MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE OLOMOUC Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE OLOMOUC Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení práce. Také děkuji doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi CSc. za vedení konzultačních seminářů ke zpracování dotazníkového šetření. Děkuji všem respondentům za ochotu a čas věnovaný mému průzkumu.

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE OLOMOUC Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch Bakalářská práce

Petra Kučerová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová

Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář

Jihlava 2009

Copyright © 2008 Petra Kučerová

Abstrakt KUČEROVÁ, Petra: Městská památková rezervace Olomouc – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2008. 73 stran. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část seznamuje s památkovou ochranou. V kapitole 1. a 2. je uvedena památková péče a programy na obnovu památek v ČR. V kapitole 3. jsou uvedeny programy dotované z fondů EU. Druhá část je věnována Olomouci – ve 4. kapitole je popsána historie a významné památky města. V 5. kapitole jsou rozebrány výsledky dotazníkovému průzkumu. Klíčová slova: Městská památková rezervace. Olomouc.

Abstract KUČEROVÁ, Petra. The Urban Conservation Area of Olomouc – Positions of Citizens. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Head of Labour: Mgr. Stanislava Pachrová. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava 2008. 73 pages. Labour is divided into two main parts. The first part introduces the monument protection. In Chapter 1 and 2 are described preservation of monuments and programs of the regeneration of monuments in the Czech Republic. In Chapter 3 lists programs subsidized by the EU funds. The second part is devoted to Olomouc – Chapter 4 describes the history and major monuments of the city. The results of the survey are analyzed in Chapter 5. Key words: Urban Conservation Area. Olomouc.

5

Předmluva Téma Městská památková rezervace Olomouc a s tím spojené dotazníkové šetření ukáže, jak obyvatelé vnímají město, ve kterém žijí. Prostřednictvím dotazníků mohou občané vyjádřit své názory týkající se života v tomto městě, jaké vidí přínosy a nedostatky související s prohlášením Olomouce za městskou památkovou rezervaci. Své názory mají také možnost v dotaznících uvést zástupci veřejné správy. Výše uvedená téma jsem si zvolila, protože jsem se ve městě Olomouci narodila a také zde bydlím. Olomouc je živé kulturní centrum na Moravě, s množstvím historických památek a atraktivit, které jsou vhodné pro cestovní ruch. Práce obsahuje dvě hlavní části, a to část teoretickou a část praktickou. V teoretické části bude uvedena problematika památkové ochrany, stručná historie města Olomouce v jednotlivých slohových obdobích. Dále budou popsány významné památky – paláce, kostely, historické domy a další. Praktická část bude orientována na rozbor dotazníkového průzkumu a dalších dat získaných z jiných zdrojů. Výsledky šetření – názory občanů mohou inspirovat městské zastupitelstvo při rozhodování, která se budou týkat oblasti cestovního ruchu ve městě.

6

OBSAH Úvod ................................................................................................................ 11 1

2

3

4

Památková ochrana v ČR ....................................................................... 13 1.1

Národní památkový ústav .................................................................. 13

1.2

Městské památkové rezervace a zóny ............................................... 13

Programy na obnovu památek v ČR...................................................... 16 2.1

Program podpora pro památky UNESCO .......................................... 16

2.2

Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí ................ 18

2.3

Dotace občanským sdružením ........................................................... 18

2.4

Havarijní program .............................................................................. 19

2.5

Program regenerace městských památkových rezervací a zón ......... 20

2.5.1

Pracovní skupina ........................................................................ 20

2.5.2

Zaměření a realizace .................................................................. 20

2.5.3

Financování ................................................................................ 21

2.6

Program záchrany architektonického dědictví ................................... 22

2.7

Program péče o vesnické památkové rezervace, zóny ...................... 22

2.8

Program restaurování movitých kulturních památek .......................... 23

2.9

Ostatní programy ............................................................................... 23

Programy na obnovu památek v EU ...................................................... 24 3.1

Finanční mechanismy EHP/Norsko ................................................... 24

3.2

Strukturální fondy EU ......................................................................... 25

3.3

Regionální operační programy ........................................................... 28

Město Olomouc ....................................................................................... 30 4.1

Historie města .................................................................................... 30

4.1.1

Osídlení města............................................................................ 30

4.1.2

Románské období....................................................................... 30

4.1.3

Gotické období............................................................................ 31

4.1.4

Období renesance a humanismu ................................................ 31

4.1.5

Období baroka ............................................................................ 31 7

4.1.6 4.2

Památky ............................................................................................. 32

4.2.1 5

Přehled významných památek města ......................................... 32

Dotazníkový průzkum ............................................................................. 38 5.1

Sekundární průzkum .......................................................................... 38

5.2

Primární průzkum............................................................................... 40

5.2.1

Rozbor jednotlivých otázek - občané .......................................... 40

5.2.2

Názory veřejné správy ................................................................ 51

5.3

SWOT analýza ................................................................................... 53

5.3.1

Silné stránky ............................................................................... 53

5.3.2

Slabé stránky .............................................................................. 54

5.3.3

Příležitosti ................................................................................... 54

5.3.4

Hrozby ........................................................................................ 54

5.4 6

Období 19. a 20. století .............................................................. 32

Shrnutí ............................................................................................... 55

Závěr ........................................................................................................ 56

Summary ......................................................................................................... 57 Literatura......................................................................................................... 58 Přílohy ............................................................................................................. 60

8

Seznam obrazových materiálů: Obrázek 1: UNESCO v ČR .............................................................................. 16 Obrázek 2: Regiony soudržnosti (NUTS II) a kraje (NUTS III) ......................... 28

Tabulka 1: Praha a její nej… ............................................................................ 15 Tabulka 2: Priority pro poskytnutí dotace na projekty....................................... 17 Tabulka 3: Vymezení okruhů pro poskytování grantů ...................................... 19 Tabulka 4: Výše dotace z fondu EHP/Norska .................................................. 25 Tabulka 5: Dělení České republiky podle EU ................................................... 27 Tabulka 6: Využití dotací z Programu na obnovu MPR za posledních 5 let ..... 38 Tabulka 7: Kapitálové výdaje na dopravu a komunikace města Olomouce ..... 39 Tabulka 8: Výdaje na památky z rozpočtu města Olomouce ........................... 39 Tabulka 9: Výzkum v jednotlivých měsících ..................................................... 40 Tabulka 10: Výhody vzniku MPR Olomouc – názory respondentů................... 42 Tabulka 11: Nevýhody vzniku MPR Olomouc – názory respondentů............... 43 Tabulka 12: Střet respondentů s prohlášením MPR při jednání s úřady .......... 44 Tabulka 13: Odpovědi respondentů – program regenerace MPR a MPZ ........ 46 Tabulka 14: Přehled odpovědí na otázku č. 12 ................................................ 49

Graf 1: Využití dotací na obnovu MPR Olomouc .............................................. 38 Graf 2: Výdaje z rozpočtu města na dopravu a komunikace ............................ 39 Graf 3: Výdaje z rozpočtu města na památky................................................... 40 Graf 4: Vztah občana k městu Olomouci.......................................................... 41

9

Graf 5: Celková doba pobytu občanů ve městě ............................................... 41 Graf 6: Prohlášení Olomouce za MPR ............................................................. 42 Graf 7: Příklady výhod vzniku MPR Olomouc .................................................. 43 Graf 8: Příklady nevýhod vzniku MPR Olomouc .............................................. 44 Graf 9: Setkání občanů s prohlášením MPR při jednání s úřady...................... 45 Graf 10: Názory občanů na přínosy prohlášení Olomouce za MPR ................. 45 Graf 11: Povědomí o Programu regenerace MPR a MPZ ................................ 47 Graf 12: Názory občanů na zájem správy města o probl. památkové ochrany 47 Graf 13: Vztah občana k městu ........................................................................ 48 Graf 14: Činnosti města pro zvýšení počtu turistů ............................................ 49 Graf 15: Věkové složení respondentů .............................................................. 50 Graf 16: Místo práce ........................................................................................ 50 Graf 17: Zaměstnání ........................................................................................ 51

10

Úvod Hlavním cílem práce je zjistit postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch. Tento cíl bude splněn prostřednictvím dotazníkového šetření a následného rozboru výsledků. V práci se budu věnovat památkové ochraně v ČR. Česká republika nabízí množství památek zastoupených snad ze všech významných historických slohů. Památky nalezneme po celé republice. Bez pečlivě organizované památkové ochrany by se tyto památky neuchovaly pro další generace, a proto je tato část z celkového obsahu práce nezbytnou kapitolou. Nejdříve budou představeny hlavní instituce, které jsou v ČR řídícími orgány památkové péče. Uvedu zde, kolik je dnes městských památkových rezervací a zón a kdy vznikly. Nemůžu opomenout naši nejvýznamnější památkovou rezervaci Prahu. Představím jednotlivé programy vyhlášené pro obnovu památek, a to jak dotované programy v ČR, tak i programy stanovené v Evropské unii. V práci dále představím své rodné město Olomouc. Uvedu, kdy vznikly počátky cestovního ruchu ve městě a jaký byl zlomový bod ve vývoji města. Věnovat se budu také bohaté historii města, jednotlivým památkám nacházejících se v MPR i dalším významným památkám, které jsou umístěné mimo historickou část města vyhlášenou za MPR. Podkladem pro druhou – experimentální část práce bude dotazníkový průzkum a sběr dalších dat, které se budou vztahovat k ochraně památek ve městě. Dotazník, na základě kterého budou data zpracována, obsahuje otázky uzavřené, tzn., že respondenti budou mít na výběr pouze 1 možnost odpovědi. Dále otázky polootevřené – je zde možný výběr z více variant s uvedením konkrétního příkladu. Jedna otázka v dotazníku bude mít možnost max. 3 odpovědí. V samotném průzkumu oslovím okolo 180–210 respondentů. Dotazovat se budu jak na území MPR, tak v ostatních částech města. Budu rozebírat a vyhodnocovat jednotlivé odpovědi respondentů, jejich názory na památkovou ochranu ve městě Olomouc, jestli jsou spokojení s bydlením ve městě, jaké výhody a nevýhody shledávají v bydlení v městské památkové rezervaci, jaké změny by přivítali. Odpovědi budu porovnávat 11

např. podle věku, pohlaví a vzdělání. Bude zajímavé zjistit, zda se odpovědi budou lišit podle rozdělení do různých věkových a dalších skupin nebo tento rozdíl ve výsledcích bude minimální. Součástí výzkumu bude také zjištění názorů reprezentanta Ústředního památkového ústavu a zástupce veřejné správy. Tyto zvláště připravené dotazníky budou k nahlédnutí v příloze. Sběr sekundárních dat ukáže, jak se vyvíjela výše finančních prostředků na obnovu památek v MPR. Tyto informace získám z výročních zpráv Národního památkového ústavu v Olomouci. Pro názorné zobrazení odpovědí z průzkumu budou v práci zahrnuty také tabulky a grafy. Výsledky průzkumu by měly odhalit, jaké jsou silné a slabé stránky města, jeho příležitosti i hrozby do budoucnosti. Proto tyto výsledky budou podkladem pro SWOT analýzu, která bude uvedena v experimentální části. V závěru shrnu tyto výsledky šetření. Součástí práce budou také přílohy uvedené na konci práce. Přílohy se budou vztahovat k památkové ochraně v ČR a bude zde uveden seznam památek v MPR Olomouc. Dále bude v přílohách k nahlédnutí dotazník pro občany a vyplněné dotazníky pro představitele veřejné správy a památkového ústavu.

12

1 Památková ochrana v ČR Hlavním řídícím pracovištěm státní památkové ochrany v České republice je odbor památkové péče Ministerstva kultury (dále MK). Mezi hlavní náplň práce odboru památkové péče patří podle MK (1) „Prohlašování věcí a jejich souborů za kulturní památky a také rušení prohlášení věci za kulturní památku.“ Dále zpracovává návrhy vlády týkající se vzniku nové národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny. Uděluje povolení k provádění obnovy kulturních památek a k provádění archeologických výzkumů. Poskytuje finanční příspěvky na zachování památek a podporuje záchranné archeologické práce. Zabezpečuje řízení krajských úřadů při výkonu státní památkové péče. Národní památkový ústav (dále NPÚ) dříve Státní ústav památkové péče spadá pod jeho působnost.

1.1 Národní památkový ústav NPÚ na svých webových stránkách (2) uvádí, že „k 1. lednu 2003 vznikl NPÚ jako státní příspěvková organizace s celostátní působností, která je odbornou organizací státní památkové péče podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Činnost této organizace upravuje nejen výše zmíněný zákon, ale také vyhláška MK České republiky č. 66/1988 Sb.“ NPÚ tvoří ústřední pracoviště se sídlem v Praze a dílčí odborná pracoviště, která jsou rozmístěna v jednotlivých krajích. Odborných pracovišť je celkem 14, z toho dvě sídlí v Praze a další se nacházejí v Českých Budějovicích, Plzni, Lokti, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Josefově, Brně, Telči, Kroměříži, Ostravě a v Olomouci.

1.2 Městské památkové rezervace a zóny Památkovou rezervací může vláda ČR prohlásit (3) „území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů.“ Ministerstvo kultury může po projednání s krajským úřadem vyhlásit za památkovou zónu „území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty.“

13

Památkové rezervace mohou být kromě městských také archeologické, vesnické a ostatní. Památkové zóny jsou rozděleny na městské, krajinné a vesnické. Městské památkové rezervace a zóny slouží k ochraně památek a dalších budov, které se zde nacházejí. Pokud chce vlastník kulturní památky nebo jiné stavby, která leží v MPR provést její opravu, rekonstrukci nebo jiné úpravy, musí mít povolení od příslušného obecního úřadu. Do městských památkových rezervací patří měšťanské domy, kostely, radnice, kláštery; městské hrady, zámky nebo paláce; městská opevnění s hradbami, historická náměstí s přilehlými uličkami, ale také hospodářské stavby např. mlýny, solnice, tržnice. Jak uvádí Dvořáček (4): „Především jsou to měšťanské domy, na nichž lze často pozorovat celou historii naší architektury od gotických či dokonce románských suterénů a přízemí přes renesanční interiéry poschodí až po barokní či klasicistní fasády.“ V ČR se nachází celkem 40 městských památkových rezervací (dále MPR). První MPR byly prohlášeny v roce 1961. Jsou jimi Kutná Hora, Jindřichův Hradec, Slavonice, Tábor a Žatec. Nejvýznamnější MPR v ČR prohlášenou v roce 1971 je Praha. Dominantu města tvoří Pražský hrad. V okolí Hradu se nachází mnoho významných památek – bazilika sv. Jiří z 10. stol., gotická Katedrála sv. Víta, pozdně gotický Vladislavský sál, Letohrádek královny Anny z období renesance, Strahovský klášter, renesanční Schwarzenberský palác, barokní Šternberský palác a další. V části Staré město jsou k vidění Staroměstské náměstí a radnice s orlojem, kostel sv. Jakuba, Prašná brána, Karlův most s barokními sochami spojující Staré město s Novým městem a mnoho dalších památek. Historické jádro města je zapsáno v seznamu památek UNESCO od roku 1992 a rozkládá se na ploše 866 ha. Olomouc je po Praze druhá největší a historicky významná památková rezervace. MPR Olomouc je podrobněji popsána v kapitole č. 4. Městských památkových zón můžeme v celé republice naleznout 253. První památkovou zónou se staly Nové Dvory v Kutné Hoře v roce 1988.

14

Tabulka 1: Praha a její nej…

Nejdelší

Náměstí – Václavské nám., 750 m Chrámová loď – chrám sv. Víta, 124 m

Nejkratší

Most – Svatopluka Čecha 169 m

Nejhlubší

Stanice metra – Náměstí Míru na trase A, 53 m

Nejstarší

Most – Karlův, byl postaven v roce 1357 Barokní zahrada – Valdštejnská Hřbitov – Vyšehradský, založen v r. 1887 Hotelová kniha hostů – h. Radisson SAS Alcron od r. 1932

Největší

Barokní palác – Valdštejnský palác Náměstí v Praze i v ČR – Karlovo náměstí Chrám – sv. Vít Zvon – Zikmund v Katedrále sv. Víta

Nejvyšší

Chrámová klenba – kostel Panny Marie Sněžné, 39 m Zdroj: http://www.czech.cz

15

2 Programy na obnovu památek v ČR MK (1) uvádí, že „Odbor památkové péče Ministerstva kultury každý rok vyhlašuje a provádí tzv. památkové programy.“ Příspěvky na programy financuje pouze v případě, „kdy je na zachování a obnově kulturní památky mimořádný společenský zájem.“ Na příspěvky k programům není právní nárok. Jednotlivé programy stanovují, kdo může žádat o příspěvek, v jaké výši, podmínky pro udělení dotace, potřebné dokumenty, lhůty pro zaslání žádosti a vyčerpání dotace. MK také provádí kontrolu nad vyčerpáním dotace na daný účel.

2.1 Program podpora pro památky UNESCO Dotace z programu podle MK (6) „podporuje rozvoj památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO“, což je Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. „Základním principem výběru památek do Seznamu je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost.“

Obrázek 1: UNESCO v ČR Zdroj: http://www.cechy.cz

16

Z České republiky je v seznamu památek UNESCO zapsáno: „Historické jádro Prahy, Historické jádro Českého Krumlova, Historické jádro Telče, Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, Kutná Hora: Historické jádro města s kostelem svaté Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci, Kulturní krajina Lednicko-Valticko, Vesnická památková rezervace Holešovice, Zahrady se zámkem v Kroměříži, Zámek v Litomyšli, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně a Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči.“ V rámci programu mohou být dotovány také památky, „u kterých byl podán návrh na nominaci mezinárodně předepsaným způsobem, nebo těch u nichž Ministerstvo kultury rozhodlo o zpracování nominační dokumentace.“ Dotace je poskytnuta na základě příslušné žádosti fyzické nebo právnické osoby o dotaci a v případě, že je schválena ve výběrovém dotačním řízení. Ministerstvo kultury „dotaci poskytuje maximálně do výše 70 % celkových kalkulovaných nákladů projektu.“ Ve výjimečných případech může tento podíl zvýšit, ale jen pokud dané zvýšení schválí MK. „Dotace je poskytována na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/2000 Sb.“ Žadatel o dotaci musí splňovat některou z následujících priorit: Tabulka 2: Priority pro poskytnutí dotace na projekty

Priorita č. 1

Management plan (zpracování nebo aktualizace existujícího)

Priorita č. 2

Prezentace a propagace památek, na které je Program zaměřen (např. označení památek a související základní informace; konference, semináře a workshopy tematicky spojené s prezentací, péčí či přípravou nominace, publikační projekty zaměřená na různé cílové skupiny návštěvníků památek a osvětově výchovné projekty týkající se těchto památek)

Priorita č. 3

Vědecko-výzkumné projekty vztahující se k památkám, pro něž je Program určen a prohlubující poznání o jejich historii a hodnotách směřujících ke kvalitní péči o ně (např. archivní výzkum, stavebně historické průzkumy, odborné expertizy) Zdroj: http://www.mkcr.cz

17

2.2 Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Tento dotační program, jak uvádí MK (7), umožňuje obcím s rozšířenou působností „efektivně se podílet na zachování a obnově kulturních památek České republiky.“ „Finanční prostředky v Programu jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky.“ O dotaci může žádat vlastník kulturní památky prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Vlastník zmocňuje příslušnou obec, která jeho jménem podá žádost na MK. Majitel památky musí při žádosti doložit vlastnické právo k objektu, podle typu žadatele doložit např. výpis z obchodního rejstříku, doklad o zřízení bankovního účtu, rozpočet akce obnovy památky, současnou fotodokumentaci o stavu památky a další náležitosti. Vlastník musí minimálně zaplatit 10 % nákladů, na které mu byla poskytnuta dotace. Pokud je žádost vybraná ve správním řízení MK, poskytne ministerstvo příspěvek na obnovu památky. Po dokončené části akce obnovy musí vlastník zpracovat závěrečnou zprávu o průběhu obnovy památky, jejíž součástí je i fotodokumentace před a po obnově. Dotace se neposkytuje, pokud majitel úmyslně zanedbal údržbu kulturní památky. Dále se nevztahuje na modernizaci objektů – např. zateplování, rozvod vody, kanalizace; na úpravy veřejných prostranství a na pořízení průzkumů a projektové dokumentace.

2.3 Dotace občanským sdružením Dotace se poskytuje podle MK, odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií (8) „na projekty zaměřené na činnost občanských sdružení a organizací s mezinárodním prvkem podporující kulturní aktivity v oblasti movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií.“ Podrobnosti o projektu se vyplňují do formuláře žádosti o státní dotaci, který dále postupuje do konkurzního řízení. V roce 2009 se musí předkladatel žádosti podílet 30 % na nákladech projektu a jeden žadatel může navrhnout nejvíce 2 projekty na dotaci.

18

Tabulka 3: Vymezení okruhů pro poskytování grantů

1.

Prezentace, popularizace a ochrana movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií.

2.

Zajišťování informačního servisu a komunikace v oboru muzejnictví, organizace a účast na seminářích, školeních, kolokviích apod., zaměřených na ochranu movitého kulturního dědictví a s tím související vědní obory, sbírkotvornou činnost, výzkum a vývoj, s celostátním nebo mezinárodním významem. Zdroj: http://www.mkcr.cz

2.4 Havarijní program Jak uvádí MK (9) „finanční prostředky v programu jsou určeny na záchranu nemovitých kulturních památek v havarijním technickém stavu, zejména na jejich statické a celkové stavební zajištění a na opravy krovů a střech.“ Program zajišťuje oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území. Program se vztahuje na obnovu památek pouze do limitu 2 milionů Kč bez DPH. Vlastník by se na obnově památky měl podílet minimálně 40 %. Další možností je hradit 30 % nákladů z použitého stavebního materiálu, pokud žadatel samostatně zajišťuje práce obnovy. Dotaci až do výše 95 % celkových nákladů je možné obdržet v případě, že vlastník prokáže neschopnost uhradit záchranné opravy objektu z vlastních nákladů. Takto vysoký příspěvek se poskytuje na zachování historického krovu hrozícímu zřícení, na stavbu nové střechy a krovu s použitím dobových pracovních technik, na zabezpečení celkové konstrukce a kleneb stavby nebo na opravu historické střešní krytiny. Z programu se neposkytuje dotace, pokud je špatný technický stav památky způsoben vinou vlastníka a jeho nedostatečnou údržbou objektu. Kontrolu čerpání dotace má na starost územní pracoviště NPÚ, které podává informace o havarijním programu vlastníkům památek a nabízí odbornou pomoc.

19

2.5 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program slouží k obnově kulturních památek ve městech, která byla prohlášena za městské památkové rezervace a památkové zóny. Tento program se vztahuje jen na ty památky, které se nacházejí na území MPR a MPZ. V Usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992 (10) musí mít město, které žádá o příspěvek, sestavený vlastní program regenerace MPR a MPZ a také město musí částečně přispívat majiteli památky na její obnovu.

2.5.1 Pracovní skupina Pro zajištění programu byla sestavena pracovní skupina pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Tato skupina poskytuje veškeré informace k městským programům obnovy výkonným orgánům historicky cenných měst. Dále vypracovává znalecké posudky týkající se ekonomického, organizačního a legislativního zabezpečení regenerace MPR a MPZ pro orgány státní správy a samosprávy. Její neméně důležitou činností je také získané informace z regenerace uchovat a zpřístupnit veřejnosti. Skupina spolupracuje s obdobnými institucemi v zahraničí a předává si s nimi nabyté zkušenosti.

2.5.2 Zaměření a realizace O zpracování programu regenerace se města rozhodují sama a realizaci je nutné schválit daným zastupitelstvem města. V Usnesení vlády ČR č. 209 (10) se uvádí, že „podnět ke zpracování programu může vycházet od orgánů městské samosprávy, iniciativních skupin občanů i od orgánů státní památkové péče a orgánů územního plánování.“ „Cíle programů musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města, respektovat zvláštní a jedinečné podmínky jednotlivých měst.“ Mezi hlavní cíle programu patří provedení nezbytné práce na záchranu památky; opravy a obnovy vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní infrastruktury; modernizace a rekonstrukce s ohledem na zachování historické hodnoty památky; zajištění úrovně prostředí a vzhledu města, úpravy veřejných prostranství jako jsou náměstí, parky; odklon dopravy z center ve prospěch pěších zón; zamezení stěhování obyvatel z MPR a MPZ; vhodné využití opravených památek; ekologické prostředí a dodržování limitů pro škodliviny; vedení seznamu ohrožených památek v oblasti. 20

Město musí písemně sdělit okresnímu úřadu a odbornému pracovišti pro regeneraci MPR a MPZ ČR, že plánuje zpracovat program regenerace.Ve zprávě uvede současný stav chráněných památek, zejména těch vysoce ohrožených a popíše cíle chystané obnovy. Okresní úřad přezkoumá uvedené cíle ve zprávě s odborníky např. z památkové péče nebo stavebního úřadu. V případě potřeby se podrobněji vymezí záměry obnovy. Úřad odhaduje potřebné finance na zpracování programu a stanovuje podíl účastníků na zpracování. Město je povinno si sestavit vlastní pracovní skupinu programu. Jejím úkolem je zajistit přípravu, zpracování a uskutečnění programu. Podle Usnesení vlády ČR č. 209 (10) „pracovní skupina předkládá návrhy a žádosti směrem k orgánům samosprávy, státní správy, projektantům a odbornému pracovišti ČR.“ Vedoucí skupiny je člen městské rady, dalšími členy jsou hlavní koordinátor programu, představitel památkové péče, architekt-urbanista, zástupce vlastníka objektu a další. Město si v případě potřeby může zřídit např. informační a poradenské středisko programu a účelový finanční fond. Podkladem pro vyhotovení návrhu programu je aktuální územně plánovací dokumentace. Dále je nutné provést průzkumy a analýzy: kulturně historické a památkové, ekonomické, ekologické, demografické a další. Na základě těchto průzkumů se zpracuje tzv. problémová mapa.

2.5.3 Financování Konečný návrh programu musí schválit městské zastupitelstvo. Město má povinnost zveřejnit a propagovat schválený program. Dále dle Usnesení vlády ČR č. 209 (10) „schválený program je základem pro výběrové nebo konkursní řízení podnikatelů a investorů v MPR nebo MPZ.“ Financování programu:


Město nejdříve realizuje dílčí akce programu, které financuje z vlastních zdrojů a z prostředků majitele a uživatelů památky.




Při nedostatku vlastních zdrojů může město požádat o podporu z veřejných prostředků – např. ze státního rozpočtu, fondů, nadací a dalších.

21

2.6 Program záchrany architektonického dědictví Podle Usnesení vlády ČR č. 110 ze dne 22. února 1995 (11) je cílem programu zachování a obnova ohrožených nemovitých památek, účelné využití památek, zlepšení prostředí města touto obnovou, snížení dotace ze státního rozpočtu a zvýšení dotací z jiných možných zdrojů, zkvalitnění činnosti správy a provozu památek. Pro získání příspěvku z programu sestavují vlastníci nebo organizace hospodařící s památkou projekty záchrany kulturní památky. V projektu se musí uvést zhodnocení stavu a využití památky, dokumentace obnovy a její náklady, plán využití a přínosy, finanční plán, upřesnění zdrojů a výše příspěvku. Ministerstvo kultury projekty vyhodnotí a informuje navrhovatele, zda byl vybrán do programu. V kladném případě může zpracovat realizaci a žádost o dotaci. V Usnesení vlády č. 110 (11) se uvádí, že „poskytnutí příspěvku je podmíněno účastí vlastníka nebo organizace, která má k památce právo hospodaření, na financování obnovy, a dále zajištěním budoucího provozu a běžné údržby památky.“

2.7 Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Program se dle Pokynu Ministerstva kultury (12) zaměřuje „na podporu obnovy a zachování nemovitých kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jakými jsou například zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka, ale i ve prospěch obnovy a zachování venkovských kostelů, zámečků, tvrzí, technických děl, soch a pomníků, zahrad apod., které se nacházejí na území vesnických památkových rezervací a zón a krajinných památkových zón.“ Místní pracoviště NPÚ z předložených akcí obnovy určité vybere a navrhne MK na zařazení do programu. MK žádosti posoudí a zvolí, které bude dotovat. Vlastník památky má určený minimální finanční podíl 20 % ze smluvené ceny za obnovu. Do uvedeného podílu vlastníka se řadí také příspěvek z obecního nebo krajského rozpočtu, z nadací a dalších subjektů. Příspěvek se uděluje nejméně 80 tisíc Kč, pokud není rozhodnuto jinak a poskytuje se na obnovu památky nepřekračující částku 2 miliony Kč bez DPH. Místní pracoviště NPÚ je vlastníkům nápomocné při čerpání státní dotace. 22

2.8 Program restaurování movitých kulturních památek Podle Usnesení vlády ČR č. 426 ze dne 16. července 1997 (13) je cílem programu „záchrana a další uchování ohrožených movitých kulturních památek a jejich souborů efektivní a urychlenou obnovou.“ Tyto památky jsou zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek. Do tohoto seznamu patří umělecká díla malířů a sochařů, dále předměty výtvarného a užitého umění. Dále se program týká restaurování varhan a kazatelen, oltářů, závěsných obrazů a dalších významných historických památek. Touto záchranou a restaurováním památek se zvýší návštěvnost veřejnosti a provoz památky se tak stane efektivnější. Zájemce o dotaci vyplní žádost o restaurování, která obsahuje jak informace o umístění a popisu památky, tak fotodokumentaci o stavu památky, očekávaný průběh a výsledek restaurátorské práce, odhad ceny. Ministerstvo kultury žádosti o zařazení do programu vyhodnotí a vyrozumí žadatele o svém rozhodnutí, který zašle žádost o dotaci z programu. Žadatel se musí podílet na nákladech obnovy.

2.9 Ostatní programy Následující programy má také na starost odbor památkové péče Ministerstva kultury. Tyto programy mají odlišný význam než programy na podporu obnovy kulturních památek:


Program podpory záchranných archeologických výzkumů.




Program výzkumu a vědeckého zhodnocení kulturních hodnot prostředí, identifikace, ochrany, zachování a prezentace památkového fondu.




Program podpory občanských sdružení v památkové péči.

23

3 Programy na obnovu památek v EU 3.1 Finanční mechanismy EHP/Norsko Ministerstvo financí má danou funkci Národního kontaktního místa pro programy z fondů EHP/Norska. Jak uvádí Ministerstvo financí (14) „státy EHP/Norsko se zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru (EHP), a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj.“ Prioritní oblast Uchování evropského kulturního dědictví se zaměřuje na: 1. Ochranu a obnovu nemovitého kulturního dědictví. 2. Zlepšení péče a ochrany movitého kulturního dědictví. 3. Obnovu historických městských území a historických území v regionech. 4. Obnovu historického a kulturního dědictví v regionech. 5. Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích. Prioritou č. 1 je ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví. Žadateli jsou podle Ministerstva financí (14) „organizační složka státu (OSS), příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu (PO), kraj, organizace zřízená nebo založená krajem, obec, svazek obcí, organizace zřízená nebo založená obcí, nestátní nezisková organizace (NNO), vzdělávací a výzkumné instituce, instituce ochrany životního prostředí, dobrovolné a společenské organizace, podnikatelský subjekt.“ Žadatelé nemají nárok na dotaci, např. pokud lze projekt dotovat ze strukturálních fondů, jsou v úpadku nebo v likvidaci, mají nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění. Dotace z fondů EHP/Norska se stanovuje od celkových oprávněných nákladů projektu. Pro čerpání z těchto fondů je nutné spolufinancování z národních zdrojů viz tabulka č. 4. Žádost musí být vyplněna v českém jazyce na předtištěné žádosti a obsahovat nezbytné přílohy. Pokud bude žádost vybrána Národním kontaktním místem, musí ji žadatel do 30 pracovních dnů přepracovat do anglického jazyka. Žádost se předkládá v tištěné (1 originál + 3 kopie) a také v elektronické podobě (4 kopie). 24

Tabulka 4: Výše dotace z fondu EHP/Norska

Výše grantu

Podmínky udělení

Do 60 %

Platí pro ostatní projekty kromě níže uvedených.

Do 85 %

Fond EHP se může podílet do výše 85 %, pokud je 15 % nebo více spolufinancováno ze státního nebo místního rozpočtu.

Vyšší než 85 % Max. 90 %

Pro financování činnosti nestátní neziskové organizace včetně sociálních partnerů, dotaze z fondů EHP/Norska. Zdroj: http://www.mfcr.cz

3.2 Strukturální fondy EU Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR) má dle Usnesení vlády č. 198/2006 přidělenou funkci centrálního koordinátora pro využívání fondů EU. Pro zajištění činnosti MMR zřídilo Národní orgán pro koordinaci fondů EU. Pro přehlednost jednotlivých fondů vznikly webové stránky (15), kde jsou tyto fondy podrobně vysvětlené. Stránky jsou spravovány MMR, které zde uvádí, že „fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů.“ V období 2007–2013 může Česká republika čerpat z fondů EU až 26,69 miliard €. Podmínkou čerpání z fondů je státní spolufinancování a to cca 132,83 miliard Kč. EU má stanovenou hranici financování max. 85 % způsobilých výdajů. Tyto finanční prostředky se dělí do následujících fondů:


Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF – European Regional Development Fund).




Evropský sociální fond (ESF – European Social Fund).




Fond soudržnosti FS (CF – Cohesion Fund).

První dva fondy patří do skupiny strukturálních fondů – jsou určené chudším nebo znevýhodněným regionům (např. problémové oblasti ve městě, venkovské oblasti, nevýhodná poloha regionu jako jsou oblasti pohraničí nebo řídce osídlené regiony).

25




Evropský fond pro regionální rozvoj

Slouží pro podporu investičních (infrastrukturních) projektů – např. výstavba silnic a železnic, úprava říčních koryt, obnova kulturních památek, podpora začínajícím podnikatelům a další.


Evropský sociální fond

Slouží

pro

podporu

neinvestičních

(neinfrastrukturních)

projektů – např.

rekvalifikace nezaměstnaných, stáže studentů a pedagogů, rozvoj vzdělávacích programů atd.


Fond soudržnosti

Od předchozích dvou fondů se liší tím, že slouží pro podporu rozvoje chudších států. Zaměřuje se na daný stát a ne na regiony jako ERDF. Financuje investiční projekty orientované pouze na dopravní infrastrukturu (např. dálnice, železnice, řízení dopravy) a na ochranu životního prostředí. Hlavním dokumentem pro uskutečnění politiky hospodářské a sociální soudržnosti (dále HSS) pro období 2007–2013 jsou Strategické obecné zásady Společenství. Každý stát EU zpracuje Národní rozvojový plán pro svůj stát. Rozvojový plán státu se může v některých bodech lišit od obecných zásad Společenství. Proto pro sjednocení musí být vypracován Národní strategický referenční rámec, kde jsou popsány např. strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS, operační programy. Operační programy se dělí mezi 3 cíle politiky HSS, MMR vymezuje jednotlivé cíle (15):


Cíl Konvergence: „Podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států.“ Do uvedeného cílu patří všechny regiony soudržnosti (viz obrázek č. 2) mimo oblast Prahy.




Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: „Podpora regionů, které nespadají pod Konvergence.“ Pod cíl spadá region soudržnosti Hlavní město Praha.




Cíl Evropská územní spolupráce: „Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů.“ Cíl se týká všech regionů soudržnosti.

26

MMR (15) dále uvádí, že „projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů.“


Tématické operační programy − Doprava − Životní prostředí − Podnikání a inovace − Výzkum a vývoj pro inovace − Lidské zdroje a zaměstnanost − Vzdělávání pro konkurenceschopnost − Integrovaný operační program − Technická pomoc




Regionální operační programy − Dopravní dostupnost a obslužnost − Rozvoj území − Regionální rozvoj podnikání − Rozvoj cestovního ruchu

Z důvodu statistického srovnávání regionů v EU byla v roce 1988 zavedená jednotná nomenklatura (jednotné označení) územních statistických jednotek (NUTS). Jednotlivé úrovně NUTS jsou vymezeny doporučenou hranicí minimálního a maximálního počtu obyvatel. Dále se území člení na místní administrativní jednotky (LAU). Pro rozdělování fondů EU jsou důležité jednotky NUTS. Tabulka 5: Dělení České republiky podle EU

Úroveň

Název

Počet jednotek

Počet obyvatel

NUTS I

Stát

1

3 000 000–7 000 000

NUTS II

Regiony soudržnosti

8

800 000–3 000 000

NUTS III

Kraje

14

150 000–800 000

LAU I

Okresy

76 + 15 pražských obvodů

Není vymezeno

LAU II

Obce

6 249

Není vymezeno Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz

27

Do úrovně NUTS II patří tyto Regiony soudržnosti – Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Hlavní město Praha, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko.

Obrázek 2: Regiony soudržnosti (NUTS II) a kraje (NUTS III) Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz

O dotaci z fondů mohou prostřednictvím projektů žádat např. obce, kraje, ministerstva, neziskové organizace, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, školy a výzkumná centra.

3.3 Regionální operační programy Město Olomouc má 3 regionální operační programy pro období 2007–2013, které spolufinancuje EU:


Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Olomouc

Cíl plánu je soustředěn na rozvoj důležitých aktivit a využití potenciálu pro cestovní ruch, aby se zvýšila atraktivita území. Výsledkem plánu by mělo být zvýšení návštěvnosti území, rozvoj podnikání atd. Pro přípravu a realizaci IPRÚ Olomouc byl zřízen Řídící výbor IPRÚ Olomouc.

28




Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) – Městské parky

Cílem plánu je řešit problémy v rozvojových částech města a to buď ve zvolené městské zóně (= zónový přístup) nebo v určité oblasti (= tématický přístup). Oblastí může být např. uchování zeleně ve městě. Pro zabezpečení IPRM byl zřízen Řídící výbor pro tvorbu a realizaci IPRM.


Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) – Revitalizace a regenerace sídliště

Plán

musí

obsahovat

projekty – revitalizace

veřejných

prostranství

(např.

vybudování cyklistických stezek) a regenerace bytových domů (např. modernizace výtahů). IMPR zajišťuje řídící výbor s pracovní skupinou, manažer IPRM a projektový tým.

29

4 Město Olomouc Město Olomouc je hlavním centrem olomouckého kraje. Z celkové rozlohy ČR tvoří kraj 6,7 %. Olomouc je pátým největším městem v ČR a žije zde okolo 101 000 obyvatel. Do území kraje spadají dva turistické regiony Střední Morava-Haná a Jeseníky. Od roku 1971 je Olomouc vyhlášená za MPR, která je po hlavním městě druhá nejvýznamnější v ČR

4.1 Historie města Město Olomouc je s cestovním ruchem svázáno už několik tisíc let. Výhodné přírodní podmínky se jistě zasloužily o osídlení oblasti dnešní Olomouce prvními obyvateli. Protéká zde řeka Morava a vodní zdroj byl jedním z hlavních předpokladů zakládání osad. Dostupnost k osadám byla možná přes brody, důležitý brod se nacházel mezi dvěma kopci, kde dnes nalezneme Klášterní Hradisko a dóm sv. Václava.

4.1.1 Osídlení města Podle legendy o založení města antickým císařem začalo osídlení dnešní Olomouce počátkem našeho letopočtu. Osídlení je také spojováno s příchodem prvních Slovanů. Avšak archeologická naleziště potvrzují první obyvatele mnohem dříve – v období starší doby kamenné. Nález dvou kamenných nástrojů na území dnešního historického jádra města potvrzuje, že 40 000–10 000 let př. n. l. zde pobýval člověk. V době římské v období 1.– 4. stol. vedla městem stará obchodní stezka. Ve 2. pol. 10. stol. protínala město východozápadní transevropská obchodní magistrála, která vedla městy Řezno– Praha–Libice–Olomouc a dále na Krakov a Kyjev.

4.1.2 Románské období V roce 1017 se Morava stala součástí přemyslovského státu. Kníže Břetislav nechal postavit olomoucký hrad, o kterém je v Kosmově kronice záznam z r. 1055. Ve stejném roce bylo založeno olomoucké údělné knížectví s hlavním centrem v Olomouci. U kostela sv. Petra vzniklo nové moravské biskupství v r. 1063. V r. 1078 byl založen klášter Hradisko. Břevnovský mnich Jan se stal prvním olomouckým biskupem. Jeho nástupcem byl biskup Jindřich Zdík, který nechal vybudovat své biskupské sídlo a v roce 1131 vysvětil kostel Sv. Václava. Kolem roku 1200 skončilo moravské 30

knížectví. Po požáru v roce 1204 se biskup Robert zasloužil o obnovu kostela Sv. Václava a biskupského sídla.

4.1.3 Gotické období Minorité (františkáni) založili klášter a kostel Panny Marie. Po nich přišli dominikáni a dále klarisky. Královské město Olomouc bylo nejspíš založeno mezi lety 1239–1246 za vlády Václava I. V roce 1261 Přemysl Otakar II dal svolení k výročnímu trhu ve městě a stavbě kupeckého domu. Dnešní podoba znaku města je z roku 1267 – tvoří ji šachovaná orlice. V roce 1306 byl ve městě zavražděn Václav III. Jan Lucemburský v r. 1314 prohlásil Olomouc hlavním městem Moravy. Avšak soupeření s Brnem o vedoucí místo na Moravě stále přetrvávalo. Za husitských válek působila ve městě římskokatolická církev. Vojska do Olomouce nepronikla, ale byl poničen klášter Hradisko v r. 1432. V období česko-uherských válek byl zde Matyáš Korvín – uherský král v r. 1469 prohlášen za českého krále V r. 1492 zachvátil město požár a více jak třetina města byla zničena.

4.1.4 Období renesance a humanismu Ke konci 15. stol. patřila Olomouc k významným městům. V 16. stol. se zde rozvíjela kultura. Za biskupa Stanislava Thurza v letech 1497–1540 došlo k rozšíření renesance v Olomouci. V Olomouci také žili šlechtické rody např. Pernštejnové, Liechtensteinové a páni z Žerotína. V roce 1530 vznikl renesanční portál radnice a bylo přistaveno schodiště s lodžií. Vilém Prusinovský založil jezuitskou akademii, která se v roce 1573 stala univerzitou. Univerzita je druhou nejstarší u nás. V celém 16. stol. ve městě probíhaly stavební práce a úpravy domů měšťanstva i šlechty.

4.1.5 Období baroka Olomouc byla poznamenaná třicetiletou válkou. V r. 1620 navštívil město „zimní král“ Fridrich Falcký. Město obsadila v r. 1642 švédská vojska až do roku 1650, kdy město opustila. Po válce mohlo být město na návrh císařského vojevůdce Raimunda Montecuccoliho srovnáno se zemí, ale naštěstí k tomuto zničení nedošlo. Biskup Karel II. z Liechtensteina přizval italské architekty a další umělce, aby pomohli s obnovou města. Císař Ferdinand III. vyhlásil Olomouc pevnostním městem v r. 1655. Po tomto prohlášení se začalo stavět nové barokní opevnění města. V letech 1713–1715 město postihla morová epidemie. V r. 1767 pobýval ve městě Wolfgang Amadeus 31

Mozart a složil zde svou VI. symfonii F-dur. V r. 1777 došlo k povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství.

4.1.6 Období 19. a 20. století Ludwig van Beethoven v r. 1823 věnoval skladbu Missa Solemnis Rudolfu Habsburskému, který byl arcibiskupem v Olomouci. V letech 1827–1830 bylo postaveno nové divadlo. V r. 1827 byla obnovena univerzita jako Františkova, 1860 byla zrušena a po válce v r. 1946 došlo k jejímu obnovení. V r. 1848 se do Olomouce přesunul na 5 měsíců celý císařský dvůr. V letech 1894–1918 došlo k rozšíření města, protože v r. 1886 císař zrušil pevnostní statut města. Německá armáda obsadila Olomouc 15. 3. 1939. V květnu 1945 bylo město osvobozeno. Od r. 1971 je Olomouc MPR a v r. 2000 byl zapsán olomoucký sloup Nejsvětější Trojice na seznam UNESCO.

4.2 Památky Počet památkových objektů je v MPR Olomouc celkem 253. Významné památky nalezneme také mimo území MPR. Kompletní seznam památek v MPR zveřejněný památkovým ústavem je uveden v příloze H. Mnoho památek se nachází na Horním a Dolním náměstí, která na sebe navazují. Zde také směřují první kroky návštěvníků města.

4.2.1 Přehled významných památek města Sloup Nejsvětější Trojice – UNESCO Barokní sousoší je umístěno na Horním náměstí (příloha G). Stavělo se v letech 1716–1754. Je vysoké 35 m. Sloup navrhl kameník Václav Render. V roce 2000 byla Trojice zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na webových stránkách města (17) je uvedeno, že „olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě.“ Barokní kašny S většinou olomouckých kašen je spojováno jméno Václava Rendera, který navrhl některé z nádrží kašen. Postavy z antické mytologie zdobí 6 barokních kašen. Soubor olomouckých barokních kašen spolu s barokními sloupy byl v roce 1995 vyhlášen národní kulturní památkou. Nejnovější olomouckou kašnou je Ariónova kašna zhotovená v r. 2002. 32

Caesarova kašna Hlavním motivem kašny je jezdecká socha – jde o bájného zakladatele města císaře Gaia Iulia Caesara. Největší nádrž na této kašně zhotovil Václav Render a socha je dílem J. J. Schaubergera. Herkulova kašna Socha antického hrdiny Herkula je dílem Michaela Mandíka. Socha drží v pravé ruce kyj a v levé ruce šachovanou orlici, která představuje symbol města. Tato kašna stála původně na místě Sloupu Nejsvětější Trojice. Kvůli stavbě tohoto sloupu v r. 1716 byla kašna přemístěna před průčelí radnice s orlojem. Jupiterova kašna Je poslední zhotovenou barokní kašnou ve městě. Sochu Jupitera – vládce bohů zhotovil sochař Filip Sattler. Na původní kašně stála socha sv. Floriána, která byla nahrazena sochou Jupitera. Kašna se nachází na Dolním náměstí. Merkurova kašna Kašna se sochou Merkura – patrona obchodníků je nejkvalitnější z barokních kašen města. Sochu zhotovil Filip Sattler. Kašna je umístěna v boční uličce vedoucí z Horního náměstí Neptunova kašna Kašna byla zhotovena v r. 1683 a je nejstarší z olomouckých kašen. Na kašně se tyčí socha římského boha Neptuna, který drží trojzubec směřující ke dnu – gesto symbolizuje ochranu města a uklidnění vod. Kašna je prací sochaře Michaela Mandíka a olomouckého kameníka Václava Schülera. Nachází se na Dolním náměstí. Kašna Tritonů Autoři kašny se inspirovaly římskou fontánou del Tritone na Piazza Barberini. Sousoší na kašně tvoří dva mořští muži – Tritóni a dva delfíni jako chrliče vody. Kašna byla z původního umístění kvůli infrastruktuře v roce 1890 přesunuta na náměstí Republiky. Radnice s orlojem Radnice je dominantou Horního náměstí, kde je také umístěno informační centrum. Tvoří ji 4 křídla se dvorem uprostřed. Radnice v Olomouci byla původně dřevěná. Tato stavba na poč. 15.století shořela. Nová radnice se začala stavět ve 20. letech 15. století. Současně byla radnice i tržnicí. V roce 1474 bylo dostavěno 2. patro. Slavnostní sál 33

(dnešní Obřadní síň) vznikl ve 2. patře severního křídla. V r. 1488 obohatila radnici stavba pozdně gotické kaple sv. Jeronýma, kterou zdobí fresková výzdoba. Kolem roku 1530 byl postaven renesanční portál. Lodžie pochází z roku 1591 a zhotovil ji sochař Hans Jošt. Radniční věž měří 75 m. Věž byla zvýšena v letech 1601–607. V letech 1901–1904 byla radnice přestavěna dle návrhu Georga Bergera v romanticky historizujícím stylu. Olomoucký orloj (zobrazen v příloze F) vznikl podle návrhu Karla Svolinského. Karel Svolinský navrhl mozaiku, figurky navrhla jeho manželka Marie. Orloj vznikl v 50. letech 20.století. Nahradil původní orloj, který byl v r. 1945 téměř zničen. Původní orloj byl údajně vytvořen někdy v období let 1419–1422. První zprávy o orloji pochází z konce 15. století. Jako umělecky nejhodnotnější podoba orloje se uvádí jeho barokní úprava z r. 1747. Navrhl ji malíř Jan Kryštof Handke. Kostely Katedrála sv. Václava Dóm tvoří tři lodě, které vychází ze středověkého původního rozmístění. Gotické pilíře byly postaveny ve 13. stol. V průčelí se vypínají dvě věže a třetí (jižní) věž měří 100,65 m. Jižní věž má prvenství nejvyšší kostelní věže na Moravě a zároveň je druhou nejvyšší kostelní věží v ČR. Od konce 19. stol. má kostel novogotickou podobu. Varhany v kostele se řadí k nejlepším romantickým nástrojům v republice. Chrám sv. Mořice Řadí se mezi nevzácnější stavby pozdní gotiky na Moravě. Kostel se začal stavět v roce 1412. V chrámu jsou umístěny největší varhany ve střední Evropě a zároveň osmé největší v Evropě. Mořické varhany pochází z roku 1745. Jsou dílem mistra Michaela Englera, který varhany postavil v letech 1740–1745. S výzdobou varhan mu pomáhali sochař Filip Sattler a řezbář Jan Jiří Huckh. Vyhlídková věž kostela má jedinečné dvojité točité schodiště. Od roku 1995 byl chrám vyhlášen národní kulturní památkou. Kostel Panny Marie Sněžné Stavba barokního kostela byla inspirována kostelem sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Kostel zaujme zvlněným průčelím a monumentálním portálem, který zhotovil Václav Render. Kostel se začal stavět v roce 1712 jako součástí jezuitského souboru školních budov. Bohatá výzdoba vnitřního prostoru byla dovršena v pol. 18. století. 34

Za napoleonských válek zde bylo skladiště. V roce 1910 se činnost kostela obnovila. Restaurování interiéru proběhlo v letech 1916–1918. Vnější omítka chrámu byla opravena v posledním desetiletí 20. stol. Kostel sv. Michala Barokní kostel se třemi kopulemi je nepřehlédnutelnou dominantou města. Původně byl kostel gotický, ale v období třicetileté války byl poničen. Proto v letech 1676–1699 vznikla barokní podoba kostela. Přestavbu měl na starost italský architekt Giovanni Pietro Tencallo. Z gotiky se uchovala původní věž. Dále gotický portál v kapli sv. Alexeje a gotická klenba. Klášter Hradisko Od roku 1995 je barokní klášter Hradisko národní kulturní památkou a říká se mu hanácký Escorial. Rozkládá se na ploše více než 1 ha. Klášter vnikl roku 1078 jako benediktínský. Dále zde byly premonstráti až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen. Od roku 1802 až dodnes je zde vojenská nemocnice. Objekt prošel na konci 20. století celkovou rekonstrukcí a také byla vyvýšena hlavní věž. Významné domy a paláce Historie všech významných olomouckých domů je popsána v knize Kronika olomouckých domů, kterou přeložil PhDr. Vladimír Spáčil (18) z původních německých rukopisů Wilhelma Nathera. U každého domu je uveden přehled vlastníků v jednotlivých letech a povolání, které vykonávali. Historické paláce a domy v Olomouci: Románský biskupský palác (dříve Přemyslovský palác) Název paláce se vztahuje k moravským údělným knížatům z rodu Přemyslovců. V 11. stol. zde stál jejich hrad. Dochovaly se až části románského paláce biskupa Jindřicha Zdíka z první pol. 12. stol. V r. 1267 vznikl vedle biskupského paláce dům kapitulního děkana. V létě v roce 1306 zde pobýval Václav III., který byl 4. srpna v těchto místech zavražděn a rod Přemyslovců vymřel po meči. Z období gotiky na severní straně paláce pochází gotická kaple Jana Křtitele, křížová chodba z pol. 14. stol. s nástěnnými malbami z konce 15. stol.

35

Arcibiskupský palác Řadí se k významným raně barokním stavbám na Moravě. Palác nechal v letech 1665–1685 postavit biskup Karel II. z Liechtensteinu-Castelcorna. V r. 1777 byl palác povýšen na arcibiskupský. Dokonce se zde několik měsíců usídlil císařský dvůr, a to v revolučním roce 1848. František Josef I. byl v paláci dosazen na císařský trůn. Edelmannův palác Renesanční dvoupatrový palác se zdobenou fasádou se nachází na Horním náměstí. Vznikl v letech 1572–1586 a postavil ho Václav Edelmann, městský purkmistr a konšel. Bydlel zde také maršál Jan Josef Václav Radecký z Radče a na jeho počest je na domě od r. 1892 pamětní deska. V roce 1908 zde bylo kino. Petrášův palác Stejně jako Edelmannův palác se nachází na Horním náměstí. Ve dvoře paláce se uchovaly renesanční arkády. Palác byl barokně přestavěn v letech 1725–1734 majitelkou paní Petrášovou. Syn majitelky – Josef Petráš zde v r. 1746 založil 1. učenou společnost v rakouské monarchii – Societas incognitorum. Arcidiecézní muzeum Je umístěno v domě kapitulního děkana z r. 1267 u románského biskupského paláce. V pol. 18. stol. byla dokončena jeho barokní podoba. V r. 1767 zde bydlela Mozartova rodina. Dnešní podoba domu je od 19. století. V muzeu je možno zhlédnout stálé expozice např. obrazárna nabízí Středoevropské malířství 16.–18. století z olomouckých sbírek Vlastivědné muzeum Budova pochází z období baroka. Od roku 1951 je zde Vlastivědné muzeum. Budova se původně využívala pro církevní účely. V 70. letech 18. století byl dostavěn klášter a také přestavěn kostel sv. Kláry z období středověku. Muzeum nabízí stálé expozice – Pravěk Olomoucka, Od orloje k hodinám, Zoologie, Geologie a mineralogie a další.

36

Opevnění Hradby Ze středověkých hradeb se dochovaly pouze části. První zmínka o hradbách je doložená z roku 1321. Ke zrušení pevnosti došlo 7. března 1887, jelikož pevnost bránila dalšímu rozvoji města. Terezská brána Byla pojmenována na počest Marie Terezie, když navštívila Olomouc. Dříve byla brána součástí hradeb, ale po jejich odbourání zde zůstala samotná brána. Terezskou bránu zhotovil Pierre Bechad de Rochepin. Je zhotovena z cihelného zdiva, z obou stran průčelí je kamenné obložení a reliéfy.

37

5 Dotazníkový průzkum Dotazníky pro výzkum v MPR sestavil doc. PhDr. Jiří Vaníček. Jedná se o tři dotazníky: jeden je určený občanům města, dva jsou vytvořené pro představitele památkového ústavu a pro člena městské samosprávy. Pokud není uvedeno jinak, všechny tabulky a grafy jsou vlastní prací.

5.1 Sekundární průzkum Palatková (26) popisuje, že „sekundární výzkum umožňuje získání informací zpracovaných a prezentovaných z již existujících informačních zdrojů.“ Cílem následujícího sekundárního průzkumu je zjištění výše investic na obnovu památek a infrastruktury v posledních letech. Data jsou získána z výročních zpráv Národního památkového ústavu (27) a z výročních zpráv statutárního města Olomouce (19). Tabulka 6: Využití dotací z Programu na obnovu MPR za posledních 5 let v MPR Olomouc

Rok Kč

2003

2004

2005

2006

2007

2 480 000

4 310 000

1 830 000

1 496 000

1 275 000

Graf 1: Využití dotací na obnovu MPR Olomouc 5000000 4500000 4000000

Kč

3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2003

2004

2005

2006

2007

Rok

Nejvyšší dotace na obnovu památek v Olomouci byla poskytnuta v roce 2004 (4 310 000 Kč) a nejnižší byla v roce 2007 (1 275 000 Kč). 38

Tabulka 7: Kapitálové výdaje na dopravu a komunikace města Olomouce

Rok

1999

2000

2001

2002

2003

V tisících Kč

6 606

33 362

107 404

183 467

133 970

2004

2005

2006

2007

222 000

106 500

267 285

187 735

Rok V tisících Kč

Graf 2: Výdaje z rozpočtu města na dopravu a komunikace 300000000 250000000

Kč

200000000 150000000 100000000 50000000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok

Nejvyšší výdaje na dopravu a komunikace vydalo město ze svého rozpočtu v roce 2006 (267 285 000 Kč) a nejnižší v roce 1999 (6 606 000 Kč). Tabulka 8: Výdaje na památky z rozpočtu města Olomouce

Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

V tis. Kč

3 528

12 668

31 230

1 488

1 254

11 307

2 565

2 154

Nejvyšší výdaje na obnovu památek byly vyčleněny z rozpočtu města v roce 2001 a nejnižší v roce 2003. Rozdíl ve výdajích činí mezi těmito roky 29 976 000 Kč.

39

Graf 3: Výdaje z rozpočtu města na památky 35000 30000

Tisíc Kč

25000 20000 15000 10000 5000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rok

5.2 Primární průzkum „Primární výzkum je výzkum realizovaný poprvé,“ uvádí Palatková (26). Mezi výhody primárního průzkumu se řadí získání použitelných a aplikovatelných informací, přesnost, spolehlivost a aktuálnost. Cílem průzkumu je zjistit názory občanů týkající se MPR Olomouc. Dotazník zahrnuje celkem 13 otázek – deset otázek uzavřených s jednou možnou odpovědí, dále dvě otázky polootevřené a jednu otázku se třemi možnými variantami odpovědí. Poslední otázka se týká osobních údajů a to pohlaví, věku, vzdělání, místa práce a zaměstnání.

5.2.1 Rozbor jednotlivých otázek – občané V průzkumu bylo osloveno celkem 200 respondentů. Podmínkou při dotazování bylo, aby respondenti byli obyvateli města Olomouce. Dotazování probíhalo v centru města a dále např. v částech Klášterní Hradisko, Lazce, Černovír. Občané byli dotazování v měsících květen–říjen 2008. Na jaře (květen) bylo sesbíráno 5 % dotazníků, v létě (červen, červenec, srpen) 55 % dotazníků a na podzim (září, říjen) 40 % dotazníků. Tabulka 9: Výzkum v jednotlivých měsících Měsíc

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Počet

9

25

34

52

48

32

Procento

5%

12 %

17 %

26 %

24 %

16 %

40


Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Graf 4: Vztah občana k městu Olomouci

3% mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

29%

mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

68%

jsem vlastníkem rekreačního objektu

68 % (138 osob, dále os.) dotazovaných bydlí v Olomouci ve vlastním domě (bytě) a má zde trvalé bydliště. 29 % (57 os.) má ve městě také trvalé bydliště, ale bydlí v nájmu. 3 % obyvatel (5 os.) jsou vlastníky rekreačního objektu. 39 % (78 os.) respondentů bydlí přímo na území MPR a 61 % (122 os.) v ostatních částech města.
Otázka č. 2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? Graf 5: Celková doba pobytu občanů ve městě

2%

7% 8% do 1 roku

38%

12%

1–5 let 6–10 let 10–20 let 20–30 let nad 30 let

33%

Nejvíce respondentů bydlí ve městě více jak 30 let a to celkem 38 % (78 os.). Další častou odpovědí byla možnost 20–30 let s 33 % (68 os.). 12 % zde žije 10–20 let. V rozpětí 6–10 let pobývá v Olomouci 8 % (15 os.) a 7 % (13 os.) uvedlo 1–5 let. Nově přistěhovalí občané, kteří zde bydlí 1 rok a méně, tvořili v průzkumu 2 % (3 os.). 41


Otázka č. 3: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? Graf 6: Prohlášení Olomouce za MPR

3% 12% 30%

vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá

55%

Více jak polovina respondentů – celkem 55 % (111 os.) má povědomí o tom, že bylo centrum Olomouce prohlášeno za MPR. 30 % (61 os.) Olomoučanů ví o tomto prohlášení a projevuje zájem. Poprvé se o existenci památkové rezervace dozvědělo tímto průzkumem 12 % (23 os.). Průzkum byl tedy přínosný i z informativního hlediska. Pouhé 3 % (5 os.) z dotazovaných tato skutečnost nezajímá.
Otázka č. 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Tabulka 10: Výhody vzniku MPR Olomouc – názory respondentů

Odpověď Nevím Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu

Počet

Procento

37

18 %

105

53 %

58

29 %

Celkem 53 % respondentů (105 os.) uvedlo, že tuší jaké výhody prohlášení města MPR přináší, ale neví nic konkrétního. Možnost „Nevím“ zvolilo 18 % (37 os.) 29 % obyvatel vědělo (58 os.), jaké výhody prohlášení přináší. Tyto příklady zobrazuje následující graf č. 7.

42

Graf 7: Příklady výhod vzniku MPR Olomouc

5% 2%

více turistů, cestovní ruch dotace, vyšší finance

19%

propagace města

46% zápis do Unesco

2% 5%

ochrana památek, opravy a rekonstrukce obnova kanalizace

21%

kulturní akce

Respondenti nejčastěji jako výhodu prohlášení Olomouce za MPR uváděli více turistů a cestovní ruch – celkem 46 % (27 os.). Dále jsou podle odpovědí pro město přínosem vyšší dotace a vyšší finance, uvedlo tak 21 % (12 os.). Ochranu památek, opravy a rekonstrukce zvolilo jako výhodu 19 % (11 os.). Ostatní uváděné výhody byly propagace města a to 5 % odpovědí (3 os.), obnova kanalizace 5 % (3 os.), zápis do UNESCO 2 % (1 os.) a více kulturních akcí 2 % (1 os.).
Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Tabulka 11: Nevýhody vzniku MPR Olomouc – názory respondentů

Odpověď

Počet

Procento

Nevím

85

43 %

Tuším, ale nevím nic konkrétního

82

41 %

Vím, jako příklad uvedu

33

16 %

43 % respondentů (85 os.) neví, jaké nevýhody prohlášení městu přináší. 41 % (82 os.) vybralo možnost „Tuším, ale nevím nic konkrétního“ a 16 % (33 os.) uvedlo konkrétní příklad nevýhody. Více se respondenti přikláněli k výhodám než k nevýhodám vzniku MPR Olomouc. Pokud srovnáme otázku 4. a 5., zjistíme, že vyšší procento tj. 29 % doplnilo příklad výhody, zatímco konkrétní nevýhodu uvedlo 16 % osob. 43

Graf 8: Příklady nevýhod vzniku MPR Olomouc málo parkovacích míst, hustá doprava poškození silnic

9%

hluk

9% 43%

3%

přeplněná MHD, více lidí

3%

více turistů

6%

znečištění více krádeží náklady na prezentaci města

18% 3% 6%

náklady na údržbu města

Nevýhody v prohlášení Olomouce za MPR shledávají respondenti v nedostatku parkovacích míst, zejména v centru a hustou dopravu – 43 % (14 os.) z dotazovaných, kteří uvedli příklad. Také 18 % (6 os.) uvedlo jako nevýhodu přeplněnou MHD a více lidí. Mezi ostatní nevýhody zařadili obyvatelé náklady na údržbu města – 9 % (3 os.), náklady na prezentaci města – také 9 % (3 os.), více turistů ve městě – 6 % (2 os.), poškození silnic – 6 % (2 os.) a více krádeží – 3 % (1 os.), znečištění – 3 % (1 os.) a hluk – 3 % (1 os.).
Otázka č. 6: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? Tabulka 12: Střet respondentů s prohlášením MPR při jednání s úřady

Odpověď

Počet

Procento

Ano

35

18 %

Ne

165

82 %

Při jednání s úřady se 82 % respondentů (165 os.) nesetkalo s vyhlášením MPR a 18 % (35 os.) z dotazovaných se s prohlášením setkalo.

44

Graf 9: Setkání občanů s prohlášením MPR při jednání s úřady

2% 4% 12%

ne oprava, rekonstukce bytu nebo domu vjezd vozidel výměna oken

82%

82 % respondentů (165 os.) uvedlo, že se nesetkalo při jednání s úřady s vyhlášením MPR. Při opravách a rekonstrukcích bytu nebo domu se s tímto prohlášením setkalo 12 % (24 os.). Další 4 % (7 os.) byla obeznámena s prohlášením MPR při výměně oken, respondenti např. nemohli v centru města vyměnit dřevěná okna památkově chráněných budov za plastová. Zbylá 2 % (4 os.) se setkala v rámci prohlášení MPR s omezením vzejdu vozidel do centra města.
Otázka č. 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? Graf 10: Názory občanů na přínosy prohlášení Olomouce za MPR

4% 14%

určitě ano, spíše ano nedovedu posoudit určitě ne, spíše ne

82%

45

Občané města se domnívají, že prohlášení MPR Olomouc bylo pro město přínosem. V průzkumu odpovědi určitě a spíše ano zvolilo celkem 82 % respondentů (165 os.). Možnost „Nedovedu posoudit“ vybralo 14 % (28 os.). 4 % (7 os.) uvedla, že prohlášení centra MPR přínosem nebylo.
Otázka č. 8: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Tabulka 13: Odpovědi respondentů – program regenerace MPR a MPZ

Odpověď

Počet

Procento

Nikdy jsem o něm neslyšel

35

18 %

Tuším, čeho by se mohl týkat

83

42 %

Jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.)

27

13 %

Jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města

55

27 %

Nejčastěji se respondenti přikláněli k odpovědi „Tuším čeho by se mohl týkat“, a to celkem 42 % (83 os.). Správnou variantu odpovědi, že se jedná o finanční podporu majitelům na obnovu chráněných domů, zvolilo 27 % respondentů (55 os.). 18 % obyvatel (35 os.) o programu nikdy neslyšelo a 13 % (27 os.) se domnívá, že se jedná o obnovu infrastruktury v centru města. Jak je zobrazeno v grafu č. 11: 31 % z mužů (tj. 15) a 21 % z žen (tj. 40) zvolilo správnou formulaci pro program regenerace MPR. Muži měli v procentuálním vyjádření více správných odpovědí. 44 % (tj. 31) mužů a 40 % žen (tj. 52) tuší, čeho by se program mohl týkat. 28 % mužů (tj. 20) o programu neslyšeli, zatímco tuto variantu zvolilo 12 % (tj. 15) žen. Obnovu infrastruktury vybralo 7 % (tj. 5)mužů a 17 % (tj. 22) žen.

46

počet odpovědí

Graf 11: Povědomí o Programu regenerace MPR a MPZ 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

44% 40% 31% 28% 21% 17%

muži

12% 7%

neslyšeli o programu

tuší, čeho se obnova může týkat infrastruktury

ženy obnova chráněných domů


Otázka č. 9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? 55 % dotázaných (111 os.) se velmi často potkává s turisty v centru města a 45 % (89 os.) dotázaných se s turisty v centru setkává občas. Další varianty – zřídka a nikdy nezvolil žádný z dotázaných respondentů. Z těchto odpovědí občanů se dá usoudit, že je historické jádro Olomouce vyhledávaným cílem turistů. Otázka č. 10: Myslíte se, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Graf 12: Názory občanů na zájem správy města o problémy památkové ochrany

2% 24% 39%

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne

35%

47

Možnosti spíše ano a určitě ano si vybralo celkem 74 % dotazovaných (149 os.). Většina z respondentů si tedy myslí, že zastupitelstvo města se zajímá o problémy památkové péče. 24 % obyvatel (47 os.) nedovede tuto otázku posoudit a 2 % (4 os.) se přiklonila k variantě spíše ne. Žádný respondent nezvolil odpověď – určitě ne, tzn. že by zastupitelstvo nejevilo žádný zájem o památkovou ochranu.
Otázka č. 11: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Graf 13: Vztah občana k městu

4% jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

13% 35%

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel bydlet jinam

48%

S bydlením ve městě je celkem spokojeno 48 % (97 os.) respondentů. 35 % (70 os.) občanů je rádo, že zde bydlí. 13 % (26 os.) si myslí, že se v Olomouci bydlí stejně jako v jiných městech a 4 % (7 os.) by odešla bydlet jinam. Poslední variantu – „Nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam“ si nikdo nezvolil.
Otázka č. 12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Vedení města by se mělo podle respondentů snažit o zlepšení pořádku ve městě a jeho vzhledu – uvedlo tak 33 %. Také by město mělo zlepšit stav silnic a veřejných prostranství, což si myslí 32 % dotazovaných osob. 14 % se přiklání k vydání propagačních tiskovin. 10 % občanů by uvítalo příspěvky na opravy domů. 3 % uvedla, že nemají zájem o více turistů ve městě a 3 % by byla pro vybudování dalšího informačního střediska. Jiná opatření navrhovalo 5 % respondentů.

48

Tabulka 14: Přehled odpovědí na otázku č. 12

Odpověď

Počet

Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů

Procento

9

3%

119

33 %

52

14 %

9

3%

118

32 %

Přispět občanům na opravy domů

35

10 %

Jiná opatření

18

5%

Zlepšit pořádek a vzhled Vydat propagační tiskoviny o městě Vybudovat další informační středisko Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

Graf 14: Činnosti města pro zvýšení počtu turistů nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů

5% 3% zlepšit pořádek a vzhled

10% 33%

vydat propagační tiskoviny o městě vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

32%

přispět občanům na opravy domů

3%

14%

jiná opatření

Mezi jiná opatření dotazovaní zahrnuli bezpečnost občanů, investování do parků a stezek pro cyklisty, více sportovního vyžití, lepší podmínky pro parkování, zvýšení informovanosti turistů, podporu výuky jazyků pro pracovníky cestovního ruchu, poskytování vícejazyčných propagačních materiálů pro turisty nebo zvýšení počtu hotelů a penzionů.

49


Otázka č. 13: Údaje o Vás: V průzkumu bylo osloveno 71 mužů (36 %) a 129 žen (64 %) z celkového počtu 200 respondentů. Graf 15: Věkové složení respondentů

56 a více 18 %

18–25 let 28 %

46–55 let 26 %

36– 45 let 9%

26–35 let 19 %

Nejvíce oslovených respondentů bylo ve věkové kategorii 18–25 let (58 os.) a to celkem 28 %. Dále ve věku 46–55 let (51 os.) odpovídalo 26 % respondentů. 19 % (38 os.) patřilo do skupiny 26–35 let. Věk 56 a více let uvedlo 18 % (35 os.) obyvatel. Nejmenší věkové zastoupení s 9 % (18 os.) obsadili občané ve věku 36–45 let. Ve věkové kategorii do 17 let nebyl osloven žádný respondent. Graf 16: Místo práce

2% 25%

trvale zde nebydlím v tomto městě 5%

dojíždím za prací nepracuji 68%

50

Jak je znázorněno v grafu č. 16, 68 % (138 os.) oslovených osob pracuje ve městě Olomouci. 25 % (49 os.) respondentů uvedlo, že nepracuje. Za prací dojíždí 5 % (10 os.) občanů města a 2 % (3 os.) v Olomouci nemají trvalé bydliště. Nejčastěji odpovídali občané se středním dosaženým vzděláním a to 61 % (122 os.) z tázaných osob, dále s vysokoškolským vzděláním bylo 28 % (55 os.) z dotazovaných a 12 % (23 os.) se vzděláním základním. Graf 17: Zaměstnání

7%

3%

zaměstnanec soukromý podnikatel

14% v domácnosti, mateřská dovolená student(ka)

5% 6%

65%

v důchodu nezaměstnaný

Respondentů bylo nejvíce z řad zaměstnanců, kteří tvořili 65 % (132 os.). Dále odpovídalo 14 % studentů (29 os.), 7 % (13 os.) v důchodu, 6 % (12 os.) soukromých podnikatelů, 5 % (9 os.) v domácnosti nebo na mateřské dovolené a 3 % z dotazovaných (5 os.) byli nezaměstnaní.

5.2.2 Názory veřejné správy Z představitelů samosprávy města Olomouce byl osloven místostarosta. Z Národního památkového ústavu v Olomouci odpovídal památkář. Kompletní odpovědi jsou uvedeny v příloze B a C. Místostarosta si myslí, že jednání s pověřeným městským, krajským a památkovým úřadem je vesměs pozitivní. Také se zajímá o problémy památkové ochrany. Památkář uvedl, že se představitelé města spíše nezajímají o problémy památkové ochrany. Památkář také zhodnotil jednání o památkové ochraně s pověřeným městským úřadem. Jeho počáteční zkušenosti při jednání byli spíše negativní, dnes se dle jeho názoru 51

jednání zlepšují. Stejně jako občané tito představitelé uvedli, že se s turisty v centru města setkávají velmi často. Některé otázky byly v dotaznících pro představitele samosprávy a NPÚ shodné a zde je srovnání jejich odpovědí:
Podle Vašeho názoru, jaké výhody památková ochrana městu přináší? − Místostarosta: Dosažení na dotační tituly MK ČR, regulace stavebních aktivit v historickém jádru města. − Památkář: Větší prestiž města, vkusné a kulturní prostředí, pozitivní energie města, peníze z turismu, příspěvky na opravy.
Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody památková ochrana městu přináší − Místostarosta: Administrativní zátěž pro vlastníky chráněných objektů, nejednotná některá rozhodnutí orgánů památkové péče. − Památkář: Omezení stavební činnosti a reklam, menší výnosy z pronájmu a reklamy.
Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? − Místostarosta: Propagace a koordinace aktivit spojených s CR. − Památkář: Podpora investic do kvalitní opravy památek a historického centra obecně, propagace města v Praze i v cizině, podpora drobných podnikatelů v centru, nepovolovat další obchodní centra na periferii (negativní vliv na centrum města) atd.

52

5.3 SWOT analýza Zkratka SWOT analýza znamená Strenghts (silné stránky) Weaknesses (slabé stránky) Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). SWOT analýza pomůže stanovit jak potenciál města Olomouce, tak i jeho nedostatky.

5.3.1 Silné stránky


Historické památky: − Zápis Sloupu Nesvětější Trojice do seznamu UNESCO. − V ČR druhá nejvýznamnější MPR Olomouc. − Soubor barokních kašen, kostely, radnice s orlojem, historické domy. − Různé stavební slohy – románský sloh, gotika, renesance, baroko.




Kultura a vzdělávání: − Muzeum-vlastivědné, arcidiecézní; galerie, Moravské divadlo, multikino. − Univerzita Palackého – fakulta právnická, lékařská, přírodovědecká a další. − Koncerty – Moravská filharmonie, UP hala, U-klub, Jazz Tibet Club. − Akce na Horním náměstí – koncerty, různá vystoupení, jarmarky, oslavy města.




Přírodní prostředí: − Městské parky. − Flora Olomouc – výstavy květin, ale i jiné akce např. výstava knih Libri, vánoční trhy. − CHKO Litovelské Pomoraví, řeka Morava – vodní turistika, cyklostezky.




Doprava: − Rychlá doprava vlakem Pendolino z Prahy do Olomouce za 2 hod. 15 min. − Záchytné parkoviště v podzemí před nádražím a návaznost na MHD. − Pěší zóna v centru města – omezení vjezdu automobilů, omezená rychlost tramvají.




Sport: − Plavecký bazén, Zimní stadion, fotbalový stadion tenisové kurty, plážový volejbal, fitness centra, lanové centrum Proud a další.

53

5.3.2 Slabé stránky


Ubytování: − V Olomouci nejsou luxusní 5* hotely.




Obchody převážně s levným textilem v centru města.




Doprava: − Stav silnic. − Není zde mezinárodní veřejné letiště, pouze vnitrostátní.




Nedostatek zeleně v centru města.

5.3.3 Příležitosti


Zvýšení propagace města – účast na mezinárodních veletrzích CR.




Nové regionální centrum od r. 2003 – propagace kongresového CR.




Výstavba aquaparku (předpokládané dokončení květen 2009) – atrakce pro rodiny s dětmi, přilákání návštěvníků z okolí.




Ubytování – zvýšit kvalitu některých 4* hotelů na 5* (pro náročné turisty).




Zřídit v centru města obchod se suvenýry.




Rozšíření cyklostezek – podpora více cyklistů ve městě, namísto automobilů.




Podpora investorů a vzniku nových pracovních míst.




Obnova vzhledu Horního náměstí – přilákání turistů. − Vznik nové kašny – Ariónova kašna v r. 2002. − Model plánu centra města – umístěny naproti orloje. − Léto 2008 – Flora Olomouc umístila přenosné stromky na Horní náměstí.




Nové služby pro turisty − Turistický autovláček – prohlídka památek v centru města.

5.3.4 Hrozby


Úbytek obyvatel z centra města.




Úpadek obchodů v centru – návštěva obchodních center.




Znečištění ovzduší – mnoho automobilů.




Vandalismus – ničení omítek spreji, kamerový systém nainstalován až po poničení památky (např. ulomení ozdoby u sloupu Nejsvětější Trojice).




Nárůst osobního prodeje v centru města – vnímán negativně některými návštěvníky i občany města (např. nabídky pojišťovnictví, tel.operátorů…). 54




Nezaměstnanost – olomoucký kraj čtvrtým krajem s nejvyšší nezaměstnaností v ČR, možný odchod za prací např. do Brna.

5.4 Shrnutí V průzkumu bylo osloveno celkem 200 respondentů – 71 mužů a 129 žen. Nejčastěji z věkových skupin 18–25 let a 46–55 let. 68 % oslovených obyvatel pracuje ve městě. Zaměstnanci tvořili 65 %. Více jak polovina z dotazovaných měla středoškolské vzdělání (61 %). Dotazníkový průzkum ukázal, že respondenti jsou spokojeni s bydlením ve městě. Většina respondentů uvedla, že ve městě bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Obyvatelé mají povědomí o prohlášení centra města za MPR. Převážná většina – 82 % z dotázaných se domnívá, že prohlášení MPR Olomouc bylo pro město přínosem. Jako hlavní výhody tohoto prohlášení uvedli více turistů a rozvoj cestovního ruchu a také vyšší dotace na obnovu památek. Nevýhody prohlášení centra MPR shledávají respondenti hlavně v nedostatku parkovacích míst a hustotě dopravy. 27 % vědělo, čeho se týká Program regenerace MPR a MPZ. Pozitivně také dotazovaní hodnotili zájem správy města o problémy památkové ochrany. 74 % dotazovaných volilo variantu odpovědi na tuto otázku určitě ano a spíše ano. Více než polovina obyvatel uvedla, že se s turisty v centru města setkává velmi často. Podle výsledků průzkumu by město podle občanů přilákalo více turistů zlepšením pořádku a vzhledu, zlepšením stavu silnic a veřejných prostranství a vydáním propagačních tiskovin o městě. Zástupci veřejné správy odpověděli, že pro zvýšení návštěvnosti města je třeba propagovat Olomouc v Praze i v zahraničí. Památkář by navíc cestovní ruch podpořil kvalitní opravou památek.

55

6 Závěr Město Olomouc nabízí mnoho předpokladů pro cestovní ruch, které byly shrnuty ve SWOT analýze. Mezi nejdůležitější silnou stránkou města patří historické památky, díky kterým do Olomouce přijíždí turisté. Prohlášení sloupu Nejsvětější Trojice za památku UNESCO vedlo ke většímu povědomí o existenci města v zahraničí. Dnes proto v centru města potkáváme velmi často turisty, což uvedla více než polovina respondentů a také oslovený místostarosta a památkář. Práce představila památkovou ochranu v ČR s důležitou činností Národního památkového ústavu. Byly popsány jednotlivé programy na obnovu památek. V práci byly uvedeny významné památky města. V práci bylo dosaženo hlavního cíle, a to zjištění názorů a postojů občanů a samospráv k památkové ochraně. Odpovědi respondentů pomocí tabulek a grafů ukázaly, jak se občané staví k památkové regeneraci ve městě. Data získaná v sekundárním průzkumu z výročních zpráv města Olomouce a Národního památkového ústavu ukázala pomocí grafů vývoj finančních příspěvků z programu regenerace MPR a MPZ v jednotlivých letech, dále vývoj financování obnovy památek a infrastruktury z rozpočtu města Olomouce. Pro město je jistě přínosem, že se finanční příspěvky na obnovu dopravy a komunikací od roku 1999 značně zvýšily. Výsledky průzkumu ukázaly, že se vedení města zajímá o památkovou ochranu. Z odpovědí respondentů vyplývá, že si všímají obnovy památek v centru města a proto kladně hodnotili činnost správy města. Více turistů a vyšší dotace pro město shledali obyvatelé jako výhody v prohlášení Olomouce za MPR. Nedostatek parkovacích míst uvedli respondenti nejčastěji jako nevýhodu tohoto prohlášení. Město Olomouc by nadále mělo pokračovat v památkové obnově, aby bylo centrum města pro turisty atraktivní. Také investice do vzhledu a pořádku ve městě přispějí k příjemnému prostředí při návštěvě města. Propagace města ať už v ČR, tak i v zahraničí je nezbytností pro zvýšení návštěvnosti města.

56

Summary The town of Olomouc offers many preconditions for tourism, which were summarized in the SWOT analysis. The most important strength of the city includes historical monuments. The Holy Trinity Column was written into the UNESCO list and town became well known in abroad. Today, therefore, in the city centre we can meet tourists very often, which said more than half of respondents. This fact was also responded by deputy of public administration and conservationist. Text introduces the monument protection in the Czech Republic with the important activities of the National Monument Institute. In the text were Programs for the reconstruction of monuments and significant monuments of town described. Principal aim was achieved – to identify the views and positions of citizens and authorities to protect the monument. Using tables and charts showed, how people perceive the monument regeneration in the city. Data obtained in the secondary survey of annual reports from the town of Olomouc and the National Monument Institute showed through charts the development of financial contributions from the Program of Regeneration of Urban Conservation Area in each year. This charts showed the development of financing reconstruction of monuments and infrastructure from the town budget. The results of the primary survey showed that the management of cities interested in the monument protection. More tourists and higher grants were the most frequent responses of citizens as advantages of the declaration of The Urban Conservation Area of Olomouc. Lack of parking spaces was answered as the main disadvantage of this declaration. Olomouc would continue in the monument reconstruction that was the city centre attractive for tourists. Also, investment into appearance of city contributes to pleasant environment for tourists. Promotion of the city in the Czech Republic and abroad is a necessity for increasing of visit rate.

57

Literatura 1. Ministerstvo kultury. Činnost odboru památkové péče [online]. c2007. Aktualizováno 23. 9. 2008 [cit. 2008-09-27]. Dostupný z WWW: . 2. Národní památkový ústav. Souhrnné informace a historie: ústřední pracoviště [online]. c2003-2008 [cit. 2008-09-29]. Dostupný z WWW: . 3. Národní památkový ústav. Platná znění obecně závazných předpisů: zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, poslední znění platné od 2.7.2007 [online]. c2003-2008 [cit. 2008-10-31]. Dostupný z WWW: . 4. DVOŘÁČEK, P. Městské památkové rezervace do kapsy. 1.vyd. Praha, Levné knihy KMa. 2003. 125 s. ISBN 80-7309-991-8. 5. Národní památkový ústav. NKP, světové dědictví, chráněná území... [online]. c2003-2008 [cit. 2008-10-31]. Dostupný z WWW: . 6. Ministerstvo kultury. Program podpory pro památky UNESCO [online]. Praha, Ministerstvo kultury. c2007. Aktualizováno 5. 2. 2008 [cit. 2008-10-03]. Dostupný z WWW: . 7. Ministerstvo kultury. Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností: zásady ORP [online]. c2007. Aktualizováno 5.2.2008 [cit. 2008-10-05]. Dostupný z WWW: . 8. Ministerstvo kultury. Granty a dotace občanským sdružením: podmínky přijetí projektu [online]. c2007 [cit. 2008-10-09]. Dostupný z WWW: . 9. Ministerstvo kultury. Havarijní program: zásady pro užití neinvestičních prostředků z rozpočtu Ministerstva kultury stanovených pro Havarijní program [online]. c2007 [cit. 2008-10-10]. Dostupný z WWW: . 10. Vláda ČR. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón: usnesení vlády České republiky ze dne 25. března 1992 č. 209 [online]. c2007 [cit. 2008-10-19]. Dostupný z WWW: . 11. Vláda ČR. Program záchrany architektonického dědictví: usnesení vlády České republiky ze dne 22. února 1995 č. 110 k Programu záchrany architektonického dědictví [online]. c2007 [cit. 2008-10-20]. Dostupný z WWW: . 12. Ministerstvo kultury. Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny: pokyn Ministerstva kultury pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu péče… [online]. c2007 [cit. 2008-1025]. Dostupný z WWW: . 58

13. Vláda ČR. Program restaurování movitých kulturních památek: usnesení vlády České republiky ze dne 16. července 1997 č. 426 o Programu restaurování movitých kulturních památek [online]. c2007 [cit. 2008-10-25]. Dostupný z WWW: . 14. Ministerstvo financí. Pravidla pro implementaci finančních mechanismů: postupy pro žadatele [online]. c2005 [cit. 2008-10-29]. Dostupný z WWW: . 15. Ministerstvo pro místní rozvoj. Fondy Evropské unie [online]. c2003-2007 [cit. 2008-11-03]. Dostupný z WWW: . 16. BARTOŠ, J. aj. Olomouc - malé dějiny města. 1.vyd. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. 2002. 389 s. ISBN 80-244-0493-1 17. Statutární město Olomouc. Památky: UNESCO [online]. c2008 [cit. 2008-11-06]. Dostupný z WWW: . 18. NATHER, W. Kronika olomuckých domů 1. díl. 1.vyd. Sv. 1. Vladimír Spáčil. Olomouc, UP Olomouc. 2007. 568 s. ISBN 978-80-244-15. 19. Magistrát města Olomouce. Statutární město Olomouc [online]. c2002-2008 [cit. 2008-11-07]. Dostupný z WWW: . 20. Statutární město Olomouc. Olomouc Tourism [online]. c2008 [cit. 2008-11-09]. Dostupný z WWW: . 21. Vlastivědné muzeum. Vlastivědné muzeum v Olomouci [online]. 2006 [cit. 2008-1115]. Dostupný z WWW: . 22. Studio Trinity. Arcidiecézní muzeum Olomouc [online]. c2007 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: . 23. Ministerstvo zahraničních věcí. Česká republika - oficiální web ČR [online]. 2006 [cit. 2008-11-01]. Dostupný z WWW: . 24. InfoOlomouc: památky, kultura, restaurace, ubytování, zábava, doprava, praktické info. Olomouc, Statutární město Olomouc. c2007. 16 s. ISBN 978-80-254-1280-0. 25. Nej... z Olomouce: památky, výlety, stravování, ubytování. Olomouc, Statutární město Olomouc. 2006. 14 s. ISBN 80-254-3446-X. 26. PALATKOVÁ, M. Místní, národní a mezinárodní marketing destinace. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj. 2007. 170 s. 27. Národní památkový ústav. NPÚ: výroční zprávy [online]. c2003-2008 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: . 28. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. c2008 [cit. 2008-12-01]. Dostupný z WWW: . 29. SCHINDLER, A. Tajemná Olomouc: aneb Olomouc, jak ji neznáte. 1. vyd. Olomouc, Votobia. 1998. 139 s. ISBN 80-7198-330-6

59

Přílohy A Dotazník pro občany B Dotazník pro představitele samosprávy C Dotazník pro představitele NPÚ D NPÚ – působnost územních pracovišť E NPÚ – organizační schéma územního pracoviště Olomouc F Olomoucký orloj G Sloup Nejsvětější Trojice s radnicí H Seznam památek na území MPR Olomouc

60

Příloha A

D O T A Z N Í K (typ BP – A)

Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště jsem vlastníkem rekreačního zde ve vlastním domě (bytě) a bydlím zde v nájmu objektu

Jiný *)

*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let

nad 30 let

3.

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6.

Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ne pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................

7.

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

8.

Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem o by se mohl historického centra města památkově chráněných domů na obnovu něm neslyšel týkat (ulice, kanalizace atd.) z prostředků státu a města

9.

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často občas zřídka nikdy

ano

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději hrdý a rád, že zde spokojen s bydlením v každé jiném šel bydlet bych se odstěhoval někam bydlím v tomto městě městě jinam jinam 12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další sem jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o městě informační středisko přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?....

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

13. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání kde pracujete zaměstnazaměstnec nání Místo:

žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměststudent(ka) v důchodu podnikatel mateřská dovolená naný Tazatel:

Datum:

61

Příloha B D O T A Z N Í K (typ BP – A) pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města……OLOMOUC………………………………. Jde o: a) městkou památkovou rezervaci (MPR) 1. Jakou funkci v obci zastáváte?

b) městskou památkovou zónu (MPZ) jiná………………..

místostarosta 2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce 1987 (výnosem MK ČR ze dne 21.12 1987 č.j. 16.417/87 – VI/1 4.

Má Vaše města zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace regulační plán

5.

Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku 2000 je připravován uvažujeme o jeho zpracování (aktualizován XII 2007)

6.

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? je připravován má plán

7.

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o jejím ano a je formální zřízení aktivní

uvažujeme o jeho zpracování ne a ani nám nechybí

8.

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR (MPZ) bylo pro Vašeho města přínosem? spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne určitě ano

9.

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne určitě ano

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Možnost dosáhnout na dotační tituly vyhlašované MK ČR, regulace stavebních aktivit v historickém jádru města. 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Administrativní zátěž pro vlastníky chráněných nemovitostí, nejednotná a diskutabilní některé rozhodnutí orgánů památkové péče. 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vašim pověřeným městským úřadem? Vesměs pozitivní. 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Vesměs pozitivní. 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? Vesměs pozitivní. 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? občas zřídka nikdy velmi často 16. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Propagace a koordinace aktivit spojených s cestovním ruchem. 17. Údaje o Vás: žena pohlaví muž do 17 let 18-25 26-35 36-45 56 a více věk 46-55 základní/vyučen střední vzdělání vysokoškolské Místo: Olomouc Tazatel: Petra Kučerová Datum:19. 8. 2008

62

Příloha C D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR(Z) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný ……OLOMOUC………………………………. 1. 2.

Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?..památkář....................................................... Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku 6-10 lete 10 -20 let 1 – 5 let

nad 20 let

3. 4.

V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ?..... 1950 Myslíte si, že se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit určitě ne spíše ne 5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? Větší prestiž, vkusné a kulturní prostředí, pozitivní energie města, peníze z turismu a kongresové turistiky, finanční státní příspěvky na opravu chráněných objektů. 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? Omezení stavební činnosti a reklam - menší výnosy z pronájmů a reklamy. 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Záleží na jejich intelektuální úrovni a politické pozici (menší intelekt nebo větší politická pozice = negativní přístup / větší intelekt nebo menší politická pozice = pozitivní přístup). 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Viz předchozí. 9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? Ze začátku velice negativní zkušenosti, postupem času se jednání pověřených orgánů zlepšuje. 10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? Rozporuplné, viz předchozí. 11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? spíše ne určitě ne spíše ano nedovedu posoudit určitě ano 12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? občas zřídka nikdy velmi často 13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? Podporovat investice do kvalitní opravy památek a historického centra obecně, podporovat vznik kvalitní současné architektury (na městské stavební zakázky pořádat architektonické soutěže – upřednostňovat kvalitu před finanční výnosností), propagovat město v Praze i v cizině, podporovat drobné podnikatele v centru (zlepšení a rozvoj hotelových služeb), nepovolovat další obchodní centra na periferii (negativní vliv na centrum města), důsledně trestat památkové přestupky, podporovat festivalové akce. 14. Údaje o Vás: pohlaví věk vzdělání Místo: Olomouc

muž

žena do 17 let 18-25 základní/vyučen

36-45

26-35

Tazatel: Petra Kučerová

střední

46-55 56 a více vysokoškolské Datum: 17. 9. 2008

63

Příloha D

Národní památkový ústav – působnost územních pracovišť

ústřední pracoviště územní odborná pracoviště od r.2003 územní odborná pracoviště od r.2007, 2008 (poznámka:pro Královéhradecký kraj bylo zvoleno město Josefov namísto plánované Jaroměře) černá linie - historické zemské hranice Čech, Moravy a Slezska

Zdroj: http://www.npu.cz/npu/souhrn/pusob/ [cit. 2008-08-19]

64

Příloha E

Národní památkový ústav – organizační schéma pracoviště Olomouc

Zdroj: http://www.npu.cz/html/npuschema/npuschema2006.htm [cit. 2008-08-19]

65

Příloha F

Olomoucký orloj

← Předválečná podoba orloje Překrytí

orloje plátnem

s

původní

podobou dne 28. 10. 2008 (v den oslav 90.

výročí

vzniku

Československé

republiky). Zdroj: http://olomoucky.denik.cz [cit. 2008-10-30]

Dnešní podoba orloje → Zdroj: http://www.olomouc-tourism.cz [cit. 2008-10-30]

66

Příloha G

Sloup Nejsvětější Trojice s radnicí

Zdroj: http://www.keprt.cz/fotky/ [cit. 2008-12-07]

67

Příloha H

Seznam památek na území MPR Olomouc Č.p. čp.520 čp.521 čp.522 čp.524 čp.526 čp.550 čp.551 čp.562 čp.577 čp.578 čp.582 čp.583 čp.588 čp.589 čp.614 čp.624 čp.769 čp.807 čp.808 čp.810 čp.811 čp.818 čp.820 čp.822 čp.827 čp.833 čp.835 čp.837 čp.839 čp.842 čp.849 čp.851 čp.854 čp.848 čp.853 čp.814 čp.212 čp.586 čp.812 čp.423 čp.102 čp.200

Památka měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům kanovnický dům kasárna Mořická solnice arcibiskupství kanovnický dům klášter dominikánský kasárna Staroměstská radnice kanovnický dům měšťanský dům měšťanský dům střední škola - Ústav pro vzdělávání dívek hraběte Pöttinga nemocnice - poliklinika měšťanský dům měšťanský dům fara metropolitní - dům bonifantů děkanství kapitulní měšťanský dům měšťanský dům klášter klarisek s kostelem sv. Kláry měšťanský dům měšťanský dům U zlatého lva, U žlutého lva měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům zbrojnice terezínská - Přemyslovské kasárny měšťanský dům - vikářský dům kanovnický dům měšťanský dům měšťanský dům kanovnický dům fara měšťanský dům městský dům se sálem ve dvoře (býv. sokolovna) měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům U zlatého srpu

Ulice,nám./umístění

Č.or.

8. května 8. května 8. května 8. května, U hradeb Wurmova Zámečnická Sokolská Wurmova Wurmova Slovenská Studentská Horní náměstí Wurmova 1. máje Wurmova, 1. máje

5 36 34

Pöttingova nám. Národních Hrdinů 1. máje 1. máje nám. Václavské nám. Václavské 1. máje 1. máje (Mlčochova) nám. Republiky 1. máje

2 2 19 17 6 3 9 2 5 8

1. máje 1. máje 1. máje 1. máje

18 22 26 30

Biskupské nám. Mariánská Akademická, Mariánská Mariánská Mariánská Mariánská Mlčochova nám. Žerotínovo

2 12 4 5 10 7 5 11

Sokolská nám. Václavské Švédská, Horní nám. Blažejské nám. Dolní nám.

9 7 5 1 13 3 48 9 7 14

7 2 1 1 2

68

čp.537 čp.803 čp.579 čp.158 čp.199 čp.54 čp.333 čp.454 čp.364 čp.253 čp.193 čp.323 čp.120 čp.19 čp.505 čp.101 čp.457 čp.201 čp.504 čp.830 čp.202 čp.404 čp.362 čp.211 čp.171 čp.497 čp.104 čp.945 čp.483 čp.519 čp.98 čp.213 čp.484 čp.218 čp.855 čp.174 čp.188 čp.205 čp.408 čp.843 čp.189 čp.152 čp.105 čp.156 čp.169 čp.106

kanovnický dům Wurmova kasárna Hanácká 1. máje sladovna Sokolská měšťanský dům Purkrabská měšťanský dům Dolní nám. měšťanský dům U zlatého kříže, U žlutého lva Dolní nám., Šemberova kaple P. Marie Ochranitelky nám. Václavské měšťanský dům Ostružnická ul. měšťanský dům 8. května palác Ditrichštejský Horní nám., Opletalova Ztracená, Michalská, Mahlerova měšťanský dům U zlaté štiky ul. měšťanský dům U zeleného věnce Dolní nám. měšťanský dům Krajinská lékárna, U černého orla Horní nám., Ostružnická měšťanský dům Kapucínská měšťanský dům U stříbrného rýče Dolní nám. kanovnický dům Křížkovského měšťanský dům Blažejské nám. měšťanský dům roh ul. 28. října a 8. května měšťanský dům U zlatého jelena Dolní nám. měšťanský dům ul. 8. května měšťanský dům U Josefa 1. máje měšťanský dům U zlaté hvězdy Horní nám., Školní měšťanský dům Riegrova městský dům Ostružnická měšťanský dům nám. Žerotínovo měšťanský dům Dolní nám. měšťanský dům 8. května, Zámečnická měšťanský dům Havelkova ul. jiná vojenská stavba Koželužská měšťanský dům Vodární městský dům 8. května měšťanský dům Blažejské nám. měšťanský dům nám. Žerotínovo měšťanský dům Pekařská, Vodární 1 měšťanský dům nám. Žerotínovo fara Mariánská měšťanský dům Panská měšťanský dům U zlatého kříže Panská, Dolní nám. měšťanský dům U zlatého psa, U černého psa Horní nám. kolej jezuitská nám. Republiky vysoká škola stavovská Akademická, Křížkovského měšťanský dům U zlatého slunce Dolní nám. 8. května kostel sv. Mořice palác Žerotínský nám. Žerotínovo měšťanský dům Havelkova měšťanský dům Purkrabská ul. městský dům U zeleného orla Dolní nám. 19, Kozí 1 měšťanský dům Havelkova

11 1 15 10 3 34 22 16

4 8 10 12 47 6 2 15 1 25 12 15 5 3 12 17 37 7 31 5 11 6 10 23 5 3 2 1 12 4 5 12 3 5 8 19 3

69

čp.224 čp.294 čp.226 čp.587 čp.194 čp.153 čp.225 čp.108 čp.491 čp.229 čp.513 čp.503 čp.118 čp.149 čp.452 čp.410 čp.511 čp.170 čp. čp.394 čp.485 čp.166 čp.291 čp.393 čp.230 čp.60 čp.307 čp.26 čp.216 čp.475 čp.241 čp.154 čp.383 čp.273 čp.252 čp.13 čp.508 čp.425 čp.204 čp.298 čp.111 čp.361

čp.55 čp.183

vila Primavesi měšťanský dům měšťanský dům kostel Svatých schodů kašna Neptunova měšťanský dům U bílé růže palác Žerotínský konvikt jezuitský s kaplí Božího Těla měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům kanovnický dům měšťanský dům socha sv. Jana Nepomuckého měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům palác Petrášův proboštství měšťanský dům kostel Zvěstování Páně měšťanský dům měšťanský dům U města Retzu kašna Caesarova měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům kostel P. Marie Sněžné měšťanský dům měšťanský dům banka Moravskoslovenská měšťanský dům U bílého klobouku měšťanský dům U zlatého prstenu měšťanský dům kanovnický dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům U bílé labutě měšťanský dům U zlaté koruny, U uherského krále sloup se sousoším Nejsvětější Trojice měšťanský dům U sv. Trojice, U bílého křížku měšťanský dům

Universitní Denisova Universitní ul. Sokolská Dolní náměstí Dolní nám. Purkrabská Universitní Kateřinská Pekařská Universitní Křížkovského ul. 8. května nám. Václavské Kapucínská Purkrabská 8. května Horní nám. Křížkovského Dolní nám. Dolní náměstí Riegrova Pekařská Horní nám. Dolní nám. Denisova Riegrova nám. Univerzitní Kateřinská Denisova Dolní nám. nám. Žerotínovo Opletalova Mahlerova nám. Republiky Purkrabská Riegrova Denisova Michalská ul. Horní nám. Slovenská ul. Křížkovského Horní nám. Kačení Dolní nám. Ostružnická Horní nám. Dolní nám. roh Školní a Panské ul.

7 29 4 17 7 2 3 3 9 10 12 27 8 5 12 25 8 18 17 21 22 35 19 6 4 19 39 7 6 13 4 26 10 3 18 6 2 13 8 27 5

33 6

70

čp.244 čp.295 čp.502 čp.402 čp.498 čp.132 čp.422 čp.477 čp.52 čp.250 čp.165 čp.405 čp.83 čp.284 čp.48 čp.308 čp.414 čp.217 čp.453 čp.445 čp.214 čp.112 čp.240 čp.167 čp.121 čp.155 čp.403 čp.192 čp.433 čp.28 čp.107 čp.172 čp.363 čp.450 čp.190 čp.228 čp.311 čp.181 čp.41 čp.292 čp.356 čp.27 čp.233 čp.49 čp.237 čp.53 čp.56

seminář jezuitský sv. Františka Xaverského měšťanský dům kanovnický dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům kanovnický dům fara u sv. Mořice socha sv. Floriána měšťanský dům měšťanský dům kašna Herkulova měšťanský dům měšťanský dům klášter voršilek (pův. dominikánek) škola jezuitská měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům městský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům U zeleného stromu měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům U arcivévody Karla sloup se sochou P. Marie měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům pivovar měšťanský měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům Haunschildův, U zlatého jelena, U černého orla měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

nám. Universitní Denisova, Kačení Křížkovského Riegrova, Barvířská 8. května Hrnčířská nám. Republiky roh Pekařské a Opletalovy ul. nám. Žerotínovo Dolní nám. nám. Žerotínovo Horní nám. Dolní nám., Stará Riegrova Kateřinská Denisova, Univerzitní Lafayettova ul. Denisova Švédská ul. nám. Žerotínovo 8. května Pavelčákova, tř. Svobody nám. Žerotínovo Dolní nám. Mahlerova Dolní nám. Kapucínská Purkrabská Riegrova Dolní nám. Horní nám. Lafayettova Kateřinská, Havelkova Dolní nám. roh Ostružnické a Opletalovy ul. 8. května Dolní nám. Dolní nám. Universitní Denisova Školní ul. Lafayettova ul. Denisova Ostružnická ul.

1 27 4 9 35 22 3 10

Dolní nám. nám. Universitní Lafayettova Mahlerova ul. Dolní nám. Dolní nám.

38 18 5 21 35 32

36 13 23 3 10 30 7 17 10 6 14 22 9 26 15 21 14 6 7 9 21 4 5 16 1 8 11 8 11 3 12 33 15

71

čp.516 čp.499 čp.249 čp.254 čp.380 čp.256 čp.220 čp.371 čp.215 čp.374 čp.31 čp.30 čp.1 čp.255 čp.310 čp.29 čp.514 čp.184 čp.461 čp.198 čp.409 čp.305 čp.25 čp.342 čp.16 čp.206 čp.186 čp.391 čp.6 čp.21 čp.257 čp.367

čp.219 čp.455 čp.324 čp.177 čp.459 čp.813 čp.309 čp.847 čp.850 čp.67 čp.17

měšťanský dům měšťanský dům kašna Jupiterova měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům kaple sv. Anny měšťanský dům klášter dominikánský palác Salmův měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům U červeného kohouta měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům kanovnický dům měšťanský dům měšťanský dům kašna Tritonů měšťanský dům U zlaté lodi měšťanský dům U zlatého stromu, U zeleného stromu měšťanský dům masné krámy měšťanský dům měšťanský dům palác Podstatských z Prusínovic měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům U černého koně měšťanský dům kostel Neposkvrněného Početí P. Marie palác Edelmanův sochy čtyř Herkulů městské opevnění ze 14. stol., zaniklé v 15. stol., archeologické stopy (kulturní památka) měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům městský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům - vikářský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

ul. 8. května ul. 8. května Dolní nám. nám. Žerotínovo Ztracená, Mahlerova ul. Riegrova nám. Václavské Ztracená nám. Žerotínovo Horní nám. nám. Žerotínovo Riegrova Lafayettova ul., Uhelná ul. Lafayettova Pavelčákova Ztracená Denisova Lafayettova Křížkovského Panská 28. října náměstí Republiky Dolní nám. Horní nám. Denisova Dolní nám. Ostružnická Dolní nám. (sloučeno s čp. 17?) Michalská, Ztracená Panská ul. Riegrova Pavelčákova Dolní nám. Ztracená, Mahlerova Slovenská Horní nám. Bezručovy sady

Denisova, v čp. 43, 45, 47 nám. Žerotínovo ul. 8. května Ostružnická Panská ul. 28. října Mlčochova Denisova Mariánská Mariánská Šemberova Dolní nám.

17 33 14 6 20 10 1 1 8 8 10 8 21 8 13 6 14 9 7 4 26 23 40 40 50 2 5 23 11 44 12 5

4 18 4 8 11 7 15 8 14 7 49

72

čp.432 čp.836 čp.821 čp.283 čp.44 čp.203 čp.20 čp.117 čp.441 čp.232 čp.22 čp.45 čp.829

divadlo Moravské, dříve Oldřicha Stibora kašna Merkurova měšťanský dům U černého koně kasárna Kadetka měšťanský dům U zlatého beránka měšťanský dům měšťanský dům kostel sv. Kateřiny měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům U zlatého jelena, U svatých Tří králů, U zlaté ryby měšťanský dům měšťanský dům

tř. Svobody 8. května, 28. října 1. máje tř. 1. máje Univezitní Lafayettova Horní nám., Školní Kateřinská Dolní nám. Kapucínská Pavelčákova ul. nám. Universitní

33

46 6 14 4

Dolní nám. Lafayettova 1. máje

43 13 10

24 3 2 15 1

Zdroj: http://monumnet.npu.cz [cit. 2008-11-02]

73