Městská památková rezervace Brno. Explorace postojů občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace Brno. Explorace postojů občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace.

Jiřina Večeřová

Jihlava 2010

Poděkování Děkuji paní PhDr. Evě Půlkrábkové za její vstřícný přístup při vedení této bakalářské práce a také za veškeré náměty, připomínky a cenné rady, které vzniku této práce významně pomohly. Poděkovat bych chtěla rovněž všem obyvatelům města Brna a představitelům z řad veřejné správy, kteří byli ochotni ke spolupráci na dotazníkových šetřeních.

Městská památková rezervace Brno. Explorace postojů občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace. Bakalářská práce

Jiřina Večeřová

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2010

Copyright © 2010 Jiřina Večeřová

Abstrakt VEČEŘOVÁ, Jiřina: Městská památková rezervace Brno. Explorace postojů občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace bakalář. Jihlava 2010.

V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o Brně. Jednotlivé podkapitoly obsahují údaje o historii, pamětihodnostech a obyvatelstvu města včetně popisu městské památkové rezervace Brno. Experimentální část práce poskytuje základní informace o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón a jsou zde uvedeny výsledky výzkumu dotazníkového šetření zaměřeného na postoje obyvatel a veřejné správy k regeneraci MPR.

Klíčová slova: Brno, městská památková rezervace.

Abstract VEČEŘOVÁ, Jiřina: Urban monument reserve Brno. Exploration of positions of residents and public service to regeneration of this urban monument reserve. Bachelor thesis. University of polytechnics Jihlava. College of tourism. Leader of work PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of qualification bachelor. Jihlava 2010.

In theoretical part of this bachelor´s theses are mentioned basic information about Brno. Individual subhead contain data about history, sights and inhabitants of this city including description of urban monument reserve Brno. In experimental part of this bachelor´s thesis are provided basic information about Program of regeneration of urban monument reserve and urban monument zones. And here are also mentioned results of research of questionnaire´s enquiry which was focused on positions of residents and public service to regeneration of this urban monument reserve.

Key words: Brno, urban monument reserve.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

…………………………………..

Podpis

OBSAH Úvod…………………………………………………………………………………… 11 1 Teoretická část……………………………………………………………………… 12 1.1 Město Brno……………………………………………………………………. 12 1.1.1 Historie města……………………………………………………………….. 12 1.2 Pamětihodnosti města Brna…………………………………………………… 13 1.2.1 Městská památková rezervace Brno………………………………………… 13 1.2.1.1 Pozitiva a negativa městských památkových rezervací a zón…………….. 15 1.2.2 Památky v historickém centru města………………………………………… 16 1.2.3 Památky situované mimo historické centrum města………………………… 22 1.3 Obyvatelstvo města Brna……………………………………………………… 24 1.3.1 Správa a členění města………………………………………………………. 24 1.3.2 Obyvatelstvo………………………………………………………………… 24 1.3.2.1 Významní rodáci a osobnosti spjaté s Brnem……………………………... 25 1.3.2.2 Demografické údaje o obyvatelstvu města Brna………………………….. 25 2 Experimentální část…………………………………………………………………. 30 2.1 Program regenerace městských památkových rezervací a zón………………... 30 2.1.1 Vznik Programu regenerace MPR a MPZ…………………………………... 30 2.1.2 Administrace Programu regenerace MPR a MPZ…………………………… 31 2.2 Dotazníkové šetření……………………………………………………………. 33 2.2.1 Obyvatelé MPR Brno………………………………………………………... 33 2.2.1.1 Hlavní otázky……………………………………………………………… 34 2.2.1.2 Demografické údaje o respondentech…………………………………….. 45 2.2.2 Postoje veřejné správy k regeneraci MPR …………………………………. 48 2.2.2.1 Hlavní otázky……………………………………………………………… 49 2.2.2.2 Demografické údaje o respondentech……………………………………... 59 3 Interpretace výsledků……………………………………………………………….. 61 3.1 Obyvatelé MPR Brno………………………………………………………….. 61 3.2 Představitelé veřejné správy…………………………………………………… 62 4 Závěr………………………………………………………………………………... 64 5 Soupis bibliografických citací……………………………………………………….66 6 Elektronické zdroje…………………………………………………………………. 67 7 Přílohy………………………………………………………………………………. 69

7

Seznam tabulek: Tabulka 1: Obyvatelstvo podle národnosti.…………………………………………... 25 Tabulka 2: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování…………… 25 Tabulka 3: Sňatky, rozvody, potraty…………………………………………………. 26 Tabulka 4: Obyvatelstvo a pracovní síla………………………………………………26 Tabulka 5: Naděje na dožití – muži…………………………………………………...27 Tabulka 6: Naděje na dožití – ženy……………………………………………………27 Tabulka 7: Vzdělání populace………………………………………………………... 27 Tabulka 8: Struktura zaměstnanosti v Brně dle odvětví………………………………28 Tabulka 9: Nezaměstnanost k 31.12.2007…………………………………………….28 Tabulka 10: Nezaměstnanost k 31.12.2008…………………………………………...29 Tabulka 11: Nezaměstnanost k 31.12.2009…………………………………………...29

8

Seznam grafů: Graf 1: Vztah respondentů k městu Brnu…………………………………………….. 34 Graf 2: Délka pobytu respondentů v Brně……………………………………………. 34 Graf 3: Povědomí respondentů o městské památkové rezervaci……………………... 35 Graf 4: Všeobecné povědomí o výhodách, jež z toho plynou………………………... 35 Graf 5: Konkrétní příklady výhod zmiňovaných respondenty……………………….. 36 Graf 6: Všeobecné povědomí o nevýhodách, jež z toho plynou……………………... 37 Graf 7: Konkrétní příklady nevýhod zmiňovaných respondenty……………………...37 Graf 8: Zkušenosti respondentů s jednáním v této záležitosti s úřady………………...38 Graf 9: Konkrétní zkušenosti respondentů s jednáním v této záležitosti s úřady…….. 39 Graf 10: Zhodnocení respondenty, zda tato skutečnost byla přínosem………………. 39 Graf 11: Povědomí respondentů o Programu regenerace MPR a MPZ………………. 40 Graf 12: Povědomí obyvatel Brna o návštěvnosti města turisty……………………… 41 Graf 13: Názory obyvatelstva na zainteresovanost veřejné správy…………………... 41 Graf 14: Spokojenost respondentů s bydlením v Brně……………………………….. 42 Graf 15: Návrhy na zvýšení návštěvnosti (výběr z variant)………………………….. 43 Graf 16: Vlastní návrhy respondentů na zvýšení návštěvnosti Brna…………………. 44 Graf 17: Pohlaví respondentů………………………………………………………… 45 Graf 18: Věk respondentů…………………………………………………………….. 45 Graf 19: Vzdělání respondentů……………………………………………………….. 46 Graf 20: Místo výkonu práce respondentů…………………………………………… 46 Graf 21: Zaměstnání respondentů…………………………………………………….. 47 Graf 22: Povolání respondentů……………………………………………………….. 49 Graf 23: Délka pobytu respondentů v Brně…………………………………………... 49 Graf 24: Kdy bylo dle názoru respondentů jádro města prohlášeno MPR…………… 50 Graf 25: Povědomí o územně – plánovací dokumentaci pro území MPR…………….50 Graf 26: Povědomí o existenci strategického plánu či plánu rozvoje města…………. 51 Graf 27: Povědomí respondentů o zpracování Plánu regenerace pro MPR Brno……. 51 Graf 28: Povědomí respondentů o aktivitách komise regenerace……………………..52 Graf 29: Posouzení přínosu prohlášení historického jádra za MPR………………….. 53

9

Graf 30: Subjektivní posouzení vlastního zájmu o tuto problematiku……………….. 53 Graf 31: Povědomí respondentů o plynoucích výhodách…………………………….. 54 Graf 32: Povědomí respondentů o vyplývajících nevýhodách……………………….. 55 Graf 33: Zkušenosti respondentů s jednáním s pověřeným městským úřadem………. 55 Graf 34: Zkušenosti respondentů s jednáním s památkovým úřadem………………... 56 Graf 35: Zkušenosti respondentů s jednáním s Krajským úřadem…………………… 57 Graf 36: Povědomí respondentů o návštěvnosti Brna turisty………………………… 57 Graf 37: Vlastní návrhy respondentů na zvýšení návštěvnosti Brna…………………. 58 Graf 38: Pohlaví respondentů………………………………………………………… 59 Graf 39: Věk respondentů…………………………………………………………….. 59 Graf 40: Vzdělání respondentů……………………………………………………….. 60

10

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Městská památková rezervace Brno, neboť jsem v tomto městě dříve studovala, mám k němu velmi kladný vztah a ráda se sem opět vracím.

Cílem této práce je zjistit, jaký postoj zaujímají obyvatelé Brna a představitelé veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace, jaké mají povědomí o prohlášení historického jádra městskou památkovou rezervací a zda jsou obeznámeni s pozitivy a negativy, jež z této skutečnosti plynou.

Na základě vyhodnocení dotazníků byl sestaven typický profil obyvatele města Brna. Součástí práce jsou rovněž obrázky, tabulky a grafy, jež často doplňují písemná hodnocení a slouží též ke snadnějšímu porozumění zkoumané problematiky.

11

1 Teoretická část 1.1 Město Brno Brno je metropolí Moravy a současně také druhým největším městem České republiky. Rozprostírá se nad soutokem řek Svitavy a Svratky na rozhraní České Vysočiny a Západních Karpat v nadmořské výšce 216 m.

Tato kulturní, průmyslová a společenská metropole je rovněž nejvýznamnějším veletržním městem České republiky.

1.1.1 Historie města Základy vývoje města byly položeny již v 11. století. Počátkem 13. století vzniklo opevněné středověké královské město Brno, které bylo nadáno privilegii Václava I. z roku 1243. Za vlády Přemysla Otakara II. byl na vrchu Špilberk vybudován nový hrad. Ve městě se konaly zemské sněmy, trhy a sídlil zde i soud.

Po skončení třicetileté války bylo středověké opevnění přebudováno a z Brna se stala pevnost se sedmi mohutnými baštami, která se osvědčila převážně za pruských válek. Po napoleonských válkách byly hradby zčásti pobořeny a zachovaly se z nich jen zbytky. Po úplném zboření hradeb se město spojilo s okolními obcemi a rozrostlo se o předměstí, kde vznikaly do poloviny 18. století první textilní manufaktury.

V období Rakouska – Uherska patřilo Brno k významným průmyslovým centrům. V roce 1814 zde byl do provozu uveden první parní stroj v Rakousku, v roce 1839 do Brna přijel první vlak. Po 2. světové válce rychlý stavební a průmyslový rozvoj města pokračoval. Kromě velkých textilek a prádelen zde vznikly i strojírenské giganty jako Zbrojovka, Zetor, Královopolská a První Brněnská. Koncem 60. let 20. století se začala po obvodu města budovat také první sídliště.

12

1.2 Pamětihodnosti města Brna Brno se může chlubit dobře zachovalým historickým středověkým jádrem okrouhlého půdorysu s řadou stavebních památek – paláců, kostelů, klášterů, domovních bloků, opevnění i drobnějších staveb. Vzácněji se zachovaly památky z románského a raně gotického období, v hojnějším počtu zde můžeme nalézt stavby pozdně gotické. Do vzhledu města se výrazně zapsaly vlivy baroka a secese. Naopak renesančních staveb bychom zde spatřili velmi málo.

Historické jádro Brna rozděluje na dvě části Masarykova třída, dnešní hlavní tepna města. 19. 4. 1989 bylo vyhlášeno Městskou památkovou rezervací (MPR).

1.2.1 Městská památková rezervace Brno Zaujímá mezi památkovými rezervacemi Jihomoravského kraje výjimečné postavení. Na jejím území jakož i v ochranném pásmu rezervace a jejich blízkém okolí se nachází 6 nemovitých národních kulturních památek (NKP), 1 vesnická památková zóna (VPZ) Brno – Tuřany, Brněnské Ivanovice a také 1 archeologická rezervace Staré Zámky u Líšně.

K nejdůležitějším dominantám MPR Brno patří NKP hrad a pevnost Špilberk, NKP Petrov, NKP kostel svatého Jakuba. Mezi významné kulturní památky na území MPR řadíme baziliku Nanebevzetí P.Marie s areálem kláštera Králové na Mendlově náměstí, dále Místodržitelský palác s kostelem svatého Tomáše, Novou radnici a Zemský dům. Opomenout nelze rovněž Moravské zemské muzeum na Zelném trhu, Starou radnici, Dům pánů z Kunštátu, Minoritský klášter, Kleinův palác a Městský dvůr na Šilingrově náměstí.

Na území MPR Brno se nachází 525 nemovitých kulturních památek. Převažuje zde architektura 19. a 20. století. Jedním z podnětů k rozhodnutí o vyhlášení památkové rezervace byla brněnská okružní třída.

13

Významné zastoupení má v Brně také architektura funkcionalismu. Mezi objekty, které se nacházejí na území MPR, je to např. hotel Avion, palác Morava či budova spořitelny v Janské ulici.

Co se týče moderní architektury, zde vyniká především národní kulturní památka vila Tugendhat.

Řada objektů je využívána pro účely veřejné správy (např. budovy Magistrátu města Brna, Ústavního soudu či Krajského úřadu) či slouží kulturní sféře (např. Dům pánů z Kunštátu, Moravské zemské muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum).

Hranice městské památkové rezervace Hranice území rezervace v Brně vede na severu vnější uliční čarou zástavby v ulicích Gorkého, Veveří, Žerotínova náměstí a náměstí Rudé armády. Na východě pokračuje Sady osvobození, dále pak po vnitřní uliční čáře Koliště, Dornychu, ulice Uhelné a Hybešovy, přechází na vnější hranici zástavby ulic Kopečné, Anenské a Pekařské. Ulicí Hlinky na severní straně Mendlova náměstí poté pokračuje do ulice Pivovarské, odkud se otáčí k severu a po západní straně Úvozu se vrací zpět k výchozímu bodu.

Hranice ochranného pásma MPR Brno Můžeme říci, že hranice ochranného pásma MPR přibližně kopíruje tzv. velký městský okruh. Na severu od křižovatky ulic Hradecké a Dobrovského postupuje na sever Hradeckou ulicí, vrací se na jih po ulici Sportovní, dále pokračuje ulicí Porgesovou a Sládkovou. Přechází Merhautovu ulici a pokračuje po Kohoutově ulici na ulici Provazníkovu, dále směřuje na jih ulicemi Svatoplukovou, Gajdošovou, Otakara Ševčíka a Černovickou. Poté se stáčí na západ načež pokračuje Mírovou a Studniční ulicí, přechází řeku Svratku a třikrát železniční těleso ve směru k Heršpické ulici. Dále vede Jihlavskou ulicí do Starého Lískovce, kde se stáčí na sever po ulicích Rybnické a Pisárecké, po západní straně Veslařské ulice, načež přechází řeku Svratku po Kamenomlýnském mostě, dále pokračuje na sever po Žabovřeské ulici až do výchozího bodu.

14

1.2.1.1 Pozitiva a negativa městských památkových rezervací a zón Pozitiva
znalost skutečného stavu a technická podpora z úrovně měst
orientace v podpůrných programech (např. Program regenerace MPR a MPZ)
většina budov je majetkoprávně vyřešena
systematická obnova veřejných prostranství, především historické zeleně v Brně
zvyšující se zájem vlastníků o stav objektů
kvalitní správa území ze strany měst
dobrý technický stav administrativně komerčních i správních objektů Negativa
značná finanční náročnost rekonstrukcí a obnovy chráněných nemovitostí
nepružnost změn v evidenci s ohledem na způsob využití objektů
nedostatečná provázanost katastrálních map s daty k jednotlivým objektům
poškození či likvidace měšťanských domů při jejich přestavbách nebo modernizaci
nedostatečný stav poznání a zajištění rozsáhlých podzemních prostor zejména v Brně a ve Znojmě a s tím související riziko statistického zajištění památkových objektů, zvláště při stále se zvyšující dopravní zátěži
modernizace inženýrských sítí a jejich výstavba se často střetává se zájmy památkové péče, obzvláště provádí – li se obnova tak razantně a v takovém stavebním rozsahu jako v Brně (stavba kolektorové a kanalizační sítě)
nevyhovující právní úprava poskytování finančních prostředků z Programů regenerace MPR a MPZ
nejasné vymezení hranice MPR Brno v zákoně, což umožňuje nejednotný výklad, které kulturní památky jsou součástí MPR.

15

1.2.2 Památky v historickém centru města

Obrázek 1: Katedrála sv. Petra a Pavla (zdroj: www2.brno.cz)

Petrov - Západní části dominuje vrch Petrov, k němuž se terén postupně zvedá. Na jeho vrcholu se tyčí pozdně gotická trojlodní katedrála sv. Petra a Pavla se dvěma pseudogoticky upravenými věžemi a portikem na západním průčelí. Vnější obvod katedrály lemuje věnec kanovnických domů s biskupskou rezidencí a gotickou kaplí.

Z původního gotického chrámu se zachovalo zdivo hlavní lodi, sakristie, klenby v přízemí věží a tzv. Kapistránova kazatelna na vnější severní straně kostela. Interiér chrámu zůstal z velké části zachován barokně. Za povšimnutí stojí pozdně gotická pieta či gotická socha madony s dítětem z počátku 14. století. Kromě chrámové lodi jsou veřejnosti přístupné obě věže a románská krypta v zadní části chrámu.

Klášter kapucínů a kostel Nalezení sv. Kříže - Tento kostel je vybaven systémem vzduchových průduchů, které ústí do rozlehlé podzemní krypty. Tam byla ukládána těla zemřelých mnichů a přirozeně tak mumifikována. Dnes můžeme v kryptě spatřit 24 vystavených mumií členů kapucínského řádu, které leží na holé zemi v řádových rouchách. Pod hlavou vždy mají dvě cihly.

V hrobce byly až do roku 1787 pohřbívány i významné světské osobnosti a mecenáši řádu. Dnes jich v podzemí v dobře zachovaných barokních dřevěných rakvích leží na padesát. Odpočívá tu například legendární válečník z doby Marie Terezie a vůdce pandurů baron Trenck či významní brněnští stavitelé z rodu Grimmů.

16

Denisovy sady - V Denisových sadech stojí řada drobných staveb. Na vrcholu kopce můžeme spatřit mramorový obelisk, který zde byl postaven roku 1818 a připomíná konec napoleonských válek. Dále zde stojí klasicistní altán, před ním se po stranách tyčí bronzové sochy múz, obdivovat můžeme i vodotrysk a studánku Fons salutis v umělé jeskyňce za kovovou mříží u hradeb.

Zelný trh - Na tomto místě se dodnes na stáncích prodává ovoce a zelenina. Uprostřed tržiště stojí barokní kašna Parnas s bohatou sochařskou výzdobou na bocích (alegorické sochy Babylonie, Řecka a Persie) a s jeskyní, v níž Herkules spoutává Cerbera. Kašna je dílem J. B. Fischera z Erlachu.

V horní části Zelného trhu stojí sloup Nejsvětější Trojice a můžeme zde obdivovat i blok domů s gotickým jádrem, označovaný jako Špalíček. Západní a jižní stranu náměstí lemují výstavní historické budovy s barokními portály.

Obrázek 2: Zelný trh s kašnou Parnas (zdroj: www.globaltelesales.cz)

Vévodí jim raně barokní Dietrichsteinský palác. Byl vybudován pro kardinála Františka, knížete z Dietrichsteinu, jako jedno z jeho rodových sídel na místě pěti starších domů. Budova svého času hostila „zimního krále“ Fridricha Falckého a roku 1748 také císařovnu Marii Terezii. V roce 1911 byl palác zakoupen pro Moravské zemské muzeum, které v něm sídlí dodnes.

K paláci přiléhá Biskupský dvůr, dříve proboštství sv. Petra. Z původní stavby se dochovala gotická věž a kaple s výjevy ze života svatých na stěnách. Od roku 1818 hostí Biskupský dvůr Moravské zemské muzeum. Na sklonku 19. století bylo pro tyto účely přistavěno další křídlo. V objektech Biskupského dvora můžeme shlédnout přírodovědné sbírky a akvárium sladkovodních ryb, navštívit lze též houbařskou poradnu.

17

Ve spodní části náměstí nalezneme také nejstarší brněnské divadlo – Redutu. Dřevěné divadlo vzniklo roku 1732, později bylo nahrazeno zděnou budovou, v níž koncertoval např. W. A. Mozart. Na konci 18. stol. byl v divadle vybudován i velký reprezentační taneční sál a pořádaly se zde plesy.

Obrázek 3: Stará radnice

Obrázek 4: Průčelí radnice

Obrázek 5: Radniční průjezd

(zdroj: commons.wikimedia.org)

(zdroj: data.czechtourism.com)

(zdroj: www.hrady.cz)

Stará radnice - Budova staré radnice se vyznačuje figurální výzdobou (štítonoši, postava Justice s váhami) a pěti věžičkami, z nichž nejvyšší je ohnutá (tzv. uvadlá fiála). V radničním průjezdu jsou zavěšeny symboly města Brna, jež tvoří pověstný brněnský drak – krokodýl (dar tureckého poselstva králi Matyášovi) a také kolo, které podle pověsti z vlastnoručně poraženého stromu zhotovil a ještě téhož dne do Brna dokoulel kolářský mistr Jiří Birk alias Kudrna z Lednice či Velké Bíteše. Nádvoří, kterému se říká Italské, dominuje erby zdobená renesanční arkádová pavlač.

Měnínská brána - Tato brána se dochovala jako jediná z původních pěti bran středověkého Brna. Shodou okolností se však jedná o bránu nejméně významnou. Původně stála o kousek dál, ale musela být přeložena kvůli městskému potoku, který se často rozvodňoval a ztěžoval průjezd těžkým vozům. Její současná podoba pochází z 16. stol. V roce 1839 byla přestavěna na obytný dům, čímž ztratila podobu věže. V jejích prostorách dnes sídlí Muzeum města Brna.

18

Nová radnice - Ačkoli dnes v této budově má své sídlo Nová radnice, jedná se o citlivě zrekonstruovaný komplex původního dominikánského kláštera. Moravské stavy k němu postupně dobudovaly rozlehlý areál (Zemský dům). Komplex byl od počátku určen pro reprezentační účely, konala se zde zasedání zemských sněmů a soudů, později sloužil rovněž jako sídlo tribunálu a úřadu zemských desek. Po adaptaci se komplex roku 1935 stal sídlem statutárního města Brna a jeho magistrátu pod názvem Nová radnice. Pod schodištěm na velkém nádvoří stojí busta předního představitele moravské šlechty Karla st. ze Žerotína. Na nádvoří zaujme též kašna s kovanou mříží zdobená alegoriemi dvanácti měsíců. Z dominikánského kláštera se v areálu dochovala část křížové chodby, což je jedna z nejcennějších brněnských středověkých památek.

Obrázek 6: Náměstí Svobody, pohled na Mariánský sloup (zdroj: www.mojebrno.cz)

Náměstí Svobody – Toto náměstí je nejstarším náměstím v Brně. Spolu s Masarykovou třídou a Českou ulicí představuje hlavní promenádní i obchodní trasu tohoto města. V severní části náměstí Svobody stojí raně barokní Mariánský sloup, postavený roku 1680, po odeznění poslední velké epidemie moru. Sloup je zároveň gnómon, což je starověká pomůcka, která svým stínem ukazuje astronomické poledne.

V západní frontě domů za morovým sloupem vyniká funkcionalistická budova Komerční banky s pasáží, navržená A. Wiesnerem a B. Fuchsem. V rohu náměstí stojí Palác šlechtičen. Pochází ze 17. století a navrhl jej J. K. Erna. Dům původně sloužil k obytným a reprezentativním účelům, později pro zaopatření a výchovu chudých osiřelých dívek. Zajímavý je jeho barokní portál a oltář v mariánské kapli. Dnes se v tomto paláci konají výstavy Moravského zemského muzea.

19

Svou propracovanou renesanční fasádou zaujme také Dům pánů z Lipé. Na průčelí můžeme spatřit novodobá sgrafita ze 30. let 20. století. Nedávno byl dům nákladně restaurován a proměněn v obchodní centrum, které citlivě využilo dvorní arkády ze 17. století. Vyhlídková terasa s dalekohledem na střeše domu nabízí nevšední pohledy na centrum Brna i okolí.

Na téže straně náměstí bychom našli rovněž Kleinův palác. Jedná se o novorenesanční stavbu z poloviny 19. století. Při její stavbě byly u nás poprvé ve velké míře použity litinové články, produkt Kleinových železáren.

Z náměstí Svobody vybíhá k severu jednak Česká ulice s funkcionalisticky pojatým hotelem Avion a také nověji vybudovaná Rašínova ulice.

Kostel sv. Jakuba - Najdeme jej v Rašínově ulici. Tento kostel byl vystavěn v pozdně gotickém slohu. Jeho dominantu tvoří 93 metrů vysoká štíhlá věž, která je nejvyšší v celém Brně. V pozdně gotickém chrámu můžeme obdivovat cenný mobiliář (dřevěný krucifix a kamenné reliéfy). Náhrobek zde také má úspěšný obránce Brna proti Švédům maršál L. Raduit de Souches.

Kláštery - Areály klášterů jsou situovány ve východní polovině brněnského historického jádra. Po třicetileté válce vznikla na místě kláštera augustiniánek jezuitská kolej. Na rohu ulic Beethovenovy a Jezuitské se z ní zachoval barokní jezuitský kostel a rovněž bohatě zdobený barokní portál jednoho z křídel. Interiér jezuitského kostela Nanebevzetí P. Marie zdobí bohaté nástropní malby.

V Minoritské ulici se nachází klášter minoritů, jehož dvojkostel sv. Janů upoutá bohatě zdobenými barokními portály, Loretou, sochami vyzdobenou centrální kaplí a rovněž bohatými

nástropními

malbami.

Spolu

se

Zemským

domem

a

prelaturou

augustiniánského kláštera tato stavba náleží k vrcholným dílům brněnského baroka.

20

Divadla - Mezi nejdůležitější a rovněž také nejznámější brněnská divadla můžeme směle zařadit novorenesanční a novobarokní Mahenovo divadlo, které se nachází na Malinovského náměstí. Pozoruhodné je, že bylo prvním zcela elektrifikovaným divadlem v Evropě, vystavěným jako zmenšená kopie vídeňské opery.

Dále je zde situováno rovněž moderní Janáčkovo divadlo s monumentálním průčelím, terasou s vodotryskem a sochou Leoše Janáčka.

Obrázek 7: Pohled na Špilberk (zdroj: www.azizmohammadi.com)

Špilberk - Tato pevnost, hrad a současně také národní kulturní památka je dominantou městské památkové rezervace. Tyčí se na stejnojmenném kopci západně od historického centra. Původně zeměpanský hrad byl v 17. století přebudován na barokní bastionovou pevnost. Za třicetileté války byli na Špilberku drženi zajatí švédští vojáci, v období napoleonských válek došlo k poboření opevnění. Do roku 1853 zde bylo vězení, neblaze proslulé jako kasematy, v němž byli vězněni rebelové z protihabsburských povstání v severní Itálii, Polsku a Maďarsku. V dobách německé okupace sloužil hrad jako vězení i místo poprav odbojářů. V parku před pevností stojí busta maršála Raduita de Souchese. V současné době sídlí na Špilberku expozice Muzea města Brna.

Klášter Králové - Nachází se na Mendlově náměstí. Ve 2. polovině 14. století jej založila Eliška Rejčka. Klášter původně náležel řádu cisterciaček, od roku 1782 je v držení augustiniánů. V tomto klášteře působila řada významných osobností vědy a kultury. Opatem byl Johann Gregor Mendel, který zde prováděl genetické experimenty a přírodovědná pozorování. Mimo jiné zde působil také hudební skladatel Leoš Janáček či národní buditel F. M. Klácel. Pozornost návštěvníků jistě upoutá obraz tzv. Černé

21

madony ze 13. století či gotický sedmiramenný svícen, dar Karla IV. V jižním křídle kláštera nalezneme hodnotnou augustiniánskou knihovnu, v přízemí je situováno Muzeum J. G. Mendla, tzv. Mendelianum.

1.2.3 Památky situované mimo historické centrum města Návštěvníky moravské metropole neláká jen historické centrum Brna. Cenné pamětihodnosti můžeme nalézt i v okrajových částech města. K nejznámějším bezesporu patří např.:

Obrázek 8: Brněnské výstaviště

Obrázek 9: Letecký snímek areálu výstaviště

(ilustrační foto: Mediafaxfoto.cz)

(zdroj: www.europointbrno.cz)

Brněnské výstaviště - Areál brněnského výstaviště byl vybudován v městské části Brno – Pisárky. Rozkládá se zhruba 2 km od centra, na levém břehu řeky Svratky. Jeho provoz byl zahájen roku 1928. Brněnské výstaviště je nejvýznamnějším výstavním areálem České republiky. V průběhu roku se zde koná průměrně 40 výstavních akcí, přehlídek a koncertů. Mezi nejrozsáhlejší a nejnavštěvovanější lze zařadit veletrh strojírenský, stavební, potravinářský a též veletrh informačních technologií.

22

Obrázek 10: Letohrádek Mitrovských

Obrázek 11: Interiér letohrádku

(zdroj: data.czechtourism.com)

(zdroj: www.metropolislive.cz)

Letohrádek Mitrovských - Tato architektonicky výjimečná klasicistní stavba se nachází v sousedství areálu výstaviště. Letohrádek byl postaven v letech 1779 – 1794 Antonínem Arnoštem Mitrovským. Interiér zdobí atraktivní fresková výzdoba s motivy exotických krajin. Novodobější i historické prostory slouží společenským a kulturním účelům. Pořádají se zde například divadelní představení, komorní koncerty, módní přehlídky, autorská čtení, výstavy, přednášky, svatební obřady a hostiny.

Obrázek 12: Vila Tugendhat

Obrázek 13: Interiér vily

(zdroj: czech-golf.net)

(zdroj: img.blesk.cz)

Vila Tugendhat - Tato vila se nachází v městské části Brno – Černá Pole. V roce 2001 byla zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Byla vybudována podle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Spolu s německým pavilonem v Barceloně je označována za nejvýznamnější předválečné dílo tohoto architekta a stavbu, která určila nová měřítka pro moderní bydlení. Vila Tugendhat patří k základním dílům světové moderní architektury – funkcionalismu.

23

1.3 Obyvatelstvo města Brna 1.3.1 Správa a členění města Brno je územně členěným statutárním městem s magistrátem a primátorem, spravovaným dle statutu města Brna. Kromě rady a zastupitelstva řadíme k orgánům města rovněž i sněm starostů, jehož členy jsou starostové příslušných brněnských městských částí a také primátor města Brna.

Správní členění města prošlo dlouhým a dramatickým vývojem, především tedy po roce 1945. Od roku 1990 sestává Brno z 29 samostatných městských částí, z nichž každá má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, vlajku a znak.

1.3.2 Obyvatelstvo Podle údajů dostupných na webových stránkách Ministerstva vnitra České republiky je k trvalému pobytu ve městě Brně přihlášeno 404 591 obyvatel (stav k datu 26.2.2010). Největší přírůstek obyvatelstva Brno zaznamenalo v období průmyslové revoluce v letech 1850 – 1919. O tuto skutečnost se však výraznou měrou zasloužilo především připojení okolních obcí. V roce 1919 vzniklo připojením 23 obcí tzv. Velké Brno. Roku 1944 se stala součástí Brna také Líšeň, roku 1960 rovněž Bystrc. V průběhu let 1961 – 1980 bylo k Brnu připojeno dalších 11 obcí. Co se týče počtu obyvatelstva, nejlidnatější je městská část Brno – střed, naopak nejmenší městskou částí je Brno – Útěchov.

24

Tabulka 1: Obyvatelstvo podle národnosti (zdroj: ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001)

celkový počet obyvatelstva česká moravská slezská slovenská z toho národnost romská polská německá ukrajinská

376 172 286 120 70 258 95 5 795 374 402 425 710

vietnamská

721

Z uvedené tabulky je patrno, že co se národnostního složení týče, jednoznačně převažuje obyvatelstvo české národnosti. Výraznou měrou je zastoupena rovněž národnost moravská, což taktéž není nic překvapujícího. Naopak obyvatelstvo slezské národnosti představuje nejmenší národnostní menšinu.

1.3.2.1 Významní rodáci a osobnosti spjaté s Brnem

Vedle mnoha významných Čechů je s Brnem spjata i řada světových osobností z oblasti vědy a kultury. Zde se narodili a působili např. německý fyzik Ernst Mach, logik Kurt Gödel či genetik Johann Gregor Mendel, po němž je pojmenována Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

1.3.2.2 Demografické údaje o obyvatelstvu města Brna Tabulka 2: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (zdroj: ČSÚ, období: 1971 – 2008). Vlastní úprava

rok 2004 2005 2006 2007 2008

narození

zemřelí

3 603 3 906 4 056 4 209 4 490

3 986 4 010 3 833 4 091 3 816

přistěhovalí vystěhovalí 6 416 6 115 6 943 10 540 9 476

7 863 6 983 7 243 8 805 8 091

přirozený přírůstek -383 -104 223 118 674

celkový přírůstek -1 803 -972 -77 1 853 2 059

stav k 31.12. 367 729 366 757 366 680 368 533 370 592

25

Z přehledu lze vyčíst, že ve sledovaném období vykazují údaje o počtu narozených, jakož i celkový přírůstek obyvatelstva Brna, stoupající tendenci. Kladně můžeme ohodnotit také skutečnost, že v období let 2007 – 2008 převažoval počet obyvatel, kteří se do Brna přistěhovali, nad těmi, jež se z tohoto města vystěhovali. Tabulka 3: Sňatky, rozvody, potraty (zdroj: ČSÚ; období: 1991 – 2008). Vlastní úprava.

rok

sňatky

rozvody

potraty

2004

2150

1338

1486

2005

2146

1307

1345

2006

2149

1027

1401

2007

2314

1449

1463

2008

2098

1231

1300

Vývoj počtu sňatků, jež se konaly ve výše uvedeném období, měl veskrze klesající tendenci (výjimku představují sňatky uzavřené v roce 2007). V letech 2004 – 2006 také klesal ukazatel rozvodovosti (výjimkou je rovněž již zmíněný rok 2007, v němž výrazně přibylo manželství, která skončila rozvodem).

Tyto údaje však mohou být značně zavádějící. Na vysvětlení dodávám, že uvedené hodnoty v tabulce nelze chápat tak, že např. z celkového počtu sňatků uzavřených v roce 2006 se polovina manželství v témže roce opět rozvedla, nýbrž že se jedná o celkový součet rozvodů manželství uzavřených jak v již zmiňovaném roce, tak rovněž v letech předchozích.

Tabulka 4: Obyvatelstvo a pracovní síla (zdroj: Statutární město Brno)

stav k 31.12.2007 (v %)

celkem

muži

ženy

předproduktivní věk (0 - 14 let)

12,8

13,6

12

produktivní věk (15 - 64 let)

70,5

72,7

68,5

poproduktivní věk (nad 64 let)

16,7

13,7

19,5

26

Co se týče věkové struktury obyvatelstva, nejpočetnější skupinu s naprosto zřetelnou převahou

tvoří

obyvatelé

v produktivním

věku.

Následuje

obyvatelstvo

v poproduktivním věku, což je současně jediná věková skupina, ve které převažuje počet žen nad muži. Nejméně žije v Brně obyvatelstva v předproduktivním věku. Tabulka 5 : Naděje na dožití – muži (zdroj: Demografická příručka 2004 – ČSÚ)

Oblast Brno-město Jihomoravský kraj Česká republika

Průměr za léta 1981-1985 68,1 67,6 67,1

Průměr za léta 1986-1990 69,2 68,4 67,7

Průměr za léta 1991-1995 70,1 69,4 68,9

Průměr za léta 1996-2000 72,4 71,4 71

Tabulka 6: Naděje na dožití – ženy (zdroj: Demografická příručka 2004 – ČSÚ)

Oblast Brno-město Jihomoravský kraj Česká republika

Průměr za léta 1981-1985 74,6 74,8 74,1

Průměr za léta 1986-1990 75,7 75,6 74,8

Průměr za léta 1991-1995 76,5 76,6 75,8

Průměr za léta 1996-2000 78,4 78,5 77,8

Po prostudování uvedených tabulek dojdeme k závěru, že naděje dožití se postupně nepochybně zlepšuje. Znamená to tedy, že se Brňané dožívají vyššího věku. V průměru se dožívají brněnští muži mírně vyššího věku, než muži v Jihomoravském kraji i v celé České republice. Naopak obyvatelky Brna se dožívají mírně vyššího věku „pouze“ ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Tabulka 7: Vzdělání populace (zdroj: ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů 2001). Vlastní úprava.

vzdělání (v %) Brno Česká republika

základní 17,5 23

odborné bez úplné maturity středoškolské vysokoškolské 29,6 33,7 17,9 38 28,4 8,9

bez nezjištěno vzdělání 0,2 1,1 0,4 1,3

Na základě výsledků posledního sčítání lidu vidíme, že vzdělanost obyvatelstva patří mezi silné stránky města Brna. Počet osob s úplným středoškolským či vysokoškolským

27

vzděláním značně převyšuje celorepublikový průměr (v případě ukončeného vysokoškolského

vzdělání

představuje

tato

hodnota

dokonce

dvojnásobek

celorepublikového průměru).

Tabulka 8: Struktura zaměstnanosti v Brně dle odvětví (fyzické osoby) k 31.12.2006. Zdroj: Statutární město Brno

počet pracovníků (%) zemědělství, myslivost, rybářství, lesnictví, těžba dřeva průmysl celkem stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel pohostinství a ubytování doprava, skladování a spoje peněžnictví a pojišťovnictví nemovitosti, služby, věda veřejná správa školství zdravotnictví, veterinární a sociální služby ostatní veřejné a sociální služby celkem

0,5 19,1 8,4 16,9 4,2 6,1 2,2 16,7 5,3 8,7 7,1 4,9 241 152 osob

V roce 2006 pracovalo nejvíce Brňanů v odvětví průmyslu, dále pak v oblasti obchodu a oprav motorových vozidel. Třetí příčku obsadila oblast vědy a poskytování služeb, což je pozitivní fakt, jež svědčí o hospodářské vyspělosti města Brna. Naopak nejméně obyvatel nalezlo uplatnění v oblasti zemědělství, lesnictví a těžby dřeva. Tabulka 9: Nezaměstnanost k 31.12. 2007 (zdroj: ČSÚ: přehled nezaměstnanosti za rok 2007)

ČR celkem 1. v tom kraje: Jihomoravský kraj 2. v tom okresy: Brno - město

pořadí podle míry registrované nezaměstnanosti x

uchazeči o zaměstnání k 31.12. 354 878

míra registrované nezaměstnanosti v% 5,98

11

44 239

6,92

42

13 249

5,98

28

Tabulka 10: Nezaměstnanost k 31.12.2008 (zdroj: ČSÚ: přehled nezaměstnanosti za rok 2008)

ČR celkem 1. v tom kraje: Jihomoravský kraj 2. v tom okresy: Brno - město

pořadí podle míry registrované nezaměstnanosti x

uchazeči o zaměstnání k 31.12. 336 297

míra registrované nezaměstnanosti v% 5,61

11

41 670

6,43

44

12 438

5,54

Tabulka 11: Nezaměstnanost k 31.12.2009 (zdroj: ČSÚ: přehled nezaměstnanosti za rok 2009)

ČR celkem 1. v tom kraje: Jihomoravský kraj 2. v tom okresy: Brno - město

pořadí podle míry registrované nezaměstnanosti x

uchazeči o zaměstnání k 31.12. 539 136

míra registrované nezaměstnanosti v% 9,24

8

65 944

10,59

20

18 023

8,17

Míra registrované nezaměstnanosti v Brně vykazovala v letech 2008 a 2009 ve srovnání s celorepublikovým průměrem nižší procentní hodnotu. V roce 2007 dosahovala v Brně stejné hodnoty, jako ukazatel míry nezaměstnanosti v celé ČR. Za sledované tříleté období vykazovala míra registrované nezaměstnanosti v Brně ve srovnání s tímto ukazatelem pro Jihomoravský kraj vždy nižší procentní hodnotu. Z tohoto přehledu také vyčteme, že v letech 2007 a 2008 se Jihomoravský kraj dle míry nezaměstnanosti umístil na totožné 11. příčce, zatímco v roce 2009 se v tomto hodnocení propadl téměř o 100% níže. S tímto souvisí i skutečnost, že v loňském roce výraznou měrou vzrostl počet uchazečů o zaměstnání.

29

2 Experimentální část 2.1 Program regenerace MPR a MPZ Patří k programům, jejichž prostřednictvím může odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR poskytnout finanční příspěvek na náklady, které jsou spojené s obnovou kulturní památky.

Program regenerace městských památkových rezervací a zón napomáhá k obnově kulturních památek, které se nacházejí v nejcennějších částech našich historických měst, jež byly prohlášeny za městskou památkovou rezervaci či městskou památkovou zónu. Město musí mít zpracován vlastní program regenerace a spolu s vlastníkem, jímž může být obec, církev, fyzická či právnická osoba, se finančně podílí na obnově kulturní památky.

2.1.1 Vznik Programu regenerace MPR a MPZ Tento program byl schválen usnesením vlády ČR číslo 209 dne 25.3.1992. Podklady pro usnesení předložila vládě společně tři ministerstva – ministerstvo kultury, ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvo životního prostředí.

O vlastní nastartování programu se zasloužila Pracovní skupina pro regeneraci MPR a MPZ v čele s Ing. arch. Kamilou Matouškovou. Tato Pracovní skupina byla založena1.7.1992 nejprve jako součást Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Praze, od 1.9.1994 se však stala samostatným oddělením odboru památkové péče ministerstva kultury ČR.

Program regenerace MPR a MPZ se stal jedním z nejlépe fungujících dotačních titulů v České republice a to i přesto, že se nikdy nepodařilo plně realizovat původní záměr usnesení komplexní dotační program nejen do památkově chráněných objektů, ale

30

rovněž do technické infrastruktury. Poprvé bylo užito formy vícezdrojového financování, kdy se na obnově památky podílí vlastník, město i stát. První dotace ze státního rozpočtu do Programu regenerace MPR a MPZ jsou datovány rokem 1993.

2.1.2 Administrace Programu regenerace MPR a MPZ Administrace tohoto programu je rozdělena na obce s rozšířenou působností a samotné Ministerstvo kultury ČR. Město nejprve realizuje koncem léta až do podzimu „průzkum zájmu“ mezi vlastníky kulturních památek o dotaci na obnovu kulturních památek v MPR či MPZ na následující rok. Další krok spočívá ve vyhodnocení průzkumu zájmu, které provádí Komise rady města pro památkovou péči. Poté následuje zpracování anketního dotazníku ministerstva kultury, jež musí být zaslán ve stanoveném termínu na ministerstvo kultury. Ministerstvo během ledna a února rozhodne o výši finančních prostředků, jež přidělí městu na regeneraci MPR či MPZ. Na základě přislíbení těchto finančních prostředků rozhodne zastupitelstvo města o přidělení finančních prostředků jednotlivým vlastníkům kulturních památek (tito vlastníci jsou předem vyzváni, aby na jaře daného roku vyplnili „souhrnný přehled“ a přiložili povinné přílohy). Poté zpracuje městský úřad žádost o přidělení finančních příspěvků v Programu regenerace MPR a MPZ v daném roce, kterou zašle na ministerstvo kultury s tím, že jsou zde již uvedeny konkrétní kulturní památky navržené k obnově. Ministerstvo kultury následně žádost posoudí a poté rozhodne o přidělení dotace. Město tedy uzavře smlouvu s vlastníky kulturních památek, kterým byla na základě rozhodnutí ministerstva kultury dotace přidělena.

Při obnově kulturní památky je vlastník kulturní památky povinen informovat pracovníky oddělení památkové péče městského úřadu o prováděných pracích a je – li to nutné, rovněž svolat kontrolní den na stavbu. Po dokončení obnovy a po zaplacení dodavateli stavebních prací předloží vlastník kulturní památky oddělení památkové péče městského úřadu doklady o zaplacení (faktury a to včetně položkových rozpočtů, výpisy z účtů či pokladní doklady). Po obdržení limitky z ministerstva kultury může město následně vlastníkovi kulturní památky vyplácet finanční příspěvek z Programu regenerace a rovněž také závazný podíl města.

31

Program regenerace MPR a MPZ se celý administruje během roku a půl. Z toho vyplývá, že se vždy překrývá s rokem minulým i budoucím. Jeho administrace je poměrně zdlouhavá, avšak jinak vlastníka kulturní památky nijak nezatěžuje nad rámec běžných činností při obnově nemovitosti.

Účastí v Programu regenerace MPR a MPZ získává vlastník kulturní památky finanční příspěvek Ministerstva kultury České republiky (ve výši max. 50%) a rovněž také povinný podíl obce (ve výši min. 10%). Sám vlastník je však povinen uhradit také vlastní podíl. Závěrem je důležité poznamenat, že Program regenerace nelze kombinovat s jiným dotačním programem ministerstva kultury.

32

2.2 Dotazníkové šetření Součástí bakalářské práce byly dva výzkumy. První z nich se zaměřoval na zjištění postojů občanů k regeneraci městské památkové rezervace Brno. V rámci druhého šetření bylo osloveno několik představitelů veřejné správy.

2.2.1 Obyvatelé městské památkové rezervace Brno V rámci dotazníkového průzkumu bylo osloveno 200 obyvatel města Brna, z toho 100 respondentů jsem se dotazovala v městských částech Brno – Královo pole, Brno – Černovice a Brno – Tuřany. Druhou polovinu respondentů jsem oslovovala přímo v historickém jádru MPR Brno. Šetření jsem uskutečňovala na frekventovaných místech, především v Masarykově ulici, na Zelném trhu, Náměstí Svobody, v ulici Česká a také v přilehlých ulicích Kobližná, Poštovská, Orlí, Minoritská a Josefská.

Výzkum jsem provedla v měsících březnu a dubnu roku 2010.

33

2.2.1.1 Hlavní otázky 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 0% 43%

57%

mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu Graf 1: Vztah respondentů k městu Brnu

Většina oslovených respondentů (celkem tedy 115) v Brně trvale bydlí ve vlastním domě či bytě. Tuto možnost odpovědi zvolilo 57% respondentů. Naopak 85 osob uvedlo, že v Brně trvale bydlí v nájmu. Tato varianta odpovídá v grafickém vyjádření 43%. Při výzkumu jsem se nesetkala s respondentem, který by vlastnil nějaký rekreační objekt. Tato odpověď zde má tudíž 0% zastoupení.

2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)?

5% 20%

30%

9% 18%

do 1 roku

1 - 5 let

6 - 10 let

18%

10 - 20 let

20 - 30 let

nad 30 let

Graf 2: Délka pobytu respondentů v Brně

61 obyvatel bydlí v Brně po dobu přesahující 30 let. Takto odpovědělo 30% dotázaných. 40 obyvatel v Brně pobývá po dobu 1 – 5 let. Tuto variantu tedy zvolilo 20% oslovených. Na třetí příčce se shodně umístily odpovědi respondentů, kteří v tomto

34

městě bydlí jak po dobu 10 – 20 let, tak déle, tedy 20 – 30 let. Tuto možnost zvolilo vždy 36 respondentů (neboli 18% dotázaných). Variantu, že v Brně žijí 6 – 10 let, označilo 17 obyvatel, což je 9% všech oslovených. Pouze 5% respondentů (10 dotázaných) zde bydlí po dobu nepřekračující 1 rok.

3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací?

1%

16%

41%

42%

vím o tom a zajímám se dozvídám se o tom poprvé

mám o tom povědomí ani mne to nezajímá

Graf 3: Povědomí respondentů o městské památkové rezervaci

Nejčastější odpověď obyvatel zněla, že o tom nějaké povědomí mají. Takto reagovalo 85 dotázaných (celkem 42%). 82 obyvatel (tedy 41% respondentů) mi s nehraným úžasem sdělilo, že se o tom dozvídají poprvé. Pouze 31 dotázaných (tedy 16% celkem) uvedlo, že o tom ví a zajímají se. Naopak 2 lidé (což v grafu představuje zbývající 1%) mi s naprostým klidem oznámili, že je to ani nezajímá.

4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

24%

9% 67%

nevím

tuším, ale nevím nic konkrétního

vím, jako příklad uvedu

Graf 4: Všeobecné povědomí o výhodách, jež z toho plynou

35

Jelikož se mi ze začátku výzkumu dost často stávalo, že po nabídce variant odpovědí na tuto otázku respondenti většinou bez zaváhání a také s nezájmem odvětili, že neví (48 dotázaných, což je 24%), zvolila jsem jinou metodu a snažila jsem se je přimět k tomu, aby se nad tím alespoň trošku zamysleli. Nakonec bylo 135 respondentů (67% oslovených) schopno jmenovat alespoň jeden či více konkrétních příkladů výhod, jež by z toho Brnu mohly plynout. Pouze 17 dotázaných (9%) uvedlo, že sice něco tuší, ale nic konkrétního neví.

vím, jako příklad uvedu: 2% 2% 5%

2% 6% 2% 2% 34%

45%

větší návštěvnost ochrana památek kulturní vyžití žádné výhody omezení dopravy a parkování

finanční prostředky na opravy památek regulace stavebních úprav domů udržování památek stavební omezení

Graf 5: Konkrétní příklady výhod zmiňovaných respondenty

Nejvíce respondentů (71 osob, což představuje 45%) považuje za výhody finanční prostředky určené na opravy památek. 54 obyvatel (34%) uvedlo, že by to mohlo mít vliv na zvýšení návštěvnosti turistů. 18 respondentů (11%) zastávalo názor, že to pomůže při udržování a ochraně památek. 8 obyvatel (4% dotazovaných) považuje za výhody regulace stavebních úprav domů či stavební omezení. 4 respondenti (2% celkem) naopak zastávají názor, že tato skutečnost žádné výhody nemá. 3 obyvatelé uvedli jako možnou výhodu větší kulturní vyžití, stejný počet respondentů (2% dotázaných) považuje za přínos omezení dopravy a parkování v historickém jádru města.

36

5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?

34%

53% 13%

nevím

tuším, ale nevím nic konkrétního

vím, jako příklad uvedu

Graf 6: Všeobecné povědomí o nevýhodách, jež z toho plynou

107 obyvatel (tedy 53% oslovených) bylo schopno jmenovat jeden nebo více příkladů nevýhod. 26 respondentů (13% z celkového počtu) alespoň tušilo, ale nevědělo nic konkrétního. Naopak 67 obyvatel (zbývajících 34% oslovených) odpovědělo, že vůbec neví, jaké nevýhody by to mohlo přinášet.

vím, jako příklad uvedu: Vím, jako příklad uvedu:

poškozování památek povolení památkového ústavu při stavebních úpravách a opravách budov na území MPR nedostatek parkovacích míst

6%

5%

5%

omezení nové výstavby

15%

znečištění prostředí

4% 5%

44%

vyšší kriminalita nemá to žádné nevýhody

10% 6%

vyšší finanční náročnost oprav domů odsunutí dopravy z centra města

Graf 7: Konkrétní příklady nevýhod zmiňovaných respondenty

Jako možnou nevýhodu uváděli respondenti nejčastěji získání povolení památkového ústavu při stavebních úpravách a opravách budov nacházejících se na území MPR.

37

Takto odpovědělo 48 obyvatel Brna (neboli 44% z celkového počtu těch, jež uvedli konkrétní příklad). 16 respondentů (tedy 15%) se domnívá, že z této skutečnosti městu žádné nevýhody nevyplývají. 11 obyvatel (10%) zastává názor, že důsledkem jsou omezení v nové výstavbě. 6 obyvatel (6%) uvedlo jako nevýhodu vyšší finanční náročnost oprav domů v MPR, stejný počet respondentů (také 6%) si stěžoval na nedostatek parkovacích míst. Celkem 10% obyvatel bylo přesvědčeno, že nevýhodou je poškozování památek v důsledku větší návštěvnosti turistů a rovněž také znečištěné prostředí. 4 respondenti zastávali názor, že negativní důsledky se projevují vyšší kriminalitou a 5% obyvatel bylo nespokojeno s odsunutím dopravy z centra města.

6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací?

11%

89%

ano

ne

Graf 8: Zkušenosti respondentů s jednáním v této záležitosti s úřady

179 respondentů, tedy naprostá většina oslovených, se s touto skutečností při jednání s úřady dosud nesetkalo. Kladně odpovědělo pouze 21 obyvatel Brna, což představuje 11% všech oslovených lidí.

38

6. pokud ano, v jaké souvislosti? Pokud ano, v jaké souvislosti?

žádost o stavební povolení rekonstrukce domu

9%

řešení dopravy

9% 5%

zpracování ekologických projektů

48% 5%

dodržení standardu u loga prodejny

5% 19%

dům je kulturní památkou střešní vestavba v MPR

Graf 9: Konkrétní zkušenosti respondentů s jednáním v této záležitosti s úřady

Nejvíce respondentů (tedy 14 obyvatel, což je 67% všech, kdo takto zareagovali) se setkalo s touto skutečností při stavbě, přestavbě či stavebních úpravách a rekonstrukcích domů, kdy museli žádat o stavební povolení. 2 respondenti uvedli, že se nedávno dozvěděli, že jejich dům je prohlášen kulturní památkou. Stejný počet dotázaných (rovněž tedy 5%) se s tímto faktem setkal v souvislosti se střešní vestavbou na území MPR. Jeden respondent si postěžoval, že musel dodržet daný standard vzhledu loga prodejny, neboť budova, v níž podniká, se nachází na území MPR. Našli se ovšem také 2 obyvatelé, kteří na tento fakt pohlíží z opačné stránky, neboť jsou zaměstnanci příslušných úřadů, tudíž se s touto skutečností setkávají dnes a denně. Ať už v souvislosti s řešením dopravy, či v rámci zpracovávání ekologických projektů.

7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem?

3%1% 20%

32%

44%

určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

Graf 10: Zhodnocení respondenty, zda tato skutečnost byla přínosem

39

90 obyvatel (což odpovídá v grafickém vyjádření hodnotě 44%) se domnívá, že prohlášení historického jádra města MPR bylo pro Brno spíše přínosem. 64 respondentů (32% všech oslovených) zastává názor, že tato skutečnost je pro Brno přínosem zcela určitě. 40 respondentů (tedy 20%) tento fakt nedovedlo posoudit. 5 obyvatel (3%) je přesvědčeno, že tato skutečnost městu Brnu přínosem spíše není a dokonce jsem se setkala s jedním respondentem, který bez váhání odvětil, že toto přínosem zcela určitě není.

8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká?

nikdy jsem o něm neslyšel 22% 31%

tuším, čeho by se mohl týkat 16% 31%

jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace, atd.) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na

Graf 11: Povědomí respondentů o Programu regenerace MPR a MPZ

43 respondentů (22% všech oslovených) odpovědělo, že o tomto programu nikdy neslyšeli. 32 obyvatel (16% dotázaných) tušilo, čeho by se tento program mohl týkat. 61 osob (31%) bylo přesvědčeno, že se jedná o obnovu infrastruktury historického centra města. Správnou variantu, tedy že se jedná o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města, zvolilo 64 respondentů (tedy rovněž 31% oslovených), což je o pouhé 3 obyvatele více, než u varianty předchozí.

40

9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města?

10%

4% 35%

51%

velmi často

občas

zřídka

nikdy

Graf 12: Povědomí obyvatel Brna o návštěvnosti města turisty

103 obyvatel (tedy 51% všech dotázaných) potvrdilo, že se s těmito lidmi občas setkalo. 70 respondentů (což v grafickém vyjádření odpovídá 35%) uvedlo, že tyto lidi potkává dokonce velmi často. Na tom není nic překvapujícího, neboť Brno je druhým největším městem ČR a má turistům jistě co nabídnout. 19 dotázaných (tedy 10% oslovených respondentů) odpovědělo, že se s těmito lidmi setkali spíše zřídka. Naopak 8 obyvatel (což představuje v grafickém vyjádření zbývající 4%) tvrdilo, že s lidmi, kteří přijeli do Brna, aby si prohlédli historické centrum města, se nikdy nesetkalo.

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

14%

3%

18%

30% 35%

určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

Graf 13: Názory obyvatelstva na zainteresovanost veřejné správy

41

Většina oslovených obyvatel (přesněji 71 respondentů, což odpovídá hodnotě 35%) se domnívá, že starosta a zastupitelstvo města se o tyto problémy spíše zajímají. 30% občanů (tedy 62 respondentů) toto posoudit nedovedlo. 35 obyvatel (tedy 18% dotázaných) je přesvědčeno, že se starosta a zastupitelstvo města o tyto problémy určitě zajímají, naopak 27 občanů (což v grafickém vyjádření odpovídá 14%) si myslí, že se zastupitelstvo města o tyto problémy spíše nezajímá. Zbylých 5 respondentů (tedy 3% oslovených)zastává názor, že starosta a zastupitelstvo se o tyto problémy určitě nezajímají.

11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím 5%

8%

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě

1%

34%

52%

je tu bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel bydlet jinam

Graf 14: Spokojenost respondentů s bydlením v Brně

nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam

Většina obyvatel (přesněji 106 respondentů, což představuje v grafickém provedení hodnotu 52%) je na Brno hrdá a je ráda, že bydlí v tomto městě. 69 dotázaných (tedy 34%) je s bydlením v Brně celkem spokojeno. 9 respondentů (5% všech oslovených) zastává názor, že v Brně je bydlení jako v každém jiném městě. 15 obyvatel Brna (tedy 8% dotázaných) by šlo klidně bydlet jinam a jednomu respondentu (což představuje zbylé 1%) se v Brně natolik nelíbí, že by se klidně odstěhoval někam jinam.

42

12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně 3 odpovědi)

6%

0% 41%

34%

6%

nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů vydat propagační tiskoviny o městě zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

13%

zlepšit pořádek a vzhled vybudovat další informační středisko přispět občanům na opravy domů

Graf 15: Návrhy na zvýšení návštěvnosti (výběr z variant)

Nejvíce respondentů navrhovalo z nabízených variant především zlepšit pořádek a vzhled (s čímž bylo nespokojeno 146 obyvatel Brna, tj. 41% dotázaných) a také zlepšit stav silnic a veřejných prostranství (pro tuto variantu se vyslovilo 125 respondentů, neboli 34% všech oslovených obyvatel). 48 občanů (tedy 13% respondentů) se domnívá, že by město mělo vydávat více propagačních materiálů, 23 Brňanů (neboli 6% dotázaných) si myslí, že by bylo zapotřebí vybudovat ve městě další informační středisko. Dle názoru 23 respondentů (tato varianta je v grafu zastoupena také 6%) by pomohlo, kdyby město přispělo občanům na opravy domů. V rámci dotazníkového šetření jsem se nesetkala s žádným respondentem, který by se ztotožňoval s názorem, že nemá zájem, aby do Brna jezdilo více turistů.

43

Jiná opatření, která? větší obnova zeleně

jiná opatření, která? zpřístupnit podzemí vybudovat víceúčelovou sportovní halu

5%

5%

více kulturních akcí

4% 4%

14% 4% 10%

20%

11% 23%

větší propagace města jak po celé ČR, tak i v jednotlivých regionech vykázat bezdomovce z centra města zajistit větší bezpečnost zřídit více laviček zřídit více toalet ve městě cyklostezky

Graf 16: Vlastní návrhy respondentů na zvýšení návštěvnosti Brna

U této otázky měli respondenti možnost navrhnout mimo jiné také vlastní opatření. 17 obyvatel Brna (tedy 23% všech, kteří vyslovili vlastní doporučení) se domnívalo, že by městu pomohla větší propagace a to nejen v rámci České republiky jako celku, ale i na úrovni jednotlivých regionů. 15 obyvatel (rovných 20% respondentů) považovalo za rozhodující především vyřešit situaci bezdomovců a vykázat je alespoň z historického centra města. 10ti Brňanům (v grafickém vyjádření 14% oslovených) ve městě schází zeleň a navrhovali by tudíž její větší obnovu. 8 respondentů (což představuje v grafu hodnotu 11%) se domnívá, že by Brno mělo pořádat více kulturních akcí. 7 Brňanů (neboli 10% dotázaných) by uvítalo zřízení víceúčelové sportovní haly. 4 respondenti (5% oslovených) zastávali názor, že je nezbytné zajistit ve městě větší bezpečnost. Stejný počet obyvatel (rovněž 5 respondentů) si myslí, že by se mělo v Brně zřídit více laviček. 4% Brňanů (neboli 3 oslovení) považují za nezbytné zřídit ve městě více toalet a zlepšit úroveň těch stávajících. Podle názoru 3 respondentů (čili rovněž 4% oslovených obyvatel) by Brnu dopomohlo k větší návštěvnosti zpřístupnění podzemí. 3 obyvatelé města (zbylé 4% respondentů) navrhovali vybudovat síť cyklostezek.

44

2.2.1.2 Demografické údaje o respondentech 13. Údaje o Vás: pohlaví:

47%

muž žena

53%

Graf 17: Pohlaví respondentů

V průběhu měsíců března a dubna roku 2010 bylo osloveno 200 obyvatel Brna, z toho 105 žen a 95 mužů.

věk:

3%

15% 10%

34%

9% 29%

do 18 26 36 46 56

17 let - 25 let - 35 let - 45 let - 55 let a více let

Graf 18: Věk respondentů

Nejvíce obyvatel, tedy 68 respondentů, se přiřadilo k věkové skupině 18 – 25 let. 58 respondentů uvedlo věkové rozpětí 26 – 35 let. 21 oslovených obyvatel odpovědělo, že patří do věkové skupiny 46 – 55 let. Pouze 6 respondentů bylo mladší 17 let, naopak věk 29 Brňanů již přesáhl 56 let. Zbývajících 18 respondentů uvedlo, že spadají do věkové skupiny 36 – 45 let.

45

vzdělání:

16% 34%

základní/vyučen střední vysokoškolské 50%

Graf 19: Vzdělání respondentů

Mezi obyvateli převažovali respondenti se středoškolským vzděláním. Takto odpovědělo 101 dotázaných. 67 oslovených Brňanů vystudovalo vysokou školu, naopak 32 respondentů uvedlo, že jsou vyučeni, příp. že ukončili pouze základní školu.

místo výkonu práce:

17%

26%

trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací

3% 54%

nepracuji

Graf 20: Místo výkonu práce respondentů

Více než polovina dotázaných, tedy 108 respondentů, pracuje přímo v Brně. Pouze 6 obyvatel za prací dojíždí. 51 respondentů nepracuje, a to buď z důvodu studií či mateřské dovolené, nebo jsou vedeni na úřadě práce jako uchazeči o zaměstnání, případně jsou již v důchodu. Zbývajících 35 oslovených obyvatel v Brně trvale nebydlí.

46

zaměstnání: 2%

13%

44% 27% 7%

7%

zaměstnanec

soukromý podnikatel

v domácnosti, mateřská dovolená

student(ka)

v důchodu

nezaměstnaný

Graf 21: Zaměstnání respondentů

88 respondentů uvedlo, že pracují jako zaměstnanci. Druhou nejpočetnější skupinu (tedy 55 obyvatel) tvořili studenti středních a vysokých škol. Mezi oslovenými bylo celkem 15 soukromých podnikatelů a 14 žen na mateřské dovolené (či v domácnosti). 25 respondentů uvedlo, že jsou již v důchodu. 3 Brňané odpověděli, že jsou nezaměstnaní.

47

2.2.2 Postoje veřejné správy k regeneraci MPR Brno V rámci šetření jsem rozeslala e - maily s žádostí o spolupráci nejprve na Odbor památkové péče a Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Vyplněný dotazník mi obratem zaslala odborná referentka a právník Odboru památkové péče, dále 3 urbanisté územního plánování a 2 úředníci magistrátu. V převážné většině případů však zůstaly mé žádosti o spolupráci bez jakékoli reakce.

Dále jsem se v této záležitosti obrátila na volené zastupitele města Brna, kancelář primátora a také na radnice městských částí (Brno – Střed, Brno – Jih, Brno – Nový Lískovec, Brno – Kohoutovice, Brno – Řečkovice a Brno – Židenice). Přišlo mi několik zamítavých reakcí s omluvou na nedostatek času. Vyplněný dotazník mi zaslal pouze pan primátor, místostarosta a jeden zastupitel města.

Sjednala jsem si tedy schůzku s vedoucím Odboru památkové péče Magistrátu města Brna. Osobně jsem se vydala také na radnici městské části Brno – Střed, na jejímž území je situována městská památková rezervace Brno. Na informacích mi bylo doporučeno, na kterou úřednici radnice se v této záležitosti mohu obrátit. Zde jsem se setkala s velkou ochotou, vstřícností a zájmem o věc a s její vydatnou pomocí jsem získala celkem 9 vyplněných dotazníků od zaměstnanců radnice.

Výzkum jsem provedla v měsících březnu a dubnu roku 2010. S žádostí o spolupráci na bakalářské práci jsem se obracela na výše uvedené představitele státní správy a samosprávy písemně, telefonicky a také osobně. Rozeslala jsem 163 e – mailů, z nichž se mi však vrátilo pouze 10 vyplněných dotazníků, dalších 10 jsem získala při osobním jednání. Po ukončení výzkumu jsem tedy měla k dispozici 20 zodpovězených dotazníků.

V rámci vyhodnocení tohoto dotazníkového šetření jsem získané informace zpracovala pro větší přehlednost do jednotlivých grafů.

48

2.2.2.1 Hlavní otázky 1. Jakou funkci v obci zastáváte? 3 7

2

1 1 1

1

3

1

úředník státní správy primátor vedoucí Odboru památkové péče právník referent státní správy

urbanista - územní plánování místostarosta odborný referent zastupitel města

Graf 22: Povolání respondentů

7 respondentů uvedlo, že zastávají funkci úředníka (příp. úřednice) státní správy. 3 z oslovených pracují jako urbanisté, stejný počet osob vykonává funkci referentů státní správy. Mezi respondenty byli také 2 zastupitelé města, primátor města Brna, 1 místostarosta, 1 vedoucí odboru památkové péče, 1 odborný referent a také 1 právník.

2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte?

0

1

3

do 1 roku 1 - 5 let 6 - 10 let 2

14

10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let

Graf 23: Délka pobytu respondentů v Brně

14 respondentů, tedy téměř ¾ oslovených, v Brně bydlí již více než 30 let. 3 představitelé veřejné správy zde pobývají po dobu 10 – 20 let. 2 respondenti v Brně bydlí po dobu 20 – 30 let. Pouze 1 dotázaný zde bydlí po dobu 6 – 10 let. Mezi respondenty se nenašel nikdo, kdo by v Brně pobýval po dobu kratší 6 let.

49

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR?

3 8

bylo to v roce 1984 bylo to v roce 1989 nevím 9

Graf 24: Kdy bylo dle názoru respondentů jádro města prohlášeno MPR

9 respondentů správně uvedlo, že historické centrum města Brna bylo prohlášeno MPR v roce 1989. Naopak 3 dotázaní byli přesvědčeni, že se tak stalo již roku 1984. Zbývajících 8 představitelů veřejné správy na tuto otázku neznalo odpověď.

4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně – plánovací dokumentaci pro území MPR?

2

územní plán regulační plán 14

18

urbanistickou studii

Graf 25: Povědomí respondentů o územně - plánovací dokumentaci pro území MPR

U této otázky uváděla většina představitelů veřejné správy nejčastěji 2 odpovědi. 18 respondentů označilo, že má město zpracován územní plán, 14 dotázaných vyplnilo, že má Brno zpracován také regulační plán. Pouze 2 respondenti tvrdili, že má město zpracovanou rovněž urbanistickou studii.

50

5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města?

1

3

2 5

1 5

3

nevím

asi ano

je připravován

má plán z roku 2007

má plán, ale nevím z kterého roku

má plán rozvoje z roku 2002

Strategie pro Brno

Graf 26: Povědomí respondentů o existenci strategického plánu či plánu rozvoje města

5 respondentů odpovědělo, že je tento plán připravován. Stejný počet dotázaných vypověděl, že město Brno plán má, ovšem nevěděli, z kterého roku. 3 oslovení představitelé uvedli, že má město plán z roku 2007, celkem 2 respondenti jmenovali plán Strategie pro Brno a 1 dotázaný se zmínil o plánu rozvoje z roku 2002. 1 respondent se domníval, že město nějaký plán zpracovaný asi má, zbývající 3 představitelé na tuto otázku neznali odpověď.

6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR?

1

1 5

2

11

nevím

má plán

je připravován

uvažujeme o jeho zpracování

asi ano

Graf 27: Povědomí respondentů o zpracování Plánu regenerace pro MPR Brno

11 respondentů, tedy více než ½ oslovených, potvrdilo, že Brno má zpracován Program regenerace MPR. 2 oslovení odpověděli, že je tento plán připravován, naopak

51

1 dotázaný uvedl, že o jeho zpracování uvažují. Rovněž 1 respondent se domníval, že město tento program zpracován asi má. 5 představitelů veřejné správy na položenou otázku neznalo odpověď.

7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak?

2

2

1

4

7 4

pravděpodobně ano ano, ale její práce je formální ne, ale uvažujeme o jejím zřízení

nevím ano a je velmi aktivní ne a ani nám nechybí

Graf 28: Povědomí respondentů o aktivitách komise regenerace

7 respondentů na tuto otázku neznalo odpověď, 2 představitelé se domnívají, že komise regenerace v Brně pravděpodobně existuje. 4 oslovení uvedli, že tato komise ve městě pracuje a je velmi aktivní. Stejný počet respondentů sice potvrdil, že tato komise v Brně existuje, ovšem její činnost považoval spíše za formální. 1 dotázaný odpověděl, že uvažují o jejím zřízení, naopak zbylým dvěma představitelům veřejné správy tato komise vůbec nechybí.

52

8. Domníváte se, že prohlášení historického centra MPR bylo pro Vaše město přínosem?

0

2

0

10

8

určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

Graf 29: Posouzení přínosu prohlášení historického jádra za MPR

10 představitelů veřejné správy si myslí, že tato skutečnost byla pro Brno zcela určitě přínosem. 8 respondentů se domnívá, že prohlášení historického centra MPR bylo pro město spíše přínosem. Naopak 2 respondenti zastávají názor, že tato skutečnost přínosem spíše není. Nesetkala jsem se s respondentem, který by tvrdil, že toto pro Brno přínosem zcela určitě nebylo, příp. by tuto skutečnost nedovedl posoudit.

9. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

2 3

7

2 6

určitě ano nedovedu posoudit určitě ne

spíše ano spíše ne

Graf 30: Subjektivní posouzení vlastního zájmu o tuto problematiku

7 respondentů se o tyto problémy zcela určitě zajímá. Kladně odpovědělo také dalších 6 dotázaných, kteří tvrdili, že se o tyto problémy rovněž spíše zajímají. 3 představitelé se

53

o tyto problémy spíše nezajímají, 2 respondenti si myslí, že se o uvedené problémy nezajímají zcela určitě. 2 představitelé veřejné správy tuto skutečnost nedokázali posoudit.

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší?

3

5

3

1

4 7 2 2

ano, mám představu uchování památkových hodnot ochrana konkrétních objektů finanční dotace na obnovu památek

nevím zachování genia loci zvýšení návštěvnosti usměrňování stavební činnosti

Graf 31: Povědomí respondentů o plynoucích výhodách

Jednalo se o otevřenou otázku, na kterou mohli respondenti uvést i více odpovědí. 7 dotázaných spatřuje možnou výhodu v uchování památkových hodnot, 4 respondenti si myslí, že tato skutečnost přispívá k větší návštěvnosti města. 3 představitelé se zmínili o finančních dotacích na obnovu památek, stejný počet respondentů uvedl jako výhodu usměrňování stavební činnosti. 2 oslovení jsou přesvědčeni, že tato skutečnost pomáhá chránit konkrétní objekty, taktéž 2 představitelé si myslí, že výhodou je zachování genia loci. 5 představitelů odpovědělo, že o tom má představu. Pouze 1 dotázaný nevěděl, jaké výhody z toho plynou.

54

11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší?

ano, mám představu nevím o žádných

2

3

1

5

komplikovanější rekonstrukce na území MPR komplikované řízení při stavbách a opravách částečné omezení výstavby investory velké finanční náklady na rekonstrukce

6 3

Graf 32: Povědomí respondentů o vyplývajících nevýhodách

6 představitelů veřejné správy tvrdilo, že neví o žádných nevýhodách, které by to Brnu přinášelo. Dle názoru 5 respondentů spočívají nevýhody v komplikovanějších řízeních při stavbách a opravách na území MPR. 3 oslovení se zmínili o komplikacích v souvislosti s rekonstrukcemi na území MPR. 2 respondenti uvedli jako nevýhodu velké finanční náklady na rekonstrukce pro vlastníky objektů. Podle názoru 1 představitele je nevýhodou částečné omezení výstavby investory. Zbývající 3 respondenti uvedli, že nějakou představu o nevýhodách mají.

12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vaším pověřeným městským úřadem?

1

1 6

3

1 5

žádné velmi dobré výborné

3

jednání jsou složitá jsem odborný pracovník

dobré není to lehké

Graf 33: Zkušenosti respondentů s jednáním s pověřeným městským úřadem

55

6 oslovených představitelů veřejné správy nemá v této souvislosti žádné zkušenosti. 5 respondentů uvedlo, že jejich zkušenosti s tímto úřadem jsou dobré, dle názoru 1 respondenta dokonce velmi dobré a 1 dotázaný má, co se jednání s tímto úřadem týče, výborné zkušenosti. 3 představitelé zastávají funkce odborných pracovníků zmíněného úřadu, tudíž tuto skutečnost zhodnotit nemohli. 3 respondenti uvedli, že jednání s tímto úřadem jsou složitá a 1 představitel veřejné správy si posteskl, že to opravdu není lehké.

13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost?

3 1 1 10 2 3

dobré

žádné

velmi dobré

pouze okrajové

malé

jednání jsou složitá

Graf 34: Zkušenosti respondentů s jednáním s památkovým úřadem

Rovná polovina oslovených představitelů má s jednáním s tímto úřadem dobré zkušenosti. 2 respondenti odpověděli, že jejich zkušenosti s památkovým úřadem jsou dokonce velmi dobré. 1 představitel má s jednáním s tímto úřadem prozatím malé zkušenosti a taktéž 1 respondent jedná s památkovým úřadem pouze okrajově. 3 respondenti si povzdechli, že jednání jsou vždy složitá. Pouze 3 představitelé veřejné správy v této souvislosti nemají vůbec žádné zkušenosti.

56

14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem?

1

2

5

žádné

12

minimální

dobré

velmi dobré

Graf 35: Zkušenosti respondentů s jednáním s Krajským úřadem

Převážná část respondentů nemá s jednáním s Krajským úřadem žádné zkušenosti. 5 oslovených uvedlo, že jejich zkušenosti v souvislosti s jednáním s tímto úřadem jsou dobré, dle mínění 1 respondenta dokonce velmi dobré. 2 představitelé veřejné správy mají v této souvislosti pouze minimální zkušenost.

15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické stavby?

1

0

7 12

velmi často

občas

zřídka

nikdy

Graf 36: Povědomí respondentů o návštěvnosti Brna turisty

Všichni oslovení potvrdili, že se s těmito lidmi v Brně setkali. Z toho 12 respondentů uvedlo, že to bylo velmi často, 7 dotázaných se s těmito lidmi setkalo alespoň občas a pouze 1 dotázaný odpověděl, že se s těmito lidmi setkává spíše zřídka.

57

16. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? 2

1

3

5

2

1 1 2

odsunout Romy zeleň zvýšit počet míst pro odpočinek v centru zlepšit služby určené turistům více kulturních akcí

3

zlepšit pořádek a čistotu odsunout automobilovou dopravu z centra zvýšit počet parkovacích míst zlepšit propagaci a informovanost o městě

Graf 37: Vlastní návrhy respondentů na zvýšení návštěvnosti města

Rovněž tato otázka patřila mezi otevřené a respondenti tudíž mohli uvést i vícero návrhů. 5 z nich považuje za zásadní především zlepšit pořádek a čistotu. 3 respondenti nejsou spokojeni se současnou úrovní propagace a informovanosti o městě. 3 dotázaní by odsunuli automobilovou dopravu z historického jádra města, 2 respondenti si stěžovali na nedostatečný počet míst pro odpočinek v centru města. 2 dotázaní považují za důležité zlepšit služby, které jsou určené turistům. Dle názoru 2 představitelů veřejné správy by k větší návštěvnosti přispělo pořádání většího počtu kulturních akcí. Zbývající 3 respondenti se domnívají, že by ke zlepšení situace přispělo zvýšení počtu parkovacích míst, zlepšení stavu zeleně a také odsunutí Romů z historického jádra města.

58

2.2.2.2 Demografické údaje o respondentech 17. Údaje o Vás: pohlaví:

7

muž 13

žena

Graf 38: Pohlaví respondentů

Z celkového počtu 20 oslovených představitelů veřejné správy bylo 13 osob ženského pohlaví a 7 respondentů mužského pohlaví. věk: 0 4

3

5 8

do 17 let 36 - 45 let

18 - 25 let 46 - 55 let

26 - 35 let 56 a více let

Graf 39: Věk respondentů

Nejvíce respondentů se přiřadilo k věkové skupině 46 – 55 let. 5 představitelů uvedlo, že spadají do věkové skupiny 36 – 45 let. Mezi oslovenými byli 4 respondenti starší 56 let. Zbývající 3 oslovení se přiřadili k věkové skupině 26 – 35 let.

59

vzdělání: 0 4

16

základní/vyučen

střední

vysokoškolské

Graf 40: Vzdělání respondentů

Více než ¾ všech oslovených respondentů vystudovalo vysokou školu. Pouze 4 představitelé veřejné správy uvedli, že dosáhli středoškolského vzdělání.

60

3 Interpretace výsledků 3.1 Obyvatelé MPR Brno Díky tomuto dotazníkovému šetření bylo možno sestavit typický profil obyvatele města Brna.

Typický obyvatel Brna trvale bydlí v tomto městě ve vlastním domě či bytě. Pobývá zde po dobu přesahující 30 let a má povědomí o tom, že historická část Brna byla před časem prohlášena městskou památkovou rezervací. Dokáže také uvést konkrétní příklady výhod, jež z této skutečnosti městu plynou. Nejčastěji zastává názor, že tento fakt přispívá ke zvýšení návštěvnosti města Brna a k získávání finančních prostředků na opravy památek.

Typický obyvatel Brna má také představu, jaké nevýhody městu přináší skutečnost, že historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací. Jako možná omezení uvádí nejčastěji komplikace v souvislosti se získáváním povolení památkového ústavu při stavebních úpravách a opravách budov nacházejících se na území MPR.

Typický obyvatel Brna se při jednání s úřady dosud nesetkal s faktem, že část města je prohlášena městskou památkovou rezervací. Domnívá se, že prohlášení historického jádra města MPR bylo pro Brno spíše přínosem.

Typický Brňan také ví, čeho se týká Program regenerace MPR a MPZ a správně tedy zvolil variantu, že se jedná o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města.

Typický obyvatel Brna se občas setkal ve městě s lidmi, kteří do Brna přijeli, aby si prohlédli jeho historické centrum. Myslí si, že starosta a zastupitelstvo města se spíše zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou Brna.

61

Typický Brňan je na své město hrdý a je rád, že zde bydlí.

Co se týče aktivit směřujících ke zvýšení návštěvnosti města, typický Brňan nebyl spokojen především se stavem silnic a veřejných prostranství a navrhoval také zlepšit pořádek a vzhled. Rovněž se domnívá, že je zapotřebí zapracovat na propagaci města a to nejen v rámci České republiky jako celku, ale i na úrovni jednotlivých regionů. Za zásadní považuje též vyřešit situaci bezdomovců a vykázat je alespoň z historického centra města.

3.2 Představitelé veřejné správy Většina oslovených respondentů zastává v obci funkci úředníka státní správy a pobývá v Brně již více než 30 let. Správně také uvedla, že historické centrum města bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací v roce 1989.

Převážná část představitelů veřejné správy odpověděla, že město má zpracován územní i regulační plán. Co se týče zpracování strategického plánu a plánu rozvoje města, byla ¼ respondentů přesvědčena, že je tento plán připravován. Totožný počet dotázaných ale tvrdil, že město Brno plán má, ovšem nevěděl, z kterého roku.

Více než polovina respondentů potvrdila, že Brno má zpracován Program regenerace MPR, bohužel jim však nebylo známo, zda a jak ve městě pracuje komise regenerace.

Rovná polovina dotázaných představitelů zastává názor, že prohlášení historického centra MPR bylo pro Brno zcela určitě přínosem a dle subjektivního hodnocení se oslovení představitelé veřejné správy též zcela určitě zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou Brna.

Jako možné výhody plynoucí z památkové ochrany města uvedlo nejvíce respondentů především uchování památkových hodnot a zvýšení návštěvnosti Brna. Naopak co se týče nevýhod, prohlásilo nejvíce představitelů veřejné správy, že neví o žádných negativech, jež by to Brnu přinášelo.

62

S jednáním o památkové ochraně města s pověřeným městským úřadem či Krajským úřadem nemá většina respondentů dosud žádné zkušenosti. Zkušenosti poloviny oslovených představitelů s jednáním s památkovým úřadem jsou však dobré.

Převážná většina dotázaných se v Brně velmi často setkala s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické stavby. Co se týče opatření přispívajících k větší návštěvnosti města, myslí si většina představitelů, že by bylo vhodné zlepšit pořádek a čistotu, odsunout automobilovou dopravu z historického centra města a v neposlední řadě také zlepšit propagaci a informovanost o městě.

Mezi oslovenými představiteli veřejné správy převažovaly ženy ve věku 46 – 55 let s vysokoškolským vzděláním.

63

4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala MPR Brno. Chtěla jsem zjistit, jaký postoj zaujímají k této problematice jak sami obyvatelé, tak představitelé z řad veřejné správy.

Co se týče mých zkušeností a postřehů v rámci marketingového výzkumu zaměřeného na postoje obyvatel, byla jsem nemile překvapena chováním některých respondentů. Všeobecně jsem se setkala se značnou neochotou a v některých případech dokonce i nezájmem o věc.

U polootevřených otázek zpočátku velká část dotázaných volila nadefinovanou variantu „nevím“. Bylo však patrné, že se jim nad položenými dotazy ani nechce jakkoli zamýšlet. Musela jsem tedy vyvinout značné úsilí, abych respondenty přiměla uvést rovněž vlastní varianty odpovědí.

Velmi mě také překvapilo, jak málo Brňanů vědělo o tom, že historické jádro bylo prohlášeno MPR. Velké procento dotázaných mi dokonce zahanbeně přiznalo, že se o této skutečnosti ode mne dozvídají poprvé.

Ačkoli jsem dle předchozí kapitoly, jež pojednává mimo jiné o profilu „typického obyvatele Brna“ sice dospěla k výsledku, že typický Brňan ví, čeho se Program regenerace MPR a MPZ týká, musím upozornit, že je velmi důležité, abychom si pozorně prostudovali komentář k tomuto 11. grafu. Správnou variantu sice zvolilo 64 respondentů (tedy nejvíce), avšak o pouhé 3 obyvatele méně bylo přesvědčeno, že se jedná o obnovu infrastruktury. Třebaže tedy dle grafického znázornění zvítězila správná odpověď, rozhodně nelze tvrdit, že by se tak stalo na základě výrazné početní převahy.

Dle mého názoru by tedy bylo zapotřebí zlepšit informovanost obyvatel města Brna nejen o Programu regenerace MPR a MPZ, ale především o existenci MPR Brno samotné (hlavně o datu jejího vzniku, vymezení její hranice, popř. taktéž o hranici ochranného pásma MPR).

64

Dále jsem uskutečnila dotazníkové šetření zaměřené na postoje veřejné správy. Byla jsem opět nemile překvapena, neboť návratnost vyplněných dotazníků činila necelých 33%. Důvodem mohla být časová vytíženost, nedostatek kompetencí, nezájem představitelů o spolupráci na bakalářské práci, či jednoduše nechuť dotazník vyplnit.

V případě většího počtu respondentů by výsledky měly vyšší vypovídací hodnotu.

Co se týče návrhů směřujících k zajištění větší návštěvnosti Brna, shodla se většina respondentů obou dotazníkových šetření, že by Brno mělo určitě zlepšit stav silnic a veřejných prostranství, více dbát na pořádek a vzhled, pořádat více kulturních akcí a zapracovat na celkové propagaci a informovanosti o městě samém.

Za velmi důležité rovněž považuji vyřešit situaci bezdomovců a odsunout je alespoň z historického centra. Neboť přestože Brno patří k městům, jež se mohou pyšnit bohatými historickými památkami, obávám se, že turista neznalý situace by mohl být poněkud zděšen zjištěním, v jakém stavu se nachází např. podchod pod hlavním vlakovým nádražím. A myslím, že tato zkušenost by v mnohých návštěvnících zanechala spíše nepříliš lichotivý první dojem, v krajním případě by je mohla od plánované návštěvy města dokonce odradit.

65

5 Soupis bibliografických citací BLAŽÍČEK, Oldřich, et al. Slovník památkové péče. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1962. 239 s. ISBN 27-065-62

DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Skvosty Čech, Moravy a Slezska. Praha: Euromedia Group, k. s., 2004. 216 s. ISBN 80-242-1311-7

HÁJEK, Tomáš. Zánik a vznik památkových péčí: Filozofie památkové péče. Praha: Epocha, 2005. 197 s. ISBN 80-86328-71-6

HRÁDEK, Mojmír, et al. Městské památkové rezervace. Praha: Olympia, a. s., 2000. 177 s. ISBN 80-7033-657-9

CHODILOVÁ, Dana. Brno. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2006. 127 s. ISBN 80-7236-413-8

66

6 Elektronické zdroje Dostupné z: 1. [cit. 2009-11-06] 2. [cit. 2009-11-06] 3.[ cit. 2009-11-08] 4. [cit. 2009-11-08] 5. [cit. 2009-11-09] 6. [cit. 2009-11-09] 7. [cit. 2009-11-09] 8. [cit. 2009-11-20] 9. [cit. 2009-11-20] 10. [cit. 2009-11-20] 11. [cit.2009-11-20] 12. [cit. 2010-03-06] 13. [cit. 2010-03-06] 14. [cit. 2010-03-06] 15. [cit. 2010-03-06] 16. [cit. 2010-03-06] 17. [cit. 2010-03-07] 18.[cit. 2010-03-07] 19. [cit. 2009-03-07] 20.[cit. 2010-03-28] 21. [cit. 2010-03-28] 22. [cit. 2010-04-04]

67

23. [cit. 2010-04-04] 24. [cit. 2010-04-06] 25. [cit. 2010-04-06] 26. [cit. 2010-04-06] 27. [cit.2010-04-16] 28. [cit.2010-04-16] 29. [cit. 2010-04-16] 30. [cit. 2010-04-16] 31.[cit. 2010-04-16] 32. [cit. 2010-04-16] 33. [cit. 2010-04-16] 34. [cit. 2010-04-16] 35.[cit. 2010-04-16] 36. [cit. 2010-04-16] 37.[cit. 2010-04-16] 38.[cit. 2010-04-16] 39.[cit. 2010-04-16] 40.[cit. 2010-04-16]

68

7 Přílohy Příloha A1: Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón Příloha A2: Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón

69

Příloha A1: D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště jsem vlastníkem rekreačního zde ve vlastním domě (bytě) a bydlím zde v nájmu objektu

Jiný *)

*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let 10 -20 let 20 -30 let

nad 30 let

3.

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6.

Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ne pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................

7.

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

8.

Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem o by se mohl historického centra města památkově chráněných domů na obnovu něm neslyšel týkat (ulice, kanalizace atd.) z prostředků státu a města

9.

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často občas zřídka nikdy

ano

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? spíše ne určitě ne určitě ano spíše ano nedovedu posoudit 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději hrdý a rád, že zde spokojen s bydlením v každé jiném šel bydlet bych se odstěhoval někam bydlím v tomto městě městě jinam jinam 12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další zlepšit stav silnic a sem jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o městě informační středisko veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 13. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání kde pracujete zaměstnazaměstnec nání Místo:

žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměststudent(ka) v důchodu podnikatel mateřská dovolená naný Tazatel:

Datum:

70

Příloha A2: D O T A Z N Í K (typ BP – A) pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města……………………………………. Jde o: 1. 2.

a) městkou památkovou rezervaci (MPR)

Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta

b) městskou památkovou zónu (MPZ)

tajemník

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let

jiná………………..

10 -20 let

20 -30 let

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce……………… 4.

nad 30 let nevím

Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán regulační plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace

5.

Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku… je připravován uvažujeme o jeho zpracování

6.

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán je připravován

7.

uvažujeme o jeho zpracování

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o jejím velmi aktivní formální zřízení

ne a ani nám nechybí

8.

Domníváte se, že prohlášení historického centra MPR (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

9.

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………………………… 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………………………… 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vašim pověřeným městským úřadem? …………………………………………………………………………………………………………… 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ……………………………………………………………………………………………………………… 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? …………………………………………………………………………………………………………… 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 16. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ……………………………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání Místo:

žena do 17 let 18-25 základní/vyučen Tazatel:

26-35

36-45 střední

46-55 56 a více vysokoškolské

Datum:

71