Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra občanského práva
DIPLOMOVÁ PRÁCE Dohoda o srážkách ze mzdy Ivana Pitnerová 2008
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Dohoda o srážkách ze mzdy zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.“ v Brně dne 27. 6. 2008
Ivana Pitnerová
Chtěla bych na tomto místě poděkovat vedoucímu své diplomové práce panu prof. JUDR. Janu Hurdíkovi, DrSc. za jeho cenné rady a věcné připomínky.
2
Obsah OBSAH ......................................................................................................................................... 3 ÚVOD ............................................................................................................................................ 5 I.
DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY JAKO ZAJIŠŤOVACÍ PROSTŘEDEK ....................... 7 I.1.
ZAJIŠŤOVACÍ PROSTŘEDKY V ZÁVAZKOVÝCH VZTAZÍCH ........................................................ 7
I.1.1.
Charakteristika, vznik a funkce zajišťovacího prostředku ....................................... 8
I.1.2.
Způsoby zajištění závazků dle občanského zákoníku ............................................ 9
I.2.
DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY A JINÝCH PŘÍJMŮ JAKO ZAJIŠŤOVACÍ PROSTŘEDEK
V ZÁVAZKOVÝCH VZTAZÍCH
......................................................................................................... 13
I.2.1.
Podstata institutu dohody o srážkách ze mzdy dle § 551 občanského zákoníku . 13
I.2.2.
Místo dohody o srážkách ze mzdy mezi zajišťovacími instituty ............................ 16
II.
PRÁVNÍ ÚPRAVA DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY A JINÝCH PŘÍJMŮ ................ 18 II.1.
VÝVOJ INSTITUTU DOHODY A JEHO PRÁVNÍ ÚPRAVY ........................................................... 18
II.1.1.
Právní úprava do 31. 12. 2006 .............................................................................. 18
II.1.2.
Právní úprava po novele od 1. 1. 2007 ................................................................. 20
II.2.
SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA ........................................................................................... 21
II.2.1.
Občanský zákoník ................................................................................................. 21
II.2.2.
Občanský soudní řád............................................................................................. 22
II.2.3.
Zákoník práce ........................................................................................................ 25
II.2.4.
Zákon o rodině ....................................................................................................... 25
II.2.5.
Nařízení o nezabavitelných částkách, zákon o životním a existenčním minimu a
zákon o sociální podpoře ..................................................................................................... 26 III.
SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDĚNÉ NA ZÁKLADĚ DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY A
JINÝCH PŘÍJMŮ......................................................................................................................... 28 III.1.
SRÁŽKY ZE MZDY ......................................................................................................... 28
III.1.1.
Srážky v případech stanovených zákonem ........................................................... 28
III.1.2.
Dohody o srážkách ze mzdy ................................................................................. 29
III.1.3.
Srážky odborových členských příspěvků .............................................................. 30
III.2.
POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY NA ZÁKLADĚ DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY
UZAVŘENÉ V REŽIMU § 551 OZ ................................................................................................... 30
III.2.1.
Čistá mzda ............................................................................................................. 30
III.2.2.
Základní nezabavitelná částka .............................................................................. 31
3
III.2.3.
Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy ............................................................... 33
III.2.4.
Přednostní pohledávky .......................................................................................... 35
IV.
DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY DE LEGE FERENDA ............................................ 45
V.
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 48
RESUMÉ ..................................................................................................................................... 51 POUŽITÉ ZKRATKY................................................................................................................... 53 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................................ 54
4
Úvod Nejen literatura zaměřující svou pozornost na závazkové právo pojednává o tom, že již odedávna se hledaly formy, které by obvyklé právo na realizaci subjektivních práv a povinností v závazkových vztazích posílily a zejména věřitelovo postavení tak usnadnily tím, že mu zajistí účinnější způsob uspokojení jeho nároků.1 Začaly se tak postupně objevovat zajišťovací prostředky, které časem vytvořily celý systém zvláštních (specifických) prostředků, jejichž funkcí není nic jiného než zabezpečovat právní postavení věřitele a poskytnout mu záruku solventnosti dlužníka. Jedním ze zajišťovacích institutů, který se v poslední době stal středem pozornosti nejen odborníků, ale i laické veřejnosti zainteresované na občanskoprávních a obchodních vztazích, je dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (dále také jen „dohoda“). Jde o institut upravený v § 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Přestože v předchozích letech nabyl tento zajišťovací prostředek na „oblíbenosti“, literatura k němu je jen sporadická, týkající se spíše celé oblasti zajištění závazků.2 Jen zcela výjimečně se věnuje právě jen zkoumanému institutu. Problematika dohod o srážkách ze mzdy tak bývá pouze jedním z více probíraných témat, a to většinou jen tématem okrajovým. Výjimku tvoří specifické publikace, které se zabývají především mzdovou a personální agendou. Setkáme se v nich sice i s podrobnějším výkladem, ovšem pozornost bývá (až na výjimky) věnována popisu materie spíše z praktického hlediska než četným odkazům na platné právní předpisy.3 Na druhou stranu je však třeba podotknout, že velkou předností těchto publikací je jejich pravidelná aktualizace, zejména po změně právní úpravy. Ráda bych ve své diplomové práci navázala na odbornou literaturu z obou výše uvedených oblastí, proto je hlavním cílem mé diplomové práce komplexní charakteristika zajišťovacího institutu dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, a to jak de lege lata, tak i možnosti a podoba uplatnění v připravované právní úpravě. Současně bude nastíněna důležitost institutu dohody v rámci zajišťovacích prostředků a popsán způsob provádění srážek
1
Kincl, J., Urfus, V., Škrejpek, M. Římské právo. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 1995.
2
Např. Fiala, J., a kol. Občanské právo hmotné. Praha: ASPI, a. s., 2006. nebo Knapp, V. a kol. Občanské právo
hmotné. Svazek II. 4. aktualizované a doplněné vydání. Praha: ASPI, a. s., 2006. 3
Viz např. Šubrt, B., a kol. Abeceda mzdové účetní 2008. 18. vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2008.
5
ze mzdy na základě dotčeného institutu, tj. dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů v režimu § 551 občanského zákoníku. Vynechány nebudou ani ukázky výpočtu na konkrétních příkladech. Diplomová práce bude jednoduchým pohledem na zajišťovací institut soukromého práva, a to jak z pohledu občanského práva hmotného (samozřejmě s aspekty procesními a v neposlední řadě i pracovněprávními), tak i zjednodušeně z pohledu samotné mzdové účetní, která je zpravidla posledním článkem v řetězci a posuzuje, zda žádost zaměstnance, aby byla určitá částka srážena z jeho mzdy ve prospěch třetí osoby, je oprávněná, a pokud ano, v jakém rozsahu, resp. výši jí platná právní úprava tuto srážku povoluje.
6
I.
Dohoda o srážkách ze mzdy jako zajišťovací prostředek
I.1. Zajišťovací prostředky v závazkových vztazích Již od dob římského práva se právní pouto dlužníka k jeho věřiteli (vinculum iuris) obecně považovalo za závazkový vztah. V moderní teorii je za závazkový právní vztah označován takový „typ občanskoprávního vztahu, který existuje mezi dvěma nebo více účastníky, jejichž vzájemné postavení dává jedné straně (věřiteli) právo žádat od strany druhé určité plnění zpravidla majetkové povahy, zatímco strana druhá (dlužník) je povinna toto plnění poskytnout“.4 Právní definici závazkového právního vztahu potom nalezneme v § 488 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „OZ“). Logickým následkem vzniku těchto závazkových vztahů byla snaha posílit věřitelovo postavení a usnadnit mu tak způsob uspokojení jeho nároků v případě, že dlužník z jakéhokoli důvodu nesplní svůj závazek. V našem právním prostředí jsou zajišťovací prostředky upraveny zejména v občanském zákoníku, případně též v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ObchZ“). V ustanoveních občanského zákoníku nalezneme tyto zajišťovací prostředky:
4
▪
zástavní smlouva (§ 552, §§ 152 – 174),
▪
zadržovací právo (§§ 175 – 180),
▪
smluvní pokuta (§§ 544 – 545),
▪
ručení (§§ 546 – 550),
▪
dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 551),
▪
převod práva (§ 553),
▪
postoupení pohledávky (§ 554),
▪
jistota (§§ 555 – 557),
▪
uznání dluhu (§ 558).5
Fiala, J., a kol. Občanské právo hmotné. Vydání třetí, opravené a doplněné. Brno: Masarykova univerzita
v Brně, 2002, s. 198. 5
Občanský zákoník respektuje v ustanovení § 874 zajišťovací prostředek upravený OZ před novelou v roce
1991, a to omezení převodu nemovitosti jako zajišťovacího prostředku zřízeného do 31. 1. 1991. Práva
7
Pro úplnost je třeba na tomto místě uvést i zajišťovací instrumenty upravené ve zmíněném obchodním zákoníku. Obecná úprava zajištění obsažená v OZ je tak v některých případech doplněna o ustanovení, která budou aplikována jen pro zajištění obchodních závazků. V jiných případech je úprava v ObchZ komplexní, takže se na tyto instrumenty zajištění úprava obsažená v OZ nepoužije. Typickými zajišťovacími instrumenty dle ObchZ jsou: ▪
zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a),
▪
smluvní pokuta (§§ 300-302),
▪
ručení (§§ 303 – 312),
▪
bankovní záruka (§§ 313 – 322),
▪
uznání závazku (§ 323),
▪
finanční zajištění (§§ 323a – 323f).
Není rovněž vyloučeno, že se strany závazkového vztahu dohodnou na inominátním zajištění závazku. Pokud nebude takové ujednání shledáno z jiných důvodů neplatným, nelze tuto neplatnost dovozovat pouze z té skutečnosti, že se jedná o ujednání neupravené v zákoně.
I.1.1.
Charakteristika, vznik a funkce zajišťovacího prostředku
Společným znakem všech zajišťovacích právních prostředků je, že představují vedlejší občanskoprávní vztah, který je závislý na existenci hlavního závazkového vztahu, jenž zajišťují. Zajišťovaný závazkový vztah je tak určujícím pro vznik a současně i pro výši zajišťovacích právních vztahů. Zajišťovací závazkový právní vztah má ve vztahu k hlavnímu (zajišťovanému) závazkovému vztahu zpravidla vedlejší (akcesorický) a subsidiární charakter. Jako takový nemůže existovat samostatně a současně nemůže vzniknout dříve, než závazek hlavní. Subsidiarita zajišťovacího vztahu vyjadřuje právo a současně povinnost věřitele uspokojit svoji pohledávku ze zdrojů, které
a povinnosti z omezení převodu nemovitosti, jež vzniklo před účinností této novely, se řídí dosavadními právními předpisy. Podstatou tohoto zajištění byl závazek dlužníka nepřevést konkrétně určenou nemovitost na třetí osobu bez souhlasu věřitele.
8
skýtá zajištění závazku, teprve v okamžiku, když dlužník nesplní dobrovolně svůj dluh. Ne všechny zajišťovací prostředky však nutně tuto subsidiární povahu mají.6 Zajišťovací instrumenty plní obvykle tyto funkce: 1) zajišťovací – působící buď na dlužníka k řádnému a včasnému splnění dluhu, nebo zlepšující postavení věřitele při vymáhání pohledávky soudní cestou, 2) uhrazovací – poskytující podpůrný zdroj pro uspokojení pohledávky ze závazkového vztahu, a to při jejím nesplnění, 3) sankční – postihující dlužníka zpravidla majetkově v případě porušení povinností ze závazkového vztahu. Zajišťovací prostředky (zejm. občanskoprávní povahy) mohou vznikat na základě: ▪
jednostranného právní úkonu dlužníka (např. uznání dluhu),
▪
dvoustranného právního úkonu (tzn. smlouvy) věřitele a dlužníka (např. smluvní pokuta),
▪
dvoustranného právní úkonu věřitele a třetí osoby (např. ručení) a
▪
zákona (např. zákonné zástavní právo).
Vzhledem k tomu, že není účelem této práce podat podrobný popis všech zajišťovacích prostředků, bude v následujícím textu stručně věnována pozornost pouze zajišťovacím instrumentům upraveným občanským zákoníkem, přičemž další kapitoly budou zaměřeny již jen na jeden konkrétní typ zajištění závazku, a to dohodu o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, charakteristice tohoto způsobu zajištění, jeho podstatě a způsobu provedení.7
I.1.2.
Způsoby zajištění závazků dle občanského zákoníku
Občanský zákoník upravuje jednotlivé zajišťovací prostředky především v části osmé, hlavě první, oddílu pátém. Kromě těchto institutů však OZ obsahuje ustanovení i o dalších zajišťovacích prostředcích, které jsou charakteristické věcnou povahou (tj. zástavní právo
6
srov. Fiala, J., a kol. Občanské právo hmotné. Vydání třetí, opravené a doplněné. Brno: Masarykova univerzita
v Brně, 2002, s. 220. 7
K zajišťovacím prostředkům upravených dle obchodního zákoníku blíže viz. Bejček, J., Eliáš, K., Raban,
P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 127.
9
a právo zadržovací – podrobněji v následujícím textu), a proto jsou systematicky zařazeny mezi práva věcná obsažená v OZ v části druhé, hlavě třetí.
Zástavní smlouva (§ 552, resp. §§ 152 – 174) Ustanovení § 552 OZ, které upravuje zástavní smlouvu, odkazuje na úpravu zajištění pohledávky zástavou věci nebo práva v části o věcných právech. Zástavní právo je v § 152 OZ definováno tak, že slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavní právo tak zatěžuje věc bez ohledu na jejího vlastníka, zástavní věřitel má právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, jestliže není pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas nebo byla po své splatnosti splněna pouze částečně či nebylo splněno příslušenství pohledávky. Z podnikatelského hlediska je potom důležitý také § 155 odst. 3 OZ, který stanoví, že zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která v budoucnu teprve vznikne, či pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění stanovené podmínky. Předmětem zástavního práva je věc, která je způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů majetkové povahy, přičemž důležitou požadovanou vlastností je ocenitelnost předmětu zástavního práva. Samostatným druhem zástavního práva je tzv. právo podzástavní, které vzniká zastavením pohledávky již zajištěné zástavním právem (§§ 173 – 174 OZ).
Zadržovací právo (§§ 175 – 180) Podstata zadržovacího práva spočívá v nevydání věci subjektem, který má povinnost věc vydat, a to z důvodu zajištění své pohledávky vůči tomu, komu má být věc vydána, až do okamžiku uspokojení této pohledávky. OZ uvádí v § 176 negativně, že zadržovací právo nemá ta osoba, která má věc, ke které by mohlo vzniknout toto právo, u sebe neprávem (zejména v případě, že se jí zmocnila svémocně nebo lstí). Účelem zadržovacího práva (jinak také práva retenčního) tedy je oprávnění věřitele zadržet dlužníkovu věc k zajištění své, zpravidla již splatné pohledávky. Z povahy zadržovacího práva vyplývá, že zadrženou věcí může být pouze věc movitá, užití u nemovitostí je tak pojmově vyloučeno.
10
Smluvní pokuta (§§ 544 – 545) Smluvní pokuta je jedním z nejčastějších způsobů zajištění závazku. Základní úprava je obsažena v § 544 a § 545 OZ.8 Hlavním účelem smluvní pokuty je zajistit plnění ze smlouvy a zároveň poskytnutí paušální částky pro náhradu případné škody vzniklé porušením smluvních povinností. Smluvní pokutou je tedy plnění, zásadně peněžní povahy, stanovené jako sankce pro případ nesplnění nebo nikoli řádného splnění závazku dohodnutého ve smlouvě. Pro platnost ujednání o smluvní pokutě je nutná písemná forma smlouvy, ve které musí být určena výše pokuty nebo alespoň stanoven způsob jejího výpočtu.
Ručení (§§ 546 – 550) Podstatou ručení je právní vztah věřitele a ručitele (tzv. náhradního dlužníka), v rámci kterého ručitel bere na sebe písemným prohlášením a výslovným projevem vůle povinnost uspokojit pohledávku věřitele vůči dlužníkovi v případě, že ji dlužník sám neuspokojí. Pro projev věřitele, kterým ručitelovo prohlášení přijímá a kterým souhlasí se vznikem ručitelova závazku, písemná forma vyžadována není, může být učiněn i konkludentně. Písemnou formu naproti tomu musí mít věřitelova výzva dlužníkovi, aby splnil svůj závazek, která je (spolu s nesplněním závazku dlužníkem i po této výzvě) podmínkou vzniku ručitelovy povinnosti splnit za dlužníka jeho závazek.
Převod práva (§ 553) K převodu práva dochází dohodou dlužníka s věřitelem o postoupení jeho majetkového práva, věřiteli (tzv. fiduciární cese). Zajišťovací převod práva se dle ustanovení § 553 odst. 2 OZ platně uskuteční pouze za předpokladu, že dohoda má písemnou formu. Převod práva bývá označován za relativní způsob nabytí práva (nabyvatel nabývá právo, které někdo jiný pozbyl) a současně za odvozený, derivátní (nabyvatel nastupuje namísto původního subjektu, jeho právo se odvozuje od práv jeho předchůdce).
8
Obchodní zákoník obsahuje speciální ustanovení, kterými se režim smluvní pokuty upravený v občanském
zákoníku doplňuje a pozměňuje s přihlédnutím k povaze obchodněprávních vztahů.
11
Postoupení pohledávky (§ 554) Postoupení pohledávky je specifickým zajišťovacím institutem. Postoupit je možné pohledávku dlužníka i třetí osoby. V důsledku tohoto postupu se věřitel z hlavního závazku stává rovněž věřitelem z postoupené pohledávky, která je zajišťovacím prostředkem.
Jistota (§§ 555 – 557) Zákonodárce podává v § 555 OZ způsoby, jak závazek „dát jistotu“ splnit, jestliže není stranami sjednán přesný způsob jejího poskytnutí. Jistota ve smyslu OZ tedy není samostatným zajišťovacím prostředkem. Podle OZ závazek dát jistotu lze splnit zejména zřízením zástavního práva nebo způsobilými ručiteli. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o demonstrativní výčet, strany si mohou zvolit i další způsoby zřízení jistoty. Způsobilou jistotou jsou vklady v bankách a spořitelnách a státní cenné papíry, a to do celé své výše. Naproti tomu nikdo není povinen přijmout věc nebo právo do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny.
Uznání dluhu (§ 558) Uznání dluhu představuje zajišťující instrument, který plní dvojí funkci – přímou a nepřímou. Nepřímá funkce spočívá v přerušení dosavadního běhu promlčení doby a započetí běhu doby nové, a to desetileté (§ 110 OZ). Přímá zajišťovací funkce je odrazem stanovení vyvratitelné domněnky, že dluh v době uznání trval. Vyvratitelná právní domněnka o existenci dluhu k okamžiku uznání je dlužníkem založena písemným jednostranným prohlášením, kterým uznává svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu i výše. S právními následky započetí běhu nové promlčecí doby lze uznat i dluh již promlčený, a to za předpokladu, že ten, kdo dluh uznal, o tomto promlčení věděl (§ 558 OZ).
Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 551) V předchozích letech byl tento zajišťovací instrument často využíván zejména k zajištění splácení spotřebitelských a jiných úvěrů a půjček. Zákonem č. 264/2006 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2007 novelizováno ustanovení § 551, odst. 1 OZ upravující tento zajišťovací institut, což zásadním způsobem ovlivnilo možnosti jeho uplatnění.
12
Podrobnější výklad o dohodě o srážkách ze mzdy, srovnání původní a platné právní úpravy, včetně rozboru provádění srážek ze mzdy, bude proveden v rámci následujících kapitol.
I.2. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů jako zajišťovací prostředek v závazkových vztazích
I.2.1.
Podstata institutu dohody o srážkách ze mzdy dle § 551 občanského zákoníku
Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů je zajišťovacím prostředkem upraveným občanským zákoníkem, který stanoví, že: „Uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních právních předpisů a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů“ (§ 551 odst.1 OZ). Jde tedy o formu zajištění závazku, která je uplatňována vůči dlužníkovi, který má příjmy z pracovního poměru nebo obdobné povahy. Podstatou dohody o srážkách ze mzdy je právně závazný souhlas dlužníka, aby z jeho příjmů byly plátcem mzdy dlužníka sráženy předem dohodnuté částky a poukazovány přímo věřiteli k úhradě pohledávky věřitele. Institut dohody tak označuje právní úkon, ze kterého vzniká akcesorický vztah (zajištění) a současně je stanoven i způsob postupného uspokojení věřitelovy pohledávky. Dohoda o srážkách ze mzdy, na rozdíl od většiny zbývajících zajišťovacích prostředků, nemá povahu subsidiárního vztahu. Jako taková je součástí hlavního závazku, neboť vymezuje způsob splacení dluhu. Zajištění pohledávky dohodou o srážkách ze mzdy je zákonem omezeno jen na pohledávky výživného podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZOR“). Jiné pohledávky je sice možné touto dohodou zajistit, ovšem pouze v případě, že tak stanoví příslušný zákon (v pracovněprávních vztazích dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele upravuje § 327 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZP“)). Pohledávkami výživného v praxi jsou pohledávky o plnění vyživovací povinnosti: ▪
rodičů vůči nezletilým dětem (§ 85 ZOR),
▪
lze však takto zajistit i pohledávky výživného mezi zletilými osobami:
rodiče vůči zletilým dětem (§ 86 odst. 3 ZOR),
děti vůči rodičům (§ 87 ZOR),
13
mezi předky a potomky (§ 88 ZOR),
mezi manžely (§ 91 ZOR),
mezi rozvedenými manžely (§ 92 ZOR), apod.
Dohodou o srážkách ze mzdy může být zajištěna pouze pohledávka peněžité povahy, a to jak pohledávka splatná, tak i pohledávka na plnění splatné v budoucnu. Vzhledem k povaze tohoto institutu zajištění nepeněžité povahy nepřichází v úvahu.
Náležitosti dohody Pro platnost dohody je nutný písemný konsensus mezi věřitelem a dlužníkem, na základě kterého je plátce mzdy dlužníka povinen srážet z dlužníkovi mzdy v dohodě stanovené částky a vyplácet je přímo věřiteli. Souhlas plátce mzdy s vyplácením dohodnutých částek se v tomto případě nevyžaduje, tato povinnost mu vzniká ze zákona. Další podmínkou platnosti dohody o srážkách ze mzdy dle OZ je platnost hlavního závazku – pokud by hlavní závazek byl neplatný, byla by neplatná i dohoda, která má tento hlavní závazek zajistit. Dohoda může být uzavřena i soudním smírem – usnesení o schválení smíru, jehož obsahem byla dohoda o srážkách ze mzdy podle ustanovení § 57 OZ (nyní § 551 OZ), je v souladu s ustanovením §§ 69 a 99 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „OSŘ“).9
Účastníci dohody Stranami dohody o srážkách ze mzdy jsou dlužník a věřitel, plátce mzdy účastníkem této dohody není. Protože zákon výslovně hovoří o písemné dohodě mezi věřitelem a dlužníkem, nemůže zajištění formou dohody o srážkách ze mzdy poskytnout nikdo jiný než dlužník, přičemž z povahy tohoto institutu vyplývá, že jím může být pouze fyzická osoba. Dohoda může být uzavřena také k uspokojení celého dluhu každým dlužníkem ze společně a nerozdílně závazných dlužníků. U dílčích závazků se však dohoda může týkat pouze té části dluhu, která na daného konkrétního dlužníka připadá.
9
Stanovisko NS ČSSR ze dne 23. 11. 1967, sp. zn. Prz 36/67 (S I, s. 154).
14
Plátcem mzdy je fyzická nebo právnická osoba, která vyplácí dlužníkovi mzdu nebo jiné příjmy. Musí se však jednat o příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou (např. plat, odměny z dohod o pracovní činnosti, odměny za pracovní nebo služební pohotovost, dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, důchody ze sociálního zabezpečení, stipendia, apod.).10
Obsah dohody Obsahem dohody o srážkách ze mzdy jsou práva a povinnosti jednotlivých účastníků, tj. práva a povinnosti dlužníka a věřitele. Věřitel je oprávněn předložit sjednanou dohodu plátci mzdy dlužníka. Dohoda je účinná od okamžiku, kdy byla plátci mzdy předložena. Plátce mzdy je povinen provádět ze mzdy srážky stanovené v dohodě a až do úplného splacení dluhu je vyplácet přímo věřiteli. V případě, že dlužník změní zaměstnavatele, vzniká tomuto novému plátci mzdy povinnost provádět srážky, jakmile se o dohodě o srážkách dozví od svého zaměstnance/dlužníka, příp. i jeho předchozího zaměstnavatele. Stejně tak je oprávněn i věřitel k tomu, aby novému zaměstnavateli dlužníka dohodu předložil, dokud nebude pohledávka uspokojena. Dlužník má právo i přes dohodu o srážkách ze mzdy zaplatit dluh věřiteli přímo. V takovém případě je věřitel povinen toto plnění přijmout. Věřitel však nemá právo požadovat po dlužníkovi uspokojení celé své pohledávky, pokud jsou mu podle platné dohody z dlužníkovy mzdy vypláceny srážky. Výše splátky dluhu srážené ze mzdy, která by měla být v dohodě konkrétně stanovena, nesmí přesahovat stanovenou výši. Dohoda o srážkách, pokud by přesahovaly povolený limit, by byla částečně neplatná a případný souhlas dlužníka s prováděním srážek ve větším rozsahu by byl v případě dohody o srážkách ze mzdy dle § 551 OZ právně irelevantní. Při provádění srážek se postupuje dle občanského soudního řádu. Blíže k provádění srážek viz kapitola III. Srážky ze mzdy.
10
Jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou, jsou uvedeny v § 299 zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
15
Zánik dohody Dohoda o srážkách ze mzdy zaniká: 1) zánikem hlavního závazku, tj. jakmile je pohledávka věřitele splněna, příp. je plnění složeno do úřední úschovy, 2) ztrátou dlužníkova práva na mzdu nebo jiný příjem, nebo 3) dohodou věřitele a dlužníka o zrušení dohody o srážkách, bez ohledu na existenci pohledávky samé. Jestliže dohoda o srážkách ze mzdy zanikne, má věřitel povinnost tuto skutečnost oznámit neprodleně plátci mzdy, aby mohl včas provádění srážek ze mzdy a jejich výplatu věřiteli zastavit. Pokud ale účastník zavinil, že srážky byly prováděny i po zániku dohody o srážkách ze mzdy, ponese odpovědnost za případně vzniklou škodu či za bezdůvodné obohacení vzniklé věřiteli.
I.2.2.
Místo dohody o srážkách ze mzdy mezi zajišťovacími instituty
Dohoda o srážkách ze mzdy a jiný příjmů dle § 551 je v občanském zákoníku upravena jako jeden z možných způsobů zajištění občanskoprávních závazků vedle ručení, zástavní smlouvy, zadržovacího práva, jistoty, atd. Je zcela bez diskuse, že se tento všeobecně použitelný nástroj k zajištění občanskoprávního závazku v praxi vžil, a dá se říci, že byl v českém prostředí primárně využíván k zajištění a placení smluv o půjčce či úvěru. Před rokem 2007 nastala exploze využívání tohoto zajišťovacího prostředku právě kreditními a úvěrovými společnostmi, což vysoce zatěžovalo zaměstnavatele jako plátce mzdy, a proto bylo nutné dosud platnou úpravu změnit. Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, v současné době je možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy a jiných příjmů dle OZ již jen uspokojení pohledávky výživného podle zákona o rodině, a jiné pohledávky, o kterých tak stanoví zákon. Do počátku roku 2007 nejčastěji využívaný zajišťovací institut půjček a úvěrů tak nyní pravděpodobně ztratí na „oblíbenosti“, resp. se sníží četnost jeho užití, protože pokud zaměstnanec po zaměstnavateli požaduje, aby z jeho mzdy bylo sráženo ve prospěch třetí osoby v jiném než výše uvedeném případě (tj. např. ke splátce půjčky), je k tomu nutný souhlas samotného zaměstnavatele jako plátce mzdy. Dohoda o srážkách ze mzdy upravená občanským zákoníkem ale není jedinou dohodou o srážkách ze mzdy, kterou náš právní řád upravuje, a na základě které může zaměstnavatel srážky ze mzdy provádět. V souvislosti se změnou § 551 OZ, je možné vyhovět požadavku 16
zaměstnance, aby zaměstnavatel srážel z jeho mzdy na jeho dluh, prostřednictvím dohody o srážkách ze mzdy upravenou v § 146 písm. b) a § 149 odst. 1 zákoníku práce. Dohoda v tomto režimu je uzavřena mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem k uspokojení závazků zaměstnance. Zaměstnavatel ovšem nemusí na takovou dohodu přistoupit, přestože je možné v dohodě například sjednat, že zaměstnanec uhradí zaměstnavateli případné náklady. V některých případech toto řešení může být přesto účelné, zejména v případech, kdy zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění. Pro úplnost je třeba na tomto místě zmínit i třetí možnou variantu dohody, na základě které je možné provádět srážky ze mzdy zaměstnance. Jde o dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele, upravenou § 327 zákoníku práce. Dohoda v tomto režimu se nemusí vztahovat jen na nároky zaměstnavatele pracovněprávní povahy, ale i na jeho případné občanskoprávní pohledávky, které mohly být dosud zajišťovány dohodou dle § 551 OZ. Týká se například náhrady škody, za kterou zaměstnanec zodpovídá, nebo i nájemného za služební byt. Třetí z výše uvedených dohod o srážkách ze mzdy se zjevně týká pouze vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Domnívám se ale, že druhá z dohod uvedených v předchozím textu (upravená zákoníkem práce v § 146 písm. b) a § 149 odst. 1) může svým způsobem nahradit před novelou standardně využívaný zajišťovací prostředek upravený § 551 OZ, i když s určitými odlišnostmi, spočívajícími zejména v tom, že záleží na vůli zaměstnavateli, zda na tuto dohodou přistoupí, či nikoli, zatímco v původním ustanovení § 551 OZ na souhlasu zaměstnavatele nezáleželo.
17
II. Právní úprava dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů II.1. Vývoj institutu dohody a jeho právní úpravy
II.1.1.
Právní úprava do 31. 12. 2006
Právní institut dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů se v našem právním řádu objevil spolu s nabytím účinnosti současného občanského zákoníku - zákona č. 40/1964 Sb. V předchozích právních úpravách11 se tento institut neobjevoval, stejně jako v zahraničních právních úpravách běžně tento způsob zajištění závazku neznají. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku (myšleno k zákonu č. 40/1964 Sb.), který dohodu o srážkách ze mzdy zaváděl, se k tomuto institutu příliš nevyjadřovala, pouze uváděla: „Novým zajišťovacím prostředkem je též písemná dohoda věřitele s dlužníkem o srážkách z dlužníkovy mzdy a jiných podobných příjmů. … Souhlas dlužníka, aby z jeho mzdy byly konány srážky, bude obsažen v uzavřené dohodě mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel bude tedy moci předložit písemnou dohodu podniku, u něhož dlužník pracuje, a ten bude moci na jejím podkladě srážky ze mzdy provádět.“12 V původním znění občanského zákoníku je tato právní úprava obsažena v ustanovení § 57. Později byla přesunutu do dnešního ustanovení § 551 OZ. Text původního ustanovení se však až do novely v roce 2006 (viz níže) nezměnil, dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů je po celou dobu upravena jako jeden z možných způsobů zajištění závazkových vztahů. Původní ustanovení § 57 odst. 1, resp. § 551 odst. 1 před provedenou novelou uvádělo, že uspokojení pohledávky lze zajistit písemnou dohodou mezi dlužníkem a věřitelem o srážkách z dlužníkovi mzdy, přičemž srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily tyto srážky při výkonu rozhodnutí. Následující odstavce se již neliší od současné právní úpravy: „(2) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. (3) Ustanovení odstavce 1 a 2 platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.“ (§ 551 odst. 2 a 3 OZ)
11
Všeobecný zákoník občanský z roku 1811 (ABGB) a zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník (tzv. „střední“
občanský zákoník). 12
Důvodová zpráva k zákonu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v původním znění.
18
Podle tohoto ustanovení bylo možné dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy zajistit uspokojení jakékoliv pohledávky. Konstrukce tohoto zajišťovacího institutu dovolovala dvěma soukromoprávním subjektům (dlužníkovi v roli zaměstnance a věřiteli), aby autoritativně zasahovaly do práv a povinností třetí osoby (zaměstnavatele, tj. plátce mzdy), a bez jejího souhlasu ji „vtáhli“ do poměru mezi dlužníkem a věřitelem a zavázali ji k plnění povinnosti provádět srážky z dlužníkovy mzdy. Srážky ze mzdy nesměly činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (exekuci), což byla další povinnost zaměstnavatele jako plátce mzdy, resp. odpovědnost za správnou výši srážek. Navíc musely být veškeré tyto činnosti prováděny na vlastní náklady plátce mzdy bez možnosti jakkoli je zaměstnanci-dlužníkovi vyúčtovat. Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla dohoda plátci mzdy předložena, nestačí tedy např. jednostranný příkaz dlužníka, aby jeho zaměstnavatel za něho poukazoval splátky dluhu nebo výživného.13 Pouze podle ustanovení § 551 OZ bylo možné uzavřít dohodu, ve které člen odborové organizace souhlasil, že jeho závazek vůči odborové organizaci, tj. povinnost platit členské příspěvky, bude uspokojován pravidelnou měsíční srážkou ze mzdy u jeho zaměstnavatele. Pokud byla taková dohoda uzavřena, odborová organizace jako věřitel nabyla vůči zaměstnavateli právo na výplatu srážek ze mzdy rovněž okamžikem, kdy mu byla dohoda předložena. Zaměstnavateli pak byla stanovena zákonná povinnost provádět srážky ze mzdy dle předložené dohody, aniž by měl možnost tuto povinnost odmítnout. Někteří zaměstnavatelé, zejména větší firmy zaměstnávající stovky pracovníků, takové požadavky nerespektovali a srážky ze mzdy na základě předložené dohody odmítali provádět. Důvodem bylo, že zaměstnavatel nebyl smluvní stranou takové dohody a zaměstnanec ji uzavřel
bez
souhlasu
zaměstnavatele,
kterého
srážky
ze
mzdy
zatěžují
finančně
i administrativně. Nedobrovolně tak museli zaměstnavatelé srážky provádět a nést související náklady (např. bankovní poplatky za bezhotovostní platební styk). S ohledem na neúměrnou zátěž, kterou zaměstnavatelům předkládání a následná realizace dohod o srážkách ze mzdy a jiných příjmů přinášela, se od 1. ledna 2007 zmíněná nepříjemná situace pro zaměstnavatele změnila díky tzv. doprovodnému zákonu k novému zákoníku práce (zákon č. 264/2006 Sb.).
13
Stanovisko NS ze dne 1. 1. 1965, sp. zn. Cpj 271/65 (S III, s. 351).
19
II.1.2.
Právní úprava po novele od 1. 1. 2007
Od 1. ledna 2007 není již, s výjimkou pohledávek výživného
a s výjimkami, které stanoví
zákon, možné, aby zaměstnanec dohodu o srážkách ze mzdy dle § 551 OZ s věřitelem uzavřel. Pokud by tak udělal, nemusí ji zaměstnavatel respektovat a realizovat. Právní úprava byla v tomto smyslu změněna doprovodným zákonem (zákon č. 264/2006 Sb.) k novému zákoníku práce, který významným způsobem novelizoval ustanovení § 551 odst. 1 OZ, významně zúžil případy,
pro
které
je
možné
dohodu
o
srážkách
ze
mzdy
uzavíranou
podle
§ 551 OZ využívat a současně tak rozšířil působnost zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy uzavřenou v režimu § 551 občanského zákoníku pouze uspokojení pohledávky výživného podle zákona o rodině a jiné pohledávky, o nichž tak stanoví zákon (přičemž zákon v současné době jiné případy nestanoví). Pokud by zaměstnanec požadoval, aby zaměstnavatel z jeho mzdy srážel ve prospěch třetí osoby v jiném případě než za účelem zajištění pohledávky výživného, bude k tomu potřebovat zaměstnavatelům souhlas. Zaměstnavatel totiž není povinen provádět srážky ze mzdy k zajištění pohledávek, které nemají charakter výživného. Podle přechodného ustanovení k novele občanského zákoníku14 se srážky ze mzdy na základě dohod uzavřených před 1. 1. 2007 provádějí podle dosavadní právní úpravy, tj. právní úpravy platné do 31. 12. 2006. Tyto pohledávky ale nelze od účinnosti novely zvyšovat, pokud není možné je zajistit podle zákona i nyní. V současnosti lze tedy uznat případné zvýšení pohledávek zajištěných dohodami o srážkách ze mzdy, jestliže k němu došlo po 31. 12. 2006, jen u pohledávek výživného. Pokud by tedy byla mzdové účtárně předložena dohoda uzavřená podle § 551 OZ po 1. 1. 2007 a týkala se jiných pohledávek než výživného, musela by být odmítnuta pro neplatnost. I nadále je však plátce mzdy povinen realizovat dohody uzavřené do 31. 12. 2006. Samozřejmě nebylo možné vyloučit, jak uvádí i literatura reagující na toto téma a autor se k tomuto názoru připojuje, aby i po 1. 1. 2007 byly zaměstnavatelům předkládány antidatované dohody, formálně
14
Čl. XLIV zákona č. 264/2006 Sb.:
„Srážky se mzdy na základě dohod o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provádějí podle dosavadních právních předpisů; pohledávky zajištěné těmito dohodami nelze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zvyšovat, jestliže je není možné podle něj zajistit dohodou o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů.“
20
uzavřené do 31. 12. 2006, fakticky později.15 Stejně jako většina autorů se přikláním k názoru, že rozhodující pro povinnost zaměstnavatele provádět srážky je datum uzavření dohody, nikoliv datum jejího doručení. Text zákona nepožaduje individualizaci zaměstnavatele/ plátce mzdy, proto má povinnost provádět srážky ze mzdy dle takové dohody i nový zaměstnavatel, ke kterému zaměstnanec nastoupí například v průběhu roku 2007, ale i později. Ustanovení § 551 občanského zákoníku je tedy i po novele nadále problematické. Jednak proto, že i po významném zúžení titulů ke srážkám budou ještě dlouho muset zaměstnavatelé „původní“ dohody o srážkách ze mzdy (uzavřené do 31. 12. 2006) přijímat a realizovat, a za druhé také proto, že sjednáním dohody o srážkách ze mzdy, i když pro platbu výživného, dochází k uzavření dohody, která zavazuje třetí osobu, která účastníkem této dohody není. Jde tedy o smlouvu v neprospěch třetího.16
Pro zajímavost bych uvedla, že na Slovensku došlo k opačné situaci. Starý zákoník práce, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nedával jasnou odpověď, zda mohou zaměstnavatelé provádět srážky ze mzdy zaměstnance na základě dohody o srážkách ze mzdy podle občanského zákoníku. Nový zákoník práce17 potom tuto pochybnost způsobenou absencí výslovné úpravy odstranil a zakotvil povinnost zaměstnavatelů realizovat srážky i v takovýchto případech.
II.2. Související právní úprava
II.2.1.
Občanský zákoník
Pro dohodu o srážkách ze mzdy a jiných příjmů platí obecná ustanovení o právních úkonech upravené v § 34 a následujících občanského zákoníku. Uzavření dohody o srážkách ze mzdy je projev vůle směřující ke vzniku občanskoprávního vztahu mezi dlužníkem-zaměstnancem a věřitelem. Tato vůle musí být navenek projevena v určité objektivizované formě tak, aby
15
Fetter,
R.
Provádění
srážek
ze
mzdy
–
část
3.
[citováno
13.
září
2007].
Dostupný
z http://www.financninoviny.cz. 16
TÉGL, P.: Je ustanovení § 551 občanského zákoníku protiústavní?, ASPI: publikovaný názor č. 26823, ASPI,
a.s. (Právní fórum č. 1/2006). 17
Zákon č. 311/2001 Z.z., zákonník práce, v znení neskorších predpisov.
21
mohla být i druhým subjektem, či ostatními subjekty, vnímána jako dostupná. V případě dohody dle § 551 OZ je tato postihována neplatností, je-li učiněna v jiné formě než písemné (§ 40). Současně jsou účastníci tohoto vztahu povinni dbát o to, aby při úpravě jejich smluvního vztahu takovouto dohodou bylo odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů, tj. klást důraz na obsahové náležitosti dohody (§ 43). Od 1. 1. 2007 lze dohody srážkách ze mzdy a z jiných příjmů k zajištění občanskoprávních pohledávek uzavírat jen k uspokojení pohledávek výživného, příp. v dalších případech, které by stanovil zákon. Není tedy možné uznat jiné dohody o srážkách ze mzdy, učiněné s odkazem na § 551 OZ (např. půjčky či spotřebitelské úvěry), pokud by byly datovány po 31. 12. 2006. Takové
dohody
jsou
neplatné
pro
rozpor
se
zákonem
podle
§
39.
Jde
přitom
o velmi významnou změnu ve prospěch zaměstnavatelů jako plátců mzdy, protože srážky na základě takovýchto občanskoprávních dohod se v předchozích letech velmi rozmohly a byly prováděny na náklady zaměstnavatelů. V okamžiku, kdy dohoda o srážkách ze mzdy zanikne (k tomuto viz kap. I.2.1 – zánik dohody, resp. § 559n.), je povinností věřitele na tuto skutečnost neprodleně upozornit plátce mzdy, aby tento mohl včas zastavit provádění srážek ze mzdy a jejich následnou výplatu věřiteli. Jestliže některý z účastníků dohody zaviní, že jsou srážky ze mzdy prováděny i po zániku dohody, nese odpovědnost za případnou škodu, která by vznikla dlužníkovi (§ 420n.), či bezdůvodné obohacení vzniklé věřiteli (§ 451n.). Pro komplexní přehled souvisejících ustanovení občanského zákoníku je na tomto místě třeba zmínit i přechodná ustanovení k důležité novele občanského zákoníku č. 131/1982 Sb., s účinností od 1. 4. 1983 (§ 866). Toto ustanovení mělo svůj význam poté, co nabyla účinnosti zmiňovaná novela, dnes je jeho použití již nepraktické.
II.2.2.
Občanský soudní řád
§ 69, resp. § 99 OSŘ ve svém ustanovení uvádí, že účastníci mohou řízení skončit soudním smírem, pokud to povaha věci připouští. Dohoda o srážkách ze mzdy v režimu § 551 OZ tak může být uzavřena i soudním smírem v souladu s tímto ustanovením.18 Srážky ze mzdy je možné provést jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy (§§ 276 až 302). To se týká veškerých srážek ze mzdy, pokud zákoník práce
18
Stanovisko NS ČSSR ze dne 23. 11. 1967, sp. zn. Prz 36/67 (S I, s. 154).
22
(zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZP“)) nestanoví odchylku. Přípustná výše srážek ze mzdy vyplývá z §§ 277 až 281, §§ 299 až 302 OSŘ a s účinností od 1. 1. 2007 z nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), vydaného podle § 278 a § 279 odst. 3 OSŘ. Částka sražená nad rámec vyplývající z ustanovení §§ 277 až 280 OSŘ (a tedy s porušením ustanovení § 281 OSŘ) je dle judikatury nedůvodným zkrácením mzdy pracovníka, provedeným v rozporu s ustanovením § 122 zákoníku práce. Nárok na zaplacení takto ze mzdy bezdůvodně sražené částky je bez ohledu na to, jak s touto částkou bylo dále naloženo, mzdovým nárokem zaměstnance vůči organizaci, která srážku ze mzdy provedla. Tento nárok vyplývá z ustanovení § 111 zákoníku práce.19 Mzdou
ve
smyslu
těchto
ustanovení
jsou
obecně
peněžitá
plnění
poskytovaná
zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Rozumí se jí přitom nejen tzv. základní mzda, ale i všechny mzdové složky stanovené ve mzdových předpisech (včetně náhrady mzdy při překážkách v práci ve smyslu zákoníku práce). Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte způsobem popsaným v ustanovení § 277. Režim provádění srážek přitom vychází zejména z následujících zásad: ▪
povinnému nesmí být sražena tzv. základní částka, která je stanovena již jmenovaným nařízením vlády ČR o nezabavitelných částkách (§ 278),
▪
z části čisté mzdy (§ 277) po odečtení základní nezabavitelné částky (§ 278) a po zaokrouhlení směrem dolů na částku dělitelnou třemi, se vytvoří třetiny; třetí třetina není rovněž srážkami postižitelná, a srážky se provádí jen z první třetiny, případně i z druhé, jestliže jde o tzv. přednostní pohledávky (§ 279 odst. 1 a 2),
▪
jestliže čistá mzda po odečtení základní částky přesahuje částku, kterou předjímá ustanovení § 279 odst. 3, tj. součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (§ 2 nařízení vlády o nezabavitelných částkách), pak rozdíl podléhá srážkám bez omezení, a přiřazuje se k druhé třetině zbytku čisté mzdy, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, a teprve zbývající část se připočte k první třetině,
19
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 1979, sp. zn. 12 Co 11/79.
23
▪
pohledávky uspokojované ve výkonu rozhodnutí zákon rozděluje na přednostní (§ 279 odst. 2 písm. a) až i) ) a na pohledávky ostatní; přednost pohledávky je dána její povahou, uvedené pohledávky jsou tak přednostními jak v případě, že byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí, tak i pokud byly sjednány dohodou o srážkách ze mzdy,
▪
pravidla, podle kterých se postupuje v případě, že srážky ze mzdy jsou prováděny pro uspokojení více pohledávek, upravuje ustanovení § 280,
▪
dohodnutá výše srážek ze mzdy nesmí přesahovat stanovenou výši (§ 281) - toto ustanovení má obecnou platnost, takže je respektují i jiné předpisy, včetně § 551 OZ, pro které byl ale postup liberalizován novým zákoníkem práce,20
▪
vyplácí-li zaměstnavatel mzdu za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště (§ 286),
▪
závazná pravidla postupu při změně plátce mzdy stanoví zákon (§ 293),
▪
jestliže pobírá zaměstnanec mzdu (nebo příjem, se kterým se pro účely srážek nakládá jako se mzdou) od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy či příslušné příjmy (§ 297).21
Občanský soudní řád v § 299 uvádí taxativní výčet všech příjmů (nejen pracovněprávní povahy), ze kterých se sráží. Příjmy pracovněprávní povahy jsou v něm obsaženy zrcadlově (např. plat, odměny z dohod o pracovní činnosti, odměny za pracovní nebo služební pohotovost, peněžitá pomoc v mateřství, apod.). Znění tohoto paragrafu je tak rozhodující. Mezi zákoníkem práce a OSŘ je však rozdíl, který se týká odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zatímco podle OSŘ se sráží jen z odměny z dohody o pracovní činnosti, dle zákoníku práce se sráží i z odměny z dohody o provedení práce. To znamená, že pro srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy v režimu § 551 OZ lze srážet jen z odměny z dohody o pracovní činnosti. Naproti tomu pro srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele (§ 327 zákoníku práce), dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance (§ 146 písm. b) zákoníku práce), pro srážky na pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci, ke kterým není nutný souhlas zaměstnance (§ 147 odst. 1 písm. c) až e) zákoníku práce), a pro srážky odborových členských příspěvků (§ 146 písm. c) zákoníku práce) lze srazit i z odměny z dohody o provedení práce.
20
Novým kodexem práce je současně umožněno provést srážky ze mzdy i ve větším rozsahu (viz kap. II.2.3).
21
Nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se vztahuje na oba příjmy povinného také v případě, že jedním
z těchto příjmů je invalidní důchod a druhým náhrada ucházejícího výdělku. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1279/2001).
24
II.2.3.
Zákoník práce
Zákoník práce uvádí v hlavě osmé s názvem „Srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu“ souhrnnou úpravu srážek z příjmu zaměstnance, která zahrnuje srážky ze mzdy, srážky z platu a z jiných příjmů zaměstnance. Pořadí srážek ze mzdy (legislativní zkratka pro srážky z příjmu) je stanoveno v § 147. Od § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 se nelze odchýlit. Jak vyplývá z § 146, srážky ze mzdy zaměstnance mohou, resp. musí být provedeny z příjmu zaměstnance v zásadě ve třech případech: 1) stanoví-li to sám zákoník práce nebo zvláštní zákon, 2) na základě dohody o srážkách ze mzdy v režimu § 327 zákoníku práce k uspokojení plnění zaměstnavatele a splnění povinnosti zaměstnance jako jeho dlužníka, nebo dohody k uspokojení závazků zaměstnance (např. v režimu § 551 OZ), 3) k úhradě členských příspěvků odborové organizace, jestliže s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace, souhlasí. Novým kodexem práce je současně umožněno provést srážky ze mzdy i ve větším rozsahu než za podmínek stanovených v OSŘ, ovšem jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, jestliže nejde o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny (§ 148 odst. 2 zákoníku práce). Nově upravuje zákoník práce v § 150 evidenční povinnost zaměstnavatele týkající se osobních údajů a písemností o prováděných srážkách ze mzdy. Omylem však zákon odkazuje na zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Ten tuto problematiku neupravuje, bude tedy třeba postupovat dle ustanovení § 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, které přikazuje uchovávat mzdové listy a účetní záznamy po dobu 30 kalendářních roků, následujících po roce, kterého se týkají. V § 327 jsou upraveny dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení plnění oprávněného, jestliže je jím zaměstnavatel. Dohoda musí být písemná pod sankcí neplatnosti.
II.2.4.
Zákon o rodině
Pohledávky, které mohou od počátku roku 2007 být zajištěny dohodou o srážkách ze mzdy dle § 551 OZ, tedy zejména pohledávky výživného, jsou upraveny v části třetí zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZOR“), v §§ 85 až 103. 25
Jejich podstatou je zabezpečování a úhrada všech odůvodněných potřeb oprávněné osoby, přičemž zákon uvádí taxativní výčet osob jak povinných, tak i oprávněných. Zákon o rodině ve svých ustanoveních upravuje: ▪
vyživovací povinnost rodičů dětem (§§ 85 - 86),
▪
vyživovací povinnost dětí rodičům (§ 87),
▪
vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými (§§ 88 – 90),
▪
vyživovací povinnost mezi manžely (§ 91),
▪
vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely (§§ 92 – 94), obecné a tzv. sankční výživné,
▪
vyživovací povinnost otce matce jeho dítěte (§ 95 odst. 1),
▪
vyživovací povinnost pravděpodobného otce těhotné ženě (§ 95 odst. 2).
Zbývající ustanovení třetí části ZOR (§§ 96 – 103) jsou věnována společným ustanovením k výživnému.
II.2.5.
Nařízení o nezabavitelných částkách, zákon o životním a existenčním minimu
a zákon o sociální podpoře Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), nahradilo nařízení vlády č. 63/1998 Sb., které v tomto směru platilo do 31. 12. 2006. Důvodem pro přijetí nového nařízení vlády o nezabavitelných částkách (podle znění v § 278 OSŘ) bylo přijetí nového zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o životním minimu“). Nařízení vlády stanoví: a) složky základní nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. „nezabavitelná částka“, a na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, přičemž základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu, b) částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nová právní úprava požaduje, aby se základní nezabavitelná částka zaokrouhlila nahoru, na celé koruny (na rozdíl od dříve platné úpravy tak nebudou zvlášť zaokrouhlovány jednotlivé 26
složky této částky, které bylo možné považovat za samostatné základní nezabavitelné částky, ale až jejich součet). Nezabavitelná částka (§ 1 nařízení vlády o nezabavitelných částkách) je stanovena v závislosti na výši životního minima podle § 2 zákona o životním minimu, a na výši normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o sociální podpoře“). Nezabavitelná částka je následně odečtena od zjištěné čisté mzdy a přibližně 1/3 zbytku odpovídá maximálně přípustné výši srážek (u přednostních pohledávek 2/3). Jestliže se zvýší částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zákona o sociální podpoře, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do kterého připadne den, od kterého se tyto částky zvyšují. Příslušné valorizační mechanismy upravuje v § 9 zákon o životním minimu a § 28 zákona o sociální podpoře. Novým nařízením vlády o nezabavitelných částkách došlo ke zvýšení základní nezabavitelné částky na osobu povinného, avšak ostatní částky se snižují. V. Zdražil k tomuto ve svém příspěvku shrnuje, že tak mzda bude plně zabavitelná již od nižší hranice, čímž bude zajištěn vyšší stupeň úspěšnosti při vymáhání pohledávek.22
22
Zdražil, V.: Peníze na úhradu dluhů už vám zaměstnavatel jen tak nestrhne [citováno 7. srpna 2007].
Dostupný z: http//fitcentrum.idnes.cz.
27
III. Srážky ze mzdy prováděné na základě dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů III.1. Srážky ze mzdy Nejdříve stručně shrňme: nový zákoník práce upravuje srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu především v ustanoveních §§ 145 až 150, konkrétně v § 146 umožňuje zaměstnavateli srážet z příjmů zaměstnance ve třech případech: 1) když to stanoví sám zákon, 2) na základě dohody o srážkách ze mzdy, 3) k úhradě členských příspěvků odborové organizaci.
III.1.1.
Srážky v případech stanovených zákonem
Jde o srážky stanovené zákoníkem práce nebo jiným zákonem, a to: a) srážky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistného na sociální a zdravotní pojištění (tyto srážky jsou prováděny přednostně, pomocí nich se vytváří čistá mzda; všechny ostatní srážky se provádí následně z čisté mzdy), b) srážky na pohledávky zaměstnavatele, které si může zaměstnavatel srazit i bez souhlasu zaměstnance, c) výkon rozhodnutí, jinak také exekuce.
Srážky na pohledávky zaměstnavatele Případy, kdy si může zaměstnavatel srazit „pro sebe“ bez souhlasu zaměstnance, stanoví výslovně a taxativně zákon. Jde o následující případy: ▪
záloha na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit, jestliže nebyly splněny podmínky pro její přiznání. To se týká i případů, kdy jsou zaměstnancům vypláceny zálohy na dlouhodobě poskytované složky mzdy, např. zálohy na roční odměny manažerů, pokud z podmínek odměňování je patrné, že zaměstnanec musí zálohu, příp. její část vrátit, jestliže mu na ni nevznikne právo za celé období; 28
▪
nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů;
▪
náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, na kterou zaměstnanec ztratil právo, příp. na kterou mu právo nevzniklo (např. zaměstnanec skončil pracovní poměr a předtím dovolenou již vyčerpal);
▪
náhrada mzdy nebo platu za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, na kterou mu nevzniklo právo (tento případ není prozatím aktuální, nová právní úprava nemocenského pojištění nabývá účinnosti až od 1. 1. 2009).
Automaticky si tedy nemůže srazit zaměstnavatel nic, co není v zákoně konkrétně stanoveno (tzn. například ani náhradu škody, za kterou zaměstnanec zodpovídá). Zákoník práce navíc výslovně zakazuje „srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut… Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.“ (§ 147 odst. 3 ZP).
Výkon rozhodnutí (exekuce) Zaměstnavatel provádí srážky k výkonu rozhodnutí nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně – tj. finančním úřadem, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku (dále společně jen „soud“). Zasláním nařízení výkonu rozhodnutí soud přikáže plátci mzdy, aby po doručení tohoto nařízení prováděl ze mzdy povinného příslušné srážky a tyto částky mu nevyplácel. Dnem doručení nařízení takové exekuce plátci mzdy ztrácí povinný (zaměstnanec) právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.
III.1.2.
Dohody o srážkách ze mzdy
Zopakujme: zákoník práce a občanský zákoník znají tři typy dohody o srážkách ze mzdy, a to: 1) dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele (§ 327 zákoníku práce), 2) dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 551 OZ), 3) dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance (§ 146 písm. b) zákoníku práce). O rozdílech jednotlivých typů dohod o srážkách ze mzdy upravených našim právním řádem jsme již hovořili v kapitole I.2.2., proto v případě potřeby blíže k tomu viz předchozí text. 29
III.1.3.
Srážky odborových členských příspěvků
Zákoník práce upravuje možnost provádět srážky ze mzdy i k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace. Podmínkou je ujednání v kolektivní smlouvě nebo na základě jiné písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlas zaměstnance „odboráře“.
III.2. Postup při provádění srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené v režimu § 551 OZ Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím (tj. úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu). Rozsah možných srážek ze mzdy a tím i pravidla pro jejich výpočet stanovená v OSŘ, se přitom vztahují na veškeré srážky ze mzdy, které zaměstnavatel provádí, tj. i na srážky ze mzdy a jiných příjmů v režimu § 551 občanského zákoníku. Podrobný způsob provádění srážek ze mzdy včetně uplatnění na konkrétních příkladech je rozebrán v následujícím textu.
III.2.1.
Čistá mzda
Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy, tj. hrubá mzda po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Pro výpočty je třeba použít podmínky a sazby platné pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Dále se srážky provádějí i z jiných příjmů, se kterými se nakládá, jako se mzdou, a to z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti (nikoli však z odměn z dohody o provedení práce!), z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků, z dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově, a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní (§ 299 odst. 1 OSŘ). Do čisté mzdy se započítávají i čisté mzdy a čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u kterého není v pracovním poměru. Znamená to tedy přičtení čistých příjmů z dalších souběžných pracovních poměru a z dohod o pracovní činnosti. Jestliže koná zaměstnanec u téhož zaměstnavatele práci jak v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, tak i podle dohody o provedení práce (ze které se
30
v tomto případě srážky neprovádějí), je nutné odečíst od zálohy na daň její navýšení, které vzniklo z titulu dohody o provedení práce. K vymezení příjmů, na které se vztahují srážky ze mzdy je judikatura poměrně široká. Jako příklad lze uvést případ, kdy povinný pobíral důchod od České správy sociálního zabezpečení a rentu od státní organizace. Tyto příjmy, oba nahrazující ve smyslu § 299 odst. 1 OSŘ povinnému odměnu za práci, tvoří ve svém součtu celek, ze kterého se vychází při výpočtu výše srážky.23 Jestliže byla zaměstnanci poskytnuta jakákoli částka na náhradu nákladů spojených s výkonem práce (např. cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, apod.), tato částka se do čisté mzdy nezapočítává.
Příklad č. 1 – výpočet čisté mzdy Pan J. F. má čistou mzdu z pracovního poměru 14.440 Kč. Současně vypomáhá svému bratrovi, který má vlastní živnost. Na základě dohody o pracovní činnosti od něj získal odměnu 4.460 Kč čistého. Čistá mzda z pracovního poměru ................................................................................... 14.440 Kč Čistá odměna z dohody o pracovní činnosti ..................................................................... 4.460 Kč ----------------------Čistá mzda celkem (pro účely srážek ze mzdy) ......................................................... 18.900 Kč
III.2.2.
Základní nezabavitelná částka
V následujících krocích je vypočtena základní nezabavitelná částka, která nesmí být zaměstnanci sražena (dle nařízení vlády o nezabavitelných částkách – podrobněji k předpisu viz kap. II.2.5). Základem pro výpočet základní nezabavitelné částky je součet: 1) životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů) a
23
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 12. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1279/2001.
31
2) normativních nákladů na bydlení jednotlivce, stanovených pro obec velikosti 50.000 až 99.999 obyvatel, bez ohledu na to, v jaké obci jednotlivec skutečně žije (§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů).
Příklad č. 1 (pokračování) – výpočet základu pro nezabavitelnou částku Pan J. F. je rozvedený, na syna, který žije se svoji matkou platí výživné ve výši 3.000 Kč. Na úhradu výživného uzavřel pan J. F. se svojí bývalou ženou dohodu o srážkách ze mzdy podle § 551 OZ. Čistá mzda pana J. F. činí 18.900 Kč (výpočet čisté mzdy viz předchozí část příkladu). Výše částky životního minima se oproti předchozímu roku nezměnila. Pro rok 2008 tedy činí 3.126 Kč. Naopak částka normativních nákladů na bydlení jednotlivce je pro rok 2008 stanovena nově, a to ve výši 3.155 Kč. Součet částek životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení jednotlivce a tedy základ pro výpočet nezabavitelné částky činí 6.281 Kč.
Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky. V nařízení vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny dvě složky základní nezabavitelné částky, a to: a) na osobu povinného – nařízení vlády pro ni používá legislativní zkratku „nezabavitelná částka“ a je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, přičemž základní nezabavitelná částka je rovna jejich součtu. Základní nezabavitelnou částku tvoří nezabavitelná částka a). Jestliže má zaměstnanec povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky b), kolika osobám je povinen toto výživné poskytnout. Na které osoby se částka b) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Dle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády o nezabavitelných částkách je ¼ započítávána na manžela povinného, a to i v případě, kdy má samostatný příjem. Manželé přitom nemusí žít ve společné domácnosti. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává ¼ nezabavitelné částky každému manželovi samostatně, jestliže jsou srážky prováděny ze mzdy obou manželů. ¼ nezabavitelné částky na osobu se naopak nezapočítává vůbec, jestliže byl v její prospěch nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávku výživného, a pokud výkon rozhodnutí stále trvá.
32
Výsledná základní nezabavitelná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.24
Příklad č. 1 (pokračování) – výpočet základní nezabavitelné částky Pro rok 2008 činí tyto částky (zaokrouhleno na haléře): a) Nezabavitelná částka na osobu povinného = 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. 2/3 z 6.281 Kč ............................................................................................................ 4.187,33 Kč b) Nezabavitelná částka na syna, tj. ¼ částky a) ......................................................... 1.046,83 Kč -------------------Základní nezabavitelná částka je 5.234,16 Kč; zaokrouhleno .................................... 5.235 Kč
Na závěr k tomuto ještě krátká poznámka: Pokud dojde ke zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do kterého připadá den, od kterého se tyto částky zvyšují. Nově dané částky se tak poprvé použili za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2008, neboť zvýšení normativních nákladů nastalo k 1. 1. 2008. V předchozích letech bylo nutné změněné nezabavitelné částky a novou hranici plně nezabavitelného zbytku čisté mzdy uplatnit již při prvním zúčtování mzdy, prováděném po účinnosti zvýšení těchto částek. Z toho vyplývá, že když se tyto částky měnily od 1. 1. 2007, musely být zvýšené částky použity již při zúčtování mzdy za prosinec 2006. Právní úprava tak měla nepřímou zpětnou účinnost, tzv. retroaktivitu.25
III.2.3.
Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy
Základní nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a současně vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka menší než 3 Kč, která zůstane po zaokrouhlení, je vyplacena povinnému – tzn. přičte se k základní nezabavitelné částce. Zaokrouhlení se neprovádí, jestliže přesahuje zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.
24
Na rozdíl od stavu platného do roku 2006 nejsou zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky, tj. a)
a b), které bylo dříve možné považovat za samostatné základní nezabavitelné částky, ale zaokrouhluje se až jejich součet u každého zaměstnance – povinného. 25
Šubrt, B.: Změna výpočtu srážek ze mzdy v roce 2008. Práce a mzda, 2008, ročník 56, č. 1, s.13.
33
Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí na třetiny. Jestliže však přesahuje zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí se na třetiny tato částka. Ta je dle nařízení o nezabavitelných částkách rovna součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Plně bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy, který přesahuje částku, jenž tvoří hranici plně zabavitelného zbytku čisté mzdy. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Pokud jsou vůči zaměstnanci uplatňovány přednostní pohledávky, je nutné ještě připočíst k druhé třetině takovou část z plně zabavitelné mzdy, aby mohly tyto být pokryty a nemuselo dojít k jejich odsunutí či krácení. Teprve „zbytek této části zbytku čisté mzdy“ musí být připočten k první třetině (samozřejmě, není-li uplatňována žádná přednostní pohledávka, je celá plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy připočtena k první třetině).
Příklad č. 1 (pokračování) – výpočet plně zabavitelné částky zbytku mzdy Čistá mzda ...................................................................................................................... 18.900 Kč Základní nezabavitelná částka: 5.234,16 Kč; po zaokrouhlení ......................................... 5.235 Kč Zbytek čisté mzdy (18.900 Kč – 5.235 Kč) ..................................................................... 13.665 Kč Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy. ................................................................ 6.281 Kč Zbytek čisté mzdy (13.665 Kč) je větší než plně zabavitelná částka mzdy (6.281 Kč), na třetiny se tedy bude dělit plně zabavitelná částka mzdy: Snížení plně zabavitelné částky mzdy na číslo dělitelné třemi (6.281 Kč – 2 Kč) ........... 6.279 Kč Výpočet třetin (6.279 Kč : 3) ........................................................................................... 2.093 Kč Plně zabavitelná částka zbytku mzdy (13.665 Kč – 6.281 Kč) .................................... 7.384 Kč
Nadále přitom platí: ▪
1. třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob,
▪
2. třetina slouží k vydobytí přednostních pohledávek (pokud takových není, je vyplacena povinnému),
▪
3. třetina se vyplatí povinnému vždy.
Shrneme-li výše uvedené, potom nezabavitelnou částku čisté mzdy tvoří: a) základní nezabavitelná částka, b) drobná částka vzniklá zaokrouhlením zbytku čisté mzdy,
34
c) třetí třetina zbytku čisté mzdy, d) pokud není vůči povinnému uplatňována žádná přednostní pohledávka, potom i druhá třetina zbytku čisté mzdy.
III.2.4.
Přednostní pohledávky
Přednostními pohledávkami dle § 279 odst. 2 OSŘ jsou: ▪
pohledávky výživného,
▪
pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
▪
pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,
▪
pohledávky daní a poplatků,
▪
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, úrazového pojištění a důchodového zabezpečení,
▪
pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky pojistného na úrazové pojištění a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
▪
pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
▪
pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
▪
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory.
Jestliže dochází ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, tj. na přednostní pohledávky, uspokojí se z ní nejdříve pohledávky výživného, a to bez zřetele na pořadí, neboť mají zvláštní postavení) a teprve potom dle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky. Judikatura k tomuto doplňuje i nárok na výživné, který přešel na stát podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb. (nyní § 45d zákona o rodině), a který je při výkonu rozhodnutí také považován za přednostní pohledávku dle ustanovení § 279 odst. 2 OSŘ.26 Naopak přednostní pohledávkou není ošetřovné, protože není uvedeno v taxativním výčtu přednostních pohledávek uvedeném tamtéž.27
26
Rozsudek Nejvyššího soudu SR ze dne 16. 12. 1976, sp. zn. Cpj 49/76.
27
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 1972, sp. zn. 9 Co 540/72.
35
Pokud by nestačila druhá třetina k uspokojení všech pohledávek výživného, je nutné nejprve uspokojit běžné výživné všech oprávněných, neboť to má absolutní přednost, a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje dle poměru běžného výživného, tj. opět bez ohledu na pořadí. Jestliže nebylo z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně, a to podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Přednost pohledávky k využití druhé třetiny zbytku čisté mzdy je dána povahou pohledávky, nikoli tím, zda jde o exekuci, či nikoli. Tyto pohledávky jsou přednostními jak v případech, že srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí, tak i jestliže byly dohodnuty dohodou o srážkách ze mzdy. Z první třetiny jsou všechny pohledávky (jak přednostní, tak i ostatní) uspokojovány dle svého pořadí. Pokud by v důsledku horšího pořadí nezbyly na uspokojení pohledávky peníze, musí vyčkat až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až bude možné srazit i na ně díky vyššímu příjmu zaměstnance.
Příklad č. 1 (závěr) – výpočet srážky ze mzdy Úhrada výživného na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 551 OZ) je přednostní pohledávkou. Disponibilní výše pro úhradu pohledávek je tedy následující: - druhá třetina .................................................................................................................... 2.093 Kč - první třetina ..................................................................................................................... 2.093 Kč - plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy ......................................................................... 7.384 Kč ----------------------11.570 Kč Celková výše pohledávky .................................................................................................. 3.000 Kč ---------------------Rozdíl ................................................................................................................................ 8.570 Kč
36
Zaměstnanci se vyplatí: Základní nezabavitelná částka .......................................................................................... 5.235 Kč 3. třetina ............................................................................................................................ 2.093 Kč Snížení na dělitelnost třemi ...................................................................................................... 2 Kč Zbytek z disponibilní výše ................................................................................................. 8.570 Kč ---------------------15.900 Kč Kontrola: Výživné - syn ..................................................................................................................... 3.000 Kč Vyplaceno zaměstnanci .................................................................................................. 15.900 Kč ---------------------18.900 Kč Pohledávka výživného bude srážkou ze mzdy plně uhrazena. Zaměstnanci bude vyplaceno 15.900 Kč.
Rozšíření počtu vyživovaných osob Na následujícím příkladu si ukážeme, jak se změní základní nezabavitelná částka v závislosti na změně počtu vyživovaných osob.
Příklad č. 2 Pan J. F. je ženatý, s čistým příjmem 18.900 Kč. Má staršího syna z prvního manželství, na kterého hradí výživné formou srážek ze mzdy ve výši 3.000 Kč (se svojí bývalou ženou uzavřel dohodu o srážkách ze mzdy dle § 551 OZ). Se svojí druhou ženou mají dceru. Čistá mzda ...................................................................................................................... 18.900 Kč Nezabavitelná částka na osobu povinného (tj. 2/3 z 6.281 Kč) .................................... 4.187,33 Kč Nezabavitelná částka na každou osobu, na kterou je povinen poskytovat výživné, tj. syn, dcera a současná manželka (3 x ¼ z 4.187,33 Kč) ............................................................... 3.140,49 Kč --------------------Základní nezabavitelná částka (4.187,33 Kč + 3.140,49 Kč); zaokrouhleno ......... 7.328,00 Kč Zbytek čisté mzdy (18.900 Kč – 7.328 Kč) ..................................................................... 11.572 Kč Zbytek čisté mzdy (11.572 Kč) je větší než plně zabavitelná částka mzdy (6.281 Kč), na třetiny se tedy bude dělit plně zabavitelná částka mzdy:
37
Snížení plně zabavitelné částky mzdy na číslo dělitelné třemi (6.281 Kč – 2 Kč) ........... 6.279 Kč Výpočet třetin (6.279 Kč : 3) .............................................................................................. 2.093 Kč Plně zabavitelná částka zbytku mzdy (11.572 - 6.281 Kč) ........................................... 5.291 Kč Disponibilní výše pro úhradu pohledávek: - druhá třetina .................................................................................................................... 2.093 Kč - první třetina ..................................................................................................................... 2.093 Kč - plně zabavitelný zbytek čisté mzdy ................................................................................. 5.291 Kč ---------------------9.477 Kč Celková výše pohledávek ................................................................................................. 3.000 Kč ---------------------Rozdíl (9.477 Kč – 3.000 Kč) ............................................................................................ 6.477 Kč Zaměstnanci se vyplatí: Základní nezabavitelná částka .......................................................................................... 7.328 Kč Třetí třetina ........................................................................................................................ 2.093 Kč Snížení na dělitelnost třemi ...................................................................................................... 2 Kč Zbytek z disponibilní výše (7.714 Kč – 3.000 Kč) ............................................................. 6.477 Kč ---------------------15.900 Kč Kontrola: Výživné - syn ..................................................................................................................... 3.000 Kč Vyplaceno zaměstnanci .................................................................................................. 15.900 Kč ---------------------18.900 Kč Pohledávka výživného bude srážkou ze mzdy plně uhrazena. Zaměstnanci bude vyplaceno 15.900 Kč.
Souběh srážek na základě dohody o srážkách ze mzdy a exekuce V následujícím textu se podívejme na příklad výpočtu srážek ze mzdy v okamžiku, kdy dojde k souběhu srážek na základě dohody o srážkách ze mzdy v režimu § 551 OZ a výkonu rozhodnutí, resp. exekuce. Současně snížíme zaměstnanci čistou mzdu tak, aby výživné nemohlo díky tomuto být uspokojeno v plné výši. Výpočet výše jednotlivých srážek by byl následující: 38
Příklad č. 3 Pan J. F. je rozvedený, s čistým příjmem 10.890 Kč. Má staršího syna z prvního manželství, na kterého hradí výživné na základě dohody o srážkách ze mzdy dle § 551 OZ ve výši 3.000 Kč. Z druhého manželství má dceru, na kterou je výživné hrazeno na základě výkonu exekuce (1.000 Kč). Čistá mzda ...................................................................................................................... 10.890 Kč Nezabavitelná částka na osobu povinného (tj. 2/3 z 6.281 Kč) .................................... 4.187,33 Kč Nezabavitelná částka na osobu, na kterou je povinen poskytovat výživné pouze syn (¼ z 4.187,33 Kč) ....................................................................................... 1.046,83 Kč ---------------------Základní nezabavitelná částka (4.187,33 Kč + 1.046,83 Kč); zaokrouhleno ......... 5.235,00 Kč Zbytek čisté mzdy (10.890 Kč – 5.235 Kč) ....................................................................... 5.655 Kč Plně zabavitelná částka mzdy ........................................................................................... 6.281 Kč Zbytek čisté mzdy (5.655 Kč) je nižší než plně zabavitelná částka mzdy (6.281 Kč), na třetiny se tedy bude dělit zbytek čisté mzdy: Snížení na číslo dělitelné třemi (5.655 Kč – 0 Kč) ............................................................ 5.655 Kč Rozdělení na třetiny (5.655 Kč : 3).................................................................................... 1.885 Kč Disponibilní výše pro úhradu pohledávek: - druhá třetina .................................................................................................................... 1.855 Kč - první třetina ..................................................................................................................... 1.855 Kč ---------------------3.770 Kč Celková výše pohledávek ................................................................................................. 4.000 Kč Poměrné uspokojení výživného (3.770 Kč : 4.000 Kč) ........................................................ 0,9425 Výše jednotlivých částek poukázaného výživného: 3.000 Kč (syn) x 0,9425 = 2.827,50 Kč; po zaokrouhlení ................................................. 2.827 Kč 1.000 Kč (dcera) x 0.9425 = 942,50 Kč; po zaokrouhlení.................................................... 942 Kč ---------------------3.769 Kč
39
Vzhledem k tomu, že vznikl rozdíl 1 Kč (máme však srazit/ disponibilní výše je 3.770 Kč), je tedy nutné zvýšit úhradu některého výživného právě o tento rozdíl, aby byla zaměstnanci sražena taková výše, kterou stanoví právní předpis. Zaměstnanci se vyplatí: Základní nezabavitelná částka .......................................................................................... 5.235 Kč Třetí třetina ........................................................................................................................ 1.885 Kč Snížení na dělitelnost třemi ...................................................................................................... 0 Kč Zbytek z disponibilní části ........................................................................................................ 0 Kč ---------------------7.120 Kč Kontrola: Výživné - syn ..................................................................................................................... 2.827 Kč Výživné - dcera..................................................................................................................... 943 Kč Vyplaceno zaměstnanci .................................................................................................... 7.120 Kč ---------------------10.890 Kč Prvnímu z oprávněných osob bude poukázáno výživné ve výši 2.827 Kč, zůstane tedy dluh na výživném 173 Kč. Druhému z oprávněných osob bude poukázáno výživné ve výši 943 Kč (942 Kč + rozdíl 1 Kč) – v tomto případě zůstane dluh na výživném 57 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 7.120 Kč.
Souběh srážek ze mzdy na přednostní a nepřednostní pohledávky Podívejme se nyní na situaci, kdy bude druhá třetina zbytku čisté mzdy použita na úhradu pohledávek výživného (bez ohledu na jejich pořadí a bez ohledu na to, zda jde o výkon rozhodnutí, či jestli byly sjednány dohodou o srážkách ze mzdy, neboť jejich přednost k využití druhé třetiny je dána jejich povahou, tedy předností absolutní) a současně by měla být uhrazena pohledávka nepřednostní.
Příklad č. 4 Pan J. F. je rozvedený, s čistým příjmem 18.900 Kč. Má staršího syna z prvního manželství, na kterého hradí výživné na základě dohody o srážkách ze mzdy dle § 551 OZ ve výši 2.000 Kč. Z druhého manželství má dceru, na kterou je výživné hrazeno na základě výkonu exekuce také
40
ve výši 1.000 Kč. Kromě pohledávek výživného je vůči panu J. F. vedena nepřednostní pohledávka ve výši 20.000 Kč. Čistá mzda ...................................................................................................................... 18.900 Kč Nezabavitelná částka na osobu povinného (tj. 2/3 z 6.281 Kč) .................................... 4.187,33 Kč Nezabavitelná částka na osobu, na kterou je povinen poskytovat výživné pouze syn (¼ z 4.187,33 Kč) ....................................................................................... 1.046,83 Kč ---------------------Základní nezabavitelná částka (4.187,33 Kč + 1.046,83 Kč); zaokrouhleno ......... 5.235,00 Kč Zbytek čisté mzdy (18.900 Kč – 5.235 Kč) ..................................................................... 13.665 Kč Zbytek čisté mzdy (13.665Kč) je větší než plně zabavitelná částka mzdy (6.281 Kč), na třetiny se tedy bude dělit plně zabavitelná částka mzdy: Snížení plně zabavitelné částky mzdy na číslo dělitelné třemi (6.281 Kč – 2 Kč) ........... 6.279 Kč Výpočet třetin (6.279 Kč : 3) .............................................................................................. 2.093 Kč Plně zabavitelná částka zbytku mzdy (13.665 Kč - 6.281 Kč) ..................................... 7.384 Kč Disponibilní výše pro úhradu přednostních pohledávek (výživného): - druhá třetina .................................................................................................................... 2.093 Kč - plně zabavitelný zbytek čisté mzdy ................................................................................. 7.384 Kč ---------------------9.477 Kč Celková výše pohledávek výživného ................................................................................ 3.000 Kč ---------------------Rozdíl ................................................................................................................................ 6.477 Kč Disponibilní výše pro úhradu nepřednostních pohledávek - první třetina ..................................................................................................................... 2.093 Kč - zbytek plně zabavitelného zbytku čisté mzdy ................................................................. 6.477 Kč ---------------------8.570 Kč Celková výše pohledávek ............................................................................................... 20.000 Kč ---------------------Rozdíl ............................................................................................................................ - 11.430 Kč
41
Zaměstnanci se vyplatí: Základní nezabavitelná částka .......................................................................................... 5.325 Kč Třetí třetina ........................................................................................................................ 2.093 Kč Snížení na dělitelnost třemi ...................................................................................................... 2 Kč ---------------------7.330 Kč Kontrola: Výživné - syn ..................................................................................................................... 2.000 Kč Výživné – dcera ................................................................................................................. 1.000 Kč Úhrada nepřednostní pohledávky ..................................................................................... 8.570 Kč Vyplaceno zaměstnanci .................................................................................................... 7.330 Kč ---------------------18.900 Kč Pohledávka výživného bude v obou případech plně uspokojena. Nepřednostní pohledávka bude při plném sražení uhrazena jen zčásti, a to ve výši 8.570 Kč. Na nepřednostní pohledávku zůstane tedy dluh 11.430 Kč.
Srážky dle dohody o srážkách ze mzdy jako zajištění spotřebitelského úvěru Jako poslední příklad uvedeme případ sjednání dohody o srážkách ze mzdy jako zajišťovacího prostředku ke spotřebitelskému úvěru.
Příklad č. 5 Pan R. S. uzavřel 2. 2. 2007 s bankou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, zajištěnou dohodou o srážkách ze mzdy dle § 551 OZ pro případ, že klient přestane hradit stanovené splátky. Dohoda o srážkách ze mzdy byla mezi bankou a jejím klientem sepsána tentýž den. Čistá mzda pana R.S. je 10.890 Kč.
Bez ohledu na výši čisté mzdy pana R.S. by jeho zaměstnavatel i po předložení dohody o srážkách ze mzdy mezi ním a bankou srážky nemusel respektovat a realizovat, a to s ohledem na to, že od 1. 1. 2007 je možné zajistit takovou dohodou pouze uspokojení pohledávky výživného dle zákona o rodině, popř. jiné pohledávky, o kterých tak stanoví zákon (přičemž zákon v současné době jiné případy nestanoví). Smluvní dokumentace banky je v tomto případě pravděpodobně zastaralá, resp. nebyla dosud aktualizována. Pokud by v tomto případě pan R.S. požadoval, aby zaměstnavatel z jeho mzdy na základě dohody o srážkách ze 42
mzdy srážel ve prospěch banky s účelem úhrady splátek jeho úvěru, potřeboval by k tomu zaměstnavatelův souhlas. Dohoda dle § 551 by musela být odmítnuta pro neplatnost. V takovém případě je možnou variantou dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dle § 146 písm. b) zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, potažmo dle § 327 tamtéž, kde ale zůstává pouze na vůli zaměstnavatele, zda na dohodu přistoupí, či nikoli. Pokud by však smlouva, resp. dohoda byla uzavřena do 31.12.2006, tedy o dva měsíce dříve, bylo by aplikováno přechodné ustanovení k novele občanského zákoníku, dle kterého se srážky ze mzdy na základě dohod uzavřených před 1.1.2007 provádějí podle dosavadní právní úpravy. V takovém případě by banka nabyla proti zaměstnavateli / plátci mzdy právo na výplatu srážek okamžikem, kdy byla dohoda plátci mzdy předložena. V takovém případě by se srážky ze mzdy patřičnými ustanoveními OSŘ o výkonu rozhodnutí..
Pro zajímavost bych na tomto místě opět uvedla drobné srovnání se Slovenskou republikou. Původní nařízení vlády č. 63/1998 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) obsahovalo způsob určování základní nezabavitelné částky a částky plně zabavitelné mzdy pouze ve vazbě na životní minimum jednotlivce. Navíc byly tyto částky z životního minima stanoveny procentuální částí. Toto nařízení bylo ale od 1. 1. 2007 nahrazeno novým nařízením vlády č. 595/2006 o nezabavitelných částkách, které zavedlo způsob stanovení základní nezabavitelné částky a částky plně zabavitelné mzdy nejen v závislosti na životním minimu jednotlivce, ale navíc zohledňuje i částku normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu. Konkrétní výše nezabavitelných částek jsou potom stanoveny zlomky, plně zabavitelná částka mzdy se rovná pouze jejich součtu (aktuálně 6.281 Kč). Na Slovensku proběhla aktualizace právní úpravy pro stanovování rozsahu srážek ze mzdy mírně rozdílně. Nový způsob určování rozsahu srážek ze mzdy se na Slovensku uplatňuje od 1. července 2006, přičemž novou metodiku zavedlo nařízení vlády SR č. 268/2006.28
28
Nariadenie vlády SR č. 268/2006 Z. z. o rozsahu zrážok zo mzdy pri výkone rozhodnutia.
43
Do uvedeného data se při výpočtu rozsahu srážek ze mzdy vycházelo z pevně stanovených částek (za nepostihnutelnou část mzdy byla stanovena částka 1.600 Sk na osobu povinného a 600 Sk na každou osobu, které povinné poskytoval výživné. Suma, nad kterou se zbytek čisté mzdy povinného mohl srazit bez omezení, představovala 3.000 Sk). Podle nového výpočtu je základní sumou, která nesmí být povinnému z jeho měsíční mzdy sražena, procentní část ze životního minima na plnoletou fyzickou osobu platného v měsíci, za který se srážky vykonávají. Na každou osobu, na kterou má povinný vyživovací povinnost, se započítává opět procentní část ze životního minima na plnoletou fyzickou osobu, které je opět platné v měsíci, za který se vykonávají srážky. Totéž platí i pro ostatní zásady při výpočtu rozsahu srážek. Částka, nad kterou je možné zbytek čisté mzdy zaměstnance – povinného srazit bez omezení, je stanovena na 150 % z částky životního minima (aktuálně 150 % z 5.130 Sk = 7.695 Sk, tj. cca 6.213 Kč)29. Shrňme tedy – naše právní úprava šla cestou z procentního určení v návaznosti na životní minimum ke zlomkům z úhrnu životního mimina a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Naproti tomu slovenská právní úprava upustila z původně pevně stanovených částek a přistoupila k našemu „zavrhnutému“ způsobu procentní části životního minima. Přesto není ve výsledku rozdíl mezi hranicemi plně zabavitelného zbytku čisté mzdy příliš zásadní (6.281 Kč v ČR, 6.213 Kč v SR).
29
K přepočtu byl použit kurz 100 SKK / 80,739 CZK platný k 24. 6. 2008.
44
IV. Dohoda o srážkách ze mzdy de lege ferenda Přestože byl institut dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů našemu právním řádu až do roku 1964 institutem zcela neznámým a přestože v mnoha evropských zemích existuje právní úprava, která tyto srážky vylučuje nebo je alespoň podmiňuje souhlasem zaměstnavatele, zůstává mírně s podivem – téhož názoru je i
P. Tegl. ve svém příspěvku, že prostředek
zajištění závazků dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů má najít své místo i v novém civilním kodexu – občanském zákoníku.
30
Jeho podoba se dokonce nemá významně lišit od
podoby (spíše „kosmetické“ úpravy nově navrhované materie), v jaké jsme jej znali ještě před novelou provedenou doprovodným zákonem k zákoníku práce. Zákonodárci tak zamýšlejí ponechat v platnosti institut, který by v právním řádu demokratického státu již být obsažen neměl a dle názoru některých autorů je dokonce v příkrém rozporu se základními principy a zásadami soukromého práva. Problematika dohod o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů je v návrhu nového občanského zákoníku upravena v ustanoveních §§ 1774 a 1775: „Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů § 1774 (1) Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než polovinu mzdy. (2) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. (3) Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy; má-li však plátce mzdy plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka.
30
TÉGL, P.: Je ustanovení § 551 občanského zákoníku protiústavní?, ASPI: publikovaný názor č. 26823, ASPI,
a.s. (Právní fórum č. 1/2006).
45
§ 1775 Ustanovení § 1774 se použije i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.“31 Institut dohody o srážkách ze mzdy se, jak je uvedeno i v citované důvodové zprávě k návrhu nového občanského zákoníku, přejímá z dosavadní úpravy obsažené v § 551 OZ a v § 246 zákoníku práce. Dle názoru tvůrců zákona bude vhodné tento zajišťovací institut ponechat s ohledem na praktickou potřebu a vhodnost, zejména pak proto, že je v našem prostředí standardně využíván zejména k zajištění dluhů osob zaměstnaných v pracovním poměru a s ohledem na dosažený praktický efekt při zajištění a placení pohledávek na výživné.32 Oproti stavu před novelou občanského zákona provedenou doprovodným zákonem k zákoníku práce je však osnova téměř nezměněna. Malý prospěch plátce mzdy lze spatřovat pouze v tom, že jej „nemíní neúměrně zatěžovat náklady spojenými s poukazováním srážek, a proto se navrhuje, aby tyto náklady nesl jen v omezené míře (podobně jako postoupený dlužník u cesse nese náklady placení pohledávky postupníkovi).“33 V současné chvíli probíhá k návrhu občanského zákoníku připomínkové řízení, proto lze očekávat jisté negativní ohlasy zejména ze strany zaměstnavatelů, tak jako tomu bylo před novelou do konce roku 2006. Pokud by však zkoumaný způsob zajištění závazku měl i nadále zůstat součástí českého právního řádu, bylo by vhodné jej modifikovat alespoň v tom směru, že by k platnosti a účinnosti uvedených dohod o srážkách ze mzdy vůči zaměstnavateli – plátci mzdy byl vždy nutný jeho souhlas. Pokud by zaměstnavatel v konkrétním případě s předloženou dohodou souhlasil, bylo by již na vnitřním vztahu zaměstnavatele a zaměstnance – dlužníka, aby se dohodli o případné náhradě nákladů, které by zaměstnavateli s prováděním a poukazováním srážek vznikaly. Teprve v takovém případě by nastíněný postup byl cestou zcela konformní se zásadou rovného právního postavení subjektů občanského práva. Účelu a smyslu institutu dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů by však mohlo být dosaženo i jiným způsobem, a to tak, že by fyzické osoby (zaměstnanci) poskytly třetím
31
Text návrhu občanského zákoníku. Dostupný z portálu Ministerstva spravedlnosti ČR: http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?o=23&k=381&j=33&d=125304.
32
Důvodová zpráva k návrhu občanského zákoníku. Dostupná z portálu Ministerstva spravedlnosti ČR: http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?o=23&k=381&j=33&d=125304.
33
Tamtéž.
46
osobám záruky jiné. Právní řád zná celou řadu množností zajištění (a to i připravovaný občanský zákoník), je tedy pouze na vůli stran, kterou z nich se rozhodnou použít. Pokud by přesto strany nechtěly od zajištění dohodou o srážkách ze mzdy ustoupit a chtěly použít zajištění co možná nejbližší tomuto institutu, potom nestojí nic v cestě tomu, aby místo zaměstnavatele vstoupila do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem banka, tj. finanční instituce, u které má dlužník vedený účet, na který je mu zaměstnavatelem zasílána pravidelně mzda. Mezi bankou, věřitelem a dlužníkem může být stanoveno, že banka má povinnost srážet pravidelné měsíční částky z účtu zaměstnance ve prospěch věřitele (třetí osoby), a že zaměstnanec nesmí bez souhlasu tohoto věřitele disponovat s prostředky na svém účtu do doby, než bude jeho závazek plně uhrazen. Banka či jakákoli jiná finanční instituce nebude mít důvod na takovou smlouvu nepřistoupit, pokud tomu nebudou bránit například technické možnosti apod., neboť si může tuto svoji činnost zpoplatnit (a bez pochyby to takto udělá) a náklady naúčtovat zaměstnanci – svému klientovi. V tomto by spočíval hlavní rozdíl oproti režimu dle současného občanského zákoníku (§ 551). Zachovali bychom ono pro soukromoprávní vztahy typické rovné postavení subjektů, neboť by díky tomuto řešení nemuselo docházet k uzavírání smluv / dohod v neprospěch třetího. Jedná se ovšem pouze o jakýsi „nástřel“ možného řešení, který by bylo třeba v praxi vyladit k dokonalosti tak, aby žádná ze zúčastněných stran nebyla poškozena.
47
V.
Závěr
Při výkladu o posuzovaném institutu, tj. dohodě o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, je třeba si neustále uvědomovat, že dotčené ustanovení § 551 občanského zákoníku vzniklo ve zcela odlišném období a vycházelo tedy ze zcela jiných společenských, politických i právních poměrů. Úprava předpokládala existenci více méně velkých státních podniků s výborně obsazenými personálními odděleními a mzdovými účtárnami. Navíc byly státní podniky zakládány státem a stát jim tak prostřednictvím právního řádu ukládal povinnosti jakožto svým, tj. státním organizacím. To je případ i § 551 OZ. V současné době však již zaměstnavateli nejsou, tak jak tomu bylo v minulosti, pouze velké státní podniky, ale také i fyzické osoby – drobní podnikatelé či malé právnické osoby zaměstnávající jen několik zaměstnanců. Po roce 1989 se společenská i politická situace radikálně změnila. Právní řád na tyto změny sice „reagoval“, ovšem často velmi nekoncepčně a nedůsledně. Právě proto i nadále nacházíme taková ustanovení a instituce, které by v právním řádu demokratického právního státu neměly mít místo. Nerovnost mezi subjekty byla již překonána, proto by se spolu s principy soukromého práva měla uplatňovat v plné míře vůči všem subjektům. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů jako zajišťující institut je však i nadále uzavírána v neprospěch třetího – tj. zaměstnavatele, plátce mzdy dlužníka. Doprovodným zákonem k novému zákoníku práce byla sice omezena možnost využití této dohody pouze pro pohledávky na výživném (oproti dřívější úpravě, díky které byly firmy každý měsíc neúměrně zatěžovány, protože musely třetí osobě – nejčastěji splátkové instituci či bance – odvádět část platů svých zaměstnanců na úhradu jejich libovolných závazků) a povinnost zaměstnavatelů tak byla výrazným způsobem snížena, ale nikoli odejmuta. Celá konstrukce tohoto institutu zůstává i po novele poplatná době, kdy vznikl, neboť dovoluje i nadále dvěma soukromoprávním subjektům, aby autoritativně zasahovaly do práv a povinností třetí osoby bez jejího souhlasu. Nicméně praktická potřeba a vhodnost v našem prostředí při zajištění a placení pohledávek na výživné mluví „pro“. Právě s ohledem na důležitost, použitelnost a pro soukromé právo netypickou konstrukci dohody o srážkách ze mzdy jsem si stanovila za cíl analyzovat tento zajišťovací prostředek a jeho praktické užití ve své diplomové práci. Považovala jsem za důležité se nejdříve seznámit s problematikou zajišťovacích prostředků obecně. Aby byl objasněn jejich smysl, provedla jsem v rámci první kapitoly rychlý exkurz do zajišťovacích instrumentů obsažených v obchodním zákoníku a zejména zákoníku občanském a stručný popis funkcí, které v soukromoprávních vztazích tyto instituty plní, a způsobů jejich provedení. 48
Následující text je již plně věnován pouze posuzovanému institutu. Jen zdánlivě se totiž může jevit, že je dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů pouze samostatným ustanovením v rámci občanského zákoníku. Naopak, právní úpravu, která je pro tento institut nejen důležitá, ale i rozhodující pro praktické použití, nalézáme, jak bylo popsáno, v mnoha souvisejících právních předpisech. Mezi nejdůležitější z nich patří kromě občanského zákoníku i občanský soudní řád, zákoník práce, nařízení vlády o nezabavitelných částkách, zákon o životním minimu nebo zákon o sociální podpoře, přičemž nejdůležitějším ustanovením z nich byla věnována kapitola druhá. Druhá část práce je, oproti části první, která je spíše teoretického rázu, zaměřena již na praktické vysvětlení a samotný výkon srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů. Na základě konkrétních ukázek výpočtů srážek ze mzdy dle dohody v režimu § 551 OZ jsem se snažila upozornit na možná úskalí a na oblasti, ve kterých je třeba dbát zvýšené pozornosti. Konkrétní výši srážky ze mzdy zaměstnance totiž ovlivňují další faktory – v prvé řadě samozřejmě výše čisté mzdy, dále potom počet vyživovaných osob, souběh srážek dle dohody o srážkách ze mzdy a výkonu rozhodnutí, apod. Přestože současná právní úprava institutu je jasná (byla v textu podrobněji popsána), právní úprava de lege ferenda je podle mého názoru diskutabilní. V současné době probíhá připomínkové řízení k návrhu nového civilního kodexu – občanského zákoníku, který má být důsledně pojat jako všeobecný předpis soukromého práva respektující vůli a svobodu jednotlivce při utváření vlastního právního postavení. Tento však i nadále problematiku dohody o srážkách ze mzdy mezi zajišťovacími prostředky ponechává s upravuje ji v ustanoveních §§ 1774 a 1775. Dle názoru zákonodárců byl ponechán zejména s ohledem na jeho vhodnost, standardní využití k zajištění dluhů a praktické použití při placení pohledávek na výživném. Domnívám se ale, že v podobě, která zůstala téměř totožná s původním ustanovením před novelou občanského zákona účinnou od 1.1.2007, se jedná o krok zpět, a proto se pravděpodobně setkáme se stejnými negativní ohlasy, díky kterým doprovodný zákon k zákoníku práce provedl v dotčeném ustanovení změnu.
Soukromé právo zpravidla nikoho nenutí, aby do určitých právních vztahů vstupoval, zejména potom k tomu, aby vstupoval do konkrétních právních vztahů s individuálně určeným druhým účastníkem. To odpovídá zásadě smluvní svobody. Výběr smluvního partnera závisí na účastníkovi, který si ale také musí klást otázku, jestli se mu za jím poskytnuté plnění reálně dostane plnění požadovaného. S ohledem na to hrají důležitou roli dva významné momenty: solidnost účastníka, tedy dlužníkova vůle dostát svého závazku, a také schopnost dlužníka
49
závazek splnit. Jestliže dlužník k tomu nebude ochoten, může se věřitel přičinit o to, aby byl k plnění donucen mocensky – zpravidla rozhodnutím soudu ke splnění povinnosti, kterou na sebe vlastním právním jednáním převzal. Efektivně fungující mocenský aparát státu však může kompenzovat jen absenci dlužníkovy vůle ke splnění závazku. Jen tu může nahradit tak, že dlužníkovi plnění uloží jako povinnost. Nemůže však nahradit dlužníkovu schopnost splnit závazek: “žádná procesní pravidla nejsou s to zajistit dlužníkovu solventnost.“34 Proto se stranám určitého závazkového vztahu umožňuje využít zajišťovacích prostředků k tomu, že dlužník bude schopen k plnění. Takový zajišťovací institut není jen ku prospěchu věřitele, ale ve své podstatě svědčí také zájmu dlužníka, proto považuji za velkou nerovnost, pokud právní řád dovolí v rámci dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů rozhodovat o něčích povinnostech (povinnostech plátce mzdy), aniž by tento měl možnost se k nim vyjádřit, zatímco potřeba dlužníka a věřitele je uspokojena.
34
Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 3 vydání. Praha: C. H. Beck,
2003, str. 128.
50
Resumé The dissertation deals with the Czech legal order security means, in particular focuses on The Wages Deduction Agreement according Sec. 551 Act. No. 40/1964 Coll., the Civil Code, amended. The main focus of the work is not only complex characteristics of this institute from the point of current legal regulations but also opportunities and the use in the legal regulations that are being prepared. There is also outlined the importance of The Wages Deduction Agreement in context of securing means and described the way how to perform the deductions in accordance with the Agreement.
The first part deals with general review of security means, which are for the Czech Legal Environment described mainly in the Civil Code and in Act. No. 513/1991 Coll., the Commercial Code, amended. I outlined their characteristics and explained their function in civil-law relations. Their common sign is, that they represent side relations, which reinforce the creditor´s position and at the same time it enables him to stake a claim in case the debtor is not able, for any reason, to meet his obligations. The Wages Deduction Agreement also regulates the successive discharge of claims.
The following part deals with The Wages Deduction Agreement itself, according to Sec. 551 Civil Code, that is – it´s essence, appurtenaces of the contract, parties, it´s content and expiration (discharge). This agreement obligates the debtor with the employment wages or similar earnings. While securing the claim by this agreement (The Wages Deduction Agreement) is only limited to child support payment according to Act. No. 94/1963 Coll., the Family Act, amended, or any other claims, which should be established by the law.
Even though it may seem like single regulation of The Civil Code, it´s part of the whole legal regulations included in many legal enactments. The very essential is for example the mentioned Civil Code, which specifies not only The Wages Deduction Agreement itself but also the general regulations of legal acts of the civil-law parties or the content of the Agreement, and other matters which are related. Next important related legal enactment is Act No. 99/1963 Coll., Civil Procedure Act, amended, for the wage deductions can be only executed under the conditions settled in amendment to adjudication order by the wages deductions, unless the Labour Code (Act. No. 262/2006 Coll., Labour Code, amended) determines any change. Last but not least there is the Act. No. 94/1963 Coll., amended, the Family Act, because after 07/01/01 The Agreement can be only used for child support payments. Statutory order (No. 595/2006 Coll.),
51
calculates the amount of money, which cannot be deducted from the salary and the amount from which the rest can be deducted all.
The following reading is focused on practical application and the very execution of salary deduction based on The Wages Deduction Agreement. By the examples I showed how to calculate the deductions and pointed out the possible difficulties, because the specific amount of the deduction can be affected by various terms (eg. net earnings, number of maintained persons, amount of similar agreements paid etc.). At the end of that part, there is also mentioned the legal regulations in Slovakia and it´s variations from the Czech regulations.
The final part of the work is dealing with legal regulation in accordance with future law. Recently there is being prepared new Civil Codex – Civil Code, which preserves The Wages Deduction Agreement and specifies it in Sec. 1774 and Sec. 1775. Since the draft law has not been passed yet and is being discussed we are not sure, what will be the final outcome. But it seems that The Wages Deduction Agree will stay in legal regulations, since it is very useful, commonly used to secure the debts and very practical in child support claim payments.
Private law cannot compel anyone to enter into any legal relations, and especially cannot force anyone into relations with the specified other party. Every participant of any legal relations shoul have a free choice to choose the other party, so we cannot order the employer – the salary payer, unless he agrees himself, to deduct any money and send it at his own expenses to the third party. In case this is the child support deduction, it is possible to mention to the employer the importance of the payment. In other cases we have to enable the salary payer to express his opinion in the matter of employee – the debtor and his creditor.
52
Použité zkratky Dohoda ............ dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů ObchZ .............. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů OSŘ ................. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů OZ.................... zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ZOR ................. zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů ZP .................... zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
53
Použitá literatura Monografie 1) Balák, F., Korecká, V., Vojtek, P.: Občanský zákoník. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006 2) Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 3 vydání. Praha: C. H. Beck, 2003. 3) Češka, Z., Kabát, J., Ondřej, J., Švestka, J. a kol.: Občanský zákoník – komentář. Díl I. 1. vydání. Praha: Panorama, 1987. 4) Fiala, J. a kol. Občanské právo. Praha: ASPI, a.s. 2006 5) Jehlička, O., Škárová, M., Švestka, J., Vodička, A. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 1994. 6) Kincl, J., Urfus, V., Škrejpek, M. Římské právo. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 1995. 7) Knapp, V. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek II. 4. aktualizované a doplněné vydání. Praha : ASPI, a.s., 2006 8) Šubrt, B., a kol. Abeceda mzdové účetní 2008. 18. vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2008. 9) Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník II. § 460 – 880. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. 10) Vysokajová, M., Kahle, B., Doležílek, J.: Zákoník práce. Komentář. Vydání 2., aktualizované. Praha: ASPI, a. s., 2008. 11) Wintrová, A. a kol.: Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a. s., 2007.
Odborné články 1) Fetter, R. Provádění srážek ze mzdy – část 3. [citováno 13. září 2007]. Dostupný z http://www.financninoviny.cz. 2) Jouza, L.: Změny ve srážkách ze mzdy. Účetnictví, 2007, č. 3, s. 11. 3) Šubrt, B.: Hlavní změny v obsluze mzdy a platu od 1. 1. 2007. Práce a mzda, 2007, ročník 55, č. 1, s 60. 4) Šubrt, B.: Změna výpočtu srážek ze mzdy v roce 2008. Práce a mzda, 2008, ročník 56, č. 1, s.13. 5) TÉGL, P.: Je ustanovení § 551 občanského zákoníku protiústavní?, ASPI: publikovaný názor č. 26823, ASPI, a.s. (Právní fórum č. 1/2006).
54
6) Tomek, V.: Právní poradna – Srážky z platu lednem nekončí [citováno 24. 5. 2007]. Dostupný z http://osz.cmkos.cz. 7) Zdražil, V.: Peníze na úhradu dluhů už vám zaměstnavatel jen tak nestrhne [citováno 7. srpna 2007]. Dostupný z: http//fitcentrum.idnes.cz.
Judikatura: 1) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1279/2001 2) Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 1979, sp. zn. 12 Co 11/79 3) Rozsudek Nejvyššího soudu SR ze dne 16. 12. 1976, sp. zn. Cpj 49/76, Pramen: ASPI. 4) Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 1972, sp. zn. 9 Co 540/72. 5) Stanovisko NS ČSSR ze dne 23. 11. 1967, sp. zn. Prz 36/67 (S I, s. 154). 6) Stanovisko NS ze dne 1. 1. 1965, sp. zn. Cpj 271/65 (S III, s. 351).
Právní předpisy Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Zákon č. 110/2006 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 311/2001 Z. z., zákonník práce, v znení neskorších predpisov. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Jiné Text návrhu občanského zákoníku. Dostupný z portálu Ministerstva spravedlnosti ČR: http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?o=23&k=381&j=33&d=125304. Důvodová
zpráva
k návrhu
občanského
zákoníku.
Dostupná
z portálu
Ministerstva
spravedlnosti ČR: http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?o=23&k=381&j=33&d=125304. Důvodová zpráva k zákonu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v původním znění.
55
