Význam městské památkové rezervace České Budějovice pro cestovní ruch

Význam městské památkové rezervace České Budějovice pro cestovní ruch

Poděkování

Ráda bych poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za vedení a odbornou spolupráci v průběhu vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli ochotni poskytnout potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Copyright©Jilmová Barbora, 2009

Význam městské památkové rezervace České Budějovice pro cestovní ruch

Bakalářská práce

Barbora Jilmová

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: doc.RNDr. Jiří Vaníček, Csc.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

Obsah: 1 Úvod...........................................................................................................................7 2 Památková ochrana v České republice.......................................................................8 2.1 Odbor památkové péče Ministerstva kultury.......................................................8 2.2 Město jako celek – smysl péče o obraz města.....................................................9 2.3 Historie územní památkové ochrany sídel v České republice.............................9 2.4 Památková rezervace.........................................................................................10 2.5 Památková zóna.................................................................................................10 2.6 Památkové ochranné pásmo..............................................................................11 2.7 Programy na obnovu památek na úrovni Evropské unie...................................12 2.7.1 Regionální politika Evropské unie.............................................................12 2.7.2 Strukturální fondy Evropské unie...............................................................12 2.7.3 Fond soudržnosti (Kohezní fond) ..............................................................13 2.7.4 Nové nástroje regionální politiky a finančního inženýrství........................14 2.7.5 Operační program (OP)..............................................................................14 2.7.6 Regionální operační programy (ROP)........................................................14 2.7.7 Integrovaný operační program (IOP).........................................................15 2.7.8 Finanční mechanismy EHP/Norsko (FM)..................................................15 2.8 Programy na obnovu památek organizovaných Ministerstvem kultury České republiky......................................................................................................................16 2.8.1 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.....................................................................................................16 2.8.2 Program podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností...........................................................................................16 2.8.3 Program podpory pro památky UNESCO..................................................17 2.8.4 Program záchrany architektonického dědictví ..........................................17 2.8.5 Program péče o VPR, VPZ a KPZ.............................................................17 2.8.6 Program restaurování movitých kulturních památek..................................17 2.9 Granty Jihočeského kraje v oblasti péče o kulturní památky............................18 2.9.1 Program rozvoje kraje................................................................................18 2.9.2 Aktuální granty a příspěvky Jihočeského kraje..........................................19 3 Experimentální část..................................................................................................19 3.1 Strategický plán města České Budějovice.........................................................19 3.2 Městská památková rezervace České Budějovice - historie..............................21

3.2.1

Městská památková rezervace České Budějovice – vymezení..........Error:

Reference source not found 3.3

Program regenerace městské památkové rezervace České Budějovice. Error:

Reference source not found 3.3.1

Památka opravená pomocí finančních prostředků z Programu regenerace

MPR České Budějovice........................................Error: Reference source not found 3.4

Integrovaný plán rozvoje města (IPRM). .Error: Reference source not found

3.4.1

Tématický IPRM...................................Error: Reference source not found

3.4.2

Zónový IPRM - Levý břeh Vltavy........Error: Reference source not found

3.5

Dotační program města České Budějovice na podporu cestovního ruchu

v roce 2008................................................................Error: Reference source not found 3.6

Dotační program města České Budějovice na podporu památkové péče

v roce 2008................................................................Error: Reference source not found 3.7

Národní památkový ústav – územní pracoviště v Českých Budějovicích Error: Reference source not found

3.7.1

Rok 2002...............................................Error: Reference source not found

3.7.2

Rok 2003...............................................Error: Reference source not found

3.7.3

Rok 2004...............................................Error: Reference source not found

3.7.4

Rok 2005...............................................Error: Reference source not found

3.7.5

Rok 2006...............................................Error: Reference source not found

3.7.6

Rok 2007...............................................Error: Reference source not found

3.8 3.8.1

Výsledky dotazníkového šetření...............Error: Reference source not found Výsledky dotazníkového šetření pro občany. .Error: Reference source not

found 3.8.2

Výsledky dotazníkového šetření u Národního památkového ústavu a

samosprávy města České Budějovice...................Error: Reference source not found 3.9

SWOT analýza..........................................Error: Reference source not found

3.10

Návrhy na zlepšení....................................Error: Reference source not found

4

Souhrn a závěry................................................Error: Reference source not found

5

Summary...........................................................Error: Reference source not found

6

Seznam použité literatury.................................Error: Reference source not found

7

Seznam bibliografické literatury a internetových zdrojů. .Error: Reference source

not found 8

Seznam příloh...................................................Error: Reference source not found

1 Úvod Památková péče je v Českých zemích realizována již od roku 1850. V tomto roce byla ve Vídni založena Centrální komise pro zachování památek. Při této komisi byl v roce 1911 založen Státní památkový ústav. Po roce 1918 byly vytvořeny Státní památkové úřady pro Čechy a Moravu. MPR je ucelená část historického města, jehož území má homogenní památkovou hodnotu a představuje nejvyšší stupeň památkové ochrany. Podmínky ochrany se vztahují i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. MPZ je historicky významná část města, kterou vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR. Jedná se zejména o architektonické soubory památek, nemovité kulturní památky, vodní toky, vodní plochy a porosty, které se vyznačují vysokou kulturní hodnotou. Orgány státní památkové péče proto mohou ovlivnit stavební či jiné úpravy, které by se měly v zóně uskutečnit. Bakalářská práce je zaměřena na následující oblasti: -

regeneraci MPR v daném městě,

-

využití finančních prostředků z fondů Evropské unie,

-

programy regenerace MPR v daném městě,

-

další programy v rámci obce,

-

analýza strategického plánu města,

-

analýza finančních prostředků, které byly použity na obnovu památek,

-

názory občanů na MPR a postoje představitele samosprávy a představitele národního památkového ústavu.

Cílem této bakalářské práce je zmapovat výsledky Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za posledních 15 let na příkladu MPR v České republice, zjistit postoje občanů k obnově památek na území MPR, zjistit postoje občanů k plošné ochraně historických center měst, zjistit názory občanů na význam památek pro

cestovní ruch v jejich městě, na vliv turistů a návštěvníků na život ve městě a v neposlední řadě ověřit postoje představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historických center měst, pozitiva i negativa této ochrany.

2 Památková ochrana v České republice 2.1 Odbor památkové péče Ministerstva kultury Památkový fond, jehož hodnoty historické, umělecké, esteticko - emocionální, užitkové a četné další jsou z povahy věci nenahraditelné a tvoří zjevně jednu z nejvýznamnějších složek národního kulturního bohatství - národního kulturního pokladu České republiky. Úroveň praktické péče o něj naznačuje, jaká je ve společnosti kultura a obecná vzdělanost a zda se bere dostatečně v úvahu ochrana veřejných zájmů. Je známo, že uchování památkového fondu má nejenom v současnosti, ale zejména do budoucna velký ekonomický význam v souvislostech rozvoje cestovního ruchu a rozvoje obcí a regionů; jde prokazatelně o jeden z prvků společenského života, jenž může významně podpořit, a to bez negativních dopadů na životní prostředí a tvář krajiny, hospodářský růst ve státě. Systém státní památkové péče v České republice, upravený zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje početný soubor navzájem propojených odborně metodických, organizačních, ekonomických a normativně právních opatření, jejichž účinnost do jisté míry závisí na tom, jak se daří preventivně vytvářet příznivé širší předpoklady pro postavení oboru v existujících podmínkách celkového společenského vývoje a pro pochopení smyslu a záměrů památkové péče veřejností. Mimo jiné i v tomto směru má podpůrně působit Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005, schválená usnesením vlády ze dne 22. 4. 1998. (6) Odbor památkové péče Ministerstva kultury je ústředním řídicím pracovištěm v systému státní památkové péče v České republice a plní převážnou část odborných úkolů stanovených výše uvedeným zákonem a podléhá Ministerstvu kultury jako ústřednímu orgánu státní správy pro kulturní památky. Zejména: -

prohlašuje věci a jejich soubory za kulturní památky a ruší prohlášení věci za kulturní památku,

-

zpracovává návrhy nařízení vlády o prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku, nařízení vlády o prohlášení území za památkovou rezervaci,

vyhlášky Ministerstva kultury o prohlášení území za památkovou zónu a dále návrhy na udělení předchozího souhlasu vlády k vývozu národní kulturní památky do zahraničí, -

uděluje povolení k provádění obnovy kulturních památek, jež jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, povolení k provádění archeologických výzkumů, jakož i předchozí souhlas k přemístění nemovité kulturní památky a předchozí souhlas k vývozu kulturní památky do zahraničí,

-

poskytuje v rámci účelově zaměřených programů, které koordinuje a řídí, finanční příspěvky na obnovu kulturních památek, je-li na jejich zachování mimořádný společenský zájem. V neposlední řadě odbor památkové péče Ministerstva kultury metodicky řídí správní úřady nižších stupňů, zejména krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy, při výkonu státní památkové péče. (5)

2.2 Město jako celek – smysl péče o obraz města Historická města v České republice jsou velice důležitá pro evropské kulturní dědictví. Tvář města je určena společenskými podmínkami vzniku, jeho přírodním prostředím, dějinným vývojem a projevuje se v jeho interiéru i ve vnějším působení v daném území a krajině. Historická města v naší zemi prošla během let několika vývojovými fázemi, které se shodují s periodizací historických slohů. Většina zásahů ve městech byla provedena v období válek a ničivých požárů. V průběhu let se také většina měst obohatila o množství nových staveb.

2.3 Historie

územní

památkové

ochrany

sídel

v České

republice Česká republika patří v rámci Evropy ke státům, které mají nejstarší tradici územní památkové ochrany sídel. Počátky této ochrany se datují ke skončení druhé světové války, kdy byl postižen jen malý počet sídel, ale hrozilo nebezpečí ohrožení mnoha urbanistických souborů vlivem odsunu německého obyvatelstva. se počítalo se. Začala obnova památek v pohraničí a to hlavně díky přispění zahraničních fondů. Pevnější zakotvení plošné památkové ochrany přineslo v roce 1950 nařízení úřadu předsednictva vlády čj. 103.262/50. V tomto nařízení nebyla památková rezervace chápána jako něco trvalého, ale pouze jako jednorázové opatření pro zajištění stavební obnovy. V té době se také počítalo s vyhlášením památkových rezervací lidové architektury. Vyhlášeny

byly pouze nejvýraznější oblasti lidové architektury s orientačním počtem vesnic k ochraně. (4) Pojem památkové rezervace zavedl až zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. V průběhu sedmdesátých let dvacátého století bylo jisté, že je potřeba zajistit také žádoucí památkovou ochranu dalším historickým městům a vesnicím, které nesplňovaly tak přísná pravidla, ale byly hodnotnými památkovými celky. Nový zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, zakotvil termín památková zóna. Reálně začalo prohlašování zón až v roce 1989. K prohlášení prvních památkových zón došlo až v roce 1990. Tyto zóny prohlásily ještě krajské národní výbory. Po zrušení krajských národních výborů jejich funkci převzalo ministerstvo kultury, které vyhlásilo v roce 1992 MPZ ve zbývajících krajích podle starší koncepce. V té době dosáhl počet MPZ 187. Památková ochrana vesnic je datována až od roku 1995. Ke dni 1.1.2005 je v České republice 40 MPR, 254 MPZ, 61 VPR, 217 VPZ a 1 PR. Česká republika má tedy 573 chráněných sídel či jejich částí. Toto vysoké číslo dokazuje, že urbanistické dědictví je v České republice mimořádně důležitou částí památkového fondu a je nepochybně důležité také v evropském měřítku.

2.4 Památková rezervace Památková rezervace (dále jen „PR“) je území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek popř. archeologických nálezů. V současné době rozlišujeme MPR a Vesnické památkové rezervace (dále jen „VPR“), které jsou někdy nazývány jako památkové rezervace se soubory lidové architektury. Existují také technické památkové rezervace (dále jen „TPR“) a archeologické památkové rezervace (dále jen „APR“). Památková rezervace je vyšší kategorií ochrany památkově hodnotného území a tento termín je používán od prvních právních aktu na ochranu historických měst v 50. letech 20. století. V památkové rezervaci jsou chráněny jednotlivé kulturní památky, avšak odborná vyjádření a rozhodnutí se ale týkají všech stavebních aktivit na nemovitostech, které leží v takovém území. Chráněné jsou i ostatní objekty a plochy a památkově chráněné území je vymezeno hranicí. (4)

2.5 Památková zóna Památková zóna je území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem jednotlivých kulturních památek, které má dochovanou urbanistickou strukturu.

Památková zóna může být také vyhlášena na místě, které má historickou hodnotu vážící se k nějaké historické události, nebo pro část krajinného celku, který vykazuje významné kulturní hodnoty. Vedle sídelních památkových zón – městských a vesnických, jsou také vyhlašovány i krajinné památkové zóny. Tyto zóny chrání rozsáhlejší úseky kulturní krajiny. Jedná se o území v němž se dochovaly významné většinou esteticky hodnotné doklady lidského působení. Obecně můžeme říci, že sídelní památkovou zónou je nebo by mělo být takové sídlo či jeho část, které má až na výjimky velmi dobře zachovanou půdorysnou a hmotovou strukturu, ale nižší podíl architektonicky intaktně dochovaných staveb. Vzhledem k tomu, že mají územní zóny menší celistvost architektonicky hodnotných staveb, obvykle se člení do tří pásem s názvy: území určující, doplňující, dotvářející. Širokým pojmem je kategorie památkové zóny, která může zahrnovat různě rozsáhlou část místa nebo vesnice. V České republice jsou nejrozšířenější památkové zóny, v nichž je základem historické jádro. Jedná se o zástavbu kolem náměstí, návsi nebo jiné dominantní části. Památkovou zónou může být mimo jiné i dělnická kolonie na okraji města, vilová čtvrť, novodobé sídliště či větší areál technických památek. Jako památková zóna by nemělo být navrhováno sídlo, ve kterém je sice množství výjimečně hodnotných památkových objektů, ale jako celek je z památkového hlediska urbanisticky narušené. Pro vyhlášení památkové zóny proto nemůže být rozhodující počet kulturních památek. Charakter památkové zóny mohou mít často sídla, v nichž dosud není žádná kulturní památka. V České republice existuje ještě několik málo desítek měst či městských čtvrtí, které by si tuto ochranu zasloužily.

2.6 Památkové ochranné pásmo Památkové ochranné pásmo se prohlašuje z důvodu aby chránilo vnější obraz okolí kulturní památky chráněného objektu či souboru objektů. Z této definice vyplývá, že památkové ochranné pásmo několika jednotlivých památek či jejich areálů na sebe mohou územně navazovat a zahrnovat tak rozsáhlejší území, například celého historického sídla.(1) Ochranné pásmo může být vymezeno tak, aby zajišťovalo urbanistické a architektonické kvality jeho bezprostředního okolí. Možnost vyhlašování památkových ochranných pásem byla obsaženo již v prvním zákoně o kulturních památkách.

Památkové ochranné pásmo samo o sobě není památkou, ale jakousi formou nepřímé ochrany památky či chráněného sídla. Památkové ochranné pásmo navazuje svou plochou na území památkové rezervace nebo zóny, a to v rozsahu potřebném pro splnění svého účelu. Památkové ochranné pásmo zajišťuje ochranu vlastního chráněného území před vnějším poškozením, k němuž by mohlo dojít například měřítkově neúměrnou novou výstavbou v těsném sousedství chráněného území nebo porušením panoramatu. Z vnitřního hlediska má památkové ochranné pásmo udržovat například cenné vazby na okolní krajinu a další stavební dominanty. Toto pásmo je jiný předmět ochrany, proto jsou v něm sledována poněkud odlišná hlediska než ve vlastním chráněném území. V památkovém ochranném pásmu je daný režim mírnější, zejména co se týče posuzování jednotlivých stavebních akcí.

2.7 Programy na obnovu památek na úrovni Evropské unie Pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů musí každá členská země zpracovat programové dokumenty, které jsou schváleny jak na národní úrovni, tak i na úrovni Evropské komise. Základním dokumentem v České republice je Národní rozvojový plán.

2.7.1 Regionální politika Evropské unie Přestože je Evropská unie nejbohatší částí světa, existuje mezi jejími regiony značné rozdíly. Pro překlenutí těchto rozdílů slouží regionální politika Evropské unie. Tato politika prosazuje principy solidarity a soudržnosti a také se snaží zamezit vzniku a zvětšování rozdílů mezi regiony EU. Na regionální politiku jde více než 1/3 rozpočtu Evropské unie. Regionální politika Evropské unie patří mezi tzv. komunitární neboli koordinované politiky. V praxi to znamená, že hlavní těžiště a naplňování spočívá na členských státech a samotné orgány Evropské unie dbají pouze na její koordinaci a správné provádění. Cíle a priority této politiky se mění a jsou definovány vždy na nadcházející programové období. Hlavní podstatou cílů je to, že jsou zaměřeny na nejzávažnější problémy členských států. Regionální politika pomáhá především v regionech, které jsou slabé a zaostávají v ekonomických ukazatelích a také v regionech, které mají sociální problémy a nebo mají poškozené životní prostředí. (8)

2.7.2 Strukturální fondy Evropské unie Strukturální fondy (SF) tvoří jádro regionální a strukturální politiky. Zaměřují se přímo na snižování rozdílů mezi regiony členských států a snižování zaostalostí nejvíce

znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí. Peníze z fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů a to na základě definování jasných priorit a cílů. Regionální politika prošla řadou změn, které měly dopad na stanovení priority a cíle. Hlavním zájmem pro období 2007 – 2013 je větší sociální a ekonomický růst a vytváření více pracovních míst pro všechny regiony a obce Evropské unie. Nyní je regionální rozvoj postaven na tři cíle: •

Cíl 1 Konvergence – v tomto cíli jde o zlepšování podmínek a podporu aktivit, které povedou ke zvyšování úrovně nejméně rozvinutých regionů Evropské unie, u takových regionů, které mají HDP menší než 75% průměru Evropské unie. Finance z tohoto cíle má šanci získat celá Česká republika, kromě hlavního města Prahy.

•

Cíl 2 Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost – podstatou tohoto cíle je pokračování v posilování konkurence schopnosti a přitažlivosti regionů pomocí inovačních projektů. Jde například o zlepšování životního prostření a posilování zaměstnanosti, například prostřednictvím investic do lidských zdrojů. Tento cíl se používá u regionů, které mají HDP vyšší než 75% průměru Evropské unie. V České republice toto kritérium splňuje hlavní město Praha.

•

Cíl 3 Evropská územní spolupráce – cílem je posilování přeshraniční meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ. Tento cíl také podporuje výzkum a výměnu zkušeností mezi regiony a jednotlivými členskými zeměmi navzájem. Cíle se účastní celá Česká republika včetně Prahy.

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – Největší ze strukturálních fondů. Tento fond má široký záběr a zasahuje do mnoha oblastí, týká se modernizace a posilování hospodářství Evropský sociální fond (ESF) – tento fond je klíčovým při realizaci aktivit v oblastech zaměstnanosti a rozvoji lidských zdrojů, cílů dosahuje například posilováním sociálních programů, členských států Evropské unie, pomáhá rizikovým skupinám obyvatel, podporou rovných příležitostí na trhu práce a zlepšováním mobility pracovních sil v rámci Evropské unie.(8)

2.7.3 Fond soudržnosti (Kohezní fond) Tento fond byl založen v roce 1993, aby poskytoval pomoc vybraným zemím Evropské unie. Financuje přímo konkrétní velké projekty v oblasti životního prostředí,

rozvoje dopravy. Členský stát může prostředky z tohoto fondu čerpat pokud je HNP na obyvatele menší než 90% průměru Evropské unie a členský stát musí mít sestavený program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbližování.

2.7.4 Nové nástroje regionální politiky a finančního inženýrství Jedná se o spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou a jejími finančními institucemi. •

Jaspers – společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech

•

Jeremie – společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky

•

Jessica – společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí

2.7.5 Operační program (OP) Jedná se o základní strategický dokument finanční a technické podpory pro konkrétní tématickou oblast, nebo konkrétní region soudržnosti, který zpracovávají členské země Evropské unie. V programu jsou popsány cíle a priority kterých chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovém období.

2.7.6 Regionální operační programy (ROP) Tyto programy jsou určeny na podporu a rozvoj regionů České republiky. Programy jsou zaměřeny na jednotlivé regiony a řeší jejich typické problémy. Na současné období 2007 – 2013 je připraveno 7 regionálních operačních programů. Za realizaci ROP odpovídá regionální rada (RR) příslušného regionu soudržnosti, jakožto řídící orgán. Regionální rada je složena ze členů zastupitelstva kraje(ů). Výkonným orgánem je úřad regionální rady (ÚRR). Společným cílem ROP je urychlení rozvoje regionů České republiky, posilování jejich konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům, zvyšování jejich atraktivity, která jim zajistí více investorů na jejich území. Dalšími prioritami jsou: zlepšování atraktivity regionů a zvyšování kvality prostředí. Příklady typových aktivit, které je možné financovat z ROP: -

podpora měst a venkovských sídel,

-

rozvoj cestovního ruchu a zlepšování dostupnosti města regionu.

Celková alokace pro programové období 2007 – 2013 pro všechny ROP je 4 659 mil.eur ze zdrojů Společenství a 822 mil.eur z národních zdrojů.

2.7.7 Integrovaný operační program (IOP) Po prvním úspěšném období dotací z EU na období 2004 – 2006 přichází druhá vlna dotací pro období 2007 – 2013 v celkové výši 752 mld. Kč. V tomto programovacím období bude v České republice realizováno více než 20 tematických a regionálních operačních programů, jedním z nich je i Integrovaný operační program (IOP). IOP byl schválen Evropskou komisí dne 20.12.2007. Usnesením vlády České republiky bylo výkonem funkce Řídícího orgánu IOP určeno Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Alokace finančních prostředků pro tento program činí 1,58 mld. Euro, což činí 5,82% z celkového objemu prostředků Strukturálních fondů pro Českou republiku. Integrovaný operační program je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj podle následujících témat: -

rozvoj informačních technologií ve veřejné správě,

-

zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví,

-

služby zaměstnanosti,

-

služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik,

-

podpora cestovního ruchu,

-

kulturní dědictví,

-

zlepšování prostředí na sídlištích,

-

rozvoj systémů tvorby územních politik.

Hlavním cílem je: modernizace veřejné správy, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a podpora územního rozvoje. Společným cílem těchto tematických oblastí je posílení veřejné správy, veřejných a navazujících služeb na území České republiky s cílem zvýšit kvalitu života obyvatel a atraktivitu České republiky pro investory. (9)

2.7.8 Finanční mechanismy EHP/Norsko (FM) Díky vstupu do Evropské unie v roce 2004 získala Česká republika přístup k čerpání finančních prostředků z finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu. Tyto fondy často považují lidé za fondy Evropské unie, jedná se ale o finanční prostředky, které poskytly tři členské země Evropského sdružení volného obchodu (Norsko, Island, Lichtenštejnsko). Tyto země zřídily Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru. K tomuto mechanismu Norsko přidalo druhý – Finanční mechanismus Norska. Prioritní oblasti jsou ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora

soudnictví, zdravotnictví či péči o dítě a rozvoj lidských zdrojů. Česká republika má právo čerpat na jednotlivé projekty prostředky v souhrnné výši 105,8 mil.Eur.

2.8 Programy

na

obnovu

památek

organizovaných

Ministerstvem kultury České republiky 2.8.1 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Finanční prostředky pro tento program schvaluje vláda České republiky. Tyto prostředky mají být využity a zúčtovány se státním rozpočtem v příslušném kalendářním roce. Příspěvky na obnovu kulturních památek jsou schvalovány pouze ve městech a obcích, na jejichž území je prohlášena MPR nebo městská památková zóna a které mají zpracovaný a schválený městský program regenerace. Při výběru měst a stanovení výše finanční podpory v Programu je posuzováno jak moc město splňuje podmínky Programu. Mezi tyto podmínky patří zejména územně plánovací dokumentace a také existence a kvalita programu regenerace. Dále se také bere v úvahu přiměřené množství finančních prostředků na zachování památkových hodnot na území MPR a MPZ. Tyto potřeby jsou poté zkoumány, posuzovány a vyhodnocovány příslušným výkonným orgánem státní památkové péče a Národním památkovým ústavem a poté jsou předloženy Ministerstvu kultury v rámci každoroční ankety, která zjišťuje aktivitu jednotlivých měst v Programu. Státní finanční podpora v Programu je poskytována pouze na obnovu kulturních památek.

2.8.2 Program podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Program byl založen v roce 2008, čímž Ministerstvo kultury umožnilo obcím s rozšířenou působností, aby se účastnily obnovy kulturních památek na úseku památkové péče. Tento dotační program umožní Ministerstvu kultury alokovat příspěvek ze státního rozpočtu na zachování a obnovu kulturní památky prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností tak, aby byla naplněna účinnější péče a ten segment památkového fondu, kde to efektivně a účelně neumožňují jiné programy Ministerstva kultury. Hlavním cílem je efektivně se podílet na zachování a obnově kulturních památek České republiky a přispívat tak k zachování vybraného segmentu památkového fondu České republiky. Finanční prostředky jsou poskytovány Ministerstvem kultury formou účelových příspěvků. Tyto prostředky jsou určeny na

zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky.

2.8.3 Program podpory pro památky UNESCO V roce 1972 přijalo UNESCO Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která vstoupila v platnost v roce 1975 (dále jen Úmluva). Posláním této Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání světového kulturního a přírodního dědictví pro budoucí generace a také přijmout odpovídající finanční opatření a podporovat vědecké a výchovné aktivity v této oblasti. Toto všechno má zajistit stát s maximálním využitím svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprácí. Byl vytvořen Seznam světového dědictví (dále jen Seznam). Památky jsou do tohoto Seznamu vybírány na základě jejich mimořádné hodnoty, jedinečnosti, autenticity a celistvosti. Tento Seznam je výběrový a reprezentativní. Dotace z tohoto programu má za cíl podporovat rozvoj památek zapsaných na Seznamu nebo těch památek, u kterých byl podán návrh na nominaci mezinárodně předepsaným způsobem nebo těch, u nichž Ministerstvo kultury rozhodlo o zpracování nominační dokumentace.

2.8.4 Program záchrany architektonického dědictví Jedná se o podporu památek, které tvoří nejcennější součást našeho architektonického dědictví, hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a další. Práce musí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně jejich částí, které tvoří podstatu kulturní památky.

2.8.5 Program péče o VPR, VPZ a KPZ Jedná se o podporu k zachování kulturních památek, hlavně památek lidové architektury: zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boží muka, které se nacházejí v Památkově chráněném území.

2.8.6 Program restaurování movitých kulturních památek Finanční prostředky na obnovu movitých kulturních památek zejména významná díla výtvarná či uměleckořemeslné práce. Tato díla musejí být zpřístupněny veřejnosti, pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely.

2.9 Granty Jihočeského kraje v oblasti péče o kulturní památky •

Movité kulturní dědictví – Finance z tohoto grantu jsou poskytovány na záchranu a restaurování předmětů movitého kulturního dědictví v případech, kdy není možné veškeré potřebné náklady krýt z vlastních zdrojů žadatele, případně z jiných dalších zdrojů. Podmínkou je, že předměty musí být umístěny ve veřejně přístupných prostorách.

•

Nemovité kulturní památky – Finanční podpora z tohoto grantu je poskytována na záchranu a zachování nemovitých kulturních památek a obnovu původního stavebního, technologického a materiálového řešení, které musí odpovídat hodnotě nemovité kulturní památky a době jejího vzniku či vzniku její obnovované části.

•

Zvýšené náklady na obnovy památkově chráněných staveb – Dotace z tohoto grantu mohou být poskytovány na zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb, pokud si tyto zvýšené náklady vyžádá použití tradičního stavebního, technologického a materiálového řešení.

•

Obnova drobné sakrální architektury v krajině – Jedná se o program na záchranu, zachování a obnovu objektů drobné sakrální architektury, na území Jihočeského kraje, s výjimkou objektů nacházejících se na soukromých oplocených pozemcích.

2.9.1 Program rozvoje kraje Program rozvoje Jihočeského kraje je základním střednědobým dokumentem pro období 2007 – 2013. Jde o regionální rozvoj na úrovni vyššího územně samosprávného celku, který kraj zpracovává v samostatné působnosti na základě platné legislativy. Základním úkolem krajů je péče o všestranný rozvoj svého území. Zastupitelstvo kraje schvaluje a kontroluje plnění tohoto programu. Analytická část Programu rozvoje Jihočeského kraje vychází ze stávajících analýz a koncepcí, pořízených coby strategické dokumenty pro rozvoj jednotlivých oblastí a spadajících do kompetence krajské samosprávy. Další součástí analytických podkladů je SWOT analýza, která ukazuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby kraje. Tento program reaguje na nové ekonomické příležitosti a možnosti podpory ze strukturálních fondů Evropské unie v programovacím období 2007 – 2013. (9)

2.9.2 Aktuální granty a příspěvky Jihočeského kraje •

Programy na podporu sportu pro rok 2009 – příspěvky na podporu stávajících sportovišť, na obnovu vybavení sportovních zařízení, podpora mezinárodní spolupráce v oblasti sportu, podpora veřejně přístupných sportovních akcí s převahou zaměření na mládež atd…

•

Programy na podporu práce s dětmi a mládeží pro rok 2009 – podpora pravidelné zájmové činnosti a zájmového vzdělávání, podpora mezinárodní spolupráce v oblasti zájmové činnosti a zájmového vzdělávání, podpora informačních systémů mládeže a otevřených klubů atd…

•

Webové stránky pro obce a obce na internetu – cílem programu je řešení problémů s vytvořeným obsahem, strukturou a přístupností webových prezentací, nebo jejich částí atd…

•

Program na podporu tvorby územně plánovací dokumentace obcí – jedná se o podporu tvorby územně plánovací dokumentace obcí

•

Program na podporu tvorby územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností – tento program byl vyhlášen Zastupitelstvem Jihočeského kraje v lednu 2008

•

Program Tvorba krajiny a podpora biodiverzity

3 Experimentální část 3.1 Strategický plán města České Budějovice Strategický plán města České Budějovice (SP) je střednědobým dokumentem. Cílem tohoto dokumentu je definovat hlavní rozvojové priority města na vymezené časové období. Tím jsou v případě SP roky 2008 – 2013, které rámcově odpovídají programovacímu období Evropské unie. Řada navrhovaných aktivit však vyžaduje delší období realizace – cca 15-20 let i více (např. projekty v oblasti dopravy). Uvedené referenční období tak nelze brát jako konečné. Smyslem SP je definice a poté realizace těch oblastí, cílů a akcí, které jsou pro rozvoj města v jednotlivých oblastech nejpotřebnější a současně i nejproveditelnější. Potřeba tohoto kompromisu je dána především omezením dostupnosti kapacit a zdrojů, kterou lze sledovat v každé řešené oblasti. SP tedy vytváří základní myšlenkový rámec pro zaměření programů a individuálních aktivit realizovaných městem, popř. jinými subjekty na území města. Celý plánovací proces rozvoje města nelze vnímat pouze jako „regulativní“ nástroj, ale

především jako stimul inovací, ekonomického a sociálního rozvoje – prosperity města. (10) Základním smyslem realizace SP města České Budějovice je dosažení cílového stavu vyjádřeného strategickou vizí. K naplnění vize by měly směřovat strategické a specifické cíle obsažené ve 4 prioritních osách. Každá prioritní osa má svůj program realizace, který obsahuje záměry i konkrétní úkoly a projekty, které by měly přispět k dosažení požadovaných změn. SP tak kombinuje realizaci dlouhodobých záměrů s potřebnými krátkodobými aktivitami. Historicky první SP vznikl v letech 1999-2001 za koordinace Komise pro strategický rozvoj města a za asistence odborného konzultanta. SP byl schválen zastupitelstvem města v květnu 2001. V době jeho pořízení se jednalo o nový typ programového dokumentu na úrovni města. V průběhu následujících let se vedle územního plánu a rozpočtu města měl stát základním dokumentem, formulujícím ucelenou představu o budoucím ekonomickém, sociálním a prostorovém rozvoji města. Ne ve všech směrech se však realizace SP plně dařila. Postup přípravy Strategického plánu města České Budějovice Příprava SP byla založena na principech komunitního plánování. Proces přípravy byl po celou dobu otevřen veřejnosti (prezentace informací v tisku a na webových stránkách, dotazníkové šetření, veřejné projednání). Do přípravy SP byla zapojena kromě zaměstnanců Magistrátu města i široká řada zástupců místních podnikatelských či neziskových subjektů a dalších organizací, a to zejména prostřednictvím pracovních skupin (PS). Právě odborníci v 5 PS s průměrným počtem cca 30 osob na jednu PS, měli při formulaci obsahu SP rozhodující roli. PS se sešly celkem ve čtyřech kolech jednání. Práce spojené s přípravou SP ČB byly po celou dobu procesu monitorovány a připomínkovány Výborem pro strategické plánování a rozvoj zastupitelstva města (VSPR). Jeho hlavním úkolem bylo, za spolupráce s externím zhotovitelem, předložit Zastupitelstvu města nový strategický plán. Složení VSPR jde napříč spektrem politických stran, které jsou zastoupeny v zastupitelstvu města. Prvním krokem přípravy nového SP na období 2008 – 2013 byla identifikace klíčových problémů a rozvojových potenciálů města. Ta byla provedena na základě rozborů současného stavu a trendů v jednotlivých oblastech „života města“, jakými jsou například doprava, ekonomika, kultura, životní prostředí a další. Výstupem analytických šetření je zpracovaný socioekonomický profil města. Socioekonomický profil je dokumentem účelově vypracovaným jako výchozí poznatková základna pro vlastní Strategický plán rozvoje města.

Programy Strategického plánu rozvoje města České Budějovice 2008 – 2013: Prioritní osa A Program pro dostupnost a mobilitu Prioritní osa B Program pro kvalitu života Prioritní osa C Program pro ekonomický rozvoj Prioritní osa D Program pro životní prostředí

3.2 Městská památková rezervace České Budějovice - historie České Budějovice jsou největším městem jižních Čech, ležícím na soutoku Vltavy a Malše v Českobudějovické pánvi. Leží v nadmořské výšce 380 – 430 m.n.m. Městskou památkovou rezervací byly České Budějovice prohlášeny 19.3.1980. Osada Budivojovice existovala již na počátku 13. století. V roce 1265 byla vydána zakládací listina města Budivojovice českým králem Přemyslem Otakarem II. Město se mělo stát protiváhou mocenských snah Rožmberků a také mělo posílit panovníkovu moc v jižních Čechách. Město bylo založeno v rovinatém terénu, ohraničeném řekami Malší, Vltavou a Mlýnskou stokou, bylo založeno na pravidelném šachovnicovém půdorysu s velkým čtvercovým náměstím (133x133 m) v centru. Město mělo královské výsady a práva, a tak se zde rychle rozvíjela řemesla a vzkvétal obchod. V husitských válkách stálo město na straně Zikmunda Lucemburského v roce 1453 bylo postoupeno Rožmberkům, konkrétně Jindřichu z Rožmberka. V době obou protihabsburských stavovských povstání město stálo na císařské straně, a za to se mu dostalo nových výsad. Za třicetileté války, získalo charakter pevnosti a ve farním kostele byly po určitou dokonce uloženy korunovační klenoty.(2) V roce 1832 byla otevřena první koněspřežná dráha v Evropě, jejíž otevření přispělo k rozvoji města. Od roku 1970 se v Českých Budějovicích každoročně koná výstava Země živitelka. Budějovice jsou také známy výrobou piva. Ve 14. století v době hospodářského rozkvětu došlo k přestavbě dřevěných domů na zděné. Před rokem 1387 byla postavena radnice, v té době také vyrostly v Krajinské ulici masné krámy a byly vydlážděny hlavní ulice a náměstí. Pouze jednotlivé prvky se dochovali z doby první domovní zástavby. Zachovalé gotické objekty pocházejí až z 2.poloviny 15. století. Najdeme zde dva dispozičně odlišné typy domů: starší průjezdní a mladší mázhausový, reprezentovaný čp. 162, 166, 167 a 234. Stopy na přestavbách a dostavbách církevních objektů zanechala pozdní gotika. Černá věž (vysoká 72 metrů), dokládá o bohatství města. V roce 1555 došlo k přestavbě radnice a několika úpravám na měšťanských domech. Po zničujícím požáru v roce 1641 došlo k přestavbě města v barokním stylu.(2)

V roce 1730 se přestavby barokní radnice ujal A.E.Martinelli, vnitřní výzdobu provedl A.J.Schöpf. K nejhodnotnějším dílům ze sochařské výzdoby patří Samsonova kašna a kalvárie, socha sv. Jana Nepomuckého v hradbách a sloup Nejsvětější Trojice při dominikánském klášteře. Piaristické koleje patří k pozdně gotickým stavbám. V 19. století došlo ke stržení městských bran a hradeb barokní pevnosti a na jejich místě byly založeny sady. Mezi nejznámější stavby z té doby patří divadlo, Lannův dům, městské muzeum a obytné domy na předměstí. Můžeme říci že i přes některé nepříliš šťastné zásahy do městského jádra zůstal zachován velkolepý urbanistický celek kolonizačního města s pravoúhlou uliční osnovou, četnými architektonickými památkami a uměleckými díly.

3.2.1 Městská památková rezervace České Budějovice – vymezení Rozsah rezervace vymezuje hranici, která vede na severní a východní straně ulicí Na Sadech, v jejíž trase sleduje půdorys barokního opevnění města, prochází Senovážným náměstím, Krumlovským mostem přes řeku Malši, pokračuje levým břehem řeky Malše včetně Slepého ramene, překračuje Mlýnskou stoku a podél jejího severozápadního břehu vede až k můstku u Rabštejnské věže. Odtud pokračuje hranice na křižovatku Husovy třídy a ulice Jaroslava Haška a dále osou Husovy třídy na Mariánské náměstí. V těsné návaznosti na MPR se rozprostírá ochranné pásmo městské památkové rezervace, které zahrnuje hodnotné části předměstských čtvrtí, tj. Pražského předměstí, Vídeňského předměstí a Lineckého předměstí, na západní straně je vymezeno korytem řeky Vltavy.(7) Foto č.1 – Centrum města České Budějovice

(zdroj: archiv fotografa Jana Ševčíka)

Foto č.2 – Náměstí Přemysla Otakara II.

(zdroj:www.c-budejovice)

3.3 Program regenerace městské památkové rezervace České Budějovice Program regenerace městské památkové rezervace (MPR), má v Českých Budějovicích již několikaletou tradici. Město se do programu zapojilo v roce 1995. Výrazně se posílil kladný přístup k ochraně a obnově památkových hodnot ve městě, nejen ze strany Magistrátu města, ale především ze strany vlastníků jednotlivých objektů, za což hovoří, mimo jiné, v posledních letech vysoký zájem o zařazení do Programu (přes 50 objektů pro rok 2005). Program regenerace slouží k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace nebo památkové zóny. Finanční prostředky budou poskytnuty pouze tehdy pokud má město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.

Odbor památkové péče Magistrátu města České Budějovice uskutečňuje každoročně rozsáhlou kampaň, která má za cíl zmapovat současné podmínky při obnově kulturního dědictví a jeho trvale udržitelného využití. Ze získaných podkladů pak vychází zpracování aktualizace pro daný rok a určení předpokládané výše požadovaných finančních prostředků mezi jednotlivými vlastnickými skupinami. Zhodnocení požadavků a potřeb na obnovu kulturních památek vychází ze stanovených kritérií. Tabulka č.1 Tabulka vývoje akcí v Programu regenerace MPR České Budějovice od r. 1995: Státní Rok podpora Podíl města 3 880 000 103 200 1995 4 920 000 834 000 1996 2 660 000 137 000 1997 2 129 000 106 000 1998 1 222 000 0 1999 2 780 000 1 400 000 2000 3 060 000 872 000 2001 1 770 000 630 000 2002 1 900 000 1 400 000 2003 4 310 000 4 995 000 2004 2 370 000 3 182 000 2005 1 200 000 2 589 100 2006 1 555 000 3 910 000 2007

(zdroj:www.c-budejovice.cz)

3.3.1 Památka opravená pomocí finančních prostředků z Programu regenerace MPR České Budějovice Jedná se o bývalý dominikánský klášter na Piaristickém náměstí. Byla zde prováděna restaurátorská obnova ambitu. Tento klášter je patrně nejhodnotnější českobudějovickou památkou, která vznikla současně se založením města v polovině 60. let 13. století. Jedná se o soubor objektů s kostelem Obětování Panny Marie. V interiéru jsou dochovány zbytky malířské výzdoby ze 14. a 15. století. Objekt je v majetku Biskupství českobudějovického. Bývalý dominikánský klášter tvoří s objektem sousedního kostela Obětování Panny Marie a přilehlými zahradami ucelený komplex, který je využíván dvěma subjekty – církví a základní uměleckou školou. V současné době není, ambit s výjimkou chodby, kostela přístupný veřejnosti. Obnova vychází ze záměru zpřístupnit ambit veřejnosti. Předpokládá se volný průchod všemi rameny ambitu, s prezentací nálezů a restaurovaných povrchů a kamenných prvků. V druhé polovině devadesátých let byla při sondážním restaurátorském průzkumu ambitu odkryta hodnotná gotická malba. Restaurátorská obnova ambitu byla zahájena v roce 2005 a bude pokračovat

v několika etapách. V minulých třech etapách (rok 2005, 2006 a 2007) byly zrestaurovány kamenné prvky,tj. žebra a okolí oken, na východním ramenu křížové chodby. Jednalo se o odkrytí původních povrchů, převážně gotických, zpevnění kamene a vytmelení poškozených míst. Zároveň probíhaly od roku 2005 malířské restaurátorské práce na stěnách východní a severní části ambitu. (7) Restaurátorské práce křížové chodby bývalého dominikánského kláštera probíhající s finančním přispěním nejen ze státního rozpočtu v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací

a zón (v roce 2005 – 352.000,-Kč, r. 2006 –

230.000,-Kč a r.2007 – 100.000,-Kč), ale také s finančním příspěvkem z rozpočtu statutárního města České Budějovice ( v roce 2005 – 100.000,-Kč, r.2006 – 965.000,Kč a r. 2007 – 800.000,-Kč). Z městského rozpočtu bylo poskytnuto na obnovu areálu od r. 1995 cca 3.708.000,-Kč.

3.4 Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) V programovacím období 2007-2013 se otevírají nové možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. V rámci jednoho z řady nových operačních programů – Regionálního operačního programu (ROP) – byla mimo jiné ustanovena prioritní osa č. 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí v NUTS II Jihozápad, ze které je možné získat prostředky na realizaci celé řady městských projektů. Oblast podpory se týká měst nad 50 000 obyvatel, což znamená, že v regionu Jihozápad budou moci čerpat pouze statutární města – Plzeň a České Budějovice. Pro tato dvě města je alokována celkem částka přes 40 mil. EUR. Dalším takovým programem je Integrovaný operační program (IOP), v jehož rámci je v prioritní ose zlepšení prostředí problémových sídlišť alokováno 226,5 mil. EUR, přičemž České Budějovice zde mají šanci získat cca 150 mil. Kč. Předpokladem získání finančních prostředků ze strukturálních fondů je zpracování Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). IPRM představuje soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle regionu, města či lokality. Mohou být podpořeny z jednoho či více tematických operačních programů, tzv. TOP v rámci standardních výzev. Příjemci podpory pak pro projekty zahrnuté v IPRM a předkládané do TOP získávají bonifikaci ve výši 10%. Základní podmínky IPRM obecně: Plán musí být zpracován městem v souladu s metodickým pokynem, Instrukcemi a Pokyny pro předkladatele IPRM v IOP (včetně příloh). IPRM musí vycházet ze strategických dokumentů města při zachování podmínky principu partnerství. Projekty

zahrnuté v zónovém IPRM se musí zabývat přínosem v rámci alespoň 3 ze 6 prioritních oblastí, u tématického přístupu se může IPRM zabývat pouze jednou z prioritních oblasti: - ekonomický rozvoj, - sociální integrace, - životní prostředí, - dostupnost a mobilita, - přitažlivá města, - správa věci veřejných. Podporovat lze pouze předem stanovené aktivity splňující princip synergie a integrity. Minimální podíl prostředků na celkovém finančním objemu IPRM: - pro ROP 10 mil. EUR - pro IOP 3 mil. EUR IPRM může zahrnovat aktivity i z jiných operačních programů – tyto projekty budou bonifikovány 10%, budou uvedeny odděleně a tvoří samostatnou část rozpočtu (nejsou zahrnuty do celkového finančního limitu).

3.4.1 Tématický IPRM Tento IPRM je zaměřen na tématickou oblast Přitažlivá města s podtitulem "Soužití města s vodou". Tematický integrovaný plán rozvoje města si klade za cíl zkvalitnit fyzické prostředí města prostřednictvím plošné rekonstrukce veřejných prostranství a ploch pro volnočasové aktivity a rekreaci včetně zeleně. Doplňujícími projekty jsou pak záměry využívající potenciál Vltavské vodní cesty, které navazují na volnočasové a rekreační aktivity a rozšiřují jejich potenciální dopad také o přínosy v cestovním ruchu a tudíž zprostředkovaně pozitivně působí i na ekonomický rozvoj města. Cílem tematického IPRM je zkvalitnění fyzického prostředí a vybavenosti města pro volnočasové aktivity a zlepšení tak podmínek pro bydlení zejména ve vnitřní části města pro všechny skupiny obyvatel Českých Budějovic. Tohoto cíle chce dosáhnout realizací několika nosných projektů, z nichž jak již bylo uvedeno, stěžejní část představují záměry revitalizace veřejných prostranství, komunikací a všech navazujících ploch v tzv. vnitřním městě.

3.4.2 Zónový IPRM - Levý břeh Vltavy Tento IPRM je zaměřen na území s vysokým potenciálem růstu, které je

charakterizováno jako území s vysokou koncentrací ekonomických aktivit a vysokým potenciálem pro stimulaci podnikání. Území, kde je významný stupeň zaměstnanosti v administrativě a službách, má význam v systému dopravní obslužnosti, v zajištění zdravotních, vzdělávacích, sociálních a kulturních potřeb města a nachází se zde vysoký inovační potenciál. V rámci města byla tímto územím vytipovaná lokalita Levý břeh řeky Vltavy. Zónový IPRM zahrnuje např. regeneraci části panelového sídliště Máj, rekonverzi vojenského areálu Čtyři Dvory na městskou čtvrť, převod linky č. 1 na trolejbusový provoz, nákup trolejbusů pro Dopravní podnik a informační systém pro občany, rekonstrukci ulice Milady Horákové, vznik Komunitního centra, rekonstrukci Domova pro seniory Máj a projekty spjaté s rozvojem vzdělávání, vědy a výzkumu.

3.5 Dotační program města České Budějovice na podporu cestovního ruchu v roce 2008 Tento program vychází z předpokladu nevyužitého potenciálu cestovního ruchu jako ekonomického odvětví. V Českých Budějovicích převládají jednodenní návštěvníci a odvětví cestovního ruchu na území města jen pozvolna získává na významu. Zásadní význam pro ekonomický rozvoj města má prodloužení doby pobytu návštěvníků. Cesta ke zvýšení příjmů z cestovního ruchu vede přes soustavné zvyšování atraktivit města jako turistické destinace a zvýšení konkurenceschopnosti nabízených služeb. Základní vize rozvoje cestovního ruchu na území města České Budějovice: -

České Budějovice jsou vstupní brána do jižních Čech

-

České Budějovice jako nejvýznamnější destinací cestovního ruchu v Jihočeském kraji.

Dotační program 2008 je zaměřen na: - zlepšování atraktivity města jako turistické destinace – přímá podpora, drobné turistické infrastruktury - zlepšování kvality služeb v cestovním ruchu – podpora služeb a marketingu cestovního ruchu Celková alokace finančních prostředků ve výši 6.068.000,-Kč.

3.6 Dotační program města České Budějovice na podporu památkové péče v roce 2008 Podpora vychází z předpokladu existence městské památkové rezervace vyhlášené Ministerstvem kultury a také z existence ochranného pásma nemovitých kulturních

památek hradebního systému v Českých Budějovicích. Cílem dotačního programu je podílení se města České Budějovice na finančních nákladech spojených se zachováním a obnovou kulturních památek. Podpora v oblasti památkové péče je doposud poskytována Programem regenerace MPR České Budějovice a granty Jihočeského kraje. Základní vizí rozvoje oblasti na území města České Budějovice je zvýšení podílu městských financí na památkovou péči. (7) Dotační program je zaměřen na: cíl 1 pomoc vlastníkům kulturních památek před plánovanou obnovou poznat více zdravotní stav svého objektu nebo některé jeho části, cíl 2 zajištění zachování podstaty kulturních památek, cíl 3 zvýšení atraktivity města. Obecným cílem dotačního programu je pomoci vlastníkům kulturních památek na území města a ostatních objektů v městské památkové rezervaci před plánovanou obnovou kulturní památky nebo některé její části a při realizaci obnovy fasád průčelí objektu. Specifickým cílem opatření 1 dotačního programu je zajistit spolufinancování statických, restaurátorských, stavebně-historických, mykologických průzkumů a pomoci vlastníkům lépe se připravit na obnovu kulturní památky a na úspěšné získání finančních prostředků na její realizaci z dotačních titulů státní správy i samosprávy. Dalším specifickým cílem opatření 2 dotačního programu je zajištění spolufinancování vlastníků objektů v městské památkové rezervaci a kulturních památek na území města České Budějovice při obnovách fasád, především v uličních frontách s ohledem na zlepšení kulturně historického prostředí. Celková alokace finančních prostředků pro oblast činí 4641 tis. Kč.

3.7 Národní památkový ústav – územní pracoviště v Českých Budějovicích Vzhledem k tomu, že tato práce by také měla obsahovat informace o investičních prostředcích, které byly použity na obnovu kulturních památek v posledních 15 ti letech, uvádíme přehled finančních prostředků, který se mi podařilo získat z výročních zpráv Národního památkového ústavu. V Českých Budějovicích je 363 kulturních nemovitých památek na celém katastrálním území města a jsou ( až na výjimky) v dobrém technickém stavu. Protože tyto památky Národní památkový ústav nevlastní, nemá přehled o investičních prostředcích na obnovu. Dílčí informace by měl poskytnout odbor památkové péče magistrátu města. Ten je garantem programu regenerace MPR. Budou to však čísla velmi zavádějící, protože jsou takto dohledatelné pouze investice do

objektů zařazených do programu což je pouze zlomek z realizovaných rekonstrukcí v jednotlivých letech. Dalším zdrojem informací může být Krajský úřad JČ, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Krajský úřad totiž poskytuje od doby vzniku vlastníkům památek také dotace z několika grantových programů. Vzhledem k tomu, že došlo ke změnám ve státní správě a přenesení kompetencí, je získání informací o investičních prostředcích za posledních 15 let téměř nemožné. Informace o investičních prostředcích se mi bohužel na odboru památkové péče nepodařilo získat. Níže uvádím informace, které se mi podařilo získat pro roky 2002 až 2007 na internetových stránkách Národního památkového ústavu.

3.7.1 Rok 2002 Krajské město České Budějovice patří rozlohou a počtem památek mezi nejvýznamnější historická města v Jihočeském kraji. V samotném centru bylo v roce 2002 evidováno na 135 staveb a areálů, které jsou kulturními památkami, mimo další historické stavby, které jsou součástí chráněného souboru staveb městského jádra. K nejvýznamnějším stavebním akcím v tomto roce patřily stavební úpravy hradební věže Železná pana. Tato věž ze 16. století je druhou nejvýznamnější dochovanou fortifikační dominantou města. K dalším akcím patřila obnova městského domu č.5 v ulici Dr. Stejskala. Tento dům během realizace poskytl řadu nových poznatků o jeho historickém vývoji. Povodně v tomto roce přerušily většinu stavebních prací. Postiženo povodněmi bylo zejména historické centrum, kde byly zaplaveny podzemní prostory většiny domů a to do výše jednoho metru. Voda poškodila zejména omítky, podlahy a výplně otvorů. Nejvíce poškozeny byly budovy v blízkosti řek Malše a Vltavy. Byla narušena statistika domů v Biskupské ulici č. 12 a zejména budov Předního a Zadního mlýna. Další velké škody utrpěl dominikánský klášter, většina domů v Panské ulici a areál Lannovy loděnice. V tomto roce byla zahájena stavební obnova areálu Předního mlýna, jelikož jeho existence byla díky povodním ohrožena. K dalším úpravám v roce 2002 patřila oprava krovu a rekonstrukce střešní lucerny centrální části nádražní budovy. Tyto úpravy byly dokončeny ještě před koncem roku. V témže roce byla také prováděna oprava barokního krovu Dominikánského kláštera. Náklady na tuto obnovu byly částečně kryty z programu regenerace s finanční účastí města. Jednou z menších úprav potom byla obnova fasády městského domu č. 10 v Hroznové ulici. Negativním jevem, který je znatelný zejména v historickém centru, je obtížně regulovatelné umisťování reklam a reklamních poutačů, kterými trpí vzhled města. (5)

Schválený příspěvek na činnost v roce 2002 činil 47,019 tis.Kč. Ten byl v průběhu roku navýšen o další příspěvky, takže jeho konečná částka po všech úpravách činila 50,699 tis.Kč.

3.7.2 Rok 2003 Národní památkový ústav vznikl 1.1.2003. Vznikl splynutím jednotlivých státních památkových ústavů. Jde o státní příspěvkovou organizaci, kterou zřídilo Ministerstvo kultury České republiky. Schválený příspěvek na činnost činil 49,357 tis.Kč. Během roku došlo k navýšení o 300 tis.Kč a dále o 3,052 tis.Kč na zpracování katalogu nemovitých kulturních památek v okolí jaderné elektrárny a dále došlo k navýšení o 337 tis.Kč na dorovnání minimální mzdy. Po těchto úpravách byl příspěvek ve výši 53,386 tis.Kč. Dále město obdrželo v průběhu roku účelové dotace ve výši 18,692,77 tis.Kč a také prostředky ze systémové dotace na investice v celkové výši 1,210 tis.Kč. Vedle poskytnutého příspěvku na činnost a účelových prostředků dosáhlo pracoviště vlastních výnosů ve výši 79,841 tis.Kč. Hospodářský výsledek v tomto roce činil 4,107,77 tis.Kč. (5)

3.7.3 Rok 2004 V roce 2004 probíhalo mimo stavební činnost menšího rozsahu několik významných stavebních akcí. Za pozornost stojí zejména obnova a úpravy goticko-renesančního domu č. 41 v Krajinské ulici na hotel Zátkův dům, jehož název je odvozen od osobnosti Dr. Zátky, který se v tomto domě narodil. Během stavby došlo k řadě pozoruhodných nálezů, k nimž patří zejména fresková malba sv. Trojice, jež byla restaurátorsky ošetřena a prezentována. K dalším větším stavebním akcím patřila v roce 2004 rekonstrukce a úpravy domovního areálu čp. 35v Krajinské ulici, dokončení stavebních úprav přízemních a sklepních prostor pro restaurační a komerční provoz domu č. 5 v ul. Dr. Stejskala, rekonstrukce domu č. 4 v Kněžské ulici a stavební úpravy dvorního křídla Biskupského gymnázia. V roce 2004 rovněž pokračovaly práce na obnově střech Dominikánského kláštera a byla dokončena první etapa obnovy objektu Předního mlýna, který se po dokončení zdařilé rekonstrukce vnitřních nosných konstrukcí a fasád, významně pohledově uplatňuje jako hodnotná součást historické zástavby města. Průběžně dále pokračují stavební práce na objektu Zadního mlýna a několika domů v Panské ulici, jejichž stavební stav byl značně poškozen povodněmi v roce 2002. Schválený příspěvek na činnost v roce 2004 činil 54,152 tis. Kč. V průběhu roku došlo k navýšení příspěvku o 380 tis. Kč na reidentifikaci.

3.7.4 Rok 2005 K nejvýznamnějším stavebním akcím, které byly prováděny v roce 2005, patřila zejména postupná oprava areálu bývalého Dominikánského kláštera. Po dokončené opravě střech klášterních budov, která byla prováděna s podporou Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, byla realizována první etapa prací na obnově krovu a střešního pláště klášterního kostela P. Marie, které budou pokračovat i v následujícím roce. Současně byly zahájeny průzkumové a restaurátorské práce na další dlouhodobé akci, kterou je obnova, restaurování a zpřístupnění klášterních ambitů včetně rajského dvora. K návrhu restaurování a stavebních úprav byla zpracována přípravná dokumentace. Další významnou akcí specifického charakteru bylo dokončení několikaleté obnovy interiéru kostela Růžencové P. Marie, který je hodnotný ojedinělou malířskou výzdobou tzv. beuronského stylu z přelomu 19. a 20. století, inspirovanou byzantskými a románskými prvky. Z ostatních staveb většího rozsahu lze ještě uvést obnovu areálu bývalého solního úřadu a solního skladu, který je národní kulturní památkou, a dokončení obnovy objektu bývalého hostince Zelená ratolest, který je rovněž národní kulturní památkou, související s provozem koněspřežní železnice ve 2. polovině 19. století. Významná je rovněž postupná úprava veřejných prostranství a parků, které v roce 2005 představovaly dokončující se druhou etapu rekonstrukce parku Na sadech, úpravu prostranství při severní straně katedrály sv. Mikuláše, částečnou rekonstrukci ulice Lidické a další. Město České Budějovice je již řadu let zapojeno do Programu regenerace MPR, který má významný podíl na obnově památkově chráněných budov. V roce 2005 byl nově zpracován plán Programu regenerace na období 2006-10, který představoval podrobný podklad pro další činnosti na obnově a revitalizaci chráněných území. Schválený příspěvek na činnost v roce 2005 činil 59,409 tisíc Kč. Skutečně bylo vyčerpáno 85,929.000,- Kč neinvestičních prostředků.(5)

3.7.5 Rok 2006 K nejvýznamnějším stavebním akcím, které byly prováděny v roce 2006, patří zejména postupná oprava areálu bývalého Dominikánského kláštera. S podporou Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR pokračovaly práce na opravě krovu a střešního pláště klášterního kostela P. Marie. Zároveň se rozběhly restaurátorské práce v klášterním ambitu. Pracovalo se na restaurování kamenných prvků interiéru, postupně byly odhaleny nástěnné malby v křídle přiléhajícím ke kostelu. Před dokončením je obnova objektu Předního mlýna. V jeho předpolí je v souvislosti s projektem Město a voda připravována rozsáhlá úprava slepého ramene

řeky Malše, obnovení jezu a mostu. Město také zahájilo přípravné práce pro opravy hradebního systému města. Byl zpracován projekt na obnovu Biskupské zahrady, probíhají jednání o možnosti jejího částečného zpřístupnění veřejnosti. Další velikou připravovanou akcí byla obnova kultovní pivnice Masné krámy. Byla zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení a nyní probíhá stavební řízení. Významná je také postupná úprava veřejných prostranství a parků. V roce 2006 byla zrekonstruována ulice Jirsíkova, byly dokončeny práce na úpravě prostranství v okolí katedrály sv. Mikuláše. Byla provedena první etapa rekonstrukce Lannovy ulice, která spojuje historické jádro města s autobusovým a vlakovým nádražím a je tedy velmi významnou pěší trasou. Pro připomenutí unikátní technické památky koněspřežní železnice České Budějovice –Linec byla v tomto roce připravována obnova krátkého úseku trasy na území městské památkové rezervace a jejího ochranného pásma. Těžiště práce na úseku památkové péče je však již několik let v drobných stavebních úpravách, souvisejících spíše se změnami využití především parterů domů, v opravách fasád či střešních plášťů. V území nejsou objekty v havarijním stavu, stále jsou však některé objekty dlouhodobě nevyužívané, z nich nejvýznamnější je budova Velké solnice na Piaristickém náměstí. Vzhledem k připravovaným a částečně již realizovaným velkým investicím v ochranném pásmu městské památkové rezervace, kde vznikají veliké kapacity administrativních ploch, zaznamenáváme také v poslední době v historickém jádru města tendence ke změně využití objektů a k obnově bytového fondu. Připravují se také projekty na oživení vnitrobloků a na obnovení propojení ulic Krajinská a Česká, náměstí Přemysla Otakara II. a Kněžské ulice. Město České Budějovice je již řadu let zapojeno do Programu regenerace MPR, který má významný podíl na obnově památkově chráněných budov. V roce 2005 byl nově zpracován plán Programu regenerace na období 2006–2010.(5) V roce 2006 byla celková dotace z rozpočtu státu 1 200 000Kč rozdělena mezi celkem třináct objektů, tři ve vlastnictví města, pět ve vlastnictví církve a pět objektů ve vlastnictví fyzických osob. Práce byly zaměřeny především na obnovu fasád, truhlářských prvků a na restaurování nástěnných maleb a kamenných prvků. Historické jádro města a jeho ochranné pásmo je, vzhledem k významu města jako správního centra regionu a k umístění většiny úřadů v tomto území, územím velmi dynamickým. Schválený příspěvek na provoz v roce 2006 činil 62 614 tis. Kč. V tomto roce bylo celkem vyčerpáno 79,054.182,7,-Kč neinvestičních prostředků.

3.7.6 Rok 2007 Stavební činnost v chráněných územích města související s obnovou a adaptačními úpravami památek i ostatních staveb je, po překotných stavebních aktivitách v 90.letech 20. století, které souvisely s privatizačním procesem a z podstatné části eliminovaly havarijní stav budov, stabilizována. Již několik let jde hlavně o drobnou údržbu a stavební práce nevyžadující celkové rekonstrukce. Vetší rekonstrukční práce byly spojeny pouze s odstraňováním následků po povodních v roce 2002. K nejvýznamnějším stavebním akcím, které z tohoto rámce vybočují a byly prováděny v roce 2007, patří postupná oprava areálu bývalého dominikánského kláštera. Kromě pokračující opravy střech klášterních budov a střešního pláště klášterního kostela Panny Marie, která je prováděna s podporou Programu záchrany architektonického dědictví MK České republiky, probíhají současně průzkumové a restaurátorské práce na další dlouhodobé akci, jíž je obnova, restaurování a zpřístupnění klášterních ambitů včetně rajského dvora. Jsou dokončeny průzkumné práce a odhaleny nástěnné malby v severní části ambitu. Ve východním křídle byla odstraněna betonová podlaha a pod ní byla odkryta původní úroveň podlahy se zachovanou středověkou dlažbou. Významnou akcí specifického charakteru, která má pro společenský život města a cestovní ruch zvláštní význam, bylo po několikaletých vlastnických sporech dokončení rekonstrukce a otevření Masných krámů. Před dokončením je obnova objektu Předního mlýna. V jeho předpolí je v souvislosti s projektem Město a voda připravována rozsáhlá úprava slepého ramene řeky Malše, obnovení jezu a mostu. Město, také zahájilo přípravné práce pro opravy hradebního systému města. Nyní se zpracovává projektová dokumentace opravy hradeb. Dalším dlouhodobým záměrem, který byl v tomto roce zmíněn, bylo znovuotevření průchodu obchodní pasáže mezi ulicemi Krajinská a Česká. Část tohoto záměru se podařilo v roce 2007 realizovat, byly obnoveny historické předsazené výkladce krámků v pasáži, která náleží k objektu v Krajinské ulici a pasáž byla následně zpřístupněna. V tomto roce bylo také dokončeno propojení náměstí Přemysla Otakara II. a Kněžské ulice obchodní pasáží hotelu Zvon. Těžiště práce na úseku památkové péče je již několik let v drobných stavebních úpravách, souvisejících spíše se změnami využití především parterů domů, v opravách fasád, střešních plášťů. V území nejsou objekty v havarijním stavu, stále jsou však některé dlouhodobě nevyužívané. Nejvýznamnějším z nich je budova Velké solnice na Piaristickém náměstí. V roce 2007 vyvinulo město značnou aktivitu a jednáním s vlastníky se snaží docílit smysluplného využití této mimořádné památky. K tomu účelu byl také zorganizován den otevřených dveří, město nyní shromažďuje motivační

studie na využití objektu. Vzhledem k připravovaným a následně realizovaným velkým investicím v ochranném pásmu městské památkové rezervace, kde vznikají veliké objemy administrativních a obchodních ploch, zaznamenáváme v poslední době v historickém jádru města tendence změny využití objektů a k obnově bytového fondu. V roce 2007 byla celková dotace z rozpočtu státu 1 555 000 Kč, podíl města byl 3 910 000 Kč. Dotace byla rozdělena mezi celkem dvacet objektů, čtyři ve vlastnictví města, sedm ve vlastnictví církve, šest objektů ve vlastnictví fyzických osob a tři objekty právnických osob. Práce byly zaměřeny především na obnovu fasád, truhlářských prvků a na restaurování nástěnných maleb a kamenných prvků. Pro vyšší zajištění oprav fasád v historickém jádru města byl také v roce 2007 zřízen nový grantový program, financován z rozpočtu města, zaměřen na obnovy fasád nepamátkových objektů. Historické jádro města a jeho ochranné pásmo je, vzhledem k významu města jako správního centra regionu a k umístění většiny úřadů v tomto území, územním velmi dynamickým. Na počátku roku 2007 byl rozepsán schváleným rozpočtem příspěvek na provoz ve výši 62 920 tis. Kč. Rozpočet byl pro tento rok sestaven jako vyrovnaný ve výši 143 660 tis.Kč. Z fondů Evropské unie v tomto roce město nezískalo žádné finanční prostředky. Byl použit rezervní fond ve výši 42 163,90 Kč, tyto prostředky byly získány darem a byly použity na konkrétní akce.

3.8 Výsledky dotazníkového šetření V tomto dotazníkovém šetření bylo dotazováno 180 osob. Z toho 130 osob, které bydlí přímo v centru města a 50 osob z jiných částí města. Odpovědi obyvatel rezervace se nelišili od odpovědí obyvatel z ostatních částí města. Šetření se uskutečnilo na jaře a v létě roku 2008. Osoby byly dotazovány většinou na ulici, nejčastěji v centru města kolem náměstí, pak také u hlavního vlakového nádraží. Při dotazování byli lidé většinou vstřícní a rádi mi odpověděli na všechny otázky. Další částí dotazníkového šetření bylo položení otázek představitelům samosprávy města České Budějovice a poté zástupci Národního památkového ústavu. Na dotazník pro zástupce Národního památkového ústavu mi odpověděla paní Pálková z pobočky v Českých Budějovicích. Dotazník pro představitele samosprávy města jsem vyplnila s panem Hrdým z Magistrátu města České Budějovice. Všechny tabulky a grafy, pokud není uvedeno jinak, jsou zdrojem vlastního šetření.

3.8.1 Výsledky dotazníkového šetření pro občany •

Otázka č.1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu?

Graf č.1 Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 60%

54%

50% 37%

40% 30% 20%

9%

10% 0% Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

Jsem vlastníkem rekreačního objektu

Nejvíce dotázaných má ve městě trvalé bydliště a bydlí ve vlastním domě nebo bytě – 98 (tj.54%), méně početnější skupinou obyvatel jsou ti, co ve městě mají trvalé bydliště a bydlí v nájmu 66 (tj.37%), nejmenší skupinou obyvatel jsou ti, co jsou vlastníky rekreačního objektu 16 (tj.9%). Tyto odpovědi jsou také vyznačeny v grafu.

•

Otázka č.2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Tabulka č.2 Otázka č.2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Do 1 roku 4% 1 - 5 let

12%

6 - 10 let

16%

10 - 20 let

40%

20 - 30 let

13%

Nad 30 let

15%

Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo 10 – 20 let 72 (tj.40%), méně početnější odpovědí byla odpověď 6 – 10 let 28 (tj.16%), třetí nejméně početnější odpovědí byla odpověď nad 30 let 27 (tj.15%), další odpovědí byla 20 – 30 let 24 ( tj.13%), pátou nejméně početnější odpovědí byla 1 – 5 let 22 (tj.12%), poslední odpovědí byla do 1 roku 7 (tj.4%). Průměrný věk dotazovaných je kolem 17-ti let. Odpovědi jsou zobrazeny v grafu.

•

Otázka č.3: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací?

Graf č.2 Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací?

15%

11% Vím o tom a zajímám se Mám o tom povědomí Dozvídám se o tom poprvé

20%

Ani mne to nezajímá 54%

Na tuto otázku odpovědělo 98 dotázaných, což je 54%, že o této problematice mají povědomí. 36 dotázaných což je 20% odpovědělo, že se o této problematice dozvídají poprvé. Třetí nejčastější odpovědí u 27 dotázaných což je 15%, byla odpověď, že je to ani nezajímá. 19 dotázaných (tj.11%), ví o této problematice a aktivně se zajímají.

•

Otázka č.4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Graf č.3 Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

12% 32%

Nevím Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu

56%

Ze 180 dotázaných odpovědělo celých 100 (tj.56%), že tuší, ale neví nic konkrétního, co by památková ochrana městu přinášela. 58 dotázaných (tj. 32%) odpovědělo, že neví jaké výhody památková ochrana městu přináší. 22 dotázaných (tj.12%) odpovědělo, že ví, jaké výhody památková ochrana městu přináší a nejčastěji jako příklad uvedli – finanční prostředky pro město, hodně turistů a v neposlední řadě nákupní centra.

•

Otázka č.5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Graf č.4

Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?

6%

Nevím 48%

46%

Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu

Graf nám vyjadřuje, že 88 z dotázaných což je 48% neví jaké výhody by památková ochrana mohla městu přinášet, 82 z dotázaných což je 46% odpovědělo, že tuší jaké nevýhody by to mohlo městu přinášet, ale neví nic konkrétního. 10 z dotázaných což je 6% odpovědělo, že ví o nevýhodách a jako příklad nejčastěji uvedli – problémy s parkováním, příliš turistů a fronty v obchodech.

•

Otázka č.6: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Tabulka č.3 Otázka č.6: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Ano

5%

Ne

91%

Pokud ano, v jaké souvislosti

4%

Ze 180 dotázaných odpovědělo 164 (tj.91%), že se nesetkalo při jednání s úřady s tím, že část města je prohlášena městskou památkovou rezervací. Při jednání s úřady se s touto problematikou setkalo 9 ze 180 dotázaných což činí 5% a zbylých 7 dotázaných se s touto problematikou setkalo většinou v těchto případech – při povodních, při pronájmu prostor a také při získávání stavebního povolení.

•

Otázka č.7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem?

Graf č.5 Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem?

14%

Ano Nedovedu posoudit 29%

57%

Ne

Více jak polovina dotázaných tj.57% odpověděla, že pro město bylo jeho prohlášení městskou památkovou rezervací přínosem. 29% z dotázaných nedovedlo tuto problematiku posoudit a pouhých 14% si myslí, že prohlášení části města památkovou rezervací přínosem nebylo.

•

Otázka č.8: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká?

Graf č.6 Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká?

Nikdy jsem o tom neslyšel

22%

28% Tuším čeho by se mohl týkat

18% 32%

Jde o obnovu infrastruktury historického centra města Jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města

Tato otázka se ukázala jako neobtížnější a to i pro občany, kteří bydlí v rezervaci. Odpovědi byly různorodé. Z 180 dotázaných 58 (tj.32%) tuší čeho se tento program týká, 50 (tj.28%) z dotázaných o tomto programu nikdy neslyšelo, 39 (tj.22%) z dotázaných si myslí, že se jedná o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. 33 (tj.18%) z dotázaných tvrdí, že jde o obnovu infrastruktury města.

•

Otázka č.9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum? Tabulka č.4 Otázka č.9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum? Velmi často

37%

Občas

38%

Zřídka

18%

Nikdy

7%

Nejčastěji respondenti odpovídali na otázku občas a to 38%, druhou nejčastější odpovědí bylo velmi často a to odpovědělo 37% z dotazovaných, 18% dotázaných se v historickém centru s turisty setkalo zřídka a pouhých 7% respondentů se s turisty v centu nikdy nesetkalo.

•

Otázka č.10: Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Tabulka č.5 Otázka č.10: Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Určitě ano

19%

Spíše ano

37%

Nedovedu posoudit

25%

Spíše ne

12%

Určitě ne

7%

Tabulka vypovídá o tom, že 66 z dotazovaných (tj.37%) odpovědělo spíše ano, 45 z dotazovaných (tj.25%) nedovede tuto situaci posoudit, 35 z dotazovaných (tj.19%) odpovědělo určitě ano, 22 z dotazovaných (tj.12%) odpovědělo spíše ne a 12 z dotazovaných (tj.7%) dopovědělo na výše uvedenou otázku určitě ne.

•

Otázka č.11: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte?

Graf č.7 Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte?

6% 13%

27%

Jsem na své město hrdý a rád,že zde bydlím Jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě Je tu bydlení jako v každém jiném městě Klidně bych šel bydlet jinam

21%

33%

Nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam

S bydlením ve městě je spokojeno 33% z respondentů , na město je hrdých 27% respondentů pro 21% respondentů je zde bydlení, jako v každém jiném městě, 13% respondentů by šlo klidně bydlet jinam a 6% z respondentů se ve městě nelíbí a raději by se odstěhovali jinam.

•

Otázka č.12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Tabulka č.6 Otázka č.12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů

9%

Zlepšit pořádek a vzhled

29%

Vydat propagační tiskoviny o městě

14%

Vybudovat další informační středisko

9%

Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

26%

Přispět občanům na opravy domů

11%

Jiná opatření, která?

2%

Z tabulky můžeme zjistit, že 115 (tj.29%) z dotazovaných obyvatel si myslí, že by bylo potřeba zlepšit pořádek a vzhled ve městě, 98 (tj.26%) z dotazovaných obyvatel odpovědělo, že by bylo potřeba, aby došlo ke zlepšení stavu silnic a veřejných prostranství, 52 (tj.14%) z dotazovaných obyvatel si myslí, že by město mělo vydat propagační tiskoviny o městě, 42 (tj.11%) z dotazovaných obyvatel odpovědělo, že by bylo potřeba přispět občanům na opravy domů, 33 (tj.9%) obyvatel si myslí, že je potřeba vybudovat další informační středisko a 33 (tj.9%) obyvatel nemá zájem, aby do jejich města jezdilo více turistů a poslední nejčastější odpovědí, kterou zvolilo 7 (tj.2%) z dotázaných, byla jiná opatření např. zrušit herny a bary, potřeba vybudovat více hotelů, parků a konat více výstav.

•

Otázka č.13: Údaje o Vás? Tabulka č.7 Otázka č.13: Údaje o Vás: Pohlaví muž žena

44% 56%

do 17 let 18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více

38% 15% 19% 7% 7% 14%

základní/vyučen střední vysokoškolské

40% 33% 27%

v tomto městě dojíždím za prací nepracuji

33% 8% 59%

zaměstnanec soukromý podnikatel

17% 16%

v domácnosti, mateřská dovolená

4%

student(ka) v důchodu nezaměstnaný

46% 12% 5%

Věk

Vzdělání

Kde pracujete?

Zaměstnání

Mezi dotazovanými převládají ženy a mladí do 17 let. Dále převládají dotázaní se základním vzděláním a hned poté jsou ti se středním vzděláním. 59% z dotazovaných nepracuje, jelikož se jedná o studenty a tak je i největší procento mezi dotazovanými tvořeno studenty.

3.8.2 Výsledky dotazníkového šetření u Národního památkového ústavu a samosprávy města České Budějovice A. Dotazník pro představitele samosprávy městské památkové rezervace V tomto případě byly otázky položeny vedoucímu odboru památkové péče, který ve městě pobývá již více než 30 let. Jednalo se o muže ve věku mezi 46 – 50 s vysokoškolským vzděláním. Ve kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR? „Bylo to v roce 1980.“ Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro územní MPR? „Územní plán.“ Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? „Má plán z roku 2008.“ Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR? „Město má plán.“ Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? „Ano a je velmi aktivní.“ Domníváte se, že prohlášení historického centra MPR bylo pro Vaše město přínosem? „Určitě ano.“ Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? „Finanční pomoc v podobě grantů a dotací od státu.“ Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? „Zásah do vlastnických práv.“ Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vaším pověřeným městským úřadem? „Ano.“ Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, která má Vaše město na starosti? „Na dobré úrovni.“

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické stavby? „Velmi často.“ Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? „Prezentovat památkové hodnoty. B. Dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu zodpovědného za danou MPR Otázky v tomto rozhovoru byly položeny vedoucí odboru stavebních památek a památkového území. Tato vedoucí již v ústavu pracuje v rozmezí 10 – 20 let, jedná se o ženu ve věku 46 – 50 let s vysokoškolským vzděláním. Ve kterém roce byla ve Vámi spravovaném městě prohlášena MPR? „1980“ Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? „Spíše ano“ Podle Vašeho názoru, jaké výhody o (myšleno památková ochrana) městu přináší? „Zachování výjimečné urbanistické a architektonicky a umělecko-historicky hodnotné zástavby jako doklad historického vývoje sídla, soustředěný zájem návštěvníků města – ekonomický přínos.“ Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? „Nevím o žádných.“ Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? „Většinou je respektují, snažíme se aby naše vyjádření byla předvídatelná.“ Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? „Naše vyjádření jsou respektována, na doporučení pro zkvalitnění servisu pro vlastníky nemovitostí v chráněném území město postupně regeneruje.“ Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městskými úřady zodpovědnými?

„Spolupráce je dobrá, město usiluje o rychlé vyřízení jednotlivých žádostí mimo jiné i tím, že doporučuje žadatelům před podáním návrh konzultovat se zástupci NPÚ.“ Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? „Spolupracujeme převážně při vyhodnocování grantových programů Krajského úřadu. Probíhají i neformální setkání, kde jsou v souvislostech objasňovány některé složitější případy a nové právní úpravy.“ Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR bylo pro toto město přínosem? „Určitě ano.“ Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? „Velmi často.“ Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? „Zajistit zpřístupnění památek ve vlastnictví města, posílit veřejnou dopravu a ve vazbě řešit dopravu v klidu, informační systém.“

3.9 SWOT analýza Silné stránky: • dostatek a kvalita ubytovacích kapacit • existence slevové turistické karty CB CARD • existence cyklobusů a skibusů • dobrá síť cyklostezek ve městě • informační centrum v centru města a dobrá jazyková vybavenost pracovníků • dobrá komunikace mezi dopravními podniky • ubytovací portál • CBsystem (rezervační a kulturní portál) • podpora ze strany JCCR a kraje • vlastní marketingové aktivity místních podnikatelů • existence cizojazyčných propagačních materiálů • existence produktově zaměřených propagačních materiálů • informační servis na internetovém portálu www.c-budejovice.cz • turistické informace v němčině a angličtině • existence grafického manuálu a loga • centrum regionu – výchozí bod pro návštěvu destinací v jižních Čechách

• tradiční vysoká návštěvnost některých akcí (např. Země živitelka) • zázemí pro turisty (např. ubytování) Slabé stránky: • nedostatek významných památek • chybí označení historických budov • absence památky UNESCO • nedostatečná informovanost turistů • přes den uzavřená některá sportoviště • opomíjení vyžití školní mládeže a dětí • nedostatečná spolupráce s cestovními agenturami • slabé zapojení místní univerzity do aktivit ve městě • krátká doba pobytu u českých návštěvníků • kulturní nabídka zaměřená především na místní obyvatele a obyvatele z okolí • mlhavá image města (tj. odpověď na otázku „Čím jsou České Budějovice pro návštěvníky?“) • nekoordinovaná propagace ČB v ČR i v zahraničí • nevyjasněná pozice tiskové mluvčí magistrátu • absence

personálního

zajištění

aktivní

komunikace

s

potenciálními

návštěvníky města • neefektivní propagace města na veletrzích • neexistence samostatných turistických internetových stránek • neexistence funkční informační platformy mezi městem a podnikateli • neexistence motivačního systému pro pracovníky magistrátu v oblasti cestovního ruchu • nedostatečná kvalifikace pracovníků v některých ohledech (např. absence vzdělání v oblasti marketingových komunikací) • nedostatečná koordinace a výměna informací v oblasti cestovního ruchu uvnitř magistrátu • pasivní přístup města k plánování akcí, marketingu • nedostatečná komunikace a vstřícnost magistrátu města k podnikatelům • absence zapojení veřejnosti do oblasti cestovního ruchu

Příležitosti: • tematika místní gastronomie a tradic • možnost využití okolí města k provozování firemní turistiky • příhraniční poloha města • existence velkého komplexu nádraží • vzrůstající počet zahraničních turistů • sílící oblíbenost pivovaru Budvar zahraničními turisty • potenciál pro kongresovou a firemní turistiku • status města, „kde se dobře žije“ • potenciál přeshraniční turistiky • potenciál pro organizovanou turistiku • aktivita některých podnikatelů – pořádání akcí na podporu regionu • existence rozvoje spolupráce JCCR s Rakouskem • zavedení efektivnějšího systému grantů – sladění finančního zajištění propagace a realizace akcí, přesunout těžiště grantů od propagace k zajištění akcí • zavedení motivačního systému pro zaměstnance magistrátu • rozvoj a školení zaměstnanců magistrátu • zapojení veřejnosti (motivace formou soutěží a podpory projektů) Hrozby: • citelná závislost na turistické nabídce okolí, resp. regionu JČ • uzavřenost centra, neexistence plynulého přechodu do okolí • slabé zapojení místní univerzity do aktivit ve městě • sezonalita cestovního ruchu a zkracování sezony v důsledku stávajících trendů ve využívání volného času • absolutní dostředivost Prahy v případě zahraničních • neexistence dálnice • nedostatek parkovacích míst ve městě (velmi diskutabilní) • vliv sezonality na návštěvnost • pro zahraniční návštěvníky slouží především jako místo pro přenocování • část návštěvníků pouze tranzit • úbytek organizovaných německy mluvících turistů • obecně klesající atraktivita pro turisty

• investice do destinačního managementu a lidských zdrojů • v cestovním ruchu u západních příhraničních sousedů • klesající rozpočet pro projekty cestovního ruchu

3.10 Návrhy na zlepšení  vytvořit program zaměřený na technické památky  vytvoření produktu pro církevní turistiku v návaznosti na okolí města  rozšíření zpřístupnění centra pro automobilovou dopravu  informační systém s navigačními a orientačními ukazateli  rozšířit služby pro cyklisty  rozšíření ubytovacího portálu a možnost platby přes internet  zajistit certifikovanou průvodcovskou službu pro návštěvníky  zavedení bezplatného bezdrátového internetu v centru města  zlepšení komunikace magistrátu města s podnikateli  zlepšit vnitřní komunikaci magistrátu v oblasti cestovního ruchu – pravidelné schůzky zástupců jednotlivých odborů  školení pracovníků a zvyšování kvalifikace

4 Souhrn a závěry Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat výsledky Programu regenerace městské památkové rezervace České Budějovice, zjistit postoje občanů k obnově památek na území MPR a také ověřit postoje představitelů samosprávy města a Národního památkového ústavu. V neposlední řadě bylo cílem zjistit názory občanů na význam památek pro cestovní ruch v jejich městě. Důležitou součástí práce je také výčet několika programů na obnovu památek, či typů fondů Evropské unie, ze kterých je možno získat finanční prostředky na opravy památek. Výše uvedené informace byly zjišťovány několika metodami. Jako základ sloužilo studium dokumentů – knih, statistik, odborných periodik a v neposlední řadě také internetových stránek. Významnou součástí této práce bylo vlastní dotazníkové šetření a jeho vyhodnocení. Tento průzkum byl proveden formou osobního dotazování respondentů, kterými byli obyvatelé Českých Budějovic. Dotazníkové šetření bylo provedeno v historickém centru města. Obyvatelé tak vyjádřili své názory k dané problematice. Další částí dotazníkového šetření bylo dotazování zástupce samosprávy města a také zástupce Národního památkového ústavu. Tato část šetření proběhla formou řízeného rozhovoru. Oba zástupci tak mohli touto formou vyjádřit své názory a zkušenosti, které se týkaly památkové ochrany města. Některé otázky byly otevřené, aby bylo možno získat věrnější pohled na danou problematiku. Největší procento z dotázaných a to 54%, má ve městě trvalé bydliště. Z dotazníků vyplynulo, že celých 40% obyvatel ve městě žije již mezi 10 a 20 lety. Z této práce vyplývá, že MPR je velmi důležitá pro město. Tuto skutečnost si uvědomuje také více než 56% obyvatel, kteří jsou si také vědomi, že to městu přináší určité výhody. Jako výhody respondenti uváděli především – více turistů a tudíž také přísun finančních prostředků městu a také větší prestiž města. Pokud budeme hovořit o

Programu

regenerace městských památkových regenerací, tak občané o této problematice mají povědomí – 32%, ale ve většině případů nebyly schopni přesně říci, čeho se tento program týká. Dotázaní si také myslí, že by bylo potřeba zlepšit pořádek a vzhled města a také stav silnic a veřejných prostranství a to v 55%. Město informuje vlastníky památek o dotacích Ministerstva kultury a také o dotacích z fondů Evropské unie. Vztahy mezi městem a památkovým úřadem se ukazují na velice dobré úrovni. Obě instituce se navzájem respektují a tak dochází ke zkvalitnění servisu pro vlastníky nemovitostí. Město usiluje o rychlé vyřízení jednotlivých žádostí,

mimo jiné i tím, že doporučuje žadatelům před podáním návrh konzultovat se zástupci NPÚ. Památková ochrana městu přináší řadu výhod – zachování výjimečné urbanistické a architektonicky a umělecko-historicky hodnotné zástavby jako doklad historického vývoje sídla, soustředěný zájem návštěvníků města – ekonomický přínos. Výsledky dotazníkových šetření jsou uvedeny v závěru práce spolu se SWOT analýzou a návrhy na zlepšení.

5 Summary This graduation thesis deal with The urban conservation area České Budějovice – position of citizens. The main aim of this thesis is to find out opinions of citizens about this problem and to find out how the town cooperate with citizens. I asked 180 citizens in the city center. You will find the outcome from these questionnaires at the end of this thesis as well as the SWOT analysis and proposals for staff suggestions.

6 Seznam použité literatury Knižní citace: 1. Hájek T.: Zánik a vznik památkových péčí, Praha, Epocha, 2005, ISBN 80-86328-71-6 2. Hrádek M.: Městské památkové rezervace, Praha, Olympia, ISBN 80-7033-657-9 3. Riegel A.: Moderní památková péče, Praha, Národní památkový ústav, 2003, ISBN 80-86234-34-7 4. Štorm B.: Základy péče o stavební památky, Praha, Národní památkový ústav, 2007, ISBN 978-80-87109-13-2

Internetové zdroje: 5. www.npu.cz, [11.9.2008] 6. www.mkcr.cz, [26.9.2008] 7. www.c-budejovice.cz, [28.11.2008] 8. www.euroskop.cz,[11.11.2008] 9. www.kraj-jihocesky.cz, [15.10.2008]

Ostatní zdroje informací: 10. Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice

7 Seznam bibliografické literatury a internetových zdrojů 999 turistických zajímavostí České republiky, Kartografie Praha, 1999 Turistický lexikon A-Z Čechy, Morava, Slezsko, Nakladatelství Olympia, Praha, 2001 Blažíček O. J.: Slovník památkové péče, Praha, Sport. a turist. nakl., 1962 Hájek T.: Zánik a vznik památkových péčí (Filosofie památkové péče), Praha, Epocha,2005, ISBN 80-86328-71-6 Hrádek M.: Městské památkové rezervace, Praha, Olympia, ISBN 80-7033-657-9 Riegel A.: Moderní památková péče, Praha, Národní památkový ústav, 2003, ISBN 80-86234-34-7 Štorm B.: Základy péče o stavební památky, Praha, Národní památkový ústav, 2007,ISBN 978-80-87109-13-2 Vinter V.: Stručný slovník památkové péče, Ústí nad Labem, 1983 www.npu.cz www.mkcr.cz www.c-budejovice.cz www.wikipedie.cz www.risy.cz www.euroskop.cz www.kraj-jihocesky.cz www.npu-cb.eu www.nastenka.cz

8 Seznam příloh Příloha č.1: Slovník vybraných pojmů. Příloha č.2: Dotazník pro občany města. Příloha č.3: Dotazník pro představitele samosprávy města. Příloha č.4: Dotazník pro zástupce Národního památkového ústavu. Příloha č.5: České Budějovice – Město kultury, vize města pro rok 2013. Příloha č.6: Jak postupovat při obnově památky.

Příloha č.1: Slovník vybraných pojmů Kulturní památka Kulturní památkou jsou nemovité nebo movité věci, popř. jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty historické, umělecké, vědecké a technické, nebo které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. (§2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.) Národní kulturní památky Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda české republiky svým nařízením za národní kulturní památky. (§4odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.) Ochranné pásmo Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vymezí okresní úřad po vyjádření regionální organizace státní památkové péče ochranné pásmo, ve kterém může omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Jde-li o ochranu nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich prostředí, vymezí obdobně okresní úřad na návrh Ministerstva kultury po vyjádření Státního ústavu památkové péče ochranné pásmo. (§17 odst. 1,3 zákona č. 20/1987 Sb.) Památková rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popř. archeologických nálezů, může vláda české republiky nařízení prohlásit jako celek za památkovou rezervaci. (§ 5 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.) Památková zóna Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury prohlásit za památkovou zónu. (§6 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.)

Příloha č.2: Dotazník pro občany města D O T A Z N Í K (TYP BP – A) Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a

mám zde trvalé

bydlím zde ve vlastním domě

bydliště a bydlím zde v

(bytě)

nájmu

*) Pokud

jsem vlastníkem rekreačního objektu

Jiný *)

vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat

v rozhovoru..

2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám mám o tom povědomí

dozvídám se o tom

se

ani mne to nezajímá

poprvé

4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nev ím

tuším,

ale

nevím

nic

konkrétního

vím,

jako

příklad

uvedu……………………………………………

5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nev ím

tuším,

ale

nevím

nic

konkrétního

vím,

jako

příklad

uvedu……………………………………………

6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ano ne pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................

7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano

nedovedu

spíše ano

spíše ne

posoudit

určitě ne

8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? jde o obnovu tuším, jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem infrastruktury historického čeho by se památkově chráněných domů na obnovu o něm neslyšel centra města (ulice, mohl týkat z prostředků státu a města kanalizace atd.)

9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často

občas

zřídka

nikdy

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město hrdý a rád, že zde

jsem celkem

je tu bydlení

spokojen s bydlením jako v každé jiném

bydlím

v tomto městě

městě

klidně bych

nelíbí se mi tady a raději

šel bydlet

bych se odstěhoval někam

jinam

jinam

12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) zlepšit vydat nemám zájem, aby vybudovat další pořádek a propagační sem jezdilo více turistů informační středisko vzhled tiskoviny o městě přispět občanům na opravy jiná opatření, která?.... domů 13. Údaje o Vás: pohlaví muž věk vzdělání kde pracujete zaměstzaměstnanání nec Místo:

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji soukromý v domácnosti, student( nezaměstv důchodu podnikatel mateřská dovolená ka) naný Tazatel:

Datum:

Příloha č.3: Dotazník pro představitele samosprávy D O T A Z N Í K (TYP BP – A) pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města……………………………………. Jde o:

a) městkou památkovou rezervaci (MPR)

b) městskou památkovou zónu

(MPZ) 1.

Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta

tajemník

jiná………………..

2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce………………

nevím

4. Má Vaše města zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán

urbanistickou

regulační plán

jiný typ územně-plánovací dokumentace

studii

5. Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? uvažujeme o jeho zpracování

6.

má plán z roku… je připravován Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán je připravován Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak?

uvažujeme o jeho zpracování

7.

ano a je velmi aktivní

ano, ale její práce je

ne, ale uvažujeme o jejím

formální

zřízení

ne a ani nám nechybí

8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR (MPZ) bylo pro Vašeho města přínosem? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

9. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………

11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………

12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vašim pověřeným městským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………

13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ……………………………………………………………………………………………………………

14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? …………………………………………………………………………………………………………

15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často

občas

zřídka

nikdy

16. Co by měla Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? …………………………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: pohlaví muž věk vzdělání Místo:

žena do 17 let 18-25 základní/vyučen Tazatel:

26-35

36-45 střední

46-55 56 a více vysokoškolské Datum:

Příloha č.4: Dotazník pro představitele Národního památkového ústavu

D O T A Z N Í K (TYP BP – A) Pro představitele

pobočky Národního

památkového

ústavu

v daném kraji

zodpovědného za danou MPR(Z) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný …………………………………….

1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu 2.

zastáváte?......................................................................... Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

nad 20 let

3. V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ? …………(nebo nevím)

4. Myslíte si, že se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano

nedovedu

spíše ano

spíše ne

posoudit

určitě ne

5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? ……………………………………………………………………………………………………………

6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………

7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ……………………………………………………………………………………………………………

8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ……………………………………………………………………………………………………………

9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? ……………………………………………………………………………………………………………

10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………

11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano

nedovedu

spíše ano

spíše ne

posoudit

určitě ne

12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často

občas

zřídka

nikdy

13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? ………………………………………………………………………………………………………… 14. Údaje o Vás: pohlaví muž věk vzdělání Místo:

žena do 17 let 18-25 základní/vyučen Tazatel:

26-35

36-45 střední

46-55 56 a více vysokoškolské Datum:

Příloha č.5: České Budějovice – Město kultury, vize města pro rok 2013

České Budějovice – Město kultury Motto a cíl: České Budějovice mají potenciál stát se kulturní metropolí evropského měřítka. Vhodné by bylo usilovat o statut hlavního města evropské kultury (v roce 2009 je držitelem titulu partnerské město Linz). Charakteristika: České Budějovice jsou velmi aktivní v oblasti kultury, magistrát pořádá nebo spolupořádá spoustu kulturních akcí, některé z nich mají zvýšený potenciál. Městu však chybí jeden „vlajkový“ festival, který by spoludotvářel image města a oživoval jeho ulice. Důležité je vyslat k návštěvníkům signál, že se „ani jeden den nebudou nudit“ (viz. zmiňované motto „České Budějovice – každý den“. Město by mělo vybrat a stanovit jeden festival s dostatečným potenciálem, např. Slavnosti Emy Destinnové (jméno osobnosti může oslovit řadu zahraničních návštěvníků a vzbudit žádanou pozornost ve “vyšších“ uměleckých kruzích), a ten umístit do popředí nabídky kulturního života ve městě. Festival by se měl rozpracovat a propojit více s lokalitami ve městě (Nám. Přemysla Otakara II., Piaristické nám., katedrála sv. Mikuláše apod.), koncerty by se měly konat pod širým nebem na náměstí, ale i na Sokolském ostrově nebo ve Stromovce. Festival by měl slíbit objevování utajených zákoutí města ve spojení s kulturním zážitkem. České Budějovice mají také zajímavou nabídku klubů s kvalitním kulturním programem, který by měl jít vidět. Chybí zde viditelná atmosféra studentského města. Vynikající image může dodat městu festival Ekofilm. Možnosti pořádání festivalů jsou mnohem širší a při zapojení studentů se může nabídka rozšířit o další charakteristické projekty (festival poezie, rockový festival apod.). Aktivity některých podnikatelů (Jihočeské pohádkové království, noční hrané prohlídky města „Strašidelné pověsti města“ apod.) dávají městu další duchovně-zážitkový rozměr. Magistrát by měl do této oblasti cíleně nasměrovat konkrétní grantová schémata. Dopad na cestovní ruch: Oživení města, růst povědomí a posilování image.

Příloha č.6: Jak postupovat při obnově kulturní památky

Jak postupovat při obnově kulturních památek: Významným nástrojem pro zachování kulturních památek je jejich obnova. Podle zákona o státní památkové péči se obnovou rozumí každá údržba, oprava, rekonstrukce, restaurování nebo jiná úprava kulturní památky nebo jejího prostředí. Za jinou úpravu kulturní památky a dále její nástavba nebo přestavba. Postup vlastníka kulturní památky při zamýšlené obnově: Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést její obnovu, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko příslušného městského úřadu, nebo krajského úřadu, jde-li o národní kulturní památku. Tam se také může seznámit s odborně metodickými publikacemi vydávanými Národním památkovým ústavem pro zajištění nejvhodnějších postupů obnovy kulturních památek. Úřad vydá závazné stanovisko po písemném vyjádření (odborném posudku) Národního památkového ústavu. V tomto závazném stanovisku se vyjádří, zda vlastníkem navrhované práce jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví podmínky, za nichž lze tyto práce dále připravovat a provést. Jedná-li se o rozsáhlejší stavební obnovu nemovité kulturní památky, je pro vlastníka výhodné, když požádá úřad o vydání závazného stanoviska nejprve k záměru obnovy. V případě rozhodnutí o přípustnosti tohoto záměru vlastník zpracuje projektovou dokumentaci obnovy již podle předem stanovených podmínek, a tak má jistotu, že své finanční prostředky vkládá do přípravy obnovy kulturní památky hospodárným způsobem. Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy projedná v průběhu jejich zpracování vlastník nebo projektant s odborníky v Národním památkovém ústavu z hlediska plnění podmínek stanovených v závazném stanovisku. Přitom je vlastníku poskytována bezplatná odborná pomoc, potřebné doklady a informace z průzkumů, výzkumů a dokumentace archivovaných Národním památkových ústavem. (Zákon nevylučuje ani případ, kdy je nutné zpracovat k základní projektové dokumentaci ještě podrobnou dokumentaci pro určité druhy zásahů nebo postupů při obnově kulturní památky.) Národní památkový ústav zpracovává odborný posudek písemně ke každé dokončené dokumentaci obnovy. Jedná-li se o obnovu kulturní památky nebo jejích částí, jež jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, smí ji provádět pouze restaurátor,

vykonávající svoji restaurátorskou činnost na základě zvláštního povolení vydaného Ministerstvem kultury. Vlastník kulturní památky předá jedno dílo vyhotovení dokumentace obnovy kulturní památky Národnímu památkovému ústavu na základě jeho vyžádání pro archivní účely.