Městská památková rezervace Hradec Králové postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Městská památková rezervace Hradec Králové – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace Hradec Králové - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

Bakalářská práce

Hostinné 2009

Jaroslava Kordová

2

Prohlášení Zde prohlašuji, že tuto práci jsem zpracovávala samostatně, je to mé autorské dílo. Pomocnou literaturu či zdroje jsem řádně uvedla, popřípadě citovala. V Jihlavě dne 4.5.2009 ………………………………… Jaroslava Kordová

3

Poděkování Chtěla bych velmi poděkovat panu Mgr. Martinu Prokopovi za vedení bakalářské práce a za poskytnutí cenných rad.

4

Abstrakt Jaroslava Kordová. Městská památková rezervace Hradec Králové - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovní ruch. Vedoucí práce: Mgr. Martin Prokop. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. V Jihlavě 2009. …str. V této práci, respektive v první teoretické části, se budu snažit přiblížit Hradec Králové jako velmi atraktivní město s širokým využitím pro cestovní ruch. Zaměřím se jak na historii, tak i jeho současnost, městskou památkovou rezervaci, financování památek, a seznámím vás též s některými plány do budoucna. V druhé částí, té praktické, vyhodnotím dotazníkový výzkum vyplňovaný samotnými občany města i městskou správou.

Abstract Jaroslava Kordová. Municipal monument reserve Hradec Králové – attitude of inhabitant and public service towards regeneration and importance for tourism. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Mgr. Martin Prokop. Degree of skill: Bachelor. Jihlava 2009. In this work, or more precisely, in the first part of this try to approach Hradec Králové as a very attractive town huge utilization for tourism. I aim both for history and present, municipal monument reserve and sponsor of sights. Inform you about some plans to the future. In the second part, the practical, analyse questionnare research is filled by inhabitant of town and public service.

5

OBSAH Prohlášení.......................................................................................................................... 3 Poděkování........................................................................................................................ 4 Abstrakt............................................................................................................................. 5 Úvod.................................................................................................................................. 8 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 9 1

Česká republika......................................................................................................... 9

2

Historie Hradecka ................................................................................................... 10

3

4

5

2.1

Pravěk ............................................................................................................. 10

2.2

Příchod Slovanů.............................................................................................. 11

2.3

Období husitské .............................................................................................. 11

2.4

Jiří z Poděbrad ................................................................................................ 12

2.5

Jagellonci ........................................................................................................ 13

2.6

Habsburkové ................................................................................................... 13

2.7

První republika................................................................................................ 16

2.8

Hradec Králové po 2. světové válce ............................................................... 16

Současnost města .................................................................................................... 17 3.1

Symboly[JM2005] .......................................................................................... 17

3.2

Kultura ............................................................................................................ 20

Magistrát města....................................................................................................... 21 4.1

Organizační struktura...................................................................................... 21

4.2

Rozpočet města ............................................................................................... 25

Strategické plánování.............................................................................................. 26 5.1

6

7

Strategický plán v Hradci Králové.................................................................. 26

Koncepce pro rozvoj a podporu cestovního ruchu ................................................. 28 6.1

Motiv návštěv ................................................................................................. 29

6.2

Charakteristika turistické destinace Hradec Králové...................................... 29

Zdroje financování cestovního ruchu ..................................................................... 32 7.1

Evropská unie a její fondy .............................................................................. 32

7.1.1

Programy 2007-2013 .............................................................................. 32

7.1.2

ROP NUTS II Severovýchod.................................................................. 34

7.1.3

OP Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko ................................................. 35

7.1.4

EHP/ Norsko ........................................................................................... 36 6

7.2

8

Česká republika a její fondy ........................................................................... 36

7.2.1

Ministerstvo pro místní rozvoj................................................................ 36

7.2.2

Ministerstvo kultury................................................................................ 37

7.2.3

Královéhradecký kraj.............................................................................. 37

7.2.4

Město Hradec Králové ............................................................................ 37

Hradecké památky .................................................................................................. 39 8.1

Nová architektura............................................................................................ 39

8.2

Městská památková rezervace – památky ...................................................... 40

8.2.1

Gotika...................................................................................................... 40

8.2.2

Renesance ............................................................................................... 40

8.2.3

Baroko..................................................................................................... 41

8.2.4

Empír ...................................................................................................... 42

8.2.5

Secese...................................................................................................... 42

8.2.6

Moderna .................................................................................................. 42

8.3

Městská památková zóna – památky .............................................................. 43

8.4

Památky mimo zónu ....................................................................................... 43

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 45 9

Dotazníkový výzkum.............................................................................................. 45 9.1

Obyvatelé Hradce Králové.............................................................................. 45

Vyhodnocení........................................................................................................... 45 9.1.1

Shrnutí..................................................................................................... 53 Představitelé Hradce Králové ......................................................................... 54

9.3

Představitelé Národního památkového ústavu................................................ 54

10

9.2

SWOT analýza městské památkové rezervace ................................................... 56

Závěr ............................................................................................................................... 58 Seznam použitých zdrojů................................................................................................ 61 Seznam použitých obrázků ............................................................................................. 63 Seznam použitých tabulek .............................................................................................. 64 Seznam použitých grafů.................................................................................................. 65 Seznam zkratek ............................................................................................................... 66 Příloha A ......................................................................................................................... 67 Příloha B ......................................................................................................................... 67 Příloha C ......................................................................................................................... 67 7

Úvod Královehradecký kraj, jen jeden z celkových čtrnácti, jen jeden, kterého příroda obdařila takovým půvabem, bohatstvím, přírodní a historickou rozmanitostí. Je prakticky nemožné, aby všechna krása, která se zde vytvářela po staletí, tisíciletí, byla popsána na pár řádků. Má neopakovatelné kouzlo. Ne nadarmo pochází autor státní hymny z Hradecka a ne nadarmo zde má domov česká polka. Sice bychom zde těžko hledali významná historická naleziště jako na Moravě, takové množství rybníků jako v jižních Čechách, ale nejvyšší pohoří v České republice tu je určitě. Nejedno srdce zaplesá při sledování Krkonošských pohádek. Královehradecký kraj však nenabízí pouze hory, ale také řadu krásných a zachovalých zámků a hradů, nově vybudovaných cyklostezek, skalní města, lázně a mnoho dalších přírodních a kulturních památek. Ale ani tento kraj nebyl ušetřen válečných

konfliktů,

epidemií,

povstání

a

vykořisťování.

Jednou

z těch

nejvýznamnějších kulturních památek je město Hradec Králové, krajské město, které leží v české kotlině na soutoku řeky Labe a řeky Orlice. Město, které vás pohltí svou kulturou, historií, architekturou. Město, které vám nastíní vývoj architektury bez použití perpetum mobile. Tady začíná ta pravá pouť pánů architektů a inženýrů a všech, kteří se zasloužili o jedinečný vzhled města. „Salón republiky“ – tak je nazýván Hradec Králové v mnoha průvodcích, brožurách, knihách, mezi odborníky a podvědomě se dostává „pod kůži“ i českým obyvatelům. V následujících řádcích se budu snažit dokázat, že pojmenování salón je trefné a vystihující. A nejen o architektuře a památkách je tato práce, ale i o Evropské unii a jejích dotacích, o magistrátu města, o historii Hradecka a v neposlední řadě zde nalezneme dotazníkové šetření mezi obyvateli a představiteli úřadu.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Česká republika Minulost, dějiny, historie, to jsou slova, která mají dva významy. První je událost, dění, situace, které proběhly v minulosti. Druhý význam je reakce na tyto události, vědní obor. Vojenský, politický, geologický význam Čech byl vždy ovlivňován svou polohou v srdci Evropy. České země byly vzdáleny od evropských, politických a hospodářských center, přestože na Moravě vedla obchodní cesta, která spojovala pobřeží Baltu a Středomoří. Jsme a byli jsme chráněni pohořím v pohraničí vprostřed světadílu, bez moře, bez úrodných a teplých nížin, a proto země zůstávaly spíše stranou hospodářských a politických procesů. I přesto, že u nás začal rozvoj cestovního ruchu o mnoho déle než v jiných evropských zemích, dokázali jsme si vydobýt své místo v Evropě i ve světě, a za našimi přírodními i historickými památkami či různými formami cestovního ruchu jezdí miliony turistů ročně.

9

2 Historie Hradecka Krkonoše, nejvyšší pohoří České republiky, místo, kde pramení řeka Labe, která stéká do úrodného nížinatého území Polabí. Pod horami byl kraj, který se spíše podobal tundře než pohostinné teplé krajině. Těžce se dá věřit, že se zde objevil člověk. Dohnal ho sem lov zvěře, která zde žila jako kůň, mamut, sob. Podle jedinečných nálezů u města Dobrušky můžeme konstatovat, že doložená existence člověka tu byla již před 100 000 lety.

2.1 Pravěk Nejstarší etapa a nejdéle trvající. Počátek pravěku se datuje 3 miliony let př. n. l. – 400 př. n. l. Můžeme mu také říkat doba prehistorická a jsou to dějiny, ze nichž nebyly dochovány písemné prameny, jelikož litera vzniká až o mnoho tisíc ba milionů let později. Vzniká a vyvíjí se člověk i jeho společnost. Pravěk rozdělujeme na sedm období paleolit, mezolit, neolit, eneolit, doba bronzová, starší doba železná a mladší doba železná. Člověk vyráběl jednoduché nástroje, které mu pomáhaly v boji se zvěří, v zemědělství a později k obchodům a řemeslům. Bydlel v chatrčích či jeskyních a v době bronzové a železné ve statku, kde hospodařil. Žil ve skupinách a kmenech nebo tlupách. Jeho rituální pohřby dokládají víru v posmrtný život. V oblasti se dochovala kostra mamuta, jednoduché nástroje z kamene, kostí a dřeva, knoflíky, později se uplatnilo rádlo při orbě. Byly dobré podmínky pro zemědělství na sprašových půdách, které byly na pravém břehu Labe. Na opačné straně byly mokřady a bažiny. Tak jako v celé české zemi, kde člověk našel svoje bydliště, i tady se rozmohly různé kultury keramiky - například kultura nálevkových pohárů, kultura jordanovská doložená krásným džbánem z Úhřetic, únětická kultura. Následovala doba bronzová, která měla usnadněný rozvoj díky nalezištím mědi na severovýchodě kraje. Vrcholem je doba laténská, kdy se na území vyráběly železné předměty. Způsob života pravěkého člověka za této kultury se podstatně nezměnil. Obyvatelé byli zemědělci a rozsáhlá pohřebiště jsou na místech jako u kultur předcházejících. Pod Kunětickou horou svědčí nálezy o pobývání Keltů, jejichž práce přinesla nová poznání, a přinesli s sebou důležité vynálezy – kamenný žernov a hrnčířský kruh. Budovali na našem území první města s hradbami (oppida). Kelti z neznámých důvodů 10

opustili Hradecko a do země začínají v 1. století pronikat germánské kmeny, které s sebou přinášejí římskou kulturu. Nálezů po Germánech je velmi málo z důvodu krátkodobého osídlení. Pouze kostrové hroby z Dašic a žárový hrob z Mělic.

2.2 Příchod Slovanů O datování příchodu Slovanů se vedly dlouhé diskuse mezi odborníky. Zatímco na jihu Evropy se zapisovaly všechny události, ve střední Evropě nebylo člověka, který by zaznamenával osudy České země. Ani archeologické nálezy nebyly přesně rozeznány, aby pomohly vytvořit podrobnější časovou osu. Slované byli dovední kováři a zemědělci. Kmeny, které obsadily oblast mezi Labem a Orlicí, byli Charvátové a Zličané, kteří stavěli pevná hradiště na vyvýšených místech. Po vyvraždění Slavníkovců se k moci dostávají Přemyslovci a Hradec Králové se stává po obou stranách Labe centrem správní oblasti. „Na přechodu raného a vrcholného feudalismu se z nepočetné vrstvy knížecích družiníků vytvářela stále bohatnoucí šlechta, ideologicky se opírající o učení církve. Stoupající produktivita, rozvoj trhu a peněžní forma feudální renty, umožnily vznik kolonizace. Tu provozovaly jak mocné feudální rody (páni ze Skalice, ze Švábenic aj.), tak i církev. Za Přemysla Otakata II. přicházeli němečtí kolonisté do oblasti a zalidnili především města. V předhusitském období nacházíme v Hradci Králové řadu jmen německého původu. Kolonizace sice obohatila feudála, který ji prováděl, současně však přispěla k rozvoji řemesel, těžby kovů a k rozkvětu obchodu.“ [TUR1986] str. 26-27. Hradec Králové si od počátku udržoval právní postavení a v celé zemi je jedním z nejstarších měst. Panovníkovi, jako královské věnné město, bylo velkou oporou a střediskem řemeslné výroby, a sídlem cechovních organizací. Z počátku 14. století se dochoval gotický chrám sv. Ducha. Druhá polovina 14. století je významná pro nález Hradeckého rukopisu.

2.3 Období husitské Moc, lakota, vykořisťování a bohatství církve vedla k ostré kritice a k nepokojům, které později vyústily k husitským válkám. 11

Mistr Marek z Hradce Králové, patřil k Husovým příznivcům, který jako univerzitní rektor řídil diskusi o odpustcích. Kazatel Ambrož sjednotil chudinu a měšťanstvo a spolu s venkovským lidem dobyl Hradec Králové a učinil z města pevnost pro východočeské husitství. Po příchodu Jana Žižky se Hradec začal nazývat Menší Tábor. Jan Žižka byl v roce 1424 pochován v chrámu sv. Ducha, ale jeho ostatky byly údajně převezeny do Čáslavi. Křižácké výpravy proti Husitům neměly úspěch a konec válečného hnutí zakončili sami Husité v bitvě U Lipan v roce 1434. Po porážce radikálních Husitů byla sepsána Basilejská kompaktáta, která povolovala přijímání podobojí, což znamenalo chléb i víno. Katolíci totiž přijímali jen chléb.

2.4 Jiří z Poděbrad Po husitských válkách se celkem rychle rozvíjí školství. Absolventi univerzit se stěhují nejen do velkých měst, aby vyučovali český jazyk, latinu a další předměty, ale i na venkov. Zmínky o školství v Hradci Králové se řadí právě do tohoto období. „Po Zikmundově smrti roku 1437 nastává boj o trůn. Česká města společně s východočeskou šlechtou do těchto pří zasahují. Zvláště Hradec Králové striktně nesouhlasí se zvolením Albrechta. Svůj postoj vůči Albrechtovi si šlechta chtěla ujasnit počátkem vojenských operací na sjezdu kraje Chrudimského, Hradeckého a Čáslavského v Chrudimi. Podobným společným poradám zůstaly tyto východočeské kraje věrny i po brzké Albrechtově smrti a za nastalých vnitřních nepokojů v zemi. Nové feudální rozbroje se snažila vládnoucí třída urovnat takzvanými landfrídy, což byl vlastně politický svaz všech tří stavů – měst, drobné šlechty a panstva. Východočeský landfríd

zahrnoval

území

krajů

Hradeckého,

Chrudimského,

Čáslavského

a

Kouřimského. Na vážnosti tohoto landfrídu nabyl zvláště, když do čela krajů byl postaven obratný kališnický politik Jiří z Poděbrad. Na čáslavském sjezdu padlo rozhodnutí, aby se vrchní hejtman Jiří Poděbradský ujal správy celé země.“ [FZ1965] str. 59. Rok 1448, Jiří z Poděbrad se stává zemským správcem a je i úspěšným panovníkem, ale zároveň ho všichni považovažují za kacíře, který se zmocnil trůnu. Za jeho vlády vzniká nová sekta Jednota bratrská a pár let poté jako opozice Jednota zelenehorská. Jiří nebyl 12

oblíbený ani u papeže Pavla II., který posílá výpravu proti kacířské České zemi, která měla za důsledek česko-uherskou válku. Král Jiří se raději vzdává koruny. Po jeho smrti nastupuje dynastie Jagellonců. I když Jiřímu nebylo přáno, jelikož umírá už v roce 1470, dokázal přes všechny boje a urážky vrátit městu kulturní i hospodářský život. Díky jeho vládě a vládě Vladislava Jagellonského si město vydobylo místo na pomyslném žebříčku nejbohatších měst.

2.5 Jagellonci Rod Jagellonců pobýval většinu času v Uhrách než-li v Čechách a toho patřičně využívala šlechta, která soupeřila o majetek a bohatství s jinými šlechtici či skupinami, a zároveň došlo k náporu Turků na Uhry. Jagellonci nájezdům podlehli a v roce 1526 v bitvě u Moháče Ludvík umírá. Přestože rod Jagellonců vládl 55 let, stihli oba panovníci obnovit těžbu stříbra. Za jejich vlády se na Hradecku budovaly převážně gotické stavby a následně začala raná renesance. Po mohutných požárech bylo potřeba celé město goticky přestavět a zdokonalit opevnění. Součástí opevnění byla Mýtská brána, u které se dochovala pouze její část.

2.6 Habsburkové „Rozděl a panuj! To byla zásada habsburských vladařů, kterým vzájemná nedůvěra, nenávist národů usnadňovala překlenout – byť jen na čas – svízelné problémy, které jak kvalifikací, tak rozhledem a faktickými znalostmi nebyli s to řešit.“[RAV2001] str. 33 Ať už někdo má na tento citát názor jakýkoliv, je víc než jisté, že Habsburkové byli rodem, který se na českém trůně udržel nejdéle - až do roku 1740. Jejich následovníky se stala Habsbursko-Lotrinská dynastie. Královská města nechtěla dopustit, aby na panovnický trůn usedli Habsburkové, a tak zorganizovala povstání, které však bylo potlačeno a mělo za následek oslabení práv a privilegií a konfiskaci majetku. Martin Cejp z Peclinovce Hospodářský rozvoj a obnovení tradic nastal v polovině 16. století díky Martinovi Cejpovi z Peclinovce, který působil na radnici a pomohl získat finance na renesanční 13

přestavbu města. Mimo jiné podporoval školství, postavil novou budovu a získal mistry a bakaláře z Prahy, aby zde vyučovali. Působil zde Jan Campanus Vodňanský. Hradečtí se ale moc dlouho neradovali, v roce 1586 propukl ve městě požár, při němž shořelo nad padesát domů a o třináct let později město bojovalo s morovou epidemií. Třicetiletá válka a Bílá hora Rok 1618 značí počátek třicetileté války. V Evropě šlo hlavně o boj mezi římskokatolickou církví a luterány. V Českých zemích vypukla revoluce proti Habsburkům. Rok 1620, rok bitvy na Bílé hoře, krátce po ní město utrpělo ránu jak ve formě konfiskace majetku, pronásledování katolicky nevěřících, kolonizace Germány, tak i v úpadku řemesla, obchodu i zemědělství. Asi nejvíce bylo město postiženo po vpádu švédské armády, kdy byla zničena většina domů a vybudováno mohutné opevnění. Na konci války by asi člověk těžko v Hradci hledal kousek historie, vše bylo zničené. Během války byli posláni do země jezuité, aby kázali a hlídali obyvatelstvo v katolické víře. Za jejich působení však Hradec začal získávat opět svoji krásu. Jezuité postavili kostel Nanebevzetí Panny Marie - jezuitskou kolej. Papež dal zřídit ve městě biskupství a na tomto základě se postavil palác, kostel sv. Jana Nepomuckého. V duchu baroka se přestavby týkaly měšťanských domů, kaple sv. Klimenta, radnice a morového sloupu. Válka s Pruskem Opakované války s Pruskem město téměř zničily a dohnaly vladaře Josefa II. a Marii Terezii k nepopulárnímu kroku zabezpečit Česko vojenským opevněním. Pro Hradec to znamenalo zákrok do staveb při jeho opevňování a nejen že bylo postiženo samotné město, ale i jeho okolí. Lidé, kteří doposud bydleli v centru byli nuceni se přestěhovat, řeky Labe a Orlice spojily svou cestu v jednu totožnou tak, aby v případě nebezpečí zatopily oblast. Po dokončení opevnění se vydal zákaz dalších stavebních úprav či staveb. Hradec Králové sloužil především vojákům a tomu byl podřízen i hospodářský a kulturní život. Národní obrození „Národní obrození bylo pro Hradec Králové důležité, jelikož se stal druhým nejvýznamnějším centrem. První vlastenecké snahy, které navázaly na osvícenské tradice Bohuslava Balbína a královéhradeckého biskupa Jana Leopolda Haye, se projevily v roce 1802 na biskupském semináři při přednáškách Josefa Františka 14

Rautenkrance o českém jazyce. Opravdovým počátkem královéhradecké obrozenecké družiny se však stal rok 1808, kdy Jan Hostivít zakoupil v Hradci Králové tiskárnu. V krátké době se mu podařilo rozšířit ji o knihkupectví a vydavatelství a brzy zřídil své pobočky. Stal se známým vydavatelem časopisů, z nichž nejčtenější byly „Jindy a nyní“, „Polabský Slovan“, „Národní zábavník pro Čechy, Moravany a Slováky“, později přejmenovaný na „Květy české“, mnoha almanachů a několik desítek knižních titulů. Spolu s Josefem Liboslavem Zieglerem, Václavem Klimentem Klicperou, Josefem Chmelou a dalšími vlastenci se Pospíšilovi podařilo zorganizovat družinu, která patřila k největším a nejaktivnějším v celých Čechách.“ [DSJP1996] str. 11 Hradec Králové jako samostatné město bylo vyhlášeno v roce 1851. Prvním starostou se tehdy stal Ignác Lhotský. Město se velmi zapojovalo do kulturního, obchodního a výrobního procesu. Město postavilo železnici, cukrovar, spořitelnu aj. Mimořádným bodem v historii Hradce je založení výrobny pian panem Antonínem Petrofem. Prusko-rakouská válka Počátky této války byly dány chtíčem Německého spolku. Německo se dožadovalo národního sjednocení a Rakousko bylo postupně z jejich území vytlačováno. Tento boj vyústil roku 1866 v bitvě u Chlumu, kde se vojska setkala. Vítězství Prusů na sebe nenechalo dlouho čekat a rakouští vojáci se dali na ústup do opevnění, které se s takovou pečlivostí a rozmyšlením pro tyto vojenské účely budovala, a ani tentokrát jim nepomohla, a proto se náměstek starosty snažil, aby se pevnost zrušila. V roce 1893 město vojenskou stavbu i s přestavěnými objekty koupilo a ihned zbořilo. Vznik průmyslu V druhé polovině 19. století se začalo více soustřeďovat na manufakturní výrobu. Počátky jsem již zmínila v kapitole 2.6.4, a i nadále se pokračovalo s jejím rozšiřováním. Nejprve se tento proces objevoval v textilním průmyslu, poté navazoval na zemědělství, které bylo v kraji tradiční, ale nyní s větší specializací a to cukrovarnictví, pivovarství a mlýnů. Rozvoj železnic a potřeba strojů ke zpracování surovin v této době měla za důsledek rozmach strojírenství. Průmysl chemický byl zastoupen firmou Pilnáček, která se zabývala výrobou mýdla. Dále vznikla ve městě přádelna, koželužní průmysl a výroba nábytku.

15

ujRoku 1895 byl do čela města zvolen František Ulrich. Za jeho působení ve funkci starosty se zdařila realizace staveb na Pospíšilově třídě a právě Ulrich pozval mladičkého Kotěru do Hradce, aby postavil Okresní dům, který se po šesti letech opět přestavoval. Poté se Kotěra vrhl na stavbu muzea a mostu přes řeku Labe. Bezpochyby můžeme Kotěru zařadit k jedněm z nejvýznamnějších architektů. Po první světové válce 28. října 1918 byla prohlášena Morava, Česko, Slezsko a Slovensko jako samostatný stát, a to znamenalo i konec nadvlády Habsburků..

2.7 První republika Urbanismus, charakteristický sloh, kterému v Hradci po první světové válce dal jméno architekt Josef Gočár, který sepsal regulační plán pro město. V tomto plánu jde především o dodržování standardů jako výška budov, vzhled zahrady atd. Gočár postavil budovy, které se staly skvosty české architektury např. Gymnázium J. K. Tyla, Ulrichovo náměstí, Magistrát města. Mezi další významné stavitele, kteří se podíleli na vzhledu města, patřili Václav Rejchl a jeho budova hlavního nádraží, Josef Fňouk a jeho Novákovy garáže, Oldřich Liska a jeho Městské Lázně, Bohumil Waigant, Vladimír Fultner. Hradec Králové se stal světoznámým městem, kam jezdili nejen architekti, aby načerpali inspiraci, ale všichni, kteří chtěli zhlédnout jedinečnou úpravu, nápaditost a originalitu budov, parků, nábřeží a mostů.

2.8 Hradec Králové po 2. světové válce Po válce byl Hradec naštěstí ušetřen od rozsáhlejších socialistických zásahů do rázu města. Je otázkou, zda to bylo prospěšné či by se dalo pokračovat ve stejném duchu jako tomu bylo před válkou. Ať už to bylo jakkoli, důležité je, že se nijak rapidně vzhled ani prostředí nezměnil. Památky na poválečnou architekturu můžeme vidět v podobě panelových domů. Po roce 1989 se neustále město upravuje a zvelebuje, staví se nákupní centra, mosty, obchvaty, krytý bazén, kongresové centrum Nyní se Hradec pyšní Městskou památkovou rezervací, prohlášenou v roce 1962, divadly, hudebními festivaly, muzei, galeriemi, moderními kavárnami atd. 16

3 Současnost města Hradec Králové je statutární město o rozloze 10 568 hektarů s 94 252 obyvateli. Největší předností města je zeleň. Zřídka bychom našli takové množství upravených parků vybízejících k odpočinku, přečtení knihy nebo posezení s přáteli. Je to možná jakýmsi druhem satisfakce města občanům vůči husté dopravě ve městě, která způsobuje hluk a zatěžuje životní prostředí. Za lékařskou fakultou se nacházejí Šimkovy sady, které jsou ze všech nejrozsáhlejší. Jiráskovy sady jsou známé pohledem na soutok řeky Orlice a Labe, letními koncerty a sousoším chlapce a dívky znázorňující již zmiňovaný soutok. Žižkovy sady s kruhovým jezírkem přišly díky větrné smršti v roce 2001 o více jak sto stromů, ale na kráse se to nijak zvlášť neprojevilo. Pokud bychom vyrazili za přírodou mimo Hradec, nepřijdeme vniveč. Hradec Králové získal ve 14. století přilehlé lesy od krále Albrechta. Městskou architekturu poznamenali především dva architekti – Josef Gočár a Jan Kotěra, kteří stavěli v urbanistickém stylu. Další stavitelé naštěstí měli vkus a byli pokračovateli tohoto stylu. Město získalo díky svým starým i novým památkám světový věhlas. Ani dnes nechtějí radní a architekti zasahovat do jedinečného vzhledu, a tak vznikají ve městě stavby, o kterých se vedou dlouhé diskuse jak mezi obyvateli, tak mezi odborníky. Jisté je, že Hradec Králové je jedinečný svou originalitou a důmyslně zpracovanými projekty pro budoucí realizaci.

3.1 Symboly[JM2005] Znak Hradce Králové Město Hradec Králové používá znak, jehož základní figura – dvouocasý lev se objevuje už na nejstarším dochovaném otisku pečeti z roku 1362. V době vzniku města ještě nebylo zvykem vydávat erbovní privilegium a skutečnost používání erbovního znamení českého krále v městském znaku královského města byla panovníkem mlčky přiznána. Písmeno G ve štítu začal Hradec Králové používat jako svého znaku již před rokem 1400. V průběhu let tyto dva znaky splynuly a od počátku 18. století Hradec Králové používá znak v současné ustálené podobě. Užívání znaku je podmíněno souhlasem města. Pořadatelé akcí z cyklu Regina žádají o povolení užívání znaku odbor kultury a cestovního ruchu, příjemci finanční podpory z rozpočtu města ohlašují užití znaku 17

kanceláři primátora. V ostatních případech rozhoduje rada města v souladu se směrnicí o užívání znaku.

Obrázek č.3.1.1 Znak města Vlajka Barvy a pořadí pruhů na vlajce města Hradec Králové jsou odvozeny z barev figur a štítu městského znaku. Při převodu barev znaku na vlajku se nejdříve převádí barva figury a pak barva štítu. Proto je odshora nejdříve pruh bílý (hlavní figura, stříbrný lev), poté stejně široké pruhy, žlutý (zlaté písmeno G) a červený (barva štítu). Při užívání a vyvěšování vlajky města musí být dodržena tato pravidla: ƒ

při vodorovném umístění je bílá barva vždy nahoře a směrem dolů následuje barva žlutá a červená

ƒ

při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt, na němž je vlajka města umístěna, bílá barva vždy vlevo.

Městská vlajka se používá minimálně od první poloviny minulého století, ale nebyla dosud nikdy oficiálně udělena. Po roce 1989 jsou vlajky města trvale vztyčeny před budovami magistrátu, na Masarykově náměstí a také na stožárech Pražského mostu.

Obrázek č. 3.1.2 Vlajka Řetěz primátora Primátorský řetěz symbolizuje nejen moc, vážnost a postavení osoby primátora, ale také nezávislost a samosprávnost města. Je tvořen katénou a medailí, která je na ní zavěšena. 18

Jednostranně ražená medaile o průměru 70 mm nese na aversu znak města Hradce Králové a neuzavřený opis HRADEC KRÁLOVÉ. Řetěz - katénu tvoří 18 ozdobných článků jednoho typu spojených kroužky. Řetěz je oprávněn a při slavnostních příležitostech a úředních výkonech zvláštního významu povinen nosit primátor města. Verze určená náměstkům primátora se liší pouze v zavěšení medaile na stuhu v barvách města. Pečetidlo Pečetidlo města je používáno při slavnostních příležitostech.

Obrázek č.3.1.4 Pečetidlo Medaile města Město Hradec Králové nově uděluje medaili města Hradce Králové. Avers medaile zobrazuje znak České země, plastiku lva a původní znak města Hradec Králové – písmeno velké G. Reversní strana má ve svém středu umístěnu keramickou sochu ženy Stanislava a Vojtěcha Suchardových, kterou vytvořili v letech 1909-1912 pro průčelí Muzea východních Čech, podle návrhu architekta Jana Kotěry. Věž vlevo je jedna z věží kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jde o barokní jezuitský kostel od Carla Luraga, postavený v letech 1654-1666. Zobrazená věž byla postavena až v roce 1857. Pravá věž je z katedrály sv. Ducha, založené roku 1307.

19

Obrázek č.3.1.5a Líc medaile

Obrázek č.3.1.5b Rub

Autostandarta Autostandartu používá primátor města v souladu s protokolem k označení svého vozu při slavnostních příležitostech. Je tvořena bílým, žlutým a červeným vodorovným pruhem se znakem města ve středu žlutého pruhu.

Obrázek č. 3.1.6 Autostandarta

3.2 Kultura Město je známo také díky svému velice bohatému kulturnímu životu. Počínaje koncerty, festivaly přes biografy, divadla až po kluby. Každý měsíc se tu pořádají pravidelné kulturní akce, které zpestřují život nejen hradeckým obyvatelům. Namátkou: ƒ

Klicperovo divadlo,

ƒ

Hvězdárna a planetárium,

ƒ

Filharmonie,

ƒ

Galerie moderního umění,

ƒ

Městské lázně,

ƒ

Festival Jazz Goes To Town

ƒ

Muzeum východních Čech

ƒ

Mezinárodní festival Divadlo evropských regionů 20

4 Magistrát města „Magistrát města je institucí poskytující služby veřejné správy. Zajišťuje agendy svěřené mu v státem "přenesené působnosti" (vydávání osobních dokladů, vyplácení sociálních dávek, vydávání stavebních povolení, atd.) a rovněž samosprávné agendy (péče o město, sociální služby, kultura, apod.) v rozsahu, který mu uloží zastupitelstvo města nebo rada města. Agendy přenesené působnosti zajišťuje navíc i pro převážnou část území bývalého okresu, celkem pro 82 obcí a přibližně 150 000 obyvatel tohoto území. Magistrát má přibližně 400 zaměstnanců a je organizačně členěn na odbory, větší odbory jsou dále členěny na oddělení. V čele „radnice“ stojí primátor spolupracující s náměstky primátora, za chod magistrátu zodpovídá vedoucí tohoto úřadu – tajemník magistrátu.“[SVOB2008] Magistrát se nachází hned naproti Žižkovým sadům a těsně za hranicí Městské památkové rezervace. Sídlí v urbanistické budově, podle regulačního plánu Josefa Gočára. V roce 1936 byla stavba dokončena a sloužila jako okresní a finanční úřad, policejní stanice a v levé části byly byty pro příslušníky všech třech úřadů. V roce 2007 získal magistrát hned dvě ocenění - „Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby za rok 2006“ a 2. místo za projekt „E-usnesení“ v informačních technologiích „Chytrý úřad“ . Nyní má magistrát v plánu vystavět klientské centrum Podoba a náplň práce tohoto klientského centra se zjišťovala v dotazníkovém výzkumu, a vyplňovali jej návštěvníci magistrátu. V době vypracování bakalářské práce nejsou bohužel nvýsledky známy.

4.1 Organizační struktura Sektor primátora: ƒ

Primátor

ƒ

Kancelář primátora

ƒ

Odbor interního auditu a kontroly 21

Sektor tajemníka magistrátu: ƒ

Tajemnice magistrátu ƒ

Odbor správní

ƒ

Odbor Živnostenský úřad

ƒ

Odbor památkové péče

ƒ

Kancelář tajemníka

ƒ

Odbor dopravy

ƒ

Odbor obrany a krizového řízení

Sektor náměstka primátora – ekonomika: ƒ

Úřad pro ekonomiku a dotace ƒ

Odbor ekonomický

ƒ

Odbor vnitřních služeb

Sektor náměstka primátora pro správu majetku města a životní prostředí: ƒ

Úřad pro technické záležitosti města ƒ

Odbor samosprávných činností města

ƒ

Odbor správy majetku města

ƒ

Odbor životního prostředí

Sektor náměstka primátora pro oblast kultury, školství, zdravotnictví a sociální věci: ƒ

Úřad pro grantovou politiku města ƒ

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

ƒ

Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu

U odboru kultury, sportu a cestovního ruchu bych chtěla připomenout význam tohoto úřadu zejména u turismu. Zabezpečuje kontinuitu města k odborné státní správě v oblasti cestovního ruchu, propaguje město, vyhlašuje soutěže v grantech, kontroluje a zabezpečuje chod informačního centra, provádí monitoring cestovního ruchu, účastní se meetingů Královských věnných měst a české inspirace, zajišťuje účast města na veletrzích a výstavách cestovního ruchu. ƒ

Odbor školství a volnočasových aktivit dětí a mládeže

22

Sektor náměstka primátora pro rozvoj města: ƒ

Úřad pro rozvoj města ƒ

Investiční odbor

ƒ

Stavební odbor

ƒ

Odbor hlavního architekta

ƒ

Odbor strategie a rozvojových projektů města

Rada města: Radu schvaluje zastupitelstvo města. Do jedenáctičlenné Rady města patří primátor a jeho náměstci spolu s dalšími pracovníky radnice. Je to výkonný orgán, který se schází dvakrát do měsíce a Rada města nesmí rozhodovat ve výkonu státní správy. Zasedání jsou neveřejná a platnost usnesení je většinou, pokud všichni členové souhlasí. Zastupitelstvo města: Zastupitelstvo je voleno v komunálních volbách a má 37 členů. Je nejvyšším samosprávným orgánem. Setkávají se dle potřeby. Zastupitelstvo schvaluje územní plán, ale nezasahuje do výkonu v oblasti přenesené působnosti obce. Zasedání jsou veřejná a zastupitelstvo je usnášeníschopné, pokud je přítomna více jak půlka členů a s návrhem souhlasí také nadpoloviční část. Komise místní samosprávy: „Komise místní samosprávy jsou zřizovány a rušeny Radou města Hradec Králové v souladu s § 122 zákona č. 128/2000 Sb. Komise jsou zřizovány jako iniciativní a poradní orgány v určených místních částech města Hradec Králové. Územní obvod jejich působnosti určuje Rada města Hradec Králové.“ [JUSM2009] Komise byla vytvořena pro oblasti: ƒ

Březhrad,

ƒ

Historická část města,

ƒ

Kukleny,

ƒ

Malšova Lhota,

ƒ

Malšovice,

ƒ

Moravské Předměstí – sever, východ, jih,

ƒ

Nový Hradec Králové,

ƒ

Piletice, 23

ƒ

Plácky,

ƒ

Plačice,

ƒ

Plotiště,

ƒ

Pouchov – Věkoše,

ƒ

Pražské Předměstí – sever, jih,

ƒ

Roudnička,

ƒ

Rusek,

ƒ

Slatina,

ƒ

Slezské Předměstí,

ƒ

Střed města,

ƒ

Svinary,

ƒ

Svobodné Dvory,

ƒ

Třebeš

Obrázek č.4.1 Katastrální území města [ANT2008]

24

4.2 Rozpočet města „Celkové plánované příjmy rozpočtu města na rok 2009 dosahují 2,31 mld. Kč, celkové výdaje 2,44 mld. Kč. Rozpočet tak počítá se schodkem 128,1 mil. Kč.“ [FH2009] Následující tabulka ukazuje podrobněji příjmy a výdaje města v porovnání s rokem 2008. Tabulka č. 4.1 Rozpočet města, údaje v tis.Kč [FH2009] Skutečnost 2008

Rozpočet 2009 Změna

Příjmy celkem

2 166 883

2 314 214

107%

Daňové příjmy

1 275 071

1 355 670

106%

Nedaňové příjmy

252 751

150 135

59%

Kapitálové příjmy

147 185

372 500

253%

Přijaté transfery

491 876

435 909

89%

Výdaje celkem

2 242 140

2 442 360

109%

Běžné výdaje

1 676 822

1 813 636

108%

565 318

622 083

110%

0

6 642

---

- 75 257

- 128 146

170%

Kapitálové výdaje Rezerva Saldo

25

5 Strategické plánování Nejen kraje, města, obce či různé instituce se dnes a denně zabývají strategickým plánováním. I když se to na první pohled nezdá, plánování je jednou z nejdůležitějších disciplín, které jsou zapotřebí při tvoření dlouhodobých cílů. Je to vlastně takové řízení, při kterém by se mělo dosahovat kladných výsledků stanoveného plánu. Plánujeme všichni, i když každý něco jiného s jiným cílem, s jinou cestou k jeho dosažení a s jinými nástroji. Ovšem složitější plánování je na bedrech podniků, institucí, krajů a měst. Musejí co nejpřesněji stanovit cíle, které se mohou vlivem různých okolností měnit. Město je v situaci nejtěžší. Oproti podniku, který řeší pouze to, jakým způsobem co nejlépe a nejefektivněji dosáhnou zisku, město musí přihlížet i na názory obyvatel, podniků a institucí.

5.1 Strategický plán v Hradci Králové V roce 2006 město dokončilo rozsáhlý strategický plán, který se zaobírá všemi důležitými sektory, zvelebující život ve městě až do roku 2020. Na plánu spolupracovali odborníci, instituce, podniky, ale i široká veřejnost. Dokument se zaměřuje na osm oblastí – Životní prostředí; Vzdělávání a školství; Doprava; Infrastruktura; Urbanismus a bydlení; Podnikání a zaměstnanost; Sociální oblast a zdraví obyvatel a Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch, a byl vytvořen s důležitou zásadou o zachování trvale udržitelného rozvoje. Obsahuje: ƒ

Celkovou vizi,

ƒ

Klíčové oblasti,

ƒ

SWOT analýzu,

ƒ

Globální cíle,

ƒ

Opatření,

ƒ

Dílčí vizi oblasti,

ƒ

Generickou strategii,

ƒ

Specifické cíle,

ƒ

Operační programy,

ƒ

Společné regionální operační programy,

ƒ

Strategie rozvoje kraje,

ƒ

Místní Agendu 21, 26

ƒ

Udržitelný rozvoj

Město Hradec Králové ve svém plánu předpokládá, že se stane významným kulturním městem. Tuto skutečnost dokládá nesčetnými příklady, dokazujícími bohaté kulturní využití

ve

městě,

divadelními

scénami,

mezinárodními

festivaly,

vhodnými

podmínkami pro uskutečnění vize, ale zároveň si je vědomo svých slabin, které spočívají hlavně v tom, že město není považováno jako turistická destinace. Celý dokument o strategickém plánování do roku 2020 je propojen s Akčním plánem, který vznikl v roce 2007 a jeho koncept je řešen do roku 2010. Plán obsahuje návrhy, které by se měly realizovat do již zmiňovaného roku 2010 v jednotlivých klíčových oblastech. Na kulturu, sport, volný čas a cestovní ruch by mělo být vynaloženo 1 167 318 Kč (v tisících Kč). Některé projekty už má město téměř zrealizováno: ƒ

Křižovatka Koruna na Gočárově třídě, náklady 47 mil. Kč, nyní se zpracovává dokumentace,

ƒ

Městské koupaliště, budovat by se mělo v blízkosti Pivovarské flošny, náklady 400 mil. Kč, nyní se uskutečňuje výběrové řízení na zhotovení projektu s ohledem na územní plán,

ƒ

Nálepkova Kasárna, přestavba na bytový komplex s divadlem, náklady 300 mil. Kč, nyní se zpracovává dokumentace a jedná se o nemovitostech v okolí s jejich vlastníky,

ƒ

Knihovna Vertex, úprava za 178 mil. Kč, nyní se zpracovává dokumentace a jedná se o nemovitostech v okolí s jejich vlastníky,

ƒ

Letiště Hradec Králové, náklady 300 mil. Kč, zatím v procesu studií,

ƒ

Cyklistická stezka, úprava již existujících a výstavba nových stezek.

Vyjmenovala jsem pár těch nejdůležitějších plánů, které více či méně souvisí s cestovních ruchem. Všechny návrhy se zdají být přínosné jak pro obyvatelstvo, tak pro potencionální návštěvníky a neměly by nijak radikálně zasahovat do krajiny a architektury města.

Nejsem si jista s výstavbou letiště s mezinárodním provozem,

poněvadž v o pár kilometrů vzdáleném krajském městě Pardubice je také letiště s mezinárodním provozem.

27

6 Koncepce pro rozvoj a podporu cestovního ruchu „Cestovní ruch je v českých zemích novým a perspektivním průmyslovým odvětvím a předmětem podnikání. Toto podnikání využívá nejrůznějších atraktivit, kulturních, sportovních a společenských akcí, přírodních a klimatických zvláštností, historických a přírodních památek, specifické gastronomie a s tím spojených služeb pohostinských, hotelových, dopravních apod. O úspěšném a efektivním využití těchto zdrojů rozhoduje kvalita prostředí, tj. samotná existence těchto zdrojů, jejich posilování, iniciace a budování, dále kvalita managementu, která přináší efektivnost marketingu, resp. správný marketing a konečně zájem a připravenost klientely. Hradec Králové je turistickou destinací a zároveň subjektem, který z veřejných zdrojů a svým strategickým plánováním podporuje rozvoj cestovního ruchu a podílí se na jeho propagaci. Město samo není přímým podnikatelem v cestovním ruchu, ale je významným ovlivňujícím činitelem pro efektivní podnikání v této oblasti, může zajistit mnohé kvalitativní předpoklady, které budou mít zásadní dopad na kvalitu prostředí, na zájem a připravenost klientely. Město čerpá zdroje pro podporu cestovního ruchu z daňových výnosů. Daňový příjem plyne i z ekonomiky oblastí přímo spojených s cestovním ruchem, např. z hotelnictví, gastronomie a ostatních služeb, z činnosti cestovních kanceláří apod., ale také z místních atrakcí. Nezanedbatelné jsou rovněž ekonomické i mimoekonomické přínosy festivalů i dalších akcí, přespolní návštěvnosti kulturních a sportovních podniků apod. I tyto zdroje musí být předmětem zájmu města, protože akcelerují jejich ekonomiku. Město Hradec Králové ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu a kvalitu života rovněž svým nezastupitelným podílem na ochraně a údržbě památek, a to nejen v jeho vlastnictví, ale rovněž v pomoci ostatním majitelům. Stejnou váhu přisuzuje otázkám dopravním, parkovacím, čistotě, pořádku, fungování služeb a poskytování informací. Koncepce podpory rozvoje cestovního ruchu a propagace města je zároveň součástí marketingové komunikace města Hradec Králové. Cílem této komunikace je učinit město přitažlivým pro celý soubor zájmových oblastí - turismus a podnikání, obyvatelé, 28

ekonomika města atd. V užším smyslu slova tato koncepce zahrnuje významnou část tvorby image města, jeho identity (tedy manifestované komplexní koncepce města), souhrn jasně vyjádřitelných cílů města k posílení jeho vnějšího vnímání, k jeho vnímání potenciálními i skutečnými návštěvníky.“ [GRE2006]

6.1 Motiv návštěv Město si zakládá na své kultuře, a proto i v koncepci se toto slovo skloňuje ve všech pádech. Hradec Králové turistovi nabízí nepřeberné množství společenských akcí, divadelních představení, veletrhů a výstav, památek, možnosti pořádání festivalů v areálu hradeckého letiště, pořádání kongresových akcí. Turista by měl nabýt dojmu, že právě toto město je atraktivní, společenské a zajímavé, a které může též nabídnout prostor k odpočinku, ale i k příjemnému strávení dne. Každý návštěvník či turista by město opouštět s přesvědčením návratu a doporučit město svým známým a příbuzným.

6.2 Charakteristika turistické destinace Hradec Králové Hradec Králové má nejlepší předpoklady stát se významným turistickým centrem. Je to město s bohatou tradicí, co se týče kultury, historie a architektury včetně nabízených akcí, které se ve městě pořádají (folklórní festival, Divadlo evropských regionů, Hip Hop kemp aj.). Vysoký potenciál se ukazuje i v kongresové turistice, které může nabídnout prostor kongresového centra Aldis na Eliščině nábřeží spolu s ubytováním a stravováním. Město je šedesát kilometrů vzdálené od nejvyššího českýho pohoří Krkonoše, a tudíž je i ideálním výchozím místem pro cykloturistiku. V okolí Hradce jsou památky jako například Kunětická hora, památník bitvy u Chlumu, zámek Karlova koruna, které jsou vhodné pro pěší turistiku nebo cyklistiku. „Pro komplexní popis charakteristiky Hradce Králové jako turistické destinace je třeba vzít na vědomí souvislosti, které vytváří: ƒ

historický vývoj do r.1945, zahrnující specifické postavení Hradce Králové v historii Čech, promítající se v architektuře Městské památkové rezervace a zóny, ve využitelnosti historických akcentů, např. v tradici královských věnných měst, tradici kultury a vzdělání, sídla biskupství, pevnostní epochy, bitvy u Chlumu 1866, jedinečný Žaloudkův model města v MVČ, experimentální budování moderního města XX. století, vývoj po r.1945, zahrnující zvláště stránky s pozitivním významem pro rozvoj CR (založení Divadla Drak, Klicperova 29

divadla, Filharmonie, Muzea východních Čech, Galerie moderního umění apod.) a konečně vývoj po roce 1989 charakterizovaný kulturním rozmachem a zlepšováním pozice města v rámci ČR, rozsáhlou rekonstrukcí a revitalizací památek, rozvojem obchodu a služeb, ƒ

fenomén sloganu Hradec Králové - Salón republiky,

ƒ

statut univerzitního města, tradice města škol a významných vzdělávacích institucí,

ƒ

poloha města na řece, "město v zeleni",

ƒ

členství v evropské Asociaci kongresových měst,

ƒ

hodnocení Hradce Králové mezi statutárními městy České republiky jako města s nejlepší kvalitou života a nejvyšší bezpečností (dle Prague Businness Journal, City Invest Czech, 2000),

ƒ

atraktivity využitelné pro cestovní ruch (přírodní, kulturně historické, architektura), vytvářející prostor pro kulturně poznávací turistiku,

ƒ

významné kulturní, sportovní a společenské akce (příležitosti pro využití volného času, kongresové akce, obchodní akce) podporující i obchodní motivy návštěvníka,

ƒ

metropolitní postavení Hradce Králové (úřady, instituce, vysoké školy, zdravotnictví, ekonomický potenciál, kvalita podnikání, kvalita života),

ƒ

geografické souvislosti (charakter a kvalita silničního, železničního a leteckého spojení, vzdálenost města od Prahy, resp. jiných atraktivních turistických center, podnebí, klima a sezónnost),

ƒ

infrastruktura pro CR (stav a kvalita městského informačního systému, Městského informačního centra, popř. ostatních IC, činnost cestovních kanceláří, kapacity a kvalita ubytovacích a gastronomických zařízení, atraktivita a kvalita zařízení pro volný čas),

ƒ

kvalita managementu pro CR (město a městské organizace, jeho grantová politika a rozvíjení koncepce CR, spolupráce s Fakultou informatiky a managementu UHK, spolupráce s profesními organizacemi, činnost Asociace kongresové turistiky),

ƒ

kvalita propagace města (medializace dobrého obrazu města, komplexní a jednotné vytváření obecného povědomí, kvalita www stránek města a IC, kvalita tiskovin, účasti na veletrzích apod.).“ [GRE2006] 30

Jako nejlepší rozvoj cestovního ruchu v Hradci Králové se mi jeví kongresový cestovní ruch. Město je svým vzhledem nadstandardní, dokáže uspokojit náročné požadavky turisty, a může nabídnout širokou škálu doprovodného programu a výletů. Turista získá větší informace o České republice, seznámí se s krajem, jehož předností jsou především hory, přírodní památky a historické památky. Město se chlubí i slušně vyvinutou materiálně technickou základnu, čímž může poskytnout komfort, na který je účastník kongresu zvyklý. Výstavba letiště by v tomto ohledu mohla znamenat výhodnou investici, ale jen v případě, že město bude, co nejintenzivněji propagovat Hradec Králové jako významné kongresové centrum, nejen v Evropě, ale v celém světě.

31

7 Zdroje financování cestovního ruchu Vstupem do Evropské unie v roce 2004 se České republice podařilo splnit cíl, který byl prioritou hned po pádu komunismu v roce 1989. Členem jsme se stali 1. května a tímto dnem se nám otevřely dveře ke všem fondům, které unie nabízí. V současné době se nacházíme v Programu 2007-2013. V tomto období lze podávat návrhy, které EU bude financovat. Česká republika má k dispozici 26,7 miliard eur. Dotaci spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Fondy slouží ke zmírnění nebo odstranění ekonomických a sociálních odchylek mezi členskými státy a regiony.

7.1 Evropská unie a její fondy Strukturální fondy: ƒ

Evropský fond pro regionální rozvoj

ƒ

Evropský sociální fond

Fond soudržnosti Finanční prostředky se přerozdělují z těchto fondů do dalších operačních programů. Každá země si s Evropskou komisí vyjedná operační programy. Česká republika jako žadatel musí Evropské komisi předložit projekty, ve kterých jsou popsány problémy, které by chtěla odstranit získáním finančních prostředků. O získané dotace se stará Ministerstvo po místní rozvoj a Národní orgán pro koordinaci, který na základě projektů přiděluje dotace jednotlivým žadatelům(kraj, město, obec, podnik...).

7.1.1 Programy 2007-2013 Tématické operační programy: ƒ

Integrovaný operační program

ƒ

OP Doprava

ƒ

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

ƒ

OP Podnikání a inovace

ƒ

Operační program Technická pomoc

ƒ

OP Výzkum a vývoj pro inovace

ƒ

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ƒ

OP Životní prostředí

32

Regionální operační programy: ƒ

ROP NUTS II Jihovýchod

ƒ

ROP NUTS II Jihozápad

ƒ

ROP NUTS II Moravskoslezsko

ƒ

ROP NUTS II Severovýchod

ƒ

ROP NUTS II Severozápad

ƒ

ROP NUTS II Střední Čechy

ƒ

ROP NUTS II Střední Morava

Operační programy Praha: ƒ

OP Praha Adaptabilita

ƒ

OP Praha Konkurenceschopnost

Evropská územní spolupráce: ƒ

Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007—2013

ƒ

Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007—2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou

ƒ

Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013

ƒ

ESPON 2013

ƒ

INTERACT II

ƒ

OP Meziregionální spolupráce

ƒ

OP Nadnárodní spolupráce

ƒ

OP Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007—2013

ƒ

Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007 – 2013

Hradec Králové a Královéhradecký kraj čerpá dotace z ROP NUTS II Severovýchod, operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, operační program Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko, dotace z EHP/Norsko, operačního programu Životního prostředí, Podnikání a inovace, Lidské zdroje a zaměstnanost, operační program Rozvoje venkova.

33

7.1.2 ROP NUTS II Severovýchod

Obrázek č.7.1.2 NUTS II Severovýchod [ANT2008]

„Regionální operační program NUTS II Severovýchod je určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 656,46 mil. €, což činí přibližně 2,46 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 115,85 mil. €.“ [NOKMMR/a]

34

Z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod jsou financovány projekty v oblasti rozvoje: ƒ

Cestovního ruchu – 144,4 milionů eur

ƒ

Dopravní infrastruktury – 242,9 milionů eur

ƒ

Městských a venkovských oblastí – 223,2 milionů eur

ƒ

Podnikatelského prostředí – 26,3 milionů eur

ƒ

Technické pomoci – 19,7 milionů eur

7.1.3 OP Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko Operační program se týká krajů: ƒ

Pardubický kraj

ƒ

Královehradecký kraj

ƒ

Olomoucký kraj

ƒ

Moravskoslezský kraj

ƒ

Liberecký kraj

ƒ

Jeleniogórsko-Wałbrzyský kraj

ƒ

Opolský kraj

ƒ

Rybnicko-Jastrzębský kraj

ƒ

Bielsko-Bialský kraj

„OP ČR - Polsko je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko (OP ČR - Polsko) spadá mezi regionální operační programy v cíli Evropská územní spolupráce a je pro něj z fondů EU vyčleněno 219,46 mil. €, které mají být z českých a polských národních veřejných zdrojů doplněny o 38,73 mil. €. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 103,68 mil. € (cca 2,92 mld. Kč), což činí přibližně 0,39% veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, podporu hospodářské spolupráce, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury i služeb cestovního ruchu, podporu vzdělávání, kulturních a společenských aktivit, spolupráci územních samospráv a dalších subjektů na obou stranách hranice. 35

V případě operačních programů přeshraniční spolupráce je důležitý přeshraniční dopad projektu, kdy přínos z realizace projektu musí mít prokazatelně obě strany hranice. Projekty musí dále zahrnovat příjemce z obou zemí, kteří spolupracují nejméně dvěma z těchto způsobů: společná příprava, společné provádění, společné využívání pracovníků a společné financování.“ [NOKMMR/b]

7.1.4 EHP/ Norsko „V květnu 2004 založily tři nečlenské státy EU - Island, Knížectví Lichtenštejnsko a Norské království - Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP). Norské království založilo i vlastní, Norský finanční mechanismus. Program finančních mechanismů je pětiletý (2004 - 2009), v rámci Finančních mechanismů EHP/ Norska je finanční pomoc poskytována deseti novým členským státům Evropské unie, a dále Španělsku, Portugalsku a Řecku. Hlavním cílem finančních mechanismů je snížení sociálních a ekonomických nerovností v Evropském hospodářském prostoru v rámci vymezených prioritních oblastí : ƒ

Uchovávání evropského kulturního dědictví

ƒ

Ochrana životního prostředí

ƒ

Rozvoj lidských zdrojů

ƒ

Zdravotnictví a péče o dítě

ƒ

Podpora udržitelného rozvoje

ƒ

Vědecký výzkum a vývoj“ [NAEP2007-2009]

7.2 Česká republika a její fondy 7.2.1 Ministerstvo pro místní rozvoj „Státní program podpory cestovního ruchu (SPPCR) byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075. Realizace programu začala v roce 2001. V roce 2004 na základě usnesení vlády č. 110 ze dne 4. února 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu i včetně zaměření jednotlivých podprogramů v letech 2004 -2007. Podprogramy jsou zaměřeny na: ƒ

rozvoj lázeňství,

ƒ

doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity

ƒ

a na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu.“ [MMR] 36

7.2.2 Ministerstvo kultury V loňském roce ministerstvo založilo program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Finanční prostředky jsou určeny majitelům památek, které nejsou v památkové rezervaci, památkové zóně, které nevlastní stát, a které nejsou národními kulturními památkami. Příspěvek nelze použít na: ƒ

modernizaci nemovitosti,

ƒ

úpravy komunikací,

ƒ

projektovou dokumentaci.

Dalšími programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury, jsou Podpora pro památky UNESCO, Havarijní program, Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny, Program záchrany architektonického dědictví, Program restaurování

movitých

kulturních

památek,

Program

regenerace

městských

památkových rezervací a městských památkových zón.

7.2.3 Královéhradecký kraj V oblasti cestovního ruchu momentálně kraj nabízí finanční výpomoc v zóně: ƒ

Úprava lyžařských běžeckých tras

ƒ

Pořádání prezentačně-propagačních akcí v oblasti cestovního ruchu

V oblasti památkové péče kraj přispívá na: ƒ

Obnova historických varhan

ƒ

Obnova památkového fondu na území Královéhradeckého kraje

ƒ

Podpora nemovitých objektů historické hodnoty a umělecko-řemeslných děl, které nejsou kulturní památkou

ƒ

Podpora publikační činnosti a literatury

ƒ

Podpora a rozvoj profesionálních i neprofesionálních kulturních aktivit

7.2.4 Město Hradec Králové Zájemci o finanční prostředky z rozpočtu města musejí splnit podmínky, které vydal magistrát (např. památka musí být v havarijním stavu, odbor památkové péče musí souhlasit s finanční podporou).

37

Město svými příspěvky dále podporuje: ƒ

Kulturní akce

ƒ

Projekty v oblasti životního prostředí

ƒ

Činnost kulturních organizací

ƒ

Rozvoj cestovního ruchu

ƒ

Sportovní akce

Město je členem sdružení: ƒ

Česká inspirace,

ƒ

Královská věnná města a

ƒ

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

38

8 Hradecké památky Hradec Králové byl osídlen již v době pravěku, avšak první písemné zmínky o jeho založení jsou z roku 1225 v listině krále Přemyla Otakara II. Od té doby se město neustále rozvíjelo, stalo se královským věnným městem, stavěly se památky, vznikal průmysl, a město se postupně měnilo v moderní místo s krásnou novodobou architekturou. Jelikož si Hradec Králové chce zachovat svou urbanistickou podobu, jsou nově vzniklé stavby projektovány a budovány s respektem na zachování jeho jedinečného vzhledu.

8.1 Nová architektura Nejnovější stavbou a úpravou, která nedávno v Hradci Králové vznikla, je Terminál autobusové a trolejbusové dopravy architekta Petra Kotase.

Obrázek č.8.1a Terminál [EXPODATA2007]

·

Stejná firma Strabag vyhrála výběrové řízení na úpravu Riegrova náměstí, které se nachází mezi budovou hlavního nádraží a hotelem Černigov. Na náměstí vznikly zastávky Městské hromadné dopravy a „betonový“ park s vodními fontánami. Náměstí by mělo být dokončeno v listopadu tohoto roku.

39

Obrázek č.8.1b Riegrovo náměstí [Brou2009]

Hradec Králové se však nepyšní pouze nově postaveným terminálem a náměstím. Město nabízí o mnoho více ke zhlédnutí a může se od roku 1962 pyšnit titulem Městská památková rezervace, v níž se nachází zhruba 200 památek. O dvacet devět let později, v roce 1991, byla vyhlášena jako ochranné pásmo Městská památková zóna.

8.2 Městská památková rezervace – památky 8.2.1 Gotika Gotika vznikla ve druhé polovině 12. století ve Francii, ale do českých zemí se rozšířila až ve století třináctém. Prvky gotiky jsou lomený oblouk, střecha s chrliči, klenba, vysoká okna. Kostel svatého Ducha

První zmínky o výstavbě kostela jsou z dob, kdy ve městě pobývala Eliška Rejčka. Kostel byl postaven z červených cihel a dnes je nejvýznamnější památkou města. V roce 1664 byl kostel vysvěcen na katedrálu. Na krátký čas zde údajně pohřbili Jana Žižku, poté byly jeho ostatky převezeny do Časlavi.

8.2.2 Renesance Sloh, který se vrací k antice, vznikl v Itálii ve 14. století a do Čech přichází v 15. století. Stavěly se zámky, paláce, měšťanské domy, honosné stavby s kupolemi, sloupové arkády. 40

Bývalá radnice

Původně byl dům postaven v renesančním stylu, ale později klasicistně přestavěn. Budova se nachází na Velkém náměstí. Bílá věž

Bílá proto, že je postavena z bílého pískovce a věž proto, že kdysi sloužila pro strážce města a jako požární věž. Bílá věž má ve čtvrtém patře druhý největší zvon v České republice od zvonaře Ondřeje Žáčka.

Obrázek č.8.2.2 Bývalá radnice, v pozadí Bílá věž [ČER2007]

8.2.3 Baroko Baroko ovládlo Evropu od 16. do 18. století. V té době vznikají chrámy, kostely, kaple, sloupy. Architektura se vyznačuje střídáním světla a stínů, mohutných staveb. Biskupská rezidence

Dokončena v roce 1716 podle Santiniho návrhu. Objekt slouží už po staletí biskupům, kteří dříve bydleli v zámku v Chrasti u Chrudimi. Kostel na Nanebevzetí Panny Marie

Byl postaven jezuity a po značném požáru v roce 1762 musel být přestavěn. Z jeho výzdoby se dochovala pouze freska a obraz od Petra Brandla. V kostele jsou nejstarší varhany ve městě. Kaple sv. Klimenta

Odborníci tvrdí, že jde vůbec o nejstarší kostel v historii Česka. Má za sebou spletitou historii. Nejdříve byl požárem zničen, poté obnoven, husitskými válkami opět zničen, 41

po válce zrekonstruován a následně zbořen. Počátkem 18. století byla postavena nová barokní kaple podle Santiniho. Kašna svatého Jana Nepomuckého

Stojí na Malém náměstí. Původně zde stála jenom socha, ale měšťané si k ní vybudovali kašnu s vodou. Mariánský sloup

V roce 1716 byl na Velkém náměstí postaven morový sloup, který sloužil k ochraně před epidemií. Na vrcholu je Panna Marie, dole na podstavcích jsou sochy svatých a ve třech výklencích bychom nalezli sv. Rozálii, sv. Jana Nepomuckého a českého lva držícího písmeno G.

8.2.4 Empír Jde o jakousi fázi klasicismu, většinou se empíru říká neoklasicismus a reprezentuje hlavně návrat k antice a Egyptu. Schodiště Bono Publico

Dříve schodiště sloužilo jako spoj mezí kasárnami a historickým centrem. Dnes je to pojítko historického centra a ulice Komenského. V blízkosti schodiště je zimní stadion a Jiráskovy sady.

8.2.5 Secese Poslední mezinárodní sloh. V architektuře je význačný především v ornamentech, používáním rozdílných materiálů a různých barevných odstínů, a velmi často jsou zde využity motivy přírody. Galerie moderního umění

Dříve než se postavila secesní budova od architekta Osvalda Polívky, zde stály měšťanské domy, které byly zbořeny. Původně stavba sloužila pro Záložní úvěrový ústav, poté zde byla banka, následně kanceláře a teprve po roce 1990 sem byla umístěna Galerie moderního umění.

8.2.6 Moderna Styl, který se staví do opozice proti všem slohům, které historie zná. Snaží se vytvářet nově věci s novými architektonickými prvky.

42

Schodiště Na Kropáčce

„Schodiště Na Kropáčce, místně nazývané Gočárovo schodiště, je dílo moderní české architektury časného data, které v době svého vzniku 1909 – 1910 nemělo po výtvarné stránce obdoby. Architekt Josef Gočár zde řešil náročný urbanistický úkol – uzavření proluky po odbourané vodárenské věži Kropáčce (renesanční objekt z r.1516, ze kterého byla samospádem rozváděna voda po městě, zbourána r.1906) a zároveň spojení výškově velmi rozdílných částí města. Typicky užitkové dílo pojal architekt ve svém návrhu architektonicko-esteticky a posunul tak další vývoj české moderní architektury.“ [ČER2007]

8.3 Městská památková zóna – památky Do městské památkové zóny patří následující pamětihodnosti: ƒ

Budova Grandhotelu

ƒ

Labská elektrárna - Hučák

ƒ

Palace Hradec Králové (dříve Novákovy garáže)

ƒ

Budova Magistrátu města Hradec Králové

ƒ

Bývalý Okresní dům (součást Grandhotelu)

ƒ

Budova ČSOB

ƒ

Budova Policie České republiky

ƒ

Zbytky městského opevnění

ƒ

budova Městských lázní

ƒ

Muzeum východních Čech

ƒ

Pražský most přes Labe

ƒ

Kostel sv. Mikuláše

ƒ

Sbor kněze Ambrože

ƒ

Budova jídelny Základní a Mateřské školy Josefa Gočára na Tylově nábřeží

ƒ

Budova Základní a Mateřské školy Josefa Gočára na Tylově nábřeží

ƒ

Budova Gymnázia J.K.Tyla

8.4 Památky mimo zónu ƒ

Budova železniční stanice Hradec Králové

ƒ

Části městského opevnění

ƒ

Kostel sv. Jana Křtitele

ƒ

Kostel Božského srdce Páně 43

ƒ

Kostel sv. Pavla

ƒ

Kostel sv. Antonína Poustevníka

ƒ

Šrámkův statek

ƒ

Kostel sv. Anny

ƒ

Minoritský klášter

ƒ

Střední průmyslová škola strojnická (dříve koželužská škola)

44

PRAKTICKÁ ČÁST 9 Dotazníkový výzkum 9.1 Obyvatelé Hradce Králové Sociologický výzkum byl prováděn mezí náhodně vybranými obyvateli města v období jara 2009 na nejfrekventovanějších místech – Masarykovo náměstí, Ulrichovo náměstí, Velké náměstí, Malé náměstí, zastávky MHD, Terminál autobusového nádraží a náhodných kolemjdoucích při přemisťování na zmiňovaná místa. Oslovených obyvatelů bylo celkem 136. Cílem dotazování bylo zjistit: ƒ

Vztah k městu

ƒ

Názory a vědomosti týkající se Městské památkové rezervace

ƒ

Názory na zlepšení turismu

ƒ

Profil dotazovaného

Vyhodnocení Otázka č. 1: Jaký je váš vztah k tomuto městu? Graf č.1 Jaký je váš vztah k tomuto městu 80%

72,1%

60% 40%

27,9%

20%

0%

0% Trvalé bydliště

Trvalé bydlištěnájem

Vlastník rekreačního objektu

Více jak 70% procent dotazovaných má v Hradci Králové trvalé bydliště a skoro 28% bydlí v pronájmu. S vlastníkem rekreačního objektu jsem se nesetkala. Několikrát jsem oslovila kolemjdoucí, kteří bydleli ve městě v nájmu, ale neměli zde trvalé bydliště. Převážně šlo o vysokoškolské studenty, kteří nemohou být zařazeni do výzkumu. 45

Otázka č. 2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? Graf č.2 Jak dlouho již v tomto městě pobýváte 50%

39,7%

40% 30% 14,8%

20% 10%

19,1% 11%

11%

6-10 let

10-20 let

4,4%

0% Do 1 roku

1-5 let

20-30 let

nad 30 let

Téměř 40% bydlí ve městě více jak třicet let, 19,1% obyvatel žije ve městě 20-30 let, stejný výsledek dosáhly intervaly 10-20 let a 6-10 let s 11%. Docela vysokou hodnotu má položka 1-5 let, 14,8% a nejmenší zastoupení je v odpovědi do 1 roku - 4,4%. Otázka č. 3: Víte o tom, že historická část vašeho města byla prohlášena za městskou památkovou rezervaci? Graf č.3 Víte o tom, že historická část vašeho města byla prohlášena za MPR 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

61%

20,6%

Vím a zajímám se

11,8%

Mám o tom v podvědomí

Dozvídám se to poprvé

6,6% Nezajímá mne to

Nejvíce respondentů odpovědělo, že mají v podvědomí to, že část Hradce Králové byla prohlášena za MPR, 20,6% dotazovaných se o Městskou památkovou rezervaci zajímá. Velké překvapení je u posledních dvou odpovědí, kde se skoro 12% obyvatelů přiznalo, že se o tom dozvídají prvně a 6,6% obyvatelů se nezajímá o tuto problematiku.

46

Otázka č.4 Máte představu jaké výhody to vašemu městu přináší? Graf č.4 Máte představu jaké výhody to vašemu městu přináší

66,2%

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

26,5% 7,3% Nevím

Tuším,ale nevím nic konkrétního

Vím

Z tohoto grafu můžeme vyčíst, že 7,3% obyvatel netuší, jaké výhody městu přináší prohlášení části města za Městskou památkovou rezervaci, 26,5% si je jistá, že jsou nějaké výhody a 66,2% dokázala uvést alespoň jeden příklad. Nejčastěji jmenované výhody byly: ƒ

Dotace z Evropské unie

ƒ

Dotace od státu

ƒ

Větší počet turistů

ƒ

Péče o město

ƒ

Péče o památky

Ojediněle lidé udávali za příklad rozvoj podnikání, nové autobusové nádraží, lepší propagace města.

47

Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to vašemu městu přináší? Graf č.5 Máte představu, jaké nevýhody to vašemu městu přináší

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

52,2%

Nevím

25%

22,8%

Tuším,ale nevím nic konkrétního

Vím

Více jak polovina obyvatelů nevěděla, jaké nevýhody získalo město, čtvrtina si na konkrétní nevýhody nevzpomněla a 22,8 % odpovídalo převážně takto (řazeno od nejčastější odpovědi): ƒ

Drahé parkování

ƒ

Hustější doprava

ƒ

Hluk

ƒ

Vandalismus

ƒ

Odpadky

ƒ

Větší konkurence v podnikání

48

Otázka č. 6: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Graf č. 6 Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? 100% 80% 60% 40% 20% 0%

86%

14% Ano

Ne

14% procent dotazovaných má zkušenost, jelikož každou úpravu, opravu, modernizaci museli hlásit na magistrát a počkat, zda jim bude dáno stavební povolení a někteří z nich žádali o grant na úpravu domu. Většina obyvatel však nemá žádnou zkušenost. Otázka č. 7: Domníváte se, že prohlášení části vašeho města MPR bylo pro vaše město přínosem? Graf č.7 Domníváte se, že prohlášení části vašeho města MPR bylo pro vaše město přínosem? 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

55,1% 32,4%

12,5%

Určitě ano

Spíš ano

Nedovedu posoudit

0%

0%

Spíše ne

Určitě ne

Nikdo z obyvatelů města si nemyslí, že by prohlášení MPR nebylo pro město přínose. U kladných odpovědí už to tak jednoznačné není. 55,1% naprosto souhlasí, 32,4% odpovídali, že spíše ano a 12,5% nedokázali posoudit, zda je nebo není přínosem.

49

Otázka č. 8: V České republice existuje Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká?

35%

Graf č.8 V České republice existuje program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? 31,6%

30% 22,8%

25% 20%

29%

16,2%

15% 10% 5% 0% Nikdy jsem o něm neslyšel

Tuším, čeho by se mohl týkat

Jde o obnovu infrastruktury historického centra

Jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu

31,6% dotazovaných odpovědělo, že jde o obnovu infrastruktury, následuje se svými 29% odpověď, že jde o finanční podporu majitelům. 22,8% obyvatel tuší, čeho by se mohl týkat Program, ale ani z nabízených možností si nevybrali a 16,2% obyvatelů o tomto Programu nikdy neslyšeli. Otázka č. 9: Setkal jste se s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum? Graf č.9 Setkal jste se s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum? 60%

52,2%

50% 40% 30%

28,7% 12,5%

20% 10%

0%

0%

Velmi často

Občas

Zřídka

Nikdy

50

Z těchto odpovědí vyplývá, že obyvatelé potkávají turisty ve městě, ať už občas 52,2% nebo velmi často 28,7% nebo zřídka 12,5%. Žádný z respondentů neodpověděl nikdy, což by měla být pro cestovní ruch města velice přínosná informace. Otázka č.10: Myslíte si, že starosta a zastupitelstvo města se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou vašeho města?

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Graf č.10 Myslíte si, že starosta a zastupitelstvo města se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou vašeho města? 64,7%

27,9%

Určitě ano

Spíše ano

4,4%

3%

0%

Nedovedu posoudit

Spíše ne

Určitě ne

Z grafu vyplývá, že většina obyvatel Hradce Králové je jednoznačně přesvědčena, že starosta či zastupitelstvo se zajímá o památkovou ochranu – 64,7%. Skoro 28% už si tak jistá není, ale odpovědělo kladně. 4,4% si netroufali odhadnout a 3% odpověděli záporně. Naprosto přesvědčený o nečinnosti starosty v tomto oboru není nikdo. Otázka č.11: Můžete charakterizovat váš vztah k městu, kde trvale nebo občas pobýváte? Graf č.11 Můžete charakterizovat váš vztah k městu, kde trvale nebo občas pobýváte? 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

59,6%

10,2%

Jsem hrdý na město a jsem rád, že tu bydlím

8,1% Jsem celkem spokojen s bydlením

Je tu bydlení jako v jiném městě

16,2%

5,9%

Klidně bych šel Nelíbí se mi tady bydlet jinam a raději bych se odstěhoval jinam

51

Převážně jsou obyvatelé spokojeni s bydlením ve městě – 59,6%. Druhá nejvyšší hodnota je u odpovědi „Klidně bych šel bydlet jinam“ a důvodem je prý drahé nájemné. Pouhých 10,2% je hrdé na město. 8,1% má neutrální názor a skoro 6% by se raději odstěhovalo. Otázka č.12: Co by mělo vaše město udělat, aby přilákalo více turistů? Graf č.12 Co by mělo vaše město udělat, aby přilákalo více turistů? 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

42%

24,8% 17,2% 9,6%

6,4% 0%

0%

Nemám zájem,aby sem jezdilo více turistů

Zlepšit pořádek a vzhled

Vydat Vybudovat další propagační informační tiskoviny o městě středisko

Zlepšit stav Přispět občanům silnic a na opravy domů veřejných prostranstvích

Jiná opatření

U této otázky mohli dotazovaní zvolit až tři odpovědi. Potěšující je, že ani jeden obyvatel neprojevil nezájem o turisty. Zřejmě si je vědom přínosu pro město a ani jeden dotazovaný by nechtěl zlepšit pořádek a vzhled. Z toho vyplývá, že je s údržbou města spokojen. Jinak už to vypadá u následujících odpovědí: 24,8% si myslí, že více turistů by přilákaly propagační materiály, 6,4% by vybudovalo další informační středisko. 9,6% by zlepšilo stav silnic a 17,2% obyvatelů zastává názor, že by město mělo přispívat na opravy domů pro lepší vzhled. Nejvíce však občané využili otevřené odpovědi a 42% by podniklo pro větší návštěvnost následující investice: 59,1% si myslí, že by turistiku podpořilo koupaliště 22,7% si myslí, že by turistiku podpořilo zábavní centrum 12,1% zastává názor, že by bylo vhodné postavit ZOO 6,1% vidí budoucnost turismu v cizinecké čtvrti(čínská, mexická aj.)

52

Otázka 13: Údaje o dotazovaných občanech Pohlaví:

Muž

Žena

36 %

64%

Tabulka č.9.1a Pohlaví

Věk:

Do 17 let

18-25 let

26-35 let

36-45 let

6,6%

11,8%

23,5%

29,4%

46-55 let Nad 55 let

25,8%

2,9%

Tabulka č.9.1b Věk

Vzdělání

Základní/vyučen

Střední

Vysokoškolské

44,1%

46,3%

9,6%

Tabulka č.9.1c Vzdělání

Pracoviště:

Zde nebydlím

V tomto městě

0%

54,4%

Jinde (dojíždění)

Nepracující

29,4%

16,2%

Tabulka č .9.1d Pracoviště Zaměstnání: Zaměstnanec Podnikatel Studující Důchodci Nezaměstnaní

47,8%

22,8%

13,2%

1,5%

5,1%

V domácnosti

9,6%

Tabulka č.9.1e Zaměstnání

9.1.1 Shrnutí Podle výzkumu by se dalo říci, že nejčastěji dotazovaným občanem je žena ve věku 3645 let se středním vzděláním, pracující jako zaměstnanec v Hradci Králové s trvalým bydlištěm ve vlastním domě či bytě, kde bydlí více jak třicet let a je spokojená s bydlením ve městě. Má v podvědomí, že část města byla vyhlášena jako Městská památková rezervace a myslí si, že největší přínos pro město jsou dotace z Evropské unie. Netuší jaké nevýhody toto vyhlášení s sebou přináší. Nejednala s úřady, jelikož nebydlí v Městské 53

památkové rezervaci, ale domnívá se, že prohlášení bylo pro město prospěšné. Při otázce Čeho se týká Program regenerace MPR? , vybrala z nabízených odpovědí obnovu infrastruktury historického centra města a je naprosto přesvědčena, že starosta či zastupitelstvo se o ochranu památek zajímají. S turisty se ve městě občas setkává a pro rozvoj cestovního ruchu zastává názor - vydat propagační materiály o městě a vybudovat koupaliště.

9.2 Představitelé Hradce Králové Otázky z dotazníku vyplňoval vedoucí odboru památkové péče v Hradci Králové na základě elektronické pošty. Vedoucí je muž s vysokoškolským vzděláním ve věku 3645 let a na magistrátu pracuje déle jak třicet let. Městská památková rezervace byla prohlášena v roce 1962, ochranné pásmo v roce 1987 a v roce 1990 byla prohlášená ve městě městská památková zóna. Město má pro území MPR a MPZ zpracovaný územní plán a strategický plán. Hradec Králové má zpracován Program regenerace MPR (MPZ) a její komise aktivně pracuje. Vedoucí památkové péče konstatoval, že se určitě zajímá o problémy s památkovou ochranou a na otázku jestli má představu jaké výhody a nevýhody památková ochrana přináší, odpověděl, že představu má. Zkušenosti s jednáním na městském úřadě o památkové ochraně má jen ty nejlepší, ovšem zkušenosti s Národním památkovým ústavem má dobré i špatné a s \krajským úřadem jsou zkušenosti dobré. Vedoucí památkové péče velmi často potkává turisty, kteří si přijeli prohlédnout město a pro zvýšení návštěv města by si přál více propagovat kulturní dědictví.

9.3 Představitelé Národního památkového ústavu Národní památkový ústav nesídlí v Hradci Králové, ale v Josefově, který je znám jako vojenské město. Dotazník byl vyplňován prostřednictvím elektronické pošty se dvěma představiteli ústavu. Oba dva pracovníci jsou zodpovědní za město Hradec Králové. První pracovník je muž s vysokoškolským vzdělání ve věku 36-45 let a zastává funkci vedoucího oddělení evidence a dokumentace a druhý pracovník je vysokoškolsky vzdělaná žena ve věku 4655 let a je vedoucí odboru péče pro nemovité kulturní památky. Oba pracují v ústavu 10-20 let. Na otázku, ve kterém roce bylo město prohlášeno jako Městská památková rezervace odpověděli 1962. Vedoucí odboru péče i vedoucí oddělení evidence si myslí, 54

že představitelé města se spíše zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou. V dalších otázkách se pracovníci už rozdělují. Vedoucí odboru památkové péče se k výhodám památkové ochrany vyjádřil turistikou, prestiží a dotacemi, vedoucí evidence popsal výhody následovně: zachování historického centra, turistický ruch. I na nevýhody odpověděli. Vedoucí památkové péče si myslí, že nevýhodou jsou tvrdé podmínky pro stavebníky a vedoucí evidence si myslí, že památková ochrana omezuje další podnikání. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Pracovník péče odpověděl že obyvatelé je až na výjimky respektují a vedoucí evidence se setkává se vstřícným, postojem a dodává, že jde vždy o vysvětlení, poučení a důvěru. Zřejmě tím myslí, že by měly být občanům vysvětleny důvody k určitým krokům, které musí ústav podniknout. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Pracovník péče odpověděl stejně jako u předchozí otázky – až na výjimky je respektují a vedoucí oddělení evidence tvrdí, že nedokáže zodpovědně posoudit, jelikož spolupracuje s nižším stupněm magistrátu a spolupráce je prý na této úrovni výborná. Na otázku č. 9 jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městskými úřady zodpovědnými za památkovou péči, odpověděl vedoucí památkové péče, že záleží opravdu na lidech, někde problémy jsou a někde je jednání bez problémů, oproti vedoucímu evidence, který má pouze výborné zkušenosti. Na zkušenosti s Krajským úřadem pracovník památkové péče namítl, že by očekával větší aktivitu a má rozdílné zkušenosti s jednáním. Druhý pracovník evidence a dokumentace nemůže posoudit, jelikož se agendy moc neprolínají, ale s jednotlivými pracovníky má zkušenosti na výbornou. Na otázku, zda bylo prohlášení přínosem pro město, oba odpověděli určitě ano a s turisty se setkávají velmi často. Na poslední otázku co by mělo město udělat, aby sem jezdilo více turistů, se mi dostalo takovýchto odpovědí: vedoucí památkové péče – větší propagace historie města a udržovat veřejná prostranství a vedoucí evidence a dokumentace se domnívá, že by bylo dobré více respektovat historické hodnoty detailů například historické dlažby

55

10 SWOT analýza městské památkové rezervace Silné stránky: ƒ

Kulturní zařízení soustřeďující se v historickém centru

ƒ

Velké množství parků a sadů

ƒ

Vzhled měšťanských domů nezasahují do rázu historického centra

ƒ

Významné architektonické památky

ƒ

Vysoká návštěvnost turisty

ƒ

Poskytování dotací vlastníkům domů na úpravu

ƒ

Cyklotrasy vedoucí přes historické centrum

ƒ

Vytvořený strategický a územní plán

ƒ

Mezinárodní spolupráce, spolupráce s partnerskými městy a sdruženími

ƒ

Pravidelné akce konané ve městě (festivaly, slavnosti, koncerty atd.)

ƒ

Výhodná poloha vůči České republice (dobrý spoj z hlavního města)

Slabé stránky: ƒ

Parkoviště přes celé historické centrum

ƒ

V blízkosti není dostatečná kapacita parkovacích míst

ƒ

Drahé parkovací lístky

ƒ

Úroveň služeb v cestovním ruchu je nedostatečná

ƒ

Návštěvnost města má krátkodobý charakter

ƒ

Nedostatečná propagace města

ƒ

Turisté nemají v podvědomí, že město je významná turistická destinace

ƒ

Některé části centra nejsou revitalizovány

ƒ

Informační tabule nejsou aktualizovány

Příležitosti: ƒ

Zrušit parkovací plochu na Velkém náměstí

ƒ

Konat pravidelně trhy na obou náměstí s ukázkami řemeslné výroby

ƒ

Využívat spolupráce s partnerskými městy, sdruženími

ƒ

Obnovit vodní dopravu na Labi (výlety, lodní restaurace)

ƒ

Nabídnout agenturám možnost konání festivalů v areálu letiště

ƒ

Propracovat strategický plán zabírající se cestovním ruchem ve městě

ƒ

Spolupracovat s UHK a zapojit studenty do řešení otázek týkající se cestovního ruchu

ƒ

Dokončit obnovu historického centra 56

ƒ

Založit cestovní kancelář nabízející zájezdy do města institucím, kongresovým účastníkům v jiném městě, hotelům aj.

ƒ

Propagovat rekreační oblast Stříbrný rybník nebo vystavět koupaliště.

Hrozby: ƒ

Nedostatek financí pro obnovu historického centra

ƒ

Zpomalení vývoje cestovního ruchu

ƒ

Migrace obyvatelstva a podnikatelů

Návrh na posílení cestovního ruchu: ƒ

Zaměřit se na různé formy cestovního ruchu (golf, kongresy, cykloturistika)

ƒ

Podpořit podnikatelé v inovacích cestovního ruchu

ƒ

Co nejvíce využívat nabídek dotací a grantů

ƒ

Účastnit se všech veletrhů a výstav zaměřených na cestovní ruch

ƒ

Propagovat město jako jedinečné soužití moderní a historické architektury

ƒ

Využívat zkušeností a nápadů partnerských měst a sdružení

ƒ

Informovat občany o památkách. Občané by mohli být prostředníkem k další propagaci.

ƒ

V době

konání

kulturních

akcí

rozdávat

letáky

s informacemi

o

pamětihodnostech ƒ

I konání sportovních akcí může přispět k větší návštěvnosti a využití ubytovacích kapacit

ƒ

Vybudovat informační středisko v blízkosti autobusového a vlakového nádraží

ƒ

Pronajmout si reklamní plochu na nově vybudované dálnici D11 a lákat řidiče k navštívení města

ƒ

Umístit stojany s propagačními materiály na dálničních benzinových stanicích

ƒ

Zahájit spolupráci s fakultou informatiky a managementu

57

Závěr

Hradec Králové je město s vysokým potenciálem cestovního ruchu. Pokud by se více do hloubky rozvíjel například kongresový cestovní ruch, určitě by se stalo významným městem pro konání těchto akcí. Má k dispozici výbornou materiálně technickou základnu, možnosti ubytování a stravování a velký výběr doprovodných programů, jelikož je město centrem kultury a může se pyšnit několika divadly, konáním mezinárodních festivalů, veletrhů a výstav, různých slavností a má nespočet památek. Město bylo prohlášeno Městskou památkovou rezervací s ochranným pásmem a má i městskou památkovou zónu. Dobré předpoklady jsou pro cykloturistiku. Nenáročný terén, spousta památek ve městě i v okolí města, krásná příroda, nově vybudované trasy, to vše by mohlo přilákat příznivce tohoto sportu. Cykloturistika se v posledních letech velmi rozmohla, ale ve městě chybí vyhovující ubytování, které by uspokojilo sportovcovy požadavky. Město má možnost pronajímat areál letiště na pořádání festivalů a akcí, proto bych doporučovala rozeslat nabídku pořádajícím agenturám, jelikož z pořádaných akcí městu přísluší nájemní částka, z které by se financovaly další záměry města v cestovním ruchu. Jako potenciálnímu návštěvníkovi mi ve městě chybí obchod se suvenýry. V historickém centru se nachází spousta útulných kaváren s venkovním posezením, ale ty mi bohužel neposkytnou nabídku památečních předmětů. Hradec Králové je město, které by měl každý občan České republiky navštívit, aby se seznámil s historickou, ale i moderní architekturou a poznal, že se dají skloubit obě dvě varianty dohromady aniž by to zásadně zasahovalo do rázu krajiny a vzhledu města. Doporučovala bych pro větší návštěvnost město více propagovat. Ze zkušeností vím, že v horským hotelech se nabízejí zájezdy do Prahy, do Královédvorské ZOO, na Sněžku, ale o poznávacím jednodenním výletě do Hradce Králové ani zmínka. Je to celkem škoda, protože město má dost pamětihodností, se kterými se může chlubit daleko za hranicemi republiky. Městu bych doporučila se nyní zaměřit na větší propagaci, na chvíli pozastavit plány a výstavbu zvelebující kvalitu života občanům ve městě a vrhnout se na rozvíjení turismu, jelikož má město vysoký potenciál stát na pomyslné špičce v návštěvnosti turistů.

58

V práci jsem se zaměřila na historii města, jeho první osídlení, vznik města, války, které poznamenaly město a dějinami jsem se prokousala až k současnosti. Představila jsem symboly města a organizační strukturu, velmi důležitý strategický plán, koncepce cestovního ruchu a sním spojené financování byly také probrány v kapitolách. V závěru své práce jsem se soustředila na památky, díky kterým bylo město vyhlášeno městskou památkovou rezervací, památky v památkové zóně a zajímavou architekturu dvacátého a jednadvacátého století. V praktické části jsem vyhodnotila dotazníkový průzkum nejprve u obyvatelů, kteří ze 78% mají trvalé bydliště v Hradci Králové a žijí ve vlastním domě či bytě více jak 30 let, jsou celkově spokojení s bydlením ve městě a mají v podvědomí, že město je vyhlášená památková rezervace a tuto skutečnost považují za přínos. Myslí si, že výhoda prohlášení spočívá v dotacích a netuší, jaké nevýhody s prohlášením souvisí . 86% obyvatel se nesetkalo s jednáním na úřadě vůči prohlášení, zbylých 14% ano z důvodu žádosti o grant nebo žádosti o stavební úpravu. Na otázku čeho se týká Program regenerace městských památkových rezervací odpovědělo 31,6%, že se jedná o obnovu infrastruktury historického centra města a 29% si myslí, že Program finančně podporuje majitelé domů v MPR. 64,7% se je naprosto jisto, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou. Občané se setkávají s turisty občas a pro zvýšení návštěvnosti by vydali více propagačních materiálů a vybudovali koupaliště. Dotazníkové šetření probíhalo se dvěma představiteli Národního památkového ústavu a závěr je následovný: oba mají vysokoškolské vzdělání a pracují v ústavu 10-20 let a oba pracovníci se domnívají, že určitě přínosem pro město bylo prohlášení městské památkové rezervace. Uvedli, že výhodou prohlášení městské památkové rezervace je turistický ruch, zachování historického centra, dotace. Jako nevýhody uvedli těžké pracovní podmínky pro stavebníky a omezení rozvoje podnikání. O postojích občanů k návštěvám, pokynům a rozhodnutím ústavu podotkli, že občané postoje a rozhodnutí až na výjimky respektují a jdou ústavu vstříc. Postoje,které zaujímají představitelé města k rozhodnutí ústavu jsou prý vstřícné až na výjimky a druhý pracovník nemůže specifikovat, jelikož jeho působnost nezapadá do řešení otázek s městem. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s městskými úřady byli charakterizovány v jednom případě na výbornou a v druhý názor spočívá v jednání individuálních lidí. Zkušenosti s pracovníky Krajského úřadu jsou rozdílné u prvního dotazovaného a druhý má zkušenosti výborné. Turistický ruch ve městě velmi dobře vnímají a velmi často 59

potkávají v ulicích turisty, ale aby jich do města jezdilo více, doporučují větší propagaci historie města, nadále udržovat veřejná prostranství a respektovat detailní historické hodnoty. Dotazník za městskou správu vyplnil vedoucí památkové péče, vysokoškolsky vzdělaný muž v letech 36-45 a pracuje na magistrátu déle jak 30 let. Město má zpracovanou územně-plánovací dokumentaci a strategický plán. Město má zpracovaný plán na Program regenerace a ve městě působí Komise regenerace, která aktivně pracuje. Město se zajímá o problémy s památkovou ochranou a prohlášení historického centra městskou památkovou rezervací je podle vedoucího určitě přínosem. O výhodách a nevýhodách památkové ochrany představu má a zkušenosti s jednáními na městském úřadě má výborné, na Krajském úřadě dobré a s Národním památkovým ústavem dobré i špatné. Turisty potkává ve městě velmi často a pro nárůst cestovního ruchu by více propagoval kulturní dědictví města. Tato práce může sloužit jako stručný dokument, který informuje o historii města, o současném stavu města, o pamětihodnostech, může být použit jako přehled financování památek v Hradci Králové. Díky dotazníkovému šetření a SWOT analýze může být dobrým podkladem pro využití finančních zdrojů k rozvoji cestovního ruchu, k opatřením, která by byla vhodná pro zvýšení návštěvnosti a v neposlední řadě ke zjištění postoje občanů k městu a městské památkové rezervaci. Závěrem bych si dovolila tvrdit, že město Hradec Králové má před sebou velmi dobrou budoucnost v cestovním ruchu, pokud skloubí požadavky a přání svých občanů s potřebným zaopatřením pro rozvoj cestovního ruchu a bude se specializovat na určité formy a nadále je rozvíjet, je na dobré cestě stát se jedním z nejvýznamnějších turistických center v České republice.

60

Seznam použitých zdrojů [ČER2007] Čermák, Z.: Schodiště Na Kropáčce http://www.hradeckralove.org/cz/O_meste/kulturni_pamatky/pametihod nosti/hist_mpr/schodiste_Na_Kropacce.html [DSJP1996] David P., Soukup V., Jakl J., Pavlík M.: Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku – Hradec Králové S & D Praha, ISBN 80-86050-11-4 [FZ1965]

Frajdl J., Zikmunda V.: Listy z dějin východních Čech Východočeské nakladatelství, ISBN 40-007-65

[FH2009]

Frydrych J., Hrubý Z.: Rozpočet města Hradec Králové http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_ekonom/od b_ekonom/_rozpocet.html

[GRE2006] Gregar A.: Koncepce cestovního ruchu http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_kultura/odb or_kultury/_Koncepce_cestovn_ho_ruchu.html [JM2005]

Juppová M., Martinek L.: Symboly města http://www.hradeckralove.org/cz/O_meste/symboly.html

[JUSM2009] Juppová M., Smolová K.: Komise místní samosprávy http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/mistni_samosprava.html [MMR]

Ministerstvo pro místní rozvoj: Státní program podpory cestovního ruchu http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Statni-programpodpory-cestovniho-ruchu

61

[NAEP2009]Národní

agentura

pro

evropské

vzdělávací

programy:

Finanční

mechanismy EHP/Norsko http://www.naep.cz/index.php?a=view-project [NOKMMR/a]Národní orgán pro koordinaci, Ministerstvo pro místní rozvoj: NUTS II Severovýchod http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/64ffb8d7-0810-441d-83c2fd13710eedb3/ROP-NUTS-II-Severovychod [NOKMMR/b]Národní orgán pro koordinaci, Ministerstvo pro místní rozvoj: Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika-Polská republika 20072013 http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/3b41b560-6b6c-4a29-bf1b4a6e3c0be20e/OP-Preshranicni-spoluprace-Ceska-republika---Polsk [RAV2001] Ravik S.: Tam u Králového Hradce Regia, ISBN 80-86367-10-X [SVOB2008] Svoboda V.: Magistrát města Hradce Králové http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat.html [TUR1986] Kolektiv autorů: Turistický průvodce Náchodsko, Hradecko, svazek 26 Olympia, ISBN 27-026-86

62

Seznam použitých obrázků [JM2005] Juppová M., Martinek L.: Obrázek č.3.1.1 Znak města Obrázek č.3.1.2 Vlajka města Obrázek č.3.1.4 Pečetidlo Obrázek č.3.1.5a Líc medaile Obrázek č.3.1.5b Rub Obrázek č. 3.1.6 Autostandarta http://www.hradeckralove.org/cz/O_meste/symboly.html [ANT2008]Antošová K.:Profil města 2008 Obrázek č.4.1 Katastrální území města Obrázek č.7.1.2 NUTS II Severovýchod http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_rozvoj/urad_pro_rozvo mesta/odb_rozvoj/_prof_mesta.html [EXPODATA2007] Tomek J.:Terminál hromadné dopravy u nádraží v Hradci Králové Obrázek č.8.1a Terminál http://www.casopisstavebnictvi.cz/terminal-hromadne-dopravy-u-nadrazi-v-hradcikralove_N2150 [BROU2009]Brouček V.: Riegrovo náměstí v Hradci Králové Obrázek č.8.1b Riegrovo náměstí http://foto.mapy.cz/64554-Riegrovo-namesti-v-Hradci-Kralove [ČER2007]Čermák Z.: Býv. Radnice č.p.1 Obrázek 8.2.2 Bývalá radnice, v pozadí Bílá věž http://www.hradeckralove.org/cz/O_meste/kulturni_pamatky/pametihodnosti/hist_mpr/ byv__radnice.html

63

Seznam použitých tabulek [FH2009]Frydrych J., Hrubý Z.: Rozpočet města Tabulka č.4.1 Rozpočet města, údaje v tis.Kč http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_ekonom/odb_ekonom/_r ozpocet.html Tabulka č.9.1a Pohlaví Tabulka č.9.1b Věk Tabulka č.9.1c Vzdělání Tabulka č.9.1d Pracoviště Tabulka č.9.1e Zaměstnání

64

Seznam použitých grafů Graf č.1 Jaký je váš vztah k tomuto městu Graf č.2 Jak dlouho již v tomto městě pobýváte Graf č.3 Víte o tom, že historická část vašeho města byla prohlášena za MPR Graf č.4 Máte představu jaké výhody to vašemu městu přináší Graf č.5 Máte představu, jaké nevýhody to vašemu městu přináší Graf č. 6 Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Graf č.7 Domníváte se, že prohlášení části vašeho města MPR bylo pro vaše město přínosem? Graf č.8 V České republice existuje program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Graf č.9 Setkal jste se s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum? Graf č.10 Myslíte si, že starosta a zastupitelstvo města se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou vašeho města? Graf č.11 Můžete charakterizovat váš vztah k městu, kde trvale nebo občas pobýváte? Graf č.12 Co by mělo vaše město udělat, aby přilákalo více turistů?

65

Seznam zkratek aj. – a jiné apod. – a podobně atd. – a tak dále cca – asi CR – cestovní ruch č. – číslo ČR – Česká republika ČSOB – Československá obchodní banka EHP – Evropský hospodářský prostor EU – Evropská unie IC – informační centrum Kč – koruna česká MHD – městská hromadná doprava mil. – milion/miliony mld. – miliarda/miliardy MPR – Městská památková rezervace MPZ – Městská památková zóna MVČ – Muzeum východních Čech např. – například NUTS – Nomenclature des unités teritoriales statistique OP – Operační program př. n. l. – před naším letopočtem ROP – Regionální operační program Sb. - Sbírka SPPCR – Státní program podpory cestovního ruchu sv. – svatý/svatá tj. – to je UHK – Univerzita Hradec Králové ZOO – Zoologická zahrada

66

Příloha A Dotazník obyvatele městských památkových zón a rezervací

Příloha B Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón

Příloha C Dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědnou za danou MPR

67