Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
bakalářská práce
Právní úprava dotací Pavel Hruška 2005/2006
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Právní úprava dotací zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny“.
OBSAH
1. Úvod…………………………………………………………………3
2. Charakteristika základních pojmů..……………………………….…4 3. Právní úprava poskytování dotací……………….……………….….6 4. Poskytovatelé dotací………..……………………………………….8
4.1 Ministerstva jako poskytovatelé dotací…………………………8
4.2 Jihomoravský kraj jako poskytovatel dotací……………………12
4.3 Dotace poskytované krajům………………….….………...……13 4.4 Dotace poskytované z rozpočtu krajů do rozpočtu obcí………..13
5. Právní úprava u vybraných poskytovatelů dotací. ……………….…14 5.1 Akademie věd České republiky………………………………...14
5.2 Grantová agentura České republiky…………………………….16
5.3 Státní fond pro zúrodnění půdy………………………………..18
5.4 Státní fond životního prostřední………………………………..18
5.5 Státní fond kultury………………………………………………21
5.6 Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj
české kinematografie……………………………………………22
5.7 Státní zemědělský intervenční fond……………………………24
5.8 Státní fond dopravní infrastruktury……………………………..26
5.9 Státní fond rozvoje bydlení……………………………………..27
6. Centrální registr dotací………………………………………………30
7. Závěr…………………………………………………………………31
8. Summary……………………………………………………………..32
9. Literatura……………………………………………………………..34
2
1. ÚVOD
Dnešní společnost je uspořádaná tak, že si člověk bez peněz nemůže nic dovolit.
Většina lidí se honí za svou prací, nevnímá čas a příliš nesleduje dění kolem sebe. Ve snaze
se uplatnit, však leckdy přehlížejí nástroje, které by jim mohly pomoci. Domnívám se, že dotace jsou jednou ze šancí, jak v dnešní společnosti uspět. Dotace by měly být dosažitelné
pro fyzické a právnické osoby, které je dokáží využít. Nemyslím tím pouze pro osobní zisk, ale zejména pro šanci žít v lepší společnosti. Dotace by měly pomáhat ve školství,
při bydlení, při ochraně kulturních památek, v podnikání a dalších oblastech obecně prospěšných lidského bytí.
Téma dotací jsem si tedy nevybral náhodně. Domnívám se, že v dnešní společnosti
žije drtivá většina lidí, kteří sice tuší, co to dotace je, ale pouze z hlediska formálního. S dotací přímo prakticky nepřijdou do styku.
Zajímalo mě tedy, jak může jedinec i organizace dotaci získat, na co ji může použít a
co to dotace vlastně je. Nepodceňuji tím obecné šíření informací o nabízených dotacích, ale
uvědomuji si, že ne každý ví, kde hledat a čemu naslouchat, aby slyšel informaci určenou právě pro něho.
Původně jsem chtěl svou práci pojmout jako anketu a rozeslat na instituce veřejné
správy a na obchodní společnosti dle volného výběru připravený dotazník, ve kterém by firmy či veřejné instituce odpověděly na položené otázky, které by objasnily, zda vědí, že by
se jejich firma či instituce mohla zajímat o dotace, zda případně čerpaly. Od toho jsem
nakonec ustoupil, neboť jsem si uvědomil, že píši práci na právnické fakultě a téma se týká právní úpravy.
Ve své práci se zaměřím na dotace poskytované za státního fondu a jejich tok směrem
ke konečným příjemcům.
3
2. CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Než se dostanu k jednotlivým dotacím a jejich právním úpravám, je nezbytné
charakterizovat základní pojmy, o kterých se budu zmiňovat. Zákon č.
souvisejících
218/2000 Sb. o
rozpočtových pravidlech a o změně
některých
zákonů (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech ) uvádí 1, že dotací se
rozumí peněžní prostředky poskytované ze státního rozpočtu státních finančních aktiv nebo Národního fondu právnickým a fyzickým osobám na určitý stanovený účel.
V ustanovení §14 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech jsou jako poskytovatelé
dotací uvedeni :
1. ústřední orgány státní správy 2. úřady práce
3. Akademie věd České republiky
4. Grantová agentura České republiky
5. organizační složka státu, kterou určí zvláštním zákonem poskytovatel
Pokud se týká příjemce dotace, nikde v zákoně2 není definován. Z obecného pohledu
na danou problematiku bych příjemce charakterizoval, jako fyzickou či právnickou osobu, která splňuje nároky pro poskytnutí konkrétní dotace na základě požadavků jednotlivých
poskytovatelů. Poskytovatelé dotací si tedy ve svých zadáních zvolí potřebná kriteria, kterým by měl vyhovět nejvhodnější uchazeč o dotace.
Národní fond3 je souhrn peněžních prostředků, které svěřila Evropská společenství
České republice k realizaci projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Peněžní
prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropských společenství.
Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných
prostřednictvím Národního fondu se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech. Účty peněžních
prostředků
Národního
fondu vede Česká národní banka. Při poskytování
dotací z Národního fondu se postupuje obdobně jako u poskytování jiných dotací4
Ústřední orgány státní správy jsou Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo zahraničních
věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo kultury ČR, v § 3, písm. a ) zákona č. 218/2000 Sb. Zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech 3 § 37n zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech 4 § 14 a 15 zákona č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla 1 2
4
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo informatiky ČR5.
5
Záměrně neuvádím další ústřední orgány uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, neboť ty se problematikou dotací nezabývají
5
3. PRÁVNÍ ÚPRAVA POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ
V zákoně o rozpočtových pravidlech není definováno, co musí žadatel o poskytnutí
dotace učinit, aby dotaci získal. Ze studia dalších právních předpisů, jsem došel k závěru,
že žadatel musí vypracovat žádost6, kterou podá poskytovateli dotace a ten rozhodne, zda
dotaci udělí či ne. Žádost by měla obsahovat (pokud to tak lze obecně uvést) bližší
charakteristiku projektu, o jehož podporu se uchazeč zajímá, předpokládanou výši nákladů, požadovanou formu podpory a její výši. Na internetových stránkách jsem zjistil, že někteří poskytovatelé mají pro příjemce připraveny formuláře v elektronické podobě, což usnadňuje
žadateli práci a i poskytovatel se při vyhodnocování žádostí snáze orientuje v typizovaném formuláři.
V případě, že poskytovatel poskytne žadateli dotaci (na jeho žádost), vydá písemné
rozhodnutí, které musí dle zákona o rozpočtových pravidlech obsahovat7 :
- jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, toto vše, pokud se jedná o fyzickou osobu, pokud
je příjemcem dotací právnická osoba,
identifikační číslo, název a adresu sídla,
přidá ještě
- název a adresu poskytovatele, tedy toho, kdo by mu měl dotaci poskytnout, - poskytovanou částku,
- účel, na který je poskytovaná částka určena,
- lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
- případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace výpomoci splnit.
Řízení o odnětí dotace8 může být zahájeno, pokud bylo zjištěno, že údaje, na jejichž
základě byla dotace poskytnuta byly neúplné nebo vázané, případně že rozhodnutí dotace bylo poskytnuto v rozporu se zákony nebo právem EU. Na řízení o odnětí dotací se vztahuje řízení
podle správního řádu. V této souvislosti uvádím, že na rozhodnutí o
poskytnutí dotace se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je tedy vyloučeno soudní přezkoumání rozhodnutí. Ze zákona o rozpočtových pravidlech vyplývá, že na dotaci není právní nárok, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Dotace
se poskytují převodem z účtu poskytovatele na
viz například zákona č. 239/1992 Sb. o Státním fondu kultury České republiky § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech 8 § 15 odst. 1 zákona č. 218/200 Sb. o rozpočtových pravidlech
6
7
6
účet
příjemce nebo
prostřednictvím oprávněné osoby9.
9
§ 16 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech
7
4. POSKYTOVATELÉ DOTACÍ
V této části bych chtěl představit ústřední orgány státní správy jako poskytovatele
dotací. Jako zástupce krajů jsem vybral jako poskytovatele dotací Jihomoravský kraj, v další
části jsem uvedl dotace, které mohou získat kraje (v obecné rovině) ze státního rozpočtu a
v poslední části jsem (opět v obecné rovině) uvedl dotace, které může získat obec od kraje10.
4.1. MINISTERSTVA JAKO POSKYTOVATELÉ DOTACÍ Ministerstvo dopravy ČR
1. Zajištění vybraných regulačních činností, zejména přenesený výkon státní správy ve specifikovaných kategoriích sportovních létajících zařízení (SLZ), vyrobených a určených k létání ve vzduchu výhradně za účelem vzdělávání, sportu nebo rekreaci jeho uživatele,
zajištění ochrany a podpory zdraví včetně péče o zdravotně postižené, rozvoj sportu a tělovýchovy.
Ministerstvo informatiky ČR
1. Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů – programy podpory a rozvoje počítačové gramotnosti veřejnosti.
2. Informační společnost – programy na podporu přístupu k informačním a komunikačním
technologiím a podpora rozšíření jejich využívání českou veřejností, podpora znevýhodněných skupin aj.
Ministerstvo kultury ČR
1. Program podpory kulturních aktivit. Ministerstvo obrany ČR
1. Podpora rozvoje vojenských tradic a kulturních aktivit. a)
b)
Podpora utváření hrdosti na vojenské tradice, posilování branného vědomí a
odpovědnosti za obranu vlasti.
Podpora kulturních aktivit se zaměřením na příslušníky Armády České republiky.
2. Podpora sportu a branné přípravy.
a) Podpora rozvoje činností vojáků k získání speciálních dovedností a návyků.
Informace převzatá z internetových stránek Úřadu vlády ze dne 10.3.2006, doplněná podle příloh zákona č. 675/2004 o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 10
8
b) Podpora sportovních aktivit a dalších činností spojených s rozvojem branné
přípravy zaměstnanců Armády České republiky, jejich rodinných příslušníků a dobrovolných záloh.
3. Podpora prevence sociálně nežádoucích jevů a prevence kriminality. a)
Podpora primární sociální prevence a prevence kriminality zaměřené na
b)
Podpora projektů na pomoc při překonávání psychických potíží vojáků,
zaměstnance Armády České republiky
vracejících se ze zahraničních misí, a jejich rodinných příslušníků.
4. Podpora ochrany občanů v nouzových situacích a humanitární pomoci. a)
Podpora přípravy občanů pro situace nouzových stavů a akcí spojených s poskytováním humanitární pomoci při živelních pohromách a krizových situacích v České republice i v zahraničí.
5. Podpora péče o účastníky národního boje za osvobození a válečné veterány v zařízeních sociální péče. a)
Podpora umístění a poskytování nadstandardních služeb sociální péče účastníkům národního boje za osvobození
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
1. Program podpory sociálních služeb na celostátní úrovni. Program je určen pro projekty
zaměřené na poskytování sociálních služeb, jejichž působnost je vymezena celým územím České republiky, resp. přesahuje působnost dvou či více krajů. Program je tvořen následujícími podprogramy: a)
Podpora aktivit zaměřených na protidrogovou politiku,
c)
Podpora poskytování zvláštních sociálních služeb v sociálně vyloučených
b)
d)
Podpora aktivit zaměřených na sociální prevenci a prevenci kriminality romských komunitách,
Podpora aktivit zaměřených zejména na integraci a pomoc seniorům a osobám se zdravotním postižením.
2. Program podpory sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Program je určen pro projekty zaměřené na poskytování sociálních služeb, jejichž působnost je vymezena územím obce či kraje.Program je tvořen následujícími podprogramy: a)
b)
Podpora aktivit zaměřených na protidrogovou politiku
Podpora aktivit zaměřených na sociální prevenci a prevenci kriminality 9
c)
Podpora poskytování zvláštních sociálních služeb v sociálně vyloučených
d)
Podpora rozvoje vztahů mezi komunitami.
romských komunitách
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
1. Podpora projektů orientovaných na řešení problematiky bezbariérové výstavby a dopravy a problematiky užívání staveb osobami zdravotně postiženými.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
1. Poskytování spotřebitelských poradenských a informačních služeb, řešení mimosoudního urovnávání spotřebitelských sporů, sumarizace získaných poznatků a jejich popularizace pro praktické využití v obecné praxi.
2. Realizace vzdělávacích akcí s tematikou ochrany spotřebitelů při nákupu zboží a služeb na
trhu se zvláštním zřetelem na přípravu metodiky a pomůcek pro vzdělávání dospělých a školní mládeže na základních a středních školách.
3. Vydávání spotřebitelských periodik, publikací a tiskovin v tištěné i elektronické podobě, zveřejňování výsledků spotřebitelského testování výrobků, zboží a služeb a poznatků z poradenské činnosti a z mimosoudního urovnávání spotřebitelských sporů v rámci ochrany
spotřebitelů při nákupu zboží a služeb na trhu a ochrany před nebezpečnými výrobky na trhu.
4. Podpora aktivit spotřebitelských organizací při jejich zapojování do programů prosazování samoregulace v oblasti zkvalitňování obchodních vztahů a ochrany spotřebitelů.
5. Zapojování občanských spotřebitelských organizací do mezinárodních spotřebitelských struktur a do mezinárodní standardizace a do mezinárodních projektů v oblasti ochrany spotřebitelů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR 1. Program Státní sportovní reprezentace ČR 2. Program Sportovní centra mládeže 3. Program Sportovní talent 4. Program Sportovní třídy
5. Národní program rozvoje sportu pro všechny 6. Sport a škola
7. Sport a zdravotně postižení
8. Údržba a provoz sportovních a tělovýchovných zařízení 10
9. Sportovní gymnázia a gymnázia s třídami se studijním oborem Sportovní příprava
Ministerstvo vnitra ČR
1. Zkvalitňování připravenosti příslušníků Policie České republiky v oblasti jejich tělesných
schopností a dovedností včetně dovedností střeleckých a upevňování pozitivních návyků, které tato oblast vytváří a které jsou potřebné při výkonu služby;
2. Vytváření podmínek pro další tělovýchovné, sportovní a střelecké aktivity policistů, včetně přípravy a organizace sportovních soutěží;
3. Vytváření podmínek pro tělovýchovné, sportovní a rekreačně pohybové aktivity
zaměstnanců Policie České republiky a zaměstnanců Ministerstva vnitra, organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací zřízených ministerstvem k plnění úkolů jeho působnosti, ke kterým ministerstvo vykonává zřizovatelské funkce
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
1. Program zahraniční rozvojové spolupráce v prioritních zemích 2. Podpora a posilování kapacit v oblasti rozvojové spolupráce 3. Rozvojové vzdělávání a osvěta
4. Posilování kapacit platforem nevládních organizací pro rozvojovou spolupráci Ministerstvo zdravotnictví ČR
1. Program podpory občanských sdružení a humanitárních organizací
2. Program podpory veřejně účelných aktivit občanských sdružení zdravotně postižených 3. Projekty zdravého stárnutí
4. Program vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Ministerstvo zemědělství ČR
1. Ochrana a podpora zdraví a péče o zdravotně postižené 2. Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný rozvoj 3. Rozvoj kultury a záchrana kulturního dědictví 4. Příprava na vstup do Evropské unie
5. Zájmová a další volnočasová činnost pro děti a mládež Ministerstvo životního prostředí ČR
1. Koordinační programy v oblasti ochrany přírody a krajiny 2. Ochrana přírody a krajiny
3. Zapojování veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí, udržitelný rozvoj na regionální úrovni a Místní agendy 21
11
4. Poskytování environmentálních informací
5. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta 4.2. JIHOMORAVSKÝ KRAJ JAKO POSKYTOVATEL DOTACÍ Jihomoravský kraj je poskytovatelem dotací v těchto oblastech : 1. oblast sociálních věcí a)
b) 2. oblast školství: a)
b)
c)
Podprogram „Podpora aktivit zaměřených zejména na integraci a pomoc
seniorům a osobám se zdravotním postižením na místní a regionální úrovni“
Podprogram „Podpora aktivit zaměřených zejména na sociální prevenci na místní a regionální úrovni“
Poskytování dotací v oblasti protidrogové prevence zaměřené na organizace s právní subjektivitou včetně fyzických osob, mající v náplni své činnosti protidrogovou prevenci.
Poskytování dotací v oblasti tělovýchovy a sportu zaměřené na organizace s právní subjektivitou včetně fyzických osob, mající v náplni své činnosti oblast tělovýchovy a sportu.
Poskytování dotací v oblasti tělovýchovy a sportu – významné akce a
reprezentace Jihomoravského kraje zaměřené na organizace s právní
subjektivitou včetně fyzických osob, mající v náplni své činnosti oblast
d)
3. oblast kultury: a)
b)
tělovýchovy a sportu.
Poskytování dotací pro oblast využití volného času dětí a mládeže
zaměřené na organizace s právní subjektivitou včetně fyzických osob, jejichž činnost je zaměřena na oblast využití volného času dětí a mládeže.
Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury a památkové péče na rok 2006, který je zaměřen na podporu obnovy památek a podporu kulturních aktivit a akcí v kraji.
Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje na obnovu – technické zhodnocení kulturních zařízení na rok 2006, který zprostředkovává podporu obnovy a rozvoje místních kulturních zařízení. 12
4. oblast zdravotnictví: a)
Program podpory nestátních neziskových subjektů působících v oblasti
b)
Program na obnovu kulturních zařízení a rozvoje místních kulturních
zdravotnictví na území Jihomoravského kraje zařízení
4.3. DOTACE POSKYTOVANÉ KRAJŮM
V další části bych se chtěl zmínit o dotacích, které jsou poskytovány ze státního
rozpočtu do rozpočtu krajů11 : -
-
-
-
-
příspěvek na výkon státní správy
příspěvek na dopravní obslužnost
dotace na činnosti převedené z okresních úřadů, obcí, případně resortů krajů
dotace na sociální služby
dotace na financování běžného a investičního rozvoje územních samosprávných
celků
4.4. DOTACE POSKYTOVANÉ Z ROZPOČTU KRAJŮ DO ROZPOČTU OBCÍ
V této části bych chtěl uvést, jaké dotace jsou poskytované obcím z rozpočtu krajů12:
-
-
-
-
-
-
-
-
11 12
dotace na domovy důchodců
dotace na ústavy sociální péče
příspěvek na školství
dotace na vybraná zdravotní zařízení
příspěvek na výkon státní správy
dotace na dávky sociální péče
dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím
dotace na sociální služby 13
příloha 6 k zákonu č. 675/2004 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 příloha 7 k zákonu č. 675/2004 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2005
13
5. PRÁVNÍ ÚPRAVA U VYBRANÝCH POSKYTOVATELŮ DOTACÍ V následující části bych chtěl představit jednotlivé poskytovatele dotací, na které se
ve své práci zaměřím. U nich bych chtěl zmínit předmět činnosti a zaměřit se na právní
úpravu poskytování dotací. Jsou to Akademie věd České republiky, Grantová agentura a státní fondy : 1
Státní fond pro zúrodnění půdy
3
Státní fond kultury
2 4 5 6 7
Státní fond životního prostřední Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Státní zemědělský intervenční fond Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond rozvoje bydlení
5.1. AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY
Akademie věd České republiky byla zřízena zákonem č.283/1992 Sb. jako český
nástupce dřívější Československé akademie věd. Je soustavou jednapadesáti vědeckých pracovišť a dvou servisních pracoviště. Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je
uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Akademie je organizační složkou České republiky; její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky. Akademie má pro rozpočtové účely postavení
ústředního orgánu České republiky a zřizuje jménem České republiky pracoviště jako veřejné
výzkumné instituce. Prostředky pro činnost pocházejí z přímého státního rozpočtu. Pro rozpočtové účely má Akademie postavení ústředního orgánu České republiky a zřizuje svá pracoviště jako státní příspěvkové organizace14.
Financování vědecké práce v Akademii odpovídá běžným mezinárodním standardům.
Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť AV ČR se stále
výrazněji uplatňuje financování účelové, uskutečňované formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěži. Akademie, jako první v republice, zřídila vlastní
Grantovou agenturu. Jednotlivé ústavy získávají další finanční zdroje účastí na domácích a 13 14
jsou poskytovány pouze v Libereckém a Jihomoravském kraji zdroj www.cas.cz z 12.3.2006
14
zahraničních programech. V rozpočtových záležitostech zastupuje Akademie na základě
zmocnění i sedmdesátjedna specializovaných českých vědeckých společností sdružených v Radě vědeckých společností.
Činnost Akademie věd upravují tyto právní předpisy :
- Zákon č. 283/1992 Sb. o Akademii věd České republiky (úplné znění vyhlášeno pod č. 420/2005 Sb.).
- Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
- Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích.
- Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoji z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
- Nařízení vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje.
- Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.
- Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů.
- Nařízení vlády č. 28/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů.
- Statut Grantové agentury České republiky (příloha k usnesení vlády ze dne 7. srpna 2002 č. 770 a příloha, což je předmětný statut.
V samotném zákoně č. 283/1992 Sb. o Akademii věd České republiky není zmínka o
poskytování dotací. Zákon je rozdělen na čtyři části, z toho v první části jsou základní
ustanovení o zřízení Akademie věd, ve druhé části jsou popsány orgány Akademie věd, což jsou Akademický sněm, Akademická rada, předseda Akademie a vědecká rada Akademie.
Až teprve v zákoně č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je zmínka o dotacích. Je zde uvedeno, že podpora je poskytována z výdajů na výzkum a vývoj formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám a vysloveně je zde uvedeno, že je poskytována z prostředků
Grantové agentury nebo Akademie věd České republiky15.
Z předmětného zákona vyplývá, že uchazeč o udělení účelové podpory (dotace) podává 15
§ 4 zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoji z veřejných prostředků
15
návrh projektu podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. V případě, že poskytovatel – Akademie věd ČR schválí poskytnutí účelové podpory, uzavře s příjemcem dotace písemnou smlouvu o
poskytnutí dotace na
podporu vybraného projektu. Ve
smlouvě bude uvedeno označení poskytovatele, označení příjemce, název a identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení, cíle projektu, jméno a příjmení odpovědné fyzické osoby,
termíny zahájení a ukončení
projektu, náklady, podmínky pro účast dalších
spolupříjemců dotace, způsob řešení sporů, sankce za porušení smlouvy a datum nabytí a ukončení smlouvy. Samozřejmostí
smlouvy je schválený návrh projektu. V obecných
záležitostech se smlouva řídí obchodním zákoníkem. V zákoně je dále uvedeno, že nesmí dojít ke změně o více než 50% uznaných nákladů.
Co se týče Statutu Akademie věd České republiky byl schválen usnesením vlády č.
418 ze dne 11. srpna 1993, jako stanovy Akademie věd České republiky, které byly změněny
usnesením vlády č. 168 ze dne 19. února 2001 a usnesením vlády č. 273 ze dne 19. března
2003. Ve statutu je popsána v osmdesáti článcích činnost Akademie věd, zejména jeho orgánů, o kterých jsem se zmiňoval na počátku.
Akademie věd si vytvořila interní orgán, kterým je Grantová agentura Akademie věd
ČR. Jejím posláním je rozdělovat část finanční prostředky na podporu grantových projektů. Vedení Grantové agentury Akademie věd ČR rozhoduje o rozdělení účelových finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu Akademie pro Grantovou agenturu Akademie věd ČR. O
tomto rozhodnutí informuje předseda Vedení Akademickou radu. Pokud jsem to správně pochopil jedná se o další orgán, který rozděluje účelové prostředky Akademie věd ČR. Činnost Grantové agentury je řízena na základě Statutu, který byl schválen XXI. zasedáním Akademického sněmu AV ČR dne 18. prosince 2002 a tím dnem nabyl účinnosti. 5.2. GRANTOVÁ AGENTURA ČESKÉ REPUBLIKY
Grantová agentura České republiky byla ustanovena zákonem č. 300/1992 Sb., o
státní podpoře výzkumu a vývoje v polovině roku 1992 jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v České republice. Úkolem Grantové agentury České republiky je
každoročně na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji udělit granty nejlepším
projektům základního výzkumu ze všech oborů vědy. Dalším úkolem agentury je také kontrola průběhu řešení a plnění cílů projektů za každý uplynulý rok a ohodnocení
dosažených výsledků projektů po jejich skončení. Grantová agentura poskytuje účelovou 16
podporu v souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky a to na projekt, ve
kterém cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám příjemce. Účelovou
podporu Grantová agentura poskytuje z výdajů na výzkum a vývoj formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám 16 z kapitoly státního rozpočtu, která jí přísluší, tj.
kapitoly 321. Ročně Grantová agentura České republiky přidělí z této kapitoly na granty zhruba 1 400 milionů Kč. Žádostí o grant přichází ročně 1 600 až 1 800, z nich asi jedna
třetina grant získá. Průměrné roční náklady na jeden projekt jsou asi 650 tisíc Kč. Grantová
agentura České republiky poskytuje finanční podporu na vědecké projekty v rámci tzv. programů standardních projektů, doktorských projektů, postdoktorských projektů a na
projekty v rámci programů Evropské vědecké nadace.
Cílem Grantové agentury České republiky je udělení grantů nejlepším vědeckým
návrhům tak, aby
prostředky, které byly Grantové agentuře svěřeny, byly využity co
nejúčelněji ku prospěchu české vědy a domnívám se, že i společnosti17.
Samotný postup při udílení grantů (dotací) je upraven zákonem č. 130/2002 Sb. o
podpoře výzkumu a vývoje a dále nařízením vlády č. 461/2002 o účelové podpoře výzkumu a vývoji z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Granty se udílejí,
jestliže Grantová agentura (dále jen poskytovatel) rozhodne o výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji 18, nebo když v případě veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji
bylo
uchazeči doručeno oznámení poskytovatele o výběru nejvhodnější nabídky, nebo rozhodnutí
poskytovatele o přímém zadání veřejné zakázky malého rozsahu, nebo výzva jednomu
zájemci o veřejnou zakázku k podání nabídky byla prokázána způsobilost vybraného uchazeče, byla uzavřena smlouva o poskytnutí účelové podpory, byly předány platné údaje o projektu výzkumu a vývoje do informačního systému výzkumu a vývoje a potvrzeny provozovatelem a správcem datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu a
vývoje. Samozřejmostí je, že účelovou podporu může příjemce užít výhradně způsobem, který je v souladu s uznanými náklady projektu uvedenými v návrhu projektu a schválenými
poskytovatelem. V další části zmiňovaného Nařízení je uvedeno, jaký je podíl poskytovatele na podporu projektu. Podíl se liší podle předem schválených podmínek zvláštního právního předpisu . 19
Příloha usnesení vlády č. 771 ze 7.8.2002 zdroj www.gacr.cz z 10.3.2006 18 podle § 21 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků 19 zákon č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře 16 17
17
na základě
Dalším právním předpisem upravujícím činnost Grantové agentury České republiky je
Usnesení vlády České republiky č. 770 z 7. srpna 2002 a příloha, což je Statut Grantové agentury České republiky. Tyto dokumenty však dotace upravují pouze velice okrajově. Pokud bych měl shrnout, tak se poskytování dotací z Grantové agentury řídí :
- Zákonem č. 300/1992 Sb. o státní podpoře výzkumu a vývoje,
- Zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoji z veřejných prostředků,
- Nařízením vlády č. 461/2002 o účelové podpoře výzkumu a vývoji z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.
Jak je zřejmé z textu, právní úprava dotací je obdobná jak u Akademie věd ČR, tak
u Grantové agentury. Obě instituce se řídí v základních rysech poskytování dotací podle stejných právních předpisů. Rozdíly jsou pouze ve Statutech obou institucí, i když ty se poskytováním dotací v podrobnostech nezabývají.
Pro úplnost dodávám, že na internetových stránkách Grantové agentury České
republiky jsou i kompletní formuláře pro žádosti o udělení grantu, zadávací dokumentace, čestné prohlášení pro fyzickou i právnickou osobu a další. 5.3. STÁTNÍ FOND PRO ZÚRODNĚNÍ PŮDY
Státní fond pro zúrodnění půdy – byl zřízen zákonem ČNR č. 77/1969 Sb.. Je nesamostatný
– jedná se o pouhý účet spravovaný ministerstvem zemědělství, nikoliv o právnickou osobu. Zákonem č. 94/2005 Sb. byl ke dni 1. 1. 2006 zrušen, blíže se jím tedy nebudu zabývat. 5.4. STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Státní fond životního prostředí České republiky je specificky zaměřenou institucí,
která je významným finančním zdrojem pro podporu realizace opatření k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí v jeho jednotlivých složkách. Je jedním ze základních
ekonomických nástrojů k plnění závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně
životního prostředí, členství v Evropské unii a k uskutečňování Státní politiky životního prostředí20.
Státní fond životního prostředí České republiky byl zřízen na základě zákona č.
388/1991 Sb. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení 21. 20 21
zdroj www.sfzp.cz ze dne 15.3.2006 ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a § 7 nabývají účinnosti dnem 1.1.1992.
18
Činnost fondu je stanovena statutem fondu, o kterém se zmíním níže. Správcem
fondu je Ministerstvo životního prostředí ČR, v čele fondu stojí ministr. Výše uvedeným
zákonem byla zřízena Rada Fondu, kterou jmenuje ministr jako svůj poradní orgán. Rada Fondu posuzuje zejména :
- zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu, - roční rozpočty příjmů a výdajů Fondu,
- navržená opatření a jejich zabezpečení prostředky Fondu.
Dále Rada Fondu posuzuje návrhy na poskytnutí prostředků z Fondu a doporučuje
ministrovi výši čerpání pro jednotlivé konkrétní případy, přičemž vychází ze zásad ochrany
životního prostředí České republiky. Podporou se nerozumí pouze dotace, ale i subvence, půjčky, převzetí závazku a další pomoc právnickým a fyzickým osobám
Jak jsem uvedl, činnost Fondu je legislativně upravena zákonem č. 388/1991 Sb., na
který navazují prováděcí předpisy:
- Statut Fondu vydaný Ministerstvem životního prostředí, - Jednací řád Rady Fondu,
- Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků z Fondu,
- Přílohy I a II Směrnice, které upravují podmínky pro poskytování podpory pro příslušné období.
Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování
jednotlivých složek životního prostředí, ze splátek poskytnutých půjček a jejich úroků a výnosů.
Podle zákona č. 388/1991 Sb. o použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje
ministr životního prostředí na základě doporučení poradního orgánu - Rady Fondu.
Podpora z Fondu je směrována v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních
úmluv a Státní politikou životního prostředí, především do oblasti ochrany vod, ovzduší, nakládání s odpady a oblasti ochrany přírody a péče o krajinu. Formu a zaměření podpory stanoví podle vnějších a vnitřních ekologických a ekonomických podmínek.
Obecně Fond podporuje tyto oblasti: -
-
-
-
oblast ochrany vod,
oblast ochrany ovzduší,
program péče o přírodní prostřední, ochrany a využití přírodních zdrojů,
nakládání s odpady,
19
-
-
-
-
-
technologie a výroba,
program podpory enviromenatálního vzdělávání a osvěty,
program pro zpracování krajských strategií udržitelného rozvoje,
podpora investičních projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie,
podpora vybraných neinvestičních projektů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie.
Pouze bych chtěl zdůraznit, že každá oblast podpory Fondu má navíc svoje programy.
Statut Fondu upravuje rozsah činnosti Fondu a podmínky poskytování finančních
prostředků. Zde spatřuji rozdíl, neboť ve většině případů se Statut zabývá organizačními a vnitřními záležitostmi. Kancelář Fondu zajišťuje veškerou agendu související s činností Fondu. Je to zejména
konzultační a poradenská činnost, příjem žádostí o podporu, jejich vyhodnocování, příprava
návrhů pro jednání Rady Fondu a Rozhodnutí ministra, následně pak smluvní agendu pro poskytování podpor, agendu smluvního ručení za poskytované půjčky, uvolňování finančních
prostředků příjemcům podpory včetně průběžného sledování účelu použití prostředků, závěrečné vyhodnocování využití poskytnutých prostředků a dosažených ekologických
efektů, sledování návratnosti půjček do úplného vypořádání závazků a případně stanovení
a vymáhání sankcí při nedodržení smluvních podmínek pro poskytnutí podpory nebo porušení rozpočtových pravidel.
Prostředky z Fondu se poskytují žadatelům za podmínek stanovených statutem
a směrnicí. Základním principem je objektivní posouzení žádosti z hlediska ekologické a ekonomické výhodnosti a celospolečenských zájmů.
Žadatelé (právnické a fyzické osoby) předkládají žádosti Fondu. Fond kontroluje
úplnost žádostí a doplňuje je vlastním stanoviskem. Součástí žádosti je odborný posudek. Žádost o podporu předloží Fond projednání Radě Fondu. Následně ministr na základě
podkladů z Rady rozhoduje o druhu výši podpory. Žádost se následně vrací do Fondu, který vypracuje smlouvu, která obsahuje podmínky, za kterých se podpora poskytuje, zejména výši
a formu podpory, účel použití, lhůty a způsob čerpání prostředků Fondu, kritéria pro posouzení, zda bylo dosaženo stanovených cílů, lhůty a podmínky vrácení podpory v případě
neplnění smluvních podmínek, včetně výše sankcí, důvodů pro odstoupení od smlouvy, apod. Po poskytnutí dotací Fond kontroluje dodržování smlouvy a čerpání dotací.
Zajímavostí vyplývající ze Směrnice je, že Fond rozděluje podporu na přímou a
nepřímou. Přímá podpora je poskytována formou dotace, půjčky nebo formou kombinace 20
dotace a půjčky. Nepřímá finanční podpora se poskytuje jako příspěvek na částečnou úhradu úroků z úvěrů. Dalším momentem, který mě upoutal je, že Fond předloží registrovanou žádost o podporu Radě Fondu k projednání nejpozději do šesti měsíců a ministr rozhoduje do třiceti dnů od obdržení stanoviska Rady Fondu22.
Na závěr bych chtěl uvést, že na internetových stránkách fondu jsou k dispozici
formuláře týkající se poskytování dotací – vzory žádosti a podobně. 5.5. STÁTNÍ FOND KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY
Státní fond kultury České republiky byl zřízen zákonem č. 239/1992 Sb.. o Státním
fondu kultury České republiky. Fond spravuje Ministerstvo kultury České Republiky. V čele
Fondu je ministr kultury České republiky, který odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu. Orgánem rozhodujícím o způsobu a výši čerpání prostředků Fondu je Rada Fondu. Rada má nejvíce 13 členů. Funkční období Rady je tříleté. Podrobnosti o organizaci a činnosti Rady
upraví statut. Prostředky Fondu se poskytují nejen jako účelové dotace, ale i jako půjčky
nebo návratné finanční výpomoci. Dotace se poskytují pouze do výše dvou třetin žadatelem plánovaných nákladů, v případě
záchrany kulturních památek
do výše
devíti desetin
plánovaných nákladů. Prostředky Fondu lze poskytovat na konkrétní kulturní projekty23, a to na:
- podporu vzniku, realizaci a uvádění umělecky hodnotných děl,
- ediční počiny v oblasti neperiodických i periodických publikací,
- získávání, obnovu a udržování kulturních památek a sbírkových předmětů, - výstavní a přednáškovou činnost,
- propagaci české kultury v zahraničí,
- pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí,
- podporu kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice,
- podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit, - ochranu, údržbu a doplňování knihovního fondu.
22 23
viz směrnice směrnice Ministerstva životního prostřední č. 2/2005 článek 4, bod 2 § 8 odst. 1 zákona č. 239/1992 Sb. o Státním fondu kultury České republiky
21
Jak je uvedeno v zákoně
o rozpočtových pravidlech,
z Fondu není právní nárok24. Žadatelem právnická osoba se sídlem nebo republiky. bližší
o poskytnutí
na poskytnutí prostředků
prostředků Fondu
může být
fyzická osoba s trvalým pobytem na území
České
Žadatel o dotaci podává žádost písemně správci Fondu. V žádosti uvede označení a charakteristiku projektu, o jehož podporu se uchází, předpokládanou výši nákladů,
požadovanou formu podpory a její výši. Správce Fondu může žadateli uložit povinnost doplnit žádost a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. O
poskytnutí
prostředků
rozhoduje Rada do tří měsíců ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění.
Fondu
Další právní předpis, který upravuje činnost Fondu je usnesení vlády České republiky
č. 118 z roku 1992. Ve statutu je ovšem pouze jedna zmínka o poskytování prostředků z fondu, a sice v § 4, kde je uvedeno, že žadatel o poskytnutí prostředků z Fondu složí 1% z požadované částky, nejméně 2000,- Kč.
Pokud bych měl na závěr shrnout poskytování dotací z tohoto Fondu, došel jsem
k závěru, že téma dotace je upraveno v zákona č. 239/1992 Sb. o Státním fondu kultury České republiky a dále Statutem, což je usnesení vlády České republiky č. 118 z roku 1992.
5.6. STÁTNÍ FOND ČESKÉ REPUBLIKY PRO PODPORU A ROZVOJ ČESKÉ KINEMATOGRAFIE
Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie slouží k
podpoře české národní kinematografie. Fond byl zřízen na základě zákona č. 241/1992 Sb. o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Fond je právnickou osobou v jehož čele stojí ministr
kultury České republiky, který je navíc
odpovědný za hospodaření s prostředky fondu. O poskytování prostředků fondu rozhoduje Rada fondu. Prostředky Fondu lze poskytnout na tyto projekty25: a) tvorbu českého kinematografického díla,
b) výrobu českého kinematografického díla,
c) distribuci hodnotného kinematografického díla, d) propagaci české kinematografie, 24
§ 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech
22
e) technický rozvoj a modernizaci české kinematografie,
f) výrobu, distribuci a propagaci kinematografických děl národnostních a etnických menšin, žijících na území České republiky.
Prostředky Fondu se neposkytují pouze jako dotace, ale i jako půjčky nebo návratné
finanční výpomoci. Prostředky Fondu se poskytují maximálně do výše jedné poloviny nákladů plánovaných žadatelem. Stejně
jako je uvedeno v zákoně
o rozpočtových pravidlech, tak je uvedeno i
v Zákoně č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, že na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok. Předmětný zákon dále hovoří o tom, že prostředků Fondu nelze použít na krytí ztráty z činnosti právnických nebo fyzických osob.
Pokud se týče samotného procesu poskytování prostředků z Fondu, tak je tento
mechanismus upraven jak v zákoně č. 241/1992 Sb., tak i částečně ve Statutu Fondu, kterým
je Usnesení vlády České republiky č. 119 z roku 1992. Žadatelem o poskytnutí prostředků Fondu
může být právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na
území České republiky. Žádost se podává v písemné podobě správci Fondu. V žádosti žadatel uvede označení a
bližší charakteristiku projektu, o jehož podporu se
uchází,
předpokládanou výši nákladů, požadovanou formu podpory a její výši, případně označení pohledávky, o jejíž zajištění žádá. Správce Fondu může žadateli uložit povinnost doplnit
žádost o další údaje rozhodné pro její posouzení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Současně s podáním žádosti složí žadatel na úhradu nákladů spojených s jejím
posouzením na účet Fondu částku stanovenou podle charakteru předkládaného projektu diferencované statutem Fondu, nejvýše však deset tisíc Kč. O poskytnutí prostředků Fondu rozhoduje Rada do tří měsíců ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění Rozhodnutí Rady obsahuje 26:
a) označení projektu, který má být Fondem podpořen, b) označení žadatele, c) formu podpory,
d) výši poskytnutých prostředků nebo označení pohledávky, která má být zajištěna, § 9 odst. 1 zákona č. 241/1992 Sb. o Státním fondu České republiky pro podporu kinematografie 26 § 11 odst. 1 zákona č. 241/1992 Sb. o Státním fondu České republiky pro podporu kinematografie 25
23
a rozvoj české
a rozvoj české
e) dobu splatnosti, pokud jde o poskytnutí návratné finanční výpomoci nebo půjčky. Opět jako v jiných případech se na
rozhodování
nevztahují obecné předpisy o
správním řízení, tedy nelze proti rozhodnutí rady podat stížnost či odvolání.
V případě schválení dotace uzavře Fond se žadatelem do 30 dnů od doručení
rozhodnutí smlouvu o výši a podmínkách poskytnutí prostředků Fondu. Nedojde-li k uzavření smlouvy v této lhůtě z důvodů na straně žadatele, rozhodnutí Rady o poskytnutí dotace zaniká a na žádost se hledí, jako by nebyla podána.
Samozřejmostí je, že prostředky poskytnuté z Fondu lze použít výhradně ke
stanovenému účelu. V opačném případě zaplatí žadatel Fondu pokutu ve výši a způsobem
stanoveným ve smlouvě uzavřené mezi poskytovatelem a žadatelem, a to až do celkové částky poskytnutých prostředků.
5.7. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND
Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním
zemědělském intervenčním fondu. Fond je zprostředkovatelem finanční podpory, kterou Evropská unie v rámci opatření Společné zemědělské politiky poskytuje České republice z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
V rámci společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady : -
společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách,
-
financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají.
-
zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence, Pilířem
poskytovaných
finančních
podpor
jsou
přímé
platby
vyplácené
zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy. Velké možnosti pro zemědělství a potravinářství představují také programy - Operační program Zemědělství a
Horizontální plán rozvoje venkova, zaměřené na podporou multifunkčního zemědělství včetně zpracování zemědělských produktů a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova.
Stejně nezanedbatelnou finanční pomocí jsou pak rovněž tržní opatření Společného evropského trhu, které řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpečují zemědělským podnikatelům větší jistotu a lepší stabilitu v podnikání 27.
Činnost Státního zemědělského intervenčního fondu se řídí těmito právními předpisy: -
27
zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně
zdroj www.szif.cz ze dne 10.3.2006
24
některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 85/2004 Sb.,
-
zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č.
-
nařízeními Rady nebo Komise Evropských společenství, nařízeními vlády vydanými
-
nařízeními vlády vydanými k provedení zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 252/1997
307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 85/2004 Sb.,
k provedení zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 252/1997 Sb.,
Sb..
V zákoně č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu je uvedeno, že
Fond poskytuje dotace. Co mě při studiu zákona zaujalo, je uvedení podrobností o vrácení
dotací28 při porušení zákona. V zákoně je uvedeno, že jestliže příjemce dotace dosáhl
poskytnutí dotace Fondu na základě nepravdivých údajů jím uvedených, je povinen
poskytnutou dotaci v plné výši Fondu vrátit a zároveň zaplatit Fondu penále ve výši 1 % denně z částky poskytnuté dotace, nejvýše však do výše poskytnuté částky
V zákoně č. 252/1997 Sb. jsou uvedeny případy poskytování dotací, které jsou
- pomoc méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, - podporu rozvoje mimoprodukčních životního prostředí,
funkcí zemědělství spočívající
v ochraně složek
- opatření na posílení konkurenceschopnosti zemědělství včetně zpracovatelských odvětví, - opatření podporující přizpůsobování a rozvoj venkovských oblastí, - opatření na zlepšení
věkové struktury osob činných v zemědělství.
V zákoně č. 252/1997 Sb. o zemědělství jsou uvedeny
i formální
náležitosti
související s podáním žádosti, která musí obsahovat označení žadatele v případě právnické
osoby identifikační číslo, v případě fyzické uvést datum narození, dále předmět činnosti, účel, na
jaký by byly
dotace použity, bankovní spojení a prohlášení žadatele, že
v příslušném roce neobdržel žádnou dotaci a v opačném případě uvést poskytovatele dotace.
Nejpodrobnější informace jsem ovšem nalezl v Zásadách označené č.j.: 1110 /2006 -
11000, které stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a § 2d Zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Zde je uveden kompletní seznam poskytovaných dotací.
Ve Statutu Fondu, který je přílohou usnesení vlády č. 726 z roku 2004 je pouze
uvedeno v části II. v článku 3 v odst. 2, písm. a ), že fond poskytuje dotace. 28
§ 11a odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu
25
5.8. STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY :
Státní fond dopravní infrastruktury je zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna
2000 s účinností k 1. 7. 2000. Fond je právnickou osobou podřízenou Ministerstvu dopravy ČR. Účelem Fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních
dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a
údržby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. Mezi příjmy Fondu patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a
převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic. Tímto způsobem je zajištěno, že část výnosů, které doprava produkuje, se do dopravy vrací. Příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, plynou rovněž do Fondu. Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. V čele Fondu stojí devítičlenný Výbor v čele s ministrem a ostatními
členy jmenovanými vládou na funkční období čtyř let. V kompetenci výboru je mimo jiné
jmenování a odvolávání ředitele Fondu, schvalování návrhu rozpočtu Fondu, časový plán příjmů a výdajů Fondu, roční program vyhlašovaných výběrových řízení na realizace
investičních akcí podle zvláštního právního předpisu a uvolňování prostředků na investiční
akce podle schváleného statutu Fondu. Pětičlenná Dozorčí rada, volena Poslaneckou sněmovnou na funkční období čtyř let, je kontrolním orgánem Fondu, který dozírá na činnost a hospodaření Fondu29.
Ze zákona č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona
č. 171/1991 Sb. vybírám následující:
Fond používá svěřené prostředky v tomto rozsahu30:
a) financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic,
b) poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic,
c) financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah,
d) financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest, e) úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby,
29 30
zdroj www.sfdi.cz ze dne 10.3.2006 § 2 zákona č. 104/2000 o Státním fondu dopravní infrastruktury
26
f) poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah,
g) poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti
dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,
h) poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek, i) náklady na činnost Fondu. Svěřené
peněžní prostředky převádí Fond organizačním složkám státu, státním
příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, krajům, osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu.
Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků smlouvy podle obchodního zákoníku a
je odpovědný za efektivní využití těchto prostředků podle schváleného rozpočtu. Dále je
Fond oprávněn kontrolovat u příjemců finančních prostředků jejich užití podle smluv uzavřených. Při zjištění závažných nesrovnalostí je oprávněn žádat jejich vrácení.
Podrobnosti o činnosti Fondu by měl upravovat Statut Fondu. Ze Statutu jsem ovšem
zjistil, že
do značné míry kopíruje zákon
o Státním fondu dopravní infrastruktury.
Podrobnosti jsem k dotacím ve Statutu nenašel žádné. Pro úplnost dodávám, že Statut byl schválen jako příloha Usnesení vlády České republiky č. 701 z roku 2000. Podrobnosti jsem
našel až
v Pravidlech pro poskytování příspěvků, které byly
schváleny na základě usnesení Fondu. Zde je například schvalují
dotace
pouze do výše 75% prokázaných
uvedeno, že pro rok 2006 se
nákladů. V Pravidlech je
přesně
uvedeno, kdo je příjemcem dotací, jaké jsou podmínky poskytnutí dotací, náležitosti žádosti o poskytnutí dotace a hodnotitelské kriteria.
5.9. STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ
Státní fond rozvoje bydlení, který byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb. ze dne 21. června
2000. Úkolem Fondu je vytvářet, akumulovat a rozšiřovat finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení a používat je v souladu se zákonem na podporu především v následujících třech směrech31: 31
zdroj www.sfrb.cz ze dne 10.3.2006
27
1. na podporu výstavby bytů, z toho především bytů nájemních,
2. na podporu oprav bytového fondu, z toho především na podporu oprav domů vystavěných panelovou technologií,
3. na podporu výstavby technické infrastruktury v obcích, tedy na zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu.
Státní fond rozvoje bydlení je samostatnou právnickou osobou. Majetek Fondu je součástí majetku státu.
V zákoně č. 211/2000 Sb. o Státním fondu rozvoje bydlení jsou uvedeny konkrétní
oblasti v jakých lze prostředků Fondu užívat.
- ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru,
- ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,
- ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami nebo modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou dotace,
- k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám,
1. na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů, 2. na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu.
- ke krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících
částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru,
- ke krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v
družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká,
- ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru.
Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků Fondu smlouvu o poskytnutí
prostředků. V souvislosti s poskytnutím prostředků
si Fond vyžádá od fyzické nebo
právnické osoby žádající o poskytnutí prostředků poskytnutí informací a podkladů 28
nezbytných k posouzení jejich schopnosti hospodárně použít finanční prostředky k účelu, ke kterému mají být poskytnuty. Pro úplnost uvádím, že na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
Státní fond rozvoje bydlení umožňuje předem určit objemy prostředků na konkrétní
cíle. Finanční prostředky navíc přecházejí vždy do dalšího kalendářního roku a nemusí být ke
konci roku vráceny do rozpočtu. Tato skutečnost je skoro důležitější než celkový objem prostředků. Umožňuje totiž překonat celou řadu nesnází, které automaticky provázejí
poskytování dotací ze státního rozpočtu, a které vedou k určitým nehospodárnostem a nižšímu efektu využití státních peněz.
Státní fond rozvoje bydlení je řízen výborem Fondu, v jehož čele stojí ze zákona
ministr pro místní rozvoj. Ostatní členové výboru jsou jmenováni vládou. Činnost a vnitřní organizace je upravena Statutem, který však neupravuje poskytování dotací.
29
6. CENTRÁLNÍ REGISTR
V případě přiznání dotace je příjemce povinen poskytnout údaje o přiznané dotaci
do Centrální evidence dotací. V této souvislosti uvádím několik detailů k Centrálnímu
registru dotací. Informační systém Centrální evidence dotací z rozpočtu slouží jako podpůrný
nástroj pro sledování, evidenci, vyhodnocení a kontrolu dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Skládá se z několika částí, které jsou podle svého určení provozovány u
poskytovatelů dotací (resorty, agentury), v centru zpracování a na Ústředním finančním a
daňovém ředitelství, finančních ředitelstvích a okresních finančních úřadech. V současné době je provozován celkem ve stojedenácti lokalitách v ČR a jeho služeb využívá přibližně
1150 uživatelů32. Přístup k vybranému okruhu informací má i veřejnost prostřednictvím Internetu.
Systém obsahuje údaje za rozpočtové roky 1999 až 2004, které byly Ministerstvu
financí předány k 30.06.2005. Data Centrálního registru neobsahují informace Podpůrného a
garančního rolnického a lesnického fondu a Státního zemědělského intervenčního fondu.
Vybraná část informací z registru dotací je v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zpřístupněna na Internetu.
32
zdroj http://cedr.mfcr.cz/cedr3i_internet/default.aspx ze dne 5.4.2006
30
7. ZÁVĚR
Přiznávám, že pokud by neexistoval internet, nevím, jak bych se o nabídkách
jednotlivých poskytovatelů vůbec dozvěděl. Zřejmě by bylo jediné východisko navštívit poskytovatele dotací osobně, případně se informovat po telefonu. Ovšem otázka je, jak bych se dozvěděl - bez internetu – že tato instituce vůbec dotace nabízí. Dle sídla poskytovatelů také zjišťuji, že ve většině případů sídlí v Praze. Ve
své práci jsem
z počátku vycházel z informací z internetu, následně jsem
studoval zákony, jiné právní předpisy, ze kterých jsem vybíral podstatné informace.
Pokud bych měl úplně na závěr vyhodnotit celou práci, domnívám, že moje práce
není v žádném případě dokonalá, ale snažil jsem se, abych uvedl hlavní právní normy, dle
kterých se právní úprava dotací řídí. V dnešní hektické době není snadné detailně hodnotit jednu oblast našeho života, protože vývoj jde mílovými kroky kupředu a co dnes je nové a moderní, bude
zítra zastaralé. Domnívám se, že Česká republiky, ač je
již
členem
Evropského společenství, stále neprosadila všechny kvalitní právní normy do svého života a třeba i do oblasti právní úpravy dotací. Domnívám se, že díky vstupu do EU by si tato oblast zasloužila ucelenější právní úpravu, která by shrnula, co musí učinit příjemce dotací,
jaké musí předložit náležitosti, aby dotaci získal, zároveň zpřesnit možnosti odnětí dotací a podobně. Specifičnost jednotlivých poskytovatelů, a tedy i nároků na příjemce samozřejmě
neumožňuje pouze jeden zákon, ale
dotací,
například v zákoně o rozpočtových
pravidlech by měl být této oblasti dán větší prostor, ve kterém by byly uvedeny všechny obecné náležitosti.
Pokud bych měl vyjádřit svůj názor, je možnost dozvědět se o dotacích celkem na
dobré úrovni, ovšem na téma dotace se již dívám z jiného pohledu, než například malý a
střední podnikatel, či malá obec jejíž starosta má i jiné zaměstnání a starostování má jako vedlejší pracovní poměr. Z jejich pohledu by mohla být dostupnost dotací zřejmější, tím myslím aktivita státních orgánů nabízejících dotace. Co se týče
hodnocení samotných
zákonů, o kterých jsem se ve své práci blíže zmínil, překvapilo mě například ministerstvo
kultury, které ve dvou spravovaných fondech má naprosto odlišnou právní úpravu. U Státního fondu kultury České republiky je v zákoně 239/1992 o státním fondu kultury ČR
pouze zmínka, že fond poskytuje prostředky fondu. Naproti tomu u Státního fondu pro podporu
a rozvoj české kinematografie je
právní úprava komplexní.
například i z hlediska, že obě právní normy vznikly ve stejné době. 31
Zajímavé je to
8. SUMARRY
In my final thesis I tried to determine the terms in the first part of the essey.
According to the Act number 218//2000 on budgetary rules I defined what dotation33 is
and who is the provider of dotations34. In the first part I described kinds of dotations
which are provided by central bodies of public service and as a representative of the
territorial autonomous units I chose the region of the South of Moravia (Jihomoravský kraj).
In the following part I presented nine providers of dotations and I dealt with
legislation which administers the area of providing dotations by eight of them 35. I tried to define the sphere of the action of dotations providers, from which direction and kind of dotations, which are provided should be evident. Another aim which I tried to realize
was, that I wrote out a list of all legal regulations according which the dotations are
provided. I chose the most important legal regulations and the most substantial passages concerning dotations providing.
By evaluating all legislation I have studied and I made the conclusion that
providing of dotations is abidee the Act number 218/2000 on budgetary rules. Legislation regulating the activities of providers is luckily not so different from the Act
on budgetary rules. Legal form usually refines on activities of providers but I think that it is very fragmented. Probably it is related to the time of the enactment of the law. It was at the begining of the 1990s.
The whole activity, it means the function and institues of each provider of dotations are
mostly regulated by Statutes. In the most cases there are attachments of the goverment decrees. These Statutes do not govern dotations providing.
Initially, I assumed that it would be advantageous, that all the area of providing
of dotations would be govern by one enactment but after studiyng of the rules I found out that its not so good idea for realization according to the particularity of providers and mostly to the subject on which dotations are provided. As I introduced at the end
of the essey the general legislation should be included completely in one enactment (or a in part of the act) and the specific demands for recipients and way of providing should be mentioned in the Act, which regulate this area (Act on Academy of Sciences, on 33 34
§ 3 a) Act nr. 218/2000 on budgetary rules § 14 art. 2 Act nr. 218/2000 on budgetary rules
32
Grant agency, about culture, enviroment etc.).
At the end I tried to evaluate what in my opinion, well-adjusted in the sphere of dotations is and what I would change if I could.
35
§ State Fund for fertilization of the land nr. 94/2005, cancelled on 1.1.2006
33
9. LITERATURA: Bakeš, M. a kolektiv: Finanční právo 2. přepracované a rozšířené vydání, C.H. Beck, Praha 1999
Grúň, L. : Finanční právo a jeho instituty, Linde Praha a.s., Praha 2004, ISBN 80-7201474-9
Hamerníková, B., Kubátová K., Veřejné finance – učebnice, Eurolex Bohemia, Praha 2000, ISBN 80-902752-1-4
Holman, R.: Ekonomie 3. aktualizované vydání, C.H. Beck, Praha 2002, ISBN 80-7179-6816
Kolektiv autorů: Velký slovník naučný, DIDEROT 1999, ISBN 80-902723-1-2
Mrkývka, P. a kolektiv autorů, Finanční právo a finanční správa 1. díl, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2004, ISBN 80-210-3578-1
Pařízková, I.: Finanční právo finance územní samosprávy, Masarykova univerzita v Brně, 2005, ISBN 80-210-3601-X
Peková J., Veřejné finance úvod do problematiky, Aspi, Praha 2005, ISBN 80-7357-049-1 Rosenberg,
J.M.: Slovník bankovních & finančních služeb, přeložil Stanislav Spanilý,
Victoria publising, Praha, ISBN 80-85605-43-0
Ševčík, P. a kolektiv, Jak získat peníze od státu, bank a EU, Newfinances s.r.o., Praha 2004, ISBN 80-903354-1-1
Štruplová, E.: Zákon o zadávání
veřejných zakázek a předpisy související – Texty
s předmluvou, C.H. Beck, Praha 1996, ISBN 80-7179-081-8
Vlček, J. a kolektiv, Ekonomie pro neekonomy, Codex Bohemia s.r.o., Praha 2004, ISBN 80-85963-66-3
Žák, M., a kolektiv, Velká ekonomická encyklopedie, Linde Praha a.s., Praha 1999, ISBN 80-7201-172-3
PRÁVNÍ PŘEDPISY:
Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Zákon č.388/1991 Sb. o Státním fondu životního prostřední České republiky Zákon č. 283/1992 Sb. o Akademii věd České republiky
Zákon č. 239/1992 Sb. o Státním fondu kultury České republiky 34
Zákon č. 241/1992 Sb. o Státním fondu České republiky na podporu a rozvoj kinematografie Zákon č. 300/1992 Sb. o státní podpoře výzkumu a vývoje Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství
Zákon č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury Zákona č. 211/2000 Sb. o Státním fondu rozvoje bydlení
Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ( rozpočtová pravidla)
Zákon č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním
Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoji z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve vývoji a výzkumu
Zákon č. 675/2004 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 Zákon č. 341/2005 o veřejných výzkumných institucích Usnesení vlády České republiky č. 118 z roku 1992 Usnesení vlády České republiky č. 119 z roku 1992
Usnesení vlády České republiky č. 418 z roku 1993 Usnesení vlády České republiky č. 701 z roku 2000 Usnesení vlády České republiky č. 770 z roku 2002 Usnesení vlády České republiky č. 726 z roku 2004 Nařízení vlády České republiky č. 461 z roku 2002 Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 2 z roku 2005 Zásady stanovující podmínky pro poskytování dotací vydané ministerstvem zemědělství pod
č.j. 1110/2006
ELEKTRONICKÉ ADRESY : http://www.gacr.cz/
http://www.cas.cz/
http://www.mze.cz/ http://www.szif.cz/
35
http://www.sfzp.cz/ http://www.sfdi.cz/
http://www.sfrb.cz/
http://www.cedr.mfcr.cz/
36
