Městská památková rezervace Brno – postoj občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch
1
Poděkování Chtěla bych poděkovala paní Mgr. Stanislavě Pachrové za vedení a odbornou spolupráci v průběhu vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli ochotni poskytnout potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
2
Městská památková rezervace Brno – postoj občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch
Michaela Tesařová
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu
Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2009
3
Copyright © 2009 Michaela Tesařová
4
Abstrakt Práce seznamuje s městskou památkovou rezervací Brno. V kapitole 2 je uveden památkový fond České republiky, v kapitole 3 památková ochrana v ČR. V kapitole č. 4 zmiňuji památkovou péči na mezinárodní úrovni, v kapitole 5 následují městské památkové rezervace a zóny. 6. kapitola se zabývá programy na obnovu památek, 7. kapitola fondy EU. 8. a 9. kapitola je věnována výzkumné části. V 10. kapitole je uvedena analýza výsledků šetření a v 11. kapitole je závěr práce. Kapitoly 12, 13 a 14 obsahují summary, použité zdroje a přílohy.
Abstract My thesis is connected with the Urban Conservation Area Brno. In chapter 1 you can find the Monumental fund of the Czech Republic, in chapter 3 Monumental protection in the Czech Republic. Chapter 4 is about monumental care on the international level, chapter 5 deals with the urban conservations areas and zones. In part 6 you can find programes for monuments restoration, 7. part is connected with EU funds. Chapters 8 and 9 act with researches. In the following 5 parts there are anylysis of the questionnaires, conclusion and the information source.
5
Obsah 1 Úvod.............................................................................................................................11 2 Památkový fond České republiky.................................................................................13 2.1 Památkový fond a jeho součásti............................................................................13 2.2 Restaurování kulturní památky a národní kulturní památky.................................13 3 Památková ochrana v České republice.........................................................................14 3.1 Historie památkové péče.......................................................................................14 3.2 Orgány a organizace státní památkové péče (zákon č. 20/1987 Sb.)....................14 3.2.1 Odbor kultury.................................................................................................16 3.2.2 Odbor památkové péče...................................................................................16 3.3 Vztah státní památkové péče a cestovního ruchu..................................................17 3.4 Státní odborná organizace – Národní památkový ústav........................................18 3.5 Legislativa v oblasti památkové péče....................................................................18 4 Památková péče na mezinárodní úrovni.......................................................................20 5 Městské památkové rezervace a zóny..........................................................................22 5.1 Městská památková rezervace Brno......................................................................24 5.1.1 Historie Brna...................................................................................................24 5.1.2 Kultura............................................................................................................25 5.1.3 Památky Brna.................................................................................................26 5.1.4 Městské projekty podpořené evropskými fondy............................................28 6 Programy na obnovu památek......................................................................................30 6.1 Program regenerace...............................................................................................30 6.1.1 Proces rozdělování a poskytování příspěvků..................................................34 6.1.2 Příspěvek z rezervy programu........................................................................34 6.2 Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu JMK v oblasti památkové péče..............................................................................................................................34 6.3 Cíle památkové péče v JMK..................................................................................36 7 Fondy Evropské unie....................................................................................................37 7.1 Regionální operační programy..............................................................................37 7.2 Operační programy................................................................................................38 7.3 Programy finančních mechanismů Evropského Hospodářského Prostoru (EHP) a Norska..........................................................................................................................38 8 I. Výzkumná část .........................................................................................................41 8.1 Činnost města za rok 2006.....................................................................................41 8.2 Činnost města za rok 2007.....................................................................................41 8.3 Celkové množství kulturních památek..................................................................42 8.4 Stavebně-technický stav památek..........................................................................42 8.5 Finanční prostředky čerpané z JMK......................................................................42 8.5.1 Dary a dotace ze zdrojů JMK.........................................................................43 8.6 Pozitiva a negativa památkového fondu JMK.......................................................43 9 Výzkumná část - dotazník............................................................................................44 9.1 Obyvatelé městské památkové rezervace Brno.....................................................44 9.1.1 Výsledky dotazníkového šetření pro občany..................................................45 9.2 Představitel pobočky Národního památkového ústavu města Brna......................53 9.3 Představitel samosprávy MPR Brno......................................................................53 10 Analýza výsledků a návrhy řešení..............................................................................55 10.1 SWOT analýza.....................................................................................................55 10.2 Návrhy řešení.......................................................................................................55 11 Závěr...........................................................................................................................57
6
12 Summary.....................................................................................................................58 13 Použité zdroje.............................................................................................................59 14 Seznam příloh.............................................................................................................61 15 Přílohy........................................................................................................................62 15.1 Dotazník představitele Národního památkového ústavu v Brně.........................62 15.2 Dotazník představitele Magistrátu města Brna....................................................63 15.3 Dotazník pro obyvatele městský památkových rezervací...................................64 15.4 Žádost o neinvestiční dotaci (příspěvek) na rok 2009.........................................65 15.5 Slovníček pojmů..................................................................................................67
7
Seznam ilustrací a tabulek Seznam ilustrací Obr. 1 Dům pánů z Lipé (www.brno.cz), str. 16 Obr. 2 Petrov (www.brno.cz), str. 17 Obr. 3 Špilberk (www.brno.cz), str. 17 Obr 4 Stará radnice (www.brno.cz), str. 18 Obr. 5 Kašna Parnas (www.brno.cz), str. 18
8
Seznam tabulek Tab. č. 1 Přímé a nepřímé pomoci při úhradě nákladů spojených s obnovou památek, str. 24 Tab. č. 2 Priority finančního mechanismu EHP a Norska, str. 30
9
Předmluva Předmětem této bakalářské práce je zjištění postojů občanů a veřejné správy k obnově památek v Městské památkové rezervaci Brno. V práci je popsán způsob získávání finančních prostředků z dotací a grantů na obnovu památkového fondu. Uvádím zde také informace o programech na obnovu památek v rámci Evropské unie. Součástí bakalářské práce je sociologický výzkum, který provedu formou dotazníkového šetření. Všechny zjištěné informace budou převedeny do tabulek a grafů. Během zpracovávání celé práce budou použity údaje z knižních i internetových zdrojů. Výzkum se uskuteční v měsíci září a říjen 2008 v centru Brna.
10
1 Úvod Jedním z veřejných zájmů České republiky je zájem na její kulturní hodnotě, která je součástí života současné i budoucí společnosti. Významnou oblastí hmotného kulturního dědictví je památkový fond. V celé práci se budu zabývat ochranou a uchováváním památkového fondu, na jeho poznávání a zprostředkování. Hlavním prostředkem pro realizaci ochrany památek se uvádí pojem památková péče, která je realizována samotnou činností vlastníka, správních orgánů a odborných organizací a také činnostmi jako je bádání, hodnocení a dokumentace památkového fondu. Pro pochopení celé bakalářské práce je nutné vysvětlit 2 základní pojmy. Jsou jimi městská památková rezervace (dále jen „MPR“) a městská památková zóna (dále jen „MPZ“). MPR je ucelená část historického města, jehož území má homogenní památkovou hodnotu a představuje nejvyšší stupeň památkové ochrany. Podmínky ochrany se vztahují i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. MPZ je ucelená část historického města, jehož území má diferencovanou památkovou hodnotu a které představuje památkové hodnoty, které odpovídají chráněnému urbanistickému souboru. Charakter území zde neurčují jednotlivé památky, ale půdorys, prostorová skladba a panoráma.1 Bakalářská práce bude zaměřena především na regeneraci MPR a MPZ, která v současné době přechází z etap formulace cílů a hledání finančních zdrojů pro zabezpečování rekonstrukcí a modernizací nemovitých památek do etapy dokončování revitalizace historických částí sídel a tím i dalšího rozvoje podnikání a bydlení v historických částech obcí. Cílů této bakalářské práce uvedu hned několik: - zmapovat výsledky Programu regenerace MPR a MPZ za posledních 15 let - zjistit postoje občanů k obnově památek na území MPR - ověřit postoje představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historických center měst, pozitiva a negativa ochrany - využití finančních prostředků z dotací a grantů na obnovu památkového fondu - zjistit programy na obnovu památek v rámci Evropské unie
1
Zákon č. 20/1987 Sb.
11
Na závěr práce provedu výzkum formou dotazníku pro obyvatele města, představitele samosprávy a památkového ústavu. Výsledky šetření převedu do jednoduchých grafů a tabulek. Pokud neuvedu jinak, tabulky a grafy jsou zdrojem vlastního šetření.
12
2 Památkový fond České republiky Památkový fond České republiky tvoří: a) věci a soubory věcí, kterým byla na základě zákona činností veřejné správy založena právní ochrana nebo jejich status součásti památkového fondu (kulturní památka, národní kulturní památka, památková zóna, rezervace, památky místního významu. b) věci a soubory věcí, které mohou být předmětem památkového zájmu v budoucnosti (věci, které jsou předmětem řízení o zápisu do seznamu kulturních památek).
2.1 Památkový fond a jeho součásti 1) Kulturní památka – věc nebo soubor věcí, která je zapsána do seznamu kulturních památek 2) Národní kulturní památka – kulturní památky, které dokumentují nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace, které jsou nemovitostmi s jedinečným architektonickým, urbanistickým nebo stavitelským významem,…. 3) Památková zóna – území se soubory nemovitých věcí, které mají z hlediska architektury, urbanismu, krajinářské tvorby zvláštní význam (historická města, významné vesnice,..) 4) Památková rezervace – území s velkým množstvím kulturních statků (historická jádra měst) 5) Památka místního významu – věci, které v celostátním měřítku nedosahují kvalit, aby se mohly stát kulturní památkou 6) Památka s mezinárodním statutem – součást kulturního dědictví, která je evidována podle mezinárodních úmluv
2.2 Restaurování kulturní památky a národní kulturní památky Restaurování je druh zásahu na kulturní památce nebo národní kulturní památce, restaurování je oprávněn provádět restaurátor s oprávněním Ministerstva kultury. K restaurování je potřeba rozhodnutí orgánu památkové péče a to na základě předchozí žádosti vlastníka památky.
13
3 Památková ochrana v České republice Obor památkové péče je definován jako soubor vzájemně provázaných vědecko výzkumných, dokumentačních, legislativně právních, administrativních, ekonomických, investorských, projektových, stavebních, publikačních a dalších odborných a praktických činností, které směřují k poznávání, uchovávání a k prezentaci fondu kulturních památek. Na péči o památky se podílí celá řada subjektů, o kterých se v této práci budu podrobněji věnovat.
3.1 Historie památkové péče Na začátek bych uvedla něco málo z historie památkové ochrany v České republice: Tradice památkové ochrany historických jader českých, moravských a slezských měst sahá do roku 1950, kdy vláda ČSR rozhodla o programu obnovy vybraných památek. Rozšířená koncepce ochrany historických měst se připravovala od roku 1972 – 1973. Česká republika vytvořila systém státní památkové péče, ve kterém navázala na více než 150letou tradici instituce státní památkové péče v Rakousku-Uhersku. Tyto státy vytvářely státní odborné instituce, které měly za úkol pečovat o památky. V České republice je v současnosti vytvořený systém státních orgánů (ministerstvo kultury) a státních odborových organizací (Národní památkový ústav).
3.2 Orgány a organizace státní památkové péče (zákon č. 20/1987 Sb.) Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, kterými jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady s rozšířenou působností. Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace státní památkové péče. Ministerstvo kultury - zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče - sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni podmínky - koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče - zřizuje jako svůj poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči - spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání - zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče
14
- vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností Památková inspekce - dohlíží, jak je zabezpečována péče o kulturní památky - provádí rozbor stavu státní památkové péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení - spolupracuje s orgány státní památkové péče, správními úřady, kontrolními orgány, kraji, obcemi a odbornou organizací Krajský úřad - plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě ČR - vykonává dozor při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče Kraj v samostatné působnosti - schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v ČR a po projednání s Ministerstvem kultury - schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji - usměrňuje kulturně-výchovné využití kulturních památek v kraji Obecní úřad obce s rozšířenou působností - vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v ČR - zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, zóně nebo v ochranném pásmu - usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou obcemi - koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou opatřenou nápisem „Kulturní památka“ a velkým státním znakem - vykonává dozor při obnově kulturních památek a při stavbě, změně stavby, terénních úpravách,…. Obec - pečuje o kulturní památky v místě a kontroluje, jak vlastníci kulturních památek plní povinnosti, které jim jsou uloženy Odborná organizace státní památkové péče
15
- zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, podklady pro prognózy, koncepce a výhledy rozvoje - organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče - vede ústřední seznam kulturních památek - připravuje odborné podklady pro Ministerstvo kultury - zabezpečuje odborný dohled nad prováděním péče o kulturní památky - sleduje kulturně výchovné využití památek a jejich propagaci - zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče
3.2.1 Odbor kultury Hlavní činnosti Odboru kultury: - zpracovává koncepci kultury v působnosti města - ve spolupráci s městskými částmi a v souladu s ekonomickými možnostmi vytváří a koordinuje podmínky pro kulturu a umění a napomáhá tvůrčím aktivitám při jejich uplatnění ve městě - zabezpečuje kulturní činnost celoměstského, popřípadě regionálního významu - zajišťuje údržbu, opravy a úpravy pomníků, památníků, pamětních desek a plastik, které nejsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek a jsou v majetku města - zajišťuje realizaci pamětních desek významným osobnostem - provádí kontrolu výkonu státní správy na úseku správního řízení v oblasti přestupků - poskytuje dotace z rozpočtu města na projekty v oblasti kultury
3.2.2 Odbor památkové péče Hlavní činnosti odboru památkové péče: - plní funkci orgánu státní správy na úseku památkové péče podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů - zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturními památkami, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu - vydává závazná stanoviska ke všem stupňům projektové dokumentace při provádění údržby, opravě, rekonstrukci, restaurování nebo jiné úpravě kulturní památky nebo jejího prostředí
16
- vydává závazná stanoviska ke všem stupňům projektové dokumentace objektů, které nemají statut kulturní památky, ale nacházejí se v městské památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu - vyjadřuje se (Ministerstvu kultury ČR) k prohlašování a ke zrušení prohlášení věci za kulturní památku - ve spolupráci s Národním památkovým ústavem připravuje a realizuje prohlášení ochranných pásem kulturních památek a památkově chráněných území - provádí státní stavební dohled při obnově památek z hlediska památkové péče - koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou „Kulturní památka" - spolupracuje s Národním památkovým ústavem v rozsahu daném zákonem o státní památkové péči a při plnění svých úkolů se opírá o odbornou pomoc této odborné organizace - spolupracuje se stavebními úřady v rozsahu daném stavebním zákonem. - provádí památkovou kontrolu a dohled, ukládá opatření k zajištění péče o kulturní památky či k odstranění závad - vede sankční a přestupková řízení při porušování zákona o státní památkové péči a ukládá pokuty - usměrňuje péči o kulturní památky - přijímá žádosti a zpracovává agendu spojenou s poskytováním neinvestičních dotací na obnovu a zachování kulturních památek z rozpočtu města - zajišťuje alokaci finančních prostředků státních dotací přidělených městu z programů Ministerstva kultury
3.3 Vztah státní památkové péče a cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu v oblasti kulturních památek je určen především zájmem veřejnosti o památky. Dřívější správní, reprezentační a vojenské využití bylo nahrazeno využitím kulturně-výchovným. Zpřístupnění památkových objektů, které mají vysoké kulturní hodnoty, jsou základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu v kraji. V této chvíli je většina památkových objektů, která jsou přístupná veřejnosti, spravována prostřednictvím organizací státní památkové péče. malá orientace státu na rozvoj cestovního ruchu ve vztahu ke státní památkové péči s sebou přináší rezervy v oblasti využívání objektů a finančních příjmů.
17
Vytvoření koncepce a strategie rozvoje v oblasti památkové péče mohou orgány kraje ovlivnit výši přínosu financí.
3.4 Státní odborná organizace – Národní památkový ústav Je odbornou organizací státní památkové péče dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Jeho zřizovatelem je Ministerstvo kultury České republiky, sídlo má v Praze. NPÚ má svoje ústředí v Praze, Českých Budějovicích, Ústí n. Labem, Plzni, Liberci, Pardubicích, Ostravě, Brně, Olomouci a Kroměříži. NPÚ má několik úseků: a) Úsek ředitele b) Odborný úsek - odbor ochrany, evidence, dokumentace, průzkumů a sledování památkového fondu - odbor péče o památkový fond - odbor péče o archeologický fond - technologická laboratoř c) Provozně ekonomický úsek Jedním z důležitých úkolů památkové péče je i výchova nových odborníků a jejich celoživotní vzdělávání.
3.5 Legislativa v oblasti památkové péče Základními legislativními předpisy, které vymezují práva a povinnosti v oblasti památkové činnosti jsou: ¸ Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění ô Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění m Zákon č. 500/2004 Sb.,správní řád, v platném znění Ž Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění m Zákon č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění - Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění Z Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění { Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
18
Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Z
Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
œ
Nařízení vlády 54/1989 Sb., o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace Nejdůležitějším spisem je právě zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl už několikrát pozměněn. Jeho úkolem je vytvoření podmínek pro úlohu státu v oblasti péče o kulturní památky a také vymezuje úlohu státu a jiných subjektů při realizaci ochrany a péče o kulturní památky. Mezinárodní úmluvy: Kromě památkového zákona jsou důležité pro památkovou péči mezinárodní úmluvy, které jsou ratifikované Parlamentem ČR a které se staly součástí našeho právního řádu: •
•
Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (č. 94/1958 Sb.) Úmluva o opatření zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu
kulturních statků (č. 15/1980 Sb.) •
Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (č. 73/2000 Sb. m. s.)
•
Úmluva o ochraně archeologického dědictví (č. 99/2000 Sb. m. s.)
19
4 Památková péče na mezinárodní úrovni Památková péče v naší republice je také součástí mezinárodní památkové péče. Je stálou součástí programu činnosti Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO a v jejím rámci hlavně Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS, která byla založena v roce 1965. Na úrovní mezinárodní právní ochrany památek byla v roce 1954 přijata mezinárodní Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu – tzv. Haagská konvence. Poté byly přijímány a členským státům doporučovány mezinárodní zásady o archeologických vykopávkách, o ochraně přírodních krás, kulturního a přírodního dědictví, o ochraně památkových souborů a o mezinárodní výměně kulturních statků. V roce 1850 byla vytvořena Centrální komise pro výzkum a zachování stavebních památek (sídlo je ve Vídni), byli jmenováni konzervátoři pro výzkum a zachování stavebních památek. Nejvýznamnější osobou v té době byl Alois Riedl, který byl profesorem na Univerzitě ve Vídni. Mezi jeho hlavní zásluhy patří zejména zbavení závislosti dějin umění na kulturních dějinách, jako první pochopil charakter moderní památkové péče, vypracoval návrh rakouského památkového zákona,… Za zakladatele moderní památkové péče je považován Max Dvořák (1874 – 1921), ten vydal „Katechismus památkové péče“. Zahraniční organizace, které působí v oblasti kulturního dědictví: a) The World Heritage Fund (Fond na ochranu světového a přírodního dědictví) - zdroje tvoří povinné a dobrovolné příspěvky smluvních států - podmínkou pro získání podpory je finanční příspěvek dané smluvní země do rozpočtu UNESCO - sídlo má v Paříži b) Europa Nostra - nezisková evropská organizace - hlavním cílem je podpora vyšší úrovně architektury projektování ve městském a venkovském prostředí - součástí je také Europa Nostra Restoration Fund (Fond pro restaurování a konzervaci památek) - sídlo má v Nizozemí Komunitární programy Evropské unie: Byly otevřeny celkem 3 programy:
20
a) Program Kaleidoskop – pro umělecké a kulturní aktivity b) Program Ariane – podpora literatury a četby c) Program Raphael – ochrana kulturního dědictví, zpřístupňování kulturního dědictví veřejnosti Z těchto programů byl připraven pro oblast kultury na období let 2000 – 2004 jeden program s názvem Culture 2000 d) Culture 2000 - program Evropského společenství - zaměřen na podporu evropského regionu - podpora v oblasti nemovitého a movitého kulturního dědictví
21
5 Městské památkové rezervace a zóny Na začátek této kapitoly bych uvedla, jaké jsou vlastně výhody a nevýhody MPR a MPZ: a) Výhody •
znalost skutečného stavu a technická podpora na úrovni města
•
obnova veřejných prostranství, hlavně historické zeleně v Brně
•
zvyšující se zájem vlastníků o stav objektů
•
kvalitní správa území ze strany měst
b) Nevýhody •
finanční náročnost rekonstrukcí
•
nepružnost změn v evidenci
•
mapové podklady jsou nedostatečné
•
odlišný způsob vedení evidence památek
•
modernizace inženýrských sítí, která škodí památkám
Proces vyhlašování městských památkových rezervací byl zakončen roku 1989 (Brno, Kolín, Lipník nad Bečvou, Plzeň, Příbor). V naší republice máme 41 městských památkových rezervací a 261 památkových zón: •
Městská památková rezervace Brno
•
Městská památková rezervace Cheb
•
Městská památková rezervace Domažlice
•
Městská památková rezervace České Budějovice
•
Městská památková rezervace Český Krumlov
•
Městská památková rezervace Františkovy Lázně
•
Městská památková rezervace Horšovský Týn
•
Městská památková rezervace Hradec Králové
•
Městská památková rezervace Jaroměř II - Josefov
•
Městská památková rezervace Jičín
•
Městská památková rezervace Jihlava
•
Městská památková rezervace Jindřichův Hradec
•
Městská památková rezervace Kadaň
•
Městská památková rezervace Kolín
•
Městská památková rezervace Kroměříž
22
•
Městská památková rezervace Kutná Hora
•
Městská památková rezervace Lipník nad Bečvou
•
Městská památková rezervace Litoměřice
•
Městská památková rezervace Litomyšl
•
Městská památková rezervace Loket
•
Městská památková rezervace Mikulov
•
Městská památková rezervace Moravská Třebová
•
Městská památková rezervace Nové Město nad Metují
•
Městská památková rezervace Nový Jičín
•
Městská památková rezervace Olomouc
•
Městská památková rezervace Pardubice
•
Městská památková rezervace Pelhřimov
•
Městská památková rezervace Plzeň
•
Městská památková rezervace Prachatice
•
Městská památková rezervace Praha
•
Městská památková rezervace Příbor
•
Městská památková rezervace Slavonice
•
Městská památková rezervace Tábor
•
Městská památková rezervace Telč
•
Městská památková rezervace Terezín
•
Městská památková rezervace Třeboň
•
Městská památková rezervace Úštěk
•
Městská památková rezervace Znojmo
•
Městská památková rezervace Štramberk
•
Městská památková rezervace Žatec
•
Městská památková zóna Náchod
Z městských památkových zón bych jen vyjmenovala: •
HRADČANY
•
Městká památková zóna Poběžovice
•
Městská památková zóna Nymburk
•
Městská památková zóna Štíty
•
Městská památková zóna - Napajedla
23
•
Městská památková zóna - Otrokovice
•
Městská památková zóna - Vizovice
•
Městská památková zóna Barandov
•
Městská památková zóna Bavorov
•
Městská památková zóna Bechyně
•
Městská památková zóna Bečov nad Teplou
•
Městská památková zóna Benátky nad Jizerou
•
Městská památková zóna Benešov nad Černou
•
Městská památková zóna Benešov nad Ploučnicí
•
Městská památková zóna Beroun
•
Městská památková zóna Bělá pod Bezdězem
•
Městská památková zóna Bílina
•
Městská památková zóna Bílovec
•
Městská památková zóna Blatná
•
Městská památková zóna Bor u Tachova
•
Městská památková zóna Boskovice
5.1 Městská památková rezervace Brno (Název rozhodnutí: Nařízení vlády ČSR č. 54/1989 SB. ze dne 19.4.1989 o prohlášení území historických jader měst Kolína, Brna, Plzně, Příboru a Lipníku nad Bečvou za památkové rezervace) Hranice Městské památkové rezervace (MPR) Brno Vede od Úvozu na východ po vnější uliční čáře ulic Gorkého, Veveří, Žerotínova nám., Moravského nám., pokračuje po vnější straně Koliště ke křižovatce s Cejlem, kde přechází na vnitřní uliční čáru Koliště, Dornychu, Uhelné a Hybešovy, přechází na vnější stranu zástavby ulice Kopečné, Anenské a Pekařské, severní stranou Mendlova nám., ulicí Hlinky, Pivovarskou a na sever po západní straně ulice Úvoz zpět k výchozímu bodu.
5.1.1 Historie Brna Brno - druhé největší a nejvýznamnější město ČR leží v kotlině na řece Svratce a Svitavě v nadmořské výšce 190 – 425 m n. m. Dějiny města se začaly psát už v 9. století. Městská práva a privilegia byla městu potvrzena v roce 1243 Václavem I. V Brně působili významní architekti – Adolf Loos, Bohuslav Fuchs nebo Ludwig Mies van der Rohe. Siluetu města tvoří hrad Špilberk, 24
kde se zachoval raně gotický palác se dvěma kaplemi, který se později stal barokní pevností a v 19. století také věznicí pro politické vězně. Na vrchu Petrov se tyčí katedrála sv. Petra a Pavla. Na začátku 16. století vznikl v Brně portál staroměstské radnice. V Brně najdeme spoustu historických staveb – dům pánů z Lipé, kostel sv. Jakuba, kašna Parnas, divadlo Husa na provázku a spousta dalších. Z moderních staveb je to např. Mahelovo divadlo, Kleinův palác,… Od začátku 19. století se Brno stalo střediskem textilního a strojírenského průmyslu. V roce 1928 vzniklo jádro brněnského Výstaviště. Brno je sídlem nejvyšších institucí – Nejvyšší správní soud, Nejvyšší soud, Ústavní soud ČR a Nejvyšší státní zastupitelství ČR Zajímavé cíle můžeme najít i mimo centrum – zoo, botanická zahrada, Masarykův okruh,… Brno spolupracuje s 10 městy Evropy: Lipsko, Poznaň, Kaunas, Voroněž, Vídeň, Utrecht, Rennes, St. Polten, Leeds, v USA je partnerským městem Dallas. Cílem zahraniční spolupráce je přispět ke zlepšení kvality života obyvatel města.
5.1.2 Kultura Významným rozvojovým faktorem brněnské kultury je skutečnost, že její základy byly formovány multietnickou různorodostí města (působili zde Rakušané, Němci, Židé,..). Problémy
a riziky je nestabilita
ekonomických
podmínek,
které
vycházejí
z nepojmenovaných a neřešených situací a vztahů na trhu. I přes snahu zvyšovat vlastní výnosy, získávat granty a dotace z jiných zdrojů jsou prostředky, se kterými kulturní organizace hospodaří, nedostačující. Snaha o pokrytí zvyšujících se nákladů na služby a energie způsobuje, že na vlastní činnost se může vynaložit stále méně finančních prostředků. Snižuje se počet premiér, objevují se obnovené premiéry, které si nevyžadují tak vysoké náklady. Hostování významných osobností je taktéž omezováno financemi. Redukovány jsou i náklady na propagaci, musí se zvyšovat cena vstupenek. Město Brno se podílí na pořádání významných kulturních akcí, přehlídek, festivalů a výstav. Tyto aktivity pořádají městem zřízené příspěvkové organizace. Pokud je pořadatelem město, jsou akce zajišťovány díky smluvním partnerům, jiné aktivity Brno podporuje formou dotací.. Dotační řízení na rozdělení financí se vyhlašuje každý rok. Dotace jsou dvojího charakteru: a) určené na konkrétní projekty a na provozní náklady
25
b) pro právnické subjekty na zajištění podmínek spojených s činností – pěvecké a divadelní soubory, ediční činnost
5.1.3 Památky Brna V Brně je velká koncentrace památkového fondu, která zahrnuje díla všech stavebních slohů. Nachází se zde asi 1350 movitých i nemovitých objektů, které jsou zaevidovány v Ústředním seznamu kulturních památek. Na území města se nachází Městská památková rezervace Brno, ochranné pásmo MPR Brno, památková zóna lidové architektury Tuřany – Brněnské Ivanovice a ochranné pásmo souboru nemovitých kulturních památek v Líšni. Z nejvýznamnějších památek bych jmenovala: 1) Dům pánů z Lipé V letech 1589 – 1596 ho postavil Antonio Gabri, o sochařskou výzdobu se postaral Giorgio Gialdi. V současné době slouží budova jako obchodní pasáž (obr. 1).
(Obr. 1 Dům pánů z Lipé) 2) Petrov Jedna z hlavních dominant města, ve 14. století byla katedrála goticky přestavěna. Roku 1643 koste při švédském obléhání vyhořel. Rekonstrukce byla dokončena vídeňským architektem Augustem Kirsteinem roku 1909 (obr. 2).
26
(Obr. 2 Petrov) 3) Špilberk Hrad byl založen ve 13. století jako zeměpanské sídlo. Z pevnosti se poté stalo nejtěžší vězení rakouské monarchie. V posledních letech je Špilberk sídlem Muzea města Brna. Návštěvníkům jsou přístupné kasematy s mučírnou a skřipcem a kobky známých vězňů – barona Trenka a loupežníka Babinského (obr. 3).
(Obr. 3 Špilberk) 4) Stará radnice O radnici se vypráví řada pověstí, jedna z nich pojednává o brněnském drakovi a kole. Tyto symboly najdeme přímo v průchodu budovy. Pohled na město poskytuje 63 m vysoká vyhlídková věž. V současné době je na radnici turistické informační centrum (obr. 4).
27
(Obr. 4 Stará radnice) 5) Kašna Parnas Byla postavena v letech 1690 – 1695 podle návrhu architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Kašna symbolizuje jeskyni z přírodních kamenů. Postavy zobrazují tři říše – Babylónii, Persii a Řecko (obr. 5).
(Obr. 5 Kašna Parnas)
5.1.4 Městské projekty podpořené evropskými fondy Město Brno prostřednictvím strukturálních fondů a fondu soudržnosti věnuje více než třetinu rozpočtu na snížení rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů a nerovností v blahobytu občanů. V současné době realizuje tyto projekty:
28
1) Klíče k přáním (The keys for the children´s wishes) – cílem projektu, který vznikl na základě partnerství města Brna a Poznaně bylo setkání občanů různých věkových kategorií se zaměřením na problematiku dětských práv, projekt je podpořen z grantu Programu Evropa pro občany 2) Sanace skalní stěny v Brně – Bosonohy – tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu životní prostředí 3) Nízkoenergetická
Základní škola Kamínky Brno – cílem je dosáhnout
nízkoenergetického standardu budovy, je to 1. projekt města Brna, který je podpořen z Operačního programu životní prostředí 4) Modernizace turistického informačního centra -. další zkvalitnění služeb centra, spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Společného regionálního programu 5) Přístup občanů k internetu prostřednictvím veřejné knihovny – realizováno díky finančním prostředkům Společného regionálního operačního programu strukturálních fondů EU 6) URBACT Hous-Es: Správa a regenerace sídlišť – síť, která spojuje 11 evropských měst, byla vytvořena za účelem výměny zkušeností v oblasti regenerace zanedbaných sídlišť, program je spolufinancován EU prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj 7) Projektová absorpční kapacita města Brna – IT podpora řízení projektů spolufinancovaných z fondů EU – užití softwarových prostředků na plánování, správu a řízení rozvojových projektů města 8) Projektová absorpční kapacita města Brna – územní rozvoj a inovace – zaměřeno na schopnost připravovat kvalitní projekty v oblasti územního rozvoje a projekty výzkumu v oblasti medicíny 9) Inovační a propagační materiály města Brna – zlepšení nabídky informací o atraktivitách města turistům a veřejnosti, spolufinancováno díky Společnému regionálnímu programu EU
29
6 Programy na obnovu památek Cestovní ruch byl do roku 2000 rozvíjen na základě koncepčních materiálů, které připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, ale se změnou územně správního členění dostává prioritu samosprávní řízení prostřednictvím regionů. Proto iniciovala Česká centrála cestovního ruchu (Czech Tourism) zpracování regionálních a krajských programů rozvoje cestovního ruchu. Programy rozvoje turistických regionů mají za úkol zmapovat potenciál v regionu z hlediska cestovního ruchu a definovat projekty, které budou rozvíjet cestovní ruch v dané lokalitě. Cílem je také sjednotit postupy k rozvoji cestovního ruchu, shromažďovat finanční prostředky, vytvářet podmínky pro rozvoj infrastruktury, definovat profil současného a budoucího turisty a definovat pozici krajů při rozvoji cestovního ruchu. V následující podkapitole budu jednotlivým programům věnovat podrobněji.
6.1 Program regenerace Vláda ČR dne 25. března 1992 schválila Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Uložila do 30. června 1992 založit pracovní skupinu pro regeneraci MPR a MPZ. Do 31. srpna 1992 bylo nutné předložit ministru financí návrh na vyčlenění prostředků ze státního rozpočtu. 1. Co vlastně je Program regenerace MPR a MPZ ČR? Je projevem vůle vlády ČR napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních a ekonomických podmínek k jejich regeneraci. Smyslem regenerace je rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního
prostředí
měst,
ale
také
vytvoření
atraktivních
ohnisek
rozvoje
podnikatelských aktivit. 2. Cíle programu Provádět neodkladné práce na záchranu ohrožených objektů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ, obnovovat systémy technické infrastruktury, provádět rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství, oživit MPR a MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti, vyvolávat a podporovat kulturní činnosti,…. 3. Organizační zabezpečení Ministerstva kultury, životního prostředí a pro hospodářskou politiku a rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska pracovní skupinu pro regeneraci MPR a MPZ ČR. Předmětem jeho činnosti je vykonávat poradenské a informační 30
služby, vykonávat expertizní činnosti pro orgány státní správy a samosprávy, napomáhat odbornými službami městům a jejich sdružením při utváření výkonné komunální samosprávy k zajištění záchrany a regenerace MPR a MPZ, shromažďovat a publikovat informace a zkušenosti, které se vztahují k problematice regenerace historických sídel, spolupracovat se zahraničními institucemi. 4) Příprava programů K Programu regenerace MPR a MPZ se může přihlásit každé město, které má na svém území vyhlášenou MPR nebo MPZ nebo město, které se o tento statut hlásí. 5) Pracovní skupina programu Město si zřídí stálou pracovní skupinu, v jejím čele je člen městské rady, jejími členy jsou hlavní koordinátor programu z řad pracovníků městského úřadu, představitel památkové péče, architekt, zástupci orgánů státní správy,…. 6) Další opatření k zabezpečení programu Pro ekonomické a informační zabezpečování programu si město může vytvářet v rozsahu odpovídající potřebám: - informační a poradenské středisko programu zaměřené na širokou veřejnost - účelový finanční fond pro doplňkový způsob veřejného financování mimo rozpočet města - smíšenou společnost (a. s., s. r. o.) s majoritní účastí města a účastí dalších fyz. a práv. osob, jejímž hlavním předmětem činnosti bude zabezpečování realizace programu - nadaci pro zabezpečování realizace programu 7) Podklady pro zpracování návrhu programu Program musí vycházet z aktuální územně plánovací dokumentace a přiměřeně využít dalších podkladů. Pro návrh programu je nutné pořídit průzkumy a rozbory, které se zaměřují na popis a hodnocení území z hledisek: - kulturně-historických, památkových, urbanisticko-architektonických - provozně funkčních - ekonomických - demografických, sociologických, etnografických - ekologických - stavu technické infrastruktury - stavebního stavu objektu 8) Obsah programu a) podrobné cíle regenerace 31
b) grafická dokumentace c) tabulkový přehled akcí programu, který se týká: - záchrany ohrožených objektů - obnovy systémů technické infrastruktury - vnějších prostranství - sociálních problémů - ekonomického oživení - ekologických problémů - informací a osvěty Na podporu přípravy, zpracování a realizace programu se prostředky mohou vyčlenit: a) ze státního rozpočtu – záchrana církevních a kulturních památek b) z výdajů Nadace na záchranu kulturního dědictví c) ze Státního fondu pro životní prostředí d) z darů právnických a fyzických osob 9) Projednávání a schvalování programu Návrh programu projedná městský úřad veřejně na shromáždění občanů. Úplná dokumentace programu musí být k dispozici pro seznámení občanů i orgánů státní správy po dobu 30 dnů 10) Realizace programu Město může určit hlavního architekta MPR nebo MPZ a doporučit podnikatelům, aby s ním konzultovali své stavební záměry. Schválený program je základem pro výběrové nebo konkursní řízení podnikatelů a investorů v MPR nebo MPZ. 11) Podmínky udělování finanční podpory programu Pokud město samo finančně nestačí ne zabezpečení programu, požádá na jednotlivé akce o podporu z veřejných prostředků, a to: - nadřízený orgán (okresní úřad) - ústřední orgán - odborné pracoviště ČR Rozlišují se základní způsoby podpory akcí programu: - účelový nevratný finanční příspěvek z rozpočtu města nebo ze státního rozpočtu - bezúročná nebo zvýhodněná půjčka fyz. osobám - nepřímá finanční pomoc ve formě daňových úlev Pro lepší orientaci uvádím přehlednou tabulku: 32
Tab. č. 1 Přímé a nepřímé pomoci při úhradě nákladů spojených s obnovou památek
Předměty pomoci
Přímé a nepřímé pomoci při úhradě nákladů Finanční příspěvky Úvěry a půjčky Daňové úlevy
podle konkrétní doplňkové bezúročné osvobození od DPH Objekty veřejného zájmu bez situace až do 100 % s možností hypotéky stavebních větších zisků nákladů nebo příspěvku dodavatelů Objekty soukromé spotřeby a podnikání se ziskem, který kryje náklady stavebně technické péče
jen na zvýšené zrychlené náklady na odpisování investic, mimořádnou MPZ do snížené úroky, záruka dočasné pominutí 50 % města daní
Objekty soukromé spotřeby a podnikání se ziskem, který kryje zvýšené náklady na mimořádnou péči
0
snížené úroky
zrychlené odpisování investic
Na úrovní měst jsou finanční prostředky na podporu programů čerpány z: - rozpočtu města, bývají doplněny dotacemi z rozpočtu ČR - městského účelového fondu (daňové přirážky, poplatky a úplaty - ze zvláštních zdrojů pro zapojení památkových objektů do komerčního podnikání - darů mecenášů a výnosů sbírek, nadací Na úrovni nadřízeného orgánu jsou finanční prostředky čerpány zejména z: - globálních dotací - účelových příspěvků - jiných zdrojů Na úrovni republiky jsou finanční prostředky čerpány z: - ze státního rozpočtu - Nadace na záchranu kulturního dědictví - ze státního fondu pro kvótní prostředí - Fondu národního majetku pro posílení zdrojů bank a spořitelen - účelových prostředků zahraničního kapitálu pro rozvoj cestovního ruchu - jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob
33
6.1.1 Proces rozdělování a poskytování příspěvků Město v průběhu roku shromažďuje požadavky vlastníků památek v MPR nebo MPZ a tyto požadavky v průběhu roku předkládá v podobě tzv. anketních dotazníků Ministerstvu kultury. Ministerstvo na základě předložených materiálů a podle svých finančních možností přidělí městu určitý objem finančních prostředků. Po oznámení o přidělení finanční kvóty město rozhodne, na jaké akce tuto částku rozdělí. Je nutné, aby zájemce kontaktoval příslušné pracovníky odboru územního plánu s dostatečným předstihem.
6.1.2 Příspěvek z rezervy programu Obce, které vlastní objekty, které nejsou kulturními památkami, ale nachází se na území MPR nebo MPZ, mohou požádat přímo Ministerstvo kultury ČR, odbor památkové péče, o příspěvek z rezervy tohoto programu. Žádost z rezervy obsahuje údaje a přílohy jako běžná žádost z programu. Přílohy, které se předkládají se žádostí: - výpis z katastru nemovitostí nebo ověřená kopie - závazné stanovisko orgánu státní památkové péče k obnově památky - stavební povolení, sdělení k ohlášení stavebních prací - doklad o výběru zhotovitele díla - smlouva o dílo s rozsahem práce - kopie usnesení městského nebo obecního zastupitelstva o přiznání finančního podílu na obnově kulturní památky - fotodokumentace současného stavu památky nebo jejích částí
6.2 Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu JMK v oblasti památkové péče Vyhlašovatelem tohoto programu je Jihomoravský kraj. Program je zaměřen na zachování a obnovu kulturních památek, národních kulturních památek a zájmů památkové péče v památkové rezervaci, zóně nebo v ochranné pásmu památky, zachování, obnovy a zřízení objektů, které vykazují památkové hodnoty, na restaurování movitých kulturních památek a národních kulturních památek a také na provádění archeologických výzkumů. Příjemci dotace jsou fyzické osoby a právnické osoby (nadace, nadační fondy, akciové společnosti).
34
Objem
finančních
prostředků
na
dotační
program
schvaluje
Zastupitelstvo
Jihomoravského kraje. Maximální výše dotace na jeden projekt je dána částkou 10 000 Kč, maximální výše je limitována hranicí 5 000 000 Kč. Minimální podíl spoluúčasti příjemce podpory je 50 % celkových nákladů projektu. Platební podmínky: Dotace bude poskytnuta na základě Smlouvy o poskytnutí podpory z prostředků JMK. Příjemce je povinen prostředky použít pouze v souladu se smlouvou a k účelu, na který mu byly poskytnuty. Příjemce je také povinen do 31.1. kalendářního roku, který následuje po roce, ve kterém byla podpora poskytnuta a čerpána, předložit závěrečnou zprávu a kompletní závěrečné vyúčtování. Dotační program bude vyhlášen vyvěšením na úřední desce, která je umístěná v budově Krajského úřadu JMK. Je nutné vědět, že podporu nelze využít na: - úhradu mezd - úhradu výdajů na pohoštění - peněžní a věcné dary - odpisy dlouhodobého majetku - nákup nemovitostí - úhradu cestovních náhrad - dotace fyzickým nebo právnickým osobám, které nespolupracují na projektu - úhradu DPH - nákup mobilních telefonů, úhradu úvěrů a půjček Kritéria dotačního programu pro posuzování projektů: a) Formální - vyplněná žádost včetně příloh - podání žádosti v daném termínu - soulad s platným právním řádem - soulad projektu s dotačním programem - připravenost projektu - rozpočet nákladů, přehled finančních zdrojů - žadatel není v likvidaci a nebyl proti němu v uplynulých 3 letech prohlášen konkurz b) Kvalitativní - soulad projektu 35
- připravenost projektu - spolufinancování z více zdrojů - hodnota získaná za vložené finanční prostředku c) Specifická - přínos pro zachování a obnovu památek v JMK Přílohy žádosti: - originál nebo kopie výpisu z obchodního rejstříku - kopie živnostenského listu – originál nebo kopie výpisu z registru právnických osob - originál nebo kopie platných stanov - kopie zřizovací listiny - kopie dokladu o zřízení běžného účtu žadatele - fotodokumentace současného stavu - výběr prostředků a metod k dosažení cíle - materiální zabezpečení projektu Dále viz www.kr-jihomoravsky.cz
6.3 Cíle památkové péče v JMK •
zvýšit vliv kraje na stav památkové péče
•
zajistit potřebné financování pro památkovou péči
•
ovlivňovat vztah občanů k památkám
•
prezentovat a propagovat památky
•
spolupracovat s vlastníky památek
•
spolupracovat s Krajským úřadem s cílem zapojení památek do cestovního ruchu
36
7 Fondy Evropské unie Jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie (dále „EU“), která si klade za cíl snižovat rozdíly mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Česká republika patří mezi chudší státy a v období 2007 – 2013 může ke zlepšení životní úrovně čerpat z fondů 26,7 miliard €. O peníze může žádat obec, kraj, ministerstvo, podnikatel, vlastník dopravní infrastruktury, škola, výzkumné centrum,.. Prostředky EU jsou rozděleny do 3 strukturálních fondů: a) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – výstavba silnic a železnic, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, výsadba zeleně, budování stokových systémů,…… b) Evropský sociální fond – rekvalifikace nezaměstnaných, rozvoj vzdělávacích programů, stáže studentů,… c) Fond soudržnosti Projekty jsou dále realizovány prostřednictvím operačních programů.
7.1 Regionální operační programy Jsou určeny pro podporu a rozvoj regionů ČR. Z těchto programů lze financovat následující oblasti: a) podpora měst a venkovských sídel – prostředky jsou určeny na zlepšení technické infrastruktury měst a venkovských sídel, na obnovu a výstavbu místních komunikací, také na rekonstrukce objektů ve vlastnictví obcí a údržbu veřejných prostranství b) rozvoj cestovního ruchu – na obnovu a budování infocenter, sportovních areálů, kulturních a technických památek, lázeňských objektů c) zlepšování dostupnosti měst a regionů – modernizace hromadné dopravy, rekonstrukce a úpravy silnic Žadateli mohou být obce, nestátní neziskové organizace, obecně prospěšné společnosti, podnikatelské subjekty, vlastníci nemovitostí v památkových zónách, školská a vzdělávací zařízení, zdravotnická zařízení,…. Celková finanční částka pro programovací období 2007 – 2013 pro všechny regionální operační programy je 4 659 mil. Eur.
37
7.2 Operační programy V období 2007 – 2013 bude v ČR využíváno 24 operačních programů rozdělených mezi 3 cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Z těchto programů bych uvedla program Meziregionální spolupráce, pomocí kterého lze financovat oblasti: a) podpora podnikání a inovací – spolupráce soukromého a veřejného sektoru b) posílení lidského kapitálu – vytváření nových pracovních příležitostí c) snížení přírodních a technologických rizik – řešení znečištění vod a ovzduší d) zachování přírodního a kulturního dědictví – výměna zkušeností pro ochranu dědictví a možné využití v cestovním ruchu e) energetika a udržitelná doprava – efektivní využívání energie Žadateli mohou být regionální a místní veřejné orgány, regionální rozvojové agentury, univerzity, inovační centra,…. Celková finanční částka pro období 2007 – 2013 činí pro všechny členské státy 321 mil. Eur.
7.3 Programy finančních mechanismů Evropského Hospodářského Prostoru (EHP) a Norska V říjnu roku 2003 byla Česká republika začleněna do Evropského hospodářského prostoru (EHP). Prostřednictvím jeho finančního mechanismu budou státy EHP (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) v letech 2004 – 2009 přispívat zemím, které přistupují do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Norsko také navíc přispívá pomocí bilaterálního, tzv. zvláštního norského finančního nástroje. Částka určená pro ČR činí 110,91 milionů Euro. Národním kontaktním místem pro ČR je Ministerstvo financí – Centrum pro zahraniční pomoc. Finanční podmínky: - obvyklá podpora je 60 %, u projektů financovaných z centrálních, krajských nebo místních rozpočtů 85 % - příjemcem mohou být všechny instituce veřejného nebo soukromého sektoru a nevládní organizace zřízené jako právnické osoby v ČR - minimální podpora je 250 000 EUR Typy projektů: a) individuální – řeší jedinou problematiku z některých prioritních oblastí 38
b) blokový grant – fond pro menší projekty, pomoc jednotlivcům, granty mohou být navrženy na úrovni kraje, oblasti nebo na místní úrovni c) program (skupina projektů) – zaměřen na společně definované cíle, program se skládá z jednotlivých dílčích projektů, které mají společné téma nebo cíl, programy jsou zpracovány v rámci partnerství, zaměřeny na vědu a výzkum Pro lepší pochopení celého mechanismu uvádím zestručněnou tabulku, z níže uvedeného přehledu vyplývá, že oblasti kultury je věnována priorita 1, která se zaměřuje na podporu kulturního dědictví. Dále kulturní neziskové organizace mohou využít podporu v rámci opatření 3. Tab. č.2 – Priority finančního mechanismu EHP a Norska (pouze stručný přehled) Prioritní oblasti Zaměření priority a) ochrana a obnova nemovitého kult. dědictví 1)Uchovávání evr. kult. dědictví b) zlepšení péče a ochrana movitého kult. dědictví c) obnova historických městských území a historických území v regionech d) obnova historického a kulturního dědictví v regionech e) odstraňování starých a ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu 2)Ochrana životního a) posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v prostředí oblasti ovzduší, vody a půdy b) odpadové hospodářství c) redukce skleníkových plynů d) podpora využití biopaliv 3)Rozvoj lidských zdrojů
4) Zdravotnictví péče o dítě
5)Podpora udržitelného rozvoje
a) podpora nevládních neziskových organizací b) podpora začlenění menšin do společnosti c) modernizace a vybavení školek, škol, dětských domovů a a) prevence drogových závislostí b) prevence přenosných nemocí c) opatření pro zajištění bezpečnosti potravin a) pomoc při prosazování strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni
6)Vědecký výzkum a a) výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí, zdravotnictví a životních vývoj podmínek dětí
Kromě 6 oblastí finančního mechanismu EHP má Norsko ještě další 2 priority: 39
7) Implementace Schengenského acquis, posilování justice – vzdělávací systém v sektoru spravedlnosti, boj proti korupci, kriminalitě 8) Technická pomoc
40
8 I. Výzkumná část 8.1 Činnost města za rok 2006 Národní památkový ústav zveřejňuje každý rok výroční zprávy o své činnosti za daný rok. Město Brno v roce 2006 provedlo následující úpravy v městské památkové rezervaci: - Orlí / Minoritská, minoritský klášter: statické zajištění objektu Lorety, věže, knihovny, památková obnova fasád konventu - Náměstí Svobody 1 / Česká 2: kompletní rekonstrukce domu pro obchodní využití, restaurování kamenného portálu do náměstí Svobody - Zelný trh: je zpracovávána a projednávána projektová dokumentace celkové rekonstrukce náměstí a dokumentace ke zpřístupnění a využití podzemí - Náměstí Svobody: proběhla celková rekonstrukce náměstí, včetně opravy a restaurování Morového sloupu - Orlí 16: Dům u kamenné panny: proběhla a byla dokončena celková rekonstrukce areálu, včetně restaurování sochy kamenné panny a zhotovení kopie, která byla osazena na původní místo originálu - Mozartova 1: JAMU: proběhla další etapa obnovy domu – repase oken - Šilingrovo náměstí 2: Městský dvůr: přípravné práce, pasportizace a průzkumy, byla zpracována a schválena projektová dokumentace - Zelný trh 2/3: zahájena projektová příprava přestavby Cyrilometodějské záložny na hotelové zařízení - Česká 20 : Hotel Avion: příprava rekonstrukce hotelu - Jánská 4, 6, 8, 10: příprava a zahájení rekonstrukce České spořitelny - Nádražní 3: příprava rekonstrukce a modernizace budovy České pošty - Denisovy sady: rekonstrukce parku Během roku byly rekonstruovány fasády významných i méně významných budov po celém chráněném a sledovaném území města. Také probíhaly půdní vestavby na památkovém fondu i v ochranném pásmu MPR.
8.2 Činnost města za rok 2007 V roce 2007 byly provedeny následující opravy: - Šilingrovo náměstí 2, Hotel Městský dvůr: celková rekonstrukce objektu 41
- rekonstrukce ulic a prostranství v MPR - Zelný trh 2/3, Cyrilometodějská záložna: rekonstrukce a stavební úpravy - Orlí 11: rekonstrukce fasády bytového domu - Jánská 8, Česká spořitelna: celková rekonstrukce - Joštova 6: celková rekonstrukce a oprava klasicistního nájemního domu v MPR - Starobrněnská 17: oprava oken a fasády secesního domu v centru MPR - Žerotínovo náměstí 3/5, Krajský úřad, rekonstrukce obnova centrální věžice (náklady 18 487 000 Kč)
8.3 Celkové množství kulturních památek V Jihomoravském kraji se podle oficiálních údajů nachází k 25.5.2005 asi 4504 nemovitých kulturních památek, ale v seznamu Národního památkového ústavu Brno se uvádí 5216 nemovitých kulturních památek. Tento, poměrně velký, rozdíl je způsoben odlišným vedením a způsobem zápisu do jednotlivých seznamů. MPR Brno Významnými památkami v rezervaci jsou Moravské zemské muzeum, Stará radnice, Dům pánů z Kunštátu, Kleinův palác,… Na území rezervace se nachází 525 nemovitých kulturních památek.
8.4 Stavebně-technický stav památek Pro hodnocení stavebně-technického stavu kulturních památek byla vytvořena hodnotící stupnice: I. Vynikající nebo velmi dobrý stav – památka je po rekonstrukci, nepotřebuje investice II. Relativně dobrý stav – nutné jsou pouze menší investice III. Stav, který vyžaduje obnovu – závady většího rozsahu IV. Špatný stav – zanedbaná péče V. Havarijní stav Ve špatném stavu je kostel sv. Josefa, klášter na Františkánském náměstí a Městský dvůr.
8.5 Finanční prostředky čerpané z JMK V letech 1998 – 2004 bylo z rozpočtu JMK čerpáno (v Kč): a) Program záchrany architektonického dědictví – 2 408 591 000 b) Program havárie střech KP – 241 602 000 c) Program regenerace MPR a MPZ – 1 334 108 000
42
d) Program péče venkovské památkové rezervace a zóny – 96 176 000 e) Program restaurace movitých KP – 159 035 000 f) Podpora záchranných archeologických výzkumů – 64 463 000 g) Církevní kulturní památky – 167 345 000
8.5.1 Dary a dotace ze zdrojů JMK V roce 2007 byly z vlastních zdrojů JMK poskytnuty dotace a dary v celkové výši 724 229 Kč. Do oblasti kultury a památkové péče bylo vloženo 103 890 Kč. Finanční prostředky čerpané z rozpočtu JMK nemohou zabezpečit obnovu památkového fondu v potřebném rozsahu. Výše příspěvku je závislá na zákonem stanoveném rozpočtovém určení daní. Systém péče o památky by měl být posílen o zvýšení motivace vlastníků památek.
8.6 Pozitiva a negativa památkového fondu JMK a) Pozitiva - stálé i krátkodobé expozice - vlastníci a správci znají dobře stav budov - pokud byly nalezeny dostatečné zdroje, stav objektů je dobrý - spousta nemovitých památek byla v poslední době alespoň částečně rekonstruována b) Negativa - nevyřešené restituční nároky - nevyřešené majetkoprávní vztahy - obtížné plánování a realizace obnovy památek - nedostatečný zájem soukromých investorů o obnovu a využití kulturních památek
43
9 Výzkumná část - dotazník 9.1 Obyvatelé městské památkové rezervace Brno Obsah: 1) Zadání, problém, metody 2) Dotazník 3) Analýza výsledků 4) Závěr ad1) Měla jsem za úkol oslovit obyvatele Brna a dalších částí a zjistit jejich postoje k otázce plošné ochrany památek a významu památek pro rozvoj cestovního ruchu. Dotazovala jsem se 250 respondentů – 150 občanů z MPR a 100 z městských částí (Řečkovice a Lesná). Výzkum jsem provedla v létě a na podzim roku 2008. Šetření jsem prováděla v místech, kde se shromažďovalo nejvíce lidí, v mém případě to bylo náměstí Svobody a Masarykova ulice. Dotazovaní mi většinou ochotně na mé otázky odpovídali. Sesbírané odpovědi obyvatel historického centra města se příliš nelišily s odpověďmi získanými od obyvatel městských částí Řečkovice a Lesná, proto jsem všechny získané informace zpracovala dohromady. Další částí výzkumu byla komunikace s představiteli samosprávy ve městě Brně. Zvolila jsem si představitele pobočky Národního památkového ústavu v Brně a představitele samosprávy Magistrátu města Brna. Některé odpovědi z dotazníku obyvatel města jsem porovnala s odpověďmi pana Číhalíka a Zedníčka.
44
9.1.1 Výsledky dotazníkového šetření pro občany Otázka č. 1 Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Graf č. 1 Jaký je Váš vztah k tom uto m ěstu?
6%
Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu
46% 48%
Jsem vlastníkem rekreačního objektu
Nejvíce dotazovaných z města má v Brně trvalé bydliště a bydlí v nájmu, pouze o 2 % občanů méně bydlí v Brně ve vlastním domě. Pouze 6 % obyvatel je vlastníkem nějakého rekreačního objektu. Otázka č. 2 Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Graf č. 2 Jak dlouho již v tom to m ěstě pobýváte?
20%
4%
11% Do 1 roku 1 - 5 let 21%
22%
6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let Nad 30 let
22%
56 a 55 (22 %) osob odpovědělo, že ve městě bydlí v rozmezí od 10 – 30 let, pouze 11 osob (4 %) odpovědělo, že v Brně pobývají pouze krátce a to do 1 roku.
45
Otázka č. 3 Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací? Tab. č. 3 3) Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? Vím o tom a 9% zajímám se Mám o tom 48% povědomí Dozvídám se o tom poprvé Ani mne to nezajímá
36% 7%
Odpověď na tuto otázku mě docela zarazila, protože jen 22 lidí ví, že Brno bylo prohlášeno památkovou rezervací a celých 119 (48 %) obyvatel mi celkem bez zájmu sdělilo, že o tom nějaké povědomí má. Otázka č. 4 Máte představy, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Tab. č. 4 4) Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Nevím
42%
Tuším, ale nevím nic konkrétního
47%
Vím, jako příklad uvedu
11%
Dotazník byl docela obsáhlý, takže bylo docela složité chtít po lidech nějaké konkrétní odpovědi, 47 % dotazovaných si odpověď zjednodušili a odpověděli, že prostě jen něco tuší, ale neví nic konkrétního. Naopak 11 % osob mi vstřícně odpovědělo. Nejčastější odpovědí byl finanční přínos městu. Pro srovnání uvádím odpověď pana Zedníčka, vedoucího Odboru památkové péče v Brně, který za výhodu považuje zachování historických hodnot a kulturního dědictví. 46
Otázka č. 5 Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Graf č. 3 Máte představu, jaké nevýhody to Vašem u m ěstu přináší?
3% Nevím 41% 56%
Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu
56 % osob mi opět jednoduše odpovědělo, že vůbec netuší, zda MPR městu přináší nějaké nevýhody, jen 3 % lidí zmínilo příliš velký počet turistů. Jako velkou nevýhodu zmiňuje pan Číhalík, představitel Národního památkového ústavu v Brně skutečnost, kdy se novostavby ze 60. a 70. let po vyhlášení plošné ochrany staly předmětem památkové ochrany. Otázka č. 6 Setkal jste již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Tab. č. 5 6) Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Ano
11%
Ne
87%
Pokud ano, v jaké souvislosti
2%
47
218 občanů mi odpovědělo, že se ještě nikdy nesetkali na úřadu s tím, že část Brna byla prohlášena MPR, pouze 11 osob z 250 odpovědělo na otázku kladně a to při koupi bytu nebo domu. Otázka č. 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Tab. č. 6 7) Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Určitě ano
22%
Spíše ano Nedovedu posoudit
36%
Spíše ne
5%
Určitě ne
1%
36%
36 % dotazovaných si myslí, že prohlášení města MPR je spíše přínosem, dalších 36 % dotazovaných vůbec nedokázalo posoudit, zda městu MPR pomůže. Pouze 1 % (3 osoby) tvrdilo, že prohlášení města MPR vůbec nepomůže. Otázka č. 8: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Graf č. 4 Máte představu, čeho se týká Program regenerace MPR? Nikdy jsem o tom neslyšel
Tuším čeho by se mohl týkat 16% 33% 12% Jde o obnovu infrastruktury historického centra města 39%
Jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města
48
Opět mě překvapila odpověď u 33 % dotazovaných, kteří nikdy o Programu regenerace neslyšeli. Jen pouhých 16 % obyvatel to vědělo přesně. Otázka č. 9 Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum? Graf č. 5 Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum?
2%
20%
38%
Velmi často Občas Zřídka Nikdy
40%
Se zcela jasnou a kladnou odpovědí na otázku přišlo 38 % dotazovaných, procento těchto lidí se téměř kryje se 40 %, kteří potkávají turisty občas. Otázka č. 10 Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Tab. č. 7 10) Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Určitě ano Spíše ano Nedovedu posoudit Spíše ne Určitě ne
19% 33% 15% 29% 4%
33 % (98) dotazovaných si myslí, že se zastupitelstvo zřejmě zajímá o problematiku památkové ochrany v Brně, ale setkala jsem i se 14 lidmi z 250 dotazovaných, kteří si
49
byli jisti, že se zastupitelstvo nezajímá o problémy s památkovou ochranou. Pro srovnání bych uvedla odpověď pana Číhalíka, který odpověděl, že se město a zastupitelstvo určitě zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou. Otázka č. 11 Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo přechodně bydlíte? Tab. č. 8 11) Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Jsem na své město hrdý a 14% rád,že zde bydlím Jsem celkem spokojen s 46% bydlením v tomto městě Je tu bydlení jako v každém 27% jiném městě Klidně bych šel bydlet jinam
11%
Nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam
2%
46 % respondentů je celkem spokojeno s bydlením ve městě, pro 27 % osob je v Brně bydlení jako v každém jiném městě, 14 % je na své město hrdé a 2 % dotazovaných by se klidně odstěhovalo někam jinam.
50
Otázka č. 12 Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Graf č. 6 Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety jako turisté ve větší míře než dosud? Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů Zlepšit pořádek a vzhled 15%
0%
7%
Vydat propagační tiskoviny o městě 29%
20%
Vybudovat další informační středisko Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství
11%
18%
Přispět občanům na opravy domů Jiná opatření, která?
29 % respondentů by chtělo, aby město zlepšilo pořádek a vzhled, 20 % by uvítalo lepší stav silnic a veřejných prostranstvích, 18 % dotazovaných si myslí, že je potřeba vydat více propagačních materiálů o městě a 15 % respondentů by si přálo, aby jim město přispělo na opravy domů. 7 % dotazovaných nemá zájem o větší příliv turistů. I pan Číhalík je toho názoru, že Brnu chybí větší propagace.
51
Otázka č. 13 Údaje o Vás: Tab. č. 9 Otázka č.13: Údaje o Vás: Pohlaví muž žena
63% 37%
do 17 let 18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více
4% 27% 30% 22% 10% 7%
základní/vyučen střední vysokoškolské
63% 25% 12%
trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji
7% 45% 13% 35%
zaměstnanec
46%
soukromý podnikatel
16%
v domácnosti, mateřská dovolená
5%
student(ka) v důchodu nezaměstnaný
17% 12% 4%
Věk
Vzdělání
Kde pracujete?
Zaměstnání
Mezi dotazovanými převládají muži a dospělí mezi 26 – 35 rokem, dále převládají respondenti se základním vzděláním – 63 %, je jasné, že většina z dotazovaných pracuje ve městě a to 45 %.
52
9.2 Představitel pobočky Národního památkového ústavu města Brna Názory a postoje představitele pobočky Národního památkového ústavu jsem měla provést formou řízeného rozhovoru. Vzhledem k tomu, že jsem se po telefonické domluvě setkala docela s neochotou přijít na osobní schůzku, zvolila jsem jednodušší variantu a dotazník jsem poslala e-mailem. Dotazovaný byl pan Ing. Martin Číhalík, vedoucí odboru péče o památkový fond. Pana Číhalíka jsem v listopadu 2008 kontaktovala opět telefonem a to s prosbou o poskytnutí informací o technickém stavu památek v MPR a o množství investičních prostředků na jejich obnovu. Zprávy o technickém stavu památek mi sice slíbil, že se je pokusí vyhledat, ale bohužel mi uvedené věci už neposlal. Výši investičních prostředků na obnovu památek také nelze zjistit, protože tyhle informace mají pouze žadatelé o obnovu památek, tudíž se k pracovníkům příslušných úřadů vůbec nedostanou. Vyhodnocení dotazníku Pan Číhalík je vedoucím odboru péče o památkový fond v Národním památkovém ústavu v Brně, kde tuto funkci vykonává minimálně 10 let. Jako výhody památkové ochrany stanovil lepší koncepci památkové péče, za nevýhodu naopak novostavby ze 60. a 70. let, které se vyhlášením plošné ochrany nechtěně staly předmětem památkové ochrany. Na otázku jaký postoj zaujímají občané k jeho pokynutím a rozhodnutím odpověděl, že cítí podporu obyvatel proti velkým investorským plánům. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s krajským úřadem jsou podle něj na velmi dobré úrovni. Na otázku co by mělo město udělat, aby sem jezdilo více turistů zmínil větší propagaci pro Brno. Vyplněný dotazník viz příloha č. 15.1
9.3 Představitel samosprávy MPR Brno Názory a postoje představitele Odboru památkové péče Magistrátu města Brna jsem měla provést formou řízeného rozhovoru. Po telefonické domluvě bylo jasné, že domluva osobní schůzky bude značně komplikovaná, zvolila jsem variantu zaslání dotazníku e-mailem. Dotazovaný byl pan Ing. arch. Martin Zedníček, vedoucí odboru památkové péče. Na Odbor památkové péče města Brna jsem se v listopadu 2008 obracela ještě jednou a to z důvodu poskytnutí informací o množství památkově chráněných objektů a jejich technickém stavu. Kontaktovala jsem paní Ing. arch. Leu Kulískovou, vedoucí oddělení
53
odborné památkové činnosti, avšak zde jsem neuspěla, proto jsem opět zkoušela kontaktovat pana Zedníčka, ale i zde jsem požadované informace nesehnala. Vyhodnocení dotazníku Pan Zedníček pracuje na Magistrátu města Brna jako vedoucí pracovník odboru památkové péče. V Brně bydlí déle než 30 let. Jeho odpovědi byly velmi stručné, jako výhodu památkové ochrany stanovil zachování historických hodnot a kulturního dědictví. Představu o nevýhodách nemá žádnou a zkušenosti s jednáním o památkové ochraně města s pověřeným městským úřadem jsou podle něj dobré. Vyplněný dotazník viz příloha č. 15.2 Z důvodu neochoty pracovníků odboru památkové péče mám ve své práci pouze informace týkající se technického stavu památek, činnosti města a množství památek, které jsem našla na internetových stránkách Národního památkového ústavu v Brně a na stránkách Jihomoravského kraje.
54
10 Analýza výsledků a návrhy řešení 10.1 SWOT analýza a) Silné stránky •
bohatý kulturně-historický potenciál
•
atraktivní kraj
•
zapojování kulturních památek na území kraje do fungujících sítí
•
spolupráce s brněnským magistrátem a krajskými úřady Jihomoravského kraje
•
podpora péče o hmotné kulturní dědictví b) Slabé stránky
•
sezónnost cestovního ruchu s převahou letní turistiky
•
neuspokojující stavebně-technický stav některých památek
•
obecně stanovené podmínky ochrany, to přispívá k nečitelnosti památkářských vyjádření
•
neefektivní nasazení při ochraně nemovitých kulturních památek
•
malý zájem občanů a nevědomost o tom, že historická část Brna je MPR c) Příležitosti
•
podpora trvale udržitelného rozvoje
•
spolupráce Brna se zahraničními partnery
•
možnosti grantů a dotací z EU
•
poznávání kulturního dědictví na mezinárodní úrovni d) Hrozby
•
špatně nastavený systém státní památkové péče a obnovy památkového fondu (zhoršující se stav hmotného kulturního dědictví – sakrálního charakteru, absence posudkových komisí,..)
•
kultura ani kulturní dědictví není prioritním zájmem u obyvatel SWOT analýzu jsem provedla na základě vyhodnocení dotazníku obyvatel města, představitele památkového ústavu a Magistrátu města Brna.
10.2 Návrhy řešení •
motivovat občany ke zkvalitnění jejich prostředí a sídel
•
informovat občany o výhodách památkové péče
55
•
lépe prezentovat hodnoty, které má město k dispozici
•
podporovat nové podnikatelské aktivity v oblasti ochrany a prezentace kulturního dědictví
•
spolupracovat se školami a zapojit je více do vzdělávacích programů
56
11 Závěr Jihomoravský kraj se nachází na významné severo-jižní evropské turistické ose Balt – Jadran a dnes významně těží ze své polohy mezi Polskem a Rakouskem. Je to region s bohatými kulturně-historickými kořeny a velkým množstvím architektonických památek všech stavebních slohů. Dvě z nejvýznamnějších památek byly dokonce zapsány
do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – brněnská vila
Tugendhat a Lednicko-valtický areál. Na Moravu také přijíždí spousta lidí, protože je láká pohostinnost, tradice a srdečnost místních obyvatel. Brno, jakožto centrum jihomoravského kraje, je rovněž velmi oblíbené místo, kam každoročně zavítá spousta lidí, aby si prohlédli tajemný hrad Špilberk, prohlédli si pověstmi zahaleného brněnského draka nebo brněnské kolo. Město je zároveň veletržním centrem střední Evropy, kde se koná každý rok na 50 mezinárodních veletrhů a výstav. Jihomoravský kraj uspokojí i toho nejnáročnějšího turistu. Co se týče památkového fondu, je z výzkumu je zřejmé, že je stále nedostatek finančních prostředků na záchranu památek i přesto, že je v dnešní době spousta možností, jak a odkud získat dotace a granty. Finanční podpora musí být ale rozložena na více subjektů, odkud lze čerpat – od státu přes soukromé vlastníky, uživatele, sponzory, obce, kraje a občanská sdružení a nadace. Při nedostatečné péči je možné, že se památky v přijatelném stavu přemění na památky ve stavu ohrožení. Myslím si, že je také nutné informovat občany o výhodách památkové péče a motivovat je ke zkvalitnění jejich prostředí, protože je mezi obyvateli spousta těch, kteří neví nic o památkové péči a památkových rezervacích.
57
12 Summary This graduation thesis deals with the Urban Conservation Area Brno. The urban conservation is a historical part of a town, which area has a unique monumental value. This area must be protected. There is one another expression for a protected area – The urban conservation zone. Brno is one of the most frequented city in the region of South Moravia. It has a rich history and there is much to catch the eye. Although Brno has many posibilities how to get money for the preservation of the cultural heritage but sometimes it is not easy to get enough
money to save all
monuments. Nowadays there are many organizations which help cities, towns and villages receive some finance. My task was to find out how much local people know about their city Brno which its historical centre was proclaimed as a urban conservation area in 1989. I also spoke to officers who are responsible for the protection of the monuments. I tried to find out how the city use the finance from the funds for the restoration of the monuments.
58
13 Použité zdroje Knižní publikace 1)Blažíček,O.: Slovník památkové péče. 1.vyd. Praha, Sportovní a turistické nakladatelství.1962. 239 s. 2) Riegel A.: Moderní památková péče. 1.vyd. Praha, Národní památkový ústav. 2003. 172 s. ISBN 80-86234-34-7 3) Hrádek, M. a spol: Městské památkové rezervace. 1.vyd. Praha, Olympia. 2000. 177 s. ISBN 80-7033-657-9 4) Dvořáček, P.: Městské památkové rezervace do kapsy. 1.vyd. Praha, Levné knihy KMa 2003. 125 s. ISBN 80-7309-991-8 5) Štorm B.: Základy péče o stavební památky. 2.vyd. Praha, Národní památkový ústav. 2007. 190 s. ISBN 978-80-87109-13-2 Internetové zdroje 1) Statutární město Brno. Evropská unie [online]. c2008 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:
. 2) Statutární město Brno. Magistrát města [online]. c2008 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:. 3) Statutární město Brno. O městě [online]. c2008 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:. 4) Jihomoravský kraj. Koncepce zachování kulturních památek [online]. c2008 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:. 5) Jihomoravský kraj. Jihomoravský kraj [online]. c2008 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:. 6) Jihomoravský kraj. Oblast kultury a památkové péče [online]. c2008 [cit. 2008-1129]. Dostupný z WWW:. 7) Národní památkový ústav. Památková péče [online]. c2007 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:. 8) Národní památkový ústav. Národní památkový ústav [online]. c2007 [cit. 2008-1129]. Dostupný z WWW:. 9) Národní památkový ústav. NKP, světové dědictví, chráněná území... [online]. c20032008 [cit. 2008-10-15]. Dostupný z WWW: .
59
10) Ministerstvo kultury. Kulturní dědictví [online]. c2007 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:. 11) Ministerstvo kultury. Granty a dotace [online]. c2007 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:. 12) Ministerstvo kultury. Památková péče [online]. c2007 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW:. 13) Czech Tourism. Regiony [online]. c2007 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW:. 14) Euroskop. Fondy EU [online]. c2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW:. 15) Euroskop. EHP Norsko [online]. c2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW:. 16) Ministerstvo pro místní rozvoj. Fondy EU [online]. c2003-2007 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW:.
60
14 Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník představitele Národního památkového ústavu Příloha č. 2 Dotazník představitele Magistrátu města Brna Příloha č. 3 Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón Příloha č. 4 Žádost o neinvestiční dotaci na rok 2009 Příloha č. 5 Slovníček pojmů
61
15 Přílohy 15.1 Dotazník představitele Národního památkového ústavu v Brně D O T A Z N Í K (TYP BP – A) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný Jihomoravský kraj………………………
1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?vedoucí odboru péče o památkový 2.
fond Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku
1 – 5 let
6-10 lete
10 -20 let
nad 20 let
3. V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ? Z titulu funkce podepisuje všechna odborná vyjádření pro Jihomoravský kraj. Pokud se zaměřím na Brno tak v roce 1989
4. Myslíte si, že se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano
spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? Ochrana plošného území má lepší koncepci památkové péče (regulace), je ovšem nutné správně vyhodnotit hodnoty území na počátku při prohlášení. Což je v Brně problém zejména v rámci ochranného pásma MPR
6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? Špatně vytyčený rozsah může regulacemi omezovat i utilitární stavby. Problém nastává u novostaveb v jádrech měst např. ze 60. – 70. let, které se vyhlášením plošné ochrany území nechtěně staly předmětem památkové ochrany.
7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Ohlasy na problémy památkové péče jsou velmi různorodé, poslední době cítím větší podporu obyvatel proti velkým a kontroverzním investorským plánům.
8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Spolupráce s orgánem památkové péče v Brně, tedy magistrátem, je na velmi slušné úrovni
9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? Nešťastným řešením bylo zrušení okresních úřadů a převedení výkonu státní správy na obce, kde úředníci de facto podléhají samosprávě. Okresy byly více nezávislé. S konkrétními úředníky mám v drtivé většině případů pozitivní zkušenosti, většina jich navíc přešla z okresů. ………………………………………………………………………………………………………………
10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? Velmi dobré, Krajský úřad Jihomoravského kraje se o památkovou péči zajímá intenzivně a komunikace s NPÚ ÚOP v Brně je nadstandardní. ………………………………………………………………………………………………………………
11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano
spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často
občas
zřídka
nikdy
13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? Nejsem manažer v turistickém ruchu, ale např. v Brně chybí větší propagace. 14. Údaje o Vás: pohlaví
muž
žena
62
věk vzdělání
do 17 let 18-25 základní/vyučen
26-35
36-45 střední
46-55 56 a více vysokoškolské
15.2 Dotazník představitele Magistrátu města Brna
63
15.3 Dotazník pro obyvatele městský památkových rezervací 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)
mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu
jsem vlastníkem rekreačního objektu
Jiný *)
*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..
2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku
1 – 5 let
6-10 lete
10 -20 let
20 -30 let
nad 30 let
3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí
dozvídám se o tom poprvé
ani mne to nezajímá
4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím
tuším, ale nevím nic konkrétního
vím, jako příklad uvedu……………………………………………
5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím
tuším, ale nevím nic konkrétního
vím, jako příklad uvedu……………………………………………
6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou ano
památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ne pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................
7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem o by se mohl historického centra města památkově chráněných domů na obnovu něm neslyšel týkat (ulice, kanalizace atd.) z prostředků státu a města
9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často
občas
zřídka
nikdy
10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím
jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě
je tu bydlení jako v každé jiném městě
klidně bych šel bydlet jinam
nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam
12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další sem jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o městě informační středisko přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 13. Údaje o Vás: pohlaví muž věk vzdělání kde pracujete zaměstzaměstnanání nec Místo:
zlepšit stav silnic a veřejných prostranství
žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměststudent(ka) v důchodu podnikatel mateřská dovolená naný Tazatel:
Datum
64
15.4 Žádost o neinvestiční dotaci (příspěvek) na rok 2009 na zachování a obnovu kulturní památky na území města Brna podle § l6 odst. l. zák. č. 20/87 Sb., o státní památkové péči, v platném znění a § 51 občanského zákoníku Identifikační údaje PŘÍJEMCE dotace Název a sídlo firmy; Jméno a adresa trvalého bydliště /u fyzické osoby/ IČ /u právnické osoby/
Rodné číslo /u fyzické osoby, přes kterou má být dotace poukázána/
Číslo účtu pro zaslání dotace
Telefony /pevná, mobil vyřizující osoby/
e-mail
1. Název a umístění památky /druh stavby – dům bytový, rodinný, provozní, kostel, kaplička, kříž.../ /číslo popisné, orientační, č. parcely, název ulice, kat.území/
Rejstříkové číslo dle Ústředního seznamu kulturních památek: 2. Vlastník/ci/ kulturní památky /dle platného listu vlastnictví číslo
ze dne
3. Stručný popis současného stavebního stavu památky
4. Specifikace rozsahu plánovaných stavebních /restaurátorských/ prací v roce 2009 /stručný popis prací vč. sdělení, zda bude obnova provedena jednorázově v běžném roce, či po etapách během dalších let a pak specifikovat práce v etapě pro rok 2009 s přiloženým předběžným rozpočtem/
5. Předpokládané náklady na obnovu objektu celkem ………......… Kč
..........
65
5.1 specifikace rozsahu prací v roce 2009
..........………......… Kč
/přiložit předběžný rozpočet na práce plánované v r. 2009. Výše skutečných nákladů za práce provedené v roce 2009 pak musí odpovídat výši předběžného rozpočtu s tolerancí minus 15%. U plátců DPH cena bez DPH. Výše nákladů není omezena/
5.2 z toho specifikovat památkové vícenáklady ………......… Kč
..........
/v předběžném rozpočtu na rok 2009 vyznačit rozsah prací, na které je žádána dotace – obnova uliční fasády, oprava štuk, dřevěných, kamenných, kovářských prvků, repase či výměna oken a dveří, atd./
Doklady, které musí být přiloženy k žádosti: 1. 2. 3. 4.
Technický popis prací nebo restaurátorský záměr Závazné stanovisko OPP MMB s vyznačením nabytí právní moci Fotodokumentace stávajícího stavu objektu nebo části, na kterou je dotace žádána Kopie evidenčního listu s rejstříkovým číslem z Ústředního seznamu kulturních památek
5.
Forma zápisu vlastníka, doklad o registraci právní subjektivity a podpisového práva
/sdělí a vydá Národní památkový ústav v Brně, nám. Svobody 8, tel. 542536111/
/fyzická osoba, příspěvková organizace, společnost s ručením omezeným, církev, akciová společnost, družstvo, SVJ/
6. 7. 8. 9.
V případě právního zastupování vlastníka úředně ověřená plná moc k zastupování s vyznačením, že vlastník souhlasí se zasláním dotace na účet uvedený v žádosti List vlastnictví /ne starší 3 měsíců/ nebo výpis z obchodního rejstříku Výnosy z nájemného dotovaného objektu za poslední 3 roky Rekapitulace všech dotací poskytnutých na památkovou obnovu objektu za uplynulé 3 roky od Magistrátu města Brna, Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Ministerstva kultury ČR.
Čestné prohlášení Prohlašuji tímto, že mám/e/ vyrovnané závazky vůči statutárnímu městu Brnu nebo organizaci zřízené statutárním městem Brnem včetně organizací, ve kterých má město podíl. Současně dávám/e/ souhlas se zveřejněním údajů o přidělení dotace /příspěvku/. Žadatel je plátcem DPH:
ano
ne*
/*Nehodící se škrtněte/
Datum:
Razítko a podpisy vlastníka/ů/:
66
15.5 Slovníček pojmů Kulturní památka Nemovité a movité věci, popř. jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem (§2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.) Národní kulturní památky Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za kulturní památky. (§4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.) Ochranné pásmo Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vymezí okrasní úřad pro vyjádření regionální organizace státní památkové péče ochranné pásmo, ve kterém může omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Jde-li o ochranu nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo zóny nebo jejich prostředí, vymezí obdobně okresní úřad na návrh Ministerstva kultury po vyjádření Státního ústavu památkové péče ochranné pásmo. (§17 odst. 1,3 zákona č. 20/1987 Sb.) Organizace státní památkové péče Státní úřady a zařízení, které vykonávají péči o kulturní památky nebo na ně dohlížejí, počátky sahají až do 16. století Regenerace města Všestranná obnova města jako stavebního celku Evidence kulturních památek Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek, který vede Národní památkový ústav Památkový fond Jedna z nejvýznamnějších součástí bohatství státu a má velký přínos jak z hlediska historického, uměleckého, estetického, památkového, tak i užitkového
67
