Městská památková rezervace Kolín. Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch

Městská památková rezervace Kolín Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala panu Mgr. Martinu Prokopovi a panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za poskytnutí odborných rad a především za ochotu a čas, který mi věnovali. Dále bych ráda poděkovala městskému úřadu v Kolíně za poskytnutí materiálů ke zhotovení této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace Kolín Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch

Bakalářská práce

EVA FORMÁNKOVÁ

JIHLAVA 2009

Abstrakt Formánková Eva:Městská památková rezervace Kolín, postoj občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra CR. Vedoucí práce Mgr. Martin Prokop. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 66 stran.

Klíčová slova Politika hospodářské a sociální soudržnosti, Nomenklatura územních statistických jednotek, Regionální operační program, Evropský hospodářský prostor, Evropské sdružení volného obchodu, Akt o přistoupení k EU, Colonia, Prohlášení města za městskou památkovou rezervaci, Program regenerace městské památkové rezervace Kolín, Rekonstrukce zámeckého pivovaru, Chrám sv. Bartoloměje.

 EVA FORMÁNKOVÁ, 2009

Předmluva Do závěrečné fáze mého studia na VŠPJ patří kromě jiného sepsání bakalářské práce, která má prezentovat mé vlastní poznatky a zkušenosti z praxe v cestovním ruchu. Téma, které je mi tolik blízké, tedy „Městská památková rezervace Kolín“ jsem si vybrala z následujících důvodů. Jde o město, ve kterém jsem strávila celý svůj život a vždy jsem se o něm chtěla dovědět i to, co se k běžnému obyvateli „nedonese“. Zpracování této práce bylo pro mě tedy velkou výzvou především z toho důvodu, že podle názoru většiny není o čem psát. Druhým důvodem byl fakt, že jsem se dosud nesetkala s prací tohoto druhu, která by byla o mém městě napsána. Do věci jsem se pustila s radostí a nadšením. Postupem času je vystřídal hlubší zájem o danou problematiku a neposlední řadě i lítost nad informacemi, které z obsahových důvodů nebylo možné zařadit. Nyní doufám, že má práce napomůže jiným studentům či obyvatelům k poznání a uvědomění, v jak krásném městě žijí nebo oč přicházejí, když ho nikdy nenavštíví. Za sebe a ty, kteří se o město zajímají, prohlašuji: jsem na své město hrdá a budu se o něj i nadále zajímat, v rámci svých možností činit vše pro to, aby se rozvíjelo a zviditelnilo, a aby i ostatní obyvatelé pocítili pýchu, jakou cítím já. Dále prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů v seznamu literatury a dle vlastních poznatků a pokud není uvedeno jinak, všechny grafy, obrázky a tabulky jsou mým vlastním dílem.

V Kolíně dne 19. prosince 2008

…………………………………….. Podpis autora

Obsah 0

Úvod........................................................................................................................ 10

1

Památková ochrana v ČR........................................................................................ 11 1.1

Vznik památkové péče ve světě...................................................................... 11

1.2

Vznik a vývoj památkové péče na území ČR ................................................. 11

1.2.1 1.3 1.3.1 2

Vymezení pojmů památkové péče.......................................................... 13 Prohlášení objektu za kulturní památku.......................................................... 15 Výhody plynoucí pro majitele kulturních památek ................................ 15

Programy na obnovu kulturních památek ............................................................... 16 2.1

Program podpora pro památky UNESCO ...................................................... 16

2.2

Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou

působností ................................................................................................................... 17 2.3

Dotace občanským sdružením ........................................................................ 17

2.4

Havarijní program........................................................................................... 18

2.5

Program regenerace MPR a MPZ................................................................... 18

2.6

Program záchrany architektonického dědictví................................................ 19

2.7

Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a

krajinné památkové zóny ............................................................................................ 20 2.8 3

Strukturální fondy ................................................................................................... 21 3.1

4

Program restaurování movitých kulturních památek...................................... 20

Regionální politika EU ................................................................................... 21

3.1.1

Členění regionů....................................................................................... 21

3.1.2

Cíle regionální politiky ........................................................................... 23

3.2

Fondy EU........................................................................................................ 23

3.3

Regionální operační program NUTS II Střední Čechy................................... 25

Fondy EHP/Norsko................................................................................................. 27

5

4.1

Vznik programu .............................................................................................. 27

4.2

Smluvní zajištění a podmínky přistoupení...................................................... 28

4.3

Strany dohody ................................................................................................. 28

4.4

Rozdělovací klíč k fondu EHP........................................................................ 29

4.5

Rozdělovací klíč k norským finančním mechanismům.................................. 30

4.6

Příspěvek pro ČR ............................................................................................ 30

Historický vývoj a význam Kolína ......................................................................... 31 5.1

6

7

8

9

Charakteristiky jednotlivých kulturních památek........................................... 34

Programy regenerace MPR Kolín........................................................................... 39 6.1

Regenerace do roku 2006–7 ........................................................................... 39

6.2

Regenerace na rok 2008.................................................................................. 41

6.2.1

Akce obnovy na rok 2008: zámek-pivovar............................................. 41

6.2.2

Další akce obnovy na rok 2008............................................................... 42

Zpracování dotazníkového šetření .......................................................................... 44 7.1

Socio-demografické údaje o respondentech ................................................... 44

7.2

Odpovědi respondentů .................................................................................... 45

7.3

Odpovědi představitelů samosprávy města..................................................... 53

7.4

Odpovědi představitele Národního památkového ústavu ............................... 54

SWOT analýza........................................................................................................ 57 8.1

Analýza vnitřního prostředí ............................................................................ 57

8.2

Analýza vnějšího prostředí ............................................................................. 58

Návrhy a opatření.................................................................................................... 59

10

Závěr ................................................................................................................... 62

11

Summary............................................................................................................. 65

12

Použité zdroje ..................................................................................................... 66 12.1

Literatura......................................................................................................... 66

12.2 13

Internetové stránky ......................................................................................... 66 Přílohy................................................................................................................. 67

Seznam tabulek Tabulka 1: Úrovně členění regionů do NUTS ................................................................ 22 Tabulka 2: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle HSS v období 2007 – 2013 ....... 25 Tabulka 3: Státy začleněné do programu pro období 1. 5. 2004 - 30. 4. 2009............... 29 Tabulka 4: Státy dodatečně začleněné do programu pro období 1. 1. 2007 - 30. 4. 2009 ........................................................................................................................................ 29 Tabulka 5: Státy začleněné do programu pro období 1. 5. 2004 - 30. 4. 2009............... 30 Tabulka 6: shrnutí otázky č. 13....................................................................................... 44

Seznam grafů Graf 1: zpracování otázky č. 1 ........................................................................................ 45 Graf 2: zpracování otázky č. 2 ........................................................................................ 46 Graf 3: zpracování otázky č. 3 ........................................................................................ 46 Graf 4: Zpracování otázky č. 4 ....................................................................................... 47 Graf 5: zpracování otázky č. 5 ........................................................................................ 48 Graf 6: zpracování otázky č. 6 ........................................................................................ 48 Graf 7: zpracování otázky č. 7 ........................................................................................ 49 Graf 8: zpracování otázky č. 8 ........................................................................................ 49 Graf 9: zpracování otázky č. 9 ........................................................................................ 50 Graf 10: zpracování otázky č. 10 .................................................................................... 50 Graf 11: zpracování otázky č. 11 .................................................................................... 51 Graf 12: zpracování otázky č. 12 .................................................................................... 52

Seznam obrázků Obrázek 1: NUTS II a NUTS III v ČR ........................................................................... 22 Obrázek 2: logo EHP/Norsko ......................................................................................... 27 Obrázek 3: chrám sv. Bartoloměje ................................................................................. 35 Obrázek 4: Židovský hřbitov .......................................................................................... 37 Obrázek 5: Radnice......................................................................................................... 37 Obrázek 6: Kostel sv. Víta.............................................................................................. 38 Obrázek 7: Karlovo náměstí……………………………………………………………40 Obrázek 8: Rekonstrukce pivovaru…………………………………………………….42

0

Úvod Tématem mé bakalářské práce je „Městská památková rezervace Kolín“.

Nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace se Kolín začlenil do systému plošné ochrany památek Ministerstvem kultury a získal tak nárok na příjem státních dotací z „Programu regenerace městských památkových rezervací a zón“. Cílem mé práce je zjistit postoj občanů a samosprávy k obnově kulturních památek a regeneraci historického jádra města Kolín. Abych docílila takového zjištění, prvotně bude nutné prověřit povědomí obyvatel o tom, že bylo město vyhlášeno městskou památkovou rezervací a zda o tento fakt jeví zájem nebo jsou jen nevidomými kolemjdoucími v procesu rekonstrukcí a zástaveb moderní doby. Po této fázi je dále mým úkolem zjistit názor „vidomých“ občanů a zástupců samosprávy na význam kulturních památek pro cestovní ruch. Proces památkové péče a ochrany v ČR je ryze nová záležitost. Do nedávné doby nebyl chápán význam památek v dnešním slova smyslu, tedy jako nástroj státu k řešení chatrné ekonomické situace a jako strategická výhoda. Vesměs po dlouhá léta panoval názor, že staré objekty, ve chvíli, kdy přestaly plnit svou funkci nebo nebyly využívány k duchovím účelům, jsou zastaralé zchátralé budovy určené k demolici. Ke změně smýšlení o historických stavbách došlo v době začleňování obyvatel do památkového systému. Velkým zlomem bylo otevření hranic po roce 1989, kdy se do situace vměšuje cestovní ruch a podnikání. Touto událostí byl od základů změněn systém státní památkové péče. Důraz se začal klást předně na atraktivitu a výjimečnost. Stavby začali plnit funkci kulturních památek a staly se skvosty, za kterými putují cizinci z druhého konce světa. S postupným rozvojem podnikání došlo k rozrůstání měst, infrastruktury a přílivu pracovních sil, což je podpůrným činitelem v procesu turistického ruchu dodnes. Je patrné, že tento nový objev Českým zemím svědčí a tudíž logické využít naši strategickou výhodu ve svůj prospěch. Vždyť památková péče není jen péči o kulturní památky, ale i o sebe sama, protože když bude dobře naší zemi, bude dobře i nám.

10

1 1.1

Památková ochrana v ČR Vznik památkové péče ve světě Snaha o ochranu historicky cenných děl a předmětů se datuje dávno do minulosti.

Avšak samotný pojem památkové péče a ochrany je úzce spjat se dobou romantismu a zrodem Národního obrození, tedy přelomem 18. a 19. století. Vznik prvních světových památkových institucí, které měly většinou podobu komisí, spolků či inspekcí je znám z 1. poloviny 19. století. První země, která vydala zákon na ochranu památek, bylo Řecko roku 1834.

1.2

Vznik a vývoj památkové péče na území ČR Zlomovou etapou našich dějin byl proces uvědomování si českého národa a

kulturního dědictví. Poznání národní minulosti vzbudil zájem o hmotné kulturní památky a na tomto základě byly založeny první organizace zabývající se jejich ochranou: 1796 Společnost vlasteneckých přátel umění, 1843 Archeologický sbor při Národním muzeu. Do tohoto období se zároveň datuje první zájem o studium architektury a vědeckého výzkumu. Legislativní rámec získala památková péče císařským rozhodnutím v prosinci 1850. Byla zřízena Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek, které spadaly pod ochranu státu a tehdejších ministerstev. Tato komise se sídlem ve Vídni zasedla poprvé 10. ledna 1853. Její členové byli konzervátoři, 14 pro Čechy, 1 pro Moravu, jejichž úkolem bylo pořizovat seznam stavebních památek a informovat se o jejich stavu. Roku 1872 byla komise přejmenována na Centrální komisi pro péči o památky. Její působnost byla rozšířena o movité stavby. Dosud neexistovaly žádné postupy na renovaci památek. Veškeré snahy o navrácení původní podoby se neslučovaly s myšlenkou budoucího využití stavby. Odklon od tohoto směru myšlení nastal až koncem 19. století pod vlivem vídeňské uměleckohistorické školy. V květnu 1918 byl nařízen název Centrální komise, zemský památkový úřad pro Království České. Morava a Slezsko zůstaly pod správou vídeňské Centrální komise.

11

Se vznikem Československé republiky v říjnu 1918 vznikl Státní památkový úřad pro celý stát a Slovensko se sídlem v Praze a Brně a o rok později zahájil svou činnost Státní fotoměřický ústav v Praze, který se zabýval sběrem dokumentace památek, a také Státní archeologický ústav. Zlomovým mezníkem se stává období po 2. světové válce, respektive rok 1952. Vládním nařízením č. 112/1951 Sb. o reorganizaci státní památkové péče bylo rozhodnuto, že památkové orgány jsou krajské odbory školství, věd a umění, čímž došlo k značnému zániku některých staveb a ztrátě jejich historicky cenného významu. Výrazný pokrok v ochraně památek nastal se vznikem památkových rezervací. Do této doby se jednalo pouze o ochranu jednotlivých objektů. Ačkoliv myšlenka péče o urbanistické celky nebyla nová, k jejímu prosazení došlo až s vydáním zákona o kulturních památkách č. 22/1958 Sb. Za památku se podle tohoto zákona považoval každý kulturní statek, který byl dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy či jiných oborů lidské práce a života. Krom vymezení pojmu památková rezervace, vznikl další pojem a to památkové ochranné pásmo. Ministerstvem školství, věd a umění byl také schválen program na opravu některých domů v historických jádrech měst. K tomuto ministerstvu byl zřízen roku 1958 Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, který převzal funkci a veškeré dokumentační zdroje zaniklých institucí. Jeho posláním bylo vytvářet odborně metodickou, vědecko-výzkumnou a informační základnu oboru památkové péče a ochrany přírody. Ten byl až roku 2002 přejmenován na Národní památkový ústav (NPÚ). Pozdější krajská střediska vznikající při tomto orgánu jsou dnešními památkovými ústavy. Nutno dodat, že NPÚ není orgánem státní památkové péče, jedná se příspěvkovou organizaci. Do této doby platný zákon o kulturních památkách byl nahrazen až zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči (nabyl účinnost dne 1. 1. 1988), který platí po mnoha novelizacích dodnes. Podle tohoto zákona se za kulturní památku považuje taková, která je za ni Ministerstvem kultury prohlášena. Zaveden byl další nový pojem památkové zóny. Po roce 1989 došlo ke změně přístupu státu k památkové ochraně vůbec. V období komunistické éry česká společnost ostře kritizovala politováníhodný stav památek. Po 17. listopadu se kulturní dědictví a péče o něj stala opět věcí veřejnou, přispěním památkářů, kteří se dovolávali podpory ze strany českého lidu a národa.

12

Vzrostla tak autorita památkové komise, navrhující Ministerstvu kultury seznamy památek, které by měly být zahrnuty. Dále se dalo vzniknout nadacím zaměřeným na ochranu a záchranu památek: „Občanské fórum“, „Nadace Václava Havla“, „Nadace prince Charlese“ aj. Významným krokem se stalo založení Pražského grémia pro ochranu a rozvoj kulturního prostoru hlavního města v roce 1993. jeho zakladateli byly kulturní instituce a další se vztahem k památkové péči. Mezi ty nejznámější patří: Akademie výtvarného umění, Fakulta architektury ČVUT, Národní galerie, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Ústav dějin umění FF UK aj. K negativním projevům začlenění obyvatelstva do památkové péče patří i velký nárůst krádeží a vyvážení památek a starožitností do zahraniční. Každoročně je v ČR ukradeno na 15 000 až 20 000 starožitností, přičemž 80% skončí v zahraničí. Velkým nebezpečím ochrany je také šíření novostaveb a zástavba historických objektů především velkými hotely (př.: prostory kolínského pivovaru v historickém jádru Kolína čekají na svého investora, který by na jeho místě postavil hotel). Přes veškerou snahu Ministerstva kultury se dodnes nepodařilo prosadit takový zákon, který by přispěl ke zlepšení situace v oblasti ochrany památek. Jejich osud nyní závisí na ekonomické prosperitě, ale také na motivaci našich památkových organizací. Pilíře jejich činnosti stojí na pevné půdě s téměř dvanácti set let trvající tradicí křesťanství v českých zemích a více než tisíciletou ideou české státnosti. V současné době je na Seznamu evidováno 41 MPR, 209 MPZ a 130 NKP.

1.2.1 Vymezení pojmů památkové péče Kulturní památka Za kulturní památky se podle zákona o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů považují movité i nemovité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické. Dále jsou to památky, které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem, byly za kulturní památky prohlášeny Ministerstvem kultury ČR a jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (citováno ze zákona č. 20/1987 Sb.).

13

Národní kulturní památka Jedná se o kulturní památku, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa a vláda ČR ji nařízením za národní kulturní památku prohlásila a stanovila podmínky její ochrany (citováno ze zákona č. 20/1987 Sb.). Památková rezervace Obecně lze památkovou rezervaci definovat jako území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, a vláda ČR je prohlásila za památkovou rezervaci. Vláda také stanovuje nařízením obecné podmínky pro zabezpečení její ochrany, které se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami (citováno ze zákona č. 20/1987 Sb.). Městská památková rezervace (dále jen MPR) Část města, která byla prohlášena za památkovou rezervaci. V praxi bývá většinou nejstarší a nejcennější část města prohlášena za MPR, ačkoliv její historická hodnota nedosahuje takových rozměrů jak je tomu u jiných rezervací. Památková zóna Menší soubor kulturních památek, historického prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty a Ministerstvo kultury je po projednání s krajským úřadem prohlásilo za památkovou zónu a určilo podmínky její ochrany (citováno ze zákona č. 20/1987 Sb.). Postavena níže než památková rezervace. Ochranné pásmo Jedná se o kulturní nemovitou památku, památkovou rezervaci či zónu s vymezeným pásem, ve kterém mohou být omezeny nebo zcela zakázány určité činnosti. Orgány státní památkové péče (většinou obecní úřad), mohou v rámci vytvoření ochranného pásma regulovat stavební činnost a využití území, popřípadě pozemky či stavby vyvlastnit. Dále je v jejich pravomoci nařizovat nezbytné úpravy stavby, zařízení či pozemku (citováno ze zákona č. 20/1987 Sb.).

14

1.3

Prohlášení objektu za kulturní památku Návrh k prohlášení podává kterýkoliv občan, majitel objektu či instituce přímo

Ministerstvu kultury ČR. Pokud ministerstvo doposud neobdrželo vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu, vyžádá si je. Dále písemně vyrozumí vlastníka objektu o podání návrhu na prohlášení věci za kulturní památku či o prohlášení z vlastní vůle. Vlastník je tak povinen památku chránit a oznámit jakoukoliv skutečnost, která souvisí se změnou, správou nebo užíváním objektu. O prohlášení je ministerstvo povinno vyrozumět dále krajský úřad, obecní úřad a odbornou organizaci stání památkové péče (citováno ze zákona č. 20/1987). Z toho a praxe vyplývá následující. Odbornou institucí pro zhodnocení stavu památky a jejího historicky cenného významu je stanoveno Ministerstvo kultury. Podkladem pro závazné stanovisko je písemné vyjádření NPÚ. Samotné povolení ke stavbě, přestavbě, obnově či likvidaci vydávají městské úřady s rozšířenou působností, respektive odbor kultury, památkové péče, regionálního rozvoje aj.

1.3.1 Výhody plynoucí pro majitele kulturních památek Většina vlastníků památek se domnívá, že jim tato situace přináší jen problémy a neustále spory s památkovými orgány a městskými úřady. Vesměs tomu tak je, protože ačkoliv není objekt prohlášen za památku, ale nachází se v ochranné zóně, pásmu či rezervaci, mají památkáři právo diktovat si podmínky při rekonstrukci objektu (př.:nová fasáda, profilace nově osazených oken, umístění klimatizací a antén atd.). Přesto je Program regenerace na obnovu památek sestaven tak, aby i občanům z něho plynula určitá pozitiva a zapojili se tak aktivně do ochrany a památkové péče. Pokud je jejich objekt zahrnut na Seznamu kulturních památek, tedy vyhlášen Ministerstev kultury za kulturní památku, bavíme se zde o finančních dotacích a výhodách. Jedná se o daňové zvýhodnění, zejména pak v případě daně ze staveb, z pozemků, z nemovitosti a převodu nemovitosti, dědické daně a darovací daně. Bezplatné odborné konzultace v případě obnovy památky (př. projektové dokumentace), kterou poskytuje NPÚ, nerozhoduje však o stavebních úpravách. Dále finanční příspěvky na údržbu a jinou stavební činnost, o které musí vlastník výlučně zažádat. Pro úplnost a v kompenzaci za pokrytí nákladů spojených s úpravou objektů, je vlastník zároveň povinen při prodeji kulturní památky nabídnout prvotní odkoupení Ministerstvu kultury. 15

2

Programy na obnovu kulturních památek Každý z následujících programů popisuje podmínky pro udělení finanční pomoci

na obnovu a rekonstrukci movitých či nemovitých kulturních památek v závislosti na jejich historickém významu, vývoji a atraktivitě pro cestovní ruch. Programy se pohybují na různých úrovních, aby pokryly všechny oblasti kulturního dědictví a došlo tak k rovnocennému „lámání chleba“ ze státního rozpočtu a finančních příspěvků jiných organizací, včetně nadnárodních. Uvolňování a čerpání příspěvků je striktně stanoveno Zásadami, které jsou uvedeny v každém programu samostatně na základě zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících zákonů či vyhlášek, týkajících se jednotlivých oblastí Programů. Ústředním orgánem je vždy Ministerstvo kultury. Vedle níže zmíněných programů, které jsou financovány ministerstvem, může město Kolín čerpat z finanční podpory Středočeského kraje, jenž naplňuje zákon v samostatně působnosti. Jedná se o: •

Fond obnovy památek – dotační program Středočeského kraje

•

Podpora stavebníkem nehrazených záchranných archeologických výzkumů

2.1

Program podpora pro památky UNESCO Hlavním cílem tohoto programu je povinnost států ve světové organizaci

UNESCO zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání světového kulturního dědictví budoucím generacím. Pokud stát nemá vlastní finanční zdroje je jeho „povinností“ přijmout mezinárodní pomoc a spolupráci (citováno ze zásad Ministerstva kultury pro Program podpora pro památky UNESCO). ČR přistoupila k „Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví“ 15. 11. 1990. Závaznou se pro ni stala v únoru následujícího roku. O tom, která památka bude a nebude zapsána na „Seznam světového dědictví“, rozhoduje Mezivládní výbor pro světově dědictví, složený ze zástupců smluvních stran Úmluvy. Hlavní kritéria volby jsou mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost, přičemž výběr je reprezentativní. Na již zmiňovaný Seznam se tak dostala je řádka významných architektonických děl a přírodních útvarů, které dokonale poukazují na stylovou

16

rozmanitost a vysokou koncentraci památek na území českého státu. Důvodem tohoto zastoupení je také strategie jedinečnosti a originality ČR oproti jiným státům, která má dopomoci nárůstu cestovního ruchu a přílivu finančních prostředků na jejich údržbu a obnovu. V současné době je na Seznamu evidováno 788 kulturních a přírodních památek, z toho 12 v ČR. Z posledních let nejsou známy dotace tohoto druhu pro město Kolín.

2.2

Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Jak se dá odvodit z názvu Programu, jde o spolupodílení se obcí s rozšířenou

působností na zachování a obnově kulturních památek ČR a připívat tak k zachování vybraného segmentu památkového fondu ČR (citováno ze zásad Ministerstva kultury pro Program podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností). Finanční prostředky se udílejí každoročně a je nutné je v příslušném kalendářním roce využít. Poskytuje je Ministerstvo kultury formou příspěvků podle zákona č. 20/1987 Sb. Nejsou určeny na památkové objekty v památkových rezervacích a zónách a národní kulturní památky, slouží pouze na obnovu nemovitých kulturních památek (př.: modernizace objektu, úprava veřejného prostranství, pořízení projektové dokumentace aj.). Na rok 2008 byly Kolínu přislíbeny následující dotace: •

Starý židovský hřbitov – ohradní zeď – 70 000 Kč

•

Areál kostela sv. Víta – plášť věže – 500 000 Kč

2.3

Dotace občanským sdružením Jsou zaměřené na činnost občanských sdružení a organizací s mezinárodním

prvkem podporující kulturní aktivity v oblasti movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií. (citováno z podmínek Ministerstva kultury pro Dotace občanským sdružením). Pro udělení příspěvku je nutné sestavit odbornou komisi, kterou jmenuje ministerstvo nebo ředitel odboru ochrany kulturního dědictví, muzeí a galerií. Udělení

17

příspěvku není povinné a můžou být poskytnuty jen v rámci podpory kulturní aktivity v této oblasti. Příklady činností těchto organizací: poskytování sociálních služeb, trvale udržitelný

rozvoj,

rozvoj

kultury,

záchrana

kulturního

dědictví,

spoluúčast

na programech EU aj. Z posledních let nejsou známy dotace tohoto druhu pro město Kolín.

2.4

Havarijní program Tento program je určen především na opravy nemovitých památek, tedy statické a

či jiné fyzické zajištění stavby (krovy, střechy, nosné konstrukce), zejména v případě objektů dlouhodobě zanedbaných v havarijním technickém stavu. Program je určen především pro akce, které nepřesáhnou stanovený limit 2 mil. Kč bez DPH, nejde-li o případ zvláštního zájmu státní památkové péče (citováno ze zásad Ministerstva kultury pro Havarijní program). Příspěvek slouží pouze vlastníkům kulturních památek, nikoliv pokud je památka ve vlastnictví státu. Vlastník se na tomto Paragramu podílí až do výše 40% ceny stavebního materiálu, který je při přestavbě použit. Kontrolu kvality práce a odbornou konzultaci vlastníkovi zajišťuje NPÚ. Jak je všeobecně známo, staveb v havarijním stavu je u nás velké množství. Šanci dostat příspěvky z tohoto Programu mají tedy jen objekty ve skutečně kritickém stavu a ne vždy je finanční podpora tak vysoká, aby došlo k důkladnému zajištění stavby a byla tak ze seznamu zcela odstraněna. Z posledních let nejsou známy dotace tohoto druhu pro město Kolín.

2.5

Program regenerace MPR a MPZ Program byl schválen usnesením vlády ČR dne 25. 3. 1992 č. 209. Jde o nástroj na obnovu kulturních památek nacházejících se v nejcennějších

částech historických měst prohlášených za památkové rezervace nebo památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí, společně s vlastníkem, na obnově kulturní památky (citováno ze zásad Ministerstva kultury 18

pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a zón). Státní příspěvek však nemůže být poskytnut vlastníkovi, který má vůči státu dluh. Město, ve kterém se teprve projednává prohlášení za MPR či MPZ, může za určitých předpokladů také obdržet dotaci. Finanční prostředky mohou být využiti pouze na úhradu prací, které zabezpečí uchování památkové hodnoty, nelze je užít na modernizaci, úpravy v zájmu vlastníka a investiční činnost. Finanční prostředky udílené podle tohoto Programu je Ministerstvo kultury zavázáno poskytovat krajům, popř. obcím s rozšířenou působností na jejich vlastní žádost. Ty je dále dle svého uvážení rozdělují mezi vlastníky kulturních památek. Jakým způsobem čerpá Kolín tyto dotace je uvedeno v kapitole č. 6.

2.6

Program záchrany architektonického dědictví Z programu je poskytován příspěvek na obnovu kulturních památek, které jsou

nejcennější součást architektonického dědictví (př.: hrady, zámky, paláce, kláštery, historické zahrady a parky, kostely, radnice aj.), konkrétně na práce směřující k záchraně kulturní památky nebo k záchraně těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky. (citováno ze Zásad Ministerstva kultury pro Program záchrany architektonického dědictví). Usnesením vlády ze dne 22. 2. 1995 se tento Program řadí mezi nejstarší. Stanovuje se každoročně na základě zprávy Ministerstva kultury pro vládu. Základní podmínkou poskytnutí dotace je vypracování Projektu záchrany kulturní památky, který vyhodnotí zvláštní komise Ministerstva kultury podle předem stanovených kritérií (kulturní hodnota, působení v prostředí, stupeň ohrožení, povaha obnovy, efektivnost, životnost aj.). Město Kolín využívá tento fond ve velké míře. Pro rok 2007 byl městu udělen příspěvek ve výši 5,23 mil. Kč na opravu (obnova vnějšího pláště, obnova interiéru, restaurování aj.) nejcennější kolínské památky a národní kulturní památky, kostela sv. Bartoloměje.

19

2.7

Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Dotace je určena na podporu obnovy a zachování nemovitých kulturních památek,

zejména lidové architektury (př.: zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka aj.). (citováno z pokynu Ministerstva kultury pro Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny). Program zahrnuje pouze podlimitní akce, bez výjimky. Technickou a odbornou pomoc zajišťuje NPÚ prostřednictvím územních pracovišť. Podmínkou udělení této dotace je, aby nemovitost ležela na památkově chráněném území a sama byla nemovitou kulturní památkou. Platí zde pravidlo, že majitel může žádat až do výše 50% nákladů na rekonstrukci. Z posledních let nejsou známy dotace tohoto druhu pro město Kolín.

2.8

Program restaurování movitých kulturních památek Program

řeší

účast

státu

na

obnově

významných

výtvarných

a

uměleckořemeslných děl v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně vzdělávací nebo náboženské účely (obrazy, sochy, díla užitého umění, oltáře nebo takové předměty, které jsou dosud užívány ke svému původnímu účelu). (citováno ze zásad Ministerstva kultury pro Program restaurování movitých kulturních památek). Z posledních let nejsou známy dotace tohoto druhu pro město Kolín.

20

3

Strukturální fondy Strukturální fondy jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální

soudržnosti (HSS, regionální politika EU) a k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) EU. Zaměřují se na snižování rozdílů mezi regiony členských států, snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí, které se potýkají se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanosti. Finanční zdroje ze Strukturálních fondů jsou čerpány na základě několikaletých cyklů, které se nazývají Programovací období1 a dle stanovených cílů a priorit z Národního strategického referenčního rámce2.

3.1

Regionální politika EU Jendou ze základních politik Evropské unie je Regionální politika, která je

odrazem principu solidarity a soudržnosti uvnitř EU. Jedná se o tzv. komunitární neboli koordinovanou politiku, kdy proces realizace je v rukou jednotlivých členských států, zatímco orgány EU dbají o správné provádění politiky. Důvodem vzniku jsou existující nepoměry jednotlivých regionů, které vedou ke snižování dynamiky rozvoje celého kontinentu. Bohatší státy tedy přispívají na rozvoj chudších států a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celého kontinentu v rámci EU.

3.1.1 Členění regionů Aby bylo možné srovnávat ekonomické a sociální ukazatele regionů jednotlivých členských států, bylo nutné zavést tzv. Nomenklaturu územních statistických jednotek (NUTS), která člení státy na územní celky vytvořené pro statistické účely dle počtu obyvatel do 3 úrovní.

1

Sedmiletý cyklus, pro který členské země zpracovávají programové dokumenty

2

Základní programový dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném

programovacím období využít finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti.

21

Tabulka 1: Úrovně členění regionů do NUTS Úroveň

Doporučený minimální počet obyvatel

Doporučený maximální počet obyvatel

NUTS I

3 000 000

7 000 000

NUTS II

800 000

3 000 000

NUTS III

150 000

800 000

Zdroj: www.strukturální-fondy.cz

Úroveň NUTS I je v ČR zastoupena státem. NUTS II, tzv. Regiony soudržnosti, na základě kterých je přidělena podpora ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a které byly v ČR pojmenovány jako sdružené kraje, jsou součástí Cíle konvergence a zastoupeny celkovým počtem 8. NUTS III odpovídají rozložení území do krajů, čítají 14 regionů. Kromě těchto 3 úrovní existují ještě 2 podúrovně územněsprávního statistického členění, které nejsou rozhodující pro přerozdělování finančních prostředků. Místní administrativní jednotky (LAU) se člení na LAU I – okresy a LAU II – obce.

Obrázek 1: NUTS II a NUTS III v ČR

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz

22

3.1.2 Cíle regionální politiky Priority a cíle se mění pro každé Programovací období. Pro období 2007–2013 je hlavním zájmem větší sociální a ekonomický růst a vytváření více pracovních míst pro všechny regiony a obce EU. Tato vize je postavena na 3 cílech.


Konvergence Podstatou tohoto cíle je zlepšování podmínek a podpora hospodářského a

sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II, tj. oblastí, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75% průměru HDP na obyvatele EU. Cíl je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (FS). V ČR pod něj spadají všechny regiony soudržnosti kromě hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů.


Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Smyslem cíle je podpora konkurenceschopnosti regionů pomocí inovačních

projektů, zlepšování životného prostředí a posilování zaměstnanosti. Spadají sem regiony na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které svým HDP převyšují 75% průměru EU. Cíl je financován z ERDF a ESF. V ČR se jedná pouze o hl. m. Praha.


Evropská územní spolupráce Cíl je orientuje na posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní

spolupráce regionů na úrovni NUTS III. Součástí je i podpora výzkumu a výměna zkušeností mezi regiony a jednotlivými členskými zeměmi. Cíl je financován z ERDF a v ČR pod něj spadají všechny regiony.

3.2

Fondy EU Od 1. 1. 2007 došlo oproti minulému Programovacímu období ke změně v počtu

Strukturálních fondů. Zatímco v předchozím období 2000–2006 do Regionální politiky spadaly 4 strukturální fondy (ERDF, ESF, EAGGF3, FIFG4) a Fond soudržnosti,

3

Evropský zemědělský podpůrný záruční fond

4

Finanční nástroj pro řízení rybolovu

23

v tomto období 2007–2013 je počet omezen na 2, zbylé fondy se transformovaly do jiných mimostrukturálních fondů EU.


Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Jedná se o fond, který podporuje tzv. investiční infrastrukturní projekty, objemem

peněz jde o ten největší ze Strukturálních fondů. Napomáhá snižovat nerovnosti v zaostalých a upadajících průmyslových oblastech. Jeho cíle jsou určeny pro všechny 3 cíle regionální politiky. Př.: podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, výsadba regenerační zeleně aj.


Evropský sociální fond (ESF) Tento fond se naopak zaměřuje na tzv. neinvestiční měkké projekty. Podporuje

aktivity v oblasti zaměstnanosti, počtu pracovních míst a rozvoje lidských zdrojů a posiluje sociální programy členských států EU na pomoc rizikovým skupinám obyvatel. Př.: rekvalifikace nezaměstnaných, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel. •

Fond soudržnosti (Kohezní Fond) Fond je součástí Cíle konvergence a funguje vedle strukturálních fondů

k poskytování pomoci na národní úrovni vybraným zemí, které se připravují na vstup do hospodářské a měnové unie. Nezaměřuje se tedy na regiony, nýbrž na celý stát. Financuje konkrétní investiční projekty vyšší než 10 mil. EUR a to v oblasti ochrany životního prostředí a dopravní infrastruktury. Nárok na čerpání z tohoto fondu mají členské a přistupující státy, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90% průměru HDP na obyvatele v EU. V současné době podporuje všech 12 nově přistoupených států EU, včetně Řecka, Španělska a Portugalska. •

Další fondy: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský zemědělský garanční fond (EAGGF) Evropský rybářský fond (EFF) Komunitární programy Fondy předvstupní pomoci: IPA

24

Fond solidarity (EUSF) Finanční nástroje region. politiky: JASPERS, JEREMIE, JESSICA

Tabulka 2: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle HSS v období 2007 – 2013

Cíl

Fondy pro EU27

Fondy pro ČR

Konvergence

251,16 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč)

81,54%

25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč)

96,98%

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

49,13 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč)

15,95%

419,09 mil. € (cca 11,73 mld. Kč)

1,56%

Evropská územní spolupráce

7,75 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)

2,52%

389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč)

1,46%

Celkem

308,04 mld. € (cca 8 686,80 mld. Kč)

100,00%

26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)

100,00%

Zdroj: www.strukturální-fondy.cz

3.3

Regionální operační program NUTS II Střední Čechy Každý Region soudržnosti má svůj vlastní Regionální operační program v Cíli

konvergence. Z celkové částky, která byla přidělena pro tento cíl, tj. 25,88 mld. €, je na region Střední Čechy vyčleněno 559,08 mil. €. České finanční zdroje mají přispět sumou dalších 98,66 mil. €. Cílem těchto finančních toků jsou 4 prioritní oblasti:


Doprava – prioritní osa 1 Osa je financována částkou 232,6 mil. €. Zahrnuje např.: rekonstrukce,

modernizace a v omezené míře výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy včetně odstraňování dopravních závad, budování protihlukových stěn, obchvatů, výstavba cyklistických stezek a cyklistických pruhů, zřizování a rozšiřování odstavných ploch systému "Park and Ride" u železničních zastávek a významných autobusových terminálů aj.

25




Cestovní ruch – prioritní osa 2 Na tuto osu je vyčleněno z fondů EU 100,6 mil. €. Zahrnuje např.: rekonstrukce

a revitalizace kulturních památek, zřízení, rozšíření a modernizace jednotného informačního systému, tvorba a distribuce propagačních a informačních materiálů a dalších marketingových nástrojů, vybudování, rekonstrukce a obnova skanzenů aj.


Integrovaný rozvoj území – prioritní osa 3 Fondy EU přispějí sumou 206,9 mil. €. Zahrnuje např.: hrubé terénní úpravy a

úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně, projektová příprava, projektová dokumentace, modernizace a obnova infrastruktury veřejných služeb, pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj aj.


Technická pomoc – prioritní osa 4 Na posední osu je z finančních zdrojů EU rezervována pomoc ve výši 19 mil. €.

Zahrnuje např.: Financování aktivit spojených s řízením programu, platy pracovníků zapojených do řízení ROP SČ, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz aj.

26

4

Fondy EHP/Norsko Princip

hospodářských

těchto a

fondů

sociálních

tkví rozdílů

Obrázek 2: logo EHP/Norsko

ve

zmírňování

v rámci

EHP

poskytováním grantů a dotací na rozvojové projekty

Zdroj: www.mfcr.cz

v oblasti uchování evropského kulturního dědictví, ochrana životního prostředí včetně životního prostředí člověka, podpora soudnictví, zdravotnictví a péče o děti, podpora udržitelného rozvoje, vědecký výzkum a vývoj a rozvoj lidských zdrojů ekonomicky slabším zemím. Program je pětiletý (2004 – 2009), orientovaný na dvanáct nových členských států EU, a navíc Španělska, Portugalska a Řecka. Ústředním orgánem byla stanovena Kancelář finančních mechanismů (KFM), která je součástí ESVO v Bruselu a Smíšený parlamentní výbor pro EHP. Česká republika pověřila Ministerstvo financí ČR, které zřídilo Národní kontaktní místo.

4.1

Vznik programu Už koncem 80. let byla zahájena jednání o vytvoření EHP (Evropského

hospodářského prostoru) v souvislosti procesem vytváření vnitřního trhu v rámci EHS (Evropského hospodářského společenství, dnešní EU). Tehdy vstoupilo na scénu ESVO (Evropské sdružení volného obchodu), které ve snaze začlenit svůj hospodářský prostor do prostoru Evropského společenství s touto myšlenkou souznělo a uvědomilo si nutnost upravení vzájemných vztahů. Připravení společné půdy pro volné obchodování a vzájemná spolupráce byly dovršeny podepsáním smlouvy o EHP 2. 5. 1992 v Portu. Samotný program vnitřního trhu byl spuštěn 1. 1. 1993, EHP o rok později. V současné době se na EHP podílí 27 členských států EU a 3 členské země ESVO (jedinou výjimkou je Švýcarsko). Norské království si stanovuje navíc vlastní finanční mechanismus pomocí bilaterálního finančního nástroje.

27

4.2 •

Smluvní zajištění a podmínky přistoupení Podepsání Dohody o Evropském hospodářském prostoru mezi ES a ESVO, dne

2. 5. 1992 v Portu, jež platí pro všechny budoucí i stávající státy EU, které o členství v EHP zažádají. •

Podepsání Aktu o přistoupení k EU, dne 16. 4. 2003 v Aténách (Česká

republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko, Slovenská republika). •

Podepsání Aktu o přistoupení k EU, dne 25. 4. 2005 v Lucemburku (Bulharská

republika, Rumunsko). •

Žádost států, které podepsaly akt o přistoupení k EU dne 16. 4. 2003, aby se staly

smluvními stranami Dohody o EHP. •

Žádost států, které podepsaly akt o přistoupení k EU, dne 25. 4. 2005, aby se staly

smluvními stranami Dohody o EHP. •

Podepsání Dohody o účasti ČR v EHP, 13. 10. 2003 (v rámci této dohody byl

zaveden nový finanční mechanismus pro státy ESVO na období 2004 – 2009).

4.3

Strany dohody

•

Státy ESVO: Island, Lichtenštejnské knížectví a Norské království.

•

Členové Evropského společenství do roku 2003: Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

•

Státy, které podepsaly Akt o přistoupení k EU dne 16. 4. 2003.

•

Státy, které podepsaly Akt o přistoupení k EU dne 25. 4. 2005.

28

4.4

Rozdělovací klíč k fondu EHP

Tabulka 3: Státy začleněné do programu pro období 1. 5. 2004 - 30. 4. 2009

Podíl celkového příspěvku 8,09%

48 540 000 €

Estonsko

1,68%

10 080 000 €

Řecko

5,71%

34 260 000 €

Španělsko

7,64%

45 840 000 €

Kypr

0,21%

1 260 000 €

Lotyšsko

3,29%

19 740 000 €

Litva

4,50%

27 000 000 €

Maďarsko

10,13%

60 780 000 €

Malta

0,32%

1 920 000 €

Polsko

46,80%

280 800 000 €

Portugalsko

5,22%

31 320 000 €

Slovinsko

1,02%

6 120 000 €

Slovensko

5,39%

32 340 000 €

Celkem

100%

600 000 000 € 5

Přijímací stát Česká republika

Suma

Zdroj: www.mfcr.cz

Tabulka 4: Státy dodatečně začleněné do programu pro období 1. 1. 2007 - 30. 4. 2009

Přijímací stát

Suma

Bulharská republika

21 500 000 €

Rumunsko

50 500 000 €

Celkem

72 000 000 €

Zdroj: www.mfcr.cz

5

Celková výše finančního příspěvku je uvolňována po částkách 120 000 000 €/rok.

29

4.5

Rozdělovací klíč k norským finančním mechanismům

Jejich příspěvek nesmí přesáhnout 60% nákladů projektu a musí být slučitelné s cíli EU.

Tabulka 5: Státy začleněné do programu pro období 1. 5. 2004 - 30. 4. 2009

Podíl celkového příspěvku 11,00%

62 370 000 €

Estonsko

4,00%

22 680 000 €

Kypr

0,60%

3 402 000 €

Lotyšsko

6,00%

34 020 000 €

Litva

7,10%

40 257 000 €

Maďarsko

13,10%

74 277 000 €

Malta

0,30%

1 701 000 €

Polsko

49,00%

277 830 000 €

Slovinsko

2,20%

12 474 000 €

Slovensko

6,70%

37 989 000 €

Celkem

100%

567 000 000 € 6

Přijímací stát Česká republika

Suma

Zdroj: www.mfcr.cz

4.6

Příspěvek pro ČR Na vymezené období byla ČR přidělena dotace ve výši 110 910 000 €. Z toho

48 540 000 € v rámci finančního mechanismu EHP a 62 370 000 € z norských finančních mechanismů). Vzhledem k tomu, že podmínkou dotace je i minimální 15% finanční spoluúčast ČR na investicích, byly Národním kontaktním místem (po dohodě s KFM) pověřeny ústřední orgány státní správy, krajské úřady a další zainteresované subjekty, aby vyčlenily ze svých rozpočtů nutnou částku k zajištění spolufinancování. Projekty, na které jsou finanční dotace poskytnuty, musí být v souladu s národní a regionální strategií a zaměřeny dle prioritních oblastí programu zmíněných na začátku této kapitoly.

6

Celková výše finančního příspěvku je uvolňována po částkách 113 400 000 €/rok.

30

5

Historický vývoj a význam Kolína Město Kolín vystřídalo od svého založení mnoho názvů přes latinské až

k německým. Dodnes se spekuluje o tom, jak vlastně vznikl samotný název města, které v dějinách českých zemí sehrálo tak královskou roli. První dochované dokumenty pochází z roku 1261, kdy bylo město povýšeno na královské Přemyslem Otakarem II. Na těchto listech stojí: „Colonia et Churim habent jus Maydeburgensis civitatis“, což by se velmi volně dalo přeložit jako „Osada u Kouřimi“. Jiné zdroje nám zase uvádějí: „Colonia Nova ad Albim“, protože město osídlili původně němečtí kolonisté z Kolína nad Rýnem. V navazujících dobách je město vzpomínáno pouze jako Colonia a nakonec od roku 1421 Nový Kolín nad Labem. Původ názvu města nebyl dosud objasněn. Bohaté archeologické nálezy z města i jeho okolí pádně vyvracejí domněnku, že město vzniklo jako kolonizační na zeleném drnu až ve 13. století. Samo Dvořákovo archeologické muzeum v Kolíně dokládá, že v místě, na kterém dnes Kolín stojí, se dochovaly památky na všechna v Čechách známá osídlení. Bývala zde křižovatka tří důležitých obchodních cest, vzniklých v dobách římských. Nálezy nám dále ukazují na přítomnost barbarů ve 2. století po Kristu a Slovanů v 6. století. Dále je známo, že mezi 9. a 12. století muselo být toto území velice hustě osídleno. Na pravém břehu Labe se rozkládalo slavníkovské hradiště Hánín, na návrší proti Hánínu osada Hroby a v jejím sousedství osada Čakovice, zničená při Zikmundově vpádu do Čech. V této době bylo pravděpodobně osídleno návrší nad Labem a postaven románský kostel, o kterém svědčí pouze náhrobek zastavěný v jižní lodi chrámu sv. Bartoloměje. V letech 1295–1372 patřilo území ke Kouřimsku. Stejně tak po roce 1440. Samotné dějiny Kolína se začínají psát až s nástupem Přemysla Otakara II. Ten začal s pomocí německých kolonistů a na obranu svého královského majestátu proti vzrůstající moci šlechty a klášterů opevňovat stará města a zakládat nová. Kolínu a kolínským bylo v druhé polovině 13. století nařízeno opevnit město hradbami, za což je na 4 roky osvobodil od daní, berní, cel a mýt. Nejstarší dochovaná listina o Kolínu, která je zároveň datovaná, pochází z 8. září 1261. Ačkoliv se nejedná o zakládací listinu města, je tento den považován za den založení města Kolín. Důvodů pro založení, respektive pro zprivilegování města, bylo hned několik. Jednak šlo o strategickou polohu města, nacházejícího se pouhé dva dny cesty od Prahy a v blízkosti

31

nejvýznamnějšího města království Kutné Hory, a za další o předpokládanou politickou roli v českých dějinách. Z listiny z toku 1289 se dozvídáme, že kolínští měšťané, tedy přistěhovalí němečtí kolonisté podrobující si zdejší obyvatelstvo, zbohatli díky dolování stříbrných dolů na Kutnohorsku. Probudila se nová šlechta a město se začalo rozvíjet. Vznikali nové nákladně vybudované domy a z vděčnosti za Boží požehnání vystavěli na vršku proti Kutné Hoře roku 1292 hornický kostel Všech svatých. Z další dochované listiny se také dozvídáme, že král Václav II. bere pod svou ochranu kolínské měšťany, aby je tak uchránil před zlovůli šlechty a udělil městu horní právo, které přešlo pod právo jihlavské. 1307, kdy začíná boj o český trůn, sehrává Kolín významnou roli. Mocenské zájmy následníků a adeptů na trůn jsou směřovány ke Kolínu. Vedou se o něj boje, které roku 1310 ponižují Kolín a berou mu většinu privilegií, které za vlády předchozích panovníků získal. Důvodem tohoto odnětí bylo odmítnutí kolínských měšťanů, aby se Jan Lucemburský nechal v kostele sv. Bartoloměje korunovat na českého krále. Korunovace tak proběhla v Praze a ještě téhož roku byly Kolínu jeho výsady vráceny. Za vlády Přemyslovců a Lucemburků se tedy řadí Kolín mezi největší a nejpřednější města království. 1410 vzniklo na druhé straně Labe sloučením obcí Brankovice a Mnichovice kolínské předměstí zvané Zálabí. Na počátku husitství stál Kolín díky vlivu politiky kolínských Němců na straně císaře Zikmunda. Po dobytí města husity 1421 si Pražené přisvojili všechny královské renty a vykonávali nad obyvateli města veškerá královská práva. Byl zničen dominikánský klášter německých mnichů a město se poddalo 1427 knězi Prokopu Velikému. Ve městě se usadila husitská posádka pod vedením Jana Čapka ze Sán a v kostele sv. Bartoloměje byli ustanoveni kněží církve podobojí. Roku 1436 přestalo být město Kolín královským. Získal ho do svého držení kněz a husitský hejtman Bedřich ze Strážnice od jmenovaného krále Zikmunda a učinil z něho panství. Na místě vypáleného dominikánského kláštera vystavěl hrad, který po jeho smrti přešel do majetku krále Jiřího z Poděbrad. Později byl hrad často zastavován nejrůznějším šlechticům. Nejdéle ho ve vlastnictví drželi Žerotínové, kteří jej přestavěli na zámek. O rok později byla králem Zikmundem Lucemburským navrácena Kolínu

32

privilegia, která získal za vlády Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. 1506 se stal Kolín opět královským městem a roku 1514 se vymanil z vlivu královských hejtmanů. Za vlády císaře Ferdinanda I. se kolínští vzbouřili proti jeho nadvládě. V této době dochází k prvnímu přesunu nekatolíků do ciziny a odnětí veškerých historických práv a majetku. Náboženské pronásledování, kterého se kolínští účastnili, utichlo až s nástupem císaře Rudolfa II. v druhé polovině 16. století. Éra největší bídy a utrpení nastala v době třicetileté války. Obyvatelé Kolín se totiž téměř všichni hlásili k víře podobojí, za což byli po bitvě na Bílé hoře potrestáni. Mnoho rodin bylo z města vyštváno. Většina budov byla zpustošena a na město zaútočila první vlna morové epidemie. 18. června 1757 se v rámci sedmileté války odehrála jedna z nejkrvavějších bitev mezi Pruskem a Rakouskem. Pruský král Bedřich I. byl poražen vojsky rakouské císařovny Marie Terezie. Tato bitva vstoupila do dějin a myslí kolínských jako bitva u Kolína tedy u Křečhoře. Velký rozkvět potkal Kolín za vlády Josefa II. Díky německým přistěhovalců zde opět ožila řemesla a obchod. Velká část města byla poněmčena, předměstí však zůstalo české. Doba Národního obrození znamenala pro Kolín rozmach. Řadil se mezi první města, která podporovala vlastenecký ruch, právě díky buditelům jako byl básník František Jaromír Rubeš. Dále se rozvíjel obchodní a průmyslový ruch, čemuž velmi napomohlo vystavění železniční dráhy roku 1845. Teprve tehdy začal rozvoj města po hmotné i kulturní stránce poprvé v celých jeho dějinách. Zakládají se továrny, peněžní instituce a vzdělávací spolky. Jedinou stinnou stránkou v této éře byla epidemie cholery, které podlehlo 1866 přes 400 osob. Druhá polovina 19. století je ve znamení technického poroku, který přerušily až na počátku 20. století světové války. Období mezi nimi bylo dobou rozmachu a rozvoje průmyslu. Roku 1927 byl dostavěn most přes Labe a 1932 parní elektrárna, která je dominantou Kolína dodnes. Za 2. světové války byl Kolín čtyřikrát vybombardován. Při třetím náletu roku 1945 byl dokonce poškozen chrám sv. Bartoloměje a pobořeno děkanství. Při čtvrtém náletu 17. dubna 1945 byl zbořen hornický kostel Všech svatých vystavěný roku 1292. Těžce byla poškozena i řada závodů a budov. Ještě dne 7. května 1945 bylo na kolínském náměstí Němci zastřeleno několik občanů.

33

I přes pestrou historii, která výrazně dobově měnila ráz města, a razantní zásahy v 19. a 20. století, zůstalo historické jádro natolik památkově cenné, že bylo vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci.

5.1

Charakteristiky jednotlivých kulturních památek

Hrad – zámek – pivovar Hrad vznikl na ruinách vypáleného dominikánského kláštera v letech 1437–1448 a sloužil jako sídlo husitského hejtmana Bedřicha ze Strážnice. Nesl název Lapis refugii (Kámen útočiště), který se neujal. Jako první byla postavena jihozápadní věžová brána s předbraní, poté obdélný palác, stojící na západní straně. Současně vzniklo i východní křídlo a na severní straně uzavírala nádvoří polookrouhlá věž. Směrem k Labi byla vysunuta volně stojící věž, spojená s hradem dřevěným můstkem a naproti přes Labe chránila celý komplex další věž zvaná Práchovna (Zálabská bašta – za vlády Josefa II. byla skladištěm střelného prachu). Hrad byl opevněn i směrem k městu, a to příkopem, který vedl dnešní Kovářskou ulicí, Pražskou ulicí a domy na severu. Z města byl hrad přístupný branou, která se dodnes taktéž zachovala. Kolem roku 1500 byl hrad přestavěn na pozdně gotický a rozšířen o hospodářské předhradí, z nějž se dochovala věžovitá vstupní brána s dělostřeleckými střílnami a šnekovým schodištěm. Po roce 1556 byl hrad přestavěn renesančně Karlem ze Žerotína na zámek. Za třicetileté války byl hrad důležitou pevností. Byl však značně poškozen a poté opuštěn. Poškození a postupné chátrání na něm zanechalo takové stopy, že již ve 2. polovině 17. století ztratilo svůj historický význam a začal se postupně přestavovat na pivovar. Zaniklo opevnění směrem k městu a prostory bývalého zámku nabyly charakter úřadu. V rámci nově založené osady Císařeves dostal zámek číslo popisné 1. Roku 1843–1844 byl při stavbě železnice odlámán svah na severní straně od hradu. Zanikly tak zbytky opevnění, a na místě starších budov areálu byly vybudovány nové prostory pivovaru. Nad novou tratí se postavila vysoká opěrná zeď. Celé prostranství bylo zabráno pivovarem, který se od roku 1863 dále rozšiřoval. Zaniklo další opevnění, tentokrát na západní straně. Další přestavba čekala pivovarem po roce

34

1898. Jižní křídlo bylo přestavěno na restauraci a divadlo, které roku 1911 vyhořelo. Další úpravy pivovaru byly provedeny po roce 1918 (viz kapitola 6.2). Na seznam kulturních památek byl pivovar zapsán 3. 5. 1958. Městské opevnění Vzniklo již v 2. polovině 13. století. Oproti již dříve opevněné Kouřimi byly kolínské hradby modernější. Byly budovány podle přímých instrukcí Přemysla Otakara II. a pod jeho osobním dohledem. Na východě, jihu a západě bylo město obehnáno dvojitou hradbou ve tvaru oblouku, zatímco ze severu jej chránila pouze jednoduchá hradební zeď s cimbuřím, postavená na skalnatém srázu nad Labem. Vně hradeb začaly již od 13. století vznikat městská předměstí – kutnohorské, kouřimské a pražské. Předměstí zálabské vzniklo až v 15. století spojením obcí Brankovice a Mnichovice. Vnitřní hradební zeď byla zpevněna 12 věžemi, přičemž do města vedly 4 z nich. Kouřimská (Poslova), Horská (Kutnohorská), Labská (Vratislavská), Pražská. K nim je nutné dále připočítat Klášterskou bránu, která existovala ještě před vznikem Pražské. Brány byly od počátku vybaveny předbraní, kde byly hradební zdi zesíleny baštami. Jedna se dochovala u Hankovcovy pekárny v ulici na Valech, druhá v budově staré školy. Klášterská brána „Porta fratrum“ souvisela s klášterem dominikánů a ačkoliv byla ze systému bran zcela vyčleněna, díky její zástavbě do hradního komplexu se jako jediná v celé své podobě zachovala dodnes. Její nástupkyně Pražská brána byla zbořena roku 1829. Kouřimská brána „Porta Gurimensis“ stálá v místech dnešního domu č. p. 113 a byla zbořena 1843. Brána Horská stávající na místě šenkovního domu č. p. 54 v témže roce. A poslední Labská na konci dnešní Rubešovy ulice bylo nutné odstranit v rámci stavby železnice v roce 1842. Chrám sv. Bartoloměje Ještě před oficiálním založením města roku 1261, Obrázek 3: chrám sv. Bartoloměje stála na místě nynějšího gotického kostela románská stavba, o které nebyla zachována žádná dokumentace. Kostel ve své gotické podobě tvořilo trojlodí se dvěmi osmibokými věžemi a presbytářem, který byl objeven až při archeologickém výzkumu roku 1965. Po požáru roku 1349 Karel IV. pověřil přestavbou kostela svého stavitele 35

Zdroj: Kolín krok za krokem

Petra Parléře ze Švábského Gműndu, který v Kolíně působil od roku 1359. Byl zbořen starý presbytář a o rok později se začalo s výstavbou katedrálního vysokého chóru. Stavba byla posvěcena roku 1378. Brzy poté umírá král Karel IV. Pravděpodobně z tohoto důvodu skončila přestavba v plném rozsahu a na chrámu byly prováděny jen drobné úpravy. Asi kolem roku 1400 byla přistavěna jižní pětiboká kaple Panny Marie tzv. Kokovská. Další výstavby a úpravy byly zastaveny husitskými válkami. 1560 se pod chrámem vybudovala velká krypta jako pohřebiště význačných osobností. Ta je dnes veřejnosti nepřístupná. Mezi věžemi byl také vystavěn dřevěný můstek, kde se střídala strážní služba. 1796 zachvátil chrám rozsáhlý požár. Shořely střechy obou věží a mimo jiné i veškeré vnitřní zařízení chrámu jako cenné obrazy, oltáře, sochy, varhany aj. K požáru došlo v historii chrámu ještě několikrát. Kromě nich byl v březnu 1945 poškozen při zásahu arciděkanství bombou. Rozsáhlé rekonstrukce probíhají od roku 1961 dodnes. Ačkoliv chrám prošel řadou oprav a rekonstrukcí, které radikálně změnily jeho podobu, gotické jádro bylo zachováno a chrám se může stále pyšnit jako dílo Petra Parléře. Zvonice Neboli městská věž byla vystavena v rohu tehdejšího hřbitova u chrámu sv. Bartoloměje roku 1504 Mistrem Bartolomějem. Důvodem ke stavbě samostatné zvonice bylo narušení zvonice v severní věži chrámu od úderů těžkého zvonu. Původně nízká stavba byla v době renesance přestavěna. 1728 byl ve zvonici instalován starobylý orloj. Při několikanásobném požáru města a chrámu jí byl dán novogotický ráz a na počátku 20. století byla spojena se severní věží opěrným obloukem. Hřbitov u chrámu sv. Bartoloměje Dodnes jsou v okolí mezi chrámem a zbytkem kolínských hradeb patrné pozůstatky dřívějšího hřbitova, který byl 1787 zrušen. Zeď kolem hřbitova byla v 19. století zbořena. V současné existující zdi, která byla zachována, jsou zazděny fragmenty gotických stavebních článků a renesančních náhrobků. Židovský hřbitov Podle nejstaršího nalezeného náhrobku se jeho vznik datuje do roku 1418. S 2647 náhrobky je považován za druhý nejvýznamnější a nejcennější židovský hřbitov po 36

pražském. V jeho areálu se nachází náhrobky gotické, Obrázek 4: Židovský hřbitov renesanční, barokní, empírové i z druhé poloviny 19. století, kdy se zde přestalo pohřbívat. Většina hrobů je obrácena k východu – ke Svaté zemi Palestině. Pouze ty z dob moru jsou obráceny k západu. Řada náhrobků významných kolínských rabínů je

Zdroj: Krok za krokem

obohacena o náhrobek syna pražského rabína Löwiho – Becalela. K jeho hrobu se mezi Kolínskými traduje pověst o doručení jistého důležitého dopisu od rabína Löwiho. Becalelo, který byl pověřen jeho doručením, dopis otevřel a na místě zemřel. Prý i několik párů koní nebylo schopno odvést jeho tělo do Prahy a tak byl na příkaz jeho otce pochován v Kolíně. Židovská synagoga Původně pozdně renesanční stavba pocházející z roku 1642 je zraku kolemjdoucím ukryta na dvoře za židovskou školou v ulici Na Hradbách, v prostoru někdejšího židovského ghetta. Byla vystavěna na místě středověké modlitebny, kterou nejspíš poškodil velký požár v roce 1634 a dostavěna až roku 1696, kdy byla barokně upravena. Mimo Prahu se jedná o nejstarší a nejcennější památku svého druhu na území Čech, která sloužila k náboženským účelům až do zániku židovské obce v roce 1955. Většina cenných věcí z interiéru stavby jsou dnes ve státním židovském muzeu v Praze. Původní dřevěná architektura je silně poškozena vandaly z dob, kdy byla synagoga využívána jako sklad transparentů. Co nebylo dochováno v muzeích nebo ukradeno, bylo zničeno za okupace. V současnosti je synagoga využívána pro kulturní účely (př.: imatrikulace). Radnice Obrázek 5: Radnice

Dějiny radnice se začínají psát kolem roku 1416, kdy byl doložen první písemný záznam, a to o vyhoření staré radnice, která se podle všeho nacházela také na Karlově náměstí. Současný dům radnice byl darem od Hynka Minsterberského městu roku 1494. Jedná se o tzv. starou, tedy levou část radnice, bývalý dům Kolerovský. Tento panský dům byl přestavěn na novou radnici, která byla gotická. Později byla 37

Zdroj: Krok za krokem

upravena klasicistně a v roce 1887 zcela přestavěna ve stylu české novorenesance. Většina měšťanských domů na náměstí včetně radnice má dnes novorenesanční či barokní nádech. V budově staré radnice je sídlo městského úřadu. Nová radniční budova, tedy pravá část, stojí na místě bývalých kasáren a byla vystavěna roku 1750. Novorenesančně přizpůsobena druhé budově byla v roce 1889. Prostor této radnice je využíván jako obřadní síň. Mariánský sloup na Karlově náměstí Mariánský sloup byl postaven na památku 826 obětem moru z roku 1680. Po skončení sedmileté války přibyly ke sloupu s Pannou Marií čtyři sochy ochránců města: sv. Gotharda (proti moru), sv. Floriána (proti ohni), sv Jana a sv. Pavla (ochránci obilí a před bouřemi). V současné době je sloup renovován a sochy svatých nahrazeny kopiemi. Kašna na Karlově náměstí Kašna je výraznou dominantou kolínského náměstí. Její první předchůdkyně byla vystavěna 1555, kdy byla napájena labskou vodou z vodní věže pod hradem. Barokní kašnu vybudoval v roce 1780 kolínský stavitel Fr. Jedlička a dnešní pseudorenesanční získala o 110 let později. Materiál, ze kterého je vybudována je červený pískovec, střední sloup a máslovitá mísa je z okrového pískovce. Na vnější straně je zobrazen znak města Kolína. Poslední opravy byly provedeny v letech 1989 a 2005. Kostel sv. Víta na Jiráskově náměstí Nejstarší částí kostela na Zálabí je nynější sakristie,

Obrázek 6: Kostel sv. Víta

původní kaple z roku 1357. Byl vybudován jako gotická stavba klášterem v Sedlci a kolínskými faráři spravován do roku 1410, po období třicetileté války přestavěn v barokním stylu. Pozdně barokní věž, která je dominantou kostela, byla vybudována známým kolínským stavitelem Janem Petržilkou. Stavba je lemována hřbitovem, který je pro své stáří a zanedbání zcela zdevastován. Velkou měrou tomu přispěla i výstavba nového mostu z 90. let, která vede napříč hřbitovem a rozdělila jej na dvě části, přičemž jedna zcela zanikla. Hřbitov

Zdroj: Krok za krokem

je významný především tím, že se na něm začalo pohřbívat po zavření hřbitova u chrámu sv. Bartoloměje. 38

6

Programy regenerace MPR Kolín K programu regenerace se město Kolín přihlásilo v roce 1994. Tehdy byla také

zpracována dokumentace, která od té doby prošla řadou aktualizací. Některé původní záměry nebyly realizovány vůbec, pro některé se našlo jiné řešení. Rozsáhlejší projekty jsou součástí programu dodnes. Jednoduchým dočasným řešením jsou placená parkoviště v centru města a vyloučení těžkých vozidel. Přesto se vzhled města a postoj jeho občanů k památkové péči mění k lepšímu. Lidé i město více dbají na zachování historické podoby, čemuž jsou přizpůsobeny i stavební úpravy. Stavby v centru města získávají na atraktivitě. Velkou zásluhou města je i oprava komunikací v historickém jádru, která pozitivně působí na okolí památek, respektive na dojem z jejich hodnoty. Výrazným činitelem je také podnikatelská aktivita.

6.1

Regenerace do roku 2006–7 Zahrnuje všechny programy, které byly vytvořeny od roku 1998 do 2006. Vesměs

jde o pouhou aktualizaci původního záměru až do roku 2007. Projekty, které byly realizované a dokončené od roku 1998 jsou uvedeny níže. Záměry neuskutečněné byly z programů vypuštěny nebo přesunuty do dalších let. •

Vypracování projektové dokumentace na opravu zámku (pivovaru) Zahrnuje získávání finančních prostředků na rekonstrukci areálů. Jedná se o

přístavbu jižního křídla předzámčí (purkrabství), úpravu nádvoří a projekt technické infrastruktury. Projekt nebyl dokončen v důsledku nesouhlasu NPÚ s demolicí objektu „ječné půdy“. •

Rekonstrukce komunikací a kanalizace Oprava ulic v historickém jádru města a rekonstrukce kanalizace byly dokončeny

v roce 2006. Práce probíhaly v době turistické sezóny, respektive odlivu obyvatel měst na dovolené. Dle názoru města šlo o vhodně vybrané období, pro podnikatele to však znamenalo pokles tržeb a přechod zákazníků ke konkurenci. V této době poklesla podnikatelská činnost v centru města a došlo ke zkrachování několika obchodů v důsledku zablokování vstupů do prodejen a zdlouhavým úpravám kanalizací. V rámci rekonstrukce komunikací bylo instalováno veřejné osvětlení.

39

•

Rekonstrukce Karlova náměstí Práce byly zcela dokončeny v roce 2007. Náměstí byl ponechán jeho dobový

vzhled z žulové dlažby, která je vyskládána do obrazců a doplněna uměleckými díly. Na dlažbu bylo použito kolem 3 mil. kamenných kostek. Zároveň bylo instalováno slavnostní osvětlení Karlova náměstí. Celkové náklady na opravy činily 35 mil. Kč, přičemž město na ně získalo dotaci ze státních fondů ve výši 31 mil. Kč. Rekonstrukce byla od občanů velmi kritizována a i po jejím zakončení si obyvatelé často stěžovali na nerovný povrch. Dodnes nejsou obyvatelé centra města spokojeni, protože kamenné kostky ničí nápravy jejich vozidel.

Obrázek 7: Karlovo náměstí

„Lidé jsou naštvaní a já se jim nedivím. Byli

tak

trošku

zhýčkaní

dlouhým

nicneděláním. V Kolíně toho bylo hodně zanedbáno a za to své předchůdce kritizuji. Rozkopaný Kolín je důsledek osmileté stagnace za minulého vedení města.“ (jak uvádí starosta města Jiří Buřič).

•

Zdroj: www.mukolin.cz

Zeleň v MPR Vázáno na opravu a využití větších celků (př.: okolí kostela, pivovar, úprava

nádvoří), které mohou být upraveny až po opravě památkových objektů. Dosud byly vysázeny pouze stromy na Karlově náměstí. •

Chrám sv. Bartoloměje Byly dokončeny práce na opravě věží a zvonice kostela. Veškeré restaurátorské

páce, které má město v plánu po dohodě s římskokatolickou církví, by měly být dokončeny do roku 2018. Odhad předpokládaných nákladů činí 200 mil. Kč. •

Strážní věž Práchovna Jedná se o zapsanou kulturní památku, která se nenachází v MPR, ale její původní

účel je spojen s kolínským hradem. Byla zde vystavěna vyhlídka na město a řeku Labe. Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na částku 2,307 mil. Kč. Polovinu z této sumy zaplatí město a zbytek pokryje dotace z Programu regenerace městských památkových rezervací. 40

•

Kašna na Karlově náměstí Je zapsanou kulturní památkou. Byly na ní provedeny restaurátorské práce v rámci

opravy náměstí, instalováno osvětlení kašny. •

Mariánský sloup Očištění povrchu sloupu a sochy Panny Marie od nánosů nečistot, odstranění

zvětralých tmelů, přezlacení svatozáře včetně půlměsíce. Práce byly prováděny podle pokynů NPÚ.

6.2

Regenerace na rok 2008 Poslední program byl vytvořen a schválen na rok 2008. Radou města Kolína byla

vytvořena pracovní skupina, jejíž činnost zahrnuje projednávání plánu stavební činnosti v MPR a na správním území města a dále prověřování a doporučování návrhů oprav nemovitých kulturních památek. Návrhy jsou vždy vytvořeny na příslušné období a předloženy

k projednání

Radě

města

a

ke schválení

Zastupitelstvu

města.

Na doporučení Ministerstva kultury byly této skupině uloženy i další úkoly. Předně by měla rozvíjet své znalosti o památkových hodnotách území pořizováním stavebně historických, architektonických a památkových průzkumů, podporovat obnovu památek v soukromém vlastnictví z rozpočtu města, průběžné pracovat s aktualizací programu regenerace a územně plánovací dokumentace a dále podporovat kulturní aktivity v památkově chráněných územích.

6.2.1 Akce obnovy na rok 2008: zámek-pivovar Bývalý hrad, zámek či pivovar, o který se kvůli jeho zchátralosti vedou neustálé boje mezi památkáři a městským úřadem je akcí nejvyšší důležitosti. Tento objekt je trnem v oku městu i jeho obyvatelům. Jeho lokalizační předpoklady a obrovský potenciál je lahůdkou pro možné investory a komerční využití by jistě městu prospělo. Na druhou stranu má objekt natolik cennou historickou hodnotu, že není možné jej zcela zlikvidovat. Celé prostranství je velmi rozsáhlé a tudíž i případné rekonstrukce a stavební úpravy nákladné. Objekt je proto částečně a zdlouhavě upravován. V pořadí demolic, které byly schváleny NPÚ byla odstraněna varna, dalším krokem je rekonstrukce sladovny (výměna oken, fasáda). Dále byl již v tomto roce dokončen projekt rekonstrukce objektu správce, kde je nyní sídlo stavebního úřadu a došlo 41

ke snížení budovy ječné půdy, která čeká na své komerční využití. Předpokládané budoucí náklady na celkovou rekonstrukci se můžou vyšplhat až do výše 350 mil. Kč. „Nebude to hned, žádá si to hodně práce a peněz, ale blížíme se k tomu, že kolínský zámek bude (opět) ozdobou města," (jak uvádí místostarosta města Mgr. Roman Pekárek) Obrázek 8: Rekonstrukce pivovaru

6.2.2 Další akce obnovy na rok 2008 •

Areál chrámu sv. Bartoloměje-kostnice Činnost rekonstrukce je zaměřena na statické zajištění interiéru a restaurování a

obnova střech a fasád exteriéru. Dle finančních možností bude přestavba dokončena v roce 2010. Částka, kterou je nutné získat, činí 1, 9 mil. Kč. •

Sochařská výzdoba na domě č. p. 90 Restaurování soch „Podzim“, „Jaro“ a „Léto“. Náklady na restaurování činí téměř

500 000 Kč. Práce zahrnují i zabezpečení originálů, zdokumentování, zhotovení kopie, převoz a osazení soch. •

Židovský hřbitov Konzervace a restaurování poškozených historických náhrobků, včetně záchrany

epitafů před zánikem a vztyčování strhnutých náhrobků z 19. a 20. století. Předpokládané dokončení obnovy v roce 2010. •

Dům kostelníka Obnova fasád včetně slunečních hodin a výměna oken. Pokud bude zajištěno

dostatečné finanční krytí, použijí se peníze i na obnovu střechy (krov, krytina). Práce potrvají do roku 2009. Celkové náklady mohou vzrůst na 900 000 Kč. 42

•

Areál kostela sv. Víta Věž kostela již prochází rekonstrukcí, které potrvají až do roku 2009. Práce

zahrnují také obnovu fasády včetně štukatérských a kamenických prvků. Vynahrazená částka činí 1,1 mil. Kč. Dle odhadů městského úřadu je skutečná potřeba finančních prostředků na provedení celkové rekonstrukce kulturních památek v MPR 1 mld. Kč. Každoročně je přitom potřeba částka okolo 200 mil. Kč, což výrazně přesahuje finanční prostředky města Kolína. Opravou památkově chráněných objektů bude obnovena jejich funkce a dojde ke zlepšení prostředí. Veškeré práce, které jsou prováděny v areálu zámku, jsou možné pouze za souhlasu českých drah a z bezpečnostních důvodů v době, kdy je na trati vyhlášena výluka (jaro 2008 – zima 2008).

43

7

Zpracování dotazníkového šetření Za účelem zjištění statistických údajů o názoru obyvatel a samosprávy města

Kolína na jeho regeneraci byl sestaven dotazník se 13 otázkami, které byly kladeny v rámci terénního šetření celkem 150 respondentům. Dotazník obsahoval 4 polootevřené a 8 uzavřených otázek. 1 otázka byla věnována sociologickému šetření. Cílem dotazování občanů bylo zjistit jejich postoje k obnově památek v MPR, k plošné ochraně historického centra města a dále zjistit názor na význam památek pro cestovní ruch. Pro představitele samosprávy a člena Národního památkového ústavu byly vyhotoveny rozdílné dotazníky. Tyto měly ověřit jejich postoj na plošnou ochranu historických center měst, včetně pozitiv a negativ této ochrany. Sběr informací se uskutečnil v měsících září-listopad.

7.1

Socio-demografické údaje o respondentech

Tabulka 6: shrnutí otázky č. 13

pohlaví věk

vzdělání

kde pracujete

respondenti

procenta

muž

52

35%

žena

98

65%

do 17

13

9%

18 – 25

52

35%

26 – 35

23

15%

36 – 45

28

19%

46 – 55

25

17%

56 a více

9

6%

základní/vyučen

55

37%

střední

53

35%

vysokoškolské

42

28%

trvale zde nebydlím

10

7%

v tomto městě

75

50%

dojíždím za prací

38

25%

nepracuji

27

18%

44

zaměstnání

7.2

zaměstnanec

79

53%

soukromý podnikatel

15

10%

v domácnosti

1

1%

student/ka

49

33%

v důchodu

4

3%

nezaměstnaný

2

1%

Odpovědi respondentů

Graf 1: zpracování otázky č. 1

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 60% 44% 40%

35% 21%

20%

0% 0% trvalé bydliště v domě trvalé bydliště v nájmu vlastník rekreačního nebo bytě objektu

jiný vztah

Téměř polovina oslovených respondentů, tedy 44%, uvedla, že má v Kolíně své trvalé bydliště. Více jak třetina bydlí v nájmu a zbylých 21% je vlastníkem rekreačního objektu nebo žije na venkově. Dotazovaní, kteří měli k městu jiný vztah, např. návštěva příbuzných nebo turisti nebyli zahrnuti do statistiky, protože jejich postoj není z hlediska daných cílů podstatný.

45

Graf 2: zpracování otázky č. 2

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? 50% 41% 40% 30% 20%

19%

20%

9%

10%

7%

4%

0% 20-30 let

10-20 let

nad 30 let

6-10 let

1-5 let

do 1 roku

Není překvapivým faktem, že většina obyvatel jsou stálými občany. Kolín díky své satelitní poloze vůči Praze je vhodným místem k bydlení a životu, o čemž svědčí i nepatrný 4% nárůst přistěhovalých občanů. Rovných 80% oslovených respondentů zde žije více jak 10 let – z toho 20% nad 10 let, 41% nad 20 let a 19% nad 30 let.

Graf 3: zpracování otázky č. 3

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena městskou památkovou rezervací? 75%

50%

47%

26% 25%

15%

11%

0% mám o tom povědomí

dozvídám se o tom poprvé

vím o tom a zajímám se

ani mne to nezajímá

Před zjištěním samotného postoje občanů, bylo nutné najít respondenty, kteří mají alespoň povědomí o tom, že je část jejich města vyhlášena za městskou památkovou 46

rezervaci. Kolín nemá příliš co nabídnout, proto jsou výsledky průzkumu potěšující. Téměř polovina obyvatel má o tomto faktu povědomí a dokonce 15% se angažuje nebo jinak zajímá o historickou část svého města. 26% se o tom dovědělo poprvé a 11% se nikterak nezajímá, či spíše nechce zajímat.

Graf 4: Zpracování otázky č. 4 Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

rozrůstání města

2%

rekonstrukce náměstí a pivovaru

2%

možnost čerpání grantů a dotací na opravy památek

3%

příliv turistů a peněz

5%

nevím

35%

tuším, ale nevím nic konkrétního

54% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

O výhodách tohoto programu 89% obyvatel neví nic konkrétního. Ti, kteří zodpověděli otázku uvedením konkrétního případu, se zaměřovali spíše na určité objekty a způsoby jejich financování v rámci oprav. Odpověď „příliv turistů“ tvoří 5%, z čehož logicky vyplývá, že město Kolín nepřipadá jeho obyvatelům dostatečně atraktivní, aby mohlo cizince nalákat a vydělat na nich peníze.

47

Graf 5: zpracování otázky č. 5

Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? špatná průjezdnost

1%

znečištění

2%

problémy s povolením (výstavba, zásobovní)

3%

zásahy památkářů

3%

vandalismus

3%

tuším, ale nevím nic konkrétního

37%

nevím

52%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Pouhých 12% z celkového počtu respondentů dokázalo říct, jaké důsledky by regenerace a financování mohlo přinést. 89% neví, nebo jen tuší.

Graf 6: zpracování otázky č. 6

Setkal jste se při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací?

rekonstrukce domu

1%

stavební řízení

2%

ne

97%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

Evidentně jediným odborem, který může obyvatele upozornit na omezení v MPR je stavební úřad. Důvodem tak nízkého zastoupení je relativně malá rozloha historického jádra a fakt, že o této věci jsou informováni pouze občané žijící v památkové rezervaci.

48

Graf 7: zpracování otázky č. 7

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem?

ne

9%

nedovedu posoudit

26%

ano

65%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

65% zastoupené části obyvatel je toho názoru, že prohlášení města městskou památkovou rezervací je pro město přínosem. 26% nedokázalo posoudit, zda jde o přínos, což může být důsledkem jejich nevědomosti. Zbylých 9 % dotazovaných zastává negativní postoj, který by se dal připsat činnosti samosprávy, která v posledních několika letech vydala spousty omezení v rámci rekonstrukcí a výstaveb.

Graf 8: zpracování otázky č. 8

Máte představu o tom, čeho by se mohl týkat Program na obnovu městských památkových rezervací? finanční podpora majitelům památkově chráněných domů na obnovu

19%

22%

tuším, čeho by se mohl týkat

obnova infrastruktury centra města

24%

nikdy jsem o něm neslyšel

35% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

S odkazem na otázku č. 3, kdy 37% respondentů uvedlo, že se o Programu dovídají poprvé nebo se o něj nezajímají, souvisí i odpovědi v otázce č. 8, kde se o

49

Programu povídá poprvé 35% respondentů. 22% přibližně tuší, čeho by se mohl týkat a zbylých 43% se domnívá, že jde o obnovu infrastruktury centra města nebo finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu, z prostředků státu a města. Obyvatelé se často domnívali, že jde o obojí a nedokázali se jasně rozhodnout.

Graf 9: zpracování otázky č. 9

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické jádro? 60% 51%

40% 23%

21%

20% 5% 0% občas

zřídka

nikdy

velmi často

Kupodivu více jak polovina dotazovaných má zkušenosti s turisty, kteří přijíždějí do města za účelem prohlídky. 21% se s nimi nikdy nesetkalo.

Graf 10: zpracování otázky č. 10

Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? 60%

54%

40% 29% 17%

20%

0% ano

nedovedu posoudit

50

ne

V důsledku rozsáhlých rekonstrukcí historického Karlova náměstí v létě 2006, odpovědělo na otázku, zda si lidé myslí, že se starost a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města, 54% dotazovaných ano. Ačkoliv několikaměsíční rekonstrukce způsobila řadě obyvatel nepříjemnosti, je 29%, tedy téměř třetina, bez názoru a 17% si myslí, že samospráva se o problémy nezajímá.

Graf 11: zpracování otázky č. 11

Jak byste charakterizoval Váš vztah k tomuto městu? nelíbí se mi tu, nejraději bych se odstěhoval

5%

klidně bych šel bydlet jinam

9%

je tu bydlení jako v každém jiném městě

19%

jsem na své město hrdý

20%

jsem celkem spokojen

48% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Polovina dotazovaných obyvatel je s bydlením v tomto městě spokojena, což podporuje i výsledek průzkumu v otázce č. 2, kde vyplynulo, že rovných 80% lidí, zde žije více jak 10 let. Pětina obyvatel je na své město hrdá, což koresponduje s otázkou č. 3, kde 15% obyvatel odpovědělo, že se o prohlášení města za MPR zajímají. Naproti tomu další pětina si myslí, že je tu bydlení jako v každém jiném městě, což by se dalo přičíst nevědomosti nebo nezájmu. Překvapivých 5% a 9% by šlo klidně bydlet jinam nebo se jim bydlení v tomto městě vůbec nezamlouvá. Z vlastního poznatku dodávám, že tento názor měli spíše mladí lidé.

51

Graf 12: zpracování otázky č. 12

Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než doposud? nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů

2% 6%

vybudovat další infocentrum přispět občanům na opravy domů

8%

jiné (obchvat, pivovar, parkovací místa …)

8%

vydat propagační tiskoviny o městě

13%

zlepšit pořádek a vzhled

30%

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

33% 0%

5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%

V této otázce mohli obyvatelé zaškrtnout až 3 odpovědi včetně navrhnutí vlastních opaření. Nejčastější odpovědí, které je zastoupena 33% je zlepšení stavu silnic a veřejných prostranství, které jsou v Kolíně velmi diskutovaným problémem a z městského fondu nejvíce financovaným (př.: kruhové objezdy, zeleň). 30% dotazovaných by investovalo finanční prostředky na zlepšení vzhledu a pořádku města. 18% se zajímá spíše o zviditelnění města vydáním propagačních materiálů a 6% by zbudovalo další informační centrum. 8% zastoupených obyvatel by uvítalo investice do oprav domů, které se nachází v centru města. S přičiněním městského úřadu jsou investice směřovány tímto směrem, opravy jsou však zdlouhavé a nákladné. Dalších 8% mělo své vlastní nápady. Z těch nejvíce zastoupených zmiňuji: dobudování obchvatu, který je naléhavou záležitostí a spory o jeho realizaci se táhnou už více jak 10 let. Další z výčtu akutních opatření je dle obyvatel oprava pivovaru, který se nachází přímo v centru města a vytváří v povědomí turistů nelibou představu o městě. Stejným problémem je kolínské nádraží. Tyto nejčastější odpovědi tvoří celkem 4%. Zbývající 4% jsou navržená opatření: investice do kulturních středisek, více parkovacích míst, bezpečnost, více ubytovací a stravovacích zařízení, podporu podnikání a zviditelnění sv. Bartoloměje jako jednu ze staveb Petra Parléře. K dotvoření celkového obrazu odpovědí: 2% dotazovaných nemají zájem na tom, aby do města jezdilo více turistů.

52

7.3

Odpovědi představitelů samosprávy města Shodné odpovědi jsou uvedeny jen jednou.

Název města: Kolín – městská památková rezervace Funkce pracovníků, kteří se zúčastnili šetření: starosta, místostarosta, vedoucí stavebního úřadu 1.

V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR? 1989

2.

Má Vaše města zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? Ano – územní plán a regulační plán

3.

Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? Ano – má plán z roku 2008

4.

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR? Ano – má plán

5.

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace, a jak? Ano – je velmi aktivní

6.

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města MPR bylo pro město přínosem? Určitě ano

7.

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Určitě ano

8.

Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Snazší získání dotací, respekt k centru města, prestiž

9.

Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Složitější cesta majitelů k realizaci oprav a rekonstrukcí, složitější příprava staveb v MPR (př.: náměstí)

10.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vaším pověřeným městským úřadem? Dobré, věcný přístup

11.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Rozdílné pohledy na stupeň ochrany, dobré zkušenosti

12.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? Dobré, věcný přístup, dobré zkušenosti

53

13.

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří se přijeli prohlédnout historické stavby? Občas, velmi často

14.

Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Zrevitalizovat zchátralý zámecký areál (pivovar), spolupracovat s dalšími subjekty, město to již dělá

7.4

Odpovědi představitele Národního památkového ústavu

Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný: Kolín, Čáslav, Kouřim 1.

Jakou funkci v NPÚ zastáváte? Odborný garant

2.

Jak dlouho již v ústavu pracujete? 9 let

3.

V kterém roce bylo Vámi spravované město prohlášeno MPR? 1989

4.

Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? Nedovedu posoudit, spíše ne

5.

Podle Vašeho názoru, jaké výhody památková ochrana městům přináší? Památková péče je celkově přínosná a potřebná, historické hodnoty našich měst

jsou značné, často jsou skryté uvnitř domů, a tedy nejsou zřetelné na první pohled. Nějaká regulace je nezbytná a fungovala v historii vždy, spíše byla silnější, než dnes. Památková péče má u nás poměrně široký záběr, jiné mechanismy ovšem nefungují, stavební úřady nemají žádné pravomoci v estetických záležitostech, územní plánování má mírně řečeno značné rezervy. Výhodou památkové péče a její regulace jsou poměrně jasné principy, podle kterých funguje (na architekturu může mít každý osobní názor, památkové hodnoty a způsob jejich ochrany lze ovšem poměrně přesně specifikovat). Problémem je celkově nedostatečná prestiž veřejné sféry u nás, která pak často není vykonávána dostatečně kvalifikovaně. Zájmem památkové péče v MPR a MPZ jsou dnes především kvalitně provedené opravy budov, cílem je vytváření kvalitního veřejného prostředí. V tomto smyslu je pro město výhodou, pokud jeho prostředí někdo chrání. Na opravy kulturních památek města čerpají státní dotace, které by možná měly být trochu vyšší. 6.

Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody památková ochrana městům přináší? Památková péče může komplikovat podnikání jednotlivých vlastníků domů

(některé objekty vlastní i město), ale pro město jako celek má spíše výhody. Toto je 54

obecný postoj, subjektivně může být ze strany představitelů městské samosprávy památková péče vnímaná jinak. Požadavky památkové péče se přirozeně týkají i městských budov v rezervaci, což jejich opravy činí o něco náročnější – tato náročnost je však vyvážena kvalitnějším výsledkem. NPÚ

může blokovat některé nevhodné

(např. architektonicky nepříznivé) adaptace apod., což je třeba dlouhodobě ku prospěchu města, krátkodobě se to však může někoho nepříznivě dotknout. 7.

Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Někteří majitelé vnímají požadavky památkové péče jako zátěž a dávají to najevo

(„kdo nám na to přispěje?“), jiní jsou na ně dopředu připraveni a snaží se o hladký průběh jednání. Majitelé objektů se někdy cítí omezeni při uplatňování některých technických inovací (zateplené fasády, plastová okna apod.) neuvědomují si přitom, do jaké míry to může poškodit historické prostory, např. náměstí. Většinou vlastníci o památkových požadavcích dopředu ví a často se s nimi i ztotožňují (např. sami mají zájem na obnovení průčelí se štukovou výzdobou). Některá jednání jsou specifická – jedná se o některé nevhodné podnikatelské záměry apod., je jich ale menšina. 8.

Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? V podstatě platí to, co bylo řečeno o vlastnících jednotlivých památek, i

představitelé města se většinou snaží o hladký průběh jednání, při kterém mohou uplatnit i svoje zájmy. Rozhodně to platí při konkrétních jednáních, celkově bych asi městům vytknul slabý zájem o památkovou péče, která je často vnímána negativně s tím, že může blokovat některé záměry. Pozoruji tak tlak ji na úřadech do jisté míry potlačit, v tomto smyslu nebylo šťastné převedení státní památkové péče pod místní samosprávu. 9.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? Celkově mám spíše dobrou zkušenost, jde o nezbytnou spolupráci, pracovníci

úřadů obvykle nemají dostatečné vzdělání a uvítají odborný podklad pro rozhodnutí, pracovníci NPÚ by naopak byli zatěžováni poměrně náročnými úředními povinnostmi. Případné rozpory jsou většinou dány povahami jednotlivých pracovníků NPÚ či úřadu.

55

Každopádně je nezbytné, aby vyjádření NPÚ zůstala přiznaná určitá právní váha – v zákoně by mělo být stanoveno, že úřad vyjádření NPÚ ve svém stanovisku zohlední. 10.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? V kontaktu se Středočeským krajem jsem se neocitl často, moje zkušenost s ním je

ale pozitivní. Zaměstnanci kraje si však stěžují na nedostatečnou politickou podporu památkové péče. 11.

Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR byla pro toto město přínosem? Určitě ano

12.

Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? Občas ano

13.

Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? Problém je jednak vhodné využití památek (např. zámek v Kolíně je bez využití),

dále vhodná propagace. Lidé většinou do měst přijíždí při různých kulturních akcích, (Kmochův Kolín apod.), kdy historické město vnímají jako pozadí – těchto akcí by případně mohlo být i více. Dále se setkávám s tím, že místní lidé o historických hodnotách svého města nevědí a ocení nějakou informaci. 14.

Údaje o dotazovaném: muž, 26 – 35 let, vysokoškolské vzdělání

56

8 8.1

SWOT analýza Analýza vnitřního prostředí

Silné stránky:


Existence kulturních památek – především sv. Bartoloměj a židovské ghetto




Výhodná geografická poloha vůči Praze




Blízkost Kutné Hory, která je zapsána na Seznamu UNESCO




Železniční a dopravní křižovatka, pravidelné spoje




Hudební festival – Kmochův Kolín a jiné kulturní akce




Relativní zájem obyvatel o činnost samosprávy a zapojení do ochrany památek




Podnikatelská aktivita




Sportovní zázemí




Přírodní atraktivity (lomy)




Společenské vyžití




Zpracování internetových stránek

Slabé stránky:


Průmyslové město jako první dojem




Existence chátrajících objektů




Špatná průjezdnost městem a znečistění




Vandalismus a vysoká úroveň kriminality




Nedostatek ubytovacích kapacit a gastronomických zařízení




Nedostatek parkovacích míst a omezení parkování v centru města




Málo rozvinutá nabídka služeb pro CR




Nevyhovující systém městské integrované dopravy, nízká frekventovanost




Technická služba města Kolína – pohotovost 57

8.2

Analýza vnějšího prostředí

Příležitosti:


Rekonstrukce nádraží a úprava vzhledu okolí




Komerční využití bývalého zámku a Kmochova ostrova




Šance získat finanční prostředky z EU




Vybudování nákupního střediska




Zvýšení intelektuálního potenciálu obyvatel zřízením vysoké školy




Zlepšení dopravní prostupnosti vybudováním obchvatu




Vysázení zeleně




Využití médií k propagaci




Vytváření pracovních pozic v CR




Možnost spolupráce s okolními městy




Tvorba turistických programů

Hrozby:


Dopady celosvětové ekonomické krize na cestovní ruch




Převedení státní památkové péče na místní samosprávu




Nedostatek investorů pro výstavbu a rekonstrukci objektů v centru města




Prodej majetku města a omezení přímého vlivu měst na rozvoj




Nárůst byrokracie na úřadech




Nedostatek odborníků a kvalitních pracovníků v sektoru služeb




Nedocenění významu kulturního dědictví Kolína




Konkurence atraktivnějších měst v blízkém okolí (Kutná Hora, Poděbrady)




Vysoké daňové zatížení podnikatelů

58

9

Návrhy a opatření Většina návrhů na vylepšení a urychlení rozvoje, který souvisí s rozvojem

cestovního ruchu daného regionu, vychází z odpovědí obyvatel, samosprávy a představitele

NPÚ

v dotazníkovém

šetření.

Ostatní

vyplývají

z vlastních

nashromážděných poznatků a zkušeností. •

Zlepšit dostupnost informací o městě pro turisty a obyvatele Po návštěvě informačního centra jsem se přesvědčila, že turisté nejsou dostatečně

informováni o tom, co Kolín nabízí. Pokud se turista zavítá, nemá příliš velký výběr z volně dostupných materiálů a je nucen si dle svého uvážení potřebné informace zakoupit. Většina z prospektů se zaměřuje na židovskou synagogu, která se nachází přímo v areálu informačního střediska. Dále se nabízí programy společenských akcí, seznamy hotelů a reklamní prospekty soukromých podnikatelů. Zbytek tiskovin láká turisty do okolních měst a do Prahy. Jako by se město snažilo návštěvníky spíše odlákat. Chybí zde prospekty o sv. Bartoloměji, seznamy památek a jejich alespoň stručná historie. Ku prospěchu by jistě bylo i vybudování dalšího informačního střediska, nejlépe na hlavním nádraží a samozřejmě rozšíření a aktualizace internetových stránek města. V souvislosti s tím, by bylo dobré propagovat Kolín i prostřednictvím výletů v nabídkách cestovních kanceláří. •

Hudba Františka Kmocha Neboli dechovka je celosvětovým fenoménem. Každoročně se do Kolína sjíždí

kapely celého světa, aby si poslechli a zahráli hudbu, kterou mají rádi a popřípadě vyhráli cenu. Za minulého vedení města tato tradice upadala. V současnosti se město snaží o navázání nových kontaktů. S přílivem hudebních skupin každé léto roste i návštěvnost Kolína a to velmi razantně. Svým způsobem jde o jedinou dobu v roce, kdy město navštěvují turisté, proto by bylo zapotřebí využít tuto situaci ve svůj prospěch a propagovat Kmochův Kolín jako hlavní atraktivitu města. •

Zviditelnit chrám sv. Bartoloměje v rámci gotických chrámů Roku 1995 byl chrámu dělen statut národní kulturní památky. Ačkoliv se město

snaží a investuje do památky velké množství financí, není chrám takovou dominantou, jakou by mohl být. Vzhledem k tomu, že jde o jeden ze tří gotických chrámů Petra

59

Parléře, má obrovský potenciál a po dokončení veškerých oprav se může zapojit do cestovního ruchu. Ačkoliv se starosta města spolu s farářem již snaží o zviditelnění, jejich práce je zatím bezvýsledná, alespoň co se vzrůstu návštěvnosti týče. •

Podpořit podnikání v centru města Podnikatelé si často stěžují na omezení a zákazy v centru města, která jim brání ve

výkonu činnosti, např.: zákaz vjíždění těžších zásobovacích vozidel, vymezené parkování, které je nedostačující nebo omezení spojená se vstupem zákazníků do centra v případě konání společenských akcí. Opět se zdá, že město nemá ani zájem vyjít podnikatelům vstříc. Podnikání v centru by mělo být spíše strategickou výhodou, než obtíží. Pro začátek by stačilo povolit vjezd některých zásobovacích vozidel. Jako další podporu vidí podnikatelé v příspěvcích na opravy domů, o což se město již zajímá, ale jako vždy je to běh na dlouhou trať. •

Neopomíjet rozmanitost kulturních a sportovních akcí v Kolíně Je to nepochybný fakt, že se Kolín může pochlubit i rozmanitostí kulturních a

sportovních akcí. Vhledem ke své poloze ku Praze vlastně nemá moc co nabídnout, protože turisté si raději za kulturou zajedou do většího města. Akce by však mohly být začleněny jako doplňkové k větším programovým celkům. •

Neustálá snaha o čerpání finančních dotací z fondů EU Kolínu chybí ještě velké množství dotací, aby byly jeho opravy dovedeny do

konce a mohlo se konečně plně rozvinout. Nemá příliš velkou šanci čerpat z fondů EU, na to jsou tu jiná města s vyšším počtem atraktivit cestovního ruchu, přesto by se Kolín měl nadále snažit a žádat o příspěvky jako doposud. •

Zlepšit dopravní prostupnost a stav infrastruktury Ačkoliv se město snaží o revitalizaci, finanční prostředky jsou směřovány jen do

jádra města a okolních ulic. Stav komunikací v okolí Kolína je vskutku žalostný a je nutné tuto situaci rychle řešit. Hlavní tah mezi Kolínem a Kutnou Horou je sice v dobrém stavu, pokud by si ale návštěvníci chtěli užít krajiny a zvolit okružní cestu, čeká je nemilé překvapení. •

Zmodernizovat nádražní budovu, včetně zajištění bezpečnosti V současné době probíhá rekonstrukce nástupišť a podchodů se zřízením

bezbariérového přístupu. Nádraží možná získává jinou podobu, úroveň bezpečnosti, 60

pořádek a celkový vzhled jsou ale stejné. Město by mělo investovat o něco víc peněz do rekonstrukce a instalovat např. kamerový systém nebo postavit před nádražní budovu na pár hodin denně policisty. Je fakt, že samotná cesta z nádraží na náměstí byla donedávna velmi nebezpečná, to se ale změnilo po otevření nového nákupního centra několik málo metrů od hlavní budovy nádraží. Lidé by se chtěli nyní cítit v bezpečí i na nádraží. Rekonstrukce budovy je potřeba i z toho důvodu, aby nám neodrazovala potenciální turisty, kteří Kolínem projíždí na cestě do Kutné Hory. •

Změnit mínění občanů o městě a jeho samosprávě Těžko říct, jestli je něco takového možné. Za bývalého vedení byli lidé spokojeni,

protože se ve městě nic nedělo. Nedocházelo tím pádem k rozvoji. Za nynějšího jsou nespokojeni, protože se něco děje. Jakoby se lidé nedokázali ztotožnit s myšlenkou rozvoje, nejspíš jim však vadí rozkopané ulice, zákazy, objížďky, kolapsy a celková ztráta času a peněz na silnicích. Jakmile dojde k ukončení neaktuálnějších oprav, snad si město bude moct dovolit přispět i svým obyvatelům např. na rekonstrukce, čímž by si je mohlo získat. Všechno je ale ještě v daleké budoucnosti, proto prozatím lidem nezbude nic jiného než respektovat rozhodnutí Rady města a poklidně vše ignorovat.

61

10 Závěr Péče o kulturní památky je prvořadým zájmem všech investičních mechanismů Evropské unie a státního rozpočtu České republiky. Tato péče je v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů a v rukou samospráv jednotlivých obcí s rozšířenou působností, u kterých často povědomí o kulturním dědictví končí a bývá posunuto ne-li jen na druhé místo. Dle názoru představitele NPÚ je problém v samosprávě, která disponuje mocí, o které nic neví. Naproti tomu podle představitelů samosprávy jsou problémem obyvatelé, kteří nespolupracují a zamezují úřadům ve výkonu jejích pravomocí. Kde je tedy chyba. Pravdou je, že obyvatelé nemají příliš velký zájem o kulturní potenciál svého města. Ačkoliv si dokáží představit, jaké výhody prohlášení města za městskou památkovou rezervaci přináší, stejným podílem odpovědí vidí nevýhody. K tomu všemu přispívá fakt, že obyvatelé nemají vlastní názor ani zájem a obnovy a rekonstrukce vnímají pouze negativně. Jejich představa kulturní památky nebo městské památkové rezervace přesahuje daleko možnosti Kolína, který čelí obrovské konkurenci od okolních měst a především od Prahy. Z těchto důvodů se Kolín potýká s problémem prosazení se v cestovním ruchu. Řešením by nepochybně bylo ztotožnění vedení města s památkovou ochranou a změna názoru obyvatel na ni. V současné době se toho městský úřad v Kolíně snaží dosahovat řadou rekonstrukcí. Významnou ukázkou zájmu samosprávy o obyvatele je zahájení plánované výstavby obchvatu. Jediný háček věci jsou zdlouhavá jednání a nedostatek financí. Kolín v současné době disponuje dvěma plány. Jedná se o územní plán a regulační plán, na základě kterých vypracovává projektové dokumentace a hodnotí míru potřebných finančních prostředků, jež musí získat. Ty čerpá z několika Programů. Jednak z Fondu obnovy památek, který je dotován Středočeským krajem. Z Programu obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, jež vydal dotace na obnovu kostela sv. Víta a záchranu starého židovského hřbitova. A dále Program záchrany architektonického dědictví, který sponzoruje opravy na chrámu sv. Bartoloměje. Pro město nejpodstatnější Program, jež vypracovalo, a na základě kterého je mu přidělována největší finanční pomoc, je Program regenerace městské památkové rezervace. Ten měl v letech 2006–7 následující priority. Vytvoření projektové dokumentace na opravu zámku, rekonstrukce kanalizací a komunikací 62

včetně nainstalování veřejného osvětlení, rekonstrukce Karlova náměstí, vysázení zeleně, oprava věží a zvonice chrámu sv. Bartoloměje, oprava a zpřístupnění strážní věže Práchovna, která má sloužit jako rozhledna, restaurátorské práce kašny na Karlově náměstí a Mariánského sloupu. Až na nepatrné prodlení byly všechny cíle splněny. Do následujícího Programu schváleného Zastupitelstvem města na rok 2008 byly přesunuty jen vybrané projekty rozsáhlejšího charakteru a dále zařazeny nové. Na základě vypracované dokumentace z minulého období se začalo s plánovanou rekonstrukcí zámeckého pivovaru, došlo k odstranění několika budov a byl vytvořen projekt městské knihovny. Po dokončení rekonstrukce by mohl být areál začleněn do historického centra, a ačkoliv na něm již nezbude pranic historicky významného, minimálně neodláká obyvatele a turisty od jeho návštěvy. Dále je v Programu opět zahrnut chrám sv. Bartoloměje, tentokrát objekt kostnice, a židovský hřbitov. Rozsáhlejší revitalizací prochází nyní i kostel sv. Víta, která má trvat až do roku 2009. Čerpání dotací je možné také v rámci nadnárodních finančních mechanismů. Jedná se o Strukturální fondy a Fondy EHP/Norsko. Strukturální fondy jsou financovány Evropskou unií. Aby bylo možné srovnávat jednotlivé ekonomické aspekty, je území každého státu rozděleno na regiony NUTS. Kolín je součástí Středočeského kraje, který je totožný s regionem soudržnosti NUTS II. Na základě nízkého HDP je součástí Cíle konvergence, který čerpá z několika fondů. ERDF je jediný z nich, který financuje rekonstrukce kulturních památek, ESF podporuje neinvestiční projekty v sociální sféře a FS je zaměřený na investiční projekty v oblasti dopravní infrastruktury. Na základě regionálního operačního programu je regionu Střední Čechy přidělena částka 559,08 mil. € a to do několika prioritních os. Z nich významná je osa č. 2 Cestovní ruch, která získala dotaci ve výši 100,6 mil. €. Tato suma je rozdělena do celého regionu Střední Čechy na rekonstrukce a revitalizace kulturních památek. Druhou sestavou fondů jsou tzv. EHP/Norsko zaměřené na projekty v oblasti uchování evropského kulturního dědictví a dalších sfér. Program je orientovaný i na Českou republiku. Dotace jsou poskytovány z fondů EHP a norských fondů. České republice byla přidělena dotace ve výši 110,91 mil. €, větší měrou z norských finančních mechanismů. Ačkoliv neznáme přesné rozdělení dotací jednotlivým městům, přidělená suma je vysoká a i pro Kolín z toho plynou určitá pozitiva. Dokladem toho jsou 63

několikamilionové každoroční investice do kolínských kulturních památek. Podle odhadů městského úřadu je ale současná finanční podpora nedostačující. S tím, co má město v plánu na další roky je zřejmě, že proces neustálých rekonstrukcí nebude dotažen ani do roku 2010. Město proto doufá, že již zpřístupněné obnovené objekty nalákají do města více turistů a jednodenních návštěvníků, které napomůžou rychleji získat potřebné finance.

64

11 Summary The urban conservation can be defined as a set of cultural and national heritage. Government Regulation No. 54/1989 for a declaration of the historical center Kolin incorporated town into the system of protection of monuments and won the right to receive state subsidies from the Program for the regeneration of urban monument reservations and zones. Kolin has been declared urban corservation area in 1989. It´s interesting town with many cultural monuments, witch are backward and their poor condition discourages visitors from the city tours. The city government seeks to revitalize the city using funds from the state budget and European funds. Reconstruction are more expensive and take a long time. Currently it´s the primary repair brewery, located in the center of town. It should be commercially exploited. The most remarkable buldings is the Gothic Church of St. Barholomew. It has had a number of reconstruction projects, but has not been completed yet. Any reconstruction of the city are lengthy and people often complain. The city should encourage business and focus its attention on attracting tourists. The big attraction od the town is Kmoch´s Kolín, which is missed out in recent years. But it´s a good opportunity to earn money for repairs. Most of people don´t knot, that thein town was declared as a urban conservation, but they think, that it´s advantage for them.

65

12 Použité zdroje 12.1 Literatura •

KAMARÝT, Jan, KAMARÝT, Ladislav. Kolín krok za krokem. Petr Soukup; Kateřina Zvelebilová; Jiří Vančura. 1. vyd. Kutná Hora : Kolínské noviny, 1992. 64 s.

•

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : Kolín - Mikro. 3. vyd. Praha : Libri, 1998. 1000 s. ISBN 80-85983-15-X.

•

Program regenerace městské památkové rezervace Kolín na rok 2008

•

Program regenerace městské památkové rezervace Kolín na rok 2007

•

Doc. RNDr. VANÍČEK, Jiří, CSc. Evropská ekonomická integrace, VŠPJ, Prozatímní studijní materiály

•

Příručka vlastníka kulturní památky: „Kulturní památky a péče o ně“ (www.mkcr.cz)

•

Příručka Abeceda fondů Evropské unie 2007–2013 (http://ec.europa.eu)

12.2 Internetové stránky •

www.cestyapamatky.cz, dne 31. 7. 2008

•

www.mkcr.cz, dne 14. 11. 2008

•

http://public.upol.cz, dne 14. 11. 2008

•

www.uur.cz, dne 14. 11. 2008

•

www.npu.cz, dne 14. 11. 2008

•

www.mmr.cz, dne 15. 11. 2008

•

www.kr-stredocesky.cz, dne 16. 11. 2008

•

www.mfcr.cz, dne 29. 11. 2008

•

www.parlament.gv.at.cz, dne 29. 11. 2008

•

www.businessinfo.cz, dne 29. 11. 2008

66

•

www.mukolin.cz, dne 12. 12. 2008

•

www.strukturalni-fondy.cz, dne 14. 12. 2008

•

http://ec.europa.eu, dne 14. 12. 2008

•

www.euractiv.cz, dne 14. 12. 2008

•

www.strukturalnifondy.cz, dne 15. 12. 2008

13 Přílohy •

Dotazník typ BP-A pro obyvatele městské památkové rezervace

•

Dotazník typ BP-A pro představitele samosprávy městské památkové rezervace

•

Dotazník typ BP-A pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR

•

Prospekt – plánovaná rekonstrukce kolínského zámku na městskou knihovnu Zdroj: Kolínské noviny

•

Fotografie – severní strana pivovaru před rekonstrukcí Zdroj: vlastní fotografie

•

Rekonstrukce kostela sv. Víta Zdroj: Program regenerace MPR Kolín

•

Chrám sv. Bartoloměje Zdroj: www.cestyapamatky.cz

67