Postoj mladých lidí k manželství a rodině

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Postoj mladých lidí k manželství a rodině BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Miroslava KÁBELOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Petra ZIEGELWAGNER

Znojmo, 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petry Ziegelwagner a v seznamu literatury jsem uvedla všechny použité literární, odborné zdroje.

V Hlinsku, dne 30.4.2013

…………………………. vlastnoruční podpis autora

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Petře Ziegelwagner za odborné vedení, věcné připomínky a trpělivost s jakou vedla vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala SVŠE Znojmo za poskytnutí propagačních předmětů jako motivačního prvku k dotazníkovému šetření pro oslovené respondenty.

Abstrakt Bakalářská práce na téma „Postoj mladých lidí k manželství a rodině“ ve své první části definuje pojem rodina a změny rodiny v průběhu historie. Počátek textu se opírá o dosavadní výzkum a literaturu. Zachycuje vývojová stádia rodiny průřezem historií a popisuje vývoj společnosti, zabývá se rozvodovostí a sňatečností.

Prostřednictví

výzkumného šetření se věnuje a poskytuje náhled na postoje mladých lidí k rodině, rodičovství, k manželství a jiným formám partnerského soužití a to podle věku, pohlaví, forem studia a sociálního zázemí. Text poskytuje názory na partnerská soužití a zamýšlí se nad základní ekonomickou znalostí rodinných financí osamostatňující se mládeže.

Klíčová slova Mladí lidé, rodina, manželství, nesezdané partnerství, děti, rodičovství

Abstract The bachelor thesis „Attitude of young people to marriage and family“ defines the term of family and its changes in progress in history in the first part. The beginning of the text is based on previous research and literature. It describes evolutionary phases of the family in overview in history and it also describes the development of society, it deals with the divorce and marriage rate. By research it deals and provides the view of attitude of young people to family, parenthood, marriage and other forms of partnership cohabitation by age, sex, forms of studies and social environment. The text provides opinions on partnership cohabitation and thinks about the basic economic knowledge of family finance of the young who are in progress of becoming independent.

Keywords Young people, family, marriage, unmarried partnership, children, parenthood

OBSAH 1 ÚVOD................................................................................................................................. 8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA ......................................................................................... 9 3 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 12 3.1.1 ZMĚNY RODINY .......................................................................................................... 14 3.1.2 FUNKCE RODINY ......................................................................................................... 18 3.1.2 FORMY RODINY .......................................................................................................... 20 3.2 MANŽELSTVÍ ................................................................................................................. 21 3.2.1 SŇATKOVÝ TRH A PÁROVÁNÍ ..................................................................................... 24 3.2.2 SŇATEČNOST .............................................................................................................. 25 3.2.3 ROZVOD ...................................................................................................................... 26 4 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 32 4. 1.1 ZVOLENÁ TECHNIKA ................................................................................................. 32 4.1.2 VÝBĚR RESPONDENTŮ ............................................................................................... 32 4.1.3 PŘEDVÝZKUM ............................................................................................................ 32 4.1.4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................................................. 33 4.2 CÍL A ÚČEL VÝZKUMU .................................................................................................. 33 4.3 CÍLE A HYPOTÉZY VÝZKUMU ....................................................................................... 33 4.4 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ............................................................................................ 35 4.4.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE RESPONDENTŮ ....................................................................... 35 4.4.1.1 POHLAVÍ RESPONDENTŮ ......................................................................................... 35 4.4.1.2 VĚK RESPONDENTŮ ................................................................................................. 35 4.4.1.3 SOUROZENECTVÍ

RESPONDENTŮ .......................................................................... 36

4.4.1.4 FORMA STUDIA RESPONDENTŮ ............................................................................... 37 4.4.2 CÍL 1: ZJISTIT NÁZOR MLADÝCH LIDÍ NA UZAVÍRÁNÍ MANŽELSTVÍ A DALŠÍ FORMY SOUŽITÍ ................................................................................................................................ 38

4.4.2.1 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 1 ............................................................................... 38 4.4.2.2 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 2 ............................................................................... 40 4.4.2.3 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 3 ............................................................................... 41 4.4.2.4 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 4 ............................................................................... 42 4.4.2.5 VYHODNOCENÍ CÍLE 1 ............................................................................................. 44 4.4.3 CÍL 2: ZJISTIT NÁZOR MLADÝCH LIDÍ NA IDEÁLNÍ DOBU UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ . 44 4.4.3.1 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 5 ............................................................................... 44

4.4.3.2 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 6 ............................................................................... 45 4.4.3.3 VYHODNOCENÍ CÍLE 2 ............................................................................................. 47 4.4.4 CÍL 3: ZJISTIT NÁZOR MLADÝCH LIDÍ NA IDEÁLNÍ DOBU UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ .. 47 K VYHODNOCENÍ CÍLE 3 JSOU STANOVENY HYPOTÉZY 7 AŽ 13. ....................................... 47 4.4.4.1 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 7 ............................................................................... 47 4.4.4.2 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 8 ............................................................................... 49 4.4.4.3 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 9 ............................................................................... 50 4.4.4.4 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 10 ............................................................................. 52 4.4.4.5 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 11, 12 ....................................................................... 53 4.4.4.6 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 13 ............................................................................. 55 4.4.4.7 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 14 ............................................................................ 56 4.4.4.8 VYHODNOCENÍ CÍLE 3 ............................................................................................ 58 4.4.5 CÍL 4: ZJISTIT, JAKÝ MAJÍ MLADÍ LIDÉ POSTOJ K ZAKLÁDÁNÍ RODINY................... 58 4.4.5.1 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 15 ............................................................................ 58 4.4.5.2 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Č. 16 ............................................................................. 59 4.4.5.3 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 17 ................................................................................. 60 4.4.5.4 VYHODNOCENÍ CÍLE 4 ............................................................................................ 61 4.4.6 CÍL 5: ZJISTIT,

ZDA MAJÍ MLADÍ LIDÉ POVĚDOMÍ O FINANČNÍM FUNGOVÁNÍ

RODINY. ............................................................................................................................... 62

4.4.6.1 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 18 ................................................................................ 62 4.4.6.2 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 19 ................................................................................. 63 4.4.6.3 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY 20 ................................................................................. 65 5 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 67 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................... 70 7 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 71 8 SEZNAM GRAFŮ .......................................................................................................... 73 9 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 75

1 ÚVOD Společnost je celek, který je složen z jednotlivých částí. Pod jednotlivými částmi si můžeme představit různá společenská uskupení ať organizovaná, volná, sportovní, společenská, politická nebo i třeba vládní. Každá část společnosti se skládá z lidí, ale i ti lidé, kteří nenavštěvují společenské instituce, žijí ve svém vlastním uzavřeném světě, jsou součástí naší kultury, naší společnosti a to prostřednictvím nejdůležitějšího společenského útvaru, kterým je RODINA. Ať už se naše společnost vydá jakýmkoli směrem, rodina tu bude jako místo, kde člověk vždy bude hledat bezpečí, jistotu a klid. Jsou mezi námi i ti, kteří nemají rodinu, v těchto případech nastupuje stát se svou pomocí formou organizovaných institucí. Sociální zařízení typu jako jsou dětské domovy, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem nebo nestátní dobrovolnické organizace. Sociologické výzkumy poukazují na rozpad tradiční rodiny, v naší zemi zhruba od sedmdesátých let 20. století. Moderní rodina bere nové podoby, společnost již není tak přísná ve svých soudech. Rozvod již není odsouzení hodnou institucí a do manželství vstupuje čím dál méně mladých lidí. Je tento vývoj normální, přirozený nebo se morálka společnosti posouvá špatným směrem? Svoji práci jsem se rozhodla věnovat postojům a názorům těch, kteří budou hýbat budoucností naší malé země. Názory mladých lidí na uzavírání manželství, zakládání rodiny a rodičovství. Postoje mladých lidí mohou ukázat, jakým směrem se vývoj ve společnosti bude ubírat. Pomocí sociologického výzkumu chci zjistit názory mládeže na rodinu a manželství, zároveň vliv nukleární rodiny na postoje k rodině u mladého člověka, dále také drobné zamyšlení na možné ekonomické dopady jejich rodinného chování. Postoje mladých lidí mohou být zrcadlem toho, jak sami vnímají prostředí, ve kterém se utváří jejich osobnost, návyky. Návyky spojené nejen s partnerským chováním, ale i převzaté modely chování ohledně finančního hospodaření rodin, což nepřímo ovlivňuje hospodářské klima naší země. Česká republika nezaostává v rozvodovosti, společnost je zmítána rostoucí spotřebou, masmédia ukazují a nastavují lidem hodnoty. Klesá porodnost a člověk pro nedostatek času zapomíná na člověka. Nastavení společnosti ovlivňuje rodinné chování, ve kterém vyrůstá další generace. Jak daleko klima dnešní společnosti ovlivňuje dnešní rodiny a přeneseně názor mladých lidí na partnerství, lásku, rodinu a manželství by měl ukázat můj sociologický výzkum. Téma mé bakalářské práce je „Postoj mladých lidí k manželství a rodině“.

8

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je zjistit názor mladých lidí na uzavírání manželství. Získat představu o tom jak mladý člověk na institucí manželství nahlíží a zda si dokáže ujasnit důvody, proč snoubenecké páry do manželství vstupují. Zakládá vznik manželství rodinu, nebo si pod pojmem rodina mladý člověk představuje i jiné možné společenského uspořádání. Které se mohou nápadně podobat modelům našich předků. Odpovědi na otázky čím se vlastně řídí dnešní mladí lidé, je „ideální věk“, láska nebo jiný prvek důvodem pro rozhodnutí, ano, přeji si vstoupit do svazku manželského. Postoj mládeže k rodičovství. Dokáže mladý člověk, v tuto chvíli odpovědět na otázku, budu jednou rodičem? Teoretická část práce je opřena o dosavadní výzkum. Cílem teoretické části je předat definice pojmů a dosavadní výzkum zaměřený na rodinu a manželství průřezem historie. Práce hledá odpověď na otázku chování populace pod vlivem historických událostí, jako jsou poválečné období, komunismus a jejich vliv na rozvodovost. Praktická část práce obsahuje sociologický výzkum, jenž je postaven na kvantitativním výzkumu, zvolená technika dotazník. Sestavení dotazníku správnou formulací otázek, tak aby dokázaly odpovědi vypovědět řádně o postoji mládeže k manželství a rodinnému chování a samotnému rodičovství, s přihlédnutím na rodinný základ, ze kterého člověk pochází, cílový segment – „mladí lidé“. Prostředníkem mezi mnou a mladými lidmi jsou učitelé občanské výchovy základní školy, gymnázia a středního odborného učiliště. Respondenti vysokých škol jsou samostatně oslovení studenti. Rozložením poměrného počtu dotazníků na různé stupně vzdělání, je získán reprezentativní vzorek mládeže. Jako motivaci k vyplnění dotazníků použiji propagační materiály SVŠE Znojmo, které jsem pro tento účel získala na studijním oddělení SVŠE Znojmo. Pro mládež záložky do knih, pro učitele občasné výchovy kalendář SVŠE Znojmo a noviny Akademické listy SVŠE. Studenti gymnázia a žáci 9. tříd základních škol nejsou jen reprezentativním vzorkem, ale zároveň potencionálními studenty SVŠE Znojmo.

9

Metody práce jsou v souladu se zadáním bakalářské práce. V teoretické části nastudování a analýza odborné sociologické literatury, syntéza poznatků a jejich popis v teoretické části práce. Komparace zjištěných dat a analýza a interpretace dat v poslední fázi praktické části. Cíle a hypotézy: Cíl 1: Zjistit názor mladých lidí na uzavírání manželství a další formy soužití. Hypotéza 1: 75 % mladých lidí považuje uzavření manželství za smysluplné, důležité. Hypotéza 2: Uzavření manželství upřednostňují především mladé ženy před mladými muži. Hypotéza 3: 40 % mladých lidí souhlasí s nesezdaným soužitím. Hypotéza 4: Nesezdané soužití považují za přijatelné především mladí muži než mladé ženy. Cíl 2: Zjistit názor mladých lidí na ideální dobu uzavření manželství. Hypotéza 5: Mladí lidé považují za správné uzavřít manželství, když se pár rozhodne založit rodinu. Hypotéza 6: Většina chlapců považuje ideální věk pro uzavření manželství mezi 28 – 35 lety, dívky považují za ideální věk 25 - 30 let. Cíl 3: Zjistit rozdíly v postojích k manželství a rodině podle vzdělání, víry a věku a sociálního zázemí. Hypotéza 7: 80 % studentů gymnázií a středních odborných škol, zastává názor, že sňatek je dobré uzavírat v okamžiku ekonomického osamostatnění od rodičů Hypotéza 8: 60 % učňů odborných učilišť svým postojem vyjadřují, že uzavírat manželství je dobré po ukončení učiliště. Hypotéza 9: Naprostá většina věřících mladých lidí neuznává jinou možnost partnerského soužití než manželství. Hypotéza 10: Nejméně polovina mladých lidí ve věku 15 let považuje uzavírání manželství za nepotřebné. Hypotéza 11: Za důvod k uzavření manželství považuje 30 % mladých žen těhotenství, 50 % lásku. Hypotéza 12: 50 % mladých mužů uvádí, že manželství se uzavírá z důvodu neplánovaného otěhotnění partnerky, 40 % mužů uvádí jako důvod k uzavření manželství dozrání snoubeneckého vztahu. 10

Hypotéza 13: Mladí lidé z neúplných rodin chtějí uzavřít manželství méně často, než jejich vrstevníci pocházející z úplné rodiny. Cíl 4: Zjistit, jaký mají mladí lidé postoj k zakládání rodiny. Hypotéza 14: 80 % mladých lidí si pod pojmem rodina představují typický model máma, táta a děti. Hypotéza 15: Děvčata připouští, že budou matkami z 90 %, chlapci připouští, že budou otcem ze 70 %. Hypotéza 16: 60 % respondentů a více si myslí, že dítě má přijít do manželství. Hypotéza

17:

70

%

respondentů,

že

je

dobré

mít

alespoň

2

děti.

Cíl 5: Zjistit, zda mají mladí lidé povědomí o finančním fungování rodiny. Hypotéza 18: Mladí lidé z neúplných rodin mají větší znalost o finančním hospodaření (rodinném rozpočtu), než respondenti z rodin úplných. Hypotéza 19: Respondenti – muži, jejichž otec pracuje hodně (10 hodin a více), mají lepší představu o svém budoucím povolání, než respondenti, jejichž otec pracuje normálně (8 hodin denně) nebo méně než 8 hodin denně. Hypotéza 20: 50 % a více mladých lidí slyšelo o otázkách příjmů a výdajů domácnosti poprvé v rodině, ve které žijí (doma).

11

3 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část bakalářské práce popisuje dosavadní sociologický výzkum o rodině, proměnách rodiny. Definuje pojem rodina a mladí lidé, jako cílový segment. Definuje pojem manželství. 3.1 Rodina – definice

Co je to rodina? Otázka jednoduchá, odpověď na ni, v době, kdy rodinné chování společnosti je velmi liberální a soužití lidí nabírá různých podob, odpověď není snadná. „Rodina je místem, kde se zachovává a uskutečňuje generační kontinuita, kde se přenáší zkušenosti, názory a životní postoje na další pokolení. Tvoří základ výchovného působení, formuje osobnost člověka v nejdůležitějším období – v dětském věku a dospívání“. 1 „V nejširším vymezení může být rodina definována jako „institucionální zajištění lidské reprodukce, legitimní v dané společnosti“, anebo, česky, společností uznávaný způsob, jak mít a vychovávat děti“.2 Rodinné zázemí, rodina je prvořadým článkem pro vývoj a získání návyků rodinného chování mladého člověka. Socializací, kterou jedinec prochází od narození přes všechna stádia vývoje, vede rodina, plynutím času se dále přidává vnější prostředí, patří sem vzdělávací zařízení, přátelé, společnost lidí v zájmových a volnočasových sdruženích. Orientační rodina (rodiče), příbuzenské vztahy a vzor, který je mladým člověkem přijímán nastavuje nerovné startovací podmínky, které ovlivňují jeho budoucí rodinné chování. Právě zase rodina nastavuje nerovné podmínky při vývoji dítěte, je na síle rodičů, jak dovednou nerovné podmínky svého dítěte vnímat a umět s nimi pracovat. Za nerovností si můžeme představit hmotné zázemí mládeže – kultura bydlení, pomůcky k učení, k volnočasovým aktivitám, ale také nehmatatelné možnosti, jako vrozený intelekt, vzdělání rodičů, podpora rodičů, kladné vzory rodičů, struktura přátel a lidí, které mladého člověka obklopují. Socializace člověka, nerovné prostředí, podmínky v době jeho dospívání a vztahy rodičů jsou základními tvůrci osobnosti. Největší kapitál, který může mladý člověk do vínku

1

BRTNÍKOVÁ, Marta. ŠEDIVÝ, Václav: Moderní láska a sexualita, manželství a rodina. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1985. 285 stran. ISBN 28-077-85. str. 223 2 MOŽNÝ, Ivo: Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 stran. ISBN 978-80-86429-87-8. str. 116

12

obdržet je jeho vlastní inteligence. Pokud se dar může, pod vlivem mikroprostředí – rodiny, ještě rozvíjet, jsou jeho šance na šťastný partnerský život vyšší než u člověka, který tímto darem obdarován nebyl. Člověk, který se narodí vyrovnanému páru, přebere od rodičů genetický základ a rodiče mu svým vzorem a podporou pomáhají nastavovat hodnoty, má v životě ten nejlepší předpoklad uspět nejen v partnerství (manželství), ale i v životě profesním. Pokud se takto nastavené rodině narodí méně inteligentní dítě, intelekt rodičů jej vede a směřuje, tak, že jeho šance nejsou ztraceny. Jaké má však možnosti méně chytré dítě, které se narodí do rodiny „méně chytrých rodičů“. Bude kopírovat jejich chování, postoje k partnerství, ale i pracovní návyky a světové názory. Namísto toho inteligentní dítě hloupých rodičů má před sebou těžký boj se životem, sebevzdělávání pravděpodobně bez pomoci rodičů, ale šance na dobrý výběr partnera a získání práce, ho mohou dostat do vyšší společenské třídy. Kašparů (2011, str. 35) se ve své knize zabývá definicí rodiny: „Není problém najít si na internetovém vyhledávači definici rodiny. A máme skoro jasno. Ne zcela jasno, spíše polojasno, protože mimo jiné dojdeme také k poznání, že pojem rodina je v současné době konkrétně těžko definovatelný. Můžeme zde například číst: Ačkoliv právní řád České republiky rodinu výslovně nedefinuje, pokládá za ni především rodinu založenou manželstvím. Rodinu lze však zároveň chápat také jako malou skupinu osob, které jsou navábem spojeny nejen vztahy manželskými a příbuzenskými, ale i jinými obdobnými vztahy, zvláště společným způsobem života.“. Myšlenka je rozvedena do hlubších důsledků, kterou Max Kašparů zakončuje: „Každý organismus – a rodina je organismem – bývá ohrožen ze dvou stran. Z vnější a vnitřní strany.“3 Na závěr této citace je možné pohlédnout na rodinu a neformálně definovat toto složení sobě blízkých osob jako na živoucí organismus, který po dobu svého života dostává teplo, vzduch, potravu, pozornost pro každý článek, tvořící jeho systém. Další definování rodiny podle I. Možného: „Učebnice sociologie po dlouhou dobu začínaly tvrzení, že rodina je pro sociologii příkladem morfostatické instituce. Představuje sociální zařízení, jehož základním účelem je vytvářet soukromý prostor pro reprodukci společnosti,

3

KAŠPARŮ, Max. O bludných kruzích a bludných kamenech. 1. vyd. Brno: Cesta, 2011, 63 stran. ISBN 978-80-7295-135-2. str. 35,36

13

stíněný proti vířícímu a nepřehlednému světu veřejnému. Chrání své členy, nemění svůj tvar, vnitřní uspořádání ani habitus a změny ve svém okolí vyrovná.“ 4 O řádnou definici rodiny se nemůžeme opřít ani v Českém právním řádu. Český právní řád rodinu nebo její členy obecně neurčuje. Všeobecný zákoník občanský, platný až do roku 1950, pokládal za rodinu rodiče se všemi jejich potomky. Platný občanský zákoník se o rodině zmiňuje pouze okrajově. Také trestní zákoník sice obsahuje ve své části druhé, hlavě IV., trestné činy proti rodině a dětem, ale definici rodiny neobsahuje, § 194 –204 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Činí tak jen některé zvláštní zákony, ale vždy jen pro své vlastní účely, neobsahují tedy obecně použitelné vymezení rodiny. Např. § 187 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zvláštní zákon o rodině také žádnou definici neobsahuje, ale o jejím vzniku pojednává pouze v souvislosti s uzavřením manželství, jehož účelem je právě založení rodiny, § 1 odst. 2 a § 6 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině. Z toho může vyplývat, že jinak, než v manželství rodina vzniknout nemůže a že ji tvoří rodiče a jejich děti.“

3.1.1 Změny rodiny Tak jak dochází k vývoji člověka, společnosti, k utváření hodnot tak i rodina prochází po celou dobu historickým vývojem a změnami. Vnější a vnitřní vliv ukazuje tvář rodiny. „Pro poválečný populační vývoj České republiky byl typický tzv. extenzivní populační režim vyznačující se vysokou sňatečností, vysokou plodností (hlavně na počátku reprodukčního období), vysokou rozvodovostí, vysokou potratovostí a úmrtností. Naše země se tak zařadila svým demografickým chování (a nejen tím) mezi země východoevropského bloku, ačkoli před 2. světovou válkou patřila k zemím západní Evropy. “5 Poválečný vývoj v České republice byl z hlediska rodinného chování podobně jako v jiných evropských státech ve znamení sňatkového boomu, jenž byl provázen vysokou porodností. Nástup komunistického režimu přispěl k udržení vysoké sňatečnosti a porodnosti. Liberální rozvodová legislativa, minimální sexuální osvěta, uzavírání sňatků v nízkém věku snoubenců, nejčastěji v důsledku těhotenství partnerky, vedly v nemálo případech k rozvodu. Tento stav přetrvává do dnes. Postoj i vlastní rodinné chování

4

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 stran. ISBN 978-80-86429-87-8. str. 14 5 PALONCYOVÁ, Jana. Rodinné chování mladé generace . závěrečná zpráva z „Biografického výzkumu mladé generace 2002“. Praha: VÚPSV, 2002, 102 stran. str. 6

14

ovlivnilo také přijetí potratového zákona, později, především v 70. letech, se v rodinném chování projevila i opatření sociální politiky ve prospěch rodin s dětmi. Vzhledem k politickým a ekonomickým poměrům byla rodina vnímána jako hlavní oblast seberealizace. Došlo k rozpadu široké rodiny, avšak vzájemná mezigenerační pomoc rodin byla nezbytná, a to materiální povahy (výstavba bydlení), finanční pomoc výpomoc s péčí o děti. Přichází nová epocha rodina. Rodina již nebývá pro její členy prioritou. Nicméně téměř každá rodina vlastní článek, který její členy svazuje a stmeluje. Změny formy rodiny nejsou novodobým jevem. Její vývoj a změny prochází historií. Padesátá až osmdesátá léta 20. století sčítají zrání moderního věku. „Radikální kritika rodiny skutečně prokázala, že instituce, která byla považována za snad nejstabilnější výtvor naší civilizace, se nejméně od konce první světové války podstatně změnila a dále mění. A že se mění nikoli okrajově, ale ve svých nejzákladnějších charakteristikách. I když si je může úvodem jen předběžně vypočítat, přece je nutné zaznamenat, že se jedná o změny, jež mají vesměs hluboké kořeny, ale právě v druhé polovině dvacátého století se zviditelnily.“6 Ivo Možný hovoří o hlavních změnách rodiny od tradiční k postmoderní společnosti: 1. Úpadek monopolu na legitimní manželský sex v křesťanském kulturním kruhu. Legitimním se stává sex předmanželský nad monopolem práva manželského partnera na sex druhého z manželského páru /nevěra/. 2. Vzestup počtu nemanželských (nelegitimních) dětí. Ztráta reprodukčního aktu v párové rodině. 3. V tradiční rodině byl výběr manželského partnera v rukou rodičů snoubenců. Ti vybírali partnera především z hlediska zachování společenského postavení, majetku. Tím tradiční rodina napomáhala i ke stabilitě celé společnosti. 4. Instituce manželství uzavřená v souladu s náboženskou vírou: Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj, byla napadena pohledem na manželství jako na občanskou smlouvu, právní kontrakt, jednou nebo druhou stranou vypověditelný. Paradoxně svoboda výběru manželského partnera, založeného na citech a lásce, vede oproti

6

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 stran. ISBN 978-80-86429-87-8. str. 21

15

výběru partnera v tradiční rodině k vyšší rozvodovosti a nárůstu opakovaných manželství. 5. Ztráta základních funkcí rodiny převzetím speciálními institucemi jako jsou škola – vzdělání dětí, nemocnice – péče o nemocné, rozdělení dělby práce – nájemně zaměstnaný muž vzdalující se rodině. Rodině zůstává konzum, zábava a citové bezpečí. 6. Vliv naprosto účinné, masově dostupné antikoncepce má za následek dramatický úpadek porodnosti, párová monogamická rodina pozbývá svého úkolu jako ochrany reprodukčního procesu. Následkem je mnoho rodin s jediným dítětem nejčastějším typem rodiny. 7. Model rodiny s jediným nebo dvěma dětmi, převzetí funkcí rodiny formálními organizacemi nemohou naplnit život muže a ženy. Vzhledem ke změně povahy práce, manipulace spíše se symboly než těžkými předměty, nevadí, že žena je fyzicky slabší než muž. Ženy od konce padesátých let opouští hromadně domácnosti a profesní kariéra je pro ně stejně důležitou jako pro muže. Mateřství se pro ženu stává krátkou životní epizodou.

16

Tabulka č. 1 Základní charakteristiky tradiční, moderní a postmoderní rodiny. Tradiční

Moderní

Postmoderní

Struktura

široká, vícegenerační

nukleární, manželská

variabilní, individualizovaná

Základní kapitál

ekonomický

ekonomický, sociální, kulturní

sociální, KULTURNÍ

sex, děti

Děti

NELEGITIMIZUJE

komplementární, hierarchizované

segregované, komplementární

individualizované

Funkce

univerzální

pečovatelské, statusotvorné, citové

CITOVÉ

Autorita

otec

otec-matka, funkčně segregované

individualizovaná, slabá

Reprezentace diskursu

náboženský, církevní

Občanský

masmediální

Mezigenerační přenos

patrilineární, autoritativní

demokratický, smíšený

slabý

Legitimizace Role

Zdroj: Možný, Rodina a společnost. 2011, str. 23

Základní etapy ve vývoji lidské rodiny 1. Počátky lidské párové rodiny – půl milionu let před naším letopočtem? Silná sexuální vazba heterosexuálních párů doprovázená spoluprací na výchově dětí. Je nutná zejména pro dlouhé období nedospělosti a závislosti u člověka ve srovnání s ostatními živočišnými druhy. 2. Složité příbuzenské systémy v kmenových společnostech, vznik incestu. 8 000 let před naším letopočtem? Rozšířené příbuzenské sítě se složitými pravidly ekonomických a snubních výměn uvnitř i mezi příbuzenskými velkorodinami. Některé příbuzenské systémy jsou matrimoniální a /anebo matrilokální, ale většina je zřejmě patrimoniální a patrilokální, vyskytují se ovšem i jiné formy. Rodové struktury jsou totožné s celou nadindividuální sociální organizací. 3. Vynořují se nepříbuzenské systémy sociální organizace. Úpadek složitých systémů výměn a počátek vzestupu patrimoniální domácnosti. Asi 3000 let před naším 17

letopočtem v Mezopotámii a Egyptě, asi 600 let před n. l. v Řecku a Číně. Vznik prvních států jako sociálních organizací nad rodinnými sítěmi. Upadají kmenové rodové systémy a jsou nahrazovány patrimoniálními domácnostmi, jimž vládnou muži, kteří drží ve svých rukou vlastnictví domácnosti, do které patří i služebnictvo a všichni v domě, často i čeleď ozbrojená k ochraně domácnosti. 4. Vzestup byrokratického státu a kapitalistické ekonomiky. Vynořuje se domácí soukromí. Sedmnácté a osmnácté století n. l. v západní Evropě a severní Americe. Domácnost přestává být zároveň místem zaměstnání a její obranu přejímá obec a stát. Moc patriarchální hlavy domácnosti upadá. Vynořuje se nukleární rodina jako ideální typ – s mužem, který rodinu ekonomicky a sociálně zajišťuje, a ženou, která se stará o domácnost. Na místo rodiči sjednávaných manželství nastupuje individualizovaný sňatkový trh. 5. Diverzifikace způsobů párování a domácností. Tendence k rovnoprávné pozici ženy a muže při vyjednávání o vztahu a rodině. Druhá polovina dvacátého století v bohatých průmyslových společnostech. Různorodost rodinných forem. Vzestup rozvodovosti a opakovaných manželství, všeobecná zaměstnanost žen a hluboké změny v mužské a ženské sociální roli. Vzestup nesezdaných soužití pře, po i místo manželství. Vynořují se singles jako významná sociální skupina a stav.“7

3.1.2 Funkce rodiny Rodina založená na manželském páru a jeho vlastních dětech je nám nejznámější společenskou jednotkou. V různých společnostech, kulturách může mít rozdílnou podobu, různé rozložení rolí či moci. Funkce základní rodiny jsou však všude stejné: 1. Biologicko-reprodukční funkce: tato funkce má zabezpečovat reprodukci lidské populace, udržení života. Zároveň má za účel uspokojování sexuálních potřeb obou partnerů. 2. Ekonomicko-zabezpečovací funkce: tato funkce se vztahuje na všechny členy rodiny, nikoliv jen na dítě. Dříve byla důležitá především výrobní složka rodiny. Nyní je rodina

7

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 stran. ISBN 978-80-86429-87-8. str. 17

18

spíše spotřebitelem, avšak základní domácí práce provádí převážně sama (vaření, úklid, praní prádla a drobné opravy, atd.). 3. Emocionální funkce: životní jistoty moderní rodiny spočívají více ve vnitřních vztazích než ve vnějších vazbách. Proto se emocionální funkce rodiny dostává, co se významu týče, do popředí. Emocionalita se stává nejdůležitějším faktorem rodiny. Je důležitá jak pro děti tak pro dospělé, i když v různé podobě. Při trvalém neuspokojení potřeby lásky, pozornosti, absenci emocionálních a sociálních vztahů může dojít až k psychické deprivaci. Psychická podpora nejen v krizových situacích, ale i při zvládání běžných činností. 4.

Socializačně-výchovná

funkce:

poslední

jmenovaná

funkce

rodiny

spočívá

v opravdovém zájmu o dítě a kvalitní péči o ně, v jeho výchově. Rodiče by svému potomkovi měli porozumět v jeho vývoji, potřebách a požadavcích a následně rozvíjet všechny jeho schopnosti a síly, a to s vědomím nejlepšího zájmu a prospěchu dítěte. Rodina by dítě měla naučit čelit a překonávat nepříznivé životní situace. Jak dobře si dnešní rodiče stojí ve vedení a učení svých potomků? Společnost ovládaná spotřebou a touhou po vyšší životní úrovni čelí nedostatku času na své děti. Děti trpí nevšímavostí svých rodičů, ale učí se těžit se situace zvyšujícími se nároky na své rodiče v podobě lepšího a luxusnější materiálního zabezpečení. Dokáže však citové strádání nahradit věc, luxusní dovolená nebo nová počítačová hra? Budoucnost nám bude odpovědí, ale každý člověk s humanitně založenými hodnotami, zná jistě odpověď. Každá doba však jistě ve výchově potomstva nesla své a proti. Jak zmiňuje Francois De Singly: „ Není vyloučeno, že v rodinách, které již nejsou zaměřeny na transmisi (předávání) ekonomického dědictví, ale na osobní uspokojení ze vztahů v rodině, může tento typ logiky působit na mladou generaci také. Zatímco v 18. století jsou „duševní potíže“ synů spojeny především s děděním v rodové linii, ve 20. století pramení dětské potíže nejčastěji ze vztahového kontextu, ve kterém ve své rodině vyrůstali.“8

8

DE SINGLY, Francois: Sociologie současné rodiny. 1. vyd. Praha. PORTAL, 1999, 127 stran. ISBN 807178-249-1. str. 47

19

3.1.2 Formy rodiny Počátku párové rodiny předchází setkáním muže a ženy, kteří spolu po vzájemných sympatiích zahájí vztah. Pár naváže známost a vyjednávání, které může být intenzivnějším anebo povrchnějším, vyjednáváním pár dosáhne shody v tom, že utvoří trvanlivý svazek k zajištění reprodukce (anebo alespoň jedna strana předpokládá, že takové shody bylo dosaženo). V případě, že se pár rozhodne svůj svazek registrovat, dojde k právní registraci svazku – manželství. Zvyšující se podíl dětí narozených mimo manželství ukazuje, že i ve vyspělých zemích může být podoba lidské reprodukce rozmanitější, i když jejím základem zůstávají rodiny. Mezi nejčastější druhy partnerského soužití patří: „Párová monogamická rodina je nejčastější, nikoli však jedinou známou formou rodiny. Rozličné kultury v rozličných historických dobách zaznamenávají jako sociálně přijatelná, doporučená nebo vyžadovaná nejenom párová, ale i asymetrická heterosexuální soužití, která souhrnně nazýváme polygamie. Mohou mít buď formu polygynie – tedy manželství jednoho muže a dvou či více žen, anebo polyandrie – soužití ženy se dvěma i více muži. “9 Mezikulturním srovnáním bylo zjištěno, že 85 % společností opírá svoji fyzickou i sociální reprodukci o párovou monogamickou rodinu. Také náboženství křesťanství, judaismus a hinduismus jsou monogamická. Manželská rodina je považována za integrální součást moderní doby našeho civilizačního okruhu a za jednu z klíčových institucí, jež mu otevřely cestu k rozvoji a prosperitě.10 Nukleární rodina – rodina základní je složena z otce, matky a dětí. Neúplná rodina je rodina pouze s jedním rodičem, obvykle ženou. Pod rozšířenou rodinou je skryta rodina základní a celé příbuzenstvo, jako prarodiče, tety, strýcové. „Patchworková rodina“ neboli „sešívaná rodina“ je rodinou sešitou z členů původně jiných rodin. Tato forma rodiny je obvyklým jevem dnešní společnosti. Konkrétně jde o fungování již jednou rozvedených lidí, kteří tvoří nový pár a společně se svými dětmi z prvních vztahů tvoří novou sešitou rodinu.

9

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 stran. ISBN 978-80-86429-87-8. str. 116 10 MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 stran. ISBN 978-80-86429-87-8. str. 117

20

Další jev, se kterým se tradiční rodina setkává, je propojení rolí ženy. Žena už dávno nefunguje pouze jenom v soukromé sféře. Ženy jsou matkami, manželkami, hospodyněmi a také z poloviny své bytosti zaměstnanou pracovní silou. Pracují na všech možných pracovních pozicích, od řemesel až po manažerské posty. Tato emancipovanost ženy má dopad na fungování tradiční rodiny. Řada rodin, manželských párů neustojí tuto skutečnost a rozpadá se, nebo přijímá změnu a mění vztahy mezi partnery a také rodiči a dětmi. Problematikou této proměny se zabývá ve své knize Hana Maříková: „ S průnikem stále početnějších skupin žen s vyšším vzděláním a kvalifikací na trh práce, tj. do veřejné sféry, dochází k podstatným změnám ve sféře soukromé, uvnitř rodiny: mění se její velikost a struktura; dochází k narušení tradiční dělby práce v domácnosti; k proměně obsahů rolí muže a ženy v rodině.“11

3.2 Manželství Česká republika a státy socialistického bloku byly ještě nedávno typické nízkým věkem pro vstup do manželství, vynuceným často těhotenstvím partnerky. Životní styl byl režimem kontrolován, mladí lidé vstupovali do manželství velmi brzy, v době povinné vojenské služby chlapci, dívky po vyučení nebo maturitě. Kontrola nad životy lidí byla vykoupena, jak popisuje kniha Deset rodin po deseti letech: „reální socialismus. Občané mu pasivně přikyvovali, aby se vyhnuli oplétačkám, a naopak, aby z něho aspoň něco měli, dokonce podváděli a kradli. Vedoucí představitelé zase věděli, že to lidem za jejich poslušnost musejí umožňovat. V této době měli lidé své jistoty, zajištěná zaměstnání a státní podpory. Základní potřeby byly levné, vzdělání a zdravotní péče bezplatné. Stát podporoval kulturu a příležitosti k trávení volného času.“12 Pádem komunismu se začíná psát nová éra. Éra nových možností jako jsou studium, cestování. Šance dostávají i lidé, kteří v době komunismu vedli nalinkované životy režimem. Mladí lidé začínají odsouvat vstup do manželství, nejen z důvodu sexuální osvěty a zvýšení nabídky pro zdraví bezpečnější antikoncepce, možností studia na vysokých školách, účasti na zahraničních stážích a práce v zahraniční, už nechtějí žít jako jejich rodiče, kteří svá manželství uzavírali okolo 20 roku života, ženy i dříve. Navíc kolik takto uzavřených manželství prošlo rozvody. Také cesta k náboženské víře už není nebezpečím a něčím co by člověka odsouvalo na okraj. Svoboda a změna hodnotové orientace, chuť po vyšší životní úrovni, 11

MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny. 1.vyd. Praha: SLON, 2000, 170 stran. ISBN 80-85850-931. str. 125 12 HRABA, Joseph; PECHAČOVÁ, Zdeňka; LORENZ, Frederick. Deset rodin po 10 letech. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 1999, 134 stran. ISBN 80-200-0731-8. str. 13

21

vyrovnávání rozdílů mezi mužem a ženou, to vše jsou činitelé, které odsouvají manželství na pozdější věk. Tabulka č. 2 Ukazatele tabulek sňatečnosti svobodných, 2002-2010 2002 Podíl svobodných mužů (%) ve věku: 25 84,9 30 57,9 35 43,3 40 37,4 45 35,0 50 33,8 66,2 Prvosňatečnost mužů (v %) Průměrný věk mužů při 1. sňatku 29,7 Věkový medián 32,1 Podíl svobodných žen (%) ve věku: 25 69,4 30 42,7 35 33,3 40 29,8 45 28,3 50 27,6 72,4 Prvosňatečnost žen (v %) Průměrný věk žen při 1. sňatku 27,3 Věkový medián 28,2

2004

2006

2007

2008

2009

2010

88,9 63,3 47,1 40,4 37,8 36,4 63,6 30,5 33,7

91,0 66,2 48,8 41,4 38,6 37,1 62,9 31,0 34,5

91,3 66,2 48,0 40,2 37,0 35,5 64,5 31,2 34,2

92,5 70,0 52,8 45,1 41,9 40,4 59,6 31,4 36,3

93,9 73,9 57,1 49,1 45,6 43,9 56,1 32,0 39,2

94,5 75,4 58,5 50,4 46,9 45,1 54,9 32,2 40,5

75,3 47,3 36,4 32,9 31,1 30,2 69,8 28,0 29,4

78,2 49,3 37,3 33,1 31,3 30,3 69,7 28,4 29,9

78,3 48,6 36,3 31,9 30,0 28,9 71,1 28,6 29,7

80,9 53,4 41,2 36,8 34,8 33,9 66,1 28,8 30,7

84,0 57,5 44,8 40,2 38,4 37,3 62,7 29,2 32,4

85,4 59,2 46,3 41,3 39,5 38,4 61,6 29,4 33,0

Pozn.: Věkový medián udává věk, do kterého vstoupí do prvního manželství právě polovina svobodných mužů/žen. Zdroj: Český statistický úřad: [online]. 2011 [cit. 2012-14-3]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4007-11-r_2011

22

Tabulka č. 3 Pravděpodobnost uzavření prvního sňatku podle pohlaví a věku (na 1 000 osob), 2002-2010 Věková skupina Muži: 16-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 Ženy: 16-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49

2002 9,6 143,0 317,6 251,7 136,4 65,4 35,0 44,4 273,3 385,8 219,7 103,4 50,6 29,3

2004 6,6 104,9 287,8 256,2 142,3 65,1 39,9 31,7 222,2 371,6 230,3 96,4 53,6 33,9

2006 5,0 85,9 272,5 262,3 152,5 67,3 43,4 24,9 197,5 370,0 243,8 112,5 55,3 33,8

Pozn.: Údaje vychází z výsledků jednovýchodných tabulek sňatečnosti. Zdroj: Český statistický úřad: [online]. 2011 http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4007-11-r_2011

2007 4,6 82,3 275,8 274,3 162,5 80,2 43,9 24,2 197,4 379,2 253,8 119,8 60,1 41,5 [cit.

2008 3,8 71,5 242,8 246,4 145,0 72,6 37,8 20,6 173,9 340,1 228,5 107,7 52,1 30,4 2012-14-3].

2009 2,9 58,7 212,5 226,8 141,6 69,6 41,1 16,2 146,0 315,2 220,9 102,9 45,3 33,3 Dostupné

2010 2,8 52,7 201,7 224,8 137,4 69,0 43,5 14,0 133,7 306,8 217,8 108,3 44,1 30,6 z:

Základními důvody pro uzavření moderního manželství jsou vzájemné sympatie, láska obou partnerů, před uzavřením manželského svazku dochází mezi snoubenci k vyslovené nebo nevyslovené shodě za jakých podmínek manželství povedou, kolik chtějí mít dětí, kde a jak spolu budou žít. Dochází i nepřímo k rozdělování muže a ženy. Manželství jde ruku v ruce s plánováním rodičovství a následnou výchovou potomků. Manželství je společností nejuznávanější svazek pro rodičovství a výchovu dětí. V kvalitním manželském nebo partnerském vztahu dochází k naplňování potřeb obou partnerů, potřeb fyzických i psychických. Pro ženy tak důležité pocity bezpeční a jistoty, blízkost člověka, který bude chránit ji a její děti, popř. rodiče. Pokud z nějakého důvodu není některá z potřeb naplňována, vztah začíná slábnout, neřešení a odsouvání pocitů nedostatku jsou počátkem konce lidského soužití. Muži si zpravidla stěžují na nenaplňování sexuálních potřeb, ženy strádají často i dlouhodobě po stránce psychické – nekomunikující partner, ekonomická nejistota, nezájem partnera, nedocenění a absence uznání a díků. Z nefungujících vztahů, které jsou uměle drženy, bývají psychické deprivace, deprese a velká řada zdravotních problémů. Moderní doba sebou přináší řadu alternativních způsobů lidského soužití. Společnost již neodsuzuje „manželství na zkoušku“, celoživotní nesezdaná soužití. Začínají se objevovat vztahy:

23

Monogamické – nesezdaný pár muže a ženy, často dochází v páru k rodičovství – kohabitace. Polygamické – soužití s více než jedním partnerem, v současné době z pravidla dohodou v páru, především k oživení sexuálního života. Polygynické – soužití jednoho muže a více žen, tzn., že jeden může má účast ve více manželstvích. Polyandrické – soužití jedné ženy s více muži. Polygamní skupinové manželství – větší počet mužů a žen. Stejnopohlavní manželství – nový pojem, který v některých zemích bývá zlegalizovanán jako registrované partnerství.

3.2.1 Sňatkový trh a párování „Výraz sňatkový trh je samozřejmě metaforou. Tato metafora poukazuje na skutečnosti, že v každé společnosti existuje sociální prostor, v němž dochází k setkávání, vzájemnému oceňování, zvažování a vytřiďování párů, které potenciálně směřují k manželství. Každý člen společnosti, který má o sňatek zájem anebo by mohl být předmětem takového zájmu, tímto prostorem v určité fázi životního cyklu projde a je jím společensky redefinován, i ti, kteří o sňatek zájem nemají, získávají následkem toho nové označení. Někteří se na sňatkový trh po čase vracejí: v tradičních společnostech nejčastěji po ovdovění, v moderních po rozvodu.“13 Pro metaforu sňatkový trh bychom našli jednoduché slovo namlouvání. To je proces, kterým neprochází pouze člověk, ale všichni tvorové živočišné říše. Každý k sobě hledá někoho, kdo bude jeho srdci blízký, s kým může trávit čas, povídat si, vztah sdílení dobrého i zlého. Výběr životního partnera prochází tzv. výběrovým párování. Moderní společnost ponechává výběr partnera na zúčastněném páru. „Sociologické teorie výběrového párování proto vždy počítají s procesem přinejmenším dvoustupňovým: v tom první stupni se výběr sociálně zúží a omezí determinantami, jež mají objektivní, kulturní a sociální povahu a leží před vlastním rozhodovacím procesem“.14

13

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 stran. ISBN 978-80-86429-87-8. str. 117 14 MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 stran. ISBN 978-80-86429-87-8. str. 130

24

Mezi hlavní determinanty při rozhodování u výběrového párování patří sousedství a teritoriální blízkost, věková harmonie, etnická a rasová homogamie, náboženské vyznání a třídní zařazení včetně vzdělání. Tabulka č. 4 Důvody, proč (ne)uzavřít sňatek (v %) 2003 2005 Proč nechce uzavřít Proč chce uzavřít Proč nechce sňatek sňatek uzavřít sňatek Věk, zdravotní stav (38 Věk, zdravotní stav Kvůli dětem (35 %) Kvůli dětem (29 %) %) (41 %) Dva jsou lepší než Samozřejmost až Špatná zkušenost (16 %) Svoboda (23 %) jeden (18 %) nutnost (15 %) Jistota stálého Samozřejmost až Špatná zkušenost Svoboda (14 %) partnera, klid (13 nutnost (13 %) (15 %) %) Proč chce uzavřít sňatek

1. nejčetnější odpověď 2. nejčetnější odpověď 3. nejčetnější odpověď

Zdroj: Data z výzkumů CVVM Naše společnost 2005, šetření 05–04 a 2003, šetření 03-11

3.2.2 Sňatečnost Sňatečnost je demografický proces, který sleduje sňatky jako hromadný jev. Mezi hlavní ukazatele sňatečnosti patří: Hrubá míra sňatečnosti - jedná se o aktuální počet sňatků na 1000 obyvatel. Úhrnná sňatečnost - jedná se o pravděpodobnost, že běžný obyvatel v průběhu života vstoupí do manželství. Průměrný věk při prvním sňatku - je to zajímavá hodnota z hlediska hodnocení reprodukčního chování populace. Tabulka č. 5 Populační vývoj po 2. světové válce Rok úhrnná sňatečnost svobodnch (%) muži ženy Průměrný věk při prvním sňatku muži ženy modální věk při prvním sňatku muži ženy úhrnná rozvodobost (%) úhrnná plodnost průměrný věk matek

1960

1970

1989

1999

2000

95,8 97,7

94,2 96,5

89,2 95,3

68,9 73,1

69,5 74,4

24,6 21,4

24,4 21,7

24,6 21,8

28,5 26,2

28,9 26,4

22,6 19,9 15,9 2,9 25,4

22,5 20,1 15,9 1,93 25

22,5 19,7 37,2 1,87 24,8

25,9 24,5 32,3 1,13 26,9

26,6 24,2 41,3 1,14 27,2

Zdroj: Pohyby obyvatelstva, ČSÚ; Kučera, M., 1994; Populační vývoj České republiky 2000, Bilance svobodných 2000, ČSÚ

25

3.2.3 Rozvod Rozvod je termín, který můžeme stručně charakterizovat jako právní zánik manželství, legitimní ukončení manželství umožňující změnu partnera a změnu životního stylu. Instituce rozvodu se staví proti křesťanské tradici rodiny.15 V tradiční společnosti končilo manželství zpravidla úmrtím jednoho z manželů. V roce 1869 byl umožněn rozvod od lože a od stolu, tento způsob soužití umožňoval manželům žít odděleně, ale nedovoloval další manželství. Uzavřený nového sňatku zahájila až rozluka, uzákoněná v roce 1919. Lidé vstoupí na sňatkový trh, hledají partnera pro založení rodiny. Po úspěšném párování dochází k uzavření manželství a pomíjí okouzlení, zamilovanost. V tuto chvíli přichází všední starosti a ochota partnerů žít s kompromisy. Vnímat a naplňovat přání a potřeby toho druhého. Úspěšnost manželství je nyní ovlivňována jednotlivými základy, které manželé převzaly ze svých nukleárních rodin, porozumění a společné zájmy závisí na intelektu a vzdělání partnerů, svoji roli na úspěch manželství hraje i věk a důvody uzavření manželského svazku, dále také ekonomická samostatnost páru, pracovní preference. V případě neúspěchu přichází rozvod, nikoliv však zánik rodičovských povinností, pokud z manželství děti vzešly. Český právní řád umožňuje jediný možný způsob ukončení manželství a tím je rozvod. Tabulka č. 6 Rozvody podle pořadí, 2002-2010 Počet rozvodů celkem v tom na návrh: muže ženy Pořadí rozvodu muže: 1. 2. 3. + Pořadí rozvodu ženy: 1. 2. 3. +

2002 31 758 10 613 21 145 25 551 5 533 674 25 863 5 275 620

2004 33 060 10 950 22 110 26 607 5 714 739 26 793 5 562 705

2006 31 415 10 469 20 946 25 126 5 564 725 25 388 5 345 682

2007 31 129 10 586 20 543 24 900 5 446 783 25 104 5 347 678

2008 31 300 10 952 20 348 25 260 5 289 751 25 388 5 269 643

2009 29 133 10 291 18 842 23 488 4 973 672 23 593 4 944 596

Zdroj: Český statistický úřad. [online]. 2011 [cit. 2012-14-3]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4007-11-r_2011

15

PALONCYOVÁ, Jana. Rodinné chování mladé generace . Závěrečná zpráva z „Biografického výzkumu mladé generace 2002“. Praha: VÚPSV, 2002, 102 stran. str. 24

26

2010 30 783 10 653 20 130 24 792 5 300 691 25 001 5 129 653

3.4 Mladí lidé jako cílová skupina Mladí lidé je pojem velice široký. Pro objektivní výsledek z výzkumu mé práce, definuji cílovou skupinu mladí lidé od 15 – 24 let. Věkové rozmezí je stanoveno v souladu s možným startem sexuálního života mládeže. Dnešní společnost otevřela dveře sexualitě. Na novinových stáncích, internetu a v masmédiích je otázka sexu na denním pořádku. Průměrný věk zahájení pohlavního života se pohybuje okolo 17 let. První pohlavní styk má mládež již před 15 rokem. Se zvyšujícím se vzdělání se zvyšuje i zahájení pohlavního života. Je zřejmé, že start pohlavního života bývá dříve, než se stává mladý člověk ekonomicky soběstačným. I přes osvětu a možnosti antikoncepce dochází k nechtěným otěhotněním a k uzavírání manželství vynucených jiným stavem partnerky. Má práce má vypovídat o postojích mladých lidí a proto, že zahájení sexuálního života může být důvodem k založení manželství, rozšířila jsem svoji cílovou skupinu o žáky 9. tříd základní školy, již zde se setkáváme s prvními sexuálními zkušenostmi. Cílový segment – mladí lidé: - žáci 9. třídy základní školy - učni odborného učiliště 1. – 3. ročník - studenti gymnázií Nové Město na Moravě, Pardubice 1. – 4. Ročník - studenti vysokých škol 1. – 3. rok studia Celkové věkové rozmezí cílové skupiny je 15 – 24 let. Cílová skupina dle vývojového stádia - puberta, adolescence, dospělí. Vývojová stádia člověka, která budou použita v práci: puberta (jedenáct až patnáct roků) 1. mladí (adolescence, období explorace) od 15 do 20 roků 2. dospělost 20 až 60 roků, z toho období 20 – 30 roků je mladší dospělost, 31 – 44 je zralá dospělost (období ustalování), 45 – 60 let je střední věk (interevium) jako období udržování se.

27

3.5 Sociologický výzkum Sociologický výzkum zkoumá organizovaně a systematicky sociologické, politologické a demografické jevy reálné skutečnosti, dále se zabývá zákonitostmi společenského vývoje. Výzkum je prováděn zpravidla „na zakázku“ zadavatele ke zjištění informací a názorů veřejnosti na daný problém nebo skutečnost. Sociologický výzkum se zabývá přímým objektem zájmu. Jeho důležitou a náročnou částí je příprava výzkumu. Otázkou je, jakým způsobem se projekt bude realizovat – získání kontaktů, forma sběru dat, jasné stanovení cíle výzkumu a následné stanovení hypotéz. Náležitosti sociologického projektu: 1. Teoretická část – úvodní studie, stanovení cílů a hypotéz. 2. Metodická část – objekt zkoumání, technika sběru dat, způsob zpracování 3. Plán výzkumu – personální zajištění, finanční rozpočet, časový harmonogram. Sedm kroků sociologického výzkumu: 1. Vymezení zkoumaného jevu – problém, předmět, který je předmětem našeho zájmu, například demografický vývoj v posledních 10 letech v České republice. 2. Vymezení cílového souboru – cílový segment. 3. Rozložení předmětu výzkumu a vymezení vlastností. 4. Vytvoření měřících nástrojů. 5. Vlastní měření (empirické zjištění). 6. Agregace zjištěných hodnot, statistické zpracování. 7. Interpretace výsledků. Znaky výzkumu: Nominální znak – kvalitativní, dělení osob dle pohlaví a povolání Ordinální znak – pořadový, vzdělání a bydlení

28

Intervalový znak – měřitelný, číselně vyjadřuje o kolik je znak větší nebo menší Poměrový – věk, intenzita zvuku, světla Marginální – okrajový, nepodstatný Kardinální – důležitý, podstatný znak. Zamýšlený sociologický výzkum by měl obsahovat: 1. Definování výzkumného problému – nejdůležitější okamžik projektu, chybné definování problému má za důsledek neobjektivní výsledek výzkumu. 2. Odhad hodnoty informací – výzkumník musí zhodnotit, zda k odpovědi na definovaný problém postačí sekundární data, nebo nový výzkum podpořený sekundárními daty. Pokud po zvážení zjistíme, že dostupná data nejsou pro náš problém dostačující, je nutné provést výzkum nový i přes jeho finanční nákladnost, ale za cenu objektivních informací. 3. Volba způsobu získání dat -

Analýza sekundárních, interních i externích dat, např. ČSÚ, adresář obchodních partnerů obchodního oddělení.

-

Dotazová osobní, písemné, internetové nebo telefonické.

-

Pozorován je základní technika sociologického výzkumu, klade vysoké nároky na pozorovatele. Pozorování osobní nebo mechanické. Způsoby pozorování jsou běžné a vědecké pozorování. Formy pozorování se dělí na zúčastněné (neutajené) a nezúčastněné (skryté). Nepřímé pozorování sleduje chování, poruchy chování.

-

Experiment – laboratorní nebo v reálných podmínkách.

4. Volba základního souboru – výběrového vzorku. Definování segmentu, který je k výsledku výzkumu objektivní. 5. Určení časových a finančních nákladů – stanovení rozvrhu jednotlivých kroků výzkumu, stanovení finančních nákladů spojených s výzkumem jako např. mzdy, cestovné, režijní náklady.

29

Harddata – tvrdá data, přeměřitelné, přepočitatelné výsledky výzkumu, jako např. počty obyvatel, počty domácnostní, vynaložené prostředky na různé akce. Softdata – měkká data, výpověď o stavu vědomí, názory, hodnocení. Kvantitativní výzkum je koncipován a prováděn s cílem postihnout dostatečně velký (v rádu stovek až tisíců jednotek) a reprezentativní vzorek jednotek. K objektivitě a systematičnosti zjištěných informací přispívají takové postupy jako standardizace otázek, výběr vzorku a statistické postupy zpracování dat. 16 „Logika kvantitativního výzkumu je deduktivní. Na začátku je problém existující buď v teorii, nebo sociální realitě. Tento problém je přeložen do hypotéz. Ty jsou základem pro výběr proměnných. Sebraná data jsou použita pro testování hypotéz a výstupem kvantitativního výzkumu je soubor přijatých nebo zamítnutých hypotéz.“ „Naproti tomu kvalitativní výzkum používá induktivní logiku. Na začátku výzkumného procesu je pozorování, sběr dat. Pak výzkumník pátrá po pravidelnostech existujících v těchto datech, po významu těchto dat, formuluje předběžné závěry a výstupem mohou být nově formulované hypotézy nebo nová teorie.“17 Techniky kvantitativního výzkumu: 1. Osobní rozhovory – interaktivní technika face to face. Tazatel může ovlivnit

rozhovor, finančně nákladnější způsob výzkumu, stanovení typu rozhovorů, schéma a kladení otázek. Osobní rozhovor zjišťuje stav vědomí, názor na daný problém. Otázky jsou kladeny standardizovaným způsobem, tento způsob má dopředu připravené otázky a nestandardizovaným způsobem. Podle počtu osob jsou rozhovory skupinové a individuální. 2. Telefonické dotazování – operativní, nižší náklady. 3. Dotazník – měl by být pro respondenta přitažlivý, k odpovědi můžeme respondenta

motivovat k vyplnění malým dárkem, problém s návratností dotazníku. Dotazník je nejrozšířenější a nejpoužívanější technika výzkumu. Vyhledáván je především díky nízké finanční náročnosti a oslovení široké masy.

16

FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 2. vyd. Brno: Computer Press,a.s., 2008, 451 stran. ISBN 80-251-1041-9. str. 103 17 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 4. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011, 372 stran. ISBN 978-80-246-1966-8. str. 287

30

Praktická využitelnost sociologického výzkumu nachází své uplatnění a může sloužit jako podklad např. u rozvojových plánů měst a obcí, u komunitního plánování sociálních služeb, politickým stranám ke zjištění volebních preferencí, k popisu společenských jevů. Po zvážení možností, dostupnosti a oslovení respondentů a získání co největšího zkoumaného vzorku byl pro tuto práci zvolen kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo potvrzování a vyvracení hypotéz. Kvalitativní výzkum, v němž dochází k utváření nových hypotéz a vytváření teorie, je forma náročná nejen na čas a finance, zároveň však klade vysoké požadavky na výzkumníka.

31

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1. Zvolená metodologie výzkumu V rámci výzkumného šetření byl aplikován kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum pracuje s náhodným výběrem respondentů, experimentem, s jasně strukturovaným sběrem dat, nejčastěji pomocí dotazníků a pozorování. Mezi výhody kvantitativního výzkumu můžeme řadit obsáhlost, rychlost sběru dat nebo možnost použití u velkých skupin. Jako negativum se řadí obecnost, která nepostihne zvláštní skutečnosti zkoumaného jevu.

4. 1.1 Zvolená technika V rámci kvantitativního výzkumu šetření byla zvolena technika dotazování ve formě strukturovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 34 otázek. Otázky v dotazníku byly rozděleny na otázky segmentační, otázky zaměřené na sociální zázemí respondentů a názvosloví – pojem rodina, otázky na formy partnerského soužití, otázky na téma rodičovství a otázky na finanční hospodaření rodiny. Otázky v dotazníkovém šetření byly uzavřené, respondent zaškrtával z předem určených možností, vždy jednu odpověď. U třech otázek byla možnost vyjádření formou polootevřené otázky.

4.1.2 Výběr respondentů Respondenti byli vybíráni kvótním způsobem. Prvním kritériem byla věková struktura dotazovaných, konkrétně věkové rozmezí od 15let do 24 let z důvodu cíle výzkumného šetření. Druhým kritériem výběru byla skutečnost, že respondenti jsou v době šetření studenty.

4.1.3 Předvýzkum Předvýzkum, tzv. pilotáž proběhla na 20 respondentech, kterým byl rozdán k vyplnění dotazník. V rámci předvýzkumu bylo zjištěno, že někteří respondenti (dvanáct) vyhodnotili otázku č. 24, jako otázku s více možnostmi k označení. Otázka byla opravena do jednotného čísla a upřesněna. Následný druhý předvýzkum, který byl opět realizován na dvaceti respondentech, ukázal, že dotazník je srozumitelný a respondenti jsou schopni ho řádně vyplnit.

32

4.1.4 Dotazníkové šetření Metoda kvantitativního výzkumného šetření byla zvolena z důvodu obsáhnutí širšího okruhu respondentů. Kvalitativní metoda by byla časově velmi náročná a zároveň choulostivá, vzhledem k velmi osobnímu tématu výzkumu, což jsem vyhodnotila jako problém, ochota respondentů vypovídat na tak osobní téma více do hloubky, by mohla celý výzkum ohrozit. Reprezentativní vzorek byl stanoven přibližně na 30 respondentů z každé skupiny. Skupiny byly stanoveny dle formy studia, od žáků základní školy 9. třídy po vysokoškolsky studující. Abych si zajistila co nejlepší návratnost, oslovila jsem učitele občanské výchovy na cílových školách, vyjma školy vysoké. Respondentům byly dotazníky rozdány v rámci hodiny občanské výchovy a následně ihned vybrány učitelem. Za vyplnění dotazníků byli respondenti odměněni záložkami do knih, záložky jsem získala na studijním oddělení SVŠE Znojmo. K výzkumu bylo vydáno celkem 140 dotazníků, z toho se vrátilo 8 dotazníků nevyplněných, z důvodu nemocí ve školách. Proto návratnost dotazníku hodnotím jako stoprocentní. Respondenti vyslovili zájem o výsledek šetření a chtějí s ním být seznámeni.

4.2 Cíl a účel výzkumu Cílem celého výzkumu bylo zjistit postoj mladých lidí k manželství a rodině.

4.3 Cíle a hypotézy výzkumu Cíl 1: Zjistit názor mladých lidí na uzavírání manželství a další formy soužití. Hypotéza 1: 75 % mladých lidí považuje uzavření manželství za smysluplné, důležité. Hypotéza 2: Uzavření manželství upřednostňují především mladé ženy před mladými muži. Hypotéza 3: 40 % mladých lidí souhlasí s nesezdaným soužitím. Hypotéza 4: Nesezdané soužití považují za přijatelné především mladí muži než mladé ženy. Cíl 2: Zjistit názor mladých lidí na ideální dobu uzavření manželství. Hypotéza 5: Mladí lidé považují za správné uzavřít manželství, když se pár rozhodne založit rodinu. Hypotéza 6: Většina chlapců považuje ideální věk pro uzavření manželství mezi 28 – 35 lety, dívky považují za ideální věk 25 - 30 let.

33

Cíl 3: Zjistit rozdíly v postojích k manželství a rodině podle vzdělání, víry a věku a sociálního zázemí. Hypotéza 7: 80 % studentů gymnázií a středních odborných škol zastává názor, že sňatek je dobré uzavírat v okamžiku ekonomického osamostatnění od rodičů. Hypotéza 8: 60 % učňů odborných učilišť svým postojem vyjadřují, že uzavírat manželství je dobré po ukončení učiliště. Hypotéza 9: Naprostá většina věřících mladých lidí neuznává jinou možnost partnerského soužití než manželství. Hypotéza 10: Nejméně polovina mladých lidí ve věku 15 let považuje uzavírání manželství za nepotřebné. Hypotéza 11: Za důvod k uzavření manželství považuje 30 % mladých žen těhotenství, 50 % lásku. Hypotéza 12: 50 % mladých mužů uvádí, že manželství se uzavírá z důvodu neplánovaného otěhotnění partnerky, 40 % mužů uvádí jako důvod k uzavření manželství dozrání snoubeneckého vztahu. Hypotéza 13: Mladí lidé z neúplných rodin chtějí uzavřít manželství méně často, než jejich vrstevníci pocházející z úplné rodiny. Cíl 4: Zjistit, jaký mají mladí lidé postoj k zakládání rodiny. Hypotéza 14: 80 % mladých lidí si pod pojmem rodina představují typický model máma, táta a děti. Hypotéza 15: Děvčata připouští, že budou matkami z 90 %, chlapci připouští, že budou otcem ze 70 %. Hypotéza 16: 60 % respondentů si myslí, že dítě má přijít do manželství. Hypotéza 17: 70 % respondentů, že je dobré mít alespoň 2 děti. Cíl 5: Zjistit, zda mají mladí lidé povědomí o finančním fungování rodiny. Hypotéza 18: Mladí lidé z neúplných rodin mají větší znalost o finančním hospodaření (rodinném rozpočtu), než respondenti z rodin úplných. Hypotéza 19: Respondenti – muži, jejichž otec pracuje hodně (10 hodin a více), mají lepší představu o svém budoucím povolání, než respondenti, jejíchž otec pracuje normálně (8 hodin denně) nebo méně než 8 hodin denně. Hypotéza 20: 50 % a více mladých lidí, slyšelo o otázkách příjmů a výdajů domácnosti poprvé v rodině, ve které žijí (doma). 34

4.4 Vyhodnocení výzkumu Výzkum byl vyhodnocen z celkového počtu správně a plně vyplněných dotazníků, kterých je 132. Tato kapitola hodnotí vytyčené cíle, prostřednictvím hypotéz, na které jsou navázány příslušné otázky dotazníku. Postupným vyhodnocením hypotéz, dojde k hodnocení podcílů a hlavního cíle celé práce.

4.4.1 Identifikační údaje respondentů 4.4.1.1 Pohlaví respondentů Z celkového počtu 132 respondentů vyplnilo dotazník 58 žen (44 %) a 74 mužů (56 %). Graf č. 1: Pohlaví respondentů

Zdroj: Vlastní výzkum

4.4.1.2 Věk respondentů Z celkového počtu 132 respondentů se výzkumu zúčastnilo ve věkové skupině 15 let 37 tj. 28 % respondentů. Ve věkové skupině 16-19 let odpovídalo na otázky 43 respondentů, tj. 32 %. Do třetí věkové skupiny 19-24 let se zařadilo 52 respondentů, tj. 40 %.

35

Graf č. 2 Rozdělení respondentů podle věkových skupin


4.4.1.3 Sourozenectví respondentů Ze 132 dotázaných má 93 %, sourozence a 7 %, respondentů sourozence nemá. Graf č. 3 Sourozenectví


36

4.4.1.4 Forma studia respondentů Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 132 studujících mladých lidí. Z toho bylo 29 respondentů 22 %, kteří navštěvují 9. třídu základní školy, 25 % respondentů studuje odborné učiliště s výučním listem, 23 % respondentů dochází na střední odbornou školu s maturitou nebo gymnázium a 30 % respondentů studuje na vysoké škole a žádný z respondentů nestuduje vyšší odbornou školu. Tabulka č. 7 Rozdělení respondentů podle formy studia Typ školy Základní škola Odborné učiliště SOŠ, gymnázium VOŠ Vysoká škola Celkem

Relativní četnost 29 33 31 0 39 132


Graf č. 4 Forma studia respondentů


37

Absolutní četnost v % 22 25 23 0 30 100

4.4.2 Cíl 1: Zjistit názor mladých lidí na uzavírání manželství a další formy soužití K vyhodnocení cíle 1 se váže vyhodnocení hypotéz č. 1 až 4. Vyhodnocením hypotéz získám výsledky, na jejichž základě dojde k zjištění, zda došlo ke splnění cíle č. 1 a zda se jmenované hypotézy potvrdily, či vyvrátily. 4.4.2.1 Vyhodnocení hypotézy č. 1 Hypotéza 1: 75 % mladých lidí považuje uzavření manželství za smysluplné K vyhodnocení hypotézy 1 byly použity otázky z dotazníku č. 17 a č. 19. Otázka č. 17: Je podle vás k soužití dvou lidí nutné uzavření manželství? Tabulka č. 8 Názor na uzavření manželství Odpovědi Ano Není, ale je to lepší Ne Celkem

Relativní četnost 19 62 51 132

Absolutní četnost v % 15 47 38 100


Graf č. 5 Názor na uzavírání manželství


Z celkového počtu 132 respondentů odpovědělo na otázku č. 17 odpověď: „Ano“ 15 % respondentů, na odpověď: „Není, ale je to lepší“ celkem 47 % respondentů, odpověď: 38

„Ne“ použilo 38 % respondentů. Celkově se k možnosti uzavření manželství přiklání a pokládá toto soužití za lepší 81 respondentů, tj, 62 % dotázaných. Otázka č. 19: Manželství jako instituce Tabulka č. 9 Manželství jako instituce

Odpovědi Důležitá, dává jistotu Důležitá, pro výchovu dětí Nedůležitá, ale je lepší žít v manželství Nedůležitá, je to přežitek Celkem

Relativní četnost 35 58 27 12 132

Absolutní četnost v% 26 44 21 9 100


Graf č. 6 Manželství jako instituce


Z tabulky č. 9 vyplývá, že 26 % respondentů si myslí, že manželství je instituce důležitá, dává jistotu, 44 % dotázaných si myslí, že je důležitá, pro výchovu dětí. Manželství je nedůležité, ale je lepší žít v manželství, si myslí 21 % respondentů, a že je manželství instituce nedůležitá, přežitek si myslí 9 % respondentů z celkového počtu dotázaných. Celkem se instituci manželství přiklání a nezavrhuje ho 120 respondentů, což je 91 % dotázaných. Že je manželství důležité si myslí celkem 93 respondentů, tj. 70 % dotázaných mladých lidí.

39

Z vyhodnocením otázek 17 a 19 je překvapivě zřejmé, že většina mladých lidí se přiklání k manželství. Smyslupnost uzavření manželství vidí mladí lidé v jistotě, pro výchovu potomstva a přiklání se k jeho uzavření v součtu z 91 %. Pouhých 9 % považuje manželství za přežitek.

Hypotéza 1 se potvrdila. Většina mladých lidí považuje manželství za smysluplné.

4.4.2.2 Vyhodnocení hypotézy č. 2 Hypotéza 2: Uzavření manželství upřednostňují především mladé ženy před mladými muži K vyhodnocení hypotézy 2 nejprve nutné rozdělit cílový segment na mužské a ženské pohlaví. Pomocí otázky č. 20 najdu odpověď, názory respondentů na hypotézu 2. Otázka č. 20: Domníváte se, že jednou vstoupíte do manželství? Tabulka č. 10 Vstup do manželství Pohlaví Odpovědi Ano Asi ano Spíše ne Ne Celkem

Muži Absolutní Relativní četnost četnost v % 24 33 38 51 8 11 4 5 74 100


Graf č. 7 Vstup do manželství


40

Ženy Relativní Absolutní četnost četnost v % 30 52 24 41 4 7 0 0 58 100

Ke vstupu do manželství se kladně staví 40 % respondentů, další skupinou kladně odpovídající asi ano je v součtu 48 %, spíše ne odpovědělo 9 % respondentů a nechtějí vstoupit do manželství 3 % z celkového počtu dotázaných. U žen je jasně viditelné přesvědčení, že do manželství vstoupí. Rozdíl mezi v přesvědčení mezi ženami a muži je 19 %. 88 % respondentů se domnívá, že v budoucnu do manželství vstoupí.

Hypotéza 2 se z výsledků potvrdila. Vezmeme-li však, že k manželství se přiklání 84 % dotázaných mužů a 93 % dotázaných žen, rozdíl je takřka nepatrný. 9 % dotázaných se k manželství nepřiklání. Za zamyšlení stojí, kolik procent respondentů může řešit svoji sexuální orientaci, která jistě může výsledky výzkumu ovlivnit.

4.4.2.3 Vyhodnocení hypotézy č. 3 Hypotéza 3: 40 % mladých lidí souhlasí s nesezdaným soužitím. K vyhodnocení hypotézy napomůže otázka č. 21. Otázka č. 21: Jaká forma partnerského soužití je vám sympatická? Tabulka č. 11 Souhlas s nesezdaným soužitím Odpovědi

Relativní četnost

Manželství Nesezdané partnerství v jedné domácnosti Partnerství, v němž má každý svoji domácnost Žití o samotě (singles) Nevím Celkem Zdroj: Vlastní výzkum

41

Absolutní četnost v %

77

58

34

26

9

7

3 9 132

2 7 100

Graf č. 8 Sympatie k různým formám partnerského soužití


Svoje sympatie vyjádřili oslovení respondenti tak, že 58 % respondentů se přiklání k manželství, s nesezdaným partnerstvím v jedné domácnosti sympatizuje 26 % respondentů, ostatní respondenti se přiklání k samotářským variantám bytí a to celkem 16 %.

Hypotéza 3 se nepotvrdila. Preference nesezdaného soužití mladých lidí je nižší, než se předpokládalo. Tradiční model manželství je mládeži nejsympatičtější.

4.4.2.4 Vyhodnocení hypotézy č. 4 Hypotéza 4: Nesezdané soužití považují za přijatelné především mladí muži než mladé ženy. K vyhodnocení hypotézy 4 použiji výsledky otázky č. 21. Otázka č. 21: Jaká forma partnerského soužití je vám sympatická?

42

Tabulka č. 12 Srovnání názoru na nesezdané soužití dle pohlaví Pohlaví

Odpovědi Manželství Nesezdané partnerství v jedné domácnosti Partnerství, v němž má každý svoji domácnost, tráví spolu volný čas Žití o samotě (singles) Nevím Celkem

Muži Ženy Absolutní Absolutní Relativní Relativní četnost četnost četnost četnost v% v% 37 50 40 69 22

30

12

21

7 3 5 74

9 4 7 100

2 0 4 58

3 0 7 100


Graf č. 9 Genderové porovnání na nesezdaná soužití


Rozdělením odpovědí na otázku č. 21 dle pohlaví respondentů je zřejmé, že k manželství se přiklání 69 % žen a 50 % z dotazovaných mužů. K nesezdanému soužití se přiklání 30 % mužů a 21 % žen.

Hypotéza 4 se potvrdila, nesezdaná soužití pokládají za přijatelné spíše mladí muži než mladé ženy. Rozdíl činí 9 % dotázaných. Zároveň mladé ženy preferují manželství o 19 % více než muži – ti si častěji dovedou představit i život odděleně či bez partnerky.

43

4.4.2.5 Vyhodnocení cíle 1 Cíl 1: Zjistit názor mladých lidí na uzavírání manželství a další formy soužití. Cíl 1 byl splněn. Vyhodnocením hypotéz, které se vázaly na splnění cíle, jsem došla k závěru, že většina mladých lidí sympatizuje s tradičním modelem partnerského soužití, čímž je, manželství a upřednostňuje jej. Nepatrný rozdíl, který je zaznamenán mezi ženami a muži je v průměru 9-ti procentní. Mladí lidé si myslí, že manželství je instituce, která dává jistotu a je vhodná pro výchovu potomstva.

4.4.3 Cíl 2: Zjistit názor mladých lidí na ideální dobu uzavření manželství K vyhodnocení cíle 2 byly stanoveny hypotéza č. 5 a hypotéza č. 6. 4.4.3.1 Vyhodnocení hypotézy č. 5 Hypotéza 5: Mladí lidé považují za správné uzavřít manželství, když se pár rozhodne založit rodinu. K vyhodnocení hypotézy 5 použijeme otázku č. 28 a otázku19. Otázka č. 28: Pro narození dítěte Tabulka č. 13 Pro narození dítěte Relativní četnost

Odpovědi Musí se narodit do manželství Je dobré, když se narodí do manželství Pro narození dítěte není manželství důležité Celkem Zdroj: Vlastní výzkum

44

12 83 37 132

Absolutní četnost v% 9 63 28 100

Graf č. 10 Pro narození dítěte


44 % dotázaných si myslí, že je manželství důležitá instituce pro výchovu dětí. Na otázku č. 28 odpovědělo 9 % respondentů, že se dítě musí narodit do manželství. 63 % dotázaných si myslí, že je dobré, když se dítě narodí do manželství a 28 % respondentů se přiklonilo k možnosti, že pro narození dítěte není manželství důležité.

Hypotéza 5 se potvrdila, 72 % dotázaných pokládá za správné uzavřít manželství v případě založení rodiny.

4.4.3.2 Vyhodnocení hypotézy č. 6 Hypotéza 6: Většina chlapců považuje ideální věk pro uzavření manželství mezi 28 – 35 lety, dívky považují za ideální věk 25 – 30 let. K vyhodnocení hypotézy 6 se váže otázka č. 23 dotazníku. Otázka č. 23 Jaká věková hranice je podle vás k zahájení soužití (manželství, partnerství) vhodná?

45

Tabulka č. 14 Názor na věkovou hranici k zahájení aktivního partnerství Pohlaví Odpovědi Věk nehraje roli 18 - 24 let 25 - 30 let 28 - 35 let Celkem

Muži Relativní četnost 14 8 40 12 74

Ženy Absolutní četnost v % 19 11 54 16 100


Absolutní četnost v % 20 7 57 16 100


Graf č. 11 Názor na věkovou hranici k zahájení aktivního partnerství


Z nabídnutých možností si 19 % mužů a 20 % žen myslí, že věk pro uzavření manželství nehraje roli. Věkovou hranici 18 - 24 let si zvolilo 11 % mužů a 7 % žen. Věkové rozmezí 25 – 30 let si vybralo 54 % mužů a 57 % žen. Poslední, nejvyšší věkové pásmo zaujalo 16 % mužů a 16 % žen. Průřezem minulosti se věková hranice k uzavírání sňatku se zvyšuje. Hypotéza 6 se v bodě týkajícím se chlapců nepotvrdila. Muži upřednostňují věkovou hranici 25 – 30 let. V bodě týkajícím se žen se hypotéza potvrdila, ženy preferují věkovou hranici pro zahájení aktivního partnerství mezi 25 – 30 lety. Názor na věk uzavření manželství se u dívek a chlapců překvapivě téměř neliší, obě pohlaví preferují převážně věk 25-30 let.

46

4.4.3.3 Vyhodnocení cíle 2 Cíl 2: Zjistit názor mladých lidí na ideální dobu uzavření manželství. Cíl 2 byl splněn. Za ideální dobu uzavření manželství je považováno mezi mládeží věkové rozmezí mezi 25 – 30 lety. Uzavření manželství v případě založení rodiny upřednostňuje většina mladých lidí.

4.4.4 Cíl 3: Zjistit názor mladých lidí na ideální dobu uzavření manželství K vyhodnocení cíle 3 jsou stanoveny hypotézy 7 až 13. 4.4.4.1 Vyhodnocení hypotézy č. 7 Hypotéza 7: 80 % studentů gymnázií a středních odborných škol zastává názor, že sňatek je dobré uzavírat v okamžiku ekonomického osamostatnění od rodičů. K vyhodnocení hypotézy 7 poslouží nejprve segmentace cílové skupiny, dále odpovědi na otázku č. 22 z dotazníkového šetření. Otázka č. 22: Jaká je podle vás vhodná doba na uzavírání manželství? Tabulka č. 15 Rozdělení mladých lidí dle pohlaví a stupně studia Pohlaví Odpovědi ZŠ OÚ SOŠ, Gymnázia VOŠ VŠ Celkem

Muži Relativní četnost 17 31 11 0 15 74



47

Ženy Relativní Absolutní četnost četnost v % 12 21 2 3 20 35 0 0 24 41 58 100

Součet 29 33 31 0 39 132

Tabulka č. 16 Názor studentů střední odborné školy s maturitou a gymnázia na vhodný okamžik k uzavření sňatku Pohlaví Odpovědi Po dokončení studií V okamžiku ekonomického osamostatnění Těhotenství partnerky Dovršení správného věku Celkem

Muži Relativní Absolutní četnost četnost v % 2 18

Ženy Relativní Absolutní Celkem četnost četnost v % 9 45 11

1

9

3

15

4

1 7 11

9 64 100

1 7 20

5 35 100

2 14 31

Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 12


Z celkového počtu 132 respondentů je 31 studentů střední odborné školy a gymnázia. Z toho je 11 chlapců a 20 děvčat. Chlapci považují za důležitější k uzavření sňatku dovršení správného věku, o 29 % více než dívky. Dívky upřednostňují ukončení studia, v rozdílu o 27 % oproti chlapcům. Hypotéza 7 se nepotvrdila, středoškolsky studující nevidí ekonomické osamostatnění od rodičů jako správný okamžik k uzavření sňatku. U mužů zvítězila možnost dovršení správného věku – 64 % dotázaných a u žen po dokončení studií – 45 % dotázaných žen.

48

4.4.4.2 Vyhodnocení hypotézy č. 8 Hypotéza 8: 60 % učňů odborných učilišť svým postojem vyjadřují, že uzavírat manželství je dobré po ukončení studia, učiliště. K vyhodnocení hypotézy 8 byla zpracována otázka č. 22. Otázka č. 22: Jaká je podle vás vhodná doba na uzavírání manželství? Tabulka č. 17 Názor učňů odborných učilišť na vhodný okamžik uzavření sňatku Pohlaví Odpovědi Po dokončení studií V okamžiku ekonomického osamostatnění Těhotenství partnerky Dovršení správného věku Celkem

Muži Relativní Absolutní četnost četnost v % 1 3 6 3 21 31

19 10 68 100

Ženy Relativní Absolutní četnost četnost v % 0 0 0 2 0 2

0 100 0 100


Graf č. 13 Názor učnů na vhodnou dobu uzavření sňatku


Učni odborného učiliště dosáhli celkového počtu dotázaných 33 respondentů, z toho dvě dívky a třicetjedna mužů. Pro uzavření manželství po dokončení studia se přiklání 1 respondent (3 %), vhodný okamžik vnímá jako ekonomické osamostatnění od rodičů 6 (19 %) respondentů, těhotenství partnerky udávají 3 (10 %) muži a 2 ženy (100 %), údaj

49

týkající se názoru žen není vypovídající, jelikož se šetření zúčastnily pouze dvě dívky. Dovršení správného věku oslovuje 21 (68 %) dotázaných učňů odborného učiliště. Hypotéza 8 se nepotvrdila. Pro možnost uzavření sňatku po dokončení studií se rozhodli pouze 3 % dotázaných. U děvčat z odborných učilišť, bohužel výsledek zde není směrodatný, jelikož se výzkumu účastnili pouze dvě respondentky, převádl jako důvod k uzavření sňatku těhotenství, u chlapců 68 % dovršení správného věku. 4.4.4.3 Vyhodnocení hypotézy č. 9 Hypotéza 9: Naprostá většina věřících mladých lidí neuznává jinou možnost partnerského soužití než manželství. K vyhodnocení hypotézy byla vyhodnocena otázka č. 21, nejprve však došlo rozdělení respondentů na věřící a nevěřící respondenty. Celkem je 37 respondentů, z toho je 14 praktikujících a 23 nepraktikujících vlastní život v souladu s vírou. Otázka č. 21: Jaká forma partnerského soužití je vám sympatická? Tabulka č. 18 Názor věřící mládeže na formy soužití Věřící Odpovědi Manželství Nesezdané partnerství v jedné domácnosti Partnerství, v němž má každý svoji domácnost Žití o samotě (singles) Nevím Celkem

Nepraktikující víru Praktikující víru Relativní Absolutní Relativní Absolutní Celkem četnost četnost v % četnost četnost v % 15 65 11 79 26 5

22

0

0

5

1 0 2 23

4 0 9 100

1 0 2 14

7 0 14 100

2 0 4 37


50

Graf č. 14 Názor věřící mládeže na formy soužití


Z celkového počtu 132 respondentů se k víře přihlásilo 37 respondentů, tj. 28 % dotázaných. Studiem prostředí bylo učiněno rozhodnutí věřící respondenty rozdělit na věřící praktikující a nepraktikující svůj život v souladu s vírou. Z 37 věřících je 14 respondentů praktikujících věřících. K manželství se hlásí 65 % nepraktikujících věřících a 79 % praktikujících věřících. Nesezdané partnerství zaujalo 22 % nepraktikujících věřících, partnerství s rozdělenou domácností zvolili 4 % nepraktikující věřící. Žití o samotě nezvolil žádný z respondentů, k odpovědi nevím se přihlásilo 9 % nepraktikující věřící a 14 % praktikujících věřících. Rekapitulace a převedení na celek 132 respondentů ukazuje hypotéza č. 10. Tabulka č. 19 Porovnání názoru na partnerská soužití mezi věřící a nevěřící mládeží Mladí lidé nevěřící Odpovědi Manželství Nesezdané partnerství v jedné domácnosti Partnerství, v němž má každý svoji domácnost, tráví spolu volný čas Žití o samotě (singles) Nevím Celkem

Relativní četnost 51

Absolutní četnost v % 54

Mladí lidé věřící Relativní četnost 26

Absolutní četnost v % 70

29

31

5

14

7

7

2

5

3 5 95

3 5 100

0 4 37

0 11 100


51

Z výzkumného vzorku mladých mladí upřednostňuje o 16 % více věřící mládeže manželství než nevěřící mládeže. Nesezdané partnerství akceptuje 14 % věřící mládeže, což je o 17 % méně než mládeže nevěřící. Ostatní formy soužití jsou zanedbatelné. Z tabulky je zřejmý výsledek, že věřící mládež se přiklání především k formě soužití v podobě manželství. Hypotéza 9 se dle mého názoru nepotvrdila, nejen, že je možné pozorovat rozdíl mezi praktikujícími a nepraktikujícími věřícími respondenty, k manželství se přiklání o 14 % více praktikující mládeže, než nepraktikující mládeže. Výsledky dotazníkového šetření naprostou většinu nedokazují. V této hypotéze bych za naprostou většinu pokládala 90 % respondentů. 4.4.4.4 Vyhodnocení hypotézy č. 10 Hypotéza 10: Nejméně polovina mladých lidí neuznává jinou možnost partnerského soužití než manželství. K vyhodnocení hypotézy 10 je prostředník otázka č. 21 dotazníku. Otázka č. 21: Jaká forma partnerského soužití je Vám sympatická? Tabulka č. 20 Preference partnerského soužití mladých lidí

Odpovědi Manželství Nesezdané partnerství v jedné domácnosti Partnerství, v němž má každý svoji domácnost a tráví spolu volný čas Žití o samotě (singles) Nevím Celkem Zdroj: Vlastní výzkum

52



Graf č. 15 Formy soužití dle sympatií respondentů


Ze 132 respondentů, odpovědělo na otázku č. 21, 58 % respondentů možnost manželství, 26 % respondentů možnost nesezdaného partnerství v jedné domácnosti, pro partnerství, v němž má každý svoji domácnost a tráví spolu volný čas, se přiklání 7 % respondentů, žití o samotě – singles zvolili 2 % respondentů a odpověď nevím 7 % respondentů. Hypotéza 10 se potvrdila, většina mladých, 58 % dotázaných, neuznává jinou možnost partnerského soužití než manželství. 4.4.4.5 Vyhodnocení hypotézy č. 11, 12 Hypotéza 11: Za důvod k uzavření manželství považuje 30 % mladých žen těhotenství, 50 % lásku. Hypotéza 12: 50 % mladých mužů uvádí, že manželství se uzavírá z důvodu neplánovaného otěhotnění partnerky, 40 % mužů uvádí jako důvod k uzavření manželství dozrání snoubeneckého vztahu. K vyhodnocení obou hypotéz je třeba analyzovat otázku č. 24. Otázka č. 24: Který následující faktor je podle vás důvodem k sňatku?

53

Tabulka č. 21 Faktory, které jsou důvodem k sňatku Pohlaví Odpovědi Láska Těhotenství Dozrání snoubeneckého vztahu Zajištění finančního zázemí snoubenců Ekonomické důvody, zištný sňatek, zbohatnutí jednoho ze snoubenců Celkem

Muži Relativní Absolutní četnost četnost v % 32 43 16 22 19 26

Ženy Relativní Absolutní Celkem četnost četnost v % 29 50 61 16 27 32 8 14 27

7

9

4

7

11

0

0

1

2

1

74

100

58

100

132


Graf č. 16 Genderové porovnání názorů na důvod k uzavření sňatku


Na otázku č. 24 odpověděli mladí muži možnost láska ve 43 %, možnost těhotenství označilo 22 %, možnost dozrání snoubeneckého vztahu 26 %, zajištění finančního zázemí snoubenců 9 % a pro odpověď ekonomických důvodů se nerozhodl žádný respondent. Ženy se vyjádřily k odpovědi láska z 50 %, těhotenství z 27 %, dozrání snoubeneckého vztahu se hlásí 14 % žen, zajištění finančního zázemí snoubenců 7 %, pro ekonomické důvody se rozhodla 1 respondentka ve věku 15 let, činí 2 % všech respondentek.

54

Hypotéza 11 se potvrdila, 50 % mladých žen jako důvod pro uzavření manželství považuje lásku a 27 % dotazovaných žen pokládá těhotenství, 3 % rozdíl k posouzení hypotézy je zanedbatelný. Hypotéza 12 nebyla potvrzena, hlavním faktorem k uzavření manželství pro mužské respondenty je láska (43 % respondentů), těhotenství a dozrání snoubeneckého vztahu nejsou pro respondenty tak důležité. 4.4.4.6 Vyhodnocení hypotézy č. 13 Hypotéza 13: Mladí lidé z neúplných rodin chtějí uzavřít manželství méně často, než jejich vrstevníci pocházející z úplné rodiny. K vyhodnocení hypotézy 13, vyhodnotím otázku č. 7 a 20 dotazníkového šetření. Otázka č. 20: Domníváte se, že jednou vstoupíte do manželství? Tabulka č. 22 Odpovědi mladých lidí na otázku manželství dle sociálního zázemí Respondenti Odpovědi Ano Asi ano Spíše ne Ne Celkem

Úplná rodina Neúplná rodina Relativní Absolutní Relativní Absolutní Celkem četnost četnost v % četnost četnost v % 39 46 15 32 54 38 45 24 51 62 6 7 6 13 12 2 2 2 4 4 85 100 47 100 132


55

Graf č. 17 Názor na uzavření manželství dle sociálního zázemí


Z celkového počtu 132 respondentů je 85 z rodiny úplné a 47 respondentů z rodiny neúplné. Odpovědi na otázku u lidí z úplných rodin ano odpovědělo 46 % respondentů, asi ano 45 % respondentů, spíše ne odpovědělo 7 % respondentů, ne odpověděli 2 % respondentů z úplných rodin. Respondenti z neúplných rodin, ano odpovědělo 32 % dotázaných, asi ano 51 % dotázaných, spíše ne odpovědělo 13 % dotázaných a ne odpověděli 4 % dotázaných. Hypotéza 13 byla potvrzena. Odpovědi ano a asi ano jsou kladné odpovědi na otázku uzavření manželství. V součtu respondentů za tyto kategorie u respondentů z úplných rodin vychází celkem 91 % dotazovaných pro uzavření manželství, a pro uzavření manželství je 83 % respondentů z neúplných rodin. Rozdíl mezi respondenty činí 8 %, není však tak výrazný, jak bychom mohli předpokládat.

4.4.4.7 Vyhodnocení hypotézy č. 14 Hypotéza 14: 80 % mladých lidí si pod pojmem rodina představují typický model máma, táta a děti. Hypotéza 14 je vyhodnocena otázkou 16 dotazníkového šetření. Otázka č. 16: Co si představíte pod pojmem rodina?

56

Tabulka č. 23 Pojem rodina

Odpovědi Pár - muž, žena Pár - muž, žena, dítě (děti) Pár - muž, žena, děti, prarodiče Pár - muž, žena, děti, prarodiče a širší příbuzenstvo Celkem




Graf č. 18 Názor mladých na pojem rodina


Vyhodnocením otázky č. 16 je možné, si představit, co si pod pojmem rodina respondenti představují. Pod pojmem rodina si 3 % respondentů představují pár – muž, žena; pár – muž, žena, dítě pokládá za rodinu 56 % respondentů, pár – muž, žena, děti a prarodiče je rodinou pro 16 % respondentů, pár – muž, žena, děti, prarodiče a širší příbuzenstvo si jako rodinu představuje 25 % respondentů.

Hypotéza 14 nebyla potvrzena, klasický model muž, žena a děti si pod pojmem rodina představuje pouhých 56 % respondentů, oproti hypotéze, která předpokládala 80 % odpovědí.

57

4.4.4.8 Vyhodnocení cíle 3 Cíl 3: Zjistit rozdíly v postojích k manželství a rodině podle vzdělání, víry a věku a sociálního zázemí Cíl 3 byl splněn. Postupným vyhodnocováním hypotéz bylo zjištěno, že i přes vysokou rozvodovost ve společnosti, nezanevřela mládež na instituci manželství. Mladí lidé se přiklánějí k uzavírání sňatků a chtějí vstupovat do manželství. Manželství je uspořádání, které zajišťuje jistotu a je důležité pro výchovu dětí. Výzkumem byl zjištěn 16 % rozdíl pro uzavírání manželství u věřící mládeže proti mládeži nevěřící. Většina mladých lidí upřednostňuje věk k zahájení soužití mezi 25 – 30 roky. Nižší věk se objevil u lidí, kteří se učí řemeslu. Jako hlavní faktor pro uzavírání sňatku mládež udává lásku. Pozoruhodné je, že k tomuto romantickému důvodu se přiklonila i většina mužů. Na manželství nezanevřeli ani respondenti, kteří pochází z neúplných rodin. Nesezdaná partnerství nejsou preferována. Malé rozdíly v postojích, které z výzkumu vycházejí, mohou být nedozrálostí respondentů a také možná hledáním sexuální orientace. Tyto rozdíly se pohybují mezi 4 – 9 %.

4.4.5 Cíl 4: Zjistit, jaký mají mladí lidé postoj k zakládání rodiny K vyhodnocení cíle 4 byly stanoveny hypotézy 15 až hypotéza 18. Postupným vyhodnocováním hypotéz, byl splněn cíl 4. 4.4.5.1 Vyhodnocení hypotézy č. 15 Hypotéza 15: Děvčata připouští, že budou matkami z 90 %, chlapci připouští, že budou otcem ze 70 %. K vyhodnocení hypotézy 15 se váže otázka č. 25 z dotazníkového šetření. Otázka č. 25: Domníváte se, že se stanete rodiči? Tabulka č. 24 Plány rodičovství respondentů Respondenti Odpovědi Ano Ne Nevím Celkem

Muži Relativní Absolutní četnost četnost v % 57 77 4 5 13 18 74 100


58


Ženy Absolutní četnost v % 88 3 9 100

Celkem 108 6 18 132

Graf č. 19 Názor na rodičovství respondentů


Na otázku, za se chtějí respondenti stát rodiči odpovědělo 77 % mužů ano, ne odpovědělo 5 % a nevím odpovědělo 18 % respondentů mužů. Ženy odpověděly ano, chtějí být matkami z 88 %, odpověď ne 3 % a nevím odpovědělo 9 % dotázaných žen. Hypotéza 15 se může pokládat za potvrzenou, většina dívek i chlapců předpokládá, že se stane matkou/otcem. 4.4.5.2 Vyhodnocení hypotézy č. 16 Hypotéza 16: 60 % respondentů si myslí, že dítě má přijít do manželství K vyhodnocení hypotézy 17 je nutné vyhodnotit otázku č. 28 dotazníku. Otázka č. 28: Pro narození dítěte … Tabulka č. 25 Pro narození dítěte … Odpovědi Musí se narodit do manželství Je dobré, když se narodí do manželství Pro narození dítěte není manželství důležité Celkem Zdroj: Vlastní výzkum

59


Absolutní četnost v % 9 63 28 100

Graf č. 20 Pro narození dítěte


K vyhodnocení hypotézy 16 je nutné vypracovat odpovědi na otázku č. 28. Respondenti mají na výběr ze třech možností, že se dítě musí narodit do manželství si myslí 9 % respondentů, 63 % respondentů si myslí, že je dobré, když se dítě narodí do manželství a 28 % respondentů zastává názor, že pro narození dítěte není manželství důležité.

Hypotéza 16 se potvrdila. Dokonce 72 % respondentů se domnívá, že dítě by se mělo narodit do manželství.

4.4.5.3 Vyhodnocení hypotézy 17 Hypotéza 17: 70 % respondentů se domnívá, že je dobré mít alespoň 2 děti K odpovědi na hypotézu 18 se váže otázka č. 27. Otázka č. 27: Jaký počet dětí je podle vašeho názoru ideální? Tabulka č. 26 Ideální počet dětí v rodině Relativní četnost 1 7 109 14 1 132

Odpovědi Žádné Jedno Dvě Tři a více Není ideální počet Celkem Zdroj: Vlastní výzkum

60


Graf č. 21 Ideální počet dětí v rodině


Na počet dětí v rodině respondenti odpovídali pro možnost žádné 1 (1 %) respondent, jedno dítě 7 (5 %) respondentů, dvě 109 (83 %) respondentů, tři a více 14 (10 %) respondentů a jeden respondent zastával názor, že není ideální počet – 1 %.

Hypotéza 17 se potvrdila, názor na ideální počet dvou dětí potvrdilo 83 % respondentů, oproti hypotéze, která předpokládala 70 %.

4.4.5.4 Vyhodnocení cíle 4 Cíl 4: Zjistit jaký mají mladí lidé postoj k zakládání rodiny Cíl 4 byl splněn. Ke splnění cíle 4 byly postupně vyhodnocovány hypotézy 15 až 17. Otázky z dotazníkového šetření postavené na získání odpovědí k hypotézám objasnily postoje mladých lidí k rodině a zakládání rodin a rodičovství. Model rodiny si více než 50 % respondentů představuje v tradičním úzkém uspořádání, čímž je muž, žena a děti. Překvapivě však hodně respondentů pokládá za rodinu i prarodiče a širší příbuzenstvo. Tento model je známý z historie a doposud spolehlivě funguje v jiných kulturách, kde chrání a zajišťuje bezpečí všem členům rodiny. Většina respondentů si přeje stát se rodiči, bez ohledu na pohlaví. Za ideální počet dětí pokládají mladí lidé dvě děti, což je již delší dobu trend ve společnosti. Tento fakt může podpořit i zjištění z otázky č. 3, která je informativní a váže se na sourozenectví respondentů. 123 respondentů z celku 132 odpovědělo, že má sourozence. Pouhých 9 respondentů sourozence nemá. 61

4.4.6 Cíl 5: Zjistit, zda mají mladí lidé povědomí o finančním fungování rodiny. Ke splnění cíle 5 jsem sestavila hypotézy, které souvisí s provázaností sociálního zázemí respondentů a jeho vlivu na finanční znalosti fungování rodiny. Finanční zamyšlení bylo do práce zahrnuto z důvodu úzké provázanosti rozhodování snoubenců, zda vstoupí do svazku manželského a úvahami o finančním, popř. hmotném zázemí snoubenců. Finanční zajištění je jeden z jevů, který pozdržuje snoubence od sňatku a prodlužuje setrvání jejich pobytu u rodičů. Kdo přemýšlí nad finančními otázkami v rodině a je do nich rodiči zasvěcen, přemýšlí o zakládání rodiny i z pohledu, zda zvládne rodinu finančně zajistit. Finanční úvahy a zajištění mladých párů má vliv nejen na jejich rozhodování k otázkám sňatečnosti, ale zároveň se v případě jejich selhání, dotýká celé společnosti. „Selháním“ tato práce myslí nastavení životního zázemí mladých párů tak, že se párům nepodaří finančně pokrýt své potřeby spojené se zajištěním bydlení a dalšího rodinného zázemí. Novodobý fenomén, vyhlášení osobních bankrotů, které mají dopad na všechny daňové poplatníky České republiky. 4.4.6.1 Vyhodnocení hypotézy 18 Hypotéza 18: Mladí lidé z neúplných rodin mají větší znalost o finančním hospodaření (rodinném rozpočtu), než respondenti z rodin úplných. K vyhodnocení hypotézy 18 napomůže vyhodnocení otázky. č 32. Otázka č. 32: Máte představu, jak vysoké jsou finanční výdaje na provoz domácnosti? Tabulka č. 27 Představa o finančních výdajích domácnosti Úplná rodina Odpovědi

Relativní četnost

Neúplná rodina


Relativní četnost


Ano Ne Nevím

73 9 7

82 10 8

31 7 5

72 16 12

Celkem

89

100

43

100


62

Graf č. 22 Názory respondentů dle sociálního zázemí – úplná, neúplná rodina


Mladí lidé pocházející z úplných rodin na otázku, zda mají představu o finančních výdajích domácnosti, odpověděli ano v 82 %, ne odpovědělo 10 % mladých lidí a odpověď nevím zvolilo 8 % respondentů. 72 % respondentů z neúplných rodin zvolili odpověď ano, odpověď ne 16 % a odpověď nevím zvolilo 12 % respondentů. Hypotéza 18 se nepotvrdila. Poměr mezi respondenty z úplných a neúplných rodin ukazuje, že ke znalosti o finančních výdajích domácnosti se hlásí více mladí lidé z úplných rodin. Příznivé však je, že převážná většina všech respondentů, celkem 79 % má povědomí o rodinném rozpočtu.

4.4.6.2 Vyhodnocení hypotézy 19 Hypotéza 19: Respondenti – muži, jejichž otec pracuje hodně (10 hodin a více), mají lepší představu o svém budoucím povolání, než respondenti, jejichž otec pracuje normálně (8 hodin denně) nebo méně než 8 hodin denně. K vyhodnocení hypotézy 19 dojde filtrací respondentů na muže a ženy, dále budou z mužských respondentů filtrování muži, jejichž otcové pracují hodně, tj. 10 hodin a více denně. Po té pomocí otázky č. 31 dojde k vyhodnocení hypotézy. Otázka č. 31: Máte představu o svém budoucím povolání?

63

Tabulka č. 28 Filtr – časová náročnost práce otců respondentů Relativní četnost 24 45 2 3 74

Odpovědi Pracuje hodně (více než 10h denně) Normálně (8h denně) Méně než 8h denně Nepracuje Celkem



Tabulka č. 29 Představa o budoucím povolání respondentů - mužů Respondenti - muži Odpovědi

Otec pracuje hodně Relativní četnost


Otec pracuje normálně Relativní četnost


Ano, vím, co chci v životě dělat

13

54

28

56

Nejsem rozhodnut (a) co chci dělat, ale mám představu Nevím co chci dělat Celkem

10 1 24

42 4 100

19 3 50

38 6 100


Graf č. 23 Porovnání názoru mužů dle pracovního vytížení otce


64

Ze 74 dotazovaných chlapců, splnilo 24 chlapců podmínku vysoké pracovní vytíženosti otce. Představu o svém budoucím povolání má 54 % chlapců, jejichž otec pracuje hodně, 42 % chlapců má o svém budoucím povolání představu, ale není rozhodnuto a 4 % neví, co by chtěli ve svém životě dělat. Zbývajících 50 chlapců, jejichž otec pracuje normálně, 8 hodin, denně, odpovědělo 56 %, že ví, co chtějí dělat, 38 % má představu, ale není rozhodnuto a 6 % chlapců odpověděli nevím.

Hypotéza 19 se nepotvrdila. Vysoké pracovní nasazení otce neovlivňuje rozhodnost respondentů při výběru povolání. 4.4.6.3 Vyhodnocení hypotézy 20 Hypotéza 20: 50 % a více mladých lidí slyšelo o otázkách příjmů a výdajů domácnosti poprvé v rodině, ve které žijí (doma). K vyhodnocení hypotézy 20 nejprve vyhodnotím otázku č. 34. Otázka č. 34 O otázkách peněžních příjmů a výdajů domácnosti a jiných společností jsem poprvé slyšel (a). Tabulka č. 30 Místo seznámení s rodinnými financemi Odpovědi Doma Na základní škole, víceletém gymnáziu Na střední škole V tomto dotazníku Jinde ….. Celkem Zdroj: Vlastní výzkum

65



Graf č. 24 Místo seznámení s rodinnými financemi, výdaji domácnosti


Ze 132 respondentů odpovědělo 78 % mladých lidí odpověď doma, 14 % respondentů odpovědělo na základní škole nebo víceletém gymnáziu, 4 % odpověděli na střední škole, v tomto dotazníku odpovědělo 1 % respondentů a jinde odpověděli 3 % respondentů. Možnost jinde odpověděli 4 respondenti, konkrétně zapsali, jeden respondent – vysoká škola, druhý respondent – přirozený vývoj, další respondent odpověděl – nevím a poslední ze čtyř respondentů neuvedl žádnou konkrétní odpověď.

Hypotéza 20 se potvrdila, mladí lidé se nejčastěji poprvé setkávají s otázkami rodinných financí doma, v domácím prostředí.

66

5 ZÁVĚR Cíl bakalářské práce byl stanoven na zjištění postojů mladých lidí na uzavírání manželství, zjistit sympatie mladých lidí k manželství a k nesezdaným partnerským soužitím. Dále zjistit postoje mládeže k rodičovství a modelu rodiny a zároveň popsat provázání se základní finanční znalostí rodinných rozpočtů. K tomu, aby práce mohla poskytnout ucelenou představu o postojích mladých lidí, bylo třeba stanovit ještě několik podcílů. Hlavní cíl práce i podcíle byly postupně plněny vyhodnocováním jednotlivých hypotéz. Téma manželství, partnerství a rodiny se jeví na první pohled jako ne příliš složité, už možná proto, že každého z nás se velice dotýká. Ale snad právě proto není vůbec snadné. Studiem teoretické části, vývojem rodiny, člověk začíná chápat opakující se jevy. Jevy, které nám v dnešní době mohou připadat divné, tak se v historii nebo jiných kulturách zdají být normální a fungující. Složité je také proto, že vztah k němu si utváří každý podle vlastního prožitku. Každý z nás si v sobě nese své pěkné vzpomínky, představy o běžném bytí a fungování rodiny a zároveň své bolesti. Veškeré naše vnitřní uspořádání, naše prožitky od dětství až po dospělost ovlivňují to, co dál budeme předávat, to co z nás jako z člověka bude vycházet. Jaké vzorce chování si převezmeme z našich nukleárních rodin nebo naopak s čím budeme bojovat, abychom věci nečinili stejně jako naši rodiče. Téma: „Postoj mladých lidí k manželství a rodině“ bylo pro autorku výzvou. Vlastní životní zkušenost vyprovokovala touhu, zjistit co si dnešní mladí lidé myslí. Jaké asi bude jejich rodinné chování do budoucna? Navenek se jeví manželství jako přežitek. Páry se rozvádí a sousedské rozhovory řeší nevěru svých známých. Média zase řeší nevěry a rozchody celebrit. Rozvod je každodenní součástí našich životů a v této atmosféře vyrůstají naše děti. Nabízí se tedy názor: „Proč vůbec vstupovat do manželství?“ Co nám vlastně svazek zpečetěný sňatkem přináší? A co si o něm myslí mladí lidé? Práce založená na sociologickém výzkumu přináší názory a postoje vzorku mladých lidí, jejichž prostřednictvím si můžeme utvořit představu. Výsledky dotazníkového šetření předčily očekávání autorky. Mladí lidé na otázky manželství a partnerského soužití preferují na prvním místě statut manželství. Z generového pohledu manželství upřednostňují více ženy než muži. V rozdílu mezi věřící a nevěřící mládeží není překvapení, že věřící mládež se k manželství přiklání více než nevěřící. Celkové shrnutí však jasně říká, že u mladých vítězí manželství. 67

Ideální věková hranice k uzavření sňatku je v průměru stejná pro obě pohlaví 25-30 let. Pro mladé lidi je manželství institucí, které je důležité pro výchovu dětí, většina si myslí, že je dobré, aby se děti rodily do manželství a byly v něm vychovávány. Výzkumem nebyly zjištěny zásadní rozdíly na vhodnou dobu uzavírání manželství mezi respondenty studujícími nižší stupeň vzdělání a vyšší stupeň vzdělání. Mládí muži považují jako správnou dobu uzavření sňatku dovršení správného věku a mladé ženy uvádějí správnou dobu po ukončení studií. Těhotenství jako možnost uvedla děvčata z odborného učiliště, ale v tomto případě nebyl vzorek dostatečně reprezentativní. Velmi romantickým a milým zjištěním byl výsledek šetření na otázku hlavního faktoru k uzavření sňatku, jak u dívek, tak i u chlapců byl uveden jako hlavní faktor uzavření sňatku láska, u obou pohlaví v nadpoloviční většině. Většina mladých lidí, kteří se účastnili výzkumu, chce mít děti a jako ideální počet uvádí dvě děti. Tento fakt může být také způsoben tím, že téměř všichni respondenti mají sourozence. Pod pojmem rodina si respondenti představují nejvíce tradiční model – táta, máma a děti. V menší míře přidávají i prarodiče. Poslední sekce odpovědí se týkala základní finanční gramotnosti v otázkách rodinného rozpočtu. Vzhledem k tomu, že finance negativně ovlivňují vztahy mezi lidmi a zároveň mají dopad na celkové fungování společnosti, bylo pro autora důležité, zjistit jak si tom mladí lidé stojí. Došlo k porovnání mezi respondenty z úplných a neúplných rodin. Zjištění v této kapitole bylo překvapením, jelikož zde nebyl ve výsledku velký rozdíl. Představa o rodinných financích se v sociálním zázemí nelišila a mladí lidé uvedli, že mají představu o tom, jak rodinné finance fungují. Z výzkumu také vyšlo zjištění, že podvědomí o rodinném rozpočtu získávají mladí především ve vlastních rodinách. Neměli by proto, do svých vztahů přicházet jako neznalí. Nad otázkami budoucího povolání respondenti přemýšlí. Většina z nich má představu o tom jaké povolání by chtěla vykonávat. Přemýšlí i nad provázaností profese s finančním zajištěním, z toho respondenti spadající do vyšší věkové kategorie více než ti mladší. Celkové shrnutí a postoje mladých ukazuje výzkum jako pozitivní a odpovědné. Většina má představu o tom jaké povolání by chtěla vykonávat. Přemýšlí i nad provázaností profese s finančním zajištěním, z toho respondenti spadající do vyšší věkové kategorie více než ti mladší. Celkové shrnutí a postoje mladých ukazuje výzkum jako pro společnost pozitivní a odpovědné.

Většinový

názor

mládeže

68

se

drží

tradičních

hodnot.

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BRTNÍKOVÁ, Marta; ŠEDIVÝ, Václav. Moderní láska a sexualita, manželství a rodina. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1985. 285 s. ISBN 28-077-85.

DE SINGLY, Francois. Sociologie současné rodiny. 1. vyd. Praha: PORTAL, 1999, 127 s. ISBN 80-7178-249-1.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 4. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011, 372 s. ISBN 978-80-246-1966-8.

FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 2. vyd. Brno: Computer Press,a.s., 2008, 451 s. ISBN 80-251-1041-9.

HRABA, Joseph; PECHAČOVÁ, Zdeňka; LORENZ, Frederick. Deset rodin po 10 letech. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 1999, 134 s. ISBN 80-200-0731-8.

KAŠPARŮ, Max. O bludných kruzích a bludných kamenech. 1. vyd. Brno: Cesta, 2011, 63 s. ISBN 978-80-7295-135-2.

MAŘÍKOVÁ, Hana. Proměny současné rodiny. 1.vyd. Praha: SLON, 2000, 170 s. ISBN 8085850-93-1.

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: SLON, 2011, 323 s. ISBN 978-80-86429-87-8. PALONCYOVÁ, Jana: Rodinné chování mladé generace . závěrečná zpráva z „Biografického výzkumu mladé generace 2002“. Praha: VÚPSV, 2002.

Internetové zdroje Zákony. [online]. 2011 [cit. 2012-21-3]. dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ Český statistický úřad. [online]. 2011 [cit. 2012-14-3]. dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4007-11-r_2011

7 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Základní charakteristiky tradiční, moderní a postmoderní rodiny

17

Tabulka č. 2 Ukazatele tabulek sňatečnosti svobodných, 2002-2010

22

Tabulka č. 3 Pravděpodobnost prvního sňatku podle pohlaví a věku (na 1 000 osob), 20022010

23

Tabulka č. 4 Důvody, proč (ne)uzavřít sňatek (v %)

25

Tabulka č. 5 Populační vývoj po 2. Světové válce

25

Tabulka č. 6 Rozvody podle pořadí 2002-2010

26

Tabulka č. 7 Rozdělení respondentů podle formy studia

37

Tabulka č. 8 Názor na uzavření manželství

38

Tabulka č. 9 Manželství jako instituce

39

Tabulka č. 10 Vstup do manželství

40

Tabulka č. 11 Souhlas s nesezdaným soužitím

41

Tabulka č. 12 Srovnání názoru na nesezdané soužití dle pohlaví

43

Tabulka č. 13 Pro narození dítěte – hodnocení hypotézy č. 5

44

Tabulka č. 14 Názor na zahájení aktivního partnerství

46

Tabulka č. 15 Rozdělení mladých lidí dle vzdělání a stupně studia

47

Tabulka č. 16 Názor studentů SOŠ s maturitou a gymnázia na vhodný okamžik uzavření sňatku

48

Tabulka č. 17 Názor učňů odborných učilišť na vhodný okamžik uzavření sňatku

49

Tabulka č. 18 Názor věřící mládeže na formy soužití

50

Tabulka č. 19 Porovnání názoru na partnerská soužití mezi věřící a nevěřící mládeží

51

Tabulka č. 20 Preference partnerského soužití mladých lidí

52

Tabulka č. 21 Faktory, které jsou důvodem k sňatku

54

Tabulka č. 22 Odpovědi mladých lidí na otázku manželství dle sociálního zázemí

55

Tabulka č. 23 Pojem rodina

57

Tabulka č. 24 Plány rodičovství respondentů

58

Tabulka č. 25 Pro narození dítěte - hodnocení hypotézy č. 16

59

Tabulka č. 26 Ideální počet dětí v rodině

60

Tabulka č. 27 Představa o finančních výdajích

62

Tabulka č. 28 Filtr - časová náročnost práce otců respondentů

64

Tabulka č. 29 Představa o budoucím povolání respondentů – mužů

64

Tabulka č. 30 Místo seznámení s rodinnými financemi

65

8 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Pohlaví respondentů

35

Graf č. 2 Rozdělení respondetnů podle věkových skupin

36

Graf č. 3 Sourozenectví

36

Graf č. 4 Forma studia respondentů

37

Graf č. 5 Názor na uzavírání manželství

38

Graf č. 6 Manželství jako instituce

39

Graf č. 7 Vstup do manželství

40

Graf č. 8 Souhlas s nesezdaným soužitím

42

Graf č. 9 Genderové porovnání nesezdaných soužití

43

Graf č. 10 Pro narození dítěte - hypotéza č. 5

45

Graf č. 11 Názor na věkovou hranici k zahájení aktivního partnerství

46

Graf č. 12 Vhodná doba uzavření sňatku

48

Graf č. 13 Názor učňů na vhodnou dobu uzavření sňatku

49

Graf č. 14 Názor věřící mládeže na formy soužití

51

Graf č. 15 Formy soužití dle sympatií respondentů

53

Graf č. 16 Genderové porovnání názorů na důvod uzavření sňatku

54

Graf č. 17 Názor na uzavření manželství dle sociálního zázemí

56

Graf č. 18 Názor mladých na pojem rodina

57

Graf č. 19 Názor na rodičovství respondentů

59

Graf č. 20 Pro narození dítěte - hypotéza č. 16

60

Graf č. 21 Ideální počet dětí v rodině

61

Graf č. 22 Názory respondentů dle sociálního zázemí - úplná, neúplná rodina

63


64


66

9 PŘÍLOHY

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

Sociologický výzkum pro bakalářskou práci na téma:

Postoj mladých lidí k manželství a rodině

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Autor:

Miroslava KÁBELOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Petra ZIEGELWAGNER

Dobrý den, jmenuji se Miroslava Kábelová. Jsem studentkou Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě. Tímto úvodním slovem si Vás dovoluji požádat o vyplnění následujícího dotazníku na téma: Postoj mladých lidí k manželství a rodině. Výsledkem mého šetření budou Vaše postoje a názory na velmi osobní téma, proto přijměte mé ujištění, že dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity pouze ke studijním účelům, jako podklad ke zpracování bakalářské práce. Ráda Vás s výsledky seznámím. Děkuji za Váš čas a pozornost, kterou věnujete vyplnění mého dotazníku.

Odpovědi označte kroužkem, vyberte jednu z možností: A. Identifikační údaje: 1. Pohlaví:

žena

2. Věk, dovršen v roce 2013: 3. Mám sourozence:

muž 15 let

ANO

16-19 let

19-24 let

NE

4. Studuji: a) Základní školu b) Odborné učiliště c) Střední odbornou školu s maturitou, gymnázium d) Vyšší odbornou školu e) Vysokou školu

B. Sociální zázemí, prostředí: 5. Věřím v Boha:

ANO

NE

6. Praktikuji svůj život v souladu s vírou:

ANO

NE

7. Moji rodiče žijí: a) V manželství b) V nesezdaném partnerském vztahu c) Odděleně – rozvedeni, odloučeni d) Jeden z mých rodičů nežije nebo nežijí oba 8. Citový vztah mých rodičů vnímám (coby pozorovatel) jako: a) Harmonický, pěkný (výborný) b) Dobrý c) Ne moc dobrý d) Špatný, nebo najdi správné slovo ……………………………………….

9. Pracovní vytížení svého otce vnímám jako: a) Pracuje hodně (více než 10h denně) b) Normálně (8h denně) c) Méně než 8h denně d) nepracuje 10. Pracovní vytížení mé matky vnímám jako: e) Pracuje hodně (více než 10h denně) f) Normálně (8h denně) g) Méně než 8h denně h) Nepracuje 11. Z partnerského soužití rodičů bych si příklad vzal(a): a) Určitě ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Nevím 12. Výchovu a péči v rodině, kde jsem vyrůstal(a) zabezpečoval(a): a) Spíše matka b) Spíše otec c) Společně d) Prarodiče či jiný příbuzný e) Někdo jiný (uveďte)…………………..

13. Finančně naši rodinu, kde žiji, zajišťuje: a) Spíše otec b) Spíše matka c) Oba tak polovinou d) Nevím e) Jiná forma …………………………………………….. 14. Rodiče mi dovedou poradit, pomoci: a) Rádi mi poskytnou radu, pomoc b) Občas mi pomohou c) Nemají čas na radu a pomoc d) Nemají zájem, nepomohou

e) Nemám k nim důvěru žádat je o pomoc

15. Celkový chod naší rodiny je pro mne příkladem: a) Ano b) Ano, ale mám výhrady, něco bych udělal(a) jinak c) Spíše ne d) Nebo popište ……………………………………………..

C. Pojem - rodina 16. Co si představíte pod pojmem rodina: a) Pár – muž, žena b) Pár - muž, žena, dítě (děti) c) Pár – muž, žena, děti, prarodiče d) Pár – muž, žena, děti, prarodiče a širší příbuzenstvo

17. Je podle vás k soužití dvou lidí nutné uzavření manželství a) Ano b) Není, ale je to lepší c) Ne 18. Zakládá uzavření manželství rodinu: ANO

NE

NEVÍM

D. Formy partnerského soužití 19. Manželství jako instituce: a) Důležitá, dává jistotu b) Důležitá pro výchovu dětí c) Nedůležitá, ale je lepší žít v manželství d) Nedůležitá, je to přežitek 20. Domníváte se, že jednou vstoupíte do manželství a) Ano b) Asi ano c) Spíše ne d) Ne 21. Jaká forma partnerského soužití je vám sympatická a) Manželství b) Nesezdané partnerství v jedné domácnosti c) Partnerství, v němž má každý svoji domácnost a tráví spolu volný čas d) Žití o samotě (singles) e) Nevím

22. Jaká je podle vás vhodná doba na uzavírání manželství: a) Po dokončení studií b) V okamžiku ekonomického osamostatnění od rodičů c) Těhotenství partnerky d) Dovršení správného věku 23. Jaká věková hranice je podle vás k zahájení soužití (manželství, partnerství) vhodná: a) Věk nehraje roli… b) 18 – 24 let c) 25 - 30 let d) 28 – 35 let 24. Který následující faktor jsou podle vás důvodem k sňatku: a) Láska b) Těhotenství c) Dozrání snoubeneckého vztahu d) Zajištění finančního zázemí snoubenců e) Ekonomické důvody, zištný sňatek, zbohatnutí jednoho ze snoubenců

E. Otázky rodičovství 25. Domníváte se, že se stanete rodiči a) Ano, přeji si mít děti b) Ne, nechci mít děti c) Nevím

26. Jste zastánci plánovaného rodičovství, své chování mu přizpůsobujete: a) ano b) ne c) nepřemýšlím o tom d) nevím 27. Jaký počet dětí je podle vašeho názoru ideální: a) Žádné b) 1 c) 2 d) 3 a více e) Není ideální počet 28. Pro narození dítěte a) Musí se narodit do manželství b) Je dobré, když se narodí do manželství c) Pro narození dítěte není manželství důležité

F. Hospodaření rodiny 29. Rodina - domácnost, ve které žiji a) Plánuje výdaje domácnosti, dobře hospodaří s penězi b) Plánuje výdaje, ale nedaří se jí vyjít s penězi, občas si půjčí c) Neplánuje, s penězi často nevychází, občas má problém splácet dluhy d) Neplánuje, má velké finanční problémy, více své dluhy nesplácí e) Nevím 30. Umíte hospodařit s penězi: ANO

NE

NEVÍM

31. Mám představu o svém budoucím povolání: a) Ano, vím, co chci v životě dělat b) Nejsem rozhodnut(a) co chci dělat, ale mám jistou představu c) Nevím, co chci dělat 32. Máte představu, jak vysoké jsou finanční výdaje na provoz domácnosti? a) Ano b) Ne c) Nevím 33. Domníváte se, že mzda (finanční odměna za práci), kterou získáte každý měsíc za výkon vašeho povolání, pokryje finanční výdaje vaší domácnosti, rodiny: a) Ano, moje povolání, které mám vybrané, mi poskytne dostatek peněz b) Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom c) Ne, mým budoucím povoláním nevydělám moc peněz 34. O otázkách peněžních příjmů a výdajů domácnosti a jiných společností jsem poprvé slyšel(a) a) Doma b) Na základní škole, víceletém gymnáziu c) Na střední škole d) V tomto dotazníku e) Jinde

Postoj mladých lidí k manželství a rodině

Recommend Documents