Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo Katedra finančního práva a národního hospodářství
Rigorózní práce
Provozování sázkových her v kasinu z pohledu veřejnoprávní regulace
Mgr. Veronika Lukavcová 2012
„Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma: Provozování sázkových her v kasinu z pohledu veřejnoprávní regulace zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
………………………………………… Veronika Lukavcová
Obsah ÚVOD ............................................................................................................... 3 1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY LOTERIÍ A JINÝCH PODOBNÝCH HER ...... 6 1.1 DEFINICE A VZÁJEMNÝ VZTAH POJMŮ SÁZKA A HRA ........................................ 6 1.2 EXKURZ DO HISTORIE .............................................................................. 8 1.3 DEFINICE POJMU LOTERIE ...................................................................... 10 2 KASINO ...................................................................................................... 13 2.1 DEFINICE KASINA A NASTÍNĚNÍ JEHO HISTORIE ........................................... 13 2.2 NEJZNÁMĚJŠÍ SVĚTOVÁ KASINA ............................................................... 14 2.3 ATMOSFÉRA V
KASINU ........................................................................... 18
2.4 SEZNAM NEŽÁDOUCÍCH OSOB V
KASINU .................................................... 19
2.5 PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ ........................................................................ 20 3 KASINOVÉ HRY ......................................................................................... 24 3.1 DĚLENÍ KASINOVÝCH HER A JEJICH CHARAKTERISTIKA ................................. 24 3.2 PROVOZOVANÉ KASINOVÉ HRY V
ČESKÝCH KASINECH ................................... 27
3.2.1 Sázkové hry v kasinu .................................................................................. 28 3.2.2 Karetní turnaje ............................................................................................ 29 3.2.3 Výherní hrací přístroje ................................................................................. 30 3.2.4 Interaktivní videoloterní terminály .............................................................. 31 3.2.5 Vícemístné technické zařízení ..................................................................... 32 3.2.6 Další loterie a jiné podobné hry .................................................................. 32 3.2.7 Kasinové hry podle návrhu zákona ............................................................ 33
4 POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ SÁZKOVÝCH HER V KASINU ................. 34 4.1 OBECNÉ PODMÍNKY............................................................................... 34 4.3 POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ .............................................................................. 36 4.2 ODBORNÉ POSUZOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ PROVOZUSCHOPNOSTI...................... 45 5 VEŘEJNOPRÁVNÍ REGULACE PROVOZOVÁNÍ KASINOVÝCH HER ..... 49 5.1 POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ Z POHLEDU LOTERNÍHO ZÁKONA ...................... 49 5.1.1 Kontrola totožnosti a věku návštěvníka kasina .......................................... 49 5.1.2 Vyúčtování ................................................................................................... 50
5.1.3 Žetony .......................................................................................................... 51 5.1.4 Monitorování a uchovávání záznamů v kasinu ........................................... 52 5.1.5 Odvod z loterií a jiných podobných her ....................................................... 54 5.1.6 Ostatní povinnosti podle loterního zákona .................................................. 59
5.2 DANĚ Z
PŘÍJMŮ .................................................................................... 60
5.2.1 Daň z příjmů právnických osob ................................................................... 60 5.2.2 Daň z příjmů fyzických osob ....................................................................... 61
5.3 DAŇ Z
PŘIDANÉ HODNOTY
...................................................................... 63
5.4 OPATŘENÍ PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z
TRESTNÉ ČINNOSTI
........................... 65
5.4.1 Povinnosti vyplývající z AML zákona .......................................................... 66 5.4.2 Nejčastější způsoby legalizace výnosů z trestné činnosti ........................... 73
5.5 SMĚNÁRENSKÁ ČINNOST PROVOZOVATELŮ SÁZKOVÝCH HER V KASINU ............. 74 5.6 TRESTNĚPRÁVNÍ ÚPRAVA ........................................................................ 79 5.7 DŮSLEDKY ÚPLNÉHO ZÁKAZU .................................................................. 81 6 STÁTNÍ DOZOR ......................................................................................... 83 6.1 KONTROLNÍ ČINNOST ............................................................................. 83 6.2 KONTROLA PLNĚNÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z
AML ZÁKONA ....................... 87
6.3 KONTROLNÍ ČINNOST V
SÍDLE PROVOZOVATELE ........................................... 90
6.4 KONTROLNÍ ČINNOST V
KASINU ................................................................ 92
7 KOMUNITÁRNÍ ÚPRAVA PROVOZOVÁNÍ SÁZKOVÝCH HER ................ 94 8 PROVOZOVÁNÍ INTERNETOVÝCH SÁZKOVÝCH HER........................... 98 ZÁVĚR ......................................................................................................... 102 RESUMÉ ...................................................................................................... 105 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ................................... 108
Úvod Námět pro zpracování této rigorózní práce jsem si vybrala nejen z důvodu špatné dostupnosti literatury o této problematice pojednávající, ale také proto, že se o oblast loterií a jiných podobných her zajímám. Na oddělení státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi brněnského finančního úřadu působím sice teprve od počátku roku 2012, troufám si ale tvrdit, že i za toto krátké období se mi podařilo získat potřebné informace a znalosti, které budu prezentovat v rámci rigorózní práce. Diskuse o provozování loterií a sázkových her jsou stále aktuální, snahy o regulaci tohoto výnosného byznysu1 jsou velmi často obsaženy ve volebních programech napříč politickými stranami. Proto je zajímavé, že s ohledem na „oblíbenost“ tohoto tématu, je v České republice účinný zákon, který zdaleka neodpovídá reálnému stavu tohoto druhu podnikání. Je kritizován
za
nevyhovující
systematiku,
nepřehlednost,
pojmovou
a institucionální roztříštěnost či neefektivní státní dozor. Tato právní úprava nereflektuje podrobněji nové herní produkty a technologie. Z těchto důvodů je nabíledni přijetí zcela koncepčně nového právního předpisu. Proč se tomu tak dosud nestalo, přestože snaha byla, můžeme pouze spekulovat. Lze uvažovat o možnosti, že v tom podstatnou roli hrají samotní provozovatelé loterií a jiných podobných her, kterým vyhovuje právní stav zakazující zahraničním sázkovým společnostem poskytovat na území České republiky své služby, ač je taková podmínka pravděpodobně v rozporu s komunitárním právem. V této práci budeme používat pojem „kasinové hry“ v širším slova smyslu, zahrnující veškeré loterie a jiné podobné hry, které se v České republice provozují v kasinech.2 Naopak pod pojem „sázkové hry v kasinu“ zařadíme jen sázkové hry povolené podle § 2 písm. i) nebo § 2 písm. m) bod 1 V roce 2011 činily příjmy z loterií a jiných podobných her 31 miliard Kč. Srov. Ministerstvo financí. Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2007-2011 [online]. 2012 [cit. 14. 8. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_71280.html 2 Stejně je tento pojem používán Kasalem. Srov. KASAL, Ivo. KASINA, Svět napětí a zábavy. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Olympia, 2002. 228 s. ISBN 8070337591. S. 27. 1
3
zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších
předpisů
(dále
„loterní
zákon“
či
jen
„LotZ“)3,
na
které
se zaměříme především. Cílem práce je podat ucelený výklad o provozování sázkových her v kasinu, přičemž se zaměříme zejména na veřejnoprávní regulaci této činnosti. Pochybovačům snad vyvrátíme názor, že kasina jsou místa, která slouží jen k „praní špinavých peněz“. První kapitola slouží jako stručný exkurz do problematiky. Nejprve si vysvětlíme pojmy hra a sázka používané právem soukromým, uvedeme si mezi nimi hlavní rozdíly a nastíníme jejich historii, do níž promítneme tehdejší snahy o regulaci. Postupně přejdeme k definici pojmu loterie, která se užívá ve veřejnoprávních předpisech. Ve druhé kapitole se dostáváme k problematice kasin, jejich historii i současnosti. Snad přinese nějaké nové, zajímavé informace. V závěrečné podkapitole společně nahlédneme na problematiku patologického hráčství. Třetí kapitola pojednává o kasinových hrách. Obsahuje jejich základní dělení a především výklad o kasinových hrách, které jsou provozovány v českých kasinech. Zde si objasníme rozdíly mezi jednotlivými technickými herními zařízeními. Čtvrtá kapitola se zabývá získáním povolení k provozování sázkových her v kasinu. Zmíníme základní podmínky, které musí žadatel splňovat, chce-li tuto činnost vykonávat. Zaměříme se také na úpravu samotného povolovacího řízení. A závěrem bude zařazen výklad o odborném posuzování a osvědčování provozuschopnosti technických herních zařízení a systémů, které je nezbytným předpokladem pro vydání potřebného povolení. V páté kapitole se dostáváme konečně k samotné veřejnoprávní regulaci
provozování
sázkových
her
v kasinu.
Kapitolu
si
rozdělíme
na několik částí, ve kterých se postupně budeme zabývat úpravou povinností vyplývajících provozovateli sázkových her v kasinu z jednotlivých právních předpisů.
Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 9. 2012]. 3
4
Na výše uvedené bude navazovat kapitola šestá, která se týká výkonu státního dozoru nad dodržováním povinností vyplývajících pro provozovatele z právních předpisů i z konkrétních rozhodnutí o povolení k provozování sázkových her v kasinu vydanými Ministerstvem financí. Nesmíme opomenout komunitární úpravu dopadající na oblast loterií a sázkových her, zde se mimo jiné seznámíme s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. V poslední kapitole svoji pozornost upneme na stále oblíbenější a rozmáhající se oblast internetových hazardních her. Práce je zpracována podle právního stavu účinného ke dni 1. 12. 2012, přesto se v některých pasážích podíváme na úpravu navrhovanou zákonem o provozování sázkových her (dále také „návrh zákona“), který by mohl časem nahradit loterní zákon.4
Návrh zákona o provozování sázkových her [online]. 2012 [cit. 5. 10. 2012]. Dostupné z: http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf?pid=KORN8NFJE9CW 4
5
1 Úvod do problematiky loterií a jiných podobných her 1.1 Definice a vzájemný vztah pojmů sázka a hra Na začátku by bylo dobré, abychom si vysvětlili, co vůbec pod pojmy hra a sázka rozumíme. Rakouský všeobecný občanský zákoník (dále „ABGB“) z roku 1811 výslovně hru nevymezil, pouze její smysl vyjádřil ve vztahu k definici pojmu „sázka“. V ustanovení § 1272 stanovil, že „každá hra je druhem sázky; práva ustanovená pro sázky platí také pro hry“5. Pojem hra byl používán pro označení jen takových společenských her, které byly hrány o nejistou výhru.6 Toto pojetí se promítá v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Naopak, z filozofického hlediska je obecnějším pojmem hra a sázka je jen druhem hry, tedy ten, kdo sází, si určitým způsobem hraje. Legální definici sázky a hry však v našem právním řádu nenajdeme, proto je nutné vycházet z jejich charakteristických znaků. Občanský zákoník sice uvádí v hlavě osmnácté sázku a hru jako jeden ze smluvních typů, ale samotné pojmy neupravuje, pouze některé jejich právní následky. Stanovuje nároky na výhry ze sázek a her tak, že výhry a pohledávky ze sázek, her a losů lze uplatňovat pouze v případě, že se jedná o loterii nebo jinou podobnou hru podle loterního zákona.
Jde
o naturální
obligace
(nežalovatelné
pohledávky),
výhry
z takových sázek tedy nelze vymáhat prostřednictvím soudu. Lze je ovšem splnit dobrovolně. Jak je vidno, pojmy se překrývají a rozdíly mezi nimi jsou nepatrné, dokonce ani mezi různými autory nepanuje jednotný názor. Využijme proto formulace z publikace Herní právo. Za sázku je považován smluvní vztah, v němž existují protichůdná tvrzení, vzniká závazek konkrétního plnění té straně, jejíž výrok se ukáže nepravdivým, jde tedy jen o potvrzení určité skutečnosti. Výsledek může být závislý na náhodě, ale i na dovednostech či znalostech
některé
strany.
Hendrych
a
Fiala
rozdělují
sázku
KRAMÁŘ, Květoslav; HUŠÁK, Aleš a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 181 s. ISBN 8086898806. S. 19. 6 Tamtéž, s. 19. 5
6
na jednostrannou a dvoustrannou. „Při jednostranné sázce slibuje jedna strana druhé plnit v případě, jestliže se z protichůdných tvrzení stran ukáže, že tvrzení slibující je nepravdivé (ev. tvrzení druhé z nich je pravdivé). Dvoustranná sázka je smlouva, při které si obě ze stran navzájem slibují plnění pro případ, že se tvrzení některé z nich ukáže nepravdivým.“7 Hrou je smluvní vztah, v němž je plnění závislé na výsledku určité fyzické nebo duševní činnosti účastníků smlouvy uzavřené podle předem dohodnutých herních pravidel. Účastníci si slibují určité plnění za účelem zábavy nebo zisku (popř. pro oboje), výsledek může být rovněž dán náhodou nebo znalostmi.8 Podstatným rozdílem, odlišujícím hru od sázky, je tedy určitá činnost stran, při níž se dodržují stanovená nebo dohodnutá pravidla.9 V roce 1990 byla česká právní úprava v oblasti sázek a her rozšířena o zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který je zvláštním
právním
předpisem
upravujícím
„veřejnoprávní předpoklady
pro uskutečňování vymezeného okruhu občanskoprávních smluvních vztahů sázek a her, tzv. loterií a jiných podobných her“.10 K 1. lednu 2014 má vejít v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. „nový občanský zákoník“), který obsahuje úpravu sázky, hry a losu v paragrafech 2873 až 2883 a navrací se k pojetí pojmů sázky a hry tak, jak byly upraveny v ABGB. Rozlišujeme tři základní typy her: hry znalostní nebo dovednostní, jejichž výsledek závisí na znalosti, resp. dovednosti hráče, dále hry náhodné, kde je výsledek dílem náhody, a hry kombinované (smíšené), v nichž se spojuje prvek náhody s určitými dovednostmi či znalostmi.11 Právě hry náhodné, u nichž se hradí vklad do hry a jejichž cílem je získání peněžité i nepeněžité výhry, se dají podřadit pod hry hazardní. Tyto hry byly předmětem mnoha restriktivních opatření a zákazů, protože se příčily oficiálně hlásaným pravidlům společenské morálky, jelikož na jedné straně
HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 1459 s. ISBN 9788074000591. 8 KRAMÁŘ, HUŠÁK a kol. op. cit., s. 23-24. 9 HENDRYCH op. cit. 10 KRAMÁŘ, HUŠÁK a kol. op. cit., s. 36. 11 Tamtéž, s. 14. 7
7
umožňovaly
rychle
zbohatnout,
na
straně
druhé
s sebou
přinášely
společensky rizikové jevy (chudoba, kriminalita).
1.2 Exkurz do historie Vzrušení ze hry a potřeba zábavy patří neoddělitelně k lidské psychice. Na stradonickém keltském oppidu se našly kostěné a skleněné hrací kameny, které možná sloužily k nějaké složitější stolní hře. Středověký člověk neznal pevně vymezenou pracovní dobu a jeho volný čas byl určován hlavně přírodním cyklem, na nějž navazovaly určité zemědělské práce. Většina společenských zábav byla tehdy situována do zimních měsíců. Během svátků, nedělí a za krátkých dnů a dlouhých nocí vznikal prostor, který lidé vyplňovali i jinými formami zábavy. Mezi nimi měly nezastupitelné místo i hry hazardní, které se oddělily od klasických společenských her tak, jak je známe dnes, již dlouho předtím.12 Rozšířenou a oblíbenou hrou byla hra v kostky, o čemž svědčí mnohé archeologické nálezy. Novodobá šestiboká kostka se používala již asi tři tisíce let před naším letopočtem na území dnešní Indie a Iráku. Kostky se nevyužívaly pouze k zábavě, ale také k věštění13 nebo při rozhodování sporů. Hrací krychlové kostky s čísly od 1 do 6 se vyskytly již v Evropě antického období. V českých zemích se v průběhu 11. až 13. století objevují na hradě znojemském či Pražském.14 K prvním písemným dokladům o hře v kostky patří herní řády ve městských statutech, ve kterých se vyměřovaly tresty za falešnou hru. Falešní hráči se nejvíce zdržovali v krčmách, často s vědomím krčmáře. Vedle propadnutí výhry a pokut se později objevily i tresty fyzické (např. utětí palce). Hra v kostky patřila podle středověké morálky k nejvíce opovrhovaným hrám. Byla hrou především nižších tříd a venkovanů. Od 13. století existovala řada traktátů (pojednání, rozprav) zavrhujících tuto hru a požadujících její zákaz. Zákazy hry v kostky nebyly nijak neobvyklé a objevovaly se po celá století. Evropské loterie a hry. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1998. 256 s. ISBN 8070335513. S. 157159. 13 Hra v kostky byla zvláště oblíbená v období od Vánoc až do Tří králů. Mnoho autorů tuto skutečnost vysvětluje předpovídáním budoucnosti. Účastníci této hry možná věřili, že se dozvědí, co se stane během příštích dvanácti měsíců. Tamtéž, s. 22. 14 Tamtéž, s. 160. 12
8
Mezi nerozšířenější hru středověku, která postupem času získala výrazný charakter hazardní hry, patřily vrhcáby. Oproti hře v kostky, v níž hrála prim náhoda, představovaly vrhcáby strategickou deskovou hru, kombinující výsledek náhodného vrhu dvou kostek s následným posunem hracích kamenů (žetonů) po hrací desce zvané vrhcábnice. Vrcholné oblibě se vrhcáby v českých zemích těšily v 15. a 16. století, kdy se hrály především na různých veřejných místech (hostince, tržiště). V dalších stoletích se z původně hazardní hry stala spíše společenská zábava. Oblíbenou zábavou od 16. století byly též věcné loterie, zvané karbany. Kočovní karbaníci provozovali tyto věcné loterie provizorně na jarmarcích či hojně navštěvovaných místech. Svůj stánek zdobili lákavými cenami a za určený vklad prodávali lístky, na něž po losování připadaly jednotlivé výhry, kterými bylo především luxusní zboží. Často docházelo k podvodům a karbaníci tak získali nevalnou pověst. Postupem
času
ustupovaly
kostky
oblíbenějším
kartám,
které
poskytovaly mnohem větší pestrost her. Kostky se staly spíše součástí her deskových. Rozmachu karetních her výrazně napomohl objev knihtisku. Nejstarší dochované karty u nás pocházejí z poloviny 16. století. Karetní hry přitahovaly falešné hráče snad ještě více než jiné hry. Oběťmi těchto falešných hráčů se stávali důvěřiví venkované, kteří se leckdy pod vlivem alkoholu nechali strhnout k nezřízené hře. I proto se falešní hráči nejraději soustřeďovali v hostincích či při takových událostech, které přilákaly mnoho lidí (jarmarky, slavnosti). Karetní hry samozřejmě provázely různé zákazy, jednotně byl zákaz vyhlášen až patentem v roce 1792. Dopadeným hazardním hráčům, kteří neuposlechli tohoto zákazu, hrozilo třídenní vězení, příp. tělesný trest. Hostinští, kteří tolerovali zakázané hraní, se vystavovali nebezpečí pokuty 6 zlatých nebo několikadennímu vězení, v případě opětovného porušení jim mohla být dokonce odňata živnost. Během 18. století změnil stát postoj vůči hazardním hrám. Významnou roli sehrála potřeba finančních prostředků na vedení válek za vlády Marie Terezie. Zásadní zlom v dosavadních represivních zásazích státu proti hazardním hrám představovalo povolení heren provozovaných přímo státem nebo prostřednictvím nájemců, kteří byli pod neustálou státní kontrolou. 9
V Praze vznikla první herna na Starém Městě v Kotcích, na oplátku ovšem musela odvádět taxy z provozování hry.
1.3 Definice pojmu loterie Loterní zákon obsahuje vymezení specifického okruhu sázek a her spadajících
do
působnosti
tohoto
zákona,
tento
okruh
souhrnně
pojmenovává jako loterie a jiné podobné hry. Definice
je
ovšem
naprosto
nepřehledná,
složitá,
roztříštěna
do několika odstavců či dokonce paragrafů. Podle § 1 odst. 2 LotZ se loterií nebo jinou podobnou hrou rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba starší 18 let (dále „účastník“), která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se mu nezaručuje, jedná se tedy o smluvní vztah mezi provozovatelem loterie na jedné straně a účastníkem na straně druhé. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda, předem neznámá okolnost nebo událost
uvedená
provozovatelem
v předem
stanovených
herních
podmínkách, které musí být písemné a používá se pro ně pojem „herní plán“. Loterní zákon nerozlišuje, zda se hra provádí pomocí mechanických, elektromechanických, elektronických nebo obdobných zařízení.15 Odstavec třetí § 1 loterního zákona předepisuje, že okolnost určující výhru nesmí být nikomu známa předem a musí být takového druhu, aby nemohla být ovlivněna jak ze strany provozovatele, tak ze strany účastníka. Loterie musí zaručovat všem jejím účastníkům rovné podmínky včetně možnosti výhry16, dochází zde tak k promítnutí ústavní zásady rovnosti.17 Shrňme si
Raději si uveďme konkrétní „představitele“ těchto zařízení. Mechanickým zařízením je typicky ruleta obsluhovaná krupiérem, kterou můžeme znát z kasin, elektromechanickým zařízením jsou výherní hrací přístroje, které najdeme v hospodách či restauracích (pravdou je, že ustupují modernějším technologiím) a pod elektronickým zařízením si představme interaktivní videoloterní terminály umístěné v každé herně. 16 Výhra není loterním zákonem definovaná, ustanovení § 3 LotZ stanoví pouze předmět výhry, kterým mohou být peníze či věci movité dle typu loterie. 17 Srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. 1 Afs 121/2005-71, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 9. 2012]: „Provozovatel sázkové hry v kasinu porušuje svou povinnost zajistit rovné podmínky pro všechny hráče včetně možnosti výhry, pokud sice zaručuje všem hráčům stejnou možnost výhry při sázkové hře samotné, ale jen některým z nich zároveň umožňuje výhru v soutěži o věcné ceny. Není při tom podstatné, že loterní zákon na tuto soutěž nedopadá“. V případu šlo o to, že provozovatel sázkové hry v kasinu stanovil dvě rozdílné minimální výše sázek pro hru a záleželo na účastnících, kterou z nich si vyberou v závislosti na tom, zda se chtěli zapojit pouze do sázkové hry (ruleta, blackjack) nebo do sázkové hry a zároveň soutěže o věcné ceny. 15
10
podstatné, o loterii a jinou podobnou hru jde pouze v případě, když jsou kumulativně naplněny všechny uvedené podstatné znaky: ‐
dobrovolná účast fyzické osoby,
‐
vklad, jehož návratnost se účastníkovi loterie a jiné podobné hry nezaručuje,
‐
náhoda nebo předem neznámá okolnost, která rozhoduje o výhře nebo prohře, a
‐
existence výhry a prohry.
Loterní zákon nám situace ztěžuje tím, že nám podstatné znaky loterií a jiných podobných her nedefinuje. Pojem „vklad“ tak můžeme interpretovat z jazykového hlediska jako určitou majetkovou hodnotu, kterou účastník loterie a jiné podobné hry (dále „účastník hry“, popř. „hráč“) vynaloží za stanoveným účelem. Aby mohla být událost považována za náhodu, musí být
nezávislá
na
vůli
účastníka
soutěže,
tj.
musí
jít
o
událost
nepředvídatelnou. Za loterii nebo jinou podobnou hru se dále považují tzv. spotřebitelské loterie, jejichž výčet je dán v § 1 odst. 5 LotZ. Loterní zákon pak v § 2 demonstrativně vyjmenovává, co pod loterii a jinou podobnou hrou zahrnuje. Režimu loterního zákona podléhají peněžité a věcné loterie, tomboly, číselné loterie,
okamžité
loterie,
sázkové
hry
provozované
prostřednictvím
tzv. výherních hracích přístrojů, sázkové hry provozované podle zvláštního druhu žetonu (např. bingo), kursové sázky, sázkové hry provozované v kasinu, loterie provozované po telefonu, dostihové sázky, sázkové hry provozované prostřednictvím centrálního loterního systému, karetní turnaje, sázkové hry provozované prostřednictvím lokálního loterního systému.18 V návrhu zákona o provozování sázkových her je pojem „loterie nebo jiná podobná hra“ nahrazen termínem „sázková hra“, přičemž definice zůstává
obdobná.19
Nově
však
návrh
zákona
sázkové
hry
rozlišuje
na povolované a ohlašované. Za povolované sázkové hry budou považovány peněžité a věcné loterie, číselné loterie, okamžité loterie, kursové sázky, totalizátorové hry, hry provozované prostřednictvím technického herního 18 19
Definice jednotlivých pojmů obsahuje § 2 LotZ. Srov. § 2 a násl. návrhu zákona o provozování sázkových her.
11
zařízení obsluhovaného přímo účastníkem sázkové hry, kasinové hry, bingo a turnaj malého rozsahu. Tombola s úhrnnou výší výher nad 100 000 Kč a spotřebitelská sázková hra, u níž výše výhry nebo souhrn všech výher za všechny
provozovatelem
provozované
spotřebitelské
sázkové
hry
přesahuje za jeden kalendářní rok částku 2 miliony Kč, jsou vnímány jako hry s menším společenským rizikem, proto bude k jejich provozování postačovat pouze jejich ohlášení příslušnému orgánu.20 S takovým dělením lze bez výhrady souhlasit.
20
Srov. § 5 až § 7 návrhu zákona.
12
2 Kasino 2.1 Definice kasina a nastínění jeho historie Pro herní místa se používaly různé názvy (např. v Německu Kursaal nebo Spielbank a tyto se používají dodnes, Anglie užívá stále výraz „clubs“), na přelomu 18. a 19. století začal ve většině zemí převažovat název „casino“, který je italského původu („casa“ znamená v italštině dům). Výraz „casino“ označoval evropské podniky, v nichž se provozovaly hazardní hry.21 Hrála v nich hudba a tancovalo se. Scházeli se v nich bohatší občané spadající do středních stavů s cílem předvést své společenské postavení a moc ostatním. Postupem času se v kasinech zavedla péče o hráčův doprovod a stanovila se přesná pravidla chování personálu k hráčům. Název „casino“ pronikl i za oceán, kde bylo v roce 1827 otevřeno první skutečné americké kasino. Znakem kasin se postupem času stala luxusní atmosféra, která podpořila to, že kasina byla místy společenských setkání na nejvyšší úrovni. V druhé polovině 20. století, kdy návštěvnost nedosahovala požadovaných čísel, byli provozovatelé kasin přinuceni změnit cílovou klientelu a přestali se zaměřovat jen na bohatou smetánku. Pro hráče otevřenější přístup měla ihned od počátku americká kasina.22 Překážkou vstupu zde nebylo společenské postavení ani oděv. Nejstarší českou kasinovou oblastí jsou Karlovy Vary. Na přelomu 17. a 18. století začalo karlovarské lázně navštěvovat více lidí, přijížděly i významnější osobnosti tehdejší doby. Kolem pramenů a kostela se vytvořilo městské centrum. Netrvalo dlouho a v budovách, ve kterých se pacienti a návštěvníci lázní setkávali a bavili, se začaly hrát zejména karty a kostky. O dnešních kasinových hrách se ještě zdaleka nemohlo mluvit. Počátkem 18. století již Karlovy Vary patřily k oblíbeným evropským lázním. V roce Později se termín kasino spojoval také s armádou, respektive s odpočinkem jejích důstojníků. KASAL op. cit., s. 20-21. 22 Legální hazardní hry nabízel v této době pouze stát Nevada. Zde po 2. světové válce začaly vznikat komplexy zastřešující (mimo hazardní hry) různé společenské, zábavní i sportovní aktivity. Původním indiánským kmenům začaly některé americké státy povolovat kasinové hry později. Obyvatelé měli také možnost hrát na mnoha říčních a námořních lodích. 21
13
1988 byl povolen usnesením vlády provoz kasina v Karlových Varech, ale směli zde hrát jen cizinci. Zásadním zlomem se stal rok 1989, jenž znamenal změnu společenského systému. Již na podzim roku 1990 přijmula tehdejší Česká národní rada zákon č. 202/1990 Sb., který umožnil legální rozšíření hazardních her a začala tak nová epocha tohoto specifického podnikání. Na začátku roku 1990 bylo otevřeno první legální pražské kasino. V loterním zákoně není pojem „kasino“ definován. V § 2 písm. i) LotZ je pouze stanoveno, že kasino je hernou zvláště určenou k provozování sázkových her dle tohoto ustanovení. Hernou se pak rozumí místnost (soubor
místností)
určená
zejména
k provozování
výherních
hracích
přístrojů. Na základě výše uvedeného lze dovodit, že kasinem chápeme budovu,
část
budovy
nebo
soubor
stavebně
spolu
souvisejících
a propojených místností, kde je sázková hra provozována jako hlavní podnikatelská činnost. Takto kasino vymezuje i návrh zákona, přičemž dále toto
označení
podmiňuje
umístěním
minimálně
třech
hracích
stolů
pro kasinovou „živou“ hru a povinností umožnit hru po celou provozní dobu kasina alespoň na jednom hracím stole. „Živou“ hrou se rozumí hra řízená zaměstnancem kasina, který obsluhuje herní zařízení, vydává hráčům žetony, u karetních her rozdává karty a zastupuje při hře kasino proti hráči. Uvedený požadavek „živé“ hry stanoví jednoznačnou dělicí čáru mezi hernou a kasinem. Lze se domnívat, že důvodem pro zavedení tohoto omezení byla skutečnost, že ze všech povolených kasin je pouze několik kasin skutečných (tedy i s „živou“ hrou), zbytek jsou tzv. kvazikasina, která v podstatě slouží pouze k provozování technických herních zařízení, zejména výherních hracích přístrojů, s vyššími sázkami a výhrami, popř. za cizí měnu. Lze soudit, že taková definice je rozumná a mohla by opravdu vést ke kýženému cíli, tedy zamezit obcházení zákona.
2.2 Nejznámější světová kasina První nákladně vyzdobené kasino, které se vyznačovalo nepřetržitým provozem, otevřel v roce 1827 John Davis, označovaný za kasinového podnikatele, v New Orleans. O osm let později muselo být uzavřeno, jelikož ve státě Louisiana byl považován kasinový hazard za těžký zločin. Protože se 14
jednalo o kasino, které bylo inspirací pro kasina další, nově otvíraná, je spravedlivé, aby zde bylo uvedeno, ačkoliv dnes rozhodně nepatří mezi ta známá. Kasino v monackém Monte Carlu je bezkonkurenčně nejvěhlasnějším podnikem svého druhu v Evropě, možná na celém světě. Slavný příběh tohoto kasina započala informace, která se časem ukázala jako nejdůležitější pro rozvoj celého světového kasinového průmyslu. Monacké knížectví se v roce 1863 rozhodlo skoncovat s experimenty nezkušených kasinových nadšenců a podmínilo podnikání tohoto druhu vydáním licence tomu, kdo měl s provozem kasina zkušenosti. Této výzvy využil Francois Blanc23, převzal padesátiletou koncesi na provozování kasina a během necelých 15 let udělal z monacké herny nejslavnější kasino všech dob a Monte Carlo se stalo synonymem hazardu, luxusu a marnotratnosti. Není bez zajímavosti, že právě od roku 1863 je Monačanům zakázáno účastnit se sázkových her v monackých kasinech. K vzestupu kasina jistě přispělo i zavedení železnice do Monaka v roce 1868 a následně v roce 1881 dokončení stavby nové pobřežní silnice. Nejvyšší návštěvnosti kasina napomohlo v roce 1872 uzavření německých heren. Hráči se tak přesunuli do nedalekého Monaka.24 Na počátku 20. století bylo Monte Carlo slavným evropským letoviskem a střediskem zábavy. Toto slavné období bylo první světovou válkou ukončeno a k obratu k lepšímu došlo až v 50. letech 20. století. Tvrdí se, že tento zlom způsobila svatba monackého knížete Rainiera III. s americkou filmovou
herečkou
Grace
Kelly.
Ta
opět
z Monaka
vytvořila
kult
neskutečného bohatství a přiměla téměř všechny, tehdy významné lidi z Hollywoodu, aby Monako navštívili.25 V dnešní době již není pro Monako kasino, ač dobře vydělávající, hlavním a jediným zdrojem příjmů. Příjmy z provozování kasina tvoří asi jen 4 % všech příjmů knížectví, prodej známek dnes tomuto státečku vynáší daleko více. Francois Blanc spolu se svým bratrem Louisem provozovali od roku 1843 přepychovou hernu v německém Bad Hamburgu. Tato herna se proslavila tím, že jako vůbec první na světě nabízela ruletu se 36 čísly a jednou nulou, čímž se zvyšovala šance na výhru (do té doby měly rulety nuly dvě). 24 V roce 1881 získalo Monte Carlo pověst nejslavnějšího evropského letoviska a střediska zábavy, které navštěvovalo více než 200 000 lidí ročně. 25 TUČEK, Jaroslav; DOLINOVÁ, Michaela. KASINA aneb Co nevíte o nejrychlejším hazardu. Euromedia Group, 2001. 294 s. ISBN 8072027859. S. 87-88. 23
15
Za mekku hazardních her je většinou lidí považováno nevadské město Las Vegas. Kasina jsou otevřena většinou nonstop a v lasvegaské historii existuje pouze jedna výjimka, kdy zůstala zavřena. Bylo to 25. 11. 1963 na znamení smutku po zavraždění prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Hazardní hry byly v Nevadě legální v období let 1869 – 1910, v tomto roce dosáhlo reformní hnutí jejich legislativního zákazu ve státě. Zákaz nic neznamenal, hazard kvetl vesele dál, jen s tím rozdílem, že byl ilegální a hrálo se v zadních místnostech podniků různého druhu. Tlak na zrušení zákazu hazardu od konce 20. let století vyvíjeli hoteliéři ze severní a jižní Nevady a na vrcholu hospodářské krize v roce 1931 podali společný návrh zákona, který by hazardní hry opět legalizoval. Politici si uvědomili, že jediným
východiskem
z
ekonomické
krize
ve
zbídačené
Nevadě
je
znovuotevření heren, jimiž stát proslul na vrcholu těžební slávy.26 Tak došlo k tomu, že 19. března 1931 byl zákon legalizující hazard podepsán a Nevada se stala jediným státem Spojených států amerických, ve kterém bylo oficiálně dovoleno organizovat a provozovat hazardní hry. Zprvu byly povoleny pouze výherní automaty v několika ulicích. V Las Vegas je dovoleno hrát až od 21 let a jelikož při vstupu do kasin není vyžadovaný průkaz totožnosti, může se přihodit, že obsluha mladší hrající osobu z kasina vykáže. Předložení průkazu totožnosti je třeba předložit až v případě výhry.27 V americké kasinové historii existuje dokonce i soudní spor, který v roce 1987 řešil více jak milionovou výhru na výherním hracím přístroji, kterou si nárokoval výherce mladší 21 let. Soud jeho počínání označil za nezákonné a kasino mu výhru nevyplatilo. V roce 1978 bylo otevřeno kasino v Atlantic City ve státě New Jersey, první legální kasino mimo území státu Nevada. Atlantic City se stal i hlavním
26 Historie hazardních her v Americe je úzce spjata s dobýváním zlata. Příčinou je fakt, že se hrálo tam, kde bylo o co hrát. 27 V případě výhry v určité výši je po výherci požadována karta sociálního pojištění a vyplnění tzv. formuláře W-2G pro daňový úřad (IRS). Pravidlem v lasvegaských kasinech je, že výherce nedostane všechny peníze hned, ale jsou mu vypláceny po zdanění během dalších let postupně v rámci pravidelných splátek. Zákonodárci tak byli ovlivněni předběžnou nedůvěrou ve výhercovy schopnosti s tak velkou výhrou solidně naložit. Peníze vyhrané v kasinu zde nejsou obecně pokládány za výsledek cílevědomé lidské činnosti a stát tedy drží jakousi ochrannou ruku nad občany, z nichž mnozí by výhru psychicky neunesli a mohli by se třeba nerozumným utrácením dostat i do osobních problémů.
16
cílem společnosti Donalda Trumpa, která zde nechala vybudovat jedno z nejzajímavějších kasin světa s názvem Trump Taj Mahal. Americká kasina se velmi často stávají součástí komplexů věnovaných zábavě,
tyto
komplexy
zahrnují
vše
od
stravování,
ubytování,
přes
poskytování uměleckých zážitků až po sportovní vyžití. Kasinem bývají označovány jak luxusní prostory plné různých typů kasinových her, ale i malé, zakouřené karetní salony. Země Spojených států amerických regulují hazard různě, některé státy povolují jen určité typy her, v některých státech lze hazardní hry provozovat jen ve městech a na místech k tomu určených (např.
říční
lodě
nebo
kasinové
dlouhodobé
či
krátkodobé
plavby,
tzv. cruises) a v některých státech mají povolení k provozování kasin jen původní indiánské kmeny. Největším centrem hazardních her na světě plným luxusu se stalo čínské Macao. Jeho příjmy z hazardu byly v roce 2011 v přepočtu 650 miliard korun, což je suma pětkrát vyšší než v americkém Las Vegas. Tradice her a sázení v Macau sahá zhruba 150 let do minulosti. Rozkvět ale odstartoval až návrat pod správu Pekingu v roce 1999. V hazardním průmyslu pracuje téměř pětina obyvatel města. Macao láká hlavně Číňany, je totiž jediným místem v zemi, kde je hazard povolen. K návštěvě Macaa ovšem od vlády potřebují výjezdní propustku. Za Las Vegas přitom stále zaostává
v
doprovodných
službách,
jako
jsou
restaurace,
ubytování
a obchodní centra. V příštím roce se tady bude konat globální Expo hazardních her.28 Na celém světě je dnes v provozu přes 3 000 legálních kasinových heren.
Největší
zázemí
má
kasinový
průmysl
ve
Spojených
státech
amerických, které se na tomto počtu podílejí zhruba jednou třetinou. V tamějších zemích je obecně sázení považováno za národní sport a je tudíž obrovským, výnosným byznysem.
MIKOLÁŠ, Robert. Kasinový ráj v Macau [online]. 2012 [cit. 13. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/159454-kasinovy-raj-v-macau/ 28
17
Na území České republiky je oficiálně evidováno téměř 300 kasin29, přičemž některé zdroje uvádí, že jen na území Prahy je povoleno 195 kasin30. Tento počet je velmi zkreslující, neboť, jak bylo uvedeno výše, naprostou většinu tvoří tzv. kvazikasina, v nichž není provozována „živá“ hra nebo je povolena v minimálně míře (jeden hrací stůl, jedna ruleta). Navíc, každý, kdo zhlédnul fotografie či filmy se záběry lasvegaských kasin, ví, že se to absolutně nedá srovnávat s velikostí kasin českých. Dle dostupných informací je v Las Vegas 122 kasin s více než 110 tisíci technickými herními zařízeními a téměř 4 500 hracími stoly.31 Nechme se překvapit, jak se počet kasin změní poté, co vstoupí v platnost a účinnost zákon o provozování sázkových her, který požaduje, aby označení kasino měla pouze taková herní místa, v nichž bude provozována „živá“ hra. Zasáhnout do regulace mohou také
obce
prostřednictvím
obecně
závazných
vyhlášek,
například
zastupitelstvo městské části Praha 1 chce snížit počet adres, na kterých mohou být provozována kasina z původních 58 na 13.32
2.3 Atmosféra v kasinu Ve většině světových kasin chybí hodiny a není vidět na ulici. Vynikajícím osvětlením
a
přítomností
téměř
stejného
počtu
lidí
je
v hráčích
úmyslně vytvářen pocit, že je venku denní světlo. Jde o svědomitě aplikovaný systém, který bývá doplňován pouštěním více okysličeného vzduchu do herny, případně se využívají různé vůně.33 K udržení hráčů slouží také psychologicky zvolené barvy interiérů, laciné nebo bezplatné jídlo a pití, pečlivě vybrané atraktivní hostesky, luxusní měkké židle u stolů a u výherních hracích přístrojů (potažmo technických herních zařízení) nebo 29 Ministerstvo financí. Celostátní kontrolní akce v kasinech [online]. 2012 [cit. 3. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_63642.html?year=2011 30 Česká republika je evropskou špičkou v počtu kasin a heren. Ruleta.cz [online]. 2012 [cit. 4. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.ruleta.cz/aktuality/ceska-republika-je-evropskouspickou-v-poctu-kasin-a-heren/. V článku se dále informuje, že v Londýně je registrováno 29 kasin, v Bruselu je kasino jen jedno a v Bratislavě jsou povolena tři kasina. 31 Las Vegas Casino & Gambling Information [online]. 2012 [cit. 3. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.worldcasinodirectory.com/nevada-casinos/las-vegas 32 KINŠTOVÁ, Kamila. Praha 1 omezí hazard, zůstane jen 13 kasin [online]. 2012 [cit. 5. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/regiony/4097498-Praha-1-omezihazard-zustane-jen-13-kasin 33 Říká se, že pro hráče a hráčky důchodového věku je ideální aplikace vůně dětského pudru. Srov. TUČEK, DOLINOVÁ op. cit., s. 223.
18
nekuřácké zóny. U prázdných stolů stojí neustále krupiéři, kteří vstřícnými gesty zvou návštěvníky ke hře. Celá řada kasin nabízí zdarma herní lekce nejčastějších kasinových her a vyvstaly by nějaké otázky při samotné hře, není problém zeptat se dealerů (krupiérů), kteří by měli vždy ochotně odpovědět na jakýkoli dotaz týkající se pravidel. Do většiny amerických, zejména lasvegaských, kasin můžete přijít i s dětmi, pro ně mají kasina zařízena profesionálně vedené pečovatelské služby ve skvěle vybavených Kid Quest Centrech. V několika kasinech jsou k dispozici defibrilátory společně s vyškoleným bezpečnostním personálem. K tomuto kroku se dospělo na základě několika úmrtí přímo v kasinech. Technická herní zařízení na hráče útočí technickou dokonalostí, mimořádně atraktivním designem, pohodlnou ovladatelností a zejména zvukovým a světelným vybavením, které přichází ke slovu vždy při výhrách šíleným blikáním a zvoněním. Výše uvedené není rozhodně dominantou pouze kasin v Las Vegas, obdobné nabídky a vybavení pro hráče lze nalézt ve většině světových kasin, výjimkou nejsou ani některá kasina česká.
2.4 Seznam nežádoucích osob v kasinu Mezi důležité kasinové nástroje patří tzv. blacklist, jimiž se provozovatelé snaží chránit nejen sebe, ale i hosty. Tato snaha může být někdy i koordinovaná, protože některá kasina si o hráčích vyměňují informace. Prokáží-li se jasné podvodné úmysly hráče (s nímž mohly být problémy již dříve), může dojít k zapsání jeho osoby do tzv. blacklistu, což je seznam v kasinu nežádoucích osob. O zapsání do blacklistu rozhoduje management kasina a důvodem mohou být jak podvody např. s hodnotovými žetony, tak samotné
chování
hráče
neslučitelné
s návštěvním
řádem
kasina.
Do blacklistu se mohou dostat lidé dokonce na vlastní žádost, jedná se o ty, kteří již prohráli mnoho peněz, ale stále nemají dostatek odvahy s hraním přestat. Některá kasina, zejména zahraniční, jdou dokonce tak daleko, že příliš prohrávajícího hosta pozvou k důvěrnému rozhovoru, během něhož se opatrně vyptávají na jeho finanční zázemí. Výsledkem takového rozhovoru může být omezení hraní, kdy je hostu povoleno hrát v kasinu za stanovené časové období. 19
Kasina nejen z Las Vegas využívají často služeb detektivních kanceláří. Nejznámější je Griffin Detective Agency, jež vydává aktualizovaný seznam osob (tzv. black book), které jsou pro kasina nějakým způsobem nežádoucí. Nejde ovšem o pouhý seznam jmen, nýbrž o kompletní informační materiál.
2.5 Patologické hráčství Kasino je bezkonkurenčně nejrychlejším hazardem. Je nutné se na sázení v něm dívat pouze jako na určitý druh zábavy, který může něco stát a obvykle také něco stojí. Prosázet celou výplatu v kasinu je podle matematických zákonů mnohem méně riskantní než v jiných hazardních hrách (např. Sazka, Sportka a samozřejmě výherní automaty).34 Bohužel velká výhra v kasinech může nastartovat u mnoha lidí chorobný návyk, patologickou závislost na hře, jež může začít nenápadně. Klasickým případem je, že hráč touží výhru zopakovat, vyhrát ještě více. Má růžové sny o dalších velkých výhrách, hýří optimismem, navštěvuje kasina častěji a zvyšuje sázky. Vidina výhry u nich vyvolává pocit vzrušení. V další fázi se už stává typickým chorobným hráčem. Ačkoliv už hodně prohrává, myslí pouze na hru a nedokáže se od ní odtrhnout. Jeho jednání a sázky u kasinového stolu již plně ovládají emoce. Hráč není schopen dodržovat strategii a systém ve hře, ztrácí soudnost při hospodaření s herním kapitálem. Hru začíná financovat z různých půjčených peněz a pomalu roztáčí kolotoč nesplacených dluhů. Jelikož se mu stále nedaří, nakonec se dostává do stádia zoufalství, které se projevuje na jeho zdraví. Dvojice Verosta a Vejrosta ve svém článku35 popisují tři fáze rozvoje patologického hráčství: 1. Fáze výher – jedinec hraje příležitostně a slast, kterou mu hraní přináší, jej podněcuje k tomu, že hraje více a častěji, přemýšlí, co udělá s výhrou, o které nepochybuje. 2. Fáze ztrát – jedinec ztrácí nad svým hraním kontrolu a začíná se dostávat do problémů rodinných, pracovních i finančních, je z těch TUČEK, DOLINOVÁ op.cit., s. 121. VEROSTA, Petr; VEJROSTA, Petr. Patologické hráčství: souhrn faktů a aktuální situace v České republice [online]. 2012 [cit. 25. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.obcaneprotizavislostem.cz/news/prehledovy-clanek-o-patologickem-hracstvi/
34 35
20
všech okolností neklidný až podrážděný, cítí se velmi osamocený, neboť není schopen se se svými problémy svěřit. 3. Fáze zoufalství – dochází ke zvyšování sázek i času stráveným hraním, dostavuje se pocit viny a stav paniky, obrací se na své blízké a přátele s žádostí o půjčení peněz na zaplacení dluhů. Mezi rizikové činitele se řadí především snadná dostupnost a velká nabídka různých forem hazardu či masivní reklama umístěná zvenku na hernách. Chorobné hráčství uznala Americká psychiatrická asociace jako nemoc v roce 1980. U nás se diagnóza patologického hráčství používá oficiálně od ledna 1994. V životě lidí, kteří trpí touto poruchou, převažuje opakující se hráčství nad materiálními, sociálními, rodinnými a pracovními hodnotami a závazky. Není výjimkou, že postižení riskují své zaměstnání, zadlužují se a lžou nebo porušují zákony, a to vše proto, aby získali peníze na hraní. Intenzita jejich neustálého hráčství se stupňuje. Američtí psychiatři přirovnávají patologické hráčství k drogové závislosti na kokainu. U obou druhů závislostí dochází k enormnímu vybičování tělesných funkcí, které končí stavy totálního fyzického vyčerpání. Chorobné hráčství se dá úspěšně léčit, při léčbě se úspěšně využívají psychoterapeutické postupy mnohdy totožné s těmi, které jsou známy z léčby závislosti na alkoholu. Zvláštní součástí léčebného režimu bývá příprava na možnou recidivu. Ve Spojených státech amerických zavedli do praxe tzv. princip dlouhodobého doléčování
garantovaný
sdružením
Anonymních
hráčů
(Gamblers
Anonymous), které vzniklo v roce 1957. Počet patologických hráčů v České republice lze odhadnout na 1 % populace, tedy kolem 100 000 osob.36 Uvádí se, že jeden patologický hráč zkomplikuje v průměru život asi 15 dalším lidem (rodiče, manžel, děti, zaměstnavatelé, věřitelé atd.).37 U nás existuje organizace Anonymních hráčů, jejíž skupiny jsou standardní součástí programu na mužském oddělení pro léčbu závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice.
NEŠPOR, Karel a kol. Jak překonat hazard: prevence, krátká intervence a léčba. 1.vyd. Praha: Portál, 2011, 160 s. ISBN 9788026200093. S. 17 37 Tamtéž, s. 59. 36
21
Alarmující je, že denně nebo téměř denně hazardně hraje přes 1 % chlapců ve věku 16 let a dalších 1,3 % hraje přibližně jednou týdně.38 Problémy s hazardem se ale objevují i v nižším věku.39 Alarmující je proto skutečnost, že nabídka různých forem hazardu pro nezletilé je vysoká, a to zejména prostřednictvím internetu. Patologické hazardní hráče, jimž je přístup do kasina zakázán, lze vymezit v návštěvním řádu, případně mohou být vedeni v tzv. blacklistu. V roce 2011 bylo léčeno v ambulantních zdravotnických zařízeních 1 385 pacientů s diagnózou patologického hráčství, z tohoto počtu bylo 87 % mužů. V psychiatrických léčebnách a na psychiatrických odděleních lůžkových zařízení bylo s touto diagnózou hospitalizováno celkem 560 případů.40 Usnesením vlády České republiky č. 347 ze dne 16. května 2012 bylo ministru financí uloženo zpracování studie o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnost. Ministerstvo financí ovšem namísto studie předložilo pouze obecné informace týkající se dané problematiky, což odůvodnilo tím, že „nedisponuje odborným personálem a ani materiálním vybavením a zázemím pro zpracování studie tohoto rozsahu a charakteru“.41 Návrh zákona zakotvuje v hlavě V institut zodpovědného hraní, který spočívá v prevenci a obsahuje úpravu opatření učiněných ze strany provozovatele, včetně sebeomezujících opatření ze strany účastníka hry. Základní povinností provozovatele je uvedení kontaktů na organizaci zabývající se prevencí a léčbou problémů spojených s provozováním sázkových her. Součástí herního plánu má být test, prostřednictvím něhož si Tamtéž, s. 17. Zarážející jsou zejména zábavné dětské automaty s možností výhry zajímavých cen nacházející se v obchodních centrech, neboť návykové nemoci se v dětství (a dospívání) rozvíjejí podstatně rychleji než v pozdějších letech. Výrobci většinou uvádí, že se jedná o interaktivní automat rozvíjející postřeh a zručnost. Psychologové se shodují, že se jedná o cílenou přípravu pro důmyslnější hrací přístroje a u dětí se vytváří podmíněný reflex. V Brně se taková dětská herna nachází v obchodním centru Olympia Brno. 40 Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2005–2011 [online]. 2012 [cit. 11. 10. 2012]. Dostupné z: http://uzis.cz/rychle-informace/pecepacienty-diagnozou-f630-patologicke-hracstvi-ambulantnich-luzkovych-zarizenich-cr-20052011 41 Informace o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnost v ČR [online]. 2012 [cit. 9. 10. 2012]. Dostupné z http://www.osbrneni.cz/wpcontent/uploads/2012/09/ma_korn8xgmf924.doc 38 39
22
může účastník hry jednoduše (a laickým způsobem) zjistit riziko vzniku patologického hráčství. Provozovateli je uložena povinnost umístit varování, že účast na sázkové hře, může být škodlivá, a ukazatel času tak, aby byl přístupný a viditelný po celou dobu účasti na sázkové hře. Návrh zákona také upravuje oprávnění účastníka sázkové hry stanovit si sebeomezující opatření,
které
může
spočívat
ve
stanovení
maximální
výše
vkladu
na zvolené časové období (jeho zvýšení může být provedeno nejdříve po uplynutí 48 hodin od podané žádosti) nebo v určení doby účasti na sázkové hře. Jistě bude zajímavé v budoucnu pozorovat, zda tyto prostředky budou mít vliv na sledované hodnoty ve statistikách o osobách s diagnózou patologického hráčství.
23
3 Kasinové hry Obecně vžitým synonymem pro hry o peníze, a tedy i pro kasinovou hru, je u nás slovo hazard. Muže a ženy okouzlovaly sázkové hry již odnepaměti. Zahazardní můžeme zcela jistě považovat takovou hru, ve které jsou poměry vsazených částek k vyplaceným výhrám v neprospěch sázejícího (účastníka hry). Jestliže by tomu bylo opačně, jednalo by se o výhodnou finanční investici. Pravidla kasinových her jsou stanovena tak, aby zajišťovala kasinu v dlouhodobém výhledu zisk.42 Počátek
většiny
kasinových
her
se
datuje
do
starověku
a
za předchůdce lze považovat ruletu. Vždyť už starověcí válečníci točili štíty na špičkách mečů, Římané koly vozů na převrácených nápravách, jiným národům sloužily jako nástroje rotující misky či měšce. Vznik jedné z nejznámějších her – rulety někteří připisují starým Číňanům, jiní francouzským
mnichů,
mnozí
italskému
matematikovi,
popřípadě
je
za vynálezce považován Blaise Pascal.43
3.1 Dělení kasinových her a jejich charakteristika Kasinové hry můžeme dělit na hry tzv. základní a doplňkové, případně na hry „živé“, u nichž je zapotřebí herní obsluha, kterou tvoří tzv. krupiéři, popř. dealeři, a hry mechanické, elektromechanické či elektronické, k nimž řadíme zejména výherní hrací automaty a ostatní technická herní zařízení. Základní kasinové hry se začaly rýsovat ve druhé polovině 19. století. Ve většině publikací se mezi hry základní řadí ruleta, blackjack, kostky, baccarat, poker a hry na technických herních zařízeních. Samozřejmě každá z těchto základních her má své varianty. Pro představu uveďme tři hlavní typy rulety – francouzská, americká a angloamerická. Tyto varianty se od sebe liší zejména počtem čísel na ruletovém kole, umístěním a označením vnějších sázek na plátně hracího stolu, druhem použitých hracích žetonů či celkovým počtem sázkových možností. Doplňkové hry v českých kasinech Například zaručený podíl kasina u rulety s jednou nulou je u sázek na jednotlivá čísla 1/37, tj. 2,7 %. V praxi to znamená, že hráči dávají pravidelně kasinu průměrně 27 korun z každé vsazené tisícikoruny. 43 KASAL op.cit., s. 223. 42
24
nejsou běžné. V amerických kasinech se vyskytují především kola štěstí, jejichž výhodou jsou téměř primitivní pravidla a jednoduchý systém, naopak neslibují příliš vysoké šance na výhru. Z tohoto důvodu byla například ve Velké Británii zakázána. Zřejmě nejstarší hrou vůbec jsou kostky. Mezi hazardní hry se kostky zařadily při křížových výpravách, během kterých se rozšířily do celé Evropy. Těšily se oblibě ve šlechtických sídlech i v hospodách, zatímco církev je zakazovala. Na počátku 19. století se kostky objevily v New Orleans, kam byly přivezeny námořníky. Prakticky ihned vytlačily z přední pozice do té doby nejhranější hru faro44, v níž hrála nejdůležitější roli náhoda a byla potřeba spousta pomůcek (herních předmětů). V České republice musí být výrobce kostek majitelem licence, aby se zaručila nezbytná maximální přesnost za účelem předejití různých podvodů. Kostky podléhají přísné kontrole jak při samotné výrobě, tak při jejich užívání v kasinu, přesto se kostky v kasinech často mění.45 Kasino by bez mechanické rulety ztratilo svou tvář. Ruleta je považována za nesmrtelnou královnu sázkových her. Do druhé poloviny 19. století se v kasinu hrálo zejména na ruletě, neboť karetní hry se v kasinu uchytily až na přelomu 19. a 20. století. Ruleta má mnoho příznivců, protože se jedná o mimořádně zábavnou a vzrušující hazardní hru. Záleží na každém, jak riskantně bude hrát, každopádně herní systémy používané při sázení slouží především k tomu, aby nedošlo k brzkému finančnímu zruinování hráče a jeho vyloučení ze hry. Ruletová kola se v určitých časových intervalech pravidelně vyvažují, aby došlo k eliminaci odchylek, kterých by mohlo být ze strany hráčů využito. Mezi běžné kasinové hry patří hry karetní. Soudě dle nalezených důkazů se karty hrály již před dvěma tisíci lety, ještě před vynálezem papíru, a to ve staré Číně, Indii a Egyptě. Karty se rozšiřovaly po Evropě především prostřednictvím křížových výprav. V roce 1440 vytiskl Johannes Gutenberg, Pharo (faro) patří bezesporu mezi nejstarší evropské karetní hry o peníze. Oblíbená byla v 17. a 18. století zejména u vyšší společenské vrstvy. V průběhu 19. století bylo dokonce nejoblíbenější hazardní hrou v Severní Americe, kam doputovalo z Evropy. Udává se, že v roce 1964 měl Washington 163 heren a faro v nich bylo nejčastěji hranou hrou. 45 Pravidla pro kasinové hraní kostek jsou velmi obtížná, kasina proto jednou za čas pořádají bezplatné kurzy této hry. 44
25
vynálezce knihtisku, první karetní sadu. Karetní hry byly do kasin zavedeny až na přelomu 19. a 20. století. V České republice se hraje oblíbený blackjack a poker. Poker je hrou, která se neustále vyvíjí, a tudíž má nepřeberné množství variant. Existuje nejméně 150 druhů pokeru a všechny se dají hrát dvojím způsobem – hráč proti hráči (profesionální poker) nebo hráč proti kasinu (kasinový poker). Ve Spojených státech amerických se stal neodmyslitelnou
součástí
společnosti
po
roce
1987.46
Jednou
z nejpopulárnějších dnešních verzí pokeru je tzv. Hold´em Poker, občas nazývaný jako Texas Hold´em Poker.47 Hrál se již před několika desítkami let zvláště v ilegálních pokerových klubech na americkém jihozápadě. Dnes je ovšem extrémně oblíbený zejména v souvislosti se světovým šampionátem v pokeru (tzv. World Series of Poker), jehož závěrečná kola hraná o obrovské částky dolarů se každoročně konají v lasvegaském kasinu.48 Šampionáty v Hold´em Pokeru vyhrávají pravidelně pouze účastníci rekrutující se z poměrně úzké skupiny těch nejlepších hráčů, což je důkazem, že u této hry nemá hlavní slovo jen štěstěna. Baštou amerického profesionálního pokeru je stát Kalifornie, kde se tato hra provozuje v kasinech zvaných cardrooms. Často se nejedná jen o malé kluby, ale spíše o kasinové giganty, v nichž není umístění více než sta hracích stolů ničím neobvyklým. V kasinech se desítky let používaly téměř výlučně karty vyrobené z papíru. Na přelomu tisíciletí byly hojně nahrazeny kartami plastickými (vyrobenými z vinylu nebo celulózového
acetátu),
neboť
déle
vydrží
a
nejsou
tolik
náchylné
k opotřebování a poškození (nelze je tak snadno označit podvodnými hráči). Přestože ruleta může být nazývána královnou kasinových her, opravdovým vládcem v dnešních světových kasinech je blackjack, který se již po druhé světové válce zařadil v oblíbenosti na druhé místo za kostky. Jedná se o hru velmi společenskou, neboť při jejím hraní zbývá dostatek prostoru pro konverzaci se spoluhráči. Blackjack je hra s poměrně jednoduchými pravidly a hráči mohou svou úvahou do jisté míry ovlivnit míru úspěšnosti Základy pokeru se do Ameriky dostaly z Evropy, ale do dnešní podoby se zásadně vyvinul právě v Americe. První písemná zmínka o pokeru pochází až z r. 1834 v souvislosti s aktivitami hráčů na říčních lodích na Mississippi. 47 Druhou nejznámější variantou je tzv. Caribbean Stud Poker, který se poprvé hrál na konci 80. let 20. století v kasinech na výletních lodích brázdících Karibské moře. 48 Vynikajícího druhého místa dosáhl v roce 2011 český hráč Martin Staszko. 46
26
svých sázek. U nás máme pro hru se shodným principem vžitý název „oko“ nebo „jednadvacet“. Cílem této hry je přiblížit se součtem hodnot dvou či více karet co nejblíže hodnotě dvacet jedna. Vysněnou kombinaci s označením blackjack tvoří dvě karty – eso a obrázková karta (tj. král, dáma nebo kluk), popř. karta s hodnotou deset. Moderní blackjack, jak se hraje dnes, se ve Spojených státech amerických objevil poprvé na začátku 20. století v ilegálních hernách, v Nevadě začal být hrán hned v roce 1931 po legalizaci hazardních her. V současné době má naprostá většina kasin, včetně českých, blackjack v herní nabídce. Ve světových kasinech mají dnes hráči k dispozici téměř 100 000 stolů na různé „živé“ hry. Základní příjem pro kasina představuje provoz výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Najdeme je proto nejspíše ve všech světových kasinech. Kasinových her je samozřejmě ještě mnohem více, oblíbenost variant či úplná odlišnost her je dána mentalitou obyvatelstva. Kasinové hry ve světě doplňují baccarat49, loterie keno, bingo a sportovní sázky.
3.2 Provozované kasinové hry v českých kasinech Loterie a jiné podobné hry mohou být provozovány pouze na základě povolení
vydaného
příslušným
orgánem,
v případě
sázkových
her
povolovaných do kasin připadá v úvahu pouze Ministerstvo financí50. Do kasina jsou v současné době Ministerstvem financí povolovány („živé“) sázkové hry v kasinu, karetní turnaje, výherní hrací přístroje, interaktivní videoloterní terminály, vícemístná technická zařízení, sázkové hry bingo a další loterie a jiné podobné hry povolované podle ustanovení § 50 49 Tato hra byla ve Francii představena na konci 15. století, ve Spojených státech amerických poprvé až v roce 1911, ale již za rok byl hrou většiny kasin v New York City. Největší obliby dosáhl kolem roku 1940. Baccarat má několik variant. Neboť nevyžaduje žádné zkušenosti nebo herní zručnost, je nesnadnější ze všech kasinových stolních her. Baccaratové hry byly ve světových hernách vždy více společenskou zábavou s pomalým průběhem pro sázení a až obřadně vedený herní rituál. Jejich hrací styl jsou obvykle v kasinech umístěny mimo běžný přístup náhodných diváků, často v diskrétně osvětlených a speciálně ohrazených částech herny. U veřejnosti se hra netěší vysoké oblibě a v České republice není hra dokonce provozována vůbec. 50 Obecně jsou správními orgány, které povolují provoz loterií a jiných podobných her, obecní úřady (vč. úřadů městských částí v Praze a úřadů městských částí nebo městských obvodů v územně členěných statutárních městech), krajské úřady a Ministerstvo financí.
27
odst. 3 LotZ. Lze se domnívat, že tímto ustanovením měl zákonodárce snahu upravit případné vztahy do budoucna související s vývojem nových druhů loterií a her, Ministerstvo financí však na základě předmětného ustanovení povoluje elektromechanické rulety a v minulosti dokonce interaktivní videoloterní terminály a vícemístná technická zařízení. Další loterie a jiné podobné hry vyjmenované v § 2 LotZ nejsou v současné době v kasinech provozovány, ani povoleny. Důvodem je nezájem tyto loterie a jiné podobné hry v kasinu provozovat. Například potencionální účastník kursových sázek by musel při vstupu do kasina prokazovat svou totožnost. Sázkové kanceláře mají navíc hustou síť poboček a dotyčný si proto raději vsadí v nich. 3.2.1 Sázkové hry v kasinu Označení „sázkové hry v kasinu“ používá Ministerstvo financí při povolování sázkových her podle ustanovení § 2 písm. i) LotZ, tedy sázkových her provozovaných ve zvláště k tomu určených hernách (kasinech), a to i za pomoci mechanických zařízení, při nichž není předem znám počet účastníků ani výše vsazených částek. Prakticky se jedná o tzv. „živé“ hry jako poker, blackjack nebo americká ruleta, které poskytují kasinu tu nezaměnitelnou atmosféru a vzrušení ze hry. Ministerstvo financí na základě tohoto ustanovení povoluje do kasina karetní (pokerové) turnaje, přestože ty by měly být povolovány jako sázkové hry podle ustanovení § 2 písm. m) bod 1 LotZ, nebo také elektronické (virtuální) či elektromechanické rulety. Ty by rozhodně neměly být na základě uvedeného ustanovení povolovány, neboť se v něm výslovně uvádí „za pomoci mechanických zařízení“ a rovněž se můžeme domnívat, s ohledem na demonstrativní výčet v § 2 LotZ, že si zákonodárce přál, aby sázkovými hrami podle § 2 písm. i) LotZ byly myšleny pouze „živé“ hry. Ministerstvo financí tak v povolovacím řízení nepostupuje jednotně a vytváří, byť zřejmě neúmyslně, nepřehlednou situaci, a to pro samotné provozovatele i pro oddělení státního dozoru na finančních úřadech, která provádí státní dozor.51
51
O státním dozoru bude pojednáno 5. kapitole.
28
3.2.2 Karetní turnaje Podle § 2 písm. m) bodu 1 LotZ pod karetními turnaji rozumíme turnajové nebo hotovostní sázkové hry provozované za pomoci karet, uskutečňované jako stolní hry, při nichž hrají účastníci jeden proti druhému na hracích stolech na základě povolení pro sázkové hry v kasinu, počet účastníků ani výše vsazených částek nejsou předem známy, účastníci platí vklad nebo startovné. Karetní turnaje, vyznačující se zpravidla vysokými finančními vklady i výhrami a nesoucí v sobě vedle dovednosti i jistý prvek náhody, byly do přijetí zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále „zákon č. 300/2011 Sb.), provozovány v různých režimech (zejména občanskými sdruženími) a nepodléhaly výkonu státního dozoru. Neboť se jedná o druh stolních či „živých“ her, u nichž se především mohou vyskytovat určitá společenská rizika (možnost podvodů, legalizace výnosů z trestné činnosti), jsou dnes Ministerstvem financí povolovány pouze do kasina, tedy herního místa s nejvyšší mírou ochrany, poskytovanou zejména monitorovacím zařízením či vedením jmenné evidence návštěvníků při vstupu.52 V této souvislosti bychom neměli opomenout názorovou nejednotnost, která se pokeru dotýká. V Česku chybí dosud jasná definice, zda poker je hazardní hrou nebo nikoliv. Ministerstvo financí jej za hazardní hru považuje a jeho provozování povoluje jen do kasin. Naopak, Ministerstvo vnitra umožňuje registraci občanským sdružením, které pořádají turnaje za účelem rozvoje pokeru jako hry dovednostní.53 V současné době je veden soudní
52 Ministerstvo financí. Stanovisko ke karetním sázkovým hrám podle § 2 písm. m) zákona č. 202/1990 Sb. [online]. 2012 [cit. 7. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Metodika_Stanovisko_MF_Karetni_sazkove_hry_za kon_202-1990_01012012.pdf 53 Není sporu, že u pokeru nejde pouze čistě o náhodu, hráč má mnohem větší možnost svými dovednostmi a zkušenostmi ovlivnit průběh hry než u rulety nebo výherních hracích přístrojů. Prvek náhody zůstává především v okamžiku rozdání karet, a to i těch společných vykládaných na hrací stůl. Ve světě již soudní spory o to, zda je poker hra dovednostní nebo hazardní, proběhly. Nejvyšší švédský soud rozhodl, že poker obsahuje prvek dovednosti i štěstí (náhody) a dodal, že také záleží, o jakou variantu pokeru jde a jak dlouho je hrána. Americký federální soud se pro změnu vyjádřil, že výsledek pokerové hry ovlivňuje především dovednost obratným způsobem ukončit hru tak, aby byl protivník donucen karty
29
spor o podstatu pokeru u ostravského krajského soudu, který by měl v první polovině roku 2013 vydat „průlomové“ rozhodnutí.54 Jisté je, že loterní zákon jednoznačně pokerové turnaje řadí mezi hazardní hry a občanská sdružení ji provozují neoprávněně, ačkoli jejich argumentace není nerelevantní.55 3.2.3 Výherní hrací přístroje Výherními hracími přístroji loterní zákon v § 17 rozumí „kompaktní, funkčně nedělitelné a programově řízené technické zařízení s ovládáním určeným pouze pro jednoho hráče“.56 Základním rozdílem mezi výherním hracím přístrojem a interaktivním videoloterním terminálem je ten, že výherní hrací přístroj sám vyplácí hotovost, kdežto koncový interaktivní videoloterní terminál vydává stvrzenky k proplacení hotovosti. Loterní zákon limituje výše vsazené částky na jednu hru, hodinové prohry a kumulované výhry. U výherních hracích přístrojů provozovaných v kasinech je nejvyšší vsazená částka na jednu hru57 stanovena na 50 Kč a nejvyšší výhra z jedné hry nesmí přesáhnout hranici 50 000 Kč. Nejvyšší kumulovaná výhra (jackpot)58 pak činí v kasinech 100 000 Kč. Loterní zákon dále předepisuje nejvyšší hodinovou prohru59, která může dosáhnout částky 10 000 Kč. Pokud je výherní hrací přístroj provozován v cizí měně, pak určí tyto údaje Ministerstvo financí v rozhodnutí k povolení provozování sázkové hry prostřednictvím výherních hracích přístrojů, přesto nemůže postupovat
zahodit. Srov. Americký federální soudce: poker není čistý hazard, nepodléhá živnostenskému zákonu [online]. 2012 [cit. 28. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.sazeni.cz/americkyfederalni-soudce-poker-neni-cisty-hazard-nepodleha-zivnostenskemu-zakonu-af645/ 54 Pokuta za poker míří k soudu. Půjde o zlomový spor. ČTK [online]. 2012 [cit. 10. 11. 2012]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=755229 55 Viz definice náhody výše. Dalším argumentem může být to, že občanská sdružení nepořádají pokerové turnaje zpravidla za účelem zisku a výše odměny za výhru se odvíjí od výše povinně vložených vkladů. 56 Tato definice je obsažena v § 17 odst. 1 LotZ, chápaná jako užší vymezení než je formulace v § 2 písm. e) LotZ. 57 Za jednu hru se podle § 17 odst. 3 LotZ považuje „ukončený proces, při kterém se po jednom spuštění uvede výherní hrací přístroj do režimu hry a nejpozději před ukončením této hry se odečte z ukazatele vložených peněz sázka na jednu hru“. 58 Systém kumulované výhry je samostatné technické zařízení umožňující vzájemné propojení výherních hracích přístrojů nebo technických herních zařízení, které v důsledku znamená možnost získat vyšší výhru. 59 Objem finančních prostředků, které může hráč prohrát při hře na jednom výherním hracím přístroji během jedné hodiny
30
libovolně a částky by měly v přepočtu odpovídat zákonem stanoveným limitům specifikovaným výše. Výherní podíl60 musí být povinně nastaven v rozmezí 75 % - 100 %. Tento údaj si může účastník zjistit v herním plánu. Nejčastěji se výherní podíl pohybuje v rozmezí 89 % - 92 %. Výherní hrací přístroje smí být Ministerstvem financí povoleny maximálně po dobu jednoho roku, pak je nutné zažádat o vydání nového povolení opět nejdéle na rok. 3.2.4 Interaktivní videoloterní terminály V kasinech nalezneme velký počet interaktivních videoloterních terminálů vymezených ustanovením § 2 písm. l) LotZ. Jedná se o sázkové hry provozované prostřednictvím funkčně nedělitelného technického zařízení centrálního loterního systému, tedy elektronickým systémem tvořeným centrální řídící jednotkou61, ta se musí nacházet na území České republiky, místními
kontrolními
jednotkami
a
neomezeným
počtem
připojených
koncových interaktivních videoloterních terminálů62. Každá sázka nebo jiná transakce je před zahájením hry zapsána na dvou nezávislých místech databáze centrálního loterního systému, k nimž má povolen vzdálený on-line přístup Ministerstvo financí a místně příslušný finanční úřad dle sídla provozovatele.63
Ve
srovnání
s výherními
hracími
přístroji
se
jedná
o bezpečnější, lépe kontrolovatelný systém, se kterým nelze ze strany provozovatele nikterak manipulovat. Výherní podíl bývá nastaven v rozmezí 93 % až 97 %, liší se podle centrálního loterního systému, popřípadě je různý u jednotlivých her, ale vždy musí být uveden v konkrétních herních plánech.
60 Pod výherním podílem si představme procentní vyjádření poměru hodnot vyhraných her k hodnotám skutečně odehraných her. Udává pravděpodobnost návratnosti vložených prostředků do hry. 61 Centrální řídící jednotka řídí veškeré herní procesy, náhodně losuje výsledky, rozoduje o všeech výhrách, které okamžitě zobrazuje na koncovém interaktivním videoloterním terminálu, provádí správu vkladů vložených sázejícími (účastníky hry) a veškerou administraci související s probíhající hrou. 62 Častěji se ale ve výlohách heren setkáváme se zkratkou VLT znamenající videoloterní terminál, jedná se o zcela totožná technická zařízení. 63 Místní příslušnost finančních úřadů je upravena zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
31
Vložené částky do interaktivních videoloterních terminálů tvoří největší podíl mezi sázkovými hrami a loteriemi.64 Právě interaktivní videoloterní terminály jsou trnem v oku mnoha obcím, neboť na jejich regulaci byly, až do vydání zlomového nálezu Ústavního soudu65, krátké. Ústavní soud rozhodl, že pod legislativní zkratkou „výherní hrací přístroj“, uvedenou v § 2 písm. e) LotZ spadá jak výherní hrací přístroj v užší definici podle § 17 LotZ, tak i jiná technická herní zařízení povolovaná Ministerstvem financí na základě ustanovení § 50 odst. 3 LotZ (tedy zejména interaktivní videoloterní terminály, vícemístná technická zařízení, elektromechanické rulety) a obec může jejich provoz rovněž omezit či zakázat. Lobby provozovatelů nezahálela a zákonem č. 300/2011 Sb. byla do loterního zákona vložena ustanovení upravující interaktivní
videoloterní
terminály
a
vícemístná
technická
zařízení
samostatně. 3.2.5 Vícemístné technické zařízení Lokálním loterním systémem se podle § 2 písm. n) LotZ rozumí sázkové hry provozované prostřednictvím technického zařízení, které je elektronickým systémem tvořeným řídící jednotkou se třemi pevně fyzicky spojenými herními místy obsluhovanými sázejícími (účastníky hry), se kterými tvoří funkčně nedělitelný celek („vícemístné technické zařízení“). Výherní podíl se pohybuje v závislosti na typu lokálního loterního systému a konkrétní hry mezi 87 % - 98 %. 3.2.6 Další loterie a jiné podobné hry V několika českých kasinech je povolena sázková hra bingo, jejíž znaky jmenuje § 2 písm. g) LotZ. Bingo se provozuje jako sálová hra, kdy každý účastník si zakoupí tiket s předtištěnými čísly a pak „doufá“, že budou
64 Konkrétní podíl není znám, neboť do konce roku 2011 tvořily posuzovanou skupinu technická zařízení povolovaná podle § 2 písm. j) LotZ a § 50 odst. 3 LotZ (tj. včetně internetových kursových sázek). Celkový podíl uvedených loterií a jiných podobných her tvořil 60,5 %, vložené částky dosáhly hodnoty téměř 77 mld. Kč a příjmy ze hry se vyšplhaly na částku 18,7 mld. Kč. Srov. Ministerstvo financí. Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2007-2011 [online]. 2012 [cit. 14. 8. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_71280.html 65 Nález Ústavního soudu ze dne 14. června 2011, sp. zn. Pl. ÚS 29/10. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 9. 2012].
32
losovacím osudím vybrána ta správná čísla. Cílem je, aby vylosovaná čísla tvořila na jeho tiketu předem stanovený vzorec66, odvíjející se od toho, jaký typ binga se hraje. Ministerstvo financí může na základě ustanovení § 50 odst. 3 LotZ povolit loterie a jiné podobné hry, které nejsou upraveny v první až čtvrté části loterního zákona. Ministerstvo financí je ovšem vázáno kogentním ustanovením loterního zákona vymezujícím znaky provozovatele a dále musí ve vydaném povolení stanovit všechny podmínky provozování. Na základě tohoto ustanovení jsou povolovány tzv. elektromechanické rulety67, definované jako programově elektronicky řízené herní zařízení vybavené mechanickým ruletovým kolem provozované jako vícemístná technická ruleta. Minimální hodnota výherního podílu elektromechanické rulety je nastavena kolem 97 %. 3.2.7 Kasinové hry podle návrhu zákona Návrh zákona nově zavádí termín „kasinová hra“, pod kterým rozumí sázkovou hru provozovanou pouze v kasinu, při které není předem určen počet účastníků sázkové hry a není známa výše vkladu do jedné hry. Kasinová hra vychází z principu „živých“ her. Rozlišuje dva druhy kasinové hry, která může buď probíhat mezi hráči navzájem, kdy účastníci sázkové hry hrají proti sobě, nebo za osobní účasti fyzické osoby, která pro provozovatele vykonává činnost nebo úkol související s provozováním sázkové
hry
(účastníci
hrají
proti
„kasinu“).
Návrh
zákona
uvádí
demonstrativní výčet kasinových her – ruletu, karetní hry (provozované i formou turnaje) a hru v kostky, a tyto kasinové hry i blíže vymezuje.68 Samozřejmě bude možné do prostoru kasin povolovat i ostatní loterie a jiné podobné hry jako je tomu nyní. Nejčastěji se jedná o linii horizontální, vertikální nebo diagonální, ale existují verze, v nichž je zapotřebí zasáhnout čísla všech čtyř rohů tiketu nebo vzorec tvaru daného písmene. 67 Do heren se povolují vždy na základě tohoto ustanovení, do kasin se z nepochopitelných důvodů povolují jednou jako sázková hra v kasinu podle § 2 písm. i) LotZ a podruhé jako „neupravená“ loterie a jiná podobná hra na základě ustanovení § 50 odst. 3 LotZ. 68 § 65 odst. 2 návrhu zákona o provozování sázkových her: „Ruleta je hra, při níž se určením číselné kombinace, symbolu anebo jiného znaku předpokládá pozice, na které se zastaví kulička vhozená do mechanicky se otáčejícího zařízení. Karetní hra a hra v kostky jsou hry, při nichž je výherce anebo výše výhry určena na základě symbolů rozdaných karet anebo dosáhnutým počtem bodů na kostkách nebo kombinací hodnot na kostkách.“ 66
33
4 Povolení k provozování sázkových her v kasinu Jak jsme již nejednou uvedli, k provozování sázkových her v kasinu musí mít provozovatel rozhodnutí o povolení vydané Ministerstvem financí. V této kapitole si přiblížíme, jaké podmínky musí provozovatel (žadatel) splňovat, jaké dokumenty musí Ministerstvu financí předložit, a v neposlední řadě si řekneme, jak probíhá samotný povolovací režim. 4.1 Obecné podmínky Provozovatelem sázkových her v kasinu může být stát nebo právnická osoba ve formě akciové společnosti,69 jejíž veškeré akcie znějí na jméno, splňující další zákonem stanovené podmínky. Akciová společnost musí mít své sídlo na území České republiky70, její základní kapitál ve výši 100 000 000 Kč musí být splacen peněžitými vklady, a to před podáním žádosti o vydání povolení.
Výši
základního
kapitálu
a
povinnost
jeho
nesnížení
pod stanovenou výši po celou dobu platnosti71 povolení žadatel osvědčuje originálem či ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku. Z předkládané listiny se rovněž ověří podmínka týkající se jak formy akcií, tak předmětu podnikání. V literatuře se můžeme setkat s polemikou, zda předmětem podnikání akciové společnosti musí být výhradně provozování loterií a jiných podobných her. V praxi se zastává názor, že nikoli, což mimo jiné potvrzují výpisy z obchodního rejstříku, čímž ovšem ztrácí citované ustanovení smysl. Provozovatelé loterií a jiných podobných her často působí i v dalších oblastech podnikání, např. činnost realitní, hostinská, reklamní, pronájem a půjčování movitých věcí, vedení účetnictví a daňové evidence. Z výše uvedeného můžeme dovodit, že není nezbytně nutné, aby byla akciová společnost za účelem provozování loterie a jiné podobné hry zakládána, vyhovující bude pouhé rozšíření předmětu podnikání tak, aby požadovanou 69 V České republice neexistuje žádné kasino, v němž by příslušnou sázkovou hru provozoval stát. Do budoucna se tento stav nezmění, neboť návrh zákona o provozování sázkových her již možnost státu jako provozovatele sázkové hry v kasinu nepřipouští. 70 Tato podmínka je z pohledu komunitárního práva diskriminační, neboť provozovatele loterií omezuje na základě státu jejich sídla a vylučuje přístup zahraničních sázkových společností na český trh. 71 Snížení základního kapitálu provozovatele pod stanovený limit nemá za následek zánik povolení ex lege, je však důvodem pro jeho odnětí příslušným orgánem (v případě provozovatele sázkových her v kasinu je příslušným orgánem Ministerstvo financí).
34
činnost obsahoval. Pro žadatele dále zásadně platí, že povolení nelze vydat tuzemské právnické osobě se zahraniční majetkovou účastí ani právnické osobě, ve které má tato společnost majetkovou účast.72 Tato možnost je, a to na základě výjimky, dána pouze u sázkových her v kasinu. Nejasné ustanovení tohoto odstavce však vyvolává otázky. Je akciová společnost, v níž je držitelem jedné jediné akcie cizí státní občan s povolením trvalého pobytu na území České republiky, subjektem se zahraniční majetkovou účastí? S ohledem na zásadu in dubio mitius, v pochybnostech mírněji, můžeme mít za to, že nikoliv a rozhodujícím kritériem zde bude právě bydliště nebo sídlo těchto akcionářů. Tuto myšlenku podporuje i úprava prokazování bezúhonnosti ze strany cizinců. Za účelem garance, že povolení k provozování kasinových her nebude uděleno osobám s kriminální minulostí, je žadatel povinen povolujícímu orgánu předložit doklad o bezúhonnosti. Bezúhonnost dokladují nejen členové statutárního orgánu, ale rovněž zakladatelé akciové společnosti – fyzické osoby nebo členové statutárního orgánu zakladatele. Věcné vymezení bezúhonnosti
se
vymezuje
toliko
na
bezúhonnost
trestněprávní.
Za bezúhonnou osobu se totiž nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze podnikání a osobě podnikatele je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování kasinových her. Bezúhonnost žadatel prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u cizinců pak připadá v úvahu čestné prohlášení, neboť v řadě států neexistuje centrální evidence trestů srovnatelná s českým Rejstříkem trestů. Žadateli o povolení sázkové hry v kasinu je loterním zákonem uložena další povinnost, a to složení peněžní částky na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále „jistota“) ve výši 20 000 000 Kč. Důvodem je zajištění pohledávek státu, obcí a výplat výher sázejícím (účastníkům
her).
v návaznosti
na
Ustanovení negativní
bylo
do
zkušenosti
loterního z praxe.
zákona
začleněno
Došlo-li
k úpadku
provozovatele, nebylo často možné získat odpovídající dlužné částky, a to 72
Návrh zákona tento zákaz nezakotvuje.
35
vzhledem k tomu, že za závazky akciové společnosti akcionáři neručí. Chce-li žadatel provozovat více druhů loterií a jiných podobných her, pak je povinen složit jistotu pro každou zvlášť. S ohledem na zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti výnosům z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, je žadatel povinen prokázat původ finančních prostředků použitých na složení jistoty. Loterní zákon tak reflektuje bezpečnostní riziko spojené s provozováním zejména některých druhů hazardních her, vytváří nástroje pro eliminaci vstupu šedé ekonomiky a pronikání výnosů z trestní činnosti na herní trh. Ustanovením loterního zákona je žadateli zakázáno použít na složení jistoty finanční prostředky z půjček a úvěrů. Po dobu, na kterou bylo povolení k provozování sázkové hry vydáno, nesmí provozovatel s jistotou nakládat (s výjimkou převodu mezi bankami) a nesmí dojít k jejímu uvolnění, byť jen z části. Jistota může být provozovateli uvolněna teprve po předchozím souhlasu Ministerstva financí, jestliže uplynula lhůta, na kterou bylo povolení vydáno, nebo po jeho zrušení či skončení činnosti, pokud byl provoz loterie vyúčtován. Pohledávky jsou rozděleny do dvou tříd. První představují vyjmenované pohledávky státu a obcí (správní poplatky, odvod z loterií a jiných podobných her a pokuty). Teprve po úhradě těchto pohledávek se přistupuje k úhradě výplat účastníkům hry. Nelze-li pohledávky uhradit všechny, uhradí se poměrně podle jejich výše.
4.3 Povolovací řízení O
vydání
povolení
k provozování
sázkových
her
v kasinu
rozhoduje
ve správním řízení73 Ministerstvo financí jako příslušný správní úřad podle ustanovení § 10 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „správní řád“)74 a ustanovení § 32 odst. 1 LotZ (dále „povolovací řízení“). Mezi účastníky řízení patří žadatel a také obec, na jejímž území má být sázková hra v kasinu provozována, ta ale jen v případě prvního správního Loterní zákon v § 45 oznamuje, že ve věcech loterií a jiných podobných her platí zásadně správní řád. 74 „Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona.“ 73
36
řízení o vydání povolení k provozování této sázkové hry v konkrétním kasinu na určité adrese. To znamená, že v případě rozhodnutí o doplnění sázkových her v kasinu tam, kde jsou již provozovány, nemá Ministerstvo financí povinnost na obce se obracet.75 Aby se zabránilo možným dohodám obcí s jednotlivými provozovateli, postačí, pokud na dané adrese provozuje určitý typ loterie a jiné podobné hry konkurenční společnost. Obec má postavení dotčené osoby v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 ve spojení s § 27 odst. 1 správního řádu. Jestliže obec svého práva využije a k projednávané věci se vyjádří, resp. odmítne povolit provoz IVT, musí své stanovisko odůvodnit z hlediska ochrany veřejného pořádku. Obce mohou vydáním obecně závazné vyhlášky zcela zamezit provozování hazardu ve svém správním obvodu, proti tomu ovšem působí ekonomické faktory, neboť jim připadá část odvodů z loterií a jiných podobných her. Obce tak stojí před dilematem, co je pro ně přednější. Ministerstvo financí posoudí předloženou žádost podanou žadatelem společně s níže uvedenými dokumenty a doklady vyžadovanými loterním zákonem.76
Originál
nebo
ověřenou
kopii
výpisu
z obchodního
rejstříku
za účelem prokázání splnění předepsaných náležitostí subjektu žadatele (právní forma, sídlo, výše základního kapitálu, forma akcií). Originál, případně ověřená kopie, nesmí být při předkládání žádosti staršího data než 12 měsíců.
Originál
či
ověřenou
kopii,
ne
starší
3
měsíců,
dokladu
o bezúhonnosti (nejčastěji výpis z evidence Rejstříku trestů) všech osob uvedených v § 4a odst. 1 LotZ.77 Provozovateli je loterním
Postačuje, pokud na dané adrese provozuje určitý typ loterie a jiné podobné hry konkurence. Tím by se nejspíš mělo zamezit diskriminaci jednotlivých provozovatelů (např. na základě dohody provozovatele s obcí). 76 Ministerstvo financí. Podmínky povolování loterií a sázkových her [online]. 2012 [cit. 4. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/podminky_povolovani.html 77 U cizích státních občanů bez povoleného trvalého pobytu na území České republiky se bezúhonnost prokazuje doklady vydaným státem, jehož jsou občany a rovněž tím státem, v němž se nepřetržitě zdržovali více než tři měsíce v posledních třech letech. U cizích státních občanů, majících na území České republiky povolen pobyt, který v době prokazování bezúhonnosti trvá minimálně šest kalendářních měsíců, se bezúhonnost prokáže jednak odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož jsou občany, případně také 75
37
zákonem uložena oznamovací povinnost, dojde-li ke změně osob vyjmenovaných ve zmíněném ustanovení. Písemné oznámení doplní výpisem z evidence Rejstříku trestů, popřípadě jiným obdobným dokladem
u
cizího
státního
občana,
jenž
nabyl
uvedeného
postavení.
V případě
zahraniční
majetkové
účasti
údaje
o
zahraničním
partnerovi (obchodní jméno, sídlo, nebo jméno, příjmení a bydliště fyzické
osoby
a
reference
o
činnosti
této
osoby
v herním
průmyslu).78
Originál, případně ověřenou kopii, potvrzení banky o složení jistoty ve smyslu § 4b LotZ, který je vystaven v období posledních 24 měsících před podáním žádosti o povolení.79
Kopii smlouvy nebo výpis ze smlouvy o pronájmu nebo jiném užívacím právu k prostorům, v nichž bude kasino provozováno, nebo doklad prokazující vlastnictví nemovitosti.
Prohlášení80 žadatele o tom, že prostory užívané žadatelem k provozování sázkové hry podle § 2 písm. i) a m) LotZ mají charakter provozovny, v tomto případě kasina.
Prohlášení o tom, že technická zařízení nebudou provozována v budovách, v nichž je provozování loterií a jiných podobných her zakázáno na základě § 50 odst. 5 LotZ. Jedná se konkrétně o budovy škol, školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče a o budovy, v nichž je vykonávána činnost státních orgánů, orgánů veřejné správy nebo činnost registrovaných církví či náboženských společností.
státem, v němž se nepřetržitě zdržovali alespoň tři měsíce v posledních třech letech a konečně také výpisem z evidence Rejstříku trestů. 78 Naopak, u povolování ostatních loterií a jiných podobných her se předkládá čestné prohlášení o splnění podmínek absence zahraniční majetkové účasti. 79 Ministerstvo financí si lhůtu 24 měsíců vybralo zřejmě s ohledem na ustanovení § 4b odst. 2 LotZ, který stanovuje platnost potvrzení o složení jistoty u výherních hracích přístrojů právě na 2 roky. 80 Všechna předkládaná prohlášení musí být žadatelem (resp. statutárním orgánem) vlastnoručně podepsána a podpis musí být úředně ověřen.
38
Prohlášení
o
nabytí
technického
herního
zařízení,
v případě
pronájmu smlouvu nebo výpis ze smlouvy o pronájmu technického herního zařízení.
Originál
a
kopii
výpisu
z osvědčení
o
provozuschopnosti
technického herního zařízení (např. hrací stoly, rulety). Ministerstvo financí vrací originál společně s vydaným rozhodnutím a kopii zakládá do spisu. Žadatel může předložit namísto originálu a kopie pouze ověřenou kopii výpisu z osvědčení o provozuschopnosti technického herního zařízení, která zůstane ve spisu Ministerstva financí.
Kopii smlouvy o zajištění odborného servisu technického herního zařízení. Žadatel může zajistit odborný servis prostřednictvím smluvního partnera nebo vlastních zaměstnanců, má-li v předmětu podnikání
v obchodním
rejstříku
uvedenou
servisní
činnost
elektronických a elektromechanických zařízení. V prvním případě předloží kopii smlouvy a kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo živnostenského
listu
smluvního
partnera,
kterým
prokazuje
odbornou způsobilost k výkonu servisu. V případě druhém, který se vyskytuje velmi zřídka, žadatel předloží prohlášení, v němž uvede datum vystavení a podepíše jej statutární orgán žadatele.
Ve dvojím vyhotovení originály herních plánů a návštěvních řádů, přičemž jedno vyhotovení je součástí rozhodnutí a druhé zůstane založeno ve spisu Ministerstva financí. Herní plán musí být vytvořen v souladu s ustanovením § 42 LotZ (tj. musí obsahovat podrobné podmínky hry81), podpis statutárního orgánu nebo zplnomocněné osoby (v tomto případě je nutné přiložit originál nebo ověřenou kopii plné moci) a datum vystavení. Návštěvní řád
81 Obsahové náležitosti herního plánu jsou v loterním zákoně vyjmenovány demonstrativně a v minimálním rozsahu. Herní plán musí vždy obsahovat pravděpodobnost výhry, podmínky dozoru, způsob kontroly, využití části výtěžku, výši vkladu, výši herní jistiny, počet výher a jejich jednotlivou a úhrnnou cenu, způsob provedení slosování nebo zajištění okolnosti, jež určuje výhru a způsob zveřejnění výher. Pokud by tyto náležitosti herní plán neobsahoval, Ministerstvo financí jej neschválí. Je-li některá z náležitostí herního plánu, přestože úředně schváleného, s některým ustanovením loterního zákona, platí příslušné zákonné ustanovení a herní plán je v této části neplatný. Dojde-li ke změně či doplnění herního plánu, musí být předložen ke schválení Ministerstvu financí.
39
stanovuje pravidla a podmínky účasti hráče v provozované sázkové hře a také pravidla chování v kasinu. Mezi povinné údaje patří identifikace provozovatele, název a adresa kasina, provozní doba. Stejně jako herní plán musí návštěvní řád dále obsahovat podpis statutárního orgánu nebo zplnomocněné osoby (za podmínky uvedené výše) a datum vyhotovení.
Originál popisu zabezpečovacího a monitorovacího zařízení, včetně uvedení výrobce.
Prohlášení žadatele, že zajistí splnění povinnosti vedení jmenné evidence návštěvníků kasina dle § 36 LotZ.
V souladu s ustanovením § 35 LotZ je žadatel povinen přiložit k žádosti znehodnocené hodnotové žetony po jednom kusu z každé nominální hodnoty, ty si Ministerstvo financí ponechává, a barevnou kopii rubu a líce všech hodnotových žetonů. Jakmile Ministerstvo financí hodnotové žetony schválí, zašle barevnou kopii rubu a líce místně příslušnému finančnímu úřadu dle provozovny kasina.
Pokud žadatel poskytnul příslušné listinné dokumenty a doklady ve formě originálu či úředně ověřené kopie v předcházejícím povolujícím řízení, postačí, poskytne-li Ministerstvu financí prosté fotokopie s odkazem na konkrétní správní řízení, v rámci kterého byly obsahově totožné originální či úředně ověřené kopie požadovaných dokumentů a dokladů předloženy. Ministerstvo financí je oprávněno z úřední povinnosti vyžadovat i jiné podklady, které by osvědčily splnění zákonných podmínek pro provozování loterií a jiných podobných her, a to s ohledem na veřejný zájem.82 Žadatel je povinen uhradit správní poplatek ve výši 5 000 Kč za každou podanou žádost o vydání povolení k provozování sázkové hry v kasinu, resp. 3 000 Kč za přijetí žádosti ke změně povolení.83
Srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2007, č. j. 7 Afs 50/2007-88. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 9. 2012]: „Správní orgán je podle ustanovení § 32 odst. 1 správního řádu povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí, přičemž není vázán jen návrhy účastníků řízení. Nelze proto vyloučit oprávnění správního orgánu, aby v řízení, jež vede, vyzval žadatele k předložení důkazních prostředků na podporu svých tvrzení“. 82
40
Po posouzení žádosti a ověření, že byly žadatelem předloženy všechny požadované dokumenty a doklady,84 se Ministerstvo financí, má-li tu povinnost85, obrátí na obec s žádostí, aby se v probíhajícím správním řízení vyjádřila. Následně rozhodne o povolení k provozování sázkových her v kasinu v souladu s ustanovením § 45 odst. 1 LotZ ve spojení s § 67 odst. 1 správního řádu, nebo žádost zamítne na základě § 43 odst. 7 LotZ86. Do vydání rozhodnutí může vzít žadatel svou žádost nebo její část zpět a Ministerstvo financí povolovací řízení usnesením zastaví. Na vydání povolení k provozování loterie a jiné podobné hry je zřejmě právní nárok, neboť loterní zákon v ustanovení § 4 odst. 2 říká, že pokud je provozování loterie a jiné podobné hry v souladu s právními předpisy, nenarušuje veřejný pořádek a je zaručeno jejich řádné provozování, povolení se vydá. Pomocným argumentem může být srovnání tohoto ustanovení se zněním ustanovení § 50 odst. 3 LotZ („ministerstvo může povolit“). Dle tohoto výkladu postupuje i samotné Ministerstvo financí, které vydání povolujícího rozhodnutí odůvodňuje předložením žádosti a všech potřebných dokumentů a dokladů vyžadovaných loterním zákonem ve spojení s neexistencí rozporu s právními předpisy (včetně obecně závazné vyhlášky obce). Ministerstvo financí je oprávněno vydat povolení k provozování sázkových her v kasinu nejdéle na dobu 10 let, v současnosti však stanovuje platnost povolení na čtyři roky.87
Správní poplatek je stanoven za přijetí žádosti bez ohledu na to, zda bude povolení vydáno. Srov. zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, resp. Položka 21 v příloze (sazebníku) tohoto zákona. 84 Jestliže by žádost neobsahovala všechny předepsané náležitosti nebo by trpěla jinými vadami, Ministerstvo financí vyzve žadatele k odstranění takových nedostatků, k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu a poučí jej o možnosti zastavení řízení v případě, že by neodstranil nedostatky ve lhůtě mu poskytnuté. 85 Kdy tuto povinnost Ministerstvo financí má, bylo rozebráno na začátku této podkapitoly. 86 Toto ustanovení je samo o sobě zajímavé, neboť stanovuje, že ty loterie a jiné podobné hry, které nesplňují všechny podmínky loterního zákona, nelze povolit. Na případy loterií, které nejsou v § 2 LotZ definovány a jsou povolovány podle ustanovení § 50 odst. 3 LotZ, se patrně nepoužije, jinak by byl § 50 odst. 3 LotZ neaplikovatelný. Srov. DVOŘÁK, Tomáš. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách: s poznámkami a souvisícími předpisy / 2. vydání podle stavu k 1. 12. 2006. Praha: Linde, 2006. 175 s. ISBN 8072016385. 87 Je to pochopitelné, protože se očekává přijetí zákona o provozování sázkových her, který v přechodných ustanoveních stanovuje, že povolení vydaná na základě loterního zákona pozbydou platnosti nejdéle uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Srov. § 97 návrhu zákona. 83
41
Ministerstvo je povinno v povolení stanovit podrobné podmínky provozu sázkových her v kasinu a zároveň schválí předložený herní plán, návštěvní řád a vzory hodnotových žetonů. Při stanovení podmínek je však Ministerstvo financí omezeno, neboť nemůže stanovit podmínky přísnější, než stanoví loterní zákon. Což vyplývá nejen z ustanovení § 43 LotZ, ale ze samotné logiky věci, neboť takové rozhodnutí by bylo nezákonné a dotčený provozovatel by se proti němu mohl bránit žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „soudní řád správní“). Níže shrneme povinnosti ukládané provozovateli ve vydávaném rozhodnutí o povolení.
Povinnost provozovatele přijmout taková opatření, aby po celou provozní
dobu
byla
přítomna
určená
osoba
odpovědná
za dodržování zákazu vstupu osobám mladším 18 let do kasina a aby byla kdykoliv po celou provozní dobu přítomna určená osoba oprávněná
jednat
v provozních
záležitostech
kontrolované
provozovny s orgánem státního dozoru (oddělení státního dozoru finančních úřadů). Provozovatelé sázkových her v kasinu zasílají místně příslušnému finančnímu úřadu podle sídla kasina seznam takto odpovědných osob a v případě jeho změny finanční úřad informují.
Provozovatel
je
povinen
umožnit
orgánům
státního
dozoru
(finančním úřadům místně příslušným dle sídla provozovatele i dle adresy kasina) podrobné seznámení se s problematikou a provozem sázkových
her
v kasinu,
jeho
kontrolními
mechanismy
a
s funkčností zabezpečovacího a monitorovacího zařízení. Dále je provozovatel povinen umožnit orgánům státního dozoru podrobnou kontrolu plnění všech podmínek, za nichž bylo provozování sázkových her v kasinu povoleno (tato podmínka kopíruje povinnost provozovatele uloženou v § 47 LotZ).
Do pěti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení je provozovatel
povinen
orgánům
státního
dozoru
(opět
oběma
finančním úřadům příslušným na základě sídla provozovatele
42
i sídla kasina)88 předložit kopii rozhodnutí, kopii schválených herních
plánů
jednotlivých
sázkových
her
v kasinu
a
kopii
schváleného návštěvního řádu kasina.
Označit herní stoly a technická herní zařízení registrační známkou vydanou pověřenou autorizovanou osobou po odborném posouzení a osvědčení jejich provozuschopnosti.
Nejpozději pět dní89 před zahájením provozování sázkových her v kasinu provozovatel písemně vyrozumí o této skutečnosti finanční úřad,
obdobně
postupuje
v případě
ukončení
provozování
sázkových her v kasinu.
Provozovatel musí vést knihu oprav, ve které se evidují stručné záznamy o každé kontrole, opravě či výměně technického herního zařízení. Tyto záznamy spolupodepisuje k tomuto provozovatelem pověřená osoba a osoba, která kontrolu, opravu či výměnu provedla.
Povinností provozovatele je umístit schválené herní plány a návštěvní řád na viditelném místě tak, aby se s nimi mohl seznámit jakýkoli návštěvník kasina.
Provozovatel oznámí Ministerstvu financí veškeré změny týkající se skutečností,
ze
kterých
Ministerstvo
financí
vycházelo
v povolovacím řízení, a to ve lhůtě 30 dnů před předpokládanou účinností dané změny, pokud tato skutečnost je ve stanovené lhůtě provozovateli známa.
Provozovatel je povinen, v návaznosti na ustanovení § 35 odst. 5 LotZ, v průběhu provozní doby kasina vést evidenci o pohybu hotovosti a hodnotových žetonů (tzn. zapisovat každé zakoupení žetonů, vyplacení výhry atd.).
Proti rozhodnutí lze u Ministerstva financí podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad podle ustanovení § 152 odst. 1 správního řádu. U orgánu státního dozoru sídla provozovny (kasina) se předpokládá faktický výkon kontroly, proto je nezbytné, aby byl finanční úřad informován o všech provozovaných sázkových hrách v kasinu. Na druhou stranu je nutné oznamovat zahájení a ukončení provozu také finančnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele, neboť tato data mohou mít význam pro centralizovanou kontrolu vyúčtování i odvodové povinnosti. 89 V případě mimořádných událostí (např. požár) je z dodržení této lhůty udělena výjimka. 88
43
Lhůta pro podání rozkladu se počítá ode dne následujícího po dni, v němž bylo písemné vyhotovení rozhodnutí doručeno, nebo nejpozději po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. O rozkladu rozhoduje ministr financí na základě návrhu rozkladové komise. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Je zřejmé, že provozovatelé rozklad podávají pouze proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Vydané povolení k provozování loterie a jiné podobné hry nelze převést na jinou osobu. Podle všeho nemůže dojít jak k převodu, tak i přechodu povolení na právního nástupce v důsledku univerzální sukcese, neboť takový výklad by obcházel účel a smysl zákona. Změna provozovatele loterie a jiné podobné hry je možná v důsledku právní účinnosti fúze sloučením, přičemž nástupnická společnost má povinnost převzít veškeré závazkové vztahy zanikající společnosti, případně musí v obchodním rejstříku doplnit předmět podnikání.90 Jestliže provozovatel zavádí v kasinu novou sázkovou hru, případně některou z již schválených ruší, uvede v žádosti aktualizovaný seznam veškerých sázkových her, včetně výrobních/evidenčních čísel technických herních zařízení, které hodlá dnem nabytí právní moci rozhodnutí v kasinu provozovat. K žádosti přiloží doplněné a aktualizované herní plány všech sázkových her uvedených v žádosti. Návrh zákona o provozování sázkových her počítá se dvěma typy povolení – základním a k umístění hry.91 Základní povolení bude nezbytnou podmínkou pro provozování příslušného druhu sázkové hry a bude jej vydávat Specializovaný finanční úřad nejdéle na dobu 3 let. Základní povolení bude mít celostátní působnost. V rámci tohoto povolení bude schválen
„generální“
herní
plán
stanovující
podmínky
k provozování
konkrétního druhu sázkové hry ve všech provozovnách provozovatele.
V říjnu 2012 došlo k fúzi sloučením provozovatele kursových sázek STARTIP a.s. a akciové společnosti SLOT Group. Společnosti SLOT Group byla rozhodnutím Ministerstva financí uložena povinnost doplnit předmět podnikání o provozování kursových sázek dle § 2 písm. 4 LotZ ve výpisu z obchodního rejstříku. 91 U ohlašovaných sázkových her bude provozovatel povinen učinit ohlášení, které bude muset být učiněno na Specializovaný finanční úřad nejméně 15 dnů přede dnem předpokládaného zahájení provozování sázkové hry. 90
44
Provozovatelem
sázkových
her
v kasinu,
v návrhu
zákona
označovaných pojmem „kasinové hry“, bude moci být akciová společnost, která vydává akcie na jméno, jejíž základní kapitál činí 100 milionů Kč a výše jistoty je stanovena na 30 000 000 Kč. Srovnáme-li tyto podmínky s těmi současnými podle loterního zákona, dospějeme k závěru, že zásadní změny neproběhnou, provozovateli se pouze navýší jistota. Novinkou je zavedení podmínky bezdlužnosti provozovatele, akcionáře s minimálně 10procentním podílem na hlasovacích právech a fyzické osoby, která je statutárním orgánem provozovatele nebo členem dozorčí rady provozovatele, případně prokuristou. Tyto uvedené osoby musí dále splňovat podmínku bezúhonnosti. Povolení k umístění sázkové hry bude rovněž vydávat Specializovaný finanční úřad a stanoví v něm herní prostor, kde může být sázková hra a konkrétní technické herní zařízení provozováno. Podmínkou pro vydání povolení k umístění hry bude skutečnost, že žadatel bude držitelem povolení základního. Z uvedeného vyplývá, že platnost tohoto povolení bude omezena dobou platnosti základního povolení. Žadatel, který splní všechny zákonné podmínky, bude mít na vydání základního povolení i povolení k umístění sázkové hry právní nárok.
4.2 Odborné posuzování a osvědčování provozuschopnosti Odborné posuzování a osvědčování provozuschopnosti technických zařízení a systémů určených k provozování loterie a jiných podobných her (dále jen „odborné posuzování a osvědčování provozuschopnosti“) zabezpečuje pro potřeby Ministerstva financí pověřená autorizovaná osoba92 ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších
předpisů
na výrobky“).
(dále
V současnosti
jen
„zákon
jsou
o
technických
Ministerstvem
požadavcích
financí
pověřeny
k odbornému posuzování a osvědčování provozuschopnosti dva instituty – Elektrotechnický zkušební ústav, s.p.93 a Institut pro testování a certifikaci, Pověřenou autorizovanou osobou rozumíme právnickou osobu, která byla pověřena (autorizována) subjektem státní správy, zde Ministerstvem financí, k výkonu jistých činností v rozsahu vymezeném rozhodnutím o autorizaci. 93 Pověření oběma institucím byla Ministerstvem financí udělena dne 27. 6. 2011. 92
45
a.s. Problematické je již samotné pověření společností ze strany Ministerstva financí, neboť není žádným právním předpisem oprávněno pověření k této činnosti udělovat. Pověřená provozuschopnosti
autorizovaná postupuje
osoba podle
při schválené
odborném metodiky
posuzování odborného
posuzování provozuschopnosti technického zařízení sloužícího k provozu loterií a jiných podobných her. Fáze odborného posuzování musí nastat u všech loterií a jiných podobných her a všech technických herních zařízení. Za předpokladu, že v rámci odborného posuzování loterie a jiná podobná hra nebo technické herní zařízení splnilo stanovené podmínky, následuje fáze osvědčování provozuschopnosti. Pověřená autorizovaná osoba především posoudí, zda daná loterie a jiná podobná hra splňuje definiční znaky uvedené v loterním zákoně, neboť se jedná o odborné znalosti, kterými Ministerstvo financí nedisponuje. Předmětem posouzení jsou zejména mechanické vlastnosti, obecně závazné vlastnosti zařízení dle § 1 odst. 1, 2 a 5 LotZ (tzn. že o výhře bude rozhodovat náhoda nebo předem neznámá okolnost, která nemůže být ovlivněna ze strany provozovatele či účastníka hry a záruka rovných podmínek pro všechny účastníky hry), nejvyšší hodnoty sázek a výher z jedné hry nebo jedné herní kombinace, výherní podíl, systém evidence finančních toků a jejich archivace, zabezpečení proti zmanipulování hodnot, dálkový přenos dat (ve smyslu spolehlivosti a zabezpečení proti vstupu a zmanipulování), zabezpečení proti změnám v nastavení a vlastností herního zařízení, zabezpečení proti rekonstrukci dat. Pověřená autorizovaná osoba se zaměří na posouzení, jak je doprovodné zařízení (např. kamery, přenosové prvky, záznamová, registrační a archivační zařízení) zabezpečeno proti neoprávněným zásahům, případně i proti možnosti zmanipulování stavů, hodnot atd.94 Dále se posuzuje, jaké funkce plní toto monitorovací zařízení ve smyslu splnění podmínek zákona – zda je monitorována hra (sázky
U kamer se hodnotí, jak jsou zabezpečeny proti znemožnění snímání herního procesu, proti vyřazení z provozu nebo jak je zajištěn dálkový přenos dat apod. 94
46
průběh hry a výsledek), chování hráčů ve smyslu nestandardních herních manipulací a další.95 Výstupními dokumenty pověřené autorizované osoby při odborném posuzování a osvědčování provozuschopnosti jsou:
zpráva
o
průběhu
a
výsledku
uskutečněného
posouzení
provozuschopnosti technického zařízení postupem inspekce včetně inspekčního
nálezu,
což
je
jednoznačně
formulovaný
závěr
inspekční zprávy, zda předmět odborného posouzení (tzn. loterie a jiná podobná hra, technická herní zařízení) je nebo není ve shodě se specifikací předmětu inspekce (tzn. s informacemi uvedenými žadatelem v objednávce) a za jakých podmínek tento výrok platí,
inspekční certifikát, to je doklad o zjištění shody se specifikací předmětu inspekce, vztažený na konkrétní technické herní zařízení,
osvědčení o provozuschopnosti technického herního zařízení, což je doklad vystavěný pověřenou autorizovanou osobou s platností 5 let, který potvrzuje, že technické zařízení je provozuschopné, 96
výpis z osvědčení o provozuschopnosti technického zařízení, tedy doklad vystavěný pověřenou autorizovanou osobou pro každé osvědčené technické herní zařízení nebo jeho herní místa (jednotlivé interaktivní videoloterní terminály), který pro účely povolovacího řízení a následných kontrol nahrazuje osvědčení, a
registrační
známka,
která
slouží
k viditelné
identifikaci,
že
u technického herního zařízení bylo řádně provedeno posouzení
Srov. Elektrotechnický zkušební ústav, s.p. LOTERIE A PODOBNÉ HRY: Základní informace [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.ezu.cz/index.php?u=/osvedcovani-automatu-vhp-tz/&a=ArticleDisplay 96 Osvědčení o provozuschopnosti technického herního zařízení (systému) loterie a jiné podobné hry musí obsahovat alespoň základní údaje o žadateli o posouzení, základní údaje o předmětu posouzení (typ, model, registrační číslo, verze softwaru), základní údaje o výrobci zařízení, způsobilost pro provozování dle požadavků loterního zákona a zákona o technických požadavcích na výrobky, bezpečnost z hlediska ochrany osobních a herních údajů, které budou jejich prostřednictvím přijímané, odesílané a zpracovávané, provozuschopnost v souladu s předloženým návodem ke hře a herním plánem, údaj o platnosti osvědčení a datum vydání osvědčení a jeho číslo. Dále může obsahovat, v závislosti na charakteru posuzovaného technického zařízení, identifikační čísla výpisů na osvědčovaná zařízení, resp. na samostatná herní místa – interaktivní videoloterní terminály a vyhodnocení splnění technických požadavků stanovených technickými předpisy podle zákona o technických požadavcích na výrobky. Srov. Tamtéž. 95
47
provozuschopnosti a k tomu, že je u daného technického herního zařízení platné osvědčení o provozuschopnosti. Součástí procesu odborného posouzení je registrace příslušného technického herního zařízení a systému použitého k provozování těchto sázkových her včetně použitého softwaru. Tento registr je přístupný povolovacím orgánům a orgánům státního dozoru. Provozovatel je dále povinen nechat odborně posoudit osvědčené technické herní zařízení a systém v určeném rozsahu a po určené době (dle druhu sázkové hry), vždy v případě změn hardwaru a softwaru (např. změny herních plánů či rozšíření systému o nové hry) a vždy po zásahu do technického herního zařízení a systému (např. opravy). Návrh zákona již v hlavě IV odborné posuzování a osvědčování komplexně upravuje.
48
5 Veřejnoprávní regulace provozování kasinových her Veřejnoprávní regulace dopadá jen na ty vztahy sázky a hry, u nichž je to potřebné s ohledem na jejich zvláštní povahu, v návaznosti na ochranu některých veřejných zájmů. Veřejnoprávní úprava reguluje zejména sázky a hry dostupné veřejnosti, které jsou uskutečňovány jako podnikání nebo v souvislosti s ním. Sem samozřejmě spadají loterie a jiné podobné hry upravované ustanoveními loterního zákona. Jde především o normy práva finančního, správního a trestního. Povinnosti provozovatelům sázkových her v kasinu ukládají právní předpisy, a to zákonné i podzákonné. Stanovené povinnosti se pak v omezené
míře
promítají
v jednotlivých
podmínkách
stanovených
rozhodnutími o povolení vydaných Ministerstvem financí. Jednotlivé povinnosti provozovatelů jsou zařazeny do několika oblastí tak, jak vyplývají z konkrétních veřejnoprávních předpisů. 5.1 Povinnosti provozovatelů z pohledu loterního zákona Loterní zákon, jakožto stavební kámen právní úpravy provozování loterií a jiných podobných her, obsahuje základní povinnosti vztahující se na všechny provozovatele, ale upravuje rovněž podrobněji provozování sázkových her v kasinu. 5.1.1 Kontrola totožnosti a věku návštěvníka kasina Hned na začátku, v osmém odstavci paragrafu prvního, loterní zákon ukládá provozovateli povinnost učinit taková opatření, aby se osoby mladší 18 let nemohly loterie a jiné podobné hry zúčastnit s tím, že provozovatelé jsou k zajištění
této
povinnosti
oprávněni
požadovat
předložení
průkazu
totožnosti. Porušení tohoto zákazu je sankcionovatelné podle § 48 odst. 1 LotZ, popř. by se mohl provozovatel dopustit trestného činu ohrožování
49
výchovy dítěte podle § 201 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „trestní zákoník“).97 Všichni návštěvníci kasina (tedy hráči, jejich doprovod i ti, kteří do kasina nepřichází s úmyslem účastnit se sázkových her) jsou povinni při vstupu do kasina předložit doklad prokazující jejich totožnost. Do kasina nesmí být vpuštěn ten, kdo nedovršil věkovou hranici 18 let98, ani ten, kdo v souladu s návštěvním řádem nemá do kasina přístup. Jedná se o zostření výše specifikované povinnosti. Kasino musí vést denní jmennou evidenci návštěvníků s identifikačními údaji vyplývajícími ze zákona č. 253/ 2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“). Tímto právním předpisem se řídí i např. lhůta k uchovávání pořízené evidence. Zjišťování totožnosti ze strany provozovatele sázkových her v kasinu je sice veřejnoprávní povinností, předložení průkazu totožnosti ale nemůže vymáhat.
Odmítne-li
návštěvník
kasina
svou
totožnost
prokázat,
provozovatel mu vstup do kasina zakáže. Osobní údaje zpracovávané při zjišťování totožnosti jsou chráněné podle § 11 a násl. občanského zákoníku. Neúplné vedení denní jmenné evidence návštěvníků provozovatelem sázkových her v kasinu patří mezi nejčastější porušení loterního zákona. 5.1.2 Vyúčtování Do dvou měsíců od uplynutí kalendářního roku nebo do dvou měsíců od uplynutí měsíce, ve kterém bylo provozování kasinových her ukončeno, musí provozovatel předložit místně příslušnému finančnímu úřadu dle sídla provozovatele
vyúčtování
z provozování
kasinových
her
za
předchozí
kalendářní rok, resp. za příslušné období. Toto ustanovení může některým provozovatelům způsobit obtíže, neboť nepřipouští možnost odevzdání Trestný čin ohrožování výchovy dítěte stanovuje, že potrestán bude ten, kdo umožní, byť z nedbalosti, dítěti hru na výherním hracím přístroji, který je vybaven technickým zařízením ovlivňujícím výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry. Trestní zákoník sice dává určitá vodítka k posuzování pojmu výherní hrací přístroj, přesto je nutné jej dovodit z definice uvedené v loterním zákoně, a to v intencích ustanovení § 2 písm. e) LotZ. 98 Uvedení věkové hranice znamená, že zákaz dopadá i na osoby zletilé, které nabyly zletilosti uzavřením manželství. 97
50
vyúčtování
za
rok
hospodářský.99
Vyúčtování
obsahuje
informace
o vsazených částkách, o vyplacených výhrách a o nákladech souvisejících s provozem hry. Provozovateli je tak dána dvojí povinnost. Za prvé musí předkládat zmíněné vyúčtování za provozování pouze sázkových her v kasinu a za druhé podává odvodové přiznání z veškerých loterií a jiných podobných her, které mu byly povoleny. 5.1.3 Žetony Ke hře v kasinu se používají zásadně hodnotové žetony, které si hráči kupují v pokladně kasina nebo přímo u hracích stolů. Jejich nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti schvaluje Ministerstvo financí v rámci povolovacího řízení. Dle loterního zákona musí provozovatel schválené vzory hodnotových žetonů předložit orgánu státního dozoru před zahájením provozu kasina. Lze se domnívat, že tuto povinnost provozovatel plní právě při podávání žádosti o povolení k provozování sázkové hry v kasinu, neboť je to jedna z povinných příloh. Zároveň by bylo nadbytečné, aby tyto vzory předkládal finančnímu úřadu, protože jemu barevnou kopii rubu a líce žetonů zasílá Ministerstvo financí po vydání rozhodnutí o povolení. Hodnotové žetony musí obsahovat vyznačení hodnoty a oficiální zkratku herní měny. Každé kasino používá vlastní, speciálně označené, hodnotové žetony. Loterní zákon umožňuje z této povinnosti výjimku, když se totožné hodnotové žetony mohou používat v kasinech provozovaných jedním provozovatelem. Pro hru ruleta se používají barevné hrací žetony, které slouží k lepší identifikaci hráčů. Každý ruletový stůl má své vlastní. Hrací žetony jsou po ukončení hry vyměněny na hodnotové, a to přímo u ruletového stolu. Pouze hodnotové žetony se užívají při hře na ruletě francouzské, všichni hráči mají tak stejnou barvu a žetony se mohou lišit pouze hodnotami. Právě neexistence barevných žetonů bývá často příčinou řady sporů o vlastnictví hodnotových žetonů, spory rozhoduje zkušená a dobře vyškolená herní Povinnost tak není věcně sladěna se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o účetnictví“), podle kterého může být účetním obdobím kalendářní rok nebo rok hospodářský. 99
51
obsluha, které nesmí chybět diplomacie a v případě zvláště sporných případů jsou mimořádně „vyplaceni“ oba hráči. Zásadní roli zde hraje možnost využití záznamu z monitorovacího zařízení, neboť provozovatel je schopen přehrát si záznam a na základě něho rozhodnout. Samozřejmě musí jednat v řádech vteřin, proto ve větších kasinech je neustále k dispozici osoba, která má zmíněné na starost. Provozovatel má povinnost vést řádnou evidenci všech žetonů, přičemž o nevrácených či ztracených hodnotových žetonech sepíše protokol, a to v den, kdy tuto skutečnost zjistil. Kopie protokolu je zaslána ve lhůtě sedmi kalendářních dnů po uplynutí příslušného měsíce orgánu státního dozoru. Nepřesnou formulaci obsahuje odstavec šestý § 35 LotZ, který zakazuje používat hodnotové žetony k úhradě závazků, které nevznikly ze hry. Hodnotové žetony se ovšem nepoužijí ani na úhradu závazků ze hry vzniklých, neboť pouze dočasně nahrazují peníze. Není možné jimi zaplatit dluh. Za nepřípustné považuje loterní zákon vynášení hodnotových žetonů z kasina, za porušení této povinnosti ovšem není stanovena právním předpisem žádná sankce. 5.1.4 Monitorování a uchovávání záznamů v kasinu Provozovatel
je
povinen
prostor
kasina
vybavit
zabezpečovacím
a
monitorovacím zařízením. Monitorovacím zařízením musí být obrazově i zvukově zaznamenáván celý průběh všech provozovaných „živých“ her, práce probíhající před samotnou hrou (výdej žetonů) a práce závěrečné (uzavírání stolů, počítání žetonů a hotovosti).100 Paragraf 37 LotZ dále ukládá vlastnosti záznamu a provozovateli povinnost uchovávat záznam po dobu 90 kalendářních dnů, což je poměrně krátká doba. Provozovatel je povinen pracovníkům orgánům státního dozoru umožnit přístup k monitorovacím záznamům, případně je zapůjčit mimo prostor kasina. K podrobnější úpravě monitorování a uchovávání záznamů byla vydána Ministerstvem financí vyhláška č. 285/1998 Sb., o podmínkách Loterní zákon sice zakotvuje povinnost zaznamenávat průběh všech provozovaných her, vyhláška o monitorování však upravuje pouze povinnost monitorovat „živé“ hry, když se zmiňuje pouze o hracích stolech. Účelem monitorování je zajistit kontrolu nad přijímáním hotovosti a zabránit podvodům při hře, proto se zdá zbytečné, aby provozovatel detailně snímal i prostory, v nichž se provozují sázkové hry prostřednictvím výherních hracích přístrojů či technických herních zařízení. 100
52
monitorování
a
uchovávání
záznamů
v kasinu
(dále
„vyhláška
o monitorování“) a to na základě zmocnění k vytvoření podzákonné právní úpravy v ustanovení § 50 odst. 2 LotZ. Monitorovací zařízení101 musí být uzpůsobeno tak, aby bylo možno sledovat v reálném čase samostatně každý hrací stůl (včetně ruletového kola a boxu pro dotování žetonů) umístěný v kasinu. Dále se monitorují pokladna a prostory, kde se provádí závěrečné vyúčtování výsledků herního dne. Nahrávací systém musí být vybaven časovými, datovými a rozlišovacími funkcemi. Výsledkem monitorování musí být jasný, zřetelný a rozlišující obrazový i zvukový záznam, z něhož musí být zřetelně patrny číslice na ruletovém kole a na hracích stolech, označení žetonů, hodnoty karet a počet žetonů. Snímaný obraz musí být doprovázen zvukem, který nesmí být při přehrávání zkreslen oproti monitorované skutečnosti. Osvětlení v kasinu musí být takové intenzity, aby bylo možné pořídit kvalitní záznam. S ohledem na kvalitu obrazové záznamu je nutné, aby bylo monitorovací zařízení a jeho okolí udržováno v čistotě. Za provoz monitorovacího zařízení jsou odpovědné kasinem stanovené osoby. Monitorovací zařízení a pořízené záznamy se umisťují do kontrolní místnosti, speciálně odděleného a uzavřeného prostoru, která musí být zabezpečena proti násilnému vniknutí. Do této místnosti mají povolen přístup jen ty osoby, které jsou uvedeny v provozním řádu kasina,102 v němž jsou rovněž určeny ty osoby, které mohou záznamy vymazat.103 Vyhláška o monitorování dále provozovateli sázkových her v kasinu ukládá povinnost uložit nosiče záznamů na takovém místě, kde nedojde k jejich poškození, zneužití, odcizení nebo zničení. Na tomto místě musí být nosiče záznamů seřazeny chronologicky s viditelným označením data pořízení záznamu na obalu nosiče. Je-li s nosičem záznamů jakýmkoliv způsobem manipulováno, musí být o této skutečnosti proveden zápis. Provozovatel sázkových her v kasinu vede evidence o záznamech, která Vyhláška o monitorování pod tento pojem podřazuje kamerový systém, mikrofonový systém, nahrávací systém, monitory a další související zařízení pro monitorování v kasinu. 102 Samozřejmě do kontrolních místností vstupují i pracovníci orgánu státního dozoru provádějící kontrolní činnost. 103 Záznamy jsou v některých kasinech ukládány přímo na server, ze kterého jsou pak po uplynutí lhůty 90 dnů automaticky mazány. 101
53
obsahuje identifikaci hracího stolu, datum pořízení záznamu, datum jeho vymazání a jméno s podpisem pracovníka, který vymazání provedl. V případě poruchy monitorovacího zařízení má stanovená odpovědná osoba oznamovací povinnost vůči orgánu státního dozoru, a to do 24 hodin od zjištění poruchy, v oznámení uvede termín jejího odstranění. Dojde-li k poruše v den pracovního klidu, oznámení se provede následující pracovní den. Provozovatel sázkových her v kasinu je povinen vést evidenci o opravách, částečné či úplné výměně monitorovacího zařízení a uchovat ji nejméně po dobu 1 roku. Do evidence se zapisuje datum, přesný čas a rozsah oprav, název a adresu servisní firmy, včetně jména osob provádějící opravu. Chybějící nebo nekvalitní záznamy z kamer a nedodržování povinnosti uchovávat záznamy po dobu 90 kalendářních dnů patří mezi nejčastější porušení právních předpisů ze strany provozovatele týkající se této oblasti. 5.1.5 Odvod z loterií a jiných podobných her S účinností od 1. 1. 2012 došlo k novelizaci loterního zákona zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (dále „zákon č. 458/2011 Sb.). Tento zákon zásadním způsobem změnil odvodové povinnosti provozovatelů loterií a jiných podobných her. Stávající právní úprava zahrnující odvod na veřejně prospěšný účel byla nahrazena odvodem z loterií a jiných podobných her (dále „odvod z loterií“). Odvod z loterií (včetně záloh na něj) spravují finanční úřady (konkrétně oddělení majetkových daní a a ostatních agend) jako daň podle zákona č. 280/2009, daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „daňový řád“). Poplatníkům odvodu z loterií (tedy jednotlivým provozovatelům loterií a jiných podobných her) není k uvedené dani zákonem stanovena registrační povinnost. Předmětem odvodu z loterií je provozování loterie nebo jiné podobné hry. Ustanovení týkající se odvodu z loterií jsou napsaná složitě, byť samotný
výpočet
komplikovaný
není,
na
finanční
úřady
se
proto
při příležitosti podávání prvního hlášení k záloze na odvod obracelo mnoho poplatníků s žádostí o radu. 54
Odvod z loterií se skládá z dílčích odvodů, které se vypočítají jako součin dílčího základu odvodu a sazby stanovené pro tento dílčí základ odvodu. Dílčí základ odvodu tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek104 převyšuje úhrn vyplacených výher. Jedním dílčím odvodem je odvod z loterií a jiných podobných her vyjmenovaných v ustanovení § 41b odst. 1 pod písm. a) až d). Ten tvoří součet
dílčího odvodu z loterií provozovaných na základě ustanovení § 2 písm. a), c) a d) LotZ105,
dílčího
odvodu
z kursových
sázek
(včetně
internetových
kursových sázek) a sázkových her v kasinu,
dílčího odvodu z karetních turnajů, a
dílčího
odvodu
z loterií
a
jiných
podobných
her
výše
neuvedených a nevyjmenovaných ani v § 41b odst. 3 LotZ (např. tomboly, bingo, dostihové sázky nebo kostky provozované podle § 2 písm. j) LotZ). Části dílčího odvodu se vypočtou jako součin části dílčího základu odvodu a sazby pro tuto část dílčího základu odvodu určenou. Sazba je stanovena pro tyto loterie a jiné podobné hry jednotně a činí 20 %. Druhý dílčí základ odvodu, upravený § 43b odst. 2 LotZ, se týká povolených výherních hracích přístrojů podle § 2 písm. e) LotZ a jiných technických herních zařízení. Pod tento pojem zákonodárce zahrnul interaktivní videoloterní terminály podle § 2 písm. l) LotZ, lokální loterní systém podle § 2 písm. n) LotZ a další technická herní zařízení povolená podle § 50 odst. 3 LotZ. Tento dílčí základ odvodu se sestává z poměrné a pevné části. Poměrnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher. Pevná část dílčího základu odvodu je
Za vsazenou částku se považuje souhrn přijatých plnění provozovatelem, který tvoří vklad (sázka) a případný poplatek či jiné plnění související s uskutečňovaným vkladem (např. manipulační poplatek u kursových sázek). 105 Tj. peněžité nebo věcné loterie, číselné loterie (např. Sportka, Šťastných 10), okamžité loterie (např. stírací losy). 104
55
tvořena součtem počtu dní, během nichž byl povolen každý výherní hrací přístroj a každé technické herní zařízení. K tomuto je nutno podotknout, že se jedná o každé herní místo, neboť jedno technické herní zařízení může mít více herních míst (např. vícemístné technické zařízení, elektromechanická ruleta). Zde je dána sazba dvojí. Pro poměrnou část dílčího základu odvodu činí 20 % a pro pevnou část dílčího základu odvodu je stanovena paušálně částkou 55 Kč. U prvního dílčího základu odvodu je důležité, aby byly předmětné loterie a jiné podobné hry provozovány, u druhého postačí platné povolení k provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Po nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. zavádějícího tyto odvody došlo k tomu, že Ministerstvo financí bylo zahlceno žádostmi o zrušení povolení neprovozovaných technických herních zařízení. Tato skutečnost vedla k tomu, že zrušující rozhodnutí vydávaly osoby, které se v dané problematice neorientovaly, což vedlo k vydávání rozhodnutí obsahujících nepřesnosti či překlepy. Ze statistiky vedené oddělením státního dozoru Finančního úřadu Brno I vyplývá, že v rámci Jihomoravského kraje bylo jen za první pololetí roku 2012 zrušeno povolení k provozu více než 2 500 technických herních zařízení (nepočítají se sem výherní hrací přístroje, neboť ty zpravidla povolují obce). Odvodové přiznání se podává nejpozději do 2 měsíců po uplynutí odvodového období, tj. kalendářního roku u věcně a místně příslušného správce daně (finanční úřad místně příslušný podle sídla provozovatele). Odvod z loterií se ovšem platí prostřednictvím čtvrtletních záloh na odvod a provozovatel (jako poplatník odvodu) je povinen podat hlášení k záloze na odvod (dále „hlášení“)106. Za poslední čtvrtletí odvodového období se Hlášení se podává u věcně a místně příslušného správce daně buď písemně (osobně či prostřednictvím provozovatele poštovních služeb) nebo datovou zprávu opatřenou uznávaným elektronickým podpisem, případně odeslanou prostřednictvím datové schránky, na formuláři „Hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her“. Podání datovou zprávou lze učinit také bez elektronického podpisu, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo finančnímu úřadu, potvrzeno nebo opakováno s uznávaným elektronickým podpisem. Nebyl-li úkon učiněn u věcně a místně příslušného správce daně, je lhůta zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněn tento úkon u nadřízeného správce 106
56
zálohy neplatí, částka odvodu z loterií odpovídající tomuto čtvrtletí je vypořádána v rámci odvodového přiznání. K tomuto kroku zákonodárce vedla potřeba průběžného plnění státního rozpočtu a rozpočtu obcí. Jednotlivé zálohy jsou, ve smyslu ustanovení § 137 odst. 1 daňového řádu, splatné poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení. Jelikož se hlášení podávají do 25 dnů po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí, jsou tyto zálohy splatné dne 25. dubna, 25. července a 25. října daného roku. Provozovatel výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení vyplňuje k odvodovému přiznání i k hlášení k záloze na odvod přílohu, ve které specifikuje počet dní, ve kterých byla předmětná zařízení v konkrétní obci povolena, a počet herních míst v té konkrétní obci. Oba dílčí odvody se shodně dělí mezi příjmy státního rozpočtu a příjmy rozpočtu obcí. Bylo zde zavedeno dvojí rozpočtové určení odvodu. Dílčí odvod dle § 41b odst. 1 LotZ je ze 70 % příjmem státního rozpočtu a z 30 % příjmem rozpočtů obcí. Procento, kterým se jednotlivé obec podílí na části odvodu, se stanoví obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob.
107
Dílčí odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických
herních zařízení je z 20 % příjmem státního rozpočtu a z 80 % příjmem rozpočtu obcí. Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části odvodu jednotlivého provozovatele, se stanoví v závislosti na poměru průměrného počtu povolených výherních hracích přístrojů a technických herních zařízení umístěných na území dané obce v jednotlivých dnech odvodového nebo zálohového období k celkovému průměrnému počtu povolených výherních hracích přístrojů a technických herních zařízení v těchto dnech. Proto se k odvodovému
přiznání,
resp.
hlášení,
přikládá
přehled
povolených
výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení v obcích a dnech. Provozovatel tedy nepočítá výši odvodu pro jednotlivé obce, pouze
daně nebo u jiného věcně příslušného správce daně (§ 35 daňového řádu) Obdobně se postupuje rovněž u doručování odvodového přiznání. 107 Postupuje se dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o rozpočtovém určení daní“), resp. vyhlášky č. 259/2011 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
57
uvede údaje, ze kterých poté finanční úřad příslušný odvod přerozdělí mezi rozpočty obcí a státní rozpočet. Protože odvody z loterií a jiných podobných her spravují na finančních úřadech oddělení majetkových daní a ostatních agend, kterým fakticky chybí podklady (vyúčtování od provozovatelů sázkových her v kasinu, možnost tzv. vzdálených přístupů ke kompletní historii všech transakcí a stavů u centrálního loterního systému a lokálního loterního systému) pro ověření jejich proklamované výše v hlášeních či odvodových přiznáních, je nezbytná spolupráce s odděleními státního dozoru. Na tomto místě raději připomeňme, že ustanovení § 139 odst. 1 daňového řádu stanovuje, že daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání nebo vyúčtování anebo z moci úřední. Odvod z loterií tak nepůjde vyměřit na základě hlášení. V případě, že bude mít správce daně o údajích uvedených v hlášení pochybnosti, může zahájit postup k odstranění pochybností podle § 89 daňového řádu a vyzve provozovatele k jejich odstranění. Pokud správce daně po zhodnocení všech důkazů dojde k tomu, že pochybnosti byly odstraněny, sepíše o této skutečnosti protokol nebo úřední záznam. Jestliže pochybnosti odstraněny nejsou, následuje postup podle § 90 odst. 2, 3 a 4 daňového
řádu.
k odstranění
Správce
pochybností
daně a
provozovateli
provozovatel
je
sdělí
výsledek
oprávněn
postupu
podat
návrh
na pokračování v dokazování společně s návrhem na provedení dalších důkazních prostředků. Tento návrh může podat do 15 dnů ode dne, kdy byl s dosavadním výsledkem postupu k odstranění pochybností seznámen. Správce daně má pak dvě možnosti. Buď zahájí daňovou kontrolu, nebo do 15 dnů od podání návrhu na pokračování dokazování vydá platební výměr. Může také dojít k tomu, že provozovatel nepodá hlášení za příslušné období, ačkoli tuto povinnost má. Správce daně mu v takovém případě zašle výzvu k jeho podání dle § 145 odst. 1 daňového řádu. Jestliže provozovatel bude na výzvu reagovat podáním hlášení, správce daně bude postupovat tak, jak je uvedeno výše. Má-li pochybnosti, postupuje podle § 89 a § 90 daňového řádu s tím, že podle výsledku bude moci vydat platební výměr. 58
Z důvodu opožděného podání hlášení je provozovatel zároveň povinen uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu. Správce daně může vyměřit odvod z loterií podle pomůcek (podmínky jsou stanoveny v ustanovení § 98 odst. 1 daňového řádu), pakliže provozovatel na výzvu nereagoval a hlášení nepodal. Návrh zákona o provozování sázkových her zavádí daň ze sázkových her, což je v podstatě pouze jiný název pro odvod z loterií a její úprava vychází z výše uvedeného s malými odchylkami. Daň ze sázkových her se vypočte jako součet dílčích daní, kterými jsou dílčí daň z peněžité a věcné loterie, číselné loterie a okamžité loterie, dílčí daň ze spotřebitelských sázkových
her,
dílčí
daň
ze
sázkových
her
provozovaných
pomocí
technických herních zařízení a dílčí daň z ostatních sázkových her (sem bude patřit i provozování kasinových her). Výše jednotlivých dílčích odvodů se určí obdobně jako nyní. Důvodem pro upuštění od pojmenování „odvod z loterií a jiných podobných her“ je skutečnost, že je ve skutečnosti zvláštním druhem selektivní nepřímé daně a tak je tento název přesnější. 5.1.6 Ostatní povinnosti podle loterního zákona Loterní zákon napříč svým obsahem zakotvuje ještě další povinnosti, které nebyly výše zmíněny Loterní zákon zakazuje propagaci, reklamu a podporu prodeje loterií a jiných podobných her, které nebyly podle loterního zákona povoleny nebo oznámeny. Případný sankční postih porušení tohoto zákazu bude podléhat v celé své šíři úpravě zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Sázkové hry v kasinu povolené podle § 2 písm. i) LotZ je zakázáno provozovat v den státního smutku a mimo provozní hodiny stanovené ve schváleném návštěvním řádu. Naposledy byly dny státního smutku vyhlášeny v souvislosti s úmrtím Václava Havla v prosinci 2011. V § 46b LotZ je upravena povinnost mlčenlivosti zde vyjmenovaných osob o účastnících hry, včetně jejich výhry a prohry. Mezi subjekty povinné zachovávat mlčenlivost patří provozovatel (kterým budou myšleni nejspíše 59
členové statutárních a dozorčích orgánů), jeho zaměstnanci, pracovníci oddělení státního dozoru, Ministerstva financí nebo jiného správního orgánu. V odstavci druhém jsou pak uvedeny výjimky z této povinnosti, zejména vůči orgánům činným v trestním řízení nebo správcům daně pro účely daňového řízení. Loterní zákon zakazuje zaměstnancům kasina účastnit se sázkových her v kasinu, kde jsou zaměstnáni. Tento zákaz je zpracován v návštěvních řádech kasin. Některá kasina zašla tak daleko, že svým zaměstnancům zakázala účast na sázkových hrách v kasinech jiných provozovatelů. Nejvyšší soud se vyjádřil, že takové omezení nevyplývá z žádného právního předpisu a porušení tohoto zákazu ze strany zaměstnance kasina nelze posuzovat jako porušení pracovní kázně.108 5.2 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o daních z příjmů“). Pro naše potřeby si tuto podkapitolu rozdělíme na dvě části. První z nich se bude týkat daně z příjmů právnických osob, tedy provozovatelů sázkových her v kasinu, a druhá se zaměří na daň z příjmů fyzických osob, konkrétně na zdanění výher. 5.2.1 Daň z příjmů právnických osob Provozovatelé sázkových her v kasinu jsou zdaněni prostřednictvím dvou daní, výše uvedeného odvodu z loterií a daně z příjmů z provozování sázkových her v kasinu (resp. z provozování loterií a jiných podobných her vůbec). S účinností od 1. 1. 2012 bylo zákonem č. 458/2011 Sb. zrušeno ustanovení zakládající osvobození od daně z příjmu právnických osob, důvodem bylo zavedení odvodu z loterií. Příjmy z provozování sázkových her v kasinu podléhají sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %. V důsledku této změny jsou také související výdaje (náklady) daňově uznatelné (např. náklady na opravy a Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1628/2000. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 9. 2012]. 108
60
udržování technických herních zařízení, vyplacené výhry, odvod z loterií). Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Pojem příjem lze interpretovat nejspíše jako všechny vsazené částky ze všech provozovatelem provozovaných her podle loterního zákona, které podléhají vyúčtování v daném účetním období.109 Základem daně je pak rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Za příjem provozovatele sázkových he v kasinu se považují tzv. tips, což je forma spropitného poskytovaného kasinu hráčem v průběhu hry nebo po jejím ukončení. Tips, zpravidla ve formě žetonu, vkládá obsluha hracího stolu do speciální schránky, označované jako tip box. Provozovatel každý den na konci provozní doby poskytnuté tipsy vykazuje v rámci uzavírání jednotlivých
hracích
stolů
za
podmínek
stanovených
ve
vyhlášce
o monitorování. Příjem provozovatele tvořený tipsy je předmětem daně z příjmů ve smyslu § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Přestože návštěvníci kasina ponechávají tipsy konkrétní obsluze herního stolu dobrovolně
jako
vyjádření
spokojenosti,
tak
na
rozdíl
od
běžného
spropitného, ponechání tipsů v přímé působnosti zaměstnanců kasina odporuje ustanovení § 35 odst. 6 LotZ, které zakazuje používat hodnotové žetony na úhradu závazků, které nevznikly ze hry, a provozovatel se při takovém postupu vystavuje nebezpečí postihu podle § 48 LotZ.110 Stejný názor zastal i Krajský soud v Brně.111 5.2.2 Daň z příjmů fyzických osob S provozováním sázkových her v kasinu zcela jistě souvisí i problematika zdaňování výher. Obecně existují dva principy nahlížející na posuzování možného zdanění výher rozdílně. Jeden z nich se ke zdanění výher přiklání, když 109 Srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2009, sp. zn. 5 Afs 73/2008. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 9. 2012]. 110 Ministerstvo financí. Metodické stanovisko k ponechání spropitného (tips) zaměstnancům provozovatele sázkových her v kasinu [online]. 2012 [cit. 15. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/podminky_povolovani_43371.html 111 Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 31 Af 123/2010. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 17. 10. 2012]: „Úmyslem zákonodárce bylo zdanit tzv. tipsy bez možnosti uplatnit k nim jakékoli náklady tj. zdanit je jako příjmy nad rámec všech vsazených částek“.
61
na hraní hazardních her hledí jako na činnost výjimečně povolenou státem umožňující fyzickým osobám získat finanční prostředky téměř bez námahy, druhý je založen na tom, že finanční prostředky vložené do hazardní hry byly již jednou zdaněny a ve své podstatě by tak docházelo ke dvojímu zdanění.112 Zákon o daních z příjmů, kombinuje oba principy a upravuje zdanění na základě typu hry, v níž byla výhra získána. Výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle loterního zákona, nebo na základě podobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo v dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, jsou od daně z příjmů osvobozené. Výhry ze sázkových her v kasinu jsou tedy pro výherce čistým příjmem.113 Výjimkou
jsou
opakované
výhry
mající
charakter
podnikání
(např.
profesionální hráči pokeru), které se v tomto případě stávají příjmem z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů.114 V první polovině roku 2012 Ministerstvo financí zvažovalo, že by se zdaňovaly i výhry získané z hazardních her, povolených na základě loterního zákona. Byly navrženy dva možné způsoby zdanění. První počítala se zavedením zvláštní sazby daně, výhra by byla vyplacena již zdaněná a daň by státu odvedl přímo provozovatel loterie a jiné podobné hry. V druhém případě by výherce následující rok musel podat daňové přiznání a sám daň v určené výši odvést. Ministerstvo financí vypracovalo analýzu, z níž vyplynulo, že vynaložené náklady by neodpovídaly tomu, co by stát zdaněním získal. V analýze se mimo jiné uvádí: „Na provozovatele by při evidování výher u jednotlivých výherců (poplatníků/plátců) tak byla nakládána neadekvátní náklady
v
administrativní rámci
náročnost spojená s
zajištění
individuální
vysokými finančními
správy
údajů
výherců
(poplatníků/plátců). Navíc pro zpětnou kontrolu přiznaných příjmů (výher) KRAMÁŘ, HUŠÁK a kol. op. cit., s. 85. Výhry z ostatních her a soutěží, které nesplňují podmínky pro osvobození od daně a převyšují částku 10 000 Kč, jsou zdaněny zvláštní sazbou daně ve výši 15 % (§ 10 odst. 1 písm. h) ve spojení s ustanoveními § 4 odst. 1 písm. f) a § 36 odst. 2 písm. k zákona o daních z příjmů). Tuto daň sráží a finančnímu úřadu odvádí provozovatel soutěže (plátce) a výherce obdrží čistou částku sníženou o tuto daň. 114 Za zdaňovací období podává poplatník daňové přiznání a vypočítaný základ daně slouží jako podklad pro výpočet odvodů na zdravotní a sociální pojištění. 112 113
62
z loterií by bylo nutno vytvořit centrální celostátní databázi při sdílení údajů od všech provozovatelů působících na území ČR“.115 Lépe proveditelná a především kontrolovatelná by byla jistě varianta první, kdy by daň odváděl za výherce sám provozovatel. Lze ale souhlasit i s tvrzením, že zavedením této daně by byla na bedra provozovatelů přidána další povinnost. Nehledě na to, že zdanění by měl podléhat jen rozdíl mezi penězi vsazenými a vyhranými, což provozovatel sázkových her v kasinu bude jen těžko evidovat, pokud se žetony nakupují jak v pokladně, tak u hracího stolu. Proto nelze souhlasit s názorem Víta Bárty, že snadným způsobem výběru daně je právě výměna žetonů za hotovost v pokladně před odchodem výherce z kasina.116 Závěrem uveďme, že o obdobné zdanění se pokoušeli i na Slovensku, během jejich průzkumu se ukázalo, že zdanění výher by vedlo k poklesu zájmu o oficiální hry a loterie a naopak by mohl začít růst ilegální trh nabízející hazardní hry. 5.3 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty (dále „DPH“) je základem nejen nepřímého zdanění v České republice, ale zároveň základem celé daňové soustavy. Oblast daně z přidané hodnoty je upravena Směrnicí Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále „směrnice 2006/112/ES“) a česká platná právní úprava vychází ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani u přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Provozovatelé sázkových her v kasinu se pokládají za osobu povinnou k dani v souladu s ustanovením § 5 zákona o DPH, který stanovuje, že za osobu povinnou k dani se považuje mimo jiné právnická osoba, která uskutečňuje samostatně ekonomickou činnost. Provozovatel má zásadně povinnost registrovat se jako plátce DPH, neboť jeho obrat117 za nejvýše BÁRTA, Vít. Kalouskova analýza zdanění hazardu [online]. 2012 [cit. 13. 9. 2012]. Dostupné z: http://vitbarta.cz/makroekonomie/247-kalouskova-analyza-zdanenihazardu.htm#.UMT0y3dZe15 116 Srov. BÁRTA, Vít. Analýza Kalouskovy „analýzy“ hazardu [online]. 2012 [cit. 13. 9. 2012]. Dostupné z: http://vitbarta.cz/makroekonomie/251-analyza-kalouskovy-analyzyhazardu.htm#.UMT2nXdZe14 117 Obratem se rozumí souhrn úplat (částek v penězích nebo v platebních prostředcích peníze nahrazujících nebo hodnot poskytnutého nepeněžního plnění) bez daně, které osobě 115
63
12 předchozích kalendářních měsíců přesáhl stanovenou hranici jednoho milionu korun českých. V § 51 zákona o DPH je uveden základní okruh plnění, která jsou od DPH osvobozena bez nároku na odpočet daně.118 Uvedené osvobození od DPH vlastně znamená, že plátce není povinen z plnění odvádět daň, tj. uplatnit daň na výstupu, ale současně ztrácí nárok na odpočet daně na vstupu
u
přijatých
plnění
vztahujících
se
k těmto
osvobozeným
plněním.119 Důvod osvobození od DPH, kterého požívají loterie a jiné podobné hry, je technického rázu, neboť loterie a jiné podobné hry nejsou uzpůsobeny pro takový druh daně jakým DPH je. Bylo by totiž velmi obtížné stanovit základ daně. U plnění, která jsou osvobozena od DPH bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dřív. Plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně je provozovatel sázkových her v kasinu (plátce) povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém povinnost přiznat toto plnění vznikla. Přestože se jedná o plnění osvobozená, která se nezdaňují, je potřeba určit pro účely daňového přiznání základ daně. V některých případech jej může být nesnadné stanovit, ale většinou bude základ daně stanoven jako rozdíl mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami120. povinné k dani náležejí za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění na území ČR, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Srov. § 6 ve spojení s § 4 zákona o DPH. 118 Osvobození loterií a jiných podobných her od DPH zakotvuje směrnice 2006/112/ES v článku 136 pod bodem 1 písm. i). Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie je nutné, aby daňová osvobození zde uvedená byla interpretována přesně, protože stanovují výjimky z obecného principu, že DPH má být uvalena na všechny služby vykonané za úplatu. Srov. DRÁBOVÁ, Milena; HOLUBOVÁ Olga; TOMÍČEK Milan. Zákon o dani z přidané hodnoty. Komentář. 3. akt. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010, s. 660. ISBN 9788073575236. S. 294-295. 119 Pokud by provozovatelé hazardních her mohli uplatňovat nárok na odpočet DPH na vstupu, byla by jim poskytnuta nebývalá státní podpora, jakou nemá žádný jiný subjekt poskytující tzv. osvobozená plnění (zdravotnická zařízená, sociální péče). Taková výhoda by byla navíc v rozporu s evropským právem. 120 Srov. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 5. 1994, sp. zn. C-38/93. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/. V této věci šlo o spor, co se zahrnuje do základu daně u výherních hracích přístrojů, které musí ponechávat pevně stanovená procenta sázek
64
Zákon o DPH osvobozuje všechny loterie a jiné podobné hry uvedené v § 2 LotZ a ty zákonem přímo neupravené, které povoluje Ministerstvo financí na základě § 50 odst. 3 LotZ. Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ve spojených případech Edith Linneweber a Savva Akritidis121 vymezil, že se osvobození od daně vztahuje na všechny provozovatele loterie, tedy i na ty, kteří nemají povolení či licenci. Konkrétněji stanovil, že provozování všech hazardních her a přístrojů pro hazardní hry je osvobozeno od DPH, ať je vykonáváno ve schváleném či nepovoleném kasinu. Soudní dvůr Evropské unie měl při tomto rozhodnutí na zřeteli zásadní požadavek systému DPH, kterým je stejné zacházení s obdobným zbožím nebo službami z hlediska režimu DPH. Osvobození od daně se podle § 60 zákona o DPH nevztahuje na služby související s provozováním loterií a jiných podobných her. I když se podle loterního zákona provozováním loterií rozumí činnost směřující k uvedené loterií a jiných podobných her do provozu, včetně zprostředkovatelských, organizačních, finančních, technických a dalších služeb souvisejících se zajištěním provozu těchto her, uvedené činnosti, poskytuje-li provozovateli jiný subjekt, jsou z osvobození výslovně vyjmuty (např. oprava technických herních zařízení).122 5.4 Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Poměrně často frekventovaným tématem je v souvislosti s kasiny legalizace výnosů z trestné činnosti (hovorově označováno jako praní špinavých peněz), přestože daleko více v tomto oboru hrozí například spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby nebo trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření.
na výhry v přístroji. Jsou-li vklady fakticky rozděleny na dvě části – jedna slouží k doplnění zásobárny a placení výher a druhá jde do skříňky na hotovost, pak základ daně nezahrnuje povinně předepsaný podíl celkových vložených vkladů, který odpovídá výhrám vyplaceným hráčům. 121 Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. C-453/02 a C462/02. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ 122 Toto ustanovení je zcela v souladu se směrnicí 2006/112/ES.
65
5.4.1 Povinnosti vyplývající z AML zákona Základem mimotrestní právní úpravy je zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnos z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (také „AML123 zákon“). Tento zákon, často označován jako zákon proti praní špinavých peněz, je transpozicí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu („AML směrnice“), a prováděcí směrnice124. Problematika legalizace výnosů z trestné činnosti úzce souvisí s dalšími typy kriminality, např. s organizovaným zločinem, korupcí, nelegálním obchodem se zbraněmi či drogami atd. Mezi povinné osoby s povinnostmi podle tohoto zákona je zařazen i držitel povolení k provozování sázkových her v kasinu podle loterního zákona (§ 2 písm. i) a m) LotZ). Legalizace výnosů z trestné činnosti je oficiálním právním termínem pro v praxi často užívaný obrat „praní špinavých peněz“. Postupy legalizace výnosů z trestné činnosti jsou velmi početné a rafinované, takže jejich podstatu lze vymezit jen obecně. Cílem legalizace výnosů je přerušení stopy mezi spáchaným trestným činem a jeho výnosem125, který je dále použit a má přitom budit zdání, že se jedná o majetek získaný legálním způsobem, v tomto případě výhrou. Aby se jednalo o legalizaci výnosů, je podmínkou vědomost o tom, že majetek pochází z trestné činnosti, tedy z jednání, které je trestným činem podle českého trestního zákoníku. Postačuje pouze předpoklad existence možného trestného činu, vytvořený na základě omezeného množství informací o jednání, které by mohlo být posuzováno jako trestný čin. Ostatní hry, které nebyly povoleny podle shora zmíněných ustanovení loterního zákona (výherní hrací přístroje, interaktivní videoloterní terminály apod.),
provozované
v prostoru
kasina
nepodléhají
ustanovením
AML
zákona, tedy ani povinnosti identifikace. Samozřejmě pro ně nadále platí povinnost vést denní jmennou evidenci návštěvníků při vstupu do kasina. Zkratka vychází z anglického „Anti-Money Laundering“. Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES. 125 Výnosem rozumíme jakoukoliv ekonomickou výhodu z jednání vykazující znaky trestného činu. 123 124
66
Kasina jsou problematická z hlediska AML zákona z řady důvodů, zejména nakládají s vysokými hotovostními částkami, transakce velkých hotovostních částek probíhají rychle, často jsou v provozu 24 hodin denně, nabízejí celou řadu služeb identických se službami bankovními (poukazování peněz, směnárna). Na druhou stranu nejsou pod srovnatelným dohledem. Ačkoliv u nás je na poli „praní špinavých peněz“ situace o něco klidnější, nejtypičtější nebankovní institucí, kterou tzv. „propírači“ peněz využívají v zahraničí je právě kasino. Směňuje valuty, proplácí šeky, vyplácí vyšší sumy v pokladních šecích a obstarává půjčky. Má také v nabídce využití bezpečnostních schránek a není výjimkou, že si v jednom kasinu peněžní obnos uložíte a vyberete si jej v jiném, spadajícím pod odlišnou jurisdikci. Když celá řada vlád tyto machinace odkryla, snažila se logicky legalizaci výnosů z pocházejících trestné činnosti přes kasina znesnadnit. Podle zákona například ve Spojených státech amerických platí pro kasina stejná ustanovení pro hlášení hotovostních transakcí jako pro tamější bankovní ústavy. V procesu legalizace výnosů z trestné činnosti se rozlišují tři fáze: 1. V první fázi, v níž je nejsnadnější špinavé peníze odhalit, jsou prostředky
získané
trestnou
činností
umístěny
do
legálního
finančního systému; typicky se jedná o velký objem hotovosti, který je použit na nákup žetonů v kasinu nebo směněn za valuty. 2. Ve fázi druhé dochází k zastření původu peněz prostřednictvím opakovaného
hotovostního
a
bezhotovostního
převádění
mezi
osobami, často do zahraničí, nákupem cenných papírů apod. Účelem
je
znepřehlednit
původ
peněz
a
znemožnit
zjištění
nelegálního zdroje. 3. V této fázi se očištěné peníze dostávají původnímu majiteli jako legální příjem. Evidenci návštěvníků kasina lze považovat za identifikaci v souladu s AML zákonem, když podle ustanovení loterního zákona se identifikace provádí při vstupu a „rozsah identifikačních údajů v evidenci a jejich uchování se řídí zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
67
činnosti a financování terorismu“.126 Vedení denní jmenné evidence musí obsahovat
následující
zaznamenání
povinných
identifikačních
údajů:
všechna jména a příjmení, rodné číslo (popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno), místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství. Dále se do evidence zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti127, stát (případně orgán), který jej vydal, a doba jeho platnosti. Tyto údaje se zaznamenají jako součást první identifikace. Identifikační údaje, které nejsou v předkládaném průkazu totožnosti, může povinná osoba přijmout z jiného věrohodného sdělení návštěvníka kasina, postačí i jeho ústní prohlášení128, lepší je však tyto údaje prokázat jiným dokladem. Při zjišťování jména a příjmení je významné rozlišit, která část je jménem a která část je příjmením, zejména u cizinců, u nichž to nebývá často jasné. Pokud je v některém z identifikačních údajů obsažen již některý další identifikační údaj, pak tento nemusí být samostatně zaznamenán. Uveďme možnost rozpoznat pohlaví z koncovky příjmení nebo z rodného čísla. Adresa pobytu a státní občanství se pro změnu zapisuje vždy. Při zjišťování a ověřování totožnosti musí povinná osoba pokaždé provést srovnání shody podoby s fotografií v průkazu totožnosti. Provozovatel je povinen uchovat povinné identifikační údaje uvedené v denní jmenné evidenci kasina a údaje o obchodech129 spojených s identifikací návštěvníka kasina po dobu 10 let.130 Pokud byl návštěvník kasina při první návštěvě řádné identifikován a tyto údaje jsou uloženy v databázi, postačí při každé další návštěvě běžné ověření totožnosti. V případě, že došlo ke změnám identifikačních údajů (např. změna bydliště), musí návštěvník tuto změnu doložit a kasino je povinno tuto změnu zaznamenat. Provozovatel může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie předložených dokladů jen se souhlasem návštěvníka kasina. Srov. § 36 odst. 2 LotZ. Průkazem totožnosti může být jen platný doklad. Kromě občanského průkazu lze využít cestovní pas, řidičský průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince atd. 128 V případě ústního prohlášení není na škodu uvést do evidence poznámku, že daný údaj nebyl ověřen, ale vychází pouze z ústního sdělení návštěvníka kasina. 129 Obchodem se pro potřeby AML zákona označuje jakékoli jednání, kterým by případně mohlo dojít k legalizaci výnosů (například i přesuny mezi jednotlivými účty téhož majitele). 130 Lhůta k uchovávání informací je stanovena jako desetiletá, aby korespondovala s délkou doby rozhodnou pro promlčení trestního stíhání u převážné části závažné trestné činnosti, která s legalizací výnosů souvisí. Jinak by mohlo docházet k absurdním situacím, kdy trestný čin by dosud nebyl promlčen, avšak důkazy o jeho spáchání by byly již zničeny. Lhůta počíná běžet zřejmě od poslední návštěvy kasina. 126 127
68
Částka 1 000 EUR je obecným limitem, nad který musí každá povinná osoba při jednotlivém obchodu vždy provést identifikaci účastníka obchodu. Jde-li o podezřelý obchod131, identifikuje provozovatel návštěvníka kasina bez výjimky vždy, bez ohledu na stanovený limit 1 000 EUR. Provozovatel sázkových her v kasinu musí být schopen určit celkovou výši obchodů provedených návštěvníkem kasina uskutečněnou v průběhu jednoho hracího dne. Povinnost kontroly návštěvníka kasina podle ustanovení § 9 AML zákona se uplatní při jednorázovém obchodu v hodnotě nad 15 000 EUR, neboť tento obchod představuje vyšší riziko. Ke kontrole se předpokládá aktivní spolupráce návštěvníka kasina, která může spočívat v předložení příslušných
dokladů
nebo
prohlášení.
Kontrola
zahrnuje
zejména
přezkoumání zdrojů finančních prostředků, jejichž původ je možno doložit daňovým přiznáním, potvrzením o výhře apod. Provozovatel
má
povinnost
odmítnout
uskutečnění
obchodu
v případech, kdy se návštěvník kasina odmítne podrobit identifikaci (v případech,
kdy
je
AML
zákonem
uložena
identifikační
povinnost),
neposkytne-li potřebnou součinnost při kontrole podle § 9 AML zákona, není-li možné provést identifikaci132 či kontrolu návštěvníka kasina anebo má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti poskytnutých údajů nebo o pravosti předložených dokladů. Jestliže povinná osoba odmítla uskutečnění obchodu, protože se klient odepřel identifikovat, může podat oznámení podezřelého obchodu, pokud má alespoň dílčí informace k jeho identitě, jinak by toto oznámení postrádalo smysl. Oznámení o podezřelém obchodu lze podat i tehdy, když není účastník obchodu
(návštěvník
kasina)
dostatečně
identifikován
(například
se
131 Jde o takový obchod, u něhož lze předpokládat, že použité prostředky pocházejí z nějakého spáchaného (resp. páchaného u trvajících či pokračujících trestných činů) trestného činu. Příznakem, podle něhož povinná osoba obchod jako podezřelý vyhodnocuje, může být i odlišné chování klienta oproti jeho obvyklému chování, nebo oproti chování většiny klientů. AML zákon uvádí demonstrativní výčet podezřelých obchodů (klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti obdržených identifikačních údajů). 132 Například pro nedostatek identifikačních údajů, což by v budoucnosti znemožňovalo nebo znesnadňovalo možnost opětovné identifikace.
69
v průběhu obchodu odmítne podrobit identifikaci nebo jej povinná osoba odmítne na základě pochybností o pravosti identifikačních dokladů). Oznámení podezřelého obchodu upravuje § 18 AML zákona, volba formy oznámení je ponechána na oznamovateli (provozovateli sázkových her v kasinu, přesto by měla být s ohledem na jeho obsah použita forma předávání informací s vyšším stupněm bezpečnosti. Oznámení, které přijímá Ministerstvo financí, prostřednictvím Finančního analytického útvaru133, má být podáno co nejdříve, uvedená lhůta 5 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu určuje jen nejzazší termín. Často totiž hrozí nebezpečí z prodlení, které nastává v případech, kdy je nasnadě zmaření nebo podstatné
ztížení
možnosti
zajištění
majetku,
který
je
předmětem
podezřelého obchodu, a u něhož lze předpokládat následné zajištění pro potřeby trestního řízení. Včasné podání oznámení podezřelého obchodu na Finanční analytický útvar lze považovat za úkon k překažení spáchání nebo dokončení trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku. Naopak, nesplnění povinnosti může znamenat v důsledku spáchání trestného činu podle § 367 trestního zákoníku, nepřekažení trestného činu.134 V oznámení musí být obsaženy veškeré informace, které má oznamovatel o tomto obchodu, jeho souvislostech a účastnících k dispozici.135 Provozovatel o této skutečnosti návštěvníka kasina neinformuje, jinak by se dopustil porušení mlčenlivosti podle § 38 AML zákona. Finanční analytický útvar na základě podaných oznámení podezřelých obchodů, ale i na základě vlastního šetření podává trestní oznámení podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále „trestní řád“). Pakliže hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu klienta by mohlo dojít ke zmaření nebo podstatnému ztížení zajištění výnosu z trestné Finanční analytický útvar je součástí Ministerstva financí. Tento kompetenčně vybavený orgán státní správy je schopen zejména sdružováním informací z více zdrojů včetně zahraničních vyloučit nebo potvrdit podezřelé okolnosti obchodu. V odůvodněných případech předává věc k dalšímu šetření orgánům činným v trestním řízení. 134 TVRDÝ, Jiří; BÁRTOVÁ, Adriana. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předpisy související: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 501 s. ISBN 9788074000997. S. 149-150. 135 Jako metodická pomůcka, vzhledem k neexistenci prováděcího předpisu, je na internetových stránkách Finančního analytického útvaru zveřejněno sdělení, které souhrnně uvádí náležitosti oznámení podezřelého obchodu. 133
70
činnosti, povinná osoba může klientův příkaz, týkající se podezřelého obchodu, splnit nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu Ministerstvem financí, resp. Finančním analytickým útvarem. Například výhra bude do jejího vyplacení zajištěna uložením v trezoru kasina. Jakmile lhůta vyprší, smí povinná osoba transakci provést, bez ohledu na to, zda skončila v pracovní či jiný den Pokud bylo splnění příkazu odloženo, provozovatel o tom nesmí klienta informovat, jinak by porušil povinnost mlčenlivosti, jejímž účelem je zejména předejít maření případného vyšetřování. Vyžaduje-li složitost šetření podezřelého obchodu delší dobu, Ministerstvo financí rozhodne buď o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však na dobu 72 hodin od přijetí oznámení, nebo o odložení splnění příkazu klienta, resp. o zajištění konkrétně určené věci nebo majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, u povinné osoby, u níž se majetek nachází (tedy i u té, která oznámení podezřelého obchodu nepodávala), maximálně na dobu 72 hodin. Zajištění majetku provádí Ministerstvo financí rozhodnutím, které je součástí šetření podezřelého obchodu a procesní postup je dán AML zákonem. Rozhodnutí o zajištění majetku se vyhlašuje a doručuje pouze povinné osobě, které se týká. Stát ex lege přebírá odpovědnost za případnou škodu, vzniklou z nesplnění příkazu klienta. Jestliže v průběhu lhůty vyplyne, že příslušná transakce nesouvisí s trestnou činností, Ministerstvo financí zajišťovací opatření zruší rozhodnutím. Provozovatel sázkových her v kasinu je povinen písemně vypracovat systém
vnitřních
zásad,
postupů
a
kontrolních
opatření
k naplnění
povinností stanovených AML zákonem (dále jen „systém vnitřních zásad“). Vypracovaný
systém
vnitřních
zásad
je
provozovatel
povinen
zaslat
Ministerstvu financí, které systém vnitřních zásad buď mlčky schválí, nebo vypracuje připomínky k jeho dopracování. Tento vnitřní předpis povinné osoby musí mimo jiné obsahovat demonstrativní výčet znaků podezřelých obchodů, s nimiž se mohou příslušní zaměstnanci kasina v rámci svého pracovního
zařazení
setkat136,
či
specifikovat
opatření
provozovatele
Jednorázový nákup žetonů u hracích stolů za vysokou částku, žádost o vystavení potvrzení o výhře, která neodpovídá výhře skutečné. 136
71
sázkových her v kasinu vedoucí k rozpoznání politicky exponovaných osob137 a osob, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcích, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o mezinárodních sankcích“). Provozovatel může stanovit, že bude po návštěvnících kasina požadovat vyplnění prohlášení, že dotyčný není politicky exponovanou osobou, přičemž by návštěvníkům kasina měla být písemnou formou poskytnuta definice politicky exponované osoby. Jedním ze způsobů vedoucím k rozpoznání osoby uvedené v tzv. sankčním seznamu může být postup, na jehož základě provozovatel při kontrole na vstupu do kasina ověří, zda se tato osoba nenachází
v databázi
mezinárodně
hledaných
osob
(např.
s využitím
internetu). Provozovatel sázkových her v kasinu určí konkrétního zaměstnance k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 AML zákona a k zajišťování průběžného styku s Ministerstvem financí. Tam, kde není konkrétní kontaktní osoba určena, je jí automaticky statutární orgán podle zápisu v obchodním rejstříku. Provozovatel může určit více kontaktních osob podle své konkrétní situace a potřeby tak, aby byl schopen zajistit oznamovací povinnost podezřelých obchodů, provádění neodkladných úkonů a plnění pokynů Finančně analytického útvaru. Provozovatel je povinen zajistit jedenkrát v průběhu 12 měsíců proškolení zaměstnanců, kteří se s podezřelými obchody mohou setkat. Noví zaměstnanci, kteří mají být zařazeni na takovou pozici, kde se s nimi mohou setkat, musí být proškoleni ještě před samotným nástupem. Program školení by měl vycházet ze systému vnitřních zásad a měl by být rozdílný podle vykonávaných funkcí. O účasti a obsahu školení je provozovatel povinen vést evidenci, a to nejméně po dobu 5 let od jejich konání. AML zákon dále ukládá provozovateli sázkových her v kasinu povinnost ve stanovené lhůtě poskytnout na žádost Ministerstva financí, resp. Finančního analytického útvaru, údaje o obchodech souvisejících Kdo je politicky exponovanou osobu demonstrativně vyjmenovává § 4 odst. 5 AML zákona. Za základ určení, kdo je politicky exponovanou osobou, by měl být považován fakt, že této osobě byly svěřeny významné veřejné funkce a minimálně celostátní působností. Srov. TVRDÝ; BÁRTOVÁ op. cit., s. 107 137
72
s povinností identifikace nebo ohledně nichž je prováděno šetření, předložit potřebné doklady nebo k nim umožnit přístup a sdělit informace o osobách, které se obchodů účastnily. Žádost o informaci může být písemná i ústní, rovněž forma splnění požadavku může být různá (např. podání písemné zprávy, poskytnutí kopie dokladu). 5.4.2 Nejčastější způsoby legalizace výnosů z trestné činnosti Sázení nelegálních peněz je nejjednodušší způsob, jak získat doklad o legálním původu finančních prostředků. V kasinu
jsou
nejčastěji
k legalizaci
výnosů
z trestné
činnosti
používány žetony. Typickým způsobem je nákup žetonů za hotovost nebo prostřednictvím účtu u kasina a jejich následné proplacení ve formě šeku, směnky nebo převodu na účet. Tzv. práči mohou nakoupit žetony od ostatních hráčů za vyšší cenu, dva účastníci hry mohou sázet na výhru ve stejné hodnotě tak, že pokrývají obě možnosti sázky (např. sázky na barvu při ruletě, vždy padne červená nebo černá), chtějí vyplácet žetony několikrát během návštěvy kasina nebo chtějí proplatit žetony ve stejné nebo podobné výši, v jaké je nakoupili. Dalším typem legalizace výnosů pocházejících z trestné činnosti může být proces legalizace výnosů prostřednictvím restrukturace (rozdělením velké hotovostní částky na několik menších za účelem minimalizace podezření a obcházení limitů na oznámení velkých transakcí) nebo očištěním (přeměna velkého množství bankovek a mincí nízké nominální hodnoty na bankovky vysokých nominálních hodnot). Zneužitelné pro legalizaci výnosů z trestné činnosti můžou být i převody mezí účtem u kasina a finančními institucemi nebo mezi různými kasiny. Tento typ legalizace výnosů se projevuje častými vklady hotovosti a převody na účet, vybráním finančních prostředků krátce po jejich vložení na účet, vysokou aktivitou na účtu během krátké doby, zejména při minimální nebo žádné hráčské aktivitě apod. Často se také využívá směnáren v kasinech, kde se výnosy z trestné činnosti vymění za cizí měnu a tím se tak zastře jejich pravý původ.
73
Není vyloučena ani legalizace výnosů z trestné činnosti ve spolupráci se zaměstnanci kasina, kteří nehlásí podezřelé obchody nebo nadlimitní transakce, popřípadě falšují záznamy o hře tak, aby doložili oprávněnost držení žetonů. Indikátorem mohou být především kontakty mezi stálými klienty a zaměstnanci mimo kasino. Při otvírání účtu u kasina, hře i výplatě výher jsou často ke skrytí identity používány falešné doklady a výjimkou není ani použití kradených či podvodně získaných kreditních/debetních karet při koupi žetonů. 5.5 Směnárenská činnost provozovatelů sázkových her v kasinu Chce-li provozovatel sázkových her v kasinu užívat jinou herní měnu než českou, potřebuje k tomu pravomocné rozhodnutí o povolení vydané Ministerstvem financí. Tímto souhlasem ovšem není zbaven povinnosti požádat Českou národní banku (dále „ČNB“) o registraci. Směnárenská činnost je upravena zákonem č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále „devizový zákon“). Na základě zmocnění v tomto zákoně138 je ČNB oprávněna vydat k podrobnější úpravě vyhlášku – tou je vyhláška č. 376/2009 Sb., o směnárenské činnosti (dále „vyhláška o směnárenské činnosti“), která vychází z transpozice AML směrnice, zejména z článku 36, který mimo jiné ukládá členským státům povinnost licencovat nebo registrovat směnárny a subjekty zajišťující převody nebo zasílání peněz. Vyhláška o směnárenské činnosti stanovuje vzory tiskopisů žádostí o registraci
ke
směnárenské
činnosti
a
obsah
jejich
příloh,
způsob
informování klientů devizových míst139 a plnění vykazovací povinnosti držitele registrace ke směnárenské činnosti. Provozovatel sázkových her v kasinu podává žádost na stanoveném tiskopise a přílohami žádosti jsou doklady, které mají doložit splnění podmínek stanovených v zákoně, tj. doklad prokazující bezúhonnost140 a doklady prokazující, že osoba, která Srov. § 30a AML zákona. Devizovým místem pro naše účely rozumíme osobu oprávněná vykonávat směnárenskou činnost na základě registrace ČNB. 140 Za bezúhonnou se dle devizového zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem zamýšleného podnikání, pokud se na ni nehledí, jako by 138 139
74
bude řídit podnikání žadatele, dosáhla odpovídajícího vzdělání141. Dále přikládá doklad o oprávnění k podnikání142, prohlášení k informacím souvisejícími s prokázáním bezúhonnosti a dotazník obsahující informace směřující k identifikaci skutečného majitele žadatele.143 K řízení o žádosti o registraci ke směnárenské činnosti podle § 3 devizového zákona jsou v prvním stupni příslušné pobočky ČNB, které při registraci postupují podle části čtvrté správního řádu. Místní příslušnost pobočky se řídí sídlem právnické osoby – žadatele. Česká národní banka vede seznam udělených registrací ke směnárenské činnosti. Není-li do 30 kalendářních dnů žadateli o provedení evidence provozovny Českou národní bankou sděleno, že se žádost zamítá, platí, že se žádosti vyhovuje. Předmětem směnárenské činnosti je nákup a prodej cizí měny v bankovkách, mincích a šecích (dále jen „hotovost“). Devizové místo, které bylo registrováno ke směnárenské činnosti podle devizového zákona (dále „držitel hotovosti
registrace“)
není
bezhotovostním
oprávněno převodem
přijímat z účtu
protihodnotu
klienta
na
vyplácené
účet
držitele
nebyla odsouzena. Dokladem o bezúhonnosti se pro účely této vyhlášky rozumí pouze doklad vydaný cizím státem prokazující bezúhonnost příslušné osoby, tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce. Předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů k prokázání bezúhonnosti příslušné osoby se s odvoláním na § 44b zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., nepožaduje, neboť si ho Česká národní banka vyžádá na základě tohoto oprávnění sama. 141 Odpovídajícím vzděláním se pro účely devizového zákona rozumí takové vzdělání, včetně dostatečné praxe, které umožňuje provádět směnárenskou činnost a plnit povinnosti s jejím prováděním. Za odpovídající vzdělání se považuje vždy ukončené střední vzdělání a za dostatečnou praxi se považuje pracovní zkušenost se směnárenskou činností v délce nejméně 6 měsíců. 142 Dokladem o oprávnění se rozumí dle § 2 vyhlášky o směnárenské činnosti „úplný výpis, anebo jiný dokument, z evidence podnikatelů nebo jiné evidence podle jiného právního předpisu, anebo z obdobných evidencí v zahraničí, obsahující údaje platné v době podání žádosti včetně informací o podaném návrhu na zápis do příslušné evidence, který nebyl ke dni podání žádosti proveden“. Úplný výpis musí obsahovat všechny údaje zapsané v obchodním či obdobném rejstříku ve státě sídla žadatele, v níž je právnická osoba vedena, aktuální v době podání žádosti o registraci ke směnárenské činnosti, nikoliv všechny údaje a jejich změny od vzniku právnické osoby, které jsou již neplatné. V případě provozovatelů kasinových her žádajících o vydání registrace ke směnárenské činnosti se jedná o úplný výpis z obchodního rejstříku. 143 V prohlášení se sděluje, zda se konkrétní osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců mimo území České republiky, a pokud ano v jakých státech. Z těchto států pak musí doložit doklad o bezúhonnosti. Účelem dotazníku je splnění povinnosti vyplývající z článku 36 odst. 2 AML směrnice, který stanovuje, aby členské státy od příslušných orgánů vyžadovaly odmítnutí vydání licence nebo registraci, pokud nejsou přesvědčeny, že osoba, která ve skutečnosti řídí nebo bude řídit podnikání směnárny, nebo její skutečný vlastník je způsobilou a řádnou osobou.
75
registrace, ani převádět protihodnotu přijaté hotovosti bezhotovostním převodem z účtu držitele registrace na účet klienta. Devizový zákon ukládá devizovému místu tyto povinnosti
informovat bez zbytečného odkladu ČNB o každé změně údajů uvedených v žádosti o registraci, popř. v jejích přílohách,
vykonávat
nákup
a
prodej
cizí
měny
pouze
v předem
evidovaných provozovnách,
zajistit, aby směnárenskou činnost vykonávaly pouze osoby, které jsou držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání
platidel
podezřelých
z padělání
nebo
pozměňování, vydaného ČNB či osobou jí pověřenou (dále „kurz o rozpoznávání platidel“),
opatřit si, aktualizovat a užívat soubor informací v tištěné nebo elektronické
podobě
s vyobrazením
a
popisem
platných
platidlech v měnách, které devizové místo nakupuje a prodává, a informacemi o jejich vydání, platnosti a lhůtě výměny,
informovat klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje cizí měny, používaných nákupních a prodejních kurzech a cenách poskytovaných služeb,
provádět nákup a prodej cizí měny podle nákupního nebo prodejního kurzu uvedeného v kurzovním lístku devizového místa,
nepoužívat při propagaci svých služeb nesprávné nebo neúplné informace,
vykazovat České národní bance údaje o množství nakoupených a prodaných cizích měn.
Za nesplnění některé z výše uvedených povinností se devizové místo oprávněné k nákupu a prodeji cizí měny v hotovosti dopustí správního deliktu, za nějž mu může být Českou národní bankou uložena pokuta do výše 1 000 000 Kč. Jak je uvedeno výše, směnárenská činnost se může provádět pouze v provozovnách, které byly k tomuto účelu zaevidovány ČNB. K evidenci provozovny musí žadatel doložit adresu provozovny, právní titul užívání této 76
provozovny (např. nájemní smlouva, kupní smlouva) a kolaudační souhlas, neboť dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, mu prostory kasin podléhají. Každá změna či zrušení evidované provozovny musí být bez zbytečného odkladu oznámena ČNB. O žádosti o provedení změny nebo zrušení evidované provozovny rozhoduje pobočka ČNB místně příslušná dle sídla držitele registrace. I zde platí právní domněnka, jestliže není do 30 kalendářních dnů žadateli o změnu či zrušení evidence provozovny Českou národní bankou sděleno, že se žádost zamítá, platí, že se této žádosti vyhovuje. Kromě žádosti může ČNB evidenci provozovny zrušit z moci úřední, jestliže v ní devizové místo nevykonává směnárenskou činnost po dobu delší než 12 měsíců. Vyhláška
o
směnárenské
činnosti
v
§
5
konkretizuje
způsob
informování klientů devizových míst a stanovuje rovněž pravidla, která musí devizové místo dodržovat, pokud při nabízení svých služeb využívá různé druhy upoutávky144. K zamezení klamání klientů je požadováno, aby při sdělování informací na upoutávkách byly údaje o nákupním a prodejním kurzu měny uváděny vždy společně. Údaje a informace na zvolené upoutávce by měly být jednotné a přiměřeně velké. Informace musí být uvedeny kromě češtiny alespoň i v jazyce anglickém. V zájmu předcházení poškození klienta je zakotven požadavek, aby klient obdržel informace týkající se výsledné výše protihodnoty nakupované nebo prodávané měny před ukončením transakce, a měl tak možnost od obchodu odstoupit v případě, že tato výše neodpovídá jeho představě, kterou získal na základě uváděných informací. U cizojazyčně mluvících osob nestačí pouze ústní sdělení výše protihodnoty nakupované nebo prodávané měny, ale i její číselné vyjádření (písemně nebo jinou srozumitelnou formou, např. na kalkulačce). Paragraf 6 vyhlášky o směnárenské činnosti upravuje podrobnosti vykazování údajů o množství nakoupených a prodaných cizích měn. Držitel registrace zasílá vyplněný tiskopis o nákupu a prodeji cizí měny místně příslušné pobočce ČNB elektronicky nebo v listinné podobě. Tento výkaz Upoutávkou je jakékoli sdělení, oznámení, propagace či jiná prezentace mající za cíl informovat o nabízených službách devizového místa nebo podpořit jeho činnost (tedy zahrnuje i informace o kurzech a cenách uvedených na tabulích před směnárnou). Není rozhodující způsob, jakým je upoutávka činěna.
144
77
primárně slouží pro sestavování příjmů a výdajů z cestovního ruchu jako jedné z položek platební bilance České republiky, případně může být využíván pro účely výkonu devizové kontroly. Devizový orgán, tedy Ministerstvo financí a ČNB, kontroluje dodržování devizových předpisů. Kontrolovaná osoba je povinna předložit požadované doklady, podat vysvětlení a poskytnout devizovému orgánu potřebnou součinnost. Kromě uložení nápravných opatření, pozastavení či zakázání činnosti a uložení peněžité pokuty může Česká národní banka registraci zrušit. Neboť se provozovatelé kasin a držitelé registrace ke směnárenské činnosti dostávají dennodenně do kontaktu s bankovkami a mincemi, další povinnosti jim ukládá zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o oběhu bankovek a mincí“). Tito kontrolují pravost a platnost tuzemských bankovek a mincí vracených do oběhu. Tuzemské bankovky a mince, které jsou podezřelé nebo neplatné, nesmí do oběhu vrátit. Dále nevrací zpět do oběhu běžně poškozené tuzemské bankovky a mince, pokud jsou celé, a tuzemské bankovky a mince nevhodné pro další oběh, ty předávají České národní bance. Jsou oprávněni odmítnout běžně poškozené tuzemské bankovky a mince, pokud nejsou celé, nebo jsou nestandardně poškozené (proděravělé, nečitelné, deformované). Zákon o oběhu bankovek a mincí obsahuje ustanovení, na základě něhož může každý odmítnout přijetí bankovek nebo mincí, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou padělané145 nebo pozměněné146. Provozovatel sázkových her v kasinu a držitel registrace ke směnárenské činnosti je povinen tyto bankovky nebo mince zadržet bez náhrady. Dále vyzve toho, kdo podezřelé bankovky nebo mince předložil, aby prokázal svoji totožnost, zaznamená jeho osobní údaje a vystaví mu potvrzení o zadržení padělaných nebo pozměněných bankovek nebo mincí. České národní bance zadržené bankovky nebo mince neprodleně předá společně se stejnopisem potvrzení o jejich zadržení, který ještě odevzdá Policii České republiky. Pokud by provozovatel sázkových her v kasinu nebo držitel registrace ke směnárenské Bankovky a mince jiné než ty, které byly řádným způsobem uvedeny do oběhu ČNB. Bankovky a mince nedovoleně upravené takovým způsobem, že jsou způsobilé vyvolat klamnou představu o své platnosti nebo nominální hodnotě. 145 146
78
činnosti padělané nebo pozměněné bankovky a mince nezadržel nebo je neprodleně ČNB nepředal, dopustil by se správního deliktu. Provozovatel sázkových her v kasinu je povinen zajistit, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo je vracejí do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování kurzu o rozpoznávání platidel.147 Jinak by se provozovatel dopustil správního deliktu, za nějž může být uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Druhy a náplň kurzů, obsah závěrečných testů, organizační a technické předpoklady pro pořádání kurzů pověřenou osobou a náležitosti vydávaných ověření upravuje vyhláška č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí, vydaná Českou národní bankou. 5.6 Trestněprávní úprava V souvislosti s provozováním kasinových her může docházet k páchání rozličné trestné činnosti. Nejvýznamnějším trestným činem je neoprávněné provozování loterie a jiné podobné sázkové hry (§ 252 trestního zákoníku)148. Jde o speciální případ neoprávněného podnikání, upraveného § 251 trestního zákoníku, protože
postihuje
určitý
druh
podnikání.
U
skutkové
podstaty
neoprávněného provozování loterie a jiné podobné hry se nevyžaduje větší rozsah této činnosti, a to z důvodu obtížné prokazatelnosti. Postačí tak při splnění všech znaků i jednorázový akt.149 Objektem trestného činu je zájem na dodržování státní regulace při provozování loterií a jiných podobných her. Pachatelem může být pouze fyzická osoba, která loterii a jinou podobnou hru úmyslně neoprávněně provozuje, resp. fyzická osoba jednající jménem
147 Zejména pokladní, ale lze doporučit, aby se kurzu zúčastnili i dealeři a krupiéři, protože ti bankovky vyměňují za žetony u hracích stolů. 148 Terminologie se odlišuje od pojmu užívaném v loterním zákoně („loterie a jiná podobná hra“). 149 Srov. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 5. 1995, sp. zn. 7 To 212/95. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 9. 2012]: „Skutečnost, že pachatel provozuje v restauraci hrací automat jen po dobu dvou dnů, sama o sobě nevylučuje, aby jeho jednání bylo posouzeno jako trestný čin neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry“.
79
právnické osoby.150 Pod tuto skutkovou podstatu trestného činu zahrnujeme provozování loterie a jiné podobné hry bez povolení příslušného orgánu. Do věcné působnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále „zákon o trestní odpovědnosti PO“), bohužel trestný čin neoprávněného provozování loterie a jiné podobné sázkové hry nespadá. Nezbývá než doufat, že zákonodárce co nejdříve tuto skutečnost napraví a neoprávněné provozování loterie a jiné podobné sázkové hry do výčtu trestných činů, za něž nesou právnické osoby trestní odpovědnost, zařadí. Ve výčtu trestných činů v § 7 zákona o trestní odpovědnosti PO však nalezneme trestný čin ohrožování výchovy dítěte, který by mohl být spáchán za splnění podmínek v trestním zákoníku v případě nedodržení zákazu účasti osob mladších 18 let na loterii a jiné podobné hře. Dále může v kasinech docházet ke zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254 trestního zákoníku), někteří provozovatelé kasin se totiž spoléhají na povrchní a formální, tedy často nekvalitní, kontroly vykonávané orgány státního dozoru. Podle § 217 trestního zákoníku (ve spojitosti s ustanovením § 7 zákona o trestní odpovědnosti PO) se může trestného činu dopustit i ten, kdo jinému z nedbalosti umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci získanou trestním činem. Podle tohoto ustanovení je možné postihnout i povinnou osobu, provozovatele sázkových her v kasinu, pokud neplněním nebo nedostatečným plněním povinností podle AML zákona umožní jinému nakládat s prostředky pocházejícími z trestné činnosti. Na závěr si uvedeme trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku), kterého se mimo jiné dopustí ten, kdo ve větším rozsahu, tj. v rozsahu 50 000 Kč, zkrátí daň, kam zařazujeme i odvod z loterií a jiné podobné hry. Za tento trestný čin může být trestně odpovědný provozovatel jako právnická osoba, neboť tento trestný čin spadá do věcné působnosti zákona o trestní odpovědnosti PO.
JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009, 896 s. ISBN 9788087212240. S. 649. 150
80
O zahájení trestního stíhání proti právnické osobě, provozovateli sázkových her v kasinu, vyrozumí policejní orgán Ministerstvo financí a finanční úřady jako orgány udělující povolení k provozování loterie a jiné podobné hry, resp. orgány vykonávající státní dozor. Těmto orgánů bude oznámeno také pravomocné skončení věci.151 5.7 Důsledky úplného zákazu Hra, soutěže, loterie i hazard provází člověka už od pradávna. Hraní a hazard s sebou ale nesou mnoho neblahých jevů pro společnost, státy a církve se proto nejednou pokusily hazard a hraní z lidské společnosti odstranit. Marně. Různé zákazy hazardu v historii potvrdily, že hazard nelze vymýtit, pouze tím dochází k odstranění zdroje státních či obecních příjmů z něho plynoucích. Zákaz hazardu pokaždé vyhnal hráče jinam, ať do ilegality nebo do zahraničí. V oblasti mimo právo se pak tato činnost rozvíjí v daleko nebezpečnějších formách zejména v provázanosti s organizovaným zločinem. Po těchto obdobích zákazu hazardu docházelo zpět k jeho legalizaci, ať formou státních či církevních loterií a her nebo jejich postupným převodem do soukromé sféry podnikání. Důvodů k legalizaci her a hazardu bylo mnoho a byly natolik přesvědčivé, že racionalita jejich dopadů152 vždy převážila nad představou
vymýcení
hazardu
z lidské
společnosti.
Uveďme
si
nejvýznamnější restrikce z pohledu rozvoje herního průmyslu. V Anglii narůstal v souvislosti s hazardními hrami počet sebevražd, proto byl v roce 1739 schválen zákon, který většinu oblíbených her zakázal. Samozřejmě se zakázání hazardních her neobešlo bez problémů a zákon se obcházel vymýšlením her nových. Rovněž ve Francii byl v roce 1759 vydán proti hrám edikt, který postavil mimo zákon i tehdy oblíbenou a často hranou ruletu. Hrálo se ovšem dál a v roce 1796 se dokonce objevila ruleta, jakou známe dnes. Za nejvýznamnější zákaz se považuje francouzský z první poloviny 19. století. Neexistence regulace ani žádné kontroly ze strany Účelem je zabezpečit, aby s právnickou osobou neprobíhalo řízení o totožném správním deliktu, jestliže bylo zahájeno trestní stíhání. Lze uvažovat, že vyrozumění má zabránit tomu, aby nebyla Ministerstvem financí provozovateli uvolněna jistota v případě ukončení jeho činnosti. 152 Například financování veřejně prospěšných aktivit, sportu, léčebných a sociálních zařízení 151
81
státních úředníků vyústila ve velké problémy obyvatel s hraním hazardních her. Francouzská zákonodárná moc musela zasáhnout a zvolila formu úplného zákazu namísto stanovení mírnějších restriktivních pravidel. Byl určen pevný datum konce legálních her na 31. 12. 1837. Přes nevoli hráčů, kteří odmítli herny opustit, byly následující den uzavřeny všechny podniky a organizátoři her trestáni. Uzavřením pařížských heren a kasin přišly o práci stovky lidí, ti se odstěhovali do sousedních zemí, ale také do Ameriky či Asie a začali budovat kasina tam. Ukázkovým příkladem je i zákaz hazardních her v Nevadě v druhé polovině 19. století a počátkem století dvacátého. Zákonodárci byli nuceni přijmout zákon, který hazardní hry znovu povoloval, aby naplnili státní kasu.153 Mezi provozování
rizika
pro
hazardu
společnost, hrozí,
patří
která
v případě
především
vznik
zákazu
legálního
nelegálního
hraní
(tzv. černých heren), kriminalizace celého herního průmyslu, neexistence příjmů pro státní rozpočet, nulová možnost dohledu a znemožnění jakékoliv regulace. Dle nejnovějšího průzkumu absolutní zákaz hazardních her a loterií podporuje pouze 16 % Čechů. Nadpoloviční většina (60 %) by byla pro přísnější regulaci ze strany státu, je jim totiž jasné, že zákazem by se hazard nezrušil, ale pouze by došlo k jeho přesunu do ilegálních heren, což by vedlo mimo jiné k nulovému zdanění této činnosti. Třem čtvrtinám dotazovaných nejvíce vadí, že se v těchto místech scházejí lidé závislí na hazardu.154
Tento převažující názor potvrzuje jistou nechuť většiny
obyvatelstva zejména vůči hernám, respektive vůči lidem, kteří se zde pohybují.
O tomto zákazu bylo obsáhleji pojednáno v kapitole pojednávající o historii kasin. Průzkum: Češi podporují regulaci hazardu, s jeho zákazem však nesouhlasí. Mediafax.cz [online]. 2012 [cit. 25. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/ekonomika/4115592-Pruzkum-Cesi-podporuji-regulaci-hazardu-sjeho-zakazem-vsak-nesouhlasi 153 154
82
6 Státní dozor Správním dozorem (jejž loterní zákon označuje jako dozor státní) obecně myslíme kontrolní činnost vykonavatelů veřejné správy (kontrolních orgánů) uskutečňovanou na základě zákona vůči jim nijak nepodřízeným právnickým nebo fyzickým osobám (kontrolované osoby).155 Takto je také pojímán a upraven loterním zákonem, v zásadě tedy jako dozor nad dodržováním právních předpisů a podmínek v rozhodnutí o povolení k provozování loterie a jiné podobné hry ze strany provozovatelů. V rámci správního (státního) dozoru je nutno rozlišovat úpravu první fáze dozoru (zjišťovací) a úpravu druhé fáze dozoru (reakce na zjištění), přičemž u každé fáze je mít na paměti úpravu hmotněprávní a procesní. 6.1 Kontrolní činnost Kontrolní činnost tvoří nezbytnou součást činností státní správy, má funkci regulační, nápravnou a informační. Ustanovení
§
46
LotZ
neupravuje
pojem
státního
dozoru
nad dodržováním loterního zákona, nýbrž určuje subjekty kontrolního vztahu, kdo musí být k výkonu dozoru přizván, a co je předmětem dozoru. Nejde přitom o jediné ustanovení loterního zákona upravující aspekty státního dozoru, významné je také ustanovení § 47 LotZ, který se zabývá zejména procesními aspekty dozorčí činnosti.156 Pro druhou fázi dozoru je klíčové ustanovení § 43 LotZ, které pojednává o problematice nápravných opatření, o kterých se rozhoduje v působnosti povolujícího orgánu. Patří sem povinnost Ministerstva financí zrušit povolení, jestliže nastanou či dodatečně vyjdou najevo okolnosti, pro které by nebylo možné loterii nebo jinou podobnou hru povolit, či se dodatečně ukáže, že údaje, na jejichž podkladě bylo povolení vydáno, jsou nepravdivé. Dále je v loterním zákoně dána možnost zrušit povolení, popřípadě dočasně zastavit provozování loterie157, Státní dozor je tedy jednou z kontrolních činností. S výjimkou odstavce prvního věty druhé, která se opět vyslovuje k předmětu dozoru. 157 Dočasně zastavit provozování loterie nebo jiné podobné hry lze nejdéle na dobu 30 kalendářních dnů, tato lhůta může být v případě závažných důvodů znemožňujících závady odstranit prodloužena o dalších 30 kalendářních dnů. Finanční úřad je oprávněn zapečetit 155 156
83
není-li splněna některá z podmínek uložených v povolení nebo nedodržují-li se předpisy o provozování loterií a jiných podobných her. Orgány státního dozoru provádějící kontrolní činnost u provozovatelů sázkových her v kasinu jsou finanční úřady, v jejichž územním obvodu má konkrétní provozovatel sídlo nebo se v něm nachází kasino, popřípadě Ministerstvo financí. Kontrolovaným subjektem jsou provozovatelé sázkových her v kasinu. Předmětem kontrolní činnosti orgánu státního dozoru je zejména kontrola dodržování právních předpisů a podmínek rozhodnutí Ministerstva financí.158 Cílem kontroly je ověření, že provozování sázkových her v kasinu odpovídá
právním
předpisům
a
uloženým
podmínkám
v rozhodnutí
Ministerstva financí. Procesní režim kontroly nad činností provozovatelů loterií se řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o státní kontrole“)159. Státní kontrolou se pro účely zákona o státní kontrole rozumí činnost orgánů vyjmenovaných v § 2 zákona o státní kontrole, zaměřená na hospodaření s finančními a hmotnými prostředky České republiky a plnění povinností vyplývajících z právních předpisů.160 Pracovníci orgánu státního dozoru, kteří provádí kontrolní činnost, jsou k tomuto účelu vybaveni písemným pověřením161, které vydává vedoucí kontrolního orgánu nebo jím pověřený zástupce (dále „kontrolní pracovníci“). Pověření lze vydat na delší časový úsek, v němž bude kontrolní činnost probíhat. herní zařízení a vyrozumět o této skutečnosti povolující orgán. Nejsou-li závady ve lhůtě odstraněny, Ministerstvo financí povolení zruší. 158 Ministerstvo financí za předmět státního dozoru považuje i ochranu společnosti před negativními důsledky hazardu a boj proti jeho nelegálnímu provozování. To je špatně, neboť předmětem kontroly je vždy pouze činnost, která je kontrolována. Předmětem kontroly také nejsou všechny finanční toky při provozování her, jak je v metodice nesprávně uváděno. Srov. Ministerstvo financí. Metodická příručka pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi. 2012 [cit. 1. 10. 2012]. 159 Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 9. 2012]. 160 Definiční ustanovení § 3 zákona o státní kontrole nemá prakticky žádný normativní význam, je to více méně nadbytečné ustanovení, neboť ve skutečnosti příslušné zvláštní zákony určují, co se rozumí státní kontrolou, dozorem, dohledem a jaké je změření kontrolní činnosti. 161 Pověření musí vždy obsahovat předmět kontroly, kontrolovanou osobu (provozovatele), kontrolního pracovníka, období, na které je pověření vydáváno, datum vystavení pověření a podpis vedoucího kontrolního orgánu nebo jím pověřeného zástupce.
84
Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrola tedy musí být provedena zcela nezaujatě a její výsledky musí být posuzovány bez subjektivních vlivů, proto je nutné, aby se jí účastnily jen ty osoby, které nejsou ke kontrolované osobě nebo k předmětu kontroly v právním nebo jiném vztahu, který vzbuzuje důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Vyvstane-li
jakákoliv
skutečnost
nasvědčující
podjatost,
oznámí to kontrolní pracovník či kontrolovaná osoba povinna bezprostředně po tom, co se o ní dozví, kontrolnímu orgánu. Do vydání rozhodnutí o podjatosti kontrolující činí pouze úkony, které nesnesou odkladu.162 O podjatosti rozhodné vedoucí kontrolního orgánu nebo jím pověřený zaměstnanec
bez
zbytečného
odkladu,
proti
rozhodnutí
nelze
podat
samostatné odvolání. Zahájení kontroly se provádí zásadně bez předchozího vyrozumění, osobním jednáním s kontrolovaným subjektem v kasinu, přičemž kontrolní pracovník předloží pověření k výkonu kontroly a současně oznámí zahájení kontroly. V opačném případě by mohla být ze strany provozovatele učiněna taková opatření, v jejichž důsledku by mohlo dojít ke zmaření účelu a cíle kontroly. Ve výjimečných případech se provozovatel kontaktuje, aby přichystal takové písemnosti a doklady, které nemusí být povinně k dispozici v kasinu (různé evidence, vyúčtování), případně záznamy z monitorovacího zařízení dle pokynu kontrolního pracovníka (z určitého dne, hracího stolu apod.). Provozovatelé sázkových her v kasinu jako kontrolované osoby jsou povinni zejména
umožnit kontrolním pracovníkům vstupovat do objektů, zařízení a provozů a případně do jiných prostor, pokud souvisí s předmětem kontroly,
ve stanovených lhůtách předložit požadované originální doklady a další písemnosti či záznamy z monitorovacího systému,
sdělit pravdivé a úplné informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a
162
Srov. § 14 správního řádu, § 10 zákona o státní kontrole.
85
podat ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků, byla-li jim tato povinnost ze strany kontrolních pracovníků uložena.
Dále je kontrolovaný subjekt povinen poskytnout kontrolujícím potřebnou součinnost163 a poskytnout v nezbytném rozsahu, odpovídajícím povaze jejich činnosti a technickému vybavení, materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. Za porušení povinností stanovených kontrolované osobě v § 19 zákona o státní kontrole lze fyzické osobě uložit pořádkovou pokutu164 až do výše 50 000 Kč, a to do jednoho roku ode dne, kdy kontrolní orgán nesplnění povinností zjistil. Oprávnění kontrolního orgánu uložit pořádkovou pokutu je tak určitým donucovacím prostředkem, jenž má kontrolním pracovníkům zajistit realizaci jejich práv podle zákona o státní kontrole. Otázka řízení o uložení pořádkové pokuty podle zákona o státní kontrole je tímto právním předpisem řešena v § 26, podle kterého se ukládá ve formě správního rozhodnutí. Pro řízení o jeho vydání se použijí ta ustanovení správního řádu, která upravují vydávání rozhodnutí ve správním řízení. Proti pravomocnému rozhodnutí o udělení pořádkové pokuty lze podat správní žalobu podle § 65 a násl. soudního řádu správního. Zjištěné
nedostatky
projednávají
kontrolní
pracovníci
ihned
s odpovědnými osobami provozovatele. Je-li to možné, je preferován způsob odstranění nedostatků během kontroly, jinak se v protokolu stanoví lhůta k jejich odstranění.165 Kontrolní zjištění musí být doložena příslušnou dokumentací (kopie písemností, pořízení fotografií či videozáznamu). O kontrolních zjištěních jsou pracovníci státního dozoru povinni pořídit protokol, který musí v souladu s § 15 zákona o státní kontrole 163 Možnost odepření součinnosti s odkazem na možné negativní důsledky pro sebe či osobu blízkou zákon o státní kontrole upravuje jen ve vztahu ke kontrolovaným fyzickým osobám. 164 Od této pořádkové pokuty je potřeba odlišit pořádkovou pokutu ukládanou podle § 62 správního řádu. Důvodem pro její uložení je závažné ztěžování průběhu správního řízení fyzickou osobou, která se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, i přes předchozí napomenutí ruší pořádek, nebo neuposlechne pokynu úřední osoby. Lze ji uložit také tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. Maximální výše takto ukládané pořádkové pokuty je 50 000 Kč. 165 Provozovatel pak musí odstranit zjištěné nedostatky či přijmout opatření k jejich odstranění, případně informovat o tom kontrolujícího, ve lhůtě určené v kontrolním protokolu.
86
obsahovat zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, k jejichž porušení došlo. Dále se v protokolu uvede označení kontrolního orgánu a pověřených kontrolních pracovníků, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly (ve kterém se vymezuje cíl kontrolní činnosti), samotné kontrolní
zjištění
(obsahuje
skutečnosti
kontrolou
zjištěné),
označení
dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Poučení kontrolovaného subjektu není dle zákona obligatorní náležitostí protokolu, ale lze více než doporučit, aby v něm bylo uvedeno. Podepisují ho kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili. Protokol musí být provozovateli předložen k seznámení, a musí mu být předán stejnopis protokolu. Provozovatel je povinen potvrdit svým podpisem, že byl s protokolem seznámen.
Pokud
tak
do protokolu vyznačí.
neučiní,
kontrolní
pracovníci
tuto
skutečnost
Proti obsahu protokolu může provozovatel ve lhůtě
5 dní (není-li stanovena lhůta delší) ode dne seznámení s protokolem podat písemně zdůvodněné námitky. O námitkách rozhoduje vedoucí kontrolního orgánu, výjimečně kontrolní pracovník sám v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví. Proti rozhodnutí o námitkách není přípustný opravný prostředek. Námitky mohou být mimo jiné vyřízeny i v rámci správního řízení, ale jen tehdy, zahájí-li se do tří měsíců od doručení námitek, správní orgán se s nimi vypořádá v odůvodnění rozhodnutí. Kontrola je ukončena marným uplynutím lhůty pro podání námitek, dnem doručení rozhodnutí kontrolního orgánu o námitkách nebo podpisem protokolu, pokud se kontrolovaná osoba vzdá práva podat námitky. 6.2 Kontrola plnění povinností vyplývajících z AML zákona Plnění povinností podle AML zákona zásadně kontroluje Finanční analytický útvar. Kontrolní činnost v okruhu své působnosti vykonávají podle § 35 odst. 1 AML zákona i další dozorové orgány. Věcná příslušnost je stanovena oddělením státního dozoru finančních úřadů, a to ke kontrole plnění povinností
daných
AML
zákonem
u
držitelů
povolení
k provozování
sázkových her v kasinu podle loterního zákona uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) AML zákona. Důležitým úkolem orgánu státního dozoru je však sledovat i 87
to, zda se samotní provozovatelé jakýmkoli způsobem sami nepodílí na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Předmětem kontroly orgánu státního dozoru jsou následující dílčí kontroly. Orgán státního dozoru provede kontrolu dodržování povinnosti provozovatele sázkových her v kasinu identifikovat návštěvníka při vstupu do kasina a s tím související kontrolu vedení denní jmenné evidence návštěvníků kasina.166 Kontroluje se plnění opatření uvedených v systému vnitřních zásad k rozpoznání politicky exponované osoby a osob, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, a to před uskutečněním obchodu. Orgán státního dozoru zkontroluje, zda a jakým postupem provozovatel sázkových her v kasinu provádí zjištění, zda klient je či není politicky exponovanou osobou a zda vůči němu nejsou uplatňovány mezinárodní sankce. Ze strany orgánu státního dozoru proběhne kontrola způsobu identifikace návštěvníka kasina před uskutečněním obchodu v hodnotě převyšující 1 000 EUR, případně podezřelého obchodu (§ 7 AML zákona). Orgán státního dozoru si vyžádá evidenci o všech osobách, které na pokladně nebo u stolu v průběhu své návštěvy kasina nakoupily žetony v hodnotě převyšující částku 1 000 EUR, obsahující údaje o výši a druhu uskutečněného obchodu. Obchodem se v tomto
případě
rozumí
nákup
a
zpětný
odkup
žetonů
realizovaný
návštěvníkem v průběhu hracího dne. V ideálním případě orgán státního dozoru za využití záznamů z monitorovacího zařízení identifikuje jednotlivé obchody převyšující stanovený limit a tyto následně porovná s evidencí, kterou provozovatel v souladu se schváleným systémem vnitřních zásad vede u osob, které realizovaly nákupy žetonů v hodnotě převyšující 1 000 EUR.
166 Předání osobních údajů pro účel provedení kontroly je možné bez souhlasu subjektu údajů, a to zcela v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zde je stanoveno, že správce osobních údajů může údaje zpracovávat bez souladu subjektu údajů, jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce. Právní povinnosti správce je v tomto případě založena ustanovením § 14 odst. 1 zákona o státní kontrole, podle něhož jsou kontrolované osoby povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly. Všechny podklady, které budou v rámci kontroly vyžadovány, musí být přiměřené účelu konkrétní kontroly. Srov. Úřad pro ochranu osobních údajů. Stanovisko č. 5/2006: Poskytování osobních údajů při kontrolní činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 2. 10. 2012].
88
V návaznosti na ustanovení § 9 odst. 1 AML zákona se provede kontrola formy a způsobu kontroly návštěvníka kasina před uskutečněním obchodu
v hodnotě
15 000
EUR
nebo
vyšší,
obchodu
s politicky
exponovanou osobou a v případě podezřelého obchodu. Jestliže orgán státního dozoru při kontrole identifikace osob nebo při kontrole záznamů z monitorovacího zařízení dospěje k závěru, že v průběhu herního dne došlo jednorázově nebo v součtu k obchodům v minimální hodnotě 15 000 EUR, že byl uskutečněn podezřelý obchod nebo obchod s politicky exponovanou osobou vyžádá si od provozovatele informace a podklady dokumentující způsob a rozsah kontroly klienta, především pak informace, zda došlo k prověření původu vložených finančních prostředků. Neméně vypracování
důležitá systému
je
kontrola
vnitřních
dodržování
zásad,
který
je
povinnosti
písemného
provozovatel
povinen
na vyžádání orgánu státního dozoru předložit ke kontrole. Dále
dochází
ke
kontrole
dodržování
povinnosti
proškolení
zaměstnanců, kteří se mohou setkat s podezřelými obchody. Orgán státního dozoru
zkontroluje,
zda
provozovatel
vede
evidenci
o
proškolených
zaměstnancích a tento seznam porovná s evidencí osob zaměstnaných v kasinu tak, aby se ujistil, že došlo k proškolení všech osob, kterých se tato povinnost týká. AML zákon ovšem nepřikazuje provozovateli, aby tuto evidenci měl k dispozici přímo v prostoru kasina. Na kontrolu této evidence by se tak musel orgán státního dozoru s provozovatelem předem domluvit, což se ovšem míjí účinkem, neboť provozovatel má příležitost uvést evidenci do pořádku. Stejný problém nastává při kontrole uchovávání povinných údajů uvedených v denní jmenné evidenci kasina a údajů (včetně dokladů) o obchodech spojených s identifikací návštěvníka kasina provozovatelem sázkových her v kasinu, a to po dobu 10 let. I zde není předepsán způsob jejich
uložení
outsourcingu.
povinnou Nutná
je
osobou proto
a
vyvstává
v těchto
dvou
zde
otázka
případech
jednotlivých oddělení státního dozoru na finančních úřadech.
89
možného součinnost
V neposlední řadě se provede kontrola plnění povinnosti neuskutečnit obchod podle § 15 AML zákona.167 V případě
správních
deliktů
spáchaných
držitelem
povolení
k provozování sázkových her v kasinu na základě porušení příslušných ustanovení AML zákona je oprávněno tyto delikty v rámci správního řízení projednávat Ministerstvo financí, resp. odbor Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi. 6.3 Kontrolní činnost v sídle provozovatele V této a následující podkapitole si pro lepší přehled shrneme výčet povinností či základních dokumentů a dokladů, které se kontrolují. V místě
sídla
provozovatele
kontroluje
orgán
státního
dozoru
především:
zakladatelské dokumenty a stanovy společnosti,
aktuálnost údajů uvedených ve výpisu z obchodního rejstříku, včetně zápisu povolené činnosti do obchodního rejstříku a výše základního kapitálu stanovené loterním zákonem,
přehled akcionářů společnosti,
účetní závěrky, auditorské zprávy a výroční zprávy,
kupní, leasingové a nájemní smlouvy pro prostory kasin,
pracovní smlouvy osob zajišťujících chod kasina,
složení zákonem stanovené jistoty, náležitosti potvrzení banky dle § 4b LotZ, vinkulaci účtu výhradně na přivolení Ministerstva financí a aktuálnost potvrzení banky o složení jistoty,
plnění
povinnosti
předkládání
předepsaných
dokumentů
do sbírky listin ve smyslu obchodního zákoníku,
vedení účetních případů v souladu s § 34 LotZ (oddělené účtování),
správnost a úplnost údajů ve vyúčtování a dodržování lhůty pro podání vyúčtování podle § 28 LotZ, výše vsazených částek a
K porušení povinnosti odmítnout obchod došlo v případě, kdy návštěvník kasina odmítl uvést původ finančních prostředků dle ustanovení § 9 odst. 2 AML zákona a provozovatel přesto obchod provedl. 167
90
vyplacených výher celkem dle jednotlivých her a celkem za všechny sázkové hry,
systém vnitřních zásad společnosti v souladu s § 21 AML zákona,
evidenci proškolených zaměstnanců v souladu s § 23 AML zákona, a
stanovení kontaktní osoby pro styk s Ministerstvem financí podle § 22 AML zákona.168
Státní dozor nad plněním povinností daných zákonem o účetnictví vykonávají místně příslušné finanční úřady a v místě sídla provozovatele kontrolují zejména:169
dodržování ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví, podle něhož jsou účetní jednotky (tj. provozovatelé loterií a jiných podobných her) povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví (dále „účetní případy“) účetními doklady a zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (tj. provádět účetní zápisy) pouze na základě účetních záznamů,
dodržování ustanovení § 6 odst. 3 ve spojení s § 29 a § 30 zákona o účetnictví, který ukládá účetním jednotkám povinnost provádět inventarizaci majetků a závazků,
povinnost vést účetnictví tak, aby sestavená účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví,170
povinnost
vést
srozumitelné,
účetnictví
přehledné
a
správné, způsobem
úplné,
průkazné,
zaručujícím
trvalost
účetních záznamů,171
168 Ministerstvo financí. Metodická příručka pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi. 2012 [cit. 1. 10. 2012]. Doplněno o vlastní poznatky z praxe. 169 Ministerstvo financí. Metodická příručka pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi. 2012 [cit. 1. 10. 2012]. Doplněno o vlastní poznatky z praxe. 170 Základním smyslem a cílem účetnictví je podávat věrný a poctivý obraz finančněmajetkové situace účetní jednotky. Účetnictví nesmí poskytovat cíleně zmanipulované skutečnosti, musí být nestranné a objektivní. 171 Správně vedené účetnictví je vedeno v souladu s právními předpisy, které upravují tuto oblast, zároveň je třeba, aby účetnictví bylo vedeno tak, aby poskytovalo věrný a poctivý obraz skutečnosti. Úplnost účetních záznamů vyžaduje, aby byly v účetním období zaznamenány veškeré související účetní transakce, následně byla sestavena účetní závěrka a vyhotovena výroční zpráva, včetně všech vyžadovaných zveřejnění. V § 8 odst. 5 zákona o
91
dodržování náležitostí účetních dokladů podle § 11 zákona o účetnictví (označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníků, peněžní částku, okamžik vyhotovení účetního dokladu, podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za zaúčtování) a dodržování zásad provádění účetních zápisů podle § 12 zákona o účetnictví,
povinnost sestavit účtový rozvrh, v němž účetní jednotka uvede účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky,
povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, jedná-li se o účetní jednotku naplňující podmínky § 20 zákona o účetnictví, kterou
splňují
snad
všichni
provozovatelé
sázkových
her
v kasinu, a prověřovat dodržování této povinnosti za minulá účetní období,
dodržování
povinností
souvisejících
s úschovou
účetních
písemností v návaznosti na ustanovení § 20 LotZ,
dodržování ustanovení § 33a zákona o účetnictví (průkaznost účetního záznamu), zejména dodržování odstavce 9, podle něhož účetní
jednotka
stanoví
vnitřním
předpisem
oprávnění,
povinnosti a odpovědnost v účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, a
dodržování
ustanovení
týkajícího
se
oprav
a
ostatních
ustanovení o účetních záznamech.172 6.4 Kontrolní činnost v kasinu V místě provozování kasina orgán státního dozoru kontroluje zejména:
provozování
povolených
druhů
her,
počtu
hracích
stolů,
schválené herní měny a výši sázek, účetnictví jsou definovány podmínky srozumitelnosti účetnictví. Trvalost účetních záznamů musí být taková, aby byly záznamy čitelné po celou dobu, po kterou mají být archivovány. 172 Opravy účetních záznamů nebo jeho doplnění (nedochází ke změně původního obsahu účetního záznamu) nesmí vést k narušení průkaznosti účetnictví.
92
vyvážení, pohyblivosti a evidence u údržby ruletových zařízení, včetně kontroly kuličky (např. zda není zmagnetizovaná),
vydávané karty na hrací stoly,
vedení denní jmenné evidence návštěvníků kasina,
vedení denních záznamů o uzavření stolů a vyhodnocení herního dne s uvedením příjmů kasina, výše tipsů, údajů o výdeji žetonů k jednotlivým stolům, a ověření, že se uzavření stolů a vyhodnocení herního dne účastní za kasino určení pracovníci,
pokladna
(inventura
hotovosti
v bankovkách
i
mincích,
v žetonech, a to jednak před zahájením herního dne, tak po jeho ukončení),
používání schválených žetonů a vedení evidence žetonů, včetně protokolů o nevrácených nebo ztracených žetonech v souladu s § 35 LotZ,
zajištění
odborného
servisu
technických
herních
zařízení
prováděného oprávněnou osobou,
protokoly o provádění kontrol a oprav technických herních zařízení,
vybavení kasina zabezpečovacím a monitorovacím zařízením v souladu § 37 LotZ a vyhlášky o monitorování, a jeho funkčnost,
možnost hráčů seznámit se s herním plánem a návštěvním řádem, včetně ověření jejich aktuálnosti,
označení
technických
herních
zařízení
platnou
registrační
známkou,
užívání systému vnitřních zásad v souladu s § 21 AML zákona,
kontrola školení zaměstnanců v souladu s § 23 AML zákona, a
přítomnost osoby pro styk s vedením společnosti podle § 22 AML zákona.173
Ministerstvo financí. Metodická příručka pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi. 2012 [cit. 1. 10. 2012]. Doplněno o vlastní poznatky z praxe. 173
93
7 Komunitární úprava provozování sázkových her Právní úprava hazardních her není zatím jednotně upravena komunitárním právem. Členské státy Evropské unie si mohou v oblasti svobodně stanovit cíle své politiky a vymezit si úroveň požadované ochrany, přičemž jejich vnitrostátní úprava musí být v souladu s právními předpisy Evropské unie a zásadami a pravidly vnitřního trhu. Právní regulace loterií právními řády jednotlivých členských států Evropské unie se samozřejmě neobešla bez jejich posouzení Soudním dvorem Evropské unie („SDEU“, dříve označovaný jako Evropský soudní dvůr) v rámci institutu předběžné otázky. V řadě rozsudků SDEU poskytl obecný výklad základních svobod vnitřního trhu s přihlédnutím ke zvláštní povaze hazardních her. Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že poskytování a využívání nabídek hazardních her ze zahraničí je hospodářská činnost, která spadá do oblasti působnosti základních svobod stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie (dále „SFEU“). Provozování loterií, sázek a jiných podobných her posoudil jako poskytování služby.174 Článek 56 SFEU zakazuje omezovat volný pohyb služeb175 pro příjemce v jiných členských státech. Vnitrostátní předpisy, které zakazují poskytování těchto služeb povolených v jiných členských státech, tak omezují svobodu provozovatelů usazených v jiných členských státech poskytovat služby hazardních her. V této souvislosti odkažme na rozsudek SDEU ve věci Komise v Německo176, v němž je stanoveno, že „požadavek, aby si podnik zařídil trvalé sídlo nebo pobočku v členském státě, ve kterém se mají poskytovat služby, je v přímém rozporu se svobodou poskytovat služby, jelikož znemožňuje poskytování 174 Srov. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 3. 1994, ve věci C-275/92. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ SDEU v něm stanovil, že provozování hazardních her je činnost podřaditelná pod čl. 56 a čl. 57 SFEU (tehdy čl. 49 a čl. 50 Smlouvy o ES), upravující volný pohyb služeb. 175 Svoboda poskytovat služby na vnitřním trhu Evropské unie znamená, že jejich poskytovatel (provozovatel hazardních her) může provozovat svou činnost v kterémkoli jiném členském státě, a to za stejných podmínek jako příslušníci tohoto státu. 176 Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. 1. 2010, ve věci C-546/07. In: EURlex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/
94
služeb v daném členském státě
právnickým
osobám sídlícím v jiných
členských státech“. Většina členských států Evropské unie měla, a stále má, tendenci zakázat nebo podstatně omezit loterie a zabránit tomu, aby se staly zdrojem soukromých zisků. Vzhledem ke zvláštní povaze loterií jsou členské státy oprávněny k tomu, aby měly dostatečnou rozhodovací autonomii vůle při posuzování míry omezování, popř. zákazu, provozování loterií v zájmu ochrany veřejného zájmu a práv spotřebitelů. Zásadní podmínkou, kterou však uvedená omezení musí vždy splňovat, je dodržení zásady rovného zacházení,
nediskriminace,
proporcionality
(omezení
z důvodu musí
být
státní
příslušnosti
přiměřená
a
zásady
sledovaným
cílům).
Sledovaným cílem je myšlen obecný zájem Evropské unie, zákazy a omezeními nesmí být zasaženo do samé podstaty základních práv.177 Na nediskriminačním základě mohou omezit provozování loterií a jiných podobných her na svém území tím, že stanoví určitá místa, kde provozovat loterie a jiné podobné hry lze (rozsudek SDEU ve věci Anomar178), nebo udělí právo provozovat loterie a jiné podobné hry pouze jednomu subjektu veřejného práva (rozsudek SDEU ve věci Läärä179). Členské státy musí prokázat vhodnost a nezbytnost dotčených opatření, zejména existenci problému spojeného s cíli veřejného zájmu, které jsou ohroženy.180 Členské DVOŘÁK op. cit., s. 13-14. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 9. 2003, sp.zn. C-06/01. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ SDEU posuzoval, zda portugalská legislativa, která povoluje provozování hazardních her pouze v kasinech v zákonem stanovených herních oblastech, tvoří překážku svobodě poskytovaných služeb, ačkoliv je použitelná bez rozdílu na vlastní státní příslušníky i příslušníky ostatních členských států. 179 Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. 9. 1999, sp.zn. C-124/97. In: EURlex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ Provozovatelem výherních přístrojů mohl být na základě finských právních předpisů jen jeden veřejnoprávní subjekt, jehož činnost byla kontrolována státem a státu odváděl čistý zisk z provozování výherních přístrojů. 180 Srov. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. 11. 2003, sp.zn. C-42/02. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ Finská občanka vyhrála ve švédské loterii. Ve Finsku, ač zde jsou výhry z hazardních her osvobozeny od daně z příjmu, ji byla stanovena povinnost tuto výhru zdanit. SDEU rozhodl, že článek 56 SFEU „zakazuje právní úpravu členského státu, podle které výhry z her organizovaných v jiných členských státech jsou považovány za příjem výherce podléhající daně z příjmu, zatímco výhry z her pořádaných v daném členském státě nejsou zdanitelné“. 177 178
95
státy musí zejména konkrétně posoudit závažnost nebezpečí, které loterie či sázky občanům státu přináší, vysvětlit souvislou příčinnost mezi těmito riziky a konkrétní situací v daném členském státě a doložit, že přijatá opatření
účinně
povedou
ke
zmírnění
nebo
eliminaci
těchto
rizik.
Z uvedeného vyplývá, že v případě sporu leží důkazní břemeno na straně členského státu. Dále musí jednotlivé státy posoudit, zda nelze najít jiné, méně omezující způsoby, jakými by bylo možno zajistit dohled nad činností poskytovatelů služeb z jiného členského státu.181 Z výše
uvedeného
lze
důvodně
usuzovat,
že
povinnost
sídla
provozovatele na území České republiky je nepřípustným omezením svobody usazování, založeným na národní diskriminaci, neboť zde není ochrana obecného zájmu dostatečně prokázána. Omezení svobody pohybu služeb nelze odůvodnit hospodářskými či daňovými důvody, neboť takové důvody nespadají pod důvody veřejného zájmu, ochrany zdraví a bezpečnosti ve smyslu článku 52 SFEU.182 Právě hospodářskými a daňovými důvody je ospravedlňována podmínka sídla provozovatele na území České republiky, která je převzata z loterního zákona do návrhu zákona o provozování sázkových her. Můžeme dále soudit, že ustanovení § 4 odst. 10 LotZ je vzhledem ke zmíněnému
rovněž
s komunitárním
právem
v nesouladu,
protože
zakazuje například provozování cizozemské loterie, účast na sázkách v zahraničí, při nichž jsou vklady placeny do cizích států nebo provozování Česká republika svou právní úpravu kromě důvodů fiskálních zdůvodňuje potřebou zamezit podvodům a zajištěním účinného dohledu nad provozováním loterií a jiných podobných her. Těchto výsledků lze jistě dosáhnout mírnějšími restriktivními prostředky, jimiž se zabýval Soudní dvůr EU v rozhodnutí ve věci Engelmann, v němž za méně omezující způsoby stanovil „možnost požadovat oddělené účetnictví pro každé herní zařízení provozované stejným provozovatelem, které je auditováno externím účetním, možnost být systematicky informován o rozhodnutích přijatých orgány držitele licence a možnost shromažďovat informace o jejich manažerech a většinových akcionářích“. Srov. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 9. 2010, sp.zn. C-64/08. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ 182 SDEU v rozsudku ve věci Gambelli judikoval, že rozpor legislativy členského státu s právem Evropské unie nastává tehdy, domáhá-li se členský stát ochrany vlastních finančních zájmů prostřednictvím restriktivních opatření, směřujícími proti provozování (v tomto případě internetových) hazardních her subjektem z jiného členského státu. Srov. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 11. 2003, sp.zn. C-243/01. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ 181
96
tuzemské loterie a jiné podobné hry, při nichž jsou sázky placeny do zahraničí. Návrh zákona, který byl v srpnu 2012 schválen vládou, byl předložen k notifikaci Evropské komisi. V listopadu 2012 bylo Ministerstvu financí zasláno stanovisko Evropské komise, v němž se sděluje, že návrh zákona obsahuje překážky vůči unijnímu právu zejména v otázce volného pohybu služeb. Podle dostupných informací neobstála, dle očekávání, podmínka sídla provozovatele na území České republiky a s tím související povinnost registrace účastníků on-line hazardních her v kamenných pobočkách.183 Navíc se lze domnívat, že návrh zákona je v rozporu s akčním plánem Evropské unie pro on-line hazardní hry.184
Srov. OTTO, Pavel. Česko narazilo v Bruselu s novým loterijním zákonem [online]. 2012 [cit. 30. 11. 2012]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/cesko-narazilo-vbruselu-s-novym-loterijnim-zakonem-932158 Srov. Brusel kritizuje zákon o hazardu, vadí mu registrace firmy v Česku. iDNES.cz [online]. 2012 [cit. 22. 11. 2012]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/brusel-kritizuje-zakon-ohazardu-dqp-/eko_euro.aspx?c=A121121_174823_eko_euro_spi 184 Viz kapitola týkající se problematiky internetových hazardních her 183
97
8 Provozování internetových sázkových her Mezi aktuální diskuse dotýkající se problematiky hazardních her patří bezesporu provozování sázkových her prostřednictvím sítě internet. Nabídka on-line sázkových her je různorodá. Můžeme si vsadit na výsledek zápasu (internetové kurzové sázky), můžeme si zahrát ruletu, kostky či „automaty“ (on-line kasina) a také karetní hry (nejoblíbenější a nejrozšířenější on-line karetní hrou je poker). On-line hazardní hry se ke slovu dostaly až v roce 1994, kdy byla založena
první
softwarová
společnost
pro
hazardní
hry
s názvem
Microgaming.185 Jejich výhodou je, že nejsou ve svém vývoji brzděny jazykovou ani měnovou bariérou, což se v případě kamenných herních míst říct nedá. Při pohledu na světové trendy můžeme troufale vyvozovat, že online průmysl bude ve svém expandování a zdokonalování grafiky, přinášející hráčům
ještě
realističtější
zážitek
(např.
3D
grafika),
pokračovat
i
v nejbližších letech.186 Pro hráče může být hraní z domova pohodlnější, stačí si totiž stáhnout software do počítače a hrát.187 Zpravidla se po hráči nevyžadují vysoké vklady do hry a on-line kasina na rozdíl od těch kamenných navíc dávají vstupní bonusy. Na druhou stranu účastnit se sázkových her v kasinu, zejména rulety, osobně má nenahraditelnou atmosféru. Při pokeru a jiných karetních hrách je pro změnu zajímavé sledovat chování a tváře ostatních hráčů. Internetové hraní je u nás zakázáno, výjimkou je provozování internetových
kurzových
sázek
provozovateli
majícími
povolení
od Ministerstva financí, která se vydala na základě ustanovení § 50 odst. 3 LotZ. Ministerstvo financí má v plánu začít povolovat prostřednictvím internetu turnajové nebo hotovostní sázkové hry provozované za pomoci Fakta o online hazardních hrách [online]. 2012 [cit. 24. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.onlinecasinoreports.cz/facts.php 186 Letecká společnost British Airway zvažuje, že přímo na palubě letadla svým cestujícím umožní hrát on-line hazardní hry na LCD. Dopravce Ryanair jde ještě dále, když plánuje do některých letadel umístit hrací stůl na karetní hru blackjack. 187 V dnešní době lze k on-line hrám využít i mobilní telefony. 185
98
karet podle ustanovení § 2 písm. m bod 2 LotZ, což by znamenalo legalizaci on-line pokeru (příp. dalších karetních hazardních her).188 Při provozování internetových kursových sázek je identita sázejících (účastníků hry) známa a v rámci jeho účtu je možné sledovat kolik prosázel/vyhrál/prohrál.
Vyvstává
zde
však
otázka,
zda
nedochází
ke zneužívání přístupových údajů. Poker a jiné online hazardní hry na internetu za peníze nabízí na české doméně
spousta
zahraničních
společností,
mezi
ty
známější
patří
PokerStars. Samozřejmě bez české licence, takže zisky a případné daně končí v zemi, kde je provozovatel licencován. Částka, která nezdaněním internetového hraní uniká, je sice neznámá, ale dá se předpokládat, že se bude pohybovat v rádu milionů českých korun. Ta samá situace panovala do dubna 2011 ve Spojených státech amerických, kde se rozhodli omezit tyto daňové úniky zákazem bankovních převodů na účty společností provozující online hry.189 Znepokojujícím není pouze prudce rostoucí obrat a nulové zdanění, nýbrž především nemožnost kontroly hraní mladistvých. Sociální sítě nezůstávají pozadu a již jedna nejznámější z nich, Facebook, spustila herní aplikace, ve kterých je možné sázet a získat reálné peníze. Zatím jsou tyto aplikace dostupné ve Velké Británii, kde mohou
Zastřešovat provozování on-line pokeru chce CZ Poker a.s. Návrh na povolení spojení na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podaly akciové společnosti SLOT Group, FORTUNA GAME, Tipsport.net, Chance a Meracrest. Úřad vydal prvostupňové rozhodnutí, v němž konstatoval, že se nejedná o spojení soutěžitelů (fúzi). Společnosti však podaly rozklad a pravomocné rozhodnutí není dosud evidováno. Srov. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Oznámení o připravovaném spojení soutěžitelů SLOT Group a.s., FORTUNA GAME a.s., Tipsport.net a.s., Chance a.s. a Meracrest, a.s. [online]. 2012 [cit. 2. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/spojovani-soutezitelu/oznamenio-pripravovanem-spojeni-soutezitelu/1418-oznameni-o-pripravovanem-spojeni-souteziteluslot-group-as-fortu.html Srov. Vznik CZ Poker se protahuje, firmy nemají souhlas ÚOHS. Financnizpravy.cz [online]. 2012 [cit. 2. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/vznik-czpoker-se-protahuje-firmy-nemaji-souhlas-uohs/784051&id_seznam=1596 189 Jako tzv. Černý pátek bývá v amerických dějinách on-line pokeru označován den 15. 4. 2011, kdy tamní prokuratura společně s FBI zakročila proti třem největším provozovatelům pokeru na internetu. Odpojeny byly servery PokerStars, Full Tilt Poker a Absolute Poker, jedenáct lidí bylo obviněno z bankovních podvodů, legalizace výnosů z trestné činnosti a nelegálního provozování hazardu po internetu. Americké úřady řady rovněž zmrazily 76 bankovních účtů ve čtrnácti zemích světa, přes které probíhaly převody peněz od hráčů, a po provozovatelích požadovaly náhradu více než tří miliard dolarů z ušlých daní. Srov. MATĚJČEK, Petr. Černý pátek pokeru? Možná velký začátek [online]. 2011 [cit. 7. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/cerny-patek-pokerumozna-velky-zacatek 188
99
plnoletí uživatelé hrát online populární bingo, a uvažuje se také o pokeru a kasinu.190 V říjnu 2012 byl Evropskou komisí předložen Akční plán pro on-line hazardní hry.191 Důvodem je skutečnost, že tyto hazardní hry, mající přeshraniční
charakter,
jsou
jednou
z nejrychleji
rostoucích
služeb
v Evropské unii. V roce 2011 činily příjmy z on-line hazardních her 9,3 miliard EUR. Roční míra růstu dosahuje téměř 15 % a odhaduje se, že by příjmy mohly v roce 2015 dosáhnout 13 miliard EUR.192 Podle údajů, kterými disponuje Evropská komise, se internetovým hazardním hrám oddává
6,8
milionů
lidí,
kteří
se
setkávají
s tisíci
neregulovanými
internetovými stránkami nabízející tyto služby, jejichž provoz je mimo kontrolu Evropské unie.193 Riskují tak, že narazí na takové internetové stránky, které s sebou nesou značné riziko podvodů194 a možné legalizace výnosů z trestné činnosti. Členské státy uplatňují pro on-line hazardní hry rozdílné
vnitrostátní
úpravy.
Jen
málo
členských
států
nabízení
internetových hazardních her zakazuje, ať pro všechny hry nebo jen vybrané typy (např. v Německu či Nizozemí jsou některé druhy on-line hazardních her zakázány). V některých zemích jsou tyto služby poskytované pouze jedním subjektem (Finsko, Portugalsko, Švédsko), jinde jsou zavedeny systémy udělování licencí více provozovatelům (Francie, Itálie, Španělsko). Za cíle akčního plánu si Evropská komise stanovila zajištění souladu vnitrostátních právních úprav s právními předpisy Evropské unie, podporu
Srov. FRYČOVÁ, Veronika. Na Facebooku půjde vydělat, ale i prohrát. Sociální síť spouští on-line hazardní hry. Ihned.cz [online]. 2012, [cit. 7. 9. 2012]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-svet/c1-56940120-na-facebooku-pujde-vydelat-ale-iprohrat-socialni-sit-spousti-on-line-hazardni-hry 191 V roce 2011 přijata Evropská komise Zelenou knihu o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu a snažila se na jejím základě získat přehled o stávající situaci. 192 Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Příprava uceleného evropského rámce pro on-line hazardní hry [online]. 2012, [cit. 2. 11. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/services/docs/gambling/comm_121023_onlinegambli ng_cs.pdf 193 Nelegální trh tvoří černý trh, spočívající v nezákonném provozování hazardních her, tj. bez povolení, a šedý trh, na němž působí provozovatelé sice s vydanou licencí, nikoli však s povolením potřebným pro provozování hazardních her na území daného státu. Srov. Evropská komise. Zelená kniha o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu. Ze dne 24. 3. 2011, KOM(2011) 128 v konečném znění. S. 6. 194 Nejčastější hlášenou trestnou činností v souvislosti s on-line hazardními hrami jsou podvody s kreditními kartami a krádeže bankovních údajů. 190
100
spolupráce mezi členskými státy včetně účinného vymáhání, ochranu spotřebitelů a občanů, předcházení podvodům a legalizacím výnosů z trestné činnosti a snahu zabránit ovlivňování sportovních výsledků. Komisař pro vnitřní trh a služby, Michel Barnier, k akčnímu plánu uvedl: „Je třeba odpovídajícím způsobem ochránit spotřebitele a obecně pak všechny občany, zamezit praní peněz a podvodům, chránit sport před manipulací s výsledky zápasů spojenou se sázením a uvést vnitrostátní pravidla do souladu s právem EU. To jsou cíle akčního plánu, který jsme dnes přijali“.195
Evropská komise. Komise předkládá akční plán pro online hazardní hry (tisková zpráva) [online]. 2012 [cit. 19. 11. 2012]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-121135_cs.htm 195
101
Závěr Hlavním cílem této práce bylo podání souborného pohledu na provozování sázkových her v kasinu, a to se zaměřením na ty povinnosti, které jsou provozovateli těchto her ukládány veřejnoprávními předpisy. Jak je z celé práce patrno, současný loterní zákon, který vznikl v období, kdy Česká republika procházela společensko-politickými změnami, obsahuje mnoho nepřesností, je nepřehledný a nereflektuje aktuální situaci. Od té doby o loterie a jiné podobné hry neustále roste zájem obyvatelstva i provozovatelů. Je proto více než žádoucí, aby po drobných úpravách, týkajících se ustanovení, která jsou v rozporu s komunitárním právem, byl přijat zákon o provozování sázkových her. Předpokládá se, že by v účinnost mohl vstoupit od roku 2014, ale s ohledem na vývoj legislativní situace, tento datum nelze považovat za nikterak závazný. Ve většině částí rigorózní práce jsme si ukázali, jaké změny by tento zákon do dané problematiky přinesl. V prvních dvou kapitolách jsme se zabývali obecnými tématy. Nejprve byl vysvětlen rozdíl mezi základními pojmy – sázkou, hrou a loterií. Uvedli jsme si, jaké právní předpisy je upravují, a důsledněji jsme se věnovali definici loterie, jakožto pojmu veřejnoprávních předpisů. Následovaly dvě kapitoly zabývající se kasiny a jejich provozem obecně. Nastínili jsme si jejich historii, pokračovali jsme pasáží o nejznámějších světových kasinech, textem o atmosféře panující v kasinech až po část, v níž jsme si objasnili jeden z důležitých nástrojů kasina, tzv. blacklist. Kapitolu jsme ukončili povídáním o patologickém hráčství. V kapitole třetí jsme postoupili k výkladu o kasinových hrách, tedy takových hrách, které jsou v kasinu obecně provozovány. Poté co jsme si je rozdělili a vymezili jejich historii a postupný vývoj, jsme si jednotlivé druhy loterií a jiných podobných her objasnily, popřípadě jsme si mezi nimi uvedli rozdíly. Konečně jsme mohli přistoupit k samotné veřejnoprávní regulaci provozování sázkových her v kasinu, do níž se promítala úprava potažmo 102
všech loterií a jiných podobných her. Na provozovatele sázkových her v kasinu jsou samozřejmě kladeny daleko větší nároky než na ostatní. Důvodem je zejména manipulace s vysokými peněžními částkami a v této návaznosti jsou mu stanoveny povinnosti daleko více právními předpisy. Jedná se především o úpravu závazků vyplývajících ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a v případě, že se v kasinu hraje v jiné měně než v českých korunách, také ze zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. S průběhem kontroly plnění jednotlivých povinností jsme se seznámili v kapitole věnované státnímu dozoru, v níž jsme si podrobně vyjmenovali, co všechno by mělo být prováděnými kontrolami ověřeno. Není nutné, aby kontrola všech povinností či dokumentace probíhala pravidelně každý měsíc, postačí jejich výběr učiněný orgánem státního dozoru. Ovšem důkladná revize zahrnující vše, co má býti kontrolováno, by neměla být otázkou výjimečnou. Právě to, že „klasické“ kontroly bývají pouze formální a povrchní, nemotivuje provozovatele k tomu, aby důsledně dodržovali vše, co jim právní předpisy ukládají. Ba naopak, to dokonce může vést k páchání zejména hospodářské trestné činnosti. V předposlední kapitole jsme si mohli učinit závěr o tom, že loterní zákon nesplňuje všechny požadavky stanovené komunitárním právem a diskriminuje provozovatele na základě jejich sídla. Tato skutečnost je České republice vytýkána a bude ji muset napravit v rámci přijetí zákona o provozování sázkových her. V poslední kapitole jsme se zmínili o fenoménu dnešní doby – hazardních hrách provozovaných prostřednictvím internetu. Došli jsme k závěru, že současná právní úprava je zcela nevyhovující nejen proto, že je diskriminující z pohledu práva Evropské unie, ale zejména proto, že on-line loterie a jiné podobné hry neupravuje. Závěrem si uveďme, že od 1. 1. 2013 dochází ke změnám v daňové správě. Zákon o územních finančních orgánech bude nahrazen zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky (dále „zákon o Finanční správě“). Stávající struktura bude významně reorganizována, neboť Finanční 103
ředitelství zanikají a na jejich úroveň bude postaveno Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, které bude vykonávat svou působnost jako odvolací orgán pro celé území České republiky. Zákon o Finanční správě stanovuje působnost a sídlo nově vzniklým 14 finančním úřadům (zásadně budou mít sídlo v krajských městech) a Specializovanému finančnímu úřadu, který bude nově vykonávat mimo jiné dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami. Specializovaný finanční úřad přejímá tuto agendu od současných finančních úřadů v obdobném uspořádání jako tomu bylo doposud. Za zásadní změnu můžeme považovat jiné rozdělení výkonu státního dozoru do dvou fází. Fáze zjišťovací bude zajištěna prostřednictvím jednotlivých oddělení státního dozoru, na kterou bude v případě potřeby navazovat fáze druhá v podobě následných správních činností, které budou nově zajištěny prostřednictvím správních oddělení v Praze a Ostravě.196 Jednotlivá oddělení státního dozoru budou i nadále umístěna v krajích České republiky, výjimkou bude spojení oddělení státního dozoru v Hradci Králové a Pardubicích.
Existence správních oddělení by měla provozovatelům loterií a jiných podobných her zaručovat zvýšení právní jistoty a jednotného přístupu v rámci výkonu státního dozoru. 196
104
Resumé The topic of this advanced (postgraduate) thesis is Operation of betting games in casino from the perspective of public regulation. The origins of casino games are lost in historical darkness. Roman warriors used to spin shields on the points of their swords, the citizens of Rome spun the wheels of upturned carriages on their axes and, in other cultures, rotating bowls or purses served as tools in games of chance. The gaming houses used different names, but in the 19th century the name „casino“ began to dominate. It also crossed the Atlantic to America where John Davis opened in 1827 the first really American casino in New Orleans. European casinos were the places of the social meetings on the highest level. On the other hand, casinos in the United States of America were much more open to gamblers, social position wasn´t a barrier to entry there. The most famous casinos are placed in Monte Carlo and Las Vegas. Act No 202/1990 Coll. on lotteries and other similar games regulates in a uniform way the gambling industry. A lottery or other similar game is a game, in which any physical person, who paid a deposit (wager), the return of which is not guaranteed to the participant, may take part in on voluntary basis. The win or loss is by the virtue of a random chance or any circumstance or event unknown beforehand, which, however, is specified by the operator in advance in the game terms and conditions. It does not matter whether the game is played with the use of mechanical, electromechanical, electronic or other devices. The circumstances determining the winnings may not be known to anyone in advance and they must be of such nature that they cannot be influenced by either the operator or the bettor. A lottery and other similar game of chance are according to the paragraph 1 of the Act on lotteries and other similar games all games in which players become entitled to a cash prize or other prize of pecuniary value in return for paying cash or providing pecuniary value, in case definite conditions occur. Winning or losing exclusively depends on chance.
105
Under lotteries and other like games are understands also betting games operated in casinos including those operated with the use of mechanical devices (such as a roulette) with which neither the number of participants nor the wagered amounts during any one run of the game is not known beforehand. The prize is calculated from the deposited amounts or according to the terms and conditions that are set forth in the Gambling Scheme. Betting games in casinos may be operated by a legal entity, which has its registrated address in the territory of the Czech Republic, has the registered capital af least CZK 100 000 000 (it may not be reduced below the minimum amount in the course if the time of the validity of the licence), and which was granted the license to operate a lottery or other like game by the Ministry of Finance. A legal entoty is requiered to pass security of CZK 20 000 000 at a bank. Operators of betting games in casino have to follow laws, regulations and conditions imposed in the authorization of the Ministry of Finance. The most important duties are based on Act No 202/1990 Coll. on Lotteries and other similar games, Act No 586/1992 Coll. of the Income Tax, Act No 235/2004 Coll. on Value Added Tax, Act No 253/2008 Coll., on some measures against the legalization of the proceeds of crime and financing of terrorism, and Act No. 219/1995 Coll. Exchange Act. The thesis deals with all these acts in detail. The first chapter provides a brief excursion into the issue. We will explain the concepts of the game and the bet used by private law, next a definition of a lottery, which is used in the public regulations. The second chapter brings us to the issue of casinos, its history and present. In the final section we will look together on the issue of pathological gambling. The third chapter deals with the casino games. It contains the basic division and especially the interpretation of betting games, which are operated in Czech casinos, we also explain the differences between technical gaming devices.
106
In the next we will learn obtaining permits to operate a gambling casino. We will mention the basic conditions that an applicant has to have to perform this activity. We will desribe an authorization procedure. In the fifth chapter, we come finally to the actual operation of public regulation of gambling in the casino. The chapter is divided into several parts, in which we will deal with the obligations from acts above. The state supervision over compliance with the obligations for operators of the legal regulations and the specific decision to authorize the operation of gambling in the casino by the Ministry of Finance is described in the sixth chapter. We must not forget the legislation of European Union, falling on the area of lotteries and gambling, connected with the case law of the Court of Justice of the European Union. The last chapter deals with Internet gambling. The thesis is processed in accordance with law effective on 1st December 2012.
107
Seznam použitých pramenů a literatury Monografie DRÁBOVÁ, Milena; HOLUBOVÁ Olga; TOMÍČEK Milan. Zákon o dani z přidané hodnoty. Komentář. 3. akt. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 660 s. ISBN 9788073575236. DVOŘÁK, Tomáš. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách: s poznámkami a souvisícími předpisy / 2. vydání podle stavu k 1. 12. 2006. Praha: Linde, 2006. 175 s. ISBN 8072016385. Evropské loterie a hry. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1998. 256 s. ISBN 8070335513. HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 1459 s. ISBN 9788074000591. JARVIS,
R.
M.
a
kol.
Gaming
law:
Cases
and
materials.
Newark: LexisNexis, 2003. 604 s. ISBN: 0820549061. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009. 896 s. ISBN 9788087212240. JEMELKA, Luboš; PONDĚLÍČKOVÁ, Klára; BOHADLO, David. Správní řád: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 666 s. ISBN 9788074001574. KASAL,
Ivo.
KASINA,
Svět
napětí
a
zábavy.
Vyd.
1.
Praha:
Nakladatelství Olympia, 2002. 228 s. ISBN 8070337591. KRAMÁŘ, Květoslav; HUŠÁK, Aleš a kol. Herní právo. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 181 s. ISBN 8086898806. MALAST, Jan; RAJCHL, Jiří. Soudní judikatura v oblasti herního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 460 s. ISBN 9788073800628. NEŠPOR, Karel a kol. Jak překonat hazard: prevence, krátká intervence a léčba. 1.vyd. Praha: Portál, 2011. 160 s. ISBN 9788026200093.
108
PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 9788073800741. REZKOVÁ, Marie. Zákon proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Komentář s příklady a předpisy související. Praha: Linde, 2008. 248 s. ISBN 9788072017331. TUČEK, Jaroslav; DOLINOVÁ, Michaela. KASINA aneb Co nevíte o nejrychlejším
hazardu.
Euromedia
Group,
2001.
294
s.
ISBN
8072027859. TVRDÝ, Jiří; BÁRTOVÁ, Adriana. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předpisy související: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 501 s. ISBN 9788074000997. Elektronické zdroje Americký federální soudce: poker není čistý hazard, nepodléhá živnostenskému zákonu [online]. 2012 [cit. 28. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.sazeni.cz/americky-federalni-soudce-poker-neni-cistyhazard-nepodleha-zivnostenskemu-zakonu-af645/ BÁRTA, Vít. Kalouskova analýza zdanění hazardu [online]. 2012 [cit. 13. 9. 2012]. Dostupné z: http://vitbarta.cz/makroekonomie/247kalouskova-analyza-zdaneni-hazardu.htm#.UMT0y3dZe15 BÁRTA, Vít. Analýza Kalouskovy „analýzy“ hazardu [online]. 2012 [cit. 13. 9. 2012]. Dostupné z: http://vitbarta.cz/makroekonomie/251analyza-kalouskovy-analyzy-hazardu.htm#.UMT2nXdZe14 Brusel kritizuje zákon o hazardu, vadí mu registrace firmy v Česku. iDNES.cz [online]. 2012 [cit. 22. 11. 2012]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/brusel-kritizuje-zakon-o-hazardu-dqp/eko_euro.aspx?c=A121121_174823_eko_euro_spi Česká republika je evropskou špičkou v počtu kasin a heren. Ruleta.cz [online]. 2012 [cit. 4. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.ruleta.cz/aktuality/ceska-republika-je-evropskouspickou-v-poctu-kasin-a-heren/ 109
Elektrotechnický zkušební ústav, s.p. LOTERIE A PODOBNÉ HRY: Základní informace [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.ezu.cz/index.php?u=/osvedcovani-automatu-vhptz/&a=ArticleDisplay Evropská komise. Komise předkládá akční plán pro online hazardní hry (tisková zpráva) [online]. 2012 [cit. 19. 11. 2012]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-12-1135_cs.htm Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Příprava uceleného evropského rámce pro on-line hazardní hry [online]. 2012 [cit. 2. 11. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/services/docs/gambling/comm_ 121023_onlinegambling_cs.pdf Evropská komise. Zelená kniha o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu. Ze dne 24. 3. 2011, KOM(2011) 128 v konečném znění. Fakta o online hazardních hrách [online]. 2012 [cit. 24. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.onlinecasinoreports.cz/facts.php Future of Online Casino Gambling [online]. 2012 [cit. 5. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.casinosite.org/future/ FRYČOVÁ, Veronika. Na Facebooku půjde vydělat, ale i prohrát. Sociální síť spouští on-line hazardní hry. Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 7. 9. 2012]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-svet/c156940120-na-facebooku-pujde-vydelat-ale-i-prohrat-socialni-sitspousti-on-line-hazardni-hry KINŠTOVÁ, Kamila. Praha 1 omezí hazard, zůstane jen 13 kasin [online]. 2012 [cit. 5. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/regiony/4097498-Praha-1-omezi-hazardzustane-jen-13-kasin KÖNIGOVÁ, Marie. Výhry sázkařů se danit nebudou [online]. 2012 [cit. 20. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/274198-vyhry-sazkaru-se-danitnebudou.html
110
Las Vegas Casino & Gambling Information [online]. 2012 [cit. 3. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.worldcasinodirectory.com/nevadacasinos/las-vegas MATĚJČEK, Petr. Černý pátek pokeru? Možná velký začátek [online]. 2011 [cit. 7. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/cerny-patekpokeru-mozna-velky-zacatek MIKOLÁŠ, Robert. Kasinový ráj v Macau [online]. 2012 [cit. 13. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/159454kasinovy-raj-v-macau/ Ministerstvo financí. Celostátní kontrolní akce v kasinech [online]. 2012 [cit. 3. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_63642.ht ml?year=2011 Ministerstvo financí. Informace o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnost v ČR [online]. 2012 [cit. 9. 10. 2012]. Dostupné z http://www.osbrneni.cz/wpcontent/uploads/2012/09/ma_korn8xgmf924.doc Ministerstvo financí. Metodická příručka pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi. 2012 [cit. 1. 10. 2012]. Ministerstvo financí. Metodické stanovisko k ponechání spropitného (tips) zaměstnancům provozovatele sázkových her v kasinu [online]. 2012 [cit. 15. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/podminky_povolovani_43 371.htm Ministerstvo financí. Podmínky povolování loterií a sázkových her [online]. 2012 [cit. 4. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/podminky_povolovani.ht ml Ministerstvo financí. Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2007-2011 [online]. 2012 [cit. 14. 8. 2012]. Dostupné z:
111
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika_71280. html Ministerstvo financí České republiky. Stanoviska [online]. Dostupné z:
. Ministerstvo financí. Stanovisko ke karetním sázkovým hrám podle § 2 písm. m) zákona č. 202/1990 Sb. [online]. 2012 [cit. 7. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Metodika_Stanovisko_MF_Ka retni_sazkove_hry_zakon_202-1990_01012012.pdf Návrh zákona o provozování sázkových her [online]. 2012 [cit. 5. 10. 2012]. Dostupné z: http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf?pid=KORN8NFJE9CW NIEDLOVÁ, Petra. Zdanění výher a cen [online]. 2005 [cit. 4. 9. 2012]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/51876-zdanenivyher-a-cen/ OTTO, Pavel. Česko narazilo v Bruselu s novým loterijním zákonem [online]. 2012 [cit. 30. 11. 2012]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/cesko-narazilo-v-bruselu-snovym-loterijnim-zakonem-932158 Pokuta za poker míří k soudu. Půjde o zlomový spor. ČTK [online]. 2012 [cit. 10. 11. 2012]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=755 229 Proč je hra v on-line casinu stále populárnější? [online]. 2012 [cit. 7. 10. 2012]. Dostupné z http://www.casino-hra.cz/proc-je-hra-v-online-casinu-stale-popularnejsi/ Průzkum: Češi podporují regulaci hazardu, s jeho zákazem však nesouhlasí. Mediafax.cz [online]. 2012 [cit. 25. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/ekonomika/4115592-Pruzkum-Cesipodporuji-regulaci-hazardu-s-jeho-zakazem-vsak-nesouhlasi RAKUŠAN Jan; JOSEFI Petr. Právní úprava loterií a soutěže zákonu nepodléhající – 1. část. Právní rozhledy 9/2006. In: Beck-online [právní informační systém]. Nakladatelství: C. H. Beck [cit. 6. 10. 2012]. 112
SALINKOVÁ, Alena. Jak se daní štěstí (daňová úprava oblasti loterií, her a sázek). law.muni.cz [online]. [cit. 3. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/files/pdf/financ/salinkova.p df Systém ASPI [právní informační systém]. ŠINDELKA, Vladimír. Jsou výhry osvobozeny od daně? [online]. 2003 [cit. 1.10.2012]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/32818-jsou-vyhry-osvobozenyod-dane-/ Undercarriage up; cards in the air! [online]. 2012 [cit. 5. 12. 2012]. Dostupné
z:
http://www.reviewed-casinos.com/news/cards-in-the-
air.html Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Oznámení o připravovaném spojení soutěžitelů SLOT Group a.s., FORTUNA GAME a.s., Tipsport.net a.s., Chance a.s. a Meracrest, a.s. [online]. 2012, [cit. 2. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/spojovanisoutezitelu/oznameni-o-pripravovanem-spojeni-soutezitelu/1418oznameni-o-pripravovanem-spojeni-soutezitelu-slot-group-asfortu.html Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky[Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2005–2011 [online]. 2012 [cit. 11. 10. 2012]. Dostupné z: http://uzis.cz/rychle-informace/pece-pacientydiagnozou-f630-patologicke-hracstvi-ambulantnich-luzkovychzarizenich-cr-2005-2011 VEROSTA, Petr; VEJROSTA, Petr. Patologické hráčství: souhrn faktů a aktuální situace v České republice [online]. 2012 [cit. 25. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.obcaneprotizavislostem.cz/news/prehledovyclanek-o-patologickem-hracstvi/ Vznik CZ Poker se protahuje, firmy nemají souhlas ÚOHS. Financnizpravy.cz [online]. 2012 [cit. 2. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/vznik-cz-poker-seprotahuje-firmy-nemaji-souhlas-uohs/784051&id_seznam=1596 113
WWW stránky Finančního analytického útvaru [online]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/ochrana_ekonom_zaj mu.html WWW stránky Elektrotechnického zkušebního ústavu, s.p. [online]. Dostupné z: http://www.ezu.cz ZDRAŽIL, Vladimír. U kterých výher neuniknete dani a kdy musíte dokonce danit sami. bankovnipoplatky.com [online]. 2008 [cit. 4. 9. 2012].
Dostupné
z:
http://finance.idnes.cz/u-kterych-vyher-
neuniknete-dani-a-kdy-musite-dokonce-danit-sami-pve/p_dane.aspx?c=A080118_170707_fi_osobni_jjj Judikatura Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. C-453/02 a C-462/02. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 3. 1994, sp. zn. C-275/92. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. C-06/01. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. 9. 1999, sp. zn. C-124/97. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. 11. 2003, sp. zn. C-42/02. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. C-64/08. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. C-243/01. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 5. 1994, sp. zn. C-38/93. Nález Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 29/10. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. 1 Afs 121/2005-71. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2007, č. j. 114
7 Afs 50/2007-88. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1628/2000. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2009, sp. zn. 5 Afs 73/2008. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2012 sp. zn. 31 Af 123/2010. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 5. 1995, sp. zn. 7 To 212/95. Právní předpisy Smlouva o fungování Evropské unie, Úřední věstník. C 83, 30. 3. 2010, ve znění Lisabonské smlouvy. Smlouva o Evropské unii, Úřední věstník C 83, 30. 3. 2010, ve znění Lisabonské smlouvy. Smlouva o založení Evropského společenství, Úřední věstník C 321E , 29. 12. 2006, ve znění Niceské smlouvy. Směrnice Rady č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES, o službách na vnitřním trhu. Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 115
Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zákon č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Zákon č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
116
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 285/1998 Sb., o podmínkách monitorování a uchovávání záznamů v kasinu. Vyhláška č. 376/2009 Sb., o směnárenské činnosti. Vyhláška č. 259/2011 sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. vyhláška č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.
117
