Městská památková rezervace Tábor Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA _______________________________________________________________ Katedra cestovního ruchu
Městská památková rezervace Tábor Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor:
Doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc.
Petra Zavadilová
Jihlava 2009
Abstrakt Zavadilová Petra: Městská památková rezervace Tábor, postoj občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra CR. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 67 stran.
Klíčová slova Památková péče v České republice, Národní kulturní památka, Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, Granty kraje, Nomenklatura územních statistických jednotek, Strukturální fondy, Finanční mechanismy EHP/Norsko, Proměny městské památkové rezervace Tábor, Stará radnice, Kotnov, Jordán, Stárkův dům.
© PETRA ZAVADILOVÁ, 2009
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi CSc., za odborné vedení práce. Děkuji také městskému úřadu v Táboře za poskytnutí materiálů ke zhotovení této práce. Velký dík patří také všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a dovolili nahlédnout do vlastních osobních životů a zkušeností.
Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě bakalářskou práci na závěr studia na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě vlastních zjištění a pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této bakalářské práce a pokud není uvedeno jinak, všechny grafy, obrázky a tabulky jsou mým vlastním dílem. V Sušeticích dne 22. května 2009
………………………………… Podpis autora
Obsah 1
ÚVOD ............................................................................................................................8
2
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................9 2.1
Památková péče v České republice………………………………………………. 9
2.1.1
Vznik památkové péče………………………………………………………. 9
2.1.2
Vznik legislativy…………………………………………………………… 10
2.2
Způsoby ochrany kulturních památek…………………………………………... 14
2.2.1
Národní kulturní památka………………………………………………….. 14
2.2.2
Městské památkové rezervace………………………………………………15
2.2.3
Městské památkové zóny…………………………………………………... 16
2.2.4
Ochranné pásmo……………………………………………………………. 17
2.2.4.1 Evidence kulturních památek……………………………………………. 17 2.2.4.2 Názory historických měst na vztah památek a cestovního ruchu………... 18 2.3
Programy na obnovu památek…………………………………………………... 19
2.3.1
Programy na úrovni České republiky……………………………………… 19
2.3.1.1 Program regenerace MPR a MPZ……………………………………….. 20 2.3.2
Programy na úrovni kraje…………………………………………………... 23
2.3.3
Programy na úrovni obce…………………………………………………... 24
2.3.4
Fondy Evropské unie………………………………………………………. 24
2.3.4.1 Územní statistické členění………………………………………………. 24 2.3.4.2 Strukturální fondy EU…………………………………………………… 25 2.3.4.3 Obnova památek z programovacího období 2004-2006………………… 26 2.3.4.4 Současné programovací období 2007-2013……………………………... 27 2.3.5 3
Finanční mechanismy EHP/Norsko………………………………………... 29
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST .....................................................................................31 3.1
Charakteristika památkové rezervace Tábor……………………………………. 31
3.1.1
Právní úprava na území Městské památkové rezervace…………………… 31
3.1.2
Vymezení daného území…………………………………………………… 33
3.1.3
Základní období proměn historické části města…………………………… 35
3.1.3.1 Proměny městské památkové rezervace od roku 1990 – 1999………….. 36 3.2
Vybrané památkově významné objekty………………………………………… 39
3.3
Získaná sekundární data………………………………………………………… 44
3.3.1
Počet památkově chráněných objektů……………………………………… 44
4
5
Zpracování dotazníkového šetření ...............................................................................46 4.1.1
Socio-demografické údaje o respondentech……………………………….. 46
4.1.2
Odpovědi respondentů………………………………………………………47
4.1.3
Odpovědi pracovníků samosprávy města………………………………….. 56
4.1.4
Odpovědi představitele Národního památkového ústavu………………….. 57
SWOT analýza města...................................................................................................58 5.1.1
Analýza vnitřního prostředí…………………………………………………58
5.1.2
Analýza vnějšího prostředí………………………………………………… 59
5.1.3
Navržená opatření………………………………………………………….. 60
6
ZÁVĚR........................................................................................................................62
7
Summary ......................................................................................................................64
8
Seznam použité literatury a zdrojů...............................................................................65
Přílohy A Tabulky finančních prostředků vynaložených na obnovu objektů v roce 2004, 2005 a 2006 z programů státu, kraje a města B Dotazník pro obyvatele města C Dotazník pro představitele samosprávy D Dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu E Mapa města
1 ÚVOD Nejrůznější památky jako doklad naší historie známe většinou jako turisté, kteří za nimi vyrážejí o dovolených či volných víkendech. Tyto památky jsou dokladem historického vývoje společnosti, tvůrčích schopností lidstva a významných historických událostí. Zároveň přispívají k obecné vzdělanosti a všestrannému rozvoji národa. Památky tvoří neodmyslitelnou součást kulturní krajiny a celého prostředí kolem nás. Nutno též podotknout, že čím více se bude všechno technicky zdokonalovat, tím spíše budou kulturní památky tvořit protihodnotu takovému světu a budou člověku přinášet nejen estetické hodnoty, ale budou ho také ukotvovat v čase a posilovat v něm sounáležitost s prostorem, kde se nachází. Většina z nás proto chápe, že je třeba o ně pečovat, neničit je a to bez ohledu na to, zda jsou vyhlášeny za chráněné nebo ne. Protože pečovat je účelné o něco, co pro nás má význam, zaslouží si naši pozornost. Aby však bylo možné čelit nejrůznějším nepříznivým vlivům, jsou vyhlašovány různé stupně ochrany památek. Každé město má svou tvář, své kořeny, své zvláštnosti a podobu utvářenou lidmi. Z měst, která byly prohlášeny za městské památkové rezervace, jsem si vybrala jihočeské město Tábor. Cílem práce je zjistit postoje občanů, orgánů samosprávy i státní správy k této problematice a její důsledky pro rozvoj plošné památkové ochrany historického centra města. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o Státní památkové péči v České republice, stručný přehled programů na obnovu památek a dotačních titulů z fondů EU a ČR, které lze využít na podporu k rozvoji městských památkových rezervací. Experimentální část práce je věnována popisu sledovaného území a jeho vývoje z hlediska rozsahu památkové ochrany. Dále výsledky sociologického průzkumu mezi občany města, řízený rozhovor s představiteli města a zástupcem Národního památkového ústavu. Součástí je i SWOT analýza a navržená opatření k dalšímu rozvoji města.
8
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Památková péče v České republice 2.1.1
Vznik památkové péče
„A tak bylo by vypisovati ještě leckterous bránu. Bojíme se o ty, které zůstávají; padáť jedna po druhé; všude je kácejí z příčin prý pilných – ale nikde chvalitebných; všude je strhovali a strhují, nepomníce, že staré zdi a brány při městě jsou jako staré šlechtictví, kteréhož dnes již nelze nabýti, alebrž které zděděním po otcích přichází a žádnými penězi více se nekupuje.“
Zikmund Winter (6)
Můžeme najít řadu příkladů zájmů o památky. V minulosti to bylo například sbírání ostatků, uměleckých děl nebo pěstování historické vlastivědy. Pojem památková péče se začíná objevovat na přelomu 18. a 19. století se vznikem romantismu a jeho fascinací středověkem. Často je také spjata se vznikem idejí národního obrození. Národní buditelé na přelomu 18. století a v prvních dvou desetiletích 19. století vzbudili svou činností zájem mimo jiné o hmotně kulturní památky české minulosti. Příkladem tohoto zájmu mohou být Schallerovy topografické práce (1782 – 1792). Předzvěstí památkové péče v českých zemích byl vznik spolků a organizací zabývajících se kulturním dědictvím: •
roku 1796 vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění
•
roku 1818 bylo založeno Národní muzeum (pří této instituci se roku 1843 vytváří archeologický sbor).
•
roku 1854 začal již zmiňovaný archeologický sbor vydávat první odborný časopis ve střední Evropě – „Památky archeologické a místopisné“.
•
od konce 19. století u nás též působili význační teoretici památkové péče jako např. vídeňský profesor Alois Riegl a jeho žák Max Dvořák. Velkou roli sehrálo i budoucí hlavní město Praha při zrodu myšlenky ochrany celých
urbanistických souborů v polovině 20. století.
9
2.1.2
Vznik legislativy
Za první legislativní opatření na ochranu památek v českých zemích (do roku 1918 byly součástí Rakouska – Uherska) bylo císařské rozhodnutí z 31. prosince 1850, kterým byly dány stavební památky pod ochranu státu a ministerstva pro obchod, průmysl a veřejné stavby. Dále ukládalo zřídit Centrální komisi pro výzkum a zachování stavitelských památek. Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek se sídlem ve Vídni zasedala poprvé 10. ledna 1853. Její působnost platila rovněž i pro české země. Císařskokrálovská komise si vytvořila systém svých spolupracovníků v jednotlivých regionech, kde působili tzv. konzervátoři. K povinnostem konzervátora patřila znalost památek a jejich stav, povinnost zajistit ochranu před zničením, šířit poučení o historické a umělecké ceně, pořizovat soupis památek a jejich zobrazení a před odstraněním nebo likvidací památky pořídit její dokumentaci. Pro celou monarchii existovalo 58 konzervátorů, z toho 14 pro Čechy (z nich jeden pro kraj Táborský), jeden pro Moravu a dva pro Slezsko. Funkční období konzervátorů bylo pětileté. Centrální komise pracovala dle postupně vydávaných instrukcí a zaměřovala se na výzkum památek, získávání znalostí o nich, posouzení jejich historické ceny, provedení klasifikace památek s cílem zpracovat jejich soupis. Roku 1854 byl založen archiv stavitelských památek. Roku 1859 byla Centrální komise přičleněna k ministerstvu kultury a vyučování, v roce 1872 byla komise přejmenována na Centrální komisi pro péči o památky a její zájem rozšířen i na památky movité. Za památky byly považovány věci či stavby pocházející minimálně z 18. století a také i starší. Komise nedisponovala nařizovací pravomocí, protože zatím ještě neexistoval památkový zákon. Ten byl připravován od roku 1891 z podnětu prezidenta Centrální komise barona Josefa Alexandra Helferta. Zatímco v Uherské části monarchie byl již takový zákon schválen od roku 1881. Centrální komise se řídila platnými zásadami své doby vycházející z tzv. purismu. Ten byl charakterizován snahou uvést památku do jejího původního stavu, bez ohledu na její pozdější stavební vývoj; „očištěním“ památky od pozdějších úprav tak docházelo k zásahům, které jsou z dnešního pohledu nevhodné. Odklon od purismu směrem k modernějším metodám péče o památky nastal pod vlivem, tzv. vídeňské uměleckohistorické školy, díky působení profesorů Franze Wickhoffa a Aloise Riegla. V jejich působení pokračoval jejich žák, profesor dějin umění 10
na vídeňské universitě, místopředseda Centrální komise a světově proslulý český vědec Max Dvořák (1874 – 1921). Roku 1911 byl statut komise změněn tím, že byl při ní zřízen ve Vídni Státní památkový úřad. V Čechách se proto místo názvu zemský konzervátor začal užívat název zemský konzervátorský úřad. V květnu 1918 byl nařízen úřední název C. K. zemský památkový úřad pro Království České; Morava a Slezsko byly až do konce monarchie spravovány z vídeňské Centrální komise. Příčiny malebnosti historických měst zkoumal a do plánů výstavby nových urbanistických celků se tyto poznatky snažil promítat vynikající vídeňský urbanista Camillo Sittte. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se nejvyšším úřadem pro věci ochrany památek stalo Ministerstvo školství a národní osvěty. V květnu 1918 zřízený C. K. zemský památkový úřad pro Království České byl změněn na Státní památkový úřad s působností pro celou ČSR. Od října roku 1919 byl zřízen Vládní komisariát pro zachování památek na Slovensku a od 1. dubna 1920 zahájil činnost Státní památkový úřad pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně (v období okupace byly úřady v Praze a Brně sloučeny v Památkový úřad v Praze s brněnskou pobočkou). Roku 1919 byl v souvislosti s dokumentací památek založen Státní fotoměřický ústav v Praze a pro výzkum archeologických památek založen Státní archeologický ústav také v Praze. Zákonem z května 1946 byl vytvořen pojem „státní kulturní majetek“ a byly zřízeny Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku v Praze a Bratislavě. Ihned po osvobození v roce 1945 se Státní památkový úřad opět rozdělil na úřad v Praze a pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně. Po zrušení zemí roku 1949 a zavedení krajských národních výborů byly oba tyto úřady opět sloučeny v roce 1950. S účinností od 1. ledna 1952 bylo stanoveno vládním nařízením č. 112/1951 Sb., o reorganizaci státní památkové péče, že památkovými orgány jsou krajské odbory školství, věd a umění. Památkový úřad byl přeměněn na Státní památkový ústav. Národní kulturní komise v Praze přestala být správcem majetku a byla přeměněna na poradní sbor ministra; po roce 1951 se však nikdy nesešla. Opatřením ministra byl roku 1953 vytvořen zvláštní orgán Státní památková správa. Ta zahrnovala agendu Národní kulturní komise, Státní památkový ústav v Praze s pobočkou v Brně a Státní fotoměřický ústav. Tyto instituce byly pověřeny správou cca 150 již znárodněných objektů hradů, zámků a klášterů (včetně historických mobiliářů), přičemž
11
úkolem bylo zajistit nejen efektivní výkon státního vlastnictví, ale také reinstalaci a zpřístupnění cenných interiérů. Velkým přínosem českých památkářů do oblasti památkové péče byla ochrana celých urbanistických komplexů (na rozdíl od ochrany pouze jednotlivých památek). Od konce 40. let probíhají debaty o ochraně historických jader měst, přičemž bylo vytipováno 22 jader v rámci poválečného „plánu obnovy“. V roce 1952 pak došlo k vyhlášení vládou ČR 30 městských památkových rezervací. Tento statut památkových rezervací vznikl na základě usnesení vlády z července 1950. V něm byl zakotven postup na zajištění péče o opravu některých domů v historických jádrech měst ministerstvem školství, věd a umění. Pro městské památkové rezervace začaly být zpracovávány asanační plány a průzkumy nově k tomuto účelu založeným ateliérem R pražského Stavoprojektu, který se v roce 1954 proměnil ve Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů – tzv. SÚRPMO. Jeho práce byla jak rozsahem, tak i komplexností jedinečná v celé Evropě a dosáhla světové špičky. Bohužel ekonomická realita socialistického vlastnictví, neexistence tržního hospodářství, diktování firem socialistického stavebnictví, ale i nedostatek financí v centrálně řízené ekonomice nakonec vedly jen k proklamativní péči o městské památkové rezervace, které ve skutečnosti chátraly. Další změnu přinesl první ucelený zákon, upravující památkovou péči u nás. Byl schválen a vydán v roce 1958 – zákon o kulturních památkách č. 22/1958 Sb., vymezil památky velice široce. Vrcholným orgánem památkové péče bylo ministerstvo školství a kultury. Při tomto ministerstvu byl nově zřízen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody. Mezi výkonné orgány patřily krajské národní výbory, při nichž se od roku 1958 zřizovala krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách byl nahrazen až v roce 1987 dodnes platným zákonem o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., který byl mnohokrát novelizován. Ten mimo jiné silně zúžil pojem kulturní památka. Jelikož za kulturní památky se podle tohoto zákona považují pouze ty, které byly ministerstvem kultury za kulturní památky prohlášeny. Tím zákon přesně stanovil co je a není kulturní památkou. Tím pádem na řadu objektů, které sice vykazovaly památkovou hodnotu, ale nebyly zapsány, se památková ochrana přestala vztahovat a někdy to bohužel vedlo k jejich zániku či poškození. Kladnou stránkou nového zákona bylo zavedení nového pojmu plošné ochrany pomocí památkových zón. Tento rok dochází opět k projednávání novely památkového zákona. Návrh byl předložen Poslanecké sněmovně a Parlamentu ČR dne 28. 2. 2008 a byl schválen 12
k projednávání, které se konalo dne 12. 3. 2008. Změna by měla výrazně zvýšit sankce za porušení památkového zákona. 05.06.-06.06.2008 byl zveřejněn text pozměňovacích návrhů, zejména byl přidán nový paragraf "Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón". Tyto plány mohou podle novely vydávat krajské úřady po projednání s ministerstvem kultury. Bude v nich vyznačeno, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo zóně, nebo u jakých druhů prací na nich není třeba žádat stanovisko památkářů. Tento návrh je však kritizován, protože by se tak v případě jeho přijetí a převedení pravomoci státu na kraje snížila vážnost ochrany kulturních hodnot a výrazně by se omezil státem deklarovaný veřejný zájem na ochraně kulturního dědictví.
13
2.2 Způsoby ochrany kulturních památek V dnes platném zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči můžeme najít definici kulturní památky, jež do určité míry vychází z předchozího zákona č. 22/1958 Sb., ale ve svém důsledku ji silně zúžil. Za kulturní památky se tedy začaly považovat jen ty, které byly ministerstvem kultury za kulturní památky prohlášeny. Jako jednu z prvních definic, kdy se dostatečně rozvinula památková péče, definoval památky v roce 1926 Zdeněk Wirth, odborník přes památkovou péči a v té době předseda osvětového odboru Ministerstva školství a národní osvěty takto1: „Památka v dnešním slova smyslu – řečeno všeobecně – je význačný předmět připomínající nám minulost bez ohledu na to, zda dalekou či blízkou, zda minulost přírody či člověka, národa či jednotlivce a bez ohledu na to, je-li to produkt přírody nebo umělý výtvor ruky lidské. Památkou může tedy býti každá věc, movitá i nemovitá, stará i nová, neživá i živá, jenom má-li ráz význačného dokladu minulosti, vyvolává-li v nás vzpomínku na minulou událost, činnost přírodní nebo lidskou, prostředí přírodní nebo historické atd.“(3) Ochranu kulturních památek můžeme rozdělit na tzv. individuální ochranu a ochranu územní. Zvláštní skupinu pak tvoří kulturní památky, jež jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.
2.2.1
Národní kulturní památka
Individuální ochrana kulturních památek se zaměřuje na konkrétní movitou či nemovitou kulturní památku. Do této skupiny kulturních památek patří národní kulturní památky. Ty §4 zákona o státní památkové péči jsou definovány jako kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, které prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Také to jsou památky přesahující regionální význam a dokumentující nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace. Mají velký význam pro české národní povědomí nebo mezinárodní ohlas. Zjednodušeně lze říci, že národní kulturní památky jsou nejlepší z nejlepších. Také jejich ochrana je přísnější než u ostatních kulturních památek.
1
Herout, J. Jak poznávat kulturní památky. Praha : Mladá fronta, 1986, s. 290 an.
14
Nejčastěji bývají jako národní kulturní památky zapsány hrady, zámky, kostely, kláštery, nejstarší hradiště a mnohé další. První národní kulturní památky (celkem jich bylo 33) byly prohlášeny a zapsány do čestného seznamu v roce 1962. Dnes je celkem 230 objektů národními památkami v České republice. Kromě ochrany jednotlivých ohraničených památek existuje i způsob plošné neboli územní ochrany, jež se týká pouze nemovitých kulturních památek, resp. souborů nemovitých kulturních památek, tvořících tzv. památkově chráněná území. Tento pojem památkově chráněná území zahrnuje památkové rezervace, památkové zóny a specifická památkově chráněná území (ochranná pásma, území s archeologickými nálezy). Plošnou ochranou byla právně ukotvena možnost památkově usměrňovat stavební aktivity v těchto lokalitách tak, aby se ochrana nevztahovala jen na jednotlivé kulturní památky, ale aby byl účinně chráněn komplexní charakter prostředí.
2.2.2
Městské památkové rezervace
Prohlašování území za památkovou rezervaci se řídí §5 zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, podle něhož památkovou rezervací rozumíme území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých památek, případně archeologických nálezů. Vláda může svým nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci. Jde o území sídelního útvaru, jehož neopakovatelný charakter je neodmyslitelně určován právě urbanistickým souborem nemovitých kulturních památek (stavby, volná exteriérová sochařská díla), obvykle bez rušivých novodobých stavebních zásahů, které by znehodnocovaly urbanistické kvality a charakter prostředí. To znamená, že převážná většina staveb v rezervaci má zachováno své originální ztvárnění exteriéru, průčelí s drobnými architektonickými detaily (rozvrh a podoby oken, dveří), hmotu včetně tvaru střechy, prostorovou dispozici a obvykle také prvky a vnitřní prostorové řešení v co největší autenticitě. Proto prostředí a stavební fond rezervace vyžadují nejvyšší a nejnáročnější stupeň památkové ochrany v rozsahu vymezeného území. Smyslem památkové rezervace je ochrana území a všech jeho památkových hodnot, jejíž podmínky stanoví jednotlivá vládní nařízení pro zabezpečení ochrany takové rezervace. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti, které leží na území památkové rezervace, i když nejsou kulturními památkami. Památkové rezervace dělíme podle druhu na rezervace městské, vesnické a archeologické.
15
Na území našeho státu je registrováno 40 městských památkových rezervací, 61 vesnických a 10 archeologických. V jihočeském kraji jsou prohlášeny tyto městské památkové rezervace: •
České Budějovice
•
Český Krumlov
•
Jindřichův Hradec
•
Slavonice
•
Prachatice
•
Třeboň
•
Tábor Obrázek 1: Pohled na Staré město (zdroj:http://www.mstabor.cz)
2.2.3
Městské památkové zóny
Památková zóna je definována v §6 zákona o státní památkové péči. Jde o nižší stupeň územní ochrany kulturních památek, tak i území nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Památková zóna je území sídelního útvaru nebo jeho části, jehož neopakovatelný charakter je určován urbanistickým souborem tradičních staveb s daným podílem nemovitých kulturních památek. Smyslem památkové regulace je zajištění uchování charakteru sídla, ale i postupná náprava závadného stavu území (rekultivace územních ploch a památková rehabilitace vybraných staveb) a zajištění toho, aby se případná nová zástavba podřizovala charakteru prostředí a nezpůsobovala jeho narušení. Toto pravidlo je nutné prosazovat i u staveb, které nejsou samostatně chráněny jako kulturní památky a uvažuje se o jejich stavební úpravě nebo změně. Prohlášení památkových zón historického prostředí nebo část krajinného celku a stanovení podmínek jejich ochrany je v pravomoci Ministerstva kultury, které tak činí po projednání s příslušným krajským úřadem. „V České republice existují tři druhy památkových zón: městské, vesnické a krajinné2. Přičemž registrováno je 209 městských, 164 vesnických a 17 krajinných památkových zón“ (3).
2
Například na území Jihočeského kraje se nachází pět krajinných památkových zón – Novohradsko, Římovsko (obě okres České Budějovice), Libějovicko-Lomecko (okres Strakonice), Orlicko a ČimelickoRakovicko (obě okres Písek).
16
V samosprávném celku města Tábora můžeme navštívit tyto městské památkové zóny: Bechyně Vyhláška JčKNV ze dne 19. 11. 1990 Soběslav Vyhláška JčKNV ze dne 19. 11. 1990
2.2.4
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo (OP) vymezuje §17 zákona o státní památkové péči. Je to území kolem památkových rezervací, zón nebo jednotlivých nemovitých kulturních památek, které slouží k ochraně jejich určujících památkových hodnot. Smyslem ochranného pásma je regulace činností v jejich bezprostředním i širším okolí a zamezit, aby nevhodné novostavby nevznikaly v těsném sousedství chráněného území nebo nebránily optickému znešvaření pohledů (měřítko, dominantu území, panorama, dálkové pohledy apod.) na chráněné sídlo. Konkrétní podmínky památkové péče pro stavební režim na území OP jsou stanoveny při vymezení OP. Ochranné pásmo k ochraně nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí vymezí obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče. 2.2.4.1
Evidence kulturních památek
Součástí chráněného kulturního dědictví se stává takový lidský výtvor, jenž má trvalou kulturní hodnotu a u něhož se společnost rozhodla k jeho zachování jako jednoho ze zdrojů poznání minulosti a duchovního obohacení přítomnosti. Takovým výtvorem mohou být nejen umělecká díla a důležité písemnosti, ale i díla stavební a jejich soubory (historické části sídel), ostatní díla technická, řemeslné výrobky různých druhů, popřípadě jejich pozoruhodné pozůstatky. Kulturní dědictví (v širším významu tohoto pojmu) zahrnuje i vymezené části kulturní krajiny, v jejichž obvodu mohou být chráněny též jednotlivé historické objekty a archeologická naleziště. Podle současné právní úpravy, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, tvoří celkový památkový fond stanovená množina kulturních památek a jejich souborů, včetně kulturních památek evidovaných a zanesených v letech 1958-1987 do původních státních seznamů, a rozmanité typy památkově chráněných území. Evidenci veškerého památkového fondu upravuje §7 zákona o státní památkové péči. Kulturní památky se centrálně evidují v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, který vede a spravuje odborná organizace státní památkové péče – ústřední pracoviště Národního památkového ústavu. Ústřední seznam kulturních památek ČR je souborem základních údajů, které určují kulturní památku, památkovou rezervaci a 17
památkovou zónu. K efektivnímu provádění státní památkové péče a její evidenci napomáhá důsledné předávání aktuálních informací mezi Ústředním seznamem a Katastrem nemovitostí ČR 2.2.4.2
Názory historických měst na vztah památek a cestovního ruchu
Z evropských symposií o historicky zajímavých městech vyplývají vývojové názory na vztah památek a cestovního ruchu. „Páté evropské symposium o historických městech, Sevilla (Španělsko), 8.–10. května 1985: „Historická města varují před bezmyšlenkovitými a ziskuchtivými demolicemi nebo novou výstavbou a uznávají nepopiratelnou skutečnost, že prostředí s atraktivními historickými budovami přitahuje velký počet turistů, a tak zvyšuje ekonomický potenciál této oblasti. Je nezbytné zajistit fiskální a finanční podpory pro památkovou péči v evropských zemích a usnadnit nejlepší postupy památkové péče. Konference doporučuje bankám a dalším finančním institucím, aby uvažovaly o větších investicích do opětného využívání historických budov a podporovaly imaginativní projekty integrované památkové péče.“ Šesté evropské sympozium v Cambridge (Velká Británie), 20.-22.9.1989: „Historická města Evropy upozorňují, že turistický ruch je rozvíjející se odvětví průmyslu, a historická města přitahují turisty stále větším a často alarmujícím počtu, proto jsou třeba radikální opatření na regulaci dopravy (negativní dopady svého působení v historických městech). Je nezbytné zlepšit informační a průvodcovské služby pro návštěvníky, aby se mohli z návštěvy měst více těšit, více se dozvěděli, a tak se zvýšilo jejich respektování historické struktury měst. Města by měla zavádět programy mimosezónních návštěv a návštěv okolních regionů historických center. Konference vyzývá vlády států a mezinárodní agentury, aby akceptovaly společnou odpovědnost za evropské historické dědictví přidělením finančních prostředků těm místním správám, které je potřebují.“ Sedmé evropské symposium v Istanbulu (Turecko), 16.-18.9.1992: „Je třeba dosáhnout souladu mezi ekonomickým vývojem a péčí o historické dědictví a zajistit účast obyvatel u všech rozhodnutí, jež mají dopad na kulturní a historické dědictví. Zachování historického dědictví závisí na jeho smysluplném využívání. Při dané hustotě turistického ruchu v historických městech a čtvrtích je důležité, aby místní úřady měly pravomoc finančně přispívat z fondů navýšených o výnosy z turistického ruchu. Péče o poklady minulosti představuje investici do budoucnosti. Finanční prostředky jsou potřeba nejen pro obnovu tohoto dědictví, ale též pro jeho údržbu a správu. Nedílnou součástí všech větších programů rekonstrukce by měl být i marketing a prezentace úspěšných projektů.“ (27) 18
2.3 Programy na obnovu památek 2.3.1
Programy na úrovni České republiky
Jednu z důležitých otázek, kterou si pokládá nejen mnoho vlastníků kulturních památek, ale i měst a obcí je: Jak získat finanční prostředky na záchranu památek? Jednou ze základních a velmi důležitých možností jak získat finanční prostředky pro obnovu památkového fondu je využívání některého ze specializovaných dotačních programů Ministerstva kultury ČR. Havarijní program – z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení naléhavých oprav památek, především na odstranění havarijního stavu střech a staticky narušených nosných konstrukcí staveb; Program péče o vesnické památkové rezervace, zóny a krajinné památkové zóny – určen zejména na obnovu a zachování památek lidové architektury, jako jsou například zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka apod., nacházející se na území prohlášených vesnických památkových rezervací, zón a krajinných památkových zón; Program záchrany architektonického dědictví – programem je podporována obnova a zachování kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a obranné městské a pevnostní systémy; Program restaurování movitých kulturních památek – určen k obnově (restaurování) movitých kulturních památek a jejich souborů, zvláště takových, které jsou významnými díly výtvarných umění i uměleckořemeslnými pracemi. Patří sem například sochařská díla, oltáře, kostelní lavice nebo varhany; Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón – je určen pro opravy a obnovy kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech historických měst, prohlášených za památkové rezervace nebo památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být poskytovány jen tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a zároveň se finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky; Program obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností – tento program Ministerstva kultury je od roku 2008 novým dotačním programem. Podpora je stanovena na obnovu památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny a současně nejsou prohlášeny za národní kulturní památky. Tento nový program má za cíl dosáhnout tam, kde to dosud stejně účelným a efektivním způsobem neumožňovaly 19
jiné programy Ministerstva kultury ČR. Do této podporované skupiny lze zahrnout zejména drobnější kulturní památky nalézající se ve venkovském prostoru; Podpora pro památky UNESCO – účelem programu je podpora rozvoje památek zapsaných na Seznamu světového dědictví, které se nacházejí na území ČR. 2.3.1.1
Program regenerace městských památkových rezervací
a městských památkových zón Koncem roku 1989 byla centra našich historických měst značně chátrající, nedostatečná a zanedbaná technická infrastruktura, špatný stavební stav objektů, špatná kvalita bydlení, nevyhovující sociální skladba obyvatelstva, chybějící síť obchodů a služeb i narušené vlastnické vztahy. Bylo v nich však zachováno mnoho významných památek a mnoho historických budov. Naléhavým úkolem bylo tedy najít způsob, jak odstranit tento neutěšený stav a zajistit záchranu i péči o tato území. Díky Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, přesněji řečeno jeho tehdejším představitelům, kteří byli iniciátory Programu regenerace a naštěstí našli vstřícné přijetí jak u poslanců, tak u představitelů Ministerstva kultury (tehdejšímu Ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR - později pak aktivity převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR). Výsledkem jejich společného jednání byl vznik Programu, který vláda České republiky schválila dne 25. března 1992 svým usnesením č. 209 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. „Vláda tak vyjádřila projev vůle napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci, jejímž smyslem je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravení životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit“(1) V roce 2007 uplynulo od schválení usnesení vlády č. 209 patnáct let. Proto, již patnáct let také probíhá realizace Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky. Po patnáctileté existenci Programu regenerace, se již dají hodnotit jeho výsledky. Mezi jeho jedinečné výhody patří: Podmínky Programu regenerace zajišťují vícezdrojové financování. Zde bylo poprvé v historii užito této formy financování, kdy se na obnově památky podílí vlastník, stát i město. První dotace ze státního rozpočtu do Programu regenerace MPR a MPZ byly poskytnuty roku 1993. Z dalších výhod je to, že o využití prostředků na konkrétní objekty v daném místě rozhoduje místní zastupitelstvo za podmínek stanovených Ministerstvem kultury. Díky 20
tomu se dají do určité míry jistoty plánovat náročnější opravy v delším časovém horizontu na více let, po etapách. Stimulační finanční politika programu, která je založena na spoluúčasti majitelů, je momentem, kdy se obce i soukromí vlastníci mohou snáze rozhodnout investovat "část" celkového finančního objemu. Nadto ulehčuje komunálním rozpočtům a dává možnost investovat prostředky např. do infrastruktur, komunikací. Celý proces regenerace sídla tak postupuje rychleji. Nehledě na to, že mnohá města by vzhledem k možnostem svých rozpočtů a celkovým potřebám památek vůbec nedovolila rekonstrukce provádět. Jelikož je aktivita měst důležitá, dal Program regenerace podnět, a ocenit výsledky, jež můžeme vidět při jejich návštěvě. Výsledky Programu regenerace se promítají do každoročního hodnocení měst v soutěži o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace. Vítěz soutěže je pak veřejně vyhlášen v den předání ceny při slavnostním setkání, které se koná u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel 18. dubna. Za posledních sedm let byla oceněna tato města: Štemberk (2009), Jindřichův Hradec (2008), Polná (2007), Česká Kamenice (2006), Františkovy Lázně (2005), Spálené Poříčí (2004) a Prachatice (2003). Obecně lze říci, že právě díky Programu regenerace se viditelně zlepšil stav památkově chráněných území. Proto pokračování tohoto Programu regenerace (nebo i jiného s podobným efektem) je pro památky životně důležité.
21
Tabulka 1: Přehled objemu finančních prostředků po jednotlivých letech
Rok
Celkové náklady na Objem fin. prostředků ve Počet památek, na něž obnovu těchto památek státním rozpočtu v Kč byl Program použit v Kč
1993
80 mil.
136
*
1994
275 mil.
449
723 mil.
1995
300 mil.
570
773 mil.
1996
350 mil.
672
841 mil.
1997
350mil. (po restrikcích 292,5 mil.) 320 mil.
686
868 mil.
649
868 mil.
747
790 mil.
2000
320mil. (po restrikcích 302,4 mil.) 320 mil.
637
716 mil.
2001
300 mil.
748
780 mil.
2002
240 mil.
714
744 mil.
2003
175 mil.
627
621 mil.
2004
235 mil.
879
742 mil
2005
160 mil.
735
369 mil.
2006
160 mil.
742
417 mil.
2007
161,5 mil
712
444 mil
2008
145,7 mil
564
428 mil
3.817,1 mil. (po restrikcích)
10 146
10 124 mil.
1998 1999
Celkem
Zdroj: http://www.shscms.cz/
„Na rok 2009 je pro Program regenerace vyčleněna částka 150 mil. Kč. Z této částky se vyčleňuje 44,215 mil. Kč na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových rezervacích a 99,785 mil. Kč na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových zónách. Zbývající 6 mil. Kč tvoří základ rezervy, která může být společně s rezervou vzniklou s úsporami během roku použita např. na řešení nečekaných havárií a dokončení obnov kulturních památek v MPR a MPZ, příspěvky na obnovu kulturních památek v MPR nebo MPZ v souvislosti s udělením Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón podle usnesení vlády č. 209/1992 (1 mil. Kč celorepublikovému vítězi soutěže a 1,4 mil. krajským vítězům).“ (8) Město Tábor je od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ). 22
2.3.2
Programy na úrovni kraje
Kraje nabízejí také finanční pomoc, a to v podobě grantových programů určených konkrétním objektům na území kraje. Příkladem mohou být granty poskytované Jihočeským krajem. Ten nabízí tyto grantové programy: Grant Nemovité kulturní památky (je zaměřen na podporu zachování a obnovu nemovitých kulturních památek na území Jihočeského kraje s důrazem na zachování památkových objektů, jejich vhodné využívání a na veřejnou prezentaci kulturního dědictví. Dotace může činit maximálně 70 % celkových nákladů projektu, maximální výše dotace může být 500 000,- Kč); Grant Zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb (určen na podporu památkově chráněných staveb, které nejsou památkou, ale nacházejí se v plošně památkově chráněném území v Jihočeském kraji. Dotace může činit až 100 % prokázaného rozdílu, který vznikl použitím materiálů, technologií a řemeslných postupů odpovídajících stavebně historické hodnotě památkově chráněné stavby a době jejího vzniku, oproti ceně obnovy za použití běžných materiálů a technologií); Předprojektová příprava obnovy kulturních památek (zaměřen na podporu kvalitní předprojektové přípravy obnovy kulturních památek, jímž se rozumí provedení průzkumů v rozsahu potřebném pro posouzení stavu památky a posouzení její kulturně historické hodnoty, a to jako celku i v jednotlivých částech); Movité kulturní dědictví - program je zaměřen na zachování a kvalitní restaurátorskou obnovu předmětů movitého kulturního dědictví nalézající se na území kraje s důrazem na zachování jejich kulturně historické podstaty, vhodného umístění a využití. Obnova drobné sakrální architektury v krajině - program je zaměřen na zachování a obnovu drobné sakrální architektury za využití tradičních technologií nebo materiálů a s důrazem na zachování jejich památkové podstaty a vzhledu, bez ohledu na to, zda jsou památkově chráněny či nikoli. Výjimkou jsou objekty nacházejících se na soukromých oplocených pozemcích. „Grantem se v tomto případě rozumí finanční prostředky Jihočeského kraje, poskytnuté jako dotace fyzické nebo právnické osobě na úhradu části nákladů na realizaci projektu, jenž byl předložen na základě zadání, jež vypracoval a zveřejnil kraj, a která byla určeným způsobem vybrána. Účelem takových podpor je pečovat o všestranný rozvoj území a o uspokojení potřeb občanů Jihočeského kraje, a to z vlastních prostředků kraje“(3). O grantu se také mluví jako o "finančním příspěvku" nebo o "dotaci". 23
2.3.3
Programy na úrovni obce
Některé obce s rozšířenou působností také vypisují pro vlastníky památek nebo objektů v chráněných územích vlastní grantový program, nejčastěji však formou příspěvků. Město Tábor se na dotacích podílí ze svého rozpočtu 10% pro fyzické a právnické osoby a 20% pro církve. Město poskytuje příspěvky ze svého kulturního fondu a fondu cestovního ruchu vlastníkům nemovitostí, na tyto účely: Obnova domu v Městské památkové rezervaci Tábor – úvěr (poskytováno z účelového fondu na opravy budov v MPR Tábor schválený Zastupitelstvem města) Obnova domu v Městské památkové rezervaci Tábor – příspěvek (dům musí být zapsán v ústředním seznamu kulturních památek)
2.3.4
Fondy Evropské unie
Pomoc poskytovaná Evropskou unií různým regionům se nazývá Politika hospodářské a sociální soudržnosti – HSS (také se jí říká „strukturální“ a „regionální“ politika EU). Je projevem solidarity bohatších unijních regionů s chudšími. Je to stejná politika, kterou zastával hrdina Juraj Jánošík – bohatým bere a chudým dává. 2.3.4.1
Územní statistické členění
„ČR (i další země EU) je rozdělena do jednotek NUTS (z Nomenclature Unit of Territorial Statistic, česky Územní statistická jednotka). Tyto územní jednotky představují územní celky vytvořené pro Evropský statistický úřad kvůli porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU. Parametry pro vymezení jednotlivých úrovní NUTS jsou dány počtem obyvatel a rozlohou. Jednotky NUTS sahají od úrovně NUTS 0 až po NUTS V. Česká republika je na jednotlivé NUTS rozdělena takto: -
NUTS 0 a NUTS I je celá Česká republika,
-
NUTS II jsou regiony soudržnosti (územní jednotky bez vlastní správy uměle vytvořené pro potřeby nomenklatury NUTS, v ČR tzv. sdružené kraje). Každý region NUTS II v ČR má vlastní Regionální operační program (ROP),
-
NUTS III jsou kraje,
-
NUTS IV okresy,
-
NUTS V obce. Pro úroveň NUTS IV se používá také označení Místní administrativní jednotka (LAU 1), pro NUTS V označení LAU 2.“(23) 24
Tabulka 2: Finanční prostředky regionálních operačních programů
Regionální operační programy NUTS II 4. 659 031, 986 € Střední Čechy
559. 083, 839
Jihozápad
619. 651, 254
Severozápad
745. 911, 021
Jihovýchod
704. 44, 636
Severovýchod
656. 457, 606
Moravskoslezsko
716. 093, 217
Střední Morava
657. 389, 413
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika/
2.3.4.2
Strukturální fondy EU
Strukturální fondy (SF) napomáhají k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. Prostředky z těchto fondů jsou určené na pomoc méně rozvinutým nebo jinak znevýhodněným regionům, potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanosti. Existují dva strukturální fondy: Evropský
fond
(infrastrukturní)
pro
regionální
projekty,
jako
rozvoj je
(ERDF)
například
–
výstavba
podporuje silnic
a
investiční železnic,
vodohospodářské stavby, podpora podnikatelů, cestovní ruch, opravy kulturních památek, rozvoj elektronické veřejné správy apod. Evropský sociální fond (ESF) – podporuje neinvestiční (neinfrastrukturální) projekty, jako je například rekvalifikace nezaměstnaných, pomoc pro osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a jiné znevýhodněné skupiny obyvatel, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků apod. Fond soudržnosti (FS) nepatří mezi strukturální fondy. Je určen na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Z tohoto fondu jsou podporovány investiční projekty, ale jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice, silnice I. třídy, železnice, vodní a letecká doprava) a také ochranu životního prostředí. Další fondy: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský zemědělský garanční fond (EAGGF) Evropský rybářský fond (EFF) Komunitární programy 25
Fond solidarity (EUSF) 2.3.4.3
Obnova památek z programovacího období 2004-2006
Společný regionální operační program byl největší program v období 2004-2006 spolufinancovaný z fondů Evropské Unie. Byl široce zaměřen na podporu podnikání, budování infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů a cestovního ruchu. „Na obnovu památek bylo možno podat žádost v sedmi regionech soudržnosti (kromě NUTS II Praha) v rámci: Opatření 2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst - se zaměřil na podporu komplexních a integrovaných investičních projektů vybraných měst, zkvalitňujících jejich celkové životní prostředí a životní podmínky obyvatel. Projekty jsou soustředěny na regeneraci a revitalizaci upadajících jader měst, či postižených území měst spojených např. s útlumem hospodářských nebo společenských aktivit; V opatření bylo realizováno několik velkých projektů, z nichž z Jihočeského kraje byly uskutečněny tyto: Tabulka 3: Úspěšné projekty financované z EU v Jihočeském kraji
Kraj
Jihočeský
Projekt
Rozpočet projektu
Příspěvek EU
Regenerace historického jádra města Tábora
83 279 081,82
38 344 342,00
Regenerace historického jádra města Písek na břehu řeky Otavy mezi kamenným mostem a Putimskou branou
204 192 344,00
124 855 335,00
Zdroj: http://www.shscms.cz/seminar
Regenerace historického jádra města Tábor: Hlavním záměrem tohoto projektu bylo zkvalitnění estetického vzhledu historického jádra, navazující oblasti a přístupu k samotnému jádru. Součástí projektu byla také veřejná zeleň, která doplnila architekturu a celkový vzhled lokality díky svým estetickým hodnotám“. (9)
26
DETAILY PROJEKTU: „Žadatel: Město Tábor Náklady
projektu:
Celkové
náklady
projektu činí 82 376 600 korun. Způsob financování: - rozpočet města 10.742.000 Kč (19%) - strukturální fondy (SROP, program 2, opatření 2.3) 38.344.000 Kč (69%)
Obrázek 2: Třída 9. května
- státní rozpočet (dotace MMR) 6.391.000 Kč 12% Realizace projektu proběhla od listopadu 2004 do srpna 2007“ (14) Opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch – šlo o projekty týkající se kongresového, lázeňského, kulturního cestovního ruchu a ekoturismu, vybudování celostátního informačního systému cestovního ruchu, revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví, rozvoj kapacit podniků, působících v odvětví cestovního ruchu (posílení ubytovacích kapacit a doplňkové infrastruktury), výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace, obnova a rozvoj turistických stezek, infrastruktury rekreační plavby, cyklostezek a cyklotras včetně doplňkových zařízení. Mezi další úspěšně realizované projekty, patří například: -
Oživení Chmelařského muzea v Žatci za účelem zvýšení cestovního ruchu
-
Znojemsko - překrásný kraj vinic, vína, přírodních a kulturních památek
-
Obnova a využití zámku Zbiroh
-
Rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli 2.3.4.4
Současné programovací období 2007-2013
V současném sedmiletém programovém období 2007-2013 je v České republice využíváno 24 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské sociální soudržnosti: Cíl Konvergence: podpora regionů s HDP nižším než 75 % průměru EU: nejchudším regionem EU je Rumunsko, u nás Střední Morava a Severozápad. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 mld. €. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: sem patří členské země a regiony EU, jejichž hrubý národní důchod je vyšší než 75 % průměru EU. Mezi nejbohatšími to je např. Praha, Paříž a Helsinky. Pro tento cíl České republice připadá 0,42 mld. €. 27
Evropská územní spolupráce: jde o podporu harmonického a vyváženého rozvoje území Unie. Na tento cíl připadá v České republice 0,39 mld. €. Jako příklad je nutno uvést programy, které se týkají Jihočeského kraje. Ten spolu s Plzeňským krajem tvoří region soudržnosti Jihozápad, který tvoří Regionální operační program NUTS II Jihozápad. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program NUTS II Jihozápad (ROP JZ) je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 619,65 mil. € (cca 17,47 mld. Kč), což činí přibližně 2,32 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 109,35 mil. €. „Z programů Evropské Unie pro NUTS 2 Jihozápad patří: Priorita 1: Dostupnost center Opatření 1.1 : Modernizace regionální silniční sítě Opatření 1.2: Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu Opatření 1.3: Modernizace vozového parku veřejné dopravy Opatření 1.4: Rozvoj regionálních letišť Opatření 1.5: Rozvoj místních komunikací Priorita 2: Stabilizace a rozvoj měst a obcí Opatření 2.1 : Integrované projekty rozvojových center Opatření 2.2: Revitalizace částí měst a obcí Opatření 2.3: Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství Opatření 2.4: Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci Opatření 2.5: Rozvoj zdravotnické péče Priorita 3: Rozvoj cestovního ruchu Opatření 3.1 : Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Opatření 3.2: Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Opatření 3.3: Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu“(11) 28
2.3.5
Finanční mechanismy EHP/Norsko
Vstupem do Evropské Unie v roce 2004 získala Česká republika možnost přístupu k čerpání
prostředků
z
Finančních
mechanismů
Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního
mechanismu.
Prostředky
Finančního
mechanismu EHP jsou poskytovány státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Norské království k tomu dále přispívá vlastním finančním mechanismem.
Obrázek 3: Logo EHP/Norsko Zdroj: http://images.google.cz/
Vyplývá to z usnesení vlády České republiky č. 1011 z 13. října 2003, kdy byla podepsána Dohoda o účasti České republiky v Evropském hospodářském prostoru (EHP). V rámci této dohody byl zaveden i nový finanční mechanismus, jehož prostřednictvím budou státy ESVO (Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví a Norské království) v letech 2004-2009 přispívat zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Norsko bude navíc přispívat i pomocí bilaterálního tzv. zvláštního norského finančního nástroje (Norsk finansieringsordning). Na základě obou finančních mechanismů se výše uvedené státy zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj. Z priorit programu je hned první věnován oblasti obnově památek v těchto oblastech: „Priorita 1:Uchovávání evropského kulturního dědictví Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví Obnova historických městských území a historických území v regionech Obnova historického a kulturního dědictví v regionech Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfield)“ (12) Spolufinancování v rámci Finančního mechanismu EHP/Norska využívá Jihočeský kraj pod názvem programu CZ0043 – Rozvoj Jihočeského kraje v oblasti školství, kulturního a historického dědictví a podpora programů pro děti se specifickými problémy.
29
Tento program má celkem 3 opatření, z nichž jeden se týká památek: Obnova historického a kulturního dědictví v regionech – na toto opatření je určeno 25% peněžních prostředků „Na financování akcí pro město Tábor se pro rok 2008 Norské fondy podíleli 72,5 %, Jihočeský kraj přispěl 12,5%. Norské fondy tak na investice ve výši 1,466 mil. Kč přispěli částkou 1,041 mil. Kč., 184 tisíc Kč přidal Jihočeský kraj a 241 tisíc Kč dofinancovalo město“(17). Do 5. srpna 2008 schválil Výbor finančních mechanismů EHP a Norské ministerstvo zahraničních věcí celkem 37 projektů z České republiky, které patří do 2. výzvy předkládání projektů. V této výzvě byl z těchto fondů úspěšně podpořen i projekt na obnovu objektu nacházejícího se v památkové rezervaci Tábor: Obnova krovů a střechy Děkanského kostela Proměnění Páně v Táboře - cílem tohoto projektu bylo obnovit krov a střechu kostela, jenž je umístěn v samotném centru města. Kostel má významnou historickou, kulturní a společenskou hodnotu a tvoří dominantu města a širokého okolí. Příjemcem grantu je Římskokatolická farnost Tábor. Grant poskytnut ve výši 236 368 eur. Další menší stavbou, která byla spolufinancována tzv. Norskými fondy, je obnova kapličky U Dobré vody v Klokotech.
30
3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 3.1 Charakteristika památkové rezervace Tábor „Nemusíme vyloučit umělecké krásy ze stavby měst a zříkat se všeho dobrého, čeho bylo v minulosti dosaženo. Není pravda, že nás k tomu nutí současná dopravní situace ani, že to vyžadují hygienické požadavky. Je to pouze bezmyšlenkovitost, pohodlnost a nedostatek dobré vůle, které odsuzují nás, současné obyvatele měst, snášet doživotně beztvárnost činžáků a ducha ubíjející pohled na věčně stejné bloky a uliční fronty. Laskavá síla zvyku zajisté postupně otupí naše smysly, avšak po návratu z Benátek nebo Florencie na nás veškerá fádnost znovu bolestně zapůsobí. Je zřejmě hlavní příčinou toho, že šťastní obyvatelé nádherně umělecky ztvárněných měst necítí potřebu je opouštět, zatímco my každoročně alespoň na týden prcháme do přírody, abychom opět mohli po celý dlouhý rok snášet město."
3.1.1
Camillo Sitte, 1889 (13)
Právní úprava na území Městské památkové rezervace
Uznání města Tábora z pohledu kulturně-historického bylo v roce 1961, kdy bylo historické jádro města Tábora prohlášeno výnosem MŠK ČSR čj. 36.568/61 – V/2 ze dne 31. srpna městskou památkovou rezervací (zkratka MPR). Tímto dokumentem byla vymezena hranice Městské památkové rezervace Tábor a provedena klasifikace objektů z hlediska památkové péče. Přibližně z 350 budov evidovaných pod číslem popisným na území MPR Tábor bylo do Státního seznamu kulturních památek zapsáno asi 140 domů, což je asi 40 % z celkového domovního fondu městské památkové rezervace. V roce 1962 bylo historické jádro Starého města Tábora vyhlášeno národní kulturní památkou (zkratka NKP) usnesením vlády ČSR č. 251/1962 Sb. ze dne 30. března 1962, což bylo v té době jako jediné město v ČSSR. 20. května 1970 bylo ONV v Táboře vyhlášeno ochranné pásmo národní kulturní památky a městské památkové rezervace, která zahrnuje údolí Lužnice, Tismenický potok, Klokoty, okolí nádrže Jordán, celé Čelkovice a Nové Město Tábor. Další změnou v souvislosti s politickými změnami v našem státě bylo zrušení národní kulturní památky historického jádra města Tábor jako plošné lokality. Toto zrušení bylo provedeno nařízením vlády ČR č. 404/1992 Sb. ze dne 29. června 1992 o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky s účinností k 14. srpnu 1992. Se současným vymezením konkrétních objektů, které zůstaly národními kulturními
31
památkami jako objekty samostatné, zůstává historické jádro Starého města Tábora zachováno jako městská památková rezervace. Hlavním smyslem zrušení NKP Tábor jako celku, bylo umožnění vydávání jednotlivých nemovitých objektů soukromým osobám v restituci, protože národní kulturní památka mohla být podle platných předpisů pouze ve vlastnictví státu. Teprve zrušením tohoto omezení mohly být nemovité kulturní památky vydány původním vlastníkům nebo jejich zákonným nástupcům. Posledním dokumentem týkající se památkové péče bylo nařízení vlády ČR č. 171/1998 Sb. ze dne 3. června 1998 o vymezení některých národních kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů, který upravuje text pojednávající o umístění a bližším vymezení zbývajících objektů národních kulturních památek v uvedeném nařízení vlády. Ke změně rozsahu ochranného pásma na základě žádosti Městského úřadu v Táboře o vyjádření příslušným památkovým institutem byla sice sdělena možnost zamýšlené úpravy stávajícího rozsahu, avšak další jednání ohledně tohoto úkonu nebyly do této doby provedeny. Dotaz byl směřován na místně příslušný Památkový ústav v Českých Budějovicích, který odpověděl takto: „Odpověď pod čj. 2246/1997 ze dne 8. dubna 1997 hovořila o nutnosti zachování ochranného pásma městské památkové rezervace a ochranného režimu dosavadní památkové péče dle stávajících platných norem a předpisů na tomto území, avšak je možnost uvažovat o zmenšení jeho rozsahu a to zejména na východní straně městské památkové rezervace v okolí vlakového nádraží“. (19) Cílem dokumentů bylo zabezpečit historickému jádru města Tábor jako urbanistickému celku zvýšenou památkovou ochranu, zajistit odbornou památkovou péči, konzervaci a obnovu vybraných objektů, které sice nejsou kulturními památkami vedenými v Seznamu nemovitých kulturních památek, ale v rámci městské památkové rezervace a jejího ochranného pásma a dříve i národní kulturní památky jako plošné lokality, avšak tvoří nedílný urbanistický památkově chráněný celek Městské památkové rezervace Tábor.
32
3.1.2
Vymezení daného území
Hranice území historického jádra města je vedena od přepadu z údolní nádrže Jordán pod tř. Československé armády - Bezručovou ulicí - Jordánskou ulicí mezi č.p. 381 a 382, kolem č.p. 946 až k č.p. 1111 - podél Tismenického potoka - Lipovou alejí kolem areálu bývalého kláštera v Klokotech - Starou cestou od klokotského kláštera až k mostku přes Tismenický potok u č.p. 1707 - k č.p. 394 Na parkánech - Korandovou ulicí - jihozápadní hranicí Parku pod Kotnovem - Bechyňskou ulicí - Lužnickou ulicí - Čelkovickou ulicí nám. F. Křižíka - tř. Československé armády pod č.p. 860 - po východní, severní, západní hranici údolní nádrže Jordán k přepadu do Tismenického potoka pod ulicí Československé armády a celou údolní nádrž Jordán, která byla rozhodnutím MK ČR čj. 9442/91 z 30.6.1992 prohlášena za nemovitou kulturní památku (rejstříkové číslo 6104). Těžiště území tvoří památkově chráněné území MPR a přilehlé okolí, které tvoří ochranné pásmo MPR. Mezi nejvýznamnější lokality tohoto pásma patří Park pod Kotnovem, údolní nádrž Jordán a areál kláštera v Klokotech s Křížovou cestou, rozšířeny o okolí s logickou urbanistickou, funkční a prostorovou vazbou na území MPR. „Do označení „okolí“ se zahrnuje: •
prostor mezi Tismenickým potokem a Bezručovou ulicí (Šilhanova louka) a prostor mezi jihozápadní hranicí MPR a Tismenickým potokem (Ctiborova louka), které tvoří podnož historického jádra.
•
trojúhelníkový prostor vymezený Tismenickým potokem, Lipovou alejí a Starou cestou, zakončený dominantou bývalého kláštera v Klokotech s bezprostřední prostorovou vazbou na terénní utváření Starého města.
•
severní a východní část urbanistického obvodu 01 Staré město mezi hranicí urbanistického obvodu 01 Staré město a hranicí MPR z roku 1987“ (20) Mezi objekty, zařazené do seznamu objektů historické zóny patří 2 domy, přiléhající
k městskému opevnění z vnější strany – č.p. 187, 441 Hačaperk, dále 3 mlýny – č.p. 387 a 1707 Ctiborův, č.p. 383 a 384 Housův a č.p. 377 a 378 Neumanův, zvaný též Pod ptákem s bývalými jatkami, dále Holečkovy sady (1832 založeny Sady, 1926 přejmenovány na Holečkovy sady) a bývalá Adámkovská zahrada, zahrada mezi Růžovou ulicí a ulicí U jordánského potoka.
33
Obrázek 4: Mapa současného stavu historického jádra města Tábora s hranicemi historické zóny vyznačena tečkovaně, památkové rezervace platné do roku 1987- hranice vyznačena čárkovaně a urbanistického obvodu Staré město - vyznačeno plnou čarou
( zdroj: www.promeny.tabor.cz)
34
3.1.3
Základní období proměn historické části města
Období 1420 - 1849
Nebylo předmětem badatelského zkoumání. Roku 1492 došlo ke zřízení údolní nádrže Jordán. Stavební proměny po velkých požárech hlavně v 16. století, přeložení trasy císařské silnice, která původně míjela Tábor, změny pro stavbu kláštera s kostelem v 17. století, ale i rozsáhlá devastace podstatné části městského opevnění. Období 1850 - 1910
Proběhly v historické zóně zásadní urbanistické změny. Zpracován nový regulační plán, situačně změněn vjezd do jádra města, pokračovala devastace městského opevnění, zbourána Pražská brána, osud hradebních zdí souvisel se stavbami domů realizovaných na nich nebo v jejich blízkosti. Zásadní rekonstrukcí prošel areál hradu Kotnov při rozšíření pivovaru. Mnohé domy nastavovány o další podlaží, rozšiřovány o mnohá přídomčí nebo i bořeny a na jejich místě vznikaly nové domy. Také realizovány záměry pro zlepšení sociálních a hygienických podmínek sídla, jako je budování stok pro odvádění splašků, zásobování vodou, začalo se s elektrickými rozvody pro průmyslovou i bytovou potřebu. Provedeno první telefonní spojení mezí č.p. 114 v Klokotské ul. a Housovým mlýnem na Tismenickém potoce (1886). Období 1911 - 1949
Po roce 1910 lze mluvit jako o době stavebního útlumu a stagnace. Ovlivnili to obě světové války a následně i politické změny roku 1948. Na historickém jádru se velkou měrou projevilo znárodnění, které mimo jiné zrušilo právovárečné právo, jež patřilo většině domů v historickém jádru. Období 1950 - 1968
Neprobíhá nijak zvlášť intenzivní stavební činnost, jde ale o mimořádné úsilí památkové ochrany významného urbanistického celku. V roce 1966 dokončen podrobný územní plán asanace a rekonstrukce historického jádra (tzv. asanační plán), který byl o rok později schválen. Současně byl předložen návrh na přebudování celé technické infrastruktury. V závěru tohoto období se realizovala organizační opatření pro zahájení komplexní obnovy historického jádra města Tábora a pro založení samostatné organizace pro výkon inženýrských služeb pro regeneraci. Se stavebními pracemi záchrany architektonického jádra – Městské památkové rezervace Tábor – se začalo 15. 11. 1968. 35
Období 1969 – (1983) – 1989
Je odlišné od těch předchozích. Nejprve prováděny stavební práce záchrany ohrožených domů, hlavně statické zajištění podzemí, pak komplexní regenerace podle přesných programových pravidel obsažených v koncepcích. Jako výraz starostlivosti státu o památkovou péči byl KNV v Českých Budějovicích v roce 1962 zřízen specializovaný podnik na opravy kulturních památek – Jihočeský podnik pro údržbu památek Tábor a MěNV v Táboře byla v roce 1969 zřízena městská organizace Táborprojekt (organizačně samostatný podnik s oprávněním pro inženýrské služby), přejmenovaná na Inženýrskou organizaci města Tábora v roce 1976. Dlouholetým ředitelem organizace byl Ing.arch. Otakar Jankovec (1923), který zajistil městu množství cenných projekčně stavebních materiálů a sám je autorem prvních Programů regenerace MPR Tábor. Tato organizace byla zrušena 31. 12. 1990, likvidační práce ukončeny 30. 06. 1991. Kolokviem v roce 1969 byla vyhotovena první koncepce regenerace MPR a stanoveno, že práce na celkové regeneraci budou rozděleny do tematických celků – sanace podzemí, oprava hradebních a opěrných zdí, rekonstrukce komunikací a inženýrských sítí, opravy a rekonstrukce domů, demolice, sadové a krajinné úpravy, restaurátorské práce, propagační a publikační činnost. Další koncepce byla zpracována v roce 1976 jako Program regenerace MPR Tábor. V souvislosti se stavebními pracemi obnovy se uskutečňovala i podrobná pasportizace, která zahrnovala seznamy objektů, stavebně-historické i geologické průzkumy, stavebně -technické a statické posudky a studie, součástí pasportizace je bohatá fotografická a diapozitivní dokumentace. V roce 1987 byla provedena aktualizace prohlášení historického jádra za městskou památkovou rezervaci a změněna její hranice. 3.1.3.1
Proměny Městské památkové rezervace od roku 1990 - 1999
Období 1990 – 1991
Převládala
aktivita
a
iniciativa
soukromých vlastníků na modernizaci bytového fondu. Souviselo to s přechodem na vytápění elektrickou energií. Vrácení života
do
krámečků
původních
prostor
v patrech
objektů,
starých
projevům podnikatelské činorodosti.
díky Obrázek 5: Jižní strana Žižkova náměstí
36
Investice vynaloženy na plynofikaci Palacké a Pražské ulice, která znamenala přívod plynu jako topného média do centra historického jádra. Období roku 1992
Je považováno za přechodné období mezi stavební aktivitou ve stávající soukromé držbě související s modernizací bytového fondu a výrazně odlišnou stavební činností v restituovaných objektech po zrušení národní kulturní památky historického jádra Starého města Tábora jako plošné lokality. Zřizují se nové nebo se rekonstruují či rozšiřují stávající nebytové prostory bývalých státních prodejen pro současnou podnikatelskou činnost v přízemních prostorách objektů na hlavních třídách (hlavně Palacká a Pražská ulice). Z objektů v majetku Města Tábora to byla rekonstrukce objektu Vodárenské věže pro kulturní využití občany jako nový výstavní prostor. Období 1993 – 1994
Dochází k velkému nárůstu stavební, rekonstrukční a restaurátorské činnosti na navrácených objektech, které často ve státním vlastnictví byly delší dobu neobydleny a neužívány, a tím dostatečně obhospodařovány z hlediska stavební údržby a uchovávání památkové hodnoty a historického bohatství. Souviselo to se změnou vlastnických vztahů a to ve prospěch soukromého sektoru oproti státní držbě, zejména v důsledku vydání značného množství objektů původním majitelům nebo jiným restituujícím osobám. Období má také charakter všeobecné ekonomické expanze ekonomiky společnosti, což se pozitivně odráží i v investorské a stavební činnosti na území MPR Tábor. Nově koncipovaná státní správa a samospráva, dala vznik samostatným odborům Městského úřadu v Táboře ještě více vzrůstala i aktivita Města. Vidět to bylo s realizací specifických projektů odbory životního prostředí a dopravy v podobě úprav a rekonstrukcí sadů, komunikací a veřejných prostranství. Zkvalitňovala se i odborná koncepční činnost Města v podobě práce nového institutu, útvaru architekta města Tábora. Významnou stavbou infrastruktury byla plynofikace Žižkova náměstí a páteřních ulic Starého města Tábora. Bylo provedeno i veřejné osvětlení Palacké ulice včetně nové zádlažby povrchu komunikace a rekonstrukce městských vodních nádrží, kašny na náměstí Mikoláše z Husi a rekonstrukce části Holečkových sadů. Do této doby spadá i výstavba rozsáhlého víceúčelového objektu novostavby původně minipivovaru na Špitálském náměstí, později využívaný jako objekt se „Švejkovou hospodou“.
37
Archeologické průzkumy byly prováděny v souvislosti s projektovými přípravami nebo v počátcích
začínající
rekonstrukce,
vzácné
nebyly ani
případy zcela nových
nepředpokládaných nálezů až v průběhu samotných rekonstrukčních prací v objektech i na volném prostranství. Patří sem například historicky velmi hodnotné archeologické nálezy v prostoru před galerií „Bastion“ v čp. 236 v Pražské ulici a nálezy v objektu č.p. 220, rovněž v Pražské ulici. S rychlou a mnohdy neodbornou činností soukromých stavebníků, často bez zachování řádného přípravného a povolovacího správního postupu za dozoru a ve spolupráci s orgány státní památkové péče a stavebního úřadu, se začaly vyskytovat nepovolené stavby nebo případy nedodržování podmínek orgánů státní památkové péče a stavebního úřadu, a tím v několika případech došlo k nevratným škodám a ztrátám na našem společném historickém bohatství. Proto bylo potřeba zvýšit důraz na práci orgánů činných v povolovacích řízeních investorských aktivit v podobě důslednějšího provádění kontrol povolených staveb, výskytu a včasné podchycení staveb nepovolených v rámci výkonu státního stavebního dohledu. Hlavně se to týkalo sklepních prostor, které byly stavebně uzavřeny, bylo zde zrušeno přímé odvětrání zdiva a nevhodně nahrazeny původní hliněné dusané podlahy a tím bylo podpořeno vlhnutí zdiva a vznik podmínek pro bujení a šíření plísní, čímž docházelo k průběžným hygienickým problémům a postupnému znehodnocování prostor i celého památkového objektu. Potřebné bylo klást i velký důraz na vhodnost a přehodnocení neuváženého použití některých moderních materiálů a technologií, které ne vždy se projevily jako funkční či dokonce neslučitelné k stávajícím původním konstrukcím a použitému původnímu stavebnímu materiálu historických památkových budov. Také se objevily případy nedokončených rekonstrukcí a následného provizorního zakonzervování objektu jako tomu bylo například u objektu č.p. 20 na Žižkově náměstí - v roce 2005 byla dokončena celková rekonstrukce (dnes hotel, restaurace). Období 1995 – 1999
Vyznačuje se zklidněním „boomu“ okamžitých porestitučních investičních aktivit. V největší míře zůstává koordinovaná investorská činnost odborů Městského úřadu a Města Tábora v souladu se zpracovaným Programem regenerace Městské památkové rezervace Tábor. V důsledku postupující systematické rekonstrukce a doplňování nové infrastruktury a veřejných prostor doplňkovými technickými prvky a plošném řešení 38
vnitřních komunikací Starého města Tábor se u soukromého sektoru investorské aktivity přetransformovávají na napojení se na nové inženýrské sítě a modernizaci bytového fondu. Město přišlo s nápadem a snahou o oživení návštěvnosti a zpestření nabídky denního, ale i nočního života Starého města Tábor. Patří sem pravidelná několikadenní Táborská setkání laděná v historickém pojetí ke geniu loci historického jádra. Jsou každoročně zajímavou a hojně navštěvovanou mezinárodní kulturní akcí. Součástí této aktivity jsou i sezónní letní, vánoční jarmarky a trhy obohacené kulturními programy.
3.2 Vybrané památkově významné objekty Stará radnice – č. p. 1 (NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA)
Táborská
radnice
se
řadí
k
nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Byla prohlášena za NKP Nařízením vlády ČR č. 171/1998 Sb. z 3. 5. 1998. Radnice vždy symbolizovala vážnost města, jeho prestiž a postavení vůči ostatním městům. Bylo tedy otázkou cti, aby si Táborští nechali na stavbě své radnice řádně záležet.
Obrázek 6: Táborská radnice (zdroj: www. hrady.cz)
Doba vzniku je v rozmezí 1440–1516. Za stavitele je označován mistr Staněk z Menšího Města Pražského. V letech 1515–1516 byla dokončena stavební úpravou, při níž Wendel Roskopf vestavěl velkou síň, tzv. palác. Radniční sál představuje po Vladislavském sále na Pražském hradě druhý největší necírkevní interiér v Čechách. Roku 1679 pracoval na úpravách radnice pražský barokní stavitel Antonio de Alfieri, v roce 1839 získalo průčelí empírovou podobu. Z roku 1878 pocházejí úpravy od arch. Josefa Niklase, který dal radnici pseudogotickou podobu, a byla zvýšena věž, na niž se přenesly hodiny ze středního štítu. Dosud je využívána Husitským muzeem pro účely expozice Husité a je turisticky nejnavštěvovanějším objektem v Táboře.
39
Hrad Kotnov a Bechyňská brána – č.p. 127, 130, 132 (NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA)
Nejstarší
dochovaná
architektonická
památka byla také Nařízením vlády ČR č. 171/1998 Sb. z 3. 5. 1998 prohlášena za NKP. Nejstarší písemná zmínka spadá asi do roku 1370. Hrad se údajně pyšnil čtyřmi okrouhlými a jednou čtverhrannou věží. Obrázek 7: Kotnov (zdroj: http://blog.idnes.cz/blog/)
Jeho opevnění bylo navíc zesíleno příkopy a parkánovou hradbou. Při povýšení Tábora na královské město (16. 10. 1436) byl hrad v držení táborské obce. V roce 1532 podlehla většina města současně s hradem požáru. Koncem 16. století se obec rozhodla využít prostory hradu k vaření bílých piv. V září roku 1686 opět vyhořel. Hlavní změny přišly s převzetím pivovaru várečným měšťanstvem roku 1863, kdy byly postaveny ležácké sklepy pod západním traktem hradu. K hradní věži přiléhá jediná dosud stojící městská brána, zvaná Bechyňská. Ta se na rozdíl od věže dočkala lepšího zacházení a dochovala se téměř v původním stavu z doby po roce 1420. Na konci 19. století byla pod vedením architekta Josefa Mockera upravena ve stylu architektury vrcholné gotiky. Dnes je v části brány umístěna stálá expozice Husitského muzea s názvem Život a práce středověké společnosti. Dům č.p. 13 a č.p. 12
Vchod do Žižkova náměstí z Pražské ulice střeží dva rohové objekty, jejichž výstavbu ovlivnil stejný umělecký sloh. Dům s výrazně červenou fasádou, č.p. 13, má gotické základy i půdorys. Mohutné štíty raně barokní formy má z roku 1703. Přáním majitelů je využití domu citlivě k historii a tradici objektu. Mezi okny hlavního
průčelí
je
vyhlouben
výklenek
obsahující sošku sv. Panny Marie. Nad dvojicí středních oken je latinský nápis pocházející z barokní úpravy průčelí:
Obrázek 8: dům č.p. 13, Pražská ulice
40
„Aedilus hisce procul fur ignis et avidus absit at que bonitas que Dei benedictio que adsit!“ („Ať je od tohoto domu daleko vzdálen zloděj, oheň a závist, ať je mu blízké zdraví s úspěchem a božím požehnáním!“). „V roce 1999 byla provedena výměna krytiny, klempířské konstrukce střešního pláště a kompletně nový fasádní plášť domu. Při rekonstrukci fasádního pláště byly zrestaurovány figurální plastiky na fasádě“ (15) Při vyústění Pražské ulice do náměstí spatříme dům č.p. 12. Zřejmě vznikl již na sklonku středověku.
Obrázek 9: dům č.p. 12, Pražská ulice
Dům je pozdně gotického původu, přestavěn na počátku 19. století. Při bourání se tehdy poznalo, že se zde nacházela roubená světnice. Kolem roku 1801 jej však jeho majitelé nechali opatřit průčelím ve stylu, který napodobuje unikátní sloh lidového "venkovského" baroka. Stárkův dům – č.p. 157
Je další skvostnou ukázkou renesanční měšťanské architektury, která patří mezi krásné domy v historickém jádru města. První zmínka o majiteli je spojena s rokem 1526, kdy tehdy vlastnil dům bohatý měšťan Mikuláš Slanař. Zámožný měšťan a člen
Táborské
delegace
Ferdinanda I.
k volbě Obrázek 10: Stárkův dům, Pražská ulice
Kolem roku 1570 se již dům nalézal ve vlastnictví urozené rodiny Hrošků z Trkova. Jelikož tyto noví majitelé patřili mezi nižší šlechtu, nechali pořídit bohatou výzdobu fasád s využitím figurálních a ornamentálních sgrafit podle vzorů italských umělců malířem Novákem z Prahy a stavitelem Ješem z Tábora, jak hlásá nápis na domě (dnes již zašlý): „Ruka mne praotců zdobila, - mráz, oheň, voda mi škodila, - nyní pak vnuků vděčností – nabývám staré tvářnosti, - račiž mi Pán Bůh dáti dlouhého trvání - i všem pod mým krovem dnů šťastných dočkání“. (22)
41
Obrázek 11: Pěší ozbrojenci a jezdci na Stárkově domě (zdroj: http://khv.upce.cz/)
3.2.1.1
Údolní nádrž Jordán
Doprava vody do historického centra města byla již od středověku velice obtížná. Dokonce i Jan Ámos Komenský uvádí ve své Moudrosti starých Čechů úsloví „Nedovedeš vody na Tábor“. S nápadem jak zásobit město vodou přišli Táborští na přelomu 15. a 16. století. Roku 1492 byl přehrazen Tismenický potok splavem v jihozápadním rohu nádrže. Od roku 1508 byla vedena voda do tzv. vodárenských mlýnů a odtud se přečerpávala do vodárenské věže pro rozvod vody do kašen, rozmístěných po historickém jádru. Název „Jordán“ se užívá až od roku 1533, předtím byl nazýván „velkým rybníkem“. Roku 1753 byla na Jordánskou hráz přeložena císařská silnice Praha – Vídeň. Nádrž Jordán přešla zpět do vlastnictví Města Tábora až v roce 1995 jako historický majetek města (do té doby nádrž spravovaly Jihočeské vodovody a kanalizace st.p., České Budějovice). Dnes je Jordán uveden ve Světovém soupisu přehrad. 30. 06. 1992 byla údolní nádrž Jordán prohlášena za nemovitou kulturní památku (číslo rejstříku 11059/3-6104). Také se jedná o nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě.
Obrázek 12: nádrž od hráze (zdroj: http://cs.wikipedia.org/)
42
„Technické parametry nádrže z roku 2000: délka hráze 283 m výška hráze 20 m šířka vozovky 7 m chodníky 2 x 3 m plocha nádrže 495 817 m2 plocha povodí 80,02 km2“ (24) Hygienická ochrana vody je zajištěna vyhlášením tří stupňů ochranného pásma (z 9. 1. 1986 se změnou 3. 11. 1999). V roce 2000 byl rozpracován dlouhodobý úkol revitalizace nádrže Jordán s cílem vytvořit opatření pro zlepšení nádrže a obnovu funkce pro hlediska vodárenská, rekreační i estetická. V období let 2001 – 2002 proběhla rozsáhlá etapová rekonstrukce hráze. V rámci budování kanalizačního sběrače byla zpevněna a zvýšena část východního břehu se zpevněnou cestou pro pěší poblíž sladovny. Odběr vody z Jordánu končí v roce 1886. 3.2.1.2
Táborské podzemí
Je specifickou památkou Tábora. Bylo budováno v 15. a 16. století pod jednotlivými domy jako rozsáhlé sklepy, které jsou v dobových zprávách označovány jako „lochy“. Jsou pozoruhodným souborem dokládajícím středověký původ zástavby Tábora. Některé ze sklepních místností dosahují značných rozměrů. Často byly vyhloubeny ve dvou až třech patrech a klesaly až 16 m pod dnešní úroveň terénu. Mnohé ze sklepů byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint. Dodnes slouží k atraktivní prohlídce 800 metrů táborského podzemí, které bylo zpřístupněno veřejnosti po druhé světové válce. Hlavní funkcí sklepů bylo skladování potravin a ukládání majetku v případě ohrožení města nepřítelem nebo před velkými požáry je obyvatelé využívali také jako bezpečný úkryt.
43
3.3 Získaná sekundární data Neméně cenné informace přináší i sekundární výzkum, kdy byla zpracována poskytnutá data na městském úřadě. Získaná data bylo třeba zhodnotit, roztřídit a seřadit do logického sledu.
3.3.1
Počet památkově chráněných objektů
Z celkového počtu 528 památek v působnosti pověřeného Městského úřadu Tábor se na území Tábora (včetně místních částí města) nachází 186 nemovitých památek. Z celkového počtu 399 domů na území MPR je 153 obytných domů kulturními památkami, tj. 38,3 % (počet je uveden bez kostelů, soch, podzemí, kašen atd.). Z hlediska vlastnictví kulturních památek je v Táboře: (20) -
v soukromém vlastnictví
60% (59% domy, 1% ostatní)
-
ve vlastnictví obce
32% (20% domy, 12% ostatní)
-
ve vlastnictví církví
2%
-
ve státním vlastnictví
4%
-
ve vlastnictví občanských sdružení
1%
Na území Městské památkové rezervace je 38 památek a jedna památka je mimo rezervaci a její ochranné pásmo ve výborném stavu, 20 památek v rezervaci a jedna mimo rezervaci a ochranné pásmo ve stavu špatném až havarijním. Na území Tábora (včetně místních částí) se nenachází žádná zapsaná archeologická památka.
-
Rozloha historické zóny
22 ha
-
Počet osob přihlášených k trvalému pobytu na území MPR (přibližně) (listopad 1997)
1093 obyvatel
(březen 2001)
1179 obyvatel
(prosinec 2003)
1350 obyvatel
44
Obrázek 13: pohled na Staré město (zdroj: http://cs.wikipedia.org/)
Přehled údajů o tom, kolik finančních prostředků bylo vynaloženo na obnovu jednotlivých objektů v roce 2004, 2005 a 2006 z Programu regenerace MPR a zároveň, jaký podíl příspěvků plynul z grantů vypisovaných Jihočeským krajem a jakou částkou přispělo město majitelům nemovitostí, znázorňují tabulky v příloze (viz příloha A). Tabulka 4: Souhrnné dotace v letech 1993-2003
Program regenerace MPR Příspěvek státu Příspěvky města 1993
4 500 000
0
1994
3 080 000
0
1995
7 820 000
304 200
1996
7 040 000
315 000
1997
4 975 000
1 070 500
1998
4 690 000
1 215 000
1999
7 294 000
1 975 000
2000
3 940 000
765 000
2001
6 270 000
1 133 000
2002
4 440 000
7 275 000
2003
2 480 000
7 036 000
45
4 Zpracování dotazníkového šetření Za účelem zjištění primárních dat o názoru obyvatel a samosprávy města Tábor na jeho regeneraci byl sestaven dotazník se 13 otázkami, které byly kladeny v rámci terénního šetření celkem 160 respondentům. Dotazník obsahoval 4 polootevřené a 8 uzavřených otázek. 1 otázka byla věnována sociologickému šetření. Cílem dotazování občanů (viz příloha B) bylo zjistit jejich postoje k obnově památek v MPR, k plošné ochraně historického centra města a dále zjistit názor na význam památek pro cestovní ruch. Pro představitele samosprávy a člena Národního památkového ústavu byly vyhotoveny rozdílné dotazníky (viz příloha C, D). Účelem bylo ověřit jejich postoj na plošnou ochranu historického centra města, včetně pozitiv a negativ této ochrany. Sběr informací se uskutečnil v měsících květen – říjen 2008.
4.1.1
Socio-demografické údaje o respondentech
Tabulka 5: Souhrn otázky č. 13
muž žena do 17 věk 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní /vyučen vzdělání střední vysokoškolské trvale zde nebydlím kde pracujete v tomto městě dojíždím za prací nepracuji zaměstnanec zaměstnání soukromý podnikatel v domácnosti, mateřská dovolená student (ka) v důchodu nezaměstnaný pohlaví
respondenti 68 92 2 52 23 38 21 24 33 87 40 4 93 21 42 84 23 18 16 17 2
údaje v procentech 42% 58% 1% 33% 14% 24% 13% 15% 21% 54% 25% 3% 58% 13% 26% 53% 14% 11% 10% 11% 1%
46
4.1.2
Odpovědi respondentů
Odpovědi získané formou sociologického výzkumu mezi obyvateli města a to tak, že část dotazovaných byli obyvatelé, kteří na území MPR bydlí a část obyvatelé dalších částí města. Poměr mezi místem bydliště oslovených obyvatelů je znázorněn graficky. Obrázek 14: Vzájemný poměr mezi místem bydliště oslovených obyvatelů
Z grafu je jasné, že mezi dotázanými je převažující část obyvatel, která bydlí mimo území MPR (66%), proto lze usuzovat, že jejich povědomí o problematice památkové péče se bude lišit. Na území MPR bylo osloveno 34% respondentů. Obrázek 15: Zpracování otázky č. 1
47
Přes polovinu oslovených respondentů, tedy 56%, uvedlo, že má v Táboře své trvalé bydliště. Více než třetina bydlí v nájmu a zbylých 8% je vlastníkem rekreačního objektu. Dotazovaní, kteří měli k městu jiný vztah, např. návštěva příbuzných, jako turisté na výletu nebo dovolené, nejsou zahrnuti do statistiky, protože jejich postoj není z hlediska daných cílů podstatný. Obrázek 16: Zpracování otázky č. 2
Nejvíce respondentů bydlí ve městě po dobu mezi 20-30 let (30%). Druhou nejpočetnější skupinou dotázaných tvoří lidé bydlící ve městě déle než 30 let (28%). Třetí skupinou v pořadí jsou pak lidé žijící ve městě 10-20 let (19%). Ve čtvrté skupině s délkou 1-5 let je 11% a zbylé dvě malé skupiny jsou pod hodnotou 10%.
48
Obrázek 17: Zpracování otázky č. 3
Necelá polovina dotázaných má povědomí o tom, že město je městskou památkovou rezervací. 31% ví a zajímá se o historickou část svého města. 24% se o tom dozvídá poprvé a 5% se nikterak nezajímá nebo spíše ani nechce zajímat. Obrázek 18: Zpracování otázky č. 4
49
O výhodách města, jež je památkovou rezervací, 78% obyvatel prohlásilo, že neví nic konkrétního. Zbývajících 22% respondentů uvádí jako výhody např. čerpání dotací na opravy domů, město stojí aspoň za povšimnutí, zvýšení turistického ruchu a s tím související příliv financí pro město a podnikatele ve službách. Obrázek 19: Zpracování otázky č. 5
Pouhých 19% z celkového počtu respondentů dokázalo uvést konkrétní nevýhody (hodně cizinců, krádeže, nedostatek parkovacích míst, ztížené podmínky pro rekonstrukce domů) města, které je památkovou rezervací. 82% neví nebo jen tuší.
50
Obrázek 20: Zpracování otázky č. 6
Z grafu je zřejmé, že se většina obyvatel nesetkává s problematikou městské památkové rezervace při jednání s úřady. Zbylých 15% občanů uvádí stavební úřad, jako místo, kde se s takovým jednáním setkali. Obrázek 21: Zpracování otázky č. 7
51
76% zastoupené části obyvatel se domnívá, že prohlášení města městskou památkovou rezervací je pro město přínosem. Naopak zbylých 5% je k této otázce názoru negativního. 20% nedokázalo posoudit, zda je to pro město přínosem, což může být dáno jejich nevědomostí. Obrázek 22: Zpracování otázky č. 8
Na otázku, zda mají obyvatelé představu, čeho se týká Program regenerace MPR a MPZ 35% dotázaných odpovědělo, že tuší, čeho by se mohl týkat. 25% o něm nikdy neslyšelo. Zbylých 40% se domnívá, že jde o obnovu infrastruktury historického centra města nebo finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. Obyvatelé se často domnívali, že jde o obojí a nedokázali se jednoznačně rozhodnout.
52
Obrázek 23: Zpracování otázky č. 9
Z grafu je patrné, že Tábor je hodně navštěvované město turisty, protože 54% dotázaných odpovědělo, že se velmi často setkali s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum města. 34% občanů uvedlo, že se setkali občas a zřídka 11%. Obrázek 24: Zpracování otázky č. 10
53
Z grafu vyplývá, že se podle 67% respondentů, vedení města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města. 24% oslovených nedovede situaci posoudit a 9% si myslí, že se vedení města o problematiku nezajímá. Obrázek 25: Zpracování otázky č. 11
Polovina dotázaných je celkem spokojena s bydlením v tomto městě. 34% občanů uvedlo, že jsou na své město hrdí a rádi, že zde bydlí, což koresponduje s otázkou č. 3, kde 31% obyvatel odpovědělo, že se o prohlášení města za MPR zajímají. To je možná dáno tím, že si uvědomují historickou hodnotu svého města. 10% uvedlo, že je bydlení ve městě jako v každém jiném městě. Naopak 7% občanů nemá vztah k městu a klidně by se odstěhovali někam jinam. Z vlastního šetření dodávám, že tento názor měli spíše mladí lidé.
54
Obrázek 26: Zpracování otázky č. 12
V této otázce mohli respondenti označit až tři odpovědi včetně vlastních návrhů. Polovina občanů uvedla zlepšit pořádek a vzhled a 42% pak stav silnic a veřejných prostranství. 20% by zviditelnila město vydáním propagačních tiskovin o městě a 10% by zřídila další informační středisko. 18% zastoupených občanů by uvítalo investice na opravy domů v památkové rezervaci. Město investice tímto směrem sice poskytuje, ale jejich opravy jsou zdlouhavé a nákladné. Mezi vlastní zmíněné nápady patří: zlepšit dostupnost města, informace na internetových stránkách (600 km) v cizině o městě, opravy kulturních památek, podpora podnikání, zákaz stavět mnoho staveb současně. Další z výčtu opatření je dle občanů vyčistit Jordán, zpřístupnit jeho břehy – nedá se obejít, který se nachází v ochranném pásmu památkové rezervace. Toto opatření je v této době diskutovaným tématem ve městě. Dotace na odbahnění nádrže jsou již schváleny (406 milionů korun). Mezi zbývající návrhy patří dále: dostatek sociálních zařízení, více veřejné zeleně, zlepšit navigaci do historické části města (zejména pro cizince), dbát na pořádek v Husově parku a také na fakt, že jde jen o „průjezdné“ město, jenž má poměrně málo turisticky atraktivních míst pro některé turisty. Pro úplnost nutno dodat, že 9% respondentů uvedlo, že nemají zájem, aby do města jezdilo více turistů.
55
4.1.3
Odpovědi pracovníků samosprávy města
Na dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón odpověděli tři místostarostové, vedoucí odboru územního rozvoje, městský architekt a vedoucí objektu Husitského muzea. Jednalo se o čtyři muže a dvě ženy, přičemž čtyři s vysokoškolským vzděláním a dva se středoškolským vzděláním. Dva z dotazovaných byli ve věku 26–35 let, jeden 36–45 let, dva 46–55 let a jeden ve věku 56 a více. Dotazováním se také zjistilo, že dva pobývají v Táboře 20–30 let a čtyři již déle než 30 let, takže lze usuzovat, že jsou dobře obeznámeni s problematikou místního prostředí. Dva z dotázaných uvedli, že historické centrum města bylo prohlášeno za MPR v roce 1961, dva v roce 1962 a dva v roce 1987. Na otázku, zda má město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ, tři pracovníci uvedli, že má město Tábor zpracovaný územní plán, regulační plán, územní studii a i jiný typ územně-plánovací dokumentace, dva uvedli územní plán a zároveň regulační plán a jeden z dotazovaných nevěděl. Další otázkou se zjistilo, zda město má zpracován nějaký strategický plán nebo plán rozvoje města, a bylo uvedeno, že město má zpracovaný strategický plán a plán rozvoje města. Dva pracovníci se domnívají, že má plán z roku 2001, další dva z roku 2006 a zbylí dva z roku 1994 a 2007. Všichni zmínili, že město má zpracován Program regenerace MPR a pět z nich uvedlo, že ve městě pracuje komise regenerace a je velmi aktivní, jeden uvedl, že její práce je formální. Respondenti uvedli, že prohlášení historického centra města MPR bylo určitě pro město přínosem a jeden z nich spíše ano. Čtyři z dotázaných se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města, jeden spíše ano a jeden nedovedl posoudit. Za výhody památkové ochrany považují zachování kulturního historického dědictví, možnost získání dotací, motivace stavebníků, prestiž města a vliv na tvorbu legislativy. Naopak za nevýhody považují omezení vlastnických práv, dodržování zákona pro stavebníky, zvýšená administrativa zvláště jednotlivcům při opravách, zvýšené náklady při rekonstrukcích objektů, omezení stavebních materiálů a nedostatek finančních prostředků. Jednání s pověřeným městským úřadem o památkové ochraně mají zkušenost pouze dva z dotázaných, jednání uvádí jako kvalitní, bezproblémové, korektní a založené na odborné bázi, u zbylých respondentů není toto jednání v jejich působnosti. S jednáním o památkové ochraně města s Památkovým úřadem nemají zkušenost tři z oslovených pracovníků, ostatní se setkali se vzájemnou ochotou, se vstřícným, profesionálním a korektním jednáním. Jednání s Krajským úřadem mají zkušenost dva respondenti, kteří 56
uvedli, že jednání je dobré, korektní, řeší zejména odvolání a poskytuje dotace, ostatní čtyři nemají žádnou zkušenost. Všichni z oslovených se velmi často setkávají s lidmi, kteří si přijeli do Tábora prohlédnout historické stavby. V otázce, co by mělo vedení města udělat pro to, aby sem lidé jezdili na výlety jako turisté, představitelé vyjmenovali například: zlepšit služby a parkování, nabídnout možnosti sportovního vyžití, zvýšit marketingovou činnost, doprovodné kulturní akce – aktivní granty, propagace města v zahraničí a bylo uvedeno, že město každoročně pořádá řadu akcí, které zvyšují atraktivitu pro návštěvníky ve snaze prodloužení jejich pobytu.
4.1.4
Odpovědi
představitele
Národního
památkového
ústavu v Českých Budějovicích O vyjádření názoru k problematice městské památkové rezervace byl osloven pracovník - odborný referent, který je zodpovědný za všechna města v okrese Tábor. Jednalo se o muže ve věku 46-55 let s vysokoškolským vzděláním, který pracuje v NPÚ již 10–20 let. Na otázku, ve kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášena MPR, pracovník vyjmenoval: 1987, 1990 (nebo nevím). Respondent se domnívá, že představitelé města Tábor se spíše nezajímají o problémy spojené s památkovou ochranou. Hlavní výhody památkové ochrany městu spatřuje v tom, že dochází méně ke snížení památkové hodnoty města, příspěvky a zájem turistů. Respondent se domnívá, že památková ochrana nepřináší pro město žádné nevýhody. Postoje obyvatel města Tábor k návštěvám, pokynům a rozhodnutím orgánu národní památkové péče hodnotí respondent podle stupně uvědomění si památkových hodnot – někteří kladné, někteří záporné. Jaké postoje zaujímají představitelé města k návštěvám NPÚ neví. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městskými úřady a Krajským úřadem, které jsou zodpovědné za památkovou péči, uvádí jako dobré. Dotazovaný uvádí, že prohlášení města MPR bylo pro město určitě přínosem. Na otázku, zda se setkal ve městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby, uvedl, že velmi často. K tomu, aby do města jezdilo více turistů, a výletníků se domnívá, že je potřeba větší propagace a různé programy.
57
5 SWOT analýza města 5.1.1
Analýza vnitřního prostředí
Silné stránky: •
unikátní zástavba města a hodnotné objekty v ochranném režimu památkové péče,
•
tradice husitství jako značný potenciál v oblasti cestovního ruchu,
•
modernizace železniční trati, nové přemostění, podchod a nádraží s rozšířenými službami klientům,
•
nabídka vodní turistiky – sjezd vodního toku Lužnice,
•
modernizace infocentra – rozšíření nabídky služeb turistům,
•
klidné prostředí a atraktivní okolní krajina,
•
nabídka aktivit pro kulturní a společenský život,
•
strategicky významná poloha na ose sever – jih,
•
mnoho obydlených domů v MPR, proto zachován živý ráz lokality,
•
dobrá vybavenost technickou infrastrukturou,
•
navýšení parkovacích míst (parkovací dům pod Střelnicí s 92 místy),
•
hustá síť pěších tras a naučných stezek.
Slabé stránky: •
zatíženost (prašnost, hlučnost) ulice Budějovické,
•
zastaralost muzejních expozic,
•
finanční náročnost spojená s údržbou památkově chráněných objektů,
•
malé využití památek pro veřejnost,
•
malá nabídka produktů cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu návštěvníků
•
Odchod katedry cestovního ruchu ZF JU,
•
minimální počet cyklostezek,
•
absence protipovodňových opatření,
•
rozšíření informačních služeb do okolních obcí,
•
drahé parkování vztahující se i na víkendy (soboty),
•
nízká kvalita průvodcovských služeb,
•
vysoká zátěž některých částí území vlivem jednodenní návštěvnosti.
58
5.1.2
Analýza vnějšího prostředí
Rozvojové příležitosti (šance): •
řada projektů zlepšujících kvalitu života ve městě (odpočinková zóna Jordán, webové stránky příměstských částí, park u Popraviště Tábor),
•
plné využívání finančních zdrojů z fondů EU,
•
navazování kontaktů s partnerskými městy,
•
oživování a zachování tradic,
•
rozvojový potenciál pro přiměřený cestovní ruch,
•
kvalitní napojení na hlavní dopravní síť,
•
sbližování právních norem EU,
•
dbát na vzhled okolí města (péče o budovy mimo území MPR),
•
rozvoj drobného podnikání,
•
počet různých „nej…“ (druhá nejstarší botanická zahrada v ČR, nejstarší údolní nádrž v Evropě,…),
•
podpora kulturní a spolkové činnosti,
•
podpora trvale udržitelného rozvoje.
Hrozby (rizika): •
dopady celosvětové ekonomické krize na cestovní ruch, ale i jiná odvětví průmyslu,
•
nedostatek finančních zdrojů k podpoře jednotlivých projektů,
•
negativní postoj místních obyvatel k památkové péči, turismu,
•
nedostatek pracovních příležitostí a vysoká vyjížďka za prací,
•
devastace a chátrání kulturních památek, pro které se těžko hledá využití,
•
růst negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a životní prostředí,
•
nezájem turistů o realizované projekty,
•
nedostatek odborníků a kvalitních pracovníků v sektoru služeb,
•
vandalismus a nevratné ničení veřejných prostranství,
•
stárnutí obyvatelstva.
59
5.1.3
Navržená opatření
Jednou z cest, která může vést k dalšímu rozvoji městských památkových rezervací je cestovní ruch. Je třeba mít na paměti, že charakter města je dán řadou faktorů – sociální strukturou, geografickou polohou, terénem, ekonomickou aktivitou, hustotou obyvatelstva. Proto musíme zohlednit možnosti konkrétního města. Městský cestovní ruch je založen nejen na existenci atraktivních historických památek, přírodním a kulturním potenciálu, ale i na nabídce ubytovacích a restauračních zařízení, infrastruktuře města a sociálních zařízení. Důležitá je koordinace činnosti jednotlivých subjektů tak, aby bylo dosaženo rozvoje cestovního ruchu v dané destinaci a byla trvale rozvíjena pozitivní image destinace – tzv. destinační management. Je to systém založený na vzájemné spolupráci poskytovatelů služeb cestovního ruchu a mezi subjekty státní správy. Hlavní roli hraje v destinačním managementu státní správa a místní samospráva. Ta musí tuto spolupráci iniciovat, řídit a určovat hlavní směry a priority rozvoje města a jeho okolí. Především je pak také správné řízení města důležité k tomu, aby vedlo k trvalé udržitelnosti. Jeho cílem je co nejvyšší kvalita života jeho obyvatel. Zlepšit povědomí občanů o památkových rezervacích by se měl snažit i Národní památkový ústav a to na všech svých úrovních. Jako vhodný způsob by bylo například vydávání brožury pro obyvatele MPR/MPZ. Ta by navázala na Příručku vlastníka kulturní památky vydanou Ministerstvem kultury v roce 2001. Také by bylo vhodné, zamyslet se nad možností vzniku nového programu určenému vlastníkům objektů na území MPR (a v její blízkosti), které nejsou prohlášeny za kulturní památku. Poněvadž i vzhled těchto objektů je důležitý pro image destinace. Velmi důležité je zapojení občanů do rozvojových aktivit. Občané musí znát plány veřejné správy, aby se do těchto plánů mohli zapojit a přispět svými názory a aktivitami. Přestože město poskytuje prostor poznat názory občanů o svých záměrech formou diskusních fór a seznamuje občany s plánovanými projekty, je v tomto směru tedy velmi důležitá informovanost. Především by místní firmy mohly rozličnými způsoby přispívat na rozvoj cestovního ruchu a propagaci regionu. A to buď formou sponzoringu akcí anebo participací na různých projektech. Město má nejlepší předpoklady stát se místem nabízející odpočinek, pohodu a klid, kam se budou návštěvníci hlavně z těchto důvodů vracet. Na důkaz tohoto tvrzení, je třeba rozšířit návštěvnost i do blízkých okolí města, a tím přimět návštěvníky k delšímu pobytu. K tomu přispěje podpora a rozvoj stávající informační sítě pro návštěvníky. 60
Jelikož je město známé pro svou husitskou tradici a nachází se zde mnoho památek z této doby, je důležité nadále využívat této tradice pořádáním různých akcí s touto tématikou. To přispěje ke zpestření pobytu návštěvníků. Zajímavým opatřením by bylo i vyznačení hippostezek nebo vytvořením naučné cyklostezky např. „po stopách husitů“ jako jedna z doplňkových služeb cestovního ruchu. Velmi prospěšné by také bylo, častější pořádání pravidelných akcí mezi městy s husitskou minulostí, a tím příležitost k možné podpoře místních zvyků, lidových tradic a řemesel. Přestože podobné setkání s velkým ohlasem si každoročně v září město získává díky Táborských setkání. Město má velice dobře propracovaný systém parkování, který se rovněž vztahuje na území městské památkové rezervace. Bezplatné parkovací plochy jsou pouze na okraji města a doprava do centra je možná s přestupem na městskou hromadnou dopravu. Oblast placeného parkování je všude na území Starého města a Nového města. Je to dobrý nápad, který má zmírnit znečištění ovzduší imisemi, přetížení historické části města auty a snaha o zachování památkové hodnoty. Přesto by jako návrh nebylo špatné upustit od placeného parkování alespoň během sobot. Velmi důležitou snahou by mělo být stále hledání možností na získání prostředků na obnovu památek a zachovat tak historicky významné území s cennými objekty. Investice do památek a historických měst se vyplatí především z hlediska devizových příjmů nejen pro město, ale také i pro Českou republiku. Na základě hmatatelných důkazů, které vedení města předkládá svým obyvatelům, a také z vlastních poznatků se domnívám, že obyvatelé města jsou právem spokojeni a pyšní na své město, což by mělo být cílem všech představitelů samospráv.
61
6 ZÁVĚR Město Tábor je vnímáno jako druhé největší centrum jižních Čech. Nachází se na spojnici mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Má nejlepší předpoklady stát se vyhledávaným místem v oblasti cestovního ruchu. Po jeho návštěvě lze rozpoznat jeho dva rozdílné světy: První, s historickou atmosférou jeho ulic a uliček, cenné stavby postupně upravované citlivou péčí odborníků. Ten druhý s moderními obchody a domy žijící plně dneškem. Z výsledků sociologického průzkumu vyplývá, že prohlášení města městskou památkovou rezervací nebo zónou významně ovlivňuje život ve městě. Pro město posuzované v této práci tato skutečnost přináší klady i zápory. Podle mého názoru to pro město znamená velkou příležitost k dalšímu úspěšnému rozvoji do budoucnosti. Záleží to zejména na postavení občanů a hlavně na představitelích místních samospráv, jak s touto výzvou naloží. Jde především o možnost získání finančních zdrojů EU i z rozpočtu ČR nebo kraje, které lze použít k financování projektů záchrany nebo obnovy významných památek a jejich souborů, ale také ke zlepšení kvality života ve městě. Tyto prostředky mohou směřovat např. do rekonstrukce infrastruktury, vzhledu veřejných prostranství, vzdělávání, kultury a sportu, ale rovněž do podpory městského turistického ruchu, pokud se vedení města rozhodne využít svůj potenciál tímto směrem. Více než polovina obyvatel ví o prohlášení města městskou památkovou rezervací, přesto 78% dotázaných nedokáže vyjmenovat žádné z toho plynoucí výhody. Lze usuzovat, že velká část obyvatel se staví k problematice památkové péče negativně nebo neprojevuje žádný zájem. Jde především o majitele památkově nechráněných domů ležících na území MPR, kteří považují zásahy orgánů památkové péče během stavebního řízení za nepřiměřené a omezující. Je překvapivým zjištěním, že jen dva ze sedmi představitelů samosprávy a zástupce státní správy přesně ví, kdy bylo historické centrum města prohlášeno za MPR. Přesto má vedení města připraveno k realizaci konkrétní projekty, jak zvýšit atraktivitu města nejen pro své občany, ale i pro návštěvníky. Představitelé se stejně shodují na výhodách k ochraně architektonického dědictví a zachování historického rázu města i do budoucnosti. Za podněty vedoucí ke zvýšení turistického ruchu ve městě uvádí: potřeba větší propagace města do zahraničí, různé programy, zlepšit vybavenost města o služby a parkování, zvýšit marketingovou činnost, doprovodné kulturní akce – aktivní granty. Obyvatelé navrhují
62
zlepšit pořádek a vzhled, stav silnic a veřejných prostranství, vydat různé propagační materiály a přispět občanům na opravy domů. Jako vhodný krok se pro další rozvoj města jeví především zpracování marketingové koncepce území včetně analýzy atraktivity území pro podnikatelské aktivity i turisty. Tato analýza pomůže pomoci objasnit, zda návštěvnost je dána spíše výhodnou polohou nebo více vlastní atraktivností města Tábor a jeho okolí. Na jejím základě je možno přesně definovat nejvhodnější kroky z hlediska marketingu území a co nejúčinnějších investičních akcí. Potenciál pro svůj další rozvoj má také hlavně díky existenci dostatečného množství vybavených sportovních zařízení a dostatečnému potenciálu kulturních a historických památek, stejně jako pravidelně pořádaných sportovních, společenských a kulturních akcí. U některých především historických a přírodních atraktivit by bylo vhodné jejich funkčnost a nabídku dále rozšiřovat, aby celé území poskytovalo dostatečně pestrou nabídku volnočasových aktivit, což je nejlepší cesta, jak prodloužit dobu pobytu návštěvníka ve městě. Protože památek v historických městech bychom si měli nejen vážit, jelikož jde o největší atraktivitu pro turisty, ale také o to, že dnešní doba nic srovnatelného vytvořit nedokáže. V neposlední řadě by prospělo zjednodušení žádostí o dotace na opravy nemovitostí v MPR nebo MPZ a zrychlení vydávání posudku státní památkové péče ve stavebním řízení. Nejdůležitější je vytvořit ve městě dobré podmínky, jak pro běžný život všech obyvatel, tak pro příjemné strávení volného času potencionálních návštěvníků. Spokojenost obyvatel památkově chráněných měst a jejich aktivní zapojení do veřejného života ve městě je nezbytným předpokladem k úspěšnému rozvoji památkově chráněných měst.
63
7
Summary The urban conservation can be defined as a set of cultural and national heritage. Tábor
is a city of the Czech Republic, in the South Bohemian Region. Tábor has been declared urban conservation area in 1961. The historical part of the town is situated on the summit of an isolated hill separated from the surrounding country by the Lužnice river. The city government seeks to revitalize the city using funds from the state budget and European funds. For the first time in the year 1993 received Tábor state subsidies from the Program for the regeneration of urban monument reservations and zones. Reconstruction are more expensive and take a long time. The town has number of reconstruction projects for better life in the city. Any reconstruction of the city are lengthy and people often complain. The city should encourage business and focus its attention on attracting tourists. The big attraction of the town is for example Town Hall, Lake Jordán, Kotnov Castle and Bechyňská Gate. Tábor historical center is with its narrow streets is a perfect place for take place „Meetings in Tábor“ festival every year in September, because the town has good tradition in Hussitism. Most of people know, that their town was declared as a urban conservation, but they don´t know what advantages it get for their town. Very important is cooperation of public sector and citizens in the town.
64
8 Seznam použité literatury a zdrojů [1] KOŠATKOVÁ, B., ŠNAJDROVÁ, H.: Patnáct let Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón [online]. c2003-08 [cit. 2008-07-23]. Zprávy památkové péče, ročník 67, 2007, číslo 5. Dostupné z WWW: http://www.npu.cz/pp/zpp/obsahy/2007/2007-5/ [2] KRCHŇÁKOVÁ, P.: Průvodce zákonem o státní památkové péči pro vlastníky kulturních památek, vlastníky objektů v Městské památkové zóně, Vesnické památkové zóně, Ochranném pásmu [online]. 13. 4. 2005 [cit. 2008-07-11]. Dostupné z WWW: http://mesta.obce.cz/mool-vol/dokumenty [3] MAGROT, M.: Ochrana kulturních památek. [online]. Brno: Masarykova univerzita. Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva, 2006. Diplomová práce. [cit. 2008-07-07]. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/lide/absgo.pl?ROK=2006;PRI=Ma [4] PAVEL, D.: Památková péče v ČR. [online]. C2006-2008 [cit. 2008-07-07]. Dostupný z WWW: http://web1.shscms.cz/pamatky/gggg1.php [5] VYMAZAL, M.: Dům a zahrada [online]. c2001-2008 [cit. 2008-07-03]. Dostupný z WWW: http://daz.garten.cz/texty.php?idc=20031102&stext=11/2003 [6] WINTER, Z.: Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče [online]. [1990-2008] [cit. 2008-07-06]. Dostupný z WWW: http://www.spppp.eu/ [7] Dostupné z WWW: http://www.npu-cb.eu/chranena-uzemi/mestske-pamatkove-rezervace/ [8] Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 [online]. c2006. Rozpis státní finanční podpory v Programu regenerace MPR a MPZ na rok 2009 [9] MAZAL, R.: Financování památek ze Společného regionálního operačního programu [online]. c2008 [cit. 2008-08-15]. Dostupné z WWW: http://www.shscms.cz/seminar-financovani-pamatek-z-fondu-eu-1258.html [10] KŘIVANOVÁ, Š.: Programy 2007–2013 [online]. c2003–2007 [cit. 2008-08-15]. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 [11] Dostupné z WWW: http://www.fondyeu.cz/druhy-dotaci [cit. 2008-08-15]
65
[12] Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_pp.html [cit. 2008-08-15] [13] Dostupné z WWW: http://www.brno.cz/toCP1250/index.php?nav01=35&nav02=11910&nav03=12093 [cit. 2008-08-15] [14] Dostupné z: WWW: http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-1317254321 [cit. 2008-08-15] [15] Dostupné z WWW: http://www.eltsen.cz/tabor/prvni.htm [cit. 2008-09-17] [16] Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%A1bor#Statistika_v.C3.BDvoje [cit. 2008-09-17] [17] MUSILOVÁ, T.: Dotace z Programu rozvoje Jihočeského kraje, Noviny táborské radnice, červen 2008, strana 11 [18] BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor:Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6 [19] MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999. Město Tábor. 2001. [20] ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010. Tábor: Městský úřad, 2007. 4 s. [21] JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002. Sborník č. 15 [22] Dostupné z WWW: http://khv.upce.cz/upom/panoch/kapitola2.html [cit. 2008-09-21] [23] PŘICHYSTAL, A.: Co vlastně jsou strukturální fondy EU?, časopis Inside reportinformace, trendy, analýzy pro obce a regiony, 9.3.2009, číslo 3, ročník 2, strana 30 [24] ROHÁČEK, M.: Údolní nádrž Jordán, Noviny táborské radnice, červenec/srpen 2008, strana 7 [25] ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR-Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, leden 2009, strana 13 [26] VYBÍRAL, Z., TŘICÁTNÍK, J.: Tábor. 1.vyd. Město Tábor: odbor kultury a cestovního ruchu, 1999 66
[27] VANÍČEK, J.: Historická města nabízejí především kulturně poznávací turistický ruch, časopis Veřejná správa, číslo 51-52 /2005, příloha, strana IV-V [28] Strategický plán rozvoje mikroregionu Táborsko 2007-2013, Rera, spolufinancováno z prostředků Jihočeského kraje. Dostupné z WWW: http://www.tabor.cz/cs/obcan/rozvoj/strategicky-plan-rozvoje-mikroregionu-taborsko/ [29] KUŠKOVÁ, P.: V zájmu setrvalé udržitelnosti měst, obcí a regionů, časopis Veřejná správa, číslo 48/2006, strana 26-27 [30] Strategický plán rozvoje Táborské aglomerace, zpracovatel MěÚ Tábor, útvar architekta, schválen ZM dne 01.10.2001
67
Dotace pro MPR Tábor v roce 2004
Příloha A
MINISTERSTVO KULTURY
Příspěvky
Program regenerace MPR a MPZ
státu 4 120 000
- Tábor
3 870 000
- Bechyně Program architektonické dědictví
3 500 000 575 000
Movité památky
520 000
KRAJSKÝ ÚŘAD 1. Nemovité památky Ratibořice - kostel sv.
8 715 000 Finance KÚ 1 399 000
70 000
Tábor, č. p. 95
20 000
Tábor - botanická zahrada
329 000
Slapy, č. p. 102
100 000
Hodonice, č. p. 3
80 000
Jistebnice - kašna
400 000
TÁ - Měšice, kaple sv. Anny
200 000
Lhota Samoty, č. p. 1
80 000
2. Nechráněné objekty v MPR
12 000
Tábor - Dlouhá č. p. 345
12 000 160 000
Planá, Lhota Samoty
70 000
Nadějkov - socha sv. Jana
15 000
Klokoty - lunetové obrazy
75 000
Celkem od KÚ a města
z toho město Tábor 549 000
120 000
Pohnání - kostel sv. Prokopa
3. Movité památky
6 212 000
250 000
Havarijní fond Celkem MK
Příspěvky města
1 571 000
12 000
75 000
636 000
Dotace pro MPR Tábor v roce 2005
Příloha A
MINISTERSTVO KULTURY Program regenerace MPR a MPZ Tábor, Kotnov (Dvořák) Tábor, kostel - nám. Mikuláše zTábor, Husi, Klokotská oltář č. p. 106 - strop Tábor, Klokotská č. p. 121 - fasáda Bechyně, synagoga Bechyně, Dlouhá č. p. 69 Bechyně, Klášterní č. p. 40 Program architektonické dědictví Havarijní fond Movité památky Celkem MK
KRAJSKÝ ÚŘAD Nemovité památky Tábor č. p. 114 (Město)
Příspěvky státu 2 380 000 1 605 000 50 000 150 000 375 000 75 000 65 000 60 000
Finance KÚ 1 288 000
Tábor - Měšice, zámek
100 000
500 000
50 000
Vodice - zámek
200 000
Hlasivo č. p. 15
250 000
Hartvíkov, kostel
180 000
Hroby, kostel
108 000 169 000
39 000
39 000
Bechyně, č. p. 69
130 000
Movité kulturní dědictví
224 775
Lhota Samoty, č. p. 1- mobiliář
66 775
Hroby, kostel - oltář
60 000
Radenín, kostel - varhany
98 000
Obnova drobné sakrální architektury
29 400
Chotoviny, kaple sv. Václava (obec)
29 400
Celkem
z toho město Tábor
300 000 100 000
Zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb Tábor, č. p. 126
6 102 500
3 800 000 1 487 000 140 000 7 807 000
Tábor, sousoší Piety (Město) Bechyně, nám. TGM č. p. 18
Příspěvky města
1 711 175
0
0 539 000
Dotace pro MPR Tábor v roce 2005
Příloha A Program regenerace dalších objektů (pouze z prostředků města): Kostel nám. Mikul. z Husi - hlavní oltář Č. p. 106 (Kasl) Kotnov Č. p. 119 (Krek) Č. p. 13 (Elsten) Č. p. 69 (Liška) Č. p. 280 (Šatný) Č. p. 75 (Hamerník) Č. p. 74 (Pasák) Č. p. 326 (Novotná) Celkem
100 000 118 000 4 000 000 200 000 200 000 165 000 200 000 200 000 180 000 35 000 5 398 000
Dotace pro MPR Tábor v roce 2006
Příloha A
MINISTERSTVO KULTURY:
Příspěvky
Příspěvky města
státu Program regenerace MPR a MPZ Tábor - Kotnov (Galerie Dvořák) Tábor, Křížová č. p. 93 (Ing. Svoboda) Tábor, Pražská č. p. 157 (p. Moláčková) Bechyně, Klášterní č. p. 40 (p. Korčišová) Bechyně, Široká č. p. 48 Bechyně, Na Táborce č. p. 69 (p. Picek) Bechyně, Klášterní č. p. 35 (p. Falada) Architektonické dědictví Havarijní fond Movité památky Celkem MK
KRAJSKÝ ÚŘAD Nemovité památky Tábor, Klokotská č. p. 114 (Město Tábor)
2 400 000 1 867 000 48 000 285 000 22 000 88 000 45 000 45 000 5 340 000 880 000 250 000 8 870 000 Finance KÚ 1 381 000
5 390 140
z toho město Tábor 240 000
100 000
Tábor, Špitální kaple (Město Tábor)
50 000
Tábor - Měšice č. p. 1, zámek
90 000
Radenín, kostel
271 000
Mladá Vožice - zámek (Stavebník)
250 000
Šelnberk - hrad (město Mladá Vožice)
100 000
Dražice - kostel
150 000
Bechyně, č. p. 18
70 000
Jistebnice, č. p. 102 (Kolíkovi)
100 000
Chýnov, č. p. 1 - zámek (DD) - kašna Zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb Tábor, Žižkovo nám. č. p. 11 (Tábor)
200 000 430 000 75 000
Tábor, Střelnická č. p. 220 (Partnerství měst)
70 000
Tábor, Křížová č. p. 95 (Lauryn)
15 000
Tábor, Ústecká č. p. 637 (Krupa)
30 000
Tábor, tř.9 května č. p. 658 (Joseplyová)
70 000
Tábor, Švamberkova č. p. 1182 (Jůza)
45 000
Bechyně, č. p. 69 (Picek)
45 000
Bechyně, č. p. 84 (Uchytil)
80 000
305 000
Dotace pro MPR Tábor v roce 2006
Příloha A
Movité kulturní dědictví
204 000
Planá n. L.- Lhota Samoty, č. p.1(Čásenský)
60 000
Sezimovo Ústí, kostel - svatostánek
54 000
Radenin, varhany - kostel Hroby
90 000
Obnova drobné sakrální architektury
68 000
Bechyně - Haškovcova Lhota (Bechyně)
18 000
Nemyšl, trojboká kaplička (obec Nemyšl)
50 000
Celkem KÚ
2 083 000
Program regenerace dalších objektů (pouze z prostředků města): Kotnov areál (Galerie Dvořák) Č. p. 93 (Svoboda) Č. p. 119 (Krck) Č. p. 93 (Svoboda) - celková obnova Č. p. 277 (Kobera) Č. p. 289 (Laytonová) Č. p. 280 (Šatný) Č. p. 75 (Hamerník) Č. p. 74 (Pasák) Č. p. 157 (Moláčková) Č. p. 16 (Kolář) Č. p. 106 (Kasl) - celková obnova Č. p. 65 (Kasl) – fasáda Č. p. 67 (Kasl) Celkem
3 132 600 19 040 100 000 200 000 500 000 81 000 150 000 200 000 200 000 114 000 50 000 30 000 20 500 11 000 4 808 140
Zdroj: Na základě podkladů z odboru památkové péče a územního rozvoje MěÚ Tábor
0
0
545 000
Příloha B
Dotazník pro obyvatele města
D O T A Z N Í K ( typ BP – A)
pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? a) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) b) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu c) jsem vlastníkem rekreačního objektu d) Jiný*) *) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru…
2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? a) do 1 roku d) 11 - 20 let b) 1 - 5 let e) 20 - 30 let c) 6 - 10 let f) nad 30 let 3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? a) vím o tom a zajímám se b) mám o tom povědomí c) dozvídám se o tom poprvé d) ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu .................................................................................................... 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu .................................................................................................... 6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? a) ano b) ne c) Pokud ano v jaké souvislosti? ........................................................................................... 7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne
Dotazník pro obyvatele města
Příloha B
8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? a) nikdy jsem o něm neslyšel b) tuším, čeho by se mohl týkat c) jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace, atd.) d) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města 9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? a) velmi často c) zřídka b) občas d) nikdy 10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? a) jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím b) jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě c) je tu bydlení jako v každém jiném městě d) klidně bych šel bydlet jinam e) nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam 12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) a) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů b) zlepšit pořádek a vzhled c) vydat propagační tiskoviny o městě d) vybudovat další informační středisko e) zlepšit stav silnic a veřejných prostranství f) přispět občanům na opravy domů g) jiná opatření, která?........................................................................................................... 13. Údaje o Vás: Pohlaví: a) muž b) žena Věk: a) do 17 let b) 18-25 c) 26-35 d) 36-45 e) 46-55 f) 56 a víc Vzdělání: a) základní/vyučen b) střední c) vysokoškolské Kde pracujete: a) trvale zde nebydlím b) v tomto městě c) dojíždím za prací d) nepracuji Zaměstnání: a) zaměstnanec b) soukromý podnikatel c) student(ka) d) v domácnosti,mateřská dovolená e) v důchodu f) nezaměstnaný Místo:
Tazatel:
Datum:
Dotazník pro představitele samosprávy
Příloha C
D O T A Z N Í K (typ BP – A)
pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města: ............................. Jde o: a) Městskou památkovou rezervaci (MPR) b) Městskou památkovou zónu (MPZ)
1. Jakou funkci v obci/městě zastáváte? a) starosta
b) místostarosta
c) tajemník
d) jiná .........
d) 10 - 20 let e) 20-30 let
f) nad 30 let
2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? a) do 1 roku
b) 1 - 5 let
c) 6 - 10 let
3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? a) bylo to v roce ............................
b) nevím
4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně -plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? a) územní plán
c) urbanistickou studii
b) regulační plán
d) jiný typ územně-plánovací dokumentace
5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán nebo plán rozvoje města? a) má plán z roku ............... b) je připravován
c) uvažujeme o jeho zpracování
6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR nebo (MPZ) ? a) má plán
b) je připravován
c) uvažujeme o jeho zpracování
7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? a) ano a je velmi aktivní
c) ne, ale uvažujeme o jejím zřízení
b) ano, ale její práce je formální
d) ne a ani nám nechybí
8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města MPR (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 9. Zajímáte se o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne
Dotazník pro představitele samosprávy
Příloha C e) určitě ne
10. Máte představu, jaké výhody památková ochrana Vašemu městu přináší? ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................. 11. Máte představu, jaké nevýhody památková ochrana Vašemu městu přináší? ............................................................................................................................................... ................................................................................................................................................. 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Vašim pověřeným městským úřadem? ............................................................................................................................................... ............................................................................................................................................. 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Památkovým úřadem? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................... 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? .............................................................................................................................................. 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? a) velmi často
b) občas
c) zřídka
d) nikdy
16. Co by mělo vedení Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? .............................................................................................................................................. 17. Údaje o Vás: Pohlaví: a) muž Věk:
a) do 17 let
Vzdělání: Místo:
b) žena b) 18-25
a) základní/vyučen
c) 26-35
d)36-45
b) střední
c) vysokoškolské
Tazatel:
e) 46-55
f) 56 a více
Datum:
Dotazník pro představitele NPÚ
Příloha D
D O T A Z N Í K (TYP BP – A) pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji
zodpovědného za danou MPR/(MPZ) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný ……………………………………. 1. 2.
3. 4.
Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?......................................................................... Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let 10 -20 let
nad 20 let
V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ? (nebo nevím) Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne
5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? ………………………………………………………………………………………………………………. 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? ………………………………………………………………………………………………………………… 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………… 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………… 9.
Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? ………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………
10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………….. 11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? spíše ne určitě ne určitě ano spíše ano nedovedu posoudit 12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 14. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání Místo:
žena
do 17 let
18-25
základní/vyučen
26-35
36-45 střední
Tazatel:
46-55
56 a více
vysokoškolské Datum:
Příloha E
Mapa města
