Městská památková rezervace Český Krumlov
Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné vedení a poskytnutí odborných konzultací. Dále bych ráda poděkovala paní Ing. Hermanové, vedoucí odboru územního plánování, za pomoc při získávání důležitých kontaktů a informací MPR Český Krumlov. V poslední řadě bych ráda poděkovala svému příteli Ing. Josefovi Bouškovi za odbornou pomoc při úpravách textu a za jeho trpělivost.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
Městská památková rezervace Český Krumlov
Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch
Bakalářská práce
MONIKA HENZELÍNOVÁ
JIHLAVA 2009
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zmapovat výsledky Programu regenerace městské památkové rezervace a zóny Český Krumlov, zjistit postoje občanů k obnově památek na území MPR a k plošné ochraně historického centra města. Dále zjistit názory občanů na význam památek pro cestovní ruch v jejich městě a na vliv turistů a návštěvníků na život ve městě. Zjistit postoje a názory představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historického centra města a jaká pozitiva a negativa s sebou ochrana přináší. K dosažení těchto cílů je třeba provést dotazníkové šetření, které je určené pro obyvatele a pro představitele samospráv, státní správy a památkové péče. V závěru by mělo být zřetelné, jaké postoje zúčastněné strany k památkové péči zaujímají a také jak ovlivňuje cestovní ruch život obyvatel ve městě.
Klíčová slova Městská památková rezervace, Program regenerace městské památkové rezervace Český Krumlov, Grantové projekty v Jihočeském kraji, Strukturální fondy, Europa Nostra, Restaurování jižního průčelí Horního hradu, SWOT analýza.
MONIKA HENZELÍNOVÁ, 2009
Předmluva Při prvním spatření tohoto romantického města se snad v každém zhostí nepopsatelný a zvláštní pocit a právě v tuto chvíli návštěvník pochopí, proč se o tomto jihočeském městě hovoří pouze a jenom v superlativech a je na něj pěna samá chvála. Český Krumlov si určitě zaslouží obdiv nejen zahraničních turistů, kterých je tu nepřeberné množství, ale zejména si zaslouží návštěvu účastníků z řad domácích obyvatel. S klidným svědomím se dá říci:
„Kdo nenavštívil Český Krumlov, není Čech“.
S krásou města jsou spojené i davy turistů, což je druhá strana mince. Jediným obdobím, kdy lze projít úzkými středověkými uličkami historického jádra bez proplétání mezi ostatními turisty, je nejspíš období zimní, ve kterém je návštěvnost nejnižší. V tomto ročním období však Krumlov neztrácí na lesku, spíše naopak. Město není jen jedním z nejkrásnějších jihočeských měst, které láká poutníky množstvím výjimečných památek a jež se mění ve všech ročních dobách, ale je také duchovním místem, v němž se střetávaly mnohé vlivy a to skryté i zjevné. Město je plné překvapení, tajemných stop, které vedou tam, kam netušíme, světel a stínů, ve kterých se minulé prolíná s přítomným. K Jihočeskému kraji mám blízký vztah, protože sem sahají kořeny mé rodiny. Tento region mám tedy prochozený křížem krážem, ale znám ho spíše z dětství. Na Jižní Čechy jsem však nezanevřela ani v období dospívání, kdy jsem poznávala krásy regionu při sportovních událostech a v dospělosti mě zase lákaly architektonické stavby a historie měst. Český Krumlov jsem však poznala až později díky sportovnímu vodáckému kurzu, který pravidelně pořádá Vysoká škola Polytechnická a od té doby se stalo místem, kam se ráda a často vracím. Můj výběr tématu bakalářské práce byl proto snadný a jasný. Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů v seznamu literatury a dle vlastních poznatků a pokud není uvedeno jinak, všechny grafy, obrázky a tabulky jsou mým vlastním dílem
…………………… Podpis autora
Obsah:
1.
Úvod...................................................................................................................... 10
2.
Památková ochrana v České republice ................................................................. 11 2.1
Státní památková péče ....................................................................................... 11
2.2
Orgány a organizace státní památkové péče ..................................................... 11
2.2.1 3.
Organizační uspořádání státní památkové péče.......................................... 11
Městské památkové rezervace a zóny................................................................... 14 3.1
4.
Pojmy................................................................................................................. 14 Programy na obnovu kulturních památek ............................................................. 16
4.1
Program Podpora pro památky UNESCO......................................................... 16
4.2
Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou
působností.................................................................................................................... 16 4.3
Dotace občanským sdružením ........................................................................... 17
4.4
Havarijní program ............................................................................................. 18
4.5
Program regenerace MPR a MPZ...................................................................... 18
4.5.1
Program regenerace v letech 2001 – 2007.................................................. 19
4.5.2
Program regenerace v letech 2004 – 2007.................................................. 19
4.6
Program záchrany architektonického dědictví .................................................. 20
4.7
Program restaurování movitých kulturních památek ........................................ 22
4.8
Europa Nostra .................................................................................................... 23
4.8.1
Europa Nostra 2008 .................................................................................... 24
4.8.2
Restaurování jižního průčelí Horního hradu............................................... 25
5.
Grantové projekty Jihočeského kraje.................................................................... 27 5.1
GP: Obnova drobné sakrální architektury v krajině .......................................... 27
5.2
GP: Zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb .......................... 27
5.3
GP: Movité kulturní dědictví............................................................................. 27
5.4
GP: Nemovité kulturní památky........................................................................ 28
6.
Strukturální fondy ................................................................................................. 29 6.1
Regionální politika EU ...................................................................................... 29
6.2
Fondy EU........................................................................................................... 29
6.2.1 6.3 7.
Strukturální fondy ....................................................................................... 30
Cíle Regionální politiky pro období 2000 - 2006.............................................. 32 Fondy EHP/Norsko............................................................................................... 33
7.1
Co to je FM EHP/Norsko? ................................................................................ 33
7.2
8 priorit programu.............................................................................................. 33
7.3
Monitorovací výbor a projekty.......................................................................... 35 Český Krumlov - jeho historický vývoj a význam ............................................... 36
8. 8.1 9.
Jednotlivé památky a jejich charakteristiky ...................................................... 37 Zpracování dotazníkového šetření ........................................................................ 45
9.1
Socio-demografické údaje o respondentech ...................................................... 46
9.2
Odpovědi respondentů....................................................................................... 47
9.3
Odpovědi představitelů samosprávy města a představitelů NPÚ...................... 56
10.
SWOT analýza...................................................................................................... 58
10.1
Analýza vnitřního prostředí............................................................................ 58
Silné stránky ................................................................................................................ 58 10.2
Analýza vnějšího prostředí............................................................................. 60
11.
Návrhy a opatření.................................................................................................. 62
12.
Souhrn................................................................................................................... 65
13.
Závěr ..................................................................................................................... 66
14.
Summary............................................................................................................... 67
15.
Použité zdroje ....................................................................................................... 68
15.1
Literatura ........................................................................................................ 68
15.2
Internetové stránky......................................................................................... 68
16.
Přílohy................................................................................................................... 70
Seznam obrázků Obrázek 1: Jižní průčelí Horního hradu od řeky Vltavy (před konzervací, 2002) ......... 26 Obrázek 4: Výsek východní části po restaurování, 2003................................................ 26 Obrázek 6: Zámecké barokní divadlo............................................................................. 35 Obrázek 7: Rekonstrukce Mariánského sloupu .............................................................. 38 Obrázek 8: Otáčivé hlediště v roce 1958 ........................................................................ 40 Obrázek 9: Otáčivé hlediště o 50 let později .................................................................. 40 Obrázek 10: Kaple na Křížové Hoře před rekonstrukcí ................................................. 41 Obrázek 11: Kaple na Křížové Hoře nyní ...................................................................... 41 Obrázek 12: Opevnění latránu dříve ............................................................................... 42 Obrázek 13: Opevnění latránu nyní ................................................................................ 42 Obrázek 14: Grafitový důl dříve..................................................................................... 43 Obrázek 15: Grafitový důl nyní ..................................................................................... 43
Seznam tabulek Tabulka 1: Rozdělení prostředků fondu EU mezi cíle HSS v období 2007 – 2013 ....... 32 Tabulka 2: Shrnutí otázky č. 13 ...................................................................................... 46
Seznam grafů Graf 1: Zpracování otázky č. 1 ...................................................................................... 47 Graf 2: Zpracování otázky č. 2 ....................................................................................... 47 Graf 3: Zpracování otázky č. 3 ....................................................................................... 48 Graf 4: Zpracování otázky č. 4 ....................................................................................... 49 Graf 5: Zpracování otázky č. 5 ....................................................................................... 50 Graf 6: Zpracování otázky č. 6 ....................................................................................... 51 Graf 7: Zpracování otázky č. 7 ....................................................................................... 52 Graf 8: Zpracování otázky č. 8 ....................................................................................... 52 Graf 10: Zpracování otázky č. 10 ................................................................................... 53 Graf 11: Zpracování otázky č. 11 ................................................................................... 54 Graf 12: Zpracování otázky č. 12 ................................................................................... 55
1. Úvod Tématem této bakalářské práce je „Městská památková rezervace Český Krumlov“. Město bylo prohlášeno za MPR díky usnesení Ministerstva kultury ČSR čj. 16.417/87VI/1 ze dne 21.12.1987 o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomoučan a archeologických lokalit Libodřický mohylník, Slavníkovská Libice, Třísov, Tašovice, Bílina, České Lhotice, Staré Zámky u Líšně a Břeclav - Pohansko za památkové rezervace. Cílem práce je zjistit postoj občanů a samosprávy k obnově kulturních památek a regeneraci historického jádra města Český Krumlov. Aby se došlo k takovému zjištění, nejprve bude nutné prověřit znalost obyvatel o tom, že bylo město vyhlášeno městskou památkovou rezervací a zda o tento fakt jeví zájem nebo jen nevědomě „proplouvají“ v procesu rekonstrukcí a zástaveb moderní doby. Další úkol spočívá ve zjištění názorů občanů, kteří mají povědomí o této skutečnosti a dále zástupců samosprávy o významu kulturních památek pro cestovní ruch. Proces památkové péče a ochrany v ČR je novou záležitostí. Institucionálně památková péče u nás vznikla, stejně jako v Rakousku a ostatních částech habsburské monarchie, v roce 1850. Už v roce 1950 vyhlásila komunistická vláda 30 měst za památkové rezervace s cílem uchovat je jako historicko-výtvarné celky a vyčlenila prostředky na jejich záchranu. Teprve až v roce 1958 byl vydán první zákon o kulturních památkách, který byl potom za necelých dvacet let nahrazen dodnes platným zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Dříve nebyl význam památek chápán jako dnes, tedy jako strategická výhoda státu, možnost přilákat finance do státní pokladny a zlepšit tak ekonomickou situaci národa. Dlouhou dobu bohužel panoval takový názor, že staré objekty, které ve chvíli, kdy přestaly plnit svou funkci nebo nebyly využívány k duchovím účelům, jsou zastaralé zchátralé budovy a tudíž určené k demolici. Velkým zlomem byl rok 1989, kdy došlo k otevření hranic a s tím spojený cestovní ruch a podnikání. Díky tomu byl změněn systém státní památkové péče. Předními atributy se stala atraktivita a výjimečnost. Stavby plnily funkci kulturních památek a staly se cílovými místy řady turistů. Je velice důležité, aby se památková péče ubírala tímto směrem a my se tak mohli neustále pozastavovat nad krásou památek v naší zemi. 10
2. Památková ochrana v České republice 2.1 Státní památková péče Stát zde sehrává velice důležitou funkci: chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky s cílem dalšího prohlubování politicko-organizátorské a kulturně výchovné funkce státu co se týče péče o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání. Je důležité, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti. Dalšími činnostmi, kterými stát pečuje o kulturní památky jsou např.: opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Další zbylé orgány státní správy a organizace spolupracují v oboru, ve kterém působí s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.
2.2 Orgány a organizace státní památkové péče 2.2.1 Organizační uspořádání státní památkové péče Orgány, které vykonávají státní památkovou péči jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo kultury je hlavní orgán, kterému je podřízena odborná organizace státní památkové péče. Orgány státní památkové péče dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně, diferencovaně a v neposlední řadě v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje. To vše činí ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a s pomocí odborných organizací státní památkové péče. Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice. Mezi jeho hlavní činnosti patří zpracovávání prognózy, koncepce a návrhů dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče. Dále pak sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky. Posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek,
11
uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje a stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je památková rezervace, nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí, které patří do seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi jeho další neméně důležité činnosti patří spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, kde se podílí na jejich dalším vzdělávání. Zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče, vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností a plní další úkoly, které mu stanovil příslušný zákon. Dalším důležitým orgánem v této oblasti je památková inspekce. Je zřizována Ministerstvem kultury jako jeho specializovaný kontrolní orgán v oboru státní památkové péče. Jejím hlavním posláním je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Mezi její další úkoly patří: dozor nad tím, jak je zabezpečována komplexní péče o kulturní památky, jak jsou dodržována rozhodnutí orgánů státní památkové péče k zajištění péče o kulturní památky a jak vlastníci, jako jsou správci nebo uživatelé kulturních památek, plní stanovené povinnosti. Na základě poznatků získaných při výkonu dozoru provádí rozbor stavu státní památkové péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení. Spolupracuje s orgány státní památkové péče a ostatními správními úřady, kontrolními orgány, kraji, obcemi a odbornou organizací státní památkové péče. Pokud památková inspekce zjistí nějaké nedostatky v péči o kulturní památky, navrhne příslušnému orgánu státní památkové péče opatření k odstranění zjištěných nedostatků, nebo uložení pokuty, a kontroluje, zda se uložená opatření řádně plní kontrolují, jak je dodržován předchozí souhlas Ministerstva kultury a zda kulturní památka vystavovaná, zapůjčená nebo pro jiné účely vyvezená do zahraničí byla ze zahraničí vrácena zpět a v dobrém stavu, kontrolují u věcí, které vykazují znaky kulturní památky a mají být trvale převezeny ze zahraničí do České republiky, zda se jejich převoz provádí s předchozím souhlasem příslušného orgánu státu, z něhož mají být dovezeny, je-li zaručena vzájemnost, se podílejí na dokumentaci, výzkumech a průzkumech zejména movitých kulturních památek. Dalším orgánem, který spolupracuje s orgány státní památkové péče jsou Celní úřady. Tyto úřady podávají orgánům státní památkové péče v případě zjištění nedostatků podněty pro přijetí opatření k nápravě nebo návrhy na zahájení řízení. Také spolupracují s odbornou organizací státní památkové péče a památkovou inspekcí. Krajský úřad je dalším orgánem a jeho hlavní funkcí je, že metodicky řídí 12
výkon státní památkové péče v kraji a plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky. Má dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů, které byly vydané pro jeho provedení, uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je památková zóna nebo nemovitá národní kulturní památka, nejde-li o působnost ministerstva kultury a ve vztahu k tomuto území uplatňuje stanovisko k vymezení
zastavěného
nepředvídaných
nálezů
území.
Také
kulturně
je
cenných
dotčeným
orgánem
předmětů,
detailů
k
zabezpečení stavby
nebo
archeologických nálezů, ke kterým došlo při řízení nebo postupu podle zvláštního právního předpisu. Jako dotčený orgán vydává na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko. Poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů, pokud jde o zabezpečení péče o národní kulturní památky. Vykonává dozor při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče a plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
13
3. Městské památkové rezervace a zóny 3.1 Pojmy Kulturní památka (KP) „KP je nemovitou nebo movitou věcí, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“ [1]1 Národní kulturní památka (NKP) NKP je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. V České republice prohlašuje národní kulturní památky svým nařízením vláda ČR a pouze za souhlasu vlády České republiky je možné národní kulturní památku vyvézt mimo území státu. Město Český Krumlov přispívá svou národní kulturní památkou a to: původní vybavení barokního divadla v zámku Český Krumlov. Stalo se tak v důsledku nařízení vlády ČSR č. 55/1989 Sb. ze dne 19.4.1989 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Další NKP je kostel svatého Víta, který je významnou památkou pozdní gotiky z období 1407-1438, s pozdějšími úpravami. Za Národní kulturní památku byl vyhlášen v roce 1995. Městská památková rezervace (MPR) Statut památkových rezervací vznikl na základě usnesení vlády z července roku 1950, ve kterém byl schválen postup na zajištění péče o opravu některých domů v historických jádrech měst ministerstvem školství, věd a umění. V roce 1952 došlo vládou České republiky k vyhlášení 30 městských památkových rezervací. V Českém Krumlově se počítá jako MPR středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy. Městskou památkovou rezervací je od roku 1963 a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
1 [cs.wikipedia.org], 4. 1. 2009 v 14:36
14
Městská památková zóna (MPZ) Městská památková zóna je vyhlášena vyhláškami Ministerstvem kultury České republiky podle vyhlášky č. 108/2003 Sb. Jde o část města, která je historicky významná. K zajištění památkové ochrany zóny a jejího historického prostředí, které s architektonickými soubory a dále s jednotlivými nemovitými kulturními památkami, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry vykazují významné kulturní hodnoty, mohou orgány státní památkové péče při svém rozhodování stanovit podmínky, které omezují úpravy a to stavební a jiné v této zóně. V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec, které se nachází jižně od historického jádra.
15
4. Programy na obnovu kulturních památek 4.1 Program Podpora pro památky UNESCO Hlavním cílem tohoto programu je dostát závazkům, které České republice vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Prostředky, které jsou čerpány z tohoto programu dosahují částky 11 mil. Kč a smyslem programu je podpora rozvoje památek, které jsou zapsány na Seznam světového dědictví nacházející se na území České republiky. V České republice jsou na Seznamu světového dědictví UNESCO tyto statky: Historické jádro Prahy, Historické jádro Českého Krumlova, Historické jádro Telče, Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Kutná Hora: Historické jádro města s kostelem svaté Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci, Kulturní krajina Lednicko-Valticko, Vesnická památková rezervace Holašovice, Zahrady se zámkem v Kroměříži, Zámek v Litomyšli, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně a Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči.
4.2 Podpora
obnovy
kulturních
památek prostřednictvím
obcí
s rozšířenou působností „Cílem programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností je efektivně se podílet na zachování a obnově kulturních památek České republiky a díky tomu přispívat k zachování vybraného segmentu památkového fondu České republiky v souladu s účelem zákona č. 20/1987 Sb. Program je vyhlášen i na základě zákona o státním rozpočtu České republiky pro příslušný kalendářní rok.“ [2] 2 Ministerstvo kultury se snaží umožnit obcím s rozšířenou působností, aby se podíleli na kompenzaci veřejného zájmu na úseku památkové péče. Vyhlašuje proto v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou
2 [www.mkcr.cz]
16
působností. Tento dotační program umožní Ministerstvu kultury poskytovat příspěvek ze státního rozpočtu na zachování a obnovu kulturní památky prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností a to takovým způsobem, aby bylo dosaženo účinnější péče o ten segment památkového fondu, kde to efektivně a účelně neumožňují jiné programy Ministerstva kultury. Finanční prostředky v tomto programu jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se vyskytují mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky. Finanční prostředky poskytuje ministerstvo kultury formou účelových příspěvků po provedeném správním řízení. Částka, která putovala do Českého Krumlova, konkrétně do obce Městys Křemže, činila 432 tisíc Kč a byla poskytnuta za účelem památky zříceniny Hradu Dívčí kámen na obnovu zřízení bezpečnostního ochozu. Další částka, která tentokrát putovala fyzické osobě, čítala 1 420 000 Kč a byla použita na obnovu střešní krytiny a barokních stájí památce Zemědělský dvůr Kvítkův v obci Český Krumlov.
4.3 Dotace občanským sdružením „Dotace se poskytují pouze na neinvestiční výdaje související s realizací předkládaných projektů. Při stanovení výše dotace se vychází z plánovaných nákladů na celý projekt. Jsou poskytovány účelově a podmínky pro jejich použití, včetně formy jejich vyúčtování jsou součástí „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“, které příjemci vystaví ministerstvo. Na dotaci není právní nárok a ministerstvo není povinno zdůvodňovat rozhodnutí o nepřidělení státní dotace. Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií ministerstva bude přispívat pouze na takové projekty, které skutečně podpoří kulturní aktivity v oblasti ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií a zaslouží si podporu ze státního rozpočtu. Nejedná se o finanční podporu běžné činnosti občanských sdružení a organizací s mezinárodním prvkem.“[3] 3
3 [Podmíny Ministerstva kultury pro udělení Dotací a grantů občanským sdružením]
17
Pro rok 2008 bylo rozděleno celkem 4 952 tisíc Kč. Dotace tohoto typu nebyly městu Český Krumlov přislíbeny.
4.4 Havarijní program Finanční prostředky plynoucí z tohoto programu pomáhají zachraňovat nemovité kulturní památky, které jsou v havarijním technickém stavu. Týká se hlavně statického a celkového stavebního zajištění, (restaurátorské práce, opravy krovů a střech, klempířské a zámečnické práce atd.) Z podpory není dovoleno hradit: modernizace objektů, úpravy veřejných prostranství a stavebně-historické a restaurátorské průzkumy a projektové dokumentace. Finance z programu jsou určeny na památky, jejich roční náklady nepřesáhnou limit 2 mil. Kč bez DPH. Vlastník kulturní památky by měl přispět na její obnovu a to minimálně 40% ze smluvní ceny díla. Vlastníkovi lze poskytnout příspěvek až do výše 80% celkových nákladů obnovy kulturní památky.
4.5 Program regenerace MPR a MPZ Tento program je nástrojem k obnově kulturních památek, které se nacházejí v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky může město získat pouze tehdy, pokud má zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. Ve schváleném rozpočtu České republiky se pro rok 2009 pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón počítá s částkou 150 mil. Kč. Z této částky se vyčleňuje 44,215 mil. Kč na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových rezervacích a 99,785 mil. Kč na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových zónách. Zbývající 6 mil. Kč tvoří základ rezervy, která může být společně s rezervou vzniklou s úsporami během roku použita zejména na •
řešení nečekaných havárií a dokončení obnov kulturních památek v MPR a MPZ,
18
•
mimořádné příspěvky na obnovu kulturních památek v MPR nebo MPZ, pokud se jedná o území zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO
•
záchranu významných památkových hodnot nebo obnovu významných architektonických nebo uměleckořemeslných prvků, pokud jde o stavby, jež nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v MPR nebo MPZ ( 3,6 mil. Kč)
•
příspěvky na obnovu kulturních památek v MPR nebo MPZ v souvislosti s udělením Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón podle usnesení vlády č. 209/1992 (1 mil. Kč celorepublikovému vítězi soutěže a 1,4 mil. krajským vítězům)
Pro výpočet ročních finančních kvót (nabídek podpory) v Programu se stanoví limit požadované státní podpory z Programu na rok 2009 ve výši 15 mil. Kč pro MPR a 10 mil. Kč pro MPZ. Hranice minimální roční podpory byla stanovena na 200 tisíc Kč, pokud potřeby na připravované akce nebyly nižší, pak platí nižší kvóta. Pro vypočtený předpoklad finanční podpory v rozmezí 1 091 – 2 370 tis. Kč byla stanovena finanční kvóta ve výši 400 tis. Kč.[4] 4
4.5.1 Program regenerace v letech 2001 – 2007 V rámci dotačního programu MK ČR - Program regenerace městské památkové rezervace Český Krumlov- putovalo do obnovy nemovitých kulturních památek na území MPR v letech 2001 - 2007 celkem 14.004.600,- Kč. od státu a 8.434.500,- Kč od města.
4.5.2 Program regenerace v letech 2004 – 2007 V rámci dotačního programu MK ČR - Program regenerace městské památkové zóny – na území MPZ Český Krumlov v letech 2004 – 2007 získalo město částku 2.480.000,Kč od státu a částku 981.600,- Kč od města.
4 [Rozpis státní finanční podpory na rok 2009]
19
4.6 Program záchrany architektonického dědictví Podle usnesení vlády ze dne 22. února 1995 č. 110 vzniká tento program. Dále ukládá ministru kultury, aby zabezpečil účelové určení zvýšeného objemu finančních prostředků, které budou potřeba na realizaci Programu v roce 1995 a také aby informoval vládu o použití těchto prostředků. Dále ministr kultury předkládá podklady pro sestavení návrhu rozpočtu na konkrétní období v souvislosti s Programem včetně uvedení konkrétních objektů, na než budou prostředky použity místopředsedovi vlády a ministru financí. „Program
je
systémové
řešení
architektonického dědictví, jako
účasti
státu
na
záchraně
nejcennější
části
jsou hrady, zámky, kláštery, paláce, včetně
historických zahrad a parků, kostely, radnice, obranné městské a pevnostní systémy a jiné velké stavební objekty, které byly prohlášeny světovými památkami UNESCO, národními kulturními památkami nebo
kulturními památkami. Je dlouhodobým
programem zachování a obnovy ohrožených nemovitých kulturních památek a jejich vhodného využití, jakožto významné složky
kulturního, sociálního, ale
i
ekonomického rozvoje území a celkové kvality životního prostředí. Účast státu spočívá v odborné bezplatné pomoci při přípravě projektů záchrany jednotlivých kulturních památek a v poskytování finančního příspěvku na obnovu kulturních památek při realizaci těchto projektů. Příspěvek bude poskytován jako účelová dotace ze státního rozpočtu podle předem stanovených pravidel a bez ohledu na vlastnictví památek.“[5] 5 Mezi hlavní cíle tohoto programu patří: •
záchrana
ohrožených nemovitých
kulturních památek rychlou obnovou a
efektivní obnovou •
získání všech zdrojů přicházejících v úvahu a snižování potřeby příspěvku na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu
•
zvýšení efektivnosti správy a provozu kulturních památek
5 [Usnesení vlády ČR ze dne 22. února 1995]
20
Finanční příspěvek na obnovu kulturních památek bude poskytován na záchranu existence kulturní památky nebo na náklady vyvolané požadavky orgánů státní památkové
péče, a to s ohledem na jednotlivé projekty a podle jejich pořadí v
Programu. V roce 2007 město získalo celkem 4 450 000 Kč. Konkrétní částky putovaly na: •
bývalý klášter minoritů (latrán) – 800 000 Kč
•
Zámek Český Krumlov (kovárna) – 1 770 000 Kč
•
Zámek Český Krumlov (horní hrad) – 1 550 000 Kč
•
bývalý klášter klarisek – 400 000 Kč
V roce 2008 Český Krumlov získal celkem z tohoto programu 8 170 000 korun. •
bývalý klášter minoritů - 1 100 000 Kč
•
bývalý klášter klarisek - částka 650 000 Kč
•
památka Kvítkův Dvůr - 1 920 000 Kč
•
Zámek Český Krumlov – horní hrad –2 000 000 Kč
•
Zámek Český Krumlov – Latrán č.p. 56 – 1 000 000 Kč
•
Zámek Český Krumlov – Latrán č.p. 63 – 1 500 000 Kč
Jihočeskému kraji jsou pro rok 2009 přislíbeny další částky a to konkrétně: •
obnova
krovů,
střešního
pláště
a
klempířských
prvků
do
bývalého
dominikánského kláštera - 1 000 000 Kč •
bývalý klášter klarisek, obnova krovu včetně statického zajištění, střešního pláště a komínů - 500 000
•
severní obytné křídlo- obnova interiéru, restaurování nástěnných maleb a opravy fasád, Kvítkův zemědělský dvůr - 550 000 Kč
21
4.7 Program restaurování movitých kulturních památek Účelem tohoto programu je obnova – restaurování - kulturních movitých památek a jejich
souborů.
Do
programu
patří
významná
díla
výtvarných
umění
a
uměleckořemeslných prací, která dokládají životní způsoby a tvůrčí schopnosti člověka v minulosti, zejména pokud jsou tyto památky ohroženy ve své hmotné existenci z důvodu nedostatečné péče a zároveň jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek. Patří sem zejména: předměty výtvarného a užitého umění, které jsou anebo mohou být prezentovány veřejnosti na zpřístupněných hradech a zámcích, movité kulturní památky (oltáře včetně oltářních obrazů, závěsné obrazy, sochařská díla, kostelní lavice, varhany nebo kazatelny), které jsou umístěny v církevních objektech – (kostelech, klášterech apod.) - a které jsou obvykle dosud užívány ke svému původnímu účelu. Program je dlouhodobý a účast státu spočívá v odborné a bezplatné pomoci vlastníkům movitých kulturních památek. Stát zpravidla pomůže při zpracování záměru restaurování movité kulturní památky a podle finančních možností státního rozpočtu poskytne účelový finanční příspěvek. Ten je potřebný k provedení záměru a k zachování a obnově movité kulturní památky za účelem jejího účinnějšího uplatnění. Mezi nejdůležitější cíle programu patří záchrana a uchování ohrožených movitých kulturních památek a jejich souborů formou urychlené obnovy, dále využití restaurovaných movitých kulturních památek za účelem zvýšené atraktivity a tím i zpřístupnění památky veřejnosti pro výchovně vzdělávací nebo náboženské účely. Dalším důležitým cílem je vytvoření podmínek pro vznik nových interiérových instalací zpřístupněných veřejnosti, kde uplatníme nově restaurované movité kulturní památky, které byly dosud uloženy v depozitářích z důvodu špatného technického stavu. Dalšími neméně důležitými cíly jsou např.: prohloubení znalostí uměleckých a historických hodnot, sdružování finančních prostředků s cílem postupného snižování potřeby příspěvku na obnovu kulturních movitých památek ze státního rozpočtu nebo např. zvýšení zájmu a podílu veřejnosti na péči o movité kulturní dědictví díky vhodným formám propagace výsledků Programu. Financování programu je uskutečněné formou příspěvku. Ten je podmíněn finanční spoluúčastí vlastníka movité památky a zajištěním účinné ochrany věci před zcizením nebo poškozením, zajištěním její prezentace veřejnosti. Také je důležité uskutečnění soustavné péče, která směřuje k trvalému zachování movité kulturní památky. 22
Restaurování kulturní movité památky musí provádět fyzická osoba na základě povolení uděleného ministerstvem kultury. To je základní podmínka, která musí být splněna. Po dokončení restaurování musí tato fyzická osoba předložit závěrečnou restaurátorskou zprávu regionální organizaci státní památkové péče. Pro rok 2007 byla schválena částka: •
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, kazatelna, okresu Český Krumlov, obci Zlatá Koruna – 100 000 Kč
Městu Český Krumlov byly pro rok 2008 schváleny částky: •
Oltář Panny Marie, kostel sv. Jiří, v obci Blansko u Kaplice, (ve vlastnictví církve) – 100 000 Kč
•
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, kazatelna, v obci Zlatá Koruna, (ve vlastnictví církve) – 75 000 Kč
•
Státní zámek Český Krumlov, jednosedadlové sáně, v obci Český Krumlov, (ve vlastnictví PO MK) – 170 000 Kč
4.8 Europa Nostra Europa Nostra je celoevropskou federací zahrnující více než 220 nevládních organizací a skupin, které se po celé Evropě zabývají ochranou a propagací kulturního dědictví. Má rovněž funkci mluvčího tohoto rozsáhlého hnutí evropské občanské společnosti vůči zainteresovaným mezinárodním organizacím, především institucím EU, Evropské radě a UNESCO. Cílem a snahou Europa Nostra je zviditelňování kulturního dědictví a jeho přínosů tak, aby se stal součástí veřejnosti, jejího mínění a vědomí. Je důležité učinit vztah ke kulturnímu dědictví jako prioritu veřejné politiky na Evropské i na národní úrovni. Pro tuto akci je potřeba dostatek prostředků, aby bylo dosaženo všech vytyčených cílů. Jsou to zejména různé druhy podpor vysokých evropských standardů kvality na poli ochrany a záchrany kulturního dědictví, stejně jako v architektuře, městském a venkovském územním plánování, nebo při hájení vyváženého a udržitelného městského a venkovského rozvoje, zastavěného i přírodního prostředí. Kulturní dědictví Evropy se ocitá v nebezpečí, proto Evropa Nostra podporuje národní a mezinárodní kampaně, 23
které mají za cíl uchování a záchranu dědictví. Dále podporuje poskytování zvláštních výhod za účelem zachování a povznesení kulturního dědictví tak, že vyjadřuje uznání výjimečně úspěšným projektům záchrany a ochrany kulturního dědictví pořádáním soutěže Cena Evropské Unie za kulturní dědictví/Europa Nostra Awards. Cena Europa Nostra se každým rokem uděluje těm nejlepším vybraným realizacím ochrany kulturního dědictví Evropskou komisí prostřednictvím mezinárodní organizace Europa Nostra. V oblasti památkové péče je vůbec nejvyšší existující mezinárodní ocenění, něco jako památkářský Oskar. Udělování ceny Europa Nostra má již dlouhodobou tradici. Udělování Ceny evropského dědictví bylo započato v roce 2002 Evropskou komisí a organizací Europa Nostra v rámci kulturního programu Evropské komise k ocenění vynikajících počinů v početném souboru evropských realizací na poli kulturního dědictví v kategoriích, zahrnujících od rekonstrukcí a adaptací historických budov, přes rehabilitaci urbanistických a krajinných celků, archeologických území až po péči o sbírky.
4.8.1 Europa Nostra 2008 V roce 2008 získala tuto prestižní cenu akce, která zavedla zcela nový trend v české památkové péči.
Byla
rovněž
hodnocena
jako
excelentní
příklad
citlivého
konzervačního ošetření vysoce autentické památky. Touto cenou se může právem pyšnit Český Krumlov. Konzervace jižního průčelí českokrumlovské dominanty nám ukazuje jeden z nejrozsáhlejších restaurátorských zásahů na území České republiky. Velice oceňovaný je zdokonalený a moderní přístup s přenesením restaurátorské metody a etiky, který se přenesl i do oblasti péče o stavební památky. Doposud byl užívaný jen pro umělecká díla. Evropská unie ohodnotila též množství objevných a zajímavých informací, které zásah přinesl a které umožnily prohloubit poznání památky a objasnit řadu do této doby nepoznaných kapitol jak o stavebním vývoji významné památky, tak o technice a technologii postupné stavební činnosti v průběhu 500 let. Vyzdvižen byl také pracovní postup. Zajímavostí může být, že se při něm používalo tradičních stavebních řemesel a technologií, aby se zachránily původní historické stavební prvky a autentické materiály. Tato akce byla realizována ve dvou etapách a to v letech 2004 – 2005 a investována Národním památkovým ústavem. Vzhledem k tomu, že byla obnova velice náročná, musela být spolufinancována z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. 24
. 4.8.2 Restaurování jižního průčelí Horního hradu V roce 2002 byla zahájena příprava stabilizace vnějších průčelí Horního hradu, které mají vysokou historickou a uměleckou hodnotu. Po vyhodnocení krátkého úseku západního průčelí Horního hradu se došlo k závěru, že je třeba konzervace jižního průčelí, které je nejvíce vystavěné pozornosti a vykazovalo ojedinělý stupeň původnosti. Tato skutečnost byla dána tím, že kromě dílčích zásahů neprošla památka od poloviny 18. století celkovou obnovou ani větší opravou. Mohutná plocha, která narůstala od 14. století až do doby barokní, vykazuje zřetelné typické znaky rostlé architektury. Doklady jednotlivých slohových úprav, které zde byly učiněny jako např. přestavby, nástavby nebo dílčí zásahy, zůstaly zachovány. Konzervaci a obnově byla proto věnována mimořádná pozornost. Pro obnovu, která byla naplánována do dvou etap, byly formulovány zásady např.: •
bude dosaženo maximálního úsilí pro záchranu originálních prvků a materiálů
•
opravné a konzervační zásahy budou prováděny tradičními technologiemi
•
zákaz měnit vzhled památky
•
nebudou prováděny korektivní zásahy, které by smazaly stopy vývoje nebo vytvářely výraz slohové jednoty
Na základě podrobných stavebně technických, stavebně historických i materiálových průzkumů byly stanoveny parametry pro celkovou konsolidaci průčelí a byl vypracován technologický návrh pro ošetření jednotlivých materiálů a prvků. V rámci projektové dokumentace došlo k podrobné inventarizaci všech součástí průčelí a určení stavu, způsobu ochrany, rozsahu uplatnění na průčelí včetně specifikace vlastního restaurátorského ošetření. Postup přípravy byl průběžně konzultován s Národním památkovým ústavem, který po kompletaci dokumentace vypracoval odborné stanovisko k zásahu jako podklad pro Krajský úřad v Českých Budějovicích, který k akci vydal závazné stanovisko ke konzervaci a restaurování fasády pro jednotlivé etapy. [6]6
6 [http://www.casopisstavebnictvi.cz/europa-nostra-2008-ceskemu-fortelu_N1107] 25
Obrázek 1: Jižní průčelí Horního hradu od řeky Vltavy (před konzervací, 2002)
Zdroj: infoservis.ckrumlov.info
Obrázek 2: Výsek východní části po restaurování, 2003
Zdroj: infoservis.ckrumlov.info
26
5. Grantové projekty Jihočeského kraje 5.1 GP: Obnova drobné sakrální architektury v krajině Finanční prostředky mohou být poskytnuty na záchranu, zachování a obnovu objektů drobné sakrální architektury a to bez ohledu na to, zda jsou památkově chráněny či nikoliv , na území Jihočeského kraje, s výjimkou objektů nacházejících se na soukromých oplocených pozemcích. Žadatelem může být fyzická osoba nebo právnická osoba. Finanční podpora Jihočeského kraje může činit maximálně 70% celkových nákladů projektu, maximální výše podpory může činit 50 000,-Kč. Grant však nelze poskytnout na projekty, které jsou spolufinancovány z programů Ministerstva kultury.
5.2 GP: Zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb Finanční prostředky mohou být poskytnuty na zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb z důvodu použití tradičních materiálů a technologií. Příjemci podpory mohou být fyzické osoby nebo právnické osoby, vlastníci památkově chráněných staveb (nemovitých kulturních památek a staveb, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se na území památkových rezervací a zón, vesnických památkových rezervací a zón, krajinných památkových zón a krajinných památkových pásem), na území Jihočeského kraje. Finanční podpora může činit až 100% prokázaného rozdílu mezi cenou obnovy za použití běžných materiálů a technologií a za použití materiálů a technologií předepsaných orgány památkové péče. Grant nelze poskytnout na projekty, které jsou spolufinancovány z programů Ministerstva kultury.
5.3 GP: Movité kulturní dědictví Finanční prostředky mohou být poskytnuty na záchranu, zachování a obnovu předmětů movitého kulturního dědictví v případech, kdy není možné veškeré potřebné náklady krýt z vlastních zdrojů žadatele. Příjemci podpory mohou být fyzické osoby nebo právnické osoby, vlastníci předmětů movitého kulturního dědictví, s výjimkou státu a právnických osob s majetkovou účastí státu. Tyto předměty musí být kulturními památkami, nebo jsou umístěny ve veřejně přístupných prostorách. Předměty musí být umístěny na území Jihočeského kraje. Finanční podpora Jihočeského kraje může činit 27
maximálně 70 % celkových nákladů projektu, maximální výše podpory může být 100 000,-Kč. Grant nelze poskytnout na projekty, které jsou spolufinancovány z programů Ministerstva kultury.
5.4 GP: Nemovité kulturní památky Finanční prostředky mohou být poskytnuty na záchranu, zachování a obnovu předmětů nemovitých kulturních památek. Příjemci podpory mohou být fyzické osoby nebo právnické osoby, vlastníci nemovitých kulturních památek, které se nacházejí na území Jihočeského kraje. Finanční podpora Jihočeského kraje může činit maximálně 70 % celkových nákladů projektu, maximální výše podpory může být 500 000,-Kč. Grant nelze poskytnout na projekty, které jsou spolufinancovány z programů Ministerstva kultury.
28
6. Strukturální fondy 6.1 Regionální politika EU Centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro výkon této funkce byl na MMR zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK), který je obdobou ústředních institucí v ostatních členských státech Evropské unie. Ministerstvo mělo za povinnost vytvořit Národní rozvojový plán, Národní strategický referenční rámec a další dokumenty na období 2007 až 2013. Jako v každém odvětví je velice důležitý monitoring, kterým se zde zabývá Řídicí a koordinační výbor (ŘKV). Tomuto výboru předsedá ministr pro místní rozvoj a činnost sekretariátu ŘKV vykonává na ministerstvu Odbor řízení a koordinace NSRR. Mezi základní cíle regionální politiky patří rozvoj regionů. Důraz je kladen na jejich soudržnost a zvyšování konkurenceschopnosti. Každý region by měl mít možnost svého vyváženého rozvoje v závislosti jeho potenciálu a specifickým stránkám. Základním nástrojem regionální politiky je nyní Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2007–2013. Hlavním cílem strategie je provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odvětvovými politikami, které ovlivňují rozvoj území. Vycházejí z ní regionálně zaměřené rozvojové programy, které jsou financované jen z národních zdrojů či spolufinancované ze zdrojů EU. Regionální politika se velice podrobně věnuje specifickým problémům rozvoje měst a venkovských oblastí. K podpoře regionálního rozvoje patří též poskytování státní pomoci po živelných a jiných pohromách v souladu se zákonem. MMR připravuje z podkladů od postižených krajů návrhy strategií na obnovu území. Po tom, co tento podklad schválí vláda, slouží jako výchozí rámcové dokumenty k uvolňování programové pomoci jednotlivými ministerstvy.
6.2 Fondy EU Rozvoj politiky soudržnosti je úzce spojen s historií rozšiřování a prohlubování Evropské unie. Lze skutečně nalézt mnoho obdob mezi procesem evropské integrace a rostoucí důležitostí politiky soudržnosti. Už dlouhou dobu se prosazuje trend poklesu výdajů na společnou zemědělskou politiku a souběžně jsou posilovány prostředky věnované na regionální politiku. To je dáno tím, že postavení regionální politiky v 29
rámci politik EU je systematicky posilováno. Postupně všechny členské země Evropské unie přistoupily k realizaci vlastní národní regionální politiky. Díky ní usilují o snížení rozdílů v životní úrovni mezi regiony a bojují s vysokou regionální nezaměstnaností. Zejména podporují socioekonomické struktury v zaostávajících regionech nebo v územích se špatnou strukturou průmyslu.
Regionální politika je v rámci EU prováděna na několika úrovních: •
nadnárodní úrovni (prováděná relativně nezávisle přímo EU);
•
regionální úrovni (prováděna ve většině zemí a dlouhodobě posilována);
•
národní úrovni (je silně diferencovaná a uskutečňovaná jednotlivými členskými zeměmi, postupně však přejímá některá společná pravidla).
6.2.1 Strukturální fondy Existují 4 strukturální fondy, díky kterým jsou alokovány finanční prostředky jako pomoc k řešení strukturálních ekonomických a sociálních problémů. Hlavním cílem těchto fondů je snížení rozdílů mezi regiony a sociálními skupinami. Jsou to fondy: Evropský fond regionálního rozvoje Tento fond byl založen za účelem poskytování finanční podpory programům regionálního rozvoje zaměřeným na nejvíce znevýhodněné regiony. Hlavním cílem je prosazovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii a to snižováním rozdílů mezi regiony či sociálními skupinami. Jeho zdroje putují do určitých znevýhodněných regionů podle cílů 1 a 2. Finanční pomoc z fondu je nejvíce zaměřena na podporu malých a středních podniků, prosazování produktivních investic, zlepšování infrastruktury, pokračování místního rozvoje nebo na vytvoření pracovních míst podporou konkurenceschopného a udržitelného rozvoje Evropský sociální fond Je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. V období 2000-2006 je pomoc zaměřená na poskytování finanční pomoci systémům odborného školství, přeškolování a tvorby pracovních míst v rámci cíle 3, ale také projektům cílů 1 a 2. 30
Pomoc tohoto fondu je zaměřena zejména na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy. Účelem je poskytovat občanům vhodné pracovní dovednosti a také rozvíjet jejich schopnosti společenské soudržnosti. Dalším pozitivem je plynoucí investice do těchto regionů, protože takto vybavené regiony jsou lákadlem pro zahraniční i domácí investory, a tím regionům pomáhají dosáhnout větší ekonomické konkurenceschopnosti a prosperity. Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství Je finančním nástrojem pro politiku rozvoje venkova, druhého pilíře společné zemědělské politiky. Hlavním cílem je financování rozvoje venkovských oblastí po celé Evropské unii. Fond je rozdělen do dvou sekcí a to sekce orientace, která podporuje opatření pro rozvoj venkova v oblastech cíle 1, oproti tomu garanční sekce působí v ostatních oblastech. EAGGF má dvě části. Záruční oddělení, které se stará o různá finanční opatření, jako např. vývozní kompenzace, stabilizace cen, atd. a orientační část, která má za úkol podporu modernizace a racionalizace zemědělské výroby. Fond funguje už od roku 1962 a objem prostředků se od té doby mnohonásobně zvýšil. Finanční nástroj pro podporu rybolovu Tento finanční nástroj začal fungovat od roku 1994. Jeho cílem je podpora přímořských regionů a restrukturalizace rybářského odvětví a v roce 2000 byl zařazen mezi strukturální fondy. Fond soudržnosti - Kohezní fond Tento fond je fondem doplňkovým, nikoliv však strukturálním. Jeho cílem je posílení hospodářské a sociální soudržnosti. Fond by měl poskytovat finanční prostředky na projekty životního prostředí a infrastrukturu – trans-evropské dopravní sítě v členských státech EU, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru Evropské unie. Jeho smyslem je posílení ekonomické a sociální soudržnosti tím, že pomáhá nejméně prosperujícím státům účastnit se hospodářské a měnové unie. V ČR bude pomoc z Fondu soudržnosti EU přímo navazovat na předvstupní pomoc Evropské unie díky nástroji ISPA=(The Instrument for Structural Policies PreAccession). Tento finanční nástroj je určen pro kandidátské státy v období od roku 2000 až do okamžiku jejich vstupu do EU. Jeho cílem je zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. Zaměření a procedury jsou v souladu s Fondem soudržnosti EU. 31
6.3 Cíle Regionální politiky pro období 2000 - 2006 •
CÍL 1: Podpora rozvoje zaostávajících regionů
První cíl je zaměřen na investice do výroby a na trvale udržitelný rozvoj. Počítáme sem regiony, jejichž HDP je menší než 75 % průměru HDP Evropské unie. •
CÍL 2: Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací
Počítáme sem všechny průmyslové, městské i venkovské oblasti, které nepatří do Cíle 1. Městské oblasti, které chtějí finanční podporu v rámci tohoto cíle musí vykazovat vysokou míru dlouhodobé nezaměstnanosti, narůstající kriminalitu, špatnou úroveň školství či zhoršené životní prostředí. •
CÍL 3: Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání
Třetí a poslední cíl souvisí s rozvojem lidských zdrojů, což je rekvalifikace, modernizace systémů vzdělávání, seznamování s novými technologiemi, atd. Všechny zmiňované aspekty by měly vést k celkovému snížení nezaměstnanosti.
Tabulka 1: Rozdělení prostředků fondu EU mezi cíle HSS v období 2007 – 2013
Cíl Konvergence Regionální
Fondy pro EU27
Fondy pro ČR
283 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč)
81,54%
25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč)
96,98%
54,96 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč)
15,95%
419,09 mil. € (cca 11,73 mld. Kč)
1,56%
8,72 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)
2,52%
389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč)
1,46%
347 mld. €
100,00%
26,69 mld. € (cca 752,70 mld.
100,00%
konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Celkem
Kč)
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
32
7. Fondy EHP/Norsko 7.1Co to je FM EHP/Norsko? Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru/Norsko byly založeny v květnu 2004 třemi nečlenskými státy EU – Islandem, Knížectvím Lichtenštejnsko a Norským královstvím. Norské království založilo vlastní Norský finanční mechanismus. Částka, která plyne pro ČR je celkem 110,91 mil. Euro pro období 2004 -2009. Spolufinancování projektů bude zajištěno v požadované minimální výši 15 % v odpovědnosti zprostředkujících subjektů: ústředních orgánů státní správy, krajských úřadů nebo dalších subjektů pověřených Národním kontaktním místem po dohodě s Kanceláří finančních mechanismů. Hlavním cílem finančních mechanismů je snížení sociálních a ekonomických nerovností v Evropském hospodářském prostoru v rámci vymezených prioritních oblastí : •
Uchovávání evropského kulturního dědictví
•
Ochrana životního prostředí
•
Rozvoj lidských zdrojů
•
Zdravotnictví a péče o dítě
•
Podpora udržitelného rozvoje
•
Vědecký výzkum a vývoj
7.2 8 priorit programu 1.) Uchování evropského kulturního prostředí •
Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví
•
Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví
•
Obnova historických městských území a historických území v regionech
•
Obnova historického a kulturního dědictví v regionech
33
2.) Ochrana životního prostředí •
Monitorovací
systémy
v regionech
a následné
využívání
výsledků
monitorování •
Podpora využití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni
•
Redukce skleníkových plynů v České republice
3.) Rozvoj lidských zdrojů •
Program na podporu a rozvoj modernizace služeb veřejné administrativy na regionální a místní úrovni prostřednictvím využití IT technologií
•
Rozvoj a zlepšování poskytování sociálních služeb v regionech
•
Podpora nevládních neziskových organizací
4.) Zdravotní péče o dítě •
Systematická a primární prevence drogových závislostí
•
Opatření pro zajištění bezpečnosti potravin
5.) Podpora udržitelného rozvoje •
Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni
6.) Vědecký výzkum a vývoj •
Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v životním prostředí, zdravotnictví a v oblasti životních podmínek dětí
7.) Implementace Schengenského acquis, posilování justice •
Implementace Národního schengenského informačního systému
•
Splnění schengenských acquis u stávajících regionálních letištˇ
8.) Technická pomoc •
Posílení kapacit pro poskytování rozvojové pomoci Českou republikou
34
7.3 Monitorovací výbor a projekty 7. Monitorovací výbor schválil 7 žádostí ze zásobníku projektů. Dne 10.7.2008 bylo monitorovacím výborem Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska schváleno prvních 9 žádostí. Celková hodnota grantů činí 13 338 080 €. Mezi mimořádně hodnocené projekty ze strany hodnotitelů, doporučené hodnotící komisí a schválené 6. monitorovacím výborem patří: •
Hradní muzeum Český Krumlov, žadatel: NPÚ – 1 293 577 eur
Mezi projekty, které byly kladně posouzeny externími hodnotiteli patří: •
Dekontaminace a konzervace konstrukce krovu barokního divadla na zámku v Českém Krumlově (UNESCO), žadatel: Nadace barokního divadla zámku Český Krumlov – 321 236 eur
Obrázek 3: Zámecké barokní divadlo
Zdroj: www.zamek-ceskykrumlov.eu
35
8. Český Krumlov - jeho historický vývoj a význam Český Krumlov se stal perlou českých měst, městskou památkovou rezervací a památkou UNESCO. Toto město se ukrývá v centru nejjižnějších Čech a ani průmyslové období 19. a 20. století nedokázalo narušit jeho krásu a půvab. Od poloviny 15. století byl Krumlov, nazývaný Český, poprvé uváděn v písemných pramenech jako sídlo Vítka z rozvětveného rodu Vítkovců. Ti si vybrali ideální místo při mohutném meandru řeky Vltavy. Kolem roku 1302 se stal Český Krumlov sídelním městem rodu Rožmberků. Tento rod patřil mezi nejmocnější šlechtické rody v Čechách a opakovaně zastávali nejvyšší funkce v zemských úřadech. Erbem pánů z Rožmberka se stala červená pětilistá růže na stříbrném poli, se kterou se dodnes setkáváme ve značné části jižních Čech. Páni z Rožmberka vznikli jako jedna z rodových větví Vítkovců. Dalším panovníkem v 15. století byl Oldřich II. z Rožmberka, za jehož vlády došlo k největšímu územnímu rozmachu panství. Ve 20. letech 15. století byl do čela městské správy postaven purkmistr, který stál v čele dvanáctičlenné "městské rady" - konšelů. Toto období bylo plodné co do počátků těžby stříbra. Důležitou osobností 16. století se stal renesanční kavalír Vilém z Rožmberka. Díky své iniciativě se zasloužil o přestavbu městských domů i zámků do renesanční podoby. Posledním členem rodu Rožmberků byl Petr Vok z Rožmberka, který byl kvůli svému zadlužení donucen postoupit roku 1601 Krumlov císaři Rudolfovi II. Habsburskému. V roce 1611 bylo město obklíčeno pasovskými vojsky, za třicetileté války bylo obsazeno císařskými vojsky a v roce 1648 došlo ke vpádu Švédů. Třicetiletá válka přinesla městu také novou vrchnost a to císaře Ferdinanda II. Habsburského. Roku 1622 předal město do rukou štýrského rodu Eggenberků jako odměnu za to, že ho v průběhu třicetileté války finančně podporovali. Počátkem 18. století rod Eggenberků vymřel a roku 1719 získali Krumlov jejich dědicové - Schwarzenberkové. Město se v té době zařadilo na úroveň předních šlechtických sídel ve střední Evropě. V 19. století město ztratilo svůj charakter šlechtické rezidence a nebylo ani tehdy průmyslovým centrem. Právě díky tomu si město uchovalo svůj renesančně barokní charakter a mladší stavební zásahy se ho dotkly pouze v malé míře. Taktéž architektonická tvář města zaznamenala v 19. století mnohé změny. Městské hradby byly zrušeny, a také skoro všechny městské brány. V období mezi roky 1910 a 1914 zde pobýval malíř Egon Schiele, který je známý jako vůdčí osobnost rakouského expresionismu a vytvářel v Krumlově řadu obrazů s motivy krumlovských domů. V průběhu 2. světové války se v Českém Krumlově neodehrály žádné bojové akce, ani město neutrpělo materiální škody. Počátkem května 1945 36
osvobodila Krumlov americká armáda a po válce byli z města vysídleni obyvatelé německého původu. Do této doby bylo město dvojjazyčné. Po roce 1947 se hrad a zámek dostal do rukou státu a také celý schwarzenberský majetek. Důležitým rokem pro cestovní ruch se stává rok 1963, kdy byl Český Krumlov prohlášen spolu s dalšími historickými městy za městskou památkovou rezervaci a byl zahájen proces regenerace památkové rezervace. Dalším důležitým momentem se stal rok 1992, kdy bylo město zapsáno do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Český Krumlov se stává cílovým turistickým místem a také dějištěm řady významných kulturních událostí.
8.1Jednotlivé památky a jejich charakteristiky •
Sousoší
Sousoší pochází z let 1715 - 1716 a nechala ho postavit kněžna Marie Arnoštka z Eggenbergu, rozená Schwarzenbergová. Mariánský sloup s devíti sochami obklopuje ze tří stran kašna . Sloup je zdoben kompozitní hlavicí a na jeho vrcholu se nalézá Panna Maria Immaculata, níže stojí figury sv. Václava, Víta, Jana Evangelisty a Judy Tadeáše. Na soklu světce Judy Tadeáše je vytesáno datum a to rok 1716 a signatura sochaře Matěje Václav Jäckela (*1665 – †1738): „MATHES IN PRAG…“,
JAECKL FECIT
která dokládá, že sochařská výzdoba vznikla pravděpodobně v Praze
z pískovce těženého v Mšeckých Žehrovicích. Architekturu a další kamenické práce ze žuly provedl J. Plansker. Investorem bylo město Český Krumlov a restaurátorem ak. sochař Vladimír Leninský a ak. sochař Ivan Tlášek. Realizace proběhla v měsících květen 2008 – listopad 2008
•
Mariánský sloup
Mariánský sloup byl naposledy čištěn a restaurován před více než 20 lety. Při čištění a zpevňování byl shledán celkem uspokojivý stav téměř tři sta let starých pískovcových soch, které vynikají jemným a kvalitním zpracováním. Největší poškození shledávají sokly figur, které jsou trvale zasaženy vlhkostí z dešťových srážek. Dlouhodobé narušení se projevuje na soklu středového sloupu, byl proto stažen několika kovovými obručemi, ale jedna však v nedávné době pod tlakem kamene praskla. Restaurátorské 37
práce zatím probíhají v horní části a na pěti figurách. Potom bude následovat čištění a konzervace zbývajících figur spodní části, architektury s kamennou balustrádou a kašny, která by měla být na závěr po několika desetiletích opět naplněna vodou. Obrázek 4: Rekonstrukce Mariánského sloupu
Zdroj: www.npu-cb.eu
•
Státní hrad a zámek Český Krumlov
je významnou architektonickou památkou v jihočeském okresním městě Český Krumlov. Svou ohromnou rozlohou patří mezi největší hradní a zámecké komplexy v jižních Čechách a vzhledem k vysoké přízni českých i zahraničních odborníků byl v roce 1989 vyhlášen přísně chráněnou kulturní památkou a o tři roky později se zapsal na Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jeho původ se datuje do 14. století, ale poslední přestavby trvaly až do 19. století. Ve 13. století na zámku sídlil významný šlechtický rod Vítkovců.
•
Kostel Sv. Víta
Římskokatolický kostel sv. Víta je vedle zámku druhou architektonickou dominantou města. Dal jej vybudovat krumlovský farář Rostislav z Bílka v době po r. 1400. Kostel se nachází na ostrožně nad řekou a vytváří tak výtvarný charakter města. Je složen ze dvou budov a to ze zámecké věže a věže kostela svatého Víta. Zámecká věž 38
symbolizuje světskou vládu a území jejího vlivu, věž kostela svatého Víta je symbolem moci církevní, která již od středověku vytvářela nutný protipól a zároveň i doplnění moci světské. Úpravy kostela se datují do roku 1500, kdy měšťané v západní části kostela vybudovali velkou hudební tribunu. Větší úpravy se odehrály v barokním období. V roce 1638 zde přibyla nová sakristie při jižní straně kostela a na severní straně vyrostla o necelých sto let později kaple sv. Jana Nepomuckého. V 18. století byla upravena původně středověká kaple Vzkříšení. Na konci 19. století završily novogotické úpravy architektonický a umělecký vývoj. Od této doby zde probíhaly různé opravy a restaurátorské práce. Významná změna se datuje do r. 1997, kde byla zřízena kaple sv. Václava.
•
Jihočeské divadlo - otáčivé hlediště
Otáčivé hlediště má v Českém Krumlově dlouholetou tradici. První inscenace se zde odehrála už v roce 1958, ale počátky tohoto fenoménu sahají už do středověku. Za zrod divadla můžeme poděkovat významnému architektovi a scénografovi Joanu Brehmsovi a režisérovi Ottu Haasovi. První improvizovaná točna dokázala uvést maximálně 60 diváků a byla poháněna lidskou silou. Rok poté bylo zbudováno "velké" otáčivé hlediště pro 400 lidí. V šedesátý letech dostává hlediště novou podobu, kdy je rozšířeno na 550 míst, pevně zabudováno do země a poháněno elektromotorem. Dnes se divadlo může pyšnit kapacitou 644 míst a pohonem 4 elektromotory o síle 15 KW. Mezi další technické údaje, které stojí za zmínku je např. váha konstrukce: 650 tun, počet kol nesoucích točnu: 120 kusů nebo např. průměr základny, který činí: 21,3 metrů. Za zajímavost také stojí říci, že od roku 1958 dodnes shlédlo 2 810 představení přes 1 700 000 diváků. Hrají se zde různé žánry, (loutkohry, balety, operety, činohry aj.) takže si každý návštěvník přijde na své.
39
Obrázek 5: Otáčivé hlediště v roce 1958
Zdroj: www.otacivehlediste.cz
Obrázek 6: Otáčivé hlediště o 50 let později
Zdroj: st.blog.cz
40
•
Poutní kostel Panny .Marie Bolestné na Kalvárii
Poutní kostel Panny Marie Bolestné na Kalvárii pochází z let 1710-26. Tyčí se na Křížové hoře, kterou nalezneme asi 2 km jv od centra města. Osmiboká kaple je zaklenutá osmidílnou klenbou a pokrytá stanovou střechou korunovanou lucernou s makovicí a patriarším křížem. Původně měl kostel dřevěnou kapli, ale v roce 1709 ji nahradila stavba kamenná od stavitele D. Spazziho. Největší rekonstrukce se kaple dočkala po 2. sv. válce v letech 1991-92 a to z důvodu devastace. V současné době je kaple spravována českokrumlovským farářem, který zde od roku 1991 každoročně koná pouť na svátek Povýšení sv. Kříže a to 14. 9. Během roku je však kaple nepřístupná. Obrázek 7: Kaple na Křížové Hoře před rekonstrukcí
Zdroj: www.encyklopedie.ckrumlov.cz
Obrázek 8: Kaple na Křížové Hoře nyní
Zdroj: www.encyklopedie.ckrumlov.cz
41
•
Opevnění latránu
Latrán byl původně samostatné podhradní městečko, které se až v roce 1555 za vlády Viléma z Rožmberka stalo organickou součástí města. Jeho vznik se datuje do 13. století, kdy vznikl současně i hrad jako jeho hospodářské zázemí. Před rokem 1443 získal nové důkladnější opevnění, kdy byl rozšířen o tzv. Nové Město na východní straně. Nyní je Latrán název městské čtvrti i hlavní ulice, která touto čtvrtí prochází. Je spojen s městem díky Lazebnickému mostu s prostým křížem, ze kterého je krásný pohled na zámek. Za pivovarem u parkoviště se nachází zbytek opevnění s baštou z roku 1506 a renesanční městská Budějovická brána z let 1598-1602.
Obrázek 9: Opevnění latránu dříve
Obrázek 10: Opevnění latránu nyní
Zdroj: www.ckrumlov.info
Zdroj: www.pf.jcu.cz
•
Grafitový důl
Český Krumlov a jeho okolí má bohatou hornickou minulost a tradici, a to nejen v těžbě grafitu, ale též stříbra, zlata a dalších kovů, nerostů a hornin. Historie těžby a zpracování grafitu se datuje do období před více než 2000 lety, kdy grafit dobývali a pro výrobu žáruvzdorné keramiky užívali staří Keltové. Velice úspěšné dolování nastalo za vlády Viléma z Rožmberka, kterému se velké náklady, které do dolů vložil, podle 42
jednoho z jeho dopisů, bohatě vyplatily. V roce 1849 se zastavily práce a končí tak i historie dolování stříbra a zlata v okolí Českého Krumlova.
Obrázek 11: Grafitový důl dříve
Zdroj: www.encyklopedie.ckrumlov.cz
Obrázek 12: Grafitový důl nyní
Zdroj: http://img.ihned.cz
•
Komplex klášterů minoritů a klarisek
Komplex klášterů minoritů a klarisek se nachází proti Červené bráně, v níž je vchod do zámku. Komplex se společným kostelem Božího těla a Bolestné Panny Marie pochází z 43
doby po pol. 14. stol. Později byl k němu připojen i konvent bekyň. V průběhu 15. stol. byl celý areál se třemi konventy a samostatnými ambity přestavěn. Další přestavby, často z důvodu požárů, následovaly i v 17. a 18. stol. Celý komplex byl se zámkem spojen krytou chodbou, která překračovala ulici Latrán.
•
Náměstí Svornosti s radnicí
Náměstí Svornosti má typický čtvercový půdorys a je přirozeným centrem města. Rozložení domů po jeho stranách a vyústění ulic odpovídají v zásadě stavu z doby středověkého založení města. Naleznete zde široké radniční průčelí, dům č.1 - radnice, které vzniklo na počátku 17. století a to spojením dvou starších gotických budov. Zvon, který je zavěšen na jejím krajním obloučku je dílem pražského zvonaře Bartoloměje z roku 1520. Další zajímavou budovou je dům č.12, který jako všechny budovy na náměstí je původně gotický. Vznikl kolem r. 1500 a v té době vlastnil dům rožmberský kancléř a humanistický vzdělanec Václav z Rovného. Dále se na náměstí nachází dům č. 14, který má pozdně barokní fasádu z 2. pol. 18. stol., kterou zdobí nástěnný obraz sv. Jana Nepomuckého. Náměstí od svého vzniku prošlo mnoha podobami a úpravami. Při renesanční úpravě vzniklo rozsáhlé dvorní křídlo budovy a také hřebínková klenba vstupní síně před rokem 1564. Roku 1796 byla atika upravena do dnešní klasicistní podoby a v 19. století proběhlo její snížení. V roce 1924 došlo k rozsáhlé rekonstrukci objektu, kdy bylo obnoveno zastavěné loubí a odkryty znaky na průčelí. V letech 1938 1940 nastala demolice dvorního traktu s masnými krámy a byla realizována novostavba interiérů. V letech 1966, 1968, 1986 a 1997/8 proběhly opravy fasád.
44
9. Zpracování dotazníkového šetření Za účelem zjištění statistických údajů o názoru obyvatel a samosprávy města Český Krumlov na jeho regeneraci byl předem sestaven dotazník, který obsahoval 13 otázek. Ty byly kladeny v rámci terénního šetření celkem 150 respondentům. Dotazník byl složen ze 4 polootevřených a 8 uzavřených otázek. Poslední otázka byla věnována sociologickému šetření. Cílem dotazování občanů bylo zjistit jejich postoje k obnově památek v MPR, k plošné ochraně historického centra města a dále zjistit názor na význam památek pro cestovní ruch. Pro představitele samosprávy a člena Národního památkového ústavu byly zhotoveny rozdílné dotazníky, které měly ověřit jejich postoje na plošnou ochranu historických center měst, včetně pozitiv a negativ této ochrany.
45
9.1 Socio-demografické údaje o respondentech Tabulka 2: Shrnutí otázky č. 13 respondenti procenta pohlaví muž žena věk do 17 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více vzdělání základní/vyučen střední vysokoškolské kde pracujete trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji zaměstnání zaměstnanec soukromý podnikatel v domácnosti student/ka v důchodu nezaměstnaný
62 88
41% 59%
7 48 10 12 33 40
5% 32% 7% 8% 22% 27%
42 65
28% 43%
33
22%
18 65 48 19
12% 43% 32% 13%
55
37%
58
39%
18 42 15 7
12% 28% 10% 5%
46
9.2 Odpovědi respondentů Graf 1: Zpracování otázky č. 1 Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 70%
63%
60% 50% 40%
32%
30% 20% 5%
10%
0% 0% trvalé bydliště v domě trvalé bydliště v nájmu nebo bytě
vlastník rekreačního objektu
jiný vztah
Dotazovaní měli na výběr ze tří uzavřených otázek a jedné otevřené. Pokud měli účastníci k městu jiný vztah, tzn. např. návštěva příbuzných, na výletě nebo dovolené, v rozhovoru se nepokračovalo a dotazovaní nebyli zahrnuti do statistiky. Dle výsledků z dotazníků má 60% respondentů ve městě trvalé bydliště a bydlí v domě nebo bytě. Dalších 32% dotazovaných odpovědělo, že bydlí v nájmu. Pouhých 5% z celkového počtu je vlastníkem rekreačního objektu. Graf 2: Zpracování otázky č. 2 Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? 50% 40%
16%
20% 10%
29%
27%
30% 13%
10%
5%
0% do 1 roku
1 - 5 let
6 - 10 let
10 - 20 let
20 - 30 let
nad 30 let
Vzhledem k tomu, že skoro polovina dotazovaných se pohybovala ve věkové skupině 46 let a více (viz. ot.13), jsou tedy odpovědi v této otázce korespondující. 29% tedy 47
v tomto městě pobývá déle než 30 let. Další vysoké procento, 27% dotazovaných, odpovědělo, že zde pobývá 10 – 20 let. Zbylí respondenti, kteří zde pobývají kratší dobu, se pohybovali ve věku do 30 let a jejich důvod pobytu je spíše pracovní motiv než osobní. Z toho vyplývá, že mladí lidé do Krumlova dojíždí za prací, ale nedokáží si představit, že by v tomto městě strávili celý život.
Graf 3: Zpracování otázky č. 3 Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem MPR (MPZ)? 100% 79% 80% 60% 40% 19% 20% 2%
0%
ani mne to nezajímá
dozvídám se o tom poprvé
0% vím o tom a zajímám se
mám o tom povědomí
Velmi potěšující je výsledek této otázky, kdy skoro 80% dotazovaných odpovědělo, že ví o tom, že se část jejich města stalo MPR a o tento fakt se zajímají. Dalších 19% má o této situaci povědomí a pouhé 2% to nezajímá. Opět zde můžeme vidět propojení s otázkou 11., ve které 41% dotazovaných odpovědělo, že je na své město hrdý a 35% je spokojených. Je proto viditelné, že se občané Českého Krumlova o tyto záležitosti zajímají a jsou na své malebné město právem hrdí.
48
Graf 4: Zpracování otázky č. 4
Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?
příliv turistů a peněz
31%
tuším, ale nevím nic konkrétního
28%
možnost čerpání grantů a dotací na opravy památek
15%
pěší zóna
10%
nevím
9%
podnikání
5%
propagace města
2%
0%
10%
20%
30%
40%
Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že největší výhodu vidí v přílivu turistů do jejich města a s tím spojený příliv peněz. Z toho vyplývá, že občanům Českého Krumlova připadá jejich město turisticky zajímavé. Bohužel další vysoké procento 28% dotazovaných tuší, ale neví nic konkrétního. Mezi další odpovědi, ve kterých se občané shodli, je možnost čerpání grantů a dotací na opravy památek 15%, pěší zóna 10%, podnikání 5% a na posledním místě propagace města 2%.
49
Graf 5: Zpracování otázky č. 5 Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?
mnoho turistů a s tím spojené vysoké ceny
41%
tuším, ale nevím nic konkrétního
20%
15%
nepořádek a vandalismus díky turistům
rušení nočního klidu
10%
nevím
9%
5%
tendence zrušit otáčivé divadlo 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Bohužel každá věc má svůj rub a líc, proto i vysoký příliv turistů, který sem zláká historické centrum a další turistické atraktivity, má svou stinnou stránku. Vzhledem k tomu, že je ve městě vše přizpůsobeno turistům, jsou ceny v obchodech a v restauracích velice vysoké. Podle občanů zde chybí větší obchodní centrum, za kterým dojíždí do Českých Budějovic, kde si mohou vybrat ze širšího sortimentu a za nižší ceny. 10% respondentů se domnívá, že dalším negativem, které je spojeno s turistickým ruchem, je rušení nočního klidu a odpad na ulicích v centru města. Velice smutné je, že Českokrumlovským obyvatelům chce ministerstvo kultury zrušit otáčivé divadlo nebo ho přemístit někam jinam a to z důvodu moderní konstrukce točny, která ruší celkový ráz zahrady, která patří na seznam UNESCO. To je škoda, protože otáčivé hlediště má v Českém Krumlově mnohaletou tradici a stalo se dominantou zámecké zahrady a lákadlem pro mnoho návštěvníků. Také přináší do města finanční prostředky, které jsou potřeba pro různé rekonstrukce a modernizace ve městě.
50
Graf 6: Zpracování otázky č. 6 Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (MPZ)?
stavební práce
22%
16%
stavební řízení
2%
podnikání
60%
ne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Při této otázce měli respondenti na výběr ze dvou možností a to uzavřená odpověď ne a odpověď ano, kterou mohli dále rozvést. Většina dotazovaných 60% zkušenosti s úřady nemají, zbylých 40% mají zkušenosti např. při stavbě domu, rekonstrukci nebo kolaudaci. Podle nařízení NPÚ musí být úpravy domu v souladu s historickou podobou města.
51
Graf 7: Zpracování otázky č. 7 Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem?
spíše ano; 29% nedovedu posoudit; 13% spíše ne; 2% určitě ne; 0%
určitě ano; 56%
56% respondentů se domnívá, že prohlášením města za městskou památkovou rezervaci bylo určitě přínosem. Hned vzápětí s 29% stojí odpověď spíše ano. 13% dotazovaných nedovede posoudit a 2% respondentů odpovědělo spíše ne. Z toho vyplývá, že většina obyvatel si uvědomuje, že díky prohlášení části města za MPR získalo město řadu výhod a také si díky tomuto významnému kroku uchovává svůj historický ráz.
Graf 8: Zpracování otázky č. 8 Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká?
nikdy jsem o něm neslyšel
38%
tuším, čeho by se mohl týkat
24%
finanční podpora majitelům památkově chráněných domů na obnovu
19%
obnova infrastruktury historického centra města
19%
0%
52
10%
20%
30%
40%
I když v otázce 3 odpověděla valná většina respondentů a to 79%, že se město Český Krumlov stal MPR, čtvrtina respondentů nemá představu, čeho se tento program týká a 20% pouze tuší, ale neví konkrétní příklad. To může být způsobeno neznalostí nebo dostatečnou neinformovaností ze strany úřadů města. Největší procento respondentů se domnívá, že se program týká finanční podpory na obnovu památkově chráněných domů. Díky programu regenerace MPR, se opravdu začaly ve velké míře financovat projekty na různé rekonstrukce památkově chráněných domů, což mělo za následek vyšší počet návštěvníků a hezčí prostředí pro obyvatele města. Další vysoké procento a to 25% dotazovaných odpovědělo, že se program týká obnovy infrastruktury historického centra města.
Zpracování otázky č. 9 Český Krumlov se řadí mezi města v ČR s největší návštěvností a o turisty nemá nouzi. 92 % dotazovaných tudíž odpovědělo, že se setkali velmi často s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické jádro a pouhá 2% odpovědělo, že se setkali občas.
Graf 10: Zpracování otázky č. 10 Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem? nedovedu posoudit; 14% spíše ano; 27% spíše ne; 7% určitě ne; 2%
určitě ano; 50%
53
Velice vysoké procento respondentů a to 50% odpovědělo, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města. S tímto faktem musím souhlasit, protože z různých zdrojů (web.stránky, odpovědi představitelů samosprávy, NPÚ) je vidět, že se starosta a zastupitelstvo města o tyto problémy opravdu starají. Někteří dotazovaní sdělili mimo dotazník, že jsou s činností starosty velice spokojeni a že od doby jeho působení získalo město svůj řád.
Graf 11: Zpracování otázky č. 11
Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte?
jsem na své město hrdý
41%
jsem spokojený
35%
klidně bych šel bydlet jinam
16%
nelíbí se mi tady, nejraději bych se odstěhoval
5%
je tu bydlení jako v každém jiném městě
3%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Podle odpovědí z dotazníku je patrné, že větší část obyvatel je na své město hrdá a je spokojená (76%). Mladší zastoupení dotazovaných odpovědělo, že by šlo klidně bydlet jinam. Důvodů bylo v tomto případě několik, a to např.: nedostatečný výběr škol, volnočasových aktivit, drahé živobytí, nedostatečný sortiment zboží a obchodních center, zaměstnání převážně v cestovním ruchu atd. 5% dotazovaných by se nejraději odstěhovalo a to převážně z důvodů, které byly použity v odpovědi předešlé. 3% obyvatel odpovědělo, že je tu bydlení jako v každém jiném městě.
54
Graf 12: Zpracování otázky č. 12 Co by mělo Vaše město udělat proto, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než doposud?
zlepšit stav silnic a veřejných prostranství
30%
nemám zájem o více turistů
28%
zlepšit pořádek a vzhled
16%
přispět občanům na opravy domů
14%
vydat propagační tiskoviny o městě
7%
jiné (doplnit nabídku služeb, programů, bezbariérový přístup..)
5%
vybudovat další informační centrum
0% 0%
10%
20%
30%
40%
Český Krumlov patří mezi města, která jsou navštěvovaná ve velké míře. To můžeme vidět i z výsledků dotazníků, kde skoro 30% respondentů odpovědělo, že nemá zájem, aby do města jezdilo více turistů. To je hlavně spojené s negativními zkušenostmi s turisty, které mají krumlovští obyvatelé. Rezidenti si však neuvědomují, že kdyby do města neproudily davy turistů, většina obyvatel, která je zaměstnaná v cestovním ruchu by byla bez práce. 30% dotazovaných by ve městě zlepšilo stav silnic a veřejných prostranství. Stav dopravní infrastruktury ve městě a v jeho okolí je opravdu žalostný. Kdyby se více investovalo do oprav veřejných komunikací, jezdilo by sem více turistů i z řad tuzemských návštěvníků nebo mimo sezónu. 16% dotazovaných se domnívá, že je třeba zlepšit pořádek a vzhled města, což také souvisí se špatnou úrovní technické infrastruktury města. K tomu, aby se zlepšil vzhled města, by bylo třeba přispět občanům na opravy domů. S tím je spojena i návštěvnost Českého Krumlova. Tento názor má 14% respondentů. Odpověď jiné, ve které se mohli respondenti rozepsat, získala 5% (doplnit nabídku služeb, zajímavých programů, bezbariérový přístup). Odpověď vybudovat další IC získala 0%. Občané se nejspíš domnívají, že turistů je ve městě mnoho a proto je informační centrum pro turisty uspokojivé. Situace je taková, že ve městě není dostatečně propojená komunikace mezi IC.
55
9.3 Odpovědi představitelů samosprávy města a představitelů NPÚ Za otázkami je uvedeno sjednocení odpovědí respondentů vyplývající z dotazníků dvou typů. První typ dotazníku byl určen pro představitele samosprávy města a druhý pro představitele Národního památkového ústavu (NPÚ). Název města: Český Krumlov – městská památková rezervace, České Budějovice Funkce pracovníků, kteří se zúčastnili šetření: starosta, místostarosta, radní, vedoucí odboru stavebních památek a památkových území, odborný pracovník na Státním hradu a zámku Český Krumlov 1. Jak dlouho již v ústavu pracujete? 10-20 let (NPÚ) 2. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? 1992 3.V kterém roce bylo Vámi spravované město prohlášeno MPR 1980 (NPÚ) 4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? Ano – územní plán a regulační plán z roku 2008 5. Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? Ano – má plán z roku 2008 6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR? Ano – má plán. 7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace, a jak? Ano, ale její práce je formální. 8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města MPR bylo pro město přínosem? Určitě ano. 9. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Spíše ano. Ano, zajímají se. (NPÚ) 10. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Finanční prostředky pro město, možnost zachovat historický ráz města. Zachování výjimečné urbanistické a architektonicky a umělecko-historicky hodnotné zástavby jako doklad historického vývoje sídla. Soustředěný zájem návštěvníků města- ekonomický přínos. 11. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Omezené možnosti podnikání, bydlení. Nevím o žádných. Nadměrný turistický ruch.
56
12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vaším pověřeným městským úřadem/Krajským úřadem? Nemám. /Spolupráce je dobrá, město usiluje o rychlé vyřízení jednotlivých žádostí mimo jiné i tím, že doporučuje žadatelům před podáním návrh konzultovat se zástupci NPÚ. (NPÚ)/ Spolupracujeme převážně při vyhodnocování grantových programů KÚ. Probíhají i neformální setkání, kde jsou v souvislostech objasňovány některé složitější případy a nové právní úpravy.(NPÚ) 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Vcelku kladné, s tzv. památkáři je to horší. (NPÚ) 14. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Většinou je respektují, snažíme se aby naše vyjádření byla předvídatelná. (NPÚ) 15. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Naše vyjádření jsou respektována, na doporučení pro zkvalitnění servisu pro vlastníky nemovitostí v chráněném území město postupně reaguje. (NPÚ) 16. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníku? Naše město nedělá posledních 19 let nic jiného, proto k nám jezdí ročně 1,250.000 turistů./Zajistit zpřístupnění památek ve vlastnictví města, posílit veřejnou dopravu a ve vazbě řešit dopravu v klidu, informační systém. (NPÚ) 16. Údaje o dotazovaném: žena, muž, 46 – 55 let, vysokoškolské vzdělání
57
10. SWOT analýza 10.1 Analýza vnitřního prostředí Silné stránky •
Město na seznamu UNESCO
•
Existence kulturních památek
•
Přírodní atraktivity (lesy, řeky)
•
Sportovní zázemí pro residenty
•
Výhodná geografická poloha – blízkost rakouských a německých hranic
•
Společenské vyžití
•
Velká nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení
•
Nízká kriminalita
•
Dostatek programů pro residenty
•
Nízká nezaměstnanost
•
Dostatek kulturních a sportovních akcí
•
Existence cyklistických a turistických tras
•
Opakovaná návštěva turistů
•
Národní produkt Strategie propagace České republiky pro období 2004-2010
Slabé stránky •
Nedostatečná nabídka škol
•
Vysoké ceny spotřebního zboží pro residenty
•
Nedostatek nákupních středisek
•
Nedostatečná nabídka zboží pro turisty (pouze suvenýry) 58
•
Nízká kvalita dopravní infrastruktury vedoucí do města
•
Sezónnost – silná letní sezóna na úkor ostatních měsíců
•
Převaha jednodenních návštěv turistů
•
Nízká kvalita lidských zdrojů
•
Špatná komunikace mezi informačními centry
•
Nereprezentativní vzhled náměstí Svornosti jako památky UNESCO
59
10.2 Analýza vnějšího prostředí Příležitosti •
Možnost získat finanční prostředky z fondů EU
•
Tvorba turistických programů
•
Možnost spolupráce s okolními městy
•
Slevová karta města na využití atraktivit cestovního ruchu nejen centra, ale i okolí
•
Infrastruktura pro handicapované turisty
•
Profesionální prezentace destinace
•
Příliv nových investorů do oblasti cestovního ruchu
•
Finanční podpora města podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím, které zajišťují funkčnost turistických atraktivit a kulturních akcí
•
Využití oblasti po celý rok
•
Využití přírodního potenciálu (Šumava, Blanský Les, Lipno, Novohradské Hory)
•
Výstavba dálnice D3 v roce 2015
Hrozby •
Dopady celosvětové krize na CR
•
Vysoké daňové zatížení pro podnikatele
•
izolace občanů města od společenského dění ve světě (historické centrum se stává rezervací pro turisty)
•
nedostatečná komunikace v oblasti kultury a cestovního ruchu pro město v zastupitelstvu města napříč politickým spektrem
•
nedostatečná komunikace s občany 60
•
odliv rezidentů z historického jádra města – skanzen
•
nadměrná produkce odpadů, úklid města
•
velice vysoká koncentrace cestovního ruchu na Státní hrad a zámek Český Krumlov
•
nedostatečná podpora města v oblasti kultury a cestovního ruchu
•
nekontrolovatelná expanze služeb cestovního ruchu bez garance kvality
•
neexistence dobře propracovaného systému balíčků, které tvoří a nabízí místní incomingové agentury
61
11. Návrhy a opatření •
Zlepšit vztah občan-turista
Dle dotazníkového šetření a následujících rozhovorů s občany Českého Krumlova vyšlo najevo, že i když si občané uvědomují, že příliv turistů jim zajišťuje zaměstnání a zvelebuje se tak jejich město, nejsou spokojeni se současnou situací a někteří by dokonce dokázali opustit jejich rodné město a přestěhovat se jinam. Největším negativem je nejspíš ta skutečnost, že správa města se soustřeďuje více na turisty a na zájmy občanů tak trochu zapomíná. Mezi základní kroky, které by mělo město provést a které by pomohly k lepšímu žití místních obyvatel je optimalizace činnosti samosprávy a správy města, rozvoj spolupráce obyvatel a vedení města nebo např. rozhodovat o správě města za účasti jeho občanů •
Zlepšit stav dopravní infrastruktury ve městě a v okolí
Český Krumlov je zatížen průjezdovou a místní automobilovou dopravou. Je třeba se lépe napojit na nadregionální dopravní infrastrukturu a dořešit místní komunikace a průtahy. Je proto velice důležité vytvořit vyvážený a ekologicky přijatelný dopravní systém města a doplňovat vzájemně jednotlivé druhy dopravy takovým způsobem, aby byl dopravní systém efektivní. Dalším důležitým krokem v rámci infrastruktury je podpora dopravní dostupnosti Českého Krumlova v rámci České republiky a Evropy. Město by mělo zajistit dostatečný počet parkovacích míst nejen ve městě, ale též v jeho okolí. Dále je akutní opravit místní komunikace, protože se nacházejí v žalostném stavu a zahraniční návštěvník získává negativní pohled na region. •
Zlepšit technickou infrastrukturu města
Celkový stav technické infrastruktury města není dobrý. V některých částech města nefunguje kanalizace a někde chybí dokonce čistírna odpadních vod. Je potřeba, aby se obnovil původní poškozený systém technické infrastruktury a též aby se realizovalo vodohospodářské opatření v územích, která jsou postižená přívalovými dešti. Peníze získané z veřejných rozpočtů by měly být použity do technické infrastruktury. •
Vytvořit lepší infrastrukturu pro handicapované
Podle výsledků z dotazníků je ve městě bezbariérový přístup na nízké úrovni. Handicapovaných občanů přibývá a i mezi turisty nalezneme ty méně pohyblivé. Je proto velice důležité vytvořit lepší infrastrukturu a investovat peníze právě sem. 62
•
Postavit obchodní centrum v okrajové části města
V Českém Krumlově nalezneme na každém kroku dostatečný počet obchůdků se suvenýry a zbožím podobného charakteru. Obchody se spotřebním zbožím a širším výběrem nejenom pro rezidenty však musíme hledat. Poté nás většinou nabídka sortimentu zklame. Zboží je dražší než obvykle a výběr je velice omezený. Na základě dotazníkového šetření je patrné, že občané nejsou s touto situací spokojeni a za nákupy dojíždějí do Českých Budějovic. Ten, kdo nemá k dispozici automobil a nechce za tímto účelem využívat hromadnou dopravu, nemá šanci nakoupit dle svých představ. Možnost, jak vyřešit tento problém, by mohlo být postavení obchodního centra na okraji města, nebo v jeho blízkém okolí. •
Zviditelnit ostatní atraktivity ve městě (nejenom státní hrad a zámek)
Dominantou města Český Krumlov se bezpochyby stal státní hrad a zámek. Koncentrace návštěvníků se však zaměřila pouze na tento unikát, i když je ve městě spoustu dalších krásných zajímavostí. Bylo by proto dobré zviditelnit i ostatní kulturní a přírodní zajímavosti města jako např. Schieleho galerie, grafitový důl, kostel Sv. Víta nebo např. Krumlovská židovská synagoga, ve které se plánuje ve spolupráci s art centrem Schiele výstava židovské historie a prezentace moderního umění. •
Zavedení slevových karet ve městě a okolí
Způsob, jakým můžeme vyřešit podporu sezónní návštěvnosti, propagaci ostatních kulturních zajímavostí ve městě nebo v okolí, může být zavedení slevových karet, které úspěšně fungují v jiných městech. •
Celoročně rozšířit a zkvalitnit sortiment služeb pro návštěvníky i obyvatele města a regionu
Nabídka služeb v oblasti cestovního ruchu není dostatečně diferencovaná z pohledu rozložení během roku, z hlediska pokrytí požadavků různých cílových skupin návštěvníků a z hlediska rozmístění po území města a jeho blízkého okolí. Bylo by dobré podpořit rovnoměrnější rozložení služeb v oblasti cestovního ruchu na území města a jeho okolí. Další činností, která by mohla městu pomoci je rozšíření nabídky města i regionu o jiné formy kultury a turistiky a další aktivity zdravého stylu života.
63
•
podpořit rozložení návštěvnosti města v průběhu celého roku
Do města přijíždí velký počet návštěvníků, ale relativně nízký podíl z nich zde stráví více dní a přenocují. Kapacita ubytovacích zařízení je mimo hlavní sezónu málo vytížená. Proto by se management cestovního ruchu měl více zaměřovat na vícedenní turisty. Mezi činnosti, které by měly pomoci vyřešit tyto problémy města patří: 1.) Propagace cestovního ruchu města a regionu v tištěných materiálech, na Internetu, na veletrzích a zahraničních prezentacích, nebo v tištěných a elektronických médiích. 2.) Podpora „mimosezóny“ - podpora turisticky atraktivních programů v období duben až červen a září až prosinec •
Upravit vlakové a autobusové nádraží
Vlakové a autobusové nádraží Českého Krumlova se nachází v žalostném stavu. Je velice důležité investovat finanční prostředky na opravu, protože nádraží je mnohdy prvním místem, které turista uvidí a pro město není dobrou reklamou. •
Větší propagace ostatní okolní města a kulturní a přírodní zajímavosti
Český Krumlov se stal dominantou v Jihočeském kraji a často se stává jediným městem, které si turista vybere k jeho návštěvě. Incomingové agentury v jihočeském regionu by mohly vytvořit balíčky, ve kterých by byla zahrnuta prohlídka několika jihočeských měst, kde by uživatel získal celkovou slevu. Tímto způsobem by se podpořila města, která nejsou tolik navštěvovaná. Díky zájezdům by se též mohla podpořit vícedenní návštěvnost města. •
Uchovat trvalé bydlení v historickém jádru města
Z dotazníkového šetření je patrné, že většina obyvatel, která žila v centru města, se přestěhovala na jeho okraj a historické centrum se tak stává pouze místem turistickým. Je proto třeba uchovat trvalé bydlení v historickém jádru města. Dalším důležitým krokem je podpora bytové výstavby ve všech formách. Bydlení na sídlištích není na dobré úrovni, a proto by mělo město bydlení a prostředí s ohledem na potřeby obyvatel všech věkových a sociálních skupin zkvalitnit.
64
12. Souhrn V roce 1992 bylo historické centrum Českého Krumlova prohlášeno městskou památkovou rezervací. Tento krok byl pro Český Krumlov určitě přínosem. Mezi výhody, které toto rozhodnutí přineslo, můžeme zahrnout finanční prostředky, které do města plynou nebo možnost zachování historického rázu města. Tento krok však s sebou nepřináší jen pozitiva, ale bohužel i negativa. Mezi nejčastější problémy spojené s turistickým ruchem jsou podle představitelů samosprávy např. bydlení. Z historického jádra města se stává skanzen a podmínky pro živobytí zde nejsou ideální. Dalším problémem jsou také omezené možnosti podnikání. Podle dotazníkového šetření je patrné, že všechny zúčastněné strany, jako je NPÚ, Samospráva města, Městské úřady, nebo Krajský úřad se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města. Vztah mezi zúčastněnými stranami je vcelku dobrý. Národní památkový ústav se snaží, aby jejich vyjádření byla předvídatelná a obyvatelé je díky tomu respektují. Spolupráce mezi NPÚ a městskými úřady, které jsou zodpovědné za památkovou péči, je na dobré úrovni. Město usiluje o rychlé vyřízení jednotlivých žádostí mimo jiné i tím, že doporučuje žadatelům před podáním návrh konzultovat se zástupci NPÚ. Spolupráce NPÚ s krajským úřadem je taktéž vyhovující. Strany spolupracují převážně při vyhodnocování grantových programů KÚ. Probíhají i neformální setkání, kde jsou v souvislostech objasňovány některé složitější případy a nové právní úpravy. V současné době Krumlov disponuje se dvěma plány a tím jsou územní plán a regulační plán. Na základe těchto plánů vypracovává projektové dokumentace a hodnotí míru potřebných finančních prostředků, které musí získat. Město Český Krumlov je v čerpání dotací z různých zdrojů úspěšné a zúčastněné strany se snaží město neustále zvelebovat, aby neupadal zájem návštěvníků. Také občané jihočeského města jsou na své město hrdí a cení si činnosti, kterou vyvíjí starosta a místní úřady. Je zde však i vysoké procento obyvatel, kteří zde nejsou spokojeni, dokázali by žít v jiném městě a řeší problémy spojené s turistickým ruchem. Město by proto nemělo zapomínat na své obyvatele!
65
13. Závěr Cílem této práce bylo zjistit postoje občanů k obnově památek na území MPR a k plošné ochraně historického centra města. Dále zjistit názory občanů na význam památek pro cestovní ruch v Českém Krumlově a na vliv turistů a návštěvníků na život ve městě. Dalším neméně důležitým cílem bylo zjistit postoje a názory představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historického centra města a jaká pozitiva a negativa s sebou ochrana přináší. Dále bylo v práci zjišťováno, do jaké míry jsou projekty na ochranu památek financovány, z jakých programů a grantů a co musí být ze strany žadatele splněno. V této práci bylo použito dotazníkového šetření, které obsahovalo jak uzavřené tak otevřené otázky. Dotazovaní se tedy mohli více rozepsat a sdělit svůj názor. Respondenti byli občané i představitelé samospráv, státní správy a památkové péče. V experimentální části bylo zjištěno, že občané Českého Krumlova se zajímají o památkovou ochranu města a většina z nich má povědomí o skutečnosti, že část jejich města byla prohlášena za MPR. Jsou na své město hrdí a uvědomují si, že vysoká návštěvnost jim umožňuje získat stálé zaměstnání v cestovním ruchu a další výhody. Na druhou stranu si však uvědomují i nevýhody, které s sebou přináší atraktivita města. Jejich životy musejí být přizpůsobeny spokojenosti návštěvníků a mnohdy stojí názory občanů až na druhém místě. Názory a postoje představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu jsou celkově sjednocené. Většina z nich se domnívá, že pozitivem je určitě vysoká návštěvnost a s tím spojený i příliv peněz do městské pokladny a dále uchování historického rázu města. Nevýhodou se podle jejich mínění stává bydlení nebo podnikání v centru města, které je komplikovanější co do výstavby, rekonstrukce nebo kolaudace, kdy se musí složitě postupovat, aby bylo vše v souladu s historickým rázem jádra města. Aby byly památkové objekty v dobrém stavu, jsou nutné různé opravy a rekonstrukce. Za těmito účely se musejí zřizovat projekty a každoročně žádat o alokaci prostředků na správných místech. V tomto směru je vedení města aktivní a činnosti spojené s cestovním ruchem a závisle na něm ochranou památek má pevně ve svých rukách. Vedení města by se mělo více soustředit na názory a potřeby občanů města. Také by se měla zlepšit komunikace a vyjít vstříc residentům, aby se zabránilo jejich odchodu z centra města nebo celkovému odchodu za „lepším“ žitím. Další radou by mohlo být zjednodušení administrativy v oblasti podnikání a bydlení v centru města. 66
14. Summary The goal of this diploma thesis was to find out position of residents to restoration in the urban conservation area Český Krumlov and their opinion of areal conservation in the historic centre of the town. Further object was to find out their opinion of meaning of the monuments for tourism in the Český Krumlov and the influence of the tourism to life in the town. The second important goal was to find out positions and opinions of representatives from municipal government, public administration and monument preservation to areal conservation of historic centre and identify positives and negatives of areal conservation of monuments. In addition was discovered how much are the projects for monument protection financed, from which programs and grants and the requirements that applicant has to realize. In this work was used questionnaire investigation with more or less opened and closed questions. Respondents were selected from residents and representatives of municipal government, public administration and monument preservation. In experimental part was discovered that residents are interested and proud of their town and they know about the urban conservation area Český Krumlov. They also know the advantages of urban conservation, what is for example employment market in tourism and other advantages associated with tourism. According them, disadvantages are for example a lot of tourists, mess in the streets, night noise and so on. Their life is conformed to tourists. According to representatives of municipal government, public administration and monument preservation are the advantages a lot of tourists and more money to their budget. From their opinion may be here also some disadvantages, for example complicated reconstruction or house inspections. The city council has to every year apply for grants for reconstruction of monuments and historic buildings. Is suitable to say, taht the council of Český Krumlov do it well. There may be some recomendations: The city council should more concentrate to residents opinions and needs. Further they should improve comunication with residents to preserve their leaving from city centre to better and easier live. At the end the good advice should be to simplify adminstration in area of business and habitation in centre of the city.
67
15. Použité zdroje 15.1 Literatura KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1999. 874 s. ISBN 80-85983-13-3 DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká cestovní kniha, Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: Soukup a David, s.r.o., 2001. s. PAVELEC, Petr. Český Krumlov – Kouzelné město uprostřed Evropy. České Budějovice: 2001. 99s. ISBN 978-80-904124 VOKOLEK, Václav. Esoterické Čechy - Český Krumlov – Město mystické růže. Praha: Eminent, 2008. 229 s. ISBN 978-80-7281-323-0 TKÁČ, Vladimír. Průvodce poklady UNESCO. Praha: Fontána, 2006. 336 s. ISBN 807336-307-0
15.2 Internetové stránky www.npu.cz, www.mkcr.cz www.rejstrik.cz http://www.cka.cc/priloha/josef-stulc http://cs.wikipedia.org http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=103 http://infoservis.ckrumlov.info/docs/cz/20060217094955.xml www.strukturalni-fondy.cz http://www.mmr.cz/regionalni-politika http://www.casopisstavebnictvi.cz/europa-nostra-2008-ceskemu-fortelu_N1107 http://www.jihocesky-kraj.cz 68
http://www.zpravodaj.krumlov.cz/index.php3?page=showdetail&cid=web_432687b30f 5ee http://otacivehlediste.ckrumlov.cz/MKCR/i_stanov.htm http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/obnova-restaurovani/ http://strategie.krumlov.cz
69
16. Přílohy
•
Dotazník typ BP-A pro obyvatele městské památkové rezervace
•
Dotazník typ BP-A pro představitele samosprávy městské památkové rezervace
•
Dotazník typ BP-A pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR
70
