Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Ústav práva a technologií DIPLOMOVÁ PRÁCE. Aktuální judikatura v doménových sporech

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Ústav práva a technologií

DIPLOMOVÁ PRÁCE Aktuální judikatura v doménových sporech Jiří Chomát 2014/2015

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Aktuální judikatura v doménových sporech zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ Jiří Chomát …………….

1

Rád bych poděkoval doc. JUDr. Radimu Polčákovi, Ph.D. za vedení práce, odborné konzultace a připomínky k textu. Dále bych chtěl poděkovat partnerce a své rodině za podporu při psaní práce.

2

ABSTRAKT Diplomová práce „Aktuální judikatura v doménových sporech“ se zabývá problematikou současných rozhodnutí v oblasti doménových jmen, a to se zaměřením na nedávné rozšíření doménových jmen o nové domény nejvyššího řádu. V práci tak rozebírám typově nová rozhodnutí v oblasti přidělování nových domén nejvyššího řádu a s tím spojené procesní otázky. Dále se zabývám rozborem rozhodnutí v případě doménových jmen druhého řádu a jejich komparací s rozhodnutími vydanými před rozšířením.

ABSTRACT The thesis "Recent case-law in domain disputes" deals with recent decisions in domain name disputes in the light of current expansion of top-level domain names. In this thesis I analyze the new kind of decisions that deals with delegation of new top-level domain names and related procedural questions. Further I deal with analysis of cases concerning second-level domain names and their comparison with decisions before expansion.

KLÍČOVÁ SLOVA Doménové jméno, doména, doménové spory, UDRP, gTLD, ICANN, cybersquatting, Trademark Clearinghouse KEYWORDS Domain name, domain, domain name disputes, UDRP, gTLD, ICANN, cybersquatting, Trademark Clearinghouse

3

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 6 1.

Internet, DNS a doménová jména .................................................................... 9 Historie doménového jména ..................................................................... 9 IP adresa a DNS ....................................................................................... 9 ICANN ................................................................................................... 10 Funkce doménového jména .................................................................... 11 Doménová jména a jejich řády ............................................................... 12 Správci domén, registrátoři a registrace domén ..................................... 13

2.

Domény nejvyššího řádu ............................................................................... 14 Doména nejvyššího řádu .cz ................................................................... 16 Doména nejvyššího řádu .eu................................................................... 17

3.

Právní povaha doménových jmen .................................................................. 19

4.

Řešení sporů z .cz domén .............................................................................. 20 Spornost platnosti veřejné rozhodčí nabídky ......................................... 21

5.

Řešení sporů z .eu domén .............................................................................. 24

6.

Řešení sporů z generických domén ............................................................... 26 Průběh UDRP řízení ............................................................................... 29 Precedenční povaha UDRP rozhodnutí .................................................. 33

7.

Rozšíření generických domén nejvyššího řádu ............................................. 34 Žádosti o generické domény nejvyššího řádu ........................................ 37 Průběh řízení o přidělení nové domény nejvyššího řádu........................ 39 Opravné prostředky a přezkum rozhodnutí ............................................ 43

8.

7.3.1

Ombudsman .................................................................................... 43

7.3.2

Přehodnocení ................................................................................... 44

7.3.3

Nezávislý přezkum .......................................................................... 44

Vybraná řízení o přidělení gTLD................................................................... 45 .AMAZON ............................................................................................. 45 .GAY ...................................................................................................... 49

9.

Řešení sporů z gTLD ..................................................................................... 53

4

Příslušnost soudů .................................................................................... 53 Mechanizmy ochrany práv v rámci nových gTLD................................. 54 9.2.1

Legal Rights Objections .................................................................. 54

9.2.2

Trademark Clearinghouse ............................................................... 55

9.2.3

Uniform Rapid Suspension System -URS ...................................... 56

9.2.4

PDDRP - Post-Delegation Dispute Resolution Procedure ............. 58

10. Vztah ADR a obecných soudů ve věcech doménových sporů ...................... 61 UDRP ve světle nových gTLD ........................................................... 63 Závěr ..................................................................................................................... 69 Prameny................................................................................................................. 73

5

Úvod Doménová jména plní čím dál tím důležitější roli nejen v prostředí internetu, ale i mimo něj. Využívají je jednotlivci i společnosti, pro které je doménové jméno odpovídající jejich názvu nutností. Zde však často vzniká problém, protože doménové jméno musí být bezpodmínečně unikátní, a to nejen v rámci jedné jurisdikce, ale také v rámci celé sítě Internet. To se však nedá říct o jménech společností a dalších subjektů. Doménová jména jsou standardně přidělována tomu, kdo o ně jako první požádá, vztah žadatele k danému označení není při registraci zkoumán. To, ve spojení se stále se zvyšující hodnotou doménových jmen, má za následek rostoucí počet sporů, které je nutné v souvislosti s doménovými jmény řešit. V obecné části této práce se tak zabývám historií a vztahem internetu a doménových jmen, technickými aspekty doménových jmen a jejich druhy. Snažím se tak v rámci rozsahu práce uvést čtenáře do problematiky doménových jmen a poskytnout tak ucelený výklad, na který naváži ve zvláštní části. Zvýšenou pozornost přitom věnuji generickým doménovým jménům, kterým se dále podrobněji věnuji právě ve zvláštní části. Pro úvodní kapitoly čerpám z monografických a časopiseckých pramenů zabývajících se právem doménových jmen. Ve zvláštní části se zaměřím zejména na aktuální téma masivního rozšíření stávajících domén nejvyššího řádu a s tím související judikaturu. Zatímco řešení sporů u doménových jmen druhého řádu je relativně zažitým institutem a bylo o něm napsáno nespočet odborných prací, spory o domény nejvyššího řádu jsou zcela novou problematikou. Rozšíření doménových jmen o nové domény nejvyššího řádu probíhá od října 2013 a poprvé v historii umožňuje jakémukoliv subjektu splňujícímu podmínky zaregistrovat si vlastní doménu nejvyššího řádu. Domény prvního řádu nejsou přidělovány prvnímu žadateli jak je tomu o doménových jmen druhého řádu, ale o žádosti se vede schvalovací proces. V tomto procesu se vybírá

6

ten nejvhodnější kandidát s ohledem na relevanci a technické i finanční zázemí. Proces má několik fází a probíhá u neziskové organizace ICANN, která generická doménová jména nejvyššího řádu spravuje. Proces je velmi specifický a vznikají během něj typově nová rozhodnutí v oblasti doménových jmen, která ovlivní budoucí vývoj internetu, a to zejména proto, že přidělení domény nejvyššího řádu je nevratné. Poprvé v historii internetu tak vznikají spory o domény nejvyššího řádu, jejichž specifikem je to, že je neřeší soud nebo rozhodčí instituce, ale sama organizace ICANN, která zároveň pro podávání žádostí a řešení sporů sama vytvořila pravidla. V práci se zabývám jak analýzou jednotlivých rozhodnutí, tak i průběhem celého procesu schvalování žádostí, během kterého vznikají různá dílčí rozhodnutí. Rozšíření domén nejvyššího řádu má ale také přímý vliv na spory o doménová jména druhého řádu, kde kvůli mnohonásobnému zvýšení počtu domén prvního řádu již není vhodné řešit porušování ochranných známek individuálně v rámci jedné domény nejvyššího řádu, ale spíše plošně napříč všemi novými doménami. Proto bylo nutné zavést nové mechanizmy ochrany pro držitele ochranných známek, které tuto ochranu zajišťují. Cílem této práce je tedy analýzou procesu schvalování žádostí o novou doménu nejvyššího řádu a souvisejících rozhodnutí poukázat na problematiku nových domén nejvyššího řádu a jejich rozdílnost od doménových jmen druhého řádu a na vybraných rozhodnutích diskutovat vhodnost stávajícího řešení řízení o žádosti. Zabývám se také analýzou a diskuzí o vhodnosti zavedení nových ochranných mechanizmů pro držitele ochranných známek. Při analýze procesu schvalování žádostí jsem vzhledem k aktuálnosti vycházel zejména z dokumentů stanovujících pravidla pro různé části žádosti a také zahraniční časopisecké literatury, která se touto problematikou zabývá. Závěrem zhodnotím vhodnost rozšíření domén nejvyššího řádu, jakožto i vybraných rozhodnutí a zformuluji náměty k procesu schvalování žádostí o nová

7

doménová jména nejvyššího řádu i k novým ochranným mechanizmům určeným držitelům ochranných známek. Zhodnotím také celkový dopad rozšíření na právo doménových jmen a jeho vývoj.

8

1. Internet, DNS a doménová jména Historie doménového jména První doménové jméno bylo zaregistrováno v roce 1985 a od té doby se stalo symbolem internetu. Bez něj by byla orientace na světové síti velmi obtížná. Prvním rozšířeným způsobem vzájemného propojení počítačů byl ARPANET, který vznikl pod záštitou Defense Advanced Research Projects Agency, zkráceně DARPA. Vědci začali do této sítě připojovat univerzitní počítače. Postupně začali vznikat další sítě organizací jako NASA a NSF, proto byl vyvinut protokol TCP/IP, který propojil všechny tyto sítě. Tomuto propojení se začalo říkat internetworking, od čehož také vzniklo dnešní označení internet. Doménové jméno samo o sobě je však pouhým označením, které slouží člověku jako snadno zapamatovatelný řetězec. V raných dobách internetu neexistovaly internetové vyhledávače, které by umožnily najít cílový počítač, a tak jedním z hlavních cílů doménových jmen bylo umožnit uživatelům snadný přístup k ostatním počítačům v síti. Proto byl v síti centrálně dostupný soubor host.txt, který obsahoval překlady jmen počítačů na IP adresy1.

IP adresa a DNS IP adresa je unikátní označení počítače v síti internet, díky kterému spolu počítače komunikují. Důvodem pro zavedení jmen počítačů bylo kromě snadné zapamatovatelnosti také možnost změnit IP adresu počítače skrývajícího se pod daným jménem. Jak ale počet připojených počítačů rostl, správa domén v jednom souboru již přestala být efektivní. Proto vědci vyvinuli tzv. domain name system, zkráceně DNS, který zavedl strukturu doménových jmen tak, jak jsou známé dnes2. V současné době se používá protokol IPv4 v číselném formátu X.X.X.X, kde X může být jakékoliv číslo od 0 do 255. Tento typ protokolu se používá již od 1

FEINLER, Elizabeth, Ken HARRENSTIEN, Zaw-Sing SU a Vic WHITE. DoD INTERNET HOST TABLE SPECIFICATION. RFC Editor [online]. 1982 [cit. 2015-03-17]. 2 MOCKAPETRIS, Paul. DOMAIN NAMES - CONCEPTS and FACILITIES. RFC Editor [online]. 1983 [cit. 2015-03-17].

9

počátku internetu, proto je také značně zastaralý a nepočítal s dnešním masovým rozšířením internetu. To způsobilo, že v dnešním době IPv4 čelí nedostatku adres3, kdy je již téměř všech 4,3 miliardy adres obsazeno4. Tento starý protokol je tedy v současnosti nahrazován 128 bitovým protokolem IPv6 v hexadecimálním formátu, který má k dispozici 1036 IP adres. Překlad doménových jmen na IP adresy obstarávají DNS servery. DNS server vyhledá záznam doménového jména ve jmenných serverech, zjistí požadovanou IP adresu a uživatele na ni nasměruje. Pokud tedy uživatel do internetového prohlížeče zadá http://www.seznam.cz, počítač odešle požadavek na DNS server, který ho přepošle na adresu 77.75.72.3. IP adresu lze zadat i přímo, avšak doménová jména vznikla právě pro to, aby si uživatelé složité číselné kódy nemuseli zapamatovávat. Za správu kořenového DNS registru odpovídá nezisková organizace Internet Corporation for Names and Numbers („ICANN“), která má svou legitimitu odvozenou od „Memorandum of Understanding“ Ministerstva obchodu Spojených států amerických, vydaného roku 19985. Správa tohoto registru je velmi důležitá – pokud se zde nějaká doména prvního řádu nenachází, nelze ji na internetu najít. ICANN tak má možnost rozhodnout o tom, jaké domény prvního řádu budou dostupné.

ICANN Internet Corporation for Assigned Names and Numbers vzniklo na základě mnoha požadavků, které vyžadovaly zejména správu DNS nekomerčním a nevládním subjektem, a také internacionalizaci a profesionalizaci správy DNS, která je hodná mezinárodnímu rozsahu internetu6. Ministerstvo obchodu USA

3

HOGG, Scott. ARIN Enters Phase 4 of IPv4 Exhaustion. NetworkWorld [online]. 2014 [cit. 2015-03-17]. 4 Will the Internet Run Out of Addresses, Again?. Discovery News [online]. 2011 [cit. 2015-0317]. 5 WEINBERG, Jonathan, John KANE a Haig PATAPAN. ICANN and the Problem of Legitimacy. Duke Law Journal [online]. 2000, vol. 50, issue 1 [cit. 2015-03-17]. 6 WILLOUGHBY, Tony, Sally M ABEL a Torsten BETTINGER. Domain name law and practice. 1st pub. Oxford: Oxford University Press, 2005, cxlviii, s.8

10

vydalo tzv. White paper7, ve kterém jsou stanoveny základní principy nové administrativní struktury, jako je stabilita internetu, konkurenční prostředí, preference administrace soukromého subjektu nad vládní organizací a reprezentace zájmů internetové komunity. ICANN oficiálně převzal správu registru doménových jmen na základě Memorandum of Understanding mezi Ministerstvem obchodu a ICANN8. Ve svých stanovách je ICANN popsána jako „nezisková veřejně prospěšná organizace, která není založena ku prospěchu žádné osoby“. Jejím účelem je koordinace unikátních identifikátorů, kterými jsou doménová jména, IP adresy a porty protokolů a číselníky parametrů. Dále také Správa a rozvoj kořenového systému DNS a tvorba pravidel souvisejících s těmito technickými funkcemi9. Rozhodnutí vydává představenstvo („Board of directors“), které se skládá z 15 hlasujících a 6 nehlasujících členů. Osm z hlasujících členů je voleno z podporujících organizací, kterými jsou Address Supporting Organization, Generic Names Supporting Organization a Country code Names Supporting Organisation. Dále také patří do organizační struktury ICANN také 5 poradních výborů, ombudsman a prezident10.

Funkce doménového jména Doménové jméno kromě technicko-identifikační funkce, kterou se rozumí nalezení IP adresy, jakožto místa v síti právě prostřednictvím doménového jména, zastává také funkce informační, propagační a soutěžní.

11

Informační funkcí se

rozumí schopnost informovat návštěvníka o obsahu webové stránky na dané adrese 7

UNITED STATES DEPARTMENT OF COMMERCE. Management of Internet Names and Addresses. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2000 [cit. 201504-04]. 8 MEMORANDUM OF UNDERSTANDING BETWEEN THE U.S. DEPARTMENT OF COMMERCE AND INTERNET CORPORATION FOR ASSIGNED NAMES AND NUMBERS. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 1999 [cit. 2015-04-04]. 9 BYLAWS FOR INTERNET CORPORATION FOR ASSIGNED NAMES AND NUMBERS. In: Internet corporation for assigned names and numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 10 ICANN Organizational Chart. In: Internet corporation for assigned names and numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 11 DISMAN, Marek. Právní úprava domény "EU". Praha: Linde, 2011, s. 18.

11

před návštěvou této stránky. Informační funkce tak připadá v úvahu jen u doménových jmen, jejichž název má v konkrétním jazyce nějaký význam. Propagační funkcí se rozumí šíření povědomí o jménu či značce držitele prostřednictvím doménového jména. Soutěžní funkcí je schopnost přímo ovlivnit soutěžitelovo postavení na trhu. Doménové jméno, ač z povahy nehmotné, je také hojně užíváno jako uchovatel hodnoty, a to hlavně kvůli možnosti jeho převodu na jiného držitele. Takový převod je zpravidla úplatný a prestižní doménová jména dosahují velmi vysokého finančního ohodnocení. Jako faktor pro hodnocení ceny domény slouží jak obchodní potenciál domény, tak i délka. Kratší doménová jména jsou tak často prodávána za vyšší ceny pro jejich vyšší prestiž a zapamatovatelnost. Příkladem mohou být například jednoznaková doménová jména, která jsou pod doménou .com jen tři. Jedno z těchto doménových jmen , Z.com, bylo prodáno v roce 2014 za více než 150 milionů Kč12. Zajímavým je z hlediska doménových sporů také spor o doménové jméno FB.COM, o které usiloval majitel sociální sítě Facebook.com, který také požádal o stejnojmennou ochrannou známku. Spor nakonec skončil mimosoudním vyrovnáním s držitelem American Farm Bureau a odkoupením doménového jména ve výši přibližně 218 milionů Kč13. Nejdražší prodej doménového jména proběhl v roce 2015, kdy byla doména 360.com prodána za 17 milionů USD14.

Doménová jména a jejich řády Doménové jméno má stromovou strukturu, která se čte odzadu a směrem vlevo je článek vždy podřazen článkům vpravo. Jednotlivé články jsou odděleny vždy tečkou. Tato struktura může mít až 127 článků, nesmí však přesáhnout maximum

12

SAKS-MCLEOD, Andrew. The $6.8 million single-letter domain name. GMO Click to become z.com. LeapRate [online]. 2014 [cit. 2015-03-17]. 13 TSOTSIS, Alexia. Facebook Paid Farm Bureau $8.5 Million To Acquire Fb.com. TechCrunch [online]. 2011 [cit. 2015-03-17]. 14 360.com update: Record-breaking domain sale was for $17 Million dollars. DomainGang [online]. 2015 [cit. 2015-03-17].

12

255 znaků15. Může obsahovat pouze číslice, pomlčku a ASCII znaky. Výjimkou jsou tzv. IDN domény, které byly představeny v roce 2003 a jejichž účelem je podporovat znaky specifické pro abecedy jednotlivých států. Pomlčky musí sloužit pouze pro spojení slov, nesmí být dvě za sebou a ani na začátku nebo na konci řetězce. Nejvyšší strukturou je tzv. root domain, kterou je tečka na konci doménového jména s prázdným identifikátorem. Protože je tato tečka pro všechny domény stejná, upustilo se od jejího používání – u doménových jmen se tedy neuvádí. Pod touto kořenovou doménou se nachází tzv. TLD (top-level domain, doména nejvyššího řádu). Doménová jména jsou unikátní, nemohou existovat dvě stejná doménová jména pod jednou doménou nejvyššího řádu. Podmínky registrace domén druhého řádu určují jejich správci. Držitel doménového jména druhého řádu také může prohloubit strukturu doménového jména o subdomény.

Správci domén, registrátoři a registrace domén Správcem domény je organizace, která má buď smluvní vztah s ICANN, nebo je organizací ICANN uznávána a zařazena v registru domén. V rámci zachování konkurenčního prostředí, které je pro ICANN jednou z hlavních hodnot pro zachování pokroku16, se domény nekupují přímo u správců domén, ale u jednotlivých akreditovaných registrátorů. Správci domén pouze nastavují cenu, za kterou registrátoři domény od správců nakupují. Výsledkem je tak to, že často jsou domény prodávány levněji než za cenu nákupu od registrátora, protože uživatelé k provozu webových stránek potřebují kromě domény i webový server, na kterém bude web provozován, a nízká cena domény je tak marketingovým nástrojem registrátorů. Registrátoři v současné době nakupují například .cz doménová jména od správce domény za 125Kč17, ale koncoví zákazníci ji mohou zakoupit za 99Kč18.

15

DNS Explained. In: MediaTemple [online]. 2014 [cit. 2015-03-17]. BYLAWS FOR INTERNET CORPORATION FOR ASSIGNED NAMES AND NUMBERS. In: Internet corporation for assigned names and numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. čl. 1.2.5. 17 CENÍK. CZ.NIC [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. 18 PILNÝ, Vladimír. Ceník domén. Monitoruju.net [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. 16

13

Jak již bylo popsáno výše, doménové jméno je vždy unikátní řetězec znaků, který slouží k identifikaci objektu v síti. Pokud tedy doménové jméno má někdo zaregistrováno, tak si jej po dobu platnosti registrace nemůže zaregistrovat nikdo jiný. U doménových jmen druhého řádu se uplatňuje pravidlo „first come, first served“ (přeloženo do češtiny podle nařízení EU jako „kdo dříve příjde, je dříve na řadě“19), doménové jméno tak náleží tomu, kdo jej registroval jako první. Často pak vzniká situace, kdy držitelem doménového jména je jedna osoba, avšak právní nárok, například z titulu ochranné známky, má jiná osoba. Jiný subjekt se však k doménovému jménu dostane pouze uplynutím či zrušením registrace nebo převodem domény. Proto jsou spory o doménová jména častým jevem. Doménová jména se registrují zpravidla na období 1 a více let.

2. Domény nejvyššího řádu Doménová jména nejvyššího řádu mohou být buď generická (gTLD), nebo národní (ccTLD). Generické domény jsou například .com, .net, .org, .biz nebo .travel. Mají 3 a více znaků. Prvními doménami nejvyššího řádu byly .gov, .edu,. com, .mil a .org20, které jsou definované v RFC 920 z roku 1984. První doménové jméno pak bylo registrováno v roce 198521. Pro každou doménu je definován účel, pro jaký byla zřízena, např. .gov pro vládní organizace, .edu pro školské organizace a .com pro komerční subjekty. Od počátku vzniku doménových jmen do ledna 2012 vzniklo pouze 22 generických domén prvního řádu. 12. ledna 2012 však ICANN začal přijímat přihlášky pro nové generické domény, které mohl podat kdokoliv22. K 17. 3. 2015 je tak aktivních 558 generických domén nejvyššího řádu23.

Čl. 2 Nařízení Komise (ES) č. 874/2004. In: EUR-Lex. 2004. POSTEL, Jon. Domain Requirements. In: RFC Editor [online]. 1984 [cit. 2015-03-17]. 21 FLINDERS, Karl. The first ever 20 domain names registered. ComputerWeekly.com [online]. 2009 [cit. 2015-03-17]. 22 About the program. ICANN New gTLDs [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. 23 Podle TLDs alpha by domain. IANA [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. je aktivních 857 domén, výsledné číslo je po odečtení 299 ccTLD podle Root Zone Database. IANA [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. 19 20

14

Generické domény prvního

řádu lze dělit

na sponzorované

a

nesponzorované. Sponzorovanými doménami jsou ty, které mají sloužit užší komunitě lidí. Sponzor je tak organizace, na kterou ICANN delegoval autoritu a má na starosti tvorbu pravidel a dohled nad registrem. Sponzor má také kontrolu nad tím, komu doménové jméno poskytne24. Sponzorovanou doménou je například .aero, spravovaná společností SITA Information Networking Computing USA, Inc. Tuto doménu si však na rozdíl od nesponzorovaných domén mohou zaregistrovat pouze osoby a společnosti působící v leteckém průmyslu. Nesponzorované domény taková omezení nemají a nejsou takto delegovány. Druhým typem domén jsou dvouznakové národní domény nejvyššího řádu, které jsou přidělovány zemím, státům a autonomním územím pro účely využití jejich obyvateli25. Jejich podoba je dána standardem pro mezinárodní označení ISO 3166, který jednotlivé kódy pro státy určuje. Výjimkou z tohoto standardu je však například Velká Británie, jejíž doména .co.uk byla vytvořena ještě před touto standardizací. Doména podle standardu .gb tak sice vznikla, ale nikdy nebyla zcela využívána a nyní ji nelze ani zaregistrovat. Mimo standardy je také doména .eu, která nepatří státu, tudíž v standardu není uvedena. Často tak národní doména může být zaregistrována pouze fyzickými nebo právnickými osobami mající sídlo na území daného státu. Takovou doménou je například slovenská doména. sk nebo doména. eu, kdy si mohou tuto doménu druhého řádu registrovat pouze jednotlivci a společnosti sídlící v EU26. Existují ale také otevřené národní domény, které nejenže nebrání zahraničním subjektům registraci, ale jsou často využívány nikoli kvůli zaměření na daný stát, ale kvůli významu, který koncovka má. To je případ domén .cc (doména Cocos islands, užívaná jako zkratka pro consulting companies), .tv (doména Tuvalu, zkratka pro television), .ws (Western Samoa, zkratka pro website) a .co (doména Kolumbie, využívaná jako alternativa .com). Ty jsou tak

24

Top-Level Domains (gTLDs). Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-17] 25 CcTLD. In: ICANN Wiki [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. 26 EURid. Pravidla registrace doménového jména .eu. [cit. 2015-03-17].

15

používány de facto jako generické domény a obchází tak požadavky ICANN pro generické domény27. Tyto národní domény používají i některé české společnosti, například televizní stanice Óčko, provozující webové stránky na ocko.tv. Dále také existují domény, které i přes to, že se jedná o generické domény, se vztahují k určité lokalitě. Jedná se například o .cat, určenou pro Katalánsko, resp. pro katalánský jazyk a kulturu. V této doméně mohou být pouze prezentace v katalánštině.28 Po rozšíření domén o nové generické domény vzniklo velké množství geograficky cílených domén, které jsou vlastněné komerčními subjekty. Vzniklo tak např. .nyc, .berlin nebo .london. Kromě generických a národním domén je zde také .arpa, která nespadá ani pod jednu kategorii. Slouží pouze pro účely internetové infrastruktury. I když v původním RFC 920 byla uvedena jako dočasná, stále je funkční a lze se přes ní dostat na různé webové prezentace29. Některé národní a generické domény také podporují režim IDN, které umožňují registrovat domény mimo ASCII sadu znaků. Nejvíce je používají státy, v nichž není primárním písmem latinka. Registraci IDN domén umožňuje ale například i doména .eu. U české národní domény .cz se podpora IDN nechystá, důvodem je vysoké riziko zneužívání překlepových výrazů a větší riziko sporů30.

Doména nejvyššího řádu .cz Česká doména .cz vznikla 13. ledna 1993 (do té doby fungovala společná československá doména .cs). Doménu od počátku spravoval komerční subjekt, což vedlo k tomu, že byla zpochybňována jeho nezávislost. V roce 1997 byla uvolněna pravidla registrace a bylo tak umožněno při splnění technických podmínek registrovat téměř jakoukoliv doménu. Zejména kvůli potřebě nezávislosti bylo pak v roce 1998 založeno sdružení CZ.NIC, které následně správu domény převzalo. 27

EDELMAN, Ben. Registrations in Open ccTLDs. In: Harvard Law School [online]. 2002 [cit. 2015-03-17]. 28 About .cat. In: Fundació PuntCAT [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. 29 Site:.arpa - Hledat Googlem. Google [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. 30 CZ.NIC. IDN - internationalized domain names [online]. 2014 [cit. 2015-03-17].

16

CZ.NIC byl správcem registru a zároveň registrátorem, což jej však činilo komerčním subjektem, a to není v rámci zachování nezávislosti žádoucí. Proto v roce 2003 CZ.NIC převedl prodej domén na nové registrátory a zároveň stanovil velkoobchodní ceny, za které domény registrátorům prodává. Díky technologickým inovacím se také podařilo razantně snížit cenu registrace, což pomohlo registraci již milionu domén, dosažené v roce 201231. S rostoucím počtem domén však také přicházelo více doménových sporů, které bylo potřeba řešit a obecné soudnictví neodpovídalo svou pružností rychlosti vývoje internetu. Proto byla do pravidel registrace domén zakomponována rozhodčí doložka, která stanovuje pravomoc Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky při řešení sporů. Ta byla od 1.3.2015 nahrazena ADR řízením, viz. kapitola Řešení sporů z cz domén.

Doména nejvyššího řádu .eu Doména .eu je doménou nejvyššího řádu, kterou zavádí nařízení EP a Rady (ES) 733/2002. Důvodem zavedení je podpora používání internetových sítí a elektronického virtuálního tržiště. Jedná se o zvláštní druh domény32, která by neměla konkurovat národním doménám, ale doplnit je a napomoci ke zlepšení výběru a posílení hospodářské soutěže. EURID je neziskové sdružení, které bylo v roce 2003 zvoleno Evropskou komisí jako rejstřík. Rejstřík je pověřený vytvářením, přidělováním a správou této domény prvního řádu, včetně udržování příslušných databází a s tím spojených veřejných informačních služeb, registrací doménových jmen, provozováním rejstříku jmen domény, provozování serverů adresářových služeb rejstříku pro TLD a šíření residenčních souborů TLD.33

KRČMÁŘ, Petr. CZ.NIC: patnáctiletý (nejen) správce domény. In: Root.cz [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. 32 EU doména vykazuje znaky jak gTLD, tak ccTLD, proto bývá označována za doménu sui generis. ICANN ji však považuje za ccTLD, jak napovídá například název dohody o správě registru – srov. .EU ccTLD Registry Agreement. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2005 [cit. 2015-03-18]. 33 Čl. 2 Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 733/2002. In: Eurid. 2002. 31

17

Doména .eu byla zavedena do root zóny organizace ICANN v březnu 2005. V prosinci téhož roku také byla spuštěna první vlna registrací, tzv. sunrise period. Sunrise period je část dvoukolové registrace, jejíž úkolem je zamezit spekulativním registracím doménových jmen. Samotná sunrise period se dále členila na dvě kola. V prvním kole si doménové jméno mohli žadatelé zaregistrovat pouze na základě obchodních a ochranných známek, na základě zeměpisného označení nebo označení původu. Možnost registrace měli také státní instituce (plné jméno nebo akronym, pod kterým je známa). V druhém kola pak všichni z prvního kola a ti, kteří v rámci právního řádu členského státu disponují uznávaným názvem společnosti34. Dále pak od dubna 2006 si již tuto doménu mohl zaregistrovat každý, kdo splnil podmínky čl. 4 nařízení 733/200235: podniky musí mít sídlo na území Společenství, organizace musí být usazené na území společenství a fyzické osoby musí mít na území bydliště. V souladu s směrnicemi společnosti ICANN lze .eu doménu zaregistrovat pouze pomocí registrátorů. Za účelem zamezení sporů také byla stanovena chráněná označení, která byla z registrace vyloučena. Zaregistrovat také nelze národní kódy označující státy a názvy označující provozní funkce rejstříku36. Nařízení o zavádění domény nejvyššího řádu .eu 733/2002 upravuje zejména důvody zavedení nové domény prvního řádu, politický rámec a charakteristiku a povinnosti rejstříku. Stanovuje tak půdu pro druhé nařízení Komise 874/2004, které stanoví zásady a pravidla pro registraci doménových jmen v této doméně, jazyky a chráněné zeměpisné pojmy, etapy registrace, databázi WHOIS a řešení sporů z doménových jmen .eu.

34

.eu Registration Policy and Terms and Conditions for Domain Name Applications made during the Phased Registration Period “Sunrise Rules”. In: EurID [online]. 2005 [cit. 2015-04-04]. 35 Čl. 2 Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 733/2002. In: Eurid. 2002. 36 Blocked and reserved names. In: EURid [online]. 2015 [cit. 2015-03-18].

18

3. Právní povaha doménových jmen Doménové jméno jako takové není v českém právním řádu konkrétně definováno. Právní řád jej zmiňuje v souvislosti s obchodním sdělením podle zákona o některých službách informační společnosti, nicméně se pouze omezuje na to, že doménové jméno se nepovažuje za údaj umožňující přímý přístup k informacím. Ani evropské právo, které reguluje vlastní doménu .eu, pojem doménové jméno nezmiňuje. V tomto ohledu má unikátní povahu finské právo, které doménová jména .fi a .ax reguluje vlastním zákonem 228/2003. Je zde tak uvedena i definice doménového jména – adresa druhého řádu na internetu pod národní ccTLD .fi nebo .ax, skládající se z písmen, čísel nebo jiných znaků a jejich kombinací ve formě jména37. Náš právní řád však doménové jméno nijak neupravuje, proto je k jeho povaze nutné dojít jiným způsobem. Podle stavu před účinností současného občanského zákoníku byla situace taková, že doménová jména nemohou být předmětem vlastnického práva, protože se nejedná o věci v právním smyslu38. To je však nutné posuzovat ve světle nové právní úpravy. V občanském zákoníku39 je věc definována jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Doménové jméno jistě potřebě lidí slouží a od osoby je také rozdílné, a to i v případě, že bude doménové jméno totožné se jménem osoby, protože i tak se stále jedná o označení počítače v síti. Pod tuto definici bychom tak mohli doménové jméno podřadit. Dále je třeba rozhodnout, zda se jedná o věc hmotnou či nehmotnou. Hmotnou věcí je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. U doménového jména nelze hovořit o samostatném předmětu, jedná se pouze o zápis v DNS registru. I kdyby se považovalo paměťové médium, na kterém musí být záznam o doméně uložen za hmotnou věc, jednotlivý zápis by nesplňoval podmínku

37

Domain Name Act. 228/2003. 2009. PELIKÁNOVÁ, Radka a Karel ČERMÁK. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, 2000, s. 44. 39 §489 zákona 89/2012 Sb. 38

19

samostatnosti. V případě doménového jména se tak jedná o nehmotnou věc, kterou jsou práva, jejichž povaha to připouští a jiné věci bez hmotné podstaty. Dále občanský zákoník dělí věci na movité a nemovité – zde je jasné, že v případě doménového jména se nejedná o pozemek ani podzemní stavbu, tudíž je doménové jméno movitou nehmotnou věcí. I při pojetí doménového jména jako věci však nelze přemýšlet o doménovém jménu jako o absolutním majetkovém právu – OZ totiž v §977 říká, že jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní. I přes povahu věci tak občanský zákoník ponechává jen nepřímou soukromoprávní ochranu prostřednictvím ochrany před nekalou soutěží. 40 Nutno však podotknout, že pojetí věci ve smyslu občanského zákoníku je velmi široké. Nic tak nebrání chápat věc jako právo, v tomto případě právě jako právo k doménovému jménu. To také nejvíce odpovídá povaze doménového jména, které se ze své povahy vlastnit nedá, protože se jedná pouze o záznam na primárním jmenném serveru provozovatele registru, tedy společnosti CZ.NIC, a držitel k němu nemůže vykonávat vlastnické právo. Věcí je tak pouze právo k tomuto záznamu a nakládáním s ním v mezích smlouvy, na základě které tento vztah vznikl, v případě cz domény tedy zejména Pravidel registrace doménových jmen v ccTLD .cz a dalších smluv mezi registrátory, správci domén a držiteli.

4. Řešení sporů z cz domén Spory z doménových jmen lze řešit jak před obecnými soudy, tak také alternativně před rozhodčím soudem podle Pravidel registrace doménových jmen v ccTLD .cz platné od 1.1.201441. Volba typu řízení je na žalující straně a žalovaná strana je nucena se této volbě podřídit. Jakákoliv třetí osoba tak může vyvolat řízení před rozhodčím soudem proti držiteli cz domény.

TELEC, Ivo. Nový občanský zákoník ve společnosti sítí. Právní rozhledy. 2012, roč. 2012, 2324, s. 853. 41 Čl. 24.2 pravidel registrace doménových jmen v ccTLD .cz. In: CZ.NIC [online]. 2014 [cit. 2014-11-10]. 40

20

Možnost řešení sporů před rozhodčím soudem je součástí pravidel pro alternativní řešení sporů, se kterými držitel souhlasí pří registraci domény. Držitel domény podle pravidel pro alternativní řešení sporů CZ.NIC tyto pravidla nemůže odmítnout, odmítnout lze pouze změny v podmínkách, a to zrušením registrace veškerých doménových jmen. Veřejná rozhodčí nabídka stanovuje pravomoc rozhodovat tyto spory rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je stálým rozhodčím soudem ve smyslu zákona 216/1994 Sb. Rozhodčí soud má pro tyto doménové spory zřízenou zvláštní online platformu. Celé řízení tak probíhá v elektronické formě na adrese domeny.soud.cz, místem konání rozhodčího řízení je Praha. Výhodou rozhodčího řízení je rychlost řízení oproti běžným soudům, kdy řízení trvá nejen kvůli víceinstančnosti déle. Jistou výhodou může být i odbornost, a to zejména protože se soudci tohoto soudu na doménová jména specializují. Před rozhodčím soudem při HK a AK ČR se řeší také spory z domény .eu a některých gTLD, ty ale mají rozdílný režim. Zatímco ve sporu z domény .cz může rozhodce rozhodnout jakkoliv podle právního řádu ČR, tedy i v otázkách peněžité satisfakce, u ostatním domén tomu tak není. Žalobní návrh v pravidlech ADR42 podle 11 b) je omezen na zrušení sporného(ých) doménového(ých) jména(jmen) nebo, pokud Žalující strana splňuje všeobecná kritéria způsobilosti k registraci dle odst. 4(2)(b) Nařízení (ES) č. 733/2002, převod sporného doménového jména na žalující stranu43. Navrhovatel má tak v případě sporu o cz doménu lepší postavení, a to včetně toho, že výsledkem řízení je vykonatelný rozhodčí nález. To však již neplatí po změně pravidel alternativního řešení sporů od 1.3.2015, viz níže.

Spornost platnosti veřejné rozhodčí nabídky Nejvyšší soud řešil ve věci doménového jména suzuki.cz44 platnost veřejné rozhodčí nabídky. Důvodem byla namítaná neexistence rozhodčí smlouvy mezi

ADR zde znamená Alternative dispute resolution, tedy alternativní řešení sporů. Pravidla pro řešení sporů o domény .eu ("Pravidla ADR "). In: Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. 2005. [cit. 2015-11-12]. 44 Rozsudek NS ČR, sp. Zn. 23 Cdo 3895/2011. 42 43

21

účastníky. Veřejná rozhodčí nabídka je veřejným návrhem v té době účinného obchodního zákoníku45, který říká, že veřejným návrhem na uzavření smlouvy je projev vůle, kterým se navrhovatel obrací na neurčité osoby za účelem uzavření smlouvy. Cílem rozhodčí smlouvy je pak přenést pravomoc rozhodovat vzniklý spor mezi konkrétními subjekty. Obě strany pak musí v rozhodčí smlouvě vyjádřit souhlas, což se dle Nejvyššího soudu v případě veřejné nabídky neurčitým osobám neděje. Další nesoulad spatřil Nejvyšší soud v tom, že veřejná obchodní nabídka byla stanovena jako neodvolatelná. Taktéž podle soudu nedošlo k potvrzení veřejné nabídky ze strany navrhovatele. Pokud tedy třetí osoba napadne jméno držitele před rozhodčím soudem a tím projeví písemný souhlas podrobit se pravomoci tohoto RS a držitel se zavázal v podmínkách řešení sporů se neodvolatelně veřejně podrobit pravomoci RS, tak rozhodčí smlouva nevznikla. To se však stahuje jen na cz doménu, nikoliv na další domény, které tento RS řeší. Ke své jurisdikci se staví rozhodčí soud v pozdějším nálezu46 tak, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je třeba chápat jen v konkrétním případě mezi konkrétními subjekty. Senát rozhodčího soudu také upozorňuje na fakt, že oba subjekty byly podnikateli, což jej liší od sporů, kde alespoň jeden ze subjektů není podnikatelem. Taktéž argumentuje tím, že se od rozhodnutí zásadně změnil právní stav, kdy je potřeba vzít v potaz zejména rekodifikaci soukromého práva. K otázce závaznosti pouze na konkrétní případ se soud výslovně nevyjádřil, avšak rozhodnutí Nejvyššího soudu je formulováno tak, že z něj vyplývá, že Nejvyšší soud zamýšlel dosah i na ostatní soudní spory. Soudím tak z alternativní formulace „však i v případě, že by bylo zjištěno“. Taktéž soud výslovně doplnil, že „jeho závěry v projednávané věci nemají dopad na způsoby řešení sporů v případě jiných domén“. Z této formulace lze usuzovat, že Nejvyšší soud zamýšlel celkový dopad na způsob řešení sporů z cz domény, nikoliv pouze pro tento spor. Úkolem

45 46

§276 zákona č. 513/1991 Sb. Nález RS HK a AK ČR č. 00303.

22

Nejvyššího soudu je sjednocovat rozhodovací praxi soudů, i proto by nezávaznost tohoto rozhodnutí pro ostatní soudy byla nevhodná. K otázce závaznosti na spory pouze mezi podnikateli. Pokud by byl držitelem doménového jména spotřebitel, na daný právní vztah by se vztahovala ochranná opatření OZ pro spotřebitele. Ochranná opatření jsou zde mimo jiné proto, aby zjemnila dopad vztahů, kde jednou ze stran je spotřebitel, který je dle zákona slabší smluvní stranou a je potřeba jej chránit. Z ochranné povahy těchto ustanovení tak usuzuji, že pokud je rozhodčí doložka neplatná pro vztahy mezi podnikateli, měla by být neplatná i pro vztahy, kde jedním ze subjektů je spotřebitel. K otázce změny právního stavu. Je pravda, že právní stav se po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku 1. 1. 2014 výrazně změnil. Ustanovení §276 obchodního zákoníku o veřejném návrhu bylo zrušeno a nahradilo jej ustanovení o veřejné nabídce47. Úprava byla v tomto směru značně zjednodušena a vznik smlouvy již není podmíněn potvrzením přijetí nabídky navrhovatelem. V tomto se tedy právní stav změnil, stále je ale třeba vyřešit další argumenty, kterými se NS zabýval. V nové právní úpravě zůstalo ustanovení o odvolatelnosti veřejné nabídky téměř nezměněno, tudíž je stále v rozporu s ustanovením 2.1. Pravidel alternativního řešení sporů CZ.NIC48. Argument NS, vztahující se na to, že v případě veřejného návrhu, resp. veřejné nabídky se navrhovatel obrací na neurčité osoby, kdežto povaha rozhodčí smlouvy je taková, že zavazuje konkrétní subjekty, zůstává v nové právní úpravě řešena stejně. Z výše uvedených důvodů se domnívám, že i přes změnu právního stavu by při možném sporu před obecnými soudy rozhodčí veřejná nabídka neobstála. Změna se dotkla nutnosti oznámení přijetí, což však byl jen jeden z dílčích argumentů Nejvyššího soudu. CZ.NIC také z tohoto důvodu od 1.3. 2015 změnil pravidla

§1780 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Pravidla alternativního řešení sporů v platnosti od 1.1.2014. In: CZ.NIC [online]. 2013 [cit. 2014-11-10]. 47 48

23

registrace a pravidla alternativního řešení sporů49 tak, že nově ve věcech doménových jmen s TLD .cz neprobíhá rozhodčí řízení, ale pouze ADR velmi podobné UDRP. V pravidlech jsou tak taxativně stanoveny podmínky, za nichž je možné si nárokovat doménové jméno pomocí ADR. Taktéž je možné žádat pouze zrušení nebo převod doménového jména, nikoliv však další nároky, jako je náhrada škody. Zásadním rozdílem oproti UDRP je však to, že navrhovatel k danému označení nemusí držet ochrannou známku, aby byl ve sporu úspěšný. Nově také rozhodnutí v rámci ADR nezakládá překážku věci rozsouzené ve smyslu § 159a OSŘ. Jedná se tak o reakci na rozsudek NS, kvůli kterému byl dosavadní stav jen velmi obtížně udržitelný. Podobné řešení tak bylo z dlouhodobého hlediska jediným možným.

5. Řešení sporů z EU domén Spory z domény .eu lze řešit jak soudně, tak i mimosoudně v rámci ADR. Tato možnost je zakotvena v nařízení 874/200450. Postup mimosoudního řešení sporů je možné vyvolat jen tehdy, pokud je registrace spekulativní nebo zneužívající ve smyslu tohoto nařízení51. Oproti sporům v generických a ccTLD doménách lze vést řízení také proti rejstříku, a to v případě, je-li rozhodnutí přijaté rejstříkem v rozporu s tímto nařízením nebo nařízením 733/2002. V ostatních případech je třeba zvolit spor před obecnými soudy. V tom je také rozdíl oproti rozhodčímu řízení, které bylo před 1. březnem 2015 vedené v případě .cz domény, které je plnohodnotnou alternativou řízení před obecnými soudy. Poskytovatele mimosoudního řešení sporů vybírá rejstřík, může jím být pouze renomovaný subjekt s vhodnou kvalifikací vybraný na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií. Na základě toho byl vybrán Rozhodčí Pravidla alternativního řešení sporů v platnosti od 1.3.2015. In: CZ.NIC [online]. 2015 [cit. 2015-27-03]. 50 Čl. 22 a násl. Nařízení Komise (ES) č. 874/2004. In: EUR-Lex. 2004. 49

51

Čl. 21 tamtéž

24

soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je tak současně jediným poskytovatelem rozhodování sporů z domén .eu. Řešení sporů se řídí jak nařízeními 733/2002 a 874/2004, tak i Pravidly pro řešení sporů o domény .eu, doplňujícími pravidly ADR vydávaných rozhodčím soudem a řádem rozhodčího soudu52. Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu na zahájení ADR řízení, podávaného rozhodčímu soudu výhradně elektronicky, a to prostřednictvím online platformy za tím účelem vytvořené. Žalobní návrh může mít pouze jednoho odporovatele, avšak se může týkat více doménových jmen. Jazykem řízení je jazyk registrační smlouvy mezi registrátorem a držitelem, rozhodčí orgán však může na základě mimořádných okolností případu zvolit jiný jazyk53. Doménové jméno je před oznámením návrhu odporovateli zablokováno tak, že s ním nemůže odporovatel nakládat. Následně má odporovatel 30 dní na vyjádření k návrhu54. Poté je ustanoven senát, který je standardně tvořen jedním rozhodcem, pokud některá ze stran nezažádá o rozhodování třemi rozhodci. V prvním případě je rozhodce vybrán ze seznamu rozhodců rozhodčího soudu, v druhém případě je vybrán vždy jeden rozhodce ze seznamu rozhodců každé strany a jednoho rozhodce vybere rozhodčí soud z vlastního seznamu. V řízení musí navrhovatel prokázat, že doménové jméno je identické nebo zaměnitelné s označením, jež uznává právní řád EU či členského státu, a zároveň že doménové jméno bylo zaregistrováno bez oprávněného zájmu nebo že doménové jméno bylo zaregistrované ve zlé víře. Pravidla pro řešení sporů uvádějí demonstrativní výčet toho, co je považováno za oprávněný zájem a dobrou víru. Těmi jsou užití doménového jména v souvislosti s nabídkou zboží nebo služeb nebo její příprava, obecná známost žalovaného pod doménovým jménem i přes neexistenci práva k označení uznávaného EU a oprávněné užití doménového jména k nekomerčním poctivým účelům55. Naopak zlou víru nasvědčuje to, pokud je DISMAN, Marek. Právní úprava domény "EU". Praha: Linde, 2011, s. 66. Čl. A-3 a) Pravidel pro řešení sporů o domény .eu. ADR.EU. [online]. 2005 [cit. 2015-27-03]. 54 Čl. B-3 a) Pravidel pro řešení sporů o domény .eu. ADR.EU. [online]. 2005 [cit. 2015-27-03]. 55 Čl. B-11 e) Pravidel pro řešení sporů o domény .eu. ADR.EU. [online]. 2005 [cit. 2015-27-03]. 52 53

25

doménové jméno drženo primárně za účelem prodeje, pronájmu nebo jiného převodu držiteli určitého uznávaného označení nebo pokud je účelem držby snaha zabránit registraci držiteli takového označení. Dále se také za zlou víru považuje registrace za účelem narušení hospodářské činnosti soutěžitele, získávání uživatelů za účelem zisku s pomocí vytvoření záměny s uznávaným označením a zvláštní režim mají také doménová jména tvořená osobním jménem

56

– pokud není mezi

žalovanou stranou a drženým doménovým jménem žádná souvislost, také je to považováno za okolnost, která může prokazovat zlou víru. Rozhodnutí senátu jsou konečná a nelze se proti nim odvolat, jsou závazná pro obě strany a také pro rejstřík57, který má v případě změny u doménového jména povinnost taková rozhodnutí vykonat. V tom je také rozdíl oproti ADR v případě generických domén, které je závazné pouze pro registrátory58. Rozhodnutí v ADR řízení však nebrání stranám podat návrh na zahájení řízení u příslušného soudního orgánu – v takovém případě se výkon rozhodnutí pozastavuje.

6. Řešení sporů z generických domén Řešení sporů z generických doménových jmen a některých národních doménových jmen je možné jak před příslušnými soudy země držitele doménového jména, tak také prostřednictvím arbitráže před poskytovatelem řešení sporů, který je pro takové případy zmocněný ICANN. Takové řešení sporů se musí řídit UDRP(„Uniform Domain-Name Dispute-Resolution Policy“), tedy stanovenými pravidly pro řešení takových sporů59. Jedná se o alternativní řešení sporů, které není pro stěžovatele povinné. Pokud však stěžovatel zahájí řízení v režimu UDRP, je odpůrce povinen se takovému řízeni podřídit, a to na základě smlouvy, kterou Čl. B-11 f) Pravidel pro řešení sporů o domény .eu. ADR.EU. [online]. 2005 [cit. 2015-27-03]. Čl. B-12 a) Pravidel pro řešení sporů o domény .eu. ADR.EU. [online]. 2005 [cit. 2015-27-03]. 58 Frequently Asked Questions: Internet Domain Names: What are the results of the procedures, and are they binding?. In: World Intellectual Property Organization [online]. 2015 [cit. 2015-0318]. 59 Rules for Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy (the "Rules"). In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2012 [cit. 2015-04-05]. 56 57

26

uzavřeli během registrace daného doménového jména. Někdy bývá UDRP považováno za právo nezávislé na státní suverenitě, lex informatica60. V současné době existuje 5 poskytovatelů řešení sporů61, a to Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě, Národní arbitrážní fórum (NAF) v USA, Asijské centrum pro rozhodování sporů o doménová jména (ADNDRC) s pobočkami v Pekingu, Hongkongu a Soulu, Rozhodčí soud při HS a AK ČR, a Arabské centrum pro rozhodování doménových sporů (ACDR). Stěžovatel má ve výběru svobodnou volbu. Každý poskytovatel má svá doplňující pravidla, která se mohou lišit, avšak mají nižší právní sílu než hlavní pravidla stanovená ICANN. Musí tak být s nimi v souladu, hlavní náplní doplňujících pravidel by proto měly být zejména poplatky, omezení rozsahu žádostí, přijímané formáty souborů apod. Drobné rozdíly tak v praxi mezi poskytovateli existují62, jedná se například o přípustnou délku podání, cenu nebo počítání lhůt. UDRP je povinen se podřídit každý držitel na základě pravidel, se kterými souhlasil při registraci doménového jména. Řízení je omezeno na zrušení, převod nebo změnu doménového jména, tím se také liší od rozhodčího řízení i soudního řízení. Celé řízení probíhá záměrně elektronicky za účelem co nejnižších nákladů a rychlého vyřešení sporu. UDRP také eliminuje problém, který může nastat u výkonu soudního rozhodnutí v případě účastníků řízení z různých jurisdikcí, kde může dojít k tomu, že se povinný nebude ochoten podřídit rozhodnutí, případně doménové jméno převede na jinou osobu. V UDRP řízení je doménové jméno zablokováno, během sporu jej tak nelze převést.

DIÉGUEZ, Juan Pablo Cortés. An analysis of the UDRP experience – Is it time for reform?. Computer Law. 2008, vol. 24, issue 4, s. 349-359. 61 List of Approved Dispute Resolution Service Providers. In: The Internet Corporation for Assigned Names and Numbers[online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 62 ISENBERG, Doug. 10 Differences Between WIPO and NAF. In: Isenberg On Domains [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. 60

27

Spor v rámci UDRP je možné zahájit pouze na základě cybersquattingu, což ICANN definuje jako zneužívající registraci doménového jména ve zlé víře za účelem obohatit se z ochranné známky třetí osoby63. Ostatní spory zůstávají na obecném, případně rozhodčím soudnictví. Pro úspěch ve sporu v rámci UDRP je třeba prokázat, že doménové jméno je identické nebo zaměnitelné s ochrannou známkou stěžovatele, držitel na něj nemá žádná práva nebo oprávněný zájem a bylo zaregistrováno a je používáno ve zlé víře. Naplněny musí být všechny tři elementy a důkazní břemeno leží na stěžovateli. Možné je tak zahájit spor pouze na základě ochranné známky. V souvislosti s chápáním ochranné známky je vhodné zmínit rozhodnutí WIPO D2000-05764, které se zabývá povahou ochranné známky ve smyslu pravidel UDRP. Podle tohoto rozhodnutí se nemusí jednat o registrovanou ochrannou známku, ale postačí i nezaregistrovaná známka, tzv. common law trademark65, která je založena na faktickém užívání značky. Pro účely posouzení, zda se jedná o uznávanou nezaregistrovanou známku, se pak použijí principy národního práva stěžovatele66. Pravidla dále demonstrují typ jednání, který lze považovat za zlou víru. Jsou jimi okolnosti ukazující, že byla doména registrována za účelem dalšího prodeje, pronájmu nebo převodu držiteli práv k ochranné známce nebo jeho konkurentovi za úplatu vyšší než jsou registrační náklady nebo registrace doménového jména za účelem zamezení registrace doménového jména držitelem práv k ochranné známce nebo registrace doménového jména za účelem narušení podnikání konkurenta nebo používáním dotčeného doménového jména k získání internetových uživatelů na své či jiné webové stránky za účelem zisku prostřednictvím vytvoření možnosti záměny

63

Second Staff Report on Implementation Documents for the Uniform Dispute Resolution Policy. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. 64 Hero Honda Motors Limited v. Rao Tella, Inc: Case No. D2000-057. WIPO Arbitration and Mediation Center. 65 KIRK, Megan a Amy BENDER. UDRP DIVISION 1: PROCEDURES & RULES. In: Berkman center for internet & society at Harvard University [online]. 2002 [cit. 2015-03-18]. 66 LINDSAY, David. International domain name law: ICANN and the UDRP. Oxford: Hart publishing, 2007, lxvi, 489 s. ISBN 9781841135847.

28

s ochrannou známkou stěžovatele67. Za zlou víru naopak není považováno, pokud bylo doménové jméno zaregistrováno před ochrannou známkou68.

Průběh UDRP řízení Řízení je zahájeno odesláním stížnosti poskytovateli řešení sporu. Tu je možné od změny pravidel, která nabyla účinnosti v roce 2010, podávat jen elektronicky69. Prvním provozovatelem, který tzv. eUDRP zavedl, byl Rozhodčí soud při HK a AK ČR70. Ten potvrdí přijetí a vyzve navrhovatele k poskytnutí specifických detailů ohledně dotčeného doménového jména. Následně poskytovatel zkontroluje dodržení všech náležitostí stížnosti a platby, a pokud je vše v pořádku, uvědomí o stížnosti odpůrce. Ten má 20 dní na vyjádření se k stížnosti, jejíž přijetí či nepřijetí mu poskytovatel potvrdí. Následně se přistoupí k jmenování rozhodců. Rozhoduje buď jeden, nebo tři rozhodci, pokud si to některá ze stran přeje. Pokud rozhodují tři rozhodci, tak poskytovatel řešení sporů vybere jednoho z nominovaných rozhodců od každé strany. Třetí rozhodce je pak nominován podle preferencí stran. Rozhodnutí musí být vyhotoveno do 14 dní od jmenování. Poskytovatel sporu o výsledku uvědomí dotčené strany, ICANN a registrátory a zároveň stanoví datum, kdy bude rozhodnutí implementováno. Samo rozhodnuti je závazné pouze v tom smyslu, že akreditovaní registrátoři mají povinnost provést požadované změny, například převést doménové jméno71. V rozhodnutí proto nelze přiznat náhradu škody nebo přikázat straně určité chování. Lhůta nesmí být kratší než 10 dní a jejím účelem je umožnění odporovateli podat žalobu v rámci obecného soudnictví a

Čl 4 b) Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. ZAINOL, Zinatul A., Wan M.H.W. HUSSAIN a Noor Inayah YAAKUB. WIPO Panels’ interpretation of the Uniform Dispute Resolution Policy (UDRP) three-prong test. World Patent Information. 2011, vol. 33, issue 3, s. 275-281. 69 Announcement Regarding Implementation of Modification to Implementation Rules for Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. In: The Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2009 [cit. 2015-03-18]. 70 NURTON, James. UDRP cases set to go electronic. Managing intellectual property. 2009, č. 186. 71 Frequently Asked Questions: Internet Domain Names: What are the results of the procedures, and are they binding?. In: World Intellectual Property Organization [online]. 2015 [cit. 2015-0318]. 67 68

29

dokázání této skutečnosti poskytovateli sporů. Pokud se tomu tak stane, je implementace rozhodnutí pozastavena do doby, než soud rozhodne. Sporné je to, zda rozhodci, kteří působí u poskytovatele sporů, mohou zároveň vykonávat v jiném sporu roli zástupce stran, resp. jestli v tomto případě nejde o střet zájmů. Tento problém řešil panel v případu D2000-1688 Newman/Haas Racing v. Virtual Agents, Inc72. Rozhodce zde dovodil, že se nejedná o střet zájmů a bylo by velmi neobvyklé, kdyby poskytovatel sporu zakazoval rozhodcům těchto sporů, kteří jsou experti v oboru, zastupovat klienty v doménových sporech. Řízení lze vést pouze proti jednomu odporovateli, avšak je možné napadnout i více doménových jmen, a to za předpokladu, že je držitelem ten stejný subjekt73. Výkladem tohoto ustanovení se zabýval panel v případě D2009-1345 Kimberly-Clark Corporation v. N/A, Po Ser and N/A, Hu Lim74. Spor se vedl o dvě doménová jména, konkrétně kleenexcube.com a mykleenexcube.com, která sice formálně patřila rozdílným subjektům, avšak stěžovatel se domnívá vzhledem k totožné adrese, telefonnímu číslu a velmi podobným dotčeným doménovým jménům, že se jedná o totožnou nebo blízkou osobu. Panel tedy řešil otázku, zda pro to, aby byla věc řešena v jednom řízení, stačí aby zde byl zřejmý vztah mezi subjekty, nebo je třeba vyžadovat formální shodu informací uvedených držitelem. Panel se tak uchýlil k zjišťování účelu čl. 3c), kdy dovodil, že účelem tohoto ustanovení je zamezit nespravedlnosti, která by vznikla, pokud by mezi odporovateli nebyl žádný zřejmý vztah. Na základě toho je třeba vykládat pojem "držitel" rozdílně od pojmu "žadatel o registraci", což podporuje i čl. 1 pravidel, který upřednostňuje pojem "držitel" právě proto, že držitelem může být jiný subjekt, než který doménu registroval a je formálně uveden v registru. Držitel tak na rozdíl od žadatele o registraci vykonává faktickou kontrolu. Případem, kdy se tyto subjekty liší, může být i anonymní registrace,

72

Newman/Haas Racing v. Virtual Agents, Inc: Case No. D2000-1688. WIPO Arbitration and Mediation Center. 73 čl. 3 c) Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. 74 Kimberly-Clark Corporation v. N/A, Po Ser and N/A, Hu Lim: Case No. D2009-1345. WIPO Arbitration and Mediation Center.

30

kterou někteří registrátoři poskytují, případně poskytování tzv. proxy registrace75. Panel tak dovodil, že rozhodná není uvedená informace o držiteli, ale faktická kontrola nad doménovým jménem. Pokud je tedy název subjektu u různých domén rozdílný, avšak z ostatním informací lze dovodit, že se jedná faktickou kontrolu jednoho subjektu, lze v takové věci vést jedno řízení. Panel toto zjištění následně aplikoval na rozhodovaný případ a dovodil, že podle kontaktních informací a podobnosti doménových jmen lze určit, že se jedná o alias pro jednu osobu, která má faktickou kontrolu nad doménovým jménem a v řízení je možné pokračovat. Doménová jména vykazovala znaky cybersquattingu, proto jej panel převedl na stěžovatele. Tímto rozhodnutím tak ustoupil od formálního zjišťování držitele doménového jména prostřednictvím registru, které může být nepřesné a přistoupil k zjišťování skutečného držitele. Důvodem takového rozhodnutí je pravděpodobně to, že podávat pro každé doménové jméno, které je podle registru držené jiným držitelem, avšak vykazuje identické rysy, by bylo při ceně UDRP řízení velmi nákladné a stěžovateli by se to příliš nevyplatilo, protože náklady na UDRP řízení vysoce převyšují náklady na registraci dalšího doménového jména. Neumožnění spojení takového řízení by tak vedlo k nadměrným nákladům na straně stěžovatele, což je v rozporu s principy UDRP, jehož účelem je rychlost a hospodárnost.

Jazykem řízení je jazyk registrační smlouvy, pokud se strany nedohodnou jinak nebo pokud Panel nevybere jiný jazyk vzhledem ke zvláštnostem řízení. Zvláštnosti řízení řešil panel v rozhodnutí D2012-0821 minnetonka-boots.com. Minetonnka je společnost vyrábějící boty a sídlící v USA. Tato společnost podala žádost o zahájení UDRP proti 22 různým odporovatelům, kteří jsou držiteli domén porušující ochranné známky společnosti. Na těchto stránkách nabízeli padělané zboží. Domény byly zaregistrovány pouze u dvou různých registrátorů, používali stejné dns servery, byly zaregistrovány velmi krátce po sobě a kromě jednoho doménového jména, které bylo neaktivní, obsahovali webové stránky identické padělané produkty a e-maily odpůrců byly na stejných doménách. I obsah webových prezentací umístěných na těchto doménách byl vizuálně identický. Jazykem registrace doménových jmen byla čínština.

75

Registrování doménového jména prostřednictvím prostředníka, tzv. „Domains By Proxy“.

31

Panel v tomto ohledu rozhodl, že je možné řízení spojit, s výjimkou dvou doménových jmen, které se od ostatních lišili (‘minnetonkamoccasinboots.com’ a ‘minnetonkaboots.com), které nesdílely s ostatními napadenými doménami identický vzhled, byly umístěny na rozdílných DNS serverech a pro registraci byly použity e-maily na rozdílných doménových jménech oproti ostatním napadeným doménovým jménům. Proto nelze o těchto doménových jménech rozhodnout v jednom řízení. Dále se zabýval jazykem řízení. Ten se podle článku 11 UDRP pravidel řídí jazykem registrace doménového jména, pokud se strany nedohodnou jinak nebo panel na základě uvážení okolností případu nerozhodne pro jiný jazyk. Panel navázal na rozhodnutí Auchan76, kde panel uvedl, že v případech, kdy je to vhodné, je třeba pro zachování spravedlnosti vzít v úvahu také znalost jazyka, čas a náklady, které s daným jazykem pro strany vznikají. Vybraný jazyk nesmí být některému z účastníků k újmě ani mu bránit v argumentaci v daném případu. Na základě toho panel vzal ve věci Minnetonka jako rozhodné pro určení jazyku řízení následující skutečnosti. Některá z doménových jmen měla v sobě anglické názvy, jako je "discount", "sale", nebo "boots", doménová jména vedla na anglicky psané webové stránky (žádná z cílových webových stránek nebyla v čínštině), které uváděly cenu zboží převážně v dolarech, librách a eurech, odpůrce nevznesl k návrhu na řízení v angličtině žádné námitky a veškerá komunikace ohledně řízení probíhala jak v čínštině, tak i angličtině. Vzhledem k tomu, že navrhovatel měl k daným doménovým jménům platné ochranné známky tak panel rozhodl, že doménová jména budou převedena na navrhovatele. To neplatilo o doménových jménech, která panel z rozhodování vyřadil. U nich se však vyjádřil v tom smyslu, že pokud o nich bude zahájeno samostatné řízení, tak také budou převedena.

Zvláštností řízení se tak podle rozhodnutí Minnetonka rozumí například anglický název v doménovém jménu, anglicky psaný obsah na webových stránkách nebo uvádění měn typických pro jiné státy než je stát odporovatele. Pokud se tedy odporovatel takto zaměřuje na jiné státy než je stát registrace, může panel rozhodnout o tom, že se řízení povede v jiném jazyce. Tímto rozhodnutím tak bylo zamezeno úmyslným použitím jiného jazyka registrační smlouvy za účelem znesnadnění řízení pro stěžovatele.

76

Groupe Auchan v. xmxzl: Case No. DCC2006-0004. WIPO Arbitration and Mediation Center.

32

Precedenční povaha UDRP rozhodnutí Pravidla UDRP nestanovují precedenční povahu jednotlivých rozhodnutí, v praxi k tomu však velmi často dochází. V jednotlivých rozhodnutích je argumentováno předchozími případy a WIPO dokonce vytvořilo rozsáhlý seznam judikatury a stanovisek k vybraným otázkám, označený jako "WIPO Overview of WIPO Panel Views on Selected UDRP Questions" (dále „Přehled rozhodnutí“). Přehled rozhodnutí umožňuje navrhovatelům odhadnout, jak panel v jejich případě rozhodne. Účelem je předvídatelnost a stálost rozhodovací praxe v rámci UDRP. V jednotlivých rozhodnutích pak bývá na tento dokument často odkazováno a na základě informací v něm uvedených rozhodováno. I přes to, že je výslovně uvedeno, že panel rozhoduje vždy individuálně pro konkrétní případ, předešlá rozhodnutí však mají velký vliv, což zmiňuje WIPO i v přehledu rozhodnutí77. Problémem precedenčního rozhodování je to, že panel bere v úvahu pouze podobný skutkový stav, nikoliv pak původ stran a právní řád, podle kterého bylo rozhodováno, což může být problémové například v případě prokazování oprávněného užití78. Jedním z případů, kdy na tento přehled rozhodnutí odkazuje, je případ D2006-1194 Ryanair Limited v. Michael Coulston79 o doménové jméno ryanaircampaign.org, na jehož adrese se nacházela stránka kritizující aerolinky Ryanair. Panel dospěl k tomu, že vzhledem k absenci jiného kontrolního orgánu je nutná analýza Přehledu rozhodnutí. Podle Přehledu rozhodnutí se rozhodovací praxe v otázkách kritizujících stránek liší, a to zejména v otázce, zda lze za oprávněné užití považovat umístění takové stránky na doménovém jménu „The UDRP does not operate on a strict doctrine of precedent. However, panels consider it desirable that their decisions are consistent with prior panel decisions dealing with similar fact situations. This ensures that the UDRP system operates in a fair, effective and predictable manner for all parties“, viz. WIPO Overview of WIPO Panel Views on Selected UDRP Questions, Second Edition ("WIPO Overview 2.0"). In: World Intellectual Property Organization [online]. 2011 [cit. 2015-03-19]. 78 A. SIMON, David. AN EMPIRICAL ANALYSIS OF FAIR USE DECISIONS UNDER THE UNIFORM DOMAIN-NAME DISPUTE-RESOLUTION POLICY. Boston College law review. Newton Centre, Mass.: Boston College Law School, 2012, č. 53. 79 Ryanair Limited v. Michael Coulston: Case No. D2006-1194. WIPO Arbitration and Mediation Center. 77

33

shodující se s ochrannou známkou navrhovatele. Také není zřejmé, zda se praxe použije i na rozhodnutí, ve kterých k ochranné známce je přidáno další slovo, v tomto případě „campaign“. Vzhledem k rozdílné rozhodovací praxi panel vybral jako podklad pro své rozhodnutí spor, který je řešenému sporu nejpodobnější, a to Covance, Inc. v. Covance Campaign, WIPO Case No. D2004-0206 ve věci covancecampaign.com. Ten pak následně analyzoval vzhledem k projednávanému sporu a dospěl k závěru, že se v obou případech jedná o legitimní zájem, protože se zcela neshoduje s ochrannou známkou stěžovatele a je třeba hledat proporcionalitu mezi nebezpečím záměny a právem odpůrce vyjadřovat svou kritiku. Protože odpůrcův web obsahoval výrazné upozornění, že se nejedná o web stěžovatele a byla na něm umístěna pouze kritika, tak panel dospěl k závěru, že se jedná o oprávněné nekomerční nebo spravedlivé použití a stěžovateli se nepovedlo prokázat opak. Panel tak omezil rozhodování na analýzu Přehledu rozhodnutí, na základě kterého vybral případ, který se řešenému nejvíce podobá. Předchozí rozhodnutí zmíněná v Přehledu rozhodnutí tak určitou precedenční povahu mají a panel na ni velmi často při svém rozhodování odkazuje.

7. Rozšíření generických domén nejvyššího řádu V roce 2011 rada ICANN schválila zásadní rozšíření generických domén. Ze stávajících 22 se tak pravděpodobně stane velké množství nových generických domén nejvyššího řádu (dále jen nové gTLDs), o které za splnění podmínek, které jsou zejména kapitálového rázu, mohl zažádat kdokoli. Účelem tohoto rozšíření je respektovat práva skupin a umožnit jim vytvářet nová TLD v jakémkoli jazyce a písmu. Kritizováno bývá rozšíření zejména z hlediska počtu defenzivních registrací, které budou muset společnosti provést, aby ochránili vlastní značku80. To však není problémem pouze rozšíření nových gTLD – již dnes existuje neurčitá množina doménových jmen, která mohou porušovat jednu ochrannou známku, a to navíc pod

80

V.B. PARTRIDGE, Mark a Jordan A. ARNOT. Expansion of the domain name system: advantages, objections and contentions. Depaul J. Art, Tech. & IP Law. 2011-2012, č. 22.

34

různými doménami nejvyššího řádu.81 Zajištění všech dotčených doménových jmen držitelem ochranné známky je tak téměř nemožné a snaha o něj nebývá pro společnost výhodná z hlediska finančních nákladů. Jako výhody rozšíření gTLD bývají často zmiňovány: větší výběr doménových jmen pro zákazníky, lepší kontrola značek nad její přítomností na internetu a také větší důvěryhodnost oproti SLD82. Žádosti o registraci bylo možné podávat od 12. ledna do 29. března 2012. Žádostí bylo podáno celkem 1930, a to z 60 zemí. Nejvíce žádostí bylo podáno z USA (884), dále pak Kajmanské ostrovy (91), Lucembursko (85) a Panenské ostrovy (72). V zmiňovaných státech mimo USA však vždy podala většinu žádostí jedna společnost, v případě Kajmanských ostrovů to byla Uniregistry (54 žádostí), u Lucemburska Amazon (76 žádostí), u Panenských ostrovů Top Level Domain Holding (70 žádostí)83. Mezi žádostmi je i jedna z ČR, a to od žadatele Unicorn a.s. o TLD .unicorn. Momentálně se nachází ve fázi aukce s čínským žadatelem o .unicom, kterou ICANN shledal ve fázi string contention jako zaměnitelnou s žádanou TLD českým subjektem. Aukce je naplánována na 29. dubna 2015.

81

CHEN, Wei-erh. Optimizing Online Trademark Protections Given the Proliferation of Generic Top Level Domains. The Journal of corporation law. [Iowa City: University of Iowa, College of Law], 2013, č. 38. 82 V.B. PARTRIDGE, Mark a Jordan A. ARNOT. Expansion of the domain name system: advantages, objections and contentions. Depaul J. Art, Tech. & IP Law. 2011-2012, č. 22. 83 Program Statistics. In: ICANN New gTLDs [online]. 2015 [cit. 2015-03-18].

35

ŽÁDOSTI O REGISTRACE GTLD PODLE SÍDLA ŽADATELE Spojené Arabské Emiráty 2% Velká Británie 2% Hong Kong 2%

Indie 1% Holandsko 1% Kanada 1%

Ostatní 10%

Irsko 2% USA 46%

Čína Austrálie 2%

Francie 3%

2% Švýcarsko 3% Gibraltar 3%

Německo 4% Japonsko 4% Panenské ostrovy Lucembursko 4% 4%

Kajmanské ostrovy 5%

Příloha 1: Žádosti o registrace gtld podle sídla žadatele, zpracováno autorem podle https://gtldresult.icann.org/applicationstatus Žádosti musí projít složitým procesem schvalování, který kvůli vysokému počtu žádostí probíhá na etapy. K 18. 3. 2015 bylo delegováno 547 nových gTLDs, 471 přihlášek bylo staženo a 70 zamítnuto. V procesu schvalování je tak 842 žádostí84. Rozšíření je velmi zásadní a přináší sebou nové otázky, které je třeba řešit. Předně se systém rozdělování odlišuje od doménových jmen druhého řádu, kde platí pravidlo "first come, first served". Možnost podat žádost o nové gTLD byla časově

84

Program Statistics. In: ICANN New gTLDs [online]. 2015 [cit. 2015-03-18].

36

omezena a stejné či podobné přihlášky se řeší na základě několika kritérií uvedených níže. Pravidlo First come, first served by v tomto případě bylo nevhodné - u domén prvního řádu může žadatel zvolit jinou doménu prvního řádu, což z povahy věci u gTLD nejde. Doména nejvyššího řádu je také uživateli vnímána rozdílně od doménového jména druhého řádu - uživatelé si ji nejčastěji spojují s lokalitou (CZ - subjekt z České republiky) nebo povahou (.com - komerční subjekt) subjektu. Proto je spíše než prvnímu uchazeči vhodné gTLD přidělit tomu, kdo mu dokáže poskytnout nejrelevantnější využití a má dostatečné prostředky pro provoz. To je vhodné také z toho důvodu, že počáteční kontrakt mezi ICANN a žadatelem trvá deset let. Poté však doménu prvního řádu již nepůjde z registru smazat, a tak „opuštěné“ domény budou znovu přiděleny. Proto má ICANN zájem na co nejperspektivnějším kandidátovi – opačný případ by mohl způsobit, že například doménu značky bude provozovat konkurent. To by pak v krajním případě mohlo způsobit i nedůvěru uživatelů internetu v nové domény prvního řádu85.

Žádosti o generické domény nejvyššího řádu Žádosti o gTLD lze rozlišit na obecné (např. „.books“) a ty, které reprezentují značku („např .cocacola“). Applicant Guidebook (AG)86, který řízení o nové gTLD upravuje, tyto žádosti nijak nerozlišuje, ale během procesu schvalování se ukázalo, že je to třeba. AG nezakazuje registraci gTLD v uzavřeném režimu, tedy tak, aby domény druhého řádu mohl provozovat jen ten, kdo o gTLD požádal. To jistě dává smysl v případě značkových domén chránící ochranné známky, jako je například .google. Zde si lze velmi stěží představit otevřený systém, kdy by si ostatní značky mohly registrovat domény druhého řádu a mohly by vzniknout absurdní situace, jako například doména microsoft.google. AG však tím, že nerozlišuje mezi obecnými a značkovými doménami způsobil to, že bylo možné požádat o obecnou

85

S. PRAHL, Dennis a Eric NULL. THE NEW GENERIC TOP-LEVEL DOMAIN PROGRAM: A NEW ERA OF RISK FOR TRADEMARK OWNERS AND THE INTERNET. The Trade-mark reporter. New York: [United States Trademark Association, 2011, č. 101. 86 GTLD Applicant Guidebook. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers. 2012.

37

doménu v uzavřeném režimu. Následkem takového řešení je to, že například doménu .books by mohl pro své účely používat pouze Amazon, a nikoliv jeho konkurenti. To by mohlo mít řadu nežádoucích účinků včetně toho, že by Amazon mohl všechny doménová jména druhého řádu na této gTLD přesměrovat na svůj internetový obchod. Pokud by tak uživatel zadal do prohlížeče jméno konkurenta barnesandnobles.books, byl by nasměrován na amazon.com. Taktéž kvůli nebezpečí záměny by si konkurence nemohla zaregistrovat ani gTLD s podobným významem, jako třeba .bookstore. I když je v globálním prostředí TLD .books významem přirovnatelné k books.com, které také patří pouze jednomu subjektu, nejedná se o to samé. U TLD .com konkurenci nic nebrání si zaregistrovat podobnou doménu reprezentující stejné odvětví, třeba bookstore.com, u gTLD toto kvůli pravidlům ICANN není možné. U gTLD taktéž není možné provést přidělování časovou soutěží, proto lukrativní doménová jména nejčastěji skončí aukcí, a to i přes to, že aukci ICANN zmiňuje jako krajní prostředek. To však často způsobí další nežádoucí jev – nové gTLD si rozdělí společnosti, které disponují největším finančním kapitálem. To jsou velmi často společnosti, které mají v daném odvětví výrazně majoritní až monopolní tržní podíl a přidělení gTLD této společnosti tak její tržní postavení ještě posílí, což v rámci zachování tržní rovnováhy není vhodné. I takto malá výhoda ve prospěch společnosti s velkým kapitálem může způsobit její převahu nad menší konkurencí87. ICANN kvůli tomuto jevu otevřel veřejnou diskuzi, ve které se mimo jiné dotazoval, jak je vhodné definovat generickou doménu88. Na základě toho byla vydána aktualizace Registry Agreement z července 2013, kde bylo prostřednictvím 11. specifikace 3 d)

87

NAZZARO, Edward. WELCOME TO THE NEW INTERNET: THE GREAT GTLD EXPERIMENT. Indonesian journal of international and comparative law. 2014, č. 1. 88 "Closed Generic" gTLD Applications. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2013 [cit. 2015-04-04].

38

zakázáno provozovatelům generických gTLD limitovat registraci pouze pro jeden subjekt a jeho partnery89. Žádosti se dělí na komunitní a standardní. Komunitní se rozumí taková žádost, která klade důraz na prospěch nového gTLD pro jasně vymezenou komunitu. Musí tak splňovat specifická kritéria, konkrétně doložit fakt, že s danou přesně vymezenou komunitou udržuje vztah, žádá o nové gTLD úzce spojené s danou komunitou, navrhl registrační podmínky pro žadatele o doménová jména s vhodnými ověřovacími mechanizmy tak, aby byl zachován účel registrace a prospěch pro komunitu. Dále také musí předložit písemné vyjádření jedné nebo více institucí v dané komunitě o tom, že jej podporují v žádosti90. Komunitní žádosti mají přednost před standardními žádostmi za předpokladu, že projdou evaluací. Pokud se tak stane, komerční žádosti nejsou posuzovány a gTLD je udělena společnosti zastupující komunitu.

Průběh řízení o přidělení nové domény nejvyššího řádu Prvním krokem v řízení o přidělení nové domény nejvyššího řádu je administrativní ověření přihlášky, které kontroluje zodpovězení všech otázek v přihlášce, přiložené dokumenty a zda jsou zaplacené všechny poplatky. Následuje fáze komentářů, ve které ICANN veřejně na svém webu zveřejní fórum a vyzve veřejnost, aby podala připomínky k dané přihlášce. Všechny komentáře poslané do 60 dní od zveřejnění výzvy budou dostupné Radě během rozhodování o počáteční evaluaci. Souběžně také může vládní poradní výbor (GAC) vydat předběžné upozornění s tím, že daná žádost je problematická pro vládu některého státu, typicky protože je v rozporu s právem daného státu nebo se týká citlivého tématu. Po obdržení tohoto upozornění může žadatel buď stáhnout svou žádost a obdržet část poplatků zpět nebo pokračovat v řízení o žádosti. Předběžné upozornění nemá 89

REGISTRY AGREEMENT. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers[online].

2014 [cit. 2015-03-18]. Čl. 1.2.3 GTLD Applicant Guidebook. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers. 2012. 90

39

za následek automatické nevyhovění žádosti. GAC však může poskytnout radě ICANN stanovisko k jakékoliv žádosti, což podle AG91 znamená silný předpoklad, že žádost nebude schválena. Pokud se rada ICANN tímto stanoviskem nebude řídit, musí své rozhodnutí řádně zdůvodnit. Při stažení žádosti po tomto upozornění je žadatelovi vráceno 80% evaluačního poplatku, tedy 148 tisíc dolarů92. Další části řízení o žádosti je počáteční evaluace („initial evaluation“), ve které se již řeší faktické náležitosti přihlášky. Na začátku této fáze je zkoumáno zázemí žadatele a jednotlivců uvedených v přihlášce. Počáteční evaluace následně zkoumá hlavně dva prvky, a to zhodnocení řetězce znaků, z nichž se žádané TLD skládá a zhodnocení žadatele. V prvním z prvků se hodnotí zejména zda nebude daný řetězec znaků způsobovat problémy s bezpečností a stabilitou DNS, včetně problému podobnosti s existující doménou nejvyššího řádu nebo shody se zakázanými doménami93, kterými jsou domény s olympijskou tématikou, červeným křížem nebo rezervované domény, jako je například .iana. Nesmí se také jednat o standardizované označení státu nebo území. Názvy měst, krajů, států a provincií mohou být schváleny pouze za podpory příslušné vlády. Zhodnocení žadatele spočívá v zjištění, zda má žadatel dostatečné technické, provozní a finanční schopnosti k provozování registru dané gTLD. Zkoumá se také historie žadatele v oblasti cybersquattingu. Pokud žádost nebyla schválena během počáteční evaluace, žadatel může zažádat o rozšířenou evaluaci. Pokud tak neudělá, bude jeho žádost zamítnuta. Rozšířená evaluace je možností pro žadatele, aby napravil v dodatečné době vytýkané chyby a vysvětlil informace uvedené v přihlášce. Pokud žádost bude v této fázi zamítnuta, nelze v ní pokračovat. Řešení sporů řeší výše uvedené organizace. Žadatel se musí úspěšně vypořádat se všemi námitkami u všech Čl. 1.1.2.7 tamtéž. Čl. 1.5.1. tamtéž. 93 Čl . 2.2.1.2.3 tamtéž. 91 92

40

organizací, které jsou proti němu řádně zahájeny. Až poté lze pokračovat k další fázi řízení. Pokud žádost prošla počáteční nebo rozšířenou evaluací a k žádosti byla zaslána k některému poskytovateli řešení sporů námitka, přistoupí se k řešení těchto sporů. Spory se řeší na základě námitek94, které mohou podávat subjekty dotčené žádostí. Námitky je možné podávat během sedmi měsíců po zveřejnění žádosti. Námitky se nepodávají ICANNu, ale u poskytovatele řešení sporů. Tyto námitky lze podávat na základě čtyř důvodů, a to zaměnitelnosti, existujících zákonných práv, morálky a veřejného pořádku a komunitních práv. Zaměnitelností se rozumí přílišná podoba k existující TLD nebo k jiné žádosti o nové gTLD tak, že si ji může běžný uživatel internetu splést. Účelem je zamezit zmatení uživatele příliš podobnými doménami nejvyššího řádu. Aktivně legitimováni k podání takové námitky jsou stávající provozovatelé TLD nebo jiní žadatelé o gTLD. Spory jsou řešeny u Mezinárodního centra pro řešení sporů (ICDR). Námitku existujících práv může podat držitel těchto práv a řeší je Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Morálkou a veřejným pořádkem se rozumí rozpor domény s obecně akceptovanými právními normami morálky a veřejného pořádku, které jsou uznávány jako principy mezinárodního práva. Jedině k této námitce je aktivně legitimován každý. Řeší jej mezinárodní obchodní komora (ICC). Komunitní námitku může podat uznávaná instituce z přesně vymezené komunity a jejím obsahem je rozpor účelu žádosti s potřebami komunity, na kterou je gTLD zaměřena. Aby byla úspěšná, musí stěžovatel prokázat, že zaměřená komunita je jasně vymezena, má na žádosti opodstatněný zájem, je zde silný vztah mezi komunitou a žádaným gTLD a žádost vytváří nebezpečí upření práv nebo oprávněného zájmu podstatné části dané komunity. Komunitní námitky řeší také ICC.

94

Čl. 3.2. tamtéž.

41

Námitky se posílají elektronicky k danému poskytovateli řešení sporů, musí být v angličtině a v jedné námitce může být napadnuta právě jedna žádost. Námitka musí mít maximálně 5000 slov nebo 20 stran bez příloh. Poplatky se řídí příslušným poskytovatelem řešení sporů. Námitky v režimu morálky a veřejného pořádku a komunitní námitku může podat také Independent Objector (IO)95. IO je orgán zřizovaný organizací ICANN, ale není ji podřízený. Jeho účelem je hájit zájmy veřejnosti užívající internet. Má oprávnění podat námitku tam, kde nebyla podána, avšak podle jeho úsudku by podána být měla. Pokud žádost prošla počáteční, případně rozšířenou evaluací a případným řešením sporů, zkoumá se, zda se řetězec znaků žádané nové gTLD shoduje s jinou žádostí nebo jí je podobný tak, že by mohl mást průměrného uživatele internetu. Pokud ano, přistoupí se k fázi string contention. Ve fázi string contention jsou žadatelé, kteří podali stejné nebo podobné přihlášky shlukováni do skupin („contention sets") a vyzváni, aby se pokusili vyřešit spor sami. Pokud k tomu nedojde a alespoň jedna z žádostí je komunitní a její žadatel si zažádá o komunitní evaluaci (CPE, Community priority evaluation)96, řízení pokračuje právě touto fází. V té se bodově hodnotí jednotlivá kritéria žádosti s ohledem na komunitu uvedené výše v tomto textu. Maximum z každé kategorie jsou 4 body, celkově je možné získat 16 bodů, minimálně musí žádost získat 14. Pokud se podaří žádosti získat požadovaný počet bodů, má přednost před standardními žádostmi a bude komunitě delegována. Pokud by ani jedna žádost nebyla komunitní, případně by neprošla CPE, tak se přistoupí k aukci. Aukce je

95 96

Čl. 3.2.5 tamtéž. Čl. 4.2 tamtéž.

42

prostředkem "ultima ratio", předpokládá se vyřešení buď domluvou mezi žadateli, nebo prostřednictvím CPE. Aukce má jednoduchý mechanizmus, kdy dražitel zvyšuje v každém dalším kole cenu do té doby, dokud nezůstane pouze jeden účastník sporu97. Jedno kolo trvá 20-45 minut. Vítěz aukce poté musí zaplatit částku, ke které se aukcí upsal. Aukce probíhá po Internetu ve speciálním rozhraní k tomu určeném. String Contention však řeší spory pouze mezi těmi žadateli, kteří prošli všemi předchozími fázemi, tedy evaluací a případným řešením sporů. Pokud by tedy sice bylo více žádostí na stejné nové gTLD, ale evaluací by prošla pouze jedna žádost, ke string contention se nepřistoupí. Taktéž může nastat situace v případě žádostí o podobné gTLD, že žádost A je v rozporu s žádostí C a žádost B je v rozporu C. Pokud by v tomto případě žadatel C odstoupil, žádný rozpor by zde nevznikl. Pokud je žadatel jediný, kdo si o gTLD zažádal nebo úspěšně prošel fází string contention, přistoupí se v konečné fázi k delegaci žádaného gTLD do root zóny DNS, čímž se stane dostupným uživatelům internetu. Před tím však musí uzavřít smlouvu s ICANN a projít sérií technických testů. I v této fázi však může ICANN smlouvu zrušit, pokud se v testech ukáže, že nejsou splněny podmínky pro delegaci.

Opravné prostředky a přezkum rozhodnutí 7.3.1 Ombudsman Ombudsman je nezávislý orgán ICANN, který přezkoumává činnost rady ICANN a ostatních orgánů98. Nemá pravomoc vydávat, měnit nebo rušit rozhodnutí orgánů ICANN. Jeho pravomocí je přezkum těchto rozhodnutí a snaha o jejich smírné řešení pomocí ADR.

Čl. 4.3 tamtéž. ICANN Ombudsman. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-04-04]. 97 98

43

7.3.2 Přehodnocení Žádost o přehodnocení může podat každý, kdo: 

byl hmotně postižen činností nebo nečinností zaměstnance ICANN proti vnitřní politice ICANN.



Byl postižen činností nebo nečinností Rady ICANN bez zhodnocení podstatných informací, pokud neměl možnost to namítat během řízení.



Byl postižen činností nebo nečinností Rady ICANN, která byla způsobena na základě nepravdivých nebo nepřesných informací.99

Žádost o přehodnocení je podávána se e-mailem řídícímu výboru rady ICANN do 15 dní od žádostí napadané činnosti ICANN. Žádost má formulářovou podobu obsahující 11 otázek a její délka nesmí přesáhnout 25 stran bez příloh. Při stejných či podobných žádostech je řídící výbor může spojit v jedno řízení. V případě opodstatněnosti žádosti řídící výbor v otázce rozhodnutí podává doporučení Radě ICANN, která jím není vázána. Konečné rozhodnutí vydává právě Rada ICANN. Rozhodnutí by mělo být vydáno veřejně do 60 dní od podání žádosti, případně co nejdříve po vydání této lhůty. V případě nutnosti je možné zažádat o urgentní vyřešení žádosti.

7.3.3 Nezávislý přezkum Nezávislý přezkum je jediným opravným prostředkem, který řeší orgán nenáležící organizaci ICANN. Nejedná se o přezkum konkrétně pro spory v nových gTLD, napadnout lze jakékoliv rozhodnutí rady ICANN. Řeší se u Mezinárodního centra pro řešení sporů a jeho předmětem je přezkum činnosti nebo nečinnosti Rady ICANN mající negativní dopad na navrhovatele, omezuje se však pouze na jejich rozpor se stanovami a zakládajícími smlouvami ICANN100. Musí být podáno do 30

99

Reconsideration and Independent Review | *ICANN Bylaws Article IV Accountability and

Review*. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 100

BYLAWS FOR INTERNET CORPORATION FOR ASSIGNED NAMES AND NUMBERS. In: Internet corporation for assigned names and numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. čl. 4.3.

44

dní od napadané činnosti Rady ICANN a žádost o přezkum nesmí přesáhnout 25 stran. Řízení probíhá prostřednictvím internetu, a pokud je to potřebné, je možné jednání vést také telefonicky za účelem zachování nízkých nákladů na přezkum. Rozhoduje jej 1 nebo 3 rozhodci podle požadavků stran. Všechna rozhodnutí jsou uveřejňována na webové stránce ICANN. Žádost o přezkum se podává u poskytovatele řešení sporů, tedy u Mezinárodního centra pro řešení sporů. Z důvodu omezení předmětu sporu pouze na rozpor se stanovami a zakládajícími smlouvami, které jsou psány spíše obecně, jsou však šance stěžovatele velmi omezené, jak dále diskutuji v řízení o přidělení .amazon.

8. Vybraná řízení o přidělení gTLD .AMAZON Amazon je společnost provozující největší internetový obchod na světě amazon.com101. Amazon si prostřednictvím své evropské pobočky Amazon EU S.à r.l. podal žádost o nové gTLD .amazon (a také jeho čínský a japonský ekvivalent), které mělo být využíváno k obchodním aktivitám Amazonu. Amazon mimo jiné vlastní ochranné známky "AMAZON" a "AMAZON.COM". Ochranné známky však v rámci žádosti o nové gTLD nezakládají žadateli žádná práva na vyhovění žádosti. Problém se vyskytl hned v úvodní fázi při hodnocení GAC, tedy vládním poradním výborem ICANN. Ten vydal předběžné upozornění na základě vlád Brazílie a Peru. Důvodem je shoda názvu s regionem okolo řeky Amazonky, důležité části území Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Suriname a Venezuely, který má unikátní biosféru a přírodní zdroje102. Přiřazení gTLD soukromé společnosti by tak podle GAC mělo za následek znemožnění užití

101

O'CONNOR, Clare. Wal-Mart Vs. Amazon: World's Biggest E-Commerce Battle Could Boil Down To Vegetables. In: Forbes.com [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. 102 GAC Early Warning – Submittal Amazon-BR-PE-58086. In: Governmental Advisory Committee: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2012 [cit. 2015-0318].

45

tohoto gTLD k veřejnému zájmu na ochraně, propagaci a zvyšování povědomí o problémech této unikátní biosféry. Taktéž by znemožnilo registraci domén pod tímto gTLD obyvatelům tohoto regionu. Navíc je tato žádost také v rozporu s názvem mezinárodní organizace "Amazon Cooperation Treaty Organization”. Na základě těchto skutečností GAC doporučil Amazonu stáhnout svoji žádost 103. Za zmínku stojí také fakt, že Guidebook ICANN přímo řeší názvy zemí a teritorií104, přičemž Amazonie v žádném ze standardizovaných seznamů uznávaných ICANN není. Do sporu se vložil také IO, který proti žádosti podal komunitní námitku. IO ve své námitce označil "amazonský region" za jasně vymezenou komunitu splňující podmínky pro komunitní námitku. Komunitu zde podle něj tvoří nejen geografické spojení, ale také společné ekonomické zájmy a ochrana životního prostředí v regionu105. Tím tak podpořil tvrzení GAC. Tato námitka byla řešena před ICC, kde Amazon namítal podjatost IO vzhledem k jeho profesním vztahům k vládám Peru a Brazílie. Rozhodce uvedl, že jsou zde odůvodněné pochybnosti o nezávislosti IO106. IO se také nepodařilo prokázat, že má komunita na žádosti opodstatněný zájem, což bylo argumentováno tím, že námitku či jiné prostředky mohli využít také vlády dotčených států, které tak neučinili. Námitka IO tak byla zamítnuta. GAC však vydalo stanovisko radě ICANN, ve kterém doporučuje žádost zamítnout

tamtéž Čl. 2.2.1.4.1 GTLD Applicant Guidebook. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers. 2012. 105 PELLET, Alain. Amazon (Amazon EU) (Community Objection). In: Official Website of the Independent Objector [online]. 2013 [cit. 2015-03-26]. 106 International Chamber of Commerce International Centre for Expertise Case No. 396/ICANN/13 (c. EXP/397/ICANN/14, EXP/398/ICANN/15) in re “.AMAZON”; アマゾン and 103 104

亚马逊 gTLD. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-26].

46

z důvodů uvedených již v úvodním upozornění. Žádost byla následně na základě stanoviska GAC radou ICANN zamítnuta107. Amazon podal žádost o přehodnocení daného rozhodnutí řídícímu výboru rady ICANN. Jako důvod žádosti uvedl 6 bodů, které jsou dle jeho názoru v rozporu se stanovami ICANN. Mezi důvody bylo akceptování doporučení vládního poradního výboru mimo vyhrazenou dobu pro námitky a kladení přílišného důrazu na toto doporučení, neodůvodněnost individuálního posuzování žádosti a založení rozhodnutí na nepravdivých nebo nepřesných informací poskytnutých třetí stranou a zároveň nezohlednění podstatných informací, jako je vyjádření vlády USA nebo zamítavé stanovisko rozhodce ve věci komunitní námitky. 108 Námitky společnosti Amazon

však

doporučil

řídící

výbor

rady

ICANN

zamítnout

pro

neopodstatněnost109. Celé doporučení pak akceptoval Programový výbor nových gTLD110, čímž se stalo rozhodnutí závazným. Společnosti Amazon tak zbývá jen nezávislý přezkum, který je momentálně ve fázi Cooperative Engagement Process, kde se strany snaží vyřešit spor smírnou cestou před zahájením řízení před ICDR111. Možností je také přezkum soudní cestou, ten je však pravidly pro podávání žádostí o nové gTLD výslovně zakázán112. Nakolik je tato doložka platná tak závisí na konkrétním rozhodnutí soudu.

107

GAC Advice on .AMAZON (and related IDNs). In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 108 Request 14-27: Amazon EU S.a.r.l. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-26]. 109 RECOMMENDATION OF THE BOARD GOVERNANCE COMMITTEE (BGC) RECONSIDERATION REQUEST 14-27. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-26]. 110 Approved Resolutions - Meeting of the New gTLD Program Committee. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-26]. 111 COOPERATIVE ENGAGEMENT AND INDEPENDENT REVIEW PROCESSSES STATUS UPDATE –20 MARCH 2015. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. 112 „APPLICANT AGREES NOT TO CHALLENGE, IN COURT OR IN ANY OTHER JUDICIAL FORA, ANY FINAL DECISION MADE BY ICANN WITH RESPECT TO THE APPLICATION, AND IRREVOCABLY WAIVES ANY RIGHT TO SUE OR PROCEED IN COURT OR ANY OTHER JUDICIAL FOR A ON THE BASIS OF ANY OTHER LEGAL CLAIM AGAINST ICANN AND ICANN AFFILIATED PARTIES WITH RESPECT TO THE

47

U případu Amazon je tak vidět moc organizace ICANN, která je v případě přidělování gTLD téměř neomezená. Veškerá rozhodnutí ve věcech gTLD jsou velmi důležitá a zásadně ovlivní budoucnost internetu. ICANN si je toho vědom a tak rozhoduje ve sporných věcech velmi opatrně a jakkoliv sporná gTLD spíše nepřiděluje. Rozhodnutí jsou přitom založena spíše na vlastním uvážení než na základě pravidel, která jsou spíše obecná. Kontrolní mechanizmy jsou tak nastaveny v neprospěch žadatele, který se jim musí bránit a přitom možnosti nezávislého přezkumu ve prospěch žadatele jsou velmi omezené. Jak se však ukázalo právě v případu Amazon, tak i výhra v dílčím sporu o námitce nepředurčuje finální rozhodnutí rady ICANN. Jedinou možností tak je nezávislé přezkoumání rozhodnutí rady ICANN, které je zakotveno ve směrnicích ICANN113 a je řešeno před ICDR. To je však univerzální pro všechna rozhodnutí rady ICANN a je limitováno pouze na posouzení toho, zda je rozhodnutí v rozporu se zakládací smlouvou nebo směrnicemi ICANN, což je i podle ICDR velkou překážkou pro uplatňování práv stěžovatele114. Přezkum žádosti, který by byl nezávislý a zásadně nezvýhodňoval ve sporu ICANN, tak žádostem o nové gTLD chybí. Žádosti o gTLD, které jsou sporné, tak mají jen velmi omezenou šanci na to být přiděleny. V případě Amazonu by však nezávislý přezkum byl velmi vhodný – žadatel je velmi známým držitelem ochranných známek na dané označení po celém světě, strana, která podala námitku, nemá o gTLD zájem a ani se nejedná o chráněné geografické označení podle směrnic ICANN.

APPLICATION.“, viz. Top-Level Domain Application Terms and Conditions. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. 113 BYLAWS FOR INTERNET CORPORATION FOR ASSIGNED NAMES AND NUMBERS. In: Internet corporation for assigned names and numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 114 „The very limited nature of IRP proceedings is such that any IRP applicant will face significant obstacles in establishing that the ICANN Board acted inconsistently with ICANN’s Articles of Incorporation or Bylaws.“, viz. Final declaration in the matter of an independent review process Booking.com B.V. v. ICANN. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-26].

48

.GAY O gTLD .gay projevili zájem 4 společnosti, a to dotgay llc, Top Level Design, LLC, United TLD Holdco Ltd. A Top Level Domain Holdings Limited. První ze jmenovaných navíc podal žádost v komunitním režimu115. Všechny společnosti prošli počáteční evaluací, proto se podle pravidel ICANN v rámci žádostí o stejné gTLD přistoupilo k string contention. Vzhledem k tomu, že jedna z žádostí je komunitní, prioritně se projednávala tato žádost. Dot gay LLC je společnost, která vznikla jen za účelem registrace gTLD .GAY. Cílem jejich žádosti je vytvořit na internetu prostředí, které bude sloužit potřebám gay komunity, kterými jsou podle žadatele bezpečnost, viditelnost a podpora. V žádosti žadatel tyto potřeby dále rozvíjí, součástí komunitního provozování má být i věnování 67% výdělků na nadaci, která vznikne po schválení tohoto gTLD. Doména nejvyššího řádu by měla zajistit komunikaci mezi touto komunitou navzájem a zbytkem světa. V rámci bezpečnosti tato společnost také umožní registraci jen těm, kteří jsou spjati s gay komunitou, registrace doménového jména by tak vyžadovala schvalování, zejména proto, aby se zamezilo registracím, které by byly nenávistné, diskriminační nebo zaujaté116. Tím se také liší od ostatních nekomunitních žadatelů o toto gTLD, kteří naopak doménová jména druhého řádu poskytnou všem, kteří si o ně požádají. Žadatel Top Level Domain Holdings Limited se netají tím, že účelem .GAY by mělo být získat co nejvíc registrací je možné tak, aby se tak mohl kdokoliv ztotožnit s GAY komunitou. V rámci komunitní prioritní evaluace se tak zkoumala 4 kritéria, za každé mohla získat 4 body. Minimum pro schválení je 14 bodů. Posuzovanými kritérii jsou

115

New gTLD Application Submitted to ICANN by dotgay llc. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. 116

Tamtéž.

49

existující komunita, nexus mezi navrhovaným gTLD a komunitou, účelné registrační podmínky pro komunitu a podpora od komunity. V počáteční části první fáze komunitní prioritní evaluace117 se zkoumalo, zda je komunita jasně vymezena, zda zde existuje entita, která se dané komunitě věnuje, a zda jsou zde důkazy o aktivitě komunity. V druhé části se zkoumalo, zda splňuje náležitosti velikosti a trvalosti požadované ICANN pro uznání za komunitu. Panel došel k tomu, že komunita je jasně vymezena a ohraničena v podané žádosti a existuje zde mnoho organizací, které se komunitě věnují. Globálních je však méně a existuje minimálně jedna, a to International Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Intersex Association (ILGA). Tato organizace vykazuje aktivitu v rámci komunity na požadované úrovni. V rámci vymezení komunity je také kladen důraz na dlouhodobost, která se zkoumá mimo jiné z hlediska, zda byla komunita aktivní před 9/2007. I bylo v tomto případě splněno. V této fázi první části tak získala společnost plný počet bodů, tj. dva. V druhé části v otázce velikosti bylo zjištěno, že komunita je jak dostatečně velká, tak i uznávána mezi jejími členy, kteří jsou často registrováni u nějaké z organizací obsluhujících komunitu. V otázce trvalosti bylo zjištěno, že komunita je aktivní již od 19. století. Z druhé části první fáze tak společnost získala také 2 body a z celé první fáze plný počet, tedy 4 body. V druhé fázi se zkoumal nexus mezi navrhnutým gTLD a komunitou a jeho jedinečnost. K získání plného počtu bodů je zapotřebí, aby řetězec znaků byl shodný nebo byl vhodnou zkratkou pro název dané komunity. To však dle názoru ICANN tato přihláška nesplňuje, resp. nedaří se ji to velmi přesně. Dotgay LLC. totiž ve své přihlášce v rámci zachování přesně vymezené komunity, což je podmínka pro komunitní žádost, vymezil danou komunitu jako skupinu lidí, kteří se k homosexualitě veřejně přiznali a zaregistrovali se u jedné z organizací

117

New gTLD Program Community Priority Evaluation Report dotgay llc. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-26].

50

sdružující homosexuály. Taková však není dle ICANN představa světa o tom, kdo je a není homosexuál, jelikož za homosexuála se běžně považuje i ten, kdo se k tomu veřejně nepřiznal, tak i ten, který není v žádné z organizací. Počet členů navrhované komunity se tak oproti faktické komunitě velmi liší - na světě je přibližně 84 milionů homosexuálů (1,2% populace), kdežto podle vymezení žadatele by komunita čítala pouze 7 milionů lidí. Taktéž komunita vymezená žadatelem je širší a čítá kromě homosexuálů také transsexuály, kteří se pod pojem "gay" nedají podřadit, protože mohou být jak homosexuální, tak i heterosexuální. To souvisí i s testem unikátnosti, kdy znění domény nesmí mít žádný jiný důležitý význam kromě popisu komunity popsané v žádosti. Z těchto důvodů nezískal žadatel v této fázi žádné body. V třetí fázi byly zkoumány podmínky registrace doménového jména, resp. jejich omezenost na členy komunity a zachování účelu registrace včetně obsahu na daných doménových jménech a jejich vymahatelnosti včetně odvolání. Zde žadatel získal plný počet bodů, tj. 4. Ve čtvrté fázi se ICANN zabýval schválením žadatele komunitou. V první části byla hodnocena podpora od organizace v dané komunitě. I když bylo uznáno, že podpora, kterou projevila organizace ILGA je dostatečná, tak se nejedná o vhodnou organizaci pro tuto žádost, jak již bylo řečeno v první fázi. I když tak žadatel má podporu i od široké škály jiných organizací, podle ICANN žádná dostatečně nereprezentuje danou komunitu. ICANN taktéž dospěl k závěru, že neexistuje důkaz, že taková organizace existuje. I z toho důvodu dostal žadatel 1 bod z dvou možných. V části, kde se hodnotí, zda byly proti žádosti podány relevantní námitky, získala žádost polovinu bodů za 1 námitku.

51

Celkově tak z možných 16 bodů získal žadatel pouze 10 a tak žádost o prioritní komunitní evaluaci byla zamítnuta118. Protože i přes námitky ILGA prošli všichni ostatní žadatelé přes počáteční evaluací, tak je momentálně žádost pozastavena a původně měla pokračovat aukcí, nyní však na základě žádosti o přezkum bude ve věci žádosti probíhat znovu komunitní prioritní evaluace, a to na základě podpory od relevantních organizací, které ICANN obdržel119. Tento případ se liší oproti případu Amazon zejména v tom, že se jedná o komunitní žádost, pro kterou platí přísnější pravidla, avšak má přednost před běžnými žádostmi. I přes zamítnutí jediné námitky, která byla proti žádosti podána120, tak nebyla žádost schválena. Pravidla pro posuzování komunit jsou nastavena poměrně přísně, protože stávající rozhodnutí ICANN v této věci v zásadě znemožňuje přidělení gTLD .gay komunitě, protože i podle ICANN neexistuje relevantní organizace, která by dostatečně reprezentovala danou komunitu tak, jak ji podle ICANN vnímá svět. Kvůli přísným pravidlům by tak mohlo dojít k tomu, že místo žadatele, který má silnou podporu od organizací v dané komunitě získá gTLD komerční subjekt, který jej vyhraje v aukci a bude jistě usilovat o navrácení své investice. V takovém případě je však vhodnější přidělit gTLD organizaci, která má širokou podporu v dané komunitě, a to i v takovém případě, že komunita plně neodpovídá pravidlům ICANN pro komunity. Proto by měla být pravidla poupravena tak, aby bylo zvlášť rozhodováno o tom, zda se jedná o komunitní gTLD. Pokud by bylo rozhodnuto v tom smyslu, že se jedná o komunitní gTLD, komerční žádosti by již nebyly možné a gTLD by bylo možné přidělit pouze komunitnímu žadateli, kterému se podaří prokázat vztah k dané komunitě.

Tamtéž. DETERMINATION OF THE BOARD GOVERNANCE COMMITTEE (BGC) RECONSIDERATION REQUEST 14-44. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. 120 THE INTERNATIONAL CENTRE FOR EXPERTISE OF THE INTERNATIONAL CHAMBER OF COMMERCE CASE No. EXP/446/ICANN/63. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2013 [cit. 2015-04-05]. 118 119

52

9. Řešení sporů z gTLD Příslušnost soudů Příslušnost je nutné rozlišovat v několika úrovních. První je příslušnost v rámci sporů na úrovni Registry Agreement, tedy mezi ICANN a provozovatelem registru. Zde je povinnou součástí mediace121, která musí proběhnout před dalším postupem ve sporu. Další povinnou součástí je rozhodčí řízení podle článku 5.2 před ICC. Pro takové řízení stanovuje Registry Agreement zvláštní pravidla, jako je režim sankcí, který může být i operativní (například pozastavení možnosti registrovat doménová jména) nebo počet rozhodců. Pro případy soudního řízení také Registry Agreement stanovuje prorogační doložku, která v případě soudního sporu zahrnujícího ICANN stanovuje výhradní příslušnost soudu v Los Angeles v Kalifornii. Pokud tedy vznikne spor mezi ICANN a provozovatelem registru z Registry Agreement, sídlo správce registru je pro určení soudu nerozhodné. Druhou úrovní, kde je nutné příslušnost řešit, je mezi držitelem doménového jména a provozovatelem registru. Zde se mohou pravidla jednotlivých správců lišit, je však třeba vzít v potaz, že více než polovina správců registru má sídlo mimo USA, což má vliv na příslušnost soudů. Společnost Uniregistry, správce registru největšího počtu gTLD sídlící mimo USA,

která zároveň působí také jako

registrátor svých gTLD, má ve svých podmínkách122 ve článku 2.19 výslovně stanovenou příslušnost soudů na Kajmanských ostrovech, a to včetně volby místního práva. Pokud tedy vznikne spor mezi držitelem doménového jména a správcem registru či registrátorem, je nutné ho řešit před soudy Kajmanských ostrovů. Sídlo správce registru naopak nemá žádný vliv na UDRP ani spory mezi držitelem a třetí osobou.

Čl. 5.1 REGISTRY AGREEMENT. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-04-05]. 122 Registration And Service Agreement. In: Uniregistry. Inc. [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 121

53

Jedním z hlavních důvodů, proč relativně velká část správců registru nových gTLD sídlí mimo USA je to, že USA si nárokuje možnost zabavovat doménová jména subjektů s domicilem mimo USA jen na základě toho, že správce registru sídlí v USA. Takto bylo zasaženo proti online kasinu bodog.com na základě soudního příkazu vystaveného soudem Marylandu. Soud přikazoval správci registru domény .com, společnosti Verisign, změnit DNS záznamy daného doménového jména tak, aby směřovala na servery americké vlády123. Jedná se tak o precedentní rozhodnutí, které USA stanovuje jurisdikci nad všemi nejpoužívanějšími generickými doménovými jmény, jako je .com, .net, .org, .biz. Správci registru si tak často preventivně volí domicil mimo USA.

Mechanizmy ochrany práv v rámci nových gTLD Masivní rozšíření gTLD značně zvyšuje šance pro spekulativní a podvodné registrace doménových jmen. S několikanásobným rozšířením domén prvního řádu je třeba bránění ochranných známek zjednodušit a umožnit jejich držitelům hromadnou ochranu před cybersquattingem, která nebyla při nízkém počtu gTLD potřeba. Jednoduší proces proti držiteli doménového jména vykazující znaky cybersquattingu umožňuje URS, hromadnou ochranu zajišťuje databáze ochranných známek Trademark Clearinghouse. Se zvyšujícím se počtem gTLD také narostl počet správců registru, jejichž chování v rozporu s Registry Agreement je také třeba řešit. Za tím účelem byla zavedena PDDRP řízení. 9.2.1

Legal Rights Objections

Legal Rights Objections („Námitky zákonných práv“) jsou námitky, které podávají držitelé ochranných známek a mezivládní organizace proti žadateli o nové gTLD během evaluace žádosti, tedy před přidělením gTLD žadateli. Účelem je přezkoumání, zda by přidělení gTLD znamenalo zásah do ochranné známky

123

Seizure warrant: Internet domain name: bodog.com. In: United States district court [online]. [cit. 2015-03-18].

54

stěžovatele. Jediným poskytovatelem řešení těchto sporů je WIPO. Námitkami jsem se zabýval podrobněji výše. 9.2.2

Trademark Clearinghouse

Trademark Clearinghouse je databáze ochranných známek provozovaná ICANN, která má za úkol chránit držitele ochranných známek před cybersquattingovými registracemi. Je součástí každé nové gTLD, která byla delegována. Ochranné známky nejsou chráněny automaticky, je třeba je do databáze za poplatek registrovat a ochranná známka musí již existovat v některém z uznávaných národních nebo mezinárodních režimů. Trademark Clearinghouse neplatí pro nezaregistrované ochranné známky, jako je například Common Law trademark, která je uznávána v rámci UDRP124, viz výše. Sama ochranná známka sama o sobě není prostředkem ochrany, avšak tato databáze se používá v případě sunrise period a Trademark Claims service. Při sunrise period nových gTLD si držitelé ochranných známek mohou doménová jména pořídit přednostně prostřednictvím klíče, který obdrží v rámci Trademark Clearinghouse. V rámci nových gTLD také funguje služba Trademark Claims service, která při registraci doménového jména, které se shoduje se záznamem v databázi, odešle upozornění jak žadateli o dotčené doménové jméno, tak i držiteli ochranné známky, pokud se rozhodne žadatel v registraci pokračovat. Jejím účelem tak není přímé zabránění registraci, ale upozornění držitele o možném porušení jeho práv. Trademark Clearinghouse se vztahuje pouze na přesnou shodu doménového jména s ochrannou známkou s výjimkou znaků, které nemohou být součástí doménového jména - ty pak mají více možných variant a jsou pak buď vynechány, nebo nahrazovány pomlčkou nebo opisem (& může být vynecháno nebo přepsáno na pomlčku nebo "and", _ nebo mezera je vynechána nebo přepsána na pomlčku). Zmiňované ochranné mechanizmy se tak nepoužijí například na hojně registrovaná doménová

124

Trademark Clearinghouse Guidelines. Trademark Clearinghouse [online]. 2013 [cit. 2015-0318].

55

jména, které přidávají k ochranné známce obecná slova, například „campaign" nebo "sucks", které jsou často řešeny v rámci UDRP. Rozšířenou ochranu poskytují někteří správci registru, jako jsou dva největší správci registrů pro generické domény Donuts Inc. a RightSide125. Prostřednictvím seznamu chráněných známek (DPML, „Domains protected marks list“) umožňují těm držitelům ochranných známek, kteří jsou zapsaní v Trademark Clearinghouse, zakoupit blok doménových jmen na všech doménách prvního řádu v jejich registru, které budou zablokovány, a tudíž nebude možné je zaregistrovat. Navíc umožňují zakoupit i bloky doménových jmen, které nejsou v přesné shodě, ale pouze obsahují ochrannou známku držitele, což samotný Clearinghouse neumožňuje. Výhodou je také blokace těchto jmen oproti Clearinghouse, ve kterém je držitel ochranné známky pouze upozorněn a pokud se subjekt registrující doménové jméno rozhodne v registraci pokračovat, musí držitel ochranné známky využít prostředků URS, UDRP, případně obecných soudů. V případě DPML jsou tato doménová jména přímo blokována a jejich registrace tak není umožněna. Výjimku tvoří jedno a dvouznakové výrazy, doménová jména registrovaná před nákupem bloku, doménová jména označená jako prémiová správcem registru a případy, kdy jiný držitel ochranné známky zažádá v rámci sunrise period o odblokování zablokovaného termínu. V rámci DPML není možné doménovému jménu jakkoliv upravovat DNS ani jej jinak používat, je však možné jej za poplatek odblokovat pro používání. 9.2.3

Uniform Rapid Suspension System - URS

K ochraně držitele ochranné známky při zřejmém porušení práv v rámci nových gTLD slouží Uniform Rapid Suspension System (URS). Jedná se o levnější a rychlejší alternativu k UDRP, pomocí které se držitel ochranné známky může domáhat ochrany před cybersquattingem. Rozdílem proti UDRP je to, že doménové 125

Surviving the Coming Flood of New Generic Top-Level Domains. ABA Section of Intellectual Property Law [online]. 2014 [cit. 2015-02-04].

56

jméno v rámci URS nelze převést a zůstane držiteli. Ten jej však nebude moci používat a bude nasměrováno na web pro ten účel vytvořený. Oproti UDRP je také nutné, aby o porušení byl "jasný a přesvědčivý důkaz"126, kdežto UDRP má nižší důkazní břemeno v podobě "převahy důkazů"127. Prokazovaná skutečnost je stejná jako v UDRP, je tedy třeba prokázat, že doménové jméno je identické nebo zaměnitelné s ochrannou známkou stěžovatele, držitel na něj nemá žádná práva nebo oprávněný zájem a bylo zaregistrováno a je používáno ve zlé víře. URS tak stejně jako UDRP požaduje zlou víru, kterou musí stěžovatel prokázat. Vzhledem k tomu, že řízení je omezeno na jasné porušení ochranné známky, je stížnost omezena limitem 500 znaků. Délka řízení by neměla přesáhnout 20 dní a po dobu řízení je doménové jméno zablokováno proti jakýmkoliv změnám. Proti rozhodnutí v URS se také na rozdíl od UDRP lze do 14 dnů odvolat. Výhodou URS je tak především rychlost a cena řízení, nevýhodou je však to, že nelze doménové jméno převést. Pokud tedy držitel ochranné známky má o dané doménové jméno zájem, je nutné použít UDRP. Nic mu ovšem nebrání použít obojí, pokud požaduje jak rychlé vyřazení závadného obsahu z provozu na daném doménovém jménu, tak i jeho převod. První rozhodnutí podle URS pravidel bylo vydáno v září 2013, kdy se jednalo o národní doménu pro Palau (.pw), která je však provozovatelem propagována jako generická reprezentující zkratku "professional web." Správce této domény pravidla převzal jako první, a to i přesto, že jsou primárně určena pro nové gTLD128. V případě nových gTLD bylo poprvé rozhodnuto v únoru 2014. K 1. únoru 2015 bylo podáno 229 stížností v režimu URS, z toho bylo 183 úspěšných, tedy dotčená doménová jména byla suspendována. V 19 případech byla stížnost stažena, v 18 případech byla zamítnuta, v 8 zatím nerozhodnuta a v jediném případě UNIFORM RAPID SUSPENSION SYSTEM (“URS”). In: New gTLDs ICANN [online]. 2013 [cit. 2015-03-18], Čl 8 127 M. LEVINE, Gerard. Standards of Proof, URS and UDRP. In: IP Legal Corner [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 128 .pw becomes the first TLD to adopt the Uniform Rapid Suspension rights protection mechanism. In: .PW - the Professional Web [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. 126

57

bylo využito odvolání a následně rozhodnuto po odvolání stěžovatelem v jeho neprospěch. Neúspěšným žádostem se často nepodařilo prokázat zlou víru jasným a přesvědčivým důkazem. Zlou vírou se podle URS nerozumí v článku 5.9 prodej doménových jmen za účelem zisku nebo držení velkého množství domén a také prodej internetové návštěvnosti jako např. parkování domén, tedy přesměrování doménových jmen na weby, které jsou monetizovány reklamou. Zlou vírou se také podle rozhodnutí ve věci nissan.technology nerozumí přesměrování doménového jména na oficiální web držitele ochranné známky129. 9.2.4

PDDRP - Post-Delegation Dispute Resolution Procedure

PDDRP je mechanizmus, který je možné využít po delegaci nového gTLD provozovateli registru a je ochranou před jeho chováním. Existují 3 typy PDDRP, a to Trademark PDDRP zabývající se ochrannými známkami, Registration Restriction PDDRP zabývající se opatřeními omezující registraci doménových jmen v rámci komunitních gTLD a Public Interest Commintments PDDRP, zabývající se závazky vůči veřejnému zájmu definované v Registry Agreement130. 9.2.4.1 Trademark PDDRP

Trademark PDDRP je ochrana proti provozovateli registru, který porušuje práva k ochranným známkám přímo, tedy provozováním doménového jména první úrovně nebo zprostředkovaně, tedy umožněním registrace závadných doménových jmen druhého řádu. Podle čl. 6 pravidel PDDRP131 se jedná o porušení pravidel, pokud provozovatel registru doménu provozuje tak, že nespravedlivě využívá zvláštní charakter nebo reputaci značky stěžovatele nebo jej zhoršuje, případně vytváří možnost záměny se značkou stěžovatele. Povaha pravidel se podobá fázi 129

NISSAN MOTOR CO., LTD. v. Privat Claim Number: FA1412001593539: NATIONAL ARBITRATION FORUM URS DEFAULT DETERMINATION. In: NATIONAL ARBITRATION FORUM [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 130 POST-DELEGATION DISPUTE RESOLUTION PROCEDURES (PDDRP). In: New gTLDs ICANN [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. 131 Tamtéž.

58

string contention při procesu schvalování žádosti o gTLD, zde se však jedná až o následnou kontrolu po přidělení, často se tak bude jednat o chování provozovatele registru, které nebylo při schvalování gTLD předvídáno. Porušení je možné také zaregistrovanými doménami druhého řádu pod gTLD daného provozovatele registru. Zde však nestačí pouhá existence domén v registru provozovatele, které porušují ochranné známky. Pro takové případy jsou zde jiné možnosti ochrany jako URS nebo UDRP, které směřují přímo proti závadnému doménovému jménu a jeho držiteli. Závadné též není ani to, že provozovatel o porušujících doménových jménech ví a ani to, že doménová jména pro závadnost nemonitoruje. Podle čl. 6.2 pravidel132 je porušením pouze takové chování, ve kterém je jasný vzorec nebo praxe ve zlé víře se obohatit na prodeji doménových jmen porušující ochranné známky nebo stejné chování porušující značku stěžovatele tak, že nespravedlivě využívá zvláštní charakter nebo reputaci značky stěžovatele nebo jej zhoršuje, případně vytváří možnost záměny se značkou stěžovatele. Obohacením se v tomto případě nerozumí pouhé zaplacení běžného registračního poplatku. Porušením se rozumí vědomé systematické aktivní nabízení registrace doménových jmen porušujících ochranné známky provozovatelem registru třetím osobám za účelem zisku. Jedná se tedy vlastně o pojistku proti zlé víře provozovatele ve chvíli, kdy je třeba zamezit jeho chování a řízení ve věcech jednotlivých doménových jmen prostřednictvím UDRP či URS by nebylo účelné, protože jej nelze vést proti registru, ale jen proti jednotlivým subjektům v jednotlivých věcech. S tím souvisí také to, že sankcí nemůže být smazání, převod nebo pozastavení registrace, a to protože držitel takové domény není součástí řízení. Výjimkou je případ, kdy držitel je činitelem nebo zaměstnancem provozovatele registru. Mezi doporučené sankce také nepatří peněžitá náhrada škody nebo peněžité sankce kromě běžných poplatků řízení.

132

Tamtéž.

59

První doporučenou sankcí je zavedení prostředků, které provozovatel registru musí vykonávat nad rámec Registry Agreement, aby zamezil porušujícím registracím. Nesmí však požadovat aktivní monitorování registrací ani prostředky, které jsou v přímém rozporu s Registry Agreement. Druhou sankcí je pozastavení možnosti přijímat nové registrace, dokud nebudou porušení zhojeny nebo nevyprší lhůta pro pozastavení. Třetí sankcí, kterou je možné použít ve výjimečné situaci je odstoupení od Registry Agreement a tím vlastně odnětí gTLD provozovateli registru. Řešení sporů v rámci Trademark PDDRP probíhá u 3 poskytovatelů, a to Asian Domain Name Dispute Resolution Centre, National Arbitration Forum a World Intellectual Property Organisation133. 9.2.4.2 Registration Restriction PDDRP a Public interest PDDRP

Registration Restriction PDDRP připadá v úvahu pouze u gTLD, které byly přiděleny v komunitním režimu. Jeho účelem je ochrana komunity, pro kterou byla gTLD primárně přidělena. Žádost o zahájení řízení může podat jedinec nebo organizace, která byla poškozena v důsledku porušení Registry Agreement provozovatelem registru. Sankce se shodují s Trademark PDDRP134. Řízení je vedeno před National Arbitration Forum, avšak sbírka rozhodnutí naznačuje, že k 1. únoru 2015 nebyl v tomto ohledu rozhodnut jediný případ. Public interest PPDRP se oproti Registration restriction vztahuje na všechny nové gTLD a také chrání ustanovení Registry Agreement, konkrétně ta, která se zabývají veřejným zájmem. Zvláštností tohoto řízení je to, že jej ICANN nedelegoval žádné třetí organizaci, ale sám zřídil panel pro řešení těchto sporů135. Zabývá se primárně porušením

133

TRADEMARK POST-DELEGATION DISPUTE RESOLUTION PROCEDURE (TRADEMARK PDDRP). In: ICANN new gTLDs [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. 134 REGISTRY RESTRICTIONS DISPUTE RESOLUTION PROCEDURE (RRDRP). In: ICANN new gTLDs [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. 135 PUBLIC INTEREST COMMITMENT DISPUTE RESOLUTION PROCEDURE. In: ICANN new gTLDs [online]. 2013 [cit. 2015-03-18].

60

specifikace 11 Registry Agreement136. Porušením tak může být například povolení registrace doménových jmen neakreditovaným registrátorům137.

10. Vztah ADR a obecných soudů ve věcech doménových sporů ADR, resp. v případě generických doménových jmen UDRP a URS, plně nenahrazuje soudní řízení, podle pravidel se vztahuje pouze na jasné případy cybersquattingu, viz kapitola 6. Proběhlé UDRP nebo URS řízení není překážkou pro řízení před obecnými soudy. V pravidlech UDRP je upraven odkladný účinek138, pokud je řízení před obecným soudem zahájeno do 10 dní od vydání rozhodnutí v UDRP. Panel má zároveň pravomoc UDRP řízení zastavit, ukončit nebo pokračovat, pokud je doménové jméno předmětem jiného právního sporu. Pokud řízení před soudem proběhlo před UDRP řízením, je na panelu, jakou váhu takovému řízení dá. Hranici mezi tím, co lze řešit v UDRP a co v běžném soudním řízení, řešil případ D2006-0882 Geoffrey, Inc. v. NOT THE USUAL139. Stěžovatel je vlastníkem značek "R US", jako je TOYS R US a BABIES R US na označení "R US“ má i ochrannou známku. Předmětem sporu je doménové jméno pensareus.com a pensrus.com, které podle stěžovatele je v rozporu s jeho ochrannými známkami. Odpůrce na daných doménových jménech provozuje internetový obchod s propiskami, které lze upravit na základě přání zákazníků. Odpůrce argumentuje tím, že prodává rozdílné produkty a jeho zákazníci jsou jiní než zákazníci stěžovatele a vzájemně si nekonkurují. Také pomocí internetového vyhledávače dokazuje, že existuje mnoho dalších webových stránek, které používají "R US" ve svém názvu a nejsou spojeni se stěžovatelem. Odpůrce se také nikdy nepokusil 136

REGISTRY AGREEMENT. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-04-05]. 137 Public Interest Commitment Dispute Resolution Procedure. In: DNS Seal [online]. 2014 [cit. 2015-01-10].Surviving the Coming Flood of New Generic Top-Level Domains. 138 Čl. 4 k) Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2012 [cit. 2015-04-05]. 139 Geoffrey, Inc. v. NOT THE USUAL.: Case No. D2006-0882. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2006 [cit. 2015-03-18].

61

doménové jméno prodat stěžovateli a vždy jednal v dobré víře, navíc kvůli odlišné zákaznické bázi by ani možnost záměny neměla pro odpůrce žádný materiální zisk. Následně panel zkoumal naplnění §4 pravidel UDRP. V prvním bodě panel dospěl k závěru, že předmětem tohoto odstavce je přímé vizuální porovnání ochranné známky a dotčeného doménového jména. V takovém případě zde existuje shoda, odpůrce pouze k ochranné známce přidal obecné slovo "pens". První odstavec tak byl naplněn. V druhém odstavci se řeší práva a oprávněný zájem odpůrce na doménovém jménu. Podle pravidel UDRP se za oprávněný zájem považuje nabízení zboží nebo služeb v dobré víře. Zde panel dovodil, že odpůrce není cybersquatterem, ale zavedenou společností, která působí na trhu od roku 2001 a má 40 000 zákazníků a personál. Dále také zažádala o ochrannou známku na své označení. To vše naznačuje, že i přesto, že stěžovatel v předešlých sporech, které se týkali doménových jmen obsahující "R US" byl úspěšný, tak zde se jedná o jiný případ. Předchozí případy totiž často zahrnovali celé ochranné známky a byly tak jasným parazitováním na stěžovateli. Navíc spor mezi stranami již řešil obecný soud, který nebezpečí záměny mezi stranami mohl zkoumat. Panel tak dospěl k tomu, že UDRP řízení není náhradou soudního řízení ve věci ochranných známek, ale má řešit pouze úzkou skupinu jasných případů cybersquattingu. Proto pro tento případ považuje za vhodnější obrátit se na obecný soud a stížnost zamítá. Tento případ tak ukazuje limity UDRP řízení. UDRP řízení probíhá bez přítomnosti stran a neprobíhá dokazování, je omezeno pouze na vyjádření stran bez možnosti na vyjádření reagovat. Proto v řízení není možné řešit složitější otázky, jako je konflikt ochranných známek. Proto také není UDRP povinné před podáním návrhu obecnému soudu a rozhodnutí UDRP není pro soud závazné – to, že UDRP panel návrh zamítl, neznamená, že stěžovatelův nárok není oprávněný. Panel návrh často zamítá například kvůli nedostatečnému vyjádření stěžovatele k danému případu.

Před obecnými soudy tak lze dosáhnout úspěchu i ve sporech, které byly v rámci UDRP zamítnuty. Příkladem takového případu je D2009-0812, Pipe Restoration Technologies, LLC v. Cameron Manners140. Panel se v tomto případě vyjádřil v tom smyslu, že UDRP bylo vytvořeno pro vypořádání se s případy cybersquattingu a není vhodné pro řešení komplexních sporů mezi soutěžiteli, kde mezi subjekty 140

Pipe Restoration Technologies, LLC v. Cameron Manners Case No. D2009-0812. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2009 [cit. 2015-03-18].

62

existuje historie, a fakta nejsou zřejmá. Takové skutečnosti jsou důvodem pro zamítnutí. To, zda stěžovatel bude postupovat podle ADR nebo před obecnými soudy, záleží na stěžovateli a často se vzhledem k rozdílným pravidlům jedná o strategické rozhodnutí141. Zatímco pro přiznání náhrady škody či ušlého zisku je vhodné řízení před obecnými soudy, v případě přeshraničního řešení sporů, kdy je nejčastěji nutné podávat žalobu v místě sídla žalovaného, které často může být vzhledem k povaze registru WHOIS sporné, jak již ukázal zmiňovaný případ Kimberly-Clark Corporation. V takovém případě může být ADR jediným možným řešením, které umožní efektivně zabránit protiprávnímu jednání. Výhodou UDRP je také délka řízení, které je běžně vyřízeno během 60 dní142. Lze ho však použít jen na omezený okruh případů ve věcech cybersquattingu a ochranných známek, kdy je třeba dokázat zlou víru.

UDRP ve světle nových gTLD UDRP je institutem, jehož pravidla se s příchodem nových TLD nijak nezměnila. I přesto však panelisté nemohou v praxi rozšíření nových gTLD ignorovat, protože přináší typově nový druh sporů. Nové spory vychází jak z nových ochranných mechanizmů, které nové gTLD přináší, tak i z toho, že gTLD nově také mají podobu konkrétních celých slov s jasným významem, jako je například .bike nebo .clothing. Spornou situací tak je posuzování shodnosti nebo zaměnitelnosti s ochrannou známkou podle čl. 4 a) (i) UDRP143. Pravidla totiž nedefinují doménové jméno ani nemluví o tom, zda se má zkoumat celé doménové jméno včetně domény nejvyššího řádu či nikoliv. Převažující stanovisko před uvedením nových gTLD bylo takové, že se TLD část doménového jména pro účely posuzování shodnosti nebo zaměnitelnosti nebere v potaz. Tento postup byl

141

SGANGA, Jessica. Trademark Owner's Strategy: Litigation Versus the UDRP. Pepperdine Dispute Resolution Law Journal. 2013, č. 13. 142 WIPO Guide to the Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy (UDRP). In: World Intellectual Property Organization [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 143 Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2012 [cit. 2015-04-05].

63

definován jako princip v rozhodnutí VAT Holding AG v Vat.com D2000-0607144, kdy jej panel dovodil z předchozí rozhodovací praxe145. Tento přístup adaptoval panel i v některých rozhodnutích ohledně nových gTLD, konkrétně v rozhodnutí NVIDIA Corporation v. Giovanni Laporta, Yoyo.email Ltd D2014-0770 ve věci domény nvidia.email, kde panel dovodil na základě předchozích rozhodnutí, že TLD nemusí být bráno v úvahu pro určení, zda je doménové jméno identické nebo zaměnitelně podobné, a to ani v případě nových gTLD146. Prvním případem s odlišným postupem byl případ o doménové jméno canyon.bike147. Stěžovatel je držitelem ochranné známky „Canyon“. V tomto případě panel dovodil, že doménové jméno je v rozporu s ochrannou známkou i při nezohlednění TLD, avšak také dává stěžovateli za pravdu, že TLD „.bike“ ještě podtrhuje zaměnitelnou podobnost s ochrannou známkou, protože výroba jízdních kol je hlavní činností stěžovatele. Poprvé však panel uvozuje, že vzhledem k rozšíření nových gTLD může být vhodné vzít v potaz TLD při posuzování shodnosti nebo zaměnitelné podobnosti a že takový postup UDRP pravidla nezakazují. Na toto rozhodnutí navázalo rozhodnutí ve věci snickers.clothing148. Stěžovatel je výrobcem oblečení značky Snickers, která je odlišná od slavnějšího výrobce sušenek. Zde se panel přiklání k zahrnutí TLD při posuzování zaměnitelné podobnosti a dovozuje, že použití TLD „clothing“ ještě zvýrazňuje zásah do ochranné známky stěžovatele, protože se přímo ztotožňuje s hlavní produktovou řadou stěžovatele, kterou je oblečení. Zároveň dodává, že není pravda, že by při nezohlednění gTLD došel k jinému závěru. Zohlednění gTLD mu však přijde 144

VAT Holding AG v Vat. Case No. D2000-0607. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2000 [cit. 2015-03-18]. 145 „The Panel applies the principle that in assessing identity, the portion ".com" of the Domain Name is to be ignored and the comparison is to be with the characterizing part. This has been a principle applied in many prior decisions under the ICANN policy.“ 146 NVIDIA Corporation v. Giovanni Laporta, Yoyo.email Ltd.: Case No. D2014-0770. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 147 Canyon Bicycles GmbH v. Domains By Proxy, LLC / Rob van Eck: Case No. D2014-0206. In: WIPO Arbitration and Mediation Center[online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 148 Hultafors Group AB v. my domain: Case No. D2014-0597. In: WIPO Arbitration and Mediation Center[online]. 2014 [cit. 2015-03-18].

64

v případě nových gTLD vhodné. Dva různé směry nakládání s gTLD také panel přiznal v případě doménového jména geforce.graphics149, kde dovodil, že panel v minulosti rozhodoval jak se zohledněním gTLD, tak i bez zohlednění. V daném případě však dospěl k tomu, že gTLD „graphics“ zvyšuje možnost toho, že doménové jméno budou uživatelé internetu považovat za doménové jméno stěžovatele, jež je výrobcem grafických karet GeForce. Primárně však rozhodoval bez zohlednění gTLD. V rozhodnutí však dále uvedl, že v obou případech by byl výsledek stejný. Poprvé shodu doménového jména jako celku včetně TLD uznal panel v případě doménového jména fifthstreet.finance150, kde panel dovodil shodu s ochrannou známkou stěžovatele „FIFTH STREET FINANCE“. Výslovně také označil tečku, stejně jako absenci mezer v doménovém jménu, za bezpředmětnou při posuzování shodnosti nebo zaměnitelné podobnosti. Pokud ve výše zmiňovaných rozhodnutím bral panel v úvahu celé doménové jméno včetně TLD, bylo to za účelem posuzování shody s ochrannou známkou ve prospěch stěžovatele. Protože však nové gTLD jsou specifické v tom, že se často jedná o řetězce znaků s jasným významem, nabízí se i opačný přístup, a to ten, že doménové jméno dohromady s TLD bude posuzováno ve prospěch odporovatele. Pokud by tedy doménové jméno druhého řádu samo o sobě porušovalo ochrannou známku stěžovatele, společně s TLD tomu tak již nebude. Přijmeme-li fakt, že doménové jméno druhého řádu a TLD pro účely posuzování zaměnitelnosti tvoří jeden celek, tak tomuto přístupu nic nebrání. O takovou argumentaci se pokoušel odporovatel ve věci doménového jména redbull.vodka151 - Red Bull GmbH v. Yung Jake Case No. D2014-2035. Panel se zde zabýval, zda je doménové jméno zaměnitelně podobné při přidání generického dodatku k světově známé ochranné

149

NVIDIA Corporation v. Brent Angie/Domain Admin, Privacy Protection Service INC d/b/a PrivacyProtection.org: Case No. D2014-1171. In: WIPO Arbitration and Mediation Center[online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 150 Fifth Street Capital LLC v. Fluder (aka Pierre Olivier Fluder): Case No. D2014-1747. In:WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 151 Red Bull GmbH v. Yung Jake: Case No. D2014-2035. In:WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2014 [cit. 2015-03-18].

65

známce. Pro tento případ došel k názoru, že tento dodatek nemění doménové jméno na generické a to, že je generická část doménového jména v TLD nemá na posouzení žádný vliv. Přirovnal tak daný případ ke starším rozhodnutím, například redbull-coupons.com152, kdy byla také dovozena zaměnitelná podobnost. Zvláštností tohoto případu je také to, že panel zde dovodil, že doménové jméno zcela jistě není identické jako ochranná známka stěžovatele „REDBULL“, čímž konkludentně uznal nutnost posuzovat doménové jméno jako celek včetně TLD, aniž by se na rozdíl od předchozích zmiňovaných rozhodnutí vypořádal s ustálenou rozhodovací praxí, kterou je nezahrnování TLD do posuzování rozporu s ochrannou známkou. Odlišením od ochranné známky přidáním TLD s generickým významem se zabýval také ve sporu o doménu figaro.club153. Figaro jsou francouzské noviny, vydávané od roku 1800, stěžovatel na výraz „FIGARO“ vlastní nejméně 7 ochranných známek a je držitelem doménových jmen s tímto označením pod TLD .biz, .eu, .fr,.info,.net,.press,.tel. Odporovatel je žurnalista Juan Hervada, který na dotčeném doménovém jménu uvádí, že je web ve výstavbě. Ve svém vyjádření argumentuje tím, že u úřadu spojených států pro ochranné známky je zaregistrováno 67 ochranných známek na výraz „Figaro“, které reprezentují velmi odlišná odvětví. Navíc stěžovatel také nedrží některá doménová jména, jako je figaro.com nebo figaro.org. Odporovatel se také domnívá, že má na doménové jméno oprávněný zájem, a to protože dříve provozoval kavárnu v New Yorku s názvem „Figaro Café“, ve které se vedly rozsáhlé diskuze o kulturních problémech. Protože však kavárna zanikla, chtěl odporovatel vytvořit místo, kde budou diskuze pokračovat. Pojmenoval ho Figaro club, za účelem jeho provozu také zřídil neziskovou organizaci. Proto se domnívá, že má na doménovém jménu oprávněný zájem. Panel tedy podle pravidel UDRP řešil, zda je doménové jméno identické nebo 152

Red Bull GmbH v. WhoisGuard / Bill Chau: Case No. D2012-2353. In:WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. 153 Societe du Figaro S.A. proti Cognac Inc., Juan Hervada: Case No. D2014-2159. In:WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2014 [cit. 2015-03-18].

66

zaměnitelně podobné. Dospěl k závěru, že doménové jméno je zaměnitelně podobné s ochrannou známkou stěžovatele, protože přidání TLD .club nedostačuje k tomu, aby se doménové jméno odlišilo od ochranné známky. Panel tak i v tomto případě dospěl k tomu, že jako v případě redbull.vodka přidáním generického řetězce znaků pomocí TLD nelze zamezit podobnosti s ochrannou známkou. Na základě posouzení doménového jména jako celku se však odporovateli podařilo prokázat oprávněný zájem na užití názvu „Figaro Club“ v souvislosti se zmiňovanou kavárnou, tudíž se tento případ stal prvním zamítnutým případem ve věci nového TLD v rámci UDRP. Za zmínku stojí také to, že panel doménové jméno „figaro.club“ nepovažuje za identické s ochrannou známkou „Figaro“, ale pouze za zaměnitelně podobné. Z toho lze dovodit, že TLD považuje za součást doménového jména ve smyslu pravidel UDRP a také, že TLD „.club“ přikládá určitý obsahový význam – v rozhodovací praxi UDRP154 totiž přesná shoda doménového jména bez TLD s ochrannou známkou byla považována za identičnost, nikoliv za zaměnitelnou podobnost. I když tomu tak nebylo v tomto případě, je u nových gTLD dán prostor pro novou rozhodovací praxi, kde TLD bude schopno odlišit doménové jméno od ochranné známky. Nebude tak rozhodné, jaký význam má řetězec znaků v SLD, ale pouze jaký význam má doménové jméno jako celek. Opačný přístup by byl kvůli masivnímu rozšíření TLD jen velmi obtížně udržitelný. V takovém případě by totiž mohlo dojít k tomu, že zatímco doménové jméno wallmartcanadasucks.com UDRP panel nepovažuje za zaměnitelně podobné155, protože vyjadřuje právo na kritiku a parodii, v případě na pohled velmi podobného wallmartcanada.sucks by se při nezohlednění TLD rozhodlo ve prospěch stěžovatele, s jehož ochrannou známkou je SLD část doménového jména identická. Rozdíl ve významu mezi

„The disputed domain names (mobilemall.com) are identical to PC Mall Sales’ trademark MOBILE MALL“, srov. PC Mall, Inc. v. Pygmy Computer Systems, Inc.: Case No. D2004-0437. In: WIPO 154

Arbitration and Mediation Center [online]. 2004 [cit. 2015-03-18]. 155 Wal-Mart Stores, Inc. v. wallmartcanadasucks.com and Kenneth J. Harvey: Case No. D20001104. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2000 [cit. 2015-03-18].

67

wallmartcanadasucks.com a wallmartcanada.sucks156 však není, a tak je velmi vhodné, aby tyto případy byly rozhodovány stejně. To je možné jen pokud bude v rámci UDRP zohledňován význam doménového jména jako celku, tedy SLD+TLD. Novým institutem, se kterým se v rámci UDRP musí panel také vypořádat, je význam Trademark Clearinghouse. I přesto, že TC je předregistrační ochranný mechanizmus a UDRP poregistrační, je nutné vyřešit, zda zde existuje nějaký vztah. TC, resp jeho část, Trademark Claims service, informuje jak žadatele o doménové jméno ve přesném znění zaregistrované ochranné známky, tak i držitele ochranné známky o jejím možném porušení, jak popisuji v kapitole 9. Přímo tedy registraci nezabraňuje, a proto je nutné využít jiných prostředků. Častou volbou bude právě UDRP. V případě takového sporu je dokazování zaměnitelnosti ve smyslu čl. 4/1 UDRP a oprávněného zájmu ve smyslu čl. 4/2 UDRP relativně snadné, problémovým může být dokazování registrace ve špatné víře ve smyslu čl. 4/3 UDRP. Zde však panel ve sporu o doménové jméno geforce.graphics157 došel k tomu, že zaslané upozornění v rámci TC žadateli o registraci zakládá špatnou víru žadatele, protože o porušení ochranné známky tímto způsobem věděl již před registrací. Trademark Clearinghouse tak má vliv na UDRP a posiluje postavení stěžovatele zaregistrovaného v TC, který má usnadněné dokazování ve věci špatné víry.

.sucks doména nejvyššího řádu byla schválena a v aukci ji vyhrála společnost Vox Populi, která bude nabízet doménová jména druhého řádu k veřejné registraci. Sunrise období registrace začne 30.května 2015. Její ceník vzbuzuje značné negativní ohlasy, protože pro společnosti zapojené v Trademark Clearinghouse je roční poplatek za doménové jméno stanoven na 2500USD, tedy mnohonásobně vyšší než u jiných nových gTLD. – srov. Products and Suggested Retail Pricing. DotSucks [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. 157 NVIDIA Corporation v. Brent Angie/Domain Admin, Privacy Protection Service INC d/b/a PrivacyProtection.org: Case No. D2014-1171. In: WIPO Arbitration and Mediation Center[online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. 156

68

Závěr Doménové jméno není v oblasti internetu ničím novým, nejrozšířenější doménové jméno nejvyššího řádu .com funguje ve stávající podobě již 30 let. Pokud pomineme národní domény nejvyššího řádu, které mají pouze lokální dosah, tak za tuto dobu k němu do roku 2012 přibylo celkem 21 generických domén nejvyššího řádu. Vždy se však jednalo o domény, které mají jasný účel (často i ve veřejném sektoru) a oficiálně nebylo možné o doménu nejvyššího řádu žádat. To se však v roce 2012 změnilo, když ICANN vydal pravidla pro žadatele o nové domény nejvyššího řádu a začal oficiálně přijímat žádosti. Potenciálně tak mohlo vzniknout až 1930 domén nejvyššího řádu. K 18. 3. 2015 již bylo delegováno 547 domén a počet jistě bude dále narůstat. Toto rozšíření tak zásadně ovlivňuje fungování internetu, vnímání doménových jmen uživateli a v neposlední řadě také spory, které z doménových jmen vznikají. V této práci jsem se tak zabýval analýzou procesu žádostí o nové domény nejvyššího řádu a na rozhodnutích v rámci tohoto procesu demonstroval nedostatky tohoto řízení. Na základě rozhodnutí .amazon jsem došel k závěru, že proces s tak velkým dopadem na fungování internetu by měl být více nezávislý na organizaci ICANN, která je jak tvůrcem pravidel, tak i řešitelem sporů. Tuto závislost ještě podtrhuje fakt, že možnost nezávislého přezkumu rozhodnutí je jen velmi omezená a znevýhodňuje postavení žadatele, který má jen velmi limitující možnosti obrany. V rozhodnutí .gay jsem se zabýval komunitními žádostmi, které jsou velmi specifickou částí rozšíření doménových jmen nejvyššího řádu. Jejich přidělení závisí na vyjádření podpory žadateli relevantní organizací v dané komunitě. Problémem je však příliš striktní pojetí komunity, kvůli kterému může dojít k tomu, že doménu nejvyššího řádu, která je svou povahou určena komunitě pro nekomerční využití, získá komerční subjekt. To však není účelné, a proto by bylo vhodné pravidla upravit tak, aby takovou doménu mohl získat jen subjekt v rámci dané komunity.

69

Nové domény nejvyššího řádu také vyvolaly obavy držitelů ochranných známek, kteří se bojí toho, že budou muset dělat tisíce defensivních registrací doménových jmen na všech nových doménách nejvyššího řádu za účelem ochrany své značky. Takové obavy však přímo nesouvisí s rozšířením, protože jak ukazuje judikatura UDRP, již před rozšířením existovala neurčitá množina různých variant doménových jmen porušujících jednu ochrannou známku, a to i v rámci jedné domény nejvyššího řádu. Často neoprávnění držitelé doménových jmen k ochranné známce přidají dovětek „online“, apod. Obavy tak jsou na místě jen v případě přesné shody ochranné známky a doménového jména, kdy má rozšíření skutečně negativní vliv na držitele ochranných známek. Za tímto účelem byl zaveden Trademark Clearinghouse, který mohou společnosti za poplatek využívat. Jeho funkcí je sledovat registraci přesných shod doménových jmen s ochrannými známkami a v případě registrace doménového jména shodného s již registrovanou ochrannou známkou upozornit na tuto skutečnost žadatele i držitele ochranné známky. Nevýhodou však je, že služba Trademark Clearinghouse registraci přímo nezamezí. Analýzou rozhodnutí v UDRP procesu jsem však dospěl k závěru, že takové upozornění držitele zakládá v rámci UDRP řízení špatnou víru při registraci doménového jména, což je jedna ze skutečností, kterou musí navrhovatel prokázat. Držitel ochranné známky má tak díky Trademark Clearinghouse v UDRP výhodnější postavení. Pro držitele ochranných známek by bylo jistě vhodnější, kdyby byla registrace doménového jména shodného s ochrannou známkou přímo provedena na držitele ochranné známky. To však není možné, a to z toho důvodu, že v Trademark Clearinghouse mohou existovat dvě stejně znějící ochranné známky158. Držitelé ochranných známek tak mají možnost přednostní registrace v rámci sunrise period. Poté si doménové jméno může zaregistrovat kdokoliv. Vhodnějším řešením by jistě bylo, pokud by si i po uplynutí sunrise period mohli doménové jméno zaregistrovat pouze držitelé ochranných známek, protože již New Generic Top-Level Domains Are Coming — Consider Protecting Your Mark Using the Trademark Clearinghouse Now. In: Nutter McClennen & Fish LLP [online]. 2013 [cit. 2015-0405]. 158

70

registrací do Trademark Clearinghouse projevili vůli chránit svou ochrannou známku před jejím zneužitím v rámci registrace nových doménových jmen. Zde je však problémem to, že ne všechna doménová jména obsahující v názvu ochrannou známku lze považovat za neoprávněné užití ochranné známky. Jak jsem dovodil ze stávající judikatury UDRP ve věci doménových jmen druhého řádu spadajících pod nové domény nejvyššího řádu, tak je ve většině případů část doménového jména před tečkou („doména druhého řádu“) a za tečkou („doména prvního řádu“) pro účely posuzování shody s ochrannou známkou považována za jeden celek. To je jistě správný přístup zejména proto, že řetězce znaků nových domén nejvyššího řádu mají často sami o sobě nějaký konkrétní význam („.sucks, .lawyer“), tudíž jsou již známy případy, kdy pouze celé doménové jméno porušuje ochrannou známku (např. FIFTH STREET FINANCE v případu fifthstreet.finance). Pokud by tedy byla posuzována pouze část před tečkou, vznikaly by doménová jména, která by vizuálně vypadala jako ochranná známka, avšak by se nedalo domoci ochrany pomocí UDRP. Ve vztahu k neoprávněnému užití má takové pojetí doménového jména zásadní vliv – již v minulosti panel UDRP rozhodl, že některá doménová jména obsahující ochrannou známku + další slovo, které celek dostatečně odlišuje od držitele ochranné známky, jsou oprávněným užitím ochranné známky. To je případ dovětků např. „campaign“ nebo „sucks“. Zmiňované sucks je nově provozováno také jako doména nejvyššího řádu, tedy „.sucks“. Na základě judikatury UDRP by tedy mělo být možné zaregistrovat doménové jméno druhého řádu, které je zcela shodné s ochrannou známkou (např. „wallmart.sucks“) a za splnění dalších podmínek by mělo být považováno za oprávněné užití ochranné známky, a to i vzhledem k tomu, že by v rámci Trademark Clearinghouse bylo zasláno žadateli o registraci doménového jména upozornění na shodu s registrovanou ochrannou známkou. Proto za současného stavu není možné, aby si doménové jméno mohli zaregistrovat pouze držitelé ochranné známky, a to i přes to, že takové řešení výrazně zvýší administrativní i finanční náklady společností na doménová jména. Na druhou stranu, provozovatelé registru nových

71

domén jsou si situace držitelů ochranných známek vědomi, a tak svého postavení zneužívají. Příkladem může být kontroverzní doména „.sucks“, která pro držitele ochranných známek bude v tzv. sunrise period, tedy prioritní registraci pro držitele ochranných známek, stát 2500 dolarů ročně, kdežto v běžné otevřené registraci pouhých 10 dolarů ročně. Tuto levnější registraci však nebude možné provést na komerční subjekt. Držitelé ochranných známek jsou tak v rámci nových domén nejvyššího řádu značně znevýhodněni a náklady na obranu jejich ochranných známek v rámci internetu budou nepochybně vyšší. Proto by bylo vhodné pravidla pro žadatele o doménu nejvyššího řádu upravit alespoň v tom smyslu, že cena doménového jména druhého řádu bude ve všech obdobích registrace doménových jmen pro všechny subjekty stejná. Rozšíření domén nejvyššího řádu sebou přineslo i několik nezanedbatelných výhod. Společnosti mají nyní při výběru doménového jména pro svou prezentaci více možností, mohou tak např. zvolit doménu prvního řádu, která přímo vystihuje jejich odvětví podnikání. Výběr odvětvové domény má také výhodu v tom, že uživatelé budou mít představu o oboru podnikání ještě před navštěvou webové prezentace. Ti, kterým byla přidělena vlastní značková doména prvního řádu, mohou navíc lépe kontrolovat své vystupování na internetu a chránit jej před cybersquattingem, protože ten ze své podstaty na značkové doméně prvního řádu není možný. Pro samotné uživatele internetu však rozšíření doménových jmen zatím působí spíše matoucím dojmem159 a pravděpodobně bude trvat velmi dlouho, než si na nové domény nejvyššího řádu zvyknou. I přes to, že schvalování domén nejvyššího řádu v rámci prvního kola žádostí stále probíhá, připravuje ICANN druhé kolo žádostí o nové domény nejvyššího řádu160, ve kterém plánuje napravit nedostatky kola prvního. Jestli výhody rozšíření doménových jmen převážily jeho nevýhody, bude možné rozhodnout až s delším časovým odstupem.

159

Verisign: .Com Domains Have More Click Appeal In Search Results. In: MarketingLand [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. 160 BARNETT, Griffin. ICANN Gears Up for Second Round of gTLD Applications Even as First Round Still Underway. In: The national law review [online]. 2014 [cit. 2015-04-05].

72

Prameny Monografie a časopisy  

    

  

  

PELIKÁNOVÁ, Radka a Karel ČERMÁK. Právní aspekty doménových jmen. Praha: Linde, 2000, 210 s. ISBN 80-720-1245-2. DISMAN, Marek. Právní úprava domény "EU". Praha: Linde, 2011, 199 s. ISBN 9788072018529. WILLOUGHBY, Tony, Sally M ABEL a Torsten BETTINGER. Domain name law and practice. 1st pub. Oxford: Oxford University Press, 2005, cxlviii, 1352 s. ISBN 0199278253. LINDSAY, David. International domain name law: ICANN and the UDRP. Oxford: Hart publishing, 2007, lxvi, 489 s. ISBN 9781841135847. TELEC, Ivo. Nový občanský zákoník ve společnosti sítí. Právní rozhledy. 2012, roč. 2012, 23-24. DIÉGUEZ, Juan Pablo Cortés. An analysis of the UDRP experience – Is it time for reform?. Computer Law. 2008, vol. 24, issue 4, s. 349-359. DOI: 10.1016/j.clsr.2008.05.002. A. SIMON, David. AN EMPIRICAL ANALYSIS OF FAIR USE DECISIONS UNDER THE UNIFORM DOMAIN-NAME DISPUTE-RESOLUTION POLICY. Boston College law review. Newton Centre, Mass.: Boston College Law School, 2012, č. 53. V.B. PARTRIDGE, Mark a Jordan A. ARNOT. Expansion of the domain name system: advantages, objections and contentions. Depaul J. Art, Tech. & IP Law. 2011-2012, č. 22. CHEN, Wei-erh. Optimizing Online Trademark Protections Given the Proliferation of Generic Top Level Domains. The Journal of corporation law. [Iowa City: University of Iowa, College of Law], 2013, č. 38. S. PRAHL, Dennis a Eric NULL. THE NEW GENERIC TOP-LEVEL DOMAIN PROGRAM: A NEW ERA OF RISK FOR TRADEMARK OWNERS AND THE INTERNET. The Trade-mark reporter. New York: [United States Trademark Association, 2011, č. 101. SGANGA, Jessica. Trademark Owner's Strategy: Litigation Versus the UDRP. Pepperdine Dispute Resolution Law Journal. 2013, č. 13. NURTON, James. UDRP cases set to go electronic. Managing intellectual property. 2009, č. 186. ZAINOL, Zinatul A., Wan M.H.W. HUSSAIN a Noor Inayah YAAKUB. WIPO Panels’ interpretation of the Uniform Dispute Resolution Policy (UDRP) threeprong test. World Patent Information. 2011, vol. 33, issue 3, s. 275-281. DOI: 10.1016/j.wpi.2011.02.001.

73

 

WEINBERG, Jonathan, John KANE a Haig PATAPAN. ICANN and the Problem of Legitimacy. Duke Law Journal. 2000, vol. 50, issue 1 [cit. 2015-0317]. DOI: 10.1057/9781137001474.0015. NAZZARO, Edward. WELCOME TO THE NEW INTERNET: THE GREAT GTLD EXPERIMENT. Indonesian journal of international and comparative law. 2014, č. 1.

Internetové články  

  









EDELMAN, Ben. Registrations in Open ccTLDs. In: Harvard Law School [online]. 2002 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://cyber.law.harvard.edu/archived_content/people/edelman/open-cctlds/ KIRK, Megan a Amy BENDER. UDRP DIVISION 1: PROCEDURES & RULES. In: Berkman center for internet & society at Harvard University [online]. 2002 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://cyber.law.harvard.edu/udrp/opinion/ptext.html M. LEVINE, Gerard. Standards of Proof, URS and UDRP. In: IP Legal Corner [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://iplegalcorner.com/standardsof-proof-urs-and-udrp/ ISENBERG, Doug. 10 Differences Between WIPO and NAF. In: Isenberg On Domains [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://isenbergondomains.com/2012/08/30/10-differences-between-wipo-and-naf/ BARNETT, Griffin. ICANN Gears Up for Second Round of gTLD Applications Even as First Round Still Underway. In: The national law review [online]. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.natlawreview.com/article/icann-gearssecond-round-gtld-applications-even-first-round-still-underway New Generic Top-Level Domains Are Coming — Consider Protecting Your Mark Using the Trademark Clearinghouse Now. In: Nutter McClennen & Fish LLP [online]. 2013 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.nutter.com/NewGeneric-Top-Level-Domains-Are-Coming--Consider-Protecting-Your-MarkUsing-the-Trademark-Clearinghouse-Now-07-15-2013/ SAKS-MCLEOD, Andrew. The $6.8 million single-letter domain name. GMO Click to become z.com. In: LeapRate [online]. 2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://leaprate.com/2014/11/the-single-letter-domain-name-gmo-click-tobecome-z-com/ FLINDERS, Karl. The first ever 20 domain names registered. In: ComputerWeekly.com [online]. 2009 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.computerweekly.com/news/1280090622/The-first-ever-20-domainnames-registered .pw becomes the first TLD to adopt the Uniform Rapid Suspension rights protection mechanism. In: .PW - the Professional Web [online]. 2013 [cit. 2015-

74







   





03-18]. Dostupné z: http://registry.pw/pw-becomes-the-first-tld-to-adopt-theuniform-rapid-suspension-rights-protection-mechanism/ 360.com update: Record-breaking domain sale was for $17 Million dollars. In: DomainGang [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://domaingang.com/domain-news/360-com-sale-update-record-breakingdomain-sale-17-million-dollars/ PELLET, Alain. Amazon (Amazon EU) (Community Objection). In: Official Website of the Independent Objector [online]. 2013 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.independent-objector-newgtlds.org/app/download/12512219/1131558086+Amazon+%28Amazon+EU%29+%28Community+Objection%29.pdf HOGG, Scott. ARIN Enters Phase 4 of IPv4 Exhaustion. In: NetworkWorld [online]. 2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.networkworld.com/article/2226785/cisco-subnet/arin-enters-phase-4of-ipv4-exhaustion.html FEINLER, Elizabeth, Ken HARRENSTIEN, Zaw-Sing SU a Vic WHITE. DoD INTERNET HOST TABLE SPECIFICATION. In: RFC Editor [online]. 1982 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.rfc-editor.org/rfc/rfc810.txt MOCKAPETRIS, Paul. DOMAIN NAMES - CONCEPTS and FACILITIES. In: RFC Editor [online]. 1983 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.rfceditor.org/rfc/rfc882.txt POSTEL, Jon. Domain Requirements. In: RFC Editor [online]. 1984 [cit. 201503-17]. Dostupné z: http://www.rfc-editor.org/rfc/rfc920.txt TSOTSIS, Alexia. Facebook Paid Farm Bureau $8.5 Million To Acquire Fb.com. In: TechCrunch [online]. 2011 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://techcrunch.com/2011/01/11/facebook-paid-farm-bureau-8-5-million-toacquire-fb-com/ O'CONNOR, Clare. Wal-Mart Vs. Amazon: World's Biggest E-Commerce Battle Could Boil Down To Vegetables. In: Forbes.com [online]. 2013 [cit. 2015-0318]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/clareoconnor/2013/04/23/wal-martvs-amazon-worlds-biggest-e-commerce-battle-could-boil-down-to-vegetables/ Will the Internet Run Out of Addresses, Again?. In: Discovery News [online]. 2011 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://news.discovery.com/tech/will-theinternet-run-out-of-addresses-again-110401.htm

Další internetové zdroje 



GTLD Applicant Guidebook. Internet Corporation for Assigned Names and Numbers. 2012. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/guidebook-full-04jun12-en.pdf GAC Advice on .AMAZON (and related IDNs). In: [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/board-material/resolutions-newgtld-2014-05-14-en#2.b

75

     

   



 

 

PUBLIC INTEREST COMMITMENT DISPUTE RESOLUTION PROCEDURE. In: [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/picdrp-19dec13-en.pdf Domain Name Act. In: 228/2003. 2009. Dostupné z: http://www.finlex.fi/en/laki/kaannokset/2003/en20030228.pdf Pravidla pro řešení sporů o domény .eu ("Pravidla ADR "). In: Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. 2005. Dostupné z: http://eu.adr.eu/html/cz/adr/adr_rules/eu%20adr%20rules.pdf Pravidla registrace doménového jména .eu. EURid. Dostupné z: http://www.eurid.eu/files/docs/reg_pol_CS.pdf .EU ccTLD Registry Agreement. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2005 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.icann.org/en/system/files/files/eu-icann-ra-23jun05-en.pdf .eu Registration Policy and Terms and Conditions for Domain Name Applications made during the Phased Registration Period “Sunrise Rules”. In: EurID [online]. 2005 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.eurid.eu/files/docs/sunrise_rules_en.pdf "Closed Generic" gTLD Applications. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2013 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/pages/closed-generic-2013-02-05-en About .cat. In: Fundació PuntCAT [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://fundacio.cat/en/domini/about-cat About the program. In: ICANN New gTLDs [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/about/program Announcement Regarding Implementation of Modification to Implementation Rules for Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. In: The Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2009 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.icann.org/news/announcement-2009-12-07-en Approved Resolutions - Meeting of the New gTLD Program Committee. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 201503-26]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/board-material/resolutionsnew-gtld-2014-09-08-en#1.c Blocked and reserved names. In: EURid [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.eurid.eu/en/get-eu/blocked-and-reserved-names BYLAWS FOR INTERNET CORPORATION FOR ASSIGNED NAMES AND NUMBERS. In: Internet corporation for assigned names and numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/pages/bylaws-2012-02-25-en#I CcTLD. In: ICANN Wiki [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://icannwiki.com/CcTLD COOPERATIVE ENGAGEMENT AND INDEPENDENT REVIEW PROCESSSES STATUS UPDATE –20 MARCH 2015. In: Internet Corporation

76

 

 

    







for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: https://www.icann.org/en/system/files/files/cep-irp-pending-20mar15-en.pdf KRČMÁŘ, Petr. CZ.NIC: patnáctiletý (nejen) správce domény. In: Root.cz [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/cz-nicpatnactilety-nejen-spravce-domeny/ DETERMINATION OF THE BOARD GOVERNANCE COMMITTEE (BGC) RECONSIDERATION REQUEST 14-44. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.icann.org/en/system/files/files/determination-dotgay-20jan15-en.pdf DNS Explained. In: MediaTemple [online]. 2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://kb.mediatemple.net/questions/791/DNS+Explained Frequently Asked Questions: Internet Domain Names: What are the results of the procedures, and are they binding?. In: World Intellectual Property Organization [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.wipo.int/amc/en/center/faq/domains.html#12 WEINBERG, Jonathan. ICANN AND THE PROBLEM OF LEGITIMACY. In: [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://scholarship.law.duke.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1088&context=dlj ICANN Ombudsman. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/pages/accountability/ombudsman-en ICANN. ICANN Organizational Chart. In: Internet corporation for assigned names and numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/pages/chart-2012-02-11-en List of Approved Dispute Resolution Service Providers. In: The Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/pages/providers-6d-2012-02-25-en UNITED STATES DEPARTMENT OF COMMERCE. Management of Internet Names and Addresses. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2000 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/unthemed-pages/white-paper-2012-02-25-en MEMORANDUM OF UNDERSTANDING BETWEEN THE U.S. DEPARTMENT OF COMMERCE AND INTERNET CORPORATION FOR ASSIGNED NAMES AND NUMBERS. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 1999 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/unthemed-pages/icann-mou-1998-11-25-en New gTLD Application Submitted to ICANN by dotgay llc. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://gtldresult.icann.org/applicationresult/applicationstatus/applicationdetails:downloadapplication/444?t:ac=444 POST-DELEGATION DISPUTE RESOLUTION PROCEDURES (PDDRP). In: New gTLDs ICANN [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/program-status/pddrp

77

 

   

 

 



 

Pravidla alternativního řešení sporů v platnosti od 1.1.2014. In: CZ.NIC [online]. 2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://www.nic.cz/files/nic/doc/Pravidla_ADR_20140101.pdf Pravidla registrace doménových jmen v ccTLD .cz. In: CZ.NIC [online]. 2014 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.domena.cz/pravidla/pravidla_registrace_CZ_ccTLD_2014-0101.pdf Program Statistics. In: ICANN New gTLDs [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/program-status/statistics Public Interest Commitment Dispute Resolution Procedure. In: DNS Seal [online]. 2014 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://dnsseal.org/Public_Interest_Commitment_Dispute_Resolution_Procedure PUBLIC INTEREST COMMITMENT DISPUTE RESOLUTION PROCEDURE. In: ICANN new gTLDs [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/picdrp-19dec13-en.pdf Reconsideration and Independent Review | *ICANN Bylaws Article IV Accountability and Review*. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/pages/reconsideration-and-independent-reviewicann-bylaws-article-iv-accountability-and-review Registration And Service Agreement. In: Uniregistry. Inc. [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://uniregistry.com/legal/registration-agreement REGISTRY AGREEMENT. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/sites/default/files/agreements/agreement-approved09jan14-en.htm REGISTRY RESTRICTIONS DISPUTE RESOLUTION PROCEDURE (RRDRP). In: ICANN new gTLDs [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/rrdrp-04jun12-en.pdf Second Staff Report on Implementation Documents for the Uniform Dispute Resolution Policy. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://archive.icann.org/en/udrp/udrp-second-staff-report-24oct99.htm Seizure warrant: Internet domain name: bodog.com. In: United States district court [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.documentcloud.org/documents/321449bodogwebsiteseizurewarrant.html Top-Level Domain Application Terms and Conditions. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/terms Top-Level Domains (gTLDs). In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://archive.icann.org/en/tlds/

78





  



 

      

Trademark Clearinghouse Guidelines. In: Trademark Clearinghouse [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.trademarkclearinghouse.com/sites/default/files/files/downloads/TMCH%20guidelines%20v 1.2_0.pdf TRADEMARK POST-DELEGATION DISPUTE RESOLUTION PROCEDURE (TRADEMARK PDDRP). In: ICANN new gTLDs [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/pddrp04jun12-en.pdf Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2012 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.icann.org/resources/pages/policy-2012-02-25-en UNIFORM RAPID SUSPENSION SYSTEM (“URS”). In: New gTLDs ICANN [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://newgtlds.icann.org/en/applicants/urs/procedure-01mar13-en.pdf Verisign: .Com Domains Have More Click Appeal In Search Results. In: MarketingLand [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://marketingland.com/verisign-com-domains-have-more-click-appeal-insearch-results-123100 Wal-Mart Stores, Inc. v. wallmartcanadasucks.com and Kenneth J. Harvey: Case No. D2000-1104. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2000 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.wipo.int/amc/en/domains/decisions/html/2000/d2000-1104.html WIPO Guide to the Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy (UDRP). In: World Intellectual Property Organization [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.wipo.int/amc/en/domains/guide/ WIPO Overview of WIPO Panel Views on Selected UDRP Questions, Second Edition ("WIPO Overview 2.0"). In: World Intellectual Property Organization [online]. 2011 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.wipo.int/amc/en/domains/search/overview2.0/ CZ.NIC. IDN - internationalized domain names [online]. 2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.háčkyčárky.cz/ CENÍK. CZ.NIC [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.nic.cz/page/349/cenik/ PILNÝ, Vladimír. Ceník domén. Monitoruju.net [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.monitoruju.net/cenik-domen/ Products and Suggested Retail Pricing. DotSucks [online]. 2015 [cit. 2015-0318]. Dostupné z: https://www.nic.sucks/products Root Zone Database. IANA [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.iana.org/domains/root/db Site:.arpa - Hledat Googlem. Google [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.google.cz/search?q=site:.arpa TLDs alpha by domain. IANA [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://data.iana.org/TLD/tlds-alpha-by-domain.txt

79

Judikatura a související rozhodnutí 



     



 



 



Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2013, sp. zn. 23 Cdo 3895/2011. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, 2013. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/3B223B13376992 00C1257C7E003D58A4?openDocument&Highlight=0 Nález Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR č. 00303. Rozhodčí soud při HK a AK ČR [online]. 2014. Dostupné z: domeny.soud.cz/html/cz/adr/decisions/00303.pdf Hero Honda Motors Limited v. Rao Tella, Inc: Case No. D2000-057. WIPO Arbitration and Mediation Center. Newman/Haas Racing v. Virtual Agents, Inc: Case No. D2000-1688. WIPO Arbitration and Mediation Center. Kimberly-Clark Corporation v. N/A, Po Ser and N/A, Hu Lim: Case No. D20091345. WIPO Arbitration and Mediation Center. Groupe Auchan v. xmxzl: Case No. DCC2006-0004. WIPO Arbitration and Mediation Center. Ryanair Limited v. Michael Coulston: Case No. D2006-1194. WIPO Arbitration and Mediation Center. GAC Early Warning – Submittal Amazon-BR-PE-58086. In: Governmental Advisory Committee: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. International Chamber of Commerce International Centre for Expertise Case No. 396/ICANN/13 (c. EXP/397/ICANN/14, EXP/398/ICANN/15) in re “.AMAZON”; アマゾン and 亚马逊 gTLD. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-26]. GAC Advice on .AMAZON (and related IDNs). In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. RECOMMENDATION OF THE BOARD GOVERNANCE COMMITTEE (BGC) RECONSIDERATION REQUEST 14-27. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-26]. COOPERATIVE ENGAGEMENT AND INDEPENDENT REVIEW PROCESSSES STATUS UPDATE –20 MARCH 2015. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Final declaration in the matter of an independent review process Booking.com B.V. v. ICANN. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. New gTLD Program Community Priority Evaluation Report dotgay llc. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2014 [cit. 2015-03-26]. DETERMINATION OF THE BOARD GOVERNANCE COMMITTEE (BGC) RECONSIDERATION REQUEST 14-44. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2015 [cit. 2015-04-05].

80





             

THE INTERNATIONAL CENTRE FOR EXPERTISE OF THE INTERNATIONAL CHAMBER OF COMMERCE CASE No. EXP/446/ICANN/63. In: Internet Corporation for Assigned Names and Numbers [online]. 2013 [cit. 2015-04-05]. NISSAN MOTOR CO., LTD. v. Privat Claim Number: FA1412001593539: NATIONAL ARBITRATION FORUM URS DEFAULT DETERMINATION. In: NATIONAL ARBITRATION FORUM [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Geoffrey, Inc. v. NOT THE USUAL.: Case No. D2006-0882. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2006 [cit. 2015-03-18]. Pipe Restoration Technologies, LLC v. Cameron Manners Case No. D2009-0812. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2009 [cit. 2015-03-18]. VAT Holding AG v Vat. Case No. D2000-0607. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2000 [cit. 2015-03-18]. NVIDIA Corporation v. Giovanni Laporta, Yoyo.email Ltd.: Case No. D20140770. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2014 [cit. 2015-0318]. Canyon Bicycles GmbH v. Domains By Proxy, LLC / Rob van Eck: Case No. D2014-0206. In: WIPO Arbitration and Mediation Center[online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Hultafors Group AB v. my domain: Case No. D2014-0597. In: WIPO Arbitration and Mediation Center[online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. NVIDIA Corporation v. Brent Angie/Domain Admin, Privacy Protection Service INC d/b/a PrivacyProtection.org: Case No. D2014-1171. In: WIPO Arbitration and Mediation Center[online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Fifth Street Capital LLC v. Fluder (aka Pierre Olivier Fluder): Case No. D20141747. In:WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2014 [cit. 2015-0318]. Red Bull GmbH v. Yung Jake: Case No. D2014-2035. In:WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Red Bull GmbH v. WhoisGuard / Bill Chau: Case No. D2012-2353. In:WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. Societe du Figaro S.A. proti Cognac Inc., Juan Hervada: Case No. D2014-2159. In:WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. PC Mall, Inc. v. Pygmy Computer Systems, Inc.: Case No. D2004-0437. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2004 [cit. 2015-03-18]. Wal-Mart Stores, Inc. v. wallmartcanadasucks.com and Kenneth J. Harvey: Case No. D2000-1104. In: WIPO Arbitration and Mediation Center [online]. 2000 [cit. 2015-03-18]. Všechna rozhodnutí WIPO Arbitration and Mediation Center WIPO jsou dostupná z: http://wipo.int/amc/en/domains/decisionsx/index.html.

81