Městská památková rezervace Třeboň - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace Třeboň - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

Petra Křížková

Jihlava 2009

Městská památková rezervace Třeboň - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr., PaedDr. Jaromíru Ruxovi CSc. za vedení mé bakalářské práce a za čas, který mi věnoval, panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za cenné rady a čas v nepřítomnosti pana Ruxe. Dále děkuji panu Milanu Jáchimovi z investičního odboru Městského úřadu v Třeboni za důležité informace a samozřejmě své rodině a blízkým, kteří mě při vytváření této práce podpořili.

Městská památková rezervace Třeboň - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce.

Petra Křížková

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu.

Vedoucí práce: RNDr., PaedDr. Jaromír Rux CSc.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář.

Jihlava 2009.

Copyright © 2009 Petra Křížková.

Zde bude podepsaný list od pana rektora a vedoucího práce (již vytištěno)

4

Abstrakt a klíčová slova KŘÍŽKOVÁ, Petra: Městská památková rezervace Třeboň - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr., PaedDr. Jaromír Rux CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2008. 76 stran. Za městské památkové rezervace se považují především historická jádra měst. Historické jádro Třeboně je městskou památkovou rezervací od roku 1976. Město leží v Jihočeském kraji a nachází se zde také CHKO Třeboňsko. Centrum náměstí je obklopené měšťanskými domy. Mezi dominantní domy na náměstí patří radnice. Nedílnou součástí Třeboně je renesanční zámek. Je to jeden z největších zámeckých komplexů v České republice. U města se nachází hrobka Schwarzenberků postavená v novogotickém slohu. V Třeboni se taktéž nachází dvoje lázně a to Aurora a Bertiny lázně. Zákon o památkové péči vytváří všestranné podmínky pro prohlubování kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky. Program regenerace MPR a MPZ je jedním z pěti specializovaných programů státní památkové péče, určených na obnovu kulturních památek. Dotazníkový výzkum probíhal od jara do září roku 2008. Město má zpracovaný územní plán pro oblast MPR. Program regenerace využívá město každoročně. Zámek a Schwarzenberská hrobka jsou pod záštitou Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Městské památkové rezervace. Třeboň-město. Dotazníkový výzkum. Grafické zpracování dotazníků. Financování památek. SWOT analýza.

5

Abstract and key words KŘÍŽKOVÁ, Petra: The urban conservation area of Třeboň – the position of the citizens and the public administration towards the regeneration and the value for tourism.

Bachelor

work.

College

of

Polytechnics,

Jihlava.

Department

of

Travel/Tourism. The work supervisor RNDr., PaedDr. Jaromír Rux CSc. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2008. 76 pages. Historic town centres in the Czech republic are considered to be urban conservation areas. The historic centre of Třeboň has been listed as an urban conservation area since 1976. The town is situated in the South-Bohemian region. Also a Protected Country area of Třeboň is located there. The centre of the square is surrounded by burgher houses. The town hall included among the dominant houses in the square. A reneisance castle is an inseparable part of Třeboň. It is one of the largest castle premises in the Czech Republic. The Schwarzenberks´ family vault built in the neo-Gothic style, can be found near the town. Two spas are also located in the town of Třeboň, these are Aurora and Berta´s spa. The law about monuments protection creates general conditions for extending the culture-educational function of the state while taking care of the cultural sights. The programme of regeneration UCA and UCZ is one of five specialized programmes of state monument´s care, determined for renovation of cultural sights. My research took place from spring to September of 2008. The town has a processed territorial plan for the area of UCA. The town uses the programme of regeneration every year. The castle and the Schwarzenberks´ family vault are under the patronage of the National Monument Institute in České Budějovice. Urban conservation areas. Třeboň – centre. Research. Graphic processing of researches. Financing monuments. SWOT analysis.

6

Předmluva Bakalářská práce Městská památková rezervace Třeboň - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch obsahuje základní informace a historii o městě Třeboň, jejích památkách a dále fondech, které slouží k jejich opravám a rekonstrukcím. Práce taktéž zahrnuje přehled o financování památek na území městské památkové rezervace. Nejdůležitější částí mé práce je dotazníkový výzkum, pomocí něhož jsem zjišťovala postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch. Z průzkumu mimo jiné vyplývá, že nejvíce dotázaných respondentů má v Třeboni trvalé bydliště a téměř polovina z nich má povědomí o prohlášení města za MPR. Téma této bakalářské práce jsem si vybrala, jelikož Jižní Čechy a především město Třeboň mám velice ráda a taktéž mě zajímalo, jak jsou lidé spokojeni v tomto městě a co vědí o tom, že je Třeboň městskou památkovou rezervací. Rovněž mi přišlo zajímavé zjišťovat informace o stavu a financování památek od představitelů veřejné správy a samozřejmě jsem byla zvědavá na jejich názory a znalosti, které jsem zjišťovala pomocí dotazníkového průzkumu. Výsledky této bakalářské práce by mohl využít finanční a investiční odbor, či odbor územního plánování Městského úřadu v Třeboni.

7

Obsah Abstrakt a klíčová slova ................................................................................................... 5 Abstract and key words .................................................................................................... 6 Předmluva ......................................................................................................................... 7 Obsah ................................................................................................................................ 8 Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................... 11 1. Úvod ........................................................................................................................... 13 2. Literární přehled ......................................................................................................... 15 2. 1. Jihočeský kraj ..................................................................................................... 15 2. 2. CHKO Třeboňsko ............................................................................................... 15 2. 3. Jihočeské rybníky ............................................................................................... 16 2. 4. Technické památky – Zlatá stoka ....................................................................... 16 2. 5. Městský znak ...................................................................................................... 17 2. 6. Historie města ..................................................................................................... 17 2. 7. Třeboň – město ................................................................................................... 18 2. 7. 1. Dominikánský klášter ..................................................................................... 20 2. 7. 2. Klášterní kostel sv. Jiljí .................................................................................. 20 2. 7. 3. Kostelík sv. Alžběty ....................................................................................... 21 2. 7. 4. Kostelík sv. Jiljí .............................................................................................. 21 2. 7. 5. Radnice ........................................................................................................... 21 2. 7. 6. Městské domy ................................................................................................. 21 2. 7. 7. Mariánský sloup a kašna................................................................................. 22 2. 7. 8. Divadlo J. K. Tyla........................................................................................... 22 2. 8. MPR Třeboň ....................................................................................................... 22 2. 9. Zámek Třeboň..................................................................................................... 23 2. 10. Schwarzenberská hrobka .................................................................................. 25 2. 11. Lázně ................................................................................................................ 26

8

2. 11. 1. Bertiny lázně ................................................................................................. 26 2. 11. 2. Lázně Aurora ................................................................................................ 27 2. 12. Pivovar Regent ................................................................................................. 27 2. 13. Zákon o památkové péči ................................................................................... 28 2. 14. Památkový fond ................................................................................................ 28 2. 15. Nemovité kulturní památky .............................................................................. 29 2. 16. Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) ............................................................................................ 29 2. 16. 1. Program regenerace v Třeboni ..................................................................... 30 2. 17. Dotační program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností ................................................................................................. 31 2. 18. Havarijní program............................................................................................. 31 2. 19. Program záchrany architektonického dědictví ................................................. 31 2. 20. Obnova drobné sakrální architektury v krajině ................................................ 31 2. 21. SROP – Společný regionální operační program ............................................... 31 2. 22. ROP NUTS II Jihozápad – Regionální operační program .............................. 33 2. 23. OPŽP – Operační program Životní prostředí ................................................... 33 3. Materiál a metodika .................................................................................................... 34 3. 1. Schůzka s architektem ........................................................................................ 34 3. 2. Dotazníkový výzkum.......................................................................................... 34 3. 3. Zjišťování informací o památkách na Městském úřadě a dotazníkový výzkum s představiteli samosprávy městské památkové rezervace ......................................... 36 3. 4. Návštěva Zámku v Třeboni a Schwarzenberské hrobky .................................... 36 3. 5. Národní památkový ústav v Českých Budějovicích ........................................... 39 4. Výsledky ..................................................................................................................... 40 4. 1. Sběr primárních dat – výsledky dotazníkového šetření pro občany, představitele obce a památkových orgánů ....................................................................................... 40 4. 1. 1. Grafické zpracování dotazníků pro obyvatele MPR Třeboň .......................... 40 9

4. 1. 2. Grafické zpracování dotazníků pro představitele samosprávy MPR.............. 49 4. 1. 3. Zpracování dotazníku pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za MPR ............................................................ 58 4. 2. Sběr Sekundárních dat ........................................................................................ 60 4. 2. 1. Financování památek spadající pod město ..................................................... 60 4. 2. 2. Financování památek spadajících pod Národní památkový ústav.................. 64 4. 2. 2. 1. Investování do památek spadajících pod NPÚ v letech 2002 – 2007 ........ 64 4. 2. 2. 2. Rok 2002 .................................................................................................... 64 4. 2. 2. 3. Rok 2003 .................................................................................................... 64 4. 2. 2. 4. Rok 2004 .................................................................................................... 65 4. 2. 2. 5. Rok 2005 .................................................................................................... 65 4. 2. 2. 6. Rok 2006 .................................................................................................... 65 4. 2. 2. 7. Rok 2007 .................................................................................................... 66 4. 3. SWOT analýza.................................................................................................... 68 5. Shrnutí ........................................................................................................................ 70 6. Závěr ........................................................................................................................... 71 7. Seznam použité literatury ........................................................................................... 73 8. Přílohy ........................................................................................................................ 76 8. 1. Seznam příloh ..................................................................................................... 76 8. 1. 1. Přílohy A – Dotazníky .................................................................................... 76 8. 1. 2. Přílohy B - Tabulky ........................................................................................ 76

10

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1: Náměstí v Třeboni........................................................................................ 34 Obrázek 2: Přilehlá ulice v Třeboni ................................................................................ 35 Obrázek 3: Nádvoří zámku Třeboň ................................................................................ 35 Obrázek 4: Zámek Třeboň .............................................................................................. 37 Obrázek 5: Schwarzenberská hrobka ............................................................................. 38 Obrázek 6: Interiér hrobky ............................................................................................. 38

Tabulka 1: Příklady výhod MPR .................................................................................... 42 Tabulka 2: Příklady nevýhod MPR ................................................................................ 43 Tabulka 3: Souvislost při jednání s úřady ...................................................................... 44 Tabulka 4: Návrh na zvýšení počtu turistů v Třeboni .................................................... 47 Tabulka 5: Jiná opatření na zvýšení počtu turistů v Třeboni .......................................... 48 Tabulka 6: Struktura respondentů................................................................................... 48 Tabulka 7: Funkce představitelů samosprávy MPR ....................................................... 49 Tabulka 8: Struktura respondentů (představitelů samosprávy) ...................................... 57 Tabulka 9: Výdaje na památky v roce 2008 ................................................................... 61 Tabulka 10: Výdaje na památky v roce 2008 ................................................................. 62 Tabulka 11: Hrobka Domanín r. 2006 ............................................................................ 66 Tabulka 12: Státní zámek Třeboň r. 2006 ...................................................................... 66 Tabulka 13: Státní zámek Třeboň r. 2007 ...................................................................... 67

11

Graf č. 1: Vztah k městu Třeboň .................................................................................... 40 Graf č. 2: Délka pobytu ve městě ................................................................................... 41 Graf č. 3: Znalost o MPR ............................................................................................... 41 Graf č. 4: Výhody MPR.................................................................................................. 42 Graf č. 5: Nevýhody MPR .............................................................................................. 43 Graf č. 6: Problém s prohlášením MPR při jednání s úřady ........................................... 44 Graf č. 7: Přínos MPR pro město ................................................................................... 44 Graf č. 8: Program regenerace MPR .............................................................................. 45 Graf č. 9: Setkávání se s turisty ...................................................................................... 46 Graf č. 10: Zájem starosty a zastupitelstva o památkovou ochranu města ..................... 46 Graf č. 11: Charakteristika vztahu k městu .................................................................... 47 Graf č. 12: Funkce v obci ............................................................................................... 49 Graf č. 13: Délka pobytu ve městě ................................................................................. 50 Graf č. 14: Rok prohlášení Třeboně MPR ...................................................................... 50 Graf č. 15: Zpracování územně-plánovací dokumentace ................ Chyba! Záložka není definována. Graf č. 16: Zpracování strategického plánu, nebo rozvoje města .................................. 51 Graf č. 17: Program regenerace MPR ............................................................................ 52 Graf č. 18: Komise regenerace ....................................................................................... 52 Graf č. 19: Přínos MPR pro město ................................................................................. 53 Graf č. 20: Zájem o problémy spojené s památkovou ochranou .................................... 53 Graf č. 21: Výhody památkové ochrany......................................................................... 54 Graf č. 22: Nevýhody památkové ochrany ..................................................................... 54 Graf č. 23: Zkušenosti s jednáním s městským úřadem ................................................. 55 Graf č. 24: Zkušenosti s jednáním s památkovým úřadem............................................. 55 Graf č. 25: Zkušenosti s jednáním s krajským úřadem................................................... 56 Graf č. 26: Setkání s lidmi prohlížející si historické stavby ........................................... 56 Graf č. 27: Návrh na zvýšení počtu turistů ve městě ...................................................... 57

12

1. Úvod Městské památkové rezervace jsou chápány jako území s mimořádnou koncentrací kulturních statků zařaditelných do množiny nejvýznamnějšího kulturního dědictví národa. Památkové rezervace jsou tedy pojmově spjaty se zásadní mírou dochovanosti prostředí a původních prostorových vazeb, se zásadní historickou, urbanistickou či dokumentační hodnotou. Jedná se zejména o historická jádra měst. Zachování kategorie památkové rezervace vyplývá ze skutečnosti, že vedle ochrany méně dochovaných a historicky významných celků, třeba i s určitým podílem nové zástavby či jiných novodobých (rušivých) zásahů, je nezbytné založit ochranu tzv. prvořadých lokalit chráněných jako památkové rezervace, protože naše historické celky nemají jednotný ráz a není možné je členit pouze na celky zachované a nezachované. V historických městech a vesnicích je památkový fond velmi rozsáhlý, mimořádně hodnotný a značně různorodý, zahrnující velké množství druhů staveb a prvků městského interiéru (sochy, kašny apod.). Přírodně krajinářské celky zde představují mimořádně hodnotné příklady kulturní krajiny. Archeologické lokality představují mimořádně významný zdroj vědeckého poznání o životě člověka v historických dobách; mnohdy dokumentují počátky české státnosti nebo zásadní etapy vývoje osídlení na území dnešního státu.(8). Historické centrum Třeboně je městskou památkovou rezervací, která v sobě uchovává řadu nádherných a cenných staveb. Je bezesporu jedním z nejkrásnějších jihočeských měst. A to už vůbec nemluvím o jejím okolí, které dokáže očarovat snad každou vnímavou lidskou duši.(7). Díky čilé stavební aktivitě šlechtických rodů je Třeboň městem bohatým na kulturně – historické památky. Bohatý kulturní a společenský život města souvisí mimo jiné s existencí několika středních škol a přítomností dvou výzkumných ústavů Akademie věd ČR (botanika a mikrobiologie), kde mají svá pracoviště také studenti Jihočeské univerzity.(14). Není mi známo, že by se někdo zabýval stejným, nebo podobným tématem této práce, tudíž jsem první, kdo se vydal tímto směrem zkoumání a zabývá se touto problematikou takovýmto způsobem. Cílem mé bakalářské práce je zjistit postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch. Výsledkem jsou potom znalosti občanů a samospráv o

13

městské památkové rezervaci, spokojenost s žitím v Třeboni a také především financování a opravy památek z různých programů a dotací.

14

2. Literární přehled 2. 1. Jihočeský kraj Město Třeboň leží v Jihočeském kraji. Jihočeský kraj můžeme vidět nejen jako hradbu chránící naši jižní hranici, ale i jako bránu spojující střed kontinentu s dunajskou oblastí. Rozlehlá jihočeská krajina zaujímá více než čtvrtinu Čech a díky své přírodě a historii je svébytnou součástí České republiky. Svéráznost a malebnost Jihočeského kraje má svůj základ v zeměpisné poloze a tvarech krajiny. Na severozápadě sousedí s krajem Plzeňským, na severu se Středočeským a na Východě s krajem Vysočina. Jeho jižní hranice odděluje naši zemi od Bavorska a Rakouska.(Vurm, 2005). 2. 2. CHKO Třeboňsko Chráněná krajinná oblast, zařazená díky cenným přírodním lokalitám do světové sítě biosférických rezervací UNESCO, leží na ploše 700 km2 v ploché rovinaté krajině mezi Jindřichovým Hradcem, Táborem a Českými Budějovicemi. Hlavní devizou Třeboňska jsou rozsáhlé jehličnaté a smíšené lesy, vzácné vlhkomilné rostliny, které se jinde v České republice nevyskytují, a řada rozmanitých živočišných druhů v čele s množstvím vodních ptáků.(Obůrková,2006). Sídlem správy je lázeňské město Třeboň, které má 7 300 obyvatel. Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 15. 11. 1979 pod č. j. 22737/79. Pro své kvality je Třeboňsko i jednou z šesti českých biosférických rezervací vyhlášených v rámci programu Člověk a biosféra MAB UNESCO, a to již od roku 1977. Třeboňsko je mezinárodně významným územím z hlediska ornitologického Important Bird Area podle klasifikace ICBP, nyní Birdlife International, neboť představuje důležitou tahovou zastávku při migracích ptáků mezi severem a jihem Evropy. Další významné ochranné statuty dílčích území Třeboňska představují kromě vyhlášených a navržených maloplošných chráněných území také lázeňský statut města Třeboně, ochrana jejího historického jádra formou městské památkové rezervace, šesti vesnických

památkových

zón

(Bošilec,

Ponědrážka,

Pístina,

Žíteč,

Lutová,

Kojákovice), rozsáhlý výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů (rašeliny) a 15

vodních zdrojů a rovněž vyhlášení západní části CHKO jako součást Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. V souvislosti s připojením České republiky k Evropské unii a s implementací její legislativy, je na Třeboňsku vyhlášeno 16 evropsky významných lokalit v rámci území sítě NATURA 2000 a rovněž i ptačí oblast Třeboňsko.(1). 2. 3. Jihočeské rybníky Obě jihočeské pánve jsou díky velkému množství chovných i rekreačních rybníků proslulé jako rybníkářská oblast. Svou plochou rybníky zabírají téměř 3 % rozlohy Jihočeského kraje. Nejvíce rybníků se nachází v Třeboňské pánvi. Největší z nich, rybník Rožmberk u Třeboně, je zároveň největším v celé České republice. Třeboňská pánev se může vedle rybníku Rožmberk pochlubit i známým rybníkem Svět u Třeboně, okolo nějž vede i naučná stezka „Cesta kolem světa“.(Vurm, 2005). Rybník Svět je ambiciózní Krčínovou stavbou. Nachází se v bezprostřední blízkosti Třeboně a silně poznamenal tvářnost města. Stavbě padlo za oběť celé Svinenské předměstí i s kostelem sv. Alžběty a Nové město. Přeložen byl rovněž tok Zlaté stoky.(Podhorský, 1999). Svět byl založen proti vůli měšťanů, a proto byl původně nazývaný Nevděk.(David et al., 2005). 2. 4. Technické památky – Zlatá stoka Umělý vodní tok na Třeboňsku, známý jako Zlatá stoka, byl vybudován v prostoru mezi Třeboní a Veselím nad Lužnicí. Kanál sloužící k napájení soustavy velkých rybníků na Třeboňsku vybudoval v letech 1506 - 1520 známý rožmberský rybníkář Štěpánek Netolický. Zlatá stoka je kanál dlouhý 48 km, široký 2 - 4 m a hluboký 1 - 1,5 m. Při svém vzniku byla a dosud je významnou tepnou třeboňského rybničního hospodářství. Ve své době představovala mistrovské dílo vodního stavitelství a byla vůbec prvním významným umělým vodním tokem v Čechách.(2).

16

2. 5. Městský znak Na modrém štítě je nízká stříbrná hradební zeď budovaná z kvádrů. Vrcholí cimbuřím o sedmi stínkách. Za ní vystupují dvě čtyřúhlé, rovněž stříbrné věže. Každá má velké gotické okno v dolním poschodí a dvě menší okna v horním patře. Vrcholí třemi stínkami cimbuří, červenou taškovou stanovou střechou se zlatou makovicí. Mezi věžemi nad hradbou je stříbrný štít s červenou pětilistou růží rožmberskou a stejné znamení je na korouhvi, která trčí šikmo z pravého horního okna levé věže. (Hrádek et al., 2000). 2. 6. Historie města Při cestě mezi Jindřichovým Hradcem a Českými Budějovicemi vznikla v pralesovitém a bažinatém kraji ve 13. století trhová osada, zmiňovaná v roce 1262 jako majetek pánů z Landštejna. Její název je vysvětlován tak, že jeho základ tvoří slovo tříbení, tedy mýcení lesa. Ještě v 19. století se však používal německý název Wittingau, který se vztahuje k zakladatelům města, Vítkovcům. Tvrz chránící osadu byla ve 2. čtvrtině 14. století změněna na hrádek a osada se v době vlády landštejnské větve Vítkovců rozrostla na městečko.(2). V polovině 12. století patřil kraj praotci mocných jihočeských Vítkovců, Vítkovi z Prčic a v rukou jeho potomků zůstal až do počátku 17. století.(Homolová et al., 2005). Městečko v roce 1366 získali Rožmberkové a v té době už mělo zděné opevnění s jednoduchou hradbou nad příkopem a se třemi branami. Krátce po příchodu Rožmberků byl založen augustiniánský klášter a započala výstavba kostela sv. Jiljí v roce 1376. Současně s kostelem byl budován i klášter. K novému hospodářskému rozvoji došlo se vznikem rybníkářství, o které se zasloužil „fišmistr“ Josef Štěpánek Netolický, který vypracoval plány na novou rybniční soustavu, propojenou umělým tokem, Zlatou stokou v letech 1506 – 1520. Na jeho dílo navázal rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan roku 1569, který přímo za hradbami města vybudoval rybník Svět a náš největší rybník Rožmberk.(2). Díky zakládání rozsáhlé rybniční soustavy se Třeboň stala po Krumlovu druhým nejvýznamnějším střediskem rožmberského panství.(Kocourek, 2004).

17

V období renesance bylo také rozšířeno opevnění na jižní straně města a doplněno Novohradskou bránou. Měšťanské domy byly přestavovány na mázhausových dispozicích s podloubími.(Hrádek et al., 2000). Třeboň zužovaly požáry. Roku 1562 lehlo popelem 48 domů, v roce 1618 jich shořelo celkem 83, roku 1723 pak 52 domů i s radnicí. V roce 1781 shořelo 68 domů, radnice, pivovar, masné krámy, kostel svatého Jiljí a klášter. Ještě roku 1844 postihl město požár. Tentokrát zůstal střed nepoškozen, ale na Břilickém předměstí shořelo 40 domů a 30 stodol.(Koblasa, 2007). K celkové rekonstrukci středověkého hrádku došlo po požáru v roce 1562 pod vedením A. Vlacha. Přestavba byla dokončena za panování Petra Voka z Rožmberka v letech 1599 – 1602.(Hrádek et al., 2000). Třeboň patřila Rožmberkům až do roku 1611, kdy zemřel poslední Rožmberk Petr Vok, který patřil k nejlepším mužům, kteří v Českém království kdy žili.(David et al., 2005). V roce 1611 přešel majetek do rukou Švamberků, kterým ovšem byl po Bílé hoře zkonfiskován. Panství také chvíli drželi Habsburkové.(Homolová et al., 2005). Roku 1660 získali panství Schwarzenberkové, kteří město a později pouze zámek drželi až do roku 1945.(Knápek, 2002). V roce 1851 byl zřízen samostatný třeboňský okres a v roce 1873 vybudována železniční trať, která však Třeboňsku velký užitek nepřinesla.(David et al., 2005). Za Protektorátu Čechy a Morava v Třeboni sídlil okresní úřad, berní správa, berní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, okresní soud, cejchovní úřad a okresní četnické velitelství. Nacházelo se tu také státní vyšší reálné gymnázium, městské muzeum, divadlo, chudobinec, chorobinec, sirotčinec, městský biograf „Světozor“, redakce novin Jihočeský Obzor.(Koblasa, 2007). V roce 1960 byl třeboňský okres zrušen a město obdrželo lázeňský statut.(David et al., 2005). Třeboň je typickým rovinným městem s jedinečně dochovaným půdorysem, s opevněním, branami a baštami a s vysoce hodnotnými stavbami kláštera a zámku.(Hrádek et al., 2000). 2. 7. Třeboň – město Město na Zlaté stoce, lázně a letovisko na jihu Čech, leží v Třeboňské pánvi, 434 m n. m. Městskou památkovou rezervací je od 12. 8. 1976.(Hrádek et al., 2000). Třeboň leží jihozápadně od Jindřichova Hradce a východně od Českých Budějovic. 18

Město má nádherný historický střed s mnoha překrásnými, především renesančními a barokními domy, komplexem původně gotického a později barokně upraveného kláštera,

velmi

dobře

zachovalým

městským

opevněním

a

nádherným

zámkem.(Knápek, 2002). Lázeňské město je významným turistickým, rekreačním a správním centrem Třeboňské pánve a taktéž střediskem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Třeboň má ojediněle zachovaný hradební systém. Jednoduché opevnění z konce 14. století doplnil Štěpánek Netolický ve dvacátých letech 16. století o druhý hradební pás s baštami, příkopem a valem. Vstup do města střeží zachované mohutné brány Hradecká a Novohradská (východní) a novější Budějovická (západní). Součástí obranného systému města byl i dnešní renesanční zámek s rozlehlým parkem rozkládající se na jihozápadní straně historického jádra.(2). Přirozeným centrem Třeboně je její náměstí, obklopené měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Nejvýznamnějším objektem je stará radnice, vznikla v 16. století přestavbou dvou shořelých domů. Uprostřed náměstí stojí renesanční kamenná kašna, v její blízkosti pak barokní mariánský sloup z roku 1781.(19). V severozápadní části města stojí pozůstatky bývalého augustiniánského kláštera ze 14. století s kostelem svatého Jiljí. Na jižní straně města se rozkládá rybník Svět, na jehož břehu jsou rekreační střediska. Na břehu Světa, asi 1,5 km od centra, se nachází v přírodním parku Schwarzenberská hrobka.(2). Jihočeská Třeboň je městem, které se snaží být aktivním. Věnuje se zde velká pozornost několika oblastem. V prvé řadě je to lázeňství, potom bydlení, regenerace městské památkové rezervace, turistika, kulturní a společenský život. Bytová politika v Třeboni vytváří podmínky všem věkovým kategoriím obyvatelstva: občanům starším, středního věku i vstupujícím do života. Velká pozornost je věnována rekonstrukci domů v centru, v historické části města uzavřené starobylými hradbami. Náměstí i přilehlé uličky se pyšní měšťanskými domy s převážně renesančními fasádami, které v letech 1950 až 1990 značně zastaraly a zchátraly. Snahou je vrátit na náměstí kvalitní bydlení se zachováním malých obchodů v přízemí. Kromě fasád s obnoveným loubím po obou stranách podlouhlého náměstí se opravují i interiéry domů.(7).

19

Město Třeboň je členem • Svazu měst a obcí České republiky • Sdružení lázeňských míst České republiky • Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska • České inspirace - sdružení pro společnou propagaci v oblasti kultury a cestovního ruchu. • Jihočeské centrály cestovního ruchu • Svazku obcí regionu Třeboňsko • Dobrovolného svazku obcí Vodovod Hamr Partnerství města se zahraničním: • Schrems - Rakousko • Utena – Litva • Interlaken – Švýcarsko • Horsens – Dánsko.(16) 2. 7. 1. Dominikánský klášter Pár kroků od náměstí je dominikánský klášter. Tvoří uzavřený areál budov z okruhu městských zdí. Byl založen bratry z Rožmberka v roce 1367 pro kanovníky řádu sv. Augustina. Brzy po založení konventu byly postaveny hlavní klášterní budovy a kostel svatého Jiljí. V roce 1785 byl klášter zrušen.(19). Po té byl využíván jako škola a v současnosti jsou v něm umístěny státní instituce a byty.(Axamitová et al., 2001). 2. 7. 2. Klášterní kostel sv. Jiljí Návštěvníci dnes mohou vstoupit pouze do kostela sv. Jiljí, který od konce minulého století nese rozšířený název na kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí, jehož zvláštností je dvojlodí, provedené zde poprvé v českých zemích.(19). Kostel byl vybudován

20

v letech 1367 – 1380.(Axamitová et al., 2001). V letech 1902 - 1903 byly původní malby restaurovány.(David et al., 2005). 2. 7. 3. Kostelík sv. Alžběty Začal se stavět v roce 1484 původně při špitále na Svinenském předměstí. Založením rybníka Svět byl na předměstí při Břilické silnici znovu postaven špitál i s kostelem, jehož stavbu provedl stavitel Jan Vlach. Při obléhání Třeboně císařskými vojsky bylo jimi roku 1620 vypáleno předměstí i se špitálním kostelem. Na náklad obce byl v letech 1646 - 1651 kostelík sv. Alžběty obnoven. Roku 1784 byla postavena věž tohoto kostela, který se stal kostelem hřbitovním. V roce 1978 byla v kostelíku zřízena smuteční obřadní síň. 2. 7. 4. Kostelík sv. Jiljí Za rybníkem Svět se připomíná již v roce 1574, kdy se ocitl téměř na samém břehu tehdy dokončovaného rybníka. Z původní stavby je zachováno presbiterium, přestavěná loď má však ještě tradiční gotický charakter. Její největší pamětihodností je nástěnný obraz z roku 1588, namalovaný jihlavským Tobiášem Felsem a představující Viléma z Rožmberka s dvěma manželkami. Roku 1776 byla u kostelíka postavena věž.(7). 2. 7. 5. Radnice Mezi dominantní stavby na náměstí patří v jižní frontě renesanční budova radnice, č. p. 1., kterou město vybudovalo v letech 1562 - 1566.(Kocourek, 2004). V roce 1618 vyhořela a v roce 1638 byla obnovena.(Axamitová et al., 2001). V tomtéž roce k ní přibyla přes 30 m vysoká věž s ochozem a cibulovitou střechou.(Podhorský, 2003). V letech 1808 – 1820 byla přestavěna a v letech 1950 – 1952 opravena. Z věže je nádherný výhled.(Axamitová et al., 2001). 2. 7. 6. Městské domy Dnešní náměstí obklopovaly ve středověku dřevěné domky, které v 16. století nahradily renesanční objekty s loubím.(Kocourek, 2004). K nejcennějším z domů na náměstí T. G. Masaryka patří dům č. 97 U Bílého koníčka. Zde je bohatě členěná renesanční atika spočívající na sloupcích. Dnes se v domě nachází hotel.(Axamitová et al., 2001). Objekt byl na hotel adaptován v letech 1972 - 73.(David et al., 2005). Dům zde stojí již od roku 1544.(Podhorský, 2003). 21

Dům č. 89 patřil Štěpánkovi Netolickému, je zde pamětní deska. V domě se nachází gotický sklep a v interiéru jsou původní fresky. U řady domů byly obnoveny pozdně gotické, renesanční a barokní štíty. (Axamitová et al., 2001). 2. 7. 7. Mariánský sloup a kašna Uprostřed protáhlého náměstí se tyčí barokní mariánský sloup z roku 1780 ve tvaru členitého trojbokého pylonu na bohatě členěném podstavci se sochami světců – Panny Marie, sv. Vojtěch, sv. Alžběty a sv. Petra. Blízko sloupu stojí kamenná renesanční desetiboká kašna z roku 1569. Kašna je dílem kameníka Jordána.(David et al., 2005). Sloupek uprostřed zdobí motivy rožmberského znaku – růže.(Kocourek, 2004). 2. 7. 8. Divadlo J. K. Tyla Nachází se v zadním traktu radnice. Bylo postaveno v letech 1832 – 1833 a rekonstrukce byla ukončena v roce 1962.(Axamitová et al., 2001). Budova vyrostla na místě vyhořelé sladovny.(Kocourek, 2004). Divadlo patří k nejstarším měšťanským divadlům v Čechách. Opona pochází z roku 1872.(David et al., 2005). 2. 8. MPR Třeboň Městská památková rezervace Třeboň je dána rozsahem historického hrazeného města a přilehlého převážně parkového území na západní a jižní straně. Okolní širší území vymezeného rozsahu je ochranným pásmem městské památkové rezervace. Výnosem ministerstva kultury CSR ze dne 12. srpna 1976 čj. 14266/76 VI/1 bylo historické jádro města Třeboně podle §4 odst,1 zákona č.22/1958 Sb. o kulturních památkách prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Po vyhlášení usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992 rozhodlo Městské zastupitelstvo o tom, že se Třeboň připojí k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. V návaznosti na toto rozhodnutí byl zpracován v roce 1994 návrh Programu regenerace městské památkové rezervace Třeboň. Rozsah městské památkové rezervace v Třeboni je vymezen hranicí, která běží od jihozápadu směrem k severu Světskou stokou až k jejímu přemostění na Sokolské třídě, 22

odkud se odklání do ulice Na Sadech, z ní přechází do Jiráskovy třídy, po severní hranici parcely č. kat. 576 přechází do Tylovy ulice (č. kat. 495), kterou sleduje až k jejímu vyústění do Dukelské třídy; hranice památkové rezervace pokračuje dále při východním břehu Zlaté stoky, sleduje pěšinu č. kat. 148 až k jejímu jihovýchodnímu cípu městské aglomerace, kde přechází po severní hranici parcely č. kat. 90 na Novohradskou ulici a dále k rybníku Svět, po jehož hrázi směřuje zpět ke Zlaté stoce, kde se obvod památkové rezervace uzavírá. Hranice MPR je v převažující délce vedena po březích vodních prvků, jsou jimi: hráz rybníka Svět, břehové partie Zlaté stoky a Světské stoky. MPR působí celkově příjemným dojmem udržovaného území, které zatím ruší jen průjezd automobilové dopravy, která je vedena městskými branami. V městské památkové rezervaci je možné označení budov podle zvláštních předpisů. Je např. vhodná sváteční výzdoba města, látkové transparenty, či plakátovací plochy. Nevhodné jsou velkoplošné malby na fasádách, umístění reklamních zařízení na střechách domů, billboardy a svítící reklamy. Vlastník je povinen podle stavebního zákona pečovat o nemovitosti v jeho vlastnictví a podle zákona památkového pečovat o kulturní památky v jeho vlastnictví na vlastní náklady. Zachování MPR je úlohou města. K uskutečňování těchto povinností město používá především územního plánování a rozpočtu města, ale může si vytvářet vlastní pobídkovou politiku.(16). 2. 9. Zámek Třeboň Honosný renesanční zámek je neodmyslitelnou součástí Třeboně.(2). Zámek v místě původního gotického hrádku je jedním z největších zámeckých komplexů v České republice.(4). Nachází se na jihozápadní straně historického centra města.(5). V 16. století bylo Třeboňsko nejvýnosnější částí rožmberského dominia – a právě Rožmberkové zajistili lázeňskému městu i zámku největší rozmach.(Obůrková, 2006). Na místě dnešního zámku původně stával panský dvorec, změněný na tvrz a později na kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374, který se stal součástí městského opevnění.(4). Roku 1456 nechal majitel města Oldřich z Rožmberka přestavět tvrz na hrad.(Knápek, 2002), Potvrzením přísloví, že všechno zlé je k něčemu dobré, byl velký požár města v roce 1562. Poničený hrad byl na příkaz Viléma z Rožmberka postupně přestavován v renesanční zámek, který dodnes obklopuje nádherný anglický park. Současně rožmberský regent Jakub Krčín vyměřil nový rybník, který zatopil předměstí 23

a později byl nazván Svět.(Obůrková, 2006). Od roku 1598 zahájil další úpravy a rozšíření zámku Petr Vok z Rožmberka, který roku 1603 přesídlil do Třeboně s celým svým dvorem a právě období let 1603 – 1611 (kdy Vok zemřel) bylo zlatým věkem města, který se už nikdy poté nevrátil. Ve 2. polovině 16. století byla spolu se zahájením přestavby hradu založena také renesanční zahrada, která se v částečně původní podobě zachovala až do dnešní doby.(Knápek, 2002). Původně ji nechal vybudovat na zamokřených pozemcích za zámkem počátkem 17. století Petr Vok z Rožmberka. Koncem 17. století obnovil zahradu zpustošenou za třicetileté války Jan Adolf I. Schwarzenberg a vytvořil z ní zahradu sadařského a zelinářského typu. Po roce 1804 dostala svoji dnešní podobu anglického parku.(2). Dnes na zámecký park na severu navazuje městský park, který se napojuje na zeleň Starých lázní.(David et al., 2005). Po smrti posledního rožmberského vladaře Petra Voka (1611) zdědili třeboňské panství Švamberkové, kterým byla většina majetku zkonfiskována po bitvě na Bílé hoře. Třeboňské panství si ponechal samotný císař Ferdinand II. O panství na Třeboni však nikdo nepečoval.(5). Po roce 1660 Schwarzenberkové nechali zámek opravit a provedli jeho

barokní

úpravu,

která ale výrazně

narušila jeho

celkový renesanční

vzhled.(Knápek, 2002). V průběhu 18. a 19. století došlo k dalším přestavbám a také ke vzniku nových barokních budov v těsném sousedství zámku.(Koblasa et Kovář, 2003). Schwarzenberkové zámek vlastnili do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Počátkem 20. let 20. století ho Schwarzenberkové opustili a poté několik let sloužil jako hotelové zařízení. Po válce v roce 1945 byl majetek Schwarzenberků pod národní správou a v roce 1947 byl celý majetek vystátněn na základě zákona „ Lex Schwarzenberg“ (143/1947).(5). V zámku se dochoval proslulý Rožmberský a Schwarzenberský archív.(Knápek, 2002). Postupně zaplnil 24 místností pod tzv. Dlouhou chodbou. Řada archiválií je uznána za kulturní památky. Nejstarší uložená listina je z roku 1184.(4). Po druhé světové válce převzal archiv stát a postupně jej rozšířil o dokumenty zemědělsko-lesnického archivu a o písemnosti státní, soudní a církevní správy jižních Čech.(2). Jsou zde také nádherné renesanční a barokní interiéry.(Knápek, 2002). Zámek spolu se souborem okolních vrchnostenských budov tvoří významnou část historického jádra Třeboně. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitová výzdoba.(Koblasa et Kovář, 2003). Zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova 24

s hranolovou třípatrovou věží. Hlavní vstup do areálu je z náměstí severní zámeckou branou. Nádvoří je ozdobeno arkádou. Uprostřed nádvoří stojí kašna z roku 1712.(2). Je zdobena plastikou Turkovy hlavy s havranem, který mu vyklovává oči, erbovním znamením Schwarzenberků.(Koblasa et Kovář, 2003). V pravém křídle zámecké budovy jsou umístěny expozice připomínající období, kdy zámek

vlastnily

dva

významné

jihočeské

šlechtické

rody

-

Rožmberkové

a Schwarzenberkové.(2). V zámku je asi 120 místností. Část z nich je přístupná veřejnosti.(2). V třeboňském zámku se dnes též nachází expozice zahrnující bývalý knížecí byt a dále rožmberské prostory s malovanou Dvořanskou světnicí a předměty přibližující dějiny jihočeského rybářství a rybníkářství.(Koblasa et Kovář, 2003). 2. 10. Schwarzenberská hrobka Nedaleko města, na břehu rybníka Svět, přibližně 1 km od centra se nachází hrobka Schwarzenberků, která byla postavena v novogotickém slohu v letech 1874 – 1877 (Knápek, 2002). Stavba započala roku 1874 vybudováním složitého systému odvodnění vlastní hrobky, zapuštěné pod úrovní terénu. Za 2, 5 roku výstavby bylo prostavěno přes 251 000 zlatých. Původní projekt nové hrobky navrhl významný rakouský architekt Jan Schmidt. Nebyl ale dostatečně obeznámen s problematickou podloží, proto jej podle místních podmínek upravil knížecí stavitel Damasius Deworetzky.(5). Hrobka má podobu nevelkého kostela a je přístupná turistům.(Knápek, 2002). Od roku 1784 byli příslušníci schwarzenberského rodu pohřbíváni v nedalekém hřbitovním kostelíku sv. Jiljí. Ten však v druhé polovině 19. století byl již zaplněn.(5). Když původní rodové pohřebiště přestalo vyhovovat jak prostorově, tak zpřísněnými hygienickými předpisy, dala kněžna Eleonora Schwarzenberková podnět k výstavbě nové

hrobky.

Zásluhou

této

dámy

vznikla

tato

jedna

z architektonicky

nejpozoruhodnějších památkových staveb jižních Čech.(Obůrková, 2006). Stavbu vedl knížecí stavitel Karel Kühnel. Hrobka mezi rybníky Svět a Opatovický byla určena pro příslušníky krumlovsko-hlubocké větve schwarzenberského rodu.(Kocourek, 2004). Součástí monumentální dvoupatrové stavby, dovedně zakomponované do okolní parkově upravené plochy, je nejen samotná hrobka, vysvěcená roku 1877, ale také kaple

25

Božského

Vykupitele

s oltářem

z bílého

pískovce,

sádry

a

istrijského

mramoru.(Obůrková, 2006). V hrobce je umístěno 26 rakví. Těla jsou nabalzamovaná a uložena v dvouplášťových rakvích. V zinkové rakvi je uložena i kněžna Eleonora, která zemřela v roce 1873 a otevření hrobky se nedočkala. Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se konají různé koncerty.(5). Kolem objektu se na ploše 17 ha rozkládá malebný anglický park, kterému na půvabu dodává i poloha na břehu rybníka Svět.(Kocourek, 2004). 2. 11. Lázně V Třeboni nalezneme také lázně pro léčení pohybového ústrojí. Léčí se zde pomocí místní sirno-železité slatiny koupelemi a zábaly. Nachází se zde lázně dvoje a to Aurora a Bertiny lázně.(Knápek, 2002). Lázeňství v Třeboni je odedávna spjato s přírodním léčivým zdrojem, který se v tomto regionu hojně nachází - rašelinou, slatinou. Ta se využívá pro léčení poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů a celkovou rekondici těla. Hojné zásoby slatiny z rašelinišť vedly v 80. letech 19. stol. k založení třeboňské lázeňské tradice. Tato tradice sahá až do středověku, protože už v 15. století byly ve městě přístupné očistné lázně s lazebníkem a felčarem v jedné osobě. Po roce 1784 však městská lazebna u městského špitálu při kostelíku sv. Alžběty zanikla, a tak si museli milovníci očisty a léčby počkat až do r. 1861, kdy byly z podnětu fišmistra Václava Horáka, správce schwarzenberského velkostatku, zřízeny nové lázně na Zlaté stoce u Kollerovského mlýna. Třeboňské lázně jsou umístěny ve městě bez smogu, nadměrného civilizačního napětí a hluku, což maximálně zvyšuje efektivnost a účinek léčby nebo doplňkových sportovních aktivit. Oba lázeňské domy jsou v majetku města.(3). 2. 11. 1. Bertiny lázně Vážený měšťan Václav Huck na svém pozemku u Zlaté stoky otevřel v květnu 1883 nové lázně.(3). Bertiny lázně byly prvními lázeňskými budovami ve městě.(Podhorský, 2003). Hlavním motivem jeho velkorysého činu byla nemoc jeho dcery Berty, jejíž jméno nese moderní sanatorium i dnes. Bertiny lázně se po roce 1989 vrátily do majetku města. Začala tím doba zásadní modernizace tohoto léčebného zařízení. Lázně 26

se nacházejí v historickém centru města Třeboně, v těsné blízkosti městské památkové rezervace. Jejich součástí je nově vybudovaný vodoléčebný komplex s víceúčelovým rehabilitačním bazénem s různými masážními efekty.(3). 2. 11. 2. Lázně Aurora V roce 1975 přibyl k lázním Berta nový lázeňský komplex Aurora. Lázeňské sanatorium Aurora se po roce 1989 stalo pod hlavičkou státu samostatné s názvem Státní léčebné lázně, s. p. V roce 1998 přešly do majetku města pod jménem Lázně Aurora, s. r. o. Podobně jako u lázní Berta, došlo i zde k velkým investičním akcím. Lázeňský komplex Aurora se nachází v klidném prostředí rozsáhlého parku na břehu rybníka Svět. Dosahují dobrého evropského standardu.(3). 2. 12. Pivovar Regent Jen málokterý pivovar ve střední Evropě se může pochlubit takovou tradicí jako třeboňský pivovar, který byl založen roku 1379. V roce 1482 dává Vok z Rožmberka pivovar rozšířit a staví nové sklepy vedle zámku. Třeboňské pivo získávalo postupně na popularitě, starý hradní či zámecký pivovar kapacitně nevyhovoval a tak nový pivovar vznikal přestavbou a přístavbou dřívější rožmberské zbrojnice v místech mezi Svinenskou a Novohradskou branou, kde stojí dodnes. Se stavbou bylo započato v roce 1706 a pivovar byl dokončen italskými staviteli roku 1712. Svou dnešní podobu dostává pivovar až ve druhé polovině 19. století, kdy byl zcela přestavěn. Až do konce války byl pivovar schwarzenberským vlastnictvím. Po přechodném období v osvobozené republice, kdy byl pod národní správou, přechází jako závod do Jihočeských pivovarů se sídlem v Českých Budějovicích. Od 1. ledna 1989 byl součástí s. p. Pivovary České Budějovice a po privatizaci v roce 1992 je pivovar součástí a.s. Jihočeské pivovary. V srpnu 2000 byl prodán akciové společnosti Bohemia Regent. Obchodní název pivovaru Regent je inspirován historickou postavou rytíře Jakuba Krčína z Jelčan, který byl zpočátku rožmberským úředníkem a posléze regentem obrovského dominia pana Viléma z Rožmberka.(6).

27

2. 13. Zákon o památkové péči Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti. Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické a které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Památkové rezervace jsou území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. Vláda České republiky může nařízením území prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů.(12). 2. 14. Památkový fond Památkový fond České republiky tvoří v nejširším smyslu věci a soubory věcí, kterým byla na základě zákona aktem veřejné správy založena právní ochrana, případně jejich status součásti památkového fondu (kulturní památky, národní kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace, památky místního významu). Památkový fond, jehož hodnoty historické, umělecké, esteticko-emocionální, užitkové a četné další jsou z povahy věci nenahraditelné, tvoří zjevně jednu z nejvýznamnějších složek národního kulturního bohatství - národního kulturního pokladu České republiky.(8).

28

2. 15. Nemovité kulturní památky Kulturní nemovité památky mají dvojí hodnotu. Jednak "duchovní" (estetickou, uměleckou, ale i hodnotu identity národa), jednak hodnotu ekonomického potenciálu, neboť kvalitně opravené památky svojí existencí vytvářejí pozitivní externality využitelné především v oblasti cestovního ruchu a s ním spojených služeb. Pravidelná údržba památek je nejen nejekonomičtější, ale také nejméně poškozující (nejcitlivější) formou obnovy a zachování památek. Z tohoto důvodu je nutné všemi prostředky včetně ekonomických (např. formou odpočtu daní) stimulovat údržbu před razantními rekonstrukcemi.(9). 2. 16. Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je jedním z pěti specializovaných programů státní památkové péče, určených na obnovu kulturních památek. Je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.(8) Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl ustaven vládním usnesením číslo 209 ze dne 25. března 1992 jako nástroj záchrany a rozvoje i pevně daných organizačních a ekonomických podmínek obnovy kulturních hodnot a ozdravení životního prostředí, ale také vytvoření center rozvoje podnikatelských aktivit historických jader měst a obcí. Jejich stav po změně politických poměrů po roce 1989 byl tristní: nedostatečná a zanedbaná technická infrastruktura, špatný stavební stav objektů, špatná kvalita bydlení, nevyhovující sociální skladba obyvatelstva, chybějící síť obchodů a služeb i narušené vlastnické vztahy. Proces regenerace se týká takřka všech MPR a MPZ naší republiky. Obecně lze konstatovat, že právě díky Programu regenerace se viditelně zlepšil stav památkově chráněných území. Dochází k obnově systémů technické infrastruktury, komunikací, domovního a bytového fondu s akcentem na zachování funkce bydlení a ozdravění sociální struktury 29

obyvatel. Zlepšuje se stav životního prostředí. Města ožívají obchodním a společenským ruchem i kulturou. Regenerační procesy přinášejí mnoho nových pracovních míst a vytvářejí prostor pro podnikání. Stoupá potřeba zařízení a služeb cestovního ruchu, protože opravená historická jádra našich měst přitahují ve stále větší míře turisty. V myšlení občanů se zakotvuje vědomí o potřebě ochrany kulturního dědictví. Z pohledu měst je největší přínos Programu regenerace spatřován v jeho nepřetržité soustavnosti. Program regenerace zařadil péči o kulturní památky a regeneraci památkově chráněných území mezi priority místní politiky, aktivizoval a motivoval je ke koncepční a koordinované péči o kulturní hodnoty v rámci sociálního a ekonomického rozvoje území. Stimulační finanční politika programu, která předpokládá spoluúčast majitelů, je momentem, kdy se obce i soukromí vlastníci snáze rozhodnou investovat "část" celkového finančního objemu. Nadto ulehčuje komunálním rozpočtům a dává možnost investovat prostředky např. do infrastruktur, komunikací. Celý proces regenerace sídla postupuje rychleji. Nehledě na to, že mnohá města by vzhledem k možnostem rozpočtů a celkovým potřebám památky vůbec nerekonstruovala.(9). K podpoře realizace programu regenerace památkově chráněných území v jednotlivých městech mohou být vyčleněny finanční prostředky ze státního rozpočtu, z Programu záchrany architektonického dědictví, ze Státního fondu životního prostředí, z rozpočtu krajů a obcí a z dalších tuzemských i zahraničních specializovaných fondů, nadací a darů právnických i fyzických osob.(16). 2. 16. 1. Program regenerace v Třeboni Město přispívá a zprostředkovává dotace na opravy historických domů i jiným majitelům, fyzickým i právnickým osobám. Za nejlépe připravenou a realizovanou péči o historické památky v rámci ministerského programu "Regenerace městských památkových rezervací a zón" získala Třeboň za rok 1996 nejvyšší ocenění, když za rok 1995 skončilo na druhém místě.(7). V souladu s uvedeným usnesením vlády ČR se městská samospráva v Třeboni rozhodla zpracovat pro období od roku 2006 do roku 2010 (po prvé aktualizaci 2001 – 2005) aktualizovaný program regenerace městské památkové rezervace v závislosti na konkrétních podmínkách a možnostech jeho realizace.(16).

30

2. 17. Dotační program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Ministerstvo kultury ČR založilo pro rok 2008 nový dotační program "Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností". Finanční podpora tohoto programu je určena na obnovu památek, které se nalézají mimo památkově chráněná území a které nejsou prohlášeny za národní kulturní památky. Hlavní cílovou skupinou tohoto programu jsou zejména drobnější kulturní památky nalézající se ve venkovském prostoru.(13). 2. 18. Havarijní program Z

tohoto

programu

jsou

poskytovány

finanční

příspěvky

pro

zabezpečení

nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb.(8). 2. 19. Program záchrany architektonického dědictví Tímto programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a podobně. Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně těch jejich částí, které tvoří podstatu kulturní památky. K žádosti o zařazení do Programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. projekt záchrany kulturní památky.(8). 2. 20. Obnova drobné sakrální architektury v krajině Grantový program Jihočeského kraje je zaměřen na podporu zachování a obnovu drobné sakrální architektury za využití tradičních materiálů a technologií s důrazem na zachování památkové podstaty a tradičního vzhledu objektů. Podpora je získána formou dotace.(15). 2. 21. SROP – Společný regionální operační program Společný regionální operační program (SROP) byl souhrnným dokumentem zahrnující rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti (celé území České republiky s výjimkou hl. města Prahy), které byly v období 2004–2006 podporovány ze strukturálních fondů EU v rámci Cíle 1. (Cíl 1 se zaměřuje na rozvojovou pomoc méně vyspělým regionům

31

EU. Jsou to ta území, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP Evropské unie). SROP podporoval především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišuje od zbývajících operačních programů, které se zaměřují na realizaci opatření, jež jsou z hlediska české legislativy převážně v působnosti státu. Cílem SROP bylo především dosažení trvalého hospodářského růstu, i růstu kvality života obyvatel regionů prostřednictvím nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. Tzn., že cílem byl vyvážený rozvoj regionů. V současné době, kdy již byla ukončena realizace téměř všech projektů podpořených v rámci opatření SROP, se lze pokusit o prvotní zhodnocení toho, zda se rozdělené finanční prostředky podařilo využít skutečně účelně a zda jsou kraje připraveny na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Celkový dopad realizovaných aktivit se samozřejmě ukáže až v horizontu několika následujících let, kdy bude teprve možné definitivně vyhodnotit přínos opatření SROP pro úspěch programovacího období 2007-2013 v ČR.(11). Třeboň – rozvoj lázeňské infrastruktury Žadatel: město Třeboň Popis: Účelem projektu byla v roce 2005 výstavba dvou wellnesscenter ve dvou samostatných lázeňských zařízeních a realizace městského informačního systému. Rozšířila se tak nabídka služeb v cestovním ruchu prostřednictvím nově vzniklých zařízení, která navazují na léčebné provozy lázní. Projekt vytváří možnosti pro zvětšení počtu přenocování a podporuje malé a střední podnikání. Náklady na projekt: 164 795 802 Kč. Výše podpory: 148 316 222,- Kč (zahrnuje prostředky z Evropských regionálních dotačních fondů a státního rozpočtu).(10).

32

2. 22. ROP NUTS II Jihozápad – Regionální operační program Regionální operační program NUTS II Jihozápad je určen pro region soudržnosti Jihozápad sestávající z Jihočeského a Plzeňského kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především

prostřednictvím

zkvalitnění

vzdělávací,

sociální

a

zdravotnické

infrastruktury.(17). 2. 23. OPŽP – Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Je druhým největším českým operačním programem.(18).

33

3. Materiál a metodika 3. 1. Schůzka s architektem V dubnu roku 2008 jsem napsala e-mail na Městský úřad v Třeboni a požádala o pomoc a informace k mé bakalářské práci. Na e-mail mi odpověděl pan architekt Valder a sjednal si se mnou schůzku v jeho kanceláři. Sdělil mi informace o městské památkové rezervaci Třeboň, ale na otázky o investičních prostředcích a technickém stavu památek mi bohužel nedokázal odpovědět. 3. 2. Dotazníkový výzkum Do Třeboně jsem jezdila od dubna do září roku 2008 a vždy s vypracovanými dotazníky pro obyvatele městské památkové rezervace i pro pracovníky veřejné správy. Dotazníkový výzkum probíhal formou řízeného rozhovoru. V dotazníku pro obyvatele jsem měla připravených 13 otázek a v dotazníku pro pracovníky otázek 17, s tím, že u všech otázek pro občany bylo na výběr z několika možných odpovědí. Místních obyvatelů jsem se ptala na otázky týkající se spokojenosti a délce bydlení ve městě, zájmu o městskou památkovou rezervaci a také návrhu na zvýšení návštěvnosti města Třeboně. Občas jsem měla problém s oslovením občanů žijících trvale v Třeboni, jelikož je zde po celý rok velké množství turistů a to nejen z důvodu návštěvy památek a města, ale také z důvodu lázeňství, které je v Třeboni velice rozšířené, a lázně zde jsou hojně navštěvované. Nejvíce lidí jsem oslovovala na náměstí T. G. Masaryka, v přilehlých ulicích a místních obchodech. Obr. 1 Náměstí v Třeboni

Zdroj: Vlastní fotografie

34

Obr. 2 Přilehlá ulice v Třeboni

Zdroj: Vlastní fotografie

Také jsem s dotazníky zašla na nádvoří zámku, který se nachází na horní straně náměstí, ale zde už byl samozřejmě větší problém potkat místní obyvatele, i když několik se mi jich podařilo také oslovit a dotazník s nimi vyplnit. Obr. 3 Nádvoří zámku Třeboň

Zdroj: Vlastní fotografie

Při vyplňování dotazníků jsem téměř vždy narazila na velice ochotné lidi, kteří mi s radostí na mé otázky odpověděli. Občas ale lidé neměli zájem dotazník vyplnit, i když 35

jsem je ujistila, že je to anonymní a je to pro moji bakalářskou práci, nebo vůbec nepochopili, proč se jich na to ptám a k čemu to potřebuji. Ale pokud bych měla celkově zhodnotit obyvatele v Třeboni, musím říct, že téměř většina lidí zde je velice ochotných a milých. 3. 3. Zjišťování informací o památkách na Městském úřadě a dotazníkový výzkum s představiteli samosprávy městské památkové rezervace Na Městském úřadě jsem zašla s dotazníkem za panem starostou města Třeboně s žádostí o vyplnění, ke kterému jsem přes veškerou snahu nebyla puštěna. Nedostala jsem se ani za místostarostou a to jsou v Třeboni dva. Mluvila jsem osobně pouze s jejich sekretářkou, která si ode mě dotazníky vzala a slíbila, že jim je dá a že si je mohu vyzvednout, nebo mi je do týdne pošle. Když mi do dvou měsíců nepřišla žádná odpověď, zašla jsem za sekretářkou tedy znovu, ale ta mi jen odpověděla, že mi odmítli dotazníky vyplnit, jelikož pro ně není vyplnění dotazníku anonymní, protože si každý může zjistit, kdo je v Třeboni starosta či místostarosta. Takže informace od nejvyššího představitele města jsem se bohužel nedozvěděla žádné. V Třeboni je Městský úřad na dvou místech. Jeden na Masarykově náměstí, kde sídlí také pan starosta a druhý v bývalém klášteře, kde jsem také zjistila nejvíce informací o financování památek na finančním a investičním odboru. Na finančním odboru mě vedoucí nechala nahlédnout do přehledu dotací městské památkové rezervace, vyplnila se mnou ochotně dotazník a odkázala mě na investiční odbor, kde mají podrobný přehled o financování památek. V jedné z kanceláří investičního odboru mi dva úředníci také velice ochotně zodpověděli otázky z mého dotazníku a odkázali mě na investičního technika, který má o investičních prostředcích na obnovu památek největší znalosti. S ním jsem si sjednala schůzku v jeho kanceláři. Měl opravdu výborný přehled o financování a sdělil mi všechny důležité informace potřebné pro moji práci. 3. 4. Návštěva Zámku v Třeboni a Schwarzenberské hrobky Jelikož zámek a hrobka nejsou v kompetenci města, ale spravuje je Národní památkový ústav, informace o jejich technickém stavu a financování do oprav jsem se na městském úřadě nedozvěděla. Musela jsem tedy zajít přímo na zámek a též zajet ke Schwarzenberské hrobce. 36

Na pokladně zámku mě paní pokladní odkázala přímo na kancelář pana kastelána. Ten na mě bohužel neměl čas, ale má velice ochotnou sekretářku, která ví o zámku a hrobce všechny potřebné informace. Kromě jiného mi také sdělila, že stav budovy zámku je výborný. Obr. 4 Zámek Třeboň

Zdroj: Vlastní fotografie

Také mi řekla několik informací o Schwarzenberské hrobce, která se nachází v Domaníně za Třeboní. Hrobka byla postavena 29. 6. 1877 a v hrobce se nachází 26 hrobů. Probíhají zde pravidelné prohlídky, kdy nejdříve návštěvníci shlédnou s výkladem průvodce první patro hrobky, což je podoba menšího kostela a po té si je převezme jiný průvodce v suterénu hrobky, kde se nachází již zmiňované hroby.

37

Obr. 5 Schwarzenberská hrobka

Zdroj: Vlastní fotografie Obr. 6 Interiér hrobky

Zdroj: Vlastní fotografie

38

3. 5. Národní památkový ústav v Českých Budějovicích O výši financování a rozpočtu pro zámek a hrobku mi bohužel na zámku paní sekretářka nedokázala nic říct, jelikož spadají pod Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, a proto mě odkázala na ně. Přes e-mail se mnou nikdo nekomunikoval, proto jsem tam zašla osobně a zaklepala přímo na ředitele NPÚ. Udělal si na mě chvilku čas a dozvěděla jsem se, že zámek a hrobka jsou v dobrém stavu a ročně přispívají z vlastních zdrojů 5 mil. korun. Potom už mě jen odkázal na internetové stránky, kde jsou všechny podrobnosti, a vyplnil se mnou dotazník, který jsem měla připravený pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji.

39

4. Výsledky Pokud není uvedeno jinak, všechny obrázky, tabulky a grafy jsou výsledkem mé vlastní práce. 4. 1. Sběrr primárních dat – výsledky dotazníkového šetření ření pro občany, ob představitele edstavitele obce a památkových orgánů orgán Pro obyvatele městské stské památkové rezervace Třeboň T jsem měla připraven ipravené dotazníky se třinácti otázkami, z nichž poslední otázkou jsou údaje o respondentovi. respondent Pro představitele edstavitele samosprávy městské m památkové rezervace Třeboňň obsahuje dotazník sedmnáct otázek, ze kterých jsou opět poslední otázkou údaje o dotazovaném. Pro představitele pobočky čky Národního památkového ústavu v Jihočeském Jiho kraji zodpovědného za MPR R Třeboň Třebo dotazník obsahuje čtrnáct otázek s poslední týkající se údajů o respondentovi. Otázky z dotazníků jsem zpracovala do grafické podoby. 4. 1. 1. Grafické zpracování dotazníků dotazník pro obyvatele MPR Třeboň S těmito dotazníky jsem oslovila 120 respondentů, respondent z nichž 9 mělo lo vztah k městu jiný (viz otázka č.. 1) tzn., že grafické zpracování ostatních otázek jsem vypracovala ze 111 dotázaných osob. Otázka č. 1 – Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Graf č. 1 – Vztah k městu Třeboň řeboň

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? m Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

7% 15%

Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

46%

Jsem vlastníkem rekreačního objektu

32%

Jiný

40

Nejvíce ejvíce dotázaných respondentů respondent má v Třeboni trvalé bydliště a bydlí zde ve vlastním domě či bytě. Velká část ást dotazovaných žije v Třeboni v nájmu a část z respondentů zde vlastní rekreační objekt. bjekt. Ze 120 respondentů respondent má 7% jiný vztah k městu. Otázka č. 2 – Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodn echodně)? Graf č. 2 – Délka pobytu ve městě ěstě

Jak dlouho již v tomto městě m pobýváte (trvale nebo přechodně)? p 12% do 1 roku

19%

1 - 5 let

12%

6 - 10 let

10%

27%

10 - 20 let

20%

20 - 30 let nad 30 let

Z grafu je vidět, že z oslovených respondentů respondent jich v Třeboni eboni nejvíce žije 20 – 30 let a hned po té 10 – 20 let. Nejméně Nejmén oslovených žije v Třeboni 6 – 10 let. Stejný počet dotazovaných pobývá ve městě m do 1 roku či 1 – 5 let. Zbytek respondentů respondent pobývá v Třeboni nad 30 let. Otázka č. 3 – Víte o tom, že historická část Vašeho města sta byla prohlášena před p časem městskou stskou památkovou rezervací? Graf č. 3 – Znalost o MPR

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před p časem městskou památkovou rezervací? 7%

12%

vím o tom a zajímám se 35%

mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé

46%

ani mně to nezajímá

41

Tento graf nám ukazuje, že téměř té polovina dotazovaných respondentů respondent má pouze povědomí o prohlášení Třebon řeboně MPR. 35 % respondentů o tom ví a zajímá se o tuto problematiku. Překvapivé ekvapivé je, že 12 % občanů ob se tuto skutečnost nost dozvědělo dozvě až z mého dotazníku a 7 % respondentů to ani nezajímá. Otázka č. 4 – Máte představu, edstavu, jaké výhody to Vašemu městu m přináší? Graf č. 4 – Výhody MPR

Máte představu, ředstavu, jaké výhody to Vašemu městu m přináší? nevím

tuším, ale nevím nic konrétního

41%

vím a uvedu příklad

28%

31%

Z grafu vyplývá, že nejméně dotazovaných ovaných neví o žádných výhodách, 31 % lidí tuší, ale neví nic konkrétního a nejvíce občanů zná výhody prohlášení MPR a uvedlo nějaký n příklad, což pro mě bylo také překvapivé p v dobrém slova smyslu. Příklady P výhod uvádím níže v tabulce. Tab. 1 – Příklady výhod MPR

Výhoda MPR pro město m Státní dotace na zlepšení stavu památek Příliv cestovního ruchu Obnova památek Povinnost údržby objektů Ochrana památek

Počet respondentů 9 19 8 3 6

Z tabulky vyplývá, že jasnou výhodu v prohlášení městské stské památkové rezervace občané ob Třeboně vidí v přílivu ílivu cestovního ruchu do města. m

42

Otázka č. 5 – Máte představu, edstavu, jaké nevýhody to Vašemu městu m přináší? Graf č. 5 – Nevýhody MPR

Máte představu, ředstavu, jaké nevýhody to Vašemu městu m přináší? nevím

tuším, ale nevím nic konkrétního

vím a uvedu příklad

31% 50%

19%

Z grafu č. 5 je vidět, t, že polovina z dotazovaných respondentů neví o žádné nevýhodě nevýhod prohlášením MPR v Třeboni. řeboni. 19 % občanu ob anu tuší, ale neví nic konkrétního a 31 % respondentů v MPR nějakou ějakou nevýhodu vidí a uvedlo mi vždy nějaké n vlastní příklady, které opět uvádím v níže uvedené tabulce. Tab. 2 – Příklady íklady nevýhod MPR

Nevýhoda MPR pro město m Vyjadřování přii správním řízení ř Znečištění města turisty Omezení přestavby domů Znečištění ovzduší auty Omezení podnikání Špatné parkování Vysoké ceny bytů a v restauracích Zdražování služeb

Počet respondentů 3 13 3 3 3 5 1 4

Z tabulky je viditelné, že nejvíce lidem vadí turisté, kteří kte město sto znečišťují zneč a po té problémy s parkováním či zdražování služeb.

43

Otázka č. 6 – Setkal/a jste se již při p jednání s úřady s tím, že část ást Vašeho města m je prohlášena městskou stskou památkovou rezervací? Graf č. 6 – Problém s prohlášením MPR při p jednání s úřady

Setkal/a jste se již při p jednání s úřady s tím, že část ást Vašeho města mě je prohlášena městskou památkovu rezervací? 26% ano 74%

ne

74 % občanů se s tímto mto problémem nikdy nesetkala a 26 % už nějakou jakou zkušenost má. Při výběru odpovědi di ano měl m respondent uvést v jaké souvislosti. Odpovědi Odpov opět uvádím níže v tabulce. Tab. 3 – Souvislost přii jednání s úřady ú

Důvod jednání s úřady Počet respondentů Žádost přestavby domů 14 Zaměstnanec úřadu 3 Při podnikání 12

Otázka č. 7 – Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou ěstskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město ěsto přínosem? p Graf č. 7 – Přínos MPR pro město ěsto

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města MPR bylo pro Vaše město m přínosem? 6% 3%

určitě ano 30%

21%

spíše ano nedovedu posoudit

40%

spíše ne určitě ne

44

Z grafu č. 7 je viditelné že 40 % respondentů respondent si myslí, že prohlášení části města m MPR bylo přínosem ínosem spíše ano a 30 % určitě ur ano. 21 % občanů to nedovede posoudit, 6 % si myslí, že to přínosem ínosem spíše nebylo a nejmenší část ást oslovených si myslí, že MPR pro město určitě přínosem ínosem nebyla. Otázka č. 8 – Již 15 let je v České eské republice realizován Program regenerace městských m památkových rezervací a zón. Máte představu p o tom, čeho eho se tento program týká? Graf č. 8 – Program regenerace MPR

Již 15 let je v České eské republice realizován Program regenerace MPR a MPZ. Máte představu p edstavu o tom, čeho č se tento program týká? nikdy jsem o něm n neslyšel 17%

29% tuším, čeho by se mohl týkat

27% jde o obnovu infrastruktury historického centra města m (ulice, kanalizace atd.)

27%

jde o finanční finanč podporu majitelům památkověě chrán chráněných domů na obnovu z prostředků prost státu a města

Nejvíce ejvíce oslovených respondentů respondent o Programu regenerace nikdy neslyšelo, což pro mě m bylo velice překvapivé. ekvapivé. Stejný počet po dotazovaných tuší, čeho eho by se mohl týkat, týkat a nebo odpovědělo, lo, že jde o obnovu infrastruktury historického centra města. m Nejméně respondentů si myslí, že jde o finanční finan podporu majitelům m památkově památkov chráněných domů.

45

Otázka č. 9 – Setkal/a jste se ve Vašem městě m s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? ěsta? Graf č. 9 – Setkávání se s turisty

Setkal/a jste se ve Vašem městě m s lidmi, kteří do města přijeli řijeli prohlédnout si historické centrum města? m 7% 19%

45%

velmi často občas zřídka

29%

nikdy

Z grafu č.. 9 vidíme, že nejvíce respondentů respondent odpovědělo,, že se velmi často setkávají s lidmi, kteří si přijeli ijeli prohlédnout historické centrum města. m sta. 29 % odpovědělo, odpov že je potkává občas, 19 % zřídka řídka a 7 % se nikdy s turisty prohlížející si centrum města nesetkalo. Otázka č. 10 – Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo z města sta zajímá o problémy spojené s památkovou átkovou ochranou Vašeho města? m Graf č. 10 – Zájem starosty a zastupitelstva o památkovou ochranu města m

Myslíte se, že se starosta a zastupitelstvo města sta zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? m 10% 19% 22%

určitě ano

21%

spíše ano nedovedu posoudit

28%

spíše ne určitě ne

28 % respondentů si myslí, že starosta a zastupitelstvo se o problémy spíše zajímá. Téměř stejně dotazovaných odpovědělo, odpov že se o problémy určitě čitě zajímá, nebo 46

nedovedou posoudit. Spíše ne si myslí 19 % a 10 % občanů ob odpov odpovědělo, že se o problémy určitě nezajímají. jímají. Otázka č. 11 – Můžete žete charakterizovat Váš vztah k městu, stu, kde trvale nebo občas ob bydlíte? Graf č. 11 – Charakteristika vztahu k městu Třeboň

Můžete žete charakterizovat Váš vztah k městu, městu, kde trvale nebo občas ob bydlíte? 7% 14%

jsem na své město ěsto hrdý a rád, že zde bydlím

24%

jsem celkem spokojen/á s bydlením v tomto městě m je tu bydlení jako v každém jiném městě

23% 32%

klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady a raději rad bych se odstěhoval někam ěkam jinam

Z grafu č. 11 je patrné, že lidé jsou celkem spokojeni s bydlením v Třeboni. Téměř stejné procento respondentů ndentů je na své město sto hrdé a jsou rádi, že zde bydlí, bydlí a nebo si myslí, že v Třeboni eboni je bydlení jako v každém jiném městě.. 14 % dotázaných obyvatel by šlo klidně bydlet jinam a v Třeboni se nelíbí 7 % respondentů. Otázka č. 12 – Co by mělo ělo Vaše město m udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety jako turisté ve větší míře ře než dosud? dosud Tab. 4 – Návrh na zvýšení počtu čtu turistů turist v Třeboni

Možnost odpovědi odpov Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů turist Zlepšit pořádek a vzhled Vydat propagační ní tiskoviny o městě m Vybudovat další informační ční středisko st Zlepšit stav silnic a veřejných řejných prostranství Přispět občanům m na opravy domů dom Jiná opatření

47

Počet respondentů 14 41 13 10 26 19 13

U této otázky měli respondenti možnost vybrat maximálně tři odpovědi, proto počet nesouhlasí se 111 oslovenými. Nejvíce by lidé chtěli zlepšit pořádek a vzhled Třeboně, a to celkem 41 oslovených. Hned potom zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. Nejméně respondentů by na zvýšení počtu turistů v Třeboni navrhovalo vybudovat další informační středisko. Jedna z možností odpovědi byla také jiná opatření. Přehled uvádím v následující tabulce. Tab. 5 – Jiná opatření na zvýšení počtu turistů v Třeboni

Jiná opatření Zlepšit kulturní život Reklama Třeboně v TV Investovat více do památek Podpořit podnikání ve službách CR

Počet respondentů 3 2 4 4

Jiná opatření navrhlo celkem 13 z dotazovaných občanů. Myslí si, že by město mělo podpořit podnikání ve službách CR či investovat více finančních prostředků do památek. Také některým z nich chybí bohatší kulturní život ve městě, či reklama Třeboně v televizi. Otázka č. 13 – Údaje o Vás. Poslední otázka se týkala struktury respondentů, kde měli uvést pohlaví, věk, dosažené vzdělání, místo kde pracují a druh zaměstnání. Tuto strukturu uvádím níže v tabulce. Tab. 6 – Struktura respondentů

Pohlaví

Věk

ženy 48 % do 17 let 4%

18 - 25 let 15 %

Vzdělání

základní/vyučen 23 %

Kde pracujete

trvale zde nebydlím 8%

26 - 35 let 32 %

muži 52 % 46 - 55 36 - 45 let let 55 let a více 18 % 17 % 14 %

střední 43 % v tomto městě 47 %

vysokoškolské 34 %

dojíždím za prací 23 %

nepracuji 22 %

soukromý v domácnosti, v zaměstnanec podnikatel mateřská student/ka důchodu nezaměstnaný Zaměstnání dovolená 6% 38 % 27 % 8% 13 % 8%

48

Z tabulky je vidět, t, že mužů muž respondentů bylo o 4 % více než žen, nejpočetnější nejpo skupinou dotázaných byli respondenti ve věku v od 26 do 35 let, se středním ředním vzděláním. vzd Nejvíce oslovených pracuje v Třeboni jako zaměstnanec. 4. 1. 2. Grafické zpracování dotazníků dotazník pro představitele edstavitele samosprávy MPR S tímto druhem dotazníkůů jsem oslovila některé n úředníky na Městském stském úřadě úř v Třeboni. Ne všichni byli ochotni na mé otázky odpovědět. odpov S dotazníkem jsem šla i za panem starostou a místostarostou, tarostou, kteří kte mě však odmítli prostřednictvím ednictvím své sekretářky, sekretá jelikož jim pro ně dotazník nepřišel řišel anonymní. Celkem se mi tedy podařilo ilo získat pět p dotazníků od úředníků,, které jsem opět opě zpracovala do grafů. Otázka č. 1 – Jakou funkci v obci zastáváte? Graf č. 12 – Funkce v obci

Jakou funkci v obci zastáváte? 00 starosta místostarosta 5

tajemník jiná

Z grafu je vidět, že z pěti dotazovaných dotazova představitelů samosprávy MPR byli všichni jiné funkce nežli starosta, místostarosta či tajemník. V níže uvedené tabulce uvádím přehled p představitelů. Tab. 7 – Funkce představitelůů samosprávy MPR

Počet Funkce respondentů Vedoucí finančního ního odboru 1 Vedoucí oddělení lení územního plánování - architekt 1 Pracovník investičního ního odboru 2 Vedoucí investičního ního odboru 1

Z tabulky vyplývá, že s dotazníky jsem byla na finančním finan a investičním čním odboru a také na oddělení lení územního plánování, kde se mi věnoval v pan architekt a vyplnil mi též dotazník. 49

Otázka č. 2 – Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? Graf č. 13 – Délka pobytu ve měst ěstě

Jak dlouho již v tomto městě m pobýváte? 0 00 1 0

do 1 roku 1 - 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let

4

20 - 30 let nad 30 let

Z grafu č. 13 je patrné, že čtyři č z dotazovaných představitelů samosprávy žijí žij v Třeboni více než 30 let a jeden zde žije 10 – 20 let. Otázka č. 3 – V kterém roce bylo historické centrum města m sta prohlášeno MPR? Graf č. 14 – Rok prohlášení Třebon řeboně MPR

V kterém roce bylo historické centrum města ěsta prohlášeno MPR? 1976

nevím

1

4

Téměř všichni z oslovených představitelů věděli, že Třeboň byla prohlášena MPR v roce 1976. Pouze jeden odpověděl, odpov že neví.

50

Otázka č. 4 – Má Vaše město ěsto zpracovanou nějakou n územně-plánovací plánovací dokumentaci pro území MPR? Graf č. 15 – Zpracování územně--plánovací dokumentace

Má Vaše město ěsto zpracovanou n nějakou územně-plánovací plánovací dokumentaci pro území MPR? 0

územní plán regulační plán urbanistickou studii

5

jiný typ územněplánovací dokumentace

Z tohoto grafu je jasněě viditelné, že všech pět dotazovaných představitel edstavitelů ví, jakou dokumentaci má město Třebo řeboň zpracovanou a je jím územní plán. Otázka č. 5 – Má Vaše město mě zpracovaný nějaký jaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? Graf č. 16 – Zpracování strategického plánu, nebo rozvoje města m

Má Vaše město ěsto zpracovaný n nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? m 0

má plán z roku je připravován uvažujeme o jeho zpracování

5

Z grafu č. 5 je opět vidět, ět, že oslovení představitelé samosprávy, vědí ědí o strategickém plánu města, a tudíž všichni odpověděli, odpov že je připravován.

51

Otázka č. 6 – Má Vaše město ěsto zpracován Program regenerace MPR? Graf č. 17 – Program regenerace MPR

Má Vaše město mě zprácován Program regenerace MPR? 0 má plán je připravován uvažujeme o jeho zpracování

5

Všichni dotazovaní ní odpověděli, odpověd že Třeboň má plán k Programu regenerace MPR. Otázka č. 7 – Pracuje ve Vašem městě m komise regenerace a jak? Graf č. 18 – Komise regenerace

Pracuje ve Vašem městě m komise regenerace a jak? 0 0 ano a je velmi aktivní

1

ano, ale její práce je formální ne, ale uvažujeme o jejím zřízení

4

ne a ani nám nechybí

Z grafu je znatelné, že v Třeboni komise regenerace pracuje a čtyři čtyř z oslovených představitelů si myslí, že je velmi aktivní a pouze jeden považuje její práci za formální.

52

Otázka č. 8 – Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města m MPR bylo pro město přínosem? Graf č. 19 – Přínos MPR pro město ěsto

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města m MPR bylo pro město přínosem? 0 00 určitě ano 2

spíše ano nedovedu posoudit

3

spíše ne určitě ne

Z grafu č. 19 vidíme, že tři oslovení představitelé si myslí, že prohlášení historického centra města sta za MPR bylo pro Třeboň T určitě přínosem a dva si myslí, že bylo spíše přínosem. ínosem. Nikdo se nemyslí, že toto přínos p nebyl. Otázka č. 9 – Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Graf č. 20 – Zájem o problémy spojené s památkovou ochranou

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? 0 00 určitě ano

1

spíše ano nedovedu posoudit 4

spíše ne určitě ne

Pouze jeden z respondentů si myslí, že se určitě o problémy zajímá a zbylí čtyři odpověděli,, že se o tyto problémy spíše zajímají. zajím Nikdo si nemyslí, že by se o problémy spojené s památkovou kovou ochranou města m nezajímal.

53

Od otázky č.. 10 do otázky č. 14 neměli představitelé edstavitelé samosprávy na výběr výb možnosti odpovědi, alee museli napsat své vyjádření. vyjád U otázky č. 10 a č.. 11 nebyly výhody a nevýhody omezeny počtem čtem možností odpovědi. odpov Otázka č. 10 – Máte představu, ředstavu, edstavu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Graf č. 21 – Výhody památkové ochrany

Máte představu, edstavu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu m přináší? ochrana kulturních památek 13%

25%

zvýšení CR díky obnově památek

25%

péče o památky 12%

25% ekonomický efekt CR malé výhody

Jako ako výhody vidí stejný počet poč představitelů v ochraně kulturních památek, zvýšení CR díky obnově památek a v ekonomickém efektu CR. Jako výhodu v péči o památky vidí 12 % a malé výhody v památkové ochraně ochran pro město vidí 13 % z pěti dotazovaných. Otázka č. 11 – Máte představu, edstavu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Graf č. 22 – Nevýhody památkové ochrany

Máte představu, ředstavu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu mě městu přináší? 1 ne 1

žádné

3

zbytečná byrokracie

54

Z grafu č. 22 je patrné, že tři z oslovených představitelů nemají žádnou představu p o nevýhodách památkové péče, péč jeden si myslí, že žádné dné nevýhody neexistují a poslední respondent si myslí, že nevýhodou je zbytečná zbyte byrokracie. Otázka č. 12 – Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vašim pověřeným městským ěstským úřadem? Graf č. 23 – Zkušenosti s jednáním s městským úřadem

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho m města s Vašim pověřeným mě městským úřadem? kladné

žádné

dobré

1

vcelku dobré

2

1 1

Dva z představitelů mají zkušenosti kladné. A zbylí tři odpověděli, že mají zkušenosti dobré, vcelku dobré, a nebo žádné, což je dáno tím, že osloveným byl architekt z oddělení lení územního plánování, a proto tato jednání vyřizuje vy on. Otázka č. 13 - Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkový úřadem, adem, který má Vaše město m na starost? Graf č. 24 – Zkušenosti s jednáním s památkovým úřadem

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně ochran Vašeho města s památkovým úřadem, řadem, který má Vaše město m na starost? 1

dobré 4

problematické zejména s NPÚ Praha

55

Z grafu č. 24 je jasně viditelné, že čtyři z oslovených mají zkušenosti s památkovým úřadem dobré a jeden z pracovníků pracovník problematické a to zejména s NPÚ Praha. Otázka č. 14 – Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s krajským úřadem? Graf č. 25 – Zkušenosti s jednáním s krajským úřadem

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně ochran Vašeho města s krajským rajským úřadem? ú 1 výborné 1

3

velmi dobré dobré

Dobrou zkušenost s jednáním s krajským úřadem mají třii dotazovaní představitelé. p Výborné zkušenosti má jeden a velmi dobré poslední dotazovaný respondent. Otázka č. 15 – Setkal jste se ve Vašem městě m s lidmi, kteří do města sta přijeli prohlédnout si historické stavby? Graf č. 26 – Setkání s lidmi prohlížející si historické stavby

Setkal jste se ve Vašem městě m s lidmi, kteří do města přijeli ijeli prohlédnout si historické stavby? 0 0 1 velmi často občas zřídka

4

nikdy

Z grafu vidíme, že čtyři z oslovených se s turisty setkává velmi často a jeden odpověděl, odpov že občas. Zřídka ídka a nikdy neodpověděl neodpov nikdo z dotazovaných. 56

U otázky č.. 16 nebyly opět opě možnosti výběru odpovědi a přestavitelé estavitelé měli m uvést své vlastní návrhy. Otázka č. 16 – Co by mělo ělo Vaše město m udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Graf č. 27 – Návrh na zvýšení počtu poč turistů ve městě

Co by mělo ělo Vaše m město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? 1

starat se o město a památky

1

vyřešit ešit problém sezónnosti

3

dopracovat infrastrukturu CR

Tři z pěti oslovených představitel ředstavitelů samosprávy doporučují starat se o město mě a památky. Stejný počet et navrhuje vyřešit vy ešit problém sezónnosti a dopracovat infrastrukturu cestovního ruchu. Vás Otázka č. 17 – Údaje o Vás. Poslední otázka se opětt týkala struktury dotazovaných respondentů, respondent , kde uvedli pohlaví, věk a dosažené vzdělání. lání. Tuto strukturu uvádím níže v tabulce. Tab. 8 – Struktura respondentůů (představitelů (př samosprávy)

Pohlaví

muži 4

do 17 18 – 25 let 0 let 0 základní/vyučen čen Vzdělání 0 Z představitelů samosprávy Věk

ženy 1 56 let a 26 - 35 36 - 45 46 - 55 více let 0 let 0 let 3 2 střední vysokoškolské 1 4 byla většina v oslovených mužů. Tři oslovení osloven byli ve věku

46 – 55 let a dva ve věku ěku 56 let a více. Většina V respondentů je vysokoškolského vzdělání. 57

Z dotazníkového výzkumu u představitelů samosprávy mohu vyvodit jednoznačný výsledek. Představitelé pracující na odboru územního plánování (např. architekt) vidí jednoznačnou výhodu v městské památkové rezervaci, v památkové péči a plošné ochraně historického centra města. Naproti tomu někteří pracovníci z finančního či investičního odboru jsou k památkové péči trochu skeptičtí a nevidí v nich pouze pozitiva a velké výhody pro město Třeboň. 4. 1. 3. Zpracování dotazníku pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za MPR S tímto dotazníkem jsem jela do Českých Budějovic na Národní památkový ústav, pod který spadá MPR Třeboň, konkrétně Státní zámek Třeboň a Schwarzenberská hrobka. Předtím, než jsem památkový ústav navštívila, jsem se pokusila prostřednictvím e-mailu sjednat s někým schůzku, ale bohužel bez úspěchu. Nakonec jsem osobně navštívila Národního památkový ústav v Českých Budějovicích. Pan ředitel si na mě udělal chvilku čas a vyplnil se mnou připravený dotazník. Více dotazníků tohoto druhu se mi bohužel vyplnit nepodařilo, jelikož nikdo na NPÚ nebyl tak ochotný. Na další stránce uvádím celý dotazník s odpověďmi pana ředitele.

58

Pan ředitel je zodpovědný za vše, co se Třeboně týká. Otázka č. 1 – Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte? – ředitel Otázka č. 2 – Jak dlouho již v ústavu pracujete? – 10 – 20 let Otázka č. 3 - V kterém roce byla ve Vámi spravovaném městě (myšleno Třeboni) prohlášena Městská památková rezervace? – nevím Otázka č. 4 – Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? – určitě ano Otázka č. 5 – Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? – turistický ruch, respekt Otázka č. 6 – Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? – žádné nevýhody nejsou Otázka č. 7 – Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? – vstřícnost Otázka č. 8 – Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? – vstřícnost Otázka č. 9 – Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městskými úřady zodpovědnými za památkovou péči? – dobré Otázka č. 10 – Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s krajským úřadem? – dobré Otázka č. 11 – Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR bylo pro toto město přínosem? – určitě ano Otázka č. 12 – Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? – velmi často Otázka č. 13 – Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? – zlepšit propagaci a nabídku služeb Otázka č. 14 – Údaje o představiteli – muž, věk 36 – 45 let, vzdělání - vysokoškolské

59

4. 2. Sběr Sekundárních dat 4. 2. 1. Financování památek spadající pod město Na městském úřadě jsem se dozvěděla, že radnice a divadlo spravuje město. Národní kulturní památky spravuje město a část stát. Zámek a Schwarzenberská hrobka jsou pod záštitou Národního památkového ústavu, areál kláštera je ve vlastnictví města, kostel a fara ve vlastnictví církve a měšťanské domy ve vlastnictví obyvatelů a soukromých podnikatelů. V MPR Třeboň se nachází 101 památek včetně památek národních, soch, kašen a domů. Zámek je kulturní národní památkou a hrobka stojí na katastru obce Domanín, proto není na seznamu rezervace. Město má zpracovaný Program regenerace na období let 2006 – 2010. Program se vyjednává přes Jihočeský kraj, který má též vlastní granty na drobné záležitosti v krajině. Peníze získané od státu rozděluje městu zastupitelstvo. Na městském úřadě na investičním odboru jsem zjistila, že kašna na náměstí je investována od Ministerstva kultury z havarijního programu, který se používá jen výjimečně na záchranu poškozených památek. V roce 2008 město Třeboň získalo na tuto opravu 500 tisíc korun. Další příspěvek od Ministerstva kultury v roce 2008 je z Programu na podporu obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Město z tohoto programu v tomto roce čerpalo na dvě akce. Program regenerace využívá město každoročně. V roce 2008 ho použilo na tři akce. 1. Restaurování Mariánského sloupu na náměstí 2. Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého u Novohradské brány 3. Restaurování plastiky sv. Huberta Město Třeboň mělo podanou žádost na 14 miliónů korun z Programu regenerace a dostalo pouze 650 tisíc korun. Z krajského grantu Obnova drobné sakrální architektury v krajině, jako jsou např. kapličky v polích, nebo kříže, získalo město finance na pět akcí, z toho jedna byla nemovitá kulturní památka a čtyři nechráněné památky. 60

Z dalšího krajského grantu na obnovu nemovitých kulturních památek využilo město v roce 2008 finanční prostředky na dvě akce: 1. Obnova interiéru kaple sv. Jana Nepomuckého na kopečku 2. Restaurování sochy odpočívajícího Krista Augustiniánský klášter, kde Městský úřad Třeboň sídlí, je národní kulturní památkou pod dohledem Národního památkového ústavu Jihočeského kraje. Divadlo J. K. Tyla a věž jsou ve vlastnictví města a pivovar Regent je ve vlastnictví soukromníka. Opravy fasád, podloubí atd. na městských domech, které jsou většinou ve vlastnictví soukromých majitelů, si platí vlastníci sami ze svých prostředků. Na investičním odboru jsem získala přehled financování na opravy památek od roku 2004. Uvádím zde pouze přehled za rok 2008 zpracovaný do tabulky a další přehled podle jednotlivých let, který mi byl poskytnut na investičním odboru Městského úřadu Třeboň investičním technikem je uveden v příloze. Tab. 9 - Výdaje na památky v roce 2008

dotační program Program regenerace MPR a MPZ Program regenerace MPR a MPZ Program regenerace MPR a MPZ Nemovité kulturní památky

poskytovatel dotace akce Jihočeský kraj Mariánský sloup na Masarykově náměstí restaurování - II. etapa Jihočeský kraj Restaurování sochy sv.

dotace (Kč)

náklady celkem (Kč)

545.260,- 1.312.360,-

45.713,-

157.178,-

19.200,-

63.983,-

120.000,-

197.373,-

Jana Nepomuckého u Novohradské brány Jihočeský kraj

Restaurování plastiky sv. Huberta nad bránou do nádvoří kláštera augustiniánů

Jihočeský kraj

Kaple sv. Jana Nepomuckého Na Kopečku - obnova interiéru Zdroj: Investiční odbor Městského úřadu v Třeboni 61

Tab. 10 - Výdaje na památky v roce 2008

dotační program

Program regenerace MPR a MPZ Program regenerace MPR a MPZ Program regenerace MPR a MPZ Nemovité kulturní památky Nemovité kulturní památky Obnova drobné sakrální architektury v krajině Obnova drobné sakrální architektury v krajině Obnova drobné sakrální architektury v krajině Obnova drobné sakrální architektury v krajině Havarijní program

poskytovatel dotace Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj Jihočeský kraj Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Ministerstvo kultury

akce

dotace (Kč)

náklady celkem (Kč)

Mariánský sloup na Masarykově náměstí restaurování - II. etapa

545.260,- 1.312.360,-

Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého u Novohradské brány

45.713,-

157.178,-

Restaurování plastiky sv. 19.200,- 63.983,Huberta nad bránou do nádvoří kláštera augustiniánů Kaple sv. Jana Nepomuckého Na Kopečku 120.000,- 197.373,- obnova interiéru Restaurování sochy Odpočívajícího Krista

90.000,-

152.055,-

Obnova božích muk na hrázi rybníka Svět

32.368,-

47.088,-

Obnova kovového kříže Na 13.000,Kopečku

19.620,-

Obnova kamenného sloupu 12.995,Na Kopečku

18.639,-

Obnova kamenného kříže u 13.189,Novohradské brány

19.511,-

Oprava a restaurování kašny na nádvoří kláštera augustiniánů 62

500.000,- 865.000,-

Ministerstvo Obnova kultury kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Ministerstvo kultury

Kaple sv. Víta - výměna prejzové krytiny

205.000,- 439.132,-

Kaple Panny Marie U Trojice - restaurování interiéru, repase vstupního portálu, hydroizolace základů

128.000,- 149.073,-

Obnova kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Zdroj: Investiční odbor Městského úřadu v Třeboni

Na investičním odboru se mi podařilo zjistit nějaké informace o dotacích Evropské unie. Pro město byly neúspěšnými žádostmi: •

ROP Jihozápad - Výstavba parkoviště u lázní Aurora, celkové náklady 21 mil. Kč, žádost byla podána v roce 2008.

•

ROP Jihozápad - Rekonstrukce mostu ve Vodárenské ulici v Třeboni, celkové náklady 30 mil. Kč, žádost byla podána v roce 2008

Nyní má Třeboň podané dvě žádosti: •

OPŽP, prioritní osa 6, Obnova a údržba hrázových porostů rybníků v majetku města Třeboň, celkové náklady 2 mil. Kč, žádost podána v roce 2008

•

OPŽP, prioritní osa 1, ČOV Třeboň (výstavba nové ČOV), celkové náklady 150 mil. Kč, žádost podána v roce 2008

Úspěšné žádosti: •

SROP - Rozvoj lázeňské infrastruktury, celkové náklady 160 mil. Kč, z toho město Třeboň 10%, stát 15%, EU 75%, realizace 2005 – 2007

•

ROP Jihozápad - Sanace a revitalizace kasáren v Třeboni pro potřebu veřejné správy, celkové náklady 100 mil. Kč, z toho město Třeboň 44, 5 mil. Kč, EU 55, 5 mil. Kč, realizace 2008 - 2009

63

4. 2. 2. Financování památek spadajících pod Národní památkový ústav Pod Národní památkový ústav v Českých Budějovicích spadá zámek Třeboň a Schwarzenberská hrobka. Investice do oprav a restaurování těchto dvou památek je tedy přes Národní památkový ústav a město na ně žádné finanční prostředky nepřispívá. Peníze získávají od Ministerstva kultury České republiky a také z vlastních zdrojů, což jsou tržby z pronájmu, propagace, svatby, šermíři na nádvoří, ale také z konání různých kongresů, rautů atd. Z Evropské unie nedostává zámek a hrobka peníze žádné. Dále jsem se dozvěděla, že v zámku je nejstarší Rožmberská trasa A, která se právě předělává a od roku 2009 bude nově otevřena. Hrobka patří k zámku, mají tedy společné financování, ale zámek v posledních letech dostává peněz více. Za 131 let, co hrobka stojí, na ní dosud neproběhla žádná velká oprava, mimo oprav drobných. 4. 2. 2. 1. Investování do památek spadajících pod NPÚ v letech 2002 – 2007 Tyto informace jsem zjišťovala na Národním památkovém ústavu v Českých Budějovicích a byla jsem odkázána na jejich výroční zprávy, ve kterých jsem našla níže uvedené informace. Přehled finančních prostředků na opravy či rekonstrukce Státního zámku Třeboň a hrobky Domanín uvádím v tabulkách pouze za roky 2006 a 2007. Tabulky za předchozí roky jsou uvedeny v příloze. 4. 2. 2. 2. Rok 2002 Významnou změnou tohoto roku bylo pro zámek i hrobku udělení statutu národní kulturní památky. Do průběhu sezóny 2002 se bezesporu do značné míry promítly srpnové povodně. Voda zasáhla zámecký park, který zatopila asi na deset dnů zhruba do poloviny jeho plochy. Samotné stavby zámku se voda pouze dotkla v rozsahu asi pěti metrů. K většímu postižení stavby zámku podmáčením nedošlo díky vybudování ochranného valu z pytlů s pískem. Z finančních důvodů došlo k útlumu údržbových prací a nedošlo proto k plánované rekonstrukci bazénku v zámeckém parku. Na Schwarzenberské hrobce byly provedeny opravy části poškozeného krovu nad kaplí a opravy vikýřů v téže části. 4. 2. 2. 3. Rok 2003 Mezi důležitější akce roku patří provedení rekonstrukce zahradního bazénku, který byl v parku původně vybudován v šedesátých letech 19. století. Další důležitou akcí, která 64

byla započata v měsíci září je rekonstrukce severního oplocení zámeckého parku. Jedná se o celkovou rekonstrukci včetně podezdívkové části, jejíž špatný stavební stav zhoršilo zatopení při povodních a následná mrazivá zima. Pokračovaly také stavební práce ve víceúčelovém sále zámku, které začaly již v roce předešlém. 4. 2. 2. 4. Rok 2004 V tomto roce se pokračovalo v restaurování fasád hlavní budovy zámku. Dále byly restaurovány sluneční hodiny z roku 1795 umístěné nad portálem hlavního vstupu a erb Schwarzenberků. V zámeckém parku, postiženém v roce 2002 povodněmi, byla obnovena výsadba neopadavých pěnišníků (Rhododendronů) v severozápadním cípu. Za tento rok se mi nepodařil zjistit přehled čerpání finančních prostředků podle plánu obnovy a údržby památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích. Pouze jsem zjistila, že z Programu regenerace MPR získalo město Třeboň 4 309 000Kč. 4. 2. 2. 5. Rok 2005 V tomto roce se stavební práce ve velkém rozsahu věnovaly zejména restaurování sgrafitových fasád zámku. V zámeckém parku pokračovala rekonstrukce podezdívky plotu poškozené při povodních v roce 2002. V parku hrobky byly provedeny rekonstrukce části parkových cest na východní straně a byla obnovena stoka odvádějící vodu z louky do rybníka Svět, která již byla nefunkční kvůli zanesení. 4. 2. 2. 6. Rok 2006 K severnímu průčelí malého nádvoří opraveného v roce 2005 přibyla postupně západní fasáda malého nádvoří a na jaře roku 2006 dokončená východní fasáda. V roce 2006 byly v rámci této akce restaurovány také východní a jižní části rizalitu (tzv. Císařského křídla) a navazující část fasády jižním směrem od rizalitu včetně tzv. „krčku“. Současně byly opravovány či restaurovány všechny ostatní prvky uvedených stran budovy, tedy komíny, okna, dveře, mříže aj. Mimo tuto hlavní akci byla opravena také severní fasáda objektu č. p. 151 (konírna), která vykazovala letité problémy se samovolným lokálním zabarvováním části fasády do šedozelené barvy.

65

Přehled čerpání finančních prostředků podle plánu obnovy a údržby památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích pro rok 2006: Tab. 11- Hrobka Domanín r. 2006:

Popis stavebních prací Oprava ochozu střechy - nátěry Oprava cest - pokračování Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 89.735,40 141.107,40 230.842,80

Tab. 12 - Státní zámek Třeboň r. 2006:

Popis stavebních prací Fasáda konírny Fasáda č. p. 110, komínová tělesa Opravy oken Opravy po revizi elektroinstalace Drobné opravy Restaurování mobiliáře Restaurování nemovitostí Údržba zeleně Oprava a údržba zabezpečovacího systému Revize Malá údržba Plot, kanalizace Domanín Fasády č. p. 110 Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 990.556,2.799.317,30 93.637,70 113.438,695.727,50 87.375,52.920,152.076,10 4.412,60 452.530,266.484,40 107.263,30 1.200.000,7.015.737,90

4. 2. 2. 7. Rok 2007 Již třetím rokem se pokračovalo v opravách a restaurování fasád objektu č. p. 110, který představuje hlavní budovu zámku. Do akce byly zahrnuty i opravy komínů, oken a restaurování mříží, dveří a všech kamenných prvků. Dokončeny byly práce na malém nádvoří a v pravé části jižního průčelí budovy. V rámci investičních akcí bylo v závěru roku provedeno scénické nasvícení zahradního průčelí barokních budov 116 a 117 a některých stromů v parku. Na hrobce Schwarzenberků a k ní přilehlém parku neprobíhaly v tomto roce, kromě běžné údržby, žádné významné opravy, a proto u ní neuvádím ani přehled čerpání finančních prostředků v tabulce. 66

Přehled čerpání finančních prostředků pro rok 2007: Tab. 13 - Státní zámek Třeboň r. 2007:

Popis stavebních prací Fasáda č. p. 110, komínová tělesa Oprava komínových hlavic Opravy střech Opravy oken a dveří Opravy omítek Oprava kamenné dlažby č. p. 152 Restaurování mobiliáře Restaurování nemovitostí Údržba zeleně Oprava a údržba zabezpečovacího systému Revize Malá údržba Park - voda, elektroinstalace, drenáže Nové prostory Drobné opravy Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 1.828.937,70 320.145,327.351,142.314,409.595,422.784,62.000,280.996,50 182.271,50 3.391,60 416.510,50 272.736,10 1.127.060,60 222.600,173.204,6.191.897,50

67

4. 3. SWOT analýza Silné stránky – Pro město Třeboň jsou silnými stránkami programy, či fondy, jejichž poskytovatelem je Jihočeský kraj či Ministerstvo kultury, ze kterých každoročně získává peníze na opravy a restaurování památek. Dále, že se představitelé samosprávy zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou, mají dobré zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s krajským a památkovým úřadem. Dalším pozitivem je spokojenost místních obyvatel s bydlením v Třeboni a velmi časté návštěvy města turisty. Taktéž je silnými stránkami dobrá poloha města, zámku a Schwarzenberské hrobky, jejichž technický stav je výborný a početné stavební památky vysoké kulturní hodnoty. Samozřejmě také tradice lázeňství, které je v Třeboni velice rozvinuté a oblíbené. A dále atraktivní krajina okolí města a poměrně nepoškozené životní prostředí. Slabé stránky – Pro město jsou slabými stránkami žádné finanční prostředky z Evropské unie a z fondu EHP/Norsko na obnovu kulturních památek, nedopracovaná infrastruktura cestovního ruchu a nevyřešený problém sezónnosti, jelikož nejvíce turistů je zde přes léto a v zimních měsících je zde návštěvnost méně intenzivní. Dále nízká kapacita parkovacích míst je problémem nejen pro místí obyvatele, ale samozřejmě i pro turisty. Negativem pro město je zdražování služeb důsledkem cestovního ruchu, horší stav silnic a veřejného prostranství a frekventovaný dopravní provoz v části náměstí. Příležitosti – Město Třeboň by se mělo pokusit získat finanční prostředky z fondů Evropské unie a rovněž nějaké finance z fondu EHP/Norsko na opravy či rekonstrukce památek. Dále by mělo zvýšit svoji propagaci, aby přilákalo více turistů a zamezilo tak problému sezónnosti. Třeboň musí i nadále udržovat dobré vztahy s partnerským litevským městem Utena a spolupracovat s ním v oblasti kultury, vzdělávání, sportu a především turismu. A dále s rakouským městem Schrems, švýcarským Interlakenem a dánským Horsensem. Pro město by bylo rovněž přínosné, získání zapsání na seznam UNESCO, o které Třeboň usiluje. Dále rozvíjet kulturní, sportovní a lázeňskou pobytovou turistiku. Hrozby – Pokud město nevyužije výše uvedených příležitostí, hrozí mu nízký příliv cestovního ruchu. S tím souvisí i zlepšení stavu silnic a veřejného prostranství. Také by Třeboň měla získávat finance z fondů Evropské unie na obnovu kulturních památek, 68

jinak se může potýkat s nedostatkem financí na opravy či restaurování památek a zároveň nesmí město přestat vyjednávat s Jihočeským krajem o získávání financí z Programu regenerace a dalších programů a dotací, aby tyto prostředky neztratilo a mohlo nadále zlepšovat stav památek. Hrozbou pro město je rovněž růst cen, konkurence ne vzdálených národních obchodních společností vůči malým a středním podnikům v MPR a samozřejmě záplavy, které již Třeboň postihly.

69

5. Shrnutí Z dotazníkového šetření pro občany MPR Třeboň jsem zjistila, že většina dotazovaných o prohlášení města za městskou památkovou rezervaci ví a zajímá se o to, nebo má alespoň povědomí. Za výhody MPR nejvíce lidé považují příliv cestovního ruchu do města a za nevýhody paradoxně znečištění města turisty. Celkově se ale občané domnívají, že prohlášení města za MPR bylo pro Třeboň spíše výhodou. Lidé ale nejsou moc dobře informováni o Programu regenerace, ze kterého město dostává finanční prostředky na opravy památek, jelikož nejvíce respondentů o něm nikdy neslyšelo. Obyvatelé Třeboně většinou zastupitelstvu a starostovi Třeboně věří, že se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města. Lidé jsou celkem spokojeni s bydlením ve Třeboni, ale myslí si, že by město mělo především zlepšit pořádek a vzhled. Z dotazníkového průzkumu od představitelů samosprávy MPR vyplývá, že Třeboň má vypracovaný územní plán pro MPR a plán k Programu regenerace městské památkové rezervace. Představitelé se domnívají, že prohlášení historického centra města za MPR bylo pro Třeboň přínosem a zajímají se o památkovou ochranu města. Výhody památkové ochrany vidí především v ochraně kulturních památek a ve zvýšení cestovního ruchu. Dotazovaní představitelé mají dobré zkušenosti s památkovým či krajským úřadem. Podle ředitele NPÚ v Českých Budějovicích jsou výhodami památkové ochrany turistický ruch a respekt k památkám a nevýhody v ochraně památek nevidí žádné. Podle něj by Třeboň měla zlepšit propagaci a nabídku služeb ke zvýšení počtu turistů a výletníků ve městě. Od Jihočeského kraje získává město Třeboň dotace z Programu regenerace MPR a MPZ, z programu Nemovité kulturní památky a Obnova drobné sakrální architektury v krajině. Od Ministerstva kultury dostává dotace z programu Obnova kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností a z Havarijního programu. V roce 2005 získalo město z EU z programu SROP dotaci na rozvoj lázeňské infrastruktury, ale z EU Třeboň na obnovu památek nic nečerpá, pouze vyjednává. Státní zámek Třeboň a Schwarzenberská hrobka od města žádné peníze nedostávají. Jsou pod záštitou NPÚ v Českých Budějovicích. Prostředky na opravy a rekonstrukce se získávají od Ministerstva kultury či z vlastních zdrojů. 70

6. Závěr Cestovní ruch se v několika posledních letech velice rozvíjí a lidé jej považují za běžnou součást svého života a chtějí poznávat nová místa. S tím souvisí i návštěva památkově chráněných objektů v městských památkových rezervacích. Proto je velice důležitý technický stav památek, historických center měst a dalších objektů, které si přijedou návštěvníci prohlédnout, nebo v jejichž blízkosti lidé žijí. To je také důvod, proč by se představitelé samospráv starající se o památky a jejich financování měli zajímat o jejich stav a o památkovou ochranu historických center měst, jelikož mají veliký význam pro rozvoj cestovního ruchu a přilákání velkého množství turistů. V této bakalářské práci jsem ověřovala postoje představitelů samospráv a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historického centra města Třeboň a dále jsem zjišťovala názory občanů Třeboně ve vztahu památky a cestovní ruch. Nejdůležitější součástí práce je dotazníkový průzkum, který probíhal od dubna do září 2008 v Třeboni u pracovníků samosprávy a především místních občanů. A dále jsem zjišťovala informace na NPÚ v Českých Budějovicích. Lidé jsou celkově spokojeni s žitím v Třeboni a považují prohlášení části města za MPR spíše za výhodu a setkávají se zde velmi často s turisty. Někteří z oslovených občanů se již setkali při jednání s úřady s tím, že je Třeboň prohlášena městskou památkovou rezervací a to především při přestavbě domu či podnikáni. Nejvíce dotazovaných by navrhovalo zlepšit pořádek a vzhled města a také stav silnic a veřejného prostranství, což by zcela jistě přispělo i k rozvoji cestovního ruchu. Lidé ale nejsou příliš informováni o Programu regenerace MPR a MPZ, ze kterého město čerpá finanční prostředky na opravy památek, jelikož o něm největší počet oslovených nikdy neslyšelo, i když většina občanů o prohlášení části města za MPR ví či se o to zajímá. Většina představitelů samosprávy zná rok prohlášení Třeboně městskou památkovou rezervací, jímž byl rok 1976. Město připravuje plán rozvoje a pracuje zde komise regenerace, jejíž činnost je aktivní. Pracovníci samosprávy se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou Třeboně, což je pro město určitě velikým pozitivem. Většina z oslovených úředníků nevidí nevýhody v prohlášení města za MPR s výjimkou pracovníka investičního odboru, pro kterého je nevýhodou zbytečná byrokracie a který má také problematické zkušenosti při jednání s památkovým úřadem a to zejména s NPÚ Praha. Většina představitelů má však zkušenosti s jednáním s NPÚ i s krajským 71

úřadem dobré. Oslovení pracovníci většinou často potkávají v Třeboni turisty, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby. Nejčastěji navrhují starat se o město a památky pro zvýšení počtu turistů a návštěvníků ve městě. Při rozhovoru s panem ředitelem NPÚ v Českých Budějovicích jsem zjistila, že k jeho pokynům a rozhodnutím jsou vstřícní jak místní obyvatelé, tak představitelé samosprávy. On má dobré zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s městským i krajským úřadem. Podle něj je pro Třeboň prohlášení za MPR jednoznačně přínos a velice často se zde setkává s turisty. Myslí si, že představitelé města se zcela určitě zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou, ale doporučoval by městu zvýšit propagaci. Třeboň má památky ve velice dobrém stavu a probíhají na nich drobné údržby, či oprava fasád např. na zámku a je to dáno samozřejmě tím, že využívá Programu regenerace MPR a MPZ a dalších programů a dotací z Jihočeského kraje a od Ministerstva kultury. Některé opravy či rekonstrukce financují také z vlastních zdrojů. Dobrý stav památek a historického centra města je zcela jistě přínosem pro rozvoj cestovního ruchu a k přilákání většího počtu turistů a to především v zimních měsících, kdy se Třeboň potýká s problémem sezónnosti. Ten by mohla vyřešit lepší propagací města a širší nabídkou služeb pro turisty. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch a to se mi podle mého názoru podařilo. Myslím, že mohu jednoznačně říci, že celkový stav MPR Třeboň je podle mých výsledků ve velice dobrém stavu a představitelé samosprávy i místní občané se o tuto problematiku zajímají a jsou ve větší míře spokojeni s životem ve městě. Údaje, které se mi podařilo zjistit, jsem vyhodnotila a podle mého názoru má Třeboň z hlediska technického stavu památek pro turisty velice širokou nabídku, ale měla by zvýšit již zmíněnou propagaci.

72

7. Seznam použité literatury 1. AXAMITOVÁ, Jana aj. Turistický lexikon Čechy, Morava, Slezsko A-Z. 1. vyd. Praha: Olympia, 2001. 1088 s. ISBN 80-7033-644-7. 2. DAVID, Petr aj. Třeboňsko. 1vyd. Praha: S & D, 2005. 144 s. ISBN 80-86899-00-4. 3. HOMOLOVÁ, Marie – KARÁSEK, Oldřich. 101 našich nejkrásnějších měst a městeček. 1. vyd. Praha: Beta, 2005. 210 s. ISBN 80-7306-179-1. 4. HRÁDEK, Mojmír aj. Městské památkové rezervace. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000. 184 s. ISBN 80-7033-657-9. 5. KNÁPEK, Zdeněk. Průvodce po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska – 1. díl. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002. 308 s. ISBN 80-85839-60-1. 6. KOBLASA, Pavel. Krajem lesů a rybníků – Putování od města Třeboně na sever. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2007. 170 s. ISBN 978-80-86829-27-2. 7. KOBLASA, Pavel - KOVÁŘ, Daniel. Panská sídla jižních Čech. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2003. 216 s. ISBN 80-903040-4-4. 8. KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas – Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2004. 390 s. ISBN 80-7316-159-1. 9. OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v jižních Čechách. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. 130 s. ISBN 80-251-0742-6. 10. PODHORSKÝ, Marek. Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 1999. 160 s. ISBN 80-86236-43-9. 11. PODHORSKÝ, Marek. Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2003. 184 s. ISBN 80-7316-031-5. 12. VURM, Bohumil. Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha: Praga Mystica, 2005. 134 s. ISBN 80-86767-01-9.

73

Webové stránky 1. Dostupné z: http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=834 [cit. 2008 – 3 - 3] 2. Dostupné z: http://www.jiznicechy.org/cz [cit. 2008 – 9 - 4] 3. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/tob-menu/trebonsko/lazne-trebon/CatID2693/default.aspx [cit. 2008 – 9 - 4] 4. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/jizni-cechy/trebonska-a-budejovickapanev/4020-trebon/ [cit. 2008 – 9 - 4] 5. Dostupné z: http://www.zamek-trebon.eu/hrobka-schwarzenberku/ [cit. 2008 – 9 - 1] 6. Dostupné z: http://www.pivovar-regent.cz /cz/i_historie.html [cit. 2008 – 10 - 5] 7. Dostupné z: http://www.trebon.cz/pamatky.html [cit. 2008 – 10 - 20] 8. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-a-dotace/default.htm [cit. 2008 – 10 - 20] 9. Dostupné z: http://www.shscms.cz/program-regenerace.html [cit. 2008 – 10 - 20]

74

10. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=4428&srchtxt=SROP%9Eadatel+T%F8ebo%F2 [cit. 2008 – 10 - 21] 11. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/srop [cit. 2008 – 10 - 21] 12. Dostupné z: http://www.npu.cz /pp/dokum/legisl/pamzak/ [cit. 2008 – 10 - 21] 13. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/CZ/05/Dotace/pamatkova_pece/ [cit. 2008 – 10 - 21] 14. Dostupné z: http://www.trebon-mesto.cz/index.php?l=cz&p=11&r=82 [cit. 2008 – 10 - 25] 15. Dostupné z: http://www.edotace.cz/6384/podpora-zakladni-informace// [cit. 2008 – 10 - 25] 16. Dostupné z: http://www.mesto-trebon.cz/Docs/ODokumenty/PROGRAM MPR.pdf [cit. 2008 – 11 - 29] 17. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/rop-jz [cit. 2008 – 11 - 29] 18. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/opzp [cit. 2008 – 11 - 29] 19. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/topmenu/trebonsko/trebon/trebon/CatID2772/LayID2/ArtID21624/Default.aspx [cit. 2008 – 11 - 29] 75

8. Přílohy 8. 1. Seznam příloh 8. 1. 1. Přílohy A – Dotazníky Příloha A.1 Dotazník pro obyvatele MPR a MPZ Příloha A.2 Dotazník pro představitele MPR a MPZ Příloha A.3 Dotazník pro představitele NPÚ v daném kraji zodpovědného za danou MPR (Z)

8. 1. 2. Přílohy B - Tabulky Příloha B.1 Tabulka s výdaji v roce 2004 Příloha B.2 Tabulka s výdaji v roce 2005 Příloha B.3 Tabulka s výdaji v roce 2006 Příloha B.4 Tabulka s výdaji v roce 2007 Příloha B.5 Tabulka Hrobky Domanín v r. 2002 Příloha B.6 Tabulka Zámku Třeboň v r. 2002 Příloha B.7 Tabulka Hrobky Domanín v r. 2003 Příloha B.8 Tabulka zámku Třeboň v r. 2003 Příloha B.9 Tabulka Hrobky Domanín v r. 2005 Příloha B.10 Tabulka zámku Třeboň v r. 2005 Příloha B.11 Tabulka přehledu památek v MPR Třeboň Příloha B.12 Tabulka přehledu památek v MPR Třeboň Příloha B.13 Tabulka přehledu památek v MPR Třeboň

76

Přílohy A – Dotazníky Příloha A.1 Dotazník pro obyvatele MPR a MPZ

D O T A Z N Í K (typ BP – A)

Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště zde ve vlastním domě (bytě)

a bydlím zde v nájmu

jsem vlastníkem rekreačního objektu

Jiný *)

*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let

nad 30 let

3.

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6. ano

Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ne pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................

7.

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

8.

Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem o by se mohl historického centra města památkově chráněných domů na obnovu něm neslyšel týkat (ulice, kanalizace atd.) z prostředků státu a města

9.

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často občas zřídka nikdy

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději hrdý a rád, že zde spokojen s bydlením bydlím

v tomto městě

v každé jiném

šel bydlet

bych se odstěhoval někam

městě

jinam

jinam

12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů

zlepšit pořádek vydat propagační a vzhled

tiskoviny o městě

vybudovat další informační středisko

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 13. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání kde pracujete zaměstnání Místo:

zaměstnanec

žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměststudent(ka) v důchodu naný podnikatel mateřská dovolená Tazatel:

Datum:

Příloha A.2 Dotazník pro představitele MPR a MPZ D O T A Z N Í K (typ BP – A)

pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města……………………………………. Jde o:

a) městkou památkovou rezervaci (MPR)

b) městskou památkovou zónu

(MPZ) 1.

2.

Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete

tajemník

jiná………………..

10 -20 let

20 -30 let

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce……………… 4.

nad 30 let

nevím

Má Vaše města zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán regulační plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace

5.

Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku… je připravován uvažujeme o jeho zpracování

6.

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán je připravován

7.

uvažujeme o jeho zpracování

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o jejím velmi aktivní

formální

zřízení

ne a ani nám nechybí

8.

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR (MPZ) bylo pro Vašeho města přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

9.

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………………………… 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vašim pověřeným městským úřadem?

…………………………………………………………………………………………………………… 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? …………………………………………………………………………………………………………… 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? …………………………………………………………………………………………………………… 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 16. Co by měla Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? …………………………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání Místo:

žena do 17 let

18-25

základní/vyučen Tazatel:

26-35

36-45 střední

46-55

56 a více vysokoškolské Datum:

Příloha A.3 Dotazník pro představitele NPÚ v daném kraji zodpovědného za danou MPR (Z) D O T A Z N Í K (typ BP – A)

Pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR(Z) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný ……………………………………. 1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?......................................................................... 2. Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let nad 20 let 3. 4.

V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ? …………(nebo nevím) Myslíte si, že se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………… 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. 9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… 11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? …………………………………………………………………………………………………………… 14. Údaje o Vás: muž žena pohlaví do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a věk více základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání Místo:

Tazatel:

Datum:

Přílohy B – Tabulky Příloha B.1 Tabulka s výdaji v roce 2004 Tab. 1 - Výdaje na památky v roce 2004

dotační program

Program regenerace MPR a MPZ Program regenerace MPR a MPZ Program regenerace MPR a MPZ Program regenerace MPR a MPZ

poskytovatel dotace

akce

dotace (Kč)

náklady celkem (Kč)

Jihočeský kraj

č. p. 102 - fasáda a střecha

241.848,- 585.310,-

Jihočeský kraj

č. p. 103 - fasáda a střecha

287.227,- 750.945,-

Jihočeský kraj

č. p. 24 - fasáda

196.990,- 499.365,-

Jihočeský kraj

č. p. 89 - střecha

182.208,- 438.192,-

Jihočeský kraj

č. p. 143 - střecha Program regenerace MPR a MPZ Zdroj: Investiční odbor Městského úřadu v Třeboni

293.431,- 543.663,-

Příloha B.2 Tabulka s výdaji v roce 2005 Tab. 2 - Výdaje na památky v roce 2005

dotační program

poskytovatel dotace

Nemovité kulturní památky

Jihočeský kraj

Nemovité kulturní památky Nemovité kulturní památky

Jihočeský kraj

akce

Stará Hlína - replika Božích muk

dotace (Kč)

náklady celkem (Kč)

66.000,-

58.132,97.700,-

29.400,-

111.402,-

Socha sv. Jana Nepomuckého před Budějovickou bránou restaurování sochy Kaple Panny Marie U Trojice - restaurování fasády Jihočeský kraj

Kaple sv. Jana Nepomuckého - střecha Obřadní síň č. p. 89 - opravy Zdroj: Investiční odbor Městského úřadu v Třeboni

200.000,- 329.922,-

-

142.421,-

Příloha B.3 Tabulka s výdaji v roce 2006 Tab. 3 - Výdaje na památky v roce 2006

dotační program

Nemovité kulturní památky Nemovité kulturní památky -

poskytovatel dotace

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

-

Kaple sv. Jana Nepomuckého - fasáda

dotace (Kč)

náklady celkem (Kč) 115.187,-

150.000,- 224.000,-

Kaple Panny Marie U Trojice - restaurování fasády Socha sv. Jana 29.000,Nepomuckého před Budějovickou bránou restaurování balustrády Oprava fasád městských bran -

41.600,-

251.460,250.000,-

Jihočeský kraj

Tylův domek - příspěvek na opravu střechy a fasády Boží muka v obcích Břilice, Branná, Přeseka a "Hadí křížek"

49.500,-

Jihočeský kraj

Hradební zeď - oprava

417.000,- 854.129,-

Obnova drobné sakrální architektury v krajině Program regenerace MPR a MPZ -

akce

Obřadní síň č. p. 89 - opravy Základní umělecká škola č. p. 24 Zdroj: Investiční odbor Městského úřadu v Třeboni -

74.022,-

-

100.000,-

-

56.000,-

Příloha B.4 Tabulka s výdaji v roce 2007 Tab. 4 - Výdaje na památky v roce 2007

dotační program

Program regenerace MPR a MPZ

Nemovité kulturní památky Nemovité kulturní památky

poskytovatel dotace Jihočeský kraj

dotace (Kč)

náklady celkem (Kč)

70.000,-

199.472,-

Oprava Novohradské brány s Hradební zdí na Valy Jihočeský kraj

Mariánský sloup na Masarykově nám. restaurování soch a dekorativních váz

Jihočeský kraj

Socha sv. Jana 50.000,Nepomuckého za Jindřichohradeckou bránou restaurování sochy oprava schodiště na radniční věž Obřadní síň - krytina zdi restaurování pomníku u 1. ZŠ 50.000,-

-

-

-

Poslanec Jandák - dar

-

akce

-

Kaple sv. Jana Nepomuckého - ošetření mobiliáře proti červotoči

Kaple sv. Petra a Pavla střecha a fasáda Zdroj: Investiční odbor Městského úřadu v Třeboni Příloha B.5 Tabulka Hrobky Domanín v r. 2002 Tab. 5 - Hrobka Domanín r. 2002:

Popis stavebních prací Nátěr krovu hrobky Opravy krytiny hrobky Oprava fary, drobná údržba Údržba parku Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 92.417,330.656,518.419,50 197.607,20 1.139.099,70

250.000,- 670.530,200.000,-

97.125,-

124.777,55.000,99.750,21.420,-

407.032,-

Příloha B.6 Tabulka Zámku Třeboň v r. 2002 Tab. 6 - Státní zámek Třeboň r. 2002:

Popis stavebních prací Oprava bazénku v parku Oprava víceúčelového sálu - I. etapa Oprava oken a dveří Oprava krytiny Drobné opravy Restaurování fasády v Lipovce - I. etapa Zahradní práce Restaurování mobiliáře Malá údržba Mobiliář Revize Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 285.000,253.995,98.574,57.738,226.549,20 691.736,80 199.494,80 486.166,293.259,10 200.000,147.551,60 2.940.064,50

Přehled čerpání finančních prostředků pro rok 2003: Příloha B.7 Tabulka Hrobky Domanín v r. 2003 Tab. 7 - Hrobka Domanín r. 2003:

Popis stavebních prací Oprava střešního okna a krytiny Oprava omítek věže a ochozu Oprava pískovaných cest - I. etapa Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 234.255,164.145,114.219,512.619,-

Příloha B.8 Tabulka zámku Třeboň v r. 2003 Tab. 8 - Státní zámek Třeboň r. 2003:

Popis stavebních prací Oprava bazénku z fondu solidarity Oprava bazénku z podílu NPÚ Oprava víceúčelového sálu - II. etapa Oprava plotu - I. etapa Drobné opravy Restaurování mobiliáře Restaurování Lipovky - II. etapa Údržba parku Malá údržba Revize Povodňový fond - plot v parku Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 342.385,50 242.608,50 1.839.934,10 153.701,50 395.555,305.618,341.845,40 219.004,43 340.296,248.782,05 799.959,5.229.689,48

Přehled čerpání finančních prostředků pro rok 2005: Příloha B.9 Tabulky Hrobky Domanín v r. 2005 Tab. 9- Hrobka Domanín r. 2005:

Popis stavebních prací Oprava ochozu, nátěry Oprava cest, vyčištění původní stoky Nátěry oken - fara Údržba zeleně Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 37.604,604.365,32.511,54.490,728.970,-

Příloha B.10 Tabulka zámku Třeboň v r. 2005 Tab. 10- Státní zámek Třeboň r. 2005:

Popis stavebních prací Víceúčelový sál - dokončení Kovářská část plotu - dokončení Stavební část plotu - dokončení Fasáda - komínová tělesa Fasáda - č. p. 153 Oprava oken Oprava bašty Drobné opravy a havárie kanalizace a střech Restaurování mobiliáře Restaurování nemovitostí Údržba zeleně Revize Malá údržba Investice - sál topení Objekt celkem Zdroj: Výroční zprávy NPÚ

Čerpání 249.065,30 726.781,80 150.523,20 3.131.740,1.093.039,156.752,90.440,50 68.102,35 134.000,743.927,30 336.586,80 670.601,241.660,60 297.100,8.090.319,85

Příloha B.11 Tabulka přehledu památek v MPR Třeboň Přehled památek v MPR Třeboň socha sv. Jana Nepomuckého - I. Sokolovská socha sv. Jana Nepomuckého - II. za Novohradskou branou sloup se sochou P. Marie nám. Fučíkovo pomník válečným obětem Sokolovská, při čp. 296/II kašna nám. Fučíkovo čp.1 radnice nám. Fučíkovo čp.2 pivovar městský čp.3 měšťanský dům Břežanova čp.4 měšťanský dům Břežanova čp.5 měšťanský dům Břežanova čp.6 měšťanský dům Břežanova čp.7 měšťanský dům Břežanova čp.8 měšťanský dům Břežanova čp.9 měšťanský dům Břežanova čp.10 měšťanský dům Husova čp.10 městské opevnění čp.11 měšťanský dům Husova čp.13 měšťanský dům Husova čp.14 měšťanský dům Husova čp.15 měšťanský dům Husova čp.16 měšťanský dům Husova čp.18 měšťanský dům Husova čp.24 měšťanský dům Hradební čp.33 měšťanský dům Rožmberská čp.34 měšťanský dům Rožmberská čp.37 měšťanský dům Rožmberská čp.39 měšťanský dům Rožmberská čp.40 měšťanský dům Rožmberská čp.41 měšťanský dům Rožmberská čp.44 měšťanský dům nám. Žižkovo čp.45 měšťanský dům nám. Žižkovo čp.48 měšťanský dům Krčínova čp.49 měšťanský dům Krčínova čp.52 měšťanský dům nám. Žižkovo čp.53 měšťanský dům nám. Žižkovo čp.54 měšťanský dům nám. Žižkovo Zdroj: Městský úřad Třeboň

Příloha B.12 Tabulka přehledu památek v MPR Třeboň Přehled památek v MPR Třeboň čp.55 měšťanský dům nám. Žižkovo čp.56 měšťanský dům nám. Žižkovo čp.57 měšťanský dům nám. Žižkovo čp.67 měšťanský dům Husova čp.69 měšťanský dům Husova čp.72 měšťanský dům Husova čp.74 měšťanský dům Husova čp.76 činžovní dům Husova čp.78 měšťanský dům Břežanova čp.79 měšťanský dům Břežanova čp.80 měšťanský dům Břežanova čp.81 měšťanský dům Břežanova čp.82 měšťanský dům Břežanova čp.84 měšťanský dům nám. Fučíkovo - Břežanova čp.85 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.86 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.87 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.88 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.89 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.90 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.91 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.93 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.94 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.96 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.97 měšťanský dům Bílý koníček nám. Fučíkovo čp.98 měšťanský dům Rožmberská čp.101 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.102 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.103 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.104 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.105 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.106 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.107 měšťanský dům nám. Fučíkovo čp.111 zámek čp.122 měšťanský dům nám. Trocnovské I čp.124 pivovar Zdroj: Městský úřad Třeboň

Příloha B.13 Tabulka přehledu památek v MPR Třeboň Přehled památek v MPR Třeboň č.p.125 klášter čp.132 rodinný dům čp.146 divadlo Beseda Rožmberská psinec Na valech, při čp. 155 kostel sv. Jiljí při koupališti socha sv. Jana Nepomuckého za Hradeckou branou pomník Jana Šusty hráz ryb. Svět, proti Novohr. bráně čp.222 vodní mlýn Zelenkův za pivovarem Zdroj: Městský úřad Třeboň