Městská památková rezervace a její regenerace- Hradec Králové- postoje návštěvníků a turistů

Městská památková rezervace a její regenerace- Hradec Králové- postoje návštěvníků a turistů

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce RNDr. Stanislavě Pachrové Ph.D. za pomoc a velice cenné a přínosné rady a připomínky k mé práci. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu během mého dosavadního studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace a její regenerace- Hradec Králové postoje návštěvníků a turistů

Bakalářská práce

Autor: Iveta Kubátová Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová Ph.D. Jihlava, 2012

Copyright©2012 Iveta Kubátová

Abstrakt KUBÁTOVÁ, Iveta: Městská památková rezervace a její regenerace- Hradec Králové postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012.80 stran. Bakalářská práce je zaměřena na zmapování postojů a názorů návštěvníků a turistů ve vztahu památky a cestovní ruch v městské památkové rezervaci Hradec Králové. V práci popisuji vznik městské památkové rezervace, její nejvýznamnější památky a historii města. Hlavní částí práce byl dotazníkový výzkum. Většina otázek v dotazníku byla uzavřená. Průzkum i celá práce si klade za cíl zhodnocení návštěvníků a turistů, kteří město navštěvují. Toto zhodnocení je velice důležité pro zvýšení návštěvnosti města. Klíčová slova: Městská památková rezervace. Hradec Králové. Dotazníkový výzkum. Návštěvník. Turista.

11

Abstract KUBÁTOVÁ, Iveta: The Urban Conservation Area and Its Regeneration- Hradec Králové- The Attitudes of Visitors and Tourists. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Leader of Work: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 80 pages. My bachelor work is interested in chart of the attitudes of visitors and tourist. I decribe the history about the urban conservation, its monument and history of town. The main part of my work is questionnaire survey. Most of questions was closed. The main aim of the survey and all my work is assessment of tourist and visitors. This is important for increase in attendance of the town Key words: The urban conservation. Hradec Králové. Questionnaire survey. Visitor. Tourist.

12

Předmluva Bakalářská práce se snaží celkově zhodnotit městskou památkovou rezervaci Hradec Králové. Jak z pohledu toho, co město návštěvníkům a turistům nabízí, ale také z opačného pohledu- z pohledu návštěvníků a turistů- jaké památky navštěvují, kde se ubytovávají, kolik zde stráví dnů. Toto téma jsem si vybrala hned z několika důvodů. Hlavním důvodem byla vzdálenost Hradce Králové od Pardubic, kde bydlím, která je 20 kilometrů. A i přes tuto malou vzdálenost mi byl Hradec Králové téměř neznámý. Hlavními informačními zdroji byly knižní publikace. Ty jsem využila zejména k popisu historie, památek a dalších turistických atrakcí Hradce Králové. Dalšími zdroji byly zdroje internetové. Ty jsem použila zvláště pro syntézu aktuálních informací a dat. Práce by měla sloužit pro ty, kteří město navštěvují a také pro podpoření udržitelného rozvoje kultury a cestovního ruchu města Hradec Králové.

13

Obsah Abstrakt ...................................................................................................................... 11 Předmluva ................................................................................................................... 13 Seznam ilustrací .......................................................................................................... 16 Obrázky ................................................................................................................... 16 Seznam grafů ........................................................................................................... 16 Seznam tabulek ........................................................................................................ 18 Úvod ........................................................................................................................... 19 1Památková rezervace ................................................................................................. 20 1.1 Program na regenerace městský památkových rezervací a zón ........................... 20 1.2 Městská památková rezervace Hradec Králové ................................................... 20 2 Hradec Králové ........................................................................................................ 20 2.1 Základní údaje ................................................................................................... 20 2.2 Historie města .................................................................................................... 22 3 Památky městské památkové rezervace .................................................................... 24 3.1 Kostel Nanebevzetí P. Marie .............................................................................. 24 3.2 Katedrála sv. Ducha ........................................................................................... 24 3.3 Radnice .............................................................................................................. 25 3.4 Bílá věž .............................................................................................................. 25 3.5 Kaple sv. Klimenta............................................................................................. 26 3.6 Biskupská rezidence ........................................................................................... 27 3.7 Mariánský sloup ................................................................................................. 27 4 Další turistické atraktivity ......................................................................................... 28 4.1 Obří akvárium .................................................................................................... 28 4.2 Hvězdárna a planetárium .................................................................................... 28 4.3 Hydroelektrárna na Labi ..................................................................................... 29 4.4 Památník bitvy u Chlumu ................................................................................... 30 4.5 Hrající schody .................................................................................................... 30 4.6 Botanická zahrada .............................................................................................. 30 4.7 Šrámkův statek v Pileticích ................................................................................ 31 5 Kulturní zařízení ....................................................................................................... 31 5.1 Muzeum východních Čech ................................................................................. 31 5.2 Letecké muzeum ................................................................................................ 32 14

5.3 Klicperovo divadlo ............................................................................................. 32 5.4 Divadlo Drak ..................................................................................................... 33 5.5 Festival park ...................................................................................................... 33 6 Sportovní vyžití ........................................................................................................ 34 7 Infrastruktura cestovního ruchu v Hradci Králové ..................................................... 35 7.1 Doprava ............................................................................................................. 35 7.2 Ubytování a stravování....................................................................................... 37 7.3 Stravování .......................................................................................................... 39 7.4 Informační centra ............................................................................................... 39 8 Kulturní, společenské a sportovní akce ..................................................................... 40 9 Dotazníkový průzkum .............................................................................................. 43 10 SWOT analýza atraktivity města pro turisty a návštěvníky ..................................... 57 10.1 Návrh na zlepšení ............................................................................................. 58 10.2 Rozvoj kongresové turistiky ............................................................................. 58 Závěr ........................................................................................................................... 59 Zdroje ......................................................................................................................... 60 Seznam příloh ............................................................................................................. 67

15

Seznam ilustrací Obrázky Zdroje obrázků uvedeny v závorkách. OBRÁZEK 1 : KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ HRADCE KRÁLOVÉ

21

(http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/Katastrální_mapa_Hradce_Králové.PNG)

OBRÁZEK 2 : ZNAK MĚSTA

22

(http://www.krasnecesko.cz/galerie1/gal5051/vlajka.jpg)

OBRÁZEK 3: BÍLÁ VĚŽ

26

( http://files.mesto-hradeckralove.cz/system_preview_detail_200001381-7cd347dcd3public/Bila%20vez%20-%20Hradec%20Kralove.jpg )

OBRÁZEK 4: BISKUPSKÁ REZIDENCE

27

(http://www.miros50.estranky.cz/img/mid/1013/22a.jpg)

OBRÁZEK 5: HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM

29

( http://fotogalerie.hradeckralove.cz/fotky/fotka-120.jpg )

OBRÁZEK 6: MUZEUM VÝCHODNÍCH ČECH

32

( http://www.portalymest.cz/obrazky/muzeum-vychodnich-cech-v-hradci-kralove.jpg)

OBRÁZEK 7: HOSTÉ V UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V KRÁLOVEHRADECKÉM KRAJI V LETECH 2000-2011

37

( http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/hoste_v_hromadnych_ubytovacich_zarizenich )

16

Seznam grafů GRAF 1: VĚKOVÁ STRUKTURA RESPONDENTŮ ............................................... 45 GRAF 2: VZDĚLÁNÍ RESPONDENTŮ .................................................................... 45 GRAF 3: ZEMĚ PŮVODU ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ .............................. 47 GRAF 4: HLAVNÍ DŮVOD NÁVŠTĚVY MĚSTA ................................................... 47 GRAF 5: ČETNOST NÁVŠTĚV MĚSTA .................................................................. 48 GRAF 6: ROČNÍ OBDOBÍ ......................................................................................... 49 GRAF 7: DÉLKA POBYTU RESPONDENTŮ VE MĚSTĚ ....................................... 49 GRAF 8: DÉLKA POBYTU CIZINCŮ VE MĚSTĚ ................................................... 50 GRAF 9: MÍSTO ZVOLENÉHO UBYTOVÁNÍ ........................................................ 51 GRAF 10: TYP ZVOLENÉHO UBYTOVÁNÍ ........................................................... 52 GRAF 11: S KÝM RESPONDENT CESTUJE............................................................ 54 GRAF 12: TYP ZVOLENÉHO DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU............................... 54 GRAF 13: ODHAD VZDÁLENOSTI MĚSTA OD BYDLIŠTĚ RESPONDENTŮ .... 55 GRAF 14: VÝDAJE ZA UBYTOVÁNÍ ...................................................................... 56 GRAF 15: VÝDAJE ZA STRAVOVÁNÍ .................................................................... 56 GRAF 16: VEDLEJŠÍ VÝDAJE/NÁKUPY ................................................................ 57

17

Seznam tabulek TABULKA 1: HOSTÉ V UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V KRAJI .............................. 37 TABULKA 2: STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI MĚSTA A PŘENOCOVÁNÍ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH .................................................. 38 TABULKA 3: POČET DOTAZNÍKŮ V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH ROKU 2011 .... 44 TABULKA 4: MÍSTO BYDLIŠTĚ DOMÁCÍCH RESPONDENTŮ................................. 46 TABULKA 5: NAVŠTÍVENÉ ATRAKTIVITY MĚSTA A OKOLÍ ................................. 51 TABULKA 6: PRIORITA PRO VÝBĚR REGIONU- PŘÍRODA ..................................... 52 TABULKA 7: PRIORITA PRO VÝBĚR REGIONU- KULTURA .................................... 53 TABULKA 8: PRIORITY PRO VÝBĚR REGIONU- SPORT, POHYB ........................... 53 TABULKA 9: PRIORITY PRO VÝBĚR REGIONU- OSTATNÍ ...................................... 53

18

Úvod Cestovní ruch je fenoménem současné doby. Společně s ropným a automobilovým průmyslem patří mezi největší exportní odvětví. Každý rok znamená masivní pohyb populace za rekreací, odpočinkem a poznáním. [Hesková, 2011, str. 7] Mezi nejnavštěvovanější země světa patří Francie, Spojené státy americké a Španělsko. V roce 2009 navštívilo Francii 74,2 miliónů turistů, zatímco do České republiky přijelo pouze 6,1 miliónů turistů. [58] Česká republika je nazývána srdcem Evropy díky své poloze uprostřed starého kontinentu. Turistům nabízí 12 památek UNESCO, 4 národní parky, 13 pohoří, hrady, zámky, tvrze či historická jádra měst. Některá jádra mají takový význam, že byla zařazena do seznamu městských památkových rezervací, kterých je v České republice celkem 40. Městskou památkovou rezervací je i Hradec Králové, často nazývaný Salónem republiky. Toto označení si odneslo díky mnoha stavbám Jana Kotěry a Josefa Gočára. Město je sídlem univerzity a několika fakult Univerzity obrany a Karlovy univerzity. V Hradci Králové se nachází mnoho památek, které mohou návštěvníci obdivovat. K ubytování mohou využít z nabídky místních hotelů, penziónů či ubytoven. Město je také dějištěm několika hudebních festivalů a kulturních akcí. Hlavní náplní mé práce je nejen seznámení s touto památkovou rezervací, ale také analýza názorů turistů a návštěvníků tohoto města. Také jsem se zaměřila na návrhy na zlepšení cestovního ruchu, čímž by došlo ke zvýšení návštěvnosti města. Důležité je však i to, aby rozvoj cestovního ruchu měl co nejmenší dopad na životní prostředí. Součástí mé práce by měly být i statistiky návštěvnosti různých turistických atraktivit města. Kontaktovala jsem, ať už osobně či elektronickou poštou, pracovníky odboru cestovního ruchu na magistrátu města i pracovníky informačních turistických center, ale pokaždé jsem byla odkázána tam, kde jsem naneštěstí žádné informace nedostala.

19

1 Památková rezervace Problematikou památkové péče se zabývá zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Za památkovou rezervaci může být, podle § 5 odstavce 1, prohlášeno „území se soubory nemovitých kulturních památek zachovaných v původním historickém prostředí nebo lokality s archeologickými nálezy. Jedná se především o historická jádra měst a vesnic.“ [1]

1.1 Program na regenerace městský památkových rezervací a zón Hlavním poskytovatelem podpory pro programy regenerace je Ministerstvo kultury. Na rok 2012 je připraveno celkem 137 milionů korun. Pro Hradec Králové je připraveno zhruba 1 700 000 Kč. [2] O podporu mohou žádat města, církve, fyzické či právnické osoby, popř. kraje. Příspěvky jsou poskytovány pouze na kulturní památky, které se nachází buď v městské památkové rezervaci (v ČR celkem 40 MPR) či městské památkové zóně (v ČR 209 zón). Příspěvky je možno použít na záchranu, zachování a k zhodnocení památkových hodnot a také na podporu oprav, v místech, která jsou využívána ke kulturnímu vzdělávání či jiné veřejně prospěšné činnosti. [3]

1.2 Městská památková rezervace Hradec Králové Městská

památková

rezervace

Hradec

Králové

byla

vyhlášena

8.

února

1962 ministerstvem školství a kultury. Na území této rezervace se nachází okolo 200 kulturních památek. Mezi tyto památky patří například kostel Nanebevzetí P. Marie, katedrála sv. Ducha, městské opevnění v ulici Mýtská či radnice. V roce 1987 bylo vyhlášeno Ochranné pásmo městské památkové rezervaci a v roce 1991 byla vyhlášena městská památková zóna, na které se nachází 70 kulturních památek. [4]

2 Hradec Králové 2.1 Základní údaje Město Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice zhruba 114 kilometrů východně od Prahy a 21 kilometrů severně od Pardubic. Rozloha města je 105,61 km². Správní území 20

je rozděleno na 21 katastrálních území. Na základě sčítání lidu k 26. 3. 2011 žilo na území města 94 242 obyvatel. [5] Díky tomu, že město leží v Polabské nížině, klima je zde teplé. Nadmořská výška města nepřesahuje 235 m. n. m. Nejvyšší naměřenou teplotou bylo 37 °C v roce 2010 a v ten samý rok byla naměřena i nejnižší teplota -21 °C. Primátorem města je od roku 2010 MUDr. Zdeněk Fink.

Obrázek 1 : Katastrální území Hradce Králové

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/Katastrální_mapa_Hradce_Králové.PNG

Znak města Symbolem Hradce Králové je dvouocasý lev. První použití tohoto znaku je z roku 1362. Postupem času do znaku přibylo ještě zlaté písmeno G, které lev drží v předních tlapách. „Užívání znaku je vyhrazeno pro slavnostní a oficiální listiny a tiskoviny vydávané jménem města, jeho volených zástupců a úředních orgánů, a prestižní akce pořádané přímo městem. Souhlas k užití znaku města třetími subjekty uděluje rada města pouze ve výjimečných případech, na základě žádosti subjektu. V ostatních případech, např. při propagaci kulturních a sportovních akcí, se používá logotyp města.“ [7]

21

Obrázek 2 : Znak města

Zdroj: http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/znak-mesta

Vlajka města Barvy na vlajce jsou totožné s barvami v městském znaku. Jako první barva je bílá, která je totožná s hlavní figurou na znaku, se lvem. Poté následuje žlutá barva, ta symbolizuje zlaté písmeno G ze znaku a poslední barvou je barva červená totožná s barvou štítu. Vlajka je městem používána již od první poloviny 20. století, ale oficiálně nebyla nikdy městu udělena. (viz příloha č. 4, obrázek 1)

2.2 Historie města Oblast soutoku Labe s Orlicí bylo osídleno již v dobách prehistorických, dokazují o četné archeologické nálezy v jednom z katastrálních území Hradce, v Plotištích nad Labem. Nálezy jsou nejen z doby prehistorické, ale také z doby římské. První známky města pochází už z 9. století, kdy vzniklo mohutné hradiště za vlády Přemyslovců. Během 10. století zde měli sídlo Slavníkovci. Významným mezníkem byl rok 1225, kdy Přemysl Otakar I. prohlásil město za královské. Za dob Václava II., v roce 1306 se Hradec stal věnným městem a od té doby nese název Hradec Králové. Pobývala zde např. Eliška Rejčka či Eliška Pomořanská. Významnou památkou z této doby je kostel sv. Ducha. Poté, v 15. století, nastalo husitské období, kdy se i Hradec Králové stal jedním z center husitského hnutí. Během 2. poloviny tohoto století získalo město svoji renesanční podobu a následně v 16. století byla postavena jedna z dominant měst, Bílá věž.

22

V letech 1618- 1648 probíhala v Čechách i na Moravě třicetiletá válka, která měla zničující dopady jak na zemi, tak i na města včetně Hradce. Město bylo téměř srovnáno se zemí. Pro obnovu města bylo potřeba velkých finančních dotací, které přišly spolu s jezuitským řádem v 17. století. Právě jezuité se zasloužili o výstavbu katedrály sv. Ducha na Velkém náměstí a také na vzniku hradeckého biskupství. 18. století bylo ve znamení dalších válek (válka o rakouské dědictví a sedmiletá válka), které značně omezili na určitou dobu celou zemi. Navíc v roce 1762 zasáhl Hradec ničivý požár a zničena byla téměř polovina města. Další hrozbou pro město byly nájezdy pruských vojsk do země a na základě těchto nájezdů se Josef II. rozhodl, že nechá město obestavět vojenskými hradbami. Stavba hradeb byla dokončena v roce 1789, a však celé opevnění nemělo moc velký ochranný význam. To dokazuje i bitva u Chlumu v roce 1866, kdy proti sobě stálá rakouská a pruská vojska. 19. století znamenalo pro město velký rozvoj. Nejen, že bylo střediskem národního obrození. Ale také v roce 1857 byla do města vybudována železnice. Vedení města se také rozhodlo zničit vojenské opevnění, které se v celé své podobě dochovalo pouze v tzv. Žaloudkově modelu, který je k vidění v muzeu Východních Čech. V roce 1864 zde také bylo sestaveno první koncertní piano Petrof při příležitosti otevření továrny.

23

3 Památky městské památkové rezervace 3.1 Kostel Nanebevzetí P. Marie Tento kostel, který se nachází na Velkém náměstí, byl postaven jezuitským řádem v letech 1654-1666 podle návrhů Carla Luraga, který byl italský barokní architekt. Díky požáru založeným v roce 1792 pruským vojskem byla většina kostela zničena. Pouze kaple sv. Ignáce s dřevěným oltářem zůstala nedotčena. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se kostel stal posádkovým. Od roku 1704 zdobí průčelí na severu 4 sochysocha sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského, sv. Aloise a sv. Stanislava. Celkovou podobu dostal kostel až v roce 1857, kdy zde byly dostavěny věže. Interiér kostela byl také několikrát upravován. Poslední, nejvýraznější úprava proběhla v letech 1941- 1945. Součástí kostela byla také jezuitská kolej. Stejně jako kostel byla zničena požárem, a po zrušení jezuitského řádu se stala vojenskými kasárny. Tyto prostory poté sloužily také pro potřeby gymnázia, kde své vzdělání dostali také slavné české osobnosti- Alois Jirásek či Josef Kajetán Tyl. Mezi vyučující na zdejším gymnáziu patřil např. Václav Kliment Klicpera. (viz. příloha č.4, obrázek 2)

3.2 Katedrála sv. Ducha Kostel byl postaven v roce 1307 na přání Elišky Rejčky. Stejně jako kostel Nanebevzetí Panny Marie, byl zasažen požárem v roce 1339. Svoji konečnou podobu získal až okolo roku 1360. Poté ještě několikrát došlo k požáru- v roce 1407, kdy požáru podlehlo téměř celé město, v roce 1484 došlo k dalšímu požáru, po kterém byla znovu postavena patra věží. V roce 1509 zasáhl kostel další požár, kdy shořela celá jižní věž. V letech 1639- 1640 byl naopak zase zpustošen Švédy. Z kostela se stala katedrála v roce 1664 při příležitosti založení královéhradeckého biskupství. Původně gotický sloh nahradil v letech 1783- 1789 sloh barokní. V dalších přestavbách byly odstraněny neogotické prvky a v roce 1901 došlo k opravě věží a k přístavbě nárožní věžičky. A ve 20. století, konkrétně na přelomu 70. - 80. let, došlo k obnově celé katedrály. Katedrála se může chlubit 2 cennými památkami- pastoforium (schránka na nádobu s hostiemi), pocházející z konce 15. století a gotická křtitelnice z cínu, z roku 1406.

24

Délka katedrály je 55,88 metrů, šířka 24,90 metrů a výška 32,77 metrů. Věže jsou vysoké 39,40 metrů, ve kterých jsou zavěšeny zvony- zvon Dominik (z roku 1485), Orel (z roku 1480), Žebrák (z roku 1509) a Nový zvon (z roku 1510). [17] (viz příloha č. 4, obrázek č. 3)

3.3 Radnice Další památkou městské památkové rezervace je radnice s číslem popisným 1. Stejně jako kostel Nanebevzetí Panny Marie a katedrála sv. Ducha stojí na Velkém náměstí. Budova radnice prošla mnohými úpravami v různých architektonických stylech. První známkou jsou gotické sklepy, o kterých ale bohužel nejsou žádné další podrobnosti. Poprvé se o radnici psalo v roce 1418. O 170 let později, tedy v roce 1588, byla radnice přestavěna v renesančním stylu. Roku 1696 přibyla k radnici věžička s hodinami. Ta byla v roce 1786 zbourána a nahrazena novou věží, taktéž s hodinami, které byly zprovozněny až o 4 roky později. Další přestavba radnice byla v pozdně klasicistním slohu, a kterou vedl stavitel František Dobrkovský. V této době zde působil zemský soud, okresní zastupitelství a hejtman. Po druhé světové válce radnice sloužila k různým účelům. Kadeřnice zde měly své učiliště, bylo zde stanoviště sanitních vozů anebo sloužilo jako učiliště pro fotografy. Časem ale všichni budovu opustili a budova tak chátrala až do období mezi roky 1994- 1996, kdy proběhla celková rekonstrukce. V současné době má radnice několik místností určených pro primátora a zbytek slouží soukromým subjektům.

3.4 Bílá věž Původně se stavba začala připravovat již v roce 1509, ale kvůli sporům mezi měšťany a panským stavem byla výstavba posunuta. Stavba věže započala 7. června 1574. Náklady na stavbu byly hrazeny z milodarů. Speciálně pro tuto stavbu byl vytěžen kámen, konkrétně hořický pískovec. Během první fáze stavby byla postavena 48 metrů vysoká věž. Až do roku 1840 byla podoba i barva věže několikrát měněna. Během těchto úprav byl 22. května 1581 do 4. patra věže zavěšen zvon, jméno nesl po sv. Augustinovi. Velikostně je to 2. největší zvon v Čechách. Na výšku má 169 cm, na šířku 206 cm a váží téměř 10 tun. Svoji nynější výšku, 72 metrů, získala věž až v roce 1589. Aby návštěvník vystoupal až na vrchol věže, musí zdolat 233 schodů a 9 pater.

25

První orloj byl na věž vsazen v roce 1585. Sloužil více než 240 let. V roce 1828 byl první orloj nahrazen novým, vyrobeným Josefem Božkem z Prahy. Tento orloj odbíjel každých 15 minut a také každou hodinu. V současné době je Bílá věž turistickou atrakcí, která nabízí mnoho možností. Jednou z nich je například noční prohlídka. Koná se pouze jeden den v měsíci, po celý rok a přístupná je od 20 hodin do půlnoci. Další možností je tzv. Svítání. To je uskutečněno pouze 4x v roce, a to v den, kdy se střídají roční období. [22], [JAKL, 2005, str. 19-20]

Obrázek 3: Bílá věž

Zdroj:http://files.mesto-hradeckralove.cz/system_preview_detail_200001381-7cd347dcd3public/Bila%20vez%20-%20Hradec%20Kralove.jpg

3.5 Kaple sv. Klimenta Podle kronikářů se jedná o jeden z nejstarších kostelů v naší zemi. Údajně ho nechal postavit kníže Bořivoj při návratu ze svého křtu z Moravy. Zmínka o tomto kostelu je i v Neplachově kronice, kde je psáno, že v roce 1134 je kostel sv. Klimenta jediným kostelem v celém městě. Při požáru, který zničil kostel sv. Ducha nejspíš shořela i kaple sv. Klimenta. Po poslední mši, konané 9. dubna 1714 byla kaple zbořena a nahrazena kaplí novou podle architekta G. Santiniho. [24, 25]

26

3.6 Biskupská rezidence Biskupství bylo v Hradci založeno v roce 1664. Samotná stavba byla postavena v barokním stylu v letech 1709 – 1716 podle návrhů Santiniho stejně jako kaple sv. Klimenta. Ve 2. polovině 18. století byla rezidence zvýšena o další patro. Až do roku 1963 rezidence sloužila k církevním účelům. Pak zde byla umístěna Krajská galerie. V roce 1990 byla budova navrácena církvi a v roce 1994, po nákladných rekonstrukcích, byla slavnostně vysvěcena. Součástí rezidence je také kaple sv. Karla Boromejského, ve kterém se v roce 1786 stal z Josefa Dobrovského kněz. Obrázek 4: Biskupská rezidence

Zdroj: http://www.miros50.estranky.cz/img/mid/1013/22a.jpg

3.7 Mariánský sloup Je dominantou Velkého náměstí. Měří 19 metrů a slouží jako památník městu, které bylo ušetřeno od morové epidemie v roce 1716. Dodnes se pořádně neví, kdo byl autorem tohoto sloupu. Autorství je přisuzováno 3 lidem- Giovanimu Battistovi Bullovi, Janu Pavlu Cechpauerovi a Janu Blažejovi Santinimu.

27

Vrchol sloupu zdobí socha panny Marie, která je na samém vrcholu. Na podstavcích pod pannou Marií jsou sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jáchyma, sv. Karla Boromejského a sv. Anny. (viz příloha č. 4, obrázek č. 5)

4 Další turistické atraktivity 4.1 Obří akvárium Obří akvárium je součástí ENVI DOMU, nacházejícím se v centru města. Akvárium je sladkovodní a bylo otevřeno v roce 1998 „jako první a veřejné akvárium ve střední a východní Evropě.“ [12] Akvárium je rozděleno na několik částí. V první části lze shlédnout výstavu, která se pravidelně obměňuje. V další části návštěvník na vlastní kůži zažije, jak se žije v tropickém deštném pralese. Vlhkost vzduchu se zde dosahuje 85- 90%. A právě za těchto podmínek se velmi dařím rostlinám, jako jsou orchideje, bromélie a další rostliny. A právě v těchto umělých tropech uprostřed Hradce lze vidět až na 150 druhů. Aby atmosféra deštěného pralesa byla úplná, občas se zde objeví umělý déšť či mlha. Poslední, a asi nejdůležitější části, je samotné akvárium. K vidění je zde přes 40 druhů sladkovodních ryb v počtu okolo 500 dospělých ryb a nespočet kusů mláďat. Objem akvária je 130 000 litrů vody. Délka akvária je 5 metrů a šířka 8 metrů. Akvárium je navrženo ve tvaru tunelu, kterým návštěvníci prochází. Každý čtvrtek je možnost shlédnout krmení ryb přímo z rukou potápěče. Vedle akvária zde návštěvníci mohou navštívit videoprojekci přírodních krás nebo kavárnu s akváriem s dravými piraňami. Další nabídkou akvária je relaxační večer pro 2-6 osob přímo v útrobách akvária. Pak je zde také rodinné sportoviště nabízející ricochetový kurt, posilovnu a infra saunu. A celkem zajímavou nabídkou je i malá konferenční místnost, která pojme 30-35 lidí. Mezi základní vybavení patří televize, promítací plátno a bar. K dispozici je také krb a kulečníkový stůl. [12] (viz příloha č. 4, obrázek č. 6)

4.2 Hvězdárna a planetárium Hvězdárna leží na samém kraji města. Byla vybudována v letech 1947-1961. Do roku 2014 zde bude vybudováno digitální planetárium, na které královehradecký kraj získal 28

dotaci z operačního programu pro inovace, a to ve výši 105 miliónů korun. Budova bude navazovat na nynější planetárium a kapacita bude okolo stovky sedadel. Mezi pravidelné programy patří pozorování Slunce, které je každou sobotu od 14 hodin. Pak je zde také program pro děti, ten je taktéž každou sobotu se začátkem v 15 hodin. Součástí dětského programu je vždy nějaká astronomická pohádka (např.: Psí hvězda, Hvězdný sen, Jak šlo Sluníčko na vandr apod.). Každý měsíc se také pravidelně pořádají večerní pozorování a večerní programy. Během obou programů je možné při jasné obloze pozorování oblohy dalekohledem. A každý měsíc zde také probíhají různé tematické přednášky a výstavy. Součástí planetária je i více než šestikilometrový okruh nazvaný Planetární stezka z roku 2005. Na tomto okruhu se nachází modely planet sluneční soustavy v měřítku 1: 1 000 000 000. V tomto měřítku jsou nejen modely planet, ale také vzdálenosti mezi jednotlivými planetami. [14] Obrázek 5: Hvězdárna a planetárium

Zdroj: http://fotogalerie.hradeckralove.cz/fotky/fotka-120.jpg

4.3 Hydroelektrárna na Labi Hydroelektrárna je národní technickou památkou postavenou v letech 1909- 1912. Budova je v secesním slohu podle návrhů Františka Sandera. Elektrárna, s půdorysem ve tvaru L, se nachází na jezu, který byl vybudován v roce 1908 k regulaci průtoku Labe. A právě díky tomuto jezu, kterému nikdo neřekl jinak než „Hučavý“, dostala svoji přezdívku „Hučák“. Součástí je také informační centrum, které je zaměřené na

29

obnovitelné zdroje energie. V rámci toho centra je možné shlédnout i výstavu, kde je možné vidět i historické turbíny.[19], [20], [21] Obrázek 6: Hydroelektrárna Hučák

Zdroj: http://www.hradeckralove.cz/pamatky.php

4.4 Památník bitvy u Chlumu Vyvýšenina Chlum se nachází asi 11 kilometrů od centra města. V roce 1866 se zde odehrála slavná bitva mezi pruským a rakouským vojskem. Už po bitvě zde byly stavěny pomníky. V roce 1936 zde bylo postaveno muzeum. Až do roku 2008 zde byla k vidění výzbroj a oblečení vojáků z obou armád. Od roku 2010 je zde nová budova muzea s další expozicí týkající se rakousko-pruské bitvy. V roce 1997 byl celý areál vyhlášen jako památková zóna. O dva roky později, v roce 1999 zde byla postavena vyhlídková věž, ze které je výhled na celé bojiště. Každý rok se zde pak konají slavnostní bitvy. Kolikrát i přes nepřízeň počasí se jich účastní mnoho návštěvníků.

4.5 Hrající schody Hrající schody nepatří zrovna mezi nejvyhledávanější turistickou atrakci města a málokterý návštěvník či turista ví, že vůbec v Hradci Králové hrající schody existují. Nacházejí se v místě starého pivovaru, nedaleko zimního stadionu. Schody vydávají zvuky připomínající foukání do lahve. [36] (viz příloha č. 4, obrázek č.7)

4.6 Botanická zahrada Botanická zahrada je otevřena v rámci farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Slouží jako výukový pavilon, ale je přístupný i veřejnosti ve vegetační době. Pavilon 30

byl otevřen v roce 1969, a je rozdělen na dvě části. Součástí expozice jsou převážně léčivé rostliny pocházející se subtropů a tropů. Je zde k vidění více než 500 druhů rostlin. [37]

4.7 Šrámkův statek v Pileticích Šrámkův statek se nachází na jednom z katastrálních území města, v Pileticích. Statek byl vyhlášen chráněnou památkovou zónou díky svým vzácným dřevěným stavbám lidové architektury. Skvostem je dvoupatrová roubenka z roku 1802. Součástí je i stodola, která byla přistavěna v roce 1814. Areál statku je využíván k různým lidovým slavnostem, trhům, jarmarkům, folkovým festivalům či svatebním hostinám. Doprava je zajištěna autobusem městské hromadné dopravy č. 13. (viz příloha č. 4, obrázek č. 8)

5 Kulturní zařízení 5.1 Muzeum východních Čech Muzeum bylo založeno v roce 1880 jako městské muzeum. Postupem času se z něj stalo největší muzeum v Královehradeckém kraji. Historická budova muzea byla navržena předním českým architektem, Janem Kotěrou. V roce 1995 byla tato budova prohlášena za národní kulturní památku. Od roku 1993 je součástí muzea také památník při příležitosti bitvy u Chlumu, která se odehrála v roce 1866 Vedle trvalých výstav lze navštívit i další, především tematické výstavy, kterých je ročně pořádáno 10-15. Muzeum má i své 3 vlastní sbírky- přírodovědeckou, archeologickou a historickou. Součástí těchto sbírek je více než 3 000 000 výstavních předmětů. [13]

31

Obrázek 6: Muzeum východních Čech

Zdroj: http://www.portalymest.cz/obrazky/muzeum-vychodnich-cech-v-hradci-kralove.jpg

5.2 Letecké muzeum Muzeum se nachází v areálu Letiště ve Věkoších. K vidění jsou zde letuschopné stroje z roku 1903 až po současnost, lidé mají možnost poznat historii české aviatiky nebo usednout do dvouplošníku z druhé světové války či nadzvukového stíhače. Součástí expozice jsou letadla z Německa, Francie a Velké Británie. Mezi nejznámější repliky ve sbírce patří MiGy 15 a 21, bitevník SU 25 a vrtulníky Mi 2 a Mi 24. Za pěkného počasí je zde také představení Létajícího cirkusu. [38 – 40]

5.3 Klicperovo divadlo Divadlo jako takové bylo otevřeno v roce 1885, avšak hrát se zde začalo až v roce 1949. Největšího rozkvětu se divadlu dostalo až po pádu komunismu v roce 1989. Po tomto roce bylo celé divadlo, skládající se z 10 budov, kompletně zrekonstruováno. V roce 2007 se stalo centrem kultury. Čtyřikrát bylo jmenováno divadlem roku. Vedle organizace festivalu Theatre European Regions pořádá také festival Čekání na Václava. Divadlo má 4 scény- hlavní scéna pojme 400 diváků, scéna Beseda 130 diváků, scéna V Podkroví 50 diváků a letní scéna okolo 300 diváků. Vedle divadla je také možnost navštívit galerii U Klicperů, kde se každou sezonu pořádá výstava různých malířů, sochařů a grafiků. [42 - 43] (viz příloha č. 4, obrázek č. 9)

32

5.4 Divadlo Drak Divadlo drak je divadlem všech generací, mezi návštěvníky patří nejen ti nejmenší z nás, ale i jejich babičky a dědové. Své brány poprvé otevřelo v roce 1958. Do podvědomí se dostalo hlavně v roce 1966, kdy uvedlo inscenaci Pohádky z kufru odehrané ne festivalu UNIMA.

V 80. letech získalo divadlo věhlas díky svým

loutkovým představením- Popelka, Šípková Růženka, Sen noci svatojánské a další. Díky tomuto svému významnému působení od roku 1995 spolu s hradeckým Klicperovým divadlem organizuje jeden z největších divadelních festivalů- Theatre European Regions (Divadlo evropských regionů). V roce 2010 byl přistavěn Labyrint Divadla drak. V labyrintu je možno vidět expozici loutek či navštívit kreativní dílnu. V ní si návštěvník může vyzkoušet různé profese spojené s divadlem; zažít, jak se vytváří divadelní hra či sehrát krátké představení. [44]

5.5 Festival park Festival park se nachází na území bývalého vojenského letiště. Rozloha areálu je asi 33 hektarů. Díky své rozloze je vhodný pro pořádání různých festivalů. V areálu je možno zaparkovat až 10 000 aut, a postavit přes 20 000 stanů a pojme zhruba 40 000 lidí. Festival park je již tradičním místem konání 2 významných hudebních festivalůRock for People a Hip Hop Kemp. A již 3. rokem se zde v roce 2012 konal Gurmán Festival- festival jídla a pivní slavnosti. Akce konané ve Festival parku za rok 2011: 30.4- 1.5. Gurmán Festival- 6 000 návštěvníků 2. - 5.7. Rock for People- 28 000 návštěvníků 18. – 20.8. Hip Hop Kemp- 25 000 návštěvníků 16.9. Rally Show- 9 000 návštěvníků [11] Součástí Festival parku je také autodrom (Czechring), který má rozlohu 40 hektarů a pojme 30 tisíc návštěvníků. Největšími událostmi pro rok 2012 budou: Autosport Tuning Show (27.-28.4. 2012) a RallyShow 2012 a AutosalonShow 2012 (9.-10.6.2012) [10]

33

6 Sportovní vyžití Na své si ve městě přijdou i sportovní nadšenci. Ve městě se nachází nejen plavecký bazén, ale také Aquapark a v letních měsících je otevřeno koupaliště Flošna. Pro příznivce golfu se poblíž města nachází několik golfových hřišť. Návštěvníci města se mohou také projet na koňském hřbetě. Pro ty, co rádi bruslí je v zimní sezóně otevřen zimní stadion a v letních měsících mohou využívat cyklistických stezek na in-line bruslení. Mimo jiné si návštěvníci a turisté mohou jít zacvičit do velkého množství fitness center, navštívit wellness, jít si zahrát tenis, squash či ricochet. Městské lázně- Aquacentrum Součástí městských lázní je i výše zmíněný 50 metrový plavecký bazén, kde je v ceně zahrnuta i pára. Samotné aquacentrum disponuje velkým množstvím atrakcí- 82 metrů dlouhý tobogán, výřivka, dětský bazén, sauna, masáže, fitness centrum. [54] Koupaliště Flošna Koupaliště bylo otevřeno teprve v roce 2010. A ještě ten rok se stihlo stát stavbou roku 2010. Celý areál koupaliště zaujímá plochu 15 000 m2. Návštěvníci se mohou koupat ve 3 různě velkých bazénech, v nichž se voda ohřívá po celou sezónu, kdy teplota vody dosahuje 26-28 stupňů. V ceně vstupenky jsou zahrnuty i jízdy na několika tobogánech. Pro děti je k dispozici dětský bazén a dětské hřiště s houpačkami, prolézačkami a trampolína. [53] Park Golf Hradec Králové Šesti jamkové hřiště se nachází v Roudničce, který je velmi dobře dostupný i městskou hromadnou dopravou. Součástí areálu je také cvičné odpaliště tzv. Driving Range a také Chipping & Putting- tréninkové greeny. Pro úplné začátečníky je také možnost vstoupit do golfové školy, kde se naučí základům této hry. [54] Nová Amerika Golf Resort Toto golfové hřiště patří mezi jedno z největších v republice a největším ve východních Čechách. Nachází se poblíž města Hradec Králové. Původně zde stál selský statek a samotné hřiště bylo otevřeno v roce 2002. „Tvoří jej tři mistrovské devítky (Woodland, Maple Hills a Bohemian Garden) a jedna akademická devítka.“ [55] 34

Ranch „B“ Ranč nabízí projížďky každou sobotu a neděli podle počasí a nezáleží na tom, jestli jsou návštěvníci začátečníci nebo pokročilí. Děti se mohou projet na poníkovi. [56]

7 Infrastruktura cestovního ruchu v Hradci Králové 7.1 Doprava Individuální silniční doprava Hradec Králové je spojen s Prahou dálnicí D11. Dálnice nevede až k městu, ale je provizorně ukončena u obce Praskačka nedaleko Hradce Králové z důvodu sporů o pozemky s Ludmilou Havránkovou. Spor byl ukončen teprve v loňském roce (2011). Dále Hradec Králové leží na rychlostní silnici R 35, která by měla vést z Liberce až do Lipníka nad Bečvou. Po dostavení dálnice D1 s ní bude spojena. V současné době jsou otevřené pouze některé úseky silnice, mezi které patří i úsek Sedlice- Opatovice nad Labem, na kterém se nachází i největší třípatrová křižovatka v České republice. Železniční doprava Dopravní dostupnost Hradce Králové po železniční síti je dle mého názoru dostatečná. Například z naší české metropole se dá do Hradce dostat dvěma směry. První možností, a bez nutnosti přestupu je směr Praha- Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové. Cesta rychlíkem trvá v průměru 1h a 42 minut. Druhou možností, jak se dostat z Prahy do Hradce s přestupem v Pardubicích. Cesta rychlíkem Praha- Pardubice trvá zhruba hodinu a 10 minut. A rychlíkem z Pardubic do Hradce cesta zabere 18 minut. V Hradci lze využít 5 stanic nádraží- Hlavní nádraží, z dob první republiky, Slezské předměstí, Hradec Králové zastávka, Hradec Králové- Kukleny a Plotiště nad Labem. Autobusová doprava Hradec Králové je důležitým autobusovým uzlem směrem na Polsko. Ačkoliv je zde zavedena železniční síť, město považuje autobusovou dopravu za důležitější. A díky vybudování dálnice D11 směrem na Prahu je to možná i rychlejší způsob dopravy, pomineme-li dopravní zácpy, nehody a objížďky. V letech 2006- 2008 byl vybudováno nové autobusové nádraží nesoucí název Terminál hromadné dopravy Hradec Králové.

35

V roce 2009 terminál získal ocenění stavba roku. V Hradci má svou pobočku i jeden z nejvýznamnějších dopravců v ČR- Student Agency. Autobusové linky jezdí do Prahy. Městská hromadná doprava Hradec Králové disponuje 43 dopravními linkami, které obsluhují autobusy nebo trolejbusy. Součástí těchto linek jsou noční spoje, školní autobusy, „rychlíky“ a pak také jeden spoj, který jezdí zdarma z centra města k hypermarketu Tesco na okraji Hradce. V hradecké MHD funguje čipový odbavovací systém. V rámci tohoto systému je možno užívat bezkontaktní čipovou kartu, kterou vydává dopravní podnik. Tato karta může být použita nejen v hromadné dopravě v Hradci Králové, ale také v Pardubicích. Dále může být karta použita u další dopravců v rámci integrovaného dopravního systému VYDIS. Letecká doprava V Hradci Králové se nachází veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště a je užíváno výhradně soukromníky. V rámci letiště je možné využít aerotaxi, vyhlídkové lety či cargo. Mnohem častěji je plocha letiště užívána ke společenským, sportovním a kulturním akcím. Nejbližší mezinárodní letiště je letiště v Pardubicích vzdálené asi 21 kilometrů. Lodní doprava Lodní doprava v Hradci neexistuje ani na úrovni výletních lodí. Již 7x se na místním zastupitelstvu projednávala myšlenka výletní lodi, která by se plavila po Labi se zastávkami pod Kunětickou horou nedaleko Pardubic a v Dřítči. Podle posledního aktuálního článku z roku 2010 byla tato myšlenka v jednání už i na ministerstvu dopravy. Avšak výsledek jednání dosud není známý. Plánovaná délka trasy by měla být zhruba 27 kilometrů. [46] Cykloturistika Díky tomu, že město Hradec Králové leží v nížině, je vhodné pro nenáročnou cykloturistiku. Díky této své poloze dostalo také přezdívku „Malá Čína“ a „Malé Holandsko“. Město má celkem hustou síť cyklostezek. Ve městě funguje i půjčovna kol a v rámci městské hromadné dopravy je možné kola přepravovat i v dopravních prostředcích. Během školního roku je to možné pouze o víkendech a o prázdninách každý den. Přeprava kol je zdarma. Každý rok ve městě také probíhá akce s názvem Město na kolech. [49] 36

Pěší turistika Pro turisty a návštěvníky je dle mého názoru lepší se po městě pohybovat pěšky. Vzdálenost turistických atrakcí není veliká a město je vybaveno velkým množstvím laviček, kdy si lidé mohou odpočinout a relaxovat. Z města vedou poměrně dobře značené pěší stezky, po nichž se mohou turisté vydat na výlety po okolí a mohou tak například navštívit Hrádek u Nechanic, který je vzdálený asi 12 kilometrů.

7.2 Ubytování a stravování Ubytování I přes to, že jsem několikrát kontaktovala informační centra ve městě, nikdo mi nebyl schopen dát k dispozici statistiky, které jsem požadovala, proto jsem musela použít statistiky z Českého statistického úřadu.

Obrázek 7: Hosté v ubytovacích zařízeních v královehradeckém kraji v letech 2000-2011

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Domácí 719 956 701 453 738 168 678 686 659 732 647 120 649 237 621 386 612 563 586 195 596 278 608 776

Hosté 246 072 317 057 266 202 287 579 298 781 325 271 332 840 287 933 290 150 223 961 207 992 220 558

Celkem 966 028 1 018 510 1 004370 966 265 958 513 972 391 982 077 909 319 902 713 810 156 804 270 829 334

Tabulka 1: Hosté v ubytovacích zařízeních v kraji

37

Počet příjezdů hostů (tis.)

Počet hostů z ČR (tis.)

Počet přenocování (tis.)

Počet přenocování hostů z ČR (tis.)

Průměrný počet přenocování (dny)

Průměrná doba pobytu (dny)

2000

43 090

32 492

260 970

219 778

6,1

7,1

2001

76 227

51 281

182 984

125 020

2,4

3,4

2002

82 737

62 729

192 760

144 552

2,3

3,3

2003

90 722

65 276

210 120

151 305

2,3

3,3

2004

71 448

49 650

138 449

93 295

1,9

2,9

2005

79 191

55 293

139 405

88 844

1,8

2,8

2006

78 148

53 900

141 634

91 151

1,8

2,8

2007

82 972

54 544

143 052

87 606

1,7

2,7

2008

91 372

54 639

154 214

93 748

1,7

2,7

2009

76 751

50 149

133 030

89 007

1,7

2,7

2010

77 154

46 490

126 341

75 872

1,6

2,6

Tabulka 2: Statistika návštěvnosti města a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních

Ve městě se nachází 12 hotelů a 7 penziónů. Turisté také mohou využít ubytování na ubytovnách, domovech mládeže či na kolejích. Hotel Vacek „Pod věží“ **** Tento čtyřhvězdičkový hotel se nachází přímo pod Bílou věží na Velkém náměstí. Součástí hotelu je také restaurace a konferenční místnost s plným vybavením. Hotel nabízí ubytování v klasickým jedno či dvoulůžkových pokojích, apartmánech a střešních apartmánech. Cena pokojů pro rok 2011 se pohybuje od 1 400,-Kč do 3 300,- Kč. Více informací k cenám na http://www.pod-vezi.cz/ Hotel U Královny Elišky **** Hotel u královny Elišky turisté naleznou na malém náměstí. Je umístěn v původním měšťanském domě ze 14. století. V tomto domě žil kdysi i známý český spisovatel Karel Čapek, který ve městě studoval. I tento hotel disponuje vlastní restaurací a sklípkem. Hotel je známý i díky svému šéfkuchaři Martinu Novákovi, který vařil světovým celebritám. Mimo jiné mohou hosté využít i wellness centrum, které je pro hosty zdarma. Cena za ubytování v roce 2011 se pohybuje od 1 800,- Kč do 3 300,- Kč. Více na: http://www.hotelukralovnyelisky.cz/cs/ Hotel Tereziánský dvůr **** Hotel sídlí poblíž historického centra města nedaleko řeky Orlice. Disponuje 80 pokoji s kapacitou 148 lůžek a svým vybavením se řadí mezi nejmodernější hotely v ČR. 38

Amber hotel Černigov *** Tento čtrnáctipatrový hotel se nachází v těsné blízkosti vlakového nádraží. K hotelu patří i restaurace a je zde možnost využít také konferenční prostory. Hotel nabízí 7 salónků a sál, který pojme zhruba 500 osob. V hotelu je celkem 196 pokojů s lůžkovou kapacitou 329 lůžek. Cena pokojů se pohybuje od 1 075,- Kč do 1 950,- Kč. Ceník je platný pro rok 2011. Více informací na: http://www.hotelcernigovhradeckralove.com/ Hotel Nové Adalbertinum *** Hotel se nachází v historickém centru, na Velkém náměstí. Nachází se v budově, kde byl původně klášter. Součástí hotelu je restaurace a kongresové centrum. V rámci kongresového centra je k dispozici sál s kapacitou až 500 osob. V hotelu je 33 pokojů s kapacitou 66 lůžek. Cena pokojů v roce 2011: 1 350,- Kč až 2 190,- Kč. Více na: http://www.noveadalbertinum.cz/cz/

7.3 Stravování Podle mého názoru je ve městě poměrně široká nabídka restaurací, kde si každý příjde na své. Lidé mohou navštívit restaurace od čínské, přes mexickou až po italskou, klasickou pivnici, kavárny a mnoho barů. Ve městě nalezneme i nekuřáckou restauraci Bowling bar 69, kde je možnost si zahrát bowling a petanque. Jednou z nejvyhlášenějších restaurací je v hotelu U Královny Elišky, kde je šéfkuchařem Martin Novák, držitel mnoha světových ocenění. Restaurace sídlí na Malém náměstí 117. (viz příloha č. 5)

7.4 Informační centra V Hradci Králové se nacházející 3 informační centra, z nichž jedno je otevřeno pouze během turistické sezóny. (viz příloha č. 6). Vedle poskytování informací turistům a návštěvníkům centra nabízí také různé propagační a upomínkové předměty- turistické známky, samolepky na hole, pamětní mince, magnetky, bloky, tužky, propisky, publikace o městě nebo trička pro děti s potiskem, na kterém je lvíček Gustav. Provozovatelem informačních center je Adalbertinum, které se zabývá kulturními a vzdělávacími aktivitami a podporou rozvoje turismu ve městě.

39

8 Kulturní, společenské a sportovní akce Město Hradec Králové je nejdůležitějším kulturním centrem v celém kraji. Každý rok se zde pořádá spousta kulturních, společenských a sportovních akcí. V této kapitole bych ráda uvedla ty nejvýznamnější z nich, které se zde pořádali v roce 2012. BŘEZEN INFOTOUR A CYKLOTURISTIKA Datum konání: 16. – 17. 3. 2012 Veletrh proběhl v kongresovém centru Aldis. Jedná se o jediný veletrh cestovního ruchu v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Veletrh seznamuje návštěvníky aktuality z cestovního ruchu, prezentuje nabídky různých regionů i měst a cestovní kanceláře zde mají možnost informovat o svých novinkách. Mimo tuto nabídku si návštěvníci mohou koupit řemeslné a potravinové výrobky připomínající tradice a kulturu České republiky. V roce 2012 se konal již 13. ročník tohoto veletrhu. [50] DUBEN HRADEC NEZNÁMÝ: PO STOPÁCH KNIHY STARÝ HRADEC KRÁLOVÉ DŮM OD DOMU Datum konání: 29. 4. 2012 Během této akce, která se v roce 2012 konala již potřetí, mají účastnící možnost poznat město, jak ho neznají- mohou navštívit dvorky či sklepení soukromých domů. Součástí je i průvod v originálních dobových kostýmech a jarmark. [52] KVĚTEN STŘEDOEVROPSKÝ JAZZOVÝ MOST Datum konání: 1. 5. 2012 Již po jedenácté proběhl v Hradci jazzový festival. Jedná se o mezinárodní festival ve spolupráci s partnery z Bánské Bystrice, Salgótarjánu (HU) a Tarnówa (PL). [52] „Základní myšlenkou festivalu je vzájemná výměna jazzových kapel z jednotlivých partnerských zemí, podpora svébytného hudebního žánru, kulturní výměna v rámci 40

střední Evropy a obohacení kulturního a společenského života v jednotlivých místech konání festivalu.“ [51] 10. ROČNÍK WORLD MUSIC FESTIVALU NA JEDNOM BŘEHU Datum konání: 25. – 26. 5. 2012 Desátý ročník tohoto hudebního festivalu tradičně proběhl v areálu letního kina Širák. Vedle českých interpretů se zde představili také představitelé africké, balkánské či latinsko- americké hudby. [52] ČERVEN RALLYSHOW A AUTOSALONSHOW 2012 Datum konání: 9. – 10. 6. 2012 I tato akce v Hradci probíhala již poněkolikáté. Pro rok 2012 se jednalo o pátý ročník. Tato show patří mezi nejvýznamnější akce svého druhu. Mimo hlavní program, který byl tento rok zaměřen na historické závodní automobily a formule, byl také připraven bohatý doprovodný program a volba Miss Auto 2012. Různé automobilky zde také představily své novinky. [52] 146. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ – KÖNIGGRÄTZ 1866 Datum konání: 29. 6. – 1. 7. 2012 Každý rok se v ulicích města a na bojišti u Chlumu koná pietní akce na počet této bitvy. Přímo v ulicích města probíhá bohatý kulturní program- průvod městem, koncerty, představení historické hudby a odborné semináře. Na bojišti se odehrává rekonstrukce oné slavné bitvy. [52] ČERVENEC ROCK FOR PEOPLE Datum konání: 3. – 6. 7. 2012 Jeden z největších hudebních festivalů v zemi proběhl již po 18. Představilo se zde na 150 českých a zahraničních interpretů. Festival se každoročně koná ve výše zmíněném festival parku a zúčastní se ho přes 20 tisíc diváků. [52]

41

SRPEN HIP HOP KEMP Datum konání: 16. – 18. 8. 2012 Další z hudebních festivalů proběhl stejně jako Rock for People ve Festival parku. Původně se tento hudební festival na louce u letního koupaliště v Pardubicích, ale rok od roku si získával věhlas po celé Evropě a bylo třeba ho přesunout do většího prostoru. V roce 2012 se konal 11. ročník tohoto festivalu. [52] SLAVNOSTI KRÁLOVNY ELIŠKY Datum konání: 31. 8. – 1. 9. 2012 Tato akce probíhá na počest příchodu Elišky Rejčky do města. Součástí je jarmark, středověký průvod, historická hudba, rytířské souboje a další. Slavnosti bývají ukončeny ohňostrojem. [52] ZÁŘÍ XI. ROČNÍK AKCE „MĚSTO NA KOLECH“ Datum konání: 2. 9. 2012 Cílem této akce je propagace zdravého životního stylu a jízdy na kolech. Akce se koná pro širokou veřejnost a lidé se mohou zúčastnit jízdou na kolech, koloběžkách, kolečkových bruslích a ti nejmenší v kočárku. [52] CIAF- Czech International Air Fest Datum konání: 8. – 9. 9. 2012 Tento festival začínal na letišti v Hradci Králové, ale pak se přestěhoval do areálu letiště v Brně, kde proběhlo několik ročníků. Od roku 2009 je CIAF zpět na letišti v Hradci Králové. V roce 2012 byl tento letecký festoval zaměřen na vojenské letouny a sportovní akrobacii. [52] „ČEKÁNÍ NA VÁCLAVA“ - FESTIVAL VELKÝCH MALÝCH DIVADEL Datum konání: 28. 9. – 28. 10. 2012 Festival je pořádán Klicperovým divadlem a značí tak začátek divadelní sezóny. [52] 42

ŘÍJEN XVIII. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO JAZZOVÉHO FESTIVALU JAZZ GOES TO TOWN 2012 Datum konání: 15. – 20. 10. 2012 Mezinárodní festival, na kterém se představuje každoročně evropská a světová špička mezi hudebníky. [52]

9 Dotazníkový průzkum Nejdůležitější částí a zároveň i cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení městské památkové rezervace Hradec Králové z pohledů návštěvníků a turistů. Podkladem byl dotazník skládající se z 15 otázek (vzor dotazníku v příloze č. 1). Nakonec mi odpovědělo 203 respondentů. Z toho 23 bylo cizinců. 34 dotazníků nemohlo být ke zpracování vůbec použito, neboť se jednalo o studenty univerzity, což v praxi znamená, že se nejedná ani o turisty či návštěvníky. Není-li v textu uvedeno jinak, veškeré grafy a tabulky týkající se dotazníkového šetření jsou mým vlastním dílem. Dotazníky jsem sbírala během celého roku 2011. Začala jsem v únoru 2011. Nejlepší měsíce na dotazování byly ty letní (červen – srpen), po zbytek roku to bylo těžší, protože většina dotazovaných byla přímo z Hradce Králové. Nejtěžší bylo najít návštěvníky a turisty z věkové kategorie do 17 let a 56 a více. Celkem jsem tedy vyhodnotila 169 dotazníků. (viz Tabulka 3)

43

Měsíc Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad

Počet respondentů 7 8 12 13 33 49 51 15 6 9

Tabulka 3: Počet dotazníků v jednotlivých měsících roku 2011

Dotazník se skládal většinou z uzavřených otázek. Otevřenou otázkou byla pouze otázka, kde se zjišťovalo, co turista čí návštěvník v daném městě či okolí navštívil, další otevřenou otázkou byl odhad vzdálenosti města od místa bydliště, kdy jsem tuto otázku považovala za nepovinnou neboť spousta respondentů nevěděla. Pohlaví respondentů Mužů odpovědělo 87 (celkem 51% dotazovaných), žen 82 (49% dotazovaných). Při terénním dotazníkovém šetření byli muži ochotnější více odpovídat na dotazníky než ženy. Věková struktura respondentů Jak jsem psala již na začátku této kapitoly, největším problémem bylo sehnat zástupce věkové kategorie do 17 let a nad 56 let. Většinou se totiž jednalo buď o žáky či studenty místních škol, či seniory s trvalým bydlištěm přímo v Hradci Králové. Nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 18 – 25 let, celkem do ní spadá 49 respondentů. Další početnou kategorií je 26 – 35 let. V ní se nachází 43 dotazovaných. V kategorii 36 – 45 let odpovídalo 31 respondentů.

44

46-55 let 11%

56 a více do 17 let 8% 8% 18-25 let 29%

36-45 let 18%

26-35 let 26%

Graf 1: Věková struktura respondentů

Vzdělání Nejvíce oslovených turistů a návštěvníků uvedlo nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské (50%)- Následují ti, co mají základní (ve všech případech se jednalo o studenty středních škol, kteří byli z jiného města s třídou na výletě v Hradci Králové) a nebo jsou vyučeni (34%). A nejméně početnou skupinou jsou vysokoškolsky vzdělaní (16%) základní, vyučen

střední

vysokoškolské

16%

34%

50%

Graf 2: Vzdělání respondentů

Místo bydliště domácích respondentů (kraj) Nejnáročnější otázkou ke zpracování bylo právě místo bydliště turistů. Převážně uváděli město (nebo obec, vesnici,…), ale pro lepší přehlednost výsledků jsem tuto otázku 45

vyhodnotila na základě krajů. Nejvíce návštěvníků či turistů bylo z Královéhradeckého kraje. Ti sem jezdili převážně za příbuznými či na nákupy. Druhým nejvíce zastoupeným krajem byl Pardubický kraj. (viz Většina přijela za nákupy nebo za sportem- hlavně si přijeli zaplavat. Důvodem této návštěvy bylo zřejmě to, že plavecký areál v Pardubicích prochází rekonstrukcí (plánované otevření je někdy v půlce května 2012).

Kraj Budějovický Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Celkem

Počet respondentů 3 4 8 3 42 16 5 6 28 2 12 5 1 11 146

Tabulka 4: Místo bydliště domácích respondentů

Bydliště zahraničních respondentů (stát) Zahraničních turistů je ve městě nejvíc v letním období, v období letních festivalů jako je Rock for People nebo Hip Hop kemp. Osobně mi odpovědělo 23 turistů. Nejvíce jich bylo ze Slovenska- 8, dále z Rakouska- 5, Německa- 4, Polsko- 4 a 2 turisté byli z Belgie.

46

Belgie 9%

Německo 17%

Slovensko 35%

Rakousko 22%

Polsko 17%

Graf 3: Země původu zahraničních návštěvníků

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Nejvíce respondentů odpovědělo, že hlavní důvodem návštěvy byl výlet. Takto odpovědělo 43 lidí. Dále sem lidé jezdí hlavně kvůli návštěvě příbuzných či známých (38 lidí). 25 lidí také odpovědělo, že přijelo do města za kulturou a to hlavně v letních měsících, kdy se koná nejvíce akcí. Dalším důvodem byla návštěva za sportem a to hlavně v létě, kdy lidé jezdili na místní koupaliště na Fošně a v zimě přijeli na zimní stadion bruslit. Čtrnáct respondentů přijelo hlavně do města nakupovat. pouze projíždím zdravotní pobyt 2% 2%

sport 11%

nákupy 8%

dovolená 12% kultura 15%

služební cesta 1% výlet 26%

návštěva příbuzných 23%

Graf 4: Hlavní důvod návštěvy města

47

Jak často navštěvujete toto město (místo)? Nejvíce lidí odpovědělo, že do Hradce jezdí pravidelně (45 respondentů). Někdy prý i několikrát týdně. Další 39 dotázaných město navštíví několikrát ročně. S touto odpovědí se většinou pojí návštěva známých a příbuzných nebo nákupy jako hlavní důvod, proč lidé do města jezdí. Poprvé zde bylo 19 lidí. A pouze jeden člověk odpověděl, že do města přijede jen tak jednou za 3 roky. asi jednou ročně 8% podruhé 11%

jednou za 3 roky 1% pravidelně 27%

poprvé 11%

potřetí 19%

několikrát ročně 23%

Graf 5: Četnost návštěv města

Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Nejvíce návštěvníků přijede do města v letním období. Nejen, že k návštěvám města přispívá pěkné počasí, ale také množství kulturních, společenských a sportovních akcí (viz kapitola 8). Letní období zvolilo 67 respondentů jako svou odpověď. Na jaře do města nejraději jezdí 40 respondentů, na podzim 30 a v zimním období 32 respondentů. Návštěvnost v zimních měsících se často pojila s návštěvou známých a příbuzných či nákupy, kde respondenti volili důvod své návštěvy města. Tito dotazovaní jsou většinou ze vzdálenějších koutů České republiky. Všichni zahraniční návštěvníci uvedli léto jako období, ve kterém do města nejčastěji zavítají.

48

zima 19%

jaro 24%

podzim 18% léto 39%

Graf 6: Roční období

Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)? Na tuto otázku lidé odpovídali různě. Nejvíce respondentů se zde zdrželo jeden den bez přenocování (46). Další nejčastější odpovědí bylo pár hodin. Takto odpovědělo 37 respondentů. Většinou se ve městě zdrželi v rozmezí jedné až pěti hodin. Celý víkend ve městě strávilo 23 respondentů, ti zde byli hlavně za příbuznými či známými. Ti, co v první otázce odpověděli, že pouze projíždí, se zdrželi pár minut až jednu hodinu (4 respondenti). Nejdelší pobyt byl na 14 dní a takto odpověděli pouze 3 lidé. týden 3%

pár minut 3%

2 dny 8% 3 dny 12%

víkend 16%

14 dní 2%

den 31%

pár hodin 25%

Graf 7: Délka pobytu respondentů ve městě

49

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pouze pro cizince) Z 23 oslovených cizinců drtivá většina z nich odpověděla, že se v České republice zdrží 3 dny (19 respondentů). Zbývající 4 lidé se zdrželi 4 dny. Všichni byli dotázáni v letních měsících, a všichni také odpověděli, že do města přijeli za kulturou.

4 dny 17%

3 dny 83%

Graf 8: Délka pobytu cizinců ve městě

Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? V této otázce jsem zjišťovala, co již turisté navštívili nebo se teprve chystají navštívit. Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Pro lepší srovnání by bylo vhodné uvést i roční návštěvnosti jednotlivých památek, ale jak jsem uvedla již v úvodu, díky neochotě lidí pracujících v cestovním ruchu v Hradci Králové, jsem se žádných statistik nedočkala. Mezi odpověďmi se mimo památky města Hradce Králové objevily i městské lázně nebo dvanáct kilometrů vzdálený Hrádek u Nechanic. Někteří do svých odpovědí zařadili nákupní centra a jeden respondent dokonce hospodu. Jedenáct respondentů uvedlo, že doposud ve městě a okolí nic nenavštívili a ani tak nehodlají učinit. Nejnavštěvovanější atraktivitou města je, podle mého dotazníkového průzkumu, Obří akvárium, které zvolilo 46 respondentů. Další oblíbenou turistickou atraktivitou města je Aquacentrum, ve kterém pobylo 39 respondentů. Mezi další navštívené památky a atraktivity města patří Bílá věž, Klicperovo divadlo, „Hučák“ - hydroelektrárna na Labi a další. (viz tabulka č. 5)

50

Počet návštěvníků

Atraktivita Obří akvárium Městské lázně (Aquacentrum) Bílá věž Muzeum Východních Čech Klicperovo divadlo Hvězdárna a planetárium Chrám Nanebevzetí Panny Marie Katedrála sv. Ducha Hydroelektrárna na Labi Biskupský palác Divadlo Drak Hrádek u Nechanic Zimní stadion

46 39 37 29 22 20 15 14 12 7 5 4 4

Tabulka 5: Navštívené atraktivity města a okolí

Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Necelých 49% z celkového počtu 169 dotázaných přenocovalo. 54% minimálně jednu noc strávilo přímo ve městě, další 34% přenocovalo v regionu. 3 lidé byli ubytováni v Praze (do města přijeli většinou na služební cestu). Pouze jedna osoba byla ubytována na více místech a 6 respondentů uvedlo, že přes noc pobývalo jinde (4 z toho spali v pardubickém kraji, 1 osoba v Brně a 1 člověk v Liberci).

v Praze 4%

na více místech 1%

jinde 7%

v tomto regionu 34%

v tomto místě 54%

Graf 9: Místo zvoleného ubytování

51

Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Nejvíce respondentů přespalo u svých známých či příbuzných (38%). 28% dotázaných strávilo noc v tábořišti. 16% využilo služeb penziónu, 10% přenocovalo v hotelu. ubytování v soukromí 2%

hotel 10%

u známých/příbu zných 38%

chata/chalupa 6%

kempink/táboři ště 28% penzión 16%

Graf 10: Typ zvoleného ubytování

Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) V rámci této otázky bylo možné vybrat více možností. Nejvíce lidí uvedlo jako jednu z priorit osobní důvody (51 lidí). Další nejvíce vybranou prioritou byla kultura, respektive kulturní akce a zábava. Kvůli sportu do města přijelo 30 lidí a přírodu jako prioritu onačilo 43 lidí. Příroda Mezi nejdůležitější priority pro výběr tohoto regionu patří vodní plochy a toky a také klidné prostředí bez hluku, kdy si tyto dvě odpovědi vybralo celkem 32 dotazovaných. Čisté životní prostředí je důležité pro 8 respondentů.

Příroda čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky Celkem

Počet respondentů 8 15 3 17 43

Tabulka 6: Priorita pro výběr regionu- příroda

52

Kultura Kulturní předpoklady byly nejdůležitější prioritou pro výběr regionu. Nejčastější odpovědí byly kulturní akce a zábava, kdy ji zvolilo 45 respondentů. Další 13 dotazovaných vybralo historická města a památky jako svoji prioritu.

Kultura historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava Celkem

Počet respondentů 13 5 45 63

Tabulka 7: Priorita pro výběr regionu- kultura

Sport, pohyb

Sport výkonnostní sport rekreační sport a turistika aktivní rekreace Celkem

Počet respondentů 17 5 8 30

Tabulka 8: Priority pro výběr regionu- sport, pohyb

Ostatní Hodně respondentů také vybíralo osobní důvody jako svoji prioritu pro výběr regionu. Tyto odpovědi se většinou pojily s odpovědí návštěva známých a příbuzných, kdy respondenti měli vybrat hlavní důvod své návštěvy. Pracovní důvody uvedlo 16 respondentů.

Ostatní pracovní důvody osobní důvody jiné Celkem

Počet respondentů 16 51 3 70

Tabulka 9: Priority pro výběr regionu- ostatní

10. Jak cestujete? Nejvíce dotázaných přijelo s rodinou (většinou za účelem nákupů, kultury či návštěvy známých a příbuzných). Individuálně město navštívilo 68 lidí. Skupinka 6 studentů 53

střední školy odpověděla způsob cestování jako skupinový zájezd pořádaný školou. A 9 lidí přijelo se svým partnerem či partnerkou.

skupinový zájezd 4%

partner 5%

s rodinou/ přáteli 51%

sám 40%

Graf 11: S kým respondent cestuje

11. Jaký dopravní prostředek jste použil (a)?(uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) Osobní automobil použilo 86 dotázaných. Autobusem přijelo 38 lidí a služeb Českých drah vyžilo 43. Pouze 2 lidé do města přijeli na kolech. A tito dva lidé jsou z blízkého okolí. Bydlí do 10 kilometrů od města. kolo 1% vlak 25% autobus 23%

osobní automobil 51%

Graf 12: Typ zvoleného dopravního prostředku

54

13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Tato otázka byla pro několik lidí otázkou tipovací, protože neměli nejmenší představu, jak je Hradec Králové vzdálený jejich bydlišti. Nejčastější odpovědí bylo 10 – 30 km. Takto odpovědělo 41 respondentů. Ve vzdálenosti 31 – 60 km bydlí 16 respondentů. Dvacet osm dotazovaných uvedlo nebo si tiplo vzdálenost města od svého bydliště v rozmezí od 61 km do 100 km. Z celkového počtu 169 respondentů 40 na tuto otázku neodpovědělo.

501 - 1 000 km 6% 201 - 500 km 9%

nad 1 000 km 2% 10 - 30 km 32%

101 - 200 km 17%

61 - 100 km 22%

31- 60 km 12%

Graf 13: Odhad vzdálenosti města od bydliště respondentů

14. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? A) UBYTOVÁNÍ Nejčastější částkou, kterou obyvatelé ČR zaplatí za ubytování je v rozmezí 401 – 700 Kč. Dalším nejčastějším výdajem je ubytování v rozmezí mezi 701 a 1 000 Kč. Cizinci u nás nejčastěji zaplatí za ubytování 101 – 400 Kč. Tuto částku zaplatí především v kempech během letních festivalů.

55

obyvatelé ČR

cizinci

46 39 28 21 14 9

6

3

3

do 100 Kč 101 - 400 401 - 700 701 - 1000 1001 Kč Kč Kč 1300 Kč

nad 1300 Kč

Graf 14: Výdaje za ubytování

B) STRAVOVÁNÍ Nejčastěji utracenou částkou během dovolených je mezi 101 – 400 Kč. Tuto částku utratí 76 českých a 15 zahraničních respondentů. Do stokoruny za stravování se vejde 27 českých a 2 zahraniční dotazovaní. Částku v rozmezí 401 – 700 Kč utratí 41 Čechů a 4 cizinci. obyvatelé ČR

cizinci

76

41 27 15 2

4

2

2

0

do 100 Kč 101 - 400 401 - 700 701 - 1000 1001 Kč Kč Kč 1300 Kč

0

nad 1300 Kč

Graf 15: Výdaje za stravování

C) VEDLEJŠÍ VÝDAJE/ NÁKUPY Nejčastější částkou, kterou respondenti utratí je částka v rozmezí od 101 do 400 Kč. Takto odpovědělo 76 českých a 15 zahraničních respondentů. Druhou nejčastější částku uvedli od 401 do 700 Kč. Částku v tomto rozmezí utratí 41 Čechů a 4 cizinci. Pouze dva Češi a dva cizinci uvedli, že utratí více než 701 Kč, ale méně než 1 000 Kč.

56

obyvatelé ČR

cizinci

76

41 27 15 2

4

2

2

0

do 100 Kč 101 - 400 401 - 700 701 - 1000 1001 Kč Kč Kč 1300 Kč

0

nad 1300 Kč

Graf 16: Vedlejší výdaje/nákupy

10 SWOT analýza atraktivity města pro turisty a návštěvníky Silné stránky -

Dobrá dopravní dostupnost

-

Dobrá poloha v rámci královéhradeckého kraje

-

3 informační centra

-

Hustá síť cyklistických stezek

-

Existence mezinárodního neveřejného letiště

-

Velké množství akcí (kulturních, sportovních a společenských)

-

Rozmanitost architektury

Slabé stránky -

Dopravní vytížení

-

Špatný stav některých komunikací

-

Nedostatečná propagace města

-

Nedostatek neplacených parkovacích míst

-

Nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity

Příležitosti -

Napojení na dálnici D 11

-

Kulturní, sportovní a společenské akce 57

-

Lodní doprava na úrovni výletní lodi

-

Atraktivní město pro cestovní ruch (spousta památek, rozmanitost turistických atraktivit)

-

Prostory pro pořádání kongresů

-

Rozvoj pěší a cyklo turistiky

-

Možnost čerpat peníze na rozvoj z fondů EU

-

Zlepšení péče o městskou zeleň

Hrozby -

Znečišťování životního prostředí nadměrnou dopravní zátěží

-

Konkurence jiných turistických oblastí v kraji- hlavně Krkonoše

-

Blízkost jiných velkých měst mimo kraj- Pardubice

-

Nezájem o město ze strany turistů a návštěvníků

-

Sezónní výkyvy v rámci návštěvnosti města

10.1 Návrh na zlepšení Propagací města se zabývá magistrát města Hradce Králové. I přes to, že v roce 2011 získalo město ocenění za propagační materiály, celková propagace města je nedostatečná. [57] Velmi důležitou propagací města je účast na různých veletrzích cestovního ruchu, především na těch mezinárodních. Město by také mohlo více využít svých webových stránek k propagaci různých společenských, kulturních a sportovních akcí či památek a turistických atrakcí. Důležitá je také propagace kongresové turistiky, která by znamenala větší zisk nejen pro hotely s kongresovými prostory, ale také pro město.

10.2 Rozvoj kongresové turistiky I přes to, že některé hradecké hotely disponují konferenčními prostory, slouží spíše k soukromým účelům, popř. k méně významným setkáním. Město má také vlastní univerzitu s přednáškovými sály, které by mohly být poskytnuty pro potřeby kongresu. I samotné město má účastníkům kongresu co nabídnout, ať už se to týká památek, kultury či sportovního vyžití.

58

Závěr Hradec Králové leží v regionu, kde je možné využívat turistický potenciál po celý rok, ať už ve formě turistiky, cykloturistiky, lyžování či návštěvě turistických atraktivit a kulturních akcí. Městská památková rezervace Hradec Králové je ukázkou mnoha stylu architektury- od gotiky až po secesi. Dominantou města je Bílá věž, která stojí na Velkém náměstí a za dobré viditelnosti lze odtud vidět i Orlické hory. Historické jádro prošlo mnoha rekonstrukcemi, zrekonstruováno bylo i opevnění pocházející z dob bitvy u Chlumu. Město má převahu letní turistiky. S ní souvisí především festivaly, které jsou ve městě pořádané. Vedle festival Rock for People a Hip Hop kempu, které ročně přitáhnou přes 20 tisíc návštěvníků, by se město mělo zaměřit na propagaci těch menších a méně známých festivalů. Město by se také mělo zaměřit na řešení problému s nedostatkem parkovacích míst v centru a jeho okolí. Hradec Králové je spíše výletním místem, kdy zde lidé stráví většinou jen den, bez přenocování. Tento problém by mohla vyřešit lepší propagace města jak na veletrzích cestovního ruchu, tak i pomocí internetových stránek. Tato práce včetně dotazníkové průzkumu může pomoci městu si uvědomit, jaký typ lidí do města přijíždí nejčastěji, kolik zde tráví času a jak ten čas tráví. Díky tomu by město mohlo vytvořit produkt pro jinou cílovou skupinu, který by byl natolik atraktivní, že by do města přilákal více lidí a zvýšil by tak návštěvnost města. Jak jsem psala již v úvodu, Česká republika v porovnání s nejnavštěvovanějšími zeměmi světa v návštěvnosti zaostává. Vedle jazykových bariér a kapesních krádeží je největším problémem až přílišná propagace hlavního města Prahy na úkor ostatních turistických regionů. Pokud by se zlepšila celková propagace s nabídkou atraktivních produktů, věřím, že by se i celková návštěvnost měst, či celých turistických regionů zvýšila.

59

Zdroje Tištěné zdroje BOUDOVÁ, D. Czech Republic: 99 Top Tourist Destinations. 1. vydání. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2003, 160 stran. ISBN 80-7011-716-8. DAVID, P. 1000 divů Česka: Nejkrásnější výtvory přírody i člověka. 1. vydání. Praha: Knižní Klub, 2008, 376 stran. ISBN 978-80-242-2133-5. DAVID, P., Soukup V. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezku: Hradec Králové. 1. vydání. Praha: S & D, 1996, 80 stran. ISBN 80-86050-11-4. DAVID, P., Soukup V. Velká turistická encyklopedie: KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. 1. vydání. Euromedia Group a.s. - Knižní klub, 2009, 328 stran. ISBN 978-80-242-2454-1. DAVID, P., Soukup V. Wonders of Bohemia, Moravia and Silesia. Praha: Euromedia Group a.s. - Knižní klub, 2004, 216 stran. ISBN 80-242-1410-5. DVOŘÁČEK, P. To nejzajímavější z měst a obcí. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 2010, 168 stran. ISBN 987-80-7346-112-6. FIŠERA, Z. Navštivte...: Městské věže v Čechách, na Moravě, ve Slezku. 1. vydání. Praha: Olympia, 2011, 168 stran. ISBN 27-034-2011. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: Pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2011. ISBN 978-80-7373-107-6 JAKL, J., Falta B., Mareček P. Hradec Králové: průvodce věnným městem českých královen-salónem republiky. 1. vydání. Hradec Králové: Garamon s.r.o., 2005, 157 stran. ISBN 80-86472-23-X. LANGEROVÁ, B. Královéhradecký kraj. 1. vydání. Martin: Neografia, a.s., 2003, 200 stran. ISBN 80-86408-08-6. MIKULKA, J. Dějiny Hradce Králové do roku 1850. 1/1, [Od nejstarších dob do r. 1526]. Hradec Králové: Nadace Historica, 1996, 180 stran. ISBN 80-900048-9-X.

60

MIKULKA, J. Dějiny Hradce Králové do roku 1850. I/2, [Léta 1526-1620]. 1.vydání. Hradec Králové: Nadace Historica, 1997, 492 stran. ISBN 80-900048-9-X. ŠILHÁNEK, P. , Šilhánková, V. Ulice, náměstí a nábřeží Hradce Králové. 1.vydání.: Civitas per Populi, 2009, 186 stran. ISBN 978-80-903813-8-4. TOUŠLOVÁ, I. Toulavá kamera 11. 1. vydání. Praha: Freytag & Berndt, 2010, 240 stran. ISBN 978-80-7445-056-3.

Internetové zdroje [1] Legislativa- Ministerstvo kultury. MINISTERSTVO KULTURY. Ministerstvo kultury [online]. 2007. vyd. [cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW< http://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/legislativa/default.htm ˃ [2] Rozpis statní finanční podpory programu na rok 2012. In: Ministerstvo kultury [online]. [cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW < http://www.mkcr.cz/assets/kulturnidedictvi/pamatkovy-fond/dotacni-programy/Rozpis-statni-podpory-v-Programuregenerace-MPR-a-MPZ-v-roce-2012-.pdf ˃ [3] Dotace na památky, památková péče. Dotace na památky, památková péče [online]. 2009 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW< http://www.dotace-na-pamatky.cz/dbdotace/program-regenerace-mestskych-pamatkovych-rezervaci-a-mestskychpamatkovych-zon.htm ˃ [4] Profil města Hradec Králové. In: Hradec Králové [online]. 2008 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/urad/profil ˃ [5] Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 20.1.2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW< http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-ouzemi&tu=0&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4UKAxuP0EpMd AMXu8RqEldJGkQmDI1aUKAhcUsmJBYYWGFnYOxLIJ6AlQmxMzPCpUgwIE6ydSff 7_s-z95BS2JYPpZT2Zyoo7Cpy2Rkykgrvjwre4_FyDfgUo4loOOPFTjmENZjeIgGY3DQRptbkFWtfMS3nU8VQXlvsPsHrGJmZzBBc CfndyPYShPh01-qoJhEK83T98XF638pDjoE1lOAnSGOq_e9bk5CCIr2Z3a9Xb15s8QBqhWOE_EwW5HQXaIFlv baQpxnJ0sTuPhS-

61

WgqIuqCVcEilY7Aq6zR3sKpS4wiMOoURBAcmMc4knusLgyAmc3b2eL9o28TPjEtIW0 Q1Gswl_r3nM9tk81MInloIaAh3b_GbQ1yXtvtFF_RKnzHJ7HoouOQZtNzyHNfo-M ˃ [6] Meteostanice- Hradec Králové. In-počasí [online]. 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW < http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=hradec ˃ [7] Znak města, Hradec Králové. Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/znak-mesta ˃ [8] Hradec Králové [online]. 2000-2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW < http://historie.hradeckralove.cz/ ˃ [9] Plotiště nad Labem. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2001-2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW < http://cs.wikipedia.org/wiki/Plotiště_nad_Labem ˃ [10] CzechRing.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z WWW < http://www.czechring.cz/ ˃ [11] FestivalPark [online]. 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z WWW < http://www.festivalpark.cz/ ˃ [12] Obří akvárium Hradec Králové [online]. 2007 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z WWW < http://www.obriakvarium.cz/index.asp ˃ [13] Muzeum Východních Čech v Hradci Králové [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW < http://www.muzeumhk.cz/novinky.html ˃ [14] Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové [online]. 19. 5. 2007 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW < http://www.astrohk.cz/ ˃ [15] Hradec Králové: Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW < http://www.pooh.cz/pruvodce/a.asp?a=2004018&db=444 ˃ [16] Hradec Králové- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko [online]. 2007-2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW < http://www.turistika.cz/mista/hradec-kralove-kostel-nanebevzeti-panny-marie ˃ [17] Katedrální kostel sv. Ducha [online]. 02. 01. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/urad/katedralni-kostel-sv-ducha ˃

62

[18] Radnice č.p.1, Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/urad/radnice-c-p-1 ˃ [19] Hydroelektrárna Hučák na Labi [online]. 2003-2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckymkrajem.cz/kraj/hk/hydroelektrarna-hucak-na-labi ˃ [20] Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z WWW < http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/hradec-kralove.html ˃ [21] Hučák, Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/hucak ˃ [22] Bílá věž v Hradci Králové [online]. 2008 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW < http://www.bilavez.cz/ ˃ [23] Historie Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.hu.cz/index.htm ˃ [24] Kaple sv. Klimenta [online]. 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW< http://www.hradeckralove.org/urad/kaple-sv-klimenta ˃ [25] Děkanství HK: historie kaple sv. Klimenta [online]. 2003 - 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW< http://www.dekanstvihk.cz/historie/historie_kliment/historie_kliment_podrobne.htm ˃ [26] Rychlostní silnice R35. In: Wikipedia [online]. 9. 2. 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW < http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlostní_silnice_R35 ˃ [27] České dráhy, a.s. [online]. 2009 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW < http://www.cd.cz/default.htm ˃ [28] Biskupská rezidence [online]. 2009 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW < http://www.ichk.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=42&Itemid=41&menutype=his torie-a-msto ˃ [29] Biskupská rezidence- Hradec Králové- Královéhradecký kraj [online]. 2007 - 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW < http://www.atlasceska.cz/kralovehradeckykraj/biskupska-rezidence-hradec-kralove/ ˃ 63

[30] Terminál hromadné dopravy Hradec Králové. In: Wikipedia [online]. 27. 12. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW < http://cs.wikipedia.org/wiki/Terminál_hromadné_dopravy_Hradec_Králové ˃ [31] Dopravní podnik města Hradce Králové a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW < http://www.dpmhk.cz/ ˃ [32] Letecké služby Hradec Králové a.s. [online]. 2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW < http://www.lshk.cz/cs ˃ [33] Mariánský sloup, Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/urad/mariansky-sloup ˃ [34] Hradec Králové- Mariánský morový sloup [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW < http://www.turistika.cz/mista/hradec-kralove-mariansky-morovysloup ˃ [35] Památník bitvy u Chlumu 1866 [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW < http://www.chlum1866.cz/ ˃ [36] Hrající schody- Hradec Králové [online]. 2008 - 2009 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://www.mesto-hradeckralove.cz/products/hrajici-schody/ ˃ [37] Botanická zahrada léčivých rostlin- Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-0326]. Dostupné z WWW < http://www.kralovehradecko-info.cz/cz/atraktivity/hradeckralove/botanicka-zahrada.php ˃ [38] Letecké muzeum- Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://www.kralovehradecko-info.cz/cz/atraktivity/hradec-kralove/leteckemuzeum.php ˃ [39] Letecké muzeum Hradec Králové [online]. 2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://www.ceskevylety.cz/zajimavosti.php?kod=1655_letecke-muzeumhradec-kralove ˃ [40] Létající cirkus- živé letecké muzeum v Hradci Králové [online]. 2009, 16.1.2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Letajici-cirkus---zive-letecke-muzeum-v-Hradci-Kra.aspx ˃

64

[41] Hradec Králové- letecké muzeum [online]. 2007 - 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://www.turistika.cz/mista/hradec-kralove-letecke-muzeum ˃ [42] Hradec Králové- Klicperovo divadlo [online]. 2007 - 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://www.turistika.cz/mista/hradec-kralove-klicperovo-divadlo ˃ [43] Klicperovo divadlo [online]. 2008 - 2009 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://www.mesto-hradeckralove.cz/products/klicperovo-divadlo/ ˃ [44] Divadlo Drak [online]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://draktheatre.cz/ ˃ [45] Šrámkův statek [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://www.sramkuvstatek.cz/sramkuv-statek.html ˃ [46] V Hradci králové oprášili sen o lodích, Pardubice v tom mají náskok [online]. 2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW < http://pardubice.idnes.cz/v-hradci-kraloveoprasili-sen-o-lodich-pardubice-v-tom-maji-naskok-pyo-/Pardubicezpravy.aspx?c=A101023_1471459_pardubice-zpravy_aja ˃ [47] Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové: Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). In: Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové [online]. 2008 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/file/2161_1_1/download/ ˃ [48] Hotel u královny Elišky [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z WWW < http://www.hotelukralovnyelisky.cz/cs/ ˃ [49] Cykloturistika, Hradec Králové [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/zivot-ve-meste/raj-cyklistu ˃ [50] Veletrh Infotour a cykloturistika [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z WWW < http://www.infotourhk.cz/cs ˃ [51] UNITED EUROPE JAZZ FESTIVAL [online]. 2011 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z WWW < http://www.unitedeuropejazzfestival.eu/ ˃ [52] Calendarium Regina 2012: Kulturní události v Hradci Králové [online]. 2011 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z < WWW http://www.calendariumregina.cz/?lang=cz ˃ 65

[53] Letní koupaliště Fošna, Hradec Králové [online]. 2011 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW < http://www.snhk.cz/flosna/ ˃ [54] Hradec Králové- zajímavosti a ubytování pro Hradec Králové, Kuks, Zoo Dvůr Králové [online]. Region Tour, 2008 - 2009 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW < http://www.mesto-hradeckralove.cz/ ˃ [55] Nová Amerika Golf Resort [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW < http://www.novagolf.cz/golfove-hriste.php ˃ [56] Ranch "B" [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW < http://www.hkr.cz/ranch_b/ ˃ [57] Informace odboru kultury, sportu a cestovního ruchu, Hradec Králové [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW < http://www.hradeckralove.org/urad/aktuality-odboru ˃ [58] Světový žebříček nejnavštěvovanějších turistických zemí [online]. 2005 [cit. 201204-28]. Dostupné z WWW < http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100921_nejnavstevovanejsi_zeme_sveta.html ˃ [59] Nové rozdělení turistických regionů České republiky [online]. 2005 - 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z WWW < http://www.czechtourism.cz/media/tiskovezpravy/nove-rozdeleni-turistickych-regionu-ceske-republiky.html ˃

66

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Mapa turistických okruhů Hradec Králové Příloha 3: Seznam ubytovacích zařízení Příloha 4: Obrázky Příloha 5: Poloha hotelu U Královny Elišky Příloha 6: Informační centra Příloha 7: Výkony hromadných ubytovacích zařízení v roce 2010

67

Příloha 1: DOTAZNÍK 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? a) dovolená, odpočinek d) pouze projíždím

b) výlet

e) pouze projíždím

c) návštěva příbuzných a známých f) zdravotní pobyt, léčení, lázně

g) jiné důvody …… 2. Jak často navštěvujete toto město? a) poprvé

b) podruhé

f) asi jednou za tři roky

c) potřetí

d) několikrát ročně

e) asi jednou ročně

g) pravidelně jednou za ……

3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? b) léto

a) jaro

c) podzim

d) zima

4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)? a) kolik hodin (bez přenocování) ……..

b) kolik dnů ………….

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? a) kolik hodin (bez přenocování) ……..

b) kolik dnů ………….

6. Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? a) Bílá věž

b) obří akvárium

d) muzeum východních Čech Marie

c) hvězdárna a planetárium e) hydroelektrárna

g) Chrám sv. Ducha

f) Chrám Nanebevzetí Panny

h) Židovská synagoga

i) jiné

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? a) v tomto místě

b) v tomto regionu

c) v Praze

d) na více místech

e) jinde 8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? a) hotel

b) penzion

c) ubytování v soukromí

d) chata/ chalupa

e) kempink/ tábořiště

f) u známých/příbuzných

g) jinde….

9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) A) Příroda a) čisté životní prostředí

b) klidné prostředí bez hluku

c) lesy, krajina

d) vodní plochy a toky B) Kultura a) historická města a památky

b) dobře vybavená zařízení pro turisty

c) kulturní akce a zábava C) Sport, pohyb a) výkonnostní sport

b) rekreační sport a turistika

c) aktivní rekreace

D) Ostatní a) pracovní důvody

b) osobní důvody

c) jiné……

10. Jak cestujete? a) sám

b) s rodinou nebo přáteli

c) skupinový zájezd d) jinak …..

11. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) a) osobní automobil/ motocykl

b) autobus

e) loď

g) jinak ……

f) pěšky

c) vlak

d) kolo, lyže

12. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? …………………………………………………………………………………………… …….. 13. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? a) do 10 km

b) 11 až 50 km

c) 51 až 100 km

d) 101 až 200 km

e) 201 až 400 km

f) 401 až 800 km

g) 801 až 1200 km

h) 1201 až 1600 km

i) 1600 až 2000 km

j) 2001 až 3000 km k) 3001 až 5000 km l) nad 5000 km

14. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? A) Ubytování a) do 100 Kč

b) 101 – 400 Kč

e) 1001 – 1300 Kč

f) nad 1300 Kč

c) 401 – 700 Kč

d) 701 – 1000

c) 401 – 700 Kč

d) 701 – 1000

c) 401 – 700 Kč

d) 701 – 1000

B) Stravování a) do 100 Kč

b) 101 – 400 Kč

e) 1001 – 1300 Kč

f) nad 1300 Kč

C) Vedlejší výdaje/ nákupy a) do 100 Kč

b) 101 – 400 Kč

e) 1001 – 1300 Kč

f) nad 1300 Kč

15. Údaje o Vás Pohlaví:

žena muž

Věk:

do 17 let

18 – 25

26 – 35

36 – 45

56 a více Vzdělání:

základní/ vyučen

střední

vysokoškolské

46 - 55

Příloha 2: Mapa turistických okruhů Hradec Králové

Zdroj: http://www.kralovehradecko-info.cz/images/hradec-kralove/mapa_okruhy.jpg

Příloha 3: Seznam ubytovacích zařízení Název

Adresa

Kategorie

Hotel Vacek Pod věží

Hradec Králové, Velké náměstí 165

Hotel ****

Hotel U Královny Elišky

Hradec Králové, Malé náměstí 117

Hotel ****

Hotel Tereziánský dvůr

Hradec Králové, Jana Koziny 336

Hotel ****

Hotel Alessandria

Hradec Králové, Slezské předměstí, Třída SNP 733

Hotel ***

Amber hotel Černigov

Hradec Králové, Riegrovo náměstí 1494

Hotel ***

Hotel U zezuláků Hotel Nové Adalbertinum

Hradec Králové, Malšovice, Na Hrázce 1123

Hotel ***

Hradec Králové, Velké náměstí 32

Hotel ***

Hotel Okresní dům

Hradec Králové, Palackého 409

Hotel ***

Hotel U České koruny

Hradec Králové, Tomkova 180

Hotel ***

Zdeněk Bělohlávek ZServis

Hradec Králové, Sušilova 1337

Hotel **

Hotel Kondic

Hradec Králové, Věkoše, Pouchovská 153

Hotel *

Hotel Stadion

Hradec Králové, Komenského 1214

Hotel garni

Penzion U Svatého Jana

Hradec Králové, Svobodné Dvory, Spojovací 72

Penzion

Penzion Uno

Hradec Králové, Kukleny, Pražská třída 589

Penzion

Penzion Černý kůň

Hradec Králové, Pražská třída 88

Penzion

Penzion Nad oborou

Hradec Králové, Věkoše, Nad Oborou 5

Penzion

Penzion Holata

Hradec Králové, Třebeš, K Labi 627

Penzion

Penzion Marko

Hradec Králové, Velké náměstí 137

Penzion

Penzion u Svatého Lukáše

Hradec Králové, Úzká 208

Penzion

ATC Stříbrný rybník

Hradec Králové, Malšova Lhota, Lhotecká 44

Kemp

Ubytovna Městské lesy Hradec Králové

Hradec Králové, Přemyslova 219

Turistická ubytovna

UK v Praze koleje a menzy v HK

Hradec Králové, Na Kotli 1147

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Hradec Králové, Vocelova 1469

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Domov mládeže SOŠ Hotelový dům Academic- ubytovna

Hradec Králové, Akademika Heyrovského 1177

Domov mládeže SOŠ

Hradec Králové, Hradební 1029

Boromeum Rezidence

Hradec Králové, Špitálská 183

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Kolej Jana Palacha

Hradec Králové, Jana Palacha 1136, 1137

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Zdroj: http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/uz?openform&:569810

Příloha 4: Obrázky Obrázek 1: Vlajka města

Zdroj: http://www.krasnecesko.cz/galerie1/gal5051/vlajka.jpg

Obrázek 2: Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Zdroj: http://www.kralovehradecko-info.cz/images/hradec-kralove/kostel-panny-marie.jpg

Obrázek č.3: Katedrála sv. Ducha

Zdroj: http://tisk.cirkev.cz/res/data/093/010345.jpg?seek=1274289918

Obrázek č.4: Budova radnice

Zdroj: http://turistika.hradeckralove.cz/images/radnice_2.jpg

Obrázek č.5: Mariánský sloup

Zdroj: http://www.kralovehradecko-info.cz/images/hradec-kralove/morovy-sloup.jpg

Obrázek č.6: Obří akvárium

Zdroj: http://www.konferencniprostory.info/?show=detail&id=228

Obrázek č.7: Hrající schody

Zdroj: http://www.mesto-hradeckralove.cz/album/fotogalerie-hrajici-schody/hrajici-schody-hradeckralove-1-jpg/

Obrázek č.8: Šrámkův statek

Zdroj: http://www.hradeckymkrajem.cz/kraj/hk/sramkuv-statek-v-pileticich

Obrázek č. 9: Klicperovo divadlo

Zdroj: http://www.kampocesku.cz/gallery/2009_11_12/18_klicperovo_divadlo.jpg

Příloha 5: Poloha hotelu U Královny Elišky

Zdroj: http://maps.google.cz/

Příloha 6: Informační centra Informační centrum Gočárova třída 1225 500 02 Hradec Králové Kontakty: tel: +420 495 534 482 fax: +420 495 534 485 email: [email protected] Otevírací doba: Po - Pá 8:00-17:30

Informační centrum Velké náměstí 165 500 01 Hradec Králové Kontakty: tel/fax: +420 495 580 492 email: [email protected] Otevírací doba: říjen - květen: Po - Pá 8:30-12:00 13:00-17:00 červen - září: Po - Pá 8:30-12:00 13:00-17:00 víkend 9:00-12:00 12:30-15:00

Informační centrum Hala hlavního nádraží ČD Riegrovo náměstí 914 500 02 Hradec Králové Kontakty: tel: +420 972 341 670 email: [email protected] otevírací doba: Po - Pá 7:00-12:00 12:30-15:30 Zdroj: http://www.ichk.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2&Itemid=3&menutype=vrchni-menu

Příloha 7: Výkony hromadných ubytovacích zařízení v roce 2010

Hosté

z toho nerezidenti

Počet přenocování

z toho nerezidenti

Guests

Nonresidents

Number of overnight stays

Nonresidents

Ukazatel

Čisté využití 1) lůžek (%)

Využití 1) pokojů (%)

Net Occupancy occupancy rate rate of bed of rooms1) 1) places

12 211 878

6 333 996

36 908 811

18 365 947

9 789 927

5 974 227

26 358 475

16 880 869

34,6

40,5

887 420 3 583 365

822 434 2 722 676

1 966 447 7 973 546

46,2 46,9

52,9 51,6

5 319 142

2 429 117

2 070 185 9 842 084 14 446 206

6 940 876

22,3

25,6

2 421 951

359 769

10 550 336

1 485 078

-

813 464

109 389

2 089 470

298 045

-

-

372 214

29 188

1 446 418

77 195

-

-

1 236 273

221 192

7 014 448

1 109 838

-

-

4 743 373 631 356 892 962 484 178

4 116 867 142 575 287 703 154 122

12 121 133 1 688 986 2 712 135 1 384 556

10 947 878 353 063 617 720 355 733

48,9 24,3 27,3 24,5

54,2 29,8 31,9 29,5

670 457 289 528 632 568 804 270

458 499 98 001 148 269 207 992

4 219 001 876 807 2 206 479 3 133 903

3 063 977 251 521 555 533 748 220

48,9 17,8 27,4 29,5

54,8 22,6 31,8 33,7

317 087 336 225 1 042 070 377 748

45 516 46 690 379 674 88 817

960 906 852 046 2 034 734 1 416 140

118 929 103 543 641 380 183 468

21,2 20,2 23,7 23,5

24,7 24,6 30,0 29,4

462 676 527 380

57 939 101 332

1 568 053 1 733 932

160 870 264 112

30,4 24,1

36,2 29,0

Celkem

-

-

Kategorie zařízení: hotely a podobná zařízení celkem v tom: ***** **** ostatní hotely a pensiony ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem v tom: kempy chatové osady a turistické ubytovny ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Kraj: Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zdroj: Český statistický úřad