Městská památková rezervace Loket postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Městská památková rezervace Loket – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

COPYRIGHT © 2010 Jana Madžarovová

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

M ě s t s k á p a m á t k o v á re z e r v a c e L o k e t – p o s t o j e o b č a n ů a v e ř e j n é s p r á v y k re g e n e r a c i a v ý z n a m u p ro c e s t o v n í r u c h Bakalářská práce

Autor: Jana Madžarovová Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Jana Madžarovová

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Městská památková rezervace Loket - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

Cíl práce:

Zjistit postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch.

Mgr. Stanislava Pachrová

vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.

vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Anotace Jana Madžarovová. Městská památková rezervace Loket - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. Klíčová slova: Cestovní ruch. Financování památek. Městská památková rezervace. Občan. Památková péče. Program regenerace. SWOT analýza. Veřejná správa. Výzkum.

Annotation Jana Madžarovová. Municipal monument reserve Loket – attitude of inhabitant and public service towards regeneration and importance for tourism. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Mgr. Stanislava Pachrová. Degree of skill: Bachelor. Jihlava 2010. Key words: Tourism. Monuments financing. The urban conservation area. Citizen. Monument protection. Programme of regeneration. SWOT analysis. Public service. Research.

Poděkování Mé poděkování patří Mgr. Stanislavě Pachrové za ochotu, čas a trpělivost při našich konzultacích a za její věcné a užitečné rady. Ráda bych rovněž poděkovala vedení města Loket, zejména paní Evě Krátké, která byla vždy velice milá a vstřícná.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 19. 5. 2010 .....................................................

OBSAH ÚVOD A CÍLE........................................................................................................................... 8 1

Památková péče v České republice ..................................................................................... 9 1.1 Legislativní ochrana ......................................................................................................... 9 1.1.1 Kulturní památky ..................................................................................................... 10 1.1.2 Památkové rezervace ............................................................................................... 10 1.1.3 Památkové zóny ....................................................................................................... 10 1.2 Orgány a organizace státní památkové péče................................................................... 11 1.2.1 Ministerstvo kultury ................................................................................................. 11 1.2.2 Krajský úřad ............................................................................................................. 11 1.2.3 Obecní úřad s rozšířenou působností ....................................................................... 11 1.3 Financování památkové péče.......................................................................................... 12 1.3.1 Programy finančních mechanismů Evropského Hospodářského Prostoru (EHP) a Norska ............................................................................................................................... 13 1.3.2 Havarijní program .................................................................................................... 13 1.3.3 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ..................................................................................................................................... 13 2 Památková péče v Karlovarském kraji ............................................................................. 15 2.1 Seznam památek v kraji .................................................................................................. 15 2.2 Financování památkové péče v Karlovarském kraji....................................................... 16

3 Městská památková rezervace Loket ................................................................................... 18 3.1 Historie ........................................................................................................................... 18 3.2 Charakteristika MPR ...................................................................................................... 20 6

3.2.1 Zajímavosti .............................................................................................................. 22 3.3 Památky zahrnuté do rezervace ...................................................................................... 24 3.4 Financování MPR v Lokti .............................................................................................. 27 3.4.1 Investice za rok 2007 ............................................................................................... 27 3.4.2 Investice za rok 2008 ............................................................................................... 28 3.4.3 Investice za rok 2009 ............................................................................................... 28 4 Výzkumná část ..................................................................................................................... 30 4.4.1 Vyhodnocení šetření mezi obyvateli městských památkových rezervací ................ 32 4.4.2 Vyhodnocení šetření mezi představiteli samosprávy městských památkové rezervace ........................................................................................................................... 42 4.4.3 Dotazníkové šetření s představiteli pobočky Národního památkového ústavu ....... 45 4.4.4 Shrnutí dotazníkového šetření .................................................................................. 45 5

SWOT analýza .................................................................................................................. 46

6 ZÁVĚR................................................................................................................................. 48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................................... 49 PŘÍLOHY................................................................................................................................. 51 Příloha 1 Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón .................... 52 Příloha 2 Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací .... 54 Příloha 3 Dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu .............. 56 Příloha 4 Obrazová příloha ............................................................................................... 58

7

ÚVOD A CÍLE Zhruba před rokem jsem poprvé zavítala do krásného koutu Západních Čech, do malebného městečka vinoucího se podél řeky Ohře - Loket. Byla to doslova láska na první pohled. Od té doby jsem se tam podívala ještě několikrát a určitě ne naposled. Jsem moc ráda, že se mohu díky své bakalářské práci na téma Městská památková rezervace Loket – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch o své nabité zkušenosti a znalosti podělit a přispět tak do seznamu zmapovaných městských památkových rezervací a zón. Práce mi byla zadána Katedrou cestovního ruchu Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Cílem mé práce je zjistit postoje občanů a veřejné správy k regeneraci historického centra v Lokti, jaké mají občané Lokte povědomí o ochraně historické části a zda prohlášení Lokte městskou památkovou rezervací mělo nějaký význam pro cestovní ruch. Informace jsem získávala pomocí dotazníkového šetření v dané lokalitě. Dalším cílem bylo zmapování financování památkové péče v městské památkové rezervaci, a zda a jakým způsobem město využívá možnosti dotací z Programu regenerace, kraje, obce či Evropské Unie. Získané informace budou sloužit jako závěry mé bakalářské práce a rovněž pro potřeby města Loket.

8

1 Památková péče v České republice Ochrana památek má v České republice dlouhou tradici. První náznaky bychom mohly hledat za vlády Karla IV. Ten například chtěl, aby konkrétně hrad v Lokti byl zahrnut v jeho návrhu Majestas Carolina mezi nezcizitelné hrady – stejně jako například Karlštejn. První velký rozmach v ochraně památek můžeme sledovat v 18. a 19. století, kdy byly založena Společnost vlasteneckých přátel umění, která později vydala směrnice pro památkovou opravu církevních budov a pro rekonstrukci hradů a zámků. V roce 1911 byl zřízen Státní památkový ústav, který při převzetí státní památkové péče kraji byl přeměněn na Státní památkový úřad. V současné době patří památková ochrana mezi důležitou součást politiky státu a je na ni kladen velký důraz a jsou do ní investovány nemalé finanční obnosy. „Památková péče je součástí širší kulturní politiky ČR. Kulturní politika státu vychází ze základních vládních strategických dokumentů a je přímo ovlivněna strategiemi EU, jejíž jsme členy a dalšími nadnárodními závazky, ke kterým jsme se přihlásili (např. v rámci členství v OSN: UNESCO, Haagská konvence).“ (Pek, 2007)

1.1 Legislativní ochrana Památková péče v České republice se řídí několika právními předpisy, nejdůležitějším z nich je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Ten zavedl vedle pojmu památková rezervace nový pojem památková zóna pro území s menším podílem kulturních památek nebo pro část krajinného celku. Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky.

9

Péče státu o kulturní památky zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů. (Zákon č. 20/1987 Sb.) Zákon definuje základní pojmy jako co je to kulturní památka, památková rezervace a památková zóna.

1.1.1 Kulturní památky Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. (Zákon č. 20/1987 Sb.)

1.1.2 Památkové rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. (Zákon č. 20/1987 Sb.)

1.1.3 Památkové zóny Jedná se o území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. (Zákon č. 20/1987 Sb.)

10

1.2 Orgány a organizace státní památkové péče Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Památkové péče, sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek, uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje, a dále stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je památková rezervace, nebo nemovitá věc nebo soubor nemovitých

1.2.1 Ministerstvo kultury Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice. Zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní věcí zapsané na Seznamu světového dědictví, a ve vztahu k tomuto území uplatňuje stanovisko k vymezení zastavěného území. (Zákon č. 20/1987 Sb.)

1.2.2 Krajský úřad Plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky, dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provedení. Schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury, schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji, usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji. (Zákon č. 20/1987 Sb.)

1.2.3 Obecní úřad s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice. Podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče a na zpracování střednědobých a prováděcích plánů a programů obnovy kulturních památek. Zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou 11

kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu. Uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je nemovitá kulturní památka, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, nejde-li o působnost ministerstva kultury nebo působnost krajského úřadu. Usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou obcemi. (Zákon č. 20/1987 Sb.)

1.3 Financování památkové péče Podle platného památkového zákona je povinností vlastníka kulturní památky pečovat o její uchování na vlastní náklad, přičemž ale platí ústavní zásada, že nuceně omezovat vlastnická práva lze pouze zákonem a za náhradu. Po zrušení okresních úřadů bylo do zákona nově vtěleno zmocnění pro kraje a obce poskytovat z vlastních prostředků příspěvky vlastníkům kulturních památek. Ministerstvo kultury může příspěvek poskytnout pouze v takovém případě, kdy je na zachování a obnově kulturní památky mimořádný společenský zájem. Tento zájem je ministerstvem blíže vymezen prostřednictvím specializovaných programů, které jsou koncipovány tak, aby poskytnutím finančního příspěvku bylo dosaženo dlouhodobých cílů státu v péči o památkový fond v ČR a současně maxima multiplikačních efektů v souladu s citovanou koncepcí. (Zákon č. 20/1987 Sb.) V současné době existuje spousta dotačních programů, ať již ze strany státu, kraje, obce či Evropské unie. Za nejdůležitější bych zmínila, Programy finančních mechanismů Evropského Hospodářského Prostoru (EHP) a Norska, Program podpory pro památky UNESCO, Dotace občanským sdružením, Havarijní program, Program záchrany architektonického dědictví, Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny a Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. V následujících kapitolách se budu věnovat pouze těm, které se přímo dotýkají Městské památkové rezervace Loket.

12

1.3.1

Programy

finančních

mechanismů Evropského

Hospodářského

Prostoru (EHP) a Norska Vstupem do EU v roce 2004 získala Česká republika přístup k čerpání prostředků Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu. Částka alokovaná pro ČR je celkem 110,91 mil. pro pětileté období 2004 — 2009, z toho 48,54 mil. je poskytováno z Finančního mechanismu EHP a 62,37 mil. z Norského finančního mechanismu. Prostředky Finančního mechanismu EHP jsou poskytovány třemi státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) — Islandem, Knížectvím Lichtenštejnsko a Norským královstvím. Norské království k tomu dále přispívá vlastním finančním mechanismem. Pomoc je určena pro ekonomicky slabší země v Evropském hospodářském prostoru, a to prostřednictvím grantů na investiční a rozvojové projekty ve schválených prioritních oblastech. EHP má celkem 6 prioritních oblastí. Financování památkové péče se týká prioritní oblasti Uchovávání evropského kulturního dědictví, která se zaměřuje na následující oblasti ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví, zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví, obnova historických městských území a historických území v regionech, obnova historického a kulturního dědictví v regionech, odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfield). (7)

1.3.2 Havarijní program Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb.(8)

1.3.3 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. (8)

13

Ve schváleném rozpočtu České republiky na rok 2010 je pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyčleněna částka 137 milionů Kč. Z této částky se vyčleňuje 5 % rezerva – 6,85 milionů Kč. Na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových rezervacích se vyčleňuje 38,33 milionů Kč a 87,67 milionů Kč na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových zónách. Zbývající 4,15 milionů Kč tvoří základ rezervy, která může být společně s rezervou vzniklou s úsporami během roku a případně také s 5 % rezervou použita zejména na: •

řešení nečekaných havárií a dokončení obnov kulturních památek v MPR a MPZ,

•

mimořádné příspěvky na obnovu kulturních památek v MPR nebo MPZ, pokud se jedná o území zapsané na Seznamu světového dědictví (UNESCO),

•

záchranu významných památkových hodnot nebo obnovu významných architektonických nebo uměleckořemeslných prvků, pokud jde o stavby, jež nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v MPR nebo MPZ (1,75 milionů Kč, tato částka bude v případě potřeby finančních prostředků během roku navýšena),

•

příspěvky na obnovu kulturních památek v MPR nebo MPZ v souvislosti s udělením Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón podle usnesení vlády č. 209/1992 (1 milion Kč celorepublikovému vítězi soutěže a 1,4 milionů Kč krajským vítězům).

Pro výpočet ročních finančních kvót (nabídek podpory) v Programu se stanoví limit požadované státní podpory z Programu na rok 2010 ve výši 15 milionů Kč pro MPR a 10 milionů Kč pro MPZ. Pokud potřeby na připravované akce byly nízké (do 200 tis.), pak platí kvóta do 200 tis. Kč. Pro vypočtený předpoklad finanční podpory v rozmezí 211 – 1 257 tisíc Kč byla stanovena finanční kvóta ve výši 200 tisíc Kč. Pro vypočtený předpoklad finanční podpory v rozmezí 1 277 – 2 785 tisíc Kč byla stanovena finanční kvóta ve výši 400 tisíc Kč. V historických městech označených v rozpisu tučně (města s celkovou výší rozpočtu v roce 2009 do 20 mil. Kč a zároveň počtem obyvatel menším než 2000) se na rok 2010 upravují finanční podíly měst na akcích obnovy kulturních památek takto:

14

•

v případě kulturních památek ve vlastnictví církví zůstává min. podíl vlastníka 10 % z ročních nákladů, podíl města nesmí být menší než 10 % a podíl příspěvku z Programu může dosáhnout až 80 %,

•

v případě kulturních památek ve vlastnictví fyzických a právnických osob (mimo církve) jsou finanční podíly měst podle Zásad pouze doporučené (eventuelně chybějící % z ročních nákladů lze nahradit zvýšeným podílem státního příspěvku z Programu, který může dosáhnout až 60 %).

Rozpis projednán a schválen na jednání Ústřední komise Ministerstva kultury pro Program regenerace městských památkových rezervací a zón dne 17. 2. 2010. (9)

2 Památková péče v Karlovarském kraji 2.1 Seznam památek v kraji Na tomto území se nachází: národní kulturní památky - hrad a zámek Bečov, zámek Kynžvart, relikviář sv. Maura, Kynžvartská daguerrotypie 368 movitých kulturních památek 1389 nemovitých kulturních památek městské památkové rezervace - Cheb, Františkovy Lázně, Loket 11 městských památkových zón - Mariánské Lázně, Teplá, Bečov, Horní Blatná, Jáchymov, Karlovy Vary, Ostrov, Toužim, Valeč, Žlutice a Horní Slavkov vesnické památkové rezervace - Doubrava, Nový Drahov 8 vesnických památkových zón - Dolní Lažany, Beranov, Popovice, Salajna, Kojšovice, Kosmová, Královské Poříčí, Dolní Rychnov 1 krajinná památková zóna - Valečsko 7 ochranných pásem - Bochov, Dalovice, Krásný Les, Nejdek, Nová Kyselka, Čistá, Chlum sv. Máří 1 archeologická rezervace – Tašovice (10)

15

2.2 Financování památkové péče v Karlovarském kraji Pro rok 2010 půjdou příspěvky z rozpočtu Karlovarského kraje na podporu úhrady nákladů spojených s obnovou a využitím kulturních památek a památkově hodnotných objektů Účelem příspěvku je podpora úhrady nákladů spojených s obnovou, zachováním a využitím kulturních památek a památkově hodnotných objektů

nacházejících se na území

Karlovarského kraje. Předmět podpory: Projekty obnovy, zachování a využití kulturních památek a památkově hodnotných objektů nacházejících se na území Karlovarského kraje. Příspěvky se poskytují zejména k podpoře realizace projektů, které: •

není možno realizovat z běžných prostředků žadatele

•

jsou financované z více zdrojů

•

přispějí k záchraně objektů v havarijním stavu v případě, že hrozí okamžitá ztráta památkových hodnot

•

přispívají k záchraně v rámci kraje ojedinělé kulturní památky nebo památkově hodnotného objektu

•

přispívají k záchraně objektu, který je atraktivní z hlediska cestovního ruchu

•

přispívají k záchraně kulturní památky nebo památkově hodnotného objektu, která je přístupná veřejnosti, nebo práce hrazené z příspěvku kraje jsou pohledově přístupné veřejnosti

Finanční účast žadatele (+ povinná spolúčast obce): •

města – min. 50 %

•

církevní právnické osoby – minimálně 10 %; spoluúčast obce - minimálně 20 %

•

ostatní právnické osoby, fyzické osoby – minimálně 40 %; spoluúčast obce minimálně 10 %

•

V historických městech označených v rozpisu tučně (města s celkovou výší rozpočtu v roce 2009 do 20 milionů Kč a zároveň počtem obyvatel menším než 2000) se na rok 2010 upravují finanční podíly měst na akcích obnovy kulturních památek takto: 16

o

v případě kulturních památek ve vlastnictví církví zůstává min. podíl vlastníka 10 % z ročních nákladů, podíl města nesmí být menší než 10 % a podíl příspěvku z Programu může dosáhnout až 80 %,

o

v případě kulturních památek ve vlastnictví fyzických a právnických osob (mimo církve) jsou finanční podíly měst podle Zásad pouze doporučené (eventuelně chybějící % z ročních nákladů lze nahradit zvýšeným podílem státního příspěvku z Programu, který může dosáhnout až 60 %).(11)

17

3 Městská památková rezervace Loket 3.1 Historie Město vzniklo kolem roku 1240 za vlády krále Václava I. z předhradí pevného královského hradu stejného jména s románskou rotundou, zřejmě již ze třetí čtvrtiny 12. století, na výrazném ostrohu, sevřeném ohybem řeky Ohře. Hrad nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sem bylo přeneseno ze Sedlce sídlo krajského úřadu a tím i město Loket se povzneslo, protože hrad tvořil později spolu s městem jeden obranný celek. Vždyť i jediná městská brána byla střežena hradními many. Soustava manství, která se vytvořila kolem hradu za Přemysla Otakara II., vytvořila totiž z Loketska zvláštní útvar. Město se upevnilo za Přemyslovy vlády a hospodářsky těžilo z výhodné polohy na obchodní cestě vedoucí z Chebu a Kraslic do Prahy přes Žlutice či Kadaň. (12)

V lucemburské době byl Loket několikrát dočasným sídlem členů královského rodu. Několikrát jej navštívil král Jan Lucemburský, v roce 1319 se sem uchýlila jeho manželka Eliška Přemyslovna s kralevicem Václavem - mladým Karlem IV., který tu byl po dva měsíce podle otcova rozkazu uvězněn. V roce 1337 udělil král Lokti práva jako jiným královským městům. Také dospělý Karel IV. sem jezdil často a využíval i zdejší královskou oboru. (12)

To, že Loket patřil k nejpevnějším místům v Čechách a dokonce i v celé střední Evropě, se ukázalo mj. i v bojích Václava IV. s Ruprechtem Falckým v letech 1406 - 1407. V předhusitské době se Loketští několikrát zúčastnili, spolu s chebskými, trestných výprav proti loupežným rytířům. Město se řídilo chebským právem a samo bylo odvolací stolicí pro Bečov, Kraslice a Ostrov. (12)

V husitské době si udržel v Lokti moc patriciát a tak město zůstalo věrné katolictví i císaři Zikmundovi. Obranu celého Loketska proti husitům řídil purkrabí Loketského hradu Půta z Ilburka. Roku 1434 zastavil král Zikmund loketský hrad, město, hodnost královského purkrabího a téměř loketský kraj svému kancléři Kašparu Šlikovi za finanční výpomoc v husitských válkách. Šlikové pak ovládali většinu Loketska s přestávkami až do roku 1547, ale dlouho byli v odboji s českými králi a po roce 1471 se dokonce pokusili o prodej Loketska

18

Sasům a tím i odcizení české koruně. Soudili se s nimi a dokonce i válčili samotní loketští občané, kteří se nechtěli stát jejich dědičnými poddanými. (12)

Roku 1547 zůstalo město, přestože jeho většina obyvatel byla nekatolická, věrno králi Ferdinandovi a tato se mu vyplatila. Přestože v letech 1551 - 1562 byl Loket ještě zastaven pánům z Plavna, ve druhé polovině 16. století získali loketští občané sami do zástavy za 30 tisíc tolarů loketské purkrabství s celým zbožím a s panstvími Kynšperkem, Hertenberkem a Luby. V roce 1598 přešla zástava plně do rukou města, čímž se stal Loket zase svobodným královským městem a majetníkem velkých panství. Již v roce 1547 získal Loket právo výročního trhu, v roce 1561 mu byl polepšen znak a uděleno právo pečetění červeným voskem, roku 1562 mu byla přenechána část výtěžku z Loketského kraje i klíč k městské bráně. (12)

Pohromou pro město byla třicetiletá válka, po níž nastal pozvolný úpadek Lokte. Souviselo to i s úpadkem Loketského kraje, jehož značná část připadla ve druhé polovině 17. století k Žatecku; v letech 1714 - 1751 dokonce Loketský kraj neexistoval. Roku 1725 zachvátil téměř celé vnitřní město velký požár. Když bylo roku 1751 Loketsko zase obnoveno a rozšířeno, došlo jen k pozastavení stagnace města. Sláva Lokte se již nevrátila a po roce 1795 byl loketský hrad přeměněn dokonce ve věznici. Na konci feudalismu, kdy došlo ke zrušení Loketského kraje, mělo město 279 domů a přes 2300 obyvatel. (12)

Z průmyslových podniků proslavila město nejvíce porcelánka, kterou založili bratři Haidingerové již v roce 1815, a kteří ji řídíli téměř padesát let. Za nich dosáhla porcelánka vrcholu po technické i umělecké stránce v letech 1835 - 1840. Po roce 1918 se stala loketská porcelánka součástí akciové společnosti Epiag. V druhé polovině 19. století zajišťovala obyvatelstvu obživu i továrna na skleněné zboží. Jinak byl růst Lokte pozastaven skutečností, že se moderní průmysl usídlil v jiných okolních městech, jako Kraslicích, Sokolově, Karlových Varech a Chebu. Od roku 1850 bylo však většinou poněmčené město sídlem soudního okresu a v letech 1855 - 1868 a 1913 - 1948 i okresu politického, takže se rozrostlo a v roce 1930 mělo 429 domů a čtyři tisíce obyvatel. (12)

19

3.2 Charakteristika MPR MPR Loket byla vyhlášena na základě rozhodnutí výnosu MK ČSR čj. 24.756/79-VI/1 ze dne 29. 12.1979 o prohlášení historického jádra města Lokte za památkovou rezervaci. Městská památková rezervace je vybraná část historického jádra města a dochovanými budovami (nebo jejich soubory), městskou infrastrukturou (kašnami, sochami apod.) či archeologickými nalezišti, jež je na základě podrobného uměleckohistorického průzkumu vhodné chránit. Stanovovány jsou na základě nařízení vlády nebo výnosem Ministerstva kultury. V jejich blízkém okolí je navíc možné stanovit ochranné pásmo. (13) „Nejdůležitějším kritériem při posuzování aktivit měst v programu regenerace je zpracovaný místní program regenerace, který vychází z vyhodnocení kladů i záporů současného stavu památkově chráněného území a který stanoví, jakých cílů se má regenerací dosáhnout a jakou strategii a jaké postupy je třeba zvolit, aby bylo stanovených cílů dosaženo ve zvoleném časovém období. Přitom není jediným záměrem zlepšit stavebně-technický a architektonický stav kulturních památek a celé hmotné podstaty rezervace nebo zóny, ale v souvislosti s tím směřovat i ke zlepšování sociální a kulturní atmosféry nejen v historickém centru, ale v celém městě.“ (Košatková, Halouzka, 1996) Rozhodnutím generálního ředitele Národního památkového ústavu ze dne 23. 6.2006 začalo fungovat od 1. 1.2007 územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti. Vyvrcholilo tak téměř čtyřleté úsilí památkářů i Karlovarského kraje o zřízení samostatného pracoviště Národního památkového ústavu pro Karlovarský kraj. Dne 13. 3.2007 v 13 hodin proběhlo oficiální zahájení činnosti nového územního odborného pracoviště v Lokti, zřízeného k 1. 7.2006, s plným osamostatněním a účinností od 1. 1.2007. Územní odborné pracoviště zaměstnává celkem 53 pracovníků. Z toho je na pracovišti v Lokti 15 pracovníků, na zámku Bečov 13 pracovníků, na zámku Kynžvart 20 pracovníků a na zámku Valeč 5 pracovníků. Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti plní veškeré odborné úkoly, vyplývající ze zákona o státní památkové péči. Ve své přímé správě má všechny tři státní hrady a zámky na Karlovarsku - národní kulturní památky hrad a zámek Bečov a zámek 20

Kynžvart, kulturní památku zámek Valeč, a dále 51.313 inventárních jednotek mobiliáře a 42.066 svazků historických knih. (14) Organizační schéma NPÚ Loket (15)

Zdroj Národní památkový ústav

21

3.2.1 Zajímavosti Gottstain Loketské nádvoří hlídá vládce Loketských skal, kamenů a podsvětí, Gottstain. Má dlouhý, rovný a dopředu načesaný plnovous. Na sobě splývavý lněný oděv a v ruce za zády třímá obrovský kyj. Těžko z jeho výrazu odhadneme, co má za lubem. A ti, kterým se Gottstain zjevil, nám to neprozradí, neboť zmizeli beze stopy. Naopak štěstí mají všichni, kterým se jeho postava zjeví na hladině řeky Ohře. Mohou pak počítat s tím, že budou mít rok hojnosti a budou pod jeho ochranou. Ten, kdo se dotkne špičky vousů sošky Gottstaina, bude si přát dobrý úmysl a zanechá zde symbolický peníz, tomu se jeho přání vyplní. Není však dobré dotýkat se kyje. To Gottstaina rozezlí a dotyčného stihne krutý trest. Zakletý purkrabí Nejhorší pověst mezi purkrabími vládnoucími na Lokti měl markrabě Vohburgský. Lid nutil k těžkým robotám a nechával věznit všechny, kteří neplatili včas daně. Slitování neměl ani s chudými ani s nemocnými. Jednou za ním přišla nemajetná a zubožená vdova. Měla plno dětí a její muž se rozstonal a zemřel. Doufala v boží pomoc a ve slitování markraběte. Purkrabí ji odmítl vyslechnout a povýšeně nad ní máchl rukou se slovy: „Zaplatit musíš, tak nemarni slov, neb budeš do vězení uvržena!“ Žena naříkala a prosila a pak v největším zoufalství na purkrabího zahrozila: „Za to, že máš celé srdce z kamene, ať proměníš se v kámen!“ Nad hrad se snesl černý mrak. Zaburácel hrom, blesk udeřil do arkýře. Když se rozplynul hustý dým, byl purkrabí pryč. V místě kde stál, zela jáma a na jejím dně spočíval velký, žhavý kámen. Nikdo jej neuzvedl, jak byl těžký. Když do něj udeřili, vydával zvuk jako zvon. Přicházeli sem mudrcové i alchymisté a podivný kámen zkoumali. Loketští nazvali kámen „zakletý purkrabí“. Dnes víme, že tím kamenem byl nejstarší známý meteorit na světě. Na nádvoří hradu dopadl v srpnu roku 1422. Vážil 107 kg. V devatenáctém století byl rozdělen na několik nestejnoměrných částí. Největší část je nyní v muzeu ve Vídni, další v Národním muzeu v Praze a jiné v depozitáři sokolovského muzea. Ve vitríně Hejtmanského domu na hradě Lokti uvidíme vystavenou jeho kopii.

22

Drak ve věži Šestadvacetimetrová románská věž čtvercového půdorysu nám poskytne nádherný výhled na město Loket a jeho okolí. Ve druhém patře najdeme torzo obytné místnosti se zbytky krbu a záchodkem. Při vstupu do věže pozor! Pod schodištěm bydlí drak Šarkan. Svou podobou připomíná křížence hada s ještěrem, ale je to dobrák. Loketské hospodyňky si prý k němu odedávna chodily pro oheň na podpal. (16) Městský znak Obrázek 1 Městský znak Zdroj: www.loket.cz

Je pravděpodobné, že královské město užívalo erb již v předhusitské době, jak je doloženo na nejstarší známé pečeti z roku 1415. Vývoj erbu byl ukončen v roce 1561, kdy město získalo od krále Ferdinanda I. německy psané znakové privilegium, vydané ve Vídni 27. května téhož roku. Text je tohoto znění: Erb tvoří červený štít, v jehož dolní polovině je stříbrná kvádrovaná městská hradba s cimbuřím o čtyřech stínkách, uprostřed hradby je černá brána a na dvou prostředních stínkách červené pětilisté růže, každá se stříbrným vodorovným pruhem uprostřed a třemi černými body na něm. V horní polovině štítu je doprava obrácená a v lokti ohnutá obrněná stříbrná paže s obrněnou rukou, která drží napřažený stříbrný meč směřující hrotem téměř do levého horního rohu štítu. Za štítem vystupuje jako štítonoš doprava hledící stříbrný lev s otevřenou tlamou a vyplazeným červeným jazykem, který přidržuje štít přední levou tlapou uprostřed horní hrany štítu a zadními tlapami zespodu po stranách paty štítu, lev má ocas ohnutý k levému hornímu rohu štítu a v pravé přední tlapě drží stříbrný klíč, jenž je v šikmé poloze, ozubím (s černým křížkem) je obrácen ven vzhůru a dole má kroužek. (17) 23

Vlajka města Obrázek 2 vlajka města Zdroj: www.loket.cz

Prapor pochází z doby nepoměrně nepomě pozdější než znak a právo užívat jej městu ěstu udělil ud tehdejší předseda Poslanecké sněmovny movny Parlamentu České eské republiky Václav Klaus dekretem ze dne 16. února 1999. List tvoří ří dva vodorovné pruhy červený a bílý v poměru ru 2:1. V horním ho pruhu k žerdi obrácená a v lokti ohnutá obrněná obrn paže s obrněnou rukavicí, třímající ímající meč me hrotem směřujícím ujícím k vlajícímu cípu, vše bílé. Poměr Pom šířky k délce je 2:3. (17)

3.3 Památky zahrnuté do rezervace šlechtická sídla •

Hrad

Výstavný loketský hrad byl od o počátku častým místem pobytu českých eských panovníků panovník a jejich rodin i místem významných diplomatických jednání. Období vlády Přemysla P Otokara II. (1253-1278) se významněě odrazilo zejména ve velké přestavbě p loketského hradu, kde bylo staré ohrazení dolního hraduu vyměněno vym no za mohutný prstenec nové hradební zdi, dosahující šířky 2 m a zesílený několika kolika půlválcovými pů věžemi. žemi. Hradba z charakteristických valounových kamenů tvoříí dodnes obvod východní poloviny areálu. Před P ed polovinou 14. století se zde několikrát zdržel Karel IV. a kromě krom vyřizování izování státních záležitostí zde i lovil v rozsáhlé královské oboře. e. Na stavebních akcích, které tu plynule přecházejí p echázejí z pozdní gotiky do období renesance, se podílely tři ři generace Šliků. Šlik . Jejich zásahem se hrad stal reprezentačním reprezenta a náročným ným rodovým sídlem a správním střediskem st kraje. Poo požáru Markrabského domu na hradě v roce 1725 zůstaly staly z objektu zachovány jen obvodové zdi a v přízemí p př jediná zeď příčná. ná. Poté byl objekt upraven na městskou m stskou sýpku s malými okénky a s prostým olištovaným olištovaný vstupním portálem. V této podobě podob byl ponechán až do přestavby na počátku čátku tohoto století. 24

O novém využití hradních budov se začalo jednat již roku 1788. Tehdy podal loketský magistrát návrh na přestavbu části starého hradu na městské vězení. Návrh byl přijat a v roce 1797 začal stavitel Leistner přestavbu realizovat. K úplnému dokončení došlo až roku 1822 a jako věznice sloužil hrad až do roku 1949. V roce 1950 byl Loket prohlášen městskou památkovou rezervací. (18) •

Městské opevnění

církevní památky •

Kostel sv. Václava

První zmínky o kostelu se datují rokem 1240, kdy řemeslníci a rodiny hradní posádky získali pod hradním svahem vlastní farní kostelík, zasvěcený českému národnímu světci sv. Václavu. Z dochovaných písemných pramenů však již nelze s určitostí rozlišit, zda církevní stavba byla hradní rotunda nebo městský kostel. Do obrazu pozdně gotického Lokte zasáhla výrazně znovuvýstavba kostela, který vyhořel při šlikovkském přepadu města v roce 1473. Všechny práce na stavbě a zařízení byly ukončeny v roce 1490, kdy byl znovu zasvěcen. V roce 1676 získal kostel přístavbu boční kaple nadací měšťana Michala Geyera, v roce 1701 byla pak zahájena velká přestavba, která znamenala zejména novou úpravu presbyteria a věže se šnekovým schodištěm. Po požáru v roce 1725 musel být kostel radikálně přestavěn. Novou stavbu projektoval Wolfgang Braunbock a stavbu pak dokončil jeho syn Ondřej. Kostel ve stylu baroka byl znovu otevřen roku 1734. Roku 1757 na hlavní oltář přibyly sochy zemských patronů od Jakuba Eberla. Od tohoto roku prakticky až do současnosti neproběhly v kostele žádné radikální změny vyjma nových fasád a střechy. (18) •

Kaple sv. Anny

Na místě před bývalým jediným vstupem do města byla v roce 1744 postavena malá kaple zasvěcená sv. Anně jako výraz díků za to, že o pouti dne 26. 7. 1742 nepřátelská francouzská vojska ve válce o dědictví rakouské ušetřila město a nevydrancovala jej. Šťastný konec obléhání byl připisován přímluvě svaté Anny. V minulosti byla tato barokní kaple vyzdobena běžnými plastikami, jejichž část je dnes umístěna v muzeu v Sokolově. (18)

25

•

Sousoší Nejsvětější Trojice

Uprostřed náměstí byl roku 1719 postaven trojičný sloup snad podle návrhu Jana Karla Stülpa. V půdorysu je rozveden motiv trojúhelníku jako symbol trojjedinosti. Na vrcholu je figurální skupina Nejsvětější Trojice, níže jsou plastiky archandělů, pod nimi je městský znak a sochy světců: sv. Václav, sv. Šebestián, sv. Jan Křtitel, sv. Jan Nepomucký, sv. Florián a panna Marie. Rok vzniku stavby lze přečíst v chronogramu, který je obsažen v textech modliteb a vzývání na čelních plochách horní části trojbokého pylonu. (18) •

boží muka

•

děkanství

•

několik desítek měšťanských domů

staré domy •

Radnice

Monumentální budova radnice na jižním náměstí je vystavěna v raně barokním slohu podle plánů Abrahama Leuthnera. Stavba, započatá v roce 1682, byla úplně dokončena o čtrnáct let později. Dvoupatrová hlavní budova má ve štítu věž, ve které je osazen kamenný městský znak. Její součástí jsou i další hodnotné architektonické prvky, zejména raně barokní klenby. V radnici, jejíž náročná rekonstrukce byla dokončena v roce 1989, je umístěn městský úřad. (18) •

hotel Bílý kůň

kašny •

kašny na náměstí T. G. M.

•

hudební pavilón (19)

U zrodu přírodního divadla byl kulturní pracovník pan František Kamil Neubert, který spolupracoval s loketským ochotnickým divadelním souborem Havlíček. Záštitu nad celou akcí převzal Místní národní výbor Loket. Za účasti velkého množství obyvatel města byl na jaře 1949 vybudován amfiteátr, který byl slavnostně otevřen 2. Července 1949 a to uvedením Dvořákovy Rusalky v provedení souboru Národního divadla Praha. (18) 26

3.4 Financování MPR v Lokti Město Loket čerpá dotace na regeneraci městské památkové rezervace zejména z Programu regenerace MPR a MPZ a evropských fondů Programy finančních mechanismů Evropského Hospodářského Prostoru (EHP) a Norska. Co se týče zveřejněných výročních zpráv Národním památkovým úřadem v Lokti, byly dostupné pouze dvě a to za rok 2007 a 2008. Informace za rok 2009 mi byly poskytnuty pracovnicí Městského úřadu v Lokti. Bohužel se mi za rok 2009 nepodařilo zjistit konkrétní částky pro konkrétní památky. Nicméně byla mi poskytnuta alespoň celková částka.

3.4.1 Investice za rok 2007 Zde jsem čerpala pouze ze zveřejněné výroční zprávy Národním památkovým ústavem v Lokti. Kdy rok 2007 byl prvním rokem existence územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti (dále NPÚ). I když NPÚ čerpal dotace z mnoha fondů (např. z programu PZAD, ISPROFIN, grantů krajského úřadu Karlovarského kraje nebo z tzv. Norských fondů), na MPR v Lokti šly finance pouze z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a to celkem 1 165 000 Kč. Tabulka 1: Investice do obnovy památek v MPR Loket za rok 2007

MPR Památka

Akce

Loket hrad

obnova fasády křídla rotundy včetně restaurátorských prací na původních omítkách

900 000,-

výměna střešní krytiny výměna novodobých vstupních dveří a oken v havarijním stavu

230 000,-

zhotovení vchodových dveří

10 000,-

měšťanský dům Loket č.p. 173 měšťanský dům Loket č.p. 38 měšťanský dům Loket č.p. 75

Dotace v Kč

Zdroj: Výroční zpráv NPÚ Loket 2007

27

25 000,-

3.4.2 Investice za rok 2008 Pro rok 2008 jsem rovněž vycházela ze zveřejněných informací NPÚ. Na regeneraci památek při městské památkové rezervaci (dále MPR) se čerpalo opět z Finančních mechanismů ESH/Norska a Programu regenerace MPR a MPZ, kdy ministerstvo kultury České republiky, vyčlenilo pro Program regenerace částku 7 780 000 Kč. Z toho na MPR šlo 555 000 Kč. Nově byly přiděleny finance z Havarijního programu a to v hodnotě 3 275 000 Kč. Na regeneraci MPR šlo 100 000 Kč. V následující tabulce jsou černě zobrazeny dotace z Programu regenerace MPR a MPZ a červeně z Havarijního programu. Tabulka 2: Investice do obnovy památek v MPR Loket za rok 2008

MPR Památka

Akce

Loket hrad

nátěr a oprava šindelové střechy

Dotace v Kč 200 000,-

oprava spárování opěrné zdi za 2. bránou a Loket hrad

věží

255 000,-

měšťanský dům Rooseveltova zhotovení dřevěných oken a vysprávky Loket čp. 173

fasády

100 000,-

Loket měšťanský dům, č.p. 110

nebylo zveřejněno

100 000,-

Zdroj: Výroční zpráva NPÚ Loket 2008

3.4.3 Investice za rok 2009 Částka vložená do obnovy nemovitých kulturních památek na území MPR (navíc zapsané v rejstříku památek) činila v roce 2009, 17 245 619 Kč. Byla prostavěna částka ve výši 6 147 000 Kč, tu tvořili dotace z Ministerstva kultury - Program regenerace MPR a MPZ na rok 2009 ve výši 3 245 000 Kč a zbylá část ve výši 2 902 000 Kč tvořila finanční spoluúčast vlastníků nemovitostí v MPR. Dále město čerpalo dotace z Norských fondů, částka byla vyčíslena v Eurech a dle kurzu platného v době vyúčtování vycházela přibližně na částku 11 098 619 Kč. Informace mi byly podány pracovnicí Městského úřadu, bohužel se mi nepodařily zjistit konkrétní sumy k jednotlivým objektům.

28

Tabulka 3: Investice do obnovy památek v MPR Loket za rok 2009

MPR Památka Loket hrad, č.p. 66, 67, 68

Loket hrad, č.p. 66, 67, 68 opěrná hradební zeď na č.p. Loket 11 a 21 Loket měšťanský dům č.p. 75 Loket kostel sv. Václava - č.p. 14

Akce restaurátorské práce na objektu románské rotundy a v části prostor křídla dolní bašty a prostor rotundy zastřešení vstupu do suterénu hejtmanského domu obnova zřícené opěrné zdi obnova okapní stříšky na boční stěně domu oprava okna nad hlavním vstupem v západní stěně kostela

Zdroj: Městský úřad Loket

29

Vlastník město

město město fyzická os. církev

4 Výzkumná část Výzkum byl prováděn formou osobního dotazování mezi obyvateli města v období od podzimu do jara 2010. Šetření bylo prováděno se 130 respondenty. Co se týče veřejné správy, osobní rozhovor proběhl mezi mnou a sekretářkou pana starosty, s ostatním členy zastupitelstva jsem komunikovala pouze elektronicky, celkem se mi tedy podařilo získat 5 vyplněných dotazníků od představitelů města. Se zaměstnanci NPÚ v Lokti jsem rovněž komunikovala elektronickou formou, vrátil se mi bohužel jen jeden vyplněný dotazník. Údaje o dotazovaných: Tabulka 4: Pohlaví

Pohlaví muž žena

48 % 52 %

Zde jsem se snažila o co nejvyrovnanější poměr mezi muži a ženami. Tabulka 5: Věk

Věk

do 17 let 5%

18-25 17 %

26-35 25 %

36-45 13 %

46-55 15 %

56 a více 25 %

Nejvíce dotazovaných bylo ve věku 26-35 let a starších 56-ti let. Tabulka 6: Vzdělání

Vzdělání

základní/vyučen 33 %

střední 39 %

vysokoškolské 28 %

Nejvíce dotazovaných bylo středoškoláků, druhé nejvyšší zastoupení měli lidé vyučení nebo se základním vzděláním a 28 % tvořili lidé s vysokoškolským titulem.

30

Tabulka 7: Kde pracujete

Kde pracujete

trvale zde nebydlím 3%

v tomto městě 30 %

dojíždím za prací 31 %

nepracuji 36 %

Většina dotazovaných nepracuje, to proto že součet obyvatel v domácnosti, studentů, lidí v důchodu a nezaměstnaných je 39 %. Druhé nejvyšší zastoupení připadlo lidem dojíždějícím za prací. Dále pak lidem pracujícím v tomto městě. Občanů, kteří zde trvale nebydlí bylo asi 3 %. Tabulka 8: Zaměstnání

Zaměstnání zaměstnanec soukromý podnikatel v domácnosti, mateřská dovolená student (ka) v důchodu nezaměstnaný

34 % 27 % 11 % 8% 13 % 7%

Většina obyvatel žíjících v Lokti jsou zaměstnanci, dále pak soukromí podnikatelé, poté lidé v důchodu. 13 % občanů je v domácnosti nebo na mateřské dovolené. 8 % byli studenti a 7 % nezaměstnaní.

31

4.4.1 Vyhodnocení šetření mezi obyvateli městských památkových rezervací Otázka 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Graf 1 57 % mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

38 %

mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu 5%

Zdroj: vlastní šetření

Nejvíce dotazovaných respondentů má ve měste Loket trvalé bydliště a bydlí zde ve vlastním domě popřípadě bytě, druhé největší procento zaujali respondenti, kteří zde bydlí v nájmu. Poue 5 % tvořili vlastníci rekreačních objektů. Celkově by to mohl být dobrý předpoklad toho, že se obyvatelé budou o své město zajímat. Další možnou odpovědí na tuto otázku bylo „jiný“. Pokud takto dotazovaný odpověděl, již jsem nepokračovala v rozhovoru, protože by pro nás názory nebydlících byly bezpředmětné.

Otázka 2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Zde z dotazníkového šetření vyplynulo, že největší procento zaujímají lidé, kteří zde žijí více jak 30 let. Druhé místo tvoří lidé zde žijící 10-20 let, dále pak 20-30 let, těsně za nimi 1-5 let, poté 6-10 let a v neposlední řadě obyvatelé bydlící zde do 1 roku.

32

Graf 2

26 % do 1 roku 1- 5 let

19 %

6 - 10 let

17 %

16 % 14 %

10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let

8%


Otázka 3: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací ? Graf 3

42 % 35 %

vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé

13 % 10 %


33

ani mne to nezajímá

Na tuto otázku nejvíce dotazovaných odpovědělo, že jsou s touto problematikou seznámeni a zajímají se o ni. Druhý největší počet tvořili lidé, jež mají povědomí. Třetí místo zaujali obyvatelé, kteří se o tom dozvídali poprvé. Překvapivě vysoké procento tvořili lidé, které to ani nezajímalo. Celkem odpovídalo 62 mužů z toho 20 s vysokoškolským vzděláním, 21 se středním a nejvíce bylo vyučených, celkem 23. 26 mužů o této problematice ví a zajímají se, z toho bylo 12 vysokoškoláků, 10 středoškoláků a pouze 4 vyučení lidé. Mužů, kteří měli alespoň povědomí bylo 22, 7 vysokoškoláků, 6 středoškoláků, 9 s výučním listem. 8 mužů odpovědělo, že se o tom dozvídají poprvé, 1 VŠ, 1 SŠ a 6 se základním vzděláním nebo s výučním listem. Nezajímalo to 2 středoškoláky a 4 s výučním listem. Z toho vyplývá, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší povědomí. Rovněž z výzkumu vyplynulo, že nejvíce se zajímali o regeneraci soukromí podnikatelé, což mi příjde i logické, jelikož se většinou jednalo o hoteliéry a majitele restaurací, či obchodů v centru. Těch se tato problematika osobně dotýká, tudíž o ní chtějí mít povědomí a chtějí čerpat z možných dotací. Nejméně o MPR věděli studenti. Co se týče žen, zde stejně jako u mužů vyplynulo, že ženy s vysokoškolským vzděláním měly daleko větší povědomí o prohlášení historického centra MPR. Celkem bylo zastoupeno 17 vysokoškolaček, 31 středoškolaček a 20 žen se základním vzděláním nebo vyučených. Zatímco ani jedna žena s VŠ neodpověděla „ani mne to nezajímá“, žen s výučním listem takto odpovědělo 5. Nejméně opět věděly studentky.

Otázka 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Na další z otázek byla nejčastější odpověď „tuším, ale nevím nic konkrétního“, o něco málo odpovědělo „vím, jako příklad uvedu“, vesměs nejvíce dotazovaných odpovídalo, že to přináší městu více finančních prostředků, více turistického ruchu a turistů všeobecně. 31 % odpovědělo, že neví jaké to přináší městu výhody. Zde můžeme rovněž sledovat vliv vzdělanosti na povědomost. Vysokoškoláci pouze 5x odpověděli nevím, 5x tuším,ale nevím nic konkrétního, 10 účastníků uvedlo konkrétní příklady. Středoškoláci, měli téměř totožné výsledky, opět nejvíce respondentů uvedlo konkrétní příklad. U lidí se základním nebo vyučeným vzděláním, byla nejčastější odpověď nevím, pouze dva uvedli konkrétní příklady. Je zde opravdu velice patrný vliv vzdělanosti, čím vyšší mají lidé vzdělání, tím více se zajímají nejen o problematiku spojenou s prohlášením historického centra MPR, ale celkově o 34

to, co se v jejich městě děje. Soukromí podnikatelé, stejně jako v předchozí otázce měli největší zájem o své město. U žen se teorie ještě potvrdila. Graf 4

37 %

nevím

32 % 31 %

tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu...


Otázka 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přínáší? Graf 5 57 %

nevím 32 % tuším, ale nevím nic konkrétního

11 %


35

vím, jako příklad uvedu...

Zde nejčastěji zazněla odpověď „nevím“. Poměrně vysoké procento tvořili lidé, kteří odpověděli „tuším, ale nevím nic konkrétního“. 11 % zaujali lidé, kteří uvedli jako příklad nevýhod zejména zvýšenou byrokracii při žádostech o rekonstrukce a

někdy zbytečně

přísnou politiku památkářů. Opět bych ráda uvedla vliv vzdělanosti, i když rozdíly nebyly tak markantní. Ovšem většina těch, co uvedla nějaký příklad měla buď vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání.

Otázka 6: Setkal jste se již pří jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací ? Graf 6

81 %

ano ne 19 %


Na tuto otázku téměř většina dotazovaných odpověděla „ne“, pouze 19 % odpověděla „ano“. Skoro všichni ti, kteří odpověděli ano, byli obyvatelé, žíjící přímo v MPR. Tudíž při žádostech o rekonstrukce svých domů/bytů se setkali s jednáním s úřady. Zde otázka vzdělanosti nehrála roli, jak již jsem zmínila výše, ano zaznělo od lidí, kterých se MPR přímo týká. Zde mě spíše zajímalo, zda při jednání s úřady jednají spíše muži nebo ženy. Z 62 mužů s úřady jednalo 18. Co se týče žen, z celkového počtu 68, s úřady jednalo pouze 8 žen. Tento výsledek podle mého názoru je logický, dokáži si představit, že při rekonstrukci bytu/domu, se daleko více o problematiku zajímají muži, tudíž s jednáním s úřady mají větší zkušenosti.

36

Otázka 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? Graf 7

39 % 33 % určitě ano spíše ano 22 %

nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 4,5 % 1,5 %


Zde většina dotazovaných zaujalo postoj, kdy považují prohlášení Lokte MPR za přínos, další nejvyšší procento tvořili lidé, kteří odpověděli „spíše ano“. Poměrně dost lidí nedovedlo tuto skutečnost posoudit a 4,5 % dotazovaných spíše nepovažují prohlášení za přínos. Nejnižší procento tvořili ti, kteří určitě nepovažují památkovou rezervaci na přínos. Celkově však nadpoloviční většina opověděla kladně. U výsledků této otázky, mě zajímal vliv vzdělanosti. Z mého průzkumu vyplynulo, že muži, kteří o problematice věděli a zajímali se o ni, považovali prohlášení za klad, jak jsem již zmínila v předchozích otázkách, větší povědomí měli v průměru většinou muži s vyšším vzděláním. Muži vyučení nebo se základním vzděláním nejčastěji zatrhli odpověď nedovedu posoudit a určitě ano. U žen byly výsledky podobné, určitě ano odpověděli nejčastěji vysokoškolačky, u středoškolaček a vyučených žen byla nejčastější odpověď „spíše ano“. Pouze u žen se základním nebo vyučeným vzděláním se objevily odpovědi „spíše ne“ a „určitě ne“. povědomosti o dané problematice.

37

Opět to připisuji

Otázka 8: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Graf 8

36 %

nikdy jsem o něm neslyšel

tuším, čeho by se mohl týkat 22 %

22 % 20 % jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) jde o finanční podporu majitelům památkové chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města


Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo, že „jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. Druhé a třetí místo zaujaly odpovědi „nikdy jsem o něm neslyšel a tuším, čeho by se mohl týkat“. Nejméně dotazovaných odpovědělo, že „jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) Celkově bych shodnotila, že obyvatelé Lokte mají poměrně veliké povědomí, čeho se tento program týká. Zde průzkum ukázal, to co vpředchozích otázkách, tedy, že čím vyšší vzdělání, tím lépe a konkrétněji dokázali občané Lokte odpovědět.

38

Otázka 9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? Graf 9

52 %

velmi často 32 %

občas zřídka 16 %

nikdy


Z následujícího grafu vyplývá, že obyvatelé Lokte přichází do kontaktu s lidmi, kteří přijeli do města prohlédnout si historické centrum města velmi často. Druhou nejčastější odpovědí bylo „občas“. 16 % odpovědělo zřídka a nikdo z dotazovaných neodpověděl nikdy. Na tuto otázku může mít vliv, zda dotazovaní dojíždí za prací nebo pracují ve městě (např. v cestovním ruchu). Popřípadě zda jsou zaměstnanci, soukromí podnikatelé, studenti, v důchodu, na mateřské dovolené či nezaměstnaní. Například u soukromých podnikatelů nejčastěji zazněla otázka velmi často, připisuji to oblasti, ve které dotyční podnikají, tedy v cestovním ruchu.

39

Otázka 10: Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Graf 10

45 %

určitě ano spíše ano

27 %

nedovedu posoudit spíše ne

15 %

určitě ne

8% 5%


45 % dotazovaných si myslí, že vedení města se určitě zajímá o problematiku spojenou s ochranou památek. 27 % obyvatel odpovědělo „spíše ano“ a 15 % lidí nedovedlo odpověď na tuto otázku posoudit. Poměrně málo obyvatel, 8 % z dotazovaných odpovědělo „spíše ne“ a 5 % „určitě ne“. Pokud se lidé zajímali a byli informovaní, odpovídali nejčasteji „určitě ano“. Musím opět zopakovat, že platila přímá úměrnost, čím vyšší vzdělání, tím lepší informovanost a tím kladnější odpověď. Otázka 11: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Nadpoloviční většina obyvatel je hrdá na své město a je ráda, že zde bydlí. 25% je celkem spokojeno s bydlením v Lokti. 13% z dotazovaných řeklo, že je tu bydlení jako v každém jiném městě. Shodné procento-1,5% řeklo, že by klidně šlo bydlet jinam a nebo, že se jim zde nelíbí a raději by se odstěhovalo někam jinam. Z toho vyplývá, že většina obyvatel je spokojena s bydlením v tomto městě. Muži vysokoškoláci nečastěji řekli, že jsou hrdí na své město a jsou rádi, že zde bydlí. U středoškoláků už odpověď nebyla tak jednoznačná, nicméně převládaly první dvě odpovědi, tedy spíše kladné. U lidí vyučených nebo se základním vzděláním jich sice nejvíce odpovědělo, že jsou pyšní a rádi, že zde bydlí, ale druhou nejčastější odpovědí bylo, že je zde bydlení jako v každém jiném městě. Domnívám se, že je 40

to tím, že jsou celkově nespokojení se svou životní úrovní (prací, mzdou atd.). U žen vysokoškolaček a středoškolaček vyplynulo prakticky to samé jako u mužů, pouze u žen se základním vzděláním nebo u vyučených se výsledky od mužů lišily, ženy zastávaly spíše pozitivní postoj a byly s bydlením ve městě spokojené. Graf 11

jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

59 %

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě 25 % klidně bych šel bydlet jinam 13 %

1,5 %

1,5 %

nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam


Otázka 12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (max. 3 odpovědi) •

Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů – 8x

•

Zlepšit pořádek a vzhled – 60x

•

Vydat propagační tiskoviny o městě – 20x

•

Vybudovat další informační středisko – 8x

•

Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství – 78x

•

Přispět občanům na opravy domů – 43x

•

Jiná opatření, která – 6x 41

Odpovědi na tuto otázku nejsou uvedeny v procentech, jelikož bylo možné zaškrtnout až tři možnosti. Nejvíce by si obyvatelé přáli zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. 60x byla zvolena odpověď „zlepšit pořádek a vzhled“. Třetí nejčastější zvolenou možností bylo přispět občanům na opravy domů. Dále pak „vydat propagační tiskoviny o městě“, 8x se dokonce objevila odpověď „nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů“. Co se týče jiných opatření, zde lidé navrhovali vyměnit zastupitelstvo nebo celkově zlepšit propagaci města. Rovněž zde vyjádřili nespokojenost s některými rozhodnutími vedení města, jako vykácení vzrostlých, zdravých stromů kvůli nové cyklostezce.

4.4.2 Vyhodnocení šetření mezi představiteli samosprávy městských památkové rezervace Dotazníkové šetření se starostou města Z dotazníkového šetření vyplývá následující. Pan starosta Hlavsa žije ve městě 10-20 let, na otázku zda ví, ve kterém roce bylo centrum města prohlášeno MPR, odpověděl nevím. Na otázku, zda má město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci, zaškrtl územní a regulační plán. Strategický nebo plán rozvoje má město od roku 2006. Rovněž má zpracovaný plán Programu regenerace MPR. Na otázku zda ve městě pracuje komise regenerace a jak, zvolil odpověď „ano, ale její práce je jen formální“. Pan starosta se domnívá, že prohlášení města MPR bylo určitě přínosem a jednoznačně se zabývá o problémy spojené s památkovou ochranou města. Co se týče výhod, které to městu přináší, odpověděl finanční a na otázku nevýhod odpověděl „přílišná úzkostlivá ochrana“. Zkušenosti s jednáním s pověřeným městským úřadem má převážně pozitivní, stejnou odpověď uvedl i na otázku ohledně zkušeností s památkovým úřadem. S Krajským úřadem má rovněž kladnou zkušenost. Pan starosta se velmi často setkává s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum města. Na otázku co by mělo město udělat pro to, aby lidé do města jezdili na výlety a jako turisté, odpověděl „chybí turistická infrastruktura (wellness atd.). Pan starosta má středoškolské vzdělání a co se týče věku, nachází se ve věkovém rozpětí 46-55 let.

42

Dotazníkové šetření s místostarostou města Dalším, kdo byl ochotný odpovědět na mé otázky, byl místostarosta města Mgr. Rudolf Flaška. Ten v Lokti žije více než 30 let a rovněž nevěděl, ve kterém roce bylo město prohlášeno MPR. Zodpověděl, že má město územní a regulační plán a stejně jako pan starosta odpověděl, že strategický nebo plán rozvoje má město od roku 2006. Na otázku zda pracuje ve městě komise regenerace a jak, řekl, že komise ve městě je, ale její práce je formální. Domnívá se, že prohlášení historického centra MPR bylo určitě přínosem. O problematiku spojenou s památkovou ochranou se spíše zajímá. Co se týče výhod památkové ochrany, uvedl zachování historického stavu. Na otázku nevýhod odpověděl „problémy soukromníků při rekonstrukci nemovitostí“. S pověřeným městským úřadem má dobré zkušenosti, bohužel opačnou zkušenost má s památkovým a Krajským úřadem. S lidmi, kteří přijeli do města prohlédnout si historické centrum, se setkává velmi často. Na otázku, co by mělo město udělat pro to, aby do města jezdilo více turistů, uvedl „ neustále zlepšovat propagaci a zajistit dostupné běžné občerstvení“. Pan místostarosta je starší 56-ti let a má vysokoškolské vzdělání. Dotazníkové šetření s tajemníkem města Pan tajemník Karel Horčička, žije ve městě více než 60 let, uvedl, že historické centrum města bylo prohlášeno MPR v roce 1980. Stejně jako předchozí dva představitelé, řekl, že má město územní a regulační plán, strategický nebo plán rozvoje má z roku 2006. Město má zpracován plán pro Program regenerace MPR. Komise regenerace ve městě je, ale její práce je pouze formální. Rozhodně se domnívá, že prohlášení historického centra MPR bylo přínosem a rovněž udává, že se určitě zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou. K výhodám uvedl, že lze čerpat dotace z Programu regenerace MPR. U nevýhod poukázal na nekvalifikovaný neodborný přístup orgánů státní památkové péče k investorům. S městským úřadem má zkušenosti velmi dobré, za to s památkovým úřadem katastrofální! S jednáním s Krajským úřadem má zkušenosti dobré. S lidmi, co přijeli do města prohlédnout si jeho historické centrum, se setkává občas. Pan Horčička je starší 56-ti let a má středoškolské vzdělání.

43

Dotazníkové šetření se sekretářkou starosty Sekretářka pana starosty paní Eva Krátká pobývá ve městě 20-30 let, věděla, že historické centrum města bylo prohlášeno MPR v roce 1980. Na otázku zda má město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci, odpověděla územní a regulační plán. Strategický plán nebo plán rozvoje města má Loket z roku 2006. Stejně tak má plán pro Program regenerace MPR. Uvedla, že ve městě komise regenerace je, ale její práce je formální. Prohlášení historického centra města považuje určitě za přínos a určitě se zajímá o problémy spjaté s památkovou ochranou. K výhodám uvedla, že lze čerpat dotace z Programu regenerace MPR, k nevýhodám zase nadstandardní požadavky ve věci ochrany památek ze strany orgánů státní památkové péče k investorům. S pověřeným městským úřadem má velmi dobré zkušenosti, stejně tak s Krajským úřadem. Bohužel s památkovým úřadem má zkušenosti ne příliš dobré. Velmi často se setkává s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města. Co se týče navrhovaných změn, které by přilákaly turisty, navrhovala by zlepšit turistickou infrastrukturu. Paní Krátká je ve věkové skupině 36-45 let a má středoškolské vzdělání. Dotazníkové šetření se členkou zastupitelstva města a členkou rady města Členka zastupitelstva paní Mgr. Gerta Míková pobývá v Lokti více jak 30 let, na otázku ve kterém roce bylo historické centrum prohlášeno MPR, nedokázala odpovědět. Věděla však, že má město zpracováno územní a regulační plán. Rovněž měla povědomí o tom, že má město zpracovaný strategický plán nebo plán rozvoje města z roku 2006. Na další otázku, zda má město zpracován Program regenerace MPR, odpověděla, že má plán. Komise regenerace ve městě pracuje, ale její práce je formální. Domnívá se, že prohlášení města MPR bylo spíše přínosem. O problémy spojené s památkovou ochranou se spíše zajímá. Na otázku jaké výhody to městu přináší, odpověděla „nemám představu“ rovněž otázku nevýhod nedokázala posoudit. Zkušenosti s úřady nemá žádné. Co se týče kontaktu s turisty, s nimi se setkává velmi často. Podle jejího názoru by město mělo pro větší návštěvnost zlepšit propagaci. Paní Míková patří do věkové skupiny 46-55 let a má vysokoškolské vzdělání.

44

4.4.3 Dotazníkové šetření s představiteli pobočky Národního památkového ústavu Dotazníkové šetření s představitelem pobočky Národního památkového ústavu Dotazníkové šetření proběhlo se zaměstnankyní oddělení odboru péče o památkový fond, která v ústavu pracuje 6-10 let. Věděla, že jí spravované město bylo prohlášeno MPR v roce 1980. Domnívá se, že se představitelé města určitě zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou. Podle jejího názoru, památková ochrana, přináší městu dotace, nevýhody nevěděla. Obyvatelé města zaujímají k návštěvám a pokynům NPÚ pozitivní postoje, stejně tak jako představitelé města. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřeným městským úřadem má dobré, stejný názor zastává i co se týče Krajského úřadu. Domnívá se, že prohlášení Lokte MPR bylo určitě pro město přínosem. S návštěvníky města se setkává velmi často. Město by mělo pro větší návštěvnost zlepšit propagaci města. Paní se zařadila do skupiny 18-25 let a má středoškolské vzdělání.

4.4.4 Shrnutí dotazníkového šetření Profil průměrného občana Lokte jsme zjistili díky dotazníkovému šetření, které jsme v tomto městě, uskutečnili. Jedná se o ženu, ve věku 36-45 let nebo 56 a více, která zde má trvalé bydliště a bydlí zde ve vlastním domě nebo bytě. Má středoškolské vzdělání a je zaměstnankyní. Bydlí zde více jak 30 let a ví o tom, že je historické centrum města městskou památkovou rezervací a zajímá se o problematiku s tím spojenou. Co se týče výhod s tím spojených, tuší, ale neví nic konkrétního, ohledně nevýhod nic neví. Při jednání s úřady se nesetkala s tím, že je část města prohlášena městskou památkovou rezervací. Domnívá se, že prohlášení Lokte MPR bylo jednoznačně přínosem. Její představa o Programu regenerace je, že se jedná o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. Velmi často se setkává s lidmi, kteří si přijeli do města prohlédnout historické centrum. Myslí si, že se starosta a zastupitelstvo města jednoznačně zajímá o problémy s tím spojené. Je na své město hrdá a ráda, že zde bydlí. 45

5 SWOT analýza Silné stránky -

dobrá dopravní dostupnost (autobusy, vlaky, blízkost mezinárodního letiště v Karlových Varech)

-

blízkost velkých měst-Karlovy Vary, Sokolov, Cheb

-

blízkost státních hranic s Německem

-

průběžné údržby a obnovy částí města

-

hustá a dobře značená síť turistických cest a cyklostezek

-

pestrost zastoupených typů krajiny vhodných pro rozvoj cykloturistiky, zimních a letních sportů, golfu, pěší turistiky, vodní turistiky atd.

-

Krušné hory – středisko sportu (lyžování, turistika, cykloturistika)

Slabé stránky -

špatný stavebně technický stav některých domů a fasád

-

relativně nízká nabídka kvalitních základních a doplňkových služeb cestovního ruchu

-

nedostatečná vybavenost řady středisek cestovního ruchu doprovodnou sportovní, rekreační a volnočasovou infrastrukturou

-

relativně nízké využití ubytovacích kapacit mimo hlavní sezónu

-

nedostatek potřebných odborníků (památková péče)

-

turisté spojují obraz Karlovarského kraje jako turistické destinace „pouze“ s lázeňstvím

Příležitosti -

velký potenciál kulturně historických památek

-

rozvoj lidských zdrojů (profesionalita, ochota, úsměv, jazyky)

-

tvorba nových produktů v oblasti cestovního ruchu

-

propojení aktivit a služeb cestovního ruchu přes hranice, a tím využití možnosti mnohonásobně většího německého trhu

-

přes propagaci kraje, jako evropsky významné turistické destinace, zviditelnit Loket 46

-

velká spousta kulturních a společenských akcí

-

dostatečná ubytovací kapacita

-

Možnost finanční podpory státu, kraje, obce a EU

Hrozby -

nedostatečná kvalita a struktura infrastruktury cestovního ruchu včetně doprovodné infrastruktury

-

kvalita životního prostředí

-

vysoká koncentrace cestovního ruchu do lázeňských středisek

-

nedostatečná kvalifikovanost některých zaměstnanců památkového úřadu

47

6 ZÁVĚR Na počátku této práce jsem si kladla za cíl, zjistit, jak jsou občané Lokte obeznámeni s prohlášením části jejich města městskou památkovou rezervací a zda tato skutečnost má význam pro cestovní ruch. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že občané Lokte ví o této problematice a zajímají se o ni, rovněž si myslí, že i starosta a vedení města se o tuto věc zajímají. Většina obyvatel si myslí, že prohlášení historické části městskou památkovou rezervací bylo přínosem. Má to jistě své klady, ale i zápory. Kladem je jistě možnost finanční podpory na rekonstrukci historického jádra. Město Loket využívá dotace zejména z Programu regenerace MPR a MPZ, Finančních mechanismů ESH/Norska a z Havarijního programu. I když bylo rozhodnuto již v roce 1979 o prohlášení části za MPR, informace o finanční pomoci se mi podařilo zjistit pouze za poslední 3 roky. Sám ředitel Národního památkového ústavu v Lokti ve své výroční správě za rok 2008 přiznal, že začátky jsou opravdu krkolomné, a že je čeká ještě běh na dlouhou trať. Nicméně město se snaží využívat dotace, co nejvíce, o čemž svědčí již řada zrekonstruovaných domů a památek. U nevýhod bych chtěla vyzdvihnout mnohdy zbytečnou náročnost památkářů např. na druh materiálu při rekonstrukcích. I z rozhovorů s představiteli města vyplynulo, že spolupráce s památkovým úřadem, není vždy snadná. Rovněž poukázali na nekvalifikovaný personál úřadu, který mnohokrát celou věc komplikuje, než usnadňuje. Prohlášení části Lokte MPR, mělo podle mého názoru jednoznačný význam pro cestovní ruch, svědčí o tom odpovědi občanů na otázku, jak často se setkávají s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum, kdy nejčastější odpověď byla „velmi často“. Souhlasím s názory některých představitelů, že by bylo třeba zlepšit turistickou infrastrukturu a investovat více finančních prostředků do propagace města. Myslím si, že většina návštěvníků např. Karlových Varů si nevyčlení čas, aby do Lokte zavítala, což je podle mého názoru škoda, protože je tu opravdu, co k vidění

48

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ (1) KOŠATKOVÁ, Blanka; HALOUZKA, Petr. Almanach programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. 1.vyd. Praha: Jalna, 1996. 176 s. ISBN 80-902096-1-0 (2) PEK, Tomáš. Financování provozu, údržby a obnovy památek. 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 116 str. (3) RIEGL, Alois. Moderní památková péče. Praha: Sprinter spol. s r. o., 2006. 172 s. ISBN 80-86234-34-7

(4) SEDLÁKOVÁ, Dagmar; VOŠÁHLÍK, Aleš. Almanach programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón - II. 1.vyd. Praha: Jalna, 1997. 140 s. ISBN 80-902096-4-5

(5) ŠIMKOVÁ, Hana. Zásady regenerace městských památkových rezervací a památkových zón (Problematika historických souborů). Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně. 2000. (6) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péci, ve znění pozdějších předpisů (7) dostupné z: http://www.institutumeni.cz/index.php?cmd=page&id=284#priority [cit. 18. 3.2010] (8) dostupné z: http://www.mkcr.cz/granty-a-dotace/default.htm [cit. 20. 4.2010] (9) dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 [cit. 20. 4.2010] (10) dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz [cit. 26. 4.2010] (11) dostupné z: http://www.krkarlovarsky.cz/kraj_cz/Dotace_all/Dotace/stranky_dotaci/prog_regenerace.htm [cit. 28. 4.2010] 49

(12) dostupné z: http://www.loket.cz/historie [cit. 1. 5.2010] (13) dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_pam%C3%A1tkov%C3%A1_rezerva ce [cit. 28. 4.2010] (14) dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/7226/_s.155/10202?docid=109142 [cit. 29. 4.2010] (15) dostupné z: http://www.npu.cz/html/npuschema/npuschema2009.htm [cit. 29. 4.2010] (16) dostupné z: http://www.hrad-loket.cz/zajimavosti.php [cit. 1. 5.2010] (17) dostupné z: http://www.loket.cz/znak_prapor.php [cit. 1. 5.2010] (18) dostupné z: http://www.loket.cz/dalsi_pamatky.php [cit. 17. 5.2010] (19) dostupné z: http://www.chebsko.com/products/mpr-loket/ [cit. 30. 4.2010]

50

PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1 Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón Příloha 2 Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací Příloha 3 Dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu Příloha 4 Obrazová příloha

51

Příloha 1 Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1.

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště jsem zde ve vlastním domě (bytě)

a bydlím zde v nájmu

vlastníkem

objektu

rekreačního

Jiný *)

*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let

nad 30 let

3.

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá

4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6.

Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ano ne pokud ano, v jaké souvislosti?................................................................... 7.

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

8.

Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem o by se mohl historického centra města památkově chráněných domů na obnovu něm neslyšel týkat (ulice, kanalizace atd.) z prostředků státu a města

9.

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často občas zřídka nikdy

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte?

52

jsem na své město jsem

celkem je tu bydlení jako klidně

hrdý a rád, že zde spokojen s bydlením v každé bydlím

v tomto městě

jiném šel

městě

bych nelíbí se mi tady a raději bydlet bych se odstěhoval někam

jinam

jinam

12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám

zájem,

aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat

sem jezdilo více turistů a vzhled přispět občanům na opravy domů

tiskoviny o městě

silnic

jiná opatření, která?....

žena

věk

do 17 let

vzdělání

základní/vyučen

střední

kde pracujete

trvale zde nebydlím

v tomto městě

zaměst-

zaměstna-

soukromý

nec

podnikatel

Místo:

stav

informační středisko veřejných prostranství

13. Údaje o Vás: muž pohlaví

nání

další zlepšit

18-25

26-35

36-45

46-55

56 a více

vysokoškolské dojíždím za prací

nepracuji

v domácnosti, student(ka) v důchodu mateřská dovolená Tazatel:

53

Datum

nezaměstnaný

a

Příloha 2 Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací D O T A Z N Í K (typ BP – A) pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města……………………………………. Jde o: 1.

2.

a) městkou památkovou rezervaci (MPR)

Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta

b) městskou památkovou zónu (MPZ)

tajemník

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete

jiná………………..

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce……………… nevím 4.

Má Vaše města zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán regulační plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace

5.

Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku… je připravován uvažujeme o jeho zpracování

6.

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán je připravován

7.

uvažujeme o jeho zpracování

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o jejím ne velmi aktivní

formální

zřízení

a

ani

nám

nechybí

8.

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR (MPZ) bylo pro Vašeho města přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

9.

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ………………………………………………………………………………………………………………………. 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ………………………………………………………………………………………………………………………. 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vašim pověřeným městským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………………….

54

13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ………………………………………………………………………………………………………………………. 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………………………. 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 16. Co by měla Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ………………………………………………………………………………………………………………………. 17. Údaje o Vás: muž pohlaví

žena

věk

do 17 let

vzdělání

základní/vyučen

Místo:

18-25

26-35 střední

Tazatel:

36-45

46-55

vysokoškolské Datum:

55

56 a více

Příloha 3 Dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR(Z) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný ……………………………………. 1. 2.

Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?......................................................................... Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let nad 20 let

3. 4.

V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ? …………(nebo nevím) Myslíte si, že se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? ………………………………………………………………………………………………………………………. 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? ………………………………………………………………………………………………………………………. 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………. 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………. 9.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? ………………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………. 10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………. 11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? ……………………………………………………………………………………………………………………….

56

………………………………………………………………………………………………………………………. 14. Údaje o Vás: muž pohlaví

žena

věk

do 17 let

vzdělání

základní/vyučen

Místo:

18-25

26-35 střední

Tazatel:

36-45

46-55

vysokoškolské

Datum:

57

56 a více

Příloha 4 Obrazová příloha Obrázek 3 měšťanské domy I. zahrnuté v MPR

Zdroj: www.hrad-loket.cz

Obrázek 4 Měšťanské domy II. zahrnuté v MPR


58

Obrázek 5 Radniční věž

Zdroj: http://stejskal.bigbloger.lidovky.cz

Obrázek 4 Sloup Nejsvětější Trojice

Zdroj: http://stejskal.bigbloger.lidovky.cz

59

Obrázek 6 Kostel sv. Václava


Obrázek 7 Historické centrum

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Loket

60

Městská památková rezervace Loket postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Recommend Documents