Bakalářská práce MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE JIČÍN Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Bakalářská práce MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE JIČÍN Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinu Prokopovi a koordinátorovi projektu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za cenné rady a připomínky. Dále bych ráda poděkovala všem dotazovaným respondentům a ochotným a milým občanům Jičína.

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE JIČÍN Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Bakalářská práce

Tereza Řípová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce Mgr. Martin Prokop

Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář

Jihlava 2009

Copyright©2009 Tereza Řípová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor:

Tereza Řípová

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Městská památková rezervace Jičín – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Cíl práce:

Zjistit postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch

Mgr. Martin Prokop vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cesotvního ruchu

Abstrakt ŘÍPOVÁ, Tereza: Městská památková rezervace Jičín – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martin Prokop. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2009. Stran Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretická a seznamuje s památkovou péčí a ochranou. Je zde uvedena historie památkové péče v České republice, systém památkové ochrany a programy na obnovu a regeneraci památek v ČR. Dále jsou zde uvedeny programy a dotace čerpané z finančních zdrojů EU. Je zde uvedena základní charakteristika Jičína z pohledu historického, ekonomického a významu pro cestovní ruch. Druhá část je praktická, kde jsem se soustředila na sociologický výzkum a jeho výsledky. Je zde zahrnuta SWOT analýza a navržená opatření. Klíčová slova: Městská památková rezervace. Jičín.

Abstract ŘÍPOVÁ, Tereza: The Urban Conservation Area of Jičín – the position of the citizens and the public administration towards the regeneration and the value for tourism. The College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. head of Labour Mgr. Martin Prokop. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava 2009. Pages The labour is divided into two main parts. The first part is theoretical and presents monument preservation and protection. This part introduce history of monument preservation in Czech republic, the system of monument preservation and conservation programmes for the monument regeneration in Czech republic. There are also listed programmes and grants drawn from EU funds. There is listed the basic characteristics of Jičín from the historical, economical point of view and the importance for tourism. The second part is practical, where I focused on sociological research and its results. It includes a SWOT analysis and proposed measures. Key words: The Urban Conservation Area. Jičín.

Předmluva Vybrané téma Městská památková rezervace Jičín a s tím spojen sociologický výzkum mi pomohou lépe vnímat město, památkovou ochranu a zjistit postoje a názory občanů žijících v Jičíně. Díky dotazníkovému šetření mohou občané a představitelé samosprávy vyjádřit své názory na život ve městě, jaké vidí negativní a pozitivní věci spojené s vyhlášením historické části Jičína za městskou památkovou rezervaci a jaké přínosy vidí v cestovním ruchu. Díky svým zkušenostem a odborným znalostem získaným během studia se budu snažit navrhnout opatření na zvýšení návštěvnosti a podporu cestovního ruchu jako jednoho z hlavních sektorů hospodářství v oblasti. Téma jsem si zvolila, protože pocházím z Mladé Boleslavi a město Jičín mi je velice blízké, mám zde přátelé a s okolní krajinou je mým velice častým turistickým cílem. Jičín je významnou turistickou destinací Sevorovýchodních Čech díky jeho bohaté historii, bohatému společenskému životu nebo těsné blízkosti malebné krajiny Českého ráje.

Obsah Úvod

1

1.Státní památková péče

3

1.1 Vývoj památkové péče v českých zemích 1.2 Organizace památkové péče v České republice

3 5

1.3 Kulturní památky 1.4 Národní kulturní památky 1.5 Památkové rezervace 1.6 Památkové zóny 1.7 Ochrana a užívání kulturních památek

6 7 7 7 7

2.Dotační programy v České republice

9

2.1 Programy na obnovu památek v České republice

9

3.Programy na obnovu památek v EU

14

3.1 Regionální politika EU 3.2 Cíle regionální politiky 3.3 Finanční mechanismus EHP/Norska

14 15 16

4. Fondy Evropské Unie

17

4.1 Fondy EU 17 4.2 Společný regionální operační program SROP na období 2004 - 2006 19 4.3 Regionální operační program Severovýchod – ROP NUTSII Severovýchod 20

5 Město Jičín

23

5.1 Historie 5.2 Architektura Jičína 5.3 Památky v Jičíně

23 27 29

6 Projekt na obnovu památkové rezervace

36

7 Metodika

42

7.1 Cíl práce

42

8 Profil města

43

8.1 Postavení Jičína v rámci kraje 8.2 Postavení Jičína v rámci okresu

43 44

8.3 Obyvatelstvo 8.4 Bydlení 8.5 Zaměstnanost 8.6 Ekonomika 8.7 Školství 8.8 Zdravotnictví 8.9 Cestovní ruch 8.10 Ubytování 8.11 Kulturní akce

44 45 45 46 46 47 47 47 48

9 Sociologický výzkum

48

9.1 Skupina respondentů a způsob dotazování 9.2 Interpretace výsledků šetření 9.3 Shrnutí 9.4 Výsledky sběru sekundárních dat 9.5 Výsledky Programu regenerace

49 50 61 62 64

10 SWOT analýza a navržená opatření

69

10.1 Analýza vnitřních faktorů 10.2 Analýza vnějších faktorů 10.3 Navržená opatření

69 70 71

Závěr

74

Summary

74

Literatura

75

Internetové stránky

76

Přílohy

77

Seznam obrazových materiálů

Obr. 1: Památky UNESCO v ČR

Obr. 2: Regiony ČR

Obr. 3: Projekty

Obr. 4: Severovýchod

Obr. 5: Valdická brána

Obr. 6: Valdštejnovo náměstí

Obr. 7: Valdštejnský zámek

Obr. 8: Panorama – Valdštejnovo náměstí

Obr. 9: Kostel Sv. Ignáce

Obr. 10: Korunovační kašna

Obr. 11: Letecký snímek

Obr. 12: Lipová alej - podzim

Obr. 13: Mapa oprav

Obr. 14: Projekt

Obr. 15: Regenerace 1

Obr. 16: Regenerace 2

Obr. 17: Pohled z Valdické brány 1

Obr. 18: Pohled z Valdické brány 2

Obr. 19: Pohled z Valdické brány 3

Obr. 20: Diagonála Lipové aleje

Tabulka 1: Územní členění

Tabulka 2: Charakteristika Jičína

Tabulka 3: Podíl obyvatel

Tabulka 4: Počet obyvatel

Tabulka 5: Pohyb obyvatel

Graf č.1: Podíl mužů a žen Graf č.2: Věkové rozložení Graf č.3: Dosažené vzdělání Graf č.4: Místo zaměstnání Graf č.5: Zaměstnání Graf č.6: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Graf č.7: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? (trvale nebo přechodně) Graf č.8: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla před časem prohlášena Městskou památkovou rezervací? Graf č.9: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

Graf č.10: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Graf č.11: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena Městskou památkovou rezervací? Graf č.12: V jaké souvislosti jste se setkal s jednáním úřadů? Graf č.13: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města Městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Graf č.14: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace Městských památkových rezeravcí a Městských památkových zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Graf č.15: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum města? Graf č.16: Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Graf č.17: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Graf č.18: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?

 

Úvod Historicky dochované památky ať už umělecké, archeologické, technické či přírodní po staletí obohacují život obyvatel daného území. Přispívají k rozvoji území, životnímu prostředí, vzdělanosti, pomáhají budovat vlastní identitu národa a v dnešní době jsou podstatnou součástí cestovního ruchu. Úroveň památkové péče poukazuje na vyspělost dané společnosti, politický systém a národní povědomí. Na cestě z Prahy do Krkonoš se rozkládá město Jičín. Město má velice výhodnou polohu, na jeho místě se střetává několik typů krajiny – Podkrkonošská pahorkatina, Polabská rovina a velice významná krajina Českého ráje. Díky této poloze se návštěvník města po chvíli dostane do krásné přírody, která je ideální pro relaxaci, pěší turistiku, cykloturistiku a toulky po místní bohaté historii. Díky blízkosti Prachovských skal a Českého ráje je Jičín odjakživa lákadlem pro turisty, ale také poskytoval útočiště mnoha umělcům, architektům a spisovatelům. Novodobým a všeobecně známým symbolem Jičínska se stal loupežník Rumcajs, který byl vytvořen na námět jičínského rodáka pohádkáře Václava Čtvrtka. Samotné město je výjimečné díky bohaté urbanistické architektuře. Vévoda Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se pokusil během jeho desetiletého panování město přeměnit za pomoci významných italských architektů na jeho sídelní město a hlavní město jeho frýdlantského panství. Promyšleně budovaná rezidence se stala součástí vzácné raně barokní krajinné kompozice, která nemá v naší zemi obdoby a to přispělo k památkové ochraně historického centra. Po listopadu roku 1989 nastala změna politické situace v naší zemi a velký přínos pro památkovou péči a její ochranu. Došlo k vyhlášení městských a vesnických památkových rezervací a zón, ochranných pásem a byla stanovena legislativa k jejich ochraně. Po dohodě s orgány státní správy a schválením Územního plánu sídelního útvaru Jičín bylo v roce 1996 Památkovým ústavem Pardubice prohlášeno město Jičín Městskou památkovou rezervací. Ochranné pásmo bylo již od roku 1967, město bylo prohlášeno za kulturní památku výnosem Ministerstva kultury ČSR. Změnou politické situace došlo i ke změně ochranných pásem MPR Jičín a bylo určeno nové vymezení. Cílem bakalářské práce je zmapovat výsledky Programu regenerace městských památkových zón a rezervací za posledních 15 let. Hlavním cílem je zjistit postoje občanů a orgánů

1   

 

samosprávy a státní správy k obnově památek, k plošné ochraně historického centra, k významu památek pro cestovní ruch a vliv turistů a návštěvníků na život ve městě. Výsledkem práce je navrhnout opatření k dalšímu rozvoji města jako turistické destinace, stanovit jeho atraktivitu a odhadnout ekonomické přínosy ze sektoru cestovního ruchu. V teoretické části práce jsou uvedeny stručné informace o Státní památkové péči v České republice, Programy na obnovu památek, Ochrana a užívaní kulturních památek, Regionální politika EU, přehled dotačních fondů ČR a EU, které by mohly být využity ve zkoumané problematice. V analytické části práce se věnuji popisu a charakteristice zkoumaného území z hlediska geografie, demografie, socioekonomických dat a rozsahu ochrany. Jsou zde zahrnuta sekundární data, která se týkají počtu památkově chráněných objektů, jejich technického stavu a investičních prostředků. V primárních datech je popsán způsob dotazování jednotlivých občanů, forma řízeného rozhovoru s představiteli samosprávy, starostou obce a zástupcem Národního památkového ústavu. Na výsledky výzkumu navazuje SWOT analýza a navržená opatření k rozvoji a podpoře cestovního ruchu. Vzhledem k tématu a určení bakalářské práce jsou některé části pojaty pouze v rozsahu nutném pro srozumitelnost celku, laskavý čtenář jistě nalezne k daným tématům dostatek informací v běžně dostupné literatuře a zdrojích.

2   

 

1. Státní památková péče 1.1 Vývoj památkové péče v českých zemích První instituce a různé zákony a nařízení, které se zabývaly památkovou ochranou vznikaly od 1. poloviny 19. století. Zároveň v rámci vlasteneckého hnutí byly zakládány různé spolky, jako byla Společnost vlasteneckých přátel umění a Společnost přátel vlasteneckého muzea (později Národní muzeum). Vznikl Archeologický sbor při Národním muzeu, který v roce 1953 začal vydávat časopis Památky archeologické a místopisné. Památková péče u nás vznikla ale až v polovině 19. století. 31.12. 1850 bylo vydáno císařské rozhodnutí, kterým byly dány stavební památky pod ochranu Ministerstva obchodu, průmyslu a veřejných prací, a zároveň byla zřízena Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek. V českých zemích bylo v rámci této komise ustanoveno 14 zemských konzervátorů pro Čechy a jeden pro Moravu. Jejich hlavní činností bylo pořizovat soupis památek a dohlížet na to, aby tyto památky nebyly ohrožovány. Centrální komise mimo jiné zřídila také archiv plánů stavebních památek. V roce 1872, kdy již více než deset let fungovala pod Ministerstvem kultury a vyučování, byla přejmenována na Centrální komisi pro péči o památky. Důvodem bylo rozšíření zájmu i na památky movité. Vzhledem k tomu, že stále neexistoval památkový zákon, neměla tato komise v podstatě žádnou nařizovací pravomoc. V roce 1911 byl při Centrální komisi zřízen Památkový úřad se sídlem ve Vídni, ještě v roce 1918 byl zřízen také Zemský památkový úřad pro České království. Morava a Slezsko zůstaly pod patronátem Vídně. Období první republiky přineslo hned několik nových institucí. V první řadě byl Zemský památkový úřad pro České království změněn na Státní památkový úřad, který samozřejmě rozšířil svoji působnost na celé území republiky. Vedle tohoto úřadu byly založeny ještě Státní fotoměřický ústav pro dokumentaci památek a Státní archeologický ústav pro výzkum archeologických památek. Po druhé světové válce byla zřízena Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku, která sídlila v Praze a Bratislavě. Důvodem vzniku této komise byla skutečnost, že na základě Benešových dekretů přešla řada zámků a hradů do vlastnictví státu. Roku 1947 vznikl v Praze speciální rekonstrukční ateliér (ateliér R pražského Stavoprojektu), který měl

3   

 

za úkol obnovovat jak jednotlivé památky, tak i celé památkové rezervace. Z tohoto ateliéru vzniklo v roce 1956 SÚRPMO - Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Roku 1950 vyhlásila vláda 30 měst za památkové rezervace, z toho 22 na území dnešní České republiky. Vzhledem k době se jedná o významný úspěch památkové péče u nás. K velkým změnám v organizaci památkové péče došlo v roce 1952. Státní památkový úřad byl přeměněn na Státní památkový ústav a památkovým orgánem se místo něj staly krajské Odbory školství, věd a umění. Zároveň de facto byla ukončena činnost Národní kulturní komise, neboť ta byla přeměněna na poradní sbor ministra, který se ovšem nikdy nesešel a její agenda byla společně s agendou Státního památkového ústavu a Státního fotoměřického ústavu sloučena pod nově vzniklou Státní památkovou správu. Ta byla zřízena pod Ministerstvem školství a osvěty. Měla na starosti jak evidenci památek, tak i jejich průzkum a údržbu. Vedle kulturních památek dohlížela také na ochranu přírody. První zákon týkající se památkové péče byl vydán v roce 1958. Jednalo se o zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který platil až do roku 1988, kdy vešel v platnost dodnes platný zákon o státní památkové péči. Tento zákon mimo jiné přinesl pojem památkových zón, kde je mírnější stupeň ochrany, než v památkových rezervacích. Vrcholným orgánem památkové péče bylo Ministerstvo školství a kultury, při kterém byl na základě nového zákona zřízen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody. Výkonnými orgány památkové péče byly krajské Národní výbory, při kterých byla zřízena Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. K další velké reorganizaci památkové péče došlo v roce 1988, a to na základě nového zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Nový zákon mimo jiné dal vzniknout památkové inspekci, zakotvil systém odborných organizací památkové péče a zúžil pojem kulturní památky (podle zákona musí být věc za kulturní památku prohlášena, podle zákona 22/1958 Sb. byl památkou každý kulturní statek, který vykazoval historické, architektonické a památkové hodnoty). Výkonná moc přešla na obce s výjimkou národních kulturních památek, na které stále dohlíží krajské úřady. V roce 1991 se odloučila ochrana přírody, která přešla pod Ministerstvo životního prostředí a tak se název odborné organizace zúžil na Státní ústav památkové péče. Krajská střediska přešla pod správu ministerstva a název se změnil na Památkový ústav, později na Státní památkový ústav. Ke splynutí odborných organizací došlo

4   

 

až v roce 2003, kdy vznikl Národní památkový ústav, který se dělí na jednotlivá územní odborná pracoviště. Zdroj: Památková péče [online]. 2003 [cit. 2009-03-14]. Dostupný z WWW: <www.pamatkovapece.cz>.

V dnešní době roste na významu mezinárodní spolupráce, proto se Česká republika připojila v roce 1991 k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Od roku 2000 je pro Českou republiku zavazující Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a také Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy.

1.2 Organizace památkové péče v České republice Památkový fond České republiky je nenahraditelný a tvoří jednu z nejvýznamnějších složek národního kulturního bohatství. Úroveň péče o památky poukazuje na to, jaká je ve společnosti kultura a vzdělanost a jestli se bere dostatečně vážně ochrana veřejných zájmů. Uchování fondu památek má do budoucna velký ekonomický význam v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, rozvojem obcí a regionů a bez nepříznivých dopadů na životní prostředí a ráz krajiny může být výraznou složkou hospodářského růstu ve státě. Základním právním předpisem ochrany kulturních památek a ostatních složek památkového fondu České republiky je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů a zákonů. Tento zákon ve znění pozdějších předpisů je široce propojený soubor metodických, organizačních, ekonomických a normativně právních opatření, přičemž jejich účinnost závisí na podmínkách společenského vývoje a pochopení smyslu památkové péče širokou veřejností. Další součástí českého právního řádu jsou dvě mezinárodní úmluvy, které upravují památkovou ochranu – Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy. Cílem úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy je ochraňovat toto dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia. Za součást tohoto dědictví se považují veškeré pozůstatky, objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minulých dob. Do archeologického dědictví se

5   

 

zahrnují stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí, které je jak na souši, tak pod vodou. Mezi cíle úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy se považují památky pozoruhodné svým historickým, architektonickým, uměleckým, vědeckým, společenským a technickým významem, dále pak architektonické soubory jako jsou homogenní skupiny městských a venkovských budov, které jsou dostatečně spojité, aby představovaly topograficky vymezené jednotky a v neposlední řadě místa, která jsou dílem člověka nebo přírody. Zdroj: Organizace památkové péče [online]. 1.4.2009 [cit. 2009-04-01]. Dostupný z WWW: <www.npu.cz>.

Ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky je u nás Ministerstvo kultury, jehož řídícím pracovištěm v systému státní památkové péče je odbor památkové péče, který plní většinu odborných úkolů, které jsou stanoveny v zákoně č. 20/1987 Sb. Hlavní činností odboru je prohlašování a rušení prohlášení věcí za kulturní památky, nařízení vlády o prohlášení území za památkovou rezervaci nebo zónu a udělování souhlasu vlády k vývozu národní kulturní památky do zahraničí. Další organizace, která je zřizována Ministerstvem kultury je Národní památkový ústav, který působí jako státní příspěvková organizace s celostátní působností. Mezi jeho činnosti spadá organizace, koordinace, plnění vědeckovýzkumných úkolů a zpracování teorie a metodologie památkové péče.

1.3 Kulturní památky Ministerstvo kultury České republiky prohlašuje za kulturní památky věci movité a nemovité a jejich soubory, které dokládají historický význam, způsob života a prostředí společnosti od nejstarších dob po současnost, jako projevy tvůrčích schopností člověka z nejrůznějších oborů lidské působnosti. Kulturní památky jsou zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který je veden ústředním pracovištěm Národního památkového ústavu.

6   

 

1.4 Národní kulturní památky

Národní kulturní památky jsou považovány za nejvýznamnější součást kulturního dědictví národa. V České republice prohlašuje národní kulturní památky svým nařízením vláda České republiky.

1.5 Památkové rezervace Území, jehož mimořádně hodnotný charakter a okolní prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů, které je prohlášeno jako celek za památkově chráněnou rezervaci Vládou České republiky dle zákona o státní památkové péči. Vláda stanoví podmínky pro potřebné zabezpečení a ochranu rezervace a tyto podmínky se mohou vztahovat i na nemovitosti, které jsou na území rezervace, ale nejsou kulturními památkami.

1.6 Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části, které má menší podíl kulturních památek. Může to být historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Tento celek je Ministerstvem kultury po projednání s krajským úřadem prohlášen za památkově chráněnou zónu a má určené podmínky pro jeho ochranu.

1.7 Ochrana a užívání kulturních památek V počtu památek se Česká republika může rovnat vyspělým evropským státům, ale je sporné, zda jim dokážeme konkurovat po stránce jejich ochrany. Základním právním předpisem upravujícím v České republice ochranu kulturních památek je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který nabyl platnosti od 1. 1. 1988 a po četných novelizacích platí dodnes. Zákon deklaruje zájem státu o ochraně kulturních památek a současně předepisuje státu

7   

 

úkoly, které má plnit pro účely ochrany kulturního dědictví, jak je již zakotveno v preambuli Ústavy České republiky a Listině základních práv a svobod. Zákon dále upravuje práva a povinnosti vlastníků kulturních památek. Vlastník je dle zákona povinen o svoji kulturní památku pečovat, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Všechny tyto povinnosti nese vlastník na své vlastní náklady, v zákoně je dále zakotveno, že má vlastník právo požádat o příspěvek ze státního rozpočtu nebo rozpočtu obce či kraje na plnění těchto povinností. Vlastnické právo vlastníků kulturních památek je tímto omezováno, neboť veřejný zájem na ochraně kulturních památek přesahuje jejich samotnou majetkovou podstatu. Jestliže vlastník nesplní své povinnosti, tak mu může být uložena pokuta nebo nápravné opatření ve stanovené časové lhůtě a na vlastní náklady.

Můžeme říci, že památkovou ochranu v České republice lze rozdělit do čtyř skupin: 1) Ochrana samotných kulturních památek (jednotlivé objekty, které byly prohlášeny za kulturní památku) 2) Ochrana prostředí nebo okolí samotných kulturních památek (jednotlivé objekty v ochranném pásmu památkově chráněného objektu) 3) Ochrana památkových zón a rezervací 4) Ochrana objektů, o nichž je vedeno řízení o jejich prohlášení za kulturní památku Zdroj: Ochrana kulturních památek [online]. 1.4.2009 [cit. 2009-04-01]. Dostupný z WWW: <www.epravo.cz>. Zdroj: Ochrana kulturního dědictví [online]. 1.4.2009 [cit. 2009-04-01]. Dostupný z WWW: <www.mkcr.cz>.

8   

 

2. Dotační programy v České republice 2.1 Programy na obnovu památek v České republice Zásady pro poskytování dotací Grantová řízení jsou každoročně vyhlašována v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, dále v souladu s „Hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím“, které vydává Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Dotace jsou poskytovány na základě Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Projekty předložené do grantových řízení posuzují grantové komise složené z odborníků pro danou oblast v souladu s Příkazem ministra kultury č. 41/2006 o jednacích řádech grantových komisí a subkomisí zpravidla do konce měsíce února roku, v němž se grant nebo dotace ze státního rozpočtu uděluje. Citace: Zásady pro poskytování dotací [online]. 14.4.2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <www.mkcr.cz>.

Program Podpora pro památky UNESCO V roce 1975 vstoupila v platnost Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, v roce 1991 se tato Úmluva stala závaznou i pro Československou federativní republiku. Hlavní povinností státu je zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání světového kulturního a přírodního dědictví dalším generacím. Základním principem památek na seznamu UNESCO je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost. V České republice jsou k datu stanovení zásad pro tento Program následující památky: Historické jádro Prahy, Historické jádro Českého Krumlova, Historické jádro Telče, Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, Historické jádro města Kutná hora s kostelem svaté Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci, Kulturní krajina Lednicko-Valticko, Vesnická památková rezervace Holašovice, Zahrady se zámkem v Kroměříži, Zámek v Litomyšli, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně a Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Pravidla pro žádání dotací

9   

 

z Programu vycházejí z příkazu Ministra kultury, kterým jsou stanovena pravidla pro poskytování neinvestičních a investičních dotací. Dotace z Programu má za cíl podporovat rozvoj památek zapsaných na Seznamu UNESCO, dotace finančně podpoří pouze projekty, které budou rozvíjet hodnoty, pro něž byla památka zapsána do Seznamu a splní další stanovené podmínky.

Obr. 1: Památky UNESCO v ČR Citace: Památky UNESCO [online]. 14.4.2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <www.letiste.cz>.

Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Tento dotační program umožní Ministerstvu kultury alokovat příspěvek ze státního rozpočtu na zachování a obnovu kulturní památky prostřednictvím úřadu obce s rozšířenou působností. Dojde k naplnění účinnější péče o ten daný segment památkového fondu České republiky. Cílem je se co nejefektivněji podílet na zachování a obnově kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a nejsou ve vlastnictví České republiky.

10   

 

Havarijní program Z tohoto Programu jsou poskytovány finanční prostředky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb, restaurátorské práce, klempířské a zámečnické práce. Z podpory nelze hradit modernizaci objektů, úpravy veřejných prostranství, stavebně-historické a restaurátorské výzkumy. Podíl vlastníka kulturní památky na úhradě nákladů by neměl být menší než 40% ze smluvní ceny sjednané se zhotovitelem díla. Příspěvek poskytnutý z Programu by neměl být nižší jak 120 000 Kč, nerozhodne-li ministerstvo odlišně. Vlastníkovi lze poskytnout příspěvek z Programu až do výše 80% celkových nákladů včetně DPH, které jsou vynaloženy na obnovu kulturní památky, pokud se jedná o obnovu historicky hodnotného krovu, zhotovení nového krovu a střechy na stavbě, přeložení staré poškozené střešní krytiny nebo provedení nové krytiny. Příspěvek nelze poskytnout na obnovu kulturní památky, která je ve vlastnictví České republiky, do Programu také nelze zařadit obnovu kulturní památky, kde špatný technický stav byl způsoben vlastníkem a úmyslně zanedbána její údržba. Potřebné informace a odbornou metodickou pomoc při alokaci rozpočtových prostředků z Programu bezplatně poskytuje Národní památkový ústav prostřednictvím územních odborných pracovišť.

Program záchrany architektonického dědictví Tímto Programem je podporována obnova kulturních památek, které tvoří nejcennější součást našeho architektonického dědictví, patří sem hrady, zámky, kláštery, historické zahrady a parky, kostely a jiné. Zamýšlené práce musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně jejich částí, které tvoří podstatu té památky. K žádosti o zařazení do Programu se přikládá cílový projekt záchrany kulturní památky. Jde o dlouhodobý program zachování obnovy ohrožených nemovitých kulturních památek a jejich vhodné využití z hlediska kulturního, sociálního, veřejně prospěšného, ekonomického rozvoje území a celkové kvality životního prostředí. Účast státu spočívá v odborné bezplatné pomoci při přípravě projektů a poskytování finančního příspěvku na obnovu památek. Projekty musí obsahovat zhodnocení stavu, významu a využití dané památky a stupně jejího ohrožení, dokumentaci obnovy, plán využití a mimoekonomické přínosy její obnovy, finanční plán zajištění obnovy, dále plán 11   

 

budoucího provozu a údržby a specifikaci zdrojů a potřebu příspěvku. Příspěvek bude poskytován jako účelová dotace podle zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky.

Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Program se zaměřuje na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména zachování památek lidové architektury, například zemědělské a panské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka, venkovské kostely, zámečky, tvrze, technická díla, sochy, pomníky, zahrady a jiné, které se vyskytují v uvedených územích podléhajících památkové ochraně. Podíl vlastníka nesmí být menší než 20% ze smluvní ceny díla. Součástí finančního podílu vlastníka může být příspěvek z rozpočtu obce či kraje, příspěvek nadací a jiných subjektů. V Programu se neuvažují příspěvky nižší než 80 000 Kč, nestanoví-li Ministerstvo kultury jinak. Do Programu lze zařadit pouze projekty, u kterých náklady na provedení obnovy nepřesáhnou částku vyšší než 2 mil. Kč bez DPH. Příspěvek lze poskytnout bez ohledu na typ vlastnictví.

Program restaurování movitých kulturních památek Tento Program poskytuje finanční prostředky na náklady spojené s restaurováním movitých kulturních památek a jejich souborů, zvláště takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi dokládajícími životní způsoby a tvůrčí schopnosti člověka v minulosti a které jsou umístěny ve veřejných budovách pro kulturní, výchovné, vzdělávací nebo náboženské účely. Jedná se zejména o soubory uměleckých děl sochařských, malířských a předměty výtvarného a užitého umění jakou jsou oltáře, oltářní obrazy, závěsné obrazy, sochy, kostelní lavice, varhany, kazatelny, zpovědnice a jiné, které jsou doposud užívány ke svému původnímu účelu. Cílem Programu je uchování ohrožených movitých kulturních památek a jejich souborů co nejefektivnější a nejrychlejší cestou. Dále pak využití restaurovaných památek ke zvýšení atraktivity a vypovídající schopnosti o historické a umělecké hodnotě dochovaných interiérů, které slouží široké veřejnosti. Snaží se

12   

 

o vytvoření nových interiérových instalací, zvýšení efektivnosti provozu kulturních památek, prohloubení poznání uměleckých a historických hodnot movitého památkového fondu a v neposlední řadě zvýšení zájmu a podílu veřejnosti na péči o kulturní dědictví.

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Jedná se o stěžejní Program mé práce týkající se regenerace památkových rezervací a zón, je to nástroj sloužící k obnově kulturních památek, které se nalézají v nejcennějších částech našich historických center měst, prohlášených za památkové rezervace a zóny. Finanční prostředky mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud má město zpracovaný vlastní program regenerace a zároveň se podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. Program je projevem vlády napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich měst vytvořením organizačních, informačních a ekonomických podmínek k jejich kompletní a kontinuální regeneraci. Smyslem regenerace je rehabilitace kulturní hodnoty a oživení životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních center rozvoje aktivit pro podnikatele. Cílem je aktivovat města k jejich regeneraci a pomáhat jim při přípravě, zpracování a následné realizaci městských programu regenerace, také musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města. Mezi cíle těchto programů by mělo patřit zejména provedení neodkladných prací na záchranu ohrožených objektů, obnovení systémů technické infrastruktury, modernizování, rekonstrukce, zajištění památkových hodnot, pečování o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, upravování vnějších prostranství, oživení městské památkové rezervace a zóny ekologicky nezávadnými podnikatelskými i veřejnými provozy, zvyšování pracovních příležitostí, pečování o kvalitu životního prostředí a v neposlední řadě podporování kulturní a osvětové činnosti tak, aby byl zvýšen zájem veřejnosti podílet se na regeneraci.

13   

 

3. Programy na obnovu památek v EU 3.1 Regionální politika EU

Cílem regionální politiky je obecně redukovat prostorové nevyváženosti v důsledku nestejného rozvoje ekonomických aktivit, prosperity a konkurenceschopnosti jednotlivých regionů. Důležité je najít v každém regionu předpoklady hospodářského vývoje a díky vlastním zdrojům a aktivitě obyvatel zajistit budoucí rozvoj regionu. Každý členský stát má samostatný vývoj územně-správního členění, který dodržuje přirozené potřeby obyvatel a státní správy. V Evropské unie je v současné době 27 systémů správního členění, což však omezuje monitoring a vzájemné statistické a ekonomické srovnávání jednotlivých regionů. Pro analýzy ať už ekonomické nebo statistické byla v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). Díky této jednotce jsou definovány tři hlavní úrovně regionálního členění daného území.

Úroveň

Doporučený minimální

Doporučený maximální

počet obyvatel

počet obyvatel

NUTS I

3 000 000

7 000 000

NUTS II

800 000

3 000 000

NUTS III

150 000

800 000

Tabulka 1: Územní členění

Zdroj dat: Regionální politika EU [online]. 12.4.2009 [cit. 2009-04-12].

Dostupný z WWW: <www.strukturalni-fondy.cz>.

Pro efektivnější získávání finančních prostředků z evropských fondů byly zde zřízeny regiony soudržnosti, které jsou složeny z jednoho či více českých krajů. Evropská politika soudržnosti se skládá z územních celků s počtem obyvatel okolo 800 tisíc až 3 miliony. České kraje nedosahují takových počtů, proto vznikly regiony soudržnosti NUTS II. Severozápad,

14   

 

Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezský a Střední Morava, které vedou regionální rady.

Obr. 2: Regiony ČR Citace: Regionální politika EU [online]. 12.4.2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: <www.strukturalni-fondy.cz>.

3.2 Cíle regionální politiky

V programovém období 2007 – 2013 má regionální politika tři hlavní cíle a k dosažení těchto cílů je vyčleněno 347 miliard eur. ™ Cíl Konvergence, z toho 25,88 mld eur pro ČR Tento cíl je zaměřen na podporu hospodářského a sociálního rozvoje regionu na úrovni NUTS II s HDP na jednoho obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90% průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hlavního města Prahy.

15   

 

™ Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, z toho 419,09 mil eur pro ČR Tento cíl se soustředí na podporu regionu na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hlavní město Praha. ™ Cíl Evropská územní spolupráce, z toho 389,05 mil eur pro ČR Tento cíl je určen k podpoře přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých 15 vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 km. Cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony. 3.3 Finanční mechanismus EHP/Norska

Na základě finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska se státy zavazují připívat ekonomicky slabším zemím v EHP. Státy přispívají různými granty na investiční a rozvojové projekty v hlavních oblastech, jako je například ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví nebo péče o dítě a mnoho dalších. V souladu s usnesením vlády České republiky č. 1011 z 13. Října 2003 byla podepsána Dohoda o účasti České republiky v EHP, v rámci dohody byl zaveden i nový mechanismus, jehož prostřednictvím budou státy ESVO (Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví a Norské království) přispívat zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu v letech 2004 – 2009. Částka, která byla přidělena pro Českou republiku, je celkem 110,91 mil eur pro pětileté období 2004 – 2009. Zajištění spolufinancování projektů v požadované minimální výši 15% bude v odpovědnosti zprostředkujících subjektů, jako jsou ústřední orgány státní správy, krajské úřady nebo další subjekty pověřené Národním kontaktním místem po dohodě s Kanceláří finančních mechanismů. Prostředky musí být součástí příslušných rozpočtů v případě, že jsou rozpočty ústředních orgánů státní správy a krajských úřadů využity. Základní principy jsou zakotveny v Dohodě o účasti v Evropském hospodářském prostoru, v připojené Dohodě mezi Norským královstvím a ES o Norském finančním mechanismu pro období let 2004 – 2009. V souladu s Usnesením vlády č. 242 ze

16   

 

17. Března 2004 zabezpečuje Ministerstvo financí České republiky funkci Národního kontaktního místa (NKM) pro výše zmíněné programy. Ministerstvo financí jako NKM je zodpovědné za řízení aktivit těchto mechanismů v České republice v souladu s Memorandem o porozumění a Pravidly a postupy (Memorandum o porozumění o implementaci EHP finančního mechanismu pro 2004 -2009 a Memorandum o porozumění o implementaci Norského finančního mechanismu pro 2004 – 2009). Ministerstvo je zodpovědné za dosažení cílů a využití fondů, finanční kontrolu a audit, za přijímání návrhů projektů a ověřování plateb, musí zpracovat roční zprávu k předložení Kanceláři finančního mechanismu a také musí zajistit informovanost a publicitu o dostupnosti fondů. Zdroj: Finanční mechanismy EHP/Norska [online]. 13.4.2009 [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: <www.mfcr.cz>.

4. Fondy Evropské Unie 4.1 Fondy EU

Evropská unie díky politice soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský vývoj všech členských států. Cílem je zmírnit rozdíly v životní úrovni a ekonomice a také zvýšit schopnost Evropské unie čelit dalším výzvám. Evropská unie si klade za cíl podpořit udržitelný růst, inovace, konkurenceschopnost, vytvořit soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Jedná se o takzvanou evropskou politiku hospodářské a sociální soudržnosti, která patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším agendám Evropské unie. Jako hlavní realizační nástroj EU používá své Fondy. Evropská unie má dva hlavní fondy, Strukturální, kam patří Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a dále pak Fond soudržnosti (FS). V současné době stále probíhá programové období 2007 – 2013 a v tomto období má Česká republika k dispozici 26,69 miliard eur. Aby naše republika mohla získat podporu od EU, musela dojednat s Evropskou komisí určité Operační programy (OP), které slouží jako mezistupeň mezi Evropskými fondy. Operační program představuje jakýsi strategický dokument, který představuje priority hospodářské a sociální soudržnosti a zároveň individuální zájmy členských států. Česká republika má v současné době vyjednáno 26 operačních programů, osm z nich je tématicky zaměřeno a sedm zeměpisně. Ostatní

17   

 

operační programy zajišťují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci. Projekty operačních programů jsou oficiálními dokumenty, jež definují problémy, které chce daný členský stát za získané prostředky řešit a čeho chce v programovém období dosáhnout. Zpracovaný projekt musí být předložen řídícímu orgánu operačního programu. U tématicky zaměřených programů je řídícím orgánem resortní ministerstvo, u územně vymezených programů jsou to regionální rady. Projekty mohou být předkládány obcí, krajem, ministerstvem, podnikateli, neziskovými organizacemi, školami, atd.

Obr. 3: Projekty Citace: Fondy EU [online]. 12.4.2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: <www.strukturalni-fondy.cz>.

Projekty financované z fondů Evropské unie -

Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury

-

Ochrana životního prostředí

-

Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce

-

Rozvoj cestovního ruchu – jedná se o rozvoj ubytovacích kapacit, vybudování a rekonstrukce skanzenů a muzeí, budování cyklostezek a tras s využitím pro cestovní ruch, prezentace turistických destinací apod.

-

Rozvoj lidských zdrojů

-

Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou

18   

 

-

Podpora podnikání, vědy a výzkumu

-

Program rozvoje venkova

Centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU je v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj, byl zde zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK). Pravomocí ministerstva bylo vytvořit Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec a další oficiální dokumenty v programovém období 2007 – 2013. Tématické Operační programy: -

Integrovaný operační program

- Podnikaní a inovace

-

Životní prostředí

- Doprava

-

Vzdělávání pro konkurenceschopnost

- Výzkum a vývoj pro inovace

-

Lidské zdroje a zaměstnanost

- Technická pomoc

Evropská územní spolupráce: -

Meziregionální spolupráce

- Nadnárodní spolupráce

-

ESPON 2013

- INTERACT II

-

Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013

-

Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013

-

Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013

-

Česká republika – Svobodný stát Sasko 2007 – 2013

-

Přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013

4.2 Společný regionální operační program SROP na období 2004 - 2006

Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo pro místní rozvoj, lépe řečeno Odbor Řídící orgán SROP a JPD Praha, který má celkovou zodpovědnost a za úspěšnou realizaci programu. Program se zaměřuje na podporu aktivit, které spadají pod působnost kraje nebo obce, s cílem dosáhnout rozvoje regionů. Přijetí a posouzení daných projektů má na starost několik orgánů – Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II a jejich sekretariáty, Centrum

19   

 

pro regionální rozvoj, CzechInvest, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Ministerstva pro místní rozvoj. Aktivity programu jsou rozděleny do čtyř hlavních priorit: -

Priorita 1 Regionální podpora podnikání

-

Priorita 2 Regionální rozvoj infrastruktury

-

Priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech

-

Priorita 4 Rozvoj cestovního ruchu

Rozvoj cestovního ruchu Jedná se o opatření rozvoje služeb pro cestovní ruch, kde se budou podporovat služby pro cestovní ruch prováděné veřejnými nebo neziskovými organizacemi. Aktivity musí mít celostátní význam nebo se musí týkat významných přírodních a historických památek. Dále je budou podporovat aktivity spojené s regionálními a místními službami cestovního ruchu a rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch.

4.3 Regionální operační program Severovýchod – ROP NUTSII Severovýchod

Regionální operační program regionu soudržnosti Severovýchod je určen pro programovací období 2007 – 2013. Region soudržnosti Severovýchod je složen z Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje. Je zaměřen na zlepšení dopravní dostupnosti, propojení regionů, modernizaci veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Dále na zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické sféry. Program spadá mezi operační programy, které jsou uvedeny v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 656,46 mil eur, což je přibližně 2,46% veškerých prostředků určených z fondů Evropské unie pro Českou republiku. Financování má být navýšeno také z českých veřejných zdrojů o 115,85 mil eur. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 3. 12. 2007. Globálním cílem je zvýšení kvality fyzického prostředí celého regionu, což by mělo vést ke zvýšení atraktivity regionu pro investory, podnikání a život obyvatel. Mezi specifické cíle programu patří:

20   

 

-

Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy v regionu při dodržování ochrany životního prostředí

-

Zlepšit kvalitu života obyvatel a kvalitu služeb s ohledem na snižování regionálních rozdílů

-

Podpořit efektivnost využití přírodního a kulturního dědictví

-

Zvýšit atraktivitu oblasti pro podnikání a investice

¾ Tyto cíle pomohou k dlouhodobé udržitelné prosperitě regionu ROP Severovýchod je realizován formou pěti prioritních os:   •

Prioritní osa I. – Rozvoj dopravní infrastruktury Z fondů Evropské unie je vyčleněno 242,9 mil eur, což je 37% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic, na prevenci rizik, výstavbu obchvatů, protihlukových stěn, výstavbu tratí pro ekologickou veřejnou dopravu (drážní doprava), výstavbu a rekonstrukci terminálů a parkovišť, výstavbu cyklistických cest, budování informačních systémů veřejné dopravy a mnoho dalšího, co je s dopravní infrastrukturou spojeno.

•

Prioritní osa II. – Rozvoj městských a venkovských oblastí Z fondů Evropské unie je vyčleněno 223,2 mil eur, což je 34% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na regeneraci historických, kulturních a technických památek, revitalizaci parků, náměstí a veřejných prostranství, veřejné zeleně, výstavbu a rekonstrukci infrastruktury pro sportovní a volnočasové aktivity, podporu technického vybavení základních a středních škol, podporu investičních aktivit pro rozvoj infrastruktury ve sféře vzdělávání a sociální péče, zvýšení bezpečnosti ve městech a obcích pomocí kamerových systémů a mnoho dalšího.

•

Prioritní osa III. – Cestovní ruch Z fondů Evropské unie je vyčleněno 144,4 mil eur, což je 22% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na rekonstrukci stravovacích a ubytovacích kapacit, budování cyklotras a turistických tras, na revitalizaci kulturněhistorických a technických památek, na realizaci navigačních systémů k památkám, na

21   

 

propagaci realizovaných projektů, na budování parkovacích míst pro návštěvníky, na projekty hippoturistiky, venkovské turistiky, adrenalinové turistiky a relaxační turistiky, na tvorbu analytických a strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu, na systém značení turistických cílů, na síť informačních center, na rezervační systém a mnoho dalších věcí, které jsou spjaty s cestovním ruchem a turistikou.

•

Prioritní osa IV. – Rozvoj podnikatelského prostředí Z fondů Evropské unie je vyčleněno 26,3 mil eur, což jsou 4% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na regeneraci a revitalizaci podnikatelských aktivit (rekonstrukce objektů, kanalizace a vodovody, plynovody,…), napojení průmyslových zón na komunikace a technickou infrastrukturu, na zlepšení materiálně-technického vybavení učeben na školách a učilištích nebo přímo ve firmách a na další věci, které jsou součástí podnikatelského prostředí.

•

Prioritní osa V. – Technická pomoc Z fondů Evropské unie je vyčleněno 19,7 mil eur, což jsou 3% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na financování aktivit spojených s řízením programu, jako například platy pracovníků zapojených do řízení ROP Severovýchod, výběr projektů a monitorování projektů, zpracování studií a analýz, zajištění publicity programu, podpora přípravy a realizace projektů atd.

Obr. 4: Severovýchod Citace: ROP Severovýchod [online]. 14.4.2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <www.rada-severovychod.cz>.

22   

 

5. Město Jičín

Město Jičín ležící uprostřed Jičínské pahorkatiny, na samém pomezí půvabné krajiny Českého ráje, je přirozeným správním, kulturně historickým a turistickým centrem svého regionu. Obklopeno krajinou jedinečných přírodních krás, prolínajících se s množstvím historických památek a unikátní lidovou architekturou, patří nejen k nejvyhledávanějším turistickým cílům naší republiky, ale také k nevyčerpatelným zdrojům inspirace pro každého, kdo je jednou navštíví. Citace: Památky Jičín. Plzeň : Fraus, 2005. Unikátní encyklopedie na pokračování. ISBN 80-7238-438-4. s. 17.

5.1 Historie Doba kamenná Před dvěma miliony let se Jičínskem pohybovaly tlupy lovců, byla doba ledová a celý kraj byl nehostinný. V mladší době kamenné krajina poskytovala více půdy, vody i dřeva. Došlo k výraznému oteplení a začali se zde usidlovat první zemědělci, proto Jičínsko patří k nejstarším oblastem s doloženým osídlením. Ojedinělé stopy pobytu člověka v této době jsou mimořádně vzácné pro celé naše území. V okolí bylo nalezeno několik pravěkých dílen, kde se vyráběly hlazené kamenné nástroje. Doba bronzová Jičínsko bylo osídleno lidem popelnicových polí, kteří tu zůstali až do začátku našeho letopočtu. Vybudovali první hradiště a začali vyrábět bronzové nástroje, šperky a zbraně. Jméno tohoto lidu je podle jejich způsobu pohřbívání – byla nalezena žárová pohřebiště s popelem mrtvých, který byl uložen v nádobách. První obyvatelé, u nichž známe jejich jméno, jsou Keltové, kteří k nám přišli ve třetím století před naším letopočtem. Jednalo se o menší skupinky bojovníků, byli dobří řemeslníci, používali nástroje, které nám slouží doposud (kladivo, kleště, vrták,…). Zpracovávali sklo a

23   

 

razili mince. Po Keltech přišli Slované, kteří sídlili naše území kolem roku 500 našeho letopočtu a živili se zemědělstvím. V Prachovských skalách přehradili soutěsky skalního města a vytvořili opevněné sídlo s rozlohou 5 km2. Byli první kmen, který v české kotlině založil stát. Vládl zde kníže, který měl vojenskou družinu. Koncem 10. století byly východní Čechy spravovány rodem Slavníkovců, kde oblast Jičínska a Pocidlinska pod přímým vlivem rodu až do roku 995, kdy v Libici nad Cidlinou byla většina mužských členů vyvražděna a tím se k vládě dostali Přemyslovci. Vznik Českého království V době, kdy se zakládaly hrady, kostely, kláštery, byla kopcovitá krajina kolem Jičína vhodná pro postavení několika hradů. Veliš – významný hrad, ve kterém byly uchovány Zemské Desky (soupis majetku šlechty) a kompaktáta, která stvrzovala odlišné náboženské a politické poměry v českém království. Po třicetileté válce byl na rozkaz císaře zbořen. Brada – strážní a obranný hrad, kolem roku 1500 zřícenina. Bylo zde více hradů, všechny měly obrannou funkci, ale buď byly na příkaz císaře zbořeny anebo po nich zbyly jen zříceniny nebo jména kopců. Město Jičín bylo založeno podle plánu, jeho obdélníkové náměstí bylo řádně vyměřeno, ale kdo a v kterém roce Jičín založil, se přesně neví, protože město nemá zakládací listinu. První zmínka o Jičínu je z doby středověku z listiny královny Guty, manželky Václava II. z roku 1293. Vlastníkem jičínského panství byl tedy král a roku 1337 jej král Jan Lucemburský prodal šlechtickému rodu Vartenberků. Vartenberkové dbali o rozvoj území a zakládali nové vsi a začali osidlovat i Podkrkonoší. Čeněk z Vartenberka, nejvyšší purkrabí království českého, je spjat s Jičínskem. V době husitských válek byl představitelem kališnické šlechty, ale vstoupil i do služeb Zikmunda a tím se stal nepřítelem Jana Žižky z Trocnova. V roce 1423 Žižka přitáhl k Hořicům a Vartenberkovo vojsko v bitvě porazil. Doba renesance V této době zde vládli Trčkové z Lípy (1487 – 1607). Ve městě byly stavěny nové hradby a z této doby pochází dominanta města, Valdická brána, která je součástí hradeb. V době renesance zde panoval i jeden z nejbohatších šlechtických rodů v Čechách. Rod vymřel po

24   

 

meči a jejich éra v Jičíně skončila poničením jejich renesančního zámku v roce 1620. Díky bitvě na Bílé hoře byly rázem změněny poměry v Českém království a tím změněny poměry v protestantském Jičíně. Doba Albrechta z Valdštejna Po bělohorských událostech se město stalo součástí rozrůstajícího se panství ctižádostivého Albrechta Eusebiuse z Valdštejna. Jeho kariéra dodnes udivuje svoji rychlostí. Po neúspěších české armády byl požádán císařem, aby se ujal vedení a stal se generalissimem, admirálem baltského a atlantského loďstva. V důsledku stoupání jeho moci byl zase zbaven postu nejvyššího velitele armády. Vévoda frýdlantský začal budovat své panství jako malý stát ve státě. Město pod jeho dohledem prodělalo velkolepou změnu z provinčního protestantského města v rezidenční sídlo frýdlantského vévodství. Do Jičína povolal jezuity, nechal postavit gymnázium, plánoval vznik vysoké školy, biskupství a nechal zde založit palác, který je dominantou náměstí, katedrálu a klášter ve Valdicích. Jako úspěšný vojevůdce vyhrál rozhodující bitvy, investoval do vzniku armády a financoval ji. Nechal si vypracovat horoskop astronomem Keplerem, který mu předpověděl velkou moc a slávu, která se následně brzy splnila. Ve službách vévody byli italští architekti, kteří vytvořili řadu pozoruhodných ranně barokních staveb a umístili je tak, aby jejich středem procházela krajinná přímka. Závažní důsledky měla pro Jičín jeho smrt, na rozkaz císaře byl zavražděn roku 1634 v Chebu. Slibně se rozvíjející město, které na sebe obrátilo pozornost českých dějin, ustrnulo na dlouhou dobu ve svém vývoji a stalo se nevýrazným městečkem. Třicetiletá válka Po násilné Valdštejnově smrti bylo Jičínsko drancováno švédskými a i císařskými vojsky. Po skončení války zůstala zpustošená země s pouhým půl milionem zoufalého obyvatelstva. Díky válce na Jičínsku bylo desítky vypálených vesnic a některé nebyly obnoveny a zanikly. Čechy byly násilně pokatoličtěny a zanikla poslední naděje Protestantů se vrátit zpět do vlasti. Rekatolizaci prováděli jičínští jezuité, jejich školství představovalo pokrokové metody a na jejich koleji působila známá osobnost Bohuslav Balbín. Novým impulsem širšího hospodářského a správního rozvoje je 17. a 18. století. Jičínské panství získala cizí šlechta. V tomto období vzniká v okolí řada zámeckých sídel, jako je

25   

 

zámek Humprecht, Milíčeves, Jičíněves, v barokním slohu a krajina získává novou tvář. V roce 1784 se Jičín stal sídlem krajského úřadu a začala cesta proměny v administrativní a kulturní centrum kraje, město škol, úřadů a vojska. Napoleonské války V době těchto válek roku 1813 pobýval na jičínském zámku rakouský císař František I., který zde měl diplomatické jednání se svými pruskými a ruskými spojenci. V roce 1866 byl Jičín vtažen do průběhu prusko – rakouské války a tato bitva byla zvěstí drtivé rakouské porážky, ke které došlo 3. července 1866 u Hradce Králové. Národní obrození Jedná se o významnou kapitolu dějin Jičínska. Díky obětavé práci vlasteneckých katolických kněží se tato kapitola dějin stala celonárodní, dalece přesáhla hranice regionu. Mohutné společenské hnutí začínající do záchrany zbytků jazyka a končící péčí o vznik nové české literatury, vědy, průmyslu a bankovnictví, vyústilo ve druhé polovině 19. století vyjádřením českého politického programu. Obrozenectví proniklo do všech sfér veřejného života a to i do nejmenších obcí. K počátkům Československého státu Druhá polovina 19. století je dobou rozvíjejícího se průmyslu, k jehož prosperitě přispělo začlenění města v širší silniční a také železniční síť. Velký význam zemědělské výroby přinesl rozvoj tkalcovství a textilní výroby, která zde měla důležité postavení. Díky technickému pokroku bylo uvedeno mnoho vynálezů, jako například plynové osvětlení, do běžného užívání. V souladu s těmito pokroky došlo i nárůstu obyvatel. V této době dochází i k zájmu o společenský život a vzniku měšťanských spolků, jako je Tělocvičná jednota Sokol, sbor hasičů, spolek ostrostřelců nebo Muzejní spolek. Roku 1914 začíná první Světová válka. Během války se schyluje k zániku Rakousko – Uherska. Čeští vojáci přebíhají k nepříteli a bojují na straně Dohody za samostatný stát.

26   

 

20. století Doba velkého rozvoje, politických změn, válek a okupací, to je 20. století. Jičín byl zasáhnut společenským a hospodářským pokrokem. Podle architekta Musila vznikla v Jičíně řada staveb, například Studentský dům s knihovnou, obchodní akademie, úpravy zámeckého parku a mnoho dalšího. Po celé 20. století si město udrželo postavení přirozeného správního, hospodářského a i kulturního centra regionu. Do 21. století město vstoupilo jako moderní, které si dokázalo uchovat svoji jedinečnost a atmosféru své bohaté historie, za kterou je hlavně vděčno Albrechtu z Valdštejna.

5.2 Architektura Jičína

Město Jičín bylo založeno na přelomu 13. a 14. století v době vrcholící přemyslovské kolonizace. Nepříznivá poloha původní lokace v prostoru nynější vsi Staré Místo si vyžádala přenesení města na nedaleký, mírně zvýšený ostroh s dostatečným zdrojem vody, vhodnějšími podmínkami k opevnění i výhodnější pozicí vůči důležité obchodní cestě vedoucí z Hradce Králové přes Železnici do Žitavy. Prostor nově přeneseného města byl řešen na pravidelném pravoúhlém půdorysu, s neobvykle velkým obdélníkovým náměstím, které obklopila šachovnicová síť ulic s dřevěnou zástavbou. Od počátku bylo obehnáno jednoduchých roubeným opevněním, sledujícím v nepravidelném ovále jeho půdorys. Současně začal být budován i farní, podle tradice jednolodní dřevěný kostel, na jehož místě vznikalo od konce 14. století zděné gotické trojlodí dnešního kostela sv. Ignáce. Do architektonického rozvoje dosud nepříliš výrazného Jičína zasáhlo určujícím způsobem období renesance, spjaté s vládou Trčků z Lípy (1487 – 1607). Hospodářský rozkvět města, ale také několik jeho požárů podpořilo intenzivní stavební činnost zahájenou kolem poloviny 16. století. Nové zděné domy byly budovány zpočátku ve tvarech pozdně gotických, poté i v renesančních, s častým použitím sgrafitové omítky. Zároveň se zbohatlé město začalo ohrazovat kvalitnějším systémem zděných hradeb zesílených baštami a obklopených příkopem. Přístupové cesty střežily tři brány – severní Holínská, jihozápadní Velišská a strategicky zvlášť významná brána východní, zvaná Valdická. Renesančně se proměňující

27   

 

náměstí bylo kolem roku 1587 doplněno novostavbou panského domu Trčků z Lípy. Na jehož základech začal v 17. století vyrůstat proslavený palác Valdštejnův. Na prahu třicetileté války představoval Jičín již poměrně výstavné město, jehož hodnoty zaujaly i samotného Albrechta z Valdštejna. Valdštejnův příchod do Jičína provázela myšlenka přizpůsobit město potřebám svého rezidenčního sídla. Její realizace předpokládala rozsáhlou stavební činnost, diktovanou již výrazem raně barokního umění a zaměřenou jak na přestavbu, tak i na rozšíření města. Přestože Valdštejnova idea nebyla ve své podstatě uskutečněna, vtiskla Jičínu navždy jeho specifický charakter. Po vévodově smrti se jičínský stavební ruch načas zastavil, aby pak pokračoval v poněkud jiném duchu a v mezích daleko menší intenzity. Vrcholné a pozdní baroko 18. století se v architektonickém obrazu města uplatnilo svou konzervativnější formou. Kromě dostaveb a přestaveb, které si vynutilo zvláště několik požárů, byly v tomto duchu realizovány také první volné plastiky. K těm nejvýznamnějším patří Mariánský sloup, vztyčený v roce 1702 na Valdštejnově náměstí, socha Obrazu Panny Marie Rušánské na Komenského náměstí z roku 1749, či Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1750, umístěné dnes v prostorách mezi zámkem a kostelem sv. Jakuba. Koncem 18. století ožil Jičín stavební činností odpovídající přeměně města ve správní centrum kraje, v průběhu století následujícího ovlivnily jeho urbanistický rozvoj také potřeby nastupujícího průmyslu. Již v roce 1816 byla zbořena Velišská brána, zmizela i Pražská brána a pozvolna docházelo k odstraňování hradeb. Četné přestavby a novostavby, které přijaly výraz empíru, klasicismu či historizujících slohů, tvoří dnes určující součást celkového architektonického projevu města. Jičín 20. století charakterizoval pokračující urbanistický rozvoj provázený vznikem dalších staveb novodobé architektury i moderních sídlištních komplexů. Historické jádro bylo uchráněno výraznějších zásahů a uchovalo si tak značné kvality, pro něž bylo v roce 1956 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Citace: Památky Jičín. Plzeň : Fraus, 2005. Unikátní encyklopedie na pokračování. ISBN 80-7238-438-4. s. 17.

28   

 

5.3 Památky v Jičíně Valdštejnovo náměstí Charakteristické rozlehlým obdélníkovým tvarem a zajímavé ucelenou zástavbou vzácných bývalých měšťanských domů s podloubím po celém obvodu.

Většina domů má pozdně

gotické a renesanční základy. V centrálním prostoru náměstí stojí barokní Mariánský sloup (1702), empírová kašna se sochou Amfitrité (1835) a empírová Korunovační kašna v podobě antického chrámku (1836).

Valdická brána Postavena jakou součást městského opevnění (1568 – 1578). Z jejího ochozu je krásný pohled z ptačí perspektivy nejen na historické centrum města, ale i blízké okolí včetně lipové aleje. Brána je místem bohatě navštěvovaným a využívaným ke kulturním aktivitám.

Kostel sv. Jakuba Většího První velká manýristická stavba v zaalpské Evropě projektovaná na půdorysu řeckého kříže s vloženými věžovitými kaplemi a realizovaná jako biskupská katedrála. Po smrti Valdštejna stavba pozastavena a dokončena ve zcela jiných než původně zamýšlených intencích. Oratoř kostela je spojena s chodbou s Valdštejnským zámkem.

Valdštejnský zámek Vybudován jako pokračování panského domu Trčků z Lípy a po roce 1607 přestavěn Smiřickými na čtyřkřídlý zámek o dvou arkádových patrech. Poté, co byl v roce 1620 poškozen výbuchem, prošel zásluhou tehdejšího nového majitele Albrechta z Valdštejna velkorysou proměnou v raně barokní zámek. Dnes je v jeho prostorách mimo jiné umístěno Regionální muzeum, galerie a městské informační centrum.

29   

 

Kostel sv. Ignáce z Loyoly s jezuitskou kolejí Gotická stavba z konce 14. století, původně farní kostel (dříve sv. Jakuba) se hřbitovem, v roce 1622 jej získali jezuité a zasvětili ho Sv. Ignáci z Loyoly. Jezuitská kolej vystavěna jako monumentální dvoupatrová budova se čtyřmi křídly soustředěnými kolem čtvercového dvora. Veřejnosti zpřístupněna jen příležitostně. V současné době je na její využití vypracován projekt „Evropské konferenční a vzdělávací centrum“.

Synagoga Představuje cenný dobový doklad synagogální architektury. Dosud zachovalá schránka na svitky Tóry je zřejmě upraveným barokním oltářem z kostela sv. Ignáce. Při požáru roku 1840 shořela střecha synagogy a poté byla celá budova empírově upravena. Od roku 2001 je ve vlastnictví Židovské obce. S Bývalým ghettem souvisí židovský hřbitov nacházející se v areálu obory Libosad. Byl založen v roce 1651. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1734.

Valdštejnská lodžie a park Libosad Původně raně barokní komplex nechal vystavět Albrecht z Valdštejna, v roce 1768 získal klasicistní podobu. Stavba vznikla podle projektu G. Pieroniho, který realizoval v roce 1632 A. Spezza jako lovecký letohrádek ve stylu italského manýrismu. Součástí letohrádku je Čestný dvůr, který měl funkci hospodářskou a obytnou, komplex doplňuje v centrální ose velkoryse pojatý park. Dnes je místem konání nejrůznějších kulturních akcí a přesto, že tento skvost stále čeká na svoji definitivní podobu, patří k nejpůsobivějším místům v Jičíně. Cesta k němu vede z Jičína nádhernou čtyřřadou téměř tisíc stromů čítající lipovou alejí, která je součástí unikátní barokní krajinné kompozice vytvořené Albrechtem z Valdštejna a v mezinárodním měřítku nemá obdoby.

30   

 

Kaplička sv. Máří Magdalény Barokní kaple postavena kolem roku 1760. V roce 2005 byla prohlášena ekumenickou kaplí a následně posvěcena představiteli křesťanských církví. Jde o bývalé poutní místo nacházející se na samém vrchu čedičového kopce Zebín, který tvoří výrazný prvek jedinečně utvářené kulturní krajiny.

Milohlídka na Čeřovce V romantické době na sklonku empíru byla na vrcholu Čeřovky vystavena z pískovcových kvádrů v pseudogotice vyhlídková věž o dvou patrech.

Rumcajsova ševcovna Ukázka, jak to vypadalo u Rumcajse, než byla jeho živnost „nadosmrti zavřena pro urážku starostenský nohy...“ Citace: Památky Jičín. Památky v Jičíně. 2007, 1 , s. 1. (materiál Městské informační centrum)

31   

 

Obr. 5: Valdická brána

Citace: Valdická brána [online]. 16.5.2009 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW:

<www.mujicin.cz>.

Obr. 6: Valdštejnovo náměstí

Citace: Valdštejnovo náměstí [online]. 16.5.2009 [cit. 2009-05-16].

Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

32   

 

Obr. 7: Valdštejnský zámek Citace: Valdštejnský zámek [online]. 16.5.2009 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

Obr. 8: Panorama – Valdštejnovo náměstí Citace: Panorama, Valdštejnovo náměstí [online]. 16.5.2009 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

33   

 

Obr. 9: Kostel Sv. Ignáce Citace: Kostel Sv. Ignáce [online]. 16.5.2009 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

Obr. 10: Korunovační kašna Citace: Korunovační kašna [online]. 16.5.2009 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

34   

 

Obr. 11: Letecký snímek Citace: Letecký snímek [online]. 16.5.2009 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

Obr. 12: Lipová alej – podzim Citace: Lipová alej [online]. 16.5.2009 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

35   

 

6. Projekt na obnovu památkové rezervace

Jedná se o projekt na obnovu městské památkové rezervace a je to největší investiční akce tohoto druhu v celé novodobé historii města. Po dokončení budou obnoveny hlavní historické prvky. Realizace je možná díky získání grantu ve výši téměř 1,5 milionu eur z Finančních mechanismů EHP/Norska. Stavební práce jsou naplánovány na období říjen 2008 až květen 2010. Celkové náklady se pohybují okolo 50 milionů Kč a investorem a majitelem projektu je město Jičín. Projekt byl připravován jako koncept tří projektů – oprava povrchů Valdštejnova náměstí, regenerace zámecké zahrady a oprava městských hradeb. Velkým přínosem je provázanost těchto projektů. Projekt dá vzniknout vhodným prostorám pro trávení volného času obyvatelstva, hlavně maminkám s malými dětmi, seniorům a imobilním občanům. Dojde ke zlepšení dopravní situace na hlavním náměstí, zatraktivní se prostory pro konání společenských, kulturních a sportovních akcí a rozšíří se nabídka služeb pro obyvatele a návštěvníky města. Výsledkem projektu je hlavně zlepšení podmínek pro život obyvatel a zvýšení atraktivity pro turisty. Projekt byl připravován již od roku 2004, koncem července 2006 byla vyhlášena druhá výzva k podávání žádostí o grant z Finančních mechanismů EHP/Norska v oblasti Obnova historických městských území a historických území v regionech. Jičínu pomohlo žádost zpracovat Centrum evropského projektování v Hradci Králové. Ve vyhodnocovací fázi byl projekt Jičína vyhodnocen jako jeden z nejlepších, ale Ministerstvo kultury navrhlo zredukovat požadovanou dotaci z původních 85% na 25,5% nákladů, což znamenalo vážné ohrožení celého projektu. Rada města se však rozhodla zariskovat zvrátit doporučení Ministerstva kultury a riskovala tak ztrátu celé dotace. Po dalším přezkoumání byla městu přiznána původní částka 85% uznatelných nákladů. Projekt města Jičína byl následně zařazen k dalším 63 projektům, které byly doporučeny k předložení Kanceláři finančních mechanismů do Bruselu. Projekt prošel formální kontrolou a dále fyzickou kontrolou přímo v Jičíně a na základě této kontroly komise podala písemnou zprávu a Výbor finančních mechanismů den 13. 6. 2008 se rozhodl vyhovět doporučení předchozích instancí a rozhodl se udělit grant ve výši 1 452 246 EUR.

36   

 

Obr. 13: Mapa oprav Citace: Regenerace památkové rezervace [online]. 21.4.2009 [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

Valdštejnovo náměstí bude celé předlážděno, ale dojde i ke kompletní obnově infrastruktury. Za dobu své existence prošlo několika předlážděními, poslední bylo uskutečněno zhruba před 70ti lety. V současné době je plocha náměstí nerovná a řada míst je neodborně upravena, díky těmto jevům náklady na údržbu povrchu náměstí stoupají každým rokem. Proto je předláždění jako jediné možné řešení. Projekt počítá s tím, že celkový koncept plochy bude zachovaný i po rekonstrukci. Bude použito původních materiálů, v tomto případě žulových kostek. Nejvíce diskutabilní bylo předláždění čtvercových obrazců, kde se dochovala původní čedičová dlažba z konce 19. století. Město si je však vědomo důležitosti a významu této památky, proto se rozhodlo požádat širokou veřejnost o její názor prostřednictvím ankety. Největší podporu získala varianta, která počítá se zachováním původních kostek a tato varianta byla také jako jediná přijatelná pro orgány památkové péče. Díky velké kritice současného stavu zámeckého parku dojde k jeho revitalizaci a opět se stane místem odpočinku. Původní koncept parku je porušen nevhodnými úpravami nebo zanedbanou údržbou a tím vzhled zámecké zahrady neodpovídá jejímu významu a její pozici v centru města. Výsledná podoba parku vychází ze studie architekta Ing. Zdeňka Sendlera, jehož koncepce respektuje původní návrh architekta Musila z roku 1937. Po obnově celého areálu vyniknou historické objekty, které jsou součástí parku, jako je zámek, barokní brány, opevnění, zdi apod. Zámecká zahrada bude konečně zpřístupněná ze všech stran i

37   

 

handicapovaným lidem. Nedílnou součástí revitalizace zahrady je i oprava městských hradeb. Hradební zdi ze smíšeného zdiva pocházejí z doby kolem roku 1632. Některé části hradeb jsou v havarijním stavu a jiné potřebují povrchové úpravy.

Obr. 14: Projekt Citace: Projekt regenerace [online]. 21.4.2009 [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

38   

 

Obr. 15: Regenerace 1

Obr. 16: Regenerace 2

39   

 

Obr. 17: Pohled z Valdické brány 1

Obr. 18: Pohled z Valdické brány 2

40   

 

Obr. 19: Pohled z Valdické brány 3

Obr. 20: Diagonála Lipové aleje

41   

 

7. Metodika 7.1 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je zmapovat výsledky Programu regenerace Městských památkových rezervací a městských památkových zón od doby vzniku tohoto programu. Hlavním smyslem celé práce je zjistit názory a postoje občanů města k obnově památek a plošné ochraně historických center měst. Co si občané myslí o významu památek pro cestovní ruch v jejich městě a jaký vliv mají turisté na život ve městě. Druhým cílem mé práce je poznat postoje představitelů samosprávy a památkové péče, negativa a pozitiva plošné ochrany historických center. Na základě tohoto výzkumu se budu snažit prezentovat výsledky a vyjádřit možná opatření vedoucí k dalšímu rozvoji města jako turistické destinace. Metodický postup práce 1) Sběr sekundárních dat a studium odborné literatury 2) Popis památkové péče a její vývoj 3) Provedení marketingového sociologického výzkumu řízených rozhovorů 4) Zpracování výsledků primárních a sekundárních dat a jejich analýza 5) Navržení opatření pro rozvoj památkové rezervace jako turistického cíle

42   

 

8. Profil města 8.1 Postavení Jičína v rámci kraje

Okresní město Jičín o rozloze 89 000 km2 je průměrně velkým okresem v Královéhradeckém kraji a zaujímá 18,6% území. Hustota osídlení v jičínském okrese je o 25% pod krajským průměrem. Okres má výhodnou polohu vzhledem k vzdálenostem větších měst s větší koncentrací obyvatel a průmyslu a také kolem Jičína vedou hlavní páteřní pozemní komunikace kraje. Demografická charakteristika je spíše negativní. Stárnutí populace a nízká porodnost se projevuje po celé České republice a okres Jičín přichází o obyvatele v rámci kraje nejviditelněji. V krajském porovnání je jičínská populace druhá nejstarší.

Charakteristika

Kraj

Trutnov

Hradec Králové

Jičín

Náchod

Rozloha v ha v % z HK kraje průměrná rozloha obce v km2 Počet obcí Počet obyvatel Hustota osídlení (obyvatel/km2)

475 817 100%

114 667 24,1%

87 538 18,4%

88 662 18,6%

85 157 17,9%

Rychnov nad Kněžnou 99 783 21,0%

10,6

15,3

8,7

8,0

10,9

12,0

448 547 563 115,1

75 119 780 104,4

101 159 284 180,0

111 77 066 86,9

78 112 423 132,0

83 79 010 79,2

Tabulka 2: Charakteristika Jičína Zdroj dat: Strategický plán rozvoje Jičína [online]. 2004 [cit. 2009-0430]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

43   

 

8.2 Postavení Jičína v rámci okresu

Město Jičín je největším městem svého okresu a s okolními mikroregiony tvoří významné osídlení, které navazuje na osu osídlení Turnov – Semily – Jablonec nad Nisou – Liberec. Velkým pozitivem je pozice města v krajinném a přírodně cenném prostoru, kde je v těsné blízkosti významný evropský Geopark Český ráj a hranice s Polskem i Německem. Jičín zaujímá více jak pětinu populace okresu, která je stabilní do roku 1991. Rok Podíl obyvatel města na počtu obyvatel okresu v %

1961

1970

1980

1991

2001

2003

15,1 %

16,3%

19,8%

21,4%

21,2%

21,2%

Tabulka 3: Podíl obyvatel Zdroj dat: Strategický plán rozvoje Jičína [online]. 2004 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

8.3 Obyvatelstvo Okres Jičín se potýká se stárnoucí populací a nízkým počtem nově narozených. Tento demografický trend může být následkem několika vlivů, ať už změnou životních a politických podmínek po roce 1989 nebo životním stylem mladých. Tento trend má celostátně nepříznivý vývoj a může ohrozit fungování celé společnosti. Rok

1961

1970

1980

1991

2001

2002

2003

Město

13 176

13 414

16 182

16 803

16 410

16 347

16 328

87 434

82 515

81 894

78 650

77 524

77 368

77 066

Jičín Okres Jičín Tabulka 4: Počet obyvatel Zdroj dat: Strategický plán rozvoje Jičína [online]. 2004 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

44   

 

Pohyb obyvatel ve městě rok

narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přirozený přírůstek přírůstek

stěhováním

1991 225

183

383

371

42

12

2001 137

154

264

352

-17

-88

2002 145

162

299

345

-17

-46

2003 161

165

346

361

-4

-15

Tabulka 5: Pohyb obyvatel Zdroj dat: Strategický plán rozvoje Jičína [online]. 2004 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: <www.mujicin.cz>.

Od roku 1991 klesá počet obyvatel. Dlouhodobě záporné je saldo přirozené měny a migrace, ale tempo poklesu se mírně snižuje. Nepříznivé trendy se neprojevují na počtu obyvatel v produktivním věku, který je víceméně stabilní. V obsazenosti škol se dramaticky ukazuje pokles počtu dětí do 14 let. Vzdělání obyvatelstva překvapivě dosahuje dobrých výsledků, podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním, absolventů nástavbového studia nebo podíl obyvatel se středním všeobecným vzděláním je 10% vyšší než je celorepublikový průměr.

8.4 Bydlení

Statistická data a zástavbě města a bydlení v něm spíše odpovídají rysu na pomezí mezi velkými okresními centry a menšími městy s charakterem spíše venkovské oblasti. S rozšířením města stoupá i míra využívání bytového a domovního fondu a klesá používání domů pro rekreační účely.

8.5 Zaměstnanost Situace je mnohem příznivější a jen vyjímečně míra nezaměstnanosti překročí 7%. Růst ekonomiky je pozitivní, ale není tak vysoký aby vytvářel dostatečný počet pracovních míst

45   

 

pro současnou strukturu nabídky pracovních sil. Problémem je, že v Jičíně je větší poptávka největších zaměstnavatelů spíše po mužské pracovní síle, dalším méně příznivým jevem je, že je vyšší poměr nezaměstnaných absolventů škol oproti celostátnímu průměru.

8.6 Ekonomika

Ve městě velmi dobře působí firmy v perspektivních oborech jako je strojírenství, dodavatelé automobilového průmyslu a elektrotechnika. Nejvyšší podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu má skupina obyvatel s dosaženým středně odborným vzděláním s maturitou. Mezi odvětvími převažuje průmysl a dále pak školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, obchod a opravy spotřebního zboží a motorových vozidel. Největší skupinou ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou drobní živnostníci a jejich počet stále roste. Téměř 76% obyvatel je v zaměstnaneckém poměru a samostatně činných je 12%. Významným faktorem jsou lidé, kteří každý den za svou prací dojíždí je jich okolo 20%.

8.7 Školství

Jak jsem již v úvodu své práce uváděla, tak je město Jičín přezdíváno městem škol, protože v poměru k jeho rozloze zde najdeme velké množství vzdělávacích institucí, které je neobvyklé. Město je zřizovatelem čtyř základních škol, mají zde zastoupení čtyři střední školy – Lepařovo gymnázium, Masarykova obchodní akademie, Soukromá střední podnikatelská škola a Vyšší odborná a střední průmyslová škola - a jedna speciální škola.

46   

 

8.8 Zdravotnictví

Oblastní nemocnice se rozkládá do dvou areálů – v Jičíně a v Nové Pace. Areál v Jičíně blízko centru města a je to volný pavilónový systém s bohatou parkovou zelení. Nemocnice se postupně rekonstruuje a modernizuje. Neustále obnovuje a vylepšuje přístrojové vybavení, čímž se snaží o zkvalitnění léčebné péče a vytvoření optimálních podmínek pro léčbu všech pacientů.

8.9 Cestovní ruch

Jako ve většině českých měst je i v Jičíně cestovní ruch v popředí zájmů, protože představuje velmi dobrý zdroj příjmů a pracovních příležitostí ve službách a mnohdy i pro méně kvalifikovanou pracovní sílu. Když si spojíme Jičín s Českým rájem a malebnou krajinou kolem, architektonickými a kulturními památkami v okolí, tak Jičín představuje lákavou turistickou destinaci. Jičín pořádá velké množství kulturních a společenských akcí a aktivně využívá postavy Rumcajse jako významnou složku marketingu cestovního ruchu.

8.10

Ubytování

Počtem lůžek město nabízí poměrně vysokou kapacitu, ale problémem může být chybějící nabídka ubytování nejvyšší kategorie – 4 * a 5* ubytovací kapacity. Je zde velká obliba cykloturistiky a proto řada ubytovacích zařízení nabízí úschovnu kol a orientaci na aktivní dovolenou. Obsazenost v průběhu roku se pohybuje průměrně okolo 30 – 40%, ale existuje zde problém sezónnosti cestovního ruchu.

47   

 

8.11

Kulturní akce

Soutež ve společenském a moderním tanci Festival Jičín – město pohádky Dny evropského dědictví – European Heritage Days Výstavní a výměnný den nerostů a minerálů Valdštejnské dny Dny evropské hudby Svatojánská noc Letní koncerty pro kolemjdoucí Evropský festival etnik

Jazz mezi Hradbami

Velikonoční trhy

Vánoční trhy

Polkafest

Dechovka na plovárně

9. Sociologický výzkum

Formou marketingového dotazníku jsem provedla sociologický výzkum pro získání primárních dat jako hlavního podkladu pro mou práci. Jako hlavní metodu jsem zvolila metodu šetření - písemné dotazování a osobní dotazování ve formě volného rozhovoru. Osobní dotazování mi přišlo jako nejběžnější forma výzkumu a nejpřirozenější cesta k získání informací. Výhodou písemného dotazování je, že si respondent sám rozhodne, kdy, jak a zda vůbec dotazník vyplní a má čas si dobře rozmyslet své odpovědi. Velkou nevýhodou této formy dotazování je, že sběr dat trvá velmi dlouho a ne každý respondent je ochoten dotazník vyplnit a ztrácet tak svůj čas. K hlavním výhodám osobního dotazování patří reprezentativnost šetření a možnost zeptat se na obsahově náročné téma a snadnější vnímání

48   

 

dané problematiky. Velkou nevýhodou osobního rozhovoru je nedostatek volného času dotazovaného, vysoká pracovní vytíženost nebo osobní zábrany respondenta.

9.1 Skupina respondentů a způsob dotazování

Vzhledem k zadání mé bakalářské práce jsem již měla jasně danou cílovou skupinu respondentů. Jako výběrový vzorek respondentů jsem zvolila občany města Jičína, kde se nachází městská památková rezervace. Výběrové šetření jsem provedla náhodným výběrem, kdy jsem oslovila celkem 100 respondentů vzhledem k velikosti města Jičína. Pro zjištění postojů a názorů obyvatel města k obnově památek na území památkové rezervace, k plošné ochraně historického centra města jsem použila předem zadaný dotazník číslo 1. (viz příloha), který byl anonymní. Dále mně zajímalo, co si občané myslí o významu památek pro cestovní ruch v jejich městě a jaký mají vliv turisté a návštěvníci na život ve městě. Dotazování proběhlo formou krátkého oslovení a představení se, dále jsem respondenta požádala o vyplnění dotazníku a uvedla respondenta do děje, z jakých důvodů ho žádám o vyplnění dotazníku. Dotazování většinou dále pokračovalo stručným rozhovorem z vlastní iniciativy dotazovaného, které mně velmi potěšilo. Dotazník se skládal ze stručných dvanácti otázek a osobních údajů respondenta. Ve většině otázek měl dotazník jasně stanovené varianty odpovědí, které byly zvoleny tak, aby respondent neměl pocit, že musí vyplnit odpověď, kterou si není jistý. Otázky byly dobře stanovené, jednoduché a sestaveny pro snadné zpracování výsledků. Dotazník číslo 2. (viz příloha), který byl určen pro představitele samosprávy města byl sestaven obdobně. Smyslem dotazování bylo ověřit postoje k plošné ochraně historického centra a její pozitiva a negativa. Skládal se z šestnácti jednoduchých a jasných otázek z nichž polovina byly otevřené otázky. Tyto otázky dávají respondentovi velkou volnost vyjádření, ale velmi obtížně se zpracovávají pro jejich velkou různorodost a nepříliš velký prostor k odpovědi, aby byla co nejvíce jasná a dobře pochopena. Z těchto důvodů mě naprostá většina dotazovaných požádala o osobní rozhovor. Do této skupiny respondentů jsem zahrnula pracovníky Městského úřadu, zvláště z odboru památkové péče. Kontaktovala jsem i

49   

 

ostatní pracovníky jiných pracovišť například oddělení kultury a cestovního ruchu, ale bohužel bez zpětné vazby. S představiteli samosprávy jsem měla obdobnou zkušenost, ale pro získání sekundárních dat a veškerých potřebných informací mi velice ochotně pomohli pracovníci odboru památkové péče, zvláště pan Ing. Balský, kterému velice děkuji za jeho ochotu a čas. Dotazník číslo 3. (viz příloha), který byl určen pro představitele Národního památkového ústavu jsem vůbec nevyužila. Na samém začátku získávání primárních dat jsem kontaktovala pověřenou osobu Národního památkového ústavu paní Ing. Nyklovou s pracovištěm v MPR Josefov, která mi obratem a s ochotou další spolupráce odpověděla a předala mi kontakty na další pověřené pracovníky Městského úřadu v Jičíně z odboru státní památkové péče. Bohužel, jak jsem se později dozvěděla, toto pracoviště prochází rekonstrukcí a přestěhováním, a z důvodů časové vytíženosti již nebyla možnost další spolupráce.

9.2 Interpretace výsledků šetření

V této kapitole bych ráda prezentovala svůj výzkum a dosažené výsledky. Výsledky jsem se rozhodla zpracovat v grafické podobě pro lepší a jednodušší představu a srozumitelnost. Sběr primárních dat trval velice dlouho a byl obtížný, protože ne každý obyvatel je ochotný dotazník vyplnit z důvodů své vytíženosti a náročnosti na čas. Po prvních pár zkušenostech jsem se rozhodla, že budu lidé oslovovat přímo v jejich zaměstnání. Navštívila jsem turistické atrakce v destinaci a oslovila jejich pracovníky, dále jsem oslovila pracovníky ve službách, jako jsou restaurační zařízení, kavárny a obchody. Díky přátelům, které v Jičíně mám jsem dotazníky mohla ponechat i ve veřejných budovách jako jsou školy, úřady a jiné instituce. Pro zpracování těchto primárních dat jsem použila program Microsoft Excel. V interpretaci výsledků uvádím i sekundární data, která jsem získala formou osobních rozhovorů s pracovníky Městského Úřadu odboru státní památkové péče nebo pracovnic Městského Informačního Centra.

50   

 

Nejprve bych ráda uvedla data týkající se osobních údajů oslovených respondentů, která jsou nezbytně nutná pro lepší srozumitelnost sociologického výzkumu.

Graf č. 1: Podíl mužů a žen Pohlaví

49%

51%

muž žena

Z grafu je patrné, že jsem se snažila rovnoměrně oslovit muže i ženy.

Graf č. 2: Věkové rozložení Věk 4% 11%

23%

17% 9%

36%

do 17 let 18 - 25 26 -35 36 - 45 46 - 55 56 a více

Věkové rozložení je rozděleno do pěti skupin a nejvíce oslovenou skupinou byli mladí lidé ve věku mezi 26 až 35 roky a 18 až 25 roky. Nejmenší skupiny tvoří lidé ve školním věku do 17

51   

 

let, které se mi nepodařilo dobře oslovit, protože v době mých návštěv v Jičíně byli většinou všichni ve škole.

Graf č. 3: Dosažené vzdělání

Vzdělání

24%

23% základní / vyučen střední

53%

vysokoškolské

Graf číslo 3 ukazuje, že dosažené vzdělání bylo rozděleno do třech skupin, na základní, střední a vysokoškolské. Nejvíce obyvatel má úplné střední vzdělání. Překvapivě jsou skupiny s vysokoškolským vzděláním a se základním vzděláním téměř vyrovnané.

Graf č. 4: Místo zaměstnání Kde pracujete? 0% 32%

45% 23%

52   

trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji

 

Tento graf je rozdělen do čtyř skupin a snažila jsem se zjistit, kde se nachází zaměstnání obyvatel, zda jsou nuceni za prací dojíždět nebo pracují přímo ve městě. nejpočetnější skupinou jsou pracující přímo v Jičíně. Větší skupinu tvoří nepracující a 23% za prací pravidelně dojíždí a všichni dotazovaní trvale bydlí v Jičíně. Graf č. 5: Zaměstnání

Zaměstnání zaměstnanec

11%

soukromý podnikatel

4%

v domácnosti, mateřská dovolená

13% 53%

4% 15%

student v důchodu nezaměstnaný

Jak už jsem uváděla v kapitole Profil města, tak největší podíl na ekonomice mají lidé v zaměstnaneckém poměru a drobní živnostníci. Skupina lidí na mateřské dovolené nebo v domácnosti a skupina nezaměstnaných jsou vyrovnány.

V další části bych ráda uvedla dosažené výsledky podle jednotlivých otázek v dotazníku. Některé možnosti odpovědí jsou zkrácené nebo neuvedené celé ve vyobrazení grafu. Pro lepší pochopení jsem uvedla měnší komentář ke každému grafu.

53   

 

Graf č. 6: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Jaký je Váš vztah k městu? 0%

9% trvalé bydliště - vlastní bydlení trvalé bydliště - podnájem vlastník rekreačního objektu jiný

21% 70%

Většina dotazovaných má v Jičíně trvalé bydliště a bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Menší skupinu tvoří lidé, kteří mají v Jičíně trvalé bydliště, ale bydlí zde v nájmu, 9 % dotazovaných má k městu jiný vztah a nikdo z dotazovaných nevlastní rekreační objekt v Jičíně nebo jeho okolí.

Graf č. 7: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? (trvale nebo přechodně) Jak dlouho v tomto měste žijete? 2% 8%

35%

11% 10%

34%

do 1 roku 1 - 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let

Největší skupinou dotazovaných byla skupina obyvatel ve středním věku, kteří zde žijí více jak třicet let nebo mladší obyvatelstvo, které v Jičíně žije od narození. O jedno % méně je skupina lidí, kteří v Jičíně žijí 20 až 30 let a nejmenší skupina je tvořená obyvateli, kteří v Jičíně žijí do jednoho roku. 54   

 

Graf č. 8: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla před časem prohlášena městskou památkovou rezervací?

Víte, že je část města MPR?

7% 6%

31%

vím a zajímám se mám o tom povědomí

56%

dozvídám se to poprvé ani mne to nezajímá

Více jak polovina obyvatel má povědomí o tom, že část města, zvláště historické centrum bylo před časem prohlášeno Městskou památkovou rezervací, 31% určitě ví, že je část města MPR a dokonce se rezervaci zajímá. Téměř vyrovnané jsou skupiny lidí, kteří se díky výzkumu dozvěděli prvně, že číst jejich města je prohlášena Městskou památkovou rezervací a některé to vůbec nezajímá.

Graf č.9: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Víte, jaké výhody to přináší?

5% 2% 2%

13%

nevím tuším, ale nevím nic konkrétního norské fondy vzhled města dotace z EU turistika

26%

52%

55   

 

Více jak polovina dotazovaných má představu, jaké výhody by to mohlo přinášet, ale nic konkrétního neuvedli. 26% neví, co by to mohlo městu přinést za výhody. Z výhod, které byly nejvíce uváděny byla turistika a tím i příliv peněz do regionu nebo města, možnost získávání dotací hlavně z Evropské unie a Norské fondy, o kterých mají občané největší povědomí v souvislosti s revitalizací Valdštejnova náměstí, zámeckého parku a části hradeb. Obyvatelé také předpokládají zlepšení vzhledu města.

Graf č. 10: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Víte, jaké nevýhody to přináší? nevím

7%

tuším, ale nevím nic konkrétního turistika

2% 2% 2% 6% 37%

investice

44%

povolení k přestavbě či rekonstrukci nepořádek vysoké ceny

Většina respondentů tuší, jaké by to mohlo přinášet nevýhody, ale nic konkrétního neměli na mysli a 37% neví, zda by to nějaké nevýhody mohlo přinést. Menší skupinky dotazovaných často uváděly nadmíru turistů, jako velkou zátěž pro město a větší nepořádek v důsledku vysoké návštěvnosti. Nebo větší výskyt žádostí o povolení k přestavbě či rekonstrukci domů v ochranném pásmu a s tím spojené investice. Obyvatelé se také obávají zvýšení cen, zejména v hlavní turistické sezóně, které by se hlavně mohlo dotknout obyvatelstva.

56   

 

Graf č. 11: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Setkal jste se při jednání s úřady, že část města je MPR?

30% ano ne

70%

Téměř tři čtvrtiny obyvatel nemá zkušenost s jednáním úřadů o Městské památkové rezervaci, protože nebydlí nebo nejsou vlastníky domu v ochranné zóně Městské památkové rezervace a více jak jedna čtvrtina respondentů žije na území MPR a již mají zkušenosti s úřady za sebou.

Graf č. 12: V jaké souvislosti jste se setkal s jednáním úřadů? V jaké souvislosti?

21%

43%

36%

výměna oken rekonstrukce opravy

Nejvíce dotazovaných se setkalo s úřady, když žádali o výměnu oken. 36% dotazovaných se setkalo s úřady během žádání o povolení k rekonstrukci domu a nebo drobných oprav.

57   

 

Graf č. 13: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města Městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Je vyhlášení MPR přínosem? 2%

0% 32%

30%

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

36%

36% dotazovaných se domnívá, že vyhlášení MPR bylo spíše přínosné, 32% si myslí, že určitě bylo přínosné a 30% lidí nedokáže posoudit. Našlo se i pár jedinců, kteří si myslí, že to bylo spíše nepřínosné, ale nikdo si nemyslí, že to určitě nebylo přínosem.

Graf č. 14: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Víte, čeho se týká Program regenerace?

10%

nikdy jsem o něm neslyšel

30%

28%

tuším, čeho by se mohl týkat

32%

jde o obnovu infrastruktury historického centra jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů

58   

 

Nejvíce respondentů mělo tušení, čeho by se program mohl týkat. Překvapilo mě, že 30% obyvatel o Programu regenerace nikdy neslyšelo i přesto, že v současné době probíhá velká regenerace historické centra a město Jičín je na to náležitě hrdé. Poměrně velký počet dotazovaných přesně věděl co je Program regenerace a 10% si myslelo, že jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů.

Graf č. 15: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum města? Setkal jste se s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout centrum? 0% 6% 47% 47%

velmi často občas zřídka nikdy

Vyrovnané jsou dvě skupiny lidí, kteří se s návštěvníky města setkávají velmi často nebo občas. Pouze 6% dotazovaných se s turisty a návštěvníky setkává jen zřídka a žádný dotazovaný neodpověděl, že se s turisty nikdy nepotkal.

59   

 

Graf č. 16: Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

Zajímá se zastupitelstvo o památkovou ochranu?

4% 10%

11%

30%

45%

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

Téměř polovina dotazovaných se domnívá, že se zastupitelstvo spíše zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Jičína. 11% obyvatel si myslí, že se představitelé určitě zajímají, 30% nedokáže posoudit. 10% respondentů si myslí, že se spíše nezajímá a dokonce 4% dotazovaných si urči myslí, že se zastupitelstvo nezajímá o problémy spojené s památkovou ochranou.

Graf č. 17: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Váš vztah k městu? jsem hrdý a jsem rád, že zde bydlím celkem spokojen s bydlením zde bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel bydlet jinam

2% 13%

30%

19% 36%

nelíbí se mi tady, raději bych se odstěhoval

60   

 

Většina dotazovaných je celkem spokojena s bydlením v Jičíně, 30% občanů je hrdých na své město a jsou rádi, že zde bydlí. 19% obyvatel se domnívá, že je v Jičíně bydlení stejné jako v každém jiném městě, 13% občanů by šlo klidně bydlet jinam a 2% dotazovaných by se raději odstěhovala.

Graf č. 18: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Jak by mělo město podpořit větší míru návštěvnosti?

nemám zájem, aby bylo více turistů zlepšit pořádek a vzhled

7% 0% 30%

vydat propagační tiskoviny

29%

vybudovat další info středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?

25% 0%

9%

30% dotazovaných by si přálo, aby město zlepšilo stav silnic a veřejných prostranství pro podporu návštěvnosti. Kupodivu 29% respondentů nemá zájem, aby do Jičína jezdilo více turistů. 25% obyvatel si myslí, že by pomohlo zlepšení pořádku a vzhledu města. Menší skupina o 9% si myslí, že by mělo město vydat lepší propagační materiály a 7% by si přálo, aby město přispívalo občanům na opravy domů. Nikdo si nemyslí, že by se mělo vybudovat další Informační středisko a nikdo nenavrhl další opatření na podporu turistiky a návštěvnosti ve městě.

9.3 Shrnutí

Díky dotazníkovému šetření jsem zjistila, že nejvíce respondentů žije trvale v Jičíně ve vlastním domě nebo bytě více jak třicet let. Více jak polovina dotazovaných má povědomí o tom, že byla část města, zvláště historické centrum prohlášeno za Městskou památkovou

61   

 

rezervaci. Většina lidí má představu o tom, jaké výhody a nevýhody vyhlášení části města za MPR přináší, ale nic konkrétního neuvedli. Téměř ¾ respondentů bydlí mimo památkovou rezervaci, tudíž nemá vlastní zkušenosti s jednáním úřadů a více jak 1/3 bydlí na území památkové rezervace a s jednáním úřadů se nejčastěji setkala během žádosti o povolení výměny oken. 36% dotazovaných si myslí, že vyhlášení MPR je jistou výhodou pro město a 32% občanů má tušení, čeho by se asi mohl týkat výše uvedený Program regenerace. Naprostá většina respondentů se ve městě běžně setkává s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum města. 45% dotazovaných se domnívá, že se zastupitelstvo a samospráva města zajímají o problematiku, která je spojená s památkovou ochranou. 36% respondentů je celkem spokojeno s bydlením v Jičíně a nejvíce občanů navrhovalo, že by se měl zlepšit stav silnic a veřejných prostranství, aby začali lidé jezdit na výlety a jako turisté ve větší míře než doposud, ale je zajímavé, že i velkému počtu (29%) obyvatel vadí velký příliv turistů a současná míra je dostačující.

9.4 Výsledky sběru sekundárních dat

Sekundární data jsem získala především díky osobní komunikaci se zaměstnanci Městského úřadu Jičín, oddělení Státní památkové péče Jičín. Jelikož je Jičín poměrně malé město, tak se odbor památkové péče skládá z vedoucího pana Ing. Jiřího Balského a dvou referentů, pana Bc. Martina Mezery a paní PaeDr. Tamary Baudišové. Oddělení státní památkové péče má samostatnou působnost a mezi hlavní činnosti patří poskytování konzultační pomoci ostatním složkám MěÚ Jičín na úseku památkové péče. Pověřené osoby se musí účastnit jednání Komise pro rozvoj města nebo Komise Regenerace městských památkových rezervací a zón. Mezi další významnou činnost tohoto oddělení patří vykonávání státní správy v přenesené působnosti na území správního obvodu, dále vydává vyjádření do řízení Ministerstva kultury o prohlášení věci za kulturní památku a také do řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku. Má na starosti seznam kulturních památek, které spadají pod jejich územní obvod, oddělení vydává rozhodnutí o opatřeních, které je povinen vlastník kulturní památky neprodleně učinit. Pracovníci oddělení také vydávají rozhodnutí a způsobu odstranění vzniklé škody na kulturní památce, dále vydávají závazné stanovisko o údržbě, opravě, rekonstrukci

62   

 

či jiné úpravě památky a jejího okolí. Také vydávají rozhodnutí, která se týkají nemovitostí, které se nacházejí v památkové zóně nebo jejím ochranném pásmu, ale nejsou kulturní památkou. Vydávají stanoviska v souvislosti k územnímu plánování, kde se nachází nemovitá kulturní památka. Vymezují vlastní ochranné pásmo a stupeň ochrany, usměrňují péči o kulturní památky. Oddělení má povinnost zveřejňovat informace o finančních zdrojích, které jsou určeny pro památkovou péči a mnoho dalšího. Takovýchto závazných rozhodnutí a opatření vykonává oddělení státní památkové péče více jak čtyřista v průběhu roku. Památková péče v Jičíně má tři stupně. Jedná se o okresní, krajskou a národní složku, kdy na okrese na Městském úřadě jsou tři výše uvedení pracovníci státní památkové péče a jeden pracovník na Národním památkovém ústavu Pardubice, kde jsou ještě zvlášť odborníci na památkovou péči, která se týká budov a která se týká památných stromů. Oddělení státní památkové péče má na starost celou okresní působnost. Pod tuto působnost spadá MPR Jičín a její ochranné pásmo, Bitev, Kopidlno, hrad Kost, Pecka, Podhradí – zřícenina hradu Velíš, zřícenina zámku ve Vokšicích a kostel sv. Václava ve Veliši, Prachov, Sobotka (Humprecht) a Vesnické památkové zóny Karlov, Nové Smrkovice, Studeňany a Vesec a mnoho dalších kulturních památek, jako jsou různé sochy, Boží muka apod. Pracovníci oddělení výkonné složky památkové péče působí na oddělení poměrně krátce a to 4 až 5 let. Pracovníci si jednoznačně myslí, že se představitelé města spíše zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou. Tato otázka v dotazníku je příliš složitá, protože každý jednotlivý vzniklý problém spadá pod různou kompetenci jednotlivých oddělení. Vzniklý problém se nemusí přímo týkat oddělení památkové péče, ale například oddělení územního plánování a památkové péče se pouze dotýká. Město Jičín využívá Program regenerace a Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, který bylo loni použit prvně a spadá pod něj celé území ochrany kromě MPR. Na rok 2009 je vyčleněno 2 375 000 Kč. Jako hlavní výhody památkové ochrany vidí ochranu dochovaného dědictví, odbornou pomoc při výkonu péče a možnost získat dotace ať už ministerské nebo krajské. Mezi hlavní nevýhody patří vysoký nárůst administrativy spojené s vyřizováním povolení ke stavebním pracem, které má někdy dlouhosáhlé a komplikované řešení. Občané mají většinou různorodé postoje k pokynům a rozhodnutím, které jsou individuální dle dané situace nebo majitele. Jako pozitivní věc hodnotí, že se zvýšil nárůst sankcí a tím i vymahatelnost rozhodnutí. Pracovníci oddělení neznají konkrétní názory a postoje představitelů samosprávy k návštěvám, pokynům a rozhodnutím oddělení památkové 63   

 

péče, ale vzhledem ke spolupráci doufají, že jsou kladné. Pracovníci si myslí, že vyhlášení MPR Jičín bylo velkým přínosem i z důvodů cestovního ruchu, kdy se velmi často setkávají s turisty. Navržená opatření pracovníků pro to, aby do Jičína jezdilo více turistů jsou různá, ale jako hlavní uvedu následující: zkvalitnění a rozšíření ubytovacích možností a zlepšování služeb, následné pokračování v obnově historického centra, město by se mělo propagovat zvlášť s osobou Albrechta z Valdštějna a jako nejdůležitější uvedu, že město by se mělo snažit vytvořit nějaký „magnet“, jednu turistickou atrakci, za kterou budou turisté neustále jezdit. A jako hlavní bolístku vidí Valdštejnskou lodžii a park Libosad s lipovou alejí.

9.5 Výsledky Programu regenerace

Jedním z hlavních cílů bakalářské práce je zmapovat výsledky Programu regenerace za posledních patnáct let. Díky rozhovoru s panem Mgr. Jiřím Matějkou z odboru kultury a cestovního ruchu jsem získala tato data: Akce financované z Programu regenerace MPR a MPZ Rok 1995

žadatel

objekty ve vlastnictví města

Valdštejnský zámek Mariánský sloup

zádlažba 2. nádvoří restaurování

celkem 1 617 854 623 000

vlastník

město 1 049 854 312 000

stát 568 000 311 000

Rok 1996

žadatel Valdštejnský zámek Valdštejnský zámek socha sv. Václava socha K. H. Borovského

objekty ve vlastnictví města restaurování arkád. nádvoří statické zajištění sloupů restaurování

celkem 1 919 450 210 000 380 000

restaurování

470 000

64   

vlastník

město 1 024 450 106 000 190 000

stát 895 000 104 000 190 000

235 000

235 000

 

Rok 1997

žadatel Valdická brána Valdická brána Smiřických čp.108

objekty ve vlastnictví města nátěr střechy oprava ochozu oprava střechy

žadatel Dům Tylova 14

soukromí vlastníci kamenické práce

celkem vlastník 96 600 129 216 960 038

město stát 51 600 45 000 114 216 15 000 530 038 430 000

celkem vlastník město stát 266 700 129 700 27 000 110 000

Rok 1998

žadatel

objekty ve vlastnictví města

Smiřických čp.108

oprava fasády

žadatel Městské Lázně

soukromí vlastníci oprava střechy

celkem vlastník 1 480 000

město 740 000

stát 740 000

celkem vlastník město stát 600 000 240 000 60 000 300 000

Rok 1999

žadatel

objekty ve vlastnictví města

Valdická brána

oprava pláště věže

celkem vlastník 1 848 151

město stát 1 434 151 414 000

Rok 2000

žadatel Milohlídka žadatel Dům Tylova 14 Lázně-Erbanová Mertlík nám.Svobody

objekty ve vlastnictví města oprava pláště a zábradlí

celkem vlastník 260 000

soukromí vlastníci oprava fasády oprava střechy

celkem vlastník město stát 540 000 216 000 54 000 270 000 240 000 96 000 24 000 120 000

oprava střechy

720 000

65   

288 000

město stát 160 000 100 000

72 000

360 000

 

Rok 2001

žadatel

objekty ve vlastnictví města

Valdštejnský zámek

rekonstrukce stropů pro FÚ

celkem 2 016 500

Židovská čp.100

odstranění vlhkosti, omítka

157 000

žadatel Dům nám.Svobody 10 Loušová,Chelčického 8

soukromí vlastníci

celkem

oprava fasády, nátěr

vlastník

město 1 016 500

stát 1 000 000

78 500

78 500

vlastník

město

stát

350 000

140 000

35 000

175 000

oprava obvodového pláště

273 000

109 200

27 300

136 500

žadatel

objekty církví

vlastník

město

Kostel P.M.de Sale

oprava krovu, střešní krytina

celkem 1 815 864

195 864

360 000

stát 1 260 000

vlastník

město

stát

400 000

400 000

Rok 2002

žadatel

objekty ve vlastnictví města

celkem

Valdická brána

oprava, statika

800 000

žadatel

soukromí vlastníci

celkem

vlastník

město

stát

Dům čp. 94

oprava střechy a krovu

962 000

384 800

96 200

481 000

Dům Školní 77

oprava střechy, fasády

701 000

280 900

70 100

350 000

žadatel

objekty církví

celkem

vlastník

město

stát

Kostel P.M.de Sale

fasáda, oprava soch

450 000

46 000

79 000

325 000

Židovská synagoga

rekonstrukce střechy

820 000

82 000

164 000

574 000

město

stát

580 000

500 000

město 220 000 120 000

stát 500 000 340 000

Rok 2003

celkem 1 080 000

vlastník

Valdštejnský zámek

objekty ve vlastnictví města obnova průjezdu na 3.nádvoří

žadatel Kostel P.M.de Sale Židovská synagoga

objekty církví rekonstrukce střechy/pokrač. výměna oken,vnitř.dveří

celkem 991 329 600 000

vlastník 271 329 140 000

žadatel

66   

 

Rok 2004

žadatel zámecké hradby Jezuitská kolej kaplička na Zebíně grotta u lodžie

objekty ve vlastnictví města statické zajištění odvodnění-severní strana rekonstrukce rekonstrukce

celkem 500 000 350 000 420 000 400 000

vlastník

město 250 000 175 000 270 000 200 000

stát 250 000 175 000 150 000 200 000

žadatel Kostel P.M.de Sale Židovská synagoga

objekty církví fasáda věže rekonstrukce

celkem 429 000 323 000

vlastník 43 000 33 000

město 86 000 65 000

stát 300 000 225 000

Rok 2005

žadatel zámecké hradby Jezuitská kolej kaplička na Zebíně grotta u lodžie Korunovační kašna Valdická brána

objekty ve vlastnictví města oprava - jižní strana statické zajištění rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce oprava a výměna oken

celkem 250 000 160 000 160 888 539 933 600 000 100 000

vlastník

město 125 000 80 000 80 888 289 933 300 000 50 000

stát 125 000 80 000 80 000 250 000 300 000 50 000

žadatel

objekty církví

celkem

vlastník

město

stát

Kostel P.M.de Sale

fasáda

144 011

15 011

29 000

100 000

Židovská synagoga

rekonstrukce

144 000

15 000

29 000

100 000

žadatel

soukromí vlastníci

celkem

vlastník

město

stát

Městské Lážně

oprava střechy

264 000

96 000

48 000

120 000

Dům čp.20

oprava střechy

70 974

38 874

7 100

25 000

Rok 2006

žadatel

objekty ve vlastnictví města

celkem

Valdštejnský zámek

repase vrat

201 705

žadatel

objekty církví

celkem

Židovská synagoga

celková obnova

Kostel P.M.de Sale

město

stát

101 705

100 000

vlastník

město

stát

429 000

43 000

86 000

300 000

odvodnění

250 000

25 000

50 000

175 000

žadatel

soukromí vlastníci

celkem

vlastník

město

stát

Ruská 21

oprava okapů a části omítky

100 000

40 000

10 000

50 000

Městské Lázně

obnova hlavního vchodu

40 000

16 000

4 000

20 000

Valdštějn.náměstí 74

obnova fasády

100 000

40 000

10 000

50 000

Valdštejn.náměstí 35

obnova pilířů podloubí

71 528

28 628

7 900

35 000

67   

vlastník

 

Rok 2007

žadatel

objekty ve vlastnictví města

celkem

kašna s Amfitrité

celková renovace

467 772

vlastník

město

stát

237 772

230 000

žadatel

objekty církví

celkem

vlastník

město

stát

Židovská synagoga

celková obnova

145 000

15 000

30 000

100 000

Kostel P.M.de Sale

obnova krovu, části fasády

290 000

30 000

60 000

200 000

žadatel

soukromí vlastníci

celkem

vlastník

město

stát

Městské Lázně

výměna oken, části fasády

200 000

80 000

20 000

100 000

Dům čp. 3

obnova střešního pláště

200 000

80 000

20 000

100 000

vlastník

město

stát

439 488

225 000

878 085

700 000

Rok 2008

žadatel

objekty ve vlastnictví města

čp. 57

obnova fasády

čp. 99

obnova fasády

664 488 1 578 085

žadatel

objekty církví

celkem

vlastník

město

stát

Kostel P.M.de Sale

obnova krovu, části fasády

608 000

61 000

122 000

425 000

žadatel

soukromí vlastníci

celkem

vlastník

město

stát

Městské Lázně

výměna oken, části fasády

100 000

40 000

10 000

50 000

Dům čp. 15

repase vnitřních dveří

100 000

40 000

10 000

50 000

celkem

Zdroj dat: Městský úřad Jičín, odbor kultury a cestovního ruchu, materiály poskytl Mgr. Jiří Martínek

V letech 1995 až 2008 v Programu regenerace bylo celkem proinvestováno 33 779 086 Kč z toho soukromí vlastnící proinvestovali 3 399 306 Kč, město použilo ze svého rozpočtu 13 612 780 Kč a stát věnoval 18 567 000 Kč ze státního rozpočtu. Z tabulek je vidět, že po vstupu České republiky do Evropské unie se investovalo do většího počtu objektů než před vstupem a stát také věnoval více peněz na Program regenerace.

68   

 

10. SWOT analýza a navržená opatření 10.1 Analýza vnitřních faktorů Silné stránky -

bohatá historie a historické objekty v památkové péči

-

ochranná pásma Jičínska

-

dobré podmínky pro trávení aktivní dovolené

-

výhodná poloha města k větším městům

-

poloha na hlavní trase do Krkonoš

-

blízkost hranic s Německem a Polskem

-

mezinárodní spolupráce

-

velmi atraktivní oblast Českého ráje, Prachovských skla, Jinolických rybníků

-

pohádková postava Rumcajse, Manky a Cipíska

-

bohatý společenský a občanský život

-

dobrá dopravní dostupnost

-

dobré podmínky pro cykloturistiku

-

kvalitní životní prostředí

-

atraktivní zeleň ve městě

-

velký potenciál pro cestovní ruch

-

pestrá nabídka různých forem ubytování

-

projekt Regenerace historického centra

Slabé stránky -

nedostatečná kapacita parkovacích ploch

-

příliš mnoho prostorů v pronájmu Vietnamské menšiny

-

špatná doprava ve městě, nekvalitní komunikace

-

chybějí ubytovací kapacity nejvyšší kategorie

-

sezónnost cestovního ruchu (příliv návštěvníků v letní sezóně)

-

špatná infrastruktura

-

nedostatečná propagace města

69   

 

-

nízká úroveň služeb

-

nezájem obyvatel o rozvoj cestovního ruchu a podporu návštěvnosti

-

Valdštejnská lodžie a park Libosad s alejí

10.2 Analýza vnějších faktorů Příležitosti -

možnost získávání finanční podpory z Ministerstva, z kraje, z Evropské unie

-

mezinárodní spolupráce v oblasti cestovního ruchu

-

vytváření projektů na podporu turistiky na regionální úrovni

-

vytvoření jednoho turistického lákadla, za kterým všichni budou jezdit

-

zkvalitnění a rozšíření ubytovacích možností

-

navázat na propagaci města spojenou s osobou Albrechta z Valdštejna

-

potenciál rozvoje cyklostezek

-

podpořit zájem o ševce Rumcajse, jako turistické atrakce

-

více navázat na možnosti oblasti Českého ráje, Jinolických rybníků, Prachovských skal a Sobotku jako přírodního bohatství nadnárodního charakteru

-

doplnění a zkvalitnění služeb, zejména v oblasti cestovního ruchu

-

komerční využití chráněných objektů a domů

-

zvýšit zájem široké veřejnosti o památkovou ochranu

-

získat finanční podporu na záchranu Valdštejnské lodžie a parku Libosad s alejí

-

zvýšit povědomí široké veřejnosti o Valdštejnské lodžii a parku Libosad s alejí jako možnosti žádosti o zápis na seznam UNESCO

Hrozby -

negativní postoj místních obyvatel k památkové péči a turistice

-

nezájem turistů

-

nedostatek finančních zdrojů

-

přírodní a klimatické poměry

-

nové trendy v cestovním ruchu

70   

 

-

ekonomická krize – úpadek turismu

-

nadměrné množství turistů – s tím spojen nepořádek, hluk a zvýšení kriminality

-

vysoké ceny pro místní obyvatelstvo

10.3 Navržená opatření

Jednou z možných cest, jak zvýšit rozvoj památkové ochrany a péče je vysoký potenciál cestovního ruchu. Musíme mít na paměti, že každé město, které podléhá památkové ochraně je různě veliké a má různý potenciál a bohatství historických a architektonických pokladů. Je jasné, že malé město jako je Jičín nemůže svými atraktivitami konkurovat Praze a jejímu historickému a kulturnímu dědictví, ale jistý potenciál by tu byl. Také si musíme uvědomit, že každé památkově chráněné území má jiné a individuální možnosti využití. Jednou z priorit obyvatel žijících v Jičíně je, že chtějí žít v poklidu a v nerušeném prostředí tím pádem nemají zájem o větší příliv turistů než je doposud. Dalším negativním faktorem pro rozvoj cestovního ruchu je, že je zde špatná úroveň nabízených služeb, nedostatek kvalitních ubytovacích kapacit a nedostatek parkovacích ploch. Tyto a mnoho dalších faktorů ovlivňují úroveň a rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Zastupitelé města by se měli snažit zjistit potřeby a přání svých občanů a tím si získat základní představu. Měli by chtít zlepšovat stav a úroveň města a služeb pro své občany a následně pro turisty. Upřímnou a efektivní komunikací s občany získat jejich důvěru a pocit, že občané stojí v popředí zájmů města. Občané potřebují nějaký viditelný důkaz, že je opravdu důležité, že je město vyhlášeno Městskou památkovou rezervací. Pro řadu obyvatel a nejen obyvatel Jičína jsou historické, architektonické a kulturní památky pouze příjemným doplňkem při trávení jejich dovolené, nebo slouží jako malebná kulisa při každodenní cestě městem, ale jen malé procento lidí si skutečně uvědomuje jaký hluboký význam opravdu mají. Proto by mělo město i nadále vytvářet projekty jako je projekt Regenerace historického centra a neustále na ně upozorňovat širokou veřejnost. Město by se mělo snažit informovat své občany a o možnostech, které přináší MPR, jako jsou různé krajské a ministerské dotace nebo dotace z Evropské unie formou kulturně vzdělávacích akcí pro všechny věkové skupiny

71   

 

občanů. Většina občanů nemá vlastní iniciativu se zajímat o systém památkové ochrany v České republice nebo možnost získaní finanční podpory kromě obyvatel žijících přímo v MPR nebo obyvatel, kteří jsou vlastníkem chráněného objektu a bezprostředně se jich tato problematika dotýká. Jakmile město podnikne všechny tyto kroky a získá si na svou stranu zájem občanů, pak může začít propagovat město jako důležitou turistickou destinaci a dělat opatření pro podporu cestovního ruchu a zvýšení návštěvnosti. Město by se mělo soustředit na mezinárodní plánování a projekty v oblasti cestovního ruchu a také na přeshraniční spolupráci mezi jednotlivými mikroregiony a regiony. Ještě více Jičín zviditelňovat a ztotožňovat s evropsky významným Geoparkem Český ráj a nádherné krajiny kolem s možností cykloturistiky a aktivně strávené dovolené. Propagovat město pomocí historicky významné osoby Albrechta z Valdštejna. Dále by se město mělo snažit zviditelnit pomocí jednoho konkrétního místa nebo atrakce. A největší a zároveň nejsložitější, nejnáročnější a nejnákladnější vidím pokus o získání finanční podpory na záchranu Valdštejnské lodžie a Libosadu a komponované krajiny celkově na všech úrovních, ať už samosprávní, krajské, ministerské nebo mezinárodní. Město by se mělo snažit o zvýšení povědomí široké veřejnosti na národní úrovni co vlastně Valdštejnská lodžie a Libosad jsou, jaká významná krajinná kompozice se zde nachází. Jedná se komponovanou krajinu na Jičínsku, která má nadnárodní význam. Albrecht z Valdštejna se rozhodl, v době kdy se všude kolem jenom válčilo, vybudovat z Jičína správní a sídelní centrum svého vévodství. Rozsáhlé stavební práce za pomoci významných italských architektů neměly v tehdejší Evropě na sever od Alp obdoby a nemají dodnes. Vybudovali krajinně komponovanou šlechtickou rezidenci, která zcela výjimečně propojila jednotlivé dominanty města s širokým okolím. Přestože stavba není doposud dokončena, tak se Albrechtu z Valdštejna podařilo Jičínu dát pevný a čitelný charakter. Dodnes krajinu protíná geometricky přesná linie, která na sebe během necelých sedmi kilometrů navazuje sedm významných míst. Valdštejnovu městskou rezidenci s areálem letohrádku spojuje dvacet a půl metru široká a 1716 metrů dlouhá lipová alej pocházející z roku 1623. Stromy stojí ve čtyřech řadách, původně jich zde stálo 1152 a dnes jich je necelý tisíc. Albrecht z Valdštejna založil velkolepý areál letohrádku s lodžií, kde je terasovitě členěná zahrada zvaná Libosad. Raně barokní kompozice krajiny dává Jičínsku nevídaný ráz, který bych si dovolila přirovnat k Lednicko – Valtickému areálu v podhůří Krkonoš. Proto si myslím, že se jedná o zcela zásadní a ojedinělou kompozici, kterou je velice

72   

 

vhodné dát do povědomí široké veřejnosti a do budoucna bych usilovala o zapsání na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

73   

 

Závěr Závěrem své práce bych chtěla zdůraznit několik významných věcí. Je velmi důležité, že město plnohodnotně a každoročně využívá různé finanční podpory v nejvíce možném množství pro záchranu a revitalizaci historického centra a jeho kulturních památek. Město se snaží čerpat finanční pomoc ze zdrojů na všech úrovních a mělo by se snažit hledat nové možnosti a zdroje finanční podpory. Jako další důležitý cíl vidím ve zvýšení propagace města a povědomí o nepříliš známých nebo zapomenutých kulturních památkách, z nichž některé mají nadnárodní charakter. A jako hlavní úkol pro město bych navrhla velmi nutnou a potřebnou osvětu a občanů, zvýšit jejich povědomí o památkové péči a jejímu významu. Občané si musí uvědomit hluboký význam dochovaných historických památek, které obohacují jejich život, jsou vlastní identitou národa a v neposlední řadě přispívají k rozvoji regionu, kulturně-historickému přehledu a jsou nedílnou součástí cestovního ruchu. Cestovní ruch je velice významnou součástí národního hospodářství a v dnešní době stále významnější složkou příjmu obce.

Summary At the end of my labour I would like to stress several important things. It is very important, that the city fully-fledged and annually utilizes various financial support in the most possible amount for the rescue and revitalization of the historic centre and its cultural heritage. City endeavours to draw financial assistance from the resources at all levels and should try to look for new opportunities and sources of financial support. As another important aim I see an increase in promotion awareness of not very renowned or forgotten cultural monuments and some of which are transnational character. And as the main aim for the city I would propose a necessary and sufficient enlightenment of the preservation of the monuments and its importance. The citizens have to realize the profound importance of preserved historical monuments which enrich their lives, monuments are the own identity of nation and primary contribute to the development of the region, cultural-historical overview and they are an integral part of tourism industry. Travel and Tourism is a very important part of national economy and today is increasingly important component of income in the city.

74   

 

Literatura

1) Bílek, Karol – Bílková, Eva: Města ČSSR Jičín, PRESSFOTO – vydavatelství ČTK, Praha, 1988, 59-239-86 2) Debnár, Viktor – Tichá, Tereza – Žáková, Eva: Podpora umění a kultury z Evropské unie, ARTS Institute, Divadelní Ústav, Institut Umění, 2006, ISBN 80-7008-191-0 3) Dvořáček, Petr: Městské památkové rezervace do kapsy, Levné knihy KMa, Praha, 2003, ISBN 80-7309-991-8 4) Fňukal, Miloš – Jurek, Martin – Klapka, Pavel – Smolová, Irena – Toušek, Václav: Česká republika - Portréty krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2006, ISBN 80-239-6305-8 5) Francek, Jindřich: Jičín, Ladislav Horíček - Paseka, Praha a Litomyšl, 2004, ISBN 807185-682-7 6) Hájek, Tomáš: Filozofie památkové péče, Nakladatelství Epocha, Praha, 2005, ISBN 80-86328-71-6 7) Herout, Jaroslav: Jak poznávat kulturní památky, Mladá Fronta, Praha, 1986, 09/13 23-004-86 8) Hrádek, Mojmír – Chromý, Pavel – Ivan, Antonín – Louda, Jiří – Marada, Miroslav – Nováková, Marcela: Navštivte Městské památkové rezervace, Olympia Praha a.s., Praha, 2000, ISBN 80-7033-657-9 9) Klipcová, Barbora: Jičín, Unikátní encyklopedie na pokračování – Památky, Fraus, Plzeň, 2005, ISBN 80-7238-438-4 10) Kopecká, Ivana a kolektiv: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené, Státní Ústav Památkové Péče, Praha, 2002, ISSN 1210-5538, ISBN 8086234-28-2 11) Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Krok za krokem SROPem, OW MMR ČR, Praha, 2004 12) Novotný, Vladimír: Památková péče 1945 – 1970, Státní Ústav Památkové Péče a Ochrany Přírody, Praha, 1973 13) Paloch, Vít: Městské památkové rezervace, Olympia, Praha, 1980, 27-023-80

75   

 

14) Škoda, Eduard – Škodová, Helena: Ochránce kulturních památek, Česká ústřední rada PO SSM, Mladá Fronta, Praha, 1986, 23-076-86 15) Turková, Vladimíra: Země Koruny České, Jičín – Brána do Českého ráje, Orbis, Praha, 1996, ISSN 1210-9665 16) Úlehla, Vladimír: Jičín na konci 19. století, TomTour s.r.o., Jičín, 2006, ISBN 80-2398171-4 17) Vinter, Vlastimil: Stručný slovník památkové péče, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 1983, 5665-83

Internetové stránky 1) http://www.mujicin.cz 2) http://www.jicin.cz 3) http://www.jicin.org 4) http://www.jicinsko.cz 5) http://www.mesto-jicin.cz 6) http://www.interregion.cz 7) http://www.npu.cz 8) http://www.pamatkovapece.cz 9) http://www.mkcr.cz 10) http://www.epravo.cz 11) http://www.letiste.cz 12) http://www.strukturalni-fondy.cz 13) http://www.mfcr.cz 14) http://www.rada-severovychod.cz

76   

 

Přílohy Příloha č. 1: Plánek historického centra Zdroj: <www.mujicin.cz>

77   

 

Příloha č. 2: Městské části Zdroj: <www.mujicin.cz>

Příloha č. 3: Orientace Jičína Zdroj: <www.mujicin.cz>

78   

 

Příloha č. 4: Ochranné pásmo Zdroj: <www.mujicin.cz>

79   

 

Příloha č. 5: Správní území Jičína Zdroj: <www.mujicin.cz>

80