Městská památková rezervace Litoměřice postoje občanů a veřejné správy k cestovnímu ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace Litoměřice – postoje občanů a veřejné správy k cestovnímu ruchu Bakalářská práce

Autor: Veronika Zelenková Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2016

Copyright © 2016 Veronika Zelenková

Anotace ZELENKOVÁ, V. Městská památková rezervace Litoměřice – postoje občanů a veřejné správy k cestovnímu ruchu. Bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 66 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat názory občanů a zástupců veřejné správy k aktuálnímu stavu městské památkové rezervace Litoměřice, k její regeneraci a k rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Práce seznamuje s královským městem Litoměřice, městskou památkovou rezervací i s cestovním ruchem ve městě. V praktické části práce jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření a řízených rozhovorů zaměřených na postoje obyvatel a veřejné správy k cestovnímu ruchu v Litoměřicích. Klíčová slova Litoměřice, městská památková rezervace, program regenerace, cestovní ruch, občané, veřejná správa.

Annotation ZELENKOVÁ, V. Urban conservation Litomerice - attitudes of citizens and public administrations to tourism. Bachelor thesis. Jihlava: College of Polytechnics. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Degree of Qualifications: Bachelor. Jihlava 2016. 66 pages. The aim of the thesis is to analyze the opinions of citizens and public administration representatives on the current state of urban conservation Litomerice, to its regeneration and tourism development in the area. Work introduces the royal town Litomerice, urban conservation and with tourism in the city. The practical part presents the results of a questionnaire survey and structured interviews focused on the attitudes of the population and public administration to tourism in Litomerice. Keywords Litomerice, urban conservation, regeneration program, tourism, citizens, public administration.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní RNDr. Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za cenné rady a odborné vedení poskytnuté během psaní mé bakalářské práce. Taktéž děkuji všem, kteří mi poskytli důležité informace týkající se situace v Litoměřicích i všem respondentům. Touto cestou bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům za inspiraci, trpělivost a psychickou podporu při psaní této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

………………………………. Podpis

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

2

Cíl a metodika práce

3

11

2.1

Cíl práce ............................................................................................................ 11

2.2

Metodika zpracování bakalářské práce............................................................. 11

Litoměřice a cestovní ruch 3.1

14

Litoměřice ......................................................................................................... 14

3.1.1

Stručná charakteristika Litoměřic ............................................................ 14

3.1.2

Historie města........................................................................................... 15

3.1.3

Pamětihodnosti a turistické cíle ve městě ................................................ 17

3.1.4

Městská památková rezervace Litoměřice ............................................... 22

3.1.5

Program regenerace MPR Litoměřice ...................................................... 23

3.2

4

9

Cestovní ruch v Litoměřicích ........................................................................... 25

3.2.1

Dopravní služby v Litoměřicích............................................................... 25

3.2.2

Ubytovací služby v Litoměřicích ............................................................. 27

3.2.3

Stravovací služby v Litoměřicích............................................................. 28

3.2.4

Doplňkové (komplementární) služby cestovního ruchu .......................... 29

Analýza cestovního ruchu z pohledu obyvatel a státní správy města Litoměřice 4.1

33

Marketingový výzkum ...................................................................................... 33

4.1.1

Kvantitativní a kvalitativní marketingový výzkum.................................. 33

4.1.2

Základní a výběrový soubor ..................................................................... 33

4.1.3

Dotazník a formulář jako podklad pro řízené rozhovory ......................... 34

4.2

Vyhodnocení marketingového výzkumu .......................................................... 35

4.2.1

Vyhodnocení dotazníku určeného pro obyvatele Litoměřic .................... 35

4.2.2 Vyhodnocení řízených rozhovorů se zástupci veřejné správy města Litoměřice ............................................................................................................... 49 4.2.3 5

Závěr

Diskuse výsledků ..................................................................................... 51 55

Obsah

6

7

Použitá literatura

58

6.1

Monografické publikace ................................................................................... 58

6.2

Internetové zdroje ............................................................................................. 59

Seznam příloh

65

7

Přílohy

66

A

Znak a prapor Litoměřic

67

B

Město Litoměřice

68

C

Geografická mapa Ústeckého kraje

69

D

Litoměřické pamětihodnosti

70

E

Zajímavosti v okolí Litoměřic

73

F

Seznam objektů MPR Litoměřice

76

G

Opravy jednotlivých objektů a jejich souborů realizovaných z Programu regenerace MPR

78

Plánované opravy jednotlivých objektů a jejich souborů zařazených do Programu regenerace MPR

80

I

Hranice městské památkové rezervace

82

J

MPR Litoměřice a její ochranné pásmo

83

K

Přehled realizovaných i plánovaných akcí obnovy

84

L

Dotazník

85

M

Řízený rozhovor

89

Seznam použitých zkratek

91

H

Úvod

9

1 Úvod V současnosti je cestovní ruch považován za nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví národního hospodářství. [57] Potřeba cestování, objevování nových míst, seznamování se s místními památkami a dalšími zajímavostmi spolu s poznáváním různých kultur i neobvyklých obyčejů se u mnohých přesouvá z potřeb zbytných do potřeb nezbytných. A právě kvůli této aktuálnosti tématu, rostoucí oblibě cestování a tudíž i sílící poptávce po službách cestovního ruchu jsem si vybrala téma s názvem „Městská památková rezervace Litoměřice – postoje občanů a veřejné správy k cestovnímu ruchu“. Výběr měst, ve kterých se nachází městská památková rezervace, je široký, přesto jedno město mě zaujalo nejvíce. Tímto městem jsou Litoměřice. Město, které patří k nejkrásnějším městům v České republice, město mého mládí, které je mi velmi blízké. Práce je koncipována do dvou hlavních oddílů. První část práce, literární rešerše, tvoří teoretický rámec, který popíše historické souvislosti vzniku královského města Litoměřic i s jejich dlouhodobějším historickým vývojem, popisuje městské památky a další místní atraktivity a zaměří se především na v městském jádru nacházející se městskou památkovou rezervaci i s programem regenerace, který slouží jako prostředek k obnově kulturních památek v nejcennějších částech historických Litoměřic. Tato část práce také objasní a upřesní situaci spjatou s cestovním ruchem obecně i konkrétně ve sledovaném městě. Druhá část práce je zaměřena na analýzu názorů občanů a zástupců veřejné správy k aktuálnímu stavu MPR Litoměřice, k její regeneraci i k rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Hlavní náplní praktické části bude vyhodnocení výsledků primárního terénního šetření, tedy výsledků dotazníku a řízených rozhovorů. Následně všechna zjištěná data budou analyzována a posléze také zpracována do přehledných tabulek a grafů, které často doplňují písemná hodnocení a slouží též ke snadnějšímu porozumění zkoumané problematiky. Pevně věřím, že tato práce pomůže představit město Litoměřice se všemi jeho krásami a bohatou historií širší veřejnosti a také že z ní vyplynou přínosné informace o cestovním ruchu v České republice. Výsledky bakalářské práce by mohly být využity k dalšímu

Úvod

10

plánování místního cestovního ruchu a propagaci města nebo sloužit jako podklad pro vypracování výzkumů v městské památkové rezervaci Litoměřice.


11

2 Cíl a metodika práce 2.1

Cíl práce

Stěžejním cílem odborné práce je na podkladě dostupných údajů ze sekundárního i zjištěných informací z primárního výzkumu analyzovat názory občanů a zástupců veřejné správy k aktuálnímu stavu MPR Litoměřice, k její regeneraci a k rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Dílčím cílem tudíž bylo získat potřebné názory a postoje respondentů, v tomto případě prostřednictvím dotazníků i řízených rozhovorů, aby byla možná jejich analýza. Mezi doprovodné cíle, které jsou pro práci příznačné, se řadí popis turismu v Litoměřicích, městské památkové rezervace i programu regenerace obecně. Podstatné je současně také představení města Litoměřice laické veřejnosti.

2.2

Metodika zpracování bakalářské práce

Studium odborné literatury a elektronických zdrojů Data k této akademické práci jsou čerpána z mnoha zdrojů. Literární rešerše, jejímž základem jsou informace o Litoměřicích a o městské památkové rezervaci, je podložena elektronickými zdroji i dostupnou tištěnou literaturou, vycházející z odborných pramenů autorů zabývajících se zkoumanou problematikou. Jako hlavní podklady k tématu posloužily knižní publikace a aktuální internetové zdroje, které jsou pro posouzení cestovního ruchu a stavu MPR na území Litoměřic nezbytné. Druhotnými zdroji informací se staly propagační materiály a informace získané komunikací s oprávněnou osobou. Záběr použitých okruhů literatury je široký, od knih týkajících se Litoměřic, historie města, pamětihodností a historických skvostů v nich zbudovaných i krajinného bohatství v okolí Litoměřic, přes díla autorů zabývající se městskou památkovou rezervací Litoměřice až po literaturu o marketingovém výzkumu, která doplňuje metodiku práce v následujících odstavcích. Čerpáno bylo z monografických publikací, odborných článků i legislativy České republiky. Služeb internetu umožňujících snadný přístup k veřejným zdrojům informací, bylo využito především k popisu Litoměřic a jejich přiblížení čtenářům. Použity byly zdroje české i cizojazyčné.


12

Sběr primárních dat Primární data byla zjišťována dvojím způsobem. Jednak byl mezi obyvatele Litoměřic distribuován tištěný dotazník. Respondenti pak byli požádáni o jeho vyplnění. Harmonogram sběru primárních dat byl předem určen. Dotazníky byly respondentům předloženy v průběhu května a června roku 2015. Výzkum byl prováděn především v pracovních dnech po konci pracovní doby (po čtvrté hodině odpoledne). Před započetím výzkumu byl také stanoven minimální počet použitelných dotazníků (200), které musí být vyplněny obyvateli Litoměřic. Tento cíl byl splněn a dokonce i překonán a to o 41 relevantních dotazníků. Vzorek dotázaných byl vybrán tak, aby korespondoval s demografickou strukturou obyvatelstva Litoměřic, což se také přibližně podařilo. Bylo žádoucí, aby z genderového hlediska z relevantních dotázaných bylo 52 % žen a 48 % mužů. Toto procentuální zastoupení respondentů se sice přesně dodržet nepodařilo, přesto žádoucí počet žen a mužů byl blízký tomuto záměru (56 % žen a 44 % dotázaných mužů). Sběr dat z dotazníků se uskutečnil v Litoměřicích na místech s největší koncentrací obyvatel. Přesná stanoviště pro sběr dat byla určena z hlediska co největší časové a informační efektivity. Prvním stanovištěm se, pro tyto účely, stalo Mírové náměstí v Litoměřicích a ulice kolem něj. Dalším místem pro sběr informací se stalo litoměřické panelové sídliště Družba, které se rozkládá kolem ulice Dukelská a obchodního centra Družba. Jako poslední stanoviště posloužilo sídliště Kocanda. Druhým způsobem získávání primárních dat byly řízené rozhovory, které byly vedeny se zástupci veřejné správy, a kterých bylo v této práci použito ke zjištění podstatných názorů, postojů a preferencí klíčových osob, zde členů zastupitelstva, ohledně městské památkové rezervace a cestovního ruchu v tomto královském městě. Strukturované rozhovory se uskutečňovaly v červenci a říjnu 2015 rovněž v Litoměřicích. Autorka této práce si sjednala osobní schůzku s předními představiteli Litoměřic, přesněji se starostou a místostarostou města, se kterými vedla podrobné rozhovory v jejich volném čase. Tito představitelé města byli vybráni dle předpokladu, že mají do zkoumané problematiky největší vhled.


13

Struktura dotazníků i řízených rozhovorů je totožná s dotazníky dlouhodobého výzkumu katedry cestovního ruchu o cestovním ruchu v MPR v České republice. Tato struktura byla zadána kvůli porovnatelnosti získaných výsledků. Zjištěné informace z průzkumu byly dále zpracovány a byly z nich vyvozeny příslušné závěry a doporučení. Zpracování a vyhodnocení statistických dat Další částí bakalářské práce je vyhodnocení získaných dat z dotazníků pro obyvatele městské památkové rezervace Litoměřice a z řízených rozhovorů se starostou a místostarostou Litoměřic, pomocí matematicko-statistických metod a programu Excel. Na základě analýzy získaných primárních a zjištěných sekundárních dat je provedeno vyhodnocení a diskuse výsledků a tím je také splněn cíl bakalářské práce.

Litoměřice a cestovní ruch

14

3 Litoměřice a cestovní ruch V následující kapitole bude provedena stručná charakteristika města Litoměřic současně s popisem nejvýznamnějších pamětihodností a jiných atraktivit. Stručný pohled do minulosti Litoměřic ukáže historické souvislosti vzniku i vývoje města. Představena a charakterizována bude také městská památková rezervace Litoměřice. Identifikován bude rovněž soubor dochovaných kulturních památek, který pod ni spadá.

3.1 3.1.1

Litoměřice Stručná charakteristika Litoměřic

Litoměřice patří k nejstarším a nejkrásnějším městům Česka. [27] Toto město má mnohé možnosti jak přilákat turisty – bohatou historii, cenné historické památky a to vše podtrhuje poloha v srdci Českého středohoří. To jsou důvody, proč se Litoměřice dostaly na prestižním britském cestovatelském webu Culturetrip.com mezi desítku nejkrásnějších měst v České republice. [28] V roce 1679 krásy krajiny popsal zcela výstižně Bohuslav Balbín, který se o litoměřické oblasti oprávněně zmiňuje jako o „zahradě Čech“. Tento název odráží úrodnost krajiny, ve které se vyskytuje vše, co je dobré – od toho nejlahodnějšího zahradního ovoce, přes lány obilí, až po vinnou révu. [16] Již od 13. století se o Litoměřicích hovoří jako o královském městě. Název Litoměřice měl původně vzniknout podle skupiny českých obyvatel, kterou kronikář Kosmas nazývá „Liutoměřici“, dnes se historici přiklání spíše k variantě, že jde o jméno hradu „Liutomír“ pojmenovaném podle vůdčí osobnosti z vyšší vrstvy společnosti. [24] Litoměřice (viz Příloha B) rozkládající se na pahorku nad řekou Labem a v jeho okolí, jsou svou populační velikostí 24 136 obyvatel (k 1. 1. 2014 dle dat ČSÚ) 47. největším městem České republiky a 7. největším městem Ústeckého kraje. [4, 6] Litoměřice se nacházejí na severozápadě Čech. Město leží v malebné oblasti na jižním okraji Českého středohoří, přibližně 20 km jihovýchodně od Ústí nad Labem a jsou vzdálené asi hodinu od Prahy. [26] Geografickou polohu města v rámci Ústeckého kraje zobrazuje Příloha C. Celková rozloha tohoto okresního města, které leží v úrodné


15

krajině na soutoku Labe a Ohře, činí celkem 17,99 km². [30] Město je centrem širší aglomerace zahrnující i okolní sídla: Lovosice, Terezín a Bohušovice nad Ohří. Z tohoto důvodu je význam a postavení Litoměřic v hierarchii českých měst a obcí vyšší než naznačuje výše zmíněné pořadí. [39] Litoměřice jsou jedním z nejstarších a nejvýznamnějších měst v Čechách, což mimo jiné také dokládá historický znak, jehož podoba byla odvozena od nejstarších otisků městské pečeti, které se datují do 13. století. Z historického znaku následně vychází současný znak města, který lze popsat následovně: „v červeném štítě český lev vyrůstající z cimbuří stříbrné kvádrové hradby, v níž je otevřená brána s vytaženou zlatou mříží a zlatými vraty na černých závěsech“. Výtvarná podoba praporu města Litoměřic vychází ze znaku města Litoměřic. [51] Jak městský znak, tak i prapor města Litoměřic je uveden v Příloze A. Historické jádro města je již od roku 1978 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a 9 náměstí. Mimo to se Litoměřice vyznačují také církevní tradicí, která započala v 11. století, kdy zde byla založena kapitula s románskou bazilikou. Později v baroku byla tato bazilika přestavěna na biskupskou rezidenci s katedrálou sv. Štěpána, která reprezentovala církevní bohatství. Tato duchovní tradice v Litoměřicích pokračuje i nadále, neboť město je sídlem biskupství litoměřické diecéze. [32, 33] Co se podnebí týče, nachází se zde jedno z nejteplejších klimat v ČR, které je příznivé pro pěstování vinné révy na svazích Labe. Historie vinařství na Litoměřicku sahá až do nejstarších dob osídlení krajiny. Přestože se jedná o téměř nejsevernější oblast evropského vinohradnictví a podmínky zde nejsou tak ideální jako na jihu kontinentu, zdejší vinařství má tradici dlouhou nejméně tisíc let a Litoměřice se staly jedním z nejdůležitějších center severočeských producentů tohoto nápoje. [25] (Toušlová, Podhorský, Maršál, 2011) 3.1.2

Historie města

Výhodná poloha této lokality lákala k trvalému osídlení již od mladší doby kamenné. V závěru období tzv. "stěhování národů" přichází do Čech slovanští osadníci. Nejstarší archeologické doklady středověkého osídlení pochází z 8. století našeho letopočtu, kdy


16

se na katastru Litoměřic objevují první slovanské osady. Právě Slované vybudovali na terase, dnes nazývané Dómský vrch, raně středověký hrad, kterému byla přiřknuta úloha strážce kraje. [18, 46] V okolí hradiště představující jádro osídlení se již v období od 9. do 12. století vytvářela rozsáhlá sídelní seskupení. Dokladem toho jsou archeologické nálezy z území Litoměřic. Ves Litoměřice, zmíněná poprvé v roce 1228, se stala zárodkem vrcholně středověkého města. [18, 46] O přeměně sídelního seskupení v město lze hovořit v letech 1219–1228. Zpočátku šlo o opevněný areál dřevěných domů kolem náměstí. Město žilo z řemesla, dopravy a důležitý zdroj příjmů přinášel městu také labský říční obchod. Za hradbami se na svazích Českého středohoří pěstovala vinná réva. [18] Panování Lucemburků Další rozmach městu přineslo panování Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. Důkladné opevnění chránilo bohatství města. Pro rozvoj města mělo značný význam tzv. mílové právo, které zajišťovalo monopol na řemeslnou výrobu v okruhu jedné míle tj. zhruba 11 km kolem města. [18] Patnácté a šestnácté století Na konci patnáctého a z větší míry i po následující století rostlo bohatství měšťanů. Ti si nechávali stavět nové kamenné domy, které dodnes tvoří pýchu města. Ke konci 15. století však začala hrozit tendence k nediplomatickému řešení sporů. Obyvatelé Litoměřic proto přistoupili k opravám a modernizaci opevnění, která proběhla v letech 1502 až 1503 a 1513, kdy byly staré gotické hradby doplněny o vnější zeď s dělovými baštami. [18] Bitva na Bílé hoře, třicetiletá válka a období baroka Zlom ve vývoji města nastal s porážkou českých stavů na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Další rány a faktické poškození města přinesla třicetiletá válka. Po vleklém období loupežných vpádů nepřátelských armád i pluků obránců však následoval nový rozmach a rozpínající se barokní estetika proměnila vnější vzhled města. [18]


17

Období barokního rozkvětu bylo ukončeno válkami, které o své dědictví musela svádět císařovna Marie Terezie. Baroko bylo vystřídáno střízlivým klasicismem, který dal směr i novému vkusu a cítění měšťanských stavebníků v Litoměřicích. [18] Devatenácté století V období národního obrození působila v Litoměřicích řada význačných osobností, mezi které se řadí i přední osobnosti české kultury. V letech 1799–1815 vyučoval na zdejším gymnáziu Josef Jungmann, díky němuž se litoměřické gymnázium stalo první institucí, na které se započalo s výukou českého jazyka. Svůj osud navždy spojil s Litoměřicemi také nejslavnější básník českého romantismu Karel Hynek Mácha. [46] Počátkem 19. století se zvolna začíná měnit podoba celého města. Jsou zbourány městské brány a části hradeb. V nové výstavbě se začaly výrazněji projevovat tendence k secesní architektuře. V tomto období se ve městě začala projevovat průmyslová revoluce. V roce 1872 bylo zavedeno plynové osvětlení ulic. O dva roky později se do města dostala také železnice. [18] Dvacáté století a 2. světová válka Pro počátek 20. století v této oblasti jsou typické národnostní konflikty, které přinášela poloha města na česko-německé hranici. V průběhu 30. let, vyznačujících se hospodářskou krizí, započal tlak nacistického Německa. Mnichovský diktát byl podepsán 29. září 1938 a znamenal kapitulaci a postupné obsazení pohraničních území, kam spadaly také Litoměřice. Konec národnostního útlaku pro zdejší české obyvatelstvo znamenal až vznik samostatného státu. [18] 3.1.3

Pamětihodnosti a turistické cíle ve městě

Městská památková rezervace Litoměřice byla založena roku 1978. Litoměřice se mohou pyšnit mnohými architektonickými i historickými skvosty. Domy okolo náměstí, historická sklepení i mnohé kostely připomínají bývalý i současný význam Litoměřic. Některé z gotických domů ve městě jsou dokonce jedněmi z nejstarších trvale obývaných domů na území České republiky. Mimo tyto stavby se ve městě nachází i muzeum, několik galerií a mnoho dalších zajímavostí, které lákají návštěvníky. [33, 27]


18

Litoměřická radnice, Oblastní muzeum a významné domy Výrazným prvkem na Mírovém náměstí v Litoměřicích je budova gotické radnice (jejíž vzhled je vyobrazen v Příloze D), poprvé doložená roku 1397. Na severním rohu radnice je umístěna kopie nejstarší renesanční exteriérové plastiky ve městě (r. 1539), která má podobu divého muže s kyjem jako symbol obchodu a trhu. Pozoruhodné je též vnitřní schodiště a dřevem vykládaná zasedací síň městské rady z roku 1542, zdobená vyřezávanými reliéfy českých panovníků i měšťanů. [43] Jako litoměřická radnice stavba sloužila až do roku 1839, v současnosti zde sídlí místní vlastivědné muzeum s bohatými stálými sbírkami, které si mohou návštěvníci vychutnat ve dvou výstavních sálech. Mimo stálých expozic se zde pořádají také krátkodobé výstavy, přednášky, besedy a k nim doprovodné programy a návštěvníci mohou shlédnout i výstavy zapůjčené z jiných muzeí. [34] Součástí stálé výstavy muzea je i Máchova světnička, expozice sestavená z ukázek básníkovy tvorby, umístěná v pokoji, kde K. H. Mácha bydlel a také 6 listopadu 1836 zemřel. [35] Mezi nejobdivuhodnější a nejzajímavější domy ve městě patří mimo jiné i renesanční dům „Kalich", který v 16. století vlastnili nejbohatší lidé ve městě a jehož fotografie je rovněž obsahem Přílohy D. Dům byl původně nazýván "Pod Bání" podle zvláštní vyhlídkové věže na střeše domu. Tato terasa má podobu kalicha a připomíná litoměřickou tradici vinařství. „Litoměřický kalich“ se využívá jako symbol města. [27, 9] V roce 1650 udělil císař Ferdinand III. renesančnímu domu „Černý orel", jehož fasáda je zdobena bohatými sgrafity s biblickými motivy, výsady rytířského sídla s „ochrannou známkou“ SALVA GUARDA. Toto panovnické privilegium, v podobě kamenné desky na průčelí domu, chránilo objekt před rabováním a obtěžováním vojsky. Dům je také považován za jedno z prvních hotelových zařízení ve střední Evropě. [10] Mezi nejkrásnější barokní měšťanská stavení ve městě patří i dům „U Pěti panen". [27] Sakrální stavby v Litoměřicích Kostel Všech svatých v rohu náměstí (zobrazený v Příloze D) je původně gotický, nyní barokní. U kostela stojí zachovaná gotická městská věž. Přímo v kostele jsou pohřbeni i italští stavitelé mnoha historických skvostů v Litoměřicích – Giulio a Octavio


19

Broggiovi. Přibližně roku 1350 zde začal kázat Konrád Waldhauser, než byl o deset let později povolán Karlem IV. do Prahy. [22] Mohutný barokní kostel Zvěstování Panny Marie původně vlastnili Jezuité. Pod kostelem se nachází jezuitská hrobka. Dnes bývá kostel využíván k příležitostným koncertům, jinak je veřejnosti nepřístupný. [23, 27] Minoritský, původně dominikánský kostel sv. Jakuba je rovněž barokní stavbou. Kapucínský kostel svaté Ludmily byl postaven roku 1656. Kostel svatého Vojtěcha je zmiňován poprvé již roku 1363. [27] Dómský pahorek Dómský pahorek (zobrazen v Příloze D) je místem, kde se přibližně na 6 ha nacházelo původní knížecí a přemyslovské hradiště. Kolem roku 1057 zde byla založena kapitula sv. Štěpána. Později na místě hradu byl vystavěn i kostel sv. Jiří, který se dochoval pouze necelých pět století. [7] Tyto kostely byly zcela jistě nejstaršími kamennými stavbami ve městě. [18] Současnou dominantou města je barokní Katedrála sv. Štěpána z let 1664 až 1668, která se nad městem tyčí z Dómského pahorku (viz Příloha D). Biskupství je v Litoměřicích od roku 1655. Po vzniku biskupství byl na těchto místech v 17. století vybudován uzavřený církevní areál vymezený asi 750 m dlouhou hradební zdí se třemi branami. Součástí biskupství je rovněž barokní biskupská rezidence, barokní kanovnické domky se secesní kulisovou fasádou a věž katedrály, postavená již v novobarokním slohu v letech 1883 až 1889. [7, 27] Bývalý královský hrad Bývalý gotický hrad vznikl zřejmě již ve 2. polovině 13. století a je perlou královského města Litoměřice. V paláci s vysokou střechou a domácí kaplí přebývali při svých krátkých pobytech čeští králové. Sám císař římský a král český Karel IV., který hrad nazýval „vnser haus zu Leutmericz„ („naším domem v Litoměřicích“) zde pobýval celkem třikrát. Při jednom ze svých pobytů imperátor podepsal darovací listinu, ve které věnoval vrch Radobýl městu Litoměřice pod podmínkou, že na jeho svazích zřídí vinice, což tehdejší radní také dodrželi. Od té doby se traduje rozvoj vinařství na Litoměřicku. [2, 17] Tuto tradici dokládá i jedinečná expozice ve zdejším hradě, která


20

představuje historii i současnost vinařství v Čechách. (Toušlová, Podhorský, Maršál, 2011) Pokles významu hradu je doložen v průběhu 15. století, kdy jej v listopadu 1499 jeho tehdejší majitel postupuje městu k obecní potřebě a neudržovaný hrad tak přestává sloužit svému původnímu účelu. Nová etapa existence hradu přišla v letech 1767–1768, kdy byl přestavěn na městský pivovar. [2, 17] Současný vzhled hradu je patrný z Přílohy D. Další turistická lákadla Mezi další, hojně navštěvované zajímavosti v Litoměřicích patří například dílna ručního papíru, historická sklepení patřící v Čechách mezi nejrozsáhlejší nebo expozice Důl Richard v proměnách času, která je situovaná ve sklepních prostorách pod budovou radnice. V tomto dole, který se nachází v těsné blízkosti města Litoměřice na vrchu Bídnice, se nejprve těžil vápenec, za 2. světové války v něm nacisté vybudovali tajnou továrnu a nyní se v jeho části ukládá nízkoradioaktivní odpad. [48, 15, 11] Ve městě je i několik galerií. Galerie a muzeum litoměřické diecéze bylo svým založením roku 1885 nejstarší v rakousko-uherské monarchii a jako první znovu zpřístupněné veřejnosti po roce 1989. [12] V gotické věži, dřívější součásti litoměřického opevnění se nachází galerie loutek, kde je umístěno přes 250 loutek a pohádkových dekorací. [13] Severočeská galerie výtvarných umění prezentuje umělecká díla z období od 13. století do současnosti převážně české provenience. [41] V Litoměřicích se nachází i celorepublikově známé výstaviště, kde asi nejznámější konanou akcí je veletrh pro zahrádkáře s názvem Zahrada Čech konaný v září. [55, 54] Rozhledny v okolí Litoměřic Návštěvníky oblíbené jsou také rozhledny poblíž Litoměřic. Původní dřevěná vyhlídková plošina byla vybudována v korunách pěti na Varhošti rostoucích dubů a sloužila turistické veřejnosti od roku 1891. O jedenáct let později musela být pro celkovou zchátralost stržena. Původní vyhlídku nahradila v roce 1927 klasická kamenná rozhledna na Varhošti, která však musela být kvůli svému žalostnému stavu po 2. světové válce zdemolována a na jejím místě byla postavena nová, netradiční,


21

12 metrů vysoká rozhledna s ocelovou konstrukcí a třemi vyhlídkovými patry. [27] (David, Soukup, 2007) Další rozhlednou v okolí Litoměřic je rozhledna Mostka, jejíž slavnostní otevření proběhlo na podzim roku 1910. Celá stavba nese prvky německého romantického slohu. [27] Obě tyto stavby je možné nalézt v Příloze E. Porta Bohemica Brána Čech neboli Porta Bohemica není lidský výtvor, je to označení pro přírodní dílo řeky Labe, která hlubokým řezem dělí na dvě poloviny České Středohoří. Tento přírodní útvar je zobrazen v Příloze E. Bránou Čech je nazývána čtyřkilometrová část údolí Labe mezi Velkými Žernoseky a Libochovany, která má charakter kaňonu a působí tajemným a divokým dojmem. Kousek za Litoměřicemi se České Středohoří zvedá vzhůru a spolu s řekou vytváří jedinečnou, často obdivovanou scenérii. Říká se, že inspiraci sem jezdil čerpat i spisovatel Karel May. (Toušlová, Podhorský, Maršál, 2006) Památník Terezín Pevnost Terezín nechal v osvícenství postavit panovník Josef II. Tato budova, pojmenovaná po jeho matce Marii Terezii, měla sloužit k obraně – jako hráz proti Prusku. Podle Davida et al. (2010) byla terezínská pevnost, jejíž rozloha činila 398 ha, nejdokonalejším opevněním 18. století v Evropě. V praxi se však vojensky nikdy neuplatnila, paradoxně se stala neslavnou z titulu vězení, stala se dokonce největší věznicí na území protektorátu. Později, během druhé světové války, sloužila i jako koncentrační tábor a židovské ghetto, do něhož byli sváženi Židé z celé Evropy. [47] (Blodig, Chládková, Langhamerová, 2003) Malou pevností, která sloužila od r. 1940 jako věznice pražského gestapa, prošlo za okupace 32 000 vězňů, Velkou pevností na 150 000 Židů. Celkem zde zahynulo 35 000 lidí. (David et al., 2010) Na počest obětí holocaustu zde vznikl památník, který oslavuje neúnavnou statečnost lidí s jejich vůlí k životu. [47] (Blodig, Chládková, Langhamerová, 2003) Současný vzhled tohoto komplexu dokládá Příloha E.


22

Radobýl Vrch Radobýl nabízející kruhový rozhled, představuje výraznou a zdaleka viditelnou dominantu tyčící se nad Litoměřicemi (viz Příloha E). Jižní svahy kopce pokrývají vinice. Radobýl je ze západní strany obnažen opuštěným lomem. Dříve se tu dobývaly čedičové sloupce, které se údajně vozily až do Nizozemska jako odolný materiál pro zpevňování hrází. (Rapprich, 2012) Stejnojmenná přírodní památka chrání ukázky svislého a vějířovitého uspořádání sloupců sopečné horniny. (Toušlová, Podhorský, Maršál, 2011) Rapprich (2012) předpokládá, že by Radobýl mohl představovat lávové jezero ztuhlé v sopečném kráteru. 3.1.4

Městská památková rezervace Litoměřice

Historickou slávu královských Litoměřic připomínají gotické, renesanční i barokní stavby zařazené a chráněné v městské památkové rezervaci (dále také MPR), vyhlášené roku 1978. V roce 1990 bylo rozhodnutím vydaným ONV, odborem kultury v Litoměřicích zřízeno také památkové ochranné pásmo městské památkové rezervace. [27, 33] Účelem prohlášení historického jádra města Litoměřic za památkovou rezervaci bylo zabezpečit tomuto urbanistickému útvaru zvýšenou ochranu jakožto významnému historickému centru. [53] Protáhlý půdorys vlastního městského jádra, který je obehnán z velké části dochovaným gotickým opevněním, obsahuje 256 objektů, ze kterých je 104 zapsáno na státním seznamu nemovitých kulturních památek (tzn. památkově chráněno) a téměř všechny se nachází v historickém jádru města. Na biskupství je z celkového počtu čtrnácti objektů, 11 památkově chráněných a v předměstích zahrnutých do MPR se nachází 242 objektů, z nichž je 12 památkově chráněných. [33] Výčet vybraných kulturních památek v MPR Litoměřice viz Příloha F. Hlavním veřejným prostorem je rozlehlé obdélné náměstí, dnes Mírové. Z rohů litoměřického náměstí, kde se dochovalo nejvíce historicky cenných objektů, vybíhají vždy dvě ulice směrem východním a dvě směrem západním. Tyto tvoří podélnou osu dělení města. Vyjma novodobých staveb a urbanistických změn je význam částí Litoměřic podmíněn dlouhodobým stavebním vývojem. Domy na náměstí a hlavních


23

komunikacích z něj vedoucí jsou velké a honosné. Blíže k hradbám je zástavba drobnější. Nejskromnější a nejprostší je předměstská zástavba dochovaná za hradbami. [33] Předmětem zájmů památkové péče v prostředí MPR je tedy historický půdorys s mnohými dochovanými nemovitými kulturními památkami, městskou infrastrukturou včetně povrchů komunikací, podzemních prostor, a všech ostatních objektů dotvářejících toto historické prostředí. [33] Území městské památkové rezervace plní a do budoucna také bude plnit funkci společenského, obchodního, správního a kulturního centra města i regionu. Co se týče podnikatelské skladby, převládající ekonomické aktivity jsou zde bankovnictví, potravinářství, služby a obchodní činnost obecně. Významnou funkci zaujímá také bydlení, rekreace a samozřejmě i zeleň. Doprava, přestože je vedena po okraji MPR, rovněž ovlivňuje vnitřní funkční strukturu centra města. [33] 3.1.5

Program regenerace MPR Litoměřice

Program regenerace (také PR) je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny (MPZ). Finanční příspěvky z něj mohou být poskytovány Ministerstvem kultury pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a zároveň pokud se finančně spolupodílí na obnově kulturních památek. [38] Litoměřice disponují takovým PR. Město se do Programu regenerace městské památkové rezervace přihlásilo hned v jeho prvopočátcích v roce 1993 a již v těchto letech započaly práce na koncepčním dokumentu, kterým by byla tato problematika upravena. Původní dokument s názvem „Program regenerace městské památkové rezervace Litoměřice“ byl městským zastupitelstvem schválen 6. dubna 1995. Následně byl aktualizován v letech 2007 a 2010. Současně platný dokument pochází z roku 2014. [37] Do současnosti byly v rámci Programu regenerace MPR Litoměřice obnoveny mnohé objekty. Od roku 1993, kdy se město Litoměřice přihlásilo do Programu regenerace MPR a MPZ, čerpali vlastníci nemovitých kulturních památek do roku 2014 finanční


24

příspěvky z tohoto programu ve výši 33 432 tis. Kč na celkem 76 akcí obnovy. V období mezi roky 2010 a 2014 byly opraveny především Jezuitské schody, městské opevnění, Kapucínský klášter, kaple sv. Jana Křtitele i mnohé historické domy. [37] Kompletní přehled akcí oprav jednotlivých objektů a jejich souborů realizovaných z Programu regenerace MPR v letech 2010 až 2014 je obsahem Přílohy G. V současnosti je aktuální „Program regenerace městské památkové rezervace Litoměřice na období 2015–2020“. Z něho vyplývá, že podmínky pro veškeré práce a stavební údržbu na objektech a úpravy prostranství v MPR a jeho ochranném pásmu (OP) nelze stanovit globálně pro všechny objekty v MPR a OP. Jelikož každý objekt je individuální, je nutno i při určování podmínek jeho údržby či rekonstrukce k němu přistupovat individuálně. Pro stavby, které jsou kulturní památkou, je před rozsáhlejším stavebním zásahem zpracován standardní stavebně historický průzkum. Při dílčí rekonstrukci se vychází z tzv. operačního průzkumu a dokumentace, která analyzuje pracemi dotčené konstrukce. [37] Při posuzování úprav každého jednotlivého objektu se vychází z jeho stavebně historického vývoje. Opravy, přestavby, nátěry, umístění zařízení nebo jiné úpravy objektů v MPR a OP mohou být prováděny až po projednání s orgánem státní památkové péče, který je zde zastoupen Městským úřadem Litoměřice a s platným povolením stavebního úřadu. [37] Veškeré úpravy nemovitých kulturních památek a jejich souborů musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich autenticity, k jejich přiměřenému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních hodnot a funkcí. [37] V rámci PR je v nejbližších letech (do roku 2020) plánovaná obnova a oprava několika významných stávajících objektů v MPR Litoměřice. Co se týká veřejných prostranství, je plánovaná celková rekonstrukce Tyršova náměstí, Krajské ulice, Vavřinecké a Winterovy ulice. Připravená je rovněž rekonstrukce dvou parkovišť u hradeb v ulici Na valech a Dómského náměstí, kde budou provedeny úpravy komunikací a na ně navazujících ozeleněných ploch, rozšíření zádlažby a doplnění vodního prvku. [37]


25

Je připravována mimo jiné i revitalizace bývalého městského pivovaru, který se nachází v samém centru Litoměřic. Základní koncept počítá s rekonstrukcí hlavních budov, s částečnou rekonstrukcí rozsáhlého podzemí a kultivací pivovarského dvora s cílem vdechnout areálu nový život. Je také připravená revitalizace a obnova katedrály sv. Štěpána. Tento projekt obsahuje obnovu interiéru a realizaci muzejní expozice. Dále se u dvorního traktu domu „gotické dvojče“ připravuje oprava střechy a fasády. Prozatím poslední plánovanou akcí je rekonstrukce budovy bývalého vojenského velitelství z počátku 20. století. Záměrem města Litoměřic jakožto vlastníka objektu č p. 76/11 na ul. 5. května je objekt využívat pro účely Základní umělecké školy a pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. [37] Souhrn dalších plánovaných akcí obnovy je Přílohou H. Ve schváleném rozpočtu ČR na rok 2015 je pro Program regenerace MPR a MPZ vyčleněna částka 140 mil. Kč. Na podporu obnovy kulturních památek v MPR se vyčleňuje 43,635 mil. Kč a 91,965 mil. Kč na podporu obnovy kulturních památek v MPZ. Litoměřice v roce 2015 mohou očekávat finanční podporu státu ve výši 1 645 tis. Kč. [38]

3.2

Cestovní ruch v Litoměřicích

Cestovní ruch (dále také CR) se nepovažuje za samostatné ekonomické odvětví, ale za činnost, která je charakterizována spoluprací více oborů (např. ubytovacích, stravovacích a dopravních služeb). (Horner, Swarbrooke, 2003, Šauer, Vystoupil, 2006) 3.2.1

Dopravní služby v Litoměřicích

Dopravní síť a dopravní prostředky jsou nezbytnou podmínkou pro faktické uskutečnění a rozvoj cestování. Doprava překonává prostorové rozdíly mezi bydlištěm a cílovou destinací (neboli místem realizace turismu). S dopravou úzce provázané dopravní služby jsou tedy služby spojené s přemístěním účastníků CR. (Indrová, 2007, Drobná, Morávková, 2004) Silniční doprava V okrese Litoměřice je hustá silniční síť, v níž nejdůležitější místo zaujímá dálnice D8, která u Lovosic, poblíž Litoměřic, přechází v důležitou mezinárodní silnici E55


26

spojující sever a jih Evropy. [19] Přímo Litoměřicemi procházejí významné silnice druhé třídy II/261 a II/247, která spojuje Litoměřice s Libochovicemi. [42] V Litoměřicích je provozována městská hromadná doprava (MHD), kterou ve městě zabezpečují autobusy společnosti BusLine, a. s. Cestující se mohou svést dvěmi linkami – B a D. Trasa linky B vyjíždí z autobusového nádraží, pokračuje přes zastávku u pošty, Vojtěšské náměstí, Stránského Lunu, U Lidlu, předměstí, Plešiveckou, u závor, Pokratice, Nezvalovu, Husovu, nemocnici, hl. vstup, katastrální úřad až na Daliborovu – čerpací stanice. Jednou denně autobusy zajíždějí až do zastávky Timo přes výstaviště. Trasa linky D vede taktéž z autobusového nádraží a dále v opačném směru oproti lince B. [8] Prostřednictvím dálkových autobusových linek, které vyjíždějí z autobusového nádraží nacházejícího se asi 5 minut od centra, je možné dostat se z Litoměřic do Prahy, Martiněvsi, Roudnice nad Labem, Doksan nebo do Straškova. Společnost BusLine, a. s. provozuje přes Litoměřice několik autobusových linek, např. Litoměřice – Býčkovice – Liběšice, Litoměřice – Michalovice – Malíč – Velké Žernoseky, Litoměřice – Žalhostice – Píšťany – Velké Žernoseky – Libochovany. Další autobusová linka směřuje z Bohušovic nad Ohří do Verneřic a to právě přes Litoměřice, Třebušín a Lovečkovice. Další autobusy vyjíždí z Litoměřic do Žitnic, Hlinné, Kamýku a Malečova. Dále je možné se z Litoměřic dostat přes Polepy a Hoštku do Štětí. [20, 8] Automobilová doprava, která je provozována v historickém jádru města, má jednoznačně nepříznivý dopad na kvalitu prostředí a celkovou atmosféru MPR. Nejzávažnější jsou nedostatky v oblasti množství kolizních míst a nedostatečného množství vhodných parkovacích míst. [37] Nepříliš obvyklým dopravním prostředkem a především turistickou atrakcí je výletní vláček, který převáží turisty po historickém městě Litoměřice i v jeho nejbližším okolí. Maximální rychlostí 25 km/h jsou zájemci o projížďku voženi po známých místech v architektonicky bohatém centru města se zajížďkou po modernějších okrajových čtvrtích Litoměřic. Vláček zajíždí i do Terezína, navazuje na labskou vodní dopravu a rovněž zajišťuje přepravu k přístavišti u Píšťanského jezera ve Velkých Žernosekách. [52]


27

Vodní doprava Po několikaletém přerušení pravidelného provozu osobních lodí, opět došlo k obnovení provozu tohoto druhu dopravy, přičemž k opětovnému zahájení pravidelných plaveb došlo v červenci 2015. Přepravcem je Labská plavební společnost, která provozuje plavby z Ústí nad Labem, přes Dolní Zálezly, Velké Žernoseky, Píšťany, Lovosice a cílovou stanicí jsou Litoměřice. Zahájení plavební sezóny na trase Ústí nad Labem – Litoměřice proběhlo 25. března 2016. [29, 56] Železniční doprava Litoměřice se nacházejí na trati č. 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem a trati č. 087 Česká Lípa – Lovosice. Cestovat je odsud možné např. do stanice Mělník, také do Všetat nebo do Lovosic. [44, 45] 3.2.2

Ubytovací služby v Litoměřicích

Ubytovací služby, které mají dočasný a přechodný charakter, představují nedílnou součást turismu. Funkci ubytovacích služeb vidí Jakubíková, Ježek a Pavlák (1997) v umožnění ubytování mimo místo obvyklého pobytu (trvalého bydliště) účastníka cestovního ruchu včetně uspokojení jeho dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným pobytem souvisejí. Původně sloužilo ubytování pouze k přenocování a využívání služeb s ubytováním spojených. Ovšem s rostoucími nároky hostů a rostoucí konkurencí, jsou hledány nové příležitosti k rozšíření nabídky ubytovacích zařízení. Dnes jsou nabízeny nejrůznější wellness programy, pořádají se různé události, akce či konference. (Jakubíková, 2012) Jak tvrdí Jakubíková (2012) ubytovací zařízení je možné členit na hotely a parahotelová zařízení, kam je možné zařadit turistické ubytovny, chatové osady, kempy, rekreační objekty v soukromém vlastnictví (chaty, chalupy, sruby) neboli „druhé bydlení“ pro ubytování v soukromí. Hotel je, dle charakteristiky hromadných ubytovacích zařízení řídící se metodikou platnou v ČR, ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování služeb s tím spojených, především stravovacích. Člení se do pěti tříd (od jedné do pěti hvězdiček). (Ryglová, 2009) Hotelů je v Litoměřicích hned několik.


28

Počínaje hotelem Koliba, přes tříhvězdičkové hotely Apollon, Roosevelt, Helena a Labe, až po čtyřhvězdičkový hotel Salva Guarda. [49] Penzion je podle Ryglové (2009) ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem. Turisté se v Litoměřicích mohou ubytovat i v několika penzionech. Jde o penzion Prislin, penzion U Kaštanu, penziony Zahrada Čech, Dubina, U Krokodýla, U Borovičků, Jotis, Pištora a U svatého Václava. [49] Turistická ubytovna by se dle Ryglové (2009) dala charakterizovat jako ubytovací zařízení s menším komfortem a větším počtem lůžek v místnosti. V Litoměřicích se také nachází tři ubytovny – ubytovna Veslařský klub, Pivovarský sál a Koupaliště. [49] Mimo tato ubytovací zařízení je v Litoměřicích také kemp Slavoj S+H a hostel U Sv. Štěpána. Turistům a cestovatelům se také naskýtá možnost ubytování v soukromí. Celková ubytovací kapacita v Litoměřicích je téměř 790 lůžek. [49] 3.2.3

Stravovací služby v Litoměřicích

Jak tvrdí Ryglová (2009), potřebu základních fyziologických potřeb, přesněji uspokojení hladu a žízně lze zajistit mimo jiné soustavou společného stravování. Služby velmi pestrého trhu stravovacích služeb jsou nedílnou součásti cestovního ruchu, i když jsou určeny nejen turistům, ale celé široké veřejnosti. Stravovací služby jsou poskytovány v zařízeních, která jsou pro tyto účely cíleně budována (restaurace, fast foody aj.) v ubytovacích zařízeních, ve školách nebo firmách i na mnoha jiných místech. (Jakubíková, 2012) Společné stravování je realizováno jako účelové neboli uzavřené stravování, tedy takové, které má stálý okruh zákazníků. Spotřebitel hradí pouze část ceny jídel. Řadí se sem stravování v nemocnicích, závodní a školní jídelny, kantýny apod. Tento typ stravování nemá velký vztah k CR. Opakem je veřejné, případně restaurační stravování zprostředkované pomocí restauračních služeb. Jedná se o historicky nejstarší formu stravování spojenou s rozvojem obchodu a cestovního ruchu. (Ryglová, 2009) V Litoměřicích je mnoho možností, kam se turisté mohou jít najíst. Od restaurací nejrůznějšího zaměření (čínská, pizzerie), jejichž hlavní funkcí je podávání hlavních


29

jídel v průběhu dne, přes kavárny, vinárny, minipivovar Labuť, motorest Nučnice, zdravou, vegetariánskou, veganskou a bezlepkovou kuchyni v La Karotce až po Radniční sklípek otevřený v historickém sklepení. (Ryglová, 2009) [14] 3.2.4

Doplňkové (komplementární) služby cestovního ruchu

Mimo takzvané služby základní, do kterých spadají výše popsané služby dopravní, ubytovací a stravovací, můžeme z pohledu uspokojovaných potřeb, rozlišit i služby doplňkové. Jde o služby spojené s využíváním atraktivit a obecně vlastností charakteristických pro určitý rekreační prostor. (Jakubíková, 2012) Autoři Ryglová, Burian a Vajčnerová (2011) dodávají, že tyto doplňkové služby jsou často zprostředkovány a prodávány poskytovateli základních služeb cestovního ruchu. Příkladem může být nabídka taxislužby hotelem, přičemž se nejedná o jeho vlastní službu. Mezi komplementární služby, které uspokojují primární (cílové) potřeby účastníků cestovního ruchu se řadí služby sportovně-rekreační, společensko-kulturní, lázeňské, průvodcovské či služby směnárenské. [21] Sportovně-rekreační služby Sportovně-rekreační služby je možné z hlediska cíle účasti na turismu považovat za jedny z nejvýznamnějších služeb umožňující aktivně využívat přírodní i uměle vytvořené podmínky pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Jejich poskytování a spotřeba souvisí se snahou využít volný čas na aktivní odpočinek, je tedy protipólem stereotypního způsobu života. Tyto služby poskytují převážně sportovně-rekreační zařízení budované jako součást ubytovacích zařízení nebo jako součást vybavení často navštěvovaných míst v cestovním ruchu. V poslední době jsou často tyto služby spojené se službami animátorskými. (Orieška, 2011) Litoměřice nabízejí pro místní i přespolní široké možnosti sportovně-rekreačního vyžití. V nabídce je pěší turistika, cykloturistika, hippoturistika a koupání jak v přírodních podmínkách, tak v uměle vybudovaném krytém bazénu i venkovním koupališti na Písečném ostrově. Na břehu Labe si návštěvníci mohou také zapůjčit lodičku či šlapadlo a vychutnat si pohled na město z hladiny řeky. Samozřejmostí jsou také


30

sportovně-rekreační objekty pro trávení volného času za každého počasí. V nabídce sportovních aktivit nechybí tenis, squash, bowling nebo fitness centra. (Bláhová, 2013) Podstatnou součástí území MPR Litoměřice je síť pěších cest, zejména hlavní pěší páteř města spojující nábřeží řeky Labe s lesoparkem na Mostné hoře. Tato pěší trasa procházející také Mírovým náměstím patří k hlavním urbanistickým hodnotám města. [37] Pro pěší turisty jsou rovněž připraveny také trasy naučných stezek i stezek turistických pod záštitou Klubu českých turistů. Celoročně přístupná naučná stezka Boreč spadá do správy CHKO České středohoří. Stezka je dlouhá tři kilometry a její součástí je 9 zastávek. Její zvláštností jsou ventaroly, neboli výduchy teplého vzduchu na vrcholu kopce Boreč. Dvanácti zastaveními na trase dlouhé devět kilometrů se značí naučná stezka Lovoš, rovněž pod správou CHKO České středohoří. [1] Cykloturistika v posledních letech zažívá boom, proto se i město Litoměřice snaží tento rozmach podpořit. Nejdůležitější cyklistickou tepnou je 1 270 km dlouhá Labská stezka (vede podél řeky Labe, odtud vznikl i název) s mezinárodním charakterem, neboť je součástí dálkové cyklotrasy EuroVelo 7 vedené na území několika států Evropy. Vedle této stěžejní trasy jsou k dispozici i trasy regionálního významu jako Labské vinařské stezky, stezka Dolním Poohřím na Kalvárii nebo stezka Kolem Lovoše. (Bláhová, 2013) [3, 5] Hippoturistika či jezdecké stezky jsou v Litoměřicích praktikovány prostřednictvím značené Polabské jezdecké stezky, která je ideální pro putování na koních. Stezka vede z Lhoty do Třebušínu, Mastné hory, Březí či Zubrnice. [36] Kulturně-společenské služby Kulturně-společenské služby, jsou dle Orieška (2011) mnohdy spojené s poznáváním, zábavou a společenskou komunikací. Poskytování těchto služeb uspokojujících společenské a kulturní potřeby návštěvníků a turistů, je spojené s hlavním motivem kulturního a městského cestovního ruchu. Odbyt kulturně-společenských služeb do značné míry ovlivňuje délka pobytu v cílovém místě, proto je důležité, aby objekty, které je poskytují, přizpůsobily svoji nabídku době pobytu návštěvníků a zároveň poskytli i další služby, např. prodej vzpomínkových předmětů, občerstvení apod.


31

V nabídce Litoměřic je velké množství kulturně-společenských zařízení. Nachází se zde kino Máj, kde si nejen filmoví fanoušci mohou posedět a občerstvit se v tamní kinokavárně. V teplejších měsících mohou návštěvníci zavítat i do Letního kina na Střeleckém ostrově. V ulici Na Valech se nachází dům kultury, který je považován za centrum společenských akcí. Kulturní zážitky si jejich příznivci mohou vychutnat také v Městském divadle K. H. Máchy. Prostory místních galerií jsou využívány k nejrůznějším výstavám umění. [31] Litoměřice jsou známé pořádáním akcí nejrůznějšího zaměření. Mezi litoměřické kulturní akce patří rozsvěcení vánočního stromu na Mírovém náměstí, masopust, vinobraní Litoměřice, pivní slavnosti, hudební festival Litoměřické varhanní léto nebo již výše zmíněná, každoročně pořádaná výstava Zahrada Čech zaměřená na drobné pěstitele a chovatele, pro které je během roku připraveno několik tematických výstav. [31] Lázeňské služby Lázeňské služby tvoří komplex činností souvisejících s lázeňskou léčbou a rekreaci v lázních. Poskytování těchto služeb vyžaduje existenci přírodních léčivých zdrojů, balneoterapeutických zařízení a zařízení umožňující pobyt při lázeňské léčbě. Jedná se o služby zdravotnické, ubytovací, stravovací, společensko-kulturní, jako další příklady je možné uvést léčebnou kosmetiku, manikúru, pedikúru a další. Základní lázeňské služby poskytují zařízení lázeňských podniků, doplňkové služby mohou poskytovat i další dodavatelé, kteří mají svoje zařízení lokalizované v místě lázní. (Orieška, 2011) Přestože Litoměřice nejsou lázeňským městem, nejen účastníci cestovního ruchu zde mohou absolvovat různé masáže, navštívit wellness centrum, saunu nebo solní jeskyni. Milovníci piva jistě ocení pivní lázeň doprovázenou masážemi a nezbytnou konzumací tohoto nápoje z chmele, kvasnic, vody a sladu. (Bláhová, 2013) Služby průvodcovské Orieška (2011) za takové služby považuje osobní služby průvodců, které jsou spojené s provázením a odborným výkladem pro skupiny nebo jednotlivé návštěvníky v cestovním ruchu. Obsah takovýchto služeb je daný dohodnutým programem, standardem služeb a je spojený s poskytováním informací.


32

Ve městě průvodcovské služby zajišťují pracovnice informačního centra. Prohlídky, které musí být objednány minimálně týden předem a provádějí se od dubna do října, jsou připravené pro skupiny i pro jednotlivce. (Bláhová, 2013) Směnárenské služby Služby směnáren a některých dalších institucí jako jsou banky, jsou součástí obchodu s devizovými hodnotami, kterými se rozumí koupě nebo prodej devizových prostředků, stejně jako jejich výměna (záměna). Mimo hotovosti zahrnující bankovky a mince se taktéž manipuluje s bezhotovostními prostředky. (Orieška, 2011) Směnárenské služby mohou turisté i místní realizovat v každé ze čtyř litoměřických bank. (Bláhová, 2013) Těmito službami však přehled doplňkových služeb cestovního ruchu zdaleka nekončí. Řadit do nich lze i mnohé další služby jako jsou služby pasových a celních orgánů, služby pojišťovací, animační služby, informační služby, kongresové služby, služby zprostředkovatelské i jiné. K dispozici je v Litoměřicích nemocnice, několik lékáren, dále místní pobočka České pošty a taxi služba. Neodmyslitelnou součástí pro město této velikosti jsou také prodejny potravin a spotřebního zboží.

Analýza cestovního ruchu z pohledu obyvatel a státní správy města Litoměřice

33

4 Analýza cestovního ruchu z pohledu obyvatel a státní správy města Litoměřice 4.1

Marketingový výzkum

Marketingový výzkum zcela výstižně popsal John Milton, když podotknul, že „krást myšlenky od jedné osoby je plagiátorství, kdežto krást myšlenky od mnoha lidí je výzkum“. (Kozel a kol., 2006) Doplňuje jej například Kotler (2001), který marketingový výzkum

vnímá

jako

„systematické

určování,

shromažďování,

analyzování

a vyhodnocování informací týkajících se určitého problému“. Marketingový výzkum tedy poskytuje empiricky zjištěné informace o situaci na trhu, zde o obyvatelích a zastupitelstvu města Litoměřice. (Foret, 2008) 4.1.1

Kvantitativní a kvalitativní marketingový výzkum

Foret (2008) člení marketingový výzkum prováděný v terénu na kvantitativní a kvalitativní, přičemž každý z těchto výzkumů má jiný cíl. Kvantitativní výzkum je odpovědí na otázku „kolik?“. Záměrem tohoto výzkumu je postihnout dostatečně velký, reprezentativní vzorek, proto zkoumá rozsáhlejší soubor respondentů. Jedna z výzkumných metod je kvalitativní výzkum, pro který jsou důležité otázky „jak?“ nebo „proč?“, je řízený strukturovaný rozhovor, který byl taktéž v této práci pro sběr informací použit. Tento rozhovor je jednou z technik sběru dat, kdy tazatel postupuje otázku po otázce podle předem zformulované a připravené struktury. Tazatel zaznamenává respondentovy odpovědi přímo do odpovědního archu. (Foret, 2008) [40] 4.1.2

Základní a výběrový soubor

Základní soubor neboli populaci tvoří v případě dotazníku pro obyvatele Litoměřic právě počet obyvatel trvale žijících na území města Litoměřice. Výsledky tohoto šetření jsou nejrozsáhlejší, proto budou považovány za hlavní. Podmínkou pro využitelnost informací je co nejvyšší účast dotazovaných účastníků (respondentů). V tomto případě proběhl průzkum mezi 241 respondenty. Dotazovanými jsou lidé bydlící v královském městě, ale i v různých krajích České republiky, kteří jsou vlastníky rekreačních objektů v Litoměřicích. Jsou to lidé rozličného věku a vzdělání, kteří jsou s městem spjati.


34

Při řízených rozhovorech se počítá se zástupci vedení města. V Litoměřicích působí především starosta, tři místostarostové a tajemník. K řízeným rozhovorům svolili a vyšetřili si na ně čas starosta a první místostarosta. Z tohoto důvodu jsou tyto rozhovory s předními zástupci města brány jen jako doplňková forma výzkumu. V Tab. 1 je uveden počet obyvatel bydlících v Litoměřicích. Tito jsou rozděleni dle věku a rovněž z genderového hlediska. V Tab. 1 je tedy uveden základní soubor pro dotazník zjišťující charakteristiky obyvatel Litoměřic. Tab. 1

Počet obyvatel v Litoměřicích k 31.12.2014

Počet obyvatel ve věku Počet bydlících obyvatel v Litoměřicích

0-14 let

15-59 let

60-64 let

65 a více let

Celkem

24 101

3 777

14 483

1 606

4 235

Muži

11 616

1 910

7 225

782

1 699

Ženy

12 485

1 867

7 258

824

2 536

Zdroj: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=564567

4.1.3

Dotazník a formulář jako podklad pro řízené rozhovory

Dotazník neboli písemné dotazování, jehož bylo pro účely této práce využito, je součástí techniky tzv. kvantitativního výzkumu. Z pohledu Gavora (2000) dotazník lze definovat jako „způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí“. Jiný pohled na dotazník přináší Škoda (2012), který jej charakterizuje jako „formulář v písemné či elektronické podobě, který slouží k zaznamenávání zkoumaných informací“. Dotazník týkající se povědomí obyvatel o městské památkové rezervaci ve městě Litoměřice, jehož struktura byla dána, byl vypracován v tištěné podobě. Dotazník pro obyvatele Litoměřic byl sestaven z osmnácti výzkumných otázek. Cílem otázek bylo sumarizovat postoje respondentů k MPR v Litoměřicích, památkové ochraně města, případně identifikovat oblasti, které by bylo možno zlepšit pro zvýšení počtu turistů v Litoměřicích. Dotazník obsahuje uzavřené, otevřené i polootevřené otázky. Volné


35

vyjádření názoru v tomto dotazníku je zajištěno pomocí závěrečného komentáře. Kompletní znění realizovaného dotazníkového šetření je publikováno v Příloze L. Představitelé samosprávy města byli v rámci řízených rozhovorů dotázáni na devatenáct otázek. Formulář pro sběr dat od představitelů Litoměřic je obsahem Přílohy M. Marketingový průzkum, který slouží jako podklad ke zpracování této práce, je tedy zajištěný dvojím způsobem – prostřednictvím dotazníkového šetření a řízeného strukturovaného rozhovoru. Nashromážděná data jsou následně statisticky analyzována a jsou vytvořeny přehledné tabulky a grafy pomocí softwaru Microsoft Excel, které doplňují text.

4.2

Vyhodnocení marketingového výzkumu

Cílem uskutečněného dotazování bylo získat informace o povědomí respondentů o městské památkové rezervaci Litoměřice se zaměřením na ochranu MPR a současně i městský turismus. Resumé z dotazníkového šetření společně se strukturovanými rozhovory pak tvoří výstup předložené bakalářské práce. Výsledné tabulky a grafy jsou vlastním dílem autorky, pokud není uvedeno jinak. 4.2.1

Vyhodnocení dotazníku určeného pro obyvatele Litoměřic

Podkapitola se zaobírá výsledky primárního průzkumu o povědomí obyvatel města Litoměřice o městské památkové rezervaci a památkové ochranně, která je s touto rezervací spjata. V dotazníku jsou otázky seřazeny následovně: nejprve jsou v textu analyzovány klíčové otázky pro splnění cíle a následně jsou rozebrána identifikační kritéria z důvodu získání přehledu o respondentech. Dotazník je zakončen otevřenou otázkou týkající se dotazů a připomínek dotázaných, ze které by měly být získány možné názory veřejnosti. Dotazník se tedy skládá z tematických, identifikačních i filtračních otázek. Do dotazníkového šetření, které se konalo v průběhu května a června 2015 na veřejných prostranstvích s největší koncentrací obyvatelstva, bylo zainteresováno 241 obyvatel Litoměřic. Ačkoliv bylo rozdáno 250 dotazníků, použitelných jich bylo právě 241. To znamená, že byl dotázán téměř každý desátý obyvatel města Litoměřice, což splnilo předpoklady, které byly stanoveny na počátku průzkumu.


36

Získaná primární data byla převedena do programu Microsoft Excel a zde také analyzována. V tomto programu byly následně vytvořeny tabulky a grafy pro snadnější a přehlednější interpretaci výsledů, které jsou předloženy na následujících stránkách bakalářské práce. Identifikační otázky Mezi jedno z klíčových identifikačních kritérií patří pohlaví dotázaných. Tento pohled na oslovené je podstatný z důvodu jejich rozdělení z genderového hlediska. Průzkumu se tedy celkově zúčastnilo 56 % žen a 44 % mužů. Z celkového počtu 241 respondentů bylo z tohoto hlediska osloveno 135 žen a 106 mužů. Reálný počet mužů a žen se podařilo dodržet. Další otázka byla položena na věk respondentů. Dalo by se říci, že dle věku byli představitelé jednotlivých skupin zastoupeni rovnoměrně, viz Obr. 1. Zástupci věkové skupiny 26 až 35 let byli v dotazníku zastoupeni necelými 23 % a výzkumné otázky tedy zodpovědělo 55 dotázaných. Věkové skupiny 18–25 let a 36–45 let jsou v průzkumu zastoupeny 21 %. Další početnou věkovou skupinou jsou respondenti od 46 do 55 let věku. Ti byli zastoupeni 16 %. Jedenáctiprocentní účastí na vyplňování dotazníku se prokázaly osoby ve věku 56 let a více. Ve skupině mladších osmnácti let vyplnilo dotazník 8 % ze všech účastníků průzkumu, tedy 19 respondentů. Z Obr. 1 je zřejmé, že dotazník vyplnilo nejvíce osob ve věku 18 až 55 let, což je z části dáno odpoledními hodinami, kdy byl výzkum provozován. Toto zjištění také koresponduje se statistickými informacemi o městě Litoměřice z roku 2014, kterými disponuje web odhadonline.cz. Tento Znalecký ústav uvádí, že počet obyvatel v Litoměřicích ve věku 15–64 let je 84,35 % z celkového počtu obyvatel. [58]


Obr. 1

Věkové složení respondentů

Obr. 2

Vzdělání respondentů

37

Vzdělanostní složení respondentů bylo nejvíce zastoupeno ve skupině středoškolsky vzdělaných. Střední školu dokončilo 101 osob, neboli 42 % ze všech dotázaných. Dotázaných osob s vysokoškolským titulem bylo 28 %, tedy 68 respondentů. Dvacet tři procent dotázaných (55 osob) má vzdělání pouze základní, případně je vyučeno. Nejméně

účastníků

dotazníkového

průzkumu

je

zcela

bez

vzdělání

nebo

s nedokončeným základním vzděláním. Nejméně vzdělané osoby, respektive osoby bez vzdělání jsou v převážné většině respondenti ve věku nižším než 18 let.


38

Na otázku, jaká je Vaše současná převažující ekonomická aktivita (povolání), nejvíce dotázaných odpovědělo, že jsou zaměstnáni. Takovýto statut má 52 % respondentů (125 osob). Jako soukromý podnikatel nebo osoba samostatně výdělečně činná se identifikovalo 20 % respondentů. Lidí, kteří pobírají důchod, bez ohledu na to, zda se jedná o starobní nebo invalidní, se průzkumu zúčastnilo 29 (12 %). Za studenta či studentku se označilo 10 % respondentů (24 osob). Na mateřské či rodičovské dovolené nebo v domácnosti byla v době provádění marketingového průzkumu 4 % dotázaných (10 osob). Minoritní odpověď „nezaměstnaný“ volila pouhá 2 % zúčastněných, tedy 5 osob. Poslední možnosti „jiné“ nevyužil ani jeden z účastníků průzkumu.

Obr. 3

Převažující ekonomická aktivita respondentů

Co se týče místa ekonomické aktivity, převažují občané, kteří za prací dojíždějí do jiného města. Takovýchto dotázaných bylo 101, což v relativním vyjádření znamená 42 % z celkového počtu osob, u kterých se prováděl průzkum. Procentuálně podobně jsou na tom lidé, kteří pracují v Litoměřicích (22 % tzn. 53 osob) a lidé, kteří pracují v jiném městě, a kteří ani v Litoměřicích trvale nebydlí (20 % tzn. 48 osob). Menšina dotázaných, a to pouhých 16 % respondentů (39 osob), nepracuje vůbec. Jsou tedy dobrovolně či nedobrovolně nezaměstnaní.


Obr. 4

39

Místo pro vykonávání ekonomické činnosti respondentů

Zásadní otázky v primárním šetření Na úvod byl položen dotaz na vztah respondentů k městu Litoměřice, který byl zodpovězen následovně. Převážná většina dotázaných (78 %) má v Litoměřicích trvalé bydliště. Přičemž 125 obyvatel Litoměřic (52 % z celkového počtu respondentů) bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Zbylých 63 obyvatel Litoměřic (26 %), kteří vyplnili dotazník, žije v nájmu. Vlastníkem rekreačního objektu v Litoměřicích je pak zbývajících 22 % účastníků průzkumu. Toto zjištění je podstatné pro vztah respondentů k „jejich městu“. Je zřejmé, že místní obyvatelé budou mít větší povědomí o Litoměřicích než osoby, které například městem pouze projíždějí a nejsou s touto destinací citově ani jinak spjati. Z tohoto důvodu pokud respondenti uvedli, že jejich vztah k městu je především krátkodobého charakteru, jako je například návštěva příbuzných, výlet, dovolená apod., tak tyto získané dotazníky byly odstraněny z celého šetření.


Obr. 5

40

Vztah respondentů k Litoměřicím

S první otázkou úzce souvisí i otázka následující zabývající se délkou pobytu respondentů v Litoměřicích, ať jde již o trvalý pobyt nebo pobyt přechodný. Délka pobytu nejvíce dotázaných osob v Litoměřicích se nachází v rozmezí mezi 11 a 20 lety. Jde o 82 osob, tedy v relativním vyjádření se jedná o 34 % respondentů. Mezi šesti a deseti lety v Litoměřicích pobývá 24 % respondentů (58 osob). O šest procent méně osob spjatých s Litoměřicemi zde pobývá 21 až 30 let (43 lidí). Další dvě pomyslné příčky obsadili respondenti, kteří se do města nedávno přistěhovali nebo si teprve nedávno koupili či pronajali rekreační objekt, tedy ti, kteří zde pobývají méně než 1 rok (10 % dotázaných) a dotázaní, kteří pobývají v Litoměřicích déle než rok, ale ne déle než 6 let (8 % účastníků). Jedním z faktorů, který mohl hrát roli pro nově příchozí občany je i dochované historické jádro města, krása okolní přírody nebo hustá městská infrastruktura a vybavenost Litoměřic. Pomyslné poslední místo naopak obsadili stálí rezidenti, kteří jsou ve městě déle než 30 let. Takovýchto osob je 6 % z celkového počtu oslovených účastníků dotazníkového šetření.


Obr. 6

41

Délka pobytu respondentů v Litoměřicích

Dle provedeného průzkumu, převážná část respondentů má povědomí o městské památkové rezervaci ve městě Litoměřice (74 %). Jedná se o 179 dotázaných. Z toho více než polovina (99 osob) se také o tuto ochranu města aktivně zajímá. Na druhou stranu, o této rezervaci se dozvídá poprvé 20 % dotázaných a pouhých 6 % účastníků průzkumu odpovědělo, že o památkové ochraně města nemá tušení a tato problematika je ani nezajímá. Dalo by se říci, že v současné době je populární a značně upřednostňován „ochranitelský“ pohled na svět. Do popředí se dostala ochrana živých tvorů, přírody i dalších estetických krás a samozřejmě také našeho kulturního dědictví. Z pohledu historického odkazu našich předků je podstatné, aby se po desetiletích „péče“ dřívějších režimů dostalo památkám pozornosti, jakou si právem zasluhují. Jednak kvůli zachování historické hodnoty památek pro budoucí generace a pak také kvůli navrácení povědomí o památkách místním komunitám. Z tohoto důvodu jsou výsledky této otázky spíše pozitivní z hlediska památkové ochrany a lidé většinou mají povědomí o městské památkové rezervaci Litoměřic, případně se o ni rovněž aktivně zajímají.


Obr. 7

42

Povědomí respondentů o městské památkové rezervaci Litoměřice

Následující dvě otázky se zabývají výhodami a nevýhodami památkové ochrany historického centra města Litoměřic. Přestože obyvatelé města disponují podstatně značným povědomím o litoměřické památkové rezervaci, klady a zápory takového ochrany neznají vůbec nebo o nich mají pouze mlhavou představu. Více než polovina dotázaných (137) nemá představu o tom, jaké výhody památková rezervace Litoměřice přináší. Nevýhody rezervace nedokáže shrnout a popsat celých 60 % respondentů (144 osob). Devadesát čtyři respondentů sice o výhodách rezervace tuší, ale konkrétní představu nemá. Podobné je to i u nevýhod, relativní vyjádření je však o 3 procenta nižší. Občané Litoměřic, kteří jsou si vědomi výhod či nevýhod MPR jsou v dotazníku zastoupeni 4 %. Jako příklad výhod MPR se nejčastěji objevil pozitivní vliv na zvýšení turismu a s ním spojených příjmů města do destinace s historickým jádrem vyznačujícím se dochovanými budovami, jejich soubory a městskou infrastrukturou, která je na základě umělecko-historického průzkumu chráněna. Menšinově byly také uváděny výhody jako zvýšení turistické atraktivity města, lepší propagace Litoměřic nebo dotace z pokladny EU majitelům historických objektů. U nevýhod MPR převažovalo značné omezení pro rezervaci rušivých novodobých stavebních zásahů, neboť veškerá stavební činnost musí být nejdříve schválena a povolena příslušným orgánem. Z pohledu obyvatel se jedná o problém při rekonstrukci domů, při opravách domů a jejich fasád.


Obr. 8

Výhody městské památkové rezervace Litoměřice vnímané respondenty

Obr. 9

Nevýhody městské památkové rezervace Litoměřice vnímané respondenty

43

Otázku, zda se respondenti již někdy setkali při jednání s úřady s tím, že část Litoměřic je prohlášena za městskou památkovou rezervaci, naprostá většina zodpověděla negativně. „Ne“ odpovědělo 224 osob (93 % dotázaných). Zbývajících sedmnáct dotázaných (7 %) odpovědělo, že se při jednání s úřady již s touto skutečností setkalo. Dle názoru autorky se jednalo o případy, kdy obyvatelé města chtěli rekonstruovat svůj dům či opravit fasádu svého obydlí.


Obr. 10

44

Povědomí respondentů o MPR Litoměřice při jednání s úřady

Ve 39 % převažoval nejednoznačný názor respondentů na přínos prohlášení části Litoměřic městskou památkovou rezervací. Odpověď „nedovedu posoudit“ zvolilo tedy 94 účastníků průzkumu. O něco více než čtvrtina dotázaných (přesně 27 %) se domnívá, že vyhlášení historického jádra Litoměřic je pro město spíše přínosem. Z další nejvíce zastoupené odpovědí vyplývá, že respondenti jsou si zcela jisti přínosem MPR Litoměřice pro ně samotné, pro město, ale i pro turisty a návštěvníky různých památek. Zbylých 18 % se rozprostřelo mezi negativní stanoviska k tomuto dotazu. Přínos ochrany v rámci městské památkové rezervace spíše neshledává 15 % dotázaných. Městskou památkovou rezervaci považují za zcela nepřínosnou pro Litoměřice pouhá 3 % respondentů. Zde se nabízí otázka, proč ve většině případů obyvatelé Litoměřic nedokáží posoudit přínos městské památkové rezervace pro Litoměřice. Otevírá se tedy prostor pro aktivity místního informačního centra a členy místní samosprávy, kteří by se měli v této věci angažovat a lépe informovat obyvatelstvo Litoměřic o již zavedené památkové ochraně.


Obr. 11

45

Názor respondentů na přínos MPR pro Litoměřice

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který je předmětem následující otázky, je dle Ministerstva kultury [38] definován jako „nástroj k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.“ Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že o tomto Programu nikdy neslyšela celá třetina respondentů (34 %, tedy 82 dotázaných). Další třetina (33 %) dotázaných tuší, čeho by se mohl Program týkat, ale jasnou představu nemá. Poslední třetina účastníků průzkumu, zahrnující 80 osob, je přesvědčená o tom, že ví, k čemu tento nástroj slouží. Šedesát dva z těchto 80 obyvatel Litoměřic svou odpověď směřovalo ke správné odpovědi, tedy že se jedná o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. Pojem si nesprávně vyložilo 18 respondentů, kteří byli přesvědčeni, že v Programu regenerace MPR a MPZ jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace, atd.)


Obr. 12

46

Povědomí respondentů o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón

S lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum a další zajímavosti Litoměřic se respondenti nejvíce setkávají občas (48 %, tzn. 116 dotázaných), ale i velmi často (35 % dotázaných, což je 84 osob). Zřídka tyto účastníky cestovního ruchu potkává 39 dotázaných. Pouze jedno procento respondentů se s turisty nesetkalo ve městě nikdy. Je ovšem možné, že turisté nebyli respondenty rozpoznáni nebo si jich dotázaní jednoduše nevšimli. Z odpovědí na tuto otázku jasně vyplývá, že Litoměřice jsou oblíbeným místem k návštěvám.

Obr. 13

Setkání respondentů s turisty


47

Více než polovina účastníků marketingového průzkumu se domnívá, že zastupitelé města jsou zainteresováni a zajímají se o problémy spojené s památkovou ochranou města. Dvacet sedm procent respondentů (65 osob) neví nebo tuto situaci nedokáže posoudit. Menšinově se objevily i názory, že se starosta a další členové městského zastupitelstva o tuto problematiku nezajímají.

Obr. 14

Názor respondentů na zainteresovanost vedení města do památkové ochrany Litoměřic

Nejvíce respondentů charakterizovalo svůj vztah k městu jako uspokojivý. Spokojených s pobytem v Litoměřicích, ať už trvalým nebo dočasným, je 104 osob. Indiferentní postoj ke svému městu má 70 respondentů. Pyšných na město, ve kterém žijí, je 48 osob z 241 odpovídajících na tazatelčiny otázky. Pouze 17 dotázaných by se klidně odstěhovalo jinam. Naprosto zanedbatelné množství respondentů zvolilo poslední variantu odpovědi, a těmto 2 lidem se tedy v Litoměřicích nelíbí a raději by se odstěhovali jinam. Z výzkumu tedy jasně vyplynulo, že Litoměřice jako město nejsou pouze historicky významné, ale jsou, dle dotázaných, také velmi vhodné i jako místo k životu, čemuž rovněž odpovídá vybavenost města potřebnými budovami, městským mobiliářem, technickou i dopravní infrastrukturou a v neposlední řadě také zelení a parky, kterými se může pyšnit veřejné prostranství.


Obr. 15

48

Vztah respondentů k městu Litoměřice

Co se týče odpovědí na dotaz týkající se činností, na kterých by mělo město Litoměřice zapracovat, aby sem jezdili turisté ve větší míře než doposud, odezva dotázaných byla poměrně rovnoměrná. Nejvíce dotázaných (přesně 156) se vyjádřilo pro finanční podporu občanů Litoměřic při opravě a rekonstrukci historicky významných domů. Podle shodného počtu respondentů, a to 133, by bylo potřeba se postarat o větší čistotu a celkově i vzhled města a zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. Za řešení nárůstu návštěvnosti města považuje 41 osob vybudování dalšího informačního střediska. Daleko více osobám (129) však plně postačí vydat zajímavější a nové propagační tiskoviny o Litoměřicích než přímo stavět novou budovu infocentra. Zájem na tom, aby do Litoměřic jezdilo více turistů a návštěvníků, nemá 92 z těch, kteří vyplnili dotazník. Vlastní opatření, která by mělo město vykonat pro zvýšení návštěvnosti, do dotazníku nepřidal žádný z respondentů.


Obr. 16

49

Názor respondentů na opatření města ke zvýšení turismu

Přestože poslední, otevřená, otázka celého dotazníku směřovala k vyjádření vlastního osobního názoru, postojů a připomínek dotazovaných, většina respondentů této možnosti nevyužila, a pole nadepsané „Prostor pro Vaše dotazy a připomínky“ zůstalo nevyplněné. 4.2.2

Vyhodnocení řízených rozhovorů se zástupci veřejné správy města Litoměřice

Jedním z vedlejších cílů této práce bylo také provést průzkum u vrcholových představitelů Litoměřic. Řízené rozhovory byly vedeny s hlavními představiteli města, a to se starostou Mgr. Ladislavem Chlupáčem a místostarostou Mgr. Karlem Krejzou, kteří vykonávali svůj úřad v průběhu roku 2015. Oba tito představitelé vedení města zastupují Litoměřice v mnoha rozličných záležitostech. V kompetenci výše zmíněného místostarosty je mimo jiné i Odbor školství, kultury, sportu a památkové péče nebo Odbor správy nemovitého majetku města a oddělení správy nemovitostí. Rovněž zodpovídá za Centrum cestovního ruchu v Litoměřicích. [50] Oba tito pánové jsou dlouholetými obyvateli Litoměřic, což reflektuje jejich kladný vztah k městu. Pan starosta pobývá v tomto městě v rozmezí mezi dvaceti a třiceti lety. Pan místostarosta dokonce více než 30 let.


50

Starosta i místostarosta se shodli na tom, že historické centrum města bylo prohlášeno za městskou památkovou rezervaci v říjnu roku 1978. I další naprosto totožné odpovědi signalizují aktivní zájem o MPR a památkovou ochranu města. A i jedna z následujících otázek vypovídá o zájmu představitelů o tuto problematiku. Litoměřice mají zpracovaný Územní plán jakožto územně-plánovací dokumentaci pro území MPR, který se mimo jiné stal podkladem pro Program regenerace městské památkové rezervace Litoměřice. Strategický plán rozvoje města s vizí, jak by mělo město Litoměřice vypadat v roce 2030 a vytyčením hlavních směrů rozvoje města, byl poprvé zpracován v roce 2006, aktualizován byl pak o šest let později (v r. 2012). Při přípravě těchto strategických dokumentů byl brán zřetel na hodnoty a potenciál území městské památkové rezervace, kterých si je město vědomo. Členové vedení města se shodli na tom, že při Radě města Litoměřice pracuje subkomise regenerace městských památek. Subkomise je velice aktivní v podávání podnětů, a návrhů pro realizaci Programu regenerace MPR Litoměřice a v součinnosti s pověřeným orgánem státní památkové péče také připravuje vhodná řešení. Subkomise současně projednává výši finančních příspěvků z Programu regenerace na obnovu vybraných kulturních památek. Reprezentanti vedení města se domnívají, že prohlášení historického jádra Litoměřic městskou památkovou rezervací bylo pro město více méně přínosné. Dle jejich názorů památková ochrana městu přináší výhody jako „zachování historie města, zachování historického rázu“ nebo „dotace Ministerstva kultury České republiky“, které jsou směřovány na obnovu památek a z tohoto pohledu jsou velmi potřebné a přínosné. Na druhou stranu za nevýhody tohoto počinu označili „při rekonstrukci zpomalenou obnovu budov v památkové rezervaci“ a s tím spojené „složité jednání s úřady, především stavebním nebo živnostenským“, které jsou svázány svými předpisy a pravidly odkazujícími na památkovou péči. Zkušenosti při jednání s pověřeným městským úřadem o památkové ochraně jsou vesměs pozitivní. Městský úřad Litoměřice i počínání jeho úředníků se vyznačuje snahou o zachování části vybraného movitého i nemovitého kulturního dědictví, především pak staveb. Názory na památkový úřad, který má Litoměřice ve své


51

kompetenci, se různí. Pan starosta má vždy pozitivní zkušenosti při jednání s tímto úřadem, naproti tomu se ale objevuje i názor, že se úřad vyznačuje rigiditou a jeho počínání je nepříliš flexibilní. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Litoměřic s Krajským úřadem jsou vždy na vysoké úrovni a v odpovídající kvalitě, jak tvrdí Mgr. Chlupáč. Starosta i první místostarosta se setkávají velmi často s výletníky i turisty, kteří do města přijíždějí prohlédnout si historické stavby i ostatní krásy města. Vzhledem k hodnotám a výjimečnému charakteru historického jádra jsou Litoměřice jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu. Dotaz ohledně počinů města i jejích představitelů pro přilákání více výletníků a turistů do Litoměřic byl starostou města zodpověděn následovně: „neustále se snažit zachovat památky a kulturní dědictví“. Tato odpověď vypovídá o klíčové důležitosti a vysoké potřebě památkové ochrany významných historických budov pro prosperitu a další rozvoj města. 4.2.3

Diskuse výsledků

V následujících odstavcích bude vyhodnoceno dotazníkové šetření, které proběhlo mezi lidmi pobývajícími v Litoměřicích i řízené rozhovory se členy vedení města. Výsledky budou shrnuty a následně z nich vyvozeny příslušné závěry o Litoměřicích jako o městě, cestovním ruchu i o městské památkové rezervaci Litoměřice a povědomí respondentů o ní. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Litoměřice jsou dobrým místem pro život. Nejvíce respondentů je spokojeno se svým pobytem ve městě, případně jsou na místo svého pobytu hrdí. Přibližně třetina účastníků průzkumu si myslí, že v Litoměřicích je bydlení jako v každém jiném městě, a tudíž jsou indiferentní s výběrem města k životu. Většina obyvatel pobývá v Litoměřicích v rozmezí šesti až třiceti let, což znamená, že místní jsou s pobytem ve městě spokojeni. Toto zjištění souhlasí s odpověďmi respondentů na jejich spokojenost s pobytem v Litoměřicích, ovšem nekoresponduje se statistickými ukazateli, které signalizují spíše odliv obyvatel z Litoměřic. Od roku 1993 je nepříliš velký migrační přírůstek v rámci tohoto historického města záporný. Výjimkami jsou roky 2007 a 2008, kdy Litoměřice vykazují mírný kladný migrační


52

přírůstek, v těchto letech se tedy více obyvatel přistěhovalo, než odstěhovalo. Z historického vývoje města obecně vyplývá, že obyvatel Litoměřic spíše ubývá. [6] Spokojenost obyvatel Litoměřic se snaží zajistit vedení města na podkladě Strategického plánu rozvoje města Litoměřice, který stanovuje budoucí vizi města a současně vytyčuje hlavní směry rozvoje Litoměřic. Jedna z přijatých vizí popisuje Litoměřice jako „atraktivní město pro život všech generací, bydlení, práci i podnikání, město kultury, vzdělanosti, vědy a výzkumu, sportu, zdravého životního stylu a čistého životního prostředí“. Tato vize je jednou z prioritních oblastí, kam by měly přednostně směřovat finanční prostředky jak z rozpočtu města, tak i evropské dotace, aby bylo dosaženo vzájemné synergie. Cílem vedení města je tedy získat nové občany a udržet ty stávající, komplexně řešit problematiku kvality života, respektive přesvědčit občany o vysoké kvalitě života a silných stránkách prosperujícího města. [37] Všeobecně panuje povědomí o existenci městské památkové rezervace v Litoměřicích, za kterou bylo prohlášeno historické jádro města v říjnu 1978. Mnoho obyvatel královského města se také o tuto rezervaci aktivně zajímá, a tudíž jim není lhostejná budoucnost jejich města z pohledu historického kulturního dědictví. Rovněž i iniciativa vedení města směřuje k památkové ochraně, přičemž se snaží zabezpečit zvýšenou ochranu výjimečného urbanistického útvaru, který v průběhu osidlování krajiny severních Čech plnil důležitou správní a kulturně-politickou funkci. Za hlavní cíle Programu regenerace MPR Litoměřice je, při vědomí nezbytnosti obnovy MPR s přihlédnutím k hodnotám nacházejícím se v jejím ochranném pásmu, považováno zachování urbanisticko-architektonických hodnot a obnova uličních prostor. Dále udržování a rekonstrukce stávajícího domovního fondu, regenerace sociodemografického potenciálu území, udržování struktury MPR s podnikatelskými aktivitami, usměrňování dopravy a stanovení režimu obsluhy na území MPR a v neposlední řadě také udržování infrastruktury s ohledem na rozvojové potřeby města v souvislosti s požadavky na životní prostředí. [37] S těmito cíli úzce souvisí i občany vnímané výhody a nevýhody, které přineslo prohlášení historického centra Litoměřic za městskou památkovou rezervaci. Za klady tohoto počinu je obecně považován vliv na růst turistické atraktivity města, s tím související zvýšení městského turismu a tudíž i nárůst příjmů do rozpočtu města. Jako


53

pozitivum je vnímáno i zachování historie města, zachování historického rázu nebo dotace Ministerstva kultury ČR, které jsou směřovány na obnovu památek. Výhodou jsou, dle dotázaných, také finanční prostředky, které jsou poskytovány z pokladny Evropské unie v rámci dotací. Toto potvrzuje i skutečnost, že město Litoměřice dlouhodobě patří k nejaktivnějším a nejúspěšnějším žadatelům o dotace z Evropské unie, kdy se od roku 2004 městu podařilo získat na svůj rozvoj z fondů EU více než půl miliardy korun. [37] Za hlavní nevýhodu vyhlášení MPR je považováno především omezení stavebních zásahů a složité jednání s úřady, především pak stavebním. Z pohledu obyvatel se jedná o problém při rekonstrukci a opravách domů. Přestože převažuje nejednoznačný názor respondentů na přínos prohlášení části Litoměřic městskou památkovou rezervací, více osob pobývajících ve městě zřízení MPR schvaluje a domnívá se, že je pro město přínosné, než naopak. Jak bylo zmíněno výše, téměř 40 % dotázaných však nedovede posoudit, zda je zřízení MPR pro Litoměřice přínosem či nikoliv. Podobně je tomu i v případě Programu regenerace městské památkové rezervace. O tomto Programu nikdy neslyšela celá třetina účastníků průzkumu. Další třetina má jen mlhavou představu o tom, co tento Programu obnáší, avšak přesnými informacemi nedisponuje. A zde by se právě mohlo angažovat vedení města, případně členové subkomise „Regenerace městské památkové rezervace“, jejichž cílem je mimo jiné zabývat se také propagací a poskytováním informací z oblasti památkové péče. Tento úkol by si mohli vzít za své přední představitelé vedení města Litoměřic, kdy je vhodné u obyvatel zvýšit povědomí o městské památkové rezervaci i o Programu, který je s touto památkovou ochranou spojený a současně předestřít výhody, které tato památková ochrana městu přináší, aby obyvatelé byli s touto záležitostí srozuměni. Vedení města by se v tomto ohledu mohlo zaměřit také na turisty a návštěvníky litoměřických památek, pro které by mohly být připraveny informační materiály rozšiřující okruh informací poskytovaných v místním informačním centru. Z pohledu cestovního ruchu a s tím spojenou prosperitou města je pravděpodobně nejdůležitější otázkou dotaz položený na aktivity, na které by se mělo město Litoměřice zaměřit, aby se zvýšil městský turismus a lidé jezdili do města ve větší míře než doposud.


54

Kdyby mohli občané pobývající v Litoměřicích radit zástupcům vedení města ve věci zvýšení litoměřického turismu, přisadili by se o finanční podporu obyvatel Litoměřic při opravě a rekonstrukci historicky významných budov, zajištění větší čistoty a obecně i lepšího vzhledu města a také by byl třeba zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. Za řešení nárůstu návštěvnosti města je považováno rovněž vydání nových propagačních materiálů o Litoměřicích, které by rozšířily a doplnily informace jak v místním informačním středisku, tak především na internetu, neboť ten je nedílnou součástí každodenního života a propagace v elektronické podobě se stala téměř nezbytností. Více než třetina dotázaných občanů Litoměřic si však nepřeje, aby do města jezdilo více turistů a návštěvníků různých litoměřických zajímavostí, neboť se domnívají, že do Litoměřic přijíždí příliš mnoho těchto výletníků. Tento názor je částečně závislý na otázce o počtu turistů a obecně i turismu ve městě, kdy osoby pobývající v Litoměřicích se s účastníky cestovního ruchu setkávají více či méně často. Odpůrcům městského turismu by bylo třeba osvětlit význam a klady cestovního ruchu pro město.

Závěr

55

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat názory občanů a zástupců veřejné správy k aktuálnímu stavu městské památkové rezervace Litoměřice, k její regeneraci a k rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Aby bylo cíle dosaženo, nejdříve v textu bylo charakterizováno město Litoměřice, které bylo zasazeno do historických souvislostí, důležité byly taktéž informace o cestovním ruchu ve městě a v neposledním místě i o městské památkové rezervaci Litoměřice. K naplnění tohoto cíle dále sloužily především dotazníky, které byly vyplňovány obyvateli Litoměřic. Současně byly vedeny řízené rozhovory s představiteli veřejné správy města. Názory obou skupin respondentů byly shrnuty a vyhodnoceny v předložené práci. Počínání zastupitelů vedení města a zastánců ochrany památek a významných historických objektů při vyhlášení městské památkové rezervace Litoměřice bylo motivováno nejen uchováním kulturního bohatství v rámci České republiky, ale rovněž také tato památková ochrana vznikla za účelem zvýšení turismu v Litoměřicích i v jejich okolí. Cestovní ruch obecně tvoří významnou část národního hospodářství. Podobné je to i v Litoměřicích, kde turismus tvoří nezanedbatelnou část příjmů do rozpočtu města. Do města vede mnoho dopravních cest, což znamená, že toto královské město je dostupné autobusem či vlakem (případně lodí) ze všech koutů republiky, současně i Litoměřice samotné jsou protkané dopravní infrastrukturou. Litoměřice se vyznačují nespočtem restaurací a dalších zařízení, které poskytují stravovací služby, rovněž hotely a další ubytovací kapacity jsou rozmístěny různě po městě. Také další doplňkové služby cestovního ruchu jsou v Litoměřicích zastoupeny v hojné míře, ať už se jedná o sportovní zařízení (plavecké bazény, tenisové kurty, golfové hřiště), informační centrum nebo kina a další volnočasová zařízení. Litoměřice tedy disponují mnohými podmínkami a prostředky typickými pro rozvoj turismu a atraktivitami, které uspokojují především poptávku výletníků a návštěvníků města po poučení a zábavě. Asi největší dominantu Litoměřic tvoří bývalý královský hrad. Dřívější slávu královských Litoměřic také připomínají mnohé gotické, renesanční i barokní stavby. Jedná se nejen o architektonicky a historicky cenné domy, ale na návštěvu čekají také

Závěr

56

městské hradby, bašty a parkány, historická sklepení, množství sakrálních staveb, Městské divadlo Karla Hynka Máchy, muzeum, několik galerií a mnoho dalších zajímavostí. Ovšem stavební prvky nejsou jediným lákadlem, krásná je též příroda v okolí Litoměřic, které jsou zasazeny do panenské oblasti Českého středohoří. Vyhlášení městské památkové rezervace ve zkoumané oblasti bylo projevem vůle Ministerstva kultury ČR napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí historického města prostřednictvím obnovy kulturních hodnot a ozdravení životního prostředí území rezervace. Při posouzení užitečnosti vyhlášení MPR Litoměřice pro městský turismus, spokojenost obyvatel Litoměřic a současně pro hospodářskou činnost města v rámci stávajících výstupů je třeba komplexního pohledu. Je především nutné si uvědomit, že vyhlášení městské památkové rezervace v Litoměřicích má jak své příznivce, tak i odpůrce. I když má rezervace pro Litoměřice řadu nezpochybnitelných přínosů a kladných efektů, má také své stinné stránky. Pozitivní vliv vyhlášení rezervace vidí obyvatelé Litoměřic především v zachování historicky významných staveb i pro budoucí generace. Na druhou stranu tato památková ochrana lidem pobývajícím ve městě ztrpčuje všední život z pohledu rekonstrukcí a oprav jejich domů, přičemž je tato činnost silně ovlivněna a regulována úřady a městskými vyhláškami. Je třeba brát zřetel nejen na vývoj oblastního turismu a zvýšení počtu turistů, ale především také na osoby pobývající v tomto krásném historickém městě, které jsou nespokojeny

s vyhlášením

městské

památkové

rezervace

Litoměřice.

Jejich

nespokojenost by mohli zčásti ovlivnit zastupitelé města, kteří by v rámci osvěty a nejrůznějších informativních schůzek, spojených například s rozličnými kulturnězábavnými aktivitami, mohli obyvatelům osvětlit a vyzdvihnout význam rezervace pro město Litoměřice jako takové. Přičemž spokojenost osob pobývajících ve městě by měla být pro samosprávu města jednou z priorit. Předem stanovené cíle práce byly výše uvedenými poznatky naplněny. Výsledky práce by mohly posloužit představitelům vedení Litoměřic k dalšímu plánování místního

Závěr

57

turismu a propagaci Litoměřic nebo by se mohly stát podkladem k další vědecké činnosti ze strany externích či interních subjektů.


58

6 Použitá literatura 6.1

Monografické publikace

BLÁHOVÁ, Markéta. Analýza profilu návštěvníka města Litoměřice. Bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta ekonomická. Katedra marketingu, obchodu a služeb. Cheb, 2013. BLODIG, Vojtěch; CHLÁDKOVÁ, Ludmila; LANGHAMEROVÁ, Miroslava. Terezín, Litoměřice: places of suffering and braveness. 1st ed. Praha: Published for the Terezín Memorial by V ráji, 2003. 71 s. 80-86758-11-7. DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Cestovní kniha: autem po Čechách, Moravě a Slezsku. 2. akt. vyd. Praha: S & D, 2007. 319 s. 978-80-86899-23-7, s. 36–37. DAVID, Petr; DAVID, Petr ml; LUDVÍK, Petr; SOUKUP, Vladimír. Špalíček výletů: pro každý den jeden. Praha: S & D, 2010. 432 s. 978-80-86899-57-2, s. 77–109. DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. Praha: Fortuna, 2004. 205 s. ISBN 80-7168-901-7. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-859-3179-6. HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar; JEŽEK, Jiří; PAVLÁK, Miroslav. Cestovní ruch. Plzeň: vydavatelství ZČU, 1997. 268 s. ISBN 80-7082-185-X, s. 195. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0, s. 26–33. KOTLER, Philip. Marketing management. 10. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2001. 720 s. ISBN 80-247-0016-6. KOZEL, Roman a kol. Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X, s. 47–48. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovnom ruchu: 1. čásť. 1. vyd. Knižnica cestovného ruchu 19. Bánská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2011. 139 s. ISBN 978-80-89090-938.


59

RAPPRICH, Vladislav. Za sopkami po Čechách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 240 s. ISBN 978-80-247-3796-6, s. 151–152. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. ŠAUER, Martin; VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2. ŠKODA, Michal. Doporučení pro firmu vstupující na trh železniční dopravy. Bakalářská práce. Brno: MENDELU Brno, 2012. 92 s. TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 3. 1. vyd. Praha: freytag & berndt, 2006. Česká televize. 237 s. ISBN 80-73156-2644, s. 198–201. TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 13. 1. vyd. Praha: freytag & berndt, 2011. Česká televize. 237 s. ISBN 978-80-7445062-4, s. 196–201.

6.2

Internetové zdroje

[1] ATTL, P., STUDNIČKA, P. Marketingová studie Litoměřicko se zaměřením na cestovní ruch [online]. Praha, říjen 2009 [cit. 2015-10-26]. Dostupný z WWW: . [2] Bývalý královský hrad. Město Litoměřice [online]. © 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupný z WWW: . [3] Cyklotrasy, cyklostezky. Výletník.cz – trasy, mapy, ubytování [online]. © 2015 [cit. 2015-10-26]. Dostupný z WWW: . [4] Česká republika v číslech – 2014. Český statistický úřad [online]. Aktualizováno 12.12.2014 [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: . [5] České středohoří. Destinační agentura České středohoří, o.p.s., Agentura pro cestovní ruch v destinaci České středohoří a Podřípsko [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupný z WWW: . [6] Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, © 2015 [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: .


60

[7] Dómský pahorek. Město Litoměřice [online]. © 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupný z WWW: . [8] Doprava. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-06-01]. Dostupný z WWW: . [9] Dům Kalich s vyhlídkovou věží. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-27]. Dostupný z WWW: . [10] Dům U černého orla – Salva Guarda. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [11] Expozice Důl Richard v proměnách času. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [12] Galerie a muzeum litoměřické diecéze. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [13] Galerie loutek. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [14] Gastro. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-06-03]. Dostupný z WWW: . [15] Historické sklepy Litoměřice. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [16] Historie. Litoměřická vinařská stezka [online]. [© 2013] [cit. 2015-05-20]. Dostupný z WWW: . [17] Historie hradu. Litoměřický královský hrad [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupný z WWW: . [18] Historie města. Město Litoměřice [online]. © 2014 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z WWW: . [19] Charakteristika okresu Litoměřice. Český statistický úřad [online]. Aktualizováno 05.06.2012 [cit. 2016-03-16]. Dostupný z WWW: . [20] Jízdní řády BusLine a.s. BusLine: Comfort in Time [online]. Busline © 2013 [cit. 2015-06-03]. Dostupný z WWW: .


61

[21] Klasifikace služeb cestovního ruchu. VšichniVšem.cz: [online]. Aktualizováno 03.10.2010, © 2010–2015, [cit. 2015-10-20]. Dostupný z WWW: . [22] Kostel Všech svatých. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [23] Kostel Zvěstování Panny Marie. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [24] LANDA, F. Urbanistický vývoj Litoměřic. Litoměřice–Leitmeritz: architektura na severu Čech [online]. Aktualizováno 08.10.2012 [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: . [25] Litoměřice. 2media.cz [online]. © 2012–2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupný z WWW: . [26] LITOMĚŘICE - město. Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí [online]. Aktualizováno 13.1.2015. © 2007–2015 [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: . [27] Litoměřice – Památky a turistické zajímavosti. Místopisný průvodce po České republice [online]. PROXIMA Bohemia, © 2009 [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: . [28] Litoměřice patří k nejkrásnějším městům Česka, píše britský web. Novinky.cz [online]. Aktualizováno 29.4.2015. Borgis, © 2003–2015 [cit. 2015-05-21]. Dostupný z WWW: . [29] Lodí z Ústí nad Labem. Labská plavební společnost, s.r.o. [online]. Aktualizováno 2015. labskaplavebni.cz © 2011–2013 [cit. 2015-06-01]. Dostupný z WWW: . [30] Město Litoměřice. Výlet na každý den: Středohoří–Podřípsko [online]. © KŽC Doprava [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: . [31] Městská kulturní zařízení Litoměřice. MKZ Litoměřice [online]. © 2000–2015 [cit. 2015-10-21]. Dostupný z WWW: . [32] Městská památková rezervace Litoměřice. Turistické regiony ČR [online]. Aktualizováno 26.04.2005 [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: . [33] Městská památková rezervace (MPR) města Litoměřice. Městský úřad Litoměřice [online]. Aktualizováno 1.3.2010. © 2006 [cit. 2015-05-26]. Dostupný z WWW: .


62

[34] Oblastní muzeum v Litoměřicích [online]. © 2008 [cit. 2015-05-22]. Dostupný z WWW: . [35] Památník Karla Hynka Máchy (Máchova světnička). Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [36] Polabská jezdecká stezka. InfoČesko [online]. Aktualizováno 3.6.2007. © 2002– 2015 [cit. 2015-10-26]. Dostupný z WWW: . [37] Program regenerace městské památkové rezervace Litoměřice na období 2015– 20120. Město Litoměřice [online]. © 2014 [cit. 2015-06-05]. Dostupný z WWW: . [38] Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Ministerstvo kultury [online]. © 2007 [cit. 2015-06-09]. Dostupný z WWW: . [39] Projekt MISTRAL: Inovovaná strategie marketingu a cestovního ruchu. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: . [40] Řízený strukturovaný rozhovor. ManagementMania.com [online]. Aktualizováno 07.08.2015 © 2011-2013 [cit. 2015-08-15]. Dostupný z WWW: . [41] Severočeská galerie výtvarných umění. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [42] Silnice II/247. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 20.2.2015 [cit. 2016-03-16]. Dostupný z WWW: . [43] Stará radnice - muzeum. Město Litoměřice [online]. © 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupný z WWW: . [44] SŽDC Jízdní řád 2014–2015: Ústí nad Labem – Lysá nad Labem. ČD: Váš osobní dopravce [online]. Aktualizováno 14.12.2014, České dráhy © 2009 [cit. 2015-0603]. Dostupný z WWW: . [45] SŽDC Jízdní řád 2014–2015: Lovosice – Česká Lípa. ČD: Váš osobní dopravce [online]. Aktualizováno 14.12.2014, České dráhy © 2009 [cit. 2015-06-03]. Dostupný z WWW: .


63

[46] ŠEDIVÝ, J. Litoměřice. České středohoří: turistický informační portál [online]. Aktualizováno v květnu 2014. © 2004 [cit. 2015-05-26]. Dostupný z WWW: . [47] Terezín. Czech Republic: Land of Stories [online]. CzechTourism © 2015 [cit. 2015-06-08]. Dostupný z WWW: . [48] Turistické cíle ve městě. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [49] Ubytování. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-06-03]. Dostupný z WWW: . [50] Vedení města. Město Litoměřice [online]. © 2014 [cit. 2015-12-02]. Dostupný z WWW: . [51] Vyhláška č. 1/2002 O znaku a praporu města Litoměřic. Městský úřad Litoměřice [online]. Aktualizováno 12.4.2002. © 2006 [cit. 2015-05-19]. Dostupný z WWW: . [52] Výletní vláček. vyletnivlacek.cz [online]. [cit. 2015-10-24]. Dostupný z WWW: . [53] Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 27. října 1978, čj. 22 260/78 o prohlášení historického jádra města Litoměřic za památkovou rezervaci. Město Litoměřice [online]. Aktualizováno 27.10.1978. © 2014 [cit. 2015-0605]. Dostupný z WWW: . [54] Výstaviště Zahrada Čech Litoměřice [online]. © 2012 [cit. 2015-05-27]. Dostupný z WWW: . [55] Zahrada Čech. Litoměřice–info.cz: Turistický a informační portál [online]. Šmíd a Kasal, © 2013 [cit. 2015-05-28]. Dostupný z WWW: . [56] ZÁVADA, M. Dobrá zpráva: Turistická lodní doprava se vrací do Litoměřic. In: Litoměřický deník.cz [online]. Aktualizováno 5.1.2015. VLTAVA-LABE-PRESS, © 2005–2015 [cit. 2015-06-01]. Dostupný z WWW: . [57] Systémové uspořádání hotelnictví v ČR. Cestovní ruch: Vše co student potřebuje vědět [online]. Cestovní ruch, © 2016 [cit. 2016-03-30]. Dostupný z WWW: . [58] Statistické informace: Litoměřice (okr. Litoměřice). Odhadonline.cz – Znalecký ústav [online]. Odhadonline.cz, © 2008–2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupný z WWW:

prumerna-mzda-nemoci-znalecky-posudek-odhadce-znalec-obec-litomerice-okrlitomerice/>.

64

Seznam příloh

Seznam příloh Obr. 17 Znak města Obr. 18 Prapor města Obr. 19 Pohled na Litoměřice Obr. 20 Litoměřice - město Obr. 21 Geografická mapa Ústeckého kraje Obr. 22 Litoměřická radnice, vedle stojící kostel Všech svatých a náměstí Obr. 23 Dům "Kalich" Obr. 24 Dómský pahorek Obr. 25 Katedrála sv. Štěpána na Dómském pahorku Obr. 26 Bývalý královský hrad Litoměřice Obr. 27 Městské hradby a parkány v Litoměřicích Obr. 28 Rozhledna Varhošť Obr. 29 Rozhledna Mostka Obr. 30 Porta Bohemica, České středohoří Obr. 31 Vrch Radobýl Obr. 32 Památník Terezín Tab. 2

Seznam vybraných kulturních památek v památkové rezervaci v Litoměřicích

Tab. 3

Přehled akcí oprav jednotlivých objektů a jejich souborů realizovaných z Programu regenerace MPR v období 2010–2014

Tab. 4

Přehled akcí oprav jednotlivých objektů a jejich souborů zařazených do Programu regenerace MPR, plán na období 2015–2020

Obr. 33 Katastrální mapa s vyznačením hranice MPR a nemovitých kulturních památek Obr. 34 Městská památková rezervace v Litoměřicích a její ochranné pásmo Obr. 35 Katastrální mapa s přehledem realizovaných i plánovaných akcí obnovy Dotazník pro obyvatele městské památkové rezervace Litoměřice Řízený rozhovor s představiteli samosprávy města Litoměřice

65

Městská památková rezervace Litoměřice postoje občanů a veřejné správy k cestovnímu ruchu

Recommend Documents