného z pohledu trestního zákoníku Právní úprava spolupracujícího obviněného obsažená v § 178a trestního řádu úzce souvisí s trestním zákoníkem a jeho jednotlivými ustanoveními. To je také jeden z důvodů, proč je spolupracující obviněný někdy označován za hmotněprávní institut trestního práva.78 Tímto v pořadí prvním klíčovým ustanovením je § 39 odst. 1 trestního zákoníku, které se věnuje druhům a výměrám trestů. Toto ustanovení lze podle mého názoru chápat jako konkretizační či usměrňující pravidlo pro ukládání trestů, jelikož při stanovení druhu a výměry trestu soud přihlíží k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu stejně tak jako k poměrům pachatele (osobním, majetkovým,…) či dosavadnímu způsobu života. To, co by nás mělo v tento okamžik ale zajímat nejvíce, je, jak významným způsobem spolupracující obviněný přispěl k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny. Soud také zohledňuje důsledky plynoucí z trestu pro budoucí život pachatele. Jelikož o institutu spolupracujícího obviněného hovoříme jako o jednom z odklonů v trestním řízení, patří se zmínit také polehčující okolnost, která je pro něj typická. Jedná se o ustanovení § 41 písm. m) trestního zákoníku, jehož obsah říká, že soud přihlíží k polehčujícím okolnostem zejména v případě, že pachatel trestného činu přispěl k objasňování trestné činnosti, které se dopustil jako člen organizované či zločinecké skupiny. S výše zmíněnou polehčující okolností a institutem spolupracujícího obviněného úzce souvisí další ustanovení trestního zákoníku, konkrétně § 58 odst. 4, který se věnuje mimořádnému snížení trestu odnětí svobody. S novelou trestního zákoníku uskutečněnou zákonem č. 193/2012 Sb., bylo do tohoto ustanovení začleněno i mimořádné snížení trestu odnětí svobody pachateli označenému jako spolupracující obviněný. Jedná se o situaci, kdy mu soud sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, pokud na jeho straně došlo ke splnění podmínek stanovených § 178a odst. 1 trestního řádu. Jednou z možností, jak může skončit trestní řízení proti pachateli jakožto spolupracujícímu obviněnému, je, že v jeho případě dojde k upuštění od potrestání, což 78

Např. COUFALOVÁ, Bronislava. Hmotněprávní instituty pro boj s organizovaným zločinem podle nového trestního zákoníku. Bulletin advokacie. 2009, č. 10, s. 85.

78

připouští ustanovení § 46 odst. 2 trestního zákoníku. Zákon tento postup akceptuje za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v § 178a odst. 1 a 2 trestního řádu, tj. pokud obviněný podal v přípravném řízení i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech způsobilých přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s ní či ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Toto ustanovení v sobě současně zahrnuje i negativní vymezení upuštění od potrestání, jelikož uvádí, že upustit od potrestání spolupracujícího obviněného není možné, pokud jím spáchaný trestný čin je závažnější než zločin, k jehož objasnění přispěl, jestliže se podílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl, jestliže jím způsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví či smrt nebo jsou-li dány důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody podle § 59 trestního zákoníku. Zvláštní alternativou vyřízení věci v souvislosti se spolupracujícím obviněným je i podmíněné upuštění od potrestání s dohledem zakotvené v § 48 odst. 1 trestního zákoníku. K tomuto způsobu potrestání státní zástupce přistupuje, pokud se domnívá, že je nezbytné po určitou dobu sledovat chování pachatele.

79

9 Závěr V této kapitole se pokusím o sumarizaci obsahu práce jako celku a současně na celou věc nahlédnout i z pohledu de lege ferenda, jelikož metanolová kauza je stále „živá“ a s jejími následky se budeme zřejmě potýkat ještě v průběhu několika následujících let. V úvodu práce jsem uvedla, že kauza "metanol" je považována za druhou největší tragickou událost v dějinách České republiky. Otázkou ovšem zůstává, zda již dávno nebyl překročen počet devětačtyřiceti oficiálně úřady uznaných obětí a zda již nebyla překonána hranice pěti desítek zemřelých, které si vyžádaly povodně v roce 1997. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že metanolovou kauzu charakterizuje hned několik prvenství. Prvním z nich je počet obětí, druhým jsou samotné případy otrav, které byly na našem území do té doby zcela ojedinělé, a třetím prvenstvím v pořadí je prohibice, která zažila v dějinách České republiky taktéž svoji premiéru. Zpracování této práce mi bylo přínosem v několika ohledech, ale zejména v tom směru, že jsem se doposud s tak velkou kauzou nesetkala. Díky seznamování se s jednotlivými skutečnostmi mi bylo umožněno blíže poznat práci orgánů činných v trestním řízení, a to především z praktického úhlu pohledu. Dalším přínosem mi bylo samozřejmě i studium odborné literatury. Během shromažďování podkladů pro sepsání této práce jsem se zaměřila na otázku, co bylo opravdu skutečnou příčinou vzniku metanolové kauzy. Zda to byla pouze ziskuchtivost a hamižnost jednotlivých výrobců a distributorů pančovaného alkoholu či zda je zapotřebí hledat příčinu této tragické události i někde jinde. Nyní, když už začalo soudní jednání s jednotlivými aktéry, mám v odpovědi na svou otázku o něco jasněji a v této souvislosti mne napadly dva náměty de lege ferenda, které by mohly vést k eliminaci rizika vzniku další kauzy "metanol". V žádném případě nechci jakýmkoliv způsobem hájit osoby, které mají tuto tragickou událost na svědomí, ale považuji za potřebné poukázat na první z možných příčin, která podle mého názoru stojí za vznikem této kauzy. Na mysli mám legislativní úpravu, která před 17 lety vyřadila metanol ze seznamu látek podléhajících nejpřísnější kontrole, aniž by si zákonodárce uvědomil, že ne nadarmo byl metylalkohol považován za zvláště nebezpečnou látku vyžadující značnou míru dohledu nad způsobem, jakým s ním bylo nakládáno. V důsledku toho, že se metanol a další toxické látky staly běžně dostupnými, se můžeme stále častěji setkat s tím, že je metylalkohol či denaturovaný líh běžně nalézán v pančovaných alkoholických nápojích. 80

Druhý a zároveň i nejmarkantnější důvod výroby pančovaného alkoholu spatřuji ve výši spotřební daně, která v dnešní době činí 285 Kč za jeden litr 96,6 procentního potravinářského lihu. Pokud se ohlédneme o několik let zpět, přesněji do roku 1993, zjistíme, že tehdejší spotřební daň z lihu se pohybovala ve výši 180 Kč za jeden litr, kdežto dnešní kupující musí zaplatit o celých 105 Kč na jednom litru lihu více. Pokud bychom vzali v potaz také negativní vliv ekonomické krize, dospěli bychom k závěru, že vynětí metylalkoholu z látek podléhajících nejpřísnější kontrole a absence jakékoliv spotřební daně z metanolu hrají ve prospěch výrobců pančovaných lihovin. Zde nacházíme v podstatě jednoduchou odpověď na mou původní otázku, jelikož jsem dospěla k závěru, že jen díky nesprávně nastavené legislativě dochází ze strany státu k nechtěné podpoře výrobců pančovaných lihovin a s tím i souvisejících finančních ztrát státní pokladny, jelikož do ní nejdou peníze ze spotřební daně z lihu. Není se proto čemu divit, že hlavní míchači smrtelně jedovaté směsi sáhli po metylalkoholu jakožto náhražce potravinářského lihu, jelikož tak získali litr směsi za cenu 42,50 Kč, za kterou by museli v případě čistého 96,6 procentního potravinářského lihu zaplatit o 242, 50 Kč víc, a to se domnívám, že je podstatný rozdíl. Z pohledu de lege ferenda bych viděla jako nejúčinnější zbraň v boji proti výrobě pančovaného alkoholu změnu legislativy a vytvoření komplexního rámce podmínek pro výrobu zdraví nezávadných alkoholických nápojů. Kroky zákonodárce by v prvé řadě měly směřovat k opětovnému zařazení metylalkoholu mezi zvlášť nebezpečné látky, čímž by opět došlo k vytvoření dohledu nad jeho pohybem. Dalším krokem, který by mohl vést k minimalizaci využívání metylalkoholu jakožto náhražky etanolu při výrobě pančovaných lihovin, by mohlo být uvalení spotřební daně. Ovšem s tímto krokem by zajisté nesouhlasila průmyslová odvětví, která potřebují metanol pro produkci svých výrobků. V tom případě bych navrhovala zavést na metylalkohol a ostatní zvláště nebezpečné látky tzv. nulovou spotřební daň, která by sloužila k lepšímu monitoringu nakládání s těmito látkami. Toxická směs metanolu a etanolu v poměru 1:1, kterou měl Fian s Křepelou vyrobit, byla dle odborných expertíz schopná usmrtit až 158.000 lidí a proto můžeme být rádi, že si tato nešťastná událost doposud vyžádala „jen“ 49 mrtvých. Do budoucna bychom si měli z této tragické události vzít ponaučení a především si dávat pozor na to, co pijeme, jelikož nízká cena lihovin není zárukou jejich kvality a nezávadnosti. Kauza "metanol" je toho důkazem. 81

10 Seznam použitých pramenů a literatury 10.1 Tištěná odborná literatura 1. KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 319 s. ISBN 80-86734-05-6. 2. ROUČEK, František; SEDLÁČEK, Jaromír. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Praha: CODEX Bohemia, 1998, 1011 s. ISBN 80-8596-390-6. 3. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 1287 s. ISBN 978-80-7400-109-3. 4. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 3285 S. ISBN 978-80-7400-178-9. 5. ŠČERBA, Filip a kol. Dohoda o vině a trestu a další prostředky racionalizace trestní justice. 1. vyd. Praha: Leges, 2012, 128 s. ISBN 978-80-87576-30-4.

10.2 Tištěná periodika 1. BRŇÁKOVÁ, Simona; KORBEL, František. Dohoda o vině a trestu. Trestněprávní revue. 2008, roč. 7, č. 9, s. 271-274. ISSN 1213-5313. 2. COUFALOVÁ, Bronislava. Hmotněprávní instituty pro boj s organizovaným zločinem podle nového trestního zákoníku. Bulletin advokacie. 2009, č. 10, s. 8285. ISSN 210-6348. 3. JELÍNEK, Jiří. Dohodovací řízení v trestním procesu a otázky souvisící. Bulletin advokacie. 2012, č. 10, s. 19-25. ISSN 1211-2860. 4. JONES Easom and col. Methanol poisoning exposures in the United States: 19931998. Journal of toxicology. Clinical toxocology. 2002, vol. 40, no. 4, s. 499-505. ISSN 12217003. 5. LIU, Joanne. Prognostic factors in patients with methanol poisoning. Journal of toxicology. Clinical toxicology. 1998, vol. 36, no. 3, s. 175-181. ISSN 17884962. 6. MUSIL, Jan. Korunní svědek – ano či ne? Trestní právo. 2003, roč. 8, č. 4, s. 2124. ISSN 1211-2860. 7. PÚRY, František. Některé změny v ukládání trestů podle nového trestního zákoníku. Trestněprávní revue. 2010, roč. 9, č. 1, s. 1-10. ISSN 1213-5313. 82

8. SUCHÝ, Oldřich. Odklon v trestním řízení. Právník. 1991, č. 3, s. 248. ISSN 02316625. 9. VANTUCH, Pavel. Nový návrh na dohodu o vině a trestu mezi obviněným a státním zástupcem. Trestní právo. 2009, roč. 15, s. 4-14. ISSN 1211-2860. 10. VELAN, Jan a kol. Hromadná otrava metylalkoholem. Praktický lékař. 1987, roč. 67, č. 10, s. 369-370. 11. VERHELST, Martin. Acute renal injury following methanol poisoning: analysis of a case series. International Journal of Toxicology. 2004, vol. 23, no. 4, s. 267-273. ISSN 1091-5818.

10.3 Elektronické prameny 1. 200 Die From Contaminated Liquor in India. The New York Times [online]. The New York Times Company, publikováno 11. 5. 1992 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1992/05/11/world/200-die-from-contaminated-liquor-inindia.html 2. Alcohol poisoning kills 51 in Libya. BBC [online]. BBC, publikováno 11. 3. 2013 [cit. 17. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-21747409 3. ČT24. Policie má unikátní přístroj, metanol a pervitin odhalí přes obal. Ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, publikováno dne 19. 2. 2013 [cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/215780-policie-maunikatni-pristroj-metanol-a-pervitin-odhali-i-pres-obal/ 4. ČTK, iDNES.CZ. Chemici umí odhalit metanol i v neotevřených lahvích. iDNES.cz [online]. Mafra, publikováno 3. 10. 2012 [cit. 28. 1. 2014]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/metanol-lze-zjistit-i-v-lahvi-djm-domaci.aspx?c=A12100 3_182138_domaci_brd 5. ČTK, PRÁVO. Ve Zlíně leží s otravou metylalkoholem dva muži a žena. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 10. 9. 2012 [cit. 1. 3. 2014]. Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/krimi/278404-ve-zline-lezi-s-otravou-

metylalkoholem-dva-muzi-a-zena.html 6. ČTK. Lék na otravu metanolem je bezpečný, od pátku už bude v nemocnicích. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 13. 9. 2012 [cit. 1. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/278680-lek-na-otravu-metanolem-jebezpecny-od-patku-uz-bude-v-nemocnicich.html 83

7. ČTK. Přehled vybraných čísel souvisejících s metanolovou kauzou. České noviny.cz [online]. ČTK, publikováno dne 27. 2. 2014 [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z: 8. http://www.ceskenoviny.cz/regiony/zlinsky/zpravy/prehled-vybranych-ciselsouvisejicich-s-metanolovou-kauzou/1048609 9. ČTK. Rusko zrušilo zákaz dovozu tvrdého alkoholu z Česka. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 2. 11. 2012 [cit. 8. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/283567-rusko-zrusilo-zakaz-dovozu-tvrdehoalkoholu-z-ceska.html 10. ČTK. V Rusku se už nesmí tvrdý český alkohol ani prodávat. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 30. 9. 2012 [cit. 9. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/280084-v-rusku-se-uz-nesmi-tvrdycesky-alkohol-ani-prodavat.html 11. Deadly brew hits Madagascar. BBC [online]. BBC, publikováno 29. 3. 2002 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/1900624.stm 12. Deaths From Illegal Liquor Rise to 308 in Southern India. The New York Times [online]. The New York Times Company, publikováno 10. 7. 1981 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1981/07/10/world/deaths-from-illegalliquor-rise-to-308-in-southern-india.html 13. Energie pro společnou budoucnost. 3pol.cz [online]. [cit. 10. 3. 2014]. Dostupné z: http://3pol.cz/1317-energie-pro-spolecnou-budoucnost 14. FUKSA, Aleš. Aféra metyl míří k obžalobě, proces může začít už do dvou měsíců. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 22. 11. 2013 [cit. 7. 3. 2014]. Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/krimi/320034-afera-metyl-miri-k-obzalobe-

proces-muze-zacit-uz-do-dvou-mesicu.html 15. GABZDYL, Josef. Policie získala přístroj, který rychle najde metanol i v lahvi. iDNES.cz [online]. Mafra, publikováno 19. 2. 2013 [cit. 1. 2. 2014]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/rychle-a-levne-moderni-pristroj-odhali-metanol-i-v-lahvipj9-/ostrava-zpravy.aspx?c=A130219_131950_ostrava-zpravy_jog 16. HONUS, Aleš. Alkohol, jímž se otrávil manželský pár, se zřejmě prodával v trafice. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 12. 9. 2012 [cit. 1. 3. 2014]. Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/krimi/278099-alkohol-jimz-se-otravil-

manzelsky-par-se-zrejme-prodaval-v-trafice.html

84

17. HONUS, Aleš. Prodávali smrtící alkohol, když už umírali lidé v Ostravě, dostali osm let. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 16. 8. 2013 [cit. 7. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/krimi/310743-prodavali-smrtici-alkohol-kdyzuz-umirali-lide-v-ostrave-dostali-osm-let.html 18. KOŘÍNEK, Ondřej. Letos se metanolem otrávilo sedm lidí, policie hledá tisíce litrů nebezpečného alkoholu. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 7. 5. 2013 [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.novinky.cz/krimi/301262-letos-semetanolem-otravilo-sedm-lidi-policie-hleda-tisice-litru-nebezpecnehoalkoholu.html 19. KOŘÍNEK, Ondřej. V ubytovně na Příbramsku našli mrtvého, otrávil se metanolem. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 20. 11. 2012 [cit. 5. 3. 2014].

Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/krimi/285307-v-ubytovne-na-

pribramsku-nasli-mrtveho-otravil-se-metanolem.html 20. LUCKNOW. Azamgarh hooch tragedy: Toll reaches 40, police book 17. The Indian Express [online]. The Indian Express ltd., publikováno 21. 10. 2013 [cit. 17. 2. 2014]. Dostupné z: http://archive.indianexpress.com/news/azamgarh-hoochtragedy-toll-reaches-40-police-book-17/1185225/ 21. NOVINKY, ČTK, PRÁVO. Pití s metanolem zabilo už osm Čechů, další jsou v kritickém stavu. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 11. 9. 2012 [cit. 1. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/278385-piti-s-metanolemzabilo-uz-osm-cechu-dalsi-jsou-v-kritickem-stavu.html 22. NOVINKY, ČTK. Metanol si vyžádal už 39 obětí, v ústecké nemocnici zemřela mladá dívka. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 29. 1. 2013 [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/291684-metanol-si-vyzadal-uz39-obeti-v-ustecke-nemocnici-zemrela-mlada-divka.html 23. NOVINKY, ČTK. Metanol, který zabíjí, nevznikl špatným pálením, potvrdila inspekce. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 11. 9. 2012 [cit. 2. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/278474-metanol-ktery-zabiji-nevzniklspatnym-palenim-potvrdila-inspekce.html 24. NOVINKY, ČTK. Muž v boskovické nemocnici zemřel na otravu metanolem. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 9. 3. 2014 [cit. 10. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/krimi/329862-muz-v-boskovicke-nemocnicizemrel-na-otravu-metanolem.html 85

25. NOVINKY. Metanol zabíjel i v Polsku, dva lidé zemřeli, jedna žena oslepla. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 11. 9. 2012 [cit. 8. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/278469-metanol-zabijel-i-vpolsku-dva-lide-zemreli-jedna-zena-oslepla.html 26. Pärnu methanol tragedy. Wikipedia.com [online]. Creative Commons, publikováno 23.

11.

2013

[cit.

18.

2.

2014].

Dostupné

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/P%C3%A4rnu_methanol_tragedy 27. PETR, Jaroslav. O otravě metanolem a „novém protijedu“. OSEL.cz [online]. Publikováno

15.

9.

2012

[cit.

1.

2.

2014].

Dostupné

z:

http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=6477 28. PRÁVO. Kvůli otravám metanolem zasednou krizové štáby na jihu Moravy a Hané. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 11. 9. 2012 [cit. 2. 3. 2014]. Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/domaci/278456-kvuli-otravam-metanolem-

zasednou-krizove-staby-na-jihu-moravy-a-hane.html 29. PRÁVO. Na Slovensku zakázali prodej tuzemáku z Likérky Drak. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 19. 10. 2012 [cit. 9. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/282138-na-slovensku-zakazali-prodejtuzemaku-z-likerky-drak.html 30. PRÁVO. Spis kauzy Metyl: Otřesné čtení. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno

dne

17.

2.

2014

[cit.

16.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/krimi/327861-spis-kauzy-metyl-otresne-cteni.html 31. PRÁVO. V Polsku si metanol v lahvích z Česka vyžádal už šest obětí. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 27. 9. 2012 [cit. 9. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/279944-v-polsku-si-metanol-v-lahvich-zceska-vyzadal-uz-sest-obeti.html 32. PRÁVO. Za smrtící koktejl s metanolem dostal pokoutní výrobce pět let vězení. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 21. 2. 2014 [cit. 7. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/krimi/328347-za-smrtici-koktejl-s-metanolemdostal-pokoutni-vyrobce-pet-let-vezeni.html 33. ROJÍK, David. Důkaz stanovení methylalkoholu. [online]. Brno, 2013 [cit. 1. 2. 2014]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/379941/prif_b/bcp_rojik_david9_-

86

_finalni_verze.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Droj%C3%ADk%20d avid%20agenda:th%26start%3D1 34. SMLSAL, Matěj. Vidíte sněhovou bouři a nemůžete dýchat, popisuje lékař otravu metanolem. Zpravy.ihned.cz [online]. Economia, publikováno dne 18. 9. 2012 [cit. 1. 2. 2013]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-57532550-vidite-snehovoubouri-a-nemuzete-dychat-popisuje-lekar-otravu-metanolem 35. ŠVÁBEK, Jan. Kontroly alkoholu v Plzni objevily metanol. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 26. 10. 2012 [cit. 4. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/krimi/282820-kontroly-alkoholu-v-plzni-objevilymetanol.html 36. Turkey arrests after adulterated alcohol kills Russians. BBC [online]. BBC, publikováno

7.

6.

2011

[cit.

17.

2.

2014].

Dostupné

z:

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13687187 37. VILČEK, Ivan. Na Slovensku se potvrdily čtyři případy otravy metylalkoholem. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 17. 9. 2012 [cit. 9. 3. 2014]. Dostupné z:

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/278898-na-slovensku-se-

potvrdily-ctyri-pripady-otravy-metylalkoholem.html 38. XINHUA. 49 Cambodians die, 318 hospitalized by home-made rice wine. People's Daily Online [online]. People's Daily Online, publikováno 15. 2 2012 [cit. 17: 2. 2014]. Dostupné z: http://english.peopledaily.com.cn/90777/7729449.html

10.4 Právní předpisy 1. Císařský patent č. 946/1811 Sb., obecný zákoník občanský, ve znění říšského zákona č. 69/1916 účinném ke dni 1. dubna 1916 do 31. prosince 1950. 2. Důvodová zpráva Vlády ČR k zákonu č. 193/2012 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ze dne 27. 9. 2011. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=89986 3. Evropská úmluva o ochraně lidských práv. In: Codexis [právní informační systém]. ATLAS consulting spol. s. r. o. [cit. 11. 2. 2014]. 4. Nařízení Evropského parlament a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení

87

lihovin a o zrušení, ve znění Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 10. 2013]. 5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6. 1. 2014]. 6. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 2. 2014]. 7. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 10. 2013]. 8. Zákon č. 141/1961, o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2. 11. 2013]. 9. Zákon č. 141/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. In: Sbírka zákonů: Česká republika. Praha: Ministerstvo vnitra, 2009, částka 12, s. 504. ISSN 1211-1244. 10. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 3. 2014]. 11. Zákon č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 3. 2. 2014]. 12. Zákon č. 2/1993 Sb., usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 3. 2. 2014]. 13. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 4. 3. 2014]. 14. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 2. 2014]. 15. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2. 11. 2013]. 88

16. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 3. 2014]. 17. Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11. 3. 2014].

10.5 Soudní rozhodnutí 1. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 11 Tdo 559/2011. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 1. 2014]. 2. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 1944, sp. zn. Rv 530/43. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 1. 2014].

10.6 Seznam příloh Příloha č. 1: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 1944, sp. zn. Rv 530/43. Příloha č. 2 : Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 12. 9. 2012. Příloha č. 3: Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 9. 2012. Příloha č. 4: Ukončení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 9. 2012. Příloha č. 5: Mapa distributorské sítě v kauze "metanol".79 Příloha č. 6: Alkoholické nápoje s prokázaným obsahem metylalkoholu, opatřené falešnými etiketami. Příloha č. 7: Chromatogram běžného konzumního destilátu s obsahem metylalkoholu. Příloha č. 8: Ramanův spektrometr.80 Příloha č. 9: Ramanovo spektrum běžného 40 procentního konzumního destilátu s několikanásobně prokázaným nadlimitním obsahem metylalkoholu.81

79

PRÁVO. Spis kauzy Metyl: Otřesné čtení. Novinky.cz [online]. Borgis, publikováno dne 17. 2. 2014 [cit. 16. 3. 2014]. 80 ČT24. Policie má unikátní přístroj, metanol a pervitin odhalí přes obal. Ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, publikováno dne 19. 2. 2013 [cit. 16. 3. 2014]. 81 Energie pro společnou budoucnost. 3pol.cz [online].

89

11 Přílohy Příloha č. 1 Zužitkoval-li hostinský líh, jež nabyl proti zákonnému zákazu pod rukou od osoby, která nebyla ani výrobcem lihu ani obchodníkem, oprávněným k obchodu čistým lihem, dále do likérů a prodával tyto likéry po živnostensku, spoléhaje se jen na ujištění dodavatele a nepřesvědčiv se, případně i chemickým rozborem, o nezávadnosti lihu, odpovídá podle §§ 1297, 1299 obč. zák. za škodu, vzešlou zákazníku tím, že nezákonně dodaný líh obsahoval methylalkohol. Z odůvodnění: F. K., hostinský v N. koupil prostřednictvím B. F. - a pod rukou líh a přidával jej s vodou do různých likérů, které prodával hostům. Dne 17. května 1941 navštívil hostinec F. K. a S. Z., požil něco likérů připravených z dodaného lihu a dne 19. května 1941 zemřel v nemocnici v U. na otravu methylalkoholem. F. K. byl pravoplatným rozsudkem okresního soudu v K. ze dne 24. listopadu 1941, zn. sp. T. 655/41 odsouzen pro přestupek podle § 11, čís. 1 a 4 zák. rak. ř. z. čís. 89/1897, jehož se dopustil tím, že v době od března do května 1941 ve V. potraviny, totiž lihoviny pro oklamání v obchodě zfalšoval a takto zfalšované prodával, aniž by kupec tento stav znal nebo patrně poznati musil. Ve sporu, o který tu jde, domáhá se vdova po S. Z-ovi na F. K-ovi zaplacení částky 18.421 K 40 h s přísl. a placení měsíční renty 716 K z důvodu náhrady škody. Nižší soudy vyhověly žalobě co do částky 9.701 K 30 h s přísl. a uznaly žalovaného povinna k placení měsíční renty 250 K. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného. Z důvodů: Dovolatel koupil „čistý líh“, jenž je odňat volnému obchodu, proti zákonnému zákazu na černo pod rukou, a to prostřednictvím B. F. Při obchodech tohoto druhu nelze zásadně vyloučiti nabytí zboží, jež je závadné a lidskému zdraví škodlivé. Tomu by nemusilo býti jen ve zvláštních případech, kdy ani dbalý nabyvatel nemusil by s jeho

závadností zpravidla počítat a důsledkem toho nebylo by mu lze klásti případně ani za vinu, že nedal zboží přezkoumat, např. nabyl - li by zboží, odňaté jinak volnému obchodu, sice nezákonně, ale sám přímo od výrobce nebo obchodníka, oprávněného tímto zbožím obchodovati, zejména, šlo-li by již o opětné dodání zboží téhož druhu, jež dosud závadné nebylo. O takové nabytí lihu dovolatelem však nešlo. Měl proto počítati i s možností, že líh jím kupovaný je závadný. Neomlouvalo by ho, že se spolehl na ujištění svého známého B. F-a, že líh je čistý, že je to líh od K-a, který ho prý dostal od své matky, jež svůj obchod likviduje. Mylná informace jde totiž na jeho vrub právě proto, že šlo o černý obchod s osobou, jež nebyla ani výrobcem lihu ani obchodníkem, oprávněným k obchodu s čistým lihem, takže nebyla vyloučena nepravdivá informace B. F., a důsledkem toho i dovolatele o původu lihu, pramenu jeho nabytí a tím také o jeho nezávadnosti. S nepravdivou informací měl proto dovolatel počítat. Rozhodl-li se přesto líh dále zužitkovat do likérů, jež dále po živnostensku prodával, spoléhaje se pouze na ujištění B. F., aniž se přesvědčil o nezávadnosti lihu, případně i chemickým rozborem (srov. rozh. čís. 7056 Sb. n. s. tr.), nevyvinul potřebnou opatrnost, jakou mu ukládá jak předpis § 1297 obč. zák., tak i jako hostinskému předpis § 1299 obč. zák. Dovozuje-li, že neměl nejmenšího podezření o obsahu methylalkoholu v lihu proto, že poslal líh k drogistovi k přezkoumání, zda není zředěn, nemění to nic na jeho zavinění, jak bylo shora dovozeno, protože podezření o závadnosti lihu, jenž procházel i podle dané mu informace několika rukama, při tomto způsobu obchodu na černo měl jako hostinský při náležité pozornosti míti. Nezáleží proto na tom, že methylalkohol, pokud se týče líh, obsahující methylalkohol, nelze bez zkoušek rozeznati od čistého lihu, protože to nic nemění na zavinění dovolatelovu, jak shora bylo dovozeno. Poněvadž smrt manžela žalobkyně nastala otravou methylalkoholem ze zavinění dovolatelova a je s ní i v příčinné souvislosti, nejde ani o náhodu ve smyslu § 1311 obč. zák., neboť případná tělesná indisposice zemřelého není mezipříčinou, jež by příčinnou souvislost mezi dovolatelovým zaviněním a nastalým výsledkem rušila. Z uvedeného plyne, že nelze přisvědčiti výtkám dovolání, dovozujícím, že dovolatele na neštěstí žádná vina nestíhá.

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Příloha č. 7

Příloha č. 8

Příloha č. 9